21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/2

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 22. prosince 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberster Gerichtshof – Rakousko) – The Wellcome Foundation Ltd v. Paranova Pharmazeutika Handels GmbH

(Věc C-276/05) (1)

(„Ochranná známka - Léčivý přípravek - Přebalení - Paralelní dovoz - Podstatná změna vzhledu obalu - Povinnost předchozího upozornění“)

(2009/C 44/02)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberster Gerichtshof

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: The Wellcome Foundation Ltd

Žalovaná: Paranova Pharmazeutika Handels GmbH

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Oberster Gerichtshof (Rakousko) – Výklad článku 7 první směrnice rady 89/104/EHS ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (Úř. věst. 40, s. 40; Zvl. vyd. 17/01, s. 92) – Změna obalu farmaceutického výrobku, který je předmětem paralelního dovozu – Podstatná změna vzhledu obalu – Rozsah předběžné oznamovací povinnosti

Výrok

Článek 7 odst. 2 směrnice Rady 89/104/EHS ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách, ve znění Dohody o Evropském hospodářském prostoru ze dne 2. května 1992, musí být vykládán v tom smyslu, že pokud se prokáže, že přebalení léčivého přípravku novým obalem je nezbytné k jeho dalšímu uvádění na trh členského státu dovozu, musí být vzhled obalu posuzován pouze vzhledem k podmínce, podle které nesmí být takový, že by mohl poškodit dobré jméno ochranné známky a jejího majitele.

Článek 7 odst. 2 směrnice 89/104 ve znění Dohody o Evropském hospodářském prostoru ze dne 2. května 1992 musí být vykládán v tom smyslu, že paralelnímu dovozci přísluší, aby majiteli ochranné známky poskytl nezbytné a dostatečné informace za účelem umožnit posledně uvedenému, aby ověřil, že přebalení výrobku s takovou ochrannou známkou je nezbytné pro jeho uvádění na trh členského státu dovozu.

(1) Úř. věst. C 217, 3.9.2005.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/2

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 18. prosince 2008 – Les Éditions Albert René SARL v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), Orange A/S

(Věc C-16/06 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Ochranná známka Společenství - Nařízení (ES) č. 40/94 - Články 8 a 63 - Slovní ochranná známka MOBILIX - Námitky majitele slovní ochranné známky Společenství a národní slovní ochranné známky OBELIX - Částečné zamítnutí námitek - Reformatio in peius - Takzvaná teorie ‚neutralizace‘ - Změna předmětu řízení - Dokumenty přiložené jako nový důkaz k žalobě podané k Soudu“)

(2009/C 44/03)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Les Éditions Albert René SARL (zástupce: J. Pagenberg, advokát)

Další účastníci řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: G. Schneider, zmocněnec), Orange A/S (zástupce: J. Balling, advokát)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu prvního stupně (třetího senátu) ze dne 27. října 2005, Editions Albert René v. OHIM a Orange (MOBILIX) (T-336/03), kterým Soud zamítl žalobu na neplatnost podanou majitelem národní slovní ochranné známky a slovní ochranné známky Společenství „OBELIX“ pro některé výrobky a služby zařazené mezi jinými do tříd 9, 16, 28, 35, 41 a 42 proti rozhodnutí R 559/2002-4 čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM) ze dne 14. července 2003 částečně zamítajícímu odvolání podané proti rozhodnutí námitkového oddělení, které zamítá námitku podanou proti přihlášce slovní ochranné známky „MOBILIX“ pro některé výrobky a služby zařazené do tříd 9, 16, 35, 37, 38 a 42

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Les Éditions Albert René Sàrl se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 143, 17.6.2006.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/3

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 16. prosince 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Szegedi Ítélőtábla – Maďarská republika) – V rámci řízení ve věci Cartesio Oktató és Szolgáltató Bt

(Věc C-210/06) (1)

(„Přemístění sídla společnosti do jiného členského státu, než je stát jejího založení - Návrh na zápis změny sídla do obchodního rejstříku - Zamítnutí - Odvolání proti rozhodnutí rejstříkového soudu - Článek 234 ES - Předběžná otázka - Přípustnost - Pojem ‚soud‘ - Pojem ‚soud členského státu, jehož rozhodnutí nelze napadnout opravnými prostředky podle vnitrostátního práva‘ - Odvolání proti rozhodnutí podat žádost o rozhodnutí o předběžné otázce - Svoboda usazování - Články 43 ES a 48 ES“)

(2009/C 44/04)

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Szegedi Ítélőtábla

Účastníci původního řízení

Cartesio Oktató és Szolgáltató Bt

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Szegedi Ítélőtábla – Výklad článků 43 ES, 48 ES a 234 ES – Neexistence možnosti přemístit sídlo společnosti založené podle práva členského státu do jiného členského státu bez předchozího zrušení v členském státě původu

Výrok

Takový soud, jakým je předkládající soud, který rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí vydanému rejstříkovým soudem, který zamítl návrh na změnu zápisu v obchodním rejstříku, musí být považován za soud, který je oprávněný k předložení žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, bez ohledu na okolnost, že k rozhodnutí uvedeného soudu ani přezkumu odvolání podaného proti uvedenému rozhodnutí prováděnému předkládajícím soudem nedochází v rámci sporného řízení.

Takový soud, jakým je předkládající soud, proti jehož rozhodnutím vydaným v rámci takového sporu, jako je spor v původním řízení, lze podat dovolání, nemůže být považován za soud, jehož rozhodnutí nelze napadnout opravnými prostředky podle vnitrostátního práva ve smyslu čl. 234 třetího pododstavce ES.

Existují-li ustanovení vnitrostátního práva upravující právo na odvolání proti rozhodnutí podat žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, která se vyznačují tím, že věc v původním řízení jako celek je i nadále projednávána předkládajícím soudem a samostatným odvoláním je napadeno pouze předkládací rozhodnutí, musí být čl. 234 druhý pododstavec ES vykládán tak, že pravomoc rozhodnout o předložení předběžné otázky, kterou toto ustanovení přiznává všem vnitrostátním soudům, nelze zpochybnit použitím takových pravidel, jaká umožňují odvolacímu soudu změnit rozhodnutí podat žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, zrušit tuto žádost a nařídit soudu, který uvedené rozhodnutí vydal, aby pokračoval v přerušeném vnitrostátním řízení.

Za současného stavu práva Společenství musí být články 43 ES a 48 ES vykládány tak, že nebrání právní úpravě členského státu, která nedovoluje společnosti založené podle vnitrostátního práva tohoto členského státu přemístit své sídlo do jiného členského státu a zároveň být považována i nadále za společnost, která se řídí vnitrostátním právem členského státu, podle jehož právní úpravy byla založena.

(1) Úř. věst. C 165, 15.7.2006.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/4

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 18. prosince 2008 – Komise Evropských společenství v. Španělské království

(Věc C-338/06) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Druhá směrnice 77/91/EHS - Články 29 a 42 - Akciové společnosti - Zvýšení kapitálu - Přednostní právo na upisování akcií a dluhopisů převoditelných na akcie - Vyloučení - Ochrana akcionářů - Rovné zacházení)

(2009/C 44/05)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: G. Braun a R. Vidal Puig, zmocněnci)

Žalovaný: Španělské království (zástupce: F. Díez Moreno, zmocněnec)

Vedlejší účastníci řízení na podporu žalovaného: Polská republika (zástupkyně: E. Ośniecka-Tamecka, zmocněnkyně), Finská republika (zástupce: M. J. Heliskoski, zmocněnec), Spojené království Velké Británie a Severního Irska (zástupkyně: V. Jackson, zmocněnkyně, ve spolupráci s J. Stratford, barrister)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Porušení článků 29 a 42 druhé směrnice Rady 77/91/ EHS ze dne 13. prosince 1976 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 58 druhého pododstavce Smlouvy při zakládání akciových společností a při udržování a změně jejich základního kapitálu, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření (Úř. věst. L 26, 31.1.1977, s. 1; Zvl. vyd. 17/001, s. 44) – Nezajištění ochrany menšinových akcionářů

Výrok

Španělské království tím, že:

—	přednostní právo na upisování akcií v případě zvýšení upsaného základního kapitálu peněžitými vklady přiznává nejen akcionářům, ale také majitelům dluhopisů převoditelných na akcie,

—	přednostní právo na upisování dluhopisů převoditelných na akcie přiznává nejen akcionářům, ale také majitelům dříve vydaných dluhopisů převoditelných na akcie, a

—	nestanoví, že valná hromada může rozhodnout o vyloučení přednostního práva na upisování dluhopisů převoditelných na akcie,

nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článku 29 druhé směrnice Rady 77/91/EHS ze dne 13. prosince 1976 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. [48] druhého pododstavce Smlouvy při zakládání akciových společností a při udržování a změně jejich základního kapitálu, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Španělské království ponese tři čtvrtiny nákladů řízení. Komise Evropských společenství ponese jednu čtvrtinu nákladů řízení.

4)	Polská republika, Finská republika a Spojené království Velké Británie a Severního Irska ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 261, 28.10.2006.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/4

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 22. prosince 2008 – British Aggregates Association v. Komise Evropských společenství, Spojené království Velké Británie a Severního Irska

(Věc C-487/06 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Státní podpora - Environmentální daň z kameniva ve Spojeném království“)

(2009/C 44/06)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: British Aggregates Association (zástupci: C. Pouncey, Solicitor, L. Van den Hende, advocaat)

Další účastníci řízení: Komise Evropských společenství (zástupci: J. Flett, B. Martenczuk a T. Scharf, zmocněnci), Spojené království Velké Británie a Severního Irska (zástupci: T. Harris, M. Hall a G. Facenna, zmocněnci

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu prvního stupně (druhého rozšířeného senátu) ze dne 13. září 2006 ve věci T-210/02, British Aggregates Association v. Komise Evropských společenství, kterým Soud prvního stupně zamítl jako neopodstatněnou žalobu na částečné zrušení rozhodnutí Komise K(2002)1478 konečné ze dne 24. dubna 2002 o nevznesení námitek proti systému daní z kameniva pocházejícího z kamenolomů ve Spojeném království (Státní podpora N. 863/01 – Spojené království/daň z kameniva)

Výrok

1)	Rozsudek Soudu prvního stupně Evropských společenství ze dne 13. září 2006, British Aggregates Association v. Komise (T-210/02), se zrušuje.

2)	Věc se vrací zpět Soudu prvního stupně Evropských společenství.

3)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

(1) Úř. věst. C 42, 24.2.2007.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/5

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 16. prosince 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberverwaltungsgericht für das Land Nordrhein-Westfalen – Německo) – Heinz Huber v. Spolková republika Německo

(Věc C-524/06) (1)

(„Ochrana osobních údajů - Evropské občanství - Zásada nediskriminace na základě státní příslušnosti - Směrnice 95/46/ES - Pojem ‚nezbytnost‘ - Obecné zpracování osobních údajů o občanech Unie, kteří jsou státními příslušníky jiného členského státu - Centrální registr cizinců“)

(2009/C 44/07)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberverwaltungsgericht für das Land Nordrhein-Westfalen

Účastníci původního řízení

Žalobce: Heinz Huber

Žalovaná: Spolková republika Německo

Předmět

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Oberverwaltungsgericht für das Land Nordrhein-Westfalen – Výklad čl. 12 odst. 1 ES, článku 17 ES, čl. 18 odst. 1 ES a čl. 43 odst. 1 ES, jakož i čl. 7 písm. e) směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, s. 31; Zvl. vyd. 13/15, s. 355) – Vnitrostátní právní úprava, která upravuje obecné zpracování osobních údajů o občanech jiných členských států ve vnitrostátním centrálním registru cizinců, která se liší od vnitrostátní právní úpravy týkající se osobních údajů o občanech dotčeného státu, které jsou zpracovávány pouze v obecních registrech pro ohlášení bydliště

Výrok

Takový systém zpracování osobních údajů o občanech Unie, kteří nejsou státními příslušníky dotčeného členského státu, jaký byl zaveden zákonem o centrálním registru cizinců (Gesetz über das Ausländerzentralregister) ze dne 2. září 1994, ve znění zákona ze dne 21. června 2005, jehož cílem je poskytování podpory vnitrostátním orgánům příslušným k provádění právní úpravy v oblasti práva pobytu, splňuje požadavek nezbytnosti stanovený v čl. 7 písm. e) směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, vykládaném ve světle zákazu jakékoli diskriminace z důvodu státní příslušnosti, pouze tehdy,

—	pokud obsahuje pouze údaje nezbytné k provádění této právní úpravy uvedenými orgány a

—	pokud jeho centralizovaná povaha umožňuje účinnější provádění této právní úpravy, pokud jde o právo pobytu občanů Unie, kteří nejsou státními příslušníky tohoto členského státu.

Předkládajícímu soudu přísluší, aby tyto skutečnosti ověřil ve věci v původním řízení.

Za nezbytné ve smyslu čl. 7 písm. e) směrnice 95/46 pro statistické účely každopádně nelze považovat uchovávání a zpracování jmenných osobních údajů v rámci takového registru, jako je centrální registr cizinců.

2)	Článek 12 odst. 1 ES je třeba vykládat v tom smyslu, že brání tomu, aby členský stát zavedl s cílem bojovat proti trestné činnosti systém zpracování osobních údajů, který se týká výlučně občanů Unie, kteří nejsou státními příslušníky tohoto členského státu.

(1) Úř. věst. C 56, 10.3.2007.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/5

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 16. prosince 2008 – Masdar (UK) Ltd v. Komise Evropských společenství

(Věc C-47/07 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Článek 288 druhý pododstavec ES - Žaloba založená na bezdůvodném obohacení Společenství - Programy pomoci Společenství - Protiprávní jednání smluvního partnera Komise - Služby poskytované subdodavatelem - Nezaplacení - Rizika inherentní hospodářské činnosti - Zásada ochrany legitimního očekávání - Povinnost řádné péče správy Společenství“)

(2009/C 44/08)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Masdar (UK) Ltd (zástupci: A. Bentley, QC a P. Green, Barrister)

Další účastník řízení: Komise Evropských společenství (zástupci: J. Enegren a M. Wilderspin, zmocněnci)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu prvního stupně (pátého senátu) ze dne 16. listopadu 2006 ve věci T-333/03, Masdar (UK) Ltd v. Komise Evropských společenství, kterým byla zamítnuta jako neopodstatněná žaloba na náhradu škody směřující k získání náhrady škody, kterou účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek údajně utrpěla v důsledku toho, že ji Komise odmítla zaplatit za služby, které údajně poskytla v rámci dvou projektů programu TACIS v Moldavsku a v Rusku.

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Masdar (UK) Ltd se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 82, 14.4.2007.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/6

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 22. prosince 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Cour d'appel de Liège – Belgie) – Belgický stát – SPF Finances v. Les Vergers du Vieux Tauves SA

(Věc C-48/07) (1)

(„Korporační daň - Směrnice 90/435/EHS - Postavení mateřské společnosti - Podíl na základním kapitálu - Požívací právo k podílům“)

(2009/C 44/09)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour d'appel de Liège

Účastníci původního řízení

Žalobce: Belgický stát – SPF Finances

Žalovaná: Les Vergers du Vieux Tauves SA

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Cour d'appel de Liège (Belgie) – Výklad článků 3, 4 a 5 směrnice Rady 90/435/EHS ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států (Úř. věst. L 225, s. 6; Zvl. vyd. 09/01, s. 147) – Pojem podílu na základním kapitálu dceřinné společnosti se sídlem v jiném členském státě – Dostatečná povaha práva na požitky z držby cenných papírů představujících podíl na základním kapitálu pro účely odpočtu inkasovaných dividend, nebo nezbytnost držby podílu v postavení plnoprávného vlastníka?

Výrok

Pojem „podíl na základním kapitálu společnosti jiného členského státu“ ve smyslu článku 3 směrnice Rady 90/435/EHS ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států nezahrnuje podíly držené na základě požívacího práva.

Nicméně v souladu se svobodami pohybu zaručenými Smlouvou o ES, použitelnými na přeshraniční situace, pokud členský stát za účelem zabránění dvojímu zdanění obdržených dividend osvobodí od daní jak dividendy, které společnost-rezident obdržela od jiné společnosti-rezidenta, v níž je plnoprávným vlastníkem podílů, tak dividendy, které společnost-rezident obdržela od jiné společnosti-rezidenta, v níž je držitelkou požívacího práva k podílům, musí pro účely osvobození obdržených dividend od daně použít totéž daňové zacházení ve vztahu k dividendám obdrženým od společnosti usazené v jiném členském státě společností-rezidentem mající podíly v plném vlastnictví a ve vztahu k takovým dividendám obdrženým společností-rezidentem, jež je držitelkou požívacího práva k podílům.

(1) Úř. věst. C 82, 14.4.2007.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/6

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 16. prosince 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Korkein hallinto-oikeus – Finsko) – Tietosuojavaltuutettu v. Satakunnan Markkinapörssi Oy, Satamedia Oy

(Věc C-73/07) (1)

(„Směrnice 95/46/ES - Rozsah působnosti - Zpracování a pohyb osobních daňových údajů - Ochrana fyzických osob - Svoboda projevu“)

(2009/C 44/10)

Jednací jazyk: finština

Předkládající soud

Korkein hallinto-oikeus

Účastníci původního řízení

Žalobce: Tietosuojavaltuutettu

Žalované: Satakunnan Markkinapörssi Oy, Satamedia Oy

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Korkein hallinto-oikeus – Výklad čl. 3 odst. 1, 9 a 17 směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, s. 31; Zvl. vyd. 13/15, s. 355) – Rozsah působnosti –Shromažďování, zveřejnění, předání a využití v rámci služby SMS veřejných daňových údajů týkajících se výše příjmů a zdanitelného majetku fyzických osob

Výrok

Článek 3 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů musí být vykládán v tom smyslu, že činnost, při které jsou údaje o příjmech z výdělečné činnosti a kapitálu, jakož i o majetku fyzických osob:

—	shromažďovány v rámci veřejných dokumentů finančních úřadů a zpracovávány za účelem jejich zveřejnění,

—	zveřejněny v abecedním pořadí a podle příjmových kategorií ve formě podrobných seznamů sestavených podle obcí,

—	předány na CD ROM k využití pro komerční účely,

—	zpracovány v rámci služby SMS, jež uživatelům mobilních telefonů, po zaslání SMS se jménem a obcí bydliště určité osoby, umožňuje obdržet údaje o příjmech této osoby z výdělečné činnosti a kapitálu, jakož i o jejím majetku,

musí být považována za „zpracování osobních údajů“ ve smyslu tohoto ustanovení.

Článek 9 směrnice 95/46 musí být vykládán v tom smyslu, že činnosti uvedené v první otázce pod písmeny a) až d), týkající se údajů pocházejících z dokumentů, které jsou podle vnitrostátních právních předpisů veřejné, musí být považovány za zpracování osobních údajů „výlučně pro účely žurnalistiky“ ve smyslu tohoto ustanovení, pokud je jediným účelem uvedených činností zpřístupnit veřejnosti informace, názory či myšlenky, což přísluší posoudit vnitrostátnímu soudu.

3)	Takové činnosti zpracování osobních údajů, jako jsou činnosti uvedené v první otázce pod písmeny c) a d), týkající se rejstříků veřejných orgánů s osobními údaji, které zahrnují pouze informace, které již byly jako takové zveřejněny ve sdělovacích prostředích, spadají do působnosti směrnice 95/46.

(1) Úř. věst. C 95, 28.4.2007.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/7

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 18. prosince 2008 – Coop de France Bétail et Viande, původně nazvaná Fédération nationale de la coopération bétail et viande (FNCBV), Fédération nationale des syndicats d'exploitants agricoles (FNSEA), Fédération nationale bovine (FNB), Fédération nationale des producteurs de lait (FNPL), Jeunes agriculteurs (JA), Komise Evropských společenství, Francouzská republika

(Spojené věci C-101/07 a C-110/07 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Hospodářská soutěž - Trh hovězího masa - Dohoda uzavřená mezi vnitrostátními svazy chovatelů a jatek, jejímž předmětem je pozastavení dovozů hovězího masa a stanovení minimální nákupní ceny - Pokuty - Nařízení č. 17 - Článek 15 odst. 2 - Zohlednění obratu členských podniků svazů“)

(2009/C 44/11)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Coop de France Bétail et Viande, původně nazvaná Fédération nationale de la coopération bétail et viande (FNCBV) (zástupce: M. Ponsard, advokát) (C-101/07 P), Fédération nationale des syndicats d'exploitants agricoles (FNSEA), Fédération nationale bovine (FNB), Fédération nationale des producteurs de lait (FNPL), Jeunes agriculteurs (JA) (zástupci: V. Ledoux a B. Neouze, advokáti) (C-110/07 P)

Další účastnice řízení: Francouzská republika (zástupci: G. de Bergues a S. Ramet, zmocněnci), Komise Evropských společenství (zástupci: A. Bouquet a X. Lewis, zmocněnci)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu prvního stupně (prvního senátu) ze dne 13. prosince 2006, FNCBV a další v. Komise (T-217/03 a T-245/03), kterým Soud zamítl žalobu navrhovatelky směřující ke zrušení rozhodnutí Komise 2003/600/ES ze dne 2. dubna 2003 v řízení podle článku 81 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 209, s. 12), a podpůrně ke zrušení nebo snížení pokuty uložené uvedeným rozhodnutím – Prvky tvořící kartelovou dohodu – Nezbytnost souhlasu stran – Způsob výpočtu pokut – Možnost zohlednit obraty členů svazu v případě, nemá-li svaz formálně pravomoc zavazovat své členy – Povinnost uvést odůvodnění a porušení práv obhajoby

Výrok

1)	Kasační opravné prostředky se zamítají.

Coop de France bétail et viande, původně nazvaná Fédération nationale de la coopération bétail et viande (FNCBV), Fédération nationale des syndicats d'exploitants agricoles (FNSEA), Fédération nationale bovine (FNB), Fédération nationale des producteurs de lait (FNPL) a Jeunes agriculteurs (JA) se ukládá náhrada nákladů řízení.

3)	Francouzská republika ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 95, 28.4.2007.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/8

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 9. prosince 2008 – Komise Evropských společenství v. Francouzská republika

(Věc C-121/07) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2001/18/ES - Záměrné uvolňování GMO do životního prostředí a uvádění GMO na trh - Rozsudek Soudního dvora, kterým se určuje nesplnění povinnosti - Nevyhovění rozsudku - Článek 228 ES - Vyhovění rozsudku v průběhu řízení - Peněžité sankce“)

(2009/C 44/12)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: B. Stromsky a C. Zadra, zmocněnci)

Žalovaná: Francouzská republika (zástupci: E. Belliard, S. Gasri a G. de Bergues, zmocněnci)

Vedlejší účastnice na podporu návrhových žádání žalované: Česká republika (zástupci: původně T. Boček, poté M. Smolek, zmocněnci)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Nesplnění povinností vyplývajících z rozsudku Soudního dvora ze dne 15. července 2004, Komise v. Francie (C-419/03), týkajícího se neprovedení ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice [Rady] 90/220/EHS [ze dne 23. dubna 1990 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí] (Úř. věst. L 106, s. 1; Zvl. vyd. 15/06, s. 77), která se odlišují nebo jdou nad rámec ustanovení této posledně uvedené směrnice – Návrh na uložení penále a paušální částky

Výrok

Francouzská republika tím, že ke dni, ke kterému uplynula lhůta stanovená v odůvodněném stanovisku, nepřijala všechna opatření, aby vyhověla rozsudku Soudního dvora ze dne 15. července 2004, Komise v. Francie (C-419/03), týkajícímu se toho, že do svého vnitrostátního práva neprovedla ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS, která se odlišují nebo jdou nad rámec ustanovení směrnice Rady 90/220/EHS ze dne 23. dubna 1990 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 228 odst. 1 ES.

2)	Francouzské republice se ukládá, aby zaplatila Komisi Evropských společenství na účet „Vlastní zdroje Evropského společenství“ paušální částku ve výši 10 milionů eur.

3)	Francouzské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

4)	Česká republika ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 95, 28.4.2007.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/8

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 16. prosince 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Conseil d'État – Francie) – Société Arcelor Atlantique et Lorraine, Sollac Méditerrannée, Société Arcelor Packaging International, Société Ugine & Alz France, Société Industeel Loire, Société Creusot Métal, Société Imphy Alloys, Arcelor SA v. Premier ministre, Ministre de l'Écologie et du Développement durable, Ministre de l'Économie, des Finances et de l'Industrie

(Věc C-127/07) (1)

(„Životní prostředí - Integrovaná prevence a omezování znečištění - Systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů - Směrnice 2003/87/ES - Rozsah působnosti - Zahrnutí zařízení ocelářského odvětví - Vyloučení zařízení chemického odvětví a odvětví neželezných kovů - Zásada rovného zacházení“)

(2009/C 44/13)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d'État

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Société Arcelor Atlantique et Lorraine, Sollac Méditerrannée, Société Arcelor Packaging International, Société Ugine & Alz France, Société Industeel Loire, Société Creusot Métal, Société Imphy Alloys, Arcelor SA

Žalovaní: Premier ministre, Ministre de l'Écologie et du Développement durable, Ministre de l'Économie, des Finances et de l'Industrie

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Conseil d'État (Francie) – Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, s. 32; Zvl. vyd. 15/07, s. 631) s ohledem na zásadu rovného zacházení upravenou právem Společenství – Rozdílné zacházení se zařízeními ocelářského odvětví, podléhajícími systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů stanovenému směrnicí, a odvětvími hliníku a umělých hmot, které vypouštějí stejné skleníkové plyny, ale nepodléhají tomuto systému – Objektivní odůvodnění tohoto rozdílného zacházení?

Výrok

Při přezkumu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/101/ES ze dne 27. října 2004, nebyly z hlediska zásady rovnosti zacházení zjištěny skutečnosti, které by mohly zpochybnit její platnost v rozsahu, v němž uplatňuje systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů na ocelářské odvětví, aniž by do svého rozsahu působnosti zahrnovala chemické odvětví a odvětví neželezných kovů.

(1) Úř. věst. C 117, 26.5.2007.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/9

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 22. prosince 2008 – Komise Evropských společenství v. Rakouská republika

(Věc C-161/07) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Článek 43 ES - Vnitrostátní právní předpis upravující podmínky zápisu společností do obchodního rejstříku na žádost státních příslušníků nových členských států - Řízení, kterým se osvědčuje postavení osob samostatně výdělečně činných“)

(2009/C 44/14)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: E. Traversa a G. Braun, zmocněnci)

Účastnice řízení vystupující na podporu žalobkyně: Litevská republika (zástupce: D. Kriaučiūnas, zmocněnec)

Žalovaná: Rakouská republika (zástupci: C. Pesendorfer a M. Winkler, zmocněnci)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti členským státem – Porušení článku 43 ES – Vnitrostátní právní úprava, která stanoví podmínky zápisu společností vlastněných státními příslušníky třetích států, která je rovněž použitelná na české, estonské, lotyšské, litevské, maďarské, polské, slovinské a slovenské státní příslušníky – Povinnost, stanovená pro všechny společníky osobních společností a menšinové společníky společností s ručením omezeným, kteří vykonávají činnost charakteristickou pro pracovní poměr, podrobit se zvláštnímu řízení směřujícímu k určení jejich postavení osob samostatně výdělečně činných, během kterého musí prokázat svůj vliv na rozhodování společnosti, pro kterou zamýšlí provést zápis v členském státě

Výrok

Rakouská republika tím, že pro zápis společností do obchodního rejstříku na žádost státních příslušníků členských států, které přistoupily k Evropské unii dne 1. května 2004, s výjimkou Kyperské republiky a Republiky Malta, kteří jsou společníky osobní společnosti nebo menšinovými společníky společnosti s ručením omezeným, vyžaduje rozhodnutí o jejich postavení osob samostatně výdělečně činných vydané Arbeitsmarktservice nebo předložení potvrzení o osvobození od pracovního povolení, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 43 ES.

2)	Rakouské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 140, 23.6.2007.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/9

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 22. prosince 2008 – Komise Evropských společenství v. Španělské království

(Věc C-189/07) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Nařízení (EHS) č. 2847/93 - Článek 2 odst. 1 a čl. 31 odst. 1 a 2 - Nařízení (ES) č. 2406/96 a č. 850/98 - Kontrolní režim v odvětví rybolovu - Společné obchodní normy pro některé produkty - Kontroly a inspekce neprovedené uspokojujícím způsobem - Nepřijetí vhodných opatření za účelem uložení sankcí za protiprávní jednání - Výkon sankcí - Nesplnění povinnosti obecné povahy vyplývající z ustanovení nařízení - Předložení Soudnímu dvoru dodatečných skutečností k podpoře obecnosti a trvalosti nesplnění povinnosti - Přípustnost“)

(2009/C 44/15)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: P. Oliver a F. Jimeno Fernández, zmocněnci)

Žalované: Španělské království (zástupce: M. Muñoz Pérez, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Porušení čl. 2 odst. 1 a čl. 31 odst. 1 a 2 nařízení Rady (EHS) č. 2847/93 ze dne 12. října 1993 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku (Úř. věst. L 261, s. 1; Zvl. vyd. 04/02, s. 70) – Porušení nařízení Rady (ES) č. 2406/96 ze dne 26. listopadu 1996 o stanovení společných obchodních norem pro některé produkty rybolovu (Úř. věst. L 334, s. 1; Zvl. vyd. 04/02, s. 331) a nařízení Rady (ES) č. 850/98 ze dne 30. března 1998 o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských živočichů (Úř. věst. L 125, s. 1; Zvl. vyd. 04/03, s. 217) – Kontroly neprovedené uspokojujícím způsobem – Nepřijetí vhodných opatření za účelem uložení sankcí za protiprávní jednání

Výrok

Španělské království tím,

—

že na svém území a v mořských vodách, které spadají pod jeho svrchovanost, neprovedlo uspokojujícím způsobem kontrolu a inspekci rybolovu, zejména činností vykládky a prodeje druhů podléhajících ustanovením o minimální velikosti ve smyslu nařízení Rady (ES) č. 850/98 ze dne 30. března 1998 o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských živočichů a nařízení Rady (ES) č. 2406/96 ze dne 26. listopadu 1996 o stanovení společných obchodních norem pro některé produkty rybolovu, a tím, že pro kontrolu rybolovu nevyčlenila nezbytné lidské zdroje, jakož i

—	že se s dostatečným úsilím nepostaralo o přijetí vhodných opatření proti osobám odpovědným za porušování právní úpravy Společenství v oblasti rybolovu, zejména prostřednictvím zahájení správních či trestních řízení a uložením odrazujících sankcí uvedeným osobám

nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z čl. 2 odst. 1 a čl. 31 odst. 1 a 2 nařízení Rady (EHS) č. 2847/93 ze dne 12. října 1993 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku ve znění nařízení Rady (ES) č. 2846/98 ze dne 17. prosince 1998.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Španělskému království se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 129, 9.6.2007.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/10

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 22. prosince 2008 – Donal Gordon v. Komise Evropských společenství

(Věc C-198/07 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Posudek o vývoji služebního postupu - Žaloba na neplatnost - Právní zájem na podání žaloby - Úředník s úplnou trvalou invaliditou“)

(2009/C 44/16)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Donal Gordon (zástupci: J. Sambon, P.-P. Van Gehuchten a Ph. Reyniers, advokáti)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství (zástupci: J. Currall a H. Krämer, zmocněnci)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu prvního stupně (třetího senátu) ze dne 7. února 2007, Donal Gordon v. Komise (T-175/04) – Žaloba směřující ke zrušení posudku o vývoji služebního postupu navrhovatele za hodnocené období 2001-2002 – Právní zájem na podání žaloby – Úředník, který odešel do důchodu z důvodu úplné trvalé invalidity během soudního řízení

Výrok

1)	Rozsudek Soudu prvního stupně Evropských společenství ze dne 7. února 2007, Gordon v. Komise (T 175/04), se zrušuje v rozsahu, v němž Soud rozhodl, že není třeba rozhodnout o žalobě na neplatnost podané D. Gordonem.

2)	Kasační opravný prostředek se odmítá jako nepřípustný v rozsahu, v němž napadá zamítnutí žaloby na náhradu škody v uvedeném rozsudku Soudu.

3)	Rozhodnutí Komise Evropských společenství ze dne 11. prosince 2003, jímž se zamítá stížnost D. Gordona proti rozhodnutí ze dne 28. dubna 2003 potvrzujícímu jeho posudek o vývoji služebního postupu za období od 1. července 2001 do 31. prosince 2002, se zrušuje.

4)	Komisi Evropských společenství se ukládá náhrada nákladů řízení vynaložených D. Gordonem v řízení před Soudním dvorem Evropských společenství a před Soudem prvního stupně Evropských společenství.

(1) Úř. věst. C 129, 9.6.2007.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/11

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 16. prosince 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hof van Beroep te Gent – Belgie) – Trestní řízení/Lodewijk Gysbrechts, Santurel Inter BVBA

(Věc C-205/07) (1)

(„Články 28 ES až 30 ES - Směrnice 97/7/ES - Ochrana spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku - Lhůta pro odstoupení od smlouvy - Zákaz požadovat od spotřebitele zálohu nebo zaplacení před koncem lhůty pro odstoupení od smlouvy“)

(2009/C 44/17)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hof van Beroep te Gent

Účastníci původního trestního řízení

Lodewijk Gysbrechts, Santurel Inter BVBA

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Hof van Beroep te Gent – Výklad článků 28 ES a 30 ES – Účinky vnitrostátní právní úpravy, která zakazuje požadovat od spotřebitele zálohu nebo zaplacení před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy, na obchod uvnitř Společenství – Slučitelnost s právem Společenství

Výrok

Článek 29 ES nebrání vnitrostátní právní úpravě zakazující dodavateli vyžadovat od spotřebitele v rámci přeshraničního obchodu uzavřeného na dálku zálohu nebo jakoukoli platbu před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy, avšak brání tomu, aby bylo při uplatňování této právní úpravy zakázáno požadovat před uplynutím uvedené lhůty číslo platební karty spotřebitele.

(1) Úř. věst. C 140, 23.6.2007.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/11

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 16. prosince 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Symvoulio tis Epikrateias – Řecko) – Michaniki AE v. Ethniko Symvoulio Radiotileorasis, Ypourgos Epikrateias

(Věc C-213/07) (1)

(„Veřejné zakázky na stavební práce - Směrnice 93/37/EHS - Článek 24 - Důvody pro vyloučení z účasti v soutěži o veřejnou zakázku - Vnitrostátní opatření zavádějící neslučitelnost mezi odvětvím veřejných stavebních prací a odvětvím sdělovacích prostředků“)

(2009/C 44/18)

Jednací jazyk: řečtina

Předkládající soud

Symvoulio tis Epikrateias

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Michaniki AE

Žalovaní: Ethniko Symvoulio Radiotileorasis, Ypourgos Epikrateias

Za přítomnosti: Elliniki Technodomiki Techniki Ependytiki Viomichaniki AE, právního nástupce Pantechniki AE, Syndesmos Epicheiriseon Periodikou Typou

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Symvoulio tis Epikrateias – Výklad článku 24 směrnice Rady 93/37/EHS ze dne 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce (Úř. věst. L 199, s. 54; Zvl. vyd. 06/02, s. 163) – Taxativní či netaxativní charakter výčtu důvodů vyloučení zhotovitele z účasti v soutěži o veřejnou zakázku

Výrok

Článek 24 první pododstavec směrnice Rady 93/37/EHS ze dne 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/52/ES ze dne 13. října 1997, musí být vykládán v tom smyslu, že stanoví taxativní výčet důvodů založených na objektivních posouzeních odborných předpokladů, které mohou odůvodňovat vyloučení zhotovitele z účasti v soutěži o veřejnou zakázku na stavební práce. Nicméně tato směrnice není překážkou pro to, aby členský stát stanovil další opatření směřující k vyloučení účastníka, jejichž cílem je zaručit dodržování zásady rovného zacházení s uchazeči a zásady transparentnosti, pokud taková opatření nejdou nad rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.

Právo Společenství musí být vykládáno v tom smyslu, že brání vnitrostátnímu ustanovení, které sleduje legitimní cíle rovného zacházení s uchazeči a transparentnosti v rámci výběrových řízení na veřejné zakázky, avšak zavádí nevyvratitelnou domněnku neslučitelnosti postavení vlastníka, společníka, významného akcionáře nebo vrcholového řídícího pracovníka podniku působícího v odvětví sdělovacích prostředků s postavením vlastníka, společníka, významného akcionáře nebo vrcholového řídícího pracovníka podniku, který je státem nebo právnickou osobou veřejného sektoru v širokém smyslu pověřen výkonem stavebních prací, dodávkami nebo poskytnutím služeb.

(1) Úř. věst. C 140, 23.6.2007.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/12

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 22. prosince 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Cour d'appel de Liège – Belgie) – Belgický stát – SPF Finances v. Truck Center SA

(Věc C-282/07) (1)

(„Svoboda usazování - Články 52 Smlouvy o ES (nyní po změně článek 43 ES) a 58 Smlouvy o ES (nyní článek 48 ES) - Volný pohyb kapitálu - Články 73 b a 73 d Smlouvy o ES (nyní po změně články 56 ES a 58 ES) - Zdanění právnických osob - Kapitálové příjmy a movitý majetek - Vybírání srážkové daně - Srážková daň z movitého majetku - Vybírání srážkové daně z movitého majetku z úroků vyplácených společnostem-nerezidentům - Neexistence srážkové daně z movitého majetku z úroků vyplácených společnostem-rezidentům - Daňová úmluva o zamezení dvojího zdanění - Omezení - Neexistence“)

(2009/C 44/19)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour d'appel de Liège

Účastníci původního řízení

Žalobce: Belgický stát – SPF Finances

Žalovaný: Truck Center SA

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Cour d'appel de Liège (Belgie) – Výklad článků 56 ES a 58 ES – Volný pohyb kapitálu – Zdanění právnických osob – Srážková daň vybíraná daňovými orgány členského státu z kapitálových příjmů půjčených společností usazenou v daném státě společnosti usazené v jiném členském státě – Neexistence srážkové daně, pokud jsou uvedené příjmy půjčeny společnosti usazené v tomtéž členském státě – Neodůvodněné rozdílné zacházení nebo rozdílné situace odůvodňující rozdílné zacházení? – Důsledky dvoustranné úmluvy o zamezení dvojímu zdanění

Výrok

Články 52 Smlouvy o ES (nyní po změně článek 43 ES), 58 Smlouvy o ES (nyní článek 48 ES), 73b Smlouvy o ES a 73d Smlouvy o ES (nyní články 56 ES a 58 ES) musejí být vykládány v tom smyslu, že nebrání takové daňové právní úpravě členského státu, jako je úprava dotčená ve sporu v původním řízení, která stanoví vybírání srážkové daně z úroků vyplácených společností-rezidentem tohoto státu společnosti-rezidentovi jiného členského státu a zároveň od ní zcela osvobozuje úroky vyplácené společnosti-rezidentovi prvního členského státu, jejíž příjmy jsou v posledně uvedeném členském státě zdaňovány korporační daní.

(1) Úř. věst. C 199, 25.8.2007.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/12

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 22. prosince 2008 – Komise Evropských společenství v. Italská republika

(Věc C-283/07) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 75/442/EHS - Článek 1 - Pojem ‚odpad‘ - Šrot určený k použití v oblasti metalurgie - Paliva z odpadů vyšší kvality - Nesprávné provedení“)

(2009/C 44/20)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: C. Zadra a J.-B. Laignelot, zmocněnci)

Žalovaná: Italská republika (zástupci: I. Braguglia, zmocněnec, a G. Fiengo, avvocato dello Stato)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Porušení čl. 1 písm. a) směrnice Rady 75/442/EHS ze dne 15. července 1975 o odpadech (Úř. věst. L 194, s. 47; Zvl. vyd. 15/01, s. 23), ve znění směrnice Rady 91/156/EHS ze dne 18. března 1991 (Úř. věst. L 78, s. 32; Zvl. vyd. 15/02, s. 3) – Paliva z odpadů (RDF) a kovový šrot určený k použití v oblasti metalurgie a hutnictví – Vyloučení z působnosti prováděcího vnitrostátního zákona

Výrok

I talská republika tím, že přijala a ponechala v platnosti taková ustanovení, jako:

—	čl. 1 odst. 25 až 27 a 29 písm. a) zákona č. 308 ze dne 15. prosince 2004, o zmocnění vlády reformovat, koordinovat a doplnit právní předpisy v oblasti životního prostředí a přímá prováděcí opatření a

—	čl. 1 odst. 29 písm. b) zákona č. 308 ze dne 15. prosince 2004, jakož i články 183 odst. 1 písm. s) a 229 odst. 2 legislativního nařízení č. 152 ze dne 3. dubna 2006, kterým se zavádí pravidla v oblasti životního prostředí,

kterými se určitý šrot určený k použití v oblasti metalurgie a hutnictví a paliva z odpadů vyšší kvality (RDF-Q) vyňala z působnosti italských právních předpisů provádějících směrnici Rady 75/442/EHS ze dne 15. července 1975 o odpadech, ve znění směrnice Rady 91/156/EHS ze dne 18. března 1991, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 1 písm. a) této směrnice.

2)	Italské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 199, 25.8.2007.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/13

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 18. prosince 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Højesteret – Dánsko) – Ruben Andersen v. Kommunernes landsforening som mandatar for Slagelse Kommune (tidl. Skælskør Kommune)

(Věc C-306/07) (1)

(„Informování zaměstnanců - Směrnice 91/533/EHS - Článek 8 odst. 1 a 2 - Působnost - Zaměstnanci, na něž ‚se vztahuje‘ kolektivní smlouva - Pojem ‚dočasná‘ pracovní smlouva nebo ‚dočasný‘ pracovní poměr“)

(2009/C 44/21)

Jednací jazyk: dánština

Předkládající soud

Højesteret

Účastníci původního řízení

Žalobce: Ruben Andersen

Žalovaná: Kommunernes landsforening som mandatar for Slagelse Kommune (tidl. Skælskør Kommune)

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Højesteret – Výklad čl. 8 odst. 1 a 2 směrnice Rady 91/533/EHS ze dne 14. října 1991 o povinnosti zaměstnavatele informovat zaměstnance o podmínkách pracovní smlouvy nebo pracovního poměru (Úř. věst. L 288, s. 32) – Použitelnost kolektivní smlouvy provádějící do vnitrostátního práva směrnici na zaměstnance, který není členem některé z organizací, která je stranou uvedené smlouvy – Nárok zaměstnanců, kteří se považují za poškozené nedodržením povinností vyplývajících ze směrnice

Výrok

Článek 8 odst. 1 směrnice Rady 91/533/EHS ze dne 14. října 1991 o povinnosti zaměstnavatele informovat zaměstnance o podmínkách pracovní smlouvy nebo pracovního poměru musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby vnitrostátní právní úprava stanovila, že kolektivní smlouva zajišťující provedení ustanovení uvedené směrnice do vnitrostátního práva se na zaměstnance vztahuje, přestože tento není členem žádné odborové organizace, která je stranou takové kolektivní smlouvy.

Článek 8 odst. 2 druhý pododstavec směrnice 91/533 musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby zaměstnanec, který není členem odborové organizace, která je stranou kolektivní smlouvy, jíž se řídí jeho pracovní poměr, mohl být považován za zaměstnance, „na nějž se vztahuje“ tato smlouva ve smyslu uvedeného ustanovení.

Pojem „dočasná pracovní smlouva nebo dočasný pracovní poměr“ uvedený v čl. 8 odst. 2 druhém pododstavci směrnice 91/533 musí být vykládán v tom smyslu, že se týká krátkodobých pracovních smluv a pracovních poměrů. Jestliže právní úprava členského státu v tomto ohledu nepřijala žádné pravidlo, přísluší vnitrostátním soudům, aby tuto dobu určily případ od případu a v závislosti na zvláštnostech jednotlivých odvětví či zaměstnání a činností. Uvedená doba trvání však musí být stanovena tak, aby byla zajištěna účinná ochrana práv, kterých zaměstnanci požívají na základě uvedené směrnice.

(1) Úř. věst. C 211, 8.9.2007.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/14

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 22. prosince 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Cour administrative d'appel de Lyon – Francie) – Regie Networks v. Direction de contrôle fiscal Rhône-Alpes Bourgogne

(Věc C-333/07) (1)

(„Státní podpory - Režim podpor ve prospěch místních rozhlasových stanic - Financování prostřednictvím parafiskálního poplatku z reklamní činnosti - Příznivé rozhodnutí Komise po ukončení fáze předběžného přezkoumání stanovené v čl. 93 odst. 3 Smlouvy o ES (nyní čl. 88 odst. 3 ES) - Podpory, které mohou být slučitelné se společným trhem - Článek 92 odst. 3 Smlouvy o ES (nyní po změně čl. 87 odst. 3 ES) - Zpochybnění legality rozhodnutí - Povinnost odůvodnění - Posouzení skutkového stavu - Slučitelnost parafiskálního poplatku se Smlouvou o ES“)

(2009/C 44/22)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour administrative d'appel de Lyon

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Regie Networks

Žalovaný: Direction de contrôle fiscal Rhône-Alpes Bourgogne

Předmět

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Cour administrative d'appel de Lyon (správní odvolací soud v Lyonu) – Platnost rozhodnutí Komise č. N 679/97 ze dne 10. listopadu 1997, kterým Komise rozhodla o tom, že nevznese námitky k úpravám režimu podpory rozhlasového vysílání zavedeného nařízením 92-1053 ze dne 30. září 1992 (JORF č. 228 ze dne 1. října 1992) (SG(97) D/9265) – Parafiskální poplatek z reklamy šířené v rámci rozhlasového a televizního vysílání určeného na francouzské území, jehož výnos plyne do fondu na podporu rozhlasového vysílání – Režim podpory, z něhož mají prospěch pouze domácí podniky – Použitelnost výjimky stanovené v čl. 87 odst. 3 písm. c) ES na tento režim a na poplatek, který jej financuje

Výrok

Rozhodnutí Komise Evropských společenství ze dne 10. listopadu 1997 nevznášet námitky proti změně režimu podpor ve prospěch místních rozhlasových stanic (státní podpora č. N 679/97 – Francie) je neplatné.

Je třeba pozastavit účinky určení neplatnosti uvedeného rozhodnutí Komise Evropských společenství ze dne 10. listopadu 1997 až do doby, než bude Komisí přijato nové rozhodnutí podle článku 88 ES. Uvedené účinky jsou pozastaveny po dobu nejvýše dvou měsíců ode dne vyhlášení tohoto rozsudku v případě, že by se Komise rozhodla přijmout toto nové rozhodnutí v rámci čl. 88 odst. 3 ES, a po dodatečnou přiměřenou dobu v případě, že se Komise rozhodne zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 ES. Z uvedeného časového omezení účinků tohoto rozsudku jsou vyňaty pouze ty podniky, které přede dnem vyhlášení tohoto rozsudku podaly žalobu k soudu nebo odpovídající stížnost ve věci vybírání parafiskálního poplatku z reklamy šířené v rámci rozhlasového a televizního vysílání zavedeného článkem 1 nařízení č. 97-1263 ze dne 29. prosince 1997 o zavedení parafiskálního poplatku ve prospěch Fondu na podporu rozhlasového vysílání.

(1) Úř. věst. C 211, 8.9.2007.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/14

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 22. prosince 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Verwaltungsgericht Hannover – Německo) – Kabel Deutschalnd Vertrieb und Service GmbH & Co. KG v. Niedersächsische Landesmedienanstalt für privaten Rundfunk

(Věc C-336/07) (1)

(„Směrnice 2002/22/ES - Článek 31 odst. 1 - Přijatelné povinnosti ve veřejném zájmu - Vnitrostátní právní úprava ukládající provozovatelům analogových kabelových sítí zařadit do svých kabelových sítí všechny televizní programy vysílané terestricky - Zásada proporcionality“)

(2009/C 44/23)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgericht Hannover

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Kabel Deutschalnd Vertrieb und Service GmbH & Co. KG

Žalovaný: Niedersächsische Landesmedienanstalt für privaten Rundfunk

Za přítomnosti: Norddeutscher Rundfunk, Zweites Deutsches Fernsehen, ARTE GEIE, Bloomberg LP, Mitteldeutscher Rundfunk, MTV Networks Germany GmbH, venant aux droits de VIVA Plus Fernsehen GmbH, VIVA Music Fernsehen GmbH & Co. KG, MTV Networks Germany GmbH, venant aux droits de MTV Networks GmbH & Co. oHG, Westdeutscher Rundfunk, RTL Television GmbH, RTL II Fernsehen GmbH & Co. KG, VOX Film und Fernseh-GmbH & Co. KG, RTL Disney Fernsehen GmbH & Co. KG, SAT. 1 Satelliten-Fernsehen GmbH a další, Regio.TV GmbH, Eurosport SA, TM-TV GmbH & Co. KG, ONYX Television GmbH, Radio Bremen, Hessischer Rundfunk, Nederland 2, Hamburg 1 Fernsehen Beteiligungs GmbH & Co. KG, Turner Broadcasting System Deutschland GmbH, n-tv Nachrichtenfernsehen GmbH & Co. KG, Bayerischer Rundfunk, Deutsches Sportfernsehen GmbH, NBC Europe GmbH, BBC World, Mediendienst Borkum – Kurverwaltung NSHB Borkum GmbH, Friesischer Rundfunk GmbH, Home Shopping Europe GmbH & Co. KG, Euro News SA, Reise-TV GmbH & Co. KG, SKF Spielekanal Fernsehen GmbH, TV 5 Europe, DMAX TV GmbH & Co. KG, anciennement XXP TV – Das Metropolenprogramm GmbH & Co. KG, RTL Shop GmbH,

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Verwaltungsgericht Hannover – Výklad čl. 31 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě) (Úř. věst. L 108, s. 51; Zvl. vyd. 13/29, s. 367) – Vnitrostátní právní předpisy, jež ukládají operátorům analogových kabelových sítí zařadit do svých kabelových sítí televizní programy vysílané terestricky a které stanoví, že v případě nedostatku kanálů musí příslušný vnitrostátní orgán stanovit pořadí žadatelů, které vede k plnému obsazení kanálů, jež má dotčený provozovatel kabelové sítě k dispozici.

Výrok

Článek 31 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě) musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání takové vnitrostátní právní úpravě, jaká je dotčena ve věci v původním řízení, která ukládá provozovateli zařadit do své analogové kabelové sítě kanály a služby televizního vysílání, které jsou již šířeny terestricky, což vede k obsazení více než poloviny volné kapacity této sítě, a která ukládá, v případě nedostatku volných kanálů, stanovit pořadí žadatelů, které vede k plnému využití kanálů, jež jsou v uvedené síti k dispozici, pokud tyto povinnosti nevyvolávají nepřiměřené hospodářské důsledky, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.

2)	Pojem „služby televizního vysílání“ ve smyslu čl. 31 odst. 1 směrnice 2002/22 zahrnuje takové služby subjektů televizního vysílání nebo poskytovatelů mediálních služeb, jako je teleshopping, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto ustanovení, což přísluší posoudit předkládajícímu soudu.

(1) Úř. věst. C 247, 20.10.2007.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/15

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 18. prosince 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Verwaltungsgericht Stuttgart – Německo) – Ibrahim Altun v. Stadt Böblingen

(Věc C-337/07) (1)

(„Dohoda o přidružení EHS-Turecko - Článek 7 první pododstavec rozhodnutí Rady přidružení č. 1/80 - Právo pobytu dítěte tureckého pracovníka - Působení pracovníka na řádném trhu práce - Nedobrovolná nezaměstnanost - Použitelnost zmíněné dohody na turecké uprchlíky - Podmínky ztráty nabytých práv“)

(2009/C 44/24)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgericht Stuttgart

Účastníci původního řízení

Žalobce: Ibrahim Altun

Žalovaný: Stadt Böblingen

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Verwaltungsgericht Stuttgart – Výklad čl. 7 prvního pododstavce rozhodnutí Rady přidružení EHS/Turecko č. 1/80 – Právo pobytu tureckého státního příslušníka, který vstoupil na státní území jakožto nezletilec v rámci sloučení rodiny – Odsouzení pro trestný čin – Dopad na právo pobytu – Použitelnost na turecké uprchlíky – Právo na azyl přiznané otci na základě nepravdivých údajů – Odnětí práva na azyl jakožto podmínka pro odmítnutí odvozeného práva pobytu – Odvozené právo podmíněné účastí na řádném trhu práce členského státu po dobu tří let během období, v němž nezletilec bydlel společně se svými rodiči

Výrok

Článek 7 první pododstavec první odrážka rozhodnutí č. 1/80 ze dne 19. září 1980 o vývoji přidružení, které bylo přijato Radou přidružení, jež byla zřízena Dohodou zakládající přidružení mezi Evropským hospodářským společenstvím a Tureckem, musí být vykládán v tom smyslu, že dítě tureckého pracovníka může mít práva vyplývající z tohoto ustanovení, pokud během období tří let soužití tohoto dítěte s tímto pracovníkem posledně uvedený vykonával výdělečnou činnost po dobu dva a půl roku a poté byl šest následujících měsíců nezaměstnaný.

2)	Skutečnost, že turecký pracovník získal právo pobytu v členském státě, a tím i právo na přístup na řádný trh práce v tomto státě jakožto politický uprchlík, nebrání tomu, aby jeho rodinný příslušník mohl mít práva vyplývající z čl. 7 prvního pododstavce rozhodnutí č. 1/80.

Článek 7 první pododstavec rozhodnutí č. 1/80 musí být vykládán v tom smyslu, že pokud turecký pracovník získal postavení politického uprchlíka na základě nepravdivých prohlášení, nemohou být práva jeho rodinného příslušníka vyplývající z tohoto ustanovení zpochybněna, splňoval-li tento rodinný příslušník v den odnětí povolení k pobytu vydaného tomuto pracovníkovi podmínky stanovené v uvedeném ustanovení.

(1) Úř. věst. C 269, 10.11.2007.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/16

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 18. prosince 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Supremo Tribunal Administrativo – Portugalsko) – Sopropé – Organizações de Calçado, Lda v. Fazenda Pública

(Věc C-349/07) (1)

(„Celní kodex Společenství - Zásada dodržování práva na obhajobu - Vybrání dovozního cla po propuštění zboží“)

(2009/C 44/25)

Jednací jazyk: portugalština

Předkládající soud

Supremo Tribunal Administrativo

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Sopropé- Organizações de Calçado, Lda

Žalovaná : Fazenda Pública

Za přítomnosti: Ministério Público

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Supremo Tribunal Administrativo -Slučitelnost s právem Společenství a se zásadou práva na obhajobu vnitrostátních ustanovení týkajících se správního daňového řízení v otázce lhůt pro uplatnění práva být předem vyslechnut ze strany daňového poplatníka – Správní řízení směřující k zaplacení a posteriori dovozního cla za zboží pocházející z Dálného východu

Výrok

1)	Pokud jde o vybrání celního dluhu za účelem vybrání dovozního cla po propuštění zboží, lhůta osmi až patnácti dnů ponechávaná dovozci, který je podezřelý z toho, že se dopustil porušení celních předpisů, pro předložení jeho vyjádření je v zásadě v souladu s požadavky práva Společenství.

2)	Vnitrostátnímu soudu, kterému byl spor předložen, přísluší, aby s přihlédnutím k zvláštním okolnostem věci určil, zda lhůta skutečně ponechaná tomuto dovozci mu umožnila být účinně vyslechnut celní správou.

3)	Vnitrostátní soud musí krom toho ověřit, zda je možné – s přihlédnutím ke lhůtě, která uplynula mezi okamžikem, kdy dotyčný správní orgán obdržel vyjádření dovozce, a datem, kdy vydal své rozhodnutí – se domnívat, že řádně zohlednil vyjádření, která mu byla předložena.

(1) Úř. věst. C 235, 6.10.2007.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/16

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 18. prosince 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Verwaltungsgerichtshof – Rakousko) – Wienstrom GmbH v. Bundesminister für Wirtschaft und Arbeit

(Věc C-384/07) (1)

(„Státní podpory - Článek 88 odst. 3 ES - Podpory prohlášené za slučitelné se společným trhem - Spor mezi příjemcem a vnitrostátními orgány o výši protiprávně provedených podpor - Úloha vnitrostátního soudu“)

(2009/C 44/26)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgerichtshof

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Wienstrom GmbH

Žalovaný: Bundesminister für Wirtschaft und Arbeit

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Verwaltungsgerichtshof – Výklad čl. 88 odst. 3 ES – Režim státní podpory provedený bez předchozího oznámení Komisi, jehož současná upravená podoba však byla po jeho oznámení prohlášena za slučitelnou se společným trhem bez výslovného negativního rozhodnutí týkajícího se původní neoznámené podoby – Povinnosti vnitrostátních soudů vyplývající z tohoto rozhodnutí Komise

Výrok

Zákaz provedení státních podpor stanovený v čl. 88 odst. 3 poslední větě ES neukládá vnitrostátnímu soudu za okolností, jako jsou okolnosti sporu v původním řízení, zamítnout návrh příjemce státních podpor týkající se výše těchto podpor, která byla dlužná za období předcházející rozhodnutí Komise Evropských společenství, kterým byla uznána slučitelnost uvedených podpor se společným trhem.

(1) Úř. věst. C 283, 24.11.2007.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/17

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 22. prosince 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Wojewódzki Sąd Administracyjny w Krakowie – Polská republika) – Magoora sp. zoo v. Dyrektor Izby Skarbowej w Krakowie

(Věc C-414/07) (1)

(„Šestá směrnice o DPH - Článek 17 odst. 2 a 6 - Vnitrostátní právní úprava - Odpočet DPH odvedené při koupi pohonné hmoty pro určitá vozidla nezávisle na účelu, k němuž se používají - Skutečné omezení nároku na odpočet - Vynětí obsažená ve vnitrostátních právních předpisech v době vstupu směrnice v platnost“)

(2009/C 44/27)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Wojewódzki Sąd Administracyjny w Krakowie

Účastníci původního řízení

Žalobce: Magoora sp. zoo

Žalovaný: Dyrektor Izby Skarbowej w Krakowie

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Wojewódzki Sąd Administracyjny w Krakowie – Výklad čl. 17 odst. 2 a 6 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. L 145, s. 1) – Vnitrostátní právní úprava, která vylučuje právo na odpočet daně odvedené při koupi pohonné hmoty pro některá vozidla bez ohledu na účel užívání (provozní nebo soukromý) dotčeného vozidla – Změna kritérií týkajících se vozidel, na něž se vztahuje vyloučení, mající za následek faktické omezení rozsahu použití práva na odpočet v porovnání s obdobím před vstupem směrnice v platnost v dotčeném členském státě

Výrok

Článek 17 odst. 6 druhý pododstavec šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně, brání tomu, aby členský stát v plném rozsahu zrušil při provedení této směrnice do vnitrostátního práva, vnitrostátní ustanovení o omezení nároku na odpočet daně z přidané hodnoty odvedené na vstupu při koupi pohonné hmoty určené pro vozidla používaná k činnosti podléhající dani a ke dni vstupu uvedené směrnice v platnost na jeho území nahradil tato ustanovení ustanoveními, která stanovují nová kritéria v dané oblasti, pokud mají tato ustanovení za následek rozšíření rozsahu působnosti zmíněných omezení, což přísluší posoudit předkládajícímu soudu. V každém případě brání tomu, aby členský stát později změnil své právní předpisy, které nabyly účinnost v uvedený den, ve smyslu, který rozšíří rozsah působnosti těchto omezení ve vztahu k situaci před tímto datem.

(1) Úř. věst. C 269, 10.11.2007.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/17

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 9. prosince 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberster Patent- und Markensenat – Rakousko) – Verein Radetzky – Orden v. Bundesvereinigung Kameradschaft „Feldmarschall Radetzky“

(Věc C-442/07) (1)

(„Ochranné známky - Směrnice 89/104/EHS - Článek 12 - Zbavení práv - Označení zapsaná neziskovým sdružením - Pojem ‚skutečné užívání‘ ochranné známky - Charitativní činnosti“)

(2009/C 44/28)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberster Patent – und Markensenat

Účastníci původního řízení

Žalobce: Verein Radetzky – Orden

Žalované: Bundesvereinigung Kameradschaft „Feldmarschall Radetzky“

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Oberster Patent- und Markensenat – Výklad čl. 12. odst. 1 první směrnice Rady 89/104/EHS ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (Úř. věst. L 40, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 92) – Ochranné známky užívané na obchodních listinách, na dopisním papíře, na reklamním materiálu a ve formě odznaků neziskovým sdružením v rámci jeho činnosti, která spočívá v udržování vojenských tradic, jakož i ve výběru peněžních a věcných darů – Kvalifikace tohoto užívání jako „skutečné užívání“, které je způsobilé zachovat práva, která jsou spojena s ochrannou známkou.

Výrok

Článek 12 odst. 1 první směrnice Rady 89/104/EHS ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách, musí být vykládán tak, že ochranná známka je skutečně užívána, pokud ji neziskové sdružení používá ve vztahu k veřejnosti na svých oznámeních o pořádání akcí, obchodních listinách a reklamních materiálech a jestliže je používána jeho členy při vybírání a rozdělování darů tím způsobem, že tito členové nosí odznaky s vyobrazením této ochranné známky.

(1) Úř. věst. C 283, 24.11.2007.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/18

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 22. prosince 2008 – Isabel Clara Centeno Mediavilla, Delphine Fumey, Eva Gerhards, Iona M. S. Hamilton, Raymond Hill, Jean Huby, Patrick Klein, Domenico Lombardi, Thomas Millar, Miltiadis Moraitis, Ansa Norman Palmer, Nicola Robinson, François-Xavier Rouxel, Marta Silva Mendes, Peter van den Hul, Fritz Von Nordheim Nielsen, Michaël Zouridakis v. Komise Evropských společenství, Rada Evropské unie

(Věc C-443/07 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Služební řád úředníků - Námitka protiprávnosti čl. 12 odst. 3 přílohy XIII týkající se zařazení úředníků přijatých po 1. květnu 2004 do platových tříd - Projednání s Výborem pro služební řád - Neporušení nabytých práv a zásady rovného zacházení“)

(2009/C 44/29)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastníci řízení podávající kasační opravný prostředek: Isabel Clara Centeno Mediavilla, Delphine Fumey, Eva Gerhards, Iona M. S. Hamilton, Raymond Hill, Jean Huby, Patrick Klein, Domenico Lombardi, Thomas Millar, Miltiadis Moraitis, Ansa Norman Palmer, Nicola Robinson, François-Xavier Rouxel, Marta Silva Mendes, Peter van den Hul, Fritz Von Nordheim Nielsen, Michaël Zouridakis (zástupci: G. Vandersanden a L. Levi, advokáti)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství (zástupci: J. Currall a H. Krämer, zmocněnci), Rada Evropské unie (zástupci: M. Arpio Santacruz a M. Bauer, zmocněnci)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu prvního stupně (čtvrtého rozšířeného senátu) ze dne 11. července 2007, Centeno Mediavilla a další v. Komise (T-58/05), kterým Soud zamítl žalobu účastníků řízení podávajících kasační opravný prostředek směřující ke zrušení rozhodnutí, kterými byli jmenováni úředníky ve zkušební době v rozsahu, v němž stanovují jejich zařazení do platových tříd podle přechodných ustanovení čl. 12 odst. 3 přílohy XIII služebního řádu úředníků Evropských společenství, ve znění nařízení (ES, Euratom) č. 723/2004 ze dne 22. března 2004 (Úř. věst. L 124, s. 1; Zvl. vyd. 01/02, s. 130) – Důsledky vstupu nového služebního řádu úředníků v platnost na situaci osob zapsaných na seznam kandidátů vhodných na přijetí přede dnem tohoto vstupu v platnost, dne 1. května 2004, ale přijatých po tomto dni – Zásady právní jistoty, legitimního očekávání a rovného zacházení – Rozsah povinnosti uvést odůvodnění

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

I. C. Centeno Mediavilla, D. Fumey, E. Gerhards, I. M. S. Hamilton, R. Hillovi, J. Hubymu, P. Kleinovi, D. Lombardimu, T. Millerovi, M. Moraitisovi, A. N. Palmer, N. Robinson, F.-X. Rouxelovi, M. Silva Mendes, P. van den Hulovi, F. Von Nordheim Nielsenovi a M. Zouridakisovi se ukládá náhrada nákladů řízení o kasačním opravném prostředku.

3)	Rada Evropské unie ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 22, 26.1.2008.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/18

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 11. prosince 2008 – Komise Evropských společenství v. Španělské království

(Věc C-480/07) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2000/59/ES - Přístavní zařízení pro příjem lodního odpadu a zbytků lodního nákladu - Nevypracování a neprovedení plánů příjmu a zpracování odpadu pro všechny přístavy“)

(2009/C 44/30)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: K. Simonsson a R. Vidal Puig, zmocněnci)

Žalované: Španělské království (zástupce: B. Plaza Cruz, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Porušení čl. 5 odst. 1 a čl. 16 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/59/ES ze dne 27. listopadu 2000 o přístavních zařízeních pro příjem lodního odpadu a zbytků lodního nákladu (Úř. věst. L 332, s. 81; Zvl. vyd. 07/05, s. 358) – Nevypracování anebo neprovedení plánů pro příjem a zpracování odpadu pro všechny přístavy v jurisdikcích „Comunidades autónomas“

Výrok

Španělské království tím, že nevypracovalo, nezavedlo a neschválilo pro každý španělský přístav plány příjmu a zpracování odpadu, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z čl. 5 odst. 1 a čl. 16 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/59/ES ze dne 27. listopadu 2000 o přístavních zařízeních pro příjem lodního odpadu a zbytků lodního nákladu.

2)	Španělskému království se ukládá náhrada nákladů.

(1) Úř. věst. C 315, 22.12.2007.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/19

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 18. prosince 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Court of Session (Skotsko), Edinburgh – Spojené království) – Royal Bank of Scotland plc v. The Commissioners of Her Majesty's Revenue & Customs

(Věc C-488/07) (1)

(„Šestá směrnice o DPH - Odpočet daně odvedené na vstupu - Zboží a služby použité jak pro zdanitelná, tak i pro plnění osvobozená od daně - Odpočet podílu daně - Výpočet - Metody stanovené v čl. 17 odst. 5 třetím pododstavci - Povinnost uplatnit pravidlo o zaokrouhlování podle čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce“)

(2009/C 44/31)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Court of Session (Skotsko), Edinburgh

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Royal Bank of Scotland plc

Žalovaný: The Commissioners of Her Majesty's Revenue & Customs

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Court of Session (Skotsko), Edinburgh – Výklad čl. 17 odst. 5 a čl. 19 odst. 1 směrnice 77/388/EHS: Šestá směrnice Rady ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. L 145, s. 1; Zvl. vyd. 09/01, s. 23) – Zboží a služby použité jak pro zdanitelná plnění, tak i pro plnění osvobozená od daně – Výpočet poměrného odpočtu – Pravidla týkající se zaokrouhlování

Výrok

Členské státy nemají povinnost uplatnit pravidlo o zaokrouhlování stanovené v čl. 19 odst. 1 druhém pododstavci šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně, pokud se podíl nároku na odpočet daně na vstupu stanoví podle jedné ze zvláštních metod čl. 17 odst. 5 třetího pododstavce písm. a), b), c) nebo d) této směrnice.

(1) Úř. věst. C 8, 12.1.2008.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/19

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 22. prosince 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Landesgericht für Strafsachen Wien – Rakousko) – Trestní řízení proti Vladimiru Turanskému

(Věc C-491/07) (1)

(„Úmluva k provedení Schengenské dohody - Článek 54 - Zásada zákazu dvojího trestu - Rozsah působnosti - Pojem ‚pravomocné odsouzení‘ - Rozhodnutí, kterým policejní orgán zastavil trestní stíhání - Rozhodnutí, kterým není ukončeno trestní řízení a které nemá účinek zákazu dvojího trestu podle vnitrostátního práva“)

(2009/C 44/32)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landesgericht für Strafsachen Wien

Účastník původního trestního řízení

Vladimir Turansky

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Landesgericht für Strafsachen Wien – Výklad článku 54 Úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (Úř. věst. 2000 L 239, s. 19) – Výklad zásady „ne bis in idem“ – Oblast působnosti – Rozhodnutí, kterým policejní orgán s konečnou platností ukončí trestní stíhání

Výrok

Zásada zákazu dvojího trestu zakotvená v článku 54 Úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích, podepsané dne 19. června 1990 v Schengenu (Lucembursko), se nepoužije na rozhodnutí, kterým orgán smluvního státu v rámci meritorního posouzení věci, která mu byla předložena, zastavil ve fázi předcházející obvinění osoby podezřelé ze spáchání trestného činu trestní stíhání, pokud tímto rozhodnutím o zastavení trestního stíhání nebylo podle vnitrostátního práva tohoto státu pravomocně ukončeno trestní řízení, a rozhodnutí tak nebrání dalšímu trestnímu stíhání pro tentýž čin v tomto státě.

(1) Úř. věst. C 22, 26.1.2008.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/20

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 18. prosince 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce High Court of Justice (Chancery Division) – Spojené království) – Afton Chemical Limited v. The Commissioners of Her Majesty's Revenue & Customs

(Věc C-517/07) (1)

(„Směrnice 92/81/EHS - Spotřební daně z minerálních olejů - Článek 2 odst. 2 a 3, jakož i čl. 8 odst. 1 písm. a) - Směrnice 2003/96/ES - Zdanění energetických produktů a elektřiny - Článek 2 odst. 2 až 4 písm. b) - Oblast působnosti - Přísady do pohonných hmot, které mají vlastnosti minerálních olejů nebo energetických produktů, ale které nejsou používány jako pohonné hmoty - Vnitrostátní režim zdanění“)

(2009/C 44/33)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

High Court of Justice (Chancery Division)

Účastníci původního řízení

Žalobkyně : Afton Chemical Limited

Žalovaná : The Commissioners of Her Majesty's Revenue & Customs

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – High Court of Justice (Chancery Division) – Výklad čl. 2 odst. 3 a čl. 8 odst. 1 směrnice Rady 92/81/EHS ze dne 19. října 1992 o harmonizaci struktury spotřebních daní z minerálních olejů (Úř. věst. L 316, s. 12), čl. 2 odst. 3 a odst. 4 písm. b) směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (Úř. věst. L 283, s. 51) a článku 3 směrnice Rady 92/12/EHS ze dne 25. února 1992 o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani (Úř. věst. L 76, s. 1) – Minerální oleje přidávané do pohonných hmot pro jiné účely, než je pohon vozidla, které však nejsou nabízeny k prodeji nebo používány jako pohonná hmota – Zdanění jako pohonná hmota?

Výrok

Článek 2 odst. 3 a čl. 8 odst. 1 směrnice Rady 92/81/EHS ze dne 19. října 1992 o harmonizaci struktury spotřebních daní z minerálních olejů, ve znění směrnice Rady 94/74/ES ze dne 22. prosince 1994, pokud jde o období do 31. prosince 2003, a čl. 2 odst. 3 a 4 směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny, pokud jde o období od 1. ledna do 31. října 2004, musejí být vykládány v tom smyslu, že takové přísady do pohonných hmot, jaké jsou dotčeny ve věci v původním řízení, které mají vlastnosti „minerálních olejů“ ve smyslu čl. 2 odst. 1 první z těchto směrnic nebo „energetických produktů“ ve smyslu čl. 2 odst. 1 druhé z těchto směrnic, ale které nejsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány jako pohonná hmota, musejí podléhat režimu zdanění upravenému uvedenými směrnicemi.

(1) Úř. věst. C 22, 26.1.2008.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/20

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 22. prosince 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Handelsgericht Wien – Rakousko) – Friederike Wallentin-Hermann v. Alitalia – Linee Aeree Italiane SpA

(Věc C-549/07) (1)

(„Letecká doprava - Nařízení (ES) č. 261/2004 - Článek 5 - Náhrada škody a pomoc cestujícím v případě zrušení letu - Osvobození od povinnosti náhrady škody - Zrušení letu z důvodu mimořádných okolností, kterým by nebylo možné zabránit, i kdyby byla přijata všechna přiměřená opatření“)

(2009/C 44/34)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Handelsgericht Wien

Účastníci původního řízení

Žalobce : Friederike Wallentin-Hermann

Žalovaná: Alitalia – Linee Aeree Italiane SpA

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Handelsgericht Wien – Výklad čl. 5 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (Úř.věst. L 46, s. 1) – Pojmy „mimořádné okolnosti“ a „přiměřená opatření“ – Zrušení letu z důvodu závady na motoru – Výrazně vyšší počet zrušených letů z technických důvodů než u jiných leteckých společností

Výrok

Článek 5 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91, musí být vykládán v tom smyslu, že technická závada na letadle, která má za následek zrušení letu, nespadá pod pojem „mimořádné okolnosti“ ve smyslu uvedeného ustanovení, s výjimkou situace, kdy je daná závada způsobena událostmi, které svou povahou či původem nejsou vlastní běžnému výkonu činnosti dotčeného leteckého dopravce a vymykají se jeho účinné kontrole. Úmluva o sjednocení některých pravidel pro mezinárodní leteckou dopravu uzavřená v Montrealu dne 28. května 1999 není určující pro výklad exkulpačních důvodů uvedených v čl. 5 odst. 3 nařízení č. 261/2004.

2)	Vyšší četnost technických závad u leteckého dopravce není sama o sobě skutečností takové povahy, aby umožnila konstatovat, že nastaly nebo nenastaly „mimořádné okolnosti“ ve smyslu čl. 5 odst. 3 nařízení č. 261/2004.

Skutečnost, že letecký dopravce dodržel minimální pravidla údržby letadla, sama o sobě nepostačuje k prokázání, že daný dopravce přijal „všechna přiměřená opatření“ ve smyslu čl. 5 odst. 3 nařízení č. 261/2004, a tudíž k tomu, aby byl uvedený dopravce osvobozen od povinnosti náhrady škody stanovené v čl. 5 odst. 1 písm. c) a čl. 7 odst. 1 uvedeného nařízení.

(1) Úř. věst. C 64, 8.3.2008.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/21

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 22. prosince 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesgerichtshof – Německo) – Řízení zahájené Erichem Stammem a Anneliese Hauser

(Věc C-13/08) (1)

(Dohoda mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob - Rovné zacházení - Příhraniční osoby vykonávající samostatnou výdělečnou činnost - Pachtovní smlouva - Zemědělská struktura)

(2009/C 44/35)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesgerichtshof

Účastníci původního řízení

Erich Stamm, Anneliese Hauser

Za přítomnosti: Regierungspräsidium Freiburg

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Bundesgerichtshof – Výklad čl. 12 odst. 1, čl. 13 odst. 1 a čl. 15 odst. 1 přílohy I Dohody mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně jedné a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob, podepsané v Lucemburku dne 21. června 1999 (Úř. věst. 2002, L 114, s. 6) – Použitelnost zásady rovného zacházení na příhraniční osoby vykonávající samostatnou výdělečnou činnost – Zemědělec švýcarské státní příslušnosti s místem podnikání ve Švýcarsku, který uzavřel pachtovní smlouvu týkající se zemědělského podniku nacházejícího se v Německu

Výrok

Podle čl. 15 odst. 1 přílohy I Dohody mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob, podepsané v Lucemburku dne 21. června 1999, musí smluvní strana „příhraničním osobám vykonávajícím samostatnou výdělečnou činnost“, ve smyslu článku 13 této přílohy, z druhé smluvní strany, pokud jde o přístup k nezávislé činnosti a jejímu výkonu v hostitelském státě, poskytovat zacházení, které není méně příznivé než zacházení, které tento hostitelský stát poskytuje vlastním státním příslušníkům.

(1) Úř. věst. C 92, 12.4.2008.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/22

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 18. prosince 2008 – Komise Evropských společenství v. Lucemburské velkovévodství

(Věc C-273/08) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2001/81/ES - Látky znečisťující ovzduší - Národní emisní stropy - Neoznámení programů pro snižování emisí, národních emisních inventur a prognóz pro rok 2010“)

(2009/C 44/36)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupce: G. Rozet a A. Alcover San Pedro, zmocněnci)

Žalovaný: Lucemburské velkovévodství (zástupce: C. Schiltz, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Nevypracování a neoznámení dokumentů předepsaných články 6, 7 a 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/81/ES ze dne 23. října 2001 o národních emisních stropech pro některé látky znečisťující ovzduší (Úř. věst. L 309, s. 22; Zvl. vyd. 15/06, s. 320) ve stanovených lhůtách

Výrok

Lucemburské velkovévodství tím, že neoznámilo Komisi Evropských společenství ve stanovené lhůtě programy, inventury a prognózy pro rok 2010 týkající se postupného snižování emisí oxidu siřičitého (SO2), oxidů dusíku (NOx), těkavých organických sloučenin (VOC) a amoniaku (NH3), nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/81/ES ze dne 23. října 2001 o národních emisních stropech pro některé látky znečisťující ovzduší.

2)	Lucemburskému velkovévodství se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 209, 15.8.2008.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/22

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 22. prosince 2008 – Komise Evropských společenství v. Finská republika

(Věc C-328/08) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2004/35/ES - Odpovědnost za životní prostředí - Neprovedení ve stanovené lhůtě“)

(2009/C 44/37)

Jednací jazyk: finština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: U. Wölker a I. Koskinen, zmocněnci)

Žalovaná: Finská republika (zástupce: A. Guimaraes-Purokoski, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Nepřijetí ustanovení nezbytných k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (Úř. věst. L 143, s. 56; Zvl. vyd. 15/08, s. 357) ve stanovené lhůtě

Výrok

Finská republika tím, že nepřijala právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životní prostředí nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z této směrnice.

2)	Finské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 236, 13.9.2008.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/23

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 1. prosince 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Korkein oikeus – Finsko) – Trestní řízení proti Arturu Leymannovi, Aleksei Pustovarovi

(Věc C-388/08) (1)

(„Policejní a soudní spolupráce v trestních věcech - Rámcové rozhodnutí 2002/584/SVV - Článek 27 - Evropský zatýkací rozkaz a postupy předávání mezi členskými státy - Zásada speciality - Řízení o udělení souhlasu“)

(2009/C 44/38)

Jednací jazyk: finština

Předkládající soud

Korkein oikeus

Účastníci původního trestního řízení

Artur Leymann, Aleksei Pustovarov

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Korkein oikeus – Výklad čl. 27 odst. 2, 3 a 4 rámcového rozhodnutí Rady 2002/584/JI ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy (Úř. věst. L 190, s. 1) – Změna popisu činu, na němž je založena obžaloba od činu, na němž je založen zatýkací rozkaz – Pojem „jiný trestný čin, než kvůli kterému byla osoba předána“ – Požadavek zahájit řízení o udělení souhlasu

Výrok

Za účelem určení, zda se jedná o „jiný trestný čin“, než kvůli kterému byla osoba předána, ve smyslu čl. 27 odst. 2 rámcového rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy, jenž vyžaduje řízení o udělení souhlasu uvedené v čl. 27 odst. 3 písm. g) a čl. 27 odst. 4 tohoto rámcového rozhodnutí, je třeba ověřit, zda znaky skutkové podstaty trestného činu podle zákonného popisu tohoto trestného činu učiněného ve vystavujícím členském státě jsou znaky skutkové podstaty, pro které byla osoba předána a zda existuje dostatečná shoda mezi údaji uvedenými v zatýkacím rozkazu a údaji obsaženými v pozdějším úkonu v řízení. Změny okolností týkajících se času a místa jsou přípustné, pokud vyplývají z důkazů předložených během řízení vedeného ve vystavujícím členském státě v souvislosti s jednáním popsaným v zatýkacím rozkazu, pokud nemění povahu trestného činu a pokud nejsou důvodem pro odmítnutí výkonu evropského zatýkacího rozkazu na základě článků 3 a 4 uvedeného rámcového rozhodnutí.

2)	Za takových okolností, jako jsou okolnosti v původním řízení, nemůže změna popisu trestného činu týkající se dotčené kategorie omamných látek sama o sobě charakterizovat „jiný trestný čin“, než kvůli kterému byla osoba předána, ve smyslu čl. 27 odst. 2 rámcového rozhodnutí 2002/584.

Výjimka stanovená v čl. 27 odst. 3 písm. c) rámcového rozhodnutí 2002/584 musí být vykládána v tom smyslu, že pokud se jedná o „jiný trestný čin“, než kvůli kterému byla osoba předána, musí být souhlas vyžádán v souladu s čl. 27 odst. 4 tohoto rámcového rozhodnutí a obdržen, je-li třeba vykonat trest nebo opatření spojené s odnětím svobody. Osoba, která byla předána, může být stíhána a odsouzena za takový trestný čin před obdržením souhlasu, pokud během trestního stíhání pro tento trestný čin nebo v rozsudku o něm nebylo uloženo žádné opatření omezující svobodu. Výjimka uvedená v tomto čl. 27 odst. 3 písm. c) nicméně nebrání tomu, aby osoba, která byla předána, podléhala opatření omezujícímu svobodu před obdržením souhlasu, pokud je toto omezení podle zákona odůvodněno zbývajícími body obžaloby uvedenými v evropském zatýkacím rozkazu.

(1) Úř. věst. C 272, 25.10.2008.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/23

Usnesení Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 19. prosince 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Verwaltungsgerichtshof – Rakousko) – Deniz Sahin v. Bundesminister für Inneres

(Věc C-551/07) (1)

(„Článek 104 odst. 3 jednacího řádu - Směrnice 2004/38/ES - Články 18 ES a 39 ES - Právo na respektování rodinného života - Právo pobytu státního příslušníka třetího státu, který na území členského státu vstoupil jako žadatel o azyl a následně se oženil se státní příslušnicí jiného členského státu“)

(2009/C 44/39)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgerichtshof.

Účastníci původního řízení

Žalobce: Deniz Sahin.

Žalovaný: Bundesminister für Inneres.

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Verwaltungsgerichtshof (Rakousko) – Výklad článků 18 a 39 Smlouvy o ES, jakož i čl. 3 odst. 1, čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 1 písm. d) a odst. 2, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (Úř. věst. L 158, p. 77) – Právo pobytu státního příslušníka třetího státu, který na území členského státu vstoupil jako žadatel o azyl a následně se oženil se státní příslušnicí jiného členského státu

Výrok

Článek 3 odst. 1, čl. 6 odst. 2 a čl. 7 odst. 1 písm. d) a odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS, musí být vykládány v tom smyslu, že se vztahují i na ty rodinné příslušníky, kteří se do hostitelského členského státu dostali nezávisle na občanu Unie a až tam získali postavení rodinného příslušníka nebo s občanem Unie založili rodinný život. V tomto ohledu nemá dopad, že rodinný příslušník v době získání postavení rodinného příslušníka nebo založení rodinného života předběžně pobývá v hostitelském členském státě na základě právních předpisů tohoto členského státu upravujících právo azylu.

Článek 9 odst. 1 a článek 10 směrnice 2004/38 brání vnitrostátní právní úpravě, podle které nemohou rodinní příslušníci občana Unie, kteří nejsou státními příslušníky členského státu a kteří mají na základě práva Společenství, zejména podle čl. 7 odst. 2 této směrnice, právo pobytu, získat pobytovou kartu pro rodinné příslušníky občana Unie pouze proto, že mají podle zákonných ustanovení hostitelského členského státu týkajících se azylu právo předběžného pobytu v tomto státě.

(1) Úř. věst. C 64, 8.3.2008.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/24

Usnesení Soudního dvora ze dne 13. listopadu 2008 – Giuseppe Gargani v. Evropský parlament

(Věc C-25/08) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Žaloba předsedy výboru pro právní záležitosti Evropského parlamentu namířená proti ‚akci‘ předsedy Parlamentu, která vedla k předložení vyjádření jménem Parlamentu v řízení, jehož předmětem byla žádost o rozhodnutí o předběžné otázce - Lhůta pro podání kasačního opravného prostředku“)

(2009/C 44/40)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Giuseppe Gargani (zástupce: W. Rothley, Rechtsanwalt)

Další účastník řízení: Evropský parlament (zástupci: J. Schoo a H. Krück, zmocněnci)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek proti usnesení Soudu prvního stupně (třetího senátu) ze dne 21. listopadu 2007, Gargani v. Palament (T-94/06), kterým Soud zamítl jako nepřípustnou žalobu podanou předsedou výboru pro právní záležitosti Evropského parlamentu, kterou se domáhal toho, aby byla určena protiprávnost rozhodnutí předsedy Evropského parlamentu předložit písemná vyjádření jménem Parlamentu podle čl. 23 druhého pododstavce statutu Soudního dvora v rámci předběžné otázky, které bylo přijato v rozporu s názorem výboru pro právní záležitosti Evropského parlamentu a kterým bylo zamítnuto předložení otázky plénu Evropského parlamentu

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	G. Gargani se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 79, 29.3.2008.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/25

Usnesení Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 13. listopadu 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Dioikitiko Efeteio Thessalonikis-Řecko) – Maria Kastrinaki tou Emmanouil v. Panepistimiako Geniko Nosokomeio Thessalonikis AHEPA

(Věc C-180/08 a C-186/08) (1)

(„Článek 104 odst. 3 první pododstavec jednacího řádu - Směrnice 89/48/EHS - Uznávání diplomů - Studium ukončené v ‚centru svobodných studií‘, které není hostitelským členským státem uznáno jako vzdělávací zařízení - Psycholog“)

(2009/C 44/41)

Jednací jazyk: řečtina

Předkládající soud

Dioikitiko Efeteio Thessalonikis

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Maria Kastrinaki tou Emmanouil

Žalovaný: Panepistimiako Geniko Nosokomeio Thessalonikis AHEPA

Předmět

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Dioikitiko Efeteio Thessalonikis – Výklad článků 1, 2, 3 a 4 směrnice Rady 89/48/EHS ze dne 21. prosince 1988 o obecném systému pro uznávání vysokoškolských diplomů vydaných po ukončení nejméně tříletého odborného vzdělávání a přípravy (Úř. věst. L 19, s. 16; Zvl. vyd. 05/01, s. 337) – Výklad čl. 39 odst. 1 ES, čl. 10 odst. 1 ES, článku 43 ES, čl. 47 odst. 1 ES a článků 49 ES, 55 ES, 149 ES a 150 ES – Státní příslušník členského státu, který v hostitelském členském státě před a po uznání profesní rovnocennosti vyplývající z jeho dokladů o vysokoškolském vzdělání získaných v jiném členském státě vykonával regulované povolání – Dřívější absolvování části univerzitního studia na základě franšízy v zařízení, které není hostitelským členským státem uznáno jako univerzitní zařízení – Možnost odepřít pracovníkovi výkon profesní činnosti z důvodu odmítnutí uznání takových dokladů

Výrok

Příslušné orgány hostitelského členského státu jsou podle článku 3 směrnice Rady 89/48/EHS ze dne 21. prosince 1988 o obecném systému pro uznávání vysokoškolských diplomů vydaných po ukončení nejméně tříletého odborného vzdělávání a přípravy povinny umožnit státnímu příslušníkovi členského státu, který je držitelem diplomu ve smyslu této směrnice vydaného příslušným orgánem jiného členského státu, vykonávat své povolání za týchž podmínek jako držitelům vnitrostátních diplomů, přestože uvedený diplom

—	potvrzuje vzdělání získané zcela nebo zčásti v zařízení se sídlem v hostitelském členském státě, které podle právních předpisů posledně uvedeného státu není uznáno jako vzdělávací zařízení, a

—	nebyl příslušnými vnitrostátními orgány uznán za rovnocenný.

(1) Úř. věst. C 171, 5.7.2008.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/25

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberlandesgericht Oldenburg (Německo) dne 1. října 2008 – Arnold a Johann Harms jako sdružení podle občanského práva v. Freerk Heidinga

(Věc C-434/08)

(2009/C 44/42)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberlandesgericht Oldenburg

Účastníci původního řízení

Žalobce: Arnold a Johann Harms jako sdružení podle občanského práva

Žalovaný: Freerk Heidinga

Předběžná otázka

Musí být čl. 46 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (1), vykládán v tom smyslu, že s touto právní úpravou jsou neslučitelná, a tedy jsou neúčinná smluvní ujednání, kterými se navenek provádí úplný a konečný převod platebních nároků, avšak podle ujednání přijatého mezi stranami má hospodářský prospěch z platebních nároků i nadále náležet převodci a nabyvatel, jakožto formální vlastník platebních nároků, má tyto nároky aktivovat obhospodařováním příslušné půdy a jednotné platby, které mu byly vyplaceny, má v plném rozsahu odvádět převodci, nebo smluvní ujednání, podle nichž se na nabyvatele převádí jednotné platby na plochu takovým způsobem, že po aktivaci a vyplacení jednotných plateb musí každopádně část z nich (část vztahující se na jednotlivé zemědělské podniky) nepřetržitě odvádět převodci?

(1) Úř. věst. L 270, s. 1; Zvl. vyd. 03/40, s. 269.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/26

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sächsisches Finanzgericht (Německo) dne 5. listopadu 2008 – Ingenieurbüro Eulitz GbR Thomas und Marion Eulitz v. Finanzamt Dresden I

(Věc C-473/08)

(2009/C 44/43)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Sächsisches Finanzgerichts

Účastníci původního řízení

Žalobce: Ingenieurbüro Eulitz GbR Thomas und Marion Eulitz

Žalovaný: Finanzamt Dresden I

Předběžné otázky

Je výuková a zkušební činnost, kterou na vzdělávacím institutu, který byl zřízen jako sdružení soukromého práva, poskytuje diplomový inženýr účastníkům kurzů dalšího vzdělávání, kteří již mají ukončené studium přinejmenším na univerzitě nebo na vysoké odborné škole jako architekti, resp. inženýři, nebo kteří disponují rovnocenným vzděláním, přičemž tyto kurzy jsou zakončeny zkouškou, činností „školského nebo vysokoškolského vyučování“ ve smyslu čl. 13 části A odst. 1 písm. j) šesté směrnice 77/388/EHS (1)?

Je osoba, která jinak splňuje podmínky kladené na „soukromého učitele“ ve smyslu ustanovení uvedeného v bodě 1, vyloučena z okruhu těchto osob, pokud

—	obdrží odměnu (celou nebo zčásti) za své kurzy také tehdy, pokud se na konkrétní kurz nepřihlásí žádný účastník, tato osoba ale již vykonala činnost spojenou s přípravou takového kurzu, nebo

—	je opakovaně a soustavně po významné časové období pověřována prováděním příslušné výukové a zkušební činnosti, nebo

—	vedle své přímé výukové činnosti zaujímá ve vztahu k ostatním docentům příslušného kurzu odborně nebo organizačně vyčleněnou pozici?

Je případně nutno takovéto vyloučení potvrdit již tehdy, pokud je dán jen jeden z těchto znaků, nebo teprve tehdy, pokud jsou dány dva nebo všechny tři uvedené znaky?

(1) Úř. věst. L 145, s. 1, Zvl. vyd. 09/01, s 23.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/26

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landesgericht Innsbruck (Rakousko) dne 12. října 2008 – Zentralbetriebsrat der Landeskrankenhäuser Tirols v. Land Tirol

(Věc C-486/08)

(2009/C 44/44)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landesgericht Innsbruck

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Zentralbetriebsrat der Landeskrankenhäuser Tirols

Žalovaná: Land Tirol

Předběžné otázky

Je slučitelné s ustanovením 4 odst. 1 Rámcové dohody o částečném pracovním úvazku ze dne 6. června 1997, která byla provedena směrnicí Rady 97/81/ES ze dne 15. prosince 1997 (1), že zaměstnanci a zaměstnankyně, kteří jsou v soukromoprávním služebním poměru k územně správnímu celku nebo veřejnému podniku a pracují týdně méně než 12 hodin (30 % běžné pracovní doby), jsou vůči srovnatelným zaměstnancům na plný pracovní úvazek, pokud jde o odměnu, zařazení, uznání započitatelných dob zaměstnání, nárok na dovolenou, zvláštní příplatky, příplatky za přesčasy atd. v nepříznivějším postavení?

Má být zásada „poměrným dílem“, která je zakotvena v ustanovení 4 odst. 2 této Rámcové dohody, vykládána v tom smyslu, že brání vnitrostátnímu zákonnému ustanovení, jakým je § 55 odst. 5 L-VBG, podle kterého je při změně rozsahu zaměstnání zaměstnance nutno poměrně přizpůsobit rozsah ještě nevyčerpané dovolené novému rozsah zaměstnání, což má za následek, že zaměstnanci, který sníží rozsah práce z plného pracovního úvazku na částečný pracovní úvazek, se sníží ten nárok na dovolenou, který získal v době, kdy byl zaměstnán na plný pracovní úvazek, resp. jako zaměstnanec na částečný pracovní úvazek si může tuto dovolenou nyní vybrat pouze s nižší náhradou mzdy za dovolenou?

Je vnitrostátní ustanovení, jako například § 1 odst. [2] písm. m) L-VBG, podle kterého jsou zaměstnanci a zaměstnankyně, které jsou po dobu maximálně šesti měsíců zaměstnány na dobu určitou, resp. jen příležitostně, oproti srovnatelným zaměstnancům na plný pracovní úvazek, pokud jde o odměnu, zařazení, uznání započitatelných dob zaměstnání, nárok na dovolenou, zvláštní příplatky, příplatky za přesčasy atd. v nepříznivějším postavení, v rozporu s ustanovením 4 rámcové dohody sociálních partnerů, která byla provedena směrnicí Rady 1999/70/ES ze dne ze dne 28. června 1999 (2)?

Jedná se o nepřímou diskriminaci na základě pohlaví podle čl. 14 odst. 1 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (3), jestliže u zaměstnanců, kteří si vezmou rodičovskou dovolenou v zákonem přípustném rozsahu dvou let, po uplynutí této dovolené již propadl zákonný nárok na dovolenou za rok, který předcházel porodu a v případě dotčených zaměstnanců a zaměstnankyň se z velké části (97 %) jedná o ženy?

(1) Úř. věst. L 14, s. 9.

(2) Úř. věst. L 175, s. 43.

(3) Úř. věst. L 204, s. 23.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/27

Žaloba podaná dne 12. listopadu 2008 – Komise Evropských společenství v. Italská republika

(Věc C-491/08)

(2009/C 44/45)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupkyně: D. Recchia, zmocněnkyně)

Žalovaná: Italská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

Určit, že pokud jde o projekt turistického střediska „Is Arenas“ na území obce Narbolia, který se dotýká stanovišť a druhů vyskytujících se v lokalitě ITB032228 „Is Arenas“,

—

Italská republika tím, že nepřijala do 19. července 2006 odpovídající ochranná opatření z hlediska cíle ochrany stanoveného směrnicí za účelem ochrany příslušného ekologického zájmu na vnitrostátní úrovni pro navrhovanou LVS ITB032228 „Is Arenas“, konkrétně pak tím, že nezakázala zásah, který může vážným způsobem poškodit ekologické charakteristiky lokality, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají ze směrnice 92/43/EHS (1),

—	Italská republika tím, že nepřijala do 19. července 2006 odpovídající ochranná opatření, aby se předešlo poškození přirozených stanovišť a stanovišť druhů, jakož i vyrušování druhů, pro než byla LVS určena, nesplnila povinnosti stanovené v čl. 6 odst. 2 směrnice 92/43/EHS,

—	uložit Italské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Komise má informace, že v oblasti LVS Is Arenas se dokončuje turistické středisko, jehož součástí je mimo jiné golfové hřiště. Komisi je toho názoru, že projekt turistické infrastruktury v LVS Is Arenas obzvlášť zasahuje oblasti, které zaručují ekologickou návaznost dvou nejvýznamnějších oblastí borových lesů. Může mít tedy významné nepříznivé dopady na tyto oblasti, konkrétně na jejich roli „ekologické spojnice“.

Komise zdůrazňuje, že mezi kritické aspekty projektu patří kromě zmenšení a změny původních stanovišť zejména v důsledku zavádějí cizích druhů, jako například trav určených pro golfová hřiště, úbytku stanovišť, udusávání a zhutňování půdy, úbytku druhů, ovlivňování stanovišť zvýšeným přílivem rekreantů do prvního pobřežního pásu, což jsou velmi významné aspekty, neboť se týkají systému dun a výšky dřevin.

(1) Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, s. 7; Zvl. vyd. 15/02, s. 102).

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/27

Kasační opravný prostředek podaný dne 18. listopadu 2008 Pilar Angé Serranem, Jean-Marie Brasem, Adolfo Orcajo Teresou, Dominiekem Decouterem, Arminem Hauem a Francisco Javier Solana Ramosem proti rozsudku Soudu prvního stupně (třetího senátu) vydanému dne 18. září 2008 ve věci T-47/05, Angé Serrano a další v. Parlament

(Věc C-496/08 P)

(2009/C 44/46)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastníci řízení podávající kasační opravný prostředek: Pilar Angé Serrano, Jean-Marie Bras, Adolfo Orcajo Teresa, Dominiek Decoutere, Armin Hau, Francisco Javier Solana Ramos (zástupce: E. Boigelot, advokát)

Další účastníci řízení: Evropský parlament, Rada Evropské unie

Návrhová žádání účastníků řízení podávajících kasační opravný prostředek

—

Prohlásit kasační opravný prostředek za přípustný a odůvodněný a tudíž:

—	pokud jde o Agné Serrano, J.M. Brasa a A. Orcajo Teresa, zrušit vyhlášený rozsudek jednak v části, ve které ve vztahu k nim nebylo vydáno rozhodnutí ve věci samé, pokud jde o jejich první návrhové žádání a jednak, v části, ve které se zamítá jejích žádost o náhradu škody;

—	pokud jde o D. Decouterea, A. Haua a F. Solana Ramose, zrušit body 2 a 4 výroku napadeného rozsudku a odůvodnění, která se k nim vztahují;

—

rozhodnout o sporu a v případě vyhovění původní žalobě žalobců ve věci T-47/05:

—	zrušit rozhodnutí týkající se nového zařazení žalobců do platových tříd v souvislosti se vstupem nového služebního řádu v platnost;

—	uložit Evropskému parlamentu náhradu škody odhadnuté ex aequo et bono na 60 000 eur pro každého z žalobců;

—	v každém případě uložit žalovanému náhradu nákladů řízení ve dvou stupních.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

V napadeném rozsudku Soud prvního stupně rozhodl o žalobách podaných šesti žalobci, kteří jsou všichni úředníky Evropského parlamentu, kteří uspěli ve vnitřních výběrových řízeních konaných podle starého služebního řádu, kteří však byli ode dne vstupu nového služebního řádu v platnost přeřazeni do jiných platových tříd.

První tři navrhovatelé uvádějí na podporu svých kasačních opravných prostředků dva důvody.

Prvním důvodem tvrdí, že Soud prvního stupně se tím, že nevydal rozhodnutí ve věci samé, dopustil nesprávného právního posouzení a nesplnil svou povinnost uvést odůvodnění. Navrhovatelé si totiž zachovali právní zájem na zahájení řízení na neplatnost rozhodnutí o napadených rozhodnutí o zařazení do platových tříd bez ohledu na pozdější individuální rozhodnutí o jejich přeřazení ze dne 20. března 2006, vzhledem k tomu že i Soud prvního stupně konstatoval, že tato nová rozhodnutí zcela nevyhověla výhradám navrhovatelů vzhledem k tomu, že nově neupravila zařazení do vyšší třídy. Kromě toho jsou napadená rozhodnutí založená na článcích 2 a 8 přílohy XIII nového služebního řádu, jejichž zákonnost je podle jejich názoru sporná.

Ve druhém důvodu ti stejní navrhovatelé tvrdí, že Soud prvního stupně nesplnil svou povinnost uvést odůvodnění tím, že zamítl jejich žádost o náhradu škody, i když je zařazení do platové třídy staví na roveň s kolegy, kteří ve výběrovém řízení na postup do vyšší kategorie neuspěli, čímž jim vznikla vážná újma.

Poslední tři navrhovatelé na podporu svého kasačního opravného prostředku uvádějí jediný důvod vycházející z nezákonnosti článků 2 a 8 přílohy XIII nového služebního řádu.

V této souvislosti navrhovatelé především tvrdí, že Soud prvního stupně porušil zásadu nedotknutelnosti nabytých práv a zásady právní jistoty a ochrany legitimního očekávání tím, že konstatoval, že zařazení do vyšší platové třídy v souvislosti s úspěchem ve výběrových řízeních konaných podle starého služebního řádu není nabytým právem a tudíž nemůže vyvolat žádné legitimní očekávání.

Na podporu tohoto kasačního důvodu navrhovatelé za druhé uvádějí, že Soud prvního stupně porušil zásadu rovného zacházení tím, že v souvislosti s přeřazením do jiné platové třídy podle nového služebního řádu se s nimi zacházelo stejně jako s jejich kolegy, kteří ve stejných výběrových řízeních neuspěli. Dále Soud prvního stupně použil rozdílné zacházení ve stejných situacích, jestliže došel k závěru, že úspěšní uchazeči ze stejného výběrového řízení nepatří do stejné kategorie a vzhledem k tomu, že pravidla týkající se zařazování do platových tříd jsou podle něj rozdílná v závislosti na datu tohoto zařazení. Uplatnění rozdílných ustanovení na úspěšné uchazeče ze stejného výběrového řízení, a to čl. 2 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 přílohy XIII nového služebního řádu je tak v rozporu se zásadou rovného zacházení.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/29

Žaloba podaná dne 25. listopadu 2008 – Komise Evropských společenství v. Francouzská republika

(Věc C-512/08)

(2009/C 44/48)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: G. Rozet a E. Traversa, zmocněnci)

Žalovaná: Francouzská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Francouzská republika tím,

—

že podle článku R-332-4 Code de la sécurité sociale (zákon o sociálním zabezpečení) činí úhradu výdajů za zdravotní služby, které jsou dostupné v lékařské ordinaci a které vyžadují použití značného materiálního vybavení, jak je uvedeno v článku R-712-2 II des Code de la santé publique (zákon o veřejném zdraví), závislou na vydání předchozího povolení,

—	že ani v článku R-332-4 ani v jiném ustanovení francouzského práva nestanoví možnost přiznat pacientovi pojištěnému ve francouzském systému sociálního zabezpečení dodatečnou úhradu za podmínek stanovených v bodě 53 rozsudku ze dne 12. července 2001, Vanbraekel a další (C-368/98),

nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 49 smlouvy o ES;

—	uložit Francouzské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby Komise vznáší dva žalobní důvody.

Svým prvním žalobním důvodem Komise zpochybňuje nezbytnost předchozího povolení pro možnost obdržení úhrady některé, nikoli nemocniční zdravotní péče provedené v jiném členském státě. I když totiž tento požadavek může být odůvodněn, pokud se týká zdravotních služeb provedených v nemocničním zařízení, nezbytností zajistit jak dostatečný a trvalý přístup k vyvážené nabídce kvalitní nemocniční péče, tak i udržení tím způsobených výdajů ve zvládnutelných mezích, nezdá se podle žalobkyně přiměřený, pokud jde o zdravotní služby poskytnuté mimo nemocnici. Mnohé nástroje mohou omezit případný finanční dopad zrušení předchozího povolení, jako je možnost členských států určit rozsah péče hrazené zdravotním zabezpečením příslušející pojištěncům nebo vnitrostátní podmínky poskytování služeb, pokud nejsou diskriminační ani nevedou k omezení volného pohybu osob.

Svým druhým žalobním důvodem Komise mimoto vytýká, že ve francouzském právu chybí ustanovení umožňující přiznat pacientovi, který je pojištěncem francouzského sociálního zabezpečení, dodatečnou úhradu za podmínek stanovených v bodě 53 rozsudku ze dne 12. července 2001, Vanbraekel a další (C-368/98), totiž úhradu odpovídající rozdílu vzhledem k částce, na jakou by měl nárok, kdyby mu nemocniční péče byla poskytnuta v jeho vlastním členském státě. Pacienti pojištění v uvedeném systému sociálního zabezpečení tudíž údajně plně nepožívají práv, která jsou jim přiznána článkem 49 ES, ve světle výkladu Soudního dvora.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/29

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Rechtbank van eerste aanleg te Antwerpen (Belgie) dne 26. listopadu 2008 – Trestní řízení proti Vítoru Manuelu dos Santos Palhotovi, Máriu de Moura Gonçalvesovi, Fernandu Luísu das Neves Palhotovi, Termisu Ldaovi

(Věc C-515/08)

(2009/C 44/49)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Rechtbank van eerste aanleg Antwerpen

Účastníci původního trestního řízení

Vítor Manuel dos Santos Palhota, Mário de Moura Gonçalves, Fernando Luís das Neves Palhota, Termiso Lda

Předběžná otázka

Porušuje článek 8 zákona ze dne 5. března 2002, jakož i články 3, 4 a 5 královského nařízení ze dne 29. března 2002 (prováděcí nařízení) články 49 a 50 [Smlouvy o ES] tím, že zahraničním zaměstnavatelům, kteří chtějí vysílat pracovníky, ukládají povinnost odevzdat před tím u orgánu pro dozor nad dodržováním sociálních zákonů oznámení o vyslání a mít připraveny k dispozici dokumenty, které jsou srovnatelné s belgickým individuálním vyúčtováním nebo vyúčtováním mzdy, takže přístup k belgickému pracovnímu trhu je zamezen nebo přinejmenším ztížen?

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/30

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Monomeles Protodikeio Athinon (Řecko) dne 27. listopadu 2008 – Archontia Koukou v. Elliniko Dimosio (Řecký stát)

(Věc C-519/08)

(2009/C 44/50)

Jednací jazyk: řečtina

Předkládající soud

Monomeles Protodikeio Athinon (Řecko)

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Archontia Koukou

Žalovaný: Elliniko Dimosio

Předběžné otázky

Má být ustanovení 5 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou, která tvoří přílohu směrnice 1999/70/ES, vykládáno tak, že objektivním důvodem ospravedlňujícím uzavření po sobě jdoucích pracovních smluv nebo poměrů na dobu určitou může být okolnost, že tyto smlouvy byly uzavřeny na základě legislativního ustanovení, které stanoví uzavírání pracovních smluv nebo poměrů na dobu určitou nezávisle na tom, zda tyto smlouvy nebo poměry ve skutečnosti slouží k uspokojování stálých a trvalých potřeb zaměstnavatele?

Představuje přidání kriterií zjištění zneužití, prostřednictvím opatření přijatých pro provedení ustanovení 5 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou (např. maximální délka trvání smluv a počet obnovení, v rámci nichž je zaměstnání možné i bez udání objektivního důvodu, který by ospravedlňoval uzavření nebo obnovení pracovních smluv nebo poměrů na dobu určitou), nepřípustné snížení, ve smyslu ustanovení 8 bodu 3 rámcové dohody, obecné úrovně ochrany poskytované před vstupem směrnice 1999/70/ES v platnost, vzhledem k tomu, že v právním režimu předcházejícím směrnici 1999/70/ES bylo jediným kritériem umožňujícím zjištění zneužití kriterium zaměstnání na základě pracovní smlouvy nebo poměru uzavřených bez objektivního důvodu na dobu určitou?

Představuje ustanovení obsahující obecné a nevyčerpávající výčty výjimek, které jsou obsaženy v trvalých ustanoveních nařízení prezidenta č. 164/2004, z maximálních hranic stanovených v zásadě pro uzavírání po sobě jdoucích pracovních smluv nebo poměrů na dobu určitou, účinné opatření pro předcházení zneužití vznikajícímu využitím po sobě jdoucích pracovních smluv nebo poměrů na dobu určitou, ve smyslu ustanovení 5 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou?

Lze za opatření účinná pro předcházení zneužití a ochranu před tímto zneužitím, ve smyslu ustanovení 5 rámcové dohody, považovat taková opatření, která jsou předmětem věci v původním řízení, obsažená v článku 7 nařízení prezidenta č. 164/2004, pokud:

tato opatření stanoví jako prostředek k předcházení zneužití a ochraně zaměstnanců v pracovním poměru na dobu určitou před tímto zneužitím povinnost zaměstnavatele zaplatit odměnu a „odstupné“ v případech zneužívajícího zaměstnání na základě po sobě jdoucích pracovních smluv na dobu určitou, vzhledem k tomu, že i) povinnost zaplatit odměnu a „odstupné“ je stanovena vnitrostátním právem pro každý případ pracovního poměru a jejím specifickým účelem není předcházet zneužití, ve smyslu rámcové dohody, a ii) zejména povinnost zaplatit „odstupné“ při výpovědi pracovních smluv nebo poměrů na dobu určitou je následkem uplatnění ustanovení 4 rámcové dohody, které se týká zákazu diskriminace zaměstnanců v pracovním poměru na dobu určitou oproti srovnatelným zaměstnancům v pracovním poměru na dobu neurčitou, a

tato opatření stanoví jako prostředek k předcházení zneužití uplatnění sankcí na příslušné orgány zaměstnavatele v případě, že bylo shledáno, že totožné nebo obdobné sankce, které byly stanoveny rovněž v minulosti pro veřejný sektor, nebyly účinné pro účely předcházení zneužití vznikajícímu využitím po sobě jdoucích pracovních smluv nebo poměrů na dobu určitou?

Představují správné provedení směrnice 1999/70/ES do řeckého právního řádu, i když jsou účinná, taková opatření, jako jsou opatření obsažená v článku 11 nařízení prezidenta č. 164/2004, která vstoupila v platnost dne 19. července 2004, tj. po uplynutí lhůty stanovené ve směrnici 1999/70/ES, kterým byla přiznána zpětná účinnost pouze v délce 3 měsíců, takže se vztahují pouze na po sobě jdoucí pracovní smlouvy nebo poměry na dobu určitou platné po 19. dubnu 2004 a nevztahují se na pracovní smlouvy nebo poměry na dobu určitou, které byly uzavřeny jako po sobě jdoucí rovněž po uplynutí lhůty pro provedení směrnice 1999/70/ES a před 19. dubnem 2004?

Je v případě, že by bylo shledáno, že opatření obsažená v nařízení prezidenta č. 164/2004, přijatá za účelem provedení ustanovení 5 rámcové dohody nejsou účinná, soud v rámci své povinnosti výkladu vnitrostátního práva v souladu s právem Společenství povinen použít v souladu se směrnicí 1999/70/ES řecké právo platné před vstupem nařízení prezidenta v platnost (jako čl. 8 odst. 3 zákona č. 2112/1920), na základě kterého je možné zajistit ochranu žalobce před zneužitím tak, že vede k odstranění následků porušení práva Společenství?

Je v případě, že by bylo shledáno, že opatření obsažená v nařízení prezidenta č. 164/2004 nejsou účinná a že se uplatní dříve platný právní režim (čl. 8 odst. 3 zákona č. 2112/1920), v rámci povinnosti výkladu vnitrostátního práva v souladu s právem Společenství, slučitelné s právem Společenství vykládat nadřazené právní normy vnitrostátního právního řádu (čl. 103 odst. 8 Ústavy) v tom smyslu, že tyto normy absolutně zakazují přeměnu smluv na dobu určitou na smlouvy na dobu neurčitou, i když se ukáže, že tyto smlouvy byly ve skutečnosti uzavřeny zneužívajícím způsobem na základě ustanovení určených k uspokojování výjimečných a obecně dočasných potřeb, zatímco těmito smlouvami byly naopak uspokojovány stálé a trvalé potřeby zaměstnavatele ve veřejném sektoru (viz rozsudky pléna Areios Pagos č. 19/2007 a č. 20/2007), přestože přichází v úvahu též výklad, podle něhož se takový zákaz musí omezit pouze na pracovní smlouvy na dobu určitou, které byly skutečně uzavřeny za účelem uspokojování dočasných, nepředvídaných, naléhavých a výjimečných potřeb, a netýká se případů, kdy tyto smlouvy byly ve skutečnosti uzavřeny za účelem uspokojování stálých a trvalých potřeb (viz rozsudek pléna Areios Pagos č. 18/2006)?

Je s právem Společenství slučitelná skutečnost, že po vstupu nařízení prezidenta č. 164/2004 v platnost spadají spory týkající se pracovních poměrů na dobu určitou a ustanovení 5 rámcové dohody do výlučné pravomoci správních soudů, pokud to zejména ztěžuje přístup k soudní ochraně žalujícího zaměstnance v pracovním poměru na dobu určitou, vzhledem k tomu, že před přijetím nařízení prezidenta č. 164/2004 spadaly všechny spory týkající se pracovních poměrů na dobu určitou do pravomoci občanských soudů, v rámci zvláštního řízení v pracovněprávních sporech, které bylo výhodnější, pokud jde o formální náležitosti, jednodušší a méně nákladné pro žalujícího zaměstnance v pracovním poměru na dobu určitou a zpravidla rychlejší?

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/31

Žaloba podaná dne 2. prosince 2008 – Komise Evropských společenství v. Lucemburské velkovévodství

(Věc C-526/08)

(2009/C 44/51)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: S. Pardo Quintillán a N. von Lingen, zmocněnci)

Žalovaný: Lucemburské velkovévodství

Návrhová žádání

—

určit, že Lucemburské velkovévodství tím, že nepřijalo všechna právní a správní opatření nezbytná k úplnému a správnému dosažení souladu s články 4 a 5 ve vzájemném spojení s přílohou II A(1) a přílohou III 1(1), přílohou II A(5) a přílohou III 1(2), přílohou II A(2) a přílohou II A(6) směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (1), nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z této směrnice;

—	uložit Lucemburskému velkovévodství náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby Komise vznáší čtyři žalobní důvody.

Svým prvním žalobním důvodem Komise žalovanému vytýká, že nedodržel postupy a období pro rozšiřování hnojiv, jak jsou stanoveny ve směrnici. Zatímco se totiž zákaz rozšiřování hnojiv během určitých období musí vztahovat jak na organická, tak na chemická hnojiva, lucemburská právní úprava uvádí pouze organická hnojiva. Navíc se zákaz rozšiřování hnojiv během určitých období musí týkat všech zemědělských pozemků, včetně louk, které ve vnitrostátních prováděcích opatřeních uvedeny nejsou. Žalobkyně rovněž uvádí, že vnitrostátní právní úprava musí s větší přesností vymezit případy, ve kterých by bylo možné udělit výjimku ze zákazu rozšiřování hnojiv, jelikož tato situace ve směrnici upravena není.

Svým druhým žalobním důvodem žalobkyně uvádí, že vnitrostátní právní úprava neupravuje požadavek minimální kapacity pro skladování hnoje pro všechna zařízení, ale uvádí pouze nová zařízení nebo zařízení, která mají být modernizována. Takové provedení není v souladu se směrnicí v tom rozsahu, v němž existující zařízení rovněž vykazují rizika znečištění. Vnitrostátní právní úprava tedy musí stanovit minimální kapacitu pro skladování pro všechna zařízení.

Svým třetím žalobním důvodem Komise uvádí, že vnitrostátní právní předpisy musejí v rámci zákazu používání na velmi strmých pozemcích zahrnovat veškerá hnojiva, a nikoli pouze hnojiva organického původu.

Svým čtvrtým a posledním žalobním důvodem je žalovanému vytýkáno, že nepřijal dostatečná opatření týkající se technik používání hnojiv, zejména k zajištění jednotného a účinného používání hnojiv.

(1) Úř. věst. L 375, s. 1; Zvl. vyd. 15/02, s. 68.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/32

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesgerichtshof (Německo) dne 2. prosince 2008 – Friedrich Schulze, Jochen Kolenda, Helmar Rendenz v. Deutche Lufthansa AG

(Věc C-529/08)

(2009/C 44/52)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesgerichtshof

Účastníci původního řízení

Žalobci: Friedrich Schulze, Jochen Kolenda, Helmar Rendenz

Žalovaná: Deutche Lufthansa AG

Předběžné otázky

Může být technická závada, která způsobila zrušení [letu], mimořádnou okolností ve smyslu čl. 5 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (1)?

2)	V případě, že ano: zahrnuje pojem mimořádné okolnosti jakožto technické závady rovněž takové závady, které ovlivňují letovou způsobilost letadla nebo bezpečné uskutečnění letu?

Přijal provozující letecký dopravce všechna přiměřená opatření, pokud dodržel program servisu a údržby výrobce platný pro dotčené letadlo, jakož i bezpečnostní normy a podmínky příslušných orgánů nebo výrobců, nebo pokud nebylo možné zabránit závadě ani tehdy, když tento program nebo pokyn dodržel, respektive zohlednil?

V případě kladné odpovědi na otázku 3: je toto dostatečným důvodem pro to, aby byl letecký dopravce osvobozen od povinnosti zaplatit náhradu škody, nebo je třeba dále požadovat důkaz o tom, že zrušení letu, to znamená vyřazení dotčeného letadla z provozu a zrušení letu z důvodu chybějícího náhradního stroje, nebylo možné zabránit ani při přijetí všech přiměřených opatření?

(1) Úř. věst. L 46, s. 1; Zvl. vyd. 07/08, s. 10.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/32

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hoge Raad der Nederlanden (Nizozemsko) dne 3. prosince 2008 – TNT Express Nederland BV v. AXA Versicherung AG

(Věc C-533/08)

(2009/C 44/53)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hoge Raad der Nederlanden

Účastníci původního řízení

Žalobce: TNT Express Nederland BV

Žalovaný: AXA Versicherung AG

Předběžné otázky

Má se článek 71 odst. 2 písm. b) pododst. 2 nařízení (1) vykládat v tom smyslu, že (i) se úprava uznávání a výkladu upravená v nařízení vůči speciální úmluvě neuplatní jen tehdy, když úprava speciální úmluvy vyžaduje výlučnost, nebo (ii) při současném uplatnění podmínky uznávání a výkonu v speciální úmluvě a těch nařízení se mají vždy použít podmínky speciální dohody a podmínky nařízení se neuplatní i když si speciální úmluva nečiní nárok na výlučná platnost vůči jiným mezinárodním úpravám o uznávání a výkonu?

Je Soudní dvůr s cílem, aby zabránil vzájemně rozdílným rozhodnutím v případě konkurujících si úprav zmíněných v první otázce příslušným k výkladu, který by zavazoval soudy členských států, týkajícího se Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě, podepsaná v Ženevě dne 19. května 1956, konkrétně oblast upravenou v článkem 31 této Úmluvy?

Má se v případě kladné odpovědi na druhou otázku a taktéž kladné odpovědi na první otázku pod písmenem (i), vykládat úprava uznávání a výkonu v článku 31 odst. 3 a odst. 4 CMR v tom smyslu, že nevyžaduje žádnou výlučnost a ponechává prostor pro uplatnění jiných mezinárodních pravidel, které umožňují uznávání a výkon jako je tomu v případě nařízení?

Pro případ, že Soudní dvůr odpoví kladně na otázku 1 bod (ii) a kromě toho taktéž na druhou otázku, klade Hoge Raad s ohledem na další posouzení opravného kasačního prostředku ještě další tři otázky:

4)	Zmocňuje čl. 31 odst. 3 a odst. 4 CMR soud dožádaného státu, aby při návrhu na doložku vykonatelnosti zkoumal, jestli byl soud ve státě původu mezinárodně příslušným pro rozhodování sporu?

5)	Má se čl. 71 odst. 1 nařízení vykládat v tom smyslu, že v případě kolize úprav litispendence v Úmluvě CMR a takovou úpravou litispendence jaká je v nařízení má přednost úprava Úmluvy CMR před úpravou litispendence upravené nařízením?

6)	Týká se v Holandsku podaná žaloba na určení v této věci a v Německu požadovaná náhrada škody „sporu z téhož důvodu“ ve smyslu čl. 31 odst. 2 CMR?

(1) Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 12, s. 1; Zvl. vyd. 19/04, s. 42).

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/33

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hoge Raad der Nederlanden (Nizozemsko) dne 3. prosince 2008 – KLG Europe Eersel BV v. Reedereikontor Adolf Zeuner GmbH

(Věc C-534/08)

(2009/C 44/54)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hoge Raad der Nederlanden

Účastnice původního řízení

Navrhovatelka a odpůrkyně v řízení o vzájemném kasačním opravném prostředku: KLG Europe Eersel BV

Odpůrkyně a navrhovatelka v řízení o vzájemném kasačním opravném prostředku: Reedereikontor Adolf Zeuner GmbH

Předběžné otázky

1)	Odkazuje pojem „mezi týmiž stranami“ v čl. 34 odst. 3 nařízení (1) na pravidla o subjektivním rozsahu účinku soudních rozhodnutí dotčených členských států, nebo je tím zamýšleno na nařízení nezávislé upřesnění subjektivního rozsahu účinku konkurujících si rozhodnutí?

Musí se v případě, že bude první otázka zodpovězena tak, že je pojmem „tytéž strany“ zamýšleno na nařízení nezávislé upřesnění subjektivního rozsahu účinku konkurujících si rozhodnutí,

(i)	navázat při výkladu tohoto pojmu v čl. 34 odst. 3 nařízení na výklad, který dal Soudní dvůr Evropských společenství ve svém rozsudku ze dne 19. května 1998 ve věci C-351/96 (Drouot, Recueil 1998, s. I-3075) pojmu „mezi týmiž stranami“ ve smyslu článku 21 Bruselské úmluvy, nyní článku 27 nařízení a

(ii)	K Line, která byla stranou v rotterdamském, nikoliv však v řízení düsseldorfském, považovat z důvodu postoupení práv a pověření za „tutéž stranu“ jako Zeuner, která byla stranou v düsseldorfském řízení, ne však v řízení rotterdamském?

Je pro úspěšné odvolání se na důvod neuznání rozhodnutí v čl. 34 odst. 3 nařízení potřebné, aby

(i)	bylo rozhodnutí vydané v dožádaném státe pravomocné;

(ii)	rozhodnutí vydané v dožádaném státě bylo vydané před podáním návrhu na doložku vykonatelnosti, resp. před doložkou vykonatelnosti?

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/33

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hoge Raad der Nederlanden (Nizozemsko) dne 4. prosince 2008 – Staatssecretaris van Financiën v. X

(Věc C-536/08)

(2009/C 44/55)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hoge Raad der Nederlanden

Účastníci původního řízení

Žalobce: Staatssecretaris van Financiën

Žalovaný: X

Předběžná otázka

Je třeba čl. 17 odst. 2 a 3 jakož i čl. 28b část A odst. 2 šesté směrnice (1) vykládat tak, že pokud je podle prvního pododstavce posledně uvedeného ustanovení místem pořízení zboží uvnitř Společenství území členského státu, který pořizovateli vydal identifikační číslo pro daň z obratu, jež nabyvatel použil pro nabytí zboží, je tento nabyvatel oprávněn k okamžitému odečtení DPH, kterou je v tomto členském státě povinen odvést, jakožto DPH na vstupu?

(1) Šestá směrnice Rady ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. L 145, s. 1; Zvl. vyd. 09/01, s. 23).

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/34

Kasační opravný prostředek podaný dne 24. září 2008 Kahla/Thüringen Porzellan GmbH proti rozsudku Soudu prvního stupně (čtvrtého senátu) vydanému dne 3. prosince 2008 ve věci T-20/03, Kahla/Thüringen Porzellan GmbH v. Freistaat Thüringen, Spolková republika Německo, Komise Evropských společenství

(Věc C-537/08 P)

(2009/C 44/56)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Kahla/Thüringen Porzellan GmbH (zástupci: M. Schütte, S. Zühlke a P. Werner, advokáti)

Další účastníci řízení: Freistaat Thüringen, Spolková republika Německo, Komise Evropských společenství

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

—	zrušit rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 24. září 2008 ve věci T-20/03, Kahla/Thüringen Porzellan GmbH v. Komise Evropských společenství v rozsahu, v němž se týká opatření 15 a 26, jakož i rozhodnutí o náhradě nákladů řízení;

—

zrušit čl. 1 odst. 2 písm. d) a g) rozhodnutí Komise 2003/643/ES ze dne 13. května 2003 o státní podpoře Německa ve prospěch Kahla Porzellan GmbH a Kahla/Thüringen Porzellan GmbH (1), jakož i článek 2 v rozsahu, v němž se týká opatření 15 a 26, v každém případě v rozsahu, v němž je nařízeno vrácení opatření 15 a 26;

—	podpůrně zrušit napadený rozsudek v rozsahu, v němž konstatuje, že přijaté dotace na podporu zaměstnání je třeba chápat v plné výši jako zvýhodnění navrhovatelky a je třeba tedy žádat jejich vrácení;

—	uložit žalované a odpůrkyni náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Předmětem tohoto kasačního opravného prostředku je rozsudek Soudu prvního stupně, kterým byla zamítnuta žaloba navrhovatelky proti rozhodnutí Komise 2003/643/ES ze dne 13. května 2003 o státní podpoře Německa ve prospěch společností Kahla Porzellan GmbH a Kahla/Thüringen Porzellan GmbH v rozsahu, v němž se toto rozhodnutí týká finančních podpor poskytnutých ve prospěch společnosti Kahla/Thüringen Porzellan GmbH.

Navrhovatelka opírá svůj kasační opravný prostředek na dvou hlavních důvodech kasačního opravného prostředku a jednom podpůrném důvodu kasačního opravného prostředku. Má za to, že rozsudek porušuje právo Společenství, jelikož je založen na nesprávném použití základních zásad právní jistoty a ochrany legitimního očekávání. Pokud by Soudní dvůr nesouhlasil s touto argumentací opravného prostředku, představují v každém případě zjištění rozsudku porušení čl. 87 odst. 1 ES.

Co se týče prvního důvodu kasačního opravného prostředku, rozsudek Soudu porušil zásadu právní jistoty tím, že rozhodl, že úprava povolená Komisí týkající se programu investic pro malé a střední podniky (dále jen „MSP“) obsahovala a priori omezení týkající se podniků majících obtíže a úprava povolená Komisí týkající se § 249h Arbeitsförderungsgesetz (zákon o podpoře zaměstnání, dále jen „AFG“) obsahovala a priori vyloučení rozsahu působnosti pro soukromé podniky.

Co se týče druhého důvodu kasačního opravného prostředku, rozsudek porušil zásadu ochrany legitimního očekávání tím, že konstatuje, že skutečnost, že neexistují výslovná omezení ve znění rozhodnutí Komise, které bylo zveřejněno v Úředním věstníku nebo jinak zveřejněno, o povolení programu investic pro malé a střední podniky, resp. že § 249h AFG nemá charakter podpory, nemohla u navrhovatelky založit žádnou oprávněnou důvěru v legalitu opatření a od navrhovatelky se tedy mohlo vyžadovat, aby se mimo veřejně přístupné dokumenty informovala průběžně o legalitě podpory.

Konečně, co se týče třetího důvodu kasačního opravného prostředku, Soud prvního stupně porušil podle navrhovatelky článek 87 ES tím, že rozhodl, aniž by posoudil úspory skutečně dosažené navrhovatelkou, že navrhovatelka obdržela na základě sporného opatření ve výši poskytnuté dotace výhodu, která je relevantní pro právo v oblasti státních podpor.

(1) Úř. věst. L 227, s. 12.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/35

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hoge Raad der Nederlanden (Nizozemsko) dne 4. prosince 2008 – Staatssecretaris van Financiën v. Fiscale eenheid Facet BV/Facet Trading BV

(Věc C-539/08)

(2009/C 44/57)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hoge Raad der Nederlanden

Účastníci původního řízení

Navrhovatel v řízení o kasačním opravném prostředku: Staatssecretaris van Financiën

Odpůrkyně v řízení o kasačním opravném prostředku: Fiscale eenheid Facet BV/Facet Trading BV

Předběžná otázka

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/35

Žaloba podaná dne 4. prosince 2008 – Komise Evropských společenství v. Česká republika

(Věc C-544/08)

(2009/C 44/58)

Jednací jazyk: čeština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: N. Yerrell, L. Jelínek, zmocněnci)

Žalovaná: Česká republika

Návrhové žádání žalobkyně

—

určit, že nepřijetím veškerých právních a správních předpisů nezbytných k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/68/ES ze dne 16. listopadu 2005 o zajištění a o změně směrnic Rady 73/239/EHS, 92/49/EHS, jakož i směrnic 98/78/ES a 2002/83/ES (1), nebo v každém případě jejich nesdělením Komisi nesplnila Česká republika povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 64 uvedené směrnice;

—	uložit České republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta pro provedení směrnice do vnitrostátního právního řádu uplynula dne 10. prosince 2007.

(1) Úř. věst. L 323, s. 1.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/35

Kasační opravný prostředek podaný dne 17. prosince 2008 společností Le Carbone Lorraine proti rozsudku Soudu prvního stupně (pátého senátu) vydanému dne 8. října 2008 ve věci T-73/04, Carbone Lorraine v. Komise

(Věc C-554/08 P)

(2009/C 44/59)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Le Carbone Lorraine (zástupci: A. Winckler a H. Kanellopoulos, advokáti)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—	částečně zrušení, podle čl. 225 odst. 1 ES a článku 61 Statutu, rozsudku vydaného Soudem prvního stupně dne 8. října 2008 ve věci T-73/04, Carbone Lorraine v. Komise;

—

vyhovět návrhovým žádáním předloženým společností Le Carbone Lorraine v řízení v prvním stupni, a v důsledku toho snížit, podle článku 229 ES, článku 61 Statutu Soudního dvora a článku 17 nařízení Rady č. 17/62 (1), nyní článku 31nařízení Rady č. 1/2003 (2), pokutu uloženou společnosti Carbone Lorraine Komisí v rozhodnutí ze dne 3. prosince 2003 ve věci C.38.359 – Elektrické a mechanické výrobky z uhlíku a grafitu (3);

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek se na podporu svého kasačního opravného prostředku dovolává čtyř důvodů.

Svým prvním důvodem účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek namítá, že Soud porušil zásadu osobní povahy sankcí, když rozhodl, že Komise není povinna samostatně zkoumat jednotlivé znaky protiprávního jednání, jelikož existuje protiprávní jednání jednotné povahy a strategie celku, na níž se podílejí všichni účastníci kartelové dohody. Takové celkové posouzení protiprávního jednání bez vymezení relevantních trhů dotčených výrobků nebo dotčených kategorií výrobků vede ke stanovení výše pokuty nezávisle na skutečném protiprávním jednání, jehož se každý účastník kartelové dohody konkrétně dopustil.

Svým druhým důvodem společnost podávající kasační opravný prostředek tvrdí, že Soud zkreslil rozhodnutí Komise, když měl za to, že Komise za účelem stanovení výše pokuty skutečně zohlednila konkrétní dopad kartelové dohody na relevantní trh, přestože se sama Komise domnívala, jak ve svém rozhodnutí ze dne 3. prosince 2003, tak na jednání před Soudem, že tento dopad nelze přesně změřit. Protiprávní jednání bylo totiž kvalifikováno jako „velmi závažné“ pouze na základě své povahy a svého zeměpisného rozsahu.

Svým třetím důvodem se účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek dovolává porušení zásady rovného zacházení Soudem, jelikož potvrdil zamítnutí Komise přiznat jí dodatečné snížení výše pokuty podle oznámení o shovívavosti, přestože toto snížení bylo krom toho přiznáno dvěma konkurenčním společnostem navrhovatelky. Její úzká a stálá spolupráce během řízení tak nebyla Soudem dostatečně zvážena a zohledněna.

Svým čtvrtým a posledním důvodem společnost Carbone Lorraine konečně poukazuje na porušení zásady proporcionality a zásady rovného zacházení Soudem, jelikož měl za to, že navrhovatelce nemůže být přiznáno snížení pokuty z důvodu závažných finančních obtíží, kterými prochází, přestože v případě jiné konkurenční společnosti bylo rozhodnuto, že je tentýž faktor dostatečný ke snížení uložené pokuty.

(1) Nařízení Rady č. 17/62 ze dne 6. února 1962 – První nařízení, kterým se provádějí články 85 a 86 Smlouvy (Úř. věst. 13, s. 204; Zvl. vyd. 08/01, s. 3).

(2) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. 2003, L 1, s. 1; Zvl. vyd. 08/02, s. 205).

(3) Úř. věst. 2004, L 125, s. 45.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/36

Žaloba podaná dne 16. prosince 2008 – Komise Evropských společenství v. Spojené království Velké Británie a Severního Irska

(Věc C-556/08)

(2009/C 44/60)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupce: H. Støvlbæk a A. A. Gilly, zmocněnci)

Žalované: Spojené království Velké Británie a Severního Irska

Návrhová žádání žalobkyně

Žalobkyně navrhuje, aby Soudní dvůr

—

určil, že Spojené království tím, že nepřijalo právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES (1) ze dne 6. července 2005 o uznávání odborných kvalifikací nebo v každém případě tím, že je neoznámilo Komisi, nesplnilo povinnosti, které pro něho vyplývají z uvedené směrnice;

—	uložil Spojenému království náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta pro provedení směrnice uplynula dne 20. října 2007.

(1) Úř. věst. L 255, s. 22.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/36

Žaloba podaná dne 16. prosince 2008 – Komise Evropských společenství v. Spojené království Velké Británie a Severního Irska

(Věc C-557/08)

(2009/C 44/61)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: L. Lozano Palacios a A.A. Gilly, zmocněnci)

Žalované: Spojené království Velké Británie a Severního Irska

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Spojené království tím, že nepřijalo právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/35/ES ze dne 7. září 2005 o znečištění z lodí a o zavedení sankcí za protiprávní jednání (1), nebo v každém případě tím, že o nich Komisi neuvědomilo, nesplnilo své povinnosti, které pro ně vyplývají z této směrnice;

—	uložit Spojenému království náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta stanovená k provedení směrnice uplynula dne 1. dubna 2007.

(1) Úř. věst. L 255, s. 11.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/37

Kasační opravný prostředek podaný dne 19. prosince 2008 Komisí Evropských společenství proti rozsudku Soudu prvního stupně (sedmého senátu) vydanému dne 15. října 2008 ve věci T-160/04, Potamianos v. Komise

(Věc C-561/08 P)

(2009/C 44/62)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Komise Evropských společenství (zástupci: J. Currall a D. Martin, zmocněnci)

Další účastník řízení: M. Gerasimos Potamianos

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—	zrušit rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 15. října 2008 ve věci T-160/04;

—	prohlásit za nepřípustnou žalobu podanou Gerasimosem Potamianosem;

—	rozhodnout, že každý z účastníků řízení ponese vlastní náklady řízení v tomto stupni a náklady řízení před Soudem prvního stupně Evropských společenství.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Svým kasačním opravným prostředkem zpochybňuje Komise kvalifikaci oznámení zaslaného žalovanému, jímž mu bylo sděleno, že jeho smlouva, jakožto dočasného zaměstnance se neobnovuje, kterou učinil Soud. Toto oznámení mělo být totiž Soudem vyloženo jako rozhodnutí, které je odlišné od rozhodnutí orgánu oprávněného k uzavírání smluv o přijetí. Přitom z judikatury Soudního dvora, a zvláště z rozsudku ze dne 14. září 2006, Fernández Gómez (C-417/05 P), jasně vyplývá, že takové oznámení má čistě informativní hodnotu, vzhledem k tomu, že pouze ustanovení smlouvy uvádějící, že smlouva po jejím skončení nebude obnovena, představuje akt nepříznivě zasahující do právního postavení. Jelikož tato smlouva nebyla napadena ve lhůtách stanovených služebním řádem, Soud měl zamítnout žalobu jako nepřípustnou.

Tím, že se Soud nedržel této judikatury, vytvořil tedy právní nejistotu jak pro Soud pro veřejnou službu, tak i pro Komisi a ostatní orgány, které uzavřely podobné smlouvy jako je smlouva dotčená v projednávané věci.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/37

Žaloba podaná dne 22. prosince 2008 – Evropský parlament v. Rada Evropské unie

(Věc C-566/08)

(2009/C 44/63)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Evropský parlament (zástupci: R. Passos, G. Mazzini a D. Gauci, zmocněnci)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit z důvodu porušení Smlouvy o ES rozhodnutí Rady 2008/780/ES ze dne 29. září 2008 o uzavření Dohody o rybolovu v jižním Indickém oceánu jménem Evropského společenství (1);

—	uložit Radě Evropské unie náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby Evropský parlament uvádí jediný žalobní důvod vycházející z nesprávného právního základu napadeného rozhodnutí. Podle žalobce totiž jak z výkladu článku 300 ES, tak i obsahu dohody dotčené v projednávaném případě jasně vyplývá, že tato dohoda zjevně spadá do kategorie dohod vytvářejících zvláštní institucionální rámec zavedením postupů spolupráce. Sporné rozhodnutí tudíž údajně mělo být přijato na základě článku 37 ES ve spojení s čl. 300 odst. 2 prvním pododstavcem první větou a odst. 3 druhým pododstavcem ES – stanovícím souhlas Evropského parlamentu – a nikoli na základě článku 37 ve spojení s čl. 300 odst. 2 prvním pododstavcem první větou a odst. 3 prvním pododstavcem ES stanovícím prostou konzultaci tohoto orgánu.

(1) Úř. věst. L 268, s. 27.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/38

Žaloba podaná dne 19. prosince 2008 – Komise Evropských společenství v. Lucemburské velkovévodství

(Věc C-567/08)

(2009/C 44/64)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: H. Støvlbæk a V. Peere, zmocněnci)

Žalované: Lucemburské velkovévodství

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Lucemburské velkovévodství tím, že nepřijalo všechny správní a právní předpisy nezbytné k dosažení souhlasu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/56/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (1), a v každém případě tím, že je neoznámilo Komisi, nesplnilo povinnosti, které pro ně vyplývají z této směrnice;

—	uložit Lucemburskému velkovévodství náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta pro provedení směrnice 2005/36/ES uplynula dne 20. října 2007. Žalovaná strana však k datu předložení této žaloby dosud nepřijala všechna opatření nezbytná k provedení směrnice, nebo je v každém případě neoznámila Komisi.

(1) Úř. věst. L 255, s. 22.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/38

Žaloba podaná dne 22. prosince 2008 – Komise Evropských společenství v. Belgické království

(Věc C-574/08)

(2009/C 44/65)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: V. Peere a P. Dejmek, zmocněnci)

Žalované: Belgické království

Návrhová žádání žalobkyně

—

konstatovat, že Belgické království tím, že nepřijalo právní a správní ustanovení nezbytná k provedení směrnice Komise 2006/70/ES ze dne 1. srpna 2006, kterou se stanoví prováděcí opatření ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES, pokud se jedná o definici „politicky exponovaných osob“ a technická kritéria pro zjednodušené postupy hloubkové kontroly klienta a pro výjimku na základě finanční činnosti vykonávané příležitostně nebo ve velmi omezené míře (1), nebo každopádně tím, že tato ustanovení neoznámilo Komisi, nesplnilo povinnosti, které pro ně vyplývají z této směrnice;

—	uložit Belgickému království náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta pro provedení směrnice 2006/70/ES uplynula dne 15. prosince 2007. Žalovaná strana však k datu předložení této žaloby nepřijala všechna opatření nezbytná k provedení směrnice, nebo je v každém případě dosud neoznámila Komisi.

(1) Úř. věst. L 214, s. 29.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/39

Žaloba podaná dne 22. prosince 2008 – Komise Evropských společenství v. Belgické království

(Věc C-575/08)

(2009/C 44/66)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: V. Peere a P. Dejmek, zmocněnci)

Žalované: Belgické království

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Belgické království tím, že nepřijalo všechny správní a právní předpisy nezbytné k dosažení souhlasu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/56/ES ze dne 26. října 2005 o přeshraničních fúzích kapitálových společností (1), nesplnilo povinnosti, které pro ně z této směrnice vyplývají;

—	uložit Belgickému království náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta k provedení směrnice 2005/56/ES do vnitrostátního práva uplynula dne 14. prosince 2007. Žalovaná strana však k datu předložení této žaloby dosud nepřijala všechna opatření nezbytná k provedení směrnice, nebo je v každém případě neoznámila Komisi.

(1) Úř. věst L 310, s. 1.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/39

Kasační opravný prostředek podaný dne 24. prosince 2008 Christosem Gogosem proti rozsudku Soudu prvního stupně (sedmého senátu) vydanému dne 15. října 2008 ve věci T-66/04, Christos Gogos v. Komise Evropských společenství

(Věc C-583/08 P)

(2009/C 44/67)

Jednací jazyk: řečtina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Christos Gogos (zástupci: N. Korogiannakis a P. Katsimanis, advokáti)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

—	zrušit rozsudek Soudu prvního stupně;

—	zrušit rozhodnutí o zařazení účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek (navrhovatele) do platové třídy A7, jakož i zamítnutí jeho stížnosti ze dne 24. listopadu 2003;

—

vykonat soudní přezkum v plné jurisdikci a navrhovateli přiznat částku 538 121,79 eur jako náhradu hospodářské újmy, která vznikla v důsledku takového protiprávního jednání Komise, jak vyplývá z napadeného rozhodnutí, újmy, jejíž účinky byly správní reformou zesíleny na celou dobu trvání života navrhovatele;

—	přiznat 50 000 eur jako náhradu škody za průtahy v řízení, pokud jde o přijetí rozhodnutí v prvním stupni;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení, které navrhovateli vznikly jak v řízení před Soudem prvního stupně, tak v řízení o kasačním opravném prostředku.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Ve svém kasačním opravném prostředku proti rozsudku T-66/04 ze dne 15. října 2008, Christos Gogos v. Komise Evropských společenství, navrhovatel Christos Gogos uplatňuje zaprvé dva důvody kasačního opravného prostředku na podporu svých návrhových žádání směřujících ke zrušení rozsudku Soudu prvního stupně:

Zaprvé navrhovatel uvádí, že pět ze šesti žalobních důvod směřujících ke zrušení, které uplatnil v řízení v prvním stupni, není odůvodněno vůbec nebo je odůvodněno nedostatečně.

Zadruhé navrhovatel uvádí, že průtahy v řízení před Soudem prvního stupně nejsou objektivně odůvodněny. Krom toho uplatňuje hospodářskou újmu a nemajetkovou újmu, které byly způsobeny těmito průtahy v řízení.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/40

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberster Gerichtshof (Rakousko) dne 24. prosince 2008 – Peter Pammer v. Reederei Karl Schlüter GmbH & Co KG

(Věc C-585/08)

(2009/C 44/68)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberster Gerichtshof

Účastníci původního řízení

Žalobce: Peter Pammer

Žalovaná: Reederei Karl Schlüter GmbH & Co KG

Předběžné otázky

1)	Představuje „cesta na nákladní lodi“ souborné služby pro cesty, pobyty a zájezdy ve smyslu čl. 15 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (1)?

2)	V případě kladné odpovědi na první otázku: Postačuje pro „zaměření“ činnosti ve smyslu čl. 15 odst. 1 písm. c) nařízení č. 44/2001 skutečnost, že internetovou stránku zprostředkovatele je možné na internetu otevřít?

(1) Úř. věst. 2001, L 12, s. 1.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/41

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 18. prosince 2008 – Government of Gibraltar a Spojené království v. Komise

(Věci T-211/04 a T-215/04) (1)

(„Státní podpory - Režim podpor oznámený Spojeným královstvím v souvislosti s reformou korporační daně vlády Gibraltaru - Rozhodnutí prohlašující režim podpor za neslučitelný se společným trhem - Regionální selektivita - Věcná selektivita“)

(2009/C 44/69)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně ve věci T-211/04: Government of Gibraltar (zástupci: M. Llamas, barrister, J. Temple Lang, solicitor a A. Petersen, avocat, jakož i původně K. Nordlander, poté K. Karl, avocats)

Žalobce ve věci T-215/04: Spojené království Velké Británie a Severního Irska (zástupci: původně M. Bethell, E. Jenkinson, zmocněnci, ve spolupráci s D. Andersonem, QC, a H. Daviesem, barrister, poté E. Jenkinson, E. O'Neill a S. Behzadi-Spencer, zmocněnci)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: N. Khan a V. Di Bucci, zmocněnci)

Vedlejší účastník řízení podporující žalobkyni ve věci T-211/04: Spojené království Velké Británie a Severního Irska (zástupci: původně M. Bethell, zmocněnec, ve spolupráci s D. Andersonem, QC, a H. Daviesem, barrister, poté E. Jenkinson a E. O'Neill, zmocněnci)

Vedlejší účastník řízení podporující žalovanou: Španělské království (zástupce: N. Díaz Abad, abogado del Estado)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise 2005/261/ES ze dne 30. března 2004, o režimu podpory, kterou plánuje zavést Spojené království v souvislosti s reformou korporační daně vlády Gibraltaru (Úř. věst. 2005, L 85, s. 1)

Výrok rozsudku

1)	Věci T 211/04 a T 215/04 se spojují pro účely rozsudku.

2)	Rozhodnutí Komise 2005/261/ES ze dne 30. března 2004, o režimu podpory, kterou plánuje zavést Spojené království v souvislosti s reformou korporační daně vlády Gibraltaru, se zrušuje.

3)	Komise nahradí náklady řízení vlády Gibraltaru a náklady řízení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska ve věci T 215/04 a ponese vlastní náklady řízení.

4)	Spojené království Velké Británie a Severního Irska, jako vedlejší účastník ve věci T 211/04, ponese vlastní náklady řízení.

5)	Španělské království jako vedlejší účastník ve věcech T 211/04 a T 215/04 ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 217, 28.8.2004.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/41

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 18. prosince 2008 – Muñiz v. Komise

(Věc T-144/05) (1)

(„Přístup k dokumentům - Nařízení (ES) č. 1049/2001 - Dokumenty týkající se jednání pracovní skupiny odboru ‚pro celní a statistickou nomenklaturu (strojírenství/různé)‘ Výboru pro celní kodex - Odepření přístupu - Výjimka týkající se ochrany rozhodovacího procesu“)

(2009/C 44/70)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Pablo Muñiz (Brusel, Belgie) (zástupci: původně B. Dehandschutter, poté L. Defalque, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: P. Costa de Oliveira a I. Chatzigiannis, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise ze dne 3. února 2005, kterým se odepírá žalobci přístup k určitým dokumentům týkajícím se jednání pracovní skupiny odboru „pro celní a statistickou nomenklaturu (strojírenství/různé)“ Výboru pro celní kodex, které se konalo v září 2004

Výrok rozsudku

Rozhodnutí Komise ze dne 3. února 2005 se zrušuje v rozsahu, ve kterém odepírá přístup k dokumentům „TAXUD/1369/2003“, týkajícímu se domácích kin, „TAXUD/974/2004“, týkajícímu se vozidel ke smíšenému použití, „TAXUD/1342/2003“, „TAXUD/2465/2004“ a „TAXUD/2495/2004“, týkajících se statických měničů, „XXI/770/1998“, týkajícímu se neúplných zařízení pro automatizované zpracování dat, a k zápisu z jednání odboru „pro celní a statistickou nomenklaturu (strojírenství/různé)“ Výboru pro celní kodex, které se konalo v září 2004 (dokument „TAXUD/3010/2004 – příloha V“).

2)	Ve zbývající části není namístě vydat rozhodnutí ve věci.

3)	Komisi se ukládá náhrada nákladů řízení vynaložených Pablem Muñizem.

(1) Úř. věst. C 132, 28.5.2005.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/42

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 18. prosince 2008 – Componenta v. Komise

(Věc T-455/05) (1)

(„Státní podpory - Odvětví hutnictví - Nabytí podílu podniku na realitní společnosti a vrácení půjčky, kterou tento podnik poskytl realitní společnosti jako protiplnění za investici uvedeného podniku - Rozhodnutí, kterým se prohlašuje podpora za neslučitelnou se společným trhem a nařizuje se její navrácení - Kritérium soukromého investora - Ocenění akcií realitní společnosti - Ocenění nemovitostí společnosti - Povinnost uvést odůvodnění - Uplatnění i bez návrhu“)

(2009/C 44/71)

Jednací jazyk: finština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Componenta Oyj (Helsinky, Finsko) (zástupci: M. Savola a A. Järvinen, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: C. Giolito a M. Huttunen, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalobkyni: Finská republika (zástupci: původně E. Bygglin, poté A. Guimaraes-Purokoski a J. Heliskoski, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise 2006/900/ES ze dne 20. října 2005 o státní podpoře, kterou Finsko uplatnilo jako investiční podporu ve prospěch společnosti Componenta Oyj (Úř. věst. L 353, s. 36).

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí Komise 2006/900/ES ze dne 20. října 2005 o státní podpoře, kterou Finsko uplatnilo jako investiční podporu ve prospěch společnosti Componenta Oyj se zrušuje.

2)	Komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společností Komponenta.

3)	Finská republika ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 48, 25.2.2006.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/42

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 18. prosince 2008 – General Química v. Komise

(Věc T-85/06) (1)

(„Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Odvětví chemických látek pro zpracování kaučuku - Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 81 ES - Výměna důvěrných informací a stanovení cen - Přičtení mateřské společnosti - Nedílná odpovědnost - Pokuty - Sdělení o spolupráci“)

(2009/C 44/72)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobci: General Química, SA (Alava, Španělsko) Repsol Química, SA (Madrid, Španělsko); a Repsol YPF, SA (Madrid) (zástupci: J.M. Jiménez Laiglesia Oñate a J. Jiménez Laiglesia Oñate,advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: F. Castillo de la Torre a F. Amato, poté F. Castillo de la Torre, zmocněnci)

Předmět věci

Žádost o částečné zrušení rozhodnutí Komise 2006/902/ES ze dne 21. prosince 2005 v řízení podle článku 81 Smlouvy o ES a článku 53 Dohody o EHP vůči Flexsys NV, Bayer AG, Crompton Manufacturing Co. Inc. (ex-Uniroyal Chemical Co. Inc.), Crompton Europe Ltd, Chemtura Corp. (ex-Crompton Corp.), General Química, SA, Repsol Química, SA et Repsol YPF, SA (Věc COMP/F/C.38.443 – Chemické látky pro průmysl výroby a zpracování kaučuku) (Úř. věst. 2006, L 353, s. 50), a podpůrně snížení pokuty uložené žalobkyním

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	General Química, SA, Repsol Química, SA a Repsol YPF, SA ponesou vlastní náklady řízení a ukládá se jim náhrada nákladů vynaložených Komisí.

(1) Úř. věst. C 131, 3.6.2006.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/43

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 18. prosince 2008 – Torres v. OHIM – Bodegas Cándido (TORRE DE FRIAS)

(Věc T-285/06) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Společenství TORRE DE FRIAS - Starší národní a mezinárodní slovní ochranné známky TORRES a LAS TORRES - Relativní důvod zamítnutí - Neexistence pravděpodobnosti záměny“)

(2009/C 44/73)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobce: Miguel Torres (Vilafranca del Penedés, Francie) (zástupci: E. Armijo Chávarri, M. Baz de San Caferino a A. Castán Pérez-Gómez, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupci: O. Mondéjar Ortuño a J. García Murillo, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Soudem: Bodegas Cándido, SA (Burgos, Španělsko) (zástupce: C. Hernández, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 27. července 2006 (věc R 1069/2000-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Miguel Torres, SA a Bodegas Cándidado, SA.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnosti Miguel Torres, SA se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 310, 16.12.2006.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/43

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 18. prosince 2008 – Torres v. OHIM – Vinícola de Tomelloso (TORRE DE GAZATE)

(Věc T-286/06) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky společenství TORRE DE GAZATE - Starší národní a mezinárodní slovní ochranné známky TORRES a LAS TORRES - Relativní důvod pro zamítnutí - Neexistence nebezpečí záměny“)

(2009/C 44/74)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobce: Miguel Torres, SA (Vilafranca del Penedés, Španělsko) (zástupci: E. Armijo Chávarri, M. Baz de San Ceferino a A. Castán Pérez-Gómez, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupci: O. Mondéjar Ortuño a J. García Murillo, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Soudem: Vinícola de Tomelloso, SCL (Tomelloso, Španělsko) (zástupce: J. L. Casajuana Espinosa, advokát )

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 27. července 2006 (věc R 421/2004-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi Miguel Torres, SA a Vinícola de Tomelloso, SCL.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Miguel Torres, SA se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 310, 16.12.2006.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/44

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 18. prosince 2008 – Torres v. OHIM – Bodegas Peñalba Lopez (Torre Albéniz)

(Věc T-287/06) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství Torre Albéniz - Starší obrazová ochranná známka Společenství TORRES - Relativní důvod pro zamítnutí - Neexistence nebezpečí záměny“)

(2009/C 44/75)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Miguel Torres, SA (Vilafranca del Penedés, Španělsko) (zástupci: E. Armijo Chávarri, M. Baz de San Ceferino a A. Castán Pérez-Goméz, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupci: O. Mondéjar Ortuño a J. García Murillo, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Soudem: Bodegas Peñalba Lopez, SL (Aranda de Duero, Španělsko) (zástupci: J. Calderón Chavero, T. Villate Consonni a M. Yañez Manglano, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 27. července 2006 (věc R 597/2004-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi Miguel Torres, SA a Bodegas Peñalba Lopez, SL.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Miguel Torres, SA se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 310, 16.12.2006.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/44

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 18. prosince 2008 – Torres v. OHIM – Gala-Salvador Dalí (TG Torre Galatea)

(Věc T-8/07) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky TG Torre Galatea - Starší ochranná známka TORRES 10 - Relativní důvod zamítnutí - Neexistence nebezpečí záměny“)

(2009/C 44/76)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobce: Miguel Torres, SA (Vilafranca del Penedés, Španělsko) (zástupci: E. Armijo Chávarri, M. Baz de San Ceferino a A. Castán Pérez-Gómez, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: O. Mondéjar Ortuño, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Soudem: Funación Gala-Salvador Dalí (Figueras, Španělsko) (zástupci: A. Segura Roda a M. Teixidor Jufresa, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 24. října 2006 (věc R 168/2006-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi Miguel Torres, SA a Fundacíon Gala-Salvador Dalí.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Miguel Torres, SA se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 56, 10.3.2007.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/45

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 18. prosince 2008 – Torres v. OHIM – Sociedad Cooperativa del Campo San Ginés (TORRE DE BENÍTEZ)

(Věc T-16/07) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Společenství TORRE DE BENÍTEZ - Starší slovní a obrazové národní a mezinárodní ochranné známky a ochranné známky Společenství evokující několik věží - Relativní důvod pro zamítnutí - Neexistence nebezpečí záměny“)

(2009/C 44/77)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Miguel Torres, SA (Vilafranca del Penedés, Španělsko) (zástupci: E. Armijo Chávarri, M. Baz de San Ceferino a A. Castán Pérez-Gómez, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: O. Mondéjar Ortuño, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Soudem: Sociedad Cooperativa del Campo San Ginés (Cuenca, Španělsko) (zástupce: C. Hernández Hernández, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 6. listopadu 2006 (věc R 36/2006-2), týkajícímu se námitkového řízení mezi Miguel Torres, SA a Sociedad Cooperativa del Campo San Ginés.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Miguel Torres, SA se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 82, 14.4.2007.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/45

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 18. prosince 2008 – Belgie a Komise v. Genette

(Věc T-90/07 P a T-99/07 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Veřejná služba - Úředníci - Důchody - Převod vnitrostátních nároků na důchod - Rozhodnutí zamítající zpětvzetí žádosti o převod a podání nové žádosti - Pravomoc Soudu pro veřejnou službu - Změna předmětu sporu - Nepřípustnost žaloby v prvním stupni“)

(2009/C 44/78)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastnici řízení podávající kasační opravný prostředek: Belgické království (zástupci: L. Van den Broeck a C. Pochet, zmocněnci, ve spolupráci s L. Markeyem, advokát) a Komise Evropských společenství (zástupci: V. Joris a D. Martin, zmocněnci)

Další účastník řízení: Emmanuel Genette (zástupce: M.-A. Lucas, advokát)

Předmět věci

Dva kasační opravné prostředky podané proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (první senát) ze dne 16. ledna 2007, Genette v. Komise (F-92/05, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí), které směřují ke zrušení tohoto rozsudku.

Výrok rozsudku

1)	Rozsudek Soudu pro veřejnou službu Evropské unie ze dne 16. ledna 2007, Genette v. Komise (F- 92/05, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí), se zrušuje.

2)	Žaloba podaná E. Genettem k Soudu pro veřejnou službu ve věci F- 92/05 se odmítá jako nepřípustná.

3)	Emannuel Genette ponese vlastní náklady řízení před Soudem pro veřejnou službu, jakož i vlastní náklady tohoto řízení.

4)	Komise ponese vlastní náklady řízení před Soudem pro veřejnou službu, jakož i vlastní náklady tohoto řízení.

5)	Belgické království ponese vlastní náklady řízení před Soudem pro veřejnou službu, jakož i vlastní náklady tohoto řízení.

(1) Úř. věst. C 117, 29.5.2007.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/46

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 18. prosince 2008 – Lofaro v. Komise

(Věc T-293/07) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Veřejná služba - Dočasní zaměstnanci - Lhůta pro podání stížnosti - Datum podání stížnosti - Doručení administrativě - Zásada právní jistoty“)

(2009/C 44/79)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Alessandro Lofaro (Brusel, Belgie) (zástupce: J.-L. Laffineur, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: J. Currall a K. Herrmann, zmocněnci)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti usnesení Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (třetího senátu) ze dne 24. května 2007, Lofaro v. Komise (F-27/06 a F-75/06, dosud nezveřejněné ve Sbírce rozhodnutí) za účelem zrušení tohoto usnesení

Výrok rozsudku

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Alessandro Lofaro ponese vlastní náklady řízení, jakož i náklady vynaložené Komisí v tomto stupni řízení.

(1) Úř. věst. C 223, 22.9.2007.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/46

Usnesení Soudu prvního stupně ze dne 3. prosince 2008 – RSA Security Ireland v. Komise

(Věc T-227/06) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Společný celní sazebník - Zařazení do kombinované nomenklatury - Osoba, která není osobně dotčená - Nepřípustnost“)

(2009/C 44/80)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: RSA Security Ireland Ltd (Shannon, Irsko) (zástupci: B. Conway, barrister a S. Daly, solicitor)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: X. Lewis a J. Hottiaux, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení nařízení Komise (ES) č. 888/2006 ze dne 16. června 2006 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury (Úř. věst. L 165, s. 6).

Výrok

1)	Žaloba se jako nepřípustná odmítá.

2)	RSA Security Ireland se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 249, 14.10.2006.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/46

Usnesení Soudu prvního stupně ze dne 2. prosince 2008 – Longevity Health Products v. OHIM – Hennig Arzneimittel (Cellutrim)

(Věc T-169/07) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Řízení o prohlášení neplatnosti - Slovní ochranná známka Společenství ‚Cellutrim‘ - Starší národní slovní ochranná známka ‚Cellidrin‘ - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 - Žaloba, která je částečně zjevně nepřípustná a částečně zjevně právně nepodložená“)

(2009/C 44/81)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Longevity Health Products, Inc. (Nassau, Bahamy) (zástupce: J. Korab, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: G. Schneider, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice řízení před Soudem: Hennig Arzneimittel GmbH & Co. KG (Flörsheim, Německo) (zástupci: S. Ziegler, C. Kleiner a F. Dehn, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 7. března 2007 (věc R 1123/2006-1) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti nejprve mezi Celltech Pharma GmbH & Co. KG, poté Hennig Arzneimittel GmbH & Co. KG a Longevity Health Products, Inc.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Longevity Health Products, Inc. se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 155, 7.7.2007.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/47

Usnesení Soudu prvního stupně ze dne 3. prosince 2008 – RSA Security Ireland v. Komise

(Věc T-210/07) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Společný celní sazebník - Vydání závazných informací o sazebním zařazení - Pravomoc vnitrostátních celních orgánů - Akt, který nelze napadnout žalobou - Nepřípustnost“)

(2009/C 44/82)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: RSA Security Ireland Ltd (Shannon, Irsko) (zástupci: B. Conway, barrister a S. Daly, solicitor)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: S. Schønberg a D. Lawunmi, zmocněnci)

Předmět věci

Žádost o zrušení rozhodnutí, které bylo údajně přijato Komisí a oznámeno žalobkyni zprávou Irish Revenue Commissioners (irské daňové a celní orgány) ze dne 30. března 2007 o zařazení zboží do příslušné položky kombinované nomenklatury

Výrok

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)	RSA Security Ireland se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 183, 4.8.2007.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/47

Žaloba podaná dne 19. září 2008 – ICF v. Komise

(Věc T-406/08)

(2009/C 44/83)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Industries Chimiques du Fluor SA (ICF) (Tunis, Tunisko) (zástupci: M. van der Woude a T. Hennen, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí, pokud jde o žalobkyni;

—	podpůrně, podstatně snížit pokutu uloženou žalobkyni;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Projednávanou žalobou se žalobkyně domáhá částečného zrušení rozhodnutí Komise K(2008)3043 v konečném znění, ze dne 25. června 2008 ve věci COMP/39.180 – Fluoridy hliníku, ve kterém Komise konstatovala, že některé podniky, včetně podniku žalobkyně, porušily čl. 81 odst. 1 ES a čl. 53 odst. 1 Dohody o Evropském hospodářském prostoru, tím, že uzavřely dohody o zvýšení ceny na světových trzích s fluoridy hliníku, s ohledem na různé oblasti světa, včetně Evropy, s cílem stanovit všeobecnou cenovou úroveň a v některých případech dohodnout rozdělení trhu, jakož i výměnu obchodně citlivých informací.

Na podporu své žaloby uplatňuje žalobkyně čtyři žalobní důvody:

—	porušení práva na obhajobu a článku 27 nařízení č. 1/2003 (1), v míře, ve které se protiprávní jednání uvedená v oznámení námitek liší od těch, která jsou použita v napadeném rozhodnutí, a ve které je napadené rozhodnutí založeno na písemnostech v oznámení námitek neuvedených;

—

porušení článku 81 ES, jelikož napadené rozhodnutí používá nesprávnou právní kvalifikaci skutečností vytýkaných žalobkyni tím, že nesprávně kvalifikuje příležitostnou výměnu informací jako dohodu a/nebo jednání ve vzájemné shodě ve smyslu čl. 81 odst. 1 ES. Kromě toho, sporné skutečnosti nelze v žádném případě kvalifikovat jako jediné a trvající protiprávní jednání;

—

porušení článku 23 nařízení č. 1/2003 a zásady legitimního očekávání při stanovení výše pokuty, neboť Komise prokazatelně nesprávně použila pokyny k výpočtu pokut tím, že i) nevycházela z auditovaného obratu a ii) sama odhadla celkovou hodnotu tržeb za zboží nebo služby v souvislosti s porušením v zeměpisných oblastech. Kromě toho Komise nesprávně provedla skutkové zjištění. Nakonec žalobkyně na podporu své žádosti o snížení pokuty uvádí, že účastníci dohody mají jen nízký podíl na společném trhu a nedostatečné provádění dohody;

—

porušení Evropsko-středomořské dohody uzavřené s Tuniskem (2) tím, že Komise použila výlučně ustanovení práva Společenství v oblasti hospodářské soutěže, i když měla použít pravidla Euro-středomořské dohody souběžně s pravidly hospodářské soutěže podle práva Společenství. Podle žalobkyně měla Komise konzultovat Výbor pro přidružení EU/Tunisko, jak stanoví článek 36 dohody. Žalobkyně dále tvrdí, že jednostranný přístup Komise byl v rozporu se zásadou mezinárodní zdvořilosti, jakož i povinnosti řádné péče.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. L 1, s. 1; Zvl. vyd. 08/02, s. 205).

(2) Еvropsko-středomořská dohoda zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Tuniskou republikou na straně druhé (Úř. věst. L 97, s. 2).

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/48

Žaloba podaná dne 21. listopadu 2008 – Volkswagen v. OHIM – Deutsche BP (SunGasoline)

(Věc T-502/08)

(2009/C 44/84)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Volkswagen AG (Wolfsburg, Německo) (zástupci: H.-P. Schrammek, C. Drzymalla a S. Risthaus, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Deutsche BP AG (Gelsenkirchen, Německo)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 19. září 2008 ve věci R-513/2007-4, a

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatelka ochranné známky Společenství: Žalobkyně.

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka „SunGasoline“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 4, 7, 12, 35, 37 a 39 (přihláška č. 3 418 647).

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Deutsche BP AG.

Namítaná ochranná známka nebo označení: Německá slovní ochranná známka „GASOLIN“ (ochranná známka č. 763 901) pro výrobky zařazené do třídy 4.

Rozhodnutí námitkového oddělení: Zamítnutí námitky.

Rozhodnutí odvolacího senátu: Vyhovění odvolání pro určité výrobky třídy 4.

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 15 odst. 2 písm. b) ve spojení s čl. 43 odst. 2 nařízení č. 40/94 (1), protože užívání namítané ochranné známky, které by právo zachovávalo, nebylo dostatečně prokázáno a porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94, protože mezi kolidujícími ochrannými známkami neexistuje nebezpečí záměny.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146).

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/48

Žaloba podaná dne 20. listopadu 2008 – Rundpack v. OHIM (zobrazení poháru)

(Věc T-503/08)

(2009/C 44/85)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Rundpack AG (zástupce: R. Chmilewsky-Lehner, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání žalobkyně

—

zrušit napadené rozhodnutí (R 1400/2006-1) žalovaného ze dne 3. září 2008 a vrátit přihlášku ochranné známky č. 003 317 571 Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu k pokračování v řízení o přihlášce, jakož i uložit žalovanému náhradu veškerých nákladů řízení, včetně těch vynaložených před odvolacím senátem;

—

podpůrně zrušit rozhodnutí žalovaného ze dne 3. září 2008 a vrátit přihlášku ochranné známky č. 003 317 571 Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu k pokračování v řízení o přihlášce s následným omezeným seznamem výrobků, jakož i uložit žalovanému náhradu veškerých nákladů řízení, včetně těch vynaložených před odvolacím senátem.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: trojrozměrná ochranná známka „BECHER RUND“ pro výrobky zařazené do tříd 16, 17 a 20 (přihláška č. 3 317 591).

Rozhodnutí průzkumového referenta: Zamítnutí přihlášky.

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání.

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 (1), jelikož přihlašovaná ochranná známka má nezbytnou míru rozlišovací způsobilosti.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146).

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/49

Žaloba podaná dne 21. listopadu 2008 – Mologen v. OHIM (dSLIM)

(Věc T-504/08)

(2009/C 44/86)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Mologen AG (Berlín, Německo) (zástupce: C. Klages, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM) ze dne 17. září 2008 ve věci R 1077/2007-4,

—	uložit Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: slovní ochranná známka „dSLIM“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 1, 5, 10, 42 a 44 (přihláška č. 5 355 136).

Rozhodnutí průzkumového referenta: zamítnutí přihlášky.

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání.

Dovolávané žalobní důvody: porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (ES) č. 40/94 (1), protože označení nechybí ani rozlišovací způsobilost ani se nejedná o popisný údaj.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146).

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/49

Žaloba podaná dne 25. listopadu 2008 – Nadine Trautwein Rolf Trautwein v. OHIM (Hunter)

(Věc T-505/08)

(2009/C 44/87)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Nadine Trautwein Rolf Trautwein GbR, Research and Development (Leopoldshöhe, Německo) (zástupce: C. Czychowski, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 17. září 2008 o odvolání R 1733/2007-1 jakož i rozhodnutí průzkumového referenta ze dne 17. října 2007 a připustit přihlášku ochranné známky společenství č. 4829347 ke zveřejnění a

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: slovní ochranná známka „Hunter“ pro výrobky zařazené do tříd 18 a 25 (přihláška č. 4 829 347)

Rozhodnutí průzkumového referenta: zamítnutí zápisu

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (ES) č. 40/94 (1), neboť ochranné známce Společenství nelze upřít nezbytnou rozlišovací způsobilost ani se nejedná o popisující údaj.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146).

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/50

Kasační opravný prostředek podaný dne 25. listopadu 2008 Komisí Evropských společenství proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu ze dne 11. září 2008 ve věci F-135/07 Smadja v. Komise

(Věc T-513/08 P)

(2009/C 44/88)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Komise Evropských společenství (zástupci: K. Herrmann a D. Martin, zmocněnci)

Další účastnice řízení: Daniele Smadja (Dillí, Indie)

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—	zrušit rozsudek Soudu pro veřejnou službu ze dne 11. září 2008 ve věci F-135/07;

—	zamítnout žalobu podanou D. Smajda;

—	rozhodnout, že každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení související s tímto řízením a s řízením před Soudem pro veřejnou službu.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Tímto kasačním opravným prostředkem se Komise domáhá zrušení rozsudku Soudu pro veřejnou službu (SVS) ze dne 11. září 2008 vydaného ve věci Smadja v. Komise, F-135/07, kterým SVS zrušil rozhodnutí Komise ze den 21. prosince 2006 stanovující zařazení žalobkyně v prvním stupni do platové třídy A*15, stupně 1, následně po rozsudku Soudu prvního stupně ze dne 29. září 2005 ve věci T-218/02, Napoli Buzzanca v. Komise.

Na podporu svého kasačního opravného prostředku Komise uplatňuje jeden důvod vycházející z nesprávního právního posouzení při výkladu zásady proporcionality.

V rámci tří částí Komise uvádí, že:

—	zásada proporcionality nemůže být uplatněna, když ustanovení služebního řádu, jako jsou články 3 a 4 služebního řádu úředníků Evropských společenství, zakazují Komisi přijímat akty jmenování s retroaktivním účinkem;

—	zásada proporcionality nemůže vést k popření překážky věci rozhodnuté, která se váže na rozsudek Soudu prvního stupně;

—	zásada proporcionality nemůže být uplatněna, když ustanovení služebního řádu, jako je čl. 5 odst. 5 přílohy XIII ve spojení s čl. 46 odst. 1 písm. a) služebního řádu úředníků Evropských společenství, v projednávaném případě vylučuje zařazení do vyššího platového stupně než je stupeň 1.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/50

Žaloba podaná dne 19. listopadu 2008 – Mauerhofer v. Komise

(Věc T-515/08)

(2009/C 44/89)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Volker Mauerhofer (Vídeň, Rakousko) (zástupce: J. Schartmüller, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit sporné opatření v rozsahu, ve kterém se týká žalobce;

—	podpůrně, určit, že žalované tím, že protiprávně přijala sporné opatření, vznikla mimosmluvní odpovědnost;

—	uložit žalované zaplatit žalobci částku 5 500 eur za utrpěnou mimosmluvní újmu, plynoucí ze sporného opatření, navýšenou o úroky ve výši 4 %, plynoucí od 4. listopadu 2008 do doručení rozsudku vydaného v projednávané věci.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobce požaduje zrušení rozhodnutí Komise ze dne 9. září 2008, kterým tato přijala správní rozhodnutí snižující počet pracovních dnů poskytnutých žalobci na plnění jeho úkolů v rámci expertní smlouvy č. MC/5043/025/001/2008, uzavřené mezi žalobcem a poradcem pro účast v projektu „Value Chain Mapping Analysis“, založeném na rámcové smlouvě „EuropeAid/123314/C/SER/multi“ realizované v Bosně a Hercegovině a uzavřené mezi poradcem a Komisí. Dále žalobce požaduje náhradu za újmu utrpěnou v důsledku sporného rozhodnutí.

Žalobce uplatňuje na podporu svých návrhových žádání následující žalobní důvody:

Zaprvé, žalobce tvrdí, že Komise sporné opatření přijala při porušení procesních náležitostí týkajících se předložení písemného návrhu poradce před přijetím rozhodnutí Komisí, tak jak vyžadují obecné podmínky a zvláštní pokyny použitelné na návrh rámcové smlouvy „Value Chain Mapping Analysis“.

Zadruhé, žalobce tvrdí, že sporné opatření bylo přijato při porušení jeho práva být vyslechnut nestranným orgánem.

Zatřetí, žalobce tvrdí, že sporné opatření bylo přijato při porušení jeho práva jednat s orgánem nenacházejícím se ve střetu zájmů.

Žalobce dále tvrdí, že při přijímání sporného opatření neprovedla žalovaná správné a spravedlivé stanovení a analýzu počtu pracovních dní odečítaných od celkového počtu dní poskytnutých žalobci k plnění jeho úkolů.

A konečně, žalobce tvrdí, že se Komise při přijímání sporného opatření dopustila zneužití pravomoci, jelikož při posuzování počtu pracovních dní poskytnutých žalobci nezohlednila pochybení, kterých se dopustil poradce.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/51

Žaloba podaná dne 27. listopadu 2008 – Eriksen v. Komise

(Věc T-516/08)

(2009/C 44/90)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Heinz Helmuth Eriksen (Ebeltoft, Dánsko) (zástupce: I. Anderson, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobce

—

uložit Komisi, aby zaplatila žalobci částku 800 000 eur nebo částku, kterou Soud bude považovat za správnou a spravedlivou za minulou, současnou a budoucí bolest, strádání a snížení kvality života z důvodu vážných poškození jeho zdraví vyplývajících ze svévolného a protiprávního odmítnutí Komise prosadit zavedení lékařského pozorování bývalých pracovníků Thule, pokud jde o nemoci spojené se zářením a podmínky;

—

uložit Komisi, aby zaplatila žalobci, zdravotnickým zařízením nebo poskytovatelům péče budoucí náklady na lékařskou péči a léky za účelem zlepšení a léčby jeho poškozeného zdraví, na které poukazuje v prvním výše uvedeném důvodu, které mu nejsou dostupné prostřednictvím státního systému zdravotní péče jeho členského státu;

—	uložit Komisi náhradu rozumných právních nákladů a výloh vynaložených žalobcem v souvislosti se zahájením tohoto řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

V projednávané věci podává žalobce žalobu z titulu mimosmluvní odpovědnosti, která vyplývá z náhrady škody, která podle něho vznikla v důsledku údajného protiprávního odmítnutí Komise splnit usnesení pléna Evropského parlamentu (1) a přimět Dánsko, aby uplatnilo ustanovení směrnice Rady 96/29/Euratom ze dne 13. května 1996, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy na ochranu zdraví pracovníků a obyvatelstva před riziky vyplývajícími z ionizujícího záření (2), na případ pracovníků, včetně žalobce, kteří byli postiženi jadernou havárií v Thule, Řecku.

(1) Zpráva Evropského parlamentu ze dne 20. dubna 2007 o důsledcích havárie v Thule v roce 1968 na veřejné zdraví (petice 720/2002) [2006/2012(INI)].

(2) Úř. věst. L 159, s. 1; Zvl. vyd. 05/02, s. 291.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/51

Žaloba podaná dne 2. prosince 2008 – AIB-Vinçotte Luxembourg v. Parlament

(Věc T-524/08)

(2009/C 44/91)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: AIB-Vinçotte Luxembourg ASBL (Lucemburk, Lucembursko) (zástupce: R. Adam. advokát)

Žalovaný: Evropský Parlament

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 2. října 2008, kterým se odmítá nabídka žalobkyně v rámci výzvy k účasti v soutěži č. INLO – A – BATI LUX – 07268 & 271 – 00 za účelem opravy a rozšíření budovy Konrad Adenauer v Lucemburku;

—	vyhradit žalobkyni veškeré ostatní nároky, prostředky a kroky, zejména uložení náhrady škody Parlamentu spolu s úroky ve vztahu k utrpěné škodě;

—	uložit Parlamentu náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně napadá rozhodnutí Parlamentu o odmítnutí její nabídky předložené v rámci výzvy k podávání nabídek pro položku B zakázky týkající se projektu rozšíření a opravy budovy KAD v Lucemburku – Pověření schváleného inspekčního orgánu (Úř. věst. 2008, S 193-254240).

Žalobkyně na podporu své žaloby uplatňuje čtyři žalobní důvody vycházející z:

—

zjevně nesprávného právního posouzení na straně Parlamentu, pokud jde o i) sdružení, kterému byla zadána zakázka, nemá nezbytná povolení pro uskutečnění požadovaných úkolů, které jsou požadovány v zadávací dokumentaci, a ii) nabídka tohoto sdružení uváděla nepřiměřeně nízkou cenu s ohledem na kritéria zadávací dokumentace;

—

porušení povinnosti uvést odůvodnění, jelikož i) Parlament neuvedl konkrétní výhody vybrané nabídky ve srovnání s nabídkou žalobkyně, což neumožňuje žalobkyni, aby identifikovala důvody,p proč její nabídka nebyla vybrána a ii) žalobkyně nebyla informována o tom, zda výběrová komise zasedala, a případně jaké byly její závěry;

—	porušení zásad řádné péče, řádné správy a transparentnosti, jelikož Parlament nepodal v přiměřené lhůtě požadované vysvětlení;

—	porušení zadávacího postupu, jelikož ani napadené rozhodnutí, ani následující korespondence neuváděly opravné prostředky.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/52

Žaloba podaná dne 1. prosince 2008 – Poste Italiane v. Komise

(Věc T-525/08)

(2009/C 44/92)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Poste Italiane SpA (Řím, Itálie) (zástupci: A. Fratini, A. Sandulli a F. Filpo, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	vyhovět žalobě a v důsledku toho zrušit rozhodnutí Komise ze dne 16. července 2008 o podpoře C 42/2006, kterou Itálie poskytla pro odměňování běžných účtů Poste Italiane u Státní pokladny, které ještě nebylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Touto žalobou je napadeno rozhodnutí Komise ze dne 16. července 2008 o státní podpoře C 42/2006, kterou Itálie poskytla pro odměňování běžných účtů Poste Italiane u Státní pokladny. Toto rozhodnutí režim státní podpory týkající se odměňování běžných účtu Poste Italiane u Státní pokladny, upravený zákonem č. 266 ze dne 23. prosince 2005 a dohodou mezi ministerstvem hospodářství a financí a Poste Italiane ze dne 23. února 2006, který Itálie protiprávně vykonala v rozporu s čl. 88 odst. 3 Smlouvy, prohlásilo za neslučitelný se společným trhem a nařídilo její navrácení.

Na podporu vlastních tvrzení žalobkyně uplatňuje:

—	porušení článku 253 Smlouvy o ES a čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES z důvodu skutkového omylu a zjevně nesprávného posouzení, pokud jde o to, jak Komise použila kritérium obezřetného vypůjčovatele, přičemž dospěla ke stanovení sazby soukromého vypůjčovatele;

—

porušení čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES z důvodu zjevně nesprávného posouzení, pokud jde o posouzení alternativních investic. V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že v průběhu správního řízení italské orgány poukázaly na to, že takový parametr, jaký je uveden v dohodě, který je spojen se správou peněžních prostředků vyplývajících z poštovního sběru, poškozuje Poste s ohledem na možnost zisku z aktivní správy, a tudíž nepřiznává „zvýhodnění“ ve smyslu článku 87 Smlouvy o ES.

K této skutečnosti žalobkyně rovněž odkazuje na relevantnost studie RBS a stanoviska finančních zprostředkovatelů, jakož i na srovnání se správami typu trading system, se správou peněžních prostředků v rámci pojistných smluv Poste Vita, se správou fondů Efiposte, francouzské společnosti, kterou kontroluje Poste a s náklady dluhu Státní pokladny.

—

porušení článku 253 Smlouvy o ES a čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES z důvodu chybějícího odůvodnění a zjevně nesprávného posouzení, článku 12 Smlouvy o ES z důvodu diskriminace, jakož i porušení zásad legitimního očekávání a právní jistoty v souvislosti s chybějící analýzou prvku zvýhodnění a narušení hospodářské soutěže v kontextu poslání univerzální služby příslušejícího Poste;

—	porušení obecných zásad legitimního očekávání, právní jistoty a proporcionality, pokud jde o nařízení navrácení údajné podpory příjemcem.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/53

Kasační opravný prostředek podaný dne 3. prosince 2008 Komisí Evropských společenství proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu ze dne 25. září 2008 ve věci F-44/05, Strack v. Komise

(Věc T-526/08 P)

(2009/C 44/93)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Komise Evropských společenství (zástupci: H. Krämer a B. Eggers)

Další účastník řízení: Guido Strack (Köln, Německo)

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—	zrušit rozsudek Soudu pro veřejnou službu ze dne 25. září 2008 ve věci F-44/05, Strack v. Komise;

—	uložit žalobci náhradu nákladů řízení před Soudem pro veřejnou službu, jakož i náhradu nákladů řízení o kasačním opravném prostředku.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Kasační opravný prostředek směřuje proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu ze dne 25. září 2008 ve věci F-44/05, Strack v. Komise. Tímto rozsudkem bylo zrušeno rozhodnutí Úřadu pro úřední tisky Evropských společenství, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o pracovní místo vedoucího oddělení „Veřejné zakázky a smlouvy“ a Komisi bylo uloženo zaplacení 2000 eur jako náhrady za nemajetkovou újmu.

Navrhovatelka kasačního opravného prostředku se v odůvodnění svého kasačního opravného prostředku dovolává dvou důvodů kasačního opravného prostředku.

1. Porušení práva Společenství potvrzením potřeby právní ochrany v souvislosti s žalobou na neplatnost

Komise nejprve namítá, že návrh na zrušení zamítavého rozhodnutí byl i přes neexistenci potřeby právní ochrany žalobce v souvislosti s napadením jmenovacího rozhodnutí prohlášen přípustným, protože současně byla podána žaloba na náhradu škody. Toto je právně chybné a může vést k nejistotě týkající se prováděcích opatření podle článku 233 ES. Pravidlo, podle nějž nepřípustnost žaloby na neplatnost automaticky vyvolává nepřípustnost s ní bezprostředně spojené žaloby na náhradu škody, není použitelné v případě, pokud neexistuje žádné nebezpečí, že by žalobou na náhradu škody bylo obejito nezbytné předchozí řízení nebo jiné podmínky přípustnosti, a proto konkrétní žaloba na náhradu škody může být přípustná, i když je žaloba na neplatnost kvůli neexistenci potřeby právní ochrany nepřípustná.

2. Nedostatek odůvodnění při výkladu použití pojmového znaku skutkové podstaty nemajetkové újmy

Zadruhé se Soud pro veřejnou službu v bodě 219 napadeného rozsudku dopustil chyby když konstatoval, že žalobce skutečně utrpěl nemajetkovou újmu, protože mu bylo odňato právo na přezkum jeho žádosti o pracovní místo, který by byl proveden za okolností, které jsou v souladu s právem. Tento závěr nutně implikuje, že protiprávnost rozhodnutí, kterým byla zamítnuta žádost o pracovní místo, jako taková představuje nemateriální újmu. Takový výklad pomíjí, že mimosmluvní odpovědnost Společenství předpokládá kumulativní existenci tří podmínek, a to zaprvé protiprávnost orgánům vytýkaného jednání, zadruhé skutečnou existenci tvrzené škody a zatřetí příčinnou souvislost mezi první a druhou podmínkou.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/53

Žaloba podaná dne 5. prosince 2008 – Norilsk Nickel Harjavalta Oy a Umicore NV v. Komise Evropských společenství

(Věc T-532/08)

(2009/C 44/94)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Norilsk Nickel Harjavalta Oy (Harjavalta, Finsko) a Umicore SA/NV (Brusel, Belgie) (zástupce: K. Nordlander, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyň

—	prohlásit tuto žalobu za přípustnou;

—	zrušit napadené akty;

—	uložit Komisi náhradu nákladů tohoto řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Svou žalobou se žalobkyně domáhají zrušení specifické položky pro skupinu čtyř sloučenin příbuzných uhličitanu nikelnatému – hydrátu uhličitanu niklu, čistého uhličitanu nikelnatého a dvou dalších sloučenin (dále jen „uhličitany nikelnaté“) – ve směrnici Komise 2008/58/ES (1) (dále jen „směrnice – 30. přizpůsobení technickému pokroku“), která je přizpůsobením směrnice 67/548/EHS (2) (dále jen „směrnice o nebezpečných látkách“) technickému pokroku.

Žalobkyně především uplatňují, že upravená klasifikace uhličitanů nikelnatých nebyla založena na použitelných právních kritériích. Podle žalobkyň je upravená klasifikace uhličitanů nikelnatých v rozporu s požadavky směrnice o nebezpečných látkách, protože nebyla podložena údaji a nepředstavovala přizpůsobení se technickému pokroku. Namísto toho žalobkyně tvrdí, že Komise upravila klasifikaci uhličitanů nikelnatých na základě hodnocení rizika uhličitanů nikelnatých provedeného za jiným účelem podle nařízení (ES) č. 793/93 (3) (dále jen „nařízení o hodnocení rizika“). Žalobkyně dále tvrdí, že se Komise zejména opřela o na návrh na výjimku, v němž čtyři různé společnosti, včetně žalobkyň, žádaly o povolení k neprovedení určitých zkoušek vyžadovaných nařízením o hodnocení rizika. Tento návrh neposkytoval podle žalobkyň žádné údaje na podporu jakýchkoli změn v klasifikaci uhličitanů nikelnatých, zahrnutých ve směrnici – 30. přizpůsobení technickému pokroku.

Žalobkyně se tedy domáhají zrušení dvou samostatných aktů Evropské komise:

—	upravené klasifikace uhličitanů nikelnatých v položce 028-010-00-0 v příloze 1 F směrnice – 30. přizpůsobení technickému pokroku;

—	rozhodnutí Komise použít návrh na výjimku podaný žalobkyněmi podle nařízení o hodnocení rizika jako základu pro spornou položku.

Na podporu svých návrhových žádání uplatňují žalobkyně, že napadené akty nejsou v souladu s požadavky směrnice o nebezpečných látkách z následujících důvodů:

a)	napadené akty nejsou v souladu s podrobnými kritérii a požadavky vědeckých údajů pro zařazení do každé nebezpečné třídy v příloze VI směrnice o nebezpečných látkách;

b)	při přijetí napadených aktů nepřihlédla Komise k podstatným vlastnostem uhličitanů nikelnatých v souvislosti s běžným zacházením a používáním požadovaným směrnicí o nebezpečných látkách;

c)	napadené akty nepředstavují přizpůsobením směrnice o nebezpečných látkách technickému pokroku, a jako takové nemají v rámci práva ES žádný právní základ;

d)	přijetím napadeného rozhodnutí a založením sporné položky na hodnocení rizika uhličitanů nikelnatých podle nařízení o hodnocení rizika, namísto použití článku 4 a přílohy VI kritérií pro klasifikaci, překročila Komise své pravomoci podle směrnice o nebezpečných látkách.

Kromě toho žalobkyně uplatňují, že upravená klasifikace uhličitanů nikelnatých ve směrnici – 30. přizpůsobení technickému pokroku musí být zrušena, protože Komise nesplnila povinnost uvést důvody, na nichž je založena, jak vyžaduje článek 253 ES.

(1) Směrnice Komise 2008/58/ES ze dne 21. srpna 2008, kterou se po třicáté přizpůsobuje technickému pokroku směrnice Rady 67/548/EHS o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek (Úř. věst. L 246, s. 1).

(2) Směrnice Rady ze dne 27. června 1967 o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek (Úř. věst. 196, s. 1; Zvl. vyd. 13/1, s. 27).

(3) Nařízení Rady (EHS) č. 793/93 ze dne 23. března 1993 o hodnocení a kontrole rizik existujících látek (Úř. věst. L 84, s. 1; Zvl. vyd. 15/02, s. 212 ).

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/54

Žaloba podaná dne 3. prosince 2008 – Telekomunikacja Polska v. Komise

(Věc T-533/08)

(2009/C 44/95)

Jednací jazyk: polština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Telekomunikacja Polska SA (Varšava, Polsko) (zástupce: H. Romańczuk, M. Modzelewska de Raad a S. Hautbourg, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí Komise K(2008) 4997 ze dne 4. září 2008, kterým bylo podniku Telekomunikacja Polska SA a všem podnikům přímo nebo nepřímo kontrolovaným tímto podnikem nařízeno, aby se podřídily kontrole podle čl. 20 odst. 4 nařízení Rady č. 1/2003 (1);

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně navrhuje zrušení rozhodnutí Komise K(2008) 4997 ze dne 4. září 2008, kterým bylo podniku Telekomunikacja Polska SA a všem podnikům přímo nebo nepřímo, zcela nebo částečně kontrolovaným tímto podnikem nařízeno, aby se podřídily kontrole podle čl. 20 odst. 4 nařízení Rady č. 1/2003 v rámci řízení týkajícím se údajného používání postupů, které jsou v rozporu s článkem 82 ES v odvětví elektronické komunikace.

Žalobkyně uvádí na podporu své žaloby následující důvody:

Zaprvé, napadené rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s povinností řádného odůvodnění stanovenou v článku 253 ES a čl. 20 odst. 4 nařízení Rady č. 1/2003. Komise v tomto ohledu nedostatečně prokázala, že má informace a důkazy, na jejichž základě je možné se rozumně domnívat, že žalobkyně se dopustila jednání, které je jí vytýkáno. Krom toho nebyly v rozhodnutí Komise skutečnosti, které měla Komise v průběhu kontroly v úmyslu přezkoumat, dostatečně přesně označeny. Dále Komise nesplnila povinnost označit v napadeném rozhodnutí podstatné prvky jednání, které jsou žalobkyni vytýkány.

Zadruhé, porušuje napadené rozhodnutí zásadu proporcionality, jelikož Komise nezvolila druh provedení kontroly, který by žalobkyni co nejméně zatěžoval.

Zatřetí, Komise nepřiznala žalobkyni právo na obhajobu, zejména ve spojení s porušením uplatňovaným žalobkyní v prvním žalobním důvodu s ohledem na napadené rozhodnutí. V souvislosti s tímto žalobkyně uvádí, že nemohla přesně určit, která jednání byla předmětem kontroly Komise, a tedy nemohla řádně posoudit, zda a v jakém rozsahu byla kontrola oprávněná, a zda a v jakém rozsahu je v rámci kontroly povinna spolupracovat s Komisí.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/55

Žaloba podaná dne 1. prosince 2008 – Granuband v. OHIM – Granuflex (GRANUflex)

(Věc T-534/08)

(2009/C 44/96)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: nizozemština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Granuband BV (Amsterodam, Nizozemsko) (zástupce: M. Ellens, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Granuflex Ipari és Kereskedelmi Kft (Budapešť, Maďarsko)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí OHIM ze dne 15. září 2008, zaslané dne 24. září 2008, nebo ho změnit z důvodu porušení čl. 52 odst. 1 ve spojení s čl. 8 odst. 4 nařízení (ES) č. 40/94,

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Zapsaná ochranná známka Společenství, jež je předmětem návrhu na prohlášení neplatnosti: Obrazová ochranná známka GRANUFLEX pro výrobky zařazené do tříd 17, 19 a 27 – ochranná známka Společenství č. 943118

Majitelka ochranné známky Společenství: Granuband B.V.

Účastník řízení navrhující prohlášení neplatnosti ochranné známky Společenství: Granuflex Ipari és Kereskedelmi Kft.

Ochranná známka účastníka řízení navrhujícího prohlášení neplatnosti: Obchodní označení GRANUFLEX pro výrobky a služby zařazené do tříd 17, 19, 27 a 37.

Rozhodnutí zrušovacího oddělení: Prohlášení neplatnosti ochranné známky Společenství

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání žalobkyně.

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 52 odst. 1 písm. c) ve spojení s čl. 8 odst. 4 nařízení č. 40/94.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/55

Žaloba podaná dne 5. prosince 2008 – Etimine a Etiproducts v. Komise

(Věc T-539/08)

(2009/C 44/97)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobci: Etimine SA (Bettemboug, Lucembursko) a Ab Etiproducts Oy (Espoo, Finsko) (zástupci: C. Mereu a K. Van Maldegem, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobců

—	prohlásit projednávanou žalobu za přípustnou a opodstatněnou;

—

částečně zrušit napadený akt tím, že se zruší položky uvedené v příloze 1G napadeného aktu týkající se těchto látek:

—	kyselina boritá; kyselina boritá, přírodní neupravená,

—	dibortrioxid; oxid boritý,

—	bezvodý tetraboritan sodný; disodná sůl kyseliny ortoborité; tetraboritan disodný monohydrát; sodná sůl kyselin orthoboritá,

—	tetraboritan disodný dekahydrát; borax dekahydrát,

—	tetraboritan disodný pentahydrát; borax pentahydrát.

—

Podpůrně, částečně zrušit napadený akt tím, že se zruší položky v příloze 1G napadeného aktu týkající se těchto látek:

—	dibortrioxid; oxid boritý,

—	bezvodý tetraboritan sodný; disodná sůl kyseliny ortoborité; tetraboritan disodný monohydrát; sodná sůl kyselin orthoboritá,

—	tetraboritan disodný pentahydrát; borax pentahydrát.

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Projednávanou žalobu se žalobkyně na základě článku 230 ES domáhá částečného zrušení směrnice Komise 2008/58/ES ze dne 21. srpna 2008, kterou se po třicáté přizpůsobuje technickému pokroku směrnice Rady 67/548/EHS o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek (1) v té míře, pokud klasifikují některé boritany jako toxické pro reprodukci s ohledem jak na plodnost, tak na vývoj.

Na podporu svých tvrzení uplatňuje žalobkyně tři žalobní důvody.

Zaprvé, žalobkyně tvrdí, že Komise porušila podstatné formální náležitosti, jelikož napadený akt není v souladu s platným legislativním postupem, a tudíž je v rozporu s článkem 5 a článkem 7 ES, článkem 29 směrnice Rady 67/548/EHS (2) a článkem 5 rozhodnutí Rady 1999/468/ES (3).

Zadruhé, žalobkyně tvrdí, že se Komise dopustila nesprávného posouzení při použití kritéria pro klasifikaci substancí boritanu, čímž porušila směrnici Rady 67/548/EHS. Tvrdí, že Komise nepoužila nebo nepoužila správně zásadu „bezpečného zacházení“ stanovenou v příloze VI směrnice 67/548/EHS, protiprávně použila kritéria hodnocení rizik, přičemž podle žalobkyně, tato nejsou v kontextu klasifikaci látky podle směrnice 67/548/EHS relevantní a v rozporu s bodem 4.2.3.3. přílohy VI směrnice 67/548/EHS nepoužila nebo nesprávně použila kritérium „přiměřenosti 014“. Dále žalobkyně tvrdí, že Komise nevěnovala dostatečnou pozornost epidemiologickým údajům a údajům o účincích na člověka předloženým žalobkyní a v důsledku toho je napadený akt částečně stižen zjevně nesprávným skutkovým posouzením. Žalobkyně tvrdí, že Komise protiprávně zevšeobecnila údaje týkající se jedné ze substancí boritanu pro účely klasifikace dalších substancí boritanu, a proto musí být napadený akt alespoň částečně zrušen, přinejmenším pokud se týká dalších substancí boritanu. Žalobkyně tvrdí, že Komise neposkytla dostatečné odůvodnění podle článku 253 ES, jelikož neuvedla žádný důvod pro zevšeobecnění údajů.

Zatřetí, žalobkyně tvrdí, že Komise porušila základní zásady práva Společenství, jako je zásada proporcionality uvedená v článku 5 ES, protože se žalobkyně domnívá, že napadený akt překračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů tohoto aktu.

(1) Úř. věst. L 246, s. 1.

(2) Směrnice Rady ze dne 27. června 1967 o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek, Úř. věst. 196, s.1; Zvl. vyd. 13/01, s. 27.

(3) Rozhodnutí Rady ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi, Úř. věst. L 184, s. 23; Zvl. vyd. 01/03, s. 128.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/56

Žaloba podaná dne 12. prosince 2008 – Esso a další v. Komise

(Věc T-540/08)

(2009/C 44/98)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Esso Société Anonyme Française (Courbevoie, Francie), Esso Deutschland GmbH (Hamburg, Německo), ExxonMobil Petroleum and Chemical BVBA (Antwerpen, Belgie), Exxon Mobil Corp. (Irving, Spojené státy) (zástupci: R. Snelders, R. Subiotto, L.-P. Rudolf, M. Piergiovanni, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyň

—	částečně zrušit rozhodnu Komise ze dne 1. října 2008 o použití čl. 81 odst. 1 (věc COMP/39.181ES/39.181 Parafínové vosky);

—	snížit pokuty uložené žalobkyním uvedeným rozhodnutím a

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně usilují o částečné zrušení rozhodnutí Komise K(2008) 5476 konečné ze dne 1. října 2008 ve věci COMP/39.181 Parafínové vosky) (dále jen „napadené rozhodnutí“) a snížení pokut uložených žalobkyním

Na podporu své žaloby žalobkyně uplatňují dva hlavní žalobní důvody:

Svým prvním žalobním důvodem žalobkyně tvrdí, že rozhodnutí je zatíženo právní vadou v tom, že zakládá výpočet pokuty uložené společnosti Esso Societé Anonyme Française (dále jen „Esso“) na metodice, která nereflektuje nespornou skutečnost, že před fúzí Exxon a Mobil se obchody s parafínovým voskem společnosti Exxon na porušení nepodílely. Žalobkyně tvrdí, že podle napadeného rozhodnutí je pokuta vyměřena tak, jako by se Exxon podílela na porušení po dobu sedmi let před fúzí, i když napadené rozhodnutí uznává, že tomu tak nebylo. V důsledku toho napadené rozhodnutí nadhodnocuje relativní váhu společnosti Esso v porušení a porušuje zásady rovného zacházení a proporcionality, jakož i čl. 23 odst. 3 nařízení 1/2003 (1) a sdělení o pokutách z roku 2006 (2).

Druhým žalobním důvodem žalobkyně tvrdí, že napadené rozhodnutí je zatíženo právní vadou, když konstatuje, že účast žalobkyň na porušení v části související s parafínem skončila teprve v roce 2003. Žalobkyně tvrdí zejména, že napadené rozhodnutí neodpovídá důkaznímu břemeni Komise při prokazování délky účasti žalobkyň na porušení v částí související s parafínem. Žalobkyně krom toho tvrdí, že napadené rozhodnutí nedovozuje řádné závěry z nesporné skutečnosti, že žalobkyně se nepodílely – a nebyly informovány o výsledku – žádného z „technických setkání“, která se uskutečnila po 27.–28. únoru 2003.

(2) Pokyny pro výpočet pokut uložených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003 (Úř. věst. C 210, 1.9.2006, s. 2).

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/57

Žaloba podaná dne 15. prosince 2008 – Sasol a další v. Komise

(Věc T-541/08)

(2009/C 44/99)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Sasol Ltd (Johannesburg, Jižní Afrika) Sasol Holding in Germany GmbH (Hamburg, Německo), Sasol Wax International AG (Hamburg, Německo), Sasol Wax GmbH (Hamburg, Německo) (zástupci: W. Bosch, U. Denzel, C. von Köckritz, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhové žádání žalobců

—	zrušit nebo podstatně snížit pokutu uloženou společnostem Sasol Limited, Sasol Holding in Germany GmbH, Sasol Wax International AG a Sasol Wax GmbH na základě článku 2 rozhodnutí; a

—	uložit Komisi, aby žalobkyním uhradila právní a jiné náklady a výdaje spojené s touto věcí.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Tato žaloba, podaná jménem žalobkyň, směřuje k částečnému zrušení, na základě článku 230 ES, rozhodnutí Komise K(2008) konečné ze dne 1. října 2008 v řízení podle článku 81 ES a článku 53 EHS ve věci COMP/39.181 – Parafíny.

Komise ve svém rozhodnutí dospěla k závěru, že několik výrobců parafínu a surového parafínu uzavřelo v letech 1992 až 2005 kartelovou dohodu, v jejímž rámci pravidelně organizovalo schůze, jejichž předmětem bylo vedení diskuzí o cenách, rozdělování trhů nebo zákazníků a výměna citlivých obchodních údajů, pokud jde o parafín a surový parafín prodávaný konečným spotřebitelům v Německu.

Žaloba je založena na následujících žalobních důvodech a hlavních argumentech:

Podle žalobkyň Komise jednala nesprávně, když shledala společnosti Sasol Limited (mateřská společnost společnosti Sasol group), Sasol Holding in Germany a Sasol Wax International AG odpovědnými za „období společného podniku“ (od 1. května 1995 do 30. června 2002). Žalobkyně tvrdí, že domněnka Komise, že společnost Sasol Limited (prostřednictvím svého podílu na společnosti Sasol Holding in Germany) měla rozhodující vliv na společnost Schümann Sasol International AG, představuje zjevně nesprávné posouzení skutečností, kterými Komise disponovala.

Žalobkyně krom toho uvádějí, že se Komise rovněž dopustila nesprávného posouzení, když shledala společnosti Sasol Limited, Sasol Holding in Germany a Sasol Wax International AG odpovědnými za „odbobí Sasol“ od 1. července 2002 do 28. dubna 2005. Navíc žalobkyně tvrdí, že Komise použila nesprávné právní pravidlo a nezohlednila důkazní materiály předložené společností Sasol (1) prokazující, že společnost Sasol Wax jednala na trhu autonomně a vyvracející domněnku odpovědnosti mateřské společnosti.

Krom toho žalobkyně uvádějí, že Komise pochybila tím, že neshledala společnost VARA společně a nerozdílně odpovědnou za „období Schümann“ (od 3. září 1992 do 30. dubna 1995). Místo toho, aby Komise vycházela z odpovědnosti společnosti VARA (2), která vykonávala kontrolu nad entitou, která se podílela na protiprávních jednáních, přiřkla veškerou odpovědnost pouze společnosti Sasol, a ztížila tak případné opravné prostředky společnosti Sasol proti společnosti VARA.

Žalobkyně uvádějí, že se Komise dále dopustila zjevného pochybení při stanovení základní výše pokuty uložené společnosti Sasol tím, že neoprávněně zvýšila obrat, který má být zohledněn a že zahrnula obrat související s výrobky, na které se protiprávní jednání nevztahuje přímo nebo nepřímo ve smyslu čl. 23 odst. 2 a 1 nařízení (ES) 1/2003 (3). Komise se dopustila nesprávného právního posouzení rovněž tím, že zvolila nesprávnou metodu k určení základní částky, která má být použita v případech, ve kterých konečné rozhodnutí ukládající pokutu směřuje proti různým adresátům za různá období protiprávního jednání.

Krom toho žalobkyně uvádějí, že se Komise dopustila pochybení tím, že předpokládala vedoucí úlohu společnosti Sasol v oblasti parafínu a neoprávněně zvýšila pokutu, která měla být uložena společnosti Sasol, o nadměrnou a nepřiměřenou částku ve výši 50 %.

Žalobkyně krom toho tvrdí, že Komise neprávem neuplatnila horní hranici 10 % stanovenou ve čl. 23 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2003 a porušila zásadu osobní právní odpovědnosti tím, že pokutu, která měla být za toto období uložena, neomezila na 10 % z obratu přičitatelného H.-O. Schümannovi, který, podle žalobkyň vykonával skutečnou kontrolu nad společností, která se přímo účastnila protiprávního jednání.

Konečně žalobkyně tvrdí, že Komise pochybila tím, že společnosti Sasol nepřiznala plnou ochranu, pokud jde o určité části pokuty, jež Komise založila hlavně na důkazních prostředcích dobrovolně poskytnutých společností Sasol v rámci její spolupráce s Komisí.

(1) Není-li stanoveno jinak, odkazuje na společnosti skupiny Sasom, které se údajně účastnily kartelu.

(2) Partner společného podniku Schümann Sasol International AG společně se společností Sasol Ltd, která nepřímo nabyla dvě třetiny společnosti Hans-Otto Schümann GmbH & Co KG.

(3) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. 2003, L 1, s. 1; Zvl. vyd. 08/02, s. 205).

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/58

Žaloba podaná dne 3. prosince 2008 – Evropaïki Dynamiki v. ECHA

(Věc T-542/08)

(2009/C 44/100)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropaïki Dynamiki – Proigmena Systimata Tilepikoinonion Pliroforikis kai Tilematikis AE (Athény, Řecko) (zastoupená: N. Korogiannakis, P. Katsimani, M. Dermitzakis, advokáti)

Žalovaná: Evropská agentura pro chemické látky

Návrhové žádání žalobkyně

—

zrušit rozhodnutí Evropské agentury pro chemické látky, sdělené žalobkyni nedatovaným dopisem doručeným žalobkyni dne 25. září 2008, o odmítnutí nabídky žalobkyně předložené v odpovědi na otevřené nabídkové řízení ECHA/2008/24 na „Vývoj nástroje na posouzení chemické bezpečnosti“ (Úř. věst. 2008/S 115-152918) a všechna související rozhodnutí, včetně rozhodnutí o zadání zakázky úspěšnému uchazeči;

—	uložit ECHA náhradu škody utrpěnou žalobkyní z důvodu dotčeného zadávacího řízení ve výši 1 500 000 eur;

—	uložit ECHA náhradu nákladů řízení vzniklých žalobkyni v souvislosti s touto žalobou, i když tato žaloba bude zamítnuta.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Prostřednictvím této žaloby žalobkyně žádá o zrušení rozhodnutí Evropské agentury pro chemické látky (dále jen „ECHA“), které jí bylo oznámeno dopisem dne 25. září 2008, informujícím žalobkyni o tom, že její nabídka předložená rámci veřejné zakázky ECHA/2008/24 na „Vývoj nástroje na posouzení chemické bezpečnosti“ (Úř. věst. 2008/S 115-152918) nebyla vybrána a že veřejná zakázka byla zadána společnosti TRASYS SA.

Žalobkyně tvrdí, že hodnotící komise se několikrát dopustila zjevně nesprávného posouzení týkajícího se zadávacích kritérií, jelikož zadavatel údajně porušil základní pravidla a hlavní zásady veřejných zakázek. Dále tvrdí, že ECHA překročila při posuzování nabídek své pravomoci, porušila finanční nařízení a/nebo zásady transparentnosti a rovného zacházení a že ve svém rozhodnutí použila nejasné pojmy nebo ho nedostatečně odůvodnila. Na závěr žalobkyně tvrdí, že žalovaná porušila základní procesní podmínku vyplývající z článku 158a nařízení Komise (ES, Euratom) č. 478/2007 (1) stanovící odkladnou lhůtu před podpisem zakázky s úspěšným uchazečem. Žalobkyně tvrdí, že žalovaná úmyslně zdržovala vzájemnou komunikaci, aby mohla dokončit podpis zakázky s vítězným uchazečem dříve, než jí budou doručeny připomínky žalobkyně, čímž popřela smysl a účel odkladné lhůty.

Žalobkyně se dále domáhá náhrady škody vy výši 1 500 000 eur, která odpovídá odhadovanému hrubému zisku z výše uvedeného řízení o veřejné zakázce, pokud by jí byla zakázka zadána. Žalobkyně uvádí, že její nárok na náhradu škody je odůvodněn tím, že zde došlo k dostatečně závažnému porušení normy vyšší právní síly chránící jednotlivce a že dotčené orgány zjevně a závažným způsobem překročily meze výkonu svých pravomocí.

(1) Nařízení Komise (ES, Euratom) č. 478/2007 ze dne 23. dubna 2007, kterým se mění nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. 2007 L 111, s. 13).

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/59

Žaloba podaná dne 2. prosince 2008 – Villa Almè v. OHIM – Bodegas Marqués de Murrieta (i GAI)

(Věc T-546/08)

(2009/C 44/101)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Villa Almè Azienda vitivinicola di Vizzotto Giuseppe (Mansuè, Itálie) (zástupci: G. Massa a P. Massa, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Bodegas Marqués de Murrieta, SA (Logroño, Španělsko)

Návrhová žádání žalobkyně

—	Zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu R 1695/2007-1 ze dne 24. září 2008 a uložit OHIM náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: Žalobkyně

Dotčená ochranná známka Společenství: obrazová ochranná známka „i GAY“ (přihláška k zápisu č. 4 458 295) pro výrobky ve třídě 33 (víno)

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Bodegas Marqués de Murrieta S.A.

Namítaná ochranná známka nebo označení: španělská slovní ochranná známka „YGAI“ (č. 2 315 558), obrazová ochranná známka Společenství „MARQUES DE MURRIETA YGAY“ (č. 1 707 729) a slovní ochranná známka Společenství „MARQUES DE MURRIETA YGAY“ (č. 1 699 412) pro výrobky ve třídě 33 (víno)

Rozhodnutí námitkového oddělení: vyhovění námitkám

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Nesprávné použití čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/59

Žaloba podaná dne 16. prosince 2008 – Total v. Komise

(Věc T-548/08)

(2009/C 44/102)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Total SA (Courbevoie, Francie) (zástupci: E. Morgan de Rivery a A. Noël-Baron, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhové žádání žalobkyně

—	zrušit, na základě článku 230 ES, rozhodnutí Komise Evropských společenství K(2008) 5476 konečné ze dne 1. října 2008 v rozsahu, v němž se týká TOTAL SA;

—	podpůrně, zrušit, na základě článku 230 ES, pokutu ve výši 128 163 000 eur uloženou společně a nerozdílně společnostem TOTAL FRANCE a TOTAL SA článkem 2 rozhodnutí Komise Evropských společenství K(2008) 5476 konečné ze dne 1. října 2008;

—	podpůrněji, snížit, na základě článku 229 ES, pokutu ve výši 128 163 000 eur uloženou společně a nerozdílně společnostem TOTAL FRANCE a TOTAL SA článkem 2 rozhodnutí Komise Evropských společenství K(2008) 5476 konečné ze dne 1. října 2008;

—	každopádně uložit Komisi Evropských společenství náhradu veškerých nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Svou žalobou se žalobkyně domáhá částečného zrušení rozhodnutí Komise K(2008) 5476 konečné ze dne 1. října 2008 ve věci COMP/39.181 – Vosky na výrobu svíček, kterým Komise určila, že některé podniky, včetně žalobkyně, porušily čl. 81 odst. 1 ES a čl. 53 odst. 1 Dohody o Evropském hospodářském prostoru určováním cen a rozdělením trhů s parafínovým voskem v Evropském hospodářském prostoru (EHP) a gáčem v Německu.

Na podporu své žaloby žalobkyně uplatňuje devět důvodů vycházejících z nebo směřujících k:

—	porušení práv obhajoby a presumpce neviny žalobkyně v rozsahu, v němž je napadené rozhodnutí v rozporu s oblastí osobní působnosti těchto práv, a z důvodu procesních nesrovnalostí, které nastaly během fáze šetření, a argumentace kruhem v samotném rozhodnutí;

—

rozpor v odůvodnění, pokud jde 1) o nezbytnost ověřit, zda mateřská společnost skutečně vykonávala rozhodující vliv na svou dceřinou společnost, a 2) o materiální stránku kontroly, kterou musí mateřská společnost vykonávat nad svou dceřinou společností, aby bylo možné přičíst protiprávní jednání mateřské společnosti;

—

porušení pravidel upravujících přičitatelnost porušení článku 81 ES v rámci seskupení společností v rozsahu, v němž 1) napadené rozhodnutí nesprávně tvrdí, že Komise není povinna předložit důkazy potvrzující domněnku přičitatelnosti, a 2) napadené rozhodnutí porušuje zásadu právní a hospodářské nezávislosti každé dceřiné společnosti, na níž spočívá právo společností členských států;

—	zjevně nesprávného posouzení v rozsahu, v němž 1) jmenování členů správní rady společnosti TOTAL FRANCE společností TOTAL SA neposiluje domněnku rozhodujícího vlivu a 2) soubor důkazů předložený společností TOTAL SA umožňuje nesporně vyvrátit domněnku rozhodujícího vlivu;

—	porušení zásad subjektivní odpovědnosti a osobní povahy sankcí, jakož i zásady legality tím, že Komise konstatovala, že existuje pouze jedna hospodářská jednotka tvořená společnostmi TOTAL SA a TOTAL FRANCE;

—

porušení zásad právní jistoty a řádné správy v rozsahu, v němž přičitatelnost protiprávního jednání, kterého se podle Komise dopustila dceřiná společnost TOTAL FRANCE, společnosti TOTAL SA spočívá na novém kritériu, a 2) Komise neposuzovala situaci případ o případu tak, jak uvedla, že bude postupovat;

—	zneužití pravomoci, jelikož cílem nařízení č. 1/2003 je potrestat podnik za porušení pravidel hospodářské soutěže, a nikoli maximalizovat sankci pro tento podnik prostřednictvím zapojení mateřské společnosti;

—	porušení zásady proporcionality tím, že mezi konečnou výší pokuty uložené žalobkyni a její dceřiné společnosti a výší prodejů výrobků souvisejících s namítaným protiprávním jednáním, které je předmětem rozhodnutí, není naprosto žádná souvislost, a

—	snížení pokuty, jelikož namítané praktiky nedosáhly ani závažnosti, ani délky trvání, kterou jim Komise zamýšlí připsat, a jelikož byla závažným způsobem porušena práva obhajoby žalobkyně.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/60

Žaloba podaná dne 16. prosince 2008 – Lucembursko v. Komise

(Věc T-549/08)

(2009/C 44/103)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Lucemburské velkovévodství (zástupci: M. Fisch, zmocněnec, a P. Kinsch, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit napadená rozhodnutí,

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Touto žalobou se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí Komise K(2008) 5383 ze dne 24. září 2008 o pozastavení plateb z Evropského sociálního fondu (ESF) pro jednotný programový dokument o strukturálních zásazích Společenství pro cíl č. 3 v Lucemburském velkovévodství a rozhodnutí Komise K(2008) 5730 ze dne 6. října 2008 o pozastavení průběžných plateb v rámci programu iniciativy Společenství při boji proti diskriminaci a nerovnostem v souvislosti s trhem práce (EQUAL) v Lucemburském velkovévodství.

Na podporu své žaloby žalobce uvádí tři žalobní důvody založené na:

—

porušení zásady ochrany legitimního očekávání, neboť Komise došla při dvou preventivních auditech lucemburského systému správy a kontroly provedených před uvedeným programovým obdobím k závěru, že tento systém poskytuje dostatečné záruky dodržování stávající právní úpravy a všeobecně uznaných kritérií řádné správy; Komise dospěla k nepříznivým závěrům týkajícím se systému správy a kontroly teprve během auditu provedeného po uplynutí předmětného programového období;

—

nesprávném výkladu předpisů, na základě kterých byla vydána napadená rozhodnutí (1), neboť tyto předpisy v rozporu s tvrzením Komise nebránily tomu, aby a) správní orgány a platební orgány patřily k téže instituci a aby b) národní správní orgán předložil Komisi výkaz výdajů, o nichž může sice existovat určitá pochybnost, ale které nebylo možné v době předložení výkazu právně kvalifikovat jako neuznatelné výdaje;

—	věcné nepřesnosti určitých skutečností, na nichž jsou založena napadená rozhodnutí, pokud jde o vedení spisů správním orgánem.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech (Úř. věst. L 161, s. 1; Zvl. vyd. 14/01, s. 31) a nařízení Komise (ES) č. 438/2001 ze dne 2. března 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, pokud jde o řídicí a kontrolní systémy pro pomoc poskytovanou ze strukturálních fondů (Úř. věst. L 63, s. 21; Zvl. vyd. 14/01, s. 132).

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/61

Žaloba podaná dne 17. prosince 2008 – Eni SpA v. Komise Evropských společenství

(Věc T-558/08)

(2009/C 44/104)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Eni SpA (Řím, Itálie) (zástupci: M. Siragusa, D. Durante, G. C. Rizza, S. Valentino a L. Bellia, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	úplně nebo částečně zrušit rozhodnutí, se všemi důsledky vyplývajícími pro výši pokuty;

—	podpůrně zrušit nebo snížit pokutu;

—	v každém případě uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Rozhodnutí napadené v projednávané věci je totéž jako ve věci T-540/08 Esso a další v. Komise.

Na podporu svých tvrzení žalobkyně uplatňuje:

—

porušení a nesprávné použití článku 81 ES v rozsahu, v němž bylo v článku 1 rozhodnutí určeno, že se Eni účastnila dohody nebo jednání ve vzájemné shodě trvajícího charakteru z důvodu účasti p. Di Seria na technické schůzce dne 30. a 31. října v Hamburku. Eni zvláště poukazuje na nesprávná skutková zjištění a následky, které z nich vyplývají z právního hlediska, jelikož Komise: (i) uvedla, že Eni v rámci své obhajoby během správního řízení netvrdila, že p. Di Serio „otevřeně zachovával odstup“ ve vztahu k obsahu uvedené schůzky a (ii) chybně uvedl prohlášení Eni, pokud jde o nesrovnalosti mezi navýšeními cen uvedenými v dokumentech pocházejících od Sasol a od MOL. Kromě těchto pochybení se žalobkyně domnívá, že Komise provedla nesprávné právní posouzení, když uvedla, že se účastnila dohody nebo jednání ve vzájemné shodě trvajícího charakteru, zatímco Eni nepřistoupila k „celkovému plánu“ a neexistují skutečnosti naplňující znaky obou protiprávních jednání;

—

porušení a nesprávné použití článku 81 ES v rozsahu, v němž bylo v článku 1 rozhodnutí určeno, že se Eni účastnila dohody nebo jednání ve vzájemné shodě během období mezi 21. únorem 2002 a 28. dubnem 2005. Eni zvláště zpochybňuje posouzení své účasti jako protisoutěžní z důvodu, že chybí znaky zakládající dohodu a jednání ve vzájemné shodě pro stanovení cen a výměnu citlivých informací;

—

porušení a nesprávné použití článku 81 ES, článku 23 nařízení (ES) č. 1/2003 a pokynů pro výpočet pokut. Žalobkyně se v tomto ohledu domnívá, že Komise:

—

základní částku pokuty a dodatečnou částku pokuty stanovila iracionálně a v rozporu se zásadami rovného zacházení a proporcionality. Komise totiž pro určení základní částky (a dodatečné částky) pokuty stanovila procentní sazbu 17 % z hodnoty prodejů, když měla za to, že Eni odpovídá za stanovení cen a výměnu informací, zatímco použila téměř totožný koeficient (18 %) na ostatní podniky účastnící se kartelové dohody, které si taktéž údajně rozdělily trhy nebo zákazníky;

—

nezohlednila zásadu právní jistoty, když použila přitěžující okolnost opakovaného protiprávního jednání, ačkoli jí protiprávní jednání, kterých se v osmdesátých letech dopustily dceřiné společnosti Eni, která v okamžiku příslušných rozhodnutí nebyla přiznána k tíži Eni, nelze přičítat. Krom toho doba, která uplynula od minulých protiprávních jednání a protiprávních jednání konstatovaných v rozhodnutí, činí použití pojmu „opakované protiprávní jednání“ neodůvodněným;

—

nepoužila polehčující okolnosti vycházející z marginální účasti žalobkyně na kartelové dohodě a z neexistence provedení rozhodnutí přijatých na technických schůzkách. Žalobkyně krom toho tvrdí, že poskytla důkaz o tom, že p. Monti byl přesvědčen o tom, že se účastní schůzek zcela legálních v rozsahu, v němž byly organizovány v rámci EWF, a v každém případě neexistuje úmyslné zavinění ze strany Eni, která od svých dceřiných společností obdržela informace, které jí nemohly umožnit posoudit protisoutěžní povahu těchto schůzek.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/61

Žaloba podaná dne 17. prosince 2008 – STIM d'Orbigny v. Komise

(Věc T-559/08)

(2009/C 44/105)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Société de travaux industriels et maritimes d'Orbigny (STIM d'Orbigny SA) (Paříž, Francie) (zástupce: F. Froment-Meurice, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	prohlásit neplatnost napadeného rozhodnutí Komise;

—

zrušit první článek napadeného rozhodnutí, který prohlašuje, že 1) náhrada poskytnutá francouzským státem společnosti SNCM ve výši 53,48 milionů eur je protiprávní, ale slučitelnou státní podporou, 2) záporná prodejní cena SNCM ve výši 158 milionů eur nepředstavuje státní podporu a 3) podpora na restrukturalizaci ve výši 15,81 milionů eur je protiprávní, ale slučitelnou státní podporou;

—	uložit Komisi, aby uhradila STIM d'Orbigny náklady a výdaje související s napadeným rozhodnutím.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně požaduje zrušení rozhodnutí Komise K(2008)3182 konečné ze dne 8. července 2008, kterým Komise potvrdila, že:

—	náhrada vyplacená Francouzskou republikou společnosti Société Nationale Maritime Corse-Méditerranée (dále jen „SNCM“) ve výši 53,48 milionů eur z titulu povinností veřejné služby představuje protiprávní státní podporu, která je ale slučitelná se společným trhem;

—

záporná prodejní cena SNCM ve výši 158 milionů eur, přijetí sociálních opatření ve vztahu k zaměstnancům ve výši 38,5 milionů eur společností Compagnie Générale Maritime et Financière (dále jen „CGMF“) a společná a souběžná rekapitalizace SNCM společností CGMF ve výši 8,75 milionů eur nepředstavují státní podpory; a

—	podpora na restrukturalizaci ve výši 15,81 milionů eur, kterou Francouzská republika poskytla ve prospěch SNCM, představuje protiprávní státní podporu, která je ale slučitelná se společným trhem.

Na podporu své žaloby se žalobkyně dovolává třech žalobních důvodů vycházejících z:

—

neuvedení odůvodnění, jelikož Komise:

—	nedefinovala posuzovaný trh nebo neupřesnila postavení konkurenčních podniků;

—	neodpověděla na některé argumenty společnosti Compagnie Méridionale de Navigation působící na dotčeném trhu a

—	nekonstatovala neslučitelnost se společným trhem, pokud jde o vklad kapitálu přesahující 15,81 milionů eur, který byl prohlášen za slučitelný se společným trhem;

—

zjevných nesprávných právních posouzení týkajících se:

—

uplatnění čl. 86 odst. 2 ES na vklad kapitálu ve výši 53,48 milionů eur z titulu náhrady veřejné služby, jelikož touto částkou byly nahrazeny dvakrát stejné povinnosti veřejné služby, což vedlo k přeplacení a kompenzaci nedostatečného řízení a neschopnosti SNCM zlepšit účinným způsobem její produktivitu;

—

záporné prodejní ceny SNCM ve výši 158 milionů eur, která nemůže být prosta prvků státní podpory; Komise provedla nesprávný výklad chování soukromého investora v tržním hospodářství a dopustila se nesprávného posouzení tím, že měla za to, že riziko kumulace závazků vůči státu v případě možné likvidace umožní považovat prodej SNCM za zápornou cenu za méně nákladné řešení;

—	vkladu kapitálu společností CGMF ve výši 8,75 milionů eur, Komise nevzala v úvahu všechny ekonomické, finanční a právní skutečnosti a nepředložila důkaz, že vklad kapitálu CGMF nepředstavuje státní podporu;

—	vkladu na běžný účet společností CGMF ve výši 38,5 milionů eur jakožto sociálních opatření ve vztahu k zaměstnancům, čímž se SNCM dostala do situace, která je výhodnější než ta, která by vyplývala z trhu;

—	státní podpory ve výši 22,52 milionů eur, nelze dojít k závěru o slučitelnosti této podpory s hlavními zásadami Společenství, které byly zkoumány v projednávané věci;

—

porušení zásad proporcionality a jednotné povahy podpor v tom, že příjemce podpory SNCM nepřispěl podstatným způsobem k restrukturalizaci z vlastních zdrojů nebo externím financováním získaným za tržních podmínek a že opatření přijatá v roce 2006 představovala protiprávní podporu podniku ze strany Francouzské republiky.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/62

Žaloba podaná dne 16. prosince 2008 – Repsol YPF Lubricantes y especialidades a další v. Komise

(Věc T-562/08)

(2009/C 44/106)

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Repsol YPF Lubricantes y especialidades, SA (Madrid, Španělsko), Repsol Petróleo, SA (Madrid, Španělsko), Repsol YPF, SA (Madrid, Španělsko) (zástupci: J. Jiménez-Laiglesia Oñate, J. Jiménez-Laiglesia Oñate a S. Rivero Mena, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyň

—	zrušit články 1 a 2 rozhodnutí a

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Rozhodnutí napadené v tomto řízení je totéž jako ve věci T-540/08 Esso a další v. Komise.

Žalobkyně na podporu svých návrhů zaprvé tvrdí, že nebylo prokázáno, že Repsol YPF Lubricantes y especialidades S.A. (Rylesa) se podílela na některých vymezených jednáních, na jejichž základě byla uložena pokuta. Rozhodnutí zejména náležitě neprokázalo, že se Rylesa účastnila dohody o rozdělení zákazníků a trhů.

Rozhodnutí rovněž nezohledňuje skutečnost, že cílem technických schůzek nebylo rozdělení zákazníků a trhů. K takovým praktikám, kdyby existovaly, by došlo, jak některé z podniků, jimž bylo rozhodnutí určeno, uznaly, v rámci bilaterálních a multilaterálních kontaktů na okraj technických schůzek. V napadeném rozhodnutí se však má za to, že není nutné zkoumat takové bilaterální a multilaterální kontakty, z čehož vyplývá, že nelze mít za to, že se žalobkyně podílely na protiprávním jednání identifikovaném rozhodnutím. Rozhodnutí každopádně nevysvětluje, proč je Rylesa považována za odpovědnou za uvedená jednání, když zároveň zbavuje odpovědnosti jiné podniky, které byly přítomny na technických schůzkách, a které uvádí jako svědky tohoto jednání.

Žalobkyně rovněž zpochybňují kritérium použité Komisí pro vymezení obratu relevantních výrobků, a tedy stanovení použitelné pokuty. Rozhodnutí jednak přesně nedefinuje výrobky dotčené protiprávním jednáním. Jednak v souladu s pokyny pro výpočet pokut z roku 2006, použitelnými na tento případ, musí být pokuty určeny podle hodnoty tržeb podniků během posledního celého hospodářského roku jeho účasti na protiprávním jednání. Komise však v tomto případě neuplatnila obecné pravidlo a vypočetla výši pokuty odkazem na průměrné tržby Rylesa od roku 2001 do roku 2003. Komise v žádném okamžiku neuvedla důvody, proč v případě Rylesa neuplatnila pravidla, které si v pokynech stanovila, a uplatnila kritérium (průměrná hodnota tržeb od roku 2001 do roku 2003), které je podstatně na újmu Rylesa. Hodnota tržeb, která má být zohledněna, je ta z roku 2003, jak samo rozhodnutí uvádí, neboť to je poslední celý rok, ve kterém, jak sama Komise připouští, se Rylesa účastnila na protiprávním jednání.

Komise má v rozhodnutí za to, že protiprávní jednání Rylesa bylo ukončeno dne 4. srpna 2004. Nebylo však nikterak prokázáno, že jakékoli protiprávní jednání Rylesa pokračovalo až do tohoto dne. Rylesa se zejména neúčastnila dohod nebo praktik přijatých na technických schůzkách, které se konaly v první polovině roku 2004. Je tedy třeba mít za to, že jakékoliv porušení bylo ukončeno v lednu 2004 nebo nejpozději v květnu 2004.

Konečně napadené rozhodnutí nezohledňuje četné důkazy předložené ve správním řízení, kterými se prokazuje, že Rylesa je entita zcela nezávislá na své mateřské společnosti, Repsol Petróleo, S.A. Judikatura v každém případě Komisi neumožňuje rozšířit odpovědnost za protiprávní jednání, kterého se společnost dopustila, na celou skupinu, jíž je součástí. Odpovědnost Repsol YPF, S.A. tedy nebyla prokázána.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/63

Žaloba podaná dne 16. prosince 2008 – CM Capital Markets v. OHIM – Carbon Capital Markets (CM Capital Markets)

(Věc T-563/08)

(2009/C 44/107)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: CM Capital Markets Holding, SA (Madrid, Španělsko) (zástupci: T. Villate Consonni, advokátka, a J. Calderón Chavero, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Carbon Capital Markets Ltd (Londýn, Spojené království)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 26. září 2008 ve věci R 015/2008-1, z čehož vyplyne zamítnutí přihlášky napadené ochranné známky v plném rozsahu;

—	přijmout tvrzení žalobkyně a

—	uložit OHIM náhradu nákladů řízení tohoto řízení, pokud bude žalobě odporovat, jakož i odmítnout jeho návrhová žádání..

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatelka ochranné známky Společenství: CARBON CAPITAL MARKETS LIMITED

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka „CARBON CAPITAL MARKETS“ (přihláška č. 4.480.208) pro služby třídy 36.

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Žalobkyně.

Namítaná ochranná známka nebo označení: Národní obrazová ochranná známka a obrazová ochranná známka Společenství „CAPITAL MARKETS“ pro služby zařazené do třídy 36.

Rozhodnutí námitkového oddělení: Zamítnutí námitky.

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání.

Dovolávané žalobní důvody: Nesprávné uplatnění čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/64

Žaloba podaná dne 17. prosince 2008 – Monoscoop v. OHIM (SUDOKU SAMURAI BINGO)

(Věc T-564/08)

(2009/C 44/108)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Monoscoop (Alkmaar, Nizozemsko) (zástupce: A. Canela Giménez, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM) ze dne 30. září 2008 ve věci R 816/2008-2 a

—	uložit OHIM náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka „SUDOKU SAMURAI BINGO“ (přihláška č. 5 769 013) pro výrobky a služby zařazené do tříd 9, 28 a 41.

Rozhodnutí průzkumového referenta: Zamítnutí přihlášky.

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání.

Dovolávané žalobní důvody: Nesprávné použití čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) a čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/64

Kasační opravný prostředek podaný dne 19. prosince 2008 Komisí Evropských společenství proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu ze dne 13. listopadu 2008 ve věci F-90/07, Traore v. Komise

(Věc T-572/08 P)

(2009/C 44/109)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Komise Evropských společenství (zástupce: J. Currall, G. Berscheid a B. Eggers, zmocněnci)

Další účastník řízení: Amadou Traore (Rhode-Saint-Genèse, Belgie)

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—

zrušit rozsudek Soudu pro veřejnou službu ze dne 13. listopadu 2008 ve věci F-90/07 v rozsahu, v němž vyhověl prvnímu žalobnímu důvodu vycházejícímu z protiprávnosti postupu přijímacího řízení, porušení čl. 7 odst. 1 a čl. 29 odst. 1 služebního řádu, jakož i zásady rovného zacházení a práva na služební postup tím, že platová třída pracovních míst byla stanovena na AD9 až AD14 v rozsahu, v němž se týká pracovního místa operačního vedoucího v Tanzanii, a ruší zamítnutí kandidatury A. Traorea, jakož i jmenování S. na zmiňované pracovní místo;

—	zamítnout žalobu podanou A. Traorem k Soudu pro veřejnou službu ve věci F-90/07 v rozsahu, v němž jí bylo Soudem pro veřejnou službu vyhověno;

—	uložit žalobci v prvním stupni náhradu nákladů řízení v odvolacím stupni a rozhodnout podle práva o nákladech řízení v prvním stupni před Soudem pro veřejnou službu.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Tímto kasačním opravným prostředkem se Komise domáhá zrušení rozsudku Soudu pro veřejnou službu ze dne 13. listopadu 2008 vydaného ve věci Traore v. Komise, F-90/07, kterým Soud pro veřejnou službu zrušil rozhodnutí Komise ze dne 12. prosince 2006, jímž byla zamítnuta kandidatura M. Taoreho na místo operačního vedoucího delegace Komise v Tanzanii a rozhodnutí o jmenování jiného uchazeče na zmíněné pracovní místo, v rozsahu, v němž byla platová třída sporného pracovního místa stanovena na AD9 až AD14 (a nebyla omezena na jednu ze skupin dvou platových tříd AD9/AD10, AD11/AD12 nebo AD13/AD14).

Na podporu svého kasačního opravného prostředku se Komise dovolává důvodů vycházejících:

—

z nesprávného právního posouzení, jehož se dopustil Soud pro veřejnou službu tím, že nevzal na vědomí rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 8. července 2008, Komise v. Economidis (T-56/07 P, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí) v rozsahu, v němž Soud pro veřejnou službu nesprávně omezil relevanci tohoto rozsudku na pouhý případ obsazení pracovního místa vedoucího oddělení, třebaže je třeba uplatnit stejné podmínky i na pracovní místa mimo rozsah, o který jde v projednávané věci;

—	z nerespektování zásady obecného zájmu služby a zásady dobré správy.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/65

Žaloba podaná dne 23. prosince 2008 – Proges v. Komise

(Věc T-577/08)

(2009/C 44/110)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Proges srl (Řím, Itálie) (zástupce: M. Falcetta, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit napadené rozhodnutí se všemi souvisejícími opatřeními, včetně náhrady škody;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Touto žalobou je napadeno opatření Komise, kterým bylo žalobkyni odmítnuto zadání projektu týkajícího se nabídkového řízení ENV.G.1/SER/2008/0050, jehož předmětem je vytváření modelů pro využívání území, přičemž se zvláště hodnotí dopad na životní prostředí.

Na podporu svých tvrzení žalobkyně uvádí:

—

že není pravda, co je uvedeno v rozhodnutí v tom smyslu, že se projekt žalobkyně zaměřuje výlučně na model DPSIR; vyhlášení nabídkového řízení však ale výslovně vyžaduje integrované použití „sociálních a hospodářských institucionálních ukazatelů a institucionálních ukazatelů v oblasti životního prostředí v rámci dynamiky Land use“, přičemž je DPSIR osvědčeným nástrojem na mezinárodní úrovni, co se týče správy a integrace takových ukazatelů. Krom toho byl DPSIR vyvíjen a řádně používán právě Evropskou agenturou pro životní prostředí. To, co žalobkyně nabízí, je totiž užívání modelu DPSIR zdokonaleného podle inovační metodologie, který již byl úspěšně použit v rámci různých projektů Organizace spojených národů a IUCN (International Union for the Conservation of Nature);

—	že na rozdíl od toho, co je uvedeno v napadeném rozhodnutí, je v projektu žalobkyně výslovně zmíněno, že bude vyvíjen model Land Use, do něhož budou zapojeny různé modely vyplývající ze šestého rámcového programu pro výzkum;

—	že neexistuje žádný důvod, který by umožnil pochybovat o korektnosti zapojení ředitele žalobkyně do provádění projektu;

—

že zeměpisné zastoupení není správně ve vyhlášení nabídkového řízení uvedeno, neboť nejde o projekt rozvoje, integrace nebo mezievropské soudržnosti. Kromě toho není zřejmé, z jakého důvodů byly za účelem posouzení společnosti považovány za kvalifikovanější evropské zkušenosti v porovnání se zkušenostmi s Organizací spojených národů a s IUCN, které žalobkyně uvedla.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/65

Žaloba podaná dne 23. prosince 2008 – Eridania Sadam v. Komise

(Věc T-579/08)

(2009/C 44/111)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Eridania Sadam SpA (Bologna, Itálie) (zástupci: G. M. Roberti, I. Perego, B. Amabile a M. Serpone, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit napadené rozhodnutí;

—	v rámci dokazování před soudem ve smyslu článků 65 a 66 jednacího řádu předložit dokumentaci, která byla založena do vyšetřovacího spisu Komise;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Touto žalobou Eridania Sadam SpA ve smyslu čl. 230 čtvrtého pododstavce ES napadá rozhodnutí Komise Evropských společenství ze dne 16. července 2008 o státní podpoře č. C 29/2004 (ex N 328/2003).

V tomto ohledu žalobkyně uvádí čtyři žalobní důvody, které směřují k prokázání, že žalovaná:

—

v projednávaném případě nesprávně použila čl. 87 odst. 1 ES, a v každém případě provedla nesprávné posouzení skutkového stavu a své rozhodnutí nedostatečně odůvodnila v rozsahu, v němž uvedla, že návrh podpory, který byl tehdy italskými orgány oznámen, může, pokud bude realizován, ovlivnit obchod uvnitř Společenství a narušit hospodářskou soutěž;

—

porušila čl. 87 odst. 2 písm. b) ES, obecné pokyny použitelné na státní podpory v odvětví zemědělství, jakož i vlastní praxi, a v každém případě provedla nesprávné posouzení skutkového stavu a své rozhodnutí nedostatečně odůvodnila v rozsahu, v němž uvedla, že se na návrh podpory, který byl tehdy italskými orgány oznámen, nemůže vztahovat výjimka uvedená v čl. 87 odst. 2 písm. b) ES;

—

porušila rovněž čl. 87 odst. 3 písm. c) ES, a v každém případě provedla nesprávné posouzení skutkového stavu a své rozhodnutí nedostatečně odůvodnila v rozsahu, v němž uvedla, že se na návrh podpory, který byl tehdy italskými orgány oznámen, nemůže vztahovat výjimka uvedená v čl. 87 odst. 3 písm. c) ES;

—	porušila zásady řádné správy, obezřetnosti a péče, zvláště z důvodu nepřiměřeně dlouhé doby trvání správního řízení.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/66

Žaloba podaná dne 24. prosince 2008 – PJ Hungary v. OHIM – Pepekillo (PEPEQUILLO)

(Věc T-580/08)

(2009/C 44/112)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: španělština

Účastníci řízení

Žalobce: PJ Hungary Szolgáltató kft (PJ Hungary kft) (Budapešť, Maďarská republika) (zástupci: M. Granado Carpenter a C. Gutiérrez Martínez, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Pepekillo SL (Algeciras, Španělsko)

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 30. dubna 2008 (věc R-722/2007), kterým bylo uděleno „restitutio in integrum“ požadované PEPEKILLO SL;

—

zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 24. září 2008 (věc R-722/2007), kterým bylo zrušeno rozhodnutí námitkového oddělení ze dne 9. března 2007 a v důsledku toho zapsat ochrannou známku Společenství č. 3 546 471 „PEPEQUILLO“, přičemž všechna tato opatření mají být provedena v souladu s právem Společenství;

—	uložit OHIM náhradu nákladů tohoto řízení, jakož i nákladů správního řízení před OHIM.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: Marta Sancho Lora, která poté postoupila přihlášku ochranné známky společnosti PEPEKILLO SL;

Dotčená ochranná známka Společenství: slovní ochranná známka „PEPEKILLO“ (přihláška č. 3 546 471) pro výrobky tříd 18 a 25 a služby třídy 35;

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: žalobkyně, které společnost „PEPE JEANS N.V.“ postoupila svá práva;

Namítaná ochranná známka nebo označení: španělské slovní ochranné známky „PEPE“ a „PEPE JEANS“, španělské obrazové ochranné známky „PEPE JEANS LONDON“, španělské slovní ochranné známky „PEPE 2XL“, „PEPE F4“, „PEPE M99“, „PEPE F4“, „PEPE M3“, „PEPE M5“ a „PEPE F6“, španělské slovní ochranné známky „PEPE JEANS LONDON“, „PEPE JEANS 73“, „PEPE JEANS PORTOBELLO“, „PEPE“, španělské slovní ochranné známky „PEPE JEANS M2“, „PEPE BETTY“, „PEPE CLOTHING“ a „PEPECO“ pro výrobky tříd 3, 9, 14, 18 a 25, jakož i slovní a obrazové ochranné známky Společenství „PEPE JEANS“ pro výrobky tříd 3, 9, 14 a 18.

Rozhodnutí námitkového oddělení: přijetí námitek a zamítnutí přihlášky;

Rozhodnutí odvolacího senátu: důvody odvolání prohlášeny za přípustné a přijetí odvolání.

Dovolávané žalobní důvody: nesprávné použití článku 78 a čl. 8 odst. 1 písm. b) a odst. 5 nařízení (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/66

Žaloba podaná dne 31. prosince 2008 – Fresh Del Monte Produce v. Komise

(Věc T-587/08)

(2009/C 44/113)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Fresh Del Monte Produce Inc. (George Town, Kajmanské ostrovy) (zástupci: B. Meyring, advokát, a E. Verghese, solicitor)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit články 1, 2, 3 a 4 rozhodnutí Komise K(2008) 5955 v konečném znění, ze dne 15. října 2008 ve věci COMP/39.188 – Banány v rozsahu, v jakém se jí týká;

—	podpůrně podstatně snížit pokutu uloženou žalobkyni na základě čl. 2 písm. c) tohoto rozhodnutí;

—	podpůrně zrušit články 1 a 3 tohoto rozhodnutí v rozsahu, v jakém se jí týkají;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Prostřednictvím této žaloby se žalobkyně domáhá, na základě článku 230 ES, zrušení rozhodnutí Komise K(2008) 5955 v konečném znění, ze dne 15. října 2008 (věc COMP/39.188 – Banány) v řízení podle čl. 81 odst. 1 ES, které jí shledává společně a nerozdílně odpovědnou za jednání společnosti Internationale Fruchtimport Gesellschaft Weichert & Co. Komise má za to, že společnost Weichert porušila článek 81 ES tím, že se účastnila jednání ve vzájemné shodě v souvislosti s koordinací referenčních cen banánů dovážených do osmi členských států severo-evropského regionu Společenství. Podpůrně se domáhá změny čl. 2 písm. c) tohoto rozhodnutí v rozsahu, v němž žalobkyni ukládá pokutu.

Na podporu svého tvrzení žalobkyně uplatňuje osm žalobních důvodů, rozdělených do čtyř částí.

V první části žalobkyně uplatňuje důvody na podporu svého návrhového žádání směřujícího ke zrušení rozhodnutí o její společné a nerozdílné odpovědnosti za jednání společnosti Weichert.

Zaprvé uvádí, že Komise chybně použila čl. 81 odst. 1 ES a čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003 (1), když na základě dohody o distribuci a její nepřímé účasti ve společnosti Weichert jakožto komandista (Kommanditist), což (samo nebo v kombinaci) přiznává žalobkyni rozhodující vliv nad společností Weichert, shledala, že je žalobkyně společně a nerozdílně odpovědná za jednání společnosti Weichert.

Zadruhé žalobkyně uvádí, že Komise tím, že neposkytla odůvodnění ohledně přičtení odpovědnosti žalobkyni, která nemá se společností Weichert přímý vztah, porušila článek 253 ES.

Zatřetí žalobkyně uvádí, že Komise porušila její právo na obhajobu tím, že odepřela zpřístupnění relevantních důkazů.

Žalobkyně na podporu svého návrhového žádání směřujícího ke zrušení napadeného rozhodnutí v rozsahu, v němž se týká žalobkyně a společnosti Weichert, uplatňuje sekundární a podpůrné žalobní důvody. V této části své žaloby žalobkyně vznáší čtvrtý a pátý žalobní důvod.

Čtvrtý žalobní důvod se týká chybného použití článku 81 ES z důvodu, že Komise dospěla k závěru, že společnost Weichert jednala ve vzájemné shodě s cílem omezit hospodářskou soutěž.

Pátý žalobní důvod se týká zásahu do práva žalobkyně na obhajobu tím, že jí nebylo přiznáno právo být vyslechnuta v důsledku podstatné změny v argumentaci Komise mezi oznámením námitek a rozhodnutím.

Ve třetí části žaloby (opět podpůrně) žalobkyně uplatňuje preventivní žalobní důvod na podporu svého návrhového žádání směřujícího ke snížení pokuty uložené společně a nerozdílně žalobkyni a společnosti Weichert. Tato část zahrnuje šestý a sedmý žalobní důvod.

Svým šestým žalobním důvodem žalobkyně tvrdí, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení tím, že při určování výše pokuty řádně neposoudila závažnost porušení.

Sedmý žalobní důvod se týká porušení článku 23 nařízení č. 1/2003 a legitimního očekávání z důvodu skutečnosti, že Komise nezohlednila spolupráci společnosti Weichert při šetření.

Čtvrtá část žaloby směřuje ke zrušení článků 1 a 3 rozhodnutí v části týkající se žalobkyně na základě osmi žalobních důvodů uvádějících, že tyto články obsahují chybné použití článku 81 ES, porušení článku 7 nařízení č. 1/2003 a článku 253 ES.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/67

Žaloba podaná dne 24. prosince 2008 – Dole Food and Dole Germany v. Komise

(Věc T-588/08)

(2009/C 44/114)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Dole Food Company, Inc. (Wilmington, Spojené státy) a Dole Germany OHG (Hamburg, Německo) (zástupce: J.-F. Bellis, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhové žádání žalobkyně

—	zrušit napadnuté rozhodnutí,

—	zrušit nebo snížit uloženou pokutu,

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Touto žalobou se žalobkyně na základě článku 230 ES domáhají zrušení rozhodnutí Komise K(2008) 5955 konečné ze dne 15. října 2008 (věc COMP/39.188 – Banány) v řízení podle čl. 81 odst. 1 ES, které je označuje za odpovědné za účast na jednání ve vzájemné shodě při koordinaci referenčních cen banánů dovezených do osmi členských států severoevropského regionu Společenství. Domáhají se též zrušení nebo snížení uložené pokuty.

Na podporu svých návrhových žádání žalobkyně uvádí dva žalobní důvody.

Zaprvé tvrdí, že Komise učinila nesprávný závěr, že dotčené jednání bylo omezováním hospodářské soutěže podle článku 81 ES. Žalobkyně namítají, že dotčené jednání ve skutečnosti sestávalo výhradně z příležitostné dvoustranné výměny obecných informací o trhu mezi dovozci banánů, a nebylo součástí širšího kartelu, který by určoval ceny nebo podíly na trhu, a tudíž nebylo omezováním hospodářské soutěže. K výměně informací docházelo před stanovením referenčních cen, tedy ve fázi velmi vzdálené jednáním se zákazníky o skutečných cenách. Žalobkyně dále uvádí, že výměna informací nemohla být omezováním hospodářské soutěže na trhu s banány, jelikož referenční ceny nejsou skutečnými cenami a netvoří základ pro sjednávání skutečných cen zelených banánů.

Zadruhé žalobkyně uvádí, že uložená pokuta je neodůvodněná, neboť základní částka pokuty vychází z hodnoty prodeje zboží, jehož se namítané porušení netýkalo. Žalobkyně dále tvrdí, že pokuta je také nepřiměřená, neboť základní částka pokuty byla nesprávně založena na předpokladu, že jednání se týkalo určování cen.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/69

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (druhého senátu) ze dne 5. listopadu 2008 – Avanzata a další v. Komise

(Věc F-48/06) (1)

(„Veřejná služba - Smluvní zaměstnanci - Zařazení a odměna - Bývalí zaměstnanci podle lucemburského práva“)

(2009/C 44/118)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: Eric Avanzata, s bydlištěm v Hussigny (Francie) a dalších 20 smluvních zaměstnanců (zástupci: S. Orlandi, A. Coolen, J.-N. Louis a É. Marchal, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: J. Currall a G. Berscheid, zmocněnci)

Předmět věci

Zrušit rozhodnutí Komise, kterými byly stanoveny podmínky přijetí žalobců, zejména jejich funkční skupina, platová třída, stupeň a odměna, tak jak jsou stanoveny ustanoveními jejich smluv smluvních zaměstnanců.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 154, 1.7.2006, s. 26.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/69

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 11. prosince 2008 – Collée v. Parlament

(Věc F-148/06) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci - Povýšení - Postup přidělování bodů za zásluhy v Evropském parlamentu - Srovnávací analýza zásluh“)

(2009/C 44/119)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Laurent Collée (Lucemburk, Lucembursko) (zástupci: S. Orlandi, A. Coolen, J.-N. Louis a É. Marchal, advokáti)

Žalovaný: Evropský parlament (zástupci: C. Burgos a A. Lukošiūtė)

Předmět věci

Jednak zrušení rozhodnutí ze dne 9. ledna 2006, kterým byly žalobci přiděleny dva body za zásluhy za hodnotící období 2004, a dále prohlášení bodu I.3 „Pokynů týkajících se postupu přidělování bodů nutných k povýšení“ Evropského parlamentu ze dne 13. června 2002 za protiprávní

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí evropského parlamentu o přidělení 2 bodů za zásluhy M. Collému za hodnotící období 2004 se zrušuje.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Evropskému parlamentu se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 42, 24.2.2007, s. 48.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/70

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (druhého senátu) ze dne 25. listopadu 2008 – Hristova v. Komise

(Věc F-50/07) (1)

(„Veřejná služba - Nábor - Otevřené výběrové řízení - Podmínky přijetí - Zamítnutí žádosti o pracovní místo - Odůvodnění - Diplomy“)

(2009/C 44/120)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Valentina Hristova (Pavlikeni, Bulharsko) (zástupce: G. Kerelov, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: J. Currall a B. Eggers, zmocněnci)

Předmět věci

Zrušení rozhodnutí výběrové komise výběrového řízení EPSO/AST/14/06 o nepřipuštění žalobkyně ke zkouškám uvedeného výběrového řízení z důvodu, že nemá tříletou odbornou praxi v oblasti činnosti sekretariátu, dosaženou po získání vzdělání – Žádost o náhradu škody.

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí výběrové komise otevřeného výběrového řízení EPSO/AST/14/06 o nepřipuštění V. Hristové ke zkouškám uvedeného výběrového řízení se zrušuje.

2)	Žaloba se ve zbývající části zamítá.

3)	Komisi Evropských společenství se ukládá náhrada veškerých nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 79, 29.3.2008, s. 36.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/70

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (druhého senátu) ze dne 25. listopadu 2008 – Iordanova v. Komise

(Věc F-53/07) (1)

(„Veřejná služba - Přijímání - Otevřené výběrové řízení - Podmínky přijetí - Zamítnutí žádosti - Diplomy“)

(2009/C 44/121)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Ivanka Iordanova (Varna, Bulharsko) (zástupce: G. Kerelov, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: J. Currall a B. Eggers, zmocněnci)

Předmět věci

Zrušení rozhodnutí, kterým výběrová komise pro výběrové řízení EPSO/AST/14/06 odmítla připuštění žalobkyně ke zkouškám uvedeného výběrového řízení z důvodu, že její diplom z vyšší školy nedopovídá činnostem sekretářky, a z důvodu nedostatku tří let odborné praxe v oboru – Žaloba na náhradu škody

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Účastníci řízení ponesou své náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 107, 26.4.2008, s. 44.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/70

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 11. prosince 2008 – Collotte v. Komise

(Věc F-58/07) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci - Povýšení - Hodnotící období 2006 - Schopnost pracovat ve třetím jazyce“)

(2009/C 44/122)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Pascal Collotte (Abstraat, Belgie) (zástupci: É. Boigelot, poté É. Boigelot a L. Defalque, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: C. Berardis-Kayser a G. Berscheid, poté C. Berardis-Kayser a L. Lozano Palacios, zmocněnci)

Vedlejší účastník: Rada Evropské unie (zástupci: I. Šulce a M. Simm, zmocněnci)

Předmět věci

Zrušení rozhodnutí, kterým se zamítá povýšení žalobce do platové třídy A*12 na základě hodnotícího období 2006, z důvodu neprokázání jeho schopnosti pracovat ve třetím jazyce – Žaloba na náhradu škody

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí Komise Evropských společenství nezapsat jméno P. Colotteho na seznam úředníků povýšených do platové třídy A*12 na základě hodnotícího období 2006 se zrušuje.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Komise Evropských společenství ponese vlastní náklady řízení a ukládá se jí rovněž náhrada nákladů žalobce.

4)	Rada Evropské unie ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 199, 25.8.2007, s. 50.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/71

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 11. prosince 2008 – Dubus a Leveque v. Komise

(Věc F-66/07) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci - Povýšení - Hodnotící období pro povýšení 2006 - Způsobilost pracovat ve třetím jazyce“)

(2009/C 44/123)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: Charles Dubus (Kraainem, Belgie) a Jean Leveque (Wattignies-la-Victoire, Francie) (zástupci: É. Boigelot, advokát, poté É. Boigelot a L. Defalque, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: C. Berardis-Kayser a G. Berscheid, zmocněnci)

Vedlejší účastník řízení: Rada Evropské unie (zástupci: I. Šulce a M. Simm, zmocněnci)

Předmět věci

Zrušení rozhodnutí týkajícího se toho, že žalobci nebudou v rámci hodnotícího období pro povýšení 2006 povýšeni z důvodu neprokázání jejich způsobilosti pracovat ve třetím jazyce – Návrh na náhradu škody

Výrok rozsudku

Rozhodnutí Komise Evropských společenství o nezapsání jména Ch. Dubuse na seznam úředníků povýšených do platové třídy C*3 v rámci hodnotícího období pro povýšení 2006 a rozhodnutí Komise Evropských společenství o nezapsání jména J. Levequa na seznam úředníků povýšených do platové třídy B*8 v rámci téhož hodnotícího období pro povýšení se zrušují.

2)	Ve zbývající části se návrhová žádání v žalobě zamítají.

3)	Komise Evropských společenství ponese vlastní náklady řízení a ukládá se jí náhrada nákladů řízení žalobců.

4)	Rada Evropské unie ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 199, 25.8.2007, s. 54.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/71

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (druhého senátu) ze dne 13. listopadu 2008 – Traore v. Komise

(Věc F-90/07) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci - Oznámení o volném pracovním místě - Zamítnutí kandidatury žalobce - Přeřazení - Zájem služby“)

(2009/C 44/124)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Amadou Traore (Rhode-Saint-Genèse, Belgie) (zástupce: É. Boigelot, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: J. Currall a B. Eggers)

Předmět věci

Zrušení rozhodnutí Komise, kterým byla zamítnuta kandidatura žalobce na místo dočasného vyslance delegace v Togu, jakož i na místo vedoucího operací delegace v Tanzánii – Zrušení rozhodnutí o jmenování jiných kandidátů na uvedená místa – Žádost o náhradu škody

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí ředitele personálního oddělení úřadu pro spolupráci EuropeAid Komise Evropských společenství ze dne 12. prosince 2006, kterým byla zamítnuta kandidatura A. Traoreho na místo vedoucího operací delegace Komise v Tanzánii, a rozhodnutí o jmenování pana S. na uvedené místo se zrušují.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Amadou Traore ponese polovinu vlastních nákladů řízení.

4)	Komise Evropských společenství ponese vlastní náklady řízení a ukládá se jí náhrada poloviny nákladů řízení A. Traoreho.

(1) Úř. věst. C 269, 10.11.2007, s. 72.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/72

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 11. prosince 2008 – Evraets v. Komise

(Věc F-92/07) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci - Povýšení - Období pro povýšení 2006 - Způsobilost pracovat ve třetím jazyce“)

(2009/C 44/125)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Pascal Evraets (Lambusart, Belgie) (zástupci: N. Lhoëst, poté N. Lhoëst a S. Fernández Menéndez, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: C. Berardis-Kayser a G. Berscheid, zmocněnci)

Vedlejší účastník: Rada Evropské unie (zástupci: I. Šulce a M. Simm, zmocněnci)

Předmět věci

Zrušení rozhodnutí o nepovýšení žalobce do platové třídy AST4 v rámci období pro povýšení 2006 z důvodu, že neprokázal svou způsobilost pracovat ve třetím jazyce

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí o nepovýšení P. Evraetse za období pro povýšení 2006 se zrušuje.

2)	Komise Evropských společenství ponese vlastní náklady řízení a ukládá se jí náhrada nákladů řízení žalobce.

3)	Rada Evropské unie ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 283, 24.11.2007, s. 44.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/72

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 11. prosince 2008 – Beatriz Acosta Iborra a další v. Komise

(Věc F-93/07) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci - Povýšení - Povyšovací období 2006 - Způsobilost pracovat ve třetím jazyce“)

(2009/C 44/126)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: Beatriz Acosta Iborra (Alkmaar, Nizozemí) a devět dalších úředníků Komise (zástupci: N. Lhoëst, poté N. Lhoëst a S. Fernández Menéndez, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: C. Berardis-Kayser a G. Berscheid, zmocněnci)

Vedlejší účastice řízení: Rada Evropské unie (zástupci: I. Šulce a M. Simm, zmocněnci)

Předmět věci

Zrušení rozhodnutí nepovýšit žalobce za povyšovací období 2006 z důvodu, že neprokázali svoji způsobilost pracovat ve třetím jazyce

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí nepovýšit Beatriz Acosta Iborra a dalších devět úředníků Komise Evropských společenství, jejichž jména jsou uvedena v příloze k tomuto rozsudku, za povyšovací období 2006 se zrušují.

2)	Komise Evropských společenství ponese své náklady řízení a náklady řízení žalobců.

3)	Rada Evropské unie ponese své vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 283, 24.11.2007, s. 44.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/73

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 4. listopadu 2008 – Van Beers v. Komise

(Věc F-126/07) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci - Povýšení - Osvědčovací postup - Období 2006 - Nezapsání na seznam vybraných úředníků - Článek 45a služebního řádu“)

(2009/C 44/127)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Isabelle Van Beers (Woluwé-St-Étienne, Belgie) (zástupci: S. Orlandi, A. Coolen, J.-N. Louis a É. Marchal, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: C. Berardis-Kayser a G. Berscheid, zmocněnci)

Předmět věci

Zrušení rozhodnutí Komise ze dne 22. února 2007, kterým byla odmítnuta kandidatura žalobkyně v rámci osvědčovacího období 2006

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Každá účastnice ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 22, 26.1.2008, s. 57.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/73

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (prvního senátu) ze dne 9. prosince 2008 – Efstathopoulos v. Evropský parlament

(Věc F-144/07) (1)

(„Veřejná služba - Bývalí dočasní zaměstnanci - Nařízení (ES, Euratom, ESUO) č. 2689/95 - Odchodné - Zohlednění prémie za produktivitu při vymezení výše hrubých příjmů pobíraných v rámci nového pracovního místa“)

(2009/C 44/128)

Jednací jazyk: řečtina

Účastníci řízení

Žalobce: S. Efstathopoulos (Chalandri, Řecko) (zástupci: N. Korogiannakis a M. Michi, advokáti)

Žalovaný: Evropský parlament (zástupci: A. Lukošiūtė a A. Troupiotis, zmocněnci)

Předmět věci

Zrušení rozhodnutí Parlamentu ze dne 18. dubna 2007 vedoucího ke snížení důchodu žalobce a k navrácení přeplatku

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 92, 12.4.2008, s. 50.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/73

Usnesení Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 30. října 2008 – Ortega Serrano v. Komise

(Věc F-48/08) (1)

(„Veřejná služba - Zjevná nepřípustnost - Nemožnost zastupování žalobce advokátem, který není třetí osobou - Právní pomoc - Návrh na vstup do řízení jako vedlejší účastník“)

(2009/C 44/129)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobce: Antonio Ortega Serrano (Cádiz, Španělsko) (zástupce: A. Ortega Serrano, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: K. Herrmann a L. Lozano Palacios, zmocněnci)

Předmět věci

Zrušení rozhodnutí výběrové komise pro výběrové řízení EPSO/AD/26/05, kterým bylo odmítnuto zařadit žalobce na seznam vhodných kandidátů a stanovit nové datum pro složení ústní zkoušky

Výrok usnesení

1)	Žaloba se odmítá jako zjevně nepřípustná.

2)	Vedlejší návrh Antonia Ortegy Serrana, aby mu bylo povoleno upravit svoji žalobu, se zamítá.

3)	Antoniovi Ortegovi Serranovi se ukládá náhrada nákladů řízení.

4)	Není namístě rozhodnout o návrhu na vstup do řízení jako vedlejší účastník.

5)	Evropský inspektor ochrany údajů ponese vlastní náklady řízení, které se vztahují k návrhu na vstup do řízení jako vedlejší účastník.

6)	Žádost o právní pomoc ve věci F-48/08 AJ, Ortega Serrano v. Komise se zamítá.

(1) Úř. věst. C 171, 5.7.2008, s. 52.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/74

Usnesení Soudu pro veřejnou službu (druhého senátu) ze dne 18. prosince 2008 – Nijs v. Účetní dvůr Evropských společenství

(Věc F-64/08) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci - Článek 35 odst. 1 písm. e) jednacího řádu - Stručný popis žalobních důvodů v žalobě - Posuzovací řízení - Ustanovení posuzovatele a kontrolního posuzovatele - Neexistence aktu nepříznivě zasahujícího do právního postavení - Zjevná nepřípustnost“)

(2009/C 44/130)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Bart Nijs (Bereldange, Lucembursko) (zástupci: F. Rollinger a A. Hertzog, advokáti)

Žalovaný: Účetní dvůr Evropských společenství (zástupci: T. Kennedy, J.-M. Stenier a G. Corstens, zmocněnci)

Předmět věci

Zrušení rozhodnutí Účetního dvora, kterým se ustanovuje posuzovatel a kontrolní posuzovatel a žaloba na náhradu škody utrpěné v návaznosti na přijetí uvedeného rozhodnutí

Výrok usnesení

1)	Žaloba se odmítá jako zjevně nepřípustná.

2)	B. Nijsovi se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 247, 27.9.2008, s. 25.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/74

Usnesení předsedy Soudu pro veřejnou službu ze dne 17. prosince 2008 – Wenig v. Komise

(Věc F-80/08 R)

(„Veřejná služba - Řízení o předběžném opatření - Návrh na odklad provedení rozhodnutí o dočasném postavení dotyčné osoby mimo službu - Naléhavost - Neexistence“)

(2009/C 44/131)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Fritz Harald Wenig (Woluwé-Saint-Pierre, Belgie) (zástupci: G.-A. Dal, D. Voillemot, D. Bosquet, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: J. Currall a D. Martin, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na odklad provedení rozhodnutí ze dne 18. září 2008, kterým Komise rozhodla o postavení dotyčné osoby mimo službu na dobu neurčitou a nařídila srážku z jejího platu ve výši 1 000 eur měsíčně po dobu maximálně šesti měsíců.

Výrok usnesení

1)	Návrh na nařízení předběžného opatření se zamítá.

2)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/74

Žaloba podaná dne 3. listopadu 2008 – P v. Parlament

(Věc F-89/08)

(2009/C 44/132)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: P (Brusel, Belgie) (zástupce: E. Boigelot, advokát)

Žalovaný: Evropský parlament

Předmět a popis sporu

Jednak zrušení rozhodnutí Parlamentu propustit žalobce v tříměsíční výpovědní lhůtě, a jednak návrh na náhradu škody

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí Parlamentu ze dne 15. dubna 2008, kterým byl žalobce v tříměsíční výpovědní lhůtě propuštěn, kterým mu byl s okamžitou platností zamezen přístup do prostor Parlamentu a kterým mu bylo uloženo vrátit bezodkladně klíče od kanceláře;

—

v důsledku toho jednak přijmout okamžitě žalobce zpět do služby na jeho pracovní místo a do jeho platové třídy, ve kterých byl zařazen v době vydání rozhodnutí ze dne 15. dubna 2008, a to zpětně, a jednak mu poskytnout plat od 15. července 2008 až do doby jeho skutečného opětovného přijetí, s úroky z prodlení 7 % ročně;

—	uložit žalovanému náhradu škody za způsobenou morální újmu a zásah do služebního postupu ve výši 10 000 eur, s výhradou zvýšení nebo snížení v průběhu řízení,

—	uložit Parlamentu náhradu nákladů řízení.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/75

Žaloba podaná dne 4. listopadu 2008 – Bertolete a další v. Komise

(Věc F-92/08)

(2009/C 44/133)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: Marli Bertolete (Woluwé-Saint-Lambert, Belgie) a další (zástupce: L. Vogel, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí, které stanovuje nový výpočet odměn žalobců v rámci výkonu rozsudků vydaných Soudem pro veřejnou službu ze dne 5. července 2007 ve věcech F-24/06, F-25/06 a F-26/06.

Návrhová žádání žalobců

—

zrušit rozhodnutí přijaté orgánem zmocněným k uzavírání pracovních smluv ze dne 18. července 2008, jímž byly zamítnuty stížnosti podané žalobci směřující proti rozhodnutí ze dne 23. ledna 2008, které stanovuje nový výpočet odměn žalobců v rámci výkonu rozsudků vydaných Soudem pro veřejnou službu dne 5. července 2007 na základě jejich žaloby, a proti celé řadě oprav, které byly následně provedeny, jakož i proti výplatním listům vydaným žalobcům v rámci uplatnění uvedeného rozhodnutí ze dne 23. ledna 2008 za měsíc únor, březen a duben 2008;

—	bude-li to nutné, zrušit rovněž uvedená rozhodnutí, proti kterým směřují stížnosti podané žalobci;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/75

Žaloba podaná dne 12. listopadu 2008 – N v. Parlament

(Věc F-93/08)

(2009/C 44/134)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: N (Brusel, Belgie) (zástupce: E. Boigelot, advokát)

Žalovaný: Evropský parlament

Předmět a popis sporu

Zrušení hodnotícího posudku žalobce za období od 1.1.2007 do 30.4.2007.

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí ze dne 4. března 2008 nepříznivě zasahující do právního postavení žalobce v rozsahu, v němž potvrzuje a s konečnou platností schvaluje hodnotící posudek žalobce za období od 1.1.2007 do 30.4.2007,

—	zrušit uvedený sporný posudek,

—	zrušit rozhodnutí předsedy Evropského parlamentu ze dne 25. září 2008, kterým byla zamítnuta stížnost žalobce směřující ke zrušení napadeného rozhodnutí,

—	uložit Evropskému parlamentu náhradu nákladů řízení.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/75

Žaloba podaná dne 17. listopadu 2008 – Cerafogli v. ECB

(Věc F-96/08)

(2009/C 44/135)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Maria Concetta Cerafogli (Frankfurt, Německo) (zástupci: L. Levi a M. Vandenbussche, advokáti)

Žalovaná: Evropská centrální banka

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí ECB neudělit žalobkyni povýšení ad personam a uložit žalované zaplacení určité částky jakožto náhrady nemajetkové újmy způsobené žalobkyni.

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí, kterým nebylo žalobkyni uděleno povýšení ad personam, oznámené dne 11. března 2008;

—

proto (i) zrušit jakékoliv rozhodnutí vyplývající z rozhodnutí nepovýšit žalobkyni, které bylo oznámeno dne 11. března 2008, včetně zvláště výplatních pásek žalobkyně od března 2008 a (ii) uložit žalované zaplatit částku 10 000 eur, stanovenou aequo et bono, jakožto náhradu nemajetkové újmy způsobené žalobkyni;

—	kdyby výkon zrušujícího rozsudku měl způsobit vážné obtíže, zaplacení částky 78 000 eur nebo alespoň poloviny této částky jakožto náhrady újmy způsobené žalobkyni;

—	uložit Evropské centrální bance náhradu nákladů řízení.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/76

Žaloba podaná dne 27. listopadu 2008 – Füller-Tomlinson v. Parlament

(Věc F-97/08)

(2009/C 44/136)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Paulette Füller-Tomlinson (Brusel, Belgie) (zástupce: L. Levi, advokát)

Žalovaný: Evropský parlament

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí, kterým byl stanoven podíl přičitatelný nemoci z povolání na částečné trvalé invaliditě na 20 %, jakož i podpůrně uložení žalovanému zaplatit částku z titulu náhrady nemajetkové újmy utrpěné žalobkyní

Návrhové žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí vedoucího oddělení důchodů a sociálního pojištění ze dne 9. dubna 2008, kterým se stanoví v článku 3 podíl přičitatelný nemoci z povolání na částečné trvalé invaliditě na 20 %;

—	v případě potřeby zrušit rozhodnutí o zamítnutí stížnosti;

—	podpůrně uložit žalovanému zaplacení částky 12 000 eur z titulu nemajetkové újmy;

—	uložit Parlamentu náhradu nákladů řízení.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/76

Žaloba podaná dne 11. prosince 2008 – Nijs v. Účetní dvůr

(Věc F-98/08)

(2009/C 44/137)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Bart Nijs (Aalst, Belgie) (zástupce: F. Rollinger, advokát)

Žalovaný: Evropský Účetní dvůr

Předmět a popis sporu

Jednak zrušení rozhodnutí o nepovýšení žalobce v roce 2008, a jednak uložení žalovanému, aby nahradil majetkovou i nemajetkovou újmu vzniklou žalobci

Návrhová žádání žalobce

—

zrušit rozhodnutí o nepovýšení žalobce v roce 2008 zveřejněné prostřednictvím sdělení zaměstnancům č. 32/2008 ze dne 5. května 2008, jakož i přípravné akty související s tímto rozhodnutím, zejména rozhodnutí ze dne 19. a 29. února 2008, které jsou předmětem sdělení zaměstnancům 10 – 2008 a 17 – 2008 stanovících seznam zaměstnanců, které lze povýšit ke dni 1. ledna 2008, a to v rozsahu, ve kterém se týká žalobce;

—	výslovně určit neplatnost následných rozhodnutí a výše uvedených přípravných aktů;

—	uložit žalovanému, aby nahradil majetkovou újmu ve výši ztráty na výdělku žalobce oproti vyšším odměnám, na které by měl nárok, pokud by uvedený dočasný stav nebránil jeho služebnímu postupu, jakož i nemajetkovou újmu ve výši 10 000 eur doplňující podobná odškodnění požadovaná v jiných sporech,

—	uložit Evropskému účetnímu dvoru náhradu nákladů řízení.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/77

Žaloba podaná dne 8. prosince 2008 – Pappas v. Komise

(Věc F-101/08)

(2009/C 44/138)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Spyros A. Pappas (Brusel, Belgie) (zastoupený: L. Barattini, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí Úřadu pro správu a vyplácení individuálních nároků, které stanoví žalobcův nárok na starobní důchod a výpočet odpracovaných let započitatelných pro výpočet tohoto nároku.

Návrhové žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí Úřadu pro správu a vyplácení individuálních nároků ze dne 6. února 2008, které stanoví žalobcův nárok na starobní důchod, jakož i rozhodnutí ze dne 22. února 2003 a ze dne 27. února 2003, kterými je stanoven počet odpracovaných let započitatelných při výpočtu starobního důchodu;

—	uložit Komisi Evropských společenství náhradu nákladů řízení.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/77

Žaloba podaná dne 23. prosince 2008 – Katrakasas v. Komise

(Věc F-103/08)

(2009/C 44/139)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Nicolas Katrakasas (Brusel, Belgie) (zástupci: L. Levi, M. Vandenbussche, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí výběrové komise EPSO/AD/116/08 o odmítnutí zapsat žalobce na seznam uchazečů přijatých k písemným zkouškám výběrového řízení, jakož i všech rozhodnutí přijatých po tomto rozhodnutí, včetně rezervního seznamu a všech rozhodnutí o jmenování.

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí výběrové komise EPSO/AD/116/08 ze dne 23. září 2008 o odmítnutí zapsat žalobce na seznam uchazečů přijatých k písemným zkouškám;

—	zrušit všechna rozhodnutí přijatá po rozhodnutí ze dne 23. září 2008, včetně rezervního seznamu a všech rozhodnutí o jmenování;

—	uložit Komisi Evropských společenství náhradu nákladů řízení.

21.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 44/77

Žaloba podaná dne 30. prosince 2008 – Angelidis v. Parlament

(Věc F-104/08)

(2009/C 44/140)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Angel Angelidis (Lucemburk, Lucembursko) (zástupce: E. Boigelot, advokát)

Žalovaný: Evropský parlament

Předmět a popis sporu

Zrušení oznámení o volném pracovním místě č. 12564 ze dne 26. února 2008 vydaného předsedou Evropského parlamentu týkajícího se obsazení místa ředitele Generálního ředitelství pro vnitřní politiky Unie – Ředitelství D pro rozpočtové záležitosti, jakož i přijímacího řízení, které bylo zahájeno na základě tohoto oznámení. Dále zrušení rozhodnutí o zamítnutí kandidatury žalobce na místo ředitele pro rozpočtové záležitosti Generálního ředitelství pro vnitřní politiky a o jmenování jiného kandidáta na uvedené místo. A konečně, návrh na náhradu nemajetkové a majetkové újmy vzniklé žalobci a návrh na jeho zařazení do platové třídy ředitele „ad personam“

Návrhová žádání žalobce

—

zrušit rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování ze dne 23. září 2008, a tudíž i oznámení o volném pracovním místě č. 12564 ze dne 26. února 2008 vydaného předsedou Evropského parlamentu týkající se obsazení místa ředitele Generálního ředitelství pro vnitřní politiky Unie – Ředitelství D pro rozpočtové záležitosti;

—	v důsledku toho zrušit přijímací řízení, které bylo zahájeno na základě tohoto oznámení, prostřednictvím převedení nebo povýšení;

—	zrušit rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování ze dne 21. listopadu 2008 o jmenování ředitele pro rozpočtové záležitosti Generálního ředitelství pro vnitřní politiky, jakož i rozhodnutí o zamítnutí kandidatury žalobce na uvedené místo;

—

uložit žalovanému, aby poskytl náhradu za nemajetkovou a majetkovou újmu, jakož i za zásah do služebního postupu žalobce, kterou vyčísluje celkem na 25 000 eur, s výhradou zvýšení či snížení v průběhu řízení, a to zejména s přihlédnutím k nesprávnému výkonu rozsudku Soudu prvního stupně ze dne 13. září 2007, k vážnému zneužití pravomoci a k okolnostem, za nichž došlo k tomuto novému napadenému jmenování;

—	každopádně, a přinejmenším, zařadit žalobce do platové třídy ředitele „ad personam“ z důvodu vážné újmy, kterou utrpěl na svém služebním postupu tím, že jej parlament nespravedlivě připravil o zařazení do vyšší platové třídy,

—	uložit Evropskému parlamentu náhradu nákladů řízení.

		ISSN 1725-5163
Úřední věstník Evropské unie		C 44

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 52 21. února 2009

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE
	Soudní dvůr
2009/C 044/01	Poslední publikace Soudního dvora v Úředním věstníku Evropské unie Úř. věst. C 32, 7.2.2009	1


2009/C 044/45	Poznámka pro čtenáře(pokračování na vnitřní straně zadní obálky)	s3