3.12.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 326/1

—

článek 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii,

—

usnesení Rady ze dne 27. listopadu 2009 o obnoveném rámci evropské spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018), v němž se uvádí, že by se měl ve vhodných případech uvážit rozměr politiky zaměřené na děti zohledňující jejich práva a ochranu s ohledem na skutečnost, že vyhlídky mladých lidí na život a budoucnost významně ovlivňují příležitosti, podpora a ochrana, které se jim dostalo v dětství,

—

sdělení Evropské komise ze dne 4. července 2006„Směrem ke strategii EU o právech dítěte“ (1).

—

informace předsednictví o evropských a mezinárodních politických programech týkajících se dětí, mládeže a práv dětí (2),

—

opatření přijatá v oblasti mládeže za účelem prosazování práva dětí a mládeže účastnit se rozhodování ovlivňující jejich život.

—

klíčový význam práce v oblasti dětí, mládeže a práv dětí.

—

záměr Evropské komise přijmout v této oblasti nové sdělení, v němž by byla dána strategie EU, pokud jde o práva dítěte.

—

členské státy, aby spolupracovaly a hrály v této oblasti i na budoucích mezinárodních jednáních o právech dětí aktivní úlohu, a to jak na úrovni odborníků, tak i na úrovni ministrů.

3.12.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 326/2

—

doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 o klíčových kompetencích pro celoživotní učení, jež napomáhají začlenit kulturu do veškerého učení ve školách, organizacích mládeže a institucích odborné přípravy,

—

usnesení Rady ze dne 16. listopadu 2007 o evropském programu pro kulturu (1) a jeho strategické cíle, jakož i závěry Rady o pracovním plánu pro kulturu na léta 2011–2014 (2),

—

usnesení Rady ze dne 27. listopadu 2009 o obnoveném rámci evropské spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018), v němž se uvádí, že je třeba podporovat tvořivost a inovativní schopnosti mladých lidí tím, že od útlého věku budou mít lepší přístup ke kultuře a k účasti na kultuře a kulturních projevech, a přispět tak k osobnímu rozvoji, větším studijním schopnostem, mezikulturním dovednostem, porozumění a uznání kulturní rozmanitosti a osvojení nových a flexibilních dovedností pro budoucí pracovní příležitosti,

—

závěry Rady ze dne 27. listopadu 2009 o podpoře tvůrčí generace: rozvíjet tvořivost a inovativní schopnost dětí a mladých lidí prostřednictvím kulturních projevů a přístupu ke kultuře, včetně 6 priorit.

—

další poznatky o mládeži a kultuře, jako je například studie o přístupu mladých lidí ke kultuře, kterou dala vypracovat Evropská komise (3).

—

že přístup mladých lidí ke kultuře sestává ze dvou hlavních aspektů: mladí lidé jakožto uživatelé, kupující, spotřebitelé a publikum; a mladí lidé aktivně zapojení jako aktivní účastníci a tvůrci umění a kultury,

—

význam těchto skutečností pro dobrou spolupráci mezi oblastí mládeže a oblastí kultury,

—

význam znalostí, prosazování, zviditelnění a používání nových informačních a komunikačních technologií včetně digitalizace kulturního obsahu za účelem zlepšení přístupu mladých lidí ke kultuře,

—

že přístup mladých lidí ke kultuře se týká rovněž zkušeností z oblasti sebevyjádření, osobního rozvoje a důvěry, inovací a tvořivosti, zábavy a nezaujatého přístupu k jiným kulturám, včetně evropského kulturního dědictví,

—

význam celoživotního rozvoje kulturních kompetencí mladých lidí a všech příslušných zúčastněných stran, neboť tak dochází k propojení s jinými klíčovými kompetencemi,

—

význam kultury jakožto prostředku na podporu sociálního začlenění, rovnosti a aktivní účasti mladých lidí, jakož i boje proti diskriminaci a chudobě.

—

vzaly v úvahu všechna doporučení ve výše uvedené studii,

—

usnadnily přístup všech mladých lidí ke kultuře omezením příslušných překážek, jak je uvedeno ve studii (např. finanční, jazyková, časová a geografická omezení), a zohlednily přitom úlohu kulturního a uměleckého vzdělávání a odborné přípravy pro všechny mladé lidi už od útlého věku z hlediska celoživotního učení za použití cílených programů,

—

prosazovaly vypracování dlouhodobých koordinovaných politik ohledně přístupu mladých lidí ke kultuře na všech úrovních s jasným zaměřením na mládež, například podněcováním partnerství a kontaktů mezi tvůrčím odvětvím a subjekty působícími v oblasti mládeže, vzdělávání a v dalších příslušných oblastech,

—

prohlubovaly znalosti o přístupu mladých lidí ke kultuře (např. prostřednictvím Eurobarometru ve zprávě EU o mládeži) a aby podporovaly výzkum v oblasti kultury mládeže, kreativity a kulturního občanství. V této souvislosti je důležité určit potřeby mladých lidí, pokud jde o přístup ke kultuře, a zjistit vývoj kulturních zvyklostí mladých lidí,

—

vyměňovaly si a podporovaly zkušenosti, postupy a informace všech příslušných zúčastněných stran na všech úrovních, pokud jde o přístup mladých lidí ke kultuře, například povzbuzováním mobility ve vzdělávání u všech mladých lidí, osob pracujících s mládeží a vedoucích mládeže, jakož i s využitím informačních a komunikačních technologií a médií,

—

podporovaly kvalitní vzdělávání, odbornou přípravu a budování kapacit osob pracujících s mládeží, vedoucích mládeže, umělců a dalších kulturních pracovníků, učitelů a všech dalších příslušných subjektů zapojených do přístupu mladých lidí ke kultuře,

—

podporovaly přístup mladých lidí ke kultuře jakožto prostředku na podporu sociálního začlenění, rovnosti a aktivní účasti mladých lidí, jakož i boje proti diskriminaci a chudobě,

—

prosazovaly šest priorit uvedených v závěrech Rady ze dne 27. listopadu 2009 o podpoře tvůrčí generace,

—

k prosazování výše uvedených cílů co nejlépe využívaly stávajících příslušných programů, nástrojů a evropských sítí (např. Evropské sdružení Karty mládeže) včetně evropských strukturálních fondů.

3.12.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 326/4

(1)

Článek 79 nařízení (ES) č. 1907/2006 stanoví, že Rada jmenuje jednoho zástupce z každého členského státu členem správní rady Evropské agentury pro chemické látky.

(2)

Rozhodnutím ze dne 7. června 2007 (2) Rada jmenovala 27 členů správní rady Evropské agentury pro chemické látky.

(3)

Švédská vláda informovala Radu o svém záměru nahradit švédskou zástupkyni ve správní radě a předložila kandidaturu nové zástupkyně, která by měla být jmenována na období do 31. května 2013.

(4)

Slovinská vláda informovala Radu o svém záměru nahradit slovinskou zástupkyni ve správní radě a předložila kandidaturu nové zástupkyně, která by měla být jmenována na období do 31. května 2013,

3.12.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 326/5

—

prohlášení připojené k závěrům ze zasedání Evropské rady konaného ve dnech 7. až 9. prosince 2000, v němž je uvedeno, že sport je lidskou činností založenou na základních společenských, výchovných a kulturních hodnotách a faktorem přispívajícím k integraci, zapojení do života společnosti, toleranci, přijímání odlišnosti a dodržování pravidel (1),

—

rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 291/2003/ES ze dne 6. února 2003 o vyhlášení roku 2004 Evropským rokem výchovy prostřednictvím sportu (2),

—

rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1098/2008/ES ze dne 22. října 2008 o Evropském roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení (2010) (3).

—

skutečnost, že od vstupu Lisabonské smlouvy (4) v platnost dne 1. prosince 2009 je sport v pravomoci Evropské unie a že v důsledku toho je třeba ve sportu dále rozvíjet evropský rozměr a současně při tom zohledňovat zejména sociální a výchovnou funkci sportu,

—

záměr Evropské komise přijmout sdělení o Lisabonské smlouvě a sportu do konce roku 2010.

1.

společné priority, jako je vyšší zaměstnanost, sociální začlenění, rovnost žen a mužů, rovný přístup k zařízením a službám, mezigenerační solidarita a mezikulturní dialog, potřebují v celé Evropské unii vyšší podporu, mimo jiné v oblasti sportu;

2.

sport zaujímá v životě mnoha občanů EU význačné místo a hraje významnou společenskou úlohu, neboť má obrovský potenciál, pokud jde o zapojení do sportu a sociální začleňování prostřednictvím sportu, což znamená, že účast na sportovní či fyzické aktivitě přispívá v mnoha směrech k začlenění do života společnosti. Zapojení do sportu představuje kombinaci různých zásad, jako je „sport pro všechny“, rovný přístup ke sportu, rovné příležitosti ve sportu a různorodé sportovní možnosti a sportovní zařízení odpovídající poptávce, zatímco sociální začlenění prostřednictvím sportu znamená účast na životě společnosti, komunální rozvoj a posílenou sociální soudržnost;

3.

sportovní hnutí se může významným způsobem podílet na řešení otázek veřejného zájmu, jako je sociální začlenění. V této souvislosti jsou příkladem pro společnost, zejména pro mladou generaci, profesionální a amatérští sportovci i sportovní kluby; k zapojování do sportu a sociálnímu začleňování prostřednictvím sportu přispívají rovněž další sportovní organizace a organizace občanské společnosti zabývající se sportem;

4.

přístup k různorodým formám sportu a účast na nich jsou důležitými prvky z hlediska osobního rozvoje, vědomí vlastní identity a sounáležitosti, tělesného a duševního zdraví, posílení postavení, jakož i z hlediska sociálních dovedností a sítí, mezikulturní komunikace a zaměstnatelnosti;

5.

Evropská konference o účasti na místních sportovních aktivitách: sociální začleňování a boj proti chudobě, konaná ve dnech 13. a 14. října v belgické Lovani, ukázala, že sport hraje významnou úlohu v sociálním začleňování znevýhodněných skupin, zejména na místní úrovni.

4.1

Prosazovat zásadu „sport pro všechny“ založenou na pravidle rovných příležitostí:

4.2

Lépe využívat potenciálu sportu jako příspěvku ke komunálnímu rozvoji, sociální soudržnosti a růstu podporujícímu začleňování

4.3

Podporovat mezinárodní výměnu strategií a metodologií v zájmu lepšího využívání potenciálu sportu pro sociální začleňování na vnitrostátní i evropské úrovni tím, že bude

1.

podporovaly spolupráci v oblasti sportu podle zásady „sport pro všechny“ založené na rovném přístupu a rovných příležitostech zejména pro fyzicky neaktivní osoby a řídily se přitom prioritou zapojení do sportu a sociálního začleňování prostřednictvím sportu;

2.

podporovaly činnosti, které umocňují silné vazby mezi sportem a oblastmi souvisejícími s otázkou sociálního začlenění, a zvyšovaly zájem o sport mezi fyzicky neaktivními osobami;

3.

podporovaly a propagovaly zapojení osob ze znevýhodněných poměrů do sportu a současně zajistily jejich začlenění do společnosti prostřednictvím sportu tím, že je zapojí do nových sociálních sítí a vybaví je novými dovednostmi;

4.

podporovaly mezikulturní dialog zapojením osob různého kulturního původu do společnosti prostřednictvím sportu;

5.

podporovaly opatření určená k tomu, aby se do sportu zapojily osoby se zdravotním postižením a začlenily se tak prostřednictvím sportu do společnosti, včetně lepší infrastruktury a lepší dostupnosti sportovních zařízení a sportovišť, jakož i výzkumu souvisejícího se specializovanými sportovními potřebami, a aby se otázce sportu věnovaly přednostně;

6.

podporovaly opatření týkající se zařazení otázek rovnosti žen a mužů mezi aktivity související se sportem, zejména otázku rovného přístupu žen a mužů k funkcím s rozhodovací pravomocí, a zabývaly se sportem v souvislosti s rolí žen a mužů vymezenou strategií v oblasti rovnosti žen a mužů (2010–2015) (5);

7.

navrhly způsoby komunikace a spolupráce s jinými příslušnými oblastmi politiky a útvary v rámci jednotlivých orgánů EU i mezi nimi, jakož i v rámci členských států, přičemž by zvláštní pozornost věnovaly pozitivnímu přínosu sportu k sociálnímu začleňování a zahrnuly sport do příslušných akčních plánů, jako jsou akční plány týkající se sociálního začleňování a boje proti chudobě;

8.

podporovaly uznávání neformálního učení prostřednictvím sportu jako doplňku formálního vzdělávání osvojováním konstruktivních dovedností a schopností nezbytných z hlediska zaměstnatelnosti, a to v souvislosti s udržitelným růstem podporujícím začleňování;

9.

zvyšovaly povědomí o významu dobrovolných činností v oblasti sportu pro získání dovedností jako příspěvku k zaměstnatelnosti a soudržnosti a zdůrazňovaly jeho význam, zejména v souvislosti s Evropským rokem dobrovolných činností na podporu aktivního občanství (2011);

10.

podporovaly a prosazovaly nástroje vzájemného učení, mezioborový výzkum, jenž by vedl k vytvoření analytického rámce založeného na praktických poznatcích, a výměnu poznatků a osvědčených postupů, například prostřednictvím seminářů nebo zasedání skupin odborníků na vysoké úrovni k projednání otázek souvisejících se sportem a sociálním začleňováním, a zajistily účinné šíření výsledků těchto činností a jejich praktické zaměření;

11.

maximálně zvýšily podíl sportu na uskutečnění cílů strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začleňování, konkrétně prostřednictvím stěžejních iniciativ této strategie, včetně Evropské platformy pro boj proti chudobě;

12.

ve spolupráci se všemi zúčastněnými subjekty napomáhaly vzniku dobrých příkladů sociálního začlenění propojováním sportu s projekty sociálního začleňování, se zvláštním důrazem na místní organizace, jež jsou v úzkém kontaktu s občany;

13.

ve spolupráci se všemi zúčastněnými subjekty vyzývaly k účinnému využívání prostředků, jež jsou v EU k dispozici, a to i v souvislosti s možnými budoucími sportovními programy, na podporu zapojování do sportu a sociálního začleňování prostřednictvím sportu.

1.

otázku zapojování do sportu a sociálního začleňování prostřednictvím sportu zahrnula mezi priority spolupráce v oblasti sportu, zejména do připravovaného sdělení Evropské komise o Lisabonské smlouvě a sportu;

2.

zajistila, aby zapojování do sportu a sociální začleňování prostřednictvím sportu bylo zohledněno v případném budoucím návrhu sportovního programu jako jedna z klíčových priorit, a posoudila možnosti využití stávajících fondů, jako je Evropský sociální fond, Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond pro rozvoj venkova, na podporu aktivit v oblasti sportu;

3.

zhodnotila účinnost činností na úrovni EU podporovaných přípravnými akcemi v oblasti sociálního začleňování.

3.12.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 326/9

1.

strategii Evropa 2020, která stanoví cíl dosáhnout v nadcházejícím desetiletí inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění, přičemž zdůrazňuje zejména nutnost opatření ke zlepšení úrovně vzdělání a zvýšení míry zaměstnanosti a na podporu sociálního začlenění, a která dále určuje hlavní cíl EU týkající se vzdělávání (1) a další cíle týkající se zaměstnanosti (2), sociálního začlenění (3) a výzkumu a inovací (4);

2.

závěry Rady o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020) (5), jež jsou základem pro tuto spolupráci a jež doplňují strategii Evropa 2020 tím, že zdůrazňují klíčový příspěvek, kterým musí vzdělávání a odborná příprava být pro řešení mnoha socioekonomických, demografických, ekologických a technologických výzev, jimž dnes Evropa čelí, a v nichž se stanoví čtyři strategické cíle (6) zaměřené na zajištění udržitelné hospodářské prosperity a zaměstnatelnosti a na osobní, sociální a profesní seberealizaci všech občanů;

3.

usnesení Rady ze dne 27. listopadu 2009 o obnoveném rámci evropské spolupráce v oblasti mládeže (7), které uznává, že podpora sociálního a profesního začlenění mladých žen a mužů, stejně jako podpora seberealizace, sociální soudržnosti a aktivního občanství, je jedním ze základních předpokladů splnění cílů evropské strategie pro růst a zaměstnanost. Je nanejvýš důležité umožnit všem mladým ženám a mužům, aby plně využili svého potenciálu. Usnesení proto vyzývá ke konkrétním iniciativám v oblasti mládeže, tj. politikám a opatřením cíleně zaměřeným na mladé lidi v oblastech, jako je neformální učení, účast, dobrovolná činnost, práce s mládeží, mobilita a informace, sociální začleňování, kultura a zdraví. Vyzývá také k iniciativám zaměřeným na začleňování otázek mládeže, tj. iniciativám umožňujících meziodvětvový přístup mezi politikami týkajícími se mládeže a dalšími souvisejícími politickými oblastmi;

4.

členské státy a Evropská unie by měly v rámci strategie Evropa 2020 provádět reformy zaměřené na inteligentní růst podporující začlenění, tedy růst, jehož hybnou silou jsou znalosti a inovace a který umožňuje co největší účast. Tyto reformy by se měly zaměřit na zlepšení kvality vzdělávání a odborné přípravy, na posílení výzkumu a na podporu přenosu inovací a znalostí napříč EU. Měly by rovněž podporovat soukromé podnikání a napomáhat přerodu kreativních myšlenek v inovativní produkty, služby a postupy, které mohou vytvářet růst, kvalitní a udržitelná pracovní místa a územní, ekonomickou a sociální soudržnost a které mohou účinněji reagovat na evropské a celosvětové společenské výzvy.

1.

budoucí prosperita Evropy závisí z velké části na mladých lidech, pro mnohé z nichž je však dosud velice obtížné realizovat svůj potenciál a být přínosem pro společnost, protože příliš mnoho z nich odchází ze školy, aniž by dosáhlo kvalifikace nebo dostatečných dovedností, nedaří se jim získat jisté zaměstnání, a čelí tak riziku sociálního vyloučení, které pak vede k vysokým nákladům jak pro daného jednotlivce, tak pro celou společnost. Náprava této situace vyžaduje integrovanější, meziodvětvový přístup ke vzdělávání a odborné přípravě, mládeži, zaměstnanosti a sociálním politikám, který by využíval současných silných stránek a účinně rozvíjel nová opatření;

2.

pro mnohé členské státy zůstává výzvou uskutečňování vnitrostátních strategií a nástrojů v oblasti celoživotního učení, které jsou nesmírně důležité, protože nejen mladým lidem, ale i dospělým umožňují po celý pracovní život získávat, udržovat a rozvíjet znalosti, dovednosti a schopnosti. Nezbytné jsou zejména pružnější způsoby výuky, které mužům a ženám v různých fázích života umožní přecházet mezi různými systémy vzdělávání a odborné přípravy, jakož i mezi formálními a neformálními a informálními výukovými prostředími, a které by byly atraktivní i pro studenty, kteří nepatří k tradičním cílovým skupinám;

3.

že v nadcházejících letech bude stále větší počet pracovních míst vyžadovat vysokou kvalifikaci (9), že EU má však v současné době nižší podíl lidí s terciární nebo srovnatelnou úrovní kvalifikace (10) a nižší podíl výzkumných pracovníků než její konkurenti. Schopnost Evropy inovovat bude navíc vyžadovat „znalostní partnerství“ a pevnější vazby mezi světem vzdělávání a odborné přípravy, výzkumu a podnikání, jimiž bude posílen znalostní trojúhelník. Tak bude taktéž zajištěno, aby se mohli pracovníci s nízkou kvalifikací lépe přizpůsobovat měnícím se požadavkům na pracovní místa, která zastávají;

4.

vedle splnění osobních a socioekonomických cílů může mobilita ve vzdělávání představovat užitečný způsob posilování zaměstnatelnosti a získávání nebo rozvíjení profesních, pedagogických, jazykových, mezilidských a mezikulturních dovedností. Může rovněž přispívat ke zlepšování kvality vzdělávacích institucí a spolupráce mezi nimi. Ačkoli mají programy a politické nástroje EU pro tuto oblast značný přínos, mobilita ve vzdělávání, která je nadále spíše výjimečná, v sobě skrývá významný nevyužitý potenciál. Je třeba podporovat příležitosti k mobilitě ve vzdělávání v kontextu formálního vzdělávání, a to u skupin mladých dospělých studentů, učitelů, školitelů a dalších pedagogických pracovníků. Mladí dospělí by měli mít možnost využít těchto příležitostí v rámci neformálního nebo informálního učení. Kromě toho je třeba prozkoumat nové inovativní podoby této mobility – včetně mobility virtuální – a učinit ji dostupnější, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována znevýhodněným skupinám a rovnosti mezi ženami a muži.

1.

při uskutečňování cílů iniciativy Mládež v pohybu by Evropská komise a členské státy měly spolupracovat v obecném rámci strategie Evropa 2020 při současném zajištění soudržnosti se stávajícími opatřeními, zejména těmi, která jsou součástí strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy („ET 2020“), evropské strategie zaměstnanosti a obnoveného rámce evropské spolupráce strategie EU v oblasti mládeže. Uskutečňování opatření a postupy monitorování a podávání zpráv by měly probíhat uvnitř těchto rámců a v souladu s jejich příslušnými obecnými zásadami a cíli. Opatření je třeba úzce koordinovat a na každé úrovni je třeba zapojení a spolupráce – a to i prostřednictvím strukturovaného dialogu – příslušných zainteresovaných stran;

2.

integrované hlavní směry Evropa 2020 (11) poskytují rámec koordinovaných politických opatření, z nichž většina spadá do kompetence členských států. Rada pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport by měla prostřednictvím vhodného monitorování, vzájemného učení a přípravy příspěvků pro zasedání Evropské rady hrát klíčovou úlohu při uskutečňování iniciativy Mládež v pohybu a širší strategie Evropa 2020 včetně konkrétního úkolu dosáhnout hlavního cíle EU v oblasti vzdělávání a odborné přípravy;

3.

bude třeba dalšího úsilí, pokud jde o pomoc mladým lidem vypořádat se s mnoha socioekonomickými výzvami, jimž čelí. Toto úsilí by se však v době rozpočtových omezení mělo zaměřit na optimalizaci a racionalizaci politických cílů a investic, a to jejich užším provázáním s cíli strategie Evropa 2020 a prioritami strategického rámce „ET2020“;

4.

ačkoli oblast působnosti stávajících programů EU, jako jsou Celoživotní učení, Erasmus Mundus a Mládež v akci, přesahují rámec iniciativy Mládež v pohybu, jsou tyto stávající programy důležitým přínosem na cestě k dosažení cílů této iniciativy, jakož i strategie Evropa 2020 obecně. Při plánování dalších generací programů je třeba brát ohled na široký záběr těchto programů i jejich přínos této iniciativě;

5.

je třeba aktivně podporovat vyšší mobilitu, včetně mobility se třetími zeměmi a kandidátskými zeměmi prostřednictvím příslušných programů a mechanismů. Mobilita ve vzdělávání by měla mít i kvalitativní rozměr a vycházet z propracované spolupráce mezi vzdělávacími institucemi. Ve snaze zvýšit kvalitu a rozmanitost mobility je třeba posoudit potenciál jiných, již existujících forem spolupráce. Mobilita by však neměla být vnímána jako cíl sám o sobě, ale spíše jako prostředek přispívající k nabývání znalostí, dovedností a kompetencí a k plnění osobních a společenských výzev.

Se zvláštním ohledem na oblast vzdělávání a odborné přípravy:

Se zvláštním ohledem na oblast mládeže:

Se zvláštním ohledem na oblast zaměstnanosti:

1.

zajistit úzkou spolupráci mezi všemi příslušnými politickými oblastmi, zejména mezi oblastí vzdělávání, mládeže, zaměstnanosti a sociálních věcí, za účelem hledání možných společných cílů;

2.

zajistit, aby se strategie Evropa 2020 plně účastnily Rada pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport a další Rady v příslušných složeních a pravidelně předkládaly Evropské radě podklady o pokroku při dosahování hlavních cílů EU;

3.

racionalizovat a zajistit plné a účinné využití programů a rozpočtů EU, včetně jejich případného napojení na vnitrostátní a regionální zdroje a zvážením možnosti využít evropských strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropské investiční banky;

4.

pokusit se maximalizovat potenciál jiných a případně nových zdrojů financování k propagaci mobility v učení a zaměstnání;

5.

zvážit důsledky těchto závěrů pro další generaci programů EU a příští finanční rámec EU.

3.12.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 326/12

3.12.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 326/13

(1)

Strategie Evropa 2020, jež je stanovená ve sdělení Komise Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný podporující začlenění, nastiňuje vizi evropského sociálně tržního hospodářství pro 21. století, v němž se plně využívají hospodářské a sociální výhody digitální společnosti.

(2)

Jedna z vůdčích iniciativ strategie Evropa 2020, stanovená ve sdělení Komise Digitální agenda pro Evropu (1), připisuje ústřední postavení dosažení jednotného digitálního trhu tím, že se odstraní regulační a technické překážky, jež občanům brání v tom, aby využívali jeho veškerých výhod.

(3)

Vzhledem k těsné vazbě mezi procesy fakturace a placení představuje vytvoření jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA) odrazový můstek pro vytvoření interoperabilních evropských systémů elektronické fakturace. Tyto systémy mohou být přínosné pro podniky a poskytovatele finančních služeb, neboť dále zefektivňují a automatizují logistické řetězce.

(4)

Směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (2) ukládá členským státům, aby od 1. ledna 2013 uplatňovaly zásadu rovného zacházení mezi zpracováním papírových a elektronických faktur.

(5)

Sdělení (3) Komise s názvem Zpřístupnit výhody elektronické fakturace pro Evropu navrhuje vytvoření evropského mnohostranného fóra, jež by bylo Komisi nápomocno při koordinaci opatření na úrovni členských států a při určování opatření na úrovni Unie k usnadnění masového přijetí elektronické fakturace.

(6)

Proto je nutné zřídit skupinu odborníků v oblasti elektronické fakturace a vymezit její úkoly a strukturu.

(7)

Hlavním úkolem skupiny bude sledovat zavádění elektronické fakturace a pomáhat rozvíjet trh elektronické fakturace v členských státech. Měl by udržovat kontakty s národními mnohostrannými fóry a věnovat zvláštní pozornost přeshraničním aspektům elektronické fakturace a zavádění elektronické fakturace u malých a středních podniků.

(8)

Evropské mnohostranné fórum pro elektronickou fakturaci by mělo sestávat z členů národních fór a ze zástupců evropských sdružení uživatelů, Evropského výboru pro normalizaci (CEN), Evropské centrální banky (ECB) a Pracovní skupiny pro ochranu údajů zřízené podle článku 29.

(9)

Měla by být stanovena pravidla poskytování informací členy fóra, aniž budou dotčena bezpečnostní pravidla Komise stanovená v příloze rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom. (4)

(10)

Osobní údaje by se měly zpracovávat podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů. (5)

(11)

Je třeba stanovit období použitelnosti tohoto rozhodnutí. Komise včas zváží vhodnost jeho prodloužení,

a)

pomáhat Komisi sledovat vývoj trhu elektronické fakturace a úroveň přijetí elektronické fakturace v odvětvích průmyslu a služeb v členských státech,

b)

iniciovat výměnu zkušeností a správné praxe, jež usnadní vznik interoperabilních řešení v elektronické fakturaci,

c)

poukazovat na problémy, jež vznikají zejména u přeshraničních transakcí, a navrhovat vhodná řešení,

d)

podporovat a sledovat práce, jež vedou k přijetí standardního modelu údajů pro elektronickou fakturaci.

a)

ostatních legislativních iniciativ, jež by se měly činit na úrovni Unie k vyřešení přetrvávajících překážek zavedení elektronické fakturace,

b)

podnikových postupů ve finančním logistickém řetězci, jež by mohly usnadnit zavádění elektronické fakturace, zejména v oblasti plateb a jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA).

c)

národních a evropských opatření na podporu přijetí elektronické fakturace, zejména u malých a středních podniků.

a)

dvou členů na každé národní mnohostranné fórum,

b)

šesti členů evropských sdružení zastupujících spotřebitele, malé a střední podniky a velké korporace,

c)

po jednom zástupci Evropského výboru pro normalizaci (CEN), Evropské centrální banky (ECB) a Pracovní skupiny pro ochranu údajů zřízené podle článku 29 (6).

1)

Členové uvedení v čl. 4 písm. a) se jmenují na návrh členských států. Tito členové jsou jmenováni jako zástupci národních mnohostranných fór.

2)

Členové uvedení v čl. 4 písm. b) jsou jmenováni jako zástupci organizací uvedených v čl. 4 písm. b). Útvary Komise zajistí vyvážené zastoupení mezi těmito skupinami zúčastněných stran.

3)

Zástupci uvedení v čl. 4 odst. c) jsou jmenováni na základě odpovídajících návrhů CEN, ECB a Pracovní skupiny pro ochranu údajů zřízené podle článku 29.

3.12.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 326/16

European Court of Auditors

Communication and Reports Unit

12, rue Alcide De Gasperi

1615 Luxembourg

LUXEMBOURG

Tel. +352 4398-1

E-mail: euraud@eca.europa.eu

3.12.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 326/17

1)

Haapovaara (*)

2)

Imatra

3)

Inari (*)

4)

Karikangas (*)

5)

Karttimo (*)

6)

Kivipuro (*)

7)

Kokkojärvi (*)

8)

Kurvinen (*)

9)

Kuusamo

10)

Leminaho (*)

11)

Niirala (*)

12)

Nuijamaa

13)

Onkamo (*)

14)

Parikkala (*)

15)

Puitsi (*)

16)

Raja-Jooseppi

17)

Rajakangas (*)

18)

Ruhovaara (*)

19)

Salla

20)

Uukuniemi (*)

21)

Vaalimaa

22)

Vainikkala (dráha)

23)

Valkeavaara (*)

24)

Vartius

25)

Virtaniemi (*)

1)

Enontekiö

2)

Helsinki – Hernesaari (výhradně pro helikoptérovou dopravu)

3)

Helsinki – Malmi

4)

Helsinki – Vantaa

5)

Ivalo

6)

Joensuu

7)

Jyväskylä

8)

Kajaani

9)

Kemi – Tornio

10)

Kittilä

11)

Kruunupyy

12)

Kuopio

13)

Kuusamo

14)

Lappeenranta

15)

Maarianhamina

16)

Mikkeli

17)

Oulu

18)

Pori

19)

Rovaniemi

20)

Savonlinna

21)

Seinäjoki

22)

Tampere – Pirkkala

23)

Turku

24)

Vaasa

25)

Varkaus

1)

Eckerö

2)

Färjsundet

3)

Förby

4)

Hamina

5)

Hanko (také pro rekreační plavidla)

6)

Haukipudas

7)

Helsinky

8)

Inkoo

9)

Kalajoki

10)

Kaskinen

11)

Kemi

12)

Kemiö

13)

Kirkkonummi

14)

Kokkola

15)

Kotka

16)

Kristiinankaupunki

17)

Lappeenranta

18)

Loviisa

19)

Långnäs

20)

Maarianhamina (také pro rekreační plavidla)

21)

Merikarvia

22)

Naantali

23)

Nuijamaa (také pro rekreační plavidla)

24)

Olkiluoto

25)

Oulu

26)

Parainen

27)

Pernaja

28)

Pietarsaari

29)

Pohja

30)

Pori

31)

Porvoo

32)

Raahe

33)

Rauma

34)

Salo

35)

Sipoo

36)

Taalintehdas

37)

Tammisaari

38)

Tornio

39)

Turku

40)

Uusikaupunki

41)

Vaasa

1)

Haapasaari

2)

Hanko

3)

Maarianhamina

4)

Nuijamaan satama

5)

Santio

6)

Suomenlinna

1)

Hanko

2)

Kotka

3)

Maarianhamina

4)

Porkkala

5)

Suomenlinna

3.12.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 326/21

1.

Komise dne 29. listopadu 2010 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik GDF Suez SA („GDF Suez“, Francie) získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení ES o spojování nabytím 70 % jeho akcií výhradní kontrolu nad podnikem International Power plc („International Power“, Anglie a Wales).

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu nebo poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.5978 – GDF Suez/International Power na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise: