20.3.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 74/1

(1)

Dne 4. března 2008 posoudila Rada aktualizovaný program stability Rakouska na období let 2007–2010.

(2)

Během posledních několika let Rakousko zažívá významný hospodářský růst, který je v porovnání s ostatními státy eurozóny v průměru vyšší. Soukromá spotřeba stagnovala, takže k růstu přispěly především čistý vývoz a investice. Pokračující zmírňování růstu mezd napomohlo udržet cenovou stabilitu a současně zvýšilo vnější konkurenceschopnost.

Rakouský trh práce vykazoval pozitivní výsledky – míra nezaměstnanosti byla jedna z nejnižších z celé EU a celková míra zaměstnanosti byla vyšší, než 70 % cíl stanovený v Lisabonské strategii. Avšak míra zaměstnanosti starších pracovníků je i nadále výrazně pod průměrem EU. Veřejné zadlužení překročilo 60 % HDP a schodek veřejných financí se od roku 2005 snižuje, avšak dosažení vyrovnaného rozpočtu se několikrát odložilo. Trvalá konsolidace veřejných financí se bude opírat také o reorganizaci fiskálních vztahů mezi jednotlivými úrovněmi státní správy, jelikož tyto vztahy jsou v současné době příliš složité a netransparentní.

(3)

Makroekonomický scénář, z kterého tento program vychází, předpokládá, že růst reálného HDP se do konce programového období zpomalí z 3,4 % v roce 2007 na průměrně 2,5 %. Na základě posouzení údajů, které jsou v současné době k dispozici (2), se zdá, že scénář je založen na realistických předpokladech růstu. Vzhledem k nejnovějšímu vývoji cen potravin a ropy by mohla být inflace o něco vyšší, než uvádí program, ale pokračující zmírňování růstu mezd by mělo přispět k udržení vysokého stupně konkurenceschopnosti.

(4)

Podle odhadů nejnovější aktualizace programu stability by měl celkový schodek veřejných financí v roce 2007 činit 0,7 % HDP, zatímco cíl stanovený v předcházející aktualizaci programu představoval 0,9 % HDP. Tohoto výsledku, který byl lepší než stanovený cíl, bylo dosaženo zejména díky neočekávaně dobrému cyklickému vývoji, kdy příjmy překročily rozpočtové plány a mírně vykompenzovaly neplánovaně vyšší růst výdajů. Především výnosy z daní z příjmů fyzických a právnických osob i z daní z kapitálových výnosů měly za následek zvýšení příjmů, které překročilo plánovanou úroveň. Rada konstatuje, že obecně lze uvést, že plnění rozpočtu v roce 2007 je rovněž do velké míry v souladu se zaměřením rozpočtové politiky schváleným Euroskupinou v dubnu roku 2007.

(5)

Hlavním cílem střednědobé rozpočtové strategie je dosáhnout střednědobého cíle, jímž je vyrovnaný rozpočet ve strukturálním vyjádření (tzn. vyjádřeného v cyklicky očištěných hodnotách bez jednorázových a jiných dočasných opatření), a to do roku 2010. Celkové saldo veřejných financí se má podle plánu přehoupnout ze schodku 0,7 % HDP v roce 2007 na přebytek 0,4 % HDP v roce 2010 za předpokladu, že úpravy budou odloženy do závěrečné části programového období. Očekává se, že primární přebytek se během tohoto období zlepší o trochu méně, tj. o 0,9 procentního bodu HDP. Strukturální schodek vypočítaný podle společně dohodnuté metodiky se mezi lety 2007 a 2010 sníží přibližně o 1 procentní bod HDP (3). Tato konsolidace závisí do velké míry na snížení výdajů, přičemž hlavními faktory jsou omezení sociálních výdajů a přínos administrativních reforem. Nová aktualizace programu ve srovnání s předešlým programem, který předpokládal, že střednědobý cíl bude téměř splněn v roce 2009, mírně posouvá realizaci plánované úpravy na konec programového období, ačkoli v roce 2007 byla úroveň růstu mnohem příznivější. Očekává se, že hrubý veřejný dluh, jehož odhad na rok 2007 se pohybuje těsně pod referenční hodnotou 60 % HDP stanovenou ve Smlouvě, dále poklesne během programového období o 4,5 procentního bodu.

(6)

Zdá se, že rizika ohrožující rozpočtové výhledy programu jsou na rok 2008 v zásadě vyvážená, avšak rozpočtové výsledky v letech 2009 a 2010 by mohly být horší, než se očekává, třebaže makroekonomické předpoklady vypadají reálně. V programu především chybí dostatečné informace ohledně opatření, která jsou nutná jako základ pro významné omezení výdajů, jehož realizace se plánuje během posledních dvou let programového období, ačkoli úspory výdajů na podporu v nezaměstnanosti a na důchody, vyplývající z důchodové reformy z roku 2004, by měly přispět ke snížení podílu výdajů. Rovněž není jasné, jak tyto cíle v oblasti výdajů umožní vynaložit v programovém období plánované dodatečné prostředky na vzdělávání, výzkum a vývoj a infrastrukturu, zatímco očekávaný přínos související s výkonností veřejné správy zůstává nejistý.

Program se v neposlední řadě zmiňuje i o snížení daní v roce 2010, aniž by stanovil, jak tento krok financovat. Rizika ohrožující očekávaný vývoj míry zadlužení se zdají být v zásadě vyvážená, přičemž na jedné straně existuje možnost neplánovaně vyšších schodků, což může ohrozit uskutečnění úprav plánovaných v programu, ale na druhé straně může být nominální HDP nakonec vyšší, než se uvádí v prognózách.

(7)

Vzhledem k tomuto posouzení rizik se orientace rozpočtové politiky uvedená v programu může pro dosažení střednědobého cíle do roku 2010, jak je uvedeno v programu, jevit jako nedostatečná. Po celou dobu trvání programu však bude při běžných makroekonomických výkyvech zajištěna dostatečná rezerva proti překročení referenční hodnoty schodku ve výši 3 % HDP. Tempo úpravy k dosažení střednědobého cíle uvedeného v programu není v roce 2008 dostatečné a mělo by se výrazně posílit, aby bylo v souladu s Paktem o stabilitě a růstu, který stanoví, že v období ekonomické prosperity by roční zlepšení strukturálního salda mělo být vyšší než 0,5 % HDP. Rada rovněž konstatuje, že tempo této úpravy v roce 2008 není ani v souladu se zaměřením rozpočtové politiky přijatým Euroskupinou v dubnu roku 2007. Po roce 2008 by měla být plánovaná úprava podpořena konkrétními opatřeními pro snížení výdajů.

(8)

Pokud jde o udržitelnost veřejných financí, zdá se, že Rakousko je vystaveno pouze nízkému riziku. Dlouhodobý dopad stárnutí obyvatelstva na rozpočet je nižší, než činí průměr EU, přičemž výdaje na důchody se mají podle prognóz z hlediska podílu na HDP v dlouhodobém horizontu snížit. Stav rozpočtu v roce 2007, tak jak je odhadován v programu, je lepší než výchozí pozice z předchozího programu a pomáhá vykompenzovat předpokládaný dlouhodobý vliv stárnutí populace na rozpočet. Udržení vysokých primárních přebytků ve střednědobém horizontu, jak je v programu naplánováno, by pomohlo zmírnit rizika ohrožující udržitelnost veřejných financí.

(9)

Program stability je zcela v souladu se zprávou o provádění národního programu reforem z října roku 2007. Jak program stability, tak zpráva o provádění se zaměřují na opatření s přímým vlivem na rozpočet, čímž umožňují posun ve vynakládání prostředků směrem k oblastem podporujícím růst, jako je výzkum a vývoj, infrastruktura a vzdělávání. Zpráva o provádění rovněž obsahuje informace o reformách veřejné správy, systému zdravotnictví a rovněž o zavedení nového střednědobého rozpočtového rámce, což jsou základní složky rozpočtové konsolidace vytyčené programem stability.

(10)

Rozpočtová strategie obsažená v programu je pouze částečně v souladu s hlavními směry hospodářské politiky daného státu obsaženými v integrovaných hlavních směrech a se zásadami pro členské státy eurozóny v oblasti rozpočtových politik vydanými v souvislosti s Lisabonskou strategií, jelikož strukturální zlepšení směřující k dosažení střednědobého cíle se nezdají být dostatečná.

(11)

Pokud jde o požadavky na údaje stanovené v kodexu chování pro programy stability a konvergenční programy, uvádí program všechny povinné a většinu nepovinných údajů (4).

20.3.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 74/5

(1)

Dne 4. března 2008 posoudila Rada aktualizovaný program stability Slovinska na období 2007 až 2010.

(2)

Silný růst HDP, který Slovinsko vykazovalo během posledního desetiletí, dosáhl vrcholu v prvním roce členství Slovinska v eurozóně. V roce 2007 se však zejména v důsledku vývoje cen komodit v souvislosti s nedostatkem hospodářské soutěže v některých odvětvích značně zvýšila také inflace, což se v roce 2008 může odrazit na mzdách.

Díky silnému hospodářskému růstu před přistoupením k EU a před vstupem do eurozóny bylo dosaženo značného pokroku v konsolidaci veřejných financí. V budoucnosti bude pro dosažení makroekonomické stability, včetně nižší inflace, zapotřebí zlepšit produktivitu práce, udržet mzdy v souladu s produktivitou a nadále vyvíjet fiskální úsilí. Vyřešení nedávného zrychlení inflace ve Slovinsku by napomohlo k zachování hospodářské soutěže této ekonomiky zaměřené na vývoz. S ohledem na očekávané značné dopady stárnutí populace na rozpočet při neexistenci další reformy důchodového systému navíc zůstává problémem dlouhodobá udržitelnost veřejných financí. Na podporu stále probíhajícího procesu vyrovnávání rozdílů v hospodářské úrovni bude důležité pokračovat ve strukturálních reformách, zejména těch, které se týkající trhu práce a trhu výrobků. V téže souvislosti bude také vhodné dále přesměrovávat veřejné výdaje do kategorií podporujících růst a současně řešit nepružnost rozpočtu a zlepšovat účinnost výdajů.

(3)

Podle makroekonomického scénáře, z něhož program vychází, by růst reálného HDP měl nejprve zpomalit z 5,8 % v roce 2007 na 4,6 % v roce 2008 a dále na 4,1 % v roce 2009, aby se posléze opětovně začal zvyšovat a do konce programového období dosáhl 4,5 %. Podle údajů, které jsou v současné době k dispozici (2), se scénář zdá být založen na realistických předpokladech růstu, ačkoli se od dokončení programu stability zvýšila rizika závisející na vnějších vlivech, které lze v roce 2008 očekávat. Po neočekávaném zvýšení inflace v roce 2007 jsou předpokládané hodnoty pro vývoj inflace oproti prognóze na loňský rok značně vyšší. S ohledem na nedávný vývoj cen potravin a energií se odhadovaná inflace na rok 2008 nicméně stále jeví jako poměrně nízká. Vedlejší účinky silně rostoucí inflace v roce 2007 a zvyšování platů ve veřejném sektoru, které se rozšíří i do soukromého sektoru, by mohly vést k větším rozdílům v míře inflace v porovnání se zbytkem eurozóny. Pokud by tyto rozdíly v míře inflace byly trvalé, přinesly by méně příznivé trendy v oblasti konkurenceschopnosti, než program předpokládá.

(4)

Prognóza útvarů Komise z podzimu roku 2007 odhaduje celkový schodek veřejných financí v roce 2007 na 0,7 % HDP, zatímco cíl stanovený v programu na rok 2006 činil 1,5 % HDP. Rozdíl lze vysvětlit především pozitivním vlivem změn ve srovnávací základně za rok 2006 a nad očekávání vysokým nominálním růstem HDP v roce 2007. Zároveň, rovněž podle aktualizace programu z roku 2007, došlo k částečnému vyrovnání nad očekávání příznivého vývoje v oblasti příjmů vyšším růstem výdajů, než předpokládal program z roku 2006. Novější informace vycházející z peněžních toků však poukazují na lepší výsledek za rok 2007, který možná skončí s mírným přebytkem. Celkově byl rozpočet v roce 2007 plněn v souladu se stanoviskem Rady ze 27. února 2007 k programu stability Slovinska z roku 2006 (3), ve kterém bylo Slovinsko vyzváno k rychlejšímu dosažení střednědobého cíle s využitím příznivých hospodářských podmínek, včetně lepšího rozpočtového výsledku v roce 2006, než se očekávalo.Rada konstatuje, že plnění rozpočtu v roce 2007 je také v souladu s rozpočtovou politikou schválenou Euroskupinou v dubnu roku 2007.

(5)

Hlavním cílem střednědobé rozpočtové strategie v aktualizovaném programu je respektovat střednědobý cíl, kterým je strukturální schodek (tedy saldo očištěné o cyklické vlivy a o jednorázová a jiná dočasná opatření) ve výši 1 % HDP pomocí rostoucí rezervy po dobu programového období, ačkoli se pro rok 2008 předpokládá určité oslabení. Tato změna oproti cíli stanovenému v předcházejícím programu, kterým bylo dosáhnout střednědobého cíle do roku 2009, vyplývá z výše uvedeného nad očekávání dobrého výsledku za rok 2006 (který odráží zejména vyšší nominální růst HDP), což znamená, že střednědobý cíl již byl ve velké míře splněn v roce 2006. Ve srovnání s programem z roku 2006 je souhrnný schodek předpokládaný v aktualizovaném programu z roku 2007 při lepší výchozí pozici o přibližně 0,5 procentního bodu nižší po celé programové období.

V roce 2008 se předpokládá zvýšení schodku na 0,9 % HDP a potom postupný pokles, přičemž největší úprava se očekává v posledním roce. Předpokládá se, že podobným způsobem bude do roku 2010 dosaženo primárního přebytku na úrovni těsně převyšující 1 % HDP. S výjimkou roku 2008 je předpokládaná konsolidace spíše výsledkem omezení výdajů než kompenzace postupného poklesu podílu příjmů. Předpokládané snížení primárních výdajů během programového období činí 2,25 procentního bodu HDP. Ačkoli je relativně značné, je zejména důsledkem umírněného vývoje v oblasti sociálních výdajů, jež představují 1/3 celkové konsolidace. Postupné snižování podílu příjmů o 1,75 procentního bodu, které je z velké míry ovlivněno pokračující daňovou reformou, způsobují hlavně nepřímé daně, přičemž se předpokládá mírné zvýšení daňového zatížení v oblasti přímých daní.

(6)

Zdá se, že rizika spojená s rozpočtovými výhledy programu jsou na rok 2008 vesměs vyrovnaná, ale rozpočtové výsledky by mohly být v pozdějších letech poněkud horší, než se předpokládá. Případný pozitivní vliv změn ve srovnávací základně v roce 2008 v důsledku možného lepšího rozpočtového výsledku za rok 2007, než se předpokládalo, kompenzuje rizika související se současným zhoršením vnějších vlivů. Dále existují určitá rizika při provádění rozpočtové strategie zejména v důsledku značného rozsahu plánovaného snižování výdajů v posledních letech programu, přičemž ne všechna základní opatření jsou popsána dostatečně podrobně. Do určité míry jsou tato rizika zmírněna dobrými výsledky Slovinska v nedávné minulosti, což naznačuje, že výsledky by mohly být lepší, než se očekává.

(7)

S ohledem na toto posouzení rizik se rozpočtová strategie uvedená v programu zdá být dostatečná pro dodržení střednědobého rozpočtového cíle v průběhu programového období, ale případně s menší rezervou, než se předpokládá pro poslední roky. Mírné zhoršení strukturálního salda pro rok 2008 může být nakonec procyklické, ačkoli došlo ke zvýšení rizik zpomalení vyplývajících z vnějšího prostředí. To by nebylo v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Kromě toho se s ohledem na současné silné inflační tlaky zdá být nutná přísnější orientace fiskální politiky, než se v současné době předpokládá na rok 2008. Rada konstatuje, že to by rovněž bylo v souladu se zaměřením rozpočtových politik, které v dubnu roku 2007 schválila Euroskupina, jež vyzvala k pečlivému vytvoření plánů fiskální politiky na rok 2008, aby se zabránilo nárůstu makroekonomické nerovnováhy. Pro období po roce 2008 je strategie fiskální politiky nastíněná v programu v souladu s Paktem o stabilitě a růstu.

(8)

Zdá se, že udržitelnost veřejných financí ve Slovinsku je velmi ohrožena. Stav rozpočtu v roce 2007 podle odhadů v programu zůstal ve srovnání s rokem 2006 přibližně nezměněn a těsně postačuje k tomu, aby stabilizoval dlouhodobou míru zadluženosti před zohledněním dopadu stárnutí populace na rozpočet. Tento dopad však značně převyšuje průměr v EU, zejména s ohledem na silnější růst výdajů na důchody. Vysoké primární přebytky ve střednědobém horizontu a zejména další opatření, jež mají pomoci snižovat podstatný nárůst výdajů souvisejících se stárnutím obyvatelstva, by přispěly ke snižování rizik ohrožujících udržitelnost veřejných financí.

(9)

Zdá se, že program stability je v souladu se zprávou o provádění národního programu reforem z října roku 2007. Oba dokumenty zejména popisují hlavní prováděná reformní opatření, jako jsou například komplexní daňová reforma, investice do infrastruktury a změny systému sociálních transferů. Program nezahrnuje podrobné kvalitativní posouzení celkového dopadu národního programu reforem v rámci střednědobé fiskální strategie. Jsou však uvedeny informace o přímých dopadech na rozpočet, které souvisejí s hlavními plánovanými reformami, a tyto informace jsou rovněž zohledněny v rozpočtových výhledech, ačkoli toto není prováděno systematicky.

(10)

Rozpočtová strategie uvedená v programu pouze částečně odpovídá hlavním směrům hospodářské politiky pro Slovinsko, které jsou součástí integrovaných hlavních směrů, a zásadám pro členské státy eurozóny v oblasti rozpočtové politiky vydaným v souvislosti s Lisabonskou strategií. Zejména nejsou uvedena další podstatná opatření na posílení reformy důchodového systému s ohledem na zajištění dlouhodobé udržitelnosti.

(11)

Pokud jde o požadavky na údaje uvedené v kodexu chování pro programy stability a konvergenční programy, má program určité nedostatky ohledně povinných a dobrovolně poskytovaných údajů (4).

i)

navázalo na výsledek za rok 2007, který pravděpodobně předčí očekávání, a v roce 2008 a v dalších letech se zaměřilo na posilování stavů rozpočtu oproti plánům v programu, aby bylo možné se vyhnout procyklickým politikám,

ii)

bylo připraveno přijmout další opatření ke zmírnění inflačních tlaků a doplnit doporučenou strategii fiskální politiky o příslušnou mzdovou politiku, politiku na trhu práce a politiku hospodářské soutěže,

iii)

s ohledem na předpokládané zvyšování výdajů spojených se stárnutím obyvatelstva zlepšilo dlouhodobou udržitelnost veřejných financí zejména pokračováním v reformě důchodového systému.

20.3.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 74/10

(1)

Dne 4. března 2008 posoudila Rada aktualizovaný program stability Irska na období 2007–2010.

(2)

Díky více než deseti letům velkého hospodářského růstu patří Irsko mezi státy Evropské unie s nejvyššími příjmy na obyvatele. K dosažení tohoto výsledku přispíval nejprve silný růst vývozu a později rychle rostoucí domácí poptávka. Během uvedeného období se výrazně zlepšil stav veřejných financí, což umožnilo podstatně snížit míru veřejného zadlužení.

Kvůli nedávnému nepříznivému vývoji produktivity a cen a úzkému propojení s hospodářstvím Spojených států a Spojeného království očekává nyní Irsko přechod do období nižšího růstu doprovázeného nižší konkurenceschopností. Na domácím trhu je zpomalení růstu projevem návratu k udržitelnějším úrovním činnosti v odvětví bytové výstavby, snížení hodnot aktiv a zvýšení nezaměstnanosti. Přestože mají veřejné finance celkově pevnou pozici, mohl by tento vývoj přinést určité potíže vzhledem k očekávanému poklesu daňových příjmů a nárůstu výdajů na zkvalitňování veřejných služeb způsobenému delším obdobím rozpočtových přebytků. Krátkodobá a střednědobá perspektiva vývoje veřejných financí rovněž patří mezi faktory, kvůli nimž je nutné co nejrychleji vyřešit problémy dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí související se stárnutím obyvatel.

(3)

Makroekonomický scénář, z něhož tento program vychází, předpokládá, že růst reálného HDP klesne z 4,8 % v roce 2007 na průměrných 3,5 % ve zbývajících letech programového období. Podle informací, které jsou v současnosti k dispozici (2), je tento scénář realistický. Bere v úvahu zejména velkou změnu v odvětví bytové výstavby, kterou do určité míry vyvažuje pokračující růst čistého vývozu. Inflace odhadovaná v programu bude s ohledem na poslední vývoj cen potravin a energií v roce 2008 spíš nižší, avšak v následujících letech se zdá být realistická. Inflace a konkurenceschopnost očekávané v posledních letech programu jsou pozitivně ovlivněny zlepšením produktivity a snížením tlaku na zvyšování mezd v důsledku pomalejšího vývoje na trhu práce. Program stability rovněž předpokládá pokles vnějšího schodku, což je v souladu s poklesem domácí poptávky.

(4)

Celkový přebytek veřejných financí za rok 2007 se v programu stability z prosince roku 2007 odhaduje na 0,5 % HDP oproti cíli 1,2 % HDP uvedenému v předchozí aktualizaci programu a oproti 0,9 % HDP uvedeným v prognóze útvarů Komise z podzimu 2007. Důvodem této úpravy směrem dolů bylo překročení plánovaných výdajů a pokles plánovaných příjmů, jejichž dopady byly částečně zmírněny pozitivním vlivem změn ve srovnávací základně po roce 2006. Zatímco výdaje ústředních vládních institucí byly z hlediska peněžních toků zhruba v souladu s rozpočtovými plány, růst výdajů veřejných financí obecně byl vyšší než plánovaný, a to zejména v oblasti běžných výdajů na zboží a služby a v oblasti kapitálových dotací. Příjmy nedosáhly plánované výše zejména kvůli horší situaci na trhu s bydlením. Rada ve svém stanovisku k předchozí aktualizaci programu stability (3) uvedla, že „střednědobý stav rozpočtu je zdravý … Bylo by však prozíravé vytvořit manévrovací prostor pro případ jakékoli změny současné struktury růstu, která je určována prudkým vývojem v odvětví bydlení“. Výsledek plnění rozpočtu za rok 2007, včetně značného snížení strukturálního přebytku, zmenšil manévrovací prostor pro rok 2008. Rada bere na vědomí, že ačkoli strukturální saldo zůstalo lepší než střednědobý rozpočtový cíl, překročení plánovaných výdajů v roce 2007 znamená, že plnění rozpočtu by nemuselo být zcela v souladu se zaměřením rozpočtové politiky, které v dubnu 2007 schválila Euroskupina.

(5)

Přestože se stav rozpočtu v roce 2007 oslabil, bylo střednědobého cíle, jímž je vyrovnaný rozpočet ve strukturálním vyjádření (tzn. vyjádřený v cyklicky očištěných hodnotách bez jednorázových a jiných dočasných opatření), dosaženo s velkou rezervou. Strategie, která je v programu navržena, počítá se zhoršením strukturálního salda v roce 2008. Očekává se, že při výpočtu podle společně dohodnuté metodiky by se strukturální přebytek 0,5 % HDP v roce 2007 měl v roce 2008 změnit na schodek ve výši přibližně 0,5 % HDP a do roku 2010 by se měl postupně zhoršovat až na schodek ve výši 0,75 % HDP.

Předpokládá se, že celkové saldo poklesne z přebytku ve výši 0,5 % HDP v roce 2007 na schodek ve výši přibližně 1 % ve zbývajících letech programového období. Vzhledem k tomu, že se vychází z horšího výsledku za rok 2007, než se očekávalo (o 0,75 procentního bodu HDP), a že je horší i makroekonomická situace, jsou cíle pro celkové saldo na roky 2008 a 2009 jasně nižší než v předchozí aktualizaci (o 1,75 procentního bodu HDP). V programu se předpokládá, že v roce 2008 příjmy dále klesnou, protože růst bude spojen s nižšími daňovými výnosy, ale výdaje by měly podle očekávání růst v důsledku rozhodnutí přijatých v roce 2007 a v předcházejících letech i v důsledku rozhodnutí souvisejících s rozpočtem na rok 2008. Rozpočtové výhledy na roky 2009 a 2010 výslovně zahrnují rezervy pro nepředvídané události ve výši 0,4 % a 0,8 % HDP. V letech 2009 a 2010 by měl podíl příjmů dále klesat, i když ne tak rychle, zatímco podíl výdajů by se měl v roce 2009 zhruba stabilizovat a v roce 2010 poklesnout. Přestože se hospodářská a fiskální situace zhoršuje, očekává se v programovém období nárůst investičních výdajů, vyjádřeno v procentech HDP, který by měl pomoci zvýšit dlouhodobý produktivní potenciál hospodářství.

(6)

Zdá se, že rizika zatěžující rozpočtové výhledy programu jsou v roce 2008 v podstatě vyrovnaná. Pro další roky však chybí informace o tom, jaká obecná opatření budou přijata na udržení růstu běžných výdajů pod úrovní růstu nominálního HDP, zejména pokud jde o výdaje na mzdy ve veřejném sektoru a na sociální dávky, protože podíl těchto dvou druhů výdajů na HDP se v posledních letech podstatně zvýšil. Navíc existují i rizika na straně příjmů, která souvisejí s již přijatými závazky snížit daně a sociální odvody. Zahrnutí rezerv pro nepředvídané události může být projevem obezřetného plánování, nicméně nelze vyloučit, že by tyto rezervy mohly být v budoucnosti využity pro opatření na snižování příjmů nebo zvyšování výdajů. Všechny tyto faktory je však nutné posuzovat s ohledem na předchozí rozpočtové výsledky Irska, které byly v poslední době většinou lepší, než se v programech stability předpokládalo.

(7)

Z posouzení rizik vyplývá, že orientace rozpočtové politiky, která je popsána v programu, nemusí po roce 2008 stačit k dosahování střednědobého cíle. Zatímco v roce 2008 by bylo střednědobého cíle zhruba dosaženo, orientace rozpočtové politiky v dalších letech by mohla strukturální saldo od střednědobého cíle vzdálit, což by nebylo v souladu s Paktem o stabilitě a růstu – Rada konstatuje, že by to nemuselo být ani v souladu se zaměřením rozpočtové politiky schváleným Euroskupinou v dubnu roku 2007 –, pokud by nebyly využity rezervy, které jsou v programu označeny jako rezervy pro nepředvídané události, což by vedlo k výrazně lepší situaci na straně příjmů nebo většímu omezení výdajů, než je uvedeno v programu. V takovém případě by bylo pro plnění střednědobého cíle a zachování souladu s paktem nutné zvýšit úsilí ve strukturální oblasti.

(8)

Pokud jde o udržitelnost veřejných financí, zdá se, že je Irsko vystaveno středně vysokému riziku. Dlouhodobé dopady stárnutí obyvatelstva na rozpočet jsou značně vyšší než průměr EU, především z důvodu poměrně vysokého předpokládaného zvýšení výdajů na důchody v průběhu nadcházejících desetiletí, což je částečně způsobeno vývojem důchodového systému. Hrubý veřejný dluh se však v roce 2007 nachází hluboko pod úrovní 60 % HDP a ve Státním rezervním penzijním fondu se zvyšují prostředky na financování části budoucích výdajů na důchody. Stav rozpočtu, jehož by se podle programu mělo dosáhnout za rok 2007, je sice horší než v předchozím programu, ale i přesto pomáhá vyrovnat předpokládaný dlouhodobý vliv stárnutí obyvatel na rozpočet. Nestačí však k vyrovnání budoucích výdajových tlaků. Kromě toho by mohl udržitelnost veřejných financí vystavit většímu riziku i vývoj strukturálního salda, který je v programu odhadován do roku 2010. Zachování vysokých primárních přebytků ve střednědobém horizontu a provádění dalších opatření určených ke snižování velkého nárůstu výdajů souvisejících se stárnutím obyvatelstva by přispělo ke snižování těchto rizik ohrožujících udržitelnost veřejných financí.

(9)

Zdá se, že program stability je v souladu se zprávou o provádění národního programu reforem z října roku 2007. V programu stability není podrobně uvedeno, jakým způsobem v něm byly zohledněny rozpočtové dopady opatření popsaných ve zprávě o provádění. Oba dokumenty však poukazují na ústřední úlohu Paktu o stabilitě a růstu, který v Irsku vytváří rámec pro udržitelnou fiskální politiku, a v obou dokumentech je uvedeno, že provádění národního plánu rozvoje na období 2007–2013 (plán investic, zejména do infrastruktury) je pro vládu prioritou.

(10)

Rozpočtová strategie popsaná v programu obecně odpovídá hlavním směrům hospodářské politiky pro Irsko, které jsou součástí integrovaných hlavních směrů, a zásadám pro státy eurozóny v oblasti rozpočtové politiky vydaným v souvislosti s Lisabonskou strategií.

(11)

Pokud jde o požadavky na údaje stanovené v kodexu chování pro programy stability a konvergenční programy, program vykazuje určité nedostatky u povinných i nepovinných údajů. (4)

i)

v roce 2008 i v dalších letech plnilo střednědobý cíl tím, že bude i nadále přísně omezovat své výdaje,

ii)

s ohledem na předpokládané zvyšování výdajů spojených se stárnutím obyvatelstva zlepšilo dlouhodobou udržitelnost veřejných financí prováděním nezbytných důchodových reforem.

20.3.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 74/15

(1)

Dne 4. března 2008 Rada posoudila aktualizovaný konvergenční program Dánska, který se vztahuje na období 2007 až 2010 (2) a uvádí předpoklady ohledně dalšího vývoje až do roku 2015.

(2)

V posledních letech byl pro dánskou ekonomiku charakteristický rychlý růst reálného HDP, značné zvyšování zaměstnanosti, vysoká míra využití kapacit, nízká inflace a stabilní kurz v rámci ERM II.

Během předchozího roku však začaly hospodářskou aktivitu přibrzďovat omezené kapacity a objevily se náznaky růstu cenové a mzdové inflace. Přestože vnější saldo stále vykazuje přebytek, možné dopady rostoucího tlaku v oblasti nákladů a nedostatku pracovních sil na konkurenceschopnost vyvolávají stále větší obavy. Veřejné finance zůstávají i nadále zdravé, dlouhodobě vykazují přebytky a zadlužení průběžně klesá. Hlavním úkolem fiskální politiky je v současnosti udržet obezřetnou orientaci fiskální politiky a tím zajistit, aby veřejné finance nevytvářely další tlak na trh práce. Dalším úkolem je dodržování výdajových limitů. Navzdory velmi dynamickému vývoji příjmů se vzhledem ke snaze vlády zajistit udržitelnost veřejných financí stále jedná o velmi důležitý úkol.

(3)

Podle programu se dánská ekonomika v současnosti nachází na vrcholu svého hospodářského cyklu a nyní ji čeká období pomalejšího růstu. Růst reálného HDP by měl nyní podle předpokladů zpomalit z tempa 2 % v roce 2007 na průměrnou úroveň 1 % ve zbytku programového období. Při hodnocení na základě informací, které jsou v současnosti k dispozici (3), se zdá, že předložený scénář vychází z realistických předpokladů růstu pro rok 2008 a z opatrných předpokladů vývoje v následujícím období, které jsou důsledkem základního předpokladu, že velká kladná mezera výstupu (vypočtená pomocí národní metodiky) (4) bude klesat a kolem roku 2011 dosáhne nulové úrovně. Projekce obsažené v programu pro vývoj mzdové a cenové inflace se vzhledem k domácímu tlaku na růst mezd a celosvětovým trendům zdají být spíše nižší, a to zejména pro rok 2009. Cenová stabilita by však měla být zachována během celého programového období.

(4)

Prognóza útvarů Komise z podzimu 2007 odhaduje celkový přebytek veřejných financí v roce 2007 na 4,0 % HDP, zatímco cíl stanovený v předcházející aktualizaci konvergenčního programu představoval 2,8 % HDP. Tento neočekávaně dobrý výsledek odráží značný kladný vliv změn ve srovnávací základně z roku 2006, které vyvolal silnější růst zaměstnanosti a vyšší příjmy z aktivit souvisejících s těžbou ropy a zemního plynu v Severním moři, než se očekávalo.

Předložený program předpokládá přebytek ve výši 3,8 % HDP, avšak vzhledem k aktuálnějším informacím (5) je pravděpodobné, že příjmy byly o 0,5 procentního bodu HDP vyšší, než se předpokládalo, a údaj o přebytku tudíž musí být odpovídajícím způsobem navýšen (na přibližně 4,5 % HDP).

(5)

Vzhledem k obecnému cíli zajistit udržitelnost veřejných financí je hlavním cílem rozpočtové strategie udržet i za oslabujících cyklických podmínek vysoké přebytky, i když budou klesat (z 3,8 % HDP v roce 2007 na 3,0 % v roce 2008 a dále na 1,2 % v roce 2010 (6)). Střednědobý cíl pro stav rozpočtu byl upraven směrem nahoru (7) o 0,25 procentního bodu HDP na strukturální přebytek (tj. cyklicky očištěné saldo bez jednorázových a jiných dočasných opatření) ve výši 0,75 % až 1,75 % HDP. Během celého programového období bude dosahováno výsledků, které ukládá střednědobý cíl. Předpoklad vývoje celkového přebytku je obecně obdobný jako v předchozí aktualizaci programu, pouze při celkově srovnatelném makroekonomickém prostřední bere za výchozí pozici vyšší přebytek. Tato strategie vychází z toho, že se i nadále bude uplatňovat zmrazení daňových sazeb (8) a zdrženlivost na straně výdajů, a v případě některých daní předpokládá snižování. Výdajová zdrženlivost má být zajištěna prostřednictvím ročních limitů pro reálný růst výdajů na veřejnou spotřebu (které jsou stále přísnější a z 1,75 % v roce 2008 mají poklesnout až na 1 % v letech 2009 až 2010) a stropu pro nominální výši výdajů na veřejnou spotřebu na úrovni 26,5 % cyklicky očištěného HDP kolem roku 2015. Strukturální saldo vypočtené pomocí společně dohodnuté metodiky by mělo zůstat prakticky beze změny na úrovni 3,5 % v letech 2007 a 2008 a následně poklesnout na 2,5 % v období 2009 až 2010. (9) Program obsahuje předpoklad nižších přebytků v období do roku 2015, jelikož by se měly začít projevovat dopady stárnutí populace a poklesnout zdroje příjmů z těžby v Severním moři.

(6)

Výsledky rozpočtového hospodaření by mohly být lepší, než program přepokládá, zejména vzhledem k lepším údajům za rok 2007, jak naznačila prezentace návrhu rozpočtu dne 5. února 2008. Tradice značných přebytků, které bývaly často ještě upravovány směrem nahoru v důsledku neočekávaných příjmů, a opatrná perspektiva makroekonomického vývoje od roku 2009 jsou kompenzací pro rizika související s poněkud horšími výsledky v dodržování stropů pro růst výdajů na vládní spotřebu.

(7)

S ohledem na toto posouzení rizik umožňuje orientace rozpočtové politiky popsaná v programu dodržet střednědobý cíl po celé programové období s velkou rezervou, jak se v programu předpokládá. Orientace fiskální politiky, kterou program naznačuje, je obecně v souladu s Paktem o stabilitě a růstu.

(8)

Pokud jde o udržitelnost veřejných financí, zdá se, že Dánsko je vystaveno pouze nízkému riziku. Dlouhodobý vliv stárnutí populace na rozpočet je nižší než průměr EU, a to zejména díky penzijní reformě obsažené v dohodě o sociálním státu. (10) Rozpočtová pozice za rok 2007 s vysokým strukturálním přebytkem, tak jak je odhadována v programu, navíc přispívá ke snížení hrubého dluhu. Udržení vysokých primárních přebytků ve střednědobém horizontu pomůže dále omezit rizika, která udržitelnost veřejných financí ohrožují.

(9)

Zdá se, že konvergenční program je v souladu se zprávou o provádění národního programu reforem z října roku 2007. Program i zpráva vycházejí z hospodářské strategie „K novým cílům – Dánsko 2015“, kterou vláda předložila v srpnu roku 2007. Výslovně je zohledněn vliv, jaký budou mít na veřejné finance hlavní reformní opatření, například plánovaná energetická strategie a takzvaný kvalitní fond pro investice do veřejných služeb (zejména zdravotnictví, péče o děti a staré občany).

(10)

Pokud jde o požadavky na údaje uvedené v kodexu chování pro programy stability a konvergenční programy, uvádí program všechny povinné a většinu nepovinných údajů (11).

20.3.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 74/19

(1)

Dne 4. března 2008 posoudila Rada aktualizovaný konvergenční program Litvy, který zahrnuje období 2007 až 2010 (2).

(2)

V posledních několika letech Litva zaznamenává období silného růstu, jehož hnací silou je zejména domácí poptávka. Vzhledem k vysokému stupni „euroizace“ (používání eura) v rámci režimu pevných směnných kurzů v systému ERM II jsou měnové podmínky pružné.

Jelikož nebyla přijata žádná dostačující opatření na omezení nadměrného růstu domácích úvěrů, došlo rychlým rozvojem těchto úvěrů, jemuž napomohl vývoj finančních trhů, k podpoře soukromé spotřeby a investic do nemovitostí. Objevila se však kapacitní omezení, neboť vystěhovalectví a vysoký hospodářský růst vedly k nedostatku pracovních sil, který se ještě prohluboval z důvodu kvalifikačního nesouladu mezi nabídkou práce a poptávkou po práci, nízké míry účasti na trhu práce a zvyšování nákladů. Stále rychlejší nárůst mezd, který předstihl produktivitu, vede k prudké inflaci a k poklesu cenové konkurenceschopnosti. Přestože vývoz zůstává stále silný, vnější schodek se rychle zvýšil z důvodu silné domácí poptávky, jež způsobila velký nárůst dovozu, a došlo ke snížení odolnosti vůči vnějším faktorům. V této souvislosti fiskální politika nereagovala na rostoucí makroekonomickou nerovnováhu: saldo veřejných financí nadále vykazuje schodek a neočekávané dodatečné příjmy byly vzhledem k absenci závazných střednědobých výdajových limitů automaticky znovu vynaloženy. Daňové pobídky a výjimky napomáhaly rozmachu trhu s nemovitostmi a tím přispěly k přehřátí, i když v poslední době přispívá probíhající zpřísňování úvěrových podmínek k nezbytným změnám. Restriktivnější orientace fiskální politiky a strukturální reformy na trhu práce i v systému vzdělávání, které dále posilují stranu nabídky, přispějí velkou měrou k řešení vnitřní a vnější nerovnováhy a k přilákání investic do země, čímž bude zajištěn udržitelný proces dohánění vyspělých ekonomik. To je velmi důležité z toho důvodu, že Litva disponuje jen omezeným počtem politických nástrojů kvůli omezením vyplývajícím z litevské měnové politiky.

(3)

Podle makroekonomického scénáře, ze kterého program vychází, by růst reálného HDP měl dosáhnout 9,8 % v roce 2007, poté poměrně prudce klesnout na 5,3 % v roce 2008 a ve zbývající části programového období by se měl ustálit na roční průměrné hodnotě 4,8 %. Očekává se, že se domácí poptávka zmírní, ale zůstane hlavní hnací silou růstu. Podle informací, které jsou v současné době k dispozici (3), se tento scénář jeví jako opatrný. Vzhledem k současnému tempu to platí zejména pro rok 2008. Některé nesrovnalosti, včetně rozporu mezi zvýšením vnější nerovnováhy a prudkým snížením domácí poptávky, nejsou v daném programu vysvětleny.

Program předpokládá nárůst inflace z 5,8 % v roce 2007 na 6,5 % v roce 2008, poté pokles na 5,1 % v roce 2009 a na 3,6 % v roce 2010, což znamená velmi malý pokrok, pokud jde o konvergenci. Vzhledem k vývoji cen potravin, plánovanému zvýšení cen plynu (výslovně uvedeného v programu a odhadovaného v roce 2008 ve výši 1,5 %, avšak nezahrnutého do prognózy inflace na rok 2008 uvedené v tomto programu) a nárůstu mezd vysoce převyšujícímu růst produktivity, což ještě zvyšuje nebezpečí v podobě roztočení mzdové a cenové spirály, jsou navíc vážná rizika zvýšení spojená s těmito odhady naprosto jasná. Pokud by došlo k dalšímu zvýšení vnější nerovnováhy tak, jak se v programu předpokládalo, způsobilo by to snížení odolnosti ekonomiky vůči vnějším faktorům. Vývoj cen a mezd, ke kterému v poslední době došlo a který poukazuje na nebezpečí zhoršení konkurenceschopnosti, by však sám o sobě mohl vést k zhoršení vnější pozice.

(4)

Podle odhadů z nejnovější aktualizace konvergenčního programu dosahuje schodek veřejných financí pro rok 2007 výše 0,9 % HDP, což je shodné s cílem stanoveným v předcházející aktualizaci, a to i přes výsledky z roku 2006, jež byly lepší, než se očekávalo. Příznivá změna ve srovnávací základně ve výši zhruba 0,6 % HDP byla kompenzována jednorázovým opatřením obdobného rozsahu (4). Dodatečné příjmy plynoucí z vyššího hospodářského růstu, než se očekávalo, byly podobně jako v některých předcházejících letech znovu vynaloženy, v roce 2007 především v oblasti fondu sociálního zabezpečení a na vnitrostátní spolufinancování projektů podporovaných EU. Plnění rozpočtu v roce 2007 nebylo v souladu s výzvou obsaženou ve stanovisku Rady ze dne 27. února 2007 k předchozí aktualizaci konvergenčního programu (5), neboť období s dobrými hospodářskými výsledky a schodek v roce 2006, který byl nižší, než se původně plánovalo, nevedly k náročnějšímu cíli schodku za daný rok. Zatímco střednědobého cíle týkajícího se strukturálního schodku (t.j. cyklicky očištěného schodku bez jednorázových a dalších dočasných opatření) ve výši 1 % HDP bylo navíc v roce 2006 dosaženo jen těsně, v roce 2007 došlo k malému odklonu od střednědobého cíle, a to ve výši 0,25 % HDP.

(5)

Hlavním cílem střednědobé rozpočtové strategie je podpořit makroekonomickou stabilitu prostřednictvím restriktivnější fiskální politiky. Ve srovnání s předcházející aktualizací se cílový rok pro dosažení střednědobého cíle posunul o jeden rok, tedy z roku 2008 na rok 2009, a to i přesto, že se makroekonomický scénář v podstatě nezměnil. Uplatňování společné metodiky v případě informací uvedených v programu však naznačuje, že by střednědobého cíle mohlo být dosaženo od roku 2008. Cílem programu je postupné zlepšování celkového salda veřejných financí ze schodku ve výši 0,9 % HDP v roce 2007 na přebytek ve výši 0,8 % HDP v roce 2010. Co se týká strukturálního salda vypočítaného podle společně schválené metodiky, plánuje se jeho zlepšení ze schodku ve výši 1,25 % HDP v roce 2007 na přebytek ve výši 1 % v roce 2010, přičemž hlavní část úsilí týkajícího se úprav se odkládá na období po roce 2008. Této úpravy těžící z poměrně silného hospodářského růstu se dosáhne prostřednictvím většího nárůstu poměru příjmů k HDP oproti nárůstu poměru výdajů k HDP (tedy 3,9 procentních bodů oproti 2,2 procentním bodům). I přes další snižování přímých daní se očekává zvýšení příjmů na základě většího přílivu prostředků z fondů EU, zvýšení spotřební daně a dalšího podstatného zdokonalení výběru daní. Co se týká výdajů, jejich zvýšení vyplývá z podstatně vyšších sociálních plateb a z rostoucích veřejných investic. Zmíněné investice jsou podporovány zejména z fondů EU. Cílem zákona o fiskální disciplíně přijatého v listopadu roku 2007 bylo přijetí pevného závazku v oblasti fiskální disciplíny. Samotný zákon, který nabyl účinnosti na začátku roku 2008, stanoví, že veřejné finance by měly být spravovány s cílem dosáhnout rozpočtových pozicí blížících se vyrovnanosti nebo přebytku, a jeho účelem je uložit výdajová omezení za tímto účelem; zákon je však zaměřen na sestavování a plnění ročního rozpočtu, a jako takový tudíž nezavádí střednědobý rozpočtový rámec s výhledem do budoucna, což je nutno napravit.

(6)

Je možné, že rozpočtové výsledky budou horší, než program předpokládá. Odhadované zvýšení příjmů se jeví jako výrazné, a to i přes obzvláště opatrné programové prognózy týkající se růstu reálného a nominálního produktu po roce 2008. Prognóza příjmů se zdá být optimistická i v případě scénáře příznivějšího makroekonomického růstu, zejména přihlédne-li se k účinku dalšího snižování přímých daní a k tomu, že se prognóza spoléhá na zdokonalení výběru daní. Výrazné zvýšení poměru nedaňových příjmů k HDP, zčásti související s fondy EU, je v programu nedostatečně zdůrazněno, přičemž očekávané výsledky ze zvýšeného výběru daní se jeví jako optimistické. Kvůli četným opatřením, která vyvolají nárůst výdajů, a protože je nutné posílit střednědobý rámec pro plánování a kontrolu veřejných financí se navíc objevuje riziko, že budou výdaje nadále vyšší než původně stanovené výdajové limity. V případě závažného nebo déle trvajícího zpomalení hospodářského růstu, jež by vedlo k prudkému poklesu růstu příjmů, by se rozpočet ocitl pod větším tlakem.

(7)

S ohledem na toto posouzení rizik se zdá, že orientace rozpočtové politiky uvedená v programu nemůže stačit k dosažení střednědobého cíle do roku 2009, jak se uvádí programu. V důsledku plánovaných opatření, jež způsobují snížení příjmů a zvýšení výdajů, by mohlo dojít zejména ke zhoršení strukturálního salda v roce 2008, přestože Litva, která v současnosti zaznamenává období silného růstu, by měla vyvinout úsilí o dosažení ročního strukturálního zlepšení nad referenční výši 0,5 % HDP. Tempo úprav vedoucí k dosažení střednědobého cíle programu by se tudíž mělo zvýšit, zejména v roce 2008, aby bylo v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Po předpokládaném dosažení střednědobého cíle odpovídá orientace fiskální politiky, uvedená v programu, požadavkům Paktu o stabilitě a růstu. Nicméně vzhledem k neustálým vnějším a vnitřním tlakům by bylo vhodné přijmout restriktivnější fiskální politiku, než je ta, která byla doposud plánována.

(8)

Pokud jde o udržitelnost veřejných financí, zdá se, že Litva je vystavena pouze nízkému riziku. Dlouhodobý dopad stárnutí obyvatelstva na rozpočet je v Litvě nižší, než činí průměr v EU. V nadcházejících desetiletích se očekává omezený nárůst výdajů na důchody, který bude ovlivněn již přijatými důchodovými reformami. Stávající hrubá míra zadlužení je velmi nízká a výchozí stav rozpočtu v roce 2007 tak, jak byl nastíněn v programu, a který je lepší než počáteční stav v předchozím programu, by měl přispět k omezení rizika spojeného s dlouhodobou udržitelností veřejných financí.

(9)

Zdá se, že konvergenční program je do určité míry v souladu se zprávou o provádění národního programu reforem z října roku 2007. Opatření v oblasti veřejných financí, která předpokládá konvergenční program, se zdají být v souladu s kroky plánovanými v rámci národního programu reforem. Oba programy zahrnují zejména probíhající důchodové reformy, reformy zdravotnictví a daňové reformy. Informace obsažené v obou programech o přímých rozpočtových nákladech souvisejících s reformami zdravotnictví a školství jsou nedostatečné, zatímco konvergenční program poskytuje více podrobných informací o jiných oblastech reforem. Kvalitativní posouzení celkového dopadu národního programu reforem v rámci střednědobé fiskální strategie však chybí.

(10)

Rozpočtová strategie programu je částečně v souladu s hlavními směry hospodářské politiky příslušného státu obsaženými v integrovaných hlavních směrech v oblasti rozpočtové politiky, které byly vydány v rámci Lisabonské strategie. Navrhovaná orientace fiskální politiky nicméně nepřispívá přiměřeným způsobem k zlepšení makroekonomické stability a omezení inflačních tlaků.

(11)

Svým vstupem do mechanismu ERM II Litva přijala závazky spojené s fiskální politikou, finančním sektorem a strukturálními politikami. Co se týká pokroku v plnění těchto závazků, orgány dostatečně neposílily orientaci fiskální politiky, a přestože byla přijata opatření pro zvýšení kvality v úvěrové oblasti, úsilí za účelem omezení růstu úvěrů byla omezené. I přes rychlý hospodářský růst za posledních několik let se vládě nepodařilo dosáhnout vyrovnaného rozpočtu, rozpočtové cíle nebyly ambiciózní a neočekávané příjmy byly ve velké většině znovu vynaloženy. Střednědobou rozpočtovou strategii je nutno posílit. Za účelem omezení růstu úvěrů byly zachovávány vysoké požadavky na rezervy, pokračuje přísný finanční dohled a byl rozšířen základ pro výpočet povinných rezerv; jejich přímý účinek byl nicméně omezený. Protiinflační iniciativy oznámené vládou v březnu a prosinci roku 2007 představovaly kroky správným směrem, avšak dosud nevedly ke konkrétním opatřením a měly na inflaci omezený účinek. Četná strukturální opatření právě probíhají, ale je potřebné vyvinout další úsilí v oblasti školství, trhu práce a lákání zahraničních investic.

(12)

Pokud jde o požadavky na údaje stanovené v kodexu chování pro programy stability a konvergenční programy, program poskytuje všechny povinné údaje a většinu nepovinných údajů (6).

i)

snahou o dosažení podstatně lepších rozpočtových výsledků v roce 2008 i nadále, a to oproti předpokladům uvedeným v programu. Konkrétně se jedná o omezení růstu výdajů, úsporu neočekávaných příjmů a posílení závazného charakteru střednědobých výdajových limitů,

ii)

řešením inflačních tlaků, včetně uvedení mezd do souladu s celkovým zvyšováním produktivity, a přijetím strukturálních opatření vedoucích k odstranění krizových míst na trhu práce.

20.3.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 74/24

(1)

Dne 4. března 2008 posoudila Rada aktualizovaný konvergenční program České republiky na období 2007 až 2010.

(2)

Česká republika zažívá období silného hospodářského růstu, který by podle očekávání měl ve střednědobém horizontu zpomalit. Nedávný značný pokles nezaměstnanosti lze do velké míry vysvětlit cyklickými faktory. Zdá se, že trh práce si stále udržuje strukturální strnulost, o čemž svědčí velké množství volných míst, údaje o nesouladu mezi poptávanými a nabízenými dovednostmi a regionální rozdíly v nezaměstnanosti. Těmito otázkami se politika zaměstnanosti bude muset v budoucnu zabývat.

Stabilizační program přijatý v roce 2007 je podle všeho krokem správným směrem, k pokračování ve fiskální konsolidaci však budou nezbytná další opatření. Zejména s ohledem na stárnutí populace a současný stav systémů důchodového zabezpečení a zdravotnictví existují i nadále rizika ohrožující dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Dobře koncipovaná penzijní reforma by proto také mohla mít příznivý vliv na potenciální růst. Navzdory dřívějším velmi dobrým výsledkům v České republice vzrostou inflační tlaky, a to v důsledku zvyšování nepřímých daní a růstu mezinárodních cen komodit.

(3)

V konvergenčním programu se odhaduje, že růst HDP dosáhne za rok 2007 tempa kolem 6 % a během zbývající části programového období zpomalí na přibližně 5 %. Na základě posouzení údajů, které jsou v současné době k dispozici (2), se zdá, že scénář vývoje ekonomiky vychází z realistických předpokladů. Prognóza útvarů Komise z podzimu 2007 předpokládá, že v důsledku rychlého růstu mezd v soukromém sektoru a díky rostoucí zaměstnanosti zůstane růst soukromé spotřeby silný, i když vzhledem k vládním plánům na fiskální konsolidaci poklesne jeho vysoké tempo, které bylo zaznamenáno v roce 2007. Konvergenční program i podzimní prognóza útvarů Komise předpovídají pro rok 2008 prudký nárůst inflace, který bude způsoben zvýšením nepřímých daní a rostoucími cenami komodit. Tento vývoj může omezit nominální konvergenci.

(4)

Pro rok 2007 odhaduje podzimní prognóza útvarů Komise i konvergenční program výši schodku veřejných financí na 3,4 % HDP, což je o 0,6 procentního bodu pod cílem stanoveným v předchozí aktualizaci. Nedávné informace o plnění rozpočtu navíc naznačují, že výsledek hospodaření za rok 2007 by mohl být výrazně lepší, než jaký předpokládá stávající program: podle nejnovějších údajů by se schodek veřejných financí v roce 2007 mohl pohybovat kolem 2 % HDP. Lepší odhadovaný výsledek veřejných financí je do velké míry důsledkem vlivu změn ve srovnávací základně vyššího poměru příjmů k HDP za rok 2006, než se předpokládalo v předchozím konvergenčním programu, a také určité zdrženlivosti na straně výdajů v roce 2007 a dynamického růstu příjmů způsobeného silnějším růstem nominálního HDP, než jaký se očekával. Nižší schodek za rok 2007 v porovnání s výsledkem rozpočtového hospodaření v roce 2006 je v souladu s výzvou obsaženou ve stanovisku Rady ze dne 10. července 2007 k předchozí aktualizaci konvergenčního programu (3), aby Česká republika v roce 2007 omezila zhoršování stavu rozpočtu.

(5)

Hlavním cílem rozpočtové strategie popsané v programu je napravit v roce 2008 nadměrný schodek a v následujícím období pokračovat v konsolidaci k dosažení střednědobého cíle, kterým je strukturální schodek ve výši 1 % HDP, a to v roce 2012. Schodek veřejných financí by měl podle programu klesat z 3,4 % HDP v roce 2007 na 2,9 % HDP v roce 2008, 2,6 % HDP v roce 2009 a 2,3 % HDP v roce 2010. Primární schodek by se měl vyvíjet obdobně a z úrovně 2,3 % HDP v roce 2007 by se měl snížit na 1,1 % HDP v roce 2010. Konsolidace se bude zaměřovat zejména na stranu výdajů. Především to znamená, že očekávaný pokles v poměru příjmů k HDP (který bude zčásti důsledkem zavedení rovné daně v roce 2008) bude nižší než pokles poměru výdajů k HDP. Škrty na straně výdajů jsou plánovány v řadě oblastí, nejvýznamněji však zasáhnou sociální zabezpečení a dávky. Jedinou kategorií, která by v poměru k HDP měla růst, jsou veřejné investice. V reakci na lepší výsledky za rok 2006, než jaké se očekávaly, byly cíle pro veřejné finance oproti předchozímu konvergenčnímu programu zpřísněny. Poslední odhad, který svědčí o nižším schodku veřejných financí za rok 2007, naznačuje, že by tyto cíle měly být pohodlně dosažitelné.

(6)

Výsledek hospodaření za rok 2008 by mohl být lepší, než se předpokládá, pro období od roku 2009 jsou pak rizika ohrožující výsledky rozpočtu vyrovnaná. Na jednu stranu má Česká republika tradici dosahování nižších než původně plánovaných schodků a poslední odhad výsledku za rok 2007 je podstatně lepší než předpoklad obsažený v programu, což může příznivě ovlivnit srovnávací základnu od roku 2008. Přestože dochází k velkému množství změn v daňovém systému, což ztěžuje sestavování prognóz, v programu obsažené odhady týkající se daní se zdají být opatrné. Na druhou stranu však byly v předchozích letech překračovány výdajové limity, přestože cílová konsolidace vyžaduje zásadní zdrženlivost na straně výdajů, a to včetně mzdové zdrženlivosti ve veřejném sektoru a snižování počtu státních zaměstnanců. Pro období po roce 2008 nebyla další konsolidační opatření dosud formulována.

(7)

S ohledem na toto posouzení rizik se zdá, že zejména vzhledem k lepším výsledkům za rok 2007, než se očekávalo, je orientace rozpočtové politiky popsaná v programu v souladu s trvalou nápravou nadměrného schodku do roku 2008, jak doporučila Rada. Dosažení tohoto cíle závisí na další zdrženlivosti v oblasti výdajů a na pečlivém sledování dopadů daňových reforem obsažených ve stabilizačním programu na veřejné finance. K vytvoření dostatečné rezervy proti překročení referenční hodnoty ve výši 3 % HDP při běžných makroekonomických výkyvech však v průběhu programového období pravděpodobně nedojde. V letech následujících po nápravě nadměrného schodku je třeba posílit tempo úprav směřujících k dosažení střednědobého cíle naznačeného v programu a je třeba jej podpořit opatřeními tak, aby se dosáhlo souladu s Paktem o stabilitě a růstu. I když Česká republika zažívá období silného růstu, cíl programu pro rok 2010 naznačuje, že v letech 2011 a 2012 budou muset být podniknuty výrazné změny, aby byl do roku 2012 naplněn střednědobý cíl.

(8)

Zdá se, že udržitelnost veřejných financí České republiky je vystavena vysokému riziku. Úvodní rozpočtová pozice obsažená v programu není dostatečně vysoká pro dlouhodobou stabilizaci poměru dluhu k HDP. Dlouhodobý dopad stárnutí obyvatelstva na rozpočet je vysoce nad průměrem EU. Významně k němu přispívá podstatné zvýšení výdajů na důchody v poměru k HDP a značný nárůst výdajů na zdravotnictví. Provedení strukturálních reforem především v oblasti důchodů a zdravotní péče, které by se zaměřily na omezení značného nárůstu výdajů souvisejících se stárnutím obyvatelstva, by přispělo ke snížení rizik ohrožujících udržitelnost veřejných financí. Byly již podniknuty úvodní kroky v reformě zdravotnictví, u reformy systému důchodového zabezpečení však stále chybí jasný harmonogram jejího provádění.

(9)

Zdá se, že konvergenční program je do určité míry v souladu se zprávou o provádění národního programu reforem z října roku 2007. Národní program reforem obsahuje řadu opatření přijatých s cílem zlepšit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, zvýšit rozsah a kvalitu vzdělávání a výzkumu a posílit motivaci k práci. Konvergenční program sice neposkytuje systematické informace o přímých rozpočtových nákladech souvisejících s hlavními reformami plánovanými podle národního programu reforem, zdá se však, že projekce vývoje rozpočtu zohledňují vliv, jaký budou mít reformy popsané ve zprávě o provádění národního programu reforem na veřejné finance.

(10)

Rozpočtová strategie obsažená v programu je vzhledem k omezeným opatřením v reformě systémů důchodového zabezpečení a zdravotnictví částečně v souladu s hlavními směry hospodářské politiky příslušného státu obsaženými v integrovaných hlavních směrech pro oblast rozpočtové politiky jednotlivých států, jež byly vydány v rámci Lisabonské strategie.

(11)

Pokud jde o požadavky na poskytování údajů uvedené v kodexu chování pro programy stability a konvergenční programy, uvádí program všechny povinné a většinu nepovinných údajů (4).

i)

využila pravděpodobný lepší výsledek rozpočtového hospodaření za rok 2007, než jaký se očekával, k tomu, aby snížila schodek za rok 2008 výrazněji pod referenční hodnotu 3 % HDP a aby zachovávala zdrženlivost v oblasti výdajů,

ii)

využila vysoké tempo hospodářského růstu k dalšímu zrychlení tempa úprav tak, aby si co nejdříve vytvořila rezervu proti překročení referenční hodnoty a aby urychlila dosažení střednědobého cíle,

iii)

s ohledem na předpokládané zvyšování výdajů spojených se stárnutím obyvatelstva zlepšila dlouhodobou udržitelnost veřejných financí prostřednictvím nezbytné důchodové reformy a reformy zdravotnictví.

20.3.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 74/28

(1)

Dne 4. března 2008 posoudila Rada první program stability Malty na období 2007–2010.

(2)

Malta dne 1. ledna 2008 vstoupila do eurozóny, přičemž její HDP od roku 2004 neustále roste. Během prvních několika let třetího tisíciletí byl slabý hospodářský růst zapříčiněn částečně vnějšími faktory, jimž je Malta výrazně vystavena, neboť je malou otevřenou ekonomikou závislou na odvětvích, jako jsou turistika a elektronický průmysl, která se ukázala jako nestálá.

Domácí strukturální nedostatky vysvětlují rovněž pomalý růst HDP. Produktivita se mezi roky 2001 a 2003 meziročně průměrně snižovala přibližně o 1 %. Významný nárůst platů kromě toho vedl k prudkému vzestupu jednotkových pracovních nákladů a v důsledku pak ke ztrátě vnější konkurenceschopnosti. Od roku 2004 došlo ke zlepšení hospodářského výkonu, a to zvláště díky příznivým cyklickým podmínkám, ale i v důsledku zmírnění růstu mezd a pozitivnímu vývoji produktivity. Pokud jde o fiskální oblast, vstup do eurozóny přišel po období výrazné konsolidace – přičemž zadlužení v procentech HDP od roku 2005 klesalo – a vývoje vedoucího k nižší inflaci. Za těchto nových okolností je rozšíření možností pro manévrování v oblasti fiskální politiky, kterého by mohlo být dosaženo další rozpočtovou konsolidací a reformou výdajů, a to zvláště u rychle rostoucích výdajů ve zdravotnictví, úkolem, který souvisí se schopností Malty přizpůsobit se asymetrickým narušením. Takové reformy výdajů by rovněž zlepšily dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a umožnily by přesměrování výdajů do kategorií podporujících růst, což by následně pomohlo zvýšení produktivity. Vyšší produktivita spolu s pokračujícím zmirňováním růstu mezd by vedla ke zvýšení konkurenceschopnosti – což je další úkol, který stojí před maltským hospodářstvím, zvláště v kontextu eurozóny.

(3)

Makroekonomický scénář, z něhož tento program vychází, předpokládá, že v roce 2007 reálný HDP vzroste o 3,5 %, v roce 2008 se růst zpomalí a poté zrychlí, aby na konci programového období dosáhl 3,4 %. Podle údajů, které jsou v současné době k dispozici (2), se scénář zdá být založen na realistických předpokladech růstu v roce 2007. Pro období 2008–2010 jsou prognózy růstu HDP příznivé, a to především díky značnému příspěvku čistého vývozu, s nímž se v pozdějších letech programového období počítá. Výsledné zlepšení salda zahraničního obchodu se zbožím a službami o 3,3 procentní body HDP do roku 2010 uvedené v programu se zdá být optimistickým.

Předpokládané hodnoty pro vývoj inflace se jeví reálně a odpovídají prognóze útvarů Komise z podzimu roku 2007. Případný další nárůst mezd ve veřejném sektoru, jenž by mohl vést k celkovému nárůstu mezd, který by vysoce převyšoval růst produktivity, by však mohl oproti předpokladům v programu stability způsobit méně příznivý vývoj maltské konkurenceschopnosti.

(4)

Celkový schodek veřejných financí v roce 2007 by podle prognózy útvarů Komise z podzimu roku 2007 měl dosahovat 1,8 % HDP a podle programu stability 1,6 %, zatímco cíl stanovený v poslední aktualizaci konvergenčního programu představoval 2,3 % HDP. Výsledný schodek za rok 2007 očištěný o jednorázové transakce (především o prodej pozemků, což se tradičně vykazuje jako záporný výdaj) je však v souladu s cíli stanovenými v konvergenčním programu na rok 2006, a to navzdory příznivému vlivu změn ve srovnávací základně z roku 2006. Příjmy v poměru k HDP jsou ve srovnání s očekáváním výrazně nižší, a to zejména v důsledku toho, že finanční prostředky z EU byly čerpány méně, než se očekávalo. Podíl výdajů je proto v roce 2007 rovněž nižší, než bylo plánováno v konvergenčním programu v roce 2006. Jelikož se zdá, že narozdíl od 1 procentního bodu HDP, jak bylo plánováno v poslední aktualizaci konvergenčního programu, jsou strukturální úpravy v roce 2007 pod 0,5 procentního bodu HDP, není plnění rozpočtu v souladu s výzvou obsaženou ve stanovisku Rady ze dne 27. února 2007 k předchozímu programu (3), a sice aby Malta „usilovala o dosažení přiměřeného pokroku na cestě k dosažení střednědobého cíle uvedeného v programu“.

(5)

Stejně jako v poslední aktualizaci konvergenčního programu je hlavním rozpočtovým cílem popsaným v programu stability prosazování další fiskální konsolidace během programového období, přičemž rámcovým střednědobým cílem je dosáhnout do roku 2010 vyrovnaného rozpočtu ve strukturálním vyjádření (tj. saldo očištěné o cyklické vlivy a o jednorázová a jiná dočasná opaření). Je plánováno, že do roku 2010 dojde ke zlepšení salda veřejných financí ze schodku ve výši 1,6 % HDP v roce 2007 na přebytek ve výši 0,9 % HDP v roce 2010. V důsledku předpokládaného snížení úrokových sazeb se očekává, že primární přebytek vzroste do roku 2010 na úroveň 3,8 % HDP. V období 2007–2010 se očekává zlepšení strukturálního salda o 2 procentní body HDP. Nominální úpravy by mělo být dosaženo prostřednictvím poklesu podílu primárních výdajů o více než 3,5 procentního bodu HDP, což zcela postačí k vyrovnání poklesu podílu příjmů ve výši 1,5 procentního bodu HDP. Jednorázová opatření ke snížení schodku budou využívána v menší míře než v nedávné minulosti. Omezení výdajů je relativně rozsáhlé a týká se především náhrad zaměstnancům. Výrazné snížení nepřímých daní jakožto podílu HDP v dalších letech není v programu vysvětleno, zatímco u nákladů spojených se změnami v reformě systému zdanění fyzických osob v roce 2008 se počítá, že budou plně pokryty vyššími příjmy z jiných přímých daní. Na základě do velké míry nezměněného makroekonomické scénáře jsou rozpočtové cíle v programu stability pro roky 2008 a 2009 méně ambiciózní než cíle uvedené v aktualizaci z roku 2006, a to přibližně o 0,25 procentního bodu HDP, což svědčí o tom, že v roce 2008 bylo vynaloženo nižší úsilí o rychlejší tempo. Hrubý veřejný dluh podle odhadů poklesne v roce 2007 na 63 % HDP, což však stále bude nad 60 % referenční hodnotou stanovenou ve Smlouvě. Během programového období by se měl dále snížit o téměř 10 procentních bodů.

(6)

Je možné, že rozpočtové výsledky budou horší, než předpokládá program. Předpoklad, že změny v daňovém systému u zdanění fyzických osob budou pokryty jinými, zpravidla nejistými příjmovými položkami, jako je daň ze zisku z kapitálu a daň ze zisku obecně, představuje v roce 2008 riziko. Je rovněž možné, že dojde k poklesu výdajů, což souvisí například s rozhodnutím dotovat bez kompenzačních opatření poplatky za veřejné služby.

Kromě toho by velkorysý nárůst mezd zaměstnanců ve zdravotnictví mohl vést k podobným požadavkům v ostatních oblastech veřejného sektoru. Pro roky 2009 a 2010 by výsledky mohly být horší, než předpokládá program, a to v důsledku příznivého makroekonomického scénáře, z něhož vychází prognóza programu (i když se daňové prognózy na tyto roky zdají být opatrné a nepředpokládají se žádná diskreční snížení daní), a rovněž v důsledku nedostatku informací o opatřeních podporujících konsolidační proces, zvláště pokud jde o předpokládané pokračující omezování mezd ve veřejném sektoru. S ohledem na negativní rizika pro rozpočtové cíle bude vývoj míry zadlužení pravděpodobně méně příznivý, než se očekávalo v programu, a to zejména po roce 2008. Pozitivní je, že výsledné výdaje vyjádřené jako podíl HDP byly v posledních letech neustále nižší, než bylo plánováno v následných programech. Kromě toho Malta dlouhodobě dosahuje cíle schodku veřejných financí, neboť výsledky jsou většinou lepší, než bylo plánováno.

(7)

Vzhledem k tomuto posouzení rizik se rozpočtová strategie uvedená v programu může jevit jako nedostatečná pro dosažení střednědobého cíle do roku 2010, jak je uvedeno v programu. Při běžných makroekonomických výkyvech však bude pravděpodobně od roku 2008 zajištěna dostatečná rezerva proti překročení referenční hodnoty ve výši 3 % HDP. Plánovaná konsolidace je v souladu s Paktem stability a růstu, podle kterého musí meziroční zlepšení strukturálního salda představovat 0,5 % HDP jako referenční hodnotu a větší úsilí musí být vynaloženo v případě, že hospodářské podmínky Malty budou nadále příznivé. Vzhledem k výše uvedeným rizikům by tempo změn vedoucích k dosažení střednědobého cíle programu mělo být podpořeno konkrétními opatřeními, a to zvláště v letech 2009 a 2010. V souvislosti s riziky pro výše uvedené projekce vývoje dluhu se zdá, že míra zadlužení se během programového období dostatečným tempem snižuje směrem k referenční hodnotě s tím, že v roce 2009 klesne pod tuto úroveň.

(8)

V oblasti udržitelnosti veřejných financí se zdá, že Malta je vystavena střednímu riziku. Dlouhodobý dopad stárnutí obyvatelstva na rozpočet je podstatně nižší než průměr v EU. Výdaje na důchody v poměru k DPH dlouhodobě klesají. Důchodová reforma z roku 2006, jejímž cílem je zvýšit věk odchodu do důchodu a zlepšit úroveň důchodů, však pravděpodobně přinese z dlouhodobého pohledu vyšší výdaje. Stávající míra hrubého dluhu navíc stále překračuje referenční hodnotu vyplývající ze Smlouvy. Rozpočtová situace je v roce 2007, tak jak je naznačena v programu, lepší než výchozí pozice předchozího programu a pomáhá vykompenzovat předpokládaný dlouhodobý vliv stárnutí populace na rozpočet. Zlepšování stavu rozpočtu, kterého bude mimo jiné dosahováno zvýšením efektivity a flexibility veřejných výdajů, jako například v rychle rostoucích výdajích ve zdravotnictví, k nimž dochází i v důsledku stárnutí obyvatelstva, přispěje ke snížení rizik ohrožujících udržitelnost veřejných financí.

(9)

Zdá se, že program stability je do určité míry v souladu se zprávou o provádění národního programu reforem z října roku 2007. Rozpočtové prognózy programu berou v úvahu především dopad opatření uvedených v národním programu reforem na veřejné finance. Opatření v oblasti veřejných financí, která předpokládá program stability, se zdají být v souladu s kroky plánovanými v rámci národního programu reforem. Zejména hlavní politické opatření prezentované v programu stability, tj. další revize daňového režimu u zdanění fyzických osob, je v souladu s národním programem reforem. Reformou zdravotnictví – klíčovou oblastí veřejného financovaní stanovenou v národním programu reforem – se však program stability nezabývá. Kromě toho program jasně neuvádí způsob, jakým se výdaje budou přenášet do kategorií podporujících růst, a to především v pozdějších letech.

(10)

Rozpočtová strategie obsažená v programu je částečně v souladu s hlavními směry hospodářské politiky pro jednotlivé státy obsaženými v integrovaných pokynech a s pokyny pro eurozónu v oblasti rozpočtových politik vydanými v souvislosti s Lisabonskou strategií. Program především nepředpokládá výrazný pokrok v reformě zdravotnictví, který ve svém doporučení podporuje Rada.

(11)

Pokud jde o požadavky na údaje uvedené v kodexu chování pro programy stability a konvergenční programy, má program určité nedostatky ohledně povinných i nepovinných údajů. (4)

i)

pokračovat v další rozpočtové konsolidaci plánované v programu za účelem dosažení střednědobého cíle do roku 2010 a zajistit přiměřené snížení poměru dluhu k HDP, a to stanovením opatření podporujících plánovanou konsolidaci, zejména v oblasti výdajů,

ii)

zvýšit efektivitu a flexibilitu veřejných výdajů, a to včetně rychlejší práce na návrhu rozsáhlé reformy zdravotnictví a jejího provádění.

20.3.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 74/33

(1)

Dne 4. března 2008 posoudila Rada aktualizovaný program stability Řecka na období 2007–2010 (2).

(2)

V posledních letech Řecko zaznamenalo vysoké tempo růstu díky silné soukromé spotřebě a dynamické investiční činnosti, a zároveň výrazné zrychlení růstu zaměstnanosti. Relativně vysoký inflační diferenciál vůči zbytku eurozóny však stále přetrvává a navzdory významnému růstu produktivity vede ke ztrátě konkurenceschopnosti.

Vysoká a rostoucí vnější nerovnováha, která je částečně důsledkem investic, jež patří v EU k nejvyšším, by v případě pokračování ve střednědobém horizontu mohla ovlivnit výkonnost hospodářství. V této souvislosti náleží fiskální politice klíčová úloha při stabilizaci hospodářství, zlepšování jeho efektivity a snižování rizik spojených s přehřátím a prohlubováním vnější nerovnováhy. Od roku 2004 bylo dosaženo významného pokroku v oblasti udržitelné konsolidace veřejných financí. Na tomto základě má pro další zajištění fiskální disciplíny a zlepšení kvality veřejných financí zásadní význam kontrola běžných primárních výdajů, předcházení procyklickému zaměření fiskální politiky a zvyšování účinnosti veřejných výdajů. Vzhledem ke stále vysoké úrovni veřejného dluhu závisí dlouhodobá udržitelnost veřejných financí ve velké míře na dosažení a udržování zdravého stavu rozpočtu, na pokračujícím provádění reforem systému zdravotní péče a na provádění komplexní reformy důchodového systému (3).

(3)

Makroekonomický scénář, ze kterého program vychází, předpokládá, že se růst reálného HDP bude během programového období průměrně pohybovat kolem hodnoty 4 %. Na základě posouzení údajů, které jsou v současné době k dispozici (4), se scénář zdá být založen na příznivých předpokladech růstu, především v posledních letech daného období. Zejména se v programu stability předpokládá, že soukromá spotřeba a růst investic budou i nadále příznivé, a to v důsledku poměrně vysokého růstu zaměstnanosti a optimistického posouzení dopadu některých prováděných opatření, jako jsou druhá fáze daňové reformy obsahující další snižování sazby daně z příjmu fyzických osob uzákoněné v roce 2006, zákon o investičních pobídkách a zrychlené provádění projektů partnerství veřejného a soukromého sektoru.

Navíc vývoj nákladů na pracovní síly může navzdory omezení mezd ve veřejném sektoru vést k inflačním tlakům a konkurenceschopnost by se mohla zhoršit více, než se v programu předpokládá. Podle posledních informací může navíc dojít k tomu, že odhad míry inflace bude muset být upraven směrem nahoru.

(4)

V programu se odhaduje, že celkový schodek veřejných financí se v roce 2007 zvýšil na 2,7 % HDP (z 2,5 % v roce 2006) v porovnání s cílovým schodkem ve výši 2,2 % HDP stanoveným v předchozí aktualizaci programu (5). Tato odchylka o 0,5 procentního bodu HDP odráží, kromě mírného negativního vlivu změn ve srovnávací základně, překročení výdajů ve výši přibližně 0,25 procentního bodu HDP a čistý dopad jednorázových opatření zvyšujících schodek o 0,3 procentního bodu HDP (6). Předpokládaný výsledný schodek v prognóze útvarů Komise z podzimu roku 2007 je 2,9 % HDP, což je o 0,25 procentního bodu více, než uvádí program, a to na základě obezřetnějšího hodnocení daňových příjmů. Odhadované snížení strukturálního schodku veřejných financí (tj. cyklicky očištěného schodku bez jednorázových a jiných dočasných opatření) v roce 2007 o přibližně 0,5 procentního bodu HDP je částečně v souladu s výzvou obsaženou ve stanovisku Rady ze dne 27. února 2007 k předchozí aktualizaci programu stability (7), která navrhovala, aby Řecko „posílilo postup na cestě směrem k dosažení střednědobého cíle“. Rada bere na vědomí, že plnění rozpočtu na rok 2007 také není zcela v souladu se zaměřením rozpočtové politiky schváleným Euroskupinou v dubnu roku 2007.

(5)

Cílem rozpočtové strategie uvedené v programu je zrychlení fiskální konsolidace směřující k dosažení střednědobého cíle, jímž je vyrovnaný rozpočet ve strukturálním vyjádření, a to snížením strukturálního schodku o více než 0,5 procentního bodu HDP ročně, v souladu s výzvou obsaženou ve stanovisku Rady ze dne 27. února 2007 k předchozí aktualizaci programu stability, která navrhovala, aby Řecko „posílilo postup na cestě směrem k dosažení střednědobého cíle“. Konkrétně by podle plánu mělo být střednědobého cíle dosaženo dříve než v cílovém roce stanoveném v předchozí aktualizaci programu (2012), ačkoli až po programovém období (2010). Cílem programu je ze schodku 2,75 % HDP v roce 2007 dosáhnout do roku 2010 vyrovnaného rozpočtu v nominálním vyjádření. Předpokládá se, že se primární přebytek zlepší na 3,75 % HDP v roce 2010 z 1,25 % v roce 2007. Plánovaná úprava se především zaměřuje na stranu příjmů a částečně vyplývá z provádění diskrečních opatření týkajících se nepřímých daní a daní z nemovitostí a částečně ze zlepšení daňového systému a zintenzivnění boje proti daňovým únikům a podvodům. Zatímco celkové výdaje v poměru k HDP klesají jen mírně, jejich struktura by se měla změnit a sociální platby by měly vzrůst o 1 procentní bod HDP, což bude zhruba vyrovnáno snížením mezispotřeby. S ohledem na automatický vliv nedávné úpravy HDP je podle vcelku srovnatelného makroekonomického scénáře rozpočtový cíl předložený v programu značně podobný cíli v předchozí aktualizaci pro rok 2008 a přísnější pro rok 2009. Očekává se, že hrubý veřejný dluh, odhadovaný na 93,4 % HDP v roce 2007, což je nad referenční hodnotou 60 % HDP vyplývající ze Smlouvy, poklesne během programového období o 10 procentních bodů.

(6)

Rozpočtové výsledky mohou být horší, než program předpokládá. Plánovaný nárůst daňových příjmů v roce 2008 je založen na mírně příznivých předpokladech a odráží možná optimistické posouzení úsilí o zamezení daňovým únikům a podvodům. Očekává se, že účinné provádění diskrečních opatření zvyšujících příjmy v roce 2008 a plánované reformy ke zlepšení institucionálního uspořádání a transparentnosti rozpočtového procesu založeného na výkonnosti/programovém rozpočtování na víceletém základě budou mít ve střednědobém horizontu kladný vliv na rozpočtový výsledek, i když přesný dopad na rozpočet zůstává nejasný. Pro roky 2009 a 2010 program neopírá rozpočtové cíle o odpovídající opatření, předpokládá však příznivý makroekonomický scénář. S ohledem na tato rizika ohrožující rozpočtové cíle, která jsou zhoršována nejistotou ohledně velkých úprav vztahu mezi stavovými a tokovými veličinami v budoucnosti, by mohl být vývoj míry zadlužení méně příznivý, než jak se předpokládá v programu, zvláště po roce 2008.

(7)

S ohledem na toto posouzení rizik se zdá, že orientace rozpočtové politiky popsaná v aktualizaci programu nemusí stačit k dosažení střednědobého cíle hned po konci programového období, jak je uvedeno v programu. Navíc nemusí být při běžných makroekonomických výkyvech do roku 2010 zajištěna dostatečná rezerva pro případ překročení referenční hodnoty schodku ve výši 3 % HDP. V aktualizaci programu je naplánována úprava pro dosažení střednědobého cíle vyšší než 0,5 procentního bodu HDP ročně, což je v souladu s Paktem o stabilitě a růstu a více než v předcházející aktualizaci. Tato úprava by však s ohledem na výše uvedená rizika měla být od roku 2009 podpořena opatřeními. Rada bere na vědomí, že vzhledem k tomu, že je strukturální přizpůsobení plánované pro rok 2008 vyšší, než se očekávalo v předchozí aktualizaci programu, plány pro rok 2008 jsou v souladu se zaměřením rozpočtové politiky schváleným Euroskupinou v dubnu roku 2007. Výše uvedená rizika by se však měla řešit. A konečně, s přihlédnutím k těmto rizikům se zdá, že míra zadlužení se během programového období dostatečným tempem snižuje směrem k referenční hodnotě. Po celé období platnosti aktualizovaného programu přesto zůstává mnohem vyšší, než je referenční hodnota ve výši 60 %. Kromě toho se tempo provádění úprav zpomalilo a je podmíněno dosažením ambiciózních cílů týkajících se schodku.

(8)

Udržitelnost veřejných financí v Řecku se zdá být vystavena vysokému riziku. Dlouhodobý dopad stárnutí populace na rozpočet nemůže být řádně posouzen, dokud nebudou k dispozici společně dohodnuté dlouhodobé odhady výdajů na důchody. Dopad však pravděpodobně překročí průměr EU. Podle posledních dostupných informací z aktualizovaného programu stability Řecka z roku 2002 se v dlouhodobém horizontu předpokládá podstatné zvýšení výdajů na důchody v poměru k HDP. Stav rozpočtu v roce 2007 podle odhadů uvedených v programu, který je podobný výchozí situaci předchozího programu, představuje riziko pro udržitelnost veřejných financí dokonce i bez zvážení dlouhodobého dopadu, který má na rozpočet stárnutí obyvatelstva. Stávající míra hrubého zadlužení navíc překračuje referenční hodnotu vyplývající ze Smlouvy. Její snížení si vyžaduje dlouhodobě vysoké primární přebytky. Plánovaná konsolidace veřejných financí, společně s pokračující reformou zdravotnictví a s reformou důchodového systému, jejichž cílem je zamezit pravděpodobně významnému zvýšení výdajů souvisejících se stárnutím populace, by přispěla ke snížení rizik ohrožujících dlouhodobou udržitelností veřejných financí.

(9)

Program stability je do určité míry v souladu se zprávou o provádění národního programu reforem z října roku 2007. Zatímco opatření v oblasti veřejných financí, která předpokládá program stability, jsou v souladu s opatřeními plánovanými v rámci národního programu reforem, program stability obsahuje jen částečné kvalitativní hodnocení celkového dopadu národního programu reforem v rámci střednědobé fiskální strategie. Podle programu byla většina opatření a činností plánovaných pro rok 2008, obsažených ve zprávě o provádění národního programu reforem, a příslušná rozpočtová ustanovení zařazena do zákona o rozpočtu na rok 2008. Nejsou však poskytnuty systematické informace o přímých rozpočtových nákladech nebo úsporách plynoucích z hlavních reforem předpokládaných v národním programu reforem a kromě roku 2008 rozpočtové odhady neberou výslovně v úvahu dopady činností popsaných ve zprávě o provádění národního programu reforem na veřejné finance.

(10)

Rozpočtová strategie popsaná v programu obecně odpovídá hlavním směrům hospodářské politiky pro Řecko a zásadám pro státy eurozóny v oblasti rozpočtové politiky vydaným v souvislosti s Lisabonskou strategií.

(11)

Pokud jde o požadavky na údaje stanovené v kodexu chování pro programy stability a konvergenční programy, program vykazuje určité nedostatky jak u povinných, tak u nepovinných údajů (8). V některých věcných bodech se navíc významně odklání od modelové struktury vyplývající z kodexu chování (9).

i)

provedlo plánované úpravy směřující k dosažení střednědobého cíle, příslušně snížilo poměr dluhu k HDP a využilo všech pozitivních rozpočtových výsledků, které budou lepší než očekávané, ke zrychlení procesu konsolidace s cílem dosáhnout střednědobého cíle během programového období,

ii)

pokračovalo v provádění reforem daňové správy a dále zkvalitnilo rozpočtový proces dalším zlepšením jeho transparentnosti, vypracováním střednědobého rozpočtového rámce a účinným uplatňováním mechanismů monitorování, kontroly a zlepšování účinnosti primárních výdajů,

iii)

vzhledem k úrovni dluhu a předpokládanému zvýšení výdajů spojených se stárnutím obyvatelstva zlepšilo dlouhodobou udržitelnost veřejných financí dosažením střednědobého cíle a pokračováním v probíhajících reformách zdravotnictví a důchodového systému; dlouhodobé odhady výdajů souvisejících se stárnutím obyvatelstva by měly být vypracovány co nejdříve.

20.3.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 74/38

—

na webové stránce Europa – hospodářská soutěž (http://ec.europa.eu/comm/competition/mergers/cases/). Tato webová stránka umožňuje vyhledat jednotlivá rozhodnutí o spojení, a to včetně společnosti, čísla případu, data a indexu odvětví hospodářství,

—

v elektronické podobě na webové stránce EUR-Lex, pod dokumentem č. 32008M4687. EUR-Lex umožňuje přístup k Evropskému právu přes internet (http://eur-lex.europa.eu).

20.3.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 74/38

—

na webové stránce Europa – hospodářská soutěž (http://ec.europa.eu/comm/competition/mergers/cases/). Tato webová stránka umožňuje vyhledat jednotlivá rozhodnutí o spojení, a to včetně společnosti, čísla případu, data a indexu odvětví hospodářství,

—

v elektronické podobě na webové stránce EUR-Lex, pod dokumentem č. 32008M5034. EUR-Lex umožňuje přístup k Evropskému právu přes internet (http://eur-lex.europa.eu).

20.3.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 74/39

20.3.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 74/40