ISSN 1725-5163

Úřední věstník

Evropské unie

C 255

European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Svazek 50
27. října 2007


Oznámeníč.

Obsah

Strana

 

I   Usnesení, doporučení a stanoviska

 

STANOVISKA

 

Evropský inspektor ochrany údajů

2007/C 255/01

Stanovisko evropského inspektora ochrany údajů ke sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o pokračování pracovního programu pro lepší provádění směrnice o ochraně osobních údajů

1

2007/C 255/02

Stanovisko evropského inspektora ochrany údajů k návrhu rozhodnutí Rady, kterým se zřizuje Evropský policejní úřad (EUROPOL) – (KOM (2006) 817 v konečném znění)

13

 

II   Sdělení

 

SDĚLENÍ ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE

 

Komise

2007/C 255/03

Povolení státních podpor v rámci ustanovení článků 87 a 88 Smlouvy o ES — Případy, k nimž Komise nevznáší námitku ( 1 )

22

2007/C 255/04

Povolení státních podpor v rámci ustanovení článků 87 a 88 Smlouvy o ES — Případy, k nimž Komise nevznáší námitku

24

2007/C 255/05

Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ č. COMP/M.4889 – Barclays Industrial Investments/Gemeaz/ Scapa) ( 1 )

31

2007/C 255/06

Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ č. COMP/M.4885 – Ineos/Nova/JV) ( 1 )

31

2007/C 255/07

Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ č. COMP/M.4836 – CVC/Univar) ( 1 )

32

2007/C 255/08

Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ č. COMP/M.4822 – Advent International/Takko Holding) ( 1 )

32

 

IV   Informace

 

INFORMACE ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE

 

Komise

2007/C 255/09

Směnné kurzy vůči euru

33

2007/C 255/10

Stanovisko Poradního výboru pro restriktivní praktiky a dominantní postavení vydané na jeho 415. zasedání dne 11. září 2006 k návrhu rozhodnutí ve věci č. COMP/C.38.121 – Tvarovky

34

2007/C 255/11

Stanovisko Poradního výboru pro restriktivní praktiky a dominantní postavení vydané na jeho 416. zasedání dne 18. září 2006 k návrhu rozhodnutí ve věci č. COMP/F/C.38.121 – Tvarovky

34

2007/C 255/12

Názor zástupců států ESVO na předběžný návrh rozhodnutí ve věci č. COMP/C.38.121 – Tvarovky (Zasedání dne 11. září 2006 Poradního výboru ES pro restriktivní praktiky a dominantní postavení)

35

2007/C 255/13

Závěrečná zpráva úředníka pro slyšení o postupu ve věci č. COMP/38.121 – Tvarovky (v souladu s články 15 a 16 rozhodnutí Komise 2001/462/ES, ESUO ze dne 23. května 2001 o mandátu úředníků pro slyšení v určitých řízeních ve věcech hospodářské soutěže — Úř. věst. L 162, 19.6.2001, s. 21)

36

 

V   Oznámení

 

SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ

 

Komise

2007/C 255/14

F-Castres: Provozování pravidelné letecké dopravy — Provozování pravidelné letecké dopravy mezi Castres (Mazamet) a Paříží (Orly) — Oznámení o veřejném nabídkovém řízení vypsaném Francií podle čl. 4 odst. 1 písm. d) nařízení Rady (EHS) č. 2408/92 za účelem pověření veřejnou službou

38

2007/C 255/15

F-Castres: Provozování pravidelné letecké dopravy — Provozování pravidelné letecké dopravy mezi Castres (Mazamet) a Lyonem (Saint-Exupéry) na jedné straně a mezi Rodez (Marcillac) a Lyonem (Saint-Exupéry) na druhé straně — Oznámení o veřejném nabídkovém řízení vypsaném Francií podle čl. 4 odst. 1 písm. d) nařízení Rady (EHS) č. 2408/92 za účelempověření veřejnou službou

42

 

ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

 

Komise

2007/C 255/16

Předběžné oznámení o spojení podniků (Případ č. COMP/M.4911 – Goldman Sachs/LOMO) — Případ, který může být posouzen ve zjednodušeném řízení ( 1 )

45

2007/C 255/17

Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc č. COMP/M.4944 – SAP/Business Objects) ( 1 )

46

2007/C 255/18

Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc č. COMP/M.4899 – SCB/Süd-Chemie) — Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )

47

2007/C 255/19

Návrh nařízení Komise (ES) č. …/… ze dne …, kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 773/2004 s ohledem na postup při narovnání v případech kartelů ( 1 )

48

2007/C 255/20

Návrh oznámení Komise ze dne … o vedení řízení o narovnání s cílem přijmout rozhodnutí podle článků 7 a 23 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 v případech kartelů ( 1 )

51

 

JINÉ AKTY

 

Komise

2007/C 255/21

Zveřejnění žádosti o změnu podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

58

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

 


I Usnesení, doporučení a stanoviska

STANOVISKA

Evropský inspektor ochrany údajů

27.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 255/1


Stanovisko evropského inspektora ochrany údajů ke sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o pokračování pracovního programu pro lepší provádění směrnice o ochraně osobních údajů

(2007/C 255/01)

EVROPSKÝ INSPEKTOR OCHRANY ÚDAJŮ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 286 této smlouvy,

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na článek 8 této listiny,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (1),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (2), a zejména na článek 41 tohoto nařízení,

ZAUJAL TOTO STANOVISKO:

I.   ÚVOD

1.

Dne 7. března 2007 zaslala Komise evropskému inspektorovi ochrany údajů sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o pokračování pracovního programu pro lepší provádění směrnice o ochraně osobních údajů (3). V souladu s článkem 41 nařízení (ES) č. 45/2001 předkládá evropský inspektor ochrany údajů své stanovisko.

2.

Sdělení zdůrazňuje význam směrnice 95/46/ES (4) jakožto mezníku v ochraně osobních údajů a pojednává o směrnici a jejím provádění ve třech kapitolách: dosavadní výsledky, současný přehled a budoucí vývoj. Hlavním závěrem sdělení je, že směrnice by neměla být pozměněna. Provádění směrnice by se mělo dále zlepšovat prostřednictvím jiných, většinou nezávazných nástrojů politiky.

3.

Toto stanovisko evropského inspektora ochrany údajů vychází ze struktury sdělení. Evropský inspektor ochrany údajů navíc souhlasí s hlavním závěrem Komise, že směrnice by neměla být pozměněna.

4.

Evropský inspektor ochrany údajů nicméně zaujímá toto stanovisko rovněž z pragmatických důvodů. Vychází z těchto úvah:

Z krátkodobého hlediska je nejúčinnější zaměřit se na zlepšení provádění směrnice. Jak sdělení ukazuje, pro významné zlepšení jejího provádění stále existuje prostor.

Z dlouhodobějšího hlediska se změny směrnice zdají být nevyhnutelné, ovšem při zachování jejích hlavních zásad.

Již nyní by měla být jasně stanovena konkrétní doba přezkumu, aby se připravily návrhy, jež k takovým změnám povedou. Stanovení lhůty by bylo jasným podnětem k tomu, aby se o budoucích změnách začalo uvažovat již nyní.

5.

Tyto výchozí body jsou zásadní, neboť by se nemělo zapomínat, že směrnice funguje v dynamickém prostředí. V první řadě se mění Evropská unie: význam volného toku informací mezi členskými státy – a mezi členskými státy a třetími zeměmi – vzrostl a poroste i nadále. Mění se rovněž společnost. Informační společnost se vyvíjí a rostoucí měrou nabývá rysů společnosti dohledu (5). Z toho vyplývá zvyšující se potřeba účinné ochrany osobních údajů, která umožní vyrovnat se s těmito novými skutečnostmi zcela uspokojivým způsobem.

II.   HLEDISKA V TOMTO STANOVISKU

6.

Ve svém hodnocení sdělení Komise se evropský inspektor ochrany údajů bude zabývat zejména těmito hledisky, které souvisejí se zmíněnými změnami:

Lepší provádění směrnice: Jak zajistit účinnější ochranu údajů? Pro takové zlepšení je nutná kombinace různých nástrojů politiky, sahajících od lepší komunikace se společností až po důslednější vymáhání práva v oblasti ochrany údajů.

Interakce s technologiemi: Vývoj nových technologií, například v oblasti sdílení údajů, systémů radiofrekvenční identifikace, biometrických systémů a systémů správy identity, má nepochybně dopad na požadavky kladené na účinný právní rámec pro ochranu údajů. Potřeba účinné ochrany osobních údajů fyzických osob může rovněž vést k omezení používání těchto nových technologií. Interakce je tedy dvoustranná: technologie ovlivňují právní předpisy a naopak.

Otázky globální ochrany soukromí a územní pravomoci v souvislosti s vnějšími hranicemi Evropské unie: Zatímco zákonodárná pravomoc legislativního orgánu Společenství je omezena na území Evropské unie, vnější hranice jsou pro tok údajů stále méně relevantní. Ekonomika je stále více závislá na globálních sítích. Společnosti se sídlem v Evropské unii stále ve vyšší míře přesunují svou činnost do třetích zemí, což zahrnuje i zpracovávání osobních údajů. Nedávné případy jako SWIFT a PNR (údaje jmenné evidence cestujících) navíc potvrzují, že o „údaje pocházející z EU“ projevují zájem třetí země. Obecně lze říci, že fyzické místo zpracovávání údajů je méně relevantní.

Ochrana údajů a vymáhání práva: Hrozby pro společnost z poslední doby, v souvislosti s terorismem nebo jiné, vedly k (formulaci požadavků na) posílení pravomoci donucovacích orgánů v oblasti shromažďování, uchovávání a výměně osobních údajů. Jak ukazují nedávné zkušenosti, v některých případech jsou do těchto činností aktivně zapojeny soukromé subjekty. Rozdíl mezi prvním a třetím pilířem Smlouvy o EU (v rámci kterého směrnice neplatí) na jedné straně nabývá na důležitosti, avšak na druhé straně je méně zřetelný. Existuje dokonce riziko, že v některých případech nebudou osobní údaje chráněny právními nástroji prvního ani třetího pilíře („právní mezera“).

Důsledky vstupu reformní smlouvy v platnost, který se v současné době předpokládá v roce 2009, pro ochrany údajů a vymáhání práva.

III.   DOSAVADNÍ VÝSLEDKY, SOUČASNÝ PŘEHLED PROVÁDĚNÍ SMĚRNICE

7.

První zpráva o provádění směrnice o ochraně údajů ze dne 15. května 2003 obsahovala pracovní program pro lepší provádění směrnice o ochraně údajů, včetně seznamu 10 iniciativ, které měly být uskutečněny v letech 2003 a 2004. Sdělení popisuje, jak byla jednotlivá opatření provedena.

8.

Na základě analýzy činnosti vykonávané v rámci pracovního programu dochází ve sdělení ke kladnému hodnocení zlepšení, jichž bylo při provádění směrnice dosaženo. V hodnocení Komise, shrnutém v mezititulcích kapitoly 2 sdělení („současný přehled“), se uvádí, že: v zásadě došlo ke zlepšení, i když některé státy dosud směrnici řádně neprovedly; stále existují jisté rozdíly, avšak většinou v rámci volného prostoru, který směrnice poskytuje, a tyto rozdíly v žádném případě nepředstavují opravdový problém pro vnitřní trh. Právní řešení zakotvená ve směrnici se v zásadě ukázala být přiměřená pro zaručení základního práva na ochranu údajů a zároveň zohledňující rozvoj technologií a požadavky veřejného zájmu.

9.

Evropský inspektor ochrany údajů souhlasí s hlavními body tohoto kladného hodnocení. Oceňuje zejména značné množství práce vykonané v oblasti přeshraničního toku údajů: závěry týkající se přiměřené ochrany údajů ve vztahu ke třetím zemím, nová standardní smluvní ustanovení, přijetí závazných korporátních pravidel, zvážení jednotnějšího výkladu čl. 26 odst. 1 směrnice a lepší oznamování podle čl. 26 odst. 2 směřují k usnadnění předávání osobních údajů na mezinárodní úrovni. Judikatura Soudního dvora (6) nicméně ukázala, že je třeba v této zásadní oblasti vykonat další činnost, aby bylo možné se vypořádat s vývojem v oblasti technologií i vymáhání práva.

10.

Ve sdělení se rovněž uvádí, že při prosazování lepšího provádění náleží klíčová úloha vymáhání práva a zvyšování povědomí a že by tyto aspekty mohly být dále posíleny. Výměna osvědčených postupů a harmonizace v oblasti oznamování a informování navíc představují úspěšný precedent pro omezení byrokracie a snížení nákladů pro podniky.

11.

Analýza dosavadních výsledků navíc potvrzuje, že zlepšení nelze dosáhnout bez zapojení široké řady zainteresovaných stran. U většiny prováděných opatření jsou ústředními aktéry Komise, orgány pro ochranu údajů a členské státy. Roste však význam soukromých subjektů, zejména v případě podpory samoregulace a evropských kodexů chování nebo rozvoje technologií zvyšujících ochranu soukromí.

IV.   BUDOUCÍ VÝVOJ

A.   Závěr: v současné době směrnici neměnit.

12.

Existuje několik důvodů, proč podpořit závěr Komise, že by za současných okolností a z krátkodobého hlediska neměl být předložen návrh na změnu směrnice.

13.

Na podporu svého závěru Komise uvádí v zásadě dva důvody. Předně nebyl zatím v plném rozsahu využit potenciál směrnice. Provádění směrnice je stále možné značně zlepšit v rámci právních předpisů spadajících do pravomoci členských států. Za druhé Komise uvádí, že ačkoli směrnice ponechává členským státům volný prostor, nic nenasvědčuje tomu, že by tyto rozdíly v rámci volného prostoru představovaly opravdový problém pro vnitřní trh.

14.

Na základě těchto dvou důvodů Komise formuluje své závěry následujícím způsobem. Vysvětluje, jaký by směrnice měla mít účinek, zdůrazňuje, že je důležité zajistit důvěru jednotlivců v zacházení s osobními údaji, a následně uvádí, že směrnice stanoví srovnávací měřítko pro iniciativy v celé řadě oblastí, je technologicky neutrální a poskytuje i nadále solidní a odpovídající odezvu (7).

15.

Evropský inspektor ochrany údajů vítá způsob formulace těchto závěrů, avšak domnívá se, že by mohly být dále posíleny tím, že by se opíraly o další dva důvody:

povaha směrnice,

legislativní politika Unie.

Povaha směrnice

16.

Základní právo fyzických osob na ochranu osobních údajů je uznáno v článku 8 Listiny základních práv Unie a zakotveno mimo jiné v Úmluvě Rady Evropy 108 ze dne 28. ledna 1981 o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních údajů. Směrnice je v podstatě rámcem zahrnujícím hlavní prvky ochrany tohoto základního práva, který upřesňuje a rozšiřuje práva a zásady obsažené v uvedené úmluvě (8).

17.

Cílem základního práva je chránit občana v demokratické společnosti za všech okolností. Hlavní prvky takového základního práva by se neměly jednoduše měnit z důvodu vývoje ve společnosti nebo politických priorit vlád, které jsou v konkrétní době u moci. Například ohrožení společnosti ze strany teroristických organizací může v konkrétních případech vést k různým výsledkům, neboť může být nezbytné závažnější zásah do základních práv určité osoby; nikdy nesmí však dojít k porušení základních zásad samotného práva, fyzická osoba nesmí být tohoto práva zbavena a výkon tohoto práva nesmí být neoprávněně omezován.

18.

Druhým charakteristickým rysem směrnice je skutečnost, že usiluje o podporu volného toku informací v rámci vnitřního trhu. Rovněž tento druhý cíl lze považovat za zásadní v rámci ještě více se rozvíjejícího vnitřního trhu bez vnitřních hranic. Harmonizace podstatných ustanovení vnitrostátních právních předpisů je jedním z hlavních nástrojů, které zajistí vytvoření a fungování tohoto vnitřního trhu. Je základem vzájemné důvěry mezi členskými státy, pokud jde o jejich jednotlivé vnitrostátní právní systémy. Změny by měly být řádně uváženy rovněž z těchto důvodů. Mohly by totiž mít dopad na vzájemnou důvěru.

19.

Třetím charakteristickým rysem směrnice je skutečnost, že je třeba ji chápat jako obecný rámec, z něhož vycházejí konkrétní právní nástroje. Tyto konkrétní nástroje zahrnují prováděcí opatření obecného rámce i zvláštních rámců pro určitá odvětví. Příkladem zvláštního rámce je směrnice 2002/58/ES (9) o soukromí a elektronických komunikacích. Vývoj ve společnosti přinášející změny by měl pokud možno vést ke změnám prováděcích opatření nebo zvláštních právních rámců, nikoli ke změnám obecného rámce, z něhož vycházejí.

Legislativní politika Unie

20.

Podle evropského inspektora ochrany údajů je závěr, že by se směrnice nyní neměla měnit, rovněž logickým důsledkem obecných zásad řádné správy věcí veřejných a legislativní politiky. Legislativní návrhy – bez ohledu na to, zda se týkají nových oblastí opatření Společenství, nebo zda pozměňují stávající právní úpravu – by se měly předkládat pouze v případě, že je dostatečně doložena jejich nutnost a přiměřenost. Neměl by se předkládat žádný legislativní návrh, pokud lze stejného výsledku dosáhnout použitím jiného, méně rozsáhlého nástroje.

21.

Za stávajících okolností nebyla prokázána nezbytnost a přiměřenost změny směrnice. Evropský inspektor ochrany údajů připomíná, že směrnice stanoví obecný rámec pro ochranu údajů podle práva Společenství. Musí zajistit na jedné straně ochranu práv a svobod fyzických osob, zejména práva na soukromí, v souvislosti se zpracováváním osobních údajů a na druhé straně zaručit volný tok osobních údajů v rámci vnitřního trhu.

22.

Takový obecný rámec by neměl být změněn, dokud nebude zcela proveden v členských státech, kromě případů, kdy existují zjevné náznaky, že stávající rámec neumožňuje dosažení cílů směrnice. Evropský inspektor ochrany údajů se domnívá, že Komise – za stávající situace – přiměřeným způsobem doložila, že potenciál směrnice nebyl využit v plném rozsahu (viz kapitola III tohoto stanoviska). Stejně tak neexistují důkazy, že by cílů nemohlo být dosaženo na základě stávajícího rámce.

B.   Z dlouhodobého hlediska se změny zdají být nevyhnutelné

23.

I v budoucnu musí být zajištěno, že zásady ochrany údajů budou sloužit účinné ochraně fyzických osob, přičemž nelze zapomínat na dynamický kontext, v němž směrnice funguje (viz bod 5 tohoto stanoviska), a na hlediska uvedená v bodě 6 tohoto stanoviska: zlepšení provádění, interakci s technologiemi, globální ochranu soukromí a související otázku územní pravomoci, ochranu údajů a vymáhání práva, rovněž jako reformní smlouvu. Tato potřeba úplného uplatňování zásad ochrany údajů určí rozsah budoucích změn směrnice. Evropský inspektor ochrany údajů znovu připomíná, že z dlouhodobého hlediska se změny směrnice zdají být nevyhnutelné.

24.

Pokud jde o podstatu veškerých budoucích opatření, evropský inspektor ochrany údajů uvádí již v této fázi některé prvky, která považuje za zásadní v rámci jakéhokoli budoucího systému pro ochranu údajů v Evropské unii. Jedná se o tyto prvky:

Nejsou zapotřebí nové zásady, jsou však nepochybně zapotřebí jiná správní ujednání, která by na jedné straně byla účinná a vhodná pro sítěmi propojenou společnost a na druhé straně minimalizovala správní náklady.

Široká oblast působnosti právních předpisů v oblasti ochrany údajů by neměla být změněna. Měla by zahrnovat veškeré použití osobních údajů a neměla by se omezovat na citlivé údaje nebo být jinak omezena na určité zájmy nebo zvláštní rizika. Jinými slovy, evropský inspektor ochrany údajů odmítá přístup „de minimis“, pokud jde o rozsah ochrany údajů. Tak se zajistí, že osoby, jichž se údaje týkají, budou moci uplatňovat svá práva ve všech situacích.

Právní předpisy v oblasti ochrany údajů by se měly i nadále vztahovat na širokou škálu situací, avšak zároveň by měly umožnit vyvážený přístup v konkrétních případech, s přihlédnutím k dalším oprávněným (veřejným nebo soukromým) zájmům a k potřebě co nejmenších důsledků, pokud jde o byrokracii. Tento systém by rovněž měl poskytnout možnost, aby orgány pro ochranu údajů stanovily priority a zaměřily se na oblasti nebo otázky zvláštního významu nebo na otázky nesoucí s sebou zvláštní rizika.

Systém pro ochranu údajů by měl být plně použitelný v oblasti využívat osobních údajů pro účely vymáhání práva, ačkoli pro řešení konkrétních problémů v této oblasti mohou být nezbytná další vhodná opatření.

Na základě globálních norem pro ochranu údajů by v nejvyšším možném rozsahu měla být zajištěna vhodná ujednání pro tok údajů se třetími zeměmi.

25.

Ve sdělení je zmíněn – v části o výzvách v souvislosti s novými technologiemi – probíhající přezkum směrnice 2002/58/ES a možná potřeba konkrétnějších pravidel pro řešení otázek ochrany údajů, které se objevily v souvislosti s novými technologiemi, jako je internet a radiofrekvenční identifikace (10). Evropský inspektor ochrany údajů tento přezkum a další opatření vítá, ačkoli ta by se podle něho neměla vztahovat pouze na technologický rozvoj, ale měla by rovněž brát v úvahu celkový dynamický kontext a z dlouhodobého hlediska rovněž zahrnovat směrnici 95/46/ES. V této souvislosti je rovněž třeba soustředěnějšího přístupu. Sdělení však bohužel ponechává nevyřešené otázky:

není uveden harmonogram provádění jednotlivých činností uvedených v kapitole 3 sdělení;

není uvedena lhůta pro následnou zprávu o uplatňování směrnice. Článek 33 směrnice požaduje, aby Komise podávala zprávu „pravidelně“, avšak rovněž neuvádí přesné intervaly;

ve sdělení nejsou uvedena žádná referenční kritéria: sdělení nestanoví hodnocení provádění předpokládaných činností. Pouze odkazuje na pracovní program předložený v roce 2003;

chybí údaje o tom, jak se bude postupovat z dlouhodobého hlediska.

Evropský inspektor ochrany údajů navrhuje, aby Komise tyto body upřesnila.

V.   PERSPEKTIVY BUDOUCÍ ZMĚNY

A.   Úplné provedení

26.

Jakékoli budoucí změně musí předcházet úplné provedení stávajících ustanovení směrnice. Začátkem úplného provedení je splnění právních požadavků směrnice. Ve sdělení se uvádí (11), že některým členským státům se do právních předpisů nepodařilo začlenit řadu důležitých ustanovení směrnice, a v tomto ohledu sdělení poukazuje zejména na ustanovení o nezávislosti orgánů dozoru. Sledování souladu je úkolem Komise, která může v případě, že to považuje za vhodné, využít svých pravomocí podle článku 226 Smlouvy o ES.

27.

Sdělení předpokládá, že bude vypracováno výkladové sdělení týkající se některých ustanovení, zejména těch, která mohou vést k formálnímu řízení pro nesplnění povinnosti podle článku 226 Smlouvy o ES.

28.

Směrnice dále zavádí jiné mechanismy pro zlepšení provádění. Tomuto účelu mají sloužit zejména úkoly Pracovní skupiny článku 29, uvedené v článku 30 směrnice. Mají podněcovat provádění v členských státech s vysokou a harmonizovanou úrovní ochrany údajů nad rámec toho, co je nezbytně nutné pro splnění povinností podle dané směrnice. Při plnění své úlohy vypracovala pracovní skupina za několik let celou řadu stanovisek a jiných dokumentů.

29.

Evropský inspektor ochrany údajů se domnívá, že úplné provedení směrnice zahrnuje dva prvky:

Mělo by se zajistit, aby členské státy v plném rozsahu plnily své závazky podle evropského práva. To znamená, že by ustanovení směrnice měla být převedena do vnitrostátního práva a výsledků, jichž má být dosaženo, by mělo být docíleno rovněž v praxi.

Měly by být plně využity jiné, nezávazné nástroje, které by mohly zajistit vysokou a harmonizovanou úroveň ochrany údajů.

Evropský inspektor ochrany údajů zdůrazňuje, že oba prvky by měly být jasně rozlišovány z důvodu různých právních důsledků i souvisejících povinností. Obecně by mělo platit: Komise by měla nést plnou odpovědnost za první prvek, zatímco pracovní skupina by měla být hlavním aktérem, pokud jde o druhý prvek.

30.

Další, přesnější rozlišení, jež je třeba učinit, se týká nástrojů, jež jsou k dispozici pro dosažení lepšího provádění směrnice. Tyto nástroje zahrnují:

prováděcí opatření. Tato opatření – přijímaná Komisí postupem projednávání ve výborech – se předpokládají v kapitole IV o předávání osobních údajů třetím zemím (viz čl. 25 odst. 6 a čl. 26 odst. 3);

odvětvové právní předpisy;

řízení pro nesplnění povinnosti podle článku 226 Smlouvy o ES;

výkladová sdělení. Tato sdělení by se mohla zaměřit na ustanovení, která mohou vést k řízením pro nesplnění povinnosti nebo mají sloužit zejména jako pokyny pro ochranu údajů v praxi (viz rovněž body 57–62) (12);

jiná sdělení. Příkladem může být sdělení Komise Parlamentu a Radě o technologiích zvyšujících ochranu soukromí;

prosazování osvědčených postupů. Tento nástroj lze použít pro řadu účelů, například pro zjednodušení administrativy, audit, vymáhání a sankce atd. (viz rovněž body 63–67).

31.

Evropský inspektor ochrany údajů navrhuje Komisi, aby jasně uvedla, jak bude využívat tyto různé nástroje při vypracovávání svých politik na základě předloženého sdělení. Komise by v této souvislosti měla rovněž jasně rozlišovat mezi svými povinnostmi a povinnostmi pracovní skupiny. Kromě toho se pokládá za samozřejmé, že předpokladem úspěchu je za všech okolností dobrá spolupráce Komise a pracovní skupiny.

B.   Interakce s technologiemi

32.

Výchozím bodem je skutečnost, že ustanovení směrnice jsou z hlediska technologií formulována neutrálně. Sdělení spojuje důraz na technologickou neutralitu s rozvojem řady technologií, jako je internet, přístupové služby poskytované ve třetích zemích, radiofrekvenční identifikace a kombinace zvukových a obrazových údajů s automatickým rozpoznáváním. Rozlišuje dva druhy opatření: 1. zvláštní pokyny týkající se uplatňování zásad ochrany údajů v měnícím se technologickém prostředí, přičemž významnou úlohu hraje Pracovní skupina článku 29 a Pracovní skupina pro internet (13); 2. sama Komise by mohla předložit návrhy právních předpisů pro konkrétní odvětví.

33.

Evropský inspektor ochrany údajů vítá tento přístup jako významný první krok. Z dlouhodobého hlediska by však mohlo být třeba přikročit k jiným a zásadnějším krokům. Takovýto dlouhodobý přístup by mohl být zahájen právě u příležitosti tohoto sdělení. Evropský inspektor ochrany údajů navrhuje rozvinout v návaznosti na sdělení Komise diskusi o takovém přístupu. Jako možné prvky takového přístupu lze uvést následující body.

34.

Předně – interakce s technologiemi je obousměrná. Na jedné straně mohou nové, rozvíjející se technologie vyžadovat změny právního rámce pro ochranu údajů. Na druhé straně mohou být důsledky ještě dalekosáhlejší, neboť potřeba účinné ochrany osobních údajů fyzických osob může vyžadovat nová omezení nebo přiměřené záruky pro používání některých technologií. Nové technologie by nicméně mohly být rovněž účinně využity a sloužit jako opora při zvyšování ochrany soukromí.

35.

Za druhé, pokud jsou nové technologie využívány vládními orgány při výkonu svých veřejných úkolů, mohou být nezbytná určitá omezení. Dobrým příkladem jsou diskuse o interoperabilitě a přístupu, které probíhají v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva v souvislosti s prováděním Haagského programu (14).

36.

Za třetí existuje tendence k mnohem širšímu využití biometrických materiálů, jako je například materiál DNA. Zvláštní výzvy související s využíváním osobních údajů získaných z tohoto materiálu mohou mít důsledky pro právní předpisy v oblasti ochrany údajů.

37.

Za čtvrté je třeba si uvědomit, že sama společnost se mění a rostoucí měrou nabývá rysů společnosti dohledu (15). V souvislosti s tímto vývojem je třeba vést zásadní rozpravu. V rámci takové rozpravy by středem pozornosti měly být otázky, zda je tento vývoj nevyhnutelný, zda je úkolem evropského legislativního orgánu do tohoto vývoje zasahovat a zavádět v tomto směru omezení, zda a jakým způsobem by měl evropský legislativní orgán přijímat účinná opatření atd.

C.   Globální ochrana soukromí a územní pravomoc

38.

Hledisko globální ochrany soukromí a omezené územní pravomoci má v rámci sdělení omezenou roli. V této souvislosti Komise pouze zamýšlí i nadále sledovat činnost mezinárodních fór a přispívat k ní s cílem zajistit soudržnost závazků členských států s jejich povinnostmi vyplývajícími ze směrnice. Kromě toho je ve sdělení jmenovitě uvedena řada činností prováděných v zájmu zjednodušení požadavků pro předávání údajů na mezinárodní úrovni (viz kapitola III tohoto stanoviska).

39.

Evropský inspektor ochrany údajů vyjadřuje politování nad skutečností, že tomuto hledisku nebylo ve sdělení věnováno více pozornosti.

40.

V současné době zavádí kapitola IV směrnice (články 25 a 26) navíc oproti obecným pravidlům, kterými se řídí ochrana údajů, zvláštní režim pro předávání údajů třetím zemím. Tento zvláštní režim byl propracováván několik let s cílem dosáhnout přiměřené rovnováhy mezi ochranou fyzických osob, jejichž údaje mají být předány třetím zemím, a mimo jiné pravidly mezinárodního obchodu a realitou globálních telekomunikačních sítí. Komise a pracovní skupina (16), ale například i Mezinárodní obchodní komora věnovaly značné úsilí tomu, aby zajistily fungování tohoto systému, a to prostřednictvím závěrů ohledně odpovídající ochrany údajů, standardních smluvních ustanovení, závazných pravidel pro společnosti atd.

41.

Zvláštní význam pro použitelnost systému pro internet má rozhodnutí soudního dvora ve věci Lindqvist  (17). Soudní dvůr poukázal na všudypřítomnou povahu informací na internetu a rozhodl, že samotné načtení údajů na internetovou stránku, ačkoli se tím údaje zpřístupní osobám v třetích zemích, které k tomu mají technické prostředky, není předáním údajů třetí zemi.

42.

Tento systém, který je logickým a nezbytným důsledkem územního omezení Evropské unie, nezajistí evropským osobám, jichž se údaje týkají, úplnou ochranu ve společnosti propojené sítěmi, v níž fyzické hranice ztrácejí na významu (viz příklady uvedené v bodu 6 tohoto stanoviska): informace na internetu jsou všudypřítomné povahy, na rozdíl od pravomoci evropského legislativního orgánu.

43.

Výzvou bude nalezení praktických řešení, která uvedou v soulad potřebu ochrany evropských subjektů, jichž se údaje týkají, s územním omezením Evropské unie a jejích členských států. Již ve svých připomínkách ke sdělení Komise o strategii externího rozměru oblasti svobody, bezpečnosti a práva vyzval evropský inspektor ochrany údajů Komisi, aby při prosazování ochrany osobních údajů na mezinárodní úrovni zaujala proaktivní roli tím, že bude podporovat bilaterální a multilaterální přístupy se třetími zeměmi a spolupráci s jinými mezinárodními organizacemi (18).

44.

Tato praktická řešení zahrnují:

další rozvoj obecného rámce pro ochranu údajů. Jako základ by mohly sloužit obecněji přijímané standardy, jako směrnice OECD pro ochranu údajů (1980) a směrnice OSN;

další rozvoj zvláštního režimu pro předávání údajů třetím zemím, jak je stanoven v kapitole IV směrnice (články 25 a 26);

mezinárodní dohody o soudní příslušnosti nebo podobné dohody se třetími zeměmi;

investice do mechanismů zaměřených na globální soulad, například využití závazných pravidel pro nadnárodní společnosti, bez ohledu na to, kde zpracovávají osobní údaje.

45.

Žádné z těchto řešení není novinkou. Je však třeba mít koncepci co nejúčinnějšího využití těchto metod a zajištění toho, aby normy ochrany údajů – které jsou v Evropské unii považovány za základní právo – byly rovněž účinné v globální společnosti propojené sítěmi. Evropský inspektor ochrany údajů vyzývá Komisi, aby společně s nejdůležitějšími zúčastněnými stranami začala na této koncepci pracovat.

D.   Vymáhání práva

46.

Ve sdělení je značná pozornost věnována požadavkům veřejného zájmu, zejména v oblasti bezpečnosti. Sdělení vysvětluje článek 3 odst. 2 směrnice a výklad tohoto ustanovení poskytnutý Soudním dvorem v rozsudku o PNR (19), jakož i článek 13 směrnice, mimo jiné v souvislosti s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva. Ve sdělení je dále zdůrazněno, že ve snaze o dosažení rovnováhy mezi opatřeními k zajištění bezpečnosti a nezadatelnými základními právy dbá Komise na to, aby osobní údaje byly chráněny v souladu s článkem 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Tento výchozí bod platí rovněž pro transatlantický dialog se Spojenými státy americkými.

47.

Podle evropského inspektora ochrany údajů je důležité, že Komise takto jasně zdůrazňuje závazky Unie podle článku 6 Smlouvy o EU týkající se dodržování základních práv, jak jsou zaručena Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod. Toto prohlášení má ještě větší význam nyní, kdy Evropská rada rozhodla, že podle reformní smlouvy by Listina základních práv Evropské unie měla být právně závazná. Článek 8 této listiny stanoví, že každý má právo na ochranu osobních údajů, které se jej týkají.

48.

Je všeobecně známo, že z požadavků donucovacích orgánů na větší využívání osobních údajů v boji proti trestné činnosti – a samozřejmě i v boji proti terorismu – vyplývá riziko snížení úrovně ochrany občanů, a to dokonce pod úroveň, která je zaručena článkem 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod nebo Úmluvou Rady Evropy č. 108 (20). Tyto otázky byly hlavní součástí třetího stanoviska evropského inspektora ochrany údajů k návrhu rámcového rozhodnutí Rady o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech, vydaného dne 27. dubna 2007.

49.

V této souvislosti je zásadní, aby standardní úroveň ochrany stanovená ve směrnici sloužila jako základ pro ochranu občanů, rovněž pokud jde o požadavky související s vymáháním práva. Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod a úmluva č. 108 stanoví minimální úroveň ochrany, avšak neposkytují nezbytná upřesnění. Byla navíc zapotřebí dodatečná opatření, která by zajistila přiměřenou ochranu občanů. Tato potřeba byla jedním z hlavních faktorů, které vedly v roce 1995 k přijetí směrnice (21).

50.

Je rovněž zásadní, aby tato standardní úroveň ochrany byla účinně zaručena ve všech situacích, kdy se osobní údaje zpracovávají pro účely vymáhání práva. Ačkoli se sdělení nezabývá zpracováváním údajů v rámci třetího pilíře, zmiňuje plným právem situaci, kdy jsou pro účely vymáhání práva využívány údaje shromažďované (a zpracovávané) pro komerční účely. Jedná se o situaci, která je stále obvyklejší vzhledem k tomu, že práce policie stále více závisí na dostupnosti informací v držení třetích stran. Tento trend nejlépe dokládá směrnice 2006/24/ES (22): Tato směrnice ukládá poskytovatelům služeb elektronických komunikací povinnost (déle) uchovávat pro účely vymáhání práva údaje, které shromáždily (a uchovávají) pro účely komerční. Evropský inspektor ochrany údajů se domnívá, že by měla být plně zajištěna řádná ochrana osobních údajů shromažďovaných a zpracovávaných v mezích působnosti směrnice, pokud jsou použity pro účely veřejného zájmu, zejména v zájmu bezpečnosti nebo v rámci boje proti terorismu. V některých případech však mohou tyto účely oblast působnosti směrnice přesahovat.

51.

Výsledkem těchto pozorování jsou následující návrhy pro Komisi:

Je třeba dále zvážit, jaké důsledky vyplývají pro ochranu údajů ze zapojení soukromých společností do činnosti související s vymáháním práva, s cílem zajistit, aby zásady směrnice 95/46/ES byly plně použitelné na tyto situace a že se základní právo na ochranu údajů neocitne v bezprávním prostoru. Mělo se zejména zajistit, že osobní údaje shromažďované v mezích působnosti směrnice budou řádně a důsledně chráněny i v případě dalšího zpracování pro účely veřejného zájmu, ať už v rámci oblasti působnosti směrnice, nebo nad její rámec.

Tyto úvahy by se v každém případě měly věnovat nedostatkům stávajícího právního rámce tam, kde je nejasná hranice mezi prvním a třetím pilířem a kdy může dokonce docházet k situacím, v nichž vůbec neexistuje vhodný základ pro právní nástroj pro ochranu údajů (23).

Článek 13 směrnice, umožňující výjimky ze zásad ochrany údajů a jejich omezení v případech nezbytných mimo jiné ve veřejném zájmu, by měl být formulován tak, aby byla zachována jeho praktická účinnost jakožto hlavního styčného bodu a záruky pro osobní údaje shromažďované v mezích působnosti směrnice, v souladu s rozhodnutím Soudního dvora ve věci Österreichischer Rundfunk  (24) a judikaturou Evropského soudu pro lidská práva.

Měla by být uvážena možnost předložit legislativní návrhy zaměřené na harmonizaci podmínek a záruk pro použití výjimek podle článku 13.

E.   Možná situace v rámci reformní smlouvy

52.

Ve sdělení Komise zmiňuje – enormní – vliv ústavní smlouvy na oblast ochranu údajů. Smlouva – která je nyní reformní smlouvou – bude mít skutečně pro tuto oblast zásadní význam. Smlouva znamená konec struktury pilířů, budou upřesněna ustanovení o ochraně údajů (v současné době článek 286 Smlouvy o ES) a Listina základních práv Unie, která ve svém článku 8 obsahuje ustanovení o ochraně údajů, se stane závazným nástrojem.

53.

V mandátu pro mezivládní konferenci je ochraně údajů věnována zvláštní pozornost. Bod 19 písm. f) v podstatě konstatuje tři skutečnosti. Za prvé obecnými pravidly o ochraně údajů nebudou dotčena zvláštní pravidla přijatá podle hlavy o společné zahraniční a bezpečnostní politice (současný druhý pilíř), za druhé bude přijato prohlášení o ochraně údajů v oblasti policejní a justiční spolupráce v trestních věcech (současný třetí pilíř) a za třetí budou v rámci příslušných protokolů přijata zvláštní ustanovení o postavení jednotlivých členských států (tento prvek souvisí zejména se zvláštním postavením Spojeného království, pokud jde o policejní a justiční spolupráci v trestních věcech).

54.

Právě druhý prvek (prohlášení) bude nutné v rámci mezivládní konference objasnit. Je třeba řádně zvážit důsledky konce struktury pilířů a možnou použitelnost směrnice na policejní a justiční spolupráci v trestních věcech, aby se zajistilo co nejširší možné uplatňování zásad ochrany údajů obsažených ve směrnici. Na tomto místě však nelze k této otázce uvádět další podrobnosti. Evropský inspektor ochrany údajů předložil návrhy pro prohlášení v dopise určeném předsednictví mezivládní konference (25).

VI.   NÁSTROJE PRO LEPŠÍ PROVÁDĚNÍ

A.   Obecně

55.

Sdělení odkazuje na řadu nástrojů a opatření, které je možné využít pro lepší provádění směrnice v budoucnu. Evropský inspektor ochrany údajů by se k nim chtěl vyjádřit a zároveň by chtěl zmínit další nástroje, které ve sdělení nejsou uvedeny.

B.   Odvětvové právní předpisy

56.

V některých případech mohou být na úrovni EU nezbytná zvláštní legislativní opatření. Jako nezbytné se mohou ukázat zejména odvětvové právní předpisy, které by upravily zásady směrnice z důvodu otázek nastolených v souvislosti s některými technologiemi, jako tomu bylo v případě směrnic o ochraně soukromí v odvětví telekomunikací. Využití zvláštních právních předpisů by mělo být pečlivě zváženo v oblastech, jako je využití technologií radiofrekvenční identifikace.

C.   Řízení pro nesplnění povinnosti

57.

Nejúčinnějším nástrojem uvedeným ve sdělení je řízení pro nesplnění povinnosti. Ve sdělení je uvedena jedna konkrétní problematická oblast, totiž nezávislost orgánů pro ochranu údajů a jejich pravomoci, a pouze obecně jsou zmíněny jiné oblasti. Evropský inspektor ochrany údajů souhlasí s názorem, že řízení pro nesplnění povinnosti představuje zásadní a nevyhnutelný nástroj, pokud členské státy nezajistí úplné provedení směrnice, zejména s ohledem na skutečnost, že uplynulo již devět let od skončení lhůty pro provedení směrnice a že již proběhl strukturovaný dialog stanovený v pracovním programu. K dnešnímu dni však ještě nebyl Soudnímu dvoru předložen žádný případ nesplnění povinnosti v souvislosti se směrnicí 95/46.

58.

Soudržnost úlohy Komise jakožto strážkyně Smluv může být rozhodně zlepšena pomocí srovnávací analýzy všech případů, kdy existuje podezření z nesprávného nebo nedostatečného provedení (26), a na základě výkladového sdělení. Příprava těchto nástrojů, která může vyžadovat určitou dobu a úsilí, by však neměla vést k odkladu řízení pro nesplnění povinnosti v oblastech, v nichž Komise již jasně určila, že se jedná o nesprávné provedení nebo postup.

59.

Evropský inspektor ochrany údajů proto vyzývá Komisi, aby v nezbytných případech usilovala o lepší provádění směrnice prostřednictvím řízení pro nesplnění povinnosti. V této souvislosti využije evropský inspektor ochrany údajů své pravomoci vstupovat jako vedlejší účastník do řízení před Soudním dvorem v případech týkajících se provádění směrnice 95/46 nebo s jiných právních nástrojův oblasti ochrany osobních údajů.

D.   Výkladové sdělení

60.

Sdělení rovněž odkazuje na výkladové sdělení týkající se některých ustanovení, v němž Komise objasní své pojetí těch ustanovení směrnice, jejichž provádění se pokládá za problematické, a může tudíž vést k řízením pro nesplnění povinnosti. Evropský inspektor ochrany údajů vítá skutečnost, že Komise v této souvislosti vezme v úvahu práci, kterou ohledně výkladu vykonala pracovní skupina. Je skutečně zásadní, aby stanovisko pracovní skupiny bylo řádně zohledněno při přípravě plánovaného výkladového sdělení a aby pracovní skupina byla řádně konzultována s cílem vnést do sdělení její zkušenosti s uplatňováním směrnice na vnitrostátní úrovni.

61.

Evropský inspektor ochrany údajů dále potvrzuje, že je připraven poskytnout Komisi poradenství ohledně všech otázek v souvislosti s ochranou osobních údajů. To platí rovněž pro nástroje jako sdělení Komise, jež nejsou závazné, jejichž cílem je však rovněž vymezení politiky Komise v oblasti ochrany osobních údajů. Pokud má být tato poradní úloha účinná v případě sdělení, měly by se konzultace evropského inspektora ochrany údajů uskutečnit před přijetím výkladového sdělení (27). Poradní úloha Pracovní skupiny článku 29 i evropského inspektora ochrany údajů zajistí tomuto sdělení přidanou hodnotu, přičemž bude zachována nezávislost Komise, která samostatně rozhodne o formálním zahájení řízení pro nesplnění povinnosti v souvislosti s prováděním směrnice.

62.

Evropský inspektor ochrany údajů vítá skutečnost, že sdělení se bude zabývat pouze omezeným počtem článků, což umožní zaměření na citlivější otázky. Z tohoto hlediska upozorňuje evropský inspektor ochrany údajů Komisi na následující otázky, které si ve výkladovém sdělení zaslouží zvláštní pozornost:

pojetí osobních údajů (28),

vymezení úlohy správce údajů nebo zpracovatele údajů,

určení použitelného práva,

zásada omezení účelu a neslučitelnost použití,

právní základ pro zpracovávání údajů, zejména s ohledem na nezpochybnitelný souhlas dotčené osoby a rovnováhu zájmů.

E.   Jiné, nezávazné nástroje

63.

Pomocí jiných, nezávazných nástrojů by se mělo proaktivně rozvíjet dodržování zásad ochrany údajů, zejména v novém technologickém prostředí. Tato opatření by měla vycházet z pojetí „privacy by design“ (ochrany soukromí coby aspektu návrhu), a zajistit tak, že struktura nových technologií bude rozvíjena a vytvářena při řádném zohlednění zásad ochrany údajů. Prosazování technologických produktů, které splňují zásady ochrany soukromí, by mělo být rozhodujícím prvkem v situaci, kdy dochází k rychlému rozvoji všudypřítomného zpracovávání údajů.

64.

S tím úzce souvisí potřeba rozšířit škálu zúčastněných stran, které jsou zapojeny do prosazování práva v oblasti ochrany údajů. Evropský inspektor ochrany údajů na jedné straně jednoznačně podporuje zásadní úlohu orgánů pro ochranu údajů při prosazování zásad směrnice za plného využití svých pravomocí a prostoru pro koordinaci v rámci Pracovní skupiny článku 29. Účinnější prosazování směrnice je rovněž jedním z cílů „londýnské iniciativy“.

65.

Na druhé straně evropský inspektor ochrany údajů zdůrazňuje, že je žádoucí podporovat soukromé prosazování zásad ochrany údajů prostřednictvím samoregulace a hospodářské soutěže. Soukromé subjetky by měly být podněcovány k respektování zásad ochrany údajů, což by mělo vyústit k posílení jejich postavení na trhu, neboť jejich výrobky a službybudou lépe splňovat očekávání spotřebitelů, kteří stále více kladou důraz na ochranu soukromí. V této souvislosti lze jako dobrý příklad uvést osvědčení o dodržení zásad ochrany soukromí (privacy seals), která by mohla být připojena k výrobkům a službách, jež prošly ověřovacím řízením (29).

66.

Evropský inspektor ochrany údajů by chtěl rovněž upozornit Komisi na jiné nástroje, které by mohly být užitečné pro lepší provádění směrnice, ačkoli nejsou ve sdělení zmíněny. Jako příklady takových nástrojů, které by pomohly orgánům pro ochranu údajů při lepším vymáhání práva v oblasti ochrany údajů, lze uvést:

srovnávací analýzy,

prosazování a sdílení osvědčených postupů,

audity v oblasti ochrany soukromí prováděné třetími stranami.

F.   Jiné, dlouhodobé nástroje

67.

Na závěr odkazuje evropský inspektor ochrany soukromí na další nástroje, které nejsou ve sdělení zmíněny, které by však mohly být buď vzaty v úvahu pro budoucí změnu směrnice, nebo by mohly být začleněny do horizontálních právních předpisů; jedná se zejména o následující nástroje:

velmi účinný nástroj usnadňující prosazování směrnice mohou představovat skupinové žaloby, které umožní skupině občanů soudit se společně ve věcech souvisejících s ochranou osobních údajů;

podobný účinek by mohly mít žaloby vznesené právnickými osobami, jejichž činnost směřuje k ochraně zájmů určitých kategorií osob, jako jsou sdružení spotřebitelů a odbory;

povinnost správců údajů oznamovat porušení bezpečnosti osobám, jichž se údaje týkají, by byla nejen cennou zárukou, ale i způsobem, jak zvýšit povědomí mezi občany;

ustanovení usnadňující používání osvědčení o dodržení zásad ochrany soukromí (privacy seals) nebo audity v oblasti ochrany soukromí prováděné třetími stranami (viz body 65 a 66) v přeshraničních souvislostech.

G.   Lepší vymezení povinností institucionálních aktérů, zejména pracovní skupiny

68.

Různí institucionální aktéři plní povinnosti související s prováděním směrnice. Orgány dozoru v členských státech jsou podle článku 28 směrnice odpovědné za sledování uplatňování vnitrostátních právních předpisů, kterými se směrnice provádí v členských státech. V článku 29 se zřizuje pracovní skupina orgánů dozoru a v článku 30 jsou vyjmenovány její úkoly. Podle článku 31 je Komisi nápomocen výbor složený ze zástupců vlád členských států při provádění opatření na úrovni Společenství (projednávání ve výborech).

69.

Povinnosti jednotlivých aktérů je třeba lépe vymezit zejména s ohledem na pracovní skupinu (a její činnost). V čl. 30 odst. 1 jsou uvedeny čtyři úkoly pracovní skupiny, které lze souhrnně popsat jako posuzování uplatňování směrnice na vnitrostátní úrovni s cílem zajistit jednotnost, poskytování stanovisek týkajících se úrovně ochrany ve Společenství, legislativních návrhů v oblasti osobních údajů a kodexů chování vypracovaných na úrovni Společenství. Tento výčet ukazuje široce pojatou odpovědnost pracovní skupiny v oblasti ochrany údajů, kterou dále dokládají dokumenty vypracované pracovní skupinou během několika let.

70.

Podle sdělení je pracovní skupina „klíčovým prvkem k zajištění lepšího a jednotnějšího provádění směrnice“. Evropský inspektor ochrany údajů s tímto tvrzením zcela souhlasí, avšak považuje rovněž za nutné upřesnit některé konkrétní prvky povinností.

71.

Za prvé sdělení naléhavě vyzývá ke zlepšení příspěvku pracovní skupiny k harmonizační praxi, neboť vnitrostátní orgány pro ochranu údajů by měly usilovat o přizpůsobení své domácí praxe společné linii (30). Evropský inspektor ochrany údajů vítá záměr tohoto tvrzení, avšak varuje před záměnou povinností. Sledování souladu v členských státech, včetně dodržení souladu ze strany orgánů dohledu, je úkolem Komise podle článku 211 Smlouvy o ES. Pracovní skupinu jako nezávislý poradní orgán nelze považovat za odpovědnou za uplatňování jejích stanovisek ze strany vnitrostátních orgánů.

72.

Za druhé si Komise musí být vědoma svých rozdílných úloh v rámci pracovní skupiny vzhledem k tomu, že není pouze jejím členem, ale poskytuje rovněž služby svého sekretariátu. Při výkonu své druhé úlohy, tj. úlohy sekretariátu, musí poskytovat svou podporu takovým způsobem, aby pracovní skupina mohla pracovat nezávisle. To v zásadě znamená dvě věci: Komise musí zajistit nezbytné zdroje a sekretariát musí pracovat podle pokynů pracovní skupiny a jejího předsedy, pokud jde o náplň a působnost činnosti pracovní skupiny i povahu jejích výsledků. Obecněji lze říci, že činností Komise v souvislosti s jejími dalšími povinnostmi podle práva ES by neměl být dotčen výkon její úlohy jakožto sekretariátu.

73.

Za třetí – ačkoli pro stanovení priorit pracovní skupiny je příslušná sama pracovní skupina – Komise by mohla uvést, co od pracovní skupiny očekává a jak by podle ní mohly být nejlépe využity dostupné zdroje.

74.

Za čtvrté evropský inspektor ochrany údajů lituje, že sdělení neobsahuje jasné údaje o rozdělení úloh mezi Komisi a pracovní skupinu. Vyzývá Komisi, aby pracovní skupině předložila dokument, v němž budou takové informace uvedeny. Evropský inspektor ochrany údajů navrhuje začlenit do dokumentu tyto otázky:

Komise by mohla pracovní skupinu požádat, aby pracovala na řadě konkrétních a specifických otázek; žádosti Komise by měly být založeny na jasné strategii úkolů a priorit pracovní skupiny;

pracovní skupina stanoví své vlastní priority v pracovním programu s jasnými prioritami;

Komise a pracovní skupina by případně mohly stanovit svá ujednání v memorandu o porozumění;

je zásadní, aby pracovní skupina byla plně zapojena do práce na výkladu směrnice a aby přispívala k jednání, která povedou k případným změnám směrnice.

VII.   ZÁVĚRY

75.

Evropský inspektor ochrany údajů souhlasí s hlavním závěrem Komise, že směrnice by neměla být v nejbližší době pozměněna. Tento závěr lze podpořit tím, že se bude opírat rovněž o povahu směrnice a legislativní politiku Unie.

76.

Evropský inspektor ochrany údajů vychází z těchto úvah:

Z krátkodobého hlediska je nejlepší se věnovat zlepšení provádění směrnice.

Z dlouhodobého hlediska se změny směrnice zdají být nevyhnutelné.

Již nyní by měla být jasně stanovena doba přezkumu, aby se připravily návrhy, jež k takovým změnám povedou. Stanovení lhůty by bylo jasným podnětem k tomu, aby se o budoucích změnách začalo uvažovat již nyní.

77.

Hlavní prvky pro budoucí změny zahrnují následující:

nové zásady nejsou nutné, je však zřejmá potřeba jiných správních opatření;

široká oblast působnosti právních předpisů v oblasti ochrany údajů použitelných na veškeré využívání osobních údajů by neměla být změněna;

Právo v oblasti ochrany údajů by mělo umožnit vyvážený přístup v konkrétních případech a rovněž stanovení priorit ze strany orgánů pro ochranu údajů;

systém pro ochranu údajů by měl být plně použitelný v oblasti užívání osobních údajů pro účely vymáhání práva, ačkoli pro řešení konkrétních problémů v této oblasti mohou být nezbytná další vhodná opatření.

78.

Evropský inspektor ochrany údajů navrhuje, aby Komise upřesnila: harmonogram činnosti uvedené v kapitole 3 sdělení; lhůtu pro následnou zprávu o uplatňování směrnice; referenční kritéria pro hodnocení předpokládaných činností; údaje o tom, jak se bude postupovat z dlouhodobého hlediska.

79.

Evropský inspektor ochrany údajů vítá přístup ve vztahu k technologiím za významný první krok a navrhuje zahájit diskusi o dlouhodobém přístupu, která by zahrnovala mimo jiné zásadní rozpravu o rozvoji společnosti dohledu. Vítá rovněž probíhající přezkum směrnice 2002/58/ES a možnou potřebu konkrétnějších pravidel pro řešení otázek ochrany údajů, které se objevily v souvislosti s novými technologiemi, jako je internet a radiofrekvenční identifikace. Tato opatření by měla rovněž brát v úvahu celkový dynamický kontext a z dlouhodobého hlediska rovněž zahrnovat směrnici 95/46/ES.

80.

Evropský inspektor ochrany údajů lituje, že hledisko globální ochrany soukromí a omezené územní pravomoci má v rámci sdělení omezenou roli, a vyzývá k nalezení praktických řešení, která uvedou v soulad potřebu ochrany evropských subjektů, jichž se údaje týkají, s územním omezením Evropské unie a jejích členských států, jako jsou například: další rozvoj obecného rámce pro ochranu údajů; další rozvoj zvláštního režimu pro předávání údajů třetím zemím; mezinárodní dohody o soudní příslušnosti nebo podobné dohody se třetími zeměmi; investice do mechanismů zaměřených na globální soulad, například využití závazných pravidel pro nadnárodní společnosti.

Evropský inspektor ochrany údajů vyzývá Komisi, aby společně s nejdůležitějšími zúčastněnými stranami začala na takové vizi pracovat.

81.

Pokud jde o vymáhání práva, evropský inspektor ochrany údajů navrhuje Komisi:

dále se zamyslet nad důsledky zapojení soukromých společností do činnosti související s vymáháním práva;

zachovat praktickou účinnost článku 13 směrnice, případně předložením legislativních návrhů zaměřených na harmonizaci podmínek a záruk pro použití výjimek podle článku 13.

82.

Úplné provedení směrnice znamená: 1. že je třeba zajistit, aby členské státy v plném rozsahu plnily své závazky podle evropského práva, a 2. že by měly být plně využity jiné, nezávazné nástroje, které by mohly zajistit vysokou a harmonizovanou úroveň ochrany údajů. Evropský inspektor ochrany údajů žádá Komisi, aby jasně uvedla, jak bude využívat jednotlivé nástroje a jak rozlišuje mezi svými povinnostmi a povinnostmi pracovní skupiny.

83.

Pokud jde o tyto nástroje:

v některých případech mohou být na úrovni EU nezbytná zvláštní legislativní opatření;

Komise se vyzývá, aby usilovala o lepší provádění směrnice prostřednictvím řízení pro nesplnění povinnosti;

Komise se vyzývá, aby při respektování poradní úlohy pracovní skupiny i evropského inspektora ochrany údajů využila nástroje výkladového sdělení pro tyto otázky: pojetí osobních údajů; vymezení úlohy správce údajů nebo zpracovatele údajů; určení použitelného práva; zásada omezení účelu a neslučitelnost použití; právní základ pro zpracovávání údajů, zejména s ohledem na nezpochybnitelný souhlas a rovnováhu zájmů.

Nezávazné nástroje zahrnují nástroje vycházející z pojetí „privacy by design“ (ochrana soukromí coby aspekt návrhu).

Z dlouhodobého hlediska rovněž: skupinové žaloby; žaloby vznesené právnickými osobami, jejichž činnost směřuje k ochraně zájmů určitých kategorií osob; povinnost správců údajů oznamovat porušení bezpečnosti osobám, jichž se údaje týkají; ustanovení usnadňující používání osvědčení o dodržení zásad ochrany soukromí (privacy seals) nebo audity v oblasti ochrany soukromí prováděné třetími stranami v přeshraničním kontextu.

84.

Evropský inspektor ochrany údajů vyzývá Komisi, aby pracovní skupině předložila dokument obsahující jasné údaje o rozdělení úloh mezi Komisi a pracovní skupinu, včetně těchto otázek:

žádosti Komise pracovat na řadě konkrétních a specifických otázek, založených na jasné strategii úkolů a priorit pracovní skupiny;

možnost stanovit ujednání v memorandu o porozumění;

plné zapojení pracovní skupiny do práce na výkladu směrnice a jednání, která povedou k případným změnám směrnice.

85.

Je třeba řádně uvážit důsledky reformní smlouvy, aby byla zajištěno nejširší možné uplatňování zásad ochrany údajů obsažených ve směrnici. Evropský inspektor ochrany údajů předložil návrhy v dopise určeném předsednictví mezivládní konference.

V Bruselu dne 25. července 2007.

Peter HUSTINX

Evropský inspektor ochrany údajů


(1)  Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

(2)  Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

(3)  Dále jen „sdělení“.

(4)  Dále jen „směrnice“.

(5)  Viz bod 37 tohoto stanoviska.

(6)  Zejména rozhodnutí Soudního dvora v případě Lindqvist (viz poznámka pod čarou 15) a v případě PNR (viz poznámka pod čarou 17).

(7)  Stana 9, poslední úplný odstavec na straně sdělení.

(8)  11. bod odůvodnění směrnice.

(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích), Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37.

(10)  Strana 11 sdělení.

(11)  Předposlední odstavec na straně 6 sdělení.

(12)  Viz například stanovisko pracovní skupiny č. 4/2007 o pojetí osobních údajů (WP 137), přijaté dne 20. června 2007.

(13)  Pracovní skupina pro internet je podskupinou Pracovní skupiny článku 29.

(14)  Viz například připomínky ke sdělení Komise o interoperabilitě evropských databází, 10. března 2006, zveřejněné na internetová stránce evropského inspektora ochrany údajů.

(15)  Viz: „Zpráva o společnosti dohledu“, kterou připravila společnost Surveillance Studies Network pro komisaře Spojeného království pro informace a která byla předložena na 28. mezinárodní konferenci komisařů pro ochranu údajů a soukromí v Londýně ve dnech 2. a 3. listopadu 2006 (viz: www.privacyconference2006.co.uk (oddíl Dokumenty)).

(16)  Viz například pracovní dokument o jednotném výkladu čl. 26 odst. 1 směrnice 95/46/ES ze dne 24. října 1995, přijatý dne 25. listopadu 2005 (WP 114); Pracovní dokument o zavedení postupu spolupráce pro vydávání společných stanovisek k přiměřenosti záruk vyplývajících ze „závazných korporátních pravidel“, přijatý dne 14. dubna 2005 (WP 107), a stanovisko 8/2003 k návrhu standardních smluvních ustanovení, které předložila skupina obchodních sdružení („alternativní vzorová dohoda“), přijaté dne 17. prosince 2003 (WP 84).

(17)  Rozsudek Soudního dvora ze dne 6. listopadu 2003, věc C-101/01, Sb. rozh. [2003], s. I-12971, body 56–71.

(18)  Viz dopis adresovaný generálnímu řediteli útvaru Evropské komise pro spravedlnost, svobodu a bezpečnost týkající se sdělení o „strategii externího rozměru oblasti svobody, bezpečnosti a práva“, 28. listopadu 2005, k dispozici na internetové stránce evropského inspektora ochrany údajů.

(19)  Rozsudek Soudního dvora ze dne 30. května 2006, Evropský parlament v. Rada (C-317/04) a Komise (C-318/04), spojené věci C-317/04 a C-318/04, Sb. rozh. [2006], s. I-4721.

(20)  Úmluva Rady Evropy o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních údajů, 28. ledna 1981.

(21)  Nedostatečnou přesnost úmluvy č. 108 zmínil evropský inspektor ochrany údajů v řadě stanovisek v souvislosti s potřebou rámcového rozhodnutí Rady.

(22)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES ze dne 15. března 2006 o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí a o změně směrnice 2002/58/ES, Úř. věst. L 105, 13.4.2006, s. 54.

(23)  Otázka „právní mezery“, vznesená evropským inspektorech ochrany údajů při několika příležitostech, zejména v souvislosti s rozsudkem o PNR (viz například výroční zpráva za rok 2006, s. 47).

(24)  Rozsudek Soudního dvora ze dne 20. května 2003, spojené věci C-465/00, C-138/01 a C-139/01, Sb. rozh. [2003] s. I-4989.

(25)  Viz dopis evropského inspektora ochrany údajů ze dne 23. července 2007 adresovaný předsednictví mezivládní konference a týkající se ochrany údajů v rámci reformní smlouvy, který je k dispozici na internetové stránce evropského inspektora ochrany údajů.

(26)  Viz strana 6 sdělení.

(27)  Viz strategický dokument evropského inspektora ochrany údajů nazvaný „Evropský inspektor ochrany údajů jako poradce orgánů Společenství v souvislosti s návrhy právních předpisů a souvisejícími dokumenty“, který je k dispozici na jeho internetové stránce (bod 5.2 dokumentu).

(28)  Toto téma bylo rovněž předmětem stanoviska pracovní skupiny č. 4/2007, uvedeného v poznámce pod čarou 10.

(29)  Zde by měl být zmíněn projekt EuroPriSe, který je podporován Úřadem pro ochranu údajů Šlesvicka-Holštýnska v rámci projektu Evropské komise eTEN.

(30)  Viz strana 11 sdělení.


27.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 255/13


Stanovisko evropského inspektora ochrany údajů k návrhu rozhodnutí Rady, kterým se zřizuje Evropský policejní úřad (EUROPOL) – (KOM (2006) 817 v konečném znění)

(2007/C 255/02)

EVROPSKÝ INSPEKTOR OCHRANY ÚDAJŮ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 286 této smlouvy,

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na článek 8 této listiny,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (1),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (2), a zejména na článek 41 tohoto nařízení,

s ohledem na žádost o stanovisko v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001, která byla EIOÚ zaslána dne 20. prosince 2006,

ZAUJAL TOTO STANOVISKO:

I.   ÚVODNÍ POZNÁMKY

Konzultace s EIOÚ

1.

Návrh rozhodnutí Rady, kterým se zřizuje Evropský policejní úřad (EUROPOL), zaslala Komise EIOÚ ke konzultaci v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení 45/2001/ES. Podle EIOÚ by mělo být toto stanovisko zmíněno v preambuli rámcového rozhodnutí (3).

Význam návrhu

2.

Cílem návrhu není podstatně měnit mandát nebo činnost Europolu, ale především dát Europolu nový flexibilnější právní základ. Europol byl vytvořen v roce 1995 na základě úmluvy mezi členskými státy v souladu s článkem K.6 Smlouvy o Evropské unii (nyní: článek 34) (4) Z hlediska flexibility a účinnosti mají tyto úmluvy tu nevýhodu, že je zapotřebí jejich ratifikace všemi členskými státy, což – jak ukázaly nedávné zkušenosti – může trvat několik let. Jak vyplývá z důvodové zprávy k současnému návrhu, ani jeden ze tří protokolů pozměňujících úmluvu o Europolu, které byly přijaty v létech 2000, 2002 a 2003, do konce roku 2006 ještě nevstoupil v platnost (5).

3.

Návrh však také obsahuje věcné změny s cílem dále zdokonalit fungování Europolu. Rozšiřuje se jím mandát Europolu a obsahuje několik nových ustanovení, jejichž cílem je dále usnadnit jeho práci. Z tohoto hlediska se výměna údajů mezi Europolem a jinými (například institucemi Evropského společenství/Evropské unie, orgány členských států a třetích zemí) stává jednou z předních otázek. V návrhu se stanoví, že Europol vynaloží veškeré úsilí, aby zajistil interoperabilitu mezi svými systémy na zpracování údajů a systémy členských států a institucí Evropského společenství/Evropské unie (čl. 10 odst. 5 návrhu). Kromě toho stanoví, že národní orgány budou mít do systému Europolu přímý přístup.

4.

Postavení Europolu jako instituce podle hlavy VI Smlouvy o Evropské unii (třetí pilíř) má důsledky i pro použitelné právní předpisy o ochraně údajů, protože nařízení (ES) č. 45/2001 se vztahuje jen na zpracování údajů při výkonu činnosti, která spadá do oblasti působnosti práva Společenství, a v zásadě se tudíž nevztahuje na zpracovatelské operace ze strany Europolu. Kapitola V návrhu obsahuje konkrétní pravidla o ochraně a zabezpečení údajů, která lze považovat za zvláštní právo stanovující pravidla doplňující obecné právo, tj. obecný právní rámec pro ochranu údajů. Tento obecný právní rámec pro třetí pilíř však dosud nebyl přijat (viz dále body 37 až 40).

5.

Nakonec je nutno se zmínit i o tom, že na základě některých dalších změn se postaveni Europolu uvede více do souladu s jinými institucemi Evropské unie, které jsou zřízeny podle Smlouvy o založení Evropského společenství. I když se tím postavení Europolu zásadně nezmění, lze to považovat za první povzbudivý krok. Europol bude financován z rozpočtu Společenství a zaměstnanci Europolu budou spadat do oblasti působnosti služebního řádu Společenství. Tím se posílí kontrola ze strany Evropského parlamentu (vzhledem k jeho postavení v rozpočtovém procesu) a Evropského soudního dvora (ve sporech ohledně rozpočtu a zaměstnaneckých otázek). EIOÚ bude mít pravomoci, pokud jde o zpracování osobních údajů týkajících se zaměstnanců Společenství (viz bod 47 v dalším textu).

Zaměření tohoto stanoviska

6.

Toto stanovisko bude postupně pojednávat o věcných změnách (podle bodu 3), použitelných právních předpisech o ochraně údajů (podle bodu 4) a podobnostech mezi Europolem a institucemi Společenství (podle bodu 5).

7.

Ve stanovisku bude věnována zvláštní pozornost rostoucímu významu výměny údajů mezi Europolem a jinými institucemi Evropské unie, která ve většině případů spadá pod dohled EIOÚ. V této souvislosti je třeba se zvláště zmínit o článcích 22, 25 a 48 návrhu. Složitost tohoto problému vyvolává obavy, jak pokud jde o zásadu účelového omezení, tak pokud jde o použitelné právní předpisy o ochraně údajů a dohled v případech, kdy různé orgány dozoru mají pravomoc vykonávat dozor nad různými evropskými institucemi podle toho, ze kterého pilíře vycházejí. Další znepokojivý bod se týká interoperability informačního systému Europolu s jinými informačními systémy.

II.   NÁVRH VE SVÝCH SOUVISLOSTECH

8.

Právní prostředí pro tento návrh se rychle mění.

9.

Za prvé je současný návrh jen jednou z celé řady legislativních akcí v oblasti policejní a justiční spolupráce, jejichž cílem je rozvíjet možnosti pro uchovávání a výměnu osobních údajů pro účely vymáhání práva. Některé takové návrhy již Komise přijala – například rámcové rozhodnutí Rady ze dne 18. prosince 2006 o výměně operativních a jiných informací (6) – kdežto o jiných návrzích se dosud jedná.

10.

Vůdčí zásadou pro tyto legislativní akce je zásada dostupnosti, jež byla zavedena do Haagského programu v roce 2004 jako nová důležitá zásada práva. Podle této zásady by informace potřebné pro boj proti trestné činnosti měly proudit přes vnitřní hranice EU bez překážek.

11.

Zásada dostupnosti sama o sobě nestačí. Je zapotřebí dalších legislativních opatření, která policejním a justičním orgánům umožní efektivní výměnu informací. V některých případech obsahuje nástroj, který byl zvolen k usnadnění této výměny, zřízení nebo zdokonalení určitého informačního systému na evropské úrovni. Informační systém Europolu je takovým systémem. EIOÚ posuzoval základní problémy takových systémů u schengenského informačního systému a některé problémy bude posuzovat i u současného návrhu. K takovým problémům patří podmínky pro poskytování přístupu do systému, propojení a interoperabilita a pravidla použitelná na ochranu údajů a dohled nad jejich dodržováním (7)

12.

Návrh by se měl také posuzovat ve světle nejnovějšího vývoje, například iniciativy německého předsednictví Evropské unie začlenit Prümskou smlouvu do právního rámce EU.

13.

Za druhé, jak již bylo dříve řečeno, dosud nebyl přijat rámec pro ochranu údajů ve třetím pilíři – což je pro výměnu osobních údajů nezbytnou podmínkou. Naopak se ukázalo, že jednání v Radě o návrhu rámcového rozhodnutí Rady o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech je dosti obtížné. Německé předsednictví Rady oznámilo, že bude navrženo nové znění (8), které se bude vyznačovat některými podstatnými rozdíly oproti přístupu použitému v návrhu Komise.

14.

Za třetí se návrh přímo vztahuje na vývoj ohledně Smlouvy o Ústavě pro Evropu. Předpokládá se, že článek III-276 této ústavní smlouvy bude představovat hlavní krok v procesu, kdy se na jedné straně bude rozšiřovat úloha a úkoly Europolu a na druhé straně bude Europol postupně začleňován do evropského institucionálního rámce. Jak se uvádí v důvodové zprávě k současnému návrhu, tento článek zohledňuje politickou vizi budoucnosti Europolu. Stávající rozhodnutí se k této vizi hlásí a bere v úvahu, že je dosud nejisté, zda ustanovení ústavní smlouvy vstoupí v platnost a kdy k tomu dojde.

III.   PODSTATNÉ ZMĚNY

Pravomoci a úkoly Europolu

15.

Mandát Europolu je v návrhu stanoven v článcích 4 a 5 a v příloze I. Tento mandát se nyní rozšiřuje i na oblasti trestné činnosti, které úzce nesouvisejí s organizovanou trestnou činností, a vztahuje se na stejný seznam závažných trestných činů, jako je uveden v rámcovém rozhodnutí o evropském zatýkacím rozkazu (9)Druhým rozšířením úlohy Europolu je, že jeho databáze budou nyní obsahovat informace a zpravodajství předávané soukromými subjekty.

16.

Pokud jde o první rozšíření, jedná se o logický krok související s vývojem policejní spolupráce v trestních věcech. EIOÚ uznává, že z něho vyplývá lepší harmonizace právních nástrojů zaměřených na usnadnění policejní spolupráce. Harmonizace je užitečná nejen proto, že zlepšuje podmínky pro lepší spolupráci, ale i proto, že zvyšuje právní jistotu občanů a umožňuje účinnější kontrolu policejní spolupráce vzhledem k tomu, že oblast působnosti všech rozdílných nástrojů se týká stejných kategorií trestných činů. EIOÚ předpokládá, že toto rozšíření mandátu je navrženo se zohledněním zásady proporcionality.

17.

Pokud jde o druhé rozšíření, odpovídá nejnovějšímu vývoji v policejní spolupráci, kdy využívání údajů shromážděných soukromými společnostmi se pro účely vymáhání práva stává stále důležitějším. EIOÚ uznává, že využívání takových údajů může být potřebné. Zvláště při boji proti terorismu a závažné trestné činnosti může být zapotřebí, aby donucovací orgány měly přístup ke všem důležitým informacím včetně informací v rukou soukromých subjektů (10) Povaha informací a zpravodajství od soukromých subjektů si však vyžaduje dodatečných bezpečnostních záruk, mezi jinými za tím účelem, aby byla zajištěna přesnost těchto informací, protože se jedná o osobní údaje, které byly shromážděny pro obchodní účely a v komerčním prostředí. Mělo by být také zajištěno, aby před předáním Europolu byly tyto informace shromážděny a zpracovány zákonným způsobem podle vnitrostátních právních předpisů, jimiž je ve vnitrostátním právu provedena směrnice 95/46/ES, a aby byl přístup Europolu k nim povolen pouze za jasně definovaných podmínek a omezení, tj. přístup by měl být povolen jen v jednotlivých konkrétních případech pro stanovené účely a měl by být pod soudní kontrolou členských států (11) EIOÚ proto navrhuje, aby se tyto podmínky a omezení včlenily do textu rozhodnutí.

Článek 10 o zpracování informací

18.

Článek 6 úmluvy o Europolu obsahuje restriktivní přístup ke zpracování shromážděných informací Europolem. Toto zpracování je omezeno na tři složky: informační systém Europolu, analytické pracovní svazky a rejstříkový systém. V čl. 10 odst. 1 návrhu se tento přístup nahrazuje obecným ustanovením, které dovoluje Europolu zpracovávat informace a zpravodajství, pokud je to nezbytné k dosažení jeho cílů. V čl. 10 odst. 3 se však uvádí, že zpracování osobních údajů mimo informační systém Europolu a mimo analytické pracovní svazky závisí na podmínkách, které po konzultaci s Evropským parlamentem stanoví Rada ve svém rozhodnutí. Podle názoru EIOÚ je toto ustanovení formulováno dostatečně přesně na to, aby chránilo oprávněné zájmy subjektů údajů. Do čl. 10 odst. 3 by mělo být doplněno, že před tím, než Rada přijme takové rozhodnutí, by měly být konzultovány orgány na ochranu údajů.

19.

Možnost Europolu „zpracovávat osobní údaje ke zjištění, zda jsou tyto údaje z hlediska jeho úkolů důležité“, která je stanovena v čl. 10 odst. 2, zjevně odporuje zásadě proporcionality. Tato formulace není dosti přesná a v praxi hrozí nebezpečí zpracování pro všechny možné druhy blíže neurčených účelů.

20.

EIOÚ chápe potřebu zpracovávat osobní údaje ve stadiu, kdy ještě nebyla stanovena jejich důležitost, pokud jde o provedení určitého úkolu Europolu. Mělo by se však zajistit, aby zpracování osobních údajů, jejichž důležitost ještě nebyla zhodnocena, se přísně omezilo na účel stanovit jejich důležitost, aby bylo toto hodnocení provedeno za přiměřeně krátkou dobu a pokud není důležitost zjištěna, aby se tyto údaje pro účely vymáhání práva nezpracovávaly. Jiným řešením by se nejen zasahovalo do práv subjektů údajů, ale zároveň by bylo překážkou pro účinnost vymáhání práva.

V zájmu dodržení zásady proporcionality EIOÚ proto navrhuje doplnit do čl. 10 odst. 2 povinnost uchovávat údaje v oddělených databázích do té doby, než se zjistí jejich důležitost pro konkrétní úkol Europolu. Kromě toho je nutno omezit dobu, po kterou lze tyto údaje zpracovávat. Každopádně nesmí být delší než 6 měsíců (12).

21.

V čl. 10 odst. 5 návrhu se stanoví, že Europol vynaloží veškeré úsilí, aby zaručil, že jeho systémy zpracování údajů budou interoperabilní se systémy zpracování údajů členských států a se systémy používanými jinými institucemi Společenství a Unie. Tímto přístupem se mění přístup vyjádřený v úmluvě o Europolu (čl. 6 odst. 2), která zakazuje propojování s jinými počítačovými systémy zpracování.

22.

V připomínkách ke sdělení Komise o interoperabilitě evropských databází (13) se EIOÚ postavil proti názoru, že interoperabilita je v prvé řadě technickou otázkou. Jestliže se databáze stanou technicky interoperabilní – což znamená, že přístup k údajům i výměna údajů budou možné – vznikne tlak na využití této možnosti v praxi. To vytvoří specifická rizika spojená se zásadou omezení účelu, protože údajů lze snadno využívat pro jiný účel než pro který byly shromažďovány. EIOÚ trvá na zavedení přísných podmínek a záruk pro případ, kdy se bude skutečně provádět propojení s určitou databází.

23.

EIOÚ tudíž doporučuje, aby bylo do návrhu doplněno ustanovení, podle něhož se bude propojení povolovat až poté, co budou stanoveny podmínky a záruky tohoto propojení, zejména pokud jde o nutnost propojení a účelů, pro které budou osobní údaje použity. Toto rozhodnutí by mělo být přijato po konzultaci s EIOÚ a národní kontrolní instancí. Takové ustanovení by mohlo navazovat na článek 22 návrhu o vztazích s jinými institucemi a agenturami.

Článek 11: Informační systém Europolu

24.

V souvislosti s čl. 11 odst. 1 EIOÚ poznamenává, že z něho bylo vypuštěno omezení přístupu národní jednotky k osobním údajům týkajícím se případných pachatelů trestné činnosti, kteří se trestné činnosti ještě nedopustili. Toto omezení je nyní zařazeno do čl. 7 odst. 1 úmluvy a omezuje přímý přístup k údajům o totožnosti dotyčných osob.

25.

Podle názoru EIOÚ není pro takovou podstatnou změnu žádný důvod. Naopak, tyto zvláštní záruky pro tuto kategorii osob jsou plně v souladu s přístupem použitým v návrhu rámcového rozhodnutí Rady o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a soudní spolupráce v trestních věcech, který přeložila Komise. EIOÚ doporučuje stanovit ohledně přístupu k údajům o osobách, které se (ještě) nedopustily trestné činnosti, více záruk a každopádně neoslabovat ochranu, kterou jim zajišťuje úmluva o Europolu.

Článek 20: Lhůty pro uchovávání

26.

Podle pozměněného znění čl. 21 odst. 3 úmluvy o Europolu (14) se nezbytnost dalšího uchovávání osobních údajů, týkajících se jednotlivců podle čl. 10 odst. 1, přezkoumá každým rokem a tento přezkum se zdokumentuje. V čl. 20 odst. 1 návrhu se však pouze požaduje, aby se přezkum konal do tří let od uložení údajů. EIOÚ není přesvědčen o tom, že takové mimořádné flexibility je zapotřebí, a tudíž doporučuje, aby byla do návrhu doplněna povinnost provádět přezkum každým rokem. Změna návrhu je důležitá i proto, že by v něm měla být obsažena povinnost přezkoumávat uchovávání údajů pravidelně, a ne pouze jednou za tři roky.

Článek 21: Přístup k národním a mezinárodním databázím

27.

Článek 21 je obecným ustanovením, které umožňuje Europolu elektronický přístup a získávání údajů z jiných národních a mezinárodních informačních systémů. Tento přístup by měl být povolován pouze případ od případu a za přísných podmínek. Článek 21 však umožňuje přístup, který je mnohem větší, než je nezbytné pro plnění úkolů Europolu. V této souvislosti odkazuje EIOÚ na své stanovisko ze dne 20. ledna 2006 o přístupu do VIS pro orgány odpovědné za vnitřní bezpečnost (15) EIOÚ doporučuje znění návrhu odpovídajícím způsobem pozměnit.

28.

Je důležité mít na zřeteli, že pokud jde o přístup k národním databázím, je toto ustanovení širší než předávání informací mezi Europolem a národními jednotkami, o němž se pojednává mimo jiné v čl. 12 odst. 4 návrhu. Přístup k národním databázím nebude podléhat jen ustanovením tohoto rozhodnutí Rady, ale bude se také řídit vnitrostátními právními předpisy o přístupu a používání údajů. EIOÚ vítá závěr obsažený v článku 21, že platí ta pravidla, která jsou přísnější. Význam předávání osobních údajů mezi Europolem a národními databázemi včetně přístupu Europolu do těchto národních databází je navíc dalším důvodem pro přijetí rámcového rozhodnutí Rady o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a soudní spolupráce v trestních věcech, zaručující odpovídající úroveň ochrany.

Článek 24: Předávání osobních údajů třetím orgánům

29.

V čl. 24 odst. 1 jsou stanoveny podmínky pro předávání údajů veřejným orgánům třetích zemí a mezinárodním organizacím: a) k předání smí dojít pouze tehdy, je-li to v jednotlivých případech nezbytné pro potírání trestných činů a b) na základě mezinárodní smlouvy zajišťující, že tento třetí orgán poskytne odpovídající úroveň ochrany. V čl. 24 odst. 2 je stanovena odchylka pro výjimečné případy, kdy se bere v úvahu úroveň ochrany údajů zajišťovaná orgánem přijímajícím údaje. EIOÚ chápe nutnost takových výjimek a zdůrazňuje, že výjimky se mají používat pouze případ od případu a jen ve výjimečných situacích. Ve znění čl. 24 odst. 2 jsou tyto podmínky vyjádřeny uspokojivě.

Článek 29: Právo na přístup k osobním údajům

30.

Článek 29 pojednává o právu na přístup k osobním údajům. Je to jedno ze základních práv subjektu údajů, které je zakotveno v čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie a je rovněž zaručeno Úmluvou Rady Evropy č. 108 ze dne 28. ledna 1981 a doporučením č. R (87) 15 Výboru ministrů Rady Evropy ze dne 17. září 1987. Toto právo je součástí zásady korektního a zákonného zpracování osobních údajů a jeho účelem je chránit základní zájmy subjektu údajů. Ovšem podmínky stanovené v článku 29 toto právo omezují způsobem, který není ve světle výše uvedeného přijatelný.

31.

Za prvé se v čl. 29 odst. 3 stanoví, že žádost o přístup – podaná v členském státě podle čl. 29 odst. 2 – bude zpracována v souladu s článkem 29 a s právními předpisy a postupy toho členského státu, ve kterém byla žádost podána. Z toho vyplývá, že vnitrostátní právní předpisy mohou omezit rozsah a podstatu práva na přístup a mohou zavést procesní omezení. Takový výsledek by nebyl uspokojivý. Žádost o přístup k osobním údajům mohou například podat i osoby, jejichž údaje Europol nezpracovává. Podstatnou věcí je, aby se právo na přístup vztahovalo i na tyto žádosti. Musí být tedy zajištěno, aby neplatily vnitrostátní právní předpisy určující omezenější právo na přístup.

32.

Podle názoru EIOÚ by se měl vypustit odkaz na vnitrostátní právní předpisy v čl. 29 odst. 3 a měl by se nahradit harmonizovanými pravidly o rozsahu, podstatě a postupu, a to nejlépe v rámcovém rozhodnutí Rady o ochraně osobních údajů nebo v případě potřeby v rozhodnutí Rady.

33.

V čl. 29 odst. 4 je dále výčet důvodů k zamítnutí přístupu k osobním údajům v případě, že subjekt údajů chce vykonat své právo na přístup k osobním údajům, které se ho týkají a jsou zpracovávány Europolem. Podle čl. 29 odst. 4 se přístup zamítne, pokud „by mohl ohrozit“ určité konkrétní zájmy. Tato formulace je mnohem širší než formulace čl. 19 odst. 3 úmluvy o Europolu, která umožňuje zamítnutí přístupu pouze „pokud je to nezbytné“.

34.

EIOÚ doporučuje zachovat přísnější formulaci obsaženou ve znění úmluvy o Europolu. Musí být také zajištěno, aby správce údajů byl povinen uvádět důvody k zamítnutí, aby se tak mohlo používání této výjimky účinně kontrolovat. Tato zásada je výslovně stanovena v doporučení č. R (87) 15 Výboru ministrů Rady Evropy. Formulace použitá v návrhu Komise není přijatelná, protože nečiní spravedlnosti zadost, pokud jde o základní podstatu práva na přístup. Výjimky z tohoto práva lze přijmout jen tehdy, je-li to nezbytné na ochranu jiného základního zájmu, jinými slovy jestliže by přístup narušoval tento jiný zájem.

35.

V neposlední řadě je právo na přístup silně omezeno mechanismem konzultací stanovených v čl. 29 odst. 5. Podle tohoto mechanismu je přístup podmíněn konzultováním všech dotčených příslušných orgánů a pokud jde o analytické pracovní svazky, i souhlasem Europolu a členských států, které se účastní analýzy nebo jsou přímo dotčeny. Tento mechanismus fakticky převrací základní povahu práva na přístup. Přístup by měl být udělován jako všeobecná zásada a směl by se omezovat jen za zvláštních okolností. Podle znění návrhu by se však přístup uděloval až poté, co proběhnou konzultace a je dosaženo souhlasu.

IV.   POUŽITELNOST OBECNÉHO RÁMCE OCHRANY ÚDAJŮ

Obecné body

36.

Europol bude institucí Evropské unie, ale nikoli orgánem či institucí Společenství ve smyslu článku 3 nařízení (ES) č. 45/2001. Z toho důvodu se toto nařízení až na určité konkrétní situace nevztahuje na zpracování osobních údajů ze strany Europolu. V kapitole V návrhu se proto zavádí režim ochrany údajů svého druhu, který rovněž vychází z platného obecného právního rámce ochrany údajů.

Obecný právní rámec ochrany údajů ve třetím pilíři

37.

V návrhu se uznává, že obecného právního rámce ochrany údajů je zapotřebí. Podle článku 26 návrhu uplatňuje Europol jako obecné právo zásady rámcového rozhodnutí Rady o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a soudní spolupráce v trestních věcech. Tímto odkazem na (navrhované) rámcové rozhodnutí Rady se nahrazuje odkaz v čl. 14 odst. 3 úmluvy o Europolu na úmluvu Rady Evropy č. 108 ze dne 28. ledna 1981 a na doporučení č. R (87) 15 Výboru ministrů Rady Evropy ze dne 17. září 1987.

38.

Tento článek 26 návrhu EIOÚ vítá. Jedná se o ustanovení, které je zásadní jak pro účinnost ochrany údajů, tak z důvodů důslednosti, protože usnadňuje výměnu osobních údajů, která je přínosem i pro vymáhání práva. Ovšem kompatibilita obou těchto nástrojů by měla být zaručena, což není samozřejmé, vezmeme-li v úvahu, že:

o znění rámcového rozhodnutí Rady se v Radě jednalo, při těchto jednáních bylo znění zásadně změněno a koncem roku 2006 jednání nakonec skončilo ve slepé uličce;

německé předsednictví oznámilo, že v březnu 2007 bude vydáno nové znění, které bude obsahovat zejména obecné zásady ochrany údajů;

přímá použitelnost rámcového rozhodnutí Rady na zpracování údajů Europolem je v současném jednání důležitým problémem.

Podle výsledků jednání Rady o tomto rámcovém rozhodnutí, které pravděpodobně proběhne na základě německého návrhu, by se do současného návrhu musely doplnit dodatečné bezpečnostní záruky. Tento bod bude nutno posoudit v pozdějším stádiu, až bude jasno ohledně výsledku jednání o rámcovém rozhodnutí Rady.

39.

EIOÚ zdůrazňuje, že současné rozhodnutí Rady by se nemělo přijímat dříve, než Rada přijme rámec pro ochranu údajů zaručující odpovídající úroveň ochrany údajů v souladu se závěry EIOÚ obsaženými v jeho dvou stanoviscích k návrhu rámcového rozhodnutí Rady předloženému Komisí (16).

40.

V této souvislosti EIOÚ podtrhuje v návrhu rámcového rozhodnutí Rady předloženém Komisí dva konkrétní prvky, které jsou zvláště vhodné ke zvýšení ochrany subjektů údajů v případě, že jejich údaje zpracovává Europol. Na prvním místě otevírá návrh možnost rozlišovat zpracování údajů podle stupně jejich přesnosti a spolehlivosti. Údaje založené na názorech se odlišují od údajů vycházejících z faktů. Takové jasné odlišování mezi „měkkými údaji“ a „tvrdými údaji“ je pro dodržování zásady kvality údajů důležitou metodou. Na druhém místě se v návrhu stanoví rozlišení údajů o jednotlivých kategoriích osob na základě jejich možného podílu na trestném činu.

Nařízení (ES) č. 45/2001

41.

Tím se dostáváme k použitelnosti nařízení (ES) č. 45/2001 na činnost Europolu. Toto nařízení 45/2001 se za prvé použije ve vztahu k zaměstnancům Europolu, o čemž se bude pojednávat v bodu 47. Za druhé – a to je předmětem IV. části tohoto stanoviska – se toto nařízení použije na výměnu údajů s institucemi Společenství, při nejmenším pokud jde o údaje, které tyto instituce zasílají Europolu. K významným příkladům institucí Společenství patří instituce vyjmenované v čl. 22 odst. 1 návrhu.

42.

Dá se očekávat, že od těchto institucí se bude vyžadovat dosti pravidelné zasílání osobních údajů do Europolu. Orgány a instituce Společenství budou přitom podléhat všem povinnostem stanoveným v nařízení 45/2001, zejména pokud jde o zákonnost zpracování (článek 5 nařízení), předběžnou kontrolu (článek 27) a konzultování EIOÚ (článek 28). To vyvolává otázky ohledně použitelnosti článků 7, 8 a 9 nařízení 45/2001. Europol, který je „jiným příjemcem, než jsou orgány a instituce Společenství“ a na kterého se nevztahuje směrnice 95/46/ES, může spadat pod článek 9. Vhodnost ochrany poskytované Europolem by se v tom případě měla posuzovat podle čl. 9 odst. 2 nařízení 45/2001 stejně jako u jiných mezinárodních organizací nebo třetích zemí. Toto řešení by vyvolávalo nejistotu a kromě toho by nebylo v souladu se základní myšlenkou návrhu dát Europolu postavení, které bude více odpovídat postavení orgánů a institucí podle Smlouvy o ES. Lepším řešením by bylo, aby se s Europolem zacházelo jako s institucí Společenství, bude-li zpracovávat údaje pocházející od institucí Společenství. EIOÚ navrhuje doplnit do článku 22 nový odstavec, který zní: „Předávají-li Europolu údaje orgány nebo instituce Společenství, považuje se Europol za instituci Společenství ve smyslu článku 7 nařízení č. 45/2001“.

Výměna údajů s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (Olaf)

43.

Výměně osobních údajů s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (Olaf) musí být věnována zvláštní pozornost. V současné době probíhá výměna informací mezi Europolem a Olafem na základě správní dohody mezi nimi. Tato dohoda stanoví výměnu strategických a technických informací, ale vylučuje výměnu osobních údajů.

44.

Návrh rozhodnutí Rady je rozdílné povahy. Čl. 22 odst. 3 obsahuje ustanovení o výměně informací včetně osobních údajů stejným způsobem, jako se vyměňují údaje mezi Olafem a orgány členských států (17) Účel této výměny je omezen na podvody, aktivní i pasivní úplatkářství a praní peněz. Jak Olaf, tak Europol musí v každém konkrétním případě brát v úvahu požadavky na utajení vyšetřování a ochranu údajů. Pro Olaf to v každém případě znamená zajištění takové úrovně ochrany, která je stanovena v nařízení 45/2001.

45.

V článku 48 návrhu se navíc stanoví, že nařízení (ES) č. 1073/1999 platí i pro Europol. Olaf je zmocněn provádět v Europolu správní vyšetřování a za tím účelem má právo okamžitého a neohlášeného přístupu k veškerým informacích uloženým Europolem (18) Podle názoru EIOÚ není působnost tohoto ustanovení jasná.

Každopádně se vztahuje na vyšetřování Olafu v samotném Europolu, týkající se podvodů, úplatkářství, praní peněz a další protiprávní činnosti poškozující finanční zájmy Evropského společenství.

Také z něho vyplývá, že pro toto vyšetřování platí nařízení (ES) č. 45/2001, což se týká i dohledu EIOÚ nad tím, jak Olaf využívá své pravomoci.

46.

Toto ustanovení se však nevztahuje a nemělo by se vztahovat na vyšetřování protiprávní činnosti mimo Europol, na které by mohly údaje zpracované Europolem dodatečně vrhnout nové světlo. Pro tyto případy by stačila ustanovení o výměně informací včetně osobních údajů, obsažená v čl. 22 odst. 3. EIOÚ doporučuje, aby se působnost článku 48 návrhu v tomto smyslu vyjasnila.

V.   VYROVNAT EUROPOL S DALŠÍMI INSTITUCEMI EVROPSKÉ UNIE ZALOŽENÝMI PODLE SMLOUVY O ES

Zaměstnanci Europolu

47.

Zaměstnanci Europolu spadají do působnosti služebního řádu. V případě zpracování údajů týkajících se zaměstnanců Europolu by měla platit jak hmotná pravidla, tak pravidla o dohledu obsažená v nařízení 45/2001, a to z důvodů důslednosti a nediskriminace. Ve 12. bodu odůvodnění návrhu se uvádí použitelnost nařízení o zpracování osobních údajů, zejména pokud jde o osobní údaje týkající se zaměstnanců Europolu. Podle názoru EIOÚ nestačí, aby se tento pojem objasnil pouze v bodech odůvodnění. Body odůvodnění mají v aktech Společenství nezávazný charakter a neobsahují normativní ustanovení (19). Aby bylo používání nařízení 45/2001 v plném rozsahu zajištěno, měl by se doplnit do znění samotného rozhodnutí – například do článku 38 – nový odstavec uvádějící, že pro zpracování osobních údajů týkajících se zaměstnanců Europolu se použije nařízení 45/2001.

Dohled nad zpracováním údajů ze strany Europolu

48.

Cílem návrhu není zavést zásadní změnu do systému dohledu nad Europolem s hlavní úlohou pro společný kontrolní orgán. Podle navrhovaného právního rámce bude kontrolní orgán zřízen podle článku 33 návrhu. Některé změny ve statutu a činnosti Europolu však povedou k omezené úloze EIOÚ s výjimkou jeho úkolů týkajících se zaměstnanců Europolu. Z toho důvodu se v čl. 33 odst. 6 návrhu stanoví, že společný kontrolní orgán musí spolupracovat s EIOÚ i s dalšími orgány dohledu. Toto ustanovení je odrazem povinnosti EIOÚ spolupracovat se společným kontrolním orgánem podle čl. 46 písm. f) bodu ii) nařízení 45/2001. EIOÚ toto ustanovení vítá jako užitečný nástroj na podporu důsledného přístupu k dohledu k údajům při dohledu nad nimi v celé Evropské unii nezávisle na tom kterém pilíři.

49.

Jak bylo již dříve řečeno, v současném návrhu se nepočítá s žádnou zásadní změnou v systému dohledu. V širších souvislostech by si však tento návrh zasloužil zásadnější zamyšlení nad budoucím systémem dohledu nad Europolem. Lze se zmínit o dvou konkrétních směrech. Za prvé se v článcích 44 až 47 nařízení (ES) č. 1987/2006 stanoví nová struktura dohledu nad SIS II. Za druhé německé předsednictví v souvislosti s rámcovým rozhodnutím Rady o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a soudní spolupráce v trestních věcech oznámilo, že uvažuje o nové struktuře dohledu nad evropskými informačními systémy podle třetího pilíře včetně Europolu.

50.

Podle EIOÚ není toto stanovisko vhodnou příležitostí pro diskusi o základních změnách v systému dohledu. Systém dohledu nad SIS II je jako síťový systém zakotven v prvním pilíři a nebyl by vhodný pro Europol, který je orgánem zakotveným ve třetím pilíři, v němž mají orgány Společenství, zejména Komise a Soudní dvůr, omezené pravomoci. Při neexistenci bezpečnostních záruk podle třetího pilíře bude zvláštního systému dohledu nadále zapotřebí. Příkladem je například článek 31, který se týká odvolání ze strany jednotlivců. Navíc náměty na novou strukturu dohledu nad evropskými informačními systémy, oznámené německým předsednictvím, jsou dosud ve velmi raném stadiu. A konečně současný systém funguje dobře.

51.

EIOÚ se tedy ve svých připomínkách zaměří na svou úlohu při výměně osobních údajů mezi Europolem a jinými institucemi na úrovni Evropské unie. Ustanovení týkající se této výměny tvoří v návrhu důležitý nový prvek. V čl. 22 odst. 1 se uvádí Frontex, Evropská centrální banka, EMCDDA (20) a rovněž Olaf. Všechny tyto orgány spadají pod dohled EIOÚ. V čl. 22 odst. 2 se uvádí, že Europol může s těmito orgány uzavírat dohody o spolupráci, které mohou obsahovat výměnu osobních údajů. Pokud jde o Olaf, tato výměna může probíhat i bez dohod o spolupráci (čl. 22 odst. 3). V tomto ohledu je relevantní i článek 48 návrhu – pojednává se o něm v bodech 45 a 46.

52.

Mělo by být zajištěno, aby ve vztahu k údajům předaným institucemi Společenství, mohl EIOÚ vykonávat pravomoci, které jsou mu svěřeny podle nařízení 45/2001. To je zvláště důležité v případech předávání osobních údajů, kdy je Europol považován za instituci Společenství ve smyslu článku 7 nařízení 45/2001, jak bylo navrženo dříve. Na základě toho je úzká spolupráce se společným kontrolním orgánem podle článku 33 ještě mnohem důležitější.

53.

EIOÚ má ještě tato dvě další doporučení, týkající se práv subjektů údajů ve vztahu k těmto údajům:

Článek 30 návrhu obsahuje právo subjektu údajů na opravu nebo výmaz nesprávných údajů, které se ho týkají. Čl. 30 odst. 2 stanoví povinnost členských států tyto údaje opravit či smazat, pokud byly předány Europolu přímo členskými státy. Podobného ustanovení je zapotřebí ohledně údajů předaných určitou institucí Společenství, nad níž vykonává dohled EIOÚ, aby bylo zajištěno, že Europol a tato instituce Společenství budou reagovat podobně.

Čl. 32 odst. 2 pojednává o právu osoby na kontrolu zákonnosti zpracování v případech, kdy osobní údaje předal nebo má k nim přístup některý členský stát. Podobného ustanovení je zapotřebí ohledně údajů předaných institucí Společenství, nad níž vykonává dohled EIOÚ.

54.

V souladu s výše uvedenými úvahami by měl EIOÚ úzce spolupracovat se společným kontrolním orgánem, při nejmenším až budou uzavřeny dohody o výměně údajů s institucemi Společenství. Je to jedna z hlavních oblastí, v níž se vzájemná povinnost spolupracovat stane skutečností.

Konzultování orgánů ochrany údajů

55.

V čl. 10 odst. 3 se stanoví, že Rada přijme rozhodnutí, v němž určí podmínky pro zřízení některých systémů zpracování osobních údajů ze strany Europolu. EIOÚ doporučuje doplnit povinnost konzultovat EIOÚ a společný kontrolní orgán před tím, než bude takové rozhodnutí přijato.

56.

Článek 22 pojednává o vztazích mezi Europolem a jinými institucemi a agenturami Společenství nebo Unie. Pracovní vztahy, o nichž se hovoří v tomto článku, mohou být upraveny dohodami o spolupráci a mohou se týkat výměny osobních údajů. Z toho důvodu by se při přijímání dohod podle článku 22 měl konzultovat EIOÚ i společný kontrolní orgán vzhledem k tomu, že pro ochranu osobních údajů zpracovávaných orgány a institucemi Společenství jsou tyto dohody důležité. EIOÚ doporučuje znění návrhu v tomto smyslu pozměnit.

57.

V čl. 25 odst. 2 se uvádí, že Rada stanoví prováděcí pravidla upravující výměnu s dalšími institucemi a agenturami Společenství nebo unie. EIOÚ doporučuje, aby před přijetím těchto pravidel byl konzultován nejen společný kontrolní orgán, ale i EIOÚ v souladu s praxí podle práva Společenství, podle níž instituce Společenství konzultují EIOÚ podle čl. 28 odst. 1 nařízení 45/2001.

Inspektor ochrany údajů

58.

EIOÚ vítá článek 27, který obsahuje ustanovení o inspektoru ochrany údajů (IOÚ), který má mimo jiné za úkol zajišťovat nezávislým způsobem zákonnost a dodržování ustanovení o zpracování osobních údajů. Na úrovni Společenství byla tato funkce úspěšně zavedena v orgánech a institucích Společenství na základě nařízení č. (ES) 45/2001. V rámci Europolu se funkce IOÚ rovněž plní, ale dosud bez odpovídajícího právního základu.

59.

Pro úspěšné vykonávání funkce IOÚ je zásadní otázkou, aby byla jeho nezávislost účinně zaručena právním předpisem. Z toho důvodu obsahuje článek 24 nařízení (ES) č. 45/2001 několik ustanovení, která tento cíl zajišťují. IOÚ je jmenován na určitou dobu a lze ho odvolat pouze za zvláště výjimečných okolností. Dostane k dispozici potřebné zaměstnance a rozpočet. Při výkonu své funkce nesmí od nikoho přijímat pokyny.

60.

Až na ustanovení o přijímání pokynů nejsou bohužel tato ustanovení do současného návrhu zařazena. Proto EIOÚ vřele doporučuje, aby byly doplněny bezpečnostní záruky týkající se nezávislosti IOÚ, například zvláštní záruky ohledně jmenování a odvolání IOÚ a ohledně jeho nezávislosti ve vztahu ke správní radě. K zajištění nezávislosti IOÚ jsou tato ustanovení nezbytná. Postavení IOÚ v Europolu by se navíc na základě těchto ustanovení vyrovnalo s postavením IOÚ v orgánech Společenství. EIOÚ nakonec zdůrazňuje, že čl. 27 odst. 5 návrhu naléhavě vyzývající správní radu Europolu, aby přijala prováděcí pravidla o některých aspektech funkce IOÚ, není jako záruka nezávislosti IOÚ vhodný. Je třeba mít na zřeteli, že nezávislosti je zapotřebí především ve vztahu k vedení Europolu.

61.

Existuje i další důvod proč harmonizovat ustanovení o IOÚ obsažené v rozhodnutí Rady se článkem 24 nařízení (ES) č. 45/2001. Jak je uvedeno v bodu 47, toto nařízení platí i pro osobní údaje zaměstnanců Europolu, což znamená, že pokud jde o tyto otázky, bude IOÚ spadat pod toto nařízení. IOÚ by měl být každopádně podle tohoto nařízení jmenován.

62.

EIOÚ dále doporučuje používat i pro Europol systému předběžné kontroly stanovenému v článku 27 nařízení č. 45/2001 pro instituce Společenství. Systém předběžné kontroly se ukázal jako účinný nástroj a při ochraně údajů v orgánech a institucích Společenství hraje podstatnou úlohu.

63.

Nakonec by bylo užitečné, kdyby se IOÚ Europolu zařadil do stávající sítě IOÚ v prvním pilíři, a to i mimo činnost IOÚ ve vztahu k zaměstnancům Europolu. To by zajistilo přístup k otázkám ochrany údajů, který by byl společný s přístupem institucí Společenství a byl zcela v souladu s cílem vyjádřeným v 16. bodu odůvodnění návrhu, kterým je spolupráce s evropskými institucemi a agenturami zajišťující odpovídající úroveň ochrany údajů v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001. EIOÚ doporučuje doplnit do bodů odůvodnění návrhů větu, v níž se stanoví cíl tohoto společného přístupu. Mohla by znít takto: „Při plnění svých úkolu bude inspektor ochrany údajů spolupracovat s inspektory ochrany údajů jmenovanými podle právních předpisů Společenství.“

VI.   ZÁVĚRY

64.

I když EIOÚ chápe, že pro Europol je zapotřebí nového pružnějšího právního základu, věnuje ve svém stanovisku zvláštní pozornost věcným změnám, platným právním předpisům o ochraně údajů a stále rostoucím podobnostem mezi Europolem a institucemi Společenství.

65.

Pokud jde o věcné změny, EIOÚ doporučuje:

Zařadit do znění rozhodnutí konkrétní podmínky a omezení, pokud jde o informace a zpravodajství od soukromých subjektů, mezi jinými za tím účelem, aby byla zajištěna přesnost těchto informací, protože se jedná o osobní údaje, které byly shromážděny pro obchodní účely a v komerčním prostředí.

Zajistit, aby se zpracování osobních údajů, jejichž důležitost ještě nebyla posouzena, přísně omezovalo na účel posouzení jejich důležitosti. Tyto údaje by měly být uloženy v oddělených databázích do doby, než se zjistí jejich důležitost pro určitý úkol Europolu, a to nejdéle po dobu 6 měsíců.

Pokud jde o interoperabilitu s jinými systémy zpracování údajů mimo Europol, zavést přísné podmínky a bezpečnostní záruky až se propojení s jinou databází bude skutečně provádět.

Zařadit ochranná opatření, pokud jde o přístup k údajům o osobách, které se (ještě) nedopustily trestné činnosti. Ochranná opatření podle úmluvy o Europolu by neměla být oslabována.

Zajistit každoroční přezkum nutnosti nadále uchovávat osobní údaje týkající se jednotlivců a tento přezkum zdokumentovat.

Elektronický přístup a získávání údajů z jiných národních a mezinárodních informačních systémů by se měl povolovat pouze případ od případu a za přísných podmínek.

Pokud jde o právo na přístup, měl by se vypustit odkaz na vnitrostátní právní předpisy obsažený v čl. 29 odst. 3 a měl by se nahradit harmonizovanými pravidly o rozsahu, podstatě a postupu, a to nejlépe v rámcovém rozhodnutí Rady o ochraně osobních údajů nebo v případě potřeby v rozhodnutí Rady. Měl by se přeformulovat čl. 29 odst. 4 s tím, že zamítnutí přístupu by bylo dovolenou pouze „pokud je to nezbytné“. Konzultační mechanismus stanovený v čl. 29 odst. 5 by se měl vypustit.

66.

Současné rozhodnutí Rady by se nemělo přijímat dříve, dokud Rada nepřijme rámec pro ochranu údajů, zaručující odpovídající úroveň ochrany údajů v souladu se závěry EIOÚ obsaženými v jeho dvou stanoviscích ke komisnímu návrhu rámcového rozhodnutí Rady. Údaje založené na názorech by se měly odlišit od údajů vycházejících z faktů. Mělo by se stanovit rozlišení mezi údaji o jednotlivých kategoriích osob na základě jejich možného podílu na trestném činu.

67.

EIOÚ navrhuje doplnit do článku 22 nový odstavec, který zní: „Předávají-li Europolu údaje orgány nebo instituce Společenství, považuje se Europol za instituci Společenství ve smyslu článku 7 nařízení č. 45/2001“.

68.

Článek 48 návrhu o vyšetřování ze strany Olafu by se neměl vztahovat na vyšetřování protiprávní činnosti mimo Europol, na které by mohly údaje zpracované Europolem dodatečně vrhnout nové světlo. EIOÚ doporučuje, aby se působnost článku 48 návrhu vyjasnila.

69.

Aby bylo používání nařízení 45/2001 v plném rozsahu zajištěno, měl by se doplnit do znění rozhodnutí nový odstavec s vyjádřením, že pro zpracování osobních údajů týkajících se zaměstnanců Europolu se použije nařízení 45/2001.

70.

Oblast působnosti dvou ustanovení o právech subjektů údajů (čl. 30 odst. 2 a čl. 32 odst. 2) by se měla rozšířit i na údaje předávané institucí Společenství, nad níž vykonává dohled EIOÚ, aby bylo zajištěno, že Europol a tato instituce Společenství budou reagovat podobně.

71.

Čl. 10 odst. 3, článek 22 a čl. 25 odst. 2 by měly obsahovat (přesnější) ustanovení o konzultování orgánů ochrany údajů.

72.

EIOÚ vřele doporučuje, aby byly doplněny bezpečnostní záruky týkající se nezávislosti IOÚ, například zvláštní záruky ohledně jmenování a odvolání IOÚ a ohledně jeho nezávislosti ve vztahu ke správní radě v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001.

V Bruselu dne 16. února 2007.

Peter HUSTINX

evropský inspektor ochrany údajů


(1)  Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

(2)  Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

(3)  V souladu s praxí Komise v jiných (nedávno zaznamenaných) případech. Nejnověji viz stanovisko EIOÚ ze dne 12. prosince 2006 k návrhům na změnu finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství a jeho prováděcích pravidel (KOM (2006) 213 v konečném znění a SEK (2006) 866 v konečném znění), které bylo zveřejněno na www.edps.europa.eu

(4)  Úř. věst. C 316, 27.7.1995, s. 1.

(5)  Vstup v platnost se předpokládá v březnu/dubnu 2007.

(6)  Rámcové rozhodnutí Rady 2006/960/SVV ze dne 18. prosince 2006 o zjednodušení výměny operativních a jiných informací mezi donucovacími orgány členských států Evropské unie, Úř. věst. L 386, 29.12.2006, s. 89.

(7)  Jedná se o výběr hlavních problémů zmíněných ve stanovisku EIOÚ k SIS II, který vychází z jejich důležitosti pro současný návrh. Viz: Stanovisko ze dne 19. října 2005 ke třem návrhům týkajícím se schengenského informačního systému druhé generace (SIS II), (KOM (2005)230 v konečném znění, KOM (2005)236 v konečném znění a KOM (2005)237 v konečném znění), Úř. věst. C 91, 19.4.2006, s. 38.

(8)  Toto nové znění lze pravděpodobně očekávat do března roku 2007.

(9)  Viz rámcové rozhodnutí Rady ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy, Úř. věst. L 190, 18.7.2002, s. 1.

(10)  V této věci viz stanovisko ze dne 26. září 2005 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o uchovávání údajů zpracovaných v souvislosti s poskytováním veřejných služeb elektronických komunikací, kterou se mění směrnice 2002/58/ES (KOM (2005) 438 v konečném znění), Úř. věst. C 298, 29.11.2005, s. 1.

(11)  Viz také podobná doporučení ve stanovisku ze dne 19. prosince 2005 k návrhu rámcového rozhodnutí Rady o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a soudní spolupráce v trestních věcech (KOM (2005) 475 v konečném znění), Úř. věst. C 47, 25.2.2006, s. 27.

(12)  Maximální lhůta stanovená v článku 6a úmluvy o Europolu po začlenění změn obsažených ve třech protokolech zmíněných v bodě 2.

(13)  Připomínky z 10. března 2006, zveřejněné na webové stránce EIOÚ.

(14)  Jak je stanoveno v úmluvě o Europolu po doplnění změn na základě tří protokolů uvedených v bodě 2.

(15)  Stanovisko ze dne 20. ledna 2006 k návrhu rozhodnutí Rady o konzultačním přístupu do VIS pro orgány členských států odpovědné za vnitřní bezpečnost a pro Europol za účelem prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů a dalších závažných trestných činů (KOM (2005) 600 v konečném znění), Úř. věst. C 97, 25.4.2006, s. 6.

(16)  Stanovisko ze dne 19. prosince 2005, Úř. věst. C 47, 25.2.2006, s. 27 a druhé stanovisko ze dne 29. listopadu 2006, dosud nezveřejněné v Úř. věst. (lze je nalézt na www.edps.europa.eu).

(17)  Na základě článku 7 druhého protokolu k Úmluvě o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, Úř. věst. C 221, 19.7.1997, s. 12.

(18)  Viz čl. 1 odst. 3 a čl. 4 odst. 2 nařízení.

(19)  Viz například interinstitucionální dohodu ze dne 22. prosince 1998 o společných pokynech k redakční kvalitě právních předpisů Společenství (Úř. věst. C 73, 17.3.1999, s. 1), bod 10.

(20)  Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost.


II Sdělení

SDĚLENÍ ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE

Komise

27.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 255/22


Povolení státních podpor v rámci ustanovení článků 87 a 88 Smlouvy o ES

Případy, k nimž Komise nevznáší námitku

(Text s významem pro EHP)

(2007/C 255/03)

Datum přijetí rozhodnutí

27. 6. 2007

Podpora č.

N 558/05

Členský stát

Polsko

Region

Název (a/nebo jméno příjemce)

Wsparcie dla zakładów aktywności zawodowej

Právní základ

Art. 25, art. 29 ust. 3 i art. 31 ust. 1 ustawy o rehabilitacji z dnia 27 sierpnia 1977 r. o rehabilitacji zawodowej i społecznej oraz zatrudniania osób niepełnosprawnych (Dz.U. nr 123, poz 776 z późn. zm.); art. 7 ust. 2 pkt 4 ustawy z dnia 12 stycznia 1991 r. o podatkach i opłatach lokalnych (Dz.U. z 2002 r. nr 9, poz. 84); art. 7 ust. 2 pkt 4 ustawy z dnia 30 października 2002 r. o podatku leśnym (Dz.U. nr 200, poz. 1682 ze zm.); art. 12 ust.2 pkt 4 ustawy z dnia 15 listopada 1984 r. o podatku rolnym (DzU. nr 94. poz. 431); art..38 ust. 2 ustawy 26 lipca 1991 r. o podatku dochodowym od osób fizycznych (Dz.U. nr 14, poz. 176).

Název opatření

Cíl

Podpora sociálního charakteru jednotlivým spotřebitelům

Forma podpory

Rozpočet

Předpokládané roční výdaje: 17 542 636 mil. PLN

Míra podpory

Opatření nepředstavuje podporu

Délka trvání programu

Hospodářská odvětví

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Další informace

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, je zveřejněno na:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/

Datum přijetí rozhodnutí

31. 8. 2007

Podpora č.

N 79/07

Členský stát

Španělsko

Region

Název (a/nebo jméno příjemce)

Ayudas a Proyectos de Investigación, Desarrollo e Innovación dirigidos al uso y gestión de los recursos naturales y las conservación de los hábitats y ecosistemas

Právní základ

Proyecto de Orden por la que se establecen las bases reguladoras para la concesión de subvenciones en la Acción Estratégica para el uso y gestión de los recursos naturales y la conservación de los hábitats y ecosistemas, correspondientes al Programa Nacional de Ciencias y Tecnologías Medioambientales, en el marco del Plan Nacional de Investigación Científica, Desarrollo e Innovación Tecnológica 2004-2007

Název opatření

Režim podpory

Cíl

Výzkum a vývoj

Forma podpory

Přímá dotace

Rozpočet

Předpokládané roční výdaje: 2007: 12,5 — 2008: 8,75 — 2009: 7,5 mil. EUR; Celková částka plánované podpory: 28,75 mil. EUR

Míra podpory

50 %-25 %

Délka trvání programu

do 2009

Hospodářská odvětví

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Ministerio de Medio Ambiente

Plaza de San Juan de la Cruz, s/n

E-28071 Madrid

Další informace

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, je zveřejněno na:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/


27.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 255/24


Povolení státních podpor v rámci ustanovení článků 87 a 88 Smlouvy o ES

Případy, k nimž Komise nevznáší námitku

(2007/C 255/04)

Datum přijetí rozhodnutí

30. 7. 2007

Podpora č.

N 21/07

Členský stát

Španělsko

Region

Murcia

Název (a/nebo jméno příjemce)

Ayudas para paliar los daños producidos en los cultivos de olivar y viñedos en los municipios de Jumilla y Yecla por las heladas de enero de 2006

Právní základ

Orden de 11 de octubre de 2006 de la Consejería de Agricultura

Typ opatření

Režim

Cíl

Náhrada škod vzniklých nepříznivými klimatickými podmínkami

Forma podpory

Přímá dotace

Rozpočet

1 800 000 EUR

Míra podpory

Až 100 %

Doba trvání

ad hoc

Hospodářská odvětví

Zemědělství

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Consejería de Agricultura y Agua

Comunidad Autónoma de la Región de Murcia

Další informace

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, je zveřejněno na:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/

Datum přijetí rozhodnutí

20. 8. 2007

Podpora č.

N 62/07

Členský stát

Španělsko

Region

Galicia

Název (a/nebo jméno příjemce)

Ayudas para la reparación de daños causados en el sector agrario por las inundaciones acaecidas en octubre y noviembre de 2006

Právní základ

Ordenes de noviembre de 2006 y diciembre de 2006, por las que se dictan disposiciones para el desarrollo en el sector agrario de los Decretos no 180/2006 y 227/2006, de medidas urgentes de ayuda para la reparación de los daños causados por las inundaciones en los meses de octubre y noviembre

Typ opatření

Režim

Cíl

Náhrada ztrát způsobených mimořádnými událostmi

Forma podpory

Přímá dotace

Rozpočet

900 000 EUR

Míra podpory

Do výše 100 %

Délka trvání programu

ad hoc

Hospodářská odvětví

Zemědělství

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Consejería del Medio Rural

Xunta de Galicia

Další informace

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, je zveřejněno na:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/

Datum přijetí rozhodnutí

25. 7. 2007

Podpora č.

N 83/07

Členský stát

Španělsko

Region

Murcia

Název (a/nebo jméno příjemce)

Programas de colaboración para la formación y transferencia tecnológica del sector agroalimentario y del medio rural

Právní základ

Orden de 19 de diciembre de 2006, de la Consejería de Agricultura y Agua, por la que se establecen las bases reguladoras y la convocatoria para el año 2007 de las líneas de ayuda para programas de colaboración para la formación y transferencia tecnológica del sector agroalimentario y del medio rural

Typ opatření

Režim podpory

Cíl

Forma podpory

Přímá dotace

Rozpočet

961 695 EUR

Míra podpory

100 %-75 %

Doba trvání

2007

Hospodářská odvětví

Zemědělství

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Consejería de Agricultura y de Agua

Comunidad Autónoma de la Región de Murcia

Další informace

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, je zveřejněno na:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/

Datum přijetí rozhodnutí

19. 7. 2007

Podpora č.

N 143/07

Členský stát

Itálie

Region

Marche

Název (a/nebo jméno příjemce)

Interventi di soccorso nelle zone agricole danneggiate da calamità naturali (piogge alluvionali dal 16 al 26 settembre 2006 nella provincia di Ancona)

Právní základ

Decreto legislativo n. 102/2004

Typ opatření

Režim podpory

Cíl

Vyrovnání škod na strukturách zemědělských podniků způsobených nepříznivými povětrnostními podmínkami

Forma podpory

Přímá dotace

Rozpočet

Odkazuje se na schválený režim (NN 54/A/04)

Míra podpory

Až 100 %

Délka trvání programu

Až do ukončení plateb

Hospodářská odvětví

Zemědělství

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Ministero delle Politiche agricole e forestali

Via XX settembre, 20

I-00187 Roma

Další informace

Prováděcí opatření k režimu schválenému Komisí v rámci státní podpory NN 54/A/04 (dopis Komise K(2005)1622 v konečném znění ze dne 7. června 2005)

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, je zveřejněno na:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/

Datum přijetí rozhodnutí

19. 7. 2007

Podpora č.

N 164/07

Členský stát

Irsko

Region

Název (a/nebo jméno příjemce)

Scheme of Investment Aid for the Development of the Potato Sector 2007-2013

Právní základ

National Development Plan 2007-2013

Typ opatření

Režim podpory

Cíl podpory

Podpora investic do vybavení a zařízení pro výrobu a skladování brambor (jiných než brambor určených na výrobu škrobu) a jejich uvádění na trh

Forma podpory

Přímá dotace

Rozpočet

8 milionů EUR

Míra podpory

40 %

50 % pro mladé zemědělce

Délka trvání programu

Od data dopisu Komise až do 31. 12. 2013

Hospodářská odvětví

Kód NACE

A001 – Zemědělství, myslivost a související činnosti

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Department of Agriculture and Food

Agriculture House

Kildare Street

Dublin 2

Ireland

Další informace

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, je zveřejněno na:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/

Datum přijetí rozhodnutí

19. 7. 2007

Podpora č.

N 193/07

Členský stát

Španělsko

Region

Galicia

Název (a/nebo jméno příjemce)

Ayudas al sector forestal — Fomento de las frondosas caducifolias

Právní základ

Orden de la Conselleria do Medio Rural de la Xunta de Galicia por la que se establecen las bases y se convocan para el año 2007 las ayudas para el fomento de las frondosas caducifolias

Druh opatření

Režim

Cíl

Forma podpory

Přímá dotace

Rozpočet

9 000 000 EUR

Míra podpory

Nejvýše 70 %

Délka trvání

2007-2012

Hospodářská odvětví

Zemědělství

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Consejería del Medio Rural

Comunidad Autónoma de Galicia

Další informace

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, je zveřejněno na:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/

Datum přijetí rozhodnutí

27. 7. 2007

Podpora č.

N 204/07

Členský stát

Spojené království

Region

England

Název (a/nebo jméno příjemce)

The English Woodland Grants Scheme 2005 — Woodland Regeneration Grant

Právní základ

The Forestry Act 1979

Typ opatření

Režim podpory

Cíl

Podporovat ekologickou, ochrannou a rekreační funkci lesů

Forma podpory

Grant

Rozpočet

10 milionů GBP (14,8 milionu EUR)

Míra podpory

Nejvýše 45 %

Délka trvání

Ode dne schválení Komisí do 31. prosince 2012

Hospodářská odvětví

Lesnictví a těžba dřeva

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Forestry Commission England

Great Eastern House

Tenison Road

Cambridge CB1 2DU

United Kingdom

Další informace

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, je zveřejněno na:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/

Datum přijetí rozhodnutí

8. 8. 2007

Podpora č.

N 219/07

Členský stát

Irsko

Region

Název (a/nebo jméno příjemce)

Conservation of Plant and Animal Genetic Resources Scheme

Právní základ

Council Regulation (EC) No 1467/94 on the conservation, characterization, collection and utilization of genetic resources in agriculture. Funding is provided for annually in the National Budgetary Estimates process

Typ opatření

Režim podpory

Cíl podpory

Zachování genetických zdrojů

Forma podpory

Přímá dotace

Rozpočet

Rozpočet v celkové výši 1,05 milionu EUR

Míra podpory

Délka trvání programu

2007-2013

Hospodářská odvětví

Zemědělství

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Department of Agriculture and Food

Maynooth Business Campus

Maynooth

Co. Kildare

Ireland

Další informace

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, je zveřejněno na:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/

Datum přijetí rozhodnutí

20. 8. 2007

Podpora č.

N 271/07

Členský stát

Francie

Region

Název (a/nebo jméno příjemce)

Aides en faveur de la recherche et du développement dans les filières grandes cultures

Právní základ

L 611.1 et L 621.1 et suivants du Code Rural

Typ opatření

Režim podpory

Cíl

Podpory na základní výzkum

Forma podpory

Přímá dotace

Rozpočet

Roční výdaje: 6 milionů EUR

Celková částka: 42 milionů EUR

Míra podpory

Průměrně 80 % a výjimečně 100 %

Délka trvání programu

2007-2013

Hospodářská odvětví

Zemědělství – plodiny na orné půdě (obiloviny – rýže, olejnatá semena – rostlinné tuky, bílkovinné plodiny – sušené luskoviny, sušená krmiva, přadné rostliny a bourec morušový, cukr)

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

ONIGC

12, rue Rol-Tanguy

F-93555 Montreuil sous Bois Cedex

Další informace

Závazek Francie předložit Komisi informace o poskytnutých podporách v příslušných výročních zprávách o státní podpoře

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, je zveřejněno na:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/

Datum přijetí rozhodnutí

20. 8. 2007

Podpora č.

N 273/07

Členský stát

Španělsko

Region

Andalucía

Název (a/nebo jméno příjemce)

Ayudas para la lucha contra la mosca mediterránea de la fruta y contra los insectos vectores de los virus de los cultivos hortícolas

Právní základ

Orden por la que se modifica la Orden de 13 de marzo de 2006, por la que se declara la existencia oficial de las plagas que se citan, se establecen las medidas de control y las ayudas para su ejecución

Název opatření

Režim

Cíl

Forma podpory

Dotace

Rozpočet

31 884 750 EUR

Míra podpory

75 %-50 %

Délka trvání programu

2007-2011

Hospodářská odvětví

Zemědělství

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Consejería de Agricultura y Pesca

Comunidad Autónoma de Andalucía

Další informace

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, je zveřejněno na:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/


27.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 255/31


Bez námitek k navrhovanému spojení

(Případ č. COMP/M.4889 – Barclays Industrial Investments/Gemeaz/ Scapa)

(Text s významem pro EHP)

(2007/C 255/05)

Dne 26. září 2007 se Komise rozhodla nevznést námitky proti výše uvedenému spojení a prohlásit ho za slučitelné se společným trhem. Toto rozhodnutí je založeno na čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004. Celý text rozhodnutí je přístupný pouze v angličtině a bude uveřejněn poté, co bude zbaven obchodního tajemství, které může případně obsahovat. Text bude dosažitelný:

na webové stránce Europa – hospodářská soutěž (http://ec.europa.eu/comm/competition/mergers/cases/). Tato webová stránka umožňuje vyhledat jednotlivá rozhodnutí o spojení, a to včetně společnosti, čísla případu, data a indexu odvětví hospodářství,

v elektronické podobě na webové stránce EUR-Lex, pod dokumentem č. 32007M4889. EUR-Lex umožňuje přístup k Evropskému právu přes internet. (http://eur-lex.europa.eu)


27.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 255/31


Bez námitek k navrhovanému spojení

(Případ č. COMP/M.4885 – Ineos/Nova/JV)

(Text s významem pro EHP)

(2007/C 255/06)

Dne 28. září 2007 se Komise rozhodla nevznést námitky proti výše uvedenému spojení a prohlásit ho za slučitelné se společným trhem. Toto rozhodnutí je založeno na čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004. Celý text rozhodnutí je přístupný pouze v angličtině a bude uveřejněn poté, co bude zbaven obchodního tajemství, které může případně obsahovat. Text bude dosažitelný:

na webové stránce Europa – hospodářská soutěž (http://ec.europa.eu/comm/competition/mergers/cases/). Tato webová stránka umožňuje vyhledat jednotlivá rozhodnutí o spojení, a to včetně společnosti, čísla případu, data a indexu odvětví hospodářství,

v elektronické podobě na webové stránce EUR-Lex, pod dokumentem č. 32007M4885. EUR-Lex umožňuje přístup k Evropskému právu přes internet. (http://eur-lex.europa.eu)


27.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 255/32


Bez námitek k navrhovanému spojení

(Případ č. COMP/M.4836 – CVC/Univar)

(Text s významem pro EHP)

(2007/C 255/07)

Dne 17. září 2007 se Komise rozhodla nevznést námitky proti výše uvedenému spojení a prohlásit ho za slučitelné se společným trhem. Toto rozhodnutí je založeno na čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004. Celý text rozhodnutí je přístupný pouze v angličtině a bude uveřejněn poté, co bude zbaven obchodního tajemství, které může případně obsahovat. Text bude dosažitelný:

na webové stránce Europa – hospodářská soutěž (http://ec.europa.eu/comm/competition/mergers/cases/). Tato webová stránka umožňuje vyhledat jednotlivá rozhodnutí o spojení, a to včetně společnosti, čísla případu, data a indexu odvětví hospodářství,

v elektronické podobě na webové stránce EUR-Lex, pod dokumentem č. 32007M4836. EUR-Lex umožňuje přístup k Evropskému právu přes internet. (http://eur-lex.europa.eu)


27.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 255/32


Bez námitek k navrhovanému spojení

(Případ č. COMP/M.4822 – Advent International/Takko Holding)

(Text s významem pro EHP)

(2007/C 255/08)

Dne 17. srpna 2007 se Komise rozhodla nevznést námitky proti výše uvedenému spojení a prohlásit ho za slučitelné se společným trhem. Toto rozhodnutí je založeno na čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004. Celý text rozhodnutí je přístupný pouze v angličtině a bude uveřejněn poté, co bude zbaven obchodního tajemství, které může případně obsahovat. Text bude dosažitelný:

na webové stránce Europa – hospodářská soutěž (http://ec.europa.eu/comm/competition/mergers/cases/). Tato webová stránka umožňuje vyhledat jednotlivá rozhodnutí o spojení, a to včetně společnosti, čísla případu, data a indexu odvětví hospodářství,

v elektronické podobě na webové stránce EUR-Lex, pod dokumentem č. 32007M4822. EUR-Lex umožňuje přístup k Evropskému právu přes internet. (http://eur-lex.europa.eu)


IV Informace

INFORMACE ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE

Komise

27.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 255/33


Směnné kurzy vůči euru (1)

26. října 2007

(2007/C 255/09)

1 euro=

 

měna

směnný kurz

USD

americký dolar

1,4384

JPY

japonský jen

164,50

DKK

dánská koruna

7,4549

GBP

britská libra

0,70100

SEK

švédská koruna

9,1800

CHF

švýcarský frank

1,6732

ISK

islandská koruna

86,85

NOK

norská koruna

7,7095

BGN

bulharský lev

1,9558

CYP

kyperská libra

0,5842

CZK

česká koruna

26,962

EEK

estonská koruna

15,6466

HUF

maďarský forint

252,25

LTL

litevský litas

3,4528

LVL

lotyšský latas

0,7021

MTL

maltská lira

0,4293

PLN

polský zlotý

3,6309

RON

rumunský lei

3,3541

SKK

slovenská koruna

33,291

TRY

turecká lira

1,7161

AUD

australský dolar

1,5734

CAD

kanadský dolar

1,3830

HKD

hongkongský dolar

11,1488

NZD

novozélandský dolar

1,8792

SGD

singapurský dolar

2,0927

KRW

jihokorejský won

1 308,94

ZAR

jihoafrický rand

9,3630

CNY

čínský juan

10,7845

HRK

chorvatská kuna

7,3449

IDR

indonéská rupie

13 121,80

MYR

malajsijský ringgit

4,8122

PHP

filipínské peso

63,372

RUB

ruský rubl

35,5790

THB

thajský baht

45,626


(1)  

Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.


27.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 255/34


Stanovisko Poradního výboru pro restriktivní praktiky a dominantní postavení vydané na jeho 415. zasedání dne 11. září 2006 k návrhu rozhodnutí ve věci č. COMP/C.38.121 – Tvarovky

(2007/C 255/10)

1.

Poradní výbor souhlasí s hodnocením Evropské komise v návrhu rozhodnutí, které se týká výrobku a zeměpisné oblasti ovlivněné kartelem.

2.

Poradní výbor souhlasí s Evropskou komisí, která posuzuje jednání jako dohodu a/nebo jednání ve vzájemné shodě ve smyslu článku 81 Smlouvy a článku 53 Dohody o EHP.

3.

Poradní výbor souhlasí s názorem Evropské komise, která posuzuje dotčené protiprávní jednání jako jediné a trvající, a to především s ohledem na období po kontrolách uskutečněných v březnu a dubnu 2001.

4.

Poradní výbor souhlasí s návrhem rozhodnutí Evropské komise ohledně adresátů rozhodnutí, a to především s odkazem na připsání odpovědnosti přisouzení odpovědnosti mateřským společnostem dotčených skupin.

5.

Poradní výbor souhlasí se stanoviskem Evropské komise ohledně použití oznámení o shovívavosti a jeho rozsahu.

6.

Poradní výbor souhlasí s ukončením řízení proti sdružení FNAS.

7.

Poradní výbor doporučuje zveřejnit své stanovisko v Úředním věstníku Evropské Unie.


27.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 255/34


Stanovisko Poradního výboru pro restriktivní praktiky a dominantní postavení vydané na jeho 416. zasedání dne 18. září 2006 k návrhu rozhodnutí ve věci č. COMP/F/C.38.121 – Tvarovky

(2007/C 255/11)

1.

Poradní výbor souhlasí s Komisí ohledně základní výše pokut.

2.

Poradní výbor souhlasí s Komisí ohledně zvýšení základních částek vzhledem k přitěžujícím okolnostem.

3.

Poradní výbor souhlasí s Komisí ohledně snížení základních částek vzhledem k polehčujícím okolnostem.

4.

Poradní výbor souhlasí s Komisí ohledně snížení pokut na základě oznámení Komise z roku 1996 o neuložení nebo snížení pokut v případech týkajících se kartelu.

5.

Poradní výbor souhlasí s Komisí ohledně konečné výše pokut.

6.

Poradní výbor doporučuje zveřejnit své stanovisko v Úředním věstníku Evropské Unie.


27.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 255/35


Názor zástupců států ESVO na předběžný návrh rozhodnutí ve věci č. COMP/C.38.121 – Tvarovky

(Zasedání dne 11. září 2006 Poradního výboru ES pro restriktivní praktiky a dominantní postavení)

(2007/C 255/12)

1.

Zástupci států ESVO souhlasí s hodnocením Evropské komise v návrhu rozhodnutí, které se týká výrobku a zeměpisné oblasti ovlivněné kartelem.

2.

Zástupci států ESVO souhlasí s Evropskou komisí, která posuzuje jednání jako dohodu nebo jednání ve vzájemné shodě ve smyslu článku 81 Smlouvy a článku 53 Dohody o EHP.

3.

Zástupci států ESVO souhlasí s názorem Evropské komise, která posuzuje dotčené protiprávní jednání jako jediné a trvající, a to zvláště s ohledem na období po kontrolách uskutečněných v březnu a dubnu 2001.

4.

Zástupci států ESVO souhlasí s návrhem rozhodnutí Evropské komise ohledně adresátů rozhodnutí, a to především s odkazem na přisouzení odpovědnosti mateřským společnostem dotčených skupin.

5.

Zástupci států ESVO souhlasí se stanoviskem Evropské komise ohledně použití oznámení o shovívavosti a jeho rozsahu.

6.

Zástupci států ESVO souhlasí s ukončením řízení proti sdružení FNAS.

7.

Zástupci států ESVO doporučují zveřejnit své stanovisko v Úředním věstníku Evropské Unie.


27.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 255/36


Závěrečná zpráva úředníka pro slyšení o postupu ve věci č. COMP/38.121 – Tvarovky

(v souladu s články 15 a 16 rozhodnutí Komise 2001/462/ES, ESUO ze dne 23. května 2001 o mandátu úředníků pro slyšení v určitých řízeních ve věcech hospodářské soutěže — Úř. věst. L 162, 19.6.2001, s. 21)

(2007/C 255/13)

V lednu 2001 společnost Mueller Industries Inc. předložila žádost o shovívavost v souladu s oznámením Komise z roku 1996 o neuvalení nebo snížení pokut v případech týkajících se kartelu. Dalším žadatelem o shovívavost byla v září 2003 společnost IMI, v březnu 2004 skupina Delta, v červenci 2004 společnost Frabo a v květnu 2005 společnost Oystertec.

Ve dnech 22. a 23. března 2001 provedla Komise kontroly týkající se měděných trubek i tvarovek a poté rozhodla, že případ bude rozdělen na měděné sanitární trubky (38.069), průmyslové trubky (38.240) a tvarovky (38.121). Ve dnech 24. a 25. dubna 2001 byly ve věci tvarovek provedeny kontroly v zařízeních skupiny Delta. V měsících únoru a březnu 2002 zaslala Komise v souladu s článkem 11 nařízení č. 17 a později v souladu s článkem 18 nařízení č. 1/2003 všem zúčastněným stranám několik žádostí o informace.

Tento návrh rozhodnutí se zabývá posledním ze tří případů. Předchozí dva případy již byly předmětem rozhodnutí Komise.

Sdělení o námitkách a přístup ke spisu

Dne 22. září 2005 Komise vydala sdělení o námitkách, v němž popsala jediné a trvající protiprávní jednání, které se po dobu třinácti let odehrávalo na celoevropské úrovni, a zaslala jej 30 společnostem a jednomu sdružení podniků. Všechny strany odpověděly ve stanovené lhůtě s výjimkou společnosti Supergrif SL, kterou v říjnu 2002 skupina Delta prodala členům vedení společnosti Supergrif a která na sdělení o námitkách neodpověděla. Do procesu nebyly zapojeny žádné třetí strany, jak tomu obvykle bývá v případech kartelů.

Dopisem ze dne 22. prosince 2005 společnost Aalberts požádala o přístup k odpovědím ostatních stran na sdělení o námitkách. O totéž požádala společnost IMI dopisem ze dne 23. prosince 2005. Útvary Komise tyto žádosti zamítly, neboť Komise v zásadě umožňuje nahlédnout do spisů na požádání a za běžných okolností pouze při jediné příležitosti, a to po oznámení svých námitek zúčastněným stranám.

Je obecným pravidlem, že přístup k odpovědím ostatních stran na námitky Komise se neumožňuje. Také podle ustálené judikatury (rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 15. března 2000 ve spojených věcech T-25/95 a další, Cimenteries, bod 380 a násl.) není Komise povinna poskytnout odpovědi na sdělení o námitkách všem stranám.

Ústní slyšení

Při ústním slyšení, které se konalo ve dnech 26.–27. ledna 2006, jsme však souhlasili s tím, že z hlediska práva na obhajobu je nezbytné, aby si společnosti Tomkins a Pegler vyměnily své odpovědi na sdělení o námitkách. Obě společnosti se dohodly na vzájemné výměně svých odpovědí, neboť Komise vzala v úvahu, že společnost Tomkins je odpovědná za svoji dceřinou společnost Pegler, a jako důkaz by považovala odpověď společnosti Pegler, a že společnost Pegler by zase měla vědět, na jakých důkazech jsou založena tvrzení společnosti Tomkins. Následovala živá debata mezi těmito společnostmi.

Slyšení se zúčastnili všichni příjemci sdělení o námitkách vyjma společností Comap, Flowflex a Supergrif.

Návrh konečného rozhodnutí

Námitky týkající se sdružení FNAS obsažené ve sdělení o námitkách nebyly reflektovány v návrhu rozhodnutí. S ohledem na vysvětlení, která sdružení FNAS poskytla ve své písemné odpovědi na sdělení o námitkách a při ústním slyšení, se Komise rozhodla, že nebude pokračovat v řízení proti sdružení FNAS, neboť se neúčastnilo protiprávního jednání.

Návrh rozhodnutí předložený Komisi obsahuje pouze ty námitky, ke kterým strany dostaly příležitost se vyjádřit. Usuzujeme, že práva stran na vyslyšení byla respektována.

V Bruselu dne 13. září 2006.

Serge DURANDE


V Oznámení

SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ

Komise

27.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 255/38


F-Castres: Provozování pravidelné letecké dopravy

Provozování pravidelné letecké dopravy mezi Castres (Mazamet) a Paříží (Orly)

Oznámení o veřejném nabídkovém řízení vypsaném Francií podle čl. 4 odst. 1 písm. d) nařízení Rady (EHS) č. 2408/92 za účelem pověření veřejnou službou

(2007/C 255/14)

1.   Úvod: Podle ustanovení čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (EHS) č. 2408/92 ze dne 23.7.1992 o přístupu leteckých dopravců Společenství na letecké trasy uvnitř Společenství uložila Francie závazky veřejné služby na pravidelnou leteckou dopravu provozovanou mezi Castres (Mazamet) a Paříží (Orly). Normy požadované těmito závazky veřejné služby byly zveřejněny v Úředním věstníku Evropského společenství ze dne 22.1.2002 pod označením C 18/07.

Pokud ke dni 1.3.2008 žádný letecký dopravce nezahájí nebo nebude moci zahájit na této trase pravidelnou leteckou dopravu v souladu s uloženými závazky veřejné služby a bez požadavku na finanční vyrovnání, rozhodla Francie v rámci postupu podle čl. 4 odst. 1 písm. d) uvedeného nařízení, že omezí přístup k této trase na jednoho dopravce a že po ukončení nabídkových řízení udělí právo provozovat tuto dopravu ode dne 1.4.2008.

2.   Zadavatel: Chambre de commerce et d'industrie de Castres-Mazamet, 40, allées Alphonse Juin, BP 30217, -81101 Castres Cedex. Tél. (33) 563 51 46 46. Fax (33) 563 51 46 99. E-mail: f.chambert@castres-mazamet.cci.fr.

3.   Předmět nabídkového řízení: Poskytovat od 1.4.2008 pravidelnou leteckou dopravu v souladu se závazky veřejné služby podle odstavce 1.

4.   Hlavní rysy smlouvy: Smlouva o pověření veřejnou službou uzavřená mezi dopravcem, Obchodní a průmyslovou komorou v Castres-Mazamet a státem v souladu s článkem 8 nařízení č. 2005-473 ze dne 16.5.2005 týkajícího se zejména pravidel přidělování finančních vyrovnání státem.

Pověřený dopravce bude mít příjmy. Obchodní a průmyslová komora v Castres-Mazamet a stát mu vyplatí příspěvek ve výši rozdílu mezi skutečnými výdaji bez daní (DPH, zvláštní daně spojené s leteckou dopravou) na provozování služeb a obchodními příjmy bez daní (DPH, zvláštní daně spojené s leteckou dopravou), které tento pověřený dopravce získá, v mezích maximálního vyrovnání, ke kterému se pověřený dopravce zaváže, po odečtení případných sankcí uvedených v článku 9-4 tohoto oznámení.

5.   Délka trvání smlouvy: Délka trvání smlouvy (smlouva o pověření veřejnou službou) je tři roky ode dne 1.4.2008.

6.   Účast na nabídkovém řízení: Účastnit se mohou všichni letečtí dopravci s platnou provozní licencí vydanou v souladu s nařízením Rady (EHS) č. 2407/92 ze dne 23.7.1992 o vydávání licencí leteckým dopravcům.

7.   Postup při zadávání a kritéria výběru žádostí: Na toto nabídkové řízení se vztahují ustanovení čl. 4 odst. 1 písm. d), e), f), g), h) a i) nařízení (EHS) č. 2408/92 i ustanovení kapitoly IV část 1 zákona 93-122 ze dne 29.1.1993 o potírání korupce a transparentnosti ekonomického života a veřejných postupů (la prévention de la corruption et à la transparence de la vie économique et des procédures publiques) a jejich prováděcí předpisy (zejména prováděcí nařízení č. 97-638 ze dne 31.5.1997 k zákonu č. 97-210 ze dne 11.3.1997 o posílení boje proti nelegální práci) a nařízení č. 2005-473 ze dne 16.5.2005 týkající se zejména pravidel přidělování finančních vyrovnání státem i jeho tři prováděcí vyhlášky ze dne 16.5.2005.

7-1.   Obsah žádosti: Žádost musí být sepsána ve francouzském jazyce. Dokumenty vydané orgány veřejné správy a vyhotovené v úředním jazyce Evropské unie budou muset účastníci řízení v případě potřeby přeložit do francouzštiny. Účastníci řízení mohou k francouzskému znění přiložit znění v jiném úředním jazyce Evropské unie, které však nebude závazné.

Žádost musí obsahovat:

žádost podepsanou vedoucím pracovníkem nebo jeho zástupcem spolu s doklady, které ho opravňují k podpisu;

písemnou prezentaci podniku s uvedením odborných schopností a finančních možností žadatele v oblasti letecké dopravy i případných relevantních doporučení žadatele, na jejichž základě bude možné posoudit, zda je žadatel schopen zajistit kontinuitu veřejné služby a rovnost uživatelů. Žadatel může v případě zájmu vycházet z formuláře DC5, který je používán v oblasti zadávání veřejných zakázek;

celkový obrat a obrat spojený s uvedenými službami za poslední 3 léta, nebo přeje-li si to žadatel, účetní rozvahy a roční účetní závěrky za poslední 3 účetní období. Pokud žadatel tyto doklady nemůže předložit, uvede důvody, proč tak nemohl učinit;

metodologickou poznámku o způsobu, jakým chce žadatel vyhovět zadávací dokumentaci k nabídkovému řízení, pokud by byl Obchodní a průmyslovou komorou v Castres-Mazamet vyzván, aby předložil nabídku, a uvede zejména:

technické prostředky a lidské zdroje, které žadatel vyčlení na provozování dané trasy,

počet, kvalifikace a zařazení pracovníků a případně nábory nových pracovníků, ke kterým by žadatel přistoupil,

typy použitých letadel a případně jejich rejstříkové značky,

kopii provozní licence leteckého dopravce účastníka řízení,

pokud byla provozní licence vydána jiným státem Evropské unie než Francií, účastník řízení bude muset předložit následující doklady: doklad o tom,

ve kterém státě byly vydány licence pilotů,

právní předpisy použitelné na pracovní smlouvy,

režim příslušnosti k orgánům sociálního zabezpečení,

ustanovení přijatá za účelem dodržování ustanovení článku L. 341-5 a článku D. 341-5 a následujících zákoníku práce o dočasném přeložení zaměstnanců za účelem poskytování služeb na území státu;

čestná prohlášení nebo potvrzení stanovená článkem 8 nařízení č. 97-638 ze dne 31.5.1997 a vyhláškou ze dne 31.1.2003 přijatou za účelem provedení článku 8 uvedeného nařízení, která potvrdí, že žadatel má splněny závazky v oblasti daní a sociálního zabezpečení, zejména pokud jde o:

daň z příjmů právnických osob,

daň z přidané hodnoty,

platby na sociální pojištění, pracovní úrazy a nemoci z povolání a rodinné přídavky,

daň z civilního letectví,

letištní daň,

daň z hluku způsobeného letadly,

solidární daň.

Účastníci řízení z jiného členského státu Evropské unie, než je Francie, předloží osvědčení nebo potvrzení vydané správními orgány a subjekty výchozí země;

čestné prohlášení o trestní bezúhonnosti podle věstníku č. 2 pro protiprávní jednání podle článků L. 324-9, L. 324-10, L. 341-6, L. 125-1 a L. 125-3 zákoníku práce;

čestné prohlášení či doklad o splnění povinnosti zaměstnávat zdravotně postižené pracovníky podle článku L. 323-1 zákoníku práce;

výpis Ka z obchodního rejstříku a rejstříku společností nebo rovnocenný doklad;

podle článku 7 nařízení (EHS) č. 2407/92 ze dne 23.7.1992 potvrzení o pojištění, které není starší než 3 měsíce, zahrnuje občanskoprávní odpovědnost pro případ nehody, zejména ve vztahu k cestujícím, zavazadlům, zboží, poštovním zásilkám a třetím osobám, a je v souladu s nařízením (ES) č. 785/2004 ze dne 21.4.2004, zejména s jeho článkem 4;

v případě ochranného opatření nebo kolektivního řízení kopie příslušných rozsudků vydaných v této souvislosti (pokud rozsudek není ve francouzském jazyce, musí být k němu přiložen ověřený překlad).

7-2.   Postup při posuzování žádostí: Žádosti budou vybrány podle následujících kritérií:

odborné a finanční záruky žadatelů,

schopnost žadatelů zajistit kontinuitu veřejné letecké dopravy a rovnost uživatelů s ohledem na tuto dopravu,

dodržení závazku zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků žadateli podle článku L. 323-1 zákoníku práce.

8.   Kritéria přidělení smlouvy: Dopravci, jejichž žádost byla přijata a vybrána, budou následně vyzváni, aby předložili své nabídky podle postupu stanoveného zvláštními pravidly o nabídkových řízeních, která jim budou zaslána.

Takto předložené nabídky bude projednávat příslušný orgán Obchodní a průmyslové komory v Castres-Mazamet.

V souladu s ustanoveními čl. 4 odst. 1 písm. f) nařízení (EHS) č. 2408/92 se výběr z podaných nabídek provede s ohledem na odpovídající úroveň dopravy, zejména na ceny a podmínky, které lze nabídnout uživatelům, a na náklady na požadované vyrovnání.

9.   Hlavní doplňkové informace:

9-1.   Finanční vyrovnání:: Nabídky předložené účastníky řízení, jejichž žádost byla vybrána, musí jasně uvádět maximální částku požadovanou jako vyrovnání za provozování trasy po dobu tří let od 1.4.2008 na základě ročního vyúčtování. Přesná výše poskytnutého vyrovnání bude každý rok stanovena zpětně v závislosti na skutečných výdajích a příjmech za službu, nesmí však překročit částku stanovenou v nabídce. Tato maximální částka může být přehodnocena pouze v případě nepředvídatelné změny provozních podmínek.

Roční platby se poskytují ve formě zálohy a vyrovnávací platby konečného zůstatku. Platba konečného zůstatku se provede až po schválení účtů dopravce týkajících se dané trasy a po ověření, že služba je poskytována za podmínek stanovených v níže uvedeném bodě 9.2.

V případě vypovězení smlouvy před stanoveným datem se co nejdříve použijí ustanovení bodu 9.2, aby bylo možné zaplatit dopravci dlužnou část finančního vyrovnání, přičemž maximální hodnota uvedená v prvním pododstavci se sníží úměrně ke skutečné délce provozování.

9-2.   Kontrola poskytování služby a účtů dopravce:: Po dohodě s dopravcem bude nejméně jednou ročně přezkoumáno poskytování služby a analytické účetnictví dopravce pro danou trasu.

9-3.   Dodatky ke smlouvě a vypovězení smlouvy:: Pokud se dopravce domnívá, že nepředvídatelná změna provozních podmínek je důvodem k přehodnocení maximální výše finančního vyrovnání, musí předložit odůvodněnou žádost ostatním podepsaným stranám, které mají dva měsíce na vyjádření. Smlouva může být poté změněna dodatkem.

Kterákoliv z podepsaných stran může vypovědět smlouvu před uplynutím stanovené doby platnosti smlouvy za podmínky dodržení šestiměsíční výpovědní lhůty. V případě závažných porušení smluvních závazků se má za to, že dopravce vypověděl smlouvu bez výpovědní lhůty, pokud znovu nezačal poskytovat službu v souladu s uvedenými závazky do jednoho měsíce po obdržení výzvy.

9-4.   Penále nebo jiné srážky stanovené smlouvou:: Nedodržení výpovědní lhůty podle bodu 9-3 ze strany dopravce se stíhá buď správní pokutou na základě článku R. 330-20 zákona o civilním letectví (code de l'aviation civile), nebo pokutou vypočtenou podle počtu měsíců neplnění závazku a podle skutečné ztráty vzniklé na této trase v daném roce, omezené na úroveň maximálního finančního vyrovnání, uvedeného v bodě 9.1.

V případě částečného porušení závazků veřejné služby se snižuje maximální finanční vyrovnání, uvedené v bodě 9.1, aniž je dotčeno použití článku R. 330-20 zákona o civilním letectví.

Tyto srážky případně zohledňují počet zrušených letů z důvodu zavinění ze strany dopravce, počet letů uskutečněných s kapacitou nižší, než je požadována a počet uskutečněných letů, při nichž nebyly dodrženy závazky veřejné služby, pokud jde o mezipřistání nebo používané tarify.

10.   Podmínky pro zasílání žádostí: Žádosti budou předloženy v zapečetěné obálce s označením: „Réponse à l'appel de candidatures Ligne aérienne Castres (Mazamet) / Paris (Orly) – À n'ouvrir que par le destinataire“. Žádosti musí být doručeny nejpozději do 4.12.2007 do 12 hodin místního času doporučeným dopisem s dodejkou, přičemž rozhodující je datum oznámení o přijetí, nebo musí být předány proti potvrzení na adresu:

Chambre de commerce et d'industrie de Castres-Mazamet, 40, allées Alphonse Juin, BP 30217, F-81101 Castres Cedex.

11.   Následný postup: Obchodní a průmyslová komora v Castres-Mazamet zašle vybraným žadatelům nejpozději dne 7.12.2007 zadávací dokumentaci k nabídkovému řízení, která bude obsahovat zejména podmínky nabídkového řízení a návrh dohody.

Vybraní žadatelé předají svoji nabídku nejpozději dne 4.1.2008 do 12 hodin místního času.

Nabídka bude zavazovat účastníka řízení po dobu 280 dní ode dne jejího předání.

12.   Platnost nabídkového řízení: Nabídkové řízení je platné pouze v případě, že žádný letecký dopravce Společenství nepředloží do 1.3.2008 program, na jehož základě by od 1.4.2008 hodlal provozovat dopravu na dotyčné trase v souladu s uloženými závazky veřejné služby bez požadavku na finanční vyrovnání.

13.   Žádosti o dodatečné informace: Pokud si žadatelé přejí získat další potřebné informace, budou se moci obrátit na ředitele Obchodní a průmyslové komory v Castres-Mazamet, jehož adresa a faxové číslo jsou uvedené v článku 2, a to výhradně dopisem nebo faxem.


27.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 255/42


F-Castres: Provozování pravidelné letecké dopravy

Provozování pravidelné letecké dopravy mezi Castres (Mazamet) a Lyonem (Saint-Exupéry) na jedné straně a mezi Rodez (Marcillac) a Lyonem (Saint-Exupéry) na druhé straně

Oznámení o veřejném nabídkovém řízení vypsaném Francií podle čl. 4 odst. 1 písm. d) nařízení Rady (EHS) č. 2408/92 za účelempověření veřejnou službou

(2007/C 255/15)

1.   Úvod: Podle ustanovení čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (EHS) č. 2408/92 ze dne 23.7.1992 o přístupu leteckých dopravců Společenství na letecké trasy uvnitř Společenství uložila Francie závazek veřejné služby na pravidelnou leteckou dopravu provozovanou na trasách mezi Castres (Mazamet) a Lyonem (Saint-Exupéry) a mezi Rodez (Marcillac) a Lyonem (Saint-Exupéry). Normy požadované těmito závazky veřejné služby byly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie ze dne 22.1.2002 pod označením C 18/06.

Pokud ke dni 1.5.2008 žádný letecký dopravce nezahájí nebo nebude moci zahájit tuto pravidelnou leteckou dopravu na trasách mezi Castres a Lyonem ne jedné straně a mezi Rodez a Lyonem na straně druhé v souladu s uloženými závazky veřejné služby a bez požadavku na finanční vyrovnání, rozhodla Francie v rámci postupu podle čl. 4 odst. 1 písm. d) uvedeného nařízení, že omezí přístup k těmto trasám na jednoho dopravce a že po ukončení nabídkových řízení udělí právo provozovat tuto dopravu ode dne 1.6.2008.

2.   Zadavatel: Chambre de Commerce et d'industrie de Castres-Mazamet, BP 30217, 40, allées Alphonse-Juin, -81101 Castres Cedex. Tél. +33 (0)5 63 51 46 46 . Fax +33 (0)5 63 51 46 99. E-mail: f.chambert@castres-mazamet.cci.fr.

a

Société anonyme d'économie mixte locale (SAEML) Air 12, aéroport de Rodez-Marcillac, route de Décazeville, 12330 Salles-la-Source,telefon: +33 (0)5 65 76 02 00, fax: +33 (0)5 65 42 99 97, e-mail: aeroport-rodez-marcillac@wanadoo.fr

3.   Předmět nabídkového řízení: Poskytovat od 1.6.2008 pravidelnou leteckou dopravu v souladu se závazky veřejné služby podle odstavce 1.

4.   Hlavní rysy smlouvy: Smlouva o pověření veřejnou službou uzavřená mezi dopravcem, Obchodní a průmyslovou komorou v Castres-Mazamet, Société anonyme d'économie mixte locale Air 12 a státem v souladu s článkem 8 nařízení č. 2005-473 ze dne 16.5.2005 týkajícího se zejména pravidel přidělování finančních vyrovnání státem.

Pověřený dopravce bude mít příjmy. Obchodní a průmyslová komora v Castres-Mazamet, Société anonyme d'économie mixte locale Air 12 a stát mu vyplatí příspěvek ve výši rozdílu mezi skutečnými výdaji bez daní (DPH, zvláštní daně spojené s leteckou dopravou) na provozování služeb a obchodními příjmy bez daní (DPH, zvláštní daně spojené s leteckou dopravou), které tento pověřený dopravce získá, v mezích maximálního vyrovnání, ke kterému se pověřený dopravce zaváže, po odečtení případných sankcí uvedených v článku 9-4 tohoto oznámení.

5.   Délka trvání smlouvy: Délka trvání smlouvy (smlouva o pověření veřejnou službou) je tři roky ode dne 1.6.2008.

6.   Účast na nabídkovém řízení: Účastnit se mohou všichni letečtí dopravci s platnou provozní licencí vydanou v souladu s nařízením Rady (EHS) č. 2407/92 ze dne 23.7.1992 o vydávání licencí leteckým dopravcům.

7.   Postup při zadávání a kritéria výběru žádostí: Na toto nabídkové řízení se vztahují ustanovení čl. 4 odst. 1 písm. d), e), f), g), h) a i) nařízení (EHS) č. 2408/92 i ustanovení kapitoly IV část 1 zákona 93-122 ze dne 29.1.1993 o potírání korupce a transparentnosti ekonomického života a veřejných postupů (la prévention de la corruption et à la transparence de la vie économique et des procédures publiques) a jejich prováděcí předpisy (zejména prováděcí nařízení č. 97-638 ze dne 31.5.1997 k zákonu č. 97-210 ze dne 11. března 1997 o posílení boje proti nelegální práci) a vyhláška č. 2005-473 ze dne 16. května 2005 týkající se zejména pravidel přiznávání finančního vyrovnání státem i jeho tři prováděcí vyhlášky ze dne 16.5.2005.

7-1.   Obsah žádosti: Žádost musí být sepsána ve francouzském jazyce. Dokumenty vydané orgány veřejné správy a vyhotovené v úředním jazyce Evropské unie budou muset účastníci řízení v případě potřeby přeložit do francouzštiny. Účastníci řízení mohou k francouzskému znění přiložit znění v jiném úředním jazyce Evropské unie, které však nebude závazné.

Žádost musí obsahovat

žádost podepsanou vedoucím pracovníkem nebo jeho zástupcem spolu s doklady, které ho opravňují k podpisu,

písemnou prezentaci podniku s uvedením odborných schopností a finančních možností žadatele v oblasti letecké dopravy i případných relevantních doporučení žadatele, na jejichž základě bude možné posoudit, zda je žadatel schopen zajistit kontinuitu veřejné služby a rovnost uživatelů. Žadatel může v případě zájmu vycházet z formuláře DC5, který je používán v oblasti zadávání veřejných zakázek,

celkový obrat a obrat spojený s uvedenými službami za poslední tři léta, nebo přeje-li si to žadatel, účetní rozvahy a roční účetní závěrky za poslední tři účetní období. Pokud žadatel tyto doklady nemůže předložit, uvede důvody, proč tak nemohl učinit,

metodologickou poznámku o způsobu, jakým chce žadatel vyhovět zadávací dokumentaci k nabídkovému řízení, pokud by byl Obchodní a průmyslovou komorou v Castres-Mazamet a společností SAEML Air 12 vyzván, aby předložil nabídku, a uvede zejména:

technické prostředky a lidské zdroje, které žadatel vyčlení na provozování dané trasy,

počet, kvalifikace a zařazení pracovníků a případně nábory nových pracovníků, ke kterým by žadatel přistoupil,

typy použitých letadel a případně jejich rejstříkové značky,

kopii provozní licence leteckého dopravce,

pokud byla provozní licence vydána jiným státem Evropské unie než Francií, účastník řízení bude muset předložit následující doklady: doklad o tom,

ve kterém státě byly vydány licence pilotů,

právní předpisy použitelné na pracovní smlouvy,

režim příslušnosti k orgánům sociálního zabezpečení,

ustanovení přijatá za účelem dodržování ustanovení článku L. 341-5 a článku D. 341-5 a následujících zákoníku práce o dočasném přeložení zaměstnanců za účelem poskytování služeb na území státu;

čestná prohlášení nebo potvrzení stanovená článkem 8 nařízení č. 97-638 ze dne 31.5.1997 a vyhláškou ze dne 31.1.2003 přijatou za účelem provedení článku 8 uvedeného nařízení, která potvrdí, že žadatel má splněny závazky v oblasti daní a sociálního zabezpečení, zejména pokud jde o:

daň z příjmů právnických osob,

daň z přidané hodnoty,

platby na sociální pojištění, pracovní úrazy a nemoci z povolání a rodinné přídavky,

daň z civilního letectví,

lletištní daň,

daň z hluku způsobeného letadly,

solidární daň.

Účastníci řízení z jiného členského státu Evropské unie, než je Francie, předloží osvědčení nebo potvrzení vydané správními orgány a subjekty výchozí země;

čestné prohlášení o trestní bezúhonnosti podle věstníku č. 2 pro protiprávní jednání podle článků L. 324-9, L. 324-10, L. 341-6, L. 125-1 a L. 125-3 zákoníku práce;

čestné prohlášení či doklad o dodržení povinnosti zaměstnávat zdravotně postižené pracovníky podle článku L. 323-1 zákoníku práce;

výpis Ka z obchodního rejstříku a rejstříku společností nebo rovnocenný doklad;

podle článku 7 nařízení (EHS) č. 2407/92 ze dne 23.7.1992 potvrzení o pojištění, které není starší než 3 měsíce, zahrnuje občanskoprávní odpovědnost pro případ nehody, zejména ve vztahu k cestujícím, zavazadlům, zboží, poštovním zásilkám a třetím osobám, a je v souladu s nařízením (ES) č. 785/2004 ze dne 21.4.2004, zejména s jeho článkem 4;

v případě ochranného opatření nebo kolektivního řízení kopie příslušných rozsudků vydaných v této souvislosti (pokud rozsudek není ve francouzském jazyce, musí být k němu přiložen ověřený překlad).

7-2.   Postup při posuzování žádostí: Žádosti budou vybrány podle následujících kritérií:

odborné a finanční záruky žadatelů,

schopnost žadatelů zajistit kontinuitu veřejné letecké dopravy a rovnost uživatelů s ohledem na tuto dopravu,

dodržení závazku zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků žadateli podle článku L. 323-1 zákoníku práce.

8.   Kritéria přidělení smlouvy: Dopravci, jejichž žádost byla přijata a vybrána, budou následně vyzváni, aby předložili své nabídky podle postupu stanoveného zvláštními pravidly o nabídkových řízeních, která jim budou zaslána.

O takto podaných nabídkách budou jednat příslušné orgány Obchodní a průmyslové komory v Castres-Mazamet a Société anonyme d'économie mixte locale Air 12.

V souladu s ustanoveními čl. 4 odst. 1 písm. f) nařízení (EHS) č. 2408/92 se výběr z podaných nabídek provede s ohledem na odpovídající úroveň dopravy, zejména na ceny a podmínky, které lze nabídnout uživatelům, a na náklady na požadované vyrovnání.

9.   Hlavní doplňkové informace:

9-1.   Finanční vyrovnání: Nabídky předložené účastníky řízení, jejichž žádost byla vybrána, musí jasně uvádět maximální částku požadovanou jako vyrovnání za provozování trasy po dobu tří let od 1.6.2008 na základě ročního vyúčtování. Přesná výše poskytnutého vyrovnání bude každý rok stanovena zpětně v závislosti na skutečných výdajích a příjmech za službu, nesmí však překročit částku stanovenou v nabídce. Tato maximální částka může být přehodnocena pouze v případě nepředvídatelné změny provozních podmínek.

Roční platby se poskytují ve formě zálohy a vyrovnávací platby konečného zůstatku. Platba konečného zůstatku se provede až po schválení účtů dopravce týkajících se dané trasy a po ověření, že služba je poskytována za podmínek stanovených v níže uvedeném bodě 9.2.

V případě vypovězení smlouvy před stanoveným datem se co nejdříve použijí ustanovení bodu 9.2, aby bylo možné zaplatit dopravci dlužnou část finančního vyrovnání, přičemž maximální hodnota uvedená v prvním pododstavci se sníží úměrně ke skutečné délce provozování.

9-2.   Kontrola poskytování služby a účtů dopravce: Po dohodě s dopravcem bude nejméně jednou ročně přezkoumáno poskytování služby a analytické účetnictví dopravce pro danou trasu.

9-3.   Dodatky ke smlouvě a vypovězení smlouvy: Pokud se dopravce domnívá, že nepředvídatelná změna provozních podmínek je důvodem k přehodnocení maximální výše finančního vyrovnání, musí předložit odůvodněnou žádost ostatním podepsaným stranám, které mají dva měsíce na vyjádření. Smlouva může být poté změněna dodatkem.

Kterákoliv z podepsaných stran může vypovědět smlouvu před uplynutím stanovené doby platnosti smlouvy za podmínky dodržení šestiměsíční výpovědní lhůty. V případě závažných porušení smluvních závazků se má za to, že dopravce vypověděl smlouvu bez výpovědní lhůty, pokud znovu nezačal poskytovat službu v souladu s uvedenými závazky do jednoho měsíce po obdržení výzvy.

9-4.   Penále nebo jiné srážky stanovené smlouvou: Nedodržení výpovědní lhůty podle bodu 9-3 ze strany dopravce se stíhá buď správní pokutou na základě článku R. 330-20 zákona o civilním letectví (code de l'aviation civile), nebo pokutou vypočtenou podle počtu měsíců neplnění závazku a podle skutečné ztráty vzniklé na této trase v daném roce, omezené na úroveň maximálního finančního vyrovnání, uvedené v bodě 9.1.

V případě částečného porušení závazků veřejné služby se snižuje maximální finanční vyrovnání, uvedené v bodě 9.1, aniž je dotčeno použití článku R. 330-20 zákona o civilním letectví.

Tyto srážky případně zohledňují počet zrušených letů z důvodu zavinění ze strany dopravce, počet letů uskutečněných s kapacitou nižší, než je požadována a počet uskutečněných letů, při nichž nebyly dodrženy závazky veřejné služby, pokud jde o mezipřistání nebo používané tarify.

10.   Podmínky pro zasílání žádostí: Žádosti budou předloženy v zapečetěné obálce s označením: „Réponse à l'appel de candidatures Ligne aérienne Castres (Mazamet) / Rodez (Marcillac) / Lyon (Saint-Exupéry) – À n'ouvrir que par le destinataire“. Žádosti musí být doručeny nejpozději do 4.12.2007 do 12 hodin místního času doporučeným dopisem s dodejkou, přičemž rozhodující je datum oznámení o přijetí, nebo musí být předány proti potvrzení na adresu:

Chambre de Commerce et d'industrie de Castres-Mazamet,BP 30217, 40, allées Alphonse Juin, 81101 Castres cedex, France.

11.   Následný postup: Obchodní a průmyslová komora v Castres-Mazamet zašle vybraným žadatelům nejpozději dne 7.12.2007 zadávací dokumentaci k nabídkovému řízení, která bude obsahovat zejména podmínky nabídkového řízení a návrh dohody.

Vybraní žadatelé předají svoji nabídku nejpozději dne 4.1.2008 do 12 hodin místního času.

Nabídka bude zavazovat účastníka řízení po dobu 280 dní ode dne jejího předání.

12.   Platnost nabídkového řízení: Nabídkové řízení je platné pouze v případě, že žádný letecký dopravce Společenství nepředloží do 1.5.2008 program, na jehož základě by od 1.6.2008 hodlal provozovat dopravu na dotyčné trase v souladu s uloženými závazky veřejné služby bez požadavku na finanční vyrovnání.

13.   Žádosti o dodatečné informace: Pokud si žadatelé přejí získat další informace, budou se moci obrátit na ředitele Obchodní a průmyslové komory v Castres-Mazamet, jehož adresa a faxové číslo jsou uvedené v článku 2, a to výhradně dopisem nebo faxem.


ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

Komise

27.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 255/45


Předběžné oznámení o spojení podniků

(Případ č. COMP/M.4911 – Goldman Sachs/LOMO)

Případ, který může být posouzen ve zjednodušeném řízení

(Text s významem pro EHP)

(2007/C 255/16)

1.

Komise obdržela dne 19. října 2007 oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik The Goldman Sachs Group, Inc. (Goldman Sachs, USA) ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Rady získává kontrolu nad celou LOMO skupinou (LOMO, Německo) na základě nákupu cenných papírů.

2.

Předmět podnikání příslušných podniků je:

podniku Goldman Sachs: investiční bankovnictví, obchodování a hlavní investiční služby, správa majetku a investiční služby,

podniku LOMO: provozování čerpacích stanic a dálničních odpočivadel,

3.

Komise po předběžném přezkoumání zjistila, že se na oznamovanou transakci vztahuje nařízení (ES) č. 139/2004. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. Podle oznámení Komise o zjednodušeném řízení pro posuzování některých spojení podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (2) je třeba uvést, že tento případ může být posouzen v řízení dle tohoto oznámení.

4.

Komise vyzývá dotčené třetí strany, aby Komisi předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů od zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (č. faxu (32-2) 296 43 01 nebo 296 72 44) či poštou, s uvedením čísla jednacího COMP/M.4911 – Goldman Sachs/LOMO, na následující adresu:

Evropská komise

Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž

Evidence fúzí

J-70

B-1049 Bruxelles/Brussel


(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 56, 5.3.2005, s. 32.


27.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 255/46


Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc č. COMP/M.4944 – SAP/Business Objects)

(Text s významem pro EHP)

(2007/C 255/17)

1.

Komise dne 22. října 2007 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik SAP AG („SAP“, Německo) získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nákupem akcií kontrolu nad celým podnikem Business Objects S.A. („BO“, Francie/USA).

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

podniku SAP: Řešení aplikačního softwaru pro podniky,

podniku BO: Softwarová řešení pro obchodní analýzu, školení a související služby.

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) č. 139/2004. Konečné rozhodnutí však v tomto ohledu zůstává vyhrazeno.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí k navrhované transakci předložily své případné připomínky.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (č. faxu (32-2) 296 43 01 nebo 296 72 44) či poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.4944 – SAP/Business Objects na adresu generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž:

European Commission

Directorate-General for Competition

Merger Registry

J-70

B-1049 Bruxelles/Brussel


(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.


27.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 255/47


Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc č. COMP/M.4899 – SCB/Süd-Chemie)

Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem

(Text s významem pro EHP)

(2007/C 255/18)

1.

Komise dne 19. října 2007 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik SC-Beteiligungsgesellschaft mbH (SCB, Německo) kontrolovaný podnikem JPMorgan Chase & Co. (JPMorgan Chase, USA) získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Rady nákupem akcií kontrolu nad celým podnikem Süd-Chemie AG (Süd-Chemie, Německo).

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

podniku SCB: účelový subjekt (SPV) podniku JPMorgan Chase,

podniku JPMorgan Chase: finanční služby,

podniku Süd-Chemie: zvláštní chemické látky.

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) č. 139/2004. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. V souladu se sdělením Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (2) je třeba uvést, že tato věc může být posouzena podle postupu stanoveného sdělením.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (č. faxu (32-2) 296 43 01 nebo 296 72 44) či poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.4899 – SCB/Süd-Chemie na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise:

European Commission

Directorate-General for Competition

Merger Registry

J-70

B-1049 Bruxelles/Brussel


(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 56, 5.3.2005, s. 32.


27.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 255/48


NÁVRH NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. …/…

ze dne …,

kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 773/2004 s ohledem na postup při narovnání v případech kartelů

(Text s významem pro EHP)

(2007/C 255/19)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (1), a zejména na článek 33 uvedeného nařízení,

po zveřejnění předlohy tohoto nařízení (2),

po konzultaci s Poradním výborem pro restriktivní praktiky a dominantní postavení,

VZHLEDEM K TĚMTO DŮVODŮM:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 773/2004 ze dne 7. dubna 2004 o vedení řízení Komise podle článků 81 a 82 Smlouvy o ES (3) stanoví pravidla účasti dotčených stran na tomto řízení.

(2)

Strany řízení mohou být připraveny přiznat svou účast na kartelu, který porušuje článek 81 Smlouvy a přijmout odpovědnost za účast na něm, pokud budou moci důvodně předvídat a souhlasit se zamýšlenými závěry Komise ohledně jejich účasti na protiprávním jednání a úrovni možné pokuty. Komise by měla mít možnost seznámit případně tyto strany s vytýkanými námitkami, které zamýšlí proti nim vznést na základě důkazů, které má k dispozici ve spise a pokutami, které jim budou pravděpodobně uloženy. Takové včasné zpřístupnění by umožnilo dotčeným stranám přednést svá stanoviska k námitkám, které má Komise v úmyslu proti nim vznést, jakož i k jejich možné odpovědnosti.

(3)

V případě, že Komise schválí písemné návrhy na narovnání v prohlášení o námitkách a strany řízení v následných odpovědích potvrdí, že prohlášení o námitkách odpovídá obsahu jejich písemných návrhů, měla by Komise mít možnost okamžitě přistoupit k přijetí rozhodnutí podle článku 7 a článku 23 nařízení (ES) č. 1/2003 po konzultaci s Poradním výborem pro restriktivní praktiky a dominantní postavení podle článku 14 nařízení (ES) č. 1/2003.

(4)

Proto by měl být zaveden postup při narovnání, aby Komise mohla řešit kartelové případy rychleji dosažením dohody se stranami řízení.

(5)

Zkušenosti ukazují, že systematické poskytování kopii nedůvěrného znění prohlášení o námitkách stěžovatelům, může mít negativní vliv, pokud jde o ochotu stran řízení spolupracovat s Komisí. Zatímco stěžovatelé by měli i nadále být úzce spojeni s řízením, být písemně informováni o něm a mít možnost vyjádřit písemně své stanovisko k druhu a předmětu řízení, mělo by být na Komisi, aby určila, jak by se každém jednotlivém případě takové písemné informace měly předat.

(6)

Nařízení (ES) č. 773/2004 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 773/2004 se mění takto:

1)

V článku 2 se odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Komise může kdykoli rozhodnout o zahájení řízení s cílem přijmout rozhodnutí podle hlavy III nařízení (ES) č. 1/2003; toto rozhodnutí však musí být vydáno nejpozději v den vydání předběžného posouzení podle čl. 9 odst. 1 uvedeného nařízení, prohlášení o námitkách nebo žádosti, aby strany vyjádřily zájem vstoupit do jednání o narovnání nebo přede dnem zveřejnění sdělení podle čl. 27 odst. 4 uvedeného nařízení podle toho, k čemu dojde nejdříve.“

2)

V článku 6 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Jestliže Komise v případě, který je předmětem stížnosti, kterou obdržela, vydala prohlášení o námitkách, informuje písemně stěžovatele o druhu a předmětu řízení a dá mu možnost písemně vyjádřit své stanovisko ve lhůtě, kterou mu stanoví. Komise může také poskytnout stěžovateli kopii nedůvěrného znění prohlášení o námitkách.“

3)

V článku 10 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Komise informuje dotčené strany o námitkách, které proti nim byly vzneseny. Prohlášení o námitkách je písemně oznámeno každé straně, proti které jsou vznášeny námitky.“

4)

Vkládá se nový článek 10a, který zní:

„Článek 10a

Postup při narovnání v případech kartelů

1.   Po zahájení řízení podle čl. 11 odst. 6 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 může Komise stanovit lhůtu, ve které mohou strany řízení písemně prohlásit, že jsou připraveny vstoupit do jednání o narovnání za účelem možného předložení návrhu na narovnání. Komise není povinna zohledňovat návrhy doručené po uplynutí této lhůty.

Pokud dvě nebo více stran řízení, které patří ke stejnému podniku, oznámí, že jsou ochotny vstoupit do jednání o narovnání podle prvního pododstavce, jmenují tyto strany společné zástupce, kteří budou jednat s Komisí jejich jménem.

2.   Komise může informovat strany řízení, které jsou ochotny podat návrhy na narovnání o:

a)

námitkách, které proti nim zamýšlí vznést;

b)

důkazech, které je podporují a

c)

možných pokutách.

Pokud jednání o narovnání pokročí do stádia, kde výše uvedené informace byly na žádost nebo jiným způsobem zpřístupněny stranám, může Komise stanovit lhůtu, ve které se mohou strany zavázat následovat postup při narovnání učiněním písemného návrhu na narovnání, který bude zachycovat výsledky jednání o narovnání a v němž budou strany doznávat svou účast na jednání v rozporu s článkem 81 Smlouvy, jakož i svou odpovědnost. Komise není povinna zohledňovat písemné návrhy na narovnání doručené po uplynutí lhůty.

3.   Jestliže Komise schválí obsah písemných návrhů na narovnání ve oznámeném prohlášení o námitkách, písemné odpovědi dotčených stran na tato prohlášení o námitkách ve lhůtě stanovené Komisí potvrdí, že prohlášení o námitkách, jenž jim bylo určené, odpovídá obsahu jejich písemných návrhů na narovnání. Komise může okamžitě poté po konzultaci s Poradním výborem pro restriktivní praktiky a dominantní postavení podle článku 14 nařízení Rady č. 1/2003 přistoupit k přijetí rozhodnutí podle článku 7 a článku 23 nařízení Rady č. 1/2003.“

5)

V článku 11 se odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Komise poskytne stranám, kterým určí prohlášení o námitkách, možnost být slyšeny dříve, než konzultuje poradní výbor uvedený v čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 1/2003.“

6)

Článek 12 se nahrazuje tímto:

„1.   Komise poskytne stranám, kterým určí prohlášení o námitkách, možnost přednést ústně svá stanoviska při slyšení, pokud o to požádají ve svých písemných vyjádřeních.

2.   Strany při předložení písemných návrhů na narovnání potvrdí Komisi, že budou požadovat možnost rozvést svá stanoviska ústně při slyšení, pouze pokud prohlášení o námitkách neschválí obsah jejich písemných návrhů na narovnání.“

7)

V článku 15 se vkládá nový odstavec 1a, který zní:

„1a.   Po zahájení řízení podle čl. 11 odst. 6 nařízení (ES) č. 1/2003 Komise v případě, že to považuje za vhodné, zpřístupní důkazy pro zamýšlené námitky stranám, které mají zájem předložit návrh na narovnání, aby tak mohly učinit. Z tohoto důvodu strany při předložení písemných návrhů na narovnání potvrdí Komisi, že budou požadovat přístup ke spisu po obdržení prohlášení o námitkách, pouze pokud prohlášení o námitkách neschválí obsah jejich písemných návrhů na narovnání.“

8)

V článku 17 se odstavec 1 a v článku 17 se odstavec 3 nahrazují těmito:

„1.   Při stanovení lhůt uvedených v čl. 3 odst. 3, čl. 4 odst. 3, čl. 6 odst. 1, čl. 7 odst. 1, čl. 10 odst. 2, čl. 10a odst. 1, čl. 10a odst. 2, čl. 10a odst. 3 a čl. 16 odst. 3 Komise přihlíží k době potřebné k vypracování vyjádření a k naléhavosti případu.“

„3.   Lhůty uvedené v čl. 3 odst. 3, čl. 4 odst. 3, čl. 10a odst. 1, čl. 10a odst. 2 a čl. 16 odst. 3 činí nejméně dva týdny. Lhůta uvedená v čl. 10a odst. 3 činí nejméně jeden týden.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem ….

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne …

Za Komisi

Neelie KROES

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1. nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1419/2006 (Úř. věst. L 269, 28.9.2006, s. 1).

(2)  Úř. věst. C 255, 27.10.2007, s. 48 .

(3)  Úř. věst. L 123, 27.4.2004, s. 18. nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1792/2006 (Úř. věst. L 362, 20.12.2006, s. 1).


27.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 255/51


Návrh oznámení Komise

ze dne …

o vedení řízení o narovnání s cílem přijmout rozhodnutí podle článků 7 a 23 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 v případech kartelů

(Text s významem pro EHP)

(2007/C 255/20)

1.   ÚVOD

1.

Toto oznámení stanoví rámec pro odměňování spolupráce při vedení řízení, které bylo zahájeno s cílem použít ustanovení článku 81 Smlouvy o ES v případech kartelů (1). Postup při narovnání umožní Komisi zabývat se více případy při využití stejných zdrojů, a tudíž posílí prosazování veřejného zájmu na tom, aby Komise účinně a včas trestala, přičemž zároveň zvýší celkový odstrašující účinek. Spolupráce, na kterou se vztahuje toto oznámení, se liší od dobrovolného předložení důkazů, které má za cíl zahájit vyšetřování Komise nebo jej podpořit a je upraveno v Oznámení Komise o ochraně před pokutami a snížení pokut v případech kartelů (2) (oznámení o shovívavosti). Pokud podnikem nabídnutá spolupráce splňuje podmínky stanovené v obou oznámeních Komise, lze jí v souladu s těmito oznámeními odměnit souběžně (3).

2.

Jestliže jsou strany řízení, připraveny přiznat svou účast na kartelu, jenž porušuje ustanovení článku 81 Smlouvy o ES a přijmout z toho plynoucí odpovědnost, mohou rovněž přispět k urychlení řízení, které směřuje k přijetí odpovídajícího rozhodnutí podle článku 7 a článku 23 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (4) způsobem, za použití a záruk uvedených v tomto oznámení. Zatímco Komise, jakožto vyšetřující orgán a strážkyně Smlouvy s pravomocí přijmout rozhodnutí donucovací povahy, která podléhají přezkumu soudy Společenství, nevyjednává o otázce existence jednání v rozporu s právem Společenství a o odpovídající sankci za tato jednání, může odměnit spolupráci popsanou v tomto oznámení.

3.

Nařízení Komise (ES) č. 773/2004 ze dne 7. dubna 2004 o vedení řízení Komise podle článků 81 a 82 Smlouvy o ES (5) upravuje zásadní praktická pravidla vedení řízení Komise v antitrustových věcech včetně těch, která se uplatní při variantě narovnání. V tomto ohledu nařízení Komise (ES) č. 773/2004 opravňuje Komisi, aby uvážila, zda v případech kartelů postupovat v řízení narovnáním či nikoliv, přičemž současně zajišťuje, že postup při narovnání nelze stranám uložit.

4.

Účinné prosazování pravidel hospodářské soutěže Společenství je slučitelné s úplným dodržováním práv na obhajobu stran představujících základní zásadu práva Společenství, kterou je nutné dodržovat za všech okolností, a zejména v antitrustových řízeních, jenž mohou vést k uložení sankcí. Z toho vyplývá, že pravidla zavedená pro vedení řízení Komise při použití ustanovení článku 81 Smlouvy o ES by měla zajistit, aby dotčené podniky a sdružení podniků měly možnost účinně vyjádřit svá stanoviska k pravdivosti a relevanci skutečností, námitek a okolností, které předkládá Komise (6) během administrativního postupu.

2.   POSTUP

5.

Komise si zachová značnou diskreční pravomoc pro stanovení, které případy jsou vhodné k tomu, aby byl prozkoumán zájem stran vstoupit do jednání o narovnání, jakož i k určení, zda vstoupit do jednání nebo jej ukončit, případně uzavřít narovnání s konečnou platností. V tomto ohledu lze zohlednit pravděpodobnost dosažení společného porozumění se zúčastněnými stranami ohledně rozsahu možných námitek v rozumném časovém horizontu s přihlédnutí k takovým faktorům, jako jsou např.: počet zúčastněných stran, předvídatelné sporné názory na rozdělení odpovědnosti, rozsah napadání skutečností. Navíc je třeba zohlednit vyhlídky na dosažení celkových procesních úspor s ohledem na celkový dosažený pokrok v postupu při narovnání. V úvahu je možné vzít další otázky, jako je např. přijetí možného precedentního rozhodnutí. Komise může vstoupit do jednání o narovnání pouze na základě písemné žádosti dotčených stran.

6.

Zatímco strany řízení nemají nárok na narovnání, má-li Komise za to, že případ je v zásadě vhodný pro narovnání, prozkoumá zájem na narovnání všech stran zúčastněných na řízení.

7.

Bez předchozího výslovného povolení Komise strany řízení ani jejich právní zástupci nesmí zpřístupnit žádnému jinému podniku nebo třetí straně v jakékoliv jurisdikci obsah jednání nebo dokumentů, ke kterým měly přístup s ohledem na narovnání. Jakékoliv porušení této povinnosti může vést k tomu, že Komise nebude brát ohled na žádost o narovnání a může představovat přitěžující okolnost ve smyslu bodu 28 Pokynů Komise pro výpočet pokut uložených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 1/2003 (7) (pokyny o pokutách).

2.1   Zahájení řízení a kroky při průzkumu zájmu na narovnání

8.

V případě, že Komise zamýšlí přijmout rozhodnutí podle článku 7 a/nebo článku 23 nařízení (ES) č. 1/2003, je nutné, aby v předstihu označila a uznala za strany řízení právní subjekty, kterým lze uložit pokutu za porušení článku 81 Smlouvy o ES.

9.

Za tímto účelem lze kdykoliv zahájit řízení podle čl. 11 odst. 6 nařízení (ES) č. 1/2003 s cílem přijmout takové rozhodnutí, nejpozději však dnem, kdy Komise vydala prohlášení o námitkách, které vznáší proti dotčeným stranám. Ustanovení čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 773/2004 dále upřesňuje, že považuje-li Komise za vhodné prozkoumat zájem stran vstoupit do jednání o narovnání, zahájí řízení nejpozději v den vydání prohlášení o námitkách nebo žádosti, aby strany vyjádřily písemně svůj zájem vstoupit do jednání o narovnání, podle toho, k čemu dojde nejdříve.

10.

Po zahájení řízení podle čl. 11 odst. 6 nařízení (ES) č. 1/2003 má Komise výlučnou pravomoc použít článek 81 Smlouvy o ES v dané věci (8).

11.

Považuje-li Komise za vhodné prozkoumat zájem stran vstoupit do jednání o narovnání, stanoví lhůtu nejméně dva týdny podle čl. 10a odst. 1 a čl. 17 odst. 3 nařízení (ES) č. 773/2004, ve které by strany stejného řízení měly písemně prohlásit, zda jsou připraveny vstoupit do jednání o narovnání za účelem možného předložení návrhu na narovnání v pozdějším stádiu.

12.

Všechny strany řízení, které tvoří jeden podnik a předpokládají možné předložení návrhu na narovnání požadujícího o vstup do jednání o narovnání, by měly kdykoliv, nejpozději však do konce lhůty uvedené v bodu 11, jmenovat společné zástupce řádně zmocněné k jednání jejich jménem.

13.

Komise je oprávněna nepřihlížet k žádostem o poskytnutí ochrany před pokutami podle oznámení o shovívavosti na základě skutečnosti, že byly podány po uplynutí lhůty uvedené v bodu 11.

2.2   Zahájení postupu při narovnání: jednání o narovnání

14.

Požádá-li některá ze stran řízení o jednání o narovnání a splní-li požadavky uvedené v bodech 11 a 12, může se Komise rozhodnout pro postup při narovnání pomocí bilaterálních kontaktů mezi Generálním ředitelstvím Evropské komise pro hospodářskou soutěž a zájemcem o narovnání.

15.

Je na uvážení Komise, aby v celém řízení určila vhodnost a rychlost bilaterálních jednání o narovnání s každým podnikem. V souladu s čl. 10a odst. 2 nařízení (ES) č. 773/2004 (9) toto, při zohlednění celkového učiněného pokroku v postupu při narovnání, zahrnuje určení pořadí a sledu bilaterálních jednání o narovnání, jakož i načasování zpřístupnění informací včetně důkazů ve spisu Komise, na kterých jsou založeny zamýšlené námitky a možná pokuta (10). V průběhu jednání o narovnání budou informace zpřístupňovány včasným způsobem..

16.

Toto včasné zpřístupňování v souvislosti s jednáním o narovnání podle čl. 10a odst. 2 a čl. 15 odst. 1a nařízení (ES) č. 773/2004 umožní stranám, aby byly informovány o zásadních elementech, které byly doposud vzaty v úvahu, jako jsou např. tvrzené skutečnosti, kvalifikaci těchto skutečností, závažnost a doba trvání údajného kartelu, rozdělení odpovědnosti, odhad rozsahu možných pokut (11) jakož i důkazy, ze kterých vychází možné námitky (12). Toto umožní stranám účinně prosazovat svá stanoviska k možným námitkám proti nim, a tudíž umožní přijmout rozhodnutí o tom, zda-li uzavřít narovnání či nikoliv na základě znalosti stavu věcí.

17.

Jestliže pokrok v jednání o narovnání povede ke společnému porozumění o rozsahu možných námitek a odhadu rozsahu možných pokut, které by Komise uložila, může Komise podniku udělit konečnou lhůtu nejméně XXX pracovních dnů k předložení konečného písemného návrhu na narovnání podle čl. 10a odst. 2 a čl. 17 odst. 3 nařízení (ES) č. 773/2004. Na základě odůvodněné žádosti lze tuto lhůtu prodloužit. Před udělením této lhůty budou strany oprávněny na základě žádosti získat přístup k informacím uvedeným v bodě 16. Útvary Komise na základě odůvodněné žádosti strany řízení dále zpřístupní jakýkoliv přístupný dokument uvedený v daném okamžiku na seznamu dokumentů obsažených ve spisu, a to ve znění, které neobsahuje důvěrné informace, pokud mají za to, že je toto zpřístupnění odůvodněné tím, aby strana měla možnost zjistit své postavení ve vztahu k dalším aspektům kartelu a za předpokladu, že tím nejsou ohroženy procesní úspory zmiňované v bodě 5 výše (13).

18.

Strany se mohou kdykoliv během postupu při narovnání obrátit na úředníka pro slyšení v souvislosti s otázkami, které mohou vyvstat v oblasti práva na řádný proces. Povinností úředníka pro slyšení je zajistit, že je dodržován účinný výkon práv obhajoby v řízeních v oblasti hospodářské soutěže.

19.

Nepředloží-li dotčené strany návrh na narovnání, bude ve vztahu k nim následovat postup vedoucí k přijetí konečného rozhodnutí podle obecných ustanovení čl. 10 odst. 2, čl. 12 odst. 1 a čl. 15 odst. 1 nařízení (ES) č. 773/2004 namísto postupu při narovnání.

2.3   Návrhy na narovnání

20.

Strany, které si zvolily postup při narovnání, musí předložit formální žádost o narovnání ve formě písemného návrhu na narovnání. Písemný návrh na narovnání upravený v čl. 10a odst. 2 nařízení (ES) č. 773/2004 by měl obsahovat:

a)

jednoznačné uznání odpovědnosti stran za protiprávní jednání souhrnně popsané, pokud jde o hlavní skutečnosti, jejich právní kvalifikaci a dobu trvání účasti na tomto protiprávním jednání v souladu s výsledky jednání o narovnání;

b)

indikaci (14) maximální výše pokuty, kterou strany předpokládají, že bude Komisí uložena a kterou strany v rámci narovnání přijímají;

c)

potvrzení stran, že byly dostatečně informovány o námitkách, které Komise zamýšlí proti nim vznést a že jim byla dána dostatečná možnost, aby Komisi sdělily svá stanoviska;

d)

potvrzení stran, že s ohledem na výše uvedené nezamýšlí požádat o přístup ke spisu nebo o to být znovu slyšen při slyšení, pouze pokud Komise neschválí jejich návrh na narovnání;

e)

souhlas stran s tím, že obdrží prohlášení o námitkách a konečné rozhodnutí podle článků 7 a 23 nařízení (ES) č. 1/2003 v daném úředním jazyce Evropského společenství.

21.

Doznání a potvrzení poskytnutá stranami s ohledem na narovnání představují výraz jejich závazku spolupracovat na urychleném vyřízení případu v rámci postupu při narovnání. Tato doznání a potvrzení jsou však podmíněna tím, že Komise schválí jejich žádosti v rámci narovnání včetně předpokládané maximální výše pokuty.

22.

Vzhledem k výše uvedenému strana, která předložila písemnou žádost o narovnání, ji nemůže jednostranně odvolat, pouze v případě, že Komise nevyhoví jejím žádostem schválením písemných návrhů na narovnání nejprve v prohlášení o námitkách a nakonec v konečném rozhodnutí (v tomto ohledu viz body 27 a 29). Na prohlášení o námitkách se bude nahlížet tak, že schválilo písemné návrhy na narovnání, jestliže odráží jejich obsah, pokud jde o popis kartelu a účast podniku na něm a právní kvalifikaci tohoto jednání. Navíc konečné rozhodnutí bude považováno za potvrzující písemné návrhy na narovnání, jestliže bude ukládat pokutu, která nepřekračuje maximální výši uvedenou v těchto návrzích.

2.4   Prohlášení o námitkách a odpověď

23.

Podle čl. 10 odst. 1 nařízení (ES) č. 773/2004 je před přijetím konečného rozhodnutí nutným přípravným krokem oznámení písemného prohlášení o námitkách každé straně, proti které se vznáší námitky (15). Z tohoto důvodu Komise bude vydávat prohlášení o námitkách také v rámci postupu při narovnání (16).

24.

Aby mohly strany účinně vykonávat práva na obhajobu, měla by Komise před přijetím konečného rozhodnutí vyslechnout jejich stanoviska k námitkách vznášeným proti nim a k důkazům, a případně zohlednit tato stanoviska úpravou své předchozí analýzy (17). Komise musí mít možnost nejenom pouze přijmout nebo odmítnout relevantní argumenty stran vznesené během administrativního postupu, ale také vytvořit vlastní analýzu otázek předložených stranami za účelem buď upuštění od těchto námitek, jelikož se ukázaly jako nepodložené, nebo doplnění a opětovného posouzení skutkových i právních argumentů na podporu námitek, které nadále vznáší (18).

25.

Dotčené strany podáním formální žádosti ve formě písemného návrhu na narovnání před oznámením prohlášení o námitkách umožní Komisi, aby účinně zohlednila jejich názory (19) již při přípravě prohlášení o námitkách, spíše než teprve před konzultací s Poradním výborem pro restriktivní praktiky a dominantní postavení (Poradní výbor) nebo před přijetím konečného rozhodnutí (20). Proto se prohlášení o námitkách oznámené stranám může případně opírat o obsah návrhů na narovnání a výše případné pokuty může být v jejich světle snížena (21).

26.

Potvrdí-li prohlášení o námitkách návrhy stran na narovnání, dotčené strany na prohlášení o námitkách odpoví tak, že ve lhůtě stanovené Komisí v délce nejméně jeden týden podle čl. 10a odst. 3 a čl. 17 odst. 3 nařízení Komise potvrdí (jednoznačným způsobem), že prohlášení o námitkách odpovídá obsahu jejich písemných návrhů na narovnání a že proto nadále setrvávají zavázány postupovat v narovnání. V případě nedostatku takové odpovědi je Komise oprávněna nepřihlížet k žádosti podniku o postup při narovnání.

27.

Komise je oprávněna přijmout prohlášení o námitkách, kterým neschválí návrhy stran na narovnání. V případě, že tak učiní, použijí se obecná ustanovení v čl. 10 odst. 2, čl. 12 odst. 1 a čl. 15 odst. 1 nařízení (ES) č. 773/2004. V takovém případě se bude mít za to, že došlo k zpětvzetí doznání poskytnutých stranami v rámci návrhu na narovnání a tato doznání nelze proti žádné ze stran řízení použít. Dotčené strany by proto nebyly již nadále vázány svými návrhy na narovnání a v případě jejich zájmu by jim byla stanovena lhůta na předložení nové obhajoby, včetně možnosti žádat o slyšení a přístup ke spisu.

2.5   Rozhodnutí Komise a odměna za narovnání

28.

V návaznosti na odpovědi stran na prohlášení o námitkách potvrzující jejich závazek k narovnání, nařízení (ES) č. 773/2004 umožňuje Komisi přistoupit bez dalších procesních kroků po konzultaci Poradního výboru podle článku 14 nařízení (ES) č. 1/2003 k následnému přijetí konečného rozhodnutí podle článků 7 a/nebo 23 nařízení (ES) č. 1/2003. Toto zejména znamená, že strany poté, co byl jejich návrh na narovnání schválen v prohlášení o námitkách (22) v souladu s čl. 12 odst. 2 (23) a čl. 15 odst. 1a (24) nařízení Komise, nemohou žádat o slyšení nebo přístup do spisu.

29.

Komise je oprávněna zaujmout konečný postoj, který se odlišuje od původního postoje uvedeného v prohlášení o námitkách schvalujícího písemné návrhy stran, a to buď s ohledem na argumenty přednesené poradním výborem nebo z jiných důvodů s ohledem na konečnou autonomii sboru Komise v této věci (25). Nicméně pokud má Komise v úmyslu takto postupovat, informuje strany o svém záměru a oznámí jim nové prohlášení o námitkách, aby jim umožnila vykonat právo na obhajobu podle obecných pravidel řízení (26). Strany budou mít poté právo na přístup ke spisu, žádost o slyšení a odpověď na prohlášení o námitkách. Doznání poskytnutá stranami v rámci návrhů na narovnání budou považována za vzatá zpět a nemohou být použita proti žádné ze stran řízení.

30.

Konečná výše pokuty v jednotlivých případech je stanovena v rozhodnutí Komise, kterým se zjišťuje protiprávní jednání a ukládá sankce podle článků 7 a 23 nařízení (ES) č. 1/2003.

31.

V souladu s postupy Komise se skutečnost, že určitý podnik spolupracoval s Komisí během administrativního postupu podle tohoto oznámení, uvede v rozhodnutí, aby byl vysvětlen důvod pro úroveň výše pokuty.

32.

Rozhodne-li se Komise odměnit stranu za narovnání v rámci tohoto oznámení, sníží o XX % částku pokuty poté, co byl použit 10 % strop s ohledem na Pokyny Komise pro výpočet pokut uložených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 1/2003 (27) a jakékoliv zvláštní zvýšení pokuty z důvodu dosažení odstrašujícího účinku (28) pro tuto stranu nepřekročí násobek dvou.

33.

V případech, kdy dojde k narovnání s žadateli o shovívavost, bude přiznané snížení pokuty součtem odměny za shovívavost a odměny za narovnání.

3.   OBECNÉ ÚVAHY

34.

Toto oznámení se použije na všechny případy projednávané Komisí v okamžiku jeho zveřejnění v Úředním věstníku a na všechny následující případy.

35.

Podle názoru Komise může být zveřejnění dokumentů nebo písemně či zvukově zaznamenaných prohlášení podniků získaných v souvislosti s tímto oznámením obyčejně v rozporu s určitými veřejnými či soukromými zájmy ve smyslu čl. 4 nařízení (ES) č. 1049/2001 Evropského parlamentu a Rady ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (29), například ochranou účelu kontrol a vyšetřování, a to i po vydání rozhodnutí.

36.

Konečná rozhodnutí, která přijme Komise podle nařízení (ES) č. 1/2003, podléhají v souladu s článkem 230 Smlouvy o ES soudnímu přezkumu. Navíc podle článku 229 Smlouvy o ES a článku 31 nařízení (ES) č. 1/2003 má Soudní dvůr neomezenou příslušnost přezkoumat rozhodnutí přijatá podle článku 23 nařízení (ES) č. 1/2003.


(1)  Odkazy v tomto textu na článek 81 Smlouvy o ES zahrnují také článek 53 Dohody o EHP, pokud ho Komise použije v souladu s pravidly stanovenými v článku 56 Dohody o EHP.

(2)  Úř. věst. C 298, 8.12.2006.

(3)  Viz následující bod 33.

(4)  Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1, nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1419/2006 (Úř. věst. L 269, 28.9.2006, s. 1).

(5)  Úř. věst. L 123, 27.4.2004, s. 18, nařízení ve znění nařízení č. XXX/200Y (Úř. věst. L …., s. …).

(6)  Viz rozsudek ve věci Hoffmann-La Roche v. Komise, 85/76, Recueil 1979, s. 461, body 9 a 11; rozsudek Soudu ve věci Shell v. Komise, T-11/89, Recueil 1992, s. II 757, bod 39; rozsudek Soudu ve spojených věcech Cimenteries CBR, T-10/92, T-11/92, T-12/92 až T-15/92, Recueil 1992, s. II-2667, bod 39; rozsudek Soudu ve spojených věcech Atlantic Container Line a další v Komise, T-191/98, T 212/98 až T-214/98, Recueil 2003, s. II-3275, bod 138; rozsudek Soudního dvora ze dne 2. října 2003 ve věci ARBED SA v. Komise, C-176/99 P, bod 19; rozsudek Soudu ze dne 15. března 2006 ve věci BASF AG v. Komise, T-15/02, bod 44; rozsudek Soudu ze dne 27. září 2006, Archer Daniels Midland Co. v Komise (glukonát sodný), T-329/01, bod 358.

(7)  Úř. věst. C 210, 1.9.2006, s. 2.

(8)  Ustanovení čl. 11 odst. 6 nařízení (ES) č. 1/2003 zní: „Zahájením řízení ze strany Komise za účelem přijetí rozhodnutí podle kapitoly III ztrácejí orgány pro hospodářskou soutěž členských států příslušnost používat články 81 a 82 Smlouvy. Pokud orgán pro hospodářskou soutěž členského státu již v nějakém případě jedná, Komise zahájí řízení teprve po konzultaci s tímto vnitrostátním orgánem pro hospodářskou soutěž.“

(9)  „Komise může informovat strany řízení, které jsou ochotny podat návrhy na narovnání o: a) námitkách, které zamýšlí proti nim vznést, b) důkazech, které je podporují a c) výši možných pokut. (…)“ (čl. 10a odst. 2 nařízení (ES) č. 773/2004).

(10)  Odkaz na „možnou pokutu“ v čl. 10a odst. 2 nařízení (ES) č. 773/2004 poskytuje útvarům Komise možnost informovat strany dotčené jednáním o narovnání o odhadu jejich možné pokuty s ohledem na vodítka obsažená v pokynech o pokutách, tomto oznámení a oznámení o shovívavosti.

(11)  Rozsudek Soudního dvora ve spojených věcech Musique diffusion française a další v. Komise, 100/80 až 103/80, Recueil 1983, s. 1825, bod 21, a rozsudek Soudu ve věci Lögstör Rör v. Komise, T-16/99, Recueil 2002, s. II-1633, bod 193, potvrzen při odvolání rozsudkem Soudního dvora ve spojených věcech P Dansk Rørindustri a další v. Komise, C-189/02 P, C-202/02 P, C-205/02 P, C-208/02 P a C-213/02, Sb. rozh. 2005, s. I-0000, zejména bod 428; rozsudek Soudu ze dne 15. března 2006 ve věci BASF AG v. Komise, T-15/02, bod 48; rozsudek Soudu ze dne 27. září 2006 ve věci Archer Daniels Midland Co. v. Komise (glukonát sodný), T-329/01, bod 361.

(12)  Ustanovení čl. 15 odst. 1a nařízení (ES) č. 773/2004 opravňuje Komisi, aby použila uvážení ohledně načasování zpřístupnění důkazů ve spise pro zamýšlené námitky stranám, které zamýšlejí předložit návrh na narovnání po zahájení řízení.

(13)  Za tímto účelem bude stranám předán seznam všech v daném okamžiku přístupných dokumentů obsažených ve spisu.

(14)  Toto by vyplynulo z jednání, jak je stanoveno v bodech 16 a 17.

(15)  Podle čl. 10 odst. 1 nařízení (ES) č. 773/2004: „Komise informuje dotčené strany o námitkách, které proti nim byly vzneseny. Prohlášení o námitkách je písemně oznámeno každé straně, proti které jsou vznášeny námitky.“ Podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 773/2004 a čl. 27 odst. 1 nařízení (ES) č. 1/2003, Komise založí svá rozhodnutí pouze na námitkách, ke kterým se mohly vyjádřit strany, jimž Komise určila prohlášení o námitkách, které se jich dotýká.

(16)  Jak je uvedeno Soudem v rozsudku ze dne 15 března 2006 ve věci BASF AG v. Komise, T-15/02, bod 58, „(…) Nehledě na stupeň spolupráce tohoto podniku je funkcí oznámení námitek poskytnout podnikům a sdružením všechny nezbytné informace za účelem jejich účinné obhajoby předtím, než Komise přijme konečné rozhodnutí (rozsudky Ahlström Osakeyhtiö a další v. Komise, bod 46 výše, bod 42 a Mo och Domsjö v Komise, bod 46 výše, bod 63). Z tohoto úhlu pohledu skutečnost, že žalobkyně spolupracovala s Komisí, uznala, že se dopustila protiprávních skutků, a tyto skutky popsala, neznamená, že již nemá právo a zájem, aby od Komise obdržela akt, v němž budou přesně uvedeny všechny námitky, které vůči ní Komise uplatňuje, včetně námitek, jež se mohou zakládat na prohlášeních či důkazech poskytnutých ostatními zúčastněnými podniky(…)“. V kontextu přímého narovnání by prohlášení o námitkách mělo obsahovat informace, které by umožňovaly stranám potvrdit, že toto prohlášení schvaluje jejich návrhy na narovnání.

(17)  V souladu s ustálenou judikaturou Komise založí svá rozhodnutí pouze na námitkách, ke kterým se mohly dotyčné strany vyjádřit, za tímto účelem mají právo nahlížet do spisů Komise, s výhradou oprávněného zájmu podniků na ochraně jejich obchodního tajemství (viz rozsudky ve spojených věcech CB a Europay v. Komise, T-39/92 a T-40/92, Recueil 1994, s. II-49, bod 47; rozsudky Soudu ve spojených věcech Atlantic Container Line a další v. Komise, T-191/98, T 212/98 až T-214/98, Recueil 2003, s. II-3275, bod 138).

(18)  Viz rozsudky Soudního dvora ve věcech 41/69, ACF Chemiefarma v. Komise výše, Recueil 1970, s. 661, body 47, 91 a 92; ve spojených věcech Suiker Unie a další v. Komise, 40/73 až 48/73, 50/73, 54/73 až 56/73, 111/73, 113/73 a 114/73, Recueil 1975, s. 1663, body 80, 437 a 438; a ve spojených věcech Van Landewyck a ostatní v. Komise, 209/78 až 215/78 a 218/78, Recueil 1980, s. 3125, bod 68; a rozsudek Soudu ve věci Mannesmannröhren-Werke v. Komise, T-44/00, Sb. rozh. 2004, s. II-0000, body 98 až 100. a rozsudek Soudu ze dne 15. března 2006 ve věci BASF AG v. Komise, T-15/02, body 93 a 95.

(19)  V tomto ohledu viz druhý bod odůvodnění nařízení Komise (ES) č. XXX/2008, který zní: (…) Takové včasné zpřístupnění by umožnilo dotčeným stranám přednést svá stanoviska k námitkám, které má Komise v úmyslu proti nim vznést, jakož i k jejich možné odpovědnosti.“

(20)  Jak vyžaduje jak čl. 11 odst. 1 nařízení (ES) č. 773/2004 tak čl. 27 odst. 1 nařízení (ES) č. 1/2003:

Komise poskytne stranám, kterým určí prohlášení o námitkách, možnost být slyšeny dříve, než konzultuje poradní výbor uvedený v čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 1/2003“ (čl. 11 odst. 1 nařízení (ES) č. 773/2004).

Před přijetím rozhodnutí podle článků 7, 8, 23 a čl. 24 odst. 2 poskytne Komise podnikům nebo sdružením podniků, proti nimž je vedeno řízení Komise, příležitost, aby byly slyšeny ve věci, jíž se týká námitka přijatá Komisí. Komise založí svá rozhodnutí pouze na námitkách, ke kterým se mohly dotyčné strany vyjádřit. Stěžovatelé jsou s řízením úzce spojeni“ (čl. 27 odst. 1 nařízení (ES) č. 1/2003).

(21)  Viz v tomto ohledu rozsudek Soudního dvora ve věci Musique diffusion française a další v. Komise, výše, bod 21; rozsudek ve věci Michelin v. Komise, 322/81, Recueil 1983, s. 3461, bod 19; a rozsudek ve věci Lögstör Rör v. Komise, výše, bod 200; a rozsudek Soudu ze dne 15. března 2006 ve věci BASF AG v. Komise, T-15/02, bod 62.

(22)  V zásadě jsou slyšení a přístup ke spisu vykonávány na žádost stran v zájmu zajištění výkonu práv na obhajobu.

(23)  Podle čl. 12 odst. 2 nařízení (ES) č. 773/2004: „2. Strany při předložení písemných návrhů na narovnání potvrdí Komisi, že budou požadovat možnost rozvést svá stanoviska ústně při slyšení, pouze pokud prohlášení o námitkách neschválí obsah jejich písemných návrhů na narovnání.“

(24)  Podle čl. 15 odst. 1a nařízení (ES) č. 773/2004: „Po zahájení řízení podle čl. 11 odst. 6 nařízení (ES) č. 1/2003 Komise v případě, že to považuje za vhodné, zpřístupní důkazy pro zamýšlené námitky stranám, které mají zájem předložit návrh na narovnání, aby tak mohly učinit. Z tohoto důvodu strany při předložení písemných návrhů na narovnání potvrdí Komisi, že budou požadovat přístup ke spisu po obdržení prohlášení o námitkách, pouze pokud prohlášení o námitkách neschválí obsah jejich písemných návrhů na narovnání.“

(25)  Viz v tomto ohledu rozsudky Soudu ve spojených věcech Neue Maxhütte Stahlwerke an Lech-Stahlwerke v. Komise, T-129/95, T-2/96 a T-97/96, Recueil 1999, s. II-17, bod 231, a rozsudek Soudu ve věci Audi v. OHIM, T-16/02, Recueil 2003, s. II 5167, bod 75; rozsudek Soudu ze dne 15. března 2006 ve věci BASF AG v Komise, T-15/02, bod 94.

(26)  Podle judikatury: „Práva obhajoby jsou v případě nesouladu mezi oznámením námitek a konečným rozhodnutím porušena pouze za předpokladu, že námitka obsažená v konečném rozhodnutí nebyla v oznámení námitek dostatečně objasněna tak, aby se její adresáti mohli hájit. Dále pak právní kvalifikace skutkového stavu provedená v oznámení námitek již pojmově může být pouze předběžná a pozdější rozhodnutí Komise nemůže být zrušeno pouze z toho důvodu, že konečné závěry vyvozené z tohoto skutkového stavu se přesně neshodují s touto předběžnou kvalifikací. Komise totiž musí adresáty oznámení námitek vyslechnout a popřípadě vzít v úvahu jejich připomínky, jimiž odpovídají na vznesené námitky, a změnit přitom svou analýzu, a to právě proto, aby byla dodržena jejich práva obhajoby.“ (rozsudek Soudu ve věci Mannesmannröhren-Werke v. Komise, T-44/00, Sb. rozh. 2004, s. II-0000, body 98 až 100); rozsudek Soudu ve věci BASE AG v. Komise, T-15/02, bod 95).

(27)  Úř. věst. C 210, 1.9.2006, s. 2.

(28)  Bod 30 pokynů o pokutách.

(29)  Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.


JINÉ AKTY

Komise

27.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 255/58


Zveřejnění žádosti o změnu podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

(2007/C 255/21)

Tímto zveřejněním se uděluje právo podat proti žádosti o změnu námitku podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 (1) . Komise musí námitky obdržet do šesti měsíců ode dne tohoto zveřejnění.

ŽÁDOST O ZMĚNU

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

Žádost o změnu podle článku 9 a čl. 17 odst. 2

„CARNALENTEJANA“

č. ES: PT/PDO/117/0209/08.04.2002

CHOP ( X ) CHZO ( )

Požadovaná změna (požadované změny):

Kapitola specifikace:

Image

Název produktu

Image

Popis

Image

Zeměpisná oblast

Image

Důkaz původu

Image

Metoda produkce

Image

Souvislost

Image

Označování

Image

Vnitrostátní požadavky

Změna (změny):

1.   Popis produktu

Z důvodu přizpůsobení produktu platným vnitrostátním předpisům, zejména s ohledem na změny klasifikace jatečně upravených těl skotu, pokud jde o nižší hmotnostní kategorie (vyhláška č. 363/2001 ze dne 9. dubna 2001), požádala skupina producentů o změnu této kapitoly a požadované změny náležitě odůvodnila.

Rovněž s ohledem na vývoj na trhu a s cílem přizpůsobit formu, v níž je produkt dodáván, návykům a preferencím spotřebitelů, se členové skupiny rozhodli uvádět produkt na trh ve více podobách. Maso Carnalentejana tak bude dostupné ve formě sekaného nebo mletého masa, závitků, kostek, plátků atd., které se budou dodávat ve vaničkách nebo jiném vhodném balení, v kontrolované atmosféře či ve vakuu nebo zmrazené postupem rychlého zmrazení, přičemž maso Carnalentejana bude v souladu s normou představovat alespoň 95 % hmotnosti konečného produktu. Díky tomu, že celý výrobní proces probíhá v regionu původu, je zaručena úplná vysledovatelnost a umožněna přísná kontrola používání chráněného označení původu, prezentace produktu v autentické formě a zachování obvyklé kvality, což přispěje ke splnění očekávání zákazníka. Vzhledem ke všem uvedeným důvodům předložila skupina producentů společně s portugalskými orgány řádně odůvodněnou žádost o změnu způsobu uvádění produktu na trh.

2.   Zeměpisná oblast

Producenti z některých obcí nacházejících se na okraji zeměpisné oblasti produkce masa Carnalentejana požádali skupinu producentů příslušnou pro označení původu o rozšíření této oblasti, jelikož veškeré podmínky týkající se získání produktu, zejména pokud jde o výživu a chov zvířat, intenzitu chovu, systém hospodaření, příslušné plemeno a tradici, jsou v dotyčných obcích splněny. Tato žádost byla posouzena skupinou producentů a byla předmětem průzkumu/studie, jež byly předloženy portugalským orgánům a byly jimi prohlášeny za hodnověrné.

Při shromažďování podkladů byla zeměpisná oblast produkce vymezena pouze na základě správního hlediska, ovšem dnes se má za to, že nebyly zohledněny některé sousední oblasti se stejnými půdními a klimatickými podmínkami, stejnými metodami chovu, stejnou intenzitou chovu a převládající flórou, stejným plemenem, stejnou zemědělskou praxí a stejným systémem hospodaření, které tak dávají vzniknout produktu s fyzickými, chemickými a sensorickými vlastnostmi, jež jsou naprosto identické s vlastnostmi masa Carnalentejana. Producentům, kteří nespadají do vymezené oblasti, je tak způsobena značná hospodářská újma, neboť nemohou svůj produkt uvádět na trh pod stejným označením jako jejich sousedé.

3.   Metoda produkce

Požadované změny se týkají možností dodávek masa, řádně baleného v kontrolované atmosféře nebo ve vakuu nebo zmrazeného postupem rychlého zmrazení. S cílem zaručit původnost a kvalitu produktu a ochranu zájmů spotřebitele, umožnit provádění kontrol a zajistit úplnou vysledovatelnost produktu a procesu se musí veškeré operace krájení, zpracování a balení masa, stejně jako narození, chov, výkrm a porážka zvířat a bourání jatečně upravených těl, uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti. Je však přípustné, aby se některé operace zpracování či balení uskutečnily mimo zeměpisnou oblast, pokud se v ní nenachází zpracovatelský podnik, který by odpovídal požadavkům skupiny ohledně hygieny a bezpečnosti potravin a kontroly operací. V takových případech je posílen kontrolní systém, zajištěna vysledovatelnost a stanovena maximální vzdálenost 500 km pro přepravu masa, aby se zabránilo ztrátě kvality a umožnilo se provádění kontrol.

4.   Označování

Skupina producentů požádala o změnu této kapitoly s cílem dosáhnout souladu s platnými ustanoveními nových vnitrostátních předpisů a předpisů Společenství. Bez ohledu na způsob uvádění produktu na trh a aniž jsou dotčeny požadavky na označování stanovené obecnými právními předpisy, je povinné používání nápisu „Carnalentejana – DOP“, certifikační značky, loga Carnalentejana a loga Společenství. V případě, že maso bude součástí zpracovaných produktů, je při označování přípustný pouze nápis: „Elaborado a partir de CARNALENTEJANA – DOP“ (Vyrobeno z masa Carnalentejana – CHOP) za podmínky, že byly splněny určité požadavky na povolení a kontrolu, a je výslovně zakázáno používat nápis „CARNALENTEJANA – DOP“ a logo Společenství nebo jakýkoli jiný zavádějící nápis či označení, které by mohly poškodit pověst CHOP.

PŘEHLED

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

„CARNALENTEJANA“

č. ES: PT/PDO/117/0209/08.04.2002

CHOP ( X ) CHZO ( )

Tento přehled obsahuje hlavní body specifikace produktu pro informační účely.

1.   Příslušný orgán členského státu:

Název:

Instituto de Desenvolvimento Rural e Hidráulica

Adresa:

Av. Afonso Costa, 3

P-1949-002 Lisboa

Telefon:

(351) 21 844 22 00

Fax:

(351) 21 844 22 02

E-mail:

idrha@idrha.min-agricultura.pt

2.   Skupina:

Název:

CARNALENTEJANA — Agrupamento de Produtores de Bovinos de Raça Alentejana, SA

Adresa:

Estrada do Moinho Vento

P-7350-230 Elvas

Telefon:

(351) 268 639480

Fax:

(351) 268 622455

E-mail:

caalentejo@mail.telepac.pt

Složení:

producenti/zpracovatelé ( X ) ostatní ( )

3.   Druh produktu:

Třída 1.1: Čerstvé maso (a droby)

4.   Specifikace:

(přehled požadavků podle čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006)

4.1   Název: „Carnalentejana“

4.2   Popis: Půlky nebo čtvrtě jatečně upravených těl, jednotlivé kusy balené ve vakuu nebo v kontrolované atmosféře a rovněž produkty z nich, chlazené nebo zmrazené, získané ze zvířat plemene Alentejana zapsaných v plemenném registru skotu Alentejana, s těmito vlastnostmi:

Kromě tradičních způsobů – jatečně upravená těla, celé či naporcované kusy – může být maso Carnalentejana uváděno na trh ve formě sekaného nebo mletého masa, závitků, kostek, plátků atd., které jsou dodávány ve vaničkách nebo jiném vhodném balení, v kontrolované atmosféře či ve vakuovém balení nebo zmrazené postupem rychlého zmrazení, přičemž maso Carnalentejana představuje v souladu s normou alespoň 95 % hmotnosti konečného produktu. U produktů, v nichž maso Carnalentejana tvoří jednu ze složek, musí být maso Carnalentejana jediným použitým druhem masa a představovat alespoň 60 % hmotnosti konečného produktu.

4.3   Zeměpisná oblast: Vzhledem k zeměpisnému rozšíření dubových hájů a skotu plemene Alentejana, umístění zemědělských podniků, které tak mohou provozovat chov a živočišnou produkci požadovaným způsobem, dovednostem spojeným s chovem zvířat a řízením živočišné produkce, právním předpisům týkajícím se porážky, bourání a získávání jatečně upravených těl, půlek jatečně upravených těl, kusů masa a zpracovaných produktů z hovězího masa obecně, obecným požadavkům na kontrolu a vysledovatelnost, jež se týkají hovězího masa, zvláštním požadavkům na kontrolu a vysledovatelnost, jež si uložili samotní producenti masa Carnalentejana, nutnosti neuvést obvyklé spotřebitele masa Carnalentejana v omyl, naprosté nezbytnosti prokázat zeměpisný a živočišný původ každého kusu nebo každého balení a potřebě poskytnout spotřebiteli původní a důvěryhodný produkt je zeměpisná oblast narození, chovu a výkrmu zvířat, porážky, získání jatečně upravených těl a půlek a čtvrtí jatečně upravených těl, bourání a porcování za účelem získání větších či menších kusů masa, včetně krájení na drobné kousky, zpracování některých kusů na sekané maso a zpracované produkty a ochucování kusů masa, sekaného masa a zpracovaných produktů přirozeně vymezena:

všemi obcemi v okresech Beja, Évora a Portalegre;

obcemi Alcácer do Sal, Alcochete, Grândola Montijo, Moita, Palmela, Setúbal, Santiago do Cacém a Sines v okrese Setúbal;

obcemi Abrantes, Almeirim, Alpiarça, Benavente, Chamusca, Constância, Coruche, Golegã, Mação, Salvaterra de Magos, Santarém, Sardoal a Vila Nova da Barquinha v okrese Santarém;

obcemi Castelo Branco, Idanha-a-Nova, Proença-a-Nova a Vila Velha de Ródão v okrese Castelo Branco.

4.4   Důkaz původu: Již více než 40 let se v dané oblasti provádí selekce a zkvalitňování plemene a existuje plemenná kniha a sdružení chovatelů plemene Alentejana.

Maso může pocházet pouze ze zvířat plemene Alentejana zapsaných v plemenném registru skotu Alentejana, narozených, chovaných a vykrmovaných v zemědělských podnicích, které se nacházejí ve vymezené zeměpisné oblasti a splňují podmínky požadované a evidované v rámci skupiny. Veškeré operace výrobního cyklu, včetně porážky, bourání, zpracování a balení, musí provádět subjekty podléhající kontrole ze strany příslušného kontrolního orgánu. Kontrola se týká všech fází výrobního cyklu, zejména narození a zapsání zvířat do plemenného registru, jakož i výživy, chovu, porážky, bourání, zpracování a balení. Je zaveden systém úplné vysledovatelnosti, jenž umožňuje zjistit v jakémkoli okamžiku souvislost mezi produktem a zvířetem, z něhož produkt pochází, díky použití číslované certifikační značky.

4.5   Metoda produkce: Maso pochází ze zvířat plemene Alentejana, která jsou zapsána v plemenném registru, jsou potomky zvířat zapsaných v plemenné knize skotu plemene Alentejana a jsou chována v extenzivním systému s intenzitou chovu nižší než 1,4 ks/ha, v souladu s tradičními postupy v daném regionu. Telata do 6–9 měsíců jsou kojena matkami a jejich výživa je postupně doplňována pastvou a koncentrovanou stravou povolenou skupinou producentů. Jsou stanoveny a popsány věkové třídy pro porážku, stejně jako pravidla pro výživu a chov zvířat. Maso Carnalentejana může být uváděno na trh v různých formách stanovených ve specifikacích: jatečně upravená těla, celé i naporcované kusy, nezpracované nebo tepelně zpracované produkty se zeleninou nebo bez ní, řádně balené v kontrolované atmosféře či ve vakuu nebo zmrazené postupem rychlého zmrazení. S cílem zaručit původnost a kvalitu produktu a ochranu zájmů spotřebitele, umožnit provádění kontrol a zajistit úplnou vysledovatelnost produktu a procesu se musí veškeré operace krájení, zpracování a balení masa, stejně jako narození, chov, výkrm a porážka zvířat a bourání jatečně upravených těl, uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti. Je však přípustné, aby se některé operace zpracování či balení uskutečnily mimo zeměpisnou oblast, pokud se v ní nenachází zpracovatelský podnik, který by odpovídal požadavkům skupiny ohledně hygieny a bezpečnosti potravin a kontroly operací. V takových případech je posílen kontrolní systém, zajištěna vysledovatelnost a stanovena maximální vzdálenost 500 km pro přepravu masa, aby se zabránilo ztrátě kvality a umožnilo se provádění kontrol.

4.6   Souvislost: Zvířata plemene Alentejana jsou chována v zemědělsko-pasteveckých podnicích, které se nacházejí v regionu Alentejo a přilehlých oblastech, s agroklimatickými podmínkami výrazně středomořského charakteru, s teplými a suchými léty a typickými středomořskými divokými pastvinami, což dává masu zvláštní organoleptické vlastnosti. Střediska produkce obvykle sestávají ze stád o několika desítkách krav v reprodukčním období, chovaných v extenzívním systému v podnicích, kde se souběžně s chovem zvířat produkují obiloviny. Vzájemné doplňování těchto dvou aktivit se v průběhu let stalo běžnou praxí. Skotu v regionu Alentejo se běžně poskytuje sláma a obilný odpad, což je pro chov nezbytné od okamžiku, kdy přírodní pastviny pomalu mizí, tj. v období od začátku léta do zimy. Pastviny se obvykle nacházejí v oblastech porostlých dubem cesmínovitým a korkovým, jejichž žaludy představují na podzim a v zimě rezervu a vynikající doplněk stravy k trávě, která má v tomto ročním období nízkou výživovou hodnotu.

4.7   Kontrolní subjekt:

Název:

CERTIALENTEJO — Certificação de Produtos Agrícolas, Lda

Adresa:

Rua Diana de Liz — Horta do Bispo

Apartado 320

P-7006-804 Évora

Telefon:

(351) 26 676  95 64/5

Fax:

(351) 26 676  95 66

E-mail:

geral@certialentejo.pt

Subjekt CERTIALENTEJO – Certificação de Produtos Agrícolas, Lda. byl uznán jako splňující požadavky normy 45011:2001.

4.8   Označování: Kromě povinných údajů vyžadovaných obecnými právními předpisy je závazné používání těchto prvků:

nápis „CARNALENTEJANA – Denominação de Origem Protegida“ (Carnalentejana – Chráněné označení původu);

certifikační značka uvádějící název produktu, název kontrolního a certifikačního orgánu a sériové číslo umožňující zpětné vysledování produktu;

níže uvedené logo CARNALENTEJANA a logo Společenství pro CHOP.

Jméno či obchodní název a adresa producenta nebo řídící skupiny nemohou být v žádném případě nahrazeny názvem jiného subjektu, a to ani v případě, že tento subjekt nese odpovědnost za produkt nebo jeho uvedení na trh.

K prodejnímu označení „Carnalentejana – DOP“ nelze přidávat další údaje nebo nápisy, což se týká i značek distributorů a jiných značek.

Potraviny, při jejichž výrobě se používá maso Carnalentejana, mohou být uváděny na trh v baleních s nápisem „Elaborado a partir de CARNALENTEJANA – DOP“ (Vyrobeno z masa Carnalentejana – CHOP) pod podmínkou, že takto označené maso Carnalentejana:

představuje u konečného produktu výhradní složku v kategorii „maso“,

představuje u konečného produktu hlavní složku, pokud jde o hmotnost, a

uživatelé produktu s tímto chráněným označením jsou schváleni řídící skupinou producentů.

Tatáž skupina je odpovědná za zápis těchto uživatelů do zvláštních registrů, přičemž dotyční uživatelé musí být po schválení kontrolováni ze strany certifikačního a kontrolního orgánu, pokud jde o správné používání chráněného označení na etiketě a použitá množství. V takových případech je zakázáno používat logo Společenství a jakákoli další loga nebo nápisy, které by mohly poškodit pověst CHOP.


(1)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

(2)  Jatečně upravená těla býčků, jalovic, býků a krav spadající do třídy P jsou přípustná, jsou-li určena k bourání.