ISSN 1725-5163

doi:10.3000/17255163.CE2010.184.ces

Úřední věstník

Evropské unie

C 184E

European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Svazek 53
8. července 2010


Oznámeníč.

Obsah

Strana

 

I   Usnesení, doporučení a stanoviska

 

USNESENÍ

 

Evropský parlament
ZASEDÁNÍ 2009–2010
Dílčí zasedání dne 22. do 24. dubna 2009
Zápis z tohoto zasedání byl zveřejněn v Úř. věst. C 252 E, 22.10.2009
Texty přijaté dne 23.4.2009, které se týkají udělení absolutoria za plnění rozpočtu 2007, byly uveřejněny v Úř. věst. L 255, 26.9.2009.
PŘIJATÉ TEXTY

 

Středa 22. dubna 2009

2010/C 184E/01

Kontrola plnění rozpočtu nástroje předvstupní pomoci
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o kontrole plnění rozpočtu nástroje předvstupní pomoci (NPP) v roce 2007 (2008/2206(INI))

1

2010/C 184E/02

Účinný výkon soudních rozhodnutí v Evropské unii: transparentnost dlužníkových aktiv
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o účinném výkonu soudních rozhodnutí v Evropské unii: transparentnost dlužníkových aktiv (2008/2233(INI))

7

2010/C 184E/03

Výroční zpráva o činnosti Petičního výboru za rok 2008
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o jednáních Petičního výboru v průběhu roku 2008 (2008/2301(INI))

12

2010/C 184E/04

Integrovaný přístup k rovnému zacházení pro muže a ženy v rámci práce výborů a delegací
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o integrovaném přístupu k rovnému zacházení pro muže a ženy v rámci práce výborů a delegací (2008/2245(INI))

18

2010/C 184E/05

Prozatímní dohoda o obchodu s Turkmenistánem
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o prozatímní dohodě o obchodu s Turkmenistánem

20

2010/C 184E/06

Společná přistěhovalecká politika pro Evropu
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o společné přistěhovalecké politice pro Evropu: zásady, opatření a nástroje (2008/2331(INI))

23

2010/C 184E/07

Zelená kniha o budoucí politice TEN-T
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o zelené knize o budoucí politice TEN-T (2008/2218(INI))

35

 

Čtvrtek 23. dubna 2009

2010/C 184E/08

Odlesňování a znehodnocování lesů
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. dubna 2009 o řešení problémů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů jako součást boje proti změně klimatu a úbytku biologické rozmanitosti

41

2010/C 184E/09

Akční plán pro městskou mobilitu
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. dubna 2009 o akčním plánu pro městskou mobilitu (2008/2217(INI))

43

2010/C 184E/10

Akční plán o inteligentních dopravních systémech
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. dubna 2009 o akčním plánu pro inteligentní dopravní systémy 2008/2216(INI)

50

 

Pátek 24. dubna 2009

2010/C 184E/11

Práva žen v Afganistánu
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2009 o právech žen v Afghánistánu

57

2010/C 184E/12

Podpora pro Zvláštní soud pro Sierra Leone
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2009 o podpoře pro Zvláštní soud pro Sierra Leone

60

2010/C 184E/13

Humanitární situace obyvatel tábora Ašraf
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2009 o humanitární situaci obyvatel tábora Ašraf

62

2010/C 184E/14

Ochrana finančních zájmů Společenství - boj proti podvodům - výroční zpráva 2007
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2009 o ochraně finančních zájmů Společenství a boji proti podvodům – výroční zpráva za rok 2007 (2008/2242(INI))

63

2010/C 184E/15

Poslanecká imunita v Polsku
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2009 o poslanecké imunitě v Polsku (2008/2232(INI))

72

2010/C 184E/16

Řízení v rámci SRP
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2009 o řízení společné rybářské politiky: Evropský parlament, regionální poradní sbory a jiní činitelé (2008/2223(INI))

75

2010/C 184E/17

Zavedení systému střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2009 o zavedení systému střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států

79

2010/C 184E/18

Nanomateriály
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2009 o regulačních aspektech nanomateriálů (2008/2208(INI))

82

2010/C 184E/19

Výroční rozprava o pokroku dosaženém v roce 2008 při vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2009 k výroční rozpravě o pokroku, kterého bylo v roce 2008 dosaženo při vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva (články 2 a 39 Smlouvy o EU)

90

2010/C 184E/20

Závěry summitu skupiny G 20
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2009 o londýnském summitu skupiny G 20 konaném dne 2. dubna 2009

94

2010/C 184E/21

Upevnění stability a prosperity v zemích západního Balkánu
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2009 o upevnění stability a prosperity v zemích západního Balkánu (2008/2200(INI))

100

2010/C 184E/22

Situace v Bosně a Hercegovině
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2009 o situaci v Bosně a Hercegovině

107

2010/C 184E/23

Úmluva Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením a její opční protokol
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2009 o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením a jejího opčního protokolu Evropským společenstvím

111

2010/C 184E/24

Dvacátá pátá výroční zpráva Komise o kontrole uplatňování práva Společenství (2007)
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2009 o 25. výroční zprávě Komise o kontrole uplatňování práva Společenství (2007) (2008/2337(INI))

114

 

DOPORUČENÍ

 

Evropský parlament

2010/C 184E/25

Profilování, zejména na základě etnického a rasového původu, v oblasti boje proti terorismu, vymáhání práva, imigrace a celních a hraničních kontrol
Doporučení Evropského parlamentu Radě ze dne 24. dubna 2009 k problému profilování, zejména na základě etnického a rasového původu, v oblasti boje proti terorismu, vymáhání práva, imigrace a celních a hraničních kontrol (2008/2020(INI))

119

2010/C 184E/26

O nešíření jaderných zbraní a budoucnosti Smlouvy o nešíření jaderných zbraní
Doporučení Evropského parlamentu Radě ze dne 24. dubna 2009 o nešíření jaderných zbraní a budoucnosti Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) (2008/2324(INI))

127

 

STANOVISKA

 

Evropský parlament

 

Středa 22. dubna 2009

2010/C 184E/27

Boj proti násilí na ženách
Prohlášení Evropského parlamentu o kampani Řekni NE násilí na ženách

131

 

II   Sdělení

 

SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

 

Evropský parlament

 

Středa 22. dubna 2009

2010/C 184E/28

Žádost o ochranu imunity a výsad Alda Patriciello
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o žádosti o ochranu imunity a výsad, kterých požívá Aldo Patriciello (2008/2323(IMM))

134

2010/C 184E/29

Žádost o ochranu imunity a výsad Renata Brunetta
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o žádosti o ochranu imunity a výsad, kterých požívá Renato Brunetta (2008/2147(IMM))

135

2010/C 184E/30

Žádost o projednání imunity a výsad, kterých požívá Antonio Di Pietro
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o žádosti o projednání imunity a výsad, kterých požívá Antonio Di Pietro (2008/2146(IMM))

136

2010/C 184E/31

Žádost o zbavení imunity pana Hannese Swobody
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o žádosti, aby byl Hannes Swoboda zbaven imunity (2009/2014(IMM))

137

 

III   Přípravné akty

 

Evropský parlament

 

Středa 22. dubna 2009

2010/C 184E/32

Dohoda mezi Evropským společenstvím a Pákistánem o některých aspektech leteckých služeb *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Pákistánskou islámskou republikou o některých aspektech leteckých služeb (KOM(2008)0081 – C6-0080/2009 – 2008/0036(CNS))

138

2010/C 184E/33

Přistoupení ES k předpisu EHK OSN č. 61 o jednotné úpravě schvalování typu užitkových vozidel ***
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 k návrhu rozhodnutí Rady o přistoupení Evropského společenství k předpisu Evropské hospodářské komise OSN č. 61 o jednotné úpravě schvalování typu užitkových vozidel s ohledem na vnější výčnělky před zadní stěnou kabiny (KOM(2008)0675 – 7240/2009 - C6-0119/2009 – 2008/0205(AVC))

139

2010/C 184E/34

Veterinární předpisy pro přesun koňovitých a jejich dovoz ze třetích zemí *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu směrnice Rady o veterinárních předpisech pro přesun koňovitých a jejich dovoz ze třetích zemí (kodifikované znění) (KOM(2008)0715 – C6-0479/2008 – 2008/0219(CNS))

140

2010/C 184E/35

Právní úprava obchodování s některým zbožím vzniklým zpracováním zemědělských produktů *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu nařízení Rady o právní úpravě obchodování s některým zbožím vzniklým zpracováním zemědělských produktů (kodifikované znění) (KOM(2008)0796 – C6-0018/2009 – 2008/0226(CNS))

141

2010/C 184E/36

Koordinace systémů sociálního zabezpečení ***II
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 ke společnému postoji Rady ohledně přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a kterým se stanovuje obsah jeho příloh (14518/1/2008 – C6-0003/2009 – 2006/0008(COD))

142

P6_TC2-COD(2006)0008Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 22. dubna 2009 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a kterým se stanovuje obsah jeho příloh

142

2010/C 184E/37

Koordinace systémů sociálního zabezpečení: prováděcí nařízení ***II
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 ke společnému postoji Rady ohledně přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (14516/4/2008 – C6-0006/2009 – 2006/0006(COD))

143

P6_TC2-COD(2006)0006Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 22. dubna 2009 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení

143

2010/C 184E/38

Evropský metrologický výzkumný program ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o účasti Společenství v evropském metrologickém výzkumném programu prováděném několika členskými státy (KOM(2008)0814 – C6-0468/2008 – 2008/0230(COD))

144

P6_TC1-COD(2008)0230Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 22. dubna 2009 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2009 o účasti Společenství v evropském metrologickém výzkumném programu prováděném několika členskými státy

144

2010/C 184E/39

Povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky (KOM(2008)0644 – C6-0373/2008 – 2008/0198(COD))

145

P6_TC1-COD(2008)0198Postoj evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 22. dubna 2009 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2009, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky

145

PŘÍLOHA

161

2010/C 184E/40

Minimální zásoby ropy a/nebo ropných produktů *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu směrnice Rady, kterou se členským státům ukládá povinnost udržovat minimální zásoby ropy a/nebo ropných produktů (KOM(2008)0775 – C6-0511/2008 – 2008/0220(CNS))

162

2010/C 184E/41

Výstražná informační síť kritické infrastruktury *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu rozhodnutí Rady o výstražné informační síti kritické infrastruktury (CIWIN) (KOM(2008)0676 – C6-0399/2008 – 2008/0200(CNS))

174

2010/C 184E/42

Zřízení Evropské sítě pro ochranu významných osob *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o podnětu Nizozemského království ohledně přijetí rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí 2002/956/SVV o zřízení Evropské sítě pro ochranu významných osob (16437/2008 – C6-0029/2009 – 2009/0801(CNS))

181

2010/C 184E/43

Národní programy restrukturalizace odvětví bavlny *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 637/2008, pokud jde o národní programy restrukturalizace odvětví bavlny (KOM(2009)0037 – C6-0063/2009 – 2009/0008(CNS))

182

2010/C 184E/44

Protokol o provádění Alpské úmluvy v oblasti dopravy (protokol o dopravě) *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu o provádění Alpské úmluvy v oblasti dopravy jménem Evropského společenství (protokol o dopravě) (KOM(2008)0895 – C6-0073/2009 – 2008/0262(CNS))

183

2010/C 184E/45

Návrh opravného rozpočtu č. 2/2009
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 2/2009 na rozpočtový rok 2009, Oddíl III - Komise (6953/2009 – C6-0077/2009 – 2009/2010(BUD))

184

2010/C 184E/46

Návrh opravného rozpočtu č. 3/2009
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 3/2009 na rozpočtový rok 2009, oddíl III - Komise (8153/2009 – C6-0118/2009 – 2009/2017(BUD))

185

2010/C 184E/47

Vnitřní trh s elektřinou ***II
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o společném postoji Rady ohledně přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (14539/2/2008 – C6-0024/2009 – 2007/0195(COD))

186

P6_TC2-COD(2007)0195Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 22. dubna 2009 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/…/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES

186

2010/C 184E/48

Agentura pro spolupráci regulačních orgánů v odvětví energetiky ***II
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 ke společnému postoji Rady ohledně přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (14541/1/2008 – C6-0020/2009 – 2007/0197(COD))

187

P6_TC2-COD(2007)0197Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 22. dubna 2009 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů

187

2010/C 184E/49

Přístup do sítě: přeshraniční obchod s elektřinou ***II
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 ke společnému postoji Rady ohledně přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a o zrušení nařízení (ES) č. 1228/2003 (14546/2/2008 – C6-0022/2009 – 2007/0198(COD))

188

P6_TC2-COD(2007)0198Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 22. dubna 2009 ohledně přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a o zrušení nařízení (ES) č. 1228/2003

188

2010/C 184E/50

Vnitřní trh se zemním plynem ***II
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 ke společnému postoji Rady ohledně přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (14540/2/2008 – C6-0021/2009 – 2007/0196(COD))

189

P6_TC2-COD(2007)0196Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 22. dubna 2009 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/…/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES

189

2010/C 184E/51

Podmínky přístupu k plynárenským přepravním soustavám ***II
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 ke společnému postoji Rady ohledně přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005 (14548/2/2008 – C6-0023/2009 – 2007/0199(COD))

190

P6_TC2-COD(2007)0199Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 22. dubna 2009 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005

190

2010/C 184E/52

Interoperabilita pro evropské orgány veřejné správy (ISA) ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o řešeních interoperability pro evropské orgány veřejné správy (ISA) (KOM(2008)0583 – C6-0337/2008 – 2008/0185(COD))

191

P6_TC1-COD(2008)0185Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 22. dubna 2009 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. …/2009/ES o řešeních interoperability pro evropské orgány veřejné správy (ISA)

191

2010/C 184E/53

Stroje pro aplikaci pesticidů ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o strojních zařízeních pro aplikaci pesticidů, kterou se mění směrnice 2006/42/ES ze dne 17. května 2006 o strojních zařízeních (KOM(2008)0535 – C6-0307/2008 – 2008/0172(COD))

192

P6_TC1-COD(2008)0172Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 22. dubna 2009 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/.../ES o strojních zařízeních pro aplikaci pesticidů, kterou se mění směrnice 2006/42/ES

192

PŘÍLOHA

193

2010/C 184E/54

Označení pneumatik v souvislosti s palivovou účinností ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné důležité parametry (KOM(2008)0779 – C6-0411/2008 – 2008/0221(COD))

193

P6_TC1-COD(2008)0221Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 22. dubna 2009 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2009 o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné důležité parametry

194

PŘÍLOHA I

204

PŘÍLOHA II

206

PŘÍLOHA III

211

PŘÍLOHA IV

211

2010/C 184E/55

Změna nařízení (ES) č. 717/2007 (veřejné mobilní telefonní sítě) a směrnice 2002/21/ES (elektronické komunikace) ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 717/2007 o roamingu ve veřejných mobilních telefonních sítích ve Společenství a směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (KOM(2008)0580 – C6-0333/2008 – 2008/0187(COD))

212

P6_TC1-COD(2008)0187Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 22. dubna 2009 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 717/2007 o roamingu ve veřejných mobilních telefonních sítích ve Společenství a směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací

212

2010/C 184E/56

Požadavky na předkládání zpráv a na dokumentaci v případě fúze nebo rozdělení ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 77/91/EHS, 78/855/EHS a 82/891/EHS a směrnice 2005/56/ES, pokud jde o požadavky na předkládání zpráv a na dokumentaci v případě fúze nebo rozdělení (KOM(2008)0576 – C6-0330/2008 – 2008/0182(COD))

213

P6_TC1-COD(2008)0182Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 22. dubna 2009 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/…/ES, kterou se mění směrnice Rady 77/91/EHS, 78/855/EHS a 82/891/EHS a směrnice 2005/56/ES, pokud jde o požadavky na předkládání zpráv a na dokumentaci v případě fúzí nebo rozdělení

213

2010/C 184E/57

Pojišťovací a zajišťovací činnost (Solventnost II) ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o pozměněném návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (přepracované znění) (KOM(2008)0119 – C6-0231/2007 – 2007/0143(COD))

214

P6_TC1-COD(2007)0143Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 22. dubna 2009 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/…/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (SOLVENTNOST II)

215

2010/C 184E/58

Uzavření Prozatímní dohody s Turkmenistánem *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu rozhodnutí Rady a Komise o uzavření Prozatímní dohody o obchodu a záležitostech týkajících se obchodu mezi Evropským společenstvím a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Turkmenistánem na druhé straně (5144/1999 – KOM(1998) 0617 - C5–0338/1999 – 1998/0304(CNS))

215

2010/C 184E/59

Rámec Společenství pro jadernou bezpečnost *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu směrnice Rady (Euratom), kterou se zřizuje rámec Společenství pro jadernou bezpečnost (KOM(2008)0790 – C6-0026/2009 – 2008/0231(CNS))

216

2010/C 184E/60

Kontrolní režim Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu nařízení Rady o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (KOM(2008)0721 – C6-0510/2008 – 2008/0216(CNS))

232

2010/C 184E/61

Zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu nařízení Rady o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření (KOM(2008)0324 – C6-0282/2008 – 2008/0112(CNS))

253

 

Čtvrtek 23. dubna 2009

2010/C 184E/62

Přístup na trh přepravy cestujících autokary a autobusy ***II
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. dubna 2009 ke společnému postoji Rady k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech pro přístup na mezinárodní trh přepravy cestujících autokary a autobusy (11786/1/2008 – C6-0016/2009 – 2007/0097(COD))

260

P6_TC2-COD(2007)0097Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 23. dubna 2009 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2009 o společných pravidlech pro přístup na mezinárodní trh přepravy cestujících autokary a autobusy a o změně nařízení (ES) č. 561/2006

260

2010/C 184E/63

Podmínky pro výkon povolání provozovatele silniční dopravy ***II
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. dubna 2009 ke společnému postoji Rady ohledně přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání provozovatele silniční dopravy a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES (11783/1/2008 – C6-0015/2009 – 2007/0098(COD))

261

P6_TC2-COD(2007)0098Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 23. dubna 2009 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání provozovatele silniční dopravy a zrušuje směrnice 96/26/ES

261

2010/C 184E/64

Přístup na trh mezinárodní silniční přepravy zboží ***II
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. dubna 2009 ke společnému postoji Rady ohledně přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech pro přístup na mezinárodní trh silniční přepravy zboží (11788/1/2008 – C6-0014/2009 – 2007/0099(COD))

262

P6_TC2-COD(2007)0099Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 23. dubna 2009 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2009 o společných pravidlech pro přístup na mezinárodní trh silniční přepravy zboží

262

2010/C 184E/65

Energetické náročnosti budov ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. dubna 2009 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické náročnosti budov (KOM(2008)0780 – C6-0413/2008 – 2008/0223(COD))

263

P6_TC1-COD(2008)0223Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 23. dubna 2009 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/…ES o energetické náročnosti budov

264

PŘÍLOHA I

286

PŘÍLOHA II

288

PŘÍLOHA III

289

PŘÍLOHA IV

289

PŘÍLOHA V

290

PŘÍLOHA VI

290

2010/C 184E/66

Ratingové agentury ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. dubna 2009 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o ratingových agenturách (KOM(2008)0704 – C6-0397/2008 – 2008/0217(COD))

292

P6_TC1-COD(2008)0217Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 23. dubna 2009 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2009 o ratingových agenturách

292

2010/C 184E/67

Práva cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. dubna 2009 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách, kterým se mění nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (KOM(2008)0816 – C6-0476/2008 – 2008/0246(COD))

293

P6_TC1-COD(2008)0246Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 23. dubna 2009 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2009 o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách, kterým se mění nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele

294

PŘÍLOHA I

309

PŘÍLOHA II

309

PŘÍLOHA III

310

PŘÍLOHA IV

311

2010/C 184E/68

Práva cestujících v autobusové a autokarové dopravě ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. dubna 2009 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (KOM(2008)0817 – C6-0469/2008 – 2008/0237(COD))

312

P6_TC1-COD(2008)0237Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 23. dubna 2009 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2009 o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele

313

PŘÍLOHA I

329

PŘÍLOHA II

330

2010/C 184E/69

Doba ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. dubna 2009 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/116/ES o době ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících (KOM(2008)0464 – C6-0281/2008 – 2008/0157(COD))

331

P6_TC1-COD(2008)0157Postoj evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 23. dubna 2009 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/…/ES, kterou se mění směrnice 2006/116/ES o době ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících

332

2010/C 184E/70

Inteligentní dopravní systémy v silniční dopravě a jejich styčné body s jinými druhy dopravy ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. dubna 2009 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví rámec pro zavedení inteligentních dopravních systémů v silniční dopravě a jejich styčné body s jinými druhy dopravy (KOM(2008)0887 – C6-0512/2008 – 2008/0263(COD))

338

P6_TC1-COD(2008)0263Postoj evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 23. dubna 2009 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/…/ES, kterou se stanoví rámec pro zavedení inteligentních dopravních systémů v silniční dopravě a jejich styčné body s jinými druhy dopravy

339

PŘÍLOHA I

348

PŘÍLOHA II

349

PŘÍLOHA III

352

2010/C 184E/71

Program Marco Polo ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. dubna 2009 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) 1692/2006, kterým se zavádí druhý program Marco Polo pro poskytování finanční pomoci Společenství za účelem zlepšení vlivu systému nákladní dopravy na životní prostředí (Marco Polo II) (KOM(2008)0847 – C6-0482/2008 – 2008/0239(COD))

353

P6_TC1-COD(2008)0239Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 23. dubna 2009 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2009, kterým se mění nařízení (ES) 1692/2006, kterým se zavádí druhý program Marco Polo pro poskytování finanční pomoci Společenství za účelem zlepšení vlivu systému nákladní dopravy na životní prostředí (Marco Polo II)

353

2010/C 184E/72

Evropská železniční síť zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. dubna 2009 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropské železniční síti zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy (KOM(2008)0852 – C6-0509/2008 – 2008/0247(COD))

354

P6_TC1-COD(2008)0247Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 23. dubna 2009 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2009 o evropské železniční síti zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy

354

PŘÍLOHA

367

2010/C 184E/73

Práva pacientů v oblasti přeshraniční zdravotní péče ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. dubna 2009 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči (KOM(2008)0414 – C6-0257/2008 – 2008/0142(COD))

368

P6_TC1-COD(2008)0142Postoj evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 23. dubna 2009 k směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/…/ES o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči

369

2010/C 184E/74

Bezpečnost pacientů *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. dubna 2009 o návrhu doporučení Rady o bezpečnosti pacientů včetně prevence a kontroly infekcí spojených s poskytováním zdravotní péče (KOM(2008)0837 – C6–0032/2009 – 2009/0003(CNS))

395

2010/C 184E/75

Evropská akce v oblasti vzácných onemocnění *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. dubna 2009 o návrhu doporučení Rady o evropské akci v oblasti vzácných onemocnění (KOM(2008)0726 – C6-0455/2008 – 2008/0218(CNS))

404

 

Pátek 24. dubna 2009

2010/C 184E/76

Úmluva Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením*
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2009 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením Evropským společenstvím (KOM(2008)0530 – C6-0116/2009 – 2008/0170(CNS))

413

2010/C 184E/77

Opční protokol k Úmluvě Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2009 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření opčního protokolu k Úmluvě Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením Evropským společenstvím (KOM(2008)0530 – C6-0117/2009 – 2008/0171(CNS))

414

2010/C 184E/78

Statistika přípravků na ochranu rostlin ***II
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2009 ke společnému postoji Rady ohledně přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o statistice přípravků na ochranu rostlin (11120/2/2008 – C6-0004/2009 – 2006/0258(COD))

415

P6_TC2-COD(2006)0258Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 24. dubna 2009 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2009 o statistice přípravků na ochranu rostlin

415

PŘÍLOHA I

422

PŘÍLOHA II

423

PŘÍLOHA III

425

2010/C 184E/79

Požadavky na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2009 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (KOM(2008)0399 – C6-0277/2008 – 2008/0151(COD))

439

P6_TC1-COD(2008)0151Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 24. dubna 2009 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/…/ES o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie

440

PŘÍLOHA

440

2010/C 184E/80

Harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2009 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh (KOM(2008)0311 – C6-0203/2008 – 2008/0098(COD))

441

P6_TC1-COD(2008)0098Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 24. dubna 2009 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2009, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh

441

PŘÍLOHA I

472

PŘÍLOHA II

474

PŘÍLOHA III

476

PŘÍLOHA IV

477

PŘÍLOHA V

478

PŘÍLOHA VI

481

2010/C 184E/81

Přeshraniční platby ve Společenství ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2009 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o přeshraničních platbách ve Společenství (KOM(2008)0640 – C6-0352/2008 – 2008/0194(COD))

483

P6_TC1-COD(2008)0194Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 24. dubna 2009 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a o zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001

483

2010/C 184E/82

Činnost institucí elektronických peněz ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2009 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností a o změně směrnice 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušení směrnice 2000/46/ES (KOM(2008)0627 – C6-0350/2008 – 2008/0190(COD))

484

P6_TC1-COD(2008)0190Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 24. dubna 2009 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/…/ES o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností a o změně směrnice 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušení směrnice 2000/46/ES

484

2010/C 184E/83

Vedlejší produkty živočišného původu ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2009 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o hygienických pravidlech, pokud jde o vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu) (KOM(2008)0345 – C6-0220/2008 – 2008/0110(COD))

485

P6_TC1-COD(2008)0110Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 24. dubna 2009 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu)

485

2010/C 184E/84

Systém střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2009 o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 332/2002, kterým se zavádí systém střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států (KOM(2009)0169 – C6-0134/2009 – 2009/0053(CNS))

486

2010/C 184E/85

Zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2009 o návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb (KOM(2008)0727 – C6-0464/2008 – 2008/0215(CNS))

488

2010/C 184E/86

Společný systém DPH, pokud jde o daňové úniky spojené s dovozem a jinými přeshraničními plněními *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2009 o návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o daňové úniky spojené s dovozem a jinými přeshraničními plněními (KOM(2008)0805 – C6-0039/2009 – 2008/0228(CNS))

519

Vysvětlivky k použitým symbolům

*

Konzultace

**I

Spolupráce: první čtení

**II

Spolupráce: druhé čtení

***

Postup souhlasu

***I

Spolurozhodování: první čtení

***II

Spolurozhodování: druhé čtení

***III

Spolurozhodování: třetí čtení

(Druh postupu se určuje právním základem navrženým Komisí)

Politické pozměňující návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučně a kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem▐ .

Technické opravy a úpravy ze strany příslušných oddělení: nový text či text nahrazující původní znění je označen kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem║.

CS

 


I Usnesení, doporučení a stanoviska

USNESENÍ

Evropský parlament ZASEDÁNÍ 2009–2010 Dílčí zasedání dne 22. do 24. dubna 2009 Zápis z tohoto zasedání byl zveřejněn v Úř. věst. C 252 E, 22.10.2009 Texty přijaté dne 23.4.2009, které se týkají udělení absolutoria za plnění rozpočtu 2007, byly uveřejněny v Úř. věst. L 255, 26.9.2009. PŘIJATÉ TEXTY

Středa 22. dubna 2009

8.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 184/1


Středa 22. dubna 2009
Kontrola plnění rozpočtu nástroje předvstupní pomoci

P6_TA(2009)0237

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o kontrole plnění rozpočtu nástroje předvstupní pomoci (NPP) v roce 2007 (2008/2206(INI))

2010/C 184 E/01

Evropský parlament,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1085/2006 ze dne 17. července 2006, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 718/2007 ze dne 12. června 2007, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 1085/2006, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP) (2),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. listopadu 2006 nazvané „Nástroj předvstupní pomoci (NPP) – Víceletý orientační finanční rámec pro období 2008–2010“ (KOM(2006)0672),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. listopadu 2007 nazvané „Nástroj předvstupní pomoci (NPP) – Víceletý orientační finanční rámec pro období 2009–2011“ (KOM(2007)0689),

s ohledem na výroční zprávu Komise ze dne 15. prosince 2008 o NPP za rok 2007 (KOM(2008)0850 a SEK(2008)3026),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. listopadu 2008 o strategii rozšíření a hlavních výzvách 2008–2009 a na doprovodné zprávy o pokroku dosaženém v jednotlivých zemích v roce 2008 (KOM(2008)0674 doplněné o SEK(2008)2692 až SEK(2008)2699),

s ohledem na zprávu Komise ze dne 22. července 2008 nazvanou „Ochrana finančních zájmů Společenství – Boj proti podvodům – Výroční zpráva 2007“ (KOM(2008)0475), včetně SEK(2008)2300),

s ohledem na výroční zprávu Komise ze dne 27. října 2008 o nástroji předvstupních strukturálních politik (ISPA) 2007 (KOM(2008)0671 a SEK(2008)2681),

s ohledem na výroční zprávu Komise ze dne 22. prosince 2008 o programu PHARE, předvstupním nástroji pro Turecko, programu CARDS a přechodovém nástroji za rok 2007 (KOM(2008)0880 a SEK(2008)3075),

s ohledem na zprávu Evropského účetního dvora o roční účetní závěrce Evropské agentury pro obnovu za rozpočtový rok 2007, spolu s odpověďmi agentury (3),

s ohledem na zvláštní zprávu č. 5/2007 Evropského účetního dvora o řízení programu CARDS Komisí, spolu s odpověďmi Komise (4),

s ohledem na výroční zprávu o činnosti za rok 2007 vypracovanou generální ředitelem Komise odpovědným za rozšíření (5),

s ohledem na svá předchozí usnesení o rozšíření, a zejména na usnesení ze dne 10. července 2008 o strategickém dokumentu Komise o rozšíření z roku 2007 (6),

s ohledem na své usnesení ze dne 10. dubna 2008 o zprávě o pokroku Chorvatska za rok 2007 (7),

s ohledem na své usnesení ze dne 23. dubna 2008 o zprávě o pokroku Bývalé jugoslávské republiky Makedonie za rok 2007 (8),

s ohledem na své usnesení ze dne 21. května 2008 o zprávě o pokroku Turecka za rok 2007 (9),

s ohledem na své usnesení ze dne 13. ledna 2009 o obchodních a hospodářských vztazích se západobalkánskými státy (10),

s ohledem na své usnesení ze dne 4. prosince 2008 o situaci žen na Balkáně (11),

s ohledem na návštěvu vyšetřovací delegace Výboru pro rozpočtovou kontrolu v Kosovu (12) ve dnech 22. až 25. června 2008 a na zprávu o této misi (13),

s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (14), a zejména na článek 53 tohoto nařízení a na jeho prováděcí pravidla,

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro zahraniční věci (A6-0181/2009),

A.

vzhledem k tomu, že NPP je novým finančním nástrojem, který nahrazuje nástroje a programy určené kandidátským a potenciálním kandidátským zemím, jmenovitě Phare, SAPARD, ISPA, předvstupní finanční pomoc pro Turecko a CARDS, a který usiluje o pružné přidělování finančních prostředků EU a o jejich přizpůsobení konkrétním potřebám a správním kapacitám těchto zemí,

B.

vzhledem k tomu, že se nástroj NPP skládá z následujících pěti částí, které pokrývají priority stanovené v souladu s potřebami přijímajících zemí, konkrétně:

I.

pomoc při transformaci a budování institucí,

II.

přeshraniční spolupráce,

III.

regionální rozvoj,

IV.

rozvoj lidských zdrojů,

V.

rozvoj venkova,

C.

vzhledem k tomu, že nástroj NPP je klíčovým faktorem pro zlepšení kvality života občanů, sociálních standardů, infrastruktury a regionální a přeshraniční spolupráce a pro podporu dodržování lidských práv v kandidátských a potenciálních kandidátských zemích,

D.

vzhledem k tomu, že Parlament při kontrole plnění rozpočtu v oblasti politiky rozšíření má za úkol nejen zajistit, že finanční prostředky EU byly použity v souladu s regulačními ustanoveními a politikami EU, ale i zhodnotit, zda byly účinně vyhrazeny na priority stanovené ve strategických zprávách a ve zprávách o pokroku přijímajících zemí, a zda z hlediska společných zájmů EU dosáhly požadovaných výsledků,

E.

vzhledem k tomu, že je naprosto nezbytné pečlivě přezkoumat provádění NPP již v počáteční fázi uplatňování s cílem zamezit problémům, které byly při používání předchozích předvstupních nástrojů odhaleny příliš pozdě, neboť nesrovnalosti, které nebudou řešeny včas, se budou objevovat stále častěji a později bude velmi složité je řešit, protože se z nich stanou zažité nesprávné postupy,

F.

vzhledem k tomu, že boj proti korupci a reformy jednotlivých odvětví (soudnictví, policie a veřejné správy) se příznivě projevují nejen v oblasti řádné správy věcí veřejných a právního státu, ale i na podnikatelském prostředí obecně,

G.

vzhledem k tomu, že NPP umožňuje, zejména díky revizi víceletých orientačních plánovacích dokumentů, velmi flexibilně se přizpůsobit měnícím se potřebám a správní kapacitě přijímajících zemí,

H.

vzhledem k tomu, že podle článku 27 nařízení (ES) č. 1085/2006 (nařízení o NPP) je Komise povinna Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2010 předložit střednědobou hodnotící zprávu o provádění NPP, k níž případně připojí legislativní návrh na úpravu tohoto nařízení,

I.

vzhledem k tomu, že se Komise na základě žádosti Parlamentu zavázala, že střednědobý přezkum souboru nástrojů vnější pomoci, včetně NPP, provede již v roce 2009,

J.

vzhledem k tomu, že Parlament by měl od nynějška komunikovat s národními parlamenty zemí, které přijímají pomoc v rámci NPP,

Obecné připomínky

1.

vítá strukturovaný dialog s Komisí o uplatňování NPP a v tomto ohledu připomíná svůj postoj, a to že je zejména nutné všem přijímacím zemím umožnit rovný přístup ke všem nástrojům politiky v rámci NPP, náležitě podporovat boj proti korupci a organizovanému zločinu a věnovat zvýšenou pozornost budování institucionálních kapacit, zejména na parlamentní úrovni, rozvoji organizací občanské společnosti, opatřením na podporu zásady tolerance a nediskriminace, lidskému rozvoji a regionální spolupráci v klíčových politických oblastech;

2.

je potěšen vysokou mírou realizace závazků NPP v roce 2007; nicméně vyjadřuje politování nad tím, že první programy NPP byly přijaty teprve na konci roku 2007 a skutečné zavádění bylo zahájeno až v roce 2008, částečně kvůli pozdnímu přijetí nového nástroje a částečně kvůli zpoždění na straně přijímacích zemí při vytváření požadovaných struktur a řídicích systémů; naléhá na Komisi, aby i nadále prosazovala provádění projektů a sledovala přidělování finančních prostředků a dosažené výsledky s cílem zajistit, aby nástroj NPP přinesl v dotyčných zemích viditelné výsledky;

3.

konstatuje, že kvůli pozdnímu přijetí nařízení o NPP a nařízení (ES) č. 718/2007 (prováděcí nařízení o NPP) a následně i prvního víceletého orientačního finančního rámce a víceletých orientačních plánovacích dokumentů bylo sledování programů a projektů NPP, jakož i předkládání zpráv, v roce 2007 omezeno a dosud se nedosáhlo kýžených výsledků; zdůrazňuje, že plynulý přechod od dřívějších předvstupních nástrojů k NPP vyžaduje kontinuitu při vypracování programů a náležité provádění projektů a plateb;

4.

shledává, že v roce 2007 byly vnitrostátní programy NPP uspokojivě koherentní s politikou EU v oblasti předvstupní pomoci, protože většina cílů vnitrostátních programů byla v souladu s prioritami stanovenými v příslušných zprávách Komise o dosaženém pokroku;

5.

konstatuje, že kandidátské země se v souladu s politikou EU v oblasti rozšíření soustřeďují hlavně na splnění evropských norem, konkrétně statistických, environmentálních a daňových norem; zdůrazňuje však, že by neměl být snižován význam politických kritérií, zejména demokratické správy, dodržování lidských práv, svobody vyznání, práv žen, práv menšin a zásad právního státu, neboť jejich opomíjení může při jednáních vést ke komplikacím a prodlevám; domnívá se, že by měla být nalezena větší rovnováha mezi projekty zaměřenými na splnění politických kritérií a projekty určenými na provádění acquis;

6.

připomíná Komisi, že legitimita a schopnost Unie podporovat reformy může být výrazně zvýšena, pokud nástroj NPP svou pomoc zaměří na oblasti, z nichž budou mít občané kandidátských a případných kandidátských zemí přímý užitek, zvláště s ohledem na potřeby a výzvy vyplývající ze světové finanční krize;

7.

je tedy toho názoru, že nástroj NPP by měl podporovat snahy přijímacích zemí o splnění požadavků vytyčených v plánu liberalizace víz, aby občané západního Balkánu mohli konečně využít svobody pohybu a plně se zapojit do programů a systémů EU; vítá záměr Komise dále navýšit prostředky fondů NPP vyčleněné na programy Tempus, Erasmus Mundus a Mládež v akci;

8.

bere na vědomí skutečnost, že Komise byla oprávněna poskytnout na konci roku 2008 akreditaci pro decentralizovanou správu Chorvatsku v případě složek I až IV a Turecku v případě složek I a II; vyzývá Komisi, aby i nadále intenzivně spolupracovala s kandidátskými a potenciálními kandidátskými zeměmi, aby tyto země byly v blízké budoucnosti schopny spravovat finanční prostředky decentralizovaně, a získaly tak plný přístup ke všem složkám NPP; zdůrazňuje však, že udělení řídících pravomocí je podmíněno jejich účinným vykonáváním;

9.

zdůrazňuje, že za využívání NPP sdílí Komise odpovědnost s vládami kandidátských a potenciálních kandidátských zemí; vyzývá Komisi, aby zlepšila spolupráci a komunikaci mezi svými delegacemi a příslušnými orgány, aby zavedla stálou kontrolu postupů pro uskutečňování projektů a aby usilovala o přijetí společných opatření ke zlepšení správní kapacity přijímajících zemí;

10.

zdůrazňuje, že je třeba, aby byl nástroj NPP transparentně a účinně spravován a kontrolován s ohledem na specifika interního auditu a kontrolních systémů jednotlivých zemí a s ohledem na postupy, které se osvědčily v předvstupní fázi bývalých kandidátských zemích;

11.

očekává, že Komise podá Parlamentu a jeho příslušnému Výboru pro rozpočtovou kontrolu každoročně zprávu o platbách a čerpání finančních prostředků z nástroje NPP, jakož i o zbývajících finančních prostředcích z fondů ISPA, IPARD a SAPARD, a že tato zpráva bude podrobně informovat o každé přijímající zemi, příkladech osvědčených postupů a všech zjištěných problémech a nesrovnalostech;

12.

konstatuje, že horizontální otázky, jako je hodnocení dopadů na životní prostředí, řádná správa věcí veřejných, zapojení občanské společnosti, rovné příležitosti a nediskriminace, nejsou v projektech NPP na rok 2007 dostatečně zastoupeny, ani náležitě viditelné; vyzývá Komisi, aby vypracovala zejména regionální a horizontální programy pro více příjemců, které by se zaměřily především na boj proti korupci a organizovanému zločinu, mezikulturní dialog a rovnost mužů a žen;

13.

shledává, že na rozsáhlé zeměpisné regiony nebo komplexní oblasti politik jsou vyčleněny omezené finanční prostředky, které jsou rozdrobené do mnoha malých projektů, místo aby se soustředily na menší počet viditelnějších projektů; upozorňuje na to, že roční vnitrostátní programy by měly nalézt rovnováhu mezi náležitým plněním klíčových priorit, jež byly stanoveny ve zprávách o pokroku, a prevencí přílišné roztříštěnosti finančních prostředků;

Připomínky k jednotlivým politikám a zemím

14.

zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité a naléhavé, aby všechny přijímající země použily NPP na posílení boje proti korupci a organizovanému zločinu, v jehož rámci by se měly zaměřit zejména na praní špinavých peněz, nelegální migraci a obchodování s lidmi; konstatuje, že ačkoli všechny zprávy o pokroku za rok 2008 označily korupci za vážný problém a klíčovou prioritu, ne všechny programy NPP na rok 2007 korupci náležitě zohlednily; navrhuje, aby pro tento účel byly vyčleněny finanční prostředky, jak tomu je v případě Chorvatska (15) a Černé hory (16), a vyzývá Komisi, aby v této souvislosti vypracovala ucelenější strategii, jež bude vycházet ze zkušeností získaných během posledních kol rozšiřování;

15.

konstatuje, že organizace občanské společnosti v přijímajících zemích by se měly aktivněji podílet na vytváření a zahajování projektů; zdůrazňuje, že programy NPP by se měly zaměřit na odstranění systematické závislosti organizací občanské společnosti na dárcovské podpoře, aby se zabránilo existenci těchto organizací „na požádání“, a že by se měly rovněž zabývat vznikem několika organizací občanské společnosti v kontextu etnicko-politického konfliktu, zejména v Bosně a Hercegovině, Bývalé jugoslávské republice Makedonii a Kosovu (17); očekává, že nový nástroj na podporu občanské společnosti pomůže vyřešit mnohé problémy související s rozmanitostí, složitostí a roztříštěností programů EU;

16.

trvá na tom, že stálá podpora organizací občanské společnosti v kandidátských a potenciálních kandidátských zemích je nutná k tomu, aby se mezi nimi vytvořilo konkurenční prostředí a aby se zajistila jejich udržitelná činnost při uplatňování nástroje NPP zaměřeného na výsledky a stálá aktivita při projektovém řízení;

17.

konstatuje, že projekty a činnosti financované z NPP příliš nepřispívají k zviditelnění EU v místě jejich provádění a nezískaly podporu občanů pro další sblížení s EU;

18.

považuje vzdělávání a zaměstnávání mladých lidí za podmínku dlouhodobé stability a rozvoje a domnívá se, že jim nebyla věnována dostatečná pozornost; zdůrazňuje, že proti nezaměstnanosti je třeba bojovat, zejména pokud jde o nezaměstnanost mladých lidí a dlouhodobou nezaměstnanost, neboť se jedná o velmi důležitou problematiku přesahující do více oblastí; v této souvislosti navrhuje Komisi, aby zvážila možnost většího využívání flexibility v rámci NPP, jež by případně umožnila financovat opatření týkající se složek III–V pomocí prvních dvou složek;

19.

konstatuje, že finanční podpora regionů v rámci NPP je relativně malá (přibližně 10 % prostředků z celého NPP), zejména vezme-li se v úvahu skutečnost, že se poskytuje v šesti zemích pro jedenáct oblastí, počínaje vzděláváním a mládeží a konče jadernou bezpečností;

20.

vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že v roce 2007 bylo z celkové částky NPP 497 200 000 milionů EUR vyčleněno na složku II pouhých 38 800 000 milionů EUR (tj. méně než 8 %); upozorňuje, že tato skutečnost je v rozporu s tvrzením Komise, že přeshraniční spolupráce napomáhá usmiřování a navazování dobrých sousedských vztahů a je obzvláště důležitá v regionech, v nichž nedávno došlo ke konfliktu; lituje, že v praxi bylo složité navázat účinnou spolupráci, a to z mnoha důvodů, včetně neshodných struktur a postupů mezi některými partnery i kvůli politickým obtížím; vyzývá přijímající země a Komisi, aby v rámci této složky pokračovaly ve stávající spolupráci a navazovaly novou spolupráci v souladu s cílem posílit dobré sousedské vztahy a podpořit hospodářskou integraci, a to zejména v oblastech životního prostředí, přírodního a kulturního dědictví a boje proti korupci a organizované trestné činnosti;

21.

je rovněž znepokojen skutečností, že přijímající země v roce 2007 nepředložily žádný program NPP, jenž by se přímo zaměřil na práva žen či rovnost mužů a žen, ačkoliv byla genderová problematika označena za velkou výzvu jak ve zprávách o dosaženém pokroku, tak ve víceletých orientačních plánovacích dokumentech; opakuje svou výzvu Komisi, aby poskytla předvstupní fondy na posílení práv žen na Balkáně, zejména prostřednictvím ženských nevládních organizací a jiných organizací sdružujících ženy; vyzývá Komisi, aby odpovídajícím způsobem vyčlenila prostředky z NPP, a podpořila tak v rámci předvstupní politiky sestavování rozpočtu s ohledem na problematiku rovnosti pohlaví a povzbudila přijímající země k předkládání návrhů na příslušné projekty;

22.

zdůrazňuje, že do vytváření a provádění projektů financovaných nástrojem NPP je třeba více zapojit nevládní organizace, aby pomoc NPP odrážela skutečné potřeby a očekávání, aby se přispělo k většímu zviditelnění projektů NPP a aby byl podporován rozvoj živé a aktivní občanské společnosti v přijímacích zemích;

23.

vyzývá Evropský účetní dvůr, aby do konce roku 2010 předložil zvláštní hodnotící zprávu o provádění NPP;

*

* *

24.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropskému účetnímu dvoru a vládám, parlamentům a vnitrostátním kontrolním orgánům zemí, které přijímají pomoc v rámci NPP.


(1)  Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 82.

(2)  Úř. věst. L 170, 29.6.2007, s. 1.

(3)  Úř. věst. C 311, 5.12.2008, s. 42.

(4)  Úř. věst. C 285, 27.11.2007, s. 1.

(5)  31.3.2008, http://ec.europa.eu/atwork/synthesis/aar/doc/elarg_aar.pdf.

(6)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0363.

(7)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0120.

(8)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0172.

(9)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0224.

(10)  Přijaté texty, P6_TA(2009)0005.

(11)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0582.

(12)  Ve smyslu rezoluce Rady bezpečnosti 1244/1999.

(13)  http://www.europarl.europa.eu/activities/committees/publicationsCom.do?language=EN&body=CONT.

(14)  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

(15)  Projekt 2007/019-247: Zlepšení spolupráce agentur v boji proti korupci (Improving Anti-Corruption Inter-Agency Co-operation); projekt s rozpočtem 2 500 000 EUR, který má za cíl posílit koordinační orgán ministerstva spravedlnosti pověřený vypracováním protikorupční strategie a zvyšování veřejného povědomí o otázkách spojených s korupcích.

(16)  Projekt 2007/19300: Boj proti organizované trestné činnosti a korupci. Cílem tohoto projektu je boj proti organizované trestné činnosti a korupci zlepšováním fungování a spolupráce různých donucovacích orgánů. Tento projekt je propojen s širší vládní protikorupční strategií a akčním plánem. Bylo na něj vyčleněno 3 000 000 EUR.

(17)  Ve smyslu rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1244(1999).


8.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 184/7


Středa 22. dubna 2009
Účinný výkon soudních rozhodnutí v Evropské unii: transparentnost dlužníkových aktiv

P6_TA(2009)0238

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o účinném výkonu soudních rozhodnutí v Evropské unii: transparentnost dlužníkových aktiv (2008/2233(INI))

2010/C 184 E/02

Evropský parlament,

s ohledem na článek 65 Smlouvy o ES,

s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 6. března 2008 o účinném výkonu soudních rozhodnutí v Evropské unii: transparentnost dlužníkových aktiv (KOM(2008)0128),

s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 24. října 2006 o zlepšení účinnosti výkonu soudních rozhodnutí v Evropské unii: obstavení bankovních účtů (KOM(2006)0618) a na své usnesení ze dne 25. října 2007 na toto téma (1),

s ohledem na své usnesení ze dne 18. prosince 2008 s doporučeními Komisi o e-justici (2),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 3. prosince 2008,

s ohledem na stanovisko evropského inspektora ochrany údajů ze dne 22. září 2008,

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanovisko Hospodářského a měnového výboru (A6-0252/2009),

A.

vzhledem k tomu, že podle zásad subsidiarity a proporcionality je přijetí nástroje Společenství týkajícího se oblasti soudní spolupráce v občanských věcech s mezinárodním prvkem možné pouze za předpokladu, že je prokázáno, že není možné odstranit překážku zavedení nebo fungování vnitřního trhu na vnitrostátní úrovni,

B.

vzhledem k tomu, že pozdní platby a neplacení dluhů ohrožují zájmy podniků a spotřebitelů, zejména v případech, kdy věřitel a orgány provádějící výkon rozhodnutí nemají informace o tom, kde se dlužník zdržuje, ani o jeho aktivech; vzhledem k tomu, že se tato situace zhoršila kvůli současné hospodářské situaci, kdy jsou peněžní toky pro přežití podniků zvlášť důležité,

C.

vzhledem k tomu, že problémy spojené s přeshraničním vymáháním dluhů mohou být vážnou překážkou volného oběhu peněžních platebních příkazů v rámci Evropské unie a mohou narušit přístup ke spravedlnosti; vzhledem k tomu, že když nemohou být soudní rozhodnutí vykonávána, je kromě toho ohrožen výkon spravedlnosti spolu s normami obchodní morálky,

D.

vzhledem k tomu, že vymáhání dluhů je obecně vážným problémem, který se ještě zhoršuje v případech, kdy pohledávky mají přeshraniční povahu, a to zejména pro malé podniky, které nemají k dispozici specializované právníky nebo zvláštní oddělení pro vymáhání dluhů a octnou se často v nezáviděníhodné situaci, kdy musí na řešení tohoto problému vyčlenit zaměstnance, vzácné finanční prostředky a především čas namísto toho, aby se věnovaly produktivní činnosti,

E.

vzhledem k tomu, že existují náznaky, že směrnice o opožděných platbách (3) není dostatečně dodržována nebo známá; vzhledem k tomu, že kdyby tato směrnice byla nyní aktualizována a řádně prováděna, mohlo by to mít výrazný vliv na omezení pozdních nebo neuhrazených plateb,

F.

vzhledem k tomu, že systémy pro přípravu smluv na vnitrostátní úrovni a právní předpisy o platební neschopnosti se velmi liší, pokud jde o způsob, jakým mohou věřitelé zajistit své dluhy při uzavírání smluv, zejména prostřednictvím doložek o výhradě vlastnictví nebo dalších takových mechanismů, které jsou někdy z důvodu těchto odlišností obcházeny,

G.

vzhledem k tomu, že přijatá legislativa Společenství o účinném provádění soudních rozhodnutí se musí týkat všech dlužníků, aniž apriorně rozlišuje mezi dlužníky jednajícími v souladu či v rozporu s dobrou vírou,

H.

vzhledem k tomu, že nepříznivá situace vzniklá v důsledku vyhýbání se platbě dluhů, pozdních plateb a neplacení dluhů je často zhoršována skutečností, že smluvní strany nevěnují dostatečnou pozornost předsmluvním a smluvním jednáním; vzhledem k tomu, že je třeba klást větší důraz na obchodní osvětu a možné využívání nepovinných ustanovení „evropského“ typu na základě společného referenčního rámce (CFR), který by zajistil, aby smluvní strany řádně zvážily tyto otázky na začátku obchodního vztahu,

I.

vzhledem k tomu, že Parlament byl upozorněn na skutečnost, že pro přeshraniční obchod mohou představovat vážný problém notoričtí'dlužníci, tj. dlužníci, kteří by mohli zaplatit dluhy nebo vyrovnat pohledávky, kteří však tak nečiní, nebo osoby, u kterých hrozí nebezpečí, že nezaplatí dluhy ani v případě, že jim to bude soudně uloženo; vzhledem k tomu, že tito jedinci často drží značná aktiva v různých subjektech, prostřednictvím pověřenců a v trustech a bez nezbytných informací nelze úspěšného výkonu rozhodnutí dosáhnout; vzhledem k tomu, že tyto informace je často nutné získat, aniž by se upoutala pozornost takového dlužníka, který má často možnost přesunout aktiva během krátké lhůty do oblasti jiné soudní příslušnosti,

J.

vzhledem k tomu, že Parlament byl také upozorněn, že některé svrchované státy nerespektují rozhodčí nálezy nebo rozhodnutí vydaná soudy jiného státu, v důsledku čehož vznikají „vyděračské fondy“, které tento svrchovaný dluh skoupí za mnohem nižší cenu a potom se snaží vytvořit zisk jeho vymáháním; vzhledem k tomu, že by mohlo být bezpochyby lepší a spravedlivější poskytnout původním věřitelům prostředky k tomu, aby mohli nápravu získat sami,

K.

vzhledem k tomu, že se tvrdí, že existuje jen málo států, které nemají vůbec žádná aktiva mimo své vlastní území, a vzhledem k tomu, že pokud věřitel nemá naději, že ve svém vlastním státě (pouze) nebo v příslušném státě uspěje, je jedinou účinnou nápravou možnost obrátit se na soudy v zahraničí, zejména v jiných státech EU,

L.

vzhledem k tomu, že podle nařízení Brusel I (4) má každý členský stát vlastní předběžná opatření, která jsou vytvořena podle jeho vnitrostátních právních předpisů a která se těmito předpisy řídí, a vzhledem k tomu, že příkazy ex parte nepodléhají vzájemnému uznávání a výkonu rozhodnutí podle tohoto nařízení; vzhledem k tomu, že příkazy inter partes získávají účinnost od přijímajícího soudu s nejadekvátnější pomocí, která je u tohoto soudu k dispozici,

M.

vzhledem k tomu, že k předběžným opatřením patří: i) příkazy ke zveřejnění informací o aktivech, které by mohly být vydány na základě opatření pro výkon soudního rozhodnutí, ii) příkazy na ochranu aktiv až do výkonu rozhodnutí a iii) mohou mít rovněž podobu průběžného platebního příkazu, který poskytne věřiteli okamžitou platbu do té doby, než bude daný spor vyřešen,

N.

vzhledem k tomu, že udělování předběžných opatření by mělo podléhat podobným podmínkám, jaké uplatňuje soudní dvůr, zejména by věřitelé měli přesvědčit soud, že mají odůvodnitelnou pohledávku v dané věci (vymahatelné právo v podobě soudního příkazu nebo důvěryhodný prostředek či důkaz pohledávky, které opodstatňují evidentní právní případ - fumus boni juris - opodstatnění případu)a měly by doložit její naléhavost (riziko, že vymáhání pohledávky může být zmařeno, nebude-li uděleno předběžné opatření (periculum in mora - nebezpečí z prodlení), a vzhledem k tomu, že udělení takových opatření může podléhat poskytnutí záruk,

O.

vzhledem k tomu, že v malých případech, zejména tehdy, kdy by právní výdaje byly jinak překážkou, je pozdní poskytnutí spravedlnosti stejné, jako by byla spravedlnost zamítnuta, a vzhledem k tomu, že ve větších případech může být nedostatek informací o aktivech největší překážkou; vzhledem k tomu, že v obou typech případů by mohlo být vhodným řešením použití příkazů pro předběžná opatření,

P.

vzhledem k tomu, že veškerá opatření Společenství zaměřená na poskytování informací musí být také posuzována v kontextu případů tohoto typu, při nichž nedostatek informací způsobuje závažnou nespravedlnost; vzhledem k tomu, že pokud věřitelé nemají informace o aktivech dlužníků (tím spíše o aktivech „notorických“ dlužníků), která mohou být použita pro výkon soudního rozhodnutí, věřitel nebude moci dluh vymáhat,

Q.

vzhledem k tomu, že v praxi se tento problém neomezuje na případy, kdy již existuje soudní rozhodnutí, které nebylo splněno: může také nastat předtím, než žadatelé vznesou své nároky,

R.

vzhledem k tomu, že je však naprosto nezbytné, aby jakákoli navrhovaná opatření byla přiměřená; vzhledem k tomu, že by navíc tato opatření neměla pouze opakovat to, čeho již může být dosaženo prostřednictvím stávajících vnitrostátních opatření, měla by se omezovat na přeshraniční pohledávky a mělo by se předejít bezdůvodné a nepřiměřené harmonizaci,

S.

vzhledem k tomu, že byly vyjádřeny určité obavy, že některé návrhy týkající se účinného výkonu soudních rozhodnutí v Evropské unii založeného na transparentnosti aktiv dlužníků by mohly být v rozporu se základními právy, včetně práva na soukromí (ochrana údajů), ohrozit procesní záruky a působit proti ústavním tradicím mnoha členských států,

T.

vzhledem k tomu, že jakékoli předložené návrhy musí být účinné z hlediska nákladů a musí být začleněny do ostatních oblastí politiky Společenství, aby nedocházelo ke zbytečnému zdvojování úsilí,

1.

vítá výše uvedenou zelenou knihu Komise ze dne 6. března 2008, neboť je přínosem pro Lisabonskou strategii;

2.

upřesňuje, že neprůhlednost informací nezbytných k donucení dlužníka, aby splnil své povinnosti, je v rozporu se společnými zásadami dobré víry a majetkové odpovědnosti; zastává názor, že neznalost vnitrostátních právních předpisů týkajících se exekučních postupů nebo jejich nedostatečná účinnost může zbrzdit realizaci jednotného vnitřního trhu a vytváří bezdůvodné náklady;

3.

poukazuje na skutečnost, že zpoždění plateb, jejich neplacení a potíže s vymáháním pohledávek poškozují zájmy podniků a věřitelů z řad spotřebitelů, snižují důvěru ve vnitřní trh a oslabují účinnost soudního systému;

4.

podporuje integrovanou a účinnou strategii v souladu se zásadami „zdokonalení tvorby právních předpisů“ a domnívá se, že je nezbytné dosáhnout toho, aby pohledávky byly uhrazeny, a zároveň zajistit nediskriminaci, ochranu citlivých údajů a právní záruky, a to prostřednictvím odpovídajících opatření, která zajistí nezbytnou transparentnost a podstatně sníží náklady na informace a správu;

5.

zastává názor, že k tomu, aby věřitel mohl zahájit řízení o výkonu rozhodnutí a dosáhnout zaplacení dluhu, musí mít na celém vnitřním trhu kromě veřejně dostupných informací také možnost snadného přístupu k potřebným údajům, a to pod dohledem příslušného orgánu nebo jeho prostřednictvím;

6.

souhlasí s Komisí, že přeshraniční vymáhání dluhů pomocí výkonu soudních rozhodnutí je závažným problémem vnitřního trhu, domnívá se však, že na řešeních předložených Komisí je stále třeba pracovat, aby mohla uspokojivě vyřešit nejsložitější problém, a sice problém „notorických dlužníků“;

Návrh na vypracování příručky o vnitrostátních právních předpisech a praxi v oblasti výkonu rozhodnutí

7.

poznamenává, že vypracování této příručky může být pracné a nákladné a pro jedince usilující o nápravu může být jednodušší zabývat se jedním režimem a že ve většině případů bude muset věřitel žádat o radu právníka v příslušném zahraničním právním systému; má nicméně za to, že při neexistenci funkčního přeshraničního režimu může být užitečná zjednodušená verze;

8.

je pevně přesvědčen, že by bylo užitečné zveřejnit vnitrostátní adresáře zahraničních právníků, kteří uplatňují právo v rámci vnitřního trhu podle směrnic 77/249/EHS (5) a 98/5/ES (6); uvádí, že takové vnitrostátní adresáře by mohly být dostupné na internetové stránce Komise a mohly by doplňovat manuál;

Zvýšení množství informací dostupných ve veřejných rejstřících a zlepšení přístupu k nim

9.

je proti poskytování neopodstatněného, náhodného a svévolného přístupu ke všem druhům údajů týkajících se evidence obyvatel, sociálního zabezpečení a daňové evidence a podporuje vytvoření náležitého a přiměřeného rámce pro zajištění účinného výkonu soudních rozhodnutí v Evropské unii;

10.

zastává názor, že přístup k evidenci obyvatel (pokud existuje) by mohl být užitečný pro vysledování soukromých osob, které bohužel neplatí výživné nebo nesplácejí osobní půjčky, a pro zabránění podvodům;

11.

domnívá se, že ačkoliv se lepší přístup k evidenci sociálního zabezpečení a k daňové evidenci v některých systémech soudnictví osvědčil jako úspěšný nový prvek, je rovněž nezbytné zajistit pravidla pro ochranu údajů a důvěrnost; upozorňuje, že veřejnost tuto záležitost vnímá citlivě; kromě toho konstatuje, že mohou existovat právní problémy při používání informací pro jiné účely, než je účel, k němuž byly shromážděny;

12.

konstatuje, že kromě toho jsou daňová přiznání a evidence sociálního zabezpečení v mnoha státech důvěrné a že myšlenka rejstříku se všemi riziky, které s sebou nese možnost, že se záznamy dostanou do nepovolaných rukou, by zde nebyla vítaná a byla by pokládána za zneužití výkonné moci;

13.

tvrdí, že kdyby návrh nebyl přiměřený žádanému cíli, mohl by být zneužit a mohl by představovat porušení práva na soukromí;

Výměna informací mezi orgány provádějícími výkon rozhodnutí

14.

domnívá se, že myšlenka zvýšené spolupráce mezi orgány provádějícími výkon rozhodnutí stojí za další prozkoumání, upozorňuje však, že tyto orgány neexistují ve všech členských státech;

Prohlášení dlužníka

15.

zastává názor, že prohlášení dlužníka může být užitečnou součástí postupu při výkonu soudního rozhodnutí, pokud je lze podepřít sankcemi podle vnitrostátních právních předpisů;

16.

domnívá se, že v této oblasti nejsou nutná žádná opatření Společenství, pokud se neprokáže, že stávající nástroje členských států nejsou účinné;

Další opatření

17.

navrhuje, aby byla posouzena možnost zavedení formy předběžného opatření Společenství dodatečně k opatřením vnitrostátních soudů; domnívá se, že by mohlo mít formu jednoduchého, pružného postupu, který by byl účinný v celé EU, a tím by pomohl předcházet zpožděním a zbytečným výdajům; zastává názor, že by to bylo účinné a spravedlivé i pro třetí osoby, které nejsou účastníky sporu;

18.

navrhuje, že by toto opatření mohlo být uplatňováno také pro arbitrážní pohledávky, přičemž by mohlo být rovněž zohledněno v souvislosti s nadcházejícím přezkumem nařízení Brusel I;

19.

vyzývá Komisi, aby se touto otázkou zabývala přednostně a aby vypracovala a) podrobné posouzení problému, b) studii proveditelnosti případného nástroje Společenství a c) hodnocení dopadu případných nápravných prostředků Společenství omezených na přeshraniční aspekty; domnívá se, že studie Komise by měla také stanovit a řádně odůvodnit správný právní základ pro jakýkoli navržený nástroj Společenství, který by byl omezen na přeshraniční případy a byl by doplňkovým prostředkem k výhradně vnitrostátním nápravným prostředkům v této oblasti a nijak by nenarušoval jejich uplatňování;

20.

naléhavě žádá Komisi, aby náležitě zvážila přijetí předsmluvních a smluvních opatření, která by mohla přispět k rozvoji společného referenčního rámce, případně dalších volitelných nástrojů, které by z něj vycházely, za účelem zajištění toho, aby strany evropských přeshraničních smluv vzaly při uzavírání takových smluv v úvahu otázku pozdních plateb a neplacení;

21.

se zaujetím očekává přezkum směrnice o opožděných platbách a naléhavě žádá Komisi, aby tento krok s ohledem na současnou hospodářskou situaci učinila co nejdříve.

22.

navrhuje, aby byla vypracována studie o rozdílných vnitrostátních právních přístupech k doložkám o výhradě vlastnictví a dalších podobných mechanismech s cílem zajistit jejich vzájemné uznávání;

23.

navrhuje, aby nabyvatel majetkových práv, která byla uznána rozhodnutím soudu, mohl vykonávat své právo za stejných podmínek jako předávající subjekt;

*

* *

24.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a parlamentům členských států.


(1)  Úř. věst. C 263 E, 16.10.2008, s. 655.

(2)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0637.

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/35/ES ze dne 29. června 2000 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (Úř. věst. L 200, 8.8.2000, s. 35).

(4)  Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 12, 16.1.2001, s.1.).

(5)  Směrnice Rady77/249/EHS ze dne 22. března 1977 o usnadnění účinného výkonu volného pohybu služeb advokátů (Úř. věst. L 78, 26.3.1977, s. 17.).

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/5/ES ze dne 16. února 1998 o usnadnění trvalého výkonu povolání advokáta v jiném členském státě než v tom, ve kterém byla získána kvalifikace (Úř. věst. L 77, 14.3.1998, s. 36.).


8.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 184/12


Středa 22. dubna 2009
Výroční zpráva o činnosti Petičního výboru za rok 2008

P6_TA(2009)0239

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o jednáních Petičního výboru v průběhu roku 2008 (2008/2301(INI))

2010/C 184 E/03

Evropský parlament,

s ohledem na svá předchozí usnesení o jednáních Petičního výboru,

s ohledem na výsledky zjišťovacích misí, které byly v roce 2008 podniknuty výborem do Rumunska, Bulharska a Francie za účelem zjištění informací, a na související zprávy a doporučení schválená výborem,

s ohledem na články 21 a 194 Smlouvy o ES, které všem občanům EU a osobám s bydlištěm v EU přiznávají právo předkládat Evropskému parlamentu petice,

s ohledem na článek 45 a čl. 192 odst. 6 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Petičního výboru (A6-0232/2009),

A.

uznávaje význam petičního řízení s jeho zvláštními rysy, jež příslušnému výboru umožňuje hledat řešení a vysvětlení pro občany EU, kteří Parlamentu předložili petici,

B.

vzhledem k rostoucímu počtu občanů EU, kteří se na Parlament obracejí s peticí, a vzhledem ke snahám Petičního výboru o urychlení jeho postupů s cílem zlepšit služby poskytované občanům, kteří se na něj obracejí,

C.

vzhledem k tomu, že několik doporučení přijatých v rámci výroční zprávy za rok 2007 mají orgány Parlamentu teprve uvést v praxi, jako je požadavek na urychlené zlepšení administrativních zdrojů Petičního výboru, včetně jazykové a právní odbornosti, za účelem zvýšení schopnosti Parlamentu vést nezávislá šetření ohledně obdržených petic nebo například požadavek užší spolupráce se sítí SOLVIT v oblasti peticí a stížností týkajících se vnitřního trhu či vytvoření společného portálu EU pro evropské občany,

D.

maje na paměti, že ačkoli bylo v tomto období dosaženo značného pokroku ve vývoji struktur a politik Unie, občané stále bezprostředně zaznamenávají mnoho nedostatků v provádění politik a programů Unie, neboť se jich přímo dotýkají, a vzhledem k tomu, že tyto nedostatky jsou často předmětem obdržených petic,

E.

vzhledem k tomu, že zavedení „občanské iniciativy“ zakotvené v Lisabonské smlouvě přinese ještě větší účast občanů na činnostech a práci Evropské unie,

F.

vzhledem k tomu, že Parlament je tedy povinen zajistit, aby jednotlivé členské státy lépe uplatňovaly právo Společenství ve prospěch občanů a obyvatelů EU, a že proto musí o dosažení tohoto cíle usilovat ve spolupráci s členskými státy,

G.

vzhledem k tomu, že se však mnohé členské státy zdráhají aktivně spolupracovat s příslušným výborem zejména tím, že se neúčastní jeho schůzí, a vzhledem k tomu, že toto jednání nesvědčí o dostatečné loajální spolupráci s tímto orgánem,

H.

vzhledem k tomu, že neexistence aktivní a včasné spolupráce s příslušným výborem v zájmu správného uplatňování práva Společenství vede k pochybnostem o vůli a záměru daného členského státu náležitě realizovat politiky a cíle EU, čímž své orgány vystavuje sankcím a pokutám stanoveným Smlouvami i veřejné kritice,

I.

uznávaje však, že mnoho členských států spolupracuje dobře a společně s Parlamentem se snaží vycházet vstříc zájmům, které občané vyjadřují prostřednictvím petičního řízení,

J.

uznávaje konstruktivní úlohu oddělení Komise v petičním řízení, která pravidelně, na žádost příslušných výborů, poskytují předběžná hodnocení mnoha obdržených petic,

K.

vzhledem k tomu, že tato spolupráce by mohla a měla být ještě posílena, zejména v souvislosti s postupy podle článků 226 a 228 Smlouvy o ES, jedná-li se o náležitě zdůvodněné případy,

L.

vzhledem k tomu, že Parlament usoudil, že má právo využít své pravomoci podle článku 230 Smlouvy o ES, pokud se ukázalo, že to je nutné v zájmu ukončení závažného porušování práva Společenství, jež bylo odhaleno v průběhu vyšetřování petice, a pokud mezi Parlamentem a Komisí navzdory vynaloženému úsilí přetrvávají velké rozdíly ve výkladu toho, jaká opatření stanovená právem Společenství je v daném případě třeba přijmout na ochranu práv občanů,

M.

vzhledem k tomu, že řízení pro nesplnění povinnosti nezajišťuje předkladatelům petice nápravu ani tehdy, když Soudní dvůr členskému státu uloží, aby své právní předpisy upravil tak, aby byly uvedeny v soulad s právními akty EU,

N.

vzhledem k tomu, že neschopnost nabídnout mimosoudní nápravu přímo občanům EU, kteří jsou nebo kteří se stali obětí nesprávného uplatňování práva EU, představuje základní nespravedlnost, jíž by orgány EU, a zejména Parlament, měly věnovat větší pozornost,

O.

vzhledem k tomu, že podle článku 230 Smlouvy o ES má Parlament právo podávat k Soudnímu dvoru žaloby za stejných podmínek jako Rada a Komise, a vzhledem k tomu, že podle článku 201 Smlouvy o ES je Parlament zmocněn vykonávat kontrolu nad činnostmi Komise, a tudíž má k dispozici právní a politické nástroje k efektivnějšímu řešení legitimních obav občanů,

P.

vzhledem k tomu, že Parlament by měl přezkoumat své vlastní postupy, zejména postupy uvedené v článku 121 jednacího řádu, s cílem usnadnit průběh řízení u Soudního dvora, jsou-li v sázce práva předkladatelů petice,

Q.

vzhledem k tomu, že by mělo být připomenuto, že podle článku 6 Smlouvy o EU je Unie založena na zásadách svobody, demokracie, dodržování lidských práv, základních svobod a zásad právního státu, tj. na principech, které také patří mezi základní kodaňská kritéria pro vstup do EU, a vzhledem k tomu, že článek 7 Smlouvy o EU stanoví zvláštní postupy, jež lze použít v případech závažného a přetrvávajícího porušování uvedených zásad nebo v případech, kdy je zřejmé, že by k takovému porušení mohlo dojít,

R.

maje na paměti návrhy usnesení, které byly v roce 2008 předloženy na plenárních zasedáních a přijaty drtivou většinou poslanců podle čl. 192 odst. 1 jednacího řádu na základě obdržených petic týkajících se důsledků výstavby plynovodu Nord Stream v Baltském moři a podvodných „katalogových“ firem,

S.

vzhledem k tomu, že kvůli vzrůstajícím obavám o zabezpečení dodávek energie byly vypracovány projekty na vybudování plynovodů pro zemní plyn a zkapalněný zemní plyn, které, především jsou-li připravovány ve spěchu a bez řádného posouzení rizik a alternativ, vyvolávají obavy předkladatelů petic z toho, že nebyla dostatečně posouzena potenciální vážná rizika pro životní prostředí, lidské zdraví a bezpečnost, zejména v souvislosti s projekty v Baltském moři, ve Walesu a v Irsku,

T.

vzhledem k tomu, že z posouzení petic vyplývá, že upravené seznamy projektů uvedené v přílohách ke směrnici Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (1) nezahrnují řadu významných zařízení nebo aktivit, které se objevily po posledních úpravách těchto příloh, jako jsou zařízení na znovuzplyňování a na výrobu bionafty,

U.

vzhledem k tomu, že mnoho petic předložených v souvislosti se sítí Natura 2000 nadále ukazuje, že zastavení úbytku biologické rozmanitosti je pro Unii velkou výzvou a že směrnice o stanovištích (2) a směrnice o ptácích (3) představují základní a nepostradatelné nástroje pro splnění závazku EU zastavit do roku 2010 úbytek biologické rozmanitosti,

V.

vzhledem k tomu, že z posouzení petic také vyplynulo, že nedostatek vydatných zdrojů pitné vody je obvykle zhoršován dalšími faktory, jako je rostoucí poptávka po vodě kvůli rozsáhlé urbanizaci a volnočasovým projektům, nedostatečné údržbě infrastruktury a nepostačující prevenci jejího prosakování, intenzivnímu využívání vody v průmyslovém zemědělství a cenové politice, která nepodporuje udržitelné využívání vody,

W.

maje na paměti doporučení, která Petiční výbor vypracoval po návštěvě města Fos sur Mer, Kypru a Rumunska,

X.

maje na paměti obavy Petičního výboru v souvislosti s některými infrastrukturními projekty v bulharském pohoří Rila, které navštívil v roce 2008 za účelem získání informací,

Y.

vzhledem k tomu, že v prosinci 2008 v Petičním výboru vystoupila paní Ann Abrahamová, veřejná ochránkyně práv Spojeného království pro parlamentní a zdravotnické otázky, aby výbor seznámila s výsledky své čtyřleté práce, a vzhledem k následné odpovědi vlády Spojeného království z ledna 2009, v níž jsou navrženy případné platby ex gratia pro nejvíce poškozené osoby, což však nelze považovat za adekvátní nápravu škod pro mnohé oběti,

Z.

uznávaje přínosnou a konstruktivní spolupráci s evropským veřejným ochráncem práv v roce 2008, a podporu, kterou Petiční výbor poskytl pro doporučení obsažená v jeho výroční zprávě za rok 2007 a v jeho zvláštních zprávách 1487/2005/ a 3453/2005/ o stížnostech ohledně jazyků, které Rada a Komise používají při řízení pro nesplnění povinností, a vítaje úpravy jeho statusu schválené Parlamentem,

AA.

vzhledem k tomu, že Petiční výbor v roce 2008 obdržel 1 886 petic, z nichž 1 065 bylo prohlášeno za přípustné a 821 za nepřípustné; vzhledem k tomu, že od počátku roku 2007 se výrazně rozrostl počet petic, které nesplňují podmínky stanovené v čl. 191 odst. 1 jednacího řádu,

1.

vítá účast a příspěvky předkladatelů petic na každé schůzi Petičního výboru, což umožňuje přímý a otevřený dialog se zástupci Evropského parlamentu, a nadále vybízí jednotlivé občany EU a místní sdružení, aby vystupovali s otázkami, které se týkají oblasti činnosti Evropské unie a které se jich přímo dotýkají, neboť věří, že tento proces Parlamentu jako orgánu umožňuje náležitě kontrolovat uplatňování práva Společenství v členských státech a lépe bránit a podporovat základní práva všech občanů EU tak, jak jsou stanovena Smlouvou o EU;

2.

důrazně vyzývá vnitrostátní a regionální parlamenty jako zástupce občanů EU, aby nepřestávaly bedlivě sledovat, jakým způsobem členské státy uplatňují smlouvy a právní akty EU, zejména pokud jde o otázky týkající se životního prostředí, sociálních a zaměstnaneckých práv, volného pohybu osob, zboží a služeb, finančních služeb, základních občanských práv, včetně práva na zákonně nabytý majetek, uznávání jejich profesních kvalifikací a potírání všech forem diskriminace, a vyzývá orgány EU k efektivní komunikaci s občany, tak aby si občané byli vědomi svých práv a povinností vnitrostátních a místních orgánů;

3.

zdůrazňuje, že v souladu se zásadou subsidiarity Parlament nemůže považovat za přípustné petice, které se odvolávají proti rozhodnutím kompetentních orgánů nebo soudních orgánů členských států, a že v tomto ohledu musí být tato skutečnost jasně a srozumitelně sdělována předkladatelům petice; dále zdůrazňuje, že stížnosti musí splňovat podmínky v čl. 191 odst. 1 jednacího řádu, aby je mohl Parlament prohlásit za přípustné;

4.

žádá, aby byla v přiměřené lhůtě uplatněna doporučení, která sice byla přijata ve výroční zprávě za rok 2007, avšak dosud nebyla provedena;

5.

vyzývá Komisi, všechny členské státy, jejich ústřední, regionální a místní orgány a stálá zastoupení, aby při prověřování obvinění nebo návrhů obsažených v peticích plně spolupracovaly s příslušným výborem Evropského parlamentu na loajálním a konstruktivním základě s cílem nalézt řešení otázek, které byly vzneseny prostřednictvím petičního řízení;

6.

žádá, aby příslušné orgány Evropského parlamentu, Komise a Rady plně zrevidovaly postupy, jejichž prostřednictvím je možno zaručit přijetí nápravných opatření pro občany EU, a aby v zájmu dalšího posílení práv občanů EU vyjednaly novou interinstitucionální dohodu, která by rozšířila pravomoci vyšetřovacích výborů;

7.

je přesvědčen, že tato revize by doplňovala případné uplatňování Lisabonské smlouvy, neboť by poskytla dodatečné záruky vycházející z deklarovaných práv a povinností občanů a institucí EU;

8.

připomíná, že Parlament ve svém usnesení ze dne 20. dubna 2004 o sdělení Komise k článku 7 smlouvy o Evropské unii (4) zdůraznil, že za dodržování a podporu hodnot, na nichž je Unie založená, a za ochranu demokracie, právního státu a základních práv nese zvláštní odpovědnost Parlament jakožto přímo volený zástupce evropských občanů, a dále připomíná, že Parlament v tomto usnesení uvedl, že „ignorování případné potřeby sankcí musí vytvářet dojem, že Unie nemá vůli ani možnost využít všechny prostředky, které má k dispozici, k obraně svých hodnot“;

9.

opět vyzývá Komisi, aby petičnímu řízení zajistila větší uznání a váhu, zejména v souvislosti s vedením řízení pro nesplnění povinnosti a požadavkem přímo a formálně informovat Petiční výbor o přijetí rozhodnutí o zahájení řízení podle článku 226 nebo 228, které se vztahují k otázkám vzneseným v peticích jednotlivců;

10.

připomíná, že Parlament usoudil, že obvinění ze závažného porušení práva Společenství, jež Petiční výbor v průběhu posuzování petice shledá jako oprávněná, ale jež příslušný členský stát odmítá uznat a jež by na vnitrostátní úrovni pravděpodobně vytvořila precedens, by nakonec měl posoudit Soudní dvůr, aby se zajistila důslednost a soudržnost práva Společenství s realitou vnitřního trhu (5);

11.

uznává, že řízení pro nesplnění povinností ani v případě kladného výsledku nemusí vždy přímo zajistit jednotlivým předkladatelům peticí nápravu v konkrétních otázkách, což často snižuje důvěru veřejnosti ve schopnost orgánů EU splnit jejich očekávání;

12.

zastává názor, že podle jasných náznaků není do roku 2010 možné zastavit úbytek biologické rozmanitosti v EU, a že proto bude nutné urychleně přijmout opatření na efektivnější uplatňování směrnice o stanovištích a směrnice o ptácích, a vyzývá Komisi, aby se maximálně zasadila o to, aby členské státy uvedené směrnice uplatňovaly způsobem, který je v souladu s tímto cílem;

13.

vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s Parlamentem členským státům zdůrazňovala význam perspektivního uvažování – především v oblasti schvalování plánů – s cílem zabránit možnému porušování těch ustanovení v právu Společenství, která již byla schválena, ale zatím nevstoupila v platnost;

14.

uznává, že pro stížnosti vznesené předkladateli petic někdy nelze nalézt řešení v důsledku slabých míst v použitelných právních předpisech Společenství;

15.

je znepokojen velkým počtem petic předložených Petičnímu výboru, které se domáhají volebního práva v místních volbách pro obyvatele Lotyšska, kteří nejsou lotyšskými občany; připomíná, že Výbor OSN pro lidská práva, Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace, Parlamentní shromáždění Rady Evropy, Kongres místních a regionálních orgánů Rady Evropy, komisař Rady Evropy pro lidská práva, Evropská komise proti rasismu a nesnášenlivosti a Parlamentní shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě doporučili, aby se lidem, kteří nejsou občany daného státu, umožnila účast na místních volbách; důrazně vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala a podporovala zákonnou úpravu postavení lidí, kteří nejsou občany Lotyšska, z nichž se však mnozí v Lotyšsku narodili;

16.

konstatuje, že jednotlivci a sdružení Parlamentu předkládají mnoho petic, v nichž se většinou nejedná o porušení práva Společenství, a tudíž by se při hledání řešení měly nejprve vyčerpat všechny možnosti nápravy v daném členském státě; dále shledává, že jsou-li všechny možnosti na vnitrostátní úrovni vyčerpány, je příslušným odvolacím orgánem Evropský soud pro lidská práva;

17.

konstatuje, že petice za zřízení jediného sídla Evropského parlamentu, kterou podepsalo 1 500 000 lidí, zatím nebyla plně projednána; doporučuje, aby se Petiční výbor touto otázkou přednostně zabýval během příštího volebního období;

18.

vyzývá proto příslušné legislativní výbory, aby v zájmu případné revize nebo dalšího šetření zohledňovaly návrhy či doporučení, která může čas od času vydat Petiční výbor pro uplatňování konkrétních právních předpisů EU členskými státy;

19.

připomíná žádost Parlamentu, aby Komise zintenzívnila kontrolu uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě (6) v souvislosti s podvodnými „katalogovými“ firmami a aby Parlamentu předložila zprávu o proveditelnosti a možných důsledcích rozšíření působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu (7), konkrétně nahrazením výrazu „spotřebitel“ spojením „oběť praktik“;

20.

podporuje výzvu veřejného ochránce práv, aby Rada rozšířila jazykové verze webových stránek svých předsednictví o nejpoužívanější jazyky Evropské unie s cílem zajistit přímý přístup občanů k činnostem předsednictví Rady; v tomto ohledu se odvolává na francouzské předsednictví Rady, které na svých webových stránkách publikovalo v souladu s doporučeními veřejného ochránce práv;

21.

podporuje výzvu veřejného ochránce práv, aby se Komise zabývala stížnostmi občanů ohledně uplatňování směrnice o pracovní době (8) v souladu se zásadami řádné správy v rámci svých pravomocí zahájit řízení pro nesplnění povinností;

22.

vítá konstruktivní spolupráci mezi veřejným ochráncem práv a EU vymezenou příslušným institucionálním rámcem; podporuje opakované výzvy veřejného ochránce práv k zavedení kodexu řádné správní praxe, který by byl společný všem orgánům a institucím EU a který schválil Parlament ve svém usnesení ze dne 6. září 2001 o zvláštní zprávě evropského veřejného ochránce práv pro Evropský parlament, která byla vypracována na základě šetření z vlastního podnětu zaměřeného na existenci kodexu řádné správní praxe v různých orgánech a institucích Společenství a jeho a zveřejnění (9); domnívá se, že veřejný ochránce práv, Komise a Parlament by měli vytvořit společný portál EU pro zpracování stížností adresovaných orgánům EU;

23.

důrazně vyzývá všechny strany k plnění rezoluce Rady bezpečnosti OSN 550 (1984) o Kypru, což by mělo vést k plnému vrácení majetku ve městě Varosha jeho právoplatným majitelům; navrhuje, aby v případě, že do konce roku 2009 nebude dosaženo viditelných výsledků, příslušný výbor zvážil projednání této otázky, kterou v petici předložili obyvatelé Famagusty, na plenárním zasedání;

24.

vyzývá rumunské orgány, aby v souladu s článkem 151 Smlouvy o ES přijaly opatření na zachování a zajištění rumunského kulturního a architektonického dědictví, jak k tomu vyzval Parlament ve svém prohlášení ze dne 11. října 2007 o nezbytnosti přijmout opatření na ochranu římskokatolické katedrály sv. Josefa v rumunské Bukurešti – ohrožené historické a architektonické památky (10); v otázce problémů s restitucí majetku zabaveného za komunistického režimu upozorňuje na to, že podle článku 295 Smlouvy o ES je úprava vlastnictví otázka spadající do pravomoci jednotlivých států;

25.

žádá francouzské orgány, aby připravily epidemiologické hodnocení s cílem zjistit dopad budované spalovny ve Fos-sur-Mer na oblast u Fos-Berre, která se nachází v její bezprostřední blízkosti; shledává, že směrnice Rady 1999/30/ES ze dne 22. dubna 1999 o mezních hodnotách pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a oxidy dusíku, částice a olovo ve vnějším ovzduší (11) nezakazuje výstavbu spalovny v oblasti postižené atmosférickým znečištěním, avšak upozorňuje na to, že podle směrnice 1999/30/ES a směrnice Rady 96/62/ES ze dne 27. září 1996 o posuzování a řízení kvality vnějšího ovzduší (12) je třeba přijmout opatření k zajištění souladu s evropskými normami pro atmosférické znečištění;

26.

připomíná doporučení ve výroční zprávě Petičního výboru za rok 2007 opět zrevidovat administrativní postupy pro nakládání s peticemi, jako je například přesun registrace peticí na sekretariát Petičního výboru, úzká spolupráce se sítí SOLVIT, další zlepšení databáze petic či vytvoření portálu EU pro evropské občany; vítá práci poslanců na kodexu správného postupu pro vyřizování petic, který by měl vstoupit v platnost na začátku dalšího volebního období Parlamentu;

27.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a zprávu Petičního výboru Radě, Komisi, evropskému veřejnému ochránci práv, vládám a parlamentům členských států, jejich petičním výborům a veřejným ochráncům práv nebo obdobným příslušným orgánům.


(1)  Úř. věst. L 175, 5.7.1985, s. 40.

(2)  Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

(3)  Směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 103, 25.4.1979, s. 1).

(4)  Úř. věst. C 104 E, 30.4.2004, s. 408.

(5)  Viz usnesení Parlamentu ze dne 9. března 2005 o jednáních Petičního výboru v průběhu parlamentního roku 2003-2004 (Úř. věst. C 320 E, 15.12.2005, s. 161).

(6)  Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21.

(7)  Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22.

(8)  Směrnice Rady 93/104/ES ze dne 23. listopadu 1993 o některých aspektech úpravy pracovní doby (Úř. věst. L 307, 13.12.1993, p. 18).

(9)  Úř. věst. C 72 E, 21.3.2002, p. 331.

(10)  Úř. věst. C 227 E, 4.9.2008, s. 162.

(11)  Úř. věst. L 163, 29.6.1999, s. 41.

(12)  Úř. věst. L 296, 21.11.1996, s. 55.


8.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 184/18


Středa 22. dubna 2009
Integrovaný přístup k rovnému zacházení pro muže a ženy v rámci práce výborů a delegací

P6_TA(2009)0240

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o integrovaném přístupu k rovnému zacházení pro muže a ženy v rámci práce výborů a delegací (2008/2245(INI))

2010/C 184 E/04

Evropský parlament,

s ohledem na článek 2, čl. 3 odst. 2, článek 13 a čl. 141 odst. 4 Smlouvy o ES,

s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, na revidovanou Evropskou sociální chartu a na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva,

s ohledem na činnost generálního ředitelství pro lidská práva a právní záležitosti Rady Evropy, zejména Řídícího výboru pro rovnoprávnost žen a mužů,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/73/ES ze dne 23. září 2002, kterou se mění směrnice Rady 76/207/EHS o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky (1),

s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2003 o integrovaném přístupu k rovnoprávnosti žen a mužů („gender mainstreaming“) v Evropském parlamentu (2),

s ohledem na své usnesení ze dne 18. ledna 2007 o integrovaném přístupu k rovnoprávnosti žen a mužů v rámci prací výborů (3),

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0198/2009),

A.

vzhledem k tomu, že rovné zacházení pro muže a ženy je základním principem práva Společenství a podle článku 2 Smlouvy je součástí poslání Společenství,

B.

vzhledem k tomu, že čl. 3 odst. 2 Smlouvy stanoví zásadu integrovaného přístupu k rovnému zacházení tím, že stanoví, že Společenství bude při všech svých činnostech usilovat o odstranění nerovností a podporovat rovné zacházení pro muže a ženy,

C.

vzhledem k neustálému nárůstu procentuálního zastoupení poslankyň v Parlamentu, které ze 17,5 % v roce 1979 dosáhlo 31,08 % v roce 2009,

D.

vzhledem k nízkému procentuálnímu zastoupení poslankyň ve vysokých funkcích orgánů Parlamentu (předsednictví nebo členové předsednictev výborů nebo delegací),

E.

vzhledem k tomu, že v rámci generálních ředitelství pro vnitřní a vnější politiky Parlamentu jsou ženy více dostatečně zastoupeny a tvoří 66,5 % zaměstnanců na generálním ředitelství pro vnitřní politiky a 66 % zaměstnanců na generálním ředitelství pro vnější politiky, protože v posledních letech bylo dosaženo velkého pokroku v rámci generálního ředitelství pro vnitřní politiky, tento pokrok byl uznán a oceněn udělením „Ceny za rovné příležitosti 2007 – dobré postupy“, jednak za vytvoření pracovního prostředí podporujícího rovnost pohlaví a zavádění integrovaného přístupu k rovnému zacházení pro muže a ženy, jednak za zvýšení procentuálního zastoupení žen na vedoucích pozicích (např. od roku 2005 se počet žen ve vedoucích pozicích zvýšil z 5 % na 30 %),

F.

vzhledem k tomu, že většina parlamentních výborů všeobecně přikládá význam integrovanému přístupu k rovnému zacházení pro muže a ženy (např. v rámci jejich legislativní činnosti, jejich oficiálních vztahů s Výborem pro práva žen a rovnost pohlaví, v rámci sestavování plánů činnosti na podporu rovného zacházení apod.), zatímco omezený počet výborů se o tuto otázku zajímá pouze výjimečně nebo se o ni nezajímá vůbec,

G.

zdůrazňuje, že síť odpovědná za integrovaný přístup k rovnému zacházení pro muže a ženy v parlamentních výborech, která se skládá z poslanců a zaměstnanců sekretariátu, nevykázala do dnešního dne uspokojivé výsledky,

H.

zdůrazňuje, že skupina na vysoké úrovni pro rovnost pohlaví a rozmanitost navrhla vytvoření obdobné sítě i v meziparlamentních delegacích s cílem zahrnout otázky spojené s rovným zacházením pro muže a ženy do zahraničních vztahů EU,

1.

zdůrazňuje, že požadavek na rovné zacházení pro muže a ženy se musí projevovat v praktickém přístupu, který nebude stavět ženy proti mužům;

2.

zdůrazňuje, že integrovaný přístup k rovnému zacházení pro muže a ženy znamená pozitivní vývoj jak pro ženy, tak pro muže;

3.

zdůrazňuje, že integrovaný přístup k rovnému zacházení pro muže a ženy vyžaduje reorganizaci, zlepšení, rozvoj a hodnocení politik tak, aby účastníci, kteří se obvykle podílejí na politických rozhodnutích, začleňovali hledisko rovného zacházení do všech politik, a to na všech úrovních a ve všech etapách;

4.

připomíná nutnost přijmout a uplatňovat strategii doplněnou o konkrétní cíle pro integrovaný přístup k rovnému zacházení pro muže a ženy v politikách Společenství, které spadají do pravomoci parlamentních výborů a delegací;

5.

zdůrazňuje význam mandátu skupiny na vysoké úrovni pro rovnost pohlaví a rozmanitost a vyzývá, aby se pokračovalo v povzbuzování a propagaci tohoto procesu v rámci celého Parlamentu, v rámci vztahů a spolupráce s Komisí, Radou a dalšími orgány;

6.

blahopřeje parlamentním výborům, které v praxi začlenily integrovaný přístup k rovnému zacházení do své práce, a žádá ostatní výbory a delegace, aby učinily totéž;

7.

požaduje posílení činnosti sítě pro integraci rovnosti pohlaví i v rámci meziparlamentních delegací a volebních pozorovatelských misí;

8.

vybízí generálního tajemníka, aby považoval za prioritu školení o integrovaném přístupu k rovnému zacházení úředníků všech úrovní parlamentních výborů a delegací; opětovně žádá, aby bylo poskytnuto všem poslancům Parlamentu školení o rovném zacházení pro muže a ženy, a to hned na začátku příštího volebního období;

9.

nadále podporuje vytváření sítě úředníků pracujících v sekretariátech parlamentních výborů a v meziparlamentních delegacích, kteří jsou v rámci generálních ředitelství pro vnitřní a vnější politiky speciálně vyškolení v oblasti integrovaného přístupu k rovnému zacházení pro muže a ženy, s cílem pravidelné výměny osvědčených postupů;

10.

zdůrazňuje, že je nutné, aby parlamentní výbory a delegace měly k dispozici vhodné nástroje pro dobrou znalost integrovaného přístupu k rovnému zacházení pro muže a ženy, jako jsou například ukazatele, údaje a statistiky rozdělené podle pohlaví stejně jako rozdělení rozpočtových zdrojů z pohledu rovnosti žen a mužů;

11.

zdůrazňuje, že uplatňování integrovaného přístupu k rovnému zacházení musí zohledňovat specifičnost každého parlamentního výboru nebo delegace; žádá, aby se výbory a delegace aktivně zapojovaly do hodnocení, která jsou pravidelně prováděna pod záštitou Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví prostřednictvím dotazníku předloženého předsedům a místopředsedům, kteří mají na starost integrovaný přístup k rovnému zacházení pro muže a ženy, a aby se věnovaly nedostatkům v této oblasti v činnosti výborů a delegací, stejně jako pokroku v zavádění integrovaného přístupu k rovnému zacházení v rámci každého výboru;

12.

zdůrazňuje, že pro parlamentní výbory a delegace je důležité mít dobře vymezenou úlohu a odpovědnost v oblasti integrovaného přístupu k rovnému zacházení pro muže a ženy;

13.

zdůrazňuje význam účinné a koordinované spolupráce skupiny na vysoké úrovni pro rovnost pohlaví a rozmanitost a síť pro integrovaný přístup k rovnému zacházení pro muže a ženy ve výborech a meziparlamentních delegacích a Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví;

14.

vyzývá generálního tajemníka, aby dbal o další uplatňování komplexní strategie pro sladění rodinného a pracovního života a umožnění profesního růstu ženám úřednicím;

15.

vyzývá politické skupiny, aby se při výběru osob do vysokých pozic s velkou mírou odpovědnosti zaměřily na vyrovnané zastoupení mužů a žen;

16.

vyzývá předsednictvo Parlamentu, aby v rámci svých kontaktů s parlamenty členských států zdůrazňovalo, že skupina na vysoké úrovni je pozitivním příkladem pro rovnost pohlaví a rozmanitost;

17.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Radě Evropy.


(1)  Úř. věst. L 269, 5.10.2002, s. 15.

(2)  Úř. věst. C 61 E, 10.3.2004, s. 384.

(3)  Úř. věst. C 244 E, 18.10.2007, s. 225.


8.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 184/20


Středa 22. dubna 2009
Prozatímní dohoda o obchodu s Turkmenistánem

P6_TA(2009)0252

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o prozatímní dohodě o obchodu s Turkmenistánem

2010/C 184 E/05

Evropský parlament,

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady a Komise (KOM(1998)0617),

s ohledem na Prozatímní dohodu o obchodu a záležitostech týkajících se obchodu mezi Evropským společenstvím a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Turkmenistánem na druhé straně (5144/1999),

s ohledem na článek 133 a čl. 300 odst. 2 první pododstavec Smlouvy o ES,

s ohledem na čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C5-0338/1999),

s ohledem na své usnesení ze dne 20. února 2008 o strategii EU pro Střední Asii (1),

s ohledem na svůj postoj ze dne 22. dubna 2009 k výše uvedenému návrhu (2),

s ohledem na čl. 108 odst. 5 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že vztahy mezi Evropskými společenstvími a Turkmenistánem se v současné době řídí dohodou mezi Evropským společenstvím a Evropským společenstvím pro atomovou energii a Sovětským svazem o obchodu a obchodní a hospodářské spolupráci z prosince 1989; vzhledem k tomu, že tato dohoda neobsahuje doložku o lidských právech,

B.

vzhledem k tomu, že prozatímní dohoda o obchodu a a záležitostech týkajících se obchodu uzavřená mezi Evropským společenstvím, Evropským společenstvím uhlí a oceli a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Turkmenistánem na straně druhé ze dne 2. prosince 1998 nyní prochází procesem schvalování v Radě,

C.

vzhledem k tomu, že jednání o dohodě o partnerství a spolupráci (PCA) s Turkmenistánem bylo zahájeno v květnu 1997 a tato dohoda byla podepsána v roce 1998; vzhledem k tomu, že od té doby ratifikovalo tuto dohodu 11 členských států – Francie, Irsko, Spojené království a Řecko dosud k ratifikaci nepřistoupily – a že 12 nových členských států ji ratifikuje prostřednictvím jediného protokolu; vzhledem k tomu, že Turkmenistán ratifikoval tuto dohodu v roce 2004,

D.

vzhledem k tomu, že poté, co bude dohoda o partnerství a spolupráci plně ratifikována, bude uzavřena na počáteční období 10 let a poté každoročně obnovována za předpokladu, že ji žádná ze stran nevypoví; vzhledem k tomu, že signatářské strany mohou tuto dohodu rozšířit, pozměnit či dále rozvinout, aby zohlednily nejnovější vývoj,

E.

vzhledem k tomu, že Turkmenistán hraje důležitou úlohu v oblasti Střední Asie, a proto je úzká spolupráce mezi touto zemí a Evropskou unií žádoucí,

F.

vzhledem k tomu, že se změnou prezidenta se situace v Turkmenistánu zlepšila; vzhledem k tomu, že tamní režim projevil ochotu provést významné reformy; vzhledem k tomu, že v řadě klíčových oblastí, jako jsou lidská práva, právní stát, demokracie a osobní svobody, je třeba ještě dosáhnout výrazného pokroku,

G.

vzhledem k tomu, že v navrhované prozatímní dohodě o obchodu (ITA) mezi Evropskými společenstvími a Turkmenistánem je stanoveno, že jednou z podmínek spolupráce je dodržování zásad demokracie a lidských práv,

H.

vzhledem k tomu, že prozatímní dohoda o obchodu by tak mohla přispět k pokroku při uskutečňování probíhajících demokratických reforem v Turkmenistánu,

I.

vzhledem k tomu, že součástí prozatímní dohody o obchodu je mechanismus, který umožňuje jakékoli straně vypovědět ji tím, že o tom informuje druhou stranu,

1.

bere na vědomí, že po změně turkmenského prezidenta dala tato země najevo své odhodlání provést reformy v klíčových oblastech; vítá zejména vytvoření národního institutu pro demokracii a lidská práva; bere na vědomí přezkum ústavy, jehož cílem je posílit demokracii, osobní svobody a zásady právního státu; dále bere na vědomí přezkum volebního práva; je potěšen tím, že se Turkmenistán připojil k mezinárodním úmluvám, jako je Druhý opční protokol k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech, mající za cíl zrušení trestu smrti a Úmluva o politických právech žen; vítá reformy vzdělávacího systému, které mají zvýšit kvalitu vzdělávání a posílit koncept rovnosti mezi studenty;

2.

vyzývá turkmenskou vládu, aby začala urychleně uplatňovat zásady demokracie a právního státu; požaduje zejména, aby byly uspořádány otevřené a demokratické volby, respektována náboženská svoboda, aby došlo k vytvoření skutečné občanské společnosti, aby byli propuštěni všichni političtí vězni a vězni svědomí, zrušena omezení při cestování a aby byl umožněn vstup nezávislých pozorovatelů do země;

3.

zdůrazňuje, že je třeba, aby Evropská unie tento vývoj dále podporovala; zdůrazňuje, že činnost turkmenské vlády je nutno pečlivě a pravidelně sledovat;

4.

žádá Radu a Komisi, aby jej o situaci v oblasti v lidských práv v Turkmenistánu pravidelně a řádně informovaly;

5.

vyjadřuje hluboké politování nad tím, že v řadě oblastí, mezi něž patří zejména dodržování lidských práv a zásad demokracie, je situace nadále neuspokojivá; upozorňuje zejména na potřebu bezpodmínečného propuštění všech politických vězňů; zdůrazňuje, že je třeba odstranit všechny překážky, které lidem brání svobodně cestovat a které znemožňují vstup nezávislých pozorovatelů, mezi něž patří i Mezinárodní červený kříž, do země; požaduje, aby bylo v oblasti občanských svobod dosaženo dalšího pokroku, a to i v případě nevládních organizací; zdůrazňuje potřebu provést reformy na všech úrovních a ve všech oblastech státní správy;

6.

zdůrazňuje, že hospodářské a obchodní vztahy mohou přispět k tomu, aby se turkmenská společnost otevřela světu a aby se zlepšila demokratická, hospodářská a sociální situace občanů této země;

7.

domnívá se, že prozatímní dohoda o obchodu, která rovněž stanoví pravidla pro hospodářské vztahy, by mohla být dalším možným krokem vedoucím k dosažení pevných a udržitelných vztahů mezi Evropskou unií a Turkmenistánem a mohla by posílit proces reforem v Turkmenistánu;

8.

zdůrazňuje, že prozatímní dohoda o obchodu nedává Turkmenistánu zelenou; vyzývá proto k tomu, aby byl vývoj v klíčových oblastech v Turkmenistánu přísně sledován a pravidelně podrobován přezkumu a aby v případě, že se prokáže, že podmínky nejsou plněny, byla dohoda pozastavena; žádá, aby jej Komise a Rada o výsledcích tohoto sledování pravidelně informovaly;

9.

vyzývá Radu a Komisi, aby do dohody o partnerství a spolupráci začlenily jednoznačnou doložku o lidských právech s odkladným účinkem; zdůrazňuje, že je třeba dodržovat ustanovení Všeobecné deklarace lidských práv Spojených národů; vyzývá Radu, aby v případě, že Evropský parlament bude požadovat pozastavení dohody, vždy této žádosti vyhověla;

10.

vyzývá Radu a Komisi, aby do dohody o partnerství s spolupráci začlenily také doložku o přezkumu; požaduje, aby byl v případě jakékoli revize dohody o partnerství a spolupráci konzultován;

11.

poukazuje na to, že aby mohla dohoda o partnerství a spolupráci vstoupit v platnost, je třeba, aby parlament udělil svůj souhlas; vzhledem k tomu, že prozatímní dohoda o obchodu souhlas parlamentu bohužel nevyžaduje, žádá, aby byly řádně zohledněny všechny body tohoto usnesení, neboť v opačném případě by Parlament nemusel svůj souhlas s dohodou o partnerství a spolupráci udělit; hodlá proto ve svém stanovisku k prozatímní dohodě o obchodu vycházet z odpovědí, které ve svých prohlášeních uvedou Rada a Komise;

12.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Turkmenistánu.


(1)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0059.

(2)  Přijaté texty, P6_TA(2009)0253.


8.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 184/23


Středa 22. dubna 2009
Společná přistěhovalecká politika pro Evropu

P6_TA(2009)0257

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o společné přistěhovalecké politice pro Evropu: zásady, opatření a nástroje (2008/2331(INI))

2010/C 184 E/06

Evropský parlament,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. června 2008 nazvané „Společná přistěhovalecká politika pro Evropu: zásady, opatření a nástroje“ (KOM(2008)0359),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ke společné přistěhovalecké politice pro Evropu ze dne 26. listopadu 2008 (1),

s ohledem na Evropský pakt o přistěhovalectví a azylu, přijatý na zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 15. a 16. října 2008 (2),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (směrnice o navracení) (3),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 863/2007 ze dne 11. července 2007, kterým se zřizuje mechanismus pro vytvoření pohraničních jednotek rychlé reakce (4),

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o poskytnutí mezinárodní ochrany podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění) (KOM(2008)0820),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. října 2008 nazvané „Rok po Lisabonu: partnerství Afrika-EU v praxi“ (KOM(2008)0617),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. února 2008 nazvané „Příprava dalších kroků v oblasti správy hranic v Evropské unii“ (KOM(2008)0069),

s ohledem na pracovní dokument Komise nazvaný Hodnocení a sledování provádění Plánu EU týkajícího se osvědčených postupů, norem a způsobů práce pro boj proti obchodu s lidmi a jeho předcházení (KOM(2008)0657),

s ohledem na společnou strategii Afrika-EU a její první akční plán (2008-2010) – strategické partnerství – odsouhlasené na prvním summitu EU-Afrika konaném ve dnech 8. a 9. prosince 2007 v Lisabonu (5),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. listopadu 2006 nazvané Globální přístup k migraci rok poté: směrem ke komplexní evropské politice migrace (KOM(2006)0735),

s ohledem na Haagský program o posílení svobody, bezpečnosti a práva v Evropské unii, přijatý na zasedání Evropské rady ve dnech 4. a 5. listopadu 2004,

s ohledem na program z Tampere, přijatý na zasedání Evropské rady ve dnech 15. a 16. října 1999, kterým byl přijat jednotný přístup v oblasti přistěhovalectví a azylu,

s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2009 o budoucnosti společného evropského azylového systému (6),

s ohledem na svůj postoj ze dne 19. února 2009 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví sankce proti zaměstnavatelům státních příslušníků třetích zemí s nelegálním pobytem (7),

s ohledem na své usnesení ze dne 5. února 2009 o uplatňování směrnice 2003/9/ES, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl, v Evropské unii: návštěvy výboru LIBE v letech 2005 až 2008 (8),

s ohledem na své usnesení ze dne 18. prosince 2008 o hodnocení a budoucím rozvoji Evropské agentury pro ochranu vnějších hranic (FRONTEX) a Evropského systému kontroly hranic (EUROSUR) (9),

s ohledem na svůj postoj ze dne 20. listopadu 2008 o návrhu směrnice Rady o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci (10),

s ohledem na svůj postoj ze dne 20. listopadu 2008 o návrhu směrnice Rady o sjednoceném postupu vyřizování žádostí státních příslušníků třetích zemí o jediné povolení k pobytu a výkonu práce na území členského státu a o společném souboru práv pro pracovníky z třetích zemí, kteří oprávněně pobývají v členském státě (11),

s ohledem na své usnesení ze dne 2. září 2008 o hodnocení dublinského systému (12),

s ohledem na svůj postoj ze dne 23. dubna 2008 o návrhu směrnice Rady, kterým se rozšiřuje oblast působnosti směrnice 2003/109/ES na osoby požívající mezinárodní ochrany (13),

s ohledem na své usnesení ze dne 26. září 2007 o plánu politiky v oblasti legálního přistěhovalectví (14),

s ohledem na své usnesení ze dne 26. září 2007 o prioritách boje proti nelegálnímu přistěhovalectví státních příslušníků třetích zemí (15),

s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2006 o strategiích a prostředcích pro integraci přistěhovalců v Evropské unii (16),

s ohledem na Amsterodamskou smlouvu, podle které jsou pravomoci v oblasti přistěhovalectví a azylu svěřeny Společenství, a na článek 63 Smlouvy o ES,

s ohledem článek 45 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0251/2009),

A.

vzhledem k tomu, že k migraci do Evropy bude docházet tak dlouho, dokud budou existovat velké rozdíly mezi Evropou a dalšími regiony světa v bohatství a kvalitě života,

B.

vzhledem k tomu, že se společný přístup k přistěhovalectví v EU stal nutností, zejména ve společném prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích, kde má činnost či nečinnost jednoho členského státu přímý dopad na ostatní státy a na EU jako celek,

C.

vzhledem k tomu, že migrace, která není dobře řízena, může narušit sociální soudržnost v cílových zemích a může být rovněž škodlivá pro země původu i samotné přistěhovalce,

D.

vzhledem k tomu, že povolená migrace představuje příležitost, ze které mohou mít užitek přistěhovalci, země jejich původu (které jsou příjemci části příjmů přistěhovalců) a členské státy; vzhledem k tomu, že pokrok v oblasti povolené migrace však musí jít ruku v ruce s účinnými opatřeními pro boj s nelegálním přistěhovalectvím, a zejména že toto přistěhovalectví podporuje existenci zločineckých kruhů zabývajících se obchodováním s lidmi,

E.

vzhledem k tomu, že skutečná společná politika migrace pro Společenství musí být založena nejen na boji proti nedovolené migraci, ale také na spolupráci s třetími zeměmi a tranzitními zeměmi a na vhodné politice pro integraci přistěhovalců,

F.

vzhledem k tomu, že evropské politiky migrace musí splňovat normy mezinárodního práva, zejména ty, které se týkají lidských práv, lidské důstojnosti a práva azylu,

G.

vzhledem k tomu, že EU vítá a nadále musí vítat ty, kterým zde bylo uděleno právo zůstat, ať již jde o přistěhovalce z důvodu práce, sloučení rodiny nebo studenty či osoby, jež potřebují mezinárodní ochranu,

H.

vzhledem k tomu, že přistěhovalci hráli v uplynulých desetiletích zásadní úlohu v rozvoji EU a v evropském projektu a je důležité uznat jejich význam i skutečnost, že Unie i nadále potřebuje pracovní sílu migrujících osob,

I.

vzhledem k tomu, že podle Eurostatu se stárnutí populace v EU stane ve střednědobém horizontu skutečností s tím, že počet obyvatel v produktivním věku se patrně do roku 2060 sníží o téměř 50 milionů; vzhledem k tomu, že přistěhovalectví by mohlo sloužit jako důležitý podnět k zajištění dobré hospodářské výkonnosti v EU,

J.

vzhledem k tomu, že Lisabonská strategie je ve svém trendu růstu a zaměstnanosti ovlivněna možným nedostatkem pracovních sil, který může zabránit dosažení jejích cílů, a vzhledem k tomu, že nezaměstnanost se v současnosti zvyšuje; vzhledem k tomu, že tento nedostatek může být v krátkodobém výhledu zmírněn vhodným a strukturovaným řízením ekonomického přistěhovalectví,

K.

vzhledem k tomu, že přistěhovalci musí často pracovat jako příležitostná pracovní síla nebo na pracovních místech s nízkou kvalifikací, či zastávat pracovní místa, která vyžadují nižší kvalifikaci, než jakou mají tito přistěhovalci,

L.

vzhledem k tomu, že EU by měla rovněž vyvinout větší úsilí a problémy s nedostatkem pracovních sil a kvalifikací řešit využitím skupin v současnosti vykazujících nízký stupeň zaměstnanosti, jako jsou zdravotně postižené osoby, lidé znevýhodnění při vzdělávání či dlouhodobě nezaměstnaní žadatelé o azyl, kteří mají pobyt na území EU,

M.

vzhledem k tomu, že se počet přistěhovalkyň v EU neustále zvyšuje a dosahuje přibližně 54 % celkového počtu přistěhovalců,

N.

vzhledem k tomu, že většina přistěhovalkyň naráží při začleňování a přístupu na trh práce na vážné problémy kvůli nízké úrovni vzdělání a negativním stereotypům a zvykům, které si přinesly ze své země původu, i kvůli negativním stereotypům a diskriminaci přítomným v členských státech; nicméně vzhledem k tomu, že mnoho mladých žen s vysokou úrovní vzdělání přichází do EU za poměrně nekvalifikovanou prací,

Obecné úvahy

1.

rozhodně podporuje vytvoření společné evropské přistěhovalecké politiky založené na vysoké míře politické a operativní solidarity, vzájemné důvěry, transparentnosti, partnerství, sdílené odpovědnosti a společného úsilí prostřednictvím společných zásad a konkrétních kroků, jakož i na hodnotách zakotvených v Listině základních práv Evropské unie;

2.

znovu zdůrazňuje, že řízení migračních toků musí být založeno na koordinovaném přístupu zohledňujícím demografickou a hospodářskou situaci EU a jejích členských států;

3.

domnívá se, že rozvoji společné přistěhovalecké politiky by mohly výrazně prospět časté a pravidelné konzultace se zástupci občanské společnosti, jako jsou organizace pracující pro přistěhovalce a s přistěhovalci;

4.

vyjadřuje politování nad tím, že do dnešní doby bylo pro vytvoření společné politiky legálního přistěhovalectví učiněno velmi málo, a vítá nové legislativní nástroje přijaté v rámci společné evropské politiky legálního přistěhovalectví;

5.

zdůrazňuje, že soudržná a vyvážená společná evropská přistěhovalecká politika přidává EU na důvěryhodnosti v jejích vztazích s třetími zeměmi;

6.

zdůrazňuje, že účinné řízení migrace vyžaduje zapojení regionálních a místních orgánů a skutečné partnerství a spolupráci s třetími zeměmi původu a tranzitu, neboť tyto země mají často dojem, že rozhodnutí jsou na ně uvalena jednostranně; zdůrazňuje, že taková spolupráce může být navázána pouze tehdy, dodržuje-li třetí země mezinárodní právní předpisy týkající se lidských práv a ochrany a je státem, který podepsal Ženevskou úmluvu o právním postavení uprchlíků z roku 1951;

7.

má za to, že přistěhovalectví do EU není řešením problémů, kterým čelí rozvojové země, a že společná přistěhovalecká politika musí být doprovázena účinnou politikou pro rozvoj zemí původu;

8.

vítá výše uvedený Evropský pakt o přistěhovalectví a azylu a opatření, nástroje a návrhy předložené Komisí ve výše uvedeném sdělení o společné přistěhovalecké politice pro Evropu: zásady, opatření a nástroje; vyzývá Radu a Komisi, aby urychleně přistoupily k provádění těchto závazků v praxi;

9.

vítá institucionální dopady Lisabonské smlouvy, zejména rozšíření spolurozhodování a hlasování kvalifikovanou většinou na veškeré přistěhovalecké politiky, vyjasnění pravomoci EU v oblasti víz a hraničních kontrol, rozšíření pravomoci EU v otázce poskytování azylu a rovněž rozšíření pravomoci EU, pokud jde o legální a nedovolenou migraci;

10.

má za to, že nezbytným předpokladem pro společnou přistěhovaleckou politiku je také vytvoření společné azylové politiky, a vítá výše uvedené usnesení o budoucnosti společného evropského azylového systému (CEAS) a návrh nařízení o zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu, který předložila Komise;

Prosperita a přistěhovalectví

Legální migrace

11.

domnívá se, že vzhledem k tomu, že demografický úbytek a stárnutí populace ovlivňují hospodářskou situaci, zůstává legální migrace nezbytná k uspokojování demografických potřeb Evropy, potřeb trhu práce a poptávky po určitých dovednostech; přispívá i k rozvoji třetích zemí prostřednictvím výměny znalostí a know-how a tím, že přistěhovalci posílají do zemí původu část svých příjmů; vyzývá k vytvoření bezpečných systémů, které usnadní tyto finanční převody do třetích zemí;

12.

má za to, že povolená migrace musí představovat alternativu k nelegálnímu přistěhovalectví, neboť představuje zákonný, bezpečný a organizovaný způsob příchodu do Evropské unie;

13.

připomíná, že podle odhadů, které předložila Komise, bude do roku 2050 zapotřebí 60 milionů pracovníků z řad přistěhovalců, a to vyžaduje, aby byly vytvořeny podmínky k legální migraci;

14.

zdůrazňuje, že je třeba provést komplexní vyhodnocení budoucí poptávky po určitých dovednostech a potřeb trhu práce v EU; je však toho názoru, že každý členský stát by si měl zachovat kontrolu nad počtem osob, které jeho trh práce potřebuje, a zohledňovat zásadu upřednostňování pracovníků Společenství tak dlouho, dokud se uplatňují přechodná opatření;

15.

podporuje vytváření vnitrostátních „přistěhovaleckých profilů“ za účelem získání jednotného pohledu na situaci v přistěhovalectví v rámci každého členského státu v danou chvíli, přičemž je nezbytné, aby hlavním hlediskem těchto profilů byly potřeby trhu práce;

16.

opakovaně upozorňuje na potřebu zvýšit atraktivitu EU pro vysoce kvalifikované pracovníky i tím, že budou k dispozici informace o cílových zemích a jejich pracovních trzích, a to se zohledněním důsledků, jaké může mít v zemích původu odliv mozků; domnívá se, že odliv mozků lze zmírnit dočasnou či cirkulační migrací, organizováním odborné přípravy v zemích původu, aby v těchto zemích mohly zůstat zachovány profese v klíčových odvětvích, zejména ve vzdělávání a zdravotnictví, a uzavřením dohod se zeměmi původu; vyzývá členské státy, aby se zdržely provádění aktivního náboru v rozvojových zemích, které trpí nedostatkem lidských zdrojů v klíčových odvětvích, jako je zdravotnictví a vzdělávání;

17.

vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily mechanismy, pokyny a další nástroje k usnadnění cirkulační a dočasné migrace a dále aby ve spolupráci se zeměmi původu vyvinuly opatření na vyrovnání ztrát lidských zdrojů, jež by nabídla konkrétní podporu pro školení odborníků v klíčových odvětvích oslabených odlivem talentů z těchto oblastí;

18.

vítá přístup iniciovaný dokumentem týkajícím se „modré karty“ pro společnou politiku legálního přistěhovalectví, vyzývá však členské státy, aby vyvíjely větší úsilí o dosažení společných pravidel pro přistěhovaleckou politiku, jež by se neomezovala na vysoce kvalifikované pracovníky;

19.

vyjadřuje uspokojení nad přijetím modré karty týkající se podmínek pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí pro účely výkonu vysoce kvalifikované práce a naléhavě žádá Komisi, aby co možná nejdříve předložila iniciativy pro další kategorie činností, které by byly dalším krokem v boji proti nelegálnímu přistěhovalectví a zneužívání situace přistěhovalců „bez papírů“;

20.

požaduje nová opatření, jejichž cílem je dále usnadnit přijímání studentů a výzkumných pracovníků a jejich pohyb v rámci EU;

21.

upozorňuje na význam uznávání kvalifikace přistěhovalců, a sice formální, neformální a informální kvalifikace získané v zemích původu; domnívá se, že takové uznávání zabrání plýtvání schopnostmi, ke kterému u přistěhovalecké populace opakovaně dochází, a to zejména u žen, které často přijímají práci s mnohem nižšími nároky, než je jejich kvalifikace;

22.

žádá Komisi, aby v budoucích dokumentech týkajících se této problematiky měla na paměti otázku uznávání kvalifikace a rovněž pobídku k celoživotnímu učení, přičemž by členské státy měly poskytnout přistěhovalcům příležitost učit se jazyku hostitelské země za účelem zajištění společenské, profesionální a kulturní integrace v Evropské unii a zlepšení možnosti přistěhovalců podporovat vývoj svých dětí; dále žádá, aby Komise uplatnila výsledky jednání týkajících se jazykového vzdělávání dětí přistěhovalců a výuky v členském státě, který je místem jejich pobytu, a také výuky jazyka a kulturního dědictví země jejich původu, a žádá, aby v navrženém plánu byly respektovány zásady subsidiarity a proporcionality;

23.

opakuje, že jedním z vhodných nástrojů ke sladění nabídky a poptávky na trhu práce transparentním, odpovědným a účinným způsobem je síť Evropská síť zaměstnání a pracovní mobility (EURES); navrhuje tedy rozšíření koncepce sítě EURES, aby byl usnadněn kontakt mezi evropskými zaměstnavateli, kteří hledají zaměstnance s určitou kvalifikací, a uchazeči o toto zaměstnání pocházejícími z třetích zemí; navrhuje, aby jako základna tohoto rozšíření sítě EURES byla využita zvláštní střediska (již vytvořená či která mají být vytvořena) nebo zastoupení EU ve třetích zemích a aby bylo zaručeno pokračování poradenské činnosti týkající se nástrojů a podpory pro osoby samostatně výdělečně činné a využívání mikroúvěrů a aby tato činnost byla dále rozšiřována; zdůrazňuje, že evropská potřeba vysoce kvalifikované pracovní síly by neměla vést k „odlivu mozků“ ze třetích zemí, jehož důsledkem by bylo poškození jejich rozvíjejících se ekonomik a sociální infrastruktury;

24.

domnívá se, že by přistěhovalcům z tzv. třetích zemí mělo být přiznáno právo pohybovat se v rámci EU tak, aby jakožto osoby s legálním pobytem v členském státě mohli pracovat jako přeshraniční pracovníci, aniž by museli žádat o pracovní povolení v jiném členském státě, a že takto zaměstnaným přistěhovalcům by mělo být po 5 letech legálního pobytu v členském státě přiznáno plné právo volného pohybu;

25.

zdůrazňuje význam koordinace mezi místními a regionálními orgány odpovědnými za odbornou přípravu a vnitrostátními a evropskými orgány v řízení potřeb trhu práce, a to v souladu ze zásadou upřednostňování pracovníků Společenství; zdůrazňuje, že taková spolupráce je nezbytná pro účinné provádění přistěhovalecké politiky schopné vyřešit nedostatek pracovní síly, k němuž dochází v určitých odvětvích a v některých členských státech, a pro účinnou a náležitou integraci přistěhovalců;

26.

vyzývá Komisi, aby v zemích původu více informovala o možnostech legální migrace a o právech a povinnostech migrantů, které jsou spojeny s příjezdem do EU;

27.

vyzývá členské státy, aby dostatečně využívaly dotační systémy Společenství, které souvisejí s přistěhovaleckou politikou, tak aby bylo vytvořeno více kvalitních pracovních míst pro přistěhovalce;

Integrace

28.

zdůrazňuje, že integrace posiluje kulturní rozmanitost v EU a měla by být založena na sociálním začlenění, nediskriminaci a rovných příležitostech, které se projevují zejména v přístupu ke zdravotnictví, vzdělávání, jazykové přípravě a zaměstnání; domnívá se, že integrační politiky by měly být rovněž založeny na vhodných inovačních programech, a uznává klíčovou úlohu, kterou při integraci migrantů hrají místní a regionální orgány, odborové organizace, organizace migrantů a profesionální svazy a sdružení;

29.

podporuje integrační úsilí členských států i legálních migrantů a osob, které požívají mezinárodní ochrany, při respektování identity a hodnot EU a jejích členských států i lidských práv, právního státu, demokracie, tolerance, rovnosti a svobody názoru a potřeby povinné školní docházky; připomíná, že integrace je dvoustranný proces, který vyžaduje, aby se přizpůsobili jak přistěhovalci, tak i obyvatelstvo hostitelské země, jak je stanoveno ve společných základních zásadách integrace přijatých Radou, a jemuž může prospět výměna osvědčených postupů; uznává, že ačkoli integrace je obtížnější v těch členských státech, které čelí značným migračním tlakům způsobeným jejich zvláštní geografickou situací, nelze od ní jako od cíle upustit; vyzývá ostatní členské státy, aby přispěly ke zmírnění takových tlaků v duchu solidarity, čímž usnadní integraci osob, které požívají mezinárodní ochrany a které se nacházejí v členských státech EU, a současně podpoří legální migraci;

30.

zdůrazňuje, že dobrý integrační proces je nejlepším nástrojem k odstranění nedůvěry a podezírání mezi občany pocházejícími z dané země a přistěhovalci a je zásadní pro eliminaci xenofobních myšlenek nebo činů;

31.

podporuje vytvoření mechanismů pro vzájemné učení a výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy k posílení schopnosti hostitelských zemí zvládat rostoucí rozmanitost, a rovněž vytvoření systému společných ukazatelů a vhodných statistických kapacit, které mají členské státy používat ke zhodnocení výsledků přistěhovalecké politiky;

32.

připomíná, že klíčovým prvkem je zapojení organizací migrantů, které v integračním procesu hrají nezastupitelnou úlohu, neboť poskytují přistěhovalcům příležitost k demokratické účasti; vyzývá členské státy, aby usnadnily systémy na podporu občanské společnosti v integračním procesu tím, že umožní přistěhovalcům, aby se podíleli na občanském a politickém životě hostitelské společnosti, umožní jim účast v politických stranách a odborových organizacích a poskytnou jim příležitost hlasovat v místních volbách;

33.

vítá iniciativu, kterou přijaly Komise a Evropský hospodářský a sociální výbor s cílem zlepšit soudržnost integračních politik prostřednictvím evropského integračního fóra se zapojením a účastí společenských organizací a sdružení přistěhovalců, v jehož rámci by probíhala výměna zkušeností a příprava doporučení; vyzývá členské státy, aby koordinovaly integrační úsilí výměnou osvědčených postupů obsažených ve vnitrostátních plánech pro integraci;

34.

žádá Komisi, aby učinila příslušná opatření a tak zajistila finanční podporu strukturální a kulturní integrace přistěhovalců také prostřednictvím programů EU, jakými jsou Program celoživotního učení, Evropa pro občany, Mládež v akci a Kultura 2007; poukazuje na to, že učitelé jsou v mnoha případech špatně připraveni na to, že ve třídách budou mít velký počet dětí přistěhovalců, a požaduje, aby se zlepšilo vzdělávání učitelů a aby byla na tyto účely poskytnuta dostatečná finanční podpora;

35.

upozorňuje na to, že školní výuka a celoživotní učení hrají důležitou roli v procesu integrace, neboť rozvíjejí různé dovednosti, zejména jazykové znalosti; domnívá se, že nově příchozí přistěhovalci by měli mít právo a příležitost účastnit se programů odborné přípravy a celoživotního učení, aniž by jim byly kladeny jakékoli překážky;

36.

vyzývá Komisi a členské státy, aby nadále podporovaly protidiskriminační politiky, a to i ze strany veřejných orgánů;

37.

vyzývá členské státy, aby respektovaly a podporovaly příslušné směrnice: směrnice Rady 2000/78/ES (17), 2000/43/ES (18) a 2004/113/ES (19), jejichž účelem je boj proti diskriminaci;

38.

vyzývá členské státy, aby ratifikovaly Mezinárodní úmluvu o ochraně práv všech migrujících pracovníků a jejich rodinných příslušníků, kterou přijalo Valné shromáždění OSN dne 18. prosince 1990 (20);

39.

vyzývá Komisi, aby shromažďovala údaje o přistěhovalectví v EU z hlediska pohlaví a aby zajistila analýzu těchto údajů Evropským institutem pro rovnost pohlaví s cílem dále vyzdvihnout specifické potřeby a problémy přistěhovalkyň a nejvhodnější způsoby jejich integrace do společností v hostitelských zemích;

40.

vyzývá členské státy, aby při vypracovávání integračních politik umožnily příslušným způsobem uplatnit zásadu rovnosti mezi muži a ženami a zohlednily specifickou situaci a potřeby žen z řad přistěhovalců;

41.

vyzývá členské státy, aby zaručily dodržování základních práv přistěhovalkyň bez ohledu na to, zda je jejich právní postavení legální;

42.

vyzývá členské státy, aby podporovaly informační kampaně určené ženám z řad přistěhovalců, jejichž cílem je informovat je o jejich právech, možnostech vzdělávání a jazykových kurzů, odborné přípravy a přístupu k zaměstnání a také předcházet nuceným sňatkům, mrzačení ženských pohlavních orgánů a dalším formám psychického nebo fyzického nátlaku;

Bezpečnost a přistěhovalectví

Integrovaná správa hranic

43.

zdůrazňuje, že je třeba vypracovat komplexní rámcový program, jenž by stanovoval obecné cíle a celkovou strukturu strategie správy hranic EU a jenž by obsahoval podrobné informace o tom, jak mají společně fungovat příslušné programy a režimy v této oblasti; zastává názor, že při posuzování struktury strategie správy hranic EU by Komise měla nejprve provést analýzu efektivnosti stávajících systémů správy hranic v členských státech, aby mezi nimi dosáhla optimální součinnosti, a poskytnout dodatečné informace týkající se rentability nových navržených systémů, systému vstupu/výstupu, elektronického systému cestovních povolení, automatizované hraniční kontroly a programu registrovaných cestujících, v rámci integrované správy hranic EU;

44.

zdůrazňuje, že integrovaná správa hranic by měla nalézt správnou rovnováhu mezi zajištěním volného pohybu rostoucího počtu osob přes hranice a zaručením větší bezpečnosti občanů EU; nepopírá, že využívání údajů zde nabízí zjevné výhody; současně však zastává názor, že důvěru veřejnosti ve vládní opatření lze zachovat pouze tehdy, budou-li stanoveny dostatečné záruky ochrany údajů, kontrola a mechanismy pro zajištění nápravy;

45.

požaduje posouzení proveditelnosti integrovaného čtyřstupňového přístupu, jehož prostřednictvím by prohlídky probíhaly systematicky v každé fázi cesty přistěhovalců do Unie;

46.

zdůrazňuje, že strategii hranic EU by měla doplňovat i konkrétní opatření zaměřená na posílení hranic třetích zemí v rámci partnerství mezi Afrikou a EU a evropské politiky sousedství (východní partnerství, EUROMED);

47.

vyzývá k nahrazení současných vnitrostátních schengenských víz jednotnými evropskými schengenskými vízy, která umožní rovné zacházení se všemi žadateli o víza; přeje si být informován o přesném časovém harmonogramu a o podrobnostech politické i technické studie Komise, jež budou analyzovat proveditelnost, praktické důsledky a dopad systému, ve kterém budou státní příslušníci třetích zemí povinni získat elektronické povolení předtím, než budou moci vycestovat na území EU (elektronický systém cestovních povolení, ESTA); požaduje lepší spolupráci mezi konzuláty členských států a to, aby se postupně vytvářely společné konzulární služby v otázce víz;

48.

vyzývá Radu, aby přijala dohody založené na solidaritě členských států, pokud jde o dělbu zátěže spojené s policejní kontrolou hranic, a aby koordinovala vnitrostátní politiky členských států;

Nelegální migrace

49.

považuje účinný boj proti nelegálnímu přistěhovalectví za klíčovou součást komplexní migrační politiky EU, a vyjadřuje proto politování nad tím, že je účinné rozhodování v této oblasti narušováno nedostatečnou schopností členských států postupovat skutečně společně ve společném zájmu těchto států;

50.

je zděšen lidskou tragédií, která je důsledkem nelegálního převážení migrantů po moři a k níž dochází zejména na jižních námořních hranicích Unie, kde se lidé ve člunech vydávají na životu nebezpečnou cestu od afrických břehů do Evropy; důrazně vyzývá k přijetí okamžitých opatření k zastavení této lidské tragédie jednou provždy a k posílení dialogu a spolupráce se zeměmi původu;

51.

připomíná, že nelegální přistěhovalectví často organizují zločinecké sítě, jejichž činnost se zatím ukázala jako účinnější než společná evropská opatření; je přesvědčen, že takové sítě jsou odpovědné za smrt stovek lidí, kteří každý rok přijdou o život na moři; připomíná, že v souladu s mezinárodními závazky musí nést členské státy společnou odpovědnost za záchranu životů na moři; vyzývá proto Komisi a Radu, aby zvýšily úsilí v boji proti organizované trestné činnosti, obchodování s lidmi a pašování, k nimž dochází v různých částech EU, a zejména aby se pokusily rozbít veškeré sítě nejen bojem s převaděči, kteří jsou zřídkakdy klíčovou postavou, ale rovněž s těmi, kdo jsou na vrcholných příčkách a nejvíce těží z výhod z těchto zločineckých operací;

52.

vyzývá Komisi, aby zintenzivnila programy na zvýšení informovanosti v zemích tranzitu a původu o nebezpečí nelegální migrace;

53.

vítá přijetí nové směrnice o sankcích proti zaměstnavatelům státních příslušníků třetích zemí s nelegálním pobytem a považuje tuto směrnici za účinný nástroj omezování vykořisťování migrujících pracovníků a snížení přitažlivosti jednoho z hlavních motivačních faktorů pro nelegální migraci;

54.

naléhavě žádá členské státy, aby neodkládaly provedení nové směrnice, která stanoví sankce vůči zaměstnavatelům, kteří budou zaměstnávat nelegální přistěhovalce, ve vnitrostátním právu;

55.

je přesvědčen, že je důležité posilovat prostředky dialogu se zeměmi původu a vytvořit dohody o spolupráci s těmito zeměmi s cílem eliminovat krutý a tragický jev nedovolené migrace;

56.

domnívá se, že i přes opakované navýšení rozpočtových prostředků, ke kterému došlo na podnět Parlamentu, Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (FRONTEX) stále ještě nezajišťuje účinnou koordinaci kontrolní činnosti na vnějších hranicích Unie, a to z důvodu omezeného mandátu a nedostatečného zapojení třetích zemí, obzvláště pokud jde o námořní operace;

57.

vítá podnět Komise, která připraví návrh na přezkum mandátu agentury FRONTEX, a má za to, že je naléhavě třeba agenturu posílit, zejména rozšířením její koordinační kapacity a schopnosti koordinovat na žádost dotčených členských států stálé mise v oblastech, které čelí velkým migračním tlakům, a schopnosti spojit se s třetími zeměmi; domnívá se, že by měl být rovněž kladen důraz na posílení analýzy rizik agentury FRONTEX a její kapacity shromažďovat příslušné údaje;

58.

má za to, že agentura FRONTEX potřebuje odpovídající zdroje, a to nikoli pouze finanční, pokud má plnit svůj mandát smysluplným způsobem, a požaduje využívání nových technologií v boji proti nelegální migraci, aby členské státy ve zvýšené míře poskytly technické prostředky a aby Komise předložila legislativní návrhy, které by zavedly povinnou solidaritu na stejném základě jako v případě pohraničních jednotek rychlé reakce (RABITs);

59.

vyzývá agenturu FRONTEX a Komisi, aby vypracovaly studii (i s odhadem nákladů), která posoudí možnost, že by agentura FRONTEX získala své vlastní prostředky, a požadavky související s případným povýšením operací agentury FRONTEX na pobřežní stráž EU, aniž by tím byla omezena kontrola členských států nad svými hranicemi;

60.

má za to, že FRONTEX může naplno využít svůj potenciál pouze tehdy, pokud bude zintenzívněno úsilí v dalších oblastech, například v oblasti navracení a spolupráce se třetími zeměmi; vyzývá Komisi, aby v tomto směru agenturu FRONTEX podporovala;

61.

podporuje zřízení specializovaných kanceláří agentury FRONTEX, které umožní reagovat na specifické situace na obzvláště citlivých hranicích, zejména na pozemních hranicích na východě a na námořních hranicích na jihu, a lépe tyto situace posoudit;

62.

konstatuje, že na operace agentury FRONTEX mají škodlivý vliv odlišnosti ve výkladu právních pojmů, výkladu mezinárodních právních předpisů pro oblast moří a rozdíly ve vnitrostátních právních předpisech a postupech; požaduje, aby za účelem nalezení společného přístupu a vyřešení protichůdných odlišností vnitrostátních právních předpisů a postupů v jednotlivých státech byly provedeny komplexní studie;

63.

požaduje hlubší a trvalou spolupráci agentury FRONTEX a vnitrostátních orgánů a agentur;

64.

požaduje další vývoj koncepce EUROSUR, a to rovněž prostřednictvím lepší koordinace členských států;

65.

konstatuje, že rybáři, soukromá plavidla a soukromí pracovníci na moři se často setkávají s nelegálními přistěhovalci dříve než námořní jednotky v zemi; zdůrazňuje, že je nezbytné tyto strany jasněji informovat o jejich povinnostech vyplývajících z mezinárodních právních předpisů a týkajících se pomoci přistěhovalcům v nouzi, a požaduje mechanismy náhrad za ušlou práci v důsledku záchranných operací;

66.

zdůrazňuje, že je zde zřejmá potřeba spolehlivých statistik, aby byly vytvořeny konkrétní nástroje k boji proti nelegální migraci na úrovni EU, a vyzývá Komisi, aby přijala opatření nezbytná k zajištění těchto statistik;

Návraty

67.

domnívá se, že přistěhovalci, kteří nepožívají mezinárodní ochrany či s nelegálním pobytem na území členských států, je třeba požádat, aby území Evropské unie opustili; v této souvislosti bere na vědomí přijetí směrnice o navracení osob a vyzývá členské státy, aby v souvislosti s provedením této směrnice do vnitrostátního práva zachovávaly výhodnější ustanovení, která již byla v jejich vnitrostátním právu zakotvena; vyzývá členské státy, aby zajistily, že k navracení bude docházet při plném respektování právních předpisů a důstojnosti dotčených osob, přičemž přednost bude dávána dobrovolným návratům;

68.

požaduje, aby systém poradenských služeb pro navracení byl zřízen v uzavřených a otevřených ubytovacích střediscích a sloužil jako kontaktní místo pro osoby, které si přejí dozvědět se více informací o pomoci při návratu;

69.

vyzývá Komisi, aby zavedla sledování mechanismů sociální a profesní reintegrace migrantů, kteří se navrátili do země původu, a aby tyto mechanismy podporovala;

70.

vyzývá členské státy, aby přednostně sladily své politiky navracení se společnou politikou spíše než s dvoustrannými dohodami;

71.

požaduje, aby v souvislosti s dohodami o navracení byl Parlament a jeho odpovědné výbory v průběhu diskusí se třetími zeměmi pravidelně informovány o dosaženém pokroku a všech překážkách, s nimiž se vyjednávači setkali;

72.

vyzývá Komisi, aby zajistila, aby členské státy měly pouze dvoustranné dohody o navracení osob se třetími zeměmi, které by plně zaručovaly dodržování lidských práv navracených osob, a podepsanou Ženevskou úmluvu z roku 1951;

73.

vyzývá Komisi, aby účinně prosazovala plnění povinnosti třetích zemí přijímat zpět své státní příslušníky, kteří pobývají nelegálně na území EU, jak to stanoví článek 13 Dohody z Cotonou ze dne 23. června 2000; vyzývá k posílení těchto ustanovení při jednáních o nové dohodě se státy AKT (africké, karibské a tichomořské státy);

74.

zdůrazňuje potřebu opravdového evropského rozměru v politice navracení prostřednictvím vzájemného uznávání rozhodnutí o navrácení; vyzývá k lepší spolupráci členských států při uskutečňování návratů a k posílení úlohy agentury FRONTEX při společné činnosti související s návraty;

75.

vyzývá k posílení spolupráce, včetně spolupráce konzulární, se zeměmi původu a tranzitu, aby se usnadnily postupy navracení, a vyzývá Komisi, aby vyhodnotila stávající dohody o navracení za účelem usnadnění jejich provádění a vzala si z nich poučení pro jednání o podobných dohodách v budoucnu;

76.

vyzývá Radu, aby zvážila přijetí ustanovení právních předpisů za účelem vytvoření evropského průkazu vydávaného nelegálně pobývajícím státním příslušníkům třetích zemí s cílem usnadnit navracení do třetích zemí; je třeba přijmout kroky směřující k tomu, aby byly evropské průkazy zahrnuty do dohod o navracení osob Unie, a staly se tak závaznými pro dotčené třetí země;

Solidarita a přistěhovalectví

Koordinace mezi členskými státy

77.

vyjadřuje hluboké politování nad skutečností, že členské státy neprokázaly dostatečnou solidaritu tváří v tvář rostoucímu problému přistěhovalectví; vyzývá k okamžitému přezkoumání rámcového programu Solidarita a řízení migračních toků na období 2007-2013 (21) a jeho čtyř finančních nástrojů tak, aby odrážely novou situaci, kterou charakterizují zvýšené migrační tlaky, a odpovídaly naléhavým potřebám, například v případě masových migračních přílivů;

78.

bere na vědomí závazky členských států zakotvené ve výše uvedeném Evropském paktu o přistěhovalectví a azylu, pokud jde o potřebu solidarity; vítá zejména skutečnost, že pakt obsahuje mechanismus dobrovolného sdílení břemene, který v rámci EU umožní přemístit osoby, které požívají mezinárodní ochrany, z členských států, které vzhledem ke své zeměpisné poloze či demografické situaci čelí nepřiměřeným tlakům na své vnitrostátní azylové systémy, do jiných členských států, a vyzývá členské státy, aby naplnily své závazky; vítá také skutečnost, že na tento účel byla z rozpočtu na rok 2009 přidělena částka 5 milionů EUR, a to z Evropského fondu pro uprchlíky; trvá však na zavedení závazných nástrojů; vyzývá Komisi, aby tento mechanismus neprodleně uvedla do praxe a okamžitě předložila legislativní podnět s cílem zřídit takový stálý mechanismus na evropské úrovni;

79.

vítá přepracované znění dublinského nařízení a navrhovaná ustanovení o mechanismu, který by odložil uplatňování dublinských pravidel pro přesuny, jestliže existují obavy, že by důsledkem těchto přesunů mohli být žadatelé, kteří nevyužívají výhody adekvátních norem ochrany v odpovědném členském státě, zejména ve smyslu podmínek přijímání a přístupu k azylovému řízení, a rovněž v případech, kdy by tyto přesuny znamenaly dodatečnou administrativní zátěž v rámci členských států, které vzhledem ke své zeměpisné poloze či demografické situaci čelí nepřiměřeným tlakům; zdůrazňuje však, že bez vytvoření dvojitého závazného nástroje pro všechny členské státy by se tato ustanovení ukázala být spíše politickým prohlášením než účinným nástrojem ke skutečné podpoře členského státu;

80.

vítá návrh Komise na přepracování nařízení o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů a připomíná členským státům jejich povinnosti získávat otisky prstů a zasílat údaje podle stávajícího nařízení Eurodac; je toho názoru, že biometrické údaje, jako například otisky prstů, musí být využity na posílení účinnosti operací hraniční kontroly;

Spolupráce se třetími zeměmi

81.

vyjadřuje politování nad tím, že spolupráce se třetími zeměmi nedosáhla – s výjimkou spolupráce Španělska s třetími zeměmi, například se Senegalem a dalšími zeměmi subsaharské a severní Afriky – uspokojivých výsledků; vyzývá k cílené podpoře třetích zemí tranzitu a původu zapojením agentury FRONTEX do misí vyslaných do těchto zemí, aby se jim dostalo pomoci k vybudování účinného systému správy hranic;

82.

připomíná Komisi, Radě a členským státům, že je zásadní, aby pokračovaly v zahájeném dialogu se zeměmi původu a tranzitu navazujícím na ministerské konference mezi EU a Afrikou o migraci a rozvoji konané v Tripolisu, Rabatu a Lisabonu;

83.

požaduje zavedení politických nástrojů, které byly vytvořeny v rámci „Globálního přístupu k migraci“ (22), a rovněž provedení procesu z Rabatu z roku 2006 týkajícího se migrace a rozvoje, stejně jako partnerství mezi EU a Afrikou v oblasti migrace, mobility a zaměstnanosti, které bylo dohodnuto v Lisabonu v prosinci 2007;

84.

zdůrazňuje význam rozvojové politiky ve třetích zemích původu nebo tranzitu jakožto prostředku pro řešení problému přistěhovalectví a jeho příčin; vyzývá ke zlepšení koordinace přistěhovalecké a rozvojové politiky Unie, která bude brát plně v úvahu strategické cíle, například rozvojové cíle tisíciletí;

85.

připomíná však, že rozvojová politika nemůže být jedinou alternativou k migraci, neboť žádný rozvoj nemůže existovat na základě solidarity bez trvalé mobility;

86.

požaduje posílení spolupráce s Mezinárodní organizací pro migraci (IOM) a dalšími mezinárodními organizacemi při vytváření nových regionálních kanceláří v citlivých oblastech, kde je zapotřebí mimo jiné praktická pomoc týkající se zejména legální migrace nebo dobrovolného návratu přistěhovalců;

87.

zdůrazňuje, že je důležité vytvářet informační a řídicí střediska pro migraci po vzoru střediska v Mali, které zahájilo činnost v říjnu 2008; je přesvědčen, že taková střediska by mohla významně přispět k řešení problémů migrace tím, že by se zabývala potřebami případných migrantů, navracejících se migrantů a migrantů s pobytem v EU; vyzývá Komisi, aby poskytla nezbytné informace týkající se projektů zřizování dalších středisek v rámci partnerství EU-Afrika, a žádá ji, aby prozkoumala možnost vytvoření takových středisek ve východních sousedních zemích;

88.

zdůrazňuje, že všechny dohody se zeměmi původu a tranzitu by měly obsahovat kapitoly o spolupráci v oblasti přistěhovalectví, a vyzývá k ambiciózní politice vůči třetím zemím v oblasti policejní a justiční spolupráce, aby bylo možné bojovat proti mezinárodním zločineckým organizacím zapojeným do obchodování s lidmi a postavit dotyčné osoby před soud, se zapojením s Europolu a Eurojustu; vyzývá také Komisi, aby zintenzivnila svou podporu třetím zemím, včetně finanční a technické pomoci, za účelem vytváření hospodářských a sociálních podmínek odrazujících od nelegální migrace, drogové činnosti a organizovaného zločinu;

89.

vyzývá Komisi, aby pro dosažení pokroku v jednáních, která vede s Marokem, Senegalem a Libyí, podpořila vyjednání globálních evropských dohod, jak je tomu například u dohody podepsané s Kapverdami, a aby podpořila uzavření dohod s hlavními zeměmi původu přistěhovalců;

90.

požaduje podporu pro třetí země při vytváření vnitrostátního právního rámce a zřizování imigračního a azylového systému při plném respektování mezinárodních právních předpisů a vyzývá dále třetí země tranzitu, aby podepsaly a dodržovaly Ženevskou úmluvu z roku 1951;

91.

vyzývá členské státy, aby zvážily vydávání uprchlíků opouštějících domovy kvůli zhoršování životního prostředí, migrantů, kteří nemohou být běžně považováni za ekonomické migranty a kteří rovněž nejsou uznáni za uprchlíky podle Ženevské úmluvy;

*

* *

92.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.


(1)  Úř. věst. C 76, 31.3.2009, s. 34.

(2)  Dokument Rady 13440/08.

(3)  Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 98.

(4)  Úř. věst. L 199, 31.7.2007, s. 30.

(5)  Dokument Rady 7204/08.

(6)  Přijaté texty, P6_TA(2009)0087.

(7)  Přijaté texty, P6_TA(2009)0069.

(8)  Přijaté texty, P6_TA(2009)0047.

(9)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0633.

(10)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0557.

(11)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0558.

(12)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0385.

(13)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0168.

(14)  Úř. věst. C 219 E, 28.8.2008, s. 215.

(15)  Úř. věst. C 219 E, 28.8.2008, s. 223.

(16)  Úř. věst. C 303 E, 13.12.2006, s. 845.

(17)  Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s.16.

(18)  Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s.22.

(19)  Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s.37.

(20)  A/RES/45/158.

(21)  KOM(2005)0123.

(22)  KOM(2006)0735.


8.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 184/35


Středa 22. dubna 2009
Zelená kniha o budoucí politice TEN-T

P6_TA(2009)0258

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o zelené knize o budoucí politice TEN-T (2008/2218(INI))

2010/C 184 E/07

Evropský parlament,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. února 2009 nazvané „Zelená kniha: TEN-T: přezkum politiky“ (KOM(2009)0044),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2008 nazvané „Plán evropské hospodářské obnovy“ (KOM(2008)0800),

s ohledem na závěry zasedání Rady o dopravě šetrnější k životnímu prostředí tak, jak je přijala Rada ve složení pro dopravu, telekomunikace a energetiku na svém zasedání ve dnech 8.–9. prosince 2008,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. června 2006 nazvané „Evropa v pohybu – Udržitelná mobilita pro náš kontinent – Přezkum Bílé knihy Evropské komise o dopravě z roku 2001 v polovině období“ (KOM(2006)0314),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. ledna 2008 nazvané „20 a 20 do roku 2020 – Změna klimatu je pro Evropu příležitostí“ (KOM(2008)0030),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. října 2007 nazvané „Akční plán pro logistiku nákladní dopravy“ (KOM(2007)0607),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. května 2008 o výsledcích jednání ohledně strategií a programů politiky soudržnosti na programové období 2007–2013 (KOM(2008)0301),

s ohledem na zprávu Komise ze dne 20. ledna 2009 o provádění hlavních směrů transevropské dopravní sítě za období 2004–2005 (KOM(2009)0005),

s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2009 o Lisabonské strategii (1),

s ohledem na své usnesení ze dne 5. září 2007 o logistice nákladní dopravy v Evropě – klíči k udržitelné mobilitě (2),

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanovisko Výboru pro regionální rozvoj (A6-0224/2009),

A.

vzhledem k tomu, že politická definice politiky TEN-T, jež je popsána v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1692/96/ES ze dne 23. července 1996 o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě (3) a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 884/2004/ES ze dne 29. dubna 2004, kterým se mění rozhodnutí č. 1692/96/ES o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě (4), vedla k vytvoření „seznamu přání“, tj. 30 prioritních projektů, které vznikly převážně na základě zájmu, který projevily členské státy,

B.

vzhledem k tomu, že vnější konkurenceschopnost nákladní železniční a námořní dopravy musí být s ohledem na silniční dopravu zlepšena, aby se zajistilo vyvážené využívání silnic, mořských cest a železničních koridorů pro nákladní dopravu,

C.

vzhledem k tomu, že na základě těchto 30 prioritních projektů navrhla Komise poskytnout financování pro celou transevropskou dopravní síť ve výši přibližně 20 000 000 000 EUR z prostředků EU, jež jsou k dispozici ve finančním rámci na období 2007–2013, a že tato částka byla na naléhání Rady nakonec snížena na zhruba 8 000 000 000 EUR, z nichž pouze 5 300 000 000 EUR je určeno na 30 prioritních projektů,

D.

vzhledem k dobře známé neschopnosti Evropské unie dodržet pravidla financování TEN-T stanovená v jejím nařízení (ES) č. 680/2007 ze dne 20. června 2007, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí (5), což vytváří nejistotu v plánování a financování projektů,

E.

vzhledem k tomu, že je nezbytné zvýšit schopnost Komise realizovat hlavní přeshraniční projekty, zejména v železničním odvětví, což vyžaduje pokračování v užší spolupráci mezi zapojenými členskými státy a mnohaleté financování přesahující časovou hranici víceletého finančního rámce,

F.

vzhledem k tomu, že přílohy výše uvedeného sdělení Komise ze dne 14. května 2008 ukazují, že v rámci dopravních projektů je přibližně 49 % prostředků vynakládáno na silnice, přibližně 31 % prostředků na železnici a asi 9 % prostředků na městskou dopravu, avšak že není přesně rozpoznatelné, jaké konkrétní projekty jsou spolufinancovány,

1.

je si vědom toho, že k prvním pokusům vypracovat politiku EU v oblasti dopravní infrastruktury, jež byly inspirovány „chybějícími články“ při evropské schůzce zástupců průmyslu u kulatého stolu, dalo impuls sdělení Komise ze dne 2. prosince 1992 nazvané „Budoucí rozvoj společné dopravní politiky“ s odůvodněním, že je nutno „dosáhnout hospodářského růstu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti“, a začal je realizovat bývalý komisař pro dopravu Karel Van Miert; konstatuje, že nařízení Rad y (ES) č. 2236/95 ze dne 18. září 1995, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských sítí (6), a rozhodnutí č. 884/2004/ES se pokusila zaměřit se na výše uvedené cíle; upozorňuje na stimul, který této politice dala komisařka odpovědná za oblast energetiky a dopravy, místopředsedkyně Komise Loyola de Palacio;

2.

považuje zprávy, které předložili koordinátoři projektu TEN-T, za zajímavé příklady, jež mohou sloužit k další koordinaci a integraci omezeného výběru důležitých projektů; žádá proto Komisi a členské státy, aby pokračovaly v úsilí o posílení stávajících prioritních projektů; domnívá se, že středně až dlouhodobé investice by měly pokračovat v souladu s cílem dokončit celou síť;

3.

vítá skutečnost, že výše uvedené sdělení Komise ze dne 4. února 2009 bylo předloženo včas s cílem zásadním způsobem přezkoumat politiku EU v oblasti dopravní infrastruktury a projektů TEN-T, a to v souvislosti s výzvami týkajícími se současných i budoucích naléhavých úkolů v oblasti dopravy a přeshraniční mobility a s výzvami týkajících se finančních, hospodářských, regionálních (i v souvislosti s trvale znevýhodněnými regiony) a sociálních problémů a otázek bezpečnosti a životního prostředí;

4.

v tomto ohledu nevidí důvod pro zavedení vágního pojmu koncepčního pilíře TEN-T, který nadměrně zatěžuje seznam priorit; má za to, že na rozdíl od výslovně vyjádřeného cíle Komise nezlepší pilíř výslovně označený jako koncepční důvěryhodnost politiky TEN-T, která bude píše dosažena rozvojem konkrétních projektů;

5.

souhlasí proto s vypracováním soudržnějšího a integrovanějšího síťového přístupu, který bude odrážet potřeby intermodálních spojení jak pro občany, tak pro nákladní přepravu; zdůrazňuje proto, že je nutno dát prioritu železniční dopravě, přístavům, udržitelné námořní a vnitrozemské vodní dopravě a jejich spojením v zázemí nebo intermodálním uzlům v infrastrukturním spojení s novými členskými státy i v rámci těchto států, a kromě toho věnovat zvláštní pozornost přeshraničním dopravním spojením a lepším spojením s letišti a námořními přístavy v rámci transevropských sítí; zdůrazňuje, že by měla být věnována pozornost rozdílným, ale navzájem se doplňujícím potřebám osobní i nákladní přepravy; doporučuje, aby členské státy a regionální orgány zlepšily návaznost mezistanic a místních propojení na TEN-T, a minimalizovaly tak náklady spojené s periferní polohou;

6.

vyzývá Komisi, aby zvláště podporovala prioritní projekty s intermodálními spojeními a jednotnou interoperabilitou napříč několika členskými státy; poukazuje na to, že napojení hospodářských oblastí na tyto prioritní projekty je úkolem členských států;

7.

souhlasně poukazuje na to, že druhy dopravy šetrné k životnímu prostředí jsou v mimořádně velké míře zohledněny na seznamu prioritních projektů; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby v budoucnosti zajistila, že toto poměrné zastoupení zůstane při realizaci projektů zachováno;

8.

zdůrazňuje, že je zapotřebí začlenit ochranu klimatu a trvale udržitelný rozvoj všech druhů dopravy do evropské politiky v oblasti infrastruktury, a to v souladu s cíli EU snížit emise CO2;

9.

vyzývá Komisi, aby naléhala na členské státy, aby do plánování projektů TEN-T a rozhodování o nich začlenily právní předpisy EU týkající se ochrany životního prostředí, jako jsou např. Natura 2000, SEA, směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), směrnice o kvalitě ovzduší, rámcová směrnice o vodě, směrnice o ochraně přírodních stanovišť a ptácích, jakož i zprávy z mechanismu podávání zpráv o životním prostředí (TERM) o ukazatelích pro dopravu a životní prostředí, které vydává Evropská agentura pro životní prostředí;

10.

naléhá na Komisi, aby minimalizovala výskyt nejasných nebo rozporuplných ustanovení týkajících se prohlášení o společných zájmech a uplatňování právních předpisů v oblasti životního prostředí; je rovněž přesvědčen, že jakmile je projektům přidělen status TEN-T, neměly by členské státy zneužívat evropských právních předpisů uvedených v bodě 9 k tomu, aby provádění projektů TEN-T bránily;

11.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zohlednily nový vývoj, jako je např. globální finanční krize, demografické změny, rozšíření, nové sousední země a živé kontakty s východními zeměmi a zeměmi Středomoří, jakožto významné faktory, jež se dotýkají evropské politiky v oblasti dopravní infrastruktury;

12.

zdůrazňuje, že zejména za současné hospodářské krize představuje rozvoj TEN-T a integrace dopravy v Unii s dopravou sousedních zemí nejspolehlivější způsob, jak zajistit dlouhodobou udržitelnost vnitřního trhu a hospodářskou a sociální soudržnost Unie;

13.

vyzývá Komisi, aby vystupňovala své úsilí s cílem zlepšit koordinaci územního rozvoje (Územní agenda Evropské unie i zásada územní soudržnosti) a dopravního plánování na evropské úrovni tím, že zohlední regionální dostupnost prostřednictvím lepšího síťového propojení regionů; poznamenává, že přitom musí být zohledněny velké rozdíly mezi hornatými, pobřežními/ostrovními, centrálními, okrajovými a jinými přeshraničními oblastmi a potřeba lepšího začlenění systémů městské mobility do TEN-T;

14.

vyzývá Komisi, aby zvlášť upřednostnila klíčové projekty v oblasti nejdůležitějších železničních, silničních a vnitrozemských vodních cest s cílem zajistit přeshraniční spojení s novými členskými státy a třetími zeměmi;

15.

navrhuje v této souvislosti, aby jako základ pro plánování byla začleněna Perspektiva evropského územního rozvoje (ESDP) a aby dostupné studie ESPON sloužily jako vědecké podkladové informace o rozvoji dopravy, zaměřené na plánování;

16.

zdůrazňuje potřebu začlenit do rozvoje politik TEN-T jak cíle Lisabonské strategie, tak cíle Plánu obnovy, vzhledem k zásadnímu významu jejich mobility, dostupnosti a logistiky pro konkurenceschopnost EU a pro zlepšení územní soudržnosti;

17.

vyzývá Komisi a členské státy, aby integrovaly zelené koridory, sítě nákladní železniční dopravy, koridory evropského systému železniční signalizace (ERTMS), námořní „dálnice“, jako je námořní doprava na krátké vzdálenosti, stávající vnitrozemské vodní cesty s omezenou kapacitou nebo zdymadla s nedostatečnou kapacitou, pevninské přístavy, logistické platformy a uzly městské mobility, stejně jako plánované rozšíření TEN-T na země Evropské politiky sousedství, východní země a země Středomoří do intermodální koncepce TEN-T vycházející z plánovaných akcí, které mají upřednostnit ty druhy dopravy, které jsou šetrnější k životnímu prostředí, při nichž dochází k nižší spotřebě ropy a jsou bezpečnější, s cílem zajistit optimální využívání všech druhů dopravy a podporovat kompatibilitu spojení mezi různými druhy dopravy, zejména železničního spojení v přístavech; kromě toho vyzývá k souladu mezi stávajícím a budoucím rámcem TEN-T a navrženými právními předpisy v oblasti železničních koridorů pro nákladní dopravu;

18.

připomíná, že podle posledních průzkumů bylo na vnitrozemské vodní cesty až donedávna vynakládáno pouze 1 % evropských prostředků pro infrastrukturu; domnívá se, že je potřeba dostatečné evropské podpory pro rozvoj infrastruktury vnitrozemských vodních cest v Evropě s cílem využít plný potenciál vnitrozemských vodních cest jakožto udržitelného a spolehlivého druhu dopravy;

19.

vyzývá Komisi, aby usilovala o rychlejší rozšiřování nákladní železniční dopravy s cílem dosáhnout větší výkonnosti sítě a vyšší rychlosti přepravy;

20.

vítá v této souvislosti návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropské železniční síti zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy (KOM(2008)0852), předložený Komisí, a výše uvedené sdělení Komise ze dne 18. října 2007;

21.

zdůrazňuje, že za účelem prosazování a podpory součinnosti mezi „soft“ infrastrukturou a „hard“ infrastrukturou (informační systémy jako ERTMS/RIS/ITS/SESAR/Galileo), zlepšení interoperability, kolejových vozidel (technické a programové vybavení ERTMS ve vlacích a snížení hlučnosti nákladních vagónů), zelené logistiky, intermodálního spojení a uzlů, decentralizované služby dodavatelského řetězce „s donáškou do domu“ a řízení mobilityje důležité umožnit sdílení informací v intermodální dopravě;

22.

zdůrazňuje význam vytvoření harmonizovaných a standardizovaných inteligentních dopravních systémů pro TEN-T pro dosažení účinnější, plynulejší, bezpečné a pro životní prostředí příznivé organizace dopravy;

23.

doporučuje zlepšit provádění TEN-T zajištěním lepšího přístupu k informacím prostřednictvím systémů, jako je informační systém TENtec, zavedením otevřené metody koordinace zahrnující referenční srovnávání a výměnu osvědčených postupů;

24.

zaměřuje se na nutnost zvýšit v krátké době účinnost stávající infrastruktury projektů TEN-T, zejména pokud bylo provádění těchto projektů již zahájeno, aby byly koridory funkčnější a účinnější, aniž by se muselo v jejich případě čekat na realizaci velmi rozsáhlých projektů, které jsou plánovány v dlouhém časovém horizontu;

25.

podporuje „Strukturální alternativu 3, pokud jde o podobu TEN-T“, navrženou v zelené knize, tj. duální strukturu sestávající z komplexní sítě vycházející ze současných map projektu TEN-T a z intermodální „hlavní sítě“ (core network), která ještě není definována, přičemž prioritami jsou železnice a udržitelné vodní cesty a přístavy a jejich spojení s logistickými centry;

26.

podporuje koncepci „hlavní sítě“ skládající se z „geografického pilíře“ a „koncepčního pilíře“, přičemž „koncepční pilíř“ zahrnuje kritéria a cíle, které umožní stanovit projekty, koridory a součásti sítí průběžně, a nikoli přísně na počátku rozpočtového období pro celé období; domnívá se, že by mělo být možné TEN-T během rozpočtového období pružně rozšiřovat podle měnících se podmínek na trhu;

27.

uznává, že členské státy, jež také konzultují se svými regionálními a místními orgány, subjekty občanské společnosti a místním obyvatelstvem, mají při rozhodování o dopravní infrastruktuře a při jejím plánování a financování, včetně přeshraniční koordinace a spolupráce na evropské úrovni, rozhodující úlohu; očekává, že Evropská rada bude při posuzování žádostí souvisejících s projekty TEN-T a rozhodování o výši rozpočtových prostředků na tyto projekty postupovat promyšleněji; vzhledem k revizi finančního rámce EU v polovině období a také s ohledem na probíhající diskusi o Plánu obnovy EU žádá členské státy, aby v souladu s již zavedenou politikou EU náležitě jako prioritu zvážily otázku nezbytné finanční podpory dopravní infrastruktury, která je součástí sítě TEN-T;

28.

plně souhlasí s cílem Společenství snížit administrativní zátěž, a proto výrazně podporuje Komisi v revizi finančních rámců pro prioritní projekty TEN-T s cílem dále omezovat byrokracii;

29.

žádá členské státy a Komisi, aby posílily koordinaci politik sledovaných na vnitrostátní úrovni s cílem vytvořit soulad při spolufinancování a realizaci programu TEN-T v souladu s články 154 a 155 Smlouvy o ES;

30.

zdůrazňuje v této souvislosti, že finanční krize vyvíjí na Evropskou unii, její členské státy a regiony větší tlak, aby při rozhodování o projektech v oblasti dopravní infrastruktury vycházely z důkladného hodnocení nákladové účelnosti, udržitelnosti a přínosu, který má evropský přeshraniční rozměr;

31.

investování do dopravní infrastruktury je však jednou z klíčových oblastí pro řešení hospodářské a finanční krize; proto vyzývá Komisi, aby urychlila projekty v oblasti infrastruktury spojené s TEN-T a financované ze strukturální fondů a/nebo Fondu soudržnosti; vyzývá členské státy, aby přehodnotily své investiční priority a zohlednily při tom tento přístup s cílem urychlit projekty TEN-T spadající pod jejich odpovědnost, zejména v částech týkajících se přeshraniční spolupráce;

32.

připomíná Komisi, že spolufinancování projektů v oblasti dopravní infrastruktury z prostředků EU určených na TEN-T, z Fondu soudržnosti a regionálních fondů a spolufinancování ze strany EIB musí splňovat tato kritéria: ekonomickou proveditelnost, zvýšenou konkurenceschopnost, podporu jednotného trhu, environmentální udržitelnost, transparentnost pro daňové poplatníky a zapojení občanů (zásadu partnerství); v tomto ohledu zdůrazňuje význam rozvoje partnerství veřejného a soukromého sektoru pro financování projektů TEN-T a potřebu navrhnout flexibilní řešení problémů, které v souvislosti s projekty takového rozsahu vyvstávají (geografické a technické problémy, nesouhlas veřejnosti atd.);

33.

vyzývá proto Komisi, aby zajistila, že projekty, jež jsou posuzovány v rámci programů financování EU, zohlední své případné dopady na vnitrostátní financování jiných nezbytných investic (jež nejsou podporovány z prostředků EU); zejména se domnívá, že by prostředky vynakládané členskými státy na doplnění projektů financovaných EU neměly jít na úkor údržby vedlejší tratí nebo investic do nich; domnívá se naopak, že by projekty měly být alespoň zčásti koncipovány a posuzovány podle toho, zda mají potenciál integrovat rozvoj a údržbu nezbytné doplňující místní infrastruktury, která by neměla být zanedbávána;

34.

zdůrazňuje rychle rostoucí investiční potřeby evropského trhu letecké dopravy v rámci druhého balíčku jednotného evropského nebe a navrhovaného „přístupu celistvého leteckého systému“; vyzývá proto Komisi, aby při revizi rozpočtového rámce TEN-T zvážila zvýšení podílu dostupného financování letišť a ATM/ANS;

35.

bere na vědomí, že je zapotřebí podrobněji prozkoumat a rozpracovat osvědčené a nejúčinnější postupy, pokud jde o financování dopravní infrastruktury a jeho pozitivní dopad na konkurenceschopnost a zaměstnanost z hlediska kvantitativního i kvalitativního, včetně zkušeností s partnerstvím veřejného a soukromého sektoru v tomto ohledu; v některých současných studiích již Komise tato zkoumání začala provádět;

36.

zdůrazňuje potřebu zřídit pracovní skupinu v rámci výkonné agentury TEN-T s cílem zvýšit využívání partnerství veřejného a soukromého sektoru pro financování některých prioritních projektů či jejich částí a šířit nalezená řešení jako osvědčené postupy;

37.

zdůrazňuje, že větší zaměření na partnerství veřejného a soukromého sektoru a Evropskou investiční banku by nebylo náhradou za významné objemy rozpočtových prostředků určené na rozsáhlé projekty s mezigenerační návratností;

38.

upřednostňuje přehodnocení rozpočtu TEN-T členskými státy v souvislosti s přezkumem finančního výhledu na roky 2009-2010 v polovině období s ohledem na zvrat dramatického omezování jiných projektů a ambicí na vybudování železničních a vodních cest, které s těmito projekty souvisejí;

39.

zdůrazňuje potřebu vyčlenit poměrnou část mýtného ze silniční infrastruktury na financování projektů TEN-T s cílem zvýšit pákový efekt na půjčování;

40.

žádá Komisi, aby uvedla několik vybraných příkladů regionálních přeshraničních železničních tratí, které byly zrušeny nebo vyřazeny z provozu, a zaměřila se zejména na ty, které by mohly být propojeny s TEN-T;

41.

žádá Komisi a členské státy, aby považovaly síť Eurovelo a Cestu železné opony za příležitost k podpoře sítí evropské přeshraniční infrastruktury pro cyklistiku, jako součást prosazování „soft mobility“ a udržitelného cestovního ruchu;

42.

žádá Komisi, aby v zájmu zvýšení konkurenceschopnosti celé železniční sítě TEN-T navrhla – do skončení svého mandátu – legislativní iniciativu týkající se otevření trhů vnitrostátní osobní železniční dopravy od 1. ledna 2012;

43.

lituje pomalého provádění prioritních projektů v přeshraničních oblastech, zejména projektů v Pyrenejích, jež jsou klíčové pro Pyrenejský poloostrov a Francii;

44.

vyzývá Komisi, aby zajistila průběžnou účast Parlamentu a Evropské rady na vypracovávání ročních či víceletých návrhů a alternativ spolufinancování projektů TEN-T;

45.

žádá Komisi, aby Evropskému parlamentu a Radě u každého prioritního projektu předkládala pravidelně a nejméně jednou za rok zprávu o stavu projektu, hodnověrnosti nákladů na projekt, proveditelnosti každého projektu a časovém plánu jeho provádění;

46.

žádá Komisi a EIB, aby stejně jako u spolufinancování TEN-T předkládala Parlamentu a Radě každoročně přehled konkrétních spolufinancovaných projektů také u projektů TEN-T spolufinancovaných z prostředků regionálních fondů, Fondu soudržnosti a EIB;

47.

je toho názoru, že z ekologického a hospodářského hlediska jsou v mnoha případech jediným schůdným a udržitelným řešením multimodální dopravní systémy, které umožňují využívání různých dopravních prostředků na jedné dopravní trase;

48.

zdůrazňuje, že v nově rozšířeném schengenském prostoru má dopravní infrastruktura mezi západní a východní Evropou obrovský význam vzhledem k tomu, že -zejména v nových členských státech - je s ním spojen potenciál hospodářského růstu; vyzývá Komisi a členské státy, aby budovaly a podporovaly nadnárodní silniční a železniční spojení mezi východní a západní Evropou a aby při tom podporovaly zejména přeshraniční dopravní infrastrukturu prostřednictvím konkrétního akčního programu prováděného ve spolupráci s místními, regionálními a celostátními úřady; rovněž připomíná, že lepší propojení koridorů TEN-T s dopravními sítěmi třetích zemí by významnou měrou zlepšilo postavení příhraničních oblastí a bylo by přínosem pro meziregionální spolupráci i pro EU jako takovou.

49.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.


(1)  Přijaté texty, P6_TA(2009)0120.

(2)  Úř. věst. C 187 E, 24.7.2008, s. 154.

(3)  Úř. věst. L 15, 17.1.1997, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 167, 30.4.2004, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 162, 22.6.2007, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 228, 23.9.1995, s. 1.


Čtvrtek 23. dubna 2009

8.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 184/41


Čtvrtek 23. dubna 2009
Odlesňování a znehodnocování lesů

P6_TA(2009)0306

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. dubna 2009 o řešení problémů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů jako součást boje proti změně klimatu a úbytku biologické rozmanitosti

2010/C 184 E/08

Evropský parlament,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 17 října 2008 nazvané „Řešení problémů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů jako součást boje proti změně klimatu a ztrátě biologické rozmanitosti“ (KOM(2008) 0645),

s ohledem na rozhodnutí přijatá na páté ministerské konferenci o ochraně lesů v Evropě konané v listopadu 2007 ve Varšavě, Polsko, týkající se posouzení vlivu změny klimatu na stav lesů a rovněž uskutečňování politiky udržitelného obhospodařování lesa,

s ohledem na čl. 103 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že EU zamýšlí omezit globální oteplování na 2 °C a o polovinu snížit úbytek biologické rozmanitosti, vzhledem k tomu, že podle Eliaschovy zprávy se odhaduje, že bude ročně zapotřebí 17-33 miliard USD, aby se do roku 2030 omezilo odlesňování o polovinu,

B.

vzhledem k tomu, že udržitelné obhospodařování lesa má zásadní význam pro boj proti odlesňování a že je důležitým aspektem hospodářského vývoje,

C.

vzhledem k tomu, že odlesňování způsobuje přibližně 20 % celosvětových emisí skleníkových plynů, je hlavní příčinou úbytku biologické rozmanitosti a představuje vážné nebezpečí pro rozvoj, a zejména pro obživu chudých,

D.

vzhledem k tomu, že k odlesňování dochází znepokojující rychlostí 13 milionů hektarů ročně, a to zejména v tropických pralesích, ale také do jisté míry v Evropě, zejména ve střední a východní Evropě,

E.

vzhledem k tomu, že odlesňování způsobuje nevratné škody na životním prostředí, jako je trvalé porušení vodních poměrů, vytváření stepí a pouští a zánik biologické rozmanitosti, což hospodářství způsobuje několikanásobně vyšší celkové náklady, než kolik je třeba vynaložit na ochranu a údržbu,

F.

vzhledem k tomu, že znehodnocování lesů nabývá různých forem a je obtížné ho definovat, ale že také významně ovlivňuje klima, biologickou rozmanitost a produkty a služby,

G.

vhledem k tomu, že je podle čtvrté hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu třeba do roku 2020 dosáhnout kromě 25-40 % snížení emisí v průmyslově rozvinutých zemích oproti hodnotám z roku 1990 také značného odklonu od běžného stavu nárůstu emisí v rozvojových zemích, včetně snížení emisí z odlesňování, aby bylo dosaženo omezení globálního oteplování na 2 °C,

H.

vzhledem k tomu, že omezení odlesňování bude hrát důležitou roli nejen pro zmírnění změny klimatu, ale i pro přizpůsobení se této změně,

1.

zdůrazňuje potřebu větší konzistentnosti mezi politikami týkajícími se zachování a udržitelného obhospodařování lesa a jinými vnitřními a vnějšími politikami EU; požaduje, aby bylo provedeno kvantitativní hodnocení dopadu politik EU na lesy, např. politik v oblasti energetiky (zejména biopaliv), zemědělství, udržitelné výroby a spotřeby, zadávání zakázek, obchodu a rozvojové spolupráce;

2.

vyzývá Komisi, aby předložila Parlamentu a Radě návrhy na přísné požadavky Společenství na udržitelnost pro veškeré dřevo a výrobky ze dřeva pocházející z lesů;

3.

vyzývá Komisi, aby do konce roku 2009 vydala obsáhlou studii o dopadu výroby, spotřeby a obchodu s potravinářskými s nepotravinářskými komoditami v EU na odlesňování a na znehodnocování lesů; žádá, aby studie posoudila a specifikovala negativní vliv různých průmyslových odvětví a aby učinila doporučení pro další politiku a inovaci za účelem omezení těchto dopadů;

4.

konstatuje, že je nezbytné, aby byla v souvislosti s obhospodařováním lesů věnována pozornost vodním poměrům, a poukazuje na to, že je důležité obhospodařovat lesní a vodní fond společně a sladit příslušné politiky EU, aby byly obnoveny a rozšířeny schopnosti ekosystémů zadržovat vodu;

5.

vítá politiky veřejných zakázek zohledňujících ochranu životního prostředí (GPP) a podporu nástrojů, jako je ekoznačka a programy certifikace lesů; vyzývá k rychlému přijetí a uplatňování politik GPP u výrobků ze dřeva v celé EU; vyzývá členské státy, aby základem jejich politiky zadávání veřejných zakázek byly vysoké standardy udržitelnosti a aby v souvislosti s těmito standardy stanovily reálné cíle;

6.

domnívá se, že musí být poskytnuta rozsáhlá finanční podpora rozvojovým zemím, aby se nejpozději do roku 2020 zastavilo masivní odlesňování tropických deštných pralesů, a že při jednání o komplexní dohodě na světové úrovni o klimatických změnách po roce 2012 bude rozhodující projevení závazků v této oblasti;

7.

uznává, že mobilizace dostatečného financování v rámci globálního ujednání o klimatu bude zcela zásadní pro snížení odlesňování na polovinu, popř. jeho zastavení; v této souvislosti podporuje návrh Komise na vytvoření celosvětového mechanismu pro uhlík z lesnictví (GFCM) na základě rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu vycházející ze systému trvalého financování; vyzývá členské státy, aby podpořily svůj závazek zastavit globální odlesňování a znehodnocování lesů využíváním významné části výnosů z dražeb povolenek v rámci systému obchodování s emisemi (ETS) k omezení odlesňování v rozvojových zemích a aby se soustředily na jednání o zdrojích financí, jak bylo nastíněno ve sdělení Komise ze dne 28. ledna 2009 nazvaném „Cesta ke komplexní dohodě o změně klimatu v Kodani“ (KOM(2009)0039); vyzývá členské sáty, aby podpořily návrh Komise přijmout návrh financování předložený Norskem a přidělily část budoucích příjmů z aukcí jednotek přidělených množství celosvětovému mechanismu pro uhlík z lesnictví;

8.

hájí stanovisko, že podpora poskytnutá prostřednictvím celosvětového mechanismu pro uhlík z lesnictví, by měla být založena na výkonu a poskytována na základě ověřených výsledků v oblasti snižování masivního odlesňování a znehodnocování lesů; zdůrazňuje, že tato podpora by měla poskytnout také dodatečné výhody v oblasti ochrany biologické rozmanitosti, vyšší odolnosti a zlepšených podmínek obživy v zalesněných oblastech;

9.

zdůrazňuje potřebu plně respektovat práva místních obyvatel žijících v lesích včetně práva domorodců na svobodně projevený, předchozí a informovaný souhlas pro využití lesů jimi běžně využívaných; považuje za zásadní, aby místní společenství a domorodí obyvatelé byli rozumným způsobem a plně zapojeni do všech stádií vyhodnocování, plánování a uplatňování opatření na snižování emisí ze znehodnocování lesů a odlesňování;

10.

zdůrazňuje, že jakýkoli mechanismus Programu spolupráce Organizace spojených národů na snižování emisí z odlesňování a znehodnocování lesů v rozvojových zemích, který je součástí mezinárodní dohody o změně klimatu po roce 2012, by měl na prvním místě a jako nejdůležitější bod zaručit ochranu pralesů;

11.

konstatuje, že proces odlesňování ve východní Evropě se podílí na ničení životního prostředí a ovlivňuje, mimo jiné, také kvalitu života;

12.

konstatuje, že kredity z lesnictví na trhu s uhlíkem by mohly být ve střednědobém a dlouhodobém horizontu součástí souboru politik zaměřených na řešení problému odlesňování, pokud bude možné zajistit přesné metody počítání lesního uhlíku a spolehlivé monitorovací mechanismy; zdůrazňuje, že pokud jde o zahrnutí kreditů z lesnictví do ETS, konečné rozhodnutí by se mělo přijmout po důkladné analýze realizovatelnosti všech možných mechanismů financování a hodnocení výsledků konference stran v Kodani a závěrů pilotních projektů;

13.

připomíná, že žádné kredity z lesnických projektů, které jsou použity ke kompenzaci emisí skleníkových plynů v průmyslově rozvinutých zemích, nemohou být započítány dvakrát, s ohledem na cíle odklonu od běžného stavu, k nimž by se rozvojové země měly zavázat v mezinárodní dohodě o změně klimatu po roce -2012;

14.

zdůrazňuje, že jakýkoli systém náhrad pro snížení odlesňování a znehodnocování lesů v rámci budoucího klimatického režimu musí zohlednit nejen snížení uhlíku, ale také význam pro ekosystém a sociální přínos, který lesy poskytují;

15.

vyzývá EU, aby podpořila přísné sociální a ekologické normy pro snižování emisí z odlesňování a znehodnocování lesů (REDD); vyzývá EU, aby mechanismy REDD, které přesahují současný projektový přístup čistého rozvoje a jsou cílené na základní příčiny odlesňování, jako je špatná správa věcí veřejných, chudoba, korupce a nedostatečné prosazování právních předpisů, obhajovala tím, že podpoří politické a institucionální reformy jak na místní, tak na vnitrostátní úrovni;

16.

vyjadřuje politování nad tím, že na rozdíl od svého názvu se sdělení znehodnocováním lesů nezabývá; vyzývá Komisi, aby vypracovala akční plány a pilotní projekty a aby i ve své vlastní politice prokázala, že je odhodlána zastavit nejen odlesňování, ale také znehodnocováním lesů (i v EU), a to také tím, že navrhne a zavede odpovídající systémy monitorování, aby se získaly příslušné údaje o půdě a biomase v lesích;

17.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi a vládám a parlamentům členských zemí.


8.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 184/43


Čtvrtek 23. dubna 2009
Akční plán pro městskou mobilitu

P6_TA(2009)0307

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. dubna 2009 o akčním plánu pro městskou mobilitu (2008/2217(INI))

2010/C 184 E/09

Evropský parlament,

s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 25. září 2007 nazvanou „Na cestě k nové kultuře městské mobility“ (KOM(2007)0551),

s ohledem na bílou knihu Komise ze dne 12. září 2001 nazvanou „Evropská dopravní politika do roku 2010: čas rozhodnout“ (KOM(2001)0370),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. října 2007 nazvané „Akční plán pro logistiku nákladní dopravy“ (KOM(2007)0607),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. září 2007 nazvané „K celoevropsky bezpečnější, čistší a účinnější mobilitě: První zpráva o iniciativě Inteligentní automobil“ (KOM(2007)0541),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. února 2007 nazvané „Rámec právní úpravy pro konkurenceschopnost automobilového průmyslu ve 21. století – Postoj Komise k závěrečné zprávě skupiny na vysoké úrovni CARS 21 – Příspěvek ke strategii EU pro růst a zaměstnanost“ (KOM(2007)0022),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. června 2006 nazvané „Logistika nákladní dopravy v Evropě – klíč k udržitelné mobilitě“ (KOM(2006)0336),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. června 2006 nazvané „Evropa v pohybu – Udržitelná mobilita pro náš kontinent – Přezkum Bílé knihy Evropské komise o dopravě z roku 2001 v polovině období“ (KOM(2006)0314),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. února 2006 nazvané „O iniciativě Inteligentní automobil: ‚Zvyšování povědomí o informačních a komunikačních technologiích pro promyšlenější, bezpečnější a čistší vozidla‘“ (KOM(2006)0059),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. ledna 2006 nazvané „O tematické strategii pro městské životní prostředí“ (KOM(2005)0718),

s ohledem na návrhy a hlavní směry Komise a na postoje Evropského parlamentu v souvislosti se strukturálními fondy, Fondem soudržnosti a sedmým rámcovým programem pro výzkum,

s ohledem na revidovaný návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel (KOM(2007)0817),

s ohledem na své usnesení ze dne 9. července 2008 k tématu „Na cestě k nové kultuře městské mobility“ (1),

s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2008 ke sdělení nazvanému „K celoevropsky bezpečnější, čistší a účinnější mobilitě: První zpráva o iniciativě Inteligentní automobil“ (2),

s ohledem na své usnesení ze dne 20. února 2008 o příspěvku pro jarní zasedání Evropské rady 2008 ohledně lisabonské strategie (3),

s ohledem na své usnesení ze dne 12. října 1988 o ochraně chodců a o Evropské chartě práv pro chodce (4),

s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2008 o rámci právní úpravy pro konkurenceschopnost automobilového průmyslu: CARS 21 (5),

s ohledem na své usnesení ze dne 5. září 2007 o logistice nákladní dopravy v Evropě – klíči k udržitelné mobilitě (6),

s ohledem na své usnesení ze dne 12. července 2007 o sdělení „Evropa v pohybu – Udržitelná mobilita pro náš kontinent“ (7),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu (8),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici (9),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES ze dne 29. dubna 2004 o bezpečnosti železnic Společenství (10) (směrnice o bezpečnosti železnic),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/40/ES ze dne 26. června 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se ochrany proti podjetí zepředu u motorových vozidel (11),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 21. dubna 2009 k akčnímu plánu pro městskou mobilitu (12),

s ohledem na oznámení Komise o zveřejnění akčního plánu pro městskou dopravu, které bylo několikrát odloženo, aniž by byla určena lhůta, dokdy bude zveřejněno,

s ohledem na právní základ stanovený v hlavě V článcích 70 až 80 Smlouvy o ES,

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanovisko Výboru pro regionální rozvoj (A6-0199/2009),

A.

vzhledem k tomu, že městská doprava zaujímá v celém odvětví dopravy významné místo a že články 70 až 80 Smlouvy o ES představují právní základ, který Evropské unii v této oblasti uděluje pravomoci sdílené s členskými státy,

B.

vzhledem k tomu, že četné směrnice a nařízení EU, a to jak průřezové, tak zaměřené na jedinou oblast, mají dopad na městskou dopravu a vyžadují sladění prostřednictvím specifického přístupu k městskému cestování,

C.

vzhledem k tomu, že plán Evropské unie „pro životní prostředí“, který přijala Rada na svém zasedání ve dnech 8. a 9. března 2007, stanoví ambiciózní cíle 20 % úspory spotřeby energií, 20 % snížení emisí skleníkových plynů a 20 % podílu obnovitelných zdrojů v celkové spotřebě energií v roce 2020 a že těchto cílů nelze dosáhnout bez odpovídající strategie městské dopravy,

D.

vzhledem k širokému úspěchu výzkumného a rozvojového programu CIVITAS, který svědčí o zájmu místních orgánů a společností zabývajících se dopravou o evropské investice do inovačních programů městské dopravy,

E.

vzhledem k tomu, že Fond soudržnosti a strukturální fondy financují programy městské mobility, ale jejich nevýhodou je na jedné straně chybějící celoevropská strategie a cíle v oblasti městské mobility a na druhé straně nerovnoměrné přidělování prostředků na území EU,

F.

vzhledem k tomu, že městské zóny představují významné přestupní a spojovací body mezi transevropskými dopravními sítěmi a musí přispívat ke splnění obecných cílů těchto sítí, kterými je podpora trvale udržitelné evropské mobility a udržitelné konkurenceschopnosti městských sítí v EU,

G.

vzhledem k tomu, že městské oblasti jsou významnými centry obchodování a že nákladní doprava je na jednu stranu životně důležitá pro zásobování obyvatelstva, že však na druhou stranu naráží vzhledem k malým skladovacím plochám a malému časovému prostoru pro dodávky na problémy,

H.

vzhledem k tomu, že přísné dodržování zásady subsidiarity a práva na autonomii obecního plánování neumožňuje zavedení celoevropské normativní politiky, ale poskytuje Unii možnost přijmout strategii pobídek, která by působila podobně jako regionální politika EU a její politika soudržnosti, aniž by vnucovala řešení seshora,

I.

vzhledem k tomu, že problematiku městských oblastí není možné řešit z hlediska politik zaměřených na jeden druh dopravy, ale že je nutné přistupovat k ní z hlediska uživatelů a integrovaných dopravních systémů,

J.

vzhledem k tomu, že účinnou a udržitelnou politiku pro městskou dopravu ve prospěch evropských občanů a evropského hospodářství lze zajistit pouze spravedlivým přístupem k nákladní i osobní dopravě i k různým druhům dopravy,

K.

vzhledem k tomu, že územní plánování, jež zohledňuje demografickou proměnu společnosti, a vytváří tak například zvláště pro seniory nabídky bydlení uvnitř města a zabezpečuje nákupní možnosti pro obyvatele v blízkosti jejich bydliště, může podstatně přispět ke snížení objemu dopravy,

L.

vzhledem k tomu, že je nutné mít k dispozici solidní strategie městské dopravy, které by umožnily zlepšit nástroje tím, že se budou rozvíjet platformy kombinované dopravy, a které by se vztahovaly na různé dopravní systémy,

M.

vzhledem k tomu, že je nutné mít k dispozici důvěryhodné a systematičtější statistické informace umožňující hodnocení politik místních orgánů a výměnu osvědčených postupů v městské dopravě,

N.

vzhledem k ekonomickému a technologickému významu konkrétních technických postupů, které byly zavedeny v městské dopravě, a vzhledem k jejich významu pro konkurenceschopnost a vnější obchod Evropské unie,

O.

vzhledem k tomu, že blížící se termín voleb do Evropského parlamentu jej nutí dodržet původně stanovený harmonogram pro projednání akčního plánu pro městskou dopravu, který oznámila Komise,

1.

vyjadřuje politování nad skutečností, že akční plán pro městskou mobilitu, který oznámila Komise, nebyl zveřejněn, a je ochoten přijmout různé iniciativy, zdůrazňuje však nezbytnost koherentního přístupu; rozhodl se proto učinit kroky v návaznosti na svou zprávu z vlastního podnětu, a to v souladu se zásadou subsidiarity a proporcionality, a vypracovat návrhy evropského akčního plánu pro městskou mobilitu;

2.

připomíná, že se městská doprava řídí zásadou subsidiarity; zdůrazňuje však, že místní orgány tohoto cíle často nedosáhnou bez spolupráce a koordinace na evropské úrovni, a Komise tedy musí provádět studie a poskytovat právní rámec, finanční prostředky na výzkum a podporovat a šířit osvědčené postupy podle všeobecných zásad dostupných všem občanům ve všech jazycích EU;

3.

žádá Komisi, aby zveřejnila sbírku závazných evropských správních předpisů v této oblasti a navrhla regionům a městům společné referenční rámce, které jim zjednoduší rozhodování při plánování a provádění rozvojových strategií;

Urychlit evropský výzkum a inovaci v oblasti městské mobility

4.

navrhuje okamžitě zahájit program zkvalitňování statistik a databází Eurostatu týkajících se městské mobility tím, že se do nich začlení zejména:

údaje o provozu, včetně ekologicky šetrných způsobů dopravy (jízdní kola, chůze atd.),

statistiky o znečišťování ovzduší a hluku, nehodovosti, přetížení a dopravních zácpách,

statistiky a kvantitativní i kvalitativní ukazatele nabídky a dopravních služeb;

5.

navrhuje okamžitě zřídit evropský internetový portál a fórum o městské mobilitě, což by usnadnilo výměnu a šíření informací, osvědčených postupů a inovativních zkušeností, zejména v oblasti ekologicky šetrných druhů dopravy;

6.

navrhuje zavést každoročně udílenou evropskou cenu a začlenit tak ceny udělované v rámci programu CIVITAS do evropského týdne mobility, což by umožnilo ocenit výjimečné a inspirující iniciativy a projekty v oblasti městské dopravy;

7.

navrhuje vypracovat novou generaci programu CIVITAS (CIVITAS IV), která by připravovala výběrová řízení na projekty týkající se zejména:

služeb souvisejících s propojením různých druhů dopravy (tarify atd.),

ergonomických programů (pohodlnost) městské dopravy,

inovativního řešení přístupu k různým druhům dopravy, zejména v případě osob s omezenou pohyblivostí,

programů podávání integrovaných informací o síti městské dopravy uživatelům, což by jim umožnilo zvolit nejvýhodnější způsob dopravy a upravit své cestování podle momentální situace v dopravní síti;

8.

navrhuje zintenzívnit výzkum a vývoj inteligentních dopravních systémů (IDS), lépe je koordinovat s potřebami a cíli obyvatel měst a místních orgánů a zaměřit je na tyto aspekty:

systémy integrované správy informací a provozu;

snížení škodlivých vlivů a nehod;

využívání nových interoperabilních informačních a komunikačních technologií, k nimž patří družicové technologie a technologie NFC (13), prostřednictvím systému GSM za účelem informování uživatelů a vydávání integrovaných cestovních lístků,

bezpečnost a ochrana ve veřejné dopravě;

vývoj nové generace vozidel městské dopravy;

inovační řešení pro efektivní nákladní dopravu, zejména pro distribuci pro maloobchody ve městech;

9.

požaduje navýšení vnitrostátních prostředků i prostředků EU v oblasti IDS s cílem umožnit místním orgánům výraznější uplatnění IDS;

Vybízet k optimálnímu využívání různých druhů dopravy prostřednictvím lepšího městského plánování

10.

žádá, aby zásada integrovaného přístupu byla podporována v rámci partnerského řízení, které sdružuje jak městské a příměstské subjekty, tak subjekty na vnitrostátní i evropské úrovni, a jež zohlední témata týkající se dopravy: sociální začlenění, hluk, bezpečnost, konkurenceschopnost, životní prostředí atd.; znovu žádá, aby vytvoření integrovaného přístupu bylo při plánování programu a volbě projektů strukturálních fondů povinné;

11.

doporučuje zavedení a uplatňování plánů udržitelné integrované městské dopravy v aglomeracích o více než 100 000 obyvatel, které by obsahovaly:

diagnostické metody, ukazatele a cíle mobility včetně jejich hospodářských, sociálních a environmentálních dopadů,

plán rozvoje a vzájemného propojení dopravních sítí koordinovaný s plánem pro regionální dopravu a městské plánování,

plán rozvoje ekologicky šetrných způsobů dopravy (cyklistické stezky, pěší zóny atd.), které by byly plně začleněny do městské hromadné dopravy,

celkové schéma parkování a platforem kombinované dopravy,

program pro přizpůsobení správy sítí městské mobility a jejich propojení uživatelům s omezenou pohyblivostí,

celkové schéma logistiky v městské dopravě, včetně možnosti využít pro přepravu nákladu veřejnou infrastrukturu,

postup přímého zapojení občanů;

12.

doporučuje vytvoření stálého evropského fóra mezi reprezentativními orgány působícími v oblasti dopravy, včetně sdružení uživatelů a občanů a profesních sdružení dopravců, o správě městské dopravy pro výměnu a šíření osvědčených postupů v této oblasti;

13.

navrhuje podmiňovat financování městské dopravy v Evropě vypracováním integrovaných plánů městské mobility (plánů městské dopravy);

14.

vybízí k operační spolupráci a integraci orgánů odpovídajících za organizaci veřejné dopravy, dopravní provoz a parkování v evropských městech o více než 250 000 obyvatel, v oblastech se stejným pohybem obyvatel a zboží a v souladu se zvláštními rysy jednotlivých měst, které musí být respektovány;

15.

vybízí orgány působící v oblasti organizování dopravy, aby si v rámci politiky mobility uvedené ve výše zmíněných udržitelných integrovaných plánech městské dopravy stanovily aktivní a jednotné cíle pro snížení emisí skleníkových plynů a aby je převedly na konkrétní výkonnostní cíle, které musí plnit veřejní a soukromí poskytovatelé dopravních služeb;

16.

navrhuje zhodnotit zkušenosti s integrací tarifů (včetně projektu interoperabilní správy jízdného), poskytováním informací o kombinované dopravě a výměnou informací mezi příslušnými orgány organizujícími dopravu v městských aglomeracích EU s cílem usnadnit výměnu osvědčených postupů;

Přínos EU: stimulace udržitelné mobility v městských oblastech

17.

podporuje zřízení střediska pro sledování městské mobility při Komisi, avšak není stoupencem vytvoření nové agentury;

18.

lituje, že v současném finančním období 2007–2013 je pro městskou dopravu vyhrazeno pouze přibližně 9 % (asi 8 000 000 000 EUR) z veškerých prostředků strukturálních fondů vydávaných na dopravu (tedy asi 82 000 000 000 EUR); považuje tento podíl za příliš malý k tomu, aby bylo možné čelit výzvám, jež se týkají přiměřené mobility v evropských městech i ochrany životního prostředí a ochrany klimatu;

19.

rozhodně doporučuje, aby byl v rámci finančního rámce na období 2014–2020 prostudován evropský finanční nástroj městské mobility (integrovaný program podobný programu Marco Polo), který by umožnil spolufinancovat:

studie plánů městské dopravy s cílem podporovat jejich všeobecné zavádění,

část investic do takových způsobů dopravy, které odpovídají cílům EU v oblasti životního prostředí a cílům hospodářským a sociálním;

navrhuje, aby tyto finanční zdroje byly přidělovány formou pobídek na základě nabídkových řízení s evropskou zadávací dokumentací;

20.

žádá Komisi, aby vypracovala zprávu o městských zónách s omezeným přístupem ve snaze posoudit jejich dopady na mobilitu, kvalitu života, emise a vnější účinky, zdraví a bezpečnost, a to se zřetelem na nezbytnost zavedení systému pro trestní či jiné než trestní stíhání za přestupky v přeshraniční dopravě;

21.

navrhuje zavedení informační sítě a prodeje jízdenek na městskou dopravu v hlavních destinacích EU na nádražích a letištích při odjezdu či odletu, pokud leží na území EU;

22.

podporuje vypracování „listiny uživatelů“ městské dopravy, včetně chodců a cyklistů, distribuce zboží a služeb, včetně rozdělení ulice takovým způsobem, aby se zmenšil současný nepoměr;

23.

je toho názoru, že urbanistický vzor města krátkých cest je nejvhodnější pro umožnění městské mobility šetrné ke klimatu a k životnímu prostředí;

24.

povzbuzuje Komisi a místní orgány, aby zintenzívnily a rozšířily své iniciativy, co se týče dne bez aut, které se uskutečňují každoročně v rámci evropského dne bez aut;

25.

vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila harmonizovanou koncepci pro zřízení čistých zón a pro jejich jednotné evropské označování, aby se zabránilo vytváření rozdílných koncepcí ve městech či členských státech, což by s sebou neslo značné nepříjemnosti pro občany a podniky;

26.

je toho názoru, že by koncepce městské mobility měla stanovit také vytváření meziměstských sítí, které by umožnily vzájemné spojení velkých měst, jejich hospodářský rozvoj a plynulý a rychlý pohyb osob a zboží;

Městská doprava: průmyslové odvětví a evropské technologie, které je třeba brát v úvahu v rámci lisabonské strategie a plánu obnovy evropské ekonomiky

27.

navrhuje zavedení evropské politiky normalizace a certifikace materiálů z hlediska bezpečnosti a zdraví, pohodlí (hluk, vibrace), vzájemného propojení sítí (systém „busway“ - systém zvláštních koridorů pro autobusy, propojení tramvajové a železniční tratě atd.), přístupnosti pro osoby s omezenou pohyblivostí či osob s dětskými kočárky, ekologicky šetrných druhů dopravy a ekologicky čistého pohonu (autobus, taxi atd.) na základě uhlíkové bilance, jakož i posouzení dopadů nákladů pro podniky a uživatele;

28.

navrhuje vytrvale usilovat o proporcionalitu nákladů a přínosů a o zohlednění uživatelů s omezenými finančními možnostmi;

29.

doporučuje, aby se v rámci otevírání městských dopravních sítí hospodářské soutěži vypracovaly v souladu s nařízením (ES) č. 1370/2007 pokyny obsahující minimální doporučení pro kvalitu služeb, hodnocení a zapojení uživatelů a občanů;

30.

navrhuje, aby byla významná část prostředků uvolněných na základě plánu obnovy evropské ekonomiky přidělena na financování probíhajících prací v odvětví městské dopravy, které je možné okamžitě financovat a uskutečnit do 31. prosince 2009;

31.

konstatuje, že v rámci plánu obnovy evropské ekonomiky jsou prostředky strukturálních fondů uvolňovány přednostně na udržitelné projekty v oblasti infrastruktury; důrazně vyzývá členské státy a regiony, aby významnou část těchto prostředků využily na městskou dopravu šetrnou k životnímu prostředí;

32.

žádá Komisi, aby vzala na vědomí návrhy obsažené v tomto usnesení a přání Evropského parlamentu, aby se chopila iniciativy v této oblasti, aby tak co nejdříve vznikl akční plán;

*

* *

33.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.


(1)  Texty přijaté tohoto dne, P6_TA(2008)0356.

(2)  Texty přijaté tohoto dne, P6_TA(2008)0311.

(3)  Texty přijaté tohoto dne, P6_TA(2008)0057.

(4)  Úř. věst. C 290, 14.11.1988, s. 51.

(5)  Úř. věst. C 41 E, 19.2.2009, s. 1.

(6)  Úř. věst. C 187 E, 24.7.2008, p. 154.

(7)  Úř. věst. C 175 E, 10.07.2008, s. 556.

(8)  Úř. věst. L 152, 11.6.2008, s. 1.

(9)  Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 1.

(10)  Úř. věst. L 164, 30.4.2004, s. 44.

(11)  Úř. věst. L 203, 10.8.2000, s. 9.

(12)  Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.

(13)  NFC (Near Field Communication) je technologie výměny údajů na velmi krátkou vzdálenost, která umožňuje radiovou identifikaci.


8.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 184/50


Čtvrtek 23. dubna 2009
Akční plán o inteligentních dopravních systémech

P6_TA(2009)0308

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. dubna 2009 o akčním plánu pro inteligentní dopravní systémy 2008/2216(INI)

2010/C 184 E/10

Evropský parlament,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. prosince 2008 nazvané Akční plán zavádění inteligentních dopravních systémů v Evropě (KOM(2008)0886),

s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady stanovující rámec pro zavádění inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro propojení s ostatními druhy dopravy (KOM(2008)0887),

s ohledem na bílou knihu Komise ze dne 12. září 2001 s názvem Evropská dopravní politika do roku 2010: čas učinit rozhodnutí (KOM(2001)0370),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. července 2008 nazvané Doprava šetrnější k životnímu prostředí (KOM(2008)0433),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. července 2008 nazvané Strategie pro provedení internalizace vnějších nákladů (KOM(2008)0435),

s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 25. září 2007 nazvané Na cestě k nové kultuře městské mobility (KOM(2007)0551),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. června 2006 nazvané Evropa v pohybu – udržitelná mobilita pro náš kontinent, přezkum Bílé knihy Evropské komise o dopravě z roku 2001 v polovině období (KOM(2006)0314),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. září 2007 nazvané K celoevropsky bezpečnější, čistší a účinnější mobilitě: první zpráva o iniciativě Inteligentní automobil (KOM(2007)0541),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. února 2007 nazvané Rámec právní úpravy pro konkurenceschopnost automobilového průmyslu ve 21. století – postoj Komise k závěrečné zprávě skupiny na vysoké úrovni CARS 21, příspěvek ke strategii EU pro růst a zaměstnanost (KOM(2007)0022),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. února 2006 nazvané O iniciativě Inteligentní automobil: zvyšování povědomí o informačních a komunikačních technologiích pro promyšlenější, bezpečnější a čistší vozidla (KOM(2006)0059),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. června 2006 Logistika nákladní dopravy v Evropě – klíč k udržitelné mobilitě (KOM(2006)0336),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. října 2007 nazvané Akční plán pro logistiku nákladní dopravy (KOM(2007)0607),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. ledna 2006 nazvané O tematické strategii pro městské životní prostředí (KOM(2005)0718),

s ohledem na návrhy a hlavní pokyny Komise a postoje Evropského parlamentu ke strukturálním fondům a Fondu soudržnosti, jakož i k 7. rámcovému programu pro výzkum,

s ohledem na svůj postoj ze dne 22. října 2008 o revidovaném návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel (1),

s ohledem na své usnesení ze dne 20. února 2008 o příspěvku k jarnímu zasedání Evropské rady v roce 2008 v souvislosti s Lisabonskou strategií (2),

s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2008 o evropské politice udržitelné dopravy s přihlédnutím k evropské politice v oblasti energetiky a životního prostředí (3),

s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2008 o CARS 21: Rámec právní úpravy pro konkurenceschopnost automobilového průmyslu (4),

s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2008 o zprávě K celoevropsky bezpečnější, čistší a účinnější mobilitě: První zpráva o iniciativě Inteligentní automobil (5),

s ohledem na své usnesení ze dne 12. července 2007 o sdělení Evropa v pohybu – udržitelná mobilita pro náš kontinent (6),

s ohledem na své usnesení ze dne 5. září 2007 o logistice nákladní dopravy v Evropě – klíč k udržitelné mobilitě (7),

s ohledem na své usnesení ze dne 18. ledna 2007 o Evropském akčním programu pro bezpečnost silničního provozu – přezkum v polovině období (8),

s ohledem na své usnesení ze dne 26. září 2006 o tematické strategii pro městské životní prostředí (9),

s ohledem článek 45 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanovisko Výboru pro regionální rozvoj (A6-0227/2009),

A.

vzhledem k tomu, že inteligentní dopravní systémy (ITS) jsou vyspělé aplikace, které k dopravě a zajišťování inovačních služeb různých druhů dopravy a řízení dopravy využívají informační a komunikační technologií (IKT);

B.

vzhledem k tomu, že ITS mají velký potenciál pro účinnější využití všech druhů dopravy, který může vyhovět potřebám a výzvám evropské dopravní politiky;

C.

vzhledem k tomu, že přetížení silniční dopravy postihuje 10 % silniční sítě a roční výdaje činí 1 % HDP EU, počet smrtelných nehod stále dosahuje 42 953 (2006), což velmi převyšuje přechodný cíl snížit je do roku 2010 na 25 000, a silniční doprava se podílí 72 % na veškerých emisích CO2 pocházejících z dopravy, přičemž 40 % evropských emisí CO2 pochází z městské dopravy;

D.

vzhledem k tomu, že se ukázalo, že ITS jsou nezbytné pro snížení spotřeby energie a dopravu šetrnější k životnímu prostředí;

E.

vzhledem k tomu, že inteligentní systémy byly vyvinuty pro jiné druhy dopravy, jako je železniční doprava (ERTMS a TAF-TSI), námořní a vnitrozemská doprava (LRITS, SafeSeaNet, VTMIS, RIS), letecká doprava (SESAR) a pozemní doprava, např. převoz dobytka;

1.

zdůrazňuje, že ITS jsou klíčovým nástrojem pro účinné využití stávající infrastruktury a pro zajištění účinnější, bezpečnější a stálejší a ekologicky čistší dopravy, která přispívá k rozvoji udržitelné mobility pro občany a hospodářství;

2.

zdůrazňuje, že inteligentní dopravní systémy (ITS) mají pozitivní dopad na udržitelný rozvoj, zlepšují ekonomickou výkonnost všech regionů, včetně městských oblastí, vytvářejí podmínky pro vzájemnou přístupnost, podporují místní a meziregionální obchod, rozvíjejí vnitřní trh Evropské unie a vytvářejí pracovní příležitosti v oborech souvisejících se zaváděním inteligentních dopravních systémů;

3.

domnívá se, že ITS mohou zlepšit životní podmínky evropských občanů, zejména těch, kteří žijí v městských oblastech, a přispějí také k větší bezpečnosti silničního provozu, sníží emise škodlivých látek a znečištění životního prostředí, zvýší výkonnost dopravy, zlepší dostupnost v odlehlých oblastech a jejich prioritou bude snížení dopravního provozu;

4.

vyjadřuje politování nad zpožděním při přípravě společného rámce pro provádění ITS v EU a nedostatkem koordinovaného zavádění ITS s konkrétními cíli, zejména kvůli překážkám v interoperabilitě, nedostatku účinné spolupráce všech zúčastněných stran a nevyřešeným otázkám ochrany osobních údajů a odpovědnosti;

5.

vítá akční plán Komise pro ITS (akční plán) jako společný rámec opatření a programů s jasnými lhůtami pro dosažení výsledků;

6.

je přesvědčen, že je nezbytné vytvořit nástroj, který podpoří využití ITS v dopravní politice; podporuje legislativní nástroj pro stanovení rámce pro zavádění ITS a žádá, aby Komise poskytla více informací o současném stavu opatření, financování a programování akčního plánu, aby bylo zajištěno, že ve směrnici, která stanoví rámec pro zavádění ITS, bude stanoven jasný soubor opatření s termíny;

7.

je si vědom omezené finanční pomoci Společenství poskytnuté (v roce 2008) akci EasyWay, což je projekt pro zavádění systémů ITS po Evropě v koridorech hlavní transevropské sítě silnic (TERN) ve 21 členských státech EU, který vedou vnitrostátní orgány a provozovatelé silniční dopravy s přidruženými partnery z řad veřejných a soukromých subjektů;

Horizontální otázky

8.

upozorňuje, že ITS by měly být zaváděny ve všech druzích dopravy a pro všechny cestující v Evropě v koordinaci s aplikacemi systému Galileo; výrazně podporuje jejich okamžité zavedení v zájmu posílení intermodality mezi veřejným a soukromým sektorem a v rámci veřejné dopravy pomocí zlepšení celkové informovanosti a zvýšení řízení kapacity;

9.

vyzývá Komisi a členské státy, aby se zabývaly otázkou odpovědnosti, která tvoří hlavní překážku hladkému a plynulému rozvoji ITS v Evropě;

10.

domnívá se, že interoperabilita v rozvoji ITS je pro jeho plynulé a účinné zavedení v Evropě rozhodující; domnívá se, že by se v případě investicí do TERN (výstavba nebo udržování silničních sítí) mělo věnovat úsilí nezbytnému zavedení služeb ITS;

11.

žádá Komisi, aby – vzhledem k tomu, že na evropském trhu ITS již existuje značná nabídka – stanovila specifikace pro minimální požadavky týkající se aplikací a služeb ITS, které by mohly splnit všechny členské státy a které jsou pro účinné zavádění, využívání a fungování ITS nezbytné;

12.

domnívá se, že je důležité vypracovat posouzení poptávky na trhu, které vyhodnotí skutečnou potřebu přesahující stanovenou minimální úroveň aplikací a služeb ITS a posilovat aspekty ITS ve vnitřním trhu pomocí normalizace a odpovídajícího regulačního rámce;

13.

zdůrazňuje význam přeshraniční spolupráce na vnějších hranicích EU, a to jak na úrovni technické, tak administrativní, neboť je velmi důležitá pro účinné zavedení ITS v EU;

Optimální využití silničních, dopravních a cestovních údajů (opatření č. 1)

14.

zdůrazňuje potřebu zajistit nezbytné množství údajů a informací jako minimum pro účinné zavádění ITS v následujících pěti základních oblastech: dopravní a cestovní informace v reálném čase; údaje o silničních sítích; veřejné údaje pro digitální mapy; údaje pro minimální všeobecné informační služby o dopravě a multimodální plánovače cest z domu do domu;

15.

vyžaduje, aby minimální všeobecné informační služby o dopravě pokrývaly transevropskou síť (TEN-T);

16.

zdůrazňuje, že k přijetí a k zavedení ITS v širším měřítku je nutné zohlednit jak informace o dopravě, tak jízdní řády různých dopravních prostředků;

17.

zdůrazňuje význam poskytování informací pro cestující a infrastrukturu v reálném čase a jejich zpřesnění, význam spolehlivosti a jednotnosti při respektování konkrétních evropských podmínek (geografických, kulturních a jazykových) a zajištění geografické kontinuity;

18.

domnívá se, že je nezbytné, aby rozvoj ITS zajistil přístup soukromého sektoru k silničním, dopravním a cestovním údajům při respektování soukromí a s ohledem na otázku práv duševního vlastnictví;

Služby inteligentních systémů dopravy pro kontinuitu řízení provozu a nákladní dopravy na evropských dopravních koridorech a městských aglomeracích (opatření č. 2)

19.

domnívá se, že je nezbytné zajistit harmonizované, interoperabilní a spolehlivé ITS při zachování svobodné volby uživatelů ITS;

20.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zkoordinovaly a propojily ITS s iniciativami EU pro městskou mobilitu v zájmu účinnější mobility dopravy a plynulosti řízení a v zájmu snížení přetížení silnic, koridorů sítí TEN-T a městských aglomerací;

21.

domnívá se, že je nebytná přeshraniční spolupráce a rozvoj programů pro účinný rozvoj a provádění ITS, jako je projekt EasyWay;

22.

vyzývá Komisi, aby určila prioritní informace, dopravní zařízení a normy vozidel pro pokračující zavádění ITS a opatření podporující harmonizovanější dálniční infrastrukturu;

23.

považuje za nezbytné, aby byl odhad ekonomických nákladů na vozidlo a na infrastrukturu související se zavedením ITS založen na analýze nákladů a výnosů pokrývající všechny související náklady (ekonomické, společenské a environmentální);

ITS ve službách městské mobility (opatření č. 2a)

24.

doporučuje vypracovat postupy a systémy informování uživatelů o nabídce městských dopravních prostředků a o stavu jejich sítí, zejména využitím techniky GSM;

25.

doporučuje provést důsledný přezkum tarifních systémů příslušných úřadů dané oblasti a uplatňovat zejména vhodné technické postupy;

26.

vybízí k rozvoji intermodálních technik, které osobám se sníženou pohyblivostí umožní lepší přístup k dopravním prostředkům a k městské mobilitě;

Bezpečnost a ochrana silnic (opatření č. 3)

27.

vyzývá Komisi a členské státy, aby se připravily na harmonizované zavedení a integraci systému eCall ve všech zemích EU do roku 2010, jakmile budou dokončeny normalizační testy;

28.

domnívá se, že aplikace a zavádění ITS by měly:

podporovat pokročilé systémy pro podporu řízení (ADAS) s dostatečným potenciálem ke zlepšení silniční bezpečnosti, jako je elektronická kontrola stability (ESC) a eCall, který by sám při plném zavedení mohl ročně v EU ušetřit až 6 500 životů;

posílit bezpečnost silnic zabráněním rychlé jízdě, jízdě v opilosti a jízdě bez bezpečnostního pásu;

zlepšit zdravotní a bezpečnostní podmínky podporou používání důstojných a bezpečných parkovacích míst a poskytováním vhodných služeb řidičům kamionů prostřednictvím portálu truckinform (10) a

zlepšit ochranu řidičů a nákladu v nákladní dopravě před krádeží, loupeží a přepadením, a tím také lépe čelit organizovanému zločinu, zejména v příhraničních oblastech a v mezinárodní nákladní přepravě z a do třetích zemí;

29.

naléhavě žádá Komisi, aby usilovala o další snížení nákladů na komunikaci, aby se zvýšila míra využití komunikačních a informačních prostředků podporovaných telekomunikačními sítěmi;

30.

vítá navrhovanou iniciativu pro logistiku nákladní dopravy (eFreight) a naléhavě vyzývá Komisi, aby zavedla zásadu „inteligentního nákladu“ s cílem dosáhnout multimodálního využití služeb ITS pro nákladní přepravu se zaměřením na přepravu nebezpečného zboží;

31.

žádá Komisi a členské státy, aby věnovaly přepravě osob a přepravě zboží stejnou pozornost s cílem zabránit znevýhodnění osobní přepravy, které má negativní vliv především na mobilitu osob;

32.

podporuje vhodný regulační rámec pro rozhraní člověk/stroj (HMI) a další protokoly ITS a zdůrazňuje potřebu zabývat se otázkami odpovědnosti;

33.

vyzývá Komisi, aby se zabývala otázkou zranitelných uživatelů dopravy, včetně lidí s omezenou pohyblivostí, a aby rozšířila opatření na podporu zavádění systémů ADAS a dalších, jako jsou ITS a HMI, na jednostopá vozidla v rámci dílčích akcí navrhovaných v akčním plánu;

34.

vyzývá Komisi, aby využila možností dopravní informačních systémů s ohledem na preventivní opatření pro omezení smogu a příliš vysoké koncentrace ozónu a pro snížení hlučnosti, prašnosti a emisí NOx a CO2;

Integrace vozidla do dopravní infrastruktury (opatření č. 4)

35.

zdůrazňuje význam určení společného složení platformy pro normalizovaná rozhraní a protokoly, které by usnadnily využití ITS, systémů spolupráce a specifik pro výměnu mezi jednotlivými infrastrukturami (I2I), mezi vozidlem a infrastrukturou (V2I) a mezi jednotlivými vozidly (V2V);

36.

vyzývá Komisi, aby vyhotovila plán ITS se společnými platformami pro aplikace a zavádění ITS a s účastí soukromého a veřejného sektoru a aby stanovila příslušný rámec pro řešení otázek odpovědnosti ITS;

37.

upozorňuje, že by mělo být podporováno vzdělávání v oblasti aplikací ITS v zájmu rozšíření znalostí uživatelů o dopravě a usnadnění interakce člověk/stroj;

38.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily otevřené fórum pro výměnu informací a řešení záležitostí týkajících se ITS;

Bezpečnost a ochrana údajů a otázky odpovědnosti (opatření č. 5)

39.

zdůrazňuje potřebu respektovat soukromí a domnívá se, že by se při vytváření architektury a stanovení prováděcích opatření mělo od samého počátku respektovat soukromí a otázky bezpečnosti a ochrany údajů (ochrana soukromí ve fázi návrhu);

40.

vybízí všechny strany zúčastněné v aplikacích ITS, aby vyhověly směrnicím ES o ochraně osobních údajů a soukromí na komunikacích (směrnice 95/46/ES (11) a 2002/58/ES (12)), a vyzývá Komisi k zajištění vhodného využití údajů v rámci aplikací a zavádění ITS;

41.

domnívá se, že využívání anonymních údajů o aplikacích ITS je pro plynulé zavedení ITS nutné a že zaručí soukromí a soulad s právním rámcem ES pro ochranu údajů;

Evropská spolupráce a koordinace ITS (opatření č. 6)

42.

vyzývá Komisi a členské státy, aby ve vztahu k zavádění systémů ITS v Evropě vyvinuly silné vedení a skutečný systém správy;

43.

zasazuje se o podporu vývoje vnitrostátního a evropského multimodálního plánovače tras z místa na místo – za náležitého zohlednění alternativ ve veřejné dopravě – a o jeho propojení v rámci Evropy;

44.

naléhá na Komisi, aby lépe využívala zkušenosti EU s programy globálního navigačního družicového systému (GNSS) EGNOS a Galileo a aby posilovala multimodální propojení;

45.

zdůrazňuje, že tyto technologie by se měly uplatňovat do té míry, aby se zabránilo vzájemné neslučitelnosti jednotlivých druhů dopravy, a že by měla existovat volnost výběru, pokud jde o uplatnění těchto technologií;

46.

vyzývá Komisi a členské státy, aby braly v úvahu, že ITS by měly do procesu plánování a realizace aktivně zapojit místní a regionální orgány a zúčastněné strany, které působí na území EU;

47.

zdůrazňuje význam partnerství veřejného a soukromého sektoru při zavádění ITS a vyzývá Komisi a členské státy, aby podnikly aktivní kroky k prosazení a usnadnění jejich využití;

48.

vyzývá Komisi, aby plně objasnila financování akčního plánu a jeho programování, a žádá Radu, aby zajistila potřebné finanční prostředky;

49.

doporučuje členským státům, aby se v rámci přezkumu v polovině období zabývaly využitím prostředků ze strukturálních fondů určených na městskou mobilitu a snížením přetíženosti komunikací v době dopravní špičky prostřednictvím inteligentních dopravních systémů a aby je zařadily do seznamu priorit pro období 2010 až 2013;

50.

poukazuje na potřebu lépe definovat a využívat významný potenciál městských oblastí a vyzdvihuje úlohu, kterou při dosahování vyváženého rozvoje a uskutečňování střednědobých a dlouhodobých cílů mohou hrát venkovské a odlehlé oblasti;

51.

domnívá se, že v zájmu usnadnění dopravních toků, snížení nehodovosti a zvýšení bezpečnosti je naprosto nutné zavádět inteligentní dopravní systémy v oblastech, které mají velký turistický potenciál; zastává názor, že ITS přispívají k hospodářskému rozvoji regionů, včetně odlehlých regionů;

52.

zdůrazňuje význam meziregionální, přeshraniční a nadnárodní spolupráce při rozvoji a zavádění ITS a naléhavě žádá Komisi, aby vytvořila systém pro výměnu osvědčených postupů, který by byl široce přístupný ve všech jazycích EU, a naléhavě žádá členské státy, aby zajistily sdílení a výměnu osvědčených postupů mezi jednotlivými regiony, aby došlo k předávání znalostí v oblasti ITS a zároveň nedocházelo k fragmentaci systému.

*

* *

53.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.


(1)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0509.

(2)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0057.

(3)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0087.

(4)  Úř. věst. C 41 E, 19.2.2009, s. 1.

(5)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0311.

(6)  Úř. věst. C 175 E, 10.7.2008, s. 556.

(7)  Úř. věst. C 187 E, 24.7. 2008, s. 154.

(8)  Úř. věst. C 244 E, 18.10. 2007, s. 220.

(9)  Úř. věst. C 306 E, 15.12.2006, s. 182.

(10)  www.truckinform.eu.

(11)  Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

(12)  Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37.


Pátek 24. dubna 2009

8.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 184/57


Pátek 24. dubna 2009
Práva žen v Afganistánu

P6_TA(2009)0309

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2009 o právech žen v Afghánistánu

2010/C 184 E/11

Evropský parlament,

s ohledem na svá předchozí usnesení o Afghánistánu, a zejména na usnesení ze dne 15. ledna 2009 o rozpočtové kontrole vynakládání finančních prostředků Evropské unie v Afghánistánu (1),

s ohledem na společné prohlášení delegace Evropského parlamentu pro vztahy s Afghánistánem a Wolesi Jirgy (dolní komora afghánského parlamentu) ze dne 12. února 2009;

s ohledem na závěrečné prohlášení Mezinárodní konference o Afghánistánu, která se konala dne 31. března 2009 v Haagu,

s ohledem na prohlášení summitu NATO týkající se Afghánistánu, které dne 4. dubna 2009 učinily hlavy států a vlád účastnící se zasedání Severoatlantické rady ve Štrasburku/Kehlu,

s ohledem na společné prohlášení ministrů zahraničních věcí Evropské unie a Spojených států k legislativě v Afghánistánu ze dne 6. dubna 2009,

s ohledem na čl. 115 odst. 5 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že Afghánistán je signatářem řady mezinárodních úmluv o lidských právech a základních svobodách, především Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen a Úmluvy o právech dítěte,

B.

vzhledem k tomu, že afghánská ústava ze dne 4. ledna 2004 uvádí ve svém článku 22, že „občané Afghánistánu, muži i ženy, mají před zákonem rovná práva a povinnosti“, a vzhledem k tomu, že je tato ústava v souladu s mezinárodními smlouvami, které Afghánistán ratifikoval,

C.

vzhledem k tomu, že afghánský zákon o rodině obsahuje od konce let 1970 určitá ustanovení, jež ženám přiznávají práva v oblasti zdraví a vzdělání, a že v současné době je tento zákon revidován za účelem jeho uvedení v soulad s ústavou z roku 2004,

D.

vzhledem ke zřízení nezávislé komise pro lidská práva v červnu roku 2002, na základě dohody z Bonnu ze dne 5. prosince 2001, jíž předsedá Sima Samar, a její úloze coby ochránkyně lidských práv,

E.

vzhledem k tomu, že nový návrh zákona o osobním statusu šíitských žen, který nedávno schválily obě komory afghánského parlamentu, uvaluje na svobodu pohybu žen přísná omezení, odpírá ženám právo opustit jejich domov, pokud k tomu nemají „legitimní důvod“, nutí ženy, aby se podvolily sexuálním choutkám svých manželů, čímž legalizuje „znásilnění v manželství“, a podporuje diskriminaci žen, pokud jde o sňatek, rozvod, dědické řízení a přístup ke vzdělávání, což odporuje mezinárodním normám v oblasti lidských práv, zejména práv žen,

F.

vzhledem k tomu, že tento návrh zákona, který by se týkal přibližně 15 až 20 % obyvatel, zatím nevstoupil v platnost, neboť dosud nebyl vyhlášen v úředním věstníku vlády, ačkoli jej již podepsal prezident Afghánistánu Hámid Karzáí,

G.

vzhledem k tomu, že tento návrh zákona, který měl kritický ohlas jak v Afghánistánu, tak v zahraničí, byl vrácen afghánskému ministerstvu spravedlnosti k přezkumu, zda je znění zákona v souladu se závazky, které afghánská vláda přijala v mezinárodních dohodách o právech žen a o lidských právech obecně, a s ústavou,

H.

vzhledem k tomu, že doposud neustalo násilí páchané na aktivistech, zejména těch, kteří se zastávají práv žen, a že řada z nich se stala obětí bojovníků, především z řad radikálů, včetně afghánské bojovnice za práva žen a členky rady provincie Kandahár Sitary Achakzáiové, která byla zabita před svým domem, Gul Pechové a Abdula Azizy, kteří byli obviněni ze spáchání nemorálních činů, odsouzeni radou konzervativních duchovních k smrti a zabiti, a Malai Kakarové, první policistky v Kandaháru, která v tomto městě působila jako vedoucí policejního oddělení pro zločiny páchané na ženách,

I.

vzhledem k tomu, že afghánský novinář Parvíz Kambakhsh byl ve věku 23 let odsouzen k smrti za šíření článku o právech žen v islámském světě, načež byl tento trest po ostrých mezinárodních protestech změněn na trest odnětí svobody na 20 let,

J.

vzhledem k tomu, že i nadále pronikají na veřejnost zprávy o vyhrožování ženám činným ve veřejném životě a těm, které pracují mimo domov, a o jejich zastrašování a že tato svědectví byla potvrzena ve zprávách OSN; vzhledem k nedávným zprávám o obtížích, které znesnadňují zvyšování účasti dívek na školní docházce, proti němuž se staví radikálové a extremisté;

K.

vzhledem k několika případům mladých žen, jež se dobrovolně upálily, aby tak unikly nucenému sňatku či domácímu násilí, zaznamenaným v posledních letech,

1.

žádá revizi návrhu výše zmíněného zákona o osobním statusu šíitských žen v Afghánistánu, neboť je zjevné, že jeho znění porušuje zásadu rovnosti žen a mužů, jak ji stanoví ústava a mezinárodní úmluvy;

2.

zdůrazňuje rizika spojená s přijetím legislativy, jejíž uplatňování je omezeno na určité skupiny obyvatelstva a která již ze své podstaty podporuje diskriminaci a nespravedlnost;

3.

doporučuje afghánskému ministerstvu spravedlnosti, aby zrušilo všechny zákony, které zavádějí diskriminaci žen a které porušují mezinárodní úmluvy podepsané Afghánistánem;

4.

je přesvědčen, že pro demokratický rozvoj země je zásadní, aby se Afghánistán zavázal dodržovat lidská práva obecně, a zejména pak práva žen, které hrají klíčovou úlohu v rozvoji země a jimž musí být umožněno uplatňovat v plném rozsahu svá základní a demokratická práva; připomíná svou podporu boji proti všem formám diskriminace, včetně diskriminace založené na náboženství či na pohlaví;

5.

připomíná, že strategický dokument Evropské unie na období 2007–2013 týkající se Afghánistánu uvádí, že rovnoprávnost žen a mužů a práva žen jsou klíčovou otázkou národní rozvojové strategie Afghánistánu;

6.

oceňuje odvahu afghánských žen, které manifestovaly v Kábulu proti tomuto novému návrhu zákona, a vyjadřuje jim svou podporu; odsuzuje násilí, jehož bylo proti nim použito v průběhu těchto demonstrací, a žádá afghánské úřady, aby zajistily jejich ochranu;

7.

odsuzuje vraždy aktivistů bojujících za lidská práva a za emancipaci afghánských žen, obzvláště nedávnou vraždu regionální poslankyně Sitary Achakzaiové;

8.

je konsternován skutečností, že afghánský nejvyšší soud potvrdil trest dvacetiletého odnětí svobody, který byl uložen Parvízu Kambakhshovi za rouhání, a vyzývá prezidenta Karzáího, aby panu Kambakhshovi udělil milost a povolil jeho propuštění na svobodu;

9.

vyzývá afghánské úřady, včetně orgánů místní samosprávy, aby přijaly veškerá opatření na ochranu žen proti sexuálně motivovanému násilí a proti veškerým dalším formám násilí zakládajícím se na pohlaví a aby pachatele takových činů postavily před soud;

10.

je přesvědčen, že pokroky v oblasti rovnoprávnosti žen a mužů, jichž bylo v posledních letech dosaženo za vynaložení obrovského úsilí, by neměly být za žádných podmínek obětovány na oltář vyjednávání stran v předvolebním boji;

11.

podporuje ženské kandidátky v prezidentských volbách, které se mají konat 20. srpna 2009, a kromě jiných práv trvá také na plné účasti afghánských žen na rozhodovacím procesu, což by mělo zahrnovat i právo žen být voleny a nominovány na vysoké posty ve státní správě;

12.

vyzývá Radu, Komisi a členské státy, aby se i nadále angažovaly v otázce zákona o osobním statusu šíitských žen a v záležitostech týkajících se jakékoli diskriminace žen a dětí, která musí být považována za nepřijatelnou a neslučitelnou s dlouhodobým závazkem mezinárodního společenství, pokud jde o podporu poskytovanou Afghánistánu v jeho úsilí o obnovu a rekonstrukci;

13.

vyzývá Komisi, aby afghánskému ministerstvu pro záležitosti žen poskytla přímou podporu v oblasti financování a plánování a aby systematicky zohledňovala hledisko rovnosti pohlaví ve všech svých rozvojových politikách týkajících se Afghánistánu;

14.

vybízí Rozvojový fond OSN pro ženy (Unifem), aby byl v těchto otázkách obzvláště bdělý;

15.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi a také vládě a parlamentu Afghánské islámské republiky a předsedovi afghánské nezávislé komisi pro lidská práva.


(1)  Přijaté texty, P6_TA(2009)0023.


8.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 184/60


Pátek 24. dubna 2009
Podpora pro Zvláštní soud pro Sierra Leone

P6_TA(2009)0310

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2009 o podpoře pro Zvláštní soud pro Sierra Leone

2010/C 184 E/12

Evropský parlament,

s ohledem na svá předchozí usnesení na toto téma, včetně usnesení ze dne 6. září 2007 o financování Zvláštního soudu pro Sierra Leone (1),

s ohledem na dohodu z Cotonou uzavřenou mezi Evropským společenstvím a africkými, karibskými a tichomořskými zeměmi a na závazky smluvních stran této dohody v oblasti míru, bezpečnosti a stability, dodržování lidských práv, demokratických zásad a právního státu,

s ohledem na článek 115 odst. 5 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že Zvláštní soud pro Sierra Leone byl vytvořen v roce 2000 Organizací spojených národů a vládou Sierra Leone v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1315 s cílem postavit před soud osoby, které se dopustily závažných porušení mezinárodního humanitárního práva, zejména válečných zločinů a zločinů proti lidskosti,

B.

vzhledem k tomu, že Zvláštní soud pro Sierra Leone zakládá řadu významných precedentů v rámci mezinárodní trestní spravedlnosti, neboť je prvním mezinárodním soudem financovaným z dobrovolných příspěvků, prvním soudem zřízeným v zemi, v níž došlo k údajným zločinům, a v případě bývalého prezidenta Libérie i prvním soudem, který obžaloval hlavu afrického státu ve výkonu funkce z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti,

C.

vzhledem k tomu, že mandát Zvláštního soudu pro Sierra Leone skončí v roce 2010 a že vláda Sierra Leone dala najevo, že není v situaci, kdy by mohla vykonat rozsudky nad osobami odsouzenými tímto zvláštním soudem,

D.

vzhledem k tomu, že vykonání rozsudků je zásadním prvkem mezinárodní spravedlnosti, které hraje významnou úlohu, pokud jde o mír a další rozvoj právního státu v této zemi,

E.

vzhledem k tomu, že v současnosti je z politického, bezpečnostního i institucionálního hlediska problematické, aby si odsouzení odpykávali svůj trest přímo v Sierra Leone,

F.

vzhledem k tomu, že Zvláštní soud pro Sierra Leone uzavřel dohody s některými státy včetně Spojeného království, Švédska a Rakouska s cílem zajistit, aby si někteří z odsouzených odpykali svůj trest v těchto zemích, a vzhledem k tomu, že je třeba uzavřít více dohod, aby se zajistilo, že všechny doposud odsouzené osoby i osoby, v jejichž případě probíhá soudní proces a mohou být odsouzeny, si opravdu svůj trest odpykají,

G.

vzhledem k tomu, že skutečnost, že se nepodařilo nalézt vhodná vazební zařízení pro osoby odsouzené pro ty nejohavnější zločiny, které si lze představit, vážně narušuje úsilí mezinárodního společenství o účinný boj proti beztrestnosti,

H.

připomínaje, že boj proti beztrestnosti je jedním ze základních pilířů politiky Evropské unie v oblasti lidských práv a že mezinárodní společenství nese odpovědnost za podporu toho, aby byly zavedeny mechanismy odpovědnosti,

I.

vzhledem k tomu, že ostatní soudy a tribunály jako Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii a Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu čelí podobným problémům a další mezinárodní orgány, jako je Mezinárodní trestní soud, Zvláštní tribunál pro Libanon a Zvláštní soudní komory Kambodži budou stejnému problému pravděpodobně čelit v blízké budoucnosti, pokud nebude ze strany států přijat silnější závazek k vymáhání mezinárodní spravedlnosti,

J.

vzhledem k tomu, že všechny mezinárodní soudy a tribunály hrají významnou úlohu, pokud jde o mír a spravedlnost v příslušných oblastech, a že každý z nich usiluje o to, aby zanechal trvalý odkaz a přispěl k dalšímu rozvoji právního státu v oblastech, v nichž byly dotčené zločiny spáchány,

1.

vítá pokrok, kterého mezinárodní soudy a tribunály dosáhly při soudním stíhání osob odpovědných za spáchaná zvěrstva, a domnívá se, že tyto soudy vysílají vůdcům po celém světě a dalším válečným zločincům jasný signál, že ohavná porušení lidských práv již nebudou beztrestně tolerována;

2.

vyzývá Radu a členské státy, aby společně se Zvláštním soudem pro Sierra Leone nalezly řešení, jehož smyslem by bylo zajistit, aby si všechny odsouzené osoby odpykaly své tresty, protože jinak by došlo k vážnému narušení úsilí Zvláštního soudu pro Sierra Leone i věrohodnosti mezinárodního společenství včetně Unie;

3.

vyzývá členské státy, aby více přispívaly k práci mezinárodních soudů a tribunálů v jejich úsilí při hledání udržitelného řešení pro výkon trestů, ať už uzavřením přímých dohod s již uvedenými institucemi pro výkon trestů v jurisdikci členských států, nebo pomocí při nalézání alternativních řešení s cílem zajistit výkon trestů v samotných oblastech;

4.

vyzývá členské státy a další mezinárodní instituce, aby Zvláštnímu soudu pro Sierra Leone poskytly další finanční pomoc k tomu, aby mohly osoby, které byly tímto soudem odsouzeny, nastoupit k výkonu trestu v zemích, které disponují kapacitami k provedení rozsudků podle mezinárodních standardů, avšak nemají k tomu potřebné finanční prostředky;

5.

domnívá se, že nedostatečná pomoc a podpora vážně ohrozí práci mezinárodních soudů a tribunálů, neboť tyto nebudou moci zajistit, aby si odsouzené osoby odpykaly uložené tresty;

6.

vyzývá k tomu, aby byla provedena komplexní studie, která vyhodnotí práci vykonanou mezinárodními trestními tribunály a získané zkušenosti a předloží doporučení, jak zlepšit jejich fungování a budoucí financování;

7.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států EU, Zvláštnímu soudu pro Sierru Leone, Mezinárodnímu trestnímu soudu, Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii, Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro Rwandu, Zvláštním soudním komorám Kambodži, Zvláštnímu tribunálu pro Libanon, Radě bezpečnosti OSN, členským státům Africké unie a spolupředsedům Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU.


(1)  Úř. věst. C 187 E, 24.7.2008, s. 242.


8.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 184/62


Pátek 24. dubna 2009
Humanitární situace obyvatel tábora Ašraf

P6_TA(2009)0311

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2009 o humanitární situaci obyvatel tábora Ašraf

2010/C 184 E/13

Evropský parlament,

s ohledem na Ženevské úmluvy a zejména na článek 27 čtvrté Ženevské úmluvy o ochraně civilních osob za války,

s ohledem na Úmluvu o právním postavení uprchlíků, která byla podepsána v Ženevě v roce 1951, a Protokol z roku 1967, který je k ní připojen,

s ohledem na Dohodu o právním postavení ozbrojených sil, kterou v listopadu 2008 mezi sebou uzavřely vlády USA a Iráku,

s ohledem na své usnesení ze dne 12. července 2007 o humanitární situaci iráckých uprchlíků (1) a na své usnesení ze dne 4. září 2008 o popravách v Iránu (2), která zahrnují odkazy na to, že obyvatelům tábora Ašraf náleží na základě čtvrté Ženevské úmluvy právní postavení chráněných osob,

s ohledem na čl. 115 odst. 5 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že tábor Ašraf v severním Iráku byl založen v 80. letech 20. století pro členy iránské opoziční skupiny Organizace lidových mudžáhedínů Iránu (PMOI),

B.

vzhledem k tomu, že v roce 2003 ozbrojené síly USA v Iráku odzbrojily obyvatele tábora Ašraf a poskytly jim ochranu, neboť byly uznány „chráněnými osobami“ ve smyslu Ženevských úmluv,

C.

vzhledem k tomu, že vysoký komisař OSN pro lidská práva ve svém dopise ze dne 15. října 2008 naléhavě žádal iráckou vládu, aby obyvatelům tábora Ašraf poskytla ochranu a zabránila jejich násilné deportaci, vyhoštění nebo repatriaci, jež by byly v rozporu se zásadou nenavracení, a aby upustila od veškeré činnosti, jež by mohla ohrozit jejich životy či bezpečnost,

D.

vzhledem k tomu, že na základě dohody o právním postavení ozbrojených sil uzavřené mezi USA a Irákem byl dohled nad táborem Ašraf od 1. ledna 2009 opět převeden na irácké bezpečnostní síly,

E.

vzhledem k tomu, že podle nedávných prohlášení, jež údajně učinil irácký poradce pro národní bezpečnost, mají státní orgány v úmyslu přistupovat k přetrvávající přítomnosti obyvatel tábora Ašraf se stále menší tolerancí, a vzhledem k tomu, že se údajně zmínil také o jejich vyhoštění/extradici nebo nuceném přesídlení v rámci území Iráku,

1.

naléhavě žádá iráckého předsedu vlády, aby zajistil, že irácké státní orgány nepodniknou žádné kroky, jež by byly porušením lidských práv obyvatel tábora Ašraf, a aby objasnil, jaké má irácká vláda s těmito osobami úmysly; vyzývá irácké státní orgány, aby chránily životy a fyzickou a mravní integritu obyvatel tábora Ašraf a zacházely s těmito osobami v souladu s povinnostmi vyplývajícími z Ženevských úmluv a aby zejména nepřikročily k jejich nucenému přesídlení, deportaci, vyhoštění či repatriaci, a neporušily tak zásadu nenavracení;

2.

pokud jde o osobní přání všech obyvatel tábora Ašraf týkající se jejich budoucnosti, domnívá se, že osobám žijícím v táboře Ašraf a dalším iránským státním příslušníkům, kteří v současnosti žijí v Iráku poté, co opustili Irán z politických důvodů, by v případě, že budou nedobrovolně navráceni do Iránu, hrozilo nebezpečí vážného porušení lidských práv, a trvá na tom, že by se nemělo přistupovat k navrácení žádné osoby, ať už přímo či přes třetí zemi, jestliže by to pro tuto osobu znamenalo vystavení nebezpečí týrání či jiného závažného porušení lidských práv;

3.

vyzývá iráckou vládu, aby ukončila svou blokádu tábora a uznala, že obyvatelům tábora Ašraf náleží podle Ženevských úmluv právní postavení „chráněných osob“, a aby upustila od jakékoli činnosti, jež by mohla ohrozit jejich život či bezpečnost, tzn. aby jim umožnila plný přístup k potravinám, vodě, lékařské péči a zdravotním potřebám, palivu, rodinným příslušníkům a mezinárodním humanitárním organizacím;

4.

vyzývá Radu, Komisi a členské státy, aby společně s vládami Iráku a USA a s vysokým komisařem OSN pro lidská práva a Mezinárodním výborem Červeného kříže usilovaly o nalezení uspokojivého dlouhodobého právního postavení obyvatel tábora Ašraf;

5.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, vysokému komisaři OSN pro lidská práva, Mezinárodnímu výboru Červeného kříže, vládě Spojených států amerických a vládě a parlamentu Iráku.


(1)  Úř.věst. C 175 E, 10.7.2008, s. 609.

(2)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0412.


8.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 184/63


Pátek 24. dubna 2009
Ochrana „finančních zájmů“ Společenství - boj proti podvodům - výroční zpráva 2007

P6_TA(2009)0315

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2009 o ochraně finančních zájmů Společenství a boji proti podvodům – výroční zpráva za rok 2007 (2008/2242(INI))

2010/C 184 E/14

Evropský parlament,

s ohledem na svá usnesení o předchozích výročních zprávách Komise a Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF),

s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě zveřejněnou dne 22. července 2008 pod názvem „Ochrana finančních zájmů Společenství – Boj proti podvodům – Výroční zpráva 2007“ (KOM(2008)0475), včetně příloh (SEK(2008)2300 a SEK(2008)2301) k této zprávě,

s ohledem na zprávu o činnosti úřadu OLAF za rok 2007 (1) a na jeho druhou zprávu ze dne 19. června 2008 o uplatňování nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným porušením předpisů, a také s ohledem na pokyny nahrazující příručku úřadu OLAF (Vademecum),

s ohledem na zprávu o činnosti, kterou vypracoval dozorčí výbor OLAF, za období od června 2007 do května 2008 (2),

s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2007 (3),

s ohledem na čl. 276 odst. 3 a na čl. 280 odst. 5 Smlouvy o ES,

s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1995/2006 ze dne 13. prosince 2006, kterým se mění nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (4),

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A6-0180/2009),

Výše oznámených nesrovnalostí

1.

vítá začlenění kapitoly o přímých výdajích, ale zdůrazňuje, že očekává její další zlepšení a uvedení komplexních údajů v následujících zprávách;

2.

znovu požaduje, aby výroční zprávy o ochraně finančních zájmů Společenství (výroční PIF zprávy) a příslušná usnesení Parlamentu byla zařazena na pořad jednání Rady a aby Rady následně předala své připomínky Parlamentu a Komisi; vyjadřuje své hluboké zklamání nad tím, že tak Rada i přes výzvu Parlamentu a naléhání Komise dosud neučinila;

3.

konstatuje, že v oblasti vlastních zdrojů, zemědělských výdajů, strukturálních opatření a přímých výdajů byly v roce 2007 oznámeny nesrovnalosti v celkové výši 1 425 milionů EUR (ve srovnání s částkou 1 143 miliony EUR v roce 2006); částky oznámené členskými státy Komisi v roce 2007 lze rozdělit takto:

vlastní zdroje: 377 miliony EUR (353 milionů EUR v roce 2006),

zemědělské výdaje: 155 miliony EUR (87 milionů EUR v roce 2006),

strukturální opatření: 828 miliony EUR (703 milionů EUR v roce 2006),

předvstupní fondy: 32 miliony EUR (14 milionů EUR v roce 2006),

přímé výdaje: 33 miliony EUR;

4.

vítá skutečnost, že Komise po obdržení zprávy Parlamentu za minulý rok vymezila ve své zprávě rozdíly mezi nesrovnalostí a podvodem; vymezení termínu „podezření z podvodu“ však pro některé členské státy stále představuje problém;

Obecné poznámky

5.

vítá úsilí, které členské státy již vynaložily, avšak ještě jednou upozorňuje, že by tyto členské státy měly zajistit adekvátnost svých mechanismů finanční kontroly, a zdůrazňuje význam preventivních opatření členských států, jejichž cílem je zvýšit počet zjištění nesrovnalostí dříve, než je příjemcům skutečně vyplacena jakákoli částka; zdůrazňuje skutečnost, že boj proti podvodům a korupci je trvalou povinností všech členských států a že k dosažení skutečného zlepšení je zapotřebí společného úsilí;

6.

zdůrazňuje, že je třeba lépe harmonizovat metody shromažďování a využívání údajů s cílem vytvořit standardizovaný rámec, který v rámci intenzivnější strategie předcházení podvodům umožní účinněji vyhodnocovat riziko podvodu;

7.

vítá prohlášení o řízení na vnitrostátní úrovni, která některé členské státy předkládají v souvislosti s evropskými finančními prostředky spravovanými na vnitrostátní úrovni; žádá ostatní členské státy, aby přistoupily ke srovnatelným krokům, a vyzývá Komisi, aby učinila vše, co je v jejích silách, a podpořila předložení takových prohlášení o řízení na vnitrostátní úrovni v celé Evropské unii;

Vlastní zdroje

8.

konstatuje, že odhadovaná částka prostředků, u nichž došlo k nesrovnalostem, se zvýšila o 6 %; mezi výrobky, u nichž došlo k největšímu počtu nesrovnalostí, patřily stejně jako v minulých letech televizory a cigarety;

9.

lituje zpoždění, k němuž došlo při přijímání návrhu nařízení o vzájemné správní pomoci při ochraně finančních zájmů Evropského společenství proti podvodům a jiným protiprávním jednáním (KOM(2006)0473), a vyzývá proto Radu, aby nařízení rychle přijala;

10.

vítá skutečnost, že Komise po svém sdělení o nezbytnosti rozvíjet koordinovanou strategii s cílem zlepšit boj proti daňovým únikům (KOM(2006)0254) přijala sdělení o určitých klíčových prvcích přispívajících k vypracování strategie proti podvodům s DPH v EU (KOM(2007)0758) a se zvláštní pozorností sleduje návrh Komise na směrnici Rady o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků, cel a jiných opatření (KOM(2009)0028), a návrh Komise na směrnici Rady o správní spolupráci v oblasti daní (KOM(2009)0029);

11.

trvá na tom, že je třeba nového politického impulzu, aby bylo v rámci spolupráce v boji proti podvodům s DPH dosaženo výrazných zlepšení;

12.

lituje skutečnosti, že vzhledem k tomu, že úřad OLAF nemá přístup k obsahu výměny údajů mezi členskými státy podle nařízení Rady (ES) č. 1798/2003 ze dne 7. října 2003 o správní spolupráci v oblasti daně z přidané hodnoty (5), nemůže poskytnout žádný příspěvek v oblasti zpravodajských informací k potírání podvodů s DPH, jejich prevence a podpory operací členských států zaměřených na boj s těmito podvody; lituje v této souvislosti skutečnosti, že úřad OLAF nezaznamenal v roce 2007 ani jediný případ týkající se podvodů s DPH;

13.

upozorňuje členské státy, aby měly na paměti značný počet případů podvodů s DPH na nadnárodní úrovni;

14.

s politováním konstatuje nárůst počtu podvodů spojených s původem výrobků, a to nejen pokud jde o preferenční celní opatření, ale také s ohledem na celní kvóty GATT;

15.

vybízí Komisi, aby vypracovala konkrétní posouzení možných podvodů členěné podle výrobků a zemí a aby zvážila možnost provádět systematické, cílené a případně trvalé kontroly, které se zaměří zejména na podvody typu „kolotoč“, a to jak v místě původu výrobku, tak v místě jeho prodeje;

Zemědělské výdaje

16.

připomíná, že od 1. ledna 2007 jsou členské státy povinny informovat Komisi o nesrovnalostech převyšujících částku 10 000 EUR, což je limit zavedený v nařízení Komise (ES) č. 1848/2006 ze dne 14. prosince 2006 o nesrovnalostech a zpětném získávání částek neoprávněně vyplacených v rámci financování společné zemědělské politiky a o organizaci informačního systému v této oblasti (6) ; konstatuje, že počet případů oznámených nesrovnalostí poklesl o 53 % (1 548 případů oproti 3 294 případům v roce 2006); poukazuje na to, že relativně nízký počet nesrovnalostí lze vysvětlit stanovením vyššího limitu k oznamování;

17.

konstatuje, že odhadovaný objem prostředků, u nichž došlo k nesrovnalostem, se zvýšil o 44 %, což je nárůst způsobený částečně případy s velkým finančním dopadem, k nimž došlo nebo jež byly zjištěny v předcházejících letech, ale byla o nich podána zpráva teprve v roce 2007; konstatuje, že odvětvími, v nichž došlo k největšímu počtu nesrovnalostí, jsou produkce mléka a mléčných výrobků, produkce ovoce a zeleniny, cukru, rozvoj venkova, produkce hovězího a telecího masa;

18.

zdůrazňuje, že na odvětví produkce mléka a mléčných výrobků, cukru, ovoce a zeleniny a rozvojových oblastí venkova připadá celkově přibližně 77 % všech nesrovnalostí a že samotný rozvoj venkova představuje 38 % všech nahlášených nesrovnalostí; konstatuje dále, že nejvyšší částky, jakých nesrovnalosti dosahují, jsou i v rámci rozvoje venkova nahlášeny u podpůrného opatření „lesnictví“ a nejvyšší počet nesrovnalostí je zaznamenán u „agro-environmentálního“ podpůrného opatření; žádá proto OLAF, aby ve své příští výroční zprávě věnoval zvláštní pozornost nesrovnalostem, které postihují rozvoj venkova;

19.

poukazuje na to, že míry plnění oznamovací povinnosti, zejména včasné podávání zpráv, se v jednotlivých členských státech značně liší; lituje skutečnosti, že u Rakouska a Švédska časový interval mezi zjištěním a nahlášením nesrovnalostí daleko přesahuje průměr, který činí 1,2 roku, přičemž v případě Rakouska dosahuje 3,4 a v případě Švédska 2,3 roku;

20.

vyslovuje souhlas s výrokem Evropského účetního dvora v bodě 5.20 jeho výše zmíněné výroční zprávy, že integrovaný administrativní a kontrolní systém (IACS) zůstává i nadále účinným kontrolním systémem omezujícím riziko nesprávných výdajů, pokud je řádně uplatňován a pokud jsou do něj vkládány přesné a spolehlivé údaje; staví se za myšlenku rozšířit používání tohoto systému na nové oblasti, na které se dosud nevztahoval; konstatuje však, že by tento systém měl umožnit zvýšení počtu i kvality prováděných kontrol, čímž by se posílil odstrašující účinek vůči podvodům;

21.

vyzývá Komisi, aby přijala důrazné politické rozhodnutí, pokud by řecké orgány nesplnily lhůty, které stanovil akční plán pro zřízení nového operačního systému evidence půdy / geografického informačního systému;

22.

znovu vyzývá Komisi, aby v rámci své příští výroční zprávy vyhodnotila účinnost a transparentnost monitorovacích systémů pro platby zemědělcům;

Strukturální opatření

23.

vítá stanovení zjednodušených a přehlednějších pravidel v nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (7) a prováděcí nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 (8); je však znepokojen prohlášením EÚD v bodě 6.31 jeho výše uvedené výroční zprávy, že systémy řízení a dohledu členských států a také dohled nad jejich operacemi ze strany Komise lze hodnotit jako pouze částečně účelné;

24.

uznává, že k nesrovnalostem v používání prostředků EU souvisejícím se špatným hospodařením a někdy dokonce i s podvody dochází v mnoha členských státech; konstatuje, že v roce 2007 oznámily členské státy 3 832 nesrovnalostí (což je nárůst o 19,2 % ve srovnání s rokem 2006), že celková finanční částka, jíž se to v roce 2007 týkalo, činila přibližně 828 miliónů EUR (což je o něco méně než 1,83 % prostředků na závazky), že podezření na podvod představují v roce 2007 v procentním vyjádření z celkového počtu oznámených nesrovnalostí kolem 12–15 % a že celkový objem týkající se Evropského fondu regionálního rozvoje vzrostl ve srovnání s rokem 2006 o 48 %;

25.

zdůrazňuje význam akčního plánu o posílení dozoru v rámci společného řízení strukturálních opatření, který Komise přijala dne 19. února 2008 a jehož záměrem je snížit počet chyb v žádostech o platby ze strany členských států; věří, že tento nový akční plán podstatně zlepší situaci, přinejmenším tím, že pomůže členským státům rozvíjet jejich schopnost kontrolovat způsobilost projektových výdajů; všímá si, že první zpráva o pokroku související s tímto akčním plánem prezentuje určité první kladné výsledky;

26.

schvaluje postoj Komise při přijímání nápravných opatření v případě zjištění vážných nesrovnalostí, včetně pozastavení plateb a navrácení neoprávněně nebo nesprávně provedených plateb; připomíná, že Komise by měla čtyřikrát ročně podávat zprávu o pokroku při provádění svého akčního plánu; nicméně vyzývá Komisi, aby zintenzivnila své úsilí na podporu členských států při předcházení nesrovnalostem a při předávání nezbytných odborných znalostí příslušným vnitrostátním a regionálním orgánům;

27.

vítá dobrou úroveň, kterou se vyznačují výsledky dosažené téměř u všech návrhů, a aby zabránil narušení monitorování a správného čerpání strukturálních fondů, zdůrazňuje, že je nezbytné rozlišovat mezi:

správními pochybeními, která se musí stát předmětem nápravy,

a podvody (t.j. 0,16 % z plateb, které uskutečnila Komise v období 2000-2007), za které musí být udělovány sankce;

28.

uznává, že účinná absorpce strukturálních fondů představuje značný problém, především pro nové členské státy, neboť jsou nuceny dodržovat přísné a často složité požadavky na jejich využití; vítá proto snahy těchto členských států o zlepšení své prováděcí kapacity a vyzývá je, aby tuto činnost zintenzivnily a byly tak schopné v přijatelném časovém horizontu vykázat hmatatelné výsledky;

29.

žádá Komisi, aby vzala v úvahu administrativní náklady, které zatěžují vnitrostátní, regionální a místní správu jednotlivých členských států z důvodu uplatňování často složitých a nákladných požadavků týkajících se sledování a kontroly spolufinancovaných projektů;

30.

za tímto účelem požaduje, aby Komise i členské státy při hledání cest vedoucích k zabránění nesrovnalostem a administrativním chybám a nedostatkům pracovaly metodicky;

31.

naléhavě žádá Komisi, aby ještě více zjednodušila postupy týkající se řízení a monitorování programů strukturálních fondů, které jsou do určité míry odpovědné za nesrovnalosti, jež vznikly v členských státech při provádění těchto programů;

32.

je šokován – po celé řadě let – nedostatečnou kázní členských států, pokud jde o podávání zpráv; považuje za nepřijatelné, že šest členských států (9) stále ještě nepoužívá podávání zpráv v elektronické podobě, 14 (10) nedodrželo termíny pro podávání zpráv a některé státy (11) neuvedly žádný z oznámených případů nesrovnalostí; vyzývá Komisi, aby nalezla účelná řešení této situace, a to řešení jiná než řízení pro porušení právních předpisů, a vyzývá Komisi, aby vážně uvažovala o zavedení systému účinných finančních postihů, který bude začleněn do budoucích nařízení, a aby tento systém systematicky zaváděla;

33.

zdůrazňuje, že klasifikace nesrovnalosti (uvádějící, zda se jedná o případ podezření na podvod, či nikoli) je jedním z prvků podávání zpráv členskými státy, který je potřeba posílit vzhledem k tomu, že některé členské státy ještě nepřipravily žádnou klasifikaci a další členské státy mohou klasifikovat pouze omezenou část svých oznámených nesrovnalostí;

34.

naléhavě žádá členské státy, které ještě nepoužívají elektronické moduly AFIS/ECR pro elektronické oznamování, aby tak urychleně učinily, a zlepšily tak ještě před koncem roku 2009 kvalitu svých údajů a včasnost oznamování; bere na vědomí, že Komise pracuje na novém internetovém systému podávání zpráv – systému pro řešení nesrovnalostí (IMS), jež má být v užívání od léta 2009 –, který patrně zlepší kázeň při podávání zpráv;

35.

přimlouvá se za to, aby bylo vyvinuto větší úsilí s cílem zlepšit harmonizaci podávání zpráv o nesrovnalostech, zejména pokud jde o Fond soudržnosti;

36.

vyslovuje politování nad tím, že ačkoli podle pravidel, jimiž se řídí čerpání strukturálních fondů v letech 2007–2013 (nařízení Komise (ES) č. 1828/2006), mají řídící orgány zveřejnit podrobnosti o všech příjemcích politiky soudržnosti EU, databáze na internetové stránce Komise není úplná; vyzývá proto Komisi ke spolupráci s členskými státy, aby se urychlil tok informací a databáze mohla fungovat účinněji a transparentně; navíc naléhavě žádá členské státy a Komisi, aby zejména do června 2009 plně a včas dodržely požadavek na transparentnost, což je lhůta stanovená v usnesení Parlamentu ze dne 19. února 2008 o průhlednosti ve finančních záležitostech (12);

37.

podporuje v rámci navrhované revize nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (13) požadavek adresovaný členským státům, aby systematicky informovaly OLAF o následných krocích v těch případech, které jim byly tímto úřadem předány; upozorňuje, že to by mohlo zlepšit kázeň při podávání zpráv o vnitrostátních soudních rozsudcích ve věci podvodného využívání strukturálních fondů;

Předvstupní fondy

38.

upozorňuje na skutečnost, že i když se počet nesrovnalostí snížil, jejich finanční dopad se zvýšil 2,2krát a finanční dopad u podezření z podvodu se zvýšil třikrát, a to z velké části kvůli „nezpůsobilým“ výdajům;

39.

konstatuje, že Komise zveřejnila řadu podrobných hloubkových zpráv, které kriticky hodnotí pokrok Bulharska a Rumunska v oblasti reformy soudnictví a boje proti korupci podle mechanismů spolupráce a verifikace, a samostatnou zprávu o správě fondů Společenství v Bulharsku, a že tyto zprávy zdůrazňují nezbytnost trvalého politického odhodlání a provádění přímo na místě, mají-li být kritéria stanovená v době přistoupení plně splněna; konstatuje také, že v případě Bulharska Komise definitivně pozastavila část financování z prostředků EU v rámci programu Phare v důsledku nesrovnalostí, které byly zjištěny pomocí jejího kontrolního a auditorského systému; vyzývá proto tyto členské státy, aby neodkladně zahájily provádění konkrétních navazujících opatření navržených v těchto zprávách; nakonec podporuje dosavadní snahy těchto členských států a vyzývá je, aby za tímto účelem přijaly veškerá nezbytná opatření;

40.

má výhrady k tomu, že podle úřadu OLAF nebyly u nástroje předvstupních strukturálních politik (ISPA) v roce 2007 zaznamenány žádné případy podezření z podvodu; konstatuje, že Kypr a Litva nenahlásily v roce 2007 žádné případy;

41.

zdůrazňuje, že nízká kvalita oznamovaných informací zůstává i nadále nevyřešeným problémem; upozorňuje na to, že spolehlivost oznamovaných informací je nejhorší v případě Bulharska a Rumunska; nejméně spolehlivá jsou však z relativního hlediska oznámení poskytnutá maďarskými orgány; konstatuje, že včasné podávání zpráv působí problémy zejména čtyřem členským státům a jedné kandidátské zemi (14);

42.

vzhledem k tomu, že spolehlivost oznamovaných informací a celková míra dodržování požadavků jsou v některých členských státech EU-12 (tj. členských státech, které se staly členy Evropské unie v roce 2004 a v 2007) závažným problémem, což naznačuje, zda je administrativní nastavení mechanismů pro předávání informací v zemi, jíž je poskytována pomoc, spolehlivé nebo nespolehlivé, domnívá se, že podobné problémy nastanou i při čerpání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti; vyzývá proto dotčené členské státy, aby spolupracovaly s Komisí s cílem nalézt způsob nápravy tohoto stavu;

Přímé výdaje

43.

poukazuje na to, že vnější pomoc je oblastí, v níž stále více dochází k nesrovnalostem a podvodům;

44.

je znepokojen zjištěními uvedenými ve výroční zprávě o činnosti úřadu OLAF, podle níž v oblasti vnější pomoci zaměstnanci úřadu OLAF pověření vyšetřováním často objevují modus operandi, který je charakteristický pro organizované podvody využívající nedostatků v koordinaci mezi různými mezinárodními dárcovskými organizacemi;

45.

požaduje, aby Komise věnovala pozornost problémům dvojitého financování projektů; zejména žádá Komisi, aby při uzavírání nebo pozměňování dohod o řízení nebo realizaci projektů mezinárodními organizacemi zasílala systematicky veškeré své vnitřní a vnější audity o využívání prostředků Společenství Evropskému účetnímu dvoru a internímu auditorovi Komise;

Splacené pohledávky

46.

vyjadřuje politování nad tím, že míra zpětného získávání neoprávněně vyplacených částek je stále nízká, zejména v těch oblastech, kde je vracení těchto částek ve správě členských států; upozorňuje na to, že podle zprávy úřadu OLAF nebyly do současné doby splaceny pohledávky v celkové výši téměř 3,75 miliardy EUR;

47.

podporuje návrh, aby zpětně získané částky zůstaly ve stejné rozpočtové položce, z níž byly neoprávněně vyplaceny;

48.

vítá zveřejnění nové centrální databáze pro vyloučení z účasti na získání dalších finančních prostředků u těch příjemců financování ze strany Společenství, kteří se dopustili podvodu (15); upozorňuje na to, že tato databáze je v provozu od 1. ledna 2009, a žádá Komisi, aby předložila hodnotící zprávu do začátku roku 2010;

49.

zdůrazňuje, že je zapotřebí mít k dispozici rychlejší a vhodnější postup zpětného získávání neoprávněně vyplacených částek; proto znovu vyzývá Komisi, aby zařadila do budoucích právních předpisů týkajících se sdíleného řízení závazné a zabezpečující prvky, aby bylo možné finanční prostředky, u nichž dojde k nesrovnalostem, na konci postupu zpětného získávání skutečně získat zpět;

50.

žádá Komisi, aby prozkoumala možnost zavedení systému záruky, jako např. převedení určité částky do rezervy nebo její vyčlenění, k urychlení zpětného získání zbývajících částek;

Vztahy úřadu OLAF s Europolem a Eurojustem

51.

s uspokojením konstatuje, že Eurojust a OLAF podepsaly dne 24. září 2008 Praktickou dohodu o spolupráci (16) upravující formy úzké spolupráce v širším měřítku a předpisy týkající se výměny obecných a osobních údajů; podporuje uzavření podobné dohody s Europolem;

52.

je toho názoru, že je rozhodující vytvořit pevný základ k dosažení operačních synergií – a synergií v oblasti zpravodajských informací – s Eurojustem a Europolem, např. prostřednictvím společných operačních a zpravodajských týmů, neboť to by určitě bylo přínosem v boji proti podvodům;

53.

zdůrazňuje rovněž, že by měly být vyjasněny pravomoci těchto institucí, neboť některé z nich se v současné době překrývají;

Spolupráce úřadu OLAF s členskými státy

54.

podporuje hlavní cíl návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1073/1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (KOM(2006)0244), tj. posílení nezávislosti úřadu OLAF; připomíná však, že je důležité propojit práci a výsledky dosažené úřadem OLAF, útvary Komise a orgány členských států pomocí účinných komunikačních kanálů, jež vyloučí zdvojování práce a nedostatek informovanosti;

55.

poukazuje na to, že OLAF je jediným orgánem, který vykonává veškeré pravomoci v oblasti vyšetřování zaměřeného na boj proti podvodům, korupci a jakýmkoli jiným nelegálním činnostem poškozujícím souhrnný rozpočet EU a na jejich prevenci; proto zdůrazňuje, že zejména s ohledem na strukturální fondy a zahraniční pomoc, kde byl zjištěn největší počet nesrovnalostí, by vyšetřovací funkce úřadu OLAF měla být dále posílena;

56.

poukazuje na to, že počet případů vyžadujících následné kroky se od roku 2003 zvýšil a že v roce 2007 byly případy, jimiž se OLAF zabýval, uzavřeny buď splacením dlužných částek, nebo doporučením následně zahájit soudní řízení; z toho vyvozuje, že to znamená, že výsledky vyšetřování úřadu OLAF jsou jak pro členské státy, tak i pro orgány a instituce EU pozitivní;

57.

konstatuje, že doporučení úřadu OLAF nejsou závazná, takže vnitrostátní orgány přijímají příslušná rozhodnutí a ukládají sankce nezávisle na nich; domnívá se, že zřízení úřadu evropského veřejného žalobce by napomohlo překonání obtíží, které vyplývají ze skutečnosti, že případy jsou přeshraniční povahy;

58.

zdůrazňuje, že je zapotřebí přikročit k racionalizaci právních nástrojů, neboť definice podvodu, podezření z podvodu a dalších nesrovnalostí jsou rozptýleny v celé řadě různých právních nástrojů, a to přes opakované výzvy Parlamentu, aby byly předpisy zaměřené na potírání podvodů přepracovány;

59.

je si vědom problému kvalifikace, který členské státy mají při uplatňování článků 4 a 5 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (17); domnívá se, že v případě nejednoznačnosti by měly vnitrostátní soudy požádat Soudní dvůr o vyřešení předběžných otázek;

60.

vítá zveřejnění výše zmíněné druhé zprávy úřadu OLAF o kontrolách a inspekcích na místě, která nastiňuje osvědčené postupy pro jednotlivé fáze kontrol a také nové verze příručky Vademecum (pokynů) úřadu OLAF; žádá Komisi, aby do září 2009 zaslala příslušnému výboru Parlamentu aktualizovanou a úplnou verzi příručky úřadu OLAF;

61.

doporučuje, aby byly stanoveny jednoznačnější předpisy týkající se postupů a závazných časových lhůt, které by měly příslušné orgány dodržovat při poskytování požadované pomoci, a obecně závaznější předpisy pro spolupráci, jež stanoví vnitrostátní orgány, které jsou příslušné k poskytování pomoci; za účelem vyřešení tohoto problému trvá na užitečnosti svého postoje ze dne 20. listopadu 2008 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1073/1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (18);

62.

žádá Komisi, aby přijala odpovídající opatření, včetně řízení pro porušení právních předpisů, vůči těm členským státům, které nejsou nápomocny útvarům Komise při provádění kontrol na místě, jak stanoví nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným porušením předpisů (19);

63.

konstatuje, že vzhledem k tomu, že bylo zaznamenáno značné množství případů, u nichž došlo k následnému soudnímu řízení, avšak vnitrostátní soudy připustily velmi omezený počet důkazů shromážděných úřadem OLAF, klade si za cíl zlepšit soudní pomoc, pokud jde o vyšetřovací funkci OLAF; mimoto se domnívá, že Eurojust by měl být informován, když jsou informace nebo závěrečné zprávy o případech předávány soudním orgánům, pokud se tyto zprávy týkají závažných forem mezinárodní trestné činnosti, do níž jsou zapojeny nejméně dva členské státy;

64.

připomíná Komisi požadavek Parlamentu, aby do zprávy o Návrhu směrnice o trestněprávní ochraně finančních zájmů Společenství (PIF) za rok 2008 byla zahrnuta analýza orgánů členských států zapojených do potírání nesrovnalostí;

65.

lituje toho, že členské státy neoznamují odpovídajícím způsobem, jaké kroky podnikly v souvislosti s informováním nebo závěrečnými zprávami o případech, které jim předal úřad OLAF; požaduje, aby členské státy zajistily, aby jejich příslušné orgány předaly úřadu OLAF zprávu o pokroku, jehož dosáhly v reakci na informace nebo doporučení, které jim předal úřad OLAF;

66.

konstatuje, že vnitrostátní kontrolní orgány mají při provádění kontrol týkajících se finančních prostředků EU rozsáhlé pravomoci a jsou zdrojem prvotních informací jak pro vnitrostátní orgány pověřené stíháním trestné činnosti, tak pro orgány a instituce EU; domnívá se proto, že maximální zlepšením spolupráce a zvýšením toku informací mezi kontrolními orgány, vnitrostátními orgány pověřenými stíháním trestné činnosti a úřadem OLAF by dále posílilo ochranu finančních zájmů Společenství;

67.

konstatuje, že podle svého výše uvedeného postoje ze dne 20. listopadu 2008 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1073/1999 o vyšetřování vedeném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF), budou členské státy systematicky informovat úřad OLAF o opatřeních učiněných v souvislosti s případy, které jim byly předány úřadem OLAF, a žádá proto úřad OLAF, aby o této otázce podal informace ve své příští výroční zprávě;

68.

poukazuje na to, že koordinační služby pro boj proti podvodům (AFCOS) pro OLAF v členských státech, které přistoupily k EU po roce 2004, představují pro úřad OLAF velmi důležitá informační/kontaktní místa; zdůrazňuje však, že dokud tyto úřady nebudou nezávislé na vnitrostátní správě, jejich skutečná přidaná hodnota bude minimální (zejména v souvislosti s nahlašováním nesrovnalostí Komisi); vyzývá proto Komisi, aby předložila příslušnému výboru Parlamentu návrh na zkvalitnění činnosti těchto úřadů, a domnívá se také, že je nezbytné zlepšit spolupráci s kandidátskými zeměmi;

Tabákové výrobky – dohoda se společností Philip Morris

69.

vyjadřuje politování nad tím, že se Komisi nepodařilo předložit komplexní zprávu o opatřeních, jež následovala po přijetí usnesení Parlamentu ze dne 11. října 2007 o dopadech dohody mezi Společenstvím, členskými státy a společností Philip Morris o zintenzivnění boje proti podvodům a pašování cigaret a o pokroku dosaženém při zavádění doporučení vyšetřovacího výboru Parlamentu pro tranzitní režim Společenství (20), a že nesplnila bod 49 tohoto usnesení, který výslovně žádal, aby Komise zveřejnila tuto zprávu do konce roku 2008; očekává, že Komise předloží tuto zprávu před ukončením postupu udělování absolutoria za finanční rok 2007;

70.

nemůže souhlasit s tím, že když Společenství obdrželo podle dohod s firmami Philip Morris a Japan Tobacco 1,65 miliardy EUR na boj proti podvodům, Komise – místo toho aby vytvořila společný přístup – zaslala přibližně 90 % této částky bez jakéhokoli vyčlenění přímo ministerstvům financí členských států; vyzývá Radu a Komisi, aby společně s Parlamentem vytvořily třístrannou pracovní skupinu za účelem nalezení vhodných řešení, která povedou k rozumnějšímu a lepšímu využití tohoto příjmu i dalších obdobných příjmů Unie; považuje za nepřípustné, že v době hospodářského poklesu nejsou miliardy EUR, které zaplatily významné společnosti na pokutách za porušování evropských pravidel hospodářské soutěže na úkor evropských spotřebitelů, použity Unií k povzbuzení ekonomiky, a sice na podporu nezaměstnaných anebo na pomoc rozvojovým zemím, které krize postihne nejvíce, a že místo toho jsou prostředky jednoduše poslány ministerstvům financí jednotlivých členských států;

Organizovaná trestná činnost

71.

vítá skutečnost, že bylo zveřejněno sdělení Komise ze dne 20. listopadu 2008 nazvané „Výnosy z organizované trestné činnosti: zajištění skutečnosti, že zločin se nevyplácí“ (KOM(2008)0766), které pojednává o konfiskaci výnosů a majetku z trestné činnosti a zpětném získávání tohoto majetku, a souhlasí s názorem Komise, že konfiskace majetku je jedním z nejúčinnějších způsobů boje s organizovanou trestnou činností a že by měla být zavedena opatření ke zvýšení dosud omezeného počtu případů konfiskace a nevelkých částek, které byly zpětně získány;

72.

zdůrazňuje, že je nutné zavést vhodné a účinné mechanismy pro zmrazování a zabavování majetku v zahraničí, a proto by mělo být zváženo přepracování stávajícího právního rámce EU; upozorňuje, že by mělo být neprodleně zavedeno rozhodnutí Rady 2007/845/SVV, aby se zajistilo, aby všechny členské státy zřídily nebo určily úřady pro vymáhání majetku;

73.

znovu vyzývá Komisi, aby poskytla Parlamentu podrobnou analýzu systému či systémů používaných organizovanou trestnou činností k podrývání finančních zájmů Společenství; posouzení hrozeb organizované trestné činnosti (OCTA), které každoročně provádí Europol, považuje v tomto ohledu za užitečné, nikoli však za dostačující;

74.

lituje toho, že Úmluvu o ochraně finančních zájmů Evropských společenství z roku 1995 a protokoly k ní z roku 1996 a 2007 dosud neratifikovaly Česká republika, Maďarsko, Malta a Polsko, že jeden z protokolů neratifikovaly Estonsko a Itálie a že v sedmi členských státech má transpozice těchto ustanovení nedostatky;

*

* *

75.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Soudnímu dvoru, Evropskému účetnímu dvoru, dozorčímu výboru OLAF a úřadu OLAF.


(1)  http://ec.europa.eu/atwork/synthesis/aar/doc/olaf_aar.pdf.

(2)  http://ec.europa.eu/anti_fraud/reports/sup-com_en.html.

(3)  Úř. věst. C 286, 10.11.2008, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 390, 30.12.2006, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 264, 15.10.2003, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 355, 15.12.2006, s. 56.

(7)  Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25).

(8)  Úř. věst. L 371, 27.12.2006, s. 1.

(9)  F, IRL, SE, ES, LV a LU; od listopadu 2008 se situace zlepšila, D a EST začaly používat elektronické soubory a nikoli tištěná oznámení.

(10)  Včasné podávání zpráv je problémem zejména v ES, F a NL.

(11)  ES, F, IRL a LU.

(12)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0051.

(13)  Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

(14)  Chorvatsko, Maďarsko, Slovensko, Bulharsko a Polsko zmeškaly termíny pro podávání zpráv.

(15)  Úř. věst. L 344, 20.12.2008, s. 12.

(16)  Úř. věst. C 314, 9.12.2008, s. 3.

(17)  Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

(18)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0553.

(19)  Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

(20)  Úř. věst. C 227 E, 4.9.2008, s. 147.


8.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 184/72


Pátek 24. dubna 2009
Poslanecká imunita v Polsku

P6_TA(2009)0316

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2009 o poslanecké imunitě v Polsku (2008/2232(INI))

2010/C 184 E/15

Evropský parlament,

s ohledem na články 9 a 10 Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství ze dne 8. dubna 1965,

s ohledem na čl. 12 odst. 3 Aktu o volbě zastupitelů do Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách ze dne 20. září 1976,

s ohledem na článek 105 Ústavy Polské republiky ze dne 2. dubna 1997,

s ohledem na článek 7b polského zákona o výkonu mandátu poslance nebo senátora ze dne 9. května 1996,

s ohledem na články 9 a 142 polského zákona o volbách do Evropského parlamentu ze dne 23. ledna 2004,

s ohledem na své usnesení ze dne 23. června 2005 o změně rozhodnutí ze dne 4. června 2003 o přijetí statutu poslanců Evropského parlamentu (1),

s ohledem na články 6, 7 a 45 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A6-0205/2009),

A.

vzhledem k tomu, že v současném volebním období posuzovaly Parlament a Výbor pro právní záležitosti jako příslušný výbor žádosti o zbavení imunity poslanců zvolených v Polsku a setkaly se s jistými obtížemi při výkladu ustanovení zákona, která by mohla být v případě těchto poslanců použita,

B.

vzhledem k tomu, že příslušný výbor byl zejména požádán, aby rozhodl o přípustnosti žádostí o zbavení imunity předložených přímo soukromými osobami předsedovi Evropského parlamentu; vzhledem k tomu, že podle polských právních předpisů mají soukromé osoby právo přímo požádat polský Parlament (Sejm nebo Senát), aby zbavil imunity jednoho ze svých poslanců či senátorů v případě trestného činu, který může být předmětem „soukromé“ žaloby, a vzhledem k tomu, že se zdá, že příslušná ustanovení polských právních předpisů zcela jasně nezohledňují všechny možné scénáře v případě trestního řízení týkajícího se trestných činů, které mohou být předmětem „soukromé“ žaloby,

C.

vzhledem k tomu, že tato ustanovení se vztahují rovněž na poslance Evropského parlamentu zvolené v Polsku, přičemž však přípustnost těchto žádostí vyvolává problematické otázky, pokud jde o jednací řád, a to zejména čl. 6 odst. 2, kde se hovoří o „příslušném orgánu“,

D.

vzhledem k tomu, že podle čl. 7 odst. 7 jednacího řádu může příslušný výbor ověřit přípustnost žádosti o zbavení imunity, včetně otázky, zda je vnitrostátní orgán oprávněn takovou žádost předložit; vzhledem k tomu, že podle stávajících ustanovení by však bylo nezbytné vyřešit zjevný rozpor mezi příslušnými ustanoveními polských právních předpisů a jednacím řádem tak, že žádosti o zbavení imunity soukromou osobou by byly považovány za nepřípustné,

E.

vzhledem k tomu, že účelem čl. 6 odst. 2 je zaručit, aby Parlament dostával k projednání pouze žádosti, které posoudily orgány členského státu; vzhledem k tomu, že tento odstavec rovněž Parlamentu zaručuje, aby žádosti o zbavení imunity, které obdrží, byly v souladu s vnitrostátními právními předpisy z hmotněprávního i procesněprávního hlediska, což na druhou stranu slouží jako další záruka, že při přijetí rozhodnutí v imunitním řízení Parlament dodržuje vnitrostátní právní předpisy členského státu a zároveň uplatňuje své vlastní výsady; vzhledem k tomu, že na pojem „orgán“ v souvislosti s imunitním řízením jednoznačně odkazují i další ustanoveních článků 6 a 7,

F.

vzhledem k tomu, že posouzení žádosti o zbavení imunity předložené soukromými osobami jako nepřípustné by bylo neuspokojivé, neboť by to mohlo porušovat práva těchto osob v soudním řízení a mohlo by předem zbavit žalobce v případě některých trestných činů možnosti požádat o zbavení imunity; vzhledem k tomu, že by to mohlo být považováno za nespravedlivé a nerovné zacházení s žadateli,

G.

vzhledem k tomu, že by však mělo být na členských státech, aby zajistily zákonnou úpravu výkonu těchto práv ve vztahu k poslancům Evropského parlamentu s ohledem na pravidla a postupy, jimiž se řídí výkon jeho fungování,

H.

vzhledem k tomu, že dopisy ze dne 29. září 2004 a 9. března 2005 bylo 25 členských států vyzváno, aby podle čl. 7 odst. 12 určily, které orgány mohou předložit žádost o zbavení poslanecké imunity; vzhledem k tomu, že na tyto dopisy odpověděly pouze Rakousko, Belgie, Česká republika, Kypr, Dánsko, Estonsko, Finsko, Německo, Řecko, Maďarsko, Itálie, Litva, Nizozemsko, Portugalsko, Slovinsko, Švédsko a Spojené království,

I.

vzhledem k tomu, že se během diskusí příslušný výbor zabýval rovněž otázkou možných důsledků zbavení imunity v případě poslanců Evropského parlamentu zvolených v Polsku,

J.

vzhledem k tomu, že v případě, že soud poslance shledá vinným z úmyslného trestného činu, který je stíhán veřejným žalobcem, a je za tento čin potrestán, mohlo by zbavení imunity znamenat automatickou ztrátu práva tohoto poslance být zvolen, a tím by ztratil své křeslo v Parlamentu,

K.

vzhledem k tomu, že tento automatický postup de facto znamená dodatečné trestní sankce k rozsudku vynesenému soudem,

L.

vzhledem k tomu, že v praxi mohou ztrátu práva být zvolen znamenat i drobné trestné činy, a to přes požadavek, že aby mohl vést trestný čin ke ztrátě práva být zvolen, musí být stíhán veřejným žalobcem a musí být spáchán úmyslně,

M.

vzhledem k tomu, že pro poslance polského Sejmu ani polské senátory obdobné ustanovení neexistuje a v takovýchto případech neztrácejí právo být zvoleni,

N.

vzhledem k tomu, že členské státy mohou stanovit podmínky pro odnětí mandátu poslance Evropského parlamentu, a v takovém případě zůstane poslanecké křeslo neobsazeno; vzhledem k tomu, že zásada rovného zacházení, jako jedna ze základních zásad právních předpisů EU, však vyžaduje, aby byly obdobné situace posuzovány obdobně, a že pokud jde o ztrátu práva být zvolen, přistupuje se k poslancům polského Sejmu a polským senátorům zjevně jinak než k poslancům Evropského parlamentu zvoleným v Polsku; vzhledem k tomu, že ztráta práva být zvolen znamená přímo a automaticky, že dotyčný poslanec či poslankyně ztratí své křeslo, a zabrání jim, aby byli znovu zvoleni,

O.

vzhledem k tomu, že na toto nerovné zacházení byla upozorněna Komise formou otázky k ústnímu zodpovězení, kterou předložil za Výbor pro právní záležitosti jeho předseda, a jednalo se o něm v Evropském parlamentu; vzhledem k tomu, že nehledě na tyto skutečnosti zůstává právní situace stejná jako dříve,

P.

vzhledem k tomu, že by měl být co nejdříve zajištěn stejný přístup k poslancům národních parlamentů a k poslancům Evropského parlamentu, a to zejména s ohledem na nadcházející volby v roce 2009,

1.

vyzývá Komisi, aby se zabývala rozporem mezi právním postavením poslanců Evropského parlamentu zvolených v Polsku a poslanců polského Sejmu a polských senátorů a aby urychleně navázala kontakt s příslušnými orgány v Polsku s cílem určit, jak odstranit zjevnou diskriminaci mezi poslanci těchto dvou parlamentů, pokud jde o jejich právo být zvoleni;

2.

zvláště žádá Polskou republiku, aby přezkoumala současnou situaci, v níž jsou podmínky pro výkon práva být zvolen a pro zbavení mandátu těchto dvou parlamentních shromáždění zjevně nerovné, a aby uskutečnila kroky s cílem tento diskriminační přístup odstranit;

3.

vyzývá Komisi, aby provedla srovnávací studii, která zjistí, zda v členských státech, které přistoupily k Evropské unii dne 1. května 2004 nebo později, existují rozpory v přístupu k poslancům národních parlamentů a poslancům Evropského parlamentu, a sdělila výsledky této studie Parlamentu;

4.

vyzývá členské státy, aby dodržovaly práva, která vyplývají z občanství Unie, zejména právo volit a kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu, což má mimořádný význam s ohledem na nadcházející volby v roce 2009, včetně zásady rovného zacházení s osobami v obdobné situaci;

5.

žádá členské státy, a zejména Polskou republiku, aby zajistily, že budou existovat procesní záruky, které zabezpečí, že požadavky na zbavení imunity poslanců Evropského parlamentu budou vždy předkládány „příslušným orgánem“ v souladu s čl. 6 odst. 2 jednacího řádu, aby bylo zajištěno dodržování ustanovení vnitrostátních hmotněprávních a procesněprávních předpisů, včetně procesních práv soukromých osob i výsad Parlamentu;

6.

aby nevznikly žádné pochyby, vyzývá členské státy, aby Parlamentu oznámily orgány, které jsou příslušné k předkládání žádostí o zbavení poslanecké imunity;

7.

znovu zdůrazňuje potřebu jednotného statutu poslanců Evropského parlamentu a připomíná v této souvislosti závazek, který dne 3. června 2005 přijali zástupci členských států v rámci Rady, přezkoumat žádost Parlamentu o revizi příslušných ustanovení Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství z roku 1965, pokud jde o jeho část týkající se poslanců Evropského parlamentu, s cílem dospět co nejdříve k dohodě;

8.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropských společenství, evropskému veřejnému ochránci práv a vládám a parlamentům členských států.


(1)  Úř. věst. C 133 E, 8.6.2006, s. 48.


8.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 184/75


Pátek 24. dubna 2009
Řízení v rámci SRP

P6_TA(2009)0317

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2009 o řízení společné rybářské politiky: Evropský parlament, regionální poradní sbory a jiní činitelé (2008/2223(INI))

2010/C 184 E/16

Evropský parlament,

s ohledem na nařízení Rady (ES) 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (1),

s ohledem na nařízení Rady (ES) 657/2000 ze dne 27. března 2000 o užším dialogu s odvětvím rybolovu a skupinami, kterých se týká společná rybářská politika (2),

s ohledem na rozhodnutí Komise 71/128/EHS, 1999/478/ES a 2004/864/ES,

s ohledem na rozhodnutí Komise 93/619/ES, obnovené v roce 2005 rozhodnutím Komise 2005/629/ES,

s ohledem na rozhodnutí Komise 74/441/EHS a 98/500/ES,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2004/585/ES ze dne 19. července 2004, kterým se zřizují regionální poradní sbory v rámci společné rybářské politiky (3) ve znění rozhodnutí Rady 2007/409/ES ze dne 11. června 2007 (4),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. června 2008 o přezkumu fungování regionálních poradních sborů (KOM(2008)0364),

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A6-0187/2009),

A.

vzhledem k tomu, že institucionálního řízení společné rybářské politiky (CFP) se účastní Komise, Evropský parlament, Rada, Výbor regionů, Evropský hospodářský a sociální výbor, Poradní výbor pro rybolov a akvakulturu (ACFA), Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (STECF), Výbor pro sociální dialog v odvětví mořského rybolovu (SSDC) a regionální poradní sbory (RAC),

B.

vzhledem k tomu, že na řízení společné rybářské politiky se podílejí také orgány veřejné správy členských států na vnitrostátní a regionální úrovni,

C.

vzhledem k tomu, že se Společenství zapojuje do různých regionálních rybolovných organizací a dohody o partnerství v odvětví rybolovu jsou uzavírány i se třetími zeměmi,

D.

vzhledem k tomu, že v rámci Lisabonské smlouvy by byl Parlament i nadále vyloučen z rozhodování o stanovení celkového přípustného odlovu (TAC) a kvót,

E.

vzhledem k tomu, že účast poslanců Parlamentu na jednáních regionálních rybolovných organizací probíhá v současné době ad hoc,

F.

vzhledem k tomu, že informování o plnění dohod o partnerství v oblasti rybolovu v praxi, včetně informování o činnostech společných kontrolních výborů, by mohlo být uspokojivější,

G.

vzhledem k tomu, že Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství byl založen v roce 1993, Poradní výbor pro rybolov v roce 1971, přičemž byl v roce 1999 přejmenován na Poradní výbor pro rybolov a akvakulturu, a Výbor pro sociální dialog v odvětví mořského rybolovu byl založen v roce 1999, jako náhrada za Smíšený výbor, který působil od roku 1974,

H.

vzhledem k tomu, že v současné době je funkčních všech sedm regionálních poradních sborů (RAC),

I.

vzhledem k tomu, že byl zřízen Výbor regionálních poradních sborů, který se účastní koordinačních schůzí s Komisí,

J.

vzhledem k tomu, že Komise nedávno zhodnotila činnost Poradního výboru pro rybolov a akvakulturu a regionálních poradních sborů, ale zatím se ještě nezaobírala činností Vědeckotechnického a hospodářského výbor pro rybářství,

K.

vzhledem k tomu, že v hodnocení Výboru pro rybolov a akvakulturu byla předložena řada doporučení týkajících se jeho fungování a zároveň byly navrženy víceré možnosti týkající se jeho působení v dlouhodobém časovém horizontu,

L.

vzhledem k tomu, že hodnocení regionálních poradních sborů bylo kladné, ale Komise navrhla několik opatření na zlepšení jejich fungování, která by nevyžadovala nové právní předpisy,

M.

vzhledem k tomu, že se všechny zainteresované strany shodly, že je třeba intenzivnějšího dialogu mezi vědci a rybáři, a regionální poradní sbory vyzvaly při přijímání rozhodnutí též k výraznějšímu zohledňování sociálně hospodářských otázek,

N.

vzhledem k tomu, že některé regionální poradní sbory a poslanci Parlamentu si přejí, aby byly vzájemné vztahy více formalizované,

O.

vzhledem k tomu, že omezené finanční prostředky a přehnaně byrokratický a nepružný přístup Komise k řízení a finanční kontrole finančních prostředků přidělených regionálním poradním sborům, brání zintenzivnění jejich činnosti,

P.

vzhledem k tomu, že Komise uvedla, že před zavedením nových právních předpisů vyslechne názory Parlamentu, Rady a zúčastněných stran,

Q.

vzhledem k tomu, že zástupci Komise se často nedostavují na schůze pracovních skupin regionálních poradních sborů,

R.

vzhledem k tomu, že však již existují důkazy o tom, že lepší dodržování pravidel společné rybářské politiky je výsledkem zapojení zúčastněných stran do jejich vytváření a provádění,

S.

vzhledem k tomu, že rybolov ve Společenství sestává z mnoha různých oblastí, z nichž každá má svou vlastní charakteristiku,

T.

vzhledem k tomu, že v současné době již probíhají konzultace o reformě společné rybářské politiky,

U.

vzhledem k tomu, že doporučením regionálních poradních sborů není vždy věnována řádná pozornost zejména v případě, že nebyla výkonnými výbory jednomyslně schválena,

1.

žádá, aby byl členům Výboru pro rybolov přiznán status pozorovatelů na zasedání Rady ministrů pro rybolov;

2.

žádá Radu, Komisi a Parlament, aby dokončily práci potřebnou k dosažení skutečné dohody, která stanoví standardní způsoby účasti členů Výboru pro rybolov Parlamentu v regionálních organizacích pro řízení rybolovu (RFMO) a jiných mezinárodních subjektech, jejichž jednání jsou věnována tématům, která mají vliv na společnou rybářskou politiku, přičemž by to v žádném případě nemělo omezovat jejich současný status pozorovatele na schůzích, pro které bylo toto ujednání dohodnuto;

3.

žádá také Radu, aby po dohodě s Komisí a Parlamentem, umožnila členům Výboru pro rybolov Parlamentu účastnit se společných výborů zřízených v rámci dohod o partnerství v odvětví rybolovu s cílem umožnit jim vykonávat nad těmito dohodami nezbytný dozor; zdůrazňuje dále, že vstup Lisabonské smlouvy v platnost bude pro Parlament znamenat více pravomocí, protože dohody o partnerství budou muset být schvalovány postupem souhlasu;

4.

upozorňuje, že je důležité zajistit, aby se zástupci Komise účastnili schůzí pracovních skupin regionálního poradního sboru a výkonných výborů pravidelněji;

5.

žádá Komisi, aby informovala Parlament o veškerých konzultacích, které se týkají otázek společné rybářské a námořní politiky;

6.

žádá Komisi, aby se zapojila do hodnocení Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství;

7.

bere na vědomí výsledek hodnocení Poradního výboru pro rybolov a akvakulturu a to, že Komise očekává vlastní doporučení tohoto výboru týkající se:

přesnějšího vymezení jeho úlohy a cílů, adekvátně zohledněných v jeho složení, se skutečně reprezentativní a větší účastí novějších členských států;

jeho pracovních metod, pokud jde o rozdělení činností mezi plenárními zasedáními a pracovními skupinami, jejich počet, pravomoci a postupy;

lepšího formulování otázek, které jsou mu předkládány;

zlepšení komunikace a informovanosti s využitím elektronických médií, přímějšího přístupu k údajům a lepšího vybavení pro překlad a tlumočení;

přiměřeného financování a nejlepších způsobů zachovávání podpůrných funkcí;

8.

zdůrazňuje, že je důležité zabránit překrývání činností, zejména s regionálními poradními sbory;

9.

zdůrazňuje, že odvětví rybolovu doposud není dostatečně zapojeno do přijímání rozhodnutí, která na ně mají vliv; poukazuje na rozdíly, v úloze a fungování, Poradního výboru pro rybolov a akvakulturu (ACFA) a regionálních poradních sborů, zatímco ACFA plní poradní úlohu pro společnou rybářskou politiku jako celek a na celém území Společenství, je úlohou regionálních poradních sborů poskytovat odborné poradenství v rámci oblasti jejich působnosti; proto se domnívá, že současná existence různých poradních orgánů napomáhá slučitelnosti s námořní a mořskou politikou a integrovaným řízením pobřežních oblastí;

10.

vyzývá Komisi, aby přijala následující opatření v souvislosti s regionálními poradními sbory:

zvýšit jejich viditelnost a podpořit účast širšího spektra zúčastněných stran;

zlepšit jejich přístup k vědeckým důkazům a údajům a navázání kontaktu s Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství;

zapojit je co nejdříve do konzultačního procesu;

poskytnout kritéria, která umožní posoudit soulad jejich poradenství s cíli společné rybářské politiky, a informovat je o jejich využívání;

11.

domnívá se, že regionální poradní sbory jsou vzhledem ke své činnosti současné době nedostatečně financovány; bere na vědomí, že Komise vydala pokyny týkající se finančního řízení, ale domnívá se, že další dialog je v tomto ohledu nezbytný a že by měly být prozkoumány alternativy k současnému systému;

12.

domnívá se, že širší účast v regionálních poradních sborech vyžaduje přezkoumání jejich složení, ale že současná rovnováha mezi rybářským průmyslem a dalšími organizacemi by neměla být narušena;

13.

vyjadřuje své znepokojení nad skutečností, že některé organizace, které se regionálních poradních sborů účastní, jako „jiné zájmové skupiny“ a mohou být jsou v menšině, opakovaně využívají své přítomnosti, aby zablokovaly rozhodnutí podporovaná většinou zástupců odvětví rybolovu a zabránila tak přijetí rozhodnutí na základě konsensu.

14.

vyzývá k navázání užších vztahů mezi regionálními poradními sbory a Parlamentem, Výborem regionů a Evropským hospodářským a sociálním výborem;

15.

vyzývá k tomu, aby se oddělovala rozhodnutí technické povahy a rozhodnutí politického charakteru; politickými rozhodnutími je třeba se zabývat z hlediska regionálního přístupu a technickými rozhodnutími z hlediska vědeckého přístupu;

16.

žádá Výbor pro rybolov, aby v souladu se zákonnými schvalovacími postupy:

jmenoval člena/členy výboru jako zprostředkovatele pro každý jednotlivý regionální poradní sbor a podával zprávy o jeho činnostech;

zajistil, aby regionální poradní sbory byly v pravidelných intervalech, a zejména v případě, že jsou na programu jednání záležitosti, ke kterým poskytují poradenství nebo doporučení, přizvány k účasti na schůzích Výboru pro rybolov v Parlamentu, aby předložily svá stanoviska nebo doporučení;

stanovil postup s cílem zajistit, aby sekretariáty Výboru pro rybolov, regionálních poradních sborů a Výboru regionálních poradních sborů byly nadále v pravidelném kontaktu a mohly si vyměňovat informace týkající se jejich činnosti, poradenství a doporučení;

pořádal každoročně konferenci za účasti regionálních poradních sborů a Komise;

17.

žádá rozpočtové orgány, aby pro výše zmíněnou činnost přidělily dostatečné finanční prostředky;

18.

žádá regionální poradní sbory, aby informovaly členy Výboru pro rybolov o svých činnostech, poradenství a doporučeních a aby je zvaly na schůze;

19.

žádá, aby všechny budoucí právní předpisy týkající se regionálních poradních sborů umožňovaly poslancům Evropského parlamentu požívat formálního statutu aktivních pozorovatelů na jejich schůzích;

20.

žádá Komisi a Výbor regionálních poradních sborů, aby souhlasily s účastí členů Výboru pro rybolov na jejich koordinačních schůzích;

21.

zdůrazňuje význam společné rybářské politiky jako způsobu zajištění existence standardů, zásad a pravidel, která je možno uplatňovat ve všech vodách Společenství a na všechny plavidla Společenství;

22.

žádá Komisi, aby plně přijala a respektovala poradní úlohu regionálních poradních sborů a s ohledem na reformu společné rybářské politiky navrhla, že by se měly regionální poradní sbory ve větší míře podílet na úkolech spojených s řízením zodpovědností,

23.

domnívá se též, že nadcházející reforma společné rybářské politiky by měla plnou měrou využít konsolidace regionálních poradních sborů za účelem zvýšení decentralizace společné rybářské politiky tak, aby mohla společná opatření být uplatňována v různých oblastech v souladu se zvláštnostmi jednotlivých druhů rybolovu a podmínek rybolovu;

24.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, regionálním poradním sborům, Poradnímu výboru pro rybolov a akvakulturu, Vědeckotechnickému a hospodářskému výboru pro rybářství, Výboru regionů, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru pro sociální dialog v odvětví mořského rybolovu a vládám a parlamentům členských států.


(1)  Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.

(2)  Úř. věst. L 80, 31.3.2000, s. 7.

(3)  Úř. věst. L 256, 3.8.2004, s. 17.

(4)  Úř. věst. L 155, 15.6.2007, s. 68.


8.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 184/79


Pátek 24. dubna 2009
Zavedení systému střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států

P6_TA(2009)0327

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2009 o zavedení systému střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států

2010/C 184 E/17

Evropský parlament,

s ohledem na návrh nařízení Rady ze dne 8. dubna 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 332/2002, kterým se zavádí systém střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států (COM(2009)0169), předložený Komisí,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 332/2002 ze dne 18. února 2002, kterým se zavádí systém střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států (1), a na svůj postoj ze dne 6. září 2001 k návrhu nařízení Rady, kterým se zavádí systém střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států (2),

s ohledem na svůj postoj ze dne 20. listopadu 2008 (3) k návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 332/2002, a na své usnesení z téhož dne o zavedení systému střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států (4),

s ohledem na články 100 a 119 Smlouvy o ES,

s ohledem na článek 103 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že Rada již zdvojnásobila strop střednědobé finanční pomoci z původních 12 000 000 000 EUR na částku 25 000 000 000 EUR na základě článků 119 a 308 Smlouvy přijetím nařízení (ES) č. 1360/2008 ze dne 2. prosince 2008 (5), kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 332/2002,

B.

vzhledem k tomu, že v rámci pomoci dohodnuté s dalšími mezinárodními finančními institucemi poskytlo Společenství půjčku ve výši 6 500 000 000 EUR Maďarsku a ve výši 3 100 000 000 EUR Lotyšsku, a vzhledem k tomu, že dalších 2 200 000 000 EUR bylo Lotyšsku přislíbeno některými členskými státy,

C.

vzhledem k tomu, že Společenství se rozhodlo poskytnout střednědobou finanční pomoc Rumunsku ve výši 5 000 000 000 EUR s ohledem na nepříznivé důsledky globální finanční krize na hospodářskou a finanční situaci v Rumunsku,

D.

vzhledem k tomu, že je upřednostňován individuální přístup k střednědobé finanční pomoci pro členské státy, aby byla zohledněna specifická situace každého členského státu,

E.

vzhledem k tomu, že je třeba posoudit dopady současné globální finanční a hospodářské krize,

F.

vzhledem k tomu, že je třeba plně uplatňovat solidaritu s těmi členskými státy, které přistoupily k Evropské unii později,

G.

vzhledem k tomu, že v souvislosti s celosvětovou finanční krizí a šířící se recesí v Evropské unii je potřebná politika zaměřená na řešení specifických problémů hospodářství těchto členských států,

1.

považuje současnou situaci za další důkaz důležitosti eura, pokud jde o ochranu členských států eurozóny, a vybízí ostatní členské státy, aby vstoupily do eurozóny, jakmile splní maastrichtská kritéria;

2.

žádá Komisi, aby reagovala na předchozí výzvy Parlamentu k analýze důsledků chování bank, které přesunuly svoje aktiva z nedávno přistoupivších členských států;

3.

vyzývá Komisi, aby co nejdříve sdělila výsledky této studie jeho Hospodářskému a měnovému výboru;

4.

uvědomuje si, že v důsledku současné finanční a hospodářskou krize je nutné výrazně zvýšit strop stanovený v nařízení (ES) č. 332/2002 pro částku úvěrů, jež mohou být poskytnuty členským státům, a to se zohledněním harmonogramu práce Parlamentu; zdůrazňuje, že toto zvýšení by zvýšilo možnost Společenství reagovat flexibilněji na další žádosti o střednědobou finanční pomoc;

5.

vítá dobrovolné dohody mezi bankami a členskými státy, které přistoupily k Evropské unii v poslední době, podle nichž tyto banky neruší úvěrové linky (např. pokud jde o Rumunsko a Vídeňskou dohodu) a dále podporuje takové iniciativy;

6.

konstatuje, že výrazné zvýšení úvěrového stropu umožní maximalizovat potenciál půjček Komise na kapitálových trzích nebo půjček od finančních institucí; dále konstatuje, že neexistuje zvláštní právní základ k tomu, aby Společenství vydávalo dluhopisy na globálním trhu, ale že Komise provádí přípravné práce s cílem umožnit dvěma nebo více členským státům vydat společně dluhopisy v eurech;

7.

vyzývá Komisi, aby se společně s Evropskou investiční bankou zabývala otázkou, jak lze překonat úvěrové problémy v reálné ekonomice s pomocí nových inovativních finančních nástrojů; poukazuje na to, že k zajištění flexibility systému střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států by se mohlo použít mnoho různých finančních nástrojů;

8.

konstatuje, že zvýšení úvěrového stropu by nemělo žádný vliv na rozpočet, protože Komise by půjčky získala na finančních trzích a uhradit by je musely přijímající členské státy; zdůrazňuje, že k dopadu na rozpočet by došlo pouze v případě, že by členský stát svůj dluh nesplatil;

9.

vítá úlohu, která se ve výše uvedeném návrhu Komise přisuzuje v případě potřeby Účetnímu dvoru;

10.

domnívá se, že podmínky spojené s poskytováním finanční pomoci by měly být v souladu s cíli Společenství, pokud jde o kvalitu veřejných výdajů, udržitelný růst a systémy sociálního zabezpečení, plnou zaměstnanost, boj proti změně klimatu a energetickou účinnost, a měly by tyto cíle podporovat;

11.

připomíná, že článek 100 Smlouvy lze použít na všechny členské státy, a vyzývá Komisi, aby předložila návrh nařízení, které by definovalo podmínky provádění tohoto ustanovení; upozorňuje na to, že článek 103 Smlouvy stanoví, že „členský stát neodpovídá za závazky ani nepřebírá závazky ústředních vlád, regionálních nebo místních orgánů nebo jiných veřejných orgánů, jiných veřejnoprávních subjektů nebo veřejných podniků jiného členského státu, aniž jsou dotčeny vzájemné finanční záruky pro společné uskutečňování určitého záměru“, a že „Rada může [v případě potřeby] upřesnit definice pro použití zákazů uvedených v článku 101“ a v tomto článku postupem podle článku 252;

12.

požaduje, aby byl Parlament informován o memorandech o porozumění uzavřených mezi Komisí a příslušnými členskými státy, v nichž jsou stanoveny podmínky půjček;

13.

žádá Komisi, aby v době poklesu ekonomiky zajistila koordinaci hospodářské politiky na úrovni Společenství a vytvořila společně s Parlamentem skupinu expertů a připravila rámec a pokyny pro memoranda o porozumění uzavíraná mezi Komisí a příslušnými členskými státy, která stanoví podmínky půjček;

14.

připomíná, že Parlament ve svých výše uvedených postojích ze dne 6 září 2001 a 20. listopadu 2008 požadoval, aby Rada každé dva roky na základě zprávy Komise, po konzultaci s Parlamentem a po přijetí stanoviska Hospodářským a finančním výborem, přezkoumala, zda zavedený systém nadále splňuje potřebu, která vedla k jeho zavedení; ptá se Rady a Komise, zda tyto zprávy byly od přijetí nařízení (ES) č. 332/2002 vypracovány;

15.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské centrální bance, euroskupině a vládám členských států.


(1)  Úř. věst. L 53, 23.2.2002, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 72 E, 21.3.2002, s. 312.

(3)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0560.

(4)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0562.

(5)  Úř. věst. L 352, 31.12.2008, s. 11.


8.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 184/82


Pátek 24. dubna 2009
Nanomateriály

P6_TA(2009)0328

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2009 o regulačních aspektech nanomateriálů (2008/2208(INI))

2010/C 184 E/18

Evropský parlament,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. června 2008 nazvané „Regulační aspekty nanomateriálů“ (KOM(2008)0366) a na doprovodný pracovní dokument útvarů Komise (SEK(2008)2036),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. května 2004 nazvané „Na cestě k evropské strategii pro nanotechnologie“ (KOM(2004)0338),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. června 2005 nazvané „Nanověda a nanotechnologie: Akční plán pro Evropu 2005–2009“ (KOM(2005)0243) („akční plán“) a své usnesení ze dne 28. září 2006 (1) o akčním plánu,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. září 2007 nazvané „Nanověda a nanotechnologie: Akční plán pro Evropu 2005–2009. První zpráva o provádění 2005–2009“ (KOM(2007)0505),

s ohledem na stanoviska Vědeckého výboru pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika (SCENIHR) k definicím a hodnocení rizik nanomateriálů (2),

s ohledem na stanovisko Vědeckého výboru pro spotřební zboží (SCCP) o bezpečnosti použití nanomateriálů v kosmetických přípravcích (3),

s ohledem na doporučení Komise o kodexu chování pro odpovědný výzkum v oblasti nanovědy a nanotechnologií (KOM(2008)0424) („kodex chování“),

s ohledem na stanovisko k etickým aspektům nanomedicíny, které Evropské komisi předložila Evropská skupina pro etiku ve vědě a nových technologiích (4),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) (5),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES ze dne 16. února 1998 o uvádění biocidních přípravků na trh (6),

s ohledem na směrnici Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (7) a jejích dceřiných směrnic,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků (8), jakož i specifické právní předpisy týkající se výrobků, a zejména na směrnici Rady 76/768/EHS ze dne 27. července 1976 o sbližování právních předpisů členských států s ohledem na kosmetické prostředky (9),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (10), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách (11), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy (12), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003 o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů (13), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 ze dne 27. ledna 1997 o nových potravinách a nových složkách potravin (14),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES, a změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (15),

s ohledem na právní předpisy Společenství v oblasti životního prostředí, zejména na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/1/ES ze dne 15. ledna 2008 o integrované prevenci a omezování znečištění (16), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (17) a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/12/ES ze dne 5. dubna 2006 o odpadech (18),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě (19),

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A6-0255/2009),

A.

vzhledem k tomu, že od používání nanomateriálů a nanotechnologií (dále jen „nanomateriály“) lze očekávat významné pokroky vyplývající z nespočetného množství využití pro spotřebitele, pacienty a životní prostředí, neboť nanomateriály se mohou vyznačovat odlišnými nebo novými vlastnostmi ve srovnání se stejnými látkami nebo materiály v obvyklé formě,

B.

vzhledem k tomu, že se očekává, že tyto pokroky v oblasti nanomateriálů budou mít výzmamný vliv na přijímání politických rozhodnutí v oblasti veřejného zdravotnictví, zaměstnanosti, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, informační společnosti, energetiky, dopravy, bezpečnosti a vesmíru,

C.

vzhledem k tomu, že navzdory zavedení specifické evropské strategie v oblasti nanotechnologií a následnému přidělení přibližně 3 500 000 000 EUR na výzkum v oblasti nanověd v rámci sedmého rámcového programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (FP7), Evropská unie i nadále zaostává za svými současnými hlavními konkurenty, tedy Spojenými státy, Japonskem a Jižní Koreou, což jsou země, které se podílejí na více než polovině investic v této oblasti a na dvou třetinách patentů, které jsou na světě registrovány,

D.

vzhledem k tomu, že díky nepatrné velikosti nanomateriály potenciálně představují významná nová rizika, jako je zvýšená reaktivita a mobilita, jež by mohly vést ke zvýšené toxicitě ve spojení s volným pronikáním do lidského těla a skrze zcela odlišné interferenční mechanismy by mohly zasahovat do fyziologických procesů lidí a druhů přítomných v životním prostředí,

E.

vzhledem k tomu, že se bezpečný rozvoj nanomateriálů může stát důležitým příspěvkem ke zvýšení konkurenceschopnosti hospodářství Evropské unie a dosažení cílů Lisabonské strategie,

F.

vzhledem k tomu, že stávající debata o nanomateriálech se vyznačuje nedostatkem informací a znalostí, což vede ke sporům, jež začínají již na úrovni definic:

a)

týkajících se velikosti: přibližné označení velikosti („v řádu 100 nm nebo méně“) versus konkrétní velikost („rozmezí od 1 do 100 nm“),

b)

týkajících se odlišných nebo nových vlastností: odlišné či nové vlastnosti, jež jsou výsledkem velikosti, včetně počtu částic, povrchové struktury a povrchové aktivity, jako nezávislé kritérium oproti používání takových vlastností jako dodatečného kritéria pro definici nanomateriálů,

c)

týkajících se problematických vlastností: omezení definice nanomateriálů na určité vlastnosti (např. nerozpustné a perzistentní), anebo nedělat taková omezení,

G.

vzhledem k tomu, že v současné době nemáme dokonale vypracovaný soubor definic, i když je k dispozici či se připravuje řada mezinárodních norem, které definují „velikost v řádu nanometrů“ jako „mající jeden nebo více rozměrů v řádu 100 nm nebo méně“ a často rozlišují mezi:

nanoobjekty, které jsou definovány jako „samostatné části materiálů s jedním, dvěma nebo třemi rozměry v řádu nanometrů“, tj. jako materiály tvořené samostatnými objekty o velmi malých rozměrech,

materiály s nanostrukturou, které jsou definovány jako materiály „s vnitřní nebo povrchovou strukturou v řádu nanometrů“, tj. obsahují např. dutiny malých rozměrů,

H.

vzhledem k tomu, že neexistují žádné jasné informace o skutečném využívání nanomateriálů ve spotřebitelských výrobcích, např.:

přestože seznamy renomovaných institucí obsahují více než 800 spotřebitelských výrobků, u kterých výrobci uvedli použití nanotechnologie, a které jsou v současné době na trhu, obchodní sdružení týchž výrobců tyto číselné údaje zpochybňují s odůvodněním, že jsou nadhodnoceny, aniž by sama předložila jakékoli konkrétní číselné údaje,

přestože podnikům nečiní nejmenší problémy používat na svých výrobcích označení „nano“, neboť termín „nano“ se zdá mít kladný marketinkový účinek, rozhodně se staví proti požadavkům na objektivní označování,

I.

vzhledem k tomu, že požadavky na jednoznačné oznamování použití nanomateriálů, informování spotřebitelů a bezpodmínečné uplatňování směrnice 2006/114/ES jsou nezbytné k tomu, aby o použití nanomateriálů mohly být poskytovány spolehlivé informace,

J.

vzhledem k tomu, že zprávy o potenciálních výhodách nanotechnologie předvídají téměř nekonečný rozsah možností jejího budoucího využívání, ale neposkytují spolehlivé informace o jejím současném využívání,

K.

vzhledem k tomu, že existuje velká polemika o možnosti hodnocení bezpečnosti nanomateriálů; vzhledem k tomu, že vědecké výbory a agentury Evropské unie poukazují na velké nedostatky nejen v klíčových údajích, ale dokonce i v metodách používaných při získávání těchto údajů; vzhledem k tomu, že Evropská unie proto musí více investovat do přiměřeného hodnocení nanomateriálů s cílem doplnit chybějící vědomosti a vyvinout a zavést co nejrychleji a ve spolupráci se svými agenturami a mezinárodními partnery metody hodnocení a vhodnou a harmonizovanou metrologii a názvosloví,

L.

vzhledem k tomu, že Vědecký výbor pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika (SCENIHR) zjistil, že v případě některých nanomateriálů existují specifická zdravotní rizika a toxické účinky na organizmy; vzhledem k tomu, že výbor SCENIHR kromě toho zjistil, že všeobecně chybějí kvalitní údaje o expozici osob a životního prostředí, a dospěl tudíž k závěru, že poznatky o metodologii týkající se jak expozice, tak i zjišťování rizik je nutné dále rozvíjet, ověřovat a standardizovat,

M.

vzhledem k tomu, že stávající financování environmentálních, zdravotních a bezpečnostních aspektů nanomateriálů v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum zdaleka nepostačuje; vzhledem k tomu, že hodnotící kritéria pro udělování výzkumných projektů, které by hodnotily bezpečnost nanomateriálů v rámci sedmého rámcového programu jsou navíc příliš restriktivní (tj. mají úzký inovační profil) a nejsou dostatečnou pobídkou k co nejrychlejšímu rozvoji vědeckých metod používaných k hodnocení nanomateriálů; vzhledem k tomu, že je nezbytné přidělovat dostatečné zdroje pro financování výzkumu zaměřeného na bezpečný vývoj a používání nanomateriálů,

N.

vzhledem k tomu, že poznatky o potenciálních zdravotních rizicích nanomateriálů a jejich dopadu na životní prostředí významně zaostávají v důsledku velmi rychlého rozvoje v oblasti nanomateriálů za rozvojem trhu, což vede ke vzniku základních otázek ohledně toho, zda je současný model dozoru v této oblasti schopen zabývat se otázkou nově vznikajících technologií v „reálném čase“,

O.

vzhledem k tomu, že ve svém usnesení o nanovědě a nanotechnologiích ze dne 28. září 2006 Parlament vyzýval k tomu, aby ještě předtím, než tyto částice budou uvedeny do výroby a na trh, byly účinky nanočástic, které nejsou snadno rozpustitelné nebo biologicky odbouratelné, přezkoumány v souladu se zásadou obezřetnosti,

P.

vzhledem k tomu, že hodnota sdělení Komise nazvaného „Regulační aspekty nanomateriálů“ je poměrně oslabená tím, že v ní chybí informace o specifických vlastnostech nanomateriálů, jejich skutečném využívání, potenciálních rizicích a výhodách, a že se tedy nezabývá legislativními a politickými úkoly, které vyplývají ze specifických vlastností nanomateriálů, což vede k tomu, že představuje pouze obecný právní přehled upozorňující na neexistenci konkrétních ustanovení o nanomateriálech v současných právních předpisech Společenství,

Q.

vzhledem k tomu, že by nanomateriály měly být zahrnuty do komplexních, diferencovaných a přizpůsobených právních předpisů založených na zásadě obezřetnosti (20), zásadě odpovědnosti výrobce zajistit bezpečnou výrobu a zásadě „znečišťovatel platí“, a zajistit tak bezpečnou výrobu, používání a likvidaci nanomateriálů, a to předtím, než je tato technologie uvedena na trh, a zároveň je třeba se vyhnout systematickému uplatňování všeobecného moratoria nebo nediferencovanému uplatňování různých způsobů při využívání nanomateriálů,

R.

vzhledem k tomu, že téměř nekonečné množství aplikací nanotechnologií v tak odlišných odvětvích jako je oblast elektroniky, textilií, biomedicíny, výrobků pro hygienickou péči, čistících prostředků, potravin či energetiky znemožňuje zavést jediný regulační rámec na úrovni Společenství,

S.

vzhledem k tomu, že v souvislosti s nařízením REACH již panuje všeobecná shoda v tom, že je zapotřebí dalších pokynů a poradenství týkajících se nanomateriálů, zejména ohledně označování příslušných látek, jakož i přizpůsobení metod posuzování rizika; vzhledem k tomu, že při podrobnějším prostudování nařízení REACH lze v souvislosti s nanomateriály odhalit několik dalších nedostatků, kterými je třeba se zabývat,

T.

vzhledem k tomu, že právní předpisy v oblasti nakládání s odpady neobsahují ustanovení týkající se nanomateriálů, a existuje tudíž nebezpečí, že nebudou správně uplatňovány,

U.

vzhledem k tomu, že nanomateriály jsou po celou dobu svého životního cyklu velkým otazníkem, pokud jde o zdraví a bezpečnost při práci, neboť mnoho pracovníků ve výrobě je těmto materiálům vystavováno, aniž by bylo známo, zda uplatňované bezpečnostní postupy a přijatá ochranná opatření jsou dostatečné a účinné; konstatuje, že se předpokládá, že počet a rozmanitost pracovníků vystavených vlivům nanomateriálů v budoucnu vzroste,

V.

vzhledem k tomu, že ve významných pozměňovacích návrzích týkajících se nanomateriálů, jež byly přijaty v rámci prvního čtení mezi Radou a Evropským parlamentem v souvislosti s přepracováváním směrnice o kosmetických výrobcích (21) a významné změny přijaté Evropským parlamentem v prvním čtení při revizi nařízení o nových potravinách (22), se zdůrazňuje, že právní předpisy Společenství by se jednoznačně měly upravit tak, aby řešily otázku nanomateriálů,

W.

vzhledem k tomu, že probíhající diskuze o regulačních aspektech nanomateriálů zůstává do značné míry omezena na odborné kruhy, i když je pravděpodobné, že nanomateriály s sebou přinesou celou škálu společenských změn, což vyžaduje konzultaci široké veřejnosti,

X.

vzhledem k tomu, že široké uplatňování patentů na nanomateriály, jakož i přílišné náklady na patenty a neexistence opatření usnadňujících přístup k patentům pro velmi malé podniky a pro MSP, by mohly zpomalit další inovaci,

Y.

vzhledem k tomu, že pravděpodobné sbližování nanotechnologie s biotechnologií, biologií, kognitivními vědami a informační technologií vyvolává závažné otázky vztahující se k etice, bezpečnosti, ochraně a dodržování základních práv, jež je třeba analyzovat prostřednictvím nového stanoviska Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nových technologiích,

Z.

vzhledem k tomu, že pro zajištění bezpečného, integrovaného a odpovědného výzkumu v oblasti nanomateriálů je kodex chování nezbytným nástrojem; vzhledem k tomu, že tento kodex chování musí přijmout a dodržovat všichni výrobci, kteří chtějí vyrábět nebo uvádět zboží na trh,

AA.

vzhledem k tomu, že při revizi všech relevantních právních předpisů Společenství by se měla u nanomateriálů uplatnit zásada „žádné údaje, žádný trh“,

1.

je přesvědčen, že používání nanomateriálů by mělo odpovídat skutečným potřebám občanů a že výhody nanomateriálů by měly být využity pouze v rámci jasného regulačního rámce (legislativních a jiných ustanovení), který se v výslovně zabývá stávajícími a předpokládanými způsoby použití nanomateriálů, jakož i samotnou podstatou z hlediska jejich účinků na zdraví, životní prostředí a bezpečnost;

2.

vyjadřuje politování nad neexistencí řádného hodnocení skutečného uplatňování obecných ustanovení právních předpisů Společenství s ohledem na skutečnou povahu nanomateriálů;

3.

v situaci, kdy ještě nebylo provedeno řádné vyhodnocení stávajících právních předpisů Společenství a kdy v nich neexistují žádná konkrétní ustanovení týkající se nanomateriálů, nesouhlasí se závěry Komise, v nichž se uvádí, že a) současné legislativní předpisy v podstatě pokrývají příslušná rizika vztahující se k nanomateriálům a b) ochrana zdraví, bezpečnosti a životního prostředí potřebuje být z velké části rozšířena zlepšením uplatňování stávajících právních předpisů, když se vzhledem k neexistenci příslušných údajů a metod k posouzení rizik nanomateriálů jejich riziky nemůže účinně zabývat;

4.

domnívá se, že „bezpečný, odpovědný a integrovaný přístup“ k nanotechnologiím doporučovaný Evropskou unií je ohrožen nedostatkem informací o používání a bezpečnosti nanomateriálů, které se již nacházejí na trhu, a to zejména v případech citlivých aplikací, jako jsou výrobky určené k osobní spotřebě;

5.

vyzývá Komisi, aby během dvou let přezkoumala veškeré příslušné právní předpisy s cílem zajistit aby veškeré používání nanomateriálů ve výrobcích s potencionálními dopady na zdraví, životní prostředí nebo bezpečnost po celou dobu jejich životního cyklu bylo bezpečné, a s cílem zajistit, aby právní ustanovení a nástroje uplatňování odrážely konkrétní vlastnosti nanomateriálů, kterým mohou být vystaveni pracovníci, spotřebitelé a/nebo životní prostředí;

6.

zdůrazňuje, že takový přezkum není nezbytný jen za účelem zajištění dostatečné ochrany lidského zdraví a životního prostředí, ale také k zajištění jistoty a předvídatelnosti pro hospodářské subjekty, jakož i důvěry veřejnosti;

7.

vyzývá k zavedení komplexní vědecky podložené definice nanomateriálů v právních předpisech Společenství jako součásti konkrétních pozměňovacích návrhů týkajících se nanomateriálů učiněných k příslušným horizontálním právním předpisům a předpisům pro jednotlivá odvětví;

8.

vyzývá Komisi, aby podporovala přijetí harmonizované definice nanomateriálů na mezinárodní úrovni a podle toho přijala příslušný evropský právní rámec;

9.

považuje za obzvláště důležité zabývat se výslovně nanomateriály alespoň v rámci rozsahu právních předpisů týkajících se chemických látek (REACH, biocidy), potravin (potraviny, potravinové přísady, potravinářské a krmivové výrobky z geneticky upravených organismů), příslušných právních předpisů o ochraně pracovníků, jakož i právních předpisů o kvalitě vzduchu, vody a odpadu;

10.

vyzývá k uplatňování „povinné péče“ v případě výrobců, kteří chtějí uvádět nanomateriály na trh, a vyzývá je, aby dodržovali evropský kodex chování pro odpovědný výzkum v oblasti nanovědy a nanotechnologií;

11.

konkrétně dále žádá Komisi, aby zhodnotila, zda je potřebné zrevidovat nařízení REACH týkající se mimo jiné:

zjednodušené registrace vyrobených či dovezených nanomateriálů o hmotnosti nižší než 1 tuna,

posuzování všech nanomateriálů jako nových látek,

zprávy o chemické bezpečnosti, jejíž součástí bude posouzení expozice u všech registrovaných nanomateriálů,

požadavků týkajících se oznamování pro všechny nanomateriály, které jsou uváděny na trh samotné nebo obsažené v přípravcích či v předmětech;

12.

konkrétně dále žádá Komisi, aby zhodnotila, zda je potřebné zrevidovat právní předpisy týkající se mimo jiné:

samostatné položky pro nanomateriály v seznamu odpadů stanoveném v rozhodnutí 2000/532/ES (23),

změny kritérií pro přijímání odpadů na skládky v rozhodnutí 2003/33/ES (24),

přepracování příslušných mezních hodnot emisí pro spalování odpadu tak, aby kromě hmotnosti mohlo být uplatňováno měřítko počtu částic a/nebo povrchu;

13.

konkrétně dále žádá Komisi, aby zhodnotila, zda je potřebné přepracovat mezní hodnoty emisí a normy kvality životního prostředí v právních předpisech týkajících se ovzduší a vody, aby kromě hmotnosti mohlo být uplatňováno také měřítko počtu částic a/nebo povrchu, a tyto předpisy tak odpovídajícím způsobem upravovaly i otázku nanomateriálů;

14.

zdůrazňuje význam toho, aby Komise a/nebo členské státy zajistily plný soulad a uplatňování zásad právních předpisů Společenství týkajících se zdraví a bezpečnosti pracovníků při práci s nanomateriály, včetně odpovídajícího školení pro odborníky na oblast zdraví a bezpečnosti, které je nezbytné v zájmu prevence před známými a potenciálně škodlivými účinky expozice nanomateriálům;

15.

konkrétně dále žádá Komisi, aby zhodnotila, zda je potřebné zrevidovat právní předpisy v oblasti ochrany pracovníků týkající se mimo jiné:

používání nanomateriálů pouze v uzavřených systémech nebo jinými způsoby, které brání expozici pracovníků, dokud nebude možné spolehlivě zjistit a regulovat expozici,

jasného stanovení odpovědnosti výrobců a zaměstnavatelů, kteří využívají nanomateriály,

zjištění, zda jsou zohledněny všechny způsoby expozice (vdechování, styk s kůži a jiné);

16.

vyzývá Komisi, aby do června 2011 vypracovala seznam různých typů a způsobů použití nanomateriálů na evropském trhu a zároveň respektovala odůvodněná obchodní tajemství, jako jsou např. receptury, a poté tento seznam zveřejnila; dále žádá Komisi, aby současně informovala o bezpečnosti těchto nanomateriálů;

17.

znovu opakuje svou výzvu, aby spotřebitelům byly poskytovány informace o použití nanomateriálů ve spotřebitelských výrobcích: všechny složky přítomné ve formě nanomateriálů v látkách, směsích nebo předmětech by měly být jasně označeny na výrobku (např. v seznamu složek uvedením slova „nano“ před název dané složky v závorce);

18.

vyzývá k řádnému uplatňování směrnice 2006/114/ES s cílem zamezit klamavé reklamě ve spojitosti s nanomateriály;

19.

vyzývá, aby byly s použitím multidisciplinárního přístupu co nejrychleji vytvořeny vhodné zkušební protokoly a metrologické normy, jejichž cílem bude posoudit rizika spojená s nanomateriály a expozicí pracovníků těmto látkám během celého jejich životního cyklu, včetně případu nehod;

20.

vyzývá k výraznému posílení financování výzkumu nanomateriálů z hlediska jejich účinků na životní prostředí, zdraví a bezpečnost po celý jejich životní cyklus, např. vytvořením zvláštního evropského fondu v rámci sedmého rámcového programu; konkrétně dále žádá Komisi, aby přehodnotila kritéria hodnocení v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum tak, aby se jeho prostřednictvím daleko více podporoval a financoval výzkum zaměřený na zdokonalení vědecké metodiky pro hodnocení nanomateriálů;

21.

vyzývá Komisi, aby využitím stávajících mechanismů (např. za pomoci pracovní podskupiny pro nanomateriály složené ze zástupců příslušných orgánů odpovědných za plnění úkolů dle nařízení REACH) nebo případným vytvořením dalších mechanismů podporovala koordinaci a výměnu mezi členskými státy, pokud jde o výzkum a vývoj, posouzení rizik, vypracování pokynů a regulaci nanomateriálů;

22.

žádá Komisi a členské státy, aby co nejdříve navrhly vytvoření trvalé a nezávislé evropské sítě, která by byla odpovědná za dohled nad nanotechnologiemi a nanomateriály a provádění programu základního a aplikovaného výzkumu týkajícího se metod tohoto dohledu (zejména v oblasti metrologie, detekce, toxicity a epidemiologie);

23.

vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci celé EU zahájily diskusi o nanotechnologiích a nanomateriálech a o regulačních aspektech nanomateriálů;

24.

uznává, že je nezbytné odstranit překážky, které zejména velmi malým podnikům a MSP brání v přístupu k patentům, a současně vyzývá k tomu, aby patentní práva byla omezena na konkrétní použití nebo způsoby výroby nanomateriálů a aby byla jen výjimečně rozšířena na nanomateriály samotné s cílem zabránit zpomalování inovace;

25.

domnívá se, že je třeba zavčas vypracovat přísné etické pokyny, zejména pokud jde o nanomedicínu, které by se týkaly např. práva na soukromí, svobodného a informovaného souhlasu či neterapeutických zásahů prováděných na lidském těle, avšak zároveň je třeba podpořit tuto perspektivní mezioborovou oblast, která uplatňuje průlomové technologie, jako jsou molekulární zobrazování a diagnostika, což může velmi výrazně napomoci včasnému stanovení diagnózy a inteligentní a účinné léčbě mnoha chorob; žádá Evropskou skupinu pro etiku ve vědě a nových technologiích o vydání stanoviska na toto téma, v němž naváže na své stanovisko č. 21 ze dne 17. ledna 2007 o etických aspektech nanomedicíny a přihlédne k etickému názoru, jež uveřejnily subjekty zabývající se etikou v jednotlivých členských státech EU, a k práci vynaložené mezinárodními organizacemi jako např.UNESCO;

26.

vyzývá Komisi a členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost sociálnímu rozměru rozvoje nanotechnologií; dále se domnívá, že je nezbytné, aby byla v co nejranější fázi zajištěna aktivní účast příslušných sociálních partnerů;

27.

vyzývá Komisi, aby posoudila, zda je zapotřebí zrevidovat právní předpisy tak, aby řešily otázku nanomateriálů, které jsou vytvořeny neúmyslně jako vedlejší produkty při procesech spalování;

28.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.


(1)  Úř. věst. C 306 E, 15.12.2006, s. 426.

(2)  Stanovisko k „vědeckým aspektům stávajících a navrhovaných definic vztahujících se k výrobkům nanovědy a nanotechnologií; 29. listopadu 2007“; http://ec.europa.eu/health/ph_risk/committees/04_scenihr/docs/scenihr_o_012.pdf. A doprovodné informace útvarů Komise týkající se stanoviska Vědeckého výboru pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika (SCENIHR) k vědeckým aspektům stávajících a navrhovaných definic vztahujících se k výrobkům nanovědy a nanotechnologií; http://ec.europa.eu/health/ph_risk/committees/04_scenihr/docs/scenihr_oc_012.pdf. Stanovisko o vhodnosti metodiky hodnocení rizika v souladu s dokumenty s technickými pokyny pro nové a stávající látky za účelem posouzení rizik nanomateriálů; 21. a 22. června 2007; http://ec.europa.eu/health/ph_risk/committees/04_scenihr/docs/scenihr_o_010.pdf. Upravené stanovisko (po veřejné konzultaci) k vhodnosti stávajících metodik pro posuzování potenciálních rizik spojených se záměrně vytvořenými i náhodnými produkty nanotechnologií; 10 března 2006; http://ec.europa.eu/health/ph_risk/committees/04_scenihr/docs/scenihr_o_003b.pdf. Stanovisko pro posuzování rizik spojených s produkty nanotechnologií; 19. ledna 2009; http://ec.europa.eu/health/ph_risk/committees/04_scenihr/docs/scenihr_o_023.pdf.

(3)  Stanovisko o bezpečnosti použití nanomateriálů v kosmetických přípravcích; 18. prosince 2007; http://ec.europa.eu/health/ph_risk/committees/04_sccp/docs/sccp_o_123.pdf.

(4)  Stanovisko č. 21, 17. ledna 2007.

(5)  Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 123, 24.4.1998, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1.

(8)  Úř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4.

(9)  Úř. věst. L 262, 27.9.1976, s. 169.

(10)  Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.

(11)  Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 16.

(12)  Úř. věst. L 109, 6.5.2000, s. 29.

(13)  Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 24.

(14)  Úř. věst. L 43, 14.2.1997, s. 1.

(15)  Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1.

(16)  Úř. věst. L 24, 29.1.2008, s. 8.

(17)  Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.

(18)  Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 9.

(19)  Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21.

(20)  Sdělení Komise ze dne 2. února 2000 o zásadě obezřetnosti (KOM(2000)0001).

(21)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 24. března 2009, přijaté texty, P6_TA(2009)0158.

(22)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 25. března 2009, přijaté texty, P6_TA(2009)0171.

(23)  Rozhodnutí Komise 2000/532/ES ze dne 3. května 2000 kterým se nahrazuje rozhodnutí 94/3/ES, kterým se stanoví seznam odpadů podle čl. 1 písm. a) směrnice Rady 75/442/EHS o odpadech a rozhodnutí Rady 94/904/ES, kterým se stanoví seznam nebezpečných odpadů podle čl. 1 odst. 4 ve smyslu směrnice Rady 91/689/EHS o nebezpečných odpadech (Úř. věst. L 226, 6.9.2000, s. 3).

(24)  Rozhodnutí Rady 2003/33/ES ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví kritéria a postupy pro přijímání odpadů na skládky podle článku 16 a přílohy II směrnice 1999/31/ES (Úř. věst. L 11, 16.1.2003, p. 27).


8.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 184/90


Pátek 24. dubna 2009
Výroční rozprava o pokroku dosaženém v roce 2008 při vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva

P6_TA(2009)0329

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2009 k výroční rozpravě o pokroku, kterého bylo v roce 2008 dosaženo při vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva (články 2 a 39 Smlouvy o EU)

2010/C 184 E/19

Evropský parlament,

s ohledem na články 2, 6 a 39 Smlouvy o EU a články 13, 17 až 22, 61 až 69, 255 a 286 Smlouvy o ES, jež jsou hlavním právním základem pro vývoj EU a Společenství jako prostoru svobody, bezpečnosti a práva,

s ohledem na otázky k ústnímu zodpovězení Radě (B6-0489/2008) a Komisi (B6-0494/2008), o nichž se debatovalo na plenárním zasedání dne 17. prosince 2008,

s ohledem na čl. 108 odst. 5 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že deset let po vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost:

je acquis EU v oblasti svobody, bezpečnosti a práva značně rozsáhlé, čímž se potvrdilo rozhodnutí členských států extenzivně zapojit orgány Evropské unie do tvorby politik v této oblasti, aby byla občanům Unie zaručena svoboda, bezpečnost a právo,

má podle pravidelných průzkumů Eurobarometru většina občanů Unie ve zvýšené míře pocit, že opatření na úrovni EU jsou přínosná ve srovnání s opatřeními přijatými pouze na vnitrostátní úrovni, a dvě třetiny občanů podporují opatření EU, která propagují a chrání základní práva (včetně práv dětí) a rovněž boj proti organizovanému zločinu a terorismu, a pouze 18 % z nich se domnívá, že opatření na úrovni EU přínosná nejsou,

B.

vzhledem k tomu, že pozitivní skutečnosti uvedené výše nemohou kompenzovat:

přetrvávající právní slabiny a složitost rozhodovacího procesu v EU, zejména v oblastech, jako je policejní a soudní spolupráce v trestních věcech, kterým chybí odpovídající demokratická a soudní kontrola na úrovni EU,

neochotu většiny členských států posílit politiky související se základními právy a právy občanů; současně se zdá, že je stále důležitější zaměřovat se nejen na přeshraniční případy, aby nevznikaly dvojí normy v rámci téhož členského státu,

pokračující potřebu dalšího rozvoje a řádného provádění společné přistěhovalecké a azylové politiky EU, u níž oproti harmonogramu dohodnutému v rámci Haagského programu a Evropského paktu o přistěhovalectví a azylu dochází ke zpoždění,

obtíže, jimž čelí Komise při zajišťování včasného a správného uplatňování mnoha nedávno přijatých právních předpisů Společenství a při vyřizování velkého objemu korespondence, stížností a rostoucího počtu případů porušení předpisů,

potřebu extenzivnějšího zapojení Evropského parlamentu a národních parlamentů do hodnocení skutečného dopadu právních předpisů EU na daná odvětví,

dosud nedostatečně rozvinutou síť zástupců občanské společnosti a zúčastněných stran v každé oblasti politiky prostoru svobody, bezpečnosti a práva; stojí za povšimnutí, že teprve nedávno ministři spravedlnosti členských států rozhodli vybudovat síť zaměřenou na vzájemné posílení vnitrostátních právních předpisů, k čemuž by mělo dojít i v ostatních oblastech prostoru svobody, bezpečnosti a práva,

skutečnost, že dokonce i mezi agenturami EU se spolupráce rozvíjí pomalu a rizika jsou stále složitější vzhledem k tomu, že se násobí počet ostatních orgánů, které vykonávají na úrovni EU operativní úkoly,

C.

vzhledem k tomu, že je nutno připomenout:

obezřetný postoj, který i nadále zaujímá Rada a Komise poté, co Parlament přijal dne 25. září 2008 usnesení k výroční rozpravě za rok 2007 o pokroku při vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva (články 2 a 39 Smlouvy o EU) (1) a během rozprav v plénu v prosinci 2008 o ochraně základních práv v Evropské unii a o pokroku v prostoru svobody, bezpečnosti a práva,

podporu, kterou poskytují národní parlamenty širší meziparlamentní spolupráci, zejména v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, jak se ukázalo v jejich příspěvcích do obecných rozprav a při konkrétních příležitostech, jaké představují např. revize pravidel EU o transparentnosti, rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV ze dne 13. června 2002 o boji proti terorismu (2), nové právní předpisy EU o využívání jmenné evidence cestujících (3), uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států (4), hodnocení směrnice Rady 2003/9/ES ze dne 27. ledna 2003, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl (5), a podporu, kterou poskytují soudní spolupráci v trestních a občanských věcech,

1.

vyzývá ty členské státy, které dosud neratifikovaly Lisabonskou smlouvu, aby tak učinily co nejdříve, neboť tato smlouva vyřeší významné nedostatky v prostoru svobody, bezpečnosti a práva tím, že:

vytvoří soudržnější, transparentnější a právně zdravější rámec,

posílí ochranu základních práv tím, že Listina základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) bude závazná, a umožní přistoupení EU k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod,

poskytne občanům Unie a občanské společnosti pravomoci jejich zapojením do legislativního procesu a poskytnutím rozsáhlejšího přístupu k Soudnímu dvoru Evropských společenství,

zapojí Evropský parlament a národní parlamenty do hodnocení politik EU a tím dosáhne větší odpovědnosti evropských a vnitrostátních správních orgánů;

2.

vyzývá Evropskou radu, Radu a Komisi, aby:

a)

formálně zapojily nově zvolený Evropský parlament do přijímání příštího víceletého programu prostoru svobody, bezpečnosti a práva na období 2010–2014, protože tento program by po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost měla uplatňovat především Rada a Parlament postupem spolurozhodování; vzhledem k tomu, že takový víceletý program by měl rovněž daleko přesahovat návrhy obsažené ve zprávách „skupin pro budoucnost“ Rady, měly by být zapojeny i národní parlamenty, protože by měly hrát významnou úlohu při vytváření priorit a při jejich uplatňování na vnitrostátní úrovni;

b)

se zaměřily na budoucí víceletý program, a především na zlepšení základních a občanských práv, jak to nedávno doporučil Parlament ve svém usnesení ze dne 14. ledna 2009 o situaci v oblasti lidských práv v Evropské unii 2004-2008 (6), rozpracováním cílů a zásad stanovených v Listině, kterou orgány vyhlásily v Nice v roce 2000 a poté znovu ve Štrasburku dne 12. prosince 2007;

3.

domnívá se, že je naléhavě nutné a vhodné, aby Komise:

a)

bezodkladně přijala iniciativy ke zlepšení ochrany občanských práv, jako je ochrana údajů, diplomatická a konzulární ochrana a svoboda pohybu a bydliště;

b)

vytvořila mechanismus k zajištění extenzivnějšího zapojení občanů do definování obsahu občanství Unie vytvořením metody konzultace a podporou vzájemných kontaktů zúčastněných stran;

c)

předložila plně rozvinutý program opatření EU, která posilují procesní práva obžalovaných a nezbytné záruky ve fázích před začátkem a po skončení řízení, zejména když se jedná o státního příslušníka jiné země než té, v níž probíhá řízení, a obecněji aby vytvořila kontrolu evropského trestního soudnictví a bezpečnostních opatření s ohledem na ochranu práv občanů;

d)

pravidelně shromažďovala a šířila všechny příslušné neutrální údaje o vývoji hlavních politik prostoru svobody, bezpečnosti a práva, jako jsou migrační toky, vývoj organizovaného zločinu a zejména terorismu (viz posouzení hrozeb organizované trestné činnosti 2008 vypracované EU a zpráva o stavu a vývoji terorismu v EU 2008 vydaná Europolem);

e)

co nejdříve předložila dosud nepřijaté právní nástroje o dalších kategoriích „modrých karet EU“ pro pracovníky ze třetích zemí, např. sezonní pracovníky, dočasně vyslané zaměstnance a placené stážisty, a o mandátu agentury FRONTEX; zejména pak, aby pro agenturu FRONTEX zajistila odpovídající zdroje tak, aby agentura mohla plnit své cíle a mohla plně a průběžně Parlament informovat o jednáních o dohodách se třetími zeměmi v oblasti přistěhovalectví;

f)

vytvořila evropskou politiku vnitřní bezpečnosti, která by měla doplňovat vnitrostátní bezpečnostní plány, aby občané Unie a národní parlamenty měly jasnou představu o přínosu opatření EU; zejména aby posílila politiku EU týkající se boje proti určitým druhům organizované trestné činnosti, jako je počítačová trestná činnost, obchodování s lidmi, sexuální zneužívání dětí a korupce tím, že přijme účinná opatření a využije všech možných nástrojů spolupráce k dosažení měřitelných výsledků, včetně podniknutí kroků za účelem přijetí právního nástroje na zabavení finančních aktiv a majetku mezinárodních zločineckých organizací a jejich použití na sociální účely;

g)

i nadále uplatňovala zásadu vzájemného uznávání právních rozhodnutí v občanském i trestním soudnictví ve všech stádiích soudního řízení, zejména pokud jde o trestní soudnictví, aby byl zajištěn celoevropský systém uznávání a vzájemného přijímání důkazních materiálů s co největším zohledněním základních práv;

h)

doplnila vývoj vzájemného uznávání řadou opatření posilujících vzájemnou důvěru, zejména určitým sblížením věcných a procesních otázek trestního práva, procesních práv, zdokonalením vzájemného hodnocení fungování soudních systémů a zlepšením způsobů budování vzájemné důvěry v rámci soudní profese, jako je posílení odborné přípravy v soudnictví a podpora vzájemných kontaktů;

i)

vytvořila transparentní a účinnou vnější strategii EU v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva založenou na důvěryhodné politice, zejména v oblastech, kde má Společenství výhradní pravomoci, např. pokud jde o dohody o zpětném přebírání osob, ochranu vnějších hranic a vízové politiky (jak tomu je v případě otázky zrušení vízové povinnosti při cestách do USA);

j)

vyzvala Radu, aby pravidelně konzultovala Parlament i v případě mezinárodních dohod zabývajících se soudní a policejní spoluprácí v trestních věcech, protože skutečnost, že to Rada v současné době odmítá, je v rozporu se zásadou loajální spolupráce a demokratické odpovědnosti EU; vyzývá především Komisi, aby předložila kritéria pro rozvoj vhodné evropské politiky týkající se dohod se třetími zeměmi o vzájemné právní pomoci nebo vydávání osob v trestních věcech s ohledem na zásadu nediskriminace mezi občany EU a občany dotčené třetí země;

k)

zavedla specifické právní předpisy zaručující diplomatickou a konzulární ochranu všem občanům Unie bez ohledu na to, zda má dotyčný členský stát na území třetí země zastoupení;

l)

předložila nové návrhy s cílem splnit rozsudky Soudního dvora o ochraně základních práv v případě zmrazení majetku fyzických a právnických osob, rovněž s ohledem na rozsudky Evropského soudního dvora o seznamu uvedeném v přílohách rozhodnutí Rady, kterými se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 2580/2001 ze dne 27. prosince 2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu (7);

m)

posílila vzájemnou důvěru a solidaritu mezi správními orgány členských států, tím, že:

ve spolupráci s Radou Evropy stanoví vyšší normy kvality jak soudní (8), tak i policejní spolupráce;

posílí a zdemokratizuje mechanismy vzájemného hodnocení, které již byly stanoveny v rámci schengenské spolupráce a boje proti terorismu;

rozšíří model vzájemného hodnocení a pomoci mezi členskými státy vytvořený pro schengenský prostor na všechny politiky prostoru svobody, bezpečnosti a práva, ať již se jedná o občany ostatních členských států nebo o občany třetích zemí (jako např. migrační a integrační politiky, ale také uskutečňování programů pro boj proti terorismu a radikalismu);

n)

zavedla rozsáhlejší koordinaci a doplňkovost mezi stávajícími a budoucími agenturami EU, jako je Europol, Eurojust, FRONTEX nebo Cepol, protože tyto orgány by měly překročit počáteční a nejistou spolupráci a navázat těsnější kontakty s odpovídajícími vnitrostátními odděleními dosažením vyšších standardů účinnosti a bezpečnosti a tím, že budou odpovědnější a transparentnější vůči Evropskému parlamentu a národním parlamentům;

o)

i nadále průběžně rozvíjela a posilovala společnou politiku Unie v oblasti správy hranic, zároveň však zdůraznila potřebu co nejrychleji stanovit celkovou koncepci strategie Unie v této oblasti, to, jak se budou vzájemně ovlivňovat a jak budou fungovat všechny programy a projekty, s cílem zvolit nejlepší způsob jejich vzájemného propojení a zamezit případnému zdvojování činnosti nebo vzájemné neslučitelnosti;

4.

naléhavě vyzývá Komisi, aby učinila vše potřebné pro ukončení dotyčných projektů a zaručila, že Informační vízový systém (VIS) a Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) budou co nejrychleji uvedeny do provozu;

5.

doporučuje, aby se Komise zdržela předčasného předkládání jakýchkoli legislativních návrhů za účelem zavedení nových systémů – zejména systému vstupu/výstupu – do doby, než začnou fungovat systémy VIS a SIS II; zdůrazňuje, že je nutné zhodnotit, zda je takovýto systém skutečně potřebný s ohledem na to, že se bude zcela jistě překrývat se stávajícími systémy; je přesvědčen, že je nezbytné přezkoumat změny, jež bude nutno provést ve stávajících systémech, a předložit řádný odhad skutečných nákladů na celý postup;

6.

vyzývá Komisi, aby do svého návrhu víceletého programu zahrnula výše uvedená doporučení a doporučení předložená Parlamentem ve výše uvedených usneseních ze dne 25. září 2008 a 14. ledna 2009 a v následujících usneseních:

usnesení ze dne 2. dubna 2009 o problémech a perspektivách spojených s evropským občanstvím (9),

usnesení ze dne 27. září 2007 o provádění směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (10),

usnesení ze dne 10. března 2009 o dalších krocích v oblasti správy hranic v Evropské unii a podobných zkušenostech ve třetích zemích (11) a

usnesení ze dne 10. března 2009 o budoucnosti společného evropského azylového systému (12),

7.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.


(1)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0458.

(2)  Úř. věst. L 164, 22.6.2002, s. 3.

(3)  Návrh rámcového rozhodnutí Rady o využívání jmenné evidence cestujících pro účely prosazování práva (KOM(2007)0654).

(4)  Úř. věst. L 158, 30. 4. 2004, s. 77.

(5)  Úř. věst. L 31, 6.2 2003, s. 18.

(6)  Přijaté texty, P6_TA(2009)0019.

(7)  Úř. věst. L 344, 28.12.2001, s. 70.

(8)  Doporučení Evropského parlamentu Radě ke kvalitě trestního soudnictví a harmonizace trestního právního řádu v členských státech (Úř. věst. C 304 E, 1.12.2005, s. 109).

(9)  Přijaté texty, P6_TA(2009)0204.

(10)  Úř. věst. C 219 E, 28. 8. 2008, s. 317.

(11)  Přijaté texty, P6_TA(2009)0085.

(12)  Přijaté texty, P6_TA(2009)0087.


8.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 184/94


Pátek 24. dubna 2009
Závěry summitu skupiny G 20

P6_TA(2009)0330

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2009 o londýnském summitu skupiny G 20 konaném dne 2. dubna 2009

2010/C 184 E/20

Evropský parlament,

s ohledem na prohlášení, které vedoucí představitelé vydali na vrcholné schůzce skupiny G 20 v Londýně (globální plán obnovy a reformy), a na jejich deklarace o posílení finančního systému a o poskytování zdrojů prostřednictvím mezinárodních finančních institucí ze dne 2. dubna 2009,

s ohledem na zprávu o pokroku v jurisdikcích kontrolovaných globálním fórem OECD při uplatňování odsouhlasených mezinárodních daňových standardů, které vyžadují výměnu informací na žádost ve všech daňových záležitostech za účelem správy a vymáhání domácího daňového práva ze dne 2. dubna 2009,

s ohledem na závěry předsednictví v návaznosti na zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 19. a 20. března 2009,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. března 2009 nazvané „Urychlit oživení evropské ekonomiky“ (KOM(2009)0114),

s ohledem na zprávu skupiny na vysoké úrovni pro finanční dohled v EU, jíž předsedá Jacques de Larosière ze dne 25. února 2009,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. října 2008 nazvané „Od finanční krize k vzestupu: Evropský rámec pro činnost“ (KOM(2008)0706),

s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2009 o plánu evropské hospodářské obnovy (1),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. dubna 2009 nazvané „Podpora rozvojových zemí při zvládání krize“ (KOM(2009)0160),

s ohledem na nedávnou zprávu Mezinárodního měnového fondu (MMF) nazvanou „Dopady světové finanční krize na země s nízkými příjmy“ z března 2009,

s ohledem na rozvojové cíle tisíciletí Organizace spojených národů a na závazky členských států EU poskytnout pomoc při potírání hladu a chudoby,

s ohledem na zprávu Programu OSN pro životní prostředí ze dne 16. února 2009 nazvanou „Ven z krize – příležitost“, v níž se skupina G 20 důrazně vyzývá, aby vypracovala globální zelenou strategii („Global Green New Deal“),

s ohledem na zprávu Mezinárodní organizace práce (MOP) a Mezinárodního institutu pro pracovní studie ze dne 24. března 2009 nazvanou „Finanční a ekonomická krize: perspektiva důstojné práce“, která vyzývá skupinu G 20 k vytvoření koordinovaného stimulačního balíčku, který by se zaměřil na sociální ochranu a vytváření pracovních míst,

s ohledem na čl. 103 odst. 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že se prohlubuje světová recese, jejíž dopady se nevyhnou žádné zemi ani odvětví, a vzhledem k tomu, že celosvětová hospodářská výkonnost se v roce 2009 rychle zhoršuje a že i podle nejoptimističtějších prognóz se v roce 2010 očekává pouze pomalé oživení,

B.

vzhledem k tomu, že v důsledku finanční krize vznikly v reálné ekonomice mimořádné hospodářské okolnosti, které vyžadují včasné přijetí cílených, dočasných a přiměřených opatření a rozhodnutí, která by vedla k nalezení řešení dosud nevídané celosvětové situace v hospodářství a zaměstnanosti,

C.

vzhledem k tomu, že boj proti poklesu mezinárodního a evropského hospodářství se nyní musí zaměřit zejména na řešení nedostatečné důvěry ve finanční a kapitálové trhy, rostoucí nezaměstnanost a zmenšení objemu mezinárodního obchodu,

D.

vzhledem k tomu, že současnou krizi lze využít jako příležitost k podpoře lisabonsko-göteborkých cílů a k všeobecnému přijetí závazků v oblasti boje proti nezaměstnanosti, změny klimatu a snižování spotřeby energie,

E.

vzhledem k tomu, že globální plán obnovy a reformy (globální plán) zahrnuje tyto cíle: 1) obnovit důvěru, růst a zaměstnanost; 2) ozdravit finanční systém s cílem obnovit úvěrování; 3) zpřísnit regulaci finančního systému a obnovit důvěru; 4) poskytnout finanční prostředky mezinárodním finančním institucím a reformovat je tak, aby překonaly krizi a aby se předešlo krizím v budoucnosti; 5) podpořit světový obchod a investice a podpořit prosperitu odmítnutím protekcionismu; a 6) usilovat o inkluzivní, ekologicky šetrnou a udržitelnou obnovu hospodářství,

F.

vzhledem k tomu, že mezinárodní koordinace má klíčový význam pro oživení a následně i opětovné vybudování světového hospodářství,

G.

vzhledem k tomu, že se ukázalo, že členství v eurozóně posiluje hospodářskou stabilitu příslušných členských států, neboť se tyto státy snaží dodržovat maastrichtská kritéria a ustanovení Paktu o stabilitě a růstu a současně jsou jejich ekonomiky chráněny před kolísáním měny,

H.

vzhledem k tomu, že několik členských států se potýká s vážnými problémy platební bilance, přičemž některé z těchto států se musely obrátit o pomoc na MMF a Evropskou unii,

I.

vzhledem k tomu, že spolupráce zemí AKT a EU v rámci dohody o partnerství z Cotonou se musí nést v duchu rozvojových cílů tisíciletí a zejména usilovat o vymýcení extrémní chudoby a hladu,

J.

vzhledem k tomu, že v důsledku finanční krize některé dárcovské země omezily svůj finanční příspěvek na oficiální rozvojovou pomoc pro rozvojové země, čímž ohrozily plnění rozvojových cílů tisíciletí,

K.

vzhledem k tomu, že země AKT jsou závislé na vývozu komodit, který představuje více než 50 % jejich devizových příjmů, a že finanční krize vede ke snižování exportu z mnoha rozvojových zemí a poukazování peněz do těchto zemí, k omezenému poskytování úvěrů, ke snížení přímých zahraničních investic a k propadu cen komodit,

L.

vzhledem k tomu, že offshore centra fungují takovým způsobem, že umožňují nezákonné daňové úniky a vyhýbání se placení daní a brání regulaci finančního systému,

M.

vzhledem k tomu, že růst mezinárodního obchodu se zpomaluje kvůli nedostatku úvěrů a finančních prostředků a kvůli obecné stagnaci světového hospodářství,

N.

vzhledem k tomu, že je zapotřebí úzké mnohostranné spolupráce, má-li se zabránit protekcionářským opatřením, která mohou být přijímána v důsledku finanční/hospodářské krize,

Obecné poznámky

1.

vítá globální plán obnovy a reformy skupiny G 20; konstatuje, že tento plán se nese ve stejném duchu jako kroky, které již byly podniknuty v Evropské unii, takže se zabrání tomu, aby si jednotlivé politiky navzájem odporovaly, čímž by se vyrušovaly jejich přínosy; vítá závěr skupiny G 20, že světová krize vyžaduje globální řešení a jednotnou strategii pro obnovu důvěry, hospodářského růstu a pracovních míst; konstatuje, že na tento závěr musí skupina G 20 se vší vážností navázat na své další schůzce, jež se má konat na počátku podzimu 2009;

2.

je přesvědčen, že úkolem vedoucích světových činitelů není „záplatovat“ stávající finanční a hospodářský systém, ale uznat, že je třeba znovu nalézt rovnováhu v regulačním rámci, který by vycházel ze zásady environmentální a ekologické udržitelnosti a jehož cílem by bylo vytváření příležitostí, oživení světového hospodářství a podpora zaměstnanosti; jakož i sociální spravedlnost a účast; vyzývá, aby byl vytvořen nový regulační a správní rámec, který by zahrnoval lepší a komplexnější regulaci a kontrolu; domnívá se, že se skupina G 20 měla zabývat problémem světové obchodní a finanční nerovnováhy, která v současné hospodářské krizi sehrála zásadní úlohu;

3.

zdůrazňuje, že všechny přijaté závazky musí být plně dodržovány, urychleně realizovány a dále upřesněny na vnitrostátní i mezinárodní úrovni s cílem obnovit důvěru a maximálně zvýšit jejich efektivnost; bere na vědomí rozhodnutí Komise pro finanční stabilitu (FSB) a MMF sledovat pokrok při plnění dojednaného globálního plánu, a vyzývá je, aby své zprávy předložily Parlamentu;

4.

zdůrazňuje, že prvořadou prioritou musí být oživení reálné ekonomiky, zajištění náležitého fungování kapitálových trhů a úvěrování, podpora a udržení zaměstnanosti a ochrana lidí, zejména těch nejchudších a nejvíce zranitelných osob, před negativními dopady krize;

5.

vítá, že se skupina G 20 ve velké míře přiklonila k řešením, která jsou založena na půjčkách a zárukách, čímž se docílí maximálních hospodářských účinků a současně se přispěje k omezení dlouhodobého dopadu programů na státní pokladny díky balíčku opatření, který přesahuje 1 bilion USD;

Obnova hospodářského růstu a pracovních míst

6.

vítá, že byla dosažena dohoda o vyčlenění dodatečných finančních prostředků pro MMF, další finanční instituce a financování obchodu ve výši 832 miliard EUR a přijat závazek na vypracování škály udržitelných finančních opatření, s jejichž pomocí má být obnoveno úvěrování, hospodářský růst a vytváření pracovních míst ve světové ekonomice a dlouhodobě zajištěna fiskální udržitelnost; shledává však, že nebyly schváleny žádné dodatečné fiskální pobídky na evropské úrovni; uznává, že každá země je v odlišné situaci, pokud jde o přijímání příslušných opatření, avšak domnívá se, že všechny musí vyčerpat veškeré své možnosti;

7.

uznává, že v tomto úsilí sehrály zásadní úlohu centrální banky, neboť rychle snížily úrokové sazby, a vítá závazek skupiny G 20 zdržet se devalvace měn jednotlivých států za účelem zvýšení konkurenceschopnosti, čímž by se mohly dostat do začarovaného kruhu; vítá opakované snížení úrokových sazeb ze strany ECB s cílem podpořit růst a dále skutečnost, že rychle poskytla krátkodobé finanční nástroje na oživení mezibankovních úvěrů; upozorňuje na to, že je nutné vytvořit podmínky, které usnadní přenos snižování úrokových sazeb na půjčovatele; vyzývá k přijetí všech opatření, která umožní obnovit řádné fungování finančních trhů, včetně okamžitého obnovení poskytování domácích úvěrů a mezinárodních kapitálových toků;

8.

se znepokojením konstatuje strmý nárůst veřejného dluhu a rozpočtových schodků; zdůrazňuje, že je důležité co nejdříve vytvořit spolehlivý systém státních financí a zajistit dlouhodobou fiskální udržitelnost, abychom nadmíru nezatěžovali budoucí generace, a poznamenává, že situace jednotlivých zemí by měla být posuzována v kontextu celkové zadluženosti;

9.

vyjadřuje politování nad tím, že skupina G 20 na svém summitu neřešila otázku globální nerovnováhy, která je základní příčinou finanční krize; připomíná, že má-li se zabránit tomu, aby se v budoucnosti finanční krize opakovala, je třeba řešit její zásadní příčiny (tj. nadměrný deficit USA financovaný z vysokého obchodního přebytku Číny), neboť její důsledky se zdaleka neomezují jen na oblast bankovnictví a regulace finančního systému či institucionální správy; domnívá se, že, má-li být odpověď na tuto krizi účinná a mnohostranná, je nezbytné řešit příčiny nerovnováhy směnných kurzů a kolísavé ceny komodit v mnohostranném rámci; důrazně proto vyzývá Evropskou radu, aby přijala společný postoj s cílem řešit tyto otázky ještě před příštím summitem skupiny G 20, která se bude konat v New Yorku;

Posílení finančního dohledu a regulace

10.

vítá společný přístup k lepší regulaci finančního sektoru a účinnějšímu finančnímu dohledu, jenž bude založen na soudržnější a systematičtější spolupráci jednotlivých zemí; důrazně žádá všechny vlády, aby postupovaly v souladu se závazky, které přijaly na schůzce G 20; domnívá se, že rozhodnutí a závazky přijaté na summitu skupiny G 20 představují jen minimum a nikoliv maximum toho, čeho je možné dosáhnout; vítá skutečnost, že Evropská unie přijala ambicióznější plány, pokud jde o rozsah a povinnosti regulace a dohledu;

11.

zdůrazňuje, že je důležité znovu nastolit důvěru ve finanční sektor, která je klíčem k obnově poskytování úvěrů reálné ekonomice a mezinárodních kapitálových toků; trvá na tom, že je nutné neodkladně řešit znehodnocená aktiva bank, která brání poskytování úvěrů; naléhavě žádá vlády a příslušné orgány členských států k zajištění toho, aby jim banky poskytovaly úplné a transparentní informace o zhoršení rozvah s ohledem na sdělení Komise o nakládání se znehodnocenými aktivy v bankovním sektoru Společenství (2), a dále je vyzývá, aby svou činnost koordinovaly a přitom dodržovaly pravidla hospodářské soutěže; vyzývá vlády členských zemí G 20, aby informovaly o tom, jak fungují jejich programy na záchranu znehodnocených aktiv a jaké jsou jejich výsledky; doporučuje, aby mezinárodní spolupráce probíhala v co nejvyšší míře a aby byl v oblasti financí a regulace odmítnut protekcionismus;