6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/2

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 14. září 2010 — Akzo Nobel Chemicals Ltd, Akcros Chemicals Ltd v. Evropská komise, Council of the Bars and Law Societies of the European Union, Algemene Raad van de Nederlandse Orde van Advocaten, Association européenne des juristes d'entreprise (AEJE), American Corporate Counsel Association (ACCA) — European Chapter, International Bar Association

(Věc C-550/07 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Hospodářská soutěž - Šetření - Vyšetřovací pravomoci Komise - Ochrana důvěrnosti komunikace - Zaměstnanecký poměr mezi advokátem a podnikem - Korespondence formou elektronické pošty)

2010/C 301/02

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Akzo Nobel Chemicals Ltd, Akcros Chemicals Ltd (zástupci: M. Mollica, M. van der Woude a C. Swaak, advoccat)

Další účastníci řízení: Evropská komise (zástupci: F. Castillo de la Torre a X. Lewis, zmocněnci), Council of the Bars and Law Societies of the European Union (zástupci: J. Flynn QC), Algemene Raad van de Nederlandse Orde van Advocaten (zástupci: O. Brouwer a C.E. Schillemans, advocaten), Association européenne des juristes d'entreprise (AEJE) (zástupci: M. Dolmans a K. Nordlander, avocats, J. Temple Lang, solicitor), American Corporate Counsel Association (ACCA) — European Chapter (zástupci: G. Berrisch, Rechtsanwalt, D.W. Hull, Solicitor), International Bar Association (zástupci: J. Buhart a I. Michou, avocats)

Vedlejší účastníci na podporu účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Spojené království Velké Británie a Severního Irska (zástupci: V. Jackson, E. Jenkinson, zmocněnci, a M. Hoskins, barrister), Irsko (zástupci: D. O'Hagen, zmocněnec, D. O'Donnell, SC, a R. Casey, BL), Nizozemské království (zástupci: C. Wissels, Y. Vries a M. de Grave, zmocněnci)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu prvního stupně (prvního rozšířeného senátu) ze dne 17. září 2007 ve věci T-253/03, Akzo Nobel Chemicals a Akcros Chemicals v. Komise, kterým Soud zamítl žalobu na zrušení rozhodnutí K(2003) 1533 v konečném znění ze dne 8. května 2003, kterým byla zamítnuta žádost o ochranu některých dokumentů zabavených v rámci šetření nařízeného v souladu s čl. 14 odst. 3 nařízení č. 17 (věc COMP/E-1/38.589) z důvodu důvěrnosti informací sdělených mezi advokáty a klienty.

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Irsko a Nizozemské království ponesou vlastní náklady řízení.

3)	Conseil des barreaux européens, Algemene Raad van de Nederlandse Orde van Advocaten, European Company Lawyers Association, American Corporate Counsel Association (ACCA) — European Chapter a International Bar Association ponesou vlastní náklady řízení.

4)	Ve zbývající části se společnostem Akzo Nobel Chemicals Ltd a Akcros Chemicals Ltd ukládá společně a nerozdílně náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 37, 9.2.2008.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/3

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 14. září 2010 — Lego Juris A/S v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), Mega Brands Inc.

(Věc C-48/09 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Nařízení (ES) č. 40/94 - Ochranná známka Společenství - Způsobilost tvaru výrobku k zápisu jakožto ochranné známky - Zápis trojrozměrného označení tvořeného vrchní a dvěma bočními stranami Lego kostky - Zrušení uvedeného zápisu na návrh podniku uvádějícího na trh kostky na hraní téhož tvaru a rozměrů - Článek 7 odst. 1 písm. e) bod ii) uvedeného nařízení - Označení, které je tvořeno výlučně tvarem výrobku, který je nezbytný pro dosažení technického výsledku)

2010/C 301/03

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Lego Juris A/S (zástupci: V. von Bomhard a T. Dolde, Rechtsanwälte)

Další účastníci řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: D. Botis, zmocněnec), Mega Brands Inc. (zástupci: P. Cappuyns a C. De Meyer, advocaten)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu prvního stupně (osmého senátu) ze dne 12. listopadu 2008, Lego Juris A/S v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) (T-270/06), kterým Soud zamítl žalobu na neplatnost podanou majitelkou trojrozměrné ochranné známky Společenství ve formě kostky Lego pro výrobky zařazené do tříd 9 a 28 podanou proti rozhodnutí velkého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM) R 856/2004-G ze dne 10. července 2006, kterým se zamítá odvolání podané proti rozhodnutí zrušovacího oddělení, kterým byla prohlášena částečná neplatnost uvedené ochranné známky v rámci žádosti o prohlášení neplatnosti podané Mega Brands — Výklad čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu ii) nařízení (ES) č. 40/94

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Společnosti Lego Juris A/S se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 82, 4.4.2009.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/3

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 16. září 2010 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Dioikitiko Efeteio Thessalonikis — Řecko) — Zoi Chatzi v. Ypourgos Oikonomikon

(Věc C-149/10) (1)

(Sociální politika - Směrnice 96/34/ES - Rámcová dohoda o rodičovské dovolené - Výklad ustanovení 2 bodu 1 rámcové dohody - Osoba, jíž svědčí právo na rodičovskou dovolenou - Rodičovská dovolená přiznaná v případě narození dvojčat - Pojem „narození“ - Zohlednění počtu narozených dětí - Zásada rovného zacházení)

2010/C 301/04

Jednací jazyk: řečtina

Předkládající soud

Dioikitiko Efeteio Thessalonikis

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Zoi Chatzi

Žalovaný: Ypourgos Oikonomikon

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Dioikitiko Efeteio Thessalonikis — Výklad ustanovení 2 odst. 1 směrnice Rady 96/34/ES ze dne 3. června 1996 o rámcové dohodě o rodičovské dovolené uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS (Úř. věst. L 145, s. 4; Zvl. vyd. 05/02, s. 285) ve spojení s článkem 24 Listiny základních práv Evropské unie (Úř. věst. C 83, s. 389) — Rodičovská dovolená přiznaná v případě narození dvojčat — Přiznání jediné rodičovské dovolené v případě narození dvojčat — Porušení článku 21 Listiny základních práv z důvodu diskriminace na základě narození a z důvodu omezení práv dvojčat neslučitelné se zásadou proporcionality?

Výrok

Ustanovení 2 bod 1 rámcové dohody o rodičovské dovolené, uzavřené dne 14. prosince 1995 a tvořící přílohu směrnice Rady 96/34/ES ze dne 3. června 1996 o rámcové dohodě o rodičovské dovolené uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS, ve znění směrnice Rady 97/75/ES ze dne 15. prosince 1997, nemůže být vykládáno v tom smyslu, že poskytuje dítěti individuální nárok na rodičovskou dovolenou.

Ustanovení 2 bod 1 uvedené rámcové dohody nemůže být vykládáno v tom smyslu, že narození dvojčat zakládá právo na počet rodičovských dovolených odpovídající počtu narozených dětí. Ve světle zásady rovného zacházení toto ustanovení nicméně ukládá vnitrostátnímu zákonodárci povinnost zavést režim rodičovské dovolené, který rodičům dvojčat zajistí v závislosti na situaci existující v dotyčném členském státě zacházení, které bude řádně zohledňovat jejich zvláštní potřeby. Je věcí vnitrostátního soudu, aby ověřil, zda vnitrostátní právní úprava tento požadavek splňuje, a případně poskytl v co největším možném rozsahu výklad této vnitrostátní právní úpravy, který bude v souladu s právem Unie.

(1) Úř. věst. C 148, 5.6.2010.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/4

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgericht Frankfurt am Main (Německo) dne 7. července 2010 — Georg Neidel v. Stadt Frankfurt am Main

(Věc C-337/10)

()

2010/C 301/05

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgericht Frankfurt am Main

Účastníci původního řízení

Žalobce: Georg Neidel

Žalovaný: Stadt Frankfurt am Main

Předběžné otázky

1)	Vztahuje se článek 7 směrnice 2003/88/ES (1) také na služební poměr?

2)	Zahrnuje čl. 7 odst. 1 směrnice 2003/88/ES také nároky na dovolenou za kalendářní rok, případně dovolenou na zotavenou, pokud vnitrostátní právo přiznává takový nárok v rozsahu větším než čtyři týdny?

3)	Vztahuje se čl. 7 odst. 1 směrnice 2003/88/ES také na nároky na pracovní volno, které vnitrostátní právo přiznává z důvodu nepravidelného rozvržení pracovní doby jako náhradu za práci ve svátek, dodatečně k dovolené za kalendářní rok, případně k dovolené na zotavenou?

4)	Může úředník po odchodu do důchodu uplatňovat nárok na proplacení dovolené na zotavenou, případně dovolené za kalendářní rok přímo na základě čl. 7 odst. 2 směrnice 2003/88/ES, pokud z důvodu nemoci nekonal službu, a tudíž neměl možnost využít svou dovolenou ve formě pracovního volna?

5)	Může předčasný zánik nároku na dovolenou stanovený vnitrostátním právem alespoň zčásti bránit nároku na proplacení dovolené?

Zahrnuje rozsah nároku na proplacení dovolené na základě čl. 7 odst. 2 směrnice 2003/88/ES pouze minimální dobu dovolené v délce 4 týdnů stanovenou v čl. 7 odst. 1 směrnice 2003/88/ES, nebo se takový nárok vztahuje také na další nároky na dovolenou, které dodatečně stanoví vnitrostátní právo? Náleží k těmto rozšířeným nárokům na dovolenou také nárok na pracovní volno, který vznikl pouze na základě zvláštního rozvržení pracovní doby?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby (Úř. věst. L 299, s. 9; Zvl. vyd. 05/04, s. 381).

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/4

Žaloba podaná dne 20. července 2010 — Evropská komise v. Polská republika

(Věc C-362/10)

()

2010/C 301/06

Jednací jazyk: polština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: S. La Pergola a K. Herrmann)

Žalovaná: Polská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

konstatovat, že Polská republika tím, že nepřijala veškeré právní a správní předpisy nezbytné k provedení článků 2, 3, 4, 6, 7, 8, 10 a 11 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES ze dne 17. listopadu 2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru (1), nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z této směrnice;

—	uložit Polské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Podle žalobkyně Polská republika dosud nepřijala vnitrostátní opatření nezbytná k řádnému provedení směrnice 2003/98 do vnitrostátního právního řádu. Zákon ze dne 6. září 2001 o přístupu k veřejným informacím (ustawa o dostępie do informacji publicznej) oznámený Komisi se netýká opakovaného použití informací veřejného sektoru, neboť nedefinuje ani samotný pojem „opakované použití“. Práva a povinnosti vyplývající z tohoto zákona nemohou tudíž, byť jen z tohoto důvodu, správně provést směrnici 2003/98.

(1) Úř. věst. L 345, s. 90; Zvl. vyd. 13/32, s. 701

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/5

Žaloba podaná dne 8. července 2010 — Maďarská republika v. Slovenská republika

(Věc C-364/10)

()

2010/C 301/07

Jednací jazyk: slovenština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Maďarská republika (zástupci: M. Fehér, E. Orgován, zmocněnci)

Žalovaná: Slovenská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Slovenská republika tím, že nedodržela ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES (1) ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států (dále jen „směrnice 2004/38“), když dne 21. srpna 2009 prezidentovi Maďarské republiky Lászlóovi Sólyomovi s odvoláním se na uvedenou směrnici nepovolila vstup na území Slovenské republiky, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají ze směrnice 2004/38 a čl. 18 odst. 1 Smlouvy,

—

krom toho určit, že právu Evropské unie, konkrétně čl. 3 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii a čl. 21 odst. 2 SFEU, odporuje stanovisko Slovenské republiky, které zastávala i v době podání žaloby, a to, že podle směrnice 2004/38 je oprávněná zakázat vstup na území Slovenské republiky představiteli Maďarské republiky, tj. jejímu prezidentovi, čímž potvrzuje, že takové porušení se může zopakovat,

—	určit, že Slovenská republika neoprávněně uplatnila právo Unie, když státní orgány na základě směrnice 2004/38 nepovolily prezidentovi republiky Lászlóovi Sólyomovi vstup na území Slovenské republiky,

—

v případě, že Soudní dvůr narozdíl od maďarského stanoviska, které tvoří základ výše uvedených návrhových žádání, rozhodne, že konkrétní právní předpis mezinárodního práva může omezit osobní působnost směrnice 2004/83, s čímž Maďarská republika nesouhlasí, určit v případě takovýchto výjimek oblast a působnost takovýchto výjimek,

—	uložit Slovenské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dne 21. srpna 2009 ministr zahraničních věcí Slovenské republiky verbální nótou upozornil ministra zahraničních věcí Maďarské republiky, že v souvislosti s návštěvou, kterou v tentýž den uskutečnil prezident Maďarské republiky László Sólyom, příslušné orgány Slovenské republiky rozhodly zakázat prezidentovi Maďarské republiky vstup na území Slovenské republiky.

Maďarská vláda tvrdí, že Slovenská republika tím, že prezidentovi Lászlóovi Sólyomovi nepovolila vstup, porušila článek 18 Smlouvy o ES, jakož i směrnici 2004/38. Maďarská republika zastává názor, že osobní chování prezidenta republiky Lászlóa Sólyoma, ať už všeobecně, anebo v souvislosti s konkrétní návštěvou, nepředstavovalo skutečné, přímé a dostatečně vážné nebezpečí ohrožující základní zájem společnosti, které by mohlo být důvodem pro přijetí jakéhokoliv omezujícího opatření. Maďarská vláda se domnívá, že i pokud by takovýto důvod odůvodňující omezující opatření existoval, což si nemyslí, opatření, kterým bylo v konkrétním případě zakázání vstupu prezidenta republiky, neodpovídá podmínce proporcionality a jde nad rámec sledovaného cíle, kterého bylo možno dosáhnout také jinými, méně omezujícími prostředky ze strany Slovenské republiky.

Slovenská republika také nerespektovala procesní pravidla směrnice 2004/38, neboť zákaz vstupu prezidenta Lászlá Soólyoma nebyl přijat na základě rozhodnutí v souladu se směrnicí a nebyl doručen, verbální nóta informovala o rozhodnutí zakázat vstup, ale neobsahovala dostatečné odůvodnění, neuváděla, ke kterému správnímu či soudnímu orgánu lze podat opravný prostředek ani lhůtu k jeho podání.

Podle maďarské vlády existuje nebezpečí ze strany Slovenské republiky, že zopakuje porušení, protože nadále tvrdí, že zákaz vstupu prezidentovi Lászlóovi Sólyomovi na území byl oprávněný.

Maďarská vláda tvrdí, že uplatnění práva slovenskými orgány je samo o sobě nejen porušením směrnice 2004/38, ale i samotné odvolání se na směrnici bylo také neoprávněné, protože slovenské orgány nesledovaly cíle směrnice, ale odvoláním se na směrnici chtěly sledovat jen čistě politické cíle. Na základě prohlášení slovenské vlády lze konstatovat, že zákaz vstupu prezidentovi Lászlóovi Sólyomovi na území Slovenské republiky nebyl slovenskou vládou odůvodněn důvody bezpečnosti nebo veřejného pořádku podle práva Unie, jakým je směrnice 2004/38, ale důvody čistě politickými, především zahraniční politikou.

Podle maďarské vlády se Evropská komise v řízení nesprávně vyjádřila, že na oficiální návštěvy hlav států členských států se musí uplatňovat pravidla vnitrostátního práva, a nikoliv právo Unie. Maďarská vláda se domnívá, že jakákoliv skupina osob a jakýkoliv druh návštěvy, ať oficiální či soukromé, bezpodmínečně vede k uplatnění směrnice 2004/38. Tato směrnice všeobecně a ve vztahu ke všem obyvatelům Unie přiznává základní právo vstupu na území jakéhokoliv členského státu, které občanovi Unie osobně vyplývá z primárního práva. Směrnice 2004/38 též všeobecně a taxativně uvádí případy, ve kterých lze omezit svobodu pohybu občana Unie. Směrnice neuvádí výjimku ze základní zásady, kterou lze z rozsahu působnosti vyloučit hlavy států anebo jinou skupinu občanů členských států. Pokud by Rada a Evropský parlament chtěli podmínit výkon svobody pohybu právní normou mezinárodního práva, včetně obyčejového mezinárodního práva, jistě by tak učinili už při přijetí směrnice.

Maďarská vláda tvrdí, že ani v kodifikovaném mezinárodním právu ani v obyčejovém mezinárodním právu nelze najít účinné právní pravidlo, které by bylo možné v tomto případě uplatnit. I kdyby takováto norma mezinárodního práva existovala, členské státy svým vstupem do Unie uznaly její pravomoc stanovit pravidla volného pohybu osob a souhlasily s výkonem jejich pravomoci, která jim byla v této oblasti ponechána, v souladu s právními akty Unie, jakož i s právem Unie. Pokud by v případě vstupu občana členského státu do jiného členského státu mohlo ustanovení mezinárodního práva omezit osobní rozsah působnosti směrnice 2004/38, je nevyhnutelné, aby Soudní dvůr jasně určil oblast rozsahu tohoto omezení vzhledem ke skutečnosti, že směrnice 2004/38 takovouto výjimku anebo odchylku neobsahuje.

(1) Úř. věst. L 158, s. 77; Zvl. vyd. 05/05, s. 46

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/6

Žaloba podaná dne 29. července 2010 — Evropská komise v. Italská republika

(Věc C-379/10)

()

2010/C 301/08

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: L. Pignataro a M. Nolin, zmocněnci)

Žalovaná: Italská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

Určit, že Italská republika tím, že vyloučila veškerou odpovědnost italského státu za škody vzniklé jednotlivcům v důsledku porušení práva Unie vnitrostátním soudem rozhodujícím v posledním stupni, pokud toto porušení je důsledkem výkladu právních norem nebo posouzení skutkového stavu a důkazů učiněných tímto soudem, a tím, že omezila tuto odpovědnost pouze na případy úmyslného zavinění nebo hrubé nedbalosti podle čl. 2 odst. 1 a 2 italského zákona č. 117 ze dne 13. dubna 1988, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z obecné zásady odpovědnosti členských států zakotvené Soudním dvorem v jeho judikatuře za porušení práva Unie některým z jejich soudů rozhodujících v posledním stupni, což je zásada stanovená Soudním dvorem Unie;

—	uložit Italské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Zákon č.117 ze dne 13. dubna 1988 o nápravě škod vzniklých při výkonu soudních funkcí a o občanskoprávní odpovědnosti soudců [legge no 117 (sul) risarcimento dei danni cagionati nell’ esercizio delle funzioni giudiziarie e responsabilità civile dei magistrati], vylučuje veškerou odpovědnost italského státu za škody vzniklé jednotlivcům porušením práva Unie přičitatelným vnitrostátnímu soudu rozhodujícímu v posledním stupni, pokud je toto porušení důsledkem výkladu právních norem nebo posouzení skutkového stavu a důkazů učiněných tímto soudem. Krom toho omezuje tuto odpovědnost pouze na případy úmyslného zavinění nebo hrubé nedbalosti.

V rozsudku Traghetti del Mediterraneo, vydaném ve věci C-173/03 (1), Soudní dvůr dospěl k závěru, že:

„Právo Společenství brání vnitrostátním právním předpisům, které obecně vylučují odpovědnost členského státu za škody způsobené jednotlivcům porušením práva Společenství přičitatelným soudu rozhodujícímu v poslední instanci z důvodu, že dotčené porušení vyplývá z výkladu právních pravidel nebo z posouzení skutkových okolností a důkazů uskutečňovaných tímto soudem.

Právo Společenství rovněž brání vnitrostátním právním předpisům, které omezují založení této odpovědnosti pouze na případy úmyslu nebo hrubé nedbalosti soudce, pokud by takové omezení vedlo k vyloučení založení odpovědnosti dotčeného členského státu v ostatních případech, kdy došlo ke zjevnému porušení použitelného práva tak, jak je upřesněno v bodech 53 až 56 rozsudku ze dne 30. září 2003, Köbler (C-224/01) (2)“.

Soudní dvůr tak shledal zákon č. 117 neslučitelným se svou judikaturou. Tato judikatura stále platí a je i nadále uplatnitelná. Přetrvává tudíž rozpor zákona č.117 s judikaturou Soudního dvora.

(1) Rozsudek ze dne 13. června 2006, Traghetti del Mediterraneo (C-173/03, Sb. rozh. s. I-5177).

(2) Rozsudek ze dne 30. září 2003, Köbler (C-224/01, Recueil, s. I-10239).

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/7

Kasační opravný prostředek podaný dne 2. srpna 2010 Félixem Muñozem Arraizou proti rozsudku Tribunálu (pátého senátu) vydanému dne 9. června 2010 ve věci T-138/09, Félix Muñoz Arraiza v. OHIM a Consejo Regulador de la Denominación de Origen Calificada Rioja

(Věc C-388/10 P)

()

2010/C 301/09

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Félix Muñoz Arraiza (zástupci: J. Grimau Muñoz a J. Villamor Muguerza, advokáti)

Další účastníci řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) a Consejo Regulador de la Denominación de Origen Calificada Rioja

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

—	zrušit rozhodnutí pátého senátu Tribunálu Evropské unie ze dne 9. června 2010 ve věci T-138/09 na základě toho, že namítané ochranné známky jsou plně slučitelné s přihláškou ochranné známy Společenství č. 4 121 621„Riojavina“

—	uložit žalovaným náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

První důvod kasačního opravného prostředku vychází z porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení 207/2009 (1) o ochranné známce Společenství (dále jen NOZS). Dělí se na dvě části:

—

Zkreslení skutkového stavu, zkreslení seznamu výrobků služeb skutečně označených v přihlášce ochranné známky a porušení rozsudku Soudního dvora ze dne 29. září 1998, Canon, C-39/97 (2), Úřední věstník OHIM 12/98, s. 1419, bod 23, ve spojení s rozsudky Soudního dvora ze dne 9. prosince 1981, věc C-193/80, a ze dne 15. října 1985, věc C-281/83.

V rámci této části žalobního důvodu žalobce tvrdí, že Tribunál omezil seznam výrobků skutečně uvedený v přihlášce ochranné známky tím, že omezil obecnou kategorii „ocet“ na „vinný ocet“, a to na základě dvou důvodů: první spočívá v tom, že přihlédl k definici pojmu ocet stanovené právními předpisy, která je nepřímá, prostřednictvím odkazu a národní, podle prvního dodatečného ustanovení španělského Ley 24/2003 de la Viña y el Vino, na úkor definice stanovené právními předpisy, která je přímá a vychází z práva Společenství, která byla stanovena rozsudky Soudního dvora ze dne 9. prosince 1981, věc C-193/80, a ze dne 15. října 1985, věc C-281/83. V uvedených rozsudcích se jednoznačně stanoví, že právo Společenství definuje ocet jako druhový pojem zcela nezávisle na tom, jestli je získáván z vína. Druhý argument, který Tribunál používá, aby postavil ocet na roveň vinnému octu, spočívá v tvrzení, že podniky vyrábějící víno obvykle vyrábějí vinný ocet, což je argumentace v kruhu, protože takové tvrzení je samo založeno na připodobnění kategorie „víno“ a „vinný ocet“. Krom toho v rozsudcích C-193/80 a C-281/83 je druhová povaha octu spojena s územím, které je relevantní pro provedení srovnání v rámci analýzy nebezpečí záměny. Naproti tomu Tribunál relevantní území zkresluje, když tvrdí, že nejběžněji vyráběným a konzumovaným octem na světě je vinný ocet, přičemž relevantním územím je území Evropské unie.

—

Nedodržení procesních pravidel týkajících se hodnocení důkazů a důkazního břemene podle rozsudků Soudního dvora ze dne 14. září 1999, věc C-375/97 (3), a ze dne 4. května 1999, spojené věci C-108/97 a C-109/97 (4).

V rámci této části žalobce Tribunálu vytýká, že provedl srovnání označení na základě neověřeného předpokladu proslulosti nebo vysoké rozlišovací způsobilosti ochranné známky „Rioja“.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku vychází z porušení, per analogiam, článku 43 NOZS 40/94 (5), nyní čl. 42 NOZS 207/2009.

Žalobce Tribunálu vytýká, že na základě prohlášení o budoucím užívání přihlašované ochranné známky omezil skutečně uvedený seznam výrobků a služeb, což je podle čl. 42 odst. 2 NOZS možné pouze u ochranných známek zapsaných nejméně po dobu pěti let a s výhradou předchozího prokázání užívání na žádost majitele napadené ochranné známky.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství, Úř. věst. L 78, s. 1

(2) Recueil s. I-5507

(3) Recueil s. I-5421.

(4) Recueil s. I-2779.

(5) Úř. věst 1994 L 11, s. 1.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/8

Žaloba podaná dne 4. srpna 2010 — Evropská komise v. Belgické království

(Věc C-397/10)

()

2010/C 301/10

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: J.-P. Keppenne a I.V. Rogalski, zmocněnci)

Žalované: Belgické království

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Belgické království, tím, že uložilo následující povinnosti týkající se činností agentur zprostředkujících dočasnou práci: výhradní postavení činnosti zprostředkování práce jako sociální cíl podniku (na území regionu Brusel-hlavní město); zvláštní právní formu (na území regionu Brusel-hlavní město) a minimální základní kapitál ve výši 30 987 eur (na vlámském území), nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článku 56 SFEU;

—	uložit Belgickému království náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Komise předkládá na podporu své žaloby tři žalobní důvody vycházející z porušení článku 56 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Svým prvním žalobním důvodem žalobkyně uvádí, že požadavek výhradního postavení činnosti zprostředkování práce jako sociálního cíle podniku přestavuje významnou překážku pro podniky usazené v jiných členských státech, které mají povolení vykonávat v nich činnost jiné povahy. Toto opatření totiž ukládá povinnost uvedeným podnikům, aby změnily své stanovy za účelem poskytování služeb, i když pouze dočasně — v regionu Brusel-hlavní město.

Svým druhým žalobním důvodem Komise uvádí, že povinnost uložená podniku usazenému v jiném členském státě, mít určitou právní formu nebo postavení, představuje významné omezení volného pohybu služeb. Cíl ochrany pracovníků, který uplatňuje žalovaný za účelem odůvodnění, totiž může být dosažen méně přísnými opatřeními, jako jsou povinnost podniku prokázat, že disponuje vhodným pojištěním.

Svým třetím žalobním důvodem kritizuje žalobkyně konečně povinnost, která je stanovena vlámským regionem, mít minimální základní kapitál ve výši 30 987 eur v rozsahu, v němž tento požadavek znamená, že některé podniky usazené v jiných členských státech by mohly být podněcovány k tomu, aby změnily svůj základní kapitál za účelem poskytování služeb v Belgii, i když pouze dočasně. Méně omezující opatření, jako je poskytnutí záruky nebo uzavření pojistné smlouvy, mohou dosáhnout cíle ochrany pracovníků, který žalovaný sleduje.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/8

Kasační opravný prostředek podaný dne 6. srpna 2010 Mediaset SpA proti rozsudku Tribunálu (druhého senátu) vydanému dne 15. června 2010 ve věci T-177/07, Mediaset SpA v. Evropská komise, podporovaná Sky Italia Srl

(Věc C-403/10 P)

()

2010/C 301/11

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Mediaset SpA (zástupci: K. Adamantopoulos, Dikigoros a G. Rossi, avvocato)

Další účastnice řízení: Evropská komise, Sky Italia Srl

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—	zrušit rozsudek Tribunálu ze dne 15. června 2010 ve věci T-177/07,

—	rozhodnout ve věci s konečnou platností zrušením rozhodnutí Evropské komise, které bylo napadnuto v řízení v prvním stupni, nebo podpůrně vrátit věc Tribunálu a

—	uložit žalované a vedlejší účastnici řízení v prvním stupni náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka uvádí, že se Tribunál dopustil dvojího nesprávného právního posouzení, když se domníval, že odkazy navrhovatelky na působnost čl. 4 odst. 1 italského zákona č. 350/2003, jakož i žalobní důvod navrhovatelky založený na rozdílu mezi pojmy i) selektivnost podle čl. 107 odst. 1 SFEU a ii) diskriminace, který je odlišný od technologické neutrality, jsou nepřípustné. V důsledku toho se Tribunál dopustil zjevně nesprávného právního posouzení tím, že italský zákon právně označil za nikoli technologicky neutrální.

Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení při uplatňovaní čl. 107 odst. 1 SFEU, když se domníval, že údajná „nikoli technologicky neutrální“ povaha italského zákona nezbytně navrhovatelce poskytla selektivní výhodu. Krom toho se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení tím, prohlásil, že žalovaná správně rozhodla o existenci hospodářské výhody pro společnost Mediaset, když (stejně jako žalovaná) právně nedefinoval abstraktní — a pouze předpokládaný — pojem „rozšíření diváctva“, jakož i pojem „proniknutí na trh s nízkými náklady“ jako zvláštní hospodářskou výhodu na straně společnosti Mediaset. Tribunál mimoto rovněž v rozporu s článkem 36 statutu Soudního dvora poskytl nedostatečné odůvodnění, zjevně zkreslil skutečnosti a dopustil se nesprávného právního posouzení tím, že v bodech 62 až 68 a 74 až 79 rozsudku nesprávně a zkresleně vyložil napadené rozhodnutí. Tribunál totiž pochybil, protože svým vlastním odůvodněním nahradil odůvodnění napadeného rozhodnutí týkající se údajné výhody pro společnost Mediaset, předložené důkazy vyložil způsobem, který je v rozporu se zněním a analýzou uvedenou v bodech 82 až 95 odůvodnění napadeného rozhodnutí, a zkreslil důkazy. Tribunál se rovněž dopustil nesprávného právního posouzení, pokud jde o pojem „nepřímý příjemce“, jakož i jeho uplatnění a právní kvalifikaci v daném případě.

Krom toho se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení tím, že vůbec neposoudil jednotlivé žalobní důvody uvedené v odstavcích 93 až 96 žaloby, jakož i odstavcích 121 až 129 žaloby ve vztahu k posuzování souladu italského zákona s čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU. V této souvislosti Tribunál rovněž neposkytl dostatečné odůvodnění. Krom toho se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení při uplatňovaní čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU tím, že prohlásil, že italský zákon je neslučitelný se společným trhem pouze z důvodu údajného nedodržení zásady technologické neutrality vyplývajícího z údajného vyloučení satelitních dekodérů z jeho působnosti, quod non, a tím, že přijal, že žalovaná neprovedla právní posouzení rušivých účinků opatření na trh placené televize prostřednictvím řádného právního, ekonomického a srovnávacího testu: a) konkrétních narušení hospodářské soutěže na trhu placené televize, a b) údajných účinků výhody. Tato výhoda byla zaprvé jen předpokládána a byla prohlášena za neslučitelnou se společným trhem z důvodu, že údajně není technologicky neutrální. Tribunál se krom toho dopustil nesprávného právního posouzení a podal nedostatečné odůvodnění tím, že zamítl třetí žalobní důvod. Nejenže Tribunál nesprávně uvedl a vyložil příslušný žalobní důvod a argumenty o vnitřní rozpornosti odůvodnění napadeného rozhodnutí, ale tyto argumenty ani neposoudil a proto je neprávem zamítl jako neopodstatněné.

Konečně se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení při uplatnění článku 14 nařízení č. 659/1999 (1), když v rozporu se zásadou právní jistoty nezohlednil, že vady napadeného rozhodnutí týkající se údajné výhody na straně navrhovatelky způsobily skutečnou nemožnost vrácení údajné státní podpory. Napadené rozhodnuti tak zůstalo bez účinné a transparentní nápravy a bez metodologie rozumného vrácení. Tribunál navíc nesprávně vyložil žalobní důvody předložené v této souvislosti navrhovatelkou a dopustil se nesprávného právního posouzení tím, že měl za to, že napadené rozhodnutí umožňuje uvedení do původního stavu.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 83, s. 1; Zvl. vyd. 08/01, s. 339).

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/9

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná High Court of Justice (Queen's Bench Division) (Spojené království) dne 18. srpna 2010 — Deo Antoine Homawoo v. GMF Assurances SA

(Věc C-412/10)

()

2010/C 301/12

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

High Court of Justice (Queen's Bench Division)

Účastníci původního řízení

Žalobce: Deo Antoine Homawoo

Žalovaný: GMF Assurances SA

Předběžné otázky

Je třeba články 31 a 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), ve spojení s článkem 297 Smlouvy o fungování Evropské unie vykládat tak, že vyžadují, aby vnitrostátní soud použil nařízení Řím II, a konkrétně jeho čl. 15 písm. c), v případě, kdy ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, došlo dne 29. srpna 2007?

Má na odpověď na první otázku vliv některá z následujících skutečností:

i)	řízení, v němž je požadována náhrada škody, bylo zahájeno dne 8. ledna 2009;

ii)	do 11. ledna 2009 vnitrostátní soud neurčil rozhodné právo?

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/10

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d'État (Francie) dne 19. srpna 2010 — Société Veleclair v. Ministre du budget, des comptes publics et de la réforme de l'État

(Věc C-414/10)

()

2010/C 301/13

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d'État

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Société Veleclair

Žalovaný: Ministre du budget, des comptes publics et de la réforme de l'État

Předběžné otázky

Umožňuje čl. 17 odst. 2 písm. b) šesté směrnice (1) členskému státu zejména vzhledem k rizikům podvodu podmiňovat právo na odpočet daně z přidané hodnoty při dovozu tím, aby osoba povinná k dani tuto daň skutečně uhradila, je-li osoba povinná k dani z přidané hodnoty při dovozu totožná s osobou oprávněnou k provedení odpočtu daně, jako je tomu ve Francii?

(1) Šestá směrnice Rady ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. L 145, s. 1; Zvl. vyd. 09/01, s. 23)

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/10

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesarbeitsgericht (Německo) dne 20. srpna 2010 — Galina Meister v. Speech Design Carrier Systems GmbH

(Věc C-415/10)

()

2010/C 301/14

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesarbeitsgericht

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Galina Meister

Žalovaný: Speech Design Carrier Systems GmbH

Předběžné otázky

Musí být čl. 19 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (přepracované znění) (1), čl. 8 odst. 1 směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (2), jakož i čl. 10 odst. 1 směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (3), vykládány v tom smyslu, že pracovníkovi, který doloží, že splňuje předpoklady pro zaměstnání inzerované zaměstnavatelem musí být v případě, že do takového zaměstnání nebude přijat, přiznán nárok požadovat po takovém zaměstnavateli, aby mu sdělil, zda přijal jiného uchazeče, a pokud ano, na základě jakých kritérií k přijetí došlo?

V případě kladné odpovědi na první otázku:

2)	Je okolnost, že zaměstnavatel takové informace neposkytne, skutečností, ze které lze dovodit diskriminaci, ke které podle pracovníka došlo?

(1) Úř. věst. L 204, s. 23.

(2) Úř. věst. L 180, s. 22; Zvl. vyd. 20/01, s. 23.

(3) Úř. věst. L 303, s. 16; Zvl. vyd. 05/04, s. 79.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/11

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Najvyšším súdem Slovenskej republiky (Slovenská republika) dne 23. srpna 2010 — Jozef Križan a další v. Slovenská inšpekcia životného prostredia

(Věc C-416/10)

()

2010/C 301/15

Jednací jazyk: slovenština

Předkládající soud

Najvyšší súd Slovenskej republiky

Účastníci původního řízení

Žalobci: Jozef Križan, Katarína Aksamitová, Gabriela Kokošková, Jozef Kokoška, Martina Strezenická, Jozef Strezenický, Peter Šidlo, Lenka Šidlová, Drahoslava Šidlová, Milan Šimovič, Elena Šimovičová, Stanislav Aksamit, Tomáš Pitoňák, Petra Pitoňáková, Mária Križanová, Vladimír Mizerák, Ľubomír Pevný, Darina Brunovská, Mária Fišerová, Lenka Fišerová, Peter Zvolenský, Katarína Zvolenská, Kamila Mizeráková, Anna Konfráterová, Milan Konfráter, Michaela Konfráterová, Tomáš Pavlovič, Jozef Krivošík, Ema Krivošíková, Eva Pavlovičová, Jaroslav Pavlovič, Pavol Šipoš, Martina Šipošová, Jozefína Šipošová, Zuzana Šipošová, Ivan Čaputa, Zuzana Čaputová, Štefan Strapák, Katarína Strapáková, František Slezák, Agnesa Slezáková, Vincent Zimka, Elena Zimková, Marián Šipoš, město Pezinok

Žalovaná: Slovenská inšpekcia životného prostredia

Předběžné otázky

Ukládá povinnost, resp. umožňuje komunitární právo (konkrétně článek 267 Smlouvy o fungování Evropské unie) nejvyššímu soudu členského státu „ex offo“ obrátit se na Soudní dvůr Evropské unie s předběžnou otázkou, a to i v takovém stadiu soudního řízení, kdy ústavní soud rozsudek nejvyššího soudu, který je založený zejména na aplikaci komunitárního rámce týkajícího se ochrany životního prostředí, zrušil s uložením povinnosti řídit se právními názory ústavního soudu založenými na porušení procesních a hmotných ústavních práv osoby zúčastněné na soudním řízení bez přihlédnutí ke komunitárnímu rozměru projednávané věci, tzn. pokud ústavní soud v tomto řízení jako soud poslední instance nedospěl k závěru o nutnosti předložit Soudnímu dvoru Evropské unie předběžnou otázku a předběžně vyloučil aplikaci práva na přiměřené životní prostředí a jeho ochranu v projednávané věci?

Je možné naplnit základní účel integrované prevence vymezený zejména v bodech 8, 9 a 23 preambule a dále v článcích 1 a 15 směrnice Rady 96/61/ES (1) o integrované prevenci a omezování znečištění a v komunitárním rámci životního prostředí všeobecně, tzn. prevenci a kontrolu znečišťování životního prostředí se zapojením i veřejnosti s cílem dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku, takovým postupem, že dotčená veřejnost nemá v době zahájení řízení o integrované prevenci zajištěn přístup ke všem relevantním dokumentům (článek 6 ve spojení s článkem 15 směrnice 96/61/ES) a to zejména k rozhodnutí o umístění stavby – skládky odpadů, a později v prvoinstančním řízení je chybějící dokument žadatelem doložen s podmínkou nezpřístupnit jej jiným účastníkům řízení, neboť jde o předmět obchodního tajemství; pokud je možné důvodně předpokládat, že rozhodnutí o umístění stavby (zejména jeho odůvodnění) podstatným způsobem ovlivní podávání námětů, připomínek anebo jiných podnětů?

Jsou splněny cíle směrnice Rady 85/337/EHS (2) o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí, zejména z pohledu komunitárního rámce životního prostředí, konkrétně podmínky uvedené v článku 2, že před vydáním povolení budou určité záměry posouzeny vzhledem k jejich vlivu na životní prostředí, pokud se původní stanovisko Ministerstva životního prostředí vydané v roce 1999, jímž byl v minulosti završen proces posuzování vlivu na životní prostředí (EIA), prodlužuje po uplynutí několika let jednoduchým rozhodnutím bez toho, že by proces EIA opětovně proběhl; jinak řečeno, je možné uvést, že jednou vydané rozhodnutí podle směrnice Rady 85/337/EHS má neomezenou platnost?

Vztahuje se požadavek všeobecně vyplývající ze směrnice 96/61/ES (zejména její preambule a články 1 a 15a), aby členské státy zabezpečily prevenci a kontrolu znečišťování životního prostředí i tím, aby veřejnosti zajistily přiměřené, spravedlivé a včasné správní anebo soudní řízení ve spojení s článkem 10a směrnice 85/337/EHS a články 6 a čl. 9 odst. 2 a 4 Aarhuské úmluvy, na možnost této veřejnosti požadovat uložení správního anebo soudního opatření předběžné povahy podle vnitrostátního práva (například nařídit soudní odklad vykonatelnosti integrovaného rozhodnutí), které umožňuje dočasně, tzn. až do rozhodnutí ve věci samé, zastavit realizaci požadovaného provozu?

Je možné soudním rozhodnutím, kterým se naplňuje požadavek směrnice 96/61/ES, resp. směrnice 85/337/EHS anebo čl. 9 odst. 2 a 4 Aarhuské úmluvy při aplikaci tam uvedeného práva veřejnosti na spravedlivou soudní ochranu ve smyslu čl. 191 odst. 1 a 2 Smlouvy o fungování Evropské unie týkajícího se politiky Evropské unie v oblasti životního prostředí, nelegitimně zasáhnout do vlastnického práva provozovatele, které je zaručeno například v článku 1 Dodatkového protokolu k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a svobod, k provozu například tím, že pravomocné integrované povolení žadatele k novému provozu bude v soudním řízení zrušeno?

(1) Úř. věst. L 257, s. 26; Zvl.vyd. 15/003, s. 80.

(2) Úř. věst. L 175, s. 40; Zvl. vyd. 15/001, s. 248.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/12

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná High Court of Justice (Chancery Division) (Spojené království) dne 27. srpna 2010 — Georgetown University, University of Rochester, Loyola University of Chicago v. Comptroller-General of Patents, Designs and Trade Marks

(Věc C-422/10)

()

2010/C 301/17

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

High Court of Justice (Chancery Division)

Účastníci původního řízení

Žalobci: Georgetown University, University of Rochester, Loyola University of Chicago

Žalovaný: Comptroller-General of Patents, Designs and Trade Marks

Předběžná otázka

Umožňuje nařízení o DOO, a konkrétně čl. 3 písm. b) udělení dodatkového ochranného osvědčení pro jedinou účinnou látku nebo kombinaci účinných látek, pokud:

a)	platný základní patent chrání jedinou účinnou látku nebo kombinaci účinných látek ve smyslu čl. 3 písm. a) nařízení o DOO; a

léčivý přípravek obsahující jedinou účinnou látku nebo kombinaci účinných látek společně s jednou či více dalšími účinnými látkami je předmětem platné registrace udělené v souladu se směrnicí 2001/83/ES (1) nebo 2001/82/ES (2), která je prvním povolením k uvedení této jediné účinné látky nebo kombinace účinných látek na trh?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, s. 67).

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, s. 1).

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/13

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesverwaltungsgericht (Německo) dne 31. srpna 2010 — Tomasz Ziolkowski v. Das Land Berlin

(Věc C-424/10)

()

2010/C 301/18

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesverwaltungsgericht

Účastníci původního řízení

Žalobce: Tomasz Ziolkowski

Žalovaná: Das Land Berlin

Předběžné otázky

Musí být čl. 16 odst. 1 první věta směrnice 2004/38/ES (1) vykládán v tom smyslu, že občanu Unie, který po dobu delší než pět let pouze na základě vnitrostátního práva legálně pobývá v některém členském státě, po tuto dobu ale nesplnil podmínky čl. 7 odst. 1 směrnice 2004/38/ES, uděluje právo trvalého pobytu v tomto členském státě?

2)	Musí být do doby legálního pobytu ve smyslu ustanovení čl. 16 odst. 1 směrnice 2004/38/ES započítány také doby pobytu občana Unie v hostitelském členském státě před přistoupením jeho země původu k Evropské unii?

(1) Úř. věst. L 158, s. 77.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/13

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesverwaltungsgericht (Německo) dne 31. srpna 2010 — Barbara Szeja, Maria-Magdalena Szeja, Marlon Szeja v. Das Land Berlin

(Věc C-425/10)

()

2010/C 301/19

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesverwaltungsgericht

Účastníci původního řízení

Žalobci: Barbara Szeja, Maria-Magdalena Szeja, Marlon Szeja

Žalovaná: Das Land Berlin

Předběžné otázky

2)	Musí být do doby legálního pobytu ve smyslu ustanovení čl. 16 odst. 1 směrnice 2004/38/ES započítány také doby pobytu občana Unie v hostitelském členském státě před přistoupením jeho země původu k Evropské unii?

(1) Úř. věst. L 158, s. 77.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/13

Kasační opravný prostředek podaný dne 2. září 2010 společností X Technology Swiss GmbH proti rozsudku Tribunálu (druhého senátu) vydanému dne 15. června 2010 ve věci T-547/08, X Technology Swiss GmbH v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

(Věc C-429/10 P)

()

2010/C 301/20

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: X Technology Swiss GmbH (zástupci: A. Herbertz a R. Jung, advokáti)

Další účastník řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—	zrušit rozsudek Tribunálu ze dne 16. června 2010 ve věci T-547/08 a rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu ze dne 6. října 2008 ve věci R 846/2008-4;

—	uložit odpůrci náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Podaný kasační opravný prostředek směřuje proti rozhodnutí Tribunálu, kterým byla zamítnuta žaloba účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek směřující ke zrušení rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu ze dne 6. října 2008 týkajícího se zamítnutí její přihlášky poziční ochranné známky, která sestává z oranžového zabarvení ponožky v oblasti prstů.

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek tvrdí, že Tribunál nesprávně a právně chybně vyložil absolutní důvod pro zamítnutí zápisu známek, které nemají žádnou rozlišovací způsobilost, stanovený v čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství. V napadeném rozhodnutí se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení tím, že stanovil přísnější požadavky na rozlišovací způsobilost.

V rámci posouzení rozlišovací způsobilosti je třeba přihlížet nejen k jednotlivým vlastnostem ochranné známky, ale v podstatné míře i k celkovému dojmu, který ochranná známka vytváří ve vztahu k výrobku, který má označovat. To znamená, že rozlišovací způsobilost přihlašované ochranné známky je třeba přezkoumat jednak z hlediska jejích jednotlivých složek, jako je forma, rozložení, či barva, a jednak rovněž — což však Tribunál neučinil — z hlediska celkového dojmu, který ochranná známka vytváří. V rámci takového přezkumu je třeba krom toho v zásadě pamatovat na to, že i určitá míra rozlišovací způsobilosti již stačí k tomu, aby mohla být ochranná známka zapsána.

Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když v přílišné míře zvýšil požadavky na rozlišovací způsobilost přihlašované ochranné známky s odkazem na judikaturu v oblasti trojrozměrných známek, které spočívají v samotném vzhledu výrobku, jakož i obrazových ochranných známek, které sestávají z dvojrozměrného vyobrazení daného výrobku. Tato judikatura není ve vztahu k přihlašované ochranné známce použitelná, jelikož ochranná známka účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek není trojrozměrná a není srovnatelná v tom smyslu, že ve vztahu k ní nelze uplatnit judikaturu týkající se jiných ochranných známek. Na rozdíl od ochranných známek, jichž se týká citovaná judikatura, se ochranná známka účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek týká pouze malé části výrobku, který má ochranná známka označovat. Přesně vymezené a barevně přesně definované označení, které je ve srovnání s výrobkem, který má označovat, malé, není srovnatelné s ochrannou známkou, která spočívá zcela v samotném vzhledu výrobku.

I za předpokladu, že by judikatura k trojrozměrným známkám byla ve vztahu k přihlašované ochranné známce použitelná, je rozhodnutí Tribunálu stiženo vadou spočívající v nesprávném právním posouzení, jelikož ochranná známka účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek požadavky kladené judikaturou týkající se trojrozměrných ochranných známek splňuje. Ochranná známka účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek se podstatně odchyluje od normy a zvyklostí obvyklých v dotčeném odvětví a splňuje svou podstatnou funkci spočívající v označení původu. Sled úvah Tribunálu ohledně míry zájmu relevantní veřejnosti je nepřijatelný: právě v případě zboží, které před svým zakoupením nemůže být vyzkoušeno, je spotřebitel obzvláště pozorný a ke známce zvláště přihlíží. Dále se Tribunál každopádně v nedostatečné míře vypořádal s argumentem předneseným účastnicí řízení podávající kasační opravný prostředek spočívajícím ve skutečnosti, že se přihlašovaná ochranná známka týká přesně definovaného barevného odstínu. Pokud Tribunál považuje označení sportovních ponožek za běžné, je nepochopitelné, z jakého důvodu nemůže zabarvení, které představuje znamení nalézající se vždy na témže místě a v tomtéž barevném odstínu, představovat takové označení, které lze zapsat.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/14

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Administrativen sad Sofia-grad (Bulharsko) dne 2. září 2010 — Hristo Gaydarov v. Direktor na Glavna direktsia „Ohranitelna politsia“ pri Ministerstvo na vatreshnite raboti

(Věc C-430/10)

()

2010/C 301/21

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Administrativen sad Sofia-grad

Účastníci původního řízení

Žalobce: Hristo Gaydarov

Žalovaný: Direktor na Glavna direktsia „Ohranitelna politsia“ pri Ministerstvo na vatreshnite raboti

Předběžné otázky

Má být ustanovení čl. 27 odst. 1 a 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (1), s ohledem na okolnosti původního řízení, vykládáno v tom smyslu, že je toto ustanovení použitelné, pokud je příslušníku členského státu zakázáno, aby opustil území svého vlastního státu, protože na území třetího státu spáchal trestný čin, který se týkal omamných látek, pokud jsou současně splněny následující okolnosti:

1.1	Uvedená ustanovení směrnice nebyla pro vlastní příslušníky členského státu výslovně provedena;

1.2

důvody uvedené vnitrostátním zákonodárcem pro stanovení přípustných cílů pro omezení práva bulharských státních příslušníků na volný pohyb se opírají o nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (2), a

1.3

k použití správních opatření dochází v souvislosti s článkem 71 Úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 a s ohledem na pátý a dvacátý bod odůvodnění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex)?

Vyplývá z omezení a podmínek, které jsou stanoveny pro výkon práva občanů Unie na volný pohyb, a z opatření, která byla přijata k jejich provedení v souladu s právem Unie, mezi nimi z ustanovení čl. 71 odst. 1, 2 a 5 Úmluvy k provedení Schengenské dohody ve spojení s pátým a dvacátým bodem odůvodnění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex), s ohledem na okolnosti původního řízení, že je přípustná vnitrostátní právní úprava, která stanoví, že členský stát uloží vůči svému státnímu příslušníkovi z důvodu spáchání trestného činu, který se týkal omamných látek, správní donucovací opatření spočívající v tom, „aby neopouštěl zemi“, jestliže tento státní příslušník byl za tento čin odsouzen soudem třetího státu?

Mají být omezení a podmínky, které jsou stanoveny pro výkon práva občanů Unie na volný pohyb, a opatření, která byla přijata k jejich provedení v souladu s právem Unie, mezi nimi čl. 71 odst. 1, 2 a 5 Úmluvy k provedení Schengenské dohody ve spojení s pátým a dvacátým bodem odůvodnění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex), s ohledem na okolnosti původního řízení vykládány v tom smyslu, že odsouzením státního příslušníka členského státu soudem třetího státu pro jednání, které je podle práva tohoto členského státu závažným úmyslným trestným činem, který se týkal omamných látek, je z důvodu generální a speciální prevence včetně zajištění vyšší míry ochrany zdraví jiných osob podle zásady obezřetnosti konstatováno, že osobní chování tohoto státního příslušníka představuje skutečné, aktuální a dostatečně závažné ohrožení, které se dotýká základního zájmu společnosti, a to do budoucna po zákonem pevně stanovenou dobu, která nesouvisí s dobou výkonu uloženého trestu, ale pohybuje se v rámci lhůty pro zahlazení odsouzení?

(1) Úř. věst. L 158, s. 77; Zvl. vyd. 05/05, s. 46.

(2) Úř. věst. L 105, s. 1.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/15

Žaloba podaná dne 1. září 2010 — Evropská komise v. Irsko

(Věc C-431/10)

()

2010/C 301/22

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: M. Condou-Durande, A.-A. Gilly, zmocněnci)

Žalované: Irsko

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Irsko tím, že nepřijalo veškeré právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí Rady 2005/85/ES (1) ze dne 1. prosince 2005 o minimálních normách pro řízení v členských státech o přiznávání a odnímání postavení uprchlíka, nebo alespoň tím, že neuvědomilo o opatřeních pro plné provedení těchto předpisů do vnitrostátního právního řádu, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z této směrnice;

—	uložit Irsku náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta pro provedení směrnice uplynula dne 1. prosince 2007. Lhůta pro provedení článku 15 směrnice, jež musela být provedena, uplynula dne 1. prosince 2008.

(1) Úř. věst. L 326, s. 13.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/15

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Rechtbank van eerste aanleg te Antwerpen (Belgie) dne 26. srpna 2010 — Ministerie van Financiën a Openbaar Ministerie v. Aboulkacem Chihabi a další

(Věc C-432/10)

()

2010/C 301/23

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Rechtbank van eerste aanleg te Antwerpen

Účastníci původního řízení

Žalobci: Ministerie van Financiën, Openbaar Ministerie

Žalovaní: Aboulkacem Chihabi a další

Předběžné otázky

K článku 221 celního kodexu Společenství

Je nutno čl. 221 odst. 1 a čl. 221 odst. 3 celního kodexu Společenství (který byl vydán nařízením Rady [EHS] č. 2913/92 (1) [Úř. věst. L 302]) ve znění, které platilo před změnou provedenou čl. 1 odst. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2700/2000 (2) ze dne 16. listopadu 2000 (Úř. věst. L 311), chápat tak, že dokument, ve kterém je uvedena částka cla a který byl dlužníkovi celními orgány dán na vědomí, se považuje za sdělení částky cla dlužníkovi ve smyslu čl. 221 odst. 1 a čl. 221 odst. 3 celního kodexu pouze tehdy, pokud byla částka cla celními orgány zaúčtována (to znamená, že byla zanesena do účetnictví nebo na jakýkoli jiný nosič, který plní tuto funkci) dříve, než byla výše uvedeným dokumentem dána na vědomí dlužníkovi?

Vede porušení čl. 221 odst. 1 celního kodexu (nařízení [EHS] č. 2913/92) — podle něhož musí být nejdříve provedeno zaúčtování celního dluhu a poté jeho sdělení — v tom smyslu, že ke sdělení celního dluhu došlo (2. července 2004) před zaúčtováním (druhé čtvrtletí 2005), k tomu, že zaniká právo správních orgánů na dodatečný výběr?

3)	Musí být čl. 221 odst. 1 celního kodexu vykládán v tom smyslu, že k právoplatnému sdělení celního dluhu předpokládanému dlužníkovi nemůže dojít, pokud není možné prokázat předchozí zaúčtování celního dluhu?

Musí být sdělení celního dluhu dlužníkovi ve smyslu čl. 221 odst. 1 nařízení Rady č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, bez tomuto sdělení předcházejícího zaúčtování celního dluhu, považováno za neplatné nebo nicotné s tím důsledkem, že celní dluh nemůže být celními orgány vybrán, s výjimkou případu, že po zaúčtování celního dluhu došlo v rámci k tomu stanovené lhůty k novému sdělení?

K článku 202 celního kodexu Společenství

Musí být čl. 202 odst. 1 písm. a) celního kodexu vykládán tak, že zboží podléhající dovoznímu clu vstoupilo protiprávně na celní území Společenství již jen proto, že toto zboží bylo v souhrnném celním prohlášení podle článku 43 celního kodexu uvedeno pod nesprávným označením, přestože

čl. 202 odst. 1 druhý pododstavec celního kodexu odkazuje pouze na články 38 až 41 a čl. 177 druhou odrážku celního kodexu, a ne na článek 43 celního kodexu,

se povinnost podle článku 199 prováděcího nařízení č. 2454/93 týkající se správnosti údajů uvedených v celním prohlášení vztahuje jen na celní prohlášení, a ne na souhrnné celní prohlášení,

pro osobu, která musí souhrnné celní prohlášení podat, je prakticky a právně nemožné přezkoumat, jaké zboží se v kontejnerech nachází?

V případě kladné odpovědi na první otázku: Musí být čl. 202 odst. 3 celního kodexu vykládán tak, že osoba (zástupce rejdaře), která podává souhrnné celní prohlášení jménem a na účet zastoupeného (rejdařské společnosti), je pouze na základě uvedení nesprávného označení v souhrnném celním prohlášení považována za „osobu, která protiprávní vstup zboží uskutečnila“ ve smyslu první odrážky tohoto ustanovení?

V případě záporné odpovědi na druhou otázku: Musí být čl. 202 odst. 3 celního kodexu vykládán tak, že brání vnitrostátnímu ustanovení, jako je čl. 24 odst. 2 obecného zákona o clech a spotřebních daních, podle nějž se osoba, která jménem a na účet jiné osoby podala souhrnné celní prohlášení, automaticky stává dlužníkem celního dluhu, aniž by dotyčná osoba měla možnost prokázat, že se na protiprávním vstupu zboží nepodílela a že nevěděla ani rozumně nemohla vědět, že zboží na celní území vstoupilo protiprávně?

Musí být článek 5 celního kodexu vykládán tak, že brání vnitrostátnímu ustanovení, jako je čl. 24 odst. 2 obecného zákona o clech a spotřebních daních, které vylučuje, aby bylo využíváno přímého zastoupení, to znamená zastoupení osobou, která jedná jménem a na účet zastoupeného, protože tato osoba v případě uvedení nesprávného označení v souhrnném celním prohlášení automaticky ručí za celní dluh?

V případě, kdy je podáno souhrnné celní prohlášení s uvedením nesprávného označení dovezeného zboží, čímž podle čl. 202 odst. 1 nařízení č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, vzniká celní dluh, musí být osoba, která souhrnné celní prohlášení vystavila a podepsala — ať již jako přímý nebo nepřímý zástupce osoby, která vstup zboží na celní území Společenství uskutečnila — považována za osobu, která protiprávní vstup zboží zapříčinila, a tím za dlužníka ve smyslu čl. 202 odst. 3 první odrážky tohoto nařízení, i když při podání souhrnného celního prohlášení vycházela pouze z údajů, které jí byly poskytnuty kapitánem lodi, kterou bylo zboží do Společenství dovezeno a vzhledem k enormnímu množství kontejnerů na palubě lodi, které měly být v dovozním přístavu vyloženy, bylo ve skutečnosti nemožné přezkoumat obsah kontejnerů předložených celním orgánům, zda tento skutečně odpovídal dokumentům, které jí byly dány k dispozici, na jejichž základě bylo vystaveno souhrnné celní prohlášení?

Musí být kapitán lodi a rejdařská společnost, kterou zastupuje, považován za osobu, která protiprávní vstup zboží do Společenství zapříčinila, a v důsledku toho za dlužníka ve smyslu čl. 202 odst. 3 první odrážky nařízení č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, pokud bylo jeho zástupcem na základě údajů kapitána lodi podáno souhrnné celní prohlášení, ve kterém bylo dovážené zboží uvedeno pod nesprávným označením, čímž podle čl. 202 odst. 1 tohoto nařízení vznikl celní dluh na základě důvodu protiprávního vstupu zboží do Společenství?

7)	V případě záporné odpovědi na pátou nebo šestou otázku: Mohou být osoby uvedené v páté nebo šesté otázce považovány za uvedených okolností za dlužníky ve smyslu čl. 202 odst. 3 druhé odrážky nařízení č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství?

(1) Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, s. 1; Zvl. vyd. 02/04, s. 307).

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2700/2000 ze dne 16. listopadu 2000, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 311, s. 17; Zvl. vyd. 02/10, s. 239)

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/17

Kasační opravný prostředek podaný dne 3. září 2010 Volkerem Mauerhoferem proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 29. června 2010 ve věci T-515/08, Volker Mauerhofer v. Evropská komise

(Věc C-433/10 P)

()

2010/C 301/24

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Volker Mauerhofer (zástupce: J. Schartmüller, Rechtsanwalt)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek (navrhovatele)

Navrhovatel žádá, aby Soudní dvůr:

—	zrušil napadené usnesení;

—	rozhodl s konečnou platností ve věci a zrušil napadené opatření nebo podpůrně vrátil věc zpět Tribunálu, aby rozhodl ve věci, a

—	přiznal mu na základě své neomezené pravomoci částku ve výši 5 500 EUR jako náhradu škody za finanční ztrátu vyplývající z protiprávního jednání při přijímání napadeného opatření a z neexistence příslušných pokynů vedoucímu týmu (odborník 1);

—	nařídil, aby Podpůrný tým pro rámcovou smlouvu předložil obdržený Formulář o posouzení dodavatele týkající se sporného projektu;

—	nařídil odpůrkyni náhradu nákladů řízení vynaložených v řízení v prvním stupni i v řízení o kasačním opravném prostředku.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatel tvrdí, že napadené usnesení by mělo být zrušeno z následujících důvodů:

—	zkreslení údajů týkajících se jazykového posouzení příspěvku navrhovatele;

—	neodpovídající analýzy důvodů napadeného usnesení týkajících se jazykového posouzení;

—	nedostatečné analýzy záležitosti týkající se výkonu odpůrkyně;

—	neoprávněného předpokladu, že napadené rozhodnutí nemá vliv na postavení navrhovatele jako třetí osoby;

—	neoprávněného předpokladu, že napadené opatření nemělo žádný zvláštní vliv na právní postavení navrhovatele;

—	neoprávněného předpokladu, že napadené opatření nebylo přijato odpůrkyní při výkonu jejích pravomocí jako veřejnoprávního orgánu;

—	neoprávněného předpokladu, že napadené opatření bylo formálně schváleno včas a správně;

—	protiprávního narušení zájmů navrhovatele tím, že se nepostupovalo předepsaným způsobem;

—	porušení obecné zásady práva Společenství o rovném zacházení a porušení základních práv navrhovatele;

—	neoprávněného předpokladu o „nepodstatné změně při rozdělování dnů mezi odborníky“;

—	porušení obecných práv Společenství na spravedlivý proces.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/17

Žaloba podaná dne 15. září 2010 — Evropská komise v. Spolková republika Německo

(Věc C-445/10)

()

2010/C 301/25

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: C. Egerer a A. Alcover San Pedro, zmocněnci)

Žalovaná: Spolková republika Německo

Návrhová žádání žalobkyně

—

Určit, že Spolková republika Německo tím, že tím, že nepřijala všechny právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (1) nebo v každém případě tím, že Komisi o uvedených předpisech v plném rozsahu neuvědomila, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z této směrnice.

—	Uložit Spolkové republice Německo náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta pro provedení směrnice uplynule dne 14. května 2009.

(1) Úř. věst. L 108, s. 1.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/18

Kasační opravný prostředek podaný dne 15. září 2010 Grain Millers, Inc. proti rozsudku Tribunálu (sedmého senátu) vydanému dne 9. července 2010 ve věci T-430/08, Grain Millers, Inc. v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), Grain Millers GmbH & Co. KG

(Věc C-447/10 P)

()

2010/C 301/26

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Grain Millers, Inc. (zástupci: L.-E. Ström, K. Martinsson, advokáti)

Další účastníci řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM), Grain Millers GmbH & Co. KG

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—

zrušit v plném rozsahu rozhodnutí Tribunálu Evropské unie (sedmého senátu) ze dne 9. července 2010 ve věci T-430/08, kterým se potvrzuje rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 23. července 2008 (věc R 478/2007-2) týkající se námitkového řízení mezi Grain Millers GmbH & Co. KG a Grain Millers, Inc., uložit OHIM náhradu nákladů vynaložených v řízení před Soudním dvorem a Tribunálem a uložit dalším účastníkům řízení náhradu nákladů vynaložených v řízení před odvolacím senátem OHIM a námitkovým oddělením OHIM.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Věc se týká otázky, zda Grain Millers GmbH & Co. KG předložila dostatečné důkazy o používání označení „GRAIN MILLERS“ k tomu, aby byly splněny podmínky stanovené v čl. 8 odst. 4 nařízení (1) a aby tak uvedené označení bránilo zápisu ochranné známky Společenství „GRAIN MILLERS“ (přihláška účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek č. 003650256).

Tribunál již dříve v rozsudku ze dne 24. března 2009, T-318/06 až T-321/06, Alberto Jorge Moreira da Fonsecal v. OHIM — General Optica, v bodech 33 až 35, vyložil účel podmínky „jehož význam není pouze místní“, která se nachází v čl. 8 odst. 4 nařízení, tak, aby byly případy kolidujících ochranných známek omezeny pouze na případy skutečně významných označení, což by mělo být posuzováno nejen z hlediska zeměpisného, ale i z hlediska hospodářského významu označení, který je třeba hodnotit s ohledem na dobu, po kterou toto označení plnilo funkci v obchodním styku, a na míru jeho užití. Tribunál však v napadeném rozhodnutí tento přístup nezaujal a ani neexistují náznaky, že by si byl Tribunál zásad stanovených v uvedené věci vědom.

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek tvrdí, že Tribunál nesprávně rozhodl, že čl. 8 odst. 4 nevyžaduje, aby se námitky opíraly o důkazy o skutečném užití označení, jak vyžaduje čl. 43 odst. 2 nařízení.

Tribunál nesprávně opominul dřívější judikaturu týkající se hodnocení důkazů a požadovaného důkazního standardu.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 11, s. 1; Zvl.vyd. 17/01, s. 146)

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/18

Kasační opravný prostředek podaný dne 16. září 2010 AstraZeneca AB, AstraZeneca plc proti rozsudku Tribunálu (šestého rozšířeného senátu) vydanému dne 1. července 2010 ve věci T-321/05, AstraZeneca AB, AstraZeneca plc v. Evropská komise

(Věc C-457/10 P)

()

2010/C 301/27

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastníci řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelky): AstraZeneca AB, AstraZeneca plc (zástupci: M. Brealey QC, M. Hoskins QC, D. Jowell, Barristers, F. Murphy, Solicitor)

Další účastnice řízení: Evropská federace farmaceutického průmyslu a sdružení (EFPIA), Evropská komise

Návrhová žádání navrhovatelky

Navrhovatelka požaduje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil rozsudek Tribunálu ze dne 1. července 2010 ve věci T-321/05;

—	zrušil rozhodnutí Komise (2005) 1757 v konečném znění, ze dne 15. června 2005 (věc COMP/A.37.507/F3 — AstraZeneca);

—	podpůrně, snížil podle svého uvážení pokutu uloženou navrhovatelkám v článku 2 napadeného rozhodnutí Komise;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelky se dovolávají několika nesprávných právních posouzení v rozsudku. Tato pochybení jsou shrnuta pod následujícími nadpisy:

Definice relevantního výrobkového trhu. Tribunál pochybil, když potvrdil závěr Komise obsažený v rozhodnutí ohledně relevantního výrobkového trhu, podle něhož inhibitory protonových pump (dále jen „IPP“) v období let 1993–2000 tvořily vlastní trh. K tomu jsou uvedeny dva důvody kasačního opravného prostředku.

První z těchto důvodů má dvě hlavní části. Zaprvé Tribunál se dopustil pochybení tím, že neprovedl časovou analýzu důkazů a dospěl tak k závěru ohledně relevantního výrobkového trhu v roce 1993 na základě stavu hospodářské soutěže mezi IPP a H2 blokátory v roce 2000. Zadruhé Tribunál pochybil, když při odůvodnění, že praxe lékařů při předepisování, charakteristická svou „setrvačností“, není pro stanovení relevantního trhu významná, nezohlednil skutečnost, že se využití IPP postupně zvýšilo.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku spočívá v tom, že otázka celkových nákladů na léčení H2 blokátory ve srovnání s IPP je zásadní pro jakékoli odvolání se na cenové rozdíly při stanovení definice relevantního trhu a Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když celkové náklady na léčení H2 blokátory nezohlednil.

První zneužití dominantního postavení týkající se dodatkových ochranných osvědčení. Důvody kasačního opravného prostředku týkající se prvního zneužití sestávají ze dvou hlavních částí. Zaprvé Tribunál pochybil v posouzení toho, z čeho sestává hospodářská soutěž na základě výkonnosti. Při posouzení, zda vyjádření navrhovatelky vůči patentovým úřadům byla objektivně matoucí, nesprávně zamítl jako irelevantní přiměřenost názoru navrhovatelky a její dobrou víru ohledně zákonných nároků na doplňující ochranné osvědčení. Chybějící transparentnost nepostačuje k závěru ohledně zneužití práva, k čemuž je nutná existence úmyslné zpronevěry nebo úmyslného podvodu. Zadruhé se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení ohledně toho, v čem spočívá jednání směřující k omezení hospodářské soutěže. Tribunál nesprávně rozhodl, že pouhá žádost o právo duševního vlastnictví, které nabude účinnosti teprve o 5 až 6 let později, nezávisle na tom, zda je právo nakonec poskytnuto nebo vykonáno, představuje jednání, které směřuje k omezení hospodářské soutěže. Je tomu tak z toho důvodu, že jednání je příliš odděleno nebo vzdáleno od údajně postiženého trhu.

Druhé zneužití dominantního postavení: zpětvzetí povolení k uvedení na trh. Důvody kasačního opravného prostředku ohledně druhého zneužití dominantního postavení se dělí na dvě hlavní části. Zaprvé Tribunál pochybil v posouzení toho, z čeho sestává hospodářská soutěž na základě výkonnosti. Tribunál nesprávně rozhodl, že výkon neomezeného práva podle práva Společenství porušuje hospodářskou soutěž na základě výkonnosti.

Zadruhé se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení ohledně toho, v čem spočívá jednání směřující k omezení hospodářské soutěže. Tribunál nesprávně rozhodl, že pouhý výkon práva podle práva Společenství směřuje k omezení hospodářské soutěže. Podpůrně, pokud bude Soudní dvůr toho názoru, že výkon práva přiznaného právem Společenství může zásadně vést ke zneužití, nepostačí k závěru ohledně zneužití pouhá tendence k narušení hospodářské soutěže. Navrhovatelky tvrdí, že Komise musí být vyzvána, aby prokázala, že výkon práva, které jim právoplatně přísluší, směřoval k vyloučení účinné hospodářské soutěže. To by odpovídalo podmínkám v případech týkajících se nucených licencí, jichž se druhé zneužití skutečně týká.

Pokuty. Tribunál nesprávně použil čl. 15 odst. 2 nařízení č. 17 (1), když nevznesl námitky proti výpočtu pokuty, tak jak jej provedla Komise, a nezohlednil řádně skutečnost, že se jedná o nová údajná zneužití, že chybějí jakékoli hmotné dopady na hospodářskou soutěž, a další polehčující okolnosti.

(1) Rada EHS: Nařízení č. 17: První nařízení, kterým se provádějí články 85 a 86 Smlouvy.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/20

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. září 2010 — Éditions Jacob v. Komise

(Věc T-279/04) (1)

(Hospodářská soutěž - Spojování podniků - Francouzskojazyčné vydavatelství - Rozhodnutí prohlašující spojení za slučitelné se společným trhem za podmínky následného převodu aktiv - Žaloba na neplatnost neúspěšného uchazeče o nabytí aktiv - Povinnost uvést odůvodnění - Podvod - Nesprávné právní posouzení - Zjevně nesprávné posouzení - Nařízení (EHS) č. 4064/89)

2010/C 301/29

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Éditions Odile Jacob SAS (Paříž, Francie) (zástupci: O. Fréget, W. van Weert, I. de Seze, M. Struys, M. Potel a L. Eskenazi, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně A. Whelan, O. Beynet, A. Bouquet a F. Arbault, poté A. Bouquet a O. Beynet, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Lagardère SCA (Paříž) (zástupci: původně A. Winckler a I. Girgenson, poté A. Winckler, F. de Bure a J. B. Pinçon, advokáti)

Předmět

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise 2004/422/ES ze dne 7. ledna 2004 prohlašujícího spojení za slučitelné se společným trhem a s fungováním Dohody o Evropském hospodářském prostoru (věc COMP/M.2978 — Lagardère/Natexis/VUP) (Úř. věst. L 125, s. 54).

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Éditions Odile Jacob SAS ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí a Lagardère SCA.

(1) Úř. věst. C 262, 23.10.2004.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/20

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. září 2010 — Edition Jacob v. Komise

(Věc T-452/04) (1)

(Hospodářská soutěž - Spojování podniků - Francouzskojazyčné vydavatelství - Rozhodnutí prohlašující spojení za slučitelné se společným trhem za podmínky následného převodu aktiv - Rozhodnutí schvalující nabyvatele následně převáděných aktiv - Žaloba na neplatnost neúspěšného uchazeče o nabytí aktiv - Nezávislost zplnomocněnce - Nařízení (EHS) č. 4064/89)

2010/C 301/30

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Éditions Odile Jacob SAS (Paříž, Francie) (zástupci: W. van Weert, O. Fréget, M. Struys, M. Potel a L. Eskenazi, advokáti)

Žalovaná: Evropská Komise (zástupci: původně A. Whelan, O. Beynet, A. Bouquet a F. Arbault, poté A. Bouquet a O. Beynet, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Wendel Investissement SA (Paříž) (zástupci: původně C. Couadou a M. Trabucchi, poté M. Trabucchi a F. Gordon, advokáti) a Lagardère SCA (Paříž) (zástupci: původně A. Winckler, I. Girgenson a S. Sorinas Jimeno, poté A. Winckler, F. de Bure a J. B. Pinçon, advokáti)

Předmět

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise (2004) D/203365 ze dne 30. července 2004 o schválení společnosti Wendel Investissement jako nabyvatele aktiv převedených v souladu s rozhodnutím Komise 2004/422/ES ze dne 7. ledna 2004 prohlašujícím spojení za slučitelné se společným trhem a fungováním Dohody o Evropském hospodářském prostoru (Věc COMP/M.2978 — Lagardère/Natexis/VUP) (Úř. věst. L 125, s. 54)

Výrok

Rozhodnutí Komise (2004) D/203365 ze dne 30. července 2004 o schválení společnosti Wendel Investissement SA jako nabyvatele aktiv převedených v souladu s rozhodnutím Komise 2004/422/ES ze dne 7. ledna 2004 prohlašujícím spojení za slučitelné se společným trhem a fungováním Dohody o Evropském hospodářském prostoru (Věc COMP/M.2978 — Lagardère/Natexis/VUP) se zrušuje.

2)	Evropská komise a společnost Lagardère SCA ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společností Éditions Odile Jacob SAS.

3)	Společnost Wendel Investissement ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 45, 19.2.2005.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/21

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. září 2010 — Řecko a další v. Komise

(Spojené věci T-415/05, T-416/05 a T/423/05) (1)

(Státní podpory - Letecké odvětví - Podpory spojené s restrukturalizací a privatizací řecké národní letecké společnosti - Rozhodnutí prohlašující podpory za neslučitelné se společným trhem a ukládající jejich navrácení - Hospodářská návaznost mezi dvěma společnostmi - Určení skutečného příjemce podpory za účelem jejího navrácení - Kritérium soukromého operátora - Slučitelnost podpory se společným trhem - Povinnost odůvodnění)

2010/C 301/31

Jednací jazyk: řečtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Řecká republika (zástupci: A. Samoni-Rantou a P. Mylonopoulos, zmocněnci) (věc T-415/05); Olympiakes Aerogrammes AE (Kallithéa, Řecko) (zástupce: V. Christianos, advokát) (věc T-416/05), a Olympiaki Aeroporia Ypiresies AE (Athény, Řecko) (zástupci: P. Anestis, S. Mavroghenis, advokáti, S. Jordan, T. Soames, solicitors, a D. Geradin, advokát) (věc T-423/05)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: D. Triantafyllou a T. Scharf, zmocněnci)

Vedlejší účastnice řízení podporující žalovanou: Aeroporia Aigaiou Aeroporiki AE (Athény) (zástupci: N. Keramidas a ve věci T-416/05 rovněž N. Korogiannakis, I. Dryllerakis a E. Dryllerakis, advokáti) (věci T-416/05 a T-423/05)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise K(2005) 2706 v konečném znění, ze dne 14. září 2005, ohledně státních podpor poskytnutých Olympiaki Aeroporia Ypiresies AE [K 11/2004 (ex NN 4/2003) — Olympiaki Aeroporia — Restrukturalizace a privatizace].

Výrok rozsudku

1)	Článek 1 odst. 1 rozhodnutí Komise K(2005) 2706 v konečném znění, ze dne 14. září 2005, ohledně státních podpor poskytnutých Olympiaki Aeroporia Ypiresies AE [K 11/2004 (ex NN 4/2003) — Olympiaki Aeroporia — Restrukturalizace a privatizace] se zrušuje.

Článek 1 odst. 2 rozhodnutí K(2005) 2706 v konečném znění se částečně zrušuje v části týkající se částky odpovídající hodnotě souhrnu nehmotných aktiv vedených v účetní rozvaze přeměny Olympiaki Aeroporia Ypiresies z titulu nadhodnoty, hodnotě letadel převedených na Olympiakes Aerogrammes AE a očekávaným příjmům z prodeje dvou letadel dosud vedených v účetní rozvaze Olympiaki Aeroporia Ypiresies.

3)	Článek 2 rozhodnutí K(2005) 2706 v konečném znění se zrušuje v části týkající se opatření uvedených v čl. 1 odst. 1 a 2 v rozsahu, v němž se tato ustanovení zrušují.

4)	Žaloby se ve zbývajících částech zamítají.

5)	Každý účastník řízení ponese vlastní náklady, včetně nákladů vynaložených v rámci řízení o předběžných opatřeních.

(1) Úř. věst. C 22, 28.1.2006.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/21

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. září 2010 — Trioplast Wittenheim SA v. Komise

(Věc T-26/06) (1)

(Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Trh plastikových průmyslových pytlů - Rozhodnutí konstatující porušení článku 81 ES - Délka trvání porušení - Pokuty - Závažnost porušení - Polehčující okolnosti - Spolupráce během správního řízení - Proporcionalita)

2010/C 301/32

Jednací jazyk: švédština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Trioplast Wittenheim SA (Wittenheim, Francie) (zástupci: T. Pettersson a O. Larsson, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně F. Castillo de la Torre, P. Hellström a V. Bottka, poté F. Castillo de la Torre, L. Parpala a V. Bottka, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na částečné zrušení konečného rozhodnutí Komise K(2005)4634 ze dne 30. listopadu 2005 v řízení podle článku 81 [ES] (věc COMP/F/38.354 — Průmyslové pytle) ve věci kartelové dohody na trhu s plastikovými průmyslovými pytli, jakož i podpůrně návrh na snížení pokuty uložené žalobkyni

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Trioplast Wittenheim SA se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 96, 22.4.2006.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/22

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. září 2010 — Trioplast Industrier v. Komise

(Věc T-40/06) (1)

2010/C 301/33

Jednací jazyk: švédština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Trioplast Industrie AB (Smålandsstenar, Švédsko) (zástupci: T. Pettersson a O. Larsson, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně F. Castillo de la Torre, P. Hellström a V. Bottka, poté F. Castillo de la Torre, L. Parpala a V. Bottka, zmocněnci)

Předmět věci

Částečné zrušení konečného rozhodnutí Komise K(2005) 4634 ze dne 30. listopadu 2005 v řízení podle článku 81 [ES] (věc COMP/F/38.354 — Průmyslové pytle) ve věci kartelové dohody na trhu s plastikovými průmyslovými pytli, jakož i podpůrně návrh na snížení pokuty uložené žalobkyni.

Výrok rozsudku

1)	Článek 2 první pododstavec písm. f) konečného rozhodnutí Komise K(2005) 4634 ze dne 30. listopadu 2005 v řízení podle článku 81 [ES] (věc COMP/F/38.354 — Průmyslové pytle) se zrušuje v rozsahu, v němž se týká společnosti Trioplast Industrier AB.

2)	Částka připisovaná společnosti Trioplast Industrier, na jejímž základě je třeba určit její podíl na solidární odpovědnosti po sobě následujících mateřských společností za platbu pokuty uložené společnosti Trioplast Wittenheim SA, se stanoví na 2,73 milionu eur.

3)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

4)	Trioplast Industrier ponese polovinu vlastních nákladů řízení a nahradí polovinu nákladů řízení vynaložených Komisí.

5)	Komise ponese polovinu vlastních nákladů řízení a nahradí polovinu nákladů řízení vynaložených společností Trioplast Industrier.

(1) Úř. věst. C 96, 22.4.2006.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/22

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. září 2010 — TF1 v. Komise

(Věc T-193/06) (1)

(Státní podpory - Režimy podpor pro kinematografickou a audiovizuální produkci - Rozhodnutí nevznášet námitky - Žaloba na neplatnost - Nedostatek podstatného ovlivnění soutěžního postavení - Nepřípustnost)

2010/C 301/34

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Télévision française 1 SA (TF1) (Boulogne-Billancourt, Francie) (zástupci: J.-P. Hordies a C. Smits, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: C. Giolito, T. Scharf a B. Stromsky, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Francouzská republika (zástupci: G. de Burgues a L. Butel, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise K(2006) 832 v konečném znění ze dne 22. března 2006 o opatřeních pro podpory kinematografie a audiovizuální produkce ve Francii (podpory NN 84/2004 a N 95/2004 — Francie, Režimy podpor pro kinematografii a audiovizuální produkci).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)	Télévision française 1 SA (TF1) ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

3)	Francouzská republika ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 224, 16.9.2006.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/23

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. září 2010 — Whirlpool Europe v. Rada

(Věc T-314/06) (1)

(Dumping - Dovoz některých kombinovaných chladniček s mrazničkami pocházejících z Jižní Koreje - Vymezení dotčeného výrobku - Právo na obhajobu - Poradní výbor - Povinnost uvést odůvodnění - Volba metody vymezení dotčeného výrobku - Článek 15 odst. 2 a čl. 20 odst. 5 nařízení (ES) č. 384/96 (nyní čl. 15 odst. 2 a čl. 20 odst. 5 nařízení (ES) č. 1225/2009))

2010/C 301/35

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Whirlpool Europe Srl (Comerio, Itálie) (zástupci: M. Bronckers a F. Louis, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: J.-P. Hix, zmocněnec, ve spolupráci s G. Berrischem, advokátem)

Vedlejší účastník podporující žalobkyni: Italská republika (zástupce: G. Albenzio, avvocato dello Stato); Conseil européen de la construction d'appareils domestiques (CECED) (Brusel, Belgie) (zástupci: Y. Desmedt a A. Verheyden, advokáti)

Vedlejší účastník podporující žalovanou: Evropská komise (zástupci: H. van Vliet a T. Scharf, zmocněnci); a LG Electronics, Inc. (Soul, Jižní Korea) (zástupci: původně L. Ruessmann a P. Hecker, poté L. Ruessmann a A. Willems, advokáti)

Předmět věci

Částečné zrušení nařízení Rady (ES) č. 1289/2006 ze dne 25. srpna 2006 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých chladniček typu side by side pocházejících z Korejské republiky a o konečném výběru uloženého prozatímního cla (Úř. věst. L 236, s. 11).

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Whirlpool Europe Srl ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie a LG Electronics, Inc.

3)	Italská republika, Evropská komise a Conseil européen de la construction d’appareils domestiques (CECED) ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 326, 30.12.2006.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/23

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. září 2010 — Mohr & Sohn v. Komise

(Věc T-131/07) (1)

(Vnitrozemská vodní doprava - Kapacita loďstva Společenství - Podmínky pro uvádění nových lodí do provozu (pravidlo ‚staré za nové‘) - Rozhodnutí Komise, kterým bylo odmítnuto použít výjimku stanovenou pro specializovaná plavidla - Článek 4 odst. 6 nařízení (ES) č. 718/1999)

2010/C 301/36

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Paul Mohr Sohn, Baggerei und Schiffahrt (Niederwalluf, Německo) (zástupce: F. von Waldstein, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: G. Braun a K. Simonsson, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise SG (2007) D/200972 ze dne 28. února 2007, kterým bylo odmítnuto použít pro plavidlo Niclas výjimku, kterou pro specializovaná plavidla stanoví čl. 4 odst. 6 nařízení Rady (ES) č. 718/1999 ze dne 29. března 1999 o politice podpory vnitrozemské vodní dopravy, pokud jde o kapacitu loďstva Společenství (Úř. věst. L 90, s. 1; Zvl. vyd. 07/04, s. 271)

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnost Paul Mohr Sohn, Baggerei und Schiffahrt ponese vedle vlastních nákladů i náklady řízení vynaložené Komisí.

(1) Úř. věst. C 155, 7.7.2007.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/24

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. září 2010 — Španělsko v. Komise

(Spojené věci T-156/07 a T-232/07) (1)

(Jazykový režim - Oznámení o výběrovém řízení pro administrátory a asistenty - Zveřejnění ve všech úředních jazycích - Změny - Nařízení č. 1 - Články 27, 28 a čl. 29 odst. 1, služebního řádu - Článek 1 odst. 1 a 2 přílohy III služebního řádu - Povinnost uvést odůvodnění - Zásada zákazu diskriminace)

2010/C 301/37

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobce: Španělské království (zástupci: věc T-156/07, F. Díez Moreno, a věc T-232/07, F. Díez Moreno a N. Díaz Abad, abogados del Estado)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně J. Currall, L. Escobar Guerrero a H. Krämer, poté J. Currall, H. Krämer a J. Baquero Cruz, zmocněnci, ve spolupráci s A. Dal Ferrem, advokátem)

Vedlejší účastnice podporující žalobce: Litevská republika (zástupce: D. Kriaučiūnas, zmocněnec) (věci T-156/07 a T-323/07); a Řecká republika (zástupci: S. Vodina a M. Michelogiannaki, zmocněnci) (věc T-56/07)

Předmět věci

Návrh na zrušení jednak oznámení o výběrovém řízení EPSO/AD/94/07 za účelem vytvoření seznamu kandidátů vhodných na přijetí na místa administrátorů (AD5) v oblasti informací, komunikací a médií (Úř. věst. 2007, C 45 A, s. 3), a jednak oznámení o výběrovém řízení EPSO/AD/95/07 za účelem vytvoření seznamu kandidátů vhodných na přijetí na místa administrátorů (AD5) v oblasti informací (knihovna/dokumentace) (Úř. věst. 2007, C 103 A, s. 7).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Španělská republika ponese vlastní náklady řízení, jakož i náklady vynaložené Evropskou komisí.

3)	Litevská republika a Řecká republika ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 140, 23.6.2007.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/24

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. září 2010 — Itálie v. Komise

(Spojené věci T-166/07 a T-285/07) (1)

(Jazykový režim - Oznámení o výběrovém řízení pro administrátory a asistenty - Zveřejnění ve třech úředních jazycích - Změny - Zveřejnění ve všech úředních jazycích - Výběr druhého jazyka ze tří - Nařízení č. 1 - Články 27, 28 a čl. 29 odst. 1, služebního řádu - Článek 1 odst. 1 a 2 přílohy III služebního řádu - Povinnost uvést odůvodnění - Zásada zákazu diskriminace - Zneužití pravomoci)

2010/C 301/38

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Italská republika (zástupci: ve věci T-166/07, P. Gentili, avvocato dello Stato, a ve věci T-285/07, původně P. Gentili a I. Braguglia, zmocněnec, poté P. Gentili a R. Adam, zmocněnec, a nakonec P. Gentili a I. Bruni, zmocněnec)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: ve věci T-166/07, původně J. Currall, H. Krämer a M. Velardo, zmocněnci, poté J. Currall a I. Baquero Cruz, zmocněnec, ve spolupráci s A. Dal Ferrem, advokátem, a ve věci T-285/07, původně J. Currall a A. Aresu, zmocněnec, poté J. Currall a I. Baquero Cruz, ve spolupráci s A. Dal Ferrem)

Vedlejší účastnice podporující žalobkyni: Litevská republika (zástupce: D. Kriaučiūnas, zmocněnec) (věc T-166/07); a Řecká republika (zástupci: S. Vodina a M. Michelogiannaki, zmocněnci) (věc T-285/07)

Předmět věci

Návrh na zrušení oznámení o výběrovém řízení EPSO/AD/94/07 za účelem vytvoření seznamu kandidátů vhodných na přijetí na místa administrátorů (AD5) v oblasti informací, komunikací a médií (Úř. věst. 2007, C 45 A, s. 3), EPSO/AST/37/07 za účelem vytvoření seznamu kandidátů vhodných na přijetí na místa asistentů (AST3) v oblasti komunikací a informací (Úř. věst. 2007, C 45 A, s. 15) a EPSO/AD/95/07 za účelem vytvoření seznamu kandidátů vhodných na přijetí na místa administrátorů (AD5) v oblasti informací (knihovna/dokumentace) (Úř. věst. 2007, C 103 A, s. 7).

Výrok rozsudku

1)	Žaloby se zamítají.

2)	Italská republika ponese vlastní náklady řízení, jakož i náklady vynaložené Evropskou komisí.

3)	Litevská republika a Řecká republika ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 155, 7.7.2007.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/25

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. září 2010 — Procter & Gamble v. OHIM — Prestige Cosmetics (P&G PRESTIGE BEAUTE)

(Věc T-366/07) (1)

(Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Společenství P&G PRESTIGE BEAUTE - Starší národní obrazové ochranné známky Prestige - Částečné zamítnutí zápisu - Relativní důvod pro zamítnutí - Neexistence nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 (nyní článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009))

2010/C 301/39

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: The Procter & Gamble Company (Cincinnati, Ohio, Spojené státy) (zástupci: K. Sandberg a B. Klingberg, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: J. Laporta Insa, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Prestige Cosmetics SpA (Anzola Emilia, Itálie) (zástupci: A. Mugnoz, M. Andreolini a A. Parini, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 19. července 2007 (věc R 681/2006-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Prestige Cosmetics Srl a The Procter & Gamble Company.

Výrok

1)	Rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)(OHIM) ze dne 19. července 2007 (věc R 681/2006-2) se zrušuje.

2)	OHIM ponese vlastní náklady řízení a ukládá se mu náhrada nákladů řízení vynaložených společností The Procter & Gamble Company před Tribunálem.

3)	Společnost Prestige Cosmetics Srl ponese vlastní náklady řízení a ukládá se jí náhrada nákladů řízení vynaložených společností The Procter & Gamble Company před odvolacím senátem.

4)	Žaloba se ve zbývající části zamítá.

(1) Úř. věst. C 283, 24.11.2007.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/25

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. září 2010 — Travel Service v. OHIM — Eurowings Luftverkehrs (smartWings)

(Věc T-72/08) (1)

(Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství smartWings - Starší národní a mezinárodní slovní a obrazové ochranné známky EUROWINGS a EuroWings - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Podobnost označení - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 (nyní článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009) - Povinnost uvést odůvodnění - Článek 73 nařízení č. 40/94 (nyní článek 75 nařízení č. 207/2009) - Článek 79 nařízení č. 40/94 (nyní článek 83 nařízení č. 207/2009))

2010/C 301/40

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Travel Service a.s. (Praha, Česká republika) (zástupci: S. Hejdová a R. Charvát, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: A. Folliard-Monguiral, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM: Eurowings Luftverkehrs AG (Norimberk, Německo) (zástupce: J. Schmidt, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 21. listopadu 2007 (věc R 1515/2006-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi Eurowings Luftverkehrs AG a Travel Service a.s.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Travel Service a.s. ponese kromě vlastních nákladů řízení také náklady vynaložené Úřadem pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) a společností Eurowings Luftverkehrs AG.

(1) Úř. věst. C 107, 26.4.2008.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/26

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. září 2010 — KUKA Roboter v. OHIM

(Věc T-97/08) (1)

(Ochranná známka Společenství - Přihláška ochranné známky Společenství tvořené odstínem oranžové barvy - Absolutní důvod pro zamítnutí - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 (nyní čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009))

2010/C 301/41

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: KUKA Roboter GmbH (Augšpurk, Německo) (zástupci: A. Kohn a B. Hannemann, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: R. Pethke, zmocněnec)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 14. prosince 2007 (věc R 1572/2007-4), týkajícímu se přihlášky odstínu oranžové barvy jako ochranné známky Společenství.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti KUKA Roboter GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 107, 26.4.2008.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/26

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. září 2010 — Schniga v. OÚS — Elaris a Brookfield New Zealand (Gala Schnitzer)

(Věc T-135/08) (1)

(Odrůdová práva - Žádost o odrůdové právo Společenství pro odrůdu jablka Gala Schnitzer - Technické zkoušení - Posuzovací pravomoc OÚS - Námitky - Článek 55 odst. 4 nařízení (ES) č. 2100/94)

2010/C 301/42

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Schniga GmbH (Bolzano, Itálie) (zástupci: G. Würtenberger a R. Kunze, advokáti)

Žalovaný: Odrůdový úřad Společenství (OÚS), (zástupci: B. Kiewiet a M. Ekvad, zmocněnci)

Další účastníci řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastníci před Tribunálem: Elaris SNC (Angers, Francie); a Brookfield New Zealand Ltd (Havelock North, Nový Zéland) (zástupce: M. Eller, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí odvolacího senátu OÚS ze dne 21. listopadu 2007 (věci A 003/2007 a A 004/2007) týkajícímu se udělení odrůdového práva Společenství pro odrůdu Gala Schnitzer.

Výrok

1)	Rozhodnutí odvolacího senátu Odrůdového úřadu Společenství (OÚS) ze dne 21. listopadu 2007 (věci A 003/2007 a A 004/2007) se zrušuje.

2)	OÚS ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vzniklé Schniga GmbH.

3)	Elaris SNC a Brookfield New Zealand Ltd ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 142, 7.6.2008.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/26

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. září 2010 — Abbott Laboratories v. OHIM — aRigen (Sorvir)

(Věc T-149/08) (1)

(Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Společenství Sorvir - Starší slovní ochranná známka Společenství NORVIR - Relativní důvod pro zamítnutí - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 (nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009))

2010/C 301/43

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Abbott Laboratories (Abbott Park, Illinois, Spojené státy) (zástupce: S. Schäffler, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupci: J. Crespo Carrillo a A. Folliard-Monguiral, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM: aRigen, Inc. (Tokio, Japonsko)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 6. února 2008 (věc R 809/2007-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi Abbott Laboratories a aRigen, Inc.

Výrok

1)	Rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 6. února 2008 (věc R 809/2007-2) se zrušuje.

2)	OHIM ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společností Abbott Laboratoires.

(1) Úř. věst. C 142, 7.6.2008.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/27

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. září 2010 — Inditex v. OHIM — Marín Díaz de Cerio (OFTEN)

(Věc T-292/08) (1)

(Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Společenství OFTEN - Starší národní slovní ochranná známka OLTEN - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Podobnost označení - Podobnost výrobků - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 (nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009) - Důkaz o skutečném užívání starší ochranné známky - Článek 43 odst. 2 a 3 nařízení č. 40/94 (nyní čl. 42 odst. 2 a 3 nařízení č. 207/2009) - Předmět řízení před odvolacím senátem - Články 61 a 62 nařízení č. 40/94 (nyní články 63 a 64 nařízení č. 207/2009))

2010/C 301/44

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobce: Industria de Diseño Textil (Inditex), SA (Arteixo, Španělsko) (zástupci: E. Armijo Chávarri a A. Castán Pérez-Gómez, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: O. Mondéjar Ortuño, zmocněnec)

Další účastník řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastník před Tribunálem: Roberto Fernando Marín Díaz de Cerio (Logroño, Španělsko)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 24. dubna 2008 (věc R 484/2007-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi Roberto Fernando Marín Díazem de Cerio a společností Industria de Diseño Textil (Inditex), SA.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Industria de Diseño Textil (Inditex), SA se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 236, 13.9.2008.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/27

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. září 2010 — Enercon v. OHIM — BP (ENERCON)

(Věc T-400/08) (1)

(Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Společenství ENERCON - Starší slovní ochranná známka Společenství ENERGOL - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 (nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009) - Částečné zamítnutí zápisu)

2010/C 301/45

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Enercon GmbH (Aurich, Německo) (zástupce: R. Böhm, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: D. Botis, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: BP plc (Londýn, Spojené království)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 14. července 2008 (věc R 957/2006-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi BP plc a Enercon GmbH.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Enercon GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 301, 22.11.2008.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/28

Rozsudek Tribunálu ze dne 21. září 2010 — Villa Almé v. OHIM — Marqués de Murrieta (i GAI)

(Věc T-546/08) (1)

(Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství i GAI - Národní slovní ochranná známka YGAY a obrazová a slovní ochranná známka Společenství MARQUÉS DE MURRIETA YGAY - Relativní důvody pro zamítnutí - Skutečné užívání starší ochranné známky - Článek 43 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 40/94 (nyní čl. 42 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 207/2009) - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 (nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009))

2010/C 301/46

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Villa Almè Azienda vitivinicola di Vizzotto Giuseppe (Mansué, Itálie) (zástupci: G. Massa a P. Massa, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupci: O. Montalto a A. Sempio, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Marqués de Murreita, SA (Logroño, Španělsko) (zástupci: P. López Ronda a G. Macias Bonilla, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 24. září 2008 (věc R 1695/2007-1) týkajícímu se námitkového řízení mezi společností Bodegas Marqués de Murreita, SA a Villa Almè Azienda vitivinicola di Vizzotto Giuseppe.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Villa Almè Azienda vitivinicola di Vizzotto Giuseppe se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 44, 21.2.2009.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/28

Usnesení Tribunálu ze dne 6. září 2010 — Portugalsko v. Transnáutica a Komise

(Věc T-385/05) (1)

(Námitka třetí osoby - Možnost účasti třetích osob podávajících námitku v původním řízení - Neexistence zásahu do práv třetí osoby podávající námitku - Nepřípustnost)

2010/C 301/47

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Třetí osoba podávající námitku: Portugalská republika (zástupci: L. Inez Fernandes, A. C. Santos, J. Gomes a P. Rocha, zmocněnci)

Ostatní účastníci řízení: Transnáutica Transportes e Navegação, SA (Matosinhos, Portugalsko) (zástupci: C. Fernández Vicién, D. Ortigão Ramos, P. Carmona Botana, M. T. López Garrido a P. Vidal Matos, advokáti); a Evropská komise (zástupci: R. Lyal a L. Bouyon, advokáti)

Předmět věci

Námitka třetí osoby proti rozsudku Soudu ze dne 23. září 2009, Transnáutica v. Komise (T-385/05, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí)

Výrok

1)	Návrh třetí osoby podávající námitku se zamítá jako nepřípustný.

2)	Portugalská republika ponese své vlastní náklady řízení, jakož i náklady řízení, které vznikly Transnáutica Transportes e Navegação, SA včetně nákladů řízení o předběžných opatřeních.

3)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 330, 24.12.2005.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/29

Usnesení Tribunálu ze dne 2. září 2010 — Spitzer v. OHIM — Homeland Housewares (Magic Butler)

(Věc T-123/08) (1)

(Žaloba na neplatnost - Nečinnost žalobce - Nevydání rozhodnutí ve věci samé)

2010/C 301/48

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Harald Spitzer (Hörsching, Rakousko) (zástupce: T.H. Schmitz, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: S. Schäffner, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM: Homeland Housewares LLC (Los Angeles, Kalifornie, Spojené státy)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 7. ledna 2008 (věc R 1508/2006-1) týkajícímu se námitkového řízení mezi Homeland Housewares, LLC a Haraldem Spitzerem.

Výrok

1)	Není namístě vydat rozhodnutí ve věci samé.

2)	Haraldu Spitzerovi se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 116, 9.5.2008.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/29

Usnesení Tribunálu ze dne 7. září 2010 — Norilsk Nickel Harjavalta a Umicore v. Komise

(Věc T-532/08) (1)

(Žaloba na neplatnost - Životní prostředí a ochrana lidského zdraví - Klasifikace, balení a označování některých sloučenin uhličitanu nikelnatého jakožto nebezpečných látek - Směrnice 2008/58/ES - Směrnice 67/548/EHS - Nařízení (ES) č. 790/2009 - Nařízení (ES) č. 1272/2008 - Úprava návrhových žádání - Časová působnost čl. 263 čtvrtého pododstavce SFEU - Neexistence osobního dotčení - Nepřípustnost)

2010/C 301/49

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Norilsk Nickel Harjavalta Oy (Espoo, Finsko) a Umicore SA/NV (Brusel, Belgie) (zástupce: K. Nordlander, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: P. Oliver a D. Kukovec, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalobkyně: Nickel Institute (Toronto, Kanada) (zástupci: K. Nordlander, advokát, D. Anderson, QC, S. Kinsella a H. Pearson, solicitors)

Vedlejší účastník podporující žalovanou: Dánské království (zástupce: B. Weis Fogh, zmocněnec)

Předmět věci

Návrh na částečné zrušení směrnice Komise 2008/58/ES ze dne 21. srpna 2008, kterou se po třicáté přizpůsobuje technickému pokroku směrnice Rady 67/548/EHS o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek (Úř. věst. L 246, s. 1), a dále na částečné zrušení nařízení Komise (ES) č. 790/2009 ze dne 10. srpna 2009, kterým se pro účely přizpůsobení vědeckotechnickému pokroku mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (Úř. věst. L 235, s. 1), a to v rozsahu, v němž tyto akty pozměňují klasifikaci některých sloučenin uhličitanu nikelnatého

Výrok

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)	Norilsk Nickel Harjavalta Oy a Umicore SA/NV ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

3)	Dánské království a Nickel Institute ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 44, 21.2.2009.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/30

Usnesení Tribunálu ze dne 7. září 2010 — Etimine a Etiproducts v. Komise

(Věc T-539/08) (1)

(Žaloba na neplatnost - Životní prostředí a ochrana lidského zdraví - Klasifikace, balení a označování některých boritanů jakožto nebezpečných látek - Směrnice 2008/58/ES - Směrnice 67/548/EHS - Nařízení (ES) č. 790/2009 - Nařízení (ES) č. 1272/2008 - Úprava návrhových žádání - Časová působnost čl. 263 čtvrtého pododstavce SFEU - Neexistence osobního dotčení - Nepřípustnost)

2010/C 301/50

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Etimine SA (Bettembourg, Lucembursko) a AB Etiproducts Oy (Espoo, Finsko) (zástupci: C. Mereu a K. Van Maldegem, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: P. Oliver a D. Kukovec, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalobkyně: Borax Europe Ltd (Londýn, Spojené království) (zástupci: K. Nordlander, advokát, a S. Kinsella, solicitor)

Vedlejší účastník podporující žalovanou: Dánské království (zástupce: B. Weis Fogh, zmocněnec)

Předmět věci

Výrok

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)	Etimine SA a AB Etiproducts Oy ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

3)	Dánské království a Borax Europe Ltd ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 44, 21.2.2009.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/30

Usnesení Tribunálu ze dne 9. září 2010 — Phoenix-Reisen a DRV v. Evropská komise

(Věc T-120/09) (1)

(Státní podpory - Subvence stanovená německými právními předpisy pro insolventní podniky - Stížnost pro údajné porušení práva Společenství - Zamítnutí stížnosti - Přijetí následného rozhodnutí - Nevydání rozhodnutí ve věci)

2010/C 301/51

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobci: Phoenix-Reisen GmbH (Bonn, Německo) a Deutscher Reiseverband e.V. (DRV) (Berlín, Německo) (zástupci: R. Gerharz a A. Funke, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: L. Flynn a B. Martenczuk, zmocněnci)

Vedlejší účastnice na podporu žalované: Spolková republika Německo (zástupci: J. Möller a B. Klein, zmocněnci)

Předmět

Návrh na zrušení dopisu Komise ze dne 13. února 2009, kterým Komise oznamuje svůj úmysl nezasáhnout proti údajným státním podporám poskytovaným Spolkovou republikou Německo ve formě plateb pro případ insolvence.

Výrok

1)	Již není na místě o žalobě rozhodnout.

2)	Již není na místě rozhodnout o návrhu na spojení projednávané věci s věcí T-58/10 předloženou žalobci.

3)	Každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 297, 5.12.2009.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/31

Usnesení Tribunálu ze dne 15. září 2010 — Marcuccio v. Komise

(Věc T-157/09 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Veřejná služba - Úředníci - Přiměřená lhůta pro předložení návrhu na náhradu škody - Opožděnost - Zčásti zjevně nepřípustný a zčásti zjevně neopodstatněný kasační opravný prostředek)

2010/C 301/52

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Luigi Marcuccio (Tricase, Itálie) (zástupce: G. Cipressa, advokát)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: J. Currall a C. Berardis-Kayser, zmocněnci, ve spolupráci s A. Dal Ferrem, advokátem)

Předmět

Kasační opravný prostředek podaný proti usnesení Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (prvního senátu) ze dne 18. února 2009, Marcuccio v. Komise (F-42/08, dosud nezveřejněné ve Sbírce rozhodnutí), a směřující ke zrušení tohoto usnesení

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Luigi Marcuccio ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady vynaložené Evropskou komisí v rámci tohoto řízení.

(1) Úř. věst. C 141, 20.6.2009.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/31

Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 31. srpna 2010 Babcock Novell v. Evropský společný podnik pro ITER a rozvoj termonukleární energie

(Věc T-299/10 R)

(Předběžné opatření - Veřejné zakázky - Nabídkové řízení - Odmítnutí nabídky - Návrh na odklad vykonatelnosti - Fumus boni juris - Naléhavost - Zvážení zájmů)

2010/C 301/53

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Babcock Noell GmbH (Würzburg, Německo) (zástupci: M. Werner a C. Elbreht, advokáti)

Žalovaný: Evropský společný podnik pro ITER a rozvoj termonukleární energie (zástupci: A. Verpont, zmocněnec, ve spolupráci s C. Kennedy-Loest, K. Wilson a C. Thomasem, solicitors, a N. Pourbaix, advokát)

Předmět věci

Návrh na odklad vykonatelnosti rozhodnutí přijatých žalovaným v rámci nabídkového řízení, kterými byly odmítnuty nabídky žalobkyně a položka D zakázky na dodávku toroidních budících cívek ITER byla přidělena jinému uchazeči.

Výrok

1)	Návrh na předběžná opatření se zamítá.

2)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/31

Žaloba podaná dne 10. srpna 2010 — Viaguara v. OHIM — Pfizer (VIAGUARA)

(Věc T-332/10)

()

2010/C 301/54

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: polština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Viaguara S.A. (Varšava, Polsko) (zástupce: R. Skubisz, advokát [radca prawny])

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM: Pfizer Inc.

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit v plném rozsahu rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 20. května 2010 ve věci R 964/2009-1;

—	uložit žalovanému a společnosti Pfizer Inc. náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: Žalobkyně

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka „VIAGUARA“ (přihláška č. 4630562) pro výrobky zařazené do tříd 32 a 33.

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Pfizer Inc.

Namítaná ochranná známka nebo označení: Slovní ochranná známka Společenství „VIAGRA“ pro výrobky zařazené do třídy 5

Rozhodnutí námitkového oddělení: Zamítnutí námitek.

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zrušení rozhodnutí námitkového oddělení a zamítnutí přihlášky v plném rozsahu.

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 8 odst. 5 směrnice č. 207/2009 (1) následkem metodicky nesprávného posouzení souvislosti mezi ochrannými známkami a nesprávných zjištění ohledně nebezpečí neoprávněného prospěchu z dobrého jména a image ochranné známky namítané v námitkovém řízení.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, 24.3.2009, s. 1).

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/32

Žaloba podaná dne 20. srpna 2010 — F91 Diddeléng a další v. Komise

(Věc T-341/10)

()

2010/C 301/55

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: F91 Diddeléng (Dudelange, Lucembursko), Julien Bonnetaud (Yutz, Francie), Thomas Gruszczynski (Amnéville, Francie), Rainer Hauck (Maxdorf, Německo), Stéphane Martine (Esch-sur-Alzette, Lucembursko), Grégory Molnar (Moyeuvre-Grande, Francie) a Yann Thibout (Algrange, Francie) (zástupci: L. Misson, C. Delrée a G. Ernes, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání žalobců

—	zrušit sporné rozhodnutí Evropské komise ze dne 3. června 2010;

—	zrušit nařízení porušující články 45 a 101 SFEU;

—	uložit přiměřené sankce.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobci (fotbalový klub Dudelange a hráči, kteří nejsou státními příslušníky Lucemburska a kteří jsou zaměstnáni v uvedeném klubu) navrhují zrušení rozhodnutí Komise ze dne 3. června 2010, doručeného dne 21. června 2010, kterým Komise informovala žalobce o zastavení řízení o jejich žalobě podané proti Fédération Luxembourgeoise de Football (FLF — Lucemburský fotbalový svaz) na základě článku 45 a 101 SFEU, která se týkala nařízení FLF, které zakazuje žalobcům účast na některých fotbalových zápasech, pokud počet zahraničních hráčů uvedených na oficiálním seznamu zápasů je vyšší než počet stanovený nařízením FLF.

Na podporu své žaloby uvádí žalobci dva žalobní důvody vycházející z:

—

porušení článku 45 SFEU v rozsahu, v němž povinnost, která se momentálně nachází v nařízení FLF, zapsat do seznamu zápasů, sedm hráčů, jejichž první hráčský průkaz byl vystaven v Lucembursku, jakož i zákaz zapsat, do téhož seznamu zápasů, více než čtyři hráče, kteří přestoupili v průběhu sezóny, představuje přímou diskriminaci, která brání státnímu příslušníkovi členského státu vykonávat hospodářskou činnost na lucemburském území. Žalobci krom toho uvádí, že pokud nařízení FLF nepředstavuje přímou diskriminaci, avšak nepřímou diskriminaci, cíle uvedené FLF, tedy sociální cíl podporovat fotbal jako amatérský sport, jsou neopodstatněné a nemohou tedy být považovány za legitimní cíle. Omezení jsou tedy nepřiměřená k uvedenému cíli;

—

porušení článku 101 SFEU v rozsahu, v němž FLF musí být považována za sdružení podniků, které porušuje právo hospodářské soutěže a přesněji článek 101 SFEU, jelikož omezení, pokud jde o počet zahraničních hráčů, má hospodářské důsledky pro profesionální sportovce a narušuje volnou hospodářskou soutěž lucemburských fotbalových klubů.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/32

Žaloba podaná dne 25. srpna 2010 — Portugalská republika v. Komise

(Věc T-345/10)

()

2010/C 301/56

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Portugalská republika (zástupci: L. Inez Fernandes a J. Saraiva de Almeida, zmocněnci, ve spolupráci s M. Figueiredem, advokátem)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání žalobkyně

—

zrušit rozhodnutí Komise K(2010) 4255 v konečném znění ze dne 29. června 2010 o uplatnění finančních oprav na podporu z orientační sekce EZOZF přiznanou na operační program CCI 1999.PT.06.1.PO.007 (Portugalsko — Národní program, Cíl 1), pokud jde o opatření „Investice do zemědělských podniků“, kterým byl snížen příspěvek z orientační sekce EZOZF na výdaje schválené rozhodnutím Komise K(2000) 2878 ze dne 30. října 2000 v rámci programu podpory CCI 1999.PT.06.1.PO.007 (Portugalsko — Národní program, Cíl 1).

—

podpůrně:

zrušit rozhodnutí Komise K(2010) 4255 v konečném znění ze dne 29. června 2010 v rozsahu, v němž se vztahuje na financování, ze strany Společenství, výdajů vynaložených Portugalskou republikou v souvislosti s žádostmi schválenými mezi 28. říjnem 2003 a listopadem 2006, které dosahují výše 194 347 574,29 eur;

zrušit rozhodnutí Komise K(2010) 4255 v konečném znění ze dne 29. června 2010 v rozsahu, v němž se vztahuje na financování, ze strany Společenství, výdajů vynaložených Portugalskou republikou v souvislosti s žádostmi týkajícími se „investic do zemědělských podniků“ spojenými s usazením se mladých zemědělců, které dosahují výše 94 621 812,06 eur.

—	uložit Evropské komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně uplatňuje následující žalobní důvody:

a)	Porušení článku 250 SFEU a nedostatek pravomoci.

b)	Porušení čl. 39 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 (1).

c)	Uplatnění čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 (2) se zpětnou účinností.

d)	Porušení čl. 4 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 445/2002 ze dne 26. února 2002 (3).

e)	Porušení článku 4 nařízení Komise (ES) č. 438/2001 ze dne 2. března 2001 (4).

f)	Porušení čl. 5 odst. 2 nařízení č. 1257/99.

g)	Porušení zásady rovného zacházení.

h)	Porušení zásady rovného zacházení a zásady ochrany legitimního očekávání, jakož i omyl ohledně finančních důsledků, které je třeba vyvodit z porušení právních předpisů Společenství.

i)	Porušení zásady proporcionality.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech (Úř. věst. L 161, s. 1; Zvl. vyd. 14/01, s. 31)

(2) Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a o změně a zrušení některých nařízení (Úř. věst. L 160, s. 80; Zvl. vyd. 03/25, s. 391)

(3) Nařízení Komise (ES) č. 445/2002 ze dne 26. února 2002, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) (Úř. věst. L 74, s. 1; Zvl. vyd. 03/35, s. 269)

(4) Nařízení Komise (ES) č. 438/2001 ze dne 2. března 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, pokud jde o řídicí a kontrolní systémy pro pomoc poskytovanou ze strukturálních fondů (Úř. věst. L 63, s. 21; Zvl. vyd. 14/01, s. 132)

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/33

Kasační opravný prostředek podaný dne 25. srpna 2010 Evropskou komisí proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu ze dne 15. června 2010 ve věci F-35/08, Pachtitis v. Komise

(Věc T-361/10 P)

()

2010/C 301/57

Jednací jazyk: řečtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropská komise (zástupci: J. Curral a I. Chatzigiannis)

Další účastník řízení: Dimitrios Pachtitis (Atény, Řecko), podporovaný Evropským inspektorem ochrany údajů

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—	zrušit rozsudek Soudu pro veřejnou službu ze dne 15. června 2010 ve věci F-35/08, Pachtitis v. Komise;

—	vrátit věc Soudu pro veřejnou službu, aby přezkoumal ostatní důvody pro zrušení;

—	uložil odpůrci v řízení o kasačním opravném prostředku náhradu nákladů tohoto řízení a řízení v první stupni.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Tímto kasačním opravným prostředkem se navrhovatelka domáhá zrušení rozsudku vydaného Soudem pro veřejnou službu dne 15. června 2010 ve věci F-35/08, Pachtitis v. Komise, který zrušil rozhodnutí Úřadu pro výběr personálu Evropských společenství (EPSO) ze dne 31. května 2007, na jehož základě byl D. Pachtitis vyloučen ze seznamu 110 kandidátů, kteří získali nejlepší výsledky ve vstupních testech otevřeného výběrového řízení EPSO/AD/77/06, a kterým bylo rozhodnuto, že Komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady žalobce v řízení v prvním stupni.

Na podporu svého kasačního opravného prostředku se Komise dovolává následujících důvodů směřujících ke zrušení:

—	porušení článků 1, 5 a 7 přílohy III služebního řádu úředníků Evropských společenství;

—	porušení práva Společenství a zejména článku 2 rozhodnutí 2002/620/ES (1) a článku 1 rozhodnutí 2002/621/ES (2), týkajících se zřízení EPSO;

—	porušení povinnosti odůvodnění rozhodnutí.

(1) 2002/620/ES: rozhodnutí Evropského parlamentu, Rady, Komise, Soudního dvora, Účetního dvora, Hospodářského a sociálního výboru, Výboru regionů a veřejného ochránce práv ze dne 25. července 2002 o zřízení Úřadu pro výběr personálu Evropských společenství (Úř. věst. L 197, s. 53; Zvl. vyd. 01/04, s. 46)

(2) 2002/621/ES: rozhodnutí generálních tajemníků Evropského parlamentu, Rady a Komise, tajemníka Soudního dvora, generálních tajemníků Účetního dvora, Hospodářského a sociálního výboru, Výboru regionů a zástupce veřejného ochránce práv ze dne 25. července 2002 o organizaci a způsobu práce Úřadu pro výběr personálu Evropských společenství (Úř. věst. L 197, s. 56; Zvl. vyd. 01/04, s. 48)

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/34

Žaloba podaná dne 3. září 2010 — Bloufin Touna Ellas Naftiki Etaireia a další v. Komise

(Věc T-367/10)

()

2010/C 301/58

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobci: Bloufin Touna Ellas Naftiki Etaireia (Atény, Řecko) Chrisderic (St Cyprien, Francie), André Sébastien Fortassier (Grau D’Agde, Francie) (zástupci: V. Akritidis a E. Petritsi, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání žalobců

—	zrušit nařízení Komise (EU) č. 498/2010 ze dne 9. června 2010, kterým se zakazuje rybolov tuňáka obecného plavidly s košelkovými nevody plujícími pod vlajkou Francie nebo Řecka nebo registrovanými ve Francii nebo Řecku v Atlantském oceánu východně od 45° z. d. a ve Středozemním moři (1);

—	uložit Komisi náhradu veškerých nákladů řízení, které žalobcům vzniknou v průběhu tohoto řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby žalobci uvádějí tři žalobní důvody.

Zaprvé tvrdí, že napadené nařízení bylo přijato v rozporu se zásadami rovného zacházení a zákazu diskriminace stanovenými v článku 18 SFEU, který zakazuje diskriminaci na základě státní příslušnosti, a v čl. 40 odst. 2 SFEU, který zakazuje diskriminaci mezi výrobci nebo spotřebiteli v zemědělském odvětví, jakož i v rozporu s obecnou zásadou práva Evropské unie ve smyslu čl. 21 odst. 2 Listiny základních práv a svobod Evropské unie.

V tomto ohledu žalobci tvrdí, že Komise diskriminovala dvojím způsobem. Jednak zakázala další rybolov Řecka, Francie a Španělska (2) ještě před skončením období rybolovu, přičemž však úroveň vyčerpání řeckých kvót byla podstatně nižší než kvót Španělska. Jednak zatímco Komise informovala všechny tři členské státy EU, že rybolov bude skončen, vydala dvě různá závazná nařízení o skončení rybolovu, jedno pro Řecko a Francii a druhé pro Španělsko, které ve skutečnosti umožnilo španělské flotile pokračovat v rybolovu až do skončení období rybolovu. Žalobci tvrdí, že jim není znám žádný objektivní důvod, který by odůvodňoval takové rozdílné zacházení.

Zadruhé žalobci uvádějí, že Komise porušila obecnou zásadu proporcionality stanovenou v čl. 5 odst. 4 SFEU a Protokolu č. 2 připojeném ke Smlouvě, která je potvrzena ustálenou judikaturou jako vyšší právní pravidlo na ochranu jednotlivce. Podle názoru žalobců Komise mohla přijmout přiměřenější opatření, aby zaručila, že členské státy EU budou respektovat systém nařízení (ES) č. 1224/2009 (3) a zákaz rybolovu tuňáka obecného, pokud národní kvóty dosáhnou kritickou hranici vyčerpání blížící se 100 %. Také mohla tuto činnost zakázat ke stejnému dni všem dotyčným členským státům EU.

Zatřetí žalobci tvrdí, že napadené rozhodnutí bylo přijato v rozporu s obecnou zásadou řádné správy a povinnosti řádné péče, které jsou definovány ustálenou judikaturou a upraveny v článku 41 Listiny základních práv a svobod Evropské unie.

(1) Úř. věst. L 142, s. 1

(2) Nařízení Komise (EU) č. 508/2010 ze dne 14. června 2010, kterým se zakazuje rybolov pro plavidla lovící košelkovými nevody plující pod vlajkou Španělska nebo zaregistrovanými ve Španělsku, která loví tuňáka obecného v Atlantském oceánu východně od 45° západní délky a ve Středozemním moři (Úř. věst. L 149, s. 7).

(3) Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, s. 1).

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/35

Žaloba podaná dne 2. září 2010 — Handicare v. OHIM — Apple Corps (BEATLE)

(Věc T-369/10)

()

2010/C 301/59

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Handicare Holding BV (Helmond, Nizozemsko) (zástupce: G. van Roeyen, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Apple Corps Ltd (Londýn, Spojené království

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 31. května 2010 ve věci R 1276/2009-2 a

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatelka ochranné známky Společenství: Žalobkyně

Dotčená ochranná známka Společenství: Obrazová ochranná známka „BEATLE“ pro výrobky zařazené do třídy 12

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Namítaná ochranná známka nebo označení: Zápis obrazové ochranné známky Spojeného království „BEATLES“ a „THE BEATLES“ č. 1341242 pro výrobky zařazené do třídy 9; zápis španělské obrazové ochranné známky „BEATLES“ pro výrobky zařazené do třídy 9; zápisy německé obrazové ochranné známky „BEATLES“ č. 11148166 a č. 2072741 pro výrobky zařazené do třídy 9; zápis portugalské obrazové ochranné známky „BEATLES“ č. 312175 pro výrobky zařazené do třídy 9; zápis francouzské obrazové ochranné známky „BEATLES“ č. 1584857 pro výrobky zařazené do třídy 9; zápis italské obrazové ochranné známky „BEATLES“ č. 839105 pro výrobky zařazené do třídy 9; zápis slovní ochranné známky Společenství „BEATLES“ č. 219048 pro výrobky zařazené do tříd 6, 9, 14, 15, 16, 18, 20, 21, 24, 25, 26, 27, 28, 34 a 41; zápis obrazové ochranné známky Společenství „BEATLES“ č. 219014 pro výrobky zařazené do tříd 6, 9, 14, 15, 16, 18, 20, 21, 24, 25, 26, 27, 28, 34 a 41;

Rozhodnutí námitkového oddělení: Zamítnutí námitky

Rozhodnutí odvolacího senátu: Vyhovění odvolání a zrušení rozhodnutí námitkového oddělení

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) a čl. 8 odst. 4 nařízení Rady č. 207/2009, jelikož odvolací senát námitku z uvedených důvodů nezamítl, ačkoliv bylo prokázáno, že skutečná podobnost mezi dotyčnými výrobky neexistuje; porušení čl. 8 odst. 5 nařízení Rady č. 207/2009, jelikož odvolací senát nesprávně konstatoval, že podmínky pro uplatnění uvedeného článku byly splněny.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/35

Žaloba podaná dne 3. září 2010 — Bolloré v. Komise

(Věc T-372/10)

()

2010/C 301/60

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Bolloré (Ergué-Gabéric, Francie) (zástupci: P. Gassenbach, C. Lemaire a O. de Juvigny, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání žalobce

—	zrušit články 1 a 2 rozhodnutí Komise č. K(2010) 4160 v konečném znění ze dne 23. června 2010, které se týká řízení podle článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP (Aff. COMP/36.212 — Samopropisovací papír);

—	podpůrně velmi podstatně snížit částku pokuty uložené společnosti Bolloré článkem 2 uvedeného rozhodnutí;

—	uložit Evropské komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Touto žalobou se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí Komise K(2010) 4160 v konečném znění ze dne 23. června 2010, které se týká řízení podle článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP (Aff. COMP/36.212 — Samopropisovací papír) přijatého Komisí na základě rozsudku Soudního dvora vydaného ve věci C-327/07 P, Bolloré v. Komise, kterým Soudní dvůr rozhodl, že práva obhajoby společnosti Bolloré nebyla dodržena, neboť společnost Bolloré byla sankcionována nejen jakožto mateřská společnost Copigraph, ale rovněž jako přímý a osobní spolupachatel protiprávního jednání, zatímco oznámení námitek se týkalo pouze její odpovědnosti jakožto mateřské společnosti Copigraph.

Na podporu své žaloby uvádí žalobkyně šest důvodů vycházejících z:

—

porušení článků 6 a 7 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „EÚLP“) a článků 41, 47 a 49 Listiny základních práv a svobod Evropské unie (dále jen „Listina“), jelikož sankce byla společnosti Bolloré uložena v rozporu se zásadami legality trestných činů a trestů, právní jistoty, osobní povahy sankcí a práva na spravedlivý proces, neboť:

—	sankce uložená společnosti Bolloré jakožto mateřské společnosti představuje porušení zásad legality trestných činů a trestů a právní jistoty uvedených v článcích 6 a 7 EÚLP a článcích 47 a 49 Listiny, jakož i zásady osobní povahy sankcí;

—	vyslechnutí zástupců společnosti Bolloré, na kterém se žádný z členů sboru Komise neúčastnil, představuje porušení práva na spravedlivý proces zakotveného v článku 6 EÚLP a v článcích 41 a 47 Listiny, neboť zástupci společnosti Bolloré nebyli vyslechnuti „svými soudci“;

—	podmínky „znovupřijetí“ původního rozhodnutí porušují z několika důvodů požadavek nestrannosti, který se váže k právu na spravedlivý proces zakotvenému v článku 6 EÚLP a článcích 41 a 47 Listiny;

—	porušení článku 101 SFEU a článku 25 nařízení č. 1/2003 (1), jelikož Komise uložila společnosti Bolloré pokutu za protiprávní jednání, která jsou dnes promlčena;

—	porušení zásady rovného zacházení tím, že ke dni skutkových okolností byla společnosti Bolloré uložena sankce jakožto mateřské společnosti Copigraph

—

porušení článku 101 SFEU, článku 6 EÚLP a článků 41 a 47 Listiny tím, že Komise doručila druhé oznámení námitek ve lhůtě zjevně nepřiměřené, čímž s konečnou platnosti zabránila společnosti Bolloré, aby se bránila proti námitkám týkajícím se jednak její odpovědnosti jakožto mateřské společnosti Copigraph a jednak její osobní účasti na protiprávním jednání;

—	podpůrně porušení pokynů z roku 1998 o metodě stanovování pokut (2), zásady individualizace trestů a přiměřenosti při stanovování výše pokuty a požadavku odůvodnění, jakož i

—	podpůrně porušení sdělení z roku 1996 o neuložení nebo snížení pokut (3) a zásad přiměřenosti a rovného zacházení.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích [101 SFEU] a [102 SFEU] (Úř. věst. 2003, L 1, s. 1; Zvl. vyd. 08/02, s. 205).

(2) Pokyny o metodě stanovování pokut udělených podle čl. 15 odst. 2 nařízení č. 17 a čl. 65 odst. 5 Smlouvy o ESUO (Úř. věst. 1998, C 9, s. 3; Zvl. vyd. 08/01, s. 171).

(3) Sdělení Komise o neuložení nebo snížení pokut v případech kartelových dohod (Úř. věst. 1996, C 207, s. 4).

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/36

Žaloba podaná dne 8. září 2010 — Villeroy & Boch Austria v. Komise

(Věc T-373/10)

()

2010/C 301/61

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Villeroy & Boch Austria GmbH (Mondsee, Rakousko) (zástupci: A. Reidlinger a S. Dethof, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž se týká žalobkyně;

—	podpůrně přiměřeným způsobem snížit částku pokuty uložené žalobkyni v napadeném rozhodnutí;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně napadá rozhodnutí Komise K(2010) 4185 v konečném znění ze dne 23. června 2010 ve věci COMP/39092 — vybavení koupelen. Napadeným rozhodnutím byly žalobkyni a dalším podnikům uloženy pokuty za porušení článku 101 SFEU, jakož i článku 53 Dohody o EHP. Žalobkyně se podle Komise účastnila trvající kartelové dohody nebo jednání ve vzájemné shodě v odvětví vybavení koupelen v Belgii, Německu, Francii, Itálii, Nizozemsku a Rakousku.

K odůvodnění své žaloby žalobkyně uplatňuje sedm žalobních důvodů.

Svým prvním žalobním důvodem žalobkyně zpochybňuje porušení článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP vyplývající z domněnky jediného komplexního protiprávního jednání. Tímto nepřípustným celkovým posouzením žalovaná porušila svou povinnost právního posouzení individuálních jednání různých adresátů rozhodnutí a provádí právně nepřípustné přičítání jednání nepřičitatelných jednání třetích osob.

V rámci druhého žalobního důvodu žalobkyně podpůrně uplatňuje, vycházejíc z neexistence individualizovaného odůvodnění rozhodnutí, porušení povinnosti uvést odůvodnění podle článku 296 odst. 2 SFEU.

Dále žalobkyně jakožto třetí žalobní důvod uvádí, že napadené rozhodnutí musí být zrušeno, jelikož se žalobkyně neúčastnila jí vytýkaných protiprávních jednání na věcně a místně relevantních trzích, jichž se týká zmíněné rozhodnutí a nebylo jí prokázáno porušení kartelového práva.

Ve svém čtvrtém žalobním důvodu žalobně uvádí, že žalobkyni a její mateřské společnosti byla protiprávně uložena solidární pokuta. Uložení takovéto solidární pokuty porušuje zásadu nulla poena sine lege obsaženou v čl. 49 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie a zásadu proporcionality trestů podle čl. 49 odst. 3 ve spojení s čl. 48 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie, jakož i čl. 23 nařízení (ES) č. 1/2003 (1)

V rámci pátého žalobního důvodu žalobkyně vytýká nesprávný výpočet pokuty. V této souvislosti uvádí, že žalovaná ve výpočtu zohlednila obrat žalobkyně, který od samého počátku nikterak nesouvisí se vznesenými výtkami.

Svým šestým žalobním důvodem žalobkyně vytýká neúměrně dlouhou dobu řízení a její nezohlednění v rámci výpočtu pokuty jakožto porušení článku 41 Listiny základních práv Evropské unie..

Sedmým žalobním důvodem je vytýkáno nesprávné posouzení v rámci výpočtu pokuty při posuzování údajného podílu žalobkyně na protiprávním jednání. Žalobkyně v této souvislosti uvádí, že i v případě, že by bývalo došlo k porušení článku 101 SFEU, jak se domnívá žalovaná, je pokuta neúměrně vysoká a disproporční. Podle názoru žalobkyně žalovaná porušila zásadu proporcionality trestů kodifikovanou v čl. 48 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. L 1, s. 1; Zvl. vyd. 08/02, s. 205).

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/37

Žaloba podaná dne 8. září 2010 — Villeroy & Boch v. Komise

(Věc T-374/10)

()

2010/C 301/62

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Villeroy & Boch AG (Mettlach, Německo) (zástupci: M. Klusmann, advokát, a S. Thomas, Professor)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž se týká žalobkyně;

—	podpůrně přiměřeným způsobem snížit částku pokuty uložené žalobkyni v napadeném rozhodnutí;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

K odůvodnění své žaloby žalobkyně uplatňuje sedm žalobních důvodů.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/38

Žaloba podaná dne 8. září 2010 — Hansa Metallwerke a další v. Komise

(Věc T-375/10)

()

2010/C 301/63

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Hansa Metallwerke AG (Stuttgart, Německo), Hansa Nederland BV (Nijkerk, Nizozemsko), Hansa Italiana Srl (Castelnuovo del Garda, Itálie), Hansa Belgium Sprl (Asse, Belgie), Hansa Austria GmbH (Salzburk, Rakousko) (zástupce: H. J. Hellmann, Rechtsanwalt)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání žalobkyň

—	Zrušit rozhodnutí Evropské komise ze dne 23. června 2010 v řízení podle článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/39092 — Sanitární zařízení) v rozsahu, v němž se týká žalobkyň, kterým bylo toto rozhodnutí doručeno dne 30. června 2010;

—	podpůrně, snížit pokuty uložené žalobkyním;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně se obrací proti rozhodnutí Komise K(2010) 4185 v konečném znění ze dne 23. června 2010 ve věci COM/39092 — Sanitární zařízení. V napadeném rozhodnutí byly žalobkyním a jiným podnikům uloženy pokuty z důvodu porušení článku 101 SFEU, jakož i článku 53 Dohody o EHP. Podle názoru Komise se žalobkyně účastnily dohody nebo pokračujícího jednání ve vzájemné shodě v odvětví sanitárního zařízení v Belgii, Německu, Francii, Itálii, Nizozemsku a Rakousku.

K odůvodnění své žaloby žalobkyně zaprvé uvádějí, že pokuty udělené žalobkyním přesahují nepřípustným způsobem nejvyšší přípustnou výši podle čl. 23 odst. 2 druhé věty nařízení (ES) č. 1/2003 (1), neboť žalovaná založila své rozhodnutí na nesprávném celosvětovém obratu společnosti Hansa Metallwerke AG.

Zadruhé vytýkají porušení zásady legitimního očekávání. Žalobkyně zastávají názor, že žalovaná se v rámci správního řízení dopustila závažných procesních chyb, a tím znevýhodnila žalobkyně vůči ostatním účastníkům řízení. K zohlednění této okolnosti, jež v průběhu řízení žalovaná přislíbila, v napadeném rozhodnutí nedošlo.

Zatřetí žalobkyně tvrdí, že žalovaná porušila čl. 23 odst. 2 nařízení č. 1/2003 z důvodu nesprávného vyměření pokut s ohledem na sdělení o shovívavosti (2). Žalobkyně Komisi vytýkají, že ačkoliv s ní spolupracovaly, nebylo jim žádné snížení uložených pokut přiznáno.

Začtvrté žalobkyně uvádějí, že použití pokynů pro výpočet pokut (3) na skutkové stavy, které nastaly dávno před jejich zveřejněním, porušuje zákaz retroaktivity.

Dále tvrdí, že na praxi ukládání pokut žalované se nevztahuje zmocňující ustanovení čl. 23 odst. 2 nařízení č. 1/2003. Žalobkyně v této souvislosti vytýkají, že napadené rozhodnutí porušuje zásadu rovného zacházení a zásadu proporcionality. Způsob, jakým uplatňuje žalovaná čl. 23 odst. 2 nařízení č. 1/2003 v rámci své praxe při ukládání pokut porušuje zásadu přiměřenosti trestů podle článku 7 EÚLP a článku 49 Listiny základních práv Evropské unie.

Konečně žalobkyně vytýkají nesprávné použití čl. 23 odst. 2 nařízení č. 1/2003 a pokynů pro výpočet pokut z důvodu nespočetných pochybení při jejich použití a při uplatnění posuzovací pravomoci v neprospěch žalobkyň. Zejména tvrdí, že dokazování a hodnocení důkazů žalovanou je ve vztahu k individuálním jednáním žalobkyň nesprávné.

(2) Oznámení Komise o ochraně před pokutami a snížení pokut v případech kartelů (Úř. věst. C 45, s. 3; Zvl. vyd. 08/02, s. 155).

(3) Pokyny pro výpočet pokut uložených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003 (Úř. Věst. C 210, s. 2).

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/39

Žaloba podaná dne 6. září 2010 — Preparados Alimenticios v. OHIM — Rila Feinkost-Importe (Jambo Afrika)

(Věc T-377/10)

()

2010/C 301/64

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Preparados Alimenticios, SA (Barcelona, Španělsko) (zástupce: D. Pellisé Urquiza, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Rila Feinkost-Importe GmbH & Co. KG (Stemwede-Levern, Německo)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 9. června 2010 ve věci R 1144/2009-1;

—	prohlásit tuto žalobu za přípustnou a opodstatněnou a

—	zamítnout přihlášku napadené ochranné známky Společenství.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatelka ochranné známky Společenství: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka „Jambo Afrika“ pro výrobky zařazené do tříd 29, 30 a 33

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Žalobkyně

Namítaná ochranná známka nebo označení: Zápisy španělské obrazové ochranné známky „JUMBO“ č. 2573221, č. 2573219 a č. 2573216 pro výrobky zařazené do tříd 29 a 30; zápis obrazové ochranné známky Společenství „JUMBO CUBE“ č. 2217404 pro výrobky zařazené do třídy 29; zápis obrazové ochranné známky Společenství „JUMBO MARINADE“ č. 2412823 pro výrobky zařazené do tříd 29 a 30; zápis obrazové ochranné známky Společenství „JUMBO NOKKOS“ č. 2413391 pro výrobky zařazené do tříd 29 a 30; zápisy obrazové ochranné známky Společenství „JUMBO“ č. 2413581, č. 2423275, č. 2970754, č. 3246139, č. 3754462 a č. 4088761 pro výrobky zařazené do tříd 29 a 30

Rozhodnutí námitkového oddělení: vyhovění námitkám pro část sporných výrobků

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí námitek v plném rozsahu

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady č. 207/2009, neboť odvolací senát nesprávně vyloučil nebezpečí záměny.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/40

Žaloba podaná dne 7. září 2010 — Masco a další v. Komise

(Věc T-378/10)

()

2010/C 301/65

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Masco Corp. (Taylor, Spojené státy americké), Hansgrohe AG (Schiltach, Německo), Hansgrohe Deutschland Vertriebs GmbH (Schiltach, Německo), Hansgrohe Handelsgesellschaft m.b.H. (Wiener Neudorf, Rakousko), Hansgrohe SA/NV (Anderlecht, Belgie), Hansgrohe B.V. (Westknollendam, Nizozemsko), Hansgrohe SARL (Antony, Francie), Hansgrohe Srl (Villanova d’Asti, Itálie), Hüppe GmbH (Bad Zwischenahn, Německo), Hüppe Gesellschaft m.b.H. (Laxenburg, Rakousko), Hüppe Belgium SA/NV (Zaventem, Belgie) a Hüppe B.V. (Alblasserdam, Nizozemsko) (zástupci: D. Schroeder, advokát a J. Temple Lang, solicitor)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání žalobkyň

—	Zrušit článek 1 rozhodnutí Komise K(2010) konečné ze dne 23. června 2010 ve věci COMP/39092 — Vybavení koupelen v rozsahu, v němž prohlašuje, že žalobkyně se účastnily trvající kartelové dohody nebo jednání ve vzájemné shodě „v oblasti vybavení koupelen“, a

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení jakož i ostatních nákladů a výdajů žalobkyň vynaložených v souvislosti s projednávaným případem.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně se svou žalobou domáhají částečného zrušení článku 1 rozhodnutí Komise K(2010) konečné ze dne 23. června 2010 ve věci COMP/39092 — Vybavení koupelen, v němž Komise určila, že žalobkyně spolu s jinými podniky tím, že se účastnily trvající kartelové dohody nebo jednání ve vzájemné shodě „v oblasti vybavení koupelen“, která se týkala území Německa, Rakouska, Itálie, Francie, Belgie a Nizozemska, porušily článek 101 SFEU a článek 53 Dohody o EHP.

Žalobkyně zakládají svou žalobu na jednom žalobním důvodu.

Žalobkyně napadají právní kvalifikaci Komise chování jakožto jediného a komplexního protiprávního jednání, týkajícího se tří různých skupin zboží, a to armatur, sprchových zástěn a výrobků ze sanitární keramiky, ačkoli bylo nutno konstatovat, že se jedná o tři samostatná protiprávní jednání.

Žalobkyně nevyrábějí žádné výrobky ze sanitární keramiky. Tvrdí, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení skutkového stavu, neboť určila, že žalobkyně se dopustily komplexního protiprávního jednání, týkajícího se tří různých skupin zboží včetně výrobků ze sanitární keramiky. Konstatování Komise v rozhodnutí, že se jedná o komplexní protiprávní jednání, je v rozporu s dřívějšími případy Komise (nebo s judikaturou soudů). Komise tím porušila zásadu transparentnosti, právní jistoty a rovného zacházení. Předložené skutečnosti a důkazy zejména nepřipouští závěr Komise, že se jedná o komplexní protiprávní jednání, týkající se tří různých skupin zboží.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/40

Žaloba podaná dne 8. září 2010 — Keramag Keramische Werke a další v. Komise

(Věc T-379/10)

()

2010/C 301/66

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Keramag Keramische Werke AG (Ratingen, Německo); Koralle Sanitärprodukte GmbH (Vlotho, Německo); Koninklijke Sphinx BV (Maastricht, Nizozemí); Allia SAS (Avon, Francie); Produits Céramique de Touraine SA (PCT) (Selles sur Cher, Francie), a Pozzi Ginori SpA (Milán, Itálie) (zástupci: J. Killick, barrister, P. Lindfelt, advokát, I. Reynolds, solicitor, a K. Struckmann, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání žalobkyň

—	zrušit napadené rozhodnutí v plném rozsahu nebo částečně;

—	určit, že žalobkyně nejsou odpovědné za protisoutěžní jednání v odvětví vodovodních baterií, a případně zrušit rozhodnutí v rozsahu, v němž případně shledá žalobkyně za toto jednání odpovědné;

—	dále či podpůrně, snížit výši pokuty;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení;

—	přijmout jakákoli další opatření, která bude Tribunál považovat za vhodná za okolností v projednávané věci.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně se domáhají zrušení rozhodnutí Komise K(2010) 4185 v konečném znění ze dne 23. června 2010 v řízení podle článku 101 Smlouvy o fungování Evropské unie (věc COMP/39.092) v rozsahu, v němž se jím konstatuje odpovědnost žalobkyň za účast na trvající kartelové dohodě, nebo podílení se na trvajícím jednání ve shodě v odvětví vybavení a instalací koupelen na území Německa, Rakouska, Itálie, Francie, Belgie a Nizozemska.

Na podporu své žaloby žalobkyně uplatňují sedm žalobních důvodů.

Zaprvé žalobkyně tvrdí, že Komise neposoudila, ani nepřezkoumala hospodářské souvislosti, a v důsledku toho neprokázala protisoutěžní cíl uváděného protiprávního jednání v souladu s vyžadovaným standardem dokazování. Žalobkyně uvádějí, že Komise nebyla oprávněna předpokládat (nebo také rozhodnout), že diskuze (i) mezi navzájem nesoutěžícími podniky (ii) o neekonomické ceně, kterou nezaplatí žádný subjekt na trhu, měly protisoutěžní cíl.

Zadruhé žalobkyně tvrdí, že by se Komise dopustila pochybení, kdyby shledala žalobkyně odpovědnými za protiprávní jednání v odvětví vodovodních baterií vzhledem k prvnímu žalobnímu důvodu a ke skutečnosti, že žalobkyně tyto baterie nevyrábí.

Zatřetí žalobkyně tvrdí, že Komise neprokázala existenci údajného protiprávního jednání v souladu s vyžadovaným standardem dokazování, zejména proto, že provedla nesprávný rozbor důkazních prostředků ve Francii, Itálii a ve vztahu ke Keramag Keramische Werke Aktiengesellschaft v Německu.

Začtvrté žalobkyně tvrdí, že Komise neprokázala zájem na konstatování protiprávního jednání v Nizozemsku, které bylo promlčeno.

Zapáté žalobkyně uvádějí, že Komise

i)	řádně nepopsala vytýkané jednání v oznámení námitek a

ii)	nezjišťovala ani nezpřístupnila relevantní důkazy potenciálně svědčící o nevině žalobkyň.

Tato procesní selhání podle žalobkyň zasáhla do jejich práva na obhajobu.

Zašesté žalobkyně tvrdí, že vyšetřování v projednávané věci bylo svou povahou selektivní a svévolné vzhledem k tomu, že mnoho společností, které se měly údajně protiprávních schůzek a diskuzí účastnit, nebylo nikdy stíháno.

Zasedmé žalobkyně uvádějí, že pokuta je neospravedlnitelně a nepřiměřeně vysoká, zejména s ohledem na to, že dotčené jednání nebylo uskutečněno v praxi, ani nemělo žádné dopady na trhu. Žalobkyně proto vyzývají Tribunál, aby využil svou pravomoc k soudnímu přezkumu v plné jurisdikci podle článku 261 SFEU, aby výši pokuty snížil.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/41

Žaloba podaná dne 8. září 2010 — Sanitec Europe v. Komise

(Věc T-381/10)

()

2010/C 301/67

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Sanitec Europe Oy (Helsinki, Finsko) (zástupci: J. Killick, Barrister, I. Reynolds, Solicitor, P. Lindfelt a K. Struckmann, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit zcela nebo zčásti rozhodnutí Komise č. K(2010) 4185 v konečném znění, ze dne 23. června 2010 ve věci COMP/39092 — Koupelnová vybavení;

—	prohlásit, že žalobkyně neodpovídá za protisoutěžní jednání, pokud jde o vodovodní kohoutky, a v případě potřeby zrušit napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž prohlašuje žalobkyni (nebo její dceřiné společnosti) za odpovědnou;

—	krom toho, anebo podpůrně, snížit výši pokuty;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení a

—	přijmout jakékoli jiné opatření, které se za okolností daného případu jeví jako vhodné.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Touto žalobou se žalobkyně podle článku 263 SFEU domáhá zrušení rozhodnutí Komise K(2010) 4185 v konečném znění, ze dne 23. června 2010 ve věci COMP/39092 — Koupelnová vybavení, které se týká dohody mezi podniky na belgickém, německém, francouzském, italském, nizozemském a rakouském trhu s koupelnovým vybavením ohledně prodejních cen a výměny citlivých obchodních informací, jakož i podpůrně, snížení výše pokuty, která jí byla uložena.

Na podporu své žaloby uvádí žalobkyně následující důvody:

Zaprvé Komise neposoudila ani neprošetřila hospodářské souvislosti, a tím dostatečně právně neprokázala protisoutěžní účinek údajného protiprávního jednání. Komise nebyla oprávněna předpokládat (nebo mít za to), že rozhovory i) mezi subjekty, které si nekonkurují, ii) o cenách nehospodářské povahy, které nehradí žádný účastník trhu, měly protisoutěžní účinek.

Zadruhé Komise nesprávně rozhodla o odpovědnosti žalobkyně za protiprávní jednání, pokud jde o vodovodní kohoutky, vzhledem k prvnímu žalobnímu důvodu a skutečnosti, že ani žalobkyně ani její dceřiné společnosti kohoutky nevyrábějí.

Krom toho Komise dostatečně právně neprokázala existenci domnělého protiprávního jednání, za které byla žalobkyně prohlášena odpovědnou, zejména proto, že její hodnocení důkazů, pokud jde o Francii a Itálii a společnost Keramag Keramische Werke AG v Německu, bylo chybné.

Začtvrté Komise neprokázala zájem na prohlášení protiprávního jednání v Nizozemsku, které bylo promlčeno.

Komise navíc i) ve svých připomínkách dostatečně neuvedla námitky a ii) nezohlednila ani nepředložila relevantní důkazy ve prospěch žalobkyně. Tato procesní pochybení nenapravitelně poškodila právo žalobkyně na obhajobu.

V dalším žalobním důvodu žalobkyně uvádí, že nemůže být přímo a osobně povinna zaplatit pokutu ve výši 9 873 060 eur. Samotná žalobkyně nebyla obviněna z žádného protiprávní jednání. Má odpovědnost pouze jako mateřská společnost a jako taková nemůže osobně a bezprostředně odpovídat za zaplacení pokuty. Navíc nebyla možnost přímé a osobní odpovědnosti objasněna v námitkách, což je procesní pochybení, které odůvodňuje prohlášení rozhodnutí za neplatné.

Krom toho bylo chybně rozhodnuto, že žalobkyně ručí společně a nerozdílně za jednání své dceřiné společnosti Keramag Keramische Werke AG. Žalobkyně však v dotčeném období nebyla držitelkou všech podílů v této společnosti a nemohla v ní vykonávat rozhodující vliv, a ani jej nevykonávala.

Zároveň bylo šetření v tomto případě selektivní a svévolné, vzhledem k tomu, že řada společností, které se údajně účastnily protiprávních jednání nebo rozhovorů, nebyla nikdy předmětem vyšetřování.

Konečně pak byla pokuta neodůvodněně a nepřiměřeně vysoká, zejména z důvodu, že dohoda nebyla prováděna a neměla žádné účinky na trh. Žalobkyně vyzývá Soudní dvůr, aby vykonal svou neomezenou pravomoc podle článku 261 SFEU ke snížení pokuty.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/42

Žaloba podaná dne 9. září 2010 — Villeroy et Boch v. Komise

(Věc T-382/10)

()

2010/C 301/68

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Villeroy et Boch (Paříž, Francie) (zástupci: J. Philippe a K. Blau-Hansen, advokáti, a A. Villette, Solicitor)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž se dotýká žalobkyně,

—	podpůrně, snížit jí pokutu, která jí byla uložena napadeným rozhodnutím,

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně navrhuje částečné zrušení rozhodnutí K(2010) 4185 v konečném znění ze dne 23. června 2010, v řízení podle článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „EHP“) (věc COMP/39092 — sanitární zařízení), ve věci kartelové dohody na belgickém, německém, francouzském, italském, nizozemském a rakouském trhu se sanitárními zařízeními určenými pro koupelny, která se týká koordinace prodejních cen a výměny citlivých obchodních informací.

Na podporu své žaloby uvádí žalobkyně sedm žalobních důvodů:

—	porušení článku 101 SFEU a článku 53 EHP jelikož žalovaná tím, že kvalifikovala protiprávní jednání jako jediné, komplexní a pokračující protiprávní jednání, tak nesplnila svou povinnost právního přezkumu individuálních jednání adresátů napadeného rozhodnutí;

—	porušení povinnosti odůvodnění podle čl. 296 druhého pododstavce SFEU, jelikož žalovaná nepředložila dostatečně přesnou definici relevantního trhu v napadeném rozhodnutí;

—	neexistence důkazu dostatečně prokazujícího účast žalobkyně na protiprávních jednáních ve Francii;

—

porušení zásady nulla poena sine lege zakotvené v čl. 49, prvním pododstavci Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), jakož i zásady proporcionality sankce za protiprávní jednání zakotvené v čl. 49 třetím pododstavci Listiny ve spojení s čl. 48 prvním pododstavcem Listiny a článkem 23 nařízení č. 1/2003 (1), jelikož žalovaná uložila pokutu solidárně žalobkyni a její mateřské společnosti;

—	nesprávný výpočet pokuty, jelikož žalovaná zahrnula obraty žalobkyně, které nesouvisí s výtkami předloženými při výpočtu pokuty;

—	porušení článku 41 Listiny, jelikož nepřiměřená délka řízení nebyla zohledněna při výpočtu pokuty;

—	porušení zásady proporcionality trestů a nesprávných posouzení při výpočtu pokuty, jelikož základní částka byla stanovena na 15 % a celková výše pokuty překročila hranici 10 % ve srovnání s obraty žalobkyně.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích [101 SFEU] a [102 SFEU] (Úř. věst. L 1, s. 1; Zvl. vyd. 08/02, s. 205).

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/43

Žaloba podaná dne 7. září 2010 — Continental Bulldog Club Deutschland v. OHIM (CONTINENTAL)

(Věc T-383/10)

()

2010/C 301/69

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Continental Bulldog Club Deutschland eV (Berlín, Německo) (zástupkyně: S. Vollmer, advokátka)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 23. června 2010 ve věci R 300/2010-1;

—	podpůrně, zrušit napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž se týká výrobků a služeb zařazených do třídy 44;

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka „CONTINENTAL“ pro výrobky zařazené do tříd 31 a 44.

Rozhodnutí průzkumového referenta: Zamítnutí přihlášky.

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání.

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (ES) 207/2009 (1), jelikož ochranná známka Společenství nemá rozlišovací způsobilost a popisný charakter.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, 24.3.2009, s. 1).

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/43

Žaloba podaná dne 13. září 2010 — ArcelorMittal Wire France a další v. Komise

(Věc T-385/10)

()

2010/C 301/70

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: ArcelorMittal Wire France (Bourg-en-Bresse, Francie), ArcelorMittal Fontaine (Fontaine-L’Evêque, Belgie), ArcelorMittal Verderio Srl (Verderio Inferiore, Itálie) (zástupci: H. Calvet, O. Billard a M. Pittie, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání žalobkyň

—

primárně zrušit rozhodnutí Komise ze dne 30. června 2010 ve věci COMP/38.344 — Předepjatá ocel v rozsahu, v němž (i) v článku 1 rozhodla o účasti společností AMWF, AM Fontaine a AM Verdeiro na jediném a trvajícím protiprávním jednání nebo jednání ve vzájemné shodě v odvětví předepjaté oceli v rozporu s článkem 101 SFEU a článkem 53 Dohody o EHP v období od 1. ledna 1984 do 19. září 2002, od 20. prosince 1984 do 19. září 2002 a od 3. dubna 1995 do 19. září 2002; (ii) v důsledku toho v článku 2 uložila společnosti AMWF pokutu ve výši 276,48 milionů eur, z toho 268,8 milionů eur společně a nerozdílně se společností AM Fontaine, a 72 milionů eur společně a nerozdílně s AM Verdeiro; (iii) jim v článku 3 uložila okamžité ukončení protiprávního jednání, pokud tak již neučinily, a napříště se zdržely úkonů nebo jednání uvedených v bodu (i), jakož i veškerých úkonů nebo jednání se stejným nebo srovnatelným účinkem, a (iv) je v článku 4 označuje jako adresáty rozhodnutí;

—	podpůrně, na základě své pravomoci přezkumu v plné jurisdikci, opravit rozhodnutí velmi podstatným snížením takových pokut uložených každé ze žalobkyň, jako jsou částky uvedené v článku, a

—	v každém případě uložit Komisi náhradu veškerých nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně se primárně domáhají zrušení rozhodnutí Komise KOM(2010) 4387 v konečném znění ze dne 30. června o řízení podle článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „EHP“) (věc COMP/38.344 — Předepjatá ocel) o kartelové dohodě na evropském trhu předepjaté oceli týkající se stanovení cen, rozdělení trhu a výměny citlivých obchodních informací.

Na podporu své žaloby žalobkyně uplatňují několik žalobních důvodů:

—	porušení základních práv žalobkyň na nestranný soud a porušení článku 47 Listiny základních práv Evropské unie, jelikož Komise vykonávala funkce vyšetřovací i soudní;

—	porušení čl. 23 odst. 2 nařízení č. 1/2003 (1), jakož i zásad personality trestu, proporcionality a rovného zacházení, jelikož Komise žalobkyním uložila pokuty ve výši, která zjevně překračuje zákonný strop 10 % z celkového obratu dosaženého společnostmi v průběhu předchozího účetního období;

—	nedostatečnost důkazů prokazujících existenci porušení článků 101 SFEU a 53 EHP za období od 1. ledna 1984 do listopadu 1992 nebo přinejmenším nedostatečné odůvodnění;

—	neexistence odůvodnění a porušení pokynů pro výpočet pokut (2), jakož i zásad legitimního očekávání a řádné správy, protože napadené rozhodnutí je zatíženo mezerami, které činí metodiku výpočtu pokut použitou Komisí nesrozumitelnou;

—	neexistence odůvodnění a zjevně nesprávná právní a skutková posouzení která pokuty uložené společnostem AMWF a AM Fontaine zvýšila o 60 % z titulu recidivy;

—	nedostatečné odůvodnění a porušení čl. 23 odst. 2 nařízení č. 1/2003, jakož i zásad rovného zacházení a proporcionality zvýšením pokut o 20 % z titulu odrazujícího účinku pouze žalobkyním, ačkoliv se ostatní účastníci řízení nacházeli v totožné situaci.

(2) Pokyny pro výpočet pokut uložených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003 (Úř. věst. C 210, s. 2).

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/44

Žaloba podaná dne 8. září 2010 — Dornbracht v. Komise

(Věc T-386/10)

()

2010/C 301/71

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Aloys F. Dornbracht GmbH & Co. KG (Iserlohn, Německo) (zástupci: H. Janssen, T. Kapp a M. Franz, Rechtsanwälte)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž se týká žalobkyně,

—	podpůrně snížit pokutu uloženou žalobkyni napadeným rozhodnutím,

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně napadá rozhodnutí Komise K(2010) 4185 v konečném znění ze den 23. června 2010, ve věci COMP/39092 — Sanitární zařízení pro koupelny. Napadené rozhodnutí uložilo žalobkyni a dalším podnikům pokuty za porušení článku 101 SFEU, jakož i článku 53 Dohody o EHP. Žalobkyně se podle názoru Komise v Německu a Rakousku zúčastnila trvající dohody nebo jednání ve vzájemné shodě v odvětví sanitárních zařízení pro koupelny.

Na odůvodnění své žaloby žalobkyně uvádí osm žalobních důvodů.

V prvním žalobním důvodu žalobkyně vytýká porušení čl. 23 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2003 (1), protože žalovaná nezohlednila početné polehčující okolnosti svědčící v její prospěch.

Druhým žalobním důvodem žalobkyně vytýká porušení čl. 23 odst. 3 nařízení č. 1/2003, protože žalovaná se svým výkladem článku 23 odst. 2 druhé věty téhož nařízení jako horní hranice stala neschopnou zohlednit závažnost porušování, které žalobkyni vytýká.

Žalobkyně dále uvádí jako třetí žalobní důvod porušení zásady rovného zacházení, protože žalovaná stanovením paušálních částek nezohlednila individuální účast žalobkyně k porušování předpisů.

V rámci čtvrtého žalobního důvodu žalobkyně uvádí, že žalovaná při stanovování výše pokuty neporovnala porušování předpisů s jejich porušováním v jiných případech, které rozhodovala, a porušila tím zásadu rovného zacházení.

Jako pátý žalobní důvod žalobkyně vytýká nepřiměřenou výši pokuty, protože žalovaná nezohlednila omezené hospodářské kapacity žalobkyně.

V rámci šestého žalobního důvodu se uvádí, že žalovaná porušila zákaz retroaktivity tím že vypočítala pokutu podle svých pokynů pro výpočet pokut (2) z roku 2006.

Jako sedmý žalobní důvod žalobkyně namítá, že čl. 23 odst. 3 nařízení č. 1/2003 porušuje zásadu určitosti.

Konečně žalobkyně jako osmý žalobní důvod uplatňuje, že stanovení pokuty je protiprávní, protože pokuta byla vypočítána na základě pokynů pro výpočet pokut, které žalované dávají příliš velkou posuzovací pravomoc.

(2) Pokyny pro výpočet pokut uložených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003 (Úř. věst. 2006, C 210, s. 2).

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/45

Žaloba podaná dne 9. září 2010 — Goutier v. OHIM — Eurodata (ARANTAX)

(Věc T-387/10)

()

2010/C 301/72

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Klaus Goutier (Frankfurt nad Mohanem, Německo) (zástupce: E. E. Happe, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Eurodata GmbH & Co. KG (Saarbrücken, Německo)

Návrhová žádání žalobce

—

zrušit rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 1. července 2010 ve věci R 126/2009-4 v rozsahu, v němž byla zamítnuta přihláška ochranné známky Společenství tím, že bylo zrušeno napadené rozhodnutí ve vztahu k následujícím službám:

— třída 35– daňové poradenství, příprava daňových přiznání, vedení účetnictví, auditorské služby, odborné poradenství, podnikové poradenství;

— třída 36– příprava daňových posudků a odhadů, fúze a akvizice, zejména finanční poradenství při koupi nebo prodeji podniků, jakož i podílů v podnicích;

— třída 42– právní poradenství a zastupování, rešerše v právních věcech;

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: Žalobce.

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka „ARANTAX“ pro služby zařazené do tříd 35, 36 a 42.

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Eurodata GmbH & Co. KG.

Namítaná ochranná známka nebo označení: Německá slovní ochranná známka „ANTAX“ pro služby zařazené do tříd 35, 36, 41, 42 a 45.

Rozhodnutí námitkového oddělení: Zamítnutí námitek.

Rozhodnutí odvolacího senátu: Částečné zrušení rozhodnutí námitkového oddělení a částečné zamítnutí přihlášky ochranné známky Společenství.

Dovolávané žalobní důvody: Porušení článků 15 a 43 nařízení (ES) č. 207/2009 (1), neboť nebyl předložen důkaz o užívání, jakož i porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009, neboť mezi kolidujícími ochrannými známkami neexistuje nebezpečí záměny.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, 24.3.2009, s. 1).

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/46

Žaloba podaná dne 6. září 2010 — Productos Derivados del Acero v. Komise

(Věc T-388/10)

()

2010/C 301/73

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Productos Derivados del Acero, SA (Catarroja, Španělsko) (zástupci: M. B. Escuder Tella, J. Viciano Pastor a F. Palau Ramirez, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání žalobkyně

—	Zrušit napadené rozhodnutí, neboť uplynula lhůta v délce 5 let stanovená pro promlčení uložení sankcí v článku 25 nařízení (ES) č. 1/2003.

—

Podpůrně, za předpokladu nevyhovění předchozímu návrhovému žádání, částečně zrušit napadené rozhodnutí v rozsahu, v jakém má za to, že společnost Productos Derivados del Acero, S.A. (PRODERAC) se účastnila dohod omezujících hospodářskou soutěž uvedených v daném rozhodnutí, a určit, že se uvedená společnost neúčastnila koluzních jednání, která jsou jí přičítána.

—

Podpůrně, za předpokladu nevyhovění předchozímu návrhovému žádání, částečně zrušit napadené rozhodnutí v rozsahu, v jakém snižuje pokutu uloženou společnosti Productos Derivados del Acero, S.A. (PRODERAC) pouze o 25 %, a určit, že daná společnost se osvobozuje od zaplacení pokuty na základě pokynů o ukládání pokut z roku 2006, neboť byla prokázána neexistence možnosti zaplatit.

—	Podpůrně, za předpokladu nevyhovění předchozímu návrhovému žádání, částečně zrušit napadené rozhodnutí v rozsahu, v jakém omezuje pokutu uloženou společnosti Productos Derivados del Acero, S.A. (PRODERAC) pouze o 25 %, a určit, že pokuta se snižuje o 75 %.

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Rozhodnutí napadené v tomto řízení je totéž rozhodnutí, jako ve věci T-385/10, ArcelorMittal Wire France a další v. Komise.

Na podporu své žaloby žalobkyně uvádí následující žalobní důvody:

Předběžný žalobní důvod: uplynutí promlčecí lhůty pro uložení sankcí. Uplatňuje v tomto ohledu, že možnost uložit sankce ve vztahu ke koluznímu jednání se promlčuje po uplynutí pěti let od posledního vyšetřovacího úkonu, a že od konečného data kartelu, dne 19. září 2002, a od oznámení námitek, dne 30. září 2008, nebyla promlčecí lhůta přerušena.

Nesprávné uplatnění článku 101 SFEU, článku 53 Dohody o EHP a judikatury soudů Společenství týkající se uvedených ustanovení, v rozsahu, v jakém:

—	Žalobkyně výslovně neprojevila vůli účastnit se dohod o jednání ve vzájemné shodě, přičemž uvedenou vůli nelze ani mlčky odvodit z jiných okolností.

—	Žalobkyně se jasně a veřejně distancovala od koluzních dohod v rozsahu, v jakém její účast na setkáních neovlivnila její obchodní jednání. V tomto ohledu je neprovádění koluzních dohod důkazem, že účast na setkáních neovlivnila jednání na trhu.

3)	Nesprávné uplatnění bodu 35 pokynů o ukládání pokut z roku 2006, přičemž podobně bylo nesprávně provedeno posouzení „vážných a nenapravitelných škod“ v kontextu prozatímních opatření.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/46

Žaloba podaná dne 13. září 2010 — SLM v. Komise

(Věc T-389/10)

()

2010/C 301/74

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Siderurgica Latina Martin SpA (SLM) (Ceprano, Itálie) (zástupci: G. Belotti, avvocato, F. Covone, avvocato)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání žalobkyně

Primárně:

—	Zrušit rozhodnutí Komise K(2010) 4387 v konečném znění, ze dne 30. června 2010, ve věci COMP/38.344 — Předpínací ocel;

podpůrně:

—	snížit pokutu uloženou žalobkyni.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Rozhodnutí napadené v této věci je totožné s rozhodnutím ve věci T-385/10, Arcelormittal Wire France a další v. Komise.

Na podporu svého návrhového žádání se žalující společnost dovolává:

Za účelem zrušení rozhodnutí: neobvykle a neodůvodněně dlouhého trvání správního řízení, které vážně zasáhlo do výkonu práv obhajoby žalobkyně, zejména pokud jde o skutečnosti, které nastaly během dvouletého období od roku 1997 do roku 1999, to znamená 10 let před oznámením námitek ze září 2008.

Za účelem snížení pokuty uložené žalobkyni:

Nedostatek odůvodnění při stanovení výše pokuty, neboť není dobře pochopitelné, na základě jakého výpočtu a jakého obratu Komise žalobkyni sankcionovala.

Porušení hranice 10 % obratu.

Nedostatek odůvodnění uložených navýšení.

Nesprávné uplatnění pokynů o metodě stanovování pokut pro rok 2006, jakož i pokynů pro rok 1998, které byly v platnosti nejen v rozhodné době z hlediska vytýkaných skutečností, nýbrž též během prvních čtyř let řízení.

Nesprávné posouzení délky účasti žalobkyně na kartelové dohodě, neboť nebylo založeno na více objektivních zjištěních.

Nezohlednění polehčujících okolností, v daném případě druhotné úlohy žalobkyně v rámci vytýkaných skutečností, jejího omezeného podílu na trhu a neúčinnosti kartelové dohody.

Došlo k promlčení, neboť během pěti let po neohlášené kontrole žádné opatření nemělo za následek přerušení promlčecí lhůty.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/47

Kasační opravný prostředek podaný dne 10. září 2010 Paulette Füller-Tomlinson proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu ze dne 1. července 2010 ve věci F-97/08, Füller-Tomlinson v. Parlament

(Věc T-390/10 P)

()

2010/C 301/75

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Paulette Füller-Tomlinson (Brusel, Belgie) (zástupce: L. Levi, advokát)

Další účastník řízení: Evropský parlament

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—	zrušit rozsudek Soudu pro veřejnou službu Evropské unie ze dne 1. července 2010 ve věci F-97/08;

—

v důsledku toho přiznat navrhovatelce prospěch z jejích návrhových žádání podaných v prvním stupni, a tudíž

—	zrušit rozhodnutí vedoucího oddělení důchodů a sociálního pojištění ze dne 9. dubna 2008, kterým se stanoví v článku 3 podíl přičitatelný nemoci z povolání na částečné trvalé invaliditě na 20 %;

—	v případě potřeby zrušit rozhodnutí o zamítnutí stížnosti, tedy rozhodnutí přijaté dne 26. srpna 2008 a oznámené dne 28. srpna 2008;

—	podpůrně uložit odpůrci zaplacení částky 12 000 eur z titulu nemajetkové újmy;

—	uložit odpůrci náhradu veškerých nákladů řízení.

—	uložit odpůrci náhradu nákladů řízení v obou stupních v plné výši.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Tímto kasačním opravným prostředkem navrhovatelka navrhuje zrušení rozsudku Soudu pro veřejnou službu (SVS) ze dne 1. července 2010, vydaného ve věci Füller-Tomlinson v. Parlament, F-97/08, kterým se zamítá žaloba, kterou se žalobkyně mimo jiné domáhala zrušení rozhodnutí Evropského parlamentu, kterým se stanoví míra její trvalé invalidity z důvodu nemoci z povolání na 20 % na základě evropského měřítka hodnocení stupně újmy na fyzické a psychické integritě pro lékařské účely.

Na podporu svého kasačního opravného prostředku uvádí navrhovatelka několik důvodů vycházejících z:

—

porušení rozsahu přezkumu legality soudem, pokud jde o podmínky stanovené pravidly pojištění přijatými podle článku 73 služebního řádu úředníků Evropské unie, tím, že SVS omezil svůj přezkum na zjevně nesprávné posouzení a na překročení mezí posuzovací pravomoci orgánů, zatímco přezkum by měl být přezkumem celkovým týkajícím se legality aktu po meritorní stránce;

—

porušení přezkumu zjevně nesprávného posouzení, zkreslení případu, porušení povinnosti soudu prvního stupně uvést odůvodnění, a porušení článku 73 služebního řádu a pravidel pojištění:

—	tím, že SVS nezohlednil prohlášení učiněná na jednání při rozšíření námitek uvedených v žalobě;

—

tím, že měl SVS mimo jiné za to, že volné uvážení lékařů se týkalo pouze patologického zjištění, a nikoli stanovení míry invalidity, čímž potvrdil závazný charakter evropského měřítka hodnocení stupně újmy na fyzické a psychické integritě, který v projednávaném případě stanoví hranici míry invalidity na 20 %, zatímco lékařský výbor měl za to, že míra invalidity žalobkyně dosahuje 100 %;

—	porušení požadavku přiměřené lhůty a zkreslení případu tím, že SVS odkazuje při popisu skutkových okolností na lékařské vyšetření, ke kterému nikdy nedošlo, a následně má za to, že lhůta pro rozhodnutí případu žalobkyně nebyla nepřiměřená.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/48

Žaloba podaná dne 13. září 2010 — Nedri Spanstaal v. Komise

(Věc T-391/10)

()

2010/C 301/76

Jednací jazyk: nizozemština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Nedri Spanstaal BV (Venlo, Nizozemsko) (zástupci: M. Slotboom a B. Haan, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání žalobkyně

—	prohlásit žalobu za přípustnou;

—	zrušit čl. 1 bod 9) rozhodnutí, pokud jde o období, za které byla Hit Groep činěna zodpovědnou a čl. 2 bod 9), pokud jde o pokutu uloženou společnosti Nedri;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně navrhuje částečné zrušení rozhodnutí Komise ze dne 30. června 2010 týkajícího se řízení podle článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP ve věci COMP/38.344 — Předpínací ocel.

Žalobkyně uvádí na podporu své žaloby tři žalobní důvody.

Zaprvé žalobkyně uvádí porušení článku 101 SFEU a čl. 23 odst. 2 nařízení č. 1/2003 (1), jakož i povinnosti uvést odůvodnění. Podle žalobkyně se Komise dopustila právního a skutkového omylu tím, že učinila společnost Hit Groep solidárně zodpovědnou pouze za období od 1. ledna 1998 do 17. ledna 2002. Podle žalobkyně Komise měla uznat zodpovědnost společnosti Hit Groep za období od 1. května 1987 do 17. ledna 2002 včetně. Hit Groep totiž údajně během celého tohoto období měla nad žalobkyní kontrolu.

Zadruhé žalobkyně tvrdí porušení čl. 23 odst. 2 nařízení č. 1/2003, pokynů pro výpočet pokut (2), zásady proporcionality a povinnosti uvést odůvodnění. Podle žalobkyně se Komise dopustila právního a skutkového omylu tím, že stanovila zákonnou maximální výši pokuty, teda 10 % z celkového obratu v předcházejícím hospodářském roce, z obratu žalobkyně v roce 2009. Zákonná maximální výše pokuty se měla stanovit z obratu žalobkyně v roce 2002.

Zatřetí žalobkyně tvrdí porušení bodu 23 sdělení o shovívavosti (3) a porušení povinnosti uvést odůvodnění. Podle žalobkyně se Komise dopustila právního a skutkového omylu tím, že žalobkyni přiznala snížení pokuty jen 25 % místo 30 %.

(2) Pokyny pro výpočet pokut uložených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003 (Úř. věst. 2006, C 210, s. 2)

(3) Sdělení Komise o ochraně před pokutami a snížení pokut v případě kartelů (Úř. věst. 2002, C 45, s. 3)

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/48

Žaloba podaná dne 6. září 2010 — Euro-Information v. OHIM (EURO AUTOMATIC CASH)

(Věc T-392/10)

()

2010/C 301/77

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Euro-Information — Européenne de traitement de l’information (Štrasburk, Francie) (zástupce: A. Grolée, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání žalobkyně

—	rozhodnutí vydané dne 17. června 2010 druhým odvolacím senátem ve věci R 892/2010-2 musí být zrušeno v části, v níž se zamítá přihláška ochranné známky č. 004114864 pro výše uvedené výrobky a služby v třídách 9, 35, 36, 37, 38 a 42;

—	žalobkyně dále navrhuje, aby byla OHIM uložena náhrada nákladů řízení vynaložených žalobkyní v řízení před OHIM a v rámci této žaloby podle článku 87 jednacího řádu.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka „EURO AUTOMATIC CASH“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 9, 35, 36, 37, 38 a 42 — přihláška č. 4114864

Rozhodnutí průzkumového referenta: Zamítnutí přihlášky

Rozhodnutí odvolacího senátu: Částečné zrušení rozhodnutí průzkumového referenta; částečné zamítnutí zápisu přihlašované ochranné známky; rozhodnutí přijaté po vydání rozsudku Tribunálu ze dne 9. března 2010, Euro-Information v. OHIM (EURO AUTOMATIC CASH) (T-15/09, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí).

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení č. 207/2009, neboť přihlašovaná ochranná známka není popisná, ale naopak má rozlišovací způsobilost pro všechny výrobky a služby, u nichž byl zápis zamítnut.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/49

Žaloba podaná dne 14. září 2010 — Westfälische Drahtindustrie a další v. Komise

(Věc T-393/10)

()

2010/C 301/78

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Westfälische Drahtindustrie GmbH (Hamm, Německo), Westfälische Drahtindustrie Verwaltungsgesellschaft mbH & Co. KG (Hamm), a Pampus Industriebeteiligungen GmbH & Co. KG (Iserlohn, Německo) (zástupce: C. Stadler, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání žalobkyň

—	zrušit čl. 1 bod 8 písm. a) a b) rozhodnutí v rozsahu, v němž se tímto rozhodnutím konstatuje odpovědnost první a druhé žalobkyně za porušení článku 101 SFEU, popř. článku 53 Dohody o EHP v době před 12. květnem 1997;

—	zrušit článek 2 rozhodnutí v rozsahu, v němž se tímto rozhodnutím první, druhé i třetí žalobkyni ukládá společně a nerozdílně pokuta ve výši 15 485 000 eur, první a druhé žalobkyni společně a nerozdílně pokuta ve výši 30 115 000 eur a první žalobkyni pokuta ve výši 10 450 000 eur;

—	podpůrně, poměrně snížit pokutu uloženou žalobkyním v článku 2 rozhodnutí;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně napadají rozhodnutí Komise K(2010) 4387 v konečném znění ze dne 30. června 2010 ve věci COMP/38.344 — ocel na předpjaté výztuže. Napadeným rozhodnutím byly žalobkyním a dalším podnikům uloženy pokuty z důvodu porušení článku 101 SFEU, jakož i článku 53 Dohody o EHP. Podle Komise se žalobkyně účastnily trvající dohody, popřípadě se podílely na jednání ve shodě v odvětví oceli na předpjaté výztuže v rámci vnitřního trhu a EHP.

Na podporu své žaloby uplatňují žalobkyně osm žalobních důvodů.

V rámci prvního žalobního důvodu žalobkyně tvrdí, že byl porušen čl. 25 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1/2003 (1), jelikož domněnka, že se žalobkyně podílely na jediném a trvajícím protiprávním jednání, je nesprávná.

V rámci druhého žalobního důvodu žalobkyně podpůrně tvrdí, že byl porušen čl. 23 odst. 3 nařízení č. 1/2003, jelikož došlo k porušení základních zásad stanovování pokut s ohledem na dobu trvání protiprávního jednání, kterou žalovaná určila připočtením doby krize kartelu.

V rámci třetího žalobního důvodu žalobkyně uvádějí, že žalovaná porušila čl. 23 odst. 3 nařízení č. 1/2003, jelikož tím, že v neprospěch žalobkyň využila údajů obsažených v žádosti o snížení pokuty, porušila zásady ochrany legitimního očekávání a vázanosti správních orgánů vlastními akty.

V rámci čtvrtého žalobního důvodu žalobkyně tvrdí, že došlo k porušení čl. 23 odst. 3 nařízení č. 1/2003, jelikož se žalovaná při posuzování závažnosti protiprávního jednání dopustila několika případů nesprávného posouzení.

V rámci pátého žalobního důvodu žalobkyně poukazují na porušení článku 23 nařízení č. 1/2003 a povinnosti odůvodnění podle čl. 296 odst. 2 SFEU, jakož i čl. 41 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie. V této souvislosti uvádějí, že se žalovaná při stanovení pokuty svévolně odchýlila od metody výpočtu uvedené v napadeném rozhodnutí.

V rámci šestého žalobního důvodu žalobkyně tvrdí, že žalobkyně porušila článek 23 nařízení č. 1/2003 tím, že při stanovení pokuty překročila rámec svého uvážení a porušila zásadu proporcionality.

V rámci sedmého žalobního důvodu žalobkyně poukazují na porušení čl. 296 odst. 2 SFEU a čl. 41 odst. 2 písm. c) Listiny základních práv Evropské unie, jelikož žalovaná napadené rozhodnutí v podstatných aspektech neodůvodnila.

Konečně, v rámci osmého žalobního důvodu žalobkyně tvrdí, že žalovaná porušila jejich právo na spravedlivý proces podle článku 27 nařízení č. 1/2003 a čl. 41 odst. 2 písm. a) Listiny základních práv Evropské unie, jelikož žalobkyním v podstatných aspektech neposkytla slyšení.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/50

Žaloba podaná dne 13. září 2010 — Grebenshikova v. OHIM — Volvo Trademark (SOLVO)

(Věc T-394/10)

()

2010/C 301/79

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Elena Grebenshikova (Sankt-Petěrburg, Ruská federace) (zástupce: M. Björkenfeldt, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Volvo Trademark Holding AB (Göteborg, Švédsko)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 9. června 2010 ve věci R 861/2010-1 a

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatelka ochranné známky Společenství: Žalobkyně

Dotčená ochranná známka Společenství: Obrazová ochranná známka „SOLVO“ pro výrobky ve třídě 9

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Namítaná ochranná známka nebo označení: Obrazová ochranná známka „VOLVO“ zapsaná ve Spojeném království pod č. 747361 pro širokou škálu výrobků a služeb a slovní ochranná známka „VOLVO“ zapsaná ve Spojeném království pod č. 1552528, č. 1102971, č. 1552529 a č. 747362 pro širokou škálu výrobků a služeb; slovní ochranná známka Společenství „VOLVO“ zapsaná pod č. 2361087 a č. 2347193 pro výrobky a služby mimo jiné ve třídách 9 a 12

Rozhodnutí námitkového oddělení: Zamítnutí námitek v plném rozsahu

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zrušení rozhodnutí námitkového oddělení

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady č. 207/2009, jelikož odvolací senát nesprávně uplatnil ustanovení tohoto článku; porušení odvolacím senátem obecné zásady práva EU o rovném zacházení a porušení článku 1 Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS), jakož i porušení článku 2 Pařížské úmluvy o ochraně duševního vlastnictví.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/50

Žaloba podaná dne 14. září 2010 — Stichting Corporate Europe Observatory v. Komise

(Věc T-395/10)

()

2010/C 301/80

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Stichting Corporate Europe Observatory (Amsterodam, Nizozemsko) (zástupci: S. Crosby, Solicitor, a S. Santoro, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání žalobkyně

—	Zrušit implicitní zamítnutí potvrzující žádosti žalobkyně;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na základě této žaloby se žalobkyně domáhá zrušení implicitního rozhodnutí Komise, kterým byla zamítnuta žádost žalobkyně podle nařízení č. 1049/2001 (1) o přístup k určitým dokumentům týkajícím se obchodních jednání mezi EU a Indií.

Na podporu své žaloby se žalobkyně dovolává třech žalobních důvodů.

Zaprvé tvrdí, že Komise porušila nařízení č. 1049/2001 tím, že neodpověděla na potvrzující žádost v předepsané lhůtě.

Zadruhé žalobkyně tvrdí, že Komise porušila nařízení č. 1049/2001 a Smlouvu tím, že implicitně zamítla potvrzující žádost, aniž by uvedla jakýkoliv důvod nebo aniž by uvedla důvody týkající se standardů vyžadovaných Smlouvou nebo Soudním dvorem.

Zatřetí tvrdí, že Komise tím, že neodpověděla na potvrzující žádost žalobkyně, porušila základní procesní požadavky nebo se dopustila nesprávného právního posouzení.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43; Zvl. vyd. 01/03, s. 331).

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/51

Žaloba podaná dne 8. září 2010 — Zucchetti Rubinetteria v. Komise

(Věc T-396/10)

()

2010/C 301/81

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Zucchetti Rubinetteria SpA (Gozzano, Itálie) (zástupci: M. Condinanzi, advokát, P. Ziotti, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání žalobkyně

—	Zrušit napadené rozhodnutí;

—	odpůrně zrušit uloženou pokutu nebo snížit její výši;

—	podpůrněji snížit pokutu tím, že se vyhoví návrhu na uplatnění polehčujících okolností podle článku 29 Pokynů o metodě stanovování pokut;

—	v každém případě uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Rozhodnutí v této věci je totéž jako ve věci T-368/10, Rubinetteria Cisal v. Komise.

Žalobní důvody a hlavní argumenty jsou podobné těm uplatněným ve výše uvedené věci. Žalobkyně zejména tvrdí, že výrobky, kterých se týká rozhodnutí, náleží ke třem různým trhům, že společnost Zucchetti je přítomna pouze na trhu vodovodních kohoutků a že rozhodnutí Komise předběžně neoznačuje relevantní trh. Rozhodnutí je podle žalobkyně též vadné z hlediska analýzy zeměpisného rozsahu daného trhu, jakož i z hlediska účinků, které dohoda údajně měla na podmínky fungování trhu.

Žalobkyně dodává, že rekonstrukce kartelových dohod nebo jednání ve vzájemné shodě, která vedla Komisi k tomu, že žalobkyni obvinila z jediného, komplexního a trvajícího porušení článku 101 SFEU pouze z důvodu jejího koluzivního jednání v Itálii, je vadná a není odůvodněna, neboť Komise nikterak neprokázala, že žalobkyně věděla o protiprávním jednání ostatních podniků, které se údajně účastnily kartelové dohody.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/51

Žaloba podaná dne 13. září 2010 — ara v. OHIM — Allrounder (ztvárnění sportovní obuvi s písmenem A na straně)

(Věc T-397/10)

()

2010/C 301/82

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: ara AG (Langenfeld, Německo) (zástupce: M. Gail, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Allrounder SARL (Sarrebourg, Francie)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 23. června 2010 ve věci R 1543/2009-1;

—	uložit Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: Allrounder SARL

Dotčená ochranná známka Společenství: Obrazová ochranná známka, která ztvárňuje sportovní obuv s písmenem „A“ na straně, pro výrobky a služby zařazené do tříd 16, 18 a 25.

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Žalobkyně.

Namítaná ochranná známka nebo označení: Národní slovní ochranná známka „A“ pro výrobky zařazené do tříd 9, 18 a 25.

Rozhodnutí námitkového oddělení: Zamítnutí námitek.

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání pro nepřípustnost.

Dovolávané žalobní důvody: Porušení článku 81 nařízení (ES) č. 207/2009 (1), neboť odvolací senát vycházel neprávem z toho, že na základě organizace administrativy uváděné zástupci odvolatelky nelze doložit, že odvolatelka vynaložila veškerou náležitou péči, a tudíž zamítl žádost o navrácení do původního stavu ve vztahu k lhůtě k předložení odůvodnění odvolání.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, 24.3.2009, s. 1).

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/52

Žaloba podaná dne 8. září 2010 — Fapricela — Indústira de Trefilaria v. Komise

(Věc T-398/10)

()

2010/C 301/83

Jednací jazyk: portugalština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Fapricela — Indústira de Trefilaria (Ançã, Portugalsko) (zástupce: M. Gorjão-Henriques a S. Roux, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání žalobkyně

—	zrušit články 1 a 2 rozhodnutí Komise ze dne 30. června 2010 v řízení podle článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP (Věc COMP/38344 — Předpínací ocel) v rozsahu, v němž se týká žalobkyně;

—	výrazně snížit uloženou pokutu;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Rozhodnutí, které napadá žalobkyně v této věci, je totéž, které je napadeno ve věci T-385/10, ArcelorMittal Wire France a další v. Komise.

Žalobkyně ve své žalobě tvrdí:

Napadené rozhodnutí je stiženo vadami odůvodnění, které mají vliv na právo žalobkyně na obhajobu a vedly k opravě samotného rozhodnutí. Žalobkyně má v tomto smyslu za to, že oprava je neúčinná, jelikož uznání věcných chyb ze strany Komise brání plnému výkonu práva žalobkyně na obhajobu a zpochybňuje účel tohoto řízení; krom toho dává Komisi další možnost vydat nové pozměňující rozhodnutí s ohledem na věcné a právní argumenty předložené podniky v tomto řízení.

ii)	Komise neprokázala, že žalobkyně věděla nebo měla a mohla vědět o existenci neiberických kartelů, což vylučuje, aby ji mohla považovat za odpovědnou za jediné a pokračující protiprávní jednání, které je popsáno v napadeném rozhodnutí. Podpůrně:

iii)	Komise porušila při stanovení výše pokuty uložené uvedenému podniku zásadu proporcionality a zásadu rovného zacházení, takže pokutu je třeba snížit.

iv)	Komise vypočítala nesprávně délku účasti žalobkyně na protiprávním jednání, jelikož nevzala v úvahu dobu, po kterou se dočasně kartelové dohody neúčastnila.

v)	Komise se dopustila věcných chyb a porušila zásadu rovného zacházení, když neuznala, že žalobkyně není schopna pokutu zaplatit.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/53

Žaloba podaná dne 14. září 2010 — ArcelorMittal España v. Komise

(Věc T-399/10)

()

2010/C 301/84

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: ArcelorMittal España, SA (Gozón, Španělsko) (zástupci: A. Creus Carreras a A. Valiente Martin, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání žalobkyně

—	Zrušit články 1, 2, 3 a 4 rozhodnutí v rozsahu, v jakém se týkají ArcelorMittal España, S.A.;

—	podpůrně zrušit pokutu uloženou ArcelorMittal España, S.A.

—	a podpůrně snížit pokutu uloženou ArcelorMittal España, S.A.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Prostřednictvím žaloby se žalobkyně domáhá zrušení článků 1, 2, 3 a 4 rozhodnutí Komise K(2010) 4387 konečné, ze dne 30. června 2010 ve věci COMP/38.344 — Předpínací ocel, kterým Komise rozhodla, že žalobkyně spolu s dalšími společnostmi porušila článek 101 SFEU a článek 53 EHP, neboť se účastnila pokračující dohody nebo jednání ve vzájemné shodě v odvětví předpínací ocele na celoevropské, anebo národní/regionální úrovni. Dále se domáhá zrušení či snížení uložené pokuty.

Na podporu žaloby uplatňuje 6 žalobních důvodů.

Zaprvé žalobkyně tvrdí, že Komise porušila její základní právo na nestranný soud stanovené v čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy na ochranu lidských práv a základních svobod („EÚLP“) a článek 47 Listiny základních svobod, neboť pokuta byla uložena správním orgánem, jež má zároveň pravomoci vyšetřovací a sankční.

Zadruhé tvrdí, že se Komise dopustila chyb při výpočtu pokuty, jež vedly k tomu, že žalobkyni byla uložena vyšší pokuta.

Zatřetí tvrdí, že Komise učinila nesprávný závěr o tom, že žalobkyně měla rozhodující vliv na společnosti Emesa a Galycas’ do prosince 1997.

Začtvrté tvrdí, že jí Komise protiprávně odmítla zaručit částečnou ochranu podle bodu 23 oznámení o shovívavosti z roku 2002 (1), ačkoli poskytla rozhodující důkazy o trvání a závažnosti protiprávního jednání, a tedy splnila požadavky stanovené v oznámení.

Konečně žalobkyně tvrdí, že Komise nesprávně uplatnila „zvláštní zvýšení za účelem odrazení“ podle bodu 30 pokynů Komise o ukládání pokut z roku 2006 (2), což vedlo k tomu, že žalobkyni byla protiprávně uložena pokut o 20 % vyšší.

(1) Oznámení Komise o ochraně před pokutami a snížení pokut v případech kartelů, Úř. věst. C 45, s. 3

(2) Pokyny Komise o metodě stanovování výše pokut podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003, Úř. věst. C 210, s. 2

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/53

Žaloba podaná dne 9. září 2010 — Villeroy & Boch — Belgie v. Komise

(Věc T-402/10)

()

2010/C 301/85

Jednací jazyk: nizozemština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Villeroy & Boch — Belgie (Brusel, Belgie) (zástupci: O. Brouwer a J. Blockx, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání žalobkyně

Žalobkyně požaduje,

—	prohlásit za neplatné napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž se týká společnosti Villeroy & Boch Belgie N.V./S.A;

—	podpůrně, snížit pokutu uloženou žalobkyni;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně požaduje, aby bylo prohlášeno za částečně neplatné rozhodnutí Evropské komise K(2010) 4185 v konečném znění, ze dne 23. června 2010 ve věci COMP/39092 — Koupelnová vybavení týkající se porušení čl. 101 odst. 1 SFEU na trhu s armaturami, sprchovými zástěnami a sanitární keramikou.

Svoji žalobu opírá o sedm žalobních důvodů:

—	porušení článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP, jakož i ustálené judikatury, jelikož rozhodnutí nesprávně vycházelo z jediného a trvajícího protiprávního jednání;

—	porušení povinnosti uvést odůvodnění, která vyplývá z čl. 296 odst. 2 SFEU, jelikož odůvodnění jediného a trvajícího protiprávního jednání bylo nedostatečné a chybné;

—	porušení povinnosti uvést odůvodnění u domnělé účasti žalobkyně na protiprávním jednání, které jí je vytýkáno, na belgickém trhu, jakož i nedostatek důkazů, že se žalobkyně na tomto protiprávním jednání na belgickém trhu podílela;

—

tvrzení, že žalobkyně a její mateřská společnost ručí jako společní dlužníci za zaplacení pokuty, je v rozporu se zásadou nulla poena sine lege podle čl. 49 odst. 1 Listiny základních práv EU a se zásadou, že „výše trestu nesmí být nepřiměřená trestnému činu“ podle čl. 49 odst. 3 ve spojení s čl. 48 odst. 1 Listiny, jakož i porušení článku 23 nařízení (ES) č. 1/2003;

—	chybné stanovení výše pokuty, jelikož tato se vztahuje na obraty, které nesouvisejí s protiprávním jednáním, které je jí vytýkáno;

—	neoprávněné zamítnutí snížení pokuty z důvodu nepřiměřené délky řízení v rozporu s článkem 41 Listiny;

—	porušení čl. 23 odst.3 nařízení č. 1/2003 z důvodu chybného stanovení pokuty v závislosti na závažnosti protiprávního jednání a nesprávné stanovení „odrazujícího faktoru“, jakož i nepřiměřenost výše pokuty v absolutním smyslu.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/54

Žaloba podaná dne 10. září 2010 — Justice & Environment v. Komise

(Věc T-405/10)

()

2010/C 301/86

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Justice & Environment (Amsterdam, Nizozemsko) (zástupce: P. Černý, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání žalobkyně

—	Zrušit napadená opatření Komise (rozhodnutí Komise 2010/135/EU a 2010/136/EU a odpověď Komise K(2010) 4632.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Touto žalobou se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí Komise 2010/135/EU (1) a 2010/136/EU (2) týkajících se uvedení na trh geneticky modifikovaného produktu z brambor jakožto potraviny a krmiva, jakož i zrušení rozhodnutí K(2010) 4632, kterým byla zamítnuta žádost o vnitřní přezkum podaná žadatelkou v souladu s hlavou IV nařízení (ES) č. 1367/2006 (3).

Na podporu své žaloby uvádí žalobkyně následující žalobní důvody.

Žalobkyně tvrdí, že přijetím rozhodnutí 2010/135/EU a 2010/136/EU Komise porušila základní procesní požadavky ve smyslu článku 263 SFEU a nesplnila své povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 4 odst. 2 směrnice 2001/18/ES (4). Podle žalobkyně napadená rozhodnutí porušují některé obecné zásady práva EU, jelikož ohodnocení rizik, které Komise provedla, bylo rozporuplné, Komise nesprávně vyložila čl. 4 odst. 2 směrnice 2001/18/EU, nevzala v úvahu všechny důkazy a nezohlednila změnu práva. Žalobkyně také uvádí, že tím, že rozhodnutí Komise 2010/136/EU dovoluje uvádět na trh geneticky modifikovaný produkt z brambor, je v rozporu také s nařízením č. 1829/2003/ES (5)

Dále žalobkyně tvrdí, že rozhodnutí Komise K(2010) 4632 je protiprávní, jelikož zachovává protiprávnost obou výše uvedených rozhodnutí Komise, neboť zamítá žádost o vnitřní přezkum podanou žalobkyní. Navíc žalobkyně tvrdí, že Komise porušila zásadu řádného výkonu spravedlnosti a nesplnila svou povinnost náležitě zohlednit všechny důkazy ve správním rozhodovacím postupu, jelikož nevzala náležitě v úvahu argumenty předložené žalobkyní ve své žádosti o vnitřní přezkum.

(1) Rozhodnutí Komise ze dne 2. března 2010, kterým se v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES uvádí na trh produkt z brambor (Solanum tuberosum L. linie EH92-527-1) geneticky modifikovaný za účelem zvýšení obsahu amylopektinové složky ve škrobu (zveřejněné jako dokument K(2010) 1193) (Uř. věst. 2010, L 53, s. 11).

(2) Rozhodnutí Komise ze dne 2. března 2010 o povolení uvedení krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných brambor EH92-527-1 (BPS-25271-9) na trh a náhodné nebo technicky nevyhnutelné přítomnosti těchto brambor v potravinách a krmivech podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (zveřejněné jako dokument K(2010) 1196) (Úř. věst. 2010, L 53, s. 15).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (Úř. věst. 2006, L 264, s. 13)-

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS (Úř. věst. 2001, L 106, s. 1).

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. 2003, L 268, s. 1).

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/55

Žaloba podaná dne 15. září 2010 — Emesa-Trefilería a Industrias Galyca v. Komise

(Věc T-406/10)

()

2010/C 301/87

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Emesa-Trefilería, SA (Arteixo, Španělsko) a Industrias Galyca, SA (Viktoria, Španělsko) (zástupci: A. Creus Carreras a A. Valiente Martin, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání žalobkyň

—	Zrušit napadené rozhodnutí v rozsahu, v jakém se týká žalobkyní;

—	podpůrně zrušit nebo snížit pokuty uložené žalobkyním;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Prostřednictvím žaloby se žalobkyně domáhají částečného zrušení rozhodnutí Komise K(2010) 4387 konečné, ze dne 30. června 2010 ve věci COMP/38.344 — Předpínací ocel, kterým Komise rozhodla, že žalobkyně spolu s dalšími společnostmi porušily článek 101 SFEU a článek 53 EHP, neboť se účastnily pokračující dohody nebo jednání ve vzájemné shodě v odvětví předpínací ocele na celoevropské, anebo národní/regionální úrovni. Dále se domáhají zrušení či snížení uložených pokut.

Na podporu žaloby uplatňují tři žalobní důvody.

Zaprvé tvrdí, že Komise porušila jejich základní právo na nestranný soud stanovené v čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy na ochranu lidských práv a základních svobod („EÚLP“) a článek 47 Listiny základních svobod, neboť pokuta byla uložena správním orgánem, jenž má zároveň pravomoci vyšetřovací a sankční.

Zadruhé tvrdí, že Komise protiprávně odmítla zaručit žalobkyním snížení jejich pokut na základě oznámení o shovívavosti z roku 2002 (1), neboť rozhodnutí se zakládá pouze na důkazech od společnosti Emesa.

Konečně tvrdí, že jim Komise protiprávně odmítla zaručit částečnou ochranu podle bodu 23 oznámení o shovívavosti z roku 2002, ačkoli společnost Emesa poskytla rozhodující důkazy o trvání a závažnosti protiprávního jednání.

(1) Oznámení Komise o ochraně před pokutami a snížení pokut v případech kartelů, Úř. věst. C 45, s. 3

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/55

Žaloba podaná dne 8. září 2010 — Roca Sanitario v. Evropská komise

(Věc T-408/10)

()

2010/C 301/88

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Roca Sanitario, SA (Barcelona, Španělsko) (zástupci: J. Folguera Crespo a M. Merola, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání žalobkyně

—	určit, že články 1, 2 a 4 rozhodnutí Evropské komise ze dne 23. června 2010, jsou částečně neplatné v rozsahu, v němž se vztahují na společnost Roca Sanitario;

—	podpůrně, snížit pokutu uloženou společnost Roca Sanitario, jak je navrhováno v žalobě, v rozsahu, v němž to Tribunál bude považovat za vhodné na základě uvedených důvodů a dalších důvodů, ke kterým přihlédne;

—

podpůrně a pro případ, že Tribunál rozhodne o dalších žalobách podaných společností Roca France nebo Laufen Austria a sníží pokutu uloženou rozhodnutím Evropské komise ze dne 23. června 2010 za protiprávní jednání, kterého se dopustily tyto společnosti a za něž společnost Roca Sanitario nese společnou a nerozdílnou odpovědnost, určit, že společnost Roca Sanitario má právo na odpovídající snížení výše pokuty, za kterou nese společnou a nerozdílnou odpovědnost;

—	uložit Evropské komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Rozhodnutí napadené v tomto řízení je totéž, jako ve věcech T-364/10, Duravit a další v. Komise a T-368/10, Rubinetteria Cisal v. Komise.

Žalobní důvody a hlavní argumenty jsou podobné důvodům a argumentům uplatňovaným v uvedených věcech.

Žalobkyně zejména poukazuje na zjevně nesprávné posouzení při určení společné a nerozdílné odpovědnosti za protiprávní jednání, kterého se údajně dopustily společnosti Roca France a Laufen Austria, přičemž byla výrazně překročena maximální výše pokuty, kterou je možné uložit v rámci čl. 23 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (1).

Žalobkyně rovněž tvrdí, že napadené rozhodnutí bez jakéhokoliv odůvodnění přehlíží při určení odpovědnosti a výpočtu pokuty řadu předložených důkazů, které vyvracejí domněnku, že žalobkyně vykonávala na společnosti Roca France a Laufen Austria rozhodující vliv.

Podle žalobkyně je napadené rozhodnutí v rozporu s právem na obhajobu, jelikož její odpovědnost opírá o skutkové okolnosti a subjektivní posouzení, které nebyly uvedeny v oznámení námitek a ohledně kterých neměla možnost se vyjádřit.

(1) Úř. věst L, s. 1.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/56

Žaloba podaná dne 13. září 2010 — Bottega Veneta International v. OHIM (Tvar kabelky)

(Věc T-409/10)

()

2010/C 301/89

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Bottega Veneta International Sàrl (Lucemburk, Lucembursko) (zástupci: P. Roncaglia, G. Lazzeretti, M. Boletko, E. Gavuzzi, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 16. června 2010 v řízení R 1247/2009-1;

—	uložit Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: Ochranná známka představovaná rozlišovacím trojrozměrným označením známým jako kabelka „veneta“ (přihláška k zápisu ochranné známky č. 6632608) pro zboží spadající do třídy 18 („tašky a kabelky“).

Rozhodnutí průzkumového referenta: Zamítnutí přihlášky k zápisu.

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání.

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 9 odst. 3 písm. a) nařízení č. 2868/95 a čl. 7 odst. 1 pís. b) a odst. 3 nařízení č. 207/2009.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/56

Žaloba podaná dne 13. září 2010 — Bottega Veneta International v. OHIM (Tvar kabelky)

(Věc T-410/10)

()

2010/C 301/90

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Bottega Veneta International Sàrl (Lucemburk, Lucembursko) (zástupci: P. Roncaglia, G. Lazzeretti, M. Boletto, E. Gavuzzi, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 16. června 2010 v řízení R 1539/2009-1;

—	uložit Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: Ochranná známka, jejímž předmětem je trojrozměrné rozlišující označení známé jako taška „Cabat“ (přihláška č. 6 632 566), pro výrobky zařazené do třídy 18 („tašky a kabelky“).

Rozhodnutí průzkumového referenta: Zamítnutí přihlášky.

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání.

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 9 odst. 3 písm. a) nařízení č. 2868/95 a čl. 7 odst. 1 písm. b) a odst. 3 nařízení č. 207/2009.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/57

Žaloba podaná dne 8. září 2010 — Laufen Austria v. Komise

(Věc T-411/10)

()

2010/C 301/91

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Laufen Austria AG (Wilhelmsburg, Rakousko) (zástupce: E. Navarro Varona, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání žalobkyně

—	určit částečnou neplatnost článků 1 a 2 rozhodnutí Komise ze dne 23. června 2010 v rozsahu, v jakém se týkají pokuty uložené společnosti Laufen Austria (posuzované jak samostatně, tak společně a nerozdílně se společností Roca Sanitario) za údajné porušení článku 101 SFEU, a v důsledku toho

—	snížit pokutu uloženou společnosti Laufen Austria, posuzované jak samostatně, tak společně a nerozdílně se společností Roca Sanitárko, v souladu s návrhovými žádáními v rozsahu, v jakém to Tribunál považuje za vhodné, z uvedených důvodů nebo z důvodů, které určí Tribunál, a

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení vynaložených společností Laufen Austria.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Rozhodnutí napadené v tomto řízení je totožné s rozhodnutím ve věci T-408/10, Roca Sanitario v. Komise.

Žalobní důvody a hlavní argumenty jsou podobné žalobním důvodům a hlavním argumentům uplatněným v uvedené věci.

Konkrétně tvrdí, že rozhodnutí je stiženo zjevně nesprávným posouzení, neboť uvádí, že žalobkyně nejednala na trhu samostatně, a tvrdí, že za její jednání byla odpovědná společnost Roca Sanitario.

V tomto ohledu podpůrně uplatňuje porušení čl. 23 druhého odstavce nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy, a zásady individuální odpovědnosti za protiprávní jednání a zásady proporcionality, ve vztahu k pokutě uložené individuálně žalobkyni za údajné protiprávní jednání spáchané před akvizicí žalobkyně společností Roca Sanitario. Uvedená pokuta přesahuje 10 % obratu za rok předcházející přijetí napadeného rozhodnutí a byla stanovena nesprávným způsobem.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/57

Žaloba podaná dne 9. září 2010 — Roca v. Komise

(Věc T-412/10)

()

2010/C 301/92

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobce: Roca (Saint Ouen L’Auone, Francie) (zástupce: P. Vidal Martínez, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání žalobce

—	určit částečnou neplatnost článků 1 a 2 rozhodnutí Komise ze dne 23. června 2010 v rozsahu, v jakém ukládají společnosti Roca France nepřiměřenou pokutu za porušení článku 101 SFEU, a v důsledku toho

—	snížit pokutu uloženou společnosti Roca France v souladu s návrhovými žádáními v rozsahu, v jakém to Tribunál považuje za vhodné, z uvedených důvodů nebo z důvodů, které určí Tribunál, a

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení vynaložených společností Roca France.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Rozhodnutí napadené v tomto řízení je totožné s rozhodnutím ve věcech T-408/10, Roca Sanitario v. Komise, a T-411/10, Laufen Austria v. Komise.

Žalobní důvody a hlavní argumenty jsou podobné žalobním důvodům a hlavním argumentům uplatněným v uvedených věcech.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/58

Žaloba podaná dne 18. září 2010 — Nexans France v. Společný podnik Fusion for Energy

(Věc T-415/10)

()

2010/C 301/93

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Nexans France SAS (Clichy, Francie) (zástupci: J.-P. Tran Thiet a J.-F. Le Corre, advokáti)

Žalovaný: Společný evropský podnik pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy (Fusion for Energy)

Návrhová žádání žalobkyně

—	určit, že zakázka byla udělena na základě řízení, během něhož byly porušeny zásady právní jistoty, ochrany legitimního očekávání, transparentnosti, rovného zacházení a řádné správy;

—	určit, že žalovaný se dopustil právního omylu tím, že ponechal žalobkyni v nejistotě, pokud se jedná o rozhodnutí o odmítnutí její nabídky před jakýmkoli posouzením a tím, že ji informoval teprve dne 16. července 2010;

—	určit, že žalovaný se dopustil právního omylu tím, že odmítl nabídku žalobkyně na základě článku 120.4 prováděcího nařízení k jeho finančnímu nařízení;

—	prohlásit rozhodnutí ze dne 16. července za neplatné od samého počátku;

—	prohlásit rozhodnutí ze dne 8. července za neplatné od samého počátku;

—	prohlásit všechny právní akty za neplatné od samého počátku, které byly žalovaným přijaty následně po rozhodnutích ze dne 8. a 16. července;

—	přiznat žalobkyni spravedlivou náhradu ve výši 175 453 eur navýšenou o úroky za období od vyhlášení rozsudku až do úplného zaplacení (s výhradou přesného určení výše zakázky a konečného výpočtu nákladů na právní zastoupení, které mohou být sděleny teprve po skončení tohoto řízení);

—

podpůrně, pokud se ukáže, že v okamžiku vyhlášení rozsudku je nepravděpodobné, že bude zahájeno nové nabídkové řízení, přiznat žalobkyni spravedlivou náhradu ve výši 50 175 453 eur navýšenou o úroky za období od vyhlášení rozsudku až do úplného zaplacení (s výhradou přesného určení výše zakázky a konečného výpočtu nákladů na právní zastoupení, které mohou být sděleny teprve po skončení tohoto řízení);

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně navrhuje zrušení rozhodnutí společného podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy, kterými byla odmítnuta nabídka předložená žalobkyní v rámci nabídkového řízení F4E-2009-OPE-18 (MS MG), jehož účelem bylo uzavření smluv na dodávku elektrického zařízení (Úř. věst. 2009/S 149-218279) a udělena zakázka jinému uchazeči. Žalobkyně krom toho žádá náhradu škody, která ji byla údajně způsobena napadenými rozhodnutími.

Na podporu své žaloby uvádí žalobkyně několik žalobních důvodů vycházející z:

—	porušení zásady právní jistoty a transparentnosti, jelikož žalovaný neinformoval žalobkyni, že její nabídku odmítne bez posouzení, pokud žalobkyně odmítne podepsat návrh smlouvy přiložený k zakázce, a rovněž neumožnil žalobkyni, aby se seznámila s povinnostmi, které ji byly uloženy jako uchazeči;

—	porušení zásady legitimního očekávání v rozsahu, v němž žalovaný ujistil žalobkyni, že neodmítne automaticky nabídku, kterou předložila;

—

porušení zásady rovného zacházení a zásady rovných příležitostí mezi uchazeči o veřejnou zakázku, jelikož:

—	nabídkové řízení bylo zorganizováno tak, aby zvýhodnilo uchazeče Consortium ICAS (úspěšný uchazeč), jelikož lhůty stanovené v rámci zakázky byly zjevně nedostatečné a nepřiměřené a uchazeči, kteří nedisponovali zvláštní výrobní linkou, kterou mělo Consortium ICAS, je nemohli reálně dodržet;

—	existoval konflikt zájmů, který mohl zvýhodnit uchazeče Consortium ICAS, jelikož osoba pracující pro člena Consortium ICAS se zúčastnila výběru nabídek a další osoba pracující pro člena Consortium ICAS se zúčastnila přípravy nabídkového řízení;

—	Consortium ICAS získalo informace, které jej zvýhodnily, jelikož osoba zaměstnaná u člena Consortium ICAS navštívila jako odborník na ITER továrny žalobkyně na Korsice, jakož i továrny na kabely v Číně a Japonsku;

—	porušení zásady řádné správy a článků 84 a 94 finančního nařízení, jelikož se pokračovalo v hodnocení, i když zůstala pouze jedna nabídka a žalovaný nereagoval, i když jej žalobkyně informovala o konfliktu zájmů, který zvýhodňoval Consortium ICAS;

—

právního omylu, kterého se dopustil žalovaný, když odmítl nabídku žalobkyně na základě čl. 120 odst. 4 prováděcího nařízení k jeho finančnímu nařízení, jelikož tento článek umožňuje automatické odmítnutí nabídky bez posouzení, pouze v případě, že nesplňuje základní podmínku nebo zvláštní podmínku stanovenou v zadávací dokumentaci;

—	skutečnosti, že údajná porušení právních předpisů způsobila žalobkyni přímou a určitou újmu, jejíž náhradu může požadovat.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/59

Žaloba podaná dne 13. září 2010 — Cortés del Valle López v. OHIM (HIJOPUTA)

(Věc T-417/10)

()

2010/C 301/94

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: španělština

Účastníci řízení

Žalobce: D. Federico Cortés del Valle López (Maliaño, Španělsko) (zástupce: J. Calderón Chavero, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 18. června 2010 ve věci R 175/2010-2;

—	v důsledku toho zrušit rozhodnutí průzkumového referenta OHIM ze dne 24. listopadu 2009;

—	vyhovět návrhovému žádání žalobce a

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení v případě, že bude mít námitky a zamítnout jeho návrhová žádání.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: Obrazová ochranná známka obsahující slovní prvek „¡Que buenu ye! HIJOPUTA“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 33, 35 a 39

Rozhodnutí průzkumového referenta: Zamítnutí přihlášky ochranné známky Společenství.

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání.

Dovolávané žalobní důvody: Neexistence porušení čl. 7 odst. 1 písm. f) nařízení č. 207/2009 (1), neboť přihlašovaná ochranná známka není v rozporu s dobrými mravy.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, 24.3.2009, s. 1).

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/59

Žaloba podaná dne 15. září 2010 — voestalpine a voestalpine Austria Draht v. Komise

(Věc T-418/10)

()

2010/C 301/95

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: voestalpine AG (Linec, Rakousko), voestalpine Austria Draht GmbH (Bruck an der Mur, Rakousko) (zástupci: A. Ablasser Neuhuber a G. Fussenegger, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání žalobkyň

—	zrušit rozhodnutí Komise K(2010) 4387 v konečném znění ze dne 30. června 2010 v řízení podle článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP ve věci COMP/38.344 — ocel na předpjaté výztuže v rozsahu, v němž se dotýká žalobkyň;

—	podpůrně, snížit pokutu uloženou žalobkyním v článku 2 rozhodnutí;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby uplatňují žalobkyně tři žalobní důvody.

V rámci prvního žalobního důvodu žalobkyně tvrdí, že článek 101 SFEU neporušily. V této souvislosti tvrdí, že je nesprávné připisovat jim účast na kartelové dohodě, popřípadě podílení se na jednání ve shodě výlučně prostřednictvím obchodního zástupce v Itálii, jelikož tento obchodní zástupce žalobkyně na schůzce „Club Italia“ vůbec nezastupoval, jednání nevýlučného obchodního zástupce nelze žalobkyním přičítat, neboť nejde o tutéž hospodářskou jednotku, automatické přičtení jednání nevýlučného obchodního zástupce žalobkyním ze strany žalované je v rozporu s judikaturou Tribunálu, a jelikož žalobkyně nebyly s jednáním obchodního zástupce nijak obeznámeny. Podpůrně tvrdí, že byla v případě žalobkyň nesprávně určena doba trvání protiprávního jednání.

V rámci druhého žalobního důvodu žalobkyně zpochybňují svou účast na jediném, komplexním a trvajícím protiprávním jednání. V této souvislosti mimo jiné tvrdí, že protiprávní jednání, k němuž došlo v rámci „Club Italia“, je třeba oddělit od jiných případů protiprávního jednání uvedených v napadeném rozhodnutí. Dále žalobkyně uvádějí, že se jediného, komplexního a trvajícího protiprávního jednání neúčastnily, jelikož o celkovém plánu neměly žádné povědomí, tento plán nemohly ani rozumně předvídat a nebyly by ani připraveny na sebe vzít riziko, které z něj vyplývá.

Konečně třetí žalobní důvod se týká pochybení při výpočtu pokuty. Žalobkyně v této souvislosti tvrdí, že došlo k porušení zásady proporcionality, jelikož byla uložena nepřiměřeně vysoká pokuta v případě nových (a nepředvídatelných) právních otázek a táž pokuta byla uložena v případě pouhého povědomí o protiprávním jednání jiných podniků. Dále došlo k porušením zásady rovného zacházení, pokynů pro výpočet pokut (1) a práva na obhajobu, jakož i práva na spravedlivý proces.

(1) Pokyny pro výpočet pokut uložených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003 (Úř. věst. 2006, C 210, s. 2).

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/60

Žaloba podaná dne 14. září 2010 — Ori Martin v. Komise

(Věc T-419/10)

()

2010/C 301/96

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobce: Ori Martin SA (Lucemburk, Lucembursko) (zástupce: P. Ziotti, avvocato)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí Komise K(2010) 4387 v konečném znění ze dne 30. června 2010 v řízení podle článku 101 Smlouvy o fungování Evropské unie a článku 53 Smlouvy o EHP (věc COMP/38.344 — Přepínací ocel), v rozsahu, ve kterém jí přičítá odpovědnost za jednání podléhající sankci,

—	zrušit nebo snížit uloženou pokutu v souladu s článkem 2 uvedeného rozhodnutí,

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Napadené rozhodnutí v této věci je stejné jako rozhodnutí dotčené ve věci T-385/10, ArcelorMittal Wire France a další v. Komise.

Žalobkyně má za to, že rozhodnutí Komise K(2010) 4387 v konečném znění ze dne 30. června 2010 je protizákonné v tom, že ji činí odpovědnou z jediného důvodu, že je (téměř) zcela majitelkou společnosti, které bylo přičteno nekalé jednání podléhající sankci na základě článku 101 SFEU.

Žalobkyně zejména uplatňuje:

—	porušení čl. 25 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1/2003 v tom, že pravomoc Komise ukládat pokuty byla v tomto případě promlčena;

—

porušení článku 101 SFEU, jakož i zásad osobní povahy odpovědnosti a pokut, řádné správy a zákazu diskriminace v tom, že Komise uvalila na žalobkyni skutečnou a osobní odpovědnost za akty, které jsou možná protizákonné a které spáchala společnost, nad kterou má kontrolu, odpovědnost podléhající nevyvratitelné domněnce, kterou nelze zvrátit ani protichůdnými důkazy. Tato odpovědnost na základě vlastnictví je bezprecedentní a proti zásadám stanoveným judikaturou Společenství ve vztahu k použití článku 101 SFEU, když se jedná o skupiny společností;

—	porušení zásady omezené odpovědnosti kapitálových společností na základě práva společností společného právům členských států a právu Unie samotné.

Ori Martin dále požaduje zrušení nebo přinejmenším značné snížení uložené pokuty.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/61

Žaloba podaná dne 17. září 2010 — Armani v. OHIM — Annunziata Del Prete (AJ AMICI JUNIOR)

(Věc T-420/10)

()

2010/C 301/97

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Georgio Armani SpA (Miláno, Itálie) (zástupce: M. Rapisardi, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Annunziata Del Prete (Neapol, Itálie)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí R 1360/2009-2 druhého odvolacího senátu ze dne 8. července 2010 pro nesprávné použití a porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení EU 207/2009 v tom, že nebyla rozpoznána existence nebezpečí záměny mezi kolidujícími ochrannými známkami;

—	vyhovět argumentům, které žalobkyně předložila v průběhu námitkového řízení a které uvedlo v rozhodnutí námitkové oddělení;

—	zrušit v plném rozsahu přihlášku ochranné známky Společenství č. 6 314 462 podanou Annunziata del Prete podle čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení EU/207/2009 pro uvedené výrobky a služby;

—	nařídit OHIM, aby vykonal rozhodnutí a nepřipustil k zápisu ochrannou známku „AJ AMICI JUNIOR“;

—	uložit OHIM samostatně nebo společně s přihlašovatelkou Annunziata del Prete náhradu veškerých nákladů, které vznikly společnosti GIORGIO ARMANI SpA v průběhu celého řízení;

—	v důsledku zrušení rozhodnout, že budou žalobkyni uhrazeny veškeré náklady, které jí vznikly v průběhu řízení, včetně odvolacího řízení v souladu s článkem 91 písm. b) jednacího řádu ze dne 2. května 1991;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatelka ochranné známky Společenství: Annunziata del Prete.

Dotčená ochranná známka Společenství: obrazová ochranná známka, která obsahuje slovní prvek „AJ Amici Junior“ (přihláška k zápisu č. 6 314 462) k rozlišení výrobků a služeb spadajících do tříd 9, 25 a 35.

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: žalobkyně

Namítaná ochranná známka nebo označení: italská obrazová ochranná známka, která obsahuje slovní prvek „AJ Armani Jeans“ (č. 912 114) pro výrobky spadající do tříd 9, 25 a 35 a italská slovní ochranná známka, která obsahuje slovní prvek „ARMANI JUNIOR“ (č. 998 554) pro výrobky spadající do tříd 25 a 35.

Rozhodnutí námitkového oddělení: vyhovění námitkám.

Rozhodnutí odvolacího senátu: vyhovění odvolání.

Dovolávané žalobní důvody: porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 z důvodu existence nebezpečí záměny mezi kolidujícími ochrannými známkami a mezi výrobky, na které se vztahují.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/61

Žaloba podaná dne 20. září 2010 — Cooperative Vitivinícola Arousana v. OHIM — Constantina Sotelo Ares (ROSALIA DE CASTRO)

(Věc T-421/10)

()

2010/C 301/98

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Cooperative Vitivinícola Arousana, S. Coop. Galega (Meaño, Španělsko) (representante: E. Sánchez-Quiñones González, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Doña Constantina Sotelo Ares (Cambados, Španělsko)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 19. července 2010 ve věci R 1804/2008-4;

—	rozhodnout o přijetí ochranné známky 5635867 ROSALIA DE CASTRO pro třídy 32, 33 a 35 a

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení, přičemž zrušit náklady řízení o odvolání uložené žalobkyni.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: žalobkyně.

Dotčená ochranná známka Společenství: slovní ochranná známka „ROSALIA DE CASTRO“ pro výrobky a služby tříd 32, 33 a 35.

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Doña Constantina Sotelo Ares.

Namítaná ochranná známka nebo označení: španělská slovní ochranná známka „ROSALIA“ pro výrobky a služby třídy 33.

Rozhodnutí námitkového oddělení: zamítnutí námitek.

Rozhodnutí odvolacího senátu: přijetí odvolání a námitek.

Dovolávané žalobní důvody: porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 (1), vzhledem k tomu, že neexistuje nebezpečí záměny mezi kolidujícími ochrannými známkami.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, 24.3.2009, s. 1).

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/62

Žaloba podaná dne 17. září 2010 — Global Steel Wire v. Komise

(Věc T-429/10)

()

2010/C 301/99

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Global Steel Wire, SA (Cerdanyola del Vallés, Španělsko) (zástupci: F. González Díaz a A. Tresandí Blanco, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání žalobkyně

—	Zrušit na základě článku 263 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) rozhodnutí Komise ze dne 30. června 2010, K(2010) 4387 konečné, ve věci COMP/38344 — Předpínací ocel;

—	podpůrně na základě článku 261 SFEU zrušit nebo snížit pokutu uloženou daným rozhodnutím; a

—	v každém případě uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Rozhodnutí napadené v toto řízení je totožné s rozhodnutím ve věci T-426/10, Moreda-Riviere Trefilerías v. Komise.

Žalobní důvody a hlavní argumenty jsou podobné s žalobními důvody a hlavními argumenty uplatněnými v uvedené věci.

Zejména žalobkyně poznamenává, že Evropská Komise nerespektovala důkazní standard požadovaný judikaturou Společenství pro účely určení odpovědnosti společnosti GSW za jednání jejích poboček. Evropská komise neprokázala, že by společnost GSW mohla mít rozhodující vliv na jednání svých dceřinných společností.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/63

Žaloba podaná dne 24. července 2010 — AF v. Komise

(Věc F-61/10)

()

2010/C 301/100

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: AF (Lucemburk, Lucembursko) (zástupce: F. Frabetti, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí žalované, kterým se zamítá žádost o pomoc týkající se morálního obtěžování, kterého byla žalobkyně údajně obětí, jakož i žádost o náhradu vzniklé nemajetkové újmy

Návrhová žádání žalobce

—

zrušit rozhodnutí č. 24938 vydané dne 28. září 2009, kterým orgán Komise oprávněný ke jmenování zamítl žádost o pomoc D/300/09 podanou žalobkyní na základě článku 24 služebního řádu, týkající se morálního obtěžování, k němuž docházelo v jejím útvaru během období od dubna 2004 do dubna 2009 s výhradou veškerých změn;

—	přiznat žalobkyni náhradu škody ve výši 600 000 eur z titulu náhrady nemajetkové újmy vzniklé obtěžováním a důsledky na jejím zdravotním stavu;

—	uložit Evropské komisi náhradu nákladů řízení.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/63

Žaloba podaná dne 3. září 2010 — Coedo Suárez v. Rada

(Věc F-73/10)

()

2010/C 301/101

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Ángel Coedo Suárez (Brusel, Belgie) (zástupci: S. Rodrigues, A. Blot a C. Bernard-Glanz, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí žalované, kterým se zamítají žádosti směřující k odškodnění žalobce a k náhradě způsobené hmotné a nehmotné újmy.

Návrhové žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování (OOJ), kterým se zamítá žádost o odškodnění žalobce, a případně i rozhodnutí OOJ, kterým se zamítá příslušná stížnost;

—	pokud jde o náhradu hmotné újmy, uložit žalované, aby vyplatila částku stanovenou předběžně a v souladu se zásadou ex aequo et bono ve výši 450 000 eur zvýšenou o úroky z prodlení s uplatněním zákonné sazby platné k datu rozsudku, který má být vydán;

—

pokud jde o náhradu nehmotné újmy, uložit žalované, aby žalobce v řádné a náležité formě rehabilitovala a aby mu vyplatila symbolické jedno euro, nebo podpůrně, aby mu vyplatila částku stanovenou předběžně a v souladu se zásadou ex aequo et bono ve výši 300 000 eur zvýšenou o úroky z prodlení s uplatněním zákonné sazby platné k datu rozsudku, který má být vydán

—	uložit Radě Evropské unie náhradu nákladů řízení.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/64

Žaloba podaná dne 10. září 2010 — Scheefer v. Parlament

(Věc F-75/10)

()

2010/C 301/103

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Séverine Scheefer (Lucemburk, Lucembursko) (zástupce: C. L'Hote-Tissier, advokát)

Žalovaný: Evropský parlament

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí žalovaného, kterými bylo odmítnuto vydat odůvodněné rozhodnutí týkající se právní situace žalobkyně a překvalifikovat smlouvu žalobkyně jako dočasného zaměstnance na smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou podle čl. 8 odst. 1 PŘOZ, jakož i návrh na náhradu škody způsobené žalobkyni.

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí Parlamentu ze dne 12. února 2009;

—	zrušit rozhodnutí Parlamentu ze dne 12. října 2009;

—	zrušit právní kvalifikaci původní smlouvy, jakož i datum ukončení její platnosti stanovené na 31. března 2009;

—	překvalifikovat proto pracovní poměr žalobkyně v pracovní poměr na dobu neurčitou;

—	uložit náhradu škody, kterou žalobkyně utrpěla na základě jednání Parlamentu;

—	podpůrně, pokud by měl Soud dojít k závěru, že pracovní poměr byl i přes vznik pracovního poměru na dobu neurčitou ukončen, uložit náhradu škody z důvodu protiprávní výpovědi smluvního vztahu;

—	dále podpůrně, pokud by měl Soud dojít k závěru, že překvalifikování nebylo možné, uložit náhradu škody, kterou žalobkyně utrpěla z důvodu chybného jednání Evropského parlamentu;

—	vyhradit žalobkyni všechna ostatní práva, právní cesty, prostředky a postupy, zejména uložení Parlamentu náhrady škody za utrpěnou újmu;

—	uložit Evropskému parlamentu náhradu nákladů řízení.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/64

Žaloba podaná dne 10. září 2010 — Colart a další v. Parlament

(Věc F-76/10)

()

2010/C 301/104

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: Philippe Colart (Bastogne, Belgie) a další (zástupce: C. Mourato, advokát)

Žalovaný: Evropský parlament

Předmět a popis sporu

Zrušení opravených výplatních pásek žalobců za období od července do prosince 2009 a výplatních pásek vydaných od 1. ledna 2010 v rámci každoroční úpravy odměn a důchodů úředníků a ostatních zaměstnanců na základě nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1296/2009 ze dne 23. prosince 2009

Návrhová žádání žalobců

—

zrušit jejich výplatní pásky RG 2009 (nedoplatky z úprav za dobu od července do prosince 2009), jejich výplatní pásky z ledna 2010 a jejich následující výplatní pásky v rozsahu, v němž je na těchto výplatních páskách použita vyrovnávací sazba 1,85 % namísto 3,70 % na základě nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1296/2009 ze dne 23. prosince 2009, zároveň však zachovat účinky těchto výplatních pásek až do vydání nových výplatních pásek na základě správného použití článků 65 a 65a služebního řádu a článků 1 a 3 přílohy XI služebního řádu (verze 2010);

—	uložit Evropskému parlamentu náhradu nákladů řízení.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/65

Žaloba podaná dne 13. září 2010 — Arroyo Redondo v. Komise

(Věc F-77/10)

()

2010/C 301/105

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Fernando Arroyo Redondo (Lucemburk, Lucembursko) (zástupci: E. Boigelot a S. Woog, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí žalované nezařadit žalobce na seznam úředníků povýšených v rámci povyšovacího období 2009 do platové třídy AD 10.

Návrhové žádání žalobce

—	Zrušit rozhodnutí Komise, zveřejněné dne 20. listopadu 2009, nezařadit žalobce na seznam úředníků povýšených v rámci povyšovacího období 2009 z platové třídy AD 9 do platové třídy AD 10;

—

v důsledku tohoto zrušení provést nové srovnání zásluh žalobce a ostatních kandidátů v rámci povyšovacího období 2009, povýšit žalobce se zpětnou účinností ke dni 1. března 2009 do platové třídy AD 10 a přiznat mu nárok na úroky z prodlení z nedoplatků na platu ve výši sazby stanovené Evropskou centrální bankou pro hlavní refinanční operace, zvýšené o dva procentní body, počítané od 1. března 2009, aniž by však bylo zpochybněno povýšení ostatních úředníků, jejichž jména jsou uvedena na seznamu zveřejněném dne 20. listopadu 2009;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/65

Žaloba podaná dne 18. září 2010 — Antelo Sanchez a další v. Parlament

(Věc F-78/10)

()

2010/C 301/106

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: Pilar Antelo Sanchez (Brusel, Belgie) a další (zástupce: M. Casado García-Hirschfeld, advokát)

Žalovaný: Evropský parlament

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí žalovaného, které bylo převzato ve výplatních páskách žalobců a podle kterého se úprava jejich měsíční mzdy od července 2009 omezí pouze na zvýšení o 1,85 % v rámci každoroční úpravy odměn a důchodů úředníků a ostatních zaměstnanců na základě nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1296/2009 ze dne 23. prosince 2009

Návrhová žádání žalobců

—

zrušit napadené rozhodnutí v části, v níž stanoví vyrovnávací sazbu platů na 1,85 % podle nařízení (EU, Euratom) č. 1296/2009, kterým se s účinkem od 1. července 2009 upravují odměny a důchody úředníků a ostatních zaměstnanců Evropských společenství a opravné koeficienty použitelné na tyto odměny a důchody;

—

přiznat jim nárok na úroky z prodlení, které se vypočtou podle sazby stanovené Evropskou centrální bankou, a to ze souhrnu částek odpovídajících rozdílu mezi platem uvedeným na výplatních páskách od ledna 2010 a opravených výplatních páskách za období od července 2009 do prosince 2009 a platem, na který měli mít nárok, a to až do data opožděného vyrovnání těchto platů;

—	uložit Evropskému parlamentu náhradu nákladů řízení.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/66

Žaloba podaná dne 17. září 2010 — Dubus v. Komise

(Věc F-79/10)

()

2010/C 301/107

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Charles Dubus (Tervuren, Belgie) (zástupci: E. Boigelot a S. Woog, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí žalované nezařadit žalobce na seznam úředníků povýšených v rámci povyšovacího období 2009 do platové třídy AST4/C a návrh na náhradu utrpěné morální újmy.

Návrhové žádání žalobce

—	Zrušit rozhodnutí Komise, zveřejněné dne 20. listopadu 2009, nezařadit žalobce na seznam úředníků povýšených v rámci povyšovacího období 2009 z platové třídy AST3/4 do platové třídy AST4/C;

—

v důsledku tohoto zrušení provést nové srovnání zásluh žalobce a ostatních kandidátů v rámci povyšovacího období 2009, povýšit žalobce se zpětnou účinností ke dni 1. ledna 2009 do platové třídy AST4/C a přiznat mu nárok na úroky z prodlení z nedoplatků na platu ve výši sazby stanovené Evropskou centrální bankou pro hlavní refinanční operace, zvýšené o dva procentní body, počítané od 1. ledna 2009, aniž by však bylo zpochybněno povýšení ostatních úředníků, jejichž jména jsou uvedena na seznamu zveřejněném dne 20. listopadu 2009;

—	uložit Komisi, aby žalobci zaplatila částku 3 500 eur na základě náhrady morální újmy utrpěné kvůli tomu, že nebyl povýšen k 1. lednu 2009, s výhradou zvýšení v průběhu řízení;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

6.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 301/66

Žaloba podaná dne 24. září 2010 — Praskevicius v. Parlament

(Věc F-81/10)

()

2010/C 301/108

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Vidas Praskevicius (Lucemburk, Lucembursko) (zástupci: P. Nelissen Grade a G. Leblanc, advokáti)

Žalovaný: Evropský parlament

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí žalovaného o nezařazení žalobce na seznam povýšených úředníků do platové třídy AD6 z titulu povyšování za rok 2009 a žádost o náhradu nemajetkové újmy.

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí Orgánu oprávněného ke jmenování (AIPN) ze dne 21. června 2010, kterým se zamítá stížnost žalobce;

—	zrušit rozhodnutí AIPN ze dne 24. listopadu 2009, oznámené dne 2. prosince 2009, o nezařazení žalobce na seznam povýšených úředníků do platové třídy AD6 z titulu povyšování za rok 2009;

—	informovat AIPN o účincích, které s sebou nese zrušení napadených rozhodnutí a zejména zařazení do platové třídy AD6, jakož i zpětná účinnost povýšení do platové třídy AD6 ke dni, kdy mělo nabýt účinnosti, a to dne 1. ledna 2009;

—	přiznat žalobci 500 eur jako náhradu za vzniklou újmu;

—	uložit Evropskému parlamentu náhradu nákladů řízení.

		ISSN 1725-5163 doi:10.3000/17255163.C_2010.301.ces
Úřední věstník Evropské unie		C 301

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 53 6. listopadu 2010

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Soudní dvůr Evropské unie
2010/C 301/01	Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unieÚř. věst. C 288, 23.10.2010	1