ISSN 1725-5163 |
||
Úřední věstník Evropské unie |
C 306 |
|
České vydání |
Informace a oznámení |
Svazek 50 |
CS |
|
17.12.2007 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 306/1 |
LISABONSKÁ SMLOUVA
POZMĚŇUJÍCÍ SMLOUVU O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVU O ZALOŽENÍ EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ
(2007/C 306/01)
PREAMBULE
JEHO VELIČENSTVO KRÁL BELGIČANŮ,
PREZIDENT BULHARSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT ČESKÉ REPUBLIKY,
JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA DÁNSKA,
PREZIDENT SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO,
PREZIDENT ESTONSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTKA IRSKA,
PREZIDENT ŘECKÉ REPUBLIKY,
JEHO VELIČENSTVO KRÁL ŠPANĚLSKA,
PREZIDENT FRANCOUZSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT ITALSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT KYPERSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT LOTYŠSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT LITEVSKÉ REPUBLIKY,
JEHO KRÁLOVSKÁ VÝSOST VELKOVÉVODA LUCEMBURSKA,
PREZIDENT MAĎARSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT MALTY,
JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA NIZOZEMSKA,
SPOLKOVÝ PREZIDENT RAKOUSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT POLSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT PORTUGALSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENT RUMUNSKA,
PREZIDENT REPUBLIKY SLOVINSKO,
PREZIDENT SLOVENSKÉ REPUBLIKY,
PREZIDENTKA FINSKÉ REPUBLIKY,
VLÁDA ŠVÉDSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,
JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA,
PŘEJÍCE SI dokončit proces započatý Amsterodamskou smlouvou a Niceskou smlouvou s cílem posílit účinnost a demokratickou legitimitu Unie, jakož i zlepšit soudržnost její činnosti,
SE DOHODLI změnit Smlouvu o Evropské unii, Smlouvu o založení Evropského společenství a Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii,
ZA JEHO VELIČENSTVO KRÁLE BELGIČANŮ,
Guy VERHOFSTADT
předseda vlády
Karel DE GUCHT
ministr zahraničních věcí
ZA PREZIDENTA BULHARSKÉ REPUBLIKY,
Sergej STANISHEV
předseda vlády
Ivajlo KALFIN
místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí
ZA PREZIDENTA ČESKÉ REPUBLIKY,
Mirek TOPOLÁNEK
předseda vlády
Karel SCHWARZENBERG
ministr zahraničních věcí
ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU DÁNSKA,
Anders Fogh RASMUSSEN
předseda vlády
Per Stig MØLLER
ministr zahraničních věcí
ZA PREZIDENTA SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO,
Dr. Angela MERKELOVÁ
spolková kancléřka
Dr. Frank-Walter STEINMEIER
spolkový vicekancléř a spolkový ministr zahraničních věcí
ZA PREZIDENTA ESTONSKÉ REPUBLIKY,
Andrus ANSIP
předseda vlády
Urmas PAET
ministr zahraničních věcí
ZA PREZIDENTKU IRSKA,
Bertie AHERN
předseda vlády (Taoiseach)
Dermot AHERN
ministr zahraničních věcí
ZA PREZIDENTA ŘECKÉ REPUBLIKY,
Kostas KARAMANLIS
předseda vlády
Dora BAKOYANNISOVÁ
ministryně zahraničních věcí
ZA JEHO VELIČENSTVO KRÁLE ŠPANĚLSKA,
José Luis RODRÍGUEZ ZAPATERO
předseda vlády
Miguel Angel MORATINOS CUYAUBÉ
ministr zahraničních věcí a spolupráce
ZA PREZIDENTA FRANCOUZSKÉ REPUBLIKY,
Nicolas SARKOZY
prezident
François FILLON
předseda vlády
Bernard KOUCHNER
ministr zahraničních a evropských věcí
ZA PREZIDENTA ITALSKÉ REPUBLIKY,
Romano PRODI
předseda Rady ministrů
Massimo D'ALEMA
místopředseda Rady ministrů a ministr zahraničních věcí
ZA PREZIDENTA KYPERSKÉ REPUBLIKY,
Tassos PAPADOPOULOS
prezident
Erato KOZAKOU-MARCOULLISOVÁ
ministryně zahraničních věcí
ZA PREZIDENTA LOTYŠSKÉ REPUBLIKY,
Valdis ZATLERS
prezident
Aigars KALVĪTIS
předseda vlády
Māris RIEKSTIŅŠ
ministr zahraničních věcí
ZA PREZIDENTA LITEVSKÉ REPUBLIKY,
Valdas ADAMKUS
prezident
Gediminas KIRKILAS
předseda vlády
Petras VAITIEKŪNAS
ministr zahraničních věcí
ZA JEHO KRÁLOVSKOU VÝSOST VELKOVÉVODU LUCEMBURSKA,
Jean-Claude JUNCKER
předseda vlády, státní ministr
Jean ASSELBORN
ministr zahraničních věcí a přistěhovalectví
ZA PREZIDENTA MAĎARSKÉ REPUBLIKY,
Ferenc GYURCSÁNY
předseda vlády
Dr. Kinga GÖNCZOVÁ
ministryně zahraničních věcí
ZA PREZIDENTA MALTY,
The Hon Lawrence GONZI
předseda vlády
The Hon Michael FRENDO
ministr zahraničních věcí
ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU NIZOZEMSKA,
Dr. J. P. BALKENENDE
předseda vlády
M. J. M. VERHAGEN
ministr zahraničních věcí
ZA SPOLKOVÉHO PREZIDENTA RAKOUSKÉ REPUBLIKY,
Dr. Alfred GUSENBAUER
spolkový kancléř
Dr. Ursula PLASSNIKOVÁ
spolková ministryně pro evropské a mezinárodní záležitosti
ZA PREZIDENTA POLSKÉ REPUBLIKY,
Donald TUSK
předseda vlády
Radosław SIKORSKI
ministr zahraničních věcí
ZA PREZIDENTA PORTUGALSKÉ REPUBLIKY,
José SÓCRATES CARVALHO PINTO DE SOUSA
předseda vlády
Luís Filipe MARQUES AMADO
státní ministr a ministr zahraničních věcí
ZA PREZIDENTA RUMUNSKA,
Traian BĂSESCU
prezident
Călin POPESCU TĂRICEANU
předseda vlády
Adrian CIOROIANU
ministr zahraničních věcí
ZA PREZIDENTA REPUBLIKY SLOVINSKO,
Janez JANŠA
předseda vlády
Dr. Dimitrij RUPEL
ministr zahraničních věcí
ZA PREZIDENTA SLOVENSKÉ REPUBLIKY,
Robert FICO
předseda vlády
Ján KUBIŠ
ministr zahraničních věcí
ZA PREZIDENTKU FINSKÉ REUBLIKY,
Matti VANHANEN
předseda vlády
Ilkka KANERVA
ministr zahraničních věcí
ZA VLÁDU ŠVÉDSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,
Fredrik REINFELDT
předseda vlády
Cecilia MALMSTRÖMOVÉ
ministryně pro evropské záležitosti
ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA,
The Rt. Hon Gordon BROWN
předseda vlády
The Rt. Hon David MILIBAND
státní tajemník pro zahraniční věci a Britské společenství národů
DOHODLI NA TĚCHTO USTANOVENÍCH:
ZMĚNY SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O ZALOŽENÍ EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ
Článek 1
Smlouva o Evropské unii se mění v souladu s tímto článkem.
PREAMBULE
1) |
Preambule se mění takto:
|
OBECNÁ USTANOVENÍ
2) |
Článek 1 se mění takto:
|
3) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 1a Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů.“ |
4) |
Článek 2 se nahrazuje tímto: „Článek 2 1. Cílem Unie je podporovat mír, své hodnoty a blahobyt svých obyvatel. 2. Unie poskytuje svým občanům prostor svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic, ve kterém je zaručen volný pohyb osob ve spojení s vhodnými opatřeními týkajícími se ochrany vnějších hranic, azylu, přistěhovalectví a předcházení a potírání zločinnosti. 3. Unie vytváří vnitřní trh. Usiluje o udržitelný rozvoj Evropy, založený na vyváženém hospodářském růstu a na cenové stabilitě, vysoce konkurenceschopném sociálně tržním hospodářství směřujícím k plné zaměstnanosti a společenskému pokroku a na vysokém stupni ochrany a zlepšování kvality životního prostředí. Podporuje vědecký a technický pokrok. Bojuje proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci, podporuje sociální spravedlnost a ochranu, rovnost žen a mužů, mezigenerační solidaritu a ochranu práv dítěte. Podporuje hospodářskou, sociální a územní soudržnost a solidaritu mezi členskými státy. Respektuje svou bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost a dbá na zachování a rozvoj evropského kulturního dědictví. 4. Unie vytváří hospodářskou a měnovou unii, jejíž měnou je euro. 5. Ve svých vztazích s okolním světem Unie zastává a podporuje své hodnoty a zájmy a přispívá k ochraně svých občanů. Přispívá k míru, bezpečnosti, udržitelnému rozvoji této planety, k solidaritě a vzájemné úctě mezi národy, volnému a spravedlivému obchodování, vymýcení chudoby, ochraně lidských práv, především práv dítěte, a k přísnému dodržování a rozvoji mezinárodního práva, zejména k dodržování zásad Charty Organizace spojených národů. 6. Unie sleduje své cíle vhodnými prostředky na základě pravomocí, které jsou jí Smlouvami svěřeny.“ |
5) |
Článek 3 se zrušuje a vkládá se nový článek, který zní: „Článek 3a 1. V souladu s článkem 3b náležejí pravomoci, které nejsou Smlouvami Unii svěřeny, členským státům. 2. Unie ctí rovnost členských států před Smlouvami a jejich národní identitu, která spočívá v jejich základních politických a ústavních systémech, včetně místní a regionální samosprávy. Respektuje základní funkce státu, zejména ty, které souvisejí se zajištěním územní celistvosti, udržením veřejného pořádku a ochranou národní bezpečnosti. Zejména národní bezpečnost zůstává výhradní odpovědností každého členského státu. 3. Podle zásady loajální spolupráce se Unie a členské státy navzájem respektují a pomáhají si při plnění úkolů vyplývajících ze Smluv. Členské státy učiní veškerá vhodná obecná nebo zvláštní opatření k plnění závazků, které vyplývají ze Smluv nebo z aktů orgánů Unie. Členské státy usnadňují Unii plnění jejích úkolů a zdrží se všech opatření, jež by mohla ohrozit dosažení cílů Unie.“ |
6) |
Vkládá se nový článek, který nahrazuje článek 5 Smlouvy o založení Evropského společenství a který zní: „Článek 3b 1. Vymezení pravomocí Unie se řídí zásadou svěření pravomocí. Výkon těchto pravomocí se řídí zásadami subsidiarity a proporcionality. 2. Podle zásady svěření pravomocí jedná Unie pouze v mezích pravomocí svěřených jí ve Smlouvách členskými státy pro dosažení cílů stanovených ve Smlouvách. Pravomoci, které nejsou Smlouvami Unii svěřeny, náležejí členským státům. 3. Podle zásady subsidiarity jedná Unie v oblastech, které nespadají do její výlučné pravomoci, pouze tehdy a do té míry, pokud cílů zamýšlené činnosti nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy na úrovni ústřední, regionální či místní, ale spíše jich, z důvodu jejího rozsahu či účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie. Orgány Unie uplatňují zásadu subsidiarity v souladu s Protokolem o používání zásad subsidiarity a proporcionality. Vnitrostátní parlamenty dbají na dodržování zásady subsidiarity v souladu s postupem uvedeným v tomto protokolu. 4. Podle zásady proporcionality nepřekročí obsah ani forma činnosti Unie rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů Smluv. Orgány Unie uplatňují zásadu proporcionality v souladu s Protokolem o používání zásad subsidiarity a proporcionality.“ |
7) |
Články 4 a 5 se zrušují. |
8) |
Článek 6 se nahrazuje tímto: „Článek 6 1. Unie uznává práva, svobody a zásady obsažené v Listině základních práv Evropské unie ze dne 7. prosince 2000, ve znění upraveném dne 12. prosince 2007 ve Štrasburku, jež má stejnou právní sílu jako Smlouvy. Listina nijak nerozšiřuje pravomoci Unie vymezené ve Smlouvách. Práva, svobody a zásady obsažené v Listině se vykládají v souladu s obecnými ustanoveními v hlavě VII Listiny, jimiž se řídí její výklad a použití, a s náležitým přihlédnutím k vysvětlením zmíněným v Listině, jež uvádějí zdroje těchto ustanovení. 2. Unie přistoupí k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Přistoupení k této úmluvě se nedotkne pravomocí Unie vymezených Smlouvami. 3. Základní práva, která jsou zaručena Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a která vyplývají z ústavních tradic společných členským státům, tvoří obecné zásady práva Unie.“ |
9) |
Článek 7 se mění takto:
|
10) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 7a 1. Unie rozvíjí se zeměmi ve svém sousedství výsadní vztahy s cílem vytvořit prostor prosperity a dobrých sousedských vztahů, založený na hodnotách Unie a vyznačující se úzkými a mírovými vztahy spočívajícími na spolupráci. 2. Pro účely odstavce 1 může Unie s dotyčnými zeměmi uzavírat zvláštní dohody. Tyto dohody mohou obsahovat vzájemná práva a povinnosti, jakož i možnost vyvíjet společnou činnost. Jejich provádění podléhá pravidelným konzultacím.“ |
11) |
Ustanovení hlavy II se začleňují do Smlouvy o založení Evropského společenství, ve znění ostatních změn a přejmenované na Smlouvu o fungování Evropské unie. |
DEMOKRATICKÉ ZÁSADY
12) |
Nadpis hlavy II a článek 8 se nahrazují tímto: „HLAVA II USTANOVENÍ O DEMOKRATICKÝCH ZÁSADÁCH Článek 8 Ve všech svých činnostech dodržuje Unie zásadu rovnosti svých občanů, kterým se dostává od jejích orgánů, institucí a jiných subjektů stejné pozornosti. Občanem Unie je každá osoba, která má státní příslušnost členského státu. Občanství Unie doplňuje občanství členského státu, nenahrazuje je. Článek 8a 1. Fungování Unie je založeno na zastupitelské demokracii. 2. Občané jsou na úrovni Unie přímo zastoupeni v Evropském parlamentu. Členské státy jsou zastoupeny v Evropské radě svými hlavami států nebo předsedy vlád a v Radě svými vládami, kteří jsou demokraticky odpovědni buď svým vnitrostátním parlamentům, nebo svým občanům. 3. Každý občan má právo podílet se na demokratickém životě Unie. Rozhodnutí jsou přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanům. 4. Politické strany na evropské úrovni přispívají k utváření evropského politického vědomí a k vyjadřování vůle občanů Unie. Článek 8b 1. Orgány dávají vhodnými způsoby občanům a reprezentativním sdružením možnost projevovat a veřejně si vyměňovat své názory na všechny oblasti činnosti Unie. 2. Orgány udržují otevřený, transparentní a pravidelný dialog s reprezentativními sdruženími a s občanskou společností. 3. Za účelem zajištění soudržnosti a transparentnosti činností Unie vede Evropská komise s dotčenými stranami rozsáhlé konzultace. 4. Nejméně jeden milion občanů Unie pocházejících z podstatného počtu členských států se může ujmout iniciativy a vyzvat Evropskou komisi, aby v rámci svých pravomocí předložila vhodný návrh k otázkám, k nimž je podle mínění těchto občanů nezbytné přijetí právního aktu Unie pro účely provedení Smluv. Postup a podmínky požadované pro tuto iniciativu jsou stanoveny v souladu s čl. 21 prvním pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie. Článek 8c Vnitrostátní parlamenty aktivně přispívají k dobrému fungování Unie těmito způsoby:
|
ORGÁNY
13) |
Ustanovení hlavy III se zrušují. Nadpis hlavy III se nahrazuje tímto: |
14) |
Článek 9 se nahrazuje tímto: „Článek 9 1. Unie má institucionální rámec, jehož cílem je podporovat její hodnoty, sledovat její cíle, sloužit jejím zájmům, zájmům jejích občanů a zájmům členských států, jakož i zajišťovat soudržnost, účinnost a kontinuitu jejích politik a činností. Orgány Unie jsou:
2. Každý orgán jedná v mezích působnosti svěřené mu Smlouvami a v souladu s postupy, podmínkami a cíli v nich stanovenými. Orgány mezi sebou loajálně spolupracují. 3. Ustanovení týkající se Evropské centrální banky a Účetního dvora jakož i podrobná ustanovení o ostatních orgánech jsou obsažena ve Smlouvě o fungování Evropské unie. 4. Evropskému parlamentu, Radě a Komisi jsou nápomocny Hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů, které plní poradní funkce.“ |
15) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 9a 1. Evropský parlament vykonává společně s Radou legislativní a rozpočtovou funkci. Vykonává funkce politické kontroly a konzultace v souladu s podmínkami stanovenými Smlouvami. Volí předsedu Komise. 2. Evropský parlament se skládá ze zástupců občanů Unie. Jejich počet nesmí překročit sedm set padesát, nepočítaje předsedu. Zastoupení občanů je zajištěno poměrným sestupným způsobem, přičemž je stanovena minimální hranice šesti členů na členský stát. Žádnému členskému státu nesmí být přiděleno více než devadesát šest míst. Evropská rada přijme z podnětu Evropského parlamentu a po obdržení jeho souhlasu jednomyslně rozhodnutí, kterým stanoví složení Evropského parlamentu, při dodržení zásad uvedených v prvním pododstavci. 3. Členové Evropského parlamentu jsou voleni na dobu pěti let ve všeobecných a přímých volbách svobodným a tajným hlasováním. 4. Evropský parlament volí ze svých členů předsedu a předsednictvo.“ |
16) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 9b 1. Evropská rada dává Unii nezbytné podněty pro její rozvoj a vymezuje její obecné politické směry a priority. Nevykonává legislativní funkci. 2. Evropskou radu tvoří hlavy států nebo předsedové vlád členských států společně s jejím předsedou a předsedou Komise. Jejího jednání se účastní vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. 3. Evropská rada zasedá dvakrát za půl roku; svolává ji její předseda. Vyžaduje-li to pořad jednání, mohou členové Evropské rady rozhodnout, že každému z nich bude nápomocen některý ministr a v případě předsedy Komise některý člen Komise. Vyžaduje-li to situace, svolá předseda mimořádné zasedání Evropské rady. 4. Nestanoví-li Smlouvy jinak, rozhoduje Evropská rada konsensem. 5. Evropská rada volí svého předsedu kvalifikovanou většinou na dobu dva a půl roku s tím, že může být zvolen dvakrát po sobě. V případě překážky nebo závažného pochybení jej může Evropská rada stejným postupem odvolat. 6. Předseda Evropské rady:
Předseda Evropské rady zajišťuje na své úrovni a v této funkci vnější zastupování Unie v záležitostech týkajících se společné zahraniční a bezpečnostní politiky, aniž jsou dotčeny pravomoci vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Předseda Evropské rady nesmí zastávat žádnou vnitrostátní funkci.“ |
17) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 9c 1. Rada vykonává společně s Evropským parlamentem legislativní a rozpočtovou funkci. Vykonává funkce vymezování politik a koordinace v souladu s podmínkami stanovenými Smlouvami. 2. Rada se skládá z jednoho zástupce každého členského státu na ministerské úrovni zmocněného zavazovat vládu členského státu, který zastupuje, a vykonávat hlasovací právo. 3. Nestanoví-li Smlouvy jinak, rozhoduje Rada kvalifikovanou většinou. 4. Ode dne 1. listopadu 2014 je kvalifikovaná většina vymezena jako nejméně 55 % členů Rady, tvořených nejméně patnácti z nich a zastupujících členské státy, které představují nejméně 65 % obyvatelstva Unie. Blokační menšinu musí tvořit nejméně čtyři členové Rady, jinak se kvalifikovaná většina považuje za dosaženou. Další pravidla, kterými se řídí hlasování kvalifikovanou většinou, stanoví čl. 205 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie. 5. Přechodná ustanovení o vymezení kvalifikované většiny, která se použijí do dne 31. října 2014, jakož i ta, která se použijí mezi dnem 1. listopadu 2014 a dnem 31. března 2017, stanoví Protokol o přechodných ustanoveních. 6. Rada zasedá v různých složeních, jejichž seznam se přijímá v souladu s článkem 201b Smlouvy o fungování Evropské unie. Rada pro obecné záležitosti zajišťuje soudržnost prací jednotlivých složení Rady. Ve spojení s předsedou Evropské rady a Komisí připravuje zasedání Evropské rady a zajišťuje jejich návaznost. Rada pro zahraniční věci vytváří vnější činnost Unie podle strategických směrů vymezených Evropskou radou a zajišťuje soudržnost činnosti Unie. 7. Výbor stálých zástupců vlád členských států odpovídá za přípravu prací Rady. 8. Rada zasedá veřejně, pokud projednává návrh legislativního aktu a hlasuje o něm. Za tímto účelem je každé zasedání Rady rozděleno na dvě části, kdy první je určena k projednávání legislativních aktů Unie a druhá nelegislativním činnostem. 9. Předsednictví jednotlivých složení Rady, s výjimkou složení pro zahraniční věci, zajišťují zástupci členských států v Radě na základě systému rovné rotace v souladu s podmínkami stanovenými v článku 201b Smlouvy o fungování Evropské unie.“ |
18) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 9d 1. Komise podporuje obecný zájem Unie a k tomuto účelu činí vhodné podněty. Zajišťuje uplatňování Smluv a opatření přijatých orgány na jejich základě. Pod kontrolou Soudního dvora Evropské unie dohlíží na uplatňování práva Unie. Plní rozpočet a řídí programy. Vykonává koordinační, výkonné a řídící funkce v souladu s podmínkami stanovenými Smlouvami. S výjimkou společné zahraniční a bezpečnostní politiky a dalších případů uvedených ve Smlouvách zajišťuje vnější zastupování Unie. Činí podněty k přijímání jednoletých a víceletých programů Unie s cílem dosáhnout interinstitucionálních dohod. 2. Nestanoví-li Smlouvy jinak, mohou být legislativní akty Unie přijaty pouze na návrh Komise. Ostatní akty se přijímají na návrh Komise, pokud tak Smlouvy stanoví. 3. Funkční období Komise je pětileté. Členové Komise jsou vybíráni podle celkové způsobilosti a evropanství z osob, které poskytují veškeré záruky nezávislosti. Komise vykonává své funkce zcela nezávisle. Aniž je dotčen čl. 9e odst. 2, členové Komise nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády, orgánu, instituce ani jiného subjektu. Zdrží se jakéhokoli jednání neslučitelného s povahou své funkce nebo plněním svých úkolů. 4. Komise jmenovaná v době mezi dnem vstupu v platnost Lisabonské smlouvy a dnem 31. října 2014 se skládá z jednoho státního příslušníka z každého členského státu, včetně jejího předsedy a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, který je jedním z jejích místopředsedů. 5. Ode dne 1. listopadu 2014 se Komise včetně předsedy a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku skládá z takového počtu členů, který odpovídá dvěma třetinám počtu členských států, nerozhodne-li Evropská rada jednomyslně o změně tohoto počtu. Členové Komise jsou vybíráni ze státních příslušníků členských států na základě systému naprosto rovné rotace mezi členskými státy umožňujícího odrážet demografickou a zeměpisnou různorodost všech členských států. Tento systém stanoví jednomyslně Evropská rada v souladu s článkem 211a Smlouvy o fungování Evropské unie. 6. Předseda Komise:
Člen Komise odstoupí, pokud jej k tomu předseda vyzve. Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku odstoupí postupem podle čl. 9e odst. 1, pokud jej k tomu předseda vyzve. 7. S přihlédnutím k volbám do Evropského parlamentu a po náležitých konzultacích navrhne Evropská rada kvalifikovanou většinou Evropskému parlamentu kandidáta na funkci předsedy Komise. Tohoto kandidáta zvolí Evropský parlament většinou hlasů všech svých členů. Nezíská-li potřebnou většinu, navrhne Evropská rada do jednoho měsíce kvalifikovanou většinou nového kandidáta, kterého zvolí Evropský parlament stejným postupem. Rada vzájemnou dohodou se zvoleným předsedou přijme seznam dalších osob, které navrhuje jmenovat členy Komise. Jsou vybírány na základě návrhů členských států v souladu s kritérii uvedenými v odst. 3 druhém pododstavci a v odst. 5 druhém pododstavci. Předseda, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a ostatní členové Komise podléhají jako sbor schválení Evropským parlamentem. Na základě tohoto schválení jmenuje Evropská rada Komisi kvalifikovanou většinou. 8. Komise je jako sbor odpovědná Evropskému parlamentu. V souladu s článkem 201 Smlouvy o fungování Evropské unie může Evropský parlament Komisi vyslovit nedůvěru. V případě vyslovení nedůvěry členové Komise kolektivně odstoupí ze svých funkcí a vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku odstoupí ze své funkce v Komisi.“ |
19) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 9e 1. Evropská rada jmenuje se souhlasem předsedy Komise kvalifikovanou většinou vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Evropská rada jej může stejným postupem odvolat. 2. Vysoký představitel vede společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Unie. Přispívá svými návrhy k vytváření této politiky a provádí ji jako zmocněnec Rady. Stejně jedná i v oblasti společné bezpečnostní a obranné politiky. 3. Vysoký představitel předsedá Radě pro zahraniční věci. 4. Vysoký představitel je jedním z místopředsedů Komise. Zajišťuje soudržnost vnější činnosti Unie. V rámci Komise odpovídá za úkoly, které jí přísluší v oblasti vnějších vztahů, a za koordinaci dalších hledisek vnější činnosti Unie. Při plnění těchto úkolů v Komisi, a pouze pro tyto úkoly, podléhá vysoký představitel postupům, které upravují fungování Komise, v rozsahu, v jakém je to slučitelné s odstavci 2 a 3.“ |
20) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 9f 1. Soudní dvůr Evropské unie se skládá ze Soudního dvora, Tribunálu a specializovaných soudů. Zajišťuje dodržování práva při výkladu a provádění Smluv. Členské státy stanoví prostředky nezbytné k zajištění účinné právní ochrany v oblastech pokrytých právem Unie. 2. Soudní dvůr se skládá z jednoho soudce z každého členského státu. Jsou mu nápomocni generální advokáti. Tribunál se skládá z nejméně jednoho soudce z každého členského státu. Soudci a generální advokáti Soudního dvora a soudci Tribunálu jsou vybíráni z osob, které poskytují veškeré záruky nezávislosti a které splňují požadavky článků 223 a 224 Smlouvy o fungování Evropské unie. Jsou jmenováni vzájemnou dohodou vlád členských států na dobu šesti let. Soudci a generální advokáti mohou být jmenováni opakovaně. 3. Soudní dvůr Evropské unie rozhoduje v souladu se Smlouvami:
|
21) |
Ustanovení hlavy IV se začleňují do Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii ve znění ostatních změn. |
POSÍLENÁ SPOLUPRÁCE
22) |
Hlava IV přebírá název dosavadní hlavy VII, který zní „USTANOVENÍ O POSÍLENÉ SPOLUPRÁCI“, a články 27a až 27e, 40, 40a a 40b a 43 až 45 se nahrazují novým článkem, který spolu s články 280a až 280i Smlouvy o fungování Evropské unie, jak je uvedeno v čl. 2 bodě 278 této smlouvy, rovněž nahrazuje články 11 a 11a Smlouvy o založení Evropského společenství a který zní: „Článek 10 1. Členské státy, které si v rámci nevýlučné pravomoci Unie přejí mezi sebou navázat posílenou spolupráci, se mohou v mezích a za podmínek uvedených v tomto článku a v článcích 280a až 280i Smlouvy o fungování Evropské unie obracet na její orgány a vykonávat tyto pravomoci při použití příslušných ustanovení Smluv. Posílená spolupráce je zaměřena na to, aby podporovala cíle Unie, chránila její zájmy a posilovala její proces integrace. Tato spolupráce je kdykoli otevřena všem členským státům v souladu s článkem 280c Smlouvy o fungování Evropské unie. 2. Rozhodnutí o povolení posílené spolupráce přijme Rada až jako poslední prostředek, pokud shledá, že cílů této spolupráce nelze dosáhnout v přiměřené lhůtě Unií jako celkem, a za podmínky, že se jí účastní nejméně devět členských států. Rada rozhoduje postupem podle článku 280d Smlouvy o fungování Evropské unie. 3. Jednání Rady se mohou účastnit všichni její členové, avšak na hlasování se podílejí pouze členové Rady zastupující členské státy zúčastněné na posílené spolupráci. Pravidla hlasování jsou stanovena v článku 280e Smlouvy o fungování Evropské unie. 4. Akty přijaté v rámci posílené spolupráce zavazují pouze zúčastněné členské státy. Nepokládají se za acquis, které musí být přijato státy kandidujícími na přistoupení k Unii.“ |
23) |
Název hlavy V se nahrazuje tímto: „OBECNÁ USTANOVENÍ O VNĚJŠÍ ČINNOSTI UNIE A ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O SPOLEČNÉ ZAHRANIČNÍ A BEZPEČNOSTNÍ POLITICE“. |
OBECNÁ USTANOVENÍ O VNĚJŠÍ ČINNOSTI
24) |
Vkládají se nový nadpis kapitoly a nové články, které znějí: „KAPITOLA 1 OBECNÁ USTANOVENÍ O VNĚJŠÍ ČINNOSTI UNIE Článek 10a 1. Činnost Unie na mezinárodní scéně spočívá na zásadách, které se uplatnily při jejím založení, jejím rozvoji a jejím rozšiřování a které hodlá podporovat v ostatním světě: demokracie, právní stát, univerzálnost a nedělitelnost lidských práv a základních svobod, úcta k lidské důstojnosti, zásady rovnosti a solidarity a dodržování zásad Charty Organizace spojených národů a mezinárodního práva. Unie usiluje o rozvíjení vztahů a budování partnerství se třetími zeměmi a mezinárodními, regionálními nebo světovými organizacemi, které sdílejí zásady uvedené v prvním pododstavci. Podporuje vícestranná řešení společných problémů, především v rámci Organizace spojených národů. 2. Unie vymezuje a provádí společné politiky a činnosti a usiluje o dosažení vysokého stupně spolupráce ve všech oblastech mezinárodních vztahů ve snaze:
3. Při vypracování a provádění vnější činnosti v jednotlivých oblastech podle této hlavy a podle části páté Smlouvy o fungování Evropské unie, jakož i vnějších aspektů ostatních politik, zachovává Unie zásady a sleduje cíle uvedené v odstavcích 1 a 2. Unie dbá na soudržnost mezi jednotlivými oblastmi své vnější činnosti a mezi těmito oblastmi a svými ostatními politikami. Rada a Komise, jimž je nápomocen vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zajišťují tuto soudržnost a za tímto účelem spolupracují. Článek 10b 1. Na základě zásad a cílů uvedených v článku 10a určuje Evropská rada strategické zájmy a cíle Unie. Rozhodnutí Evropské rady o strategických zájmech a cílech Unie se vztahují na společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a na jiné oblasti vnější činnosti Unie. Mohou se týkat vztahů Unie s některou zemí nebo regionem, nebo být zaměřena tematicky. Vymezují jejich trvání a prostředky, které mají poskytnout Unie a členské státy. Evropská rada rozhoduje jednomyslně na doporučení Rady, které Rada přijímá způsobem stanoveným pro každou oblast. Rozhodnutí Evropské rady se provádějí podle postupů stanovených Smlouvami. 2. Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky a Komise v ostatních oblastech vnější činnosti mohou Radě předkládat společné návrhy.“ |
SPOLEČNÁ ZAHRANIČNÍ A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKA
25) |
Vkládají se nové nadpisy, které znějí: |
26) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 10c Činnost Unie na mezinárodní scéně podle této kapitoly spočívá na zásadách, sleduje cíle a je prováděna v souladu s obecnými ustanoveními, která jsou obsažena v kapitole 1.“ |
27) |
Článek 11 se mění takto:
|
28) |
Článek 12 se nahrazuje tímto: „Článek 12 Unie vede společnou zahraniční a bezpečnostní politiku:
|
29) |
Článek 13 se mění takto:
|
30) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 13a 1. Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, který předsedá Radě pro zahraniční věci, přispívá svými návrhy k vypracovávání společné zahraniční a bezpečnostní politiky a zajišťuje provádění rozhodnutí přijatých Evropskou radou a Radou. 2. Vysoký představitel zastupuje Unii v záležitostech společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Jménem Unie vede politický dialog se třetími stranami a vyjadřuje postoj Unie v mezinárodních organizacích a na mezinárodních konferencích. 3. Při výkonu své funkce se vysoký představitel opírá o Evropskou službu pro vnější činnost. Tato služba působí ve spolupráci s diplomatickými službami členských států a skládá se z úředníků příslušných oddělení generálního sekretariátu Rady a Komise, jakož i z vyslaného personálu vnitrostátních diplomatických služeb. Organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost stanoví rozhodnutí Rady. Rada rozhoduje na návrh vysokého představitele po konzultaci s Evropským parlamentem a po obdržení souhlasu Komise.“ |
31) |
Článek 14 se mění takto:
|
32) |
V článku 15 se slova „Rada zaujímá společné postoje. Společné postoje vymezují“ nahrazují slovy „Rada přijímá rozhodnutí, která vymezují“ a slova „se společnými postoji“ se nahrazují slovy „s postoji Unie“. |
33) |
Vkládá se článek 15a, který přebírá znění dosavadního článku 22 s těmito změnami:
|
34) |
Vkládá se článek 15b, který přebírá znění dosavadního článku 23 s těmito změnami:
|
35) |
Článek 16 se mění takto:
|
36) |
Dosavadní článek 17 se stává článkem 28a a mění se podle bodu 49. |
37) |
Článek 18 se mění takto:
|
38) |
Článek 19 se mění takto:
|
39) |
Článek 20 se mění takto:
|
40) |
Článek 21 se mění takto:
|
41) |
Dosavadní článek 22 se stává článkem 15a a mění se podle bodu 33. |
42) |
Dosavadní článek 23 se stává článkem 15b a mění se podle bodu 34. |
43) |
Článek 24 se nahrazuje tímto: „Článek 24 Unie může uzavřít dohody s jedním nebo více státy nebo mezinárodními organizacemi v oblastech spadajících do této kapitoly.“ |
44) |
Článek 25 se mění takto:
|
45) |
Články 26 a 27 se zrušují. Vkládají se následující nové články, přičemž článek 25b současně nahrazuje článek 47: „Článek 25a V souladu s článkem 16b Smlouvy o fungování Evropské unie a odchylně od jeho odstavce 2 přijímá Rada rozhodnutí, které stanoví pravidla o ochraně fyzických osob při zpracovávání osobních údajů členskými státy, pokud vykonávají činnosti spadající do oblasti působnosti této kapitoly, a pravidla o volném pohybu těchto údajů. Dodržování těchto pravidel podléhá kontrole nezávislými orgány. Článek 25b Provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky se nedotýká uplatňování postupů a rozsahu pravomocí orgánů, které Smlouvy stanoví pro výkon pravomocí Unie uvedených v článcích 2b až 2e Smlouvy o fungování Evropské unie. Stejně tak se provádění politik uvedených v daných článcích nedotýká uplatňování postupů a rozsahu pravomocí orgánů, které Smlouvy stanoví pro výkon pravomocí Unie podle této kapitoly.“ |
46) |
Články 27a až 27e, týkající se posílené spolupráce, se nahrazují článkem 10 podle bodu 22. |
47) |
Článek 28 se mění takto:
|
SPOLEČNÁ BEZPEČNOSTNÍ A OBRANNÁ POLITIKA
48) |
Vkládá se nový název oddílu, který zní: |
49) |
Vkládá se článek 28a, který přebírá znění dosavadního článku 17 s těmito změnami:
|
50) |
Vkládají se nové články, které znějí: „Článek 28b 1. Mise uvedené v čl. 28a odst. 1, při kterých může Unie použít civilní a vojenské prostředky, zahrnují společné akce v oblasti odzbrojení, humanitární a záchranné mise, poradní a pomocné mise ve vojenské oblasti, mise pro předcházení konfliktům a udržení míru, mise bojových sil k řešení krizí, včetně misí pro prosazování míru a stabilizačních operací po ukončení konfliktů. Všechny tyto mise mohou přispívat k boji proti terorismu, včetně podpory třetích zemí v boji proti terorismu na jejich území. 2. Rada přijímá rozhodnutí týkající se misí uvedených v odstavci 1, ve kterých vymezí jejich cíle, rozsah a obecné podmínky jejich provádění. Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku pod vedením Rady a v úzkém a stálém styku s Politickým a bezpečnostním výborem zajišťuje koordinaci civilních a vojenských aspektů těchto misí. Článek 28c 1. V rámci rozhodnutí přijatých podle článku 28b může Rada svěřit provádění některé mise skupině členských států, které si to přejí a mají pro takovou misi nezbytné schopnosti. Tyto členské státy se ve spojení s vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku mezi sebou dohodnou na řízení této mise. 2. Členské státy účastnící se mise informují o vývoji mise pravidelně Radu z vlastního podnětu nebo na žádost jiného členského státu. Členské státy účastnící se mise neprodleně informují Radu v případě, kdy by provedení mise mělo podstatné následky nebo by vyžadovalo změnu cíle, rozsahu nebo podmínek mise stanovených rozhodnutím podle odstavce 1. V takových případech přijme Rada nezbytná rozhodnutí. Článek 28d 1. Evropská obranná agentura, uvedená v čl. 28a odst. 3, má pod vedením Rady za úkol:
2. Evropské obranná agentura je otevřena všem členským státům, které si přejí podílet se na její činnosti. Rada kvalifikovanou většinou přijme rozhodnutí vymezující statut, sídlo a způsob fungování agentury. Toto rozhodnutí přihlíží ke stupni skutečného podílu na činnostech agentury. V rámci agentury se vytvářejí zvláštní skupiny sdružující členské státy, jež vedou společné projekty. Agentura plní své úkoly ve spojení s Komisí, je-li to třeba. Článek 28e 1. Členské státy, které si přejí účastnit se stálé strukturované spolupráce uvedené v čl. 28a odst. 6, splňují kritéria a přijímají závazky týkající se vojenských schopností stanovené v Protokolu o stálé strukturované spolupráci, oznámí svůj záměr Radě a vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. 2. Do tří měsíců od oznámení podle odstavce 1 přijme Rada rozhodnutí o zřízení stálé strukturované spolupráce a stanoví seznam zúčastněných členských států. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou po konzultaci s vysokým představitelem. 3. Každý členský stát, který si v pozdějším stadiu přeje účastnit se stálé strukturované spolupráce, oznámí svůj záměr Radě a vysokému představiteli. Rada přijme rozhodnutí, kterým potvrdí účast dotyčného členského státu, který splňuje kritéria a přijímá závazky stanovené v článcích 1 a 2 Protokolu o stálé strukturované spolupráci. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou po konzultaci s vysokým představitelem. Na hlasování se podílejí pouze členové Rady zastupující zúčastněné členské státy. Kvalifikovaná většina je vymezena v souladu s čl. 205 odst. 3 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie. 4. Pokud zúčastněný členský stát již nesplňuje kritéria nebo není již schopen dostát závazkům stanoveným v článcích 1 a 2 Protokolu o stálé strukturované spolupráci, může Rada přijmout rozhodnutí o pozastavení účasti tohoto členského státu. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou. Na hlasování se podílejí pouze členové Rady zastupující zúčastněné členské státy, s výjimkou dotyčného členského státu. Kvalifikovaná většina je vymezena v souladu s čl. 205 odst. 3 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie. 5. Pokud si zúčastněný členský stát přeje odstoupit ze stálé strukturované spolupráce, oznámí své rozhodnutí Radě, která vezme na vědomí, že dotyčný členský stát ukončil svou účast. 6. Rozhodnutí a doporučení Rady v rámci stálé strukturované spolupráce jiná než uvedená v odstavcích 2 až 5 se přijímají jednomyslně. Pro účely tohoto odstavce je k jednomyslnosti třeba pouze hlasů zástupců zúčastněných členských států.“ |
51) |
Články 29 až 39 hlavy VI, týkající se justiční spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce, se nahrazují kapitolami 1, 4 a 5 části třetí hlavy IV Smlouvy o fungování Evropské unie. Jak je uvedeno v čl. 2 bodech 64, 67 a 68 této smlouvy, nahrazuje se článek 29 článkem 61 Smlouvy o fungování Evropské unie, článek 30 články 69f a 69g uvedené smlouvy, článek 31 články 69a, 69b a 69d uvedené smlouvy, článek 32 článkem 69h uvedené smlouvy, článek 33 článkem 61e uvedené smlouvy a článek 36 článkem 61d uvedené smlouvy. Název hlavy se zrušuje a její číslo se stává číslem hlavy, která se týká závěrečných ustanovení. |
52) |
Články 40, 40a a 40b hlavy VI a články 43 až 45 hlavy VII, týkající se posílené spolupráce, se nahrazují článkem 10 podle bodu 22 a nadpis hlavy VII se zrušuje. |
53) |
Články 41 a 42 se zrušují. |
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
54) |
Dosavadní hlava VIII, týkající se závěrečných ustanovení, se označuje jako hlava VI; tato hlava a články 48, 49 a 53 se mění podle bodů 56, 57 a 62. Článek 47 se nahrazuje článkem 25b podle bodu 45 a články 46 a 50 se zrušují. |
55) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 46a Unie má právní subjektivitu.“ |
56) |
Článek 48 se nahrazuje tímto: „Článek 48 1. Smlouvy mohou být změněny řádným postupem pro přijímání změn. Mohou být rovněž změněny zjednodušeným postupem pro přijímání změn. 2. Vláda kteréhokoli členského státu, Evropský parlament nebo Komise mohou Radě předkládat návrhy na změnu Smluv. Tyto návrhy mohou mimo jiné směřovat k rozšíření nebo omezení pravomocí svěřených Unii ve Smlouvách. Tyto návrhy předá Rada Evropské radě a oznámí se vnitrostátním parlamentům. 3. Přijme-li Evropská rada prostou většinou po konzultaci s Evropským parlamentem a Komisí kladné rozhodnutí ve vztahu k posouzení navrhovaných změn, svolá předseda Evropské rady konvent složený ze zástupců vnitrostátních parlamentů, hlav států nebo předsedů vlád členských států, Evropského parlamentu a Komise. Institucionální změny v měnové oblasti jsou rovněž konzultovány s Evropskou centrální bankou. Konvent přezkoumá návrhy změn a konsensem přijme doporučení pro konferenci zástupců vlád členských států podle odstavce 4. Evropská rada může po obdržení souhlasu Evropského parlamentu prostou většinou rozhodnout, že konvent nesvolá, pokud to není odůvodněné rozsahem navrhovaných změn. V tom případě vymezí Evropská rada mandát pro konferenci zástupců vlád členských států. 4. Konferenci zástupců vlád členských států svolá předseda Rady, aby se společně dohodly změny, které mají být ve Smlouvách provedeny. Změny vstoupí v platnost po ratifikaci všemi členskými státy v souladu s jejich ústavními předpisy. 5. Pokud Lisabonskou smlouvu po dvou letech od jejího podpisu ratifikovaly čtyři pětiny členských států a jeden nebo více členských států se při její ratifikaci setkalo s obtížemi, bude se touto otázkou zabývat Evropská rada. 6. Vláda každého členského státu, Evropský parlament nebo Komise mohou předložit Evropské radě návrhy na změnu všech nebo části ustanovení části třetí Smlouvy o fungování Evropské unie, která se týkají vnitřních politik a činností Unie. Evropská rada může přijmout rozhodnutí o změně všech nebo části ustanovení části třetí Smlouvy o fungování Evropské unie. Evropská rada rozhoduje jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem a Komisí a, v případě institucionálních změn v měnové oblasti, s Evropskou centrální bankou. Toto rozhodnutí vstoupí v platnost až po schválení členskými státy v souladu s jejich ústavními předpisy. Rozhodnutí podle druhého pododstavce nesmí rozšířit pravomoci svěřené Unii Smlouvami. 7. Stanoví-li Smlouva o fungování Evropské unie nebo hlava V této smlouvy, že Rada rozhoduje v určité oblasti nebo v určitém případě jednomyslně, může Evropská rada přijmout rozhodnutí, které Radě umožní v této oblasti nebo v tomto případě rozhodovat kvalifikovanou většinou. Tento pododstavec se nepoužije na rozhodnutí související s vojenstvím nebo obranou. Stanoví-li Smlouva o fungování Evropské unie, že Rada přijímá legislativní akty zvláštním legislativním postupem, může Evropská rada přijmout rozhodnutí, kterým umožní přijímat tyto akty řádným legislativním postupem. Každá iniciativa Evropské rady na základě prvního nebo druhého pododstavce se oznámí vnitrostátním parlamentům. Vysloví-li některý vnitrostátní parlament ve lhůtě do šesti měsíců od tohoto oznámení svůj nesouhlas, rozhodnutí uvedené v prvním nebo druhém pododstavci se nepřijme. Není-li nesouhlas vysloven, může Evropská rada toto rozhodnutí přijmout. Evropská rada rozhoduje o přijetí rozhodnutí uvedených v prvním nebo druhém pododstavci jednomyslně po obdržení souhlasu Evropského parlamentu, který se usnáší většinou hlasů všech svých členů.“ |
57) |
V článku 49 se první pododstavec mění takto:
|
58) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 49a 1. Každý členský stát se v souladu se svými ústavními předpisy může rozhodnout z Unie vystoupit. 2. Členský stát, který se rozhodne vystoupit, oznámí svůj záměr Evropské radě. S ohledem na pokyny Evropské rady Unie sjedná a uzavře s tímto státem dohodu o podmínkách jeho vystoupení, s přihlédnutím k rámci jeho budoucích vztahů s Unií. Tato dohoda se sjednává v souladu s čl. 188n odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie. Jménem Unie ji uzavře Rada, která rozhoduje kvalifikovanou většinou po obdržení souhlasu Evropského parlamentu. 3. Smlouvy přestávají být pro dotyčný stát použitelné dnem vstupu dohody o vystoupení v platnost, nebo, nedojde-li k tomu, dva roky po oznámení podle odstavce 2, nerozhodne-li Evropská rada jednomyslně po dohodě s dotyčným členským státem o prodloužení této lhůty. 4. Pro účely odstavců 2 a 3 se člen Evropské rady nebo Rady, který zastupuje vystupující členský stát, nepodílí na jednáních ani rozhodnutích Evropské rady nebo Rady, která se jej týkají. Kvalifikovaná většina je vymezena v souladu s čl. 205 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie. 5. Pokud stát, který z Unie vystoupil, požádá o nové přistoupení, podléhá tato žádost postupu podle článku 49.“ |
59) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 49b Protokoly ke Smlouvám a jejich přílohy tvoří jejich nedílnou součást.“ |
60) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 49c 1. Smlouvy se vztahují na Belgické království, Bulharskou republiku, Českou republiku, Dánské království, Spolkovou republiku Německo, Estonskou republiku, Irsko, Řeckou republiku, Španělské království, Francouzskou republiku, Italskou republiku, Kyperskou republiku, Lotyšskou republiku, Litevskou republiku, Lucemburské velkovévodství, Maďarskou republiku, Republiku Malta, Nizozemské království, Rakouskou republiku, Polskou republiku, Portugalskou republiku, Rumunsko, Republiku Slovinsko, Slovenskou republiku, Finskou republiku, Švédské království a Spojené království Velké Británie a Severního Irska. 2. Územní působnost Smluv je vymezena v článku 311a Smlouvy o fungování Evropské unie.“ |
61) |
Článek 53 se mění takto:
|
Článek 2
Smlouva o založení Evropského společenství se mění v souladu s tímto článkem.
1) |
Název Smlouvy se nahrazuje tímto: „Smlouva o fungování Evropské unie“. |
A. HORIZONTÁLNÍ ZMĚNY
2) |
V celé smlouvě se:
|
3) |
V následujících článcích se slova „na návrh Komise“ nahrazují slovy „zvláštním legislativním postupem“:
|
4) |
V následujících článcích se za slovo „Rada“ vkládají slova „rozhodující prostou většinou“:
|
5) |
V následujících článcích se slova „po konzultaci s Evropským parlamentem“ nahrazují slovy „po obdržení souhlasu Evropského parlamentu“:
|
6) |
V následujících článcích se slovo „orgán“ nahrazuje slovy „orgán, instituce nebo jiný subjekt“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru a příslušná věta se případně odpovídajícím způsobem mluvnicky upravuje:
|
7) |
V následujících článcích se slova „Soudní dvůr“ nahrazují slovy „Soudní dvůr Evropské unie“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru:
|
8) |
V následujících článcích se odkazy na určitý článek Smlouvy nahrazují následujícími odkazy na určitý článek Smlouvy o Evropské unii:
|
9) |
(Netýká se českého znění.) |
B. JEDNOTLIVÉ ZMĚNY
PREAMBULE
10) |
V druhém bodě preambule se slovo „zemí“ nahrazuje slovem „států“ a v posledním bodě preambule se slova „ROZHODLI SE vytvořit EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ, a za tím účelem byli jmenováni tito zplnomocnění zástupci“ nahrazují slovy „JMENOVALI své zplnomocněné zástupce, jimiž jsou“. |
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
11) |
Články 1 a 2 se zrušují. Vkládá se nový článek, který zní „Článek 1a 1. Tato smlouva upravuje fungování Unie a stanoví oblasti, meze a způsob výkonu jejích pravomocí. 2. Tato smlouva a Smlouva o Evropské unii představují smlouvy, na nichž je Unie založena. Tyto dvě Smlouvy, které mají stejnou právní sílu, se označují jako ‚Smlouvy‘.“ |
DRUHY A OBLASTI PRAVOMOCÍ
12) |
Vkládá se nový nadpis hlavy a nové články, které znějí: „HLAVA I DRUHY A OBLASTI PRAVOMOCÍ UNIE Článek 2a 1. Svěřují-li v určité oblasti Smlouvy Unii výlučnou pravomoc, může pouze Unie vytvářet a přijímat právně závazné akty a členské státy tak mohou činit pouze tehdy, jsou-li k tomu Unií zmocněny nebo provádějí-li akty Unie. 2. Svěřují-li v určité oblasti Smlouvy Unii pravomoc sdílenou s členskými státy, mohou v této oblasti vytvářet a přijímat právně závazné akty Unie i členské státy. Členské státy vykonávají svou pravomoc v rozsahu, v jakém ji Unie nevykonala. Členské státy opět vykonávají svou pravomoc v rozsahu, v jakém se Unie rozhodla svou pravomoc přestat vykonávat. 3. Členské státy koordinují své hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti v souladu s úpravou uvedenou v této smlouvě, k jejímuž stanovení má pravomoc Unie. 4. Unie má v souladu s ustanoveními Smlouvy o Evropské unii pravomoc vymezovat a provádět společnou zahraniční a bezpečnostní politiku včetně postupného vymezení společné obranné politiky. 5. V některých oblastech a za podmínek stanovených Smlouvami má Unie pravomoc provádět činnosti, jimiž podporuje, koordinuje nebo doplňuje činnosti členských států, aniž by přitom v těchto oblastech nahrazovala jejich pravomoc. Právně závazné akty Unie přijaté na základě ustanovení Smluv, která se týkají těchto oblastí, nesmějí harmonizovat právní předpisy členských států. 6. Rozsah a způsob výkonu pravomocí Unie určují ustanovení Smluv týkající se jednotlivých oblastí. Článek 2b 1. Unie má výlučnou pravomoc v těchto oblastech:
2. Ve výlučné pravomoci Unie je rovněž uzavření mezinárodní smlouvy, pokud je její uzavření stanoveno legislativním aktem Unie nebo je nezbytné k tomu, aby Unie mohla vykonávat svou vnitřní pravomoc, nebo pokud její uzavření může ovlivnit společná pravidla či změnit jejich působnost. Článek 2c 1. Unie sdílí pravomoc s členskými státy, pokud jí Smlouvy svěřují pravomoc, která se netýká oblastí uvedených v článcích 2b a 2e. 2. Sdílená pravomoc Unie a členských států se uplatňuje v těchto hlavních oblastech:
3. Unie má pravomoc vyvíjet činnost v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a vesmíru, zejména vymezovat a provádět programy, avšak výkon této pravomoci nesmí členským státům bránit ve výkonu jejich pravomoci. 4. Unie má pravomoc vyvíjet činnost a provádět společnou politiku v oblasti rozvojové spolupráce a humanitární pomoci, avšak výkon této pravomoci nesmí členským státům bránit ve výkonu jejich pravomoci. Článek 2d 1. Členské státy koordinují své hospodářské politiky v rámci Unie. Za tímto účelem přijme Rada opatření, zejména hlavní směry těchto politik. Zvláštní ustanovení se vztahují na ty členské státy, jejichž měnou je euro. 2. Unie přijímá opatření ke koordinaci politik zaměstnanosti členských států, zejména vymezováním směrů těchto politik. 3. Unie může dávat podněty pro zajištění koordinace sociálních politik členských států. Článek 2e Unie má pravomoc provádět činnosti, jimiž podporuje, koordinuje nebo doplňuje činnosti členských států. Oblasti těchto činností na evropské úrovni jsou:
|
OBECNĚ POUŽITELNÁ USTANOVENÍ
13) |
Vkládá se nový nadpis hlavy a nový článek, které znějí: „HLAVA II OBECNĚ POUŽITELNÁ USTANOVENÍ Článek 2f Unie zajišťuje soudržnost mezi svými jednotlivými politikami a činnostmi s přihlédnutím ke všem svým cílům a v souladu se zásadou svěření pravomocí.“ |
14) |
V článku 3 se zrušuje odstavec 1. V odstavci 2 se zrušuje jeho číslování a slova „činnostech uvedených v tomto článku“ se nahrazují slovy „svých činnostech“. |
15) |
Dosavadní článek 4 se stává článkem 97b a mění se podle bodu 85. |
16) |
Článek 5 se zrušuje; nahrazuje se článkem 3b Smlouvy o Evropské unii. |
17) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 5a Při vymezování a provádění svých politik a činností přihlíží Unie k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví.“ |
18) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 5b Při vymezování a provádění svých politik a činností se Unie zaměřuje na boj proti jakékoliv diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.“ |
19) |
V článku 6 se zrušují slova „uvedených v článku 3“. |
20) |
Vkládá se článek 6a, který přebírá znění dosavadního čl. 153 odst. 2. |
21) |
Vkládá se článek 6b, který přebírá znění dosavadní normativní části protokolu o ochraně a dobrých životních podmínkách zvířat s tím, že se slova „v zemědělství, v dopravě, v oblasti vnitřního trhu a ve výzkumu berou Společenství a členské státy plně v úvahu požadavky na dobré životní podmínky zvířat“ nahrazují slovy „v oblastech zemědělství, rybolovu, dopravy, vnitřního trhu, výzkumu a technologického rozvoje a vesmíru zohledňují Unie a členské státy plně požadavky na dobré životní podmínky zvířat jako vnímajících bytostí“. |
22) |
Články 7 až 10 se zrušují. Články 11 a 11a se nahrazují článkem 10 Smlouvy o Evropské unii a články 280a až 280i Smlouvy o fungování Evropské unie, jak je uvedeno v čl. 1 bodě 2 této smlouvy a v bodě 278 tohoto článku. |
23) |
Dosavadní článek 12 se stává článkem 16d. |
24) |
Dosavadní článek 13 se stává článkem 16e a mění se podle bodu 33. |
25) |
Dosavadní článek 14 se stává článkem 22a a mění se podle bodu 41. |
26) |
Dosavadní článek 15 se stává článkem 22b a mění se podle bodu 42. |
27) |
Článek 16 se mění takto:
|
28) |
Vkládá se článek 16a, který přebírá znění dosavadního článku 255 s těmito změnami:
|
29) |
Vkládá se nový článek, který nahrazuje dosavadní článek 286 a který zní: „Článek 16b 1. Každý má právo na ochranu osobních údajů, které se jej týkají. 2. Evropský parlament a Rada přijmou řádným legislativním postupem pravidla o ochraně fyzických osob při zpracovávání osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a členskými státy, pokud vykonávají činnosti spadající do oblasti působnosti práva Unie, a pravidla o volném pohybu těchto údajů. Dodržování těchto pravidel podléhá kontrole nezávislými orgány. Pravidly přijatými na základě tohoto článku nejsou dotčena zvláštní pravidla uvedená v článku 25a Smlouvy o Evropské unii.“ |
30) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 16c 1. Unie uznává postavení, které podle vnitrostátního práva mají církve a náboženská sdružení či společenství v členských státech, a nedotýká se jej. 2. Unie stejným způsobem uznává postavení, které podle vnitrostátního práva mají nekonfesní organizace. 3. Unie udržuje otevřený, transparentní a pravidelný dialog s těmito církvemi a organizacemi, přičemž uznává jejich identitu a jejich osobitý přínos.“ |
ZÁKAZ DISKRIMINACE A OBČANSTVÍ
31) |
Název části druhé se nahrazuje tímto: „ZÁKAZ DISKRIMINACE A OBČANSTVÍ UNIE“. |
32) |
Vkládá se článek 16d, který přebírá znění dosavadního článku 12. |
33) |
Vkládá se článek 16e, který přebírá znění dosavadního článku 13 s tím, že v odstavci 2 se slova „rozhoduje Rada postupem podle článku 251, pokud přijímá“ nahrazují slovy „mohou Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem přijmout základní zásady pro“. |
34) |
Článek 17 se mění takto:
|
35) |
Článek 18 se mění takto:
|
36) |
V článku 20 se slova „mezi sebou sjednají nezbytná pravidla“ nahrazují slovy „přijmou nezbytná ustanovení“. Doplňuje se nový pododstavec, který zní: „Rada může zvláštním legislativním postupem a po konzultaci Evropského parlamentu přijímat směrnice o opatřeních v oblasti koordinace a spolupráce nezbytných pro usnadnění této ochrany.“ |
37) |
V článku 21 se vkládá nový první pododstavec, který zní: „Evropský parlament a Rada přijímají řádným legislativním postupem formou nařízení ustanovení o postupech a podmínkách požadovaných pro předložení občanské iniciativy ve smyslu článku 8b Smlouvy o Evropské unii, včetně minimálního počtu členských států, z nichž musí pocházet občané, kteří ji předkládají.“ |
38) |
V čl. 22 druhém pododstavci se slova „práv stanovených v této části, jež členským státům doporučí k přijetí v souladu s jejich ústavními předpisy“ nahrazují slovy „práv uvedených v čl. 17 odst. 2. Tato ustanovení vstupují v platnost po schválení členskými státy v souladu s jejich ústavními předpisy.“ |
39) |
Název části třetí se nahrazuje tímto: „VNITŘNÍ POLITIKY A ČINNOSTI UNIE“. |
VNITŘNÍ TRH
40) |
Na začátku části třetí se vkládá nový nadpis hlavy I s názvem „VNITŘNÍ TRH“. |
41) |
Vkládá se článek 22a, který přebírá znění dosavadního článku 14 s tím, že se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Unie přijímá opatření určená k vytvoření nebo zajištění fungování vnitřního trhu v souladu s příslušnými ustanoveními Smluv.“ |
42) |
Vkládá se článek 22b, který přebírá znění dosavadního článku 15 s tím, že v prvním pododstavci se slova „při vytváření“ nahrazují slovy „pro vytvoření“. |
43) |
Dosavadní hlava I o volném pohybu zboží se označuje jako hlava Ia. |
44) |
V čl. 23 odst. 1 se slova „je založeno na“ nahrazují slovem „zahrnuje“. |
45) |
Za článek 27 se vkládá nový nadpis kapitoly 1a s názvem „SPOLUPRÁCE V CELNÍCH VĚCECH“ a vkládá se článek 27a, který přebírá znění dosavadního článku 135 s tím, že jeho poslední věta se zrušuje. |
ZEMĚDĚLSTVÍ A RYBOLOV
46) |
V názvu hlavy II se doplňují slova „A RYBOLOV“. |
47) |
Článek 32 se mění takto:
|
48) |
Článek 36 se mění takto:
|
49) |
Článek 37 se mění takto:
|
VOLNÝ POHYB PRACOVNÍKŮ
50) |
V čl. 39 odst. 3 písm. d) se zrušuje slovo „prováděcích“. |
51) |
Článek 42 se mění takto:
|
PRÁVO USAZOVÁNÍ
52) |
V čl. 44 odst. 2 se na začátek prvního pododstavce vkládají slova „Evropský parlament,“. |
53) |
V čl. 45 druhém pododstavci se slova „Rada může na návrh Komise kvalifikovanou většinou“ nahrazují slovy „Evropský parlament a Rada mohou řádným legislativním postupem“. |
54) |
Článek 47 se mění takto:
|
55) |
Vkládá se článek 48a, který přebírá znění dosavadního článku 294. |
SLUŽBY
56) |
Článek 49 se mění takto:
|
57) |
V čl. 50 třetím pododstavci se slova „ve státě“ nahrazují slovy „v členském státě“. |
58) |
V čl. 52 odst. 1 se slova „Rada vydá na návrh Komise a po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Evropským parlamentem“ nahrazují slovy „Evropský parlament a Rada vydají řádným legislativním postupem po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem“. |
59) |
V článku 53 se slova „jsou připraveny přistoupit k liberalizaci“ nahrazují slovy „usilují o dosažení liberalizace“. |
KAPITÁL
60) |
V čl. 57 odst. 2 se slova „může Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou přijímat“ nahrazují slovy „přijímají Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem“; dosavadní poslední věta odstavce 2 se stává odstavcem 3 a nahrazuje se tímto: „3. Odchylně od odstavce 2 může opatření, která v oblasti liberalizace pohybu kapitálu do třetích zemí či z nich představují v právu Unie krok zpět, přijímat pouze Rada zvláštním legislativním postupem jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem.“ |
61) |
V článku 58 se doplňuje nový odstavec, který zní: „4. Nebudou-li přijata opatření podle čl. 57 odst. 3, může Komise, nebo nepřijme-li Komise rozhodnutí do tří měsíců od žádosti dotčeného členského státu, Rada přijmout rozhodnutí o tom, že se omezující daňová opatření přijatá členským státem vůči jedné nebo více třetím zemím považují za slučitelná se Smlouvami, pokud jsou odůvodněna některým z cílů Unie a jsou slučitelná s řádným fungováním vnitřního trhu. Rada rozhoduje jednomyslně na žádost členského státu.“ |
62) |
Dosavadní článek 60 se stává článkem 61h a mění se podle bodu 64. |
PROSTOR SVOBODY, BEZPEČNOSTI A PRÁVA
63) |
Hlava IV o vízové, azylové a přistěhovalecké politice a jiných politikách týkajících se volného pohybu osob se nahrazuje novou hlavou IV s názvem „PROSTOR SVOBODY, BEZPEČNOSTI A PRÁVA“. Tato hlava obsahuje tyto kapitoly:
|
OBECNÁ USTANOVENÍ
64) |
Článek 61 se nahrazuje následujícím nadpisem kapitoly a články. Článek 61 současně nahrazuje článek 29 dosavadní Smlouvy o Evropské unii, článek 61d nahrazuje článek 36 uvedené smlouvy, článek 61e nahrazuje čl. 64 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství a článek 33 dosavadní Smlouvy o Evropské unii, článek 61g nahrazuje článek 66 Smlouvy o založení Evropského společenství a článek 61h přebírá znění článku 60 uvedené smlouvy, jak je uvedeno v bodě 62 tohoto článku: „KAPITOLA 1 OBECNÁ USTANOVENÍ Článek 61 1. Unie tvoří prostor svobody, bezpečnosti a práva při respektování základních práv a různých právních systémů a tradic členských států. 2. Unie zajišťuje, že na vnitřních hranicích neprobíhá kontrola osob, a rozvíjí společnou politiku v oblasti azylu, přistěhovalectví a ochrany vnějších hranic, která je založena na solidaritě mezi členskými státy a je spravedlivá vůči státním příslušníkům třetích zemí. Pro účely této hlavy se s osobami bez státní příslušnosti zachází jako se státními příslušníky třetích zemí. 3. Unie usiluje o zajištění vysoké úrovně bezpečnosti prostřednictvím opatření pro předcházení trestné činnosti, rasismu a xenofobii a boj proti nim, prostřednictvím opatření pro koordinaci a spolupráci mezi policejními a justičními orgány a jinými příslušnými orgány, jakož i prostřednictvím vzájemného uznávání soudních rozhodnutí v trestních věcech, a je-li to nezbytné, prostřednictvím sbližování předpisů trestního práva. 4. Unie usnadňuje přístup ke spravedlnosti, zejména zásadou vzájemného uznávání soudních a mimosoudních rozhodnutí v občanských věcech. Článek 61a Evropská rada vymezuje v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva strategické směry pro legislativní a operativní plánování. Článek 61b Vnitrostátní parlamenty dbají s ohledem na legislativní návrhy a podněty předkládané v rámci kapitol 4 a 5 na dodržování zásady subsidiarity v souladu s Protokolem o používání zásad subsidiarity a proporcionality. Článek 61c Aniž jsou dotčeny články 226, 227 a 228, může Rada na návrh Komise přijmout opatření, která stanoví způsob, jakým členské státy ve spolupráci s Komisí postupují při objektivním a nestranném hodnocení toho, jak orgány členských států provádějí politiky Unie podle této hlavy, zejména pro usnadnění plného uplatňování zásady vzájemného uznávání. O obsahu a výsledcích hodnocení je informován Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty. Článek 61d K zajištění podpory a posílení operativní spolupráce v oblasti vnitřní bezpečnosti uvnitř Unie se v Radě zřizuje stálý výbor. Aniž je dotčen článek 207, usnadňuje tento výbor koordinaci činnosti příslušných orgánů členských států. Do jednání výboru mohou být zapojeni zástupci dotčených institucí a jiných subjektů Unie. O jednáních je informován Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty. Článek 61e Tato hlava se nedotýká výkonu odpovědnosti členských států za udržování veřejného pořádku a ochranu vnitřní bezpečnosti. Článek 61f Členské státy mohou mezi sebou a na vlastní odpovědnost organizovat formy spolupráce a koordinace, které považují za vhodné, mezi příslušnými útvary svých státních správ pověřenými zajišťováním národní bezpečnosti. Článek 61g Rada přijme opatření k zajištění správní spolupráce mezi příslušnými útvary členských států v oblastech uvedených v této hlavě, jakož i mezi těmito útvary a Komisí. Rozhoduje na návrh Komise, s výhradou článku 61i, a po konzultaci s Evropským parlamentem. Článek 61h Je-li to nezbytné pro dosažení cílů uvedených v článku 61, pokud jde o předcházení terorismu a souvisejícím činnostem a boj proti nim, vymezí Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem formou nařízení rámec správních opatření týkajících se pohybu kapitálu a plateb, jako je zmrazení peněžních prostředků, finančních aktiv nebo hospodářských výhod, které náležejí fyzickým nebo právnickým osobám, skupinám nebo nestátním útvarům, jsou jimi vlastněny nebo jsou v jejich v držbě. K provedení rámce uvedeného v prvním pododstavci přijme Rada na návrh Komise opatření. Akty uvedené v tomto článku musí obsahovat nezbytná ustanovení o právních zárukách. Článek 61i Akty uvedené v kapitolách 4 a 5 a opatření uvedená v článku 61g, která zajišťují správní spolupráci v oblastech podle těchto kapitol, se přijímají:
|
KONTROLY NA HRANICÍCH, AZYL A PŘISTĚHOVALECTVÍ
65) |
Články 62 až 64 se nahrazují následujícím nadpisem kapitoly a články. Článek 62 nahrazuje článek 62, čl. 63 odst. 1 a 2 nahrazuje čl. 63 body 1 a 2, čl. 63 odst. 3 nahrazuje čl. 64 odst. 2 a článek 63a nahrazuje čl. 63 body 3 a 4: „KAPITOLA 2 POLITIKY TÝKAJÍCÍ SE KONTROL NA HRANICÍCH, AZYLU A PŘISTĚHOVALECTVÍ Článek 62 1. Unie rozvíjí politiku s cílem:
2. Pro účely odstavce 1 přijímají Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem opatření týkající se:
3. Ukáže-li se k usnadnění výkonu práva podle čl. 17 odst. 2 písm. a) činnost Unie jako nezbytná a nestanoví-li Smlouvy pro takovou činnost nezbytné pravomoci, může Rada zvláštním legislativním postupem přijmout předpisy týkající se cestovních pasů, průkazů totožnosti, povolení k pobytu a jiných obdobných dokladů. Rada rozhoduje jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem. 4. Tento článek se nedotýká pravomoci členských států k zeměpisnému vymezení svých hranic podle mezinárodního práva. Článek 63 1. Unie vyvíjí společnou politiku týkající se azylu, doplňkové ochrany a dočasné ochrany s cílem poskytnout každému státnímu příslušníkovi třetí země, který potřebuje mezinárodní ochranu, přiměřený status a zajistit dodržování zásady nenavracení. Tato politika musí být v souladu s Ženevskou úmluvou o právním postavení uprchlíků ze dne 28. července 1951, Protokolem týkajícím se právního postavení uprchlíků ze dne 31. ledna 1967 a ostatními příslušnými smlouvami. 2. Pro účely odstavce 1 přijímají Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem opatření týkající se společného evropského azylového systému, který obsahuje:
3. Ocitnou-li se jeden nebo více členských států ve stavu nouze v důsledku náhlého přílivu státních příslušníků třetích zemí, může Rada na návrh Komise přijmout ve prospěch dotyčných členských států dočasná opatření. Rada rozhoduje po konzultaci s Evropským parlamentem. Článek 63a 1. Unie vyvíjí společnou přistěhovaleckou politiku, jejímž cílem je ve všech etapách zajistit účinné řízení migračních toků, spravedlivé zacházení pro státní příslušníky třetích zemí oprávněně pobývající v členských státech, jakož i předcházení nedovolenému přistěhovalectví a obchodu s lidmi a posílení boje proti těmto činnostem. 2. Pro účely odstavce 1 přijímají Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem opatření v těchto oblastech:
3. Unie může se třetími zeměmi uzavřít dohody o zpětném přebírání státních příslušníků třetích zemí, kteří nesplňují nebo již nesplňují podmínky pro vstup, přítomnost nebo pobyt na území některého členského státu, do země původu nebo do země, odkud přicházejí. 4. Evropský parlament a Rada mohou řádným legislativním postupem přijmout opatření pro povzbuzení a podporu činnosti členských států k podpoře integrace státních příslušníků třetích zemí oprávněně pobývajících na jejich území, s vyloučením harmonizace právních předpisů členských států. 5. Tento článek se nedotýká práva členských států stanovit objem vstupů státních příslušníků třetích zemí přicházejících ze třetích zemí na jejich území s cílem hledat tam práci jako zaměstnanci nebo osoby samostatně výdělečně činné. Článek 63b Politiky Unie podle této kapitoly a jejich provádění se řídí zásadou solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti mezi členskými státy, a to i na finanční úrovni. Kdykoli je to nutné, obsahují akty Unie přijaté podle této kapitoly vhodná opatření pro používání této zásady.“ |
JUSTIČNÍ SPOLUPRÁCE V OBČANSKÝCH VĚCECH
66) |
Článek 65 se nahrazuje tímto: „KAPITOLA 3 JUSTIČNÍ SPOLUPRÁCE V OBČANSKÝCH VĚCECH Článek 65 1. Unie rozvíjí justiční spolupráci v občanských věcech s mezinárodním prvkem založenou na zásadě vzájemného uznávání soudních a mimosoudních rozhodnutí. Tato spolupráce může zahrnovat přijímání opatření pro sbližování právních předpisů členských států. 2. Pro účely odstavce 1 přijímají Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem opatření, která mají, zejména pokud je to nezbytné k řádnému fungování vnitřního trhu, za cíl zajistit:
3. Odchylně od odstavce 2 přijímá Rada opatření týkající se rodinného práva s mezinárodním prvkem zvláštním legislativním postupem. Rada rozhoduje jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem. Rada může na návrh Komise přijmout rozhodnutí určující ty aspekty rodinného práva s mezinárodním prvkem, které mohou být předmětem aktů přijatých řádným legislativním postupem. Rada rozhoduje jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem. Návrh uvedený v druhém pododstavci se postoupí vnitrostátním parlamentům. Vysloví-li některý vnitrostátní parlament během šesti měsíců ode dne tohoto postoupení svůj nesouhlas, není rozhodnutí přijato. Není-li nesouhlas vysloven, může Rada rozhodnutí přijmout.“ |
JUSTIČNÍ SPOLUPRÁCE V TRESTNÍCH VĚCECH
67) |
Článek 66 se nahrazuje článkem 61g podle bodu 64 a články 67, 68 a 69 se zrušují. Vkládají se následující nový nadpis hlavy a nové články, přičemž články 69a, 69b a 69d nahrazují článek 31 dosavadní Smlouvy o Evropské unii, jak je uvedeno v čl. 1 bodě 51 této smlouvy: „KAPITOLA 4 JUSTIČNÍ SPOLUPRÁCE V TRESTNÍCH VĚCECH Článek 69a 1. Justiční spolupráce v trestních věcech je v Unii založena na zásadě vzájemného uznávání rozsudků a soudních rozhodnutí a zahrnuje sbližování právních a správních předpisů členských států v oblastech uvedených v odstavci 2 a v článku 69b. Evropský parlament a Rada přijímají řádným legislativním postupem opatření, která mají za cíl:
2. V rozsahu nezbytném pro usnadnění vzájemného uznávání rozsudků a soudních rozhodnutí a policejní a justiční spolupráce v trestních věcech s přeshraničním rozměrem mohou Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem stanovit formou směrnic minimální pravidla. Tato minimální pravidla přihlížejí k rozdílům mezi právními tradicemi a systémy členských států. Týkají se:
Přijetí minimálních pravidel podle tohoto odstavce nebrání členským státům zachovat nebo zavést vyšší stupeň ochrany osob. 3. Pokud se člen Rady domnívá, že by se návrh směrnice podle odstavce 2 dotkl základních aspektů jeho systému trestního soudnictví, může požádat, aby se návrhem zabývala Evropská rada. V takovém případě se řádný legislativní postup pozastaví. Po projednání, a pokud bylo dosaženo konsensu, Evropská rada do čtyř měsíců od tohoto pozastavení vrátí návrh zpět Radě, která ukončí pozastavení řádného legislativního postupu. Není-li dohody dosaženo a pokud si alespoň devět členských států přeje navázat posílenou spolupráci na základě dotčeného návrhu směrnice, oznámí to ve stejné lhůtě Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. V takovém případě se povolení k zavedení posílené spolupráce podle čl. 10 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii a čl. 280d odst. 1 této smlouvy považuje za udělené a použijí se ustanovení o posílené spolupráci. Článek 69b 1. Evropský parlament a Rada mohou řádným legislativním postupem stanovit formou směrnic minimální pravidla týkající se vymezení trestných činů a sankcí v oblastech mimořádně závažné trestné činnosti s přeshraničním rozměrem z důvodu povahy nebo dopadu těchto trestných činů nebo kvůli zvláštní potřebě potírat ji na společném základě. Jsou to tyto oblasti trestné činnosti: terorismus, obchod s lidmi a sexuální vykořisťování žen a dětí, nedovolený obchod s drogami, nedovolený obchod se zbraněmi, praní peněz, korupce, padělání platebních prostředků, trestná činnost v oblasti výpočetní techniky a organizovaná trestná činnost. Na základě vývoje trestné činnosti může Rada přijmout rozhodnutí určující další oblasti trestné činnosti, které splňují kritéria uvedená v tomto odstavci. Rozhoduje jednomyslně po obdržení souhlasu Evropského parlamentu. 2. Ukáže-li se, že sbližování trestněprávních předpisů členského státu je nezbytné pro zajištění účinného provádění politiky Unie v oblasti, která byla předmětem harmonizačního opatření, mohou směrnice stanovit minimální pravidla pro vymezení trestných činů a sankcí v dané oblasti. Tyto směrnice se přijmou stejným řádným nebo zvláštním legislativním postupem, který byl použit pro přijetí dotyčných harmonizačních opatření, aniž je dotčen článek 61i. 3. Pokud se člen Rady domnívá, že by se návrh směrnice podle odstavce 1 nebo 2 dotkl základních aspektů jeho systému trestního soudnictví, může požádat, aby se návrhem zabývala Evropská rada. V takovém případě se řádný legislativní postup pozastaví. Po projednání, a pokud bylo dosaženo konsensu, Evropská rada do čtyř měsíců od tohoto pozastavení vrátí návrh zpět Radě, která ukončí pozastavení řádného legislativního postupu. Není-li dohody dosaženo a pokud si alespoň devět členských států přeje navázat posílenou spolupráci na základě dotčeného návrhu směrnice, oznámí to ve stejné lhůtě Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. V takovém případě se povolení k zavedení posílené spolupráce podle čl. 10 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii a čl. 280d odst. 1 této smlouvy považuje za udělené a použijí se ustanovení o posílené spolupráci. Článek 69c Evropský parlament a Rada mohou řádným legislativním postupem přijmout pobídková a podpůrná opatření pro činnost členských států v oblasti předcházení trestné činnosti, s vyloučením harmonizace právních předpisů členských států. Článek 69d 1. Posláním Eurojustu je podporovat a posilovat koordinaci a spolupráci mezi vnitrostátními orgány pověřenými vyšetřováním a stíháním závažné trestné činnosti, která se dotýká dvou nebo více členských států nebo která vyžaduje stíhání na společném základě, a to na základě operací vedených a informací poskytovaných orgány členských států a Europolem. V této souvislosti Evropský parlament a Rada vymezí řádným legislativním postupem formou nařízení strukturu, fungování, oblast činnosti a úkoly Eurojustu. Tyto úkoly mohou zahrnovat:
Tato nařízení rovněž stanoví způsoby zapojení Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů do hodnocení činnosti Eurojustu. 2. V rámci stíhání podle odstavce 1, a aniž je dotčen článek 69e, vykonávají procesní úkony v souvislosti se soudním řízením příslušní vnitrostátní úředníci. Článek 69e 1. Pro boj proti trestným činům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie může Rada zvláštním legislativním postupem formou nařízení vytvořit z Eurojustu Úřad evropského veřejného žalobce. Rada rozhoduje jednomyslně po obdržení souhlasu Evropského parlamentu. Není-li dosaženo jednomyslnosti, může skupina alespoň devíti členských států požádat, aby byl návrh nařízení předložen Evropské radě. V takovém případě se postup v Radě pozastaví. Po projednání, a pokud bylo dosaženo konsensu, Evropská rada do čtyř měsíců od tohoto pozastavení vrátí návrh zpět Radě k přijetí. Není-li dohody dosaženo a pokud si alespoň devět členských států přeje navázat posílenou spolupráci na základě dotčeného návrhu nařízení, oznámí to ve stejné lhůtě Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. V takovém případě se povolení k zavedení posílené spolupráce podle čl. 10 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii a čl. 280d odst. 1 této smlouvy považuje za udělené a použijí se ustanovení o posílené spolupráci. 2. Úřad evropského veřejného žalobce je, případně ve spojení s Europolem, příslušný k vyšetřování a stíhání pachatelů a spolupachatelů trestných činů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie, jak jsou vymezeny nařízením podle odstavce 1, a jejich předvádění před soud. Před příslušnými soudy členských států vykonává v souvislosti s těmito trestnými činy úlohu veřejného žalobce. 3. Nařízení uvedené v odstavci 1 vymezí statut Úřadu evropského veřejného žalobce, podmínky pro výkon jeho funkcí, procesní pravidla platná pro jeho činnost, jakož i ta, jimiž se řídí přípustnost důkazů, a pravidla použitelná na soudní přezkum procesních úkonů učiněných při výkonu jeho funkcí. 4. Evropská rada může současně nebo následně přijmout rozhodnutí pozměňující odstavec 1, kterým rozšíří pravomoci Úřadu evropského veřejného žalobce tak, aby zahrnovaly boj proti závažné trestné činnosti s přeshraničním rozměrem, a odpovídajícím způsobem pozměňující odstavec 2, pokud jde o pachatele a spolupachatele závažných trestných činů dotýkajících se několika členských států. Evropská rada rozhoduje jednomyslně po obdržení souhlasu Evropského parlamentu a po konzultaci s Komisí.“ |
POLICEJNÍ SPOLUPRÁCE
68) |
Vkládají se následující nový nadpis hlavy a nové články. Články 69f a 69g nahrazují článek 30 dosavadní Smlouvy o Evropské unii a článek 69 nahrazuje článek 32 uvedené smlouvy, jak je uvedeno v čl. 1 bodě 51 této smlouvy: „KAPITOLA 5 POLICEJNÍ SPOLUPRÁCE Článek 69f 1. Unie vyvíjí policejní spolupráci, do níž jsou zapojeny všechny příslušné orgány členských států, včetně policie, celních orgánů a dalších donucovacích orgánů specializovaných na předcházení trestným činům, jejich odhalování a objasňování. 2. Pro účely odstavce 1 mohou Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem přijmout opatření týkající se:
3. Rada může zvláštním legislativním postupem přijmout opatření týkající se operativní spolupráce mezi orgány uvedenými v tomto článku. Rada rozhoduje jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem. Není-li dosaženo jednomyslnosti, může skupina alespoň devíti členských států požádat, aby byl návrh opatření předložen Evropské radě. V takovém případě se postup v Radě pozastaví. Po projednání, a pokud bylo dosaženo konsensu, Evropská rada do čtyř měsíců od tohoto pozastavení vrátí návrh zpět Radě k přijetí. Není-li dohody dosaženo a pokud si alespoň devět členských států přeje navázat posílenou spolupráci na základě dotčeného návrhu opatření, oznámí to ve stejné lhůtě Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. V takovém případě se povolení k zavedení posílené spolupráce podle čl. 10 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii a čl. 280d odst. 1 této smlouvy považuje za udělené a použijí se ustanovení o posílené spolupráci. Zvláštní postup podle druhého a třetího pododstavce se nepoužije na akty, které představují rozvoj schengenského acquis. Článek 69g 1. Posláním Europolu je podporovat a posilovat činnost policejních orgánů a jiných donucovacích orgánů členských států, jakož i jejich vzájemnou spolupráci při předcházení závažné trestné činnosti dotýkající se dvou nebo více členských států, terorismu a těm formám trestné činnosti, které se dotýkají společného zájmu, jenž je předmětem některé politiky Unie, a při boji proti takové trestné činnosti. 2. Evropský parlament a Rada vymezí řádným legislativním postupem formou nařízení strukturu, fungování, oblast činnosti a úkoly Europolu. Tyto úkoly mohou zahrnovat:
Tato nařízení rovněž stanoví způsoby kontroly činností Europolu Evropským parlamentem, do které jsou zapojeny vnitrostátní parlamenty. 3. Jakákoli operativní akce Europolu musí být vedena ve spojení a po dohodě s orgány členských států, jejichž území se týká. Používání donucovacích opatření spadá výlučně do pravomoci příslušných vnitrostátních orgánů. Článek 69h Rada stanoví zvláštním legislativním postupem podmínky a meze, za nichž mohou příslušné orgány členských států uvedené v článcích 69a a 69f působit na území jiného členského státu ve spojení a po dohodě s jeho orgány. Rada rozhoduje jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem.“ |
DOPRAVA
69) |
V článku 70 se slova „sledují členské státy cíle této smlouvy“ nahrazují slovy „jsou cíle Smluv sledovány“. |
70) |
V článku 71 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Při přijímání opatření uvedených v odstavci 1 se přihlíží k případům, kdy by se jejich uplatňování mohlo vážně dotknout životní úrovně a úrovně zaměstnanosti v některých regionech, jakož i využití dopravních zařízení.“ |
71) |
V článku 72 se slova „bez jednomyslného souhlasu Rady“ nahrazují slovy „…, pokud Rada jednomyslně nepřijme opatření pro udělení výjimky,“. |
72) |
Článek 75 se mění takto:
|
73) |
V článku 78 se doplňuje se nová věta, která zní: „Pět let po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost může Rada na návrh Komise přijmout rozhodnutí, jímž se tento článek zruší.“ |
74) |
V článku 79 se zrušují slova „…, aniž je dotčena působnost Hospodářského a sociálního výboru“. |
75) |
V článku 80 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Evropský parlament a Rada mohou řádným legislativním postupem přijmout vhodná ustanovení pro dopravu námořní a leteckou. Rozhodují po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů.“ |
PRAVIDLA HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
76) |
V článku 85 se doplňuje nový odstavec, který zní: „3. Komise může přijmout nařízení týkající se kategorií dohod, o nichž Rada přijala nařízení nebo směrnici podle čl. 83 odst. 2 písm. b).“ |
77) |
Článek 87 se mění takto:
|
78) |
V článku 88 se doplňuje nový odstavec, který zní: „4. Komise může přijmout nařízení týkající se kategorií státních podpor, u kterých Rada podle článku 89 dala možnost vyjmout je z řízení uvedeného v odstavci 3 tohoto článku.“ |
DAŇOVÁ USTANOVENÍ
79) |
V článku 93 se slova „ve lhůtě uvedené v článku 14“ nahrazují slovy „a zabránění narušení hospodářské soutěže“. |
SBLIŽOVÁNÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ
80) |
Mění se pořadí článků 94 a 95. Dosavadní článek 94 se označuje jako článek 95 a dosavadní článek 95 se označuje jako článek 94. |
81) |
Dosavadní článek 95, nově označený jako článek 94, se mění takto:
|
82) |
V dosavadním článku 94, nově označeném jako článek 95, se na začátek vkládají slova „Aniž je dotčen článek 94,“. |
83) |
V čl. 96 druhém pododstavci první větě se slova „přijme Rada“ nahrazují slovy „přijmou Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem“ a zrušují se slova „na návrh Komise“. V druhé větě se slova „Komise a Rada mohou přijímat“ nahrazují slovy „Mohou být přijata“. |
DUŠEVNÍ VLASTNICTVÍ
84) |
V hlavě VI se vkládá nový článek, který zní: „Článek 97a V rámci vytvoření nebo fungování vnitřního trhu přijmou Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem opatření o vytvoření evropských práv duševního vlastnictví, která zajistí jednotnou ochranu práv duševního vlastnictví v Unii, a o zavedení centralizovaného režimu pro vydávání povolení, koordinaci a kontrolu na úrovni Unie. Rada stanoví zvláštním legislativním postupem formou nařízení pravidla pro používání jazyků ve vztahu k evropským právům duševního vlastnictví. Rada rozhoduje jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem.“ |
HOSPODÁŘSKÁ A MĚNOVÁ POLITIKA
85) |
V hlavě VII se vkládá článek 97b, který přebírá znění dosavadního článku 4 s těmito změnami:
|
86) |
Článek 99 se mění takto:
|
OBTÍŽE V ZÁSOBOVÁNÍ URČITÝMI PRODUKTY (ENERGETIKA)
87) |
V článku 100 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Aniž jsou dotčeny jiné postupy stanovené ve Smlouvách, může Rada na návrh Komise rozhodnout v duchu solidarity mezi členskými státy o opatřeních přiměřených hospodářské situaci, zejména když vzniknou závažné obtíže v zásobování určitými produkty, především v oblasti energetiky.“ |
DALŠÍ USTANOVENÍ – HOSPODÁŘSKÁ A MĚNOVÁ POLITIKA
88) |
V článku 102 se zrušuje odstavec 2 a odstavec 1 není číslován. |
89) |
V článku 103 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Rada může na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem v případě potřeby upřesnit definice pro použití zákazů uvedených v článcích 101 a 102 a v tomto článku.“ |
POSTUP PŘI NADMĚRNÉM SCHODKU
90) |
Článek 104 se mění takto:
|
MĚNOVÁ POLITIKA
91) |
Článek 105 se mění takto:
|
92) |
Článek 106 se mění takto:
|
93) |
Článek 107 se mění takto:
|
94) |
V článku 109 se zrušují slova „nejpozději ke dni zřízení ESCB“. |
95) |
V čl. 110 odst. 2 se zrušují první čtyři pododstavce. |
OPATŘENÍ TÝKAJÍCÍ SE POUŽÍVÁNÍ EURA
96) |
Dosavadní čl. 111 odst. 1, 2, 3 a 5 se stávají čl. 188o odst. 1, 2, 3 a 4 a mění se podle bodu 174. Dosavadní čl. 111 odst. 4 se stává čl. 115c odst. 1 a mění se podle bodu 100. |
97) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 111a Aniž jsou dotčeny pravomoci Evropské centrální banky, přijmou Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem opatření nezbytná pro používání eura jako jednotné měny. Tato opatření se přijmou po konzultaci s Evropskou centrální bankou.“ |
INSTITUCIONÁLNÍ USTANOVENÍ (HOSPODÁŘSKÁ A MĚNOVÁ UNIE)
98) |
Dosavadní článek 112 se stává článkem 245b a mění se podle bodu 228. Dosavadní článek 113 se stává článkem 245c. |
99) |
Článek 114 se mění takto:
|
USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE ČLENSKÝCH STÁTŮ, JEJICHŽ MĚNOU JE EURO
100) |
Vkládá se nový nadpis kapitoly a nové články, které znějí: „KAPITOLA 3a USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE ČLENSKÝCH STÁTŮ, JEJICHŽ MĚNOU JE EURO Článek 115a 1. K zajištění řádného fungování hospodářské a měnové unie a v souladu s příslušnými ustanoveními Smluv přijme Rada některým z příslušných postupů uvedených v článcích 99 a 104, s výjimkou postupu podle čl. 104 odst. 14, opatření týkající se členských států, jejichž měnou je euro:
2. Na hlasování o opatřeních podle odstavce 1 se podílejí pouze členové Rady zastupující členské státy, jejichž měnou je euro. Kvalifikovaná většina uvedených členů je vymezena podle čl. 205 odst. 3 písm. a). Článek 115b Pravidla zasedání ministrů členských států, jejichž měnou je euro, jsou stanovena Protokolem o Euroskupině. Článek 115c 1. K zajištění postavení eura v mezinárodním měnovém systému přijme Rada na návrh Komise rozhodnutí, které stanoví společné postoje k otázkám, jež mají zvláštní význam pro hospodářskou a měnovou unii, v příslušných mezinárodních finančních institucích a konferencích. Rada rozhoduje po konzultaci s Evropskou centrální bankou. 2. Rada může na návrh Komise přijmout vhodná opatření pro zajištění jednotného zastoupení v mezinárodních finančních institucích a konferencích. Rada rozhoduje po konzultaci s Evropskou centrální bankou. 3. Na hlasování o opatřeních podle odstavců 1 a 2 se podílejí pouze členové Rady zastupující členské státy, jejichž měnou je euro. Kvalifikovaná většina uvedených členů je vymezena podle čl. 205 odst. 3 písm. a).“ |
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE ČLENSKÝCH STÁTŮ, NA KTERÉ SE VZTAHUJE VÝJIMKA
101) |
Článek 116 se zrušuje. Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 116a 1. Členské státy, o kterých Rada nerozhodla, že splňují nezbytné podmínky pro přijetí eura, jsou dále označovány jako ‚členské státy, na které se vztahuje výjimka‘. 2. Na členské státy, na které se vztahuje výjimka, se nepoužijí tato ustanovení Smluv:
V článcích uvedených v písmenech a) až j) se tedy pojmem ‚členské státy‘ rozumějí členské státy, jejichž měnou je euro. 3. V souladu s kapitolou IX statutu ESCB a ECB jsou členské státy, na které se vztahuje výjimka, a jejich národní centrální banky vyňaty z práv a povinností v rámci ESCB. 4. Hlasovací práva členů Rady zastupujících členské státy, na které se vztahuje výjimka, se pozastavují tehdy, jestliže Rada přijímá opatření podle článků vyjmenovaných v odstavci 2, a v těchto případech:
Kvalifikovaná většina ostatních členů Rady je vymezena podle čl. 205 odst. 3 písm. a).“ |
102) |
Článek 117 se zrušuje, s výjimkou dosavadních prvních pěti odrážek jeho odstavce 2, které se stávají prvními pěti odrážkami čl. 118a odst. 2 a mění se podle bodu 103. Vkládá se nový článek 117a tohoto znění:
|
103) |
Článek 118 se zrušuje. Vkládá se nový článek 118a tohoto znění:
|
104) |
Vkládá se článek 118b, který přebírá znění dosavadního čl. 124 odst. 1 s těmito změnami:
|
105) |
Článek 119 se mění takto:
|
106) |
Článek 120 se mění takto:
|
107) |
Dosavadní čl. 121 odst. 1 se stává čl. 117a odst. 1 a mění se podle bodu 102. Zbývající část článku 121 se zrušuje. |
108) |
Dosavadní čl. 122 odst. 2 druhá věta se stává čl. 117a odst. 2 prvním pododstavcem a mění se podle bodu 102. Zbývající část článku 122 se zrušuje. |
109) |
Dosavadní čl. 123 odst. 3 se stává čl. 118a odst. 1 a mění se podle bodu 103 a dosavadní čl. 123 odst. 5 se stává čl. 117a odst. 3 a mění se podle bodu 102. Zbývající část článku 123 se zrušuje. |
110) |
Dosavadní čl. 124 odst. 1 se stává článkem 118b a mění se podle bodu 104. Zbývající část článku 124 se zrušuje. |
ZAMĚSTNANOST
111) |
V článku 125 se zrušují slova „a článku 2 této smlouvy“. |
PŘESUNUTÉ HLAVY
112) |
Dosavadní hlava IX s názvem „SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA“ se stává hlavou II části páté týkající se vnější činnosti Unie a dosavadní články 131 a 133 se stávají články 188b a 188c. Článek 131 se mění podle bodu 157 a článek 133 se nahrazuje článkem 188c. Články 132 a 134 se zrušují. |
113) |
Dosavadní hlava X s názvem „SPOLUPRÁCE V CELNÍCH VĚCECH“ se stává kapitolou 1a hlavy Ia s názvem „Volný pohyb zboží“ a dosavadní článek 135 se stává článkem 27a a mění se podle bodu 45. |
SOCIÁLNÍ POLITIKA
114) |
Název hlavy XI „SOCIÁLNÍ POLITIKA, VŠEOBECNÉ A ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ A MLÁDEŽ“ se nahrazuje názvem „SOCIÁLNÍ POLITIKA“ a tato hlava se označuje jako „HLAVA IX“; nadpis „Kapitola 1 – Sociální ustanovení“ se zrušuje. |
115) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 136a S přihlédnutím k různorodosti vnitrostátních systémů Unie uznává a podporuje úlohu sociálních partnerů na své úrovni. Usnadňuje mezi nimi dialog, přičemž uznává jejich samostatnost. Trojstranná sociální vrcholná schůzka pro růst a zaměstnanost přispívá k sociálnímu dialogu.“ |
116) |
Článek 137 se mění takto:
|
117) |
V čl. 138 odst. 4 první větě se slova „Při takové konzultaci“ nahrazují slovy „Při konzultaci podle odstavců 2 a 3“. |
118) |
V článku 139 se odstavec 2 se mění takto:
|
119) |
V čl. 140 druhém pododstavci se doplňují slova „…, a zejména vyvíjí podněty ve snaze stanovit směry a ukazatele, pořádat výměnu osvědčených postupů a připravit nezbytné podklady pro pravidelný dohled a hodnocení. Evropský parlament je plně informován“. |
120) |
V článku 143 se zrušuje druhý pododstavec. |
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND
121) |
Dosavadní kapitola 2 se označuje jako „HLAVA X“. |
122) |
V článku 148 se slova „prováděcí rozhodnutí“ nahrazují slovy „prováděcí nařízení“. |
VŠEOBECNÉ VZDĚLÁVÁNÍ, ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ, MLÁDEŽ A SPORT
123) |
Dosavadní kapitola 3 se označuje jako „HLAVA XI“ a v názvu se slova „A MLÁDEŽ“ nahrazují slovy „…, MLÁDEŽ A SPORT“. |
124) |
Článek 149 se mění takto:
|
125) |
V čl. 150 odst. 4 se doplňují slova „a Rada na návrh Komise přijme doporučení“. |
KULTURA
126) |
V článku 151 se odstavec 5 mění takto:
|
VEŘEJNÉ ZDRAVÍ
127) |
Článek 152 se mění takto:
|
OCHRANA SPOTŘEBITELE
128) |
V článku 153 se dosavadní odstavec 2 stává článkem 6a a dosavadní odstavce 3, 4 a 5 se označují jako odstavce 2, 3 a 4. |
PRŮMYSL
129) |
Článek 157 se mění takto:
|
HOSPODÁŘSKÁ, SOCIÁLNÍ A ÚZEMNÍ SOUDRŽNOST
130) |
Název hlavy XVII se nahrazuje tímto: „HOSPODÁŘSKÁ, SOCIÁLNÍ A ÚZEMNÍ SOUDRŽNOST“. |
131) |
Článek 158 se mění takto:
|
132) |
V čl. 159 druhém pododstavci se slova „hospodářské a sociální“ nahrazují slovy „hospodářské, sociální a územní“. |
133) |
Článek 161 se mění takto:
|
134) |
V čl. 162 prvním pododstavci se slova „Prováděcí rozhodnutí“ nahrazují slovy „Prováděcí nařízení“. |
VÝZKUM A TECHNOLOGICKÝ ROZVOJ
135) |
V názvu hlavy XVIII se doplňují slova „A VESMÍR“. |
136) |
Článek 163 se mění takto:
|
137) |
V čl. 165 odst. 2 se doplňují slova „…, zejména podněty pro stanovení hlavních směrů a ukazatelů, pořádání výměny osvědčených postupů a přípravu podkladů nezbytných pro pravidelný dohled a hodnocení. Evropský parlament je plně informován“. |
138) |
Článek 166 se mění takto:
|
139) |
V článku 167 se slovo „Rada“ nahrazuje slovem „Unie“. |
140) |
V čl. 168 druhém pododstavci se slovo „Rada“ nahrazuje slovem „Unie“. |
141) |
V čl. 170 druhém pododstavci se zrušují slova „…, které se sjednávají a uzavírají v souladu s článkem 300“. |
VESMÍR
142) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 172a 1. K podpoře vědeckého a technického pokroku, průmyslové konkurenceschopnosti a provádění svých politik vypracuje Unie evropskou politiku pro oblast vesmíru. K tomu účelu může podporovat společné iniciativy, podporovat výzkum a technologický rozvoj a koordinovat nezbytné úsilí pro výzkum a využití vesmíru. 2. Jako příspěvek k dosažení cílů uvedených v odstavci 1 přijmou Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem nezbytná opatření, která mohou mít podobu evropského kosmického programu, s vyloučením harmonizace právních předpisů členských států. 3. Unie naváže veškeré účelné vztahy s Evropskou kosmickou agenturou. 4. Tímto článkem nejsou dotčena ostatní ustanovení této hlavy.“ |
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (ZMĚNA KLIMATU)
143) |
Článek 174 se mění takto:
|
144) |
Článek 175 se mění takto:
|
PŘESUNUTÉ HLAVY
145) |
Dosavadní hlava XX s názvem „ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE“ se stává kapitolou 1 hlavy III části páté týkající se vnější činnosti Unie a dosavadní články 177, 179, 180 a 181 se stávají články 188d až 188g a mění se podle bodů 161 až 164. Článek 178 se zrušuje. |
146) |
Dosavadní hlava XXI s názvem „HOSPODÁŘSKÁ, FINANČNÍ A TECHNICKÁ SPOLUPRÁCE SE TŘETÍMI ZEMĚMI“ se stává kapitolou 2 hlavy III části páté týkající se vnější činnosti Unie a dosavadní článek 181a se stává článkem 188h a mění se podle bodu 166. |
ENERGETIKA
147) |
Hlava XX se nahrazuje tímto: „HLAVA XX ENERGETIKA Článek 176a 1. V rámci vytváření a fungování vnitřního trhu a s přihlédnutím k potřebě chránit a zlepšovat životní prostředí má politika Unie v oblasti energetiky v duchu solidarity mezi členskými státy za cíl:
2. Aniž je dotčeno použití jiných ustanovení Smluv, přijmou Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem opatření nezbytná pro dosažení cílů uvedených v odstavci 1. Tato opatření se přijmou po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů. Nedotýkají se práva členského státu stanovit podmínky pro využívání svých energetických zdrojů, jeho volby mezi různými energetickými zdroji a základní skladby jeho zásobování energií, aniž je dotčen čl. 175 odst. 2 písm. c). 3. Odchylně od odstavce 2 přijme Rada opatření podle uvedeného odstavce zvláštním legislativním postupem jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem, pokud jsou především fiskální povahy.“ |
CESTOVNÍ RUCH
148) |
Hlava XXI se nahrazuje tímto: „HLAVA XXI CESTOVNÍ RUCH Článek 176b 1. Unie doplňuje činnost členských států v odvětví cestovního ruchu, zejména podporou konkurenceschopnosti podniků Unie v tomto odvětví. Za tímto účelem je činnost Unie zaměřena na:
2. Evropský parlament a Rada přijmou řádným legislativním postupem zvláštní opatření určená na doplnění činností, které členské státy provádějí k dosažení cílů uvedených v tomto článku, s vyloučením harmonizace právních předpisů členských států.“ |
CIVILNÍ OCHRANA
149) |
Vkládají se nový nadpis hlavy a nový článek, které znějí: „HLAVA XXII CIVILNÍ OCHRANA Článek 176c 1. Unie podporuje spolupráci mezi členskými státy ve snaze posílit účinnost systémů pro předcházení přírodním nebo člověkem způsobeným pohromám a pro ochranu proti nim. Činnost Unie je zaměřena na:
2. Evropský parlament a Rada přijmou řádným legislativním postupem opatření nezbytná jako příspěvek k dosažení cílů uvedených v odstavci 1, s vyloučením harmonizace právních předpisů členských států.“ |
SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE
150) |
Vkládají se nový nadpis hlavy a nový článek, které znějí: „HLAVA XXIII SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE Článek 176d 1. Účinné provádění práva Unie členskými státy, které má zásadní význam pro řádné fungování Unie, se pokládá za otázku společného zájmu. 2. Unie může podpořit úsilí členských států o zlepšení schopnosti jejich správních orgánů provádět právo Unie. Tato činnost může zahrnovat zejména usnadnění výměny informací a státních zaměstnanců, jakož i podporu vzdělávacích programů. Žádný členský stát není povinen této podpory využít. Evropský parlament a Rada přijmou řádným legislativním postupem formou nařízení k tomuto účelu nezbytná opatření, s vyloučením harmonizace právních předpisů členských států. 3. Tento článek se nedotýká povinnosti členských států provádět právo Unie, ani práv a povinností Komise. Nedotýká se ani ostatních ustanovení Smluv, jež upravují správní spolupráci mezi členskými státy, jakož i mezi členskými státy a Unií.“ |
PŘIDRUŽENÍ ZÁMOŘSKÝCH ZEMÍ A ÚZEMÍ
151) |
V čl. 182 prvním pododstavci se zrušují slova „této smlouvy“. |
152) |
V článku 186 se slova „se volný pohyb pracovníků ze zemí a území v členských státech, jakož i pracovníků ze členských států v zemích a územích řídí smlouvami, jež budou následně uzavřeny a jež vyžadují jednomyslné schválení členskými státy“ nahrazují slovy „je volný pohyb pracovníků ze zemí a území v členských státech, jakož i pracovníků z členských států v zemích a na územích, upraven akty přijatými v souladu s článkem 187.“ |
153) |
V článku 187 se před slovo „jednomyslně“ vkládají slova „na návrh Komise“ a doplňuje se nová věta, která zní: „Pokud dotyčná ustanovení přijímá Rada zvláštním legislativním postupem, rozhoduje na návrh Komise jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem.“ |
VNĚJŠÍ ČINNOST UNIE
154) |
Vkládá se nová část pátá. Nese název „VNĚJŠÍ ČINNOST UNIE“ a obsahuje tyto hlavy a kapitoly:
|
OBECNÁ USTANOVENÍ
155) |
Vkládají se nový nadpis hlavy a nový článek, které znějí: „HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ O VNĚJŠÍ ČINNOSTI UNIE Článek 188a Činnost Unie na mezinárodní scéně podle této části spočívá na zásadách, sleduje cíle a je prováděna v souladu s obecnými ustanoveními, která jsou obsažena v hlavě V kapitole 1 Smlouvy o Evropské unii.“ |
SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA
156) |
Vkládá se nový nadpis hlavy II s názvem „SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA“, která přebírá název dosavadní hlavy IX části třetí. |
157) |
Vkládá se článek 188b, který přebírá znění dosavadního článku 131 s těmito změnami:
|
158) |
Vkládá se nový článek, který nahrazuje článek 133: „Článek 188c 1. Společná obchodní politika se zakládá na jednotných zásadách, zejména pokud jde o úpravy celních sazeb, uzavírání celních a obchodních dohod týkajících se obchodu zbožím a službami, obchodní aspekty duševního vlastnictví, přímé zahraniční investice, sjednocování liberalizačních opatření, vývozní politiku a opatření na ochranu obchodu, jako jsou opatření pro případ dumpingu a subvencování. Společná obchodní politika je prováděna v rámci zásad a cílů vnější činnosti Unie. 2. Evropský parlament a Rada přijímají řádným legislativním postupem formou nařízení opatření vymezující rámec pro provádění společné obchodní politiky. 3. Je-li třeba sjednat a uzavřít dohody s jednou nebo více třetími zeměmi nebo s mezinárodními organizacemi, použije se článek 188n s výhradou zvláštních ustanovení tohoto článku. Komise podává doporučení Radě, která ji zmocňuje k zahájení potřebných jednání. Rada a Komise odpovídají za to, že sjednané dohody jsou slučitelné s vnitřními politikami a vnitřními předpisy Unie. Komise při vedení těchto jednání konzultuje zvláštní výbor, který určí Rada, aby jí v tomto úkolu napomáhal, a řídí se směrnicemi, které jí Rada může poskytnout. Komise podává zvláštnímu výboru a Evropskému parlamentu pravidelně zprávu o stavu jednání. 4. Při sjednávání a uzavírání dohod uvedených v odstavci 3 rozhoduje Rada kvalifikovanou většinou. Při sjednávání a uzavírání dohod v oblasti obchodu službami a v oblastech obchodních aspektů duševního vlastnictví jakož i přímých zahraničních investic rozhoduje Rada jednomyslně, pokud dané dohody obsahují ustanovení, pro která je při přijímání vnitřních předpisů vyžadována jednomyslnost. Rada rovněž rozhoduje jednomyslně při sjednávání a uzavírání dohod:
5. Sjednávání a uzavírání mezinárodních dohod v oblasti dopravy se řídí částí třetí hlavou V a článkem 188n. 6. Výkon pravomocí svěřených tímto článkem v oblasti společné obchodní politiky se nedotýká vymezení pravomocí mezi Unií a členskými státy a nesmí vést k harmonizaci právních předpisů členských států, jestliže Smlouvy takovou harmonizaci vylučují.“ |
ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE
159) |
Vkládá se nový nadpis hlavy III s názvem „SPOLUPRÁCE SE TŘETÍMI ZEMĚMI A HUMANITÁRNÍ POMOC“. |
160) |
Vkládá se nový nadpis kapitoly 1 „ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE“, která přebírá název hlavy XX části třetí. |
161) |
Vkládá se článek 188d, který přebírá znění dosavadního článku 177 s těmito změnami:
|
162) |
Vkládá se článek 188e, který přebírá znění dosavadního článku 179 s těmito změnami:
|
163) |
Vkládá se článek 188f, který přebírá znění dosavadního článku 180 s tím, že na začátek odstavce 1 se vkládají slova „K prohloubení vzájemného doplňování a účinnosti svých činností“. |
164) |
Vkládá se článek 188g, který přebírá znění dosavadního článku 181 s tím, že druhá věta prvního pododstavce a druhý pododstavec se zrušují. |
HOSPODÁŘSKÁ, FINANČNÍ A TECHNICKÁ SPOLUPRÁCE SE TŘETÍMI ZEMĚMI
165) |
Vkládá se nový nadpis kapitoly 2 s názvem „HOSPODÁŘSKÁ, FINANČNÍ A TECHNICKÁ SPOLUPRÁCE SE TŘETÍMI ZEMĚMI“, která přebírá název hlavy XXI části třetí. |
166) |
Vkládá se článek 188h, který přebírá znění dosavadního článku 181a s těmito změnami:
|
167) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 188i Vyžaduje-li situace ve třetí zemi naléhavou finanční pomoc ze strany Unie, přijme Rada na návrh Komise nezbytná rozhodnutí.“ |
HUMANITÁRNÍ POMOC
168) |
Vkládají se nový nadpis kapitoly a nový článek, které znějí: „KAPITOLA 3 HUMANITÁRNÍ POMOC Článek 188j 1. Činnosti Unie v oblasti humanitární pomoci jsou prováděny v rámci zásad a cílů vnější činnosti Unie. Tyto činnosti jsou určeny k poskytnutí cílené pomoci a podpory obyvatelstvu třetích zemí postiženému přírodními nebo člověkem způsobenými pohromami, aby byly zajištěny humanitární potřeby vyplývající z těchto různých situací. Činnosti Unie a členských států se navzájem doplňují a posilují. 2. Činnosti humanitární pomoci jsou prováděny v souladu se zásadami mezinárodního práva a v souladu se zásadami nestrannosti, neutrality a nepřípustnosti diskriminace. 3. Evropský parlament a Rada přijmou řádným legislativním postupem opatření vymezující rámec, v němž se provádějí činnosti humanitární pomoci Unie. 4. Unie může se třetími zeměmi a příslušnými mezinárodními organizacemi uzavřít jakoukoli dohodu účelnou pro dosažení cílů uvedených v odstavci 1 a v článku 10a Smlouvy o Evropské unii. Prvním pododstavcem nejsou dotčeny pravomoci členských států vést jednání na mezinárodní úrovni a uzavírat mezinárodní smlouvy. 5. K vytvoření rámce pro společný příspěvek mladých Evropanů k humanitárním činnostem Unie se zřídí Evropský dobrovolnický sbor humanitární pomoci. Evropský parlament a Rada stanoví řádným legislativním postupem formou nařízení statut a způsoby fungování sboru. 6. Komise může vyvinout jakoukoli užitečnou činnost potřebnou na podporu koordinace činností Unie a členských států, aby prohloubila účinnost a doplňkovost programů Unie a programů členských států v oblasti humanitární pomoci. 7. Unie zajišťuje, aby její akce humanitární pomoci s činnostmi mezinárodních organizací a institucí, především těch, které jsou součástí systému Organizace spojených národů, a aby s těmito činnostmi byly slučitelné.“ |
OMEZUJÍCÍ OPATŘENÍ
169) |
Vkládají se nový nadpis hlavy a nový článek, které nahrazují článek 301 a které znějí: „HLAVA IV OMEZUJÍCÍ OPATŘENÍ Článek 188k 1. Předpokládá-li rozhodnutí přijaté podle hlavy V kapitoly 2 Smlouvy o Evropské unii pozastavení, omezení nebo úplné přerušení hospodářských a finančních vztahů s jednou nebo více třetími zeměmi, přijme Rada kvalifikovanou většinou na společný návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise nezbytná opatření. Uvědomí o tom Evropský parlament. 2. Pokud tak stanoví rozhodnutí přijaté podle hlavy V kapitoly 2 Smlouvy o Evropské unii, může Rada postupem uvedeným v odstavci 1 přijmout omezující opatření vůči fyzickým nebo právnickým osobám a skupinám nebo nestátním subjektům. 3. Akty uvedené v tomto článku obsahují nezbytná ustanovení o právních zárukách.“ |
MEZINÁRODNÍ SMLOUVY
170) |
Za článek 188k se vkládá nový nadpis hlavy V s názvem „MEZINÁRODNÍ SMLOUVY“. |
171) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 188l 1. Unie může uzavřít dohodu s jednou nebo více třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi, stanoví-li tak Smlouvy nebo je-li uzavření dohody buď nezbytné k dosažení cílů stanovených Smlouvami v rámci politik Unie, nebo je stanoveno právně závazným aktem Unie, nebo se může dotknout společných pravidel či změnit jejich oblast působnosti. 2. Dohody uzavřené Unií jsou závazné pro orgány Unie i pro členské státy.“ |
172) |
Vkládá se článek 188m, který přebírá znění dosavadního článku 310 s tím, že se slova „s jedním nebo více státy“ nahrazují slovy „s jednou nebo více třetími zeměmi“. |
173) |
Vkládá se nový článek, který nahrazuje článek 300 a který zní: „Článek 188n 1. Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení článku 188c, dohody mezi Unií a třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi se sjednávají a uzavírají podle následujícího postupu. 2. Rada dává zmocnění k zahájení jednání, vydává směrnice pro jednání, dává zmocnění k podpisu dohod a uzavírá je. 3. Komise, nebo týká-li se zamýšlená dohoda výlučně nebo zejména společné zahraniční a bezpečnostní politiky, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku podává Radě doporučení a Rada přijme rozhodnutí, kterým dá zmocnění k zahájení jednání a v závislosti na předmětu zamýšlené dohody jmenuje vyjednavače nebo vedoucího vyjednavačského týmu Unie. 4. Rada může vyjednavači vydávat směrnice a může určit zvláštní výbor, se kterým musí být jednání konzultováno. 5. Rada přijme na návrh vyjednavače rozhodnutí, kterým dá zmocnění k podpisu dohody a případně k jejímu prozatímnímu uplatňování před vstupem v platnost. 6. Rada přijme na návrh vyjednavače rozhodnutí o uzavření dohody. Netýká-li se dohoda výlučně společné zahraniční a bezpečnostní politiky, přijme Rada rozhodnutí o uzavření dohody:
7. Odchylně od odstavců 5, 6 a 9 může Rada při uzavírání dohody zmocnit vyjednavače, aby jménem Unie schválil změny, jestliže dohoda stanoví, že se takové změny přijímají zjednodušeným postupem nebo orgánem zřízeným dohodou. Rada může k takovému zmocnění připojit zvláštní podmínky. 8. Rada v průběhu celého postupu rozhoduje kvalifikovanou většinou. Jednomyslně však rozhoduje tehdy, týká-li se dohoda oblasti, kde je pro přijetí aktu Unie požadována jednomyslnost, jakož i v případě dohod o přidružení a dohod podle článku 188h se státy, které jsou kandidáty na přistoupení. Rada rovněž rozhoduje jednomyslně o dohodě o přistoupení Unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod; rozhodnutí o uzavření této dohody vstoupí v platnost po schválení členskými státy v souladu s jejich ústavními předpisy. 9. Rada na návrh Komise nebo vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku přijme rozhodnutí o pozastavení uplatňování dohody a stanoví postoje, které má jménem Unie zaujmout orgán zřízený dohodou, má-li tento orgán přijímat akty s právními účinky, s výjimkou aktů, které doplňují nebo pozměňují institucionální rámec dohody. 10. Evropský parlament je okamžitě a plně informován ve všech etapách tohoto postupu. 11. Členský stát, Evropský parlament, Rada nebo Komise si mohou vyžádat posudek Soudního dvora o slučitelnosti zamýšlené dohody se Smlouvami. Je-li posudek Soudního dvora odmítavý, nemůže zamýšlená dohoda vstoupit v platnost, pokud nedojde ke změně dohody nebo ke změně Smluv.“ |
174) |
Vkládá se článek 188o, který přebírá znění dosavadního čl. 111 odst. 1, 2, 3 a 5 s tím, že se dosavadní poslední dvě věty odstavce 1 stávají druhým pododstavcem uvedeného odstavce, a s těmito změnami:
|
VZTAHY UNIE S MEZINÁRODNÍMI ORGANIZACEMI A TŘETÍMI ZEMĚMI A DELEGACE UNIE
175) |
Vkládají se nový nadpis hlavy a nové články následujícího znění, přičemž článek 188p nahrazuje články 302, 303 a 304: „HLAVA VI VZTAHY UNIE S MEZINÁRODNÍMI ORGANIZACEMI A TŘETÍMI ZEMĚMI A DELEGACE UNIE Článek 188p 1. Unie naváže veškerou účelnou spolupráci s orgány Organizace spojených národů a jejími odbornými organizacemi, s Radou Evropy, s Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a s Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Unie kromě toho zajišťuje vhodné vztahy s dalšími mezinárodními organizacemi. 2. Prováděním tohoto článku jsou pověřeni vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise. Článek 188q 1. Zastoupení Unie ve třetích zemích a při mezinárodních organizacích zajišťují delegace Unie. 2. Delegace Unie jsou pod vedením vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Jednají v úzké spolupráci s diplomatickými a konzulárními zastoupeními členských států.“ |
DOLOŽKA SOLIDARITY
176) |
Vkládají se nový nadpis hlavy a nový článek, které znějí: „HLAVA VII DOLOŽKA SOLIDARITY Článek 188r 1. Pokud je některý členský stát cílem teroristického útoku nebo obětí přírodní nebo člověkem způsobené pohromy, jednají Unie a její členské státy společně v duchu solidarity. Unie uvede do pohotovosti veškeré nástroje, které má k dispozici, včetně vojenských prostředků poskytnutých členskými státy, aby:
2. Pokud je některý členský stát cílem teroristického útoku nebo obětí přírodní či člověkem způsobené pohromy, ostatní členské státy mu na žádost jeho politických orgánů poskytnou pomoc. Za tím účelem členské státy koordinují svou činnost v Radě. 3. Způsob provádění této doložky solidarity Unií vymezí rozhodnutí přijaté Radou na společný návrh Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Pokud toto rozhodnutí souvisí s obranou, rozhoduje Rada v souladu s čl. 15b odst. 1 Smlouvy o Evropské unii. Evropský parlament je informován. Pro účely tohoto odstavce, a aniž je dotčen článek 207, je Radě nápomocen Politický a bezpečnostní výbor s podporou složek ustavených v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky a výbor uvedený v článku 61d, které jí případně podávají společná stanoviska. 4. Pro zajištění účinnosti jednání Unie a jejích členských států Evropská rada pravidelně vyhodnocuje hrozby, kterým je Unie vystavena.“ |
INSTITUCIONÁLNÍ A FINANČNÍ USTANOVENÍ
177) |
Dosavadní část pátá se označuje jako část šestá a její název se nahrazuje tímto: „INSTITUCIONÁLNÍ A FINANČNÍ USTANOVENÍ“. |
EVROPSKÝ PARLAMENT
178) |
Článek 189 se zrušuje. |
179) |
Článek 190 se mění takto:
|
180) |
V článku 191 se zrušuje první pododstavec; v dosavadním druhém pododstavci se před slovo „pravidla“ vkládají slova „formou nařízení“ a za slova „na evropské úrovni“ se vkládají slova „podle čl. 8a odst. 4 Smlouvy o Evropské unii“. |
181) |
V článku 192 se zrušuje první pododstavec; v dosavadním druhém pododstavci se doplňuje nová věta, která zní: „Pokud Komise návrh nepředloží, sdělí Evropskému parlamentu důvody.“ |
182) |
Článek 193 se mění takto:
|
183) |
Článek 195 se mění takto:
|
184) |
V čl. 196 druhém pododstavci se za slovo „mimořádnému“ vkládá slovo „dílčímu“ a slova „svých členů“ nahrazují slovy „všech svých členů“. |
185) |
Článek 197 se mění takto:
|
186) |
V čl. 198 prvním pododstavci se zrušuje slovo „nadpoloviční“. |
187) |
V čl. 199 druhém pododstavci se za slova „způsobem stanoveným“ vkládají slova „ve Smlouvách a“. |
188) |
V článku 201 se druhý pododstavec nahrazuje tímto: „Je-li návrh na vyslovení nedůvěry přijat většinou dvou třetin odevzdaných hlasů a většinou všech členů Evropského parlamentu, členové Komise kolektivně odstoupí ze svých funkcí a vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku odstoupí ze své funkce v Komisi. Zůstávají ve funkci a vyřizují nadále běžné záležitosti, dokud nejsou nahrazeni v souladu s článkem 9d Smlouvy o Evropské unii. V tomto případě funkční období členů Komise jmenovaných jako nástupci skončí ke dni, k němuž by skončilo funkční období členů Komise, kteří museli kolektivně odstoupit.“ |
EVROPSKÁ RADA
189) |
Vkládají se nový nadpis oddílu a nové články, které znějí: „ODDÍL 1a EVROPSKÁ RADA Článek 201a 1. Při hlasování může být každý člen Evropské rady zmocněn hlasovat nejvýše za jednoho z ostatních členů. Ustanovení čl. 9c odst. 4 Smlouvy o Evropské unii a čl. 205 odst. 2 této smlouvy se vztahují na Evropskou radu, pokud rozhoduje kvalifikovanou většinou. Pokud Evropská rada rozhoduje hlasováním, její předseda a předseda Komise se jej neúčastní. Zdržení se hlasování přítomných nebo zastoupených členů není překážkou přijetí usnesení Evropské rady vyžadujících jednomyslnost. 2. Předseda Evropského parlamentu může být vyzván, aby vystoupil před Evropskou radou. 3. Evropská rada rozhoduje v procedurálních otázkách a o přijetí svého jednacího řádu prostou většinou. 4. Evropské radě je nápomocen generální sekretariát Rady. Článek 201b Evropská rada přijme kvalifikovanou většinou:
|
RADA
190) |
Články 202 a 203 se zrušují. |
191) |
Článek 205 se mění takto:
|
192) |
Článek 207 se nahrazuje tímto: „Článek 207 1. Výbor složený ze stálých zástupců vlád členských států zodpovídá za přípravu prací Rady a za plnění úkolů, kterými jej Rada pověří. V případech stanovených v jednacím řádu Rady může přijímat procedurální rozhodnutí. 2. Radě je nápomocen generální sekretariát pod vedením generálního tajemníka jmenovaného Radou. Rada rozhoduje o organizaci generálního sekretariátu prostou většinou. 3. Rada rozhoduje o procedurálních otázkách a o přijetí svého jednacího řádu prostou většinou.“ |
193) |
V článku 208 se doplňuje nová věta, která zní: „Pokud Komise žádný návrh nepředloží, sdělí Radě důvody.“ |
194) |
V článku 209 se slova „po obdržení stanoviska Komise“ nahrazují slovy „po konzultaci s Komisí“. |
195) |
Článek 210 se nahrazuje tímto: „Článek 210 Rada stanoví platy, náhrady a důchody předsedy Evropské rady, předsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, členů Komise, předsedů a členů Soudního dvora Evropské unie a vedoucích jeho soudních kanceláří, jakož i generálního tajemníka Rady. Rovněž stanoví veškeré náhrady poskytované místo odměny.“ |
KOMISE
196) |
Článek 211 se zrušuje. Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 211a V souladu s čl. 9d odst. 5 Smlouvy o Evropské unii jsou členové Komise vybíráni na základě systému rotace stanoveného jednomyslně Evropskou radou, který je založen na těchto zásadách:
|
197) |
Dosavadní článek 212 se stává čl. 218 odst. 2. |
198) |
V článku 213 se zrušuje odstavec 1; odstavec 2 není číslován a jeho dva první pododstavce se spojují a znějí takto: „Členové Komise se zdrží jakéhokoliv jednání neslučitelného s povahou jejich funkce. Členské státy uznávají jejich nezávislost a nesnaží se je ovlivňovat při plnění jejich úkolů.“ |
199) |
Článek 214 se zrušuje. |
200) |
Článek 215 se mění takto:
|
201) |
V článku 217 se zrušují odstavce 1, 3 a 4 a odstavec 2 není číslován. Jeho první věta se nahrazuje tímto: „Aniž je dotčen čl. 9e odst. 4 Smlouvy o Evropské unii, působnost Komise strukturuje a přiděluje jejím členům předseda v souladu s čl. 9d odst. 6 uvedené smlouvy.“ |
202) |
V článku 218 se zrušuje odstavec 1; dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 1 a slova „v souladu s touto smlouvou“ se zrušují. Doplňuje se odstavec 2, který přebírá znění dosavadního článku 212. |
203) |
V čl. 219 prvním pododstavci se zrušují slova „z počtu stanoveného v článku 213“ a druhý pododstavec se nahrazuje tímto: „Usnášeníschopnost stanoví její jednací řád.“ |
SOUDNÍ DVŮR
204) |
V názvu oddílu 4 se doplňují slova „EVROPSKÉ UNIE“. |
205) |
Článek 220 se zrušuje. |
206) |
V článku 221 se zrušuje první pododstavec. |
207) |
V čl. 223 prvním pododstavci se doplňují slova „po konzultaci s výborem uvedeným v článku 224a“. |
208) |
V čl. 224 prvním pododstavci se zrušuje první věta, za slova „Počet soudců“ se vkládá slovo „Tribunálu“ a slova „že soudu jsou nápomocni“ se nahrazují slovy „že Tribunálu jsou nápomocni“. V druhém pododstavci druhé větě se doplňují slova „po konzultaci s výborem uvedeným v článku 224a“. |
209) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 224a Zřizuje se výbor, který před jmenováním vládami členských států podle článků 223 a 224 vydává stanovisko k vhodnosti kandidátů na funkce soudce a generálního advokáta Soudního dvora a Tribunálu. Tento výbor se skládá ze sedmi osob vybraných mezi bývalými členy Soudního dvora a Tribunálu, členy nejvyšších vnitrostátních soudů a obecně uznávanými právníky, z nichž jedna bude navržena Evropským parlamentem. Rada přijme rozhodnutí, kterým se stanoví pravidla fungování tohoto výboru, a rozhodnutí o jmenování jeho členů. Rada rozhoduje z podnětu předsedy Soudního dvora.“ |
210) |
V čl. 225 odst. 1 prvním pododstavci první větě se slova „některé soudní komory“ nahrazují slovy „některého specializovaného soudu zřízeného na základě článku 225a“ a v odst. 2 prvním pododstavci se zrušují slova „zřízených na základě článku 225a“. |
211) |
Článek 225a se mění takto:
|
212) |
Článek 228 se mění takto:
|
213) |
V článku 229a se slova „na návrh Komise“ nahrazují slovy „zvláštním legislativním postupem“ a slova „kterými se na úrovni Společenství upravují práva k průmyslovému vlastnictví“ se nahrazují slovy „které vytvářejí evropská práva duševního vlastnictví“. Poslední věta se nahrazuje tímto: „Tyto předpisy vstoupí v platnost po schválení členskými státy v souladu s jejich ústavními předpisy.“ |
214) |
Článek 230 se mění takto:
|
215) |
V článku 231 se druhý pododstavec nahrazuje tímto: „Soudní dvůr Evropské unie však uvede, považuje-li to za nezbytné, ty účinky aktu prohlášeného za neplatný, které jsou nadále považovány za zachované.“ |
216) |
Článek 232 se mění takto:
|
217) |
V čl. 233 prvním pododstavci se zrušují slova „nebo orgány“ a mluvnický tvar dalších slov se odpovídajícím způsobem upravuje; třetí pododstavec se zrušuje. |
218) |
V čl. 234 prvním pododstavci písm. b) se zrušují slova „a ECB“ a zrušuje se písmeno c). V článku se doplňuje nový pododstavec, který zní: „Vyvstane-li taková otázka při jednání před soudem členského státu, které se týká osoby ve vazbě, rozhodne Soudní dvůr Evropské unie v co nejkratší lhůtě.“ |
219) |
V článku 235 se slova „podle čl. 288 druhého pododstavce“ nahrazují slovy „podle čl. 288 druhého a třetího pododstavce“. |
220) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 235a Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat o legalitě aktů přijatých Evropskou radou nebo Radou podle článku 7 Smlouvy o Evropské unii výlučně na žádost členského státu dotčeného rozhodnutím Evropské rady nebo Rady, a to výhradně v otázce dodržení procedurálních ustanovení obsažených v uvedeném článku. Tato žádost musí být podána do jednoho měsíce ode dne přijetí takového rozhodnutí. Soudní dvůr rozhodne ve lhůtě jednoho měsíce ode dne podání této žádosti.“ |
221) |
V článku 236 se slova „ve služebním nebo pracovním řádu“ nahrazují slovy „ve služebním řádu úředníků Unie a pracovním řádu ostatních zaměstnanců Unie“. |
222) |
V čl. 237 písm. d) druhé větě se za slovo „Rada“ vkládá slovo „guvernérů“. |
223) |
Vkládají se nové články, které znějí: „Článek 240a Soudní dvůr Evropské unie nemá pravomoc ve vztahu k ustanovením o společné zahraniční a bezpečnostní politice ani k aktům přijatým na jejich základě. Soudní dvůr Evropské unie však má pravomoc kontrolovat dodržování článku 25b Smlouvy o Evropské unii a rozhodovat o žalobách podaných za podmínek stanovených v čl. 230 čtvrtém pododstavci této smlouvy, které se týkají přezkumu legality rozhodnutí, jimiž se stanoví omezující opatření vůči fyzickým nebo právnickým osobám, přijatých Radou na základě hlavy V kapitoly 2 Smlouvy o Evropské unii. Článek 240b Při výkonu svých pravomocí týkajících se ustanovení časti třetí hlavy IV kapitol 4 a 5 o prostoru svobody, bezpečnosti a práva nemá Soudní dvůr Evropské unie pravomoc přezkoumávat platnost nebo přiměřenost operací prováděných policií nebo jinými donucovacími orgány členského státu, ani rozhodovat o výkonu odpovědnosti členských států za udržování veřejného pořádku a ochranu vnitřní bezpečnosti.“ |
224) |
Článek 241 se nahrazuje tímto: „Článek 241 Dotýká-li se spor aktu s obecnou působností přijatého orgánem, institucí nebo jiným subjektem Unie, může se každá strana, i když lhůta stanovená v čl. 230 pátém pododstavci uplynula, domáhat z důvodů stanovených v čl. 230 druhém pododstavci před Soudním dvorem Evropské unie nepoužitelnosti tohoto aktu.“ |
225) |
(Netýká se českého znění.) |
226) |
V článku 245 se druhý pododstavec nahrazuje tímto: „Evropský parlament a Rada mohou řádným legislativním postupem změnit ustanovení statutu s výjimkou hlavy I a článku 64. Evropský parlament a Rada rozhodují buď na žádost Soudního dvora a po konzultaci s Komisí, nebo na návrh Komise a po konzultaci se Soudním dvorem.“ |
EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA
227) |
Vkládají se nový nadpis oddílu a nový článek, které znějí: „ODDÍL 4a EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA Článek 245a 1. Evropská centrální banka a národní centrální banky tvoří Evropský systém centrálních bank (ESCB). Evropská centrální banka a národní centrální banky členských států, jejichž měnou je euro, tvoří Eurosystém a řídí měnovou politiku Unie. 2. ESCB je řízen rozhodovacími orgány Evropské centrální banky. Prvořadým cílem ESCB je udržovat cenovou stabilitu. Aniž je dotčen tento cíl, podporuje obecné hospodářské politiky v Unii se záměrem přispět k dosažení jejích cílů. 3. Evropská centrální banka má právní subjektivitu. Pouze ona může povolovat vydávání eura. Je nezávislá při výkonu svých pravomocí a správě svých financí. Orgány, instituce a jiné subjekty Unie, jakož i vlády členských států respektují tuto nezávislost. 4. Evropská centrální banka přijímá opatření nezbytná k plnění svých úkolů podle článků 105 až 111a a 115c a za podmínek stanovených statutem ESCB a ECB. V souladu s týmiž články si členské státy, jejichž měnou není euro, a jejich centrální banky ponechávají své pravomoci v měnové oblasti. 5. Evropská centrální banka je v oblastech spadajících do její působnosti konzultována ke každému návrhu aktu Unie a ke každému návrhu úpravy na vnitrostátní úrovni a může předkládat stanoviska.“ |
228) |
Vkládá se článek 245b, který přebírá znění dosavadního článku 112 s těmito změnami:
|
229) |
Vkládá se článek 245c, který přebírá znění dosavadního článku 113. |
ÚČETNÍ DVŮR
230) |
V článku 246 se doplňuje slovo „Unie“ a doplňuje se nový pododstavec, který zní: „Skládá se z jednoho státního příslušníka každého členského státu. Jeho členové vykonávají své funkce naprosto nezávisle v obecném zájmu Unie.“ |
231) |
Článek 247 se mění takto:
|
232) |
V článku 248 se slovo „subjekt“ nahrazuje slovy „instituce nebo jiný subjekt“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru a odst. 1 první pododstavec se odpovídajícím způsobem mluvnicky upravuje. |
PRÁVNÍ AKTY UNIE
233) |
Název kapitoly 2 se nahrazuje tímto: „PRÁVNÍ AKTY UNIE, POSTUPY JEJICH PŘIJÍMÁNÍ A JINÁ USTANOVENÍ“. |
234) |
Před článek 249 se vkládá se nový nadpis oddílu 1, který zní: |
235) |
Článek 249 se mění takto:
|
236) |
Vkládají se nové články, které znějí: „Článek 249a 1. Řádný legislativní postup spočívá v tom, že Evropský parlament a Rada přijímají společně na návrh Komise nařízení, směrnice nebo rozhodnutí. Tento postup je vymezen v článku 251. 2. Ve zvláštních případech stanovených Smlouvami je přijetí nařízení, směrnice nebo rozhodnutí Evropským parlamentem za účasti Rady nebo Radou za účasti Evropského parlamentu zvláštním legislativním postupem. 3. Právní akty přijaté legislativním postupem jsou legislativními akty. 4. Ve zvláštních případech stanovených ve Smlouvách mohou být legislativní akty přijímány z podnětu skupiny členských států nebo Evropského parlamentu, na doporučení Evropské centrální banky nebo na žádost Soudního dvora nebo Evropské investiční banky. Článek 249b 1. Legislativním aktem lze na Komisi přenést pravomoc přijímat nelegislativní akty s obecnou působností, kterými se doplňují nebo mění některé prvky legislativního aktu, které nejsou podstatné. Legislativní akty výslovně vymezují cíle, obsah, rozsah a dobu trvání přenesení pravomoci. Podstatné prvky dané oblasti jsou vyhrazeny legislativním aktům, a nesmějí tedy být předmětem přenesení pravomoci. 2. Legislativní akty výslovně stanoví podmínky pro přenesení pravomoci, které mohou být tyto:
Pro účely písmen a) a b) se Evropský parlament usnáší většinou hlasů všech svých členů a Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou. 3. Součástí názvu aktů v přenesené pravomoci jsou slova ‚v přenesené pravomoci‘. Článek 249c 1. Členské státy přijmou veškerá nezbytná vnitrostátní právní opatření k provedení právně závazných aktů Unie. 2. Jsou-li pro provedení právně závazných aktů Unie nezbytné jednotné podmínky, svěří tyto akty prováděcí pravomoci Komisi nebo ve zvláštních, náležitě odůvodněných případech a v případech uvedených v článcích 11 a 13 Smlouvy o Evropské unii Radě. 3. Pro účely odstavce 2 Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem formou nařízení předem stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí. 4. Součástí názvu prováděcích aktů je slovo ‚prováděcí‘. Článek 249d Rada přijímá doporučení. Rozhoduje na návrh Komise ve všech případech, kdy má podle Smluv přijmout akt na návrh Komise. V oblastech, ve kterých je pro přijetí aktu Unie požadována jednomyslnost, rozhoduje jednomyslně. Komise a ve zvláštních případech uvedených ve Smlouvách Evropská centrální banka přijímají doporučení.“ |
POSTUPY PŘIJÍMÁNÍ AKTŮ A JINÁ USTANOVENÍ
237) |
Před článek 250 se vkládá nový nadpis oddílu 2 s názvem „POSTUPY PŘIJÍMÁNÍ AKTŮ A JINÁ USTANOVENÍ“: |
238) |
V článku 250 se odstavec 1 se nahrazuje tímto: „1. Rozhoduje-li Rada na základě Smluv na návrh Komise, může takový návrh změnit pouze jednomyslným rozhodnutím, s výjimkou případů uvedených v čl. 251 odst. 10 a 13, článcích 268, 270a a 272 a čl. 273 druhém pododstavci.“ |
239) |
Článek 251 se mění takto:
|
240) |
Článek 252 se zrušuje. Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 252a Evropský parlament, Rada a Komise se navzájem konzultují a vzájemnou dohodou upravují způsoby své spolupráce. Za tímto účelem mohou v souladu se Smlouvami uzavírat interinstitucionální dohody, které mohou mít závaznou povahu.“ |
241) |
Článek 253 se nahrazuje tímto: „Článek 253 Neuvádějí-li Smlouvy druh aktu, který má být přijat, zvolí jej orgány pro jednotlivé případy v souladu s platnými postupy a se zásadou proporcionality. Právní akty musí obsahovat odůvodnění a odkazovat na návrhy, podněty, doporučení, žádosti nebo stanoviska požadovaná Smlouvami. Posuzují-li Evropský parlament a Rada návrh legislativního aktu, zdrží se přijetí aktů, které příslušný legislativní postup pro danou oblast nestanoví.“ |
242) |
Článek 254 se nahrazuje tímto: „Článek 254 1. Legislativní akty přijaté řádným legislativním postupem podepisuje předseda Evropského parlamentu a předseda Rady. Legislativní akty přijaté zvláštním legislativním postupem podepisuje předseda orgánu, který je přijal. Legislativní akty se vyhlašují v Úředním věstníku Evropské unie. Vstupují v platnost dnem, který je v nich stanoven, jinak dvacátým dnem po vyhlášení. 2. Nelegislativní akty přijaté v podobě nařízení, směrnic a rozhodnutí, ve kterých není uvedeno, komu jsou určena, podepisuje předseda orgánu, který je přijal. Nařízení, směrnice, které jsou určeny všem členským státům, a rozhodnutí, ve kterých není uvedeno, komu jsou určena, se vyhlašují v Úředním věstníku Evropské unie. Vstupují v platnost dnem, který je v nich stanoven, jinak dvacátým dnem po vyhlášení. Ostatní směrnice a rozhodnutí, ve kterých je uvedeno, komu jsou určena, se oznamují těm, jimž jsou určeny, a nabývají účinku tímto oznámením.“ |
243) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 254a 1. Při plnění svých úkolů se orgány, instituce a jiné subjekty Unie opírají o otevřenou, efektivní a nezávislou evropskou správu. 2. V souladu se služebním řádem a pracovním řádem přijatými na základě článku 283 přijmou Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem formou nařízení za tímto účelem ustanovení.“ |
244) |
Dosavadní článek 255 se stává článkem 16a a mění se podle bodu 28. |
245) |
V čl. 256 prvním pododstavci se slova „Rozhodnutí Rady nebo Komise, která ukládají“ nahrazují slovy „Akty Rady, Komise nebo Evropské centrální banky, které ukládají“. |
PORADNÍ INSTITUCE
246) |
Vkládá se nový nadpis kapitoly a nový článek následujícího znění, přičemž dosavadní kapitoly 3 a 4 se stávají oddíly 1 a 2 a dosavadní kapitola 5 se označuje jako kapitola 4. „KAPITOLA 3 PORADNÍ INSTITUCE UNIE Článek 256a 1. Evropskému parlamentu, Radě a Komisi jsou nápomocny Hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů, které plní poradní funkce. 2. Hospodářský a sociální výbor se skládá ze zástupců organizací zaměstnavatelů, zaměstnanců a dalších subjektů zastupujících občanskou společnost, zejména v sociálně-hospodářské, občanské, profesní a kulturní oblasti. 3. Výbor regionů se skládá ze zástupců regionálních a místních samosprávných celků, kteří buď mají volební mandát v některém regionálním nebo místním samosprávném celku, nebo jsou politicky odpovědní volenému shromáždění. 4. Členové Hospodářského a sociálního výboru a Výboru regionů nejsou vázáni žádnými příkazy. Vykonávají svou funkci zcela nezávisle v obecném zájmu Unie. 5. Rada pravidelně přezkoumává pravidla uvedená v odstavcích 2 a 3, která se týkají složení těchto výborů, aby zohlednila hospodářský, sociální a demografický vývoj v Unii. K tomuto účelu přijímá Rada na návrh Komise rozhodnutí.“ |
HOSPODÁŘSKÝ A SOCIÁLNÍ VÝBOR
247) |
Články 257 a 261 se zrušují. |
248) |
V článku 258 se druhý a třetí pododstavec nahrazují tímto: „Rada na návrh Komise jednomyslně přijme rozhodnutí, kterým se stanoví složení výboru.“ |
249) |
Článek 259 se mění takto:
|
250) |
V čl. 260 prvním pododstavci se slova „dvou let“ nahrazují slovy „dva a půl roku“ a ve třetím pododstavci se před slovo „Rady“ vkládají slova „Evropského parlamentu,“. |
251) |
Článek 262 se mění takto:
|
VÝBOR REGIONŮ
252) |
Článek 263 se mění takto:
|
253) |
V čl. 264 prvním pododstavci se slova „dvou let“ nahrazují slovy „dva a půl roku“ a ve třetím pododstavci se před slovo „Rady“ vkládají slova „Evropského parlamentu,“. |
254) |
Článek 265 se mění takto:
|
EVROPSKÁ INVESTIČNÍ BANKA
255) |
V čl. 266 třetím pododstavci se slova „na žádost Komise“ nahrazují slovy „na návrh Komise“, slova „jednomyslným rozhodnutím“ se nahrazují slovy „jednomyslně zvláštním legislativním postupem“ a slova „články 4, 11, 12 a čl. 18 odst. 5 statutu“ se nahrazují slovem „statut“. |
256) |
V čl. 267 písm. b) se slova „postupného vytváření“ nahrazují slovy „vytvoření nebo fungování“. |
FINANČNÍ USTANOVENÍ
257) |
Článek 268 se mění takto:
|
VLASTNÍ ZDROJE UNIE
258) |
Před článek 269 se vkládá nový nadpis kapitoly 1 s názvem „VLASTNÍ ZDROJE UNIE“. |
259) |
Článek 269 se mění takto:
|
260) |
Článek 270 se zrušuje. |
VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC
261) |
Vkládají se nový nadpis kapitoly a nový článek, které znějí: „KAPITOLA 2 VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC Článek 270a 1. Víceletý finanční rámec zajišťuje řádný vývoj výdajů Unie v rámci limitu jejích vlastních zdrojů. Víceletý finanční rámec se stanoví na dobu nejméně pěti let. Roční rozpočet Unie je v souladu s víceletým finančním rámcem. 2. Rada přijme zvláštním legislativním postupem nařízení, kterým se stanoví víceletý finanční rámec. Rada rozhoduje jednomyslně po obdržení souhlasu Evropského parlamentu, který se usnáší většinou hlasů všech svých členů. Evropská rada může jednomyslně přijmout rozhodnutí, které Radě umožní při přijímání nařízení uvedeného v prvním pododstavci rozhodovat kvalifikovanou většinou. 3. Finanční rámec stanoví výši ročních stropů prostředků na závazky podle kategorie výdajů a ročních stropů prostředků na platby. Kategorie výdajů, kterých je omezený počet, odpovídají hlavním oblastem činnosti Unie. Finanční rámec stanoví jakákoli další ustanovení, která jsou účelná pro hladký průběh ročního rozpočtového procesu. 4. Není-li do uplynutí předcházejícího finančního rámce přijato nařízení Rady, které stanoví nový finanční rámec, prodlouží se platnost stropů a dalších ustanovení odpovídajících poslednímu roku předcházejícího rámce až do přijetí tohoto aktu. 5. Evropský parlament, Rada a Komise činí během celého procesu vedoucího k přijetí finančního rámce všechna nezbytná opatření k usnadnění tohoto přijetí.“ |
ROČNÍ ROZPOČET UNIE
262) |
Za článek 270a se vkládá nový nadpis kapitoly 3 s názvem „ROČNÍ ROZPOČET UNIE“. |
263) |
Vkládá se článek 270b, který přebírá znění dosavadního čl. 272 odst. 1. |
264) |
Dosavadní článek 271 se stává článkem 273a a mění se podle bodu 267. |
265) |
V článku 272 se dosavadní odstavec 1 stává článkem 270b a odstavce 2 až 10 se nahrazují tímto: „Článek 272 Evropský parlament a Rada stanoví zvláštním legislativním postupem roční rozpočet Unie v souladu s těmito ustanoveními:
|
266) |
Článek 273 se mění takto:
|
267) |
Vkládá se článek 273a, který přebírá znění dosavadního článku 271 s těmito změnami:
|
PLNĚNÍ ROZPOČTU A ABSOLUTORIUM
268) |
Před článek 274 se vkládá nový nadpis kapitoly 4 s názvem „PLNĚNÍ ROZPOČTU A ABSOLUTORIUM“; článek 274 se mění takto:
|
269) |
V článku 275 se slova „Radě a Evropskému parlamentu“ nahrazují slovy „Evropskému parlamentu a Radě“ a doplňuje se nový pododstavec, který zní: „Komise rovněž předkládá Evropskému parlamentu a Radě hodnotící zprávu o financích Unie založenou na dosažených výsledcích, zejména ve vztahu k zadání, které Evropský parlament a Rada uvedly na základě článku 276.“ |
270) |
V čl. 276 odst. 1 se slova „závěrečný účet a finanční rozvahu, uvedené v článku 275,“ nahrazují slovy „závěrečný účet, rozvahu a hodnotící zprávu podle článku 275“. |
SPOLEČNÁ FINANČNÍ USTANOVENÍ
271) |
Před článek 277 se vkládá nový nadpis kapitoly 5 s názvem „SPOLEČNÁ USTANOVENÍ“. |
272) |
Článek 277 se nahrazuje tímto: „Článek 277 Víceletý finanční rámec a roční rozpočet se sestavují v eurech.“ |
273) |
Článek 279 se mění takto:
|
274) |
Vkládají se nové články, které znějí: „Článek 279a Evropský parlament, Rada a Komise zajistí, aby Unie měla k dispozici finanční prostředky, které jí umožní plnit právní závazky vůči třetím stranám. Článek 279b V rámci rozpočtového procesu podle této kapitoly jsou z podnětu Komise svolávána pravidelná setkání předsedů Evropského parlamentu, Rady a Komise. Předsedové učiní všechna nezbytná opatření k tomu, aby podpořili vzájemné projednání a sbližování postojů orgánů, kterým předsedají, a tak usnadnili provádění této hlavy.“ |
BOJ PROTI PODVODŮM
275) |
Před článek 280 se vkládá nový nadpis kapitoly 6 s názvem „BOJ PROTI PODVODŮM“. |
276) |
Článek 280 se mění takto:
|
POSÍLENÁ SPOLUPRÁCE
277) |
Za článek 280 se vkládá nový nadpis hlavy III s názvem „POSÍLENÁ SPOLUPRÁCE“. |
278) |
Vkládají se nové články, které spolu s článkem 10 Smlouvy o Evropské unii nahrazují články 27a až 27e, 40, 40a a 40b a 43 až 45 Smlouvy o založení Evropského společenství a které znějí: „Článek 280a Každá posílená spolupráce musí být v souladu se Smlouvami a právem Unie. Tato spolupráce nesmí narušovat vnitřní trh ani hospodářskou, sociální a územní soudržnost. Nesmí vytvářet překážku ani diskriminaci v obchodu mezi členskými státy, ani mezi nimi vyvolávat narušení hospodářské soutěže. Článek 280b Každá posílená spolupráce musí zachovávat pravomoci, práva a povinnosti členských států, které se jí neúčastní. Tyto státy pak nebrání jejímu provádění zúčastněnými členskými státy. Článek 280c 1. Při navázání je posílená spolupráce otevřena všem členským státům, s výhradou dodržení případných podmínek účasti stanovených povolujícím rozhodnutím. Je jim rovněž otevřená kdykoli, s výhradou dodržení, kromě uvedených podmínek, aktů již přijatých v jejím rámci. Komise a členské státy účastnící se posílené spolupráce dbají na to, aby podporovaly účast co největšího počtu členských států. 2. Komise a případně vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku pravidelně informují Evropský parlament a Radu o vývoji posílené spolupráce. Článek 280d 1. Členské státy, které si přejí mezi sebou navázat posílenou spolupráci v jedné z oblastí uvedených ve Smlouvách, s výjimkou oblastí výlučné pravomoci a společné zahraniční a bezpečnostní politiky, podají žádost Komisi a upřesní oblast a cíle navrhované posílené spolupráce. Komise může v tomto smyslu předložit Radě návrh. Pokud Komise návrh nepředloží, sdělí důvody daným členským státům. Povolení k zavedení posílené spolupráce podle prvního pododstavce vydá Rada na návrh Komise po obdržení souhlasu Evropského parlamentu. 2. Žádost členských států, které si přejí mezi sebou navázat posílenou spolupráci v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky, se podává Radě. Postoupí se vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, který zaujme stanovisko k souladu zamýšlené posílené spolupráce se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou Unie, a Komisi, která zaujme stanovisko zejména k souladu zamýšlené posílené spolupráce s ostatními politikami Unie. Pro informaci se předá i Evropskému parlamentu. Povolení k zavedení posílené spolupráce vydá rozhodnutím Rada, která rozhoduje jednomyslně. Článek 280e Jednání Rady se mohou účastnit všichni její členové, avšak na hlasování se podílejí pouze členové Rady zastupující členské státy zúčastněné na posílené spolupráci. K jednomyslnosti je třeba pouze hlasů zástupců zúčastněných členských států. Kvalifikovaná většina je vymezena v souladu s čl. 205 odst. 3. Článek 280f 1. Každý členský stát, který si přeje účastnit se probíhající posílené spolupráce v jedné z oblastí podle čl. 280d odst. 1, oznámí svůj záměr Radě a Komisi. Ve lhůtě čtyř měsíců ode dne přijetí oznámení potvrdí Komise účast dotyčného členského státu. V případě potřeby stanoví, že jsou splněny podmínky účasti, a přijme přechodná opatření, která jsou nezbytná pro použití aktů již přijatých v rámci posílené spolupráce. Usoudí-li však Komise, že podmínky účasti splněny nejsou, uvede, jaká ustanovení mají být přijata pro splnění těchto podmínek, a stanoví lhůtu pro opětovné přezkoumání žádosti. Po uplynutí této lhůty žádost znovu přezkoumá v souladu s druhým pododstavcem. Pokud Komise usoudí, že podmínky účasti stále nejsou splněny, může se dotyčný členský stát obrátit v této věci na Radu, která o žádosti rozhodne. Rada rozhoduje v souladu s článkem 280e. Na návrh Komise může rovněž přijmout přechodná opatření podle druhého pododstavce. 2. Každý členský stát, který si přeje účastnit se probíhající posílené spolupráce v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky, oznámí svůj záměr Radě, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komisi. Rada potvrdí účast dotyčného členského státu po konzultaci s vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a poté, co v případě potřeby stanoví, že jsou splněny podmínky účasti. Rada může na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku rovněž přijmout nezbytná přechodná opatření pro použití aktů již přijatých v rámci posílené spolupráce. Pokud však Rada usoudí, že podmínky účasti splněny nejsou, uvede, jaká ustanovení mají být přijata pro splnění těchto podmínek, a stanoví lhůtu pro opětovné přezkoumání žádosti o účast. Pro účely tohoto odstavce rozhoduje Rada jednomyslně a v souladu s článkem 280e. Článek 280g Náklady vyplývající z provádění posílené spolupráce, s výjimkou správních nákladů orgánů, hradí zúčastněné členské státy, pokud všichni členové Rady po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslně nerozhodnou jinak. Článek 280h 1. Stanoví-li některé ustanovení Smluv, které může být použito v rámci posílené spolupráce, že Rada rozhoduje jednomyslně, může Rada jednomyslně v souladu s postupem podle článku 280e přijmout rozhodnutí o tom, že bude rozhodovat kvalifikovanou většinou. 2. Stanoví-li některé ustanovení Smluv, které může být použito v rámci posílené spolupráce, že Rada přijímá akty zvláštním legislativním postupem, může Rada jednomyslně v souladu s postupem podle článku 280e přijmout rozhodnutí o tom, že bude rozhodovat řádným legislativním postupem. Rada rozhoduje po konzultaci s Evropským parlamentem. 3. Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na rozhodnutí související s vojenstvím nebo obranou. Článek 280i Rada a Komise zajišťují soudržnost mezi činnostmi prováděnými v rámci posílené spolupráce a soudržnost těchto činností s politikami Unie a za tímto účelem spolupracují.“ |
OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
279) |
Dosavadní část šestá se označuje jako část sedmá. |
280) |
Články 281, 293, 305 a 314 se zrušují. Článek 286 se nahrazuje článkem 16b. |
281) |
V článku 282 se doplňuje tato věta: „Avšak v otázkách spojených s fungováním svých jednotlivých orgánů je Unie zastupována vzhledem k jejich správní samostatnosti každým z nich.“ |
282) |
V článku 283 se slova „Rada přijme na návrh Komise a po konzultaci s dalšími zúčastněnými orgány“ nahrazují slovy „Evropský parlament a Rada přijmou řádným legislativním postupem a po konzultaci s dalšími zúčastněnými orgány formou nařízení“ a slova „těchto společenství“ se nahrazují slovem „Unie“. |
283) |
V článku 288 se třetí pododstavec nahrazuje tímto: „Odchylně od druhého pododstavce nahradí Evropská centrální banka v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států škody způsobené jí nebo jejími zaměstnanci při výkonu jejich funkce.“ |
284) |
V článku 290 se za slovo „jednomyslně“ vkládají slova „formou nařízení“. |
285) |
V článku 291 druhé větě se zrušují slova „..., Evropský měnový institut“. |
286) |
Dosavadní článek 294 se stává článkem 48a. |
287) |
Článek 299 se mění takto:
|
288) |
Články 300 a 301 se nahrazují články 188n a 188k a články 302, 303 a 304 se nahrazují článkem 188p. |
289) |
Článek 308 se nahrazuje tímto: „Článek 308 1. Ukáže-li se, že k dosažení některého z cílů stanovených Smlouvami je nezbytná určitá činnost Unie v rámci politik vymezených Smlouvami, které však k této činnosti neposkytují nezbytné pravomoci, přijme Rada na návrh Komise jednomyslně po obdržení souhlasu Evropského parlamentu vhodná ustanovení. Pokud jsou dotyčná ustanovení přijímána Radou zvláštním legislativním postupem, rozhoduje rovněž jednomyslně, na návrh Komise a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu. 2. V rámci postupu pro kontrolu zásady subsidiarity podle čl. 3b odst. 3 Smlouvy o Evropské unii upozorní Komise vnitrostátní parlamenty na návrhy založené na tomto článku. 3. Opatření založená na tomto článku nesmějí harmonizovat právní předpisy členských států v případech, kdy Smlouvy tuto harmonizaci vylučují. 4. Tento článek nemůže sloužit jako základ pro dosažení cílů stanovených v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky a každý akt přijatý na základě tohoto článku respektuje meze stanovené v čl. 25b druhém pododstavci Smlouvy o Evropské unii.“ |
290) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 308a Ustanovení čl. 48 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii se nevztahuje na tyto články:
|
291) |
Článek 309 se nahrazuje tímto: „Článek 309 Pro účely článku 7 Smlouvy o Evropské unii týkajícího se pozastavení určitých práv vyplývajících z členství v Unii se člen Evropské rady nebo Rady zastupující dotyčný členský stát nepodílí na hlasování a dotyčný členský stát se nezapočítává při stanovení jedné třetiny nebo čtyř pětin členských států podle odstavců 1 a 2 uvedeného článku. To, že se osobně přítomní nebo zastoupení členové zdrží hlasování, nebrání přijetí rozhodnutí uvedených v odstavci 2 uvedeného článku. Pro přijímání rozhodnutí uvedených v čl. 7 odst. 3 a 4 Smlouvy o Evropské unii je kvalifikovaná většina vymezena v souladu s čl. 205 odst. 3 písm. b) této smlouvy. Rozhoduje-li Rada poté, co přijala rozhodnutí o pozastavení hlasovacích práv podle čl. 7 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, kvalifikovanou většinou na základě ustanovení Smluv, je kvalifikovaná většina vymezena podle čl. 205 odst. 3 písm. b) této smlouvy, nebo, rozhoduje-li Rada na návrh Komise nebo vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, podle čl. 205 odst. 3 písm. a) této smlouvy. Pro účely článku 7 Smlouvy o Evropské unii se Evropský parlament usnáší dvoutřetinovou většinou odevzdaných hlasů, které představují většinu všech jeho členů.“ |
292) |
Dosavadní článek 310 se stává článkem 188m. |
293) |
Článek 311 se zrušuje. Vládá se článek 311a, který přebírá znění dosavadního článku čl. 299 odst. 2 prvního pododstavce a odst. 3 až 6 s těmito změnami:
|
294) |
Nadpis „ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ“ před článkem 313 se zrušuje. |
295) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 313a Na tuto smlouvu se vztahuje článek 53 Smlouvy o Evropské unii.“ |
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 3
Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou.
Článek 4
1. Protokol č. 1 připojený k této smlouvě obsahuje změny protokolů připojených ke Smlouvě o Evropské unii, ke Smlouvě o založení Evropského společenství a ke Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.
2. Protokol č. 2 připojený k této smlouvě obsahuje změny Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii.
Článek 5
1. Články, oddíly, kapitoly, hlavy a části Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o založení Evropského společenství ve znění této smlouvy se přečíslovávají v souladu se srovnávacími tabulkami, které jsou obsaženy v příloze této smlouvy a tvoří její nedílnou součást.
2. Vzájemné odkazy na články, oddíly, kapitoly, hlavy a části ve Smlouvě o Evropské unii a ve Smlouvě o fungování Evropské unie, jakož i mezi nimi navzájem, se upravují v souladu s odstavcem 1 a odkazy na odstavce, pododstavce, písmena nebo body uvedených článků, jejichž označení nebo pořadí bylo některými ustanoveními této smlouvy změněno, se upravují v souladu s uvedenými ustanoveními.
Odkazy na články, oddíly, kapitoly, hlavy a části Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o založení Evropského společenství obsažené v ostatních smlouvách a aktech primárního práva, na nichž je Unie založena, se upravují v souladu s odstavcem 1. Odkazy na body preambule Smlouvy o Evropské unii nebo na odstavce, pododstavce, písmena nebo body článků Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o založení Evropského společenství, jejichž označení nebo pořadí bylo některými ustanoveními této smlouvy změněno, se upravují v souladu s uvedenými ustanoveními.
Tyto úpravy zahrnují podle potřeby i případy, kdy dané ustanovení bylo zrušeno.
3. Odkazy na body preambule, články, včetně jejich odstavců, pododstavců, písmen nebo bodů, oddíly, kapitoly, hlavy a části Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o založení Evropského společenství, které byly změněny touto smlouvou, obsažené v jiných nástrojích či aktech se považují za odkazy na články, části, hlavy, kapitoly a oddíly uvedených smluv přečíslované podle odstavce 1, jakož i na body preambule uvedených smluv a odstavce, pododstavce, písmena nebo body uvedených článků, jejichž označení nebo pořadí bylo touto smlouvou změněno.
Článek 6
1. Tuto smlouvu ratifikují Vysoké smluvní strany v souladu se svými ústavními předpisy. Ratifikační listiny budou uloženy u vlády Italské republiky.
2. Tato smlouva vstupuje v platnost dnem 1. ledna 2009 za předpokladu, že budou uloženy všechny ratifikační listiny, nebo nestane-li se tak, prvním dnem měsíce následujícího po uložení ratifikační listiny tím signatářským státem, který tak učiní jako poslední.
Článek 7
Tato smlouva, nazvaná Lisabonská smlouva, sepsaná v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, irském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost, bude uložena v archivu vlády Italské republiky, která předá její ověřený opis všem vládám ostatních signatářských států.
NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci k této smlouvě své podpisy.
Съставено в Лисабон на тринадесети декември две хиляди и седма година.
Hecho en Lisboa, el trece de diciembre de dos mil siete.
V Lisabonu dne třináctého prosince dva tisíce sedm.
Udfærdiget i Lissabon den trettende december to tusind og syv.
Geschehen zu Lissabon am dreizehnten Dezember zweitausendsieben.
Kahe tuhande seitsmenda aasta detsembrikuu kolmeteistkümnendal päeval Lissabonis.
Έγινε στη Λισσαβώνα, στις δέκα τρεις Δεκεμβρίου δύο χιλιάδες επτά.
Done at Lisbon on the thirteenth day of December in the year two thousand and seven.
Fait à Lisbonne, le treize décembre deux mille sept.
Arna dhéanamh i Liospóin, an tríú lá déag de Nollaig sa bhliain dhá mhíle a seacht.
Fatto a Lisbona, addì tredici dicembre duemilasette.
Lisabonā, divtūkstoš septītā gada trīspadsmitajā decembrī.
Priimta Lisabonoje du tūkstančiai septintųjų metų gruodžio tryliktą dieną.
Kelt Lisszabonban, a kétezer-hetedik év december tizenharmadik napján.
Magħmul f'Lisbona, fit-tlettax-il jum ta' Diċembru tas-sena elfejn u sebgħa.
Gedaan te Lissabon, de dertiende december tweeduizend zeven.
Sporządzono w Lizbonie dnia trzynastego grudnia roku dwa tysiące siódmego.
Feito em Lisboa, em treze de Dezembro de dois mil e sete.
Întocmit la Lisabona la treisprezece decembrie două mii șapte.
V Lisabone dňa trinásteho decembra dvetisícsedem.
V Lizboni, dne trinajstega decembra leta dva tisoč sedem.
Tehty Lissabonissa kolmantenatoista päivänä joulukuuta vuonna kaksituhattaseitsemän.
Som skedde i Lissabon den trettonde december tjugohundrasju.
Voor Zijne Majesteit de Koning der Belgen
Pour Sa Majesté le Roi des Belges
Für Seine Majestät den König der Belgier
„Deze handtekening verbindt eveneens de Vlaamse Gemeenschap, de Franse Gemeenschap, de Duitstalige Gemeenschap, het Vlaamse Gewest, het Waalse Gewest en het Brussels Hoofdstedelijk Gewest.”
«Cette signature engage également la Communauté française, la Communauté flamande, la Communauté germanophone, la Région wallonne, la Région flamande et la Région de Bruxelles-Capitale.»
„Diese Unterschrift bindet zugleich die Deutschsprachige Gemeinschaft, die Flämische Gemeinschaft, die Französische Gemeinschaft, die Wallonische Region, die Flämische Region und die Region Brüssel-Hauptstadt.“
За Правителството на Република България
Za prezidenta České republiky
For Hendes Majestæt Danmarks Dronning
Für den Präsidenten der Bundesrepublik Deutschland
Eesti Vabariigi Presidendi nimel
Thar ceann Uachtarán na hÉireann
For the President of Ireland
Για τον Πρόεδρο της Ελληνικής Δημοκρατίας
Por Su Majestad el Rey de España
Pour le Président de la République française
Per il Presidente della Repubblica italiana
Για τον Πρόεδρο της Κυπριακής Δημοκρατίας
Latvijas Republikas Valsts prezidenta vārdā
Lietuvos Respublikos Prezidento vardu
Pour Son Altesse Royale le Grand-Duc de Luxembourg
A Magyar Köztársaság Elnöke részéről
Għall-President ta' Malta
Voor Hare Majesteit de Koningin der Nederlanden
Für den Bundespräsidenten der Republik Österreich
Za Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej
Pelo Presidente da República Portuguesa
Pentru Președintele României
Za predsednika Republike Slovenije
Za prezidenta Slovenskej republiky
Suomen Tasavallan Presidentin puolesta
För Republiken Finlands President
För Konungariket Sveriges regering
For Her Majesty the Queen of the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland
PROTOKOLY
A. PROTOKOLY, JEŽ MAJÍ BÝT PŘIPOJENY KE SMLOUVĚ O EVROPSKÉ UNII, KE SMLOUVĚ O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE A PŘÍPADNĚ KE SMLOUVĚ O ZALOŽENÍ EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ PRO ATOMOVOU ENERGII
PROTOKOL
O ÚLOZE VNITROSTÁTNÍCH PARLAMENTÚ V EVROPSKÉ UNII
VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY,
MAJÍCE NA PAMĚTI, že způsob kontroly vlád vnitrostátními parlamenty, pokud jde o činnosti Evropské unie, je záležitostí ústavního uspořádání a praxe každého členského státu,
PŘEJÍCE SI podnítit větší zapojení vnitrostátních parlamentů do činností Evropské unie a zvýšit jejich možnost vyjadřovat se k návrhům legislativních aktů Evropské unie, jakož i k jiným záležitostem, které pro ně mohou mít zvláštní význam,
SE DOHODLY na následujících ustanoveních, která se připojují ke Smlouvě o Evropské unii, ke Smlouvě o fungování Evropské unie a ke Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii:
HLAVA I
INFORMOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH PARLAMENTŮ
Článek 1
Podklady pro konzultace vydané Komisí (zelené a bílé knihy a sdělení) předává Komise při jejich zveřejnění přímo vnitrostátním parlamentům. Komise rovněž předává vnitrostátním parlamentům, a to současně jako Evropskému parlamentu a Radě, roční legislativní program a veškeré další nástroje legislativního plánování nebo politické strategie.
Článek 2
Návrhy legislativních aktů zasílané Evropskému parlamentu a Radě se postupují vnitrostátním parlamentům.
Pro účely tohoto protokolu se „návrhem legislativního aktu“ rozumějí návrhy Komise, podněty skupiny členských států, podněty Evropského parlamentu, žádosti Soudního dvora, doporučení Evropské centrální banky nebo žádosti Evropské investiční banky za účelem přijetí legislativního aktu.
Návrhy legislativních aktů pocházející od Komise postoupí Komise přímo vnitrostátním parlamentům, a to současně jako Evropskému parlamentu a Radě.
Návrhy legislativních aktů pocházející od Evropského parlamentu postoupí Evropský parlament přímo vnitrostátním parlamentům.
Návrhy legislativních aktů pocházející od skupiny členských států, Soudního dvora, Evropské centrální banky nebo Evropské investiční banky postoupí vnitrostátním parlamentům Rada.
Článek 3
Vnitrostátní parlamenty mohou zaslat postupem uvedeným v Protokolu o používání zásad subsidiarity a proporcionality předsedům Evropského parlamentu, Rady a Komise odůvodněné stanovisko k tomu, zda je návrh legislativního aktu v souladu se zásadou subsidiarity.
Pochází-li návrh legislativního aktu od skupiny členských států, předá předseda Rady odůvodněné stanovisko či odůvodněná stanoviska vládám těchto členských států.
Pochází-li návrh legislativního aktu od Soudního dvora, Evropské centrální banky nebo Evropské investiční banky, předá předseda Rady odůvodněné stanovisko či odůvodněná stanoviska dotyčnému orgánu nebo dotyčné instituci.
Článek 4
Mezi okamžikem, kdy je návrh legislativního aktu zpřístupněn vnitrostátním parlamentům v úředních jazycích Unie, a okamžikem, kdy je zařazen na předběžný pořad jednání Rady ke svému přijetí nebo k přijetí postoje v rámci legislativního postupu, musí uplynout lhůta osmi týdnů. Výjimky jsou možné v případě naléhavosti, přičemž se důvody pro ně uvedou v aktu nebo postoji Rady. Kromě náležitě odůvodněných naléhavých případů nesmí v průběhu těchto osmi týdnů dojít k žádné dohodě o daném návrhu legislativního aktu. Kromě náležitě odůvodněných naléhavých případů musí mezi zařazením návrhu legislativního aktu na předběžný pořad jednání Rady a přijetím postoje uplynout lhůta deseti dní.
Článek 5
Pořady jednání a výsledky zasedání Rady včetně zápisů ze zasedání, na nichž Rada jedná o návrzích legislativních aktů, se předávají přímo vnitrostátním parlamentům současně jako vládám členských států.
Článek 6
Hodlá-li Evropská rada využít čl. 48 odst. 7 první nebo druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii, musí být vnitrostátní parlamenty informovány o iniciativě Evropské rady nejméně šest měsíců před přijetím rozhodnutí.
Článek 7
Účetní dvůr předá svou výroční zprávu pro informaci vnitrostátním parlamentům současně jako Evropskému parlamentu a Radě.
Článek 8
V případě vícekomorových vnitrostátních parlamentů se články 1 až 7 vztahují na všechny komory, z nichž se skládají.
HLAVA II
MEZIPARLAMENTNÍ SPOLUPRÁCE
Článek 9
Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty společně vymezí organizaci a podporu účinné a pravidelné meziparlamentní spolupráce v Evropské unii.
Článek 10
Konference parlamentních výborů pro evropské záležitosti může Evropskému parlamentu, Radě a Komisi dávat veškeré podněty, které považuje za účelné. Tato konference kromě toho podporuje výměnu informací a osvědčených postupů mezi vnitrostátními parlamenty a Evropským parlamentem, což platí i pro jejich specializované výbory. Může rovněž pořádat meziparlamentní přednášky na zvláštní témata, zejména jednat o otázkách společné zahraniční a bezpečnostní politiky, včetně společné bezpečnostní a obranné politiky. Podněty konference nezavazují vnitrostátní parlamenty ani nepředjímají jejich postoje.
PROTOKOL
O POUŽÍVÁNÍ ZÁSAD SUBSIDIARITY A PROPORCIONALITY
VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY,
PŘEJÍCE SI zajistit, aby rozhodnutí byla přijímána nejblíže občanům Unie,
ODHODLÁNY stanovit podmínky použití zásad subsidiarity a proporcionality, zakotvených v článku 3b Smlouvy o Evropské unii, a vytvořit systém kontroly používání těchto zásad,
SE DOHODLY na následujících ustanoveních, která se připojují ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie:
Článek 1
Každý orgán neustále dbá na dodržování zásad subsidiarity a proporcionality vymezených v článku 3b Smlouvy o Evropské unii.
Článek 2
Před předložením návrhu legislativního aktu vede Komise rozsáhlé konzultace. Tyto konzultace musí případně přihlížet k regionálnímu a místnímu rozměru zamýšlené činnosti. V mimořádně naléhavých případech Komise tyto konzultace nevede. Své rozhodnutí odůvodní v návrhu.
Článek 3
Pro účely tohoto protokolu se „návrhem legislativního aktu“ rozumějí návrhy Komise, podněty skupiny členských států, podněty Evropského parlamentu, žádosti Soudního dvora, doporučení Evropské centrální banky a žádosti Evropské investiční banky za účelem přijetí legislativního aktu.
Článek 4
Komise postoupí své návrhy legislativních aktů a své pozměněné návrhy vnitrostátním parlamentům členských států současně jako normotvůrci Unie.
Evropský parlament postoupí své návrhy legislativních aktů a své pozměněné návrhy vnitrostátním parlamentům.
Návrhy legislativních aktů pocházející od skupiny členských států, Soudního dvora, Evropské centrální banky nebo Evropské investiční banky, jakož i pozměněné návrhy postoupí vnitrostátním parlamentům členských států Rada.
Po přijetí legislativních usnesení Evropského parlamentu a postojů Rady je tyto orgány postoupí vnitrostátním parlamentům.
Článek 5
Návrhy legislativních aktů se odůvodňují s ohledem na zásady subsidiarity a proporcionality. Každý návrh legislativního aktu by měl obsahovat zevrubnou informaci umožňující posoudit soulad se zásadami subsidiarity a proporcionality. Tato informace by měla obsahovat zhodnocení finančního dopadu návrhu, a jde-li o směrnici, zhodnocení důsledků pro předpisy, jež mají být členskými státy přijaty, případně včetně důsledků pro regionální předpisy. Důvody umožňující dospět k závěru, že cílů Unie lze lépe dosáhnout na její úrovni, se opírají o kvalitativní, a kdekoli je to možné, kvantitativní údaje. Návrhy legislativních aktů přihlížejí k nutnosti postupovat tak, aby každá zátěž, finanční nebo správní, dopadající na Unii, vlády členských států, regionální nebo místní orgány, hospodářské subjekty a občany byla co nejmenší a přiměřená cíli, jehož má být dosaženo.
Článek 6
Ve lhůtě osmi týdnů ode dne postoupení návrhu legislativního aktu v úředních jazycích Unie může každý vnitrostátní parlament nebo kterákoli komora vnitrostátního parlamentu zaslat předsedům Evropského parlamentu, Rady a Komise odůvodněné stanovisko uvádějící, proč soudí, že dotyčný návrh není v souladu se zásadou subsidiarity. Je věcí vnitrostátního parlamentu nebo komory vnitrostátního parlamentu případně konzultovat regionální parlamenty, které mají normotvornou pravomoc.
Pochází-li návrh legislativního aktu od skupiny členských států, předá předseda Rady stanovisko vládám těchto členských států.
Pochází-li návrh legislativního aktu od Soudního dvora, Evropské centrální banky nebo Evropské investiční banky, předá předseda Rady stanovisko dotyčnému orgánu nebo dotyčné instituci.
Článek 7
1. Evropský parlament, Rada a Komise a případně skupina členských států, Soudní dvůr, Evropská centrální banka nebo Evropská investiční banka, pochází-li od nich návrh legislativního aktu, přihlížejí k odůvodněným stanoviskům, která vydaly vnitrostátní parlamenty nebo komora některého z těchto vnitrostátních parlamentů.
Každý vnitrostátní parlament má dva hlasy rozdělené na základě vnitrostátního parlamentního systému. V dvoukomorovém parlamentním systému má každá komora jeden hlas.
2. Pokud odůvodněná stanoviska o nedodržení zásady subsidiarity v návrhu legislativního aktu představují nejméně jednu třetinu všech hlasů přidělených vnitrostátním parlamentům podle odst. 1 druhého pododstavce, musí být návrh přezkoumán. Jde-li o návrh legislativního aktu předloženého na základě článku 61i Smlouvy o fungování Evropské unie a týkajícího se prostoru svobody, bezpečnosti a práva, je třeba jedné čtvrtiny hlasů.
Po takovém přezkoumání může Komise a případně skupina členských států, Evropský parlament, Soudní dvůr, Evropská centrální banka nebo Evropská investiční banka, pochází-li od nich návrh legislativního aktu, rozhodnout, že návrh buď zachová, změní nebo jej stáhne. Toto rozhodnutí musí být odůvodněno.
3. Pokud dále v rámci řádného legislativního postupu odůvodněná stanoviska o nedodržení zásady subsidiarity v návrhu legislativního aktu představují nejméně prostou většinu hlasů přidělených vnitrostátním parlamentům podle odst. 1 druhého pododstavce, musí být návrh přezkoumán. Po takovém přezkoumání může Komise rozhodnout, že návrh buď zachová, změní nebo jej stáhne.
Pokud Komise rozhodne o zachování návrhu, musí v odůvodněném stanovisku uvést, proč se domnívá, že daný návrh je v souladu se zásadou subsidiarity. Toto odůvodněné stanovisko a odůvodněná stanoviska vnitrostátních parlamentů musí být předložena normotvůrci Unie ke zvážení v rámci tohoto postupu:
a) |
před ukončením prvního čtení posoudí normotvůrce (Evropský parlament a Rada) soulad legislativního návrhu se zásadou subsidiarity, přičemž zohlední zejména odůvodnění předložená a sdílená většinou vnitrostátních parlamentů, jakož i odůvodněné stanovisko Komise; |
b) |
pokud normotvůrce zaujme většinou 55 % členů Rady nebo většinou odevzdaných hlasů v Evropském parlamentu stanovisko, že návrh není v souladu se zásadou subsidiarity, není legislativní návrh dále zvažován. |
Článek 8
Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc rozhodovat o žalobách týkajících se porušení zásady subsidiarity některým legislativním aktem, které podal podle článku 230 Smlouvy o fungování Evropské unie členský stát nebo které členský stát předal v souladu se svým právním řádem jménem svého vnitrostátního parlamentu či některé jeho komory.
Podle stejného článku může takové žaloby podávat rovněž Výbor regionů v případě legislativních aktů, pro jejichž přijetí Smlouva o fungování Evropské unie stanoví, že má být konzultován.
Článek 9
Komise každoročně předkládá Evropské radě, Evropskému parlamentu, Radě a vnitrostátním parlamentům zprávu o používání článku 3b Smlouvy o Evropské unii. Tuto výroční zprávu rovněž předloží Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.
PROTOKOL
O EUROSKUPINĚ
VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY,
PŘEJÍCE si usnadnit podmínky pro silnější hospodářský růst v Evropské unii a rozvinout za tímto účelem stále užší koordinaci hospodářských politik v eurozóně,
VĚDOMY si toho, že je nezbytné stanovit zvláštní ustanovení pro posílený dialog mezi členskými státy, jejichž měnou je euro, dokud se euro nestane měnou všech členských států Unie,
SE DOHODLY na následujících ustanoveních, která se připojují ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie:
Článek 1
Ministři členských států, jejichž měnou je euro, se spolu neformálně scházejí. Tato setkání se konají tak často, jak je třeba, aby mohli diskutovat o otázkách spojených se zvláštní odpovědností, kterou sdílejí v oblasti jednotné měny. Komise se setkání účastní. Evropská centrální banka je vyzvána k účasti na těch setkáních, která připravují zástupci ministrů financí členských států, jejichž měnou je euro, a zástupci Komise.
Článek 2
Ministři členských států, jejichž měnou je euro, volí na dva a půl roku většinou hlasů těchto členských států předsedu.
PROTOKOL
O STÁLÉ STRUKTUROVANÉ SPOLUPRÁCI STANOVENÉ ČLÁNKEM 28A SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII
VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY,
S OHLEDEM na čl. 28a odst. 6 a článek 28e Smlouvy o Evropské unii,
MAJÍCE NA PAMĚTI, že Unie vede společnou zahraniční a bezpečnostní politiku založenou na stále se zvyšující konvergenci činností členských států,
MAJÍCE NA PAMĚTI, že společná bezpečnostní a obranná politika je nedílnou součástí společné zahraniční a bezpečnostní politiky; že zajišťuje Unii operativní schopnost, která se opírá o civilní a vojenské prostředky; že je Unie může použít pro mise uvedené v článku 28b Smlouvy o Evropské unii vedené mimo území Unie k udržení míru, předcházení konfliktům a posílení mezinárodní bezpečnosti v souladu se zásadami Charty Organizace spojených národů; že plnění těchto úkolů je založeno na využití vojenských schopností poskytnutých členskými státy v souladu se zásadou „jednoho souboru sil“,
MAJÍCE NA PAMĚTI, že společná bezpečnostní a obranná politika Unie se nedotýká zvláštní povahy bezpečnostní a obranné politiky některých členských států,
MAJÍCE NA PAMĚTI, že společná bezpečnostní a obranná politika Unie uznává závazky vyplývající ze Severoatlantické smlouvy těch členských států, které uskutečňují svou společnou obranu v rámci Organizace Severoatlantické smlouvy, jež zůstává základem kolektivní obrany svých členů a je v souladu se společnou bezpečnostní a obrannou politikou vytvořenou v tomto rámci,
PŘESVĚDČENY O TOM, že výraznější úloha Unie v oblasti bezpečnosti a obrany přispěje k vitalitě obnovené Atlantické aliance v souladu s ujednáními „Berlín plus“,
ODHODLÁNY zajistit, aby Unie byla schopná plně převzít odpovědnosti, které pro ni vyplývají v mezinárodním společenství,
UZNÁVAJÍCE, že Organizace spojených národů může Unii požádat o pomoc při provádění naléhavých misí uskutečňovaných podle kapitol VI a VII Charty Organizace spojených národů,
UZNÁVAJÍCE, že posílení bezpečnostní a obranné politiky si vyžádá úsilí členských států v oblasti schopností,
VĚDOMY SI TOHO, že vkročení do nové etapy ve vývoji evropské bezpečnostní a obranné politiky předpokládá odhodlané úsilí dotčených členských států,
MAJÍCE NA PAMĚTI důležitost toho, aby byl vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku plně zapojen do jednání týkajících se stálé strukturované spolupráce,
SE DOHODLY na následujících ustanoveních, která se připojují ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie:
Článek 1
Stálá strukturovaná spolupráce podle čl. 28a odst. 6 Smlouvy o Evropské unii je otevřena každému členskému státu, který se zaváže ode dne vstupu Lisabonské smlouvy v platnost:
a) |
postupovat intenzivněji k rozvoji svých obranných schopností prostřednictvím rozvoje svého vnitrostátního příspěvku a případné účasti v mnohonárodních silách, v hlavních evropských programech pro výbavu a v činnosti agentury pro oblast rozvoje obranných schopností, výzkumu, pořizování a vyzbrojování (Evropská obranná agentura); a |
b) |
mít nejpozději do roku 2010 schopnosti poskytnout, buď na vnitrostátní úrovni, nebo coby součást mnohonárodních skupin sil, bojové jednotky určené pro plánované mise, strukturované na taktické úrovni jako bojová seskupení, s podpůrnými prvky včetně dopravy a logistiky, které jsou během 5 až 30 dnů schopny provádět mise uvedené v článku 28b Smlouvy o Evropské unii, zejména v reakci na žádost Organizace spojených národů, a které mohou být drženy po úvodní dobu 30 dnů, jež může být prodloužena až na nejméně 120 dnů. |
Článek 2
Členské státy účastnící se stálé strukturované spolupráce se k dosažení cílů uvedených v článku 1 zavazují:
a) |
spolupracovat od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost za účelem dosažení schválených cílů týkajících se úrovně investičních výdajů na obranné vybavení a pravidelně tyto cíle přezkoumávat s ohledem na bezpečnostní situaci a mezinárodní odpovědnosti Unie; |
b) |
vzájemně v co největší míře slaďovat obranná zařízení, zejména harmonizací identifikace svých vojenských potřeb, sdružováním a případně specializací svých obranných prostředků a schopností a podporou spolupráce v oblasti výcviku a logistiky; |
c) |
přijímat konkrétní opatření k posílení disponibility, interoperability, flexibility a schopnosti nasazení svých sil, zejména určením společných cílů týkajících se rozmístění sil, včetně případného přezkumu svých vnitrostátních rozhodovacích postupů; |
d) |
spolupracovat na zajištění toho, že přijímají nezbytná opatření pro nápravu, a to i prostřednictvím mnohonárodního přístupu a aniž jsou dotčeny takové závazky v rámci Organizace Severoatlantické smlouvy, nedostatků zjištěných v rámci „Mechanismu pro rozvoj schopností“; |
e) |
případně se účastnit vývoje hlavních společných nebo evropských programů pro výbavu v rámci Evropské obranné agentury. |
Článek 3
Evropská obranná agentura přispívá k pravidelnému hodnocení příspěvků zúčastněných členských států v oblasti schopností, zejména příspěvků učiněných v souladu s kritérii stanovenými mimo jiné na základě článku 2, a podává o nich nejméně jednou ročně zprávu. Hodnocení může sloužit jako základ pro doporučení a rozhodnutí Rady přijímaná podle článku 28e Smlouvy o Evropské unii.
PROTOKOL
K ČL. 6 ODST. 2 SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII O PŘISTOUPENÍ UNIE K EVROPSKÉ ÚMLUVĚ O OCHRANĚ LIDSKÝCH PRÁV A ZÁKLADNÍCH SVOBOD
VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY
SE DOHODLY na následujících ustanoveních, která se připojují ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie:
Článek 1
Dohoda o přistoupení Unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Evropská úmluva“) podle čl. 6 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii musí odrážet nezbytnost zachování specifických rysů Unie a práva Unie, zejména pokud jde o:
a) |
zvláštní úpravu případné účasti Unie v kontrolních orgánech Evropské úmluvy; |
b) |
mechanismy nezbytné k zajištění toho, aby žaloby podané jinými než členskými státy a žaloby podané fyzickými osobami byly správně podávány podle případu proti členským státům nebo Unii. |
Článek 2
Dohoda uvedená v článku 1 zajistí, aby se přistoupení nedotklo působnosti Unie ani pravomocí jejích orgánů. Zajistí, aby se žádné z jejích ustanovení nedotýkalo zvláštního postavení členských států ve vztahu k Evropské úmluvě, zejména k jejím protokolům, opatřením přijatým členskými státy odchylně od Evropské úmluvy v souladu s jejím článkem 15 a výhradám členských států k Evropské úmluvě, jež byly formulovány v souladu s jejím článkem 57.
Článek 3
Žádné ustanovení dohody uvedené v článku 1 se nedotkne článku 292 Smlouvy o fungování Evropské unie.
PROTOKOL
O VNITŘNÍM TRHU A HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽI
VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY,
BEROUCE V ÚVAHU, že vnitřní trh podle článku 2 Smlouvy o Evropské unii zahrnuje systém zajišťující, aby hospodářská soutěž nebyla narušována,
SE DOHODLY, že za tímto účelem Unie v případě potřeby přijme opatření podle ustanovení Smluv, včetně článku 308 Smlouvy o fungování Evropské unie.
Tento protokol se připojuje ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie.
PROTOKOL
O UPLATŇOVÁNÍ LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV EVROPSKÉ UNIE V POLSKU A VE SPOJENÉM KRÁLOVSTVÍ
VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY,
VZHLEDEM K TOMU, že v článku 6 Smlouvy o Evropské unii Unie uznává práva, svobody a zásady vyhlášené v Listině základních práv Evropské unie,
VZHLEDEM K TOMU, že Listina musí být uplatňována přísně v souladu s uvedeným článkem 6 a hlavou VII Listiny,
VZHLEDEM K TOMU, že podle uvedeného článku 6 musí být Listina uplatňována a vykládána soudy Polska a Spojeného království přísně v souladu s vysvětleními uvedenými ve zmíněném článku,
VZHLEDEM K TOMU, že Listina obsahuje práva i zásady,
VZHLEDEM K TOMU, že Listina obsahuje ustanovení občanské a politické povahy i ustanovení povahy hospodářské a sociální,
VZHLEDEM K TOMU, že Listina potvrzuje práva, svobody a zásady uznávané Unií a tato práva zviditelňuje, avšak netvoří nová práva nebo nové zásady,
PŘIPOMÍNAJÍCE závazky Polska a Spojeného království podle Smlouvy o Evropské unii, Smlouvy o fungování Evropské unie a podle práva Unie obecně,
BEROUCE NA VĚDOMÍ přání Polska a Spojeného království vyjasnit některé aspekty uplatňování Listiny,
PŘEJÍCE SI proto vyjasnit uplatňování Listiny ve vztahu k právním předpisům a správním postupům Polska a Spojeného království a její soudní vymahatelnosti v Polsku a ve Spojeném království,
POTVRZUJÍCE, že odkazy uvedené v tomto protokolu na fungování určitého ustanovení Listiny se v žádném případě nedotýkají fungování jiných ustanovení Listiny,
POTVRZUJÍCE, že tento protokol se nedotýká uplatňování Listiny na ostatní členské státy,
POTVRZUJÍCE, že tento protokol se nedotýká ostatních závazků Polska a Spojeného království podle Smlouvy o Evropské unii, Smlouvy o fungování Evropské unie a podle práva Unie obecně,
SE DOHODLY na následujících ustanoveních, která se připojují ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie:
Článek 1
1. Listina nerozšiřuje možnost Soudního dvora Evropské unie ani jakéhokoliv soudu Polska či Spojeného království shledat, že právní a správní předpisy, zvyklosti nebo postupy Polska či Spojeného království nejsou v souladu se základními právy, svobodami nebo zásadami, které Listina potvrzuje.
2. Zejména, a aby se předešlo jakékoliv pochybnosti, nic v hlavě IV Listiny nezakládá soudně vymahatelná práva platná v Polsku či ve Spojeném království, pokud tato práva nejsou stanovena ve vnitrostátním právu Polska či Spojeného království.
Článek 2
Tam, kde ustanovení Listiny odkazuje na vnitrostátní právní předpisy a zvyklosti, vztahuje se toto ustanovení na Polsko či Spojené království pouze v tom rozsahu, v jakém jsou práva nebo zásady v dotyčném ustanovení obsažené uznávány v právních předpisech nebo zvyklostech Polska či Spojeného království.
PROTOKOL
O VÝKONU SDÍLENÝCH PRAVOMOCÍ
VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY
SE DOHODLY na následujících ustanoveních, která se připojují ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie:
Jediný článek
Pokud jde o čl. 2a odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se sdílených pravomocí, přijala-li Unie v některé oblasti opatření, vztahuje se rozsah tohoto výkonu jejích pravomocí pouze na prvky, které jsou upraveny předmětným aktem Unie, a tudíž se nevztahuje na celou oblast.
PROTOKOL
SLUŽBÁCH OBECNÉHO ZÁJMU
VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY,
PŘEJÍCE si zdůraznit význam služeb obecného zájmu,
SE DOHODLY na následujících výkladových ustanoveních, která se připojují ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie:
Článek 1
Společné hodnoty Unie ve vztahu ke službám obecného hospodářského zájmu ve smyslu článku 16 Smlouvy o fungování Evropské unie zahrnují zejména:
— |
zásadní úlohu a široké rozhodovací pravomoci celostátních, regionálních a místních orgánů při poskytování, pořizování a organizování služeb obecného hospodářského zájmu, aby tyto služby co nejlépe odpovídaly potřebám uživatelů; |
— |
rozmanitost různých služeb obecného hospodářského zájmu a rozdíly mezi potřebami a preferencemi uživatelů, které mohou vzniknout v důsledku rozdílné zeměpisné, sociální nebo kulturní situace; |
— |
vysokou úroveň kvality, bezpečnosti a dostupnosti, rovné zacházení a podporu univerzálního přístupu a práv uživatelů. |
Článek 2
Ustanovení Smluv se nijak nedotýkají pravomoci členských států poskytovat, pořizovat a organizovat nehospodářské služby obecného zájmu.
PROTOKOL
O ROZHODNUTÍ RADY, KTERÝM SE PROVÁDÍ ČL. 9C ODST. 4 SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A ČL. 205 ODST. 2 SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE JEDNAK MEZI 1. LISTOPADEM 2014 A 31. BŘEZNEM 2017 A JEDNAK OD 1. DUBNA 2017
VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY,
MAJÍCE NA PAMĚTI zásadní význam, který při schvalování Lisabonské smlouvy měla dohoda o rozhodnutí Rady provádějícím čl. 9c odst. 4 Smlouvy o Evropské unii a čl. 205 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie jednak mezi 1. listopadem 2014 a 31. březnem 2017 a jednak od 1. dubna 2017 (dále jen „rozhodnutí“),
SE DOHODLY na následujících ustanoveních, která se připojují ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie:
Jediný článek
Předtím než Rada přezkoumá jakýkoliv návrh, jehož cílem by byla buď změna či zrušení rozhodnutí nebo jakéhokoliv jeho ustanovení, nebo nepřímá změna jeho oblasti působnosti nebo smyslu prostřednictvím změny jiného právního aktu Unie, Evropská rada tento návrh předběžně projedná, přičemž rozhoduje konsensem podle čl. 9b odst. 4 Smlouvy o Evropské unii.
PROTOKOL
O PŘECHODNÝCH USTANOVENÍCH
VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY,
VZHLEDEM K TOMU, že za účelem zorganizování přechodu mezi institucionálními ustanoveními Smluv použitelnými před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost a ustanoveními obsaženými v uvedené smlouvě je nezbytné stanovit přechodná ustanovení,
SE DOHODLY na následujících ustanoveních, která se připojují ke Smlouvě o Evropské unii, ke Smlouvě o fungování Evropské unie a ke Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii:
Článek 1
V tomto protokolu se „Smlouvami“ rozumějí Smlouva o Evropské unii, Smlouva o fungování Evropské unie a Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii.
HLAVA I
USTANOVENÍ O EVROPSKÉM PARLAMENTU
Článek 2
Včas před volbami do Evropského parlamentu v roce 2009 přijme Evropská rada v souladu s čl. 9a odst. 2 druhým pododstavcem Smlouvy o Evropské unii rozhodnutí, kterým stanoví složení Evropského parlamentu.
Až do konce volebního období 2004-2009 zůstávají složení a počet poslanců Evropského parlamentu stejné jako při vstupu Lisabonské smlouvy v platnost.
HLAVA II
USTANOVENÍ O KVALIFIKOVANÉ VĚTŠINĚ
Článek 3
1. V souladu s čl. 9c odst. 4 Smlouvy o Evropské unii nabývají ustanovení uvedeného odstavce a ustanovení čl. 205 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, týkající se vymezení kvalifikované většiny v Evropské radě a Radě, účinku dnem 1. listopadu 2014.
2. Mezi 1. listopadem 2014 a 31. březnem 2017, má-li být rozhodnutí přijato kvalifikovanou většinou, může člen Rady požádat, aby bylo toto rozhodnutí přijato kvalifikovanou většinou podle odstavce 3. V tomto případě se použijí odstavce 3 a 4.
3. Aniž je dotčen čl. 201a odst. 1 druhý pododstavec Smlouvy o fungování Evropské unie, platí do dne 31. října 2014 následující ustanovení:
Má-li se Evropská rada nebo Rada usnést kvalifikovanou většinou, je hlasům jejích členů přidělena tato váha:
Belgie |
12 |
Bulharsko |
10 |
Česká republika |
12 |
Dánsko |
7 |
Německo |
29 |
Estonsko |
4 |
Irsko |
7 |
Řecko |
12 |
Španělsko |
27 |
Francie |
29 |
Itálie |
29 |
Kypr |
4 |
Lotyšsko |
4 |
Litva |
7 |
Lucembursko |
4 |
Maďarsko |
12 |
Malta |
3 |
Nizozemsko |
13 |
Rakousko |
10 |
Polsko |
27 |
Portugalsko |
12 |
Rumunsko |
14 |
Slovinsko |
4 |
Slovensko |
7 |
Finsko |
7 |
Švédsko |
10 |
Spojené království |
29 |
Pokud musí být podle Smluv rozhodnutí přijato na návrh Komise, je k jeho přijetí třeba nejméně 255 hlasů vyjadřujících kladné stanovisko většiny členů. V ostatních případech se k přijetí aktů vyžaduje nejméně 255 hlasů vyjadřujících kladné stanovisko alespoň dvou třetin členů.
Člen Evropské rady nebo Rady může požádat, aby při přijímání aktu Evropské rady nebo Rady kvalifikovanou většinou bylo ověřeno, zda členské státy tvořící tuto kvalifikovanou většinu zastupují alespoň 62 % celkového počtu obyvatel Unie. Ukáže-li se, že tato podmínka není splněna, není daný akt přijat.
4. Do 31. října 2014 je v případech, kdy se na základě Smluv na hlasování nepodílejí všichni členové Rady, zejména v případech, kdy se odkazuje na kvalifikovanou většinu podle čl. 205 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, kvalifikovaná většina vymezena jako stejný podíl vážených hlasů a stejný podíl počtu členů Rady, a případně jako stejné procento počtu obyvatel dotyčných členských států, které jsou uvedeny v odstavci 3 tohoto článku.
HLAVA III
USTANOVENÍ O SLOŽENÍCH RADY
Článek 4
Až do vstupu rozhodnutí uvedeného v čl. 9c odst. 6 prvním pododstavci Smlouvy o Evropské unii v platnost se Rada může scházet ve složeních uvedených v druhém a třetím pododstavci uvedeného odstavce a v dalších složeních ze seznamu stanoveného rozhodnutím Rady pro obecné záležitosti, která rozhoduje prostou většinou.
HLAVA IV
USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE KOMISE, VČETNĚ VYSOKÉHO PŘEDSTAVITELE UNIE PRO ZAHRANIČNÍ VĚCI A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKU
Článek 5
Členové Komise zastávající svou funkci v den vstupu Lisabonské smlouvy v platnost zůstávají ve funkci až do konce svého funkčního období. V den jmenování vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku však skončí funkční období člena, který je stejné státní příslušnosti jako vysoký představitel.
HLAVA V
USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE GENERÁLNÍHO TAJEMNÍKA RADY, VYSOKÉHO PŘEDSTAVITELE PRO SPOLEČNOU ZAHRANIČNÍ A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKU A NÁMĚSTKA GENERÁLNÍHO TAJEMNÍKA RADY
Článek 6
Funkční období generálního tajemníka Rady, vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a náměstka generálního tajemníka Rady končí dnem vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Rada jmenuje generálního tajemníka v souladu s čl. 207 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie.
HLAVA VI
USTANOVENÍ O PORADNÍCH INSTITUCÍCH
Článek 7
Až do vstupu rozhodnutí uvedeného v článku 258 Smlouvy o fungování Evropské unie v platnost je rozdělení členů Hospodářského a sociálního výboru toto:
Belgie |
12 |
Bulharsko |
12 |
Česká republika |
12 |
Dánsko |
9 |
Německo |
24 |
Estonsko |
7 |
Irsko |
9 |
Řecko |
12 |
Španělsko |
21 |
Francie |
24 |
Itálie |
24 |
Kypr |
6 |
Lotyšsko |
7 |
Litva |
9 |
Lucembursko |
6 |
Maďarsko |
12 |
Malta |
5 |
Nizozemsko |
12 |
Rakousko |
12 |
Polsko |
21 |
Portugalsko |
12 |
Rumunsko |
15 |
Slovinsko |
7 |
Slovensko |
9 |
Finsko |
9 |
Švédsko |
12 |
Spojené království |
24 |
Článek 8
Až do vstupu rozhodnutí uvedeného v článku 263 Smlouvy o fungování Evropské unie v platnost je rozdělení členů Výboru regionů toto:
Belgie |
12 |
Bulharsko |
12 |
Česká republika |
12 |
Dánsko |
9 |
Německo |
24 |
Estonsko |
7 |
Irsko |
9 |
Řecko |
12 |
Španělsko |
21 |
Francie |
24 |
Itálie |
24 |
Kypr |
6 |
Lotyšsko |
7 |
Litva |
9 |
Lucembursko |
6 |
Maďarsko |
12 |
Malta |
5 |
Nizozemsko |
12 |
Rakousko |
12 |
Polsko |
21 |
Portugalsko |
12 |
Rumunsko |
15 |
Slovinsko |
7 |
Slovensko |
9 |
Finsko |
9 |
Švédsko |
12 |
Spojené království |
24 |
HLAVA VII
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE AKTŮ PŘIJATÝCH NA ZÁKLADĚ HLAV V A VI SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII PŘED VSTUPEM LISABONSKÉ SMLOUVY V PLATNOST
Článek 9
Právní účinky aktů orgánů, institucí a jiných subjektů Unie přijatých na základě Smlouvy o Evropské unii před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost jsou zachovány až do zrušení, zániku nebo změny těchto aktů za použití Smluv. Totéž platí pro úmluvy uzavřené mezi členskými státy na základě Smlouvy o Evropské unii.
Článek 10
1. Jako přechodné opatření a v případě aktů Unie v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech, které byly přijaty před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost, jsou pravomoci orgánů ke dni vstupu uvedené Smlouvy v platnost tyto: pravomoci Komise podle článku 226 Smlouvy o fungování Evropské unie se nepoužijí a pravomoci Soudního dvora Evropské unie podle hlavy VI Smlouvy o Evropské unii ve znění platném před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost zůstávají stejné, a to i v případě, že byly uznány podle čl. 35 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii.
2. Změna určitého aktu uvedeného v odstavci 1 vede k použití pravomocí orgánů uvedených v daném odstavci, jak jsou stanoveny ve Smlouvách, ohledně pozměněného aktu a vůči těm členským státům, na něž se uvedený pozměněný akt vztahuje.
3. Použitelnost přechodného opatření uvedeného v odstavci 1 v každém případě končí pět let ode dne vstupu Lisabonské smlouvy v platnost.
4. Nejpozději šest měsíců před uplynutím přechodného období podle odstavce 3 může Spojené království oznámit Radě, že v případě aktů uvedených v odstavci 1 nepřijímá pravomoci orgánů uvedené v odstavci 1, jak jsou stanoveny ve Smlouvách. Pokud Spojené království učiní toto oznámení, použitelnost všech aktů podle odstavce 1 na Spojené království skončí dnem uplynutí přechodného období podle odstavce 3. Tento pododstavec se nepoužije na pozměněné akty, které se vztahují na Spojené království, jak je uvedeno v odstavci 2.
Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou určí nezbytná následná a přechodná opatření. Spojené království se přijímání tohoto rozhodnutí neúčastní. Kvalifikovaná většina Rady je vymezena podle čl. 205 odst. 3 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie.
Rada také může kvalifikovanou většinou na návrh Komise přijmout rozhodnutí o tom, že Spojené království ponese případné přímé finanční důsledky, které nezbytně a nevyhnutelně nastaly z důvodu ukončení jeho účasti na těchto aktech.
5. Spojené království může kdykoli poté oznámit Radě, že si přeje účastnit se aktů, jež se na ně přestaly vztahovat podle odst. 4 prvního pododstavce. V tom případě se použijí příslušná ustanovení Protokolu o schengenském acquis začleněném do rámce Evropské unie, případně Protokolu o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva. Pravomoci orgánů ve vztahu k těmto aktům jsou pravomoci stanovené ve Smlouvách. Při rozhodování podle příslušných protokolů usilují orgány Unie a Spojené království o obnovení co největší možné míry účasti Spojeného království v acquis Unie v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, aniž by došlo k vážnému narušení praktické funkčnosti jeho jednotlivých částí a za současného respektování jejich soudržnosti.
B. PROTOKOLY, JEŽ MAJÍ BÝT PŘIPOJENY K LISABONSKÉ SMLOUVĚ
PROTOKOL č. 1
POZMĚŇUJÍCÍ PROTOKOLY PŘIPOJENÉ KE SMLOUVĚ O EVROPSKÉ UNII, KE SMLOUVĚ O ZALOŽENÍ EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ NEBO KE SMLOUVĚ O ZALOŽENÍ EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ PRO ATOMOVOU ENERGII
VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY,
PŘEJÍCE SI změnit protokoly připojené ke Smlouvě o Evropské unii, ke Smlouvě o založení Evropského společenství nebo ke Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii s cílem přizpůsobit je novým pravidlům stanoveným Lisabonskou smlouvou,
SE DOHODLY na následujících ustanoveních, která se připojují k Lisabonské smlouvě:
Článek 1
1) Protokoly, které jsou v platnosti ke dni vstupu této smlouvy v platnost a které jsou připojeny ke Smlouvě o Evropské unii, ke Smlouvě o založení Evropského společenství nebo ke Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii, se mění v souladu s tímto článkem.
2) Horizontální změny uvedené v čl. 2 bodě 2 Lisabonské smlouvy, s výjimkou písmen d), e) a j), se použijí na protokoly uvedené v bodě 1 tohoto článku s tím, že změna podle písmene n) se v hlavách IV a V a v čl. 6 odst. 1 přílohy Protokolu o statutu Soudního dvora Evropské unie provádí i pro slovo „Soud“ ve smyslu Soudu prvního stupně, a s výhradou bodů 5 a 6 tohoto článku.
3) V protokolech uvedených v bodě 1 tohoto článku:
a) |
v preambuli se poslední pododstavec, který zmiňuje smlouvu nebo smlouvy, k nimž je příslušný protokol připojen, nahrazuje slovy „SE DOHODLY na následujících ustanoveních, která se připojují ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie:“. Tento pododstavec se nevztahuje na Protokol o hospodářské a sociální soudržnosti a Protokol o systému veřejnoprávního vysílání v členských státech. Protokol o statutu Soudního dvora Evropské unie, Protokol o umístění sídel orgánů a některých institucí, subjektů a útvarů Evropské unie, Protokol o článku 40.3.3 Ústavy Irska a Protokol o výsadách a imunitách Evropské unie se rovněž připojují ke Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii; |
b) |
slovo „Společenství“ (množné číslo) se nahrazuje slovem „Unie“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru a příslušná věta se v případě potřeby odpovídajícím způsobem mluvnicky upravuje. |
4) V následujících protokolech se slovo „Smlouva“ nahrazuje slovem „Smlouvy“ (množné číslo) v odpovídajícím mluvnickém tvaru a odkazy na Smlouvu o Evropské unii nebo na Smlouvu o založení Evropského společenství nebo obojí se nahrazují odkazem na „Smlouvy“:
a) |
Protokol o statutu Soudního dvora Evropské unie:
|
b) |
(netýká se českého znění); |
c) |
(netýká se českého znění); |
d) |
(netýká se českého znění); |
e) |
Protokol o začlenění schengenského acquis do rámce Evropské unie:
|
f) |
Protokol o poskytování azylu státním příslušníkům členských států Evropské unie:
|
g) |
(netýká se českého znění) |
h) |
Protokol o systému veřejnoprávního vysílání v členských státech:
|
i) |
Protokol o finančních důsledcích uplynutí doby platnosti Smlouvy o založení ESUO a o Výzkumném fondu pro uhlí a ocel:
|
5) V následujících protokolech a přílohách se slova „této smlouvy“ nebo „Smlouvy“ nahrazují slovy „Smlouvy o fungování Evropské unie“ nebo se tato slova doplňují za odkaz na určité ustanovení uvedené smlouvy:
a) |
Protokol o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky:
|
b) |
Protokol o postupu při nadměrném schodku:
|
c) |
Protokol o kritériích konvergence uvedených v článku 121 Smlouvy o založení Evropského společenství:
|
d) |
Protokol o některých ustanoveních týkajících se Spojeného království Velké Británie a Severního Irska:
|
e) |
Protokol o hospodářské, sociální a územní soudržnosti:
|
f) |
přílohy I a II:
|
6) V následujících protokolech se slova „této smlouvy“ nahrazují slovy „uvedené smlouvy“ nebo se tato slova vkládají za odkaz na určité ustanovení Smlouvy o fungování Evropské unie:
a) |
Protokol o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky:
|
b) |
Protokol o postupu při nadměrném schodku:
|
c) |
Protokol o kritériích konvergence uvedených v článku 121 Smlouvy o založení Evropského společenství:
|
d) |
Protokol o některých ustanoveních týkajících se Spojeného království Velké Británie a Severního Irska:
|
7) V následujících protokolech se za slovo „Rada“ vkládají slova „prostou většinou“:
a) |
Protokol o statutu Soudního dvora Evropské unie:
|
b) |
Protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství:
|
8) V následujících protokolech se slova „Soudní dvůr Evropských společenství“ nebo „Soudní dvůr“ nahrazují slovy „Soudní dvůr Evropské unie“:
a) |
Protokol o statutu Soudního dvora Evropské unie:
|
b) |
Protokol o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky:
|
c) |