1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/2

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 4. června 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Luleå tingsrätt — Švédsko) — Åklagaren v. Percy Mickelsson, Joakim Roos

(Věc C-142/05) (1)

(„Směrnice 94/25/ES - Sbližování právních předpisů - Rekreační plavidla - Zákaz používání vodních skútrů mimo veřejně splavné vodní cesty - Články 28 ES a 30 ES - Opatření s rovnocenným účinkem - Přístup na trh - Překážka - Ochrana životního prostředí - Přiměřenost“)

2009/C 180/02

Jednací jazyk: švédština

Předkládající soud

Luleå tingsrätt

Účastníci původního řízení

Žalobce: Åklagaren

Žalovaní: Percy Mickelsson, Joakim Roos

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Luleå tingsrätt — Výklad článků 28 ES až 30 ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/44/ES ze dne 16. června 2003, kterou se mění směrnice 94/25/ES o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se rekreačních plavidel (Úř. věst. L 214, s. 18; Zvl. vyd. 13/31, s. 409) — Zákaz používání vodních skútrů mimo veřejně splavné vodní cesty

Výrok

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/25/ES ze dne 16. června 1994 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se rekreačních plavidel, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/44/ES ze dne 16. června 2003, nebrání vnitrostátní právní úpravě, která z důvodů ochrany životního prostředí zakazuje používání vodních skútrů mimo určené vodní cesty.

Články 28 ES a 30 ES takové vnitrostátní právní úpravě nebrání za podmínky, že

—	příslušné vnitrostátní orgány jsou povinny přijmout prováděcí opatření stanovená za účelem určení vodních ploch nacházejících se mimo veřejně splavné vodní cesty, na kterých mohou být vodní skútry používány,

—	tyto orgány skutečně vykonaly pravomoc, která jim byla v tomto ohledu svěřena, a určily vodní plochy odpovídající podmínkám stanoveným vnitrostátní právní úpravou a

—	taková opatření byla přijata v přiměřené lhůtě po vstupu této právní úpravy v platnost.

Přísluší předkládajícímu soudu, aby ověřil, zda tyto podmínky byly ve věci dotčené v původním řízení splněny.

(1) Úř. věst. C 143, 11.6.2005.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/2

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 9. června 2009 — Komise Evropských společenství v. Spolková republika Německo

(Věc C-480/06) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 92/50/EHS - Neprovedení formálního řízení o zadání evropské veřejné zakázky na služby spočívající v úpravě odpadů - Spolupráce mezi nižšími územními celky“)

2009/C 180/03

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: X. Lewis a B. Schima, zmocněnci)

Žalovaná: Spolková republika Německo (zástupci: M. Lumma a C. Schulze-Bahrová, zmocněnci, C. von Donatová, Rechtsanwalt)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti členským státem — Porušení článku 8 ve spojení s hlavami III, IV, V a VI směrnice Rady 92/50/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na služby (Úř. věst. L 209, 24. 7. 1992, s.1) — Neprovedení formálního řízení o zadání evropské veřejné zakázky na služby odstraňování odpadu čtyřmi správními obvody (Landkreise) veřejnoprávnímu subjektu

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Komisi Evropských společenství se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 20, 27.1.2007.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/3

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 4. června 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Riigikohus — Estonská republika) — JK Otsa Talu OÜ v. Põllumajanduse Registrite ja Informatsiooni Amet (PRIA)

(Věc C-241/07) (1)

(„EZOZF - Nařízení (ES) č. 1257/1999 - Podpora Společenství pro rozvoj venkova - Podpora agroenvironmentálních metod produkce“)

2009/C 180/04

Jednací jazyk: estonština

Předkládající soud

Riigikohus

Účastníci původního řízení

Žalobce: JK Otsa Talu OÜ

Žalovaný: Põllumajanduse Registrite ja Informatsiooni Amet (PRIA)

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Riigikohus — Výklad čl. 22, 23, 24 odst.1, 37 odst. 4 a nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a o změně a zrušení některých nařízení (Úř. věst. L 160, s. 80; Zvl. vyd. 03/25, s. 391) — Vnitrostátní právní úprava vyhrazující agroenvironmentální podporu pouze pro ty žadatele, kterým již podpora byla poskytnuta v průběhu předchozího rozpočtového roku a vylučující nové žadatele, kteří se zavázali organizovat svou produkci v souladu s agroenvironmentálními požadavky

Výrok

Ustanovení čl. 24 odst. 1 nařízení Rady č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a o změně a zrušení některých nařízení, ve znění nařízení Rady (ES) č. 2223/2004 ze dne 22. prosince 2004, ve spojení s čl. 37 odst. 4 a článkem 39 uvedeného nařízení, nebrání tomu, aby členský stát z důvodu nedostatku rozpočtových prostředků omezil kategorii příjemců podpory pro rozvoj venkova pouze na zemědělce, v jejichž prospěch již bylo vydáno rozhodnutí o poskytnutí takové podpory z titulu předchozího rozpočtového roku.

(1) Úř. věst. C 170, 21.7.2007.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/3

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 4. června 2009 — Komise Evropských společenství v. Řecká republika

(Věc C-250/07) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 93/38/EHS - Veřejné zakázky v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací - Zadávání zakázek bez předchozí výzvy k účasti v soutěži - Podmínky - Sdělování důvodů zamítnutí nabídky - Lhůta“)

2009/C 180/05

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: M. Patakia a D. Kukovec, zmocněnci)

Žalovaná: Řecká republika (zástupci: D. Tsagkaraki, zmocněnkyně, V. Christianos, dikigoros)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Porušení článku 4, čl. 20 odst. 2 a čl. 41 odst. 4 směrnice Rady 93/38/EHS ze dne 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací (Úř. věst. L 199, s. 84; Zvl. vyd. 06/02, s. 194) — Výzva k účasti v soutěži za účelem studie, dodání, dopravy, instalace a zavedení dvou termoelektrických jednotek určených pro tepelnou elektrárnu v Atherinolakkos na Krétě

Výrok

Řecká republika tím, že bezdůvodně otálela s odpovědí na žádost uchazeče o upřesnění důvodů zamítnutí jeho žádosti, nesplnila povinnost, kterou jí ukládá čl. 41 odst. 4 směrnice Rady 93/38/EHS ze dne 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací, ve znění směrnice Komise 2001/78/ES ze dne 13. září 2001.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Řecká republika a Komise Evropských společenství ponesou své vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 155, 7.7.2007.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/4

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 11. června 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberlandesgericht Düsseldorf — Německo) — Hans & Christophorus Oymanns GbR, Orthopädie Schuhtechnik v. AOK Rheinland/Hamburg

(Věc C-300/07) (1)

(„Směrnice 2004/18/ES - Veřejné zakázky na dodávky a na služby - Veřejné zdravotní pojišťovny - Veřejnoprávní subjekty - Zadavatelé - Vyhlášení veřejné zakázky - Zhotovení a dodání ortopedické obuvi individuálně přizpůsobené potřebám pacientů - Podrobné poradenství poskytované pacientům“)

2009/C 180/06

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberlandesgericht Düsseldorf

Účastníci původního řízení

Žalobce: Hans & Christophorus Oymanns GbR, Orthopädie Schuhtechnik

Žalovaná: AOK Rheinland/Hamburg

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Oberlandesgericht Düsseldorf — Výklad čl. 1 odst. 2 písm. c) a d), odstavců 4 a 5 a odst. 9 druhého pododstavce písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (Úř. věst. L 134, s. 114) — Zadávací řízení zdravotní pojišťovny zákonného zdravotního pojištění na dodávku ortopedických bot pro pojištěnce — Pojem „veřejnoprávní subjekt“ — Plnění, které představuje dodávky bot vyrobených podle individuálních potřeb každého pojištěnce, jakož i podrobnou konzultaci týkající se použití výrobku — Kvalifikace tohoto plnění jako „veřejná zakázka na dodávky“ nebo „veřejná zakázka na služby“?

Výrok

Článek 1 odst. 9 druhý pododstavec písm. c) první hypotéza směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby musí být vykládán v tom smyslu, že se jedná o převážné financování státem, pokud jsou takové činnosti veřejných zdravotních pojišťoven financovány převážně prostřednictvím příspěvků placených pojištěnci, které jsou uloženy, vypočítány a vybírány na základě takových veřejnoprávních předpisů, jakými jsou předpisy dotčené v původním řízení. Takové zdravotní pojišťovny musí být považovány za veřejnoprávní subjekty, a tím za veřejné zadavatele pro účely použití pravidel této směrnice.

Pokud jsou předmětem smíšené veřejné zakázky zároveň výrobky a služby, je kritériem, které je třeba použít pro určení, zda dotčená veřejná zakázka musí být považována za veřejnou zakázku na dodávky, nebo za veřejnou zakázku na služby, příslušná hodnota výrobků a služeb zahrnutých do zakázky. V případě poskytnutí zboží, které je vyrobeno a individuálně přizpůsobeno v závislosti na potřebách každého klienta a o jehož používání musí být každý klient individuálně informován, musí být výroba takového zboží pro účely výpočtu hodnoty každé ze složek veřejné zakázky zařazena do části „dodávek“ uvedené veřejné zakázky.

V případě, že se poskytování služeb ukáže v dotyčné veřejné zakázce jako převažující ve srovnání s dodáním výrobků, musí být taková dohoda, jakou je dohoda dotčená v původním řízení — uzavřená mezi veřejnou zdravotní pojišťovnou a hospodářským subjektem, v níž jsou definovány platby za různá schémata péče, která má být takovým subjektem poskytována, jakož i doba účinnosti dohody, přičemž uvedený subjekt přejímá povinnost plnění ve vztahu k pojištěncům, kteří o to požádají, a uvedená zdravotní pojišťovna má jako jediná povinnost poskytovat úhradu za plnění téhož subjektu — považována za rámcovou dohodu ve smyslu čl. 1 odst. 5 směrnice 2004/18.

(1) Úř. věst. C 235, 6.10.2007.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/5

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 18. června 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Korkein hallinto-oikeus — Finsko) — řízení zahájené Aberdeen Property Fininvest Alpha Oy

(Věc C-303/07) (1)

(„Svoboda usazování - Směrnice 90/435/EHS - Korporační daň - Vyplácení dividend - Srážková daň vybíraná z dividend vyplácených společnostem-nerezidentům, které nejsou společnostmi ve smyslu uvedené směrnice - Osvobození dividend vyplácených společnostem-rezidentům od daně“)

2009/C 180/07

Jednací jazyk: finština

Předkládající soud

Korkein hallinto-oikeus

Účastnice původního řízení

Aberdeen Property Fininvest Alpha Oy

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Korkein hallinto-oikeus — Výklad článků 43 ES, 48 ES, 56 ES a 58 ES a čl. 2 písm. a) směrnice Rady 90/435/EHS ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států (Úř. věst. L 225, s. 6, Zvl. vyd. 09/01, s. 147) — Výběr srážkové daně z dividend vyplácených mateřské společnosti usazené v jiném členském státě, ale osvobození od daně z dividend vyplácených mateřské společnosti usazené v témže členském státě — Osoba povinná k dani neuvedená ve směrnici o mateřských a dceřiných společnostech — Smlouva o zamezení dvojího zdanění — Překážka základním svobodám — Srovnatelná situace

Výrok

Články 43 ES a 48 ES musí být vykládány v tom smyslu, že brání právním předpisům členského státu, které osvobozují od srážkové daně dividendy vyplácené dceřinou společností usazenou v tomto státě akciové společnosti usazené v témže státě, ale které srážkovou daň ukládají na obdobné dividendy vyplácené mateřské společnosti typu investiční společnosti s proměnlivým základním kapitálem (SICAV) usazené v druhém členském státě, jež má právní formu, kterou právní řád prvního státu nezná a není na seznamu společností uvedených v čl. 2 písm. a) směrnice Rady 90/435/EHS ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států, ve znění směrnice Rady 2003/123/ES ze dne 22. prosince 2003, a jež je podle právních předpisů druhého členského státu osvobozená od daně z příjmu.

(1) Úř. věst. C 211, 8.9.2007.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/5

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 11. června 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Gerechtshof te Amsterdam — Nizozemsko) — Inspecteur van de Belastingdienst v. X BV

(Věc C-429/07) (1)

(„Politika hospodářské soutěže - Články 81 ES a 82 ES - Článek 15 odst. 3 nařízení (ES) č. 1/2003 - Předložení písemných vyjádření Komisí - Vnitrostátní spor o daňovou odpočitatelnost pokuty uložené rozhodnutím Komise“)

2009/C 180/08

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Gerechtshof te Amsterdam

Účastníci původního řízení

Žalobce: Inspecteur van de Belastingdienst

Žalovaná: X BV

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Gerechtshof te Amsterdam — Výklad čl. 15 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. 2003, L 1, s. 1; Zvl. vyd. 08/02 s. 205) — Předložení písemných vyjádření Komisí v rámci vnitrostátního řízení týkajícího se odpočitatelnosti pokuty uložené Komisí

Výrok

Článek 15 odst. 3 první pododstavec třetí věta nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy musí být vykládán v tom smyslu, že opravňuje Komisi Evropských společenství k tomu, aby z vlastního podnětu předložila písemná vyjádření soudu členského státu v řízení, které se týká otázky, zda je možné od zdanitelných zisků odečítat celou výši pokuty, kterou Komise uložila z důvodu porušení článku 81 ES a 82 ES, nebo část této pokuty.

(1) Úř. věst. C 297, 8.12.2007.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/6

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 18. června 2009 [žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Court of Appeal (England & Wales) (Civil Division) — Spojené království] — L'Oréal SA, Lancôme parfums et beauté & Cie SNC, Laboratoire Garnier & Cie v. Bellure NV, Malaika Investments Ltd, jednající pod obchodním jménem „Honey pot cosmetic & Perfumery Sales“), Starion International Ltd

(Věc C-487/07) (1)

(„Směrnice 89/104/EHS - Ochranné známky - Článek 5 odst. 1 a 2 - Užití ve srovnávací reklamě - Právo dát zakázat toto užití - Protiprávní těžení z dobrého jména - Zásah do funkcí ochranné známky - Směrnice 84/450/EHS - Srovnávací reklama - Článek 3a odst. 1 písm. g) a h) - Podmínky přípustnosti srovnávací reklamy - Protiprávní těžení z dobré pověsti ochranné známky - Představování zboží jako napodobeniny nebo reprodukce“)

2009/C 180/09

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Court of Appeal (England & Wales) (Civil Division)

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: L'Oréal SA, Lancôme parfums et beauté & Cie SNC, Laboratoire Garnier & Cie

Žalované: Bellure NV, Malaika Investments Ltd, jednající pod obchodním jménem „Honey pot cosmetic & Perfumery Sales“), Starion International Ltd

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Court of Appeal Civil Division — Výklad čl. 5 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 89/104/EHS: První směrnice Rady ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (Úř. věst. L 40, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 92) a čl. 3a odst. 1 písm. g) a h) směrnice Rady 84/450/EHS ze dne 10. září 1984 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se klamavé reklamy ve znění směrnice o srovnávací reklamě (Úř. věst. L 250, s. 17; Zvl. vyd. 15/01, s. 227), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/55/ES ze dne 6. října 1997 (Úř. věst. L 290, s. 18; Zvl. vyd 15/03, s. 365) — Užívání obchodníkem v reklamě na vlastní zboží nebo služby ochranné známky, jejímž majitelem je soutěžitel, pro účely srovnání vlastností a konkrétně vůně zboží, které uvádí na trh, s vlastnostmi, konkrétně vůní, zboží uváděného na trh soutěžitelem

Výrok

Článek 5 odst. 2 první směrnice Rady 89/104/EHS ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách, musí být vykládán v tom smyslu, že existence protiprávního těžení z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména ochranné známky ve smyslu tohoto ustanovení nepředpokládá ani existenci nebezpečí záměny, ani existenci nebezpečí újmy způsobené rozlišovací způsobilosti nebo dobrému jménu ochranné známky, nebo obecněji jejímu majiteli. Výtěžek užívání označení podobného ochranné známce s dobrým jménem třetí osobou je touto osobou získán ze zmíněné rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména ochranné známky protiprávně, jestliže se tímto užíváním snaží kráčet ve stopách ochranné známky s dobrým jménem s cílem využít její přitažlivosti, dobrého jména a prestiže a bez finanční kompenzace využívat obchodního úsilí vyvinutého majitelem ochranné známky k vytvoření a pěstování jejího image.

Článek 5 odst. 1 písm. a) směrnice 89/104 musí být vykládán v tom smyslu, že majitel zapsané ochranné známky je oprávněn dát zakázat použití označení totožného s touto ochrannou známkou pro výrobky nebo služby totožné s těmi, pro něž byla zmíněná ochranná známka zapsána, třetími osobami ve srovnávací reklamě, která nesplňuje všechny podmínky přípustnosti stanovené v čl. 3a odst. 1 směrnice Rady 84/450/EHS ze dne 10. září 1984 o klamavé a srovnávací reklamě, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/55/ES ze dne 6. října 1997, a to i v případě, že toto použití není s to způsobit újmu základní funkci ochranné známky, jíž je označit původ výrobků nebo služeb, za podmínky, že toto použití působí újmu nebo je s to způsobit újmu některé z ostatních funkcí ochranné známky.

Článek 3a odst. 1 směrnice 84/450, ve znění směrnice 97/55, musí být vykládán v tom smyslu, že inzerent, který ve srovnávací reklamě výslovně či implicitně zmiňuje, že výrobek, který uvádí na trh, představuje napodobeninu výrobku nesoucího velmi známou ochrannou známku, představuje „zboží nebo službu jako napodobeninu nebo reprodukci“ ve smyslu tohoto článku 3a odst. 1 písm. h). Prospěch, jehož inzerent dosáhl díky takovéto protiprávní srovnávací reklamě, musí být považován za „získaný protiprávně“ z dobré pověsti spojované s touto ochrannou známkou, ve smyslu uvedeného čl. 3a odst. 1 písm. g).

(1) Úř. věst. C 8, 12.1.2008.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/7

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 11. června 2009 — Komise Evropských společenství v. Nizozemské království

(Věc C-521/07) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Dohoda o Evropském hospodářském prostoru - Článek 40 - Volný pohyb kapitálu - Diskriminační zacházení s dividendami vyplacenými nizozemskými společnostmi - Srážková daň - Osvobození - Společnosti-příjemkyně usazené v členských státech Společenství - Společnosti-příjemkyně usazené na Islandu nebo v Norsku“)

2009/C 180/10

Jednací jazyk: nizozemština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: P. van Nuffel a R. Lyal, zmocněnci)

Žalované: Nizozemské království (zástupci: C. M. Wissels a D. J. M. de Grave, zmocněnci)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Porušení článku 40 Dohody o EHP — Neosvobození dividend vyplacených společnostmi usazenými v Norsku a na Islandu od srážkové daně z dividend za stejných podmínek jako dividend vyplacených nizozemskými společnostmi

Výrok

Nizozemské království tím, že neosvobodilo dividendy vyplacené nizozemskými společnostmi společnostem usazeným na Islandu nebo v Norsku od srážkové daně z dividend za stejných podmínek jako dividendy vyplacené nizozemským společnostem nebo společnostem usazeným v jiných členských státech Evropského společenství, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článku 40 Dohody o Evropském hospodářském prostoru ze dne 2. května 1992.

2)	Nizozemskému království se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 37, 9.2.2008.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/7

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 18. června 2009 [žádost o rozhodnutí o předběžné otázce High Court of Justice (England & Wales), Queen’s Bench Division (Administrative Court) — Spojené království] — The Queen, Generics (UK) Ltd v. Licensing Authority (jednající prostřednictvím Medicines and Healthcare products Regulatory Agency)

(Věc C-527/07) (1)

(„Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce - Směrnice 2001/83/ES - Humánní léčivé přípravky - Registrace - Důvody pro odmítnutí - Generika - Pojem ‚referenční léčivý přípravek‘“)

2009/C 180/11

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

High Court of Justice (England & Wales), Queen’s Bench Division (Administrative Court)

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: The Queen, Generics (UK) Ltd

Žalovaný: Licensing Authority (jednající prostřednictvím Medicines and Healthcare products Regulatory Agency)

Za účasti: Shire Pharmaceuticals Ltd, Janssen-Cilag AB

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — High Court of Justice (England & Wales), Queen’s Bench Division (Administrative Court) — Výklad čl. 10 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, s. 67; Zvl. vyd. 13/27, s. 69) — Registrace — Zkrácený postup — Žádost o registraci generika referenčního léčivého přípravku — Pojem „referenční léčivý přípravek“ při přezkumu žádosti

Výrok

Takový léčivý přípravek, jakým je Nivalin ve věci v původním řízení, který nenáleží do působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky, a nebyl registrován v členském státě v souladu s použitelným právem Společenství, nemůže být považován za referenční léčivý přípravek ve smyslu čl. 10 odst. 2 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/27/ES ze dne 31. března 2004.

(1) Úř. věst. C 22, 26.1.2008.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/8

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 11. června 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberster Gerichtshof — Rakousko) — Chocoladefabriken Lindt & Sprüngli AG v. Franz Hauswirth GmbH

(Věc C-529/07) (1)

(„Trojrozměrná ochranná známka - Nařízení (ES) č. 40/94 - Článek 51 odst. 1 písm. b) - Relevantní kritéria pro účely posouzení ‚neexistence dobré víry‘ přihlašovatele v době podání přihlášky ochranné známky Společenství“)

2009/C 180/12

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberster Gerichtshof

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Chocoladefabriken Lindt & Sprüngli AG

Žalovaná: Franz Hauswirth GmbH

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Oberster Gerichtshof — Výklad čl. 51 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146) — Pojem „neexistence dobré víry“ přihlašovatele ochranné známky — Přihláška ochranné známky, která má za cíl zabránit konkurentům v dalším uvádění na trh podobných výrobků, které již dříve získaly určitou proslulost — Čokoládový velikonoční zajíček

Výrok

Pro účely posouzení neexistence dobré víry přihlašovatele ve smyslu čl. 51 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství, je vnitrostátní soud povinen vzít v úvahu všechny relevantní faktory, které se týkají projednávaného případu a které existují v době podání přihlášky k zápisu označení jako ochranné známky Společenství, zejména pak:

—	skutečnost, že si je přihlašovatel vědom nebo si musí být vědom toho, že třetí osoba používá přinejmenším v jednom členském státě totožné nebo podobné označení pro totožné nebo podobné výrobky, které je zaměnitelné s označením, o jehož zápis žádá;

—	úmysl přihlašovatele zabránit této třetí osobě v dalším používání takového označení a

—	úroveň právní ochrany, které požívají označení třetích osob a označení, jehož zápis je požadován

(1) Úř. věst. C 37, 9.2.2008.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/8

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 11. června 2009 — Imagination Technologies Ltd v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

(Věc C-542/07 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Ochranná známka Společenství - Zamítnutí zápisu - Nařízení (ES) č. 40/94 - Článek 7 odst. 3 - Rozlišovací způsobilost získaná užíváním - Užívání po datu podání přihlášky k zápisu“)

2009/C 180/13

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Imagination Technologies Ltd (zástupci: M. Edenborough, barrister, P. Brownlow a N. Jenkins, solicitors)

Další účastník řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: D. Botis, zmocněnec)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu prvního stupně (třetího senátu) ze dne 20. září 2007 Imagination Technologies v. OHIM (Pure Digital) (T 461/04) kterým Soud prvního stupně zamítl žalobu na zrušení rozhodnutí R 108/2004-2 druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM) ze dne 16. září 2004, kterým bylo zamítnuto odvolání proti rozhodnutí průzkumového referenta o zamítnutí zápisu slovní ochranné známky „PURE DIGITAL“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 9 a 38

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Společnosti Imagination Technologies Ltd se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 37, 9.2.2008.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/9

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 4. června 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tallinna Halduskohus — Estonská republika) — Balbiino AS v. Põllumajandusministeerium, Maksu- ja Tolliameti Põhja maksu- ja tollikeskus

(Věc C-560/07) (1)

(„Přistoupení Estonska - Přechodná opatření - Zemědělské produkty - Cukr - Přebytečné zásoby - Nařízení (ES) č. 1972/2003, 60/2004 a 832/2005“)

2009/C 180/14

Jednací jazyk: estonština

Předkládající soud

Tallinna Halduskohus

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Balbiino AS

Žalované: Põllumajandusministeerium, Maksu- ja Tolliameti Põhja maksu- ja tollikeskus

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Tallinna Halduskohus (Estonsko) — Výklad článku 6 nařízení Komise (ES) č. 60/2004 ze dne 14. ledna 2004, kterým se stanoví přechodná opatření v odvětví cukru z důvodu přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska (Úř. věst. L 9, s. 8) a článku 4 nařízení Komise (ES) č. 1972/2003 ze dne 10. listopadu 2003 o přechodných opatřeních, která mají být přijata, pokud jde o obchod se zemědělskými produkty v důsledku přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska (Úř. věst. L 293, s. 3), jakož i nařízení Komise (ES) č. 832/2005 ze dne 31. května 2005, kterým se stanoví přebytečné množství cukru, isoglukosy a fruktosy pro Českou republiku, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovinsko a Slovensko (Úř. věst. L 138, s. 3) — Poplatek z přebytečných zásob zemědělských produktů držených hospodářskými subjekty — Metoda stanovení rozsahu zásob převáděných do následujícího období a přebytečných zásob v souvislosti s výběrem tohoto poplatku.

Výrok

Článek 4 odst. 1 a 2 nařízení Komise (ES) č. 1972/2003 ze dne 10. listopadu 2003 o přechodných opatřeních, která mají být přijata, pokud jde o obchod se zemědělskými produkty v důsledku přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska, čl. 6 odst. 3 nařízení Komise (ES) č. 60/2004 ze dne 14. ledna 2004, kterým se stanoví přechodná opatření v odvětví cukru z důvodu přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska, ani nařízení Komise (ES) č. 832/2005 ze dne 31. května 2005, kterým se stanoví přebytečné množství cukru, izoglukózy a fruktózy pro Českou republiku, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovinsko a Slovensko nebrání takovému vnitrostátnímu opatření, jako je zákon o poplatku z přebytečných zásob (Üleliigse laovaru tasu seadus) ze dne 7. dubna 2004, ve znění ze dne 25. ledna 2007, podle kterého jsou přebytečné zásoby hospodářského subjektu určeny tak, že se od zásob skutečně držených ke dni 1. května 2004 odečtou zásoby převáděné do následujícího období, které jsou definovány jako průměrné zásoby hospodářského subjektu ke dni 1. května za předchozí čtyři roky násobené koeficientem 1,2, který odpovídá nárůstu zemědělské výroby zjištěnému v dotčeném členském státě během téhož období.

Nařízení č. 1972/2003 nebrání tomu, aby byly veškeré zásoby v držení hospodářského subjektu ke dni 1. května 2004 považovány za přebytečné, jestliže je na základě shodujících se důkazů prokázáno, že dané zásoby nemají ve vztahu k činnosti daného subjektu běžnou povahu, ale že byly vytvořeny za účelem spekulace.

Článek 4 nařízení č. 1972/2003 a článek 6 nařízení č. 60/2004 nebrání vnitrostátnímu opatření, podle kterého hospodářský subjekt, který zahájil činnost méně než rok přede dnem 1. května 2004, musí dokázat, že objem zásob, které držel k tomuto datu, odpovídá objemu zásob, který může běžně produkovat, prodávat nebo jiným způsobem úplatně nebo bezúplatně převádět nebo nabývat.

4)	Nařízení č. 1972/2003 a č. 60/2004 nebrání tomu, aby byl vybrán poplatek z přebytečných zásob od hospodářského subjektu, a to ani za předpokladu, že daný subjekt může prokázat, že uvedením daných zásob na trh po dni 1. května 2004 nedosáhl zisku.

Článek 6 odst. 3 nařízení č. 60/2004 nelze vykládat v tom smyslu, že zvýšení skladovací kapacity hospodářského subjektu během roku předcházejícího přistoupení odůvodňuje snížení přebytečných zásob, nezávisle na následném vývoji hospodářské činnosti držitele daných zásob, zpracovatelském objemu a velikosti daných zásob.

6)	Článek 10 nařízení č. 1972/2003 nebrání platnosti daňového výměru obdrženého hospodářským subjektem podléhajícím poplatku z přebytečných zásob po dni 30. dubna 2007, jestliže je prokázáno, že uvedený výměr byl vnitrostátními orgány vydán až do tohoto data.

(1) Úř. věst. C 64, 8.3.2008.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/10

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 11. června 2009 — Komise Evropských společenství v. Italská republika

(Věc C-561/07) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2001/23/ES - Převod podniku - Zachování práv zaměstnanců - Vnitrostátní právní úprava, která stanoví, že se neuplatní na převody podniků v ‚krizové situaci‘“)

2009/C 180/15

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: J. Enegren a L. Pignataro, zmocněnci)

Žalovaná: Italská republika (zástupci: R. Adam, zmocněnec, W. Ferrante, avvocato dello Stato)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Porušení směrnice Rady 2001/23/ES ze dne 12. března 2001 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů (Úř. věst. L 82, s. 16; Zvl. vyd. 05/05, s. 98) — Vnitrostátní právní předpisy stanovící nepoužití článků 3 a 4 směrnice na převody podniků v „krizové situaci“

Výrok

Italská republika tím, že ponechala v platnosti ustanovení čl. 47 odst. 5 a 6 zákona č. 428 ze dne 29. prosince 1990 pro případ „krizové situace podniku“ ve smyslu čl. 2 pátého pododstavce písm. c) zákona č. 675 ze dne 12. srpna 1977, takže práva, která jsou přiznána zaměstnancům v čl. 3 odst. 1, 3 a 4, jakož i článku 4 směrnice Rady 2001/23/ES ze dne 12. března 2001 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů, nejsou při převodu podniku, u něhož bylo konstatováno, že se nachází v krizové situaci, zaručena, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z této směrnice.

2)	Italské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 64, 8.3.2008.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/10

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 11. června 2009 — Komise Evropských společenství v. Rakouská republika

(Věc C-564/07) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Článek 49 ES - Volný pohyb služeb - Patentový zástupce - Povinnost uzavřít pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání - Povinnost ustanovit domiciliáta ve členském státě určení služeb“)

2009/C 180/16

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: E. Traversa a H. Krämer, zmocněnci)

Žalovaná: Rakouská republika (zástupci: E. Riedl a G. Kunnert, zmocněnci)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Porušení článku 49 ES — Požadavky stanovené vnitrostátní právní úpravou ve vztahu k patentovým zástupcům legálně usazeným v jiných členských státech, kteří chtějí dočasně poskytovat služby v dotčeném členském státě — Povinnost zapsat se do vnitrostátního rejstříku, mít za tím účelem pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání, podléhat veškerým vnitrostátním disciplinárním pravidlům s výjimkou těch, která souvisejí s odbornými kvalifikacemi, a jednat ve shodě s místním zmocněncem

Výrok

1)	Tím, že ukládá patentovým zástupcům řádně usazeným v jiném členském státu, kteří chtějí dočasně poskytovat služby v Rakousku, aby využívali domiciliátů se sídlem nebo místem podnikání v Rakousku, porušila Rakouská republika povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 49 ES.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Každý účastník ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 79, 29.3.2008.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/11

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 18. června 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hoge Raad der Nederlanden Den Haag — Nizozemsko) — Staatssecretaris van Financiën v. Stadeco BV

(Věc C-566/07) (1)

(„Šestá směrnice o DPH - Článek 21 odst. 1 písm. c) - Daň dlužná pouze z důvodu jejího uvedení na faktuře - Oprava bezdůvodně naúčtované daně - Bezdůvodné obohacení“)

2009/C 180/17

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hoge Raad der Nederlanden Den Haag

Účastníci původního řízení

Žalobce: Staatssecretaris van Financiën

Žalovaná: Stadeco BV

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Hoge Raad der Nederlanden Den Haag — Výklad čl. 21 odst. 1 písm. c) směrnice 77/388/EHS: Šestá směrnice Rady ze dne 17. května 1997 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. L 145, s. 1) — Neexistence povinnosti zaplatit daň v členském státě sídla vystavitele faktury za plnění uskutečněné v jiném členském státě nebo ve třetí zemi — Oprava neodůvodněně vyúčtované daně

Výrok

Článek 21 odst. 1 písm. c) šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z přidané hodnoty — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně, ve znění směrnice Rady 91/680/EHS ze dne 16. prosince 1991, musí být vykládán v tom smyslu, že podle tohoto ustanovení existuje povinnost odvést daň z přidané hodnoty v tom členském státě, ke kterému se vztahuje daň z přidané hodnoty uvedená na faktuře nebo jiném dokladu sloužícím jako faktura, i když dotčené plnění nebylo v tomto členském státu předmětem daně. Předkládajícímu soudu přísluší, aby s přihlédnutím ke všem relevantním okolnostem ověřil, ke kterému členskému státu se daň z přidané hodnoty uvedená na dotčené faktuře vztahuje. V tomto ohledu mohou být relevantní zejména sazba uvedené daně, měna, ve které je vyjádřena dlužná částka, jazyk vyhotovení, obsah a kontext dotčené faktury, místo, ve kterém jsou vystavitel této faktury a příjemce poskytnuté služby usazeni, jakož i jejich chování.

V případě, že osoba povinná k dani včas zcela nevyloučila nebezpečí ztráty daňových příjmů, nebrání zásada daňové neutrality v zásadě tomu, aby členský stát podmínil opravu daně z přidané hodnoty, která je v daném členském státě dlužná pouze z důvodu jejího nesprávného uvedení na odeslané faktuře, tím, že osoba povinná k dani příjemci poskytnutých služeb dodatečně zašle opravenou fakturu, na které není tato daň uvedena.

(1) Úř. věst. C 64, 8.3.2008.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/11

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 4. června 2009 — Komise Evropských společenství v. Řecká republika

(Věc C-568/07) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Články 43 ES a 48 ES - Oční optici - Podmínky usazování - Otevření a provozování prodejen oční optiky - Neúplné splnění povinností vyplývajících z rozsudku Soudního dvora - Paušální částka“)

2009/C 180/18

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: G. Zavvos a E. Traversa, zmocněnci)

Žalovaná: Řecká republika (zástupkyně: E. Skandalou, zmocněnkyně)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Neúplné splnění povinností vyplývajících z rozsudku Soudního dvora ze dne 21. dubna 2005, Komise v. Řecká republika (C-140/03), který se týká porušení článků 43 ES a 48 ES co se týče vlastnictví, otevírání a provozování prodejen oční optiky — Vnitrostátní zákon, který vyhrazuje vlastnictví prodejen oční optiky autorizovaným očním optikům — Návrh na stanovení penále

Výrok

Řecká republika tím, že ke dni, ke kterému uplynula lhůta stanovená v odůvodněném stanovisku Komisí Evropských společenství na základě článku 228 ES, nepřijala veškerá opatření k tomu, aby vyhověla rozsudku ze dne 21. dubna 2005, Komise v. Řecko (C-140/03), nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 228 odst. 1 ES.

2)	Řecké republice se ukládá, aby zaplatila Komisi Evropských společenství na účet „Vlastní zdroje Evropského společenství“ paušální částku ve výši 1 milionu eur.

3)	Řecké republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 64, 8.3.2008.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/12

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 11. června 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Krajským soudem v Ústí nad Labem — Česká republika) — RLRE Tellmer Property s.r.o. v. Finanční ředitelství v Ústí nad Labem

(Věc C-572/07) (1)

(Řízení o předběžné otázce - DPH - Osvobození nájmu nemovitého majetku od daně - Úklid společných prostor souvisejících s nájmem - Vedlejší plnění)

2009/C 180/19

Jednací jazyk: čeština

Předkládající soud

Krajský soud v Ústí nad Labem

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: RLRE Tellmer Property s.r.o.

Žalované: Finanční ředitelství v Ústí nad Labem

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Krajský soud v Ústí nad Labem — Výklad článku 6 a čl. 13 části B písm. b) šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu (Úř. věst. L 145, s. 1; Zvl. vyd. 09/01, s. 23) — Rozsah osvobození nájmu nemovitého majetku od DPH — Zahrnutí nákladů na úklid společných částí bytového domu

Výrok

Pro účely použití čl. 13 části B písm. b) šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně je třeba považovat nájem nemovitého majetku a službu spočívající v úklidu společných prostor této nemovitosti — za takových okolností, jaké nastaly ve věci v původním řízení — za samostatná a navzájem oddělitelná plnění, takže se toto ustanovení na uvedenou službu nevztahuje.

(1) Úř. věst. C 79, 29.3.2008.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/12

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 4. června 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce College van Beroep voor het bedrijfsleven — Nizozemsko) — T-Mobile Netherlands BV, KPN Mobile NV, Orange Nederland NV, Vodafone Libertel NV v. Raad van bestuur van de Nederlandse Mededingingsautoriteit

(Věc C-8/08) (1)

(„Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce - Článek 81 odst. 1 ES - Pojem,jednání ve vzájemné shodě - Příčinná souvislost mezi jednáním ve vzájemné shodě a chováním podniků na trhu - Posuzování podle předpisů vnitrostátního práva - Dostatečnost jediné schůzky nebo nezbytnost dlouhodobého a pravidelného ‚jednání ve vzájemné shodě‘‘)

2009/C 180/20

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

College van Beroep voor het bedrijfsleven

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: T-Mobile Netherlands BV, KPN Mobile NV, Orange Nederland NV, Vodafone Libertel NV

Žalovaný: Raad van bestuur van de Nederlandse Mededingingsautoriteit

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — College van Beroep voor het bedrijfsleven — Výklad článku 81 ES — Pojem jednání ve vzájemné shodě — Nezbytnost příčinné souvislosti mezi jednáním ve vzájemné shodě a chováním podniků na trhu — Posuzování nebo neposuzování podle předpisů vnitrostátního práva — Dostatečnost jediného jednání nebo nezbytnost dlouhodobého a pravidelného jednání ve vzájemné shodě

Výrok

Jednání ve vzájemné shodě má protisoutěžní cíl ve smyslu čl. 81 odst. 1 ES, jestliže z důvodu svých znaků a účelu a s ohledem na hospodářský a právní kontext, do kterého spadá, je prakticky způsobilé vyloučit, omezit nebo narušit hospodářskou soutěž na společném trhu. Není nezbytné, aby hospodářská soutěž byla skutečně vyloučena, omezena nebo narušena ani aby existovala přímá souvislost mezi tímto jednáním ve vzájemné shodě a spotřebitelskými cenami. Výměna informací mezi soutěžiteli sleduje protisoutěžní cíl, jestliže může odstranit nejistoty ohledně chování zamýšleného dotyčnými podniky.

V rámci přezkumu příčinné souvislosti mezi vzájemnou shodou a chováním podniků, které se na ní podílely, na trhu, souvislosti, která je vyžadována pro prokázání existence jednání ve vzájemné shodě ve smyslu čl. 81 odst. 1 ES, je vnitrostátní soud povinen, neexistuje-li důkaz o opaku, jehož předložení přísluší těmto podnikům, použít domněnku příčinné souvislosti uvedenou v judikatuře Soudního dvora, podle které uvedené podniky, jestliže zůstávají na tomto trhu aktivní, zohledňují informace, které si vyměnily se svými soutěžiteli.

3)	Pokud podnik podílející se na jednání ve vzájemné shodě zůstane na dotyčném trhu aktivní, použije se domněnka příčinné souvislosti mezi vzájemnou shodou a chováním tohoto podniku na tomto trhu i v případě, kdy se jednání ve vzájemné shodě zakládá pouze na jediné schůzce dotyčných podniků.

(1) Úř. věst. C 92, 12.4.2008.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/13

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 11. června 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce l'Administratīvā apgabaltiesa — Lotyšská republika) — Schenker SIA v. Valsts ieņēmumu dienests

(Věc C-16/08) (1)

(„Společný celní sazebník - Sazební zařazení zboží - Kombinovaná nomenklatura - Zařízení s kapalnými krystaly“)

2009/C 180/21

Jednací jazyk: lotyština

Předkládající soud

Administratīvā apgabaltiesa

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Schenker SIA

Žalovaný: Valsts ieņēmumu dienests

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Administratīvā apgabaltiesa — Výklad nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 382) — Zařízení s kapalnými krystaly (LCD) s aktivní maticí — Zařazení do podpoložky KN 8528 21 90 nebo 9013 80 20 — Zboží, které vykazuje, nebo nevykazuje podstatné rysy kompletního nebo dokončeného výrobku

Výrok

Podpoložka 8528 21 90 KN kombinované nomenklatury, která tvoří přílohu I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1789/2003 ze dne 11. září 2003, musí být vykládána v tom smyslu, že se ke dni 29. prosince 2004 tato podpoložka nevztahovala na zařízení s kapalnými krystaly (LCD) s aktivní maticí, která sestávají hlavně z následujících prvků:

—	dvou skleněných desek;

—	vrstvy kapalných krystalů umístěné mezi uvedené desky;

—	vertikální a horizontální čtečky signálu;

—	podsvícení;

—	konvertoru, jenž generuje vysoké napětí pro podsvícení, a

—	ovládacího panelu — rozhraní pro přenos dat (PCB či PWB ovladač), jež zajišťuje sekvenční přenos dat do jednotlivých pixelů (bodů) LCD modulu za použití specifické technologie — LVDS (Low-voltage Differential Signaling).

(1) Úř. věst. C 92, 12.4.2008.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/14

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 4. června 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Sozialgericht Nürnberg — Německo) — Athanasios Vatsouras (C-22/08), Josif Koupatantze (C-23/08) v. Arbeitsgemeinschaft (ARGE) Nürnberg 900

(Spojené věci C-22/08 a C-23/08) (1)

(„Evropské občanství - Volný pohyb osob - Články 12 ES a 39 ES - Směrnice 2004/38/ES - Článek 24 odst. 2 - Posouzení platnosti - Státní příslušníci členského státu - Profesní činnost v jiném členském státě - Výše odměny za práci a doba trvání činnosti - Zachování statusu ‚pracovníka‘ - Nárok na pobírání dávek pro uchazeče o zaměstnání“)

2009/C 180/22

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Sozialgericht Nürnberg

Účastníci původního řízení

Žalobci: Athanasios Vatsouras (C-22/08), Josif Koupatantze (C-23/08)

Žalovaný: Arbeitsgemeinschaft (ARGE) Nürnberg 900

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Sozialgericht Nürnberg — Platnost čl. 24 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (Úř. věst. L 158, s. 77) — Výklad článku 12 ES a článku 39 ES — Nárok nezaměstnaného státního příslušníka jednoho z členských států na dávky sociální pomoci v dotyčném jiném členském státě, ve kterém předtím vykonával pracovní činnost drobného rozsahu — Vnitrostátní právní úprava vylučující státní příslušníky jiných členských států z pobírání sociální pomoci v případě, že uplynula maximální přípustná doba pobytu podle článku 6 směrnice 2004/38/ES a neexistuje-li žádné jiné právo pobytu.

Výrok

Co se týče práva státních příslušníků členských států, kteří hledají zaměstnání v jiném členském státě, přezkum první otázky neodhalil žádnou skutečnost, kterou by mohla být dotčena platnost čl. 24 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS.

2)	Článek 12 ES nebrání vnitrostátní právní úpravě, která vylučuje státní příslušníky členských států z pobírání dávek sociální pomoci poskytovaných státním příslušníkům třetích států.

(1) Úř. věst. C 107, 26.4.2008.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/14

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 11. června 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Verwaltungsgerichtshof — Rakousko) — Agrana Zucker GmbH v. Bundesministerium für Land- und Forstwirtschaft, Umwelt und Wasserwirtschaft

(Věc C-33/08) (1)

(„Cukr - Dočasný režim restrukturalizace cukrovarnického průmyslu - Článek 11 nařízení (ES) č. 320/2006 - Výpočet dočasné restrukturalizační částky - Zahrnutí části kvóty, která byla preventivně stažena z trhu - Zásady proporcionality a zákazu diskriminace“)

2009/C 180/23

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgerichtshof

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Agrana Zucker GmbH

Žalovaný: Bundesministerium für Land- und Forstwirtschaft, Umwelt und Wasserwirtschaft

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Verwaltungsgerichtshof — Výklad článku 34 Smlouvy o ES, a zejména zásady zákazu diskriminace, jakož i zásad legitimního očekávání a proporcionality — Výklad a platnost článku 11 nařízení Rady (ES) č. 320/2006 ze dne 20. února 2006, kterým se zavádí dočasný režim restrukturalizace cukrovarnického průmyslu ve Společenství a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005 o financování společné zemědělské politiky (Úř. věst. L 58, s. 42) — Společná organizace trhů v odvětví cukru — Zahrnutí části kvóty, která byla předmětem preventivního stažení v souladu s článkem 3 nařízení Komise (ES) č. 493/2006 ze dne 27. března 2006, kterým se stanoví přechodná opatření v rámci reformy společné organizace trhů v odvětví cukru a kterým se mění nařízení (ES) č. 1265/2001 a nařízení (ES) č. 314/2002 (Úř. věst. L 89, s. 11), do výpočtu dočasné restrukturalizační částky.

Výrok

Článek 11 nařízení Rady (ES) č. 320/2006 ze dne 20. února 2006, kterým se zavádí dočasný režim restrukturalizace cukrovarnického průmyslu ve Společenství a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005 o financování společné zemědělské politiky, musí být vykládán v tom smyslu, že část kvóty na cukr přidělené podniku, která byla preventivně stažena z trhu na základě článku 3 nařízení Komise (ES) č. 493/2006 ze dne 27. března 2006, kterým se stanoví přechodná opatření v rámci reformy společné organizace trhů v odvětví cukru a kterým se mění nařízení (ES) č. 1265/2001 a (ES) č. 314/2002, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1542/2006 ze dne 13. října 2006, se zahrnuje do základu pro výpočet dočasné restrukturalizační částky.

2)	Přezkum druhé otázky neodhalil žádnou skutečnost, kterou by mohla být dotčena platnost článku 11 nařízení č. 320/2006.

(1) Úř. věst. C 92, 12.4.2008.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/15

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 18. června 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberster Gerichtshof — Rakousko) — David Hütter v. Technische Universität Graz

(Věc C-88/08) (1)

(„Směrnice 2000/78/ES - Rovné zacházení v zaměstnání a povolání - Diskriminace na základě věku - Stanovení platu smluvních zaměstnanců státu - Vyloučení odborné praxe absolvované před dovršením věku 18 let“)

2009/C 180/24

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberster Gerichtshof

Účastníci původního řízení

Žalobce: David Hütter

Žalovaná: Technische Universität Graz

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Oberster Gerichtshof (Rakousko) — Výklad článků 1, 2 a 6 směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 303, s. 16; Zvl. vyd. 5/4, s. 79) — Zákaz jakékoli diskriminace na základě věku — Vnitrostátní právní úprava, která pro účely stanovení odměny smluvních zaměstnanců vylučuje započítávání dob zaměstnání absolvovaných před dovršením věku osmnácti let

Výrok

Články 1, 2, a 6 směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která za tím účelem, aby neznevýhodňovala obecné vzdělávání oproti vzdělávání odbornému a aby napomáhala začlenění mladých učňů na trhu práce, vylučuje započítávání dob zaměstnání absolvovaných před dovršením věku osmnácti let pro účely stanovení platového stupně, do něhož budou zařazeni smluvní zaměstnanci ve veřejných službách a správě členského státu.

(1) Úř. věst. C 128, 24.5.2008.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/15

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 4. června 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesfinanzhof — Německo) — Finanzamt Düsseldorf-Süd v. SALIX Grundstücks-Vermietungsgesellschaft mbH & Co. Objekt Offenbach KG

(Věc C-102/08) (1)

(„Šestá směrnice o DPH - Článek 4 odst. 5 druhý a čtvrtý pododstavec - Možnost členských států považovat činnosti veřejnoprávních subjektů, které jsou podle článků 13 a 28 osvobozeny od daně, za činnosti orgánů veřejné správy - Způsoby výkonu - Nárok na odpočet - Výrazné narušení hospodářské soutěže“)

2009/C 180/25

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesfinanzhof

Účastníci původního řízení

Žalobce: Finanzamt Düsseldorf-Süd

Žalovaná: SALIX Grundstücks-Vermietungsgesellschaft mbH & Co. Objekt Offenbach KG

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Bundesfinanzhof — Výklad čl. 4 odst. 5 druhého a čtvrtého pododstavce jakož i článku 13 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. L 145, s. 1; Zvl. vyd. 09/01, s. 23) — Kvalifikace dlouhodobého pronájmu kancelářských prostor a parkovacích míst veřejnoprávním subjektem jako hospodářská činnost nebo jako správa majetku — Podrobnosti výkonu oprávnění členských států považovat činnosti veřejnoprávních subjektů, které jsou podle článku 13 nebo článku 28 směrnice 77/388/EHS osvobozeny od daně za činnosti, které tyto subjekty vykonávají jako orgány veřejné správy.

Výrok

Členské státy musí přijmout výslovné ustanovení, aby mohly uplatnit možnost stanovenou v čl. 4 odst. 5 čtvrtém pododstavci šesté směrnice Rady ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně, tj. možnost podle které se určité činnosti veřejnoprávních subjektů osvobozené podle článků 13 nebo 28 uvedené směrnice považují za činnosti orgánů veřejné správy.

Článek 4 odst. 5 druhý pododstavec šesté směrnice 77/388 musí být vykládán v tom smyslu, že veřejnoprávní subjekty musí být považovány za osoby povinné k dani v souvislosti s činnostmi či plněními, při nichž vystupují jako orgány veřejné správy, nejen tehdy, pokud by jejich nepodléhání dani na základě prvního nebo čtvrtého pododstavce uvedeného ustanovení vedlo k výraznému narušení hospodářské soutěže v neprospěch jejich soukromoprávních konkurentů, ale rovněž tehdy, pokud by vedlo k takovémuto narušení v jejich vlastní neprospěch.

(1) Úř. věst. C 142, 7.6.2008.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/16

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 4. června 2009 — Komise Evropských společenství v. Řecká republika

(Věc C-109/08) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Články 28 ES, 43 ES a 49 ES - Směrnice 98/34/ES - Normy a technické předpisy - Vnitrostátní právní úprava použitelná na elektrické, elektromechanické a elektronické počítačové hry - Rozsudek Soudního dvora, jímž se určuje, že stát nesplnil povinnost - Neprovedení - Článek 228 ES - Peněžité sankce“)

2009/C 180/26

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: M. Patakia a M. Konstantinidis, zmocněnci)

Žalovaná: Řecká republika (zástupci: N. Dafniou, V. Karra a P. Mylonopoulos, zmocněnci)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Neprovedení rozsudku Soudního dvora ze dne 26. října 2006 ve věci C-65/05 — Porušení článků 28 ES, 43 ES a 49 ES a článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů (Úř. věst. L 2045, s. 37; Zvl. vyd.13/20, s. 337) — Vnitrostátní právní úprava použitelná na elektronické počítačové hry — Návrh na stanovení penále

Výrok

Řecká republika tím, že nepřizpůsobila čl. 2 odst. 1 a článek 3 zákona č. 3037/2002 zavádějící zákaz, pod hrozbou trestních nebo správních sankcí stanovených v článcích 4 a 5 téhož zákona, instalovat a provozovat veškeré elektrické, elektromechanické a elektronické hry, včetně veškerých počítačových her, na všech veřejných nebo soukromých místech s výjimkou kasin ustanovením článků 28 ES, 43 ES a 49 ES, jakož i článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/48/ES ze dne 20. července 1998, neučinila veškerá opatření nezbytná k vyhovění rozsudku Soudního dvora ze dne 26. října 2006, Komise v. Řecko (C65/05), a nesplnila tak povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 228 ES.

Řecké republice se ukládá povinnost zaplatit Komisi na účet „Vlastní zdroje Evropského společenství“ penále ve výši 31 536 eur za každý den prodlení s provedením opatření nezbytných k vyhovění výše uvedenému rozsudku Komise v. Řecko, a to ode dne vyhlášení tohoto rozsudku až do dne splnění povinností vyplývajících z uvedeného rozsudku Komise v. Řecko.

3)	Řecké republice se ukládá povinnost zaplatit Komisi na účet „Vlastní zdroje Evropského společenství“ paušální částku ve výši tří milionů eur.

4)	Řecké republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 116, 9.5.2008.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/17

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 4. června 2009 — Komise Evropských společenství v. Finská republika

(Věc C-144/08) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 83/182/EHS - Osvobození od daní - Dočasný dovoz dopravních prostředků - Obvyklé bydliště“)

2009/C 180/27

Jednací jazyk: finština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: I. Koskinen a D. Triantafyllou, zmocněnci)

Žalovaná: Finská republika (zástupce: A. Guimaraes-Purokoski, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Porušení čl. 7 odst. 1 směrnice Rady 83/182/EHS ze dne 28. března 1983 o osvobození od daní, které platí v rámci Společenství pro dočasný dovoz některých dopravních prostředků (Úř. věst. L 105, s. 59; Zvl. vyd. 09/01, s. 112) — Neúplné vymezení obvyklého bydliště pro účely vzniku případného nároku na osvobození od daní

Výrok

Finská republika tím, že užívala neúplné vymezení obvyklého bydliště pro účely vzniku případného nároku na osvobození od daní v případě dočasného dovozu dopravních prostředků, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 7 odst. 1 směrnice Rady 83/182/EHS ze dne 28. března 1983 o osvobození od daní, které platí v rámci Společenství pro dočasný dovoz některých dopravních prostředků.

2)	Finské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 171, 5.7.2008.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/17

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 11. června 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hoge Raad der Nederlanden Den Haag — Nizozemí) — X (C-155/08), E. H. A. Passenheim-van Schoot (C-157/08) v. Staatssecretaris van Financiën

(Spojené věci C-155/08 a C-157/08) (1)

(„Volný pohyb služeb - Volný pohyb kapitálu - Daň z majetku - Daň z příjmů - Úspory investované v jiném členském státě, než je členský stát místa bydliště - Nepřiznání daně - Lhůta pro doměření daně - Prodloužení lhůty pro doměření daně v případě aktiv uložených mimo členský stát místa pobytu - Směrnice 77/799/EHS - Vzájemná pomoc mezi příslušnými orgány členských států v oblasti přímých a nepřímých daní - Bankovní tajemství“)

2009/C 180/28

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hoge Raad der Nederlanden Den Haag

Účastníci původního řízení

Žalobci: X (C-155/08), E. H. A. Passenheim-van Schoot (C-157/08)

Žalovaný: Staatssecretaris van Financiën

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Hoge Raad der Nederlanden — Výklad článků 49 ES a 56 ES — Zdanění členským státem příjmů (z úspor) tuzemského rezidenta, které byly uloženy u finanční instituce usazené v jiném členském státě — Neuvedení v daňovém přiznání v členském státě bydliště — Vnitrostátní právní předpis, který pro příjmy pocházející z jiného členského státu stanoví lhůtu dvanácti let pro dodatečné vymáhání a pro příjmy mající původ v tuzemsku stanoví lhůtu pěti let pro dodatečné vymáhání — Přiměřená pokuta — Dopady existence bankovního tajemství v členském státě původu příjmů.

Výrok

Články 49 ES a 56 ES musejí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby v případě, kdy jsou úspory a příjmy pocházející z těchto úspor daňovým orgánům členského státu zamlčeny a tyto orgány nemají k dispozici žádnou indicii, pokud jde o jejich existenci, umožňující zahájit šetření, tento členský stát uplatňoval delší lhůtu pro doměření daně, pokud jsou tato aktiva uložena v jiném členském státě, než je lhůta uplatňovaná v případě, že jsou tato aktiva uložena v prvním členském státě. Okolnost, že tento jiný členský stát uplatňuje bankovní tajemství, není v tomto ohledu relevantní.

Články 49 ES a 56 ES musejí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby, pokud členský stát uplatňuje delší lhůtu pro doměření daně v případě aktiv uložených v jiném členském státě než v případě aktiv uložených v tomto prvním členském státě a pokud tato zahraniční aktiva, jakož i příjmy, které z nich plynou, byly zamlčeny daňovým orgánům prvního členského státu, které neměly k dispozici žádnou indicii, pokud jde o jejich existenci, umožňující zahájit šetření, byla pokuta uložená z důvodu zamlčení uvedených aktiv a příjmů vypočtena úměrně k dodatečně vyměřené částce a za toto delší období.

(1) Úř. věst. C 158, 21.6.2008.

Úř. věst. C 171, 5.7.2008.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/18

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 4. června 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Commissione Tributaria Regionale di Trieste — Itálie) — Agenzia Dogane Ufficio delle Dogane di Trieste v. Pometon SpA

(Věc C-158/08) (1)

(„Celní kodex Společenství - Nařízení (ES) č. 384/96 - Ochrana před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství - Nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 - Ochrana finančních zájmů Evropských společenství - Zpracování v režimu aktivního zušlechťovacího styku - Protiprávní praktiky“)

2009/C 180/29

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Commissione Tributaria Regionale di Trieste

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Agenzia Dogane Ufficio delle Dogane di Trieste

Žalovaná: Pometon SpA

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Commissione Tributaria Regionale di Trieste — Výklad článku 114, čl. 117 písm. c) a článků 202, 204, 212 a 214 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, s. 1; Zvl. vyd. 02/04, s. 307), a článku 13 nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 56, s. 1; Zvl. vyd. 11/10, s. 45) — Dovoz surového hořčíku pocházejícího z Číny na celní území Společenství — Dovoz nepodléhající antidumpingovým opatřením uskutečňovaný společností, která má sídlo ve třetím státě — Zpracování hořčíku v režimu aktivního zušlechťovacího styku společností, která má sídlo v některém členském státě a je spřízněna se společností z třetího státu — Zpětný vývoz do uvedeného třetího státu ve formě zušlechtěných výrobků nepodléhajících dovoznímu clu — Okamžitý prodej výrobku, kdy jej společnost z třetího státu prodá společnosti z členského státu, která provedla zpracování

Výrok

Článek 13 nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství, není použitelný, pokud Rada Evropské unie nevydala na návrh Komise Evropských společenství rozhodnutí o rozšířeném uplatňování antidumpingových cel i na dovoz obdobných výrobků nebo částí těchto výrobků ze třetích zemí.

Operace, kdy je zboží pouze převezeno přes hranici poté, co bylo zpracováno na výrobek nepodléhající antidumpingovému clu, a to bez skutečného úmyslu je zpětně vyvézt, a krátce na to je dovezeno zpět, nemůže být legálně zařazena do režimu aktivního zušlechťovacího styku. Dovozce, který by se do tohoto režimu neoprávněně zařadil a využíval by jeho výhod, je povinen odvést z předmětných výrobků příslušné clo, čímž nejsou dotčeny případné sankce podle vnitrostátních předpisů správního, občanského či trestního práva. Vnitrostátnímu soudu přísluší posoudit, zda s ohledem na výše uvedené úvahy musí být daná operace, která je předmětem věci v původním řízení, považována z hlediska práva Společenství za protiprávní, či nikoli.

(1) Úř. věst. C 158, 21.6.2008.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/18

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 11. června 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce College van Beroep voor het Bedrijfsleven — Nizozemsko) — H.J. Nijemeisland v. Minister van Landbouw, Natuur en Voedselkwaliteit

(Věc C-170/08) (1)

(Společná zemědělská politika - Hovězí a telecí maso - Nařízení (ES) č. 795/2004 - Článek 3a - Integrovaný administrativní a kontrolní systém pro některé režimy podpor - Jednotná platba - Stanovení referenční částky - Snížení a vyloučení)

2009/C 180/30

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

College van Beroep voor het Bedrijfsleven

Účastníci původního řízení

Žalobce: H.J. Nijemeisland

Žalovaný: Minister van Landbouw, Natuur en Voedselkwaliteit

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — College van Beroep voor het Bedrijfsleven — Výklad článku 3a nařízení Komise (ES) č. 795/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu jednotné platby podle nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (Úř. věst. L 141, s. 1; Zvl. vyd. 3/44, s. 226) a čl. 2 písm. r) a písm. s) nařízení Komise (ES) č. 2419/2001 ze dne 11. prosince 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro integrovaný administrativní a kontrolní systém pro některé režimy podpor Společenství zavedený nařízením Rady (EHS) č. 3508/92 (Úř. věst. L 327, s. 11; Zvl. vyd. 3/34, s. 308) — Integrovaný administrativní a kontrolní systém pro některé režimy podpor — Režim jednotné platby — Stanovení referenční částky — Snížení a vyloučení.

Výrok

Článek 3a nařízení Komise (ES) č. 795/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu jednotné platby podle nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1974/2004 ze dne 29. října 2004, musí být vykládán v tom smyslu, že snížení a vyloučení založená na nařízení Rady (ES) č. 1254/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s hovězím a telecím masem nelze brát v úvahu při výpočtu uvedeném v čl. 37 odst. 1 nařízení č. 1782/2003.

(1) Úř. věst. C 197, 2.8.2008.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/19

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 18. června 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Gerechtshof te Amsterdam — Nizozemsko) — Kloosterboer Services BV v. Inspecteur van de Belastingdienst/Douane Rotterdam

(Věc C-173/08) (1)

(„Společný celní sazebník - Položky sazebníku - Chladicí systémy do počítačů sestávající z chladiče ‚heat sink‘ a ventilátoru - Zařazení do kombinované nomenklatury“)

2009/C 180/31

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Gerechtshof te Amsterdam

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Kloosterboer Services BV

Žalovaní: Inspecteur van de Belastingdienst/Douane Rotterdam, kantoor Laan op Zuid

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Gerechtshof te Amsterdam — Výklad nařízení Komise (ES) č. 384/2004 ze dne 1. května 2004 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury (Úř. věst. L 64, s. 21; Zvl. vyd. 02/16, s. 60) — Zařazení chladicích systémů do počítačů sestávajících z chladiče ‚heat sink‘ a ventilátoru do kombinované nomenklatury

Výrok

Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1789/2003 ze dne 11. září 2003, musí být vykládáno v tom smyslu, že takové výrobky, jaké jsou předmětem původního řízení, sestávající z chladiče „heat sink“ a ventilátoru a výlučně určené k použití v počítači, musí být zařazeny do podpoložky 8473 30 90 kombinované nomenklatury obsažené v příloze I uvedeného nařízení.

(1) Úř. věst. C 183, 19.7.2008.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/19

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 4. června 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Budaörsi Városi Bíróság — Maďarsko) — Pannon GSM Zrt v. Erzsébet Sustikné Győrfi

(Věc C-243/08) (1)

(„Směrnice 93/13/EHS - Zneužívající klauzule ve spotřebitelských smlouvách - Právní účinky zneužívající klauzule - Pravomoc a povinnost vnitrostátního soudu posoudit bez návrhu zneužívající charakter ustanovení o soudní příslušnosti - Kritéria pro posouzení“)

2009/C 180/32

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Budaörsi Városi Bíróság

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Pannon GSM Zrt

Žalovaná: Erzsébet Sustikné Győrfi

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Budaörsi Városi Bíróság — Výklad směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách [zneužívajících klauzulích] ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, s. 29; Zvl. vyd. 15/02, s. 288) — Klauzule o soudní příslušnosti určující soud, v jehož obvodu se nachází sídlo poskytovatele služeb — Pravomoc vnitrostátního soudu, aby přezkoumal z moci úřední zneužívající charakter klauzule o soudní příslušnosti v rámci přezkumu své vlastní příslušnosti — Kritéria posouzení zneužívajícího charakteru klauzule

Výrok

Článek 6 odst. 1 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách [zneužívajících klauzulích] ve spotřebitelských smlouvách musí být vykládán v tom smyslu, že spotřebitel není zneužívající smluvní klauzulí vázán a že v tomto ohledu není nezbytné, aby tuto klauzuli nejprve úspěšně napadl.

Vnitrostátní soud má povinnost posoudit z úřední povinnosti zneužívající charakter smluvní klauzule, pokud má k dispozici informace o právním a skutkovém stavu, které jsou pro tyto účely nezbytné. Považuje-li takovouto smluvní klauzuli za zneužívající, zdrží se jejího použití, vyjma případu, kdy s tím spotřebitel nesouhlasí. Tuto povinnost má vnitrostátní soud i při ověřování své vlastní místní příslušnosti.

Je na vnitrostátním soudu, aby určil, zda takové smluvní ustanovení, jaké je předmětem sporu v původním řízení, splňuje kritéria, která jsou požadována k tomu, aby bylo ustanovení považováno za zneužívající ve smyslu čl. 3 odst. 1 směrnice. Vnitrostátní soud přitom musí zohlednit skutečnost, že ustanovení obsažené ve smlouvě uzavřené mezi spotřebitelem a poskytovatelem nebo prodávajícím, které bylo do smlouvy vloženo, aniž bylo předmětem individuálního vyjednávání, a které zakládá výlučnou příslušnost soudu, v jehož obvodu se nachází sídlo poskytovatele nebo prodávajícího, může být považováno za zneužívající.

(1) Úř. věst. C 247, 27.9.2008.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/20

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 4. června 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Cour de cassation — Francie) — Société Moteurs Leroy Somer v. Société Dalkia France, Société Ace Europe

(Věc C-285/08) (1)

(„Odpovědnost za vadné výrobky - Směrnice 85/374/EHS - Působnost - Škoda způsobená na věci určené pro podnikatelské použití a použité pro takový účel - Vnitrostátní režim umožňující poškozené osobě, aby se domáhala náhrady takové škody, pokud předloží pouze důkaz škody, vady a příčinné souvislosti - Slučitelnost“)

2009/C 180/33

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour de cassation

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Moteurs Leroy Somer

Žalované: Dalkia France, Société Ace Europe

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Cour de cassation — Výklad čl. 9 a 13 směrnice Rady 85/374/EHS ze dne 15. července 1985 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky (Úř. věst. L 210, s. 29; Zvl. vyd. 15/01, s. 257) — Rozsah věcné působnosti směrnice — Přípustnost vnitrostátního režimu odpovědnosti umožňujícího domáhat se náhrady škody na věci způsobené na věci určené pro podnikatelské použití a použité pro takový účel — Škoda způsobená na elektrickém agregátu nemocnice vzniklá přehřátím alternátoru

Výrok

Směrnice Rady 85/374/EHS ze dne 25. července 1985 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky musí být vykládána v tom smyslu, že nebrání výkladu vnitrostátního práva nebo použití ustálené vnitrostátní judikatury, podle kterých se poškozená osoba může domáhat náhrady škody způsobené na věci určené k podnikatelskému použití a použité k takovému účelu, pokud tato poškozená osoba předloží pouze důkaz škody, vady výrobku a příčinné souvislosti mezi touto vadou a škodou.

(1) Úř. věst. C 223, 30.8.2008.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/21

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 11. června 2009 — Komise Evropských společenství v. Francouzská republika

(Věc C-327/08) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 89/665/EHS a 92/13/EHS - Přezkumná řízení při zadávání veřejných zakázek - Záruka účinného přezkumu - Minimální lhůta, kterou je třeba dodržet mezi doručením rozhodnutí o zadání zakázky všem vyloučeným zájemcům a uchazečům a podpisem smlouvy ohledně dané zakázky“)

2009/C 180/34

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: G. Rozet, D. Kukovec a M. Konstantinidis, zmocněnci)

Žalovaná: Francouzská republika (zástupci: G. de Bergues a J.-Ch. Gracia, zmocněnci)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Porušení čl. 2 odst. 1 směrnice Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce (Úř. věst. L 395, s. 33; Zvl. vyd. 06/01 s. 246) ve znění směrnice Rady 92/50/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na služby (Úř. věst L 209, s.1; Zvl. vyd. 06/01 s. 322) a čl. 2 odst.1 směrnice Rady 92/13/EHS ze dne 25. února 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se uplatňování pravidel Společenství pro postupy při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací (Úř. věst. L 76, s. 14; Zvl. vyd. 06/01 s. 315) — Minimální lhůta, kterou je třeba dodržet mezi doručením rozhodnutí o udělení zakázky zájemcům a uchazečům a podpisem smlouvy ohledně této zakázky

Výrok

Francouzská republika tím, že přijala a ponechala v platnosti čl. 1441 odst. 1 nového code de procédure civile (občanského soudního řádu), ve znění čl. 48 odst.1 dekretu č. 2005-1742 ze dne 30. prosince 2005 o zakázkách zadávaných zadavateli uvedenými v čl. 4 nařízení č. 2005-649 ze dne 6. června 2005 o zadávání zakázek určitými osobami veřejného nebo soukromého práva, které nepodléhají code des marchés publics (kodex veřejných zakázek), v rozsahu, v němž toto ustanovení stanoví desetidenní lhůtu pro odpověď veřejného zadavatele nebo zadavatele na předchozí oznámení, a vylučuje jakékoli předsmluvní jednání před zmíněnou odpovědí, aniž by tato lhůta stavěla běh lhůty mezi doručením rozhodnutí o zadání zakázky všem vyloučeným zájemcům a uchazečům a podpisem smlouvy, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají ze směrnice Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce, ve znění směrnice Rady 92/50/EHS ze dne 18. června 1992, a směrnice Rady 92/13/EHS ze dne 25. února 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se uplatňování pravidel Společenství pro postupy při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Komise Evropských společenství a Francouzská republika ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 285, 8.11.2008.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/21

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 11. června 2009 — Transports Schiocchet — Excursions SARL v. Komise Evropských společenství

(Věc C-335/08 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Žaloba na náhradu škody - Nařízení (EHS) č. 517/72 a 684/92 - Mezinárodní přeprava cestujících autokary a autobusy - Podmínky vzniku mimosmluvní odpovědnosti Společenství - Promlčecí lhůta“)

2009/C 180/35

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Transports Schiocchet — Excursions SARL (zástupce: D. Schönberger, advokát)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství (zástupci J.-F. Pasquier a N. Yerrell, zmocněnci)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti usnesení Soudu prvního stupně (čtvrtého senátu) ze dne 19. května 2008, Transports Schiocchet v. Komise (T-220/07), kterým Soud zamítl jako nepřípustnou z důvodu promlčení žalobu na mimosmluvní odpovědnost podanou žalobkyní a usilující o přiznání náhrady škody, kterou utrpěla z důvodů různých protiprávních jednání, ze která jsou činěny odpovědnými orgány Společenství — Podmínky podání žaloby na náhradu škody — Pojmy „linková doprava“ a „zvláštní linková doprava“ ve smyslu nařízení (EHS) č. 517/72 ze dne 28. února 1972 o stanovení společných pravidel pro linkovou dopravu a zvláštní linkovou dopravu uskutečňovanou autokary a autobusy mezi členskými státy (Úř. věst. L 67, s. 19), jež bylo zrušeno a nahrazeno nařízením Rady (EHS) č. 684/92 ze dne 16. března 1992 o společných pravidlech pro mezinárodní přepravu cestujících autokary a autobusy (Úř. věst. L 74, s.1; Zvl. vyd. 06/01, s. 306)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Transports Schiocchet — Excursions SARL se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 285, 8.11.2008.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/22

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 18. června 2009 — Komise Evropských společenství v. Spojené království Velké Británie a Severního Irska

(Věc C-417/08) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2004/35/ES - Odpovědnost za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí - Neprovedení do vnitrostátního právního řádu“)

2009/C 180/36

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: A.-A. Gilly a U. Wölker, zmocněnci)

Žalované: Spojené království Velké Británie a Severního Irska (zástupce: S. Ossowski, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Nepřijetí nezbytných opatření ve stanovené lhůtě k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (Úř. věst. L 143, s. 56; Zvl. vyd. 15/08, s. 357)

Výrok

Spojené království Velké Británie a Severního Irska tím, že nepřijalo právní a správní ustanovení nezbytná k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí, nesplnilo povinnosti, které pro ně vyplývají na základě článku 19 uvedené směrnice.

2)	Spojenému království Velké Británie a Severního Irska se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 301, 22.11.2008.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/22

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 18. června 2009 — Komise Evropských společenství v. Rakouská republika

(Věc C-422/08) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2004/35/ES - Odpovědnost za životní prostředí - Prevence a náprava škod na životním prostředí - Neprovedení ve stanovené lhůtě“)

2009/C 180/37

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: U. Wölker a B. Schöfer, zmocněnci)

Žalovaná: Rakouská republika (zástupce: E. Riedl, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Nepřijetí ustanovení nezbytných k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (Úř. věst. L 143, s. 56; Zvl. vyd. 15/08, s. 357) ve stanovené lhůtě

Výrok

Rakouská republika tím, že nepřijala ve stanovené lhůtě právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z této směrnice.

2)	Rakouské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 301, 22.11.2008.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/23

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 4. června 2009 — Komise Evropských společenství v. Řecká republika

(Věc C-427/08) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2006/100/ES - Neprovedení ve stanovené lhůtě“)

2009/C 180/38

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: H. Støvlbæk a I. Chatzigiannis, zmocněnci)

Žalovaná: Řecká republika (zástupce: M. Michelogiannaki, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Nepřijetí předpisů nezbytných k dosažení souladu se směrnicí Rady 2006/100/ES ze dne 20. listopadu 2006, kterou se z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska upravují některé směrnice v oblasti volného pohybu osob (Úř. věst. L 363, s. 141), ve stanovené lhůtě

Výrok

Řecká republika tím, že ve stanovené lhůtě nepřijalo právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí Rady 2006/100/ES ze dne 20. listopadu 2006, kterou se z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska upravují některé směrnice v oblasti volného pohybu osob, nesplnila povinnosti, které pro ní vyplývají z článku 2 této směrnice.

2)	Řecké republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 285, 8.11.2008.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/23

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 11. června 2009 — Komise Evropských společenství v. Švédské království

(Věc C-546/08) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2005/60/ES - Předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu - Neprovedení ve stanovené lhůtě“)

2009/C 180/39

Jednací jazyk: švédština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: P. Dejmek a M. Sundén, zmocněnci)

Žalované: Švédské království (zástupkyně: A. Falk, zmocněnkyně)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Nepřijetí ve stanovené lhůtě právních a správních předpisů nezbytných k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (Úř. věst. L 309, s. 15)

Výrok

Švédské království tím, že ve stanovené lhůtě nepřijalo právní a správní předpisy nezbytné k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z čl. 45 odst.1 prvního pododstavce uvedené směrnice.

2)	Švédskému království se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 32, 7.2.2009.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/24

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 4. června 2009 — Komise Evropských společenství v. Švédské království

(Věc C-555/08) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2005/56/ES - Přeshraniční fúze kapitálových společností - Neprovedení ve stanovené lhůtě“)

2009/C 180/40

Jednací jazyk: švédština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: P. Dejmek a K. Nyberg, zmocněnci)

Žalované: Švédské království (zástupci: A. Falk a A. Engman, zmocněnci)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Nepřijetí předpisů nezbytných k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/56/ES ze dne 26. října 2005 o přeshraničních fúzích kapitálových společností (Úř. věst. L 310, s. 1) ve stanovené lhůtě — Finanční instituce vyžadující schválení veřejného orgánu, zejména banky a pojišťovny

Výrok

Švédské království tím, že ve stanovené lhůtě nepřijalo právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/56/ES o přeshraničních fúzích kapitálových společností, co se týče finančních institucí vyžadujících schválení veřejným orgánem, zejména určitých bank a pojišťoven, nesplnilo povinnosti, které pro ně vyplývají z této směrnice.

2)	Švédskému království se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 32, 7.2.2009.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/24

Usnesení Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 17. března 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale ordinario di Milano — Itálie) — Rita Mariano v. Istituto nazionale per l'assicurazione contro gli infortuni sul lavoro (INAIL)

(Věc C-217/08) (1)

(„Článek 104 odst. 3 jednacího řádu - Rovné zacházení v oblasti zaměstnání a práce - Články 12 ES a 13 ES - Přiznání pozůstalostní dávky - Vnitrostátní právní úprava stanovící rozdílná zacházení mezi pozůstalým manželem či manželkou a pozůstalým druhem či družkou“)

2009/C 180/41

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale ordinario di Milano

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Rita Mariano

Žalovaný: Istituto nazionale per l'assicurazione contro gli infortuni sul lavoro (INAIL)

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Tribunale ordinario di Milano — Výklad článků 12 ES a 13 ES — Rovné zacházení v oblasti zaměstnání a práce — Přiznání pozůstalostní dávky — Vnitrostátní právní úprava stanovící rozdílná zacházení mezi pozůstalým manželem či manželkou a pozůstalým druhem či družkou

Výrok

Právo Společenství neobsahuje zákaz jakékoli diskriminace, jehož uplatnění by musely soudy členských států zajistit, jestliže případně diskriminační chování nevykazuje žádnou spojitost s právem Společenství. Za takových okolností, jako jsou okolnosti věci v původním řízení, taková spojitost není vytvořena články 12 ES a 13 ES samotnými.

Tyto články za uvedených okolností nebrání vnitrostátní právní úpravě, na základě níž v případě úmrtí osoby v důsledku pracovního úrazu je pozůstalostní dávka ve výši odpovídající 50 % odměny, která byla této osobě vyplácena před jejím úmrtím, vyplácena pouze pozůstalému manželu nebo manželce a nezletilé dítě zemřelé osoby obdrží pouze pozůstalostní dávku ve výši 20 % z uvedené odměny.

(1) Úř. věst. C 197, 2.8.2008.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/25

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgericht Schwerin (Německo) dne 4. května 2009 — Agrargut Bäbelin GmbH & Co KG v. Amt für Landwirtschaft Bützow

(Věc C-153/09)

2009/C 180/42

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgericht Schwerin

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Agrargut Bäbelin GmbH & Co KG

Žalovaný: Amt für Landwirtschaft Bützow

Předběžné otázky

1)	Je zemědělci zakázáno, aby před uplatněním veškerých platebních nároků založených na vynětí půdy z produkce uplatnil platební nároky založené na stálé pastvině — i tehdy, když nevlastní další plochy (orné) půdy vhodné k vynětí z produkce?

2)	V případě kladné odpovědi na první otázku: Použijí se sankce podle článku 51 nařízení (ES) č. 796/2004 (1) také na zemědělce, který před 29. prosincem 2006 (kvůli nedostatku půdy vhodné k vynětí) porušil povinnost přednostního uplatnění platebních nároků založených na vynětí půdy z produkce?

(1) Úř. věst. L 141, s. 18.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/25

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesfinanzhof (Německo) dne 6. května 2009 — Finanzamt Leverkusen v. Verigen Transplantation Service International AG

(Věc C-156/09)

2009/C 180/43

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesfinanzhof

Účastníci původního řízení

Žalovaný: Finanzamt Leverkusen

Žalobkyně: Verigen Transplantation Service International AG

Předběžné otázky

Má být čl. 28b část F první pododstavec šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 (1) o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu vykládán v tom smyslu, že

a)	tkáň chrupavky odebraná člověku („biopsat“), která je přenechána podnikateli za účelem namnožení buněk a následného vrácení jako implantátu pro dotčeného pacienta, je „movitým hmotným majetkem“ ve smyslu tohoto ustanovení,

b)	vyjmutí buněk kloubní chrupavky z tkáně chrupavky a následné namnožení buněk je „pracemi“ na movitém hmotném majetku ve smyslu tohoto ustanovení,

c)	služba byla příjemci služby poskytnuta „pod jeho identifikačním číslem pro daň z přidané hodnoty“ již tehdy, pokud je toto číslo uvedeno na faktuře poskytovatele služby, aniž byla uzavřena explicitní písemná dohoda o jejím poskytování?

V případě záporné odpovědi na některou z výše uvedených otázek:

Má být čl. 13 část A odst. 1 písm. c) šesté směrnice Rady ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu vykládán v tom smyslu, že vyjmutí buněk kloubní chrupavky z tkáně odebrané člověku a následné namnožení buněk je „poskytováním péče při výkonu lékařských a nelékařských zdravotnických povolání“ tehdy, pokud buňky získané z namnožení buněk jsou dárci znovu implantovány?

(1) Úř. věst. L 145, s. 1; Zvl. vyd. 09/01, s. 23.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/25

Žaloba podaná dne 7. května 2009 — Komise Evropských společenství v. Nizozemské království

(Věc C-157/09)

2009/C 180/44

Jednací jazyk: nizozemština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: H. Støvlbæk a W. Roels, zmocněnci)

Žalované: Nizozemské království

Návrhová žádání žalobkyně

—	určit, že Nizozemské království tím, že přijalo a ponechalo v platnosti čl. 6 odst. 1 zákona ze dne 3. dubna 1999 o zákonné úpravě povolání notáře, nesplnilo povinnosti, které mu vyplývají ze Smlouvy o založení Evropského společenství, zejména z článků 43 ES a 45 ES;

—	uložit Nizozemskému království náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Komise zaprvé vytýká, že předpoklad státní příslušnosti pro přístup k povolání notáře a jeho výkon představuje nepřiměřené omezení článkem 43 ES zaručené svobody usazování notářů, kteří jsou státními příslušníky jiného členského státu. Článek 45 ES sice stanoví výjimku z ustanovení týkajících se svobody usazování, nicméně pouze ve vztahu k činnostem, které jsou přímo a specificky spjaty s výkonem veřejné moci. Komise je názoru, že úkoly, které notář podle nizozemského práva plní, představují v pouze velmi omezeném rozsahu výkon veřejné moci, takže tato okolnost nemůže ve světle ustálené judikatury týkající se článku 45 ES odůvodnit takové omezení.

Zadruhé Komise vytýká skutečnost, že předpoklad státní příslušnosti není ve světle článku 43 ES v každém případě vhodný pro zajištění úrovně profesní způsobilosti, kterou je zajištěna ochrana spotřebitelů. Existuje jistě jiný — volný pohyb méně omezující — způsob zajištění vysoké úrovně profesní způsobilosti, jež je nezbytná pro výkon úkolů notáře, a sice možnost hostitelského členského státu vyžadovat jedno z kompenzačních opatření, která stanoví článek 4 směrnice 89/48/EHS (1).

(1) Směrnice Rady ze dne 21. prosince 1988 o obecném systému pro uznávání vysokoškolských diplomů vydaných po ukončení nejméně tříletého odborného vzdělávání a přípravy (Úř. věst. L 19, s. 16; Zvl. vyd. 05/01, s. 337).

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/26

Žaloba podaná dne 7. května 2009 — Komise Evropských společenství v. Španělské království

(Věc C-158/09)

2009/C 180/45

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: I. Martinez del Peral Cagigal a M. van Beek, zmocněnci)

Žalovaný: Španělské království

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Španělské království tím, že nepřijalo právní a správní předpisy nezbytné k provedení směrnice 2003/88/ES (1) ve vztahu k pracovníkům, kteří nejsou civilními zaměstnanci veřejnoprávních orgánů, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z čl. 1 odst. 3 směrnice 2003/88/ES a čl. 18 písm. a) směrnice 93/104/ES (2), zachovaného čl. 27 odst. 1 směrnice 2003/88/ES, kterou je třeba číst ve spojení s přílohou I částí B téže směrnice;

—	uložit Španělskému království náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Předmětem směrnice 2003/88/ES je stanovit minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví pro úpravu pracovní doby. Jako kodifikační směrnice nahradila směrnici 93/104/ES, aniž by byly dotčeny povinnosti členských států ohledně prováděcích lhůt.

Prováděcí opatření směrnice 2003/88/ES oznámená Komisi španělskými orgány nezahrnují právní a správní předpisy nezbytné k provedení směrnice ve vtahu k pracovníkům, kteří nejsou civilními zaměstnanci veřejnoprávních orgánů.

Článek 1 odst. 3 směrnice 2003/88/ES stanoví, že tato směrnice se vztahuje na všechna odvětví činností, veřejná i soukromá, ve smyslu článku 2 směrnice 89/391/EHS (3), která obsahuje určité výjimky z důvodu zvláštností vlastních některým specifickým činnostem veřejné služby, například ozbrojených sil nebo policie, nebo určitým specifickým činnostem civilní ochrany. V souladu s judikaturou Soudního dvora se kritérium použité zákonodárcem Společenství pro určení působnosti směrnice 89/391/EHS nezakládá na příslušnosti pracovníků k určitým odvětvím činnosti uvedeným v jejím článku 2, zohledněným jako celek, ale výhradně na konkrétní povaze určitých zvláštních úkolů uskutečňovaných pracovníky v daných odvětvích.

V důsledku toho má žalobkyně za to, že není pochyb o tom, že směrnice 2003/88/ES se vztahuje na pracovníky, kteří nejsou civilními zaměstnanci veřejnoprávních orgánů, a tedy na státní policii (Guardia Civil), takže nepřijetí prováděcích opatření v tomto odvětví představuje porušení uvedené směrnice.

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby (Úř. věst. L 299, s. 9; Zvl. vyd. 05/04, s. 381).

(2) Směrnice Rady 93/104/ES ze dne 23. listopadu 1993 o některých aspektech úpravy pracovní doby (Úř. věst. L 307, s. 18; Zvl. vyd. 05/02, s. 197).

(3) Směrnice Rady ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (Úř. věst. L 183, s. 1; Zvl. vyd. 05/01, s. 349).

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/27

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal de commerce de Bourges (Francie) dne 8. května 2009 — Lidl SNC v. Vierzon Distribution SA

(Věc C-159/09)

2009/C 180/46

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Tribunal de commerce de Bourges

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Lidl SNC

Žalovaná: Vierzon Distribution SA

Předběžná otázka

Musí být článek 3a směrnice 84/450 (1), ve znění směrnice 97/55 (2), vykládán v tom smyslu, že není přípustné použít cenovou srovnávací reklamu s výrobky, jež slouží stejným potřebám nebo jsou zamýšleny pro stejný účel — vyznačují se tedy dostatečnou mírou vzájemné zaměnitelnosti, pouze proto, že — pokud jde o potravinové výrobky — poživatelnost každého z těchto výrobků, tedy přinejmenším potěšení je konzumovat, se zásadně liší podle podmínek a místa jejich výroby, podle použitých ingrediencí či zkušenosti výrobce?

(1) Směrnice Rady ze dne 10. září 1984 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se klamavé reklamy (Úř. věst. L 250, s. 17; Zvl. vyd 15/01, s. 227).

(2) Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 97/55/ES ze dne 6. října 1997, kterou se mění směrnice 84/450/EHS o klamavé reklamě tak, aby zahrnovala srovnávací reklamu (Úř. věst. L 290, s. 18; Zvl. vyd. 15/03, s. 365).

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/27

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná First-tier Tribunal (Tax) (Spojené království) dne 8. května 2009 — Repertoire Culinaire Ltd v. The Commissioners of Her Majesty's Revenue & Customs

(Věc C-163/09)

2009/C 180/47

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

First-tier Tribunal (Tax) (Spojené království)

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Repertoire Culinaire Ltd

Žalovaný: The Commissioners of Her Majesty's Revenue & Customs

Předběžné otázky

1)	Podléhá víno na vaření a portské na vaření spotřební dani podle směrnice 92/83/EHS (1) v členském státu dovozu z důvodu, že se na něj vztahuje definice „lihu“ podle čl. 20 první odrážky směrnice 92/83?

Je slučitelné s povinností členského státu uplatnit osvobození od daně stanovené v čl. 27 odst. 1 písm. f) směrnice 92/83, ve spojení s čl. 27 odst. 6, nebo s článkem 28 ES nebo přímým účinkem takových povinností nebo zásadami rovného zacházení a proporcionality, je-li osvobození vína na vaření, portského na vaření a koňaku na vaření od daně omezeno na případy, kdy jsou alkoholické nápoje použity jako přísada, a mohou-li se takového osvobození domáhat pouze takové osoby, které použily alkoholické nápoje jako přísadu výrobků, nebo takové osoby, které podnikají jako velkoobchodníci s takovými výrobky nebo vyrobily takové výrobky pro účely takového podnikání, a s výhradou dalších podmínek, musí-li být žádosti o osvobození podány v celkové lhůtě čtyř měsíců od zaplacení daně a výše vrácení nesmí být nižší než 250 GBP?

Je třeba mít za to, že víno na vaření a portské na vaření, podléhají-li dani podle čl. 20 první odrážky směrnice 92/83, nebo koňak na vaření, jež jsou předmětem projednávané věci, jsou osvobozeny od spotřební daně v místě výroby podle čl. 27 odst. 1 písm. f) nebo případně čl. 27 odst. 1 písm. e) směrnice 92/83?

Jaký má ve světle článků 10 ES a 28 ES případný účinek na povinnosti členských států podle článku 20 a čl. 27 odst. 1 písm. f), případně čl. 27 odst. 1 písm. e) směrnice 92/83, jsou-li víno na vaření, portské na vaření a koňak na vaření propuštěny členským státem výroby z režimu přepravy výrobků podléhajících spotřební dani podle směrnice 92/12 do režimu volného oběhu v rámci Evropské unie?

(1) Směrnice Rady 92/83/EHS ze dne 19. října 1992 o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů (Úř. věst. L 316, s. 21; Zvl. vyd. 09/01, s. 206).

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/28

Žaloba podaná dne 8. května 2009 — Komise Evropských společenství v. Italská republika

(Věc C-164/09)

2009/C 180/48

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: C. Zadra a D. Recchia, zmocněnci)

Žalovaná: Italská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—	určit, že tím, že region Veneto přijal a uplatňuje právní úpravu týkající se povolení odchylek z režimu ochrany volně žijících ptáků, která nesplňuje podmínky stanovené v článku 9 směrnice 79/409/EHS (1), Italská republika nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 9 směrnice 79/409;

—	uložit Italské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Komise tvrdí, že právní úprava přijatá regionem Veneto není v souladu s ustanoveními článku 9 směrnice 79/409.

Zákon č. 13 z roku 2005, účinný v době uplynutí lhůty odůvodněného stanoviska, nedodržuje požadavky článku 9 této směrnice z důvodu, že

—	obecně, abstraktně a bez časového omezení označuje druhy a počty, které jsou předmětem odchylky,

—	odchylka vztahující se na konkrétní druhy ptáků je stanovena bez rozdílu prostřednictvím obecného odkazu na všechny okolnosti spadající pod písm. a) a písm. c) článku 9 bez přiměřeného odůvodnění týkajícího se konkrétních důvodů,

—	nestanoví ani podmínku týkající se ověření neexistence jiných uspokojivých řešení, ani požadavek, že jednotlivá odchylná opatření musí povinně upřesnit charakter rizik, místní okolnosti a orgány, které jsou oprávněny uplatňovat odchylky,

—	umožňuje určení malých množství bez dostatečného vědeckého odůvodnění.

Komise se domnívá, že akty přijaté po uplynutí lhůty stanovené v odůvodněném stanovisku nejen, že neodstraňují už zjištěné nedostatky, ale přímo je v podstatě opakují. Jedná se především o nařízení předsedy regionální vlády č. 140 ze dne 20. června 2006, nařízení předsedy regionální vlády č. 230 ze dne 18. října 2006, regionální zákon č. 24 ze dne 16. srpna 2007, nařízení předsedy regionálního výboru č. 167 ze dne 4. září 2007, jakož i regionální zákon č. 13 ze dne 14. srpna 2008.

(1) Směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 103, s. 1; Zvl. vyd. 15/01, s. 98).

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/28

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Administrativen sad Sofia — grad (Bulharsko) dne 14. května 2009 — Georgi Ivanov Elchinov v. Natsionalna Zdravnoosiguritelna kasa

(Věc C-173/09)

2009/C 180/49

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Administrativen sad Sofia — grad (Správní soud Sofie)

Účastníci původního řízení

Žalobce: Georgi Ivanov Elchinov

Žalovaná: Nacionalna Zdravnoosiguritelna kasa (Národní zdravotní pojišťovna)

Zúčastněná strana: Ministerstvo na Zdraveopazvaneto (ministerstvo zdravotnictví)

Předběžné otázky

Je nutné čl. 22 odst. 2 druhý pododstavec nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 (1) vykládat v tom smyslu, že pokud konkrétní léčení, pro které se žádá vydání formuláře E 112, není možné podstoupit v bulharském zdravotnickém zařízení, platí domněnka, že toto léčení není hrazeno z rozpočtu Národní zdravotní pojišťovny (NZOK) či ministerstva zdravotnictví, a obráceně, pokud toto léčení je hrazeno z rozpočtu Národní zdravotní pojišťovny (NZOK) či ministerstva zdravotnictví, platí domněnka, že toto léčení může být poskytnuto v bulharském zdravotnickém zařízení?

Je slovní spojení „příslušné léčení nemůže být poskytnuto dotyčné osobě na území členského státu, kde má bydliště“ v čl. 22 odst. 2 druhém pododstavci nařízení (EHS) č. 1408/71 nutné vykládat v tom smyslu, že zahrnuje případy, ve kterých je léčení prováděné na území členského státu, v němž má pojištěná osoba bydliště, jakožto druh léčení daleko méně účinné a radikálnější než léčení, které je prováděno v jiném členském státě, nebo zahrnuje pouze případy, ve kterých nelze dotyčnou osobu léčit včas?

3)	Musí vnitrostátní soud při zachování zásady procesní autonomie zohlednit závazné pokyny, které mu byly dány soudem vyššího stupně v rámci zrušení jeho rozhodnutí a vrácení věci k novému posouzení, pokud je důvod se domnívat, že tyto pokyny jsou v rozporu s právem Společenství?

Nelze-li příslušné léčení provést na území členského státu, ve kterém má pojištěnec bydliště, postačuje pak k tomu, aby tento členský stát musel vydat povolení pro léčení v jiném členském státě podle čl. 22 odst. 1 písm. c) nařízení (EHS) č. 1408/71, že je příslušné léčení jako druh zahrnuto mezi výkony uvedené v právní úpravě prvně uvedeného členského státu, i když tato právní úprava neuvádí výslovně konkrétní způsob léčení?

Odporuje článek 49 ES a článek 22 nařízení (EHS) č. 1408/71 vnitrostátnímu ustanovení, jako je čl. 36 odst. 1 zákona o zdravotním pojištění, podle něhož osoby podřízené režimu povinného pojištění mají nárok na částečnou či plnou náhradu výdajů na zdravotní pomoc v zahraničí pouze tehdy, pokud jim byl k tomu udělen předběžný souhlas?

Musí soud příslušnému subjektu státu, ve kterém má dotčená osoba zdravotní pojištění, uložit vydání dokumentu pro léčení v zahraničí (formulář E 112), pokud považuje odmítnutí vydat tento dokument za protiprávní, v případě, že byla žádost o vydání dokumentu podána před provedením léčení v zahraničí a toto léčení je v okamžiku vydání soudního rozhodnutí ukončeno?

V případě, že bude předchozí otázka zodpovězena kladně a soud bude považovat odmítnutí vydat povolení pro léčení v zahraničí za protiprávní, jakým způsobem mají být hrazeny náklady pojištěné osoby za její léčení:

a)	přímo státem, v němž má osoba pojištění, nebo státem, v němž bylo léčení provedeno, po předložení povolení pro léčení v zahraničí?

b)	v jakém rozsahu, pokud se rozsah výkonů uvedených v právních předpisech členského státu bydliště liší od rozsahu výkonů uvedených v právních předpisech členského státu, kde je léčení prováděno; při zohlednění článku 49 ES, který zakazuje omezení volného pohybu služeb?

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodiny pohybující se v rámci Společenství (Úř. věst. L 149, s. 2; Zvl. vyd. 05/01, s. 35) ve znění nařízení Rady (ES) č. 118/97 ze dne 2. prosince 1996 (Úř. věst. 1997, L 28, s. 1).

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/29

Žaloba podaná dne 15. května 2009 — Lucemburské velkovévodství v. Evropský parlament, Rada Evropské unie

(Věc C-176/09)

2009/C 180/50

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Lucemburské velkovévodství (zástupci: C. Schiltz, zmocněnec, P. Kinsch, advokát)

Žalovaní: Evropský parlament, Rada Evropské unie

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit pasáž v čl. 1 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/12/ES ze dne 11. března 2009 o letištních poplatcích (1), která zní následovně: „s nejvyšším počtem odbavených cestujících v každém členském státě“;

—	podpůrně zrušit směrnici v celém rozsahu;

—	uložit Evropskému parlamentu a Radě Evropské unie náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lucemburské velkovévodství na podporu své žaloby uplatňuje dva důvody:

Ve svém prvním důvodu žalobce uplatňuje porušení zásady zákazu diskriminace tím, že by takové letiště, jakým je Lucemburk-Findel, z důvodu rozšíření působnosti směrnice 2009/12/ES na letiště „s nejvyšším počtem odbavených cestujících v každém členském státě“ bylo podrobeno správním a finančním povinnostem, které se nevztahují na jiná letiště nacházející se ve srovnatelné situaci, aniž by takové rozdílné zacházení bylo objektivně odůvodněno. Žalobce v tomto ohledu konkrétněji uvádí situaci letišť Hahn a Charleroi, která obsluhují tutéž klientelu jako letiště Findel, odbavují více cestujících než toto posledně uvedené letiště, ale nepodléhají týmž povinnostem. Přítomnost hranic mezi těmito třemi letišti nemůže nijak odůvodnit, aby s nimi bylo zacházeno odlišně.

Ve svém druhém důvodu žalobce krom toho uvádí, že dotčené ustanovení nedodržuje zásady subsidiarity a proporcionality. Jednak totiž zásah na evropské úrovni není nezbytný k regulaci situace, která by mohla být zcela upravena na vnitrostátní úrovni, dokud nebude dosaženo stropu 5 milionů cestujících. Dále použití směrnice vede k neodůvodněným postupům a nákladům pro letiště, jakým je Findel, jehož jedinou zvláštností je, že odbavuje nejvyšší počet cestujících ve členském státě, aniž by tato skutečnost byla skutečně relevantní pro cíle směrnice.

(1) Úř. věst. L 70, s. 11.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/30

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d'État (Belgie) dne 15. května 2009 — Poumon vert de la Hulpe ASBL, Jacques Solvay de la Hulpe, Marie-Noëlle Solvay, Jean-Marie Solvay de la Hulpe, Alix Walsh v. Région wallonne

(Věc C-177/09)

2009/C 180/51

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d'État

Účastníci původního řízení

Žalobci: Poumon vert de la Hulpe ASBL, Jacques Solvay de la Hulpe, Marie-Noëlle Solvay, Jean-Marie Solvay de la Hulpe, Alix Walsh

Žalovaný: Région wallonne

Předběžné otázky

Musí být čl. 1 odst. 5 směrnice 85/337/EHS o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (1) vykládán tak, že vylučuje ze své působnosti takové právní předpisy — jako je nařízení Valonského regionu ze dne 17. července 2008 o některých povoleních, u kterých existují naléhavé důvody obecného zájmu —, které se omezují na stanovení, že „existují důvody naléhavého zájmu“ pro vydání povolení v oblasti územního plánování, v oblasti životního prostředí a individuálních povolení týkajících se úkonů a prací, které uvádí, a které „schvalují“ povolení, u kterých je uvedeno, že „existují naléhavé důvody obecného zájmu“?

Brání články 1, 5, 6, 7, 8 a 10a směrnice 85/337/EHS, ve znění směrnice Rady 97/11/ES (2) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES (3), právnímu režimu, kdy je povolení provést záměr podléhající posouzení vlivů vydáno legislativním aktem, proti kterému není možné podat opravný prostředek u soudu nebo jiného nezávislého a nestranného orgánu zřízeného ze zákona za účelem zpochybnění hmotněprávní nebo procesní legality rozhodnutí, kterým se vydává povolení k uskutečnění záměru?

Musí být článek 9 Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, uzavřené dne 25. června 1998 a schválené Evropským společenstvím rozhodnutím Rady 2005/370/ES ze dne 17. února 2005 (4), vykládán tak, že členským státům ukládá stanovit možnost podání opravného prostředku u soudu nebo jiného nezávislého a nestranného orgánu zřízeného ze zákona za účelem zpochybnění rozhodnutí, aktů nebo nečinnosti podléhajících ustanovením článku 6 z hlediska hmotněprávní nebo procesní legality týkající se jak hmotněprávního, tak i procesního režimu povolení záměrů podléhajících posouzení vlivů?

Musí být článek 10a směrnice 85/337/EHS, ve znění směrnice 2003/35/ES, vykládán vzhledem k Aarhuské úmluvě o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, uzavřené dne 25. června 1998 a schválené Evropským společenstvím rozhodnutím Rady 2005/370/ES ze dne 17. února 2005, vykládán tak, že ukládá členským státům stanovit možnost podání opravného prostředku u soudu nebo jiného nezávislého a nestranného orgánu zřízeného ze zákona za účelem zpochybnění rozhodnutí, aktů nebo nečinnosti pro každou hmotněprávní nebo procesní otázku týkající se jak hmotněprávního, tak i procesního režimu povolení záměrů podléhajících posouzení vlivů?

(1) Směrnice Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Uř. věst. 175, s.40; Zvl. vyd. 15/01 s. 248).

(2) Směrnice Rady 97/11/ES ze dne 3. března 1997, kterou se mění směrnice 85/337/EHS o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Uř. věst. L 73, s. 5; Zvl. vyd. 15/03 s. 151).

(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES ze dne 26. května 2003 o účasti veřejnosti na vypracovávání některých plánů a programů týkajících se životního prostředí a o změně směrnic Rady 85/337/EHS a 96/61/ES, pokud jde o účast veřejnosti a přístup k právní ochraně (Úř. věst. 156, s. 17; Zvl. vyd. 15/07 s. 466).

(4) Rozhodnutí Rady 2005/370/ES ze dne 17. února 2005 o uzavření Úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 124, s. 1).

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/31

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d'État (Belgie) dne 15. května 2009 — Action et défense de l'environnement de la Vallée de la Senne et de ses affluents ASBL (ADESA), Réserves naturelles RNOB ASBL, Stéphane Banneux, Zénon Darquenne v. Région wallonne

(Věc C-178/09)

2009/C 180/52

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d'État

Účastníci původního řízení

Žalobci: Action et défense de l'environnement de la Vallée de la Senne et de ses affluents ASBL (ADESA), Réserves naturelles RNOB ASBL, Stéphane Banneux, Zénon Darquenne.

Žalovaný: Région wallonne.

Předběžné otázky

(1) Směrnice Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Uř. věst. 175, s.40; Zvl. vyd. 15/01 s. 248).

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/31

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d'État (Belgie) dne 15. května 2009 — Poumon vert de la Hulpe ASBL, Les amis de la Forêt de Soignes ASBL, Jacques Solvay de la Hulpe, Marie-Noëlle Solvay, Alix Walsh v. Région wallonne

(Věc C-179/09)

2009/C 180/53

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d'État

Účastníci původního řízení

Žalobci: Poumon vert de la Hulpe ASBL, Les amis de la Forêt de Soignes ASBL, Jacques Solvay de la Hulpe, Marie-Noëlle Solvay, Alix Walsh

Žalovaný: Région wallonne

Předběžné otázky

(1) Směrnice Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Uř. věst. 175, s.40; Zvl. vyd. 15/01 s. 248).

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/32

Žaloba podaná dne 26. května 2009 — Komise Evropských společenství v. Švédské království

(Věc C-185/09)

2009/C 180/54

Jednací jazyk: švédština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: U. Jonsson a L. Balta)

Žalované: Švédské království

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Švédské království tím, že nepřijalo všechna právní a správní ustanovení nezbytná pro dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES ze dne 15. března 2006 o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí a o změně směrnice 2002/58/ES, nebo každopádně tím, že tuto skutečnost Komisi neoznámilo, nesplnilo povinnosti, které pro ně vyplývají z čl. 15 odst. 1 této směrnice, a

—	uložit Švédskému království náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta stanovená k provedení směrnice uplynula dne 15. září 2007.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/33

Žaloba podaná dne 26. května 2009 — Komise Evropských společenství v. Spojené království Velké Británie a Severního Irska

(Věc C-186/09)

2009/C 180/55

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: M. van Beek, P. Van den Wyngaert, zmocněnci)

Žalované: Spojené království Velké Británie a Severního Irska

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Spojené království Velké Británie a Severního Irska tím, že nepřijalo právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu se směrnicí Rady 2004/113/ES (1) ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování, nebo v každém případě tím, že o nich Komisi neuvědomilo, nesplnilo povinnosti, které pro ně vyplývají z této směrnice;

—	uložit Spojenému království Velké Británie a Severního Irska náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta k provedení směrnice uplynula dne 21. prosince 2007.

(1) Úř. věst. L 373, s. 37

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/33

Žaloba podaná dne 28. května 2009 — Komise Evropských společenství v. Rakouská republika

(Věc C-189/09)

2009/C 180/56

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: L. Balta a B. Schöfer, zmocněnci)

Žalovaná: Rakouská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Rakouská republika tím, že nepřijala právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES ze dne 15. března 2006 o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí a o změně směrnice 2002/58/ES (1), nebo v každém případě tím, že o uvedených předpisech neinformovala Komisi, nesplnila povinnosti, které pro ni z této směrnice vyplývají;

—	uložit Rakouské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta pro provedení směrnice uplynula dne 15. září 2007. Ke dni podání této žaloby žalovaná dosud nepřijala všechna opatření nezbytná k provedení směrnice, nebo o nich v každém případě neinformovala Komisi.

(1) Úř. věst. L 105, s. 54.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/33

Žaloba podaná dne 28. května 2009 — Komise Evropských společenství v. Kyperská republika

(Věc C-190/09)

2009/C 180/57

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: I. Chatzigiannis, A. Margelis)

Žalovaná: Kyperská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Kyperská republika tím, že zakázala distribuci a prodej biopaliv vyrobených z geneticky modifikovaných rostlin a přijala ustanovení uvedené v článku 6 zákona č. 66(I) z roku 2005 bez předchozího oznámení Evropské komise, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 28 ES a z článku 8 odst. 1 směrnice 98/34/ES (1),

—	uložit Kyperské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Kyperský zákon č. 66(I) z roku 2005 „o podpoře užívání biopaliv nebo jiných obnovitelných pohonných hmot v dopravě“ provádí do kyperského práva směrnici 2003/30/ES o podpoře užívání biopaliv nebo jiných obnovitelných pohonných hmot v dopravě. Oddíl 6 tohoto zákona však obsahuje ustanovení, podle kterého jsou distribuce a prodej biopaliv vyrobených z geneticky modifikovaných rostlin zakázané.

Povolené rostlinné odrůdy geneticky modifikovaných rostlin jsou v Evropské unii přípustné na základě směrnice 2001/18/ES a nařízení (ES) č. 1829/2003. Biopaliva vyrobená z geneticky modifikovaných rostlin však nepatří do působnosti těchto legislativních aktů a v důsledku to je třeba zkoumat soulad předmětného ustanovení s články 28 ES až 30 ES.

Pokud jde o porušení článků 28 ES až 30 ES, Komise zastává zaprvé názor, že kyperský zákaz není nezbytný na ochranu obecného zájmu, bez ohledu na jeho povahu a zadruhé, že vnitrostátní předpisy, které zakazují určitý výrobek absolutním způsobem jsou v rozporu se zásadou proporcionality.

Pokud jde o porušení směrnice 98/34/ES Komise zastává názor, že oddíl 6 zákona č. 66(I) z roku 2005 je ve smyslu jejího článku 1 technickým předpisem, který nepatří pod výjimku podle čl. 10 odst. 1 prvního pododstavce téže směrnice. V důsledku toho byly kyperské orgány povinny oznámit výše uvedené ustanovení Komisi. Protože kyperské orgány přijaly toto ustanovení bez předchozího oznámení, nesplnily povinnost, která pro ně vyplývá z čl. 8 odst. 1 směrnice 98/34/ES.

(1) Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37; Zvl. vyd. 13/20, s. 337.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/34

Žaloba podaná dne 28. května 2009 — Komise Evropských společenství v. Nizozemské království

(Věc C-192/09)

2009/C 180/58

Jednací jazyk: nizozemština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: L. Balta a H. te Winkel, zmocněnci)

Žalované: Nizozemské království

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Nizozemské království tím, že nepřijalo právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES (1) ze dne 15. března 2006 o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí a o změně směrnice 2002/58/ES (2), nebo v každém případě tím, že o uvedených předpisech neinformovalo Komisi, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článku 15 směrnice 2006/24/ES;

—	uložit Nizozemskému království náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta stanovená pro provedení směrnice do vnitrostátního práva uplynula dne 15. září 2007.

(1) Úř. věst. L 105, s. 54.

(2) Úř. Věst. L 201, s. 37; Zvl. vyd. 13/29, s. 513.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/34

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesgerichtshof (Německo) dne 8. června 2009 — Volvo Car Germany GmbH v. Autohof Weidensdorf GmbH

(Věc C-203/09)

2009/C 180/59

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesgerichtshof

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Volvo Car Germany GmbH

Žalovaná: Autohof Weidensdorf GmbH

Předběžné otázky

Je třeba čl. 18 písm. a) směrnice Rady 86/653/EHS ze dne 18. prosince 1986 o koordinaci právní úpravy členských států týkající se nezávislých obchodních zástupců (1) vykládat tak, že odporuje vnitrostátní právní úpravě, podle které se nevyplatí odškodnění obchodnímu zástupci také v případě řádné výpovědi smlouvy ze strany zmocnitele, pokud sice v okamžiku řádné výpovědi byl dán závažný důvod pro okamžitou výpověď smlouvy z důvodu neplnění povinností ze strany obchodního zástupce, ovšem tento důvod nebyl příčinou této výpovědi?

V případě, že je taková vnitrostátní úprava v souladu se směrnicí:

Brání čl. 18 písm. a) směrnice tomu, aby byla použita příslušná vnitrostátní úprava týkající se vyloučení odškodnění v případě, kdy závažný důvod pro okamžitou výpověď smlouvy pro neplnění povinností ze strany obchodního zástupce nastal teprve po oznámení řádné výpovědi a zmocnitel se o něm dověděl teprve po ukončení smlouvy, takže již nemohl podat další okamžitou výpověď, založenou na neplnění povinností ze strany obchodního zástupce?

(1) Úř. věst. L 382, s. 17; Zvl. vyd. 06/01, s. 177.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/35

Žaloba podaná dne 5. června 2009 — Komise Evropských společenství v. Italská republika

(Věc C-206/09)

2009/C 180/60

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupce: L. Pignataro, zmocněnec)

Žalovaná: Italská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Italská republika tím, že nepřijala všechna právní a správní ustanovení nezbytná pro dosažení souladu se směrnicí Komise 2007/68/ES (1) ze dne 27. listopadu 2007, kterou se mění příloha IIIa směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES (2), pokud jde o určité složky potravin, nebo v každém případě tím, že tato ustanovení nesdělila Komisi, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 2 odst. 1 prvního pododstavce této směrnice;

—	uložit Italské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta pro provedení směrnice 2007/68/ES uplynula dne 31. května 2008.

(1) Úř. věst. L 310, s. 11.

(2) Úř. věst. L 109, s. 29; Zvl. vyd. 15/05, s. 75.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/35

Žaloba podaná dne 11. června 2009 — Komise Evropských společenství v. Portugalská republika

(Věc C-212/09)

2009/C 180/61

Jednací jazyk: portugalština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: G. Braun, M. Teles Romão a P. Guerra e Andrade, zmocněnci)

Žalovaná: Portugalská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—	určit, že Portugalská republika tím, že zachovala zvláštní práva státu a dalších veřejnoprávních či soukromoprávních subjektů v GALP Energia, SGPS S.A., nesplnila povinnosti, které pro ni plynou z článků 56 ES a 43 ES;

—	uložit Portugalské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na základě portugalské právní úpravy je stát majitelem zlatých akcií GALP. Stát má právo jmenovat předsedu představenstva. V otázkách spadajících do jeho pravomoci podléhají rozhodnutí společnosti souhlasu státu.

Jakékoli rozhodnutí směřující ke změně stanov společnosti, povolení uzavřít společné smlouvy týkající se skupin či dceřinných společností nebo rozhodnutí, která by mohla jakkoli ohrozit dodávky ropy, plynu či jejich derivátů do země, podléhají souhlasu státu.

Komise má ta to, že jak právo státu jmenovat předsedu s pravomocí schvalovat rozhodnutí, tak jeho právo veta při významných krocích společnosti vážně omezuje přímé investice a portfoliové investice.

Výše uvedená zvláštní práva státu představují státní opatření, neboť zlaté akcie nejsou výsledkem běžného použití práva obchodních společností.

Sekundární právo Společenství nepřiznává státu zvláštní práva ve společnostech zabývajících se prodejem ropy a ropných produktů. GALP nemá žádnou odpovědnost za zaručení bezpečnosti dodávek. Stát zamýšlel učinit z GALP společnost, jejíž těžiště rozhodování bude v Portugalsku. V každém případě Portugalský stát nedodržel zásadu proporcionality, neboť dotčená opatření nejsou přiměřená pro zajištění dosažení sledovaných cílů a jdou nad rámec toho, co je nezbytné k jejich dosažení.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/37

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 11. června 2009 — Othman v. Rada a Komise

(Věc T-318/01) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření namířená proti osobám a subjektům spojeným s Usámou bin Ládinem, sítí Al-Kajdá a Talibanem - Zmrazení prostředků - Žaloba na neplatnost - Úprava návrhových žádání - Základní práva - Právo na ochranu vlastnictví, právo být vyslechnut a právo na účinný soudní přezkum“)

2009/C 180/66

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Omar Maohammed Othman (Londýn, Spojené království) (zástupci: původně J. Walsh, barrister, F. Lindsley a S. Woodhouse, solicitors, poté S. Cox, barrister, a H. Miller, solicitor)

Žalované: Rada Evropské unie (zástupci: původně M. Vitsentzatos a M. Bishop, poté M. Bishop a E. Finnegan, zmocněnci) a Komise Evropských společenství (zástupci: původně A. van Solinge a C. Brown, poté E. Paasivirta a P. Aalto, zmocněnci)

Vedlejší účastník podporující žalované: Spojené království Velké Británie a Severního Irska (zástupci: původně J. Collins, poté C. Gibbs, poté E. O’Neill, a nakonec I. Rao, zmocněnci, původně ve spolupráci s S. Moorem, poté M. Hoskinsem, barristers)

Předmět věci

Původně návrh na zrušení jednak nařízení Rady (ES) č. 467/2001 ze dne 6. března 2001, kterým se zakazuje vývoz určitého zboží a služeb do Afghánistánu, zesiluje zákaz letů a rozšiřuje zmrazení prostředků a jiných finančních zdrojů afghánského Talibanu a zrušuje nařízení (ES) č. 337/2000 (Úř. věst. L 67, s. 1), a jednak nařízení Komise (ES) č. 2062/2001 ze dne 19. října 2001, kterým se potřetí mění nařízení č. 467/2001 (Úř. věst. L 277, s. 25), a poté návrh na zrušení nařízení Rady (ES) č. 881/2002 ze dne 27. května 2002 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým osobám a subjektům spojeným s Usámou bin Ládinem, sítí Al-Kajdá a Talibanem a o zrušení nařízení č. 467/2001 (Úř. věst. L 139, s. 9), a to v rozsahu, v němž je žalobce těmito akty dotčen.

Výrok rozsudku

Není již namístě rozhodovat o návrzích na zrušení jednak nařízení Rady (ES) č. 467/2001 ze dne 6. března 2001, kterým se zakazuje vývoz určitého zboží a služeb do Afghánistánu, zesiluje zákaz letů a rozšiřuje zmrazení prostředků a jiných finančních zdrojů afghánského Talibanu a zrušuje nařízení (ES) č. 337/2000, a jednak nařízení Komise (ES) č. 2062/2001 ze dne 19. října 2001, kterým se potřetí mění nařízení č. 467/2001.

Nařízení Rady (ES) č. 881/2002 ze dne 27. května 2002 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým osobám a subjektům spojeným s Usámou bin Ládinem, sítí Al-Kajdá a Talibanem a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 467/2001 se ruší v rozsahu, v němž se týká O. M. Othmana.

3)	Radě Evropské unie se ukládá, že ponese vlastní náklady řízení, nahradí náklady řízení vzniklé O. M. Othmanovi a uhradí zálohy vyplacené pokladnou Soudu z titulu právní pomoci.

4)	Komise Evropských společenství a Spojené království Velké Británie a Severního Irska ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 68, 16.3.2002.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/37

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 11. června 2009 — Confservizi v. Komise

(Věc T-292/02) (1)

(„Státní podpory - Režim podpor poskytovaných italskými orgány některým podnikům poskytujícím veřejné služby ve formě osvobození od daně a půjček se zvýhodněnou sazbou - Rozhodnutí prohlašující podpory za neslučitelné se společným trhem - Žaloba na neplatnost - Sdružení podniků - Nedostatek osobního dotčení - Nepřípustnost“)

2009/C 180/67

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Confederazione Nazionale dei Servizi (Confservizi) (Řím, Itálie) (zástupci: C. Tessarolo, A. Vianello, S. Gobbato a F. Spitaleri, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupce: V. Di Bucci, zmocněnec)

Vedlejší účastnice na podporu návrhových žádání žalované: Associazione Nazionale fra gli Industriali degli Acquedotti — Anfida (Řím, Itálie) (zástupce: P. Alberti, advokát)

Předmět

Návrh na zrušení článků 2 a 3 rozhodnutí Komise 2003/193/ES ze dne 5. června 2002 o státní podpoře poskytované Itálií ve formě osvobození od daně a půjček za zvýhodněných podmínek podnikům poskytujícím veřejné služby s většinovou veřejnou kapitálovou účastí (Úř. věst. 2003, L 77, s. 21).

Výrok

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)	Confederazione Nazionale di Servizi (Confservizi) ponese vlastní náklady řízení a ukládá se jí rovněž náhrada nákladů řízení vynaložených Komisí.

3)	Associazione Nazionale fra gli Industriali degli Acquedotti — Anfida ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 274, 9.11.2002.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/38

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 11. června 2009 — ACEA v. Komise

(Věc T-297/02) (1)

(„Státní podpory - Režim podpor poskytovaných italskými orgány některým podnikům poskytujícím veřejné služby ve formě osvobození od daně a půjček se zvýhodněnou sazbou - Rozhodnutí prohlašující podpory za neslučitelné se společným trhem - Žaloba na neplatnost - Osobní dotčení - Přípustnost - Existující podpory nebo nové podpory - Článek 87 odst. 3 písm. c) ES“)

2009/C 180/68

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: ACEA SpA (Řím, Itálie) (zástupci: A. Giardina, L. Radicati di Brozolo a V. Puca, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupce: V. Di Bucci, zmocněnec)

Vedlejší účastnice na podporu návrhových žádání žalobkyně: ACSM Como SpA (Como, Itálie) (zástupci: L. Radicati di Brozolo a M. Merola, advokáti) a AEM — Azienda Energetica Metropolitana Torino SpA (Turín, Itálie) (zástupci: M. Merola a L. Radicati di Brozolo, advokáti)

Předmět

Výrok

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná v rozsahu, v němž se týká půjček Cassa Depositi e Prestiti.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá jako neopodstatněná.

3)	ACEA SpA ponese vlastní náklady řízení a ukládá se jí rovněž náhrada nákladů řízení vynaložených Komisí.

4)	ACSM Como SpA a AEM — Azienda Energetica Metropolitana Torino SpA ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 289, 23.11.2002.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/38

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 11. června 2009 — AMGA v. Komise

(Věc T-300/02) (1)

(„Státní podpory - Režim podpor poskytovaných italskými orgány některým podnikům poskytujícím veřejné služby ve formě osvobození od daně a půjček se zvýhodněnou sazbou - Rozhodnutí prohlašující podpory za neslučitelné se společným trhem - Žaloba na neplatnost - Nedostatek osobního dotčení - Nepřípustnost“)

2009/C 180/69

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Azienda Mediterranea Gas e Acqua SpA (AMGA) (Janov, Itálie) (zástupci: L. Radicati di Brozolo a M. Merola, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupce: V. Di Bucci, zmocněnec)

Vedlejší účastnice na podporu návrhových žádání žalobkyně: ASM Brescia SpA (Brescia, Itálie) (zástupci: G. Caia, V. Salvadori, N. Pisani a F. Capelli, advokáti)

Předmět

Výrok

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)	Azienda Mediterranea Gas e Acqua SpA (AMGA) ponese vlastní náklady řízení a ukládá se jí rovněž náhrada nákladů řízení vynaložených Komisí.

3)	ASM Brescia SpA ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 289, 23.11.2002.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/39

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 11. června 2009 — AEM v. Komise

(Věc T-301/02) (1)

(„Státní podpory - Režim podpor poskytovaných italskými orgány některým podnikům poskytujícím veřejné služby ve formě osvobození od daně a půjček se zvýhodněnou sazbou - Rozhodnutí prohlašující podpory za neslučitelné se společným trhem - Žaloba na neplatnost - Osobní dotčení - Přípustnost - Existující podpory nebo nové podpory - Článek 87 odst. 3 písm. c) ES“)

2009/C 180/70

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: AEM SpA (Miláno, Itálie) (zástupci: A. Giardina, C. Croff, A. Santa Maria a G. Pizzonia, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupce: V. Di Bucci, zmocněnec)

Vedlejší účastnice na podporu návrhových žádání žalobkyně: ASM Brescia SpA (Brescia, Itálie) (zástupci: G. Caia, V. Salvadori, N. Pisani a F. Capelli, advokáti)

Předmět

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	AEM SpA ponese vlastní náklady řízení a ukládá se jí rovněž náhrada nákladů řízení vynaložených Komisí.

3)	ASM Brescia SpA ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 289, 23.11.2002.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/39

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 11. června 2009 — Acegas v. Komise

(Věc T-309/02) (1)

(„Státní podpory - Režim podpor poskytovaných italskými orgány některým podnikům poskytujícím veřejné služby ve formě osvobození od daně a půjček se zvýhodněnou sazbou - Rozhodnutí prohlašující podpory za neslučitelné se společným trhem - Žaloba na neplatnost - Nedostatek osobního dotčení - Nepřípustnost“)

2009/C 180/71

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Acegas-APS SpA, dříve Acqua, Elettricità, Gas e servizi SpA (Acegas) (Terst, Itálie) (zástupci: F. Devescovi, F. Ferletic, L. Daniele, F. Spitaleri a S. Gobbato, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupce: V. Di Bucci, zmocněnec)

Předmět

Výrok

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)	Acegas-APS SpA se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 289, 23.11.2002.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/40

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 11. června 2009 — ASM Brescia v. Komise

(Věc T-189/03) (1)

(„Státní podpory - Režim podpor poskytovaných italskými orgány některým podnikům poskytujícím veřejné služby ve formě osvobození od daně a půjček se zvýhodněnou sazbou - Rozhodnutí prohlašující podpory za neslučitelné se společným trhem - Žaloba na neplatnost - Osobní dotčení - Přípustnost - Článek 87 odst. 3 písm. c) ES - Článek 86 odst. 2 ES“)

2009/C 180/72

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: ASM Brescia SpA (Brescia, Itálie) (zástupci: F. Capelli, F. Vitale a M. Valcada, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupce: V. Di Bucci, zmocněnec)

Předmět

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	ASM Brescia SpA ponese vlastní náklady řízení a ukládá se jí rovněž náhrada nákladů řízení vynaložených Komisí.

(1) Úř. věst. C 184, 2.8.2003.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/40

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 19. června 2009 — Socratec v. Komise

(Věc T-269/03) (1)

(Hospodářská soutěž - Spojování podniků - Trh silničních telematických systémů - Žalobkyně, na kterou byl během řízení prohlášen konkurs - Zánik právního zájmu na podání žaloby - Nevydání rozhodnutí ve věci samé)

2009/C 180/73

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Socratec — Satellite Navigation Consulting, Research & Technology GmbH (Regensburg) (zástupci: M. Adolf a M. Lüken, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: původně S. Rating, poté A. Whelan a K. Mojzesowicz, a konečně K. Mojzesowicz a X. Lewis, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalobkyni: Qualcomm Wireless Business Solutions Europe BV (Waarle, Nizozemsko) (zástupci: G. Berrisch a D. W. Hull, solicitor)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Daimler AG, dříve DaimlerChrysler AG (Stuttgart, Německo); Daimler Financial Services AG, dříve DaimlerChrysler Services AG (Berlín, Německo); Deutsche Telekom AG (Bonn, Německo); Toll Collect GmbH (Berlín) (zástupci: J. Schütze a A. von Graevenitz, advokáti) a Spolková republika Německo (zástupci: původně C.-D. Quassowski a S. Flockermann, poté M. Lumma, zmocněnci, ve spolupráci s U. Karpensteinem a A. Rosenfeldem, advokáti)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise 2003/792/ES ze dne 30. dubna 2003, kterým se spojení podniků prohlašuje za slučitelné se společným trhem a s Dohodou o EHP (věc COMP/M.2903 — Společný podnik DaimlerChrysler/Deutsche Telekom) (Úř. věst. L 300, s. 62)

Výrok rozsudku

1)	O projednávané žalobě již není třeba rozhodnout.

2)	Socratec — Satellite Navigation Consulting, Research & Technology GmbH ponese vlastní náklady řízení a ukládá se jí rovněž náhrada nákladů řízení Komise, Daimler AG, Daimler Financial Services AG, Deutsche Telekom AG a Toll Collect GmbH.

3)	Qualcomm Wireless Business Solutions Europe BV ponese vlastní náklady řízení.

4)	Spolková republika Německo ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 251, 18.10.2003.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/41

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 19. června 2009 — Qualcomm v. Komise

(Věc T-48/04) (1)

(„Hospodářská soutěž - Spojování podniků - Trh silničních telematických systémů - Rozhodnutí prohlašující spojení za slučitelné se společným trhem - Závazky - Zjevně nesprávné posouzení - Zneužití pravomoci - Povinnost uvést odůvodnění“)

2009/C 180/74

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Qualcomm Wireless Business Solutions Europe BV (Waarle, Nizozemsko) (zástupci: G. Berrisch, advokát, a D. Hull, solicitor)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: původně K. Mojzesowicz a A. Whelan, poté K. Mojzesowicz a X. Lewis, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Spolková republika Německo (zástupci: původně C.-D. Quassowski a S. Flockermann, poté M. Lumma, zmocněnci, ve spolupráci s U. Karpensteinem a A. Rosenfeldem, advokáty); Deutsche Telekom AG (Bonn, Německo); Daimler AG, dříve DaimlerChrysler AG (Stuttgart, Německo) Daimler Financial Services AG, dříve DaimlerChrysler Services AG (Berlin, Německo) (zástupci: J. Schütze a A. von Graevenitz, advokáti)

Předmět věci

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Qualcomm Wireless Business Solutions Europe BV ponese vlastní náklady řízení a ukládá se jí rovněž náhrada nákladů řízení Komise.

3)	Spolková republika Německo ponese vlastní náklady řízení.

4)	Deutsche Telekom AG, Daimler AG a Daimler Financial Services AG ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 94, 17.4.2004.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/41

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 11. června 2009 — Itálie v. Komise

(Věc T-222/04) (1)

(„Státní podpory - Režim podpor poskytovaných italskými orgány některým podnikům poskytujícím veřejné služby ve formě osvobození od daně a půjček se zvýhodněnou sazbou - Rozhodnutí prohlašující podpory za neslučitelné se společným trhem - Existující podpory a nové podpory - Článek 86 odst. 2 ES“)

2009/C 180/75

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Italská republika (zástupci: původně I. Braguglia, poté R. Adam a I. Bruni, zmocněnci, ve spolupráci s M. Fiorillim, avvocato dello Stato)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupce: V. Di Bucci, zmocněnec)

Předmět

Návrh na zrušení článku 2 rozhodnutí Komise 2003/193/ES ze dne 5. června 2002 o státní podpoře poskytované Itálií ve formě osvobození od daně a půjček za zvýhodněných podmínek podnikům poskytujícím veřejné služby s většinovou veřejnou kapitálovou účastí (Úř. věst. 2003, L 77, s. 21).

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Italská republika ponese vlastní náklady řízení a ukládá se jí rovněž náhrada nákladů řízení vynaložených Komisí.

(1) Úř. věst. C 233, 28.9.2002 (dříve věc C-290/02)

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/42

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 10. června 2009 — Polsko v. Komise

(Věc T-257/04) (1)

(„Zemědělství - Společná organizace trhů - Přechodná opatření, která mají být přijata z důvodu přistoupení nových členských států - Nařízení (ES) č. 1972/2003 o opatřeních, pokud jde o obchod se zemědělskými produkty - Žaloba na neplatnost - Lhůta pro podání žaloby - Začátek běhu - Opožděnost - Změna ustanovení nařízení - Znovuotevření možnosti podat žalobu proti tomuto ustanovení a proti všem ustanovením tvořícím s ním jeden celek - Částečná přípustnost - Přiměřenost - Zásada zákazu diskriminace - Legitimní očekávání - Odůvodnění“)

2009/C 180/76

Jednací jazyk: polština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Polská republika (zástupci: původně J. Pietras, poté E. Ośniecka-Tamecka, T. Nowakowski, M. Dowgielewicz a B. Majczyna, zmocněnci, ve spolupráci s M. Szpunarem, advokátem)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: původně A. Stobiecka-Kuik, L. Visaggio a T. van Rijn poté T. van Rijn, H. Tserepa-Lacombe a A. Szmytkowska, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba na neplatnost článku 3 a čl. 4 odst. 3 a odst. 5 osmé odrážky nařízení Komise (ES) č. 1972/2003 ze dne 10. listopadu 2003 o přechodných opatřeních, která mají být přijata, pokud jde o obchod se zemědělskými produkty v důsledku přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska (Úř. věst. L 293; Zvl. vyd. 3/40, s. 474), ve znění nařízení Komise (ES) č. 230/2004 ze dne 10. února 2004 (Úř. věst. L 39, s. 13; Zvl. vyd. 3/42, s. 443), jakož i nařízení Komise (ES) č. 735/2004 ze dne 20. dubna 2004 (Úř. věst. L 114, s. 13; Zvl. vyd. 3/44, s. 111).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Polská republika ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Komisí.

(1) Úř. věst. C 251, 9.10.2004.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/42

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 17. června 2009 — Zhejiang Xinan Chemical Industrial Group v. Rada

(Věc T-498/04) (1)

(„Dumping - Dovoz glyfosátu pocházejícího z Číny - Status podniku působícího v tržním hospodářství - Článek 2 odst. 7 písm. b) a c) nařízení (ES) č. 384/96“)

2009/C 180/77

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Zhejiang Xinan Chemical Industrial Group Co. Ltd (Jiande City, Čína) (zástupci: původně D. Horovitz, advokát, a B. Hartnett, barrister, poté D. Horovitz)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: J.-P. Hix, zmocněnec, ve spolupráci s G. Berrischem, advokátem)

Vedlejší účastnice podporující žalobkyni: Association des Utilisateurs et Distributeurs de l'AgroChimie Européenne (Audace) (zástupci: J. Flynn, QC, a D. Scannell, barrister)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Komise Evropských společenství (zástupkyně: E. Righini a K. Talabér-Ritz, zmocněnkyně)

Předmět věci

Návrh na zrušení článku 1 nařízení Rady (ES) č. 1683/2004 ze dne 24. září 2004 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu glyfosátu pocházejícího z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 303, s. 1) v rozsahu, v němž se týká žalobkyně.

Výrok rozsudku

1)	Článek 1 nařízení Rady (ES) č. 1683/2004 ze dne 24. září 2004 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu glyfosátu pocházejícího z Čínské lidové republiky se zrušuje v rozsahu, v němž se týká společnosti Zhejiang Xinan Chemical Industrial Group Co. Ltd.

2)	Rada ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společností Zhejiang Xinan Chemical Industrial Group Co. Ltd a Association des utilisateurs et distributeurs de l’agrochimie européenne (Audace).

3)	Komise ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 57, 5.3.2005.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/43

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 19. června 2009 — Španělsko v. Komise

(Věc T-369/05) (1)

(„EZOZF - Záruční sekce - Výdaje vyloučené z financování Společenství - Podpory na restrukturalizace a přeměny v odvětví vinařských produktů - Podpory na zdokonalení výroby a prodeje medu - Pojem ztrát příjmů v důsledku provádění plánu - Článek 13 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1493/1999 - Pojem zásahů určených ke stabilizaci zemědělských trhů - Článek 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1258/1999“)

2009/C 180/78

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobce: Španělské království (zástupce: F. Díez Moreno, abogado del Estado)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupce: F. Jimeno Fernández, zmocněnec)

Předmět věci

Návrh na částečné zrušení rozhodnutí Komise 2005/555/ES ze dne 15. července 2005 o vyloučení z financování Společenství některých výdajů vynaložených členskými státy v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) (Úř. věst. L 188, s. 36), v rozsahu, v němž vylučuje některé výdaje vynaložené Španělským královstvím v odvětvích vinařských produktů a medu.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Španělskému království se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 296, 26.11.2005.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/43

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 10. června 2009 — ArchiMEDES v. Komise

(Spojené věci T-396/05 a T-397/05) (1)

(„Rozhodčí doložka - Smlouva týkající se projektu renovace městského nemovitého majetku - Vrácení části vyplacených částek - Návrh směřující k tomu, aby bylo Komisi uloženo zaplacení zůstatku - Vzájemná žaloba Komise - Žaloba na neplatnost - Rozhodnutí o vymáhání - Oznámení dluhu - Akty smluvní povahy - Nepřípustnost - Započtení pohledávek“)

2009/C 180/79

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Architecture, microclimat, énergies douces — Europe et Sud SARL (ArchiMEDES) (Ganges, Francie) (zástupci: P.-P. Van Gehuchten, J. Sambon a P. Reyniers, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: původně K. Kańska a E. Manhaeve, poté E. Manhaeve, zmocněnci)

Předmět věci

—	ve věci T-396/05 návrh na zrušení jednak rozhodnutí Komise o vymáhání záloh vyplacených v rámci smlouvy, kterou uzavřela s žalobkyní, a jednak rozhodnutí Komise, kterým je vůči žalobkyni uplatněno započtení pohledávek, který je založený na článku 230 ES;

—	ve věci T-397/05 návrh na určení smluvní odpovědnosti založený na článku 238 ES, směřující k tomu, aby bylo Komisi uloženo zaplacení zůstatku dotace stanovené v téže smlouvě.

Výrok rozsudku

1)	Ve věci T-396/05 se žaloba odmítá jako nepřípustná v rozsahu, v němž směřuje proti oznámení dluhu č. 3240705638 a rozhodnutí o vymáhání obsaženému v dopise Komise Evropských společenství ze dne 30. srpna 2005.

2)	Ve věci T-396/05 již není třeba rozhodovat o návrhu na zrušení rozhodnutí Komise, obsaženého v jejím dopise ze dne 5. října 2005, kterým je vůči společnosti Architecture, microclimat, énergies douces — Europe et Sud SARL (ArchiMEDES) uplatněno započtení jejich vzájemných pohledávek.

3)	Ve věci T-397/05 se žaloba zamítá.

4)	Ve věci T-397/05 se společnosti ArchiMEDES ukládá, aby Komisi zaplatila částku 148 256,86 eur zvýšenou o úroky z prodlení v zákonné výši stanovené francouzským právem, a to až do úplného zaplacení dluhu, aniž by tato sazba mohla přesáhnout 5,5 % ročně.

5)	Ve věci T-396/05 společnost ArchiMEDES ponese vlastní náklady řízení a nahradí polovinu nákladů řízení vynaložených Komisí, včetně nákladů řízení souvisejících s řízením o předběžném opatření ve věci T-396/05 R.

6)	Ve věci T-397/05 se společnosti ArchiMEDES ukládá náhrada nákladů řízení, včetně nákladů řízení souvisejících s řízením o předběžném opatření ve věci T-397/05 R.

(1) Úř. věst. C 74, 25.3.2006.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/44

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 10. června 2009 — Vivartia v. OHIM — Kraft Foods Schweiz (milko ΔΕΛΤΑ)

(Věc T-204/06) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství milko ΔΕΛΤΑ - Starší obrazová ochranná známka Společenství MILKA - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Podobnost označení - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009]“)

2009/C 180/80

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Vivartia ABEE Proïonton Diatrofis kai Ypiresion Estiasis, dříve Delta Protypos Viomichania Galaktos AE (Tavros, Řecko) (zástupci: P.-P. Kanellopoulos a V. Kanellopoulos, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: D. Botis, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM: Kraft Foods Schweiz Holding AG (Curych, Švýcarsko) (zástupci: T. de Haan a P. Péters, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 8. června 2006 (věc R 540/2005-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi Kraft Foods Schweiz Holding AG a Delta Protypos Viomichania Galaktos AE.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Vivartia ABEE Proïonton Diatrofis kai Ypiresion Estiasis se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 224, 16.9.2006.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/44

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 11. června 2009 — Řecko v. Komise

(Věc T-33/07) (1)

(„EZOZF - Záruční sekce - Výdaje vyloučené z financování Společenství - Olivový olej, bavlna, sušené hrozny a citrusové plody - Nedodržení lhůt splatnosti - Lhůta 24 měsíců - Vyhodnocení výdajů, které mají být vyloučeny - Klíčové kontroly - Zásada proporcionality - Zásada ne bis in idem - Extrapolace zjištění nedostatků“)

2009/C 180/81

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Řecká republika (zástupci: I. Chalkias a G. Kanellopoulos, zmocněnci)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: H. Tserepa-Lacombe, F. Jimeno Fernández, zmocněnci, ve spolupráci s N. Korogiannakisem, advokátem)

Předmět věci

Návrh na částečné zrušení rozhodnutí Komise 2006/932/ES ze dne 14. prosince 2006, které vylučuje z financování Společenství některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) (Úř. věst. L 355, s. 96), v rozsahu, v němž se týká některých výdajů vynaložených Řeckou republikou v odvětví olivového oleje, bavlny, sušených hroznů, citrusových plodů a finanční kontroly

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Řecké republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 82, 14.4.2007.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/45

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 17. června 2009 — Portugalsko v. Komise

(Věc T-50/07) (1)

(„EZOZF - Záruční sekce - Výdaje vyloučené z financování Společenství - Orná půda - Pšenice tvrdá - Lhůta 24 měsíců - První oznámení uvedené v čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 1663/95 - Kontroly na místě - Dálkový průzkum - Účinnost kontrol - Výsledky ověřování - Opravná opatření, která má přijmout dotčený členský stát - Existence finanční újmy způsobené EZOZF“)

2009/C 180/82

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Portugalská republika (zástupci: L. Fernandes, P. Barros da Costa, zmocněnci, ve spolupráci s M. Figueiredem, advokátem)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: P. Guerra e Andrade a F. Jimeno Fernández, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na částečné zrušení rozhodnutí Komise 2006/932/ES ze dne 14. prosince 2006 (Úř. věst. 2006, L 355, s. 96) o vyloučení z financování Společenství některých výdajů uskutečněných členskými státy v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), v rozsahu, v němž vylučuje z financování některé výdaje uskutečněné Portugalskou republikou v odvětví orné půdy (pšenice tvrdá)

Výrok rozsudku

Rozhodnutí Komise 2006/932/ES ze dne 14. prosince 2006 (Úř. věst. 2006, L 355, s. 96) o vyloučení z financování Společenství některých výdajů uskutečněných členskými státy v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) se zrušuje v rozsahu, v němž vylučuje z financování některé výdaje uskutečněné Portugalskou republikou v odvětví orné půdy (pšenice tvrdá) v průběhu hospodářského roku 2003.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 95, 28.4.2007.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/45

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 11. června 2009 — Last Minute Network v. OHIM — Last Minute Tour (LAST MINUTE TOUR)

(Spojené věci T-114/07 a T-115/07) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Řízení o prohlášení neplatnosti - Obrazová ochranná známka Společenství LAST MINUTE TOUR - Nezapsaná starší národní ochranná známka LASTMINUTE.COM - Relativní důvod pro zamítnutí - Odkaz na vnitrostátní právo upravující starší ochrannou známku - Režim žaloby podle common law týkající se neoprávněného užívání označení (action for passing off) - Článek 8 odst. 4 nařízení (ES) č. 40/94 [nyní čl. 8 odst. 4 nařízení (ES) č. 207/2009] a čl. 52 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 40/94 [nyní čl. 53 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 207/2009]“)

2009/C 180/83

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Last Minute Network Ltd (Londýn, Spojené království) (zástupci: P. Brownlow, solicitor, a S. Malynicz, barrister)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupci: D. Botis a A. Folliard-Monguiral, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice řízení před Soudem: Last Minute Tour SpA (Milán, Itálie) (zástupci: D. Caneva a G. Locurto, advokáti)

Předmět věci

Dvě žaloby podané proti rozhodnutím druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 8. února 2007 (věci R 256/2006-2 a R 291/2006-2), týkajícím se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi Last Minute Network Ltd a Last Minute Tour SpA.

Výrok

1)	Rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 8. února 2007 (věci R 256/2006-2 a R 291/2006-2) se zrušují.

2)	O druhém bodu návrhových žádání společnosti Last Minute Network Ltd není třeba rozhodovat.

3)	OHIM ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společností Last Minute Network.

4)	Společnost Last Minute Tour SpA ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 129, 9.6.2007.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/46

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 18. června 2009 — LIBRO Handelsgesellschaft mbH v. OHIM — Dagmar Causley (LiBRO)

(Věc T-418/07) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství LiBRO - Starší obrazová ochranná známka Společenství LIBERO - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009] - Částečné zamítnutí zápisu - Návrh na zrušení podaný vedlejší účastnicí - Článek 134 odst. 3 jednacího řádu Soudu - Podpis vyjádření uvádějícího důvody odvolání podaného k odvolacímu senátu - Přípustnost odvolání k odvolacímu senátu“)

2009/C 180/84

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: LIBRO Handelsgesellschaft mbH (Guntramsdorf, Rakousko) (zástupce: G. Prantl, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: G. Schneider, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Soudem: Dagmar Causley (Pleidelsheim, Německo) (zástupce: W. Günther, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 3. září 2007 (věc R 1454/2005-4), týkajícímu se námitkového řízení mezi Dagmar Causley a LIBRO Handelsgesellschaft mbH

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Návrh Dagmar Causley se zamítá.

3)	LIBRO Handelsgesellschaft mbH se ukládá náhrada nákladů řízení, s výjimkou nákladů vynaložených Dagmar Causley.

4)	Dagmar Causley ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 8, 12.1.2008.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/46

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 12. června 2009 — Harwin International v. OHIM — Cuadrado (Pickwick COLOUR GROUP)

(Věc T-450/07) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Řízení o prohlášení neplatnosti - Obrazová ochranná známka Společenství Pickwick COLOUR GROUP - Starší národní ochranné známky PicK OuiC a PICK OUIC Cuadrado, S.A. VALENCIA - Žádost o předložení důkazu o užívání - Článek 56 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 40/94 [nyní čl. 57 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 207/2009]“)

2009/C 180/85

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Harwin International LLC (Albany, New-York, Spojené státy) (zástupce: D. Przedborski, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: A. Folliard-Monguiral, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM: Cuadrado, SA (Paterna, Španělsko)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 10. září 2007 (věc R 1245/2006-2), týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi Cuadrado, SA a Harwin International LLC.

Výrok

1)	Rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 10. září 2007 (věc R 1245/2006-2) se zrušuje.

2)	OHIM ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vzniklé společnosti Harwin International LLC.

(1) Úř. věst. C 37, 9.2.2008.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/47

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 17. června 2009 — Korsch v. OHIM (PharmaResearch)

(Věc T-464/07) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Přihláška slovní ochranné známky Společenství PharmaResearch - Absolutní důvod pro zamítnutí - Popisný charakter - Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 40/94 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 207/2009] - Omezení výrobků uvedených v přihlášce ochranné známky“)

2009/C 180/86

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Korsch AG (Berlín, Německo) (zástupkyně: J. Grzam, advokátka)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: S. Schäffner, zmocněnec)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 18. října 2007 (věc R 924/2007-4), týkajícímu se přihlášky slovního označení PharmaResearch jako ochranné známky Společenství

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Korsch AG se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 51, 23.2.2008.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/47

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 11. června 2009 — Bastos Viegas v. OHIM — Fabre Médicament (OPDREX)

(Věc T-33/08) (1)

(„Ochranná známka společenství - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství OPDREX - Starší národní slovní ochranná známka OPTREX - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009]“)

2009/C 180/87

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Bastos Viegas, SA (Penafiel, Portugalsko) (zástupci: G. Marín Raigal a P. López Ronda, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: Ó. Mondéjar Ortuño, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Soudem: Pierre Fabre Médicament SA (Boulogne Billancourt, Francie) (zástupci: J. Grau Mora, A. Angulo Lafora a M. Ferrándiz Avendaño, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 14. listopadu 2007 (věc R 1238/2006-4), týkajícímu se námitkového řízení mezi Pierre Fabre Médicament SA a Bastos Viegas, SA

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnosti Bastos Viegas, SA, se ukládá náhrada nákladů.

(1) Úř. věst. C 79, 29.3.2008.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/48

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 11. června 2009 — Hedgefund Intelligence v. OHIM — Hedge Invest (InvestHedge)

(Věc T-67/08) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství InvestHedge - Starší obrazová ochranná známka Společenství HEDGE INVEST - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst.1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009]“)

2009/C 180/88

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Hedgefund Intelligence Ltd (Londýn, Spojené království) (zástupci: J. Reed, barrister a G. Crofton Martin, solicitor)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: J. Novais Gonçalves, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM: Hedge Invest SpA (Milán, Itálie)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 28. listopadu 2007 (věc R 148/2007-2), týkajícímu se námitkového řízení mezi Hedge Invest SpA a Hedgefund Intelligence Ltd

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnosti Hedgefund Intelligence Ltd. se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 107, 26.4.2008.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/48

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 11. června 2009 — Baldesberger v. OHIM (Tvar pinzety)

(Věc T-78/08) (1)

(„Ochranná známka společenství - Přihláška trojrozměrné ochranné známky Společenství - Tvar pinzety - Absolutní důvod pro zamítnutí - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009]“)

2009/C 180/89

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Fides B. Baldesberger (zástupce: F. Nielsen, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: M. Kicia, zmocněnec)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 12. prosince 2007 (věc R 1405/2007-4) týkající se přihlášky k zápisu trojrozměrného označení tvořeného tvarem pinzety jako ochranné známky Společenství.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Paní Fides B. Baldesberger se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 107, 26.4.2008.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/48

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 11. června 2009 — ERNI Electronics v. OHIM (MaxiBridge)

(Věc T-132/08) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Přihláška slovní ochranné známky Společenství MaxiBridge - Absolutní důvod pro zamítnutí - Popisný charakter funkce výrobků označených v přihlášce ochranné známky - Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 40/94 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009]“)

2009/C 180/90

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: ERNI Electronics GmbH (Adelberg, Německo) (zástupci: N. Breitenbach a W. Schaller, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: G. Schneider, zmocněnec)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 30. ledna 2008 (věc R 1530/2006-4) o zápisu slovního označení MaxiBridge jako ochranné známky Společenství

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	ERNI Electronics GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 142, 7.6.2008.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/49

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 11. června 2009 — Guedes — Indústria e Comércio v. OHIM — Espai Rural de Gallecs (Gallecs)

(Věc T-151/08) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství Gallecs - Starší obrazové národní ochranné známky a starší obrazové ochranné známky Společenství GALLO, GALLO AZEITE NOVO, GALLO AZEITE - Relativní důvod pro zamítnutí - Neexistence nebezpečí záměny - Neexistence podobnosti označení - Článek 8 odst. 1 písm. b) a odst. 5 nařízení (ES) č. 40/94 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) a odst. 5 nařízení (ES) č. 207/2009]“)

2009/C 180/91

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Victor Guedes — Indústria e Comércio, SA (Lisabon, Portugalsko) (zástupce: B. Braga da Cruz, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: J. Crespo Carrillo, zmocněnec)

Další účastník řízení před odvolacím senátem OHIM: Consorci de l'Espai Rural de Gallecs (Gallecs, Španělsko)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 16. ledna 2008 (věc R 986/2007-2), týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Victor Guedes — Indústria e Comércio, SA a Consorci de l’Espai Rural de Gallecs

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnosti Victor Guedes — Indústria e Comércio, SA, se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 171, 5.7.2008.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/49

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 18. června 2009– Komise v. Traore

(Věc T-572/08 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Veřejná služba - Úředníci - Přijetí - Oznámení o uvolnění pracovního místa - Jmenování na místo vedoucího operací delegace Komise v Tanzánii - Určení úrovně pracovního místa - Zásada oddělení platové třídy a funkce“)

2009/C 180/92

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Komise Evropských společenství (zástupci: J. Currall, G. Berscheid a B. Eggers, zmocněnci)

Další účastník řízení: Amadou Traore (Rhode-St-Genèse, Belgie) (zástupce: É. Boigelot, advokát)

Vedlejší účastníci na podporu účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropský parlament (zástupkyně: C. Burgos a K. Zejdová, zmocněnci), Rada Evropské unie (zástupci: M. Bauer a K. Zieleśkiewicz, zmocněnci) a Účetní dvůr Evropských společenství (zástupci: T. Kennedy a J.-M. Stenier, zmocněnci)

Předmět

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (druhého senátu) ze dne 13. listopadu 2008, Traore v. Komise (F-90/07, dosud nezveřejněný ve sbírce rozhodnutí), a směřující ke zrušení tohoto rozsudku

Výrok

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu Evropské unie ze dne 13. listopadu 2008, Traore v. Komise (F-90/07), se zrušuje v rozsahu, v němž zrušuje rozhodnutí ředitele personálního oddělení úřadu pro spolupráci EuropeAid Komise Evropských společenství ze dne 12. prosince 2006, kterým byla zamítnuta kandidatura A. Traoreho na místo vedoucího operací delegace Komise v Tanzánii, a rozhodnutí o jmenování pana S. na uvedené místo.

2)	Žaloba podaná A. Traorem k Soudu pro veřejnou službu ve věci F-90/07 se zamítá.

3)	A. Traore a Komise Evropských společenství ponesou vlastní náklady řízení jak řízení v prvním stupni, tak v řízení o kasačním opravném prostředku.

4)	Evropský parlament, Rada Evropské unie a Účetní dvůr Evropských společenství ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 44, 21.2.2009.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/50

Usnesení Soudu prvního stupně ze dne 19. května 2009 — Meyer Falk v. Komise

(Věc T-251/06) (1)

(„Nařízení (ES) č. 1049/2001 - Dokumenty týkající se boje proti organizovanému zločinu a reformy soudnictví v Bulharsku - Odepření přístupu - Zánik předmětu sporu - Nevydání rozhodnutí ve věci samé“)

2009/C 180/93

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Thomas Meyer-Falk (Bruchsal, Německo) (zástupce: S. Crosby, solicitor)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: P. Costa de Oliveira a A. Antoniadis, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí ze dne 6. listopadu 2006, kterým Komise odepřela žalobci přístup ke dvěma dokumentům týkajícím se boje proti organizovanému zločinu a reformy soudnictví v Bulharsku

Výrok

1)	Rozhodnutí ve věci samé již nebude vydáno.

2)	Každý z účastníků řízení ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 236, 13.9.2008.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/50

Usnesení Soudu prvního stupně ze dne 4. června 2009 — UniCredit v. OHIM — Union Investment Privatfonds (UniCredit)

(Věc T-4/09) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitky - Zpětvzetí námitek - Nevydání rozhodnutí ve věci samé“)

2009/C 180/94

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: UniCredit SpA (Řím, Itálie) (zástupci: G. Floridia a R. Floridia, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: O. Montalto, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem, vystupující jako vedlejší účastnice před Soudem: Union Investment Privatfonds GmbH (Frankfurt, Německo) (zástupce: J. Zindel, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 3. listopadu 2008 (věc R 1449/2006-2), týkajícímu se námitkového řízení mezi UniCredit SpA a Union Investment Privatfonds GmbH

Výrok

1.	Rozhodnutí ve věci samé již nebude vydáno.

2.	Žalobkyně ponese vlastní náklady řízení a uhradí náklady řízení vynaložené žalovanou.

(1) Úř. věst. C 55, 7.3.2009.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/51

Usnesení předsedy Soudu prvního stupně ze dne 28. dubna 2009 — United Phosphorus v. Komise

(Věc T-95/09 R)

(„Řízení o předběžných opatřeních - Směrnice 91/414/EHS - Rozhodnutí týkající se nezařazení napropamidu do přílohy I směrnice 91/414 - Návrh na odklad výkonu rozhodnutí a na přeběžná opatření - Fumus boni juris - Naléhavost - Vážení zájmů“)

2009/C 180/95

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: United Phosphorus Ltd (Warrington, Cheshire, Spojené království) (zástupci: C. Mereu a K. Van Maldegem, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: L. Parpala a N. Rasmussen, zmocněnci, ve spolupráci s J. Stuyckem, advokátem)

Předmět věci

Jednak návrh na odklad vykonatelnosti rozhodnutí Komise 2008/902/ES ze dne 7. listopadu 2008 o nezařazení napropamidu do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS a o odnětí povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující tuto látku (Úř. věst. L 326, s. 35; Zvl. vyd. 3/11, s. 332) až do vydání rozsudku v původním řízení, a jednak návrh na předběžná opatření.

Výrok

Vykonatelnost rozhodnutí Komise 2008/902/ES ze dne 7. listopadu 2008 o nezařazení napropamidu do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS a o odnětí povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující tuto látku se odkládá až do 10. května 2010 — ale nejpozději do dne vydání rozhodnutí v původním řízení.

Uvedený odklad se váže k podmínce, podle které United Phosphorus Ltd a Komise nejpozději 15. března 2001 předloží tajemníkovi Soudu vyjádření o vývoji zahájeného zrychleného řízení podle článku 13 nařízení Komise (ES) č. 33/2008 ze dne 17. ledna 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke směrnici Rady 91/414/EHS, pokud jde o běžný a zkrácený postup pro posuzování účinných látek, které byly součástí pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 uvedené směrnice, nebyly však zařazeny do její přílohy I.

Komisi se ukládá, aby na základě případné žádosti United Phosphorus přijala opatření, která zaručí plný účinek tohoto usnesení vůči členským státům, kteří již, před 9. květnem 2009, zrušily, odňaly nebo odmítly, na základě článku 2 nařízení 2008/902, udělit povolení přípravkům na ochranu rostlin, které obsahují napropamid.

4)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/51

Usnesení předsedy Soudu prvního stupně ze dne 8. června 2009 — Dover v. Parlament

(Věc T-149/09 R)

(„Předběžné opatření - Vymáhání příspěvků vyplacených ve formě náhrady nákladů na parlamentní asistenci - Návrh na odklad výkonu - Nepřípustnost - Neexistence naléhavosti“)

2009/C 180/96

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Densmore Ronald Dover (Borehamwood, Hertfordshire, Spojené království) (zástupci: D. Vaughan, QC, M. Lester, barrister, a M. French, solicitor)

Žalovaný: Evropský parlament (zástupci: H. Krück, D. Moore a M. Windisch, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na odklad výkonu rozhodnutí D (2009) 4639 generálního tajemníka Evropského parlamentu ze dne 29. ledna 2009 o vymáhání příspěvků, které byly žalobci údajně neoprávněně vyplaceny z titulu náhrady nákladů na parlamentní asistenci, výzvy k úhradě dluhu učiněné na základě uvedeného rozhodnutí a veškerých rozhodnutí vydaných s cílem započíst požadovanou částku na výplatu ostatních parlamentních příspěvků splatných ve prospěch žalobce.

Výrok

1)	Návrh na předběžné opatření se zamítá.

2)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/52

Žaloba podaná dne 4. května 2009 — Budapesti Erőmű v. Komise

(Věc T-182/09)

2009/C 180/97

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Budapesti Erőmű Rt. (Budapešť, Maďarská republika) (zástupci: M. Powell, Solicitor, C. Arhold, K. Struckmann a A. Hegyi, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí Evropské komise ze dne 4. června 2008 ve věci státní podpory C 41/05 v rozsahu, v němž se dotýká dohod o odběru elektřiny uzavřených žalobkyní;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení vynaložených žalobkyní;

—	přijmout jakákoliv další opatření, která bude Soud považovat za vhodná.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně se domáhá zrušení rozhodnutí Komise K(2008) 2223 v konečném znění ze dne 4. června 2008 prohlašujícího za neslučitelnou se společným trhem podporu poskytnutou maďarskými orgány ve prospěch některých výrobců elektřiny ve formě dlouhodobých dohod o odběru elektřiny („power purchase agreements“, dále jen „PPA“) uzavřených mezi provozovatelem přenosové sítě Magyar Villamos Müvek Rt. (dále jen „MVM“), vlastněným Maďarským státem, a uvedenými výrobci před přistoupením Maďarské republiky k Evropské unii [státní podpora C 41/2005 (ex NN 49/2005) — „Uvízlé náklady“ v Maďarsku]. Žalobkyně je v napadeném rozhodnutí označena za příjemce údajné státní podpory a toto rozhodnutí ukládá Maďarsku, aby podporu, včetně úroků, získalo od žalobkyně zpět.

V rámci svého prvního žalobního důvodu žalobkyně uvádí, že Komise měla nesprávně za to, že příslušným posuzovaným obdobím bylo období přistoupení Maďarska k EU. Komise měla místo toho posoudit, zda PPA uzavřené žalobkyní zahrnují státní podporu z hlediska skutkových a právních okolností v době, kdy byly uzavřeny. Žalobkyně dále tvrdí, že Komise porušila čl. 87 odst. 1 ES a dopustila se zjevně nesprávného posouzení, když dospěla k závěru, že PPA poskytují hospodářskou výhodu. Navíc žalobkyně tvrdí, že Komise nesprávně použila Smlouvu o přistoupení Maďarska a čl. 1 písm. b) bod v) nařízení Rady č. 659/1999 (1) (dále jen „procesní nařízení“).

Krom toho žalobkyně tvrdí, že v rozporu s názorem Komise nedošlo k narušení hospodářské soutěže a že příloha IV ke Smlouvě o přistoupení nevypočítává vyčerpávajícím způsobem opatření podpory, která lze považovat za existující podporu, ale pouze stanoví výjimku ze zásady, podle níž všechna předvstupní opatření podpory jsou per se existujícími podporami. Navíc žalobkyně tvrdí, že byla porušena ustanovení čl. 87 odst. 3 ES, pokud jde o možné osvobození jakožto státní podpory pro kogenerační zařízení, a čl. 86 odst. 2 ES, čl. 88 odst. 1 a 3 ES, jakož i článek 14 procesního nařízení, pokud jde o navrácení existující individuální podpory.

V rámci svého druhého žalobního důvodu žalobkyně tvrdí, že Komise neměla pravomoc k přezkumu dotčených PPA, jelikož tyto dohody byly uzavřeny před přistoupením Maďarska k EU.

V rámci svého třetího žalobního důvodu žalobkyně tvrdí, že Komise porušila podstatné procesní náležitosti, jako je právo být vyslechnut a povinnost provést pečlivé a nestranné vyšetřování. Kromě toho žalobkyně tvrdí, že Komise porušila podstatné procesní náležitosti tím, že provedla společný přezkum PPA, aniž by jednotlivě přezkoumala zásadní smluvní podmínky každé dohody. Podle žalobkyně musí Komise, aby byla schopna posoudit, zda PPA zahrnují státní podporu, přezkoumat, zda tyto dohody výrobcům poskytují hospodářskou výhodu, a za tímto účelem je individuální přezkum každé dohody naprosto zásadní. Dále uvádí, že přístup Komise nebyl vhodný za účelem náležitého posouzení, zda významný počet individuálních opatření představuje státní podporu. Kdyby mohly být PPA považovány za existující režimy podpor, musela by Komise postupovat v souladu s čl. 88 odst. 1 ES a článkem 18 procesního nařízení a navrhnout vhodná opatření.

V rámci svého čtvrtého žalobního důvodu žalobkyně uvádí, že napadené rozhodnutí porušuje povinnost odůvodnění zakotvenou v článku 253 ES.

Konečně, v rámci svého pátého žalobního důvodu žalobkyně tvrdí, že Komise zneužila své pravomoci v rámci pravidel o státní podpoře tím, že přijala záporné rozhodnutí v rámci postupu stanoveného v čl. 88 odst. 2 ES požadující ukončení PPA, aniž by prokázala z nich plynoucí hospodářskou výhodu.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 83, s. 1; Zvl. vyd. 08/01, s. 339).

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/53

Žaloba podaná dne 12. května 2009 — Galileo International Technology v. OHIM — Residencias Universitarias (GALILEO)

(Věc T-188/09)

2009/C 180/98

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Galileo International Technology LLC (Bridgetown, Barbados) (zástupci: M. Blair a K. Gilbert, solicitors)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Residencias Universitarias, SA (Valencia, Španělsko)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 19. února 2009 ve věci R 471/2005-4; a

—	uložit OHIM a další účastnici řízení před odvolacím senátem povinnost nést vlastní náklady řízení, jakož i nahradit náklady řízení vzniklé žalobkyni

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: Žalobkyně

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka „GALILEO“ pro výrobky a služby tříd 9, 39, 41 a 42

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Namítaná ochranná známka nebo označení: Španělská obrazová ochranná známka„GALILEO GALILEI“ pro služby tříd 39, 41 a 42

Rozhodnutí námitkového oddělení: Vyhovění námitkám

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady č. 40/94 (nyní čl. 8 odst. 1 písm. c) nařízení Rady č. 207/2009), protože se odvolací senát dopustil procesní vady ve smyslu čl. 63 odst. 2 nařízení Rady č. 40/94, když věc nevrátil námitkovému oddělení; Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady č. 40/94, protože odvolací senát neprovedl řádné hodnocení pravděpodobnosti záměny a dospěl k nesprávnému závěru, že žalobce proti odůvodnění námitkového oddělení v této otázce nevznesl připomínky; odvolací senát se dopustil nesprávného právního posouzení při hodnocení podobnosti a pravděpodobnosti záměny dotčených ochranných známek a své závěry řádně neodůvodnil.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/53

Žaloba podaná dne 14. května 2009 — HIT Trading a Berkman Forwarding v. Komise

(Věc T-191/09)

2009/C 180/99

Jednací jazyk: nizozemština

Účastnice řízení

Žalobkyně: HIT Trading BV (Barneveld, Nizozemsko) a Berkman Forwarding BV (Barendrecht, Nizozemsko) (zástupce: A. Jansen, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhové žádání žalobkyň

HIT Trading BV požaduje,

—	aby bylo prohlášeno za neplatné rozhodnutí Komise ze dne 12. února 2009, věc REC 08/01, a stanoveno, že nebudou dodatečně uloženy dovozní dávky a antidumpingová cla, jelikož je odůvodněno jejich prominutí.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Podle názoru žalobkyň Komise chybně vycházela z toho, že je dodatečné uložení dovozních dávek a antidumpingových cel odůvodněno. Krom toho Komise nesprávně stanovila, že nejsou dány zvláštní okolnosti ve smyslu článku 239 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, s. 1; Zvl. vyd. 02/04, s. 307).

Žalobkyně k tomu uvádějí následující důvody:

—

Komise tvrdí, že se pákistánské celní orgány dopustily u preferenčního původu zboží chyby ve smyslu čl. 220 odst. 2 písm. b) nařízení č. 2913/92. Pokud jde o nepreferenční původ zboží, vychází Komise nesprávně z toho, že toto pochybení není chybou ve smyslu čl. 220 odst. 2 písm. b) nařízení č. 2913/92.

—	Komise nesprávně rozhodla, že u prohlášení podaných po 10. září 2004 nepostupovaly žalobkyně pečlivě.

—	Komise při posouzení otázky, zda lze upustit od dodatečného uložení dávek, nebo zda existují zvláštní okolnosti, porušila neodůvodněně povinnosti, které jí přísluší.

—

Komise je toho názoru, že se pákistánské celní orgány dopustily u preferenčního původu zboží chyby ve smyslu čl. 220 odst. 2 písm. b) nařízení č. 2913/92. Pokud jde o nepreferenční původ zboží, vychází Komise nesprávně z toho, že se u této chyby nejedná o zvláštní okolnosti ve smyslu článku 239 nařízení č. 2913/92.

—	Z napadeného rozhodnutí nevyplývá, že Komise skutečně zvážila proti sobě stojící zájem Společenství na dodržování celních pravidel a zájem dovozce jednajícího v dobré víře na tom, aby neutrpěl nevýhody, které překračují běžné obchodní riziko.

—	Z napadeného rozhodnutí nevyplývá, že Komise při posouzení, zda se v daném případě jedná o okolnosti zvláštního případu, vzala v úvahu veškeré relevantní skutečnosti.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/54

Žaloba podaná dne 19. května 2009 — Matkompaniet v. OHIM — DF World of Spices (KATOZ)

(Věc T-195/09)

2009/C 180/100

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Matkompaniet AB (Borås, Švédsko) (zástupci: J. Gulliksson a J. Olsson, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: DF World of Spices GmbH (Dissen, Německo)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 11. března 2009 ve věci R 577/2008-2; a

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení vzniklých jak v řízení před Soudem, tak v řízení před OHIM

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: Žalobkyně

Dotčená ochranná známka Společenství: Obrazová ochranná známka „KATOZ“ pro výrobky zařazené do tříd 29, 30 a 31

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Namítaná ochranná známka nebo označení: Zápis německé obrazové ochranné známky „KATTUS“ pro výrobky zařazené do tříd 29, 30, 31 a 33

Rozhodnutí námitkového oddělení: Zamítnutí námitek

Rozhodnutí odvolacího senátu: Vyhovění odvolání a částečně zamítnutí žádosti o zápis ochranné známky Společenství

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady 207/2009 tím, že odvolací senát došel k nesprávnému závěru, že existuje nebezpečí záměny dotčených ochranných známek.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/54

Žaloba podaná dne 20. května 2009 — Slovinská republika v. Komise Evropských společenství

(Věc T-197/09)

2009/C 180/101

Jednací jazyk: slovinština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Slovinská republika (zástupce: Ž. Cilenšek Bončina, generální prokurátorka)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—

zrušit rozhodnutí Komise ze dne 19. března 2009, kterým se z financování Společenství vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) [oznámené pod číslem K (2009) 1945] (1), v rozsahu, v němž se týká Slovinské republiky;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení;

—	uložit Komisi náhradu nákladů, které Slovinské republice vznikly v tomto řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Napadeným rozhodnutím Komise vyloučila pro rozpočtové roky 2005 a 2006 kvůli nedostatkům při hlavních kontrolách a nesprávnosti kontrolního přístupu, jakož i nástrojů z financování Společenství některé výdaje Slovinské republiky, a sice tím způsobem, že přijala paušální pětiprocentní opravu pro přímé platby, přičemž se opřela o přezkum vnitrostátní kontroly, který provedly její služby v tomto členském státě v březnu 2005.

Žalobkyně uvádí jako žalobní důvody zejména následující:

—

Komise kvůli nesprávnému zjištění skutkového stavu použila nesprávným způsobem článek 15 nařízení Komise (ES) č. 2419/2001 (2), resp. článek 23 nařízení Komise (ES) č. 796/2004 (3), protože provedla přezkum příliš pozdě; vybrala si pro něj netypický region, ve kterém jsou zkoumaná pole vysloveně malá, a přitom nezohlednila mezinárodní auditorský standard 530 a neodůvodněně vytýkala použití měřicího kolečka žalobkyní;

—	Komise porušila zásadu zákazu nerovného zacházení s členskými státy, protože přezkum vnitrostátní kontroly provedla v jiných členských státech na větším, a tedy reprezentativnějším vzorku;

—	Komise použila opatření, a sice finanční opravu o 5 %, které je na základě omezeného rizika Fondu s přihlédnutím k výši přiznaných prostředků zjevně nepřiměřené s ohledem na závažnost a rozsah zjištěného protiprávního jednání;

—	Komise porušila zásadu dobré víry, protože její služby nenapadly správnost instrukcí, které stanovily použití měřicího kolečka, ani žalobkyni na tuto problematiku do podzimu 2005 neupozornily.

(1) Úř. věst. L 75, 21.3.2009, s. 15.

(2) Nařízení Komise (ES) č. 2419/2001 ze dne 11. prosince 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro integrovaný administrativní a kontrolní systém pro některé režimy podpor Společenství zavedený nařízením Rady (EHS) č. 3508/92 (Úř. věst. L 327, s. 11; Zvl. vyd. 03/34, s. 308).

(3) Nařízení Komise (ES) č. 796/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro podmíněnost, odlišení a integrovaný administrativní a kontrolní systém podle nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (Úř. věst. L 141, s. 18; Zvl. vyd. 03/44, s. 243)

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/55

Žaloba podaná dne 22. května 2009 — Rügen Fisch v. OHIM — Schwaaner Fischwaren (SCOMBER MIX)

(Věc T-201/09)

2009/C 180/102

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Rügen Fisch AG (Sassnitz, Německo) (zástupci: O. Spuhler a M. Geiz, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Schwaaner Fischwaren GmbH (Schwaandorf, Německo)

Návrhová žádání žalobkyně

—	Zrušit rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu ze dne 20. března 2009 ve věci R 230/2007-4.

—	Uložit Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Zapsaná ochranná známka Společenství, jež je předmětem návrhu na prohlášení neplatnosti: Slovní ochranná známka „SCOMBER MIX“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 29 a 35 (ochranná známka Společenství č. 3 227 031)

Majitelka ochranné známky Společenství: Žalobkyně

Účastnice řízení navrhující prohlášení neplatnosti ochranné známky Společenství: Schwaaner Fischwaren GmbH

Rozhodnutí zrušovacího oddělení: Zamítnutí návrhu na prohlášení neplatnosti

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zrušení rozhodnutí zrušovacího oddělení a částečné prohlášení neplatnosti ochranné známky Společenství

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 40/94 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 207/2009 (1)], neboť ochranná známka Společenství „SCOMBER MIX“ není čistě popisná.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, 24.3.2009, s. 1).

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/55

Žaloba podaná dne 25. května 2009 — Deichmann-Schuhe v. OHIM (znázornění zahnutého proužku s vytečkovanými čarami)

(Věc T-202/09)

2009/C 180/103

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Heinrich Deichmann-Schuhe GmbH & Co. KG (Essen, Německo) (zástupce: C. Rauscher, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 3. dubna 2009 (R 224/2007-4) a

—	uložit Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: obrazová ochranná známka, která znázorňuje zahnutý proužek s vytečkovanými čarami pro výrobky zapsané do tříd 10 a 25 (mezinárodní zápis s vyznačením Evropského společenství, č. W 00881226)

Rozhodnutí průzkumového referenta: Zamítnutí přihlášky

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 (nyní čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 (1)) z důvodu neuznání rozlišovací způsobilosti.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, 24.3.2009, s. 1).

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/56

Žaloba podaná dne 27. května 2009 — Alder Capital v. OHIM — Halder Holdings (ALDER CAPITAL)

(Věc T-209/09)

2009/C 180/104

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Alder Capital Ltd (Dublin, Irsko) (zástupci: H. Hartwig a A. von Mühlendahl, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Halder Holdings BV (Haag, Nizozemsko)

Návrhová žádání žalobkyně

—	Zrušit rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 20. února 2009 ve věci R 486/2008-2;

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení, včetně nákladů vzniklých žalobkyni v řízení před odvolacím senátem; a

—	uložit další účastnici řízení před odvolacím senátem náhradu nákladů řízení, včetně nákladů vzniklých žalobkyni v řízení před odvolacím senátem, bude-li společnosti Halder Holdings v projednávané věci povolen vstup do řízení jako vedlejšímu účastníkovi.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Zapsaná ochranná známka Společenství, jež je předmětem návrhu na prohlášení neplatnosti: Slovní ochranná známka „ALDER CAPITAL“ pro služby zařazené do třídy 36

Majitel ochranné známky Společenství: Žalobkyně

Účastnice řízení navrhující prohlášení neplatnosti ochranné známky Společenství: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Ochranná známka účastníka řízení navrhujícího prohlášení neplatnosti: Zápisy slovní ochranné známky Beneluxu „Halder“ a „Halder Investments“ pro služby zařazené do tříd 35 a 36; mezinárodní zápis slovní ochranné známky „Halder“ pro služby zařazené do tříd 35 a 36; nezapsané obchodní jméno a obchodní firma „Halder“, „Halder Holdings“, „Halder Investments“ a „Halder Interest“ užívané v obchodním styku

Rozhodnutí zrušovacího oddělení: Prohlášení neplatnosti dotčené ochranné známky Společenství

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody:

1)	Porušení článků 57 a 58 nařízení Rady č. 40/94 (nyní články 58 a 59 nařízení Rady č. 207/2009), jakož i čl. 8 odst. 3 nařízení Komise č. 216/96 (1), jelikož odvolací senát nesprávně přijal žádost o opětovný přezkum skutečného užívání podanou další účastnicí řízení před odvolacím senátem.

Porušení čl. 52 odst. 1 písm. a) nařízení Rady č. 40/94 (nyní čl. 53 odst. 1 písm. a) nařízení Rady 207/2009) a čl. 55 odst. 1 písm. b) nařízení Rady č. 40/94 (nyní čl. 56 odst. 1 písm. b) nařízení Rady č. 207/2009) ve spojení s čl. 42 odst. 1 nařízení Rady č. 40/94 (nyní čl. 41 odst. 1 nařízení Rady 207/2009) a čl. 8 odst. 2 nařízení Rady č. 40/94 (nyní čl. 8 odst. 2 nařízení Rady č. 207/2009), jelikož odvolací senát rovnou nezamítl návrh na prohlášení neplatnosti podaný další účastnicí řízení před odvolacím senátem z důvodu, že byl založen na starších právech, která byla převedena na třetí stranu;

Porušení čl. 56 odst. 2 a 3 nařízení Rady č. 40/94 (nyní čl. 57 odst. 2 a 3 nařízení Rady č. 207/2009) ve spojení s článkem 15 nařízení Rady č. 40/94 (nyní článek 15 nařízení Rady č. 207/2009) a článkem 10 směrnice Rady 89/104/EHS (2) a pravidla 40 odst. 6 ve spojení s pravidlem 22 odst. 3 a 4 nařízení Komise č. 2868/95 (3), jelikož měl odvolací senát nesprávně za to, že další účastnice řízení před odvolacím senátem prokázala, že některá její ochranná známka byla někde skutečné užívána.

4)	Podpůrně porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady č. 40/94 (nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady č. 207/2009), jelikož odvolací senát nesprávně dospěl k závěru, že mezi předmětnými ochrannými známkami bylo nebezpečí záměny.

(1) Nařízení Komise (ES) č. 216/96 ze dne 5. února 1996, kterým se stanoví jednací řád odvolacích senátů Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (Úř. věst. 1996, L 28, s. 11).

(2) První směrnice Rady 89/104/EHS ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (Úř. věst. 1989, L 40, s. 1).

(3) Nařízení Komise (ES) č. 2868/95 ze dne 13. prosince 1995, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1995, L 303, s. 1).

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/57

Žaloba podaná dne 28. května 2009 — Yorma’s v. OHIM — Norma Lebensmittelfilialbetrieb (YORMA’S y)

(Věc T-213/09)

2009/C 180/105

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Yorma’s AG (Deggendorf, Německo) (zástupkyně: A. Weiß, advokátka)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Norma Lebensmittelfilialbetrieb GmbH & Co. KG

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 20. února 2009, R 1879/2007-1 a

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: Žalobkyně

Dotčená ochranná známka Společenství: Obrazová ochranná známka, která obsahuje slovní prvek „YORMA’S“, v barvách modrá a žlutá pro služby zařazené do tříd 35 a 42 (přihláška č. 2 048 205)

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Norma Lebensmittelfilialbetrieb GmbH & Co. KG

Namítaná ochranná známka nebo označení: Slovní ochranná známka „NORMA“ (ochranná známka Společenství č. 213 769) pro výrobky zařazené do tříd 3, 5, 8, 16, 18, 21, 25, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35 a 36, jakož i v Německu v obchodním styku používaná obchodní značka „NORMA“ a obrazové označení „NORMA“

Rozhodnutí námitkového oddělení: Zamítnutí námitky

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zrušení napadeného rozhodnutí a zamítnutí přihlášky

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) a odst. 4 nařízení (ES) č. 40/94 [nyní čl. 8 odst. 1 písm.b) a odstavec 4 nařízení (ES) č. 207/2009 (1)]

(1) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, 24.3.2009, s. 1).

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/57

Žaloba podaná dne 26. května 2009 — COR Sitzmöbel Helmut Lübke v. OHIM — El Corte Inglés (COR)

(Věc T-214/09)

2009/C 180/106

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: COR Sitzmöbel Helmut Lübke GmbH & Co. KG (Rheda-Wiedenbrück, Německo) (zástupce: Y-G. von Amsberg, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: El Corte Inglés, SA (Madrid, Španělsko)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 4. března 2009 (R 376/2008-2) a

—	uložit Úřadu náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Účastnice řízení podávající žádost o rozšíření ochrany: Žalobkyně

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka „COR“ pro výrobky zařazené do tříd 20 a 27 (mezinárodní registrace č. 839 721)

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: El Corte Inglés, SA

Namítaná ochranná známka nebo označení: Slovní ochranná známka „CADENACOR“ (ochranná známka Společenství č. 2 362 598) pro výrobky zařazené do třídy 20

Rozhodnutí námitkového oddělení: Odepření ochrany

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) a odst. 4 nařízení (ES) č. 207/2009 (1)], jelikož mezi kolidujícími ochrannými známkami neexistuje nebezpečí záměny.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, 24.3.2009, s. 1).

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/58

Žaloba podaná dne 3. června 2009 — Freistaat Sachsen v. Komise

(Věc T-215/09)

2009/C 180/107

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Freistaat Sachsen (zástupci: U. Soltész a P. Melcher, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobce

—

na základě čl. 231 odst. 1 ES zrušit rozhodnutí Komise K(2009) 2010 v konečném znění ze dne 24. března 2009 (NN 4/09, ex N 361/08 — Německo, Letiště Drážďany) v rozsahu, ve kterém v něm Komise konstatuje, že se u poskytnutí kapitálu, jenž poskytlo Německo na novou výstavbu a prodloužení vzletové a přistávací dráhy na letišti Drážďany, jedná o státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 ES a

—	podle čl. 87 odst. 2 jednacího řádu Soudu prvního stupně Evropských společenství uložit Komisi náhradu nákladů řízení žalobce.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobce napadá rozhodnutí Komise K(2009) 2010 v konečném znění ze dne 24. března 2009 (NN 4/09, ex N 361/08) — Německo, Letiště Drážďany, kterým Komise podle čl. 87 odst. 3 písm. c) ES schválila poskytnutí vlastního kapitálu, který Německo za účelem nové výstavby a prodloužení vzletové a přistávací dráhy provedlo na letišti Drážďany, jako opatření slučitelné se společným trhem. Navrhuje, aby bylo toto rozhodnutí zrušeno v části, ve které Komise sporné opatření kvalifikovala jako státní podporu.

K odůvodnění své žaloby žalobce nejprve poukazuje na to, že Komise použitím práva upravujícího státní podpory na sporné opatření porušila rozdělení pravomocí uvedené ve Smlouvě o ES a zásadu omezeného svěření pravomocí upravenou v čl. 5 odst. 1 ES. Státní financování budování infrastruktury, ke které mají podle objektivních a nediskriminačních podmínek otevřený přístup všichni potenciální uživatelé, jako obecné hospodářsko-politické opatření obecně nespadá do rozsahu působnosti práva upravujícího státní podpory.

Ve druhém žalobním důvodu žalobce napadá skutečnost, že Flughafen Dresden GmbH byla v souvislosti s nahrazením staré vzletové a přistávací dráhy novou považována za podnik ve smyslu čl. 87 odst. 1 ES.

Krom toho uvádí, že Komise nezohlednila, že se u Flughafen Dresden GmbH jedná o státní jednoúčelovou společnost (single purpose vehicle), která využívá soukromoprávní organizační formy a nepřichází proto v úvahu jako příjemce státní podpory, pokud ji stát vybaví prostředky, které jsou nezbytné k plnění jejích úkolů.

Ve čtvrtém žalobním důvodu žalobce napadá to, že použité pokyny z roku 2005 (1) jsou v rozporu s primárním právem Společenství, neboť provozovatelé regionálních letišť nemají povahu podniku a tyto pokyny jsou proto věcně nesprávné a vnitřně rozporné. Pokyny z roku 2005 měly pokyny z roku 1994 (2) doplňovat, ne nahrazovat. Pokyny z roku 2005 podřizují i zřizování letišť právu upravujícímu státní podpory. Tato činnost byla v předchozích a nedále platných pokynech z roku 1994 výslovně vyňata z působnosti práva upravujícího státní podpory.

V pátém žalobním důvodu žalobce podpůrně uvádí, že sporné opatření splňuje všechny podmínky rozsudku Altmark Trans (3), a konečně i proto není podporou.

(1) Sdělení Komise — Pokyny Společenství pro financování letišť a pro státní podpory na zahájení činnosti pro letecké společnosti s odletem z regionálních letišť, Úř. věst. 2005, C 312, s. 1.

(2) Sdělení Komise — Použití článků 92 a 93 Smlouvy o ES jakož i článku 61 Dohody o EHP na státní podpory v letecké dopravě, Úř. věst. 1994, C 350, s. 5.

(3) Rozsudek Soudního dvora ze dne 24. července 2003, Altmark Trans a Regierungspräsidium Magdeburg (C-280/00, Recueil, s. I-7747, bod 88 a násl.).

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/58

Žaloba podaná dne 3. června 2009 — Mitteldeutsche Flughafen a Flughafen Dresden v. Komise

(Věc T-217/09)

2009/C 180/108

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Mitteldeutsche Flughafen AG (Lipsko, Německo) a Flughafen Dresden GmbH (Drážďany, Německo) (zástupci: M. Núñez-Müller a M. le Bell, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyň

—	na základě čl. 231 odst. 1 ES zrušit článek 1 rozhodnutí Komise ze dne 24. března 2009 [K(2009) 2010 v konečném znění], v rozsahu, ve kterém Komise kvalifikovala financování rekonstrukce a prodloužení vzletové a přistávací dráhy na letišti v Drážďanech jako státní podporu;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně napadají rozhodnutí Komise K(2009) 2010 v konečném znění ze dne 24. března 2009 (NN 4/09, ex N 361/08) — Německo, Letiště Drážďany, kterým Komise podle čl. 87 odst. 3 písm. c) ES schválila poskytnutí vlastního kapitálu, který Německo za účelem nové výstavby a prodloužení vzletové a přistávací dráhy provedlo na letišti Drážďany jako opatření slučitelné se společným trhem. Navrhují, aby bylo toto rozhodnutí zrušeno v části, ve které Komise sporné opatření kvalifikovala jako státní podporu.

K odůvodnění své žaloby žalobkyně nejprve poukazují na to, že Komise porušila rozdělení pravomocí a zásadu omezeného svěření pravomocí upravenou v článku 5 ES, protože podle rozdělení pravomocí ES není pro přezkoumání sporného opatření příslušná. Pravomoc v oblasti plánování a v oblasti zodpovědnosti za infrastrukturu letištních kapacit spadá do rozsahu působnosti členských států EU.

Ve druhém žalobním důvodu žalobkyně napadají porušení článku 87 ES. Uplatňují, že Komise v pokynech z roku 1994 (1) výslovně vyloučila uplatnění právní úpravy ES v oblasti podpor na opatření, která se týkají letištní infrastruktury. Tyto pokyny jsou nadále použitelné, protože jednak neporušují primární právo, tak jak ho vykládají soudy Společenství, a dále nebyly Komisí účinně zrušeny. Pokyny z roku 1994 především nebyly zrušeny pokyny z roku 2005 (2). Žalobkyně podpůrně uvádějí, že pokyny z roku 2005 nejsou použitelné.

Flughafen Dresden GmbH neměla být dále v souvislosti se sporným opatřením kvalifikována jako podnik ve smyslu čl. 87 odst. 1 ES, nýbrž jako orgán veřejné moci. Krom toho chybí zvýhodnění ve smyslu práva státních podpor, protože kritérium investora v tržním hospodářství, které Komise použila, nemůže být v případě letištní infrastruktury použito.

Ve svém třetím žalobním důvodu žalobkyně tvrdí, že rozhodnutí je nutno v navrhovaném rozsahu zrušit také proto, že Komise porušila podstatné procesní předpisy, zákaz zpětné účinnosti a zásadu ochrany legitimního očekávání a rozhodnutí je vnitřně rozporuplné.

(1) Sdělení Komise — Použití článků 92 a 93 Smlouvy o ES jakož i článku 61 Dohody o EHP na státní podpory v letecké dopravě, Úř. věst. 1994, C 350, s. 5.

(2) Sdělení Komise — Pokyny Společenství pro financování letišť a pro státní podpory na zahájení činnosti pro letecké společnosti s odletem z regionálních letišť, Úř. věst. 2005, C 312, s. 1.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/59

Žaloba podaná dne 28. května 2009 — Itálie v. Komise a EPSO

(Věc T-218/09)

2009/C 180/109

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Italská republika (zástupce: P. Gentili, avvocato dello Stato)

Žalovaní: Komise Evropských společenství a Úřad pro výběr personálu Evropských společenství (EPSO)

Návrhové žádání žalobkyně

—	zrušit vstupní testy, jakož i oznámení o výběrovém řízení na základě zkoušek na vytvoření seznamu kandidátů vhodných na přijetí na místa asistentů (AST3) v oblasti „Offset“ (EPSO/AST/91/09),

—	zrušit vstupní testy, jakož i oznámení o výběrovém řízení na základě zkoušek na vytvoření seznamu kandidátů vhodných na přijetí na místa asistentů (AST3) v oblasti „Prepress“ (EPSO/AST/92/09).

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně napadla výše uvedená oznámení o výběrovém řízení v rozsahu, v němž některé ze zkoušek stanovených těmito oznámeními mají nezbytně proběhnout v němčině, angličtině nebo francouzštině.

Italská republika uvádí na podporu své žaloby následující žalobní důvody:

—

porušení článku 290 ES, který přiznává Radě výlučnou pravomoc jednohlasně rozhodovat v oblasti jazykových režimů aktů Společenství. V tomto ohledu je třeba upřesnit, že v projednávané věci EPSO prakticky nahradil Radu při stanovení jazykového režimu těchto dvou výběrových řízení tím, že povinně určil angličtinu, francouzštinu a němčinu jako druhý jazyk a jazyk, ve kterém se povinně uskuteční vstupní testy ze dvou písemných zkoušek a ústní zkoušky, a tím, že vyloučil všechny ostatní jazyky členských států;

—

porušení článku 12 ES, článku 22 Listiny základních práv Unie, článků 1 a 6 nařízení č. 1/58 (1) a článku 28 Služebního řádu. Italská republika v tomto ohledu tvrdí, že všechny státní jazyky členských států jsou úředními a pracovními jazyky Unie. V důsledku toho se oznámení o výběrovém řízení nemůže svévolně omezovat na tři jazyky, které si uchazeči mohou zvolit jako druhý jazyk a ve kterých se uskuteční komunikace a zkoušky v rámci výběrového řízení. Článek 28 služebního řádu úředníkům stanoví zejména povinnost znalosti druhého jazyka Společenství kromě vlastního státního jazyka, a to aniž by přiznával privilegovanou hodnotu angličtině, francouzštině nebo němčině.

Nakonec žalobkyně uplatňuje porušení článku 253 ES, jakož i požadavky legitimního očekávání.

(1) Nařízení č. 1 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (Úř. věst. 34 ze dne 29.5.1959, s. 650).

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/60

Žaloba podaná dne 3. června 2009 — ERGO Versicherungsgruppe v. OHIM — Société de Développement et de Recherche Industrielle (ERGO)

(Věc T-220/09)

2009/C 180/110

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: ERGO Versicherungsgruppe AG (Düsseldorf, Německo) (zástupci: V. von Bomhard, A. Renck, T. Dolde a J. Pause, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Société de Développement et de Recherche Industrielle SAS (Chenôve, Francie)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) č. R 515/2008-4 ze dne 20. března 2009 a

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatelka ochranné známky Společenství: žalobkyně

Dotčená ochranná známka Společenství: slovní ochranná známka „ERGO“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 3 a 5 (přihláška č. 3 292 638)

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Société de Développement et de Recherche Industrielle SAS

Namítaná ochranná známka nebo označení: slovní ochranná známka „URGO“ pro výrobky zařazené do tříd 3 a 5 (ochranná známka Společenství č. 989 863)

Rozhodnutí námitkového oddělení: částečné vyhovění námitkám

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 (1)], neboť mezi kolidujícími ochrannými známkami neexistuje nebezpečí záměny.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 2009, L 78, s. 1).

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/60

Žaloba podaná dne 3. června 2009 — ERGO Versicherungsgruppe v. OHIM — Société de Développement et de Recherche Industrielle (ERGO Group)

(Věc T-221/09)

2009/C 180/111

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: ERGO Versicherungsgruppe AG (Düsseldorf, Německo) (zástupci: V. von Bomhard, A. Renck, T. Dolde a J. Pause, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Société de Développement et de Recherche Industrielle SAS (Chenôve, Francie)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) č. R 520/2008-4 ze dne 20. března 2009 a

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatelka ochranné známky Společenství: žalobkyně

Dotčená ochranná známka Společenství: slovní ochranná známka „ERGO Group“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 3 a 5 (přihláška č. 3 296 449)

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Société de Développement et de Recherche Industrielle SAS

Namítaná ochranná známka nebo označení: slovní ochranná známka „URGO“ pro výrobky zařazené do tříd 3 a 5 (ochranná známka Společenství č. 989 863)

Rozhodnutí námitkového oddělení: částečné vyhovění námitkám

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání

(1) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 2009, L 78, s. 1).

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/61

Žaloba podaná dne 1. června 2009 — INEOS Healthcare v. OHIM — Teva Pharmaceutical Industries (ALPHAREN)

(Věc T-222/09)

2009/C 180/112

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: INEOS Healthcare Ltd (Warrington, Spojené království) (zástupci: S. Malynicz, barrister, a A. Smith, solicitor)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Teva Pharmaceutical Industries Ltd (Jeruzalém, Izrael)

Návrhová žádání žalobkyně

—	Zrušit rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 24. března 2009 ve věci R 1897/2007-2; a

—	uložit žalovanému a další účastnici řízení před odvolacím senátem, aby nesli své náklady řízení a nahradili náklady řízení žalobkyni

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: Žalobkyně

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka „ALPHAREN“ pro výrobky zařazené do třídy 5

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Namítaná ochranná známka nebo označení: Zápis maďarské slovní ochranné známky „ALPHA D3“ pro výrobky zařazené do třídy 5; zápis litevské slovní ochranné známky „ALPHA D3“ pro výrobky zařazené do třídy 5; zápis lotyšské slovní ochranné známky „ALPHA D3“ pro výrobky zařazené do třídy 5

Rozhodnutí námitkového oddělení: Vyhovění námitkám

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Odvolací senát nezohlednil skutečnost, že další účastnice řízení před odvolacím senátem nepředložila žádný důkaz o tom, že mezi příslušnými výrobky existuje podobnost; porušení článku 75 nařízení Rady č. 207/2009 a práva být vyslechnut, jelikož odvolací senát nesprávně založil značnou část svého rozhodnutí na důkazech, ke kterým neměla žalobkyně možnost se vyjádřit; porušení článku 76 nařízení Rady č. 207/2009, jelikož se odvolací senát v řízení týkajícím se relativních důvodů zamítnutí neomezil na zkoumání skutečností, důvodů a návrhů přednesených účastníky; porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady č. 207/2009, jelikož odvolací senát chyboval ohledně určení relevantní veřejnosti a celkově ohledně posuzování nebezpečí záměny.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/61

Žaloba podaná dne 8. června 2009 — CLARO v. OHIM — Telefónica (Claro)

(Věc T-225/09)

2009/C 180/113

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: CLARO, SA (zástupci: E. Armijo Chávarri a A. Castán Pérez-Gómez, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Telefónica, SA (Madrid, Španělsko)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu ze dne 26. února 2009 ve věci R 1079/2008-2 a vrátit věc uvedenému senátu k novému rozhodnutí, a výslovně uložit Úřadu náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: BCP S/A, entidad que gira en la actualidad bajo la denominación CLARO, S.A., parte demandante.

Dotčená ochranná známka Společenství: trojrozměrná ochranná známka, která nese slovní označení „CLARO“ (přihláška č. 5 229 241), pro výrobky a služby ve třídách 9 a 38.

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Telefónica S.A.

Namítaná ochranná známka nebo označení: starší slovní ochranná známka Společenství „CLARO“ (č. 2 017 341), mimo jiné pro výrobky a služby ve třídách 9 a 38.

Rozhodnutí námitkového oddělení: vyhovění námitce.

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání jako nepřípustného, protože navrhovatelka nepředložila příslušné odůvodnění

Dovolávané žalobní důvody: napadené rozhodnutí je podle žalobkyně v rozporu se zásadou funkční kontinuity mezi námitkovým oddělením a odvolacím senátem. Podle jejího názoru bylo zjevné, že odvolání směřovalo proti napadenému rozhodnutí v plném rozsahu, jakož i to, že napadené rozhodnutí vycházelo z nesprávného výkladu čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 o ochranné známce Společenství námitkovým oddělením.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/62

Žaloba podaná dne 11. června 2009 — United States Polo Association v. OHIM — Textiles CMG (U.S. POLO ASSN.)

(Věc T-228/09)

2009/C 180/114

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: United States Polo Association (Lexington, Spojené státy) (zástupci: P. Goldenbaum, T. Melchert a I. Rohr, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Textiles CMG, SA (Onteniente, Valencie, Španělsko)

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 20. března 2009 ve věci R 886/2008-4; a

—	uložit žalovanému, aby nesl vlastní náklady řízení a náklady řízení žalobkyně a v případě vstupu další účastnice řízení před odvolacím senátem do řízení, uložit této, aby nesla vlastní náklady řízení

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: Žalobce

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka „U.S. POLO ASSN.“ pro výrobky zařazené do tříd 9, 20, 21, 24 a 27

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Namítaná ochranná známka nebo označení: Slovní označení „POLO-POLO“ zapsané jako španělská ochranná známka pro výrobky zařazené do třídy 24; slovní označení „POLO-POLO“ zapsané jako ochranná známka Společenství pro výrobky zařazené do tříd 24, 25 a 39

Rozhodnutí námitkového oddělení: Vyhovění námitkám u všech dotčených výrobků

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č.207/2009] tím, že odvolací senát učinil nesprávný závěr ohledně existence nebezpečí záměny mezi dotčenými ochrannými známkami.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/63

Žaloba podaná dne 7. dubna 2009 — Roumimper v. Europol

(Věc F-41/09)

2009/C 180/115

Jednací jazyk: nizozemština

Účastníci řízení

Žalobce: Jaques Pierre Roumimper (Zoetermeer, Nizozemsko) (zástupci: P. de Casparis a D. Dane, advokáti)

Žalovaný: Evropský policejní úřad (Europol)

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí ze dne 12. června 2008, kterým byl žalobce informován o nemožnosti nabídnout mu trvalé zaměstnání, jakož i rozhodnutí ze dne 7. ledna 2009, kterým byla zamítnuta jeho stížnost podaná proti prvnímu rozhodnutí

Návrhové žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí ze dne 12. června 2008, kterým žalovaný oznámil žalobci, že mu nemůže nabídnout trvalý pracovní poměr, jakož i rozhodnutí o stížnosti vydané dne 7. ledna 2009, kterým byly námitky, jež žalobce uplatnil proti rozhodnutí ze dne 12. června 2008, označeny za neopodstatněné;

—	uložit Europolu náhradu nákladů řízení.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/63

Žaloba podaná dne 9. dubna 2009 — Esneau-Kappé v. Europol

(Věc F-42/09)

2009/C 180/116

Jednací jazyk: nizozemština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Anne Esneau-Kappé (Haag, Nizozemsko) (zástupci: P. de Casparis a D. Dane, advokáti)

Žalovaný: Evropský policejní úřad (Europol)

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí ze dne 12. června 2008, kterým byla žalobkyně informována o nemožnosti nabídnout jí trvalé zaměstnání, jakož i rozhodnutí ze dne 7. ledna 2009, kterým byla zamítnuta její stížnost podaná proti prvnímu rozhodnutí

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí ze dne 12. června 2008, kterým žalovaný oznámil žalobkyni, že jí nemůže nabídnout trvalý pracovní poměr, jakož i rozhodnutí o stížnosti vydané dne 7. ledna 2009, kterým byly námitky, jež žalobkyně uplatnila proti rozhodnutí ze dne 12. června 2008, označeny za neopodstatněné;

—	uložit Europolu náhradu nákladů řízení.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/63

Žaloba podaná dne 15. dubna 2009 — van Heuckelom v. Europol

(Věc F-43/09)

2009/C 180/117

Jednací jazyk: nizozemština

Účastníci řízení

Žalobce: Carlo van Heuckelom (Haag, Nizozemsko) (zástupci: J. Damminghs a D. Dane, advokáti)

Žalovaný: Evropský policejní úřad (Europol)

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí ze dne 14. července 2008, kterým se žalobci přiznává jediný stupeň zařazení do platové třídy, jakož i rozhodnutí ze dne 19. ledna 2009, kterým se zamítá stížnost podaná proti prvnímu rozhodnutí.

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí ze dne 19. ledna 2009, kterým se zamítá stížnost žalobce proti rozhodnutí ze dne 14. července 2008 a zrušit také toto rozhodnutí ze dne 14. července 2008, které žalobci přiznává jeden stupeň ode dne 1. dubna 2008;

—	uložit Europolu náhradu nákladů řízení.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/64

Žaloba podaná dne 17. dubna 2009 — Knöll v. Europol

(Věc F-44/09)

2009/C 180/118

Jednací jazyk: nizozemština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Brigitte Knöll (Hochheim am Main, Německo) (zástupkyně: P. de Casparis, advokátka)

Žalovaný: Evropský policejní úřad (Europol)

Předmět a popis sporu

Návrhové žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí ze dne 12. června 2009, kterým žalovaný oznámil žalobkyni, že jí nemůže nabídnout trvalý pracovní poměr, jakož i rozhodnutí o stížnosti vydané dne 7. ledna 2009, kterým byly námitky, jež žalobkyně uplatnila proti rozhodnutí ze dne 12. června 2008, označeny za neopodstatněné;

—	uložit Europolu náhradu nákladů řízení.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/64

Žaloba podaná dne 20. května 2009 — J v. Komise

(Věc F-53/09)

2009/C 180/119

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: J (Londýn, Spojené království) (zástupci: S. Orlandi, A. Coolen, J.-N. Louis a É. Marchal, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí, kterým se zamítá žádost žalobkyně uznat jako nemoc z povolání nemoc, kterou je postižena, jakož i rozhodnutí, že má zaplatit odměnu a výdaje lékaře, kterého určila, jakož i polovinu odměny a vedlejších výdajů třetího lékaře lékařské komise.

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí Komise zamítající žádost žalobkyně uznat jako nemoc z povolání podle článku 73 služebního řádu nemoc, kterou je postižena a která jí brání plnit její služební povinnosti;

—	zrušit rozhodnutí Komise, že má zaplatit odměnu a výdaje lékaře, kterého určila, jakož i polovinu odměny a vedlejších výdajů třetího lékaře lékařské komise;

—	uložit Komisi zaplatit žalobkyni symbolické jedno euro jako odškodnění za utrpěnou nemajetkovou újmu;

—	uložit Komisi Evropských společenství náhradu nákladů řízení.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/64

Žaloba podaná dne 26. května 2009 — Maxwell v. Komise

(Věc F-55/09)

2009/C 180/120

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Allan Maxwell (Brusel, Belgie) (zástupci: S. Orlandi, A. Coolen, J.-N. Louis a É. Marchal, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Předmět a popis sporu

Návrh na náhradu škody způsobené žalobci během jeho pracovního volna z osobních důvodů, které si vybral za účelem výkonu funkce „EU Senior Advisor“ u Korejské organizace pro rozvoj energetiky, a to tím, že mu nebyly nahrazeny výdaje na ubytování a vzdělání

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování ze dne 2. září 2008, jímž byl zamítnut návrh žalobce, který měl povahu návrhu na náhradu škody;

—	uložit Komisi, aby žalobci zaplatila 132 900 € jako náhradu nákladů na ubytování a vzdělání, které vynaložil v rámci své funkce EU Senior Advisor u organizace KEDO;

—	uložit Komisi Evropských společenství náhradu nákladů řízení.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/65

Žaloba podaná dne 2. června 2009 — Dionisio Galao v. Výbor regionů

(Věc F-57/09)

2009/C 180/121

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Ana Maria Dionisio Galao (Brusel, Belgie) (zástupci: S. Orlandi, A. Coolen, J.-N. Louis a É. Marchal, advokáti)

Žalovaný: Výbor regionů

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí žalovaného stanovujícího podmínky přijetí žalobkyně do pracovního poměru jakožto smluvní zaměstnankyně na základě čl. 3b PŘOZ v rozsahu, v jakém ohraničuje dobu platnosti smlouvy na 3 měsíce, jakož i zrušení dvou dodatků ke smlouvě o přijetí žalobkyně do pracovního poměru, jakožto dočasné zaměstnankyně, kterými se mění datum ukončení uvedené smlouvy

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí Výboru regionů ze dne 19. prosince 2008 v rozsahu, v němž stanoví podmínky přijetí žalobkyně do pracovního poměru jakožto smluvní zaměstnankyně na základě čl. 3b PŘOZ, a konkrétněji v rozsahu, v němž omezuje délku trvání smlouvy na 3 měsíce;

—

zrušit rozhodnutí Výboru regionů ze dne 23. října 2008 v rozsahu, v němž dodatkem č. 9 ke smlouvě mění podmínky přijetí žalobkyně do pracovního poměru jakožto dočasné zaměstnankyně na základě čl. 8 písm. b) PŘOZ, a konkrétněji v rozsahu, v němž prodloužil termín jejího ukončení na 31. prosince 2008;

—

zrušit rozhodnutí Výboru regionů ze dne 22. září 2008 v rozsahu, v němž mění podmínky přijetí žalobkyně do pracovního poměru jakožto dočasné zaměstnankyně na základě čl. 8 písm. b) PŘOZ, a konkrétněji v rozsahu, v němž mění termín ukončení smlouvy tím, že jej prodloužil z 30. září na 31. prosince 2008;

—	uložit Výboru regionů náhradu nákladů řízení.

1.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 180/65

Žaloba podaná dne 10. června 2009 — Pascual García v. Komise

(Věc F-58/09)

2009/C 180/122

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobce: César Pascual García (Madrid, Španělsko) (zástupci: B. Cortese a C. Cortese, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí Komise zaměstnat žalobce ode dne 10. března 2009 jako technického asistenta v platové třídě AST 3, druhý platový stupeň, v rozsahu, v němž v něm není stanoveno, že mu budou poskytnuta práva a plat, které jsou nezbytné k zabezpečení správného výkonu rozsudku Soudu pro veřejnou službu ze dne 22. května 2008 ve věci F-145/06, Pascual García v. Komise

Návrhová žádání žalobce

—

zrušit rozhodnutí Komise zaměstnat žalobce ode dne 10. března 2009 jako technického asistenta v platové třídě AST 3, druhý platový stupeň, v rozsahu, v němž v něm není stanoveno, že mu budou poskytnuta práva a plat, které jsou nezbytné k zabezpečení správného výkonu rozsudku Soudu pro veřejnou službu ze dne 22. května 2008 ve věci F-145/06, Pascual García v. Komise, a sice zejména:

a)	v rozsahu, v němž není stanoveno, že roky služby žalobce se vypočítají s ohledem na datum 1. dubna 2006 pro účely postupu v zařazení, pro účely výpočtu nároků na důchod a pro všechny ostatní myslitelné účely;

b)	v němž žalobce nemá právo na příspěvek za práci v zahraničí podle čl. 4 odst. 1 přílohy VII Služebního řádu;

—

v rozsahu, v němž je to třeba, zrušit rozhodnutí ze dne 10. března 2009, kterým se zamítá jeho žádost ze stejného dne o poskytnutí práv a platu nezbytných k zabezpečení správného výkonu rozsudku Soudu pro veřejnou službu ze dne 22. května 2008 ve věci F-145/06, Pascual García v. Komise, včetně nevyplacené mzdy a příspěvků, zvýšených o úroky z prodlení;

—	podpůrně uložit Komisi náhradu škody odpovídající výši nepřiznaného příspěvku za práci v zahraničí;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

		ISSN 1725-5163 doi:10.3000/17255163.C_2009.180.ces
Úřední věstník Evropské unie		C 180

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 52 1. srpna 2009

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE
	Soudní dvůr
2009/C 180/01	Poslední publikace Soudního dvora v Úředním věstníku Evropské unieÚř. věst. C 167, 18.7.2009	1