23.10.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 268/1

USNESENÍ RADY

ze dne 26. září 2008

Dosažení pokroku v evropské politice pro oblast vesmíru

(2008/C 268/01)

RADA,

S OHLEDEM na rámcovou dohodu mezi Evropským společenstvím a Evropskou kosmickou agenturou, jež vstoupila v platnost v květnu roku 2004, a na rostoucí spolupráci mezi těmito dvěma stranami;

PŘIPOMÍNAJÍC orientační směry ze zasedání „Rady pro vesmír“ konaných ve dnech 25. listopadu 2004, 7. června 2005 a 28. listopadu 2005;

ZDŮRAZŇUJÍC usnesení „Rady pro vesmír“ ze dne 22. května 2007, které uvítalo a podpořilo evropskou politiku pro oblast vesmíru a vytvořilo politický základ pro otázky vesmíru v Evropě;

BEROUC NA VĚDOMÍ, že v uvedeném usnesení byli Evropská komise, generální ředitel ESA, Evropská unie a členské státy ESA vyzváni, aby v oblasti působnosti rámcové dohody sledovali a hodnotili provádění této politiky, včetně provádění klíčových bodů uvedených v přílohách daného usnesení;

PŘIPOMÍNAJÍC, že na základě plánu provádění evropské politiky pro oblast vesmíru členské státy určily jako priority dvě programovací oblasti pro opatření, kterými jsou úspěšné provedení programů GALIELO i GMES (globální monitorování životního prostředí a bezpečnosti), jakož i řadu horizontálních otázek;

UZNÁVAJÍC významný pokrok dosažený v těchto oblastech, jak uvádí společná zpráva ESA a Evropské komise o pokroku, a VÍTAJÍC pokrok dosažený v Evropě při zavádění strategie mezinárodních vztahů pro oblast vesmíru;

ZNOVU v této souvislosti POTVRZUJE, že je důležité, aby si Evropa zachovala autonomní přístup do vesmíru, vědecký program světové úrovně, své přední družicové aplikační služby v oblasti provozní meteorologie a komerčních komunikací a udržitelnou a inovační technologickou základnu;

ZDŮRAZŇUJE význam posílení koordinace programů rozvoje vesmírných technologií mezi Evropskou komisí a ESA, zejména pak v oblasti kritických vesmírných technologií pro strategickou nezávislost Evropy;

PŘIPOMÍNÁ jednání evropských ministrů, kteří mají na starosti oblast vesmíru, na jejich neformálním zasedání v Kourou, evropském vesmírném středisku, konaném ve dnech 21. a 22. července 2008.

I. VIZE PRO EVROPU PRO OBLAST VESMÍRU

UZNÁVAJÍC, že evropská politika pro oblast vesmíru stanovila vizi, jež má posílit postavení Evropy jako vedoucího činitele světové úrovně v oblasti vesmíru tím, že bude reagovat na potřeby evropských politik a cílů z hlediska aplikací, služeb a souvisejících infrastruktur, přispívat k jejímu společenskému, kulturnímu, ekonomickému a vědeckému vlivu, rozvíjet její průmyslový a vědecký potenciál a zajistí její politickou a technologickou autonomii uváženým, soudržným a realistickým způsobem;

UZNÁVAJÍC, že tato politika, jejímž hlavními nositeli jsou EU, ESA a jejich členské státy zapojené do evropského vesmírného programu, by měla být i nadále prováděna a dále rozvíjena, při současném zachování ambiciózních cílů v rámci kapacit dostupných pro výzkum a provozní aplikace;

ZDŮRAZŇUJÍC, že všechny evropské vesmírné činnosti přispívají k cílům smlouvy Organizace spojených národů o kosmickém prostoru a plně dodržují zásady v této smlouvě stanovené, zejména:

—	průzkum a využití kosmického prostoru ve prospěch všech zemí a v jejich zájmu a uznání kosmického prostoru jako oblasti působnosti celého lidstva,

—	využití kosmického prostoru výlučně pro mírové účely,

—	podpora mezinárodní spolupráce při průzkumu a využití kosmického prostoru,

—	a že Evropa podporuje stávající úsilí Výboru OSN pro mírové využívání kosmického prostoru (COPUOS) při zmírňování následků kosmického odpadu a zabraňování jeho vzniku;

ZDŮRAZŇUJÍC, že je důležité posílit veřejnou podporu pro rozvoj vesmírných technologií, zajistit doplňkovost činností a maximalizovat synergické působení s vývojem v jiných oblastech než vesmíru;

UZNÁVAJÍC, že Evropská unie, ESA a jejich členské státy představují tři klíčové aktéry evropské politiky pro oblast vesmíru, a ZDŮRAZŇUJÍC, že Evropská unie přebírá zvýšenou odpovědnost za otázky související s vesmírem, zejména pokud jde o vesmírné aplikace, v souladu s odpovědnostmi globálního aktéra a přinášejíc přidanou hodnotu pro ESA a členské státy a současně respektujíc jejich příslušné úlohy a odpovědnosti;

BEROUC V ÚVAHU, že za těchto podmínek a v rámci evropské politiky pro oblast vesmíru jsou Evropská unie, ESA a jejich členské státy hlavními aktéry v oblasti vesmíru, kteří přivedou Evropu na mezinárodní scénu jako rozhodující sílu v oblasti vesmíru. V této souvislosti URČUJE, že je nutné zabývat se těmito otázkami:

—

v souladu se strategií týkající se mezinárodních vztahů podporovat jednotný přístup k mezinárodní spolupráci na vesmírných programech s ohledem na jejich celosvětovou povahu, přičemž je třeba uznat, že Evropa by měla být schopna čelit celosvětové hospodářské soutěži. Prioritními oblastmi pro provádění mezinárodní spolupráce jsou průzkum sluneční soustavy, životní prostředí planety Země a udržitelný rozvoj,

—	zajistit pro všechny členské státy EU a ESA otevřený a spravedlivý přístup k výhodám spojeným s vesmírnými činnostmi, pokud jde o veřejné politiky, vědecké údaje, technologický rozvoj, průmyslové činnosti a služby,

—

posílit stávající mechanismy koordinace evropských odborných znalostí a investice do vesmíru financované ze zdrojů Společenství, z mezivládních a z národních zdrojů, jakož i zavést mechanismy pro zlepšení synergického působení civilních a obranných vesmírných programů, a přitom respektovat zvláštní požadavky obou těchto odvětví, včetně jejich rozhodovacích pravomocí a finančních režimů,

—

zaručit kontinuitu autonomního, spolehlivého a nákladově efektivního přístupu do vesmíru za přijatelných podmínek pro EU, ESA a jejich členské státy, a to na základě dostupnosti soupravy vhodných a konkurenceschopných nosných raket světové úrovně i na základě provozuschopného evropského vesmírného střediska,

—

sloučit prostřednictvím EU na základě politických potřeb EU, ESA a členských států EU jejich poptávku po vesmírných aplikacích transparentním procesem, který EU umožní určit požadavky uživatelů, stanovit priority a zajistit kontinuitu služeb. Údržba nástrojů nezbytných pro poskytování těchto služeb, včetně jejich financování, by měla být prováděna v partnerství s dotčenými zainteresovanými stranami a případně provozovateli,

—	podporovat vytvoření vhodného regulačního rámce, který usnadní pružný vývoj inovačních a konkurenceschopných návazných služeb, zejména s cílem zaručit trvalý přístup k celé škále všech vesmírných aplikací,

—	organizovat správu záležitostí týkajících se vesmíru v souladu s usnesením 4. Rady pro vesmír a s politickými ambicemi EU, ESA a jejich členských států, zejména pak optimalizovat rozhodovací proces v oblasti vesmíru v rámci Rady Evropské unie i v dalších institucích EU,

—

rozvíjet odpovídající nástroje a režimy financování EU, s přihlédnutím ke zvláštnostem vesmírného odvětví, k potřebě posílit jeho celkovou konkurenceschopnost a konkurenceschopnost jeho průmyslu a k nutnosti zajištění vyvážené průmyslové struktury; a umožnit vhodné dlouhodobé investice Společenství do vesmírného výzkumu a provozování udržitelných vesmírných aplikací ve prospěch Evropy a jejích občanů, zejména posouzením všech dopadů politiky pro oblast vesmíru v rámci příštího finančního výhledu,

—	posílit spolupráci s rozvojovými zeměmi;

ZDŮRAZŇUJE přidanou hodnotu, kterou by mohla co nejčastější zasedání ministrů členských států EU a ESA odpovědných za vesmír mít pro vyřešení hlavních politických otázek na základě vhodného plánu postupu.

II. SOUČASNÉ PRIORITY

VÍTÁ významný pokrok, kterého bylo dosaženo v programech Galileo a GMES, a to konkrétně:

—	úspěšné vypuštění družice GIOVE-B a její validace na oběžné dráze, jež umožnily demonstrovat kritické nové technologie potřebné pro provoz systému Galileo,

—

závěry Rady EU z listopadu roku 2007 a následné přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o dalším provádění evropských družicových navigačních programů (GNSS), které vyjasnilo veřejnou správu zaváděcí fáze programu Galileo a provozu systému EGNOS, jakož i důsledky opatření pro financování programu Galileo,

—	rozhodnutí členských států ESA zahájit program kosmických složek GMES; uzavření dohody mezi ES a ESA, na jejímž základě Společenství poskytuje příspěvek na tento program; a poskytnutí finančních prostředků na počáteční provoz ze strany ES prostřednictvím provedení přípravné akce GMES v roce 2008,

—	demonstrování předoperačních služeb GMES na fóru o GMES konaném v Lille,

—	zahájení partnerství mezi GMES a Afrikou prostřednictvím „Lisabonského procesu týkajícího se GMES a Afriky“ s cílem nabídnout služby africkým uživatelům,

—	návrh na základní strukturu GMES popsanou v mnichovském plánu postupu,

ZNOVU POTVRZUJE, že prioritou i nadále zůstává urychlené provedení jak programu Galileo, tak i programu GMES:

A. GALILEO

UZNÁVAJÍC, že program Galileo představuje vlajkovou loď EU jakožto její první vesmírný program;

VYZÝVÁ Komisi, aby zvážila problémy, které se v minulosti vyskytly, a provedla jejich analýzu s cílem vytěžit z této zkušenosti co největší přínosy;

OČEKÁVÁ vytvoření interinstitucionální skupiny odborníků pro Galileo;

ZDŮRAZŇUJE potřebu zvýšené koordinace mezi Evropskou komisí, ESA a jejich členskými státy v souvislosti s výzkumem a vývojem pro oblast družicových navigačních systémů, služeb a aplikací;

VYZDVIHUJE pokračující spolupráci s mezinárodními partnery v otázkách kompatibility a interoperability systémů;

VYZÝVÁ Komisi, aby se zabývala právními důsledky skutečnosti, že se Evropské společenství stane vlastníkem hmotného a nehmotného majetku, který financovalo v souvislosti s vesmírnými aplikacemi, jako například majetku v rámci programů Galileo a EGNOS, zejména ve vztahu k otázce odpovědnosti;

B. GMES

PŘIPOMÍNAJÍC, že GMES je iniciativa zaměřená na uživatele, jejímž cílem by mělo být maximalizovat využití stávajících vesmírných a nevesmírných středisek, kapacit a služeb pro pozorování Země v Evropě, včetně EUMETSATu, družicového střediska EU …;

ZDŮRAZŇUJE, že členskými státy podporované infrastruktury pro pozorování Země na místě spolu s infrastrukturami pro pozorování vesmíru významně přispívají ke kapacitám pro pozorování Země a měly by být programu GMES poskytnuty trvale;

VYZDVIHUJE skutečnost, že kontinuita dat a služeb je nezbytně nutná a že Evropská unie musí tuto kontinuitu zaručit, zejména prostřednictvím dlouhodobého financování, na základě partnerství pro jednotlivé složky GMES;

OPĚTOVNĚ POTVRZUJE úlohu ESA jako agentury pro rozvoj a zadávání zakázek pro vyhrazené mise GMES Sentinel a jako koordinátora pro celou vesmírnou složku GMES, včetně příspěvků poskytovaných členskými státy, EUMETSATem a dalšími partnery GMES;

VYZÝVÁ Komisi, aby definovala odpovídající právní rámec GMES, případně se zapojením generálního sekretariátu, a aby prozkoumala dopady osvědčování dálkově snímaných družicových dat;

ZDŮRAZŇUJE, že mnohé informační služby GMES mají charakter evropského veřejného statku a musí být poskytovány v souladu se zásadou plného a otevřeného přístupu, s výhradou určitých omezení, například v souvislosti s bezpečností;

STANOVÍ potřebu vypracovat akční plán vedoucí k zavedení programu EU GMES, jehož cílem bude zabezpečit kontinuitu služeb GMES a kritických údajů z pozorování, které tyto služby vyžadují. Tento akční plán by měl zahrnovat:

—	koncepci pro celkovou veřejnou správu GMES a všech jeho složek, ve které budou určeni příslušní činitelé, jejich úloha a odpovědnosti a která bude založena na řadě partnerství v oblasti GMES, jakož i postupy pro vhodnou účast členských států ESA, které nejsou členy EU,

—

plán udržitelného financování GMES vycházející z posouzení celkových finančních potřeb v rámci programu GMES a vymezení rozpočtové strategie na úrovni jednotlivých členských států a na evropské úrovni, s přihlédnutím ke třem po sobě jdoucím fázím: fáze výzkumu a vývoje, která bude financována z prostředků na výzkum a vývoj, přechodová fáze se smíšeným financováním z prostředků na výzkum a vývoj a z provozních prostředků, provozní fáze s vyčleněnými finančními prostředky na operace se zapojením uživatelů,

—	vymezení mechanismů poskytování provozních služeb pro každou službu GMES, včetně určení jejich provozovatelů,

—	vymezení postupu, který EU a členským státům umožní formalizovat své závazky poskytovat příspěvky na GMES prostřednictvím stávajících infrastruktur pro pozorování na místě a pro služby,

—	určení úlohy iniciativy GEO a dalších mezivládních nebo mnohostranných iniciativ, jako například CEOS, ve vztahu k přístupu k celému spektru dostupných údajů, jakož i příspěvek GMES k tomuto mezinárodnímu úsilí,

—	postup pro zavedení komplexní datové politiky pro všechna data produkovaná systémem GMES, včetně vhodného označování a politiky v oblasti bezpečnosti údajů, které zajistí, že veškerá citlivá data budou plně chráněna a utajena.

VÍTÁ

—	návrh Evropské komise na novou přípravnou akci v předběžném návrhu rozpočtu na rok 2009, která připraví cestu pro budoucí financování provozní fáze GMES,

—	záměr Komise zabývat se všemi těmito otázkami ve sdělení, které má být přijato na konci října roku 2008, v návaznosti na konzultace s hlavními zainteresovanými stranami, zejména po dohodě s ESA ohledně celkového programového přístupu pro vesmírnou složku GMES,

—	záměr generálního ředitele ESA předložit v návaznosti na konzultace s členskými státy ESA a s Komisí návrh programu týkajícího se segmentu 2 vesmírné složky GMES k potvrzení Radě ESA na jejím zasedání na ministerské úrovni, které se bude konat v listopadu roku 2008.

III. NOVÉ PRIORITY V RÁMCI EVROPSKÉ POLITIKY PRO OBLAST VESMÍRU

ZDŮRAZŇUJE, že Evropská rada na svém zasedání dne 14. března 2008 uvítala společnou zprávu vysokého představitele a Evropské komise o změně klimatu a mezinárodní bezpečnosti, v níž bylo zejména připomenuto, že většina naléhavých výzev OSN k humanitární pomoci v roce 2007 souvisela s klimatem, a určila multiplikační účinek změny klimatu na bezpečnostní rizika;

PŘIPOMÍNÁ, že Evropská rada požádala Radu Evropské unie, aby předložila doporučení týkající se vhodných navazujících opatření v této oblasti;

URČUJE pro nadcházející období tyto čtyři prioritní oblasti při provádění evropské politiky pro oblast vesmíru:

A. VESMÍR A ZMĚNA KLIMATU

DOMNÍVAJÍC SE, že výzvy v oblasti klimatu, jimž lidstvo čelí, jsou globálního významu a že EU upravuje své politiky s cílem tyto výzvy vyřešit;

ZDŮRAZŇUJE cíl zlepšit kvalitativní a kvantitativní pochopení rozsahu změny klimatu a jejích důsledků a potřebu pokračovat ve způsobu, jakým Evropa k tomuto pochopení a k souvisejícímu modelování přispívá, a dále tento způsob rozšiřovat, s cílem poskytnout základní podklady pro klíčová rozhodnutí, která je třeba přijmout, pokud jde o politiku v oblasti životního prostředí;

UZNÁVÁ jedinečný přínos vesmírných programů, které díky své globální kapacitě pro pozorování a dlouhodobému pokrytí poskytují řadu údajů, jež vědecká obec požaduje pro výzkum změny klimatu, a současně doplňují další nástroje pro pozorování a měření;

UZNÁVÁ přínos programu ESA s názvem „Živá planeta“ a národních vesmírných misí zaměřených na vědy o Zemi, operačních programů EUMETSAT a infrastruktury vesmírné složky GMES pro shromažďování poznatků z pozorování, které Evropě umožní odvodit časové řady klimatických parametrů a porozumět nejvýznamnějším klimatickým procesům;

VYBÍZÍ vědeckou obec, aby ve spolupráci s Evropskou komisí, ESA a EUMETSAT určila, jakým způsobem může spektrum služeb GMES a evropské archivy vesmírného pozorování nejúčinněji přispět k poskytování údajů včetně základních klimatických proměnných pro vědecký výzkum;

VYZÝVÁ Komisi, aby provedla studii pro posouzení potřeb plného přístupu ke standardizovaným údajům a většímu výpočetnímu výkonu a způsobů uspokojení těchto potřeb, s přihlédnutím ke stávajícím kapacitám a budování sítí v Evropě;

VÍTÁ skutečnost, že ESA a EUMETSAT společně připravují návrh programu pro třetí generaci Meteosatu (MTG), který má být předložen Radě ESA zasedající na ministerské úrovni v listopadu roku 2008 a následně Radě EUMETSAT; s ohledem na skutečnost, že jeho ústřední úloha spočívá v provozní meteorologii, bude MTG přínosem také pro GMES, sledování klimatu, a tím pro zjišťování celkové změny klimatu;

B. PŘÍNOS VESMÍRU PRO LISABONSKOU STRATEGII

ZDŮRAZŇUJE, že vesmír, jako technicky vysoce vyspělá oblast výzkumu a vývoje může hospodářským využíváním jeho výsledků přispět k dosažení lisabonských cílů v zájmu naplnění ambicí EU a očekávání jejích občanů v oblasti hospodářství, vzdělávání, sociální sféry a životního prostředí, a k dosažení cílů růstu a zaměstnanosti zajištěním nových podnikatelských příležitostí a inovativních řešení pro různé služby v rámci Evropy, a přispět tak k územní soudržnosti;

DOMNÍVÁ SE, že tím, že Evropský parlament a Rada dne 18. prosince 2006 přijaly sedmý rámcový program Společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace a jeho novou tematickou kapitolu Vesmír jako součást zvláštního programu „Spolupráce“, EU uznala vesmír jako jednu z priorit a jeden ze základních stavebních kamenů evropské znalostní společnosti;

ZDŮRAZŇUJE, že vesmírné aplikace, jako jsou například družicové telekomunikační systémy, systémy EGNOS, Galileo a GMES, by prostřednictvím rozvoje návazných služeb s přidanou hodnotou měly podle očekávání vytvořit podstatné globální tržní příležitosti, zejména pro malé a střední podniky, a že EU, ESA a jejich členské státy tedy musí maximalizovat hodnotu, kterou mohou z těchto vesmírných prostředků získat. Tento růst by měl být podpořen v zájmu rychlejšího vytváření hospodářských příležitostí a rychlejšího rozvoje služeb, které plynule integrují navigační, pozorovatelské a komunikační družicové systémy a kombinují je s terestriálními sítěmi. Pro dosažení výše uvedeného je nutný vhodný regulační rámec, trvalý přístup k radiovému spektru pro vesmírné aplikace a vývoj norem v příslušných oblastech;

BERE NA VĚDOMÍ, že by tedy mohlo být zváženo začlenění činností v oblasti vesmíru do iniciativy týkající se rozhodujících trhů;

C. VESMÍR A BEZPEČNOST

ZDŮRAZŇUJE významný přínos vesmíru pro SZBP/EBOP, včetně petersberských úkolů, a tím pro bezpečnost evropských občanů;

PŘIPOMÍNÁ, že vesmírné prostředky se staly nepostradatelnou součástí naší ekonomiky, a že je proto nutné zajistit jejich bezpečnost; ZDŮRAZŇUJE, že v souladu se svou ambicí posílit své postavení jako světové rozhodující moci v oblasti vesmíru Evropa potřebuje rozvíjet svou schopnost pozorování a monitorování své vesmírné infrastruktury a vesmírného odpadu, zpočátku na základě stávajících národních a evropských prostředků, s využitím výhod vztahů, které mohou být navázány s dalšími partnerskými státy a jejich kapacitami;

MÁ ZA TO, že s ohledem na mezinárodní a politický charakter této schopnosti zaujme Evropská unie ve spojení s ESA a jejich členskými státy aktivní úlohu za účelem postupného zavedení této schopnosti a vhodné struktury řízení;

ZDŮRAZŇUJE, že je třeba, aby Evropa měla schopnost odhalovat případy porušování plnění mezinárodních smluv a závazků, což je klíčovým nástrojem pro ochranu a podporu evropských hodnot;

v rámci rozhodovacích pravomocí a finančních režimů stávajícího rámce VÍTÁ navázání strukturovaného dialogu mezi evropskými institucionálními činiteli v reakci na usnesení Rady pro vesmír z roku 2007, jehož cílem je dosáhnout podstatného posílení koordinace činností týkajících se vesmíru, bezpečnosti a obrany, včetně Evropské komise, generálního sekretariátu Rady, Evropské obranné agentury, ESA a členských států;

PŘIPOMÍNAJÍC, že GMES se opírá o některé pozorovací kapacity dvojího užití a že Galileo, GMES a družicové komunikační systémy poskytnou služby, které mohou být zajímavé i pro určité bezpečnostní aplikace;

UZNÁVÁ, že využití systému Galileo nebo GMES vojenskými uživateli musí být ve shodě se zásadou, že systém Galileo a GMES jsou civilními systémy pod kontrolou civilních složek, a proto by jakákoliv změna této zásady vyžadovala přezkum v rámci hlavy V Smlouvy o EU, zejména článků 17 a 23 této smlouvy, jakož i v rámci Úmluvy o ESA;

ZDŮRAZŇUJE potřebu:

—	definovat způsob a prostředky pro zlepšení koordinace mezi civilními a obrannými vesmírnými programy v dlouhodobých postupech,

—	rozvíjet kapacitu pro splnění potřeb evropských uživatelů, pokud jde o komplexní situační orientaci ve vesmírném prostředí, prostřednictvím koordinované činnosti v rámci Evropy a případně s dalšími partnery,

—	uznat závislost Evropy na zámořských dodavatelích u vybraných kritických vesmírných technologií a komponentů, vypracovat strategie pro zmírnění s cílem zajistit zaručený evropský přístup a podniknout praktické kroky ke snížení závislosti Evropy;

ZDŮRAZŇUJE přínosy využití stávajících kapacit a infrastruktur na vnitrostátní i evropské úrovni;

BERE NA VĚDOMÍ záměr generálního ředitelství ESA předložit návrh programu týkajícího se situační orientace ve vesmíru ke schválení v rámci zasedání Rady ESA na ministerské úrovni v listopadu roku 2008, zakládajíc tím operační kapacitu a respektujíc úlohy Evropské obranné agentury a EU a členských států ESA.

D. PRŮZKUM VESMÍRU

VÍTÁ úspěšné vypuštění laboratoře ESA Columbus a úspěšné demonstrace automatizované přepravní kosmické lodi „Jules Verne“ jakožto skutečně evropských projektů technologického vývoje a klíčových prvků pro zajištění přístupu Evropy na mezinárodní vesmírnou stanici ISS a její trvalé využívání;

POTVRZUJE, že průzkum vesmíru je politickou a globální snahou a že Evropa by měla svou činnost uskutečňovat v rámci celosvětového programu, aniž by vzniklo monopolní postavení jedné země nebo došlo k přidělování činností jednou zemí; jednotliví aktéři se přitom musí účastnit podle vlastních kapacit a priorit;

ZDŮRAZŇUJE, že je nutné, aby Evropa vypracovala společnou vizi a dlouhodobé strategické plánování průzkumu, které zajistí klíčová postavení pro Evropu, a bude tedy založeno na evropských oblastech excelence; Evropská unie, ESA a jejich členské státy musí proto dále rozvíjet a podporovat na mezinárodní scéně nezbytný dialog s ostatními státy zapojenými do celosvětových průzkumných programů, přičemž každý aktér bude hrát svou vlastní úlohu a navzájem se budou koordinovat;

VÍTÁ návrh Komise pořádat politickou konferenci na vysoké úrovni o dlouhodobé globální vizi průzkumu vesmíru, otvírající veřejnou debatu o evropské úloze v tomto globálním úsilí, jakož i posoudit na základě vhodných přípravných studií koordinovaných ESA evropské oblasti excelence a vypracovat různé scénáře pro evropský příspěvek se souvisejícími náklady a plánováním;

BERE NA VĚDOMÍ globální strategii pro průzkum, jež nastiňuje celosvětovou koordinaci plánů nejvýznamnějších mocností v oblasti lidského a robotického průzkumu, včetně možnosti lidské expedice na Mars v pozdější fázi;

POTVRZUJE, že Evropa vychází ze svých dosavadních úspěšných průzkumných činností v průběhu mnoha desetiletí, jejichž klíčovou hnací silou je věda, a je odhodlána hrát významnou úlohu v mezinárodním podniku zabývajícím se průzkumem sluneční soustavy a rozvojem širokého porozumění podmínkám pro život mimo naši planetu, a UZNÁVÁ, že jediným způsobem, jak může Evropa dosáhnout postavení základního pilíře těchto činností, jsou trvalé investice;

UVĚDOMUJE SI, že vyvíjené technologie musí být pečlivě posuzovány s ohledem na přijímání klíčových rozhodnutí, a ZDŮRAZŇUJE, že tato rozhodnutí mohou mít trvalý dopad na vnímání vědeckých a technologických schopností Evropy ve světě i na vnímání sebe samých na straně evropských občanů;

VYZDVIHUJE význam průzkumu vesmíru pro povzbuzení mladých Evropanů k tomu, aby se rozhodli pro kariéru v oblasti vědy a technologie a posílili tyto schopnosti v Evropě.

23.10.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 268/9

Informace sdělené členskými státy o státních podporách poskytovaných podle nařízení Komise (ES) č. 1857/2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na státní podporu pro malé a střední podniky působící v produkci zemědělských produktů a o změně nařízení (ES) č. 70/2001

(2008/C 268/04)

Číslo XA: XA 241/08

Členský stát: Itálie

Region: Regione Autonoma Valle d'Aosta

Název režimu podpory: Incentivi per il risanamento degli allevamenti da epizoozie e altre malattie

Právní základ: Legge regionale 22 aprile 2002, n. 3 «Incentivi regionali per l'attuazione degli interventi sanitari a favore del bestiame di interesse zootecnico» e successive modificazioni e integrazioni [in particolare, l'articolo 2 comma 1 lettera a), comma 2 e comma 4 bis] e deliberazione della Giunta regionale del 13 giugno 2008, n. 1814 «Precisazioni in merito alla concessione degli incentivi previsti per il settore della zootecnia dalle leggi regionali 4 settembre 2001, n. 21 e 22 aprile 2002, n. 3, e successive modificazioni e integrazioni»

Roční výdaje plánované v rámci režimu: 3,3 milionu EUR

Maximální míra podpory:

1)	100 % nákladů na prevenci a eradikaci chorob zvířat a jiných chorob, veterinární kontroly, testy jakéhokoli druhu, nákup a podávání očkovacích látek a léčiv a rovněž na porážku a bezpečnou likvidaci zvířat v rámci programu na úrovni Společenství, na úrovni celostátní nebo na úrovni oblastní;

2)	100 % na odškodnění zemědělců za ztráty způsobené v souvislosti s prevencí a eradikací chorob zvířat a jiných chorob v rámci programu na úrovni Společenství, na úrovni celostátní nebo na úrovni oblastní

Datum uskutečnění: Od data zveřejnění identifikačního čísla žádosti o vynětí na internetových stránkách Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Evropské komise

Doba trvání režimu podpory: Podporu v rámci režimu lze poskytovat do 31. prosince 2013 a během šesti následujících měsíců

Cíl podpory: Prostřednictvím pobídek pro eradikaci chorob zvířat a jiných chorob z podniků zaměřených na chov hospodářských zvířat (jsou-li povinné podle stávajících právních předpisů nebo jsou-li zahrnuty ve zvláštním programu na úrovni Společenství, na úrovni celostátní nebo na úrovni oblastní) zlepšit zdraví hospodářských zvířat, a tím živočišných produktů, s cílem chránit zdraví spotřebitelů.

Podpora na odškodnění zemědělců určená na náklady uvedené v bodě 1 se poskytne ve formě věcných plnění dotovaných služeb a nezahrnuje přímé platby peněžních částek producentům.

Co se týká podpory na odškodnění zemědělců za ztráty způsobené v souvislosti s prevencí a eradikací chorob zvířat a jiných chorob, výše odškodnění se vypočte pouze na základě tržní hodnoty zvířat usmrcených chorobami zvířat nebo jinými chorobami nebo zvířat usmrcených na příkaz orgánů v rámci povinného veřejného programu prevence nebo eradikace nebo na základě ztrát příjmu v důsledku uložené karantény a obtíží při repopulaci.

Podpora bude omezena na ztráty způsobené chorobami zvířat nebo jinými chorobami, jejichž ohnisko bylo úředně uznáno veřejnými orgány.

Maximální částka způsobilých nákladů a ztrát se musí snížit o případnou částku přijatou na základě pojistných režimů a náklady, které z důvodu choroby zvířat nebo jiných chorob nevznikly, ač by jinak bývaly vznikly.

Platby budou provedeny ve vztahu k chorobám zvířat a jiným chorobám, na něž se vztahují právní nebo správní předpisy Společenství nebo právní nebo správní předpisy vnitrostátní, a jako součást veřejného programu pro prevenci, tlumení nebo eradikaci chorob zvířat nebo jiných chorob, a to na úrovni Společenství, na úrovni celostátní nebo na úrovni oblastní. Program musí dotyčné choroby jednoznačně označit a musí obsahovat popis plánovaných opatření.

Podpora se nebude vztahovat k chorobě, u které právní předpisy Společenství stanoví zvláštní poplatky za opatření pro tlumení.

Podpora se nebude vztahovat k opatřením, u kterých právní předpisy Společenství stanoví, že náklady na tato opatření má nést zemědělský podnik, ledaže jsou náklady na tato opatření podpory zcela kompenzovány povinnými poplatky producentů.

Pokud jde o choroby zvířat a jiné choroby, podpora musí být udělena u chorob uvedených na seznamu chorob, který stanoví Světová organizace pro zdraví zvířat, nebo v příloze rozhodnutí Rady 90/424/EHS.

Režimy podpory budou zavedeny do tří let od vzniku výdaje nebo ztráty a podpora bude vyplacena do čtyř let od vzniku výdaje nebo ztráty.

Způsobilé jsou náklady na veterinární kontroly a testy jakéhokoli druhu, nákup a podávání očkovacích látek a léčiv, náklady na porážku zvířat, náklady na odškodnění za ztráty příjmu v důsledku povinností uložených v rámci programu.

Odkaz na právní předpisy Společenství: článek 10 nařízení (ES) č. 1857/2006.

Upozorňuje se, že § 2 odst. 4a zákona č. 3/2002 výslovně odkazuje na výše uvedený článek, a tudíž na veškeré výše objasněné podmínky stanovené v tomto článku

Dotčené/á odvětví: Druhy uvedené v regionálním zákoně č. 17 ze dne 26. března 1993 o zřízení regionální evidence hospodářských zvířat a podniků živočišné výroby (skot, koně, prasata, ovce a kozy a jiné živočišné druhy)

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu:

Regione Autonoma Valle d'Aosta

Assessorato Agricoltura e Risorse naturali — Dipartimento Agricoltura — Direzione investimenti aziendali e sviluppo zootecnico

Loc. Grande Charrière, 66

I-11020 Saint-Christophe (Aosta)

Adresa internetových stránek: http://www.regione.vda.it/gestione/sezioni_web/allegato.asp?pk_allegato=1349

Emanuele DUPONT

Il Coordinatore del Dipartimento Agricoltura

Číslo XA: XA 242/08

Členský stát: Itálie

Region: Regione Autonoma Valle d'Aosta

Název režimu podpory: Incentivi per azioni promozionali indirette dei prodotti zootecnici

Právní základ: Legge regionale 4 settembre 2001, n. 21 «Disposizioni in materia di allevamento zootecnico e relativi prodotti» e successive modificazioni e integrazioni [in particolare, l'articolo 4 comma 1 lettera b) e comma 1ter, l'articolo 5 comma 2 e l'art. 6 comma 3] e deliberazione della Giunta regionale del 13 giugno 2008, n. 1814 «Precisazioni in merito alla concessione degli incentivi previsti per il settore della zootecnia dalle leggi regionali 4 settembre 2001, n. 21 e 22 aprile 2002, n. 3, e successive modificazioni e integrazioni»

Roční výdaje plánované v rámci režimu: 100 000 EUR

Maximální míra podpory:

—

100 % níže uvedených způsobilých výdajů na:

1)	šíření vědeckých poznatků;

2)	pořádání kongresů, výstav, veletrhů a trhů a účast na těchto akcích;

3)	výzkum trhu a průzkumy mínění, pokud jsou jejich výsledky zpřístupněny všem hospodářským subjektům a použité metody nezvýhodňují určité společnosti/podniky nebo určitou produkci;

—

70 % způsobilých výdajů na nepovinné kontroly jakosti produktů a výrobních procesů, tj. fixní náklady vyplývající ze zapojení do systémů jakosti potravin uznávaných na úrovni Společenství nebo členského státu u zemědělských produktů určených k lidské spotřebě až do maximální výše 3 000 EUR ročně po dobu nejvýše 5 let

Doba trvání režimu podpory: Podporu v rámci režimu lze poskytovat do 31. prosince 2013 a během šesti následujících měsíců

Cíl podpory: Prostřednictvím podpory na nepřímou propagaci podpořit výše uvedené činnosti v souladu s příslušnými právními předpisy Společenství.

Pobídky budou poskytnuty ve formě věcných plnění dotovaných služeb, nebudou zahrnovat přímé platby peněžních prostředků producentům a budou dostupné všem způsobilým subjektům v dotyčné oblasti na základě objektivních kritérií. Jsou-li nepřímé propagační činnosti organizovány organizacemi producentů, není členství v těchto organizacích podmínkou přístupu k těmto službám, a příspěvky nečlenů na administrativní náklady dotyčného sdružení nebo organizace jsou omezeny na náklady na poskytnutou službu. Podpora nebude poskytnuta na investiční výdaje.

Co se týká nepovinných kontrol jakosti produktů a výrobních procesů, pobídky nebudou mimoto poskytnuty na uhrazení nákladů na kontroly prováděné samotnými výrobci nebo na pravidelné kontroly jakosti mléka, a rovněž v případě, kdy právní předpisy Společenství stanoví, že náklady na kontroly musí hradit producenti, aniž by byla upřesněna skutečná výše poplatků. Podporu lze poskytnout pouze na uhrazení nákladů na služby poskytnuté třetími stranami a/nebo na kontroly provedené třetími stranami či jejich jménem. Může však zahrnovat přímé platby peněžních prostředků producentům.

Odkaz na právní předpisy Společenství: čl. 15 odst. 1, odst. 2 písm. d) a e), odst. 3 a 4, čl. 14 odst. 1, odst. 2 písm. a) a f), odst. 3, 4, 5 a 6 a čl. 16 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1857/2006.

Upozorňuje se, že § 4 odst. 1b zákona č. 21/2001 výslovně odkazuje na články 14 a 15, a tudíž na veškeré výše objasněné podmínky stanovené v těchto článcích

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu:

Regione Autonoma Valle d'Aosta

Assessorato Agricoltura e Risorse naturali — Dipartimento Agricoltura — Direzione investimenti aziendali e sviluppo zootecnico

Loc. Grande Charrière, 66

I-11020 Saint-Christophe (Aosta)

Adresa internetových stránek: http://www.regione.vda.it/gestione/sezioni_web/allegato.asp?pk_allegato=1348

Emanuele DUPONT

Il Coordinatore del Dipartimento Agricoltura

Číslo XA: XA 243/08

Členský stát: Itálie

Region: Regione Autonoma Valle d'Aosta

Název režimu podpory: Incentivi per i test di determinazione della qualità genetica o della resa del bestiame, organizzazione e gestione riproduttiva degli animali iscritti nei libri genealogici o nei registri anagrafici

Právní základ: Legge regionale 4 settembre 2001, n. 21 «Disposizioni in materia di allevamento zootecnico e relativi prodotti» e successive modificazioni e integrazioni [in particolare, l'articolo 2 comma 1 lettera b) e comma 1 bis, l'articolo 3 e l'articolo 6 comma 1 lettera b)] e deliberazione della Giunta regionale del 13 giugno 2008, n. 1814 «Precisazioni in merito alla concessione degli incentivi previsti per il settore della zootecnia dalle leggi regionali 4 settembre 2001, n. 21 e 22 aprile 2002, n. 3, e successive modificazioni e integrazioni»

Roční výdaje plánované v rámci režimu: 160 000 EUR

Maximální míra podpory: 70 % způsobilých výdajů

Doba trvání režimu podpory: Podporu v rámci režimu lze poskytovat do 31. prosince 2013 a během šesti následujících měsíců

Cíl podpory: Prostřednictvím pobídek pro testy k určení genetické jakosti nebo užitkovosti hospodářských zvířat, organizaci a řízení reprodukce hospodářských zvířat zapsaných v plemenných knihách nebo registrech zvířat proplatit sdružením chovatelů výdaje vzniklé při provádění kontrol zvířat zapsaných v plemenných knihách místních plemen skotu a provádění plánu řízení reprodukce hospodářských zvířat.

Podpora nezahrnuje přímé platby peněžních prostředků producentům.

Způsobilými náklady jsou náklady související s testy vykonávanými třetími stranami nebo jejich jménem k určení genetické jakosti plemenných zvířat nebo užitkovosti hospodářských zvířat, kromě kontrol prováděných vlastníkem hospodářských zvířat.

Odkaz na právní předpisy Společenství: čl. 16 odst. 1 písm. b) a odst. 3 a článek 15 nařízení (ES) č. 1857/2006.

Upozorňuje se, že § 2 odst. 1a zákona č. 21/2001 výslovně odkazuje na výše uvedené články, a tudíž na veškeré výše objasněné podmínky stanovené v těchto článcích

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu:

Regione Autonoma Valle d'Aosta

Assessorato Agricoltura e Risorse naturali — Dipartimento Agricoltura — Direzione investimenti aziendali e sviluppo zootecnico

Loc. Grande Charrière, 66

I-11020 Saint-Christophe (Aosta)

Adresa internetových stránek: http://www.regione.vda.it/gestione/sezioni_web/allegato.asp?pk_allegato=1348

Emanuele DUPONT

Il Coordinatore del Dipartimento Agricoltura

Číslo XA: XA 244/08

Členský stát: Itálie

Region: Regione Autonoma Valle d'Aosta

Název režimu podpory: Incentivi per l'introduzione a livello di azienda di metodi e tecniche innovative in materia di riproduzione animale

Právní základ: Legge regionale 4 settembre 2001, n. 21 «Disposizioni in materia di allevamento zootecnico e relativi prodotti» e successive modificazioni e integrazioni [in particolare, l'articolo 2 comma 1 lettera f) e comma 1 bis, l'articolo 3 e l'articolo 6 comma 1 lettera c)] e deliberazione della Giunta regionale del 13 giugno 2008, n. 1814 «Precisazioni in merito alla concessione degli incentivi previsti per il settore della zootecnia dalle leggi regionali 4 settembre 2001, n. 21 e 22 aprile 2002, n. 3, e successive modificazioni e integrazioni»

Roční výdaje plánované v rámci režimu: 120 000 EUR

Maximální míra podpory: 40 % způsobilých výdajů

Doba trvání režimu podpory: Podporu lze poskytovat do 31. prosince 2011

Cíl podpory: Prostřednictvím pobídek na zavedení inovačních technik a praktik chovu zvířat na úrovni hospodářství, kromě nákladů souvisejících se zavedením nebo prováděním umělé inseminace, jsou cíle režimu podpory tyto: určit gen odpovědný za měkkost masa, stanovit kvalitu a množství spermatu, naplánovat páření k dosažení cílů selektivních programů a kontrola a sledování příbuzenské plemenitby. Podpora nezahrnuje přímé platby peněžních prostředků producentům a bude poskytována do 31. prosince 2011.

Způsobilými náklady budou náklady související s programy plánovaného páření a sledování spermatu, jakož i programy kontroly příbuzenské plemenitby.

Odkaz na právní předpisy Společenství: čl. 16 odst. 1 písm. c) a odst. 3 nařízení (ES) č. 1857/2006.

Upozorňuje se, že § 2 odst. 1a zákona č. 21/2001 výslovně odkazuje na výše uvedené články, a tudíž na veškeré výše objasněné podmínky stanovené v těchto článcích

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu:

Regione Autonoma Valle d'Aosta

Assessorato Agricoltura e Risorse naturali — Dipartimento Agricoltura — Direzione investimenti aziendali e sviluppo zootecnico

Loc. Grande Charrière, 66

I-11020 Saint-Christophe (Aosta)

Adresa internetových stránek: http://www.regione.vda.it/gestione/sezioni_web/allegato.asp?pk_allegato=1348

Emanuele DUPONT

Il Coordinatore del Dipartimento Agricoltura

Číslo XA: XA 249/08

Členský stát: Itálie

Region: Sardegna

Název režimu podpory: Legge regionale 11 marzo 1998, n. 8, articolo 23 (aiuti per i danni alla produzione agricola).

Aiuti a favore delle aziende colpite da tubercolosi bovina nel periodo 1 gennaio 2007-31 dicembre 2008. Spesa Assessorato Igiene, Sanità e dell'Assistenza Sociale 300 000 EUR Spesa Assessorato Agricoltura e Riforma Agro-Pastorale 440 000 EUR

Právní základ: L.R. 11 marzo 1998, n. 8, articolo 23.

Deliberazione della Giunta regionale n. 13/26 del 4 marzo 2008 recante «Aiuti a favore delle aziende colpite da tubercolosi bovina nel periodo 1 gennaio 2007-31 dicembre 2008 (L.R. 11 marzo 1998, n. 8, articolo 23) Spesa Assessorato Igiene, Sanità e dell'Assistenza Sociale 300 000 EUR. Spesa Assessorato Agricoltura e Riforma Agro-Pastorale 440 000 EUR».

Deliberazione della Giunta regionale n. 34/19 del 19 giugno 2008

Modifica della deliberazione della Giunta regionale n. 13/26 del 4 marzo 2008 — recante «Aiuti a favore delle aziende colpite da tubercolosi bovina nel periodo 1 gennaio 2007-31 dicembre 2008 (L.R. 11 marzo 1998, n. 8, articolo 23). Direttive di attuazione».

Roční výdaje plánované v rámci režimu: Plánovaný finanční rámec podpory vztahující se na ztráty z let 2007 a 2008 činí celkem 740 000 EUR

Maximální míra podpory:

Podpora na poražený skot:

—	100 % částky vypočítané v souladu s postupem stanoveným v bodě 2 prováděních pravidel uvedených v příloze A) usnesení Deliberazione della Giunta regionale č. 34/19 ze dne 19. června 2008.

Podpora na ztráty příjmů:

—	100 % ztráty příjmů vypočítané v souladu s postupem stanoveným v bodě 2 prováděních pravidel uvedených v příloze B) usnesení Deliberazione della Giunta regionale č. 34/19 ze dne 19. června 2008

Datum uskutečnění: Oba režimy podpory se uplatňují na ztráty, které podniky utrpěly od 1. ledna 2007

Doba trvání režimu podpory: Do 31. prosince 2008

Cíl podpory: Podpora na poražený skot se uplatňuje podle čl. 10 odst. 2 písm. a) bodu i) nařízení a poskytuje se za účelem dodatečné náhrady pro chovatele skotu na území regionu, kteří museli porazit zvířata nakažená tuberkulózou v letech 2007–2008. Tato podpora má pomoci překonat rozdíl mezi částkami stanovenými ministerskou vyhláškou ze dne 10. října 2006 a hodnotou zvířat uvedenou ve věstnících, které každé dva týdny zveřejňuje institut ISMEA, bez započtení obnosů získaných z případného prodeje masa.

Od částky podpory se odečtou částky, které byly chovatelům případně vyplaceny z dobrovolných nebo dotovaných pojistných režimů.

Podpora na ztráty příjmů se uplatňuje podle čl. 10 odst. 2 písm. a bodu ii) nařízení a poskytuje se za účelem náhrady pro chovatele skotu, jejichž zemědělské podniky se nacházejí v ohnisku výskytu tuberkulózy skotu na území regionu. Tato podpora je určena na ztráty způsobené v období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2008 z důvodu následujících omezujících opatření uložených orgány pro ochranu veřejného zdraví v rámci plánu eradikace tuberkulózy skotu:

zákaz chovu (vedoucí ke snížení počtu narozených telat = omezení produkce masa = ztrátě příjmů),

zákaz repopulace (vedoucí k potížím při obnovování stáda po nucených porážkách, v důsledku toho ke snížení počtu narozených telat = omezení produkce masa = ztrátě příjmů).

Od částky podpory se odečtou částky, které byly chovatelům případně vyplaceny z dobrovolných nebo dotovaných pojistných režimů

Dotčené/á odvětví: Živočišná výroba: skot

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu:

Regione Autonoma della Sardegna

Assessorato igiene e sanità e dell'Assistenza sociale

Via Roma 223

I-09123 Cagliari (concede l'aiuto per i capi abbattuti)

Assessorato dell'agricoltura e riforma agro-pastorale

Via Pessagno 4

I-09125 Cagliari (concede l'aiuto per la perdita di reddito)

Adresa internetových stránek: Pro předpis deliberazione č. 13/26 ze dne 4. března 2008 viz:

http://www.regione.sardegna.it/documenti/1_73_20080306104215.pdf

Pro přílohu A viz:

http://www.regione.sardegna.it/documenti/1_73_20080306104235.pdf

Pro přílohu B viz:

http://www.regione.sardegna.it/documenti/1_73_20080306104251.pdf

Pro předpis deliberazione č. 34/19 ze dne 19 června 2008 viz:

http://www.regione.sardegna.it/documenti/1_72_20080619175155.pdf

Pro přílohu A (DGR 34/19) viz:

http://www.regione.sardegna.it/documenti/1_72_20080624122917.pdf

Pro přílohu B viz:

http://www.regione.sardegna.it/documenti/1_72_20080624123014.pdf

Stefania MANCA

Direttore ad interim

Servizio sostegno delle imprese agricole e sviluppo delle competenze

23.10.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 268/16

Výzva k vyjádření zájmu o členství ve vědeckých komisích Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (Parma, Itálie)

(2008/C 268/07)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) hraje klíčovou roli při posuzování rizik v oblasti bezpečnosti potravin a krmiv v Evropské unii (EU). V těsné spolupráci s vnitrostátními orgány a po otevřených konzultacích se zainteresovanými stranami poskytuje EFSA nezávislé vědecké poradenství a jasná sdělení o existujících a nových rizicích.

Úřad zahájil výběrové řízení, jehož cílem je vytvořit seznam vhodných uchazečů:

VĚDECKÝCH ODBORNÍKŮ, KTEŘÍ SE BUDOU UCHÁZET O ČLENSTVÍ VE VĚDECKÝCH KOMISÍCH EFSA a VĚDECKÉM VÝBORU EFSA

—	Komise pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat (AHAW)

—	Komise pro biologická nebezpečí (BIOHAZ)

—	Komise pro kontaminující látky v potravinovém řetězci (CONTAM)

—	Komise pro přísady a produkty nebo pro látky používané v krmivech pro zvířata (FEEDAP)

—	Komise pro geneticky modifikované organismy (GMO)

—	Komise pro dietetické výrobky, výživu a alergie (NDA)

—	Komise pro zdraví rostlin (PLH)

—	Komise pro přípravky na ochranu rostlin a rezidua přípravků na ochranu rostlin (PPR)

—	Vědecký výbor (SC)

Ref.: EFSA/E/2008/002

Tato výzva je adresována vědcům, kteří se chtějí ucházet o členství ve vědecké komisi pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat (AHAW), vědecké komisi pro biologická nebezpečí (BIOHAZ), vědecké komisi pro kontaminující látky v potravinovém řetězci (CONTAM), vědecké komisi pro přísady a produkty nebo pro látky používané v krmivech pro zvířata (FEEDAP), vědecké komisi pro geneticky modifikované organismy (GMO), vědecké komisi pro dietetické výrobky, výživu a alergie (NDA), vědecké komisi pro zdraví rostlin (PLH), vědecké komisi pro přípravky na ochranu rostlin a rezidua přípravků na ochranu rostlin (PPR) a ve vědeckém výboru (SC) Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, s cílem nalézt nejlepší evropské vědce pro tento úkol.

EVROPSKÝ ÚŘAD PRO BEZPEČNOST POTRAVIN

EFSA je základním prvkem systému EU pro posuzování rizik v oblasti bezpečnosti potravin a krmiv; jeho vědecká poradenství týkající se existujících i nových rizik jsou podkladem politiky a rozhodování osob odpovědných za řízení rizik v evropských institucích a členských státech EU. Nejdůležitější povinností úřadu je poskytovat transparentní a nezávislé vědecké poradenství a jasná sdělení založená na nejnovějších vědeckých metodách a dostupných údajích.

EFSA spojuje nejlepší dostupné evropské odborníky na posuzování rizik v oblasti bezpečnosti potravin a krmiv, kteří pracují jako nezávislé osoby pro autonomní samosprávnou organizaci s cílem poskytovat evropským institucím a členským státům vědecké poradenství na nejvyšší úrovni.

Úřad se zavázal naplňovat základní normy vynikající vědecké odbornosti, otevřenosti, transparentnosti, nezávislosti a odpovědnosti. Díky své nezávislosti, otevřenosti a transparentnosti poskytuje EFSA nejlepší možné vědecké poradenství a přispívá tak k posilování evropského systému bezpečnosti potravin a krmiv.

Úloha vědeckých komisí a vědeckého výboru EFSA

Vědecké komise jsou odpovědné za poskytování vědeckých stanovisek úřadu a jiného příslušného poradenství, každá v rámci své vlastní oblasti působnosti.

Vědecké komise se obvykle skládají z 21 nezávislých vědeckých odborníků.

Členové vědeckého výboru a vědeckých komisí jsou jmenováni na tříleté období, přičemž toto jmenování může být dvakrát obnoveno. Očekává se od nich, že se budou zúčastňovat všech zasedání komise, kde se přijímají stanoviska, prohlášení nebo metodologické dokumenty, a aktivně zde působit. Předpokládá se, že vědecký výbor a vědecké komise se budou scházet v závislosti na pracovním vytížení šestkrát až desetkrát ročně na dvoudenních zasedáních obvykle v italské Parmě. Dále se očekává, že členové komisí se budou v případě potřeby účastnit i činnosti v pracovních skupinách. Zasedání probíhají v angličtině, většina dokumentů je také v angličtině. Žadatelé by měli zvážit i skutečnost, že zasedání obvykle vyžadují přípravu.

Předsedové jednotlivých vědeckých komisí jsou společně s šesti dalšími vědeckými odborníky členy vědeckého výboru EFSA.

Členové vědeckých komisí mají nárok na náhradu za každý celý den zasedání, o které rozhoduje správní rada EFSA (pro rok 2008 tato částka činí 300 EUR). Kromě toho dostávají vědečtí odborníci denní příspěvky a jsou jim hrazeny cestovní výdaje v souladu s pravidly EFSA pro náhrady při zasedání odborníků.

Komise pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat (AHAW)

Komise pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat (AHAW) poskytuje nezávislé vědecké poradenství o veškerých aspektech nemocí zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat. Její práce se týká zejména zvířat určených k produkci potravin, a to včetně ryb.

Její přístup k posuzování rizik je založen na přezkoumání vědeckých informací a údajů za účelem vyhodnocení rizik jako důsledků daného nebezpečí. Tím pomáhá poskytovat vědecky založený základ evropských politik a právních předpisů a podporuje osoby odpovědné za řízení rizik při přijímání rozhodnutí.

Více podrobností naleznete v oddíle klíčových témat vědecké komise AHAW na internetových stránkách úřadu EFSA.

Komise pro biologická nebezpečí (BIOHAZ)

Komise pro biologická nebezpečí (BIOHAZ) poskytuje nezávislé vědecké poradenství o biologických nebezpečích v oblasti bezpečnosti potravin a onemocnění pocházejících z potravin. To zahrnuje:

—	potravinami přenášené zoonózy (nemoci zvířat přenosné na člověka),

—	přenosné spongiformní encefalopatie (BSE/TSE),

—	mikrobiologii potravin,

—	hygienu potravin a související otázky nakládání s odpadem.

Vědecká komise BIOHAZ je jedním z klíčových účastníků práce úřadu EFSA týkající se bovinní spongiformní encefalopatie (BSE) a přenosných spongiformních encefalopatií (TSE).

Provádí posouzení rizik za účelem poskytování vědeckých stanovisek a poradenství osobám odpovědným za řízení rizik. Tím pomáhá poskytovat zdravý základ evropských politik a právních předpisů a podporuje osoby odpovědné za řízení rizik při přijímání rozhodnutí.

Více podrobností naleznete v oddíle klíčových témat vědecké komise BIOHAZ na internetových stránkách úřadu EFSA.

Komise pro kontaminující látky v potravinovém řetězci (CONTAM)

Komise pro kontaminující látky v potravinovém řetězci (CONTAM) poskytuje nezávislé vědecké poradenství o kontaminujících látkách v potravinovém řetězci a nežádoucích látkách, jako jsou přírodní toxické látky, mykotoxiny a rezidua nepovolených látek, které nejsou v působnosti jiné komise.

Více podrobností naleznete v oddíle klíčových témat vědecké komise CONTAM na internetových stránkách úřadu EFSA.

Komise pro přísady a produkty nebo pro látky používané v krmivech pro zvířata (FEEDAP)

Komise pro přísady a produkty nebo pro látky používané v krmivech pro zvířata (FEEDAP) poskytuje nezávislé vědecké poradenství o bezpečnosti a/nebo účinnosti přísad a produktů nebo látek používaných v krmivech pro zvířata. Vědecká komise FEEDAP vyhodnocuje jejich bezpečnost a/nebo účinnost, co se týče cílových druhů, uživatele, spotřebitele produktů živočišného původu a životního prostředí. Zabývá se rovněž účinností biologických a chemických produktů/látek určených k záměrnému použití v krmivech pro zvířata.

Velká část práce vědecké komise FEEDAP se týká látek, které musí EFSA vyhodnotit dříve, než může být povoleno jejich užívání v Evropské unii.

Více podrobností naleznete v oddíle klíčových témat vědecké komise FEEDAP na internetových stránkách úřadu EFSA.

Komise pro geneticky modifikované organismy (GMO)

Komise pro geneticky modifikované organismy (GMO) poskytuje nezávislé vědecké poradenství o bezpečnosti:

—	geneticky modifikovaných organismů (GMO), jako jsou rostliny, zvířata a mikroorganismy,

—	geneticky modifikovaných potravin a krmiv.

Vědecká komise GMO provádí posouzení rizik za účelem poskytování vědeckých stanovisek a poradenství osobám odpovědným za řízení rizik. Její práce při posuzování rizik je založena na přezkoumání vědeckých informací a údajů za účelem vyhodnocení bezpečnosti daného geneticky modifikovaného organismu. Tím pomáhá poskytovat zdravý základ evropských politik a právních předpisů a podporuje osoby odpovědné za řízení rizik při přijímání rozhodnutí. Velkou část své práce věnuje vědecká komise GMO vyhodnocování žádostí, neboť veškeré produkty obsahující geneticky modifikované potraviny a krmiva musí EFSA vyhodnotit dříve, než může být povoleno jejich užívání v Evropské unii.

Více podrobností naleznete v oddíle klíčových témat vědecké komise GMO na internetových stránkách úřadu EFSA.

Komise pro dietetické výrobky, výživu a alergie (NDA)

Komise pro dietetické výrobky, výživu a alergie (NDA) se zabývá otázkami spojenými s dietetickými výrobky (potraviny určené k uspokojení zvláštních nutričních požadavků specifických skupin obyvatelstva), lidskou výživou a alergiemi na potraviny. Poskytuje rovněž poradenství o souvisejících tématech, jako jsou nové potraviny (potraviny nebo přísady, které nebyly v Evropské unii ve významnější míře konzumovány před 15. květnem 1997).

Práce komise je založena na přezkoumání vědeckých informací a údajů za účelem vyhodnocení rizik, například v souvislosti s alergiemi na potraviny nebo s novými potravinami, a na poskytování vědeckého poradenství týkajícího se lidské výživy a nutriční hodnoty potravin, potravinových přísad a produktů. Činnost vědecké komise NDA zahrnuje také posuzování toho, zda jsou tvrzení o zdravotních přínosech nebo nutriční hodnotě potravin vědecky spolehlivá a odůvodněná, a práci na referenčních příjmech obyvatelstva. Komise NDA poskytuje vědecká stanoviska a poradenství osobám odpovědným za řízení rizik. Tím pomáhá poskytovat zdravý základ evropských politik a právních předpisů a podporuje osoby odpovědné za řízení rizik při přijímání rozhodnutí. Více informací o úloze úřadu EFSA v souvislosti s nutričními a zdravotními tvrzeními naleznete v oddíle věnovaném nutričním a zdravotním tvrzením v části „In Focus“ a/nebo navštivte oddíl klíčových témat vědecké komise NDA na internetových stránkách úřadu EFSA.

Komise pro zdraví rostlin (PLH)

Komise pro zdraví rostlin (PLH) poskytuje nezávislé vědecké poradenství o riziku, které představují rostlinní škůdci, kteří mohou poškodit rostliny, rostlinné produkty i biologickou rozmanitost v Evropské unii. Komise PLH tato rizika zkoumá a posuzuje s ohledem na bezpečnost a zabezpečení potravinového řetězce.

Její práce při posuzování rizik je založena na přezkoumání vědeckých informací a údajů za účelem vyhodnocení rizik, která tato problematika představuje. Tím pomáhá poskytovat zdravý základ evropských politik a právních předpisů a podporuje osoby odpovědné za řízení rizik při přijímání rozhodnutí.

Více podrobností naleznete v oddíle klíčových témat vědecké komise PLH na internetových stránkách úřadu EFSA.

Komise pro přípravky na ochranu rostlin a rezidua přípravků na ochranu rostlin (PPR)

Komise pro přípravky na ochranu rostlin a rezidua přípravků na ochranu rostlin (PPR) poskytuje nezávislé vědecké poradenství o posouzení rizik spojených s přípravky na ochranu rostlin (obecně známých jako pesticidy) a jejich rezidui, přičemž se zabývá riziky pro uživatele/pracovníka, spotřebitele a životní prostředí.

Tím pomáhá poskytovat zdravý základ evropských politik a právních předpisů a podporuje osoby odpovědné za řízení rizik při přijímání rozhodnutí.

Komise PPR úzce spolupracuje s Odborným přezkoumáním hodnocení rizika pesticidů (PRAPeR), které je zodpovědné za odborné přezkoumání na úrovni EU týkající se účinných látek používaných v nových nebo stávajících přípravcích na ochranu rostlin. Stanovisko komise PPR je vyžadováno ke všem otázkám, které nemohou být vyřešeny v rámci tohoto řízení nebo je-li třeba další vědecká metodologie, zejména v oblasti toxikologie, ekotoxikologie, osudu a chování pesticidů a reziduí. Další z činností je aktualizace stávajících evropských metodologických dokumentů o posuzování rizik spojených s přípravky na ochranu rostlin a vypracovávání nových dokumentů v nových vědeckých oblastech.

Více informací o práci EFSA týkající se pesticidů naleznete v oddíle věnovaném pesticidům v části „In Focus“.

Více podrobností naleznete v oddíle klíčových témat vědecké komise PPR na internetových stránkách úřadu EFSA.

Vědecký výbor (SC)

Vědecký výbor je složen z předsedů vědeckých komisí a šesti (6) dalších vědeckých odborníků.

Úkolem vědeckého výboru EFSA je podpora práce úřadu EFSA ve vědeckých otázkách horizontální povahy a poskytování strategického poradenství výkonnému řediteli EFSA. Zodpovídá také za všeobecnou koordinaci s cílem zajistit konzistenci vědeckých stanovisek, která připravují vědecké komise. Vědecký výbor se zaměřuje na rozvíjení harmonizovaných metodologií posouzení rizik v oblastech, kde ještě nejsou definovány přístupy na úrovni Evropské unie.

Vědecký výbor vydává vědecká stanoviska a věnuje se poradenství pro osoby odpovědné za řízení rizik, aby poskytl zdravý základ evropských politik a právních předpisů a podpořil osoby odpovědné za řízení rizik při přijímání rozhodnutí.

Více podrobností naleznete v oddíle klíčových témat vědeckého výboru na internetových stránkách úřadu EFSA.

Více informací o výběru členů vědeckého výboru a vědeckých komisí naleznete v „rozhodnutí o zřízení a činnosti vědeckého výboru a vědeckých komisí“

http://www.efsa.eu.int/EFSA/DocumentSet/mb_32ndmeet_annex_a_en_4_1,2.pdf?ssbinary=true

Další informace o vědeckých komisích viz:

www.efsa.europa.eu/EFSA/efsa_locale-1178620753812_ScientificPanels.htm

Výběrové řízení

Na formuláři přihlášky vyznačí uchazeči své preference, pokud jde o vědecké komise nebo vědecký výbor.

Požadavky

Kvalifikace a praxe

A. Kritéria vhodnosti uchazeče

vysokoškolský titul na postgraduální úrovni v jedné z těchto oblastí: toxikologie, ekotoxikologie, vědy o životním prostředí, chemie, biochemie, potravinářská technologie, farmakologie, veterinární lékařství, humánní lékařství, farmacie, biologie, vědy o živé přírodě, agronomie/zemědělské vědy, mikrobiologie potravin, epidemiologie, pracovní lékařství, veřejné zdraví nebo v některé oblasti související s veřejným zdravím,

ii)	alespoň deset (10) let odborné praxe v oboru souvisejícím s působností zvolené komise/zvolených komisí, na úrovni odpovídající výše uvedené kvalifikaci,

iii)	dobrá znalost angličtiny,

iv)

uchazeči musí podrobně, přesně a úplně vyplnit prohlášení o zájmech, které je součástí přihlášky; upozorňujeme na skutečnost, že neúplné vyplnění této části přihlášky bude mít za následek její zamítnutí,

Více informací o prohlášení o zájmech naleznete na:

http://www.efsa.europa.eu/cs/BlobServer/General/doi_guidance_allannexes.pdf?ssbinary=true

uchazeči musí být státními příslušníky některého z členských států Evropských společenství nebo některé země Evropského sdružení volného obchodu (EFTA) nebo některé ze zemí přistupujících k EU; přihlášku mohou podat i odborníci z neevropských zemí, ale jejich přihlášky budou zvažovány pouze v případě, že nebude možno nalézt požadovanou úroveň znalostí mezi evropskými odborníky.

B. Kritéria výběru

—	zkušenosti s vědeckým posuzováním rizik a/nebo poskytováním vědeckého poradenství v oblastech spojených s bezpečností potravin a krmiv obecně, a zejména pak v oblastech působnosti a odborné způsobilosti vědeckého výboru nebo preferované vědecké komise,

—	prokázaná vysoká vědecká úroveň v jednom či pokud možno v několika oborech souvisejících s oblastí, jíž se vědecký výbor nebo preferovaná vědecká komise zabývá,

—	zkušenost s odborným přezkoumáváním vědecké práce a publikací, nejlépe v oborech souvisejících s oblastí, jíž se vědecký výbor nebo preferovaná vědecká komise zabývá,

—	schopnost analyzovat složité informace a dokumentace, pocházející často z širokého okruhu vědeckých oborů a zdrojů, a zpracovávat návrhy vědeckých stanovisek a zpráv,

—	profesní zkušenosti s prostředím, v němž jsou zastoupeni pracovníci z různých oborů, nejlépe v mezinárodním kontextu,

—	zkušenosti s řízením projektů týkajících se vědeckých záležitostí,

—	prokázané komunikační dovednosti založené na pedagogické zkušenosti, veřejných vystoupeních, aktivní účasti na zasedáních a publikacích.

Přihlášky, které splňují požadavky na vhodnost uchazečů, budou předloženy ke srovnávacímu hodnocení, které provede EFSA na základě výše uvedených výběrových kriterií. EFSA si vyhrazuje právo konzultací s třetími stranami, pokud jde o profesní zkušenosti uchazečů v souvislosti s jejich přihláškou.

Členové vědeckého výboru a vědeckých komisí budou jmenováni správní radou na základě návrhu výkonného ředitele.

Kromě vědeckého výboru mohou uchazeči vyznačit preferenci pro dvě (2) vědecké komise, avšak jmenováni mohou být pouze do jedné z nich. Uchazeči mohou být (se svým předchozím souhlasem) přiděleni do vědecké komise, i když pro danou komisi nepodali přihlášku. Uchazeči, kteří splňují požadavky pro členství, ale nebyli jmenováni, mohou být vyzváni, aby zůstali na seznamu vhodných uchazečů pro případ, že by se v budoucnu uvolnilo místo, nebo mohou být vyzváni, aby přispěli k činnostem vědecké komise nebo vědeckého výboru jako odborníci ad hoc.

Všichni vybraní odborníci budou kontaktováni a požádáni o svolení k začlenění jejich údajů do databáze odborníků EFSA.

Více informací o databázi odborníků úřadu EFSA naleznete na:

http://www.efsa.europa.eu/EFSA/AboutEfsa/WhoWeAre/efsa_locale-1178620753812_1178712806106.htm

Nezávislost a prohlášení o závazku a zájmech

Členové vědeckých komisí jsou jmenováni individuálně. Od uchazečů se žádá, aby přiložili prohlášení, že se zaváží jednat nezávisle na jakémkoli vnějším vlivu, a prohlášení o zájmech, které by mohly být považovány za škodlivé jejich nezávislosti.

Rovné příležitosti

EFSA věnuje ve svých výběrových řízeních velkou pozornost uplatňování zásad rovného zacházení.

Podání přihlášek

Uchazeči musí podat své přihlášky společně s prohlášením o zájmech elektronicky na internetové stránce EFSA: www.efsa.europa.eu

Přihlášky zaslané e-mailem nebudou přijaty.

Dovolujeme si požádat uchazeče, aby formulář přihlášky laskavě vyplnili v angličtině a usnadnili tak výběrové řízení.

Všichni uchazeči, kteří odpoví na tuto výzvu k vyjádření zájmu, budou o výsledku výběrového řízení vyrozuměni e-mailem.

Osobní údaje, které EFSA od uchazečů vyžaduje, budou zpracovány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů. Účelem zpracování osobních údajů předložených uchazeči je utřídění přihlášek s ohledem na možný předběžný výběr a přijetí ze strany EFSA.

Konečný termín pro odeslání přihlášek

Přihlášky musí být podány nejpozději do 7. ledna 2009 o půlnoci (místního času, GMT + 1). U přihlášek zaslaných doporučeně bude jako důkaz sloužit datum poštovního razítka.

Dovolujeme si vás upozornit, že v důsledku obrovského množství přihlášek, které dostáváme těsně před uplynutím termínu pro podání přihlášek, může mít systém problémy se zpracováním velkého množství údajů. Proto žádáme uchazeče, aby své přihlášky zasílali v dostatečném předstihu před termínem uzávěrky.

Poznámka:

V případě nekonzistence nebo rozporu mezi anglickým zněním a jakoukoli jinou jazykovou mutací této publikace je rozhodující znění v anglickém jazyce.

23.10.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 268/23

STÁTNÍ PODPORA – NĚMECKO

Státní podpora C 28/08 (ex N 345/06) – Příplatek pro malé a střední podniky k investici společnosti M.A.L. Magdeburger Artolith GmbH

Výzva k podání připomínek podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES

(Text s významem pro EHP)

(2008/C 268/08)

Dopisem ze dne 17. června 2008, který je v závazném znění uveden na stránkách následujích za tímto shrnutím, sdělila Komise Německu své rozhodnutí zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES týkající se výše uvedené podpory.

Zúčastněné strany mohou zaslat své připomínky k dané podpoře, ohledně níž Komise zahajuje řízení, do jednoho měsíce ode dne zveřejnění tohoto shrnutí a dopisu, který za ním následuje, a to na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise:

European Commission

Directorate-General for Competition

State Aid Greffe

Office: SPA3 6/5

B-1049 Bruxelles

Fax: (32-2) 296 12 42

Tyto připomínky budou sděleny Německu. Zúčastněné strany podávající připomínky mohou písemně a s uvedením důvodů požádat o zachování důvěrnosti ohledně své totožnosti.

SHRNUTÍ

DANÝ PROJEKT

Dopisem ze dne 2. června 2006 oznámilo Německo Komisi svůj záměr poskytnout k regionální podpoře udělené v rámci stávajících režimů regionální podpory ve prospěch společnosti Magdeburger Artolith GmbH (dále jen M.A.L.) příplatek pro malé a střední podniky ve výši 15 % na vybudování závodu na výrobu kamenných desek spojovaných umělou pryskyřicí.

Společnost M.A.L. sídlí ve městě Magdeburg, v podporované oblasti podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES. Společnost byla založena v roce 2005 skupinou fyzických osob nazvanou „skupina zakladatelů Artolith“. Jediným vlastníkem akcií společnosti a jejím ředitelem je pan Andreas Gratz. Na výrobu kamenných desek si společnost M.A.L. zakoupila potřebné zařízení, technologii a know-how v hodnotě 36 800 000 EUR od společnosti Breton SpA.

K financování daného projektu ve výši 49 800 000 EUR využívá M.A.L. vlastních zdrojů (7 000 000 EUR formou mezaninového kapitálu poskytnutého společností Breton SpA) a bankovního úvěru (22 708 800 EUR). Kromě toho společnost požádala o podporu ve výši 20 177 593 EUR.

Posouzení statusu příjemce jako malého či středního podniku

Jelikož byly překročeny prahové hodnoty podle článku 6 nařízení Komise (ES) č. 70/2001 (dále jen „nařízení MSP“) (1), splnilo Německo svou povinnost příplatek pro malé a střední podniky před jeho uskutečněním oznámit. Jak bylo stanoveno v předchozích rozhodnutích, v případech tohoto typu Komise své posouzení omezuje pouze na otázku, zda příjemce pro to, aby byl způsobilý pro poskytnutí příplatku pro malé a střední podniky ve výši 15 %, jenž je v plánované částce podpory zahrnut, splňuje kritéria malého či středního podniku.

Podle článku 2 přílohy k doporučení Komise týkajícího se definice mikropodniků a malých a středních podniků (2) (dále jen „doporučení MSP“) jsou malé a střední podniky definovány jako podniky, které zaměstnávají méně než 250 osob a jejichž roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR, nebo jejichž bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR. Aby bylo možno posoudit, zda byly tyto prahové hodnoty dodrženy, musí Komise nejprve vymezit údaje, které se budou brát v potaz, a to v závislosti na tom, zda je M.A.L. ve smyslu článku 3 přílohy doporučení MSP „nezávislým“ podnikem, „partnerským“ podnikem, nebo „propojeným“ podnikem.

Komise má pochybnosti o tom, že je společnost M.A.L. nezávislým podnikem, a to vzhledem k silným smluvním vazbám, které existují mezi M.A.L. a Breton SpA, což by mohlo znamenat, že M.A.L. a Breton SpA jsou partnerskými či propojenými podniky. Před podepsáním smlouvy o dodávce strojního zařízení a know-how potřebných k výrobě kamenů poskytl Breton SpA společnosti M.A.L. částku 7 000 000 EUR. Příspěvek Breton SpA je ve smlouvě mezi M.A.L. a Breton SpA uveden jako požitková práva (v původním jazyce „Genussrechtskapital“). V účetní rozvaze společnosti M.A.L. za rok 2005 je tato účast zapsána jako vlastní zdroje. Komise zaznamenala, že k otázce, zda jisté typy mezaninového kapitálu představují vlastní zdroje, či dluh, přistupují jednotlivé členské státy velmi rozdílným způsobem. Informace, které má Komise v této fázi posuzování k dispozici, však vedou k pochybnostem, že smlouva o „Genussrechtskapital“ mezi M.A.L. a Breton SpA je pouhou smlouvou o půjčce a že mezi danými podniky neexistuje partnerství ani propojení. Tyto pochybnosti pramení zaprvé ze zvláštních ustanovení smlouvy o „Genussrechtskapital“: např. požitková práva se poskytují na neomezenou dobu a v případě záporného hospodářského výsledku se vztahují dokonce i na základní kapitál společnosti M.A.L. Zadruhé podle účetní rozvahy za rok 2005 činila účast společnosti Breton SpA více než 25 % vlastního kapitálu M.A.L. Zatřetí podle uvedené dodavatelské smlouvy musí M.A.L. při své inzerci, marketingových strategiích a na svých internetových stránkách uvádět obchodní značku společnosti Breton SpA a odkazovat na její technologie. Zájem společnosti Breton SpA o přítomnost jejích technologií a produktů na německém trhu by tak mohl představovat další propojení těchto dvou podniků. Začtvrté společnost Breton SpA přistoupila na to, že společnosti M.A.L. poskytne další kapitál, bude-li to zapotřebí. Požádaly ji o to orgány Německa při poskytnutí záruky za bankovní úvěr, který obdržela společnost M.A.L.

V průběhu předběžného vyšetřovacího řízení prodala společnost Breton SpA svůj „Genussrechtskapital“ v M.A.L. švýcarské společnosti, která podle názoru Německa splňuje kritéria institucionálního investora ve smyslu čl. 3 odst. 2 písm. c) přílohy doporučení MSP. V důsledku toho již nemohou být Breton SpA a M.A.L. partnerskými podniky. Na základě dostupných informací však Komise nebyla schopna konstatovat, že je daná švýcarská společnost skutečným institucionálním investorem ve smyslu doporučení MSP a že nevystupuje vůči společnosti Breton SpA pouze jako správce.

Pokud jsou M.A.L. a Breton SpA partnerskými či propojenými podniky, je zapotřebí, aby Komise při výpočtu prahových hodnot pro malé a střední podniky podle článku 6 přílohy doporučení MSP vzala v potaz rovněž počet zaměstnanců a obrat/rozvahu společnosti Breton SpA a společností, které náleží do skupiny Breton SpA. Podle tohoto scénáře se zdá, že prahové hodnoty pro malé a střední podniky byly značně překročeny.

Na základě informací, které jsou v tomto okamžiku k dispozici, má Komise pochybnosti o statusu společnosti M.A.L. jako malého či středního podniku, a tudíž i pochybnosti o tom, zda lze oznámený příplatek pro malé a střední podniky ve výši 15 % považovat za slučitelný se společným trhem.

ZNĚNÍ DOPISU

„Die Kommission teilt Deutschland mit, dass sie nach Prüfung der Angaben Ihrer Behörden zu der oben genannten Beihilfemaßnahme entschieden hat, das Verfahren nach Artikel 88 Absatz 2 des EG-Vertrags einzuleiten.

1. VERFAHREN

(1)	Mit Schreiben vom 2. Juni 2006 (A/34350) meldeten die deutschen Behörden der Kommission ihre Absicht, der Magdeburger Artolith GmbH — zusätzlich zu Regionalbeihilfen im Rahmen bestehender Regionalbeihilferegelungen — einen KMU-Aufschlag in Höhe von 15 % zu gewähren.

(2)

Mit Schreiben vom 10. Juli 2006 (D/55735), 29. August 2006 (D/57401) und 7. Dezember 2006 (D/60188) forderte die Kommission ergänzende Angaben an. Die deutschen Behörden antworteten mit Schreiben vom 31. Juli 2006 (A/36153 und A/36143), 6. Oktober 2006 (A/37870), 26. Januar 2007 (A/30855) und 23. Februar 2007 (A/31733).

(3)	Mit Schreiben vom 29. März 2007 (A/32777) ersuchten die deutschen Behörden die Kommission, die Würdigung der Beihilfe auszusetzen. Die Kommission gab dem Ersuchen mit Schreiben vom 2. April 2007 (D/51508) statt.

(4)

Mit Schreiben vom 31. August 2007 (A/37113) übermittelten die deutschen Behörden weitere Informationen und ersuchten die Kommission, die Würdigung der gemeldeten Maßnahme wieder aufzunehmen. Da die vorgelegten Informationen für die Würdigung nicht ausreichten, verlangte die Kommission mit Schreiben vom 15. Oktober 2007 (D/54091) weitere Angaben, die die deutschen Behörden mit Schreiben vom 13. November 2007 (A/39237) übermittelten. Am 6. Dezember 2007 fand ein Treffen zwischen den Kommissionsdienststellen und den deutschen Behörden statt; dem folgte ein Auskunftsersuchen der Kommission mit Datum vom 3. Januar 2008 (D/50006), das die deutschen Behörden mit Schreiben vom 6. März 2008 (A/4496) dahin gehend beantworteten, dass weitere Unterlagen vorgelegt werden würden, sobald sie verfügbar seien. Die Kommission teilte den deutschen Behörden mit Schreiben vom 14. März 2008 (D/51140) mit, dass die Zweimonatsfrist, die der Kommission für ihre Entscheidung zur Verfügung steht, erst zu laufen beginnt, wenn diese fehlenden Angaben bei der Kommission eingegangen sind. Mit Schreiben vom 7. Mai 2008 (D/51842) verlangte die Kommission weitere Informationen, die Deutschland am 19. Mai 2008 (A/9174) übermittelte.

(5)

Deutschland meldet die Maßnahme gemäß der Verpflichtung nach Randnummer 3.13 der Entscheidung der Kommission über die Beihilferegelung Gemeinschaftsaufgabe ‚Verbesserung der regionalen Wirtschaftsstruktur‘ (nachstehend ‚GA-Regelung‘) an (3). Danach müssen Einzelbeihilfen angemeldet werden, wenn die Kriterien in Artikel 6 der Verordnung (EG) Nr. 70/2001 der Kommission über die Anwendung der Artikel 87 und 88 des EG-Vertrags auf staatliche Beihilfen an kleine und mittlere Unternehmen (im Folgenden ‚KMU-Verordnung‘) (4) erfüllt sind. Gemäß diesem Artikel sind Einzelbeihilfen für Unternehmen in einem Fördergebiet anzumelden, wenn sich die förderfähigen Gesamtkosten auf mindestens 25 000 000 EUR belaufen und die Nettobeihilfeintensität mindestens 50 % der in der Fördergebietskarte für das betreffende Gebiet ausgewiesenen Nettobeihilfeobergrenze beträgt oder wenn sich das Gesamtvolumen einer Beihilfe auf mindestens 15 000 000 EUR brutto beläuft.

2. BESCHREIBUNG DER BEIHILFE

2.1. Beihilfeempfänger

(6)

Beihilfeempfänger ist die Magdeburger Artolith GmbH (nachstehend ‚M.A.L.‘). Das Unternehmen liegt in einem Fördergebiet nach Artikel 87 Absatz 3 Buchstabe a des EG-Vertrags. M.A.L. wurde 2005 von einer Gruppe natürlicher Personen, der sog. ‚Initiatorengruppe Artolith‘, initiiert und wird kunstharzgebundene Steinplatten herstellen. Einziger Gesellschafter und Geschäftsführer des Unternehmens ist eine natürliche Person, Herr Andreas Gratz.

(7)	Durch eine am 22. Dezember 2005 unterzeichnete Vereinbarung wurde M.A.L. von Breton SpA (nachstehend ‚Breton‘) Genusskapital in Höhe von 7 000 000 EUR zur Verfügung gestellt.

(8)	Am 28. Dezember 2005 unterzeichnete M.A.L. einen Vertra mit Breton über die Lieferung von Maschinen, Ausrüstung und erforderlichem Know-how für die Steinplattenherstellung.

(9)

Ende 2005 hatte M.A.L. vier Mitarbeiter, keinen Umsatz und eine geschätzte Bilanzsumme in Höhe von 37 020 000 EUR. Der ursprünglichen Zuwendungsbescheid vom 15. Dezember 2005 zufolge wurde nach Abschluss des Investitionsvorhabens Ende 2006 von 105 Mitarbeitern ausgegangen Am 6. Juni 2006 genehmigten die deutschen Behörden die Verlängerung des Investitionszeitraums bis Ende 2007.

2.1.1. M.A.L. und die ‚Initiatorengruppe Artolith‘

(10)	Die sog. ‚Initiatorengruppe Artolith‘ hatte ursprünglich die vier Mitglieder […] (5), […], […]und […] (Initiatoren 1-4 im Schaubild weiter unten).

(11)

[…] (Initiator 1) hält 100 % der M.A.L.-Anteile. Die Initiatoren 2 und 3 sind berechtigt, mit je 33 % an einer etwaigen Erhöhung des Kapitals von M.A.L. (Nennwert) teilzunehmen. Den Angaben Deutschlands zufolge sind sie in keiner anderen Weise an M.A.L. beteiligt. Auch haben sie kein Eigenkapital zur Verfügung gestellt. […] (Initiator 4) ist später aus der Initiatorengruppe ausgeschieden und wird sich um den künftigen Vertrieb der M.A.L.-Erzeugnisse in den USA kümmern.

(12)	[…] […]und […] (Initiatoren 1-3) halten je 33 % der Anteile an dem Unternehmen Agrar Biologisches Institut GmbH (nachstehend ‚ABI‘).

(13)

Zum Zeitpunkt der Anmeldung war ABI nicht auf dem Markt aktiv. Das Unternehmen wurde zur Entwicklung und Herstellung von Naturharz aus erneuerbaren Quellen gegründet. Deutschland bestätigte, etwaige zukünftige Geschäfte zwischen ABI und M.A.L. würden nach dem Fremdvergleichsgrundsatz (arms-length principle) abgewickelt.

2.1.2. M.A.L. und Breton

(14)

Bei Breton handelt es sich um ein großes Unternehmen mit Sitz im italienischen Castello di Godego, das im Bereich der Entwicklung und Herstellung von Maschinen, Ausrüstung und immateriellen Anlagewerten für die Verarbeitung von Naturstein sowie in der Herstellung und Verarbeitung von Verbundstein tätig ist.

(15)

Breton selbst gehört dem Unternehmen SIGEP SpA (nachstehend ‚SIGEP‘) an, das in die Kategorie der Großunternehmen fällt. Bei SIGEP handelt es sich um eine Holding aus vier Unternehmen: eines ist Breton selbst, ein anderes die Breton-Niederlassung in den USA ‚Breton USA Customer Services Cooperation‘.

(16)

Deutschland hat dazu folgende Angaben gemacht:

—	es besteht keinerlei Verbindung zwischen der US-Niederlassung von Breton und der oben erwähnten künftigen Vertriebsstruktur von M.A.L. in den USA,

—	kein Mitglied der Initiatorengruppe Artolith steht in irgend einer vertraglichen Verbindung zu Breton, und

—	Breton und ABI stehen nicht in vertraglicher Verbindung zueinander.

(17)

Ein wesentlicher Geschäftsbereich von Breton sind Fabrikanlagen zur Herstellung von Verbundstein. Angaben des Unternehmens zufolge kann seinem technologischen Know-how weltweit kein anderes Unternehmen Konkurrenz machen. Die in Fabrikanlagen von Breton eingesetzten Technologien sind durch internationale Patente und Lizenzen geschützt (6). Breton ist Eigentümer der über Patente und Warenzeichen geschützten Technologie zur Herstellung von harzgebundenen Verbundsteinplatten (compound stone raisin-bounded slabs) (Bretonstone®slabs) und zementgebundenen Platten (cement-bound slabs) (Bretonstonecem®slabs).

(18)	Am 22. Dezember 2005 erklärte sich Breton bereit, M.A.L. 7 000 000 EUR zuzuführen, nachdem die Bank Hypo Alpe-Adria AG die Gewährung eines zur Finanzierung des Investitionsvorhabens von M.A.L. erforderlichen Darlehens in Höhe von 22 708 700 EUR bestätigte.

(19)

Der Genussrechtskapital-Vertrag zwischen M.A.L. und Breton klassifiziert den Beitrag von Breton als Genussrechtskapital, das in der Bilanz 2005 von M.A.L. als Eigenkapital ausgewiesen wird. Das Genussrechtskapital wird auf unbegrenzte Zeit überlassen. Der zugrunde liegende Vertrag kann frühestens zum 31. Dezember 2015 gekündigt werden, wobei eine Kündigungsfrist von zwei Jahren einzuhalten ist.

(20)	Der Vertrag gibt Breton spezifische Informationsrechte, jedoch keine Stimmrechte (7), die eine Einmischung in die Geschäfte von M.A.L. erlauben würden.

(21)	Breton erhält eine ertragsunabhängige Vergütung in Höhe von jährlich 3,5 % der investierten 7 000 000 EUR Genussrechtskapital. Ferner erhält Breton 2,5 % des Ertrags von M.A.L. vor Zinsen und Steuern. Beide Vergütungen setzen für das betreffende Jahr einen Jahresüberschuss voraus.

(22)	Im Falle eines Jahresfehlbetrags trägt Breton die Verluste des Unternehmens durch Verlustbeteiligung mit. Gemäß Vertrag steht das Genussrechtskapital dann selbst hinter dem Stammkapital von M.A.L. zurück (8).

(23)	Breton darf die Genussrechte nur im Einvernehmen mit M.A.L. mit einer Hypothek belasten, verkaufen oder anderweitig übertragen. M.A.L. stimmt jedoch einer Übertragung innerhalb der oben erwähnten SIGEP-Holding unwiderruflich zu.

(24)	Das Genussrechtskapital von Breton steht hinter allen anderen Gläubigern von M.A.L. zurück.

(25)	Die Möglichkeit, die Genussrechte in Anteile an der Gesellschaft umzuwandeln, ist im Vertrag nicht vorgesehen.

(26)

Mit Schreiben vom 31. August 2007 teilte Deutschland der Kommission mit, dass die von M.A.L. an Breton emittierten Genussrechte am 27. Juli 2007 verkauft wurden, und zwar an SFC Swiss Forfaiting Company (nachstehend ‚SFC‘), ein Unternehmen, das nach Auffassung Deutschlands zu den institutionellen Anlegern im Sinne von Artikel 3 des Anhangs zur Empfehlung der Kommission vom 6. Mai 2003 betreffend die Definition der Kleinstunternehmen sowie der kleinen und mittleren Unternehmen (9) (nachstehend ‚KMU-Empfehlung‘) gehört.

(27)	Auf Grundlage der der Kommission zu diesem Zeitpunkt vorliegenden Angaben scheint die beschriebene Struktur sich folgendermaßen darzustellen:

2.2. Investitionsvorhaben und Kosten

(28)	M.A.L. baut in Magdeburg ein neues Werk, in dem kunstharzgebundene Steinplatten hergestellt werden sollen. Das Projekt hat 2005 begonnen und sollte Ende 2006 abgeschlossen sein, die Laufzeit wurde jedoch bis Ende 2007 verlängert.

(29)

Die Gesamtinvestitionskosten für das Vorhaben belaufen sich auf 49 800 000 Mio. EUR. Die nominalen Gesamtkosten schlüsseln sich wie folgt auf:

	Gesamtkosten (EUR)
Grundstück	[…]
Gebäude	[…]
Maschinen/Ausrüstung/Fahrzeuge	[…]
Gesamt	49 800 000

(30)

Am 28. Dezember 2005 unterzeichnete Breton einen Liefervertrag mit M.A.L. im Wert von 36 800 000 EUR über den Verkauf der erforderlichen Ausrüstung für die geplante Produktion, eine einfache (non-exclusive) Lizenz für die Herstellung der genannten Erzeugnisse, die Bereitstellung des erforderlichen Know-hows, Mitarbeiter-Fortbildung für M.A.L. und Dienste im Zusammenhang mit der kalten und heißen Prüfung der künftigen Fabrik.

2.3. Finanzierung

(31)

Das Vorhaben wird aus Eigenmitteln und über ein Bankdarlehen finanziert, ergänzt durch die beantragten Fördermittel:

Quelle	Betrag (EUR) Nennwert
Eigenmittel (‚Genussrechtskapital‘)	7 000 000
(Privates) Bankdarlehen — (76 % besichert durch staatliche Bürgschaften)	22 708 800
Zuschuss im Rahmen der GA-Regelung	9 705 500
Investitionszulage	10 385 800
Gesamt	49 800 000

(32)	Wie von den deutschen Behörden bei Gewährung der Bürgschaft für das von der Hypo Alpe-Adria AG an die M.A.L. gewährte Darlehen verlangt, hat Breton sich bereit erklärt, M.A.L. weitere 1 000 000 EUR zu überlassen, sollte dies im Verlauf des Investitionsvorhabens erforderlich werden.

2.4. Rechtsgrundlage

(33)

Als Rechtsgrundlage für die Regionalbeihilfe und den KMU-Aufschlag wurden angegeben:

—	Gemeinschaftsaufgabe ‚Verbesserung der regionalen Wirtschaftsstruktur‘ (10) (‚GA-Regelung‘),

—	Investitionszulagengesetz im Jahr 2005 (nachstehend: ‚IZ-Regelung‘) (11),

—	Programm für unmittelbare Bürgschaften des Bundes und der Länder in den neuen Bundesländern und Berlin Ost (12).

2.5. Art/Höhe der Beihilfe und Beihilfeintensität

(34)	Zum Zeitpunkt der Anmeldung beabsichtigte Deutschland, M.A.L. im Rahmen der oben genannten Regelungen Beihilfen in einer Gesamthöhe von max. 20 177 593 EUR, d. h. 42,03 % der förderfähigen Kosten von 48 000 000 EUR, zu gewähren (13).

(35)	Die Beihilfen sollen in Form eines unmittelbaren Investitionszuschusses in Höhe von 9 705 500 EUR auf Grundlage der GA-Regelung und in Form einer Investitionszulage in Höhe von max. 10 385 800 EUR im Rahmen der IZ-Regelung gewährt werden.

(36)	Außerdem werden die deutschen Behörden im Rahmen des Programms für unmittelbare Bürgschaften eine Bürgschaft für 76 % eines von der Hypo-Alpe Adria-Bank AG gewährten privaten Bankdarlehens über 22 708 800 EUR übernehmen. Der Beihilfebetrag der Bürgschaft beläuft sich auf 86 293 EUR (14).

(37)

Im Gesamtbeihilfebetrag ist ein KMU-Aufschlag in Höhe von 15 % enthalten, was 7 200 000 EUR entspricht. Mit Schreiben vom 19. Mai 2008 teilte Deutschland der Kommission mit, dass der KMU-Aufschlag auf Grundlage der IZ-Regelung gewährt wird und auf Grundlage der GA-Regelung bereits ein Regionalbeihilfebetrag in Höhe von 7 764 400 EUR ausgezahlt wurde. Vor diesem Hintergrund werde Deutschland die Beihilfeintensität (ohne Aufschläge) für Großunternehmen im Rahmen der IZ-Regelung (12,5 %) auf bis zu 25 % (wie für KMU zulässig) erhöhen, sofern die Kommission den KMU-Aufschlag für M.A.L. genehmigt.

3. BEIHILFERECHTLICHE WÜRDIGUNG

(38)

Gemäß Artikel 6 Absatz 1 der Verordnung (EG) Nr. 659/1999 des Rates vom 22. März 1999 (15) enthält die Entscheidung über die Einleitung eines förmlichen Prüfverfahrens eine Zusammenfassung der wesentlichen Sach- und Rechtsfragen, eine vorläufige Würdigung des Beihilfecharakters der geplanten Maßnahme durch die Kommission und Ausführungen über ihre Bedenken hinsichtlich der Vereinbarkeit mit dem Gemeinsamen Markt.

3.1. Anmeldungspflicht

(39)

Da erstens die förderfähigen Gesamtkosten des M.A.L.-Vorhabens 48 000 000 EUR betragen und die Nettobeihilfeintensität 50 % der in dieser Region anwendbaren Beihilfenintensität übersteigt und zweitens die Bruttobeihilfe 15 000 000 EUR beträgt, werden mit dem Vorhaben die Schwellenwerte gemäß Artikel 6 der KMU-Verordnung überschritten, was zur Einzelanmeldungspflicht führt. Deutschland hat den KMU-Aufschlag vor seiner Anwendung angemeldet und ist somit seiner verfahrensrechtlichen Pflicht nachgekommen.

(40)

Gemäß ihrer Entscheidungspraxis (16) beschränkt die Kommission ihre Würdigung in Fällen, in denen lediglich der KMU-Aufschlag angemeldet wurde, auf die Frage, ob der Beihilfeempfänger als KMU eingestuft werden kann und Anspruch auf den KMU-Aufschlag von höchstens 15 % gemäß Artikel 4 Absatz 3 Buchstabe b der KMU-Verordnung hat. Es liegen keine branchenspezifischen Gründe vor, den KMU-Aufschlag nicht zu gewähren.

3.2. Vereinbarkeit/Würdigung der Kriterien für den KMU-Aufschlag

(41)	Nach Auffassung Deutschlands ist M.A.L. Empfänger des KMU-Aufschlags. Deutschland erklärte, bei dem Unternehmen handele es sich um ein KMU im Sinne der KMU-Empfehlung.

(42)

In Artikel 2 des Anhangs zur KMU-Empfehlung werden kleine und mittlere Unternehmen definiert als Unternehmen:

—	die weniger als 250 Personen beschäftigen, und

—	einen Jahresumsatz von höchstens 50 Mio. EUR erzielen und/oder deren Jahresbilanzsumme sich auf höchstens 43 Mio. EUR beläuft.

(43)

Um zu ermitteln, ob diese Schwellenwerte eingehalten werden, muss die Kommission zunächst festlegen, welche Daten zugrunde zu legen sind. Dies hängt davon ab, ob es sich bei M.A.L. um ein ‚eigenständiges‘, ein ‚verbundenes‘ oder ein ‚Partnerunternehmen‘ im Sinne von Artikel 3 des Anhangs zur KMU-Empfehlung handelt.

3.2.1. Eigenständiges Unternehmen?

(44)

Artikel 87 Absatz 1 des EG-Vertrags stützt sich bei der Definition des Beihilfeempfängers auf den Begriff des Unternehmens. Gemäß Europäischem Gerichtshof (17) muss es sich bei dem ‚Unternehmen‘ nicht unbedingt um eine bestimmte juristische Person handeln, sondern es kann eine wirtschaftliche Gruppe von Gesellschaften sein, die wesentlich stärker ist als ein einzelnes KMU.

(45)

Um zu entscheiden, ob M.A.L. ein eigenständiges Unternehmen ist oder mit einem anderen Unternehmen eine wirtschaftliche Gruppe bildet (‚Partnerunternehmen‘ oder ‚verbundenes‘ Unternehmen), sind verschiedene Faktoren zu prüfen. Gemäß Artikel 3 Absatz 2 des Anhangs zur KMU-Empfehlung handelt es sich um ‚Partnerunternehmen‘, wenn ein Unternehmen (vorgeschaltetes Unternehmen) — allein oder gemeinsam mit einem oder mehreren verbundenen Unternehmen — 25 % oder mehr des Kapitals oder der Stimmrechte des anderen Unternehmens (nachgeschaltetes Unternehmen) hält. Um ‚verbundene Unternehmen‘ handelt es sich gemäß Artikel 3 Absatz 3 Buchstabe c des Anhangs zur KMU-Empfehlung, wenn ein Unternehmen gemäß einem mit dem anderen Unternehmen abgeschlossenen Vertrag oder aufgrund einer Klausel in dessen Satzung berechtigt ist, einen beherrschenden Einfluss auf dieses Unternehmen auszuüben.

(46)	Deutschland hat Angaben zu M.A.L. übermittelt, die der Feststellung dienen, ob ein anderes Unternehmen mit M.A.L. gemeinsam eine wirtschaftliche Gruppe bildet.

(47)	Diesen Informationen zufolge ist Herr Gratz alleiniger Anteilseigner (100 %) von M.A.L.

(48)	Ferner teilte Deutschland der Kommission mit, dass M.A.L. von der sog. ‚Initiatorengruppe Artolith‘ gegründet wurde und an Breton für das von diesem Unternehmen überlassene Genussrechtskapital in Höhe von 7 000 000 EUR Genussrechte emittiert hat.

(49)	Um festzustellen, ob es sich bei M.A.L. um ein eigenständiges Unternehmen handelt, wird die Kommission daher zunächst die Verbindungen zwischen M.A.L. und der ‚Initiatorengruppe Artolith‘ und anschließend die Verbindungen zwischen M.A.L. und Breton prüfen.

3.2.1.1. M.A.L. und die ‚Initiatorengruppe Artolith‘

(50)	Die ‚Initiatorengruppe Artolith‘ bestand ursprünglich aus vier natürlichen Personen (siehe Schaubild unter Randnummer 27 dieser Entscheidung: Initiatoren 1-4).

(51)

Initiator 1 […] hält 100 % der Anteile an M.A.L. Die Initiatoren 2 und 3 haben das Recht, zu je 33 % an einer etwaigen Kapitalerhöhung von M.A.L. teilzunehmen. Wie Deutschland der Kommission mitteilte, halten die Initiatoren 1-3 je 33 % der Anteile an ABI, einem Unternehmen, das zur Entwicklung und Herstellung von Naturharz aus erneuerbaren Quellen gegründet wurde. Zum Zeitpunkt der Anmeldung war ABI nicht auf dem Markt aktiv, so dass sich der Umsatz auf 0 belief und das Unternehmen keine Mitarbeiter hatte. Deutschland bestätigte, etwaige zukünftige Geschäfte zwischen ABI und M.A.L. würden nach dem Fremdvergleichsgrundsatz (arms-length principle) abgewickelt.

(52)	Initiator 4 ist später aus der Initiatorengruppe ausgeschieden und wird sich um den künftigen Vertrieb der M.A.L.-Erzeugnisse in den USA kümmern. Deutschland bestätigte, dass zwischen Initiator 4 und dem Netz von Breton in den USA keine Verbindungen bestehen.

(53)

Selbst wenn Initiator 1 […], einziger Gesellschafter von M.A.L., 33 % der Anteile an ABI hält, kann durch eine natürliche Person keine Partnerschaft zwischen zwei Unternehmen entstehen. Auch sind die Initiatoren 2 und 3, die je 33 % der Anteile an ABI halten, abgesehen von ihrem Recht zur Teilnahme an einer etwaigen Kapitalerhöhung von M.A.L., in keiner anderen Form an M.A.L. beteiligt und stellen kein Eigenkapital.

(54)	Unter diesen Umständen scheint durch die ‚Initiatorengruppe Artolith‘ keine Partnerschaft im Sinne von Artikel 3 des Anhangs zur KMU-Empfehlung zwischen M.A.L. und ABI entstehen zu können.

3.2.1.2. M.A.L. und Breton

(55)	Am 22. Dezember 2005 unterzeichneten M.A.L. und Breton einen Genussrechtskapital-Vertrag, demzufolge M.A.L. für das von Breton überlassene Genussrechtskapital in Höhe von 7 000 000 EUR Genussrechte an dieses Unternehmen emittiert hat.

(56)

Die Frage, ob spezifische Formen von Mezzanin-Kapital Eigenkapital darstellen oder vielmehr als Verbindlichkeiten (Darlehen) einzustufen sind, ist in den Rechtsvorschriften verschiedener Mitgliedstaaten äußerst uneinheitlich geregelt. Auch innerhalb einzelner Mitgliedstaaten gehen Banken ziemlich unterschiedlich mit Mezzanin-Kapital um.

(57)

Wie es scheint, hat Mezzanin-Kapital den Charakter eines hybriden Finanzierungsinstruments, das sich flexibel zwischen reinem Eigenkapital und reinen Verbindlichkeiten ansiedelt. Es handelt sich dabei nicht um ein eigenständiges Finanzierungsinstrument — wie Darlehen oder Aktien — msondern um eine hybride Finanzierungsform, in deren Rahmen verschiedene langfristige Instrumente — wie u. a. das oben genannte Genussrechtskapital — zum Einsatz kommen.

(58)

Mezzanin-Finanzierungsinstrumenten scheint gemein zu sein, dass sie flexibel strukturiert und in fast jeder Weise kombiniert werden können, damit genau auf die spezifischen Finanzierungsbedürfnisse von Privatunternehmen zugeschnittene Lösungen zustande kommen. Bei Höhe, Laufzeit, Fälligkeit, zeitlicher Abstimmung, Rückzahlungsweise und Vergütung scheinen große Spielräume zu bestehen.

(59)

Die Einstufung von Mezzanin-Kapital als Eigenkapital oder Verbindlichkeiten ist offenbar äußerst komplex und hängt stark von den spezifischen Klauseln des Vertrags über die jeweilige Finanzierungsmaßnahme ab. Bei Equity Mezzanine Capital (bilanziellem Eigenkapital) ist die Stellung des Anlegers in etwa dem einen Gesellschafter vergleichbar. Umgekehrt ist sie bei Debt Mezzanine Capital (bilanziellen Verbindlichkeiten) der eines Kapitalgebers vergleichbar.

(60)

Auf Grundlage der bisher verfügbaren Informationen bezweifelt die Kommission, dass es sich bei dem Genussrechtskapital-Vertrag zwischen M.A.L. und Breton um ein reines Darlehen handelt und keine Partnerschaft oder Verbindungen im Sinne von Artikel 3 des Anhangs zur KMU-Empfehlung zwischen den Unternehmen entstehen. Die Zweifel beruhen auf den Angaben in der Bilanz von M.A.L., im Genussrechtskapital-Vertrag, im Liefervertrag und im Bürgschaftsvertrag.

Bilanz von M.A.L.

(61)

In der einschlägigen, nach deutschen Rechtsvorschriften erstellten Bilanz von M.A.L. für 2005 wird das Genussrechtskapital (7 000 000 EUR) von Breton als Eigenkapital ausgewiesen und macht über 25 % des Eigenkapitals von M.A.L. aus, das sich Ende 2005 auf 8 552 020 EUR belief. Unter diesen Umständen könnten die beiden Unternehmen im Sinne von Artikel 3 des Anhangs zur KMU-Verordnung als Partnerunternehmen oder, angesichts der besonderen vertraglichen Verbindungen zwischen M.A.L. und Breton, sogar als verbundene Unternehmen betrachtet werden.

Genussrechtskapital-Vertrag zwischen M.A.L. und Breton

(62)	Das Genussrechtskapital wird auf unbegrenzte Zeit überlassen; der Vertrag kann frühestens zum 31. Dezember 2015 beendet werden, wenn der Darlehensvertrag zwischen Hypo Alpe-Adria AG und M.A.L. ausläuft, und es gilt eine Kündigungsfrist von zwei Jahren.

(63)	Im Falle eines Jahresüberschusses von M.A.L. erhält Breton eine ertragsunabhängige Vergütung in Höhe von jährlich 3,5 % sowie 2,5 % des Ertrags von M.A.L. vor Zinsen und Steuern. Im Falle eines Jahresfehlbetrags wird Breton an den Verlusten von M.A.L. beteiligt.

(64)	Im Falle eines Jahresfehlbetrags steht das Genussrechtskapital nicht nur hinter allen anderen Gläubigern der M.A.L., sondern selbst hinter dem Stammkapital der M.A.L. zurück.

Liefervertrag zwischen M.A.L. und Breton

(65)	Neben dem Genussrechtskapital-Vertrag unterzeichnete M.A.L. am 28. Dezember 2005 mit Breton einen Vertrag über die Lieferung von Maschinen, Ausrüstung und erforderlichem Know-how für die Steinplattenherstellung im Wert von 36 800 000 EUR, der zu den förderfähigen Kosten gerechnet wurde.

(66)

M.A.L. muss sich in seinen Werbeanzeigen, Marketingstrategien und auf seiner Website auf Warenzeichen und Technologie von Breton beziehen, so dass das Interesse von Breton an der Präsenz seiner Technologie und seiner Erzeugnisse auf dem deutschen Markt als weitere Verbindung zwischen den beiden Unternehmen gewertet werden könnte.

Bürgschaftsvertrag zwischen M.A.L., Deutschland und Hypo Alpe-Adria AG

(67)

Die deutschen Behörden, die für die Bürgschaft für das von der Hypo Alpe-Adria AG an die M.A.L. gewährte Darlehen zuständig sind, machten es Breton zur Auflage, weiteres Kapital in Höhe von 1 000 000 EUR zu überlassen, sollte dies im Zusammenhang mit dem Vorhaben erforderlich werden (was von Breton akzeptiert wurde).

(68)

Angesichts dieser engen Verbindungen zwischen M.A.L. und Breton hat die Kommission Bedenken hinsichtlich der Einstufung von M.A.L. als eigenständiges Unternehmen im Sinne von Artikel 3 des Anhangs zur KMU-Empfehlung, auch wenn Breton lediglich über Informations- und nicht über Stimmrechte verfügt und eine Umwandlung der Genussrechte in Gesellschaftsanteile nicht möglich ist.

3.2.1.3. M.A.L. und SFC

(69)

Während des vorläufigen Prüfverfahrens teilte Deutschland der Kommission mit, Breton habe sein Genussrechtskapital an die schweizerische Firma SFC verkauft, die nach Auffassung Deutschlands den institutionellen Anlegern im Sinne von Artikel 3 Absatz 2 Buchstabe c (18) des Anhangs zur KMU-Empfehlung zuzurechnen ist.

(70)

Im Allgemeinen beurteilt die Kommission einen Fall auf Grundlage der Angaben zum Anmeldungszeitpunkt. Spätere Änderungen werden normalerweise nur dann berücksichtigt, wenn sonst eine vollständige Beurteilung der wirtschaftlichen Situation zum Anmeldungszeitpunkt nicht möglich wäre. Auf diese Weise verhindert die Kommission die Umgehung der KMU-Definition. Ist ein Unternehmen bereits zum Zeitpunkt der ursprünglichen Anmeldung kein KMU im Sinne der KMU-Empfehlung, bezweifelt die Kommission sehr, dass nachträgliche Änderungen, die der Kommission nach der ursprünglichen Anmeldung mitgeteilt werden, dem Unternehmen den KMU-Status verleihen können. Nach Auffassung der Kommission ist zu beachten, dass die Finanzstruktur des Beihilfeempfängers möglicherweise künstlich manipuliert wird, damit der Förderbetrag steigt. Sollte dies der Fall sein, lässt die Kommission die nach der Anmeldung erfolgten Änderungen unberücksichtigt.

(71)

Da Deutschland den Vertrag zwischen Breton und SFC über den Verkauf des Genussrechtskapitals an SFC nicht übermittelt hat, konnte die Kommission nicht feststellen, ob es sich bei SFC wirklich um einen institutionellen Anleger im Sinne der KMU-Empfehlung handelt. Und selbst wenn SFC als institutioneller Anleger anzusehen wäre, kann die Kommission nicht ausschließen, dass SFC als Treuhänder (Trustee) für Breton agierte. Aufgrund der zur Verfügung stehenden Informationen kann die Kommission nicht ausschließen, dass Breton nicht auf bestimmte Weise von dem KMU-Aufschlag profitieren wird (z. B. durch höhere Vergütung von SFC, wenn M.A.L. den KMU-Aufschlag erhält), denn es liegen keine Angaben über den Verkaufspreis der Genussrechte oder etwaige im Vertrag über den Verkauf der Genussrechte enthaltene Bedingungen vor. Der Verkauf der Genussrechte von Breton an SFC hat nach Auffassung der Kommission daher keine Auswirkungen auf die Bedenken hinsichtlich des KMU-Status von M.A.L.

3.2.2. Finanzielle Schwellenwerte und Mitarbeiterzahlen

(72)

Im Rahmen der Prüfung, ob es sich bei einem Unternehmen um ein KMU handelt und ob es den KMU-Aufschlag erhalten darf, berücksichtigt die Kommission bei Berechnung der finanziellen Schwellenwerte und Mitarbeiterzahlen alle Partnerunternehmen und verbundenen Unternehmen. Gemäß Artikel 6 Absatz 2 des Anhangs zur KMU-Empfehlung erfolgt die Anrechnung bei Partnerunternehmen proportional zu dem Anteil der Beteiligung am Kapital oder an den Stimmrechten (wobei der höhere dieser beiden Anteile zugrunde gelegt wird) und beträgt bei verbundenen Unternehmen 100 %.

(73)

Wie oben dargelegt, bezweifelt die Kommission, dass es sich bei M.A.L. um ein eigenständiges Unternehmen handelt; vielmehr scheint M.A.L. ein Partnerunternehmen von Breton oder ein mit Breton verbundenes Unternehmen zu sein. Bei Berechnung der KMU-Schwellenwerte sollte die Kommission gemäß Artikel 6 Absatz 3 des Anhangs zur KMU-Empfehlung daher auch die Mitarbeiterzahl und den Umsatz/die Bilanz von Breton und der Gruppe, der Breton angehört (also SIGEP), berücksichtigen.

(74)

Bei Prüfung der Frage, ob es sich bei dem Beihilfeempfänger um ein KMU handelt, beziehen sich die Daten, die für die Berechnung der Mitarbeiterzahl und der finanziellen Schwellenwerte herangezogen werden, gemäß Artikel 4 des Anhangs zur KMU-Empfehlung auf den letzten Rechnungsabschluss und werden auf Jahresbasis berechnet. Bei einem neu gegründeten Unternehmen wie M.A.L., das noch keinen Abschluss für einen vollständigen Rechnungszeitraum vorlegen kann, werden die entsprechenden Werte im Geschäftsjahr 2005 nach Treu und Glauben geschätzt. Bei Breton und SIGEP jedoch handelt es sich nicht um neu gegründete Unternehmen, so dass bei der Berechnung der gemeinsamen Mitarbeiterzahlen und Finanzdaten der letzte vollständige Rechnungszeitraum herangezogen wird. Da der KMU-Aufschlag 2006 angemeldet wurde, handelt es sich beim letzten vollständigen Rechnungszeitraum, für den die betreffenden etwaigen Partnerunternehmen/verbundenen Unternehmen einen Abschluss vorlegen können, um das Jahr 2005 (19).

(75)

Auf Grundlage der von Deutschland für 2005 übermittelten Angaben scheint der für den KMU-Status geltende Schwellenwert von 43 Mio. EUR Bilanzsumme für M.A.L. und seine Partnerunternehmen/verbundenen Unternehmen überschritten zu sein, da 2005 die Bilanzsumme von M.A.L. geschätzte 37 020 000 EUR, die von Breton 129 492 024 EUR und diejenige von SIGEP 129 747 208 EUR beträgt. Gemäß Artikel 6 Absatz 3 des Anhangs zur KMU-Empfehlung werden den Daten für ein Unternehmen, das Partnerunternehmen/verbundene Unternehmen hat, die Daten für diese Unternehmen anteilsmäßig (bei Partnerunternehmen) bzw. zu 100 % (bei verbundenen Unternehmen) hinzugerechnet, sofern diese Daten noch nicht durch Konsolidierung erfasst sind.

(76)	Auch der Schwellenwert für die Mitarbeiterzahl scheint bei Einbeziehung der beiden Partnerunternehmen/verbundenen Unternehmen überschritten zu werden: M.A.L. hatte 2005 vier Mitarbeiter; auf Grundlage der vorliegenden Informationen scheint Breton 2005 über 400 Mitarbeiter beschäftigt zu haben.

(77)	Die in der KMU-Empfehlung vorgegebenen Schwellenwerte scheinen somit weit überschritten zu werden, wenn es sich bei M.A.L. und Breton um Partnerunternehmen/verbundene Unternehmen handelt.

4. SCHLUSSFOLGERUNG

(78)

Die Kommission bezweifelt nach vorläufiger Prüfung, dass es sich bei M.A.L. um ein KMU im Sinne der KMU-Empfehlung handelt. M.A.L. und Breton scheinen eine ‚wirtschaftliche Einheit‘ zu bilden. Die Kommission ist nicht in der Lage, anhand der vorliegenden Angaben eine Entscheidung über den KMU-Status von M.A.L. zu treffen und hält eine eingehendere Prüfung des Status von M.A.L. für erforderlich. Wenn die Kommission im Rahmen der vorläufigen Prüfung nicht alle Schwierigkeiten bei der Prüfung der Frage, ob die Beihilfe mit dem Gemeinsamen Markt vereinbar ist, ausräumen kann, muss sie alle sachdienlichen Konsultationen führen und daher das Verfahren nach Artikel 88 Absatz 2 des EG-Vertrags einleiten. Dadurch erhalten Dritte, auf die sich die Gewährung der Beihilfe auswirken kann, Gelegenheit zur Stellungnahme. Die Kommission wird die Maßnahme sowohl unter Berücksichtigung von Angaben des betreffenden Mitgliedstaats als auch der von Dritten übermittelten Informationen prüfen und dann ihre endgültige Entscheidung erlassen.

(79)	Diese Prüfung greift der Frage des KMU-Status von M.A.L. in keiner Weise voraus.

5. ENTSCHEIDUNG

(80)

Die Kommission fordert Deutschland im Rahmen des Verfahrens nach Artikel 88 Absatz 2 des EG-Vertrags auf, innerhalb eines Monats nach Eingang dieses Schreibens seine Stellungnahme abzugeben und alle Informationen zu übermitteln, die für die Beurteilung der Bedenken hinsichtlich der Beziehungen zwischen M.A.L. und Breton sachdienlich sein könnten. Deutschland wird aufgefordert, unverzüglich eine Kopie dieses Schreibens an den potenziellen Beihilfeempfänger weiterzuleiten.

(81)	Die Kommission verweist Deutschland auf die aussetzende Wirkung von Artikel 88 Absatz 3 des EG-Vertrags sowie auf Artikel 14 der Verordnung (EG) Nr. 659/1999, wonach alle unrechtmäßig gewährten Beihilfen vom Empfänger zurückgefordert werden können.

(82)

Die Kommission teilt Deutschland mit, dass sie die Beteiligten durch die Veröffentlichung des vorliegenden Schreibens und einer aussagekräftigen Zusammenfassung dieses Schreibens im Amtsblatt der Europäischen Union von der Beihilfesache in Kenntnis setzen wird. Außerdem wird sie Beteiligte in den EFTA-Staaten, die das EWR-Abkommen unterzeichnet haben, durch Veröffentlichung einer Bekanntmachung in der EWR-Beilage zum Amtsblatt der Europäischen Union und die EFTA-Überwachungs behörde durch Übermittlung einer Kopie dieses Schreibens in Kenntnis setzen. Alle vorerwähnten Beteiligten werden aufgefordert, ihre Stellungnahme innerhalb eines Monats nach dem Datum dieser Veröffentlichung abzugeben.“

(1) Nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům (Úř. věst. L 10, 13.1.2001, s. 33).

(2) Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36.

(3) Entscheidung der Kommission N 642/02 vom 1. Oktober 2003, ABl. C 284 vom 27.11.2003.

(4) Verordnung (EG) Nr. 70/2001 der Kommission vom 12. Januar 2001 über die Anwendung der Artikel 87 und 88 des EG-Vertrags auf staatliche Beihilfen an kleine und mittlere Unternehmen (ABl. L 10 vom 13.1.2001, S. 33).

(5) Geschäftsgeheimnis

(6) http://www.breton.it/dynamic/en/azienda/attivita.php

(7) Die Klausel in § 6 des Vertrags lautet: ‚Die Genussrechte gewähren Gewinnrechte, die keine Mitgliedsrechte, insbesondere keine Teilnahme-, Mitwirkungs- und Stimmrechte in der Gesellschafterversammlung der M.A.L. beinhalten. Breton hat jedoch Anspruch auf Einsicht in den Jahresabschluss und den Erläuterungsbericht der M.A.L.‘

(8) Die Klausel in § 3 des Vertrags lautet: ‚Weist M.A.L. in ihrem Jahresabschluss einen Jahresfehlbetrag aus, so nimmt das Genussrechts-Kapital am Verlust von M.A.L. bis zur vollen Höhe dadurch teil, dass das Genussrechts-Kapital vorrangig vor dem Stammkapital der Gesellschaft vermindert wird. Die Rückzahlungsansprüche von Breton reduzieren sich entsprechend‘.

(9) ABl. L 124 vom 20.5.2003, S. 36.

(10) Gesetz über die Gemeinschaftsaufgabe (GA) ‚Verbesserung der regionalen Wirtschaftsstruktur‘ vom 6. Oktober 1969 in Verbindung mit den einschlägigen Bestimmungen von Teil II des 31. Rahmenplans zur GA. Die jüngste Verlängerung dieser Regelung wurde durch die Entscheidung der Kommission über die Beihilfe N 642/02 vom 1. Oktober 2003 (ABl. C 284 vom 27.11.2003, S. 2) genehmigt.

(11) Durch die Entscheidung N 142a/04 der Kommission vom 19. Januar 2005 genehmigt (ABl. C 235 vom 23.9.2005, S. 4).

(12) Durch die Entscheidung N 297/91 der Kommission vom 15. Juni 1991 genehmigt.

(13) Im GA-Bescheid zählen die Kosten für Grundstück in Höhe von 1 800 000 EUR nicht zu den förderfähigen Kosten.

(14) Gemäß der genehmigten und bis 2006 angewendeten Bürgschaftsregelung beläuft sich der Beihilfewert einer Bürgschaft auf 0,5 % der verbürgten Summe. Bei einer verbürgten Summe in Höhe von 17 258 612 EUR beläuft sich die Beihilfe auf 86 293 EUR. Ausgedrückt als Prozentsatz der Gesamtinvestition von 48 000 000 EUR beträgt die Beihilfe 0,17 %.

(15) ABl. L 83 vom 27.3.1999, S. 1.

(16) Sache N 324/04, Sache N 457/04, N 560/04 und Sache N 122/05: Würde die Einzelanmeldungspflicht gemäß Randummer 3.13 der Verlängerungsentscheidung dahingehend ausgelegt, dass die Kommission eine vollständige Würdigung der Regionalbeihilfe (einschließlich der Frage, ob der Ausgangsbetrag die geltende Obergrenze nicht überschreitet und ob die Beihilfe auf der Grundlage der genehmigten Regelungen gewährt wird) vornehmen müsste, würde dies auf eine Benachteiligung der KMU gegenüber Großunternehmen hinauslaufen, da Großunternehmen bei gleichen förderfähigen Investitionskosten Beihilfen von bis zu 35 % dieser Kosten ohne Einzelanmeldungspflicht erhalten könnten.

(17) Rechtssache 323/82, Urteil vom 14. November 1984, Intermills/ Kommission, Slg. 3809.

(18) Diesem Artikel zufolge gilt ein Unternehmen weiterhin als eigenständig, auch wenn der Schwellenwert von 25 % erreicht oder überschritten wird, sofern es sich um einen institutionellen Anleger handelt und unter der Bedingung, dass dieser nicht im Sinne von Absatz 3 einzeln oder gemeinsam mit dem betroffenen Unternehmen verbunden ist. Unternehmen sind verbunden, wenn ein Unternehmen gemäß einem mit dem anderen Unternehmen abgeschlossenen Vertrag berechtigt ist, einen beherrschenden Einfluss auf dieses Unternehmen auszuüben. Es besteht die Vermutung, dass kein beherrschender Einfluss ausgeübt wird, sofern sich der Anleger nicht direkt oder indirekt in die Verwaltung des betroffenen Unternehmens einmischt.

(19) Artikel 2 Absatz 2 des Anhangs zur KMU-Empfehlung lautet: ‚Stellt ein Unternehmen am Stichtag des Rechnungsabschlusses fest, dass es auf Jahresbasis die in Artikel 2 genannten Schwellenwerte für die Mitarbeiterzahl oder die Bilanzsumme über- oder unterschreitet, so verliert bzw. erwirbt es dadurch den Status eines mittleren Unternehmens, eines kleinen Unternehmens bzw. eines Kleinstunternehmens erst dann, wenn es in zwei aufeinanderfolgenden Geschäftsjahren zu einer Über- oder Unterschreitung kommt‘; dieser Artikel kommt jedoch nicht zum Tragen, da für vorausgehende Jahre keine Angaben verfügbar sind.

		ISSN 1725-5163
Úřední věstník Evropské unie		C 268

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 51 23. října 2008

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	I Usnesení, doporučení a stanoviska
	USNESENÍ
	Rada
2008/C 268/01	Usnesení Rady ze dne 26. září 2008 — Dosažení pokroku v evropské politice pro oblast vesmíru	1

	II Sdělení
	SDĚLENÍ ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE
	Komise
2008/C 268/02	Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ č. COMP/M.5219 – VWAG/OFH/VWGI) ( 1 )	7

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE
	Komise
2008/C 268/03	Směnné kurzy vůči euru	8

	INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ
2008/C 268/04	Informace sdělené členskými státy o státních podporách poskytovaných podle nařízení Komise (ES) č. 1857/2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na státní podporu pro malé a střední podniky působící v produkci zemědělských produktů a o změně nařízení (ES) č. 70/2001	9

	INFORMACE TÝKAJÍCÍ SE EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO PROSTORU
	Kontrolní úřad ESVO
2008/C 268/05	Stažení oznámení žádosti podle článku 30 směrnice 2004/17/ES	14

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,2843
JPY	japonský jen	126,88
DKK	dánská koruna	7,4534
GBP	britská libra	0,78815
SEK	švédská koruna	10,1225
CHF	švýcarský frank	1,4991
ISK	islandská koruna	305
NOK	norská koruna	9,0135
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	25,485
EEK	estonská koruna	15,6466
HUF	maďarský forint	275,55
LTL	litevský litas	3,4528
LVL	lotyšský latas	0,7095
PLN	polský zlotý	3,764
RON	rumunský lei	3,58
SKK	slovenská koruna	30,475
TRY	turecká lira	2,1097
AUD	australský dolar	1,9073
CAD	kanadský dolar	1,6088
HKD	hongkongský dolar	9,9566
NZD	novozélandský dolar	2,1554
SGD	singapurský dolar	1,9241
KRW	jihokorejský won	1 785,18
ZAR	jihoafrický rand	14,0926
CNY	čínský juan	8,777
HRK	chorvatská kuna	7,2259
IDR	indonéská rupie	12 714,57
MYR	malajsijský ringgit	4,5541
PHP	filipínské peso	62,35
RUB	ruský rubl	34,6084
THB	thajský baht	44,334
BRL	brazilský real	3,0008
MXN	mexické peso	17,4408

	V Oznámení
	SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
	Úřad pro výběr personálu Evropských společenství (EPSO)
2008/C 268/06	Oznámení o otevřeném výběrovém řízení EPSO/AD/138/08	15

	Evropský úřad pro bezpečnost potravin
2008/C 268/07	Výzva k vyjádření zájmu o členství ve vědeckých komisích Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (Parma, Itálie)	16

	ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
	Komise
2008/C 268/08	Státní podpora – Německo — Státní podpora C 28/08 (ex N 345/06) – Příplatek pro malé a střední podniky k investici společnosti M.A.L. Magdeburger Artolith GmbH — Výzva k podání připomínek podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES ( 1 )	23

2008/C 268/09	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc č. COMP/M.5345 – Terex Corporation/Fantuzzi Group) ( 1 )	33


2008/C 268/10	Poznámka pro čtenáře(pokračování na vnitřní straně zadní obálky)	s3