30.6.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 145/1

USNESENÍ RADY

ze dne 25. června 2007,

o nové strategii Společenství v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci (2007–2012)

(2007/C 145/01)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. února 2007 o zlepšování kvality a produktivity práce: strategie Společenství v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci pro období 2007–2012, jež je jedním z bodů obsažených v evropské sociální agendě;

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Článek 137 Smlouvy o založení Evropského společenství vedl k přijetí značného objemu právních předpisů Společenství v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci.

(2)	Kvalita práce má značný lidský a zároveň hospodářský rozměr a členské státy v rámci lisabonské strategie přiznaly politice v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti důležitou úlohu, kterou přispívá k hospodářskému růstu a zaměstnanosti.

(3)	Evropský sociální model je založen na hladce fungujícím hospodářství, na vysoké úrovni sociální ochrany, vzdělávání a sociálním dialogu, a zahrnuje tedy zlepšení kvality pracovních míst, zejména ochrany zdraví a bezpečnosti při práci.

(4)

Evropská unie musí s ohledem na demografické změny posílit konkurenceschopnost podniků a zohlednit přitom závěry Evropské rady ze zasedání ve Stockholmu ve dnech 23. a 24. března 2001, závěry Evropské rady ze zasedání v Barceloně ve dnech 15. a 16. března 2002 a závěry Evropské rady ze zasedání v Bruselu ve dnech 8. a 9. března 2007.

(5)

Nová strategie Společenství v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci (2007-2012) (dále jen „strategie Společenství“) by měla prosazovat další pokrok s ohledem na tempo nastavené předchozí strategií Společenství v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci (2002–2006), jež byla založena na obecném přístupu k dobrým pracovním podmínkám a dala nový impuls politikám v oblasti prevence a přispěla k významným zlepšením.

(6)	Provádění stávajících právních předpisů je nadále jednou z nejdůležitějších povinností všech členských států podporující vznik zdravého a bezpečného pracovního prostředí.

(7)	Počet pracovních úrazů a výskyt nemocí z povolání, jenž se v jednotlivých členských státech liší, je v absolutních číslech v určitých odvětvích a pro určité kategorie pracovníků stále příliš vysoký, a je tedy důležité, aby nová strategie tuto situaci napravila,

PŘIJALA TOTO USNESENÍ:

Rada bere na vědomí názor Komise, že za účelem dosažení stálého, udržitelného a důsledného snížení výskytu pracovních úrazů a nemocí z povolání je nutné, aby zúčastněné strany sledovaly řadu cílů, včetně:

a)	kladení většího důrazu na provádění právních předpisů Společenství;

b)	podpory dodržování právních předpisů Společenství, zejména v odvětvích a podnicích, jež jsou považovány za rizikové, a pro kategorie pracovníků, kteří jsou nejvíce ohroženi;

c)	přizpůsobení právního rámce změnám na pracovišti a jeho zjednodušení;

d)	podpory rozvoje a provádění národních strategií;

e)	vytvoření celkové kultury, která si cení zdraví a přikládá velký význam prevenci rizik tím, že podporuje změny chování pracovníků a zároveň vybízí zaměstnavatele, aby přijali přístupy zaměřené na ochranu zdraví;.

f)	dokončení postupů k určení a vyhodnocení nových možných rizik;

g)	vyhodnocení provádění strategie Společenství;

h)	podpory ochrany zdraví a bezpečnosti při práci na mezinárodní úrovni.

Rada bere na vědomí názor Komise, že za účelem dosažení těchto cílů musí být dále vyvíjen obecný přístup, a to s ohledem na tyto oblasti činnosti:

V národních strategiích by se mělo upřednostnit provedení souboru nástrojů, které zaručí vysokou úroveň dodržování právních předpisů, zejména v malých a středních podnicích a ve vysoce rizikových odvětvích:

—	šíření osvědčených postupů na místní úrovni,

—	odborná příprava a vzdělávání,

—	vytvoření jednoduchých nástrojů a pokynů,

—	lepší přístup k vysoce kvalitním službám prevence,

—	odpovídající finanční a lidské zdroje pro inspekce práce,

—	využívání hospodářských pobídek na vnitrostátní úrovni a na úrovni Společenství.

Dané strategie by se měly, pokud je to vhodné a v souladu s vnitrostátními prioritami a podmínkami, týkat zejména demografických změn, preventivní účinnosti zdravotního dohledu, rehabilitace a opětovného začlenění pracovníků, lepšího a účinnějšího prosazování a posílení soudržnosti politik.

b)	Národní strategie by se měly zaměřit na zavedení měřitelných cílů pro snížení výskytu pracovních úrazů a onemocnění pro příslušné kategorie pracovníků, typy společností nebo odvětví.

c)	Zlepšení správního a institucionálního regulativního rámce je nadále klíčovou prioritou na vnitrostátní úrovni i na úrovni Společenství a hodnocení zde hraje významnou úlohu.

d)	Soudržnost příslušných politik jako například politiky veřejného zdraví a politiky zaměstnanosti s politikami v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci musí být posílena.

Nová a stávající rizika na pracovišti vyžadují další výzkum v oblastech, jako jsou

—	psychosociální otázky a poškození svalové a kosterní soustavy,

—	nebezpečné látky, reprodukční rizika a rizika vyplývající z nových technologií, např. nanotechnologií,

—	rizika vyplývající z nových forem organizace práce a

—	řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

—	a to při patřičném zohlednění otázek souvisejících s rovností žen a mužů.

f)	Pracoviště musí být navržena takovým způsobem, aby byla zajištěna zaměstnatelnost pracovníků během jejich celého pracovního života. Zároveň by pracoviště měla být přizpůsobena individuálním potřebám starších a invalidních pracovníků.

g)	Na všech úrovních vzdělávání a ve všech oblastech je nutné prosazovat změny ve vzorcích chování s ohledem na bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

h)	Je třeba dále rozvíjet nové nástroje na měření dosaženého pokroku a úsilí vynaloženého všemi účastníky jak na vnitrostátní tak na evropské úrovni, zejména použitím tabulek výsledků.

i)	Je třeba posílit mezinárodní spolupráci a nadále aktivně spolupracovat s Mezinárodní organizací práce, Světovou zdravotnickou organizací a dalšími mezinárodními organizacemi.

II.

Rada:

1)	vítá sdělení Komise o nové strategii Společenství v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci (2007–2012);

2)	má za to, že dané sdělení poskytuje cenný rámec pro další účinné provádění článku 137 Smlouvy o ES na úrovni Společenství;

sdílí názor Komise, že bezpečnost a ochrana zdraví při práci nejen chrání život a zdraví pracovníků a zvyšuje jejich motivaci, ale zároveň plní zásadní úlohu, pokud jde o posílení konkurenceschopnosti a produktivity podniků, čímž přispívá k udržitelnosti systémů sociální ochrany prostřednictvím snížení sociálních a hospodářských nákladů v případě pracovních úrazů, nehod a nemocí;

4)	zdůrazňuje, že základními zásadami prevence jsou prostředky kolektivní ochrany a odstraňování rizik u zdroje;

5)	má za to, že politika Společenství v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci založená na obecném přístupu k dobrým pracovním podmínkám by měla mít za cíl stálé, udržitelné a důsledné snížení výskytu pracovních úrazů a nemocí z povolání;

6)	podporuje snahu Komise snížit výskyt pracovních úrazů na úrovni Společenství o 25 %, s přihlédnutím ke zkušenostem členských států, okolnostem a příležitostem;

zdůrazňuje potřebu:

a)	uznat význam „dobré práce“ a jejích základních zásad, tj. práv a účasti pracovníků, rovných příležitostí, bezpečnosti a ochrany zdraví a organizace práce vstřícné vůči rodinám;

b)	zohlednit nové výzvy jako jsou demografické změny a stárnutí pracovní síly; nové směry v zaměstnanosti a nové a větší migrační toky do Evropy a v rámci Evropy;

—	zajistit moderní a účinný právní rámec pro oblast ochrany zdraví a bezpečnosti při práci,

—	aby bylo zaručeno řádné provádění právních předpisů Společenství,

—	aby byly tyto předpisy zjednodušeny, aniž by přitom byla snížena stávající úroveň ochrany,

—	a aby byly přizpůsobeny změnám na pracovišti;

d)	zvýšit povědomí mezi zúčastněnými stranami o potřebě rehabilitace a opětovného začlenění pracovníků dlouhodobě vyloučených z pracoviště z důvodu pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo zdravotního postižení;

e)	vynaložit dodatečné úsilí včetně hospodářských pobídek, jež by vedlo ke změně přístupu s ohledem na integrovanější řízení ochrany zdraví a bezpečnosti v podnicích, které předpokládá větší účast;

vyzvat Evropskou agenturu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, aby prostřednictvím svého střediska pro sledování rizik podporovala výměnu informací a osvědčených postupů a připravila vysoce kvalitní informace o konkrétních výzvách. Ve větší míře by měly být zohledněny širší socioekonomické směry a vlivy.

vyzývá členské státy, aby:

vyvinuly a prováděly soudržné národní strategie v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci přizpůsobené situaci v daném členském státě, ve spolupráci se sociálními partnery a případně s měřitelnými cíli stanovenými v dané souvislosti pro další snižování počtu pracovních úrazů a výskytu nemocí z povolání, zejména v těch odvětvích činnosti, kde je jejich podíl nadprůměrný;

b)	přiřadily národním systémům sociální ochrany a případně zdravotní péče aktivnější úlohu při zlepšování prevence a při rehabilitaci a opětovném začlenění pracovníků;

c)	zvážily možnosti, které nabízí program Společenství pro zaměstnanost a sociální solidaritu (Progress), Evropský sociální fond a další fondy Společenství na podporu strategie Společenství;

d)	vybízely výzkumné ústavy členských států, aby si vyměňovaly informace a spolupracovali na svých programech na vnitrostátní a evropské úrovni a zaměřily se přitom na řešení problémů a rychlé předávání výsledků podnikům, zejména malým a středním podnikům;

e)	zvyšovaly povědomí zlepšováním informovanosti, odborné přípravy a účasti pracovníků, poskytováním jasných pokynů, zejména malým podnikům, a prostřednictvím rozboru příkladů osvědčených postupů a jejich šíření, zejména při využití sítě kontaktů zúčastněných stran na místní úrovni;

f)	podporovaly systematický přístup k dobrým podmínkám na pracovišti prostřednictvím iniciativ v oblasti zkvalitnění práce, zejména prostřednictvím začlenění ochrany zdraví a bezpečnosti, celoživotního učení a otázek rovnosti žen a mužů do řízení podniků a všech úrovní vzdělávání;

g)	zajistily lepší a účinnější prosazování ve všech členských státech a aby přijaly patřičné kroky za účelem poskytnutí odpovídajících zdrojů pro inspekce práce;

h)	dále prováděly celkovou strategii v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Mezinárodní organizace práce, přijatou v roce 2003, a to všemi možnými prostředky;

i)	věnovaly zvláštní pozornost novým trendům v oblasti zaměstnanosti, jako jsou rozvoj samostatné výdělečné činnosti, externí zajišťování, subdodavatelské práce, migrující pracovníci a vyslaní pracovníci.

vyzývá Komisi, aby:

a)	podporovala bezpečnost a ochranu zdraví při práci přijetím patřičných opatření s ohledem na změny v oblasti práce;

zajistila lepší spolupráci s různými organizacemi a výbory i mezi nimi, například s Poradním výborem pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, Výborem vrchních inspektorů práce, Evropskou agenturou pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci a Evropskou nadací pro zlepšení životních a pracovních podmínek, a aby při vytváření nových politik a právních předpisů v této oblasti zohlednila informace poskytnuté těmito organizacemi a názory výborů;

c)	nadále sledovala a podporovala provádění právních předpisů ve všech členských státech;

d)	vypracovala ve spolupráci s Poradním výborem pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci a sociálními partnery pokyny k provádění směrnic, zejména pro malé a střední podniky;

e)	zlepšila koordinaci s jinými politikami Společenství, zejména v oblasti výroby pracovního zařízení a chemických látek a jejich uvádění na trh, a dále s politikou v oblasti veřejného zdraví a vzdělávání a s antidiskriminační politikou;

f)	podpořila v rámci Poradního výboru pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci výměnu názorů a zkušeností týkající se národních strategií;

g)	za podpory Poradního výboru pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci zlepšila provádění článku 7 směrnice 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (1) s ohledem na kvalitu, pokrytí a dostupnost služeb prevence;

v úzké spolupráci s Poradním výborem pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci zavedla společnou metodologii pro hodnocení zvláštních směrnic v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci a zintenzívnila úsilí zaměřené na další zlepšování a zjednodušení správního a regulativního rámce s ohledem na cíl stanovený Evropskou radou na zasedání v Bruselu ve dnech 8. a 9. března 2007 a na činnost Komise týkající se snižování administrativní zátěže, aniž by přitom došlo ke snížení již existující úrovně ochrany a s věnováním patřičné pozornosti potřebám mikropodniků, pokud jde o provádění těchto právních předpisů;

zajistila, aby v každém novém právním předpisu předloženém v rámci strategie Společenství byla dodržena zásada zlepšení právní úpravy tak, jak zdůraznila Evropská rada na zasedání v Bruselu ve dnech 8. a 9. března 2007, a aby tudíž byl každý takový předpis případně doplněn účinným posouzením dopadu;

j)	společně s Poradním výborem pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci posoudila způsoby spolupráce mezi zaměstnavateli v případě, že na stejném pracovišti existuje současně více subdodavatelských úrovní;

k)	spolupracovala s legislativními orgány při zavádění odpovídajícího evropského statistického systému v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, který zohlední různé národní systémy a nepřinese žádnou dodatečnou administrativní zátěž.

10)

vyzývá sociální partnery, aby:

a)	v rámci odvětvového sociálního dialogu navrhli iniciativy a zajistili, aby bylo zástupcům pracovníků poskytnuto více příležitostí účastnit se systematického řízení pracovních rizik;

b)	aktivně se podíleli na šíření základních zásad strategie Společenství, a to na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni i na úrovni jednotlivých podniků;

c)	aktivně spolupracovali s příslušnými státními orgány při vypracování a provádění národních strategií v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci;

d)	podporovali a zveřejňovali řádné provádění zásad prevence pracovních rizik na pracovišti;

e)	pokračovali v jednáních o prevenci násilí a obtěžování na pracovišti a zohlednili hodnocení provádění evropské rámcové dohody o stresu při práci;

f)	posílili, jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU, technickou pomoc a odbornou přípravu pro zástupce pracovníků odpovědných za oblast zdraví a bezpečnosti a pro zaměstnavatele, zejména malých a středních podniků.

(1) Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1. Směrnice ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

30.6.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 145/5

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O PRAKTICKÝCH OPATŘENÍCH PRO POSTUP SPOLUROZHODOVÁNÍ (ČLÁNEK 251 SMLOUVY O ES)

(2007/C 145/02)

OBECNÉ ZÁSADY

1.	Evropský parlament, Rada a Komise, (dále jen „orgány“), konstatují, že současná praxe založená na rozhovorech mezi předsednictvím Rady, Komisí, předsedy příslušných výborů nebo zpravodaji Evropského parlamentu a mezi spolupředsedy dohodovacího výboru se osvědčila.

2.	Orgány potvrzují, že tato praxe, která se rozvinula ve všech stadiích postupu spolurozhodování, musí být i nadále podporována. Orgány se zavázaly, že přezkoumají své pracovní metody s cílem ještě lépe využít všechny možnosti, které nabízí postup spolurozhodování, jak jej stanoví Smlouva o ES.

Toto společné prohlášení vyjasňuje tyto pracovní metody a praktická opatření jejich používání. Doplňuje interinstitucionální dohodu o zdokonalení tvorby právních předpisů (1), a zejména ustanovení týkající se postupu spolurozhodování. Orgány se plně zavazují dodržovat tyto závazky s ohledem na zásady transparentnosti, odpovědnosti a účinnosti. V tomto ohledu by orgány měly věnovat zvláštní pozornost dalším návrhům na zjednodušení, a současně respektovat acquis communautaire.

4.	Orgány v rámci postupu spolurozhodování spolupracují v dobré víře s cílem sblížit co nejvíce své postoje, a tím případně usnadnit přijetí aktu v co nejdřívějším stadiu postupu.

5.	Za tímto účelem orgány spolupracují prostřednictvím příslušných interinstitucionálních kontaktů s cílem sledovat postup práce a analyzovat míru shody ve všech stadiích postupu spolurozhodování.

Orgány se v souladu se svými jednacími řády zavazují k pravidelné výměně informací o pokroku při projednávání různých dokumentů postupem spolurozhodování. Zajistí co nejlepší koordinaci svých pracovních harmonogramů s cílem umožnit, aby vedení jednání bylo koherentní a směřovalo ke sblížení stanovisek. Orgány se proto budou snažit vypracovat orientační harmonogram pro jednotlivá stadia přijímání různých legislativních návrhů, přičemž budou plně respektovat politickou povahu tohoto rozhodovacího postupu.

7.	Spolupráce mezi orgány v rámci spolurozhodování má často podobu třístranných jednání. Užitečnost a flexibilita těchto třístranných jednání se odráží ve skutečnosti, že se významně zvýšil počet dohod dosažených v prvním nebo druhém čtení a že rovněž přispěly k přípravě schůzí dohodovacího výboru.

Tato třístranná jednání mají většinou neformální podobu. Mohou se konat kdykoli během spolurozhodování a mohou se jich účastnit zástupci na různých úrovních, a to podle povahy očekávané diskuze. Každý orgán podle svého jednacího řádu jmenuje své zástupce, kteří se budou účastnit jednání, stanoví jejich mandát k vyjednávání a včas o tom vyrozumí ostatní orgány.

9.	Je-li to možné, je každý návrh kompromisního textu, který má být předmětem diskuze na příštím jednání, předem zaslán všem účastníkům. S cílem zvýšit transparentnost budou třístranná jednání, která se konají v prostorách Evropského parlamentu a Rady, pokud možno předem oznámeny.

10.	Předsednictví Rady se snaží účastnit se schůzí parlamentních výborů. Případně řádně posoudí žádost, kterou obdrží, o poskytnutí informací ohledně postoje Rady.

PRVNÍ ČTENÍ

11.	Orgány v rámci postupu spolurozhodování spolupracují v dobré víře s cílem sblížit co nejvíce své postoje, aby byly akty přijaty pokud možno v prvním čtení.

Dohoda v prvním čtení v Evropském parlamentu

12.	Jsou navazovány příslušné kontakty s cílem usnadnit konání jednání v prvním čtení.

13.	Komise usnadňuje tyto kontakty a uplatňuje konstruktivním způsobem své právo podávat legislativní návrhy s cílem sladit postoje Evropského parlamentu a Rady s náležitým ohledem na rovnováhu mezi orgány a úlohu, kterou jí svěřuje Smlouva.

14.

Pokud je v rámci neformálních třístranných jednání dosaženo dohody, zašle předseda Výboru stálých zástupců předsedovi příslušného parlamentního výboru dopis podrobně vysvětlující podstatu dohody, který má podobu pozměňovacích návrhů k návrhu Komise. V dopise je zmíněna ochota Rady přijmout tento výsledek, s výhradou právně-jazykové revize, bude-li schválen v plénu. Kopie dopisu je zaslána Komisi.

15.	Je-li v této souvislosti zřejmé, že projednávání aktu bude ukončeno v prvním čtení, měla by být informace o záměru uzavřít dohodu uvedena co nejdříve ve známost.

Dohoda ve stadiu společného postoje Rady

16.	Pokud nebylo dosaženo dohody před prvním čtením v Evropském parlamentu, je možné pokračovat v kontaktech s cílem uzavřít dohodu ve stadiu společného postoje Rady.

17.	Komise usnadňuje tyto kontakty a uplatňuje konstruktivním způsobem své právo podávat legislativní návrhy s cílem sladit postoje Evropského parlamentu a Rady s náležitým ohledem na rovnováhu mezi orgány a úlohu, kterou jí svěřuje Smlouva.

18.

Pokud je dosaženo dohody, zašle předseda příslušného parlamentního výboru předsedovi Výboru stálých zástupců dopis obsahující doporučení plénu přijmout společný postoj Rady bez pozměňovacích návrhů, bude-li společný postoj potvrzen Radou, s výhradou právně-jazykové revize. Kopie dopisu je zaslána Komisi.

DRUHÉ ČTENÍ

19.	Rada ve vysvětlujícím prohlášení co nejjasněji vyloží důvody, které ji vedly k přijetí společného postoje. Evropský parlament co nejvíce zohlední tyto důvody a postoj Komise ve svém druhém čtení.

20.	Před předáním společného postoje se Rada snaží spolu s Evropským parlamentem a Komisí najít nejvhodnější datum jeho předání s cílem zajistit maximální efektivitu legislativního postupu ve druhém čtení.

Dohoda ve druhém čtení v Evropském parlamentu

21.	Jakmile Evropský parlament obdrží společný postoj Rady, příslušné kontakty pokračují s cílem lépe pochopit jednotlivé postoje, a tak dovést legislativní postup co nejdříve ke konci.

22.	Komise usnadní tyto kontakty a vydá své stanovisko s cílem sladit postoje Evropského parlamentu a Rady, s náležitým ohledem na rovnováhu mezi orgány a úlohu, kterou jí svěřuje Smlouva.

23.

Pokud je v rámci neformálních třístranných jednání dosaženo dohody, zašle předseda Výboru stálých zástupců předsedovi příslušného parlamentního výboru dopis podrobně vysvětlující podstatu dohody, který má podobu pozměňovacích návrhů ke společnému postoji Rady. V dopise je zmíněna ochota Rady přijmout tento výsledek, s výhradou právně-jazykové revize, bude-li schválen v plénu. Kopie dopisu je zaslána Komisi.

DOHODOVACÍ ŘÍZENÍ

24.

Ukáže-li se, že Rada nebude moci přijmout všechny pozměňovací návrhy Evropského parlamentu předložené ve druhém čtení, a pokud je Rada připravena vysvětlit svůj postoj, bude uspořádáno první třístranné jednání. Každý orgán podle svého jednacího řádu jmenuje své zástupce, kteří se zúčastní jednání, a stanoví jejich mandát k vyjednávání. Komise co nejdříve oznámí oběma delegacím své záměry s ohledem na své stanovisko k pozměňovacím návrhům Evropského parlamentu přijatým ve druhém čtení.

25.	V průběhu dohodovacího řízení se konají třístranná jednání s cílem projednat nevyřešené otázky a připravit půdu pro dosažení dohody v dohodovacím výboru. Výsledky těchto jednání jsou projednány a pokud možno schváleny na schůzích jednotlivých orgánů.

26.	Dohodovací výbor svolává předseda Rady po dohodě s předsedou Evropského parlamentu a s náležitým ohledem na ustanovení Smlouvy.

27.

Komise se účastní jednání dohodovacího výboru a vyvíjí veškerou činnost potřebnou ke sblížení postojů Evropského parlamentu a Rady. Podněty Komise mohou zahrnovat přípravu kompromisních textů s ohledem na postoje Evropského parlamentu a Rady a s náležitým ohledem na úlohu, kterou jí svěřuje Smlouva.

28.	Dohodovacímu výboru předsedají předseda Evropského parlamentu spolu s předsedou Rady. Schůzím výboru střídavě předsedá každý ze spolupředsedů.

29.

Data a pořady jednání schůzí dohodovacího výboru stanoví oba spolupředsedové s cílem zajistit efektivní fungování dohodovacího výboru v rámci dohodovacího řízení. Navrhovaná data jsou konzultována s Komisí. Evropský parlament a Rada stanoví orientačně vhodná data pro konání dohodovacích jednání a informuje o nich Komisi.

30.	Spolupředsedové mohou zařadit na pořad jednání jakékoli schůze dohodovacího výboru několik záležitostí. Vedle hlavní záležitosti („bod B“), v níž zatím nebylo dosaženo dohody, může být dohodovací řízení o dalších záležitostech zahájeno nebo ukončeno bez rozpravy o těchto záležitostech („bod A“).

31.	S ohledem na ustanovení Smlouvy týkající se lhůt Evropský parlament a Rada co nejvíce zohledňují požadavky související s harmonogramem, a zejména ty, jež souvisejí s přerušením činnosti orgánů a s volbami do Evropského parlamentu. V každém případě by přerušení činnosti mělo být co nejkratší.

32.	Dohodovací výbor se schází střídavě v prostorách Evropského parlamentu a Rady, aby oba orgány rovným způsobem sdílely technické zázemí včetně tlumočnického zázemí.

33.

Dohodovací výbor má k dispozici návrh Komise, společný postoj Rady a stanovisko Komise k tomuto postoji, pozměňovací návrhy Evropského parlamentu, stanovisko Komise k těmto návrhům a společný pracovní dokument delegací Evropského parlamentu a Rady. Pracovní dokument by měl uživatelům umožnit snadno identifikovat sporné body a účinně na ně odkazovat. Komise zpravidla vydá stanovisko do tří týdnů poté, co úřední cestou obdrží výsledky hlasování v Evropském parlamentu, a nejpozději při zahájení jednání dohodovacího výboru.

34.	Spolupředsedové mohou předložit dohodovacímu výboru texty ke schválení.

35.	Dohody o společném návrhu je dosaženo na schůzi dohodovacího výboru nebo později výměnou dopisů mezi spolupředsedy. Kopie těchto dopisů jsou zaslány Komisi.

36.	Je-li dohody o společném návrhu dosaženo v dohodovacím výboru, je znění této dohody po právně-jazykové finalizaci předloženo spolupředsedům k formálnímu schválení. Ve výjimečných případech a s ohledem na dodržení lhůt může být spolupředsedům předložen ke schválení návrh společného návrhu.

37.

Spolupředsedové zašlou schválený společný návrh předsedům Evropského parlamentu a Rady dopisem, který oba podepíší. Není-li dohodovací výbor schopen se dohodnout na společném návrhu, spolupředsedové tuto skutečnost oznámí předsedům Evropského parlamentu a Rady dopisem, který oba podepíší. Tyto dopisy slouží jako úřední zápis. Kopie dopisů jsou zaslány na vědomí Komisi. Pracovní dokumenty, které byly použity během dohodovacího řízení, budou uloženy a zpřístupněny v rejstříku každého orgánu po ukončení řízení.

38.	Sekretariát Evropského parlamentu a generální sekretariát Rady pracují společně jako sekretariát dohodovacího výboru za zapojení generálního sekretariátu Komise.

OBECNÁ USTANOVENÍ

39.	Považuje-li Evropský parlament nebo Rada za důležité prodloužit lhůty stanovené článkem 251 Smlouvy, oznámí tuto skutečnost předsedovi druhého z těchto orgánů a Komisi.

40.	Pokud je v prvním nebo druhém čtení nebo v dohodovacím řízení dosaženo dohody, je konečné znění schváleného textu vypracováno v úzké spolupráci a po vzájemné dohodě právně-jazykovými útvary Evropského parlamentu a Rady.

41.	V žádném ze schválených textů nelze provádět změny, aniž by k tomu Evropský parlament a Rada na příslušné úrovni daly výslovný souhlas.

42.

Konečné znění by mělo být vypracováno s řádným ohledem na rozdílné postupy Evropského parlamentu a Rady, zejména s ohledem na dodržení lhůt pro ukončení interních postupů. Orgány se zavazují, že nevyužijí lhůty pro právně-jazykovou finalizaci aktů k opětovnému otevření diskuze o obsahových otázkách.

43.	Evropský parlament a Rada se dohodnou na společném předložení textů připravených společně těmito orgány.

44.

Orgány se zavazují, pokud možno, používat v aktech přijímaných postupem spolurozhodování vzájemně použitelná standardní ustanovení, zejména ustanovení týkající se prováděcích pravomocí (v souladu s rozhodováním v rámci projednávání ve výborech (2)), vstupu v platnost, provedení a používání aktů a dodržování práva Komise podávat legislativní návrhy.

45.	Orgány usilují o uspořádání společné tiskové konference, na které oznámí úspěšný výsledek legislativního postupu dosažený v prvním nebo ve druhém čtení nebo v dohodovacím řízení. Rovněž usilují o vydání společné tiskové zprávy.

46.	Po přijetí legislativního aktu přijímaného postupem spolurozhodování Evropským parlamentem a Radou je text předložen k podpisu předsedovi Evropského parlamentu a předsedovi Rady a generálním tajemníkům těchto orgánů.

47.	Předsedové Evropského parlamentu a Rady obdrží text k podpisu ve svém jazyce, a je-li to možné, podepíší jej společně během slavnostního ceremoniálu, který je pořádán jednou za měsíc u příležitosti podepisování důležitých aktů za přítomnosti sdělovacích prostředků.

48.	Společně podepsaný text je předán ke zveřejnění v Úřednímu věstníku Evropské unie. Ke zveřejnění obvykle dojde do dvou měsíců od přijetí legislativního aktu Evropským parlamentem a Radou.

49.

Jestliže jeden z orgánů zjistí, že ve znění textu (nebo v jedné z jazykových verzí textu) je písařská nebo zjevná chyba, okamžitě na tuto skutečnost upozorní ostatní orgány. Jestliže se chyba týká aktu, který dosud nebyl přijat ani Evropským parlamentem ani Radou, právně-jazykové útvary Evropského parlamentu a Rady připraví v úzké spolupráci nezbytnou opravu. Týká-li se chyba aktu, který již byl přijat jedním nebo oběma těmito orgány a byl či nebyl zveřejněn, Evropský parlament a Rada přijmou na základě společné dohody opravu, která byla vypracována podle jejich postupů.

V Bruselu dne třináctého června dva tisíce sedm.

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu Evropské unie

předseda

Za Komisi Evropských společenství

předseda

(1) Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.

(2) Rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23). Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 27.7.2006, s. 11).

30.6.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 145/15

Závazné informace o sazebním zařazení zboží

(2007/C 145/08)

Seznam celních orgánů určených členskými státy k přijímání žádostí nebo k vydávání závazných informací o sazebním zařazení zboží, přijatý v souladu s čl. 6 odst. 5 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 (1), ve znění nařízení (ES) č. 214/2007 (2).

Členský stát

Celní orgán

BELGIE

Celní orgány určené k přijímání žádostí a vydávání závazných informací o sazebním zařazení zboží

Centrale administratie der douane en accijnzen

Dienst Nomenclatuur (Tarief), Landbouw en Waarde

Cel BTI

North Galaxy – Gebouw A – 8ste verdieping

Koning Albert II laan 33

B-1030 Brussel

Administration centrale des douanes et accises

Service Nomenclature (Tarif), Agriculture et Valeur

Cellule RTC

North Galaxy Bâtiment A – 8ième étage

33, Avenue Albert II

B-1030 Bruxelles

BULHARSKO

Celní orgány určené k přijímání žádostí a vydávání závazných informací o sazebním zařazení zboží

Агенция „Митници“

Централно Митническо Управление

ул. „Г. С. Раковски“ No. 47

BG-София 1202

ČESKÁ REPUBLIKA

Celní orgány určené k vydávání závazných informací o sazebním zařazení zboží

Celní ředitelství Praha

Washingtonova 7

CZ-113 54 Praha 1

Celní orgány určené k přijímání žádostí o vydání závazných informací o sazebním zařazení zboží

Celní ředitelství Praha

Oddělení závazných informací

Washingtonova 7

CZ-113 54 Praha 1

DÁNSKO

Celní orgány určené k přijímání žádostí a vydávání závazných informací o sazebním zařazení zboží

Všechny regionální celní a daňové orgány

ESTONSKO

Celní orgány určené k přijímání žádostí a vydávání závazných informací o sazebním zařazení zboží

Maksu-ja Tolliamet

Narva mnt 9j

EE-15176 Tallinn

FINSKO

Celní orgány určené k vydávání závazných informací o sazebním zařazení zboží

Tullihallitus – Tariffiyksikkö

Erottajankatu 2, PL 512

FIN-00101 Helsinki

Tullstyrelsen Tariffenhet

Skillnadsgatan 2, PB 512

FIN-00101 Helsingfors

Celní orgány určené k přijímání žádostí o vydání závazných informací o sazebním zařazení zboží

Ústřední celní orgán a všechny celní úřady

FRANCIE

Celní orgány určené k přijímání žádostí a vydávání závazných informací o sazebním zařazení zboží

Direction générale des Douanes et Droits indirects, bureau E4,

8 rue de la Tour des Dames

F-75436 Paris cédex 09

IRSKO

Celní orgány určené k přijímání žádostí a vydávání závazných informací o sazebním zařazení zboží

Office of the Revenue Commissioners

Classification Unit

Customs Procedures Branch

Government Offices

Nenagh

Co. Tipperary

Ireland

ITÁLIE

Celní orgány určené k vydávání závazných informací o sazebním zařazení zboží

Agenzia delle Dogane

Ufficio Applicazione Tributi

Via Mario Carucci, 71

I-00143 Roma

Celní orgány určené k přijímání žádostí o vydání závazných informací o sazebním zařazení zboží

Všechny celní úřady

KYPR

Celní orgány určené k přijímání žádostí a vydávání závazných informací o sazebním zařazení zboží

Τμήμα Τελωνείων

Υπουργείο Οικονομικών

Γωνία Μ. Καραολή και Γρ. Αυξεντίου

1096 Λευκωσία

Ταχ. Διεύθυνση: Αρχιτελωνείο

CY-1440 Λευκωσία

LITVA

Celní orgány určené k přijímání žádostí a vydávání závazných informací o sazebním zařazení zboží

Muitinės departamentas prie Lietuvos Respublikos Finansų ministerijos

A. Jakšto g. 1/25,

LT-01105 Vilnius

LOTYŠSKO

Celní orgány určené k přijímání žádostí a vydávání závazných informací o sazebním zařazení zboží

Valsts ieņēmumu dienests

Galvenā muitas pārvalde

11.novembra krastmala 17

LV-1841 Rīga

LUCEMBURSKO

Celní orgány určené k přijímání žádostí a vydávání závazných informací o sazebním zařazení zboží

Direction des douanes et accises

B.P. 1605

L-1016 Luxembourg

MAĎARSKO

Celní orgány určené k přijímání žádostí a vydávání závazných informací o sazebním zařazení zboží

Vám- és Pénzügyőrség

Vegyvizsgáló Intézete

Hősök fasora 20-24

H-1163 Budapest

MALTA

Celní orgány určené k přijímání žádostí a vydávání závazných informací o sazebním zařazení zboží

Binding Tariff Information Unit

Customs House

Valletta CMR 02

Malta

NĚMECKO

Celní orgány určené k vydávání závazných informací o sazebním zařazení zboží

Oberfinanzdirektion Cottbus

Zolltechnische Prüfungs- und Lehranstalt Berlin

Grellstraße 18-24

D-10409 Berlin

pro zboží kapitol 10, 11, 20, 22, 23, jakož i kapitol 86 až 92 a 94 až 97 celní nomenklatury

Oberfinanzdirektion Hamburg

Zolltechnische Prüfungs- und Lehranstalt

Baumacker 3

D-22523 Hamburg

pro zboží kapitol 2, 3, 5, 9, 12 až 16, 18, 24 a 27, čísel 3505 a 3506, jakož i kapitol 38 až 40, 45 a 46 celní nomenklatury

Oberfinanzdirektion Koblenz

Zolltechnische Prüfungs- und Lehranstalt Frankfurt am Main

Gutleutstraße 185

D-60327 Frankfurt am Main

pro zboží kapitol 25, 32, 34 až 37 (s výjimkou čísel 3505 a 3506), 41 až 43 a 50 až 70 celní nomenklatury

Oberfinanzdirektion Köln

Zolltechnische Prüfungs- und Lehranstalt

Merianstraße 110

D-50765 Köln

pro zboží kapitol 17, 26, 28 až 31, 33, 47 až 49, 71 až 83 a 93 celní nomenklatury

Oberfinanzdirektion Nürnberg

Zolltechnische Prüfungs-und Lehranstalt München

Lilienthalstraße 3, 85570 Markt Schwaben

pro zboží kapitol 1, 4, 7, 8, 19, 21 celní nomenklatury

Sophienstraße 6

D-80333 München,

pro zboží kapitol 6, 44, 84 a 85 celní nomenklatury

Celní orgány určené k přijímání žádostí o vydání závazných informací o sazebním zařazení zboží

Všechny celní úřady

NIZOZEMSKO

Celní orgány určené k přijímání žádostí a vydávání závazných informací o sazebním zařazení zboží

Belastingdienst/Douane Rotterdam/kantoor Laan op Zuid

t.a.v. Afdeling bindende tarief inlichtingen

Postbus 50966

3007 BJ Rotterdam

Nederland

POLSKO

Celní orgány určené k přijímání žádostí a vydávání závazných informací o sazebním zařazení zboží

Izba Celna w Warszawie

ul. Erazma Ciołka 14A

PL-01-443 Warszawa

PORTUGALSKO

Celní orgány určené k vydávání závazných informací o sazebním zařazení zboží

Direcção-Geral das Alfândegas e dos Impostos Especiais sobre o Consumo

Direcção de Serviços de Tributação Aduaneira

Rua da Alfândega, n.o 5

P-1149-006 Lisboa

Celní orgány určené k přijímání žádostí o vydání závazných informací o sazebním zařazení zboží

Všechny celní úřady

RAKOUSKO

Celní orgány určené k přijímání žádostí a vydávání závazných informací o sazebním zařazení zboží

Zentralstelle für Verbindliche Zolltarifauskünfte

Vordere Zollamtsstraße 5

A-1030 Wien

ŘECKO

Celní orgány určené k přijímání žádostí a vydávání závazných informací o sazebním zařazení zboží

ΥΠΟΥΡΓΕΙΟ ΟΙΚΟΝΟΜΙΑΣ & ΟΙΚΟΝΟΜΙΚΩΝ

Γενική Γραμματεία Φορολογικών & Τελωνειακών Θεμάτων

Γενική Διεύθυνση Τελωνείων & Ειδικών Φόρων Κατανάλωσης

Διεύθυνση Δασμολογική (Δ. 17)

Τμήμα Α' (Δασμολογικό)

Ταχ. Δ/νση: Λεωφ. Αμαλίας 40

GR-105 58 Αθήνα

RUMUNSKO

Celní orgány určené k přijímání žádostí a vydávání závazných informací o sazebním zařazení zboží

Autoritatea Naţională a Vămilor

Strada Matei Millo, nr. 13, sector 1,

Bucureşti

SLOVENSKO

Celní orgány určené k přijímání žádostí a vydávání závazných informací o sazebním zařazení zboží

Colný úrad Bratislava

Oddelenie colných taríf

Miletičova 42

SK-824 59 Bratislava

SLOVINSKO

Celní orgány určené k přijímání žádostí a vydávání závazných informací o sazebním zařazení zboží

Republika Slovenija

Ministrstvo za finance

Carinska uprava Republike Slovenije

Generalni carinski urad

Šmartinska 55

SLO-1523 Ljubljana

ŠPANĚLSKO

Celní orgány určené k přijímání žádostí a vydávání závazných informací o sazebním zařazení zboží

Departamento de Aduanas e Impuestos Especiales

Avda. Llano Castellano 17

E-28071 Madrid

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

Celní orgány určené k přijímání žádostí a vydávání závazných informací o sazebním zařazení zboží

HM Revenue and Customs

Frontiers, Duty Liability Team

2nd Floor, Alexander House

21 Victoria Avenue

Southend-on-Sea

Essex SS99 1AA

United Kingdom

ŠVÉDSKO

Celní orgány určené k přijímání žádostí a vydávání závazných informací o sazebním zařazení zboží

Tullverket

Box 12854

S-112 98 Stockholm

(1) Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1.

(2) Úř. věst. L 62, 1.3.2007, s. 6.

30.6.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 145/20

Sdělení Komise v rámci provádění směrnice Rady 90/396/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se spotřebičů plynných paliv

(Text s významem pro EHP)

(Zveřejnění názvů a odkazů harmonizovaných norem v rámci směrnice)

(2007/C 145/09)

ESO (1)	Odkaz a název harmonizované normy (a referenční dokument)	Odkaz na nahrazovanou normu	Datum ukončení presumpce shody nahrazované normy Poznámka 1
CEN	EN 26:1997 Průtokové ohřívače vody s atmosférickými hořáky na plynná paliva pro ohřev užitkové (pitné) vody	–
	EN 26:1997/A1:2000	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (18. 7. 2001)
	EN 26:1997/A3:2006	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (30. 4. 2007)
	EN 26:1997/AC:1998
CEN	EN 30-1-1:1998 Varné spotřebiče na plynná paliva pro domácnost – Část 1-1: Všeobecné požadavky na bezpečnost	–
	EN 30-1-1:1998/A1:1999	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (30. 9. 1999)
	EN 30-1-1:1998/A2:2003	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (29. 2. 2004)
	EN 30-1-1:1998/A3:2005	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31. 12. 2005)
	EN 30-1-1:1998/A2:2003/AC:2004
CEN	EN 30-1-2:1999 Varné spotřebiče na plynná paliva pro domácnost – Část 1-2: Bezpečnost – Spotřebiče s pečicími troubami a/nebo rožni s nucenou konvekcí	–
CEN	EN 30-1-3:2003+A1:2006 Varné spotřebiče na plynná paliva pro domácnost – Část 1-3: Bezpečnost – Spotřebiče se sklokeramickou varnou deskou	EN 30-1-3:2003	Datum ukončení platnosti (30. 4. 2007)
CEN	EN 30-1-4:2002 Varné spotřebiče na plynná paliva pro domácnost – Část 1-4: Bezpečnost – Spotřebiče s hořákem nebo více hořáky s automatikou	–
CEN	EN 30-1-4:2002/A1:2006	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31. 5. 2007)
CEN	EN 30-2-1:1998 Varné spotřebiče na plynná paliva pro domácnost – Část 2-1: Hospodárné využití energie – Všeobecně	–
	EN 30-2-1:1998/A1:2003	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (10. 12. 2004)
	EN 30-2-1:1998/A2:2005	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (11. 11. 2005)
	EN 30-2-1:1998/A1:2003/AC:2004
CEN	EN 30-2-2:1999 Varné spotřebiče na plynná paliva pro domácnost – Část 2-2: Hospodárné využití energie – Spotřebiče s pečicími troubami a/nebo rožni s nucenou konvekcí	–
CEN	EN 88:1991 Regulátory tlaku pro spotřebiče plynných paliv se vstupním přetlakem do 200 mbar	–
CEN	EN 88:1991/A1:1996	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (17. 7. 1997)
CEN	EN 89:1999 Zásobníkové ohřívače vody na plynná paliva k přípravě teplé pitné (užitkové) vody	–
	EN 89:1999/A1:1999	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (17. 10. 2000)
	EN 89:1999/A2:2000	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (18. 7. 2001)
	EN 89:1999/A3:2006	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (30. 4. 2007)
	EN 89:1999/A4:2006	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31. 5. 2007)
CEN	EN 125:1991 Pojistky plamene pro spotřebiče plynných paliv – Termoelektrické pojistky plamene	–
CEN	EN 125:1991/A1:1996	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (17. 7. 1997)
CEN	EN 126:2004 Vícefunkční řídicí přístroje spotřebičů na plynná paliva	EN 126:1995	Datum ukončení platnosti (10. 12. 2004)
CEN	EN 161:2007 Samočinné uzavírací ventily pro hořáky na plynná paliva a spotřebiče plynných paliv	EN 161:2001	31. 7. 2007
CEN	EN 203-1:2005 Spotřebiče plynných paliv pro provozy společného stravování – Část 1: Všeobecné požadavky na bezpečnost	EN 203-1:1992	31. 12. 2008
CEN	EN 203-2-1:2005 Spotřebiče plynných paliv pro provozy společného stravování – Část 2-1: Zvláštní požadavky – Otevřené hořáky a hořáky pro nádoby WOK	EN 203-2:1995	31. 12. 2008
CEN	EN 203-2-2:2006 Spotřebiče na plynná paliva pro provozy společného stravování – Část 2-2: Zvláštní požadavky – Pečicí trouby	EN 203-2:1995	31. 12. 2008
CEN	EN 203-2-3:2005 Spotřebiče plynných paliv pro provozy společného stravování – Část 2-3: Zvláštní požadavky – Varné nádoby	EN 203-2:1995	31. 12. 2008
CEN	EN 203-2-4:2005 Spotřebiče plynných paliv pro provozy společného stravování – Část 2-4: Zvláštní požadavky – Smažiče	EN 203-2:1995	31. 12. 2008
CEN	EN 203-2-6:2005 Spotřebiče plynných paliv pro provozy společného stravování – Část 2-6: Zvláštní požadavky – Ohřívače vody pro nápoje	EN 203-2:1995	31. 12. 2008
CEN	EN 203-2-8:2005 Spotřebiče plynných paliv pro provozy společného stravování – Část 2-8: Zvláštní požadavky – Pečicí a smažicí pánve	EN 203-2:1995	31. 12. 2008
CEN	EN 203-2-9:2005 Spotřebiče plynných paliv pro provozy společného stravování – Část 2-9: Zvláštní požadavky – Varné desky, ohřívací desky a plotnové opékače	EN 203-2:1995	31. 12. 2008
CEN	EN 203-2-11:2006 Spotřebiče na plynná paliva pro provozy společného stravování – Část 2-11: Zvláštní požadavky – Varné nádoby na tepelnou úpravu těstovin	EN 203-2:1995	31. 12. 2008
CEN	EN 257:1992 Mechanické regulátory teploty pro spotřebiče plynných paliv	–
CEN	EN 257:1992/A1:1996	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (17. 7. 1997)
CEN	EN 297:1994 Kotle na plynná paliva pro ústřední vytápění – Kotle provedení B11 a B11BS s atmosférickými hořáky a s jmenovitým tepelným příkonem nejvýše 70 kW	–
	EN 297:1994/A3:1996	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (24. 2. 1998)
	EN 297:1994/A5:1998	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31. 12. 1998)
	EN 297:1994/A2:1996	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (29. 10. 2002)
	EN 297:1994/A6:2003	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (23. 12. 2003)
	EN 297:1994/A4:2004	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (11. 6. 2005)
	EN 297:1994/A2:1996/AC:2006
CEN	EN 298:2003 Automatiky hořáků a spotřebičů plynných paliv s ventilátorem a bez ventilátoru	EN 298:1993	Datum ukončení platnosti (30. 9. 2006)
CEN	EN 303-3:1998 Kotle pro ústřední vytápění – Část 3: Kotle pro ústřední vytápění na plynná paliva – Sestava kotlového tělesa a hořáku s ventilátorem	–
	EN 303-3:1998/A2:2004	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (11. 6. 2005)
	EN 303-3:1998/AC:2006
CEN	EN 303-7:2006 Kotle pro ústřední vytápění – Část 7: Kotle pro ústřední vytápění na plynná paliva s hořáky s nuceným tahem o jmenovitém tepelném výkonu nejvýše 1 000 kW	–
CEN	EN 377:1993 Maziva pro aplikace v přístrojích a zařízeních používajících hořlavé plyny kromě těch, které jsou určeny pro použití v průmyslové výrobě	–
CEN	EN 377:1993/A1:1996	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (11. 6. 2005)
CEN	EN 416-1:1999 Závěsné tmavé trubkové zářiče s hořákem na plynná paliva s ventilátorem, pro všeobecné použití vyjma domácností – Část 1: Požadavky na bezpečnost	–
	EN 416-1:1999/A1:2000	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (18. 7. 2001)
	EN 416-1:1999/A2:2001	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31. 1. 2002)
	EN 416-1:1999/A3:2002	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31. 10. 2002)
CEN	EN 416-2:2006 Závěsné tmavé trubkové zářiče s hořákem na plynná paliva s ventilátorem pro všeobecné použití vyjma domácností – Část 2: Hospodárné využívání energie	–
CEN	EN 419-1:1999 Závěsné zářiče na plynná paliva s hořákem bez ventilátoru pro všeobecné použití vyjma domácností – Část 1: Požadavky na bezpečnost	–
	EN 419-1:1999/A1:2000	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (18. 7. 2001)
	EN 419-1:1999/A2:2001	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31. 1. 2002)
	EN 419-1:1999/A3:2002	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (9. 9. 2003)
CEN	EN 419-2:2006 Závěsné zářiče na plynná paliva s hořákem bez ventilátoru pro všeobecné použití vyjma domácností – Část 2: Hospodárné využívání energie	–
CEN	EN 437:2003 Zkušební plyny – Zkušební přetlaky – Kategorie spotřebičů	EN 437:1993	Datum ukončení platnosti (23. 12. 2003)
CEN	EN 449:2002 Spotřebiče spalující zkapalněné uhlovodíkové plyny – Spotřebiče k vytápění pro domácnost bez připojení ke kouřovodu (včetně spotřebičů s difúzním katalytickým spalováním)	EN 449:1996	Datum ukončení platnosti (2. 7. 2003)
CEN	EN 461:1999 Spotřebiče spalující zkapalněné uhlovodíkové plyny – Spotřebiče k vytápění do 10 kW, bez připojení ke kouřovodu, pro všeobecné použití vyjma domácností	–
CEN	EN 461:1999/A1:2004	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (10. 12. 2004)
CEN	EN 483:1999 Kotle na plynná paliva pro ústřední vytápění – Kotle provedení C s jmenovitým tepelným příkonem nejvýše 70 kW	–
	EN 483:1999/A2:2001	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31. 1. 2002)
	EN 483:1999/A2:2001/AC:2006
CEN	EN 484:1997 Specifikace pro spotřebiče spalující zkapalněné uhlovodíkové plyny – Varné jednotky včetně varných jednotek s rožněm pro venkovní použití	–
CEN	EN 497:1997 Specifikace pro spotřebiče spalující zkapalněné uhlovodíkové plyny – Víceúčelové vařidlové hořáky pro venkovní použití	–
CEN	EN 498:1997 Specifikace pro spotřebiče spalující zkapalněné uhlovodíkové plyny – Rožně pro venkovní použití	–
CEN	EN 509:1999 Dekorační krby na plynná paliva pro tepelnou pohodu	–
	EN 509:1999/A1:2003	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31. 12. 2003)
	EN 509:1999/A2:2004	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (30. 6. 2005)
CEN	EN 521:2006 Specifikace pro spotřebiče spalující zkapalněné uhlovodíkové plyny – Přenosné spotřebiče využívající tlaku par zkapalněných uhlovodíkových plynů	EN 521:1998	Datum ukončení platnosti (31. 8. 2006)
CEN	EN 525:1997 Ohřívače vzduchu na plynná paliva s přímým ohřevem a nucenou konvekcí o jmenovitém tepelném příkonu nejvýše 300 kW, pro vytápění prostorů nebytových objektů	–
CEN	EN 549:1994 Pryžové materiály pro těsnění a membrány pro spotřebiče plynných paliv a zařízení na plynná paliva	EN 291:1992 EN 279:1991	Datum ukončení platnosti (31. 12. 1995)
CEN	EN 613:2000 Konvekční kamna na plynná paliva	–
CEN	EN 613:2000/A1:2003	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (23. 12. 2003)
CEN	EN 621:1998 Ohřívače vzduchu na plynná paliva s nucenou konvekcí, s přiváděním spalovacího vzduchu a/nebo odváděním spalin účinkem přirozeného tahu, o jmenovitém tepelném příkonu nejvýše 300 kW, pro vytápění prostorů nebytových objektů	–
CEN	EN 621:1998/A1:2001	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31. 3. 2002)
CEN	EN 624:2000 Spotřebiče spalující zkapalněné uhlovodíkové plyny – Uzavřené vytápěcí zařízení na zkapalněné uhlovodíkové plyny pro zabudování do vozidel a lodí	–
CEN	EN 625:1995 Kotle na plynná paliva pro ústřední vytápění – Zvláštní požadavky na kombinované kotle s jmenovitým tepelným příkonem nejvýše 70 kW provozované za účelem přípravy teplé užitkové vody pro domácnost	–
CEN	EN 656:1999 Kotle na plynná paliva pro ústřední vytápění – Kotle provedení B s jmenovitým tepelným příkonem nad 70 kW, nejvýše však 300 kW	–
CEN	EN 676:2003 Hořáky na plynná paliva s ventilátorem a s automatickým řízením	EN 676:1996	Datum ukončení platnosti (8. 4. 2004)
CEN	EN 677:1998 Kotle na plynná paliva pro ústřední vytápění – Zvláštní požadavky na kondenzační kotle s jmenovitým tepelným příkonem nejvýše 70 kW	–
CEN	EN 732:1998 Spotřebiče na zkapalněné uhlovodíkové plyny – Absorpční chladničky	–
CEN	EN 751-1:1996 Těsnicí materiály pro kovové závitové spoje přicházející do kontaktu s plyny první, druhé a třetí třídy a horkou vodou – Část 1: Anaerobní těsnicí prostředky	–
CEN	EN 751-2:1996 Těsnicí materiály pro kovové závitové spoje přicházející do kontaktu s plyny první, druhé a třetí třídy a horkou vodou – Část 2: Netvrdnoucí těsnicí prostředky	–
CEN	EN 751-3:1996 Těsnicí materiály pro kovové závitové spoje přicházející do kontaktu s plyny první, druhé a třetí třídy a horkou vodou – Část 3: Nespékané pásky z PTFE	–
CEN	EN 751-3:1996/AC:1997
CEN	EN 777-1:1999 Sestavy závěsných tmavých trubkových zářičů s hořáky na plynná paliva s ventilátorem, pro všeobecné použití vyjma domácností – Část 1: Sestava D, požadavky na bezpečnost	–
	EN 777-1:1999/A1:2001	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31. 8. 2001)
	EN 777-1:1999/A2:2001	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31. 1. 2002)
	EN 777-1:1999/A3:2002	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31. 10. 2002)
CEN	EN 777-2:1999 Sestavy závěsných tmavých trubkových zářičů s hořáky na plynná paliva s ventilátorem, pro všeobecné použití vyjma domácností – Část 2: Sestava E, požadavky na bezpečnost	–
	EN 777-2:1999/A1:2001	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31. 8. 2001)
	EN 777-2:1999/A2:2001	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31. 1. 2002)
	EN 777-2:1999/A3:2002	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31. 10. 2002)
CEN	EN 777-3:1999 Sestavy závěsných tmavých trubkových zářičů s hořáky na plynná paliva s ventilátorem, pro všeobecné použití vyjma domácností – Část 3: Sestava F, požadavky na bezpečnost	–
	EN 777-3:1999/A1:2001	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31. 8. 2001)
	EN 777-3:1999/A2:2001	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31. 1. 2002)
	EN 777-3:1999/A3:2002	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31. 10. 2002)
CEN	EN 777-4:1999 Sestavy závěsných tmavých trubkových zářičů s hořáky na plynná paliva s ventilátorem, pro všeobecné použití vyjma domácností – Část 4: Sestava H, požadavky na bezpečnost	–
	EN 777-4:1999/A1:2001	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31. 8. 2001)
	EN 777-4:1999/A2:2001	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31. 1. 2002)
	EN 777-4:1999/A3:2002	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31. 10. 2002)
CEN	EN 778:1998 Ohřívače vzduchu na plynná paliva s nucenou konvekcí, s přiváděním spalovacího vzduchu a/nebo odváděním spalin účinkem přirozeného tahu, o jmenovitém tepelném příkonu nejvýše 70 kW, pro vytápění bytových prostorů	–
CEN	EN 778:1998/A1:2001	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31. 3. 2002)
CEN	EN 1020:1997 Ohřívače vzduchu na plynná paliva s nucenou konvekcí s ventilátorem pro přivádění spalovacího vzduchu a/nebo odvádění spalin, o jmenovitém tepelném příkonu nejvýše 300 kW, pro vytápění prostorů nebytových objektů	–
CEN	EN 1020:1997/A1:2001	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31. 3. 2002)
CEN	EN 1106:2001 Ručně ovládané armatury pro spotřebiče na plynná paliva	–
CEN	EN 1196:1998 Ohřívače vzduchu na plynná paliva pro vytápění prostorů bytových a nebytových objektů – Doplňující požadavky na kondenzační ohřívače vzduchu	–
CEN	EN 1266:2002 Konvekční kamna na plynná paliva s ventilátorem pro přivádění spalovacího vzduchu a/nebo odvádění spalin	–
CEN	EN 1266:2002/A1:2005	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (28. 2. 2006)
CEN	EN 1319:1998 Ohřívače vzduchu na plynná paliva s nucenou konvekcí a s hořáky s ventilátorem, o jmenovitém tepelném příkonu nejvýše 70 kW, pro vytápění bytových prostorů	–
	EN 1319:1998/A2:1999	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (17. 10. 2000)
	EN 1319:1998/A1:2001	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31. 3. 2002)
CEN	EN 1458-1:1999 Bubnové sušiče prádla s přímým ohřívacím systémem na plynná paliva pro domácnost, provedení B22D a B23D, s jmenovitým tepelným příkonem nejvýše 6 kW – Část 1: Bezpečnost	–
CEN	EN 1458-2:1999 Bubnové sušiče prádla s přímým ohřívacím systémem na plynná paliva pro domácnost, provedení B22D a B23D, s jmenovitým tepelným příkonem nejvýše 6 kW – Část 2: Racionální využití energie	–
CEN	EN 1596:1998 Spotřebiče na zkapalněné uhlovodíkové plyny – Pojízdné a přenosné ohřívače vzduchu s přímým ohřevem a nucenou konvekcí pro vytápění nebytových prostorů	–
CEN	EN 1596:1998/A1:2004	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (10. 12. 2004)
CEN	EN 1643:2000 Soustava k hlídání těsnosti samočinných uzavíracích ventilů pro hořáky na plynná paliva a spotřebiče plynných paliv	–
CEN	EN 1854:2006 Hlídače tlaku pro hořáky na plynná paliva a pro spotřebiče plynných paliv	EN 1854:1997	Datum ukončení platnosti (4. 11. 2006)
CEN	EN 12067-1:1998 Poměrové regulátory plynné palivo/vzduch pro hořáky na plynná paliva a pro spotřebiče plynných paliv – Část 1: Pneumatické provedení	–
CEN	EN 12067-1:1998/A1:2003	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (23. 12. 2003)
CEN	EN 12067-2:2004 Poměrové regulátory plynné palivo/vzduch pro hořáky na plynná paliva a spotřebiče plynných paliv – Část 2: Elektronické provedení	–
CEN	EN 12078:1998 Nulové regulátory tlaku pro hořáky na plynná paliva a pro spotřebiče plynných paliv	–
CEN	EN 12244-1:1998 Pračky s přímým ohřívacím systémem na plynná paliva s jmenovitým tepelným příkonem nejvýše 20 kW – Část 1: Bezpečnost	–
CEN	EN 12244-2:1998 Pračky s přímým ohřívacím systémem na plynná paliva s jmenovitým tepelným příkonem nejvýše 20 kW – Část 2: Racionální využití energie	–
CEN	EN 12309-1:1999 Absorpční a adsorpční klimatizační zařízení a/nebo zařízení s tepelným čerpadlem s vestavěnými zdroji tepla na plynná paliva, s jmenovitým tepelným příkonem nejvýše 70 kW – Část 1: Bezpečnost	–
CEN	EN 12309-2:2000 Absorpční a adsorpční klimatizační zařízení a/nebo zařízení s tepelným čerpadlem s vestavěnými zdroji tepla na plynná paliva, s jmenovitým tepelným příkonem nejvýše 70 kW – Část 2: Hospodárné využití energie	–
CEN	EN 12669:2000 Ohřívače na plynná paliva s ventilátorem a s přímým ohřevem vzduchu pro vytápění skleníků a přídavné vytápění nebytových prostorů	–
CEN	EN 12752-1:1999 Bubnové sušiče prádla s ohřívacím systémem na plynná paliva provedení B, s jmenovitým tepelným příkonem nejvýše 20 kW – Část 1: Bezpečnost	–
CEN	EN 12752-2:1999 Bubnové sušiče prádla s ohřívacím systémem na plynná paliva provedení B, s jmenovitým tepelným příkonem nejvýše 20 kW – Část 2: Racionální využití energie	–
CEN	EN 12864:2001 Nízkotlaké, nepřestavitelné regulátory tlaku, s největším výstupním přetlakem do 200 mbar včetně, s průtokem do 4 kg/h včetně pro butan, propan nebo jejich směsi a s přidruženými zabezpečovacími zařízeními	–
	EN 12864:2001/A1:2003	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (10. 12. 2004)
	EN 12864:2001/A2:2005	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (28. 2. 2006)
CEN	EN 13278:2003 Kamna na plynná paliva s otevřenou spalovací komorou	–
CEN	EN 13611:2000 Bezpečnostní a řídicí přístroje pro hořáky na plynná paliva a spotřebiče plynných paliv – Všeobecné požadavky	–
CEN	EN 13611:2000/A1:2004	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (30. 6. 2005)
CEN	EN 13785:2005 Regulátory tlaku s průtokem do 100 kg/h včetně, s výstupním přetlakem do 4 bar včetně vyjma regulátorů, které jsou předmětem EN 12864, pro butan, propan nebo jejich směsi, a s přidruženými zabezpečovacími zařízeními	–
CEN	EN 13785:2005/AC:2007
CEN	EN 13786:2004 Automatické přepínací ventily s největším výstupním přetlakem do 4 bar včetně, s průtokem do 100 kg/h včetně pro butan, propan nebo jejich směsi a s přidruženými zabezpečovacími zařízeními	–
CEN	EN 13836:2006 Kotle pro ústřední vytápění na plynná paliva – Kotle provedení B o jmenovitém tepelném příkonu větším než 300 kW, nejvýše však 1 000 kW	–
CEN	EN 14438:2006 Spotřebiče na plynná paliva určené k vytápění více než jedné místnosti	–
CEN	EN 14543:2005 Specifikace pro spotřebiče na zkapalněné uhlovodíkové plyny – Spotřebiče k vytápění pro venkovní použití – Sálavá topidla bez odtahu spalin pro venkovní prostředí nebo pro dostatečně větrané prostory	–
CEN	EN 15033:2006 Uzavřené zásobníkové ohřívače vody na LPG na přípravu horké užitkové vody pro vozidla a čluny	–

Pozn. 1

Datum ukončení presumpce shody je obvykle datum ukončení platnosti (dup) stanovené Evropskou organizací pro normalizaci. Uživatelé těchto norem se však upozorňují na to, že v některých výjimečných případech tomu může být i jinak.

Pozn. 3

Dochází-li ke změnám, je referenčním dokumentem norma EN CCCCC:YYYY, její předchozí změny, pokud existují, a nová, citovaná změna. Nahrazovanou normu (sloupec 3) proto tvoří norma EN CCCCC:YYYY a její předchozí změny, pokud existují, ale bez nové, citované změny. Od uvedeného data přestává u nahrazované normy platit presumpce shody se základními požadavky směrnice.

POZNÁMKA:

—	Veškeré informace o dostupnosti norem lze obdržet buď od Evropských organizací pro normalizaci nebo od národních orgánů pro normalizaci. Jejich seznam je v příloze směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES (2), ve znění směrnice 98/48/ES (3).

—	Zveřejnění odkazů v Úředním věstníku Evropské unie neznamená, že uvedené normy jsou k dispozici ve všech jazycích Společenství.

—	Tento seznam nahrazuje všechny předchozí seznamy zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie. Komise zajišťuje aktualizaci tohoto seznamu.

Více informací o harmonizovaných normách je k dispozici na adrese:

http://ec.europa.eu/enterprise/newapproach/standardization/harmstds/

(1) ESO: Evropské organizace pro normalizaci:

—	CEN: rue de Stassart 36, B-1050 Brusel, tel. (32-2) 550 08 11; fax (32-2) 550 08 19 (http://www.cenorm.be)

—	CENELEC: rue de Stassart 35, B-1050 Brusel, tel. (32-2) 519 08 68; fax (32-2) 519 69 19 (http://www.cenelec.org)

—	ETSI: 650, route des Lucioles, F-06921 Sophia Antipolis, tel. (33) 492 94 42 00; fax (33) 493 65 47 16 (http://www.etsi.org)

(2) Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37.

(3) Úř. věst. L 217, 5.8.1998, s. 18.

		ISSN 1725-5163
Úřední věstník Evropské unie		C 145

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 50 30. června 2007

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	I Usnesení, doporučení, obecné směry a stanoviska
	USNESENÍ
	Rada
2007/C 145/01	Usnesení Rady ze dne 25. června 2007, o nové strategii Společenství v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci (2007–2012)	1

	II Sdělení
	SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ
	Evropský parlament Rada Komise
2007/C 145/02	Společné prohlášení o praktických opatřeních pro postup spolurozhodování (článek 251 smlouvy o ES)	5

	SDĚLENÍ ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE
	Komise
2007/C 145/03	Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ č. COMP/M.4693 – Veolia/Sulo) ( 1 )	10

2007/C 145/04	Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ č. COMP/M.4663 – voestalpine/Böhler-Uddeholm) ( 1 )	10

2007/C 145/05	Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ č. COMP/M.4704 – Bridgepoint/Gambro Healthcare) ( 1 )	11

2007/C 145/06	Povolení státních podpor v rámci ustanovení článků 87 a 88 Smlouvy o ES — Případy, k nimž Komise nevznáší námitku ( 1 )	12

	V Oznámení
	POSTUPY TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
	Komise
2007/C 145/10	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc č. COMP/M.4771 – Veritas/Golden Gate/Goldman Sachs/Aeroflex) — Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	31

Datum přijetí rozhodnutí	21. 3. 2007
Podpora č.	NN 53/06
Členský stát	Malta
Region	—
Název (a/nebo jméno příjemce)	Għajnuna mil-Istat (obbligi ta' servizz pubbliku) għall-operaturi tal-karozzi tal-linja f'Malta
Právní základ	Ftehim bejn il-Gvern ta' Malta u l-ATP ta' l-1995
Druh opatření	Režim podpory
Cíl	Vyrovnávací platba za závazek veřejné služby
Forma podpory	Vyrovnávací platba za závazek veřejné služby
Rozpočet	Od 1,25 do 2,0 milionů MTL
Míra podpory	100 %
Délka trvání	—
Hospodářská odvětví	Osobní autobusová doprava
Název a adresa orgánu poskytujícího podporu	Il-Gvern Malti
Další informace	—

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE
	Komise
2007/C 145/07	Směnné kurzy vůči euru	14

	INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ
2007/C 145/08	Závazné informace o sazebním zařazení zboží	15

2007/C 145/09	Sdělení Komise v rámci provádění směrnice Rady 90/396/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se spotřebičů plynných paliv ( 1 )	20

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,3505
JPY	japonský jen	166,63
DKK	dánská koruna	7,4422
GBP	britská libra	0,674
SEK	švédská koruna	9,2525
CHF	švýcarský frank	1,6553
ISK	islandská koruna	84,26
NOK	norská koruna	7,9725
BGN	bulharský lev	1,9558
CYP	kyperská libra	0,5837
CZK	česká koruna	28,718
EEK	estonská koruna	15,6466
HUF	maďarský forint	246,15
LTL	litevský litas	3,4528
LVL	lotyšský latas	0,6963
MTL	maltská lira	0,4293
PLN	polský zlotý	3,7677
RON	rumunský lei	3,134
SKK	slovenská koruna	33,635
TRY	turecká lira	1,774
AUD	australský dolar	1,5885
CAD	kanadský dolar	1,4245
HKD	hongkongský dolar	10,5569
NZD	novozélandský dolar	1,7502
SGD	singapurský dolar	2,0664
KRW	jihokorejský won	1 247,73
ZAR	jihoafrický rand	9,5531
CNY	čínský juan	10,2816
HRK	chorvatská kuna	7,3035
IDR	indonéská rupie	12 201,77
MYR	malajsijský ringgit	4,6626
PHP	filipínské peso	62,461
RUB	ruský rubl	34,807
THB	thajský baht	42,615