ISSN 1725-5163

doi:10.3000/17255163.C_2009.155.ces

Úřední věstník

Evropské unie

C 155

European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Svazek 52
8. července 2009


Oznámeníč.

Obsah

Strana

 

I   Usnesení, doporučení a stanoviska

 

DOPORUČENÍ

 

Evropský parlament a Rada

2009/C 155/01

Doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. června 2009 o zavedení evropského referenčního rámce pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy ( 1 )

1

2009/C 155/02

Doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. června 2009 o vytvoření evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET) ( 1 )

11

 

IV   Informace

 

INFORMACE ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE

 

Komise

2009/C 155/03

Směnné kurzy vůči euru

19

 

V   Oznámení

 

SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ

 

Komise

2009/C 155/04

Výzva k předkládání návrhů TREN/SUB/01-2009

20

 

Evropská investiční banka

2009/C 155/05

Výzva k předkládání návrhů – Evropská investiční banka navrhuje v rámci Akce EIB a vysokých škol na podporu výzkumu dvě nové finanční podpory EIBURS

21

 

Úřad pro výběr personálu Evropských společenství (EPSO)

2009/C 155/06

Oznámení o otevřeném výběrovém řízení EPSO/AST/100–101/09

23

 

ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

 

Komise

2009/C 155/07

Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc COMP/M.5570 – Platinum/Delphi) ( 1 )

24

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

 


I Usnesení, doporučení a stanoviska

DOPORUČENÍ

Evropský parlament a Rada

8.7.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/1


DOPORUČENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

ze dne 18. června 2009

o zavedení evropského referenčního rámce pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy

(Text s významem pro EHP)

2009/C 155/01

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 149 odst. 4 a čl. 150 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Přechod ke znalostní ekonomice (zasedání Evropské rady v Lisabonu v roce 2000) vyžaduje modernizaci a nepřetržité zlepšování systémů odborného vzdělávání a přípravy v reakci na rychlé změny v hospodářství a společnosti, aby tyto systémy mohly přispívat ke zvyšování zaměstnatelnosti a sociálního začleňování a zlepšit přístup k celoživotnímu učení pro všechny, včetně znevýhodněných osob.

(2)

Evropská rada na zasedání v Barceloně v roce 2002 stanovila cíl učinit z evropských systémů vzdělávání a odborné přípravy do roku 2010 světovou značku kvality.

(3)

V lisabonských integrovaných hlavních směrech pro růst a zaměstnanost 2005–2008 se členské státy vyzývají, aby vyvinuly dostupné a přístupné systémy celoživotního učení, které by reagovaly na měnící se potřeby znalostní ekonomiky a společnosti. Je třeba uzpůsobit systémy vzdělávání a odborné přípravy a posílit jejich kapacitu tak, aby splňovaly požadavky trhu práce. Cíle stanovené v oblasti politiky vzdělávání a odborné přípravy by proto měly stále více doplňovat cíle hospodářské politiky a politiky trhu práce, aby spojovaly sociální soudržnost a konkurenceschopnost.

(4)

Na základě usnesení Rady ze dne 19. prosince 2002 o podpoře posílené evropské spolupráce v oblasti odborného vzdělávání a přípravy (4) („Kodaňský proces“) a jako výsledek následné spolupráce mezi Komisí, členskými státy, sociálními partnery, EHP-ESVO a kandidátskými zeměmi na prioritě, kterou je zajišťování kvality, vznikl společný rámec pro zajišťování kvality, jenž zohledňuje stávající zkušenosti a osvědčené postupy různých zúčastněných zemí.

(5)

Podle společné průběžné zprávy Rady a Komise Evropské radě o pracovním programu Vzdělávání a odborná příprava 2010 (5) z roku 2004 by měly být pro Evropu nejvyššími prioritami společný rámec pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy (jako součást Kodaňského prohlášení) a vývoj dohodnutého souboru norem, postupů a pokynů pro zajišťování kvality (6) (v souvislosti s boloňským procesem a jako součást pracovního programu zaměřeného na cíle systémů vzdělávání a odborné přípravy).

(6)

V květnu roku 2004 Rada (7) ve složení pro vzdělávání schválila koncepci společného rámce pro zajišťování kvality a vyzvala členské státy a Komisi, aby společně s příslušnými zúčastněnými subjekty tento rámec v mezích svých pravomocí dobrovolně podpořily.

(7)

Evropská síť pro zajišťování kvality v odborném vzdělávání a přípravě (8) poskytla evropskou platformu, která umožnila navázat na závěry Rady z roku 2004 a na Helsinské komuniké, a usnadnila udržitelnou spolupráci mezi zeměmi.

(8)

V roce 2006 byla v Helsinském komuniké zdůrazněna potřeba dalšího rozvoje a provádění společných evropských nástrojů konkrétně zaměřených na odborné vzdělávání a přípravu, a to využíváním zásad, na nichž je založen společný rámec pro zajišťování kvality, jak je uvedeno v závěrech Rady z května roku 2004 o zajišťování kvality v odborném vzdělávání a přípravě, s cílem podpořit kulturu zvyšování kvality a širší účast v Evropské síti pro zajišťování kvality v odborném vzdělávání a přípravě.

(9)

Toto doporučení zavádí evropský referenční rámec pro zajišťování kvality (dále jen „rámec“) jako referenční nástroj, který členským státům pomůže podporovat a monitorovat stálé zlepšování jejich systémů odborného vzdělávání a přípravy na základě společných evropských referencí a který vychází ze společného rámce pro zajišťování kvality a dále jej rozvíjí. Rámec by měl přispět ke zlepšení kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy a ke zvýšení transparentnosti a soudržnosti vývoje politiky odborného vzdělávání a přípravy mezi členskými státy, čímž podpoří vzájemnou důvěru, mobilitu pracovníků a účastníků vzdělávacího procesu a celoživotní učení.

(10)

Rámec by měl zahrnovat cyklus zajišťování a zlepšování kvality s fázemi pro plánování, provádění, evaluace či hodnocení a přezkoumávání či revizi odborného vzdělávání a přípravy na základě společných kritérií kvality, orientačních deskriptorů a ukazatelů. Monitorovací procesy, včetně kombinace interních a externích evaluačních mechanismů, musí vhodně stanovit členské státy tak, aby určily silné stránky systémů, procesů a postupů a oblastí, ve kterých je třeba dosáhnout zlepšení. Rámec by měl zahrnovat používání nástrojů měření, které doloží účinnost.

(11)

Rámec by se měl uplatňovat na úrovni systémů odborného vzdělávání a přípravy, na úrovni poskytovatelů a na úrovni udělování kvalifikace. Poskytuje systematický přístup ke kvalitě, který zahrnuje a vzájemně propojuje příslušné úrovně a aktéry. Rámec by měl klást velký důraz na monitorování a zvyšování kvality využitím kombinace interních a externích evaluací, přezkoumávání a procesů pro zlepšení na základě měření a kvalitativní analýzy. Rámec by měl být základem pro další rozvoj prostřednictvím spolupráce na evropské, celostátní, regionální a místní úrovni.

(12)

Stanovením konkrétních prostředků na podporu kultury evaluace a zvyšování kvality na všech úrovních přispívá toto doporučení k využívání fakticky podložené politiky a postupů, které jsou základem účinnějších a spravedlivějších politik v souladu se závěry Rady a zástupců vlád členských států z roku 2006 o efektivitě a rovném přístupu ve vzdělávání a odborné přípravě (9).

(13)

Toto doporučení stanoví rámec pro určení, podporu a výměnu osvědčených postupů nejen na celostátní, ale rovněž na místní a regionální úrovni, a to ve všech příslušných sítích, včetně sítě evropského referenčního rámce pro zajišťování kvality.

(14)

Toto doporučení zohledňuje „společné zásady zajišťování kvality ve vzdělávání a odborné přípravě“, které jsou uvedeny v příloze III doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení (10). Rámec by proto měl podpořit provádění evropského rámce kvalifikací, zejména kvalitu certifikace výsledků učení. Měl by také podpořit provádění jiných evropských nástrojů, jako je evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu a společné evropské zásady identifikace a validace neformálního a informálního učení.

(15)

Vzhledem ke své nezávazné povaze je toto doporučení v souladu se zásadou subsidiarity podle článku 5 Smlouvy, protože jeho cílem je podporovat a doplňovat akce členských států usnadňováním jejich další vzájemné spolupráce za účelem zvýšení transparentnosti odborného vzdělávání a přípravy a podpory mobility a celoživotního učení. Mělo by být prováděno v souladu s vnitrostátními právními předpisy a praxí. Toto doporučení je v souladu se zásadou proporcionality podle uvedeného článku, protože nenahrazuje ani nestanoví vnitrostátní systémy zajišťování kvality. Rámec nepředepisuje konkrétní systém zajišťování kvality nebo přístup, nýbrž stanoví společné zásady, kritéria kvality, orientační deskriptory a ukazatele, které mohou pomoci hodnotit a zlepšovat stávající systémy a opatření v oblasti odborného vzdělávání a přípravy.

(16)

Referenční ukazatele navržené v příloze II tohoto doporučení mají v souladu s vnitrostátními právními předpisy a praxí podpořit evaluaci a zvyšování kvality systémů nebo poskytovatelů odborného vzdělávání a přípravy a stát se jakousi „sadou nástrojů“, z níž si různí uživatelé mohou zvolit ukazatele, jež podle jejich názoru nejvíce odpovídají požadavkům jejich konkrétních systémů zajišťování kvality. Z hlediska jejich povahy a účelu je třeba je odlišovat od ukazatelů a kritérií uvedených v závěrech Rady ze dne 25. května 2007 o uceleném rámci ukazatelů a kritérií pro sledování pokroku při plnění lisabonských cílů v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (11).

(17)

Rámec, budou-li jej členské státy používat a dále rozvíjet, se může podílet na zlepšování a dalším rozvoji jejich systémů odborného vzdělávání a přípravy, na podpoře strategií celoživotního učení, další integraci evropského trhu práce a také na podpoře provádění evropského rámce kvalifikací a prosazování kultury zvyšování kvality na všech úrovních při zachování bohaté rozmanitosti vnitrostátních systémů vzdělávání.

(18)

Toto doporučení by mělo napomoci modernizaci systémů vzdělávání a odborné přípravy, zlepšení účinnosti odborné přípravy tím, že zajistí, aby lidé neodcházeli ze vzdělávání bez kvalifikace, zlepšení vzájemného vztahu mezi vzděláváním, odbornou přípravou a zaměstnáním, propojení formálního, neformálního a informálního učení a širšímu udělování kvalifikací na základě získaných zkušeností,

DOPORUČUJÍ ČLENSKÝM STÁTŮM, ABY:

1)

využívaly a dále rozvíjely evropský referenční rámec pro zajišťování kvality (dále jen „rámec“), kritéria kvality, orientační deskriptory a referenční ukazatele stanovené a dále popsané v přílohách I a II v zájmu dalšího zlepšování a rozvoje svých systémů odborného vzdělávání a přípravy, podpory strategií celoživotního učení a provádění evropského rámce kvalifikací a Evropské charty kvality mobility a v zájmu podpory kultury zvyšování kvality a inovací na všech úrovních. Zvláště je třeba zdůraznit přechod z odborného vzdělávání a přípravy k vysokoškolskému vzdělávání;

2)

každý zvlášť navrhly do 18. června 2011 přístup zaměřený na zlepšení systému zajišťování kvality na vnitrostátní úrovni, bude-li to vhodné, a co nejlépe využily rámec se zapojením sociálních partnerů, regionálních a místních orgánů a všech ostatních příslušných zúčastněných subjektů v souladu s vnitrostátními právními předpisy a praxí;

3)

aktivně se zapojily do sítě evropského referenčního rámce pro zajišťování kvality (dále jen „síť rámce“), která je základem pro případný další rozvoj společných zásad, referenčních kritérií a ukazatelů, pokynů a nástrojů pro zvyšování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy na celostátní, regionální a místní úrovni;

4)

založily, pokud se tak ještě nestalo, národní referenční místo pro zajišťování kvality v odborném vzdělávání a přípravě, které bude napojeno na konkrétní struktury jednotlivých členských států a bude splňovat jejich požadavky, sloučí na základě vnitrostátní praxe stávající příslušné subjekty a zapojí sociální partnery a všechny dotčené zúčastněné subjekty na celostátní a regionální úrovni s cílem zajistit pokračování iniciativ. Referenční místa by měla

informovat různé zúčastněné subjekty o aktivitách sítě rámce,

poskytovat aktivní podporu při provádění pracovního programu sítě rámce,

vyvíjet konkrétní iniciativy na podporu dalšího rozvoje rámce ve vnitrostátním kontextu,

podporovat autoevaluaci jako doplňkový a účinný prostředek zajišťování kvality, jenž umožňuje měřit úspěch a určit, v jakých oblastech je třeba dosáhnout zlepšení v souvislosti s prováděním pracovního programu sítě rámce,

zajistit, aby informace byly účinně šířeny mezi zúčastněné subjekty;

5)

každé čtyři roky na základě referenčních kritérií vymezených ve spolupráci s Komisí a členskými státy v síti rámce přezkoumaly proces provádění a toto přezkoumání začlenily do každé druhé zprávy o pokroku jednotlivých zemí v rámci budoucího strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy,

SCHVALUJÍ ZÁMĚR KOMISE:

1)

podporovat členské státy při provádění výše uvedených úkolů, a to zejména umožněním spolupráce a vzájemného učení, testováním a vypracováním pokynů a poskytováním informací o vývoji v oblasti kvality v odborném vzdělávání a přípravě v členských státech;

2)

společně s členskými státy podporovat síť rámce a zapojit se do ní, v případě potřeby přispíváním k vývoji politik v této oblasti prostřednictvím konkrétních návrhů a iniciativ;

3)

zajistit návaznost na provádění tohoto doporučení tím, že Evropskému parlamentu a Radě každé čtyři roky předloží zprávu o získaných zkušenostech a významu pro budoucnost, případně též včetně přezkumu tohoto doporučení, který bude proveden ve spolupráci s členskými státy a do nějž se zapojí různé zúčastněné subjekty;

4)

na základě uvedené zprávy a ve spolupráci s členskými státy zhodnotit provádění tohoto doporučení a v případě potřeby provést jeho revizi.

V Bruselu dne 18. června 2009.

Za Evropský parlament

předseda

H.-G. PÖTTERING

Za Radu

předseda

Štefan FÜLE


(1)  Stanovisko ze dne 23. října 2008 (Úř. věst. C 100, 30.4.2009, s. 136).

(2)  Úř. věst. C 325, 19.12.2008, s. 48.

(3)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 18. prosince 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 11. května 2009.

(4)  Úř. věst. C 13, 18.1.2003, s. 2.

(5)  Úř. věst. C 104, 30.4.2004, s. 1.

(6)  „Realizace evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání“: Komuniké z konference ministrů odpovědných za vysokoškolské vzdělávání, Berlín 19. září 2003.

(7)  Závěry Rady o zajišťování kvality v odborném vzdělávání a přípravě, 28. května 2004.

(8)  Evropskou síť pro zajišťování kvality v odborném vzdělávání a přípravě zřídila v říjnu roku 2005 Komise na základě kladného stanoviska Poradního výboru pro odborné vzdělávání. Členové sítě byli stanoveným postupem jmenováni členskými státy, kandidátskými zeměmi, zeměmi ESVO-EHP a evropskými organizacemi sociálních partnerů.

(9)  Úř. věst. C 298, 8.12.2006, s. 3.

(10)  Úř. věst. C 111, 6.5.2008, s. 1.

(11)  Úř. věst. C 311, 21.12.2007, s. 13.


ÚVOD K PŘÍLOHÁM

Toto doporučení zavádí evropský referenční rámec pro zajišťování kvality (dále jen „rámec“), jenž zahrnuje cyklus zajišťování a zvyšování kvality (plánování, provádění, evaluace či hodnocení, přezkoumávání či revize) na základě vybraných kritérií kvality, deskriptorů a ukazatelů použitelných pro řízení kvality na úrovni systémů i poskytovatelů odborného vzdělávání a přípravy. Jeho cílem není zavést nové standardy, ale podpořit členské státy v jejich úsilí a zároveň zachovat rozmanitost jejich přístupů.

Rámec by měl být považován spíše za „sadu nástrojů“, z níž si různí uživatelé mohou zvolit deskriptory a ukazatele, jež nejlépe odpovídají požadavkům jejich konkrétního systému zajišťování kvality.

Navrhované deskriptory (příloha I) a ukazatele (příloha II) jsou uvedeny pouze pro orientaci a uživatelé rámce je mohou volit a používat v souladu se všemi svými požadavky a stávajícími uspořádáními nebo s některými z nich.

Mohou být uplatňovány na počáteční odbornou přípravu nebo průběžnou odbornou přípravu v závislosti na individuálních vlastnostech systémů odborného vzdělávání a přípravy jednotlivých členských států a na druhu poskytovatelů odborného vzdělávání a přípravy.

Mají být používány čistě na dobrovolném základě s ohledem na svou možnou přidanou hodnotu a v souladu s vnitrostátními právními předpisy a praxí. Neměly by být považovány za kritéria ani za prostředek k informování o kvalitě či efektivnosti různých vnitrostátních systémů či jejich srovnávání. Plnou odpovědnost za sledování kvality těchto systémů nesou i nadále členské státy.

PŘÍLOHA I

EVROPSKÝ REFERENČNÍ RÁMEC PRO ZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY: KRITÉRIA KVALITY A ORIENTAČNÍ DESKRIPTORY  (1)

Tato příloha navrhuje společná kritéria kvality a orientační deskriptory, které mají členským státům podle jejich uvážení pomoci při provádění tohoto rámce (2).

Kritéria kvality

Orientační deskriptory na úrovni systému odborného vzdělávání a přípravy

Orientační deskriptory na úrovni poskytovatele odborného vzdělávání a přípravy

Plánování odráží strategickou vizi, kterou sdílejí příslušné zúčastněné subjekty, a zahrnuje jasné cíle, opatření a ukazatele.

Cíle odborného vzdělávání a přípravy jsou popsány s ohledem na střednědobé a dlouhodobé období a navazují na evropské cíle.

Příslušné zúčastněné subjekty se podílejí na stanovování cílů odborného vzdělávání a přípravy na různých úrovních.

Cíle jsou stanoveny a monitorovány prostřednictvím určitých ukazatelů (kritérií úspěchu).

Pro určení potřeb odborné přípravy byly stanoveny mechanismy a postupy.

Je navržena informační politika pro zajištění optimálního sdělování výsledků či závěrů v oblasti kvality na základě celostátních nebo regionálních požadavků ochrany údajů.

Jsou stanoveny standardy a pokyny pro uznávání, validaci a certifikaci kompetencí jednotlivců.

Cíle evropské, celostátní a regionální politiky v oblasti odborného vzdělávání a přípravy se odrážejí v místních cílech, které stanovují poskytovatelé odborného vzdělávání a přípravy.

Jsou stanoveny a monitorovány jasné cíle.

Příslušné zúčastněné subjekty jsou neustále konzultovány v zájmu zjištění zvláštních místních nebo individuálních potřeb.

Jsou jednoznačně rozděleny povinnosti při řízení a vývoji kvality.

Personál je od začátku zapojen do plánování, a to i s ohledem na vývoj kvality.

Poskytovatelé plánují iniciativy založené na spolupráci s ostatními poskytovateli odborného vzdělávání a přípravy.

Příslušné zúčastněné subjekty se podílejí na procesu analýzy místních potřeb.

Poskytovatelé odborného vzdělávání a přípravy mají zaveden jasný a transparentní systém pro zajišťování kvality.

Plány provádění jsou navrženy na základě konzultací se zúčastněnými subjekty a zahrnují jasné zásady.

Plány provádění jsou stanoveny ve spolupráci se sociálními partnery, poskytovateli odborného vzdělávání a přípravy a dalšími příslušnými zúčastněnými subjekty na různých úrovních.

Plány provádění přihlížejí k požadovaným zdrojům, kapacitě uživatelů a nástrojům a pokynům potřebným pro jejich podporu.

Pro provádění na různých úrovních byly navrženy pokyny a standardy.

Plány provádění zahrnují zvláštní podporu vzdělávání učitelů a školitelů.

Povinnosti poskytovatelů odborného vzdělávání a přípravy při provádění jsou jasně popsány a jsou transparentní.

Je navržen celostátní nebo regionální rámec pro zajišťování kvality, který zahrnuje pokyny a standardy kvality na úrovni poskytovatele odborného vzdělávání a přípravy s cílem podpořit stálé zlepšování a vlastní řízení.

Zdroje jsou interně přiměřeně uspořádány či rozděleny za účelem dosažení cílů stanovených v plánech provádění.

Výslovně se podporují příslušná a široká partnerství pro provádění plánovaných akcí.

Strategický plán rozvoje kompetencí personálu stanovuje potřeby vzdělávání učitelů a školitelů.

Personál se účastní pravidelného vzdělávání a rozvíjí spolupráci s příslušnými externími zúčastněnými subjekty na podporu budování kapacit a zvyšování kvality a výkonnosti.

Evaluace výsledků a procesů je prováděna pravidelně a za pomoci měření.

Je navržena metodika evaluace, která zahrnuje interní a externí evaluaci.

Je dohodnuta a jasně popsána účast zúčastněných subjektů na procesu monitorování a evaluace.

Celostátní nebo regionální standardy a procesy pro zvyšování a zajišťování kvality odpovídají potřebám odvětví.

Systémy podle potřeby podléhají autoevaluaci a internímu a externímu přezkoumávání.

Jsou zavedeny systémy včasného varování.

Používají se ukazatele výkonnosti.

Probíhá příslušné, pravidelné a soudržné shromažďování údajů pro měření úspěchu a určování oblastí, které mají být zlepšeny Jsou navrženy odpovídající metodiky shromažďování dat, např. dotazníky a ukazatele nebo metriky.

V rámci celostátních a regionálních předpisů či rámců nebo v rámci iniciativy poskytovatelů odborného vzdělávání a přípravy se pravidelně provádí sebehodnocení nebo autoevaluaci.

Evaluace a přezkoumání zahrnují procesy a výsledky či závěry vzdělávání, včetně posouzení spokojenosti učících se, jakož i výkonnosti a spokojenosti personálu

Evaluace a přezkoumání zahrnují odpovídající a účinné mechanismy pro zapojení interních a externích zúčastněných subjektů.

Jsou zavedeny systémy včasného varování.

Přezkoumávání

Na všech úrovních jsou stanoveny postupy, mechanismy a nástroje pro přezkoumávání.

Procesy jsou pravidelně přezkoumávány a jsou navrhovány akční plány pro provádění změn. Systémy jsou patřičně upravovány.

Informace o výsledcích evaluace jsou zveřejňovány.

Od učících se získává zpětná vazba ohledně jejich individuálních zkušeností s výukou a ohledně vzdělávacího prostředí a prostředí výuky. Spolu se zpětnou vazbou od vyučujících se používá jako informace pro další akce.

Informace o výsledcích přezkoumání jsou k dispozici široké veřejnosti.

Postupy týkající se zpětné vazby a přezkoumávání jsou součástí procesu strategického učení v rámci organizace.

Výsledky či závěry procesu evaluace jsou projednávány s příslušnými zúčastněnými subjekty a následně jsou zaváděny odpovídající akční plány.


(1)  Pro účely tohoto doporučení vychází použité definice z glosáře agentury Cedefop o kvalitě v odborné přípravě (pracovní dokument, listopad 2003).

(2)  Další soubor vybraných ukazatelů kvality je podrobně uveden v příloze II.

PŘÍLOHA II

REFERENČNÍ SOUBOR VYBRANÝCH UKAZATELŮ KVALITY PRO HODNOCENÍ KVALITY V ODBORNÉM VZDĚLÁVÁNÍ A PŘÍPRAVĚ

Tato příloha navrhuje ucelený výběr ukazatelů kvality, které mohou být použity na podporu evaluace a zvyšování kvality systémů nebo poskytovatelů odborného vzdělávání a přípravy. Tento soubor ukazatelů bude dále rozvinut prostřednictvím evropské dvoustranné nebo vícestranné spolupráce a bude vycházet z evropských údajů a vnitrostátních rejstříků.

Z hlediska jejich povahy a účelu je třeba je odlišovat od ukazatelů a kritérií uvedených v závěrech Rady ze dne 25. května 2007 o uceleném rámci ukazatelů a kritérií pro sledování pokroku při plnění lisabonských cílů v oblasti vzdělávání a odborné přípravy.

Tabulka ukazatelů kromě toho neobsahuje souhrnné ukazatele na vnitrostátní úrovni v případech, kdy tyto ukazatele neexistují nebo kdy je obtížné je získat. Tyto ukazatele mohou být na vnitrostátní úrovni shrnuty v pozdější fázi na základě společné dohody mezi členskými státy, Komisí a sítí evropského referenčního rámce pro zajišťování kvality.

Ukazatel

Druh ukazatele

Účel politiky

Zastřešující ukazatele zajišťování kvality

Č. 1

Význam systémů zajišťování kvality pro poskytovatele odborného vzdělávání a přípravy:

a)

podíl poskytovatelů uplatňujících vnitřní systémy zajišťování kvality vymezené zákonem nebo z vlastní iniciativy

b)

podíl akreditovaných poskytovatelů odborného vzdělávání a přípravy

Kontextový ukazatel/vstupní ukazatel

Podpora kultury zvyšování kvality na úrovni poskytovatelů odborného vzdělávání a přípravy

Zvyšování transparentnosti kvality odborné přípravy

Zvyšování vzájemné důvěry v poskytování odborné přípravy

Č. 2

Investice do odborné přípravy učitelů a školitelů:

a)

podíl učitelů a školitelů účastnících se další odborné přípravy

b)

výše investovaných prostředků

Vstupní ukazatel/procesní ukazatel

Podpora spoluvlastnictví k procesu vývoje kvality v odborném vzdělávání a přípravě mezi učiteli a školiteli

Lepší schopnost odborného vzdělávání a přípravy reagovat na vyvíjející se poptávku na trhu práce

Posílení individuálních schopností učit se

Zlepšování výsledků dosahovaných učícími se

Ukazatele podporující kvalitativní cíle odborného vzdělávání a přípravy

Č. 3

Míra účasti v programech odborného vzdělávání a přípravy:

Počet účastníků v programech odborného vzdělávání a přípravy (1) podle druhu programu a jednotlivých kritérií (2)

Vstupní ukazatel/procesní ukazatel/výstupní ukazatel

Získání základních informací o atraktivnosti odborného vzdělávání a přípravy na úrovni systému a poskytovatelů

Zaměření podpory na zvýšení dostupnosti odborného vzdělávání a přípravy, a to i pro znevýhodněné skupiny

Č. 4

Míra dokončení programů odborného vzdělávání a přípravy:

Počet osob, jež úspěšně dokončily či nedokončily programy odborného vzdělávání a přípravy, podle druhu programu a jednotlivých kritérií

Procesní ukazatel/výstupní ukazatel/ukazatel výsledků

Získání základních informací o dosažených výsledcích ve vzdělávání a o kvalitě vzdělávacího procesu

Výpočet podílu učících se, kteří nedokončili program ve srovnání s mírou účasti

Podpora úspěšného dokončení jako jeden z hlavních cílů kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy

Podpora poskytování přizpůsobené odborné přípravy, a to i pro znevýhodněné skupiny

Č. 5

Míra uplatnění účastníků programů odborného vzdělávání a přípravy:

a)

oblast uplatnění účastníků odborného vzdělávání a přípravy v daný okamžik po dokončení odborné přípravy podle druhu programu a jednotlivých kritérií (3)

b)

podíl zaměstnaných učících se v daný okamžik po dokončení odborné přípravy podle druhu programu a jednotlivých kritérií

Ukazatel výsledků

Podpora zaměstnatelnosti

Lepší schopnost odborného vzdělávání a přípravy reagovat na měnící se požadavky trhu práce

Podpora poskytování přizpůsobené odborné přípravy, a to i pro znevýhodněné skupiny

Č. 6

Využití získaných dovedností na pracovišti:

a)

informace o zaměstnání, které jednotlivé osoby získaly po dokončení odborné přípravy podle druhu odborné přípravy a jednotlivých kritérií

b)

míra spokojenosti osob a zaměstnavatelů se získanými dovednostmi či schopnostmi

Ukazatel výsledků

(kombinace kvalitativních a kvantitativních údajů)

Zvýšení zaměstnatelnosti

Lepší schopnost odborného vzdělávání a přípravy reagovat na měnící se požadavky trhu práce

Podpora poskytování přizpůsobené odborné přípravy, a to i pro znevýhodněné skupiny

Kontextové informace

Č. 7

Míra nezaměstnanosti (4) podle jednotlivých kritérií

Kontextový ukazatel

Podkladové informace pro rozhodování na úrovni systémů odborného vzdělávání a přípravy

Č. 8

Přítomnost ohrožených skupin:

a)

procentní podíl účastníků odborného vzdělávání a přípravy klasifikovaných jako znevýhodněné skupiny (v daném regionu nebo spádové oblasti) podle věku a pohlaví

b)

míra úspěšnosti znevýhodněných skupin podle věku a pohlaví

Kontextový ukazatel

Podkladové informace pro rozhodování na úrovni systémů odborného vzdělávání a přípravy

Podpora přístupu znevýhodněných skupin k odbornému vzdělávání a přípravě

Podpora poskytování přizpůsobené odborné přípravy znevýhodněným skupinám

Č. 9

Mechanismy pro identifikaci odborné přípravy, která odráží potřeby trhu práce:

a)

informace o mechanismech pro určování měnících se požadavků na různých úrovních

b)

účinnost těchto mechanismů

Kontextový ukazatel/vstupní ukazatel

(kvalitativní informace)

Lepší schopnost odborného vzdělávání a přípravy reagovat na měnící se požadavky trhu práce

Podpora zaměstnatelnosti

Č. 10

Programy na podporu lepšího přístupu k odbornému vzdělávání a přípravě

a)

informace o stávajících programech na různých úrovních

b)

účinnost těchto programů

Procesní ukazatel

(kvalitativní informace)

Podpora přístupu k odbornému vzdělávání a přípravě, a to i pro znevýhodněné skupiny

Podpora poskytování přizpůsobené odborné přípravy


(1)  Pro počáteční odborné vzdělávání: aby byl učící se počítán mezi účastníky, musí se odborného vzdělávání účastnit po dobu šesti týdnů.

Pro celoživotní učení: procentní podíl obyvatelstva přijatého do formálních programů odborného vzdělávání a přípravy.

(2)  Kromě základních informací o pohlaví a věku lze použít další sociální kritéria, například osoby s nedokončeným vzděláním, nejvyšší dosažené vzdělání, migrující osoby, osoby se zdravotním postižením, délka nezaměstnanosti.

(3)  Pro počáteční odborné vzdělávání: včetně informací o oblasti uplatnění osob, které vzdělávací program nedokončily.

(4)  Definice podle Mezinárodní organizace práce a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj: nezaměstnané osoby ve věku 15–74 let aktivně hledající zaměstnání a připravené pracovat.


8.7.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/11


DOPORUČENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

ze dne 18. června 2009

o vytvoření evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET)

(Text s významem pro EHP)

2009/C 155/02

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 149 odst. 4 a čl. 150 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozvoj a uznávání znalostí, dovedností a kompetencí občanů mají zásadní význam pro jejich osobní a profesní rozvoj a pro konkurenceschopnost, zaměstnanost a sociální soudržnost ve Společenství. V tomto ohledu by měly usnadnit nadnárodní mobilitu pracovníků a učících se a přispět ke splnění požadavků spojených s nabídkou a poptávkou na evropském trhu práce. Proto by měla být na úrovni Společenství podporována a zlepšována účast na celoživotním učení bez hranic pro všechny a přenos, uznávání a shromažďování výsledků učení jednotlivců dosažených ve formálním, neformálním a informálním kontextu.

(2)

Evropská rada na zasedání v Lisabonu v roce 2000 dospěla k závěru, že zvýšená průhlednost kvalifikací by měla být jednou z hlavních složek nutných k tomu, aby byly systémy vzdělávání a odborné přípravy ve Společenství přizpůsobeny požadavkům znalostní společnosti. Kromě toho Evropská rada na zasedání v Barceloně v roce 2002 zdůraznila význam zlepšení průhlednosti a metod uznávání v oblasti odborného vzdělávání a přípravy.

(3)

Systémy odborného vzdělávání a přípravy, jedna z hlavních oblastí celoživotního učení, jsou přímo spojeny s všeobecným a vysokoškolským vzděláváním i s politikou zaměstnanosti a sociální politikou každého členského státu. Svým meziodvětvovým vlivem podporují nejen konkurenceschopnost evropského hospodářství a uspokojení potřeb trhu práce, ale i sociální soudržnost, rovnost a zapojení občanů.

(4)

Význam systému přenosu kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu zdůrazňuje usnesení Rady ze dne 19. prosince 2002 o podpoře posílené evropské spolupráce v oblasti odborného vzdělávání a přípravy (4) („kodaňský proces“) i společná průběžná zpráva Rady a Komise z roku 2004 o provádění pracovního programu nazvaná „Vzdělávání a odborná příprava 2010“ (5), zatímco společná zpráva Rady a Komise pro rok 2008 o pokroku (6) zdůrazňuje, že je třeba udělat více pro zlepšení kvality a atraktivnosti odborného vzdělávání a přípravy.

(5)

Závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 15. listopadu 2004 o budoucích prioritách posílené evropské spolupráce v oblasti odborného vzdělávání a přípravy označily za priority rozvoj a uplatňování evropského systému přenosu kreditů v oblasti odborného vzdělávání a přípravy tak, aby učící se mohli při přechodu z jednoho systému odborné přípravy do jiného navázat na výsledky, jichž dosáhli během své dosavadní vzdělávací dráhy.

(6)

Účelem tohoto doporučení je vytvořit evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (dále jen „ECVET“), který má usnadnit přenos, uznávání a shromažďování ohodnocených výsledků učení jednotlivců, kteří hodlají získat určitou kvalifikaci. Tím se zlepší obecná srozumitelnost výsledků učení občanů a jejich průhlednost, mezinárodní mobilita a přenosnost mezi členskými státy a případně i v rámci jednotlivých členských států v prostoru celoživotního učení bez hranic a zlepší se i mobilita a přenosnost kvalifikací na vnitrostátní úrovni mezi různými odvětvími hospodářství a v rámci trhu práce; přispěje to také k rozvoji a rozšíření evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy.

(7)

ECVET by se měl opírat o zásady a technické specifikace stanovené v příloze II. Kromě toho by měl vycházet ze společných zásad zajišťování kvality, které jsou stanoveny v závěrech Rady ze dne 28. května 2004 o zajišťování kvality odborného vzdělávání a přípravy a doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. června 2009 o zavedení evropského referenčního rámce pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy (7).

(8)

ECVET je použitelný pro všechny výsledky učení, jichž by v zásadě mělo být možné dosáhnout různými vzdělávacími a učebními cestami na všech úrovních evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení (dále jen „ERK“) a které by následně mělo být možné přenést a uznat. Toto doporučení tudíž přispívá k obecnějším cílům, které spočívají v podpoře celoživotního učení a ve zvýšení zaměstnatelnosti, otevřenosti vůči mobilitě a sociálního začlenění pracovníků a učících se. Usnadňuje zejména rozvoj pružných a individualizovaných cest a uznávání výsledků učení získaných neformálním a informálním učením.

(9)

Průhledné zásady zajišťování kvality, výměna informací a vytváření partnerství mezi institucemi příslušnými pro udělování kvalifikací, poskytovateli odborného vzdělávání a přípravy a dalšími zúčastněnými subjekty by měly přispět k nastolení vzájemné důvěry a měly by usnadnit provádění tohoto doporučení.

(10)

Toto doporučení by mělo usnadnit slučitelnost, srovnatelnost a doplňkovost různých systémů kreditů používaných v oblasti odborného vzdělávání a přípravy a evropského systému pro přenos a shromažďování kreditů (ECTS), který se používá v oblasti vysokoškolského vzdělávání, a tudíž by mělo v souladu s vnitrostátními právními předpisy a praxí přispět k vyšší prostupnosti mezi různými úrovněmi vzdělávání a odborné přípravy.

(11)

V souladu se závěry Rady ze dne 28. května 2004 o společných evropských zásadách pro identifikaci a validaci neformálního a informálního učení by měla být podporována validace ohodnocených výsledků neformálního a informálního učení.

(12)

Toto doporučení doplňuje doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení (8), které členským státům doporučuje, aby podporovaly úzké vazby mezi ERK a stávajícími či budoucími evropskými systémy pro přenos a shromažďování kreditů v oblasti vysokoškolského vzdělávání a odborného vzdělávání a přípravy. Zatímco hlavním cílem ERK je zvýšit průhlednost, srovnatelnost a přenosnost získaných kvalifikací, cílem ECVET je usnadnit přenos, uznávání a shromažďování výsledků učení jednotlivců na cestě k získání kvalifikace.

(13)

Toto doporučení zohledňuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2241/2004/ES ze dne 15. prosince 2004 o jednotném rámci Společenství pro průhlednost v oblasti kvalifikací a schopností (Europass) (9) a doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 o nadnárodní mobilitě uvnitř Společenství pro účely všeobecného a odborného vzdělávání: Evropská charta kvality mobility (10).

(14)

Toto doporučení by mělo tam, kde to připadá v úvahu, usnadnit zapojení příslušných místních a regionálních orgánů do propojování vnitrostátních nebo jiných rámců a systémů kvalifikací s ECVET.

(15)

Toto doporučení by se nemělo dotknout směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (11), která přiznává určitá práva a ukládá určité povinnosti jak příslušnému vnitrostátním orgánu, tak migrující osobě. Používání ECVET by nemělo mít vliv na přístup na trh práce, na němž jsou profesní kvalifikace uznávány v souladu se směrnicí 2005/36/ES. Kromě toho ECVET nepředstavuje pro občany žádný nový nárok na automatické uznávání výsledků učení nebo bodů.

(16)

Zavedení a uplatňování ECVET je s ohledem na články 149 a 150 Smlouvy dobrovolné, a proto může být uskutečněno pouze v souladu se stávajícími vnitrostátními právními předpisy.

(17)

Jelikož cílů tohoto doporučení, totiž podpory a doplnění činnosti členských států, usnadnění spolupráce mezi nimi, zvýšení průhlednosti a podpory mobility a celoživotního učení, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu jejich rozsahu a účinků lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto doporučení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů, jelikož nenahrazuje ani nedefinuje vnitrostátní systémy kvalifikací nebo kvalifikace samotné nebo vnitrostátní systémy kreditů, nestanoví specifické výsledky učení nebo kompetence jednotlivce a nemá za cíl ani nepožaduje fragmentaci ani harmonizaci systémů kvalifikací,

DOPORUČUJÍ ČLENSKÝM STÁTŮM, ABY:

1)

na všech úrovních ERK odkazujících na kvalifikace získané odborným vzděláváním a přípravou podporovaly evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (dále jen „ECVET“), jak je stanoven v přílohách I a II, s cílem usnadnit nadnárodní mobilitu a uznávání výsledků učení v oblasti odborného vzdělávání a přípravy a celoživotní učení bez hranic;

2)

vytvořily nezbytné podmínky a přijaly vhodná opatření, aby ECVET mohl být – v souladu s vnitrostátními právními předpisy a praxí a na základě experimentů a testování – od roku 2012 postupně uplatňován na kvalifikace odborného vzdělávání a přípravy na všech úrovních ERK a využíván pro účely přenosu, uznávání a shromažďování výsledků učení jednotlivců dosažených ve formálním a případně neformálním a informálním kontextu;

3)

podporovaly vytváření vnitrostátních a evropských partnerství a sítí, na nichž se podílejí instituce a orgány příslušné pro kvalifikace a diplomy, poskytovatelé odborného vzdělávání a přípravy, sociální partneři a další zúčastněné subjekty a které se zaměřují na experimentování, uplatňování a podporu ECVET;

4)

zaručily přístup zúčastněných subjektů a jednotlivců v oblasti odborného vzdělávání a přípravy k informacím a pokynům týkajícím se používání ECVET a usnadnily výměnu informací mezi členskými státy. Kromě toho by měly zaručit, že příslušné orgány dostatečně propagují používání ECVET pro kvalifikace a že související dokumenty „Europassu“ vydané příslušnými orgány obsahují jasné a relevantní informace;

5)

při používání ECVET uplatňovaly v souladu s vnitrostátními právními předpisy a praxí obecné zásady zajišťování kvality odborného vzdělávání a přípravy stanovené v závěrech Rady ze dne 28. května 2004 o zajišťování kvality odborného vzdělávání a přípravy, zejména při hodnocení, validaci a uznávání výsledků učení;

6)

zajistily, že jsou na vhodných úrovních v souladu s právními předpisy, strukturami a požadavky jednotlivých členských států zavedeny funkční mechanismy pro koordinaci a sledování, aby se zaručila kvalita, průhlednost a soudržnost iniciativ přijatých za účelem uplatňování ECVET,

SCHVALUJÍ ZÁMĚR KOMISE:

1)

podporovat členské státy při plnění úkolů uvedených v bodech 1 až 6 a při používání zásad a technických specifikací ECVET, jak jsou stanoveny v příloze II, zejména usnadněním testování a podporou spolupráce, vzájemného učení, propagace a zahajování informačních a konzultačních procesů a zároveň zajištěním přístupu k poradenským materiálům pro všechny občany, kteří o to mají zájem;

2)

ve spolupráci s členskými státy, vnitrostátními a evropskými odborníky a uživateli vytvořit příručky a nástroje a přizpůsobit příslušné dokumenty Europassu; ve spolupráci s odborníky z oblasti odborného vzdělávání a přípravy a vysokoškolského vzdělávání a s uživateli na evropské a vnitrostátní úrovni rozvíjet odborné znalosti pro zvýšení slučitelnosti a doplňkovosti ECVET a ECTS, který se používá ve vysokoškolském vzdělávání; a pravidelně poskytovat informace o vývoji ECVET;

3)

podporovat evropskou síť ECVET, v níž budou zastoupeny příslušné zúčastněné subjekty v oblasti odborného vzdělávání a přípravy a příslušné vnitrostátní instituce, a zapojit se do ní společně s členskými státy za účelem šíření a podpory ECVET v členských státech a vytvoření udržitelné platformy pro výměnu informací a zkušeností mezi členskými státy; v rámci této sítě zřídit skupinu uživatelů ECVET, jejímž úkolem bude přispívat k aktualizaci příručky pro uživatele a ke kvalitě a celkové soudržnosti spolupráce při uplatňování ECVET;

4)

sledovat a ověřovat přijatá opatření, včetně výsledků experimentů a testování, a po hodnocení a evaluaci těchto opatření, provedených ve spolupráci s členskými státy, podat Evropskému parlamentu a Radě do 18. června 2014 zprávu o získaných zkušenostech a důsledcích pro budoucnost, včetně případného přezkumu a úpravy tohoto doporučení, zahrnující aktualizaci příloh a poradenských materiálů ve spolupráci s členskými státy.

V Bruselu dne 18. června 2009.

Za Evropský parlament

předseda

H.-G. PÖTTERING

Za Radu

předseda

Štefan FÜLE


(1)  Úř. věst. C 100, 30.4.2009, s. 140.

(2)  Úř. věst. C 325, 19.12.2008, s. 48.

(3)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 18. prosince 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 11. května 2009.

(4)  Úř. věst. C 13, 18.1.2003, s. 2.

(5)  Úř. věst. C 104, 30.4.2004, s. 1.

(6)  Úř. věst. C 86, 5.4.2008, s. 1.

(7)  Viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku.

(8)  Úř. věst. C 111, 6.5.2008, s. 1.

(9)  Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 6.

(10)  Úř. věst. L 394, 30.12.2006, s. 5.

(11)  Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22.


PŘÍLOHA I

DEFINICE

Pro účely tohoto doporučení se rozumí:

a)

„kvalifikací“ formální výsledek procesu hodnocení a validace, který je získán poté, co příslušná instituce rozhodla, že dosažené výsledky učení jednotlivce odpovídají daným standardům;

b)

„výsledky učení“ prohlášení o tom, co učící se zná, čemu rozumí a co je schopen po dokončení procesu učení vykonávat, vyjádřeno pomocí znalostí, dovedností a kompetencí;

c)

„jednotkou výsledků učení“ (jednotkou) složka kvalifikace, která je tvořena uceleným souborem znalostí, dovedností a kompetencí, které lze hodnotit a validovat;

d)

„kreditem za výsledky učení“ (kreditem) soubor výsledků učení jednotlivce, které byly ohodnoceny a které lze shromažďovat za účelem dosažení kvalifikace nebo přenést do jiných vzdělávacích programů či kvalifikací;

e)

„příslušnou institucí“ instituce příslušná pro vytváření a udělování kvalifikací nebo pro uznávání jednotek nebo pro výkon jiných funkcí spojených s ECVET, například přidělování bodů ECVET za kvalifikace a jednotky, hodnocení, validace a uznávání výsledků učení na základě pravidel a postupů zúčastněných zemí;

f)

„hodnocením výsledků učení“ metody a postupy, jejichž pomocí je zjišťováno, do jaké míry učící se ve skutečnosti dosáhl daných znalostí, dovedností a kompetencí;

g)

„validací výsledků učení“ proces potvrzení, že dané ohodnocené výsledky učení, jichž učící se dosáhl, odpovídají specifickým výsledkům, které mohou být požadovány pro udělení jednotky nebo kvalifikace;

h)

„uznáním výsledků učení“ postup, při němž jsou udělením jednotek nebo kvalifikací úředně potvrzeny dosažené výsledky učení;

i)

„body ECVET“ číselné vyjádření celkové váhy výsledků učení v rámci kvalifikace a poměrné váhy jednotek ve vztahu ke kvalifikaci.


PŘÍLOHA II

ECVET – ZÁSADY A TECHNICKÉ SPECIFIKACE

ECVET je technickým rámcem pro přenos, uznávání a popřípadě shromažďování výsledků učení jednotlivců za účelem získání kvalifikace. Nástroje a metodika ECVET zahrnují popis kvalifikací vyjádřených v jednotkách výsledků učení s příslušnými body, proces přenosu a shromažďování a doplňující doklady, jako jsou smlouvy o učení, osobní záznamy a příručky pro uživatele ECVET.

ECVET má v rámci mobility usnadnit uznávání výsledků učení v souladu s vnitrostátními právními předpisy za účelem získání kvalifikace. Je třeba poznamenat, že ECVET nepředstavuje pro občany žádný nový nárok na automatické uznání výsledků učení nebo bodů. Jeho uplatnění na určitou kvalifikaci je v souladu s právními předpisy a pravidly použitelnými v členských státech a vychází z následujících zásad a technických specifikací:

1.   Jednotky výsledků učení

Jednotka je složka kvalifikace, která je tvořena uceleným souborem znalostí, dovedností a kompetencí, které lze hodnotit a validovat příslušnými body ECVET. Kvalifikace v zásadě sestává z více jednotek a je tvořena celým souborem jednotek. Učící se tak může získat kvalifikaci shromažďováním požadovaných jednotek, které obdržel v různých zemích a v různých kontextech (formálním, případně neformálním a informálním), při současném dodržování vnitrostátních právních předpisů týkajících se shromažďování jednotek a uznávání výsledků učení.

Jednotky, které tvoří kvalifikaci, by měly být

jasně a srozumitelně popsány pomocí odkazu na znalosti, dovednosti a kompetence, které obsahují,

vytvořeny a uspořádány soudržně ve vztahu k celkové kvalifikaci,

vytvořeny tak, aby umožňovaly samostatně hodnotit a validovat výsledky učení obsažené v jednotce.

Jednotka může být specifická pro jedinou kvalifikaci nebo společná pro více kvalifikací. Očekávaných výsledků učení, které jednotku definují, může být dosaženo kdekoli a jakýmkoli způsobem. Jednotka tedy nesmí být v zásadě zaměňována za složku formálního vzdělávacího programu či odborné přípravy.

Pravidla a postupy pro definování vlastností jednotek výsledků učení a pro kombinování a shromažďování jednotek za účelem získání určité kvalifikace vymezí příslušné instituce a partneři zapojení do odborné přípravy v souladu s celostátními nebo regionálními pravidly.

Specifikace jednotky by měly obsahovat

obecný název jednotky,

připadá-li v úvahu, obecný název kvalifikace nebo kvalifikací, ke kterým se jednotka vztahuje,

odkaz na úroveň dotyčné kvalifikace podle ERK a případně podle vnitrostátního rámce kvalifikací a na kreditové body ECVET, které jsou s touto kvalifikací spojeny,

výsledky učení, které jednotka obsahuje,

postupy a kritéria pro hodnocení těchto výsledků učení,

body ECVET spojené s danou jednotkou,

případnou dobu platnosti jednotky.

2.   Přenos a shromažďování výsledků učení; partnerství v ECVET

V ECVET jsou jednotky výsledků učení dosažené v určitém prostředí hodnoceny a při úspěšném hodnocení přeneseny do jiného prostředí. V tomto druhém prostředí jsou validovány a uznány příslušnou institucí jako součást požadavků na kvalifikaci, kterou chce daná osoba získat. Jednotky výsledků učení mohou být poté shromažďovány za účelem získání dané kvalifikace v souladu s celostátními či regionálními pravidly. Příslušné instituce a partneři zapojení do odborné přípravy vypracují postupy a pokyny pro hodnocení, validaci, shromažďování a uznávání jednotek výsledků učení.

Přenos kreditů založený na ECVET a uplatněný na výsledky učení dosažené ve formálních vzdělávacích kontextech by měl být usnadněn vytvořením partnerství a sítí, do nichž jsou zapojeny příslušné instituce zmocněné k tomu, aby pro účely přenosu a validace ve svém prostředí udělovaly kvalifikace nebo jednotky nebo dávaly kredit za dosažené výsledky učení.

Cílem vytváření partnerství je

vytvořit obecný rámec pro spolupráci a tvorbu sítí mezi partnery stanovený v memorandu o porozumění, jímž se nastolí prostředí vzájemné důvěry,

pomoci partnerům při tvorbě specifických opatření pro přenos kreditů pro učící se.

Memorandum o porozumění by mělo potvrdit, že partneři

uznávají navzájem své postavení příslušných institucí,

uznávají navzájem kritéria a postupy zajišťování kvality, hodnocení, validace a uznávání za uspokojivé pro účely přenosu kreditu,

souhlasí s podmínkami fungování partnerství, například s cíli, dobou trvání a opatřeními pro přezkum memoranda o porozumění,

souhlasí se srovnatelností dotčených kvalifikací pro účely přenosu kreditů za použití referenčních úrovní stanovených ERK,

označí další aktéry a příslušné instituce, kteří by se mohli na příslušném procesu podílet, a jejich funkce.

Pro použití ECVET na výsledky učení dosažené v kontextu neformálního a informálního učení nebo mimo rámec memoranda o porozumění by příslušná instituce, která je oprávněna udělovat kvalifikace nebo jednotky nebo dávat kredit, měla stanovit postupy a mechanismy pro identifikaci, validaci a uznávání těchto výsledků učení udělením odpovídajících jednotek a s nimi spojených bodů ECVET.

3.   Smlouva o učení a osobní záznam

Za účelem přenosu kreditů, jehož se účastní dva partneři a jeden mobilní učící se, je mezi oběma příslušnými institucemi zapojenými do odborné přípravy a procesu validace a učícím se v rámci memoranda o porozumění uzavřena smlouva o učení. Tato smlouva by měla

rozlišovat mezi příslušnou „domácí“ a „hostitelskou“ institucí (1),

upřesňovat konkrétní podmínky pro období mobility, například totožnost učícího se, dobu trvání mobility, výsledky učení, jichž má být dosaženo, a s nimi spojené body ECVET.

Smlouva o učení by měla stanovit, že dosáhne-li učící se očekávaných výsledků učení a tyto výsledky jsou „hostitelskou“ institucí kladně ohodnoceny, měla by „domácí“ instituce v souladu s pravidly a postupy, které tato příslušná instituce stanoví, tyto výsledky validovat a uznat jako součást požadavků na určitou kvalifikaci.

Přenos mezi partnery se může týkat výsledků učení, jichž bylo dosaženo ve formálním, popřípadě neformálním a informálním kontextu. Přenos kreditu za dosažené výsledky učení má tudíž tři fáze:

„hostitelská“ instituce ohodnotí dosažené výsledky učení a učícímu se udělí kredit. Dosažené výsledky učení a odpovídající body ECVET jsou zapsány do „osobního záznamu“ (2) učícího se,

„domácí“ instituce validuje kredit jakožto vhodný záznam o výsledcích daného učícího se,

„domácí“ instituce poté uzná výsledky učení, jichž bylo dosaženo. Toto uznání je předpokladem k udělení jednotek a odpovídajících bodů ECVET v souladu s pravidly „domácího“ systému.

Validace a uznání příslušnou „domácí“ institucí závisí na úspěšném hodnocení výsledků učení příslušnou „hostitelskou“ institucí v souladu s dojednanými postupy a kritérii pro zajišťování kvality.

4.   Body ECVET

Body ECVET poskytují v číselné podobě doplňující informace o kvalifikacích a jednotkách. Tyto body nemají žádnou hodnotu bez vztahu k získaným výsledkům učení vedoucím k určité kvalifikaci, na něž odkazují, a odrážejí dosažení a shromáždění jednotek. K umožnění společného přístupu při používání bodů ECVET slouží konvence, podle níž bude výsledkům učení, jichž má být podle očekávání dosaženo během jednoho roku formálního celodenního odborného vzdělávání a přípravy, přiděleno 60 bodů.

V rámci ECVET se body zpravidla přidělují ve dvou etapách: Nejprve jsou body ECVET přiděleny kvalifikaci jako celku, poté jejím jednotkám. Pro danou kvalifikaci je jedno formální vzdělávací prostředí použito jako referenční a na základě konvence je této kvalifikaci přidělen celkový počet bodů. Z tohoto celkového počtu jsou následně každé jednotce přiděleny body ECVET podle její poměrné váhy v rámci kvalifikace.

V případě kvalifikací, které nemají referenční formální vzdělávací cestu, lze body ECVET přidělit na základě odhadu podle srovnání s jinou kvalifikací, u níž je k dispozici formální referenční prostředí. Za účelem srovnatelnosti kvalifikací by příslušná instituce měla učinit odkaz na rovnocennou úroveň v ERK nebo případně na úroveň ve vnitrostátním rámci kvalifikací nebo na podobnost výsledků učení v blízkém oboru.

Poměrná váha jednotky výsledků učení ve vztahu ke kvalifikaci by měla být stanovena podle následujících kritérií nebo jejich kombinace:

poměrného významu výsledků učení, které tvoří jednotku, pro účast na trhu práce, pro postup na další úrovně kvalifikace nebo pro sociální začlenění,

složitosti, rozsahu a objemu výsledků učení v dané jednotce,

úsilí, které musel učící se vynaložit, aby získal znalosti, dovednosti a kompetence požadované u dané jednotky.

V bodech ECVET vyjádřená poměrná váha kterékoli jednotky, která je společná pro několik kvalifikací, se mezi těmito kvalifikacemi může lišit.

Přidělování bodů ECVET je zpravidla součástí struktury kvalifikací a jednotek. Jsou vytvářeny příslušnými institucemi, které jsou pověřeny vytvářením a udržováním kvalifikací nebo jim byly za tímto účelem uděleny specifické pravomoci. V zemích, které již uplatňují vnitrostátní systém bodů, příslušné instituce stanoví opatření pro přepočet vnitrostátních kreditových bodů na body ECVET.

Úspěšné dosažení kvalifikace nebo jednotky je podnětem k udělení s nimi spojených bodů ECVET, a to nezávisle na skutečné době potřebné k jejich dosažení.

Při přenosu jednotek jsou v souladu s celostátními nebo regionálními pravidly obvykle přeneseny také odpovídající body ECVET tak, aby mohly být zohledněny při uznávání přenesených výsledků učení. Příslušná instituce může sama zvážit, zda mají být body ECVET brány v úvahu, pokud jsou pravidla a metody, jež byly za tímto účelem stanoveny, průhledné a v souladu se zásadami zajišťování kvality.

Neformálním či informálním učením získávaná kvalifikace, pro niž lze identifikovat referenční formální vzdělávací cestu, a odpovídající jednotky dostávají stejný počet bodů ECVET jako u referenční cesty, protože jsou získávány stejné výsledky učení.


(1)  „Domácí“ instituce je instituce, která bude ověřovat a uznávat výsledky učení, jichž učící se dosáhl. „Hostitelská“ instituce je instituce, která poskytuje odbornou přípravu, v jejímž rámci jsou příslušné výsledky učení dosaženy, a která dosažené výsledky učení hodnotí.

(2)  Osobní záznam je dokument, v němž jsou popsány ohodnocené výsledky učení učícího se a udělené jednotky a body ECVET.


IV Informace

INFORMACE ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE

Komise

8.7.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/19


Směnné kurzy vůči euru (1)

7. července 2009

2009/C 155/03

1 euro =


 

měna

směnný kurz

USD

americký dolar

1,4019

JPY

japonský jen

133,61

DKK

dánská koruna

7,4465

GBP

britská libra

0,86380

SEK

švédská koruna

10,9650

CHF

švýcarský frank

1,5181

ISK

islandská koruna

 

NOK

norská koruna

9,0565

BGN

bulharský lev

1,9558

CZK

česká koruna

25,882

EEK

estonská koruna

15,6466

HUF

maďarský forint

273,20

LTL

litevský litas

3,4528

LVL

lotyšský latas

0,6971

PLN

polský zlotý

4,3740

RON

rumunský lei

4,2117

TRY

turecká lira

2,1593

AUD

australský dolar

1,7484

CAD

kanadský dolar

1,6223

HKD

hongkongský dolar

10,8648

NZD

novozélandský dolar

2,1996

SGD

singapurský dolar

2,0420

KRW

jihokorejský won

1 784,41

ZAR

jihoafrický rand

11,1837

CNY

čínský juan

9,5788

HRK

chorvatská kuna

7,3425

IDR

indonéská rupie

14 374,43

MYR

malajsijský ringgit

4,9746

PHP

filipínské peso

67,591

RUB

ruský rubl

44,0625

THB

thajský baht

47,794

BRL

brazilský real

2,7321

MXN

mexické peso

18,5100

INR

indická rupie

67,6140


(1)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.


V Oznámení

SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ

Komise

8.7.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/20


Výzva k předkládání návrhů TREN/SUB/01-2009

2009/C 155/04

Komise zamýšlí poskytnout podpory v celkové výši přibližně 4 750 000 EUR na podporu cílů dopravní politiky. Politické priority byly stanoveny v pracovním programu na rok 2009 přijatém Komisí.

Hlavní zvolená témata se týkají bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, bezpečnosti dopravy a vnitřního trhu (pro vnitrozemskou vodní dopravu a námořní dopravu).

Informace týkající se této výzvy k předkládání návrhů naleznete na následující webové stránce GŘ TREN:

http://ec.europa.eu/transport/grants/index_en.htm


Evropská investiční banka

8.7.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/21


Výzva k předkládání návrhů

Evropská investiční banka navrhuje v rámci Akce EIB a vysokých škol na podporu výzkumu dvě nové finanční podpory EIBURS

2009/C 155/05

Evropská investiční banka uskutečňuje většinu svých institucionálních vztahů s vysokými školami prostřednictvím Akce EIB a vysokých škol na podporu výzkumu, která zahrnuje tři různé programy:

EIBURS (EIB University Research Sponsorship Programme – Program sponzorství EIB na podporu výzkumu na vysokých školách);

STAREBEI (STAges de REcherche BEI – Výzkumné stáže EIB) – program financování mladých výzkumných pracovníků, kteří pracují na společných projektech EIB a vysokých škol; a

EIB University Networks (Sítě vysokých škol EIB) – mechanismus spolupráce pro sítě vysokých škol, jejichž charakteristické rysy mají velký význam pro podporu cílů skupiny EIB.

EIBURS poskytuje granty vysokoškolským výzkumným střediskům zabývajícím se tématy výzkumu, jež mají pro banku velký význam. Finanční podpory EIB do výše 100 000 EUR ročně v průběhu tří let se poskytují na základě výběrového řízení katedrám vysokých škol nebo výzkumným střediskům při vysokých školách – v EU, v přistupujících zemích nebo v zemích, které zahájily přístupová jednání – jež projevily o podporu zájem a mají uznané odborné znalosti v oblastech vybraných bankou, a umožní rozšíření jejich aktivit v daných oblastech. Vybraný návrh s sebou nese povinnost poskytovat nejrůznější výstupy (výzkum, organizování kurzů a seminářů, navazování kontaktů, šíření výsledků atd.), které budou předmětem smluvního ujednání s bankou.

Pro akademický rok 2009/2010 se v rámci programu EIBURS zvolily tyto dvě nové oblasti výzkumu:

—   Rozvoj veřejných elektronických služeb v Evropě

Obnovená Lisabonská strategie, jakož i Evropský plán hospodářské obnovy považují všeobecné zavedení infrastruktury pro vysokorychlostní širokopásmový přístup v Evropě za klíčový předpoklad rychlejšího šíření aplikací elektronických služeb přispívajících ke zvýšení produktivity. Jelikož tržní pobídky pro šíření těchto aplikací mohou být zpočátku nedostatečné, očekává se, že při stimulaci poptávky po aplikacích bude hrát vedoucí úlohu veřejný sektor, aby bylo zavedení takové infrastruktury hospodářsky odůvodněné. Veřejný sektor by mohl mít současně prospěch ze značného zvýšení produktivity, jelikož by mohl poskytovat stávající služby efektivněji nebo vyvinout služby nové. Mohl by proto investovat do požadované infrastrukturní sítě (vzhledem k její povaze veřejného statku a vzhledem k potřebě zajistit otevřený přístup) a specifikovat typy služeb, které se od této infrastruktury očekávají (přístup založený na výsledcích).

Výzkumný program by měl zhodnotit potenciál zavedení jednotlivých typů elektronických služeb (např. elektronická veřejná správa, elektronické zdravotnictví, elektronické učení) a identifikovat příslušnou úlohu soukromého a veřejného sektoru a nejefektivnější způsoby poskytování služeb (zejména v kontextu režimu partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem). Měl by také zohlednit nové akce EU, např. iniciativu rozhodujících trhů a zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi, jejichž cílem je dát veřejnému sektoru vedoucí postavení při stimulaci vzniku nových trhů. Současně by měl odrážet veřejný zájem na přijímání iniciativ na straně poptávky, které jsou založené na aplikacích IKT v dalších sektorech, např. v dopravě a zejména v energetice, kde IKT mohou hrát významnou úlohu při zvyšování energetické účinnosti.

Projekt může zahrnovat jakékoli další výzkumné činnosti, které si vysokoškolské středisko přeje s finanční podporou uskutečnit, např. i) organizování kurzů a seminářů, ii) vytváření databází a provádění průzkumů a iii) hloubkové případové studie.

—   Finanční a ekonomické hodnocení vlivů na životní prostředí

Finanční a ekonomické hodnocení životního prostředí a jeho důsledků pro blahobyt lidí má význam zejména v kontextu vzájemně propojených témat změny klimatu a biologické rozmanitosti, které se patrně stanou vážnými globálními problémy 21. století.

Ke změně klimatu již dochází: svět se otepluje se všemi doprovodnými změnami a tím se zvyšují stávající hrozby pro ekosystémy a biologickou rozmanitost.

Zejména ekosystémy jako lesy, mokřady a pobřežní oblasti jsou ohroženy v důsledku pokračujícího ničení a tříštění stanovišť. Tím jsou ohroženy i různé služby spojené s ekosystémy, např. ochrana před povodněmi, opylování, zachování zdravé půdy a ukládání oxidu uhličitého. Je třeba zajistit dlouhodobé fungování těchto ekosystémů pro zachování služeb, které poskytují. Zdravé ekosystémy lépe odolávají dopadům změny klimatu a souvisejícím změnám počasí.

V této souvislosti banka s ohledem na stávající výsledky výzkumu a zkušenosti vyzývá k předkládání výzkumných návrhů v jedné nebo v obou z těchto oblastí:

náklady a přínos ochrany ekosystémů v kontextu změny klimatu se zohledněním i) potřeby řešit stávající hrozby s cílem zvýšit odolnost vůči dopadům změny klimatu a ii) významu a funkce zdravých ekosystémů z hlediska zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně;

využití tržních přístupů k ochraně a zlepšování služeb spojených s ekosystémy na základě zkušeností na trhu s uhlíkem.

Návrhy lze předkládat do 30. září 2009. Návrhy předložené po uplynutí této lhůty se nebudou posuzovat. Návrhy je třeba zaslat na tuto adresu:

EIB-Universities Research Action

100, boulevard Konrad Adenauer

2950 Luxembourg

LUXEMBOURG

To the attention of Ms. Luisa Ferreira, Co-ordinator

Podrobnější informace o výběrovém řízení v rámci EIBURS a o ostatních programech a mechanismech jsou k dispozici na internetových stránkách EIB: www.eib.org/universities


Úřad pro výběr personálu Evropských společenství (EPSO)

8.7.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/23


OZNÁMENÍ O OTEVŘENÉM VÝBĚROVÉM ŘÍZENÍ EPSO/AST/100–101/09

2009/C 155/06

Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO) pořádá otevřená výběrová řízení pro nábor asistentů pro sekretářské práce (AST 1) s bulharským a rumunským občanstvím.

EPSO/AST/100/09 – Asistenti s bulharským občanstvím (BG)

EPSO/AST/101/09 – Asistenti s rumunským občanstvím (RO)

Toto oznámení o otevřeném výběrovém řízení se zveřejňuje v Úředním věstníku Evropské unie, řada C 155 A ze dne 8. července 2009 pouze v bulharském a rumunském jazyce.

Veškeré informace jsou k dispozici na internetové stránce úřadu EPSO http://eu-careers.eu


ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

Komise

8.7.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/24


Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc COMP/M.5570 – Platinum/Delphi)

(Text s významem pro EHP)

2009/C 155/07

1.

Komise dne 30. června 2009 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle čl. 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik Platinum Equity LLC („Platinum“, USA) získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Rady nákupem akcií kontrolu nad částmi podniku Delphi Corporation („Delphi“, USA).

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

podniku Platinum: soukromé kapitálové investice,

podniku Delphi: výroba mobilních elektronických a dopravních systémů pro automobilový průmysl.

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) č. 139/2004. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (+32 2 2964301 nebo 2967244) či poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.5570 – Platinum/Delphi na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise:

European Commission

Directorate-General for Competition

Merger Registry

J-70

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË


(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.