12.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 80/2

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 25. ledna 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Unabhängiger Verwaltungssenat des Landes Oberösterreich — Rakousko) — Michael Neukirchinger v. Bezirkshauptmannschaft Grieskirchen

(Věc C-382/08) (1)

(Letecká doprava - Licence k pořádání komerčních letů balónem - Článek 12 ES - Podmínka bydliště nebo sídla - Správní sankce)

2011/C 80/02

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Unabhängiger Verwaltungssenat des Landes Oberösterreich

Účastníci původního řízení

Žalobce: Michael Neukirchinger

Žalovaný: Bezirkshauptmannschaft Grieskirchen

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Unabhängiger Verwaltungssenat des Landes Oberösterreich — Výklad článku 49 a následujících Smlouvy o ES — Vnitrostátní právní úprava, která pod hrozbou sankcí dle správního práva trestního zakazuje pořádání komerčních letů balónem v případě neexistence vnitrostátní licence, jejíž vydání je podřízeno podmínce bydliště nebo sídla na vnitrostátním území

Výrok

Článek 12 ES brání takové právní úpravě členského státu, jako je právní úprava dotčená v původním řízení, která k pořádání letů balónem v tomto členském státě a pod hrozbou správních sankcí v případě nedodržení této právní úpravy

—	vyžaduje od osoby, která má bydliště nebo je usazena v jiném členském státě a která je v tomto druhém členském státě držitelem licence k pořádání komerčních letů balónem, aby měla bydliště nebo sídlo v prvním členském státě, a

—	ukládá této osobě povinnost získat novou licenci, aniž je zohledněno to, že podmínky vydání jsou v zásadě tytéž jako u licence, která již byla vydána v druhém členském státě.

(1) Úř. věst. C 285, 8.11.2008.

12.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 80/2

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 20. ledna 2011 — General Química, SA, Repsol Química, SA, Repsol YPF, SA v. Evropská komise

(Věc C-90/09 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Odvětví gumárenských chemikálií - Rozhodnutí konstatující porušení článku 81 ES - Skupina podniků - Společná a nerozdílná odpovědnost mateřské společnosti za porušení pravidel hospodářské soutěže jejími dceřinými společnostmi - Přičitatelnost odpovědnosti mateřské společnosti v čele skupiny)

2011/C 80/03

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: General Química, SA, Repsol Química, SA, Repsol YPF, SA (zástupci: J. M. Jiménez-Laiglesia Oñate a J. Jiménez-Laiglesia Oñate, abogados)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: F. Castillo de la Torre a E. Gippini Fournier, zmocněnci)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu prvního stupně (šestého senátu) ze dne 18. prosince 2008, General Química a další v. Komise (T-85/06), kterým Soud zamítl žalobu na částečnou neplatnost rozhodnutí Komise 2006/902/ES ze dne 21. prosince 2005 v řízení podle článku 81 [ES] a článku 53 Dohody o EHP proti Flexsys NV, Bayer AG, Crompton Manufacturing Co. Inc. (původně Uniroyal Chemical Co. Inc.), Crompton Europe Ltd, Chemtura Corp. (původně Crompton Corp.), General Química, SA, Repsol Química, SA, a Repsol YPF, SA (Věc COMP/F/C.38.443 — Gumárenské chemikálie) (Úř. věst. L 353, s. 50), jakož i podpůrně návrh na snížení pokuty uložené žalobkyním

Výrok

Rozsudek Soudu prvního stupně Evropských společenství ze dne 18. prosince 2008, General Química a další v. Komise, se zrušuje v rozsahu, v němž zamítá žalobu společností General Química SA, Repsol Química SA a Repsol YPF SA směřující ke zrušení rozhodnutí Komise 2006/902/ES ze dne 21. prosince 2005, které se týká řízení podle článku 81 Smlouvy o ES a článku 53 Dohody o EHP proti společnostem Flexsys NV, Bayer AG, Crompton Manufacturing Company Inc. (dříve Uniroyal Chemical Company Inc.), Crompton Europe Ltd, Chemtura Corporation (dříve Crompton Corporation), General Química SA, Repsol Química SA a Repsol YPF SA. (věc COMP/F/C.38.443 — Gumárenské chemikálie) v rozsahu, v němž Soud zaprvé neuvedl důvody přijaté na podporu závěru, podle kterého pokyn společnosti Repsol Química SA nařizující společnosti General Química SA, aby ukončila veškeré praktiky, které mohou porušovat pravidla hospodářské soutěže, sám o sobě postačoval k prokázání toho, že Repsol Química SA vykonávala na politiku General Química SA rozhodující vliv nejen na trhu, ale též pokud jde o protiprávní jednání, které je předmětem rozhodnutí 2006/902, a zadruhé konkrétně nezkoumal skutečnosti uplatněné společnostmi General Química SA, Repsol Química SA a Repsol YPF SA za účelem prokázání samostatnosti společnosti General Química SA při určování a provádění její obchodní politiky.

2)	Ve zbývající části se kasační opravný prostředek zamítá.

3)	Žaloba předložená společnostmi General Química SA, Repsol Química SA a Repsol YPF SA Soudu prvního stupně Evropských společenství se zamítá.

4)	Každá účastnice řízení ponese vlastní náklady v tomto stupni řízení; společnostem General Química SA, Repsol Química SA, jakož i Repsol YPF SA se ukládá náhrada veškerých nákladů souvisejících s řízením v prvním stupni.

(1) Úř. věst. C 90, 18.4.2009.

12.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 80/3

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 20. ledna 2011 — Evropská komise v. Řecká republika

(Věc C-155/09) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Články 12 ES, 18 ES, 39 ES a 43 ES - Články 4, 28 a 31 Dohody o Evropském hospodářském prostoru - Daňové právní předpisy - Podmínky osvobození od daně z převodu nemovitostí při koupi první nemovitosti - Osvobození od daně vyhrazené pouze osobám s bydlištěm v tuzemsku, jakož i řeckým státním příslušníkům, kteří nemají v tuzemsku bydliště ke dni koupě)

2011/C 80/04

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: R. Lyal a D. Triantafyllou, zmocněnci)

Žalovaná: Řecká republika (zástupci: P. Mylonopoulos a V. Karra, zmocněnci)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Porušení článků 18 ES, 39 ES a 43 ES — Osvobození od daně z převodu nemovitostí při koupi první nemovitosti — Osvobození pouze pro osoby, které již mají v zemi bydliště, jakož i pro řecké občany, kteří v zemi v okamžiku koupě nebydlí

Výrok

Řecká republika:

—	tím, že na základě čl. 1 odst. 1 a odst. 3 prvního pododstavce zákona 1078/1980 osvobozuje od daně z převodu nemovitostí pouze osoby s trvalým bydlištěm v Řecku, ačkoli se uvedené osvobození nevztahuje na nerezidenty, kteří se v tomto státě chtějí v budoucnosti usadit, a

—	tím, že za určitých podmínek osvobozuje od téže daně pouze řecké státní příslušníky nebo osoby řeckého původu při koupi první nemovitosti určené k bydlení v Řecku,

nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článků 12 ES, 18 ES, 39 ES a 43 ES, jakož i z článků 4, 28 a 31 Dohody o Evropském hospodářském prostoru ze dne 2. května 1992.

2)	Řecké republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 167, 18.7.2009.

12.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 80/4

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 27. ledna 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale di Milano — Itálie) — Flos SpA v. Semeraro Casa e Famiglia SpA

(Věc C-168/09) (1)

(Průmyslové a obchodní vlastnictví - Směrnice 98/71/ES - Právní ochrana (průmyslových) vzorů - Článek 17 - Povinnost kumulace ochrany (průmyslových) vzorů s ochranou autorského práva - Vnitrostátní právní předpisy, jež vylučují nebo po určitou dobu neumožňují autorskoprávní ochranu (průmyslových) vzorů, které se staly volnými před vstupem těchto předpisů v platnost - Zásada ochrany legitimního očekávání)

2011/C 80/05

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale di Milano

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Flos SpA

Žalovaná: Semeraro Casa e Famiglia SpA

Za přítomnosti: Assoluce — Associazione nazionale delle Imprese degli Apparecchi di Illuminazione

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Tribunale di Milano — Výklad článků 17 a 19 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/71/ES ze dne 13. října 1998 o právní ochraně (průmyslových) vzorů — Vnitrostátní právní předpisy, které provedly směrnici tím, že zavedly ochranu (průmyslových) vzorů podle právních předpisů o autorském právu — Možnost členského státu rozšířit podmínky pro poskytnutí uvedené ochrany

Výrok

Článek 17 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/71/ES ze dne 13. října 1998 o právní ochraně (průmyslových) vzorů musí být vykládán v tom smyslu, že brání právním předpisům členského státu, které z ochrany podle autorského práva tohoto členského státu vylučují (průmyslové) vzory chráněné právem k (průmyslovému) vzoru, jež jsou v členském státě zapsány a které se staly volnými přede dnem vstupu těchto právních předpisů v platnost, přestože splňují veškeré požadavky stanovené k tomu, aby požívaly takové ochrany.

Článek 17 směrnice 98/71 musí být vykládán v tom smyslu, že brání právním předpisům členského státu, které vylučují — buď po značně dlouhé období deseti let, nebo zcela — z ochrany podle autorského práva (průmyslové) vzory, které, přestože splňují veškeré požadavky stanovené k tomu, aby požívaly této ochrany, se staly volnými přede dnem vstupu těchto právních předpisů v platnost, ve vztahu k jakékoli třetí osobě, která vyrobila nebo uvedla na trh v tomto státě výrobky vyrobené podle uvedených (průmyslových) vzorů, a to bez ohledu na datum, ke kterému byly tyto činnosti uskutečněny.

(1) Úř. věst. C 167, 18.7.2009.

12.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 80/4

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 20. ledna 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Superior de Justicia de Castilla La Mancha — Španělsko) — CLECE, S.A. v. María Socorro Martín Valor, Ayuntamiento de Cobisa

(Věc C-463/09) (1)

(„Sociální politika - Směrnice 2001/23/ES - Převod podniků - Zachování práv zaměstnanců - Pojem, „převod“ - Úklidové činnosti - Činnost zajišťovaná přímo obcí s přijetím nových zaměstnanc‘)

2011/C 80/06

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Tribunal Superior de Justicia de Castilla La Mancha

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: CLECE, S.A.

Žalovaní: María Socorro Martín Valor, Ayuntamiento de Cobisa

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Tribunal Superior de Justicia de Castilla La Mancha — Výklad čl. 1 odst. 1 směrnice Rady 2001/23/ES ze dne 12. března 2001 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů (Úř. věst. L 82, s. 16) — Oblast působnosti — Převzetí úklidové činnosti ve veřejné budově obcí, jednající jako veřejnoprávní subjekt

Výrok

Článek 1 odst. 1 písm. a) a b) směrnice Rady 2001/23/ES ze dne 12. března 2001 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů musí být vykládán v tom smyslu, že se tato směrnice nevztahuje na případ, kdy se obec, která svěřila úklid svých prostor soukromému podniku, rozhodne ukončit smlouvu s tímto podnikem a provádět úklidovou činnost v uvedených prostorách sama, přičemž za tímto účelem přijme nové zaměstnance.

(1) Úř. věst. C 63, 13.3.2010.

12.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 80/5

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 27. ledna 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hof van Beroep te Gent — Belgie) — Vandoorne NV v. Belgický stát

(Věc C-489/09) (1)

(Šestá směrnice o DPH - Článek 11 část C odst. 1 a čl. 27 odst. 1 a 5 - Základ daně - Zjednodušené postupy - Tabákové výrobky - Daňové kolky - Výběr DPH pouze u zdroje - Zprostředkující dodavatel - Celkové nebo částečné nezaplacení ceny - Odmítnutí vrátit DPH)

2011/C 80/07

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hof van Beroep te Gent

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Vandoorne NV

Žalovaný: Belgický stát

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Hof van Beroep te Gent — Výklad čl. 11 části C odst. 1 a článku 27 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. L 145, s. 1; Zvl. vyd. 09/01, s. 23) — Zjednodušené postupy — Vnitrostátní právní úprava, která pro tabákové výrobky v tuzemsku vyrobené, nabyté nebo do tuzemska dovezené stanoví výběr DPH u zdroje, a osobám povinným k dani, které odvedly z těchto výrobků daň, nepřiznává nárok na snížení základu daně

Výrok

Článek 11 část C odst. 1 a čl. 27 odst. 1 a 5 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně, ve znění směrnice Rady 2004/7/ES ze dne 20. ledna 2004, musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, o jakou se jedná ve věci v původním řízení, která tím, že za účelem zjednodušení postupu vybírání daně z přidané hodnoty a boje proti daňovým únikům nebo vyhýbání se daňovým povinnostem, pokud jde o tabákové výrobky, zavádí jednorázový výběr této daně u zdroje prostřednictvím daňových kolků, a to od výrobce nebo dovozce těchto výrobků, vylučuje nárok zprostředkujících dodavatelů, kteří vstupují do řetězce po sobě jdoucích dodání později, na vrácení daně z přidané hodnoty v případě nezaplacení kupní ceny uvedených výrobků nabyvatelem.

(1) Úř. věst. C 37, 13.2.2010.

12.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 80/5

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 27. ledna 2011 — Evropská komise v. Lucemburské velkovévodství

(Věc C-490/09) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Článek 49 ES - Volný pohyb služeb - Neuhrazení výdajů na laboratorní analýzy a zkoušky provedené v jiných členských státech než v Lucemburském velkovévodství - Vnitrostátní právní úprava neumožňující jejich hrazení formou náhrady výdajů vynaložených na takové analýzy a zkoušky - Vnitrostátní právní úprava podmiňující hrazení služeb zdravotní péče splněním podmínek stanovených touto právní úpravou)

2011/C 80/08

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: G. Rozet a E. Traversa, zmocněnci)

Žalovaný: Lucemburské velkovévodství (zástupci: C. Schiltz, zmocněnec, A. Rodesch, advokát)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Porušení článku 49 ES (článek 56 SFEU) — Omezení volného pohybu služeb — Vnitrostátní ustanovení vylučující náhradu výdajů na biomedicíncké analýzy a laboratorní zkoušky vykonané v jiných členských státech — Hrazení výdajů jen v případě, kdy jsou takové zkoušky a analýzy provedeny v analytické laboratoři, která splňuje všechny podmínky stanovené vnitrostátními právními předpisy

Výrok

Lucemburské velkovévodství tím, že v rámci své právní úpravy v oblasti sociálního zabezpečení neumožňuje hrazení výdajů na laboratorní analýzy a zkoušky, ve smyslu článku 24 zákona o sociálním zabezpečení, ve znění použitelném na spor, provedené v jiném členském státě, prostřednictvím náhrady výdajů vynaložených na tyto analýzy a zkoušky, ale umožňuje pouze přímou úhradu ze strany zdravotních pojišťoven, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článku 49 ES.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Evropská komise a Lucemburské velkovévodství ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 37, 13.2.2010.

12.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 80/6

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 13. ledna 2011 — Media-Saturn-Holding GmbH v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

(Věc C-92/10 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Ochranná známka Společenství - Absolutní důvod pro zamítnutí - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Ochranná známka tvořená reklamním sloganem a tvořená prvky, které samostatně postrádají rozlišovací způsobilost - Obrazové označení, „BEST BUY“)

2011/C 80/09

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Media-Saturn-Holding GmbH (zástupce: E. Warnke, advokát)

Další účastník řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: G. Schneider, zmocněnec)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého senátu) ze dne 15. prosince 2009, Media-Saturn v. OHIM (BEST BUY) (T-476/08), kterým Tribunál zamítl žalobu na neplatnost rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 28. srpna 2008, jímž se zamítá odvolání proti rozhodnutí průzkumového referenta zamítajícímu zápis obrazového označení „BEST BUY“ jakožto ochranné známky Společenství pro výrobky a služby zařazené do tříd 1, 2, 5 až 12, 14 až 17, 20 až 22, 27, 28, 35, 37, 38 a 40 až 42 — Rozlišovací způsobilost ochranné známky tvořené reklamním sloganem a tvořené prvky, které samostatně postrádají rozlišovací způsobilost

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Společnosti Media-Saturn-Holding GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 113, 1.5.2010.

12.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 80/6

Usnesení Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 16. září 2010 — Deepak Rajani (Dear!Net Online v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), Artoz-Papier AG

(Věc C-559/08 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Ochranná známka Společenství - Slovní ochranná známka ATOZ - Námitky majitele mezinárodní slovní ochranné známky ARTOZ - Zamítnutí zápisu)

2011/C 80/10

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Deepak Rajani (zástupce: A. Kockläuner, Rechtsanwalt)

Další účastníci řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: A. Folliard-Monguiral, zmocněnec), Artoz-Papier AG

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu prvního stupně (osmý senát) ze dne 26. listopadu 2008, Rajani v. OHIM — Artoz-Papier (ATOZ) (T-100/06), kterým Soud zamítl žalobu na neplatnost podanou přihlašovatelem slovní ochranné známky ATOZ pro služby zařazené do tříd 35 a 41 proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM) R 1126/2004-2 ze dne 11. ledna 2006, kterým bylo zamítnuto odvolání proti rozhodnutí námitkového oddělení zamítajícímu zápis uvedené ochranné známky v rámci námitek vznesených majitelem mezinárodních slovních ochranných známek „ARTOZ“ pro služby zařazené do tříd 35 a 41

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	D. Rajanimu se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 82, 4.4.2009.

12.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 80/7

Usnesení Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 27. října 2010 — Victor Guedes — Indústria e Comércio, SA v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), Consorci de l’Espai Rural de Gallecs, se sídlem v Gallecs

(Věc C-342/09 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Ochranná známka Společenství - Nařízení (ES) č. 40/94 - Článek 8 odst. 1 písm. b) a čl. 8 odst. 5 - Obrazová ochranná známka Gallecs - Námitky majitele národních obrazových ochranných známek GALLO, GALLO AZEITE NOVO a Azeite Novo a obrazové ochranné známky Společenství GALLO - Zamítnutí námitek - Zčásti zjevně nepřípustný a zčásti zjevně neopodstatněný kasační opravný prostředek)

2011/C 80/11

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Victor Guedes — Indústria e Comércio, SA (zástupce: B. Braga da Cruz, advokát)

Další účastníci řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), (zástupce J. Crespo Carrillo, zmocněnec), Consorci de l’Espai Rural de Gallecs, se sídlem Gallecs)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu prvního stupně (osmého senátu) ze dne 11. června 2009, Victor Guedes-Indústria e Comércio, SA v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) (T-151/08), kterým Soud zamítl žalobu na neplatnost podanou majitelkou národních obrazových ochranných známek „GALLO“, „GALLO AZEITE NOVO“ a „GALLO AZEITE“ a obrazové ochranné známky Společenství „GALLO“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 29 a 31 proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM) R 986/2007-2 ze dne 16. ledna 2008, kterým bylo zamítnuto odvolání proti rozhodnutí námitkového oddělení o zamítnutí námitky podané navrhovatelkou proti přihlášce obrazové ochranné známky „Gallecs“ pro výrobky zařazené do tříd 29, 31 a 35 — Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) a odst. 5 nařízení (ES) č. 40/94

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Společnosti Victor Guedes — Indústria e Comércio, SA se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 267, 7.11.2009.

12.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 80/7

Usnesení Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 16. září 2010 — Dominio de la Vega, SL v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), Ambrosio Velasco SA

(Věc C-459/09 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Ochranná známka Společenství - Nařízení (ES) č. 40/94 - Článek 8 odst. 1 písm. b) - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství DOMINIO DE LA VEGA - Starší obrazová ochranná známka PALACIO DE LA VEGA - Existence nebezpečí záměny v části území Unie - Posouzení podobnosti ochranných známek - Dominantní prvek)

2011/C 80/12

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Dominio de la Vega, SL (zástupci: E. Caballero Oliver a A. Sanz-Bermell y Martínez, abogados)

Další účastníci řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) (zástupce: J. Crespo Carrillo, zmocněnec), Ambrosio Velasco SA (zástupce: E. Armijo Chávarri, abogado)

Předmět

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu prvního stupně ze dne 16. září 2009, Dominio de la Vega v. OHIM (T-458/07), kterým Soud prvního stupně zamítl žalobu podanou proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 3. října 2007 (věc R 1431/2006-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi Ambrosio Velasco, SA a Dominio de la Vega, SL.

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Společnosti Dominio de la Vega, SL se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 24, 30.1.2010.

12.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 80/8

Usnesení Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 6. října 2010 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Supremo — Španělsko) — Inmogolf SA v. Dirección General de Tributos de la Consejería de Economia y Hacienda de la Comunidad Autónoma de Murcia

(Věc C-487/09) (1)

(Článek 104 odst. 3 první pododstavec jednacího řádu - Směrnice 69/335/EHS - Nepřímé daně - Kapitálové vklady - Převody cenných papírů - Základní kapitál z větší části tvořený nemovitým majetkem)

2011/C 80/13

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Tribunal Supremo

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Inmogolf SA

Žalovaný: Dirección General de Tributos de la Consejería de Economia y Hacienda de la Comunidad Autónoma de Murcia

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Tribunal Supremo — Výklad čl. 11 písm. a) a čl. 12 odst. 1 písm. a) směrnice Rady ze dne 17. července 1969 o nepřímých daních z kapitálových vkladů (Úř. věst. L 249, s. 25; Zvl. vyd. 09/01, s. 11) — Zákaz ukládat daň na vytvoření, vydání, přijetí akcií na burzu nebo uvedení do oběhu akcií, podílů na společnosti jiných obdobných cenných papírů — Odchylka — Daň z převodu majetku — Vnitrostátní daň uložená na převody podílů ve společnostech, jejichž aktiva jsou nejméně z 50 % tvořena nemovitým majetkem, pokud nabyvatel získá v důsledku uvedeného převodu takové postavení, které mu umožní vykonávat kontrolu nad danou společností

Výrok

Směrnice Rady 69/335/EHS ze dne 17. července 1969 o nepřímých daních z kapitálových vkladů a konkrétněji její čl. 11 písm. a) a čl. 12 odst. 1 písm. a) nebrání takové právní úpravě, jako je právní úprava stanovená v čl. 108 odst. 2 zákona 24/1988 ze dne 28. července 1988 o trhu s cennými papíry, ve znění zákona 18/91 ze dne 6. června 1991, která za účelem zabránění daňovému úniku v rámci převodu nemovitého majetku prostřednictvím společností ukládá na převody cenných papírů daň z převodu majetku, pokud představují podíly na základním kapitálu společností, jejichž aktiva jsou nejméně z 50 % tvořena nemovitým majetkem, a pokud nabyvatel získá v důsledku uvedeného převodu takové postavení, které mu umožní vykonávat kontrolu nad danou společností, i v případech, kdy neexistoval záměr vyhnout se placení daně a tyto společnosti jsou plně funkční a nemovitosti nemohou být odděleny od hospodářské činnosti vykonávané uvedenými společnostmi.

(1) Úř. věst. C 63, 13.3.2010.

12.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 80/8

Usnesení Soudního dvora ze dne 4. října 2010 — Vladimir Ivanov v. Evropská komise

(Věc C-532/09 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Žaloba na určení mimosmluvní odpovědnosti - Ztráta šance na přijetí - Výhrada zneužití řízení - Zčásti zjevně nepřípustný a zčásti zjevně neopodstatněný kasační opravný prostředek)

2011/C 80/14

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Vladimir Ivanov (zástupce: F. Rollinger, advokát)

Další účastník řízení: Evropská komise (zástupci: J. Currall a B. Eggers, zmocněnci)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti usnesení Soudu prvního stupně (třetího senátu) ze dne 30. září 2009, Ivanov v. Komise (T-166/08), kterým Soud zamítl žalobu podanou uvedeným navrhovatelem směřující k náhradě újmy, kterou údajně utrpěl v důsledku rozhodnutí Komise, kterým ho odmítla přijmout na místo místního zaměstnance administrativní a technické pomoci delegace Komise v Sofii — Autonomní povaha žaloby na mimosmluvní odpovědnost v porovnání s žalobou na neplatnost — Výhrada zneužití řízení — Možnost uplatnění tohoto pravidla Soudem ex officio.

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	V. Ivanovovi se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 51, 27.2.2010.

12.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 80/9

Usnesení Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 29. září 2010 — European Renewable Energies Federation ASBL (EREF) v. Evropská komise

(Spojené věci C-74/10 P a C-75/10 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Článek 19 statutu Soudního dvora - Zastoupení účastníka řízení advokátem, který nemá postavení třetí osoby - Zjevná nepřípustnost)

2011/C 80/15

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: European Renewable Energies Federation ASBL (EREF) (zástupce: J. Kuhbier, Rechtsanwalt)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: B. Martenczuk a N. Khan, zmocněnci)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti usnesení Soudu prvního stupně (šestého senátu) ze dne 19. listopadu 2009, EREF v. Komise (T-94/07), kterým Soud pro zjevnou nepřípustnost odmítl žalobu směřující ke zrušení rozhodnutí Komise K(2006) 4963 v konečném znění ze dne 24. října 2006, kterým bylo rozhodnuto, že určité zdroje financování využívané společností TVO pro výstavbu atomového reaktoru ve Finsku („projekt Olkiluoto 3“) nejsou státní podporou — Zastupování advokátem, který není třetí osobou

Výrok

1)	Kasační opravné prostředky se zamítají.

2)	European Renewable Energies Federation ASBL se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 113, 1.5.2010.

12.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 80/9

Usnesení Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 22. října 2010 — Longevity Health Products, Inc. v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), Merck KGaA

(Věc C-84/10 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Ochranná známka Společenství - Nařízení (ES) č. 40/94 - Článek 8 odst. 1 písm. b) - Slovní označení „Kids Vits“ - Námitky majitele slovní ochranné známky Společenství VITS4KIDS - Úroveň pozornosti relevantní veřejnosti - Nebezpečí záměny - Podobnost označení - Právo být vyslechnut)

2011/C 80/16

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Longevity Health Products, Inc. (zástupce: J. E. Korab, advokát)

Další účastníci: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: G. Schneider, zmocněnec), Merck KGaA

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu (osmého senátu) ze dne 9. prosince 2009, Longevity Health Products v. OHIM — Merck (Kids Vids) (T-484/08), kterým Soud zamítl žalobu na neplatnost podanou proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 28. srpna 2008, zamítajícímu zápis slovního označení „Kids Vits“ jako ochranné známky Společenství pro určité výrobky spadající do třídy 5 a vyhovujícímu námitkám majitele starší slovní ochranné známky Společenství „VITS4KIDS“ — Porušení práva být vyslechnut v soudním řízení — Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 — Nebezpečí záměny dvou ochranných známek

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Společnosti Longevity Health Products, Inc. se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 100, 17.4.2010.

12.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 80/9

Usnesení Soudního dvora ze dne 9. září 2010 (osmého senátu) — Franssons Verkstäder AB v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), Lindner Recyclingtech GmbH

(Věc C-290/10 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Žaloba k Tribunálu, jejímž předmětem je zrušení rozhodnutí třetího odvolacího senátu OHIM - Nařízení (ES) č. 6/2002 - Lhůta pro podání žaloby - Nepřípustnost z důvodu opožděnosti - Zjevně neopodstatněný kasační opravný prostředek)

2011/C 80/17

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Franssons Verkstäder AB (zástupce: O. Öhlén, advokát)

Další účastníci řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), Lindner Recyclingtech GmbH

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti usnesení Tribunálu (osmého senátu) ze dne 10. května 2010, Franssons Verkstäder v OHIM (T-98/10), kterým Tribunál zamítl žalobu na neplatnost podanou majitelkou (průmyslového) vzoru Společenství č. 253778-0001 (řezačky), proti rozhodnutí R 690/2007-3 třetího odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM) ze dne 22. října 2009, kterým bylo zrušeno rozhodnutí zrušovacího oddělení, jímž byl zamítnut návrh na prohlášení známky za neplatnou podaný Lindner Recyclingtech — Lhůta pro podání žaloby — Zjevná nepřípustnost

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Společnost Franssons Verkstäder AB ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 328, 4.12.2010.

12.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 80/10

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesfinanzhof Německo) dne 15. prosince 2010 — Vogtländische Straßen-, Tief- und Rohrleitungsbau GmbH Rodewisch (VSTR) v. Finanzamt Plauen, vedlejší účastník: Bundesministerium der Finanzen

(Věc C-587/10)

2011/C 80/19

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesfinanzhof

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Vogtländische Straßen-, Tief- und Rohrleitungsbau GmbH Rodewisch (VSTR)

Žalovaný: Finanzamt Plauen

Vedlejší účastník: Bundesministerium der Finanzen

Předběžné otázky

Umožňuje šestá směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu (1), aby členské státy považovaly dodání uvnitř Společenství za osvobozené od daně pouze tehdy, pokud osoba povinná k dani předloží účetní důkaz daňového identifikačního čísla pořizovatele?

Má pro odpověď na uvedenou otázku význam otázka,

—	zda je pořizovatel podnikatelem se sídlem ve třetím státě, který sice předmět dodání odeslal v rámci řetězového plnění z jednoho členského státu do druhého, ale není v žádném členském státě registrován k dani z přidané hodnoty, a

—	zda osoba povinná k dani prokázala, že pořizovatel odevzdal daňové přiznání v souvislosti s pořízením zboží uvnitř Společenství?

(1) Úř. věst. L 145, s. 1.

12.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 80/10

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hoge Raad der Nederlanden dne 17. prosince 2010 — T.G. van Laarhoven v. Staatssecretaris van Financiën

(Věc C-594/10)

2011/C 80/20

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hoge Raad der Nederlanden

Účastníci původního řízení

Žalobce: T. G. van Laarhoven

Žalovaný: Staatssecretaris van Financiën

Předběžné otázky

Brání čl. 17 odst. 6 druhý pododstavec šesté směrnice (1) změnám právní úpravy omezující odpočet daně, jako je právní úprava, o kterou se jedná v projednávané věci, kterými chtěl členský stát využít možnosti stanovené v tomto ustanovení (zachovat) vyloučení odpočtu daně pro některé zboží a služby, pokud částka, u níž je možnost odpočtu vyloučena, se v důsledku změn ve většině případů zvýšila, ale logika a systematika právní úpravy omezující odpočet daně zůstala nezměněna?

V případě kladné odpovědi na první otázku: Musí vnitrostátní soud ponechat zcela nezohledněnu právní úpravu omezující odpočet daně, nebo stačí tuto právní úpravu ponechat nezohledněnu, pokud tato rozšířila podmínky vyloučení nebo omezení odpočtu daně, které existovaly v době, kdy vstoupila v platnost šestá směrnice?

(1) Šestá směrnice Rady ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. L 145, s. 1; Zvl. vyd. 09/01, s. 23; oprava šesté směrnice Úř. věst. L 226, 18.8.2006, s. 23).

12.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 80/11

Žaloba podaná dne 16. prosince 2010 — Evropská komise v. Spolková republika Německo

(Věc C-600/10)

2011/C 80/21

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: R. Lyal a W. Mölls, zmocněnci)

Žalovaná: Spolková republika Německo

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Spolková republika Německo zachováním právních předpisů, podle nichž dividendám, které jsou vypláceny penzijním fondům podléhajícím omezeně daňové povinnosti, a také úroky, které jsou vypláceny takovým penzijním fondům a důchodovým pokladnám podléhajícím omezeně daňové povinnosti, přiznává daňově nevýhodnější zacházení než dividendám, resp. úrokům, které jsou vypláceny důchodovým pokladnám podléhajícím neomezeně daňové povinnosti resp. fondům podléhajícím neomezeně daňové povinnosti, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 63 SFEU a článku 40 Dohody o EHP.

—	uložit Spolkové republice Německo náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Předmětem projednávané žaloby je německá právní úprava, podle níž dividendy, které jsou vypláceny penzijním fondům podléhajícím omezeně daňové povinnosti (tj. zahraničním), a úroky, které jsou vypláceny takovým penzijním fondům a důchodovým pokladnám podléhajícím omezeně daňové povinnosti, přiznává daňově nevýhodnější zacházení než dividendám, resp. úrokům, které jsou vypláceny důchodovým pokladnám podléhajícím neomezeně daňové povinnosti resp. fondům podléhajícím neomezeně daňové povinnosti (tj. tuzemským).

Zahraniční penzijní fondy a důchodové pokladny jsou ve srovnání s podobnými tuzemskými institucemi znevýhodněny z následujících tří důvodů:

Při zdanění úroků vyplacených důchodovým pokladnám se nevyměřují daně z výnosu z kapitálu a rovněž korporační daně, je-li příjemcem úroků je tuzemská důchodová pokladna osvobozená od daně. Tak odpadá jakékoli zdanění dotčených příjmů. Pro zahraniční důchodové pokladny však není stanoveno žádné odpovídající osvobození od daně z výnosu z kapitálu, takže tato daň je v každém případě vyměřena, a sice ve výši 25 % hrubé částky, navýšené o solidární příplatek.

Při zdanění dividend vyplácených penzijnímu fondu by tuzemské penzijní fondy do daňového řízení mohly zahrnout daň z výnosu z kapitálu. To má za následek, že podnikové výdaje by mohly být odečteny od daně a zdaněny pouze čisté příjmy. Dále to vede k tomu, že daň z výnosu kapitálu je započítána na obecný daňový dluh, takže se použije obecná sazba korporační daně ve výši 15 %. Zahraniční penzijní fondy by však nemohly získat žádnou z těchto úprav: Pro ně napadená právní úprava vylučuje odpočet podnikových výdajů v každém ohledu, včetně těch, které přímo souvisí s příjmy získanými v tuzemsku.

Konečně, co se týče zdanění úroků vyplacených penzijním fondům, odpovídá právní situace v podstatě situaci, která vznikne, jsou-li dividendy vyplaceny penzijnímu fondu: stejně jako v případě dividend jsou tedy znevýhodněny zahraniční penzijní fondy jak ohledně odpočtu podnikových nákladů, tak i sazby daně.

Podle Komise je znevýhodnění zahraničních důchodových pokladen resp. penzijních fondů neslučitelné s volným pohybem kapitálu. V žádném z těchto případů není dotčený rozdíl objektivně odůvodněn.

Článek 63 SFEU zakazuje veškerá opatření, která znevýhodňují přeshraniční pohyb kapitálu vůči čistě vnitrostátnímu pohybu kapitálu. V této souvislosti nelze čl. 65 odst. 1 písm. a) SFEU chápat tak, že každá daňová právní úprava, která u daňových poplatníků rozlišuje podle jejich bydliště nebo podle jejich místa kapitálové investice, je bez dalšího slučitelná se Smlouvou. Je omezena čl. 65 odst. 3 SFEU, podle něhož vnitrostátní opatření uvedená v čl. 63 odst. 1 nemohou představovat ani prostředek svévolné diskriminace, ani zastřené omezování volného pohybu kapitálu a plateb ve smyslu článku 63. Takové rozlišování je s právem EU slučitelné pouze tehdy, použije-li se na situace, které nejsou objektivně srovnatelné, nebo v případě, že je odůvodněno naléhavým důvodem obecného zájmu. Takové odůvodnění platí pouze v rozsahu, v němž právní úprava nepřekračuje meze toho, co je k dosažení tohoto cíle nezbytné.

Ohledně odpočtu podnikových výdajů Komise odkazuje na to, že členské státy musí dodržovat zákazy diskriminace zakotvené ve Smlouvě i u srážkové daně. V této souvislosti se stát, který je zdrojem příjmu, nemůže odvolat na jednostranné právní předpisy v jiném členském státě, aby nedostál vlastním povinnostem. Německo neuvedlo, že bylo s jinými členskými státy dohodnuto, že tyto státy provedou odpočet podnikových výdajů místo Německa. I kdyby taková dohoda existovala, nevedla by často k cíli, zejména jsou-li dotčené příjmy v jiném státě osvobozeny od daně nebo nedosáhl-li daňový poplatník celkově žádného zisku. Krom toho v případě metody započtení nemůže odpočet podnikových výdajů ve státě usazení nahradit tyto ve státě, které jsou zdrojem příjmu. Zdanění, které nezahrnuje hrubé příjmy, ale čisté příjmy, je tedy zajištěno pouze tehdy, použijí-li oba státy své právní předpisy o odpočtu podnikových výdajů. Odpočet státem, který je zdrojem příjmu, tedy nevede ke zdvojení, nýbrž zajišťuje pouze rovné zacházení s čistě vnitrostátními situacemi.

12.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 80/12

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Upravno sodišče Republike Slovenije (Slovinská republika) dne 21. prosince 2010 — Pelati doo v. Slovinská republika

(Věc C-603/10)

2011/C 80/22

Jednací jazyk: slovinština

Předkládající soud

Upravno sodišče Republike Slovenije

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Pelati doo

Žalovaná: Slovinská republika

Předběžná otázka

Má být ustanovení článku 11 směrnice Rady 90/434/EHS (1) vykládáno v tom smyslu, že brání vnitrostátnímu právnímu předpisu, na základě kterého Slovinská republika jako členský stát podmiňuje daňové zvýhodnění obchodní společnosti, jejímž záměrem je rozdělení (oddělení části společnosti a vytvoření nové společnosti), tím, že je ve stanovené lhůtě podána žádost o vydání povolení k přiznání daňového zvýhodnění vyplývajícího z oddělení v případě splnění předepsaných podmínek, nebo na jehož základě osoba povinná k dani z důvodu uplynutí lhůty automaticky ztrácí daňová zvýhodnění stanovená vnitrostátními právními předpisy?

(1) Směrnice Rady ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění při fúzích, rozděleních, převodech aktiv a výměně akcií týkajících se společností z různých členských států (Úř. věst. L 225, s. 1; Zvl. vyd. 09/01, s. 142)

12.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 80/12

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Commissione Tributaria Provinciale di Parma (Itálie) dne 30. prosince 2010 — Danilo Debiasi v. Agenzia delle Entrate Ufficio di Parma

(Věc C-613/10)

2011/C 80/23

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Commissione Tributaria Provinciale di Parma

Účastníci původního řízení

Žalobce: Danilo Debiasi

Žalovaný: Agenzia delle Entrate Ufficio di Parma

Předběžné otázky

Existuje kolize mezi čl. 19 odst. 5 a článkem 19a prezidentské vyhlášky č. 633/72 a čl. 17 odst. 2 písm. a) směrnice 388/77/EHS, dokumentem KOM(2001) 260 v konečném znění ze dne 23. května 2001 a dokumentem KOM(2000) 348 v konečném znění ze dne 7. června 2000, jakož i nerovné zacházení s režimem DPH v kontextu Společenství, a v důsledku toho nezbytnost přistoupit k harmonizaci evropských právních řádů, protože různé členské státy používají za různých podmínek režim zdaňování sníženou sazbou?

12.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 80/12

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal de première instance de Namur (Belgie) dne 22. prosince 2010 — Rémi Paquot v. Belgický stát — SPF Finances

(Věc C-622/10)

2011/C 80/24

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Tribunal de première instance de Namur

Účastníci původního řízení

Žalobce: Rémi Paquot

Žalovaný: Belgický stát — SPF Finances

Předběžné otázky

Brání článek 6 první hlavy nazvané „Obecná ustanovení“ Lisabonské smlouvy ze dne 13. prosince 2007 pozměňující Smlouvu o Evropské unii podepsanou v Maastrichtu dne 7. února 1992, která je v platnosti od 1. prosince 2009 (přejímající z velké části ustanovení, která byla uvedena v článku 6 první hlavy Smlouvy o Evropské unii podepsané v Maastrichtu dne 7. února 1992, která vstoupila v platnost dne 1. listopadu 1993), jakož i článek 234 (bývalý článek 177) Smlouvy o založení Evropského společenství (Smlouva o ES) ze dne 25. března 1957, na straně jedné, nebo článek 47 Listiny základních práv Evropské unie ze dne 7. prosince 2000, na straně druhé, tomu, aby vnitrostátní ustanovení, v tomto případě ustanovení článku 9 odst. 2 belgického zákona ze dne 6. ledna 1989 o Arbitrážním soudu (nyní nazvaném Ústavní soud), vyžadovala, že vnitrostátní soudy se musí řídit judikaturou, která vyplývá z rozsudků vydaných vnitrostátním soudem vyššího stupně (v tomto případě uvedeným Ústavním soudem) ohledně jemu předložených žalob na neplatnost ustanovení vnitrostátního práva, pokud jsou tyto žaloby založeny na porušení ustanovení práva Evropské unie, která jsou ve vnitrostátním právním řádu přímo a přednostně použitelná?

Brání článek 6 první hlavy nazvané „Obecná ustanovení“ Lisabonské smlouvy ze dne 13. prosince 2007 pozměňující Smlouvu o Evropské unii podepsanou v Maastrichtu dne 7. února 1992, která je v platnosti od 1. prosince 2009 (přejímající z velké části ustanovení, která byla uvedena v článku 6 první hlavy Smlouvy o Evropské unii podepsané v Maastrichtu dne 7. února 1992, která vstoupila v platnost dne 1. listopadu 1993), jakož i článek 234 (bývalý článek 177) Smlouvy o založení Evropského společenství (Smlouva o ES) ze dne 25. března 1957, na straně jedné, nebo článek 47 Listiny základních práv Evropské unie ze dne 7. prosince 2000, na straně druhé, tomu, aby vnitrostátní ustanovení, v tomto případě ustanovení článku 26 odst. 4 belgického zákona ze dne 6. ledna 1989 o Arbitrážním soudu (nyní nazvaném Ústavní soud), ve znění zákona ze dne 12. července 2009, vykládaná samostatně nebo ve spojení s ustanoveními článku 9 odst. 2 uvedeného zvláštního zákona ze dne 6. ledna 1989, ukládala vnitrostátním soudům povinnost předložit vnitrostátnímu soudu vyššího stupně (v tomto případě uvedenému Ústavnímu soudu) jakoukoliv předběžnou otázku týkající se výkladu ustanovení práva Evropské unie, která jsou ve vnitrostátním právním řádu přímo a přednostně použitelná, pokud jsou tato ustanovení obsažena i ve vnitrostátní ústavě a pokud uvedené soudy mají za to, že tato ustanovení byla v rámci sporů, které projednávají, porušena, s tím důsledkem, že uvedené soudy jsou zbaveny možnosti přímo uplatnit právo Evropské unie, přinejmenším v případě, kdy uvedený soud vyššího stupně již rozhodl o totožné otázce?

12.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 80/13

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal de première instance de Namur (Belgie) dne 22. prosince 2010 — Adrien Daxhelet v. Belgický stát — SPF Finances

(Věc C-623/10)

2011/C 80/25

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Tribunal de première instance de Namur

Účastníci původního řízení

Žalobce: Adrien Daxhelet

Žalovaný: Belgický stát — SPF Finances

Předběžné otázky

Brání článek 6 první hlavy nazvané „Obecná ustanovení“ Lisabonské smlouvy ze dne 13. prosince 2007 pozměňující Smlouvu o Evropské unii podepsanou v Maastrichtu dne 7. února 1992, která je v platnosti od 1. prosince 2009 (přejímající z velké části ustanovení, která byla uvedena v článku 6 první hlavy Smlouvy o Evropské unii podepsané v Maastrichtu dne 7. února 1992, která vstoupila v platnost dne 1. listopadu 1993), jakož i článek 234 (bývalý článek 177) Smlouvy o založení Evropského společenství (Smlouva o ES) ze dne 25. března 1957, na straně jedné, nebo článek 47 Listiny základních práv Evropské unie ze dne 7. prosince 2000, na straně druhé, tomu, aby vnitrostátní ustanovení, v tomto případě ustanovení článku 26 odst. 4 belgického zákona ze dne 6. ledna 1989 o Arbitrážním soudu (nyní nazvaném Ústavní soud), ve znění zákona ze dne 12. července 2009, vykládaná samostatně nebo ve spojení s ustanoveními článku 9 odst. 2 uvedeného zvláštního zákona ze dne 6. ledna 1989, ukládala vnitrostátním soudům povinnost předložit vnitrostátnímu soudu vyššího stupně (v tomto případě uvedenému Ústavnímu soudu) jakoukoliv předběžnou otázku týkající se výkladu ustanovení práva Evropské unie, která jsou ve vnitrostátním právním řádu přímo a přednostně použitelná, pokud jsou tato ustanovení obsažena i ve vnitrostátní ústavě a pokud uvedené soudy mají za to, že tato ustanovení byla v rámci sporů, které projednávají, porušena, s tím důsledkem, že uvedené soudy jsou zbaveny možnosti přímo uplatnit právo Evropské unie, přinejmenším v případě, kdy uvedený soud vyššího stupně již rozhodl o totožné otázce?

12.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 80/14

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale di Palermo (Itálie) dne 5. ledna 2011 — Trestní řízení proti Fabiu Caronnovi

(Věc C-7/11)

2011/C 80/26

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale di Palermo

Účastník původního řízení

Fabio Caronna

Předběžné otázky

Je třeba odst. 2 článku 77 směrnice 2001/83/ES (1) vykládat tak, že si také lékárníci musejí opatřit povolení k distribuci léčivých přípravků, či bylo naopak záměrem zákonodárce Společenství lékárníky osvobodit od povinnosti požádat o takové povolení, jak to podle všeho vyplývá ze znění bodu odůvodnění č. 36?

Jaký je správný výklad právní úpravy povolení distribuce léčivých přípravků stanovené v článcích 76 až 84 směrnice 2001/83/ES, zvláště s odkazem na požadavky, které musí splnit lékárník (jakožto fyzická osoba, a nikoli jako společnost), jenž je na základě tohoto svého postavení podle vnitrostátního právního řádu již držitelem povolení k maloobchodnímu prodeji léčivých přípravků, aby mohl také provozovat distribuci léčivých přípravků?

(1) Úř. věst. 2001, L 311, s. 67; Zvl. vyd. 13/27, s. 69.

12.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 80/14

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Dublin Metropolitan District Court (Irsko) dne 10. ledna 2011 — Danise McDonagh v. Ryanair Ltd

(Věc C-12/11)

2011/C 80/27

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Dublin Metropolitan District Court

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Danise McDonagh

Žalovaná: Ryanair Ltd

Předběžné otázky

1)	Překračují takové okolnosti, jako je uzavření evropského vzdušného prostoru v důsledku erupce sopky Eyjafjallajökull na Islandu, která způsobila rozsáhlá a dlouhotrvající přerušení leteckého provozu, rámec „mimořádných okolností“ ve smyslu nařízení č. 261/2004 (1)?

2)	Pokud je odpověď na první otázku kladná, je povinnost poskytnout péči za takových okolností vyloučena podle článků 5 a 9?

3)	Je-li odpověď na druhou otázku záporná, jsou články 5 a 9 neplatné v rozsahu, v němž porušují zásady proporcionality a zákazu diskriminace, zásadu „spravedlivého vyrovnání zájmů“ obsaženou v Montrealské úmluvě a články 16 a 17 Listiny základních práv Evropské unie?

4)	Je třeba povinnost podle článků 5 a 9 vykládat tak, že pro poskytování péče v případech, kdy je zrušení letů způsobeno „mimořádnými okolnostmi“, obsahuje implicitní omezení, jako je například časové omezení nebo omezení peněžního charakteru?

5)	Je-li odpověď na čtvrtou otázku záporná, jsou články 5 a 9 neplatné v rozsahu, v němž porušují zásady proporcionality a zákazu diskriminace, zásadu „spravedlivého vyrovnání zájmů“ obsaženou v Montrealské úmluvě a články 16 a 17 Listiny základních práv Evropské unie?

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (Úř. věst. L 46, s. 1).

12.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 80/15

Kasační opravný prostředek podaný dne 11. ledna 2011 Evropská komise proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého senátu) vydanému dne 27. října 2010 ve věci T-24/05, Alliance One International, Inc. (dříve Standard Commercial Corp.), Standard Commercial Tobacco Company, Inc., Trans-Continental Leaf Tobacco Corp. Ltd v. Evropská komise

(Věc C-14/11 P)

2011/C 80/28

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropská komise (zástupci: F. Castillo de la Torre, E. Gippini Fournier, R. Sauer, zmocněnci)

Další účastnice řízení: Alliance One International, Inc. (dříve Standard Commercial Corp.), Standard Commercial Tobacco Company, Inc., Trans-Continental Leaf Tobacco Corp. Ltd

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil bod 1 výroku napadeného rozsudku;

—	zamítl žalobu podanou k Tribunálu v plném rozsahu;

—	uložil společnosti TCLT náhradu nákladů tohoto řízení a uložil třem žalobkyním náhradu nákladů řízení v prvním stupni.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka tvrdí, že napadený rozsudek by měl být zrušen z těchto důvodů:

1)	Tribunál nesprávně použil zásadu rovného zacházení a nezohlednil ustálenou judikaturu, podle níž musí být odpovědnost každé společnosti posouzena podle konkrétních okolností.

2)	Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když usoudil, že zacházení s určitými mateřskými společnostmi ze strany Komise určovalo právní požadavky pro přičtení odpovědnosti jiným mateřským společnostem, i když takové požadavky byly nad rámec toho, co vyžaduje judikatura.

3)	Tribunál tím, že zabránil Komisi předložit argumenty v odpověď na žalobní důvody vycházející z diskriminace, porušil právo Komise na kontradiktorní řízení a nesprávně vyložil povinnost uvést odůvodnění.

4)	Tribunál porušil zásadu rovného zacházení, neboť společnost Trans-Continental Leaf Tobacco Corp. Ltd. byla v objektivně jiné situaci než společnosti Intabex a Universal.

12.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 80/15

Žaloba podaná dne 13. ledna 2011 — Evropská komise v. Polská republika

(Věc C-20/11)

2011/C 80/29

Jednací jazyk: polština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: I. Hadjiyiannis a Ł. Habiak)

Žalovaná: Polská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Polská republika tím, že nepřijala všechny právní a správní předpisy nezbytné k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (1) nebo v každém případě tím, že Komisi o uvedených předpisech v plném rozsahu neuvědomila, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 17 této

—	uložit Polské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta pro provedení směrnice 2007/60 uplynula dne 26. listopadu 2009.

(1) Úř. věst. EU L 288, s. 27

12.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 80/15

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Korkein oikeus (Finsko) dne 17. ledna 2011 — Finnair Oyj v. Timy Lassooy

(Věc C-22/11)

2011/C 80/30

Jednací jazyk: finština

Předkládající soud

Korkein oikeus

Účastníci původního řízení

Účastnice řízení podávající dovolání: Finnair Oyj

Odpůrce: Timy Lassooy

Předběžné otázky

Je třeba vykládat nařízení (ES) č. 261/2004 (1) a zejména jeho článek 4 v tom smyslu, že jeho použití se omezuje na odepření nástupu na palubu, které bylo způsobeno překročením kapacity letu z obchodních důvodů provozujícím leteckým dopravcem, nebo se nařízení uplatní též na odepření nástupu na palubu z jiných důvodů, například pro provozní problémy?

Má být ustanovení čl. 2 písm. j) nařízení vykládáno v tom smyslu, že přiměřené důvody, které jsou v něm uvedeny, se omezují pouze na faktory týkající se cestujících, nebo zda může být odepření vstupu na palubu odůvodněno jinými důvody? Pokud má být nařízení chápáno v tom smyslu, že odepření nástupu na palubu může být odůvodněno i jinými důvody, nežli jsou důvody související s cestujícími, je třeba je vykládat tak, že takové odepření nástupu na palubu může být odůvodněno též reorganizací letů kvůli mimořádným okolnostem uvedeným v bodech 14 a 15 odůvodnění nařízení?

Je třeba vykládat nařízení v tom smyslu, že letecký dopravce se může své odpovědnosti podle čl. 5 odst. 3 nařízení zprostit nejen v případě letu, který byl zrušen pro mimořádné okolnosti, ale též pokud jde o cestující na pozdějších letech, pokud se snažil rozdělit negativní důsledky mimořádných okolností, kterým je jeho provoz vystaven — například stávky — na větší skupinu cestujících, než jsou cestující ze zrušeného letu tím, že pozdější lety přeorganizuje tak, aby se cesta žádného z cestujících nepřiměřeně neprodloužila? Jinými slovy, může se letecký dopravce dovolávat mimořádných okolností též vůči cestujícím z pozdějšího letu, jejichž cesta nebyla takovými okolnostmi přímo dotčena? Byl by významný rozdíl v tom, zda by postavení cestujících a práva na náhradu škody byla posuzována na základě článku 4 nařízení o odepření nástupu na palubu, nebo podle článku 5 o zrušení letu?

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004 kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (Úř. věst. 2004 L 46, s. 1).

12.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 80/16

Žaloba podaná dne 25. ledna 2011 — Evropská komise v. Česká republika

(Věc C-37/11)

2011/C 80/31

Jednací jazyk: čeština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupkyně: Z. Malůšková, H. Tserepa-Lacombe, zmocněnkyně)

Žalovaná: Česká republika

Návrhové žádání žalobkyně

—

určit, že tím, že § 1 odst. 2 písm. q) vyhlášky č. 77/2003 Sb. stanoví, že „pomazánkovým máslem“ se rozumí mléčný výrobek ze zakysané smetany, obohacené sušeným mlékem nebo sušeným podmáslím, obsahující nejméně 31 % hmotnostních mléčného tuku a nejméně 42 % hmotnostních sušiny, a tím umožňuje uvádění na trh takového výrobku pod obchodním názvem „pomazánkové máslo“, Česká republika nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 115 nařízení (ES) č. 1234/2007 (1) ve spojení s bodem I odst. 2 první a druhý pododstavec přílohy XV nařízení (ES) č. 1234/2007 a částí A body 1 a 4 dodatku k příloze XV nařízení (ES) č. 1234/2007;

—	uložit České republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Čl. 115 nařízení (ES) č. 1234/2007 ve spojení s bodem I odst. 2 přílohy XV a s částí A bodem 1 dodatku k příloze XV nařízení (ES) č. 1234/2007 stanovuje, že obchodní označení „máslo“ je vyhrazeno pro výrobky s obsahem mléčného tuku nejméně 80 % a s obsahem vody nejvýše 16 %. V České republice je podle § 1 odst. 2 písm. q) vyhlášky ministerstva zemědělství č. 77/2003 Sb. ze dne 6. března 2003 na trh uváděn výrobek, jehož obchodním označením je „pomazánkové máslo“. Tento výrobek je tuhá, tvárná emulze, typu voda v oleji, získaná převážně ze zakysané smetany a obsahující nejméně 31 % hmotnostních mléčného tuku a nejméně 42 % sušiny. Pro nižší než předepsaný obsah mléčného tuku nesplňuje výrobek „pomazánkové máslo“ podmínky pro používání obchodního označení „máslo“, čímž dochází k porušení předmětných právních předpisů Evropské unie.

Pro mléčné výrobky s obsahem mléčného tuku nižším než 39 % je podle bodu I odst. 2 přílohy XV ve spojení s částí A bodem 4 dodatku k příloze XV nařízení (ES) č. 1234/2007 povinným obchodní označení „mléčná pomazánka X %“, pod kterým výrobek „pomazánkové máslo“ na trh uváděn není, čímž dochází k porušení předmětných právních předpisů Evropské unie.

Jako výjimka mohou být na trh uváděny výrobky obsahující obchodní označení „máslo“, ač nesplňují uvedené parametry, pokud jsou splněny podmínky stanovené v bodě I odst. 2 třetím pododstavci písm. a) přílohy XV nařízení (ES) č. 1234/2007. Takové výrobky jsou taxativně uvedeny na seznamu produktů v příloze I nařízení Komise (ES) č. 445/2007 (2). „Pomazánkové máslo“ na daný seznam zařazeno nebylo, jelikož nesplňuje podmínky stanovené bodem I odst. 2 třetím pododstavci písm. a) přílohy XV nařízení (ES) č. 1234/2007. „Pomazánkové máslo“ proto nemůže požívat dané výjimky.

(1) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1

(2) Úř. věst. L 106, 24.4.2007, s. 24

12.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 80/18

Rozsudek Tribunálu ze dne 2. února 2011 — Oyster Cosmetics v. OHIM — Kadabell (Oyster cosmetics)

(Věc T-437/09) (1)

(Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství Oyster cosmetics - Starší obrazová ochranná známka Společenství Kadus oystra AUTO STOP PROTECTION - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Nebezpečí záměny - Podobnost označení - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009)

2011/C 80/34

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Oyster Cosmetics SpA (Castiglione delle Stiviere, Itálie) (zástupci: A. Perani a P. Pozzi, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: A. Folliard-Monguiral, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Kadabell GmbH Co. KG (Darmstadt, Německo) (zástupkyně: K. Sandberg, advokátka)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 5. srpna 2009 (věc R 1367/2008-1) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Kadabell GmbH Co. KG a Oyster Cosmetics SpA.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Oyster Cosmetics SpA se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 11, 16.1.2010.

12.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 80/18

Usnesení Tribunálu ze dne 21. ledna 2011 — Vtesse Networks v. Komise

(Věc T-54/07) (1)

(Žaloba na neplatnost - Státní podpory - Telekomunikace - Daň z obchodního majetku ve Spojeném království - Rozhodnutí o tom, že dotčené opatření nepředstavuje podporu - Neexistence osobního dotčení - Nepřípustnost)

2011/C 80/35

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Vtesse Networks Ltd (Hertford, Hertfordshire, Spojené království) (zástupci: H. Mercer, barrister, a J. Ballard, solicitor)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: N. Khan a H. van Vliet, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalobkyni: AboveNet Communications UK Ltd (Londýn, Spojené království); Gamma Telecom Ltd (Newbury, Berkshire, Spojené království); a VTL (UK) Ltd (Egham, Surrey, Spojené království) (zástupci: I. Forrester, QC, C. Arhold a K. Struckmann, advokáti)

Vedlejší účastníci podporující žalovanou: British Telecommunications plc (Londýn) (zástupci: G. Robert a C. Berg, solicitors); a Spojené království Velké Británie a Severního Irska (zástupci: V. Jackson, zmocněnkyně, ve spolupráci s C. S. Vajdou, QC, a T. Morsheadem, barrister)

Předmět věci

Návrh na částečné zrušení rozhodnutí Komise 2006/951/ES ze dne 12. října 2006 o uplatňování daně z obchodního majetku tvořícího telekomunikační infrastrukturu ve Spojeném království [č. C-4/2005 (ex NN 57/2004, ex CP 26/2004)] (Úř. věst. L 383, s. 70).

Výrok

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)	Společnost Vtesse Networks Ltd ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

3)	Spojené království Velké Británie a Severního Irska, AboveNet Communications UK Ltd, Gamma Telecom Ltd, VTL (UK) Ltd a British Telecommunications plc ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 82, 14.4.2007.

12.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 80/19

Žaloba podaná dne 22. prosince 2010 — Aktieselskabet af 21. november 2001 v. OHIM — Parfums Givenchy (only givenchy)

(Věc T-586/10)

2011/C 80/36

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Aktieselskabet af 21. november 2001 (Brande, Dánsko) (zástupce: C. Christiansen, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastník řízení před odvolacím senátem: Parfums Givenchy SA (Levallois Perret, Francie)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 7. října 2010 ve věci R 1556/2009-2; a

—	uložit OHIM náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: Další účastník řízení před odvolacím senátem.

Dotčená ochranná známka Společenství: Barevná obrazová ochranná známka „only givenchy“ pro zboží zařazené do třídy 3 — přihláška ochranné známky Společenství č. 3980241.

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Žalobkyně

Namítaná ochranná známka nebo označení: Dánská slovní ochranná známka č. VR 2001 03359 „ONLY“ zejména pro zboží zařazené do tříd 3 a 9; dánská slovní ochranná známka č. VR 2000 02138 „ONLY“ pro zboží zařazené do třídy 25, slovní ochranná známka Společenství č. 638833 „ONLY“ pro zboží zařazené do tříd 14, 18 a 25.

Rozhodnutí námitkového oddělení: Zamítnutí námitky v plném rozsahu.

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání.

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) a 5 nařízení Rady č. 207/2009, jelikož odvolací senát nepřesně připustil existenci nebezpečí záměny mezi staršími ochrannými známkami a spornou ochrannou známkou a konstatoval, že relevantní veřejnost mezi těmito ochrannými známkami spatřuje vazbu nebo vztah.

12.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 80/19

Žaloba podaná dne 27. prosince 2010 — El Corte Inglés v. OHIM — Technisynthese (BTS)

(Věc T-592/10)

2011/C 80/37

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: El Corte Inglés (Madrid, Španělsko) (zástupci M. E. López Camba a J. L. Rivas Zurdo, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Technisynthese SARL (Saint Pierre Montlimart, Francie)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 23. září 2010 ve věci R 1380/2009-1 v plném rozsahu a

—	uložit žalovanému a případným vedlejším účastníkům náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: žalobkyně.

Dotčená ochranná známka Společenství: slovní ochranná známka „BTS“ pro výrobky tříd 14, 18, 25 a 28.

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Technisynthese SARL.

Namítaná ochranná známka nebo označení: národní obrazová ochranné známka a ochranná známka Společenství obsahující slovní prvek „TBS“ pro výrobky tříd 18 a 25.

Rozhodnutí námitkového oddělení: zamítnutí námitek

Rozhodnutí odvolacího senátu: zrušení rozhodnutí námitkového oddělení a přijetí námitek.

Dovolávané žalobní důvody: nedostatek důkazů o dobrém jménu a užívání dřívějších ochranných známek a porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 (1), vzhledem k tomu, že neexistuje nebezpečí záměny mezi kolidujícími ochrannými známkami.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, s. 1).

12.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 80/20

Žaloba podaná dne 29. prosince 2010 — El Corte Inglés v. OHIM — Ruan (B)

(Věc T-593/10)

2011/C 80/38

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: El Corte Inglés, SA (Madrid, Španělsko) (zástupci: J. L. Rivas Zurdo a E. Seijo Veiguela, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Jian Min Ruan (Mem Martins, Portugalsko)

Návrhová žádání žalobkyně

—

zrušit rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 4. října 2010 ve věci R 576/2010-2 a prohlásit, že podle čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení o ochranné známce Společenství OHIM vyhoví odvolání žalobkyně a že rozhodnutí námitkového oddělení, které schvaluje zápis ochranné známky Společenství „B“ (MIXTA) v plném rozsahu pod č. 6 379 721, bude zamítnuto, a

—	uložit žalovanému a případným vedlejším účastníkům na jeho podporu náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatelka ochranné známky Společenství: Jian Min Ruan

Dotčená ochranná známka Společenství: červená a bílá obrazová ochranná známka obsahující písmeno „B“ pro výrobky třídy 25.

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: žalobkyně

Namítaná ochranná známka nebo označení: obrazová ochranná známka obsahující písmeno „B“ pro výrobky třídy 25.

Rozhodnutí námitkového oddělení: zamítnutí námitek

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání.

Dovolávané žalobní důvody: porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 (1) vzhledem k tomu, že neexistuje nebezpečí záměny mezi kolidujícími ochrannými známkami.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, s. 1).

12.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 80/20

Žaloba podaná dne 28. prosince 2010 — Almunia Textil v. OHIM — FIBA Europe (EuroBasket)

(Věc T-596/10)

2011/C 80/39

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Almunia Textil, SA (La Almunia de Doña Godina, Španělsko) (zástupce: J. E. Astiz Suárez, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: FIBA Europe eV (Mnichov, Německo)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 6. října 2010 ve věci R 280/2010-1.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatelka ochranné známky Společenství: FIBA Europe eV.

Dotčená ochranná známka Společenství: slovní ochranná známka „EuroBasket“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 9, 14, 16, 24, 25, 26, 28, 35, 38 a 41.

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: žalobkyně.

Namítaná ochranná známka nebo označení: obrazová ochranná známka Společenství a národní obrazová ochranná známka obsahující slovní prvek „Basket“ pro výrobky služby zařazené do tříd 18, 25 a 28.

Rozhodnutí námitkového oddělení: částečné vyhovění námitkám a částečné zamítnutí přihlášky ochranné známky Společenství pro výrobky zařazené do tříd 9, 25, 28 a 41.

Rozhodnutí odvolacího senátu: vyhovění odvolání a zamítnutí námitek.

Dovolávané žalobní důvody: porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 (1), jelikož neexistuje nebezpečí záměny kolidujících ochranných známek.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, s. 1).

12.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 80/21

Žaloba podaná dne 27. prosince 2010 — Biodes v. OHIM — Manasul International (BIESUL)

(Věc T-597/10)

2011/C 80/40

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Biodes, SL (Madrid, Španělsko) (zástupce: E. Manresa Medina, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Manasul International, SL (Ponferrada, Španělsko)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 23. září 2010 ve věci R 1519/2009-1 a

—	uložit žalovanému a případným vedlejším účastníkům náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatelka ochranné známky Společenství: žalobkyně.

Dotčená ochranná známka Společenství: obrazová ochranná známka obsahující slovní prvek „BIESUL“ pro výrobky tříd 5, 30 a 31.

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Manasul International, SL

Namítaná ochranná známka nebo označení:národní obrazové ochranné známky obsahující slovní prvky „MANASUL“ a „MANASUL ORO“ pro výrobky tříd 5, 30 a 31.

Rozhodnutí námitkového oddělení: zamítnutí námitek.

Rozhodnutí odvolacího senátu: přijetí odvolání a odmítnutí zápisu přihlašované ochranné známky.

Dovolávané žalobní důvody: porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) a čl. 8 odst. 5 nařízení (ES) č. 207/2009 (1) z důvodu, že neexistuje podobnost mezi dotčenými ochrannými známkami a že odvolací senát nepřezkoumal důkazy týkající se užívání dřívějších ochranných známek.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, 24.3.2009, s. 1).

12.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 80/21

Žaloba podaná dne 27. prosince 2010 — Biodes v. OHIM — Manasul International (LINEASUL)

(Věc T-598/10)

2011/C 80/41

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Biodes, SL (Madrid, Španělsko) (zástupce: E. Manresa Medina, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Manasul International, SL (Ponferrada, Španělsko)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 23. září 2010 ve věci R 1520/2009-1 a

—	uložit žalovanému a případným vedlejším účastníkům náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatelka ochranné známky Společenství: žalobkyně.

Dotčená ochranná známka Společenství: obrazová ochranná známka obsahující slovní prvek „LINEASUL“ pro výrobky tříd 5, 30 a 31.

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Manasul International, SL

Namítaná ochranná známka nebo označení: národní obrazové ochranné známky obsahující slovní prvky „MANASUL“ a „MANASUL ORO“ pro výrobky tříd 5, 30 a 31.

Rozhodnutí námitkového oddělení: zamítnutí námitek.

Rozhodnutí odvolacího senátu: přijetí odvolání a odmítnutí zápisu přihlašované ochranné známky.

Dovolávané žalobní důvody: porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) a čl. 8 odst. 5 nařízení (ES) č. 207/2009 (1) z důvodu, že neexistuje žádná podobnost mezi dotčenými ochrannými známkami a že odvolací senát nepřezkoumal důkazy týkající se užívání dřívějších ochranných známek.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, 24.3.2009, s. 1).

12.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 80/22

Žaloba podaná dne 11. ledna 2011 — Timab Industries a CFPR v. Komise

(Věc T-14/11)

2011/C 80/42

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Timab Industries (Dinard, Francie) a Cie financière et de participations Roullier (CFPR) (Saint-Malo, Francie) (zástupce: N. Lenoir, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí;

—	uložil Komisi náhradu veškerých nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně se domáhají zrušení rozhodnutí Komise ze dne 17. listopadu 2010 o implicitním odepření přístupu k dokumentům Komise týkajícím se řízení, které Komise zahájila ve věci COMP/38.866, jejímž předmětem je kartelová dohoda na evropském trhu fosfátů používaných ve výživě zvířat.

Na podporu své žaloby žalobkyně uplatňují dva žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z porušení povinnosti uvést odůvodnění v rozsahu, v němž Komise neodpověděla na potvrzující žádost o přístup k jejímu (nebo jejím) rozhodnutí(m), která stanoví rozpětí možných pokut pro adresáty rozhodnutí K(2010) 5004 v konečném znění, jež bylo přijato na konci postupu při narovnání.

Druhý žalobní důvod vycházející z právních omylů a zjevně nesprávných posouzení v rozsahu, v němž se Komise při přezkumu žádosti o přístup k dokumentům dovolávala čl. 4 odst. 2 první a třetí odrážky a odst. 3 druhého pododstavce nařízení č. 1049/2001 (1) k odůvodnění odepření přístupu. Žalobkyně tvrdí, že požadované dokumenty:

—	nejsou stanovisky, ale rozhodnutími, která neprokazují, že by sdělení mohlo představovat vážné ohrožení rozhodovacího procesu;

—	neobsahují žádný citlivý obchodní údaj;

—	nijak nesouvisejí s inspekcí, vyšetřováním a auditem.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, s. 43; Zvl. vyd. 01/03, s. 331).

12.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 80/22

Žaloba podaná dne 17. ledna 2011 — El Corte Inglés v. OHIM — BA&SH (ba&sh)

(Věc T-23/11)

2011/C 80/43

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: El Corte Inglés, SA (Madrid, Španělsko) (zástupci: M. López Camba a J. Rivas Zurdo, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: BA&SH SAS (Paříž, Francie)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 7. října 2010 ve věci R 94/2010-2;

—	uložit žalovanému a další účastnici řízení před odvolacím senátem náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatelka ochranné známky Společenství: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Dotčená ochranná známka Společenství: Obrazová ochranná známka „ba&sh“ pro výrobky zařazené do tříd 3, 14, 18 a 25 — Přihláška ochranné známky Společenství č. 5 679 758

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Žalobkyně

Namítaná ochranná známka nebo označení: Barevně provedené obrazové označení „BASS10“ zapsané jako španělská ochranná známka pod č. 2 211 312 pro výrobky zařazené do třídy 3; barevně provedené obrazové označení „BASS10“ zapsané jako španělská ochranná známka pod č. 2 140 717 pro výrobky zařazené do třídy 18; barevně provedené obrazové označení „BASS10“ zapsané jako španělská ochranná známka pod č. 2 140 718 pro výrobky zařazené do třídy 25; barevně provedené obrazové označení „BASS10“ zapsané jako španělská ochranná známka pod č. 2 223 832 pro výrobky zařazené do třídy 14.

Rozhodnutí námitkového oddělení: Zamítnutí námitek v plném rozsahu

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Žalobkyně má za to, že napadené rozhodnutí je v rozporu s čl. 42 odst. 2 a 3 nařízení Rady (ES) č. 207/2009, jelikož odvolací senát nesprávně dospěl k závěru, že nebylo prokázáno skutečné užívání pro dotčené výrobky. Žalobkyně má za to, že napadené rozhodnutí je v rozporu s čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 207/2009, jelikož dotčené ochranné známky jsou natolik podobné, že jsou zaměnitelné, a jelikož výrobky, na které se vztahuje napadená ochranná známka, jsou zčásti totožné a zčásti podobné výrobkům, na něž se vztahují starší zapsané ochranné známky.

12.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 80/23

Žaloba podaná dne 19. ledna 2011 — Bank Refah Kargaran v. Rada

(Věc T-24/11)

2011/C 80/44

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Bank Refah Kargaran (Teherán, Írán) (zástupce: J. M. Thouvenin, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí 2010/644/SZBP ze dne 25. října 2010 v rozsahu, ve kterém se týká žalobkyně;

—	zrušil nařízení Rady (EU) č. 961/2010 ze dne 25. října 2010 v rozsahu, ve kterém se týká žalobkyně;

—	určil, že rozhodnutí 2010/644/SZBP je nepoužitelné ve vztahu k žalobkyni;

—	uložil Radě náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobní důvody a hlavní argumenty uplatňované žalobkyní jsou v podstatě stejné nebo podobné s žalobními důvody a hlavními argumenty uplatňovanými ve věci T-4/11, Export Development Bank of Iran v. Rada.

12.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 80/23

Žaloba podaná dne 17. ledna 2011 — Germans Boada v. OHIM (Tvar řezačky na keramiku)

(Věc T-25/11)

2011/C 80/45

Jazyk řízení: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Germans Boada, SA (Rubí, Španělsko) (zástupce: J. Carbonell Callicó, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

v souladu s čl. 65 odst. 3 nařízení o ochranné známce Společenství změnil rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 28. října 2010 ve věci R 771/2010 1 pro rozpor se zásadou rovnosti a s čl. 7 odst. 1 písm. b) a čl. 7 odst. 3 nařízení o ochranné známce Společenství a rozhodl o povolení zápisu trojrozměrné ochranné známky č. 7317911;

—	podpůrně a pouze pro případ, že budou návrhová žádání uvedená v předchozí odrážce zamítnuta, zrušil rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu ze dne 28. října 2010 ve věci R 771/2010 1 pro rozpor s články 75 a 76 nařízení o ochranné známce Společenství;

—	uložil žalovanému náhradu nákladů řízení podle čl. 87 odst. 2 nařízení o ochranné známce Společenství.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovaná ochranná známka Společenství: trojrozměrná ochranná známka ve tvaru řezačky na keramiku pro výrobky zařazené do třídy 8.

Rozhodnutí průzkumového referenta: zamítnutí přihlášky.

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání.

Dovolávané žalobní důvody: Porušení článku 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 (1), neboť přihlašovaná ochranná známka má rozlišovací způsobilost, a článku 7 odst. 3 téhož nařízení, neboť bylo prokázáno, že přihlašovaná ochranná známka nabyla rozlišovací způsobilost užíváním. Porušení zásady rovnosti a článku 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, neboť Úřad měl přihlížet pouze ke skutečnostem a důkazům, které účastníci řízení předložili včas. Porušení článků 75 a 76 nařízení (ES) č. 207/2009, neboť Úřad nepřihlédl ke skutečnostem a důkazům, které řádně a včas předložila žalobkyně.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, 24.3.2009, s. 1).

12.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 80/23

Žaloba podaná dne 14. ledna 2011 — Technische Universität Dresden v. Komise

(Věc T-29/11)

2011/C 80/46

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Technische Universität Dresden (Drážďany, Německo) (zástupce: G. Brüggen, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí Komise ze dne 4. listopadu 2010, dluhopis č. 3241011712 na zaplacení částky ve výši 55 377,62 eur

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby uvádí žalobkyně následující:

Porušení práva Společenství kvůli nesprávnému a neúplnému posouzení skutkového stavu

Žalobkyně vytýká nesprávné, resp. neúplné posouzení skutkového stavu ohledně způsobilosti některých nákladů na zaměstnance, a rovněž pobytových a cestovních nákladů pro podporu. Zároveň vytýká nesprávné, resp. neúplné posouzení skutkového stavu v souvislosti s různými službami.

Porušení práva Společenství kvůli závažnému pochybení v odůvodnění

Žalobkyně vytýká v této souvislosti chybějící odůvodnění v dluhopise, nesprávné odůvodnění ohledně uznání a odmítnutí pobytových a cestovních nákladů, a chybějící odůvodnění ohledně zvýšení částky nezpůsobilé pro podporu týkající se položky „různé služby“.

12.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 80/24

Žaloba podaná dne 24. ledna 2011 — Peeters Landbouwmachines v. OHIM — Fors MW (BIGAB)

(Věc T-33/11)

2011/C 80/47

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Peeters Landbouwmachines BV (Etten-Leur, Nizozemsko) (zástupce: P.N.A.M. Claassen, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: AS Fors MW (Saue, Estonská republika)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 4. listopadu 2010 ve věci R 210/2010-1;

—

uložit žalovanému, aby prohlásil za neplatnou zapsanou ochrannou známku Společenství, která je předmětem návrhu na prohlášení neplatnosti, nebo mu uložit, aby prohlásil za neplatnou zapsanou ochrannou známku Společenství, která je předmětem návrhu na prohlášení neplatnosti, pokud jde o zápis týkající se třídy 7; a

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Zapsaná ochranná známka Společenství, jež je předmětem návrhu na prohlášení neplatnosti: Slovní ochranná známka „BIGAB“ pro výrobky zařazené do tříd 6, 7 a 12 — přihláška ochranné známky Společenství č. 4363842

Majitelka ochranné známky Společenství: další účastnice řízení před odvolacím senátem

Účastnice řízení navrhující prohlášení neplatnosti ochranné známky Společenství: žalobkyně

Důvody pro návrh na prohlášení neplatnosti: účastnice řízení navrhující prohlášení neplatnosti odůvodnila svůj návrh absolutními a relativními důvody neplatnosti podle čl. 52 odst. 1 písm. b) a čl. 53 odst. 1 písm. b) ve spojení s čl. 8 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 207/2009

Rozhodnutí zrušovacího oddělení: Zamítnutí návrhu na prohlášení neplatnosti v plném rozsahu

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Žalobkyně tvrdí, že odvolací senát provedl nesprávné posouzení dobré víry a neuznal důležitost podobnosti mezi výrobky, na něž se porovnávané ochranné známky vztahují.

12.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 80/24

Žaloba podaná dne 24. ledna 2011 — Canon Europa v. Komise

(Věc T-34/11)

2011/C 80/48

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Canon Europa NV (Amstelveen, Nizozemsko), (zástupci: P. De Baere a P. Muñiz, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání žalobkyně

—	prohlásit žalobu za přípustnou;

—

zrušit nařízení Komise (EU) č. 861/2010 ze dne 5. října 2010, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 284, s. 1), a konkrétně další členění zavedené v rámci položky 8443 31 harmonizovaného systému (dále jen „HS“) a příslušné celní sazby; a

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Svým návrhem se žalobkyně podle článku 263 SFEU domáhá zrušení nařízení Komise (EU) č. 861/2010 ze dne 5. října 2010, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 284, s. 1), a konkrétně dalšího členění zavedeného v rámci položky 8443 31 HS a příslušných celních sazeb.

Na podporu své žaloby žalobkyně uplatňuje následující žalobní důvody:

Zaprvé žalobkyně tvrdí, že žaloba na neplatnost je přípustná podle článku 263 SFEU, jelikož napadené opatření je exekutivním aktem, který se žalobkyně bezprostředně dotýká a který nevyžaduje žádná další prováděcí opatření.

Navíc žalobkyně tvrdí, že napadený akt je neplatný, jelikož omezuje rozsah položky 8443 31 HS 2007 tím, že z jejího rozsahu vylučuje multifunkční přístroje („MP“), které bylo možno dříve klasifikovat jako spadající pod položku 8471 60 HS 2002, přestože žalovaná podle článku 3 Úmluvy o HS (1) a čl. 1 odst. 2 písm. a) nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (2) nemůže měnit rozsah položek HS.

Dále žalobkyně tvrdí, že napadený akt je neplatný, jelikož mění celní sazby použitelné ve vztahu k některým MP, které bylo možno dříve klasifikovat jako spadající pod položky 8471 60 a 8517 21 HS 2002, a je tudíž v rozporu s čl. 9 odst. 2 nařízení Rady (EHS) č. 2658/87.

Konečně, napadený akt je v rozporu s článkem II GATT 1994 (3) a se závazky přijatými ze strany EU v její listině koncesí, jelikož ukládá cla ve vztahu k některým MP, u nichž se EU zavázala odstranit veškerá cla.

(1) Mezinárodní úmluva o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží ze dne 14. června 1983.

(2) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 382).

(3) Všeobecná dohoda o clech a obchodu 1994.

12.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 80/25

Žaloba podaná dne 24. ledna 2011 — Kyocera Mita Europe v. Komise

(Věc T-35/11)

2011/C 80/49

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Kyocera Mita Europe BV (zástupci: P. De Baere a P. Muñiz, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání žalobkyně

—	prohlásit žalobu za přípustnou;

—

zrušit nařízení Komise (EU) č. 861/2010 ze dne 5. října 2010, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (1), a konkrétně v rozsahu, v němž zavádí další členění v rámci položky 8443 31 harmonizovaného systému (dále jen „HS“) a příslušné celní sazby; a

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby se žalobkyně opírá o totožné žalobní důvody, jako jsou žalobní důvody uplatněné žalobkyní ve věci T-34/11, Canon Europa v. Komise.

(1) Úř. věst. L 284, s. 1.

12.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 80/25

Žaloba podaná dne 24. ledna 2011 — Japan Airlines v. Komise

(Věc T-36/11)

2011/C 80/50

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Japan Airlines International Co., Ltd. (zástupci: J.-F. Bellis a K. Van Hove, advokáti, a R. Burton, Solicitor)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

—	zrušit rozhodnutí Komise ze dne 9. listopadu 2010;

—	podpůrně, na základě své pravomoci soudního přezkumu v plné jurisdikci, snížit pokutu uloženou žalobkyni a AL a Japan Airlines Corporation; a

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise K(2010) 7694 v konečném znění ze dne 9. listopadu 2010 ve věci COMP/39.258 — Airfreight. Toto rozhodnutí konstatuje, že žalobkyně, jakož i Japan Airlines Corporation (JAC) (která byla převzata žalobkyní a zanikla) porušily článek 101 SFEU a článek 53 EHP tím, že s ostatními dopravci koordinovaly své ceny za nákladní leteckou dopravu, pokud jde o (i) palivové příplatky, (ii) bezpečnostní příplatky a (iii) nezaplacení provizí z příplatků.

Na podporu žaloby žalobkyně uplatňuje osm žalobních důvodů.

V rámci prvního žalobního důvodu žalobkyně uvádí, že rozhodnutí je v rozporu s článkem 101 SFEU a článkem 53 EHP, jelikož při definování rozsahu protiprávního jednání, jehož se žalobkyně, jak bylo zjištěno, účastnila, zahrnuje linky, které žalobkyně neobsluhovala a neměla právní nárok je obsluhovat.

2)	V rámci druhého žalobního důvodu žalobkyně uvádí, že rozhodnutí je v rozporu s článkem 101 SFEU a článkem 53 EHP, jelikož Komise tvrdí, že má pravomoc ve věci nákladní letecké dopravy na linkách směřujících z třetího státu do EHP, pokud jsou takové služby prodávány zákazníkům usazeným mimo EHP.

3)	V rámci třetího žalobního důvodu žalobkyně uvádí, že rozhodnutí je v rozporu se zásadami zákazu diskriminace a proporcionality, jelikož uplatňuje rozdílné důkazní požadavky na rozdílné dopravce.

V rámci čtvrtého žalobního důvodu žalobkyně uvádí, že rozhodnutí je v rozporu s Pokyny pro stanovování pokut z roku 2006 a se zásadou legitimního očekávání, jelikož do příslušné hodnoty prodejů, která byla použita jako základ pro výpočet pokuty, zahrnuje příjmy plynoucí z cen za nákladní leteckou dopravu, jež nesouvisí s protiprávním jednáním.

V rámci pátého žalobního důvodu žalobkyně uvádí, že rozhodnutí je v rozporu s Pokyny pro stanovování pokut z roku 2006 a se zásadou legitimního očekávání, jelikož do příslušné hodnoty prodejů, která byla použita jako základ pro výpočet pokuty, zahrnuje příjmy plynoucí z nákladní letecké dopravy na linkách směřujících z třetích států do EHP.

6)	V rámci šestého žalobního důvodu žalobkyně uvádí, že rozhodnutí je v rozporu se zásadou proporcionality, jelikož omezuje snížení pokuty udělené žalobkyni na základě právního rámce na 15 %.

V rámci sedmého žalobního důvodu žalobkyně uvádí, že rozhodnutí je v rozporu se zásadou zákazu diskriminace, jelikož žalobkyni neposkytuje snížení pokuty ve výši 10 % na základě omezené účasti na protiprávním jednání, zatímco ostatním adresátům rozhodnutí, kteří se nacházejí v situaci objektivně podobné situaci žalobkyně, bylo takové snížení poskytnuto.

8)	V rámci osmého žalobního důvodu žalobkyně uvádí, že rozhodnutí je v rozporu se zásadou proporcionality, jelikož nebyly zohledněny zvláštní okolnosti věci.

12.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 80/26

Žaloba podaná dne 24. ledna 2011 — Cargolux Airlines v. Komise

(Věc T-39/11)

2011/C 80/51

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Cargolux Airlines International SA (Sandweiler, Lucembursko) (zástupci: J. Joshua, barrister, a G. Goeteyn, solicitor)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání žalobkyně

—	zcela nebo částečně zrušit články 1 až 4 v rozsahu, v němž se dotýkají žalobkyně;

—	zrušit pokutu uloženou žalobkyni v článku 5;

—	podpůrně významnou měrou snížit pokutu v souladu s plnou jurisdikcí Soudního dvora;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žaloba na zrušení rozhodnutí Komise K(2010) 7694 v konečném znění ze dne 9. listopadu 2010 ve věci COMP/39.258 — letecká přeprava, v rozsahu, v němž se v něm určuje, že žalobkyně porušila článek 101 SFEU a článek 53 EHP tím, že s ostatními dopravci slaďovala své cenové chování v oblasti letecké nákladní přepravy co se týče (i) palivových příplatků, (ii) bezpečnostních příplatků, a (iii) neuhrazování provizí z příplatků.

Na podporu své žaloby uvádí žalobkyně pět žalobních důvodů:

První žalobní důvod, vycházející ze zjevně nesprávného právního posouzení, jelikož Komise nesprávně označila jednání za omezení dané cílem a neprokázala protisoutěžní účinek. V tomto ohledu žalobkyně uvádí, že

—	existence pojmu omezení daného cílem nezbavuje Komise povinnosti provést posouzení, což neučinila;

—	rozhodnutí neobsahuje teoretické vymezení újmy, zejména vzhledem k tomu, že byla veškerá tvrzení týkající se stanovování příslušných tarifů vzata zpět.

2)	Druhý žalobní důvod, vycházející z porušení podstatné procesní náležitosti, nedostatku odůvodnění, porušení práv obhajoby a zjevně nesprávného posouzení, jelikož Komise neuvedla s dostatečnou přesností rozsah a znaky jednání, jež údajně zakládalo jednotlivá trvající protiprávní jednání.

Třetí žalobní důvod, vycházející ze zjevně nesprávného posouzení, jelikož Komise neuvedla spolehlivé důkazní podklady pro své závěry nebo neprokázala skutečnosti, na nichž zakládá svá zjištění, jež by odpovídaly požadovanému právnímu standardu. V tomto ohledu žalobkyně uvádí, že

—	žádná z vad obsažených v oznámení námitek, na něž byla Komise svého času upozorněna, nebyla v rozhodnutí opravena;

—	Komise zneužila pojem jednotlivého trvajícího protiprávního jednání tvrzením, že zcela nevinné počínání může být součástí protiprávního jednání a použila nálepku „celosvětový kartel“ jako záminku pro uplatnění zcela předpojatých a irelevantních důkazů.

Čtvrtý žalobní důvod, podle nějž se Komise dopustila nesprávného právního posouzení tím, že se nesprávně prohlásila za příslušnou rozhodovat o údajné koordinaci narušující hospodářskou soutěž co se týče letů z letišť ve třetích zemích na letiště v EHP („zpáteční lety“). Podle žalobkyně takovéto činnosti nespadají do oblasti působnosti článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP.

Pátý žalobní důvod uplatněný na podporu změny výše pokuty v souladu s plnou jurisdikcí Soudního dvora, podle něhož došlo ke zjevně nesprávnému posouzení a porušení zásady proporcionality. V tomto ohledu žalobkyně uvádí, že

—	pokyny z roku 2006 o metodě stanovení pokut nejsou slučitelné s požadavky čl. 23 odst. 2 nařízení 1/2003 (1), aby byla pokuta založena na závažnosti a době trvání jednání;

—	Komise hrubě zveličila celkovou závažnost údajného protiprávního jednání, ani procentní podíl (16 % hodnoty prodeje), ani dodatečná částka nejsou v projednávané věci oprávněné;

—	ve vztahu k žalobkyni Komise nesprávně posoudila dobu trvání protiprávních jednání, mylně odmítla polehčující okolnosti a nevzala na zřetel veškeré relevantní skutečnosti včetně celkové spravedlivosti sankcí a ekonomické situace žalobkyně.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. L 1, s. 1; Zvl. vyd. 08/02, s. 205).

12.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 80/27

Žaloba podaná dne 24. ledna 2011 — Lan Airlines a Lan Cargo v. Komise

(Věc T-40/11)

2011/C 80/52

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Lan Airlines SA a Lan Cargo SA (Santiago, Chile) (zástupci: B. Hartnett, Barrister a O. Geiss, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání žalobkyň

—	Zrušit napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž se dotýká žalobkyň;

—	podpůrně snížit pokutu uloženou žalobkyním; a

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Touto žalobou se žalobkyně domáhají na základě článku 263 SFEU zrušení rozhodnutí Komise ze dne 9. listopadu 2010 ohledně řízení podle článku 101 Smlouvy o fungování Evropské unie („SFEU“), článku 53 Dohody o EHP a článku 8 dohody mezi Švýcarskou konfederací a Evropským společenstvím o letecké přepravě (věc COMP/39.258 — letecká nákladní přeprava) v rozsahu, v němž se dotýká žalobkyň.

Na podporu své žaloby uvádějí žalobkyně šest žalobních důvodů:

První žalobní důvod, vycházející z toho, že Komise právně dostačujícím způsobem neprokázala, že se žalobkyně podílely na jednotlivém trvajícím protiprávním jednání a v důsledku toho se dopustila nesprávného právního a skutkového posouzení při uplatňování článku 101 SFEU, jelikož

—	Komise neprokázala, že Lan Cargo si byla vědoma nebo měla být vědoma společného záměru narušujícího hospodářskou soutěž;

—	Komise neprokázala, že Lan Cargo zamýšlela přispět svým vlastním jednáním k takovémuto společnému záměru narušujícímu hospodářskou soutěž; a

—	Komise neprokázala, že Lan Cargo si byla vědoma protiprávního jednání týkajícího se bezpečnostních příplatků nebo provizí z příplatků.

Druhý žalobní důvod, vycházející z toho, že Komise údajně porušila právo obhajoby žalobkyň, jelikož:

—	Komise porušila právo obhajoby žalobkyň tím, že vycházela z důkazů, které nebyly uvedeny v oznámení námitek;

—	Komise porušila právo obhajoby žalobkyň tím, že vycházela z posouzení důkazů, které nebylo jasně vyjádřeno v oznámení námitek;

—	Komise porušila právo obhajoby žalobkyň tím, že v napadeném rozhodnutí uvedla námitky, k nimž se žalobkyně neměly možnost vyjádřit.

Třetí žalobní důvod, podle něhož Komise údajně porušila zásady rovného zacházení, osobní odpovědnosti a proporcionality při určení základní částky pokuty uložené žalobkyním, jelikož:

—	se určení doby trvání protiprávního jednání Komisí nezakládalo na odpovídajícím zjištění, že žalobkyně o jednání věděly, ani úmyslu podílet se na údajném společném záměru narušujícím hospodářskou soutěž;

—	Komise pochybila při výpočtu základní částky;

—	výpočet základní součásti pokuty Komisí nezohlednil omezenou účast žalobkyň na údajném protiprávním jednání; a

—	výpočet základní součásti pokuty Komisí nezohlednil skutečnost, že údajné protiprávní jednání nezahrnulo celkovou cenu relevantních služeb.

Čtvrtý žalobní důvod, podle něhož Komise údajně porušila zásadu rovného zacházení a neuvedla odůvodnění při úpravě základní pokuty na základě polehčujících okolností, jelikož

—	Komise nezohlednila velmi významné rozdíly mezi úrovní účasti žalobkyň a mnohem vyšší účastí ostatních leteckých společností; a

—	Komise objektivně nezdůvodnila stejné zacházení s různými leteckými společnostmi navzdory jejich významně rozdílným situacím.

Pátý žalobní důvod, podle něhož Komise v napadeném rozhodnutí údajně neuvedla důvody pro vyloučení osmnácti subjektů, jimž bylo určeno oznámení námitek, pro své určení, že se žalobkyně zúčastnily jednotlivého a trvajícího protiprávního jednání, a pro svůj výpočet uložené pokuty, jelikož

—	Komise neuvedla důvody, z nichž do napadeného rozhodnutí nezahrnula osm leteckých společností, které byly adresáty jejího oznámení námitek;

—	Komise nepodala odůvodnění ohledně konstitutivních prvků, jež Soudní dvůr potřebuje k určení, že se žalobkyně dopustila jednotlivého trvajícího protiprávního jednání; a

—	Komise nepodala odůvodnění svého výpočtu pokuty uložené žalobkyním podle článku 5 napadeného rozhodnutí.

Šestý žalobní důvod, podle něhož Komise údajně porušila právo žalobkyň na spravedlivý proces, a v důsledku toho porušila článek 47 Listiny základních práv Evropské unie a článek 6 Evropské úmluvy o lidských právech, jelikož:

—	žalobkyním byla upřena možnost vyslechnout svědky nebo výslechem ověřit či zpochybnit jejich předchozí výpovědi;

—	žalobkyním byla upřena možnost vyjádřit se k pokutě, která jim byla uložena;

—	pokuta byla uložena po ústním jednání, které bylo neveřejné a kterého se nezúčastnil subjekt vydávající rozhodnutí; a

—	napadené rozhodnutí bylo přijato správním orgánem, přičemž žádný soudní orgán nemá plnou pravomoc k přezkumu všech aspektů tohoto rozhodnutí.

12.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 80/28

Žaloba podaná dne 19. ledna 2011 — Universal v. Komise

(Věc T-42/11)

2011/C 80/53

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Universal Corp. (Richmond, Spojené státy) (zástupce: C. R. A. Swaak, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání žalobkyně

—	zrušit napadené rozhodnutí obsažené v dopisech ze dne 12. a 30. listopadu 2010; nebo

—	rozhodnout, že žalobkyně nemůže být považována za odpovědnou za zaplacení části nebo celé částky pokuty uložené v dané věci až do konečného rozsudku ve věci T-12/06 Deltafina v. Komise nebo v jakémkoliv následujícím řízení;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně svou žalobou na základě článku 263 SFEU požaduje zrušení rozhodnutí Komise obsažené v dopise Komise společnosti Universal Corporation ze dne 12. listopadu 2010 a potvrzeného dopisem ze dne 30. listopadu 2010, kterým požaduje, aby žalobkyně zaplatila pokutu uloženou společně a nerozdílně společnosti Universal Corporation a společnosti Deltafina SpA ve věci COMP/C-38.281.B2 — Surový tabák — Itálie ze dne 20. října 2005 po zpětvzetí žaloby ve věci T-34/06, Universal Corp. v. Komise, ale před rozhodnutím ve věci T-12/06, Deltafina SpA v. Komise a případných následujících řízeních.

Na podporu své žaloby žalobkyně uvádí tři žalobní důvody:

Prostřednictvím prvního žalobního důvodu tvrdí, že napadené rozhodnutí je stiženo vadou;

napadené rozhodnutí je stiženo vadou, neboť pokuta je plně pokryta zárukou poskytnutou její dceřinnou společností Deltafina. Žalobkyně ručí jakožto 100 % mateřská společnost společně a nerozdílně pouze za zaplacení pokuty uložené Komisí společnosti Deltafina za její přímou účast na porušení. Zpětvzetí žaloby na neplatnost podané žalobkyní není proto pro otázku, kdy musí být pokuta zaplacena, relevantní.

Druhý žalobní důvod vychází z porušení zásady legitimního očekávání;

—

napadené rozhodnutí porušuje zásadu legitimního očekávání ve vztahu k platnosti bankovní záruky do skončení řízení ve věci Deltafina. Komise přijetím bankovní záruky vztahující se k žalobě na neplatnost podanou společností Deltafina vzbudila legitimní očekávání, že do vydání konečného rozhodnutí ve věci T-12/06 nebude vyžadovat zaplacení pokuty. Krom toho Komise porušila legitimní očekávání žalobkyně, že Komise bude v otázce odpovědnosti a výkonu rozhodnutí s žalobkyní a společností Deltafina zacházet soudržně jako s jediným podnikem.

Třetí žalobní důvod vychází z porušení povinnosti řádné správy vyplývající z článku 266SFEU;

—

napadené rozhodnutí porušuje zásadu řádné správy vyplývající z článku 266 SFEU tím, že vyžaduje zaplacení pokuty uložené společně na nerozdílně předčasně, tedy před vydáním rozhodnutí v řízení ve věci Deltafina, kterému musí Komise vyhovět. V případě, že společnost Deltafina bude mít ve věci zcela nebo z části úspěch, bude Komise povinná snížit nebo zrušit pokutu, za jejíž zaplacení ručí společnost Universal společně a nerozdílně.

12.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 80/29

Žaloba podaná dne 17. ledna 2011 — Itálie v. Komise

(Věc T-44/11)

2011/C 80/54

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Italská republika (zástupce: L. Ventrella, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání žalobkyně

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

částečně zrušil rozhodnutí Komise ze dne 4. listopadu 2010 č. K(2010) 7555, oznámené dne 5. listopadu 2010, o vyloučení některých výdajů uskutečněných členskými státy v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) z financování Evropské unie.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby se žalobkyně dovolává tří žalobních důvodů.

První žalobní důvod vychází z porušení podstatných náležitostí (článek 269 SEU, dříve článek 253 ES) z důvodu nedostatku odůvodnění. Zkreslení skutkového stavu. Porušení zásady proporcionality. Porušení čl. 24 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 2799/1999 ze dne 17. prosince 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1255/1999, v otázce poskytování podpory pro odstředěné mléko a sušené odstředěné mléko určené k použití jako krmivo a pokud jde v otázce prodeje tohoto sušeného odstředěného mléka (Úř. věst. L 340, s. 3, Zvl. vyd. 03/25. s. 366).

Žalobkyně v tomto ohledu tvrdí, že Komise zavedla finanční opravy v odvětví sušeného odstředěného mléka z důvodu údajně nesprávného uplatňování snížení podpory a sankcí stanovených právními předpisy. Konkrétně na základě restriktivního výkladu čl. 24 odst. 2 nařízení ES č. 2799/1999, který není správný a není v souladu s tímto nařízením, dospěla k závěru, že čtvrtletní ověření uskutečněné v týdnu poté, kdy došlo ke zjištění anomálií, nebylo zvláštním šetřením upraveným právní úpravou Společenství, a nemohlo jej tudíž nahradit. Krom toho Komise kromě specifických, málo důležitých, případů generalizovala případné a hypotetické nedostatky v sankcích ze strany italských orgánů a zkreslila tak skutečnost. Konečně vzhledem k tomu, že částky sankcí, které nebyly uloženy, jsou o mnoho nižší než celková částka pokuty, jejíž úhradu Komise požaduje od Itálie, nelze pochopit důvody k uplatnění paušálních oprav, které jsou každopádně nepřiměřené a nadměrné. Z toho kromě zjevného nedostatku odůvodnění vyplývá také porušení zásady proporcionality.

Druhý žalobní důvod vychází z porušení podstatných náležitostí (článek 269 SEU, dříve článek 253 ES) z důvodu nedostatku odůvodnění. Porušení zásady proporcionality. Porušení čl. 6 odst. 3 SEU z důvodu porušení zásadních zásad legitimního očekávání, právní jistoty, zákazu zpětné působnosti základních norem. Porušení čl. 32 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (Úř. věst. L 209, s. 1). Porušení zásady „ne bis in idem“.

Žalobkyně v tomto ohledu tvrdí, že Komise po zahájení šetření v roce 2003 uplatnila opravu vůči členskému státu za finanční rok 2003 za organizaci systému vymáhání pohledávek ze strany platebních subjektů, vypočítanou z hodnoty případů, o nichž v dané době nerozhodla ani sama Komise, při uplatnění ustanovení Společenství platných v rozhodné době. Tyto případy pak byly Komisí posouzeny tak, že se na ně vztahuje nová právní úprava a byly tedy podřízeny pravidlu zvanému 50-50 zavedenému nařízením (ES) č. 1290/05. Dotčená finanční oprava je protiprávní v tom, že členskému státu automaticky ukládá úhradu 50 % dotčených částek na základě čl. 32 odst. 5 nařízení (ES) 1290/05, protiprávně uplatněného se zpětnou účinností na šetření o vymáhání pohledávek, jehož předmětem byla v zásadě „situace zjištěná v roce 2002/2003“, jak výslovně připustila sama Komise. Krom toho, pokud jde o případ, který byl předmětem kontroly, byla již italskému státu nařízena 50 % finanční oprava podle článku 32 nařízení č. 1290/05 rozhodnutím Komise K(2007) 1901 ze dne 27. dubna 2007. Napadeným rozhodnutím tak Komise uplatňuje na tytéž případy a na základě týchž žalobních důvodů dodatečnou finanční opravu dosahující 100 % výše nevymožených pohledávek. Je tedy protiprávní a nepřiměřené ukládat po několika letech dodatečnou 50 % sankci v jasném rozporu se zásadou „ne bis in idem“.

Druhý žalobní důvod vychází ze zániku sankční pravomoci Komise. Uplynutí přiměřené lhůty k uzavření dotčeného šetření. Porušení čl. 32 odst. 5 nařízení ES č. 1290/05. Porušení zásady „ne bis in idem“.

Podpůrně k druhému žalobnímu důvodu, pokud by čl. 32 odst. 5 nařízení (ES) č. 1290/05 použitý se zpětnou působností na dotčená šetření měl být považován za procesní normu, se žalobkyně dovolává protiprávnosti výše uvedené opravy z důvodu uplynutí čtyřleté promlčecí lhůty k výkonu sankční pravomoci Komise. Dále se žalobkyně dovolává uplynutí přiměřené lhůty pro dotčená šetření. Jelikož uvedená šetření nebyla uzavřena v přiměřené lhůtě (od jejich zahájení uplynulo přibližně osm let), utrpěl již státní rozpočet značnou finanční škodu z důvodu paušálního opravného rozhodnutí Komise K(2007) 1901 ve výši 50 % v těch případech, které jsou rovněž předmětem napadeného rozhodnutí v jasném rozporu se zásadou „ne bis in idem“.

12.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 80/30

Žaloba podaná dne 21. ledna 2011 — Itálie v. Komise

(Věc T-45/11)

2011/C 80/55

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Italská republika (zástupce: P. Gentili, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání žalobkyně

—	Zrušit rozhodnutí Komise K(2010)7893 v konečném znění ze dne 10. listopadu 2010 doručené Italské republice dopisem ze dne 11. listopadu 2010 SG-Greffe (2010) D/18018, kterým se odmítá postoupení věci COMP/M.5960 — Crédit Agricole/Cassa di Risparmio della Spezia/Agenzie Intesa Sanpaolo.

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Tato žaloba je namířena proti rozhodnutí Komise, kterým se zamítá žádost italského úřadu pro hospodářskou soutěž o postoupení podle článku 9 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (Úř. věst. L 24, s. 1, Zvl. vyd. 08/03, s. 40), přezkumu spojení oznámeného Komisi, kterým Crédit Agricole S.A. získal výlučnou kontrolu nad společností Cassa di Risparmio della Spezia S.p.A., v současnosti kontrolovanou společností Intesa Sanpaolo, a to prostřednictvím společnosti Cassa di Risparmio di Parma e Piacenza S.p.A. kontrolovanou společností Crédit Agricole S.A.

Žalobkyně se na podporu své žaloby dovolává pěti žalobních důvodů.

1)	První žalobní důvod se týká porušení článku 9 nařízení (ES) č. 139/2004 tím, že Komise považovala žádost o postoupení za opožděnou a neodůvodněnou.

Druhý žalobní důvod se týká porušení čl. 9 odst. 2 písm. a) a b) a odst. 3 prvního pododstavce písm. b) a druhého pododstavce nařízení (ES) č. 139/2004, a rovněž nedostatku odůvodnění.

Žalobkyně v tomto ohledu tvrdí, že Komise nesprávně považovala za důležité, že po spojení nedošlo ke změně tržních podílů. Crédit Agricole nabude svých tržních podílů díky spojení, a nikoli vnitřní expanzí, jak to učinila společnost Intesa Sanpaolo před spojením. Provinční trh maloobchodních bankovních služeb tudíž nebyl ovlivněn.

Třetí žalobní důvod se týká porušení čl. 9 odst. 2 písm. a) a b) a odst. 3 prvního pododstavce písm. b) a druhého pododstavce nařízení (ES) č. 139/2004, a rovněž nedostatku odůvodnění.

Žalobkyně má za to, že v rozporu s tvrzením Komise provinční trh bankovních služeb existuje: uživatelé těchto služeb nejsou ochotni se přemísťovat a pro ostatní poskytovatele je obtížné proniknout na přesycený provinční trh. Existoval tedy omezený trh, který nepředstavuje podstatnou část společného trhu.

Čtvrtý žalobní důvod se týká porušení čl. 9 odst. 2 písm. a) a b) a odst. 3 prvního pododstavce písm. b) a druhého pododstavce nařízení (ES) č. 139/2004, a rovněž nedostatku odůvodnění.

V tomto ohledu žalobkyně namítá, že Komise nezohlednila řízení o porušení zahájené úřadem pro hospodářskou soutěž proti Crédit Agricole a Intesa Sanpaolo, které tudíž z hlediska účinků na trh musí být považovány za spřízněné a nekonkurující si strany.

Pátý žalobní důvod se týká porušení článku 1 a čl. 9 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 139/2004, a rovněž zásad subsidiarity a proporcionality.

Žalobkyně je toho názoru, že spojení nemá žádný význam na úrovni Společenství a že národní úřad pro hospodářskou soutěž byl schopen o tomto spojení rozhodnout. Komise měla postoupit alespoň část operace týkající se provinčních trhů uvedených v rozhodnutí.

12.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 80/31

Žaloba podaná dne 24. ledna 2011 — Deutsche Lufthansa a další v. Komise

(Věc T-46/11)

2011/C 80/56

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Deutsche Lufthansa AG (Kolín nad Rýnem, Německo), Lufthansa Cargo AG (Kelsterbach, Německo) a Swiss International Air Lines AG (Basilej, Švýcarsko) (zástupci: S. Völcker, F. Louis, E. Arsenidou a A. Israel, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání žalobkyň

—	zrušit články 1 až 4 napadeného rozhodnutí;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise K(2010) 7694 v konečném znění ze dne 9. listopadu 2010 ve věci COMP/39.258 — Letecká nákladní doprava v řízení podle článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP

Na podporu své žaloby uvádí žalobkyně čtyři žalobní důvody:

1)	První žalobní důvod: Napadené rozhodnutí porušuje čl. 11 odst. 2 a čl. 11 odst. 1 Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací v rozsahu, v němž se odvolává na kontakty mezi soutěžiteli, které se uskutečnily ve Švýcarsku;

Druhý žalobní důvod: Napadené rozhodnutí porušuje čl. 1 odst. 2 nařízení č. 3975/87 (1) v rozsahu, v němž se odvolává na kontakty mezi soutěžiteli, které se uskutečnily před 1. květnem 2004 v soudní pravomoci mimo EHP, za účelem prokázání následujícího:

—	porušení článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP za účasti evropských leteckých společností (včetně žalobkyň) před 1. květnem 2004;

—	původ jediného a trvajícího protiprávního jednání před 1. květnem 2004 za účelem stanovení zahájení protiprávního jednání bezprostředně po tomto dni;

Třetí žalobní důvod: Napadené rozhodnutí porušuje článek 101 SFEU, článek 53 Dohody o EHP a článek 8 Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací v rozsahu, v němž jsou kontakty mezi soutěžiteli, které se uskutečnily v soudní pravomoci mimo EHP, charakterizovány jako součást téhož jediného a trvajícího protiprávního jednání s kontakty mezi soutěžiteli, které se uskutečnily na úrovni hlavního sídla;

Čtvrtý žalobní důvod: Napadené rozhodnutí porušuje článek 101 SFEU a článek 53 Dohody o EHP v rozsahu, v němž vychází z toho, že kontakty mezi soutěžiteli mimo EHP představují jako takové porušení článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP, tj. bez ohledu na to, zda jsou součástí téhož jediného a trvajícího protiprávního jednání s kontakty mezi soutěžiteli, které se uskutečnily na úrovni hlavního sídla. Dohody nebo jednání ve vzájemné shodě s ohledem na leteckou nákladní dopravu v EHP neomezují ani hospodářskou soutěž uvnitř EHP, ani neovlivňují obchod mezi členskými státy. Krom toho zásah vlády do několika relevantních pravomocí vylučuje použití článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP.

(1) Nařízení Rady (EHS) č. 3975/87 ze dne 14. prosince 1987, kterým se stanoví postup pro použití pravidel hospodářské soutěže pro podniky v odvětví letecké dopravy (Úř. věst. L 374, s. 1; Zvl. vyd. 07/01, s. 262).

12.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 80/32

Žaloba podaná dne 24. ledna 2011 — British Airways v. Komise

(Věc T-48/11)

2011/C 80/57

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: British Airways plc (Harmondsworth, Spojené království) (zástupci: K. Lasok, QC, R. O'Donoghue, Barristers a B. Louveaux, solicitor)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí v rozsahu, v němž konstatuje, že se žalobkyně účastnila protiprávního jednání týkajícího se provize z přirážky, nebo vrátit věc Komisi k novému rozhodnutí v dané věci;

—	zrušit rozhodnutí v rozsahu, v němž konstatuje, že počátek protiprávního jednání spadal na 22. leden 2001, a nahradit toto datum dnem 1. října 2001, nebo vrátit věc Komisi k novému rozhodnutí v dané věci;

—	zrušit rozhodnutí v rozsahu, v němž konstatuje, že záležitosti týkající se Hong Kongu, Japonska, Indie, Thajska, Singapuru, Koreje a Brazílie porušily článek 101 SFEU, článek 53 EHP a článek 8 dohody se Švýcarskem, nebo vrátit věc Komisi k novému rozhodnutí v dané věci;

—	zrušit nebo podstatně snížit pokutu uloženou žalobkyni rozhodnutím z hlediska všech bodů uvedených výše či každého z nich, či na základě neomezené pravomoci Tribunálu;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně se domáhá částečného zrušení rozhodnutí Komise K(2010) 7694 v konečném znění ze dne 9. listopadu 2010, vydaného v řízení podle článku 101 SFEU, článku 53 Dohody o EHP a článku 8 Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o letecké dopravě (Věc COMP/39.258— Letecká nákladní přeprava), které se týká koordinace při stanovování jednotlivých složek ceny ukládané za služby nákladní letecké dopravy na i) trasách mezi letišti v EHP; ii) trasách mezi letišti v EU a letišti mimo EHP; iii) trasách mezi letišti v zemích EHP, které nejsou členskými státy EU a třetími zeměmi; a dále na trasách mezi letišti v EU a Švýcarskem. Koordinace, která byla rozhodnutím zjištěna, se týká palivových přirážek, bezpečnostních přirážek a plateb provize z přirážek speditérům.

Na podporu své žaloby uvádí žalobkyně sedm důvodů:

První žalobní důvod vychází ze zjevně nesprávného posouzení a nedostatečného odůvodnění v rozsahu, v němž Komise nepředložila dostatečně konkrétní důkazy ohledně účasti žalobkyně na koordinaci plateb provize z přirážek, když nezohlednila významné důkazy, které měla k dispozici, jež prokazovaly opak.

Ve druhém žalobním důvodu žalobkyně tvrdí, že se žalovaná dopustila nesprávného posouzení a porušení povinnosti dostatečně právně prokázat datum počátku protiprávního jednání žalobkyně. V tomto ohledu žalobkyně uvádí, že:

—	předložené důkazy nesplňují kritéria přesnosti a konzistence ohledně doby trvání protiprávního jednání;

—	konstatování Komise týkající se počátečního data protiprávního jednání je v rozporu se zásadou in dubio pro reo.

Třetí žalobní důvod se týká nesprávného právního a skutkového posouzení, a rovněž zjevně nesprávného posouzení z toho důvodu, že Komise neměla pravomoc použít článek 101 SFEU nebo článek 53 EHP na situaci ohledně právního a správního režimu v oblasti letectví v Hong Kongu, Japonsku, Indii, Thajsku, Singapuru, Koreji a Brazílii, nebo nevykonala své pravomoci v souladu se zásadou mezinárodní zdvořilosti, nebo že při výkonu svých pravomocí nezohlednila zásadu mezinárodní zdvořilosti nebo ji nezohlednila řádně.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení zásady proporcionality, jež určuje, že tresty za trestný čin musí být přiměřené, a z porušení zásady rovného zacházení, jelikož pokuta uložená žalobkyni je nepřiměřená závažnosti protiprávního jednání. V tomto ohledu žalobkyně tvrdí, že:

—	Komise je v případě objektivního protiprávního jednání při hodnocení a srovnávání jeho závažnosti povinna zohlednit „povahu“ a „vhodnost“ v jeho vlastním tržním a hospodářském kontextu;

—	při řádné analýze v této věci existovaly přesvědčivé důkazy, aby protiprávní jednání žalobkyně bylo kvalifikováno jako méně závažné, než jak je hodnotila Komise svým násobením závažnosti.

5)	Pátý žalobní důvod se týká porušení povinnosti uvést přiměřené odůvodnění a zásady proporcionality, když za účelem odradit od pokračování v protiprávní jednání zvýšila základní částku pokuty o dalších 16 %.

V šestém žalobním důvodu je vytýkáno nesprávné právní a skutkové posouzení, jakož i zjevně nesprávné posouzení a porušení zásad legitimního očekávání nebo rovného zacházení a oznámení o shovívavosti, a to v rozsahu, v němž Komise žalobkyni přiznala nejnižší míru snížení pokuty v souvislosti se shovívavostí, i přesto, že žalobkyně byla prvním podnikem, který o snížení pokuty podle oznámení o shovívavosti požádal.

Sedmý žalobní důvod vychází ze zjevně nesprávného posouzení a porušení zásady rovného zacházení a zásady proporcionality tím, že žalobkyni nebylo přiznáno snížení pokuty prostřednictvím zmírnění v rozsahu, v němž Komise přiměřeně nezohlednila skutečnost, že žalobkyně měla pouze omezenou účast na protiprávním jednání a neúčastnila se celého protiprávního jednání.

12.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 80/33

Žaloba podaná dne 27. ledna 2011 — Španělské království v. Evropská komise

(Věc T-54/11)

2011/C 80/58

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobce: Španělské království (zástupce: M. Muñoz Pérez)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání žalobce

Žalobce navrhuje, aby Soud:

—

zrušil rozhodnutí Komise K(2010) 7700 ze dne 16. listopadu 2010 o zrušení části příspěvku poskytnutého z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) ve prospěch integrovaného operačního programu 1 pro Andalusii (2000-2006), č. kódu CCI 2000.ES.16.1.PO.003, jelikož ukládá finanční opravu ve výši 100 % nákladů financovaných EFRR pro smlouvy č. 2075/2003 a č. 2120/2005.

—	uložil žalovanému orgánu náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobce se na podporu své žaloby dovolává dvou žalobních důvodů:

První žalobní důvod je založen na porušení článku 39 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech (Úř. věst. L 161, s. 1; Zvl. vyd. 14/01, s. 31), neboť Komise nedodržela pro vydání napadeného rozhodnutí lhůtu tří měsíců od konzultace, respektive od poskytnutí dodatečných informací španělskými orgány.

Druhý žalobní důvod je založen na neoprávněném použití, potažmo porušení článku 39 odst. 3 písm. b) výše uvedeného nařízení č. 1260/1999, neboť Komise uplatnila finanční opravu na smlouvy č. 2075/2003 a č. 2120/2005 v důsledku domnělých vad řízení při zadávání těchto smluv, přičemž jednací řízení bez uveřejnění bylo zcela v souladu s čl. 6 odst. 3 písm. b) a c) směrnice Rady 93/36/EHS ze dne 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na dodávky (Úř. věst. L 199, s. 1; Zvl. vyd. 06/02, s. 110).

12.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 80/33

Žaloba podaná dne 27. ledna 2011 — Castelnou Energía v. Komise

(Věc T-57/11)

2011/C 80/59

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Castelnou Energía, SL (Madrid, Španělsko) (zástupce: E. Garayar, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání žalobkyně

—	prohlásit přípustnost žaloby na neplatnost,

—	zrušit napadené rozhodnutí na základě článku 263 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—	uložit Evropské komisi náhradu nákladů vynaložených společností Castelnou Energía S.L. v projednávané věci

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby na neplatnost uplatňuje žalobkyně osm žalobních důvodů:

—

první žalobní důvod vychází z porušení čl. 108 odst. 2 SFEU a čl. 4 odst. 4 nařízení Rady č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1; Zvl. vyd. 08/01, s. 339) tím, že přijetí rozhodnutí nepředcházelo zahájení formálního vyšetřovacího řízení, přestože existovaly vážné pochybnosti o slučitelnosti oznámeného opatření;

—

druhý žalobní důvod vychází z porušení čl. 106 odst. 2 SFEU, článku 107 SFEU ve spojení s čl. 108 odst. 2 SFEU a čl. 4 odst. 4 nařízení č. 659/1999 tím, že Komise provedla neúplnou analýzu opatření, neboť neanalyzovala slučitelnost celého dotčeného opatření, zatímco toto opatření se skládá ze tří odlišných částí (a sice finanční vyrovnání výrobcům elektřiny, mechanismus přednostního vstupu a povinnost nakupovat tuzemské uhlí);

—	třetí žalobní důvod vychází z porušení povinnosti uvést odůvodnění, která je stanovena v článku 296 SFEU, z důvodu, že Komise nevysvětlila důvody, které ji vedly k tomu, že neprovedla analýzu všech částí opatření;

—	čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení obecných zásad, a sice práva na obhajobu a zásady řádné správy, kterými se musí řídit správní řízení, vzhledem k tomu, že Castelnou byla zbavena možnosti předložit své argumenty v rámci formálního vyšetřovacího řízení, které měla podle ní Komise zahájit;

—

pátý žalobní důvod vychází z porušení čl. 106 odst. 2 SFEU, Rámce společenství pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby (Úř. věst. C 297, 29.11.2005, s. 4), jakož i čl. 11 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 96/92/ES (Úř. věst. L 176, 15.7.2003, s. 37; Zvl. vyd. 12/02, s. 211; oprava v Úř. věst. L 320, 24.8.2006, s. 12), jelikož i) opatření není odůvodněno nebezpečím týkajícím se dodávky elektřiny, které by vedlo k nutnosti služby poskytované v obecném hospodářském zájmu, jak tvrdí Komise a ii) i kdyby existovalo nebezpečí týkající se dodávky elektřiny (což tak není), opatření by bylo v každém případě nepřiměřené s ohledem na cíl spočívající v zajištění dodávky elektřiny, a proto protiprávní;

—

šestý žalobní důvod vychází ze zneužití pravomoci Komise vzhledem k tomu, že přestože existovaly objektivní, relevantní a shodující se indicie prokazující, že opatření není určeno k zajištění dodávky elektřiny, ale je určeno k podpoře důlního průmyslu, založila Komise své rozhodnutí o slučitelnosti opatření na důvodu, o němž věděla, že není pravdivý, a přijala tak rozhodnutí z jiných důvodů, než jsou důvody v něm uvedené;

—	sedmý žalobní důvod vychází z protiprávnosti rozhodnutí vzhledem k tomu, že jeho přijetí znamená, že Komise porušila ustanovení SFEU, které zaručují volný pohyb zboží (články 28 a 34 SFEU), jakož i svobodu usazování (článek 49 SFEU);

—

osmý žalobní důvod vychází z nesprávného právního posouzení Komise, neboť povolení opatření porušuje ustanovení sekundárního práva Unie, a sice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32; Zvl. vyd. 15/07, s. 631), která byla pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES ze dne 23. dubna 2009 (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 63), jakož i směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/89/ES ze dne 18. ledna 2006 o opatřeních pro zabezpečení dodávek elektřiny a investic do infrastruktury (Úř. věst. L 33, 4.2.2006, s. 22) a nařízení Rady (ES) č. 1407/2002 ze dne 23. července 2002 o státní podpoře uhelnému průmyslu (Úř. věst. L 205, 2.8.2002, s. 1; Zvl. vyd. 08/02, s. 170).

		ISSN 1725-5163 doi:10.3000/17255163.C_2011.080.ces
Úřední věstník Evropské unie		C 80

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 54 12. března 2011

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Soudní dvůr Evropské unie
2011/C 080/01	Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unieÚř. věst. C 72, 5.3.2011	1

	V Oznámení
	SOUDNÍ ŘÍZENÍ
	Soudní dvůr
2011/C 080/02	Věc C-382/08: Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 25. ledna 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Unabhängiger Verwaltungssenat des Landes Oberösterreich — Rakousko) — Michael Neukirchinger v. Bezirkshauptmannschaft Grieskirchen (Letecká doprava — Licence k pořádání komerčních letů balónem — Článek 12 ES — Podmínka bydliště nebo sídla — Správní sankce)	2

2011/C 080/03	Věc C-90/09 P: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 20. ledna 2011 — General Química, SA, Repsol Química, SA, Repsol YPF, SA v. Evropská komise (Kasační opravný prostředek — Hospodářská soutěž — Kartelové dohody — Odvětví gumárenských chemikálií — Rozhodnutí konstatující porušení článku 81 ES — Skupina podniků — Společná a nerozdílná odpovědnost mateřské společnosti za porušení pravidel hospodářské soutěže jejími dceřinými společnostmi — Přičitatelnost odpovědnosti mateřské společnosti v čele skupiny)	2

2011/C 080/04	Věc C-155/09: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 20. ledna 2011 — Evropská komise v. Řecká republika (Nesplnění povinnosti státem — Články 12 ES, 18 ES, 39 ES a 43 ES — Články 4, 28 a 31 Dohody o Evropském hospodářském prostoru — Daňové právní předpisy — Podmínky osvobození od daně z převodu nemovitostí při koupi první nemovitosti — Osvobození od daně vyhrazené pouze osobám s bydlištěm v tuzemsku, jakož i řeckým státním příslušníkům, kteří nemají v tuzemsku bydliště ke dni koupě)	3

2011/C 080/05	Věc C-168/09: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 27. ledna 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale di Milano — Itálie) — Flos SpA v. Semeraro Casa e Famiglia SpA (Průmyslové a obchodní vlastnictví — Směrnice 98/71/ES — Právní ochrana (průmyslových) vzorů — Článek 17 — Povinnost kumulace ochrany (průmyslových) vzorů s ochranou autorského práva — Vnitrostátní právní předpisy, jež vylučují nebo po určitou dobu neumožňují autorskoprávní ochranu (průmyslových) vzorů, které se staly volnými před vstupem těchto předpisů v platnost — Zásada ochrany legitimního očekávání)	4

2011/C 080/06	Věc C-463/09: Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 20. ledna 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Superior de Justicia de Castilla La Mancha — Španělsko) — CLECE, S.A. v. María Socorro Martín Valor, Ayuntamiento de Cobisa (Sociální politika — Směrnice 2001/23/ES — Převod podniků — Zachování práv zaměstnanců — Pojem, převod — Úklidové činnosti — Činnost zajišťovaná přímo obcí s přijetím nových zaměstnanc)	4

2011/C 080/07	Věc C-489/09: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 27. ledna 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hof van Beroep te Gent — Belgie) — Vandoorne NV v. Belgický stát (Šestá směrnice o DPH — Článek 11 část C odst. 1 a čl. 27 odst. 1 a 5 — Základ daně — Zjednodušené postupy — Tabákové výrobky — Daňové kolky — Výběr DPH pouze u zdroje — Zprostředkující dodavatel — Celkové nebo částečné nezaplacení ceny — Odmítnutí vrátit DPH)	5

2011/C 080/08	Věc C-490/09: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 27. ledna 2011 — Evropská komise v. Lucemburské velkovévodství (Nesplnění povinnosti státem — Článek 49 ES — Volný pohyb služeb — Neuhrazení výdajů na laboratorní analýzy a zkoušky provedené v jiných členských státech než v Lucemburském velkovévodství — Vnitrostátní právní úprava neumožňující jejich hrazení formou náhrady výdajů vynaložených na takové analýzy a zkoušky — Vnitrostátní právní úprava podmiňující hrazení služeb zdravotní péče splněním podmínek stanovených touto právní úpravou)	5

2011/C 080/09	Věc C-92/10 P: Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 13. ledna 2011 — Media-Saturn-Holding GmbH v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (Kasační opravný prostředek — Ochranná známka Společenství — Absolutní důvod pro zamítnutí — Nedostatek rozlišovací způsobilosti — Ochranná známka tvořená reklamním sloganem a tvořená prvky, které samostatně postrádají rozlišovací způsobilost — Obrazové označení, BEST BUY )	6

2011/C 080/10	Věc C-559/08 P: Usnesení Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 16. září 2010 — Deepak Rajani (Dear!Net Online v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), Artoz-Papier AG (Kasační opravný prostředek — Ochranná známka Společenství — Slovní ochranná známka ATOZ — Námitky majitele mezinárodní slovní ochranné známky ARTOZ — Zamítnutí zápisu)	6

2011/C 080/11	Věc C-342/09 P: Usnesení Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 27. října 2010 — Victor Guedes — Indústria e Comércio, SA v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), Consorci de l’Espai Rural de Gallecs, se sídlem v Gallecs (Kasační opravný prostředek — Ochranná známka Společenství — Nařízení (ES) č. 40/94 — Článek 8 odst. 1 písm. b) a čl. 8 odst. 5 — Obrazová ochranná známka Gallecs — Námitky majitele národních obrazových ochranných známek GALLO, GALLO AZEITE NOVO a Azeite Novo a obrazové ochranné známky Společenství GALLO — Zamítnutí námitek — Zčásti zjevně nepřípustný a zčásti zjevně neopodstatněný kasační opravný prostředek)	7

2011/C 080/12	Věc C-459/09 P: Usnesení Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 16. září 2010 — Dominio de la Vega, SL v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), Ambrosio Velasco SA (Kasační opravný prostředek — Ochranná známka Společenství — Nařízení (ES) č. 40/94 — Článek 8 odst. 1 písm. b) — Přihláška obrazové ochranné známky Společenství DOMINIO DE LA VEGA — Starší obrazová ochranná známka PALACIO DE LA VEGA — Existence nebezpečí záměny v části území Unie — Posouzení podobnosti ochranných známek — Dominantní prvek)	7

2011/C 080/13	Věc C-487/09: Usnesení Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 6. října 2010 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Supremo — Španělsko) — Inmogolf SA v. Dirección General de Tributos de la Consejería de Economia y Hacienda de la Comunidad Autónoma de Murcia (Článek 104 odst. 3 první pododstavec jednacího řádu — Směrnice 69/335/EHS — Nepřímé daně — Kapitálové vklady — Převody cenných papírů — Základní kapitál z větší části tvořený nemovitým majetkem)	8

2011/C 080/14	Věc C-532/09 P: Usnesení Soudního dvora ze dne 4. října 2010 — Vladimir Ivanov v. Evropská komise (Kasační opravný prostředek — Žaloba na určení mimosmluvní odpovědnosti — Ztráta šance na přijetí — Výhrada zneužití řízení — Zčásti zjevně nepřípustný a zčásti zjevně neopodstatněný kasační opravný prostředek)	8

2011/C 080/15	Spojené věci C-74/10 P a C-75/10 P: Usnesení Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 29. září 2010 — European Renewable Energies Federation ASBL (EREF) v. Evropská komise (Kasační opravný prostředek — Článek 19 statutu Soudního dvora — Zastoupení účastníka řízení advokátem, který nemá postavení třetí osoby — Zjevná nepřípustnost)	9

2011/C 080/16	Věc C-84/10 P: Usnesení Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 22. října 2010 — Longevity Health Products, Inc. v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), Merck KGaA (Kasační opravný prostředek — Ochranná známka Společenství — Nařízení (ES) č. 40/94 — Článek 8 odst. 1 písm. b) — Slovní označení Kids Vits — Námitky majitele slovní ochranné známky Společenství VITS4KIDS — Úroveň pozornosti relevantní veřejnosti — Nebezpečí záměny — Podobnost označení — Právo být vyslechnut)	9

2011/C 080/17	Věc C-290/10 P: Usnesení Soudního dvora ze dne 9. září 2010 (osmého senátu) — Franssons Verkstäder AB v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), Lindner Recyclingtech GmbH (Kasační opravný prostředek — Žaloba k Tribunálu, jejímž předmětem je zrušení rozhodnutí třetího odvolacího senátu OHIM — Nařízení (ES) č. 6/2002 — Lhůta pro podání žaloby — Nepřípustnost z důvodu opožděnosti — Zjevně neopodstatněný kasační opravný prostředek)	9

2011/C 080/18	Věc C-513/10 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 14. října 2010 Dimitrisem Platisem proti rozsudku Tribunálu (prvního senátu) vydanému dne 30. září 2010 ve věci T-311/10, Dimitris Platis v. Rada a Řecko	10

2011/C 080/19	Věc C-587/10: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesfinanzhof Německo) dne 15. prosince 2010 — Vogtländische Straßen-, Tief- und Rohrleitungsbau GmbH Rodewisch (VSTR) v. Finanzamt Plauen, vedlejší účastník: Bundesministerium der Finanzen	10

2011/C 080/20	Věc C-594/10: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hoge Raad der Nederlanden dne 17. prosince 2010 — T.G. van Laarhoven v. Staatssecretaris van Financiën	10

2011/C 080/21	Věc C-600/10: Žaloba podaná dne 16. prosince 2010 — Evropská komise v. Spolková republika Německo	11

2011/C 080/22	Věc C-603/10: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Upravno sodišče Republike Slovenije (Slovinská republika) dne 21. prosince 2010 — Pelati doo v. Slovinská republika	12

2011/C 080/23	Věc C-613/10: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Commissione Tributaria Provinciale di Parma (Itálie) dne 30. prosince 2010 — Danilo Debiasi v. Agenzia delle Entrate Ufficio di Parma	12

2011/C 080/24	Věc C-622/10: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal de première instance de Namur (Belgie) dne 22. prosince 2010 — Rémi Paquot v. Belgický stát — SPF Finances	12

2011/C 080/25	Věc C-623/10: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal de première instance de Namur (Belgie) dne 22. prosince 2010 — Adrien Daxhelet v. Belgický stát — SPF Finances	13

2011/C 080/26	Věc C-7/11: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale di Palermo (Itálie) dne 5. ledna 2011 — Trestní řízení proti Fabiu Caronnovi	14

2011/C 080/27	Věc C-12/11: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Dublin Metropolitan District Court (Irsko) dne 10. ledna 2011 — Danise McDonagh v. Ryanair Ltd	14

2011/C 080/28	Věc C-14/11 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 11. ledna 2011 Evropská komise proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého senátu) vydanému dne 27. října 2010 ve věci T-24/05, Alliance One International, Inc. (dříve Standard Commercial Corp.), Standard Commercial Tobacco Company, Inc., Trans-Continental Leaf Tobacco Corp. Ltd v. Evropská komise	15

2011/C 080/29	Věc C-20/11: Žaloba podaná dne 13. ledna 2011 — Evropská komise v. Polská republika	15

2011/C 080/30	Věc C-22/11: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Korkein oikeus (Finsko) dne 17. ledna 2011 — Finnair Oyj v. Timy Lassooy	15

2011/C 080/31	Věc C-37/11: Žaloba podaná dne 25. ledna 2011 — Evropská komise v. Česká republika	16

2011/C 080/32	Věc C-455/09: Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 22. září 2010 — Evropská komise v. Polská republika	17

2011/C 080/33	Věc C-525/09: Usnesení předsedy šestého senátu Soudního dvora ze dne 28. září 2010 — Evropská komise v. Portugalská republika	17

	Tribunál
2011/C 080/34	Věc T-437/09: Rozsudek Tribunálu ze dne 2. února 2011 — Oyster Cosmetics v. OHIM — Kadabell (Oyster cosmetics) (Ochranná známka Společenství — Námitkové řízení — Přihláška obrazové ochranné známky Společenství Oyster cosmetics — Starší obrazová ochranná známka Společenství Kadus oystra AUTO STOP PROTECTION — Relativní důvod pro zamítnutí zápisu — Nebezpečí záměny — Podobnost označení — Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009)	18

2011/C 080/35	Věc T-54/07: Usnesení Tribunálu ze dne 21. ledna 2011 — Vtesse Networks v. Komise (Žaloba na neplatnost — Státní podpory — Telekomunikace — Daň z obchodního majetku ve Spojeném království — Rozhodnutí o tom, že dotčené opatření nepředstavuje podporu — Neexistence osobního dotčení — Nepřípustnost)	18

2011/C 080/36	Věc T-586/10: Žaloba podaná dne 22. prosince 2010 — Aktieselskabet af 21. november 2001 v. OHIM — Parfums Givenchy (only givenchy)	19

2011/C 080/37	Věc T-592/10: Žaloba podaná dne 27. prosince 2010 — El Corte Inglés v. OHIM — Technisynthese (BTS)	19

2011/C 080/38	Věc T-593/10: Žaloba podaná dne 29. prosince 2010 — El Corte Inglés v. OHIM — Ruan (B)	20

2011/C 080/39	Věc T-596/10: Žaloba podaná dne 28. prosince 2010 — Almunia Textil v. OHIM — FIBA Europe (EuroBasket)	20

2011/C 080/40	Věc T-597/10: Žaloba podaná dne 27. prosince 2010 — Biodes v. OHIM — Manasul International (BIESUL)	21

2011/C 080/41	Věc T-598/10: Žaloba podaná dne 27. prosince 2010 — Biodes v. OHIM — Manasul International (LINEASUL)	21

2011/C 080/42	Věc T-14/11: Žaloba podaná dne 11. ledna 2011 — Timab Industries a CFPR v. Komise	22

2011/C 080/43	Věc T-23/11: Žaloba podaná dne 17. ledna 2011 — El Corte Inglés v. OHIM — BA&SH (ba&sh)	22

2011/C 080/44	Věc T-24/11: Žaloba podaná dne 19. ledna 2011 — Bank Refah Kargaran v. Rada	23

2011/C 080/45	Věc T-25/11: Žaloba podaná dne 17. ledna 2011 — Germans Boada v. OHIM (Tvar řezačky na keramiku)	23

2011/C 080/46	Věc T-29/11: Žaloba podaná dne 14. ledna 2011 — Technische Universität Dresden v. Komise	23

2011/C 080/47	Věc T-33/11: Žaloba podaná dne 24. ledna 2011 — Peeters Landbouwmachines v. OHIM — Fors MW (BIGAB)	24

2011/C 080/48	Věc T-34/11: Žaloba podaná dne 24. ledna 2011 — Canon Europa v. Komise	24

2011/C 080/49	Věc T-35/11: Žaloba podaná dne 24. ledna 2011 — Kyocera Mita Europe v. Komise	25

2011/C 080/50	Věc T-36/11: Žaloba podaná dne 24. ledna 2011 — Japan Airlines v. Komise	25

2011/C 080/51	Věc T-39/11: Žaloba podaná dne 24. ledna 2011 — Cargolux Airlines v. Komise	26

2011/C 080/52	Věc T-40/11: Žaloba podaná dne 24. ledna 2011 — Lan Airlines a Lan Cargo v. Komise	27

2011/C 080/53	Věc T-42/11: Žaloba podaná dne 19. ledna 2011 — Universal v. Komise	28

2011/C 080/54	Věc T-44/11: Žaloba podaná dne 17. ledna 2011 — Itálie v. Komise	29

2011/C 080/55	Věc T-45/11: Žaloba podaná dne 21. ledna 2011 — Itálie v. Komise	30

2011/C 080/56	Věc T-46/11: Žaloba podaná dne 24. ledna 2011 — Deutsche Lufthansa a další v. Komise	31

2011/C 080/57	Věc T-48/11: Žaloba podaná dne 24. ledna 2011 — British Airways v. Komise	32

2011/C 080/58	Věc T-54/11: Žaloba podaná dne 27. ledna 2011 — Španělské království v. Evropská komise	33

2011/C 080/59	Věc T-57/11: Žaloba podaná dne 27. ledna 2011 — Castelnou Energía v. Komise	33

2011/C 080/60	Věc T-399/07: Usnesení Tribunálu ze dne 25. ledna 2011 — Basell Polyolefine v. Komise	34