ISSN 1725-5163

doi:10.3000/17255163.CE2009.295.ces

Úřední věstník

Evropské unie

C 295E

European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Svazek 52
4. prosince 2009


Oznámeníč.

Obsah

Strana

 

Evropský parlamentZASEDÁNÍ 2008–2009Dílčí zasedání od 2. do 4. září 2008PŘIJATÉ TEXTYZápis z tohoto zasedání byl zveřejněn v Úř. věst. C 275 E, 30. 10. 2008

 

 

USNESENÍ

 

Evropský parlament

 

Úterý 2. září 2008

2009/C 295E/01

Rybolov a akvakultura v souvislosti s integrovaným řízením pobřežních zón v Evropě
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. září 2008 o rybolovu a akvakultuře v kontextu integrované správy pobřežních zón v Evropě (2008/2014(INI))

1

2009/C 295E/02

Hodnocení dublinského systému
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. září 2008 o hodnocení dublinského systému (2007/2262(INI))

4

2009/C 295E/03

Některé záležitosti týkající se pojištění motorových vozidel
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. září 2008 o některých záležitostech týkajících se pojištění motorových vozidel (2007/2258(INI))

10

2009/C 295E/04

Koordinovaná strategie s cílem zlepšit boj proti daňovým podvodům
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. září 2008 o koordinované strategii pro zlepšení boje proti daňovým podvodům (2008/2033(INI))

13

2009/C 295E/05

Vyhlášení roku 2011 Evropským rokem dobrovolné činnosti
Prohlášení Evropského parlamentu o vyhlášení roku 2011 Evropským rokem dobrovolné činnosti

19

2009/C 295E/06

Zapojení mládeže do politik EU
Prohlášení Evropského parlamentu o zapojení mládeže do politik EU, jemuž je třeba věnovat zvýšenou pozornost

21

2009/C 295E/07

Pohotovostní spolupráce při hledání pohřešovaných dětí
Prohlášení Evropského parlamentu o pohotovostní spolupráci při hledání pohřešovaných dětí

23

 

Středa 3. září 2008

2009/C 295E/08

Gruzie
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. září 2008 o situaci v Gruzii

26

2009/C 295E/09

Evropské smluvní právo
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. září 2008 o společném referenčním rámci evropského smluvního práva

31

2009/C 295E/10

Zvláštní zpráva evropského veřejného ochránce práv Evropskému parlamentu následující po návrhu doporučení Evropské komisi ke stížnosti č. 3453/2005/GG
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. září 2008 ke zvláštní zprávě evropského veřejného ochránce práv v návaznosti na návrh doporučení Evropské komisi ve věci stížnosti č. 3453/2005/GG (2007/2264(INI))

33

2009/C 295E/11

Rovnosti žen a mužů – 2008
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. září 2008 o rovnosti žen a mužů – 2008 (2008/2047(INI))

35

2009/C 295E/12

Klonování zvířat za účelem výroby potravin
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. září 2008 o klonování zvířat za účelem výroby potravin

42

2009/C 295E/13

Vliv marketingu a reklamy na rovnost mužů a žen
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. září 2008 o vlivu marketingu a reklamy na rovnost mužů a žen (2008/2038(INI))

43

 

Čtvrtek 4. září 2008

2009/C 295E/14

Palestinští vězni v Izraeli
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. září 2008 o situaci palestinských vězňů v izraelských věznicích

47

2009/C 295E/15

Hodnocení sankcí EU jako součástí akcí a politiky EU v oblasti lidských práv
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. září 2008 o hodnocení sankcí Evropské unie udělovaných v rámci opatření a politiky EU v oblasti lidských práv (2008/2031(INI))

49

2009/C 295E/16

Rozvojové cíle tisíciletí — Cíl 5: zlepšit zdraví matek
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. září 2008 o zhodnocení dosažených výsledků rozvojových cílů tisíciletí v oblasti mateřské úmrtnosti před summitem OSN dne 25. září 2008

62

2009/C 295E/17

Obchod se službami
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. září 2008 o obchodu se službami (2008/2004(INI))

67

2009/C 295E/18

Evropská přístavní politika
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. září 2008 o evropské přístavní politice (2008/2007(INI))

74

2009/C 295E/19

Nákladní doprava v Evropě
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. září 2008 o nákladní dopravě v Evropě (2008/2008(INI))

79

2009/C 295E/20

Střednědobé přezkoumání Evropského akčního plánu pro životní prostředí a zdraví na období 2004–2010
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. září 2008 o střednědobém přezkoumání Evropského akčního plánu pro životní prostředí a zdraví na období 2004–2010 (2007/2252(INI))

83

2009/C 295E/21

Státní převrat v Mauretánii
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. září 2008 o státním převratu v Mauretánii

89

2009/C 295E/22

Írán
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. září 2008 o popravách v Íránu

92

2009/C 295E/23

Zabíjení albínů v Tanzanii
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. září 2008 o zabíjení albínů v Tanzanii

94

 

 

SDĚLENÍ ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE

 

Evropský parlament

 

Úterý 2. září 2008

2009/C 295E/24

Účast předsedů podvýborů (výklad článku 182)
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 2. září 2008 o výkladu článku 182 jednacího řádu o účasti předsedů podvýborů

97

 

 

Evropský parlament

 

Úterý 2. září 2008

2009/C 295E/25

Program Mládež v akci (2007–2013) ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. září 2008 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 1719/2006/ES, kterým se zavádí program Mládež v akci na období 2007 až 2013 (KOM(2008)0056 — C6-0057/2008 — 2008/0023(COD))

98

P6_TC1-COD(2008)0023Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 2. září 2008 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. …/2008/ES, kterým se mění rozhodnutí č. 1719/2006/ES, kterým se zavádí program Mládež v akci na období 2007 až 2013

98

2009/C 295E/26

Program Kultura (2007–2013) ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. září 2008 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 1855/2006/ES, kterým se zavádí program Kultura (2007–2013) (KOM(2008)0057 — C6–0058/2008 — 2008/0024(COD))

99

P6_TC1-COD(2008)0024Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 2. září 2008 k přijetí rozhodnutí evropského parlamentu a rady č. …/2008/ES, kterým se mění rozhodnutí č. 1855/2006/ES, kterým se zavádí program kultura (2007–2013)

99

2009/C 295E/27

Program Evropa pro občany (2007–2013) ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. září 2008 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 1904/2006/ES, kterým se pro období 2007–2013 stanoví program Evropa pro občany na podporu aktivního evropského občanství (KOM(2008)0059 — C6-0060/2008 — 2008/0029(COD))

100

P6_TC1-COD(2008)0029Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 2. září 2008 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. …/2008/ES, kterým se mění rozhodnutí č. 1904/2006/ES, kterým se pro období 2007–2013 stanoví program Evropa pro občany na podporu aktivního evropského občanství

100

2009/C 295E/28

Akční program v oblasti vzdělávání a celoživotního učení ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. září 2008 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 1720/2006/ES, kterým se zavádí akční program v oblasti celoživotního učení (KOM(2008)0061 — C6-0064/2008 — 2008/0025(COD))

101

P6_TC1-COD(2008)0025Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 2. září 2008 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. …/2008/ES, kterým se mění rozhodnutí č. 1720/2006/ES, kterým se zavádí akční program v oblasti celoživotního učení

101

2009/C 295E/29

Protokol k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi ES a Uzbekistánem *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. září 2008 o návrhu rozhodnutí Rady a Komise o uzavření protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Uzbekistán na straně druhé s ohledem na přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii (KOM(2007)0117 — C6-0213/2008 — 2007/0044(CNS))

102

2009/C 295E/30

Protokol k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi ES a Kyrgyzstánem *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. září 2008 o návrhu rozhodnutí Rady a Komise o uzavření protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Kyrgyzskou republikou na straně druhé s ohledem na přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii (KOM(2007)0133 — C6-0228/2008 — 2007/0047(CNS))

102

2009/C 295E/31

Protokol k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi ES a Tádžikistánem *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. září 2008 o návrhu rozhodnutí Rady a Komise o uzavření protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Tádžikistán na straně druhé s ohledem na přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii (KOM(2007)0143 — C6-0254/2008 — 2007/0050(CNS))

103

2009/C 295E/32

Odpovědnost Černé Hory za dlouhodobé půjčky poskytnuté Srbsku a Černé Hoře (Bývalé federální republice Jugoslávii) *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. září 2008 k návrhu rozhodnutí Rady, kterým se stanoví samostatný závazek Černé Hory a úměrně snižuje závazek Srbska v souvislosti s dlouhodobými půjčkami, které Společenství poskytlo soustátí Srbsko a Černá Hora (bývalé Svazové republice Jugoslávie) na základě rozhodnutí Rady 2001/549/ES a 2002/882/ES (KOM(2008)0228 — C6-0221/2008 — 2008/0086(CNS))

104

2009/C 295E/33

Ekologická produkce a označování ekologických produktů *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. září 2008 o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů (KOM(2008)0314 — C6-0219/2008 — 2008/0097(CNS))

104

2009/C 295E/34

Uzavření Dohody o rybolovu v jižním Indickém oceánu jménem Evropského společenství *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. září 2008 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o rybolovu v jižním Indickém oceánu jménem Evropského společenství (KOM(2007)0831 — C6-0047/2008 — 2007/0285(CNS))

105

2009/C 295E/35

Návrh opravného rozpočtu č. 5/2008
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. září 2008 o návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 5/2008 na rozpočtový rok 2008, oddíl III – Komise (11571/2008 — C6-0294/2008 — 2008/2161(BUD))

106

2009/C 295E/36

Evropská soudní síť *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. září 2008 o podnětu Republiky Slovinsko, Francouzské republiky, České republiky, Švédského království, Španělského království, Belgického království, Polské republiky, Italské republiky, Lucemburského velkovévodství, Nizozemského království, Slovenské republiky, Estonské republiky, Rakouské republiky a Portugalské republiky k přijetí rozhodnutí Rady o Evropské soudní síti (5620/2008 — C6-0074/2008 — 2008/0802(CNS))

107

2009/C 295E/37

Uplatňování zásady vzájemného uznávání příkazů *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. září 2008 o podnětu Republiky Slovinsko, Francouzské republiky, České republiky, Švédského království, Slovenské republiky, Spojeného království a Spolkové republiky Německo za účelem přijetí rámcového rozhodnutí Rady o výkonu rozhodnutí vynesených v nepřítomnosti, kterým se mění rámcové rozhodnutí 2002/584/SVV o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy, rámcové rozhodnutí 2005/214/SVV o uplatňování zásady vzájemného uznávání peněžitých trestů a pokut, rámcové rozhodnutí 2006/783/SVV o uplatňování zásady vzájemného uznávání příkazů ke konfiskaci a rámcové rozhodnutí 2008/…/SVV o provádění zásady vzájemného uznávání rozsudků ve věcech trestních, které ukládají trest odnětí svobody nebo opatření spojená se zbavením svobody, za účelem jejich výkonu v Evropské unii (5598/2008 — C6-0075/2008 — 2008/0803(CNS))

120

2009/C 295E/38

Používání vízového informačního systému (VIS) v rámci Schengenského hraničního kodexu ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. září 2008 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 562/2006, pokud jde o využití Vízového informačního systému (VIS) podle Schengenského hraničního kodexu (KOM(2008)0101 — C6-0086/2008 — 2008/0041(COD))

148

P6_TC1-COD(2008)0041Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 2. září 2008 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 562/2006, pokud jde o využití Vízového informačního systému (VIS) podle Schengenského hraničního kodexu

148

2009/C 295E/39

Posílení Eurojustu a změna rozhodnutí 2002/187/SVV *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. září 2008 o podnětu Belgického království, České republiky, Estonské republiky, Španělského království, Francouzské republiky, Italské republiky, Lucemburského velkovévodství, Nizozemského království, Rakouské republiky, Polské republiky, Portugalské republiky, Republiky Slovinsko, Slovenské republiky a Švédského království k přijetí rozhodnutí Rady o posílení Eurojustu a o změně rozhodnutí 2002/187/SVV (5613/2008 — C6-0076/2008 — 2008/0804(CNS))

149

 

Středa 3. září 2008

2009/C 295E/40

Klasifikace, označování a balení látek a směsí ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. září 2008 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o klasifikaci, označování a balení látek a směsí a o změně směrnice 67/548/EHS a nařízení (ES) č. 1907/2006 (KOM(2007)0355 — C6-0197/2007 — 2007/0121(COD))

163

P6_TC1-COD(2007)0121Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 3. září 2008 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, kterým se mění a zrušují směrnice 67/548/EHS a 1999/45/ES, a mění nařízení (ES) č. 1907/2006

163

2009/C 295E/41

Klasifikace, označování a balení látek a směsí (úprava směrnic 76/768/EHS, 88/378/EHS, 1999/13/ES, 2000/53/ES, 2002/96/ES a 2004/42/ES) ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. září 2008 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění směrnice Rady 76/768/EHS, 88/378/EHS, 1999/13/ES a směrnice 2000/53/ES, 2002/96/ES a 2004/42/ES za účelem jejich přizpůsobení nařízení (ES) č. … o klasifikaci, označování a balení látek a směsí a o změně směrnice 67/548/EHS a nařízení (ES) č. 1907/2006 (KOM(2007)0611 — C6-0347/2007 — 2007/0212(COD))

164

P6_TC1-COD(2007)0212Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 3. září 2008, k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/…/ES, kterým se mění směrnice Rady 76/768/EHS, 88/378/EHS, 1999/13/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES, 2002/96/ES a 2004/42/ES za účelem jejich přizpůsobení nařízení (ES) č. … o klasifikaci, označování a balení látek a směsí

164

2009/C 295E/42

Klasifikace, označování a balení látek a směsí (změna nařízení (ES) č. 648/2004) ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. září 2008 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 648/2004 za účelem jeho přizpůsobení nařízení (ES) č. … o klasifikaci, označování a balení látek a směsí a o změně směrnice 67/548/EHS a nařízení (ES) č. 1907/2006 (KOM(2007)0613 — C6-0349/2007 — 2007/0213(COD))

165

2009/C 295E/43

Schvalování typu vodíkových vozidel ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. září 2008 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o schvalování typu vodíkových vozidel, kterým se mění směrnice 2007/46/ES (KOM(2007)0593 — C6-0342/2007 — 2007/0214(COD))

165

P6_TC1-COD(2007)0214Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 3. září 2008 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2008 o schvalování typu vodíkových vozidel, a změně směrnice 2007/46/ES

166

 

Čtvrtek 4. září 2008

2009/C 295E/44

Kodex chování pro používání počítačových rezervačních systémů ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. září 2008 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o kodexu chování pro používání počítačových rezervačních systémů (KOM(2007)0709 — C6-0418/2007 — 2007/0243(COD))

167

P6_TC1-COD(2007)0243Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 4. září 2008 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2008 o kodexu chování pro používání počítačových rezervačních systémů a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 2299/89

167

2009/C 295E/45

Způsobilost zemí Střední Asie pro financování podle rozhodnutí Rady 2006/1016/ES o poskytnutí záruky Společenství na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a úvěrových záruk na projekty mimo Společenství *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. září 2008 o návrhu rozhodnutí Rady o způsobilosti zemí Střední Asie pro financování podle rozhodnutí Rady 2006/1016/ES o poskytnutí záruky Společenství na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a úvěrových záruk na projekty mimo Společenství (KOM(2008)0172 — C6-0182/2008 — 2008/0067(CNS))

168

Vysvětlivky k použitým symbolům

*

Konzultace

**I

Spolupráce: první čtení

**II

Spolupráce: druhé čtení

***

Postup souhlasu

***I

Spolurozhodování: první čtení

***II

Spolurozhodování: druhé čtení

***III

Spolurozhodování: třetí čtení

(Druh postupu se určuje právním základem navrženým Komisí)

Politické pozměňující návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučně a kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▐.

Technické opravy a úpravy ze strany příslušných oddělení: nový text či text nahrazující původní znění je označen kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem║.

CS

 


Evropský parlamentZASEDÁNÍ 2008–2009Dílčí zasedání od 2. do 4. září 2008PŘIJATÉ TEXTYZápis z tohoto zasedání byl zveřejněn v Úř. věst. C 275 E, 30. 10. 2008

USNESENÍ

Evropský parlament

Úterý 2. září 2008

4.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 295/1


Úterý 2. září 2008
Rybolov a akvakultura v souvislosti s integrovaným řízením pobřežních zónv Evropě

P6_TA(2008)0382

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. září 2008 o rybolovu a akvakultuře v kontextu integrovanésprávy pobřežních zón v Evropě (2008/2014(INI))

2009/C 295 E/01

Evropský parlament,

s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady 2002/413/ES ze dne 30. května 2002 o provádění integrované správy pobřežních zón v Evropě (1),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. června 2007 nazvané Zpráva Evropskému parlamentu a Radě: Hodnocení integrované správy pobřežních zón (ICZM) v Evropě (KOM(2007)0308),

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o Evropském rybářském fondu (2),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (3), a sdělení Komise ze dne 24. října 2005 nazvané Tematická strategie ochrany a zachování mořského prostředí (KOM(2005)0504),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. října 2007 nazvané Integrovaná námořní politika pro Evropskou unii (KOM(2007)0575),

s ohledem na své usnesení ze dne 15. června 2006 o společenstvích rybářů lovících v pobřežních vodách (4),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. března 2006 o zlepšování hospodářské situace v odvětví rybolovu (KOM(2006)0103) a na své usnesení ze dne 28. září 2006 (5) ke stejnému tématu,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. září 2002 nazvané Strategie udržitelného rozvoje evropské akvakultury (KOM(2002)0511),

s ohledem na studii o regionální závislosti na rybolovu (6) vypracovanou pro Parlament,

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A6-0286/2008),

A.

vzhledem k tomu, že integrovaná správa pobřežních zón (ICZM) je nejen politikou týkající se životního prostředí, ale také neustálým procesem zaměřeným na zlepšování hospodářských a sociálních podmínek pobřežních zón a zajištění udržitelného rozvoje všech činností, které jsou v těchto regionech provozovány, jako je rybolov a akvakultura,

B.

vzhledem k tomu, že provádění integrované správy pobřežních zón je dlouhodobý proces a většina vnitrostátních strategií přijatých v rámci uvedeného doporučení začala být uskutečňována teprve v roce 2006,

C.

vzhledem k tomu, že správa pobřežních zón dosud probíhala ve střednědobém horizontu a nebrala v úvahu skutečnost, že se jedná o složité přírodní ekosystémy, které se v průběhu času mění,

D.

vzhledem k tomu, že přijatá rozhodnutí a opatření se týkala izolované činnosti a neřešila problém zhoršování stavu pobřežních zón jako celku,

E.

vzhledem k tomu, že stávající plánování bylo dosud zaměřeno na pozemní činnosti a nezohledňovalo dopad některých pobřežních činností na jiné činnosti ve stejné oblasti,

F.

vzhledem k tomu, že podle očekávání nebude uskutečňování vnitrostátních strategií integrované správy pobřežních zón finančně náročné, zato bude mít velký finanční přínos,

G.

vzhledem k tomu, že do plánovacích a prováděcích opatření řešících problémy pobřežních zón nebyli odpovídajícím způsobem zapojeni zástupci všech odvětví, a v důsledku toho jsou zájmy některých odvětví poškozovány,

H.

vzhledem k tomu, že provádění politik v oblasti integrované správy zahrnuje plánování v pobřežních zónách ohledně využití v souvislosti s obyvatelstvem, cestovním ruchem, hospodářstvím, krajinou a ochranou životního prostředí,

I.

vzhledem k tomu, že s výjimkou několika ojedinělých případů zatím není možná účinná koordinace orgánů správy pobřežních zón,

J.

vzhledem k tomu, že provádění politik podporujících integrovanou správu pobřežních zón může v některých případech vyžadovat velké výdaje, které si místní komunity nemohou dovolit, takže žádají o pomoc na vyšších administrativních úrovních a dochází ke zdržením při provádění těchto politik,

K.

vzhledem k tomu, že mnoho pobřežních procesů je přeshraniční povahy, a tudíž je nezbytná regionální koordinace a spolupráce, a to i se třetími zeměmi,

L.

vzhledem k tomu, že rybolov a akvakultura jsou dva velmi významné druhy pobřežní činnosti, které závisí na kvalitě pobřežních vod,

M.

vzhledem k tomu, že v akvakultuře dosud nebylo dosaženo takové úrovně technologického rozvoje, která by umožnila, aby tato činnost (jež je intenzivní povahy) byla vykonávána mimo pobřežní zóny,

N.

vzhledem k tomu, že je třeba mít na paměti zásadní, nicméně dosud nedostatečně uznávanou roli žen v oblastech závislých na rybolovu,

O.

vzhledem k tomu, že rybolov v pobřežních vodách váže 80 % rybářského loďstva Společenství a přispívá k hospodářské a sociální soudržnosti pobřežních komunit a k zachování jejich kulturních tradic,

P.

vzhledem k tomu, že rybolov sám o sobě sice není zdrojem znečištění, ale nese následky znečištění způsobeného jinými činnostmi v pobřežních oblastech, což dále oslabuje jeho životaschopnost,

Q.

vzhledem k tomu, že rybolov a akvakultura mají velký hospodářský a sociální význam, protože se jim věnuje zejména obyvatelstvo v pobřežních regionech s nestabilními ekonomikami, které jsou často znevýhodněné a svým obyvatelům nemohou poskytnout alternativní pracovní příležitosti,

R.

vzhledem k tomu, že existence čistého a zdravého mořského prostředí přispěje k budoucímu růstu rybářské produkce, a zlepší tak vyhlídky tohoto odvětví,

S.

vzhledem k tomu, že akvakultura stojí pevně na zásadě udržitelného rozvoje a jakýkoliv dopad na životní prostředí je kompenzován podle pravidel Společenství,

T.

vzhledem k tomu, že v situaci, kdy se zmenšují rybí populace a světová poptávka po rybách, měkkýších a korýších roste, narůstá i důležitost akvakultury v Evropě,

U.

vzhledem k tomu, že ne všechny členské státy už dokončily své regionální plánování v souladu se zásadami integrované správy pobřežních zón pro vyvážený rozvoj činností v těchto zónách,

V.

vzhledem k tomu, že v pobřežních zónách probíhá ostrý konkurenční boj o prostor a lidé zabývající se akvakulturou a rybolovem mají stejná práva a povinnosti jako ostatní uživatelé,

W.

vzhledem k tomu, že nejvzdálenější regiony, vymezené ustanoveními čl. 299 odst. 2 Smlouvy o ES a článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie, mohou požadovat vytvoření zvláštních integrovaných národních strategií v rámci integrované správy pobřežních zón a její odpovídající přizpůsobení na úrovni EU,

1.

zdůrazňuje hospodářský a sociální význam rybolovu a akvakultury pro pobřežní regiony a žádá, aby těmto regionům byla poskytována pomoc v rámci integrované správy pobřežních zón;

2.

vyzdvihuje potřebu zajistit, aby odvětví rybolovu a akvakultury byla zapojena a dostatečně zastoupena v nadnárodních námořních seskupeních a vybízí Komisi, aby tento proces podpořila;

3.

zdůrazňuje, že Evropský rybářský fond může přispět k dlouhodobému financování opatření v rámci integrované správy pobřežních zón, neboť podporuje kroky, které přispívají k udržitelnému rozvoji rybářských regionů;

4.

poukazuje na potřebu vyjasnit rozsah pravomocí správních orgánů v pobřežních zónách a vytvořit koordinované strategie s cílem zvýšit jejich účinnost;

5.

je si vědom obtíží při koordinaci činností orgánů správy pobřežních zón a vyzývá Komisi, aby při kontrole provádění integrované správy pobřežních zón zvážila po konzultaci s členskými státy, zda je nutné vytvořit koordinační orgán;

6.

zdůrazňuje, že je nutné, aby se zástupci odvětví rybolovu a akvakultury zapojili do činností souvisejících s plánováním a rozvojem integrované správy pobřežních zón (s přihlédnutím k tomu, že jejich zapojení do strategií udržitelného rozvoje zvýší přidanou hodnotu jejich produktů) a připomíná, že Evropský rybářský fond může takové hromadné akce podpořit;

7.

uznává, že ženy mají důležitou úlohu v oblastech závislých na rybolovu, a vyzývá proto Komisi a členské státy ke spolupráci za účelem podpory a začlenění zásady rovných příležitostí v různých etapách uplatňování Evropského rybářského fondu (včetně plánovací, prováděcí, monitorovací a hodnotící fáze), jak je stanoveno v článku 11 nařízení (ES) č. 1198/2006;

8.

vyzývá k užší spolupráci mezi příslušnými orgány na regionální úrovni prostřednictvím výměny informací o stavu pobřežních zón a přijímání společných strategií, které zlepší environmentální situaci místních mořských ekosystémů;

9.

vyzývá národní vlády a regionální správu v nejvzdálenějších regionech, aby připravily integrované strategie integrované správy pobřežních zón za účelem zajištění udržitelného rozvoje pobřežních zón;

10.

v souvislosti s výše uvedenými skutečnostmi zdůrazňuje význam řádného územního plánování;

11.

akvakultura cílená na obnovení populace je zásadním nástrojem k dosažení ekologické ochrany v určitých pobřežních zónách, a proto musí být podpořena, posílena a finančně zajištěna;

12.

zdůrazňuje význam akvakultury pro potravinářský průmysl, sociální a hospodářský rozvoj některých pobřežních komunit EU;

13.

domnívá se, že odvětví rybolovu i akvakultury musí být zahrnuta do průřezového přístupu k veškerým námořním aktivitám, které probíhají v pobřežních zónách za účelem dosažení udržitelného rozvoje v souladu s novými pokyny pro námořní politiku;

14.

zdůrazňuje, že je třeba, aby byly rozvíjeny a uskutečňovány strategie přizpůsobení se nebezpečím, kterým čelí pobřežní zóny, jako např. změna klimatu, a přitom byl plně zohledněn dopad na rybolov a akvakulturu;

15.

domnívá se, že je třeba pokračovat ve shromažďování údajů, což přispěje k výměně a využívání informací, které umožní vypracovat srovnávací studie zahrnující i údaje o stavu biologické rozmanitosti a rybích populací;

16.

domnívá se, že by v oblasti akvakultury mělo být vyvinuto větší výzkumné úsilí cílené na zavedení kultivačních systémů založených na intenzivní produkci v rámci uzavřeného okruhu;

17.

navrhuje, aby v rámci integrované správy pobřežních zón byly v odvětví akvakultury upřednostňovány ty projekty, které využívají zdrojů obnovitelné energie a které neporušují oblasti chráněné právními předpisy EU pro životní prostředí;

18.

vyzývá Komisi, aby po konzultaci s členskými státy stanovila jasný časový harmonogram pro posouzení pokroku dosaženého v provádění integrované správy pobřežních zón v Evropské unii;

19.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi a vládám a parlamentům členských států.


(1)  Úř. věst. L 148, 6.6.2002, s. 24.

(2)  Úř. věst. L 223, 15.8.2006, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19.

(4)  Úř. věst. C 300 E, 9.12.2006, s. 504.

(5)  Úř. věst. C 306 E, 15.12.2006, s. 417.

(6)  IP/B/PECH/ST/IC/2006-198.


4.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 295/4


Úterý 2. září 2008
Hodnocení dublinského systému

P6_TA(2008)0385

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. září 2008 o hodnocení dublinského systému (2007/2262(INI))

2009/C 295 E/02

Evropský parlament,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 343/2003 ze dne 18. února 2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států (1) („dublinské nařízení“),

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2725/2000 ze dne 11. prosince 2000 o zřízení systému Eurodac pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy (2) („nařízení o Eurodac“),

s ohledem na směrnici Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany (3),

s ohledem na směrnici Rady 2003/9/ES ze dne 27. ledna 2003, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl (4) („směrnice o přijímání žadatelů“),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 862/2007 ze dne 11. července 2007 o statistice Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 311/76 o sestavování statistik o zahraničních pracovnících (5),

s ohledem na závěry Rady o přístupu policejních a donucovacích orgánů členských států a Europolu do systému Eurodac (6),

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 573/2007/ES ze dne 23. května 2007 o zřízení Evropského uprchlického fondu na období 2008 až 2013 jako součásti obecného programu Solidarita a řízení migračních toků a o zrušení rozhodnutí Rady č. 2004/904/ES (7),

s ohledem na své usnesení ze dne 6. dubna 2006 o situaci uprchlíků na Maltě (8),

s ohledem na zprávy svého Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci o návštěvách v zadržovacích střediscích v několika členských státech,

s ohledem na své usnesení ze dne 21. června 2007 o azylu: praktická spolupráce, kvalita rozhodovacího procesu ve společném evropském azylovém systému (9),

s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2008 o strategii EU o právech dítěte (10),

s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2008 o případu íránského občana Seyeda Mehdího Kázemího (11),

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0287/2008),

A.

vzhledem k tomu, že všichni žadatelé o azyl mají nárok na individuální a podrobné posouzení své žádosti,

B.

vzhledem k tomu, že právní předpisy a postupy jednotlivých zemí v oblasti azylové politiky se stále výrazně liší, a že proto jednotlivé státy účastnící se dublinského systému zacházejí s žadateli o azyl odlišným způsobem,

C.

vzhledem k tomu, že dublinský systém vychází z takových předpokladů, jako je vzájemná důvěra a spolehlivost, a že nejsou-li tyto předpoklady splněny, tedy pokud v určitých členských státech existují závažné nedostatky při shromažďování údajů či rozpory v procesu rozhodování, narušuje to celý systém,

D.

vzhledem k existujícím důkazům o tom, že účinný přístup k postupu pro udělení postavení uprchlíka není v některých členských státech zaručen,

E.

vzhledem k tomu, že některé členské státy neuplatňují směrnici o přijímání žadatelů účinným způsobem, ať se jedná o žadatele o azyl, kteří čekají na přemístění do jiného členského státu podle dublinského nařízení, nebo o žadatele, kteří mají být navráceni do členského státu, který je v jejich věci příslušný,

F.

vzhledem k tomu, že některé členské státy systematicky umísťují osoby, na které se vztahuje dublinský systém, do zadržovacích středisek,

G.

vzhledem k tomu, že vysoký počet vícenásobných žádostí a nízký počet uskutečněných přemístění jsou znakem toho, že dublinský systém je v mnoha ohledech nedokonalý a že je nutné zavést společný evropský azylový systém,

H.

vzhledem k tomu, že správné uplatňování dublinského nařízení může snadno vyústit v nerovnoprávné rozdělení odpovědnosti za osoby žádající o ochranu na úkor některých členských států, které jsou obzvláště vystaveny migračním tokům čistě na základě své geografické polohy,

I.

vzhledem k tomu, že hodnocení provedené Komisí odhaluje, že v roce 2005 muselo třináct členských států nacházejících se na hranicích Unie řešit rostoucí problémy vyvolané dublinským systémem,

J.

vzhledem k tomu že jižní členské státy jsou nuceny přijímat žádosti o azyl od neregulérních přistěhovalců, kteří se při cestě do Evropy ocitají v ohrožení života,

K.

vzhledem k tomu že jižní členské státy jsou nuceny přijímat žádosti o azyl od neregulérních přistěhovalců, kterým neposkytují pomoc třetí země, jež jsou podle mezinárodní práva povinny takovou pomoc poskytnout,

L.

vzhledem k tomu, že členské státy nemusí mít zájem na dodržování závazku registrovat do databáze Eurodac osoby, které nelegálně vstoupily na jejich území, neboť to může mít za následek zvýšení počtu žádostí o azyl, kterými se budou muset zabývat,

M.

vzhledem k tomu, že dublinské nařízení zavádí systém, jenž má určit, kterému členskému státu přísluší zabývat se danou žádostí, avšak původně nebyl zamýšlen jako mechanismus pro sdílení břemene, proto k tomuto účelu ani neslouží,

N.

vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby bylo jakékoli hodnocení dublinského systému doplněno o konkrétní, trvalý, spravedlivý a funkční mechanismus pro sdílení břemene,

O.

vzhledem k tomu, že kritérium první země vstupu v rámci dublinského systému vytváří velký tlak na hraniční členské státy,

P.

vzhledem k tomu, že míry přiznání postavení uprchlíka žadatelům se v jednotlivých členských státech u státních příslušníků některých třetích zemí pohybují přibližně od 0 % po 90 %,

Q.

vzhledem k tomu, že je velice důležité, aby byli žadatelé plně obeznámeni s dublinským procesem a jeho možnými důsledky, a to v jazyce, kterému rozumějí,

R.

vzhledem k tomu, že čl. 24 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie stanoví, že při všech činnostech týkajících se dětí, ať už uskutečňovaných veřejnými orgány nebo soukromými institucemi, musí být prvořadým hlediskem nejvlastnější zájem dítěte,

S.

vzhledem k tomu, že ačkoli celistvost rodiny zaujímá mezi kritérii uvedenými v dublinském nařízení první místo, toto ustanovení často není uplatňováno,

T.

vzhledem k tomu, že statistické údaje o přemísťování jsou zjevně nepřesné, neboť neuvádějí například počet žádostí o převzetí žadatele o azyl z důvodu neregulérního překračování hranic či poměr žádostí o převzetí k žádostem o přijetí zpět,

U.

vzhledem k tomu, že v roce 2005 ohlásilo devět nových členských států, že zaznamenaly více „vstupních“ přemístění na základě dublinského nařízení, a že členské státy, které nejsou na vnější pozemní hranici Unie, zaznamenaly více „výstupních“ přemístění,

V.

vzhledem k tomu, že Komise nebyla schopna posoudit náklady dublinského systému a že se jedná o údaj důležitý pro to, aby bylo možné vyhodnotit, nakolik je systém účinný,

W.

vzhledem k tomu, že na zasedání Rady ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci, které se konalo ve dnech 12. a 13. června 2007 v Lucemburku, byla Komise vyzvána, aby co nejdříve předložila návrh na změnu nařízení o Eurodac s cílem umožnit policejním a donucovacím orgánům členských států a Europolu za určitých podmínek přístup do této databáze, která byla původně vytvořena jako nástroj pro uplatňování dublinského nařízení,

Účinnost systému a sdílení odpovědnosti

1.

rozhodně se domnívá, že dokud nebude v celé Evropské unii dosaženo uspokojivé a jednotné úrovně ochrany, bude dublinský systém jak z technického, tak lidského hlediska vždy vykazovat neuspokojivé výsledky a žadatelé o azyl budou mít i nadále pádné důvody, aby o azyl žádali raději v konkrétním členském státě, a mohli tak využít vnitrostátního rozhodovacího procesu, který je pro ně nejvýhodnější;

2.

je pevně přesvědčen, že pokud nevznikne skutečný společný evropský azylový systém a jednotný postup, bude dublinský systém i nadále nespravedlivý jak z hlediska žadatelů o azyl, tak z hlediska některých členských států;

3.

opakuje naléhavou potřebu zlepšit jak kvalitu, tak soudržnost rozhodovacího procesu; je přesvědčen, že v tomto ohledu by mohl sehrávat pozitivní úlohu Evropský úřad na pomoc žadatelům o azyl, například tím, že by poskytoval školení o jednotných normách vysoké úrovně a že by zajišťoval týmy odborné pomoci;

4.

žádá Komisi, aby jako doplněk k projektovému financování zvážila metody přímého financování Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), aby mohl zdokonalit svou dohlížecí a poradní činnost v EU a dále rozvíjet postupy, které mají podpořit vnitrostátní orgány v jejich úsilí o zlepšení kvality rozhodování;

5.

žádá Komisi, aby navrhla mechanismy sdílení břemene, jejichž zavedení by mohlo pomoci ulehčit nerovnoměrně rozložené břemeno, které by mohlo zatěžovat určité, zejména hraniční, členské státy, avšak které nezapadají do dublinského systému;

6.

žádá Komisi, aby do doby, než budou zavedeny evropské mechanismy sdílení břemene, usilovala o to, aby v rámci dublinského nařízení byly stanoveny jiné než finanční mechanismy, které napraví neblahé důsledky, jež má jeho uplatňování pro členské státy na vnějších hranicích Unie;

7.

žádá Komisi, aby stanovila závazný mechanismus, který ukončí přemísťování žadatelů o azyl do členských států, v nichž není zaručeno podrobné a spravedlivé posouzení jejich žádostí, a aby systematicky přijímala opatření vůči těmto státům;

8.

vyzývá Komisi, aby navázala smysluplné bilaterální pracovní vztahy se třetími zeměmi s cílem usnadnit spolupráci a zajistit, aby tyto třetí země plnily své povinnosti vyplývající z mezinárodního práva v souvislosti s Ženevskou úmluvou o právním postavení uprchlíků ze dne 28. července 1951 a záchranou na moři;

Práva žadatelů

9.

žádá Komisi, aby do nového nařízení zapracovala jasnější a přísnější ustanovení o prostředcích, kterými jsou osoby usilující o ochranu informovány o dopadech dublinského nařízení, a aby zvážila vytvoření standardního letáku, který by mohl být přeložen do určitého počtu jazyků a distribuován všem členským státům, a který by měl vzít také v úvahu míru gramotnosti v jednotlivých zemích;

10.

žádá Komisi, aby pozměnila články 19 a 20 dublinského nařízení o přebírání a zpětném přebírání tak, aby bylo žadatelům poskytnuto automatické právo s odkladným účinkem na odvolání proti rozhodnutí převést podle dublinského nařízení odpovědnost na jiný členský stát;

11.

znovu zdůrazňuje, že zásada nenavracení by měla zůstat jedním ze základních kamenů jakéhokoli společného azylového systému na úrovni Evropské unie, a trvá na tom, že uplatňování dublinského nařízení by nikdy nemělo vést k tomu, že je žádost z procedurálních důvodů uzavřena a po přemístění v rámci dublinského procesu není znovu otevřena, aby mohlo proběhnout podrobné a spravedlivé posouzení; domnívá se, že by to mělo být v nařízení jasně uvedeno;

12.

domnívá se, že by si členské státy měly lépe předávat informace o přemísťování, zejména s ohledem na informace o zvláštní zdravotní péči, kterou přemísťované osoby potřebují;

13.

žádá Komisi, aby posoudila možnost, že by osoba, která má být přemístěna do jiného členského státu, byla přemístěna do země svého původu, ovšem pouze na její výslovnou žádost a při plném dodržení jejích procesních práv;

Opětovné spojení rodiny a zásada nejvlastnějších zájmů dítěte

14.

doporučuje, aby byl na úrovni Evropské unie přijat soubor společných pokynů ke stanovení věku a aby bylo v případě nejistoty rozhodováno ve prospěch dítěte;

15.

připomíná, že v rámci rozhodování týkajícího se dětí musí být prvořadé nejvlastnější zájmy dítěte; trvá na tom, že nezletilé osoby bez doprovodu by nikdy neměly být zadržovány nebo přemísťovány do jiného členského státu s výjimkou případů, kdy se tak děje za účelem opětovného spojení rodiny, a že pokud se ukáže, že je takové přemístění nutné, musí být dítě během celého postupu řádně zastoupeno a mít s sebou doprovod; vítá proto záměr Komise více upřesnit uplatňování dublinských pravidel v souvislosti s nezletilými osobami bez doprovodu;

16.

vyjadřuje politování nad tím, že definice člena rodiny podle stávajícího nařízení je příliš omezující, a žádá Komisi, aby současnou definici rozšířila na veškeré blízké příbuzné a dlouhodobé partnery, a zejména na ty, kteří nepožívají žádnou jinou podporu rodiny, a zletilé děti, jež nejsou schopny se o sebe postarat;

17.

vítá záměr Komise rozšířit působnost dublinského nařízení na podpůrnou ochranu, neboť by tak žadatelé o takovou ochranu mohli být opětovně spojeni s členy rodiny, jimž byl tento druh ochrany udělen nebo kteří o něj žádají v jiném členském státě;

Zadržení

18.

žádá Komisi, aby do návrhu začlenila ustanovení, kterým bude zadržení žadatelů spadajících do dublinského systému omezeno na opatření využívané jako poslední možnost a v němž vymezí důvody, ze kterých lze zadržení uplatnit, a procesní záruky, jež je třeba poskytnout;

19.

žádá Komisi, aby v dublinském nařízení jednoznačně uvedla, že žadatelé spadající do dublinského systému mají nárok na stejné podmínky přijetí jako ostatní žadatelé o azyl, a to v souladu s čl. 3 odst. 1 směrnice o přijímání žadatelů, který stanoví obecná pravidla, zejména pokud jde o materiální podmínky přijetí, zdravotní péči, svobodu pohybu a školní docházku nezletilých osob;

Ustanovení o svrchovanosti a humanitární ustanovení

20.

domnívá se, že humanitární ustanovení v článku 15 dublinského nařízení umožňuje dublinský systém uplatňovat do značné míry pružně, avšak že by měl být uplatňován šířeji, aby nebyly rodiny vystavovány nepřiměřenému strádání v důsledku rozdělení;

21.

domnívá se, že nachází-li se žadatel o azyl v obzvláště zranitelné pozici v důsledku závažné nemoci, vážného postižení, vysokého věku či těhotenství, a tato osoba je tedy závislá na pomoci příbuzného, jenž se nachází na území jiného členského státu, než kterému podléhá posouzení žádosti, měla by být pokud možno s tímto příbuzným opětovně spojena; žádá Komisi, aby zvážila, zda příslušnou část humanitárního ustanovení v čl. 15 odst. 2 neučinit závaznou;

22.

domnívá se, že by měla být zavedena proaktivní povinnost organizací, jako je Červený kříž nebo Červený půlměsíc, pátrat po členech rodiny;

23.

vítá záměr Komise upřesnit okolnosti a postupy pro použití ustanovení o svrchovanosti, a to zejména s cílem zavést podmínku souhlasu žadatele o azyl;

Shromažďování údajů a Eurodac

24.

vyjadřuje znepokojení nad rozpory a nedostatky při shromažďování údajů, které odhalilo hodnocení dublinského systému provedené Komisí, zejména ve vztahu k registraci otisků prstů osob, které nelegálně překročily hranice Unie, což výrazně zpochybňuje odůvodněnost tohoto systému; věří, že výše uvedené nařízení (ES) č. 862/2007 o statistice Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany poskytne zúčastněným stranám přesnější obrázek o fungování dublinského systému a dalších nástrojů Společenství týkajících se mezinárodní ochrany;

25.

vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že v současnosti není k dispozici žádné posouzení nákladů dublinského systému; žádá Komisi, aby tuto problematickou situaci napravila, protože se jedná o důležitý faktor hodnocení systému;

26.

bere se zájmem na vědomí obavy Komise týkající se shromažďování a kvality údajů zasílaných do ústřední jednotky systému Eurodac, jakož i neplnění povinnosti vymazat určité údaje a nedodržování pravidel týkajících se ochrany osobních údajů; domnívá se, že před tím, než budou plánovány další možnosti využití této databáze, je třeba se těmito selháními zpochybňujícími spolehlivost systému Eurodac důkladně zabývat;

27.

domnívá se, že každý členský stát by měl na uzavřeném seznamu jednoznačně uvést, které agentury a orgány mají přístup do databáze Eurodac a za jakým účelem, aby se zabránilo jakémukoli nezákonnému použití údajů;

28.

zdůrazňuje, že poskytnutí přístupu do databáze Eurodac také policejním a donucovacím orgánům členských států a Europolu s sebou nese nebezpečí, že tyto informace mohou být předány třetím zemím, což by mohlo mít negativní dopady na žadatele o azyl a jejich rodiny; je přesvědčen, že by se v důsledku toho také zvýšilo nebezpečí stigmatizace žadatelů o azyl;

*

* *

29.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.


(1)  Úř. věst. L 50, 25.2.2003, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 316, 15.12.2000, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 304, 30.9.2004, s. 12.

(4)  Úř. věst. L 31, 6.2.2003, s. 18.

(5)  Úř. věst. L 199, 31.7.2007, s. 23.

(6)  2807. zasedání Rady ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci, které se konalo ve dnech 12. a 13. června 2007 v Lucemburku.

(7)  Úř. věst. L 144, 6.6.2007, s. 1.

(8)  Úř. věst. C 293 E, 2.12.2006, s. 301.

(9)  Úř. věst. C 146 E, 12.6.2008, s. 364.

(10)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0012.

(11)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0107.


4.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 295/10


úterý 2. září 2008
Některé záležitosti týkající se pojištění motorových vozidel

P6_TA(2008)0386

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. září 2008 o některých záležitostech týkajících se pojištění motorových vozidel (2007/2258(INI))

2009/C 295 E/03

Evropský parlament,

s ohledem na zprávu Komise o některých záležitostech týkajících se pojištění motorových vozidel (KOM (2007)0207) (dále jen „zpráva Komise“),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/26/ES ze dne 16. května 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel (čtvrtá směrnice o pojištění motorových vozidel) (1),

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A6-0249/2008),

A.

vzhledem k tomu, že volný pohyb osob v Evropě, zejména v kontextu posledních dvou rozšíření a odpovídajícího rozšíření schengenské pracovní skupiny, vedl k rychlému zvýšení počtu osob i vozidel, které překračují státní hranice jak za obchodními, tak za soukromými účely,

B.

vzhledem k tomu, že prioritní záležitost, jíž je ochrana účastníků poškozených nehodami, vyžaduje stanovení jasných, přesných a účinných právních předpisů týkajících se pojištění motorových vozidel na úrovni EU,

C.

vzhledem k tomu, že Komise byla na základě čtvrté směrnice o pojištění motorových vozidel vyzvána k tomu, aby uvědomila Evropský parlament a Radu o provedení a účinnosti vnitrostátních postihů zavedených s ohledem na postup odůvodněné nabídky/odpovědi a o rovnocennosti vnitrostátních ustanovení o postizích a případně podala návrhy,

D.

vzhledem k tomu, že zpráva Komise zkoumá vnitrostátní ustanovení o postizích, účinnost mechanismu škodních zástupců a stávající dostupnost dobrovolného pojištění právní ochrany, které mohou doplňkově uzavřít i potencionální účastníci poškození dopravní nehodou,

E.

vzhledem k tomu, že čl. 4 odst. 6 čtvrté směrnice o pojištění motorových vozidel upravuje postup odůvodněné nabídky, podle něhož mají osoby poškozené automobilovými nehodami v zahraničí právo požádat o odškodnění u škodního zástupce pojistitele jmenovaného v zemi, v níž má poškozený své bydliště,

F.

vzhledem k tomu, že poškozený musí od pojistitele do tří měsíců obdržet odůvodněnou odpověď, přičemž za neposkytnutí takové odpovědi lze uložit postihy,

G.

vzhledem k tomu, že je stále třeba vyjasnit fungování tohoto ustanovení,

H.

vzhledem k tomu, že Komise musí brát při provádění politik EU plně v úvahu aspekt rozšíření, zejména poměrně vysoké náklady na pojištění motorových vozidel v nových členských státech,

I.

vzhledem k tomu, že v členských státech byla provedena různá ustanovení o postizích s ohledem na postup odůvodněné nabídky/odpovědi,

J.

vzhledem k tomu, že na základě konzultací s vnitrostátními orgány, včetně vnitrostátních orgánů nových členských států, se potvrdilo, že stávající ustanovení o postizích, pokud existují, jsou přiměřená a jejich provádění na celém území EU je účinné,

K.

vzhledem k tomu, že však některé členské státy nestanoví žádné konkrétní postihy a spoléhají pouze na povinnost pojistitelů platit zákonný úrok z částky odškodnění, pokud odůvodněná nabídka/odpověď nebyla poskytnuta ve lhůtě tří měsíců,

L.

vzhledem k tomu, že systém škodních zástupců je ve většině členských států poměrně dobře známý,

M.

vzhledem k tomu, že konzultace, které vedla Komise s cílem zhodnotit povědomí občanů o systému zástupců pro likvidace pojistných událostí se týkaly pouze členských států a odvětví pojišťovnictví a že do nich nebyli řádně zapojeni občané a sdružení spotřebitelů, tj. ti, kdo mají největší zájem na žádném fungování tohoto systému,

N.

vzhledem k tomu, že ve většině členských států existuje pojištění právní ochrany, pokud jde o náklady hrazené osobami poškozenými dopravními nehodami způsobenými motorovými vozidly; vzhledem k tomu, že 90 % všech případů je vyřešeno mimosoudním vyrovnáním a právní náklady jsou v mnoha členských státech uhrazeny; vzhledem k tomu, že kromě toho pojistitelé právní ochrany již po mnoho let zajišťují krytí pro všechny typy přeshraničních případů a založili proto své vlastní útvary pověřené vyřizováním zahraničních nároků a rychlou likvidací škod,

O.

vzhledem k tomu, že otázka, zda by takové přiměřené právní náklady měly být ve všech členských státech hrazeny v rámci pojištění zákonné odpovědnosti z provozu motorových vozidel, je stále otevřená,

P.

domnívá se však, že krytí přiměřených právních nákladů z pojištění zákonné odpovědnosti z provozu motorových vozidel napomáhá k lepší ochraně evropských spotřebitelů a ke zvýšení jejich důvěry,

Q.

vzhledem k tomu, že pojistné trhy v nových členských státech se stále rozvíjejí; vzhledem k tomu, že v celé řadě těchto členských států je pojištění právní ochrany poměrně novým produktem, který je třeba prosazovat, jelikož povědomí veřejnosti o pojištění právní ochrany je poměrně nízké,

R.

vzhledem k tomu, že povinné krytí právních nákladů by mělo přispět ke zvýšení důvěry spotřebitelů v pojištění zákonné odpovědnosti z provozu motorových vozidel, zejména v případech, v nichž je požadována náhrada škody, jelikož spotřebitelé v mnoha členských státech se obávají vysokých právních poplatků, které by byly kryty z povinného pojištění,

S.

vzhledem k tomu, že povinné pojištění právní ochrany by znamenalo další a komplexnější pracovní zatížení pro soudní instance, které by pravděpodobně mělo za důsledek opožděné vyřizování stížností a vyšší procentní podíl neodůvodněných nároků,

T.

vzhledem k tomu, že pojištění zákonné odpovědnosti z provozu motorových vozidel a pojištění právní ochrany mají různé cíle a plní různé funkce, konkrétně zatímco pojištění zákonné odpovědnosti z provozu motorových vozidel umožňuje spotřebitelům uhradit veškeré náklady spojené s nárokem, který je vůči nim uplatňován poté, kdy došlo k dopravní nehodě, pojištění právní ochrany kryje právní náklady vzniklé při uplatňování nároků vůči třetí straně poté, co došlo k dopravní nehodě,

U.

vzhledem k tomu, že veřejné kampaně organizované vnitrostátními orgány, odvětvím pojišťovnictví a spotřebitelskými organizacemi jsou důležité pro náležitý rozvoj vnitrostátních trhů,

1.

vítá zprávu Komise a zdůrazňuje význam plné a efektivní účasti všech stran, zejména spotřebitelů, na postupu konzultace pro rozvoj politiky EU v této oblasti;

2.

vyzývá proto k systematickému zapojování spotřebitelských organizací, které zastupují účastníky poškozené dopravními nehodami, zejména do postupu hodnocení systémů zavedených v členských státech;

3.

vítá toto hodnocení ex post legislativních opatření, které zajistí, aby pravidla byla náležitě uplatňována a aby bylo upozorněno na jakékoli nepředvídané nesprávné uplatňování;

4.

zdůrazňuje význam vzrůstající důvěry spotřebitelů v politiky pojištění motorových vozidel, které se týkají přeshraničního cestování motorovými vozidly v rámci EU, zejména v případě vlastníků motorových vozidel ze starých členských států, kteří cestují do míst určení v nových členských státech a naopak;

5.

domnívá se, že prosazování stávajících právních a tržně orientovaných řešení, která zajišťují ochranu spotřebitelů, posilují důvěru spotřebitelů v pojištění motorových vozidel;

6.

domnívá se, že členské státy jsou rovněž odpovědné za správné fungování svých vnitrostátních systémů pojištění s ohledem na právní předpisy EU týkající se postupu odůvodněné nabídky/odpovědi a nákladů právní ochrany hrazených poškozenými;

7.

vyzývá Komisi, aby nadále pečlivě sledovala efektivní fungování tržních mechanismů a pravidelně předkládala Parlamentu zprávu o výsledcích tohoto sledování;

8.

domnívá se, že samotný požadavek, aby pojistitel hradil zákonný úrok v případě zpoždění není sankčním nástrojem, a že Komise proto potřebuje uskutečňovat větší kontrolu a přijmout vhodná opatření v tomto ohledu, aby zajistila hladké fungování trhů všech členských států a účinnou ochranu spotřebitele;

9.

zdůrazňuje, že pracovní kontakty mezi Komisí, vnitrostátními orgány, odvětvím pojišťovnictví a spotřebiteli by měly být posíleny za účelem zajištění nepřetržitého přísunu přesných údajů o dodržování zavedených systémů;

10.

domnívá se že, v souladu s obecně uplatňovaným přístupem EU k postihům, by měla být používána zásada subsidiarity a že není třeba harmonizovat vnitrostátní ustanovení o postizích;

11.

domnívá se, že vnitrostátní regulační orgány mohou lépe zaručit nejvyšší možnou úroveň ochrany spotřebitelů na svých vnitrostátních trzích;

12.

doporučuje proto s odkazem na postup odůvodněné nabídky/odpovědi, aby byla členským státům ponechána možnost volného uvážení, pokud jde o ukládání sankcí a volbu typů a úrovní ustanovení, jež uznají za vhodné;

13.

vyzývá členské státy, aby zajistily účinné uplatňování sankcí, s nimiž se počítá v případech, kdy není dodržena lhůta tří měsíců na předložení odůvodněné odpovědi na žádost o odškodnění nebo odůvodněné nabídky odškodnění;

14.

považuje za vhodné zvážit pozorně příčiny neplnění ze strany pojišťoven předtím, než se přistoupí k sankcím a zejména vzít v úvahu faktory, které na pojišťovnách nezávisí; vyjadřuje přání, aby Komise nadále vykonávala dohled nad vnitrostátními trhy a poskytovala pomoc vnitrostátním orgánům, které ji o ni požádají;

15.

znovu zdůrazňuje význam zvyšování důvěry občanů ve fungování systému škodních zástupců na základě jeho prosazování ve veřejných kampaních a prostřednictvím dalších opatření;

16.

vyzývá členské státy a Komisi, aby zvyšovaly důvěru spotřebitelů podporováním vhodných opatření ke zvyšování povědomí a rozšíření využívání vnitrostátních informačních center, například tím, že budou vyžadovat, aby pojistitelé uváděli ve svých smluvních informačních dokumentech kontaktní údaje informačního centra v daném členském státě;

17.

dále vyzývá členské státy, aby vyžadovaly od pojistitelů, aby v rámci předsmluvního informačního balíčku poskytovali spotřebitelům srozumitelné informace o fungování systému škodních zástupců a jeho významu a přínosu pro pojištěnou stranu;

18.

naléhavě žádá Komisi, aby nadále sledovala fungování systému a zajišťovala koordinaci a pomoc v případě potřeby či v případě, že o poskytnutí pomoci požádají vnitrostátní orgány;

19.

dále se domnívá, pokud jde o pojištění zákonné odpovědnosti z provozu motorových vozidel, že povinné krytí právních nákladů by nepochybně působilo jako faktor odrazující od možnosti volby mimosoudního vyrovnání, jeho zavedení by mohlo být příčinou zvýšení počtu soudních řízení, což by vedlo k neodůvodněnému zvýšení pracovní zátěže soudních instancí, a neslo by s sebou riziko destabilizace fungování stávajícího, stále se rozvíjejícího trhu dobrovolného pojištění právní ochrany;

20.

dochází proto po zralé k úvaze k závěru, že negativní účinky zavedení systému povinného krytí právních nákladů v rámci pojištění zákonné odpovědnosti z provozu motorových vozidel by převážily nad jeho možnými přínosy;

21.

naléhavě žádá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy přijala další nezbytná opatření ke zvýšení povědomí o pojištění právní ochrany a dalších produktech pojišťovnictví, zejména v nových členských státech, a zaměřila se přitom na informování spotřebitelů o výhodách uzavření jednotlivých typů pojistného krytí;

22.

domnívá se v této souvislosti, že úloha vnitrostátních regulačních orgánů při zavádění osvědčených postupů z jiných členských států je klíčová;

23.

vyzývá proto Komisi, aby posílila ochranu spotřebitelů zejména vyzváním členských států, aby podpořily své vnitrostátní regulační orgány a vnitrostátní pojišťovací společnosti ve zvyšování povědomí o možnosti uzavřít dobrovolné pojištění právní ochrany;

24.

domnívá se, že předsmluvní informace týkající se pojištění motorových vozidel by mohly zahrnovat informace o možnosti uzavření pojištění, které zahrnuje pokrytí výloh právní ochrany;

25.

vyzývá členské státy, aby vybídly vnitrostátní regulační orgány a zprostředkovatele k tomu, aby informovaly zákazníky o možných rizicích a doplňujícím dobrovolném pojištění, které mohou být pro spotřebitele užitečné, jako např. pojištění právní ochrany, asistenční krytí a pojištění proti krádeži;

26.

vyzývá ty členské státy, které nezavedly systémy alternativního řešení sporů pro vyřizování nároků, ke zvážení zavedení takových systémů založených na osvědčených postupech jiných členských států;

27.

žádá Komisi, aby nepředjímala výsledek studii zadaných po přijetí nařízení Řím II (2) na téma diferenčních škod z újmy na zdraví, protože tyto studie mohou doporučit řešení založené na pojištění a z toho vyplývající změnu 4. směrnice o pojištění motorových vozidel;

28.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.


(1)  Úř. věst. L 181, 20.7.2000, s. 65.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) (Úř. věst. L 199, 31.7.2007, s. 40).


4.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 295/13


Úterý 2. září 2008
Koordinovaná strategie s cílem zlepšit boj proti daňovým podvodům

P6_TA(2008)0387

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. září 2008 o koordinované strategii pro zlepšení boje proti daňovým podvodům (2008/2033(INI))

2009/C 295 E/04

Evropský parlament,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 31. května 2006 o nezbytnosti rozvíjet koordinovanou strategii s cílem zlepšit boj proti daňovým únikům (KOM(2006)0254),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. listopadu 2007 o určitých klíčových prvcích přispívajících k vypracování strategie proti podvodům s DPH v EU (KOM(2007)0758),

s ohledem na zprávu Komise ze dne 16. dubna 2004 o uplatnění ustanovení o správní spolupráci v boji proti podvodům v oblasti DPH (KOM(2004)0260),

s ohledem na závěry Rady ze zasedání dne 14. května 2008, 5. června 2007, 28. listopadu 2006 a 7. června 2006,

s ohledem na zvláštní zprávu Účetního dvora č. 8/2007 o správní spolupráci v oblasti daně z přidané hodnoty (1),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. října 2005 o příspěvku daňové a celní politiky k lisabonské strategii (KOM(2005)0532),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. února 2008 o opatřeních ke změně systému DPH pro boj proti podvodům (KOM(2008)0109),

s ohledem na návrhy Komise ze dne 17. března 2008 ve věci směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty za účelem boje proti daňovým podvodům spojeným s plněními uvnitř Společenství, a nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1798/2003 za účelem boje proti daňovým podvodům spojeným s plněními uvnitř Společenství (KOM(2008)0147),

s ohledem na článek 8 Listiny základních práv Evropské unie,

s ohledem na doporučení uvedená v závěrech Rady ze zasedání dne 14. května 2008 ve věci daňových aspektů dohod, které Společenství a jeho členské státy uzavírají se třetími zeměmi,

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A6-0312/2008),

A.

vzhledem k tomu, že daňové podvody mají závažné důsledky pro rozpočty členských států a systém zdrojů Evropské unie, vedou k porušování zásady spravedlivého a transparentního zdanění a směřují k narušení hospodářské soutěže, čímž ovlivňují fungování vnitřního trhu; vzhledem k tomu, že poctivé podniky jsou v hospodářské soutěži znevýhodněny, protože daňové podvody a ztráty daňových příjmů nakonec vždy zaplatí evropští daňoví poplatníci jinými formami zdanění,

B.

vzhledem k tomu, že daňové podvody ohrožují rovnost a spravedlnost daňového systému, neboť ztráty při výběru veřejných financí se často kompenzují zvyšováním daní, jež dopadá na menší, poctivější poplatníky, kteří nemohou nebo nechtějí obcházet či porušovat své daňové povinnosti,

C.

vzhledem k tomu, že růst přeshraničního obchodu, ke kterému došlo po vytvoření vnitřního trhu, znamená, že se zvyšuje počet transakcí, kdy se místo zdanění a místo usazení osoby odpovědné za odvod DPH nacházejí ve dvou různých členských státech,

D.

vzhledem k tomu, že nové formy daňových podvodů, které jsou používány v souvislosti s přeshraničním plněním (například „kolotočový podvod“ nebo „podvod s využitím chybějícího obchodníka“), využívají roztříštěnosti současného daňového systému a různých skulin v něm; a je tedy nutné změnit způsob fungování DPH,

E.

vzhledem k tomu, že neodvádění DPH a podvody s DPH mají negativní důsledky pro financování rozpočtu Evropské unie, neboť zvyšují nutnost využívat vlastní zdroje členských států vycházející z hrubého národního příjmu,

F.

vzhledem k tomu, že boj proti podvodům, jakkoli je z větší části v pravomoci členských států, není problémem, který by bylo možné řešit pouze na vnitrostátní úrovni,

G.

vzhledem k tomu, že v důsledku globalizace je boj proti daňovým podvodům na mezinárodní úrovni stále obtížnější, neboť stále roste počet podniků se sídlem ve třetí zemi, jež jsou zapojeny do „kolotočových podvodů“, rozšiřuje se elektronický obchod a globalizují se trhy se službami; vzhledem k tomu, že tyto faktory jsou pádným důvodem pro zlepšení mezinárodní spolupráce, zejména pokud jde o DPH,

H.

vzhledem k tomu, že příčinou značného rozsahu daňových podvodů v Evropské unii je současný přechodný systém výběru DPH, který je příliš složitý, znesnadňuje sledování transakcí uvnitř Společenství, a je proto náchylnější ke zneužití,

I.

vzhledem k tomu, že při zkoumání možností jak čelit daňovým podvodům by se Komise a členské státy měly v nejvyšší možné míře vyvarovat opatření, která by mohla vést k neúměrným administrativním nákladům pro podniky a daňové správy nebo k diskriminaci jednotlivých obchodníků,

J.

vzhledem k tomu, že Komise i Účetní dvůr opakovaně prohlašují, že systém výměny informací mezi členskými státy o dodávkách zboží uvnitř Společenství neposkytuje vhodné a včasné informace pro účinné řešení podvodů v oblasti DPH; vzhledem k tomu, že tato situace vyžaduje jasnější a závaznější pravidla pro spolupráci členských států a Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF),

K.

vzhledem k tomu, že pro řádné fungování daňových systémů členských států je nezbytné využít veškeré dostupné technologie včetně elektronického uchovávání a přenosu určitých údajů pro účely kontroly DPH a spotřebních daní; vzhledem k tomu, že je třeba zlepšit jak podmínky výměny údajů uchovávaných v elektronické podobě v každém z členských států, tak přímý přístup členských států k těmto údajům; vzhledem k tomu, že daňové orgány členských států by měly zpracovávat osobní údaje s řádným zřetelem ke konkrétnímu účelu jejich použití a měly by tak činit pouze se souhlasem dané osoby nebo na jiném legitimním základě, který stanoví zákon,

L.

vzhledem k tomu, že obchodníci mohou o statutu DPH svých odběratelů získávat jen velmi neucelené informace,

M.

vzhledem k tomu, že posílení prostředků ke zjišťování daňových podvodů by mělo být provázeno posílením stávajících právních předpisů v oblasti pomoci při vymáhání daní, rovnosti daňového režimu a proveditelnosti pro podniky,

Strategie EU proti daňovým podvodům

1.

konstatuje, že účelem strategie EU proti daňovým podvodům musí být snaha řešit daňové ztráty způsobené daňovými podvody tím, že budou stanoveny oblasti, v nichž lze zlepšit právní předpisy ES i správní spolupráci členských států a účinně podpořit omezování daňových podvodů, aniž by došlo k vytvoření zbytečné zátěže pro daňové správy i daňové poplatníky;

2.

vyzývá členské státy, aby boj proti daňovým podvodům začaly konečně brát vážně;

3.

připomíná, že dlouhodobým řešením, které umožní účinný boj s daňovými podvody, zůstává vytvoření systému výběru DPH na základě „zásady země původu“, podle níž by transakce mezi členskými státy, které podléhají DPH, byly zdaněny v zemi původu namísto toho, aby tam byla uplatňována nulová sazba daně; poukazuje na to, že „zásada země původu“ by zamezila tomu, aby bylo zboží obchodované na vnitřním trhu osvobozeno od DPH, avšak posléze zdaněno v zemi určení; připomíná, že má-li systém DPH založený na „zásadě země původu“ řádně fungovat, bude nutné vytvořit zúčtovací systém, který Komise původně navrhovala v roce 1987;

4.

lituje, že některé členské státy v posledních deseti letech soustavně blokovaly veškeré účinné strategie EU proti daňovým podvodům;

5.

lituje, že přes opakované analýzy, žádosti a námitky Rada dosud nepřijala účinnou strategii pro boj proti daňovým podvodům;

6.

vybízí Komisi, aby navzdory neúspěchům v posledních desetiletích neochabovala ve svém úsilí a řešila tento problém se vší rozhodností;

Všeobecné otázky: rozsah daňových podvodů a jejich důsledky

7.

bere na vědomí, že odhady celkových (přímých a nepřímých) daňových ztrát v důsledku daňových podvodů se pohybují mezi 200 až 250 miliardami EUR, což se rovná 2 až 2,25 % HDP v Evropské unii, a z toho 40 miliard EUR připadá na podvody s DPH, což podle odhadu znamená 10 % příjmů z DPH, 8 % celkových příjmů ze spotřební daně na alkoholické nápoje v roce 1998 a 9 % celkových příjmů ze spotřební daně na tabákové výrobky; vyjadřuje však politování nad tím, že v důsledku rozsáhlých rozdílů vnitrostátních norem výkaznictví nejsou k dispozici žádné přesné údaje;

8.

požaduje jednotné shromažďování údajů ve všech členských státech, které bude základem transparentnosti a vnitrostátních opatření boje proti daňovým podvodům;

9.

lituje, že pro nedostatek údajů shromažďovaných na vnitrostátní úrovni nelze řádně stanovit skutečný rozsah problému, ani řádně vyhodnotit sledování kladných či záporných změn;

10.

žádá Komisi, aby zvážila vytvoření harmonizovaného evropského systému pro shromažďování údajů a vytváření statistických údajů o daňových podvodech, který by umožnil co nejpřesněji posoudit skutečný rozsah tohoto jevu;

11.

připomíná, že šedou ekonomiku nelze odstranit, pokud nebudou zavedeny vhodné pobídky; dále navrhuje, aby členské státy vypracovaly na základě lisabonských ukazatelů zprávy o tom, jak se jim daří omezovat šedou ekonomiku;

Stávající systém DPH a jeho slabá místa

12.

konstatuje, že daňové podvody související s DPH jsou pro fungování vnitřního trhu zvláště významné, protože mají přímý přeshraniční dopad, zahrnují velké částky ušlých výnosů a přímo ovlivňují rozpočet EU;

13.

znovu opakuje, že současný systém DPH, který byl zaveden v roce 1993, měl být pouze přechodným systémem, a že Parlament žádal Komisi, aby předložila návrhy, které by měly dospět ke konečnému rozhodnutí o definitivním systému DPH do roku 2010;

14.

podporuje názor, že volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu na vnitřním trhu od roku 1993 spolu s pokroky nové technologie u drobného zboží s vysokou hodnotou stále více ztěžují boj proti podvodům s DPH, který je ještě zkomplikován složitostí a roztříštěností současného systému, kvůli němuž je obtížné sledovat transakce, které je proto snadnější zneužít;

15.

konstatuje zvýšený výskyt podvodů s chybějícími obchodníky a promyšlené zneužívání systému DPH skupinami páchajícími trestnou činnost, které takové soustavy budují, aby využily nedostatků systému; připomíná, že EUROJUST inicioval řízení v souvislosti s „kolotočovými podvody“ s DPH, které se týkaly 18 členských států a při nichž bylo podle odhadů zpronevěřeno 2,1 miliardy eur;

16.

podporuje Komisi v jejím úsilí o zásadní změnu současného systému DPH; vítá skutečnost, že členské státy nyní této záležitosti skutečně přikládají určitou prioritu, a naléhavě žádá členské státy, aby byly připraveny přijmout v této souvislosti zásadní opatření;

17.

domnívá se, že současný systém je zastaralý a vyžaduje radikální přepracování, aniž by došlo k přetížení poctivých podniků byrokracií; je přesvědčen, že zachování současného stavu není možné;

Alternativní systémy k současnému systému DPH

Systém přenesení daňových povinností

18.

konstatuje, že v systému přenesení daňových povinností vyúčtuje DPH namísto dodavatele zákazník – plátce daně; uvědomuje si, že výhoda tohoto systému spočívá ve vyloučení příležitosti pro podvod s využitím chybějícího obchodníka tím, že jako osoba odpovědná za DPH je určen plátce daně, kterému je zboží dodáváno;

19.

konstatuje, že vytvoření systému dvojí DPH by bylo v rozporu s účinným fungováním vnitřního trhu a bylo by zdrojem složitějšího prostředí, které by mohlo odradit investory od investic do podnikání, což by v dlouhodobém výhledu bylo možné překonat pouze všeobecným povinným systémem přenesení daňových povinností, na rozdíl od systému nepovinného nebo systému platného pouze pro vybrané dodávky;

20.

dále konstatuje, že systém přenesení daňových povinností neumožňuje rozdělenou platbu a celá DPH se platí až na konci dodavatelského řetězce, což odstraňuje mechanismus vlastní vnitřní kontroly DPH; varuje, že se mohou objevit nové formy podvodů včetně zvýšených daňových ztrát na úrovni maloobchodu a zneužívání identifikačních čísel DPH, a že boj proti takovým podvodům prostřednictvím zavádění dalšího ověření by mohl vést k dalším administrativním nákladům pro poctivé obchodníky; v důsledku toho vyzývá k opatrnosti a pečlivým úvahám před zavedením systému přenesení daňových povinností; nicméně konstatuje, že uplatnění prahové hodnoty pro omezení rizika nezdaněné konečné spotřeby v boji proti podvodům skutečně pomáhá a domnívá se, že prahová hodnota ve výši 5 000 EUR, kterou navrhuje Rada, je rozumná;

Pilotní projekt

21.

konstatuje, ačkoli zůstává obezřetný a kritický, že pilotní projekt by mohl členským státům pomoci lépe pochopit rizika spočívající v systému přenesení daňových povinností; naléhavě však žádá Komisi a členské státy, aby stanovily vhodné záruky, a zajistily tak, aby žádný členský stát, který se do projektu zapojí, ani žádný jiný členský stát nebyl v průběhu pilotního projektu vystaven zásadním rizikům;

Zdanění dodávek uvnitř Společenství

22.

je přesvědčen, že nejlepším řešením v boji proti přeshraničním podvodům s DPH by bylo zavedení systému, ve kterém je osvobození dodávek uvnitř Společenství od DPH nahrazeno zdaněním ve výši 15 %; konstatuje, že činnosti uvedeného systému by pomohlo, kdyby se podstatně zjednodušila různorodost a složitost snížených sazeb, což by snížilo administrativní náklady podniků i daňových orgánů na minimum; konstatuje, že individuální snížené sazby DPH, které byly stanoveny před rokem 1992, by měly být důkladně přezkoumány a posouzeny z hlediska toho, zda pro ně stále existují ekonomické důvody;

23.

uznává, že při různorodosti sazeb DPH by zdanění dodávek uvnitř Společenství vyžadovalo vyvážení plateb mezi členskými státy; je toho názoru, že toto vyvážení by mělo být prováděno prostřednictvím zúčtovací instituce, která by usnadnila přenos příjmů mezi členskými státy; zdůrazňuje, že činnost zúčtovací instituce je technicky proveditelná;

24.

je přesvědčen, že decentralizovaný systém zúčtovací instituce by byl vhodnější a bylo by možné jej vyvinout rychleji, protože otevírá členským státům možnosti, jak dvoustranně dohodnout důležité podrobnosti s ohledem na jejich vzájemnou obchodní bilanci, podobnosti provozování systému DPH a jejich kontrolních mechanismů a na vzájemnou důvěru;

25.

zdůrazňuje, že by mělo být povinností daňové správy členského státu dodávky vybrat DPH od dodavatele v daném členském státě a převést platbu prostřednictvím systému zúčtování daňové správě státu, ve kterém proběhl nákup uvnitř Společenství; uznává, že je nezbytné vybudovat mezi daňovými správami vzájemnou důvěru;

Správní spolupráce a vzájemná pomoc v oblasti DPH, spotřebních daní a přímého zdanění

26.

zdůrazňuje, že členské státy nemohou proti přeshraničním daňovým podvodům bojovat osamoceně; je přesvědčen, že výměna informací a spolupráce mezi členskými státy a s Komisí jsou svou podstatou i rychlostí pro účinný boj s daňovými podvody nedostatečné; je toho názoru, že není dostatečně rozvinut ani prováděn přímý kontakt mezi místními nebo vnitrostátními úřady pro boj proti podvodům, což vede k neefektivitě, malému využívání ujednání o správní spolupráci a ke zpožděním v komunikaci;

27.

trvá na tom, že v zájmu ochrany daňových příjmů všech členských států na vnitřním trhu by měly členské státy přijmout srovnatelná opatření proti podvodníkům, a to bez ohledu na to, zda v důsledku podvodu došlo ke ztrátě příjmů; vyzývá Komisi, aby navrhla mechanismy podpory spolupráce mezi členskými státy v této oblasti;

28.

vítá návrhy Komise na změnu směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (2) a nařízení Rady (ES) č. 1798/2003 ze dne 7. října 2003 o správní spolupráci v oblasti daně z přidané hodnoty (3), které mají zrychlit shromažďování a výměnu informací o transakcích uvnitř Společenství po roce 2010; uznává, že navržená pravidla měsíčního výkaznictví by zvýšila administrativní zátěž podniků, které poskytují pouze služby, pro které v současné době uvedené pravidlo neplatí, akceptuje však, že je to u určitých služeb nutné z důvodu možnosti „kolotočových podvodů“;

29.

vyzývá Radu, aby rychle schválila navrhovaná opatření, a žádá Komisi, aby předložila další návrhy na zavedení automatického přístupu k určitým údajům členských států o jejich daňových poplatnících (obchodní odvětví, určité údaje o obratu apod.), ovšem s výjimkou citlivých údajů, a k údajům o harmonizaci postupů pro registraci plátců DPH a rušení jejich registrace, aby bylo možné rychle odhalovat falešné plátce DPH a rušit jejich registrace; zdůrazňuje, že členské státy musí přijmout odpovědnost za aktualizaci svých údajů, zejména pokud jde o rušení registrace a odhalování podvodných plátců;

30.

připomíná, že jednu z překážek provádění Lisabonské strategie mohou představovat daňové ráje, pokud vytvářejí nadměrný tlak na snižování daňových sazeb a daňových příjmů obecně;

31.

zdůrazňuje také, že v období rozpočtové kázně jakákoli eroze fiskální základny ohrozí schopnost členských států plnit podmínky přepracovaného Paktu stability a růstu;

32.

zdůrazňuje, že odstranění daňových rájů vyžaduje mimo jiné trojí strategii: je třeba řešit problémy daňových úniků, rozšířit působnost směrnice 2003/48/ES ze dne 3. června 2003 o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb (4) a vyzvat OECD, aby prostřednictvím svých členů uvalila sankce na daňové ráje, které nebudou spolupracovat;

Daňové úniky

33.

lituje, že členské státy svými neustálými výhradami a zdržovací taktikou brání novelizaci směrnice 2003/48/ES, a vybízí Komisi, aby bez ohledu na tento odpor co nejdříve předložila své návrhy;

34.

zdůrazňuje, že novelou směrnice 2003/48/ES by měly být odstraněny skuliny a nedostatky, které znemožňují odhalení daňových úniků a podvodů;

35.

vyzývá Komisi, aby v rámci novelizace směrnice 2003/48/ES přezkoumala různé možnosti, včetně prošetření určitého rozšíření působnosti této směrnice, pokud jde o typy právních subjektů a zdroje finančních příjmů;

36.

vyzývá Evropskou unii, aby odstranění daňových rájů na celosvětové úrovni ponechala na pořadu dne, neboť daňové ráje mají negativní důsledky pro daňové příjmy jednotlivých členských států; vyzývá Radu a Komisi, aby při sjednávání dohod o obchodu a spolupráci s vládami zemí označovaných jako daňové ráje využily obchodní sílu EU a přesvědčily tyto vlády ke zrušení daňových ustanovení a postupů, které napomáhají daňovým únikům a podvodům; vítá, že Rada již učinila první krok, když dne 14. května 2008 vydala doporučení, aby součástí obchodních dohod vždy byla doložka o řádné správě daňových věcí; žádá Komisi, aby při jednáních o budoucích obchodních dohodách vždy navrhovala vložení této doložky;

*

* *

37.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.


(1)  Úř. věst. C 20, 25.1.2008, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 264, 15.10.2003, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 157, 26.6.2003, s. 38.


4.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 295/19


úterý 2. září 2008
Vyhlášení roku 2011 Evropským rokem dobrovolné činnosti

P6_TA(2008)0389

Prohlášení Evropského parlamentu o vyhlášení roku 2011 Evropským rokem dobrovolné činnosti

2009/C 295 E/05

Evropský parlament,

s ohledem své usnesení ze dne 22. dubna 2008 o úloze dobrovolné činnosti při posilování hospodářské a sociální soudržnosti (1),

s ohledem na usnesení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, ze dne 16. listopadu 2007, o provádění společných cílů v oblasti dobrovolné činnosti mladých lidí (2),

s ohledem na článek 116 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že dobrovolné činnosti se účastní více než 100 milionů Evropanů různého věku, různých náboženství a národností,

B.

vzhledem k tomu, že v podle výsledků průzkumu Eurobarometru z února 2007 3 z 10 Evropanů tvrdí, že se účastní dobrovolné činnosti a téměř 80 % dotázaných se domnívá, že dobrovolná činnost je důležitou součástí demokratického života v Evropě (3),

C.

vzhledem k tomu, že dobrovolný sektor se podílí 5 % na HDP čtyř národních hospodářství a vyvíjí inovativní činnosti, které umožňují určit a vyjádřit potřeby vznikající ve společnosti a odpovědět na ně,

D.

vzhledem k tomu, že Evropské dobrovolnické centrum (CEV), Evropské fórum mládeže, Sdružení dobrovolných organizací (Association of Voluntary Service Organisations), světové skautské hnutí, Červený kříž (kancelář Evropské unie), organizace Volonteurope, Evropská platforma starších osob (AGE), Solidar, Caritas Europa, ENGAGE, Johanniter International, evropské nevládní sportovní organizace a další, které dohromady představují tisíce organizací, jež zapojují miliony lidí do dobrovolné činnosti, společně vyzvaly evropské orgány, aby vyhlásily rok 2011 Evropským rokem dobrovolné činnosti,

1.

vyzývá Komisi, aby za podpory všech orgánů EU vyhlásila rok 2011 Evropským rokem dobrovolné činnosti;

2.

vyzývá svého předsedu, aby předal toto prohlášení společně se jmény signatářů Komisi a Radě.

Seznam signatářů

Adamos Adamou, Gabriele Albertini, Jim Allister, Alexander Alvaro, Jan Andersson, Georgs Andrejevs, Alfonso Andria, Laima Liucija Andrikienė, Emmanouil Angelakas, Roberta Angelilli, Stavros Arnaoutakis, Francisco Assis, Elspeth Attwooll, Marie-Hélène Aubert, Margrete Auken, Liam Aylward, Mariela Velichkova Baeva, Enrique Barón Crespo, Alessandro Battilocchio, Katerina Batzeli, Edit Bauer, Jean Marie Beaupuy, Zsolt László Becsey, Angelika Beer, Ivo Belet, Jean-Luc Bennahmias, Rolf Berend, Pervenche Berès, Sergio Berlato, Giovanni Berlinguer, Thijs Berman, Adam Bielan, Guy Bono, Josep Borrell Fontelles, Victor Boștinaru, Catherine Boursier, Bernadette Bourzai, John Bowis, Sharon Bowles, Emine Bozkurt, Iles Braghetto, Mihael Brejc, Frieda Brepoels, André Brie, Elmar Brok, Danutė Budreikaitė, Kathalijne Maria Buitenweg, Ieke van den Burg, Colm Burke, Philip Bushill-Matthews, Cristian Silviu Bușoi, Simon Busuttil, Jerzy Buzek, Martin Callanan, Mogens Camre, Luis Manuel Capoulas Santos, Marie-Arlette Carlotti, Giorgio Carollo, Paulo Casaca, Michael Cashman, Carlo Casini, Françoise Castex, Giuseppe Castiglione, Pilar del Castillo Vera, Jorgo Chatzimarkakis, Zdzisław Kazimierz Chmielewski, Ole Christensen, Sylwester Chruszcz, Philip Claeys, Luigi Cocilovo, Carlos Coelho, Richard Corbett, Giovanna Corda, Titus Corlățean, Jean Louis Cottigny, Michael Cramer, Corina Crețu, Gabriela Crețu, Brian Crowley, Marek Aleksander Czarnecki, Ryszard Czarnecki, Daniel Dăianu, Dragoș Florin David, Chris Davies, Bairbre de Brún, Jean-Luc Dehaene, Panayiotis Demetriou, Gérard Deprez, Proinsias De Rossa, Marielle De Sarnez, Marie-Hélène Descamps, Harlem Désir, Albert Deß, Mia De Vits, Jolanta Dičkutė, Koenraad Dillen, Giorgos Dimitrakopoulos, Alexandra Dobolyi, Beniamino Donnici, Den Dover, Avril Doyle, Mojca Drčar Murko, Petr Duchoň, Andrew Duff, Árpád Duka-Zólyomi, Constantin Dumitriu, Michl Ebner, Lena Ek, Saïd El Khadraoui, James Elles, Maria da Assunção Esteves, Edite Estrela, Harald Ettl, Jill Evans, Robert Evans, Göran Färm, Richard Falbr, Markus Ferber, Emanuel Jardim Fernandes, Francesco Ferrari, Elisa Ferreira, Ilda Figueiredo, Petru Filip, Hélène Flautre, Alessandro Foglietta, Hanna Foltyn-Kubicka, Glyn Ford, Janelly Fourtou, Armando França, Duarte Freitas, Ingo Friedrich, Urszula Gacek, Michael Gahler, Milan Gaľa, Gerardo Galeote, Vicente Miguel Garcés Ramón, Eugenijus Gentvilas, Georgios Georgiou, Bronisław Geremek, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Adam Gierek, Maciej Marian Giertych, Neena Gill, Ioannis Gklavakis, Bogdan Golik, Ana Maria Gomes, Donata Gottardi, Genowefa Grabowska, Dariusz Maciej Grabowski, Vasco Graça Moura, Nathalie Griesbeck, Lissy Gröner, Elly de Groen-Kouwenhoven, Mathieu Grosch, Lilli Gruber, Ignasi Guardans Cambó, Ambroise Guellec, Pedro Guerreiro, Umberto Guidoni, Zita Gurmai, Fiona Hall, David Hammerstein, Małgorzata Handzlik, Gábor Harangozó, Malcolm Harbour, Marian Harkin, Rebecca Harms, Joel Hasse Ferreira, Satu Hassi, Anna Hedh, Jeanine Hennis-Plasschaert, Esther Herranz García, Jim Higgins, Jens Holm, Milan Horáček, Richard Howitt, Ján Hudacký, Stephen Hughes, Alain Hutchinson, Filiz Hakaeva Hyusmenova, Monica Maria Iacob-Ridzi, Sophia in 't Veld, Mikel Irujo Amezaga, Ville Itälä, Lily Jacobs, Anneli Jäätteenmäki, Stanisław Jałowiecki, Mieczysław Edmund Janowski, Lívia Járóka, Elisabeth Jeggle, Rumiana Jeleva, Anne E. Jensen, Romana Jordan Cizelj, Jelko Kacin, Filip Kaczmarek, Gisela Kallenbach, Othmar Karas, Sajjad Karim, Ioannis Kasoulides, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Piia-Noora Kauppi, Tunne Kelam, Glenys Kinnock, Evgeni Kirilov, Ewa Klamt, Wolf Klinz, Dieter-Lebrecht Koch, Silvana Koch-Mehrin, Eija-Riitta Korhola, Miloš Koterec, Holger Krahmer, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Ģirts Valdis Kristovskis, Urszula Krupa, Wiesław Stefan Kuc, Jan Jerzy Kułakowski, Sepp Kusstatscher, Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk, Joost Lagendijk, Jean Lambert, Alexander Graf Lambsdorff, Vytautas Landsbergis, Esther De Lange, Anne Laperrouze, Romano Maria La Russa, Vincenzo Lavarra, Henrik Lax, Johannes Lebech, Bernard Lehideux, Lasse Lehtinen, Jörg Leichtfried, Jo Leinen, Katalin Lévai, Janusz Lewandowski, Bogusław Liberadzki, Marcin Libicki, Eva Lichtenberger, Alain Lipietz, Pia Elda Locatelli, Andrea Losco, Caroline Lucas, Sarah Ludford, Astrid Lulling, Elizabeth Lynne, Linda McAvan, Arlene McCarthy, Mary Lou McDonald, Mairead McGuinness, Edward McMillan-Scott, Jamila Madeira, Eugenijus Maldeikis, Toine Manders, Ramona Nicole Mănescu, Vladimír Maňka, Thomas Mann, Marian-Jean Marinescu, Catiuscia Marini, Sérgio Marques, Maria Martens, David Martin, Jean-Claude Martinez, Miguel Angel Martínez Martínez, Jan Tadeusz Masiel, Antonio Masip Hidalgo, Marios Matsakis, Yiannakis Matsis, Maria Matsouka, Manolis Mavrommatis, Hans-Peter Mayer, Erik Meijer, Íñigo Méndez de Vigo, Emilio Menéndez del Valle, Marianne Mikko, Miroslav Mikolášik, Gay Mitchell, Nickolay Mladenov, Claude Moraes, Eluned Morgan, Luisa Morgantini, Elisabeth Morin, Roberto Musacchio, Cristiana Muscardini, Joseph Muscat, Sebastiano (Nello) Musumeci, Riitta Myller, Pasqualina Napoletano, Michael Henry Nattrass, Robert Navarro, Cătălin-Ioan Nechifor, Bill Newton Dunn, Annemie Neyts-Uyttebroeck, James Nicholson, Angelika Niebler, Lambert van Nistelrooij, Ljudmila Novak, Vural Öger, Jan Olbrycht, Seán Ó Neachtain, Gérard Onesta, Janusz Onyszkiewicz, Ria Oomen-Ruijten, Dumitru Oprea, Miroslav Ouzký, Siiri Oviir, Doris Pack, Maria Grazia Pagano, Borut Pahor, Justas Vincas Paleckis, Marie Panayotopoulos-Cassiotou, Marco Pannella, Pier Antonio Panzeri, Dimitrios Papadimoulis, Georgios Papastamkos, Neil Parish, Aldo Patriciello, Vincent Peillon, Alojz Peterle, Maria Petre, Markus Pieper, Sirpa Pietikäinen, João de Deus Pinheiro, Józef Pinior, Mirosław Mariusz Piotrowski, Umberto Pirilli, Hubert Pirker, Paweł Bartłomiej Piskorski, Lapo Pistelli, Gianni Pittella, Zita Pleštinská, Anni Podimata, Zdzisław Zbigniew Podkański, Samuli Pohjamo, Lydie Polfer, Mihaela Popa, Nicolae Vlad Popa, Miguel Portas, Vittorio Prodi, John Purvis, Luís Queiró, Reinhard Rack, Alexander Radwan, Bilyana Ilieva Raeva, Poul Nyrup Rasmussen, Karin Resetarits, José Ribeiro e Castro, Marco Rizzo, Bogusław Rogalski, Zuzana Roithová, Raül Romeva i Rueda, Dariusz Rosati, Wojciech Roszkowski, Libor Rouček, Paul Rübig, Heide Rühle, Leopold Józef Rutowicz, Eoin Ryan, Aloyzas Sakalas, Katrin Saks, Antolín Sánchez Presedo, Manuel António dos Santos, Sebastiano Sanzarello, Amalia Sartori, Jacek Saryusz-Wolski, Toomas Savi, Luciana Sbarbati, Christel Schaldemose, Pierre Schapira, Agnes Schierhuber, Margaritis Schinas, Frithjof Schmidt, Olle Schmidt, Pál Schmitt, Elisabeth Schroedter, Inger Segelström, Esko Seppänen, Czesław Adam Siekierski, José Albino Silva Peneda, Brian Simpson, Kathy Sinnott, Marek Siwiec, Nina Škottová, Alyn Smith, Csaba Sógor, Bogusław Sonik, María Sornosa Martínez, Sérgio Sousa Pinto, Jean Spautz, Bart Staes, Grażyna Staniszewska, Margarita Starkevičiūtė, Dirk Sterckx, Struan Stevenson, Catherine Stihler, Ulrich Stockmann, Dimitar Stoyanov, Robert Sturdy, Margie Sudre, David Sumberg, László Surján, Eva-Britt Svensson, József Szájer, István Szent-Iványi, Konrad Szymański, Hannu Takkula, Charles Tannock, Andres Tarand, Salvatore Tatarella, Britta Thomsen, Marianne Thyssen, Silvia-Adriana Țicău, Gary Titley, Patrizia Toia, László Tőkés, Ewa Tomaszewska, Witold Tomczak, Jacques Toubon, Antonios Trakatellis, Kyriacos Triantaphyllides, Claude Turmes, Evangelia Tzampazi, Feleknas Uca, Vladimir Urutchev, Inese Vaidere, Nikolaos Vakalis, Frank Vanhecke, Johan Van Hecke, Anne Van Lancker, Ioannis Varvitsiotis, Armando Veneto, Donato Tommaso Veraldi, Bernadette Vergnaud, Cornelis Visser, Oldřich Vlasák, Diana Wallis, Graham Watson, Henri Weber, Manfred Weber, Anja Weisgerber, Åsa Westlund, Anders Wijkman, Glenis Willmott, Iuliu Winkler, Janusz Wojciechowski, Anna Záborská, Zbigniew Zaleski, Mauro Zani, Andrzej Tomasz Zapałowski, Stefano Zappalà, Tomáš Zatloukal, Tatjana Ždanoka, Gabriele Zimmer, Marian Zlotea, Jaroslav Zvěřina, Tadeusz Zwiefka


(1)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0131.

(2)  Úř. věst. C 241, 20.9.2008, s. 1.

(3)  „European Social Reality“, Special Eurobarometer 273, Wave 66.3.


4.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 295/21


úterý 2. září 2008
Zapojení mládeže do politik EU

P6_TA(2008)0390

Prohlášení Evropského parlamentu o zapojení mládeže do politik EU, jemuž je třeba věnovat zvýšenou pozornost

2009/C 295 E/06

Evropský parlament,

s ohledem na článek 116 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že Komise ve své bílé knize s názvem „Nový impuls Evropské mládeži“ (KOM(2001)0681), kterou se Parlament zabýval ve svém usnesení ze dne 14. května 2002 (1), přijala cíl věnovat větší pozornost mladým lidem v jiných oblastech politik, zejména v oblasti vzdělávání a celoživotního vzdělávání, zaměstnanosti, sociálního začleňování, zdraví, autonomie mládeže, mobility, základních práv a nediskriminace,

B.

vzhledem k tomu, že Evropská rada přijala na svém zasedání ve dnech 22.–23. března 2005 Evropský pakt mládeže jako jeden z nástrojů přispívající k dosažení lisabonských cílů a obnovila tento závazek v březnu 2008, když zdůraznila, že do mládeže je třeba investovat nyní i v budoucnu,

C.

vzhledem k tomu, že Komise reflektovala potřebu zařazení tématik mládeže do všech oblastí ve svém sdělení ze dne 5. září 2007 o Podpoře plnohodnotné účasti mladých lidí na vzdělávání, zaměstnanosti a ve společnosti (KOM(2007)0498),

D.

vzhledem k tomu, že Parlament přijal svá usnesení ze dne 19. června 2007 o právním rámci opatření pro sladění rodinného života a období studia u mladých žen v Evropské unii (2) a ze dne 21. února 2008 o demografické budoucnosti Evropy (3), v nichž zdůraznil potřebu brát mládež více v úvahu,

1.

vyzývá Komisi, aby při přípravě legislativních návrhů zvážila a zapracovala dopady na mládež a výsledky strukturovaného dialogu s organizacemi mládeže při přípravě legislativních návrhů, zejména v oblastech politik uvedených v bodu odůvodnění A;

2.

vyzývá členské státy, aby se soustředily na mládež pří provádění národních programů reforem v rámci Lisabonské strategie a aby braly mládež v úvahu v příslušných oblastech politik;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto prohlášení spolu se jmény jeho signatářů Radě, Komisi a Evropskému fóru mládeže.

Seznam signatářů

Adamos Adamou, Vincenzo Aita, Gabriele Albertini, Alexander Alvaro, Jan Andersson, Georgs Andrejevs, Alfonso Andria, Laima Liucija Andrikienė, Emmanouil Angelakas, Roberta Angelilli, Kader Arif, Stavros Arnaoutakis, Francisco Assis, John Attard-Montalto, Elspeth Attwooll, Jean-Pierre Audy, Margrete Auken, Liam Aylward, Pilar Ayuso, Peter Baco, Maria Badia i Cutchet, Mariela Velichkova Baeva, Enrique Barón Crespo, Alessandro Battilocchio, Katerina Batzeli, Jean Marie Beaupuy, Zsolt László Becsey, Ivo Belet, Jean-Luc Bennahmias, Monika Beňová, Giovanni Berlinguer, Thijs Berman, Šarūnas Birutis, Sebastian Valentin Bodu, Herbert Bösch, Guy Bono, Victor Boștinaru, Bernadette Bourzai, John Bowis, Sharon Bowles, Emine Bozkurt, Iles Braghetto, Mihael Brejc, Frieda Brepoels, Jan Březina, André Brie, Danutė Budreikaitė, Kathalijne Maria Buitenweg, Wolfgang Bulfon, Udo Bullmann, Ieke van den Burg, Colm Burke, Niels Busk, Cristian Silviu Bușoi, Philippe Busquin, Simon Busuttil, Jerzy Buzek, Luis Manuel Capoulas Santos, David Casa, Paulo Casaca, Michael Cashman, Carlo Casini, Giuseppe Castiglione, Jean-Marie Cavada, Alejandro Cercas, Ole Christensen, Luigi Cocilovo, Carlos Coelho, Daniel Cohn-Bendit, Richard Corbett, Dorette Corbey, Giovanna Corda, Titus Corlățean, Thierry Cornillet, Jean Louis Cottigny, Michael Cramer, Jan Cremers, Gabriela Crețu, Brian Crowley, Magor Imre Csibi, Marek Aleksander Czarnecki, Daniel Dăianu, Joseph Daul, Dragoș Florin David, Chris Davies, Antonio De Blasio, Bairbre de Brún, Arūnas Degutis, Jean-Luc Dehaene, Panayiotis Demetriou, Marie-Hélène Descamps, Albert Deß, Christine De Veyrac, Mia De Vits, Jolanta Dičkutė, Alexandra Dobolyi, Beniamino Donnici, Bert Doorn, Brigitte Douay, Avril Doyle, Mojca Drčar Murko, Petr Duchoň, Bárbara Dührkop Dührkop, Árpád Duka-Zólyomi, Constantin Dumitriu, Michl Ebner, Lena Ek, Saïd El Khadraoui, Maria da Assunção Esteves, Edite Estrela, Harald Ettl, Jill Evans, Göran Färm, Richard Falbr, Carlo Fatuzzo, Claudio Fava, Emanuel Jardim Fernandes, Francesco Ferrari, Elisa Ferreira, Ilda Figueiredo, Petru Filip, Věra Flasarová, Alessandro Foglietta, Hanna Foltyn-Kubicka, Nicole Fontaine, Glyn Ford, Brigitte Fouré, Janelly Fourtou, Juan Fraile Cantón, Armando França, Monica Frassoni, Duarte Freitas, Milan Gaľa, Vicente Miguel Garcés Ramón, Iratxe García Pérez, Patrick Gaubert, Jean-Paul Gauzès, Eugenijus Gentvilas, Georgios Georgiou, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Claire Gibault, Ioannis Gklavakis, Ana Maria Gomes, Donata Gottardi, Vasco Graça Moura, Martí Grau i Segú, Louis Grech, Nathalie Griesbeck, Lissy Gröner, Elly de Groen-Kouwenhoven, Matthias Groote, Mathieu Grosch, Françoise Grossetête, Lilli Gruber, Ignasi Guardans Cambó, Ambroise Guellec, Pedro Guerreiro, Zita Gurmai, Cristina Gutiérrez-Cortines, Fiona Hall, David Hammerstein, Benoît Hamon, Małgorzata Handzlik, Marian Harkin, Rebecca Harms, Joel Hasse Ferreira, Satu Hassi, Anna Hedh, Gyula Hegyi, Jeanine Hennis-Plasschaert, Jim Higgins, Jens Holm, Mary Honeyball, Milan Horáček, Stephen Hughes, Alain Hutchinson, Filiz Hakaeva Hyusmenova, Sophia in 't Veld, Ville Itälä, Carlos José Iturgaiz Angulo, Lily Jacobs, Anneli Jäätteenmäki, Mieczysław Edmund Janowski, Anne E. Jensen, Dan Jørgensen, Pierre Jonckheer, Romana Jordan Cizelj, Jelko Kacin, Filip Kaczmarek, Gisela Kallenbach, Othmar Karas, Ioannis Kasoulides, Piia-Noora Kauppi, Metin Kazak, Tunne Kelam, Glenys Kinnock, Ewa Klamt, Dieter-Lebrecht Koch, Silvana Koch-Mehrin, Jaromír Kohlíček, Maria Eleni Koppa, Miloš Koterec, Sergej Kozlík, Guntars Krasts, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Wolfgang Kreissl-Dörfler, Ģirts Valdis Kristovskis, Wiesław Stefan Kuc, Jan Jerzy Kułakowski, Sepp Kusstatscher, Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk, Joost Lagendijk, André Laignel, Alain Lamassoure, Jean Lambert, Vytautas Landsbergis, Esther De Lange, Anne Laperrouze, Henrik Lax, Johannes Lebech, Stéphane Le Foll, Roselyne Lefrançois, Bernard Lehideux, Lasse Lehtinen, Jörg Leichtfried, Jo Leinen, Marcin Libicki, Eva Lichtenberger, Marie-Noëlle Lienemann, Alain Lipietz, Pia Elda Locatelli, Caroline Lucas, Sarah Ludford, Florencio Luque Aguilar, Elizabeth Lynne, Marusya Ivanova Lyubcheva, Jules Maaten, Linda McAvan, Arlene McCarthy, Mary Lou McDonald, Mairead McGuinness, Edward McMillan-Scott, Jamila Madeira, Ramona Nicole Mănescu, Vladimír Maňka, Mario Mantovani, Catiuscia Marini, Helmuth Markov, Sérgio Marques, Maria Martens, David Martin, Miguel Angel Martínez Martínez, Jan Tadeusz Masiel, Marios Matsakis, Yiannakis Matsis, Manolis Mavrommatis, Manuel Medina Ortega, Erik Meijer, Íñigo Méndez de Vigo, Emilio Menéndez del Valle, Marianne Mikko, Miroslav Mikolášik, Claude Moraes, Javier Moreno Sánchez, Luisa Morgantini, Elisabeth Morin, Roberto Musacchio, Joseph Muscat, Sebastiano (Nello) Musumeci, Riitta Myller, Pasqualina Napoletano, Robert Navarro, Cătălin-Ioan Nechifor, Catherine Neris, Angelika Niebler, Ljudmila Novak, Raimon Obiols i Germà, Vural Öger, Jan Olbrycht, Seán Ó Neachtain, Gérard Onesta, Dumitru Oprea, Josu Ortuondo Larrea, Siiri Oviir, Borut Pahor, Justas Vincas Paleckis, Marie Panayotopoulos-Cassiotou, Vladko Todorov Panayotov, Pier Antonio Panzeri, Dimitrios Papadimoulis, Atanas Paparizov, Georgios Papastamkos, Neil Parish, Ioan Mircea Pașcu, Aldo Patriciello, Vincent Peillon, Maria Petre, Sirpa Pietikäinen, Rihards Pīks, João de Deus Pinheiro, Józef Pinior, Umberto Pirilli, Hubert Pirker, Paweł Bartłomiej Piskorski, Gianni Pittella, Francisca Pleguezuelos Aguilar, Zita Pleštinská, Anni Podimata, Samuli Pohjamo, Bernard Poignant, José Javier Pomés Ruiz, Mihaela Popa, Nicolae Vlad Popa, Miguel Portas, Christa Prets, Pierre Pribetich, Vittorio Prodi, John Purvis, Luís Queiró, Reinhard Rack, Bilyana Ilieva Raeva, Miloslav Ransdorf, Poul Nyrup Rasmussen, Karin Resetarits, José Ribeiro e Castro, Teresa Riera Madurell, Frédérique Ries, Karin Riis-Jørgensen, Maria Robsahm, Bogusław Rogalski, Zuzana Roithová, Raül Romeva i Rueda, Dagmar Roth-Behrendt, Libor Rouček, Paul Rübig, Heide Rühle, Leopold Józef Rutowicz, Eoin Ryan, Tokia Saïfi, Aloyzas Sakalas, Katrin Saks, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Antolín Sánchez Presedo, Manuel António dos Santos, Sebastiano Sanzarello, Salvador Domingo Sanz Palacio, Amalia Sartori, Gilles Savary, Toomas Savi, Luciana Sbarbati, Christel Schaldemose, Agnes Schierhuber, Carl Schlyter, Frithjof Schmidt, Pál Schmitt, Elisabeth Schroedter, Inger Segelström, Adrian Severin, José Albino Silva Peneda, Brian Simpson, Csaba Sógor, Søren Bo Søndergaard, Bogusław Sonik, María Sornosa Martínez, Sérgio Sousa Pinto, Jean Spautz, Bart Staes, Grażyna Staniszewska, Gabriele Stauner, Petya Stavreva, Dirk Sterckx, Catherine Stihler, Ulrich Stockmann, Theodor Dumitru Stolojan, Dimitar Stoyanov, Daniel Strož, Margie Sudre, Eva-Britt Svensson, Hannes Swoboda, József Szájer, István Szent-Iványi, Csaba Sándor Tabajdi, Antonio Tajani, Hannu Takkula, Andres Tarand, Britta Thomsen, Marianne Thyssen, Silvia-Adriana Țicău, Gary Titley, Patrizia Toia, László Tőkés, Ewa Tomaszewska, Witold Tomczak, Jacques Toubon, Antonios Trakatellis, Catherine Trautmann, Kyriacos Triantaphyllides, Claude Turmes, Evangelia Tzampazi, Feleknas Uca, Vladimir Urutchev, Nikolaos Vakalis, Johan Van Hecke, Anne Van Lancker, Ioannis Varvitsiotis, Donato Tommaso Veraldi, Bernadette Vergnaud, Alejo Vidal-Quadras, Kristian Vigenin, Oldřich Vlasák, Dominique Vlasto, Johannes Voggenhuber, Sahra Wagenknecht, Graham Watson, Henri Weber, Renate Weber, Åsa Westlund, Jan Marinus Wiersma, Anders Wijkman, Glenis Willmott, Iuliu Winkler, Janusz Wojciechowski, Corien Wortmann-Kool, Francis Wurtz, Luis Yañez-Barnuevo García, Anna Záborská, Zbigniew Zaleski, Mauro Zani, Tatjana Ždanoka, Dushana Zdravkova, Marian Zlotea, Jaroslav Zvěřina, Tadeusz Zwiefka


(1)  Úř. věst. C 180 E, 31.7.2003, s. 145.

(2)  Úř. věst. C 146 E, 12.6.2008, s. 112.

(3)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0066.


4.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 295/23


úterý 2. září 2008
Pohotovostní spolupráce při hledání pohřešovaných dětí

P6_TA(2008)0391

Prohlášení Evropského parlamentu o pohotovostní spolupráci při hledání pohřešovaných dětí

2009/C 295 E/07

Evropský parlament,

s ohledem na článek 116 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že únos dítěte je nadmíru nelidským zločinem,

B.

vzhledem k tomu, že k těmto zločinům v Evropě dochází stále častěji, přičemž oběti mohou být převáženy přes státní hranice,

C.

vzhledem k tomu, že naděje na záchranu života uneseného dítěte s postupem času klesá,

D.

vzhledem k tomu, že neexistuje celoevropský pohotovostní systém pro případy zmizení dětí a že na většině území Evropské unie nejsou podobné systémy k dispozici ani na místní či vnitrostátní úrovni,

1

vyzývá členské státy, aby zavedly pohotovostní systémy pro pohřešované děti, k jejichž aktivaci je nezbytné sdělovacím prostředkům, pohraničním a celním orgánům a orgánům činným v trestním řízení okamžitě poskytnout následující informace:

údaje o pohřešovaném dítěti s fotografií, je-li k dispozici,

informace o okolnostech zmizení a předpokládaném únosci / předpokládaných únoscích,

kontaktní telefonní číslo (např. 116 000 tam, kde je funkční);

2.

vyzývá členské státy, aby se všemi sousedními zeměmi uzavřely dohody o spolupráci s cílem zajistit, aby byla na všech územích, která přicházejí v úvahu, rychle vyhlášena pohotovost;

3.

žádá, aby byla vytvořena společná organizace, která bude pro vnitrostátní orgány zajišťovat pomoc a odbornou přípravu;

4.

pověřuje svého předsedu, aby toto prohlášení spolu se jmény jeho signatářů předal Radě a Komisi.

Seznam signatářů

Adamos Adamou, Vittorio Agnoletto, Vincenzo Aita, Gabriele Albertini, Jim Allister, Alexander Alvaro, Georgs Andrejevs, Emmanouil Angelakas, Roberta Angelilli, Stavros Arnaoutakis, Richard James Ashworth, Robert Atkins, John Attard-Montalto, Elspeth Attwooll, Marie-Hélène Aubert, Margrete Auken, Liam Aylward, Mariela Velichkova Baeva, Paolo Bartolozzi, Domenico Antonio Basile, Gerard Batten, Alessandro Battilocchio, Katerina Batzeli, Jean Marie Beaupuy, Christopher Beazley, Zsolt László Becsey, Ivo Belet, Irena Belohorská, Jean-Luc Bennahmias, Sergio Berlato, Thijs Berman, Slavi Binev, Sebastian Valentin Bodu, Herbert Bösch, Jens-Peter Bonde, Vito Bonsignore, Graham Booth, Mario Borghezio, Costas Botopoulos, Catherine Boursier, Bernadette Bourzai, John Bowis, Sharon Bowles, Iles Braghetto, Mihael Brejc, Frieda Brepoels, André Brie, Danutė Budreikaitė, Paul van Buitenen, Kathalijne Maria Buitenweg, Udo Bullmann, Ieke van den Burg, Colm Burke, Philip Bushill-Matthews, Niels Busk, Cristian Silviu Bușoi, Philippe Busquin, Simon Busuttil, Jerzy Buzek, Milan Cabrnoch, Martin Callanan, Mogens Camre, Marco Cappato, Marie-Arlette Carlotti, Giorgio Carollo, David Casa, Paulo Casaca, Michael Cashman, Carlo Casini, Giuseppe Castiglione, Giusto Catania, Jorgo Chatzimarkakis, Giles Chichester, Ole Christensen, Fabio Ciani, Derek Roland Clark, Luigi Cocilovo, Carlos Coelho, Richard Corbett, Giovanna Corda, Titus Corlățean, Thierry Cornillet, Paolo Costa, Jean Louis Cottigny, Paul Marie Coûteaux, Michael Cramer, Gabriela Crețu, Brian Crowley, Marek Aleksander Czarnecki, Hanne Dahl, Daniel Dăianu, Chris Davies, Bairbre de Brún, Panayiotis Demetriou, Gérard Deprez, Proinsias De Rossa, Marielle De Sarnez, Marie-Hélène Descamps, Harlem Désir, Albert Deß, Nirj Deva, Christine De Veyrac, Mia De Vits, Giorgos Dimitrakopoulos, Alexandra Dobolyi, Beniamino Donnici, Bert Doorn, Brigitte Douay, Den Dover, Avril Doyle, Mojca Drčar Murko, Petr Duchoň, Bárbara Dührkop Dührkop, Andrew Duff, Árpád Duka-Zólyomi, Constantin Dumitriu, Michl Ebner, Lena Ek, James Elles, Edite Estrela, Jill Evans, Jonathan Evans, Robert Evans, Nigel Farage, Markus Ferber, Emanuel Jardim Fernandes, Francesco Ferrari, Ilda Figueiredo, Petru Filip, Roberto Fiore, Věra Flasarová, Hélène Flautre, Alessandro Foglietta, Hanna Foltyn-Kubicka, Glyn Ford, Brigitte Fouré, Janelly Fourtou, Milan Gaľa, Elisabetta Gardini, Giuseppe Gargani, Evelyne Gebhardt, Georgios Georgiou, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Maciej Marian Giertych, Neena Gill, Ioannis Gklavakis, Ana Maria Gomes, Donata Gottardi, Genowefa Grabowska, Louis Grech, Nathalie Griesbeck, Lissy Gröner, Elly de Groen-Kouwenhoven, Mathieu Grosch, Françoise Grossetête, Lilli Gruber, Ignasi Guardans Cambó, Ambroise Guellec, Pedro Guerreiro, Catherine Guy-Quint, Fiona Hall, Benoît Hamon, Małgorzata Handzlik, Gábor Harangozó, Malcolm Harbour, Marian Harkin, Joel Hasse Ferreira, Satu Hassi, Christopher Heaton-Harris, Anna Hedh, Roger Helmer, Jeanine Hennis-Plasschaert, Jim Higgins, Mary Honeyball, Richard Howitt, Ján Hudacký, Ian Hudghton, Stephen Hughes, Jana Hybášková, Filiz Hakaeva Hyusmenova, Sophia in 't Veld, Iliana Malinova Iotova, Mikel Irujo Amezaga, Marie Anne Isler Béguin, Caroline Jackson, Lily Jacobs, Anneli Jäätteenmäki, Lívia Járóka, Anne E. Jensen, Romana Jordan Cizelj, Ona Juknevičienė, Jelko Kacin, Filip Kaczmarek, Syed Kamall, Sajjad Karim, Ioannis Kasoulides, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Piia-Noora Kauppi, Robert Kilroy-Silk, Glenys Kinnock, Evgeni Kirilov, Wolf Klinz, Dieter-Lebrecht Koch, Maria Eleni Koppa, Eija-Riitta Korhola, Guntars Krasts, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Wolfgang Kreissl-Dörfler, Ģirts Valdis Kristovskis, Urszula Krupa, Sepp Kusstatscher, Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk, Joost Lagendijk, Alain Lamassoure, Jean Lambert, Alexander Graf Lambsdorff, Vytautas Landsbergis, Anne Laperrouze, Romano Maria La Russa, Vincenzo Lavarra, Henrik Lax, Johannes Lebech, Kurt Lechner, Bernard Lehideux, Klaus-Heiner Lehne, Jo Leinen, Jean-Marie Le Pen, Bogusław Liberadzki, Marcin Libicki, Pia Elda Locatelli, Andrea Losco, Caroline Lucas, Sarah Ludford, Astrid Lulling, Elizabeth Lynne, Marusya Ivanova Lyubcheva, Jules Maaten, Linda McAvan, Arlene McCarthy, Mary Lou McDonald, Mairead McGuinness, Edward McMillan-Scott, Jamila Madeira, Toine Manders, Ramona Nicole Mănescu, Marian-Jean Marinescu, Catiuscia Marini, David Martin, Jan Tadeusz Masiel, Véronique Mathieu, Yiannakis Matsis, Mario Mauro, Manolis Mavrommatis, Erik Meijer, Marianne Mikko, Gay Mitchell, Viktória Mohácsi, Claude Moraes, Eluned Morgan, Luisa Morgantini, Philippe Morillon, Elisabeth Morin, Jan Mulder, Roberto Musacchio, Cristiana Muscardini, Joseph Muscat, Sebastiano (Nello) Musumeci, Pasqualina Napoletano, Robert Navarro, Cătălin-Ioan Nechifor, Catherine Neris, Bill Newton Dunn, Annemie Neyts-Uyttebroeck, James Nicholson, null Nicholson of Winterbourne, Vural Öger, Seán Ó Neachtain, Gérard Onesta, Dumitru Oprea, Josu Ortuondo Larrea, Miroslav Ouzký, Siiri Oviir, Marie Panayotopoulos-Cassiotou, Pier Antonio Panzeri, Dimitrios Papadimoulis, Atanas Paparizov, Georgios Papastamkos, Neil Parish, Aldo Patriciello, Vincent Peillon, Maria Petre, Willi Piecyk, Rihards Pīks, João de Deus Pinheiro, Józef Pinior, Umberto Pirilli, Lapo Pistelli, Gianni Pittella, Zita Pleštinská, Rovana Plumb, Guido Podestà, Anni Podimata, Samuli Pohjamo, Lydie Polfer, José Javier Pomés Ruiz, Mihaela Popa, Pierre Pribetich, Vittorio Prodi, Jacek Protasiewicz, John Purvis, Luís Queiró, Reinhard Rack, Bilyana Ilieva Raeva, Miloslav Ransdorf, Poul Nyrup Rasmussen, Karin Resetarits, José Ribeiro e Castro, Frédérique Ries, Karin Riis-Jørgensen, Giovanni Rivera, Giovanni Robusti, Bogusław Rogalski, Zuzana Roithová, Luca Romagnoli, Dagmar Roth-Behrendt, Libor Rouček, Martine Roure, Heide Rühle, Leopold Józef Rutowicz, Eoin Ryan, Tokia Saïfi, Aloyzas Sakalas, Manuel António dos Santos, Amalia Sartori, Jacek Saryusz-Wolski, Toomas Savi, Christel Schaldemose, Margaritis Schinas, György Schöpflin, Jürgen Schröder, Inger Segelström, Adrian Severin, José Albino Silva Peneda, Brian Simpson, Kathy Sinnott, Peter Skinner, Nina Škottová, Alyn Smith, Søren Bo Søndergaard, Bogusław Sonik, Jean Spautz, Bart Staes, Grażyna Staniszewska, Margarita Starkevičiūtė, Dirk Sterckx, Struan Stevenson, Catherine Stihler, Dimitar Stoyanov, Daniel Strož, Robert Sturdy, Margie Sudre, David Sumberg, Konrad Szymański, Hannu Takkula, Charles Tannock, Andres Tarand, Salvatore Tatarella, Britta Thomsen, Silvia-Adriana Țicău, Jeffrey Titford, Gary Titley, Patrizia Toia, László Tőkés, Ewa Tomaszewska, Witold Tomczak, Antonios Trakatellis, Kyriacos Triantaphyllides, Claude Turmes, Evangelia Tzampazi, Feleknas Uca, Vladimir Urutchev, Inese Vaidere, Nikolaos Vakalis, Frank Vanhecke, Anne Van Lancker, Geoffrey Van Orden, Daniel Varela Suanzes-Carpegna, Ari Vatanen, Yannick Vaugrenard, Armando Veneto, Riccardo Ventre, Donato Tommaso Veraldi, Bernadette Vergnaud, Alejo Vidal-Quadras, Cornelis Visser, Oldřich Vlasák, Dominique Vlasto, Diana Wallis, Graham Watson, Manfred Weber, Renate Weber, Åsa Westlund, Anders Wijkman, Glenis Willmott, Iuliu Winkler, Janusz Wojciechowski, Corien Wortmann-Kool, Anna Záborská, Jan Zahradil, Iva Zanicchi, Stefano Zappalà, Tatjana Ždanoka, Dushana Zdravkova, Vladimír Železný, Gabriele Zimmer, Marian Zlotea, Jaroslav Zvěřina, Tadeusz Zwiefka


Středa 3. září 2008

4.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 295/26


Středa 3. září 2008
Gruzie

P6_TA(2008)0396

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. září 2008 o situaci v Gruzii

2009/C 295 E/08

Evropský parlament,

s ohledem na svá předchozí usnesení o Gruzii, zejména na usnesení ze dne 26. října 2006 o situaci v Jižní Osetii (1), ze dne 29. listopadu 2007 (2) a ze dne 5. června 2008 o situaci v Gruzii (3),

s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2007 o posílení evropské politiky sousedství (4) a svá usnesení ze dne 17. ledna 2008 o účinnější politice EU pro jižní Kavkaz (5) a o přístupu k regionální politice v oblasti Černého moře (6),

s ohledem na akční plán evropské politiky sousedství přijatý s Gruzií, který obsahuje závazek spolupracovat na řešení vnitřních konfliktů v Gruzii,

s ohledem na společnou akci Rady 2008/450/SZBP ze dne 16. června 2008 týkající se dalšího příspěvku Evropské unie k procesu urovnání konfliktu v Gruzii / Jižní Osetii (7) a jiné předchozí společné akce Rady ke stejnému tématu,

s ohledem na svá předchozí usnesení o vztazích EU s Ruskem, zejména na své usnesení ze dne 19. června 2008 o summitu EU-Rusko, který se bude konat ve dnech 26.–27. června 2008 v Chanty-Mansijsku (8),

s ohledem na závěry týkající se situace v Gruzii, ke kterým dospěla Rada ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy na své schůzi dne 13. srpna 2008,

s ohledem na závěry mimořádného zasedání Evropské rady (9) konaného dne 1. září 2008 v Bruselu,

s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN S/RES/1781 (2007) a S/RES/1808 (2008), které podporují územní celistvost Gruzie a prodlužují mandát pozorovatelské mise OSN v Gruzii (UNOMIG) až do 15. října 2008,

s ohledem na rozhodnutí Stálé rady Organizace pro bezpečnost a spolupráci (OBSE) v Evropě č. 861 ze dne 19. srpna 2008 o zvýšení počtu vojenských důstojníků v misi OBSE v Gruzii,

s ohledem na prohlášení summitu NATO konaném v Bukurešti ze dne 3. dubna 2008 a na výsledek zasedání Rady NATO ze dne 19. srpna 2008,

s ohledem na čl. 103 odst. 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že EU je i nadále odhodlána podporovat nezávislost, svrchovanost a územní celistvost Gruzie v rámci mezinárodně uznaných hranic,

B.

vzhledem k tomu, že přidělování ruských pasů občanům Jižní Osetie a podpora separatistického hnutí, jakož i zvýšená vojenská činnost separatistů proti vesnicím obydleným Gruzínci, společně s rozsáhlými vojenskými manévry, které Rusko podniklo v červenci 2008 poblíž hranic s Gruzií, zvýšily napětí v Jižní Osetii,

C.

vzhledem k tomu, že po několika týdnech zvýšeného napětí a potyček mezi stranami a provokací separatistických sil Jižní Osetie, zahrnujících bombové útoky, nebezpečné střety a ostřelování, které si vyžádaly smrt mnoha civilistů a ještě více osob zranily, gruzínská armáda v noci ze 7. na 8. srpna 2008 zahájila překvapivý dělostřelecký útok na Cchinvali, po němž následovala pozemní operace za použití tanků a vojáků, jejímž cílem bylo znovu získat kontrolu nad Jižní Osetií,

D.

vzhledem k tomu, že Rusko po dlouhodobém posilování vojenské přítomnosti okamžitě odpovědělo masivním protiútokem, vysláním tanků a pozemních jednotek, bombardováním několika oblastí Gruzie, včetně města Gori, a blokováním gruzínských černomořských přístavů,

E.

vzhledem k tomu, že krize vedla k vykořenění 158 000 osob, které musely opustit své domovy a jejich návrat nyní vyžaduje pomoc; vzhledem k tomu, že jejich návrat není v důsledku kazetové munice, nevybuchlého vojenského arzenálu a nášlapných min a také v důsledku hrozeb a nedostatečné spolupráce ze strany Ruska bezpečný,

F.

vzhledem k tomu, že infrastruktura v Gruzii byla ruskými vojenskými akcemi silně poškozena, a vzhledem k tomu, že je potřeba poskytnout humanitární pomoc,

G.

vzhledem k tomu, že badatelé v oblasti lidských práv a vojenští analytici zjistili, že ruští vojáci používali v Gruzii kazetovou munici, díky níž zůstaly v oblasti konfliktu tisíce kusů nevybuchlé vojenské výzbroje; vzhledem k tomu, že se Gruzie také uchýlila k použití kazetových bomb v Jižní Osetii v oblasti kolem tunelu Roki,

H.

vzhledem k tomu, že se prezidenti Gruzie a Ruska dne 12. srpna 2008 zavázali k dodržování dohody zprostředkované EU, která s okamžitou platností stanovuje příměří, stažení gruzínských a ruských sil na pozice před 7. srpnem 2008 a zahájení mezinárodních rozhovorů o urychleném vytvoření mezinárodního mechanizmu, který by umožnil vypracovat mírové a trvalé řešení tohoto konfliktu,

I.

vzhledem k tomu, že dne 19. srpna 2008 přerušila Severoatlantická aliance (NATO) pravidelné vztahy na vysoké úrovni s Ruskem, přičemž ruskou vojenskou akci označila za „nepřiměřenou“ a „neslučitelnou s jeho úlohou udržování míru v některých částech Gruzie“ a prohlásila, že dokud zůstávají ruské jednotky v Gruzii, není možné, aby vše „pokračovalo jako obvykle“,

J.

vzhledem k tomu, že ačkoli Rusko dne 22. srpna 2008 stáhlo své tanky, dělostřelectvo a stovky vojáků z nejpředsunutějších pozic v Gruzii, i nadále kontroluje přístup k přístavnímu městu Poti, které leží na jih od Abcházie, a ruská vláda oznámila, že ponechá jednotky v bezpečnostní zóně kolem Jižní Osetie a Abcházie a vybuduje osm kontrolních stanovišť, na nichž budou umístěny ruské jednotky,

K.

vzhledem k tomu, že dne 25. srpna 2008 přijala horní komora ruského parlamentu usnesení, v němž požádala prezidenta o uznání nezávislosti gruzínských separatistických regionů Abcházie a Jižní Osetie, a že dne 26. srpna 2008 následovalo rozhodnutí prezidenta Dmitrije Medveděva o tom, že Rusko formálně uzná oba regiony jakožto nezávislé státy,

L.

vzhledem k tomu, že tento konflikt bude mít dalekosáhlé dopady na regionální stabilitu a bezpečnost, které se nebudou týkat jen přímých vztahů mezi všemi stranami konfliktu, ale budou mít možná i nepříznivé důsledky pro vztahy EU a Ruska, evropskou politiku sousedství, oblast Černého moře a další,

M.

vzhledem k tomu, že EU si v reakci na krizovou situaci v Gruzii musí zachovat úplnou politickou jednotu a musí vystupovat jednotně, a to zejména v oblasti vztahů s Ruskem; vzhledem k tomu, že proces vedoucí k mírovému a trvalému řešení konfliktů v Gruzii a na Kavkaze si vyžádá komplexní revizi politiky sousedství EU a její nové uplatňování v celém regionu ve spolupráci se všemi evropskými a mezinárodními organizacemi, zejména s OBSE,

N.

vzhledem k tomu, že minulý týden gruzínská vláda přerušila diplomatické vztahy s Ruskem a Ruská federace na to reagovala stejně,

1.

zastává názor, že konflikty na Kavkaze není možné řešit vojensky a rozhodně odsuzuje akce všech, kteří se uchýlili k použití síly a násilí s cílem změnit situaci na separatistických gruzínských územích Jižní Osetie a Abcházie;

2.

vyzývá Rusko, aby dodržovalo svrchovanost, územní celistvost a nedotknutelnost mezinárodně uznaných státních hranic Gruzínské republiky, a tudíž velmi odsuzuje uznání nezávislosti separatistických gruzínských regionů Jižní Osetie a Abcházie ze strany Ruské federace, neboť toto uznání je v rozporu s mezinárodním právem;

3.

poukazuje na to, že jakékoli rozhodnutí ohledně konečného statusu Jižní Osetie a Abcházie musí být podmíněno dodržením základních principů mezinárodního práva, včetně Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě z roku 1975 (Helsinský závěrečný akt), zejména s přihlédnutím k návratu uprchlíků a respektování jejich majetku a k nutnosti zaručit a dodržovat práva menšin;

4.

odsuzuje nepřijatelnou a nepřiměřenou vojenskou akci Ruska a vniknutí hluboko na území Gruzie, což je porušením mezinárodního práva; zdůrazňuje, že neexistuje žádný legitimní důvod pro ruskou invazi Gruzie, pro okupaci částí gruzínského území a pro hrozby svrhnutí vlády demokratické země;

5.

vyslovuje politování nad ztrátami lidských životů a nad lidským utrpením způsobeným bezohledným používáním síly všemi stranami zapojenými do konfliktu;

6.

vyjadřuje hluboké znepokojení nad dopadem ruských min na gruzínskou společenskou a hospodářskou činnost, především s ohledem na zničení železničního mostu poblíž Kaspi, k němuž došlo dne 16. srpna 2008 na hlavní železniční trati z Tbilisi do Poti, a na výbuch nákladního vlaku vezoucího surovou ropu z Kazachstánu určenou na export z přístavu Poti, která se odehrála dne 24. srpna 2008 poblíž Gori; zdůrazňuje, že obě tyto akce porušily příměří, k němuž se obě strany zavázaly;

7.

opakuje, že je pevně přesvědčen o zásadě, podle níž žádná třetí země nedisponuje právem veta vůči svrchovanému rozhodnutí jiné země o vstupu do mezinárodní organizace či aliance, ani právem destabilizovat demokraticky zvolenou vládu;

8.

zdůrazňuje, že partnerství mezi Evropou a Ruskem musí být založeno na dodržování základních pravidel evropské spolupráce, jež je třeba uplatňovat nejen verbálně, ale také v praxi;

9.

chválí předsednictví EU za účinnost a rychlost, s jakou reagovalo na tento konflikt, a za jednotu projevenou členskými státy při zprostředkování mezi oběma stranami, které jim umožnilo podepsat dohodu o příměří; vítá v této souvislosti závěry výše uvedeného mimořádného zasedání Evropské rady;

10.

důrazně žádá Rusko, aby dostálo všem závazkům, které mu vznikly na základě dohody o příměří, jíž bylo dosaženo a která byla podepsána díky diplomatickému úsilí EU, především aby neprodleně stáhlo všechny své jednotky ze samotné Gruzie a snížilo svou vojenskou přítomnost v Jižní Osetii a v Abcházii na úroveň ruských sil, které byly v obou regionech rozmístěny jakožto mírové sbory před zahájením konfliktu; odsuzuje rozšířené praktiky rabování, jichž se dopustily jednotky ruské invaze a žoldáci, kteří je provázeli;

11.

žádá, aby bylo neprodleně zahájeno nezávislé mezinárodní vyšetřování a zjistil se skutečný stav a vneslo více světla, pokud jde o určitá obvinění;

12.

naléhavě žádá Gruzii, jež ratifikovala Římský statut Mezinárodního trestního soudu, a ruské orgány, aby podpořily úřad žalobce Mezinárodního trestního soudu a plně s ním spolupracovaly, pokud jde o vyšetřování tragických událostí a útoků proti civilnímu obyvatelstvu, k nimž došlo v průběhu konfliktu, aby bylo možné stanovit odpovědnost jednotlivých subjektů a postavit odpovědné osoby před soud;

13.

vyzývá ruské a gruzínské úřady, aby poskytly úplné informace o oblastech, kam jejich ozbrojené síly shodily kazetové pumy, aby bylo možné okamžitě zahájit odminování, a zabránit tak dalším obětem mezi nevinným civilním obyvatelstvem a usnadnit návrat osob, které musely opustit své domovy;

14.

vyzývá EU a NATO, jakož i jejich členy, aby na základě společného postoje využili všechny možnosti a přesvědčili ruskou vládu, aby dodržovala mezinárodní právo, což je nezbytnou podmínkou, má-li hrát Rusko zodpovědnou úlohu v mezinárodním společenství; připomíná Rusku, jakožto mocnosti, která v OSN disponuje právem veta, jeho odpovědnost za celosvětový mírový pořádek;

15.

vyzývá Radu a Komisi, aby v případě, že Rusko nedostojí svým závazkům vyplývajícím z dohody o příměří, přehodnotily svou politiku vůči této zemi; v důsledku toho podporuje rozhodnutí Evropské rady odložit jednání o dohodě o partnerství a spolupráci do doby, než se ruské jednotky stáhnou na své pozice před 7. srpnem 2008;

16.

vyzývá Komisi, aby navrhla dohody o zjednodušení vízového styku a zpětném přebírání osob s Gruzií, které by byly přinejmenším srovnatelné s dohodami s Ruskem;

17.

vyzývá členské státy, aby přehodnotily politiku udělování víz pro hospodářskou činnost vykonávanou v Jižní Osetii a v Abcházii;

18.

důrazně odsuzuje nucené vysídlování Gruzínců z Jižní Osetie a Abcházie a vyzývá de facto úřady Jižní Osetie a Abcházie, aby zaručily bezpečný návrat vysídleného civilního obyvatelstva v souladu s mezinárodním humanitárním právem;

19.

vítá iniciativy OBSE, jejichž cílem je zvýšit počet neozbrojených pozorovatelů; vyzývá k dalšímu posílení mise OBSE v Gruzii, která by měla úplnou volnost pohybu po celé zemi, a vybízí členské státy, aby k těmto snahám přispěly;

20.

vyzývá k tomu, aby EU výrazně přispěla k plánovanému mezinárodnímu mechanizmu řešení konfliktu, a vítá proto rozhodnutí Evropské rady umístit monitorovací mise EBOP (evropské bezpečnostní a obranné politiky) jako doplnění misí OSN a OBSE a aby požádala o mandát OSN a OBSE pro mírovou misi EBOP;

21.

vítá aktivní a nepřetržitou podporu EU všem mezinárodním snahám o nalezení mírového a trvalého řešení konfliktu, zejména závazek Rady podpořit všechny snahy OSN, OBSE a další snahy o řešení konfliktu; vítá zejména rozhodnutí jmenovat zvláštního zástupce EU pro krizi v Gruzii;

22.

vítá rozhodnutí Komise o poskytnutí rychlého balíčku humanitární pomoci ve výši 6 milionů EUR pro civilní obyvatelstvo, který musí být ještě podpořen dalšími finančními prostředky na základě posouzení potřeb na místě; bere na vědomí naléhavou potřebu pomoci při odstraňování škod způsobených konfliktem;

23.

vítá rozhodnutí Rady svolat mezinárodní dárcovskou konferenci zaměřenou na rekonstrukci Gruzie a naléhavě žádá Radu a Komisi, aby prozkoumaly možnost uplatnění významného plánu EU na poskytnutí finanční podpory pro obnovu postižených oblastí Gruzie a zajištění silnější politické přítomnosti EU v této zemi i v celém regionu;

24.

vyzývá všechny strany konfliktu, aby umožnily obětem, včetně uprchlíků a osob vysídlených rámci země, umožnily plný a neomezený přístup k humanitární pomoci;

25.

zastává názor, že k nalezení řešení konfliktu v Gruzii i jiných přetrvávajících konfliktů na jižním Kavkaze přispěje stále výraznější mezinárodní charakter mechanizmů pro řešení konfliktů; navrhuje proto, aby EU svolala „transkavkazskou mírovou konferenci“, která by se stala stěžejním prvkem tohoto procesu; domnívá se, že na konferenci by se měly projednat možnosti mezinárodních záruk v souvislosti s plným dodržováním občanských a politických práv a podpora demokracie prostřednictvím mezinárodního práva; zdůrazňuje, že konference by rovněž umožnila vyslechnout nezastoupené nebo umlčené skupiny z kavkazského regionu;

26.

vyzývá Radu a Komisi, aby dále rozvíjely evropskou politiku sousedství a lépe ji přizpůsobily potřebám našich východních partnerů, včetně posílené přítomnosti EU v oblasti Černého moře, aby přijaly návrh Evropského parlamentu na vytvoření „Evropského hospodářského prostoru plus“ či švédsko-polský návrh východního partnerství a aby zejména v souvislosti s Gruzií, Ukrajinou a Moldavskou republikou urychlily vytvoření zóny volného obchodu; konstatuje, že liberalizace vízové politiky EU vůči těmto zemím musí zohlednit skutečnost, že Rusku byly v této oblasti poskytnuty lepší podmínky než uvedeným zemím;

27.

zdůrazňuje vzájemnou souvislost řady problémů v oblasti jižního Kavkazu a potřebu komplexního řešení prostřednictvím paktu stability se zapojením hlavních externích aktérů; zdůrazňuje potřebu rozšířit spolupráci se sousedními zeměmi černomořské oblasti pomocí založení zvláštního institucionálního a vícestranného mechanizmu, jako např. Černomořské unie, a organizováním mezinárodní konference o bezpečnosti a spolupráci v regionu jižního Kavkazu; žádá proto Komisi, aby předložila Parlamentu a Radě konkrétní návrh na vytvoření vícestranného rámce pro oblast Černého moře, zahrnujícího také Turecko a Ukrajinu; domnívá se, že sousední země, jako např. Kazachstán, by měly být také zapojeny v zájmu stability celého regionu a dodávek energie;

28.

připomíná, že na bukurešťském summitu, který se konal dne 3. dubna 2008, bylo v NATO dosaženo dohody o tom, že se Gruzie stane členem Aliance;

29.

zdůrazňuje význam Gruzie pro lepší zabezpečení EU energií, neboť Gruzie umožňuje vést energii jinou než ruskou trasou; považuje za klíčové, aby byl ropovod Baku–Tbilisi–Ceyhan účinně chráněn, a vyzývá Komisi, aby za tímto účelem nabídla Gruzii veškerou nezbytnou pomoc; očekává pevné odhodlání EU pokračovat v projektu plynovodu Nabucco, který byl uznán za prioritní projekt EU vedoucí přes území Gruzie a představuje nejvážnější alternativu projektů realizovaných ve spolupráci s Ruskem, jež následně povedou k rostoucí ekonomické a politické závislosti členských států na Rusku;

30.

vyzývá Radu a Komisi, aby pokračovaly ve svém úsilí o přijetí společné energetické politiky, jež se bude mj. zabývat potřebou diverzifikovat zdroje dodávek energie;

31.

zastává názor, že spolupráce na jižním Kavkaze by se neměla zaměřovat na vzájemně se vylučující zóny vlivu EU a Ruska (tzv. „sféry zájmu“);

32.

zastává názor, že úloha EU v současné krizi zdůrazňuje potřebu posílit evropskou zahraniční, bezpečnostní a obrannou politiku a je přesvědčen, že Lisabonská smlouva, mimo jiné vytvořením úřadu vysokého představitele, doložkou o solidaritě a politikou EU v oblasti zajištění energie, představuje správný způsob, jak toho lze dosáhnout;

33.

zdůrazňuje nezbytnost chránit stabilitu v regionu jižního Kavkazu a vyzývá vlády Arménie a Ázerbájdžánu, aby přispěly k dosažení tohoto cíle při současném dodržení všech svých mezinárodních závazků;

34.

znovu potvrzuje zásadu, že pluralitní a demokratická vláda s fungujícími opozičními stranami a dodržováním lidských a občanských práv představuje nejlepší záruku pro stabilitu v celém regionu jižního Kavkazu;

35.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, členským státům, prezidentům a parlamentům Gruzie a Ruské federace, NATO, OBSE a Radě Evropy.


(1)  Úř. věst. C 313E, 20.12.2006, s. 429.

(2)  Přijaté texty, P6_TA(2007)0572.

(3)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0253.

(4)  Přijaté texty, P6_TA(2007)0538.

(5)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0016.

(6)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0017.

(7)  Úř. věst. L 157, 17.6.2008, s. 110.

(8)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0309.

(9)  Rada Evropské unie, dokument 12594/08.


4.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 295/31


Středa 3. září 2008
Evropské smluvní právo

P6_TA(2008)0397

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. září 2008 o společném referenčním rámci evropského smluvního práva

2009/C 295 E/09

Evropský parlament,

s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2007 o evropském smluvním právu (1),

s ohledem na své usnesení ze dne 7. září 2006 k evropskému smluvnímu právu (2),

s ohledem na svá usnesení ze dne 23. března 2006 o evropském smluvním právu a přezkumu acquis: cesta vpřed (3),

s ohledem na své usnesení ze dne 26. května 1989 (4), 6. května 1994 (5), 15. listopadu 2001 (6) a 2. září 2003 (7),

s ohledem na zprávu Komise ze dne 25. července 2007 nazvanou Druhá zpráva o pokroku týkající se společného referenčního rámce (KOM(2007)0447),

s ohledem na závěry Rady ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci ze dne 18. dubna 2008,

s ohledem na čl. 108 odst. 5 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že akademický návrh společného referenčního rámce (8) byl předložen Komisi koncem roku 2007,

B.

vzhledem k tomu, že návrh společného referenčního rámce v současnosti prochází procesem hodnocení, který provádí síť několika akademických skupin včetně „Association Henri Capitant des Amis de la Culture Juridique Francaise“ (Sdružení přátel francouzské právní kultury založené Henrim Capitantem) a „Société de législation comparée“ (Společnost pro srovnávací právo), které již vydaly „Principes contractuels communs“ (Obecné zásady smluv) a „Terminologie contractuelle commune“ (Obecná terminologie smluv) (9),

C.

vzhledem k tomu, že Komise zahájila vnitřní výběrový proces s cílem určit, které části návrhu společného referenčního rámce budou zahrnuty do připravovaného dokumentu, kterým může být např. bílá kniha Komise o společném referenčním rámci,

D.

vzhledem k tomu, že návrh společného referenčního rámce je čistě akademický dokument a možný výběr částí návrhu společného referenčního rámce, které mají být zahrnuty do připravovaného dokumentu Komise, má vysoce politickou povahu,

1.

vítá předložení návrhu společného referenčního rámce a očekává, že konečný akademický návrh společného referenčního rámce bude Komisi předložen do konce prosince 2008;

2.

vyzývá Komisi, aby předložila přesný a transparentní plán organizace a koordinace výběrového řízení vedoucího k vypracování dokumentu Komise, zvlášť pokud jde o všechna zúčastněná generální ředitelství (GŘ);

3.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že návrh společného referenčního rámce bude k dispozici v co největším počtu příslušných jazyků, aby byla zabezpečena jeho dostupnost pro všechny zúčastněné strany;

4.

vyzývá Komisi, aby zvážila možnost přidělit projekt GŘ pro spravedlnost, svobodu a bezpečnost, přičemž by se na něm plně podílela všechna ostatní příslušná generální ředitelství, protože společný referenční rámec přesahuje oblast spotřebitelského smluvního práva, a aby poskytla nezbytné materiály a lidské zdroje;

5.

zdůrazňuje, že dokument Komise bude východiskem pro rozhodování evropských orgánů a všech zúčastněných stran o budoucím účelu, obsahu a právním účinku společného referenčního rámce, jež se může pohybovat od nezávazného legislativního nástroje až po základ pro volitelný nástroj v rámci evropského smluvního práva;

6.

domnívá se, že je bez ohledu na budoucí podobu společného referenčního rámce nutné zavést opatření, která zajistí, že společný referenční rámec bude pravidelně aktualizován, aby zohledňoval změny a vývoj v oblasti smluvního práva v jednotlivých státech;

7.

zdůrazňuje, že Komise by měla při jakémkoliv rozhodování o obsahu společného referenčního rámce mít na zřeteli prohlášení Rady ze dne 18 dubna 2008 o tom, že by společný referenční rámec měl být „nástrojem pro lepší tvorbu právních předpisů“ tvořícím „soubor nezávazných pokynů, které budou používány zákonodárci na úrovni Společenství“;

8.

objasňuje, že v takovém případě by společný referenční rámec měl být co možná nejširší a že by v této fázi nebylo nutné vyloučit jakýkoliv obsah nebo materiály;

9.

opětovně zdůrazňuje, že výsledek nedávných pracovních schůzek na téma společného referenčního rámce by měl být zohledněn v jakémkoliv výběrovém řízení; zdůrazňuje, že další konzultace by měly být rozsáhlé a měly by zaručovat vyvážený přínos od všech příslušných zúčastněných subjektů;

10.

navrhuje, aby v případě, že se společný referenční rámec používá jako nezávazný legislativní nástroj, byly jeho příslušné části připojeny ke všem budoucím legislativním návrhům nebo sdělením Komise, které se týkají smluvního práva, aby se zajistilo, že budou zohledněny zákonodárnými orgány Společenství;

11.

poukazuje na to, že by Komise při rozhodování o obsahu společného referenčního rámce měla mít na paměti skutečnost, že společný referenční rámec by mohl svou působností přesahovat pouhý legislativní nástroj a že by se mohl stát volitelným nástrojem;

12.

navrhuje, aby se společný referenční rámec, je-li pravděpodobné, že v budoucnosti získá podobu volitelného nástroje, omezil pouze na ty oblasti, v nichž působí zákonodárné orgány Společenství nebo pravděpodobně v blízké budoucnosti budou působit, nebo které jsou úzce spojeny se smluvním právem; navrhuje, aby všechny volitelné nástroje vycházely z návrhu společného referenčního rámce; domnívá se, že by ve všech případech mělo být zajištěno, aby výběrové řízení neohrozilo celkovou jednotnost volitelného nástroje;

13.

trvá na tom, aby byl Parlament plně konzultován a zapojen do všech výběrových řízení, jejichž výsledkem má být vytvoření připravovaného dokumentu Komise o společném referenčním rámci;

14.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi.


(1)  Přijaté texty, P6_TA(2007)0615.

(2)  Úř. věst. C 305 E, 14.12.2006, s. 247.

(3)  Úř. věst. C 292 E, 1.12.2006, s. 109.

(4)  Úř. věst. C 158 E, 26.6.1989, s. 400.

(5)  Úř. věst. C 205 E, 25.7.1994, s. 518.

(6)  Úř. věst. C 140 E, 13.6.2002, s. 538.

(7)  Úř. věst. C 76 E, 25.3.2004, s. 95.

(8)  Von Bar, Clive, Schulte-Nölke et al. Principles, Definitions and Model Rules of European Private Law – Draft Common Frame of Reference (DCFR) (Principy, definice a modelová pravidla evropského soukromého práva – návrh společného referenčního rámce), 2008.

(9)  B. Fauvarque-Cosson, D. Mazeaud, dir. sbírka „Droit privé comparé et européen“ (Soukromé, srovnávací a evropské právo), svazek 6 a 7, 2008.


4.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 295/33


Středa 3. září 2008
Zvláštní zpráva evropského veřejného ochránce práv Evropskému parlamentu následující po návrhu doporučení Evropské komisi ke stížnosti č. 3453/2005/GG

P6_TA(2008)0398

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. září 2008 ke zvláštní zprávě evropského veřejného ochránce práv v návaznosti na návrh doporučení Evropské komisi ve věci stížnosti č. 3453/2005/GG (2007/2264(INI))

2009/C 295 E/10

Evropský parlament,

s ohledem na zvláštní zprávu evropského veřejného ochránce práv Evropskému parlamentu,

s ohledem na čl. 195 odst. 1 druhý pododstavec a článek 211 Smlouvy o ES,

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu 94/262/ESUO, ES, Euratom ze dne 9. března 1994 o pravidlech a všeobecných podmínkách pro výkon funkce veřejného ochránce práv (1), zejména na čl. 3 odst. 7 tohoto rozhodnutí,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. března 2002 o vztazích se stěžovatelem ve věcech porušení práva Společenství (KOM(2002)0141) (2),

s ohledem na čl. 195 odst. 2 první větu jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Petičního výboru a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A6-0289/2008),

A.

vzhledem k tomu, že článek 195 Smlouvy o ES zplnomocňuje evropského veřejného ochránce práv k přijímání stížností ze strany občanů Unie, které se týkají případů nesprávného úředního postupu v činnostech orgánů nebo institucí Společenství,

B.

vzhledem k tomu, že stížnosti předkládané občany představují významný zdroj informací o případných porušeních práva Společenství,

C.

vzhledem k tomu, že podle článku 211 Smlouvy o ES je Komise v rámci své úlohy strážce Smluv odpovědná za uplatňování ustanovení Smlouvy a za opatření, která orgány v souvislosti s těmito ustanoveními přijímají,

D.

vzhledem k tomu, že podle prvního odstavce článku 226 Smlouvy o ES, má-li Komise za to, že členský stát nesplnil povinnost, která pro něj ze Smlouvy vyplývá, „vydá“ o tom odůvodněné stanovisko poté, co umožní tomuto státu podat vyjádření, a vzhledem k tomu, že podle druhého odstavce tohoto článku, nevyhoví-li tento stát stanovisku ve lhůtě stanovené Komisí, „může“ Komise předložit věc Soudnímu dvoru,

E.

vzhledem k tomu, že jak již veřejný ochránce práv zdůraznil ve svém rozhodnutí o stížnosti 995/98/OV, že i když Komise má právo dle volného uvážení zahájit řízení pro porušení práva Společenství, podléhají tato řízení právním omezením „stanoveným judikaturou Soudního dvora, který například vyžaduje, aby správní úřady jednaly konzistentně a v dobré víře, vyvarovaly se diskriminace a jednaly v souladu se zásadou proporcionality, rovnosti a legitimních očekávání a respektování lidských práv a základních svobod“,

F.

vzhledem k tomu, že Komise zdůraznila, že tato úloha je z hlediska zájmů evropských občanů nezbytná, a uznala, že právní stát je v této souvislosti důležitý (3),

G.

vzhledem k tomu, že Komise potvrzuje, že její výše uvedené sdělení ze dne 20. března 2002 stanovuje administrativní opatření ve prospěch stěžovatele, čímž se Komise zavazuje, že se bude při vyřizování jeho stížnosti a posuzování daného porušení práva těmito opatřeními řídit,

H.

vzhledem k tomu, že veřejný ochránce práv se domnívá, že jestliže Komise nezaujme v souvislosti s předkladatelovou stížností na porušení práva definitivní postoj, jedná se o nesprávný úřední postup,

I.

vzhledem k tomu, že veřejný ochránce práv Komisi doporučuje, aby se stížností stěžovatele zabývala co nejdříve a nejpečlivěji,

1.

podporuje doporučení evropského veřejného ochránce práv Komisi;

2.

zdůrazňuje, že způsob, jakým Komise vyřizuje stížnosti občanů na údajné porušení práva Společenství členskými státy, by měl být vždy v souladu se zásadami řádného úředního postupu;

3.

zdůrazňuje, že Komise ve svém výše uvedeném sdělení ze dne 20. března 2002 přijala určité závazky, pokud jde o vyřizování stížností na porušení práva;

4.

zdůrazňuje, že Komise ve tomto sdělení naznačila, že zpravidla do jednoho roku od data registrace stížnosti rozhodne, zda zahájí řízení o porušení práva, nebo tento spis uzavře, a že bude stěžovatele písemně informovat, dojde-li k překročení tohoto časového limitu;

5.

uznává, že v obtížných a složitých případech může vyšetřování Komise vyžadovat více času než jeden rok; domnívá se ovšem, že překročení jednoleté lhůty je oprávněné pouze v případech, kdy vyšetřování skutečně ještě pokračuje;

6.

bere na vědomí, že ve stávajícím případu, kdy německá vládá řádně neuplatnila směrnici o pracovní době (4), měla Komise v úmyslu zabývat se touto stížností v souvislosti se svým návrhem na změnu této směrnice a rozhodla se počkat na výsledek diskusí o svém návrhu s ostatními orgány Společenství;

7.

připomíná, že návrh byl předložen v září 2004 a že neexistují žádné důkazy o tom, že by Komise od té doby podnikla další kroky, jež by ve vyšetřování vedly k posunu;

8.

konstatuje, že místo toho, aby Komise přijala jedno ze dvou možných rozhodnutí – zahájit formální řízení o porušení práva nebo případ uzavřít – neprovedla ve vyšetřování žádné další kroky;

9.

zastává názor, že právo Společenství nepředpokládá možnost, že by existující právní předpisy a rozsudky mohly být přehlíženy z důvodu projednávání nových pravidel; upozorňuje, že Komise rovněž zanedbala ty otázky stížnosti, které s navrhovanými změnami stávající směrnice nesouvisejí;

10.

uznává, že Komise má jisté právo volného uvážení, co se týče správy stížností a řízení pro porušení práva, zejména pokud jde o předložení věci Soudnímu dvoru, zdůrazňuje však, že článek 226 Smlouvy o ES stanoví, že Komise má zahájit fázi předcházející soudnímu řízení, pokud má za to, že členský neplní povinnost, která pro něj ze Smlouvy vyplývá;

11.

je toho názoru, že na právo volného uvážení se také vztahují právní omezení stanovená obecnými zásadami správního práva, jak stanoví judikatura Soudního dvora, a že toto právo by ovšem nemělo překračovat omezení, jež si Komise sama stanovila ve svém výše uvedeném sdělení ze dne 20. března 2002;

12.

znovu vyjadřuje své znepokojení nad neoprávněnou a nepřiměřeně dlouhou dobou, často v rozmezí několika let, po kterou Komisi trvá, než uskuteční a uzavře řízení o porušení práva, a svoji nespokojenost s častými případy neplnění rozhodnutí Soudního dvora ze strany členských států; má za to, že to podrývá důvěryhodnost vytváření a důsledného uplatňování práva Společenství a vede k znevažování cílů EU;

13.

znovu zdůrazňuje, že členské státy mají klíčovou úlohu při správném provádění práva Společenství, a podtrhuje skutečnost, že jeho uplatňování v praxi rozhoduje o tom, do jaké míry se zvýší význam Evropské unie pro její občany;

14.

žádá Komisi, aby poskytla seznam členských států, jejichž právní předpisy nejsou v souladu s veškerými ustanoveními směrnice o pracovní době, a aby upřesnila, jaké přijme kroky v souvislosti s touto skutečností; naléhavě žádá Komisi, aby přijala okamžité kroky v souladu se svými pravomocemi ve všech případech a ve všech členských státech, ve kterých není provedení této směrnice v souladu s právem uvedeným v právních předpisech a v judikatuře Soudního dvora;

15.

naléhavě žádá Komisi, aby neprodleně prošetřila nový německý právní předpis, který byl přijat dne 1. ledna 2004 a který nabyl účinnosti dne 1. ledna 2007, s cílem stanovit, zda je v souladu se všemi ustanoveními směrnice o pracovní době a se všemi příslušnými rozsudky Soudního dvora; zdůrazňuje, že je potřeba, aby Komise prošetřila podrobnosti provádění dané směrnice;

16.

bere na vědomí, že Komise nedávno provedla revizi svých pokynů pro řízení pro porušení práva; na základě tohoto dokumentu soudí, že seznam rozhodnutí bude předem poskytnut stálým zástupcům a členským státům a že tisková prohlášení o rozhodnutích přijatých v souvislosti s porušením práva mohou být zveřejněna v den jejich formálního přijetí; konstatuje nicméně, že nebyla přijata žádná opatření s cílem informovat Parlament či jeho příslušné výbory;

17.

znovu opakuje svoji naléhavou výzvu, aby Komise plně informovala Parlament, a zejména jeho Petiční výbor, o všech rozhodnutích přijatých ve všech fázích řízení pro porušení práva;

18.

zdůrazňuje, že podle článku 230 Smlouvy o ES má Parlament právo podat u Soudního dvora žalobu na základě stejných podmínek jako Rada a Komise a že Parlament má podle článku 201 Smlouvy pravomoc vykonávat kontrolu nad činnostmi Komise;

19.

naléhavě rovněž žádá členské státy, aby ve světle výše uvedeného důsledně uplatňovaly veškeré předpisy týkající se zdraví a bezpečnosti při práci, a to na základě zásady, že v případě pochybností by měl mít přednost výklad práva s největšími výhodami pro zdraví a bezpečnost pracovníků (in dubio pro operario);

20.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a evropskému veřejnému ochránci práv.


(1)  Úř. věst. L 113, 4.5.1994, s. 15.

(2)  Úř. věst. C 244, 10.10.2002, s. 5.

(3)  Sdělení Komise ze dne 11. prosince 2002 nazvané „Lepší kontrola uplatňování práva Společenství“ (KOM(2002)0725).

(4)  Směrnice 2003/88/ES, která nahradila a zrušila směrnici 93/104/ES (Úř. věst. L 299, 18.11.2003, s. 9).


4.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 295/35


Středa 3. září 2008
Rovnosti žen a mužů – 2008

P6_TA(2008)0399

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. září 2008 o rovnosti žen a mužů – 2008 (2008/2047(INI))

2009/C 295 E/11

Evropský parlament,

s ohledem na článek 2, čl. 3 odst. 2 a článek 141 Smlouvy o ES,

s ohledem na článek 23 Listiny základních práv Evropské unie,

s ohledem na zprávu Komise ze dne 23. ledna 2008 o rovnosti žen a mužů – 2008 (KOM(2008)0010) („zpráva Komise o rovnosti“) a výroční zprávy z předchozích let (KOM(2001)0179, KOM(2002)0258, KOM(2003)0098, KOM(2004)0115, KOM(2005)0044, KOM(2006)0071 a KOM(2007)0049),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. března 2006 nazvané „Plán pro dosažení rovného postavení žen a mužů 2006–2010“ (KOM(2006)0092),

s ohledem na rozhodnutí Rady 2001/51/ES ze dne 20. prosince 2000, kterým se zavádí akční program týkající se strategie Společenství pro rovnost žen a mužů (2001–2005) (1),

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti (2), zejména na čl. 16 odst. 1 tohoto nařízení,

s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů, který byl přijat na zasedání Evropské rady v Bruselu, jež se konalo ve dnech 23. a 24. března 2006,

s ohledem na společné prohlášení, jež bylo přijato dne 4. února 2005 ministry členských států EU zodpovědnými za politiku v oblasti rovnosti žen a mužů,

s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2004 o slaďování práce, rodinného a soukromého života (3),

s ohledem na své usnesení ze dne 24. října 2006 o přistěhovalectví žen: úloha a postavení přistěhovalkyň v Evropské unii (4),

s ohledem na své usnesení ze dne 26. dubna 2007 o situaci žen se zdravotním postižením v Evropské unii (5),

s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2007 o plánu pro dosažení rovného postavení žen a mužů 2006–2010 (6),

s ohledem na své unesení ze dne 19. června 2007 o právním rámci opatření pro sladění rodinného života a období studia u mladých žen v Evropské unii (7),

s ohledem na své usnesení ze dne 27. září 2007 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii – 2007 (8),

s ohledem na své usnesení ze dne 17. ledna 2008 o úloze žen v průmyslu (9),

s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2008 o situaci žen ve venkovských oblastech EU (10),

s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2008 o specifické situaci žen ve věznicích a dopadu uvěznění rodičů na společenský a rodinný život (11),

s ohledem na Poradní výbor pro rovné příležitosti žen a mužů a jeho stanovisko k rozdílům v odměňování žen a mužů, jež bylo přijato dne 22. března 2007,

s ohledem na akční rámec pro rovnost žen a mužů, který byl přijat evropskými sociálními partnery dne 22. března 2005,

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A6-0325/2008),

A.

vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je základní zásadou EU zakotvenou ve Smlouvě o založení Evropského společenství a v Listině základních práv Evropské unie a vzhledem k tomu, že i přes značný pokrok dosažený v této oblasti řada nerovností mezi ženami a muži přetrvává,

B.

vzhledem k tomu, že násilí páchané na ženách je největší překážkou pro dosažení rovnosti mezi ženami a muži a bez ohledu na zeměpisné, hospodářské či společenské hranice je jednou z nejrozšířenějších forem porušování lidských práv; vzhledem k tomu, že počet žen, které jsou oběťmi násilí, je znepokojující,

C.

vzhledem k tomu, že výrazem „násilí páchané na ženách“ se rozumí jakýkoli násilný čin motivovaný pohlavím, jehož výsledkem je nebo pravděpodobně bude fyzická, sexuální nebo psychologická újma či utrpení žen, včetně vyhrožování takovými činy, nátlaku nebo svévolného zbavení svobody, ať už ve veřejném nebo soukromém životě,

D.

vzhledem k tomu, že obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování představuje nepřijatelné porušování lidských práv a je zároveň moderní formou otroctví, která je úzce spjata s dalšími formami trestné činnosti, což značně poškozuje veškeré snahy o dosažení rovnosti žen a mužů,

E.

vzhledem k tomu, že podpora podnikové politiky zaměřené na flexibilitu na trhu práce se nesmí v prvé řadě soustřeďovat na potřeby podniků či orgánů veřejné správy, ale musí především a zejména vycházet z toho, kolik času potřebují ženy a muži, aby mohli odpovědně vykonávat své rodinné povinnosti,

F.

vzhledem k tomu, že v evropské strategii zaměstnanosti nezůstaly konkrétní pokyny k otázkám pohlaví ani pilíř, do něhož patří problematika rovných příležitostí,

G.

vzhledem k tomu, že rozdíly mezi ženami a muži v oblasti zaměstnávání svědčí o přetrvávání kvalitativních i kvantitativních nerovností mezi ženami a muži,

H.

vzhledem k tomu, že rozdíly v odměňování mužů a žen zůstávají od roku 2003 na stejné úrovni 15 % a od roku 2000 se snížily pouze o jeden procentní bod,

I.

vzhledem k tomu, že odvětvová a pracovní segregace mužů a žen neklesá a v některých zemích dokonce vzrůstá,

J.

vzhledem k tomu, že účast žen na rozhodování je určujícím znakem rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že počet žen ve vedoucích pozicích v podnicích a na univerzitách zůstává na stejné úrovni a počet žen v politice a ve vědě se zvyšuje jen pomalu,

K.

vzhledem k tomu, že přetrvávající stereotypy týkající se vzdělávacích a pracovních možností žen napomáhají k opakovanému výskytu nerovností,

L.

vzhledem k tomu, že lisabonských cílů v oblasti růstu a podpory sociálního tržního hospodářství lze dosáhnout, pouze pokud se plně využije významný potenciál žen na trhu práce,

M.

vzhledem k tomu, že existuje riziko „nuceného“ zaměstnání na částečný úvazek, zejména u žen, které často musí volit toto řešení z důvodu nedostupnosti zařízení pro péči o děti,

N.

vzhledem k tomu, že řada problémů a obtíží se dotýká více žen než mužů, zejména pokud jde o kvalitu zaměstnání, „výpomoc“ partnerům v některých odvětvích, např. v zemědělství nebo rybolovu a v malých rodinných podnicích, o zdraví a bezpečnost při práci, ochranu v oblasti mateřství a zvýšené riziko chudoby,

O.

vzhledem k tomu, že ve venkovských oblastech je nižší míra zaměstnanosti mužů i žen a navíc mnoho žen nikdy aktivně nevstoupí na oficiální trh práce, a nejsou z toho důvodu registrovány jako nezaměstnané ani zohledněny ve statistikách nezaměstnanosti, což přináší specifické finanční a právní problémy, pokud jde o právo na mateřskou a nemocenskou dovolenou, získání nároku na důchod a přístup k sociálnímu zabezpečení, stejně jako problémy v případě rozvodu; vzhledem k tomu, že venkovské oblasti se potýkají s vážným nedostatkem kvalitních pracovních míst,

P.

vzhledem k tomu, že se zhoršily podmínky některých skupin žen, jež často musejí čelit několika problémům a rizikům současně i dvojnásobné diskriminaci, a to zejména ženy se zdravotním postižením, ženy vyživující závislé osoby, starší ženy, příslušnice menšin a přistěhovaleckých skupin a vězenkyně,

Q.

vzhledem k tomu, že značné rozdíly mezi muži a ženami přetrvávají i ve všech ostatních ohledech, které souvisejí s kvalitou práce, např. sladění pracovního a soukromého života, pracovní podmínky, při nichž nejsou plně využívány schopností lidí, a stejně tak i v oblasti zdraví a bezpečnosti práce; vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti žen pečujících o děti dosahuje pouze 62,4 %, zatímco u mužů je to 91,4 %; vzhledem k tomu, že účast žen na trhu práce se většinou nadále vyznačuje vysokým a vzrůstajícím podílem zaměstnání na částečný úvazek, který v roce 2007 dosahoval 31,4 % v evropské sedmadvacítce, zatímco u mužů tento podíl představoval pouze 7,8 %, přičemž 76,5 % všech zaměstnanců na částečný úvazek tvoří ženy; vzhledem k tomu, že ženy rovněž více vyhledávají dočasné pracovní smlouvy (15,1 %, což je o jeden procentní bod více než u mužů); vzhledem k tomu, že dlouhodobá nezaměstnanost je trvale častější u žen (4,5 %) než u mužů (3,5 %),

R.

vzhledem k tomu, že ženy, zejména ženy starší 65 let, jsou častěji než muži ohroženy chudobou (21 %, což je o pět procentních bodů více než u mužů),

S.

vzhledem k tomu, že slučitelnost pracovního, rodinného a soukromého života je i nadále jak pro ženy, tak pro muže nedořešenou otázkou,

T.

vzhledem k tomu, že sociální partneři hrají důležitou roli při stanovení a účinném provádění opatření směřujících k dosažení rovnosti žen a mužů na evropské, vnitrostátní, regionální, odvětvové úrovni i na úrovni podniků,

U.

vzhledem k tomu, že rozdělení rodinných a domácích povinností mezi muže a ženy, dosažitelné zejména díky většímu využívání rodičovské a otcovské dovolené, je nezbytnou podmínkou rozvíjení a zajištění rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že nezařazení mateřské a rodičovské dovolené do výpočtu celkové odpracované doby diskriminuje a znevýhodňuje ženy na trhu práce,

V.

vzhledem k tomu, že přístup ke službám péče o dítě, starší osoby a jiné závislé osoby je zásadní pro rovnou účast žen a mužů na trhu práce, na studiu a dalším vzdělávání,

W.

vzhledem k tomu, že předpisy týkající se strukturálních fondů stanoví, že členské státy a Komise zajistí podporu rovnosti žen a mužů a začlenění hlediska rovnosti pohlaví během jednotlivých fází čerpání pomoci z fondů,

1.

vítá výše uvedenou zprávu Komise o rovnosti a znovu zdůrazňuje dvojí stránku politiky pro rovné příležitosti žen a mužů na úrovni EU: na jedné straně jde o zajištění rovnosti žen a mužů ve všech oblastech politiky (začleňování hlediska rovnosti žen a mužů) a na druhé straně jsou nutná cílená opatření proti diskriminaci žen, včetně informačních kampaní, výměny osvědčených postupů, diskusí s občany a partnerských iniciativ mezi veřejným a soukromým sektorem;

2.

zdůrazňuje, že pro dosažení rovnosti žen a mužů je důležité bojovat proti násilí páchanému na ženách; vyzývá proto členské státy a Komisi, aby v této oblasti podnikly společné kroky; naléhavě vyzývá Komisi, aby zvážila možnost přijmout nová opatření v boji proti násilí páchanému na ženách;

3.

vyzývá Komisi a členské státy, aby spojily své úsilí v boji proti organizovanému zločinu a nezákonným obchodním sítím a aby přijaly a posílily legislativní a správní opatření, opatření v oblasti vzdělávání i sociální a kulturní opatření, která povedou k oslabení poptávky po prostituci;

4.

vyzývá členské státy, aby bezodkladně ratifikovaly Úmluvu Rady Evropy o opatřeních proti obchodování s lidmi;

5.

považuje celkové zapojení žen do rozhodování na místní, vnitrostátní a evropské úrovni za nedostatečné; vyzývá proto Komisi, členské státy a politické strany, aby zvážily kroky, které by tuto situaci zlepšily; v tomto ohledu uvádí, že na zastoupení žen má pozitivní dopad zavedení volebních kvót;

6.

vyzdvihuje vzájemnou provázanost mezi účastí žen v politice a při rozhodování a jejich zapojením do činností nevládních organizací a občanské společnosti; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby podpořily kroky rozvíjející takové zapojení;

7.

zdůrazňuje důležitost aktivního zapojení žen do odborových organizací, jejichž činnost se zaměřuje na ochranu žen na pracovišti a na to, aby jim byla poskytnuta práva, na něž mají nárok;

8.

bere na vědomí význam toho, aby ženy plně využívaly svá sexuální a reprodukční práva v rámci posilování postavení žen; podporuje proto opatření a kroky, jež zlepšují přístup žen k službám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a zvyšují jejich povědomí ohledně jejich práv a dostupných služeb;

9.

vyzývá Komisi a členské státy k přijetí nezbytných opatření k začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech sociálních politik, politik zaměstnanosti a sociálního zabezpečení, zejména v rámci strategie flexikurity, a vyzývá je k potlačování všech forem diskriminace;

10.

podporuje opatření Evropského sociálního fondu a programu PROGRESS na období 2007–2013, která zlepšují situaci žen na trhu práce a pomáhají odstraňovat diskriminaci;

11.

je znepokojen nedostatečným pokrokem ohledně rozdílů v odměňování mužů a žen v několika posledních letech; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby zhodnotily své strategie a činnost v této oblasti a případně aby při uplatňování stávajících opatření zavedly ve spolupráci se sociálními partnery jakákoliv nová opatření či přístupy, které by umožnily zlepšit situaci; podporuje v této souvislosti návrh Poradního výboru pro rovné příležitosti žen a mužů na zpřísnění evropských právních předpisů v dané oblasti tím, že by zaměstnavatelům byla uložena povinnost provádět mzdové audity a vypracovávat vlastní akční plány s cílem odstranit rozdíly mezi mzdami žen a mužů; podtrhuje potřebu společných kroků, zejména v souvislosti s novou etapou evropské strategie pro růst a zaměstnanost, a nutnost uplatňovat obecné zásady flexikurity;

12.

je znepokojen znevýhodněním žen na trhu práce, v jehož důsledku mají ženy v oblasti důchodu a dalších sociálních dávek méně individuálních práv, a to zejména v rámci systémů, v nichž jsou tato práva úzce spjata s příspěvky či s příjmy podle typu profese dotyčné osoby; vyzývá proto členské státy, aby přijaly efektivní opatření, která by zaručila plnění sociálních norem a práce s příslušnými právy v různých odvětvích činnosti, a zajistila tak pracovníkům, zejména ženám, důstojné příjmy a právo na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, na sociální ochranu a svobodu odborových svazů, což by přispělo k odstranění diskriminace mezi muži a ženami na pracovišti;

13.

žádá členské státy, aby podporovaly Komisi při provádění kontroly uplatňování vnitrostátních opatření, s cílem zhodnotit dodržování zásady rovnosti, zejména pokud jde o zákonná práva, důchodové systémy a systémy sociálního zabezpečení;

14.

žádá orgány Společenství a členské státy, aby prohlásily 22. únor Mezinárodním dnem rovnosti mezd;

15.

je znepokojen přetrvávající nerovnováhou mezi úrovní vzdělanosti žen a mužů na jedné straně, kde jsou studijní výsledky žen lepší než u mužů, a situací na trhu práce na straně druhé, kdy ženy mají nižší příjmy a méně jistá pracovní místa a jejich kariéra se vyvíjí pomaleji než u mužů; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zjistily příčiny a našly řešení této situace;

16.

doporučuje členským státům, aby podporovaly rovnost zacházení s žáky a přijaly opatření proti pracovní segregaci, která dosud existuje v oblasti vzdělávání, kde procento učitelek v předškolní přípravě a na prvním stupni základních škol je mnohonásobně vyšší než procentuální podíl učitelek na středních školách, které jsou vyhrazeny spíše mužům, přičemž střední školy poskytují větší uznání, lepší odměňování a sociální status;

17.

navrhuje Komisi, aby projednala přijetí opatření na podporu akademického studia v oblasti věd a technologií mezi ženami a muži, aby se tak zvýšila nabídka odborníků v tomto odvětví a uspokojila se poptávka;

18.

vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly další opatření pro zlepšení přístupu žen na trh práce a jejich účasti na tomto trhu, a to zejména v odvětvích, kde nejsou ženy dostatečně zastoupeny, např. v odvětvích vyspělých technologií, výzkumu, vědy a techniky, stejně jako opatření pro zvýšení kvality pracovního zařazení žen, zejména prostřednictvím programů celoživotního vzdělávání na všech stupních; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby pro dosažení tohoto cíle použily evropské strukturální fondy;

19.

vyzývá Komisi a členské státy, aby věnovaly pozornost situaci žen vypomáhajících partnerům v řemeslné výrobě, obchodování, zemědělství, rybolovu a v malých rodinných podnicích, a to z hlediska rovnosti žen a mužů a s přihlédnutím k tomu, že ženy jsou ve zranitelnějším postavení než muži; žádá Komisi, aby neprodleně předložila návrh na změnu směrnice 86/613/EHS o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné, včetně oblasti zemědělství, a o ochraně v mateřství (12), s cílem odstranit nepřímou diskriminaci, uplatňovat pozitivní povinnost rovného zacházení a zlepšit právní postavení žen vypomáhajících partnerům;

20.

vyzývá členské státy, aby vytvořily právní rámec, který by upravoval společné vlastnictví a zajistil plné uznání práv žen v zemědělství, přiměřenou ochranu v oblasti sociálního zabezpečení a uznání jejich práce;

21.

vybízí členské státy, aby podporovaly podnikání žen v průmyslu a aby poskytovaly finanční podporu a služby profesního poradenství a přiměřenou odbornou přípravu ženám zakládajícím podniky;

22.

vyzývá členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost dostupnosti zařízení souvisejících s mateřstvím pro ženy vykonávající samostatně výdělečnou činnost;

23.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zvláště přihlížely k tomu, že vzrůstá počet pracovníků, kteří formálně vykonávají samostatně výdělečnou činnost, ve skutečnosti však mohou být zařazeni do kategorie „ekonomicky závislých pracovníků“;

24.

vyzývá členské státy, aby oceňovaly podniky, které zavádějí opatření na podporu rovnosti žen a mužů a usnadňují sladění pracovního a soukromého života, aby se osvědčené postupy v této oblasti rozšiřovaly;

25.

vyzývá Komisi a členské státy, aby upřednostňovaly a obzvláště zohledňovaly zranitelnější skupiny žen, zejména ženy se zdravotním postižením, ženy vyživující závislé osoby, starší ženy, příslušnice menšin a přistěhovaleckých skupin a uvězněné ženy, a aby připravily cílená opatření zaměřená na jejich potřeby;

26.

vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly a uplatňovaly potřebná opatření, jež by ženám se zdravotním postižením pomohly k většímu pokroku v těch oblastech společenského a pracovního života, kultury a politiky, v nichž jsou dosud nedostatečně zastoupeny;

27.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily přístup migrujících žen ke vzdělání a k pracovním místům tím, že přijmou opatření k boji proti dvojí diskriminaci, jíž jsou migrující ženy vystaveny na trhu práce, a vytvoří příznivé podmínky pro jejich přístup na trh práce, pro sladění jejich pracovního a soukromého života a pro zajištění vhodné odborné přípravy;

28.

vítá konzultace probíhající mezi Komisí a sociálními partnery, jejichž cílem je zlepšení legislativního i nelegislativního rámce pro slaďování práce, rodinného a soukromého života; očekává rozbor těchto konzultací a z nich vyplývající návrhy, zejména pokud jde o mateřskou dovolenou a její započtení do odpracovaných let, a rovněž návrhy týkající se rodičovské dovolené, otcovské dovolené, dovolené v případě osvojení dítěte a dovolené při péči o závislou osobu; domnívá se navíc, že rámcovou dohodu o rodičovské dovolené lze upravit v následujících bodech: zavedení pobídek, které mohou povzbudit otce k nástupu na rodičovskou dovolenou, posílení práv pracovníků nastupujících na rodičovskou dovolenou a pružnější ustanovení týkající se dovolených, prodloužení rodičovské dovolené a vyplácení mzdy po dobu této dovolené;

29.

připomíná, že všechny politiky zaměřené na sladění práce a rodinného života musí být založeny na zásadě svobodné volby každého jednotlivce a musí být přizpůsobeny různým životním obdobím;

30.

vyzývá členské státy, aby navrhly konkrétní opatření v boji proti nerovnosti žen a mužů, která je způsobená přerušením zaměstnání, a to zejména z důvodu mateřské dovolené či dovolené při péči o závislou osobu, a pro snížení jejich negativního dopadu na kariéru, plat a nárok na důchod;

31.

bere na vědomí, že slaďování pracovního, soukromého a rodinného života je jedním z klíčových prvků pro zvýšení zaměstnanosti a vyzývá Komisi, aby shromažďovala a zveřejňovala osvědčené postupy, pokud jde o skutečnou rovnováhu mezi prací a soukromým životem a o větší zapojení mužů do rodinného života;

32.

naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly účast mužů na uplatňování politik podporujících rovnost žen a mužů, zejména pokud jde o slaďování pracovního, rodinného a soukromého života;

33.

žádá členské státy, regionální a místní orgány, aby zlepšily nabídku, kvalitu a dostupnost služeb péče o dítě a pečovatelských služeb pro závislé osoby v souladu s barcelonskými cíli a aby zajistily, že nabídka těchto služeb bude slučitelná s nezkrácenou pracovní dobou žen a mužů, kteří se starají o děti a o závislé osoby;

34.

vyzývá odpovědné orgány podniků, aby do svého plánu řízení pracovních sil začlenily flexibilní opatření rodinné politiky s cílem usnadnit zaměstnankyním i zaměstnancům návrat do zaměstnání po přerušení kariéry;

35.

upozorňuje Komisi a členské státy na feminizaci chudoby, kdy ženy, zejména starší ženy a svobodné matky, čelí hrozbě vyloučení a chudoby; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby připravily opatření, jež by tomuto vývoji zabránila;

36.

žádá Komisi a členské státy, aby vytvořily vzdělávací a prováděcí nástroje, které by umožnily všem zúčastněným stranám zohlednit v jejich oblasti působnosti rovnost příležitostí žen a mužů, včetně zhodnocení konkrétního dopadu politik na situaci žen a mužů;

37.

naléhavě žádá členské státy a regionální a místní orgány, aby zajistily účinné využívání stávajících nástrojů, jako jsou příručky Komise, které se zabývají začleňováním otázky rovnosti žen a mužů do politik zaměstnanosti;

38.

naléhavě žádá členské státy, aby úředníkům, kteří jsou pověřeni uplatňováním programů Společenství na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, zajistily přiměřené školení v oblasti rovnosti žen a mužů;

39.

vyzývá Komisi a členské státy, aby navrhly řadu kvantitativních a kvalitativních ukazatelů a spolehlivých, srovnatelných a v případě potřeby dostupných statistik členěných podle pohlaví, které se budou používat během sledování provádění Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost s cílem zohledňovat rovnost žen a mužů a zajišťovat řádné provádění politik a jeho kontrolu;

40.

vítá zřízení Evropského institutu pro rovnost žen a mužů a skutečnost, že byli jmenováni členové správní rady, čímž institut získal rozhodovací orgán; je však znepokojen průtahy při jmenování ředitele institutu a naléhavě žádá Komisi, aby tuto situaci napravila;

41.

žádá Komisi, aby za pomoci Evropského institutu pro rovnost žen a mužů zahrnula do budoucích výročních zpráv o rovnosti žen a mužů fakta a statistické údaje kandidátských a potenciálních kandidátských zemí;

42.

žádá členské státy, aby povzbuzovaly obyvatelstvo jako celek v oblasti sportování a zdravého životního stylu, a to s přihlédnutím k tomu, že co se týče sportu, je podíl aktivních žen nižší;

43.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.


(1)  Úř. věst. L 17, 19.1.2001, s. 22.

(2)  Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25.

(3)  Úř. věst. C 102 E, 28.4.2004, s. 492.

(4)  Úř. věst. C 313 E, 20.12.2006, s. 118.

(5)  Úř. věst. C 74 E, 20.3.2008, s. 742.

(6)  Úř. věst. C 301 E, 13.12.2007, s. 56.

(7)  Úř. věst. C 146 E, 12.6.2008, s. 112.

(8)  Přijaté texty, P6_TA(2007)0423.

(9)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0019.

(10)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0094.

(11)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0102.

(12)  Úř. věst. L 359, 19.12.1986, s. 56.


4.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 295/42


Středa 3. září 2008
Klonování zvířat za účelem výroby potravin

P6_TA(2008)0400

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. září 2008 o klonování zvířat za účelem výroby potravin

2009/C 295 E/12

Evropský parlament,

s ohledem na čl. 108 odst. 5 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že podle Protokolu o ochraně a dobrých životních podmínkách zvířat musí Společenství a členské státy při stanovování a provádění politik v zemědělství a ve výzkumu brát plně v úvahu požadavky na dobré životní podmínky zvířat,

B.

vzhledem k tomu, že při klonování přežívá nízké procento přenesených embryí a klonovaných zvířat, z nichž velké množství uhyne v raném období života v důsledku kardiovaskulárního selhání, selhání imunity či jater, dýchacích obtíží a anomálií svalové a kosterní soustavy,

C.

vzhledem k tomu, že podle stanoviska Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) z roku 2008 je úmrtnost a nemocnost klonů vyšší než u zvířat počatých přirozenou cestou a že potraty a poruchy ve vyšším stupni gravidity s velkou pravděpodobností narušují dobré životní podmínky náhradních matek,

D.

vzhledem k tomu, že Evropská skupina pro etiku ve vědě a nových technologiích (EOE) pochybuje s ohledem na současnou vysokou míru utrpení a zdravotních problémů náhradních matek a živočišných klonů o tom, že klonování zvířat za účelem výroby potravin je eticky odůvodněné, a nevidí přesvědčivé argumenty, které by výrobu potravin z klonovaných zvířat a jejich potomků ospravedlňovaly,

E.

vzhledem k tomu, že směrnice Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely (1) stanoví: „Nesmí se používat způsoby přirozeného nebo umělého chovu, které způsobují nebo mohou způsobit utrpení nebo poškození dotčeným zvířatům“ (Příloha, odstavec 20),

F.

vzhledem k tomu, že klonování by výrazně omezilo genetickou různorodost populací hospodářských zvířat, přičemž by se zvýšila pravděpodobnost, že celá jejich stáda budou zdecimována nemocemi, vůči nimž nejsou odolná,

G.

vzhledem k tomu, že EFSA zveřejnil dne 24. července 2008 vědecké stanovisko k důsledkům klonování zvířat pro bezpečnost potravin, zdraví a dobré životní podmínky zvířat a životní prostředí, v němž dospěl k závěru, že zdraví a dobré životní podmínky významného podílu naklonovaných zvířat byly nepříznivě ovlivněny a často měly pro zvířata těžké a smrtelné následky;

H.

vzhledem k tomu, že hlavním účelem klonování je vyrábět co největší množství genetických kopií zvířat, která rychle rostou nebo mají vysokou užitkovost, a že již tradiční selektivní křížení vedlo k poruchám končetin a kardiovaskulárním dysfunkcím u rychle rostoucích prasat, ke kulhavosti, mastitidě a nucenému utrácení u hovězího dobytka s vysokou užitkovostí; a vzhledem k tomu, že klonování zvířat s maximalizovanou rychlostí růstu a užitkovostí povede k dalšímu stupňování zdravotních problémů a nepříznivých životních podmínek,

I.

vzhledem k tomu, že klonování zvířat, jehož důsledky pro potravinářskou výrobu nebyly doposud náležitě prostudovány, navíc vážným způsobem ohrožuje obraz a podstatu evropského zemědělského modelu, který je založen na kvalitě výrobků, zásadách šetrného zacházení se životním prostředím a dodržování přísných pravidel zaručujících zvířatům dobré životní podmínky,

1.

vyzývá Komisi, aby předložila návrhy zakazující za účelem výroby potravin (i) klonování zvířat, (ii) chov klonovaných zvířat nebo jejich potomků, (iii) přístup na trh masným a mléčným výrobkům pocházejícím z klonovaných zvířat nebo jejich potomků a (iv) dovoz klonovaných zvířat, jejich potomků, stejně jako i spermatu a embryí klonovaných zvířat nebo jejich potomků, a dovoz masných a mléčných výrobků pocházejících z klonovaných zvířat nebo jejich potomků a zohlednila doporučení EFSA (Evropského úřadu pro bezpečnost potravin) a EGE (Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nových technologiích);

2.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.


(1)  Úř. věst. L 221, 8.8.1998, s. 23.


4.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 295/43


Středa 3. září 2008
Vliv marketingu a reklamy na rovnost mužů a žen

P6_TA(2008)0401

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. září 2008 o vlivu marketingu a reklamy na rovnost mužů a žen (2008/2038(INI))

2009/C 295 E/13

Evropský parlament,

s ohledem na Smlouvu o ES, a zejména na článek 2, čl. 3 odst. 2 a článek 152 této smlouvy,

s ohledem na acquis communitaire v oblasti práv žen a rovnosti pohlaví,

s ohledem na akční platformu přijatou na čtvrté světové konferenci o ženách, která se konala dne 15. září 1995 v Pekingu, a na její usnesení ze dne 18. května 2000 o opatřeních navazujících na pekingskou akční platformu (1),

s ohledem na směrnici Rady 89/552/EHS ze dne 3. října 1989 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (2),

s ohledem na směrnici Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování (3);

s ohledem na dokument Komise „Plán pro dosažení rovného postavení žen a mužů na období 2006–2010“ (KOM(2006)0092) a na související hodnocení dopadu (SEK(2006)0275),

s ohledem na své usnesení ze dne 25. července 1997 o diskriminaci žen v reklamě (4),

s ohledem na usnesení Parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 1557 (2007) s názvem „Obraz žen v reklamě“,

s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů přijatý Evropskou radou na zasedání v Bruselu ve dnech 23. a 24. března 2006,

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0199/2008),

A.

vzhledem k tomu, že socializace (prostřednictvím školy, rodiny a sociokulturního prostředí) je proces, jenž formuje identitu, hodnoty, přesvědčení a postoje, které určují postavení a úlohu jednotlivce ve společnosti, v níž vyrůstá; vzhledem k tomu, že identifikace je klíčovou koncepcí pro to, abychom pochopili fungování tohoto procesu,

B.

vzhledem k tomu, že jak ve škole, tak doma by mělo být učiněno více na podporu rozumného a odpovědného užívání televize a nových technologií od útlého věku,

C.

vzhledem k tomu, že reklama šířící diskriminační nebo degradující názory, které vycházejí z předsudků o ženách a mužích a ze všech ostatních forem genderových stereotypů, je překážkou pro dosažení moderní a rovnoprávné společnosti,

D.

vzhledem k tomu, že stereotypy mohou přispívat k vytváření vzorců chování, jež mají zásadní význam pro identifikaci,

E.

vzhledem k tomu, že reklama a marketing jsou odrazem kultury, k jejímuž vytváření rovněž přispívají,

F.

vzhledem k tomu, že reklama je součástí tržního hospodářství a že je jedním z aspektů reality, se kterou se všichni v každodenním životě srovnávají,

G.

vzhledem k tomu, že reklama může někdy karikovat život žen a mužů,

H.

vzhledem k tomu, že diskriminace na základě pohlaví je v médiích stále velmi rozšířená; vzhledem k tomu, že genderové stereotypy v reklamě a médiích lze považovat za součást této diskriminace,

I.

vzhledem k tomu, že genderové stereotypy v reklamě tímto odrážejí nerovné postavení mužů a žen,

J.

vzhledem k tomu, že proti genderovým stereotypům je třeba bojovat na všech úrovních společnosti s cílem podpořit rovné postavení žen a mužů a jejich spolupráci v soukromé i veřejné sféře,

K.

vzhledem k tomu, že hned od prvních let socializace dítěte mohou genderové stereotypy přispívat k diskriminaci na základě pohlaví, což celoživotně utužuje zachování nerovného postavení žen a mužů a vede k vytváření klišé na základě pohlaví,

L.

vzhledem k tomu, že pojetí genderových stereotypů je kontraproduktivní a přispívá k rozdělení pracovního trhu na profese podle pohlaví, přičemž ženy obecně vydělávají méně než muži,

M.

vzhledem k tomu, že celá společnost musí usilovat o to, aby se neopakovaly genderové stereotypy; vzhledem k tomu, že by za to měly nést odpovědnost všichni,

N.

vzhledem k tomu, že je potřeba odstranit překážky, které brání zprostředkování pozitivního obrazu mužů a žen v různých sociálních situacích,

O.

vzhledem k tomu, že děti jsou obzvláště zranitelnou skupinou, která důvěřuje nejen autoritám, ale i postavám z bájí, televizních programů, obrázkových knih, výukového materiálu, televizních her, reklam na hračky atd.; vzhledem k tomu, že děti se učí napodobováním a kopírováním toho, co právě zažily; vzhledem k tomu, že genderové stereotypy v reklamě z tohoto důvodu ovlivňují nejen vývoj jednotlivce, ale také zdůrazňují skutečnost, že pohlaví předurčuje jednotlivce k tomu, co je pro něj možné a co nikoli,

P.

vzhledem k tomu, že reklama v různých sdělovacích prostředcích je součástí našeho každodenního života; vzhledem k tomu, že má-li se zabránit diskriminačním nebo ponižujícím genderově stereotypním reklamám a podněcování k násilí, je velmi důležité, aby reklama ve sdělovacích prostředcích podléhala stávajícím etickým normám, právně závazným předpisům nebo kodexům chování,

Q.

vzhledem k tomu, že odpovědná reklama může mít pozitivní vliv na to, jak společnost vnímá např. tělesný vzhled, mužské a ženské role či „normalitu“; vzhledem k tomu, že reklama může být silným nástrojem boje proti stereotypům a jejich odstranění,

1.

zdůrazňuje, že je důležité, aby ženy a muži měli stejné příležitosti k osobnímu rozvoji;

2.

upozorňuje na to, že navzdory různým programům Společenství na podporu rovného postavení mužů a žen jsou i nadále genderové stereotypy velmi rozšířené;

3.

konstatuje, že další výzkum by pomohl objasnit souvislosti mezi genderovými stereotypy v reklamě a nerovným postavením žen a mužů;

4.

vyzývá Radu, Komisi a členské státy, aby využily výše uvedený výzkum a aby zveřejnily jeho výsledky;

5.

zdůrazňuje význam toho, aby členské státy dodržovaly závazky, které přijaly v rámci výše zmíněného Evropského paktu pro rovnost žen a mužů;

6.

žádá Radu, Komisi i členské státy, aby dodržovaly hlavní zásady, které byly přijaty v různých programech Společenství, jako je například program EQUAL, a hlavních směrech zaměřených na rovnost pohlaví;

7.

žádá Radu a Komisi, aby sledovaly provádění stávajících ustanovení práva Společenství o diskriminaci na základě pohlaví a podněcování k nenávisti na základě pohlaví;

8.

žádá Radu a Komisi i členské státy, aby zavedly informační programy, pokud jde o sexistické urážky nebo ponižující obraz žen a mužů v reklamě a marketingu;

9.

žádá členské státy, aby studovaly obraz žen a mužů v reklamě a marketingu a podávaly o tom zprávy;

10.

zdůrazňuje, že stereotypy v reklamě během dětských televizních pořadů jsou zvláštním problémem kvůli jejich potenciálnímu dopadu na genderovou socializaci a následně na dětský sebenáhled a názory dětí na rodinné příslušníky a vnější svět;

11.

konstatuje, že úsilí o odstranění genderových stereotypů ve sdělovacích prostředcích a v reklamě by mělo být doprovázeno vzdělávacími strategiemi a opatřeními na zlepšování povědomí od raného věku a osvojení kritického uvažování v době dospívání;

12.

zdůrazňuje, že zásadní úlohu při formování kritického myšlení u dětí vůči koncepcím předávaným sdělovacími prostředky i vůči médiím obecně musí hrát vzdělávací systém, má-li se zabránit negativním vlivům způsobeným opakováním genderových stereotypů v marketingu a reklamě;

13.

upozorňuje na to, že v zájmu dosažení rovnoprávného postavení mužů a žen je nutné zpochybnit tradiční ženské a mužské role;

14.

zejména upozorňuje na to, že je nutné z učebnic, hraček, videoher, počítačových her, internetu a nových informačních a komunikačních technologií odstranit obsah, který je v rozporu s lidskou důstojností a který zprostředkovává stereotypy spojené s pohlavím, a ve všech sdělovacích prostředcích zamezit reklamě obsahující takové prvky;

15.

s vážnými obavami upozorňuje na reklamu na sexuální služby, která posiluje stereotypní pohled na ženy jako objekty, v publikacích, jako je například místní denní tisk, jenž je pro děti snadno viditelný a dostupný;

16.

konstatuje, že pro pracovníky ve sdělovacích prostředcích je nutné organizovat soustavná školení a ve spolupráci s nimi vzdělávací akce pro veřejnost, které budou občany informovat o negativních důsledcích genderových stereotypů;

17.

upozorňuje na skutečnost, že děti, a to již ve velmi útlém věku, a mládež stále více užívají televizi a nové technologie a že nekontrolované sledování televize je na vzestupu;

18.

připomíná, že obraz ideálního tělesného vzhledu vytvářený marketingem a reklamou může negativně ovlivnit sebedůvěru žen a mužů, zejména mládeže a osob náchylných k poruchám příjmu potravy, jako je anorexie nebo bulimie; vyzývá reklamní agentury, aby pečlivě zvažovaly najímání extrémně štíhlých žen pro propagaci produktů;

19.

vyzývá členské státy, aby vhodnými prostředky zajistily, aby marketing a reklama zaručovaly respektování lidské důstojnosti a osobní integrity a aby nebyly přímo ani nepřímo diskriminační, nepodněcovaly k nenávisti za základě pohlaví nebo rasového či etnického původu, náboženství nebo víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace, a aby neobsahovaly materiály, které, jsou-li posouzeny v příslušném kontextu, schvalují, propagují nebo oslavují násilí páchané na ženách;

20.

vyjadřuje uznání práci, kterou odvedly regulační orgány pro mediální oblast v některých členských státech, když prozkoumaly dopady genderových stereotypů, a vybízí regulační orgány všech členských států, aby si vyměňovaly osvědčené postupy týkající se těchto otázek;

21.

připomíná Komisi, že do prvního návrhu výše zmíněné směrnice Rady 2004/113/ES rovněž zahrnula diskriminaci ve sdělovacích prostředcích; vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí v boji proti této diskriminaci;

22.

zdůrazňuje, že v mediálním a reklamním světě je zapotřebí kladných příkladů z hlediska rovnosti pohlaví, aby se ukázalo, že změna je možná a žádoucí; domnívá se, že by členské státy měly formálně vyhlásit cenu, která by byla udělována reklamními agenturami členům jejich vlastního odvětví, jakož i cenu udělovanou veřejností za reklamu, která nejúčinněji narušuje genderové stereotypy a vytváří pozitivní nebo prestižnější obraz žen, mužů nebo vztahů mezi nimi;

23.

zdůrazňuje, že sdělovací prostředky musí prostřednictvím publikací a pořadů určených různým věkovým skupinám šířit zásady rovnosti mužů a žen a popularizovat osvědčené postupy a respektování rozdílů mezi pohlavími;

24.

zdůrazňuje, že je třeba pokračovat v diskusi o marketingu a reklamě a jejich úloze při vytváření a udržování genderových stereotypů;

25.

vyzývá členské státy, aby vypracovaly a zavedly vzdělávací iniciativy vytvořené v duchu tolerance a překonávání veškerých forem stereotypů a aby pomocí vhodných vzdělávacích programů propagovaly kulturu rovnosti mužů a žen;

26.

zdůrazňuje, že genderové stereotypy musí být odstraněny;

27.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.


(1)  Úř. věst. C 59, 23.2.2001, s. 258.

(2)  Úř. věst. L 298, 17.10.1989, s. 23.

(3)  Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 37.

(4)  Úř. věst. C 304, 6.10.1997, s. 60.


Čtvrtek 4. září 2008

4.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 295/47


Čtvrtek 4. září 2008
Palestinští vězni v Izraeli

P6_TA(2008)0404

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. září 2008 o situaci palestinských vězňů v izraelských věznicích

2009/C 295 E/14

Evropský parlament,

s ohledem na svá předchozí usnesení o Blízkém východě,

s ohledem na vystoupení komisařky Benita Ferrero-Waldner v Parlamentu dne 9. července 2008 na téma situace palestinských vězňů v izraelských věznicích,

s ohledem na dohodu o přidružení EU-Izrael a na závěry 8. zasedání Rady přidružení EU-Izrael, které se konalo dne 16. června 2008,

s ohledem na zprávu, kterou vypracovala jeho delegace ad hoc do Izraele a na palestinská území (ve dnech 30. května až 2. června 2008), a na závěry této zprávy,

s ohledem na Ženevské úmluvy, zejména na čtvrtou Ženevskou úmluvu o ochraně civilních osob za války ze dne 12. srpna 1949, zejména na články 1 až 12, 27, 29 až 34, 47, 49, 51, 52, 53, 59, 61 až 77 a 143 této úmluvy,

s ohledem na Mezinárodní pakt OSN o občanských a politických právech z roku 1966,

s ohledem na výroční zprávu Mezinárodního výboru Červeného kříže za rok 2007, a zejména na její část, jež se týká okupovaných palestinských území,

s ohledem na zprávy uveřejněné v letech 2006, 2007 a 2008 Veřejným výborem proti mučení v Izraeli za finančního přispění Evropské komise a několika členských států,

s ohledem na příslušné rezoluce OSN o blízkovýchodním konfliktu,

s ohledem na čl. 108 odst. 5 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že Izrael v posledních letech čelil mnoha teroristickým útokům na své civilní obyvatelstvo a vzhledem k tomu, že izraelské úřady přijaly řadu opatření, aby těmto teroristickým činům zabránily, včetně zatýkání podezřelých palestinských extremistů; vzhledem k tomu, že boj proti terorismu však neopravňuje k porušování humanitárního práva,

B.

vzhledem k tomu, že v současnosti je v izraelských věznicích a internačních střediscích zadržováno přibližně 11 000 Palestinců, včetně stovek žen a dětí, a že většina těchto zadržovaných osob byla zatčena na okupovaných palestinských územích,

C.

vzhledem k tomu, že podle Úmluvy o právech dítěte, jejímž signatářem je i Izrael, je dítě definováno jako člověk mladší 18 let; vzhledem k tomu, že podle izraelských vojenských předpisů, které platí na okupovaných palestinských územích, se však za dospělé považují osoby od 16 let věku a že jsou často zadržovány v nevyhovujících podmínkách,

D.

vzhledem k tomu, že izraelská vláda dne 25. srpna 2008 propustila 198 Palestinců jako projev dobré vůle a budování vzájemné důvěry a vzhledem k tomu, že probíhají další jednání mezi oběma stranami, která směřují k dosažení komplexnější dohody o propuštění ostatních vězňů,

E.

vzhledem k pozitivním krokům, které nedávno učinily vlády Izraele a Libanonu s ohledem na výměnu vězňů za tělesné pozůstatky izraelských vojáků,

F.

vzhledem k tomu, že v Izraeli je přibližně tisíc vězňů zadržováno na základě „příkazů k administrativnímu rozhodnutí o internování“ a že vězni sice mají právo na odvolání, ale nebyli obžalováni, neproběhl s nimi soudní proces a nemají právo na obhajobu; vzhledem k tomu, že takové „příkazy k administrativnímu rozhodnutí o internování“ mohou být řadu let obnovovány, k čemuž v některých případech skutečně dochází,

G.

vzhledem k tomu, že ve zprávách o lidských právech se uvádí, že palestinští vězni jsou oběťmi zneužívání a mučení,

H.

vzhledem k tomu, že pro převážnou většinu palestinských vězňů, kteří jsou drženi ve věznicích na izraelském území, je často nemožné nebo velmi obtížné uplatňovat své právo na návštěvy rodinných příslušníků, a to navzdory výzvám, jež Mezinárodní výbor Červeného kříže adresoval Izraeli,

I.

vzhledem k tomu, že problematika vězňů má významné politické, sociální a humanitární důsledky a že zatčení 48 zvolených členů Palestinské legislativní rady a dalších členů místních rad má vážné dopady na politický vývoj na okupovaných palestinských územích; vzhledem k tomu, že „dokument vězňů“ přijatý v květnu roku 2006 zadrženými palestinskými politickými špičkami z různých frakcí se stal základem národního usmíření a připravil půdu pro vytvoření vlády národní jednoty,

J.

vzhledem k tomu, že vztahy mezi Evropskými společenstvími a Izraelem jsou podle článku 2 dohody o přidružení EU-Izrael založeny na dodržování lidských práv a demokratických zásad, jež představují zásadní prvek této dohody; vzhledem k tomu, že akční plán EU-Izrael zdůrazňuje dodržování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva jako hodnoty, jež sdílejí obě strany,

1.

vítá nedávné rozhodnutí izraelské vlády propustit část palestinských vězňů, což je pozitivní krok, který má posílit autoritu Palestinské samosprávy a nastolit atmosféru vzájemné důvěry;

2.

vyzývá Hamás a Izrael k provedení opatření za účelem okamžitého propuštění izraelského desátníka Gilada Šalita;

3.

zdůrazňuje, že problematika palestinských vězňů má výrazný dopad na palestinskou společnost i na izraelsko-palestinský konflikt a zastává v této souvislosti názor, že propuštění značné části palestinských vězňů, a stejně tak okamžité propuštění uvězněných členů Palestinské legislativní rady, včetně Marwana Barghoutiho, by mohlo být pozitivním krokem k nastolení vzájemné důvěry, která je nezbytná pro významný pokrok v mírových jednáních;

4.

podporuje legitimní bezpečnostní zájmy Israele; domnívá se, že při zacházení s vězni musí být plně dodržovány zásady právního státu, což představuje zásadní krok pro demokratickou zemi;

5.

vyzývá Izrael, aby zaručil dodržování minimálních norem zadržování, aby všechny zadržované osoby postavil před soud a upustil od používání „příkazů k administrativnímu rozhodnutí o internování“ a aby uplatňoval přiměřená opatření v případě zadržovaných nezletilých osob a návštěv vězňů při striktním dodržení mezinárodních norem včetně Úmluvy OSN o právech dítěte a Úmluvy OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání;

6.

vyjadřuje hluboké znepokojení nad situací vězněných palestinských žen a zranitelných vězňů, s nimiž je údajně špatně zacházeno a postrádají přístup k lékařské péči;

7.

vyzývá palestinskou samosprávu, aby vyvinula maximální úsilí, pokud jde o zabránění jakýmkoli násilným a teroristickým akcím, zejména bývalých vězňů, především dětí;

8.

je pevně přesvědčen, že prohloubení vztahů mezi EU a Izraelem by mělo být založeno na dodržování všech závazků Izraele podle mezinárodního práva;

9.

vítá rozhodnutí přijaté na 8. zasedání Rady přidružení EU-Izrael vytvořit plnohodnotný podvýbor pro lidská práva, který nahradí pracovní skupinu pro lidská práva; vyzývá k tomu, aby byly vedeny rozsáhlé konzultace s organizacemi pro lidská práva a nevládními organizacemi v Izraeli a na okupovaných palestinských územích a aby tyto organizace byly plně zapojeny do sledování pokroku Izraele v dodržování jeho závazků vyplývajících z mezinárodního práva;

10.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, izraelské vládě, Knesetu, prezidentovi Palestinské samosprávy, Palestinské legislativní radě, vysokému představiteli pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi OSN, zplnomocněnému velvyslanci kvartetu na Blízkém východě, předsedovi Evropsko-středomořského parlamentního shromáždění, vysokému komisaři OSN pro lidská práva a Mezinárodnímu výboru Červeného kříže.


4.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 295/49


Čtvrtek 4. září 2008
Hodnocení sankcí EU jako součástí akcí a politiky EU v oblasti lidských práv

P6_TA(2008)0405

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. září 2008 o hodnocení sankcí Evropské unie udělovaných v rámci opatření a politiky EU v oblasti lidských práv (2008/2031(INI))

2009/C 295 E/15

Evropský parlament,

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

s ohledem na veškeré úmluvy OSN o lidských právech a případné opční protokoly k těmto úmluvám,

s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a jeho dva opční protokoly,

s ohledem na Chartu OSN, zejména na články 1 a 25 a v kapitole VII články 39 a 41 této charty,

s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (Evropská úmluva o lidských právech) a její protokoly,

s ohledem na Pařížskou chartu pro novou Evropu (Pařížská charta),

s ohledem na závěrečný akt Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě z roku 1975 (závěrečný Helsinský akt),

s ohledem na články 3, 6, 11, 13, 19, 21, 29 a 39 Smlouvy o Evropské unii a články 60, 133, 296, 297, 301 a 308 Smlouvy o založení Evropského společenství (Smlouva o ES),

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

s ohledem na svá předchozí usnesení týkající se situace v oblasti lidských práv ve světě,

s ohledem na své předchozí rozpravy a naléhavá usnesení v případě porušování lidských práv, demokracie a zásad právního státu,

s ohledem na své usnesení ze dne 20. září 1996 o sdělení Komise o zahrnutí pojmu dodržování demokratických zásad a lidských práv do smluv mezi Společenstvím a třetími zeměmi (1),

s ohledem na mezinárodní závazky Evropského společenství a jeho členských států, včetně závazků obsažených ve smlouvách WTO,

s ohledem na Dohodu o partnerství mezi státy AKT na straně jedné a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsané v Cotonou dne 23. června 2000 (dohoda z Cotonou) (2), zejména na články 8, 9, 33, 96 a 98 této smlouvy, a s ohledem na revizi této dohody (3),

s ohledem na dokument Rady nazvaný „Zavedení útvaru Sankce v rámci pracovní skupiny poradců pro zahraniční vztahy (RELEX/Sankce)“ ze dne 22. ledna 2004 (5603/2004),

s ohledem na dokument Rady nazvaný „Základní zásady použití omezujících opatření (sankcí)“ ze dne 7. června 2004 (10198/1/2004),

s ohledem na dokument Rady nazvaný „Pokyny pro zavádění a hodnocení omezujících opatření (sankcí) v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU“, naposledy revidovaný dne 2. prosince 2005 (15114/2005),

s ohledem na dokument Rady nazvaný Osvědčené postupy EU pro účinné zavádění omezujících opatření ze dne 9. července 2007 (11679/2007),

s ohledem na společný postoj 96/697/SZBP ke Kubě (4), který byl přijat Radou dne 2. prosince 1996,

s ohledem na společné postoje Rady č. 2001/930/SZBP o boji proti terorismu (5) a č. 2001/931/SZBP o užití zvláštních opatření pro boj s terorismem (6), oba ze dne 27. prosince 2001, a na nařízení Rady (ES) č. 2580/2001 ze dne 27. prosince 2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu (7),

s ohledem na společný postoj Rady č. 2002/402/SZBP týkající se omezujících opatření proti Usámovi bin Ládinovi, členům organizací Al-Kajdá a Talibanu a proti dalším osobám, skupinám, podnikům a subjektům, které jsou s nimi spojeny (8), a nařízení Rady (ES) č. 881/2002, kterým se zavádí určitá specifická opatření proti určitým osobám a subjektům spojeným s Usámou bin Ládinem, organizací Al-Kajdá a Talibanem (9), obě ze dne 27. května 2002,

s ohledem na Společný vojenský seznam Evropské unie (10),

s ohledem na své usnesení ze dne 25. dubna 2002 o sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o roli Evropské unie při prosazování lidských práv a demokratizace ve třetích zemích (11),

s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2006 o doložce o lidských právech a demokracii v dohodách Evropské unie (12),

s ohledem na všechny dohody uzavřené mezi Evropskou unií a třetími zeměmi a doložky o lidských právech v těchto dohodách obsažených,

s ohledem na své usnesení ze dne 11. října 1982 o významu a účincích hospodářských sankcí, zejména obchodního embarga a bojkotu, na vnější vztahy Evropského hospodářského společenství (13),

s ohledem na usnesení o dopadu sankcí a zejména embarg na obyvatelstvo zemí, na které jsou tato opatření uvalena (14), přijaté Smíšeným parlamentním shromážděním AKT-EU dne 1. listopadu 2001 v Bruselu (Belgie),

s ohledem na své usnesení ze dne 6. září 2007 o fungování dialogů a konzultací se třetími zeměmi v oblasti lidských práv (15),

s ohledem na usnesení č. 1597 (2008) a doporučení č. 1824 (2008) k listinám Rady bezpečnosti OSN a Evropské unie, přijaté Parlamentním shromážděním Rady Evropy dne 23. ledna 2008,

s ohledem na Lisabonskou smlouvu pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství, podepsanou v Lisabonu dne 13. prosince 2007, která by měla vstoupit v platnost dne 1. ledna 2009,

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a na stanoviska Výboru pro rozvoj a Výboru pro mezinárodní obchod (A6-0309/2008),

A.

vzhledem k tomu, že čl. 11 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii stanoví dodržování lidských práv jako jeden z cílů společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) a že nový článek 21 Smlouvy o EU, který zavádí čl. 1 bod 24 Lisabonské smlouvy, uvádí, že „činnost Unie na mezinárodní scéně spočívá na zásadách, které se uplatnily při jejím založení, jejím rozvoji a jejím rozšiřování a které hodlá podporovat v ostatním světě: demokracie, právní stát, univerzálnost a nedělitelnost lidských práv a základních svobod, úcta k lidské důstojnosti, zásady rovnosti a solidarity a dodržování zásad Charty Organizace spojených národů a mezinárodního práva“,

B.

vzhledem k tomu, že sankce jsou užívány k plnění specifických cílů SZBP, zavedených článkem 11 Smlouvy o Evropské unii a zahrnujících mimo jiné šíření dodržování lidských práv a základních svobod, demokracie, práva a řádné správy věcí veřejných,

C.

vzhledem k tomu, že výše zmíněné Základní zásady uplatnění omezujících opatření (sankcí) z roku 2004 tvoří první praktický dokument definující podmínky, za nichž EU uplatňuje sankce, zatímco EU tato opatření v praxi používá již od začátku 80. let a zejména od počátku platnosti Smlouvy o EU v roce 1993; vzhledem k tomu, že tento dokument zavádí formálně sankce jako nástroj SZBP, a tvoří tedy výchozí bod evropské politiky v oblasti sankcí,

D.

vzhledem k tomu, že tato politika sankcí je založena na následujících pěti cílech v rámci SZBP: zabezpečit společné hodnoty, základní zájmy, nezávislost a celistvost Unie v souladu se zásadami Charty OSN; posilovat ve všech směrech bezpečnost Unie; zachovávat mír a posilovat mezinárodní bezpečnost v souladu se zásadami Charty OSN a Helsinským závěrečným aktem, a s cíli Pařížské charty, včetně bezpečnosti na vnějších hranicích; prohlubovat mezinárodní spolupráci; rozvíjet a upevňovat demokracii, právní stát a dodržování lidských práv a základních svobod,

E.

vzhledem k tomu, že se zvyšuje mezinárodní konsenzus o tom, že jakékoli závažné a úmyslné poškození životního prostředí ohrožuje mír a mezinárodní bezpečnost a představuje porušení lidských práv,

F.

vzhledem k tomu, že EU je odhodlána systematicky zavádět sankce, o kterých rozhodla Rada bezpečnosti OSN podle kapitoly VII Charty OSN, a zároveň ukládá vlastní sankce v případě, že na to Rada bezpečnosti OSN nemá mandát nebo tak nemůže učinit, protože k sankcím nezískala souhlas svých členů; zdůrazňuje v tomto ohledu, povinnost ukládat sankce v souladu s mezinárodním právem, která přináleží jak OSN, tak i EU,

G.

vzhledem k tomu, že politika sankcí Evropské unie z toho důvodu zahrnuje sankce přijaté Radou bezpečnosti OSN, ale její dosah a cíle jsou širší než v případě politiky sankcí Rady bezpečnosti OSN (mezinárodní mír a bezpečnost),

H.

vzhledem k tomu, že sankce jsou jedním z nástrojů, které může EU použít při uplatňování své politiky lidských práv, připomínaje, že použití sankcí musí být v souladu s obecnou strategií Unie v dotyčné oblasti a musí představovat poslední pokus, na seznamu priorit, kterými by měly být naplněny specifické cíle SZBP, vzhledem k tomu, že účinnost sankcí závisí na jejich použití současně ve všech členských státech,

I.

vzhledem k tomu, že neexistuje žádná směrodatná definice toho, co je sankce podle mezinárodního práva či práva ES/EU; vzhledem k tomu, že v rámci SZBP je na sankce či omezující opatření nicméně pohlíženo jako na opatření, která zcela či částečně přerušují či omezují diplomatické a hospodářské vztahy s jednou či několika třetími zeměmi s cílem dosáhnout změny v rámci některých činností či postupů, např. dochází-li k porušování mezinárodního práva či lidských práv nebo v případě, že postupy nerespektují zásady právního státu a demokratické zásady ze strany vlád třetích zemí, nestátních subjektů nebo jednotlivců,

J.

vzhledem k tomu, že omezující opatření zahrnují řadu opatření jako jsou embargo na vývoz zbraní, obchodní sankce, finanční/hospodářské sankce, zmrazení aktiv, zákaz letů, omezení vstupu do určitých zemí, diplomatické sankce, bojkot sportovních a kulturních akcí a přerušení spolupráce s třetí zemí,

K.

vzhledem k tomu, že v souladu s běžnými postupy EU ani toto usnesení nerozlišuje pojmy „sankce“ a „omezující opatření“; vzhledem k tomu, že toto usnesení přejímá definici vhodných opatření uvedenou v článku 96 dohody z Cotonou (16),

L.

vzhledem k tomu, že sankce EU vychází z různých právních základů, které závisí na přesné povaze omezujících opatření a právní povaze vztahů s dotyčnou třetí zemí a také na tom, o jaká odvětví se jedná a jaké jsou konkrétní cíle; vzhledem k tomu, že tato hlediska určují jak postup pro přijetí sankcí – který často, ale ne vždy, vyžaduje společný postoj SZBP, a tedy jednomyslné přijetí v Radě – tak i legislativní proces, podle kterého je třeba postupovat, aby byla sankce právně závazná a vynutitelná, přičemž společným postupem je postup uvedený v článku 301 Smlouvy o ES,

M.

vzhledem k tomu, že zákaz vystavování víz a zbrojní embarga se staly nejčastěji používanými sankcemi v rámci SZBP, a z řady sankcí EU se používají jako první; vzhledem k tomu, že tyto dva typy opatření jsou jediné, které mohou být přímo uplatněny členskými státy, protože nevyžadují přijetí zvláštních právních předpisů o sankcích podle Smlouvy o ES; vzhledem k tomu, že naopak finanční sankce (zmrazení aktiv) a obchodní sankce vyžadují přijetí specifických právních předpisů,

N.

vzhledem k tomu, že podle výše uvedených Základních zásad použití omezujících opatření (sankcí) a příslušných pokynů mohou být cílené sankce účinnější a tudíž žádanější než obecné sankce, neboť zaprvé vylučují případný nepříznivý účinek na větší část obyvatelstva, a zadruhé přímo zasahují pouze odpovědné osoby a je tedy pravděpodobnější, že povedou ke změně politiky, kterou tyto osoby uplatňují,

O.

uznávaje existenci opatření, která, i když jsou přijímána Radou jako závěry předsednictví, nejsou označena jako „sankce“ a liší se od ostatních omezujících opatření zařazených mezi nástroje SZBP,

P.

vzhledem k tomu, že hospodářské vztahy mezi EU a třetími zeměmi jsou často řízeny odvětvovými dvoustrannými či mnohostrannými dohodami, které musí EU při uplatňování sankcí dodržovat; vzhledem k tomu, že EU by tedy měla v případě potřeby pozastavit nebo vypovědět příslušnou smlouvu dříve, než zavede hospodářské sankce, jež jsou v rozporu s právy, která jsou touto smlouvou přiznána třetí zemi,

Q.

vzhledem k tomu, že vztahy mezi EU a třetími zeměmi jsou často řízeny dvoustrannými či mnohostrannými dohodami, které umožňují jedné ze stran přijmout příslušná opatření v případě porušení podstatného prvku dohody stranou druhou, zejména pokud se jedná o lidská práva, mezinárodní právní předpisy, demokratické zásady a právní stát (doložka o lidských právech), přičemž významným příkladem je dohoda z Cotonou,

R.

vzhledem k tomu, že zavádění a uplatňování omezujících opatření musí být v souladu s lidskými právy a mezinárodními právními předpisy v oblasti humanitární pomoci, včetně práva na řádný proces a práva na účinnou nápravu, vzhledem k tomu, že musí být souladu se zásadou proporcionality, a musí umožňovat vhodné výjimky zohledňující základní lidské potřeby dotčených osob, jako je přístup k základnímu vzdělání, pitné vodě a základní lékařské péči včetně základních léků; vzhledem k tomu, že politika uplatňování sankcí musí plně zohlednit normy stanovené Ženevskou úmluvou, Úmluvou OSN o právech dítěte a Mezinárodním paktem o hospodářských, sociálních a politických právech a dále rezolucí OSN týkající se ochrany civilních osob a dětí v ozbrojených konfliktech;

S.

vzhledem k tomu, že důvěryhodnost EU a jednotlivých členských států se snižuje, kdykoli existuje podezření, že sankce byly porušeny, a vzhledem k tomu, že Robert Mugabe byl přizván k účasti na vrcholné schůzce EU-Afrika, která se konala v Lisabonu ve dnech 8. až 9. prosince 2007, přestože mu byl oficiálně zapovězen vstup na území všech členských států EU společným postojem Rady 2004/161/SZBP ze dne 19. února 2004, kterým se obnovují omezující opatření vůči Zimbabwe (17), naposledy byla tato omezení upravena společným postojem Rady 2008/135/SZBP ze dne 18. února 2008 (18),

Obecné úvahy o vytvoření účinné sankční politiky

1.

lituje skutečnosti, že do dnešního dne nebylo provedeno žádné vyhodnocení ani studie dopadů sankční politiky EU, a je tedy extrémně složité stanovit její dopad a účinnost v praxi a následně vyvodit nezbytné závěry; vyzývá Radu a Komisi, aby přistoupily k provedení tohoto hodnocení; domnívá se přitom, že sankční politika uplatňovaná proti Jižní Africe přispěla účinným způsobem ke skončení apartheidu;

2.

domnívá se, že rozdíly mezi právními základy při uplatňování sankční politiky EU zahrnující různé rozhodovací postupy, způsoby provádění a dohledu, znemožňují transparentnost a soudržnost sankční politiky EU, a tím ohrožují její důvěryhodnost;

3.

domnívá se, že mají-li být sankce účinné, musí být jejich zavádění vnímáno veřejností na evropské a mezinárodní úrovni a v zemích, v nichž má ke změnám dojít, jako legitimní; zdůrazňuje, že konzultace Evropského parlamentu v rámci rozhodovacího procesu zvyšuje tuto legitimitu;

4.

připomíná rovněž, že sankce mohou mít symbolický význam jako morální odsouzení ze strany EU a přispívají tak ke zviditelnění a důvěryhodnosti zahraniční politiky Evropské unie; varuje však, před přílišným využíváním sankcí jakožto symbolického prostředku, neboť může vést k naprosté ztrátě jejich významu;

5.

domnívá se, že využití sankcí je třeba zvážit v případech, kdy orgány nebo nestátní subjekty či fyzické a právnické osoby svým jednáním vážně ohrožují bezpečnost a lidská práva osob nebo v případě, že byly vyčerpány všechny smluvní nebo diplomatické prostředky, nebo došlo v důsledku jednání třetí strany k patové situaci;

6.

má za to, že jakékoli úmyslné a nevratné poškození životního prostředí je ohrožením bezpečnosti a vážným porušením lidských práv; v tomto ohledu vyzývá Radu a Komisi, aby zahrnuly jakékoli úmyslné a nevratné poškozování životního prostředí mezi důvody, které mohou vést k uvalení sankcí;

7.

uznává, že obecné sankční nástroje EU jsou obvykle používány pružně podle potřeby a v závislosti na jednotlivých případech; lituje nicméně skutečnosti, že EU často uplatňuje svou sankční politiku nesourodým způsobem a přistupuje k třetím zemím rozdílně, přestože jejich výsledky v oblasti dodržování lidských práv a demokracie jsou obdobné, což vede ke kritice uplatňování „dvojího metru“;

8.

domnívá se v tomto ohledu, že uplatňování a hodnocení sankcí Evropské unie za porušování lidských práv musí v zásadě převažovat nad případnými škodami, které mohou při jejich uplatňování utrpět zájmy Evropské unie a jejich občanů;

9.

lituje toho, že rozdílné názory EU na to, jaká politika má být uplatňována vůči jednotlivým zemím, například vůči Kubě, nebo neochota některých zemí postavit se významným obchodním partnerům, jako je Rusko, vedly k tomu, že EU přijala v závěrech předsednictví pouze „neformální sankce“, které mají za následek nerovnoměrné a nesourodé uplatňování sankcí Unie; uznává nicméně, že opatření obsažená v závěrech Rady, např. odložení podpisu smluv s určitými zeměmi, jako je Srbsko, mohou být užitečným nástrojem k vyvíjení nátlaku na tyto třetí země, které je mohou donutit, aby plně spolupracovaly s mezinárodními institucemi;

10.

připomíná, že v případě Kuby, výše zmíněný společný postoj přijatý v roce 1996 a poté pravidelně obnovovaný, který je odrazem pracovního plánu pro mírový přechod k demokracii, zůstává plně v platnosti a v rámci evropských orgánů vůči němu neexistují výhrady; lituje, že v oblasti lidských práv doposud nedošlo k žádnému výraznému zlepšení; bere na vědomí rozhodnutí Rady ze dne 20. června 2008 zrušit neformální sankce vůči Kubě za předpokladu, že budou neprodleně a bezpodmínečně propuštěni všichni političtí vězni, bude zajištěn přístup do věznic a bude ratifikována a uplatňována mezinárodní úmluva týkající se občanských a politických práv; bere na vědomí, že Rada v průběhu jednoho roku rozhodne o tom, zda bude pokračovat v politickém dialogu s Kubou podle toho, zda dojde k výraznému zlepšení v oblasti lidských práv či nikoli; připomíná, že postoj Rady je pro orgány Unie závazný v případě dialogu s kubánskými orgány i v případě dialogu s představiteli občanské společnosti; opakuje své stanovisko, pokud jde o držitele Sacharovovy ceny, Oswalda Payá Sardiñase a skupinu „Damas de Blanco“ (Ženy v bílém);

11.

je toho názoru, že odůvodnění, že sankce jsou „neúčinné“, by nemělo být důvodem k jejich zrušení, ale mělo by být použito ke změně jejich zaměření a k jejich přehodnocení; je navíc toho názoru, že rozhodnutí zda v sankcích pokračovat či nikoli by mělo záviset výhradně na tom, zda bylo dosaženo jejich cílů, a sankce je možné zpřísnit nebo upravit na základě jejich hodnocení; domnívá se v tomto ohledu, že by pro sankce měla být stanovena jednoznačná měřítka;

12.

domnívá se, že účinnost sankcí musí být analyzována na několika úrovních, a to jak na úrovni vlastní účinnosti opatření, tedy zda jsou schopné ovlivňovat profesionální či soukromou činnost jednotlivců, proti nímž jsou sankce namířeny s ohledem na jejich příslušnost k cílovému režimu, nebo zda jsou schopné působit na fungování těchto činností, tak i na úrovni jejich politické účinnosti, tedy v závislosti na jejich schopnosti vyvolat přerušení či změnu činností či politik, které vedly k přijetí dané sankce;

13.

domnívá se, že účinnost sankcí závisí na schopnosti Evropské unie tyto sankce zachovat během celého období, a vyjadřuje v této souvislosti politování nad používáním opatření, jako například „ustanovení o skončení platnosti“, která v sobě zahrnují automatické zrušení sankcí,

14.

zavrhuje jakékoli používání obecných, nekonkrétních sankcí proti jakékoli zemi, neboť tento postup vede ve skutečnosti k úplné izolaci obyvatel dané země, domnívá se, že nejsou-li hospodářské sankce kombinovány s dalšími politickými nástroji, je jejich šance na úspěch při prosazování politických reforem cílového režimu velmi omezená; zdůrazňuje proto, že jakékoli sankce uvalené proti státní moci by měla doprovázet systematická podpora občanské společnosti v dotyčné zemi;

Sankce jako součást celkové strategie v oblasti ochrany lidských práv

15.

konstatuje, že většina sankcí EU bývá uvalena na základě obav z ohrožení bezpečnosti; zdůrazňuje nicméně, že případy porušování lidských práv by měly být dostatečným důvodem pro uplatnění sankcí, neboť také představují ohrožení bezpečnosti a stability;

16.

konstatuje, že hlavním účelem sankcí je změnit politiku nebo činnosti v souladu s cíli společného postoje SZBP nebo závěry přijatých Radou, či v souladu s mezinárodními rozhodnutími, z nichž sankce vychází;

17.

trvá na tom, že Rada, tím že přijala základní zásady použití omezujících opatření (sankcí), se zavázala k používání sankcí jako součásti komplexního a jednotného politického přístupu; v tomto ohledu zdůrazňuje, že tento přístup zároveň zahrnuje politický dialog, pobídky a stanovení podmínek, a může také zahrnovat jako poslední možnost použití donucovacích opatření, jak je uvedeno v základních zásadách; má za to, že doložka o lidských právech a demokracii, systém všeobecných preferencí a rozvojová pomoc by měly být používány jako nástroje tohoto komplexního a jednotného politického přístupu;

18.

zdůrazňuje, že na uplatňování doložky o lidských právech nemůže být nahlíženo jako na zcela nezávislou a jednostrannou sankci EU, protože má původ v dvoustranných a mnohostranných dohodách, které stanoví vzájemný slib dodržovat lidská práva; má za to, že vhodná opatření přijatá v souladu s touto doložkou se týkají výhradně uplatňování příslušné smlouvy vzhledem k tomu, že dávají oběma stranám právní základ pro přerušení nebo anulaci dohody; domnívá se proto, že uplatňování doložky o lidských právech a nezávislé či jednostranné sankce se nezbytně doplňují;

19.

vítá proto systematické využívání doložky o lidských právech a trvá na začlenění specifického prováděcího mechanismu do všech nových dvoustranných dohod, včetně dohod v rámci specifických odvětvích, které budou podepsány s třetími zeměmi; opakuje svůj požadavek, aby doložky o lidských právech byly prováděny v rámci transparentnějšího postupu konzultace mezi oběma stranami, včetně Evropského parlamentu a občanské společnosti, a podrobně definovaly politické a právní mechanismy, které se použijí v případě žádosti, aby dvoustranná spolupráce byla přerušena z důvodů opakovaného nebo systematického porušování lidských práv, které je v rozporu s mezinárodními právními předpisy; podporuje procedurální model stanovený v rámci dohody z Cotonou pro postup v případě závažného porušování lidských práv, demokratických zásad a právního státu; domnívá se, že systém intenzivního politického dialogu (článek 8 dohody z Cotonou) a konzultace (článek 96 dohody z Cotonou) před přijetím odpovídajících opatření a po něm se v několika případech osvědčil jako účinný prostředek ke zlepšení situace na daném území;

20.

naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby nenavrhovaly dohody o volném obchodu nebo dohody o přidružení – ani ty, jež obsahují doložku o lidských právech – vládám zemí, v nichž podle zpráv Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva dochází k hrubému porušování lidských práv;

21.

domnívá se, že nepřijetí vhodných či omezujících opatření v situaci označované jako trvalé porušování lidských práv výrazně oslabuje strategii lidských práv Unie, její sankční politiku a důvěryhodnost;

22.

má za to, že sankční politika bude mnohem účinnější, bude-li součástí soudržné strategie v oblasti lidských práv; opakuje svou žádost adresovanou Radě a Komisi, aby v každém strategickém plánu pro danou zemi i v dalších dokumentech tohoto typu vypracovaly specifickou strategii, pokud jde o dodržování lidských práv a stav demokracie;

23.

domnívá se, že v případě uvalení sankcí by měl dialog a konzultace v oblasti lidských práv nezbytně a systematicky obsahovat jednání o pokroku dosaženém v plnění cílů a minimálních požadavků, které byly stanoveny v době přijetí omezujících opatření; zároveň má za to, že cíle dosažené při jednáních a konzultacích o lidských právech nemohou v žádném případě nahradit splnění cílů, které byly důvodem k uložení sankce;

Společná opatření mezinárodního společenství

24.

je toho názoru, že společná opatření mezinárodního společenství mají větší dopad než nesourodé a nejednotné kroky jednotlivých států či regionálních celků; vítá proto skutečnost, že politika sankcí EU by měla být i nadále založena na upřednostňování režimu sankcí OSN;

25.

vyzývá Radu, aby v případě neexistence sankcí Rady bezpečnosti OSN spolupracovala se státy uplatňujícími sankce, které nejsou členy EU, aby s nimi sdílela informace, a aby koordinovala kroky na mezinárodní úrovni, které zabrání vyhýbat se sankcím a zajistí co nejvyšší účinnost a maximální uplatnění sankci EU a dalších sankcí v souladu s mezinárodním právem;

26.

domnívá se, že EU by měla usilovat o spolupráci s dalšími regionálními organizacemi, například Africkou unií a Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), s cílem propagovat lidská práva a zajistit koordinaci opatření týkajících se sankcí;

27.

vyzývá EU, aby systematicky rozvíjela dialog se státy, které neuvalují sankce, s cílem dosáhnout společného postoje, pokud jde o omezující opatření, zejména na regionální úrovni; zdůrazňuje, že, jak tomu bylo v případě Barmy/Myanmaru, sankce často nepřinášejí požadovanou změnu politiky, pokud je mezinárodní společenství nejednotné a jeho hlavní představitelé se aktivně neúčastní uplatňování sankcí;

28.

žádá Radu a Komisi, aby systematicky zařazovaly do programu politického dialogu se státy, které neukládají sankce, otázky jejich úlohy a vlivu na režimy nebo nestátní subjekty, které jsou předmětem sankcí, ať už se jedná o jednotlivce, organizace či firmy;

29.

má za to, že příslib podpisu dohody o volném obchodu s regionem, ve kterém se nachází stát, na nějž jsou uvaleny sankce, by měl být použit jako „motivace“ a donucovací prostředek, a že tato smlouva by neměla v žádném případě zahrnovat země, na něž se uplatňuje režim sankcí;

Zavedení jasných rozhodovacích postupů, stanovení cílů, minimálních požadavků a kontrolních mechanismů

30.

zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby před přijetím sankcí byla provedena hloubková analýza každé konkrétní situace s cílem zhodnotit případné dopady jednotlivých sankcí a stanovit, které z nich budou nejúčinnější s přihlédnutím ke všem odpovídajícím skutečnostem a srovnatelným zkušenostem; má za to, že takovou předběžnou analýzu je třeba provádět tím spíše, že je velmi obtížné přerušit uplatňování sankcí, jakmile byly jednou zavedeny, aniž by tím byla poškozena důvěryhodnost EU a podpora, kterou se EU snaží vyjádřit obyvatelstvu příslušné třetí země, a to s ohledem na skutečnost, že vláda dané země může rozhodnutí EU využít ke svým účelům; s ohledem na to bere na vědomí stávající praxi, při níž jsou vhodnost, povaha a účinnost prodiskutovány v Radě na základě posouzení provedeného vedoucími mise EU v dané zemi, a žádá, aby do tohoto hodnocení byla zahrnuta zpráva nezávislého experta;

31.

zdůrazňuje však, že tato analýza by neměla být důvodem k odkladu přijetí sankcí; zdůrazňuje v této souvislosti, že dvoufázový postup pro uložení sankcí v rámci SZBP poskytuje prostor pro naléhavou politickou reakci, původně přijetím společného postoje, který má být navržen po provedení důkladnější analýzy nařízení, jež přesně stanoví povahu a rozsah sankcí;

32.

vyzývá k systematickému začleňování jasných a konkrétních minimálních požadavků, jako jsou podmínky pro ukončení sankcí, do právních nástrojů; trvá zejména na tom, aby referenční kritéria byla vytvořena na základě nezávislého hodnocení a nebyla v následujících fázích měněna v závislosti na politických změnách v rámci Rady;

33.

vyzývá Radu a Komisi, aby zavedly modelový postup pro zpětné hodnocení sankcí zahrnující zejména systematické začleňování doložky o přezkumu, které vyžaduje revizi sankčního režimu na základě stanovených minimálních požadavků a posouzení, zda bylo dosaženo cílů; zdůrazňuje skutečnost, že prohlášení o záměru či vůle zavést postupy, které by mohly vést k pozitivním výsledkům, musí být vítány, zdůrazňuje nicméně, že v žádném případě nemohou v rámci hodnocení sankcí nahradit reálný hmatatelný a opravdový pokrok při naplňování referenčních kritérií;

34.

má za to, že zbrojní embargo uvalené na Čínu je příkladem soudržnosti a jednotnosti přístupu Unie, neboť bylo původně uvaleno jako reakce na masakr na náměstí Tchie-nan-men v roce 1989, a vzhledem k tomu, že EU do dnešního dne neobdržela žádné vysvětlení ohledně tohoto masakru, neexistuje důvod pro zrušení tohoto embarga;

35.

vyzývá uskupení „Sankce“ pracovní skupiny poradců pro zahraniční vztahy (RELEX/Sankce), aby plnilo v plné míře své povinnosti; trvá zejména na tom, že před přijetím sankcí je nezbytné provést analýzu a po jejich přijetí poskytovat pravidelně aktuální informace o vývoji a rozvíjet vhodné postupy pro uplatňování a prosazování omezujících opatření;

36.

uznává, že státy, stejně jako mezinárodní a regionální organizace, by měly být odpovědné za neoprávněné kroky při uplatňování sankcí a zdůrazňuje v této souvislosti, že je nezbytný soudní mechanismus, který by zaručil soulad s mezinárodními právními předpisy a humanitárními předpisy;

37.

žádá, aby byl Parlament začleněn do všech fází sankčního procesu: rozhodovacího procesu, který vede k uvalení sankcí, výběru nejvhodnějšího typu sankcí pro danou situaci a také definování minimálních požadavků a hodnocení jejich uplatňování v rámci přezkumu a rušení sankcí;

Cílené sankce jakožto účinnější prostředek?

38.

lituje toho, že vzhledem k nedostatečnému hodnocení není možné posoudit účinnost cílených opatření; uznává nicméně, že EU zohledňuje humanitární hledisko, což vedlo k upuštění od všeobecných hospodářských sankcí, jak tomu bylo dříve v případě Iráku, a zavedení cílenějších, „inteligentních“ sankcí, jejichž cílem je dosáhnout maximálního dopadu na ty, o jejichž změnu chování se usiluje, a zároveň minimalizovat nepříznivé dopady na osoby, proti nímž sankce nejsou namířeny, nebo na sousední země;

39.

domnívá se, že hospodářské sankce používané odděleně od dalších politických nástrojů mají jen malou šanci přimět dotčené režimy k významným politickým změnám; zdůrazňuje navíc, že dalekosáhlá hospodářská omezení mohou mít za následek nepřiměřeně vysoké hospodářské a humanitární náklady, a opětovně proto žádá obezřetněji navrhované a lépe cílené hospodářské sankce, které jsou připraveny tak, aby měly účinek primárně na klíčové osoby dotyčných režimů a původce porušování lidských práv;

40.

zdůrazňuje, že jakékoli hospodářské sankce by měly být na prvním místě a především zaměřeny na odvětví, která nevyužívají velkého množství zaměstnanců a mají pouze omezený vliv na malé a střední podniky, jež jsou důležité jak pro hospodářský rozvoj, tak i pro přerozdělování příjmů;

41.

podporuje využívání cílených finančních sankcí proti klíčovým vůdcům dotyčných režimů a jejich rodinné příslušníky, které mají přímý dopad na příjmy těchto osob; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby tyto sankce doprovázely vhodná opatření zaměřená proti hospodářským subjektům EU, které s takovými osobami spolupracují; zdůrazňuje, že cílené sankce na určité druhy zboží, které jsou zaměřeny na specifický či hlavní zdroj příjmů režimu, představují neomezené riziko širšího dopadu na obyvatelstvo a mohou napomáhat rozvoji „černé ekonomiky“;

42.

domnívá se, že hospodářské a finanční sankce, i když jsou cílené, musí uplatňovat veškeré fyzické a právnické osoby rozvíjející obchodní činnost v EU, včetně občanů třetích zemí a občanů EU či právnických osob registrovaných nebo zřízených v souladu s právními předpisy některého členského státu EU a vykonávajících obchodní činnost za hranicemi EU;

43.

vyzývá k omezenému používání „zvláštních výjimek“ týkajících se zmrazování aktiv; vyzývá, aby byl vytvořen speciální postup pro námitky, v případě, že si členský stát přeje udělit výjimku s ohledem na zmrazení aktiv, neboť neexistence tohoto postupu ohrožuje účinnost omezujících opatření vzhledem k tomu, že členský stát má povinnost předem informovat o takové výjimce pouze Komisi;

44.

vyzývá, aby byla přijata opatření, která povedou k lepšímu uplatňování cílených finančních sankcí EU, aby se zajistilo, že určeným osobám a subjektům bude v praxi zamezen přístup ke všem finančním službám v rámci jurisdikce EU, a to i těm, kteří používají zúčtovací střediska či v rámci EU nebo jiným způsobem využívají finančních služeb, jež spadají do jurisdikce EU; zdůrazňuje nutnost vetší flexibility v distribuci seznamů sankcí v rámci EU a uvnitř členských států všem osobám, na něž se vztahují povinnosti vyplývající z třetí směrnice proti praní špinavých peněz (19); navrhuje, aby každý členský stát určil jednu instituci, která bude odpovědná za poskytování těchto informací;

45.

vyzývá k užší spolupráci Rady a Komise s vedením společnosti SWIFT a akcionáři v Evropě s cílem dosáhnout lepších výsledků při zmrazování účtů, které jsou na černé listině, a zamezení finančních převodů z těchto účtů nebo na ně;

46.

vyzývá Radu a Komisi k tomu, aby prozkoumaly možnosti a způsoby využití zmrazených příjmů cílových subjektů konstruktivním způsobem, například jejich přidělením obětem porušování lidských práv nebo na rozvojové účely v rámci kapitoly VII Charty OSN;

47.

konstatuje, že, jak je stanoveno v kodexu chování o vývozu zbraní, zbrojní embarga jsou typem sankcí určeným k zastavení toku zbraní a vojenského materiálu do oblastí konfliktů nebo režimům, u nichž se předpokládá, že je použijí k represi uvnitř své země nebo k útoku na jinou zemi;

48.

vyzývá ke koordinované spolupráci mezi členskými státy a Komisí, pokud jde o zavádění zbrojních embarg EU uplatňovaných kterýmkoli členským státem;

49.

vyzývá členské státy, aby přijaly společný postoj k vývozu zbraní, který by učinil stávající kodex chování o exportu zbraní právně závazným;

50.

žádá Radu, Komisi a členské státy, aby pokračovaly ve své snaze zlepšit schopnost OSN sledovat a prosazovat sankce, a podporuje názor, že by měl být vytvořen stálý tým OSN, který by posuzoval obchod s „krvavým zbožím“ (používaným k financování konfliktu) a význam sankcí, které jsou s nimi spojeny;

51.

znovu připomíná, že omezení vstupu do země (zákaz cestování, zákaz vystavování víz) je jedním z prvních kroků, které existují v řadě sankcí EU, jež znemožňují osobám či nestátním subjektům uvedeným na černé listině účast na oficiálních setkáních EU a soukromé cesty do zemí EU;

52.

s obavami bere na vědomí, že členské státy nedodržují zákaz vystavování víz, který vydala EU, vždy tak jak by měly; vyzývá členské státy, aby přijaly jednotný přístup při uplatňování cestovních omezení a příslušných výjimek;

Dodržování lidských práv při uplatňování cílených sankcí v boji proti terorismu

53.

bere na vědomí skutečnost, že jak samostatné sankce EU zaměřené proti terorismu, tak i sankce Rady bezpečnosti OSN zaměřené proti terorismu uplatňované EU byly v několika případech předloženy Soudu prvního stupně a Soudnímu dvoru;

54.

připomíná povinnost členských států EU navrhovat sankce v souladu s čl. 6 odst. 2 Smlouvy o EU, který vyžaduje, aby Unie dodržovala základní práva zaručená Evropskou úmluvou o lidských právech a vyplývající ze ústavních tradic sdílených členskými státy; zdůrazňuje, že současné postupy sestavování černých listin, jak na úrovni EU, tak i na úrovni OSN, nejsou dostatečné z hlediska právní bezpečnosti a nápravných prostředků; žádá Radu, aby z toho vyvodila důsledky a plnou měrou uplatnila rozsudky vydané Soudem prvního stupně, pokud jde o vlastní sankce EU;

55.

vyzývá Radu a Komisi, aby provedly revizi současného postupu zapisování na černé listiny a vyřazování z nich, aby se zajistilo dodržování procesních a základních lidských práv osob a subjektů na černých listinách a zejména mezinárodních standardů, pokud jde o možnost využití účinných opravných prostředků u nestranného a nezávislého soudu a dosažení řádného procesu, včetně práva být odpovídajícím způsobem informován o obviněních vznesených proti dotčeným jednotlivcům či subjektům a o přijatých rozhodnutích a právu na kompenzaci v případě jakéhokoli porušení lidských práv; zároveň žádá členské státy EU, aby prosazovaly podobnou revizi v rámci mechanismů OSN za účelem zajištění základních práv při uplatňování cílených sankcí v boji proti terorismu;

56.

má za to, že článek 75 Smlouvy o fungování EU, nabízí příležitost, které by měl Evropský parlament využít k nápravě nedostatků v rámci stávající praxe týkající se zápisů na černou listinu, a podporuje veškeré současné parlamentní činnosti, které usilují o začlenění do legislativního programu na rok 2009;

57.

lituje, že žádný ze soudních orgánů nemá mandát ke zhodnocení přiměřenosti sestavování černých listin, vzhledem k tomu, že podklady vedoucí k zápisu na černou listinu vychází zejména z informací, které mají k dispozici tajné služby, jejichž práce je ipso facto tajná; domnívá se však, že v případě porušení mezinárodních právních předpisů by toto nezbytné utajení nemělo vést k beztrestnosti; vyzývá proto členské státy, aby zajistily účinnou parlamentní kontrolu nad prací tajných služeb; domnívá se v této souvislosti, že je nezbytné seznámit Parlament s prací, kterou doposud odvedla Konference kontrolních výborů pro zpravodajské služby členských států (Conference of Oversight Committees of the Intelligence Bodies of the Member States);

58.

připomíná však, že systém protiteroristických seznamů, respektuje-li nejnovější judikaturu Evropského soudního dvora, je účinným nástrojem protiteroristické politiky Evropské unie;

59.

zdůrazňuje, že terorismus představuje hrozbu pro bezpečnost a svobodu, a naléhavě proto žádá Radu, aby přezkoumala a aktualizovala seznam teroristických organizací a zohlednila přitom jejich činnost na různých kontinentech;

Pestrá sankční politika

60.

poznamenává, že EU vždy prosazovala pozitivní přístup při uplatňování sankcí s cílem motivovat ke změnám; zdůrazňuje, že je proto důležité dát přednost integrovaným globálním akcím prostřednictvím progresivní strategie spočívající v kombinaci nátlaku a pobídek;

61.

má za to, že strategie spočívající v otevřenosti a sankční politika se vzájemně nevylučují; zastává tudíž názor, že sankční politika EU může napomoci k lepšímu dodržování lidských práv v sankcionované zemi, pokud bude revidována s jasným záměrem zavést politiku pozitivních opatření; v tomto ohledu připomíná řadu sankcí, které byly uvaleny na Uzbekistán od listopadu 2007 do dubna 2008: zatímco platnost sankcí uvalených v důsledku nesplnění původních požadavků v rámci vyšetřování masakru v Andižanu a v oblasti dodržování lidských práv byla prodloužena o jeden rok, v případě zákazu udělování víz Rada rozhodla o jejich zrušení a stanovila uzbecké vládě lhůtu 6 měsíců na splnění řady požadavků v oblasti lidských práv s hrozbou, že v případě nesplnění dojde k automatickému obnovení zákazu; poznamenává, že kombinace zainteresovanosti a sankcí přinesla určité pozitivní výsledky, ke kterým přispěla hrozba případného automatického obnovení sankcí a definování přesných podmínek; zdůrazňuje, že je nutné, aby stanovené podmínky byly splnitelné v rámci omezeného časového období a odpovídaly obecnému sankčnímu režimu; lituje však, že doposud nebylo dosaženo žádných významných výsledků a neochota uzbecké vlády spolupracovat nadále přetrvává;

62.

naléhavě žádá, aby sankce byly v rámci mnohostranného přístupu automaticky doplněny o pokročilá pozitivní opatření na podporu občanské společnosti, obhájců lidských práv a všech typů projektů podporujících lidská práva a demokracii; požaduje, aby tématické programy a nástroje (Evropská iniciativa pro demokracii a lidská práva, nestátní subjekty, investice do lidí) (20) plně přispívaly k uskutečnění tohoto cíle;

63.

vyzývá Radu a Komisi, aby využily příležitosti, kterou nabízí ratifikace Lisabonské smlouvy a následné vytvoření evropského útvaru pro vnější činnost, k zajištění optimální soudržnosti různých nástrojů vnější činnosti EU jakožto klíčového prvku vyšší účinnosti politiky sankcí EU;

Doporučení institucím EU a členským státům

64.

vyzývá Radu a Komisi, aby provedly úplné a důkladné zhodnocení sankční politiky EU s cílem stanovit, jaký je dopad této politiky a jaká by měla být přijata opatření pro její posílení; naléhavě žádá Radu a Komisi, aby předložily program s těmito opatřeními; vyzývá Radu a Komisi, aby vyhodnotila dopad sankcí na rozvojovou politiku příslušných zemí a na obchodní politiku EU;

65.

vyzývá Komisi, aby zajistila soulad strategií rozvojové pomoci v rámci nástroje rozvojové spolupráce a evropského rozvojového fondu se stávajícími režimy uplatňování sankcí a se závěry dialogů o lidských právech; vyzývá Komisi, aby zajistila, že podmínky pro udělování finanční pomoci ze souhrnného rozpočtu, včetně tzv. „smluv v rámci rozvojových cílů tisíciletí“, budou jasně propojeny s požadavky v oblasti dodržování lidských práv a demokracie;

66.

vyzývá Radu a Komisi, aby využily příležitosti, kterou jim nabízí ratifikace Lisabonské smlouvy, jmenování vysokého představitele EU pro SZBP — který bude zároveň místopředsedou Komise a předsedou Rady pro zahraniční věci — a následné zřízení evropského útvaru pro vnější činnost k vytvoření komplexnější a koherentnější vnější činnosti EU, zlepšení odbornosti příslušných útvarů EU zabývajících se udělováním sankcí a posílení spolupráce mezi jednotlivými útvary;

67.

vyzývá zároveň k posílené spolupráci mezi kompetentními orgány členských států a Komisí, aby se zajistilo soudržnější a účinnější uplatňování omezujících opatření;

68.

žádá rovněž členské státy, které jsou členy Rady bezpečnosti OSN, aby v souladu s článkem 19 Smlouvy o EU systematicky usilovaly o posílení mezinárodního rozměru sankcí stanovených Evropskou unií;

69.

vyzývá členské státy, aby při svém působení v rámci Rady bezpečnosti OSN, neporušovaly své závazky v oblasti lidských práv, ke kterým se zavázaly zejména v Evropské úmluvě o lidských právech;

70.

žádá své parlamentní orgány, a zejména stálé delegace a delegace ad-hoc, aby využívaly svých kontaktů s parlamenty v zemích, které neukládají sankce, a zvýšily tak jejich porozumění stávajícím sankčním režimům EU vztahujícím se na dotčené regiony a prozkoumaly, jaké existují možnosti pro koordinovaná opatření na podporu lidských práv;

71.

vyzývá Komisi, aby vytvořila síť nezávislých odborníků, která by Radě podle situace nabízela nejúčinnější omezující opatření a pravidelně sepisovala zprávu o vývoji situace na základě stanovených kritérií a cílů a která by případně předkládala zlepšovací návrhy pro uplatňování sankcí; domnívá se, že vytvoření takové sítě zlepší transparentnost a obecnou diskusi o sankcích a posílí také uplatňování a průběžné monitorování sankcí v jednotlivých případech; zároveň se domnívá, že Komise by měla hrát aktivnější úlohu ve vytváření jednoznačné sankční politiky EU;

72.

má za to, že legitimita sankční politiky EU, která představuje klíčový a citlivý prvek SZBP, musí být posílena zapojením Evropského parlamentu do všech fází postupu v souladu s článkem 21 Smlouvy o EU, obzvláště při navrhování a uplatňování sankcí formou systematických konzultací s Radou a Komisí a pravidelným poskytováním informací; domnívá se rovněž, že Parlament by se měl podílet i na dohledu nad plněním minimálních požadavků ze strany subjektů, které jsou předmětem sankcí; žádá svůj podvýbor pro lidská práva, aby vytvořil strukturu činnosti v této oblasti, pokud jde o sankce, jejichž cíle a referenční kritéria se týkají lidských práv, a zajišťoval nad touto činností dohled;

*

* *

73.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, vládám a parlamentům členských států a generálním tajemníkům Organizace spojených národů a Rady Evropy.


(1)  Úř. věst. C 320, 28.10.1996, s. 261.

(2)  Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3.

(3)  Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 27.

(4)  Úř. věst. L 322, 12.12.1996, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 344, 28.12.2001, s. 90.

(6)  Úř. věst. L 344, 28.12.2001, s. 93.

(7)  Úř. věst. L 344, 28.12.2001, s. 70.

(8)  Úř. věst. L 139, 29.5.2002, s. 4.

(9)  Úř. věst. L 139, 29.5.2002, s. 9.

(10)  Úř. věst. C 98, 18.4.2008, s. 1.

(11)  Úř. věst. C 131 E, 5.6.2003, s. 147.

(12)  Úř. věst. C 290 E, 29.11.2006, s. 107.

(13)  Úř. věst. C 292, 8.11.1982, s. 13.

(14)  Úř. věst. C 78, 2.4.2002, s. 32.

(15)  Úř. věst. C 187 E, 24.7.2008, s. 214.

(16)  Článek 96 dohody z Cotonou ze dne 23. června 2000 zní takto:

Podstatné prvky: konzultační postupy a vhodná opatření ohledně lidských práv, demokratických zásad a právního státu.

1.

Ve smyslu tohoto článku se pojmem „strana“ rozumí Společenství a členské státy Evropské unie na jedné straně a každý stát AKT na straně druhé.

2.

a)

Pokud se jedna ze stran i přes politický dialog pravidelně vedený mezi stranami domnívá, že jiná strana nesplnila povinnost vyplývající z dodržování lidských práv, demokratických zásad a právního státu podle čl. 9 odst. 2, předá s výjimkou zvláště naléhavých případů druhé straně a Radě ministrů důležité informace nezbytné pro důkladné přezkoumání situace s cílem nalézt řešení přijatelné pro strany. Za tímto účelem vyzve druhou stranu ke konání konzultací, které se zaměří na opatření, která dotyčná strana přijala nebo hodlá přijmout pro nápravu situace.

Konzultace se vedou na takové úrovni a takovou formou, jaké se považují za nejvhodnější pro nalezení řešení. Konzultace se zahájí nejpozději 15 dnů po výzvě a trvají po dobu stanovenou vzájemnou dohodou podle povahy a vážnosti porušení. V žádném případě netrvají konzultace déle než 60 dnů.

Pokud konzultace nevedou k řešení přijatelnému pro obě strany, pokud jsou konzultace odmítnuty, nebo ve zvláště naléhavých případech, mohou být přijata vhodná opatření. Tato opatření se zruší, jakmile pominou důvody jejich přijetí.

b)

Pojem „zvláště naléhavé případy“ označuje výjimečné případy zvláště vážného a těžkého porušení jednoho z podstatných prvků uvedených v čl. 9 odst. 2, které vyžadují okamžitou reakci.

Strana, která se uchyluje k postupu pro zvláště naléhavé případy, o tom informuje zvlášť druhou stranu a Radu ministrů, pokud jí v tom nebrání nedostatek času.

c)

„Vhodná opatření“ uvedená v tomto článku jsou opatření přijímaná v souladu s mezinárodním právem a jsou úměrná porušení. Při výběru těchto opatření musí být dána přednost těm, která co nejméně naruší používání této dohody. Rozumí se, že nejzazším opatřením je pozastavení platnosti.

Pokud se přijímají opatření ve zvláště naléhavých případech, budou okamžitě oznámena druhé straně a Radě ministrů. Na žádost dotyčné strany mohou být pak svolány konzultace s cílem důkladně situaci přezkoumat a pokud to bude možné, nalézt řešení. Tyto konzultace se vedou podle ustanovení uvedených ve druhém a třetím pododstavci písmene a).

(17)  Úř. věst. L 50, 20.2.2004, s. 66.

(18)  Úř. věst. L 43, 19.2.2008, s. 39.

(19)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15).

(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1889/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení nástroje pro financování podpory demokracie a lidských práv ve světě (Úř. věst. L 386, 29.12.2006, s. 1).


4.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 295/62


Čtvrtek 4. září 2008
Rozvojové cíle tisíciletí — Cíl 5: zlepšit zdraví matek

P6_TA(2008)0406

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. září 2008 o zhodnocení dosažených výsledků rozvojových cílů tisíciletí v oblasti mateřské úmrtnosti před summitem OSN dne 25. září 2008

2009/C 295 E/16

Evropský parlament,

s ohledem na rozvojové cíle tisíciletí, jež byly přijaty na summitu tisíciletí OSN v září roku 2000,

s ohledem na Akční program EU pro rozvojové cíle tisíciletí, kterým se zabývala Evropská rada v červnu 2008 a jeho klíčové milníky do roku 2010,

s ohledem na schůzku na vysoké úrovni, která se má konat v sídle OSN v New Yorku dne 25. září 2008 o rozvojových cílech tisíciletí,

s ohledem na zprávu Komise o rozvojových cílech tisíciletí EU pro období 2000–2004 (SEC(2005)0456),

s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady, které se konalo v Bruselu ve dnech 16. a 17. prosince 2004, v nichž Evropská unie v plném rozsahu potvrdila svůj závazek splnit rozvojové cíle tisíciletí a zajistit soudržnost politiky,

s ohledem na Deklaraci práv dítěte, kterou OSN ze dne 20. listopadu 1959, podle níž „se [dítěti] i jeho matce poskytuje zvláštní péče a ochrana včetně přiměřené péče v době před jeho narozením a po něm“, a s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989, podle níž smluvní strany „[poskytnou] odpovídající [péči] matkám před i po porodu“,

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Rovnost žen a mužů a posílení postavení žen v rámci rozvojové spolupráce“ (KOM(2007)0100),

s ohledem na společnou strategii Afrika–EU, která byla přijata na vrcholné schůzce EU-Afrika v Lisabonu v roce 2007,

s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2008 o rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen v rámci rozvojové spolupráce (1),

s ohledem na svá usnesení ze dne 12. dubna 2005 o úloze Evropské unie při dosahování rozvojových cílů tisíciletí (2) a ze dne 20. června 2007 o rozvojových cílech tisíciletí – v půli cesty (3),

s ohledem na svá usnesení ze dne 17. listopadu 2005 o rozvojové strategii pro Afriku (4) a ze dne 25. října 2007 o současných vztazích mezi EU a Afrikou (5),

s ohledem na čtvrtou světovou konferenci o ženách, která se konala v září 1995 v Pekingu, na deklaraci a akční platformu přijaté v Pekingu a na následné závěrečné dokumenty přijaté při příležitosti zvláštních zasedání OSN Peking +5 a Peking +10, které se týkají dalších kroků a iniciativ pro provádění Pekingské deklarace ze dne 10. června 2000 a akční platformy ze dne 11. března 2005,

s ohledem na společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Komise o rozvojové politice Evropské unie: „Evropský konsensus“ (Evropský konsensus o rozvoji) (6) a na Evropský konsensus o humanitární pomoci (7),

s ohledem na výroční zprávy Populačního fondu OSN (UNFPA) o stavu světové populace s názvem „Slib rovnosti: rovnost mezi ženami a muži, reprodukční zdraví a rozvojové cíle tisíciletí“ z roku 2005 a „Cesta za nadějí: ženy a mezinárodní migrace“ z roku 2006,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI)) (8),

s ohledem na Protokol o právech žen v Africe připojený k Africké listině lidských a občanských práv, známý též jako „Maputský protokol“, který vstoupil v platnost dne 25. listopadu 2005, a na akční plán z Maputa pro uskutečňování kontinentálního politického rámce v oblasti pohlavního a reprodukčního zdraví a práv na období let 2007–2010, který byl přijat na zvláštním zasedání konference ministrů zdravotnictví Africké unie v září roku 2006,

s ohledem na Mezinárodní konferenci OSN o populaci a rozvoji (ICPD), která se v září roku 1994 konala v Káhiře, na konečný akční program přijatý v Káhiře a na následující závěrečné dokumenty přijaté v roce 1999 při příležitosti zvláštního zasedání Valného shromáždění OSN o dalších opatřeních k provedení akčního programu ICPD (ICPD+5),

s ohledem na bruselský akční rámec a doporučení o zdraví pro udržitelný rozvoj, které bylo přijato na 1. zasedání ministrů zdravotnictví africké, karibské a tichomořské skupiny zemí (AKT) v Bruselu v říjnu roku 2007,

s ohledem na Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, který vstoupil v platnost dne 3. ledna 1976, a zejména na článek 12 tohoto paktu,

s ohledem na obecnou poznámku č. 14 Výboru OSN pro hospodářská, sociální a kulturní práva k článku 12 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech – právo na požívání nejvyšší dosažitelné úrovně zdraví,

s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen ze dne 3. září 1981,

s ohledem na čl. 103 odst. 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že zdraví matek (rozvojový cíl tisíciletí č. 5) je oblastí, která v rámci plnění rozvojových cílů tisíciletí vykazuje nejmenší pokrok, a proto nebude s největší pravděpodobností do roku 2015 splněn, a to zejména v subsaharské Africe a jižní Asii,

B.

vzhledem k tomu, že každoročně během těhotenství nebo při porodu umírá více než půl milionu žen a že k 99 % těchto úmrtí dochází v rozvojových zemích; vzhledem k tomu, že se tato úmrtnost v subsaharské Africe za posledních 20 let takřka nezměnila, neboť roční míra úmrtnosti byla v této oblasti snížena o pouhých 0, 1 %, a místní ženy jsou tak vystaveny celoživotnímu riziku úmrtí v průběhu těhotenství a při porodu v poměru jedna ku šestnácti; vzhledem k tomu, že mateřská úmrtnost je nejdramatičtějším ukazatelem celosvětové nerovnosti v oblasti zdraví,

C.

vzhledem k tomu, že praxe a průzkum v oblasti mateřské úmrtnosti odhaluje, že kromě geografické nerovnosti závisí rozdíly v míře mateřské úmrtnosti na finanční situaci, rase a etnické příslušnosti, bydlišti ve městě či na venkově, úrovni gramotnosti a dokonce jazykovém nebo náboženském rozdělení v rámci zemí, včetně průmyslově vyspělých zemí, kde tento rozdíl představuje největší rozpor ve statistikách zdraví obyvatelstva,

D.

vzhledem k tomu, že skupina G8 odsouhlasila balíček opatření v oblasti zdravotnictví, která v Africe pomohou přijmout a vyškolit 1, 5 milionu zdravotníků a 80 % matkám tak při porodu zajistí odbornou asistenci; vzhledem k tomu, že součástí balíčku je i závazek zvýšit v 36 afrických zemí s kritickým nedostatkem zdravotníků jejich počet tak, aby na 1 000 lidí připadalo 2, 3 pracovníka; vzhledem k tomu, že se však nehovoří o vyčlenění 10 miliard USD, což je podle aktivistů z řad občanské společnosti každoročně nezbytná částka k záchraně životů šesti milionů matek a dětí,

E.

vzhledem k tomu, že mateřská úmrtnost a nemocnost představuje naléhavý celosvětový problém: podle odhadů zemře každý rok během porodu přibližně 536 000 žen, přičemž každá dvacátá žena navíc prodělá vážné komplikace, od chronických infekcí až po zranění vedoucí ke zdravotnímu postižení, jako je porodní píštěl, či k celoživotnímu postižení,

F.

vzhledem k tomu, že ženy umírají během těhotenství a při porodu ze zjevných důvodů – příčiny mateřské úmrtnosti jsou zřejmé a známé stejně jako opatření, která by tomu mohla zabránit,

G.

vzhledem k tomu, že příčiny mateřské úmrtnosti by mohly být odstraněny poskytováním bezpečné péče matkám, dostupností účinné antikoncepce a zákonným bezpečným prováděním umělého přerušení těhotenství,

H.

vzhledem k tomu, že mateřské úmrtnosti lze zabránit zlepšením přístupu k metodám plánování rodičovství a přijetím těchto metod, zpřístupněním bezpečné a kvalitní péče o matky a poskytováním této péče zejména v průběhu těhotenství a při porodu, poskytováním pohotovostní porodnické péče a poporodní péče a zlepšováním zdraví a výživy žen a jejich postavení ve společnosti,

I.

vzhledem k tomu, že tento preventivní přístup má mimo jiné za cíl naučit ženy a zdravotní pracovníky rozpoznávat komplikace v těhotenství a při porodu a nabádat ženy k vyhledání potřebné péče, vybudovat síť odpovídajících zdravotnických zařízení, k nimž se bude možné dostat během přiměřené doby v závislosti na místní infrastruktuře a dopravě, a zajistit, aby v těchto nedalekých zdravotnických zařízeních poskytoval potřebnou péči školený personál, aby tato zařízení byla účinně řízena a zásobována elektřinou, vodou a lékařským materiálem a aby byla dostupná i na venkově,

J.

vzhledem k tomu, že úmrtí matek, kterým lze zabránit, představují porušení práva žen a dívek na život stanovená v četných mezinárodních závazcích v oblasti lidských práv, včetně Všeobecné deklarace lidských práv OSN, a že příčiny mateřské úmrtnosti a nemocnosti mohou zahrnovat také porušování jiných lidských práv, včetně práva na požívání nejvyšší dosažitelné úrovně fyzického a duševního zdraví a práva na nediskriminační přístup k základní zdravotní péči,

K.

vzhledem k tomu, že právo na sebeurčení v souvislosti se sexuálním životem a reprodukcí zahrnuje právo dobrovolně uzavřít sňatek, založit rodinu a navázat sexuální vztah a právo na ochranu před sexuálním násilím a nátlakem,

L.

vzhledem k tomu, že podle práva je povinností jednotlivých vlád poskytovat služby zdravotní péče či pověřit jejich poskytováním jiné subjekty, a vzhledem k tomu, že i vlády s omezenými prostředky mohou okamžitě přijmout opatření, která budou mít příznivý vliv na zdraví matek,

M.

vzhledem k tomu, že za mateřskou úmrtností a poškozením zdraví v souvislosti s porodem nelze zřejmě spatřovat praktické či strukturální nedostatky, ale spíše nedostatky symptomatické povahy v důsledku nedocenění a nízkého postavení žen, jež jsou ve společnosti všeobecně znevýhodňovány, a při zvážení toho, že v zemích se srovnatelnou úrovní hospodářského rozvoje platí, že čím vyšší postavení je ženám přiznáváno, tím nižší je výskyt případů mateřské úmrtnosti,

N.

vzhledem k tomu, že ženy jsou v době těhotenství a porodu obzvláště zranitelné kvůli různým formám diskriminace, mezi něž patří nerovné postavení žen a mužů v domácnosti, místní zvyklosti poškozující zdraví žen, násilí páchané na ženách, nedostatek možností rozhodovat o svém reprodukčním zdraví a prosadit svá práva, odmítání novorozeňat ženského pohlaví a stereotypní chápání primární úlohy ženy jako matky a pečovatelky; vzhledem k tomu, že všechny členské státy EU ratifikovaly Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen,

O.

vzhledem k tomu, že Valné shromáždění OSN přijalo „univerzální přístup k reprodukčnímu zdraví do roku 2015“ jako jeden z dílčích cílů na seznam rozvojových cílů tisíciletí, a to v rámci rozvojového cíle tisíciletí č. 5, s cílem snížit úmrtnost matek,

P.

vzhledem k tomu, že mezinárodní společenství přislíbilo v průběhu Mezinárodní konference o populaci a rozvoji nové zdroje, přičemž „reprodukčnímu zdraví“ (včetně služeb v oblasti plánovaného rodičovství a zdraví matek) přiznalo v rámci úsilí o mezinárodní rozvoj ústřední postavení;

Q.

vzhledem k tomu, že místo zvýšení finanční podpory je nyní celková dotace na plánované rodičovství mnohem nižší než v roce 1994, kdy ze 723 milionů USD v roce 1995 klesla na 442 milionů USD v roce 2004 v absolutních hodnotách dolaru,

R.

vzhledem k tomu, že v zájmu důsledného plnění rozvojového cíle tisíciletí č. 5 EU pravidelně přijímá závazky – naposledy ve výše zmíněném Akčním programu EU pro rozvojové cíle tisíciletí,

S.

vzhledem k tomu, že navzdory závažnosti tohoto problému a porušování lidských práv zůstávají služby v oblasti péče o zdraví matky na okraji programu mezinárodního společenství, které se zaměřuje na intervence vůči konkrétním onemocněním, což odsunulo problematiku mateřské úmrtnosti do pozadí, a vzhledem k tomu, že vysoký výskyt případů HIV přispívá ke stagnaci a zaostávání vývoje směřujícího k snížení výskytu případů mateřské úmrtnosti a nemocnosti,

1.

vyjadřuje velké znepokojení nad tím, že mateřská úmrtnost (v rámci rozvojového cíle tisíciletí č. 5) je jediným z těchto cílů, u kterého nejenže nebyl od roku 2000 zaznamenán žádný pokrok, a to zejména v subsaharské Africe a jižní Asii, ale současné údaje se dokonce shodují s počtem případů zaznamenaným před 20 lety;

2.

konstatuje, že ke zlepšování zdraví matek (rozvojový cíl tisíciletí č. 5), přispívá kromě vzdělávání výrazně také posílení pravomocí žen;

3.

vyzývá Radu a Komisi, aby před zasedáním OSN na vysoké úrovni, kde se budou projednávat rozvojové cíle tisíciletí, učinila prioritou opatření, která povedou ke splnění rozvojového cíle tisíciletí č. 5;

4.

vyzývá Radu a Komisi, aby snížily rozdíly v počtu výskytů mateřské úmrtnosti mezi průmyslovými a rozvojovými zeměmi tím, že zvýší investice a přijmou opatření zaměřená na zlepšení lidských zdrojů ve zdravotnictví, dále zvýší finanční prostředky a přijmou ambicióznější závazky s cílem posílit systémy zdravotnictví a základní zdravotnickou infrastrukturu a vyčlení prostředky na sledování a dohled, poskytování základní veřejné zdravotní péče, opatření na úrovni komunit a další nezbytná podpůrná opatření;

5.

vyzývá Radu a Komisi, aby zvýšily úsilí v boji za předcházení mateřské úmrtnosti a nemocnosti tím, že budou rozvíjet, provádět a pravidelně hodnotit „plány činnosti“ a akční plány zmírňování celosvětového problému mateřské úmrtnosti a nemocnosti, které zaujmou systematický přístup založený na rovnosti a uznávání lidských práv, jenž bude vhodně podpořen a usnadněn silnými institucionálními mechanismy a finanční podporou;

6.

vyzývá Radu a Komisi, aby rozšířily opatření týkající se zdravotních služeb pro matky v rámci primární zdravotní péče, jež budou založena na přijímání informovaných rozhodnutí, vzdělávání v oblasti bezpečného mateřství, odborné a účinné prenatální péči, programech o výživě matek, náležité porodní asistenci, která omezí příliš četné porody císařským řezem a poskytne první pomoc při porodních komplikacích, a dále na poradenských službách pro komplikace v těhotenství, při porodu a potratu, na poporodní péči a plánovaném rodičovství;

7.

vyzývá Radu a Komisi, aby podporovala přístup všech žen k informacím o pohlavním a reprodukčním zdraví a příslušné zdravotní péči;

8.

vyzývá Radu a Komisi, aby přijaly a rozvíjely již zavedené ukazatele a kritéria pro snížení mateřské úmrtnosti (včetně dotací z veřejné rozvojové pomoci) a aby zavedly mechanismy dohledu a odpovědnosti, jež by umožnily neustálé zlepšování stávajících politik a programů;

9.

vyzývá Radu a Komisi, aby zaručily, že služby reprodukční zdravotní péče budou finančně dostupné, přístupné a kvalitní, a aby politikám a programům v oblasti mateřské úmrtnosti věnovaly maximální dostupné zdroje;

10.

vyzývá Radu a Komisi, aby zajistily shromáždění spolehlivých a aktuálních údajů, které by byly k dispozici při provádění opatření zaměřených na snižování mateřské úmrtnosti a nemocnosti;

11.

vyzývá Radu a Komisi, aby zajistily školení, vytvoření kapacit a infrastruktury pro dostatečný počet odborných porodních asistentů, a tím i jejich dostupnost pro všechny těhotné ženy a dívky, a aby zajistily, že plány činnosti a vnitrostátní akční plány tento cíl zohlední;

12.

vyzývá k posílení vnitrostátních zdravotních programů zaměřených na testy HIV před těhotenstvím a v jeho průběhu, antiretrovirální léčbu těhotných žen, jež jsou HIV pozitivní, a opatření k prevenci HIV, jako jsou např. informační kampaně a osvěta;

13.

naléhavě vyzývá EU, aby i nadále stála v čele úsilí o prosazování práva na pohlavní a reprodukční zdraví tím, že zachová stávající úroveň financování pro provádění akčního programu Mezinárodní konference o populaci a rozvoji, a lituje, že v subsaharské Africe je nejvyšší úmrtnost matek, nejnižší míra používání antikoncepce na světě (19 %) a že 30 % všech úmrtí matek v Africe je způsobeno neodborně prováděnými potraty;

14.

je přesvědčen, že v zájmu dosažení rozvojových cílů tisíciletí, pokud jde o všeobecný přístup k službám reprodukčního zdraví do roku 2015, musí být zvýšeny finanční prostředky EU, jinak budou v důsledku těhotenství a s ním spojených zdravotních potíží umírat další ženy;

15.

vyzývá Radu a Komisi, aby vypracovaly programy a politiky zaměřené na základní faktory zdraví, jež jsou klíčové pro předcházení mateřské úmrtnosti, jako jsou např. účast na rozhodovacích postupech týkajících se zdraví, poskytování informací o pohlavním a reprodukčním zdraví, gramotnost, výživa, nediskriminace a společenské normy pro rovnost mužů a žen;

16.

vyzývá Radu a Komisi, aby navázaly na pokrok při snižování úmrtnosti matek a aktivně se účastnily celosvětových fór, např. fóra „Countdown to 2015“, v jejichž rámci jsou předávány osvědčené postupy pro příslušné programy a politiky a na nichž mohou podpořit další úsilí o zlepšení situace v této oblasti;

17.

naléhavě vyzývá členské státy, aby dodržovaly finanční závazky, které přijaly v zájmu splnění rozvojových cílů tisíciletí, včetně cíle č. 5, a vyzývá předsednictví Rady, aby se ujalo iniciativy a svým příkladem zajistilo dostatečné a předvídatelné financování a znásobení úsilí o záchranu lidských životů;

18.

připomíná, že se členské státy zavázaly dosáhnout do roku 2015 toho, aby bylo na oficiální rozvojovou pomoc vynakládáno 0, 7 % hrubého národního důchodu (HND), a vyzývá členské státy, jež se od tohoto cíle odchýlily, aby se v tomto ohledu více angažovaly;

19.

vyzývá země, které dosud nezavedly zákaz škodlivých praktik a tradic, jako je mrzačení ženských pohlavních orgánů, aby tak učinily a aby podporovaly příslušné informační kampaně;

20.

žádá Komisi, aby zajistila, aby se smlouvy týkající se rozvojových cílů tisíciletí soustředily hlavně na oblast zdravotnictví a školství;

21.

vyjadřuje politování nad tím, že církve usilují o zákaz antikoncepce, neboť používání kondomů má zásadní význam pro prevenci nemocí a nechtěných těhotenství;

22.

odsuzuje „globální roubíkové pravidlo“ uplatňované USA, které znemožňuje zahraničním nevládním organizacím, jež na plánované rodičovství čerpají finanční podporu z fondů USAID (Agentury USA pro mezinárodní rozvoj), používat vlastní finanční prostředky, které získají ze zdrojů mimo USA, na zákonné umělé přerušení těhotenství, zdravotní poradenství a doporučení uměle přerušit těhotenství;

23.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi OSN, meziparlamentní unii a Výboru pro rozvojovou pomoc OECD.


(1)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0103.

(2)  Úř. věst. C 33 E, 9.2.2006, s. 311.

(3)  Úř. věst. C 146 E, 12.6.2008, s. 232.

(4)  Úř. věst. C 280 E, 18.11.2006, s. 475.

(5)  Přijaté texty, P6_TA(2007)0483.

(6)  Úř. věst. C 46, 24.2.2006, s. 1.

(7)  Úř. věst. C 25, 30.1.2008, s. 1.

(8)  Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 41.


4.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 295/67


Čtvrtek 4. září 2008
Obchod se službami

P6_TA(2008)0407

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. září 2008 o obchodu se službami (2008/2004(INI))

2009/C 295 E/17

Evropský parlament,

s ohledem na Všeobecnou dohodu o obchodu službami (GATS), která vstoupila v platnost v lednu roku 1995,

s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem „Globální Evropa: konkurenceschopnost na světovém trhu. Příspěvek ke strategii EU pro růst a zaměstnanost“ (KOM(2006)0567),

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem „Evropa ve světě: posílené partnerství v zájmu lepšího přístupu na trh pro evropské vývozce“ (KOM(2007)0183),

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady o podpisu a prozatímním provádění dohody o hospodářském partnerství mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a státy CARIFORUM na straně druhé (KOM(2008)0155),

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady o uzavření dohody o hospodářském partnerství mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a státy CARIFORUM na straně druhé (KOM(2008)0156),

s ohledem své usnesení ze dne 22. května 2007 o globální Evropě v souvislosti s vnějšími aspekty konkurenceschopnosti (1),

s ohledem na své usnesení ze dne 19. února 2008 o strategii EU pro zajištění lepšího přístupu evropských společností na trh (2),

s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2007 o obchodních a hospodářských vztazích s Koreou (3),

s ohledem na své usnesení ze dne 8. května 2008 o obchodních a hospodářských vztazích se Sdružením národů jihovýchodní Asie (ASEAN) (4),

s ohledem na své usnesení ze dne 4. dubna 2006 o hodnocení jednacího kola z Dohá po konání ministerské konference WTO v Hongkongu (5),

s ohledem na své usnesení ze dne 12. října 2006 o hospodářských a obchodních vztazích mezi EU a unií Mercosur za účelem uzavření meziregionální dohody o partnerství (6),

s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2006 o transatlantických hospodářských vztazích mezi EU a USA (7),

s ohledem na své usnesení ze dne 13. října 2005 o perspektivách obchodních vztahů mezi EU a Čínou (8),

s ohledem na své usnesení ze dne 28. září 2006 o hospodářských a obchodních vztazích EU s Indií (9),

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanoviska Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A6-0283/2008),

A.

vzhledem k tomu, že EU je nejkonkurenceschopnější ekonomikou v oblasti obchodu se službami; vzhledem k tomu, že EU je s. 28 % podílem na celkovém světovém vývozu největším vývozcem a poskytovatelem služeb na světě, a má proto značný zájem na tom, aby se otevřely nové trhy zboží, služeb a investic,

B.

vzhledem k tomu, že v roce 2007 tvořilo odvětví služeb více než 75 % celkového HDP zemí EU25, vzhledem k tomu, že v Severní Americe tvořily služby ve stejném roce přibližně 78 %, v Africe 52 % a v Asii 60 % HDP;

C.

vzhledem k tomu, že obchod se službami tvoří v současnosti 25 % světového obchodu, avšak v tomto odvětví hospodářství existuje obrovský potenciál ke zvyšování tohoto podílu a dalšímu vytváření nových pracovních míst, vzhledem k tomu, že v tomto odvětví existuje obrovský potenciál a že v něm vzniká více pracovních míst než v ostatních hospodářských odvětvích,

D.

vzhledem k tomu, že rozvoj kvalitní zaměstnanosti jde ruku v ruce s růstem počtu pracovních míst; konstatuje, že právě v odvětví služeb vzniká nejvíce částečných pracovních úvazků a že je nutné, aby byla při rozvoji tohoto hospodářského odvětví zohledňována doporučení Mezinárodní organizace práce (MOP),

E.

vzhledem k tomu, že nejúčinnějším rámcem pro dosažení spravedlivého a poctivého obchodu se zbožím a službami na celosvětové úrovni, jenž je založen na stanovení vhodných pravidel a zajištění jejich dodržování, zůstává systém mnohostranného obchodu, který probíhá v rámci Světové obchodní organizace (WTO); vzhledem k tomu, že úloha WTO s ohledem na Všeobecnou dohodu o obchodu službami (GATS) musí zohledňovat odlišnou povahu odvětví služeb, které dost dobře neumožňuje kvantitativně měřit stupeň liberalizace nebo zbývající překážky obchodu,

F.

vzhledem k tomu, že mnohostranným rámcem pro regulaci obchodu se službami je a musí být dohoda GATS; vzhledem k tomu, že tato dohoda nezakazuje státům, a zejména EU, aby sjednávaly dvoustranné dohody, které mají rozsáhlejší listiny specifických závazků, avšak zároveň je třeba zohlednit skutečnost, že by tyto dvoustranné dohody mohly mít negativní dopad na pokrok a význam mnohostranného rámce,

G.

vzhledem k tomu, že efektivní infrastruktura služeb je předpokladem hospodářského úspěchu; vzhledem k tomu, že přístup ke službám světové kvality pomáhá vývozcům a výrobcům zboží a služeb z rozvojových zemí využívat svých konkurenčních výhod; vzhledem k tomu, že řadě rozvojových zemí se na základě zahraničních investic a znalostí také podařilo získat významnější postavení na mezinárodních trzích se službami; vzhledem k tomu, že liberalizace služeb se tak stala klíčovým prvkem mnoha rozvojových strategií,

H.

vzhledem k tomu, že omezování obchodu a překážky, které vznikají až za hranicemi, nejen že narušují obchod se zbožím, ale také významně ovlivňují obchod se službami a zadávání veřejných zakázek,

I.

vzhledem k tomu, že při otevírání trhu se službami by mělo být jasně rozlišováno mezi průmyslovými zeměmi a rozvojovými zeměmi a mezi jednotlivými rozvojovými zeměmi s cílem zohlednit jejich různý stupeň vývoje,

J.

vzhledem k tomu, že by některé rozvojové země, a zejména nejméně rozvinuté země, měly posílit své řízení a správu a vytvořit účinné struktury a infrastruktury pro pozdvihnutí obchodu a rozšíření trhu se službami,

K.

vzhledem k tomu, že je důležité, aby měl Parlament včas přístup ke znění jednotlivých pověření k jednání udělených Komisi,

Obecné poznámky

1.

konstatuje, že mezinárodní obchod usilující o rozvoj a o snižování chudoby musí také přispět k sociálnímu pokroku a kvalitní zaměstnanosti, že pravidla obchodování musí být v souladu se sociálními normami MOP, a že opatření k boji proti zneužívání na pracovišti v jakékoli podobě (zejména zákaz nucené práce a dětské práce), stejně jako respektování svobody odborového sdružování jsou předpokladem vyváženého obchodu v zájmu všech; znovu připomíná nutnost zabývat se vzájemnými vztahy mezi obchodem a sociálními otázkami;

2.

poukazuje na vysokou úroveň vnější konkurenceschopnosti poskytovatelů služeb z EU; vyzývá Komisi, aby v rámci obchodních jednání usilovala o progresivní i reciproční otevření přístupu na trh se službami a o politiku větší transparentnosti a předvídatelnosti pravidel a předpisů, doplněnou přísnými pravidly a sankcemi pro boj proti korupci a monopolům, s cílem zajistit občanům a podnikatelům obou smluvních stran přístup k širšímu okruhu služeb;

3.

plně uznává stávající rozlišování mezi službami různé povahy, zejména potřebu rozlišovat mezi komerčními a nekomerčními službami; zdůrazňuje, že je nutné v souvislosti s otevřením trhu se službami obecného zájmu zavést diferencovaný přístup;

4.

připomíná, že Komise musí při sjednávání listin závazků zohledňovat zájmy jednotlivých členských států a rozvojových zemí, stejně jako hospodářské nerovnosti mezi kategoriemi občanů;

5.

zastává názor, že účinně fungující vnitřní trh se službami je důležitý pro konkurenceschopnost podniků EU v celosvětovém měřítku; zdůrazňuje, že v tomto směru hraje důležitou roli včasné a správné provedení a uplatňování právních předpisů Společenství včetně směrnice 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu (10);

6.

poukazuje na skutečnost, že odvětví služeb může nabídnout mnohá řešení problémů v oblasti životního prostředí, a domnívá se, že tato řešení představují jeden z klíčových aspektů přidané hodnoty vývozu know-how z EU; zdůrazňuje, že je důležité zohlednit význam odvětví služeb při vytváření politiky udržitelného rozvoje;

7.

vítá skutečnost, že Komise klade důraz na zajištění toho, aby pozitivní dopady globalizace pocítili spotřebitelé; zdůrazňuje, že ve spojení s vysokou mírou ochrany spotřebitele je spravedlivá hospodářská soutěž v oblasti služeb nezbytným předpokladem toho, aby měli spotřebitelé prospěch z liberalizovaného trhu EU;

8.

je přesvědčen, že služby hrají významnou úlohu v každém hospodářství, a domnívá se, že větší otevření přístupu na trh se službami, při kterém budou zohledněny různé hospodářské okolnosti, je proto důležité nejen pro rozvinuté země, ale také pro země rozvojové;

9.

zdůrazňuje, že požaduje-li Evropská unie deregulaci a liberalizaci služeb, je zapotřebí, aby zohlednila rozdílný stupeň rozvoje, a podtrhuje proto, že EU nemůže ani by neměla vnucovat ostatním zemím jeden univerzální model;

10.

domnívá se, že pro zajištění pozitivních výsledků musí být každá liberalizace nového odvětví služeb, zejména v rozvojových zemích: doprovázena novou regulací a mechanismy pro kontrolu a provádění, které umožní omezit negativní účinky na obyvatelstvo a životní prostředí, stejně jako zneužívání dominantního postavení nebo koncentrace, musí být zaváděna postupně a s podporou nezbytných doprovodných opatření;

11.

je si vědom skutečnosti, že by nově navrhovaná pravidla pro vnitrostátní regulaci byla vložena v podobě přílohy k dohodě GATS, což by vyžadovalo změnu dohody; žádá Komisi, aby Parlament informovala o postupech pracovní skupiny GATS pro vnitrostátní regulaci a aby jakékoli rozhodnutí o změně dohody GATS předložila Parlamentu postupem spolurozhodování;

12.

uznává svrchovanost států, a tedy jejich právo regulovat všechny oblasti služeb, zejména oblast veřejných služeb, bez ohledu na skutečnost, zda byly v rámci dohody GATS přijaty určité závazky, a to za předpokladu, že je tato regulace prováděna v souladu s článkem VI dohody GATS, který vnitrostátní regulaci upravuje; domnívá se, že trhy se službami potřebují pro své efektivní fungování jasná a právně jednoznačná pravidla;

13.

poznamenává, že lepší efektivita, které by mohlo být dosaženo otevřením trhů konkurenci mezi poskytovateli služeb, pokud by bylo doprovázeno regulačními opatřeními na vnitrostátní úrovni, by mohla umožnit méně rozvinutým zemím zajišťovat pro své občany větší rozsah služeb; zdůrazňuje význam všeobecně dostupných a udržitelných služeb vysoké kvality za přijatelné ceny;

14.

podtrhuje, že je zapotřebí stanovit pravidla a normy, kterými se liberalizace bude řídit; vybízí k odpovídajícímu a objektivnímu dodržování norem v oblasti ochrany životního prostředí a kvality, aniž by tím byly vytvářeny zbytečné překážky pro obchod;

15.

vítá skutečnost, že Komise zpřístupnila veřejnosti soubor nabídek, které Společenství činí v rámci stávajících jednání na základě dohody GATS; domnívá se však, že by měla aktuální vývoj podrobněji projednávat s Parlamentem a příslušnými parlamentními výbory;

16.

poukazuje na to, že obchod se službami je ve velké míře předáváním odborných znalostí mezi zeměmi, a že je proto volný obchod v oblasti služeb významnou součástí jakékoli rozvojové strategie, neboť umožňuje rozsáhlý, rychlý a účinný převod know-how;

17.

uznává, že k určitým problémům ohledně poctivosti a transparentnosti při poskytování služeb v některých rozvojových zemích dochází často za spoluúčasti podniků z rozvinutých zemí;

18.

požaduje, aby Komise předložila podrobný přehled odvětví specifických služeb, jako jsou služby v oblasti softwaru, filmu, logistiky a finanční služby, které hrají zásadní úlohu v některých rozvojových zemích a které jsou poskytovány a šířeny celosvětově; dále požaduje, aby Komise provedla podrobný rozbor dopadů výše uvedeného na evropský trh se službami;

19.

požaduje, aby Komise předložila podrobný přehled služeb získávání významných údajů („data mining“), které jsou poskytovány na celosvětové úrovni; dále požaduje, aby Komise předložila podrobné informace o umístění, provozovatelích, rozsahu a kvalitě služeb v této oblasti;

Kolo jednání o rozvoji z Dohá a dohoda GATS

20.

připomíná článek XIX dohody GATS, který stanoví, že členové zahájí nejpozději do pěti let od data vstupu dohody o WTO v platnost pravidelně se opakující kola jednání s cílem postupně dosáhnout vyšší míry liberalizace; připomíná, že taková jednání probíhají podle zásady jednotného závazku, a proto musí být vyvážená se zájmy navrženými v jiných oblastech jednání;

21.

připomíná, že zásady zakotvené v dohodě GATS nezakazují privatizaci ani deregulaci; podtrhuje proto, že každý stát může liberalizovat jakékoli odvětví služeb; zdůrazňuje, že vázané závazky každého člena WTO v oblasti obchodu se službami jsou uvedeny v listinách specifických závazků přijatých podle dohody GATS a že každý člen může otevřít svůj trh nad rámec těchto svých závazků za předpokladu, že dodrží doložku nejvyšších výhod či ustanovení článku V v příloze II dohody GATS;

22.

připomíná, že kolo jednání o rozvoji z Dohá musí být zaměřeno na rozvoj, a že tedy jednání o obchodu se službami musí sloužit jednak zájmům EU a jednak přispět k hospodářskému rozvoji nejchudších zemí;

23.

zdůrazňuje nutnost ponechat rozvojovým zemím politický prostor, pokud jde o míru vzájemnosti při otevírání obchodu, tedy umožnit jim samostatně rozhodovat o hloubce a tempu liberalizace;

24.

bere na vědomí žádost o zlepšení nabídek v kategorii 4, kterou adresovaly rozvojové země především EU a USA; domnívá se, že je nezbytné nalézt správnou rovnováhu, která by uspokojila obě strany; vyzývá Komisi, aby jej informovala o veškerých změnách v porovnání s původními požadavky;

Dvoustranné a regionální dohody

25.

vyzývá k tomu, aby byly ve dvoustranných a regionálních obchodních dohodách, o jejichž uzavření se v současné době jedná, přijaty jednoznačné a ambiciózní závazky; zdůrazňuje význam začlenění ustanovení o lidských právech a sociálních norem do těchto obchodních dohod;

26.

bere na vědomí výsledky dosažené ve vztahu k dohodě o hospodářském partnerství s Karibským fórem států AKT (CARIFORUM); je přesvědčen, že obchod se službami je nástrojem rozvoje, pokud jsou zavedena důsledná a transparentní vnitrostátní pravidla, která poskytování služeb upravují; požaduje, aby byly pro všechny zajištěny všeobecné, dostupné a udržitelné služby vysoké kvality za přijatelné ceny;

27.

bere na vědomí, že kapitola o investicích dohody o hospodářském partnerství s Karibským fórem států AKT CARIFORUM zaručuje zahraničním investorům jejich očekávaný přínos jako výsledek závazků, které podle této dohody přijali;

28.

podporuje konkrétně ujednání o kategorii 4 obsažená v dohodě EU-CARIFORUM; domnívá se, že tak lze zamezit odlivu mozků;

29.

domnívá se s ohledem na jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a sdružením ASEAN, že aspekty této dohody, které ovlivňují zadávání veřejných zakázek, investice a služby, by měly zohledňovat rozdílný stupeň rozvoje členů sdružení ASEAN a respektovat právo všech účastníků na regulaci veřejných služeb, zejména těch, které se týkají zajišťování základních potřeb, což by však nemělo bránit tomu, aby tam, kde stát není schopen služby požadované občany poskytovat, vyplnily mezeru soukromé firmy;

30.

v souvislosti s jednáním o dohodě o volném obchodu mezi EU a Koreou si je vědom toho, že se zahraniční společnosti potýkají s obtížemi při přístupu na korejský trh se službami, včetně odvětví bankovnictví, pojišťovnictví, telekomunikací, zpravodajských agentur a právního poradenství; naléhá na Komisi, aby při řešení tohoto problému v rámci jednání o dohodě o volném obchodu zohlednila obavy rostoucí také v EU, týkající se ke krizi náchylných účinků bankovnictví a pojišťovnictví, jejichž rychlá liberalizace nebyla doprovázena důslednou a transparentní vnitrostátní regulací;

31.

s ohledem na jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a Indií zdůrazňuje význam partnerství EU s Indií a potřebu dosáhnout ambiciózní dohody se zásadními a rozsáhlými závazky a s co nejmenším omezením přístupu na indický trh pro všechny formy dodávek; zdůrazňuje, že by liberalizace obchodu se službami měla dosáhnout nejméně 90 %, a to jak v pokrytí odvětví, tak v objemu obchodu, což je v souladu s článkem V dohody GATS; zdůrazňuje, že omezení jsou zvláště naléhavá, pokud jde o finanční služby, cenné papíry, účetnictví, telekomunikace, distribuci, poštovní a kurýrní služby a právní služby;

32.

vyjadřuje znepokojení nad jednáním o dohodě o volném obchodu EU-Rada pro spolupráci v Golfském zálivu, pokud jde o míru transparentnosti a odpovědnosti v odvětví finančních služeb, a zejména v oblasti investic státních investičních fondů;

Otázky týkající se jednotlivých odvětví

33.

konstatuje, že žádný z členů WTO dosud nepřijal žádné závazky pro odvětví distribuce vody; zdůrazňuje, že pokud bude takový závazek přijat, nezbavuje to příslušný stát možnosti stanovit úroveň jakosti, bezpečnosti, cen nebo jiné cíle v rámci dané politiky podle svého uvážení, přičemž stejná pravidla by platila pro zahraniční i domácí dodavatele;

34.

zdůrazňuje význam kulturních služeb, jako je audiovizuální, hudební a vydavatelský průmysl, jak pro průmyslová odvětví EU, tak pro naše obchodní partnery; vyzývá Komisi, aby proto zajistila náležitou vyváženost obchodu s kulturními službami a respektování ochrany práv duševního vlastnictví;

35.

zdůrazňuje, že konkrétně cestovní ruch představuje významnou součást hospodářství řady rozvojových zemí; domnívá se proto, že má zásadní význam podpora ze strany EU prostřednictvím rozvojové spolupráce a technické pomoci;

36.

je přesvědčen, že na základě zavedených důsledných a transparentních vnitrostátních předpisů by opatrné a postupné otevření trhu s finančními službami v rozvojových zemích mohlo umožnit občanům a podnikatelům přístup k prostředkům pro vytváření pracovních míst a zmírňování chudoby v regionu, neboť by se již nemuseli spoléhat na státní monopol či instituce;

37.

zastává názor, že v zájmu zvýšení své vnější konkurenceschopnosti musí EU v rámci své obchodní politiky přijmout opatření, která by posílila bezpečnost elektronických transakcí a obchod a zlepšila ochranu údajů;

38.

konstatuje, že služby, zejména finanční, mají dopad na mnoho oblastí působnosti, a zdůrazňuje, že toto usnesení je zaměřeno na obchod se službami, tj. na dosažení přístupu na trhy dobrovolným otevíráním těchto trhů prostřednictvím vyjednávání založeného na předkládání požadavků a nabídek; navrhuje, aby byly oblasti, jako je finanční dohled, regulace a další otázky týkající se různých aspektů finančních služeb, projednávány v rámci vhodného fóra;

39.

rozhodně podporuje názor Komise, že přístup na trhy a volný obchod se službami jsou klíčovým prvkem lisabonské agendy pro růst a zaměstnanost; zdůrazňuje, že otevřené trhy, společně s vyváženým a regulovaným volným obchodem se službami, budou výhodné pro všechny zúčastněné země a regiony;

40.

konstatuje, že společnosti v EU jsou stále aktivnější na mezinárodní úrovni, že hybnou silou celosvětového hospodářského růstu jsou do značné míry třetí země a že by proto lepší přístup na trhy přispěl k posílení konkurenceschopnosti EU;

41.

domnívá se, že obchod se službami je nezbytným doplňkem obchodu se zbožím, ale že by tyto dvě oblasti měly být považovány za vzájemně oddělené;

42.

domnívá se, že se ekonomika služeb stala z kvantitativního hlediska nejvýznamnějším hospodářským odvětvím ekonomik OECD a že vzhledem k tomu, že služby zajišťují klíčové bezprostřední vstupy, zejména ve vzájemně stále propojenějším globalizovaném světě, zvýší intenzivnější obchod a lepší dostupnost služeb hospodářský růst a přispěje k rozšíření a rozvoji podnikání, čímž se zlepší výkon ostatních průmyslových odvětví;

43.

uznává, že v oblasti služeb představuje úsilí o přístup na trhy v rámci probíhajících jednání o rozvojovém programu WTO z Dohá náročný proces; vyzývá Komisi, aby usilovala o vyvážený soubor opatření s ambiciózní nabídkou v oblasti služeb, zejména finančních, v níž mají subjekty EU konkurenceschopné odborné znalosti a vysoký potenciál růstu; poznamenává, že je nutné dodržovat pravidla a normy, aby nevznikaly necelní překážky, které mohou být v oblasti služeb citlivé;

44.

vyzývá Komisi, aby při obchodních jednáních plně zohledňovala existenci služeb obecného zájmu a možný dopad otevření trhů na jejich organizaci;

45.

poznamenává, že pokud jde o finanční služby, má EU jeden z nejotevřenějších trhů na světě, avšak zdůrazňuje, že EU musí při jednáních, jež se týkají obchodu se službami, postupovat ofenzivněji a vyváženěji a podpořit zásady otevřenosti, rozvoje a reciprocity;

46.

zdůrazňuje, že je důležité, aby orgány finančních služeb držely krok se všemi aspekty vývoje na evropském i celosvětovém trhu finančních služeb; vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily evropské regulační rámce a zintenzivnily dialog o regulaci mezi EU a jejími obchodními partnery s cílem omezit překážky, které obchodu stojí v cestě;

47.

vyzývá Komisi, aby se zabývala „offshorovými“ praktikami třetích zemí, jež oboustranně přínosné otevírání trhů ohrožují;

48.

vyzývá členské státy, aby se společně s Komisí zasazovaly o integrovanější a soudržnější obchodní politiku, především v oblasti investic; poukazuje na to, že členské státy by neměly zveličovat rizika zahraničních investic, ale usilovat o účinnou otevřenost svých ekonomik a o společný přístup v rámci státních investičních fondů; bere na vědomí nutnost vyhodnotit otázky, jako je zabezpečení dodávek, především pokud jde o zahraniční investice státem vlastněných subjektů do energetiky; připomíná, že takové hodnocení nelze použít jako ochranářské opatření;

49.

upozorňuje Komisi, že vzhledem k absenci reciprocity v dohodě WTO o veřejných zakázkách existují možná rizika, pokud jde o dodržování pravidel hospodářské soutěže v EU;

50.

vyzývá Komisi, aby důsledněji bojovala proti padělání, zejména padělání prostřednictvím internetu, a to mimo jiné podporou lepší spolupráce vnitrostátních správních orgánů a posilováním prostředků sledování a vyhodnocování padělání; žádá dále Komisi, aby Parlamentu a Radě předložila návrh s cílem poskytnout Společenství a jeho členským státům kvalitativní a statistické údaje na evropské úrovni o padělání, zejména padělání prostřednictvím internetu;

51.

je zajedno s Komisí, pokud jde o její silnou podporu mnohostranných obchodních jednání, avšak poznamenává, že v oblasti obchodu se službami, zejména finančními, mohou být k dosažení přístupu na trhy vhodnější dohody o volném obchodu; domnívá se, že když mají být finalizovány plnohodnotné dohody o hospodářském partnerství se zeměmi AKT, mohly by zahrnovat nejen zboží, ale také služby, ale pouze pokud si to tyto země přejí;

52.

zdůrazňuje, že účinný přístup na trhy v oblasti finančních služeb vytváří lepší příležitosti pro hospodářskou soutěž, transparentnost a diverzifikaci; připomíná, že by účinný přístup na trhy mohl zejména v nových ekonomikách vést k výraznějšímu rozvoji místních finančních trhů, což by prospělo podnikům, které se zde chtějí usadit, a zajistit spotřebitelům širší výběr a kvalitnější výrobky;

53.

s vědomím nedostatečné finanční, správní a institucionální kapacity zemí AKT vyzývá Komisi, aby při vyjednávání a provádění obchodních dohod se zeměmi, které jsou považovány za daňové ráje, zajistila dodržování mezinárodně schválených norem pro regulaci a dohled na poli finančních služeb;

54.

domnívá se, že v rozvojových zemích je pro zapojení jednotlivců do základních hospodářských činností nezbytný především přístup k finančním službám (mikroúvěry, přístup k bankovním účtům a základním bankovním službám, hypotéky, leasing a faktoring, pojištění, penze a místní a mezinárodní převody), a žádá proto Komisi, aby přístup na trhy s finančními službami v rozvojových zemích více podporovala a aby vybízela ke zdravé obezřetné regulaci, k rozvoji konkurenčních trhů a vzdělávání v oblasti finančních služeb.

*

* *

55.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, vládám a parlamentům členských států, Světové obchodní organizaci a jejím členským zemím.


(1)  Úř. věst. C 102 E, 24.4.2008, s. 128.

(2)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0053.

(3)  Přijaté texty, P6_TA(2007)0629.

(4)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0195.

(5)  Úř. věst. C 293 E, 2.12.2006, s. 155.

(6)  Úř. věst. C 308 E, 16.12.2006, s. 182.

(7)  Úř. věst. C 298 E, 8.12.2006, s. 235.

(8)  Úř. věst. C 233 E, 28.9.2006, s. 103.

(9)  Úř. věst. C 306 E, 15.12.2006, s. 400.

(10)  Úř. věst. L 376, 29.12.2006, s. 36.


4.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 295/74


Čtvrtek 4. září 2008
Evropská přístavní politika

P6_TA(2008)0408

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. září 2008 o evropské přístavní politice (2008/2007(INI))

2009/C 295 E/18

Evropský parlament,

s ohledem na sdělení Komise o evropské přístavní politice (KOM(2007)0616),

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Směrem k budoucí námořní politice Unie: Evropská vize pro oceány a moře“ (KOM(2006)0275),

s ohledem na své usnesení ze dne 12. července 2007 o budoucí námořní politice Evropské unie: Evropská vize pro oceány a moře (1),

s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2008 o evropské politice udržitelné dopravy s přihlédnutím k evropským politikám v oblasti energetiky a ochrany životního prostředí (2),

s ohledem na směrnici Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků (3),

s ohledem na směrnici Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (4),

s ohledem na směrnici Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů (5),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (6),

s ohledem na čl. 299 odst. 2 Smlouvy o ES,

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanovisko Výboru pro regionální rozvoj (A6-0308/2008),

A.

vzhledem k tomu, že otázka přístupu na trh přístavních služeb byla předmětem diskuse v Parlamentu, která byla pro Komisi podnětem k tomu, aby přistoupila k rozsáhlým konzultacím se zúčastněnými stranami,

B.

vzhledem k tomu, že výše zmíněné sdělení Komise o evropské přístavní politice nepřichází s návrhem nových opatření, pokud jde o přístup na trh přístavních služeb,

C.

vzhledem k tomu, že díky mezinárodnímu rozměru tohoto odvětví je vhodné uplatňovat evropskou přístavní politiku, využívající komparativních geopolitických výhod, na úrovni Společenství,

D.

vzhledem k tomu, že přístavy mají význam nejen pro námořní, říční a kombinovanou dopravu v rámci Evropy, ale jsou také ekonomickými osami, zdrojem pracovních příležitostí a nástrojem k integraci obyvatelstva,

E.

vzhledem k tomu, že v souvislosti se svými cíli v oblasti zvyšování konkurenceschopnosti námořní dopravy a poskytování kvalitních moderních služeb by evropská přístavní politika měla podporovat tyto čtyři zásady: bezpečnost, rychlost služeb, nízké náklady a ohleduplnost k životnímu prostředí,

F.

vzhledem k tomu, že před evropskými přístavy stojí naléhavé úkoly, které bude třeba v budoucnu řešit, zejména v oblasti životního prostředí, globalizace, udržitelného rozvoje, zaměstnanosti a sociálních podmínek, zejména pokud jde o bezpečnost a celoživotní vzdělávání, financování, přístup na trh a správu, jakož i v oblasti opatření narušujících hospodářskou soutěž a diskriminačních opatření, která byla na relevantních zeměpisných trzích přijata zeměmi, jež nejsou členy EU,

G.

vzhledem k tomu, že nedostatek území, jež by mohla sloužit k rozvoji přístavů v Evropě, a jedinečnost a snadná ohrozitelnost přírodních stanovišť jsou dalšími doklady toho, jak je důležité, aby tvůrci právních předpisů zajistili rovnováhu a právní jednoznačnost, pokud jde o dodržování ekologických, hospodářských a sociálních povinností,

H.

vzhledem k tomu, že přístavní odvětví v Evropě je velmi různorodé a že v příštích letech má podle předpokladů dojít k jeho výraznému růstu,

I.

vzhledem k tomu, že rozšíření Panamského průplavu bude mít určitý dopad a pravděpodobně povede k posílení současné tendence stavět stále větší lodě,

J.

vzhledem k tomu, že pro přístavy je důležitá moderní infrastruktura a efektivní spojení s vnitrozemím a ostrovy,

1.

vítá výše zmíněné sdělení Komise o evropské přístavní politice;

2.

hodnotí kladně přístup Komise při přípravě tohoto sdělení, zejména provedení rozsáhlých konzultací;

3.

vítá, že se Komise zaměřuje na právně nevynutitelná opatření, jako např. zveřejňování pokynů a odstraňování administrativních překážek;

4.

zdůrazňuje zásadní význam přístavních služeb pro EU, a to z hlediska hospodářského, obchodního, sociálního, ekologického i strategického;

5.

domnívá se, že Komise hraje důležitou úlohu při zajišťování toho, aby byly všechny evropské přístavy schopny dosáhnout svého plného potenciálu;

6.

vítá záměr Komise zveřejnit pokyny k uplatňování právních předpisů Společenství na ochranu životního prostředí při rozvoji přístavů a jejich infrastruktury, jejichž hlavním cílem je ochrana mořského prostředí a okolí přístavů; naléhavě žádá Komisi, aby zveřejnila tyto pokyny do konce roku 2008;

7.

je toho názoru, že přístavy a příroda mohou existovat vedle sebe udržitelným způsobem, protože ničení přírody často způsobuje hospodářské škody v jiných odvětvích, jako je např. cestovní ruch, zemědělství a rybolov, a vyzývá proto komisaře pro dopravu, aby při tvorbě a prosazování právních předpisů EU a pokynů v oblasti evropských přístavů a životního prostředí úzce spolupracoval s komisařem pro životní prostředí;

8.

domnívá se, že cílem těchto pokynů by mělo být řešení právní nejistoty, která vyplývá z některých směrnic týkajících se životního prostředí, a měly by se tak skutečně zabývat environmentální politikou, přičemž by měla být zohledněna specifická situace, ve které se přístavy v Unii nacházejí;

9.

zdůrazňuje, že je třeba zapojit přístavní a místní orgány do sestavování plánů na řízení kvality vody v povodích řek a námořních přístavech v souladu se směrnicí 2000/60/ES;

10.

poukazuje na nutnost toho, aby orgány územní samosprávy vytvořením plánů řízení kvality ovzduší a v souladu s úmluvou Marpol a se směrnicí Rady 96/62/ES ze dne 27. září 1996 o posuzování a řízení kvality vnějšího ovzduší (7) podpořily úsilí o snížení emisí CO2, které do ovzduší vypouštějí plavidla a pozemní a letecká doprava;

11.

zdůrazňuje, že je nezbytné rozvíjet integrovanou evropskou politiku, která posílí konkurenceschopnost regionů a územní soudržnost a zohlední přitom sociální, environmentální, hospodářská a bezpečnostní hlediska na všech územích úrovních, a to zavedením partnerství mezi institucemi, odvětvími a jednotlivými územními jednotkami;

12.

všímá si, že Komise je znepokojena rozdělením dopravních toků v Evropě, a poukazuje na různorodost přístavního odvětví a nárůstu přístavů malé a střední velikosti v Evropě; mimoto se domnívá, že Komise by měla zohlednit hlavní změny, které se v mezinárodní námořní dopravě očekávají v důsledku technologického a hospodářského pokroku, rozšíření Panamského průplavu a větší velikosti a kapacity lodí, jelikož tyto změny budou mít bezpochyby na toto odvětví významný dopad;

13.

upozorňuje na územní rozměr rozvoje evropských přístavů, zejména na nezbytnost přeshraniční spolupráce a koordinace mezi sousedícími přístavními regiony; zdůrazňuje význam evropské politiky sousedství a regionální strategie pro Středozemní, Baltské a Černé moře; vítá návrh Komise na vytvoření soupisu míst se sníženou průchodností mezi přístavy EU a přístavy států, které s Unií sousedí;

14.

vyzývá Komisi, aby soustavně sledovala vývoj nových technologií a metod řízení, které jsou v mezinárodním měřítku používány v přístavech a lodní službě a v terminálech pro nákladní, osobní a pozemní dopravu, s cílem podporovat politiky a iniciativy k rozvoji přístavů Společenství a zvýšit jejich efektivitu a produktivitu v jejich vlastním zájmu i zájmu jejich uživatelů;

15.

domnívá se, že potřebné technologické změny, jež umožní mezilehlým přístavům zvládat zvýšený objem dopravy, budou představovat značnou finanční zátěž pro dané regiony; domnívá se, že tyto regiony by měly mít možnost využívat k tomuto účelu strukturální fondy, zejména pro financování nákupu moderního technického zařízení, pro vytvoření pracovních míst v inovačních oborech a pro obnovu městských území, které se uvolnily přesunem přístavních činností mimo město;

16.

domnívá se, že právní jistota právního rámce Společenství v oblasti námořní dopravy, který vychází z mezinárodního právního rámce, závisí na rychlosti schválení námořního balíčku Erika III;

17.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily spolupráci mezi evropskými přístavy; v této souvislosti rovněž zdůrazňuje úlohu přístavů pro regionální hospodářství okolních vnitrozemských oblastí; v tomto ohledu upozorňuje na to, že harmonický rozvoj přístavů je klíčovým prvkem integrované námořní politiky Unie;

18.

zdůrazňuje sociální a kulturní úlohu přístavů pro obyvatelstvo žijící v okolních vnitrozemských oblastech a považuje za nezbytné zlepšit povědomí veřejnosti o důležitosti přístavů jako prostředku rozvoje;

19.

je toho názoru, že námořní a říční doprava nemůže být posuzována odděleně od dopravy pozemní a letecké a že pro komerční úspěch přístavu je jeho propojení s vnitrozemím velmi důležitým faktorem, a že je proto nutné vzájemně propojovat přístavy, vnitrozemské logistické platformy a „suchozemské přístavy“; vzhledem k tomu se také domnívá, že má-li být zajištěna koherentní a skutečná dopravní politika, je žádoucí, aby existovalo propojení přístavů jak s transevropskými dopravními sítěmi (TEN-T), tak s budoucími zelenými koridory Společenství, jež by zajistilo účelnější využívání dopravních kapacit v oblasti kabotáže a říční dopravy a také jejich napojení na dopravu pozemní a leteckou;

20.

podporuje proto záměr Komise zhodnotit v rámci přezkumu TEN-T v polovině období, který proběhne v roce 2010 (8), stav a potřeby v oblasti spojení přístavů s vnitrozemím a jejich vliv na vyváženou síť dopravních toků;

21.

domnívá se, že jedním z cílů přezkumu TEN-T v polovině období v roce 2010 by mělo být propojení námořní a říční dopravy s pozemní dopravou prostřednictvím evropských přístavů;

22.

vyzývá příslušné orgány územní samosprávy, aby uplatňovaly dopravní politiku, která bude ve větší míře rozvíjet kombinovanou dopravu, a zajistily tak, aby byla vedle silniční dopravy více využívána také železniční a vodní doprava, dále aby byly účinně propojeny s TEN-T přístavní oblasti a aby měly přístavy účinnější propojení s vnitrozemím, zejména prostřednictvím železnic a vnitrozemských vodních cest;

23.

konstatuje, že přístavy EU svádějí konkurenční boj s přístavy třetích zemí, které často nepodléhají stejným pravidlům jako přístavy Unie, a zároveň čelí diskriminační hospodářské politice, kterou zavedly státy sousedící s EU, např. prostřednictvím diskriminační politiky v oblasti cel;

24.

vyzývá Komisi, aby se znovu zabývala otázkami bezpečnosti přístavů a zohlednila zvýšené náklady s ohledem na konkurenceschopnost evropských přístavů;

25.

vítá záměr Komise zmapovat problémy, s nimiž se v tomto ohledu potýkají evropské přístavy, a vyzývá ji, aby zvážila vypracování seznamu těchto problémů s cílem konkrétně řešit problémy vzniklé v důsledku konkurenčního boje s přístavy mimo EU, opatření omezujících hospodářskou soutěž a diskriminačních opatření, která byla přijata státy sousedícími s EU;

26.

zdůrazňuje potřebu rozvíjet spolupráci s třetími zeměmi s cílem připravit a předložit programy pro rozvoj, koordinaci a předání know-how mezi sousedícími přístavy;

27.

domnívá se, že by Komise měla prověřit možnost vytvoření programu Společenství pro obnovu nákladních lodí, a to především těch, které jsou určeny ke kabotáži a říční dopravě;

28.

má za to, že nové, zejména informační, technologie jsou klíčovým prvkem, který umožní evropským přístavům, jež jsou již vystaveny konkurenčním tlakům ze strany přístavů třetích zemí a také se v některých případech potýkají s nedostatkem prostoru pro další růst, zvýšit efektivitu a ziskovost;

29.

naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby prostřednictvím příslušných orgánů urychlily zavedení systémů dálkové lodivodské služby, což povede ke zvýšení účinnosti a bezpečnosti řízení dopravy v přístavech a kotvištích;

30.

vybízí Komisi, aby se prostřednictvím rámcových programů Unie zasadila v tomto odvětví o výzkum a inovace, a vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly výzkum v oblasti bezpečnosti s cílem snížit na nejnižší možnou míru počet havárií v oblasti logistiky s cílem zlepšit využívání místa v přístavech a v oblasti životního prostředí s cílem omezit emise CO2 a znečišťování životního prostředí odpady;

31.

vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci Mezinárodní námořní organizace podporovaly návrhy, podle nichž by mělo být do roku 2020 stávající palivo nahrazeno motorovou naftou, jakož i možnost začlenění odvětví námořní dopravy do systému obchodování s emisemi;

32.

vyzývá Komisi a členské státy, aby aktivně podpořily soustavné zlepšování vyhledávacích a záchranných plavidel (SAR) a dalších zařízení SAR v přístavech, podle úmluv SOLAS (bezpečnost lidského života na moři) a SAR, a aby dále zlepšovaly spolupráci mezi koordinačními centry námořní záchrany;

33.

domnívá se, že existuje potřeba dalšího rozvoje programů „Čistá loď“ a „Čistý přístav“;

34.

vyzývá Komisi a dané odvětví, aby podněcovaly námořní společnosti ke snižování počtu kontejnerů, které jsou přepravovány prázdné, k plnému využívání jejich kapacity a k podpoře takto zaměřených iniciativ (např. prostřednictvím výzkumných programů), při zohlednění skutečných a konkrétních potřeb zákazníků a při omezení dopadu na životní prostředí;

35.

vřele vítá záměr Komise předložit návrh právního předpisu o vytvoření evropského prostoru námořní dopravy bez překážek a je toho názoru, že cílem tohoto návrhu by mělo být zajištění spravedlivé hospodářské soutěže mezi námořní a pozemní dopravou v Unii;

36.

doporučuje, aby bylo veškeré zboží odbavené pro Společenství vyňato při námořní dopravě na kratší vzdálenosti na území Společenství z celní kontroly, a zasazuje se rovněž za to, aby byly v maximální možné míře vytvořeny oddělené přístavní zóny pro přepravu v rámci Společenství a pro přepravu mezinárodní a aby se přikročilo ke zjednodušení vnitřní dopravy, standardizaci a označování speciálních kontejnerů;

37.

žádá Komisi, aby přezkoumala a zkvalitnila politiky pro rozvoj a podporu námořní dopravy na kratší vzdálenosti;

38.

vyzývá Komisi, aby zvážila možnost zavést jednotný přepravní doklad pro přepravu kontejnerů ve Společenství s cílem zjednodušit správní postupy;

39.

vyzývá Komisi, aby vypracovala studii o finančních prostředcích, které veřejné orgány poskytují evropským obchodním přístavům, s cílem zjistit případná narušení hospodářské soutěže a vyjasnit v pokynech pro přiznávání státní podpory, jaké typy pomoci poskytnuté přístavním orgánům by měly být považovány za státní podporu; domnívá se, že případné investice veřejných orgánů do rozvoje přístavů nelze považovat za státní podporu, pokud jsou přímo určeny ke zlepšení životního prostředí nebo snížení přetížení a menšímu využívání silnic pro nákladní dopravu, zejména pokud jsou pokládány za nezbytné k zajištění hospodářské, sociální a územní soudržnosti (např. ve vztahu k ostrovům) a pokud nezvýhodňují jediného uživatele nebo provozovatele;

40.

naléhavě vyzývá Komisi, aby zveřejnila pokyny pro poskytování státní podpory přístavům v roce 2008, a domnívá se, že tyto pokyny by měly zahrnovat přístavní oblasti jako takové, s rozlišením mezi infrastrukturou přístupu a obrany a infrastrukturou a nástavbou související s projektem, a nerozlišovat mezi různými kategoriemi přístavů;

41.

schvaluje rozšíření povinností týkajících se transparentnosti, jež byly stanoveny směrnicí Komise 2006/111/ES ze dne 16. listopadu 2006 o zprůhlednění finančních vztahů mezi členskými státy a veřejnými podniky a o finanční průhlednosti uvnitř jednotlivých podniků (9), ale žádá Komisi, aby uvažovala o stanovení nižší minimální prahové hodnoty ročního obratu spíše než o absolutní povinnosti týkající se výše ročního obratu;

42.

bere na vědomí zejména analýzu přístavních koncesí, kterou provedla Komise, a vyzývá Komisi, aby měla na paměti význam, který má pro přístavní orgány v této věci určitá flexibilita, především obnovování koncesí spojených s rozsáhlými investicemi, ale domnívá se, že tato flexibilita by neměla být využívána k tomu, aby bránila hospodářské soutěži v rámci přístavů;

43.

považuje za otázku prvořadé důležitosti zachování rovnováhy mezi volným poskytováním služeb a specifickými požadavky přístavů, přičemž zdůrazňuje, že pro to, aby došlo k modernizaci přístavů, je nutná spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem;

44.

nabádá k využívání evropských programů územní spolupráce v rámci politiky soudržnosti a programů spolupráce v rámci evropské politiky sousedství a politiky rozšiřování EU, ale také naléhavě vyzývá Komisi, členské státy a příslušné regionální orgány, aby při spolufinancování přístavních infrastruktur uplatňovaly v nejvyšší možné míře přeshraniční přístup k využívání stávající kapacity;

45.

důrazně podporuje úlohu neziskových svěřeneckých přístavů v místním vlastnictví a naléhá na místní, regionální, vnitrostátní a evropské orgány, aby podnikly kroky k ochraně těchto přístavů před zchátráním, protože jejich sociální, rekreační a turistický přínos pro okolní společenství přesahuje jejich původní hospodářskou úlohu;

46.

co nejdůrazněji připomíná, že jakékoli diskuse o Evropě a její námořní politice, mají-li být produktivní, se musí rovněž zabývat důležitou úlohou, kterou v rozvoji místního hospodářství hraje sektor evropských rekreačních plavidel, neboť přístaviště pro malá plavidla nejsou pouze „výkladní skříní“ okolních vnitrozemských oblastí a mocným nástrojem pro podporu využití přístavu a jeho okolí, ale poskytují také nepostradatelné dodavatelské služby místním podnikatelům.

47.

pozitivně hodnotí to, že v přístavním odvětví je kladen důraz na dialog; vyzývá k vytvoření evropského výboru pro sociální dialog a domnívá se, že by se měl zabývat otázkami souvisejícími s přístavní problematikou, včetně práv pracujících, koncesí a úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 152 z roku 1979 o dodržování zásad bezpečnosti a hygieny v přístavních zařízeních;

48.

zdůrazňuje význam ochrany a co nejvyšší úrovně odborné přípravy pracovníků v přístavech; podporuje odhodlání Komise zajistit přístavním dělníkům základní a vzájemně uznatelnou kvalifikaci s cílem podpořit flexibilitu v tomto odvětví; vzhledem k tomu je toho názoru, že by jako první krok mělo být provedeno srovnání různých stávajících systémů odborných kvalifikací pracovníků v přístavech; domnívá se však, že tato základní kvalifikace nesmí způsobit snížení průměrné úrovně kvalifikace pracovníků v přístavech v členském státě;

49.

navrhuje, aby se o otázkách odborných kvalifikací a celoživotní přípravy jednalo spolu se sociálními partnery v rámci budoucího evropského výboru pro sociální dialog;

50.

naléhavě vyzývá Komisi, aby prosazovala výměnu osvědčených postupů v přístavním odvětví obecně, a zejména pokud jde o inovace a odbornou přípravu pracovníků, s cílem zvýšit kvalitu služeb, konkurenceschopnost a úroveň získaných investic;

51.

vítá zavedení evropského námořního dne, který byl stanoven na 20. května, a zejména podporuje zavedení dne „otevřených dveří“, jenž by mohl přispět k tomu, aby veřejnost lépe porozuměla problematice práce v přístavním odvětví a jeho významu;

52.

naléhavě žádá Komisi, aby v souladu s usnesením Parlamentu ze dne 8. května 2008 o Transatlantické hospodářské radě (10) pokračovala ve svém úsilí zajistit změnu právní úpravy USA o prohlídkách veškerého nákladu směřujícího do USA, s cílem zajistit spolupráci založenou na vzájemném uznávání „schválených hospodářských subjektů“ a bezpečnostních norem odsouhlasených v rámci Světové celní organizace (C-TPAT, SAFE); vyzývá Komisi, aby provedla odhad nákladů vyplývajících pro podnikatelské subjekty a hospodářství EU z opatření týkající s. 100 % prohlížení veškerých námořních nákladních kontejnerů směřujících do USA i možný vliv těchto prohlídek na celní operace;

53.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.


(1)  Úř. věst. C 175 E, 10.7.2008, s. 531.

(2)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0087.

(3)  Úř. věst. L 103, 25.4.1979, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7.

(5)  Úř. věst. L 182, 16.7.1999, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 296, 21.11.1996, s. 55.

(8)  Srov. článek 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 680/2007 ze dne 20. června 2007, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí (Úř. věst. L 162, 22.6.2007, s. 1).

(9)  Úř. věst. L 318, 17.11.2006, s. 17.

(10)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0192.


4.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 295/79


Čtvrtek 4. září 2008
Nákladní doprava v Evropě

P6_TA(2008)0409

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. září 2008 o nákladní dopravě v Evropě (2008/2008(INI))

2009/C 295 E/19

Evropský parlament,

s ohledem na sdělení Komise nazvaná „Program nákladní dopravy EU: zvýšení účinnosti, integrace a udržitelnosti nákladní dopravy v Evropě“ (KOM(2007)0606), „Akční plán pro logistiku nákladní dopravy“ (KOM(2007)0607), „Směrem k železniční síti zaměřené na nákladní dopravu“ (KOM(2007)0608) a „Víceleté smlouvy za účelem zlepšení kvality železniční infrastruktury“ (KOM(2008)0054),

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Logistika nákladní dopravy v Evropě – klíč k udržitelné mobilitě“ (KOM(2006)0336),

s ohledem na sdělení Komise o zavedení evropského systému železniční signalizace ERTMS/ETCS (KOM(2005)0298),

s ohledem na závěry Rady ze zasedání ve dnech 29.–30. listopadu a 3. prosince 2007 ohledně sdělení Komise nazvaného „Akční plán pro logistiku nákladní dopravy“ a ze zasedání dne 7. dubna 2008 ohledně sdělení Komise nazvaného „Směrem k železniční síti zaměřené na nákladní dopravu“,

s ohledem na zelenou knihu předloženou Komisí s názvem „Na cestě k nové kultuře městské mobility“ (KOM(2007)0551),

s ohledem na své usnesení ze dne 5. září 2007 o logistice nákladní dopravy v Evropě – klíči k udržitelné mobilitě (1),

s ohledem na své usnesení ze dne 9. července 2008 s názvem „Na cestě k nové kultuře městské mobility“ (2),

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A6-0326/2008),

A.

vzhledem k tomu, že odvětví dopravy je odpovědné za téměř 30 % emisí CO2 v EU (ve městech je to dokonce 40 %), a vzhledem k tomu, že v období 1990 až 2005 zaznamenalo toto odvětví navzdory určitému úsilí vynaloženému na technická zlepšení a inovaci nárůst o 26 %, zatímco v jiných odvětvích se díky značným investicím (ve výši až miliard eur) podařilo emise CO2 o 10 % snížit,

B.

vzhledem k tomu, že udržitelná a účinná nákladní doprava v Evropě hraje klíčovou roli pro úspěšné a konkurenceschopné hospodářství, neboť uspokojuje požadavky spotřebitelů a vytváří značný počet pracovních míst a bohatství pro evropské občany,

C.

vzhledem k tomu, že v období 2000–2020 očekávají předpovědi zhruba 50 % nárůst nákladní dopravy (v tunokilometrech), což je v souladu s odhady bílé knihy předložené Komisí s názvem „Evropská politika do roku 2010: čas učinit rozhodnutí“ (KOM(2001)0370), a vzhledem k tomu, že v letech 1995–2005 rostla nákladní doprava přibližně o 30 % rychleji než hrubý domácí produkt; dále vzhledem k tomu, že nárůst veškeré nákladní dopravy byl způsoben zejména nárůstem silniční a letecké dopravy oproti ostatním druhům dopravy,

D.

vzhledem k tomu, že řešení ve prospěch udržitelnějších a účinnějších systémů logistiky a nákladní dopravy a ve prospěch intermodálního propojení všech druhů dopravy vedou nejen ke zdokonalení hospodářství a zvýšení bezpečnosti, ale také splňují cíle EU v oblasti změny klimatu a úspor energie, jež mají být splněny do roku 2020,

E.

vzhledem k tomu, že EU a členské státy by si v zájmu řešení těchto úkolů měly při současných nepřiměřených rozpočtových zdrojích stanovit konkrétní koordinované priority a soustředit své zdroje na omezený počet opatření ve prospěch udržitelnosti a intermodality nákladní dopravy a měly by přitom brát ohled na citlivé regiony,

F.

vzhledem k tomu, že se evropská síť koridorů musí lépe rozvíjet, přičemž je třeba vycházet ze stávající sítě a stávajících struktur a technologií, a že je třeba do této sítě začlenit i „zelené“ koridory pro všechny druhy nákladní dopravy s ambiciózními udržitelnými ekologickými kritérii,

G.

vzhledem k tomu, že cílem výše uvedeného akčního plánu pro logistiku nákladní dopravy musí být usnadnění operací nákladní dopravy v Evropě i mimo ni ku prospěchu všech evropských podniků a evropské konkurenceschopnosti jako celku,

1.

zdůrazňuje, že evropské systémy nákladní dopravy musí obstát při plnění naléhavých úkolů zvyšování účinné integrace a udržitelnosti nákladní dopravy v Evropě a více přispívat ke zlepšení mobility, energetické účinnosti a snížení spotřeby ropy, znečišťujících emisí a vnějších nákladů, a vítá proto výše uvedená sdělení Komise a závěry Rady; vybízí Komisi, členské státy a zástupce průmyslu, aby v budoucnosti prosazovali v oblasti nákladní dopravy politiku, která bude udržitelnější pro životní prostředí s ohledem na mobilitu, klima, hospodářství, bezpečnost a sociální zájmy, a to tak, že budou při postupném začleňování prioritních přeshraničních železničních koridorů pro nákladní dopravu, dopravních uzlů a tradičních sítí v rozšířené Evropské unii podporovat používání účinnějších systémů logistiky a že budou u všech druhů dopravy podporovat zásadu „uživatel a znečišťovatel platí“;

2.

podporuje názor Komise, že klíčovými faktory při budování udržitelné a účinné nákladní dopravy v Evropě zůstávají součinnost více druhů dopravy (tzv. „komodalita“) a intermodalita;

3.

konstatuje však, že pravomoci a prostředky EU ke zlepšení trhů nákladní dopravy jsou omezené; připomíná, že klíčové části sítě jsou již v plné míře využívány; proto naléhavě žádá ministry dopravy, kteří jsou odpovědni za evropské koridory, aby se věnovali otázce investic do infrastruktury, a aby se dohodli, pokud jde o jim příslušející koridory, alespoň na koordinaci vnitrostátních investičních plánů;

4.

je přesvědčen, že logistika nákladní dopravy ve městech vyžaduje specifický přístup; doufá, že diskuse o výše uvedené zelené knize o městské mobilitě může vést společně s akčním plánem pro logistiku nákladní dopravy k výměně osvědčených postupů mezi městy s cílem najít udržitelné způsoby dopravy zboží do měst;

5.

žádá proto, aby Komise nejpozději do konce roku 2008 navrhla program posílení spolupráce mezi členskými státy odpovědnými za projekty v této oblasti a aby napomáhala práci na řešení stávajících překážek a jednotlivá řešení posuzovala se zvláštním ohledem na přepravu zboží a řádně přitom zohledňovala přidanou hodnotu prvku logistiky;

6.

podporuje myšlenku vyhrazených sítí pro přepravu zboží, jež by měly využívat stávající tradiční dopravní sítě, které se uvolňují v důsledku pokroku dosaženého vysokorychlostními vlaky;

7.

zdůrazňuje, že železniční sítě pro nákladní dopravu mají vycházet z tržně nejrelevantnějších koridorů nákladní dopravy při zohlednění stávajících koridorů v rámci ERTMS (Evropského systému řízení železniční dopravy) a sítě TEN-T (transevropské dopravní sítě) (tj. mají být rozšířeny tak, aby mohly zahrnovat specifické oblasti vytvářející velké objemy dopravy, např. přístavy); domnívá se, že pokud se tak již nestalo, měli by být jmenováni koordinátoři koridorů na vysoké úrovni; vyzývá Evropskou agenturu pro železnice jakožto orgán systému ERTMS, aby zajistila interoperabilitu těchto cest;

8.

očekává, že Komise v souladu s právními předpisy EU, svými cíli a s inteligentními dopravními systémy vymezí „zelené“ koridory jako příkladné intermodální projekty v oblasti mobility vedoucí k přechodu k ekologičtějším druhům dopravy a ke snížení počtu nehod, přetížení, hluku, místního toxického i netoxického znečištění, emisí CO2, zatížení krajiny, spotřeby energie a ke zvýšení využívání obnovitelných zdrojů (zejména větrné a solární energie);

9.

naléhá v tomto ohledu na Komisi a členské státy, aby poskytovaly silnější podněty k prosazování environmentální udržitelnosti všech druhů dopravy a jejich nejúčinnějšího kombinování, což by mělo vést k co možná nejmenšímu poškozování životního prostředí, zejména v „zelených“ koridorech;

10.

navrhuje podporovat integraci regionálního plánování, průběhu výroby a struktury trhu – včetně omezování zbytečné přepravy – a zkracování vzdáleností a přizpůsobení rychlosti v nákladní dopravě; je toho názoru, že přizpůsobením rychlosti pomocí počítače by se mělo předcházet časově a energeticky náročnému přerušovanému provozu v nákladní dopravě;

11.

považuje za velmi důležité zlepšit řádné provádění a posílení stávajících právních předpisů v oblasti přepravy nebezpečného a znečišťujícího zboží;

12.

naléhá na Komisi a členské státy, aby prosazovaly výměnu osvědčených postupů v citlivých přeshraničních oblastech (horských oblastech a souměstích), jakož i ve městech, a aby přitom zohlednily doporučení uvedená ve výše uvedeném usnesení Parlamentu o městské mobilitě a zkušeností z programu CIVITAS pro čistší a kvalitnější dopravu ve městech posílením prvku logistiky;

13.

vyzývá Komisi, aby spolufinancování EU soustředila na účinnost, interoperabilitu a modernizaci železniční infrastruktury, intermodálních dopravních uzlů, jakož i všech dalších druhů nákladní dopravy;

14.

rovněž vyzývá Komisi a členské státy, aby do doby, než bude proveden přezkum rozpočtu Evropské unie plánovaný na rok 2009, zvážily postavení dopravy v tomto rozpočtu, aby zabránily opakování minulých omylů a zajistily dostatečné budoucí investice do strategické infrastruktury ve snaze splnit cíle, které si Unie stanovila s ohledem na udržitelný rozvoj a snižování emisí;

15.

zdůrazňuje prvořadou důležitost interoperabilního výběru mýtného pro účinnou nákladní dopravu v Evropě;

16.

domnívá se, že důležitou součástí dopravní infrastruktury je lepší napojení námořních a vnitrozemských přístavů na železniční a silniční síť ve vnitrozemí; zdůrazňuje významnou úlohu vnitřních platforem a suchých doků;

17.

je přesvědčen o potenciálu vnitrozemské lodní dopravy, pokud jde o nákladní dopravu, a naléhavě žádá Komisi, aby zajistila řádné uplatňování akčního programu NAIADES na podporu vnitrozemské vodní dopravy v Evropě;

18.

zdůrazňuje, že investice do terminálů ve vnitrozemí mohou být realizovány pružně a rychle, čímž lze odstranit problémy v celém intermodálním řetězci;

19.

žádá, aby se v zájmu snížení nákladů na infrastrukturu považovalo za strategicky významné pro přenesení nákladní logistiky na železnici a na udržitelné vodní cesty dodržování nebo zavedení stabilních intermodálních norem pro rozměry a hmotnosti dopravních prostředků, kontejnerů a zařízení určených k překládce;

20.

konstatuje, že jednotlivé horizontální techniky, které by přispívaly k jednoduššímu přemísťování nákladu z nákladních automobilů na železnici, ale i překládce na různé rozchody kolejí, jsou často nedostatečně standardizovány; naléhá proto na mezinárodní a evropské orgány, aby tyto techniky standardizovaly, zejména s cílem zvýšit účinnost a snížit náklady; zdůrazňuje v tomto ohledu význam rychlého přijetí celosvětové normy pro intermodální nákladové jednotky;

21.

vyzývá Komisi, aby vypracovala pokyny pro poskytování podpor na ochranu životního prostředí a pro železnice tak, aby se usnadnilo investování ve prospěch udržitelné nákladní železniční dopravy; v této souvislosti zdůrazňuje strategický význam spolufinancování snížení hluku, včetně snížení přímo u zdroje (dovybavení nákladních vozů), jak je tomu již v případě vozového parku vybaveného zařízením ERTMS;

22.

je přesvědčen, že k dosažení účinné, interoperabilní a bezproblémové nákladní logistiky je nutné, aby řízení infrastruktury a poskytování služeb probíhalo přes hranice, a to nediskriminujícím a transparentním způsobem; zdůrazňuje v tomto ohledu význam dalšího pokroku při dokončování vnitřního trhu v oblasti dopravy pro všechny druhy dopravy; vítá v tomto ohledu návrh Komise na vytvoření „evropského prostoru námořní dopravy bez překážek“ a podporuje myšlenku jednotného přepravního dokladu a „jednoho kontaktního místa“ pro všechny druhy dopravy;

23.

zdůrazňuje, že účinně fungující vnitřní trh v oblasti silniční přepravy zboží by mohl pomoci k větší účinnosti přepravy a ke snížení počtu jízd bez nákladu; vyzývá Komisi, aby přísně vynucovala právní předpisy EU v oblasti mezinárodní silniční přepravy zboží a kabotáže; uznává, že členské státy jsou oprávněny za určitých podmínek omezit kabotáž, nicméně vyzývá Komisi jakožto strážkyni Smlouvy, aby přijala přísná opatření vůči nepřiměřeným omezením a sankcím, které v tomto ohledu ukládá mnoho členských států zahraničním dopravcům;

24.

vyzývá Komisi, aby u víceletých smluv týkajících se kvality železniční infrastruktury vypracovala rámcové podmínky pro minimální celoevropské kvalitativní normy; navrhuje, aby členské státy podmiňovaly dostupnost finančních prostředků na výstavbu, rozšiřování a údržbu železniční infrastruktury dodržováním těchto kvalitativních norem a aby tyto normy považovaly za nedělitelné balíčky, čímž přispějí ke zvýšení účinnosti a k finančním úsporám;

25.

vyzývá Komisi, aby sledovala a podporovala účinné a jednotné uplatňování osvědčených postupů v oblasti víceletých smluv za účelem zlepšení kvality infrastruktury; vyzývá Komisi, aby na základě výše uvedeného sdělení KOM(2008)0054 v úzké spolupráci s provozovateli infrastruktury vypracovala formát pro referenční srovnávání infrastrukturních služeb, včetně zveřejnění klíčových výkonnostních ukazatelů;

26.

vyzývá Komisi, aby předložila důraznější doporučení ohledně víceletých smluv za účelem zlepšení kvality železniční infrastruktury a kapacity (na základě transparentního sledování stávajícího provádění článku 6 směrnice 2001/14/ES) (3); v tomto ohledu vyzývá Komisi, aby členské státy naléhavě vybízela k provádění těchto víceletých rámců financování s cílem zajistit finanční stabilitu pro správce železniční infrastruktury, pokud jde o potřeby údržby a obnovy (což zahrnuje přiměřené veřejné financování);

27.

vyzývá Komisi, aby podporovala projekty týkající se diferencovaného využívání vysokorychlostních tras, např. pro lehkou nákladní dopravu;

28.

naléhá na Komisi, aby sestavila přehled nákladních vozů v EU vybavených satelitní navigací, jenž by umožnil testovat přeshraniční interoperabilitu či kompatibilitu těchto systémů s existujícími technologiemi, aby zajistila vybavování nových vozů interoperabilní satelitní navigací a aby podporovala dodatečné vybavení stávajících nákladních vozů; prosazuje přijetí osvědčených postupů týkajících se metod nakládání vedoucích ke strukturování intermodálního řetězce od počátku do konce překládky a vykládky tak, aby se docílilo vyšší účinnosti celého odvětví;

29.

zdůrazňuje, že je třeba standardizovat a zjednodušit administrativní postupy orgánů zapojených do trhu nákladní dopravy, jakož i celní předpisy a postupy na hranicích; vítá zejména rozhodnutí zřídit evropský námořní prostor bez překážek a naléhá na Komisi, aby požádala příslušná mezinárodní sdružení a organizace o vypracování jednotného intermodálního dokumentu;

30.

zdůrazňuje, že univerzity neposkytují v dostatečné míře dobré vzdělání v oblasti logistiky, a proto vybízí členské státy, aby považovaly vyšší vzdělání a další vzdělávání v oblasti logistiky a nákladní dopravy za naprostou prioritu;

31.

naléhavě žádá Komisi, aby podporovala projekty a výzkum, a aby usilovala o standardní informační toky s cílem zajistit integraci a interoperabilitu jednotlivých druhů dopravy na úrovni údajů;

32.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi a vládám a parlamentům členských států.


(1)  Úř. věst. C 187 E, 24.7.2008, p.154.

(2)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0356.

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/14/ES ze dne 26. února 2001 o přidělování kapacity železniční infrastruktury, zpoplatnění železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti (Úř. věst. L 75, 15.3.2001, s. 29).


4.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 295/83


Čtvrtek 4. září 2008
Střednědobé přezkoumání Evropského akčního plánu pro životní prostředí a zdraví na období 2004–2010

P6_TA(2008)0410

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. září 2008 o střednědobém přezkoumání Evropského akčního plánu pro životní prostředí a zdraví na období 2004–2010 (2007/2252(INI))

2009/C 295 E/20

Evropský parlament,

s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru ohledně průběžného hodnocení Evropského akčního plánu pro životní prostředí a zdraví na období 2004–2010 (KOM(2007)0314)

s ohledem na své usnesení ze dne 23. února 2005 o evropském akčním plánu pro životní prostředí a zdraví na období 2004–2010 (1),

s ohledem na zprávu Světové zdravotnické organizace (WHO) ze dne 27. července 2007 nazvanou „Zásady pro hodnocení zdravotních rizik u dětí vystavených chemikáliím“ (Principles for evaluating health risks in children associated with exposure to chemicals),

s ohledem na články 152 a 174 Smlouvy o ES zaměřující se na vysoký stupeň ochrany lidského zdraví a životního prostředí,

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1350/2007/ES ze dne 23. října 2007, kterým se přijímá druhý akční program Společenství v oblasti veřejného zdraví (2008–2013) (2),

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0260/2008),

A.

vzhledem k tomu, že od roku 2003 je základem politiky EU na ochranu zdraví užší součinnost mezi odvětvími zdraví, životního prostředí a výzkumu, a že lze tudíž doufat, že bude postupně vytvořena soudržná a integrovaná evropská strategie v oblasti environmentálního zdraví,

B.

vzhledem k tomu, že základní směry, které EU v současnosti uplatňuje v rámci svého prvního akčního plánu pro zdraví a životní prostředí pro období 2004–2010 (KOM(2004)0416), tj. rozvoj ukazatelů, rozvoj integrovaného monitorování, sběr a vyhodnocení příslušných údajů, jakož i posílení výzkumu, umožní lépe porozumět vazbám mezi zdroji znečištění a vlivy na zdraví, avšak jsou zcela nedostatečné pro snížení rostoucího počtu onemocnění souvisejících s environmentálními faktory,

C.

vzhledem k tomu, že je téměř nemožné vyhodnotit výše uvedený akční plán v polovině období, protože nesleduje žádné jednoznačně stanovené a kvantifikovatelné cíle a není snadné určit celkovou částku, která na něj byla vyhrazena, a tato částka je zcela jistě nedostačující pro jeho účinnou podporu,

D.

vzhledem k tomu, že na rozdíl od programu pro zdraví na období 2008–2013, který si klade za cíl ovlivnit především tradiční faktory působící na zdraví, jako je stravování, kouření, konzumace alkoholu a drog, by se tento akční plán na období 2004–2010 měl zaměřit na některé nové výzvy v oblasti zdraví a vedle toho řešit rozhodující environmentální faktory, které působí na lidské zdraví, jako jsou kvalita vnitřního a venkovního ovzduší, elektromagnetické vlny, nanočástice a chemické látky, které vzbuzují obzvláště velké obavy (látky klasifikované jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci (CMR), látky s endokrinním účinkem), jakož i rizika pro zdraví související se změnou klimatu,

E.

vzhledem k tomu, že onemocnění dýchacích cest jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí, že jejich incidence a prevalence a finanční náklady na jejich léčbu jsou druhé nejvyšší v EU, že se jedná o nejčastější příčinu úmrtí u dětí do pěti let a že z důvodu znečištění vnitřního i venkovního ovzduší je výskyt těchto onemocnění stále častější,

F.

vzhledem k tomu, že atmosférické znečištění způsobené zejména prachovými částicemi a přízemním ozónem je významnou hrozbou pro lidské zdraví a má vliv na správný vývoj dětí a zkracování průměrné délky života v Evropské unii (3),

G.

vzhledem k tomu, že by se Společenství mělo s ohledem na otázku environmentálního zdraví ve městech, zejména kvalitu vnitřního ovzduší budov – při dodržování zásad subsidiarity a proporcionality – více angažovat v boji proti znečištění v domácnostech, neboť evropský občan stráví v průměru 90 % svého času uvnitř obytných prostor,

H.

vzhledem k tomu, že ministerské konference WHO v letech 2004 a 2007 o životním prostředí a zdraví zdůraznily vazby mezi složitým kombinovaným vlivem chemických znečišťujících látek a určitým počtem chronických zdravotních potíží a onemocnění, především u dětí; vzhledem k tomu, že tyto obavy vyjadřují také oficiální dokumenty Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) a Mezivládního fóra pro chemickou bezpečnost (FISC),

I.

vzhledem k tomu, že existuje stále více vědeckých důkazů o tom, že určité druhy rakoviny, například rakovina žlučníku, rakovina kostí, rakovina plic, rakovina kůže, rakovina prsu a další onemocnění jsou způsobeny nejen vlivy chemických látek, zářením a polétavým prachem, ale také dalšími environmentálními faktory,

J.

vzhledem k tomu, že kromě problematického vývoje v oblasti environmentálního zdraví se v posledních letech objevila nová onemocnění či syndromy chorob, jako např. nespecifická přecitlivělost na chemické látky, syndrom amalgamových výplní, přecitlivělost na elektromagnetické záření, syndrom nezdravých budov nebo porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou (Attention deficit and hyperactivity syndrom) u dětí,

K.

vzhledem k tomu, že zásada předběžné opatrnosti je výslovně uvedena ve Smlouvě o EU již od roku 1992, že Soudní dvůr Evropských společenství mnohokrát upřesnil obsah a oblast působnosti této zásady v právních předpisech Společenství jako jednoho ze základních prvků politiky Společenství, pokud jde o ochranu životního prostředí a zdraví (4),

L.

vzhledem k velmi obtížně splnitelným či dokonce nesplnitelným kritériím, která Komise uvedla ve svém sdělení ze dne 2. února 2000 o používání zásady předběžné opatrnosti (KOM(2000)0001),

M.

vzhledem k významu biologického monitorování lidí, které představuje nástroj hodnocení stupně expozice evropské populace dopadům znečištění životního prostředí, a k mnohokrát opakované vůli Parlamentu v bodu 3 výše uvedeného usnesení ze dne 23. února 2005 a v závěrech Rady „O životním prostředí“ ze dne 20. prosince 2007 urychlit zavedení programu biologického monitorování na úrovni EU,

N.

vzhledem k tomu, že je potvrzeno, že klimatické změny mohou zhoršovat průběh některých onemocnění a vést k jejich zvýšenému výskytu, a že zejména časté vlny veder, povodně a požáry, které jsou nejčastějšími přírodními katastrofami v Unii, mohou být příčinou zvyšujícího se počtu onemocnění, špatných hygienických podmínek a úmrtí, a současně uznávaje prospěšný vliv, který mají na zdraví opatření na zmírnění změny klimatu,

O.

vzhledem k tomu, že změna klimatu bude mít významné účinky na lidské zdraví, mimo jiné vytvořením vhodných podmínek pro rozvoj některých nakažlivých onemocnění a chorob způsobených parazity, zejména v důsledku změn teplot a vlhkosti a jejich vlivu na ekosystémy, živočichy, rostliny, hmyz, parazity, prvoky, mikroby a viry,

P.

vzhledem k tomu, že směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (5) a z ní odvozené směrnice obsahují jasná ustanovení týkající se zachování a obnovy zdravých vodních zdrojů,

Q.

vzhledem k tomu, že environmentální lékařství je novým lékařským oborem, který je založen na dosud příliš fragmentované univerzitní výuce, jež je nerovnoměrně rozložena mezi členské státy, a proto je třeba, aby byl tento obor v rámci EU podporován a propagován,

R.

vzhledem k tomu, že se zvyšuje počet osob, které trpí v důsledku environmentálních faktorů a epidemiologie by se měla vyvíjet s cílem získat ucelenou představu o nemocech, které jsou jako celek nebo částečně způsobené environmentálními faktory,

1.

uznává snahy Komise po zavedení akčního plánu v této oblasti v roce 2004 a zejména zlepšení informačního řetězce o životním prostředí a zdraví, sjednocení a zintenzivnění evropského výzkumu v této oblasti a spolupráci se specializovanými mezinárodními organizacemi, jako je např. WHO;

2.

domnívá se však, že tento akční plán je odsouzen k částečnému neúspěchu již proto, že je koncipován pouze jako doplněk stávajících politik Společenství a není založen na žádné politice prevence, jejímž cílem by bylo snížit počet onemocnění souvisejících s environmentálními faktory, a nesleduje žádný jasný a kvantifikovatelný cíl,

3.

upozorňuje Komisi na skutečnost, že program byl již uskutečněn pod záštitou WHO a v jeho rámci členské státy WHO stanovily vlastní vnitrostátní místní akční plány pro environmentální zdraví, které obsahují konkrétní cíle a prováděcí plány; doporučuje proto Komisi, aby přezkoumala tento program WHO jako případný model, který by mohl sloužit také v budoucnu jako užitečný příklad Unii;

4.

hluboce lituje, že Komise a zejména její generální ředitelství pro výzkum nezajistilo přiměřené financování pro biologické monitorování lidí na rok 2008, které by umožnilo komplexnější přístup k biologickému monitorování v rámci EU, jak Komise přislíbila členským státům a Parlamentu,

5.

dále vyzývá Komisi, aby do roku 2010 splnila dva klíčové cíle, které si sama stanovila v roce 2004 a vytvořila a uskutečnila účelnou komunikační strategii týkající se těchto cílů, tedy více informovala občany o znečištění životního prostředí a dopadu tohoto znečištění na jejich zdraví a přezkoumala a přizpůsobila evropskou politiku snižování rizik;

6.

naléhavě doporučuje, aby členské státy a Komise dodržely své závazky ohledně provedení právních předpisů Společenství;

7.

zdůrazňuje, že pokud se jedná o posouzení dopadů environmentálních faktorů na zdraví, měly by být v prvé řadě zohledněny zranitelné skupiny, jako jsou těhotné ženy, kojenci, děti a starší osoby;

8.

požaduje, aby byla věnována zvláštní pozornost zranitelným skupinám, které jsou nejcitlivější vůči znečišťujícím látkám, zavedením opatření na snížení míry expozice osob znečišťujícím látkám ve vnitřním prostředí v léčebných zařízeních a školách prostřednictvím přijetí osvědčených postupů pro řízení kvality vnitřního ovzduší;

9.

naléhavě žádá Komisi, aby při přípravě návrhů na přezkoumání platných zákonů tyto zákony neoslabovala v důsledku nátlaku lobbyistů či regionálních nebo mezinárodních organizací;

10.

připomíná, že je nutné, aby EU používala trvalý dynamický a pružný přístup k akčnímu plánu; domnívá se, že je nutné, aby EU získala konkrétní odborné znalosti v oblasti environmentálního zdraví, které by měly transparentní, multidisciplinární a kontrolní charakter a umožnily by reagovat na všeobecnou nedůvěru veřejnosti vůči oficiálním agenturám a odborným týmům; zdůrazňuje, že je nezbytné zlepšit odbornou přípravu zdravotnických expertů a výměnu osvědčených postupů na úrovni Společenství;

11.

zdůrazňuje, že v posledních letech došlo v politice životního prostředí ke skutečným pokrokům, například pokud jde o snižování znečištění ovzduší, zlepšení kvality vody, politiku sběru a recyklování dopadu, kontrolu chemických výrobků a zákaz olovnatého benzínu, zároveň však konstatuje, že evropské politice životního prostředí chybí globální a preventivní strategie a nevyužívá zásadu předběžné opatrnosti;

12.

žádá tedy Komisi, aby revidovala kritéria stanovená v jejím výše uvedeném sdělení o zásadě předběžné opatrnosti s ohledem na jurisdikci Soudního dvora Evropských společenství a to tak, aby se tato akční a bezpečnostní zásada, založená na přijetí předběžných a přiměřených opatření, stala ústředním bodem politik Společenství v oblasti zdraví a životního prostředí;

13.

domnívá se, že přenesení důkazního břemene o neškodnosti výrobku na výrobce nebo dovozce by mohlo podpořit politiku založenou na prevenci, jak to předpokládá i nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky (6), o zřízení evropské agentury pro chemické látky, a vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby tuto povinnost rozšířila na všechny právní předpisy Společenství týkající se výrobků; je toho názoru, že je třeba se vyvarovat jakéhokoli zvyšování testování na zvířatech v rámci tohoto akčního plánu a že je třeba se plně věnovat vývoji a používání alternativních testovacích metod;

14.

znovu žádá Komisi, aby co nejdříve předložila konkrétní opatření týkající se kvality vnitřního ovzduší, což by zajistilo vysoký stupeň ochrany bezpečnosti a zdraví vnitřních prostor, zejména při revizi směrnice Rady 89/106/EHS ze dne 21. prosince 1988 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se stavebních výrobků (7), a navrhla opatření na zvýšení energetické účinnosti budov, bezpečnosti a neškodnosti chemických složek používaných v zařízení a nábytku;

15.

doporučuje, aby Komise, s cílem snížit škodlivé účinky životního prostředí na zdraví, vyzvala členské státy, aby prostřednictvím daňového zvýhodnění nebo jinými ekonomickými pobídkami, zainteresovaly subjekty na trhu zlepšující kvalitu vnitřního ovzduší a snížení expozice osob elektromagnetickému záření uvnitř jejich budov, v zařízeních a kancelářích;

16.

doporučuje, aby Komise navrhla vhodné minimální požadavky k zajištění kvality vnitřního ovzduší v budovách, které se mají nově postavit;

17.

doporučuje, aby při poskytování individuální podpory Evropské unie měla Komise na paměti její dopady na kvalitu vnitřního ovzduší, expozici osob elektromagnetickému záření a zdraví obzvláště ohrožených skupin obyvatelstva v rámci individuálních projektů, obdobně jako je věnována pozornost kritériím na ochranu životního prostředí;

18.

požaduje, aby byly stanoveny environmentální standardy kvality pro důležité látky ve vodě v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky a aby byly pravidelně uváděny do souladu s aktuálním stavem vědeckého poznání;

19.

zdůrazňuje, že některé členské státy s úspěchem zavedly mobilní analytické laboratoře neboli „zelené sanitky“, které umožňují rychle a spolehlivě stanovit úroveň znečištění veřejných a soukromých vnitřních prostor; domnívá se, že Komise by mohla tento postup propagovat ve členských státech, které tento model přímého zásahu na místě znečištění ještě nezavedly;

20.

je znepokojen nedostatkem ustanovení zvláštních právních předpisů, které mají zajistit bezpečnost spotřebního zboží obsahujícího nanočástice a rovněž tendencí Komise nepovažovat za nezbytné přezkoumání rámce právních předpisů pro použití nanočástic ve spotřebním zboží s ohledem na rostoucí množství spotřebního zboží obsahujícího nanočástice uváděného na trh;

21.

je skutečně zaujat mezinárodní zprávou o elektromagnetických polích nazvanou Bio-Initiative (8), která shrnuje více než 1 500 studií věnovaných této otázce a ve svých závěrech upozorňuje na nebezpečí záření typu mobilní telefonie, jako jsou mobilní telefony, záření UMTS-WIFI-Wimax-Bluetooth a bezdrátového telefonu „DECT“;

22.

konstatuje, že mezní hodnoty expozice osob elektromagnetickým polím jsou zastaralé, protože nebyly přizpůsobeny od doporučení Rady 1999/519/ES ze dne 12. července 1999 o omezení expozice osob elektromagnetickým polím (od 0 Hz do 300 GHz) (9) a samozřejmě neberou v úvahu vývoj informačních a komunikačních technologií a dokonce ani doporučení vydaná Evropskou agenturou pro životní prostředí nebo přísnější normy pro záření přijaté například v Belgii, Itálii nebo Rakousku a neřeší otázku zranitelných skupin, jako jsou těhotné ženy, kojenci a děti;

23.

žádá proto Radu, aby pozměnila své doporučení 1999/519/ES tak, aby byly zohledněny osvědčené národní postupy v členských státech a tím se stanovily přísnější mezní hodnoty expozice pro veškerá zařízení, která vysílají elektromagnetické vlny o frekvenci mezi 0,1 MHz a 300 GHz;

24.

bere velmi vážně různé typy zdravotních rizik vyplývajících z klimatických změn na území Evropské unie a žádá o zvýšenou spolupráci mezi WHO, vnitrostátními kontrolními orgány, Komisí a Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí, aby se tak posílil systém včasného varování a omezily negativní dopady klimatických změn na zdraví;

25.

zdůrazňuje, že by bylo vhodné rozšířit tento akční plán o posouzení negativních dopadů změny klimatu na lidské zdraví vypracováním účinných opatření k přizpůsobení se, nezbytných na úrovni Společenství, např:

systematických programů vzdělávání veřejnosti a zvyšování informovanosti,

začlenění opatření na přizpůsobení se změně klimatu do strategií a programů veřejného zdraví, týkajících se např. přenosných a nepřenosných chorob, zdraví pracovníků a chorob zvířat, které jsou nebezpečné pro zdraví člověka,

řádného dozoru zaměřujícího se na včasné rozpoznání ohnisek nákazy,

systémů včasného varování a reakce,

koordinace existujících sítí pro monitorování údajů o životním prostředí se sítěmi pro ohniska nákazy;

26.

vyzývá členské státy a Komisi, aby přiměřeně zareagovaly na nové hrozby, které představuje změna klimatu, jako je zvýšený výskyt virů a neznámých patogenů, a tudíž zavedly technologie zaměřené na redukci nových patogenů, které omezí výskyt známých i neznámých virů a jiných patogenů přenášených krví;

27.

s politováním konstatuje, že stávající posouzení dopadu nákladů a přínosů v rámci iniciativy „20 a 20 do roku 2020 – Změna klimatu je pro Evropu příležitostí“ (KOM(2008)0030) uvažuje pouze se zdravotními přínosy plynoucími ze snížení znečištění ovzduší o 20 % emisí skleníkových plynů do roku 2020; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby při posuzování dopadu byly bezodkladně prošetřeny a formulovány (přidružené) přínosy, které souvisí se zdravotními přínosy, a to na různé úrovni cílů, v souladu s doporučeními členů mezinárodního panelu pro změnu klimatu ohledně snížení emisí skleníkových plynů minimálně o 25 %, 40 %, případně až o 50 % nebo více procent do roku 2020;

28.

vyzývá Komisi, aby se zabývala závažným problémem duševního zdraví, maje na paměti množství sebevražd v EU, a aby vyčlenila více prostředků pro rozvoj vhodných strategií prevence a léčby;

29.

připomíná, že by Komise a členské státy měly podporovat akční plán WHO pro životní prostředí a zdraví dětí v Evropě, napomoci mu prostřednictvím politiky rozvoje EU a dvoustranné politiky rozvoje a povzbuzovat obdobné postupy mimo evropský region WHO;

30.

vyzývá Komisi, aby do svého druhého akčního plánu SCALE (Science, Children, Awareness, Legal instrument, Evaluation) znovu včlenila pilíř týkající se snížení expozice osob znečišťujícím látkám, jak to stanoví evropská strategie pro životní prostředí a zdraví (KOM(2003)0338);

31.

naléhavě žádá Komisi, aby vypracovala a předložila nástroje, které by posílily rozvoj inovativních řešení a tato řešení podpořily, jak je to zdůrazněno v rámci lisabonské agendy, s cílem minimalizovat hlavní zdravotní rizika vyplývající ze zátěžových faktorů v životním prostředí;

32.

naléhavě žádá Radu, aby bezodkladně rozhodla o návrhu na regulaci vytvoření fondu solidarity EU, jak k němu Parlament přijal své stanovisko již dne 18. května 2006 (10); je toho názoru, že tato nová regulace, která spolu s dalšími opatřeními sníží dolní hranici pro vstup fondu solidarity EU v platnost, umožní, aby škody způsobené přírodními nebo člověkem způsobenými katastrofami byly zmírněny účinněji, pružněji a rychleji; zdůrazňuje, že tento finanční nástroj je velmi důležitý, zejména proto, že se předpokládá, že přírodní katastrofy se budou vyskytovat v budoucnu častěji, zejména v důsledku změny klimatu;

33.

doporučuje, aby Komise poskytovala malým a středním podnikům, s ohledem na to, že mají rozhodující hospodářský význam, technickou podporu, která umožní, aby se dodržovaly závazné předpisy v oblasti environmentálního zdraví, a bude v tom malým a středním podnikům pomáhat a zároveň je bude povzbuzovat, aby uskutečnily další změny, které mají pozitivní dopady z hlediska environmentálního zdraví a ovlivňují fungování podniků;

34.

doporučuje Komisi, aby zvážila zavedení „druhého cyklu“ akčního plánu pro životní prostředí a zdraví v roce 2010, aby své iniciativy zaměřila na zranitelné skupiny obyvatel a připravila nové metody hodnocení rizik, které zohlední zásadní skutečnost – tedy zvláštní zranitelnost dětí, těhotných žen a starších osob;

35.

naléhavě tedy žádá Komisi a členské státy, aby uznaly výhody prevence a zásady předběžné opatrnosti a vytvořily a zavedly nástroje, které umožní, aby byly předjímány a řešeny hrozby pro životní prostředí a zdraví; doporučuje, aby Komise vyčíslila náklady na „druhý cyklus“ tohoto akčního plánu a navrhla vhodné financování pokrývající větší počet praktických opatření na snížení environmentálních dopadů na zdraví a k zavedení opatření prevence a předběžné opatrnosti;

36.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, a WHO.


(1)  Úř. věst. C 304 E, 1.12.2005, s. 264.

(2)  Úř. věst. L 301, 20.11.2007, s. 3.

(3)  Zpráva s názvem „Životní prostředí v Evropě – Čtvrtá hodnotící zpráva. Shrnutí“ Evropská agentura pro životní prostředí (10.10.2007).

(4)  Rozsudek ze dne 23. září 2003, věc C-192/01 Komise v. Dánsko, Recueil 2003, s. I- 9693; rozsudek ze dne 7. září 2004, věc C-127/02 Landelijke Vereniging tot Behoud van de Waddenzee v Nederlandse Vereniging tot Bescherming van Vogels, Recueil 2004, s. I-7405.

(5)  Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1; opravené znění v Úř. věst. L 136, 29.5.2007, s. 3.

(7)  Úř. věst. L 40, 11.2.1989, s. 12.

(8)  Skupina nezávislých vědců zveřejnila tuto zprávu dne 31. srpna 2007. Podrobnosti viz: www.bioinitiative.org.

(9)  Úř. věst. L 199, 30.7.1999, s. 59.

(10)  Úř. věst. C 297 E, 7.12.2006, s. 331.


4.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 295/89


Čtvrtek 4. září 2008
Státní převrat v Mauretánii

P6_TA(2008)0411

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. září 2008 o státním převratu v Mauretánii

2009/C 295 E/21

Evropský parlament,

s ohledem na prohlášení, jež po státním převratu v Mauretánii učinili předseda Evropského parlamentu, předsednictví Rady jménem Evropské unie, Vysoký zástupce pro SZBP, Evropská komise, Rada bezpečnosti Organizace spojených národů, Africká unie (AU), Hospodářské společenství států západní Afriky a Mezinárodní organizace frankofonních zemí,

s ohledem na druhou návštěvu Mauretánie, kterou po státním převratu vykonal zvláštní zástupce generálního tajemníka Organizace spojených národů pro západní Afriku pan Saíd Džínít,

s ohledem na ustavující akt AU, v němž se odsuzují jakékoli pokusy o převzetí moci silou,

s ohledem na čl. 115 odst. 5 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že dne 6. srpna 2008 došlo v Mauretánii ke státnímu převratu, při němž byl mauretánský prezident Sídí Muhammad Uld Šajch Abdalláhi zbaven moci skupinou vysokých generálů, které předtím téhož dne odvolal z funkce,

B.

vzhledem k tomu, že parlamentní volby v listopadu a v prosinci 2006, volby do Senátu v lednu 2007 a volbu prezidenta Sídí Muhammada Ulda Šajcha Abdalláhiho v březnu 2007, uznali jako spravedlivé a transparentní zahraniční pozorovatelé, včetně pozorovatelů z Evropské unie, a zejména z mise ke sledování průběhu voleb vyslané Evropským parlamentem, jenž se tím stal garantem legality těchto voleb,

C.

vzhledem k tomu, že více než dvě třetiny poslanců mauretánského parlamentu podepsalo prohlášení, v němž vyjádřilo podporu vůdci převratu Muhammadu Uldu Abdel Azízovi a ostatním generálům, že v červnu 2008 zákonodárné shromáždění vyhlásilo nedůvěru vládě a naléhavě vyzvalo prezidenta Abdlláhiho k jmenování nové vlády, že 49 poslanců opustilo parlament poté, co prezident Abdalláhi jmenoval 12 ministrů z řad těch, kteří byli ve funkci za velmi neoblíbeného předchozího režimu;

D.

vzhledem k tomu, že rozhodnutí týkající se politické, hospodářské a sociální budoucnosti Mauretánie přísluší pouze voleným zástupcům lidu a že demokracie znamená rovnováhu pravomocí mezi mocí výkonnou a zákonodárnou, přičemž obě jsou založeny na legitimitě voleb,

E.

vzhledem k tomu, že ke státnímu převratu dochází za neuspokojivých hospodářských a sociálních podmínek a že rozvoj je nejlepší zárukou úspěchu demokracie,

F.

uznávaje pokroky uskutečněné při návratu uprchlíků do země a při přijímání zákona, kterým se trestá otroctví v zemi,

G.

vzhledem k podpoře, kterou Unie věnuje na přechod k demokracii a k podpůrnému programu ve výši 156 000 000 EUR na období 2008 až 2013 v rámci 10. Evropského rozvojového fondu, který doplňuje pomoc a podporu ve výši 335 000 000 EUR poskytnutou od roku 1985 až do současnosti,

H.

vzhledem k tomu, že Světová banka pozastavila pomoc Mauretánii ve výši 175 000 000 USD a že pozastavení těchto plateb postihne na 17 vnitrostátních projektů v Mauretánii a její účast na regionálních projektech Světové banky, zejména projektů na podporu rozvoje venkova, zdravotnictví, vzdělávání, infrastruktury a výstavby silnic,

I.

vzhledem k tomu, že demokratická Mauretánie by představovala stabilní bod ve velmi nestabilní podoblasti, kde na jedné straně na severovýchodní hranici s Alžírskem a s Mali působí GSPC (Salafistická skupina pro kázání a boj), měnící se v Al-Kájdu ve velkém islámském Maghrebu, a na druhé straně doutná povstání Tuaregů,

J.

vzhledem k tomu, že „ústavní nařízení“, jímž junta stanoví své pravomoci a jež jí umožňuje vládnout pomocí dekretů, nemá žádný právní základ,

1.

odsuzuje vojenský převrat, k němuž přistoupili mauretánští generálové a který je již druhým převratem v této zemi za poslední tři roky, neboť porušuje ústavnost a demokratické a mezinárodně uznané výsledky voleb; lituje tohoto návratu zpět s ohledem na významné pokroky, jež byly v Mauretánii v uplynulých několika letech dosaženy při rozvíjení demokracie a právního státu; vyzývá k tomu, aby bylo současné politické napětí v Mauretánii vyřešeno v institucionálním rámci zřízeném po přechodu k demokracii a k ústavnímu pořádku, a aby byl co nejdříve obnoven ústavní pořádek a civilní vláda;

2.

žádá, aby byl prezident Sídí Muhammad Uld Šajch Abdalláhi neprodleně propuštěn, stejně jako první ministr Jahjá Uld Ahmad al-Wáqif a ostatní členové vlády, kteří jsou stále drženi v hlídaných místech pobytu v různých místech země,

3.

žádá plné respektování ústavních pravomocí prezidenta a parlamentu Mauretánie, což předpokládá, že mechanismy soužití mezi prezidentem a parlamentem a rovnováha mezi výkonnou a zákonodárnou mocí se upraví v souladu s ústavou, přičemž změny ústavy zaměřené na zabezpečení větší stability se mohou provádět pouze v souladu s jejími ustanoveními a po široké diskusi, do které se zapojí všechny politické síly,

4.

domnívá se, že potřebné ústavní postupy a formy pro ukončení krize musí stanovit přímá a upřímná diskuse mezi hlavními politickými silami,

5.

vítá návrat uprchlíků, přijetí zákona, který staví mimo zákon otroctví a návrh zákona na liberalizaci sdělovacích prostředků, lituje však, že nedošlo k demokratickému vyrovnání se s nehumánními postupy a násilím páchaným v roce 1990 na mauretánské černošské komunitě, i když se prezident zavázal zřídit vyšetřovací komisi,

6.

žádá, aby uprchlíci, kteří se vrátili do Mauretánie, znovu nabyli svých práv a aby jim byl vrácen majetek, o který byli připraveni,

7.

žádá, aby se mauretánský lid, který je už i tak velmi postižen ekonomickými a potravinovými krizemi, nestal rukojmím současné krize a žádá Komisi, aby zřídila příslušné projekty podpory občanské společnosti v této zemi v rámci evropského nástroje pro demokracii a lidská práva,

8.

bere na vědomí vyhlášení nových prezidentských voleb vojenskou juntou, ale lituje, že na rozdíl od junty, která byla u moci od roku 2005 do roku 2007, nepřijala současná junta žádný závazek zachovávat při volbách neutralitu; žádá vojenské síly, které jsou u moci, aby bezodkladně přijaly harmonogram pro obnovení demokratických institucí ve spolupráci se všemi politickými silami,

9.

podporuje úsilí AU ve prospěch řešení krize cestou rozumu,

10.

žádá Komisi, aby zahájila politický dialog v souladu s článkem 8 Dohody o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských zemí na straně jedné a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé podepsané v Cotonou dne 23. června 2000 (1), ve znění sjednaném v Lucemburku dne 24. června 2005 (Dohoda z z Cotonou) s cílem obnovit ústavní řád a dále aby informovala Parlament o výsledcích tohoto dialogu; pokud by to nevedlo k úspěchu, vyzývá k opětovnému obnovení používání článku 96 Dohody z Cotonou, které by mohlo vést ke zmražení pomoci, kromě potravinové a humanitární pomoci,

11.

naléhavě vyzývá předsednictví Rady, aby pokračovalo ve sledování politické situace v této zemi, úzce spolupracovalo s Africkou unií a aby zajistilo bezpečnost státních příslušníků Unie;

12.

žádá co nejrychlejší vyslání parlamentní delegace, která by se setkala se svými protějšky a navrhla by pomoc k vyřešení krize,

13.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a vládám členských států a také orgánům Africké unie, Hospodářskému společenství západoafrických států, Mezinárodní organizaci frankofonních zemí a Radě bezpečnosti Organizace spojených národů.


(1)  Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3.


4.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 295/92


Čtvrtek 4. září 2008
Írán

P6_TA(2008)0412

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. září 2008 o popravách v Íránu

2009/C 295 E/22

Evropský parlament,

s ohledem na svá dřívější usnesení o Íránu, zejména na svá usnesení o lidských právech a konkrétněji na své usnesení o popravách mladistvých pachatelů v Íránu ze dne 19. června 2008 (1),

s ohledem na prohlášení předsednictví učiněné jménem Evropské unie dne 13. června 2008 o popravě Muhammada Hassanzádeha,

s ohledem na prohlášení předsednictví učiněné jménem Evropské unie dne 18. července 2008, které se týká uplatňování trestu smrti v Íránu,

s ohledem na prohlášení předsednictví učiněné jménem Evropské unie o popravě 29 osob v íránském vězení Evin ze dne 29. července 2008,

s ohledem na prohlášení předsednictví učiněné jménem Evropské unie o popravě Rézy Hedžázího oběšením ze dne 25. srpna 2008;

s ohledem na prohlášení předsednictva Rady Evropské unie o hrozící popravě Behnúda Šodžáího a Bahmána Sulejmaniana, která se má uskutečnit ve dnech 19. a 28. srpna 2008,

s ohledem na rezoluce Valného shromáždění OSN, zejména na rezoluci A/RES/62/168 o stavu lidských práv v Íránské islámské republice ze dne 18. prosince 2007 a na rezoluci A/RES/62/149 o moratoriu na používání trestu smrti ze dne 18. prosince 2007,

s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Mezinárodní úmluvu o odstranění všech forem rasové diskriminace a Úmluvu o právech dítěte, jichž je Írán smluvní stranou,

s ohledem na čl. 115 odst. 5 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že podle Amnesty International dosáhl počet poprav v Íránu provedených za tento rok minimálně 191, zatímco v roce 2007 bylo v Íránu vykonáno více poprav (317) než kdekoli jinde ve světě kromě Číny, ačkoli je počet obyvatel Íránu osmnáctkrát nižší než v Číně,

B.

vzhledem k tomu, že dne 27. července 2008 bylo ve věznici Evin současně vykonáno 29 poprav,

C.

vzhledem k tomu, že dne 10. června 2008 byl za zločin, který spáchal ve čtrnácti letech, popraven šestnáctiletý íránský Kurd Muhammad Hassanzádeh; vzhledem k tomu, že dne 22. července 2008 byli popraveni mladiství delikventi Hassan Mozafárí a Rahman Šahídí a dne 19. srpna 2008 byl oběšen 19letý Réza Hedžází za údajnou vraždu, kterou měl spáchat v 15 letech; vzhledem k tomu, že dne 26. srpna 2008 byl popraven 19letý Behnam Záre za trestný čin, kterého se dopustil v 15 letech a stal se tak šestým mladistvým delikventem, který byl v Íránu popraven jen v roce 2008,

D.

vzhledem k tomu, že o čase a místě plánované popravy nebyla v rozporu s íránským právem informována ani rodina Záreho či Hedžázího, ani jejich advokát,

E.

vzhledem k tomu, že mladistvým pachatelům Amíru Marolláhímu, Behnúdu Šodžáímu, Muhammadu Fadáímu a Bahmánu Sulejmanianovi bezprostředně hrozí poprava,

F.

vzhledem k tomu, že mezinárodní právo zakazuje popravy mladistvých, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 5 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a v Úmluvě o právech dítěte; vzhledem k tomu, že nehledě na právní závazky Íránu v současné době čeká na vykonání trestu smrti alespoň 130 dětí a mladistvých pachatelů,

G.

vzhledem k tomu, že aktivistům zasazujícím se za práva menšin stále častěji hrozí trest smrti tak jako v případě Jaghúba Mirneháda, etnického Baluče a výkonného ředitele mládežnické organizace Hlas spravedlnosti, který byl popraven dne 4. srpna 2008 poté, co se veřejně postavil proti místním úředníkům a dožadoval se odpovědnosti za jejich špatně vykonávanou práci,

H.

vzhledem k tomu, že jiný bojovník za práva menšin, kurdský učitel Farzád Kamangar, byl bez důkazů odsouzen k trestu smrti na základě obvinění, že se se zbraní v ruce postavil proti státu,

I.

vzhledem k tomu, že doznání je často vymáháno na základě mučení, aniž by měli obžalovaní přístup k právníkům, a rozhodnutí soudu nesplňuje minimální kritéria spravedlivého procesu,

J.

vzhledem k tomu, že dne 5. srpna 2008 íránská justice oznámila, že se ukamenování už nebude používat jako způsob popravy, což vedlo k tomu, že 10 nejmenovaných žen, kterým hrozila smrt ukamenováním, se tomuto způsobu trestu vyhne,

K.

vzhledem k tomu, že existují důvody k obavám, že členům a přívržencům íránské opozice, kteří byli umístěni do tábora Ašraf v severním Iráku na základě článku 27 čtvrté Ženevské úmluvy, kde je chrání mezinárodní síly vedené Spojenými státy, hrozí vyhoštění a nucený návrat do,

1.

je hluboce zarmoucen nedávnými popravami několika mladistvých pachatelů v Íránu, což z něho činí jedinou zemi na světě, kde se tento strašný a nelidský způsob trestu v roce 2008 stále provádí;

2.

poukazuje zvláště na osud Soghry Nadžafpúrové, která strávila téměř celých posledních 19 let svého života čekáním na vykonání trestu smrti za vraždu, která se odehrála, když jí bylo 13 let;

3.

vyzývá předsedu Nejvyššího soudu Íránu ajatolláha Mahmúda Hášimího Šarudího, aby všechny rozsudky smrti vynesené nad mladistvými pachateli soustavně měnil na mírnější, a prosí íránské orgány, aby zastavily zejména chystanou popravu Amíra Marolláhího, Behnúda Šodžáího, Muhammada Fadáího a Bahmána Sulejmaniana;

4.

důrazně odsuzuje rostoucí počet poprav a naléhavě vyzývá íránské orgány, aby zavedly moratorium na trest smrti, který by poté zrušily v souladu s rezolucí Valného shromáždění Organizace spojených národů ze dne 18. prosince 2007;

5.

opakovaně vyzývá poslance Madžlisu, aby bezodkladně provedli takovou změnu právních předpisů, která zajistí, aby nebyl popraven nikdo, kdo spáchal zločin ve věku nižším než 18 let, a aby věk právní odpovědnosti zvýšili na úroveň, která odpovídá mezinárodním standardům;

6.

podporuje legislativní úsilí Íránu zavést zvláštní zákonodárný a soudní systém pro mladistvé pachatele a vyzývá poslance Madžlisu, aby učinili opatření se zaměřením na vzdělávání a opětovné začlenění dětských pachatelů do společnosti; vyzývá Komisi, aby podpořila íránské orgány, pokud požádají o mezinárodní spolupráci v této oblasti;

7.

důrazně odsuzuje pronásledování a věznění íránských občanů, kteří se angažují v oblasti obrany lidských práv a kteří vystupují proti trestu smrti, přičemž jsou často obviňováni z „činnosti proti národní bezpečnosti“; vyzývá zejména k bezpodmínečnému propuštění Emadeddína Baghího, Muhammada Sádeka Kabovanda a ke zmírnění rozsudku trestu smrti pro Farzáda Kamangara a nové prošetření jeho případu;

8.

vítá nedávné prohlášení o ukončení poprav ukamenováním; vyjadřuje však znepokojení nad tím, že v reformním návrhu trestního zákoníku, který v současnosti projednává Madžlis, je kamenování v případě určitých forem cizoložství zachováno, a vyzývá poslance Madžlisu, aby se zasadili za úplný zákaz kamenování;

9.

vyzývá irácké a americké orgány, aby členy íránské opozice a žadatele o azyl násilím nevracely do Íránu, neboť by jim tam vážně hrozilo pronásledování, a aby spolupracovaly obzvláště s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a jinými subjekty při hledání uspokojivého a dlouhodobého řešení situace osob, které se v současnosti nacházejí v táboře Ašraf;

10.

žádá, aby se na příštím zasedání Valného shromáždění OSN předložila rezoluce, ve které budou požádány všechny země ponechávající si trest smrti, aby předložily generálnímu tajemníkovi OSN a veřejnosti veškeré informace o trestu smrti a popravách, a překlenuly státní tajemství o trestu smrti, které je také přímou příčinou vysokého počtu poprav;

11.

žádá o novou rezoluci, která by předvídala funkci zvláštního zpravodaje generálního tajemníka, jehož úkolem by bylo sledování situace, zajišťování co největší transparentnosti v systému trestu smrti a podporování vnitřního procesu směřujícího k provedení rezoluce Organizace spojených národů o moratoriu týkajícím se poprav;

12.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení vládě a parlamentu Íránské islámské republiky, Radě, Komisi, vysokému představiteli pro SZBP, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, Výboru OSN pro lidská práva, Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a vládám Spojených států a Iráku.


(1)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0314.


4.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 295/94


Čtvrtek 4. září 2008
Zabíjení albínů v Tanzanii

P6_TA(2008)0413

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. září 2008 o zabíjení albínů v Tanzanii

2009/C 295 E/23

Evropský parlament,

s ohledem na svá předchozí usnesení o vážných porušováních lidských práv,

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv Valného shromáždění OSN ze dne 10. prosince 1948,

s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů ze dne 27. června 1981, která vstoupila v platnost dne 21. října 1986,

s ohledem na úmluvu OSN o právech dítěte přijatou dne 20. listopadu 1989, která vstoupila v platnost dne 2. září 1990, a která je bez výjimky právně závazná a právoplatná,

s ohledem na deklaraci OSN o právech příslušníků národnostních, etnických, náboženských a jazykových menšin ze dne 18. prosince 1992,

s ohledem na čl. 115 odst. 5 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že podle zpráv nevládních organizací a sdělovacích prostředků, které potvrdila vláda Tanzanie, bylo od března 2008 v okolí Viktoriina jezera zabito a zmrzačeno nejméně 25 albínů, včetně dětí, zejména pak v oblastech Mwanza, Shinyanga a Mara, kde je soustředěn velký počet albínů,

B.

vzhledem k tomu, že kromě zabíjení albínů jsou tyto tři oblasti také proslulé zabíjením osob, o nichž se věří, že jsou čaroději nebo šamany; vzhledem k tomu, že pouhé pomluvy jsou pro rozzlobený dav dostačujícím důvodem k zabití osob podezřívaných z čarodějnictví,

C.

vzhledem k tomu, že podle tanzanských orgánů mají zabíjení albínů na svědomí organizované gangy najímané šamany,

D.

vzhledem k tomu, že sdělovací prostředky v Dár es-Salámu informovaly o zatčení 173 osob v souvislosti se zabíjením albínů v zemi, mezi nimiž se nachází také mnoho šamanů a osob, které využily jejich služeb,

E.

vzhledem k tomu, že podle státní policie prodávají šamani oddělené kusy těl a krev albínů horníkům a rybářům, kteří věří, že jim mohou přinést štěstí, zdraví a bohatství,

F.

vzhledem k tomu, že zabíjení je příčinou vážných obav a strachu mezi albíny, kteří se nyní cítí ohroženi a obávají se zůstávat sami nebo se pohybovat a cestovat bez doprovodu, aby se vyhnuli případnému nebezpečí,

G.

vzhledem k tomu, že 36 % obyvatel Tanzanie žije pod hranicí chudoby; vzhledem k tomu, že dostupnost zdravotní péče je velice omezená a obyvatelé se proto běžně obracejí na šamany a tradiční léčitele,

H.

vzhledem k tomu, že albíni představují menšinu a diskriminace vůči nim je v subsaharské Africe vážným problémem, vzhledem k tomu, že albinismus postihuje jednoho z 20 000 lidí na světě,

I.

vzhledem k tomu, že podle studie rozvojového programu OSN (UNDP) se polovina rodičů cítila poníženě, když se jim narodilo dítě postižené albinismem, vzhledem k tomu, že ženy albínky jsou diskriminovány ostatními ženami a ženy, které porodí albíny, jsou často terčem posměchu nebo jsou společností zavrženy a trpí diskriminací v práci; vzhledem k tomu, že dvě třetiny rodičů se vyjádřily, že specifické zdravotní zásahy pro albíny jsou příliš nákladné a polovina se zmínila, že jejich děti trpí vážnými zrakovými poruchami; vzhledem k tomu, že 83 % rodičů však tvrdí, že jejich děti prospívají ve škole stejně dobře jako ostatní děti;

1.

rozhodně odsuzuje zabíjení albínů v Tanzanii a spekulativní obchodování s částmi jejich těl;

2.

vítá skutečnost, že prezident Tanzanie Jakaya Mrisho Kikwete odsoudil zabíjení albínů a zavázal se vynaložit větší úsilí na zastavení těchto zločinů; zdůrazňuje, že je třeba podpořit slov činy;

3.

blahopřeje tanzanskému prezidentovi Jakayovi Mrishovi Kikwetovi k jeho rozhodnutí jmenovat paní Al-Shymau Kway-Geerovou první albínskou poslankyní s ohledem na její rozhodnost bojovat proti diskriminaci, se kterou se ona a další albíni potýkají;

4.

vyjadřuje podporu krokům, které doposud podnikla tanzanská vláda, jako je například sestavení soupisu albínů a zavedení služby policejního doprovodu pro albínské děti; souhlasí s požadavkem tanzanských poslanců, aby vláda přijala další opatření s cílem vyřešit problém i s jeho příčinami a ukončit veškerou diskriminaci albínů;

5.

vyzývá tanzanské orgány, orgány místní správy a občanskou společnost obecně, aby spolupracovaly s cílem chránit všechny albíny; naléhavě vyzývá tanzanskou vládu, aby přijala okamžitá opatření na podporu sociálního povědomí a aby poskytovala informace týkající se albinismu; domnívá se, že tato opatření by se měla provádět zejména ve venkovských oblastech, jejichž obyvatelé většinou bývají méně vzdělaní a více pověrčiví;

6.

vítá skutečnost, že minulý měsíc bylo v souvislosti se zabíjením albínů v zemi zatčeno 173 podezřelých; důrazně žádá orgány, aby postupovaly rychle a předvedly odpovědné osoby před soud;

7.

s politováním konstatuje, že pátrající novinářka Vicky Ntetemovoá se skrývá od té doby, co jí bylo vyhrožováno smrtí za to, že odhalila účast šamanů a policie na zabíjení; naléhavě vyzývá tanzanské orgány, aby zahájily hloubkové a nezávislé vyšetřování těchto nařčení vyslovených Vicky Ntetemovou;

8.

vyjadřuje uznání a podporu činnosti tanzanského sdružení albínů, které albínům poskytuje pomoc; vyzývá Komisi, aby toto sdružení a jeho výzvy určené akademickým obcím, náboženským vůdcům a aktivistům v oblasti lidských práv aktivně podporovala, a přiměla tak veřejnost, aby si uvědomila, že zabíjení albínů je sociálně a morálně nepřípustné;

9.

vyzývá Komisi, aby podpořila úsilí rozvojového programu OSN o podporu a ochranu albínů v Africe;

10.

domnívá se, že nejlepším způsobem, jak ochránit práva tanzanských albínů, je zaručit jim v rámci politik začleňování rovný přístup ke kvalitnímu vzdělání a zdravotní péči a zajistit jim odpovídající sociální a právní ochranu;

11.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily snahy tanzanské vlády, nevládních organizací a občanské společnosti o vypracování politik zaměřených na potřeby a práva albínů, které budou založeny na nediskriminaci, sociálním začleňování a rovném přístupu k zaměstnání;

12.

žádá zlepšení odborné přípravy zdravotnických pracovníků a pořádání seminářů pro učitele a rodiče s cílem přimět je, aby chránili albínské děti před sluncem, protože mnoho z nich umírá na rakovinu kůže dříve, než dosáhnou věku 30 let;

13.

trvá na tom, že Komise a členské státy musí vyvinout maximální úsilí, aby se finanční prostředky určené na zdravotní péči dostaly k nejchudším obyvatelům Tanzanie; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zajistit dostupnost zdravotní péče ve venkovských a vzdálených oblastech;

14.

vyzývá Radu a Komisi, aby pozorně sledovaly situaci v oblasti lidských práv albínů v Tanzanii;

15.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, členským státům, Africké unii, vládě a parlamentu Tanzanie, generálnímu tajemníkovi OSN, spolupředsedům Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU a Radě ministrů AKT.


SDĚLENÍ ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE

Evropský parlament

Úterý 2. září 2008

4.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 295/97


úterý 2 září 2008
Účast předsedů podvýborů (výklad článku 182)

P6_TA(2008)0388

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 2. září 2008 o výkladu článku 182 jednacího řádu o účasti předsedů podvýborů

2009/C 295 E/24

Evropský parlament,

s ohledem na dopis předsedy Výboru pro ústavní záležitosti ze dne 22. července 2008,

s ohledem na článek 201 jednacího řádu,

1.

rozhodl připojit tento výklad k čl. 182 odst. 1:

Toto ustanovení nevylučuje, aby předseda hlavního výboru umožnil předsedům podvýborů účastnit se práce předsednictva nebo aby jim povolil předsedat rozpravám o otázkách, kterými se zabývá dotčený podvýbor; toto je umožněno, pokud je tento postup jako celek předložen předsednictvu k projednání a pokud s ním předsednictvo vysloví souhlas

2.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí pro informaci Radě a Komisi.


Evropský parlament

Úterý 2. září 2008

4.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 295/98


úterý 2. září 2008
Program „Mládež v akci“ (2007–2013) ***I

P6_TA(2008)0369

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. září 2008 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 1719/2006/ES, kterým se zavádí program Mládež v akci na období 2007 až 2013 (KOM(2008)0056 — C6-0057/2008 — 2008/0023(COD))

2009/C 295 E/25

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2008)0056),

s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 149 odst. 4 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0057/2008),

s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A6-0274/2008),

1.

schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.

vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.


Úterý 2. září 2008
P6_TC1-COD(2008)0023

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 2. září 2008 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. …/2008/ES, kterým se mění rozhodnutí č. 1719/2006/ES, kterým se zavádí program Mládež v akci na období 2007 až 2013

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, postoj Evropského parlamentu v prvním čtení odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rozhodnutí č. 1349/2008/ES.)


4.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 295/99


Úterý 2. září 2008
Program Kultura (2007–2013) ***I

P6_TA(2008)0370

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. září 2008 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 1855/2006/ES, kterým se zavádí program Kultura (2007–2013) (KOM(2008)0057 — C6–0058/2008 — 2008/0024(COD))

2009/C 295 E/26

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2008)0057),

s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 151 odst. 5 první odrážku Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0058/2008),

s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A6-0273/2008),

1.

schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.

vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.


Úterý 2. září 2008
P6_TC1-COD(2008)0024

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 2. září 2008 k přijetí rozhodnutí evropského parlamentu a rady č. …/2008/ES, kterým se mění rozhodnutí č. 1855/2006/ES, kterým se zavádí program kultura (2007–2013)

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, postoj Evropského parlamentu v prvním čtení odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rozhodnutí č. 1352/2008/ES.)


4.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 295/100


Úterý 2. září 2008
Program „Evropa pro občany“ (2007–2013) ***I

P6_TA(2008)0371

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. září 2008 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 1904/2006/ES, kterým se pro období 2007–2013 stanoví program Evropa pro občany na podporu aktivního evropského občanství (KOM(2008)0059 — C6-0060/2008 — 2008/0029(COD))

2009/C 295 E/27

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2008)0059),

s ohledem na čl. 251 odst. 2 a články 151 a 308 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0060/2008),

s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A6-0275/2008),

1.

schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.

vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.

pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi.


Úterý 2. září 2008
P6_TC1-COD(2008)0029

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 2. září 2008 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. …/2008/ES, kterým se mění rozhodnutí č. 1904/2006/ES, kterým se pro období 2007–2013 stanoví program „Evropa pro občany“ na podporu aktivního evropského občanství

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, postoj Evropského parlamentu v prvním čtení odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rozhodnutí č. 1358/2008/ES.)


4.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 295/101


Úterý 2. září 2008
Akční program v oblasti vzdělávání a celoživotního učení ***I

P6_TA(2008)0372

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. září 2008 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 1720/2006/ES, kterým se zavádí akční program v oblasti celoživotního učení (KOM(2008)0061 — C6-0064/2008 — 2008/0025(COD))

2009/C 295 E/28

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2008)0061),

s ohledem na článek 251 odst. 2 a čl. 149 odst. 4 a čl. 150 odst. 4 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0064/2008),

s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A6-0276/2008),

1.

schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.

vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.

pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi.


Úterý 2. září 2008
P6_TC1-COD(2008)0025

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 2. září 2008 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. …/2008/ES, kterým se mění rozhodnutí č. 1720/2006/ES, kterým se zavádí akční program v oblasti celoživotního učení

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, postoj Evropského parlamentu v prvním čtení odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rozhodnutí č. 1357/2008/ES.)


4.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 295/102


Úterý 2. září 2008
Protokol k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi ES a Uzbekistánem *

P6_TA(2008)0373

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. září 2008 o návrhu rozhodnutí Rady a Komise o uzavření protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Uzbekistán na straně druhé s ohledem na přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii (KOM(2007)0117 — C6-0213/2008 — 2007/0044(CNS))

2009/C 295 E/29

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady a Komise (KOM (2007)0117),

s ohledem na dohodu o partnerství a spolupráci s Republikou Uzbekistán,

s ohledem na čl. 44 odst. 2, čl. 47 odst. 2, poslední větu, článek 55, čl. 57 odst. 2, článek 71, čl. 80 odst. 2, články 93, 94, 133, 181a a čl. 300 odst. 2 druhou větu Smlouvy o ES,

s ohledem na článek 101 Smlouvy o Euratomu,

s ohledem na čl. 6 odst. 2 aktu o přistoupení Bulharska a Rumunska,

s ohledem na čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0213/2008),

s ohledem na článek 51, čl. 83 odst. 7 a čl. 43 odst. 1 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A6-0306/2008),

1.

schvaluje uzavření protokolu;

2.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi a vládám a parlamentům členských států a Republiky Uzbekistán.


4.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 295/102


Úterý 2. září 2008
Protokol k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi ES a Kyrgyzstánem *

P6_TA(2008)0374

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. září 2008 o návrhu rozhodnutí Rady a Komise o uzavření protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Kyrgyzskou republikou na straně druhé s ohledem na přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii (KOM(2007)0133 — C6-0228/2008 — 2007/0047(CNS))

2009/C 295 E/30

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady a Komise (KOM(2007)0133),

s ohledem na dohodu o partnerství a spolupráci s Kyrgyzskou republikou,

s ohledem na čl. 44 odst. 2, čl. 47 odst. 2 poslední větu, článek 55, čl. 57 odst. 2, článek 71, čl. 80 odst. 2, článek 93, článek 94, článek 133, článek 181a a čl. 300 odst. 2 druhou větu Smlouvy o ES,

s ohledem na článek 101 Smlouvy o Euratomu,

s ohledem na čl. 6 odst. 2 aktu o přistoupení Bulharska a Rumunska,

s ohledem na čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0228/2008),

s ohledem na článek 51, čl. 83 odst. 7 a čl. 43 odst. 1 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A6-0307/2008),

1.

schvaluje uzavření protokolu;

2.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Kyrgyzské republiky.


4.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 295/103


Úterý 2. září 2008
Protokol k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi ES a Tádžikistánem *

P6_TA(2008)0375

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. září 2008 o návrhu rozhodnutí Rady a Komise o uzavření protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Tádžikistán na straně druhé s ohledem na přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii (KOM(2007)0143 — C6-0254/2008 — 2007/0050(CNS))

2009/C 295 E/31

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady a Komise (KOM(2007)0143),

s ohledem na dohodu o partnerství a spolupráci s Republikou Tádžikistán,

s ohledem na čl. 44 odst. 2, čl. 47 odst. 2 poslední věta, článek 55, čl. 57 odst. 2, článek 71, čl. 80 odst. 2, článek 93, článek 94, článek 133, článek 181a a čl. 300 odst. 2 druhá věta Smlouvy o ES,

s ohledem na článek 101 Smlouvy o Euratomu,

s ohledem na čl. 6 odst. 2 aktu o přistoupení Bulharska a Rumunska,

s ohledem na čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0254/2008),

s ohledem na článek 51, čl. 83 odst. 7 a čl. 43 odst. 1 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A6-0320/2008),

1.

schvaluje uzavření protokolu;

2.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Republiky Tádžikistán.


4.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 295/104


Úterý 2. září 2008
Odpovědnost Černé Hory za dlouhodobé půjčky poskytnuté Srbsku a Černé Hoře (Bývalé federální republice Jugoslávii) *

P6_TA(2008)0376

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. září 2008 k návrhu rozhodnutí Rady, kterým se stanoví samostatný závazek Černé Hory a úměrně snižuje závazek Srbska v souvislosti s dlouhodobými půjčkami, které Společenství poskytlo soustátí Srbsko a Černá Hora (bývalé Svazové republice Jugoslávie) na základě rozhodnutí Rady 2001/549/ES a 2002/882/ES (KOM(2008)0228 — C6-0221/2008 — 2008/0086(CNS))

2009/C 295 E/32

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2008)0228),

s ohledem na článek 308 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0221/2008),

s ohledem na článek 51 a čl. 43 odst. 1 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A6-0281/2008),

1.

schvaluje návrh Komise;

2.

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.

vyzývá k zahájení dohodovacího řízení podle společného prohlášení ze dne 4. března 1975, bude-li mít Rada v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.


4.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 295/104


Úterý 2. září 2008
Ekologická produkce a označování ekologických produktů *

P6_TA(2008)0377

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. září 2008 o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů (KOM(2008)0314 — C6-0219/2008 — 2008/0097(CNS))

2009/C 295 E/33

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2008)0314),

s ohledem na čl. 37 odst. 2 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0219/2008),

s ohledem na článek 51 a čl. 43 odst. 1 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A6-0311/2008),

1.

schvaluje návrh Komise;

2.

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

4.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.


4.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 295/105


Úterý 2. září 2008
Uzavření Dohody o rybolovu v jižním Indickém oceánu jménem Evropského společenství *

P6_TA(2008)0378

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. září 2008 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o rybolovu v jižním Indickém oceánu jménem Evropského společenství (KOM(2007)0831 — C6-0047/2008 — 2007/0285(CNS))

2009/C 295 E/34

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (KOM(2007)0831),

s ohledem na článek 37 a na čl. 300 odst. 2 první pododstavec Smlouvy o ES,

s ohledem na čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6–0047/2008),

s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

s ohledem na články 51 a 35 a čl. 83 odst. 7 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A6-0315/2008),

1.

schvaluje pozměněný návrh rozhodnutí Rady a schvaluje uzavření této dohody;

2.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

ZNĚNÍ NAVRŽENÉ KOMISÍ

POZMĚŇOVACÍ NÁVRH

Pozměňovací návrh 1

Návrh rozhodnutí

Právní východisko 1

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 37 ve spojení s čl. 300 odst. 2 prvním pododstavcem první větou a odst. 3 prvním pododstavcem této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 37 této smlouvy, ve spojení s čl. 300 odst. 2 první pododstavcem první větou a čl. 300 odst. 3 druhým pododstavcem této smlouvy,


4.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 295/106


Úterý 2. září 2008
Návrh opravného rozpočtu č. 5/2008

P6_TA(2008)0379

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. září 2008 o návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 5/2008 na rozpočtový rok 2008, oddíl III – Komise (11571/2008 — C6-0294/2008 — 2008/2161(BUD))

2009/C 295 E/35

Evropský parlament,

s ohledem na článek 272 Smlouvy o ES a na článek 177 Smlouvy o Euratomu,

s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (1), a zejména na články 37 a 38 tohoto nařízení,

s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2008, schválený s konečnou platností dne 13. prosince 2007 (2),

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (3),

s ohledem na předběžný návrh opravného rozpočtu Evropské unie č. 5/2008 na rozpočtový rok 2008, který předložila Komise dne 18. června 2008 (KOM(2008)0381),

s ohledem na návrh opravného rozpočtu č. 5/2008 sestavený Radou dne 22. července 2008 (11571/2008 — C6-0294/2008),

s ohledem na článek 69 a přílohu IV jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A6-0328/2008),

1.

schvaluje návrh opravného rozpočtu č. 5/2008 beze změn;

2.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.


(1)  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 71, 14.3.2008, s. 1.

(3)  Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.


4.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 295/107


Úterý 2. září 2008
Evropská soudní síť *

P6_TA(2008)0380

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. září 2008 o podnětu Republiky Slovinsko, Francouzské republiky, České republiky, Švédského království, Španělského království, Belgického království, Polské republiky, Italské republiky, Lucemburského velkovévodství, Nizozemského království, Slovenské republiky, Estonské republiky, Rakouské republiky a Portugalské republiky k přijetí rozhodnutí Rady o Evropské soudní síti (5620/2008 — C6-0074/2008 — 2008/0802(CNS))

2009/C 295 E/36

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

s ohledem na podnět Republiky Slovinsko, Francouzské republiky, České republiky, Švédského království, Španělského království, Belgického království, Polské republiky, Italské republiky, Lucemburského velkovévodství, Nizozemského království, Slovenské republiky, Estonské republiky, Rakouské republiky a Portugalské republiky (5620/2008),

s ohledem na čl. 34 odst. 2 písm. c) Smlouvy o EU,

s ohledem na čl. 39 odst. 1 Smlouvy o EU, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0074/2008),

s ohledem na články 93 a 51 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0292/2008),

1.

schvaluje pozměněný podnět Republiky Slovinsko, Francouzské republiky, České republiky, Švédského království, Španělského království, Belgického království, Polské republiky, Italské republiky, Lucemburského velkovévodství, Nizozemského království, Slovenské republiky, Estonské republiky, Rakouské republiky a Portugalské republiky;

2.

vyzývá Radu, aby odpovídajícím způsobem změnila návrh;

3.

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit podnět Republiky Slovinsko, Francouzské republiky, České republiky, Švédského království, Španělského království, Belgického království, Polské republiky, Italské republiky, Lucemburského velkovévodství, Nizozemského království, Slovenské republiky, Estonské republiky, Rakouské republiky a Portugalské republiky;

5.

vyzývá Radu a Komisi, aby po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost upřednostnily každý budoucí návrh na změnu rozhodnutí v souladu s prohlášením č. 50 k článku 10 Protokolu o přechodných ustanoveních, jež má tvořit přílohu Smlouvy o Evropské unii, Smlouvy o fungování Evropské unie a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii;

6.

je odhodlán k přezkumu veškerých budoucích návrhů naléhavým postupem v souladu s postupem uvedeným v bodě 5 a v úzké spolupráci s vnitrostátními parlamenty;

7.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám Republiky Slovinsko, Francouzské republiky, České republiky, Švédského království, Španělského království, Belgického království, Polské republiky, Italské republiky, Lucemburského velkovévodství, Nizozemského království, Slovenské republiky, Estonské republiky, Rakouské republiky a Portugalské republiky.

ZNĚNÍ NAVRŽENÉ 14 ČLENSKÝMI STÁTY

POZMĚŇOVACÍ NÁVRH

Pozměňovací návrh 1

Podnět Republiky Slovinsko, Francouzské republiky, České republiky, Švédského království, Španělského království, Belgického království, Polské republiky, Italské republiky, Lucemburského velkovévodství, Nizozemského království, Slovenské republiky, Estonské republiky, Rakouské republiky a Portugalské republiky

Bod odůvodnění 7

(7)

Je nezbytné posílit justiční spolupráci mezi členskými státy Evropské unie a umožnit pro tyto účely kontaktním místům Evropské soudní sítě a Eurojustu, aby mohly v případě potřeby kdykoli přímo a účinněji komunikovat prostřednictvím zabezpečené telekomunikační sítě ,

(7)

Je nezbytné posílit justiční spolupráci mezi členskými státy Evropské unie a umožnit pro tyto účely kontaktním místům Evropské soudní sítě a Eurojustu, aby mohly v případě potřeby kdykoli přímo a účinněji komunikovat prostřednictvím zabezpečených telekomunikačních spojení ,

Pozměňovací návrh 2

Podnět Republiky Slovinsko, Francouzské republiky, České republiky, Švédského království, Španělského království, Belgického království, Polské republiky, Italské republiky, Lucemburského velkovévodství, Nizozemského království, Slovenské republiky, Estonské republiky, Rakouské republiky a Portugalské republiky

Bod odůvodnění 7 a (nový)

 

(7a)

Pokud jde o zpracování osobních údajů, mělo by platit rámcové rozhodnutí Rady ( /…SVV/) o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a soudní spolupráce v trestních věcech  (1) které poskytuje odpovídající úroveň ochrany údajů. Členské státy by ve svém vnitrostátním právu měly zajistit úroveň ochrany osobních údajů nejméně rovnocennou s úrovní stanovenou v Úmluvě Rady Evropy ze dne 28. ledna 1981 o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat a jejího dodatkového protokolu ze dne 8. listopadu 2001 a při tom vzít v úvahu doporučení Výboru ministrů Rady Evropy členským státům č. R (87) 15 ze dne 17. září 1987 o používání osobních údajů v policejní oblasti, a to i tehdy, když údaje nejsou zpracovávány automatizovaně.

Pozměňovací návrh 3

Podnět Republiky Slovinsko, Francouzské republiky, České republiky, Švédského království, Španělského království, Belgického království, Polské republiky, Italské republiky, Lucemburského velkovévodství, Nizozemského království, Slovenské republiky, Estonské republiky, Rakouské republiky a Portugalské republiky

Čl. 2 — odst. 3

3.   Každý členský stát jmenuje z kontaktních míst národního zpravodaje pro Evropskou soudní síť.

3.   Každý členský stát jmenuje z kontaktních míst národního zpravodaje pro Evropskou soudní síť , jakož i národní informační kontaktní místo .

Pozměňovací návrh 4

Podnět Republiky Slovinsko, Francouzské republiky, České republiky, Švédského království, Španělského království, Belgického království, Polské republiky, Italské republiky, Lucemburského velkovévodství, Nizozemského království, Slovenské republiky, Estonské republiky, Rakouské republiky a Portugalské republiky

Čl. 2 — odst. 4

4.   Každý členský stát zajistí, aby jeho kontaktní místa vykonávala funkce v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech a z důvodu potřeby komunikace s kontaktními místy v ostatních členských státech měla kromě vlastního národního jazyka dostatečné znalosti dalšího jazyka Evropské unie. Před jmenováním nového kontaktního místa si mohou členské státy vyžádat stanovisko národního zpravodaje.

4.   Každý členský stát zajistí, aby jeho kontaktní místa vykonávala funkce v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech a z důvodu potřeby komunikace s kontaktními místy v ostatních členských státech měla kromě vlastního národního jazyka dostatečné znalosti dalšího jazyka Evropské unie. Při výběru kontaktních míst dodrží členské státy kritéria stanovená v pokynech pro výběr kontaktních míst Evropské soudní sítě.

Pozměňovací návrh 5

Podnět Republiky Slovinsko, Francouzské republiky, České republiky, Švédského království, Španělského království, Belgického království, Polské republiky, Italské republiky, Lucemburského velkovévodství, Nizozemského království, Slovenské republiky, Estonské republiky, Rakouské republiky a Portugalské republiky

Čl. 2 — odst. 4 a (nový)

 

4a.     Členské státy rovněž zajistí, aby jejich kontaktní místa disponovala dostatečnými zdroji a mohla tak řádně plnit své úkoly.

Pozměňovací návrh 6

Podnět Republiky Slovinsko, Francouzské republiky, České republiky, Švédského království, Španělského království, Belgického království, Polské republiky, Italské republiky, Lucemburského velkovévodství, Nizozemského království, Slovenské republiky, Estonské republiky, Rakouské republiky a Portugalské republiky

Čl. 2 — odst. 5

5.   Pokud byli v členském státě jmenováni styční soudci nebo státní zástupci podle společné akce 96/277/SVV a plní funkce podobné funkcím přiděleným podle článku 4 kontaktním místům, členský stát, který je jmenoval, napojí tyto soudce nebo státní zástupce na Evropskou soudní síť a na zabezpečenou telekomunikační síť podle článku 10 postupem, který si tento stát stanoví.

5.   Pokud byli v členském státě jmenováni styční soudci nebo státní zástupci podle společné akce 96/277/SVV a plní funkce podobné funkcím přiděleným podle článku 4 kontaktním místům, členský stát, který je jmenoval, napojí tyto soudce nebo státní zástupce na Evropskou soudní síť a na zabezpečená telekomunikační spojení podle článku 10 postupem, který si tento stát stanoví.

Pozměňovací návrh 7

Podnět Republiky Slovinsko, Francouzské republiky, České republiky, Švédského království, Španělského království, Belgického království, Polské republiky, Italské republiky, Lucemburského velkovévodství, Nizozemského království, Slovenské republiky, Estonské republiky, Rakouské republiky a Portugalské republiky

Čl. 2 — odst. 7

7.   Evropská soudní síť má sekretariát, který ve spolupráci a po konzultacích s předsednictvím Rady odpovídá za správu sítě. Po konzultacích s předsednictvím může sekretariát zastupovat síť.

7.   Evropská soudní síť má sekretariát, který odpovídá za správu sítě.

Pozměňovací návrh 8

Podnět Republiky Slovinsko, Francouzské republiky, České republiky, Švédského království, Španělského království, Belgického království, Polské republiky, Italské republiky, Lucemburského velkovévodství, Nizozemského království, Slovenské republiky, Estonské republiky, Rakouské republiky a Portugalské republik

Čl. 3 — písm. b

b)

organizuje pravidelné schůze zástupců členských států postupem podle článků 5 , 6 a 7 ;

b)

organizuje pravidelné schůze zástupců členských států postupem podle článků 5 a 6 ;

Pozměňovací návrh 9

Podnět Republiky Slovinsko, Francouzské republiky, České republiky, Švédského království, Španělského království, Belgického království, Polské republiky, Italské republiky, Lucemburského velkovévodství, Nizozemského království, Slovenské republiky, Estonské republiky, Rakouské republiky a Portugalské republik

Čl. 3 — písm. c

c)

v souladu s články 8 , 9 a 10 nepřetržitě poskytuje určité množství základních aktualizovaných informací, zejména prostřednictvím vhodné telekomunikační sítě .

c)

v souladu s články 8 a 9 nepřetržitě poskytuje určité množství základních aktualizovaných informací, zejména prostřednictvím nástroje informační technologie, a v souladu s článkem 10 také poskytuje zabezpečená telekomunikační spojení .

Pozměňovací návrh 10

Podnět Republiky Slovinsko, Francouzské republiky, České republiky, Švédského království, Španělského království, Belgického království, Polské republiky, Italské republiky, Lucemburského velkovévodství, Nizozemského království, Slovenské republiky, Estonské republiky, Rakouské republiky a Portugalské republiky

Čl. 4 — název

Funkce kontaktních míst včetně národního zpravodaje

Funkce kontaktních míst , národních zpravodajů a informačních kontaktních míst

Pozměňovací návrh 11

Podnět Republiky Slovinsko, Francouzské republiky, České republiky, Švédského království, Španělského království, Belgického království, Polské republiky, Italské republiky, Lucemburského velkovévodství, Nizozemského království, Slovenské republiky, Estonské republiky, Rakouské republiky a Portugalské republiky

Čl. 4 — odst. 1

1.   Kontaktní místa , včetně národního zpravodaje, jsou aktivními prostředníky s úkolem usnadňovat justiční spolupráci mezi členskými státy, zejména v potírání různých forem závažné trestné činnosti. Jsou k dispozici místním soudním a jiným příslušným orgánům v jejich vlastní zemi, kontaktním místům v ostatních zemích a místním soudním a jiným příslušným orgánům v ostatních zemích k tomu, aby tyto orgány mohly navazovat ty nejvhodnější přímé kontakty.

V případě nutnosti mohou zaměstnanci kontaktních míst cestovat za účelem poznání kontaktních míst jiných členských států na základě dohody mezi příslušnými správními orgány .

1.   Kontaktní místa jsou aktivními prostředníky s úkolem usnadňovat soudní spolupráci mezi členskými státy zejména v potírání různých forem závažné trestné činnosti. Jsou k dispozici místním soudním a jiným příslušným orgánům v jejich vlastní zemi, kontaktním místům v ostatních zemích a místním soudním a jiným příslušným orgánům v ostatních zemích k tomu, aby tyto orgány mohly navazovat ty nejvhodnější přímé kontakty.

V případě nutnosti mohou zaměstnanci kontaktních míst cestovat za účelem poznání kontaktních míst jiných členských států , aby bylo možné si vyměňovat užitečné zkušenosti a informace o problémech, zejména pokud jde o fungování sítě v příslušných členských státech .

Pozměňovací návrh 12

Podnět Republiky Slovinsko, Francouzské republiky, České republiky, Švédského království, Španělského království, Belgického království, Polské republiky, Italské republiky, Lucemburského velkovévodství, Nizozemského království, Slovenské republiky, Estonské republiky, Rakouské republiky a Portugalské republiky

Čl. 4 — odst. 2

2.   Kontaktní místa , včetně národního zpravodaje, poskytují nezbytné právní a praktické informace místním soudním orgánům v jejich vlastní zemi, kontaktním místům v ostatních zemích a místním soudním orgánům v ostatních zemích tak, aby jim umožnila účinně připravovat žádosti o justiční spolupráci nebo justiční spolupráci obecně zdokonalovat.

2.   Kontaktní místa poskytují nezbytné právní a praktické informace místním justičním orgánům v jejich vlastní zemi, kontaktním místům v ostatních zemích a místním justičním orgánům v ostatních zemích tak, aby jim umožnila účinně připravovat žádosti o justiční spolupráci nebo justiční spolupráci obecně zdokonalovat.

Pozměňovací návrh 13

Podnět Republiky Slovinsko, Francouzské republiky, České republiky, Švédského království, Španělského království, Belgického království, Polské republiky, Italské republiky, Lucemburského velkovévodství, Nizozemského království, Slovenské republiky, Estonské republiky, Rakouské republiky a Portugalské republiky

Čl. 4 — odst. 3

3.   Kontaktní místa , včetně národních zpravodajů, organizují na příslušné úrovni ve spolupráci s Evropskou sítí pro justiční vzdělávání odborné vzdělávání o justiční spolupráci ve prospěch příslušných orgánů svých členských států.

3.   Kontaktní místa se na příslušné úrovni a případně ve spolupráci s Evropskou sítí pro justiční vzdělávání zapojí do organizace odborného vzdělávání o justiční spolupráci ve prospěch příslušných orgánů svých členských států , a budou ji podporovat .

Pozměňovací návrh 14

Podnět Republiky Slovinsko, Francouzské republiky, České republiky, Švédského království, Španělského království, Belgického království, Polské republiky, Italské republiky, Lucemburského velkovévodství, Nizozemského království, Slovenské republiky, Estonské republiky, Rakouské republiky a Portugalské republiky

Čl. 4 — odst. 3 a (nový)

 

3a.     Kontaktní místa podpoří koordinaci soudní spolupráce v případech, kdy řada žádostí od místních soudních orgánů v některém členském státě vyžaduje koordinovaný postup v jiném členském státě.

Pozměňovací návrh 15

Podnět Republiky Slovinsko, Francouzské republiky, České republiky, Švédského království, Španělského království, Belgického království, Polské republiky, Italské republiky, Lucemburského velkovévodství, Nizozemského království, Slovenské republiky, Estonské republiky, Rakouské republiky a Portugalské republiky

Čl. 4 — odst. 3 b (nový)

 

3b.     Národní zpravodajové kromě svých úkolů jako kontaktních míst, které jsou uvedeny v odstavcích 1 až 3a:

a)

odpovídají ve svých příslušných členských státech za otázky týkající se vnitřního fungování sítě, včetně koordinace žádostí o informace a odpovědí vyhotovených příslušnými vnitrostátními orgány;

b)