ISSN 1725-5163 doi:10.3000/17255163.C_2010.324.ces |
||
Úřední věstník Evropské unie |
C 324 |
|
České vydání |
Informace a oznámení |
Svazek 53 |
Oznámeníč. |
Obsah |
Strana |
|
IV Informace |
|
|
INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE |
|
|
Rada |
|
2010/C 324/01 |
Závěry Rady o Evropském filmovém dědictví s ohledem na výzvy digitálního věku |
|
2010/C 324/02 |
||
2010/C 324/03 |
Závěry Rady o úloze kultury v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení |
|
2010/C 324/04 |
||
|
Evropská komise |
|
2010/C 324/05 |
||
|
INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ |
|
2010/C 324/06 |
||
|
V Oznámení |
|
|
ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ SPOLEČNÉ OBCHODNÍ POLITIKY |
|
|
Evropská komise |
|
2010/C 324/07 |
||
|
ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE |
|
|
Evropská komise |
|
2010/C 324/08 |
Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc COMP/M.5980 – Tranquilidade/Banco Pastor/Pastor Vida/Espírito Santo Gestion/Gespastor) – Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 ) |
|
2010/C 324/09 |
Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc COMP/M.5907 – Votorantim/Fischer/JV) ( 1 ) |
|
|
JINÉ AKTY |
|
|
Evropská komise |
|
2010/C 324/10 |
Oznámení o žádosti podle článku 30 směrnice 2004/17/ES – Žádost členského státu |
|
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP |
CS |
|
IV Informace
INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
Rada
1.12.2010 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 324/1 |
Závěry Rady o Evropském filmovém dědictví s ohledem na výzvy digitálního věku
2010/C 324/01
RADA EVROPSKÉ UNIE,
1. VZHLEDEM K TOMU, ŽE:
— |
v doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 16. listopadu 2005 o filmovém dědictví a konkurenceschopnosti souvisejících průmyslových činností (1) (dále jen „doporučení o filmovém dědictví“) se zdůrazňuje, že filmová díla jsou zásadním výrazem bohatosti a rozmanitosti evropských kultur a že představují kulturní dědictví, které by mělo být zachováno pro budoucí generace; |
2. PŘIPOMÍNAJÍC:
— |
politický rámec této otázky, uvedený v příloze těchto závěrů; |
3. BERE NA VĚDOMÍ:
— |
sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Digitální agenda pro Evropu“ (2) a UZNÁVÁ zejména, že obecnější nasazení digitálních technologií a jejich účinnější využívání poskytnou Evropanům lepší kvalitu života v podobě nových komunikačních možností a snadnějšího přístupu ke kulturnímu obsahu; |
4. UZNÁVÁ, ŽE:
— |
instituce pečující o filmové dědictví čelí nejen stále aktuálním výzvám analogového věku, ale i novým výzvám digitálního věku, |
— |
neustálý vývoj v oblasti technologií a způsobů šíření kulturního obsahu a jeho užití může mít dopad na tradiční pojetí filmu, kinematografie a dědictví, |
— |
digitální prostředí umožňuje lépe zpřístupnit filmové dědictví tvůrcům, profesionálům v oblasti kinematografie, výzkumným pracovníkům, školám a občanům obecně, a to bez ohledu na hranice. Proto digitální prostředí umožňuje rozvíjet tvořivost, zintenzívnit kulturní výměny a rozšiřovat přístup k rozmanitosti kultur a jazyků Evropské unie, |
— |
digitální věk rovněž přináší nové otázky, pokud jde o shromažďování, promítání a dlouhodobé uchovávání digitálních kopií analogového materiálu i původního digitálního materiálu, |
— |
digitalizace analogového materiálu je složitá, finančně i časově náročná operace, která vyžaduje jasně stanovené priority, zejména se zřetelem na hodnotu materiálu a rizika opotřebování, |
— |
právní rámec v oblasti práv duševního vlastnictví a jeho uplatňování ve smluvních vztazích musí institucím pečujícím o filmové dědictví zaručovat dostatečnou právní jistotu k tomu, aby mohly plnit své úkoly ve veřejném zájmu, zejména uchovávání a restaurování uložených děl, jakož i poskytování přístupu k nim ke kulturním a vzdělávacím účelům, |
— |
je nutné zvýšit povědomí tvůrců politik, zainteresovaných stran a, obecněji vzato, občanů, pokud jde o zásadní potřeby ohledně shromažďování, restaurování a uchovávání filmového dědictví včetně digitálního materiálu, |
— |
je třeba zvýšit mediální gramotnost a zlepšit odbornou přípravu v souvislosti s rozvojem využívání nových technologií v institucích pečujících o filmové dědictví, |
— |
vedle digitalizace filmového dědictví zůstává hlavním úkolem uchovávání původních nosičů. V této souvislosti Rada uznává rovněž význam laboratoří schopných restaurovat a rozmnožovat analogový materiál, |
— |
materiály související s kinematografií jsou cennou součástí filmového dědictví; |
5. ZDŮRAZŇUJE:
— |
své odhodlání aktivně podpořit instituce pečující o filmové dědictví ve všech jejich úkolech, zejména v souvislosti s vývojem směřujícím k digitálnímu prostředí, |
— |
doplňkovou roli, jíž mohou sehrát partnerství veřejného a soukromého sektoru při plnění úkolů těchto institucí, zejména při podpoře širokého přístupu veřejnosti k uloženým dílům za kulturními a vzdělávacími účely, aniž jsou porušena práva duševního vlastnictví; |
6. SE ZÁJMEM VÍTÁ:
— |
první (3) a druhou (4) zprávu Komise o provádění doporučení o filmovém dědictví, |
— |
rámcovou dohodu mezi Mezinárodní federací asociací filmových producentů (FIAPF) a Asociací evropských filmoték (ACE) o dobrovolném depozitu filmů do archivu v zájmu jejich uchování (5), |
— |
záměr Komise, který oznámila ve sdělení „Digitální strategie pro Evropu“, předložit do konce roku 2010 směrnici o osiřelých dílech; |
7. VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY, ABY:
— |
přizpůsobily stávající nástroje stanovící povinný depozit, ať už na právním či smluvním základě, filmových děl, jež jsou součástí jejich audiovizuálního dědictví, při zohlednění přechodu k digitální výrobě a distribuci a zajistily náležité uplatňování těchto nástrojů, |
— |
podporovaly dobrovolný depozit filmů a používání rámcové dohody mezi Mezinárodní federací asociací filmových producentů a Asociací evropských filmoték o dobrovolném depozitu filmů do archivů v zájmu jejich uchování, |
— |
při tvorbě kulturních politik zohledňovaly filmové dědictví, |
— |
dbaly na to, aby zachování filmového dědictví bylo zohledňováno v jejich národní či regionální filmové politice, a to zejména s cílem:
|
— |
usnadňovaly v souladu s právy duševního vlastnictví oběh a propagaci filmového dědictví, mimo jiné prostřednictvím:
|
— |
zesílily úsilí o digitalizaci filmového dědictví a zvýšily jeho dostupnost, zejména prostřednictvím Europeany a v souladu se zásadami Digitální agendy pro Evropu, |
— |
přičinily se o rozvoj vzdělávání a odborné přípravy v oblasti filmového archivnictví, například zařazením zvláštních kurzů do systémů vzdělávání a odborné přípravy a posílením dočasné výměny odborníků mezi institucemi pečujícími o filmové dědictví za účelem další odborné přípravy, |
— |
vypracovaly politiky dlouhodobého uchovávání digitálních kopií analogového materiálu i původního digitálního materiálu, a to v souladu s doporučením Komise ze dne 24. srpna 2006 o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních záznamů (7) a se závěry Rady ze dne 13. listopadu 2006 o tomtéž (8), |
— |
pokračovaly ve spolupráci a vzájemné výměně osvědčených postupů v této oblasti; |
8. VYZÝVÁ KOMISI, ABY:
— |
nadále zkoumala způsoby, jak institucím pečujícím o uchovávání filmového dědictví zaručit dostatečnou právní jistotu, pokud jde o práva duševního vlastnictví, tak, aby jim bylo usnadněno plnění jejich úkolů ve veřejném zájmu, |
— |
pokračovala ve výměně zkušeností a osvědčených postupů v rámci skupiny odborníků v oblasti kinematografie zřízené Komisí (9) a předložila Radě zprávu o dosaženém pokroku, |
— |
nadále podporovala výzkum v oblasti dlouhodobého uchovávání digitálního materiálu a přístupnosti tohoto digitálního materiálu v mnohajazyčném prostředí, zejména pokud jde o životnost digitálních nosičů a datových formátů, |
— |
v rámci probíhajících prací o osiřelých dílech zkoumala otázky spojené s audiovizuálním odvětvím; |
9. VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY A KOMISI, ABY V RÁMCI SVÝCH PŘÍSLUŠNÝCH PRAVOMOCÍ:
— |
podporovaly používání evropských standardů interoperability filmových databází (10) a případně zavedly společné normy pro ukládání digitálních souborů v institucích pečujících o filmové dědictví, |
— |
podrobně zvážily výzvy a příležitosti plynoucí z digitálního věku pro instituce zabývající se uchováváním filmového dědictví, |
— |
podporovaly tyto instituce v činnostech, které reagují na tyto výzvy a příležitosti, a to zejména lepším zpřístupněním jejich sbírek díky novým technologiím. |
(1) Úř. věst. L 323, 9.12.2005, s. 57.
(2) KOM(2010) 245 v konečném znění.
(3) SEK(2008) 2373.
(4) SEK(2010) 853.
(5) http://acefilm.de/98.html
(6) http://www.europeana.eu
(7) Úř. věst. L 236, 31.8.2006, s. 28.
(8) Úř. věst. C 297, 7.12.2006, s. 1.
(9) http://ec.europa.eu/avpolicy/reg/cinema/experts/index_en.htm
(10) Evropské normy EN 15744:2009 „Identifikace filmů – Minimální soubor metadat pro kinematografickou práci“ a EN 15907 „Identifikace filmů – prostředky ke zlepšení interoperability metadat – soubory a struktury prvků“.
PŘÍLOHA
Politický rámec
— |
Usnesení Rady ze dne 26. června 2000 o uchovávání a zhodnocení evropského filmového dědictví (1) |
— |
Sdělení Komise ze dne 26. září 2001 o určitých právních aspektech týkajících se kinematografických a jiných audiovizuálních děl (2) |
— |
Úmluva Rady Evropy ze dne 8. listopadu 2001 o ochraně audiovizuálního dědictví (3) |
— |
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. července 2002 o sdělení Komise o určitých právních aspektech souvisejících s kinematografickými a dalšími audiovizuálními díly (4) |
— |
Usnesení Rady ze dne 24. listopadu 2003 o archivování kinematografických děl v Evropské unii (5) |
— |
Doporučení Komise ze dne 24. srpna 2006 o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních záznamů (6) |
— |
Závěry Rady ze dne 13. listopadu 2006 o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních záznamů (7) |
— |
Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy členským státům o vnitrostátních politikách v oblasti kinematografie a o rozmanitosti kulturních projevů ze dne 23. září 2009 (8) |
— |
Závěry Rady ze dne 10. května 2010 o Europeaně: další kroky (9) |
(1) Úř. věst. C 193, 11.7.2000, s. 1.
(2) KOM(2001) 534 v konečném znění.
(3) http://conventions.coe.int/Treaty/FR/Treaties/Html/183.htm
(4) Úř. věst. C 271E, 15.11.2003, s. 176.
(5) Úř. věst. C 295, 5.12.2003, s. 5.
(6) Úř. věst. L 236, 31.8.2006, s. 28.
(7) Úř. věst. C 297, 7.12.2006, s. 1.
(8) CM/Rec(2009) 73.
1.12.2010 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 324/5 |
Závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o prioritách posílené evropské spolupráce v oblasti odborného vzdělávání a přípravy na období let 2011–2020
2010/C 324/02
RADA EVROPSKÉ UNIE A ZÁSTUPCI VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ EVROPSKÉ UNIE ZASEDAJÍCÍ V RADĚ,
JSOUCE SI VĚDOMI, ŽE
1. |
Rada dne 12. listopadu 2002 schválila usnesení o podpoře posílené evropské spolupráce v oblasti odborného vzdělávání a odborné přípravy (1), na jehož základě následně vzniklo prohlášení, které na zasedání v Kodani ve dnech 29. a 30. listopadu 2002 přijali ministři odpovědní za odborné vzdělávání a přípravu v členských státech EU, zemích ESVO/EHP a kandidátských zemích, Komise a evropští sociální partneři jakožto strategii pro zlepšení výkonnosti, kvality a přitažlivosti odborného vzdělávání a přípravy, jež je obvykle označována jako „kodaňský proces“; |
2. |
doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení (2) doporučuje členským státům rozvíjet klíčové kompetence u všech osob v rámci svých strategií celoživotního učení s cílem nabídnout všem mladým lidem způsoby, jak rozvinout tyto kompetence na takovou úroveň, která bude dostatečným základem pro další vzdělávání a pracovní život; |
3. |
usnesení Rady ze dne 15. listopadu 2007 nazvané „Novými dovednostmi k novým povoláním“ (3) zdůraznilo, že je naléhavě nutné předvídat budoucí potřeby v oblasti dovedností, aby byli pracující připraveni na nová povolání ve znalostní společnosti, a to prováděním opatření usilujících o přizpůsobení znalostí, dovedností a kompetencí potřebám hospodářství a předcházením případným deficitům v této oblasti; |
4. |
závěry Rady ze dne 22. května 2008 o vzdělávání dospělých uznaly klíčovou úlohu, kterou může vzdělávání dospělých sehrát při plnění cílů Lisabonské strategie tím, že podpoří sociální soudržnost, poskytne občanům dovednosti nezbytné pro nalezení nových pracovních míst a napomůže Evropě lépe reagovat na výzvy globalizace, a vyzvaly členské státy, aby se zabývaly řadou konkrétních opatření týkajících se vzdělávání dospělých (4); |
5. |
závěry Rady ze dne 21. listopadu 2008 o mobilitě mládeže (5) vyzvaly členské státy, aby každému mladému člověku v procesu odborného vzdělávání a přípravy umožnily účastnit se některého z programů mobility a aby zvýšily počet příležitostí k mobilitě v rámci odborného vzdělávání a přípravy; |
6. |
usnesení Rady a zástupců vlád členských zemí zasedajících v Radě ze dne 21. listopadu 2008 nazvané: „Lepší začlenění celoživotního poradenství do strategií celoživotního učení“ (6) zdůraznilo potřebu pomoci jednotlivcům s vymezením jejich stávajících dovedností a se stanovením cílů v oblasti učení potřebných ke zlepšení jejich profesních vyhlídek; |
7. |
závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 12. května 2009 (7) o posílení partnerství mezi institucemi vzdělávání a odborné přípravy a sociálními partnery, zejména zaměstnavateli, v souvislosti s celoživotním učením vyzvaly členské státy k aktivní podpoře těchto partnerství; |
8. |
závěry Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy („ET 2020“) (8) stanovily uskutečňování této spolupráce na období do roku 2020 prostřednictvím rámce, který se na systémy vzdělávání a odborné přípravy zaměřuje z hlediska celoživotního učení jako na celek; |
9. |
Evropská rada v závěrech ze zasedání konaného ve dnech 25. a 26. března 2010 a dne 17. června 2010 (9) stanovila pro oblast vzdělávání a odborné přípravy v kontextu strategie Evropa 2020 dva hlavní cíle. Vyzvala rovněž Komisi k předložení opatření, jež jsou k naplnění této strategie nezbytná na úrovni EU, a to zejména prostřednictvím řady stěžejních iniciativ; |
10. |
závěry Rady ze dne 11. května 2010 o kompetencích na podporu celoživotního učení a o iniciativě „Novými dovednostmi k novým povoláním“ (10) naléhavě vyzvaly členské státy, aby vykonaly více pro podporu získávání, aktualizace a dalšího rozvoje celé škály kompetencí v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, jakož i na podporu počátečního i dalšího profesního rozvoje učitelů a školitelů v oblasti odborného vzdělávání a přípravy tak, aby byli mimo jiné připraveni pro nové role, jež vyplývají z přístupu založeného na kompetencích; |
11. |
závěry Rady ze zasedání ve dnech 10. a 11. května 2010 o sociálním rozměru vzdělávání a odborné přípravy (11) vyzvaly členské státy, aby posílily získávání klíčových kompetencí prostřednictvím forem a programů odborného vzdělávání a pečlivěji se věnovaly potřebám znevýhodněných studujících, |
ZDŮRAZŇUJÍ, ŽE
1. |
počáteční i další odborné vzdělávání a příprava mají dvojí cíl, a to přispět k zaměstnatelnosti a ekonomickému růstu a reagovat na širší společenské výzvy, mezi něž patří zejména podpora sociální soudržnosti. Mladým lidem i dospělým by měly nabízet atraktivní a náročné kariérní příležitosti a měly by být v rovnocenné míře přitažlivé pro ženy i muže, osoby s vysokým potenciálem i osoby, kterým z jakýchkoli důvodů hrozí vyloučení z trhu práce; |
2. |
budoucí evropský trh práce se bude muset vyrovnat se stárnoucí populací a současně klesajícím počtem mladých lidí, kteří se budou zapojovat do systémů počátečního vzdělávání a odborné přípravy a do trhů práce. Zároveň bude muset reagovat na výzvy spojené s pokračujícím technologickým rozvojem a měnícími se hospodářskými požadavky. V důsledku toho bude na dospělé, a to zejména starší pracovníky, stále častěji kladen požadavek, aby prostřednictvím dalšího odborného vzdělávání a přípravy aktualizovali a rozšiřovali své dovednosti a kompetence; |
3. |
současný hospodářský pokles může mít závažný dopad na investice do odborného vzdělávání a přípravy. Vzhledem k rozpočtovým omezením jsou zapotřebí inovativní řešení, aby tak bylo zabezpečeno udržitelné financování odborného vzdělávání a přípravy a zajištěno účinné přidělování a spravedlivé rozdělování zdrojů; |
4. |
nesoulad mezi dovednostmi a potřebami trhu práce může brzdit produktivitu, růst a konkurenceschopnost. Je nutno předvídat potřeby a nedostatky v oblasti dovedností na všech úrovních kvalifikace a výsledky přenášet do politiky a praxe za účelem zvýšení souladu mezi poskytováním odborného vzdělávání a přípravy a potřebami hospodářství, občanů a celé společnosti; |
5. |
za utváření odborného vzdělávání a přípravy jsou společně odpovědné vlády jednotlivých členských států, sociální partneři, zaměstnavatelé a další příslušné zúčastněné strany, jakou jsou odvětvové organizace, poskytovatelé odborného vzdělávání a přípravy, učitelé, školitelé a studující: ti všichni mají společný zájem na užší spolupráci; |
6. |
v politikách na evropské úrovni i na úrovni členských států by mělo být zdůrazněno, že ve znalostní společnosti jsou odborné dovednosti a kompetence stejně důležité jako dovednosti a kompetence akademické; |
7. |
s ohledem na úlohu odborného vzdělávání a přípravy v evropských společnostech a ekonomikách je nesmírně důležité udržet špičkovou úroveň tohoto vzdělávání a dále ji rozvíjet. Odborné vzdělávání a příprava na světové úrovni jsou nezbytným předpokladem pro to, aby si Evropa udržela postavení největšího vývozce průmyslových výrobků na světě. Oblast odborného vzdělávání a přípravy, v níž bude dosahováno vynikajících výsledků, je rovněž velice důležitá pro zachování evropského modelu sociálního zabezpečení, |
UZNÁVAJÍ, ŽE
kodaňský proces sehrál na evropské úrovni i na úrovni členských států klíčovou úlohu při zvyšování povědomí o významu odborného vzdělávání a přípravy (12). Spolupráce uskutečňovaná v rámci tohoto procesu vedla k dohodě o společných evropských cílech, k diskuzi o modelech a iniciativách v jednotlivých členských státech a k výměně osvědčených postupů na evropské úrovni. Současná hospodářská krize význam odborného vzdělávání a přípravy ještě více zdůraznila. Skutečnost, že je význam odborného vzdělávání a přípravy uznáván ve vyšší míře, však nutně nepřináší další zdroje a prostředky;
evropská spolupráce v oblasti odborného vzdělávání a přípravy přispěla k významnému vývoji politik jednotlivých členských států a vedla k vytvoření důležitých evropských nástrojů zaměřených na transparentnost, uznávání kvalifikací a kompetencí a zajišťování kvality; patří k nim Europass (13), evropský rámec kvalifikací (14), evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET) (15) a evropský referenční rámec pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy (16);
evropský rámec kvalifikací pro celoživotní učení podporuje a propaguje zavádění „komplexních“ rámců kvalifikací v jednotlivých členských státech, které zahrnují všeobecné vzdělávání, odborné vzdělávání a přípravu a vysokoškolské vzdělávání a které jsou založeny na výsledcích vzdělávacího procesu. V těchto rámcích se přesouvá důraz od vzdělávacího procesu zaměřeného na vstupy směrem k jeho výsledkům a tyto rámce tak vytvářejí možnosti celoživotního učení a napomáhají k dosažení lepšího souladu s potřebami trhu práce. Ve většině zemí se hmatatelný posun od vzdělávacího procesu zaměřeného na vstupy ke vzdělávacím výsledkům začíná projevovat v politické i praktické rovině;
členské státy se ve stále větší míře domnívají, že evropské nástroje mohou podpořit transparentní, prostupné, flexibilní a nevýlučné vnitrostátní systémy kvalifikací. V současné době však nejsou všechny dostupné evropské nástroje plně využívány. Ačkoliv se postupně vytváří evropský prostor vzdělávání a odborné přípravy, nebylo dosud dosaženo původního cíle, jímž bylo odstranění překážek bránících mobilitě. Mobilitu za účelem získávání poznatků v rámci odborného vzdělávání a přípravy je zapotřebí dále zvýšit;
podobně jako kodaňský proces posílil úlohu odborného vzdělávání a přípravy v rámci Lisabonské strategie (2000–2010), tak by i tyto závěry měly mít za cíl napomoci k dosažení priorit nové strategie pro zaměstnanost a růst Evropa 2020 a s ní souvisejících stěžejních iniciativ. Odborné vzdělávání a příprava by rovněž měly sehrát svoji úlohu, pokud jde o dosažení dvou hlavních cílů stanovených v oblasti vzdělávání, to znamená zvýšit do roku 2020 podíl osob ve věku 30–34 let s dokončeným terciárním nebo srovnatelným vzděláním na nejméně 40 % a snížit do téhož roku podíl osob předčasně ukončujících školní docházku pod 10 %;
je rovněž třeba, aby cíle v oblasti odborného vzdělávání a přípravy byly i nadále v souladu s celkovými cíli a prioritami stanovenými ve strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy „ET 2020“. Evropská spolupráce v rámci kodaňského procesu by měla přispět k vytvoření evropského prostoru vzdělávání a odborné přípravy, v němž kvalifikace získané v jedné zemi budou uznávány v jiných evropských zemích s cílem podporovat mobilitu mladých lidí i dospělých. Rozmanitost evropských systémů odborného vzdělávání a přípravy je na jedné straně pozitivním prvkem, který je základem vzájemného učení. Na druhé straně je zapotřebí transparentnost a společný přístup k zajišťování kvality, aby byla mezi různými systémy nastolena vzájemná důvěra,
SOUHLASÍ S TÍM, ŽE:
spolupráci v rámci kodaňského procesu je třeba dát nový impuls. Vzhledem k tomu, že kodaňský proces je nedílnou součástí strategického rámce „ET 2020“, měly by cíle v oblasti odborného vzdělávání a přípravy být i nadále v souladu s celkovými cíli stanovenými v tomto rámci. Při přezkumu kodaňského procesu by se dále měly zohlednit dosavadní zkušenosti i nové výzvy, jakož i měnící se politické souvislosti v průběhu nadcházejícího desetiletí 2011–2020, a to zejména s ohledem na strategii Evropa 2020.
Členské státy se proto vyzývají, aby, v plném souladu se zásadou subsidiarity, zvážily přijetí:
I. |
globální vize odborného vzdělávání a přípravy v roce 2020; |
II. |
strategických cílů na období let 2011–2020, spolu s řadou podpůrných průřezových cílů; |
III. |
zásad řízení kodaňského procesu a ztotožnění se s tímto procesem; |
IV. |
krátkodobé cíle na první čtyři roky (2011–2014), |
jež jsou podrobně popsány níže, v oddílech I až IV.
I. GLOBÁLNÍ VIZE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ A PŘÍPRAVY V ROCE 2020
V roce 2020 by evropské systémy odborného vzdělávání a přípravy měly být přitažlivější, relevantnější, více zaměřené na konkrétní povolání, inovativnější, přístupnější a flexibilnější než v roce 2010 a měly by přispívat ke špičkové kvalitě a rovnému přístupu v oblasti celoživotního učení tím, že budou poskytovat:
— |
přitažlivé (počáteční i další) odborné vzdělávání a přípravu určené pro všechny, které budou zajišťovat vysoce kvalifikovaní učitelé a školitelé, které budou využívat inovativní učební metody a vysoce kvalitní infrastrukturu a zařízení, budou vysoce relevantní z hlediska trhu práce a budou nabízet možnosti dalšího vzdělávání a odborné přípravy, |
— |
vysoce kvalitní počáteční odborné vzdělávání a příprava, které by studenti, rodiče a celá společnost mohli považovat za přitažlivou volbu stejně hodnotnou jako všeobecné vzdělávání. V rámci počátečního odborného vzdělávání by studenti měli získat jak klíčové kompetence, tak i zvláštní odborné dovednosti, |
— |
snadno dostupné další odborné vzdělávání a přípravu zaměřené na profesní rozvoj pro zaměstnance, zaměstnavatele, samostatné podnikatele a nezaměstnané osoby, které usnadní rozvoj kompetencí a změny profesní dráhy, |
— |
flexibilní systémy odborného vzdělávání a přípravy založené na přístupu zaměřeném na výsledky vzdělávacího procesu, které budou podporovat flexibilní vzdělávací dráhy, umožňovat propustnost mezi jednotlivými subsystémy vzdělávání a odborné přípravy (základním vzdělávám, odborným vzděláváním a přípravou, vysokoškolským vzděláváním, vzděláváním dospělých) a zajišťovat validaci neformálního a informálního učení, včetně kompetencí získaných během odborné praxe, |
— |
evropský prostor vzdělávání a odborné přípravy s transparentními systémy kvalifikací, jež umožní přenos a akumulaci výsledků vzdělávacího procesu, jakož i uznávání kvalifikací a kompetencí a zvýší nadnárodní mobilitu, |
— |
výrazně širší možnosti pro nadnárodní mobilitu studentů absolvujících odborné vzdělávání a přípravu a odborných pracovníků působících v této oblasti, |
— |
po celý život snadno dostupné a vysoce kvalitní informace a služby odborného vedení a poradenství, které by tvořily soudržnou síť a umožňovaly evropským občanům činit správná rozhodnutí a rozhodovat o své vzdělávací i profesní dráze bez ohledu na tradiční genderové profily. |
II. STRATEGICKÉ CÍLE NA OBDOBÍ LET 2011–2020
1. Zlepšování kvality a účinnosti odborného vzdělávání a přípravy – zvyšování jejich přitažlivosti a relevantnosti (17)
Odborné vzdělávání a příprava by měly být vysoce relevantní pro trh práce a pro profesní dráhu dotyčných osob. V zájmu zvýšení přitažlivosti odborného vzdělávání a přípravy by členské státy měly usilovat o plnění níže uvedených cílů a opatření:
1.1 Úsilí o dosažení toho, aby se odborné vzdělávání a příprava staly přitažlivou vzdělávací možností
a) |
zvýšit kvalitu počátečního odborného vzdělávání a přípravy (viz rovněž níže uvedený bod 1.2) zlepšením kvality a kompetencí učitelů, školitelů a vedoucích pracovníků škol, zavedením flexibilních přechodů mezi všemi úrovněmi vzdělávání a výšením povědomí veřejnosti o možnostech, jež odborné vzdělávání a příprava nabízejí. To je obzvláště důležité v členských státech, v nichž odborné vzdělávání a příprava bývají podceňovány; |
b) |
podporovat praktické činnosti a poskytování vysoce kvalitních informací a odborného vedení, které by žákům vykonávajícím povinnou školní docházku a jejich rodičům umožnily seznámit se s různými odbornými povoláními a možnými profesními drahami; |
c) |
zajistit začlenění klíčových kompetencí do kurikul počátečního odborného vzdělávání a přípravy a vytvořit vhodné prostředky pro hodnocení těchto kompetencí; |
d) |
organizovat vzdělávací a výukové činnosti, které budou v rámci počátečního odborného vzdělávání a přípravy podporovat rozvoj dovedností v oblasti řízení profesní dráhy; |
e) |
umožnit studentům absolvujícím počáteční odborné vzdělávání přístup k náležitému modernímu technickému vybavení, výukovým materiálům a infrastrukturám. Poskytovatelé odborného vzdělávání a přípravy by měli zvážit sdílení nákladů a společné využívání vybavení mezi sebou a ve spolupráci s podniky. Rovněž je třeba podporovat získávání poznatků v rámci pracovního procesu v podnicích, které mají k dispozici příslušnou infrastrukturu; |
f) |
prostřednictvím vnitrostátních monitorovacích systémů sledovat přechod absolventů odborného vzdělávání a přípravy na trh práce nebo do dalšího vzdělávání a odborné přípravy. |
1.2 Podpora špičkové úrovně, kvality a relevantnosti počátečního i dalšího odborného vzdělávání a přípravy
1.2.1 Zajišťování kvality
a) |
jedním ze základních předpokladů přitažlivosti odborného vzdělávání a přípravy je vysoká kvalita jeho poskytování. V zájmu zajištění vyšší kvality, větší transparentnosti, vzájemné důvěry, mobility pracovníků a studujících a celoživotního učení by členské státy měly vytvořit rámce pro zajišťování kvality v souladu s doporučením týkajícím se evropského referenčního rámce pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy; |
b) |
členské státy měly by do konce roku 2015 na vnitrostátní úrovni vytvořit společný rámec pro zajišťování kvality určený poskytovatelům odborného vzdělávání a přípravy, který se bude vztahovat rovněž na související získávání poznatků přímo na pracovišti a bude slučitelný s evropským referenčním rámcem pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy. |
1.2.2 Kvalita učitelů, školitelů a dalších odborných pracovníků působících v oblasti odborného vzdělávání a přípravy
a) |
členské státy by měly zlepšit počáteční a další odbornou přípravu učitelů, školitelů, instruktorů a poradců tím, že nabídnou flexibilní formu odborné přípravy a investice. Tento cíl nabývá ještě více na významu, vezme-li se v úvahu stárnoucí evropská populace učitelů a školitelů, měnící se trhy práce a pracovní prostředí, jakož i potřeba získat osoby, které mají nejvhodnější pedagogické předpoklady. Je třeba podporovat odborné stáže učitelů a školitelů v podnicích; |
b) |
členské státy by měly ve vzájemné spolupráci určit osvědčené postupy a hlavní zásady, pokud jde o měnící se kompetence a profily učitelů a školitelů odborného vzdělávání a přípravy. Tuto činnost by mohla podpořit Evropská komise a Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání s využitím sítě sdružující „učitele a školitele odborného vzdělávání a přípravy“. |
1.2.3 Relevantnost pro trh práce
Relevantnost (počátečního i dalšího) odborného vzdělávání a přípravy, pokud jde o trh práce a zaměstnatelnost jejich absolventů, je třeba zvýšit prostřednictvím různých opatření:
a) |
orgány v členských státech – na celostátní, regionální nebo místní úrovni – by měly vytvářet podmínky pro posílenou spolupráci mezi školami a podniky, aby se tak zlepšily znalosti učitelů o pracovních postupech na straně jedné a všeobecné pedagogické dovednosti a kompetence školitelů na straně druhé; |
b) |
členské státy by měly podporovat partnerství mezi sociálními partnery, podniky, poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy, službami zaměstnanosti, veřejnými orgány, výzkumnými organizacemi a dalšími příslušnými subjekty, aby tak bylo zajištěno lepší předávání informací o potřebách trhu práce a zajištěn větší soulad mezi těmito potřebami a rozvojem znalostí, dovedností a kompetencí. Zaměstnavatelé a sociální partneři by měli usilovat o jasné vymezení kompetencí a kvalifikací, které potřebují v krátkodobém i dlouhodobém horizontu, a to v rámci jednotlivých odvětví i napříč jimi. Je třeba pokračovat ve vytváření společného jazyka (18), který má umožnit propojení mezi oblastí vzdělávání a odborné přípravy na jedné straně a světem práce na straně druhé a který by měl být v souladu s ostatními nástroji EU, jako např. evropským nástrojem kvalifikací; |
c) |
kurikula odborného vzdělávání a přípravy by měla být zaměřena na výsledky a měla by lépe reagovat na potřeby trhu práce. Tuto otázku by měly řešit modely spolupráce s podniky nebo profesními odvětvovými organizacemi, přičemž díky této spolupráci by instituce odborného vzdělávání a přípravy získávaly informace o zaměstnatelnosti svých absolventů i o míře jejich zaměstnanosti; |
d) |
ke zlepšení kvality a relevantnosti odborného vzdělávání a přípravy by členské státy, a zejména poskytovatelé odborného vzdělávání a přípravy, měli využívat zpětné vazby od poradenských služeb ohledně přechodu absolventů odborného vzdělávání a přípravy do pracovního procesu nebo do dalšího vzdělávání; |
e) |
součástí všech programů počátečního odborného vzdělávání a přípravy by se mělo stát získávání poznatků v rámci pracovního procesu zajišťované v partnerství s podniky a neziskovými organizacemi; |
f) |
členské státy by měly podporovat rozvoj odborné přípravy učňovského typu a zlepšovat informovanost o této přípravě. |
2. Úsilí o dosažení toho, aby se celoživotní učení a mobilita staly realitou (19)
2.1 Umožnění flexibilního přístupu k odbornému vzdělávání a kvalifikacím
2.1.1 Oblast dalšího odborného vzdělávání a přípravy
S cílem zvýšit přínos odborného vzdělávání a přípravy k dosažení cíle, jímž je 15 % účast dospělých na vzdělávání a odborné přípravě v roce 2020, by členské státy měly:
a) |
aktivně podporovat jednotlivce, aby se účastnili dalšího odborného vzdělávání a přípravy, a poskytovatele odborného vzdělávání a přípravy, aby se více zapojili do dalšího odborného vzdělávání a přípravy, přičemž pozornost by měla být věnována zejména osobám, které čekají přesuny na trhu práce (jako například osoby, jejichž zaměstnání je ohroženo a nezaměstnaní), a znevýhodněným skupinám; |
b) |
vytvořit vhodný rámec, který bude pobídkou podnikům k tomu, aby nadále investovaly do rozvoje lidských zdrojů a do dalšího odborného vzdělávání a přípravy; |
c) |
podporovat flexibilní formy odborné přípravy (e-learning, večerní kurzy, odborná příprava během pracovní doby, atd.) s cílem přispět k dostupnosti odborné přípravy v různých životních situacích a přizpůsobit se různým potřebám. Další odborná příprava by měla zahrnovat všechny druhy učení, a to i včetně vnitropodnikových kurzů a získávání poznatků v rámci pracovního procesu, a ženy a muži by k ní měli mít rovný přístup; |
d) |
vybízet instituce odborné přípravy a zaměstnavatele ke spolupráci, a to zejména v oblasti odborné přípravy vysokého počtu pracovníků s nízkou kvalifikací, kteří mají nanejvýš nižší středoškolské vzdělání a pro něž budou přínosné přístupy, v jejichž rámci budou do odborného vzdělávání a přípravy začleněny základní dovednosti; |
e) |
nejpozději v roce 2015 začít vytvářet vnitrostátní postupy pro uznávání a validaci neformálního a informálního učení, které by se podle potřeby opíraly o vnitrostátní rámce kvalifikací. Tyto postupy by měly být zaměřeny na znalosti, dovednosti a kompetence bez ohledu na okolnosti, v nichž byly získány (například obecné vzdělávání dospělých, odborné vzdělávání a příprava, odborná praxe a dobrovolné činnosti). Rovněž je třeba více zohledňovat znalosti, dovednosti a kompetence, které nutně nevedou k získání plnohodnotných formálních kvalifikací. V tomto ohledu je důležitá úzká spolupráce s dalšími oblastmi politiky, jako například s oblastí mládeže, sportu, kultury, sociálních věcí a zaměstnanosti; |
f) |
přijmout konkrétní opatření ke zvýšení míry účasti na dalším odborném vzdělávání, pokud jde o osoby, jež čekají přesuny na trhu práce, a skupiny s nízkou účastí na tomto vzdělávání, jako jsou ženy, osoby s nízkou kvalifikací a starší pracovníci. Členské státy by zejména měly prostřednictvím investic usilovat o zajištění toho, aby se počet osob s nízkou kvalifikací ve věku 25–64 let, které se účastní celoživotního učení, více přiblížil průměrné míře účasti této věkové skupiny. |
2.1.2 Oblast počátečního i dalšího odborného vzdělávání a přípravy
a) |
usnadňovat přechod mezi vzděláváním a odbornou přípravou a pracovním procesem a mezi jednotlivými zaměstnáními prostřednictvím poskytování integrovaných poradenských služeb (služeb zaměstnanosti a poradenství), jakož i dovedností v oblasti řízení profesní dráhy, a to mladým lidem i dospělým. Je nesmírně důležité, aby mezi zúčastněnými poskytovateli služeb mohla probíhat snadná a objektivní výměna informací a aby tito poskytovatelé mohli zvyšovat kvalitu poradenských služeb; |
b) |
zavádět nebo udržovat postsekundární/vyšší odborné vzdělávání a přípravu na úrovni 5 evropského rámce kvalifikací nebo případně na vyšší úrovni a vhodným způsobem přispívat k dosažení hlavního cíle EU, jímž je 40 % podíl osob s terciárním nebo srovnatelným vzděláním; |
c) |
podporovat flexibilní přechody mezi odborným vzděláváním a přípravou a všeobecným a vysokoškolským vzděláváním a zvyšovat prostupnost těchto oblastí vzdělávání posilováním jejich vzájemných vazeb. V zájmu dosažení tohoto cíle, jakož i za účelem zvýšení účasti na celoživotním učení, by členské státy měly urychlit vytváření a uplatňování komplexních vnitrostátních rámců kvalifikací založených na výsledcích vzdělávacího procesu; |
d) |
Komise a členské státy by měly usilovat o vyšší soudržnost obou stávajících evropských systémů kreditů, tj. ECVET a ECTS. |
2.2 Vypracování strategického přístupu k internacionalizaci počátečního a dalšího odborného vzdělávání a přípravy a podpora mezinárodní mobility
a) |
hospodářská globalizace je pro zaměstnavatele, zaměstnance a samostatné podnikatele podnětem k tomu, aby rozšířili svou oblast působnosti za hranice své země. Poskytovatelé odborného vzdělávání a přípravy by je v tomto procesu měli podpořit rozšířením učebních programů o mezinárodní rozměr a vytvořením mezinárodních sítí s partnerskými institucemi; |
b) |
prostřednictvím pobídek, programů financování (včetně využívání evropských strukturálních fondů) a šíření osvědčených postupů by členské státy by měly vést místní a regionální orgány a poskytovatele odborného vzdělávání a přípravy k tomu, aby vypracovávali strategie přeshraniční spolupráce v oblasti odborného vzdělávání a přípravy s cílem podpořit větší mobilitu studentů, učitelů a školitelů a dalších odborných pracovníků působících v rámci odborného vzdělávání a přípravy. Členské státy by měly podporovat takové odborné vzdělávání a přípravu, které umožňují, podporují a pokud možno začleňují období mobility, včetně odborných stáží, v zahraničí; |
c) |
členské státy by měly systematicky využívat a podporovat evropské nástroje transparentnosti, jako jsou EQF, ECVET a Europass, aby tak přispěly k nadnárodní mobilitě; |
d) |
členské státy by měly v rámci odborného vzdělávání a přípravy podporovat příležitosti k výuce jazyků určené studentům i učitelům a poskytování jazykové odborné přípravy uzpůsobené specifickým potřebám odborného vzdělávání a přípravy se zvláštním důrazem na význam cizích jazyků pro přeshraniční spolupráci v oblasti odborného vzdělávání a přípravy a pro mezinárodní mobilitu. |
3. Podpora tvořivosti, inovací a podnikatelské iniciativy (20)
Podpora inovací, tvořivosti a podnikatelské iniciativy, jakož i využívání informačních a komunikačních technologií (v počátečním i dalším odborném vzdělávání a přípravě)
Tvořivost a inovace v odborném vzdělávání a přípravě a využívání inovativních učebních metod mohou být motivací pro studenty, aby pokračovali v odborném vzdělávání a přípravě až do získání kvalifikace. Tímto způsobem může odborné vzdělávání a příprava přispět k uskutečňování závěrů Rady ze dne 22. května 2008 o podpoře tvořivosti a inovací (21).
a) |
členské státy by měly aktivně vybízet poskytovatele odborného vzdělávání a přípravy ke spolupráci s inovativními podniky, středisky pro design, kulturním odvětvím a vysokoškolskými institucemi při vytváření „znalostních partnerství“. Tato spolupráce by jim měla pomoci získat cenné poznatky o novém vývoji a o tom, jaké kompetence jsou zapotřebí, dosáhnout špičkové kvality v odborné oblasti a rozvíjet inovace. Tato partnerství by rovněž mohla napomoci k zavedení metod získávání poznatků založených na praxi, k podpoře experimentování a k uzpůsobení kurikul; |
b) |
v zájmu zajištění co nejširšího přístupu k odborné přípravě, podpory aktivního učení a rozvoje nových metod odborného vzdělávání a přípravy na pracovišti i ve škole je třeba využívat informačních a komunikačních technologií; |
c) |
členské státy by v úzké spolupráci se zaměstnavateli, poskytovateli odborného vzdělávání a přípravy a vnitrostátními službami na podporu podnikání měly podporovat iniciativy zaměřené na rozvoj podnikatelských dovedností v rámci počátečního i dalšího odborného vzdělávání a přípravy. V zájmu dosažení tohoto cíle by měly podporovat poskytování odpovídajícího financování, určeného například na výukové materiály a podpůrné nástroje a k zakládání minispolečností ze strany studentů, a měly by usilovat o prohloubení spolupráce na regionální úrovni; |
d) |
členské státy by měly podporovat začínající i budoucí podnikatele tím, že budou poskytovat podporu začínajícím podnikům absolventů odborného vzdělávání a přípravy a propagovat mobilitu mladých podnikatelů za účelem získávání poznatků. |
4. Podpora rovného přístupu, sociální soudržnosti a aktivního občanství (22)
Počáteční a další odborné vzdělávání a příprava pro všechny
Členské státy by měly nabízet odborné vzdělávání a přípravu, které (v krátkodobém i dlouhodobém horizontu) zvýší zaměstnatelnost, umožní lidem zahájit kvalitní profesní dráhu a získat uspokojivou odbornou praxi, sebedůvěru, profesní hrdost a integritu a nabídne možnosti růstu v pracovním i osobním životě. K dosažení tohoto cíle by členské státy měly:
a) |
zaručit, že v rámci počátečního odborného vzdělávání a přípravy získají studující konkrétní odborné kompetence a širší, průřezové kompetence, jež jim umožní účastnit se dalšího vzdělávání a odborné přípravy (v rámci odborného vzdělávání a přípravy nebo v rámci vysokoškolského vzdělávání), a podporovat proces volby povolání, účast na trhu práce a přesuny v rámci trhu práce. Znalosti, dovednosti a kompetence, jež lidé získají v rámci odborného vzdělávání a přípravy, by jim měly umožnit rozhodovat o své profesní dráze a hrát ve společnosti aktivní úlohu; |
b) |
zajistit, aby systémy vzdělávání dospělých napomáhaly k získávání a dalšímu rozvoji klíčových kompetencí. Tento proces může být uskutečňován ve spolupráci s poskytovateli odborného vzdělávání a přípravy, místními společenstvími, organizacemi občanské společnosti, atd.; |
c) |
prostřednictvím preventivních i nápravných opatření maximalizovat přínos odborného vzdělávání a přípravy ke snížení podílu osob předčasně ukončujících školní docházku na méně než 10 %. Toho lze dosáhnout například poskytováním odborného vzdělávání a přípravy, které budou relevantní pro trh práce, zintenzivněním získávání poznatků v rámci pracovního procesu a zvýšením počtu učňovských oborů, zajištěním flexibilních vzdělávacích drah, účinného odborného vedení a poradenství a učebních programů a metod, které zohledňují životní styl a zájmy mladých lidí a současně splňují vysoké kvalitativní nároky na odborné vzdělávání a přípravu; |
d) |
přijmout opatření nutná k zajištění rovného přístupu, především jednotlivcům a skupinám, jimž hrozí vyloučení, zejména pak osobám s nízkou kvalifikací a nekvalifikovaným osobám, osobám se zvláštními potřebami nebo ze znevýhodněných poměrů, jakož i starším pracovníkům. Účast těchto skupin na odborném vzdělávání a přípravě je třeba usnadnit a podpořit finančními či jinými prostředky a prostřednictvím validace neformálního a informálního učení, jakož i umožněním flexibilních přechodů; |
e) |
napomáhat rozvoji aktivního občanství v rámci odborného vzdělávání a přípravy, například podporou partnerství mezi poskytovateli odborného vzdělávání a přípravy a organizacemi občanské společnosti nebo, v souladu s vnitrostátní legislativou a praxí, podporou zastoupení studentů v institucích odborného vzdělávání a přípravy. Podpora tohoto druhu může přispět k uznávání dovedností a kompetencí získaných v rámci dobrovolné činnosti. |
5. Průřezové cíle na podporu čtyř strategických cílů
a) Větší zapojení subjektů podílejících se na odborném vzdělávání a přípravě a výraznější zviditelnění výsledků evropské spolupráce v této oblasti– větší zapojení subjektů podílejících se na odborném vzdělávání a přípravě znamená výraznější zviditelnění výsledků evropské spolupráce v této oblasti. Evropská komise a členské státy by proto měly zvážit investice do komunikace, při níž by jasně a cíleně oslovovaly různé skupiny zúčastněných na vnitrostátní i evropské úrovni. Má-li být usnadněno využívání dostupných nástrojů EU, měli by studující a všechny zúčastněné strany dostávat obšírné a relevantní informace.
b) Koordinované řízení evropských a vnitrostátních nástrojů v oblasti transparentnosti, uznávání, zajišťování kvality a mobility– v souladu se čtyřmi strategickými cíli by se v nadcházejících letech mělo jednou z významných priorit členských států stát soudržné a doplňkové používání jednotlivých evropských i vnitrostátních nástrojů v oblasti transparentnosti, uznávání, zajišťování kvality a mobility. Je zapotřebí, aby tyto nástroje byly v rámci kodaňského procesu koordinovány a byly ve větším souladu s nástroji a zásadami boloňského procesu.
c) Posílení spolupráce mezi oblastí odborného vzdělávání a přípravy a dalšími příslušnými oblastmi politiky– členské státy a Evropská komise by měly posílit spolupráci mezi politikou v oblasti odborného vzdělávání a přípravy a dalšími příslušnými oblastmi politiky, jako je zaměstnanost, hospodářské věci, výzkum a inovace, sociální věci, mládež, sport a kultura, s cílem dodržovat integrované hlavní směry strategie Evropa 2020 a napomoci uznávání kompetencí a kvalifikací.
d) Zlepšení kvality a srovnatelnosti údajů pro účely tvorby politik na úrovni EU v oblasti odborného vzdělávání a přípravy– tvorba politik na úrovni EU v oblasti odborného vzdělávání a přípravy by měla vycházet ze stávajících srovnatelných údajů. Členské státy by k tomuto účelu měly prostřednictvím programu celoživotního učení shromažďovat relevantní a spolehlivé údaje o odborném vzdělávání a přípravě, včetně mobility v rámci této oblasti, a tyto údaje poskytovat Eurostatu. Členské státy a Komise by se měly společně dohodnout, které údaje je třeba poskytnout jako první.
e) Náležité využívání podpory ze strany EU– na podporu dohodnutých priorit odborného vzdělávání a přípravy, včetně mezinárodní mobility a reforem v rámci členských států, by měly být využity evropské strukturální fondy a program celoživotního učení.
III. ZÁSADY ŘÍZENÍ KODAŇSKÉHO PROCESU A ZTOTOŽNĚNÍ SE S TÍMTO PROCESEM
— |
členské státy by se měly pevně zavázat k provádění priorit kodaňského procesu v rámci národních programů reforem a strategie Evropa 2020, |
— |
podávání zpráv v rámci kodaňského procesu je třeba začlenit do podávání zpráv prováděného na základě strategického rámce „ET 2020“. Byl by tak zajištěn nejúčinnější způsob, jak přispívat ke zprávám o strategii Evropa 2020, a posílilo by se zviditelnění odborného vzdělávání a přípravy v celoživotním učení, |
— |
je třeba posílit spolupráci v oblasti odborného vzdělávání a přípravy. Jako hlavní mechanismus této spolupráce by měla nadále sloužit otevřená metoda koordinace. Prostředkem na podporu tvorby politik na vnitrostátní úrovni by mělo být vzájemné učení a inovativní projekty, |
— |
při řízení kodaňského procesu by nadále měli hrát aktivní úlohu generální ředitelé pro odborné vzdělávání, evropští sociální partneři a Poradní výbor pro odborné vzdělávání, |
— |
Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání a Evropská nadace odborného vzdělávání by měly nadále podporovat rozvoj politik a jejich uplatňování, podávat zprávy o pokroku při plnění strategických cílů i krátkodobých cílů a poskytovat podklady pro tvorbu politik v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, |
— |
organizace poskytující odborné vzdělávání a přípravu je třeba vyzvat k tomu, aby spolupracovaly na evropské úrovni za účelem podpory výše uvedených cílů, |
— |
k řešení stávajících i budoucích problémů mohou přispět politické dialogy a výměny zkušeností s našimi partnery po celém světě. Je třeba posílit výměny a spolupráci s potenciálními kandidátskými zeměmi, se sousedními zeměmi využívajícími podporu ze strany Evropské nadace odborného vzdělávání a s mezinárodními organizacemi, především s OECD, Radou Evropy, Mezinárodní organizací práce a organizací UNESCO. Právo účastnit se těchto činností by měly mít zajištěny všechny členské státy, |
— |
k usnadnění pravidelného podávání zpráv o pokroku ze strany vlád členských států a sociálních partnerů je třeba vypracovat seznam krátkodobých cílů. |
IV. KRÁTKODOBÉ CÍLE 2011–2014
Na základě výše uvedených cílů a při plném uznání odpovědnosti členských států za organizaci a obsah jejich systémů vzdělávání a odborné přípravy byla pro příští čtyři roky (2011–2014) stanovena řada krátkodobých cílů (23). Tyto cíle jsou uvedeny níže:
1. Zlepšování kvality a účinnosti odborného vzdělávání a přípravy – zvyšování jejich přitažlivosti a relevantnosti
1.1 Zvyšování přitažlivosti a relevantnosti
Opatření na vnitrostátní úrovni:
a) |
organizovat činnosti zaměřené na zvyšování přitažlivosti a špičkové úrovně odborného vzdělávání a přípravy, jež mohou zahrnovat kampaně a soutěže v oblasti dovedností; |
b) |
podporovat činnosti umožňující žákům vykonávajícím povinnou školní docházku seznámit se s odbornými povoláními a možnými profesními drahami. |
Podpora na úrovni EU:
— |
politický dokument o úloze, kterou hraje špičková úroveň odborného vzdělávání a přípravy v inteligentním a udržitelném růstu, |
— |
zvážit evropskou podporu kampaním na propagaci odborného vzdělávání a přípravy, včetně průzkumu provedeného Eurobarometrem zaměřeného na přitažlivost odborného vzdělávání a přípravy, |
— |
podpora soutěží v oblasti dovedností na evropské nebo celosvětové úrovni. |
1.2 Zvyšování kvality a relevantnosti
Opatření na vnitrostátní úrovni:
a) |
přijmout odpovídající opatření za účelem provádění doporučení týkajícího se evropského referenčního rámce pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy a dosáhnout pokroku při vytváření vnitrostátních rámců pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy; |
b) |
podle potřeby zajistit, aby klíčové kompetence a dovednosti v oblasti řízení profesní dráhy byly odpovídajícím způsobem začleňovány do kurikul počátečního odborného vzdělávání a přípravy a aby je bylo možné získávat prostřednictvím odborné přípravy nabízené v rámci dalšího odborného vzdělávání a přípravy; |
c) |
vlády, sociální partneři a poskytovatelé odborného vzdělávání a přípravy by měli přijmout opatření nezbytná k tomu, aby:
|
d) |
pokračovali ve vytváření monitorovacích systémů zaměřených na přechody ze vzdělávacího do pracovního procesu. |
Podpora na úrovni EU:
— |
poskytování odborného vedení a technické podpory při uplatňování evropského referenčního rámce pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, |
— |
v roce 2013 přezkoumat, jak je v jednotlivých státech uskutečňován evropský referenční rámec pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, |
— |
vytváření tematicky zaměřených sítí sestávajících z projektů v rámci programu Leonardo da Vinci zaměřených na zajišťování kvality, |
— |
příručka/studie o úspěšných modelech učení v rámci pracovního procesu (za přispění Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání), |
— |
zlepšit předvídání vývoje v oblasti dovedností a kompetencí, zejména prostřednictvím prognóz poptávky po dovednostech (Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání) a ustavením Evropských rad pro dovednosti, |
— |
vytvořit společný jazyk, který by umožnil propojení mezi oblastí vzdělávání a odborné přípravy a pracovním procesem (evropský rámec dovedností, kompetencí a povolání) a který by byl v souladu s dalšími nástroji EU, například s evropským rámcem kvalifikací, |
— |
zvážit přijetí referenční úrovně EU v oblasti zaměstnatelnosti na základě návrhu Komise, |
— |
pracovat na osvědčených postupech a hlavních zásadách s ohledem na měnící se profily učitelů a školitelů odborného vzdělávání a přípravy (společně s Evropským střediskem pro rozvoj odborného vzdělávání). |
2. Úsilí o dosažení toho, aby se celoživotní učení a mobilita staly realitou
2.1 Podpora celoživotního učení
Opatření na vnitrostátní úrovni:
a) |
v zájmu maximalizace přínosu odborného vzdělávání a přípravy k dosažení cíle strategického rámce „ET 2020“, jímž je 15 % účast dospělých na celoživotním učení, přezkoumat, jak všechny zúčastněné subjekty využívají pobídek, práv a povinností, a přijmout vhodná opatření na podporu účasti na dalším odborném vzdělávání a přípravě; |
b) |
provést doporučení týkající se evropského rámce kvalifikací:
|
c) |
za pomoci evropského rámce kvalifikací/vnitrostátních rámců kvalifikací a s využitím odborného vedení vytvořit postupy pro validaci neformálního a informálního učení a prosazovat jejich využívání; |
d) |
poskytovat integrované poradenské služby (v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnanosti) v úzkém sepětí s potřebami trhu práce; |
e) |
uplatňování evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu: viz níže uvedený oddíl 2.2. |
Podpora na úrovni EU:
— |
strategická příručka o přístupu k dalšímu odbornému vzdělávání a přípravě a účasti na nich, |
— |
vedení a technická podpora při uplatňování evropského rámce kvalifikací, zejména s ohledem na využívání přístupu založeného na výsledcích učení, |
— |
mapování vypracovávání vnitrostátních rámců kvalifikací prováděné Evropským střediskem pro rozvoj odborného vzdělávání (CEDEFOP) a Evropskou nadací odborného vzdělávání (ETF), |
— |
doporučení Rady o validaci neformálního a informálního učení (2011), |
— |
zpráva o pokroku ve vytváření politik, systémů a postupů v oblasti celoživotního poradenství – 2011 (CEDEFOP, ETF a Evropská síť pro rozvoj politiky celoživotního poradenství (ELGPN)). |
2.2 Zvyšování mobility
Opatření na vnitrostátní úrovni:
a) |
pokrok při uplatňování evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET) v souladu s doporučením a účast na testování systému ECVET v oblasti mobility; |
b) |
přijetí příslušných opatření na zvýšení mobility v oblasti odborného vzdělávání a přípravy včetně:
|
Podpora na úrovni EU:
— |
vedení a technická podpora při uplatňování evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET), |
— |
pravidelný přezkum uplatňování evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (spolu s Evropským střediskem pro rozvoj odborného vzdělávání), |
— |
vytváření tematicky zaměřených sítí projektů ECVET v rámci programu Leonardo da Vinci, |
— |
doporučení o mobilitě ve vzdělávání (2011), |
— |
zvážit přijetí referenční úrovně EU pro mobilitu v rámci odborného vzdělávání a přípravy v oblasti zaměstnatelnosti na základě návrhu Komise (2011), |
— |
návrh rámce pro zajišťování kvality v oblasti stáží, |
— |
podpora mobility pro učně, a to i prostřednictvím podpůrného portálu, v rámci programu celoživotního učení/programu Leonardo da Vinci, |
— |
vytvoření evropského pasu dovedností jakožto součásti Europassu (do roku 2012). |
3. Podpora tvořivosti, inovací a podnikatelské iniciativy
Opatření na vnitrostátní úrovni:
a) |
podpora partnerství pro účely rozvoje tvořivosti a inovací (poskytovatelé odborného vzdělávání a přípravy, instituce vysokoškolského vzdělávání, střediska pro design, umění, výzkum a inovace); |
b) |
prosazování účinného, inovativního a kvalitního využívání technologií poskytovateli odborného vzdělávání a přípravy (včetně vytváření sítí a partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem) podporovaného nezbytným zařízením, infrastrukturou a sítěmi, a jeho nepřetržité zlepšování s ohledem na vývoj technologie a poznatků v oblasti pedagogiky; |
c) |
přijetí opatření v zájmu podpory podnikání, např. podporou získávání příslušných klíčových kompetencí, umožněním získávání praktických zkušeností v podnicích a zapojením odborníků ze sféry podnikání; |
Podpora na úrovni EU:
— |
ustavení fóra pro odborné vzdělávání a přípravu a podnikání na úrovni EU, které by se zaměřovalo na tato témata,
|
4. Podpora rovného přístupu, sociální soudržnosti a aktivního občanství
Opatření na vnitrostátní úrovni:
a) |
přijetí preventivních a nápravných opatření, aby odborné vzdělávání a příprava mohly v co nejvyšší míře přispět k boji proti předčasnému ukončování školní docházky; |
b) |
zvážení konkrétních opatření zaměřených na zvýšení účasti skupin s nízkou kvalifikací a dalších ohrožených skupin v procesu odborného vzdělávání a přípravy, kromě jiného i vytvořením flexibilních přechodů v rámci dalšího odborného vzdělávání a přípravy a využíváním vhodných poradenských a podpůrných služeb; |
c) |
využívání informačních a komunikačních technologií v zájmu zajištění co nejširšího přístupu k odborné přípravě a podpory aktivního učení, jakož i v zájmu vytváření nových metod v oblasti odborného vzdělávání a přípravy na pracovišti i ve škole, aby se usnadnila účast ohrožených skupin; |
d) |
využívání stávajících systémů monitorování na podporu účasti ohrožených skupin v odborném vzdělávání a přípravě: viz bod 1.2. d) výše; |
Podpora na úrovni EU:
— |
příručka osvědčených postupů pro začleňování ohrožených skupin pomocí kombinace praktické výuky a klíčových kompetencí, |
— |
doporučení Rady o snižování počtu případů předčasného ukončení školní docházky (2011). |
5. Průřezové cíle, řízení Kodaňského procesu a ztotožnění se s tímto procesem
Opatření na vnitrostátní úrovni:
a) |
stanovení komunikačních strategií pro různé zúčastněné skupiny zaměřených na uplatňování a přidanou hodnotu nástrojů (evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu, Evropského systému přenosu a akumulace kreditů, zajištění návaznosti mezi vnitrostátními rámci kvalifikací a evropským rámcem kvalifikací, systémů zajišťování kvality v souladu s evropským referenčním rámcem pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy); |
b) |
zavedení mechanismů strukturované spolupráce mezi odvětvím odborného vzdělávání a přípravy a službami zaměstnanosti na všech úrovních (politika a uplatňování), včetně sociálních partnerů; |
c) |
přispívání ke zlepšování údajů na úrovni EU o studentech absolvujících počáteční odborné vzdělávání a přípravu, včetně údajů o mobilitě a zaměstnatelnosti; |
Podpora na úrovni EU:
— |
podpora plnění výše uvedených cílů za pomoci programu celoživotního učení a případně evropských strukturálních fondů, |
— |
podpora vzájemného učení mezi členskými státy a podpora inovativních projektů, |
— |
zavedení postupu posílené koordinace při uplatňování společných evropských nástrojů v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, |
— |
evropská komunikační strategie o evropských nástrojích transparentnosti, |
— |
rozvoj strukturované spolupráce se sdruženími poskytovatelů odborného vzdělávání a přípravy na úrovni EU, |
— |
posilování strukturované spolupráce mezi politikou v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a politikou v oblasti zaměstnanosti, |
— |
zlepšování údajů na úrovni EU o studentech absolvujících počáteční odborné vzdělávání, včetně údajů o mobilitě a zaměstnatelnosti, |
— |
sociální partneři na všech úrovních by měli hrát aktivní úlohu v kodaňském procesu (řízení a ztotožnění se s ním) a přispívat k uskutečňování výše uvedených krátkodobých cílů, |
— |
zpráva o vývoji v oblasti odborného vzdělávání a přípravy v členských státech a partnerských zemích, |
— |
posilování výměny se zeměmi zapojenými do procesu rozšíření a se sousedními zeměmi. |
VYZÝVAJÍ PROTO ČLENSKÉ STÁTY A KOMISI, ABY V RÁMCI SVÝCH PŘÍSLUŠNÝCH PRAVOMOCÍ
1. |
prováděly opatření zaměřená na:
|
2. |
podporovaly vizi, cíle a zásady uvedené v těchto závěrech v širším kontextu kodaňského procesu prostřednictvím vzájemné spolupráce mezi členskými státy, regionálními a místními orgány, Komisí, kandidátskými zeměmi, zeměmi ESVO/EHP a sociálními partnery. |
(1) Úř. věst. C 13, 18.1.2003, s. 2.
(2) Úř. věst. L 394, 30.12.2006, s. 10.
(3) Úř. věst. C 290, 4.12.2007, s. 1.
(4) Úř. věst. C 140, 6.6.2008, s. 10.
(5) Úř. věst. C 320, 16.12.2008, s. 6.
(6) Úř. věst. C 319, 13.12.2008, s. 4.
(7) Dokument 9876/09.
(8) Úř. věst. C 119, 28.5.2009, s. 2.
(9) Dokumenty EUCO 7/1/10 REV 1 a EUCO 13/1/10 REV 1.
(10) Úř. věst. C 135, 26.5.2010, s. 2.
(11) Viz poznámka pod čarou 10.
(12) Viz zprávy o pokroku z roku 2010 vypracované Evropským střediskem pro rozvoj odborného vzdělávání a Evropskou nadací odborného vzdělávání.
(13) Rozhodnutí č. 2241/2004/ES – Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 6.
(14) Viz Úř. věst. C 111, 6.5.2008, s. 1.
(15) Viz Úř. věst. C 155, 8.7.2009, s. 11.
(16) Viz Úř. věst. C 155, 8.7.2009, s. 1.
(17) Tento cíl odpovídá strategickému cíli č. 2 stanovenému v rámci „ET 2020“.
(18) Pojem používaný v evropském rámci dovedností, kompetencí a povolání (ESCO).
(19) Tento cíl odpovídá strategickému cíli č. 1 stanovenému v rámci „ET 2020“.
(20) Tento cíl odpovídá strategickému cíli č. 4 stanovenému v rámci „ET 2020“.
(21) Úř. věst. C 141, 7.6.2008, s. 17–20.
(22) Tento cíl odpovídá strategickému cíli č. 3 stanovenému v rámci „ET 2020“.
(23) Po projednání generálními řediteli pro odborné vzdělávání a v rámci Poradního výboru pro odborné vzdělávání.
1.12.2010 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 324/16 |
Závěry Rady o úloze kultury v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení
2010/C 324/03
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1098/2008/ES ze dne 22. října 2008 o Evropském roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení (2010) (1),
s ohledem na to, že Evropská rada přijala na zasedání dne 17. června 2010 strategii „Evropa 2020“ – strategii pro zaměstnanost a inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (2), a zejména na závazek Evropské rady, kterým je „podpora sociálního začleňování, zejména prostřednictvím snižování chudoby, a to pomocí úsilí o snížení počtu lidí ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením nejméně o 20 milionů“,
vítajíc se zájmem usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. listopadu 2007 o hodnocení sociální reality, které zdůrazňuje, že posílení sociální soudržnosti a odstranění chudoby a sociálního vyloučení se pro Evropskou unii musí stát politickou prioritou,
vzhledem k tomu, že
— |
každý má právo zapojit se do kulturního života a svobodně se jej účastnit, usilovat o celoživotní vzdělávání a odbornou přípravu, rozvíjet své tvůrčí schopnosti, zvolit si svou identitu a kulturní příslušnost, jež budou respektovány, a to v celé rozmanitosti jejich projevů, |
— |
průřezový rozměr kultury opodstatňuje použití kulturních politik v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení, |
— |
přístup ke kultuře, účast na ní a vzdělávání v oblasti kultury mohou hrát klíčovou úlohu při boji proti chudobě a podpoře lepšího sociálního začleňování, přičemž mohou usnadnit zejména:
|
DOMNÍVAJÍC SE tudíž, že je důležité začlenit kulturní rozměr do vnitrostátních i evropských politik boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení,
v této souvislosti VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY A KOMISI, aby v rámci svých příslušných pravomocí a v souladu se zásadou subsidiarity a s ohledem na svou institucionální strukturu:
A. |
v zájmu podpory tohoto průřezového rozměru kultury zaujaly souhrnný, ucelený a participační přístup, přičemž:
|
B. |
Prohlubovaly vazby mezi vzděláváním, odbornou přípravou, hospodářstvím, zaměstnaností a kulturou, přičemž:
|
C. |
Mobilizovaly potenciál kultury v boji proti stereotypům a předsudkům vůči jednotlivým sociálním a kulturním skupinám trpícím chudobou nebo sociálním vyloučením, přičemž:
|
VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY, aby s ohledem na svou institucionální strukturu:
A. |
Odstranily překážky přístupu ke kultuře:
|
B. |
Zlepšily účast na kulturním životě a kulturních projevech:
|
Vyzývá proto ČLENSKÉ STÁTY A KOMISI, aby:
1) |
co nejlépe využily nástroje politiky soudržnosti Unie na podporu kulturních iniciativ, které usilují o boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení; |
2) |
podpořily přínos kultury pro rozvoj a plnění rozvojových cílů tisíciletí; |
3) |
zohlednily tyto závěry při naplňování cílů strategie „Evropa 2020“. |
(1) Úř. věst. L 298, 7.11.2008, s. 20.
(2) Dokument EUCO 13/1/10 REV 1.
(3) Zprostředkování kultury je disciplína, která spočívá ve vytváření vztahů mezi veřejností a kulturou.
1.12.2010 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 324/18 |
Závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o úloze EU v oblasti mezinárodního boje proti dopingu
2010/C 324/04
RADA EVROPSKÉ UNIE A ZÁSTUPCI VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ,
1. PŘIPOMÍNAJÍCE, že:
— |
dne 4. prosince 2000 přijala Rada závěry (jejichž doplněním jsou současné závěry) o boji proti dopingu (1), podle nichž je nezbytná koordinace na úrovni Evropského společenství a členských států prováděná v dostatečném předstihu před každým zasedáním Světové antidopingové agentury (WADA), za což má organizačně odpovídat předsednictví, |
— |
po vstupu Lisabonské smlouvy (2) v platnost dne 1. prosince 2009 získala Evropská unie pravomoc v oblasti sportu, což jí umožňuje provádět činnosti, jimiž podporuje, koordinuje nebo doplňuje činnosti členských států, a přispívat tak k podpoře evropských hledisek v oblasti sportu s přihlédnutím k jeho zvláštní povaze, jeho strukturám založeným na dobrovolné činnosti a jeho společenské a výchovné funkci. V důsledku toho by měl být evropský rozměr sportu rozvíjen podporou spravedlivého a otevřeného sportovního soutěžení a spolupráce mezi subjekty odpovědnými za sport, jakož i ochranou fyzické a mravní integrity sportovců a sportovkyň, obzvláště mladých sportovců a sportovkyň. Měla by být podporována spolupráce se třetími zeměmi a příslušnými mezinárodními organizacemi, zejména s Radou Evropy. |
2. JSOUCE SI VĚDOMI, že:
— |
některé otázky, jimiž se zabývá Světová antidopingová agentura (WADA), spadají do pravomoci EU, zatímco za jiné odpovídají členské státy, |
— |
vzhledem k tomu, že Světová antidopingová agentura je vnitřně členěna dle kontinentů, je v zájmu dosažení společného pohledu na všechny otázky evropského zájmu nezbytná těsná spolupráce s Radou Evropy. |
3. DOMNÍVAJÍ SE, že:
— |
zásadní význam má zajištění náležitého přihlédnutí k postojům EU a jejích členských států při jednáních Světové antidopingové agentury, |
— |
případně, například s ohledem na acquis EU a povinnost loajální spolupráce, je třeba v řádném předstihu před zasedáními Světové antidopingové agentury účinně koordinovat postoje EU a členských států, za což odpovídá předsednictví. |
(1) Úř. věst. C 356, 12.12.2000, s. 1.
(2) Články 6 a 165 Smlouvy o fungování Evropské unie.
Evropská komise
1.12.2010 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 324/19 |
Směnné kurzy vůči euru (1)
30. listopadu 2010
2010/C 324/05
1 euro =
|
měna |
směnný kurz |
USD |
americký dolar |
1,2998 |
JPY |
japonský jen |
109,00 |
DKK |
dánská koruna |
7,4529 |
GBP |
britská libra |
0,83765 |
SEK |
švédská koruna |
9,1715 |
CHF |
švýcarský frank |
1,2990 |
ISK |
islandská koruna |
|
NOK |
norská koruna |
8,0910 |
BGN |
bulharský lev |
1,9558 |
CZK |
česká koruna |
24,915 |
EEK |
estonská koruna |
15,6466 |
HUF |
maďarský forint |
284,18 |
LTL |
litevský litas |
3,4528 |
LVL |
lotyšský latas |
0,7093 |
PLN |
polský zlotý |
4,0692 |
RON |
rumunský lei |
4,2925 |
TRY |
turecká lira |
1,9645 |
AUD |
australský dolar |
1,3595 |
CAD |
kanadský dolar |
1,3306 |
HKD |
hongkongský dolar |
10,0979 |
NZD |
novozélandský dolar |
1,7557 |
SGD |
singapurský dolar |
1,7219 |
KRW |
jihokorejský won |
1 510,51 |
ZAR |
jihoafrický rand |
9,2714 |
CNY |
čínský juan |
8,6658 |
HRK |
chorvatská kuna |
7,4260 |
IDR |
indonéská rupie |
11 765,09 |
MYR |
malajsijský ringgit |
4,1171 |
PHP |
filipínské peso |
57,361 |
RUB |
ruský rubl |
40,9545 |
THB |
thajský baht |
39,254 |
BRL |
brazilský real |
2,2373 |
MXN |
mexické peso |
16,3190 |
INR |
indická rupie |
59,7400 |
(1) Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.
INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ
1.12.2010 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 324/20 |
Oznámení o provedení čl. 9a odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004 o poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi
(Zveřejnění rozhodnutí členských států o zřízení funkčních bloků vzdušného prostoru)
2010/C 324/06
Členský stát (členské státy) |
Odkaz |
Název funkčního bloku vzdušného prostoru |
Vstup v platnost |
Dánsko, Švédsko |
Mezistátní dohoda podepsaná dne 17. prosince 2009 |
Funkční blok vzdušného prostoru Dánska a Švédska |
1. července 2010 |
V Oznámení
ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ SPOLEČNÉ OBCHODNÍ POLITIKY
Evropská komise
1.12.2010 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 324/21 |
Oznámení o zahájení částečného prozatímního přezkumu antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz některých odlitků pocházejících z Čínské lidové republiky
2010/C 324/07
Evropská komise (dále jen „Komise“) obdržela žádost o částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“).
1. Žádost o přezkum
Žádost podala společnost Shandong Lulong Group Co. Ltd. (dále jen „žadatel“), vyvážející výrobce z Čínské lidové republiky.
Přezkum je omezen na posouzení dumpingu ve vztahu k žadateli.
2. Výrobek
Přezkoumávaným výrobkem jsou odlitky z nekujné (netvárné) litiny a litiny s kuličkovým grafitem (tvárné litiny) používaných k zakrytí a/nebo k umožnění přístupu k podzemním nebo podpovrchovým systémům a jejich části, strojově nebo jinak zpracované, natřené nebo lakované nebo pokryté jinými materiály, s výjimkou požárních hydrantů, pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčený výrobek“), v současnosti kódů KN 7325 10 50, 7325 10 92, ex 7325 10 99 (kód Taric 7325109910) a ex 7325 99 10 (kód Taric 7325991010).
3. Stávající opatření
Stávajícím opatřením je konečné antidumpingové clo uložené nařízením Rady (ES) č. 1212/2005 (2) z dovozu některých odlitků pocházejících z Čínské lidové republiky, naposledy pozměněným nařízením Rady (ES) č. 500/2009 (3).
4. Odůvodnění přezkumu
Žádost podle čl. 11 odst. 3 se opírá o přímý důkaz žadatele o tom, že okolnosti, na jejichž základě byla stávající opatření zavedena, se změnily, pokud jde o žadatele, a že tyto změny jsou trvalé povahy.
Žadatel poskytl přímé důkazy o tom, že splňuje podmínky pro zacházení jako v tržní ekonomice a že v jeho případě k vyrovnání dumpingu není nutno zachovávat současnou výši opatření. Ze srovnání domácích cen žadatele a jeho cen při vývozu do Unie vyplývá, že dumpingové rozpětí je zjevně výrazně nižší než současná úroveň opatření.
Zachování opatření na stávající úrovni, založené na dříve stanovené úrovni dumpingu, již proto zjevně není pro vyrovnání účinků dumpingu zapotřebí.
5. Postup pro stanovení dumpingu
Jelikož po konzultaci s poradním výborem Komise stanovila, že existují dostatečné důkazy odůvodňující zahájení částečného prozatímního přezkumu, zahajuje přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení.
Šetřením se posoudí nutnost zachování, zrušení nebo změny stávajících opatření ve vztahu k žadateli.
Bude-li stanoveno, že by opatření měla být pro žadatele zrušena nebo pozměněna, může být nezbytné změnit celní sazbu, která se v současnosti uplatňuje na dovoz dotčeného výrobku od jiných společností v Čínské lidové republice, které nejsou výslovně uvedeny v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 1212/2005.
a) Dotazníky
S cílem získat informace, které pro své šetření považuje za nezbytné, zašle Komise dotazníky žadateli a orgánům dotčené země vývozu. Tyto informace a příslušné důkazy by Komise měla obdržet ve lhůtě stanovené v odst. 6 písm. a) bodě i).
b) Shromažďování informací a pořádání slyšení
Všechny zúčastněné strany se vyzývají, aby oznámily svá stanoviska, předložily kromě odpovědí na dotazník další informace a poskytly příslušné důkazy. Tyto informace a důkazy musí Komise obdržet ve lhůtě stanovené v odst. 6 písm. a) bodě i).
Komise může kromě toho zúčastněné strany vyslechnout, pokud o to požádají a doloží zvláštní důvody pro takové slyšení. Tato žádost musí být podána ve lhůtě stanovené v odst. 6 písm. a) bodě ii).
c) Tržní zacházení/individuální zacházení
Pro žadatele, který poskytne dostatečné důkazy o tom, že podniká v podmínkách tržního hospodářství, tj. splňuje kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, se běžná hodnota stanoví v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení. Za tímto účelem musí být předložena řádně odůvodněná žádost ve zvláštní lhůtě stanovené v odst. 6 písm. b) tohoto oznámení. Komise zašle formulář žádosti žadateli a orgánům Čínské lidové republiky. Tento formulář žádosti může žadatel použít rovněž pro žádost o individuální zacházení, tzn. že splňuje kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení.
d) Výběr země s tržním hospodářstvím
V případě, že žadateli není přiznáno tržní zacházení, ale splňuje požadavky pro stanovení individuálního cla v souladu s čl. 9 odst. 5 základního nařízení, použije se za účelem stanovení běžné hodnoty v souvislosti s Čínskou lidovou republikou v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení vhodná země s tržním hospodářstvím. Komise hodlá za vhodnou zemi s tržním hospodářstvím za tímto účelem zvolit Indii, která již byla použita v průběhu šetření, jež vedlo k uložení stávajících opatření na dovozy dotčeného výrobku z Čínské lidové republiky. Zúčastněné strany se tímto vyzývají, aby ve zvláštní lhůtě stanovené v odst. 6 písm. c) tohoto oznámení vyjádřily své připomínky ke vhodnosti této volby.
V případě, že je žadateli přiznáno tržní zacházení, může Komise rovněž použít, je-li to nutné, zjištění týkající se běžné hodnoty stanovené ve vhodné zemi s tržním hospodářstvím, např. pro účely nahrazení nespolehlivých údajů o nákladech či cenách v Čínské lidové republice, jichž je třeba ke stanovení běžné hodnoty, pokud v Čínské lidové republice nejsou k dispozici spolehlivé nezbytné údaje. Komise pro tento účel hodlá rovněž použít Indii.
6. Lhůty
a) Obecné lhůty
i)
Všechny zúčastněné strany, mají-li být jejich stanoviska při šetření zohledněna, se musí přihlásit, a to tak, že se obrátí na Komisi, a musí předložit svá stanoviska a odpovědi na dotazník nebo jakékoli jiné informace do 37 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie, není-li stanoveno jinak. Je třeba věnovat pozornost skutečnosti, že výkon většiny procesních práv uvedených v základním nařízení závisí na tom, zda se zúčastněná strana přihlásí ve výše uvedené lhůtě.
ii)
Všechny zúčastněné strany mohou Komisi v téže lhůtě 37 dnů rovněž požádat o slyšení.
b) Zvláštní lhůta pro podání žádosti o tržní zacházení a/nebo o individuální zacházení
Komise musí od žadatele obdržet řádně odůvodněnou žádost o tržní zacházení podle odst. 5 písm. c) tohoto oznámení do 15 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.
c) Zvláštní lhůta pro výběr země s tržním hospodářstvím
Strany účastnící se šetření mohou vyjádřit své připomínky ke vhodnosti Indie, která bude, jak bylo uvedeno v odst. 5 písm. d), pravděpodobně použita jako země s tržním hospodářstvím pro účely stanovení běžné hodnoty v souvislosti s Čínskou lidovou republikou. Komise musí tyto připomínky obdržet do 10 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.
7. Písemná podání, odpovědi na dotazník a korespondence
Veškerá podání a žádosti zúčastněných stran musí být předloženy písemně (nikoli v elektronické podobě, není-li stanoveno jinak) a musí v nich být uveden název, poštovní a e-mailová adresa a telefonní a faxová čísla zúčastněné strany. Veškerá písemná podání, včetně informací vyžadovaných tímto oznámením, odpovědí na dotazník a korespondence, jež zúčastněné strany poskytují jako důvěrné, se označí poznámkou „Limited“ (4) a v souladu s čl. 19 odst. 2 základního nařízení se k nim přiloží verze, která není důvěrná a je označena poznámkou „For inspection by interested parties“.
Korespondenční adresa Evropské komise, generálního ředitelství pro obchod, ředitelství H:
European Commission |
Directorate-General for Trade |
Directorate H |
Office: N-105 4/92 |
1049 Bruxelles/Brussel |
BELGIQUE/BELGIË |
Fax +32 22956505 |
8. Nedostatečná spolupráce
Pokud účastník řízení odmítne umožnit přístup k nezbytným informacím nebo je neposkytne v příslušné lhůtě nebo pokud klade závažným způsobem překážky šetření, mohou v souladu s článkem 18 základního nařízení pozitivní nebo negativní zjištění vycházet z dostupných údajů.
Pokud se zjistí, že účastník řízení předložil nepravdivé nebo zavádějící informace, nepřihlédne se k nim a podle článku 18 základního nařízení lze vycházet z dostupných údajů. Pokud některý z účastníků řízení nespolupracuje nebo spolupracuje pouze částečně, a zjištění se proto zakládají na dostupných údajích, může pro něj být výsledek méně příznivý, než kdyby spolupracoval.
9. Časový rozvrh šetření
Podle čl. 11 odst. 5 základního nařízení bude šetření ukončeno do 15 měsíců ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.
10. Zpracování osobních údajů
S veškerými osobními údaji shromážděnými v rámci tohoto šetření bude nakládáno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (5).
11. Úředník pro slyšení
Domnívají-li se zúčastněné strany, že se při uplatňování svých práv na obhajobu setkávají s obtížemi, mohou požádat o intervenci úředníka pro slyšení z generálního ředitelství pro obchod. Úředník slouží jako prostředník mezi zúčastněnými stranami a útvary Komise a v případě nutnosti nabízí zprostředkování při procesních záležitostech ovlivňujících ochranu jejich zájmů v tomto řízení, zejména co se týče otázek přístupu ke spisu, důvěrnosti, prodloužení lhůt a nakládání se stanovisky podanými písemně a/nebo ústně. Další informace a kontaktní údaje jsou zúčastněným stranám k dispozici na internetových stránkách úředníka pro slyšení na internetové stránce generálního ředitelství pro obchod (http://ec.europa.eu/trade).
(1) Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.
(2) Úř. věst. L 199, 29.7.2005, s. 1.
(3) Úř. věst. L 151, 16.6.2009, s. 6.
(4) Rozumí se tím, že dokument je určen pouze pro interní použití. Je chráněn podle článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43). Jde o důvěrný dokument podle článku 19 základního nařízení a článku 6 Dohody WTO o provádění článku VI GATT 1994 (antidumpingová dohoda).
(5) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.
ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
Evropská komise
1.12.2010 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 324/24 |
Předběžné oznámení o spojení podniků
(Věc COMP/M.5980 – Tranquilidade/Banco Pastor/Pastor Vida/Espírito Santo Gestion/Gespastor)
Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem
(Text s významem pro EHP)
2010/C 324/08
1. |
Komise dne 22. listopadu 2010 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik Companhia de Seguros Tranquilidade, SA („Tranquilidade“, Portugalsko), kontrolovaný podnikem Espírito Santo Financial Group, SA („ESFG“, Lucembursko), a podnik Banco Pastor, SA („Banco Pastor“, Španělsko) získávají ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení ES o spojování společnou kontrolu nad podnikem Pastor Vida, SA de Seguros y Reaseguros („Pastor Vida“, Španělsko), který byl dosud pod výlučnou kontrolou podniku Banco Pastor, a podnik Espírito Santo Gestion, S.A.U., S.G.I.I.C. („ESG“, Španělsko), kontrolovaný podnikem ESFG, získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení ES o spojování nákupem akcií kontrolu nad celým podnikem Gespastor S.G.I.I.C, SA („Gespastor“, Španělsko). |
2. |
Předmětem podnikání příslušných podniků je:
|
3. |
Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. V souladu se sdělením Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení (ES) o spojování (2) je třeba uvést, že tato věc může být posouzena podle postupu stanoveného sdělením. |
4. |
Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci. Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu či poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.5980 – Tranquilidade/Banco Pastor/Pastor Vida/Espírito Santo Gestion/Gespastor na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské Komise:
|
(1) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení ES o spojování“).
(2) Úř. věst. C 56, 5.3.2005, s. 32 („sdělení o zjednodušeném postupu“).
1.12.2010 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 324/26 |
Předběžné oznámení o spojení podniků
(Věc COMP/M.5907 – Votorantim/Fischer/JV)
(Text s významem pro EHP)
2010/C 324/09
1. |
Komise dne 24. listopadu 2010 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik Votorantim Group (Brazílie) a podnik Fischer Group (Brazílie) získávají ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení ES o spojování společnou kontrolu nad nově založenou společností vytvářející společný podnik („JV“), a to spojením jejich příslušných dceřiných společností Citrovita a Citrosuco. |
2. |
Předmětem podnikání příslušných podniků je:
|
3. |
Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. |
4. |
Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci. Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu nebo poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.5907 – Votorantim/Fischer/JV na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise:
|
(1) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení ES o spojování“).
JINÉ AKTY
Evropská komise
1.12.2010 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 324/27 |
Oznámení o žádosti podle článku 30 směrnice 2004/17/ES
Žádost členského státu
2010/C 324/10
Dne 22. listopadu 2010 obdržela Komise žádost podle čl. 30 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb. Prvním pracovním dnem následujícím po obdržení žádosti je 23. listopad 2010.
Uvedená žádost České republiky se týká využití a těžby uhlí na jejím území. Ve výše uvedeném článku 30 se stanoví, že se směrnice 2004/17/ES nepoužije, pokud je dotčená činnost přímo vystavena hospodářské soutěži na trzích, na které není omezen přístup. Posouzení těchto podmínek se provádí pouze pro účely směrnice 2004/17/ES a není jím dotčeno používání pravidel hospodářské soutěže.
Na přijetí rozhodnutí ve věci této žádosti má Komise lhůtu tří měsíců od pracovního dne, který je uveden výše. Lhůta tedy uplyne dnem 23. února 2011.
Výše uvedená ustanovení odst. 4 třetího pododstavce se nepoužijí. Proto může být lhůta, kterou má Komise k dispozici, případně prodloužena o tři měsíce. Takové prodloužení by podléhalo zveřejnění.