4.5.2010

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 114/1

---

POSTOJ RADY (EU) č. 2/2010 V PRVNÍM ČTENÍ

k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropské železniční síti pro konkurenceschopnou nákladní dopravu

Přijato Radou dne 22. února 2010

(Text s významem pro EHP)

2010/C 114 E/01

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 91 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu se zvláštním legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	V rámci Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost a strategie Evropské unie pro udržitelný rozvoj je vytvoření vnitřního trhu v oblasti železniční dopravy, zejména pokud jde o nákladní dopravu, základem pro pokrok směrem k dosažení udržitelné mobility.

(2)

Směrnice Rady 91/440/EHS ze dne 29. července 1991 o rozvoji železnic Společenství (4) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/14/ES ze dne 26. února 2001 o přidělování kapacity železniční infrastruktury, zpoplatnění železniční infrastruktury (5) byly významnými kroky pro vytvoření vnitřního železničního trhu.

(3)

Aby mohly být služby mezinárodní a vnitrostátní železniční nákladní dopravy, které jsou otevřené hospodářské soutěži od 1. ledna 2007, konkurenceschopné vůči ostatním druhům dopravy, musí mít k dispozici kvalitní a dostatečně financovanou železniční infrastrukturu, tj. takovou, která umožňuje poskytování služeb nákladní dopravy za řádných podmínek z hlediska přepravní rychlosti a doby přepravy a která je spolehlivá, čímž se rozumí, že poskytovaná služba skutečně odpovídá přijatým smluvním závazkům s železničními podniky.

(4)

Otevření trhu železniční nákladní dopravy umožnilo novým provozovatelům vstup na železniční síť. Pro optimalizaci využití sítě a pro zajištění její spolehlivosti je užitečné zavést doplňkové postupy na posílení spolupráce mezi jednotlivými provozovateli infrastruktury při přidělování mezinárodních tras pro nákladní vlaky.

(5)	Rada na zasedání ve dnech 7. a 8. dubna 2008 dospěla k závěru, že je třeba podporovat efektivní využívání infrastruktury a popřípadě zlepšit kapacitu železniční infrastruktury opatřeními přijatými na evropské a vnitrostátní úrovni, a zejména prostřednictvím právních aktů.

(6)

V této souvislosti by zřízení mezinárodních železničních koridorů pro evropskou železniční síť pro konkurenceschopnou nákladní dopravu, v níž budou moci nákladní vlaky fungovat za řádných podmínek a budou moci snadno přejíždět z jedné vnitrostátní sítě do druhé, umožnilo zlepšit podmínky využívání infrastruktury.

(7)

Pokud jde o vytvoření mezinárodních železničních koridorů pro evropskou železniční síť pro konkurenceschopnou nákladní dopravu, ukazují již realizované iniciativy v oblasti železniční infrastruktury, že vytvoření mezinárodních koridorů, které reagují na konkrétní potřeby v jednom či několika jasně identifikovaných segmentech trhu nákladní dopravy, představuje nejvhodnější způsob.

(8)

Tímto nařízením by neměla být dotčena práva a povinnosti provozovatelů infrastruktury uvedená ve směrnici 91/440/EHS a směrnici 2001/14/ES a případně i práva a povinnosti přidělujících subjektů podle čl. 14 odst. 2 směrnice 2001/14 /ES. Uvedené akty zůstanou v platnosti, a to i pokud jde o ustanovení, která se vztahují na koridory pro nákladní dopravu, zejména pokud jde o právo provozovatelů infrastruktury odmítnout nebo přijmout žádosti o kapacitu od jiných právních subjektů, než jsou železniční podniky.

(9)

Mezinárodní železniční koridory pro evropskou železniční síť pro konkurenceschopnou nákladní dopravu by měly být vytvořeny způsobem, jenž je v souladu s koridory transevropské dopravní sítě (dále jen „TEN-T“) nebo evropského systému řízení železničního provozu (dále jen „ERTMS“). Za tímto účelem je nezbytný koordinovaný rozvoj sítí, zejména pokud jde o začlenění mezinárodních koridorů pro konkurenceschopnou železniční nákladní dopravu do stávajících koridorů sítě TEN-T a ERTMS. Dále je třeba stanovit na úrovni Unie harmonizační pravidla týkající se koridorů pro nákladní dopravu. V případě potřeby by mělo být vytváření těchto koridorů finančně podporováno v rámci programů TEN-T, výzkumných programů a programu Marco Polo a jiných politik a fondů Unie, jako je Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti.

(10)

V rámci koridoru pro nákladní dopravu je třeba zajistit náležitou koordinaci mezi členskými státy a příslušnými provozovateli infrastruktury, dostatečně upřednostnit železniční nákladní dopravu, vytvořit účinná a dostatečná propojení s ostatními druhy dopravy a stanovit vhodné podmínky pro rozvoj hospodářské soutěže mezi poskytovateli služeb nákladní železniční dopravy.

(11)

Společně s koridory pro nákladní dopravu zřízenými v souladu s článkem 3 tohoto nařízení by měly být na úrovni Unie posouzeny a schváleny další koridory pro nákladní dopravu podle jasně stanovených a transparentních kritérií a postupů, jež ponechají členským státům a provozovatelům infrastruktury dostatečný prostor pro rozhodování a řízení tak, aby mohli zohlednit stávající iniciativy pro zvláštní koridory, např. ERTMS, RailNetEurope (RNE) a TEN-T, a přijmout opatření přizpůsobená svým zvláštním potřebám.

(12)	S cílem podporovat koordinaci mezi členskými státy a provozovateli infrastruktury by měla být vytvořena odpovídající struktura řízení pro každý koridor pro nákladní dopravu, a to při zohlednění potřeby vyhnout se zdvojování již existujících struktur řízení.

(13)

S cílem reagovat na potřeby trhu by měly být postupy pro vytvoření koridoru pro nákladní dopravu uvedeny v prováděcím plánu, který by měl obsahovat stanovení a harmonogram opatření, kterými by se zlepšila výkonnost a kvalita nákladní dopravy. Aby bylo dále zajištěno, že plánovaná nebo prováděná opatření pro zřízení koridoru pro nákladní dopravu splňují potřeby nebo očekávání všech uživatelů koridoru pro nákladní dopravu, musí být podle postupů stanovených správní radou pravidelně konzultováni žadatelé, kteří budou koridor pro nákladní dopravu pravděpodobně využívat.

(14)	Pro podporu zřizování koridorů pro nákladní dopravu v Unii by mělo být rovněž považováno za nezbytné vytváření intermodálních terminálů pro nákladní dopravu.

(15)

S cílem zajistit, aby kapacita na trase koridoru pro nákladní dopravu byla dostupná rovnoměrně a souvisle, je třeba investice do koridoru pro nákladní dopravu koordinovat mezi členskými státy a dotyčnými provozovateli infrastruktury a plánovat je podle potřeb koridoru pro nákladní dopravu. Měl by být zveřejněn harmonogram provádění investic s cílem zajistit dobrou informovanost všech žadatelů, kteří by mohli na koridoru působit. Investice by měly zahrnovat projekty týkající se rozvoje interoperabilních systémů a zvýšení maximální kapacity vlaků.

(16)	Ze stejných důvodů by všechny práce na infrastruktuře a jejích zařízeních, které by omezily dostupnou kapacitu koridoru pro nákladní dopravu, měly být koordinovány rovněž na úrovni koridoru pro nákladní dopravu a měly by být o nich zveřejňovány aktuální informace.

(17)

K usnadnění žádostí o kapacitu infrastruktury pro vlaky mezinárodní železniční nákladní dopravy je vhodné určit nebo zřídit jediné kontaktní místo pro žádosti o kapacitu pro každý koridor pro nákladní dopravu. K tomu je třeba vycházet ze stávajících iniciativ, zejména iniciativ zahájených ze strany RNE, subjektu, který působí jako koordinační nástroj pro provozovatele infrastruktury a poskytuje řadu služeb provozovatelům mezinárodní nákladní dopravy.

(18)	Řízení koridorů pro nákladní dopravu by mělo rovněž zahrnovat postupy pro přidělování kapacity infrastruktury mezinárodním nákladním vlakům provozovaným v takových koridorech. Tyto postupy by měly zohlednit potřebu kapacity pro jiné segmenty železniční dopravy, včetně osobní dopravy.

(19)	S cílem zajistit lepší využívání železniční infrastruktury je třeba koordinovat provoz těchto infrastruktur a terminálů, které se nacházejí po celém koridoru pro nákladní dopravu.

(20)	Pravidly přednosti se mohou rovněž rozumět prioritní cíle v závislosti na situaci v příslušném členském státě.

(21)	Pro nákladní vlaky jedoucí koridorem pro nákladní dopravu by měla být v případě narušení plynulosti dopravy v nejvyšší možné míře zajištěna dostatečná přesnost, a to s ohledem na potřeby všech segmentů železniční dopravy.

(22)

S cílem objektivně posoudit přínosy vyplývající z opatření zaměřených na zřízení koridoru pro nákladní dopravu by měl být sledován výkon a kvalita služeb železniční nákladní dopravy v rámci koridoru pro nákladní dopravu a pravidelně by měly být zveřejňovány zprávy o kvalitě. Hodnocení výkonu a kvality by mělo zahrnovat výsledek průzkumů spokojenosti uživatelů koridorů pro nákladní dopravu.

(23)	S cílem zajistit nediskriminační přístup k mezinárodním službám železniční dopravy je nezbytné zajistit účinnou koordinaci mezi regulačními orgány u různých sítí, které koridor pro nákladní dopravu pokrývá.

(24)	S cílem usnadnit přístup k informacím o využívání celé hlavní infrastruktury v koridoru pro nákladní dopravu a s cílem zaručit nediskriminační přístup na tento koridor by správní rada měla vypracovat, pravidelně aktualizovat a zveřejňovat dokument obsahující všechny tyto informace.

(25)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zřízení evropské železniční sítě pro konkurenceschopnou nákladní dopravu, která se skládá z koridorů pro nákladní dopravu, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodů rozsahu a účinků tohoto nařízení lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(26)

Měla by být zavedena spravedlivá pravidla založená na spolupráci mezi provozovateli infrastruktury, kteří musí poskytovat kvalitní služby provozovatelům nákladní dopravy v rámci mezinárodního železničního koridoru, pokud jde o koordinaci investic, spravování kapacity infrastruktury a řízení dopravy.

(27)

Vzhledem k tomu, že mezinárodní vlaky potřebují jezdit po trasách využívajících více koridorů vymezených tímto nařízením, mohou provozovatelé infrastruktury více koridorů rovněž koordinovat svou činnost s cílem zajistit na příslušných koridorech dostupnost kapacity, plynulost provozu a důsledné uplatňování pravidel přednosti různých segmentů železniční dopravy v případě narušení plynulosti dopravy.

(28)	Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (6).

(29)

Komise by měla být dále zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny přílohy II. V souladu se závazkem, který Komise učinila ve svém sdělení ze dne 9. prosince 2009 o provádění článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, je obzvláště důležité, aby Komise během přípravných prací vedla konzultace s odborníky,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÉ ZÁLEŽITOSTI

Článek 1

Účel a oblast působnosti

1.   Toto nařízení stanoví pravidla pro zřízení a organizaci mezinárodních železničních koridorů pro evropskou železniční síť pro konkurenceschopnou nákladní železniční dopravu. Stanoví pravidla pro výběr, organizaci a řízení koridorů pro nákladní dopravu.

2.   Toto nařízení se vztahuje na řízení a využívání železniční infrastruktury v koridorech pro nákladní dopravu.

Článek 2

Definice

1.   Pro účely tohoto nařízení se použijí definice, které jsou uvedeny v článku 2 směrnice 2001/14/ES.

2.   Spolu s definicemi uvedenými v odstavci 1 se použijí tyto definice:

a)

„koridorem pro nákladní dopravu“ se rozumí všechny určené železniční tratě v členských státech a popřípadě v třetích evropských zemích, spojující terminály podél hlavní trasy koridoru pro nákladní dopravu, včetně železniční infrastruktury a jejího zařízení, seřaďovacích nádraží a zařízení pro vlakotvorbu a případně také tratí tvořících objízdné trasy;

b)	„prováděcím plánem“ se rozumí dokument představující prostředky a strategii, které dotyčné strany hodlají provádět, aby během stanoveného období přijaly nezbytná a dostatečná opatření pro zřízení koridoru pro nákladní dopravu;

c)

„terminálem“ se rozumí zařízení nacházející se v koridoru pro nákladní dopravu, které je speciálně uspořádáno tak, aby umožňovalo nakládku nebo vykládku zboží nákladních vlaků a integraci železniční nákladní dopravy s dopravou silniční, námořní, vodní a leteckou, jakož i vlakotvorbu či rozřazování nákladních vlaků a případně provádění postupů na hranicích se třetími evropskými zeměmi.

KAPITOLA II

URČENÍ A ŘÍZENÍ MEZINÁRODNÍCH ŽELEZNIČNÍCH KORIDORŮ PRO KONKURENCESCHOPNOU NÁKLADNÍ DOPRAVU

Článek 3

Určení počátečních koridorů pro nákladní dopravu

1.   Do … (7) zřídí členské státy uvedené v příloze I koridory pro nákladní dopravu na hlavních trasách uvedených v této příloze. Dotyčné členské státy podají Komisi informace o zřízení koridorů pro nákladní dopravu.

2.   Odchylně od odstavce 1 se koridory pro nákladní dopravu na hlavních trasách uvedenÝCH v bodech 3, 5 a 8 přílohy I zřídí do … (8).

Článek 4

Výběr dalších koridorů pro nákladní dopravu

1.   Každý členský stát, který má železniční hraniční přechod s jiným členským státem, se účastní zřízení alespoň jednoho koridoru pro nákladní dopravu, ledaže by tento závazek byl již splněn podle článku 3.

2.   Bez ohledu na odstavec 1, se členské státy na žádost kteréhokoli členského státu podílejí na zřízení koridoru pro nákladní dopravu podle odstavce 1 nebo na prodloužení již existujícího koridoru s cílem umožnit sousednímu členskému státu splnit jeho závazek podle uvedeného odstavce.

3.   Aniž jsou dotčeny povinnosti členských států podle článku 7 směrnice 91/440/ES, pokud se některý členský stát domnívá, že by zřízení koridoru pro nákladní dopravu nebylo v zájmu žadatelů, kteří by pravděpodobně koridor pro nákladní dopravu využívali, nebo by neznamenal významné socioekonomické přínosy či by znamenal nepřiměřenou zátěž, dotyčný členský stát není povinen se na zřízení koridoru podílet podle odstavců 1 a 2 tohoto článku, s výhradou rozhodnutí Komise přijaté poradním postupem podle čl. 19 odst. 2.

4.   Členský stát není povinen se na zřízení koridoru podílet podle odstavců 1 a 2, pokud má železniční síť s jiným rozchodem kolejí, než je rozchod kolejí hlavní železniční sítě v rámci Unie.

5.   Do … (9) a po konzultaci příslušných provozovatelů infrastruktury a žadatelů navrhnou dotyčné členské státy společně v zájmu splnění povinnosti podle odstavců 1 a 2 Komisi zřízení koridorů pro nákladní dopravu, přičemž zohlední kritéria uvedená v příloze II.

6.   Komise posoudí příslušné návrhy na zřízení koridorů pro nákladní dopravu podle odstavce 5 a do devíti měsíců po předložení návrhu přijme regulativním postupem podle čl. 19 odst. 3 rozhodnutí o tom, zda je tento návrh v souladu s tímto článkem.

7.   Dotyčné členské státy zřídí koridory pro nákladní dopravu do tří let od přijetí rozhodnutí Komise podle odstavce 6.

8.   Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny přílohy II. Při přípravě aktů v přenesené pravomoci uvedených v odstavci 1 musí Komise postupovat v souladu s ustanoveními směrnice 2001/14/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES ze dne 17. června 2008 o interoperabilitě železničního systému ve Společenství (přepracované znění) (10), zohlední plán implementace týkající se interoperabilních systémů, rozvoj železničních systémů a sítě TEN-T a zejména pak zohlední provádění ERTMS, jakož i vývoj trhu nákladní dopravy, včetně propojení s ostatními druhy dopravy.

Na akty v přenesené pravomoci uvedené v tomto odstavci se použijí postupy uvedené v článcích 20, 21 a 22.

Článek 5

Změna koridorů pro nákladní dopravu

1.   Koridory pro nákladní dopravu podle článků 3 a 4 se mohou měnit na základě společného návrhu, který dotyčné členské státy předloží Komisi po konzultaci příslušných provozovatelů infrastruktury a žadatelů.

2.   Komise přijme regulativním postupem podle čl. 19 odst. 3 rozhodnutí o návrhu, přičemž zohlední kritéria stanovená v příloze II.

Článek 6

Urovnávání sporů

Pokud se dva nebo více členských států nedohodnou na zřízení nebo změně koridoru pro nákladní dopravu a na otázkách, které se týkají železniční infrastruktury umístěné na jejich území, Komise na žádost jednoho z dotyčných členských států konzultuje o této záležitosti výbor uvedený v článku 19. Stanovisko Komise se oznámí dotyčným členským státům. Dotyčné členské státy zohlední toto stanovisko s cílem nalézt řešení a přijmou rozhodnutí na základě vzájemného souhlasu.

Článek 7

Řízení koridorů pro nákladní dopravu

1.   Pro každý koridor pro nákladní dopravu zřídí dotyčné členské státy výkonnou radu odpovídající za definování obecných cílů koridoru pro nákladní dopravu, dohled a přijetí opatření, jak výslovně stanoví články 8, 10 a 23. Výkonná rada se skládá ze zástupců orgánů dotyčných členských států.

2.   Pro každý koridor pro nákladní dopravu zřídí dotyční provozovatelé infrastruktury a případně přidělující subjekty podle čl. 14. odst. 2 směrnice 2001/14/ES správní radu odpovědnou za přijetí opatření, jak je výslovně stanoveno v odstavci 6 tohoto článku a článcích 8 a 10, čl. 12 odst. 1, čl. 13 odst. 2, 5 a 6, čl. 15 odst. 1, článku 16 a čl. 17 odst. 2 a 3 tohoto nařízení. Správní rada se skládá ze zástupců provozovatelů infrastruktury.

3.   Výkonná rada přijímá rozhodnutí na základě vzájemného souhlasu zástupců orgánů dotyčných členských států.

4.   Správní rada přijímá svá rozhodnutí, včetně rozhodnutí o svém právním postavení, zdrojích a personálu, na základě vzájemného souhlasu dotyčných provozovatelů infrastruktury.

5.   Odpovědností výkonné a správní rady není dotčena nezávislost provozovatelů infrastruktury podle čl. 4 odst. 2 směrnice 91/440/EHS.

6.   Správní rada zřídí poradní skupinu složenou z provozovatelů a vlastníků terminálů koridoru pro nákladní dopravu. Tato poradní skupina může vydat stanovisko k jakémukoli návrhu správní rady, který má přímé dopady na investice a na správu terminálů. Poradní skupina může rovněž vydat stanoviska z vlastního podnětu. Správní rada všechna tato stanoviska zohlední.

Článek 8

Prováděcí opatření týkající se plánu koridoru pro nákladní dopravu

1.   Správní rada vypracuje prováděcí plán a předloží jej ke schválení výkonné radě. Tento plán zahrnuje:

a)	popis charakteristik koridoru pro nákladní dopravu, včetně úzkých míst na infrastruktuře, a plán opatření nezbytných pro zřízení koridoru pro nákladní dopravu;

b)	základní aspekty studie o dopravě a provozu podle odstavce 3;

c)	cíle koridorů pro nákladní dopravu, zejména pokud jde o jejich výkonnost a kvalitu vyjádřenou z hlediska kvality služby a kapacity koridoru pro nákladní dopravu v souladu s článkem 17;

d)	plán investic podle článku 10; a

e)	opatření k provedení článků 11 až 17.

2.   Správní rada pravidelně přezkoumává prováděcí plán a zohledňuje přitom pokrok dosažený při jeho provádění, situaci na trhu železniční dopravy na daném koridoru pro nákladní dopravu a výkonnost a kvalitu měřenou v souladu s cíli uvedenými v odst. 1 písm. c).

3.   Správní rada provádí pravidelné dopravně-provozní studie týkající se zjištěných a očekávaných změn v provozu na koridoru pro nákladní dopravu, které se zabývají různými segmenty železniční dopravy, zahrnující jak nákladní, tak i osobní dopravu.

4.   Prováděcí plán zohlední rozvoj terminálů s cílem vyhovět potřebám železniční nákladní dopravy provozované na daném koridoru pro nákladní dopravu.

Článek 9

Konzultace žadatelů

Správní rada zavede konzultační mechanismy umožňující náležité zapojení žadatelů, kteří budou pravděpodobně koridor pro nákladní dopravu využívat. Zejména zajistí, aby byli žadatelé konzultováni před předložením prováděcího plánu výkonné radě podle článku 8.

KAPITOLA III

INVESTICE V KORIDORU PRO NÁKLADNÍ DOPRAVU

Článek 10

Plánování investic

1.   Správní rada vypracuje a pravidelně přezkoumává plán investic a předkládá jej ke schválení výkonné radě. Tento plán zahrnuje:

a)	seznam plánovaných projektů pro rozšíření, obnovu nebo modernizaci železniční infrastruktury a jejího zařízení po celém koridoru pro nákladní dopravu a seznam souvisejících finančních potřeb a finančních zdrojů;

b)

plán implementace týkající se interoperabilních systémů na koridoru pro nákladní dopravu a splňující základní požadavky a technické specifikace pro interoperabilitu, které se použijí na příslušnou síť podle definice ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES. Tento plán implementace vychází z analýzy nákladů a přínosů týkající se využití interoperabilních systémů;

c)	plán řízení kapacity nákladních vlaků, které mohou jezdit na koridoru pro nákladní dopravu. Tento plán lze založit na zvýšení délky vlaku, průjezdného průřezu nebo hmotnosti na nápravu, které jsou povoleny pro vlaky provozované na koridoru pro nákladní dopravu; a

d)	případně odkaz na příspěvek Unie plánovaný v rámci finančních programů Unie.

2.   Uplatňováním tohoto článku není dotčena pravomoc členských států, pokud jde o plánování a financování železniční infrastruktury.

Článek 11

Koordinace prací

Příslušní provozovatelé infrastruktury koordinují a včas a řádným způsobem zveřejňují své harmonogramy pro provádění všech prací na infrastruktuře a jejím vybavení, které by omezily dostupnou kapacitu na koridoru pro nákladní dopravu.

KAPITOLA IV

ŘÍZENÍ KORIDORU PRO NÁKLADNÍ DOPRAVU

Článek 12

Jediné kontaktní místo pro žádosti o přidělení kapacity infrastruktury

1.   Správní rada koridoru pro nákladní dopravu určí nebo zřídí na základě spolupráce mezi provozovateli infrastruktury společný orgán či informační systém, nabízející žadatelům možnost požádat na jediném místě v jediné žádosti o přidělení kapacity infrastruktury pro nákladní vlaky překračující alespoň jednu hranici na trase koridoru pro nákladní dopravu (dále jen „jediné kontaktní místo“).

2.   Jediné kontaktní místo rovněž poskytne základní informace týkající se přidělení kapacity infrastruktury, včetně informací podle článku 16.

3.   Jediné kontaktní místo předá veškeré žádosti o přidělení kapacity infrastruktury neprodleně příslušným provozovatelům infrastruktury a případně přidělujícím subjektům podle čl. 14. odst. 2 směrnice 2001/14/ES, kteří přijmou rozhodnutí o těchto žádostech v souladu s článkem 13 a kapitolou III uvedené směrnice.

4.   Činnosti jediných kontaktních míst se provádí za transparentních a nediskriminačních podmínek. Tyto činnosti podléhají kontrole ze strany regulačních subjektů v souladu s článkem 18.

Článek 13

Kapacita přidělená nákladním vlakům

1.   Členské státy spolupracují na vymezení rámce pro přidělování kapacity infrastruktury v koridoru pro nákladní dopravu v souladu se svými pravomocemi podle čl. 14 odst. 1 směrnice 2001/14/ES.

2.   Správní rada posoudí kapacitu potřebnou pro nákladní vlaky provozované na příslušném koridoru pro nákladní dopravu, přičemž zohlední dopravně-provozní studii uvedenou v čl. 8 odst. 3 tohoto nařízení, žádosti o kapacitu infrastruktury týkající se období minulých i stávajících jízdních řádů a rámcové dohody.

3.   Na základě posouzení uvedeného v odstavci 2 tohoto článku provozovatelé infrastruktury příslušného koridoru pro nákladní dopravu postupem podle článku 15 směrnice 2001/14/ES společně definují a organizují mezinárodní předem plánované vlakové trasy pro nákladní vlaky, přičemž zohlední potřebu kapacity pro jiné segmenty železniční dopravy, včetně osobní dopravy. Tyto předem plánované trasy se zveřejní nejpozději tři měsíce před konečným datem pro přijetí žádostí o kapacitu podle přílohy III směrnice 2001/14/ES. Provozovatelé infrastruktury několika koridorů pro nákladní dopravu mohou v případě potřeby koordinovat mezinárodní předem plánované vlakové trasy, poskytující kapacitu na dotyčných koridorech pro nákladní dopravu.

4.   Provozovatelé infrastruktury příslušného koridoru pro nákladní dopravu přidělují tyto předem plánované trasy přednostně nákladním vlakům překračujícím alespoň jednu hranici.

5.   Je-li to odůvodněno potřebami trhu a posouzením podle odstavce 2 tohoto článku, provozovatelé infrastruktury společně definují rezervní kapacitu pro mezinárodní nákladní vlaky provozované v koridorech pro nákladní dopravu a zohlední přitom potřebu kapacity pro jiné segmenty železniční dopravy, včetně osobní dopravy, a budou mít tuto rezervu k dispozici v rámci konečných verzí jízdních řádů, aby mohli rychle a přiměřeně reagovat na žádosti ad hoc o kapacitu, jak je uvedeno v článku 23 směrnice 2001/14/ES. Tato kapacita musí být rezervována do určitého okamžiku před plánovaným časem jízdy stanoveného správní radou. Tento okamžik nesmí nastat dříve než 90 dnů před plánovaným časem jízdy.

Rezervní kapacita se určí na základě posouzení uvedeného v odstavci 2. Tato rezervní kapacita bude k dispozici pouze v případě skutečné potřeby trhu.

6.   Správní rada podporuje koordinaci pravidel přednosti souvisejících s přidělováním kapacity v koridoru pro nákladní dopravu.

7.   S výjimkou případů vyšší moci nesmí být vlaková trasa přidělená nákladnímu vlaku podle tohoto článku zrušena ve lhůtě kratší než jeden měsíc před plánovaným časem jízdy podle jízdního řádu, nedá-li dotyčný žadatel s tímto zrušením svůj souhlas. V takovém případě se příslušný provozovatel infrastruktury dotyčnému žadateli pokusí navrhnout vlakovou trasu rovnocenné kvality a spolehlivosti, kterou má žadatel právo přijmout nebo odmítnout. Tímto ustanovením nejsou dotčena jakákoli práva, která může mít žadatel podle dohody uvedené v čl. 19 odst. 1 směrnice 2001/14/ES.

8.   Provozovatelé infrastruktury dotyčného koridoru pro nákladní dopravu a poradní skupina uvedená v čl. 7 odst. 6 stanoví postupy k zajištění optimální koordinace přidělování kapacity mezi provozovateli infrastruktury jak pro žádosti podle čl. 12 odst. 1, tak pro žádosti obdržené od dotyčných provozovatelů infrastruktury. Přitom se rovněž zohlední přístup k terminálům.

9.   Odkazy na provozovatele infrastruktury v odstavcích 4 a 8 tohoto článku zahrnují, tam kde je to vhodné, přidělující subjekty ve smyslu čl. 14. odst. 2 směrnice 2001/14/ES.

Článek 14

Řízení dopravy

1.   Provozovatelé infrastruktury koridoru pro nákladní dopravu zavedou postupy pro koordinaci řízení dopravy na celém koridoru pro nákladní dopravu a mohou zavést postupy pro koordinaci řízení dopravy na několika koridorech pro nákladní dopravu.

2.   Provozovatelé infrastruktury koridoru pro nákladní dopravu a poradní skupina uvedená v čl. 7 odst. 6 zavedou postupy pro zajištění optimální koordinace mezi provozováním železniční infrastruktury a provozováním příslušných terminálů.

Článek 15

Řízení dopravy v případě narušení plynulosti dopravy

1.   Správní rada přijme společné cíle týkající se dodržování jízdního řádu nebo obecné pokyny pro řízení dopravy v případě narušení plynulosti provozu vlaků na koridoru pro nákladní dopravu.

2.   Každý dotyčný provozovatel infrastruktury vypracuje pravidla přednosti mezi různými segmenty železniční dopravy pro řízení provozu v části koridoru pro nákladní dopravu, která spadá pod odpovědnost tohoto provozovatele infrastruktury, v souladu se společnými cíli nebo obecnými pokyny uvedenými v odstavci 1 tohoto článku. Tato pravidla přednosti se zveřejní ve zprávě o síti uvedené v článku 3 směrnice 2001/14/ES.

3.   Zásady pro stanovení pravidel přednosti stanoví alespoň to, že se pokud možno nezmění vlaková trasa uvedená v čl. 13 odst. 3 a 5 přidělená pro nákladní vlaky, které dodržují své jízdní řády. Zásady pro stanovení pravidel přednosti se zaměří na minimalizaci celkové doby potřebné na obnovení provozu v příslušné síti dle jízdního řádu s přihlédnutím k potřebám všech segmentů železniční dopravy. Za tímto účelem mohou provozovatelé infrastruktury koordinovat řízení mezi různými segmenty železniční dopravy v rámci několika koridorů pro nákladní dopravu.

Článek 16

Informace o podmínkách využívání koridoru pro nákladní dopravu

Správní rada vypracuje, pravidelně aktualizuje a zveřejňuje dokument, který obsahuje:

a)	všechny informace obsažené ve zprávách o sítích pro jednotlivé vnitrostátní sítě, které se týkají koridoru pro nákladní dopravu, vypracovaných postupem podle článku 3 směrnice 2001/14/ES;

b)	seznam a charakteristiky terminálů, zejména informace týkající se podmínek a způsobů přístupu k těmto terminálům;

c)	informace týkající se postupů uvedených v čl. 13 odst. 8 a čl. 14 odst. 2;

d)	prováděcí plán.

Článek 17

Kvalita služby v koridoru pro nákladní dopravu

1.   Provozovatelé infrastruktury v příslušném koridoru pro nákladní dopravu podpoří slučitelnost mezi systémy odměňování výkonu a kvality podle článku 11 směrnice 2001/14/ES.

2.   Správní rada sleduje výkon a kvalitu služeb železniční nákladní dopravy v rámci koridoru pro nákladní dopravu a jednou ročně výsledky tohoto sledování zveřejní.

3.   Správní rada organizuje průzkum spokojenosti uživatelů koridoru pro nákladní dopravu a jednou ročně výsledky tohoto průzkumu zveřejní.

Článek 18

Regulační subjekty

1.   Regulační subjekty uvedené v článku 30 směrnice 2001/14/ES spolupracují na sledování hospodářské soutěže v rámci koridoru pro železniční nákladní dopravu. Zejména zajistí nediskriminační přístup k příslušnému koridoru a jsou odvolacími orgány podle čl. 30 odst. 2 uvedené směrnice. Vyměňují si potřebné informace získané od provozovatelů infrastruktury a případně od jiných osob.

2.   V případě stížnosti předložené regulačnímu subjektu žadatelem ohledně služeb mezinárodní železniční nákladní dopravy nebo v rámci šetření prováděného z vlastního podnětu regulačním subjektem dotyčný regulační subjekt konzultuje regulační subjekty všech dalších členských států, přes jejichž území vede mezinárodní trasa dotyčného nákladního vlaku, a před přijetím rozhodnutí si vyžádá veškeré nezbytné informace.

3.   Regulační subjekty konzultované podle odstavce 2 poskytnou dotyčnému regulačnímu subjektu veškeré informace, které jsou podle svého vnitrostátního práva samy oprávněny požadovat. Tyto informace lze použít výhradně pro účely řešení stížnosti nebo pro účely šetření podle odstavce 2.

4.   Regulační subjekt, ke kterému je podána stížnost nebo který zahájil šetření z vlastního podnětu, předá příslušné informace odpovědnému regulačnímu subjektu, aby tento subjekt mohl přijmout opatření týkající se dotyčných stran.

5.   Všichni sdružení zástupci provozovatelů infrastruktury podle čl. 15 odst. 1 směrnice 2001/14/ES neprodleně zajistí poskytnutí veškerých informací nezbytných pro řešení stížnosti nebo pro šetření podle odstavce 2 tohoto článku, které jsou požadovány regulačním subjektem členského státu, v němž je dotyčný sdružený zástupce usazen. Tento regulační subjekt je oprávněn předávat tyto informace týkající se příslušné mezinárodní trasy regulačním subjektům uvedeným v odstavci 2 tohoto článku.

KAPITOLA V

Závěrečná ustanovení

Článek 19

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor uvedený v čl. 11 písm. a) směrnice 91/440/EHS.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

Článek 20

Výkon přenesení pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 8 je svěřena Komisi na dobu pěti let po vstupu tohoto nařízení v platnost. Komise předloží zprávu o přenesených pravomocích nejpozději šest měsíců před ukončením tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhé období, pokud je Evropský parlament nebo Rada nezruší v souladu s článkem 21.

2.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

3.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v článcích 21 a 22.

Článek 21

Zrušení přenesení pravomoci

1.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 20 zrušit.

2.   Orgán, který zahájí interní postup s cílem rozhodnout, zda zrušit přenesení pravomoci, uvědomí nejpozději jeden měsíc před přijetím konečného rozhodnutí druhý orgán a Komisi a uvede pravomoci, jejichž přenesení by mohlo být zrušeno, a důvody tohoto zrušení.

3.   Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Nabývá účinku okamžitě nebo k pozdějšímu dni, který v něm je upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. Bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 22

Námitky proti aktům v přenesené pravomoci

1.   Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne oznámení.

2.   Pokud Evropský parlament ani Rada v této lhůtě námitky proti aktu v přenesené pravomoci nevysloví, nebo pokud před uplynutím této lhůty Evropský parlament i Rada uvědomí Komisi o svém rozhodnutí námitky nevyslovit, vstupuje akt v přenesené pravomoci v platnost dnem v něm stanoveným.

3.   Akt v přenesené pravomoci nevstoupí v platnost, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada vysloví námitky. Orgán, který vyslovuje námitky proti aktu v přenesené pravomoci, je odůvodní.

Článek 23

Sledování provádění

Každé dva roky od zřízení koridoru pro nákladní dopravu předloží výkonná rada uvedená v čl. 7 odst. 1 Komisi výsledky provádění plánu pro tento koridor. Komise provede analýzu těchto výsledků a uvědomí o této analýze výbor uvedený v článku 19.

Článek 24

Zpráva

Komise pravidelně posuzuje uplatňování tohoto nařízení. Vypracuje zprávu pro Evropský parlament a Radu poprvé do … (11) a poté každé tři roky.

Článek 25

Přechodná ustanovení

Toto nařízení se nevztahuje na Kyperskou republiku a na Maltu do té doby, dokud nebudou mít na svém území zaveden železniční systém.

Článek 26

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 27

Vyhlášení

Toto nařízení bude vyhlášeno v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. C 317, 23.12.2009, s. 94.

(2)  Úř. věst. C 79, 27.3.2010, s. 45.

(3)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 23. dubna 2009 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku), postoj Rady ze dne … (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Evropského parlamentu ze dne … (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(4)  Úř. věst. L 237, 24.8.1991, s. 25.

(5)  Úř. věst. L 75, 15.3.2001, s. 29.

(6)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(7)  Pro Úř. věst.: vložte prosím datum odpovídající třem letům ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

(8)  Pro Úř. věst.: vložte prosím datum odpovídající pěti letům ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

(9)  Pro Úř. věst.: vložte prosím datum odpovídající dvěma letům ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

(10)  Úř. věst. L 191, 18.7.2008, s. 1.

(11)  Pro Úř. věst.: vložte prosím datum odpovídající pěti letům ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

---

---

---

---

4.5.2010

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 114/17

---

POSTOJ RADY (EU) č. 3/2010 V PRVNÍM ČTENÍ

k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění)

Přijato Radou dne 1. března 2010

(Text s významem pro EHP)

2010/C 114 E/02

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Lesy přinášejí velký ekologický, hospodářský a sociální prospěch, včetně dřevařských a jiných výrobků a ekologických služeb.

(2)	Vzhledem k celosvětově rostoucí poptávce po dřevu a dřevařských výrobcích ve spojení s institucionálními nedostatky a nedostatky v oblasti správy, které se objevují v oblasti lesnictví v řadě zemí produkujících dřevo, vyvolává nezákonná těžba dřeva a související obchod stále větší znepokojení.

(3)

Nezákonná těžba dřeva je přetrvávající a značný problém na mezinárodní úrovni. Představuje významnou hrozbu pro lesy, protože přispívá k odlesňování, které stojí asi za 20 % emisí CO2, ohrožuje biologickou rozmanitost a podkopává udržitelné obhospodařování a rozvoj lesa, jakož i obchodní rentabilitu hospodářských subjektů jednajících v souladu s použitelnými právními předpisy. Kromě jiného má i sociální, politické a hospodářské dopady.

(4)	Ve sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 21. května 2003 nazvaném „Prosazování práva, správa a obchod v lesnictví (FLEGT): návrh akčního plánu EU“ byl navržen balíček opatření na podporu mezinárodního úsilí za účelem vyřešení problému nezákonné těžby dřeva a souvisejícího obchodu.

(5)	Evropský parlament a Rada uvítaly toto sdělení a uznaly, že je třeba, aby Unie přispěla k celosvětovému úsilí o vyřešení problému nezákonné těžby dřeva.

(6)

V souladu s cílem uvedeného sdělení, totiž zajistit, aby do Unie mohly vstupovat pouze dřevařské výrobky, které byly vyrobeny v souladu s vnitrostátními právními předpisy země produkující dřevo, jedná Unie se zeměmi produkujícími dřevo (partnerské země) o dobrovolných dohodách o partnerství, na jejichž základě je stranám uložena právně závazná povinnost provést režim licencí a regulovat obchod se dřevem a dřevařskými výrobky vymezenými v těchto dobrovolných dohodách o partnerství.

(7)

S ohledem na značný rozsah a naléhavost problému je nezbytné aktivně podporovat boj proti nezákonné těžbě dřeva a s ní souvisejícímu obchodu, doplnit a posílit iniciativu dobrovolných dohod o partnerství a zlepšit součinnost politik zaměřených na ochranu lesů a na dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí, včetně boje proti změně klimatu a proti snižování biologické rozmanitosti.

(8)

Měla by být zohledněna úsilí zemí, které uzavřely dobrovolné dohody o partnerství FLEGT s Unií, a zásady, jež do nich byly začleněny, především pokud jde o definici pojmu „zákonně vytěžené dřevo“. Mělo by být také zohledněno, že v režimu licencí FLEGT se do Unie dováží pouze dřevo vytěžené v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy a dřevařské výrobky z tohoto dřeva. Dřevo obsažené v dřevařských výrobcích uvedených v přílohách II a III nařízení Rady (ES) č. 2173/2005 ze dne 20. prosince 2005 o zavedení režimu licencí FLEGT pro dovoz dřeva do Evropského společenství (4), které pocházejí z partnerských zemí zařazených do přílohy I nařízení Rady (ES) č. 2173/2005, by proto mělo být považováno za vytěžené zákonným způsobem, jsou-li uvedené dřevařské výrobky v souladu s uvedeným nařízením a všemi prováděcími předpisy.

(9)

Měla by být rovněž zohledněna skutečnost, že Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) klade na strany úmluvy požadavek, aby udělovaly povolení k vývozu pouze v případě, že druh uvedený na seznamech CITES byl získán mimo jiné v souladu s vnitrostátními právními předpisy země vývozu. Dřevo z druhů vyjmenovaných v přílohách A, B, a C nařízení Rady (ES) č. 338/97 ze dne 9. prosince 1996 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi (5) by proto mělo být považováno za vytěžené zákonným způsobem, je-li v souladu s uvedeným nařízením a se všemi prováděcími předpisy.

(10)	S ohledem na komplexní povahu nezákonné těžby dřeva, pokud jde o související faktory a dopady, pozornost by se pro zamezení nezákonnému jednání měla soustředit na hospodářské subjekty.

(11)	Neexistuje-li mezinárodně dohodnutá definice, určení toho, co představuje nezákonnou těžbu dřeva, by mělo vycházet z právních předpisů země, v níž bylo dřevo vytěženo.

(12)

Mnoho dřevařských výrobků se před svým prvním uvedením na trh a po něm zpracovává četnými způsoby. Aby se zabránilo zbytečné administrativní zátěži, požadavky stanovené tímto nařízením by se měly vztahovat jen na ty hospodářské subjekty, které uvádějí dřevo a dřevařské výrobky na vnitřní trh poprvé, a nikoli na všechny hospodářské subjekty v prodejním řetězci.

(13)	S ohledem na skutečnost, že pokud by se po hospodářských subjektech požadovalo, aby předkládaly informace o původu dřeva ve výrobcích vyrobených z recyklovaného dřeva, došlo by tak k jejich neúměrnému zatížení, takové výrobky by tudíž měly být vyjmuty z oblasti působnosti tohoto nařízení.

(14)	Hospodářské subjekty uvádějící dřevo a dřevařské výrobky na vnitřní trh poprvé by měly vykonávat náležitou péči prostřednictvím systémů a postupů (systém náležité péče), aby se riziko uvádění nezákonně vytěženého dřeva a dřevařských výrobků z tohoto dřeva na vnitřní trh snížilo na minimum.

(15)

Systém náležité péče zahrnuje tři prvky, na nichž je založeno řízení rizik: přístup k informacím, posouzení rizik a zmírnění zjištěného rizika. Systém náležité péče by měl poskytnout přístup k informacím o zdrojích a dodavatelích dřeva a dřevařských výrobků uváděných na vnitřní trh poprvé včetně relevantních informací, jako je například soulad s použitelnými právními předpisy. Na základě těchto informací by hospodářské subjekty měly provádět posouzení rizik. Dojde-li ke zjištění rizika, hospodářské subjekty by je měly zmírnit způsobem, který je úměrný zjištěnému riziku, s cílem zabránit uvádění nezákonně vytěženého dřeva a dřevařských výrobků z tohoto dřeva na trh.

(16)	Aby nedocházelo ke zbytečnému administrativnímu zatížení, nemělo by být po hospodářských subjektech, které již používají systémy nebo postupy v souladu s požadavky tohoto nařízení, požadováno, aby zavedly nové systémy.

(17)	V zájmu uznání osvědčených postupů v odvětví lesnictví je možné v rámci postupu posouzení rizik používat certifikaci nebo jiné režimy ověřování třetích stran, které zahrnují ověřování souladu s použitelnými právními předpisy.

(18)

Dřevařský průmysl má pro hospodářství Unie značný význam. Organizace hospodářských subjektů jsou důležitými aktéry v tomto odvětví, protože zastupují zájmy těchto subjektů ve velkém měřítku a jednají s celou řadou zúčastněných stran. Tyto organizace mají rovněž odborné znalosti a kapacitu pro analýzu příslušných právních předpisů a pro pomoc svým členům při dodržování předpisů, avšak neměly by této schopnosti využívat k ovládnutí trhu. Pro usnadnění provádění tohoto nařízení a pro přispění k vytvoření dobrých postupů je vhodné uznat organizace, které vypracovaly systémy náležité péče splňující požadavky tohoto nařízení. Seznam těchto uznávaných organizací by měl být zveřejněn, aby se hospodářským subjektům umožnilo využívání těchto uznávaných kontrolních organizací.

(19)

Příslušné orgány by měly sledovat, zda hospodářské subjekty skutečně dodržují povinnosti stanovené tímto nařízením. Za tímto účelem by příslušné orgány měly v případě potřeby provádět úřední kontroly, které mohou zahrnovat kontroly v provozovnách hospodářských subjektů, a měly by mít možnost po hospodářských subjektech vyžadovat přijetí nápravných opatření, je-li to nutné.

(20)	V souladu se směrnicí 2003/4/ES Evropského Parlamentu a Rady ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí (6) by příslušné orgány měly uchovávat záznamy o kontrolách a zpřístupňovat relevantní informace jakémukoli žadateli.

(21)	Vzhledem k mezinárodní povaze nezákonné těžby dřeva a souvisejícího obchodu by příslušné orgány měly spolupracovat mezi sebou i se správními orgány třetích zemí či s Komisí.

(22)	Členské státy by měly zajistit, aby porušování tohoto nařízení bylo trestáno účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi.

(23)

Komise by měla být zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o postupy pro uznání a stažení uznání kontrolních organizací, další příslušná kritéria pro posouzení rizik, jež mohou být nutná k doplnění kritérií již stanovených tímto nařízením, a seznam dřeva a dřevařských výrobků, na něž se toto nařízení vztahuje. V souladu se závazkem, který Komise učinila ve svém sdělení ze dne 9. prosince 2009 o provádění článku 290 Smlouvy o fungování EU, je obzvláště důležité, aby Komise během přípravných prací vedla konzultace s odborníky.

(24)	Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (7).

(25)	Hospodářským subjektům a příslušným orgánům by měla být poskytnuta přiměřená doba, aby se připravily na plnění požadavků uvedených v tomto nařízení.

(26)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž bojovat proti nezákonné těžbě dřeva a souvisejícímu obchodu, nemůže být dosaženo na úrovni jednotlivých členských států, a proto ho může být z důvodu jeho rozsahu lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících poprvé na vnitřní trh dřevo a dřevařské výrobky s cílem snížit riziko uvádění nezákonně vytěženého dřeva a dřevařských výrobků z tohoto dřeva na trh na minimum.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)

„dřevem a dřevařskými výrobky“ dřevo a dřevařské výrobky uvedené v příloze, s výjimkou dřevařských výrobků, které byly vyrobeny ze dřeva nebo dřevařských výrobků již uvedených na trh, nebo dřevařských výrobků či součástí takových výrobků, které byly vyrobeny ze dřeva nebo dřevařských výrobků, které již dokončily svůj cyklus použitelnosti a byly by jinak odstraněny jako odpad;

b)

„uváděním na trh“ bez ohledu na využitý prodejní postup jakékoliv dodávání dřeva a dřevařských výrobků poprvé na vnitřní trh, za účelem distribuce nebo použití v průběhu obchodní činnosti. To rovněž zahrnuje dodávku prostřednictvím komunikačního prostředku na dálku, jak je definován ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES ze dne 20. května 1997 o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku (8);

c)	„hospodářským subjektem“ každá fyzická nebo právnická osoba uvádějící dřevo nebo dřevařské výrobky na trh;

d)	„zemí původu vytěženého dřeva“ země nebo území, kde bylo vytěženo dřevo, včetně dřeva, jež je obsaženo v dřevařských výrobcích;

e)	„zákonně vytěženým“ dřevo vytěžené v souladu s použitelnými právními předpisy v zemi původu vytěženého dřeva;

f)	„nezákonně vytěženým“ dřevo vytěžené v rozporu s použitelnými právními předpisy v zemi původu vytěženého dřeva;

g)

„použitelnými právními předpisy“ platné právní předpisy v zemi původu vytěženého dřeva, které upravují: — těžební práva na dřevo v rámci zveřejněných hranic; — platby za těžební práva a dřevo, včetně povinností souvisejících s těžbou dřeva; — těžbu dřeva, včetně přímo souvisejících právních předpisů z oblasti životního prostředí a lesnictví; — zákonná práva třetích stran týkající se využití a držby, která je dotčena těžbou dřeva, a — obchodní a celní právní předpisy, do té míry, do jaké se vztahují na odvětví lesnictví.

Článek 3

Postavení dřeva a dřevařských výrobků, na které se vztahuje prosazování práva, správa a obchod v lesnictví (FLEGT) a úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES)

Dřevo obsažené v dřevařských výrobcích uvedených v přílohách II a III nařízení (ES) č. 2173/2005, které pocházejí z partnerských zemí uvedených v příloze I nařízení (ES) č. 2173/2005 a které jsou s uvedeným nařízením a jeho prováděcími předpisy v souladu, se pro účely tohoto nařízení považuje za zákonně vytěžené.

Dřevo z druhů vyjmenovaných v přílohách A, B nebo C nařízení (ES) č. 338/97, které je s uvedeným nařízením a jeho prováděcími předpisy v souladu, se pro účely tohoto nařízení považuje za zákonně vytěžené.

Článek 4

Povinnosti hospodářských subjektů

1.   Hospodářské subjekty vykonávají náležitou péči, aby snížily na minimum riziko uvádění nezákonně vytěženého dřeva nebo dřevařských výrobků z tohoto dřeva na trh. Za tímto účelem použijí rámec postupů a opatření vymezený v článku 5 (dále jen „systém náležité péče“).

2.   Každý hospodářský subjekt udržuje a pravidelně hodnotí svůj vlastní systém náležité péče, který používá, s výjimkou situace, kdy hospodářský subjekt využívá systém náležité péče zavedený kontrolní organizací uvedenou v článku 7.

Článek 5

Systémy náležité péče

1.   Systém náležité péče uvedený v čl. 4 odst. 1 obsahuje tyto prvky:

a)

opatření a postupy zajišťující přístup k níže uvedeným informacím, které se týkají dodávek dřeva a dřevařských výrobků uváděných hospodářským subjektem na trh: — popis, včetně úplného vědeckého názvu nebo obecného názvu druhů dřevin, obchodního názvu a druhu výrobku; — země původu vytěženého dřeva, a případně region daného státu, v němž bylo dřevo vytěženo; — množství (vyjádřené v objemu, hmotnosti nebo počtu jednotek); — jméno a adresa dodavatele hospodářského subjektu; — doklady nebo jiné informace uvádějící, že toto dřevo a dřevařské výrobky jsou v souladu s použitelnými právními předpisy;

b)

postupy posouzení rizik, které umožňují provozovateli analyzovat a posoudit riziko uvedení nezákonně vytěženého dřeva nebo dřevařských výrobků z tohoto dřeva na trh. Takové postupy zohledňují informace uvedené v písmeni a) i příslušná kritéria pro posouzení rizik, zahrnující: — zajištění souladu s použitelnými právními předpisy, což může zahrnovat certifikaci nebo jiné režimy ověřování třetích stran, které se týkají souladu s použitelnými právními předpisy; — šíření se nezákonné těžby konkrétních druhů dřevin; — šíření se nezákonné těžby nebo nezákonných postupů v zemi původu vytěženého dřeva nebo v regionu dané země, v němž bylo dřevo vytěženo; — komplexnost dodavatelského řetězce dřevařských výrobků;

c)

není-li riziko zjištěné během postupů posouzení rizik podle písmene b) zanedbatelné, postupy zmírňování rizika sestávající ze souboru opatření a postupů, které jsou odpovídající a přiměřené pro účinné snižování daného rizika a které mohou zahrnovat požádání o doplňkové informace či doklady nebo ověření třetí strany.

2.   Prováděcí pravidla nutná k zajištění jednotného provádění odstavce 1, s výjimkou ustanovení o dalších příslušných kritériích pro posouzení rizik podle odst. 1 písm. b) druhého pododstavce tohoto článku, se přijímají regulativním postupem podle čl. 16 odst. 2. Tato pravidla se přijmou do … (9).

3.   S cílem zohlednit vývoj na trhu a zkušenosti získané při provádění tohoto nařízení, zjištěné zejména prostřednictvím zpráv podávaných podle čl. 18 odst. 3, může Komise přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o další příslušná kritéria pro posouzení rizik, jež mohou být nutná k doplnění kritérií podle odst. 1 písm. b) druhého podostavce tohoto článku. Komise přijímá tyto akty v přenesené pravomoci v souladu s příslušnými ustanoveními tohoto nařízení.

Pro akty v přenesené pravomoci uvedené v tomto odstavci se použijí postupy podle článků 13, 14 a 15.

Článek 6

Příslušné orgány

1.   Každý členský stát určí jeden či několik příslušných orgánů odpovědných za uplatňování tohoto nařízení.

Členské státy oznámí Komisi do … (10) název a adresu příslušných orgánů. Členské státy sdělí Komisi všechny změny názvu a adresy příslušných orgánů.

2.   Komise zveřejní seznam příslušných orgánů, a to rovněž na internetu. Seznam je pravidelně aktualizován.

Článek 7

Kontrolní organizace

1.   Kontrolní organizace plní tyto funkce:

a)	udržují a pravidelně hodnotí systém náležité péče v souladu s článkem 5 a udělují hospodářským subjektům práva jej využívat;

b)	ověřují řádné využívání systému náležité péče ze strany takových hospodářských subjektů;

c)	přijímají odpovídající opatření v případě, že hospodářský subjekt řádně nevyužívá svůj systém náležité péče, a oznamují příslušným orgánům případy závažných nebo opakovaných porušení ze strany hospodářského subjektu.

2.   Organizace může požádat, aby byla uznána jako kontrolní organizace, pokud splňuje tyto požadavky:

a)	má právní subjektivitu a je zákonně usazena v Unii,

b)	má kapacitu umožňující výkon funkcí uvedených v odstavci 1 a

c)	vykonává své funkce způsobem, který zabraňuje střetům zájmů.

3.   Žadatel, který splňuje požadavky uvedené v odstavci 2, se uzná za kontrolní organizaci jedním z těchto způsobů.

a)	Příslušný orgán členského státu uzná kontrolní organizaci, která zamýšlí vykonávat svou činnost výlučně v tomto členském státě, a poté o tom neprodleně informuje Komisi.

b)	Poté, co informuje členské státy, Komise uzná kontrolní organizaci, která zamýšlí vykonávat svou činnost v ve více než jednom členském státě nebo v celé Unii.

4.   Příslušné orgány vykonávají v pravidelných intervalech kontroly s cílem ověřit, že kontrolní organizace vykonávající činnost v rámci jurisdikce příslušných orgánů nadále plní funkce uvedené v odstavci 1 a splňuje požadavky stanovené v odstavci 2.

5.   Pokud příslušný orgán určí, že kontrolní organizace, která byla uznána Komisí, již neplní funkce uvedené v odstavci 1 nebo již nesplňuje požadavky stanovené v odstavci 2, neprodleně informuje Komisi.

6.   Pokud příslušný orgán nebo Komise zjistí, že kontrolní organizace již neplní funkce stanovené v odstavci 1 nebo požadavky uvedené v odstavci 2, mohou uznání odejmout. Příslušný orgán nebo Komise mohou odejmout pouze ta uznání, jež samy vydaly. Před odejmutím uznání Komise informuje dotčené členské státy. Členské státy informují o odejmutí uznání Komisi.

7.   Komise může přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU za účelem doplnění procedurálních pravidel, pokud jde o uznávání kontrolních organizací a odejímání takových uznání, a za účelem jejich změn, je-li to na základě zkušeností nutné. Komise přijímá tyto akty v přenesené pravomoci v souladu s příslušnými ustanoveními tohoto nařízení.

Pro akty v přenesené pravomoci uvedené v tomto odstavci se použijí postupy podle článků 13, 14 a 15. Tyto akty se přijmou do … (11).

8.   Prováděcí pravidla o četnosti a povaze kontrol uvedených v odstavci 4, která jsou nutná pro zajištění jednotného provádění zmíněného odstavce, se přijímají regulativním postupem podle čl. 16 odst. 2. Tato pravidla se přijmou do … (11).

Článek 8

Seznam kontrolních organizací

Komise zveřejní seznam kontrolních organizací v řadě C Úředního věstníku Evropské unie, jakož i na své internetové stránce. Seznam je pravidelně aktualizován.

Článek 9

Kontroly hospodářských subjektů

1.   Příslušné orgány provádějí kontroly k ověření, zda hospodářské subjekty splňují požadavky stanovené v článcích 4 a 5.

2.   Hospodářské subjekty poskytnou všechnu pomoc nezbytnou pro snazší provádění kontrol uvedených v odstavci 1.

3.   Jsou-li v důsledku kontrol uvedených v odstavci 1 zjištěny nedostatky, příslušné orgány mohou uložit zavedení nápravných opatření, která má hospodářský subjekt přijmout. Z jakékoli nečinnosti nebo nepřijetí takového nápravného opatření ze strany hospodářského subjektu mohou plynout sankce podle článku 17.

Článek 10

Záznamy o kontrolách

1.   Příslušné orgány uchovávají záznamy o kontrolách stanovených v čl. 9 odst. 1 s uvedením zejména jejich povahy a výsledků, včetně uložení nápravných opatření podle čl. 9 odst. 3. Záznamy o všech kontrolách se uchovávají nejméně 5 let.

2.   Informace uvedené v odstavci 1 se zpřístupní jakémukoli žadateli v souladu se směrnicí 2003/4/ES.

Článek 11

Spolupráce

1.   Příslušné orgány spolupracují mezi sebou, se správními orgány třetích zemí a s Komisí, aby zajistily dodržování tohoto nařízení.

2.   Příslušné orgány si s příslušnými orgány jiných členských států a s Komisí vyměňují informace o závažných nedostatcích zjištěných kontrolami podle čl. 7 odst. 4 a čl. 9 odst. 1 a druzích sankcí uložených podle článku 17.

Článek 12

Změny přílohy

S cílem zohlednit zkušenosti získané při provádění tohoto nařízení, zjištěných zejména prostřednictvím zpráv podávaných podle čl. 18 odst. 3, a vývoj, pokud jde o technické vlastnosti, konečné uživatele a výrobní postupy pro dřevo a dřevařské výrobky, může Komise přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, a to změnou nebo doplněním seznamu dřeva či dřevařských výrobků uvedených v příloze. Tyto akty nesmějí neúměrně zatěžovat hospodářské subjekty. Komise přijímá tyto akty v přenesené pravomoci v souladu s příslušnými ustanoveními tohoto nařízení.

Pro akty v přenesené pravomoci uvedené v tomto článku se použijí postupy podle článků 13, 14 a 15.

Článek 13

Výkon přenesení pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 3, čl. 7 odst. 7 a článku 12 je svěřena Komisi na dobu sedmi let po vstupu tohoto nařízení v platnost. Komise předloží zprávu o přenesených pravomocích nejpozději tři měsíce před koncem tohoto tříletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud je Evropský parlament nebo Rada nezruší v souladu s článkem 14.

2.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

3.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v článcích 14 a 15.

Článek 14

Zrušení přenesení pravomoci

1.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 3, čl. 7 odst. 7 a článku 12 zrušit.

2.   Orgán, který zahájí interní postup s cílem rozhodnout, zda zrušit přenesení pravomoci, uvědomí nejpozději jeden měsíc před přijetím konečného rozhodnutí druhého zákonodárce a Komisi a uvede pravomoci, jejichž přenesení by mělo být zrušeno, a důvody tohoto zrušení.

3   Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku okamžitě nebo k pozdějšímu dni, který v něm je upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. Bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 15

Námitky proti aktům v přenesené pravomoci

1.   Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne oznámení.

2.   Pokud Evropský parlament ani Rada v této lhůtě námitky proti aktu v přenesené pravomoci nevysloví, nebo pokud před uplynutím této lhůty Evropský parlament i Rada uvědomí Komisi o svém rozhodnutí námitky nevyslovit, vstupuje akt v přenesené pravomoci v platnost dnem v něm stanoveným.

3.   Akt v přenesené pravomoci nevstoupí v platnost, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada vysloví námitky. Orgán, který vyslovuje námitky proti aktu v přenesené pravomoci, je odůvodní.

Článek 16

Výbor

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro prosazování práva, správu a obchod v oblasti lesnictví (FLEGT) zřízený článkem 11 nařízení (ES) č. 2173/2005.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Článek 17

Sankce

Členské státy stanovují pravidla pro ukládání sankcí za porušení tohoto nařízení a přijímají veškerá opatření nezbytná pro provádění těchto pravidel. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí tyto předpisy Komisi a neprodleně ji uvědomí o jakýchkoliv následných změnách, které je ovlivní.

Článek 18

Podávání zpráv

1.   Členské státy předloží Komisi do 30. dubna každého druhého roku následujícího po datu použitelnosti tohoto nařízení zprávu o uplatňování tohoto nařízení v předchozích dvou letech.

2.   Na základě těchto zpráv Komise vypracuje zprávu, kterou předloží Evropskému parlamentu a Radě každé dva roky.

3.   Komise do … (12) a poté každých šest let přezkoumá jeho fungování a účinnost na základě zpráv o používání tohoto nařízení a s ohledem na zkušenosti při tom získané, zejména s ohledem na administrativní důsledky pro malé a střední podniky, jakož i na výrobky, na které se vztahuje. Zprávy mohou být případně doplněny o příslušné legislativní návrhy.

Článek 19

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od … (13). Ustanovení čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 1 a čl. 7 odst. 7 a 8 se však použijí od dne vstupu tohoto nařízení v planost.

Článek 20

Vyhlášení

Toto nařízení bude vyhlášeno v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. C 318, 23.12.2009, s. 88.

(2)  Úř. věst. C, s.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady ze dne … (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(4)  Úř. věst. L 347, 30.12.2005, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 61, 3.3.1997, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26.

(7)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(8)  Úř. věst. L 144, 4.6.1997, s. 19–27.

(9)  Úř. věst.: 18 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost.

(10)  Úř. věst.: šest měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost.

(11)  Úř. věst.: 18 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost.

(12)  Úř. věst.: 66 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

(13)  Úř. věst.: 30 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

---

---

---