7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/2

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 24. května 2007 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce College van Beroep voor het bedrijfsleven – Nizozemsko) – Maatschap Schonewille – Prins v. Minister van Landbouw, Natuur en Voedselkwaliteit

(Věc C-45/05) (1)

(„Zemědělské struktury - Režimy podpor Společenství - Odvětví hovězího masa - Identifikace a evidence skotu - Porážková prémie - Vyloučení a snížení“)

(2007/C 155/02)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

College van Beroep voor het bedrijfsleven

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Maatschap Schonewille – Prins

Žalovaný: Minister van Landbouw, Natuur en Voedselkwaliteit

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – College van Beroep voor het bedrijfsleven – Výklad článku 21 nařízení Rady (ES) č. 1254/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s hovězím a telecím masem (Úř. věst. L 160, s. 21), článků 44 a 45 a čl. 47 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 2419/2001 ze dne 11. prosince 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro integrovaný administrativní a kontrolní systém pro některé režimy podpor Společenství zavedený nařízením Rady (EHS) č. 3508/92 (Úř. věst. L 327, s. 11) – Výklad článku 11 nařízení Komise (EHS) č. 3887/92 ze dne 23. prosince 1992, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro integrovaný administrativní a kontrolní systém pro některé režimy podpor Společenství (Úř. věst. L 391, s. 36) a článku 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97 (Úř. věst. L 204, s. 1) – Porážková prémie – Dodržování nařízení č. 1760/2000 – Vyloučení a snížení upravená právem Společenství – Použití na vnitrostátní vyloučení a snížení – Opravy a doplňky údajů v počítačové databázi.

Výrok

Článek 21 nařízení č. 1254/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s hovězím a telecím masem musí být vykládán v tom smyslu, že nedodržení lhůty pro oznámení přesunu jednoho kusu skotu do zemědělského podniku nebo ze zemědělského podniku do počítačové databáze, kterou upravuje čl. 7 odst. 1 druhá odrážka nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97, je důvodem nezpůsobilosti uvedeného skotu pro porážkovou prémii, a vede tedy k vyloučení poskytnutí této prémie na toto zvíře.

Přezkum druhé předběžné otázky neodhalil skutečnosti, jimiž by mohla být z hlediska zásady proporcionality dotčena platnost článku 21 nařízení č. 1254/1999 v rozsahu, v jakém činí skot, u kterého nebyla dodržena lhůta pro oznámení uvedená v čl. 7 odst. 1 druhé odrážce nařízení č. 1760/2000, nezpůsobilým pro porážkovou prémii, a vede tedy k vyloučení poskytnutí této prémie na toto zvíře.

Články 44 a 45 nařízení Komise (ES) č. 2419/2001 ze dne 11. prosince 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro integrovaný administrativní a kontrolní systém pro některé režimy podpor Společenství zavedený nařízením Rady (EHS) č. 3508/92, se nepoužijí na vyloučení poskytnutí porážkové prémie pro skot, u kterého nebyly údaje o přesunu do zemědělského podniku nebo ze zemědělského podniku oznámeny do počítačové databáze ve lhůtě stanovené v čl. 7 odst. 1 druhé odrážce nařízení č. 1760/2000, tak, aby vedly k tomu, že uvedený skot bude způsobilý pro porážkovou prémii, a to ani tehdy, jsou-li tyto údaje poskytnuté opožděně do uvedené databáze správné.

Článek 11 nařízení Komise (EHS) č. 3887/92 ze dne 23. prosince 1992, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro integrovaný administrativní a kontrolní systém pro některé režimy podpor Společenství nebo článek 22 nařízení č. 1760/2000 musí být vykládány v tom smyslu, že členský stát nemůže stanovit vnitrostátní sankce spočívající ve snížení a vyloučení celkové částky podpory Společenství, kterou může nárokovat podnikatel, který podal žádost o porážkovou prémii, jelikož sankce této povahy jsou již podrobně uvedeny v nařízení č. 3887/92.

(1) Úř. věst. C 93, 16.4.2005.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/3

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 24. května 2007 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Verwaltungsgerichtshof – Rakousko) – Winfried L. Holböck v. Finanzamt Salzburg-Land

(Věc C-157/05) (1)

(Volný pohyb kapitálu - Svoboda usazování - Daň z příjmů - Vyplácení dividend - Příjmy z kapitálu pocházející ze třetí země)

(2007/C 155/03)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgerichtshof

Účastníci původního řízení

Žalobce: Winfried L. Holböck

Žalovaný: Finanzamt Salzburg-Land

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Verwaltungsgerichtshof – Výklad článků 56 a 57 ES – Vnitrostátní předpisy o zdanění vyplacených dividend – Fyzická osoba s bydlištěm v tuzemsku, která vlastní dvě třetiny akcií společnosti usazené na území třetího státu (Švýcarsko) – Zdanění dividend běžnou sazbou daně z příjmů, na rozdíl od dividend vnitrostátního původu, které jsou zdaňovány sníženou sazbou

Výrok

Článek 57 odst. 1 ES musí být vykládán v tom smyslu, že článkem 56 ES není dotčena skutečnost, že členský stát používá právní předpisy existující ke dni 31. prosince 1993, které podrobují akcionáře, který obdrží dividendy od společnosti usazené ve třetí zemi, v níž vlastní dvě třetiny základního kapitálu, běžné sazbě daně z příjmů, i když akcionáře, který obdrží dividendy od tuzemské společnosti, podrobují daňové sazbě rovné polovině průměrné daňové sazby.

(1) Úř. věst. C 143, 11.6.2005.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/3

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 24. května 2007 – Komise Evropských společenství v. Španělské království

(Věc C-361/05) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Nakládání s odpady - Směrnice 75/442/EHS a 1999/31/ES - Protiprávní a nekontrolované skládky - Skládky v Níjar, Hoyo de Miguel a Cueva del Mojón)

(2007/C 155/04)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: I. Martínez del Peral a M. Konstantinidis, zmocněnci)

Žalované: Španělské království (zástupci: I. del Cuvillo Contreras a M. Muñoz Pérez, zmocněnci)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Porušení článků 4, 9 a 13 směrnice Rady 75/442/EHS ze dne 15. července 1975 o odpadech (Úř. věst. L 194, s. 39; Zvl. vyd. 15/01, s. 23), ve znění směrnice Rady 91/156/EHS ze dne 18. března 1991 (Úř. věst. L 78, s. 32; Zvl. vyd. 15/02, s. 3), a článku 14 směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů (Úř. věst. L 182, s. 1; Zvl. vyd. 15/04, s. 228) – Skládky v Níjar, Hoyo de Miguel a Cueva del Mojón, nacházející se v La Mojonera

Výrok

Španělské království tím, že nepřijalo ve stanovené lhůtě opatření nezbytná k zajištění použití článků 4, 9 a 13 směrnice Rady 75/442/EHS ze dne 15. července 1975 o odpadech, ve znění směrnice Rady 91/156/EHS ze dne 18. března 1991, jakož i článku 14 směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů, na skládky v Níjar, Hoyo de Miguel a Cueva del Mojón (province Almería), nesplnilo povinnosti, které pro ně z těchto ustanovení vyplývají.

2)	Španělskému království se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 296, 26.11.2005.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/4

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 24. května 2007 – Komise Evropských společenství v. Italská republika

(Věc C-394/05) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2000/53/ES - Vozidla s ukončenou životností - Článek 3 odst. 5, čl. 5 odst. 1, čl. 7 odst. 2, jakož i čl. 8 odst. 3 a 4 - Nesprávné provedení)

(2007/C 155/05)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: D. Recchia a M. Konstantinidis, zmocněnci)

Žalovaná: Italská republika (zástupci: I. M. Braguglia a P. Gentili, zmocněnci)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Porušení článků 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10 a 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES ze dne 18. září 2000 o vozidlech s ukončenou životností (Úř. věst. L 269, s. 34; Zvl. vyd. 15/05, s. 224)

Výrok

Italská republika tím, že přijala legislativní nařízení č. 209 ze dne 24. června 2003, které do vnitrostátního práva provádí ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES ze dne 18. září 2000 o vozidlech s ukončenou životností způsobem, který s ní není v souladu, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 3 odst. 5, čl. 5 odst. 1, čl. 7 odst. 2 písm. a) druhý pododstavec, jakož i z čl. 8 odst. 3 a 4 této směrnice.

2)	Italské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 22, 28.1.2006.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/4

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 24. května 2007 – Komise Evropských společenství v. Portugalská republika

(Věc C-43/06) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 85/384/EHS - Architekti - Vzájemné uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů - Nutnost vykonat přijímací zkoušku do komory architektů)

(2007/C 155/06)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: H. Støvlbæk a P. Guerra e Andrade, zmocněnci)

Žalovaná: Portugalská republika (zástupce: L. Fernandes, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Porušení článků 2 a 10 směrnice Rady 85/384/EHS ze dne 10. června 1985 o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci v oboru architektury obsahující opatření k usnadnění účinného výkonu práva usazování a volného pohybu služeb (Úř. věst. L 223, s. 15; Zvl. vyd. 06/01, s. 118) – Požadavek vykonání přijímací zkoušky do komory architektů přijímajícího státu u architektů z jiných členských států, kteří nejsou zapsáni u příslušné vnitrostátní komory, pro účely výkonu povolání architekta

Výrok

Portugalská republika tím, že požadovala od osob, které jsou již držiteli dokladu o dosažené kvalifikaci v oboru architektury schválenými jinými členskými státy, ale nejsou zapsány v profesní organizaci žádného jiného státu, vykonání přijímací zkoušky u portugalské komory architektů, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článků 2 a 10 směrnice 85/384/EHS ze dne 10. června 1985 o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci v oboru architektury obsahující opatření k usnadnění účinného výkonu práva usazování a volného pohybu služeb, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/19/ES ze dne 14. května 2001.

2)	Portugalské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 86, 8.4.2006.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/5

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 24. května 2007 – Komise Evropských společenství v. Rakouská republika

(Věc C-359/06) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2001/45/ES - Sociální politika - Ochrana zaměstnanců - Používání pracovního zařízení - Minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví)

(2007/C 155/07)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: V. Kreuschitz a I. Kaufmann-Bühler, zmocněnci)

Žalovaná: Rakouská republika (zástupce: C. Pesendorfer, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Nepřijetí předpisů nezbytných k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/45/ES ze dne 27. června 2001, kterou se mění směrnice Rady 89/655/EHS o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (Úř. věst. L 195, s. 46; Zvl. vyd. 05/04, s. 132) ve stanovené lhůtě

Výrok

Rakouská republika tím, že nepřijala ve stanovené lhůtě veškeré právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/45/ES ze dne 27. června 2001, kterou se mění směrnice Rady 89/655/EHS týkající se minimálních požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního nařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS), pokud jde o spolkové země Burgenlandsko, Korutany a Dolní Rakousy, respektive tím, že o nich Komisi neuvědomila, nesplnila povinnosti, které pro ní vyplývají z této směrnice.

2)	Rakouské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 249, 14.10.2006.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/5

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 24. května 2007 – Komise Evropských společenství v. Lucemburské velkovévodství

(Věc C-364/06) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2002/15/ES - Úprava pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě - Neprovedení ve stanovené lhůtě)

(2007/C 155/08)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupce: N. Yerrell, zmocněnec)

Žalované: Lucemburské velkovévodství (zástupce: C. Schiltz, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Nepřijetí ve stanovené lhůtě ustanovení nezbytných k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/15/ES ze dne 11. března 2002 o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě (Úř. věst. L 80, s. 35; Zvl. vyd. 05/04, s. 224)

Výrok

Lucemburské velkovévodství tím, že ve stanovené lhůtě nepřijalo právní a správní ustanovení nezbytná k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/15/ES ze dne 11. března 2002 o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají na základě této směrnice.

2)	Lucemburskému velkovévodství se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 249, 14.10.2006.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/6

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 24. května 2007 – Komise Evropských společenství v. Portugalská republika

(Věc C-375/06) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2003/105/ES - Ochrana zaměstnanců - Kontrola nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek - Neprovedení směrnice ve stanovené lhůtě)

(2007/C 155/09)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: A. Caeiros a B. Schima, zmocněnci)

Žalovaná: Portugalská republika (zástupci: L. Fernandes a F. Fraústo de Azevedo, zmocněnci)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Nepřijetí ve stanovené lhůtě právních a správních předpisů nezbytných pro dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/105/ES ze dne 16. prosince 2003, kterou se mění směrnice Rady 96/82/ES o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek (Úř. věst. L 345, s. 97; Zvl. vyd. 05/04, s. 398)

Výrok

Portugalská republika tím, že nepřijala právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/105/ES ze dne 16. prosince 2003, kterou se mění směrnice Rady 96/82/ES o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z této směrnice.

2)	Portugalské republice se ukládá náhradu nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 261, 28.10.2006.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/6

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 24. května 2007 – Komise Evropských společenství v. Portugalská republika

(Věc C-376/06) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2001/42/ES - Posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí - Neprovedení ve stanovené lhůtě)

(2007/C 155/10)

Jednací jazyk: portugalština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: A. Caeiros a J.-B. Laignelot, zmocněnci)

Žalovaná: Portugalská republika (zástupci: L. Fernandes a F. Fraústo de Azevedo, zmocněnci)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Nepřijetí ustanovení nezbytných k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, s. 30; Zvl. vyd. 15/06, s. 157), ve stanovené lhůtě

Výrok

Portugalská republika tím, že nepřijala všechny právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z této směrnice.

2)	Portugalské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 261, 28.10.2006.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/7

Usnesení Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 10. května 2007 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Finanzgericht Baden-Württemberg – Německo) – Lasertec Gesellschaft für Stanzformen mbH v. Finanzamt Emmendingen

(Věc C-492/04) (1)

(Článek 104 odst. 3 první pododstavec jednacího řádu - Volný pohyb kapitálu - Svoboda usazování - Daně - Korporační daň - Smlouva o půjčce uzavřená mezi společnostmi - Společnost-dlužník rezident - Společnost-věřitel akcionář, usazená ve třetí zemi - Pojem „značný podíl“ - Platba úroků z úvěru - Kvalifikace - Skrytá výplata podílů na zisku)

(2007/C 155/11)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Finanzgericht Baden-Württemberg

Účastníci řízení

Žalobkyně: Lasertec Gesellschaft für Stanzformen mbH

Žalovaný: Finanzamt Emmendingen

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Finanzgericht Baden-Württemberg – Výklad čl. 56 ES odst. 1, čl. 57 ES odst. 1 a článku 58 ES – Vnitrostátní daňová úprava – Daň ze zisků společností – Zdanění úroků zaplacených vnitrostátní společností jako odměny za vypůjčený kapitál společnosti-akcionáři usazené ve třetí zemi jako skryté výplaty podílů na zisku

Výrok

Vnitrostátní opatření, podle kterého jsou úroky z půjčky uhrazené kapitálovou společností-rezidentem akcionáři-nerezidentovi držícímu značný podíl na kapitálu této společnosti za určitých podmínek považovány za skrytou výplatu podílů na zisku, podléhajících dani ze strany společnosti-dlužníka, rozhodujícím způsobem ovlivňuje výkon svobody usazování ve smyslu článku 43 ES a následujících. Těchto ustanovení se nelze dovolávat v situaci zahrnující společnost ze třetí země.

(1) Úř. věst. C 31, 5.2.2005.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/7

Usnesení Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 27. března 2007 – TeleTech Holdings, Inc. v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM), Teletech Internatinal SA

(Věc C-312/05) (1)

(Kasační opravný prostředek - Ochranná známka Společenství - Nařízení (ES) č. 40/94 - Slovní ochranná známka Společenství - Návrh na neplatnost - Starší slovní národní ochranná známka)

(2007/C 155/12)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: TeleTech Holdings, Inc. (zástupce: E. Armijo Chávarri, advokát)

Další účastník řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupci: J. García Murillo a I. de Medrano Caballero, zmocněnci), Teletech International SA (zástupci: J.-F. Adelle a F. Zimeray, advokáti)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu prvního stupně (druhého senátu) ze dne 25. května 2005, TeleTech Holdings, Inc. v. OHIM (vedlejší účastník: Teletech International, S. A.) (věc T-288/03), kterým Soud zamítl žalobu proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM), kterým bylo částečně vyhověno návrhu na neplatnost týkajícího se ochranné známky Společenství „TELETECH GLOBAL VENTURES“, podaného společností Teletech International, S. A., která je majitelkou národní ochranné známky „TELETECH INTERNATIONAL“.

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	TeleTech Holdings, Inc. se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 281, 12.11.2005.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/8

Žaloba podaná dne 20. března 2007 – Evropský parlament v. Rada Evropské unie

(Věc C-155/07)

(2007/C 155/13)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Evropský parlament (zástupci: R. Passos, A. Baas, D. Gauci, zmocněnci)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: M. Arpio Santacruz, M. Sims, D. Canga Fano, zmocněnci)

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí Rady 2006/1016/ES (1) ze dne 19. prosince 2006 o poskytnutí záruky Společenství na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a úvěrových záruk na projekty mimo Společenství, z důvodu porušení Smlouvy o ES

—	uložit Radě Evropské unie náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby uplatňuje Evropský parlament jediný žalobní důvod, kterým je nesprávná volba právního základu sporného rozhodnutí. Jelikož se totiž toto rozhodnutí týká hlavně rozvojových zemí mezi zeměmi, které jsou způsobilé nebo potenciálně způsobilé pro získání financování od Evropské investiční banky se zárukou Společenství, mělo být přijato na společném základě článků 179 ES a 181a ES, a nikoli jen na základě článku 181a ES, jenž vylučuje ze své oblasti působnosti spolupráci s rozvojovými zeměmi.

(1) Úř. věst. L 414, s. 95.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/8

Žaloba podaná dne 26. března 2007 – Evropský parlament v. Rada Evropské unie

(Věc C-166/07)

(2007/C 155/14)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Evropský parlament (zástupci: I. Klavina a L. Visaggio, zmocněnci)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: A. Vitro a M. Moore, zmocněnci)

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit nařízení Rady (ES) č. 1968/2006 (1) ze dne 21. prosince 2006 o finančních příspěvcích Společenství do Mezinárodního fondu pro Irsko (2007–2010);

—	uložit Radě Evropské unie náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Evropský parlament uvádí na podporu své žaloby jediný žalobní důvod, vycházející z nesprávné volby právního základu napadeného rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že opatření stanovená tímto nařízením totiž náleží do pravomocí Společenství v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti, měla být přijata na základě čl. 159 třetího pododstavce ES, a nikoliv na základě článku 308 ES, který může být použit, pouze pokud žádné jiné ustanovení Smlouvy nesvěřuje orgánům Společenství pravomoc nezbytnou pro přijetí dotčeného aktu.

(1) Úř. věst. L 409, s. 81, a – oprava – Úř. věst. 2007, L 36, s. 31.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/8

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgerichtshof (Rakousko) dne 30. března 2007 – Hartlauer Handelsgesellschaft mbH v. Wiener Landesregierung a Oberösterreichische Landesregierung

(Věc C-169/07)

(2007/C 155/15)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgerichtshof

Účastnice původního řízení

Stěžovatelka: Hartlauer Handelsgesellschaft mbH

Žalované: Wiener Landesregierung a Oberösterreichische Landesregierung

Předběžné otázky

Brání článek 43 ES (ve spojení s článkem 48 ES) uplatnění vnitrostátní úpravy, podle které je pro zřízení soukromého zdravotnického zařízení – samostatné ambulance zubního lékařství (zubní ambulance) – nutné zřizovací povolení a toto povolení se neudělí, pokud není plánovaná zubní ambulance potřebná vzhledem k udanému účelu zařízení a předpokládané nabídce služeb s ohledem na již stávající nabídku péče poskytované usazenými lékaři, kteří jsou ve smluvním vztahu se zdravotní pojišťovnou, vzhledem k zařízením zdravotních pojišťoven a smluvním zařízením zdravotních pojišťoven, jakož i usazeným tzv. dentistům („Dentisten“), kteří jsou ve smluvním vztahu se zdravotní pojišťovnou?

2)	Změní se něco na odpovědi na první otázku, pokud je třeba do přezkumu potřebnosti krom toho zahrnout i stávající nabídku služeb ambulancí veřejných, soukromých veřejně prospěšných a jiných zdravotnických zařízení, která jsou ve smluvním vztahu se zdravotní pojišťovnou?

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/9

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberlandesgericht Frankfurt am Main (Německo) dne 2. dubna 2007 – Emirates Airlines Direktion für Deutschland v. Diether Schenkel

(Věc C-173/07)

(2007/C 155/16)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberlandesgericht Frankfurt am Main

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Emirates Airlines Direktion für Deutschland

Žalovaný: Diether Schenkel

Předběžné otázky

Musí být ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 (1) ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91, vykládáno v tom smyslu, že „let“ zahrnuje v každém případě cestu letadlem z původního místa odletu do místa určení a zpět tehdy, je-li let tam a zpáteční let rezervován současně?

(1) Úř. věst. L 46, s. 1; Zvl. vyd. 07/08, s. 10.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/10

Žaloba podaná dne 11. dubna 2007 – Komise Evropských společenství v. Španělské království

(Věc C-196/07)

(2007/C 155/18)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: V. Di Bucci a E. Gippini Fournier, zmocněnci)

Žalované: Španělské království

Návrhová žádání žalobkyně

—

Určit, že Španělské království tím, že bez odkladu nezrušilo řadu podmínek uložených rozhodnutím Národní komise pro energii (NKE) (podmínky první až šestá, osmá a sedmnáctá) a prohlášených za neslučitelné s právem Společenství článkem 1 rozhodnutí Komise ze dne 26. září 2006 (věc COMP/M.4197 – E.ON/Endesa – K(2006)4279 konečné), a tím, že nejpozději do 19. ledna 2007 nezrušilo řadu podmínek uložených ministerským rozhodnutím (pozměněná první, desátá, jedenáctá a patnáctá podmínka) a prohlášených za neslučitelné s právem Společenství článkem 1 rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2006 (věc č. COMP/M.4197 – E.ON/Endesa – K(2006)7039 konečné), nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článků 2 uvedených rozhodnutí.

—	Uložit Španělskému království náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Španělské orgány nezrušily řadu podmínek uložených rozhodnutím NKE (podmínky první až šestá, osmá a sedmnáctá) a prohlášených za neslučitelné s právem Společenství článkem 1 prvního rozhodnutí Komise ze dne 26. září 2006 a nezrušily pozměněné podmínky uložené ministerským rozhodnutím (pozměněná první, desátá, jedenáctá a patnáctá podmínka) a prohlášené za neslučitelné s právem Společenství článkem 1 druhého rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2006.

První rozhodnutí uložilo Španělskému království povinnost „bez odkladu“ zrušit dotčené podmínky. Ke dni uplynutí lhůty stanovené Komisí pro vyhovění odůvodněnému stanovisku uplynulo téměř šest měsíců od oznámení prvního rozhodnutí, takže je zjevné, že Španělské království nesplnilo povinnost uloženou článkem 2 „bez odkladu“.

Lhůta pro dosažení souladu s druhým rozhodnutím Komise uplynula dne 19. ledna 2007, aniž by Španělské království zrušilo podmínky prohlášené uvedeným rozhodnutím za neslučitelné s právem Společenství.

Z výše uvedeného vyplývá, že Španělské království nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článku 2 prvního rozhodnutí Komise a z článku 2 druhého rozhodnutí Komise.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/10

Kasační opravný prostředek podaný dne 16. dubna 2007 Řeckou republikou proti rozsudku Soudu prvního stupně (prvního senátu) vydanému dne 17. ledna 2007 ve věci T-231/04, Řecká republika v. Komise Evropských společenství

(Věc C- 203/07 P)

(2007/C 155/19)

Jednací jazyk: řečtina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Řecká republika (zástupci: P. Milonopoulos a S. Trekli)

Další účastník řízení: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

—	připustit kasační opravný prostředek;

—	zrušit rozsudek Soudu prvního stupně Evropských společenství v napadené části;

—	vyhovět kasačnímu opravnému prostředku v souladu s návrhovými žádáními;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Řecká republika tvrdí, že Soud prvního stupně Evropských společenství podal nesprávný výklad ustanovení článků 12, 13 a 15 původního memoranda o porozumění a článku 14 dodatečného memoranda, jakož i zásad dobré víry a ochrany legitimního očekávání, neboť rozhodl, že závazky členských států týkající se projektů Abuja I a Abuja II jsou stanoveny jednáním každého členského státu, a nikoliv, že mají čistě smluvní charakter a jsou stanoveny ustanoveními dvou výše uvedených memorand, zatímco při správném výkladu výše uvedených ustanovení těchto smluvních dokumentů, je namístě se domnívat, že žádný finanční závazek Řecké republice nevznikl, jelikož pouze podepsala, ale neratifikovala dodatečné memorandum, a tudíž memorandum neschválila a všechny zvláštní podmínky stanovené pro vznik finančních závazků nebyly v případě Řecké republiky splněny.

Řecká republika tvrdí, že Soud prvního stupně Evropských společenství podal nesprávný výklad ustanovení článku 15 původního memoranda o porozumění, když rozhodl, že před podepsáním dodatečného memoranda partneři uzavřeli dne 24. února 1997 implicitní dohodu o provedení projektu, a že tak výše uvedený čl. 15 odst. 1 byl v podstatě zrušen nebo změněn.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/11

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bayerisches Landessozialgericht (Německo) dne 20. dubna 2007 – Petra von Chamier-Glisczinki v. Deutsche Angestellten-Krankenkasse

(Věc C-208/07)

(2007/C 155/20)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bayerisches Landessozialgericht

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Petra von Chamier-Glisczinky

Žalovaná: Deutsche Angestellten-Krankenkasse

Předběžné otázky

Je třeba čl. 19 odst. 1 písm. a), popřípadě ve spojení s odst. 2, nařízení EHS č. 1408/71 (1) s ohledem na článek 18 Smlouvy o ES a články 39 a 49 Smlouvy o ES ve spojení s článkem 10 nařízení EHS č. 1612/68 (2) vykládat v tom smyslu, že zaměstnaná osoba nebo osoba samostatně výdělečně činná, popřípadě rodinní příslušníci neobdrží peněžní dávky nebo náhradní dávky poskytované na účet příslušné instituce institucí místa bydliště, pokud právní předpisy platné pro posledně uvedenou instituci neupravují pro osoby pojištěné u této instituce věcné dávky, nýbrž pouze peněžní dávky?

V případě, že takový nárok neexistuje, existuje s ohledem na článek 18 Smlouvy o ES, respektive články 39 a 49 Smlouvy o ES nárok na náhradu nákladů – po předchozím schválení – na stacionární pobyt v pečovatelském zařízení v jiném členském státu vůči příslušné instituci ve výši dávek, které mají být poskytovány v příslušném členském státu?

(1) Úř. věst. L 149, s. 2; Zvl. vyd. 05/01, s. 35.

(2) Úř. věst. L 257, s. 2; Zvl. vyd. 05/01, s. 15.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/11

Žaloba podaná dne 20. dubna 2007 – Komise Evropských společenství v. Irsko

(Věc C-211/07)

(2007/C 155/21)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupce: N. Yerrell, zmocněnec)

Žalované: Irsko

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Irská republika tím, že ponechala v platnosti články 5.2 a 5.3 dohody o pojištění motorových vozidel ze dne 31. května 2004 a zejména tím, že i) vyloučila náhradu škody u uživatelů vozidel, pokud všechna dotčená vozidla nejsou pojištěná, a tím, že ii) omezila právo na náhradu škody u osob v nepojištěném vozidle, které nezpůsobilo věcnou škodu nebo škodu na zdraví, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají ze směrnice Rady 84/5/EHS ze dne 30. prosince 1983 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel, a zejména z jejího čl. 1 odst. 4 třetího pododstavce, a

—	uložit Irsku náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Článek 5.3 dohody mezi ministrem dopravy a Motor Insurers' Bureau of Ireland (irská kancelář pojistitelů) ze dne 31. května 2004 (dále jen „dohoda“) upravuje vyloučení náhrady škody u všech řidičů nepojištěných vozidel, způsobí-li nehodu nebo nikoli, a jde tedy nad rámec povoleného rozsahu vyloučení stanoveného v třetím pododstavci čl. 1 odst. 4 směrnice.

Co se týče situace osob, které cestují v nepojištěných vozidlech, článek 5.2 dohody upravuje obecné vyloučení náhrady škody ve všech případech, ve kterých poškozená osoba „věděla nebo mohla vědět, že neexistovalo platné předepsané pojištění“. Se všemi osobami cestujícími v nepojištěných vozidlech je tedy nakládáno stejně, bez ohledu na to, zda cestovaly ve vozidle, které způsobilo věcnou škodu nebo škodu na zdraví či nikoli. To je zjevně v rozporu se zněním třetího pododstavce čl. 1 odst. 4 směrnice, který výslovně rozlišuje mezi těmito dvěma situacemi a omezuje vyloučení náhrady na osoby (včetně řidiče) ve vozidle, které způsobilo věcnou škodu nebo škodu na zdraví.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/12

Kasační opravný prostředek podaný dne 23. dubna 2007 Indorata- Serviços e Gestão, Lda proti rozsudku Soudu prvního stupně (pátého senátu) vydanému dne 15. února 2007 ve věci T-204/04, Indorata- Serviços e Gestão, Lda v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

(Věc C-212/07 P)

(2007/C 155/22)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): Indorata- Serviços e Gestão, Lda (zástupce: T. Wallentin, advokát)

Další účastník řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání navrhovatelky

—	zrušit rozsudek Soudu prvního stupně Evropských společenství ze dne 15. února 2007 ve věci T-204/04 (1) v plném rozsahu;

—	uložit Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu nahradit navrhovatelce k rukám jejího právního zástupce nezbytné náklady řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka uvádí čtyři důvody na podporu svého kasačního opravného prostředku proti uvedenému rozsudku Soudu.

Svým prvním důvodem kasačního opravného prostředku navrhovatelka uplatňuje porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94. Znění slova „HAIRTRANSFER“ splňuje – v rozporu s tvrzeními Soudu – požadavky pro zápis, protože má na základě své fantazijní povahy rozlišovací způsobilost, a je tedy možné takto označené výrobky a služby navrhovatelky odlišit od produktů jiných podniků.

Svým druhým důvodem kasačního opravného prostředku uplatňuje navrhovatelka porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94. Soud tím, že konstatoval, že mezi označením „HAIRTRANSFER“ a dotčenými výrobky, jejichž zápis je požadován do třídy 8, existuje dostatečně přímý a konkrétní vztah a že označení „HAIRTRANSFER“ evokuje u relevantní veřejnosti účel výrobků zařazených do třídy 22, a tím jako celek má i dostatečně přímý a konkrétní vztah k dotčeným výrobkům zařazeným ve třídě 22, nesprávně vyložil a použil sporné ustanovení. Označení „HAIRTRANSFER“ navíc nemůže mít popisný charakter ve vztahu k výrobkům v souvislosti se kterými byl zápis zamítnut, protože výrobkům nemůže náležet „výlučně popisná“ funkce pro službu (!).

Svým třetím důvodem kasačního opravného prostředku uplatňuje navrhovatelka porušení zásady rovného zacházení. Označení, která jsou rozhodně srovnatelná se sporným slovním spojením, jsou totiž předmětem rozhodnutí OHIM o zápisu jako ochranných známek Společenství. Navrhovatelka uvedla v řízení před Soudem, že projednávanému označení přísluší rozlišovací způsobilost také na základě ustálené rozhodovací praxe Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu, Rakouského patentového úřadu a patentových úřadů mnohých členských států.

Konečně čtvrtým důvodem kasačního opravného prostředku uplatňuje navrhovatelka porušení obecných zásad práva ES. Napadený rozsudek Soudu totiž porušuje zásadu objektivity a zásadu soudržnosti v rozhodování tím, že se v rámci jedné a téže přihlášky ochranné známky Společenství uskutečnila věcně neodůvodnitelná diferenciace. Je zcela zjevné, že služba „zhušťování vlasů“ ve třídě 44 zamítnutá Úřadem pro harmonizaci na vnitřním trhu je obsažena ve službě „prodloužení vlasů“. Připuštění označení „HAIRTRANSFER“ pro službu „prodloužení vlasů“ a zamítnutí pro službu „zhušťování vlasů“ je tedy věcně neodůvodněné.

(1) Úř. věst. C 82, s. 32.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/12

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesgerichtshof (Německo) dne 24. dubna 2007 – Verlag Schawe GmbH v. Sächsisches Druck- und Verlagshaus

(Věc C-215/07)

(2007/C 155/23)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesgerichtshof

Účastnice původního řízení

Žalovaná a navrhovatelka v řízení o opravném prostředku „Revision“: Verlag Schawe GmbH

Žalobkyně a odpůrkyně v řízení o opravném prostředku „Revision“: Sächsisches Druck- und Verlagshaus

Předběžné otázky

Brání čl. 7 odst. 1 a 5 a článek 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází (1) právní úpravě členského státu, podle které nepožívá úřední databáze zveřejněná v obecném zájmu pro účely obecného povědomí (v tomto případě systematická a úplná sbírka zadávací dokumentace ze spolkové země) zvláštní ochrany ve smyslu této směrnice?

Pro případ, že otázku pod písmenem a) je nutné zodpovědět záporně: platí to také v případě, že (úřední) databáze nebyla pořízena státním orgánem, ale na zakázku tohoto orgánu soukromým podnikem, kterému musí všechny orgány této spolkové země, které jsou zadavateli veřejných zakázek, přímo poskytnout veškerou zadávací dokumentaci pro účely zveřejnění?

(1) Úř. věst. L 77, s. 20; Zvl. vyd. 13/15, s. 459.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/13

Žaloba podaná dne 25. dubna 2007 – Komise Evropských společenství v. Nizozemské království

(Věc C-217/07)

(2007/C 155/24)

Jednací jazyk: nizozemština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: W. Wils a P. Dejmek, zmocněnci)

Žalované: Nizozemské království

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Nizozemské království tím, že nepřijalo právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES ze dne 29. dubna 2004 (1) o bezpečnosti železnic Společenství a o změně směrnice Rady 95/18/ES o vydávání licencí železničním podnikům a směrnice 2001/14/ES o přidělování kapacity železniční infrastruktury, zpoplatnění železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti

směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/50/ES (2) ze dne 29. dubna 2004, kterou se mění směrnice Rady 96/48/ES o interoperabilitě transevropského vysokorychlostního železničního systému a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/16/ES o interoperabilitě transevropského konvenčního železničního systému,

nebo v každém případě tím, že Komisi o těchto opatřeních neuvědomilo, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z těchto směrnic;

—	uložit Nizozemskému království náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta pro provedení těchto směrnic do vnitrostátního práva uplynula dne 30. dubna 2006.

(1) Úř. věst. L 164, s. 44; Zvl. vyd. 07/08, s. 227.

(2) Úř. věst. L 164, s. 144; Zvl. vyd. 13/34, s. 838.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/13

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Raad van State (Belgie) dne 27. dubna 2007 – VZW de Nationale Raad van Dierenkwekers en Liefhebbers a VZW Andibel v. Belgische Staat

(Věc C-219/07)

(2007/C 155/25)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Raad van State

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: VZW de Nationale Raad van Dierenkwekers en Liefhebbers a VZW Andibel

Žalovaný: Belgische Staat

Předběžné otázky

Je nutné vykládat článek 30 Smlouvy ze dne 25. března 1957 o založení Evropského společenství posuzovaný samostatně nebo ve spojení s nařízením Rady (ES) č. 338/97 (1) ze dne 9. prosince 1996 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi tak, že zákaz dovozu zvířat a obchodu s nimi, zavedený k provedení článku 3a § 1 Wet betreffende de beschreming en het welzijn der dieren ze dne 14. srpna 1986 [zákon o ochraně a dobrých životních podmínkách zvířat], není ve vztahu k savcům, kteří jsou dováženi z jiného členského státu EU a spadají pod přílohy B, C nebo D nařízení nebo kteří nejsou v nařízení uvedeni, odůvodněný, pokud jsou tito savci drženi v členském státě v souladu s právními předpisy tohoto státu a tyto jsou v souladu s ustanoveními nařízení?

Brání článek 30 Smlouvy o ES nebo nařízení č. 338/97 právní úpravě členského státu, která na základě existujících právních předpisů o ochraně zvířat zakazuje využívání exemplářů, kromě těch, které jsou výslovně uvedeny ve vnitrostátních právních předpisech, pro obchodní účely, pokud cíle ochrany těchto druhů, jak je uvedeno v článku 30 Smlouvy o ES, lze účinně dosáhnout také opatřeními, která méně omezují obchod uvnitř Společenství?

(1) Úř. věst. L 61, s. 1; Zvl. vyd. 15/03, s. 136.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/14

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Supremo (Španělsko) dne 3. května 2007 – UTECA (Unión de Televisiones Comerciales Asociadas) v. Federación de Asociaciones de Productores Audiovisuales, Ente Público RTVE a Administración General del Estado

(Věc C-222/07)

(2007/C 155/26)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Tribunal Supremo

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: UTECA (Unión de Televisiones Comerciales Asociadas)

Žalované: Federación de Asociaciones de Productores Audiovisuales, Ente Público RTVE a Administración General del Estado

Předběžné otázky

Umožňuje článek 3 směrnice Rady 89/552/EHS (1) o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/36/ES (2) ze dne 30. června 1997, členským státům uložit subjektům televizního vysílání povinnost vyčlenit procentuální podíl svého hrubého příjmu pro předběžné financování evropských kinematografických a televizních filmů?

V případě kladné odpovědi na předchozí otázku, je vnitrostátní právní předpis, který kromě uvedené povinnosti předběžného financování vyhrazuje 60 % uvedeného financování pro původní španělsko-jazyčná díla, v souladu s uvedenou směrnicí a s článkem 12 Smlouvy o ES ve spojení s ostatními ustanoveními, na které odkazuje?

Představuje povinnost uložená vnitrostátním právním předpisem subjektům televizního vysílání vyčlenit procentuální podíl svých hrubých příjmů pro předběžné financování kinematografických filmů, z něhož musí být 60 % vyhrazeno specificky pro původní španělsko-jazyčná díla, jež jsou většinou produkována španělským filmovým průmyslem, státní podporu ve prospěch uvedeného průmyslu ve smyslu článku 87 Smlouvy o ES?

(1) Úř. věst. L 298, s. 23.

(2) Úř. věst. L 202, s. 60.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/14

Žaloba podaná dne 4. května 2007 – Komise Evropských společenství v. Lucemburské velkovévodství

(Věc C-224/07)

(2007/C 155/27)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: N. Yerrell a P. Dejmek, zmocněnci)

Žalované: Lucemburské velkovévodství

Návrhová žádání

—

Určit, že Lucemburské velkovévodství tím, že nepřijalo všechny právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES ze dne 29. dubna 2004 o bezpečnosti železnic Společenství a o změně směrnice Rady 95/18/ES o vydávání licencí železničním podnikům a směrnice 2001/14/ES o přidělování kapacity železniční infrastruktury, zpoplatnění železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti (směrnice o bezpečnosti železnic) (1), nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článku 33 této směrnice;

Podpůrně:

Určit, že Lucemburské velkovévodství tím, že Komisi neuvědomilo o právních a správních předpisech nezbytných k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2004/49/ES ze dne 29. dubna 2004 o bezpečnosti železnic Společenství a o změně směrnice Rady 95/18/ES o vydávání licencí železničním podnikům a směrnice 2001/14/ES o přidělování kapacity železniční infrastruktury, zpoplatnění železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti (směrnice o bezpečnosti železnic), nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článku 33 této směrnice;

—	Uložit Lucemburskému velkovévodství náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta k provedení směrnice 2004/49/ES uplynula dne 30. dubna 2006.

(1) Úř. věst. L 164, s. 44, a oprava v Úř. věst. L 220, s. 16; Zvl. vyd. 07/08, s. 227.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/15

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal administratif de Paris (Francie) dne 9. května 2007 – Diana Mayeur v. Ministre de la santé et des solidarités

(Věc C-229/07)

(2007/C 155/29)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Tribunal administratif de Paris

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Diana Mayeur

Žalovaný: Ministre de la santé et des solidarités

Předběžné otázky

Umožňují ustanovení článku 23 směrnice 2004/38/ES (1) ze dne 29. dubna 2004 státnímu příslušníkovi třetího státu, který je manželem občana Unie, dovolávat se pravidel Společenství týkajících se vzájemného uznávání diplomů a svobody usazování, a ukládají příslušným orgánům členského státu, u kterých je podána žádost o povolení výkonu povolání regulovaného právem, povinnost, aby zohlednily všechny diplomy, certifikáty a jiné doklady – i když byly získány mimo Evropskou unii, pokud byly alespoň uznány v jiném členském státě – jakož i relevantní zkušenost žadatele tím, že provedou srovnání mezi jednak způsobilostí potvrzenou těmito doklady a touto zkušeností a jednak znalostmi a kvalifikacemi požadovanými vnitrostátními právními předpisy?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (Úř. věst. L 158, s. 77; Zvl. vyd. 05/05, s. 46).

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/16

Žaloba podaná dne 8. května 2007 – Komise Evropských společenství v. Nizozemské království

(Věc C-230/07)

(2007/C 155/30)

Jednací jazyk: nizozemština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: W. Wils a M. Shotter, zmocněnci)

Žalované: Nizozemské království

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Nizozemské království tím, že nezajistilo, aby podniky, které zajišťují veřejné telefonní sítě, zpřístupnily orgánům, které zasahují v případě tísňové situace, u všech volání na jednotné evropské číslo tísňového volání „112“ údaj o tom, kde se volající nachází, pokud je to technicky proveditelné, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z čl. 26 odst. 3 směrnice 2002/22/ES (1);

—	uložit Nizozemskému království náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta k provedení směrnice do vnitrostátního právního řádu uplynula dne 24. července 2004.

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě) (Úř. věst. L 108, s. 51; Zvl. vyd. 13/29, s. 367).

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/16

Žaloba podaná dne 10. května 2007 – Komise Evropských společenství v. Portugalská republika

(Věc C-234/07)

(2007/C 155/31)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: M. Shotter a G. Braga da Cruz, zmocněnci)

Žalovaná: Portugalská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že tím, že Portugalská republika nezajistila, aby byl orgánům, které zasahují v případě tísňové situace, u všech volání na jednotné evropské číslo tísňového volání „112“, zpřístupněn údaj o tom, kde se volající nachází, pokud je to technicky proveditelné, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 26 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 7. března 2002 (1) ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě)a

—	uložit Portugalské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta pro provedení směrnice uplynula 24. července 2003.

(1) Úř. věst. L 108, s. 51; Zvl. vyd. 13/29, s. 367.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/16

Žaloba podaná dne 22. května 2007 – Komise Evropských společenství v. Lucemburské velkovévodství

(Věc C-244/07)

(2007/C 155/32)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: P. Dejmek a N. Yerrell, zmocněnci)

Žalovaný: Lucemburské velkovévodství

Návrhová žádání

—

Určit, že Lucemburské velkovévodství tím, že nepřijalo všechny právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/50/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se mění směrnice Rady 96/48/ES o interoperabilitě transevropského vysokorychlostního železničního systému a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/16/ES o interoperabilitě transevropského konvenčního železničního systému (1), nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článku 4 této směrnice;

Podpůrně:

Určit, že Lucemburské velkovévodství tím, že Komisi neuvědomilo o právních a správních předpisech nezbytných k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/50/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se mění směrnice Rady 96/48/ES o interoperabilitě transevropského vysokorychlostního železničního systému a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/16/ES o interoperabilitě transevropského konvenčního železničního systému, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článku 4 této směrnice;

—	Uložit Lucemburskému velkovévodství náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta k provedení směrnice 2004/50/ES uplynula dne 29. dubna 2006.

(1) Úř. věst. L 164, s. 114, a oprava v Úř. věst. L 220, s. 40; Zvl. vyd. 13/34, s. 838.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/17

Žaloba podaná dne 22. května 2007 – Komise Evropských společenství v. Spolková republika Německo

(Věc C-245/07)

(2007/C 155/33)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: G. Braun, P. Dejmek, zmocněnci)

Žalovaná: Spolková republika Německo

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Spolková republika Německo tím, že ve stanovené lhůtě nepřijala nezbytné právní a správní předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/50/ES (1) ze dne 29. dubna 2004, kterou se mění směrnice Rady 96/48/ES (2) o interoperabilitě transevropského vysokorychlostního železničního systému a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/16/ES (3) o interoperabilitě transevropského konvenčního železničního systému, do vnitrostátního práva, respektive tím, že o nich Komisi neuvědomila, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z této směrnice;

—	uložit Spolkové republice Německo náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta k provedení směrnice 2004/50/ES uplynula dne 30. dubna 2006.

(1) Úř. věst. L 164, s. 114; Zvl. vyd. 13/34, s. 838.

(2) Úř. věst. L 235, s. 6; Zvl. vyd. 13/17, s. 152.

(3) Úř. věst. L 110, s. 1; Zvl. vyd. 13/26, s. 243.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/17

Žaloba podaná dne 24. května 2007 – Komise Evropských společenství v. Řecko

(Věc C-250/07)

(2007/C 155/34)

Jednací jazyk: řečtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: M. Patakia a D. Kukovec)

Žalovaná: Řecká republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Řecká republika tím, že nevydala oznámení o předběžné výzvě k účasti v soutěži, a tím, že se bez odůvodnění opozdila s odpovědí na dotaz o upřesnění žalobce ohledně důvodů pro zamítnutí jeho kandidatury, nesplnila povinnost ohledně předběžné výzvy k účasti v soutěži při zahájení řízení o zadání veřejné zakázky, která pro ni vyplývá na základě směrnice Rady 93/38/EHS (1) ze dne 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací a rovněž porušila povinnost, která pro ni vyplývá na základě článku 4 směrnice 93/38/EHS,

—	uložit Řecké republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Komise obdržela stížnost týkající se porušení spáchaných v rámci výzvy k účasti v soutěži Dimosia Epichirisi Ilektrismou (DEI – Veřejný podnik pro elektrickou energii) za účelem studie, dodání, dopravy, instalace a zavedení dvou termoelektrických jednotek určených pro tepelnou elektrárnu v Atherinolakkos na Krétě.

Komise má za to, že DEI zanedbala zveřejnění výzvy k účasti v soutěži v rozporu s čl. 20 odst. 2 písm. a) směrnice 93/38/EHS, který stanoví výjimky pro případy, kdy nejsou splněny podmínky, které je třeba vykládat kumulativním způsobem. Konkrétněji má Komise za to, že DEI zneužila výklad pojmů „vhodná nabídka“ a „pokud se původní podmínky zakázky podstatně nezmění“ k odůvodnění použití výjimky stanovené v tomto ustanovení.

Komise má rovněž za to, že v projednávaném případě není možné se dovolávat důvodů krajní naléhavosti, ani není možné se dovolávat událostí, které nebylo možno předvídat ve smyslu čl. 20 odst. 2 písm. d), jelikož takové skutečnosti nejsou DEI podloženy.

Konečně ve světle judikatury Soudního dvora má Komise za to, že došlo k velkému zpoždění v odůvodnění zamítnutí kandidatury žalobce v rozporu s čl. 41 odst. 4 směrnice 93/38/EHS.

Komise v důsledku toho usuzuje, že Řecká republika porušila své povinnosti, které pro ni vyplývají na základě čl. 20 odst. 2 a čl. 41 odst. 4 směrnice 93/38/EHS.

(1) Úř. věst. L 199, 9.8.1993, s. 84; Zvl. vyd. 06/02, s. 194.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/19

Pokračování činnosti Soudu mezi dny 1. září a 17. září 2007

(2007/C 155/35)

Soud na své plenární konferenci dne 6. června 2007 vzal na vědomí, že z důvodu soudních prázdnin se složení přísahy čtyř nových členů Soudu před Soudním dvorem uskuteční až po těchto prázdninách, a že tedy v souladu s čl. 5 třetím pododstavcem statutu Soudního dvora až do doby, kdy se svých funkcí ujmou noví členové Soudu:

—	předsednictví Soudu bude zajišťovat předseda p. Vesterdorf;

—	předsednictví senátů složených z pěti soudců budou zajišťovat předsedové senátů p. Jaeger, p. Pirrung, p. Vilaras a p. Legal;

—	předsednictví prvního senátu bude zajišťovat předseda senátu p. Cooke;

—

rozhodnutí ze dne 14. ledna 2006 (Úř. věst. C 10, s. 19) o složení kasačního senátu a přidělování věcí tomuto senátu, rozhodnutí ze dne 5. července 2006 (Úř. věst. C 190, s. 14) o složení velkého senátu a určení soudce, který nahradí předsedu Soudu jako soudce příslušného pro rozhodování o předběžných opatřeních, a rozhodnutí ze dne 15. ledna 2007 (Úř. věst. C 42, s. 22) o přidělení soudců k senátům a kritériích přidělování věcí senátům se použijí i nadále.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/19

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 24. května 2007 – Duales System Deutschland v. Komise

(Věc T-151/01) (1)

(„Hospodářská soutěž - Zneužití dominantního postavení - Systém sběru a využití obalů s logem Der Grüne Punkt uvedených na trh v Německu - Rozhodnutí konstatující zneužití dominantního postavení - Překážka vstupu na trh - Poplatek splatný na základě ‚smlouvy o užívání loga‘)

(2007/C 155/36)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Der Grüne Punkt – Duales System Deutschland GmbH, dříve Der Grüne Punkt – Duales System Deutschland AG (Kolín, Německo) (zástupci: W. Deselaers, B. Meyring, E. Wagner a C. Weidemann, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: původně S. Rating, poté P. Oliver a H. Gading a M. Schneider, a nakonec W. Mölls a R. Sauer, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Vfw AG (Kolín, Německo) (zástupci: H.F. Wissel a J. Dreyer, advokáti), Landbell AG für Rückhol-Systeme (Mayence, Německo) a BellandVision GmbH (Pegnitz, Německo) (zástupci: A. Rinne a A. Walz, advokáti)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise 2001/463/ES ze dne 20. dubna 2001 v řízení podle článku 82 [ES] (Věc COMP D3/34493 – DSD) (Úř. věst. L 166, s. 1).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Žalobkyně, Der Grüne Punkt – Duales System Deutschland GmbH, ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vzniklé Komisi, Landbell AG Rückhol-Systeme a BellandVision GmbH, včetně nákladů řízení o předběžném opatření.

3)	Vfw AG ponese vlastní náklady řízení, včetně nákladů řízení o předběžném opatření.

(1) Úř. věst. C 289, 13.10.2001.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/19

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 24. května 2007 – Duales System Deutschland v. Komise

(Věc T-289/01) (1)

(„Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Systém sběru a využití obalů s logem Der Grüne Punkt uváděných na trh v Německu - Rozhodnutí o výjimce - Povinnosti uložené Komisí za účelem zajištění hospodářské soutěže - Výlučnost přiznaná provozovatelem systému používaným podnikům sběru - Omezení hospodářské soutěže - Nezbytnost zajistit přístup soutěžitelů ke sběrným zařízením používaným provozovatelem systému - Závazky přijaté provozovatelem systému“)

(2007/C 155/37)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně : Der Grüne Punkt – Duales System Deutschland GmbH, dříve Der Grüne Punkt – Duales System Deutschland AG (Kolín, Německo) (zástupci: W. Deselaers, B. Meyring a E. Wagner, advokáti)

Žalovaná : Komise Evropských společenství (zástupci: původně S. Rating, dále P. Oliver, H. Gading a M. Schneider, a konečně W. Mölls a R. Sauer, zmocněnci)

Vedlejší účastnice řízení podporující žalovanou: Landbell AG für Rückhol-Systeme (Mayence, Německo) (zástupci: A. Rinne a A. Walz, advokáti)

Předmět věci

Zrušení článku 3 rozhodnutí Komise 2001/837/ES, ze dne 17. září 2001, v řízení podle článku 81 Smlouvy o ES a článku 53 Dohody o EHP (Věc COMP/34493 – DSD, COMP/37366 – Hofmann + DSD, COMP/37299 – Edelhoff + DSD, COMP/37291 – Rechmann + DSD, COMP/37288 – ARGE a pět dalších podniků + DSD, COMP/37287 – AWG a pět dalších podniků + DSD, COMP/37526 – Feldhaus + DSD, COMP/37254 – Nehlsen + DSD, COMP/37252 – Schönmakers + DSD, COMP/37250 – Altvater + DSD, COMP/37246 – DASS + DSD, COMP/37245 – Scheele + DSD, COMP/37244 – SAK + DSD, COMP/37243 – Fischer + DSD, COMP/37242 – Trienekens + DSD, COMP/37267 – Interseroh + DSD) (Úř. věst. L 319, s. 1), nebo podpůrně zrušení tohoto rozhodnutí v plném rozsahu a zrušení závazku žalobkyně uvedeného v bodě 72 odůvodnění tohoto rozhodnutí,

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Žalobkyně, Der Grüne Punkt – Duales System Deutschland GmbH, ponese tři čtvrtiny vlastních nákladů řízení a nahradí tři čtvrtiny nákladů řízení vynaložených Komisí, jakož i náklady řízení vynaložené Landbell AG Rückhol-Systeme.

3)	Komise ponese čtvrtinu vlastních nákladů řízení a nahradí čtvrtinu nákladů řízení vynaložených žalobkyní.

(1) Úř. věst. C 44, 16.2.2002.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/20

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 16. května 2007 – F v. Komise

(Věc T-324/04) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci - Příspěvek za práci v zahraničí - Žaloba na neplatnost - Žaloba na náhradu škody - Článek 4 odst. 1 písm. a) přílohy VII k Statutu - Pojem ‚mezinárodní organizace‘ - Obvyklé bydliště a hlavní profesní činnost - Zpětné odmítnutí přiznání příspěvku za práci v zahraničí - Vydání bezdůvodného obohacení“)

(2007/C 155/38)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce : F (Rhode-Saint-Genèse, Belgie) (zástupce: E. Boigelot, advokát)

Žalovaná : Komise Evropských společenství (zástupce: H. Krämer, zmocněnec)

Předmět věci

Jednak návrh na zrušení rozhodnutí Komise, kterým žalobci odmítla přiznat se zpětným účinkem příspěvek za práci v zahraničí, a rozhodnutí Komise, kterým v této souvislosti stanovila způsob vymáhání bezdůvodně vyplacených částek, a jednak návrh, kterým se žalobce domáhá vrácení veškerých částek zvýšených o úroky, které byly a budou sraženy z jeho mzdy od 1. února 2004, a návrh, kterým se domáhá náhrady majetkové a nemajetkové újmy, která mu byla údajně způsobena

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Každý z účastníků řízení ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 300, 4.12.2004.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/20

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 16. května 2007 – Merant v. OHIM – Focus Magazin Verlag (FOCUS)

(Věc T-491/04) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Společenství FOCUS - Starší národní obrazová ochranná známka MICRO FOCUS - Nebezpečí záměny - Podobnost označení - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94“)

(2007/C 155/39)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Merant GmbH (Ismaning, Německo) (zástupce: A. Schulz, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupci: původně D. Schennen, poté G. Schneider, zmocněnci)

Druhá účastnice řízení před odvolacím senátem, vedlejší účastnice před Soudem: Focus Magazin Verlag GmbH (Mnichov, Německo) (zástupce: U. Gürtler, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 18. října 2004 (věc R 542/2002-2) týkajícího se námitkového řízení mezi Merant GmbH a Focus Magazin Verlag GmbH

Výrok

1.	Rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 18. října 2004 (věc R 542/2002-2) se ruší.

2.	OHIM ponese vlastní náklady řízení, jakož i náklady vynaložené žalobkyní Merant GmbH.

3.	Vedlejší účastnice řízení, Focus Magazin Verlag GmbH, ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 82, 2.4.2005.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/21

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 22. května 2007 – Komise v. IIC

(Věc T-500/04) (1)

(„Rozhodčí doložka - Příslušnost Soudu - Vrácení zálohy vyplacené Společenstvím projektům financovaným v oblasti transevropských telekomunikačních sítí - Pozbytí nároku - Nahraditelnost údajně vynaložených nákladů“)

(2007/C 155/40)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně : Komise Evropských společenství (zástupci: G. Braun, W. Wils a N. Knittlmayer, zmocněnci)

Žalovaná : IIC Informations-Indurstrie Consulting GmbH (Königswinter, Německo (zástupci: E. Rott a J. Wolff, advokáti)

Předmět věci

Žádost na základě článku 238 ES směřující k tomu, aby žalované bylo uloženo vrácení části zálohy vyplacené Společenstvím na základě dvou smluv o financování v rámci kulturních programů.

Výrok rozsudku

1)	IIC Informations-Industrie Consulting GmbH se ukládá zaplatit Komisi Evropských společenství hlavní dlužnou částku ve výši 179 337 eur, navýšenou o úroky z prodlení ve výši 4 % ročně od 1. listopadu 1998 do úplného zaplacení dlužných částek.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Žádost IIC Informations-Industrie Consulting GmbH směřující k tomu, aby jí byla přiznána ochrana proti výkonu tohoto rozsudku, se zamítá.

4)	IIC Informations-Industrie Consulting GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 82, 2.4.2005.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/21

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 16. května 2007 – La Perla v. OHIM – Worldgem Brands (NIMEI LA PERLA MODERN CLASSIC)

(Věc T-137/05) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Řízení o prohlášení neplatnosti - Slovní ochranná známka Společenství NIMEI LA PERLA MODERN CLASSIC - Starší vnitrostátní obrazové a slovní ochranné známky LA PERLA a LA PERLA PARFUMS - Důvody zamítnutí - Článek 52 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 40/94 - Článek 8 odst. 5 nařízení č. 40/94“)

(2007/C 155/41)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Gruppo La Perla SpA (Boloňa, Itálie) (zástupci: R. Morresi a A. Dal Ferro, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupci: původně M. Capostagno, poté O. Montalto, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vedlejší účastnice řízení před Soudem: Worldgem Brands – Gestão e Investimentos Lda, původně Cielo Brands – Gestão e Investimentos Lda (Madeira, Portugalsko) (zástupci: G. Bozzola a C. Bollomunno, advokáti)

Předmět věci

Žaloba proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 25. ledna 2005 (věc R 537/2004-1) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi Gruppo La Perla SpA a Worldgem Brands – Gestão e Investimentos Lda.

Výrok

1.	Rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 25. ledna 2005 (věc R 537/2004-1) se zrušuje.

2.	Vedlejší účastnice řízení ponese vlastní náklady řízení a nahradí jednu třetinu nákladů řízení žalobkyně.

3.	Žalobkyně ponese dvě třetiny vlastních nákladů řízení.

4.	OHIM ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 132, 28.5.2005.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/22

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 16. května 2007 – Trek Bicycle v. OHIM – Audi (ALLTREK)

(Věc T-158/05) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Společenství ALLTREK - Starší slovní národní ochranná známka TREK - Relativní důvod pro zamítnutí - Neexistence podobnosti výrobků - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94“)

(2007/C 155/42)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Trek Bicycle Corp. (Waterloo, Wisconsin, Spojené státy) (zástupci: J. Kroher a A. Hettenkofer, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupci: původně B. Müller, poté G. Schneider, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem, vedlejší účastnice před Soudem: Audi AG (Ingolstadt, Německo) (zástupci: L. von Zumbush a M. Groebl, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná pro rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 2. února 2005 (věc R 587/2004-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi Trek Bicycle Corp. a Audi AG.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Žalobkyni se ukládá náhrada nákladů řízení vynaložených Úřadem pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory).

3.	Vedlejší účastnice ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 171, 9.7.2005.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/22

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 22. května 2007 – Mebrom v. Komise

(Věc T-198/05) (1)

(„Mimosmluvní odpovědnost - Dovoz methylbromidu do Evropské unie - Pozdní zavedení internetové stránky umožňující žádat a udělovat licence a dovozní kvóty - Články 6 a 7 nařízení (ES) č. 2037/2000 - Škoda vyplývající z ušlého zisku - Skutečná existence škody“)

(2007/C 155/43)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Mebrom NV (Rieme-Ertvelde, Belgie) (zástupci: C. Mereu a K. Van Maldegem, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: U. Wölker a X. Lewis, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na náhradu škody, kterou údajně utrpěla žalobkyně v důsledku toho, že Komise nezavedla systém, který by jí povolil dovážet do Evropské unie v lednu a únoru 2005 methylbromid pro kritická použití.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Žalobkyně ponese vlastní náklady řízení a ukládá se jí náhrada nákladů řízení vynaložených Komisí.

(1) Úř. věst. C 182, 23.7.2005.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/22

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 22. května 2007 – Mebrom v. Komise

(Věc T-216/05) (1)

(„Ochrana ozonové vrstvy - Dovoz methylbromidu do Evropské unie - Odmítnutí přidělit dovozní kvótu pro kritické použití pro rok 2005 - Žaloba na neplatnost - Přípustnost - Provedení článků 3, 4, 6 a 7 nařízení (ES) č. 2037/2000 - Legitimní očekávání - Právní jistota“)

(2007/C 155/44)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně : Mebrom NV (Rieme-Ertvelde, Belgie) (zástupci: C. Mereu a K. Van Maldegem, advokáti)

Žalovaná : Komise Evropských společenství (zástupci: U. Wölker a X. Lewis, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení údajného rozhodnutí obsaženého v dopise Komise ze dne 11. dubna 2005 adresovaném žalobkyni a týkajícím se přidělení kvót pro dovoz methylbromidu pro rok 2005.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Žalobkyně ponese vlastní náklady, jakož i náklady řízení vynaložené Komisí.

(1) Úř. věst. C 182, 23.7.2005.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/23

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 23. května 2007 – Procter & Gamble v. OHIM (Čtvercové bílé tablety s barevným květinovým vzorem)

(Spojené věci T-241/05, T-262/05 až T-264/05, T-346/05, T-347/05, T-29/06 až T-31/06) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Přihlášky trojrozměrných ochranných známek Společenství - Čtvercové bílé tablety s barevným květinovým vzorem - Absolutní důvod pro zamítnutí - Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 - Nedostatek rozlišovací způsobilosti“)

(2007/C 155/45)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: The Procter & Gamble Company (Cincinnati, Ohio, Spojené státy) (zástupce: G. Kuipers, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupci: původně D. Schennen, poté G. Schneider, zmocněnci)

Předmět věci

Devět žalob podaných proti rozhodnutím prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 14. dubna 2005 (věc R 843/2004-1), ze dne 3. května 2005 (věc R 845/2004-1), ze dne 4. května 2005 (věc R 849/2004-1), ze dne 1. června 2005 (věc R 1184/2004-1), ze dne 6. července 2005 (věci R 1188/2004-1 a R 1182/2004-1), ze dne 16. listopadu 2005 (věc R 1183/2004-1), ze dne 21. listopadu 2005 (věc R 1072/2004-1) a ze dne 22. listopadu 2005 (věc R 1071/2004-1), týkajícím se přihlášky trojrozměrných ochranných známek k zápisu.

Výrok

1)	Žaloby se zamítají.

2)	Žalobkyni se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 205, 20.8.2005.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/23

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 23. května 2007 – Henkel v. OHIM – SERCA (COR)

(Věc T-342/05) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Společenství COR - Starší národní obrazová ochranná známka obsahující slovní prvek ‚dor‘ s gotickým stylem písma - Relativní důvod zamítnutí - Neexistence nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94“)

(2007/C 155/46)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Henkel KGaA (Düsseldorf, Německo) (zástupce: C. Osterrieth, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupci: původně A. Folliard-Monguiral, poté G. Schneider, zmocněnci)

Druhá účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM: Serra Y Roca, SA (SERCA) (Barcelona, Španělsko)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 14. července 2005 (věc R 556/2003-1), které se týká námitkového řízení mezi Henkel KGaA a Serra Y Roca, SA (SERCA).

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Žalobkyni se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 296, 26.11.2005.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/24

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 23. května 2007 – Parlament v. Eistrup

(Věc T-223/06 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Žaloba podepsaná advokátem prostřednictvím razítka - Nepřípustnost žaloby“)

(2007/C 155/47)

Jednací jazyk: dánština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropský parlament (zástupci: H. von Hertzen a L. Knudsen, zmocněnci)

Další účastník řízení: Ole Eistrup (Knebel, Dánsko) (zástupci: S. Hjelmborg a M. Honoré, advokáti)

Předmět

Kasační opravný prostředek podaný proti usnesení Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (druhý senát) ze dne 13. července 2006, Eistrup v. Parlament (F-102/05, dosud nezveřejněné ve Sbírce rozhodnutí), a směřující ke zrušení tohoto usnesení.

Výrok

1)	Usnesení Soudu pro veřejnou službu Evropské unie ze dne 13. července 2006, Eistrup v. Parlament (F-102/05, dosud nezveřejněné ve Sbírce rozhodnutí), se zrušuje.

2)	Žaloba podaná O. Eistrupem Soudu pro veřejnou službu ve věci F-102/05 se odmítá jako nepřípustná.

3)	Každý účastník řízení ponese vlastní náklady jak řízení v prvním stupni, tak řízení o kasačním opravném prostředku.

(1) Úř. věst. C 249, 14.10.2006.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/24

Usnesení předsedy Soudu prvního stupně ze dne 21. května 2007 – Kronberger v. Parlament

(Věc T-18/07 R)

(„Předběžné opatření - Akt o volbě členů v Evropském parlamentu - Návrh na předběžná opatření - Nepřípustnost“)

(2007/C 155/48)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Hans Kronberger (Vídeň, Rakousko) (zástupce: W. Weh, advokát)

Žalovaný: Evropský parlament (zástupci: H. Krück, N. Lorenz a M. Windisch, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na předběžná opatření směřující jednak k prozatímnímu zrušení přidělení mandátu v Evropském parlamentu současnému členovi, a jednak k prozatímnímu přidělení tohoto mandátu navrhovateli

Výrok

1.	Návrh na předběžné opatření se zamítá.

2.	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/24

Žaloba podaná dne 16. dubna 2007 – P.P.TV v. OHIM – Rentrak (PPT)

(Věc T-118/07)

(2007/C 155/49)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: portugalština

Účastníci řízení

Žalobkyně: P.P.TV – Publicidade de Portugal e Televisão, SA (Lisabon, Portugalsko) (zástupci: I. de Carvalho Simões a J. Conceição Pimenta, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: RENTRAK Corp.

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu č. R 1040/2005-1 ze dne 7. února 2007 (spojená věc: rozhodnutí č. 2254/2005 odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu ze dne 28. června 2005);

—	v důsledku toho nařídit Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu, aby zamítl přihlášku ochranné známky Společenství č. 1 758 382 pro všechny uvedené služby;

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: RENTRAK Corp.

Dotčená ochranná známka Společenství: slovní ochranná známka PPT (služby distribuce videokazet na základě sdílených příjmů nebo placení za použití; půjčování video a DVD nahrávek; půjčování videorekordérů a DVD přehrávačů; distribuce videokazet; půjčování on-line videokazet, DVD kazet, videorekordérů a DVD přehrávačů prostřednictvím celosvětové informační sítě, třída 41)

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: žalobkyně

Namítaná ochranná známka nebo označení: portugalská národní ochranná známka č. 330 375, tvořená slovním prvkem PPTV (služby související se vzděláváním, pořádáním školení, zábavou a sportovními a kulturními činnostmi; třída 41)

Rozhodnutí námitkového oddělení: přijetí námitek a zamítnutí přihlášky ochranné známky Společenství

Rozhodnutí odvolacího senátu: zrušení rozhodnutí námitkového oddělení a zamítnutí námitek

Dovolávané žalobní důvody:

Podobnost služeb: výklad odvolacího senátu, podle něhož vzhledem k tomu, že služby, na které se vztahuje dotčená ochranná známka, jsou pouze služby distribuční, nejsou určeny stejným zákazníkům, takže nemají souvislost se službami žalobkyně, je příliš restriktivní.

Grafická podobnost a nebezpečí záměny: První tři písmena obou označení jsou úplně stejná. Žádná z ochranných známek nemá bezprostředný význam pro portugalského spotřebitele, tudíž budou vnímány jako fantazijní, a proto originální označení.

Nebezpečí záměny zahrnuje nebezpečí asociace.

I když se portugalským spotřebitelům podaří rozlišit ochranné známky, není vyloučena možnost, že jim přisoudí stejný původ nebo budou mít za to, že existují obchodní, hospodářské nebo organizační vztahy mezi podniky, jež jsou majiteli ochranných známek, což může vést k nekalé soutěži, i kdyby to přihlašovatelka dotčené ochranné známky neměla v úmyslu.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/25

Žaloba podaná dne 24. dubna 2007 – Mohr & Sohn v. Komise

(Věc T-131/07)

(2007/C 155/50)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Paul Mohr & Sohn, Baggerei und Schiffahrt [Niederwalluf (Rhg), Německo] (zástupce: F. von Waldstein, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí žalované ze dne 28. února 2007 a uložit Evropské komisi povinnost udělit žalobci výjimku pro plovoucí jeřáb „Niclas“ podle čl. 4 odst. 6 nařízení Rady (ES) č. 718/1999 ze dne 29. března 1999 o politice podpory vnitrozemské vodní dopravy, pokud jde o kapacitu loďstva Společenství;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobce napadá rozhodnutí Komise DG-Greffe (2007) D/200972 ze dne 28. února 2007 o jeho žádosti podané podle čl. 4 odst. 6 nařízení (ES) č. 718/1999 (1) o výjimku pro plovoucí jeřáb „Niclas“. Žalobce požádal o vyjmutí tohoto specializovaného plavidla z působnosti pravidla „staré za nové“. V napadeném rozhodnutí žalovaná rozhodla příslušnou výjimku pro plavidlo „Niclas“ neudělit.

Na podporu své žaloby žalobce uplatňuje zejména to, že se u plovoucího jeřábu „Niclas“ nejedná o plavidlo, které podléhá nařízení č. 718/1999. V této souvislosti uplatňuje, že dotyčné plavidlo nemá Rheinschiffszugehörigkeitsurkunde (listina pro plavidla na Rýnu), která je ovšem podmínkou pro legální přepravu zboží na evropských vodních cestách. Žalobce má za to, že se plovoucí jeřáb „Niclas“ neodlišuje od plavidel určených pro uložení zboží ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. f) nařízení č. 718/1999 nebo od bagrovacích plavidel a plovoucích stavebních zařízení ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. g) stejného nařízení.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 718/1999 ze dne 29. března 1999 o politice podpory vnitrozemské vodní dopravy, pokud jde o kapacitu loďstva Společenství (Úř. věst. L 90, s. 1; Zvl. vyd. 07/04, s. 271).

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/25

Žaloba podaná dne 2. května 2007 – Portela – Comércio de artigos ortopédicos e hospitalares v. Komise

(Věc T-137/07)

(2007/C 155/51)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Portela, Comércio de artigos ortopédicos e hospitalares, Lda. (Queluz, Portugalsko) (zástupce: C. Mourato, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—

Uložit Komisi povinnost jednat v souladu s článkem 14b směrnice Rady 93/42/EHS (1) ze dne 14. června 1993, zejména uložit prostřednictvím Německého státu oznámenému subjektu povinnost uplatnit povinné pojištění odpovědnosti osob podle bodu 6 přílohy XI směrnice 93/42 ze dne 14. června 1993 a bodu 7 písm. a) dokumentu MEDDEV 2.10-2 Rev 1 z dubna 2001, za účelem náhrady škody utrpěné žalobkyní;

—	podpůrně, v případě, že žalobkyně neobdrží náhradu utrpěné škody prostřednictvím povinného pojištění odpovědnosti osob, uložit Komisi zaplatit žalobkyni částku 2 419 665,42 EUR jako náhradu utrpěné škody;

—	uložit Komisi zaplatit žalobkyni úrok z prodlení na základě referenční sazby Evropské centrální banky, navýšený o dva procentní body, počínaje dnem podání této žaloby;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení v souladu s čl. 87 odst. 2 jednacího řádu Soudu prvního stupně, zejména nutných výdajů vynaložených žalobkyní v souvislosti s řízením, zejména výdajů na cestu a pobyt a odměny advokátů, v souladu s čl. 91 písm. b) uvedeného jednacího řádu.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Při výkonu své obchodní činnost žalobkyně, obchodní společnost se sídlem v Portugalsku, dovezla z Taiwanu v první půli roku 2002 dvakrát 5 184 digitálních teploměrů vyrobených podnikem Geon Corporation (dále jen „Geon“), jež se ukázaly být vadné.

Systém kontroly jakosti Geon byl monitorován TÜV Rheinland ( T echnischer Ü berwachungs- V erein, Technical Monitoring Association of the Rhineland), jež měl jako oznámený subjekt odpovědný za uvedený postup zákonnou povinnost provádět příslušné inspekční prohlídky a posuzování, aby se ujistil, že výrobce používá schválený systém jakosti, s možností vykonávat neočekávané inspekční prohlídky u výrobce, v průběhu kterých mohl v případě potřeby provést nebo dát provést zkoušky, aby ověřil, zda systém jakosti řádně funguje, v souladu s články 4.2 a 4.3 přílohy V uvedené směrnice.

Dotčený oznámený subjekt, TÜV Rheinland, nebyl schopen zajistit způsobilost jím certifikovaného výrobku pro bezpečné obchodování v Evropě, přičemž rovněž odmítnul převzít odpovědnost, když jej žalobkyně upozornila na vážné problémy způsobené uvedeným výrobkem.

Uvedený subjekt tím porušil bod 4 přílohy V uvedené směrnice a body 1, 2 a 4, konkrétně body 4.1, 4.3 a 4.4, Modulu D (zabezpečování jakosti výroby) rozhodnutí Rady 93/465/EHS ze dne 22. července 1993 (2).

Postup, jež mají Komise a členské státy sledovat, pokud existují jakékoli pochybnosti ohledně způsobilosti oznámeného subjektu, sestává, jak uvádí první pododstavec bodu 6.2.2. Pokynů o provádění směrnic založených na novém přístupu a celkovém přístupu, z opětovného posouzení schopnosti subjektu provádět činnosti, pro jejichž provádění byl oznámen.

Do pravomoci Komise patří požadovat, v souladu s bodem A kapitoly I přílohy rozhodnutí 93/465, aby příslušný německý orgán přijal vhodná opatření, stanovená v dokumentu MEDDEV 2.10-2 Rev 1 z dubna 2001, a aby jednal ve vztahu k subjektu, který sám oznámil.

Pro případy, jako je tento, kdy vyjde najevo chyba v postupu při posuzování jakosti výroby dotčeného podniku vedoucí k tomu, že je na trh uvedeno zboží, jež nesplňuje požadavky a představuje nebezpečí pro zdraví spotřebitelů, stanoví bod 6 přílohy XI uvedené směrnice, že oznámený subjekt je povinen uzavřít pojištění odpovědnosti osob, které se uplatní v případě jakékoliv nehody, přičemž kryje zejména případy, kdy oznámený orgán musí odejmout či pozastavit platnost certifikátů, jak rovněž stanoví bod 7 dokumentu MEDDEV 2.10-2 Rev 1.

Nezávisle na odpovědnosti za přezkum způsobilosti oznámeného subjektu, jež přísluší vnitrostátním orgánům kontroly trhu, a přestože Komise nemůže jednat ve vztahu k uvedenému subjektu přímo, přísluší Komisi, jež byla systematicky upozorňována na zjištěný závažný problém, aby jednala vůči členskému státu, v němž má dotčený subjekt sídlo, a uložila mu přijetí nápravných opatření nezbytných k zajištění bezpečnosti a zdraví evropských občanů, v souladu s ustanovením čl. 152 odst. 1 ES.

Žalobkyně pouze požadovala, aby Komise prostřednictvím Německého státu uložila příslušnému německému vnitrostátnímu orgán, Bundesinstitut für Arzneimittel und Medizinprodukte (Spolkový institut pro léčiva a léčivé prostředky, dále jen „BfArM“) povinnost uplatnit pojištění odpovědnosti osob povinného ze zákona, a tím umožnila žalobkyni dosáhnout náhrady škody způsobené uvedením vadného zboží s označením shody CE na trh.

Bod 8.3.3 Pokynů stanoví: „Komise je odpovědná za výkon doložky o ochraně na úrovni Společenství a za zajištění jejího použití v celém Společenství.“

Infarmed (Instituto Nacional da Farmácia e do Medicamento, Národní institut pro farmacii a léčiva) pozastavil uvádění dotčeného výrobku na trh v Portugalsku, a nařídil jeho stažení z trhu právě na základě článku 14b uvedené směrnice.

Komise tedy porušila následující ustanovení: čl. 152 odst. 1 Smlouvy o ES, článek 14b směrnice 93/42, bod 6.2.2 první pododstavec a body 8.2.2, 8.2.3., 8.3.2 a 8.3.3 Pokynů o provádění směrnic založených na novém přístupu a celkovém přístupu a část A kapitoly I přílohy rozhodnutí 93/465.

Nesplněním povinností vyplývajících z výše uvedených ustanovení Komise zabránila žalobkyni dosáhnout náhrady utrpěné škody prostřednictvím povinného pojištění odpovědnosti osob.

Žalobkyně očekávala prodej nejméně 500 000 teploměrů za rok.

Od okamžiku přijetí rozhodnutí o stažení uvedeného zboží z trhu byl uvedený trh pro žalobkyni uzavřen, neboť její jméno bylo nenapravitelně spojeno s nesplněním [požadavků] na zboží, jež uvedla na trh.

Škoda utrpěná žalobkyní dosáhla celkové částky 2 419 665,42 EUR.

(1) Směrnice Rady 93/42/EHS ze dne 14. června 1993 o zdravotnických prostředcích (Úř. věst. L 169, s. 1; Zvl. vyd. 13/12, s. 82).

(2) Úř. věst. L 220, s. 23.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/27

Žaloba podaná dne 4. května 2007 – Schindler Holding a další v. Komise

(Věc T-138/07)

(2007/C 155/52)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Schindler Holding Ltd (Hergiswil, Švýcarsko), Schindler Management AG (Ebikon, Švýcarsko), S.A. Schindler N.V. (Brusel, Belgie), Schindler Sàrl (Lucemburk, Lucembursko), Schindler Liften B.V. ('s-Gravenhage, Nizozemsko) a Schindler Deutschland Holding GmbH (Berlín, Německo) (zástupci: R. Bechtold, W. Bosch, U. Soltész a S. Hirsbrunner, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyň

—	podle čl. 231 odst. 1 ES prohlásit rozhodnutí ze dne 21. února 2007 (věc COMP/E-1/38.823 – PO/Elevators and Escalators) za neplatné;

—	podpůrně snížit pokuty uložené v rozhodnutí;

—	podle čl. 87 odst. 2 jednacího řádu Soudu uložit Komisi náhradu nákladů řízení žalobkyně.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně napadají rozhodnutí Komise K(2007) 512 konečné ze dne 21. února 2007 ve věci COMP/E-1/38.823 – PO/Elevators and Escalators. V napadeném rozhodnutí byly žalobkyním a dalším podnikům uloženy pokuty za účast na kartelových dohodách týkajících se instalace a údržby výtahů a eskalátorů v Belgii, Německu, Lucembursku a Nizozemsku. Komise má za to, že dotyčné podniky porušily článek 81 ES.

Na podporu své žaloby žalobkyně uplatňují následující žalobní důvody:

—	porušení zásady určitosti čl. 23 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2003 (1), protože toto ustanovení dává Komisi neomezenou posuzovací pravomoc při vyměřování pokuty;

—	porušení zákazu zpětné účinnosti pokutou, která byla Komisí uložena;

—	neúčinnost pokynů o metodě stanovování pokut (dále jen „pokynů z roku 1998“) (2), protože nedostatečně rozlišují pokud jde o vazbu výchozích částek pokut na protiprávní jednání a Komisi ponechávají příliš velkou posuzovací pravomoc při vyměřování pokuty;

—

protiprávnost dokazování pomocí spolupracujících podniků na základě oznámení Komise o ochraně před pokutami a snížení pokut (3) kvůli porušení zásady nemo tenetur resp. práva odepřít doznání, zásady in dubio pro reo a zásady proporcionality, jakož i kvůli překročení pravomocí ze strany Komise vydáním této úpravy;

—	porušení zásady dělby moci a požadavků, které se kladou na řízení v právním státě;

—	rozpor napadeného rozhodnutí s mezinárodním právem, kvůli vyvlastňovací povaze uložených pokut;

—	porušení pokynů z roku 1998 kvůli příliš vysokým základním a výchozím částkám vzhledem ke konkrétním protiprávním jednáním;

—	porušení pokynů z roku 1998 kvůli nedostatečnému zohlednění resp. nezohlednění polehčujících okolností;

—	porušení oznámení Komise o ochraně před pokutami z roku 2002 kvůli příliš nízkým snížením pokut resp. jejich bezdůvodnému odmítnutí;

—	nepřiměřenost výše pokut;

—	protiprávnost napadeného rozhodnutí v rozsahu, ve kterém je určeno Schindler Holding Ltd a Schindler Management AG, protože těmto subjektům nebylo pro nedostatek mezinárodně právní dohody se Švýcarskem účinně oznámeno;

—	neexistence podmínek pro solidární odpovědnost Schindler Holding Ltd;

—	porušení čl. 23 odst. 2 nařízení č. 1/2003 protože byly překročeny maximální výše pokut.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. L 1, s. 1).

(2) Pokyny o metodě stanovování pokut udělených podle s čl. 15 odst. 2 nařízení č. 17 a čl. 65 odst. 5 Smlouvy o ESUO (Úř. věst. 1998, C 9, s. 3).

(3) Oznámení Komise o ochraně před pokutami a snížení pokut v případech kartelů (Úř. věst. 2002, C 45, s. 3).

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/28

Žaloba podaná dne 2. května 2007 – Pioneer Hi-Bred International Inc. v. Komise

(Věc T-139/07)

(2007/C 155/53)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Pioneer Hi-Bred International Inc. (Johnston, USA) (zástupce: J. Temple Lang, Solicitor)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	určit, že Komise nerespektovala článek 18 směrnice 2001/18/ES o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí tím, že nepředala Vědeckému výboru návrh opatření přijímaných podle čl. 5 odst. 2 rozhodnutí Rady;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně tvrdí, v souladu s článkem 232 ES, že Komise v rozporu s článkem 18 směrnice 2001/18/ES o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí (1) nezajistila přijetí rozhodnutí týkajícího se oznámení žadatele pro uvedení geneticky modifikované kukuřice odolné vůči hmyzu 1507 na trh.

Žalobkyně uplatňuje, že podle postupu stanoveného směrnicí musí Komise zajistit přijetí rozhodnutí týkajícího se oznámení a jeho zveřejnění ve lhůtě stanovené směrnicí. Žalobkyně mimoto tvrdí, že Komise tím, že nepředala Vědeckému výboru návrh opatření, které je třeba přijmout, porušila svoji povinnost zajistit přijetí tohoto rozhodnutí, ačkoliv všechny požadavky stanovené směrnicí ve vztahu k žadateli a k ostatním účastníkům byly splněny v souladu se směrnicí.

Žalobkyně rovněž tvrdí, že Komise měla přijmout stanovisko podle článku 232 ES, ale neučinila tak. Podle žalobkyně to mělo nepříznivé následky na její právní situaci.

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS (Úř. věst. 2001 L 106, s. 1; Zvl. vyd. 15/06, s. 77).

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/28

Žaloba podaná dne 26. dubna 2007 – Chi Mei Optoelectronics Europe a Chi Mei Optoelectronics UK v. Komise

(Věc T-140/07)

(2007/C 155/54)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Chi Mei Optoelectronics Europe BV (Hoofddorp, Nizozemsko) a Chi Mei Optoelectronics UK (zástupci: S. Völcker, F. Louis, A. Vallery, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhové žádání žalobkyně

—	zrušit napadené rozhodnutí v plném rozsahu; a

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Prostřednictvím své žaloby se žalobkyně domáhají zrušení rozhodnutí Komise K(2007)546 ze dne 15. února 2007, na jehož základě Komise nutí žalobkyně podle čl. 18 odst. 3 nařízení Rady č. 1/2003 (1), aby poskytly konkrétní informace a dokumenty týkající se jednání, která jsou předmětem šetření ve věci COMP/F/39309 – Potah tekutých krystalů transistorů tenkým filmem.

Žalobkyně uplatňují, že napadené rozhodnutí je protiprávní, jelikož Komise nemá vyšetřovací a donucovaní pravomoc, aby nutila dceřiné společnosti v EU předložit dokumenty a poskytnout informace, které uchovávají a kterými disponují pouze právní entity, jež se nacházejí mimo rozsah příslušnosti Komise. Je tedy uplatňováno, že se Komise dopustila právního omylu, když zaslala formální žádost o informace žalobkyním, čímž je nutila, aby poskytly dokumenty a informace, kterými disponuje a které drží pouze jejich mateřská společnost, jež se nachází mimo území EU.

Konkrétně žalobkyně tvrdí, že napadené rozhodnutí porušuje čl. 18 odst. 1 a 3 nařízení Rady č. 1/2003, jelikož přehlíží teorii o vlastnictví dokumentů a dispozici s nimi a tedy přehlíží vnitřní omezení působnosti uvedených ustanovení. Navíc žalobkyně tvrdí, že napadené rozhodnutí porušuje obecné zásady mezinárodního práva, totiž zásadu teritoriality, zásadu svrchovanosti, zásadu nevměšování a zásadu rovnosti států tím, že údajně prosazuje donucovací pravomoc ve vztahu ke společnosti, jež se nachází mimo EU.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř.věst. 2003, L 1, s. 1; Zvl. vyd. 08/02, s. 205).

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/29

Žaloba podaná dne 7. května 2007 – ThyssenKrupp Liften Ascenseurs v. Komise

(Věc T-144/07)

(2007/C 155/55)

Jednací jazyk: nizozemština

Účastnice řízení

Žalobkyně: ThyssenKrupp Liften Ascenseurs NV/SA (Brusel, Belgie) (zástupci: V. Turner a D. Mes, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž se týká žalobkyně;

—	podpůrně snížit výši pokuty, která byla solidárně uložena žalobkyni;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně napadá rozhodnutí Komise K(2007) 512 konečné (ve věci COMP/E-1/38.823 – PO/Elevators and Escalators). Navrhuje zrušení rozhodnutí v rozsahu, v němž se jí týká a snížení pokuty, která jí byla uložena.

Na podporu své žaloby žalobkyně zaprvé uplatňuje, že Komise nebyla oprávněna použít článek 81 ES, protože protiprávní jednání nemělo žádný podstatný dopad na mezistátní obchod v Evropské unii.

Podpůrně žalobkyně uplatňuje, že Komise není nejvhodnějším orgánem pro hospodářskou soutěž za účelem použití článku 81 ES ve smyslu Sdělení Komise o spolupráci v rámci sítě orgánů pro hospodářskou soutěž (1). Komise tím, že přesto zahájila řízení, porušila legitimní očekávání, které žalobkyně mohla vyvozovat z použití tohoto oznámení.

Zatřetí Komise zahájením řízení a stanovením pokuty porušila zásadu ne bis in idem, zásadu právní jistoty, zásadu ochrany legitimního očekávání a zásadu řádné správy, protože belgický orgán pro ochranu hospodářské soutěže žalobkyni prominul pokuty v souvislosti s účastí na protiprávním jednání, které je předmětem napadeného rozhodnutí.

Komise krom toho neprávem konstatovala, že žalobkyně, ThyssenKrupp Elevators AG a ThyssenKrupp AG solidárně odpovídali za protiprávní jednání, kterého se dopustila žalobkyně.

Žalobkyně kromě toho uplatňuje, že Komise stanovením uložené pokuty porušila článek 23 nařízení č. 1/2003 (2), pokyny Komise o metodě stanovování pokut (3), zásadu rovného zacházení a zásadu proporcionality. Komise dále nedodržela maximální výše pokut podle článku 23.

Rovněž stanovením toho, v jaké výši má být na základě spolupráce v rámci oznámení o ochraně před pokutami a snížení pokut (oznámení o shovívavosti) (4) snížena výše pokuty, která by jinak byla žalobkyni uložena, se Komise dopustila porušení tohoto oznámení a zásady rovného zacházení.

Konečně stanovením toho v jaké výši má být na základě spolupráce mimo rámec oznámení o shovívavosti snížena pokuta, která by jinak byla žalobkyni udělena, se Komise dopustila porušení zásady rovného zacházení, zásady proporcionality, zásady ochrany legitimního očekávání a zásady řádné správy.

(1) Úř. věst. 2004, C 101, s. 43.

(2) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. L 1, s. 1).

(3) Oznámení Komise – Pokyny o metodě stanovování pokut udělených podle s čl. 15 odst. 2 nařízení č. 17 a čl. 65 odst. 5 Smlouvy o ESUO (Úř. věst. 1998, C 9, s. 3).

(4) Oznámení Komise o ochraně před pokutami a snížení pokut v případech kartelů (Úř. věst. 2002, C 45, s. 3).

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/30

Žaloba podaná dne 7. května 2007 – Otis SA a další v. Komise

(Věc T-145/07)

(2007/C 155/56)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Otis SA (Dilbeek, Belgie), Otis GmbH & Co. OHG (Berlín, Německo), Otis BV (Amersfoort, Nizozemsko) a Otis Elevator Co. (Farmington, Spojené státy) (zástupci: A. Winckler, lawyer, a J. Temple Lang, Solicitor)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyní

—	zrušit nebo podpůrně snížit pokutu uloženou Otis na základě rozhodnutí;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení a

—	přijmout jakákoliv jiná opatření, jež uzná Soudní dvůr za vhodná.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně se touto žalobou domáhají na základě článku 230 ES částečného zrušení rozhodnutí Komise K(2007) 512 konečné ze dne 21. února 2007 (ve věci COMP/E-1/38.823 – PO/Elevators and Escalators), kterým bylo rozhodnuto, že se žalobkyně společně s dalšími podniky dopustily ve čtyřech samostatných, komplexních a trvajících porušení článku 81 ES odst. 1 ES na základě kartelové dohody rozdělením trhu, zadáváním veřejných zakázek a kupních smluv, smluv o instalaci, údržbě a modernizaci výtahů a eskalátorů.

Žalobkyně vznáší na podporu svých návrhů devět žalobních důvodů, aniž by zpochybňovaly skutková zjištění v napadeném rozhodnutí.

Komise učinila nesprávného právní posouzení, když shledala Otis Elevator Company odpovědnou za jednání místních subjektů, neboť Otis Elevator Company neměla rozhodující vliv na každodenní obchodní jednání místních dceřinných společností a nemohla si být vědoma jejich protiprávního jednání.

Komise nesprávně použila pokyny o pokutách (1) a porušila zásadu proporcionality:

—	když zvýšila pokutu za odrazení vycházející z obratu celé skupiny a

—	když určila počáteční částku týkající se Německa, neboť Komise nezohlednila skutečnost, že se protiprávní dohody týkaly pouze eskalátorů a vysokorychlostních výtahů, které přestavují pouze malou část celkového počtu výtahů.

Komise porušila oznámení o shovívavosti (2).

—	když neposkytla Otis ochranu za protiprávní dohody v Německu, neboť Otis byla jedinou společností, která předložila důkazy a informace o celkovém rozsahu a trvání dohod týkajících se výtahů a eskalátorů; nebo

—	když neposkytla částečnou ochranu týkající se eskalátorů a výtahů v určité době a neuvedla důvody, proč tak neučinila.

Komise měla popřípadě poskytnout snížení ve výši 50 % a v každém případě snížení výrazně přesahující 25 %. Žalobkyně tvrdí, že Komise neposoudila rozsah a značnou přidanou hodnotu důkazu, jež Otis poskytla.

Komise dále porušila zásadu legitimního očekávání a zásadu proporcionality:

—	když neposkytla obvyklé snížení ve výši 10 % za nezpochybňování skutkových okolností týkajících se Belgie, Německa a Lucemburska; a

—	když neposkytla snížení za předložení objasňujících a doplňujících informací.

Konečně, Komise porušila oznámení o shovívavosti a pokyny o pokutách při stanovení pokuty týkající se Belgie, Německa a Lucemburska.

(1) Pokyny o metodě stanovování pokut udělených podle s čl. 15 odst. 2 nařízení č. 17 a čl. 65 odst. 5 Smlouvy o ESUO (Úř. věst. 1998, C 9, s. 3).

(2) Oznámení Komise o ochraně před pokutami a snížení pokut v případech kartelů, Úř. věst. 2002, C 45, s. 3.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/30

Žaloba podaná dne 7. května 2007 – United Technologies v. Komise

(Věc T-146/07)

(2007/C 155/57)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: United Technologies Corp. (Harford, Spojené státy) (zástupci: A. Winckler, lawyers, a J. Temple Lang, Solicitor)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit nebo podpůrně snížit pokutu uloženou UTC na základě rozhodnutí;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

—	přijmout jakákoliv jiná opatření, jež uzná Soudní dvůr za vhodná.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně se touto žalobou domáhá na základě článku 230 ES částečného zrušení rozhodnutí Komise K(2007) 512 konečné ze dne 21. února 2007 (ve věci COMP/E-1/38.823 – PO/Elevators and Escalators), kterým bylo rozhodnuto, že se žalobkyně společně s dalšími podniky dopustila ve čtyřech samostatných, komplexních a trvajících porušení článku 81 ES odst. 1 ES na základě kartelové dohody rozdělením trhu, zadáváním veřejných zakázek a kupních smluv, smluv o instalaci, údržbě a modernizaci výtahů a eskalátorů.

Žalobkyně na podporu této žaloby nejprve uplatňuje, že Komise nesprávně usoudila, že toliko vlastnictví v právním smyslu celé dceřiné společnosti odůvodňuje odpovědnost mateřské společnosti. Žalobkyně v této souvislosti tvrdí, že čl. 23 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2003 (1) vyžaduje důkaz o úmyslu nebo nedbalosti, ii) že mateřská společnost musí vykonávat skutečnou kontrolu nad obchodní politikou dceřiné společnosti během období, kdy došlo k porušení, nebo si musí být vědoma jednání a neučinit nic k jeho ukončení, a iii) že odpovědnost mateřské společnosti za kartelové dohody jejich dceřiných společností se musí zakládat na jejím skutečném jednání a nikoliv možnosti vlivu.

Žalobkyně dále tvrdí, že domněnka odpovědnosti byla vyvrácena, neboť dceřiné společnosti určovaly nezávisle své každodenní obchodní jednání a příslušní zaměstnanci nerespektovali pokyny poté, co žalobkyně podnikla přiměřené kroky k zajištění souladu s pravidly hospodářské soutěže. Žalobkyně se dále domnívá, že Komise neuvedla důvody svého zjištění, že žalobkyně nevyvrátila domněnku odpovědnosti.

Žalobkyně krom toho tvrdí, že 70 % zvýšení pokuty uložené žalobkyni za rozsah a odrazení je neopodstatněné a nepřiměřené.

Konečně žalobkyně uplatňuje, že Komise porušila zásadu rovného zacházení, když považovala žalobkyni odpovědnou za protiprávní jednání jejích dceřiných společností, neboť Komise zvolila jiné právní posouzení, při němž došla k závěru, že Mitsubishi Electric Corporation Japan není odpovědná za jednání svých dceřiných společností.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. L 1, s. 1).

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/31

Žaloba podaná dne 7. května 2007 – ThyssenKrupp Aufzüge a ThyssenKrupp Fahrtreppen v. Komise

(Věc T-147/07)

(2007/C 155/58)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: ThyssenKrupp Aufzüge GmbH (Neuhausen auf den Fildern, Německo) a ThyssenKrupp Fahrtreppen GmbH (Hamburk, Německo)(zástupci: U. Itzen a K. Blau-Hansen, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyň

—	zrušit napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž se týká žalobkyň;

—	podpůrně přiměřeně snížit výši pokuty, která byla solidárně uložena žalobkyním v napadeném rozhodnutí;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně napadají rozhodnutí Komise K(2007) 512 konečné ze dne 21. února 2007 ve věci COMP/E-1/38.823 – PO/Elevators and Escalators. V napadeném rozhodnutí byly žalobkyním a dalším podnikům uloženy pokuty za účast na kartelové dohodě týkající se instalace a údržby výtahů a eskalátorů v Německu. Komise má za to, že dotyčné podniky porušily článek 81 ES.

Na podporu své žaloby žalobkyně uplatňují následující žalobní důvody:

—	nedostatek pravomoci Komise z důvodu neexistence mezistátního významu vytýkaného místního protiprávního jednání;

—	neexistence podmínek pro solidární odpovědnost žalobkyň spolu s jejími správcovskými společnostmi, protože jsou právně a hospodářsky nezávislé;

—	nepřiměřenost výchozích částek při výpočtu výše pokuty ve srovnání se skutečně dotčeným objemem trhu;

—	protiprávnost násobitele odrazení, neboť výpočet pokuty je závislý pouze na obratech žalobkyň a tyto obraty použití tohoto násobitele neodůvodňují;

—	neexistence odůvodnění pro to, že v rámci výpočtu výše pokuty byla tato zvýšena o částku za opakující se protiprávní jednání, z důvodu právních omylů při zohledňování předcházejících pokut a z důvodu nesprávného posouzení;

—	porušení čl. 23 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2003 (1), protože Komise v souvislosti s maximální výší pokuty, která činí 10 % obratu podniku, vycházela z obratu koncernu, a nikoli z obratu žalobkyň;

—	právně chybné použití oznámení o ochraně před pokutami a snížení pokut (2), protože přidaná hodnota spolupráce ze strany žalobkyň nebyla dostatečně zohledněna.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. L 1, s. 1).

(2) Oznámení Komise o ochraně před pokutami a snížení pokut v případech kartelů (Úř. věst. 2002, C 45, s. 3).

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/32

Žaloba podaná dne 7. května 2007 – ThyssenKrupp Ascenseurs Luxembourg v. Komise

(Věc T-148/07)

(2007/C 155/59)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: ThyssenKrupp Ascenseurs Luxembourg Sàrl (Howald, Lucembursko) (zástupce: K. Beckmann, advokátka)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž se týká žalobkyně;

—	podpůrně přiměřeně snížit výši pokuty, která byla solidárně uložena žalobkyni v napadeném rozhodnutí;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně napadá rozhodnutí Komise K(2007) 512 konečné ze dne 21. února 2007 ve věci COMP/E-1/38.823 – PO/Elevators and Escalators. V napadeném rozhodnutí byly žalobkyni a dalším podnikům uloženy pokuty za účast na kartelové dohodě týkající se instalace a údržby výtahů a eskalátorů v Lucembursku. Komise má za to, že dotyčné podniky porušily článek 81 ES.

Na podporu své žaloby žalobkyně uplatňuje následující žalobní důvody:

—	nedostatek pravomoci Komise z důvodu neexistence mezistátního významu vytýkaného místního protiprávního jednání;

—	porušení zásady ne bis in idem, neboť Komise nerespektovala rozhodnutí o amnestii lucemburského orgánu pro ochranu hospodářské soutěže, které bylo vydáno ve prospěch žalobkyně před zahájením řízení;

—	neexistence podmínek pro solidární odpovědnost žalobkyně spolu s jejími správcovskými společnostmi, protože je právně a hospodářsky nezávislá;

—	nepřiměřenost výše stanovené pokuty ve srovnání se skutečným významem žalobkyně na trhu;

—	protiprávnost násobitele odrazení, neboť výpočet pokuty je závislý pouze na obratech žalobkyně a tyto použití tohoto násobitele neodůvodňují;

—	neexistence odůvodnění pro to, že v rámci výpočtu výše pokuty byla tato zvýšena o částku za opakující se protiprávní jednání, z důvodu právních omylů při zohledňování předcházejících pokut a z důvodu nesprávného posouzení;

—	porušení čl. 23 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2003 (1), protože Komise v souvislosti s maximální výší pokuty, která činí 10 % obratu podniku, vycházela z obratu koncernu, a nikoli z obratu žalobkyně;

—	právně chybné použití oznámení o ochraně před pokutami a snížení pokut (2), protože přidaná hodnota spolupráce ze strany žalobkyně nebyla dostatečně zohledněna;

—	nedostatečné zohlednění spolupráce žalobkyně mimo oznámení o ochraně před pokutami a snížení pokut.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. L 1, s. 1).

(2) Oznámení Komise o ochraně před pokutami a snížení pokut v případech kartelů (Úř. věst. 2002, C 45, s. 3).

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/33

Žaloba podaná dne 7. května 2007 – ThyssenKrupp Elevator v. Komise

(Věc T-149/07)

(2007/C 155/60)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: ThyssenKrupp Elevator AG (Düsseldorf, Německo) (zástupci: T. Klose a J. Ziebarth, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž se týká žalobkyně;

—	podpůrně přiměřeně snížit výši pokuty, která byla solidárně uložena žalobkyni v napadeném rozhodnutí;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně napadá rozhodnutí Komise K(2007) 512 konečné ze dne 21. února 2007 ve věci COMP/E-1/38.823 – PO/Elevators and Escalators. V napadeném rozhodnutí byly žalobkyni a dalším podnikům uloženy pokuty za účast na kartelových dohodách týkajících se instalace a údržby výtahů a eskalátorů v Belgii, Německu a Lucembursku. Komise má za to, že dotyčné podniky porušily článek 81 ES.

Na podporu své žaloby žalobkyně uplatňuje následující žalobní důvody:

—	nedostatek pravomoci Komise z důvodu neexistence mezistátního významu vytýkaného místního protiprávního jednání;

—	porušení zásady ne bis in idem, neboť Komise nerespektovala rozhodnutí o amnestii vnitrostátních orgánů pro ochranu hospodářské soutěže v Belgii a Lucembursku, která byla vydána ve prospěch žalobkyně před zahájením řízení;

—	neexistence podmínek pro solidární odpovědnost žalobkyně spolu s jejími dceřinými společnostmi, protože se sama protiprávního jednání neúčastnila, její dceřiné společnosti jsou právně a hospodářsky operativně nezávislé, a protože pro rozšíření odpovědnosti na žalobkyni chybí věcné odůvodnění;

—	nepřiměřenost výchozích částek při výpočtu výše pokuty ve srovnání se skutečně dotčeným objemem trhu;

—	nepřiměřenost násobitele odrazení, protože tento se značně odchyluje od zacházení s jinými podniky srovnatelné velikosti ve srovnatelných případech, o kterých bylo rozhodnuto ve stejné době;

—	neexistence odůvodnění pro to, že v rámci výpočtu výše pokuty byla tato zvýšena o částku za opakující se protiprávní jednání, z důvodu právních omylů při zohledňování předcházejících pokut;

—	porušení čl. 23 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2003 (1), protože v souvislosti s maximální výší pokuty, která činí 10 % obratu podniku, mělo být vycházeno pouze z obratu dotyčných dceřiných společností;

—	právně chybné použití oznámení o ochraně před pokutami a snížení pokut (2), protože přidaná hodnota spolupráce ze strany žalobkyně nebyla dostatečně zohledněna.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. L 1, s. 1).

(2) Oznámení Komise o ochraně před pokutami a snížení pokut v případech kartelů (Úř. věst. 2002, C 45, s. 3).

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/33

Žaloba podaná dne 7. května 2007 – ThyssenKrupp v. Komise

(Věc T-150/07)

(2007/C 155/61)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: ThyssenKrupp AG (Duisburg a Essen, Německo) (zástupci: M. Klusmann a S. Thomas, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž se týká žalobkyně;

—	podpůrně přiměřeně snížit výši pokuty, která byla solidárně uložena žalobkyni v napadeném rozhodnutí;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně napadá rozhodnutí Komise K(2007) 512 konečné ze dne 21. února 2007 ve věci COMP/E-1/38.823 – PO/Elevators and Escalators. V napadeném rozhodnutí byly žalobkyni a dalším podnikům uloženy pokuty za účast na kartelových dohodách týkajících se instalace a údržby výtahů a eskalátorů v Belgii, Německu, Lucembursku a v Nizozemsku. Komise má za to, že dotyčné podniky porušily článek 81 ES.

Na podporu své žaloby žalobkyně uplatňuje následující žalobní důvody:

—	nedostatek pravomoci Komise z důvodu neexistence mezistátního významu vytýkaného místního protiprávního jednání;

—	porušení zásady ne bis in idem, neboť Komise nerespektovala rozhodnutí o amnestii vnitrostátních orgánů pro ochranu hospodářské soutěže v Belgii, Lucembursku a v Nizozemsku, která byla vydána ve prospěch žalobkyně před zahájením řízení;

—	neexistence podmínek pro solidární odpovědnost žalobkyně spolu s jejími dceřinými společnostmi, protože se sama protiprávních jednání neúčastnila, její dceřiné společnosti jsou právně a hospodářsky operativně nezávislé, a protože pro rozšíření odpovědnosti na žalobkyni chybí věcné odůvodnění;

—	nepřiměřenost výchozích částek při výpočtu výše pokuty ve srovnání se skutečně dotčeným objemem trhu;

—	nepřiměřenost násobitele odrazení, protože tento se značně odchyluje od zacházení s jinými podniky srovnatelné velikosti ve srovnatelných případech, o kterých bylo rozhodnuto ve stejné době;

—	neexistence odůvodnění pro to, že v rámci výpočtu výše pokuty byla tato zvýšena o částku za opakující se protiprávní jednání, z důvodu právních omylů při zohledňování předcházejících pokut;

—	porušení čl. 23 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2003 (1), protože v souvislosti s maximální výší pokuty, která činí 10 % obratu podniku, mělo být vycházeno pouze z obratu dotyčných dceřiných společností;

—	právně chybné použití oznámení o ochraně před pokutami a snížení pokut (2), protože přidaná hodnota spolupráce ze strany žalobkyně ve všech čtyřech dotyčných zemích nebyla dostatečně zohledněna.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. L 1, s. 1).

(2) Oznámení Komise o ochraně před pokutami a snížení pokut v případech kartelů (Úř. věst. 2002, C 45, s. 3).

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/34

Žaloba podaná dne 8. května 2007 – KONE a další v. Komise

(Věc T-151/07)

(2007/C 155/62)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: KONE Corp. (Helsinki, Finsko), KONE GmbH (Hannover, Německo) a KONE BV (Hague, Nizozemsko) (zástupci: T. Vinje, Solicitor, D. Paemen, J. Schindler, B. Nijs, lawyers, J. Flynn, QC a D. Scannell, Barrister)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyní

—	zrušit čl. 2 odst. 2 rozhodnutí v rozsahu, v němž ukládá pokutu společnosti KONE Corporation a KONE GmbH a neukládat žádnou pokutu nebo uložit nižší pokutu, než byla stanovena v rozhodnutí Komise;

—	zrušit čl. 2 odst. 4 rozhodnutí Komise v rozsahu, v němž ukládá pokutu společnosti KONE Corporation a KONE GmbH, a uložit nižší pokutu než byla stanovena v rozhodnutí Komise;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně, KONE Corporation a její dceřinné společnosti, KONE GmbH a KONE BV napadají sporné rozhodnutí pouze s ohledem na uložení pokuty společnosti KONE jako celku za její účast na protiprávním jednání v Německu a v Nizozemsku.

Pokud jde o porušení, ke kterému došlo v Německu, žalobkyně tvrdí, že Komise pochybila při stanovení výše pokuty. Žalobkyně zaprvé zejména podotýkají, že Komise nepoužila správně oznámení o shovívavosti z roku 2002 (1), neboť společnosti KONE měla být poskytnuta ochrana podle bodu 8 písm. b) a bodu 8 písm. a) oznámení, nebo popřípadě (ii) měla být snížena pokuta uložená žalobkyním v souladu s posledním odstavcem bodu 23 tohoto oznámení.

Žalobkyně zadruhé uplatňují, že Komise použila Pokyny o metodě stanovování pokut udělených podle s čl. 15 odst. 2 nařízení č. 17 a čl. 65 odst. 5 Smlouvy o ESUO z roku 1998 (2) (dále jen „Pokyny o pokutách z roku 1998“), neboť i) údajně nezohlednila při stanovení pokuty velikost dotčeného trhu; a (ii) nevzala dostatečně na vědomí, že žalobkyně nezpochybňovaly skutkové okolnosti, což ukazuje poskytnutí slevy pouze ve výši 1 % s ohledem na toto přispění.

Zatřetí žalobci tvrdí, že Komise nerespektovala základní zásady práva Společenství, neboť i) porušila zásadu legitimního očekávání tím, že je včas neinformovala o neposkytnutí ochrany; ii) porušila zásadu rovného zacházení, když použila odlišné zacházení na žalobkyně v podobné situaci z hlediska ochrany; a iii) porušila právo žalobkyň na obhajobu tím, že jim odmítla přístup k dokumentům.

Pokud jde o porušení, k nimž došlo v Nizozemsku, žalobkyně tvrdí, že Komise pochybila, když jim neposkytla snížení pokuty a když stanovila pokutu na 79 750 000 eur. Žalobkyně zejména zdůrazňují, že Komise použila nesprávně oznámení o shovívavosti z roku 2002, neboť nesnížila pokutu žalobkyním jako uznání skutečnosti, že žalobkyně poskytly informace a spolupracovaly během správního řízení. Zadruhé tvrdí, že Komise porušila zásadu legitimního očekávání a rovného zacházení. Konečně žalobkyně poukazují na to, že Komise použila nesprávně pokyny o pokutách z roku 1998, když jednak nezohlednila polehčující okolnosti ve prospěch žalobkyň, a když jednak nevzala dostatečně na vědomí, že žalobkyně nezpochybňovaly skutkové okolnosti.

(1) Oznámení Komise o ochraně před pokutami a snížení pokut v případech kartelů (Úř. věst. 2002, C 45, s. 3).

(2) Úř. věst. 1998, C 9, s. 3.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/35

Žaloba podaná dne 7. května 2007 – Lange Uhren v. OHIM (obrazová ochranná známka představující hodinky)

(Věc T-152/07)

(2007/C 155/63)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Lange Uhren GmbH (Glashütte, Německo) (zástupce: M. Schaeffer, Rechtsanwalt)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání žalobkyně

—	Zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu ze dne 15. února 2007 ve věci R 1176/2005-1;

—	určit, že ustanovení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 (1) nebrání zveřejnění přihlášené ochranné známky Společenství č. 2 542 694 pro výrobky ve třídě 14 („Luxusní hodinářské předměty a přístroje na měření času; ciferníky pro luxusní hodinářské předměty“);

—	podpůrně určit, že přihlášená ochranná známka Společenství č. 2 542 694 získala rozlišovací způsobilost ve vztahu k zboží třídy 14, pro které je požadován zápis ochranné známky, na základě jejího užívání v obchodním styku podle čl. 7 odst. 3 nařízení č. 40/94;

—	uložit Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: obrazová ochranná známka představující hodinky pro zboží ve třídě 14 (přihláška č. 2 542 694)

Rozhodnutí průzkumového referenta: Zamítnutí přihlášky

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody:

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94, neboť přihlašovaná ochranná známka má požadovanou rozlišovací způsobilost;

—	Porušení čl. 7 odst. 3 nařízení č. 40/94, neboť bylo nesprávně určeno, že přihlášená ochranná známka nezískala rozlišovací způsobilost na základě jejího užívání v obchodním styku.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. Věst. 1994, L 11, s. 1).

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/35

Žaloba podaná dne 8. května 2007 – ThyssenKrupp Liften v. Komise

(Věc T-154/07)

(2007/C 155/64)

Jednací jazyk: nizozemština

Účastnice řízení

Žalobkyně: ThyssenKrupp Liften BV (Krimpen aan den IJssel, Nizozemsko) (zástupci: O. W. Brouwer a A.C.E. Stoffer, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž se týká žalobkyně;

—	podpůrně snížit výši pokuty, která byla žalobkyni uložena;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně napadá rozhodnutí Komise K(2007) 512 konečné (ve věci COMP/E-1/38.823 – PO/Elevators and Escalators).

Žalobkyně opírá svoji žalobu o důvody stejného druhu, jako žalobkyně ve věci T-144/07, ThyssenKrupp Liften Ascenseurs v. Komise.

Kromě toho uplatňuje, že Komise porušila nařízení č. 1/2003 (1) a na něm založené pokyny o metodě stanovování pokut (2) jakož i zásadu proporcionality a zásadu rovného zacházení tím, že výchozí částku pokuty zvýšila o násobitel odrazení ve výši 100 %. Žalobkyně dále uvádí, že Komise v rozporu s čl. 23 odst. 1 nařízení č. 1/2003 a v rozporu s pokyny o metodě stanovování pokut provedla zvýšení o 50 % kvůli opětovnému protiprávnímu jednání stejného druhu.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. L 1, s. 1).

(2) Oznámení Komise – Pokyny o metodě stanovování pokut udělených podle s čl. 15 odst. 2 nařízení č. 17 a čl. 65 odst. 5 Smlouvy o ESUO (Úř. věst. 1998, C 9, s. 3).

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/36

Žaloba podaná dne 7. května 2007 – COFAC v. Komise

(Věc T-158/07)

(2007/C 155/65)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: COFAC – Cooperativa de Formação e Animação Cultural, crl (Lisabon, Portugalsko) (zástupce: Luís Gomes, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	Zrušit na základě článku 230 ES rozhodnutí Komise D(2004)24253 ze dne 9. listopadu 2004 o snížení finančního příspěvku z Evropského sociálního fondu (ESF) přiznaného žalobkyni rozhodnutím C(87)0860 ze dne 30. dubna 1987 (spis č. 880707 P1);

—	uložit Komisi Evropských společenství náhradu veškerých nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dne 1. března 2007 bylo žalobkyni oznámeno rozhodnutí Komise o snížení finančního příspěvku, který jí tento orgán přiznal rozhodnutím C(87) 0860 ze dne 30. dubna 1987, o 25 291,75 eur, odůvodněné tím, že „se objevily náznaky údajných nesrovnalostí při výkonu určitých činností odborného vzdělávání spolufinancovaných z ESF, […] byla ukončena trestní řízení týkající se správy a konkrétního použití přiznaných podpor […] a byly provedeny opravy ve struktuře nákladů a financování týkajících se spisu v souladu s rozhodnutími soudu nebo audity či přezkumy provedenými u dotčených subjektů.“

Portugalské soudní řízení zahájené proti žalobkyni přitom vyústilo v rozhodnutí o promlčení, jež není konečné a z nějž přirozeně nevyplývá žádný náznak snížení.

Mimoto vnitrostátní orgány nikdy žalobkyni neoznámily konečný návrh výsledku auditu či nového přezkumu, do jehož závěrů nijak nezasáhla, a v žádném případě za účelem své obhajoby před obviněními z odchylek ve struktuře nákladů a financování ve spisu.

Žalobkyně má za to, že podle ustálené judikatury Soudního dvora se rozhodnutí Komise o snížení či zrušení finančního příspěvku z ESF může bezprostředně a osobně dotknout příjemců uvedeného příspěvku.

Dodává, že neměla příležitost účinně vyjádřit před Komisí svůj názor ohledně snížení příspěvku, takže napadené rozhodnutí uvedeného orgánu je stiženo nezákonností, a proto by mělo být zrušeno.

Má totiž za to, že uvedené rozhodnutí bylo přijato v rozporu s právem na obhajobu, které je základní zásadou práva Společenství, podle níž všichni adresáti, vůči kterým mohou být přijata rozhodnutí ovlivňující významně jejich zájmy, musejí mít příležitost vyjádřit svůj názor ohledně skutečností, na kterých se dotčené rozhodnutí zakládá.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/36

Žaloba podaná dne 7. května 2007 – COFAC v. Komise

(Věc T-159/07)

(2007/C 155/66)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: COFAC – Cooperativa de Formação e Animação Cultural, crl (Lisabon, Portugalsko) (zástupce: Luís Gomes, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	Zrušit na základě článku 230 ES rozhodnutí Komise D(2004)24253 ze dne 9. listopadu 2004 o snížení finančního příspěvku z Evropského sociálního fondu (ESF) přiznaného žalobkyni rozhodnutím C(87)0860 ze dne 30. dubna 1987 (spis č. 870927 P1);

—	uložit Komisi Evropských společenství náhradu veškerých nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobní důvody a hlavní argumenty jsou totožné s žalobními důvody a hlavními argumenty ve věci T-158/07.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/37

Žaloba podaná dne 9. května 2007 – Group Lottuss v. OHIM – Ugly (COYOTE UGLY)

(Věc T-161/07)

(2007/C 155/67)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Group Lottuss Corp., SL (Barcelona, Španělsko) (zástupci: J. Grau Mora, A. Angulo Lafora, M. Ferrándiz Avendaño a J. Arribas García, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: UGLY, INC.

Návrhová žádání žalobkyně

—	(částečně) zrušit rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 2. března 2007 v rozsahu, v němž částečně zamítl přihlášku ochranné známky Společenství č. 2 428 795 „COYOTE UGLY“ společnosti GROUP LOTTUSS CORP. SL;

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: Group Lottuss Corporation, SL.

Dotčená ochranná známka Společenství: obrazová ochranná známka „COYOTE UGLY“ (přihláška č. 2 428 795) pro výrobky a služby zařazené do tříd 9, 41 a 42.

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Ugly, Inc.

Namítaná ochranná známka nebo označení: slovní ochranná známka Společenství „COYOTE UGLY“ pro výrobky zařazené do tříd 14, 16, 21, 25, 32 a 34, jakož i dřívější proslulé nepřihlášené slovní a obrazové ochranné známky „COYOTE UGLY“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 14, 16, 21, 25, 32, 33, 34, 41 a 42.

Rozhodnutí námitkového oddělení: částečné přijetí námitek a zamítnutí přihlášky ochranné známky Společenství, pokud jde o služby třídy 42.

Rozhodnutí odvolacího senátu: zrušení napadeného rozhodnutí v rozsahu, v němž odvolací senát zamítl námitky proti „zábavným službám a službám pro diskotéky a kulturní domy“ třídy 41 uvedeným v přihlášce a zamítl přihlášku pro uvedené služby.

Dovolávané žalobní důvody: nesprávné použití čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/37

Žaloba podaná dne 8. května 2007 – Pigasos alieftiki naftiki etairia v. Rada a Komise

(Věc T-162/07)

(2007/C 155/68)

Jednací jazyk: řečtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Pigasos alieftiki naftiki etairia (Moschato, Řecko) (zástupce: N. Skandamis)

Žalované: Rada Evropské unie a Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že řadou protiprávních aktů a nečinností Rada Evropské unie a Komise Evropských společenství porušily základní právní zásady práva Společenství volného pohybu, hospodářské svobody, proporcionality, ochrany legitimního očekávání, jakož i zásadu účinné soudní ochrany v souvislosti s rybolovem v oblasti hraničící s třetí zemí (Tuniskem) a přepravy úlovků na celní území Společenství přes území této třetí země, která je přidružená ke Společenství a pod celním dohledem (in transit);

—	uložit orgánům Společenství nahradit žalující společnosti částku ve výši 23 608,551 dinárů, jakož i částku ve výši (188 583,18 + 10 806 323,44 + 1 000 000 = 11 994 906,62 eur) z titulu náhrady škody ve smyslu článku 235 ES a čl. 288 druhého pododstavce ES.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně tvrdí, že jí vznikla hospodářská škoda, neboť jí bylo znemožněno dovézt na celní území Společenství produkty původem a výroby Společenství v rámci jejích podnikatelských činností z důvodu řady protiprávních aktů a jednání orgánů Společenství, a to zejména:

a)	Evropské komise, z důvodu, že přijala nařízení (EHS) č. 2454/93 (1), které ukládá předložení kompletně vyplněného celního dokumentu Společenství T2M jako jediného prostředku prokazujícího původ úlovků Společenství a jako významné součásti práva volného pohybu;

Evropské komise, která vedla jménem Společenství jednání s Tuniskem týkající se vypracování dohody o přidružení, a Rady Evropské unie, která dohodu ratifikovala, z důvodu, že nezajistily, že úlovky původem ze Společenství pocházející z rybolovu mimo teritoriální vody Tuniska nebudou zbaveny práva volného pohybu;

c)	Evropské komise a Rady Evropské unie, z důvodu, že ačkoliv jsou orgány příslušnými k pozměnění dohody, podle názoru žalobkyně nezajistily právní úpravu otázky uvedené specifické kategorie ryb, přestože byly obeznámeny s vyvstalým problémem;

d)	Evropské komise, z důvodu, že nevykonala nezbytný dohled nad řeckými orgány, přestože jí o to společnost požádala.

Žalobkyně mimoto tvrdí, že výše uvedená jednání a nečinnosti porušují právní předpisy vyšší právní síly, které byly přijaty na ochranu jednotlivců, a zejména:

a)	právo na volný pohyb zboží, při jehož výkonu mají správní formality procesní, a nikoliv hmotněprávní povahu;

b)	právo na svobodu podnikání, jehož podstata je narušena zákazem alternativních způsobů prokázání původu;

c)	zásadu proporcionality, která není slučitelná s vyloučením jakéhokoliv prostředku prokazujícího původ jiného než T2M;

d)	zásadu legitimního očekávání, jelikož ačkoliv se společnost chovala jako obezřetný pozorovatel trhu, utrpěla vážnou škodu z důvodu, že uplatňovala svá práva podle práva Společenství;

e)	zásadu účinné soudní ochrany, která je v rozporu s „odepřením spravedlnosti“, kterého se vůči společnosti dopustily řecké a tuniské orgány a orgány Společenství.

Navíc k posouzení tvrzené škody žalobkyně uplatňuje, že neobvyklá a specifická povaha škody, která jí vznikla, umožňuje náhradu výše uvedené škody a domnívá se, že v projednávané věci existují předpoklady odpovědnosti Společenství za škodu i bez zavinění.

(1) Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 253, s. 1; Zvl. vyd. 02/06, s. 3).

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/38

Kasační opravný prostředek podaný dne 14. května 2007 Sundholm proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu vydanému dne 1. března 2007 ve věci F-30/05, Sundholm v. Komise

(Věc T-164/07 P)

(2007/C 155/69)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Asa Sundholm (Brusel, Belgie) (zástupci: S. Orlandi, A. Coolen, J.-N. Louis a E. Marchal, advokáti)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—	zrušit rozsudek Soudu pro veřejnou službu (druhého senátu) ze dne 1. března 2007 ve věci F-30/05 (Sundholm v. Komise);

—	na základě nových ustanovení rozhodnout o zrušení rozhodnutí Komise, kterým byl přijat její posudek o vývoji služebního postupu za rok 2003, jakož i uložit žalované náhradu nákladů řízení v prvním stupni a řízení o kasačním opravném prostředku.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Svým kasačním opravním prostředkem se žalobkyně domáhá zrušení rozsudku Soudu pro veřejnou službu, kterým byla zamítnuta žaloba, jíž se domáhala zrušení svého posudku o vývoji služebního postupu za období od 1. ledna do 31. prosince 2003.

Na podporu svého kasačního opravného prostředku žalobkyně uplatňuje, že Soud pro veřejnou službu se dopustil nesprávného právního posouzení, když zamítl žalobní důvod vycházející z porušení práv obhajoby.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/39

Žaloba podaná dne 8. května 2007 – Red Bull GmbH v. OHIM – Grupo Osborne (TORO)

(Věc T-165/07)

(2007/C 155/70)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Red Bull GmbH (Fuschl am See, Rakousko) (zástupci: H. O'Neill, solicitor, V. von Bomhard a A. Renck, lawyers)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Grupo Osborne SA (El Puerto de Santa Maria, Španělsko)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 20. února 2007 ve věci č. R 147/2005-4; a

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatelka ochranné známky Společenství: Grupo Osborne SA

Dotčená ochranná známka Společenství: Obrazová ochranná známka „TORO“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 32, 33 a 42 – přihláška č. 1 500 917

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Žalobkyně

Namítaná ochranná známka nebo označení: Slovní národní ochranné známky „TORO ROSSO“ a „TORRO ROJO“ pro výrobky a služby zařazené do třídy 32, jakož i slovní a obrazová národní ochranná známka, mezinárodní ochranná známka a ochranná známka Společenství obsahující slovo „BULL“ samostatně nebo v kombinaci s jinými slovy pro výrobky a služby zařazené do tříd 32, 33 a 42

Rozhodnutí námitkového oddělení: Námitkám bylo vyhověno ve vztahu ke všem výrobkům a službám s výjimkou „poskytování dočasného ubytování“

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zrušení rozhodnutí námitkového oddělení v rozsahu, ve kterém vyhovuje námitkám ve vztahu k „pivu“ (třída 32), „alkoholickým nápojům kromě vína a piva“ (třída 33) a „pohostinství (stravování), včetně barů, snack-barů, restaurací, restaurací se samoobsluhou, hostinců, jídelen a vináren“ (třída 42); zápis přihlášené ochranné známky Společenství pro uvedené výrobky a služby může proběhnout

Dovolávané žalobní důvody: Porušení druhé věty článku 73 nařízení Rady č. 40/94 z důvodu, že odvolací senát jasně neuvedl základ pro své rozhodnutí, protože plně nevymezil materiál předložený účastníky.

Dále, porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení z důvodu, že odvolací senát vyloučil relevanci dobrého jména přes koncepční totožnost kolidujících ochranných známek a dobré jméno starších ochranných známek.

Konečně, porušení čl. 8 odst. 5 nařízení z důvodu, že odvolací senát uplatnil hypotézu, že kolidující ochranné známky musí být natolik podobné, aby existovalo nebezpečí záměny, přičemž je podle žalobkyně dostatečné, aby si spotřebitel mohl mezi těmito dvěma ochrannými známkami „učinit spojitost“.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/39

Žaloba podaná dne 8. května 2007 – Italská republika v. Komise

(Věc T-166/07)

(2007/C 155/71)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Italská republika (zástupce: Paolo Gentili, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit oznámení o výběrovém řízení EPSO/AD/94/07 pro vytvoření seznamu kandidátů vhodných na přijetí za účelem obsazení 125 míst správců (AD5) v oblasti informací, komunikací a médií;

—	zrušit oznámení o výběrovém řízení EPSO/AST/37/07 pro vytvoření seznamu kandidátů vhodných na přijetí za účelem obsazení 110 míst asistentů (AST3) v oblasti komunikací a informací.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobní důvody a hlavní argumenty jsou podobné žalobním důvodům a hlavním argumentům dovolávaným ve věci T-156/07, Španělsko v. Komise.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/40

Žaloba podaná dne 16. května 2007 – Longevity Health Products v. OHIM – Celltech Pharma (Cellutrim)

(Věc T-169/07)

(2007/C 155/72)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Longevity Health Products Inc. (Nassau, Bahamy) (zástupce: J. E. Korab, Rechtsanwalt)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastník řízení před odvolacím senátem: Celltech Pharma GmbH & Co. KG

Návrhová žádání žalobkyně

—	prohlásit žalobu za přípustnou;

—	prohlásit rozhodnutí prvního odvolacího senátu ze dne 7. března 2007 za neplatné a zamítnout návrh na prohlášení neplatnosti podaný Celltech Pharma GmbH & Co. KG proti přihlášce ochranné známky Společenství č. 3 979 036, a

—	uložit Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Zapsaná ochranná známka Společenství, jež je předmětem návrhu na prohlášení neplatnosti: Slovní ochranná známka „Cellutrim“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 3, 5 a 35 (ochranná známka Společenství č. 3 979 036)

Majitel ochranné známky Společenství: Žalobkyně

Účastník řízení navrhující prohlášení neplatnosti ochranné známky Společenství: Celltech Pharma GmbH & Co. KG

Rozhodnutí zrušovacího oddělení: Prohlášení dotčené ochranné známky Společenství pro zboží zařazené do třídy 5 za neplatnou

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Chybné odůvodnění odvolacího senátu, protože mezi kolidujícími ochrannými známkami neexistuje žádné nebezpečí záměny.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/40

Žaloba podaná dne 21. května 2007 – Volkswagen AG v. OHIM (TDI)

(Věc T-174/07)

(2007/C 155/73)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Volkswagen AG (Wolfsburg, Německo) (zástupce: S. Risthaus, Rechtsanwalt)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání žalobkyně

—	Zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 7. března 2007, doručeno 23. března 2007, ve věci odvolání R 1479/2005-1;

—	uložit žalovanému úřadu náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka „TDI“ pro výrobky a služby ve třídách 4, 7 a 37 (Přihláška č. 842 302).

Rozhodnutí průzkumového referenta: Zamítnutí přihlášky

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody:

—	Porušení čl. 62 odst. 2 nařízení (ES) č. 40/94 (1) nerespektováním rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu ze dne 12. května 2003 ve věci odvolání R 53/2002-4;

—	Porušení čl. 74 odst. 1 první věty nařízení (ES) č. 40/94 z důvodu neexistence v napadeném rozhodnutí řádného vyšetření skutkového stavu z úřední povinnosti;

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 odmítnutím v napadeném rozhodnutí rozlišovací způsobilosti přihlašované ochranné známky;

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 40/94 tím, že v napadeném rozhodnutí byla připuštěna popisná funkce přihlašované ochranné známky;

—	Porušení čl. 7 odst. 3 nařízení č. 40/94 odmítnutím v napadeném rozhodnutí získání rozlišovací způsobilosti přihlašované ochranné známky užíváním.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1).

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/41

Žaloba podaná dne 24. května 2007 – Promomadrid Desarrollo Internacional de Madrid v. OHIM (MADRIDEXPORTA)

(Věc T-180/07)

(2007/C 155/74)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Promomadrid Desarrollo Internacional de Madrid, S.A. (Madrid, Španělsko) (zástupce: M. Aznar Alonso, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání žalobkyně

—	prohlásit, že rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 7. března 2007, kterým byla zamítnuta přihláška složené ochranné známky č. 4 659 553 vztahující se k třídám 16, 35, 36, 38, 39, 41 a 42, není v souladu s nařízením Rady (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství;

—	prohlásit, že čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94 se nepoužije na složenou ochrannou známku Společenství MADRIDEXPORTA č. 4 659 553 a že se namísto něho použije čl. 7 odst. 3 nařízení č. 40/94;

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení;

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: složená ochranná známka „MADRIDEXPORTA“ (přihláška č. 4 659 553) pro výrobky a služby tříd 16, 35, 36, 38, 39, 41 a 42.

Rozhodnutí průzkumového referenta: zamítnutí přihlášky.

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání.

Dovolávané žalobní důvody: Nesprávné použití čl. 7 odst. 1 písm. c) a čl. 7 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/41

Žaloba podaná dne 28. května 2007 – Polsko v. Komise

(Věc T-183/07)

(2007/C 155/75)

Jednací jazyk: polština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Polská republika (zástupce: E. Ośniecka – Tamecka, zmocněnkyně)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	podle článku 230 ES zcela nebo částečně zrušit rozhodnutí Komise K(2007) 1295 konečné ze dne 26. března 2007 o národním alokačním plánu pro přidělení povolenek na emise skleníkových plynů, oznámeném Polskem podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES;

—	rozhodnout ve věci podle čl. 35 odst. 2 jednacího řádu Soudu v polštině;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně se domáhá zrušení rozhodnutí Evropské komise K(2007) 1295 konečné ze dne 26. března 2007 o národním alokačním plánu pro přidělení povolenek na emise skleníkových plynů, oznámeném Polskem podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (1); ve kterém Komise rozhodla, že určité části polského plánu pro přidělení povolenek na emise CO2 na léta 2008 – 2012, který byl Komisi oznámen dne 30. června 2006, jsou v rozporu s čl. 9 odst. 1 a odst. 3, článkem 10 a čl. 13 odst. 2 a neslučitelné s kritérii uvedenými v příloze III směrnice 2003/87/ES. Dotyčné rozhodnutí stanoví pro období let 2008-2012 průměrný roční kontingent pro povolenky na emise v Polsku cca. 208,5 mil. tun ekvivalentu oxidu uhličitého. Hranice emisí oxidu uhličitého pro léta 2008-2012 ve výši 284,6 mil. tun, navržená Polskem v národním alokačním plánu pro přidělení povolenek na emise oznámeném Komisi, se tím snížila o 26,7 %.

K odůvodnění své žaloby žalobkyně uplatňuje, že Komise tím, že rozhodla po uplynutí tříměsíční lhůty stanovené pro odmítnutí národního alokačního plánu nebo části tohoto plánu oznámeného Polskem, porušila čl. 9 odst. 3 směrnice 2003/87/ES. Komise tím porušila zásadní formální předpisy a překročila svou pravomoc.

Krom toho Komise tím, že při posuzování národního alokačního plánu pro přidělení povolenek na léta 2008-2012, oznámeného Polskem, neprávem neposoudila údaje oznámené Polskem v národním alokačním plánu a nahradila analýzu těchto údajů analýzou vlastních údajů, získaných na základě nejednotného použití modelu hospodářské analýzy zvoleného Komisí, porušila čl. 9 odst. 1 směrnice 2003/87/ES a kritérium 3 v příloze III směrnice 2003/87/ES. Komise tím porušila zásadní formální předpisy.

Krom toho Komise tím, že při přijetí dotyčného rozhodnutí nezohlednila, že Společenství je vázáno mezinárodními smlouvami (zejména Kjótským protokolem), porušila zásadní formální předpisy; a to kritéria 1, 2 a 13, uvedená v příloze III směrnice 2003/87/ES.

Komise dále tím, že bezdůvodně omezila možnost převodu povolenek na emise CO2 z prvního (2005-2007) do druhého zúčtovacího období (2008-2012), porušila čl. 9 odst. 3 a čl. 13 odst. 2 směrnice 2003/87/ES. Komise proto překročila svou pravomoc.

Komise dále porušila zásadní formální předpisy tím, že po přijetí rozhodnutí nesdělila žalobkyni skutečné důvody, na jejichž základě přijala své rozhodnutí. Žalobkyně proto nemohla posoudit soulad napadeného rozhodnutí s čl. 175 odst. 2 písm. c) ES ve spojení s čl. 7 odst. 1 ES.

Konečně napadené rozhodnutí pravděpodobně ohrozilo energetickou bezpečnost žalobkyně, neboť rozhodnutí bylo přijato bez předchozího vyslechnutí žalobkyně a rovněž nebyla zohledněna zvláštní energetická bilance Polska; Komise proto překročila svou pravomoc.

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, s. 32).

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/43

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (prvního senátu) ze dne 22. května 2007 – López Teruel v. OHIM

(Věc F-97/06) (1)

(Úředníci - Invalidita - Zamítnutí žádosti o ustavení výboru pro otázky invalidity)

(2007/C 155/78)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Adelaida López Teruel (Guadalajara, Španělsko) (zástupci: G. Vandersanden, L. Levi a C. Ronzi, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) (zástupce: M. I. de Medrano Caballero, zmocněnec)

Předmět věci

Zrušení rozhodnutí OHIM ze dne 2. září 2005, kterým byla zamítnuta žádost žalobkyně o ustavení výboru pro otázky invalidity pověřeného posouzením její neschopnosti plnit úkoly odpovídající jejímu postavení a jejího práva na invalidní důchod.

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí ze dne 6. října 2005, kterým Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) zamítnul žádost A. López Teruel o ustavení výboru pro otázky invalidity, se zrušuje.

2)	OHIM se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 237, 30.9.2006, s. 24.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/43

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (první senát) ze dne 22. května 2007 – López Teruel v. OHIM

(Věc F-99/06) (1)

(Úředníci - Volno z důvodu nemoci - Neoprávněná nepřítomnost - Řízení o revizním vyšetření - Lhůta pro stanovení nezávislého lékaře)

(2007/C 155/79)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Adelaida López Teruel (Guadalajara, Španělsko) (zástupci: G. Vandersanden, L. Levi a C. Ronzi, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) (zástupci: M. I. de Medrano Caballero, zmocněnec)

Předmět věci

Zrušení rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování ze dne 20. října 2005 týkajícího se volna žalobkyně z důvodu nemoci a přijatého na základě závěrů učiněných revizním lékařem uvedeným v čl. 59 odst. 1 služebního řádu.

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 20. října 2005 se zrušuje v části, ve které je nepřítomnost A. López Teruel od 8. do 20. února 2005 posuzována jako neodůvodněná nepřítomnost.

2)	Ve zbývající části se návrhová žádání žaloby zamítají.

3)	OHIM ponese vlastní náklady řízení, jakož i třetinu nákladů vynaložených A. López Teruel.

(1) Úř. věst. C 249, 14.10.2006, s. 18.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/44

Usnesení Soudu pro veřejnou službu (prvního senátu) ze dne 2. května 2007 – Marcuccio v. Komise

(Věc F-2/06) (1)

(Úředníci - Sociální zabezpečení - Pojištění pro případ úrazu a nemoci z povolání - Pracovní úraz - Ukončení řízení podle článku 73 služebního řádu)

(2007/C 155/80)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobce: Marcuccio (Tricase, Itálie) (zástupce: I. Cazzato, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: C. Berardis-Kayser, zmocněnec, A. Dal Ferro, advokát)

Předmět věci

Zrušení rozhodnutí Komise o ukončení řízení týkajícího se toho, aby byly žalobci přiznány dávky stanovené v článku 73 služebního řádu, související s úrazem, který utrpěl dne 10. září 2003.

Výrok usnesení

1)	Žaloba se odmítá jako zjevně nepřípustná.

2)	Každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 86, 8.4.2006, s. 48.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/44

Usnesení Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 24. května 2007 – Lofaro v. Komise

(Spojené věci F-27/06 a F-75/06) (1)

(Úředníci - Dočasný zaměstnanec - Prodloužení zkušební doby - Propuštění po uplynutí zkušební doby - Akty zasahující do právního postavení - Lhůta pro podání stížnosti - Nepřípustnost)

(2007/C 155/81)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Alessandro Lofaro (Brusel, Belgie) (zástupce: J.-L. Laffineur, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: J. Currall a K. Herrmann, zmocněnci, ve věci F-27/06 ve spolupráci s F. Longfilsem, advokátem)

Předmět spojených věcí

Ve věci F-27/06:

Jednak zrušení rozhodnutí Komise o prodloužení zkušební doby žalobce a ukončení jeho smlouvy po uplynutí této doby, a jednak návrh na náhradu škody.

Ve věci F-75/06:

Jednak zrušení rozhodnutí Komise ze dne 28. září 2005 o propuštění žalobce po uplynutí jeho zkušební doby a zrušení zprávy o zkušební době, na níž se toto rozhodnutí zakládá, a jednak návrh na náhradu škody.

Výrok usnesení

1)	Žaloby se odmítají jako nepřípustné

2)	Každý z účastníků řízení ponese vlastní náklady řízení.

(1) F-27/06: Úř. věst. C 208, 6.5.2006 s. 35 a F-75/06: Úř. věst. C 212, 2.9.2006. s. 48.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/44

Žaloba podaná dne 9. května 2007 – Korjus v. Soudní dvůr

(Věc F-43/07)

(2007/C 155/82)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Nina Korjus (Lucemburk, Lucembursko) (zástupce: J. Ortlighaus, advokát)

Žalovaný: Soudní dvůr Evropských společenství

Návrhové žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí o jmenování žalobkyně v části, kterou se její platové zařazení určuje podle čl. 13 odst. 1 přílohy XIII služebního řádu,

—

upravit služební postup (včetně započítání její pracovní zkušenosti v takto upravené platové třídě, jejích nároků na služební postup a jejích důchodových nároků) tak, aby se odvíjel od platové třídy, do které měla být jmenována podle oznámení o výběrovém řízení, na jehož základě byla zapsána na seznam vhodných uchazečů, a to buď do platové třídy uvedené v tomto oznámení, nebo do platové třídy, která třídě odpovídá podle nového služebního řádu, ode dne rozhodnutí o jmenování;

—

přiznat žalobkyni úroky z prodlení podle sazby stanovené Evropskou centrální bankou u veškerých částek odpovídajících rozdílu mezi mzdou odpovídající jejímu platovému zařazení uvedenému v rozhodnutí o jmenování a platovým zařazením, na které měla mít nárok, až do doby než bude vydáno rozhodnutí o jejím správném zařazení do platové třídy;

—	uložit Soudnímu dvoru náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně, úspěšná uchazečka z výběrového řízení CJ/LA/32 (1), u něhož bylo oznámení zveřejněno před 1. květnem 2004, byla přijata do zaměstnání po vstupu v platnost nařízení Rady (ES, Euratom) č. 723/2004 ze dne 22. března 2004, kterým se mění služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství (2). Na základě ustanovení přílohy XIII služebního řádu úředníků Evropských společenství (dále jen „služební řád“), pozměněného výše uvedeným nařízením, byla zařazena do platové třídy AD7 namísto platové třídy LA 7 nebo LA 6 uvedené v oznámení o výběrovém řízení.

Žalobkyně ve své žalobě uplatňuje zejména porušení čl. 5 odst. 5 služebního řádu, zásady rovného zacházení, proporcionality, řádné správy a ochrany legitimního očekávání, jakož i čl. 31 odst. 1 služebního řádu jednak z toho důvodu, že byla při nástupu do zaměstnání zařazena do nižší platové třídy, než jaká byla uvedena v oznámení o výběrovém řízení, a jednak z důvodu, že platové zařazení úspěšných uchazečů z téhož výběrového řízení bylo stanoveno různě v závislosti na tom, zda byly přijati do zaměstnání před, nebo po vstupu v platnost nařízení č. 723/2004.

Žalobkyně se dále dovolává porušení článku 10 služebního řádu v tom, že s výborem podle tohoto ustanovení nebyla projednána otázka platového zařazení úspěšných uchazečů z výběrových řízení, u nichž oznámení odkazovala na původní strukturu vývoje služebního postupu.

(1) Úř. věst. C 221 A, 3.8.1999, s. 7.

(2) Úř. věst L 124, 27.4.2004, s. 1.

7.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 155/45

Žaloba podaná dne 14. května 2007 – Barbin v. Parlament

(Věc F-44/07)

(2007/C 155/83)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Florence Barbin (Lucemburk, Lucembursko) (zástupci: S. Orlandi, J.-N. Louis, A. Coolen a E. Marchal, advokáti)

Žalovaný: Evropský parlament

Návrhové žádání žalobkyně

—	konstatovat protiprávnost bodu I.2 písm. c) „Prováděcích opatření týkajících se udělování bodů za zásluhy a pro povýšení“ Evropského parlamentu ze dne 10. května 2006;

—	zrušit rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování ze dne 16. října 2006 udělit žalobkyni jeden bod za zásluhy za hodnotící období 2005;

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně, úřednice Evropského parlamentu platové třídy AD 11, uplatňuje podobné žalobní důvody, jako jsou ty, které byly uvedeny v rámci věci F-148/06 (1).

(1) Úř. věst. C 42, 24.2.2007, s. 48.

		ISSN 1725-5163
Úřední věstník Evropské unie		C 155

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 50 7. července 2007

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE
	Soudní dvůr
2007/C 155/01	Poslední publikace Soudního dvora v Úředním věstníku Evropské unie Úř. věst. C 140, 23.6.2007	1

	V Oznámení
	SOUDNÍ ŘÍZENÍ
	Soudní dvůr
2007/C 155/02	Věc C-45/05: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 24. května 2007 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce College van Beroep voor het bedrijfsleven – Nizozemsko) – Maatschap Schonewille – Prins v. Minister van Landbouw, Natuur en Voedselkwaliteit (Zemědělské struktury — Režimy podpor Společenství — Odvětví hovězího masa — Identifikace a evidence skotu — Porážková prémie — Vyloučení a snížení)	2

2007/C 155/03	Věc C-157/05: Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 24. května 2007 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Verwaltungsgerichtshof – Rakousko) – Winfried L. Holböck v. Finanzamt Salzburg-Land (Volný pohyb kapitálu — Svoboda usazování — Daň z příjmů — Vyplácení dividend — Příjmy z kapitálu pocházející ze třetí země)	3

2007/C 155/04	Věc C-361/05: Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 24. května 2007 – Komise Evropských společenství v. Španělské království (Nesplnění povinnosti státem — Nakládání s odpady — Směrnice 75/442/EHS a 1999/31/ES — Protiprávní a nekontrolované skládky — Skládky v Níjar, Hoyo de Miguel a Cueva del Mojón)	3

2007/C 155/05	Věc C-394/05: Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 24. května 2007 – Komise Evropských společenství v. Italská republika (Nesplnění povinnosti státem — Směrnice 2000/53/ES — Vozidla s ukončenou životností — Článek 3 odst. 5, čl. 5 odst. 1, čl. 7 odst. 2, jakož i čl. 8 odst. 3 a 4 — Nesprávné provedení)	4

2007/C 155/06	Věc C-43/06: Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 24. května 2007 – Komise Evropských společenství v. Portugalská republika (Nesplnění povinnosti státem — Směrnice 85/384/EHS — Architekti — Vzájemné uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů — Nutnost vykonat přijímací zkoušku do komory architektů)	4

2007/C 155/07	Věc C-359/06: Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 24. května 2007 – Komise Evropských společenství v. Rakouská republika (Nesplnění povinnosti státem — Směrnice 2001/45/ES — Sociální politika — Ochrana zaměstnanců — Používání pracovního zařízení — Minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví)	5

2007/C 155/08	Věc C-364/06: Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 24. května 2007 – Komise Evropských společenství v. Lucemburské velkovévodství (Nesplnění povinnosti státem — Směrnice 2002/15/ES — Úprava pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě — Neprovedení ve stanovené lhůtě)	5

2007/C 155/09	Věc C-375/06: Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 24. května 2007 – Komise Evropských společenství v. Portugalská republika (Nesplnění povinnosti státem — Směrnice 2003/105/ES — Ochrana zaměstnanců — Kontrola nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek — Neprovedení směrnice ve stanovené lhůtě)	6

2007/C 155/10	Věc C-376/06: Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 24. května 2007 – Komise Evropských společenství v. Portugalská republika (Nesplnění povinnosti státem — Směrnice 2001/42/ES — Posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí — Neprovedení ve stanovené lhůtě)	6

2007/C 155/11	Věc C-492/04: Usnesení Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 10. května 2007 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Finanzgericht Baden-Württemberg – Německo) – Lasertec Gesellschaft für Stanzformen mbH v. Finanzamt Emmendingen (Článek 104 odst. 3 první pododstavec jednacího řádu — Volný pohyb kapitálu — Svoboda usazování — Daně — Korporační daň — Smlouva o půjčce uzavřená mezi společnostmi — Společnost-dlužník rezident — Společnost-věřitel akcionář, usazená ve třetí zemi — Pojem značný podíl — Platba úroků z úvěru — Kvalifikace — Skrytá výplata podílů na zisku)	7

2007/C 155/12	Věc C-312/05: Usnesení Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 27. března 2007 – TeleTech Holdings, Inc. v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM), Teletech Internatinal SA (Kasační opravný prostředek — Ochranná známka Společenství — Nařízení (ES) č. 40/94 — Slovní ochranná známka Společenství — Návrh na neplatnost — Starší slovní národní ochranná známka)	7

2007/C 155/13	Věc C-155/07: Žaloba podaná dne 20. března 2007 – Evropský parlament v. Rada Evropské unie	8

2007/C 155/14	Věc C-166/07: Žaloba podaná dne 26. března 2007 – Evropský parlament v. Rada Evropské unie	8

2007/C 155/15	Věc C-169/07: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgerichtshof (Rakousko) dne 30. března 2007 – Hartlauer Handelsgesellschaft mbH v. Wiener Landesregierung a Oberösterreichische Landesregierung	8

2007/C 155/16	Věc C-173/07: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberlandesgericht Frankfurt am Main (Německo) dne 2. dubna 2007 – Emirates Airlines Direktion für Deutschland v. Diether Schenkel	9

2007/C 155/17	Věc C-185/07: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná House of Lords (Spojené království) dne 2. dubna 2007 – Riunione Adriatica Di Sicurta SpA (RAS) v. West Tankers Inc.	9

2007/C 155/18	Věc C-196/07: Žaloba podaná dne 11. dubna 2007 – Komise Evropských společenství v. Španělské království	10

2007/C 155/19	Věc C- 203/07 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 16. dubna 2007 Řeckou republikou proti rozsudku Soudu prvního stupně (prvního senátu) vydanému dne 17. ledna 2007 ve věci T-231/04, Řecká republika v. Komise Evropských společenství	10

2007/C 155/20	Věc C-208/07: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bayerisches Landessozialgericht (Německo) dne 20. dubna 2007 – Petra von Chamier-Glisczinki v. Deutsche Angestellten-Krankenkasse	11

2007/C 155/21	Věc C-211/07: Žaloba podaná dne 20. dubna 2007 – Komise Evropských společenství v. Irsko	11

2007/C 155/22	Věc C-212/07 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 23. dubna 2007 Indorata- Serviços e Gestão, Lda proti rozsudku Soudu prvního stupně (pátého senátu) vydanému dne 15. února 2007 ve věci T-204/04, Indorata- Serviços e Gestão, Lda v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)	12

2007/C 155/23	Věc C-215/07: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesgerichtshof (Německo) dne 24. dubna 2007 – Verlag Schawe GmbH v. Sächsisches Druck- und Verlagshaus	12

2007/C 155/24	Věc C-217/07: Žaloba podaná dne 25. dubna 2007 – Komise Evropských společenství v. Nizozemské království	13

2007/C 155/25	Věc C-219/07: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Raad van State (Belgie) dne 27. dubna 2007 – VZW de Nationale Raad van Dierenkwekers en Liefhebbers a VZW Andibel v. Belgische Staat	13

2007/C 155/26	Věc C-222/07: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Supremo (Španělsko) dne 3. května 2007 – UTECA (Unión de Televisiones Comerciales Asociadas) v. Federación de Asociaciones de Productores Audiovisuales, Ente Público RTVE a Administración General del Estado	14

2007/C 155/27	Věc C-224/07: Žaloba podaná dne 4. května 2007 – Komise Evropských společenství v. Lucemburské velkovévodství	14

2007/C 155/28	Věc C-226/07: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Finanzgericht Düsseldorf (Německo) dne 7. května 2007 – Flughafen Köln/Bonn GmbH v. Haupzollamt Köln	15

2007/C 155/29	Věc C-229/07: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal administratif de Paris (Francie) dne 9. května 2007 – Diana Mayeur v. Ministre de la santé et des solidarités	15

2007/C 155/30	Věc C-230/07: Žaloba podaná dne 8. května 2007 – Komise Evropských společenství v. Nizozemské království	16

2007/C 155/31	Věc C-234/07: Žaloba podaná dne 10. května 2007 – Komise Evropských společenství v. Portugalská republika	16

2007/C 155/32	Věc C-244/07: Žaloba podaná dne 22. května 2007 – Komise Evropských společenství v. Lucemburské velkovévodství	16

2007/C 155/33	Věc C-245/07: Žaloba podaná dne 22. května 2007 – Komise Evropských společenství v. Spolková republika Německo	17

2007/C 155/34	Věc C-250/07: Žaloba podaná dne 24. května 2007 – Komise Evropských společenství v. Řecko	17

	Soud prvního stupně
2007/C 155/35	Pokračování činnosti Soudu mezi dny 1. září a 17. září 2007	19

2007/C 155/36	Věc T-151/01: Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 24. května 2007 – Duales System Deutschland v. Komise (Hospodářská soutěž — Zneužití dominantního postavení — Systém sběru a využití obalů s logem Der Grüne Punkt uvedených na trh v Německu — Rozhodnutí konstatující zneužití dominantního postavení — Překážka vstupu na trh — Poplatek splatný na základě smlouvy o užívání loga)	19

2007/C 155/37	Věc T-289/01: Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 24. května 2007 – Duales System Deutschland v. Komise (Hospodářská soutěž — Kartelové dohody — Systém sběru a využití obalů s logem Der Grüne Punkt uváděných na trh v Německu — Rozhodnutí o výjimce — Povinnosti uložené Komisí za účelem zajištění hospodářské soutěže — Výlučnost přiznaná provozovatelem systému používaným podnikům sběru — Omezení hospodářské soutěže — Nezbytnost zajistit přístup soutěžitelů ke sběrným zařízením používaným provozovatelem systému — Závazky přijaté provozovatelem systému)	19

2007/C 155/38	Věc T-324/04: Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 16. května 2007 – F v. Komise (Veřejná služba — Úředníci — Příspěvek za práci v zahraničí — Žaloba na neplatnost — Žaloba na náhradu škody — Článek 4 odst. 1 písm. a) přílohy VII k Statutu — Pojem mezinárodní organizace — Obvyklé bydliště a hlavní profesní činnost — Zpětné odmítnutí přiznání příspěvku za práci v zahraničí — Vydání bezdůvodného obohacení)	20

2007/C 155/39	Věc T-491/04: Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 16. května 2007 – Merant v. OHIM – Focus Magazin Verlag (FOCUS) (Ochranná známka Společenství — Námitkové řízení — Přihláška slovní ochranné známky Společenství FOCUS — Starší národní obrazová ochranná známka MICRO FOCUS — Nebezpečí záměny — Podobnost označení — Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94)	20

2007/C 155/40	Věc T-500/04: Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 22. května 2007 – Komise v. IIC (Rozhodčí doložka — Příslušnost Soudu — Vrácení zálohy vyplacené Společenstvím projektům financovaným v oblasti transevropských telekomunikačních sítí — Pozbytí nároku — Nahraditelnost údajně vynaložených nákladů)	21

2007/C 155/41	Věc T-137/05: Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 16. května 2007 – La Perla v. OHIM – Worldgem Brands (NIMEI LA PERLA MODERN CLASSIC) (Ochranná známka Společenství — Řízení o prohlášení neplatnosti — Slovní ochranná známka Společenství NIMEI LA PERLA MODERN CLASSIC — Starší vnitrostátní obrazové a slovní ochranné známky LA PERLA a LA PERLA PARFUMS — Důvody zamítnutí — Článek 52 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 40/94 — Článek 8 odst. 5 nařízení č. 40/94)	21

2007/C 155/42	Věc T-158/05: Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 16. května 2007 – Trek Bicycle v. OHIM – Audi (ALLTREK) (Ochranná známka Společenství — Námitkové řízení — Přihláška slovní ochranné známky Společenství ALLTREK — Starší slovní národní ochranná známka TREK — Relativní důvod pro zamítnutí — Neexistence podobnosti výrobků — Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94)	22

2007/C 155/43	Věc T-198/05: Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 22. května 2007 – Mebrom v. Komise (Mimosmluvní odpovědnost — Dovoz methylbromidu do Evropské unie — Pozdní zavedení internetové stránky umožňující žádat a udělovat licence a dovozní kvóty — Články 6 a 7 nařízení (ES) č. 2037/2000 — Škoda vyplývající z ušlého zisku — Skutečná existence škody)	22

2007/C 155/44	Věc T-216/05: Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 22. května 2007 – Mebrom v. Komise (Ochrana ozonové vrstvy — Dovoz methylbromidu do Evropské unie — Odmítnutí přidělit dovozní kvótu pro kritické použití pro rok 2005 — Žaloba na neplatnost — Přípustnost — Provedení článků 3, 4, 6 a 7 nařízení (ES) č. 2037/2000 — Legitimní očekávání — Právní jistota)	22

2007/C 155/45	Spojené věci T-241/05, T-262/05 až T-264/05, T-346/05, T-347/05, T-29/06 až T-31/06: Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 23. května 2007 – Procter & Gamble v. OHIM (Čtvercové bílé tablety s barevným květinovým vzorem) (Ochranná známka Společenství — Přihlášky trojrozměrných ochranných známek Společenství — Čtvercové bílé tablety s barevným květinovým vzorem — Absolutní důvod pro zamítnutí — Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 — Nedostatek rozlišovací způsobilosti)	23

2007/C 155/46	Věc T-342/05: Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 23. května 2007 – Henkel v. OHIM – SERCA (COR) (Ochranná známka Společenství — Námitkové řízení — Přihláška slovní ochranné známky Společenství COR — Starší národní obrazová ochranná známka obsahující slovní prvek dor s gotickým stylem písma — Relativní důvod zamítnutí — Neexistence nebezpečí záměny — Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94)	23

2007/C 155/47	Věc T-223/06 P: Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 23. května 2007 – Parlament v. Eistrup (Kasační opravný prostředek — Žaloba podepsaná advokátem prostřednictvím razítka — Nepřípustnost žaloby)	24

2007/C 155/48	Věc T-18/07 R: Usnesení předsedy Soudu prvního stupně ze dne 21. května 2007 – Kronberger v. Parlament (Předběžné opatření — Akt o volbě členů v Evropském parlamentu — Návrh na předběžná opatření — Nepřípustnost)	24

2007/C 155/49	Věc T-118/07: Žaloba podaná dne 16. dubna 2007 – P.P.TV v. OHIM – Rentrak (PPT)	24

2007/C 155/50	Věc T-131/07: Žaloba podaná dne 24. dubna 2007 – Mohr & Sohn v. Komise	25

2007/C 155/51	Věc T-137/07: Žaloba podaná dne 2. května 2007 – Portela – Comércio de artigos ortopédicos e hospitalares v. Komise	25

2007/C 155/52	Věc T-138/07: Žaloba podaná dne 4. května 2007 – Schindler Holding a další v. Komise	27

2007/C 155/53	Věc T-139/07: Žaloba podaná dne 2. května 2007 – Pioneer Hi-Bred International Inc. v. Komise	28

2007/C 155/54	Věc T-140/07: Žaloba podaná dne 26. dubna 2007 – Chi Mei Optoelectronics Europe a Chi Mei Optoelectronics UK v. Komise	28

2007/C 155/55	Věc T-144/07: Žaloba podaná dne 7. května 2007 – ThyssenKrupp Liften Ascenseurs v. Komise	29

2007/C 155/56	Věc T-145/07: Žaloba podaná dne 7. května 2007 – Otis SA a další v. Komise	30

2007/C 155/57	Věc T-146/07: Žaloba podaná dne 7. května 2007 – United Technologies v. Komise	30

2007/C 155/58	Věc T-147/07: Žaloba podaná dne 7. května 2007 – ThyssenKrupp Aufzüge a ThyssenKrupp Fahrtreppen v. Komise	31

2007/C 155/59	Věc T-148/07: Žaloba podaná dne 7. května 2007 – ThyssenKrupp Ascenseurs Luxembourg v. Komise	32

2007/C 155/60	Věc T-149/07: Žaloba podaná dne 7. května 2007 – ThyssenKrupp Elevator v. Komise	33

2007/C 155/61	Věc T-150/07: Žaloba podaná dne 7. května 2007 – ThyssenKrupp v. Komise	33

2007/C 155/62	Věc T-151/07: Žaloba podaná dne 8. května 2007 – KONE a další v. Komise	34

2007/C 155/63	Věc T-152/07: Žaloba podaná dne 7. května 2007 – Lange Uhren v. OHIM (obrazová ochranná známka představující hodinky)	35

2007/C 155/64	Věc T-154/07: Žaloba podaná dne 8. května 2007 – ThyssenKrupp Liften v. Komise	35

2007/C 155/65	Věc T-158/07: Žaloba podaná dne 7. května 2007 – COFAC v. Komise	36

2007/C 155/66	Věc T-159/07: Žaloba podaná dne 7. května 2007 – COFAC v. Komise	36

2007/C 155/67	Věc T-161/07: Žaloba podaná dne 9. května 2007 – Group Lottuss v. OHIM – Ugly (COYOTE UGLY)	37

2007/C 155/68	Věc T-162/07: Žaloba podaná dne 8. května 2007 – Pigasos alieftiki naftiki etairia v. Rada a Komise	37

2007/C 155/69	Věc T-164/07 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 14. května 2007 Sundholm proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu vydanému dne 1. března 2007 ve věci F-30/05, Sundholm v. Komise	38

2007/C 155/70	Věc T-165/07: Žaloba podaná dne 8. května 2007 – Red Bull GmbH v. OHIM – Grupo Osborne (TORO)	39

2007/C 155/71	Věc T-166/07: Žaloba podaná dne 8. května 2007 – Italská republika v. Komise	39

2007/C 155/72	Věc T-169/07: Žaloba podaná dne 16. května 2007 – Longevity Health Products v. OHIM – Celltech Pharma (Cellutrim)	40

2007/C 155/73	Věc T-174/07: Žaloba podaná dne 21. května 2007 – Volkswagen AG v. OHIM (TDI)	40

2007/C 155/74	Věc T-180/07: Žaloba podaná dne 24. května 2007 – Promomadrid Desarrollo Internacional de Madrid v. OHIM (MADRIDEXPORTA)	41

2007/C 155/75	Věc T-183/07: Žaloba podaná dne 28. května 2007 – Polsko v. Komise	41

2007/C 155/76	Věc T-438/05: Usnesení Soudu prvního stupně ze dne 11. května 2007 – Daishowa Seiki v. OHIM – Tengelmann Warenhandelsgesellschaft (BIG PLUS)	42

2007/C 155/77	Věc T-148/06: Usnesení Soudu prvního stupně ze dne 22. května 2007 – Marie Claire v. OHIM – Marie Claire Album (MARIE CLAIRE)	42

	Soud pro veřejnou službu Evropské unie
2007/C 155/78	Věc F-97/06: Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (prvního senátu) ze dne 22. května 2007 – López Teruel v. OHIM (Úředníci — Invalidita — Zamítnutí žádosti o ustavení výboru pro otázky invalidity)	43

2007/C 155/79	Věc F-99/06: Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (první senát) ze dne 22. května 2007 – López Teruel v. OHIM (Úředníci — Volno z důvodu nemoci — Neoprávněná nepřítomnost — Řízení o revizním vyšetření — Lhůta pro stanovení nezávislého lékaře)	43

2007/C 155/80	Věc F-2/06: Usnesení Soudu pro veřejnou službu (prvního senátu) ze dne 2. května 2007 – Marcuccio v. Komise (Úředníci — Sociální zabezpečení — Pojištění pro případ úrazu a nemoci z povolání — Pracovní úraz — Ukončení řízení podle článku 73 služebního řádu)	44

2007/C 155/81	Spojené věci F-27/06 a F-75/06: Usnesení Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 24. května 2007 – Lofaro v. Komise (Úředníci — Dočasný zaměstnanec — Prodloužení zkušební doby — Propuštění po uplynutí zkušební doby — Akty zasahující do právního postavení — Lhůta pro podání stížnosti — Nepřípustnost)	44

2007/C 155/82	Věc F-43/07: Žaloba podaná dne 9. května 2007 – Korjus v. Soudní dvůr	44

2007/C 155/83	Věc F-44/07: Žaloba podaná dne 14. května 2007 – Barbin v. Parlament	45

2007/C 155/84	Věc F-92/06: Usnesení Soudu pro veřejnou službu ze dne 25. května 2007 – Antas v. Rada	45