ISSN 1725-5163

Úřední věstník

Evropské unie

C 227E

European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Svazek 49
21. září2006


Oznámeníč.

Obsah

Strana

 

I   Informace

 

Evropský parlament

 

Pondělí, 26. září 2005

2006/C 227E/1

ZÁPIS

1

PRŮBĚH ZASEDÁNÍ

Zahájení zasedání

Schválení zápisu z předchozího zasedání

Předložení dokumentů

Petice

Písemná prohlášení (článek 116 jednacího řádu)

Následný postup na základě postojů a usnesení Parlamentu

Členství ve výborech a delegacích

Podepisování aktů přijatých postupem spolurozhodování

Přivítání bulharských a rumunských pozorovatelů

Plán práce

Priority činnosti Evropského parlamentu (rozprava)

Jednominutové projevy k důležitým otázkám politické povahy

25. výročí polské Solidarity a její poselství pro Evropu (rozprava)

Přístup k činnosti úvěrových institucí a její výkon 2. Kapitálová přiměřenost investičních podniků a úvěrových institucí ***I (rozprava)

Statutární audit ročních účetních závěrek a konsolidovaných účetních závěrek ***I (rozprava)

Protokol k dohodě o lovu tuňáků ES/Komorská federativní islámská republika (2005 – 2010) * (rozprava)

Pořad jednání příštího zasedání

Ukončení zasedání

PREZENČNÍ LISTINA

10

PŘÍLOHA

12

 

Úterý, 27. září 2005

2006/C 227E/2

ZÁPIS

13

PRŮBĚH ZASEDÁNÍ

Zahájení zasedání

Předložení dokumentů

Rozprava o případech porušování lidských práv, demokracie a právního státu (oznámení předložených návrhů usnesení)

Udělování a odnímání právního postavení uprchlíka * (rozprava)

Vinařská dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými (rozprava)

Hlasování

Koordinace postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby ***I (článek 131 jednacího řádu) (hlasování)

Dohoda mezi ES a Bulharskem o některých aspektech leteckých služeb * (článek 131 jednacího řádu) (hlasování)

Dohoda mezi ES a Chorvatskem o některých aspektech leteckých služeb * (článek 131 jednacího řádu) (hlasování)

Poplatky, které se platí Evropské agentuře pro hodnocení léčivých přípravků * (článek 131 jednacího řádu) (hlasování)

Protokol k dohodě o lovu tuňáků ES/Komorská federativní islámská republika (2005 – 2010) * (článek 131 jednacího řádu) (hlasování)

Žádost o zbavení pana Mariose Matzakise poslanecké imunity (článek 131 jednacího řádu) (hlasování)

Uchovávání údajů ve veřejných komunikačních sítích za účelem boje proti trestným činům včetně terorismu (článek 131 jednacího řádu) (závěrečné hlasování)

Udělování a odnímání právního postavení uprchlíka * (hlasování)

Vysvětlení hlasování

Opravy hlasování

Schválení zápisu z předchozího zasedání

Úloha územní soudržnosti v regionálním rozvoji – Posílené partnerství pro nejvzdálenější regiony (rozprava)

Výsledek hodnocení návrhů právních předpisů před zákonodárcem (rozprava)

Doba vyhrazená pro otázky (Komise)

Revmatické choroby (písemné prohlášení)

Rozvoj železnic Společenství ***I – Osvědčení pro posádky obsluhy lokomotiv a vlaků na železniční síti Společenství ***I – Práva a povinnosti cestujících v mezinárodní železniční dopravě ***I – Nesplnění smluvních požadavků na kvalitu služeb v oblasti nákladní železniční dopravy ***I – (rozprava)

Pořad jednání příštího zasedání

Ukončení zasedání

PREZENČNÍ LISTINA

24

PŘÍLOHA I

26

PŘÍLOHA II

30

PŘIJATÉ TEXTY

39

P6_TA(2005)0342Koordinace postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby ***ILegislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se opravuje směrnice 2004/18/ES o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (KOM(2005)0214 – C6-0155/2005 – 2005/0100(COD))

39

P6_TA(2005)0343Dohoda mezi ES a Bulharskem o některých aspektech leteckých služeb *Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Bulharskou republikou o některých aspektech leteckých služeb (KOM(2005)0158 – C6-0177/2005 – 2005/0060(CNS))

39

P6_TA(2005)0344Dohoda mezi ES a Chorvatskem o některých aspektech leteckých služeb *Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Chorvatskou republikou o některých aspektech leteckých služeb (KOM(2005)0159 – C6-0173/2005 – 2005/0059(CNS))

40

P6_TA(2005)0345Poplatky, které se platí Evropské agentuře pro hodnocení léčivých přípravků *Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 297/95 o poplatcích, které se platí Evropské agentuře pro hodnocení léčivých přípravků (KOM(2005)0106 – C6-0137/2005 – 2005/0023(CNS))

40

P6_TA(2005)0346Protokol k dohodě o lovu tuňáků ES/Komorská federativní islámská republika (2005 – 2010) *Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Rady o uzavření Protokolu, kterým se na období od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2010 stanoví rybolovná práva na lov tuňáků a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropským hospodářským společenstvím a Komorskou federativní islámskou republikou o rybolovu při pobřeží Komor (KOM(2005)0187 – C6-0154/2005 – 2005/0092(CNS))

42

P6_TA(2005)0347Žádost o zbavení pana Mariose Matsakise poslanecké imunityRozhodnutí Evropského parlamentu k žádosti o zbavení pana Mariose Matsakise poslanecké imunity (2004/2194(IMM))

44

P6_TA(2005)0348Uchování údajů ve veřejných komunikačních sítích za účelem boje proti trestným činům včetně terorismu *Legislativní usnesení Evropského parlamentu o podnětu Francouzské republiky, Irska, Švédského království a Spojeného království k rámcovému rozhodnutí Rady o uchovávání údajů zpracovaných a uložených v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo údajů ve veřejných komunikačních sítích za účelem prevence, vyšetřování, odhalování a stíhání trestné činnosti včetně terorismu (8958/2004 – C6-0198/2004 – 2004/0813(CNS))

45

P6_TA(2005)0349Udělování a odnímání právního postavení uprchlíka *Legislativní usnesení Evropského parlamentu o pozměněném návrhu směrnice Rady o minimálních normách pro postupy členských států při udělování a odnímání právního postavení uprchlíka (14203/2004 – C6-0200/2004 – 2000/0238(CNS))

46

 

Středa, 28. září 2005

2006/C 227E/3

ZÁPIS

83

PRŮBĚH ZASEDÁNÍ

Zahájení zasedání

Převody prostředků

Zahájení vyjednávání s Tureckem – Dodatkový protokol k Dohodě zakládající přidružení mezi Evropským hospodářským společenstvím a Tureckem v důsledku rozšíření Evropské unie *** (rozprava)

Přivítání

Hlasování

Dodatkový protokol k Dohodě zakládající přidružení mezi Evropským hospodářským společenstvím a Tureckem v důsledku rozšíření Evropské unie *** (článek 131 jednacího řádu) (hlasování)

Zahájení vyjednávání s Tureckem (hlasování)

Přivítání

Hlasování (pokračování)

Přístup k činnosti úvěrových institucí a její výkon 2. Kapitálová přiměřenost investičních podniků a úvěrových institucí ***I (hlasování)

Statutární audit ročních účetních závěrek a konsolidovaných účetních závěrek ***I (hlasování)

Rozvoj železnic Společenství ***I (hlasování)

Osvědčení pro posádky obsluhy lokomotiv a vlaků na železniční síti Společenství ***I (hlasování)

Práva a povinnosti cestujících v mezinárodní železniční dopravě ***I (hlasování)

Nesplnění smluvních požadavků na kvalitu služeb v oblasti nákladní železniční dopravy ***I (hlasování)

25. výročí polské Solidarity a její poselství pro Evropu (hlasování)

Úloha územní soudržnosti v regionálním rozvoji (hlasování)

Posílené partnerství pro nejvzdálenější regiony (hlasování)

Vysvětlení hlasování

Opravy hlasování

Schválení zápisu z předchozího zasedání

Ochrana imunity (pokračování)

Ropa (rozprava)

Reforma Spojených národů a rozvojové cíle tisíciletí (rozprava)

Doba vyhrazená pro otázky (Rada)

Bělorusko (rozprava)

Vztahy mezi Unií a Indií (rozprava)

Obnovitelné zdroje energie v Unii (rozprava)

Situace menšin v Kosovu z hlediska lidských práv (rozprava)

Snížení počtu obětí dopravních nehod do roku 2010 (rozprava)

Pořad jednání příštího zasedání

Ukončení zasedání

PREZENČNÍ LISTINA

95

PŘÍLOHA I

97

PŘÍLOHA II

114

PŘIJATÉ TEXTY

163

P6_TA(2005)0350TureckoUsnesení Evropského parlamentu o zahájení jednání o přistoupení s Tureckem

163

P6_TA(2005)0351Přístup k činnosti úvěrových institucí a její výkon ***ILegislativní usnesení Evropského parlamentu k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se přepracovává směrnice 2000/12/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 20. března 2000 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (KOM(2004)0486 – C6-0141/2004 – 2004/0155(COD))

166

P6_TC1-COD(2004)0155Postoj Evropského parlamentu přijatý den 28. září 2005 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/.../ES o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (přepracované znění)

167

PŘÍLOHA ISEZNAM ČINNOSTÍ PODLÉHAJÍCÍCH VZÁJEMNÉMU UZNÁNÍ

236

PŘÍLOHA IIKLASIFIKACE PODROZVAHOVÝCH POLOŽEK

236

PŘÍLOHA IIIZACHÁZENÍ S ÚVĚROVÝM RIZIKEM PROTISTRANY U DERIVÁTOVÝCH NÁSTROJŮ, REPO OBCHODŮ, TRANSAKCÍ PŮJČEK ČI VÝPŮJČEK CENNÝCH PAPÍRŮ NEBO KOMODIT, TRANSAKCÍ S DELŠÍ DOBOU VYPOŘÁDÁNÍ A MARŽOVÝCH OBCHODŮ

237

PŘÍLOHA IVTYPY DERIVÁTŮ

255

PŘÍLOHA VTECHNICKÁ KRITÉRIA PRO ORGANIZACI A ŘÍZENÍ RIZIK

256

PŘÍLOHA VISTANDARDIZOVANÝ PŘÍSTUP

257

PŘÍLOHA VIIPŘÍSTUP ZALOŽENÝ NA INTERNÍM RATINGU

272

PŘÍLOHA VIIISNIŽOVÁNÍ ÚVĚROVÉHO RIZIKA

300

PŘÍLOHA IXSEKURITIZACE

331

PŘÍLOHA XOPERAČNÍ RIZIKO

349

PŘÍLOHA XITECHNICKÁ KRITÉRIA PRO PŘEZKUM A HODNOCENÍ PŘÍSLUŠNÝMI ORGÁNY

357

PŘÍLOHA XIITECHNICKÁ KRITÉRIA PRO ZVEŘEJŇOVÁNÍ ÚDAJŮ

358

PŘÍLOHA XIII

365

PŘÍLOHA XIV

366

P6_TA(2005)0352Kapitálová přiměřenost investičních podniků a úvěrových institucí ***ILegislativní usnesení Evropského parlamentu k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se přepracovává směrnice Rady 93/6/EHS ze dne 15. března 1993 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (KOM(2004)0486 – C6-0144/2004 – 2004/0159(COD))

371

P6_TC1-COD(2004)0159Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 28. září 2005 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/…/ES o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (přepracované znění)

371

PŘÍLOHA IVÝPOČET KAPITÁLOVÝCH POŽADAVKŮ PRO POZIČNÍ RIZIKO

396

PŘÍLOHA IIVÝPOČET KAPITÁLOVÝCH POŽADAVKŮ PRO VYPOŘÁDACÍ RIZIKO A ÚVĚROVÉ RIZIKO PROTISTRANY

408

PŘÍLOHA IIIVÝPOČET KAPITÁLOVÝCH POŽADAVKŮ PRO DEVIZOVÉ RIZIKO

411

PŘÍLOHA IVVÝPOČET KAPITÁLOVÝCH POŽADAVKŮ PRO KOMODITNÍ RIZIKO

412

PŘÍLOHA VVYUŽITÍ INTERNÍCH MODELŮ PRO VÝPOČET KAPITÁLOVÝCH POŽADAVKŮ

416

PŘÍLOHA VIVÝPOČET KAPITÁLOVÝCH POŽADAVKŮ PRO VELKOU ANGAŽOVANOST

421

PŘÍLOHA VIIOBCHODOVÁNÍ

422

PŘÍLOHA VIIIZRUŠENÉ SMĚRNICE

426

PŘÍLOHA IXSROVNÁVACÍ TABULKA

427

P6_TA(2005)0353Statutární audit ročních účetních závěrek a konsolidovaných účetních závěrek ***ILegislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o statutárním auditu ročních účetních závěrek a konsolidovaných účetních závěrek a o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (KOM(2004)0177 – C6-0005/2004 – 2004/0065(COD))

432

P6_TC1-COD(2004)0065Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 28. září 2005 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady 2005/…/ES o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek a změně směrnic Rady 78/660/EHS 83/349/EHS

432

P6_TA(2005)0354Rozvoj železnic Společenství ***ILegislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 91/440/EHS o rozvoji železnic Společenství (KOM(2004)0139 – C6-0001/2004 – 2004/0047(COD))

460

P6_TC1-COD(2004)0047Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 28. září 2005 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/…/ES, kterou se mění směrnice Rady 91/440/EHS o rozvoji železnic Společenství a směrnice 2001/14/ES o přidělování kapacity železniční infrastruktury, zpoplatnění železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti

460

P6_TA(2005)0355Osvědčení pro posádky obsluhy lokomotiv a vlaků na železniční síti Společenství ***ILegislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o udělování osvědčení pro posádky obsluhy lokomotiv a vlaků na železniční síti Společenství (KOM(2004)0142 – C6-0002/2004 – 2004/0048(COD))

464

P6_TC1-COD(2004)0048Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 28. září 2005 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/…/ES o udělování osvědčení pro strojvedoucí a posádky obsluhy lokomotiv a vlaků na železniční síti Společenství

465

PŘÍLOHA IVZOR POVOLENÍ A DOPLŇKOVÉHO OSVĚDČENÍ SPOLEČENSTVÍ

480

PŘÍLOHA IIPOVINNOSTI STROJVEDOUCÍCH

482

PŘÍLOHA IIIZÁKLADNÍ POŽADAVKY

482

PŘÍLOHA IVODBORNÁ KVALIFIKACE

485

PŘÍLOHA VZKOUŠKA VŠEOBECNÝCH ODBORNÝCH ZNALOSTÍ

486

PŘÍLOHA VIZKOUŠKA ODBORNÝCH ZNALOSTÍ ŽELEZNIČNÍHO VOZOVÉHO PARKU

486

PŘÍLOHA VIIZKOUŠKA ODBORNÝCH ZNALOSTÍ INFRASTRUKTURY

488

P6_TA(2005)0356Práva a povinnosti cestujících v mezinárodní železniční dopravě ***ILegislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o právech a povinnostech cestujících v mezinárodní železniční dopravě (KOM(2004)0143 – C6-0003/2004 – 2004/0049(COD))

490

P6_TC1-COD(2004)0049Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 28. září 2005 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2005 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě

490

PŘÍLOHA IMINIMÁLNÍ INFORMACE POSKYTOVANÉ ŽELEZNIČNÍMI PODNIKY

506

PŘÍLOHA IIMINIMÁLNÍ INFORMACE POSKYTOVANÉ NA JÍZDENCE

507

P6_TA(2005)035725. výročí vzniku Solidarity a její poselství pro EvropuNávrh usnesení Evropského parlamentu u příležitosti 25. výročí vzniku Solidarity a jejího poselství pro Evropu

508

P6_TA(2005)0358Úloha územní soudržnosti v regionálním rozvojiUsnesení Evropského parlamentu o úloze územní soudržnosti pro regionální rozvoj (2004/2256(INI))

509

P6_TA(2005)0359Posílené partnerství pro nejvzdálenější regionyUsnesení Evropského parlamentu o posílení partnerství pro nejvzdálenější regiony (2004/2253(INI))

512

 

Čtvrtek, 29. září 2005

2006/C 227E/4

ZÁPIS

520

PRŮBĚH ZASEDÁNÍ

Zahájení zasedání

Předložení dokumentů

Textilní odvětví (rozprava)

Členství ve výborech a delegacích

Perspektivy obchodních vztahů EU/Čína (rozprava)

Hlasování

Vinařská dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými (hlasování)

Ropa (hlasování)

Reforma Spojených národů a rozvojové cíle tisíciletí (hlasování)

Bělorusko (hlasování)

Vztahy mezi Unií a Indií (hlasování)

Obnovitelné zdroje energie v Unii (hlasování)

Snížení počtu obětí dopravních nehod do roku 2010 (hlasování)

Vysvětlení hlasování

Opravy hlasování

Sdělení společných postojů Rady

Schválení zápisu z předchozího zasedání

Žádost o ochranu parlamentní imunity

Pořad jednání

Jmenování bulharských a rumunských pozorovatelů do parlamentních výborů

Perspektivy obchodních vztahů EU/Čína (pokračování rozpravy)

Rozprava o porušování lidských práv, demokracie a právního státu (rozprava)

Nepál

Tunisko

Vojvodina

Hlasování

Nepál (hlasování)

Tunisko (hlasování)

Vojvodina (hlasování)

Písemná prohlášení zapsaná v rejstříku (článek 116 jednacího řádu)

Rozhodnutí o určitých dokumentech

Předání textů přijatých během zasedání

Termíny příštích zasedání

Přerušení zasedání

PREZENČNÍ LISTINA

532

PŘÍLOHA ISEZNAM POZOROVATELŮ JMENOVANÝCH DO PARLAMENTNÍCH VÝBORŮ

534

PŘÍLOHA II

537

PŘÍLOHA III

552

PŘIJATÉ TEXTY

578

P6_TA(2005)0360Vinařská dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkýmiUsnesení Evropského parlamentu o dohodě o víně mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými

578

P6_TA(2005)0361Závislost na ropěUsnesení Evropského parlamentu o závislosti na ropě

580

P6_TA(2005)0362Výsledky jednání světového summitu OSNUsnesení Evropského parlamentu o výsledku jednání světového summitu Organizace spojených národů ve dnech 14. – 16. září 2005

582

P6_TA(2005)0363BěloruskoUsnesení Evropského parlamentu o Bělorusku

585

P6_TA(2005)0364Vztahy mezi Unií a Indií *Usnesení Evropského parlamentu o vztazích EU-Indie: strategické partnerství (2004/2169(INI))

589

P6_TA(2005)0365Obnovitelné zdroje energie v UniiUsnesení Evropského parlamentu o podílu obnovitelných zdrojů energie v EU a návrhy konkrétních opatření (2004/2153(INI))

599

P6_TA(2005)0366Snížení počtu obětí dopravních nehod do roku 2010 *Usnesení Evropského parlamentu o evropském akčním programu pro bezpečnost silničního provozu: Snížení počtu obětí dopravních nehod v Evropské unii o polovinu do roku 2010: společná odpovědnost (2004/2162(INI))

609

P6_TA(2005)0367NepálUsnesení Evropského parlamentu o Nepálu

616

P6_TA(2005)0368TuniskoUsnesení Evropského parlamentu o Tunisku

618

P6_TA(2005)0369VojvodinaUsnesení Evropského parlamentu o ochraně mnohonárodnostního charakteru Vojvodiny

620

 

2006/C 227E/5

s16

CS

 


I Informace

Evropský parlament

Pondělí, 26. září 2005

21.9.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 227/1


ZÁPIS

(2006/C 227 E/01)

PRŮBĚH ZASEDÁNÍ

PŘEDSEDNICTVÍ: Josep BORRELL FONTELLES

předseda

1.   Zahájení zasedání

Zasedání bylo zahájeno v 17.05 hod.

2.   Schválení zápisu z předchozího zasedání

Zápis z předchozího zasedání byl schválen.

3.   Předložení dokumentů

Byly předloženy tyto dokumenty

1)

z parlamentních výborů

1.1)

zprávy:

* Zpráva o pozměněném návrhu směrnice Rady o minimálních normách pro postupy členských států při přiznávání a odnímání právního postavení uprchlíka (14203/2004 – C6-0200/2004 – 2000/0238(CNS)) – Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

Zpravodaj: Kreissl-Dörfler Wolfgang (A6-0222/2005).

***I Zpráva o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o statutárním auditu ročních účetních závěrek a konsolidovaných účetních závěrek a o změně směrnice Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (KOM(2004)0177 – C6-0005/2004 – 2004/0065(COD)) – Výbor pro právní záležitosti

Zpravodaj: Doorn Bert (A6-0224/2005).

Zpráva o evropském akčním programu pro bezpečnost silničního provozu: Snížení počtu obětí dopravních nehod v Evropské unii o polovinu do roku 2010: společná zodpovědnost (2004/2162(INI)) – Výbor pro dopravu a cestovní ruch

Zpravodaj: Vatanen Ari (A6-0225/2005).

Zpráva o podílu obnovitelných zdrojů energie v EU a návrhy konkrétních opatření (2004/2153(INI)) – Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

Zpravodaj: Turmes Claude (A6-0227/2005).

* Zpráva o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Ázerbájdžánskou republikou o některých aspektech leteckých služeb (KOM(2005)0060 – C6-0130/2005 – 2005/0011(CNS)) – Výbor pro dopravu a cestovní ruch

Zpravodaj: Costa Paolo (A6-0230/2005).

Zpráva o nových výzvách pro cirkus jako součást evropské kultury (2004/2266(INI)) – Výbor pro kulturu a vzdělávání

Zpravodajka: Pack Doris (A6-0237/2005).

***I Zpráva o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zavedení řízení o evropském platebním rozkazu (KOM(2004)0173 – C6-0006/2004 – 2004/0055(COD)) – Výbor pro právní záležitosti

Zpravodajka: McCarthy Arlene (A6-0240/2005).

*** Zpráva o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dodatkového protokolu k Dohodě zakládající přidružení mezi Evropským hospodářským společenstvím a Tureckem v důsledku rozšíření Evropské unie (09617/2005 – C6-0194/2005 – 2005/0091(AVC)) – Výbor pro zahraniční věci

Zpravodaj: Brok Elmar (A6-0241/2005).

***I Zpráva o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o povinných licencích na patenty týkající se výroby farmaceutických výrobků na vývoz do zemí s problémy v oblasti veřejného zdraví (KOM(2004)0737 – C6-0168/2004 – 2004/0258(COD)) – Výbor pro mezinárodní obchod

Zpravodaj: Van Hecke Johan (A6-0242/2005).

Zpráva o posílení partnerství pro nejvzdálenější regiony (2004/2253(INI)) – Výbor pro regionální rozvoj

Zpravodaj: Marques Sérgio (A6-0246/2005).

Zpráva o úloze územní soudržnosti pro regionální rozvoj (2004/2256(INI)) – Výbor pro regionální rozvoj

Zpravodaj: Guellec Ambroise (A6-0251/2005).

Zpráva o vztazích mezi EU a Indií: strategické partnerství (2004/2169(INI)) – Výbor pro zahraniční věci

Zpravodaj: Menéndez del Valle Emilio (A6-0256/2005).

***I Zpráva

1.

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se přepracovává směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES ze dne 20. března 2000 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu a

2.

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se přepracovává směrnice Rady 93/6/EHS ze dne 15. března 1993 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (KOM(2004)0486 [01] – C6-0141/2004 – 2004/0155(COD)) – Hospodářský a měnový výbor

Zpravodaj: Radwan Alexander (A6-0257/2005).

* Zpráva o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Bulharskou republikou o některých aspektech leteckých služeb (KOM(2005)0158 – C6-0177/2005 – 2005/0060(CNS)) – Výbor pro dopravu a cestovní ruch

Zpravodaj: Costa Paolo (A6-0258/2005).

* Zpráva o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Chorvatskou republikou o některých aspektech leteckých služeb (KOM(2005)0159 – C6-0173/2005 – 2005/0059(CNS)) – Výbor pro dopravu a cestovní ruch

Zpravodaj: Costa Paolo (A6-0259/2005).

* Zpráva o návrhu nařízení Rady o uzavření Protokolu, kterým se na období od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2010 stanoví rybolovná práva na lov tuňáků a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropským hospodářským společenstvím a Komorskou federativní islámskou republikou o rybolovu při pobřeží Komor (KOM(2005)0187 – C6-0154/2005 – 2005/0092(CNS)) – Výbor pro rybolov

Zpravodajka: Fraga Estévez Carmen (A6-0260/2005).

Zpráva o budoucnosti obchodních vztahů mezi EU a Čínou (2005/2015(INI)) – Výbor pro mezinárodní obchod

Zpravodajka: Lucas Caroline (A6-0262/2005).

* Zpráva o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 297/95 o poplatcích, které se platí Evropské agentuře pro hodnocení léčivých přípravků (KOM(2005)0106 – C6-0137/2005 – 2005/0023(CNS)) – Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

Zpravodaj: Florenz Karl-Heinz (A6-0264/2005).

Zpráva k žádosti o zbavení Mariose Matsakise poslanecké imunity (2004/2194(IMM)) – Výbor pro právní záležitosti

Zpravodaj: Lehne Klaus-Heiner (A6-0268/2005).

***I Zpráva o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se opravuje směrnice 2004/18/ES o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (KOM(2005)0214 – C6-0155/2005 – 2005/0100(COD)) – Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

Zpravodaj: Zappalà Stefano (A6-0270/2005).

2)

od poslanců

2.1)

otázky k ústnímu zodpovězení pro dobu vyhrazenou pro otázky (článek 109) (B6-0331/2005)

Maat Albert Jan, Stihler Catherine, Pafilis Athanasios, Papadimoulis Dimitrios, Karatzaferis Georgios, Czarnecki Ryszard, Masip Hidalgo Antonio, Paleckis Justas Vincas, Toubon Jacques, Kacin Jelko, McGuinness Mairead, Bowles Sharon Margaret, Starkevičiūtė Margarita, Wuermeling Joachim, Lundgren Nils, Posselt Bernd, Schierhuber Agnes, Kuźmiuk Zbigniew Krzysztof, Van Hecke Johan, Higgins Jim, Batzeli Katerina, Salinas García María Isabel, Goudin Hélène, Papastamkos Georgios, Seeberg Gitte, Manolakou Diamanto, Andersson Jan, Evans Robert, Berger Maria, Allister James Hugh, De Rossa Proinsias, Kasoulides Ioannis, Medina Ortega Manuel, Lavarra Vincenzo, Matsis Yiannakis, Sjöstedt Jonas, Hennicot-Schoepges Erna, Hegyi Gyula, Karim Sajjad, Seppänen Esko, Belet Ivo, Westlund Åsa, Mavrommatis Manolis, Segelström Inger, Moraes Claude, Arnaoutakis Stavros, Geringer de Oedenberg Lidia Joanna, Szent-Iványi István, Jordan Cizelj Romana, Toussas Georgios, Gklavakis Ioannis, Demetriou Panayiotis, Lulling Astrid, Panayotopoulos-Cassiotou Marie, Newton Dunn Bill, Morgantini Luisa, Trakatellis Antonios, Landsbergis Vytautas– Farage Nigel, Posselt Bernd, Papadimoulis Dimitrios, Allister James Hugh, De Rossa Proinsias, Bushill-Matthews Philip, Medina Ortega Manuel, Beglitis Panagiotis, Seppänen Esko, Trakatellis Antonios, Kamall Syed, Papastamkos Georgios, Sjöstedt Jonas, Guerreiro Pedro, Westlund Åsa, Mavrommatis Manolis, Czarnecki Ryszard, Heaton-Harris Christopher, Moraes Claude, Goudin Hélène, Hutchinson Alain, Stihler Catherine, Van Hecke Johan, Manolakou Diamanto, Tannock Charles, Pafilis Athanasios, Van Orden Geoffrey, Beazley Christopher, Newton Dunn Bill, Parish Neil, Toussas Georgios, Ashworth Richard James, Kirkhope Timothy, Rosati Dariusz

2.2)

návrhy usnesení (článek 113):

Elspeth Attwooll, Ian Hudghton, David Martin, Alyn Smith a Struan Stevenson o právech lektorů cizích jazyků („lettori“) na italských vysokých školách (46/2005),

James Hugh Allister o mezinárodních teroristech („the Columbia 3“) (47/2005),

Richard Corbett o respiračních onemocněních (48/2005),

Richard Corbett o společnosti European City Guides (49/2005),

Lissy Gröner, Genowefa Grabowska, Karin Riis-Jørgensen, Gérard Onesta a Vasco Graça Moura o dětských tísňových linkách (50/2005)

Silvana Koch-Mehrin o finanční transparentnosti nevládních organizací a sociálních partnerů (51/2005),

David Martin, Paulo Casaca, Peter Skinner, Terence Wynn a Robert Evans o rostoucím znepokojení mezinárodní veřejnosti nad chovem medvědů na farmách v Číně za účelem odběru žluči (52/2005)

4.   Petice

Tyto petice, které byly níže uvedeného dne zapsány do rejstříku, byly předány příslušnému výboru podle článku 191 odst. 5 jednacího řádu:

Dne 23. 9. 2005

 

pan György Bognár (č. 734/2005)

 

pan Konstantinos Proikakis (č. 735/2005)

 

paní Dimitra Pashalidou (č. 736/2005)

 

pan Petros Papalaios (č. 737/2005)

 

paní Olympia Tabourlou (č. 738/2005)

 

pan Ioannis Skountis (č. 739/2005)

 

paní Dafni Theodoraki (č. 740/2005)

 

pan Michael Niotis (č. 741/2005)

 

pan Miguel Blázquez López (č. 742/2005)

 

pan Jesús Lopez Vazquez (č. 743/2005)

 

pan Enrique González Blanco (č. 744/2005)

 

pan José López Rocamora (č. 745/2005)

 

pan U. Dimitri (Association l'Ulm de m tout le Monde) (č. 746/2005)

 

pan Jean-Paul François Galibert (č. 747/2005)

 

pan Philippe Moulin (č. 748/2005)

 

pan Jean Pierre Baron (č. 749/2005)

 

paní Gisela Holy (č. 750/2005)

 

pan Fausto da Silva (č. 751/2005)

 

paní Maria Silva (č. 752/2005)

 

pan João Henrique Robalo Correia (č. 753/2005)

 

pan João da Cunha Barbosa (Associação Agentes Funerários de Portugal (č. 754/2005)

 

pan Rolf Bossi (Rechtsanwälte Bossi Ufer Ziegert) (č. 755/2005)

 

pan Oliver Brandenburg (č. 756/2005)

 

pan Hartmut Haase (Siedlergemeinschaft Herreninsel) (č. 757/2005)

 

pan Thomas Lorentz (č. 758/2005)

 

pan Franz Swoboda (č. 759/2005)

 

pan Aleksandras Mininas (Kazlu Rudos Spaustuve) (č. 760/2005)

 

pan Wolfgang Drebitz (Elektrizitätsgenossenschaft Steimelhagen e.G.) (č. 761/2005)

 

paní Thaddea Brugger (Alpenverein, Verein zum Schutz der Erholungslandschaft Osttirols) (č. 762/2005)

 

pan Gerhard Eller (č. 763/2005)

 

pan Percy Malitte (č. 764/2005)

 

pan Madame Katrin Weinstock-Aroldi (č. 765/2005)

 

pan Madame Lariss Gubanova (č. 766/2005)

 

pan Mirko Brand (č. 767/2005)

 

paní Maryna Renz (č. 768/2005)

 

pan Hans Jürgen Stoj (č. 769/2005)

 

pan Viktor Merten (č. 770/2005)

 

pan Dietmar Domke (č. 771/2005)

 

pan Michael Berning (č. 772/2005)

 

pan Jürgen Sachansky (č. 773/2005)

 

pan Andre Tomasino (č. 774/2005)

 

pan Manfred Bischof (č. 775/2005)

 

pan Josef Sagerschnig (Körpersportverein Wörtersee) (č. 776/2005)

 

pan Erhardt Fiebiger (Aktionsbündnis mittelständischer Unternehmen) (č. 777/2005)

 

pan Michel Guillet (č. 778/2005)

 

pan Adam Bohdan (Pracownia na rzecz Wszystkich Istot) (plus 38 podpisů) (č. 779/2005)

 

pan Friedrich Kohle (č. 780/2005)

 

pan Michael Sommer (č. 781/2005)

 

pan Oisin Jones-Dillon (č. 782/2005)

 

pan William G Loveland (č. 783/2005)

 

paní Joy P. Henderson (č. 784/2005)

 

pan J. S. McGregor (č. 785/2005)

 

pan Jože Fergula (č. 786/2005)

 

pan Jerzy Płókarz (Komitet Wyborczy Wyborców „Społeczni Ratownicy“) (č. 787/2005).

5.   Písemná prohlášení (článek 116 jednacího řádu)

Podle čl. 116 odst. 5 jednacího řádu se písemná prohlášení č. 35, 36 a 37/2005 neberou v potaz, jelikož neobdržela požadovaný počet podpisů.

6.   Následný postup na základě postojů a usnesení Parlamentu

Sdělení Komise o následném postupu na základě postojů a usnesení přijatých Parlamentem na prvním a druhém dubnovém zasedání a na druhém květnovém zasedání byla rozdána.

7.   Členství ve výborech a delegacích

Na žádost politické skupiny PPE-DE schválil Parlament toto jmenování:

výbor LIBE

Antonio Tajani

8.   Podepisování aktů přijatých postupem spolurozhodování

Předseda oznámil, že podle článku 68 jednacího řádu Evropského parlamentu ve středu podepíše společně s předsedou Rady následující akty, které byly přijaty postupem spolurozhodování:

nařízení Evropského parlamentu a Rady o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám (3614/2005 – C6-0295/2005 – 2003/0302(COD))

směrnice Evropského parlamentu a Rady o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze vznětových motorů vozidel a emisím plynných znečišťujících látek ze zážehových motorů vozidel poháněných zemním plynem nebo zkapalněným ropným plynem (3617/1/2005 – C6-0296/2005 – 2003/0205(COD))

přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí Rady 2000/819/ES o víceletém programu pro podnik a podnikavost, a zejména pro malé a střední podniky (MSP) (2001 – 2005) (3635/1/2005 – C6-0292/2005 – 2004/0272(COD)).

Rada dále oznamuje, že schválila:

postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 12. dubna 2005 k přijetí doporučení Evropského parlamentu a Rady pro usnadnění vydávání jednotných víz členskými státy pro krátkodobý pobyt výzkumných pracovníků ze třetích zemí, kteří cestují v rámci Společenství za účelem provádění vědeckého výzkumu (3621/2/2005 – C6–0294/2005 – 2004/0063(COD)).

S ohledem na úpravy textu předané Parlamentu Radou, předseda v souladu s čl. 66 odst. 2 jednacího řádu Parlamentu konzultoval výbor LIBE, který je ve věci příslušný, a předseda tohoto výboru dopisem ze dne 23. června 2005 informoval předsedu Parlamentu, že úpravy se netýkají podstaty věci. Předseda tedy ve středu podepíše také tento akt.

9.   Přivítání bulharských a rumunských pozorovatelů

Předseda jménem Parlamentu přivítal bulharské a rumunské pozorovatele, kteří zasedli v jednacím sále.

Jmenný seznam bulharských a rumunských pozorovatelů je přiložen k tomuto zápisu.

10.   Plán práce

Na pořadu byl plán práce.

Byl rozdán konečný návrh pořadu jednání druhého zářijového a prvního říjnového zasedání, ke kterému byly navrženy tyto změny (článek 132 jednacího řádu):

Zasedání 26. 9. 2005 až 29. 9. 2005

v pondělí

beze změn

v úterý

beze změn

ve středu

beze změn

ve čtvrtek

Rozprava o porušování lidských práv, demokracie a právního státu (článek 115 jednacího řádu):

žádost skupiny PPE-DE o nahrazení bodu „Tunisko“bod 62 PDOJ) novým bodem „Menšiny ve Vojvodině“.

žádost skupiny PSE o nahrazení bodu „Uzbekistán“bod 63 PDOJ) novým bodem „Vojvodina“.

Vystoupili tito poslanci: Martin Schulz za skupinu PSE, který oznámil, že skupiny PSE, PPE-DE a ALDE dospěly k dohodě, pokud jde o žádost skupiny PSE, a Hans-Gert Poettering za skupinu PPE-DE, který vzal zpět žádost své skupiny.

Parlament schválil žádost skupiny PSE.

Zasedání 12. 10. 2005 a 13. 10. 2005

beze změn

Plán práce byl tímto schválen.

11.   Priority činnosti Evropského parlamentu (rozprava)

Prohlášení předsednictva: Priority činnosti Evropského parlamentu.

Předseda učinil prohlášení, ve kterém popsal stav Unie a budoucí perspektivy, a zdůraznil roli, kterou musí Evropský parlament hrát v evropském prostoru.

Vystoupili tito poslanci: Hans-Gert Poettering za skupinu PPE-DE, Martin Schulz za skupinu PSE, Graham Watson za skupinu ALDE, Daniel Marc Cohn-Bendit za skupinu Verts/ALE, Francis Wurtz za skupinu GUE/NGL, Nigel Farage za skupinu IND/DEM, Brian Crowley za skupinu UEN, Jean-Marie Le Pen nezařazený, a Margot Wallström (místopředsedkyně Komise)

Rozprava byla uzavřena.

Vystoupila: Pervenche Berès k organizaci práce.

PŘEDSEDNICTVÍ: Mario MAURO

místopředseda

12.   Jednominutové projevy k důležitým otázkám politické povahy

Tito poslanci, kteří chtěli upozornit Parlament na důležitou otázku politické povahy, přednesli podle článku 144 jednacího řádu jednominutový projev:

Marianne Thyssen, Catherine Stihler, Sophia in 't Veld, Mary Lou McDonald, Dariusz Maciej Grabowski, Ryszard Czarnecki, Zdzisław Zbigniew Podkański, Antonio Masip Hidalgo, Marian Harkin, Mirosław Mariusz Piotrowski, Zbigniew Zaleski, Panagiotis Beglitis, Marios Matsakis, Kathy Sinnott, Marie Panayotopoulos-Cassiotou, Alfredo Antoniozzi, Magda Kósáné Kovács, Nikolaos Sifunakis, Avril Doyle, Marta Vincenzi, Christopher Beazley, Peter Skinner, Tunne Kelam a Ljudmila Novak.

13.   25. výročí polské Solidarity a její poselství pro Evropu (rozprava)

Prohlášení Komise: 25. výročí polské Solidarity a její poselství pro Evropu.

Předseda učinil krátké prohlášení, kterým zahájil rozpravu.

Charlie McCreevy (člen Komise) učinil prohlášení.

Vystoupili tito poslanci: Jacek Emil Saryusz-Wolski za skupinu PPE-DE, Józef Pinior za skupinu PSE, Bronisław Geremek za skupinu ALDE, Milan Horáček za skupinu Verts/ALE, Jonas Sjöstedt za skupinu GUE/NGL, a Wojciech Roszkowski za skupinu UEN.

PŘEDSEDNICTVÍ: Janusz ONYSZKIEWICZ

místopředseda

Vystoupili tito poslanci: Ryszard Czarnecki nezařazený, Alojz Peterle, Jan Marinus Wiersma, Erik Meijer, Jan Tadeusz Masiel, Timothy Kirkhope, Athanasios Pafilis, Zbigniew Zaleski, Anna Ibrisagic, Bogusław Sonik a Tunne Kelam.

Návrhy usnesení předložené v souladu s čl. 103 odst. 2 jednacího řádu na ukončení rozpravy:

Joost Lagendijk, Angelika Beer a Milan Horáček za skupinu Verts/ALE o 25. výročí polské Solidarity a jejím poselství pro Evropu (B6-0485/2005),

Martin Schulz, Józef Pinior a Jan Marinus Wiersma za skupinu PSE o 25. výročí polské Solidarity a jejím poselství pro Evropu (B6-0495/2005),

Francis Wurtz, Helmuth Markov, Eva-Britt Svensson a Roberto Musacchio za skupinu GUE/NGL o 25. výročí polské Solidarity a jejím poselství pro Evropu (B6-0500/2005),

Bronisław Geremek, Jerzy Buzek, Janusz Lewandowski, Janusz Onyszkiewicz, Dariusz Rosati, Wojciech Roszkowski, Jacek Emil Saryusz-Wolski, Brian Crowley, Guntars Krasts, Ģirts Valdis Kristovskis, Cristiana Muscardini, Grażyna Staniszewska a Jan Jerzy Kułakowski za skupiny PPE-DE, PSE, ALDE a UEN o 25. výročí polské Solidarity a jejím poselství pro Evropu (B6-0504/2005).

Rozprava byla uzavřena.

Hlasování: bod 7.7 zápisu ze dne 28. 9. 2005.

14.   Přístup k činnosti úvěrových institucí a její výkon 2. Kapitálová přiměřenost investičních podniků a úvěrových institucí ***I (rozprava)

Zpráva

1.

o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se přepracovává směrnice 2000/12/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 20. března 2000 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu [KOM(2004)0486 – C6-0141/2004 – 2004/0155(COD)] a

2.

o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou sepřepracovává směrnice Rady 93/6/EHS ze dne 15. března 1993 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí [KOM(2004)0486 – C6-0144/2004 – 2004/0159(COD)] – Hospodářský a měnový výbor.

Zpravodaj: Alexander Radwan (A6-0257/2005).

Vystoupil Charlie McCreevy (člen Komise).

Alexander Radwan představil zprávu.

Vystoupili Harald Ettl (navrhovatel výboru JURI) a José Manuel García-Margallo y Marfil za skupinu PPE-DE.

PŘEDSEDNICTVÍ: Manuel António dos SANTOS

místopředseda

Vystoupili Harald Ettl za skupinu PSE, Wolf Klinz za skupinu ALDE, John Whittaker za skupinu IND/DEM, Eoin Ryan za skupinu UEN, Hans-Peter Martin nezařazený, John Purvis, Pervenche Berès, Nils Lundgren, Ieke van den Burg, Astrid Lulling, Gunnar Hökmark, Andreas Schwab, Jean-Paul Gauzès, Paul Rübig a Charlie McCreevy.

Rozprava byla uzavřena.

Hlasování: bod 7.1 zápisu ze dne 28. 9. 2005.

15.   Statutární audit ročních účetních závěrek a konsolidovaných účetních závěrek ***I (rozprava)

Zpráva o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o statutárním auditu ročních účetních závěrek a konsolidovaných účetních závěrek a o změně směrnice Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (KOM(2004)0177 – C6-0005/2004 – 2004/0065(COD)) – Výbor pro právní záležitosti.

Zpravodaj: Bert Doorn (A6-0224/2005).

Vystoupil: Charlie McCreevy (člen Komise).

Bert Doorn představil zprávu.

Vystoupili tito poslanci: Andreas Schwab za skupinu PPE-DE, Antonio Masip Hidalgo za skupinu PSE, Wolf Klinz za skupinu ALDE, Giuseppe Gargani, Arlene McCarthy, Paul Rübig, Andrzej Jan Szejna a Charlie McCreevy.

Rozprava byla uzavřena.

Hlasování: bod 7.2 zápisu ze dne 28. 9. 2005.

16.   Protokol k dohodě o lovu tuňáků ES/Komorská federativní islámská republika (2005 – 2010) * (rozprava)

Zpráva Návrh nařízení Rady o uzavření Protokolu, kterým se na období od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2010 stanoví rybolovná práva na lov tuňáků a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropským hospodářským společenstvím a Komorskou federativní islámskou republikou o rybolovu při pobřeží Komor (KOM(2005)0187 – C6-0154/2005 – 2005/0092(CNS)) – Výbor pro rybolov.

Zpravodajka: Carmen Fraga Estévez (A6-0260/2005).

Vystoupil: Joe Borg (člen Komise).

Carmen Fraga Estévez představila zprávu.

Vystoupili tito poslanci: Helga Trüpel (navrhovatelka výboru BUDG), Dorette Corbey za skupinu PSE, Carl Schlyter za skupinu Verts/ALE, Hélène Goudin za skupinu IND/DEM, Manuel Medina Ortega a Joe Borg.

Rozprava byla uzavřena.

Hlasování: bod 6.5 zápisu ze dne 27. 9. 2005.

17.   Pořad jednání příštího zasedání

Pořad jednání na další den je schválen (dokument „Pořad jednání“ PE 361.877/OJMA)

18.   Ukončení zasedání

Zasedání skončilo v 21.50 hod.

Julian Priestley

generální tajemník

Luigi Cocilovo

místopředseda


PREZENČNÍ LISTINA

Podpisy:

Adamou, Agnoletto, Allister, Andersson, Andrejevs, Andria, Angelilli, Antoniozzi, Arif, Ashworth, Atkins, Attard-Montalto, Attwooll, Audy, Auken, Ayala Sender, Aylward, Ayuso González, Bachelot-Narquin, Baco, Badia I Cutchet, Barón Crespo, Barsi-Pataky, Batten, Battilocchio, Batzeli, Bauer, Beaupuy, Beazley, Becsey, Beer, Beglitis, Belder, Belet, Belohorská, Beňová, Berend, Berès, van den Berg, Berger, Berlato, Berlinguer, Berman, Birutis, Blokland, Bobošíková, Bösch, Bonde, Bonino, Booth, Borrell Fontelles, Bourlanges, Bourzai, Bowis, Bowles, Bozkurt, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Breyer, Březina, Brie, Brunetta, Budreikaitė, Buitenweg, Bullmann, van den Burg, Bushill-Matthews, Busk, Busuttil, Buzek, Cabrnoch, Calabuig Rull, Callanan, Camre, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Carollo, Casa, Casaca, Cashman, Caspary, Castex, Castiglione, del Castillo Vera, Catania, Cavada, Cederschiöld, Cercas, Cesa, Chichester, Chiesa, Chmielewski, Christensen, Claeys, Clark, Cocilovo, Coelho, Cohn-Bendit, Corbett, Corbey, Cornillet, Correia, Costa, Cottigny, Coûteaux, Coveney, Cramer, Crowley, Marek Aleksander Czarnecki, Ryszard Czarnecki, Daul, Davies, de Brún, Degutis, De Keyser, Demetriou, De Michelis, Deprez, De Sarnez, Descamps, Deß, Deva, De Veyrac, De Vits, Díaz de Mera García Consuegra, Didžiokas, Dillen, Dimitrakopoulos, Dionisi, Dobolyi, Doorn, Dover, Doyle, Drčar Murko, Duchoň, Dührkop Dührkop, Duff, Duin, Duka-Zólyomi, Duquesne, El Khadraoui, Elles, Esteves, Estrela, Ettl, Eurlings, Jillian Evans, Fajmon, Falbr, Farage, Fava, Fazakas, Ferber, Fernandes, Fernández Martín, Anne Ferreira, Elisa Ferreira, Figueiredo, Fjellner, Flasarová, Flautre, Florenz, Fotyga, Fourtou, Fraga Estévez, Frassoni, Friedrich, Fruteau, Gahler, Gál, Gaľa, García-Margallo y Marfil, García Pérez, Gargani, Garriga Polledo, Gaubert, Gauzès, Gawronski, Gebhardt, Gentvilas, Geremek, Geringer de Oedenberg, Gibault, Gierek, Gklavakis, Glattfelder, Goebbels, Goepel, Golik, Gollnisch, Gomes, Gomolka, Goudin, Grabowska, Grabowski, Graça Moura, Graefe zu Baringdorf, Gräßle, de Grandes Pascual, Grech, Griesbeck, Gröner, de Groen-Kouwenhoven, Grosch, Grossetête, Guardans Cambó, Guellec, Guerreiro, Gurmai, Gutiérrez-Cortines, Guy-Quint, Gyürk, Hänsch, Hammerstein Mintz, Hamon, Handzlik, Hannan, Harbour, Harkin, Hasse Ferreira, Hassi, Hatzidakis, Haug, Heaton-Harris, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Helmer, Henin, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Herrero-Tejedor, Hieronymi, Higgins, Hökmark, Honeyball, Horáček, Hudacký, Hutchinson, Ibrisagic, Ilves, in 't Veld, Isler Béguin, Itälä, Iturgaiz Angulo, Jäätteenmäki, Jałowiecki, Janowski, Járóka, Jeggle, Jensen, Jöns, Jonckheer, Jordan Cizelj, Juknevičienė, Kacin, Kaczmarek, Kallenbach, Kamall, Karas, Karatzaferis, Karim, Kasoulides, Kaufmann, Tunne Kelam, Kilroy-Silk, Kindermann, Kinnock, Kirkhope, Klamt, Klaß, Klich, Klinz, Koch-Mehrin, Kohlíček, Konrad, Korhola, Kósáné Kovács, Koterec, Kozlík, Krahmer, Krarup, Krasts, Krehl, Kreissl-Dörfler, Kristovskis, Krupa, Kuc, Kudrycka, Kuhne, Kułakowski, Kušķis, Kusstatscher, Kuźmiuk, Lagendijk, Laignel, Lamassoure, Lambert, Lambrinidis, Lambsdorff, Lang, Langen, Langendries, Laperrouze, La Russa, Lavarra, Lax, Le Foll, Lehideux, Lehne, Lehtinen, Leichtfried, Jean-Marie Le Pen, Marine Le Pen, Le Rachinel, Lévai, Lewandowski, Libicki, Lichtenberger, Lipietz, Louis, Ludford, Lulling, Lundgren, Lynne, Maat, Maaten, McAvan, McCarthy, McDonald, McMillan-Scott, Madeira, Malmström, Manders, Maňka, Erika Mann, Thomas Mann, Markov, Marques, David Martin, Hans-Peter Martin, Martinez, Martínez Martínez, Masiel, Masip Hidalgo, Maštálka, Mastenbroek, Mathieu, Matsakis, Matsis, Matsouka, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Medina Ortega, Meijer, Méndez de Vigo, Menéndez del Valle, Meyer Pleite, Miguélez Ramos, Mikko, Mikolášik, Millán Mon, Mitchell, Mölzer, Montoro Romero, Moraes, Morillon, Mote, Mulder, Musacchio, Muscat, Musotto, Mussolini, Myller, Napoletano, Nassauer, Nattrass, Navarro, Newton Dunn, Nicholson, Niebler, van Nistelrooij, Novak, Obiols i Germà, Özdemir, Olajos, Olbrycht, Ó Neachtain, Onesta, Onyszkiewicz, Oomen-Ruijten, Ortuondo Larrea, Őry, Ouzký, Oviir, Paasilinna, Pack, Pafilis, Pahor, Paleckis, Panayotopoulos-Cassiotou, Pannella, Papadimoulis, Papastamkos, Parish, Patrie, Peillon, Pęk, Alojz Peterle, Pflüger, Piecyk, Pīks, Pinheiro, Pinior, Piotrowski, Piskorski, Pistelli, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Pleštinská, Podestà, Podkański, Poettering, Poignant, Poli Bortone, Pomés Ruiz, Portas, Posselt, Prets, Prodi, Purvis, Queiró, Rack, Radwan, Ransdorf, Rapkay, Resetarits, Reul, Reynaud, Riera Madurell, Ries, Riis-Jørgensen, Rocard, Rogalski, Roithová, Romagnoli, Rosati, Roszkowski, Roth-Behrendt, Rothe, Rouček, Roure, Rudi Ubeda, Rübig, Rühle, Rutowicz, Ryan, Sacconi, Saïfi, Sakalas, Salafranca Sánchez-Neyra, Salinas García, Salvini, Sánchez Presedo, dos Santos, Sartori, Saryusz-Wolski, Savary, Savi, Sbarbati, Schapira, Scheele, Schenardi, Schierhuber, Schlyter, Schmidt, Ingo Schmitt, Schmitt, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schroedter, Schulz, Schuth, Schwab, Seeber, Segelström, Seppänen, Siekierski, Sifunakis, Silva Peneda, Sinnott, Siwiec, Sjöstedt, Skinner, Škottová, Sommer, Sonik, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Spautz, Speroni, Staes, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Stevenson, Stihler, Stockmann, Strejček, Strož, Stubb, Sturdy, Sudre, Sumberg, Surján, Svensson, Swoboda, Szájer, Szejna, Szent-Iványi, Szymański, Tabajdi, Tajani, Takkula, Tarabella, Tarand, Thomsen, Thyssen, Toia, Toubon, Trakatellis, Trautmann, Triantaphyllides, Trüpel, Turmes, Tzampazi, Ulmer, Väyrynen, Vaidere, Vakalis, Vanhecke, Van Hecke, Van Lancker, Van Orden, Varvitsiotis, Vatanen, Vaugrenard, Verges, Vergnaud, Vidal-Quadras Roca, de Villiers, Vincenzi, Virrankoski, Vlasto, Voggenhuber, Wagenknecht, Walter, Watson, Henri Weber, Weiler, Weisgerber, Westlund, Whittaker, Wieland, Wiersma, Wijkman, Wise, von Wogau, Janusz Wojciechowski, Wortmann-Kool, Wuermeling, Wurtz, Wynn, Yañez-Barnuevo García, Záborská, Zahradil, Zaleski, Zapałowski, Zappalà, Ždanoka, Železný, Zīle, Zimmerling, Zingaretti, Zvěřina, Zwiefka

Pozorovatelé:

Abadjiev Dimitar, Ali Nedzhmi, Anastase Roberta Alma, Arabadjiev Alexander, Athanasiu Alexandru, Becşenescu Dumitru, Bliznashki Georgi, Buruiană Aprodu Daniela, Cappone Maria, Ciornei Silvia, Cioroianu Adrian Mihai, Corlăţean Titus, Coşea Dumitru Gheorghe Mircea, Creţu Corina, Creţu Gabriela, Dîncu Vasile, Dimitrov Martin, Duca Viorel Senior, Dumitrescu Cristian, Ganţ Ovidiu Victor, Hogea Vlad Gabriel, Christova Christina Velcheva, Husmenova Filiz, Iacob Ridzi Monica Maria, Ilchev Stanimir, Ivanova Iglika, Kazak Tchetin, Kelemen Atilla Béla Ladislau, Kirilov Evgeni, Kónya-Hamar Sándor, Marinescu Marian-Jean, Mihăescu Eugen, Morţun Alexandru Ioan, Muscă Monica Octavia, Nicolae Şerban, Paparizov Atanas Atanassov, Parvanova Antonyia, Petre Maria, Podgorean Radu, Popa Nicolae Vlad, Popeangă Petre, Sârbu Daciana Octavia, Severin Adrian, Shouleva Lydia, Silaghi Ovidiu Ioan, Sofianski Stefan, Stoyanov Dimitar, Szabó Károly Ferenc, Tîrle Radu, Vigenin Kristian, Zgonea Valeriu Ştefan


PŘÍLOHA

SEZNAM POZOROVATELŮ Z BULHARSKA

Abadjiev Dimitar

Ali Nedzhmi Niyazi

Arabadjiev Alexander Stoyanov

Bliznashki Georgi Petkov

Cappone Maria Vassileva

Dimitrov Martin Dimitrov

Hristova Hristina Velcheva

Hyusmenova Filiz Hakaeva

Ilchev Stanimir Yankov

Ivanova Iglika Dimitrova

Kazak Tchetin Hussein

Kirilov Evgeni Zahariev

Paparizov Atanas Atanassov

Parvanova Antonyia Stefanova

Shouleva Lydia Santova

Sofianski Stefan Antonov

Stoyanov Dimitar Kinov

Vigenin Kristian Ivanov

SEZNAM POZOROVATELŮ Z RUMUNSKA

Anastase Roberta Alma

Athanasiu Alexandru

Bărbuleţiu Tiberiu

Becşenescu Dumitru

Buruiană Aprodu Daniela

Ciornei Silvia

Cioroianu Adrian Mihai

Corlăţean Titus

Coşea Dumitru Gheorghe Mircea

Creţu Corina

Creţu Gabriela

Dîncu Vasile

Duca Viorel Senior

Dumitrescu Cristian

Ganţ Ovidiu Victor

Hogea Vlad Gabriel

Iacob Ridzi Monica Maria

Kelemen Atilla Béla Ladislau

Kónya Hamar Sándor

Marinescu Marian Jean

Mihăescu Eugen

Morţun Alexandru Ioan

Muscă Monica Octavia

Nicolae Şerban

Paşcu Ioan Mircea

Petre Maria

Podgorean Radu

Popa Nicolae Vlad

Popeangă Petre

Sârbu Daciana Octavia

Severin Adrian

Silaghi Ovidiu Ioan

Szabó Károly Ferenc

Tîrle Radu

Zgonea Valeriu Ştefan


Úterý, 27. září 2005

21.9.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 227/13


ZÁPIS

(2006/C 227 E/02)

PRŮBĚH ZASEDÁNÍ

PŘEDSEDNICTVÍ: Janusz ONYSZKIEWICZ

místopředseda

1.   Zahájení zasedání

Zasedání bylo zahájeno v 9.00 hod.

2.   Předložení dokumentů

Byly předloženy tyto dokumenty:

1)

z Rady a Komise

Návrh nařízení Evropského Parlamentu a Rady o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (KOM(2005)0108 – C6-0093/2005 – 2005/0033(COD)).

předáno

příslušný

:

REGI

stanovisko

:

BUDG

Návrh nařízení Evropského Parlamentu a Rady o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) (KOM(2005)0236 – C6-0174/2005 – 2005/0106(COD)).

předáno

příslušný

:

LIBE

stanovisko

:

BUDG

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o opatřeních k usnadnění postupů pro podávání žádostí o víza a udělování víz pro členy olympijské rodiny, kteří se účastní zimních olympijských nebo paralympijských her 2006 v Turíně (KOM(2005)0412 – C6-0275/2005 – 2005/0169(COD)).

předáno

příslušný

:

LIBE

stanovisko

:

CULT

Návrh na převod položek DEC 29/2005 – Oddíl III – Komise (SEK(2005)1048 – C6-0276/2005 – 2005/2170(GBD)).

předáno

příslušný

:

BUDG

Návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Fondu solidarity podle bodu 3 interinstitucionální dohody ze dne 7. listopadu 2002 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o financování Fondu solidarity Evropské unie, kterou se doplňuje interinstitucionální dohoda ze dne 6. května 1999 o rozpočtové kázni a zdokonalení rozpočtového procesu (KOM(2005)0401 – C6-0277/2005 – 2005/2171(ACI)).

předáno

příslušný

:

BUDG

stanovisko

:

REGI

Návrh na převod položek DEC 30/2005 – Oddíl III – Komise (SEK(2005)1094 – C6-0278/2005 – 2005/2173(GBD)).

předáno

příslušný

:

BUDG

Návrh rozhodnutí Rady o změně Dohody o založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD), která bance umožní financovat projekty v Mongolsku (KOM(2005)0342 – C6-0280/2005 – 2005/0139(CNS)).

předáno

příslušný

:

ECON

stanovisko

:

INTA, BUDG

Návrh směrnice Rady o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a produkty z nich získané a o prevenci a boji proti některým chorobám vodních živočichů (KOM(2005)0362 [01] – C6-0281/2005 – 2005/0153(CNS)).

předáno

příslušný

:

PECH

stanovisko

:

BUDG, ENVI

Návrh rozhodnutí Rady kterým se mění rozhodnutí 90/424/EHS o některých výdajích ve veterinární oblasti (KOM(2005)0362 [02] – C6-0282/2005 – 2005/0154(CNS)).

předáno

příslušný

:

PECH

stanovisko

:

BUDG, ENVI

Návrh rozhodnutí Rady, kterým se zemím způsobilým pro budoucí nástroj pro evropské sousedství a partnerství (NESP) umožňuje využívat programu pro technickou pomoc a výměnu (TAIEX) (KOM(2005)0321 – C6-0283/2005 – 2005/0133(CNS)).

předáno

příslušný

:

AFET

stanovisko

:

INTA, BUDG

Návrh rámcového rozhodnutí Rady pro posílení trestního rámce pro boj proti porušování práv duševního vlastnictví (KOM(2005)0276 [02] – C6-0284/2005 – 2005/0128(CNS)).

předáno

příslušný

:

JURI

stanovisko

:

ITRE, IMCO, LIBE

Návrh nařízení Rady o společné organizaci trhu s osivem (KOM(2005)0384 – C6-0285/2005 – 2005/0164(CNS)).

předáno

příslušný

:

AGRI

stanovisko

:

JURI

Návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem (KOM(2005)0395 – C6-0286/2005 – 2005/0160(CNS)).

předáno

příslušný

:

AGRI

Návrh nařízení Rady o společné organizaci trhu s chmelem (KOM(2005)0386 – C6-0287/2005 – 2005/0162(CNS)).

předáno

příslušný

:

AGRI

stanovisko

:

JURI

2)

od poslanců: písemné prohlášení k zapsání do rejstříku (článek 116 jednacího řádu)

Charles Tannock, Jana Hybášková, Marek Maciej Siwiec, André Brie a Frédérique Ries o stažení Izraele z pásma Gazy (53/2005);

Den Dover a Kathy Sinnott o vyzvání členských států k uplatnění snížených sazeb DPH v sektoru bytové výstavby (54/2005);

Den Dover a Kathy Sinnott o prosazování energetické účinnosti v budovách (55/2005).

3.   Rozprava o případech porušování lidských práv, demokracie a právního státu (oznámení předložených návrhů usnesení)

Podle článku 115 jednacího řádu požádali poslanci nebo politické skupiny, aby se konala rozprava o níže uvedených návrzích usnesení:

I.

NEPÁL

Pasqualina Napoletano a Neena Gill za skupinu PSE o Nepálu (B6-0513/2005);

Roberta Angelilli za skupinu UEN o stavu dodržování lidských práv v Nepálu (B6-0519/2005);

Jean Lambert, Bart Staes, Hélène Flautre a Gérard Onesta za skupinu Verts/ALE o Nepálu (B6-0520/2005);

Luisa Morgantini za skupinu GUE/NGL o Nepálu (B6-0523/2005);

Thomas Mann, Simon Coveney, Bernd Posselt, Doris Pack a Zsolt László Becsey za skupinu PPE-DE o Nepálu (B6-0526/2005);

Elizabeth Lynne za skupinu ALDE o situaci v Nepálu (B6-0530/2005).

II.

TUNISKO

Pasqualina Napoletano, Véronique De Keyser a Alain Hutchinson za skupinu PSE o stavu dodržování lidských práv v Tunisku (B6-0512/2005);

Hélène Flautre, Raül Romeva i Rueda a Daniel Marc Cohn-Bendit za skupinu Verts/ALE o Tunisku (B6-0522/2005);

Francis Wurtz, Vittorio Agnoletto a Umberto Guidoni za skupinu GUE/NGL o svobodě vyjadřování v Tunisku (B6-0524/2005);

Simon Busuttil, Simon Coveney, Bernd Posselt, Thomas Mann, Doris Pack a Zsolt László Becsey za skupinu PPE-DE o Tunisku (B6-0525/2005);

Cecilia Malmström za skupinu ALDE o situaci v Tunisku (B6-0529/2005);

Ģirts Valdis Kristovskis za skupinu UEN o svobodě vyjadřování a sdružování v Tunisku (B6-0532/2005).

III.

VOJVODINA

Bastiaan Belder za skupinu IND/DEM o ochraně mnohonárodnosti ve Vojvodině (B6-0518/2005);

Gisela Kallenbach, Joost Lagendijk a Angelika Beer za skupinu Verts/ALE o pronásledování menšin v provincii Vojvodina v Srbsku a Černé hoře (B6-0521/2005);

Doris Pack, Zsolt László Becsey, Simon Coveney, Bernd Posselt a Thomas Mann za skupinu PPE-DE o ochraně mnohonárodnosti ve Vojvodině (B6-0527/2005);

István Szent-Iványi za skupinu ALDE o trvalém pronásledování menšin v provincii Vojvodina v Srbsku a Černé hoře (B6-0528/2005);

Jonas Sjöstedt za skupinu GUE/NGL o situaci ve Vojvodině (Srbsko a Černá hora) (B6-0531/2005);

Adriana Poli Bortone za skupinu UEN o ochraně mnohonárodnosti ve Vojvodině (B6-0533/2005);

Pasqualina Napoletano, Hannes Swoboda a Csaba Sándor Tabajdi za skupinu PSE o Vojvodině (B6-0534/2005).

Řečnická doba bude rozdělena podle článku 142 jednacího řádu.

4.   Udělování a odnímání právního postavení uprchlíka * (rozprava)

Zpráva o pozměněném návrhu směrnice Rady o minimálních normách pro postupy členských států při udělování a odnímání právního postavení uprchlíka (14203/2004 – C6-0200/2004 – 2000/0238(CNS)) – Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci.

Zpravodaj: Wolfgang Kreissl-Dörfler (A6-0222/2005)

Vystoupil: Franco Frattini (místopředseda Komise).

Wolfgang Kreissl-Dörfler představil zprávu.

Vystoupili tito poslanci: Feleknas Uca (navrhovatelka výboru DEVE), Carlos Coelho za skupinu PPE-DE, Martine Roure za skupinu PSE, Jeanine Hennis-Plasschaert za skupinu ALDE, Jean Lambert za skupinu Verts/ALE, Giusto Catania za skupinu GUE/NGL, Johannes Blokland za skupinu IND/DEM, Romano Maria La Russa za skupinu UEN, Frank Vanhecke nezařazený, Ewa Klamt, Stavros Lambrinidis, Johannes Voggenhuber, Athanasios Pafilis, Kathy Sinnott, Jan Tadeusz Masiel, Alexander Stubb, Giovanni Claudio Fava, Cem Özdemir, Andreas Mölzer, Simon Busuttil, Inger Segelström, Genowefa Grabowska a Franco Frattini.

Rozprava byla uzavřena.

Hlasování: bod 6.8 zápisu ze dne 27. 9. 2005.

5.   Vinařská dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými (rozprava)

Prohlášení Komise: Vinařská dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými

Mariann Fischer Boel (členka Komise) učinila prohlášení.

Vystoupili: Christa Klaß za skupinu PPE-DE, a Katerina Batzeli za skupinu PSE.

PŘEDSEDNICTVÍ: Ingo FRIEDRICH

místopředseda

Vystoupili: Jorgo Chatzimarkakis za skupinu ALDE, Marie-Hélène Aubert za skupinu Verts/ALE, Ilda Figueiredo za skupinu GUE/NGL, Roberta Angelilli za skupinu UEN, Jean-Claude Martinez nezařazený, María Esther Herranz García, María Isabel Salinas García, Anne Laperrouze, Astrid Lulling, Luis Manuel Capoulas Santos, Jean Marie Beaupuy, Giuseppe Castiglione, Vincenzo Lavarra, Agnes Schierhuber, Duarte Freitas, María del Pilar Ayuso González a Mariann Fischer Boel.

Návrhy usnesení předložené v souladu s čl. 103 odst. 2 jednacího řádu na ukončení rozpravy:

María Esther Herranz García, Christa Klaß, Astrid Lulling, Giuseppe Castiglione za skupinu PPE-DE o vinařské dohodě Evropské unie (B6-0489/2005);

Katerina Batzeli, María Isabel Salinas García a Luis Manuel Capoulas Santos za skupinu PSE o vinařské dohodě mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými (B6-0511/2005);

Anne Laperrouze, Jorgo Chatzimarkakis, Niels Busk, Ignasi Guardans Cambó a Willem Schuth za skupinu ALDE o vinařské dohodě mezi EU a USA (B6-0514/2005);

Friedrich-Wilhelm Graefe zu Baringdorf, Marie-Hélène Aubert, Milan Horáček a David Hammerstein Mintz za skupinu Verts/ALE o vinařské dohodě mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými (B6-0515/2005);

Sergio Berlato, Roberta Angelilli a Sebastiano (Nello) Musumeci za skupinu UEN o vinařské dohodě EU–USA (B6-0516/2005);

Ilda Figueiredo, Marco Rizzo a Diamanto Manolakou za skupinu GUE/NGL o vinařské dohodě mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými (B6-0517/2005).

Rozprava byla uzavřena.

Hlasování: bod 6.1 zápisu ze dne 29. 9. 2005.

(Zasedání bylo přerušeno v 11.45 hod. před hlasováním a pokračovalo v 12.05 hod.)

PŘEDSEDNICTVÍ: Gérard ONESTA

místopředseda

6.   Hlasování

Podrobné výsledky hlasování (pozměňovací návrhy, jednotlivé a dílčí hlasování atd.) budou zveřejněny v příloze 1 zápisu.

6.1.   Koordinace postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby ***I (článek 131 jednacího řádu) (hlasování)

Zpráva Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se opravuje směrnice 2004/18/ES o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (KOM(2005)0214 – C6-0155/2005 – 2005/0100(COD)) – Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů.

Zpravodaj: Stefano Zappalà (A6-0270/2005)

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha 1, bod 1)

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ

Stefano Zappalà učinil prohlášení podle čl. 131 odst. 4 jednacího řádu.

přijat jediným hlasováním (P6_TA(2005)0342)

6.2.   Dohoda mezi ES a Bulharskem o některých aspektech leteckých služeb * (článek 131 jednacího řádu) (hlasování)

Zpráva Návrh rozhodnutí Rady o podpisu Dohody mezi Evropským společenstvím a Bulharskou republikou o některých aspektech leteckých služeb (KOM(2005)0158 – C6-0177/2005 – 2005/0060(CNS)) – Výbor pro dopravu a cestovní ruch.

Zpravodaj: Paolo Costa (A6-0258/2005)

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha 1, bod 2)

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ

přijat jediným hlasováním (P6_TA(2005)0343)

6.3.   Dohoda mezi ES a Chorvatskem o některých aspektech leteckých služeb * (článek 131 jednacího řádu) (hlasování)

Zpráva Návrh rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Chorvatskou republikou o některých aspektech leteckých služeb (KOM(2005)0159 – C6-0173/2005 – 2005/0059(CNS)) – Výbor pro dopravu a cestovní ruch.

Zpravodaj: Paolo Costa (A6-0259/2005)

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha 1, bod 3)

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ

přijat jediným hlasováním(P6_TA(2005)0344

6.4.   Poplatky, které se platí Evropské agentuře pro hodnocení léčivých přípravků * (článek 131 jednacího řádu) (hlasování)

Zpráva Návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 297/95 o poplatcích, které se platí Evropské agentuře pro hodnocení léčivých přípravků (KOM(2005)0106 – C6-0137/2005 – 2005/0023(CNS)) – Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin.

Zpravodaj: Karl-Heinz Florenz (A6-0264/2005)

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha 1, bod 4)

NÁVRH KOMISE, POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY a NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ

přijat jediným hlasováním (P6_TA(2005)0345)

6.5.   Protokol k dohodě o lovu tuňáků ES/Komorská federativní islámská republika (2005 – 2010) * (článek 131 jednacího řádu) (hlasování)

Zpráva Návrh nařízení Rady o uzavření Protokolu, kterým se na období od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2010 stanoví rybolovná práva na lov tuňáků a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropským hospodářským společenstvím a Komorskou federativní islámskou republikou o rybolovu při pobřeží Komor (KOM(2005)0187 – C6-0154/2005 – 2005/0092(CNS)) – Výbor pro rybolov.

Zpravodajka: Carmen Fraga Estévez (A6-0260/2005)

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha 1, bod 5)

NÁVRH KOMISE, POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY a NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ

přijat jediným hlasováním (P6_TA(2005)0346)

6.6.   Žádost o zbavení pana Mariose Matzakise poslanecké imunity (článek 131 jednacího řádu) (hlasování)

Zpráva o žádosti o zbavení pana Mariose Matzakise poslanecké imunity (2004/2194(IMM)) – Výbor pro právní záležitosti.

Zpravodaj: Klaus-Heiner Lehne (A6-0268/2005)

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha 1, bod 6)

NÁVRH ROZHODNUTÍ

Vystoupili tito poslanci: Bronisław Geremek, Klaus-Heiner Lehne, Zpravodaj, k vystoupení pana Geremka a Christopher Heaton-Harris.

přijat jediným hlasováním (P6_TA(2005)0347)

6.7.   Uchovávání údajů ve veřejných komunikačních sítích za účelem boje proti trestným činům včetně terorismu (článek 131 jednacího řádu) (závěrečné hlasování)

Zpráva o podnětu Francouzské republiky, Irska, Švédského království a Spojeného království k přijetí rámcového rozhodnutí Rady o uchovávání údajů zpracovaných a uložených v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo údajů ve veřejných komunikačních sítích za účelem prevence, vyšetřování, odhalování a stíhání trestné činnosti včetně terorismu (08958/2004 – C6-0198/2004 – 2004/0813(CNS)) – Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci.

Zpravodaj: Alexander Nuno Alvaro (A6-0174/2005)

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha 1, bod 7)

Znění podnětu bylo zamítnuto dne 7. června 2005 (bod 6.8 zápisu ze dne 7. 6. 2005) a záležitost byla znovu postoupena příslušnému výboru (článek 52 jednacího řádu).

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ

přijat (P6_TA(2005)0348)

Tímto hlasováním Parlament potvrdil zamítnutí znění podnětu. Postup je tímto ukončen.

6.8.   Udělování a odnímání právního postavení uprchlíka * (hlasování)

Zpráva o pozměněném návrhu směrnice Rady o minimálních normách pro postupy členských států při udělování a odnímání právního postavení uprchlíka (14203/2004 – C6-0200/2004 – 2000/0238(CNS)) – Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci.

Zpravodaj: Wolfgang Kreissl-Dörfler (A6-0222/2005)

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha 1, bod 8)

NÁVRH KOMISE

schválen v pozměněném znění (P6_TA(2005)0349)

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ

přijat (P6_TA(2005)0349)

K hlasování vystoupili:

Giusto Catania požádal, aby se hlasovalo o pozměňovacím návrhu 180, který byl prohlášen za bezpředmětný (předseda uvedl, že tento pozměňovací návrh se stal bezpředmětný z důvodu přijetí pozměňovacího návrhu 99), a Zpravodaj, který potvrdil slova předsedy.

7.   Vysvětlení hlasování

Písemná vysvětlení hlasování:

Vysvětlení hlasování podaná písemně se zahrnou do doslovného záznamu podle čl. 163 odst. 3 jednacího řádu.

Ústní vysvětlení hlasování:

Zpráva Wolfgang Kreissl-Dörfler – A6-0222/2005

Philip Claeys

8.   Opravy hlasování

Opravy hlasování jsou uvedeny na stránkách „Séance en direct“: „Résultats des votes (appels nominaux)/Results of votes (Roll-call votes)“. V tištěné podobě jsou součástí přílohy II „Výsledky jmenovitého hlasování“.

Opravy hlasování na internetových stránkách Europarl budou pravidelně aktualizovány po dobu nejvýše dvou týdnů po dni, kdy se konalo hlasování.

Po uplynutí této lhůty bude seznam oprav hlasování uzavřen tak, aby mohl být přeložen a zveřejněn v Úředním věstníku.

Přítomní poslanci, kteří se nezúčastnili hlasování:

Yiannakis Matsis uvedl, že byl přítomen, nezúčastnil se však hlasování.

(Zasedání, které bylo přerušeno v 12.25 hod., pokračovalo v 15.05 hod.)

PŘEDSEDNICTVÍ: Luigi COCILOVO

místopředseda

9.   Schválení zápisu z předchozího zasedání

Vystoupila: Ursula Stenzel, která uvedla, že písemné prohlášení 41/2005 o revmatických chorobách k dnešnímu dni podepsala většina poslanců Parlamentu.

*

* *

Zápis z předchozího zasedání byl schválen.

10.   Úloha územní soudržnosti v regionálním rozvoji – Posílené partnerství pro nejvzdálenější regiony (rozprava)

Zpráva o úloze územní soudržnosti v regionálním rozvoji (2004/2256(INI)) – Výbor pro regionální rozvoj.

Zpravodaj: Ambroise Guellec (A6-0251/2005)

Zpráva o posíleném partnerství pro nejvzdálenější regiony (2004/2253(INI)) – Výbor pro regionální rozvoj.

Zpravodaj: Sérgio Marques (A6-0246/2005)

Ambroise Guellec představil zprávu (A6-0251/2005).

Sérgio Marques představil zprávu (A6-0246/2005).

Vystoupila: Danuta Hübner (členka Komise).

Vystoupili: Luis Manuel Capoulas Santos (navrhovatel výboru AGRI), Duarte Freitas (navrhovatel výboru PECH), Ewa Hedkvist Petersen za skupinu PSE, Konstantinos Hatzidakis za skupinu PPE-DE, Jean Marie Beaupuy za skupinu ALDE, Gisela Kallenbach za skupinu Verts/ALE, Pedro Guerreiro za skupinu GUE/NGL, Graham Booth za skupinu IND/DEM, Mieczysław Edmund Janowski za skupinu UEN, James Hugh Allister nezařazený, Rolf Berend, Emanuel Jardim Fernandes a Alfonso Andria.

PŘEDSEDNICTVÍ: Miroslav OUZKÝ

místopředseda

Vystoupili: Kyriacos Triantaphyllides, Mirosław Mariusz Piotrowski, Salvatore Tatarella, Robert Kilroy-Silk, Margie Sudre, Bernadette Bourzai, Paul Verges, Ryszard Czarnecki, Jan Olbrycht, Catherine Stihler, Markus Pieper, Jamila Madeira, Ioannis Gklavakis, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Guido Podestà, Zita Gurmai, Lambert van Nistelrooij, Stavros Arnaoutakis, Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk, Manuel Medina Ortega, José Albino Silva Peneda, Paulo Casaca, Alexander Stubb, Richard Seeber, Francesco Musotto a Danuta Hübner.

Rozprava byla uzavřena.

Hlasování: bod 7.8 zápisu ze dne 28. 9. 2005 a bod 7.9 zápisu ze dne 28. 9. 2005

11.   Výsledek hodnocení návrhů právních předpisů před zákonodárcem (rozprava)

Sdělení Komise: Výsledek hodnocení návrhů právních předpisů před zákonodárcem

Günter Verheugen (místopředseda Komise) vystoupil se sdělením.

Vystoupili tito poslanci: Alexander Stubb, Hannes Swoboda a Alexander Radwan, aby položili otázky, na které Günter Verheugen odpověděl.

PŘEDSEDNICTVÍ: Sylvia-Yvonne KAUFMANN

místopředsedkyně

Vystoupili tito poslanci: Elizabeth Lynne, Monica Frassoni, Françoise Grossetête, Jules Maaten, Stephen Hughes a Elisabeth Schroedter, aby položili otázky. Günter Verheugen odpověděl vždy na tři otázky najednou.

Bod je uzavřen.

12.   Doba vyhrazená pro otázky (Komise)

Parlament projednal řadu otázek Komisi (B6-0331/2005).

První část

Otázka 39 (Albert Jan Maat): Pronikání nakažlivých chorob do EU

Jacques Barrot (místopředseda Komise) odpověděl na otázku a doplňující otázku, jejichž autorem je Albert Jan Maat.

Otázka 40 (Catherine Stihler): Finanční odškodnění cestujících letecké dopravy v případě zpoždění

Jacques Barrot odpověděl na otázku a doplňující otázky, jejichž autorem je Catherine Stihler, Bill Newton Dunn a Josu Ortuondo Larrea.

Otázka 41 (Athanasios Pafilis): Závažné problémy v oblasti bezpečnosti letecké dopravy

Jacques Barrot odpověděl na otázku a doplňující otázky, jejichž autorem je Athanasios Pafilis, Georgios Karatzaferis a Georgios Toussas.

Druhá část

Otázka 42 (Dimitrios Papadimoulis): Dokončení řeckého národního katastru

Danuta Hübner (členka Komise) odpověděla na otázku a doplňující otázky, jejichž autorem je Dimitrios Papadimoulis, Georgios Papastamkos a Georgios Karatzaferis.

Otázka 43 (Georgios Karatzaferis): Přiznaný neúspěch řeckých orgánů, pokud jde o dosažení cílů v oblasti absorpce položek na rozpočový rok 2005

Danuta Hübner odpověděla na otázku a doplňující otázky, jejichž autorem je Georgios Karatzaferis, Paul Rübig a Dimitrios Papadimoulis.

Otázka 44 (Ryszard Czarnecki): Regionální politika – fond podpory

Danuta Hübner odpověděla na otázku.

Vystoupil: Ryszard Czarnecki.

Danuta Hübner odpověděla na doplňující otázky, jejichž autorem je David Martin a Justas Vincas Paleckis.

Otázky 45 až 46 budou zodpovězeny písemně.

Otázka 47 (Jacques Toubon): Studie o odvětví her na vnitřním trhu

Charlie McCreevy (člen Komise) odpověděl na otázku a doplňující otázky, jejichž autorem je Jacques Toubon a David Martin.

Otázka 48 (Jelko Kacin): Potíže, se kterými se setkaly společnosti působící v oblasti hazardních her při propagaci své činnosti v dalších členských státech

Charlie McCreevy odpověděl na otázku a doplňující otázku, jejichž autorem je Jelko Kacin.

Otázka 49 (Mairead McGuinness): Ochrana spotřebitelů v oblasti přeshraničních finančních převodů

Charlie McCreevy odpověděl na otázku a doplňující otázky, jejichž autorem je Gay Mitchell (zástupce autora).

Otázky 50 až 53 budou zodpovězeny písemně.

Otázka 54 (Bernd Posselt): Nařízení (EHS) č. 2081/92: ochrana zeměpisných označení – „Karlovarské oplatky“

Mariann Fischer Boel (členka Komise) odpověděla na otázku a doplňující otázku, jejichž autorem je Bernd Posselt.

Otázka 55 (Agnes Schierhuber): Chráněné zeměpisné označení pro sýr „pravé olomoucké tvarůžky“ podle nařízení (EHS) č. 2081/92.

Mariann Fischer Boel odpověděla na otázku a doplňující otázku, jejichž autorem je Agnes Schierhuber.

Otázka 56 (Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk): Situace polského trhu s červenými plody

Mariann Fischer Boel odpověděla na otázku a doplňující otázku, jejichž autorem je Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk.

Otázka 57 (Johan Van Hecke): Poskytování evropských zemědělských dotací velkým vlastníkům pozemků, kteří patří ke šlechtě

Mariann Fischer Boel odpověděla na otázku a doplňující otázky, jejichž autorem je Johan Van Hecke, Bart Staes a Agnes Schierhuber.

Otázky 58 až 96 budou zodpovězeny písemně.

Doba vyhrazená pro otázky na Komisi skončila.

Vystoupil: Jim Higgins s dotazem, zda byla doba vyhrazená pro otázky na Mariann Fischer Boel zcela vyčerpána, což mu předsedkyně potvrdila.

13.   Revmatické choroby (písemné prohlášení)

Písemné prohlášení 41/2005 o revmatických chorobách, které předložili poslanci Richard Howitt, David Hammerstein Mintz, Ursula Stenzel, Adamos Adamou a Grażyna Staniszewska, podepsala ke dni 27. září 2005 většina poslanců Parlamentu a bude proto podle čl. 116 odst. 4 jednacího řádu zasláno orgánům, které jsou v něm uvedeny, a spolu se jmény signatářů zveřejněno v přijatých textech ze zasedání konaného dne 13. října 2005(P6_TA(2005)0389).

(Zasedání, které bylo přerušeno v 19.40 hod., pokračovalo v 21.00 hod.)

PŘEDSEDNICTVÍ: Edward McMILLAN-SCOTT

místopředseda

14.   Rozvoj železnic Společenství ***I – Osvědčení pro posádky obsluhy lokomotiv a vlaků na železniční síti Společenství ***I – Práva a povinnosti cestujících v mezinárodní železniční dopravě ***I – Nesplnění smluvních požadavků na kvalitu služeb v oblasti nákladní železniční dopravy ***I – (rozprava)

Zpráva o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 91/440/EHS o rozvoji železnic Společenství (KOM(2004)0139 – C6-0001/2004 – 2004/0047(COD)) – Výbor pro dopravu a cestovní ruch.

Zpravodaj: Georg Jarzembowski (A6-0143/2005)

Zpráva o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o udělování osvědčení pro posádky obsluhy lokomotiv a vlaků na železniční síti Společenství (KOM(2004)0142 – C6-0002/2004 – 2004/0048(COD)) – Výbor pro dopravu a cestovní ruch.

Zpravodaj: Gilles Savary (A6-0133/2005)

Zpráva o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o právech a povinnostech cestujících na mezinárodní železniční dopravě (KOM(2004)0143 – C6-0003/2004 – 2004/0049(COD)) – Výbor pro dopravu a cestovní ruch.

Zpravodaj: Dirk Sterckx (A6-0123/2005)

Zpráva o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o náhradách v případech nesplnění smluvních požadavků na kvalitu služeb v oblasti nákladní železniční dopravy (KOM(2004)0144 – C6-0004/2004 – 2004/0050(COD)) – Výbor pro dopravu a cestovní ruch.

Zpravodaj: Roberts Zīle (A6-0171/2005)

Vystoupil: Jacques Barrot (místopředseda Komise).

Georg Jarzembowski předložil svou zprávu (A6-0143/2005) poté, co vyjádřil své politování nad tím, že zpráva byla zařazena na noční zasedání.

Gilles Savary představil zprávu (A6-0133/2005).

Dirk Sterckx představil zprávu (A6-0123/2005).

Roberts Zīle představil zprávu (A6-0171/2005).

Vystoupili: Elisabeth Jeggle za skupinu PPE-DE, Willi Piecyk za skupinu PSE, Paolo Costa za skupinu ALDE, Michael Cramer za skupinu Verts/ALE, Francis Wurtz za skupinu GUE/NGL, Patrick Louis za skupinu IND/DEM, Luca Romagnoli nezařazený, Reinhard Rack nejprve k plánu práce, čímž podpořil předcházející výroky Georga Jarzembowskeho, Bogusław Liberadzki, Anne E. Jensen, Hélène Flautre, Erik Meijer, Gerard Batten, Armando Dionisi, Saïd El Khadraoui, Josu Ortuondo Larrea, Jaromír Kohlíček, Sylwester Chruszcz, Corien Wortmann-Kool, Inés Ayala Sender, Bogusław Sonik, Ewa Hedkvist Petersen, Péter Olajos, Jörg Leichtfried, Luís Queiró, Emanuel Jardim Fernandes, Zsolt László Becsey, Ulrich Stockmann, Małgorzata Handzlik, Marta Vincenzi, Stanisław Jałowiecki, Nikolaos Sifunakis, Etelka Barsi-Pataky a Jacques Barrot.

Rozprava byla uzavřena.

Hlasování: bod 7.3 zápisu ze dne 28. 9. 2005, bod 7.4 zápisu ze dne 28. 9. 2005, bod 7.5 zápisu ze dne 28. 9. 2005 a bod 7.6 zápisu ze dne 28. 9. 2005

15.   Pořad jednání příštího zasedání

Pořad jednání na další den je schválen (dokument „Pořad jednání“ PE 361.877/OJME)

16.   Ukončení zasedání

Zasedání skončilo v 23.40 hod.

Julian Priestley

generální tajemník

Jacek Emil Saryusz-Wolski

místopředseda


PREZENČNÍ LISTINA

Podpisy:

Adamou, Agnoletto, Albertini, Allister, Alvaro, Andersson, Andrejevs, Andria, Andrikienė, Angelilli, Antoniozzi, Arif, Arnaoutakis, Ashworth, Atkins, Attard-Montalto, Attwooll, Aubert, Audy, Auken, Ayala Sender, Aylward, Ayuso González, Bachelot-Narquin, Baco, Badia I Cutchet, Barón Crespo, Barsi-Pataky, Batten, Battilocchio, Batzeli, Bauer, Beaupuy, Beazley, Becsey, Beer, Beglitis, Belder, Belet, Belohorská, Bennahmias, Beňová, Berend, Berès, van den Berg, Berger, Berlato, Berlinguer, Berman, Birutis, Blokland, Bloom, Bobošíková, Böge, Bösch, Bono, Bonsignore, Booth, Borghezio, Borrell Fontelles, Bourlanges, Bourzai, Bowis, Bowles, Bozkurt, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Breyer, Březina, Brie, Brok, Brunetta, Budreikaitė, Buitenweg, Bullmann, van den Burg, Bushill-Matthews, Busk, Busuttil, Buzek, Cabrnoch, Calabuig Rull, Callanan, Camre, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Carollo, Casa, Casaca, Caspary, Castex, Castiglione, del Castillo Vera, Catania, Cavada, Cederschiöld, Cercas, Cesa, Chatzimarkakis, Chichester, Chiesa, Chmielewski, Christensen, Chruszcz, Cirino Pomicino, Claeys, Clark, Cocilovo, Coelho, Cohn-Bendit, Corbett, Corbey, Cornillet, Correia, Costa, Cottigny, Coûteaux, Coveney, Cramer, Crowley, Marek Aleksander Czarnecki, Ryszard Czarnecki, D'Alema, Daul, Davies, de Brún, Degutis, Dehaene, De Keyser, Demetriou, De Michelis, Deprez, De Sarnez, Descamps, Désir, Deß, Deva, De Veyrac, De Vits, Díaz de Mera García Consuegra, Didžiokas, Díez González, Dillen, Dimitrakopoulos, Dionisi, Dobolyi, Dombrovskis, Doorn, Douay, Dover, Doyle, Drčar Murko, Duchoň, Dührkop Dührkop, Duff, Duin, Duka-Zólyomi, Duquesne, Ebner, Ehler, El Khadraoui, Elles, Esteves, Estrela, Ettl, Eurlings, Jillian Evans, Jonathan Evans, Robert Evans, Fajmon, Falbr, Farage, Fatuzzo, Fava, Fazakas, Ferber, Fernandes, Fernández Martín, Anne Ferreira, Elisa Ferreira, Figueiredo, Fjellner, Flasarová, Flautre, Florenz, Fontaine, Ford, Fotyga, Fourtou, Fraga Estévez, Frassoni, Freitas, Friedrich, Fruteau, Gahler, Gál, Gaľa, Galeote Quecedo, García-Margallo y Marfil, García Pérez, Gargani, Garriga Polledo, Gaubert, Gauzès, Gawronski, Gebhardt, Gentvilas, Geremek, Geringer de Oedenberg, Gibault, Gierek, Gill, Gklavakis, Glante, Glattfelder, Goebbels, Goepel, Golik, Gollnisch, Gomes, Gomolka, Goudin, Grabowska, Grabowski, Graça Moura, Graefe zu Baringdorf, Gräßle, de Grandes Pascual, Grech, Griesbeck, Gröner, de Groen-Kouwenhoven, Grosch, Grossetête, Gruber, Guardans Cambó, Guellec, Guerreiro, Guidoni, Gurmai, Gutiérrez-Cortines, Guy-Quint, Gyürk, Hänsch, Hall, Hammerstein Mintz, Hamon, Handzlik, Hannan, Harangozó, Harbour, Harkin, Harms, Hasse Ferreira, Hassi, Hatzidakis, Haug, Hazan, Heaton-Harris, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Helmer, Henin, Hennicot-Schoepges, Hennis-Plasschaert, Herczog, Herranz García, Herrero-Tejedor, Hieronymi, Higgins, Hökmark, Honeyball, Hoppenstedt, Horáček, Hudacký, Hughes, Hutchinson, Hybášková, Ibrisagic, Ilves, in 't Veld, Isler Béguin, Itälä, Iturgaiz Angulo, Jackson, Jäätteenmäki, Jałowiecki, Janowski, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jensen, Joan i Marí, Jöns, Jørgensen, Jonckheer, Jordan Cizelj, Juknevičienė, Kacin, Kaczmarek, Kallenbach, Kamall, Karas, Karatzaferis, Karim, Kasoulides, Kaufmann, Tunne Kelam, Kilroy-Silk, Kindermann, Kinnock, Kirkhope, Klamt, Klaß, Klich, Klinz, Knapman, Koch, Koch-Mehrin, Kohlíček, Konrad, Korhola, Kósáné Kovács, Koterec, Krahmer, Krarup, Krasts, Kratsa-Tsagaropoulou, Krehl, Kreissl-Dörfler, Kristensen, Kristovskis, Krupa, Kuc, Kudrycka, Kuhne, Kułakowski, Kušķis, Kusstatscher, Kuźmiuk, Lagendijk, Laignel, Lamassoure, Lambert, Lambrinidis, Landsbergis, Lang, Langen, Langendries, Laperrouze, La Russa, Lauk, Lavarra, Lax, Lechner, Le Foll, Lehne, Lehtinen, Leichtfried, Leinen, Jean-Marie Le Pen, Marine Le Pen, Le Rachinel, Letta, Lévai, Lewandowski, Liberadzki, Libicki, Lichtenberger, Lienemann, Liotard, Lipietz, Lombardo, Louis, Lucas, Ludford, Lulling, Lundgren, Lynne, Maat, Maaten, McAvan, McCarthy, McDonald, McMillan-Scott, Madeira, Malmström, Manders, Maňka, Erika Mann, Thomas Mann, Markov, Marques, Martens, David Martin, Hans-Peter Martin, Martinez, Martínez Martínez, Masiel, Masip Hidalgo, Maštálka, Mastenbroek, Mathieu, Matsakis, Matsis, Matsouka, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Medina Ortega, Meijer, Méndez de Vigo, Menéndez del Valle, Meyer Pleite, Miguélez Ramos, Mikko, Mikolášik, Millán Mon, Mitchell, Mölzer, Mohácsi, Montoro Romero, Moraes, Moreno Sánchez, Morgan, Morgantini, Morillon, Moscovici, Mote, Mulder, Musacchio, Muscardini, Muscat, Musotto, Mussolini, Musumeci, Myller, Napoletano, Nassauer, Nattrass, Navarro, Newton Dunn, Annemie Neyts-Uyttebroeck, Nicholson, Niebler, van Nistelrooij, Novak, Obiols i Germà, Öger, Özdemir, Olajos, Olbrycht, Ó Neachtain, Onesta, Onyszkiewicz, Oomen-Ruijten, Ortuondo Larrea, Őry, Ouzký, Oviir, Paasilinna, Pack, Pafilis, Pahor, Paleckis, Pálfi, Panayotopoulos-Cassiotou, Pannella, Papadimoulis, Papastamkos, Parish, Peillon, Pęk, Alojz Peterle, Pflüger, Piecyk, Pieper, Pīks, Pinheiro, Pinior, Piotrowski, Piskorski, Pistelli, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Pleštinská, Podestà, Podkański, Poettering, Poignant, Polfer, Poli Bortone, Pomés Ruiz, Portas, Posselt, Prets, Prodi, Purvis, Queiró, Rack, Radwan, Ransdorf, Rapkay, Remek, Resetarits, Reul, Reynaud, Riera Madurell, Ries, Riis-Jørgensen, Rivera, Rizzo, Rocard, Rogalski, Roithová, Romagnoli, Romeva i Rueda, Rosati, Roszkowski, Roth-Behrendt, Rothe, Rouček, Roure, Rudi Ubeda, Rübig, Rühle, Rutowicz, Ryan, Sacconi, Saïfi, Sakalas, Salafranca Sánchez-Neyra, Salinas García, Salvini, Samuelsen, Sánchez Presedo, dos Santos, Sartori, Saryusz-Wolski, Savary, Savi, Sbarbati, Schapira, Scheele, Schenardi, Schierhuber, Schlyter, Schmidt, Ingo Schmitt, Schmitt, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schroedter, Schulz, Schuth, Schwab, Seeber, Segelström, Seppänen, Siekierski, Sifunakis, Silva Peneda, Sinnott, Siwiec, Sjöstedt, Skinner, Škottová, Smith, Sommer, Sonik, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Spautz, Speroni, Staes, Staniszewska, Starkevičiūtė, Šťastný, Stenzel, Sterckx, Stevenson, Stihler, Stockmann, Strejček, Strož, Stubb, Sturdy, Sudre, Sumberg, Surján, Svensson, Swoboda, Szájer, Szejna, Szent-Iványi, Szymański, Tabajdi, Tajani, Takkula, Tarabella, Tarand, Tatarella, Thomsen, Thyssen, Titford, Titley, Toia, Toubon, Toussas, Trakatellis, Trautmann, Triantaphyllides, Trüpel, Turmes, Tzampazi, Uca, Ulmer, Väyrynen, Vaidere, Vakalis, Valenciano Martínez-Orozco, Vanhecke, Van Hecke, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Varvitsiotis, Vaugrenard, Ventre, Verges, Vergnaud, Vernola, Vidal-Quadras Roca, de Villiers, Vincenzi, Virrankoski, Vlasto, Voggenhuber, Wagenknecht, Wallis, Walter, Watson, Henri Weber, Manfred Weber, Weiler, Weisgerber, Westlund, Whitehead, Whittaker, Wieland, Wiersma, Wijkman, Wise, von Wogau, Wohlin, Janusz Wojciechowski, Wortmann-Kool, Wuermeling, Wurtz, Wynn, Xenogiannakopoulou, Yañez-Barnuevo García, Záborská, Zahradil, Zaleski, Zani, Zapałowski, Zappalà, Ždanoka, Železný, Zieleniec, Zīle, Zimmer, Zimmerling, Zingaretti, Zvěřina, Zwiefka

Pozorovatelé:

Ali Nedzhmi, Anastase Roberta Alma, Arabadjiev Alexander, Bărbuleţiu Tiberiu, Becşenescu Dumitru, Buruiană Aprodu Daniela, Coşea Dumitru Gheorghe Mircea, Duca Viorel Senior, Ganţ Ovidiu Victor, Hogea Vlad Gabriel, Christova Christina Velcheva, Husmenova Filiz, Iacob Ridzi Monica Maria, Kelemen Atilla Béla Ladislau, Kirilov Evgeni, Kónya-Hamar Sándor, Marinescu Marian-Jean, Mihăescu Eugen, Morţun Alexandru Ioan, Muscă Monica Octavia, Paparizov Atanas Atanassov, Petre Maria, Popeangă Petre, Severin Adrian, Shouleva Lydia, Silaghi Ovidiu Ioan, Sofianski Stefan, Stoyanov Dimitar, Szabó Károly Ferenc, Tîrle Radu


PŘÍLOHA I

VÝSLEDKY HLASOVÁNÍ

Vysvětlivky ke zkratkám a symbolům

+

přijat

-

zamítnut

nebrán v potaz

VZ

vzat zpět

JH (..., ..., ...)

jmenovité hlasování (pro, proti, zdržení se)

EH ( ..., ..., ...)

elektronické hlasování (pro, proti, zdržení se)

dílč.

dílčí hlasování

odděl.

oddělené hlasování

pn

pozměňovací návrh

KPN

kompromisní pozměňovací návrh

odpovídající část

Z

zrušující pozměňovací návrh

=

totožné pozměňovací návrhy

§

bod

čl.

článek

odův.

bod odůvodnění

návrh usnesení

SNÚ

společný návrh usnesení

TAJ

tajné hlasování

1.   Koordinace postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby ***I

Zpráva: Stefano ZAPPALÀ (A6-0270/2005)

Předmět

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH – připomínky

jediné hlasování

 

+

 

2.   Dohoda mezi ES a Bulharskem o některých aspektech leteckých služeb *

Zpráva: Paolo COSTA (A6-0258/2005)

Předmět

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH – připomínky

jediné hlasování

 

+

 

3.   Dohoda mezi ES a Chorvatskem o některých aspektech leteckých služeb *

Zpráva: Paolo COSTA (A6-0259/2005)

Předmět

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH – připomínky

jediné hlasování

 

+

 

4.   Poplatky, které se platí Evropské agentuře pro hodnocení léčivých přípravků *

Zpráva: Karl-Heinz FLORENZ (A6-0264/2005)

Předmět

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH – připomínky

jediné hlasování

 

+

 

5.   Protokol k Dohodě o lovu tuňáků EHS–Komorská federativní islámská republika *

Zpráva: Carmen FRAGA ESTÉVEZ (A6-0260/2005)

Předmět

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH – připomínky

jediné hlasování

JH

+

473, 54, 82

Žádosti o jmenovité hlasování

PPE-DE závěrečné hlasování

IND/DEM závěrečné hlasování

6.   Žádost o zbavení pana Mariose Matzakise poslanecké imunity

Zpráva: Klaus-Heiner LEHNE (A6-0268/2005)

Předmět

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH – připomínky

jediné hlasování

 

+

 

7.   Uchovávání údajů ve veřejných komunikačních sítích za účelem boje proti trestným činům včetně terorismu *

Zpráva: Alexander Nuno ALVARO (A6-0174/2005)

Předmět

Pn. č.

Autor

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH - připomínky

hlasování: legislativní usnesení

 

+

 

Parlament zamítl znění podnětu dne 7. června 2005 a záležitost byla znovu postoupena příslušnému výboru (článek 52 jednacího řádu).

Tímto hlasováním Parlament potvrdil zamítnutí znění podnětu.

Postup je tímto ukončen.

8.   Udělování a odnímání právního postavení uprchlíka *

Zpráva: Wolfgang KREISSL-DÖRFLER (A6-0222/2005)

Předmět

Pn. č.

Autor

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH – připomínky

Návrh směrnice

Pozměňovací návrhy příslušného výboru – hlasování najednou

1 – 11

14 – 17

20 – 35

37 – 44

46 – 55

57 – 98

100 – 109

111 – 122

130 – 131

145 – 147

149 – 156

158 – 163

169 – 174

výbor

 

+

 

Pozměňovací návrhy příslušného výboru – oddělené hlasování

18

výbor

odděl./EH

+

330, 283, 12

19

výbor

odděl.

+

 

36

výbor

odděl.

+

 

157

výbor

odděl.

+

 

164

výbor

odděl.

+

 

165

výbor

odděl.

+

 

166

výbor

JH

+

511, 111, 20

167

výbor

JH

+

507, 103, 28

168

výbor

JH

+

505, 100, 29

čl. 6 odst. 1

45

výbor

EH

+

335, 290, 16

191

PPE – DE

 

 

čl. 9a odst. 1

181

GUE/NGL

EH

+

323, 296, 13

čl. 17 odst. 2

99

výbor

dílč.

 

 

1

+

 

2/EH

-

303, 337, 3

180

GUE/NGL

 

 

čl. 23 odst. 4 písm. c)

175=

186=

GUE/NGL

Verts/ALE

 

-

 

110

výbor

EH

-

257, 369, 5

článek 27

176=

187=

GUE/NGL

Verts/ALE

 

-

 

123 – 129

výbor

 

+

 

článek 30

177=

188=

GUE/NGL

Verts/ALE

 

-

 

132 – 139

výbor

 

+

 

článek 30a

140=

189=

výbor

Verts/ALE

 

+

 

článek 30b

178=

190=

GUE/NGL

Verts/ALE

 

-

 

141

výbor

odděl./EH

+

347, 268, 15

143

výbor

odděl.

+

 

144

výbor

odděl.

+

 

příloha B

179

GUE/NGL

 

-

 

odův. 17

183

Verts/ALE

 

-

 

odův. 18

184

Verts/ALE

 

-

 

12

výbor

 

+

 

odův. 19

185

Verts/ALE

 

-

 

13

výbor

 

+

 

hlasování: pozměněný návrh

EH

+

308, 300, 33

Návrh legislativního usnesení

za § 3

182

PSE

EH

+

321, 300, 15

hlasování: legislativní usnesení

JH

+

305, 302, 33

Pozměňovací návrh 56 byl vzat zpět.

Žádost o dílčí hlasování

PSE

pn. 99

1. část: celé znění bez slov „Doba zadržení nepřekročí 6 měsíců“ (= odstavec 3)

2. část: tato slova

Žádosti o jmenovité hlasování

PSE: pn. 166, 167 a 168

PPE-DE: závěrečné hlasování

Žádosti o oddělené hlasování

PPE-DE: pn. 18, 19, 36, 141, 143, 144, 157, 164 a 165


PŘÍLOHA II

VÝSLEDEK JMENOVITÉHO HLASOVÁNÍ

1.   Zpráva Fraga Estevez A6-0260/2005

Usnesení

Pro: 473

ALDE: Costa, De Sarnez, Morillon, Pistelli, Prodi, Takkula

GUE/NGL: Adamou, Agnoletto, Brie, Catania, de Brún, Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Henin, Kaufmann, Kohlíček, Liotard, Markov, Maštálka, Meyer Pleite, Musacchio, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Ransdorf, Seppänen, Strož, Svensson, Triantaphyllides, Uca, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Bonde, Borghezio, Chruszcz, Grabowski, Karatzaferis, Krupa, Louis, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Salvini, Speroni, de Villiers, Zapałowski

NI: Battilocchio, Belohorská, Bobošíková, Claeys, Czarnecki Marek Aleksander, Czarnecki Ryszard, De Michelis, Dillen, Lang, Le Pen Jean-Marie, Le Pen Marine, Martin Hans-Peter, Masiel, Mölzer, Mussolini, Romagnoli, Rutowicz, Schenardi, Vanhecke

PPE-DE: Albertini, Antoniozzi, Ashworth, Atkins, Audy, Ayuso González, Bachelot-Narquin, Bauer, Beazley, Becsey, Belet, Berend, Bonsignore, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Brok, Brunetta, Bushill-Matthews, Cabrnoch, Callanan, Carollo, Casa, Castiglione, del Castillo Vera, Cesa, Chichester, Chmielewski, Coelho, Coveney, Daul, Dehaene, Demetriou, Descamps, Deß, Deva, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dimitrakopoulos, Dionisi, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duchoň, Duka-Zólyomi, Ebner, Elles, Eurlings, Fajmon, Fatuzzo, Ferber, Fjellner, Fontaine, Fraga Estévez, Freitas, Friedrich, Gahler, Gál, Gaľa, Galeote Quecedo, García-Margallo y Marfil, Gargani, Garriga Polledo, Gaubert, Gauzès, Gawronski, Gklavakis, Glattfelder, Goepel, Gomolka, Graça Moura, Gräßle, de Grandes Pascual, Grosch, Grossetête, Guellec, Gyürk, Handzlik, Hannan, Harbour, Hatzidakis, Heaton-Harris, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Herrero-Tejedor, Hieronymi, Higgins, Hökmark, Hoppenstedt, Hudacký, Hybášková, Ibrisagic, Itälä, Jackson, Jałowiecki, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Kamall, Karas, Kasoulides, Kelam, Kirkhope, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kudrycka, Kušķis, Kuźmiuk, Lamassoure, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, Lulling, Maat, McMillan-Scott, Mann Thomas, Marques, Martens, Mathieu, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Méndez de Vigo, Mikolášik, Millán Mon, Mitchell, Montoro Romero, Musotto, Nassauer, Niebler, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Őry, Ouzký, Pack, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Peterle, Pieper, Pīks, Pinheiro, Piskorski, Pleštinská, Podestà, Podkański, Poettering, Pomés Ruiz, Posselt, Purvis, Queiró, Rack, Radwan, Reul, Roithová, Rudi Ubeda, Rübig, Saïfi, Salafranca Sánchez-Neyra, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt Ingo, Schmitt Pál, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Sommer, Sonik, Spautz, Šťastný, Stenzel, Stevenson, Strejček, Stubb, Sturdy, Sudre, Sumberg, Surján, Szájer, Tajani, Tannock, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Van Orden, Varvitsiotis, Vernola, Vidal-Quadras Roca, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wijkman, von Wogau, Wojciechowski, Wortmann-Kool, Wuermeling, Záborská, Zahradil, Zaleski, Zappalà, Zieleniec, Zimmerling, Zvěřina, Zwiefka

PSE: Andersson, Arif, Arnaoutakis, Attard-Montalto, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Barón Crespo, Batzeli, Beglitis, Beňová, Berès, van den Berg, Berger, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bozkurt, van den Burg, Calabuig Rull, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Castex, Cercas, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, De Keyser, Désir, De Vits, Díez González, Dobolyi, Douay, Duin, El Khadraoui, Estrela, Ettl, Falbr, Fava, Fazakas, Fernandes, Ferreira Anne, Ferreira Elisa, Fruteau, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Golik, Gomes, Grabowska, Grech, Gröner, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Hamon, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hazan, Hegyi, Honeyball, Hughes, Hutchinson, Ilves, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Koterec, Krehl, Kreissl-Dörfler, Kristensen, Kuhne, Laignel, Lambrinidis, Lavarra, Le Foll, Lehtinen, Leichtfried, Lévai, McAvan, McCarthy, Madeira, Maňka, Mann Erika, Martin David, Martínez Martínez, Masip Hidalgo, Mastenbroek, Matsouka, Medina Ortega, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Moscovici, Muscat, Myller, Napoletano, Navarro, Obiols i Germà, Öger, Paasilinna, Pahor, Paleckis, Peillon, Piecyk, Pinior, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rapkay, Reynaud, Riera Madurell, Rocard, Rosati, Roth-Behrendt, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Salinas García, Sánchez Presedo, dos Santos, Savary, Schapira, Scheele, Segelström, Sifunakis, Siwiec, Skinner, Sornosa Martínez, Stihler, Stockmann, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Thomsen, Trautmann, Tzampazi, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Whitehead, Wiersma, Wynn, Yañez-Barnuevo García, Zingaretti

UEN: Aylward, Camre, Crowley, Didžiokas, Janowski, Krasts, Libicki, Ó Neachtain, Poli Bortone, Roszkowski, Ryan, Szymański, Vaidere

Verts/ALE: Hammerstein Mintz

Proti: 54

ALDE: Malmström

GUE/NGL: Meijer, Sjöstedt

IND/DEM: Batten, Bloom, Booth, Clark, Farage, Goudin, Lundgren, Nattrass, Titford, Whittaker, Wise, Wohlin

NI: Allister, Kilroy-Silk, Mote

UEN: Angelilli

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cohn-Bendit, Cramer, Evans Jillian, Flautre, Frassoni, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Harms, Hassi, Horáček, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lipietz, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt, Schroedter, Staes, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Zdržel se: 82

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bonino, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Cavada, Chatzimarkakis, Chiesa, Cocilovo, Davies, Degutis, Deprez, Drčar Murko, Duff, Duquesne, Fourtou, Gentvilas, Geremek, Gibault, Griesbeck, Guardans Cambó, Hall, Harkin, Hennis-Plasschaert, in 't Veld, Jäätteenmäki, Jensen, Juknevičienė, Kacin, Karim, Klinz, Krahmer, Kułakowski, Laperrouze, Lax, Ludford, Lynne, Maaten, Manders, Matsakis, Mulder, Newton Dunn, Onyszkiewicz, Oviir, Polfer, Resetarits, Ries, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Savi, Sbarbati, Schuth, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Szent-Iványi, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Wallis, Watson

GUE/NGL: Krarup, Pafilis

IND/DEM: Belder, Blokland, Coûteaux, Sinnott, Železný

NI: Baco, Gollnisch, Helmer, Kozlík

PSE: Bullmann, Hedh, Hedkvist Petersen

UEN: Fotyga

Opravy hlasování

Pro

Etelka Barsi-Pataky, Bárbara Dührkop Dührkop

Proti

Kartika Tamara Liotard, Eva-Britt Svensson

2.   Zpráva Kreissl-Dörfler A6-0222/2005

Pozměňovací návrh 166

Pro: 511

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bonino, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Cavada, Chatzimarkakis, Chiesa, Cocilovo, Cornillet, Costa, Davies, Degutis, Deprez, De Sarnez, Drčar Murko, Duff, Duquesne, Fourtou, Gentvilas, Geremek, Gibault, Griesbeck, Guardans Cambó, Hall, Harkin, Hennis-Plasschaert, in 't Veld, Jäätteenmäki, Jensen, Juknevičienė, Kacin, Karim, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Kułakowski, Laperrouze, Lax, Ludford, Lynne, Maaten, Malmström, Manders, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Onyszkiewicz, Oviir, Pistelli, Polfer, Prodi, Resetarits, Ries, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Savi, Sbarbati, Schuth, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Wallis, Watson

GUE/NGL: Adamou, Agnoletto, Brie, Catania, de Brún, Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Henin, Kaufmann, Kohlíček, Krarup, Liotard, Markov, Maštálka, Meijer, Meyer Pleite, Morgantini, Musacchio, Pafilis, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Ransdorf, Seppänen, Sjöstedt, Strož, Svensson, Triantaphyllides, Uca, Verges, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Bonde

NI: Battilocchio, Belohorská, Bobošíková, Czarnecki Marek Aleksander, Czarnecki Ryszard, De Michelis, Martin Hans-Peter, Masiel, Rutowicz

PPE-DE: Albertini, Antoniozzi, Audy, Ayuso González, Bachelot-Narquin, Barsi-Pataky, Bauer, Becsey, Belet, Berend, Bonsignore, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Brok, Brunetta, Busuttil, Buzek, Carollo, Casa, Caspary, Castiglione, del Castillo Vera, Cederschiöld, Cesa, Chmielewski, Coelho, Coveney, Daul, Dehaene, Demetriou, Descamps, Deß, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dimitrakopoulos, Dionisi, Dombrovskis, Doorn, Doyle, Duchoň, Duka-Zólyomi, Ebner, Esteves, Eurlings, Fatuzzo, Ferber, Fjellner, Florenz, Fontaine, Fraga Estévez, Freitas, Friedrich, Gahler, Gál, Gaľa, Galeote Quecedo, García-Margallo y Marfil, Gargani, Garriga Polledo, Gaubert, Gauzès, Gawronski, Gklavakis, Glattfelder, Goepel, Gomolka, Graça Moura, Gräßle, de Grandes Pascual, Grosch, Grossetête, Guellec, Gutiérrez-Cortines, Gyürk, Handzlik, Hatzidakis, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Herrero-Tejedor, Hieronymi, Higgins, Hökmark, Hoppenstedt, Hudacký, Hybášková, Ibrisagic, Itälä, Iturgaiz Angulo, Jałowiecki, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Karas, Kasoulides, Kelam, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kudrycka, Kušķis, Kuźmiuk, Lamassoure, Langen, Langendries, Lauk, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, Lulling, Maat, Mann Thomas, Marques, Martens, Mathieu, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Méndez de Vigo, Mikolášik, Millán Mon, Mitchell, Montoro Romero, Musotto, Nassauer, Niebler, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Őry, Pack, Pálfi, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Peterle, Pīks, Pinheiro, Piskorski, Pleštinská, Podestà, Podkański, Poettering, Pomés Ruiz, Posselt, Queiró, Rack, Radwan, Reul, Roithová, Rudi Ubeda, Rübig, Saïfi, Salafranca Sánchez-Neyra, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt Ingo, Schmitt Pál, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Siekierski, Silva Peneda, Sommer, Sonik, Spautz, Šťastný, Stenzel, Stubb, Sudre, Surján, Szájer, Tajani, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Varvitsiotis, Vernola, Vidal-Quadras Roca, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wijkman, von Wogau, Wojciechowski, Wortmann-Kool, Wuermeling, Záborská, Zaleski, Zappalà, Zieleniec, Zimmerling, Zwiefka

PSE: Andersson, Arif, Arnaoutakis, Attard-Montalto, Barón Crespo, Batzeli, Beglitis, Beňová, Berès, van den Berg, Berger, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bozkurt, Bullmann, van den Burg, Capoulas Santos, Carlotti, Casaca, Castex, Cercas, Christensen, Corbey, Correia, Cottigny, De Keyser, Désir, De Vits, Dobolyi, Dührkop Dührkop, Duin, El Khadraoui, Estrela, Ettl, Falbr, Fava, Fazakas, Fernandes, Ferreira Anne, Ferreira Elisa, Fruteau, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Glante, Goebbels, Golik, Gomes, Grabowska, Grech, Gröner, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Hamon, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hazan, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Herczog, Hutchinson, Ilves, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Krehl, Kreissl-Dörfler, Kristensen, Kuhne, Laignel, Lambrinidis, Lavarra, Le Foll, Lehtinen, Leichtfried, Lévai, Lienemann, Madeira, Maňka, Mann Erika, Martínez Martínez, Mastenbroek, Matsouka, Mikko, Moscovici, Muscat, Myller, Napoletano, Navarro, Öger, Paasilinna, Pahor, Paleckis, Peillon, Piecyk, Pinior, Pittella, Poignant, Prets, Rapkay, Reynaud, Rocard, Rosati, Roth-Behrendt, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, dos Santos, Savary, Schapira, Scheele, Segelström, Sifunakis, Siwiec, Sousa Pinto, Stockmann, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Trautmann, Tzampazi, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Wiersma, Zingaretti

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cohn-Bendit, Cramer, Evans Jillian, Flautre, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Isler Béguin, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt, Schroedter, Staes, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 111

IND/DEM: Batten, Belder, Blokland, Bloom, Booth, Borghezio, Chruszcz, Clark, Coûteaux, Farage, Grabowski, Karatzaferis, Krupa, Louis, Nattrass, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Salvini, Sinnott, Speroni, Titford, de Villiers, Whittaker, Wise, Zapałowski, Železný

NI: Allister, Claeys, Dillen, Gollnisch, Helmer, Lang, Le Pen Jean-Marie, Le Pen Marine, Le Rachinel, Martinez, Mölzer, Mussolini, Romagnoli, Schenardi, Vanhecke

PPE-DE: Ashworth, Atkins, Bowis, Bradbourn, Bushill-Matthews, Cabrnoch, Callanan, Chichester, Deva, Dover, Elles, Fajmon, Hannan, Harbour, Heaton-Harris, Jackson, Kamall, Kirkhope, McMillan-Scott, Nicholson, Ouzký, Parish, Pieper, Purvis, Škottová, Stevenson, Strejček, Sturdy, Tannock, Van Orden, Zahradil, Zvěřina

PSE: Ayala Sender, Badia I Cutchet, Berlinguer, Calabuig Rull, Carnero González, Díez González, Douay, Masip Hidalgo, Medina Ortega, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Obiols i Germà, Pleguezuelos Aguilar, Riera Madurell, Salinas García, Sánchez Presedo, Sornosa Martínez, Yañez-Barnuevo García

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Camre, Crowley, Didžiokas, Fotyga, Janowski, Krasts, Kristovskis, La Russa, Libicki, Musumeci, Ó Neachtain, Poli Bortone, Roszkowski, Ryan, Tatarella, Vaidere

Zdržel se: 20

IND/DEM: Goudin, Lundgren, Wohlin

NI: Baco, Kilroy-Silk, Kozlík, Mote

PSE: Corbett, Gill, Honeyball, Hughes, McAvan, McCarthy, Martin David, Moraes, Skinner, Stihler, Whitehead, Wynn

UEN: Szymański

Opravy hlasování

Pro

Bárbara Dührkop Dührkop

3.   Zpráva Kreissl-Dörfler A6-0222/2005

Pozměňovací návrh 167

Pro: 507

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bonino, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Cavada, Chatzimarkakis, Chiesa, Cocilovo, Cornillet, Costa, Davies, Degutis, Deprez, De Sarnez, Drčar Murko, Duff, Duquesne, Fourtou, Gentvilas, Geremek, Gibault, Griesbeck, Guardans Cambó, Hall, Harkin, Hennis-Plasschaert, in 't Veld, Jäätteenmäki, Jensen, Juknevičienė, Kacin, Karim, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Kułakowski, Laperrouze, Lax, Ludford, Lynne, Maaten, Malmström, Manders, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Onyszkiewicz, Oviir, Pistelli, Polfer, Prodi, Resetarits, Ries, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Savi, Sbarbati, Schuth, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Wallis, Watson

GUE/NGL: Adamou, Agnoletto, Brie, Catania, de Brún, Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Henin, Kaufmann, Kohlíček, Liotard, Markov, Maštálka, Meijer, Meyer Pleite, Morgantini, Musacchio, Pafilis, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Ransdorf, Seppänen, Sjöstedt, Strož, Svensson, Triantaphyllides, Uca, Verges, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Bonde

NI: Battilocchio, Belohorská, Bobošíková, Czarnecki Marek Aleksander, Czarnecki Ryszard, De Michelis, Martin Hans-Peter, Masiel, Rutowicz

PPE-DE: Albertini, Antoniozzi, Audy, Ayuso González, Bachelot-Narquin, Barsi-Pataky, Bauer, Beazley, Becsey, Belet, Berend, Bonsignore, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Brok, Brunetta, Busuttil, Buzek, Carollo, Casa, Caspary, Castiglione, del Castillo Vera, Cederschiöld, Cesa, Chmielewski, Coelho, Coveney, Daul, Dehaene, Demetriou, Descamps, Deß, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dimitrakopoulos, Dionisi, Dombrovskis, Doorn, Doyle, Duchoň, Duka-Zólyomi, Ebner, Esteves, Eurlings, Fatuzzo, Ferber, Fjellner, Florenz, Fontaine, Fraga Estévez, Freitas, Friedrich, Gahler, Gál, Gaľa, Galeote Quecedo, García-Margallo y Marfil, Gargani, Garriga Polledo, Gaubert, Gauzès, Gawronski, Gklavakis, Glattfelder, Goepel, Gomolka, Graça Moura, Gräßle, de Grandes Pascual, Grosch, Grossetête, Guellec, Gutiérrez-Cortines, Gyürk, Handzlik, Hatzidakis, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Herrero-Tejedor, Hieronymi, Higgins, Hökmark, Hoppenstedt, Hudacký, Hybášková, Ibrisagic, Itälä, Iturgaiz Angulo, Jałowiecki, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Karas, Kasoulides, Kelam, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kudrycka, Kušķis, Kuźmiuk, Lamassoure, Langen, Langendries, Lauk, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, Lulling, Maat, Mann Thomas, Marques, Martens, Mathieu, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Méndez de Vigo, Mikolášik, Millán Mon, Mitchell, Montoro Romero, Musotto, Nassauer, Niebler, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Őry, Pack, Pálfi, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Peterle, Pieper, Pīks, Pinheiro, Piskorski, Pleštinská, Podestà, Podkański, Poettering, Pomés Ruiz, Posselt, Queiró, Rack, Radwan, Reul, Roithová, Rudi Ubeda, Rübig, Saïfi, Salafranca Sánchez-Neyra, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt Ingo, Schmitt Pál, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Siekierski, Silva Peneda, Sommer, Sonik, Spautz, Šťastný, Stenzel, Stubb, Sudre, Sumberg, Surján, Szájer, Tajani, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Varvitsiotis, Vernola, Vidal-Quadras Roca, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wijkman, von Wogau, Wojciechowski, Wortmann-Kool, Wuermeling, Záborská, Zaleski, Zappalà, Zieleniec, Zimmerling, Zwiefka

PSE: Andersson, Arif, Arnaoutakis, Attard-Montalto, Barón Crespo, Batzeli, Beglitis, Beňová, Berès, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bozkurt, Bullmann, van den Burg, Capoulas Santos, Carlotti, Casaca, Castex, Christensen, Corbey, Correia, Cottigny, De Keyser, Désir, De Vits, Dobolyi, Douay, Dührkop Dührkop, Duin, El Khadraoui, Estrela, Ettl, Falbr, Fava, Fazakas, Fernandes, Ferreira Anne, Ferreira Elisa, Fruteau, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Glante, Goebbels, Golik, Gomes, Grabowska, Grech, Gröner, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Hamon, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hazan, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Herczog, Hutchinson, Ilves, Jöns, Kindermann, Kósáné Kovács, Koterec, Krehl, Kreissl-Dörfler, Kristensen, Kuhne, Laignel, Lambrinidis, Lavarra, Le Foll, Lehtinen, Leichtfried, Lévai, Lienemann, Madeira, Maňka, Mastenbroek, Matsouka, Mikko, Muscat, Myller, Napoletano, Navarro, Paasilinna, Pahor, Paleckis, Peillon, Piecyk, Pinior, Pittella, Poignant, Prets, Rapkay, Reynaud, Rocard, Rosati, Roth-Behrendt, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, dos Santos, Savary, Schapira, Scheele, Segelström, Sifunakis, Siwiec, Sousa Pinto, Stockmann, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Trautmann, Tzampazi, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Wiersma, Zingaretti

UEN: Camre

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cohn-Bendit, Cramer, Evans Jillian, Flautre, Frassoni, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Isler Béguin, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt, Schroedter, Staes, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 103

IND/DEM: Batten, Belder, Blokland, Bloom, Booth, Borghezio, Chruszcz, Clark, Coûteaux, Farage, Grabowski, Karatzaferis, Krupa, Louis, Nattrass, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Salvini, Sinnott, Speroni, Titford, de Villiers, Whittaker, Wise, Zapałowski, Železný

NI: Allister, Claeys, Dillen, Helmer, Mölzer, Vanhecke

PPE-DE: Ashworth, Atkins, Bowis, Bradbourn, Bushill-Matthews, Cabrnoch, Callanan, Chichester, Deva, Dover, Elles, Fajmon, Hannan, Harbour, Heaton-Harris, Jackson, Kamall, Kirkhope, McMillan-Scott, Nicholson, Ouzký, Parish, Purvis, Škottová, Stevenson, Strejček, Sturdy, Tannock, Van Orden, Zahradil, Zvěřina

PSE: Ayala Sender, Badia I Cutchet, Calabuig Rull, Carnero González, Cercas, Díez González, García Pérez, Gruber, Martínez Martínez, Masip Hidalgo, Medina Ortega, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Obiols i Germà, Pleguezuelos Aguilar, Riera Madurell, Salinas García, Sánchez Presedo, Sornosa Martínez, Yañez-Barnuevo García

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Crowley, Didžiokas, Fotyga, Janowski, Krasts, Kristovskis, La Russa, Libicki, Musumeci, Ó Neachtain, Poli Bortone, Roszkowski, Ryan, Szymański, Tatarella, Vaidere

Zdržel se: 28

IND/DEM: Goudin, Lundgren

NI: Baco, Gollnisch, Kilroy-Silk, Kozlík, Lang, Le Pen Jean-Marie, Le Pen Marine, Le Rachinel, Martinez, Mote, Mussolini, Romagnoli, Schenardi

PSE: Corbett, Gill, Honeyball, Hughes, McAvan, McCarthy, Mann Erika, Martin David, Moraes, Skinner, Stihler, Whitehead, Wynn

Opravy hlasování

Pro

Bárbara Dührkop Dührkop

4.   Zpráva Kreissl-Dörfler A6-0222/2005

Pozměňovací návrh 168

Pro: 505

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bonino, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Cavada, Chatzimarkakis, Cocilovo, Cornillet, Costa, Davies, Degutis, Deprez, De Sarnez, Drčar Murko, Duff, Duquesne, Fourtou, Gentvilas, Geremek, Gibault, Griesbeck, Guardans Cambó, Hall, Harkin, Hennis-Plasschaert, in 't Veld, Jäätteenmäki, Jensen, Juknevičienė, Kacin, Karim, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Kułakowski, Laperrouze, Lax, Ludford, Lynne, Maaten, Malmström, Manders, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Onyszkiewicz, Oviir, Pistelli, Polfer, Prodi, Resetarits, Ries, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Savi, Sbarbati, Schuth, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Wallis, Watson

GUE/NGL: Adamou, Agnoletto, Brie, Catania, de Brún, Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Henin, Kaufmann, Kohlíček, Krarup, Liotard, Markov, Maštálka, Meijer, Meyer Pleite, Morgantini, Musacchio, Pafilis, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Ransdorf, Seppänen, Sjöstedt, Strož, Svensson, Triantaphyllides, Uca, Verges, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Bonde

NI: Battilocchio, Belohorská, Bobošíková, Czarnecki Marek Aleksander, Czarnecki Ryszard, De Michelis, Martin Hans-Peter, Masiel, Rutowicz

PPE-DE: Albertini, Antoniozzi, Audy, Ayuso González, Bachelot-Narquin, Barsi-Pataky, Bauer, Beazley, Becsey, Belet, Berend, Bonsignore, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Brok, Brunetta, Busuttil, Buzek, Carollo, Casa, Caspary, Castiglione, del Castillo Vera, Cederschiöld, Cesa, Chmielewski, Coelho, Coveney, Daul, Dehaene, Demetriou, Descamps, Deß, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dimitrakopoulos, Dionisi, Dombrovskis, Doorn, Doyle, Duchoň, Duka-Zólyomi, Ebner, Esteves, Eurlings, Fatuzzo, Ferber, Fjellner, Florenz, Fontaine, Fraga Estévez, Freitas, Friedrich, Gahler, Gál, Gaľa, Galeote Quecedo, García-Margallo y Marfil, Gargani, Garriga Polledo, Gaubert, Gauzès, Gawronski, Gklavakis, Glattfelder, Goepel, Gomolka, Graça Moura, Gräßle, de Grandes Pascual, Grosch, Grossetête, Guellec, Gutiérrez-Cortines, Gyürk, Handzlik, Hatzidakis, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Herrero-Tejedor, Hieronymi, Higgins, Hökmark, Hoppenstedt, Hudacký, Hybášková, Ibrisagic, Itälä, Iturgaiz Angulo, Jałowiecki, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Karas, Kasoulides, Kelam, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kudrycka, Kušķis, Kuźmiuk, Lamassoure, Langen, Langendries, Lauk, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, Lulling, Maat, Mann Thomas, Marques, Martens, Mathieu, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Méndez de Vigo, Mikolášik, Millán Mon, Mitchell, Montoro Romero, Musotto, Nassauer, Niebler, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Őry, Pack, Pálfi, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Peterle, Pieper, Pīks, Pinheiro, Piskorski, Pleštinská, Podestà, Podkański, Poettering, Pomés Ruiz, Posselt, Queiró, Rack, Radwan, Reul, Roithová, Rudi Ubeda, Rübig, Saïfi, Salafranca Sánchez-Neyra, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt Ingo, Schmitt Pál, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Siekierski, Silva Peneda, Sommer, Sonik, Spautz, Šťastný, Stenzel, Stubb, Sudre, Surján, Szájer, Tajani, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Varvitsiotis, Vernola, Vidal-Quadras Roca, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wijkman, von Wogau, Wojciechowski, Wortmann-Kool, Wuermeling, Záborská, Zaleski, Zappalà, Zieleniec, Zimmerling, Zwiefka

PSE: Andersson, Arif, Arnaoutakis, Attard-Montalto, Barón Crespo, Batzeli, Beglitis, Beňová, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bozkurt, Bullmann, van den Burg, Capoulas Santos, Carlotti, Casaca, Castex, Christensen, Corbey, Correia, Cottigny, De Keyser, Désir, De Vits, Dobolyi, Douay, Duin, El Khadraoui, Estrela, Ettl, Fava, Fazakas, Fernandes, Ferreira Anne, Ferreira Elisa, Fruteau, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Goebbels, Golik, Gomes, Grabowska, Grech, Gröner, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Hamon, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hazan, Hedh, Hedkvist Petersen, Hutchinson, Ilves, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kósáné Kovács, Koterec, Krehl, Kreissl-Dörfler, Kristensen, Kuhne, Laignel, Lambrinidis, Lavarra, Le Foll, Lehtinen, Leichtfried, Lévai, Lienemann, Madeira, Maňka, Mastenbroek, Matsouka, Mikko, Moscovici, Muscat, Myller, Napoletano, Navarro, Öger, Paasilinna, Paleckis, Peillon, Piecyk, Pinior, Pittella, Poignant, Prets, Rapkay, Reynaud, Rocard, Rosati, Roth-Behrendt, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, dos Santos, Savary, Schapira, Scheele, Segelström, Sifunakis, Siwiec, Sousa Pinto, Stockmann, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Thomsen, Trautmann, Tzampazi, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Wiersma, Zingaretti

UEN: Camre

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cohn-Bendit, Cramer, Evans Jillian, Flautre, Frassoni, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Isler Béguin, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt, Schroedter, Staes, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 100

IND/DEM: Batten, Belder, Blokland, Bloom, Booth, Borghezio, Chruszcz, Clark, Coûteaux, Farage, Grabowski, Karatzaferis, Krupa, Louis, Nattrass, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Salvini, Speroni, Titford, de Villiers, Whittaker, Wise, Zapałowski, Železný

NI: Allister, Claeys, Dillen, Helmer, Vanhecke

PPE-DE: Ashworth, Atkins, Bowis, Bradbourn, Bushill-Matthews, Cabrnoch, Callanan, Chichester, Deva, Dover, Elles, Fajmon, Hannan, Harbour, Heaton-Harris, Jackson, Kirkhope, McMillan-Scott, Nicholson, Ouzký, Parish, Purvis, Škottová, Stevenson, Strejček, Sturdy, Sumberg, Tannock, Van Orden, Zahradil, Zvěřina

PSE: Ayala Sender, Badia I Cutchet, Calabuig Rull, Carnero González, Cercas, Díez González, García Pérez, Martínez Martínez, Masip Hidalgo, Medina Ortega, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Obiols i Germà, Pleguezuelos Aguilar, Riera Madurell, Salinas García, Sánchez Presedo, Sornosa Martínez, Yañez-Barnuevo García

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Crowley, Didžiokas, Fotyga, Janowski, Krasts, Kristovskis, La Russa, Libicki, Musumeci, Ó Neachtain, Poli Bortone, Roszkowski, Ryan, Szymański, Tatarella, Vaidere

Zdržel se: 29

IND/DEM: Goudin, Lundgren

NI: Baco, Gollnisch, Kilroy-Silk, Kozlík, Lang, Le Pen Jean-Marie, Le Pen Marine, Martinez, Mölzer, Mote, Mussolini, Romagnoli, Schenardi

PSE: Corbett, Gill, Honeyball, Hughes, Kinnock, McAvan, McCarthy, Mann Erika, Martin David, Moraes, Skinner, Stihler, Whitehead, Wynn

Opravy hlasování

Pro

Bárbara Dührkop Dührkop

5.   Zpráva Kreissl-Dörfler A6-0222/2005

Usnesení

Pro: 305

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Bonino, Bourlanges, Bowles, Busk, Cavada, Chatzimarkakis, Chiesa, Cocilovo, Cornillet, Costa, Davies, De Sarnez, Drčar Murko, Duff, Duquesne, Fourtou, Gentvilas, Geremek, Gibault, Griesbeck, Guardans Cambó, Hall, Harkin, Hennis-Plasschaert, in 't Veld, Jäätteenmäki, Jensen, Juknevičienė, Kacin, Karim, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Kułakowski, Laperrouze, Lax, Ludford, Lynne, Maaten, Malmström, Manders, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Onyszkiewicz, Oviir, Pannella, Pistelli, Polfer, Prodi, Resetarits, Ries, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Savi, Sbarbati, Schuth, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Wallis, Watson

GUE/NGL: Brie, Flasarová, Henin, Kaufmann, Kohlíček, Markov, Maštálka, Ransdorf, Strož, Uca, Verges, Wurtz, Zimmer

NI: Battilocchio, Belohorská, Bobošíková, Czarnecki Ryszard, De Michelis, Rutowicz

PPE-DE: Cederschiöld, Fjellner, Hökmark, Hybášková, Ibrisagic, Wijkman

PSE: Andersson, Arif, Arnaoutakis, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Barón Crespo, Batzeli, Beglitis, Beňová, Berès, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bozkurt, Bullmann, van den Burg, Calabuig Rull, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Castex, Cercas, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, De Keyser, Désir, De Vits, Díez González, Dobolyi, Douay, Dührkop Dührkop, Duin, El Khadraoui, Estrela, Ettl, Falbr, Fava, Fazakas, Fernandes, Ferreira Anne, Ferreira Elisa, Fruteau, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Golik, Gomes, Grabowska, Gröner, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Hamon, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hazan, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Herczog, Honeyball, Hughes, Hutchinson, Ilves, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Krehl, Kreissl-Dörfler, Kristensen, Kuhne, Laignel, Lambrinidis, Lavarra, Le Foll, Lehtinen, Leichtfried, Lévai, Lienemann, McAvan, McCarthy, Madeira, Maňka, Martin David, Martínez Martínez, Masip Hidalgo, Mastenbroek, Matsouka, Medina Ortega, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Moscovici, Myller, Napoletano, Navarro, Obiols i Germà, Öger, Paasilinna, Pahor, Paleckis, Peillon, Piecyk, Pinior, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rapkay, Reynaud, Riera Madurell, Rocard, Rosati, Roth-Behrendt, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Salinas García, Sánchez Presedo, dos Santos, Savary, Scheele, Segelström, Sifunakis, Siwiec, Skinner, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Trautmann, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Whitehead, Wiersma, Wynn, Yañez-Barnuevo García, Zingaretti

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cohn-Bendit, Cramer, Evans Jillian, Flautre, Frassoni, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Isler Béguin, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schmidt, Schroedter, Staes, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 302

ALDE: Birutis, Budreikaitė, Degutis, Deprez

IND/DEM: Batten, Belder, Blokland, Bloom, Booth, Borghezio, Chruszcz, Clark, Coûteaux, Farage, Grabowski, Karatzaferis, Krupa, Louis, Nattrass, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Salvini, Sinnott, Speroni, Titford, de Villiers, Whittaker, Wise, Zapałowski, Železný

NI: Allister, Claeys, Czarnecki Marek Aleksander, Dillen, Gollnisch, Helmer, Kilroy-Silk, Lang, Le Pen Jean-Marie, Le Pen Marine, Le Rachinel, Martinez, Masiel, Mölzer, Mote, Mussolini, Romagnoli, Schenardi, Vanhecke

PPE-DE: Albertini, Antoniozzi, Ashworth, Atkins, Audy, Ayuso González, Bachelot-Narquin, Barsi-Pataky, Bauer, Beazley, Becsey, Belet, Berend, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Brok, Brunetta, Bushill-Matthews, Busuttil, Buzek, Cabrnoch, Callanan, Carollo, Casa, Caspary, Castiglione, del Castillo Vera, Cesa, Chichester, Chmielewski, Coelho, Coveney, Daul, Dehaene, Demetriou, Descamps, Deß, Deva, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dimitrakopoulos, Dionisi, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duchoň, Duka-Zólyomi, Ebner, Elles, Eurlings, Fajmon, Fatuzzo, Ferber, Florenz, Fontaine, Fraga Estévez, Freitas, Friedrich, Gahler, Gál, Gaľa, Galeote Quecedo, García-Margallo y Marfil, Gargani, Garriga Polledo, Gauzès, Gawronski, Gklavakis, Glattfelder, Goepel, Gomolka, Graça Moura, Gräßle, de Grandes Pascual, Grosch, Grossetête, Gyürk, Handzlik, Hannan, Harbour, Hatzidakis, Heaton-Harris, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Herrero-Tejedor, Hieronymi, Higgins, Hoppenstedt, Hudacký, Itälä, Iturgaiz Angulo, Jackson, Jałowiecki, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Kamall, Karas, Kasoulides, Kelam, Kirkhope, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kudrycka, Kušķis, Kuźmiuk, Lamassoure, Langen, Langendries, Lauk, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, Lulling, Maat, McMillan-Scott, Mann Thomas, Marques, Martens, Mathieu, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Méndez de Vigo, Mikolášik, Millán Mon, Mitchell, Montoro Romero, Musotto, Nassauer, Nicholson, Niebler, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Őry, Ouzký, Pack, Pálfi, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Parish, Peterle, Pieper, Pīks, Pinheiro, Piskorski, Pleštinská, Podestà, Podkański, Poettering, Pomés Ruiz, Posselt, Purvis, Queiró, Rack, Radwan, Reul, Roithová, Rudi Ubeda, Rübig, Saïfi, Salafranca Sánchez-Neyra, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt Ingo, Schmitt Pál, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Sommer, Sonik, Spautz, Šťastný, Stenzel, Stevenson, Strejček, Stubb, Sturdy, Sudre, Sumberg, Surján, Szájer, Tajani, Tannock, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Van Orden, Varvitsiotis, Vernola, Vidal-Quadras Roca, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, von Wogau, Wojciechowski, Wortmann-Kool, Wuermeling, Záborská, Zahradil, Zaleski, Zappalà, Zieleniec, Zimmerling, Zvěřina, Zwiefka

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Camre, Crowley, Didžiokas, Fotyga, Janowski, Krasts, Kristovskis, La Russa, Libicki, Musumeci, Ó Neachtain, Poli Bortone, Roszkowski, Ryan, Szymański, Tatarella, Vaidere

Verts/ALE: Schlyter

Zdržel se: 33

GUE/NGL: Adamou, Catania, de Brún, Figueiredo, Guerreiro, Krarup, Liotard, Meijer, Meyer Pleite, Morgantini, Musacchio, Pafilis, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Seppänen, Sjöstedt, Svensson, Triantaphyllides, Wagenknecht

IND/DEM: Bonde, Goudin, Lundgren, Wohlin

NI: Baco, Kozlík, Martin Hans-Peter

PPE-DE: Esteves, Gaubert

PSE: Attard-Montalto, Grech, Mann Erika, Muscat

Opravy hlasování

Zdržel se

Patrick Gaubert


PŘIJATÉ TEXTY

 

P6_TA(2005)0342

Koordinace postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se opravuje směrnice 2004/18/ES o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (KOM(2005)0214 – C6-0155/2005 – 2005/0100(COD))

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2005)0214) (1),

s ohledem na čl. 251 odst. 2, čl. 47 odst. 2 a články 55 a 95 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0155/2005),

s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A6-0270/2005),

1.

schvaluje návrh Komise;

2.

žádá Komisi, aby návrh znovu předložila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu jej podstatně změnit nebo nahradit novým textem;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.


(1)  Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

P6_TA(2005)0343

Dohoda mezi ES a Bulharskem o některých aspektech leteckých služeb *

Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Bulharskou republikou o některých aspektech leteckých služeb (KOM(2005)0158 – C6-0177/2005 – 2005/0060(CNS))

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (KOM(2005)0158) (1),

s ohledem na čl. 80 odst. 2 a čl. 300 odst. 2 první pododstavec první větu Smlouvy o ES,

s ohledem na čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C6-0177/2005),

s ohledem na článek 51 a čl. 83 odst. 7 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A6-0258/2005),

1.

schvaluje uzavření dohody;

2.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Bulharské republiky.


(1)  Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

P6_TA(2005)0344

Dohoda mezi ES a Chorvatskem o některých aspektech leteckých služeb *

Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Chorvatskou republikou o některých aspektech leteckých služeb (KOM(2005)0159 – C6-0173/2005 – 2005/0059(CNS))

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (KOM(2005)0159) (1),

s ohledem na čl. 80 odst. 2 a čl. 300 odst. 2 první pododstavec první větu Smlouvy o ES,

s ohledem na čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C6-0173/2005),

s ohledem na článek 51 a čl. 83 odst. 7 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A6-0259/2005),

1.

schvaluje uzavření dohody;

2.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Chorvatské republiky.


(1)  Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

P6_TA(2005)0345

Poplatky, které se platí Evropské agentuře pro hodnocení léčivých přípravků *

Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 297/95 o poplatcích, které se platí Evropské agentuře pro hodnocení léčivých přípravků (KOM(2005)0106 – C6-0137/2005 – 2005/0023(CNS))

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2005)0106) (1),

s ohledem na článek 12 nařízení Rady (ES) č. 297/95 ze dne 10. února 1995 (2), podle něhož Rada konzultovala Parlament (C6-0137/2005),

s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanovisko Rozpočtového výboru (A6-0264/2005),

1.

schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.

vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem;

3.

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

(4a)

Aby bylo možno dodržet zásadu proporcionality, měl by se na léčivé prostředky, jejichž účinné látky se v lékařství osvědčily a používají se ve Společenství alespoň deset let, vztahovat snížený roční poplatek.

Snížený poplatek ve výši 90 000 eur se vztahuje na žádosti o registraci k uvádění na trh podle čl. 10 odst. 1, čl. 10 odst. 3 a článku 10c směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES. Uvedený poplatek pokrývá jednu sílu spojenou s jednou lékovou formou a jednou obchodní úpravou.

Snížený poplatek ve výši 90 000eur se vztahuje na žádosti o registraci k uvádění na trh podle čl. 10 odst. 1, čl. 10 odst. 3, článku 10a a článku 10c směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES. Uvedený poplatek pokrývá jednu sílu spojenou s jednou lékovou formou a jednou obchodní úpravou. Ve výjimečných případech, kdy lze prokázat, že posouzení žádosti o registraci k uvádění na trh v souladu s článkem 10a směrnice 2001/83/ES je spojeno s mimořádnou pracovní zátěží, je možno v souladu s čl. 11 odst. 2 tohoto nařízení stanovit poplatek až do výše 232 000 eur.

Poplatek za vědecké služby se vztahuje na případy, kdy vědecký výbor podá žádost o vědeckou radu nebo stanovisko, na které se nevztahují články 3 až 7 ani čl. 8 odst. 1. To zahrnuje hodnocení tradičních bylinných léčivých přípravků , stanovisko k léčivým přípravkům pro soucitné účely („compassionate use“), poradenství o pomocných látkách včetně krevních derivátů začleněných do zdravotnických pomůcek a hodnocení kmenové dokumentace plasmy a kmenové dokumentace antigenů očkovacích látek.

Poplatek za vědecké služby se vztahuje na případy, kdy vědecký výbor podá žádost o vědeckou radu nebo stanovisko, na které se nevztahují články 3 až 7 ani čl. 8 odst. 1. To zahrnuje stanovisko k léčivým přípravkům pro soucitné účely („compassionate use“), poradenství o pomocných látkách včetně krevních derivátů začleněných do zdravotnických pomůcek a hodnocení kmenové dokumentace plasmy a kmenové dokumentace antigenů očkovacích látek.

Týká-li se humánních léčivých přípravků, činí poplatek 232 000 eur.

Týká-li se humánních léčivých přípravků, činí poplatek nejvýše 232 000eur.

Týká-li se veterinárních léčivých přípravků, činí poplatek 116 000 eur.

Týká-li se veterinárních léčivých přípravků, činí poplatek nejvýše 116 000 eur.

Týká-li se hodnocení tradičních bylinných léčivých přípravků, činí poplatek nejvýše 25 000 eur.

Ustanovení článku 3 se vztahují na vědecké stanovisko k hodnocení humánních léčivých přípravků určených výlučně pro trhy mimo Společenství podle článku 58 nařízení (ES) č. 726/2004.

Ustanovení článku 3 se vztahují na vědecké stanovisko k hodnocení humánních léčivých přípravků určených výlučně pro trhy mimo Společenství podle článku 58 nařízení (ES) č. 726/2004.

Snížený poplatek za vědeckou službu v rozmezí od 2 500 eur do 200 000 eur se vztahuje na některá vědecká stanoviska nebo služby týkající se humánních léčivých přípravků.

Snížený poplatek za vědeckou službu v rozmezí od 2 500eur do 200 000eur se vztahuje na některá vědecká stanoviska nebo služby týkající se humánních léčivých přípravků.

Snížený poplatek za vědeckou službu v rozmezí od 2 500 eur do 100 000 eur se vztahuje na některá vědecká stanoviska nebo služby týkající se veterinárních léčivých přípravků.

Snížený poplatek za vědeckou službu v rozmezí od 2 500eur do 100 000eur se vztahuje na některá vědecká stanoviska nebo služby týkající se veterinárních léčivých přípravků.

Snížený poplatek za vědecké služby v rozmezí 2 500 až 25 000 eur se vztahuje na některá vědecká stanoviska nebo služby ohledně tradičních bylinných léčivých přípravků.

Vědecká stanoviska nebo služby uvedené v pátém a šestém pododstavci se zahrnují do seznamu, který se vypracovává podle čl. 11 odst. 2.

Vědecká stanoviska nebo služby uvedené v šestém, sedmém a osmém pododstavci se zahrnují do seznamu, který se vypracovává podle čl. 11 odst. 2.


(1)  Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

(2)  Úř. věst. L 35, 15.2.1995, s. 1. Nařízení naposledy pozměněno nařízením Komise (ES) č. 494/2003 (Úř. věst. L 73, 19.3.2003, s. 6).

P6_TA(2005)0346

Protokol k dohodě o lovu tuňáků ES/Komorská federativní islámská republika (2005 – 2010) *

Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Rady o uzavření Protokolu, kterým se na období od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2010 stanoví rybolovná práva na lov tuňáků a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropským hospodářským společenstvím a Komorskou federativní islámskou republikou o rybolovu při pobřeží Komor (KOM(2005)0187 – C6-0154/2005 – 2005/0092(CNS))

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh nařízení Rady (KOM(2005)0187) (1),

s ohledem na článek 37 a čl. 300 odst. 2 Smlouvy o ES,

s ohledem na čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C6-0154/2005),

s ohledem na článek 51 a čl. 83 odst. 7 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov a na stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro rozvoj (A6-0260/2005),

1.

schvaluje pozměněný návrh rozhodnutí Rady a schvaluje uzavření protokolu;

2.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Komorské unie.

s ohledem na závěry Rady ze dne 19. července 2004 týkající se dohod o spolupráci při rybolovu,

(2a)

Je důležité zkvalitnit informace poskytované Evropskému parlamentu; Komise by za tímto účelem měla vypracovat výroční zprávu o uplatňování dohody;

Článek 3a

Komise v průběhu posledního roku platnosti protokolu a před uzavřením nové dohody o obnovení protokolu předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování dohody.

Článek 3b

Rada na základě zprávy uvedené v článku 3a a na základě předběžné konzultace s Evropským parlamentem udělí Komisi mandát k uskutečňování jednání za účelem přijetí nového protokolu.

Článek 3c

Komise předá Evropskému parlamentu a Radě jeden výtisk víceletého odvětvového programu a způsobů jeho provádění, který podle čl. 7 odst. 2 protokolu poskytnou komorské orgány.

Článek 3d

Za účelem uskutečnění první schůze smíšeného výboru stanoveného v čl. 7 odst. 1 dohody Komise informuje komorské orgány o účasti zástupců majitelů plavidel při následujících schůzích smíšeného výboru.


(1)  Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

P6_TA(2005)0347

Žádost o zbavení pana Mariose Matsakise poslanecké imunity

Rozhodnutí Evropského parlamentu k žádosti o zbavení pana Mariose Matsakise poslanecké imunity (2004/2194(IMM))

Evropský parlament,

s ohledem na žádost o zbavení Mariose Matsakise poslanecké imunity předloženou generálním státním žalobcem Kyperské republiky dne 20. září 2004 a oznámenou na plenárním zasedání dne 13. října 2004,

s ohledem na dopis, jehož obdržení bylo oznámeno na plenárním zasedání dne 14. října 2004 a v němž Marios Matsakis zpochybňuje pravomoc generálního státního žalobce Kyperské republiky předkládat žádost o zbavení poslanecké imunity,

s ohledem na dva dopisy ze dne 13. října 2004 a 10. února 2005, které předsedovi Parlamentu zaslal stálý zástupce Kyperské republiky a které potvrzují, že generální státní žalobce je oprávněn požádat o zbavení imunity kyperského poslance Evropského parlamentu,

s ohledem na dopis zaslaný předsedou Nejvyššího soudu Kyperské republiky ze dne 16. června 2005,

poté, co Marios Matsakis dostal možnost se k záležitosti vyjádřit, v souladu s čl. 7 odst. 3 jednacího řádu,

s ohledem na článek 10 Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství ze dne 8. dubna 1965 a na čl. 6 odst. 2 Aktu ze dne 20. září 1976 o volbě zastupitelů v Evropském parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

s ohledem na rozhodnutí Soudního dvora Evropských společenství ze dne 12. května 1964 a 10. července 1986 (1),

s ohledem na čl. 83 a čl. 113 Ústavy Kyperské republiky,

s ohledem na čl. 6 odst. 2 a článek 7 jednacího řadu,

s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A6-0268/2005),

1.

bere na vědomí, že podle článků 83 a 113 Ústavy Kyperské republiky je generální státní žalobce orgánem oprávněným k předkládání žádostí o zbavení poslanecké imunity;

2.

zbavuje Mariose Matsakise imunity pod podmínkou, že se toto zbavení bude týkat pouze dotčeného trestního stíhání a že až do okamžiku vydání pravomocného rozsudku bude Marios Matsakis požívat imunity a nebude tedy moci být jakkoliv zadržen či vzat do vyšetřovací vazby, ani se na něj nebudou vztahovat žádná opatření, která by mu mohla bránit ve výkonu jeho povinností spjatých s jeho mandátem poslance Evropského parlamentu;

3.

pověřuje svého předsedu, aby ihned předal toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru generálnímu státnímu žalobci Kyperské republiky.


(1)  Věc 101/63, Wagner v. Fohrmann a Krier, Recueil 1964, s. 383 a věc 149/85, Wybot v. Faure a další, Recueil 1986, s. 2391.

P6_TA(2005)0348

Uchování údajů ve veřejných komunikačních sítích za účelem boje proti trestným činům včetně terorismu *

Legislativní usnesení Evropského parlamentu o podnětu Francouzské republiky, Irska, Švédského království a Spojeného království k rámcovému rozhodnutí Rady o uchovávání údajů zpracovaných a uložených v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo údajů ve veřejných komunikačních sítích za účelem prevence, vyšetřování, odhalování a stíhání trestné činnosti včetně terorismu (8958/2004 – C6-0198/2004 – 2004/0813(CNS))

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

s ohledem na podnět Francouzské republiky, Irska, Švédského království a Spojeného království (8958/2004) (1),

s ohledem na čl. 34 odst. 2 písm. b) Smlouvy o EU,

s ohledem na čl. 39 odst. 1 Smlouvy o EU, podle kterého Rada konzultovala Parlament (C6-0198/2004),

s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k předloženému právnímu základu,

s ohledem na články 93, 51 a 35 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0174/2005),

1.

zamítá podnět Francouzské republiky, Irska, Švédského království a Spojeného království;

2.

vyzývá Francouzskou republiku, Irsko, Švédské království a Spojené království, aby vzaly svůj podnět zpět;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám Francouzské republiky, Irska, Švédského království a Spojeného království.


(1)  Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

P6_TA(2005)0349

Udělování a odnímání právního postavení uprchlíka *

Legislativní usnesení Evropského parlamentu o pozměněném návrhu směrnice Rady o minimálních normách pro postupy členských států při udělování a odnímání právního postavení uprchlíka (14203/2004 – C6-0200/2004 – 2000/0238(CNS))

(Postup konzultace – obnovená konzultace)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Rady (14203/2004) (1),

s ohledem na pozměněný návrh Komise Radě (KOM(2002)0326) (2),

s ohledem na svůj postoj ze dne 20. září 2001 (3),

s ohledem na čl. 63 odst. 1 bod 1 písm. d) Smlouvy o ES,

s ohledem na článek 67 Smlouvy o ES, podle něhož Rada konzultovala Parlament (C6-0200/2004),

s ohledem na článek 51, čl. 41 odst. 4 a čl. 55 odst. 3 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a postoje Výboru pro rozvoj a Výboru pro právní záležitosti (A6-0222/2005),

1.

schvaluje pozměněný návrh Rady;

2.

vyzývá Komisi, aby odpovídajícím způsobem změnila svůj návrh, podle čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES;

3.

vyzývá Radu, aby uvědomila Parlament o svém záměru odchýlit se od textu schváleného Parlamentem;

4.

vyhrazuje si právo předložit věc Soudnímu dvoru za účelem ověření zákonnosti návrhu a jeho slučitelnosti se základními právy;

5.

nařizuje svému předsedovi, aby předložil svůj postoj Radě a Komisi.

(1a)

Každý členský stát by měl mít obecný vnitrostátní právní rámec upravující azyl, dodržující alespoň základní ochranu poskytovanou podle mezinárodního azylového práva;

(2)

Na svém zvláštním zasedání v Tampere ve dnech 15. a 16. října 1999 se Evropská rada dohodla pracovat na vytvoření společného evropského azylového systému založeného na úplném a celistvém uplatňování Ženevské úmluvy ze dne 28. července 1951 o právním postavení uprchlíků, doplněné Newyorským protokolem ze dne 31. ledna 1967 (dále jen „Ženevská úmluva“), a potvrdila tak zásadu neodepření vstupu a zajištění, že nikdo nebude poslán zpět tam, kde mu hrozí pronásledování .

(2)

Na svém zvláštním zasedání v Tampere ve dnech 15. a 16. října 1999 se Evropská rada dohodla pracovat na vytvoření společného evropského azylového systému založeného na úplném a celistvém uplatňování Ženevské úmluvy ze dne 28. července 1951 o právním postavení uprchlíků, doplněné Newyorským protokolem ze dne 31. ledna 1967 (dále jen „Ženevská úmluva“), a potvrdila tak zásadu neodepření vstupu a zajištění, že nikdo nebude poslán zpět do zemí nebo na území, kde by mohl být ohrožen jeho život nebo svoboda ;

(3a)

Evropská rada na svém zasedání konaném v Haagu ve dnech 4. a 5. listopadu 2004 potvrdila postoj přijatý v Tampere a souhlasila s tím, že se do roku 2010 zavede společný postupu udělování azylu a jednotné právní postavení pro ty, kterým byl udělen azyl nebo podpůrná ochrana.

(5)

Hlavním cílem této směrnice je zavést v Evropském společenství minimální rámec pro postupy udělování a odnímání právního postavení uprchlíka.

(5)

Hlavním cílem této směrnice je zavést v Evropském společenství minimální rámec pro postupy udělování a odnímání právního postavení uprchlíka, který zajistí, že žádný členský stát žádným způsobem neodmítne nebo nevrátí do vlasti žadatele o azyl ani ho nedopraví na hranice území, kde by jeho život nebo svoboda byly ohroženy z důvodů jeho rasy, pohlaví, náboženského vyznání, národnosti, jazyka, sexuální orientace, příslušnosti k určité sociální skupině nebo menšině nebo politickému názoru, přičemž bude dodržovat mezinárodní normy, zejména Ženevskou úmluvu a závěry setkání o udělování azylu v Tampere.

(8)

Tato směrnice respektuje základní práva a zachovává zásady uznané zejména v Listině základních práv Evropské unie.

(8)

Tato směrnice respektuje základní práva a zachovává zásady uznané zejména v Listině základních práv Evropské unie, jakožto obecné zásady práva Společenství a všech stávajících mezinárodních závazků, zejména Ženevské úmluvy.

(9)

Pokud jde o zacházení s osobami, které spadají do působnosti této směrnice, jsou členské státy vázány povinnostmi podle mezinárodních právních dohod, jejichž jsou účastnickou stranou a které zakazují diskriminaci.

(9)

Pokud jde o zacházení s osobami, které spadají do působnosti této směrnice, jsou členské státy vázány povinnostmi podle mezinárodních právních dohod, jejichž jsou účastnickou stranou a které zakazují všechny formy diskriminace.

(11)

Je v zájmu jak členských států, tak žadatelů o azyl, aby bylo o žádosti o azyl rozhodnuto co možná nejdříve. Organizace vyřizování žádostí o azyl je ponechána na uvážení členských států tak, aby podle svých vnitrostátních potřeb mohly upřednostnit nebo urychlit vyřízení jakékoli žádosti s přihlédnutím k normám uvedeným v této směrnici.

(11)

Je v zájmu jak členských států, tak žadatelů o azyl, aby bylo o žádosti o azyl rozhodnuto co možná nejdříve , a proto jsou nezbytné rychlé a účinné postupy, které by neměly trvat déle než 6 měsíců . Organizace vyřizování žádostí o azyl je ponechána na uvážení členských států tak, aby podle svých vnitrostátních potřeb mohly upřednostnit nebo urychlit vyřízení jakékoli žádosti s přihlédnutím k normám uvedeným v této směrnici;

(13)

V zájmu správného uznání osob, jež potřebují ochranu jako uprchlíci ve smyslu článku 1 Ženevské úmluvy, by měl každý žadatel až na určité výjimky mít náležitý přístup k řízení, možnost spolupracovat a řádně komunikovat s příslušnými orgány tak, aby mohl předkládat důležité skutečnosti o svém případě, a mít dostatečné procedurální záruky pro sledování svého případu v průběhu všech etap řízení. Kromě toho by v rámci postupu posuzování žádosti o azyl mělo být žadateli běžně poskytnuto alespoň právo pobytu až do vynesení rozhodnutí rozhodovacím orgánem, přístup ke službám tlumočníka pro předložení žadatelova případu při pohovoru s úřady, možnost komunikovat se zástupcem Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) nebo s jinou organizací pracující v jeho zastoupení, právo na příslušné vyrozumění o rozhodnutí a o tom, jaké věcné a právní důvody vedly k danému rozhodnutí, možnost konzultovat právního nebo jiného poradce a právo být informován o svém právním postavení v rozhodujících momentech během řízení v jazyce, o němž lze oprávněně předpokládat, že mu žadatel rozumí.

(13)

V zájmu správného uznání osob, jež potřebují ochranu jako uprchlíci ve smyslu článku 1 Ženevské úmluvy, by měl každý žadatel mít náležitý přístup k řízení, možnost spolupracovat a řádně komunikovat s příslušnými orgány tak, aby mohl předkládat důležité skutečnosti o svém případě, a mít procedurální záruky pro sledování svého případu v průběhu všech etap řízení. Kromě toho by v rámci postupu posuzování žádosti o azyl mělo být žadateli běžně poskytnuto alespoň právo pobytu až do vynesení rozhodnutí rozhodovacím orgánem, přístup ke službám tlumočníka pro předložení žadatelova případu při pohovoru s úřady, možnost komunikovat se zástupcem Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) nebo s jinou organizací pracující v jeho zastoupení, právo na příslušné vyrozumění o rozhodnutí a o tom, jaké věcné a právní důvody vedly k danému rozhodnutí, možnost konzultovat právního nebo jiného poradce a právo být informován o svém právním postavení v rozhodujících momentech během řízení v jazyce, kterému žadatel rozumí .

(Nahrazení formulace „o němž lze oprávněně předpokládat“ zněním „rozumí“ nebo „rozumějí“ platí pro celý text.)

(14)

Dále by měly být stanoveny určité procedurální záruky pro nezletilé osoby bez doprovodu vzhledem k jejich zranitelnosti. V této souvislosti by měly členské státy přihlížet především k zájmům dítěte.

(14)

Dále by měly být stanoveny určité procedurální záruky pro děti bez doprovodu vzhledem k jejich zranitelnosti. V této souvislosti by měly členské státy po celou dobu azylového řízení přihlížet především k zájmům dítěte v souladu s článkem 3 Úmluvy OSN o právech dítěte (CRC).

(Nahrazení slov „nezletilé osoby“ slovy „dítě“ nebo „děti“ platí pro celý text.)

(16)

Mnoho žádostí o azyl je podáváno na hranicích nebo v tranzitním prostoru členského státu ještě před rozhodnutím o vstupu žadatele. Členské státy by měly mít možnost zachovat stávající postupy přizpůsobené konkrétní situaci žadatelů na hranicích. Pro tyto okolnosti by se měla stanovit společná pravidla o možných výjimkách ze záruk běžně poskytovaných žadatelům. Řízení na hranicích by se mělo hlavně vztahovat na ty žadatele, kteří nesplňují podmínky vstupu na území členských států.

(16)

Mnoho žádostí o azyl je podáváno na hranicích nebo v tranzitním prostoru členského státu ještě před rozhodnutím o vstupu žadatele. Členské státy by měly mít možnost zachovat stávající postupy přizpůsobené konkrétní situaci žadatelů na hranicích.. Řízení na hranicích by se mělo hlavně vztahovat na ty žadatele, kteří nesplňují podmínky vstupu na území členských států.

(17a)

Obchodování s lidmi je jedním z hlavních způsobů vstupu žadatelů do členských států. S vědomím přihlédnout k nejlepším zájmům žadatele o azyl by žadatel o azyl neměl být ve své žádosti žádným způsobem diskriminován za to, že do členského státu vstoupil takovým způsobem.

(18)

Vzhledem k dosažené úrovni harmonizace při uznávání státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti za uprchlíky je třeba stanovit společná kritéria pro označování třetích zemí za bezpečné země původu.

(18)

Vzhledem k dosažené úrovni harmonizace při uznávání státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti za uprchlíky je třeba stanovit společná kritéria pro označování třetích zemí za bezpečné země původu a musí být zajištěno, že hodnocení a provádění bude probíhat správně a účinně ;

(19)

Pokud je Rada přesvědčena, že tato kritéria jsou pro určitou zemi původu splněna, a v důsledku toho tuto zemi zahrnula do společného minimálního seznamu bezpečných zemí původu, který má být na základě této směrnice přijat, měly by mít členské státy povinnost posuzovat žádosti osob se státní příslušností dané země nebo osob bez státní příslušnosti, jež předtím v této zemi obvykle pobývaly, na základě vyvratitelné domněnky o bezpečnosti dané země. S ohledem na politický význam označení zemí původu za bezpečné, zejména vzhledem k důsledkům hodnocení situace v oblasti lidských práv v zemi původu a jeho vlivu na politiky Evropské unie v oblasti zahraničních vztahů, by měla Rada přijímat budoucí rozhodnutí o změnách v seznamu po konzultaci s Evropským parlamentem.

(19)

Pokud je Rada přesvědčena, že tato kritéria jsou pro určitou zemi původu splněna, a v důsledku toho tuto zemi zahrnula do společného seznamu bezpečných zemí původu, který má být na základě této směrnice přijat, mohou členské státy posuzovat žádosti osob se státní příslušností dané země nebo osob bez státní příslušnosti, jež předtím v této zemi obvykle pobývaly, na základě vyvratitelné domněnky o bezpečnosti dané země. S ohledem na politický význam označení zemí původu za bezpečné, zejména vzhledem k důsledkům hodnocení situace v oblasti lidských práv v zemi původu a jeho vlivu na politiky Evropské unie v oblasti zahraničních vztahů, by měla Rada přijímat budoucí rozhodnutí o změnách v seznamu na základě postupu spolurozhodování s Evropským parlamentem .

(20)

Z postavení Bulharska a Rumunska jako kandidátských zemí na vstup do Evropské unie a z pokroku, jehož tyto země v přípravě na členství dosáhly, vyplývá, že pro účely této směrnice by měly být až ke dni svého vstupu do Evropské unie pokládány za bezpečné země původu.

vypouští se

(21)

Označení třetí země jako bezpečné země původu pro účely této směrnice nemůže být absolutní zárukou bezpečnosti státních příslušníků dané země. Hodnocení, z něhož toto označení vychází, může ze své podstaty vzít v úvahu pouze všeobecnou občanskou, právní a politickou situaci v dané zemi a to, zda jsou aktéři pronásledování, mučení nebo nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání v praxi postižitelní, jsou-li v dotyčné zemi shledáni odpovědnými. Proto je důležité, aby v případě, kdy žadatel prokáže, že existují vážné důvody opravňující pokládat zemi v jeho konkrétní situaci za zemi, která pro něho není bezpečná, nebylo označení této země jako bezpečné považováno v jeho případě za relevantní.

(21)

Označení třetí země jako bezpečné země původu pro účely této směrnice nemůže být absolutní zárukou bezpečnosti státních příslušníků dané země. Hodnocení, z něhož toto označení vychází, může ze své podstaty vzít v úvahu pouze všeobecnou občanskou, právní a politickou situaci v dané zemi a zejména dodržování mezinárodních právních předpisů týkajících se lidských práv, základních svobod a ochrany uprchlíků, a to, zda jsou aktéři pronásledování, mučení nebo nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání v praxi postižitelní, jsou-li v dotyčné zemi shledáni odpovědnými. Proto je důležité, aby v případě, kdy žadatel prokáže, že existují vážné důvody opravňující pokládat zemi v jeho konkrétní situaci za zemi, která pro něho není bezpečná, nebylo označení této země jako bezpečné považováno v jeho případě za relevantní.

(22)

Členské státy by měly všechny žádosti přezkoumat po věcné stránce, tj. posoudit, zda dotyčný žadatel splňuje kritéria uprchlíka podle směrnice Rady 2004/83/ES o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu tohoto postavení, s výjimkou případů, kdy směrnice stanoví jinak, zejména v případech, kdy lze důvodně předpokládat , že posouzení provede nebo ochranu poskytne jiná země. Členské státy by zejména neměly mít povinnost hodnotit věcnou stránku žádosti o azyl, pokud první azylová země přiznala žadateli postavení uprchlíka nebo mu poskytla jinou dostatečnou ochranu a žadatel bude do této země vrácen.

(22)

Členské státy by měly všechny žádosti přezkoumat po věcné stránce, tj. posoudit, zda dotyčný žadatel splňuje kritéria uprchlíka podle směrnice Rady 2004/83/ES o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu tohoto postavení, s výjimkou případů, kdy je zjištěno, že k posouzení je příslušná jiná země, která může poskytnout účinnou, rovnocennou a přiměřenou ochranu v souladu s nařízením Rady (ES) č. 343/2003 ze dne 18. února 2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států  (4). Členské státy by zejména neměly mít povinnost hodnotit věcnou stránku žádosti o azyl, pokud první azylová země přiznala žadateli postavení uprchlíka nebo mu poskytla jinou účinnou ochranu a žadatel bude do této země vrácen.

(Nahrazení slov „dostatečná ochrana“ slovy „účinná ochrana“ platí pro celý text.)

(23)

Členské státy by rovněž neměly mít povinnost hodnotit věcnou stránku žádosti o azyl, jestliže lze důvodně předpokládat, že žadatel s ohledem na vazbu k některé třetí zemi dle jejího vymezení ve vnitrostátním právu může požádat o její ochranu. Členské státy by takto měly postupovat pouze tehdy, pokud by v příslušné třetí zemi tento konkrétní žadatel byl v bezpečí. V zájmu zamezení druhotného pohybu žadatelů je třeba stanovit společné zásady členských států pro pokládání nebo označení třetích zemí za bezpečné.

vypouští se

(24)

S ohledem na některé evropské třetí země, které mají vysokou úroveň dodržování lidských práv a ochrany uprchlíků, by členské státy dále měly mít možnost žádosti o azyl týkající se žadatelů, kteří vstoupili na jejich území z těchto evropských třetích zemí, neposuzovat nebo je neposuzovat v plném rozsahu. S ohledem na možné důsledky pro žadatele při omezeném nebo neprovedeném posouzení by se používání koncepce bezpečné třetí země mělo omezit na případy týkající se třetích zemích, u nichž je Rada přesvědčena o splnění vysoké úrovně bezpečnosti dotyčné třetí země, jak je stanoveno touto směrnicí. V této věci by měla Rada přijímat rozhodnutí po konzultaci s Evropským parlamentem.

vypouští se

(25)

Z charakteru společných norem týkajících se obou koncepcí bezpečné třetí země podle této směrnice vyplývá, že účinnost těchto koncepcí v praxi závisí na tom, zda dotyčná třetí země povolí příslušnému žadateli vstup na své území.

(25)

Z charakteru společných norem týkajících se koncepce bezpečné třetí země podle této směrnice vyplývá, že účinnost této koncepce v praxi závisí na tom, zda dotyčná třetí země povolí příslušnému žadateli vstup na své území.

(26)

Pokud jde o odnětí právního postavení uprchlíka, členské státy zajistí, aby osoby požívající postavení uprchlíka byly řádně informovány o možnosti opětovného posouzení jejich postavení a měly možnost předložit své stanovisko dříve, než orgány přijmou odůvodněné rozhodnutí, kterým jim jejich právní postavení odejmou. Od těchto záruk je však možné upustit tam, kde důvody pro zánik právního postavení uprchlíka nesouvisí se změnou podmínek, z nichž toto uznání vycházelo;

(26)

Pokud jde o odnětí právního postavení uprchlíka, členské státy zajistí, aby osoby požívající postavení uprchlíka byly řádně informovány o možnosti opětovného posouzení jejich postavení a měly možnost předložit své stanovisko dříve, než orgány přijmou odůvodněné rozhodnutí, kterým jim jejich právní postavení odejmou;

(27)

Skutečnost, že v případě rozhodnutí o žádosti o azyl a odnětí právního postavení uprchlíka musí existovat účinný opravný prostředek u soudu nebo tribunálu ve smyslu článku 234 Smlouvy o založení Evropského společenství, odráží jednu ze základních právních zásad Společenství. Účinnost opravného prostředku také vzhledem k posouzení důležitých skutečností závisí na správním a soudním systému jednotlivých členských států jako celku.

(27)

Skutečnost, že v případě rozhodnutí o žádosti o azyl a odnětí právního postavení uprchlíka musí existovat účinný opravný prostředek u soudu nebo tribunálu ve smyslu článku 234 Smlouvy o založení Evropského společenství, odráží jednu ze základních právních zásad Společenství. Rozhodnutí o žádosti o azyl by měla umožňovat odvolání spočívající v přezkumu skutkové podstaty i právního posouzení soudem. Žadatel by měl mít právo nebýt vyhoštěn, dokud soud nevyloučí možnost setrvání v zemi na základě výsledků tohoto odvolání.

(28)

Podle článku 64 Smlouvy o založení Evropského společenství nemá tato směrnice vliv na výkon povinností spočívajících na členských státech v souvislosti s udržováním práva a pořádku a se zajištěním vnitřní bezpečnosti.

vypouští se

(29a)

Směrnice 95/46/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (5) se vztahuje i na osobní údaje uvedené v žádosti o azyl podle této směrnice. Směrnice 95/46/ES by se také měla vztahovat na přenos údajů z členských zemí do UNHCR při provádění jeho mandátu podle Ženevské úmluvy. Tento přenos podléhá odpovídající ochraně osobních údajů na úrovni UNHCR.

(29b)

Členské státy by měly zavést pokuty za porušování vnitrostátních předpisů přijatých podle této směrnice.

Účelem této směrnice je stanovit minimální normy pro postupy členských států při přiznávání a odnímání právního postavení uprchlíka.

Účelem této směrnice je stanovit minimální normy pro postupy členských států při přiznávání a odnímání právního postavení uprchlíka, které jsou v souladu s Ženevskou úmluvou a se směrnicí 2004/83/ES.

Článek 1a

Dodržování mezinárodních závazků a základních lidských práv

Tato směrnice ctí všechny stávající závazky členských států a dále Listinu základních lidských práv Evropské unie, zejména článek 18 této listiny, jakožto obecné zásady práva Společenství.

e)

„rozhodujícím orgánem“ s výhradou přílohy I kvazisoudní nebo správní orgán členského státu odpovědný za posouzení žádostí o azyl a příslušný k přijímání rozhodnutí prvního stupně v těchto případech;

e)

„rozhodujícím orgánem“ s výhradou přílohy I soudní nebo správní orgán členského státu odpovědný za posouzení žádostí o azyl a příslušný k přijímání rozhodnutí prvního stupně v těchto případech;

g)

„právním postavením uprchlíka“ uznání státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti členským státem za uprchlíka ;

g)

„právním postavením uprchlíka“ uznání tohoto uděleného právního postavení žadatele členským státem;

h)

nezletilou osobou bez doprovodu“ osoba mladší 18 let, jež vstupuje na území členských států bez doprovodu dospělé osoby, která za ni podle práva nebo podle zvyklostí odpovídá, a to po dobu, po kterou se skutečně nenachází v péči takové osoby; tato definice zahrnuje i nezletilou osobu , jež je ponechána bez doprovodu po vstupu na území členských států;

h)

dítětem bez doprovodu“ nebo „odloučeným dítětem“ osoba mladší 18 let, jež vstupuje na území členských států bez doprovodu dospělé osoby, která za ni podle práva nebo podle zvyklostí odpovídá, a to po dobu, po kterou se skutečně nenachází v péči takové osoby; tato definice zahrnuje i  dítě , jež je ponecháno bez doprovodu po vstupu na území členských států; „dítětem bez doprovodu“ se rozumí dítě, které bylo odloučeno od obou rodičů a jiných příbuzných či zákonných nebo zvykových opatrovníků; „odloučeným dítětem“ se rozumí dítě, které je doprovázeno dospělým, který však není ochoten nebo schopen převzít odpovědnost za dlouhodobou péči o toto dítě.

1a.     Tato směrnice musí být provedena ve vnitrostátním právu s náležitým ohledem na základní lidská práva a zásady, které jsou zakotveny především v Listině základních práv Evropské unie jako obecné zásady práva Společenství. Je třeba zohlednit mezinárodní právo a úmluvy Organizace spojených národů.

1b.     Tato směrnice musí být provedena ve vnitrostátním právu s náležitým ohledem na veškeré stávající mezinárodní závazky EU a jejích členských států a zejména s ohledem na Ženevskou úmluvu a na smlouvy o partnerství a spolupráci s třetími zeměmi.

1c.     Tato směrnice se použije bez jakékoliv formy diskriminace v souladu s článkem 13 Smlouvy a s mezinárodními úmluvami o lidských právech a ochraně uprchlíků.

1.   Členské státy určí pro všechna řízení rozhodující orgán, který bude odpovědný za přiměřené posouzení žádostí v souladu s ustanoveními této směrnice, zejména čl. 7 odst. 2 a  článkem 8.

1.   Členské státy určí pro všechna řízení rozhodující orgán, který bude odpovědný za přiměřené posouzení žádostí v souladu s ustanoveními této směrnice, zejména čl. 7 odst. 2, článkem 8 a čl. 10 odst. 1.

b)

rozhodování o žádosti s přihlédnutím k vnitrostátním bezpečnostním předpisům za předpokladu, že před takovýmto rozhodnutím proběhne konzultace s rozhodujícím orgánem o tom, zda žadatel splňuje kritéria uprchlíka podle směrnice Rady 2004/83/ES;

b)

rozhodování o žádosti s přihlédnutím k vnitrostátním bezpečnostním předpisům , při dodržení mezinárodních úmluv a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, za předpokladu, že před takovýmto rozhodnutím proběhne konzultace s rozhodujícím orgánem o tom, zda žadatel splňuje kritéria uprchlíka podle směrnice Rady 2004/83/ES;

e)

zamítnutí povolení ke vstupu v rámci postupu stanoveného v čl. 35 odst. 2 až 5 , jak je v těchto odstavcích stanoveno a s výhradou podmínek v nich uvedených;

e)

zamítnutí povolení ke vstupu v rámci postupu stanoveného v čl. 35, jak je stanoveno v uvedeném článku a s výhradou podmínek v něm uvedených;

f)

zjištění, že žadatel o vstup do členského státu usiluje nebo do něj vstoupil z bezpečné třetí země podle článku 35A, jak je v tomto článku stanoveno a s výhradou podmínek v něm uvedených.

vypouští se

3.   Členské státy zajistí, aby v případě určení orgánů podle odstavce 2 měli pracovníci těchto orgánů patřičné znalosti nebo aby jim bylo poskytnuto odpovídající školení, aby mohli při provádění této směrnice plnit své povinnosti.

3.   Členské státy zajistí, aby v případě určení orgánů podle odstavce 2 měli pracovníci těchto orgánů patřičné znalosti a školení, aby mohli při provádění této směrnice plnit své povinnosti.

Článek 4a

Ochrana před vyhoštěním a navrácením

Žádný členský stát nijak neodmítne nebo nevrátí do vlasti žadatele o azyl ani ho nedopraví na hranice území, kde by jeho život nebo svoboda byly ohroženy z důvodů jeho rasy, pohlaví nebo náboženského vyznání, státní příslušnosti, jazyka, sexuální orientace, příslušnosti k určité sociální skupině menšině nebo politickému názoru nebo z důvodů vystavení reálnému riziku mučení nebo nelidského či ponižujícího zacházení.

1.   Členské státy mohou požadovat, aby byly žádosti o azyl předkládány osobně anebo na určeném místě.

1.   Členské státy mohou požadovat, aby byly žádosti o azyl předkládány osobně anebo na určeném místě. Členské státy by měly za určitých okolností připustit, aby jménem žadatele o azyl žádost předložil jeho právní zástupce .

3a.     Žádosti dětí bez doprovodu a dalších osob v obzvlášť choulostivé situaci se zvažují a rozhodují přednostně a v souladu s příslušnými formálními a materiálními požadavky. Přednost by rovněž mělo mít posuzování a rozhodování o zjevně dobře odůvodněných žádostech.

3b.     V případech, kdy závislé dospělé osoby souhlasí s podáním žádosti svým jménem v souladu s článkem 3 Úmluvy OSN o právech dítěte, musí být v průběhu celého azylového řízení dodržována zásada nejlepšího zájmu dítěte.

4.   Členské státy mohou ve svých vnitrostátních právních předpisech stanovit

4.    Pokud členské státy jednají v souladu s článkem 3 Úmluvy o právech dítěte, mohou ve svých vnitrostátních právních předpisech stanovit

c)

případy, kdy se podání žádosti o azyl považuje zároveň za podání žádosti o azyl pro všechny svobodné nezletilé osoby.

vypouští se

5a.     Členské státy zajistí, aby každá osoba, která chce podat žádost o azyl, bez prodlení obdržela vyčerpávající informace o postupu podávání žádostí a o svých právech a povinnostech ve svém jazyce.

1.   Žadatelé mohou v členském státě pobývat výlučně za účelem řízení do doby, než rozhodující orgán vydá rozhodnutí v souladu s řízeními prvního stupně stanovenými v kapitole III. Toto právo na pobyt neznamená nárok na povolení k pobytu.

1.   Žadatelé mohou v členském státě, ve kterém předložili žádost o azyl, nebo který tuto žádost přezkoumává, dokud nebude učiněno konečné rozhodnutí a nebudou vyčerpány všechny odvolací postupy. Toto právo na pobyt neznamená nárok na povolení k pobytu.

1a.     Členské státy se mohou odchýlit od odstavce 1 pouze tehdy, pokud se zjistí, že dotyčná žádost je zjevně neodůvodněná nebo jasně zneužívá práva na azyl. V takových případech by měl soud nebo jiná nezávislá instituce přezkoumat a potvrdit odepření odkladného účinku na základě přezkoumání skutečností a pravděpodobnosti úspěchu odvolání.

1.   Aniž je dotčen čl. 23 odst. 4 písm. i), zajistí členské státy, aby žádosti o azyl nebyly zamítnuty nebo vyloučeny z posuzování pouze proto , že nebyly podány co nejdříve.

1.   Aniž je dotčen čl. 23 odst. 4 písm. i), zajistí členské státy, aby žádosti o azyl nebyly zamítnuty nebo vyloučeny z posuzování proto , že nebyly podány co nejdříve.

a)

žádosti byly posuzovány jednotlivě, objektivně a nestranně a aby stejně tak bylo o nich rozhodováno;

a)

žádosti byly posuzovány jednotlivě, objektivně a nestranně a aby stejně tak bylo o nich rozhodováno v souladu s touto směrnicí a mezinárodním humanitárním a azylovým právem;

b)

byly z různých zdrojů získány přesné a aktuální informace, např. informace z úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), co se týče obecné situace v zemích původu a případně v průjezdních zemích žadatelů o azyl , a aby tyto informace měli k dispozici pracovníci odpovědní za posuzování žádosti a vydávání rozhodnutí;

b)

byly z různých zdrojů získány přesné a aktuální informace, např. informace z úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a jiných občanských sdružení působících v zemích původu žadatelů , co se týče obecné občanské, právní a politické situace , zejména v oblasti dodržování lidských práv a základních svobod, v zemích původu žadatelů o azyl, a aby tyto informace měli k dispozici pracovníci odpovědní za posuzování žádosti a vydávání rozhodnutí;

c)

pracovníci, kteří žádosti posuzují a rozhodují o nich, měli patřičné znalosti, co se týče příslušných norem v oblasti azylového a uprchlického práva.

c)

pracovníci, kteří žádosti posuzují a rozhodují o nich, měli patřičné znalosti, školení a pokyny, co se týče příslušných norem v oblasti azylového a uprchlického práva.

4.   Členské státy mohou stanovit pravidla týkající se překladu dokumentů potřebných pro posuzování žádostí.

4.   Členské státy stanoví pravidla týkající se překladu dokumentů potřebných pro posuzování žádostí.

1.   Členské státy zajistí, aby rozhodnutí o žádostech o azyl byla sdělena písemně.

1.   Členské státy zajistí, aby všechna rozhodnutí o žádostech o azyl byla sdělena písemně , v jazyce, kterému žadatel rozumí .

Členské státy nemusí v rozhodnutí sdělovat důvody, proč nebylo přiznáno postavení uprchlíka, je-li žadateli přiznáno jiné postavení poskytující stejná práva a výhody na základě vnitrostátního práva a práva Společenství jako je postavení uprchlíka podle směrnice Rady 2004/83/ES. V těchto případech členské státy zajistí, aby ve spisu žadatele byly uvedeny důvody, proč mu nebylo přiznáno právní postavení uprchlíka, a na žadatelovu žádost mu zajistí přístup ke spisu.

Členské státy nemusí v rozhodnutí sdělovat důvody, proč nebylo přiznáno postavení uprchlíka, je-li žadateli přiznáno jiné postavení poskytující stejná práva a výhody na základě vnitrostátního práva a práva Společenství jako je postavení uprchlíka podle směrnice Rady 2004/83/ES. V těchto případech členské státy zajistí, aby ve spisu žadatele byly uvedeny důvody, proč mu nebylo přiznáno právní postavení uprchlíka, a na žádost zajistí žadateli nebo jeho právnímu či zákonnému zástupci přístup ke spisu.

Členské státy rovněž nemusí písemně poskytnout informace o tom, jak se odvolat proti zamítavému rozhodnutí, pokud žadatel byl již dříve písemně nebo prostřednictvím elektronického média, k němuž má přístup, informován o tom, jak se proti rozhodnutí odvolat.

Členské státy rovněž písemně poskytnou informace o tom, jak se odvolat proti zamítavému rozhodnutí.

b)

Žadatelům musí být k dispozici tlumočník, kdykoli je to nutné, aby mohli příslušným orgánům předložit svůj případ. Členské státy považují za nutné poskytnout tyto služby přinejmenším tehdy, předvolá-li rozhodující orgán žadatele k pohovoru podle článků 10 a 11 a nelze-li bez tlumočníka zajistit přiměřenou komunikaci. V  tomto případě a v ostatních případech, kdy příslušné orgány žadatele předvolají, jsou služby tlumočníka hrazeny z veřejných prostředků;

b)

Žadatelům musí být k dispozici kvalifikovaný a nestranný tlumočník, kdykoli je to nutné, aby mohli příslušným orgánům předložit svůj případ. Členské státy zaručí tuto službu během všech osobních pohovorů, odvolacích řízení a při jiné ústní komunikaci s příslušnými orgány, zejména podle článků 10 a 11 a nelze-li bez tlumočníka zajistit přiměřenou komunikaci. V  těchto a v ostatních případech, kdy příslušné orgány žadatele předvolají, jsou služby tlumočníka hrazeny z veřejných prostředků;

c)

Žadatelům nesmí být odepřena možnost spojit se s UNHCR nebo jinou organizací pracující jménem UNHCR na území členského státu na základě dohody s dotyčným členským státem ;

c)

Žadatelům musí být poskytnuta účinná možnost spojit se s UNHCR nebo jinou organizací pracující jménem UNHCR nebo samostatně s žadateli o azyl na území členského státu;

d)

V přiměřené době musí být žadatelům oznámeno rozhodnutí rozhodujícího orgánu o jejich žádosti o azyl. Zastupuje-li žadatele právní zástupce nebo jiný poradce, mají členské státy možnost místo žadatele o azyl vyrozumět o rozhodnutí tohoto právního zástupce nebo poradce;

d)

Ve lhůtě nepřesahující 6 měsíců musí být žadatelům oznámeno rozhodnutí rozhodujícího orgánu o jejich žádosti o azyl. Zastupuje-li žadatele právní zástupce nebo jiný poradce, mají členské státy možnost místo žadatele o azyl vyrozumět o rozhodnutí tohoto právního zástupce nebo poradce;

1.   Členské státy mohou žadatelům o azyl uložit povinnost spolupracovat s příslušnými orgány, je-li to nezbytné pro zpracování žádosti.

1.   Členské státy mohou žadatelům o azyl uložit povinnost spolupracovat s příslušnými orgány, je-li to nezbytné pro zpracování žádosti. V žádném případě však není přípustné využívat konzulárních úřadů či diplomatických misí, zastupujících orgány třetích zemí, ze kterých žadatelé o azyl podle svého prohlášení pocházejí nebo ze kterých se ukáže, že pocházejí, pro ověřování státní příslušnosti žadatelů.

d)

příslušné orgány mohou prohledat žadatele a věci, které má u sebe;

d)

příslušné orgány mohou zjistit, zda žadatel nepředstavuje nebezpečí zkontrolovat věci, které má u sebe;

1.   Dříve než rozhodující orgán vydá rozhodnutí, bude žadateli o azyl poskytnuta příležitost k osobnímu pohovoru o jeho žádosti o azyl s osobou, která je podle vnitrostátních právních předpisů příslušná k provádění takovéhoto pohovoru.

1.   Dříve než rozhodující orgán vydá rozhodnutí, bude žadateli o azyl poskytnuta příležitost k osobnímu pohovoru , v případě potřeby za přítomnosti tlumočníka a jeho právního nebo zákonného zástupce, o jeho žádosti o azyl s osobou, která je podle vnitrostátních právních předpisů platných pro řízení o právu azylu a uprchlíky odborně vhodná a způsobilá k provádění takovéhoto pohovoru. V případě dětí nebo osob s tělesným nebo mentálním omezením a těhotných žen nebo obětí sexuálního násilí by měly být dány zvláštní procesní záruky a v případě potřeby by měli být přizváni konkrétně kvalifikovaní odborníci.

Členské státy mohou rovněž poskytnout příležitost k osobnímu pohovoru každé dospělé závislé osobě podle čl. 5 odst. 3.

Závislé osoby podle čl. 5 odst. 3 mají rovněž právo na osobní pohovor.

Členské státy mohou ve vnitrostátních právních předpisech stanovit případy, kdy bude příležitost k osobnímu pohovoru poskytnuta nezletilé osobě .

Členské státy mohou ve vnitrostátních právních předpisech stanovit případy, kdy bude příležitost k osobnímu pohovoru poskytnuta dítěti , přičemž musejí vzít v úvahu úroveň zralosti jednotlivce a psychologické trauma, které utrpěl. Osoba vedoucí pohovor bere v úvahu to, že vzhledem k věku dítěte může být jeho znalost podmínek v zemi původu omezena.

aa)

příslušný orgán nemůže vést pohovor, protože žadatel bez odůvodnění neuposlechl výzvu a nedostavil se k pohovoru;

ab)

osoba je mentálně nebo citově postižená, což znesnadňuje normální prošetření jejího případu;

b)

příslušný orgán již měl se žadatelem schůzku s cílem pomoci mu při podání žádosti a předložení potřebných informací k žádosti ve smyslu článku 4 odst. 2 směrnice Rady 2004/83/ES; nebo

vypouští se

c)

na základě úplného posouzení informací, které žadatel poskytl, považuje rozhodující orgán žádost za neodůvodněnou v případech, na které se vztahují okolnosti uvedené v čl. 23 odst. 4 písm. a), c), g), h) a j).

vypouští se

3.     Osobní pohovor lze rovněž vynechat, nelze-li ho přiměřeně provést, zejména zastává-li příslušný orgán názor, že žadatel není způsobilý k pohovoru nebo ho vzhledem k přetrvávající situaci, na níž žadatel nemá vliv, nemůže absolvovat. V případě pochybností si členské státy mohou vyžádat lékařské nebo psychologické potvrzení.

vypouští se

Neposkytne-li členský stát příležitost k osobnímu pohovoru podle tohoto odstavce, případně také závislé osobě, je nutno vynasnažit se, aby žadatel nebo závislá osoba mohli předložit další údaje.

3a.     Členské státy zajistí, aby žadateli, který se nemůže osobního pohovoru zúčastnit nebo ho dokončit z důvodu svého fyzického nebo psychického zdravotního stavu, tělesného nebo duševního postižení či zvláštní emoční poruchy, byla věnována zvláštní pozornost s cílem zajistit spravedlnost řízení.

4.   Neprovedení osobního pohovoru podle tohoto článku nebrání rozhodujícímu orgánu, aby o žádosti o azyl rozhodl.

4.   Neprovedení osobního pohovoru podle tohoto článku nebrání rozhodujícímu orgánu, aby o žádosti o azyl rozhodl, pokud je neprovedení způsobeno příčinami, které mají vztah k čl. 10 odst. 2aa) a ab), čl. 10 odst. 3a, čl. 20 odst. 1, čl. 23 odst. 4 písm. a), c), h) a j).

5.   Neprovedení osobního pohovoru podle odst. 2 písm. b) a c) a odstavce 3 nesmí rozhodnutí rozhodujícího orgánu nepříznivě ovlivnit.

5.   Neprovedení osobního pohovoru nesmí nepříznivě ovlivnit rozhodnutí rozhodujícího orgánu. V takových případech musí každá osoba dostat příležitost k tomu, aby byla zastoupena poradcem, případně právním poradcem a v případě dětí opatrovníkem či zákonným zástupcem.

6.   Bez ohledu na čl. 20 odst. 1 mohou členské státy při rozhodování o žádosti o azyl vzít v úvahu skutečnost, že se žadatel nedostavil k osobnímu pohovoru, pokud k tomu neměl vážné důvody.

6.   Bez ohledu na čl. 20 odst. 1 mohou členské státy při rozhodování o žádosti o azyl vzít v úvahu skutečnost, že se žadatel nedostavil k osobnímu pohovoru, pokud k tomu neměl vážné důvody, nebo že se pohovor neuskutečnil nebo byl ukončen z důvodu psychického nebo fyzického zdravotního stavu.

a)

zajistí, aby osoba, která pohovor provádí, byla dostatečně způsobilá k tomu, aby mohla posoudit osobní nebo obecné okolnosti žádosti, včetně kulturního původu žadatele nebo jeho zranitelnosti, je-li to možné, a

a)

zajistí, aby osoba, která pohovor provádí, a tlumočník prošli vhodným školením, měli vhodnou odbornou způsobilost a schopnost spravedlivě a přesně hodnotit osobní nebo obecné okolnosti žádosti, včetně kulturního původu žadatele nebo jeho zranitelnosti, je-li to možné, a

b)

vyberou tlumočníka, který je schopen zajistit přiměřenou komunikaci mezi žadatelem a osobou, která pohovor vede. Komunikace nemusí nutně probíhat v jazyce, který žadatel o azyl upřednostňuje, existuje-li jiný jazyk, o němž lze důvodně předpokládat, že mu žadatel rozumí a je v něm schopen komunikovat.

b)

vyberou tlumočníka, který je schopen zajistit přiměřenou komunikaci mezi žadatelem a osobou, která pohovor vede. Komunikace nemusí nutně probíhat v jazyce, který žadatel o azyl upřednostňuje, existuje-li jiný jazyk, kterému rozumí a je v něm schopen komunikovat.

4.   Členské státy mohou stanovit pravidla týkající se přítomnosti třetích stran při osobním pohovoru.

4.   Členské státy stanoví pravidla týkající se přítomnosti třetích stran při osobním pohovoru, pokud jsou taková pravidla v souladu s mezinárodními normami.

1.   Členské státy zajistí, aby o každém osobním pohovoru byla vyhotovena písemná zpráva, která obsahuje alespoň údaje týkající se žádosti, jak je žadatel předložil podle čl. 4 odst. 2 směrnice Rady 2004/83/ES.

1.   Členské státy zajistí, aby o každém osobním pohovoru byla vyhotovena písemná zpráva, která obsahuje údaje týkající se žádosti, jak je žadatel předložil podle čl. 4 odst. 2 směrnice Rady 2004/83/ES.

2.   Členské státy zajistí, aby žadatelé měli včas přístup ke zprávě o osobním pohovoru. Je-li přístup možný teprve po vydání rozhodnutí rozhodujícího orgánu, členské státy zajistí, aby přístup byl umožněn podle potřeby tak, aby bylo možno ve stanovené lhůtě připravit a podat opravný prostředek.

2.   Členské státy zajistí, aby žadatelé měli včas přístup ke zprávě o osobním pohovoru v jazyce, kterému rozumějí, nebo v jiné podobě považované za vhodnou . Je-li přístup možný teprve po vydání rozhodnutí rozhodujícího orgánu, členské státy zajistí, aby přístup byl umožněn podle potřeby tak, aby bylo možno ve stanovené lhůtě připravit a podat opravný prostředek.

3.   Členské státy mohou vyžadovat souhlas žadatele s obsahem zprávy o osobním pohovoru.

3.   Členské státy požádají žadatele o ověření obsahu zprávy o osobním pohovoru , aby se předešlo nedorozumění, rozporům či zneplatnění žádosti v pozdější době.

Pokud žadatel odmítne obsah zprávy schválit , jsou důvody odmítnutí uvedeny ve spisu žadatele.

Pokud žadatel odmítne obsah zprávy ověřit , jsou důvody odmítnutí uvedeny ve spisu žadatele.

Odmítne-li žadatel schválit obsah zprávy o osobním pohovoru, nebrání to rozhodujícímu orgánu, aby o jeho žádosti rozhodl.

Je třeba požadovat schválení ze strany žadatele o azyl. Odmítne-li žadatel ověřit obsah zprávy o osobním pohovoru, nemůže to rozhodujícímu orgánu zabránit , aby o jeho žádosti rozhodl ; odmítnutí žadatele ověřit obsah zprávy však bude bráno v úvahu při zvažování obsahu této obsahu.

1.    Členské státy povolí žadatelům o azyl, aby se na své náklady mohli v záležitostech týkajících se jejich žádostí o azyl účinně poradit s právním zástupcem nebo jiným poradcem, který je podle vnitrostátních právních předpisů jako takový přípustný nebo povolený.

1.    Žadatelům o azyl je nutno umožnit, aby se mohli v záležitostech týkajících se jejich žádostí o azyl účinně poradit s právním zástupcem nebo jiným poradcem, který je podle vnitrostátních právních předpisů jako takový přípustný nebo povolený, v každé fázi postupu řešení žádosti, včetně období po vydání záporného rozhodnutí .

3.     Členské státy mohou ve svých vnitrostátních právních předpisech stanovit, že bezplatná právní pomoc nebo zastoupení bude poskytnuto:

3.     Nemá-li žadatel dostatečné prostředky na zaplacení pomoci poskytované právním zástupcem nebo jiným poradcem, jak je uvedeno v odstavci 1, členské státy zajistí, že mu taková pomoc bude poskytnuta bezplatně anebo alespoň v souladu s vnitrostátními předpisy o právní nebo finanční pomoci. Členské státy rovněž zajistí, že taková pomoc bude rovnocenná pomoci, který je dostupná vlastním státním příslušníkům v soudním nebo správním řízení.

a)

pouze pro řízení u soudu nebo tribunálu podle kapitoly V a ne pro následné opravné prostředky nebo přezkumy podle vnitrostátních právních předpisů, včetně nového projednání opravného prostředku po následném opravném prostředku nebo přezkumu, nebo

vypouští se

b)

pouze těm osobám, které nemají dostatečné prostředky, nebo

vypouští se

c)

pouze pro právní zástupce nebo jiné poradce, kteří jsou podle vnitrostátních právních předpisů výslovně určeni k tomu, aby žadatelům o azyl pomáhali nebo je zastupovali, nebo

vypouští se

d)

pouze, má-li opravný prostředek nebo přezkum naději na úspěch.

vypouští se

Členské státy zajistí, aby právní pomoc nebo zastoupení podle písmena d) nebylo svévolně omezováno.

4.     Členské státy mohou stanovit pravidla týkající se úpravy podávání a zpracování těchto žádostí.

vypouští se

a)

pro poskytování bezplatné právní pomoci nebo zastoupení stanovit peněžní nebo časové lhůty za předpokladu, že tyto lhůty svévolně neomezují přístup k právní pomoci nebo zastoupení;

d)

omezit částku za právní pomoc na výši průměrných nákladů právní pomoci pro každý příslušný krok v azylovém řízení za předpokladu, že tyto lhůty svévolně neomezují přístup k právní pomoci nebo zastoupení;

1.   Členské státy zajistí, aby právní zástupce nebo jiný poradce přípustný nebo povolený podle vnitrostátních právních předpisů, který v souladu s těmito předpisy žadateli o azyl pomáhá nebo ho zastupuje, měl přístup k informacím uvedeným ve spisu žadatele, které mohou posoudit orgány podle kapitoly V, jsou-li tyto informace důležité pro posouzení žádosti .

1.   Členské státy zajistí, aby právní zástupce nebo jiný poradce přípustný nebo povolený podle vnitrostátních právních předpisů, který v souladu s těmito předpisy žadateli o azyl pomáhá nebo ho zastupuje, měl přístup k informacím uvedeným ve spisu žadatele.

Členské státy mohou učinit výjimku, pokud by poskytnutí těchto informací nebo zdrojů ohrozilo národní bezpečnost, bezpečnost organizací nebo osob poskytujících informace nebo bezpečnost osob, jichž se informace týkají, nebo pokud by byly ohroženy zájmy šetření v souvislosti s posuzováním žádostí o azyl příslušnými orgány členských států nebo mezinárodní vztahy členských států. V těchto případech musí mít přístup k dotyčným informacím nebo zdrojům orgány uvedené v kapitole V vyjma případy, kdy je přístup vyloučen z důvodu národní bezpečnosti.

Členské státy mohou učinit výjimku, pokud by poskytnutí těchto informací nebo zdrojů ohrozilo národní bezpečnost, bezpečnost organizací nebo osob poskytujících informace nebo bezpečnost osob, jichž se informace týkají, nebo pokud by byly ohroženy zájmy šetření v souvislosti s posuzováním žádostí o azyl příslušnými orgány členských států nebo mezinárodní vztahy členských států. V těchto případech musí mít přístup k dotyčným informacím nebo zdrojům orgány uvedené v kapitole V vyjma přesně vymezených případů, kdy je přístup vyloučen z důvodu národní bezpečnosti.

2.   Členské státy zajistí, aby právní zástupce nebo jiný poradce, který žadateli o azyl pomáhá nebo ho zastupuje, měl přístup do uzavřených oblastí, např. vazebních věznic nebo tranzitních zón, aby se mohl s žadatelem radit. Členské státy mohou v souladu s vnitrostátními právními předpisy omezit možnost navštívit žadatele v uzavřených oblastech jen tehdy, je-li to objektivně nutné kvůli bezpečnosti , veřejnému pořádku nebo správě této oblasti nebo k zajištění účinného posouzení žádosti za předpokladu, že tím není podstatně omezen nebo znemožněn přístup právního zástupce nebo jiného poradce.

2.   Členské státy zajistí, aby právní zástupce nebo jiný poradce, který žadateli o azyl pomáhá nebo ho zastupuje, měl neomezený přístup do uzavřených oblastí, např. vazebních věznic nebo tranzitních zón, aby se mohl s žadatelem radit. Členské státy mohou v souladu s vnitrostátními právními předpisy omezit možnost navštívit žadatele v uzavřených oblastech jen tehdy, je-li to objektivně nutné kvůli bezpečnosti a veřejnému pořádku za předpokladu, že tím není podstatně omezen nebo znemožněn přístup právního zástupce nebo jiného poradce a v každém případě při plném dodržení litery a judikatury Evropské úmluvy o lidských právech a základních svobodách .

b)

zajistí, aby zástupce mohl nezletilou osobu bez doprovodu informovat o významu a možných důsledcích osobního pohovoru a případně o tom, jak se má na osobní pohovor připravit. Členské státy zástupci umožní, aby se tohoto pohovoru zúčastnil a aby v rámci stanoveném osobou, která pohovor provádí, kladl otázky nebo činil připomínky.

b)

zajistí, aby zástupce mohl dítě bez doprovodu informovat o významu a možných důsledcích osobního pohovoru a případně o tom, jak se má na osobní pohovor připravit. Členské státy zástupci umožní, aby se tohoto pohovoru zúčastnil a aby kladl otázky nebo činil připomínky.

a)

se vší pravděpodobností dosáhne dospělosti před rozhodnutím prvního stupně, nebo

vypouští se

c)

je nebo byl/a ženatý/vdaná.

vypouští se

3.     Členské státy mohou v souladu s právními a správními předpisy platnými v době přijetí této směrnice rovněž upustit od jmenování zástupce, pokud je nezletilá osoba bez doprovodu starší 16 let, s výjimkou případů, kdy není schopna se bez zástupce svou žádostí zabývat.

vypouští se

5a.     S osobami prohlašujícími se za děti by se mělo dočasně takto zacházet, dokud nebude jejich věk určen.

6.   Při provádění tohoto článku členské státy zohlední především zájmy dítěte.

6.   Při provádění této směrnice členské státy zohlední především zájmy dítěte.

1.    Členské státy nedrží ve vazbě osobu pouze z toho důvodu, že se jedná o žadatele o azyl.

1.   Členské státy obecně nedrží žadatele o azyl ve vazbě nebo v uzavřeném přijímacím středisku. Před využitím vazby musí být vždy zváženy alternativní možnosti k vazbě a nevazební opatření.

2.    Je-li žadatel o azyl zadržován ve vazbě, členské státy zajistí, aby byl možný rychlý soudní přezkum.

2.    Žádný žadatel o azyl nesmí být zadržován ve vazbě, pokud nebylo stanoveno, že vazba je nutná, zákonná a oprávněná z jednoho z důvodů, které mezinárodní normy uznávají za legitimní. Žadatele o azyl je možné zadržovat pouze v zařízeních jasně oddělených od věznic.

2a.     Systematicky bude zajišťován přístup k účinné právní pomoci, přístup ke službám způsobilých, kvalifikovaných a nestranných tlumočníků a přístup ke kvalifikovanému zdravotnickým pracovníkům.

2b.     Osobám zbaveným svobody bude dána přiměřená příležitost k tomu, aby nechaly svou vazbu přezkoumat z hlediska její zákonnosti i nutnosti v urychleném, spravedlivém, individuálním slyšení před soudním nebo podobným orgánem, jehož postavení a pověření poskytují nejsilnější možné záruky způsobilosti, nestrannosti a nezávislosti.

2c.     Děti bez doprovodu nesmějí být nikdy vzaty do vazby na základě jejich postavení přistěhovalce. U osob ze zranitelných skupin, například starších osob bez doprovodu, obětí mučení nebo traumatu a osob s mentálním nebo tělesným postižením musí být vždy aktivně zvážena alternativní opatření k vazbě. Obecně je třeba vyhýbat se vazbě těhotných žen v závěrečných měsících jejich těhotenství a kojících matek.

1.   Existuje-li důvod se domnívat, že žadatel o azyl konkludentně stáhl svoji žádost o azyl nebo od ní odstoupil, zajistí členské státy, aby rozhodující orgán rozhodl o zastavení posuzování žádosti nebo o zamítnutí žádosti na základě toho, že žadatel neprokázal nárok na právní postavení uprchlíka podle směrnice Rady 2004/83/ES .

1.   Existuje-li důvod se domnívat, že žadatel o azyl konkludentně stáhl svoji žádost o azyl nebo od ní odstoupil, zajistí členské státy, aby rozhodující orgán rozhodl o zastavení posuzování žádosti a následném uzavření spisu žadatele.

Členské státy mohou stanovit lhůtu, po jejímž uplynutí nelze případ znovu otevřít.

vypouští se

1.   Členské státy UNHCR dovolí:

1.   Členské státy musejí UNHCR dovolit:

a)

přístup k žadatelům o azyl, včetně těch, kteří se nacházejí ve vazbě a v tranzitních zónách na letištích nebo v přístavech;

a)

přístup k žadatelům o azyl, včetně těch, kteří se nacházejí ve vazbě a v tranzitních zónách na letištích nebo v přístavech;

b)

přístup k informacím o jednotlivých žádostech o azyl, o průběhu řízení a vydaných rozhodnutích za předpokladu, že s tím žadatel o azyl souhlasí;

b)

přístup k informacím o jednotlivých žádostech o azyl, o průběhu řízení a vydaných rozhodnutích za předpokladu, že s tím žadatel o azyl souhlasí;

c)

v jakékoli fázi řízení při výkonu svých povinností dohledu podle článku 35 Ženevské úmluvy předkládat příslušným orgánům své názory ohledně jednotlivých žádostí o azyl.

c)

v jakékoli fázi řízení při výkonu svých povinností dohledu podle článku 35 Ženevské úmluvy předkládat příslušným orgánům své názory ohledně jednotlivých žádostí o azyl.

2.   Odstavec 1 se použije rovněž na organizaci, která pracuje na území členského státu jménem UNHCR na základě dohody s dotyčným státem.

2.   Odstavec 1 se použije rovněž na organizaci, která pracuje jménem UNHCR po uzavření dohody s členským státem.

a)

údajným pronásledovatelům žadatele o azyl přímo nesdělí informace o jednotlivých žádostech o azyl nebo skutečnost, že byla podána žádost.

a)

údajným pronásledovatelům žadatele o azyl nesdělí informace o jednotlivých žádostech o azyl nebo skutečnost, že byla podána žádost.

b)

nebudou od údajných pronásledovatelů žadatele o azyl získávat údaje způsobem, z něhož by těmto pronásledovatelům bylo zřejmé, že dotyčný žadatel podal žádost o azyl, a který by ohrozil fyzickou integritu žadatele nebo na něm závislých osob, nebo svobodu či bezpečnost jeho rodinných příslušníků, kteří dosud žijí v zemi původu .

b)

nebudou od údajných pronásledovatelů žadatele o azyl získávat údaje.

2.   Členské státy zajistí, aby toto řízení bylo dokončeno co nejdříve, aniž by tím bylo dotčeno přiměřené a úplné posouzení.

2.   Členské státy zajistí, aby toto řízení bylo dokončeno co nejdříve, nejpozději do 6 měsíců, aniž by tím bylo dotčeno přiměřené a úplné posouzení.

b)

na svou žádost obdržel informace o časovém rámci, ve kterém lze očekávat rozhodnutí o jeho žádosti. Tyto informace nezakládají povinnost členského státu vůči dotyčnému žadateli vydat rozhodnutí v uvedeném časovém rámci .

b)

na svou žádost obdržel informace o časovém rámci, ve kterém lze očekávat rozhodnutí o jeho žádosti , který nepřesáhne 3 měsíce .

3a.     Členské státy použijí standardní postup na osoby ve zvlášť choulostivém postavení, včetně dětí odloučených od svých rodičů a osob, které mohly prožít trauma nebo sexuální násilí.

a)

žadatel při podávání žádosti a jejího zdůvodnění uvedl pouze záležitosti, které nejsou důležité nebo mají jen malý význam pro posouzení toho, zda splňuje předpoklady pro přiznání právního postavení uprchlíka na základě směrnice Rady 2004/83/ES, nebo

a)

žadatel při podávání žádosti a jejího zdůvodnění uvedl pouze záležitosti, které nejsou důležité pro posouzení toho, zda splňuje předpoklady pro přiznání právního postavení uprchlíka na základě směrnice Rady 2004/83/ES, nebo

d)

žadatel uvedl orgány v omyl tím, že předložil nepravdivé údaje nebo pozměněné doklady k prokázání své totožnosti nebo neposkytl důležité informace nebo doklady týkající se jeho totožnosti nebo státní příslušnosti, protože by mohly mít negativní dopad na rozhodnutí, nebo

d)

žadatel v podvodném úmyslu uvedl orgány v omyl tím, že předložil pozměněné doklady týkající se jeho totožnosti nebo státní příslušnosti; nebo

e)

žadatel podal další žádost o azyl, ve které uvedl jiné osobní údaje, nebo

e)

žadatel v podvodném úmyslu podal další žádost o azyl, ve které uvedl jiné osobní údaje, nebo

f)

žadatel neposkytl údaje, které by s dostatečnou jistotou umožnily určit jeho totožnost nebo státní příslušnost, nebo ve zlém úmyslu pravděpodobně zničil nebo se zbavil dokladů o své totožnosti nebo cestovních dokladů, které by pomohly určit jeho totožnost nebo státní příslušnost, nebo

f)

žadatel v podvodném úmyslu neposkytl údaje, které by s dostatečnou jistotou umožnily určit jeho totožnost nebo státní příslušnost, nebo ve zlém úmyslu pravděpodobně zničil nebo se zbavil dokladů o své totožnosti nebo cestovních dokladů, které by pomohly určit jeho totožnost nebo státní příslušnost, nebo

g)

žadatel uvedl nesouvislé, protichůdné, nepravděpodobné nebo nedostatečné údaje, které jsou zjevně nepřesvědčivé, pokud jde o jeho tvrzení, že je vystaven pronásledování podle směrnice Rady 2004/83/ES, nebo

vypouští se

o)

žádost podala svobodná nezletilá osoba, na niž se vztahuje čl. 5 odst. 4 písm. c) poté, co byla na základě rozhodnutí zamítnuta žádost rodičů nebo rodiče odpovědného za  nezletilou osobu a nebyly předloženy žádné nové údaje týkající se jejích zvláštních okolností nebo situace v zemi původu žadatele.

o)

žádost podalo dítě , na něž se vztahuje čl. 5 odst. 4 písm. c) poté, co byla na základě rozhodnutí zamítnuta žádost rodičů nebo rodiče odpovědného za dítě a nebyly předloženy žádné nové údaje týkající se jejích zvláštních okolností nebo situace v zemi původu žadatele.

4a.     V případě upřednostnění nebo urychlení postupu podle odst. 4 písm. a) až o) mohou členské státy zvážit potřebu doplňkové/podpůrné ochrany.

Zvláštní postupy

vypouští se

1.     Odchylně od základních zásad a záruk uvedených v kapitole II mohou členské státy stanovit tyto zvláštní postupy:

a)

předběžné posouzení za účelem zpracování žádostí, které jsou posuzovány v rámci ustanovení uvedených v oddíle IV;

b)

postupy za účelem zpracování žádostí, které jsou posuzovány v rámci stanoveném v oddíle V.

2.     Členské státy mohou rovněž stanovit odchylku od oddílu VI.

1a.     Všechny žádosti o mezinárodní ochranu musejí být nejprve posuzovány na základě definice uprchlíka obsažené v Ženevské úmluvě a teprve až se ukáže, že tato kritéria nejsou splněna, na základě požadavků na poskytnutí podpůrné ochrany.

2.   Členské státy mohou žádost o azyl považovat za nepřípustnou podle tohoto článku, pokud:

2.    Aniž je dotčen odstavec 1a, členské státy mohou žádost o azyl považovat za nepřípustnou podle tohoto článku, pokud:

c)

podle článku 27 se země, která není členským státem, pro žadatele považuje za bezpečnou třetí zemi;

vypouští se

f)

žadatel po pravomocném rozhodnutí podal stejnou žádost;

vypouští se

fa)

Žadatel, který má být vyhoštěn z území, na kterém nezákonně pobývá, se odvolá, aby mu byl udělen azyl.

1.   Členské státy mohou použít koncepci bezpečné třetí země pouze tehdy, když se kompetentní úřady přesvědčí, že s osobou žádající o azyl bude v této zemi zacházeno podle těchto zásad:

1.   Členské státy mohou použít koncepci bezpečné třetí země pouze tehdy, když třetí země splňuje následující kritéria :

a)

není ohrožen život a svoboda z důvodu rasy, vyznání, národnosti, příslušnosti k určité společenské skupině nebo z důvodu politického přesvědčení, a

a)

ratifikace a praktické uplatňování Ženevské úmluvy a dalších mezinárodních smluv o lidských právech, především s ohledem na zásadu neodepření vstupu ; a

b)

je dodržována zásada nenavracení v souladu s Ženevskou úmluvou, a

b)

zejména je dodržována zásada nenavracení v souladu s Ženevskou úmluvou, a

a)

pravidel, která vyžadují, aby existovala vazba mezi osobou žádající o azyl a dotyčnou třetí zemí, na jejímž základě by bylo odůvodněné, aby se tato osoba do dotyčné země odebrala;

a)

pravidel, která vyžadují, aby existovala smysluplná vazba mezi osobou žádající o azyl a dotyčnou třetí zemí, na jejímž základě by bylo odůvodněné, aby se tato osoba do dotyčné země odebrala;

c)

pravidel v souladu s mezinárodním právem, která umožňují jednotlivě posoudit, zda dotyčná třetí země je pro určitého žadatele bezpečná a zda poskytuje žadateli minimálně možnost napadnout použití koncepce bezpečné třetí země z důvodu, že by tam byl vystaven mučení, krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení či trestu.

c)

pravidel v souladu s mezinárodním právem a konkrétně s Ženevskou úmluvou , která umožňují jednotlivě posoudit, zda dotyčná třetí země je pro určitého žadatele bezpečná.

ca)

předpisy umožňující žadateli o azyl vyvrátit předpoklad bezpečnosti i v první instanci, a dokonce i bude-li se jednat o přednostní nebo urychlený postup.

4.   Pokud třetí země nepovolí dotyčnému žadateli o azyl vstup na své území, členské státy zajistí, aby mu byl poskytnut přístup k řízení v souladu se základními zásadami a zárukami uvedenými v kapitole II.

4.   Pokud třetí země nepovolí dotyčnému žadateli o azyl vstup na své území, členské státy zajistí, aby mu byl poskytnut přístup k  azylovému řízení v souladu se základními zásadami a zárukami uvedenými v kapitole II.

-1.

Členské státy mohou odmítnout žádost o azyl jako zjevně neopodstatněnou, pokud příslušný orgán zjistí, že žadatel při předkládání své žádosti a uvádění skutečností uvedl pouze otázky zjevně nepodstatné z hlediska Ženevské úmluvy.

2.     V případech uvedených v čl. 23 odst. 4 písm. b) a v případech neopodstatněných žádostí o azyl, na které se vztahuje některá z okolností uvedených v čl. 23 odst. 4 písm. a) a c) až o), členské státy mohou považovat žádost za zjevně neopodstatněnou, je-li to stanoveno ve vnitrostátních právních předpisech.

vypouští se

Společný minimální seznam třetích zemí považovaných za bezpečné země původu

Společný seznam třetích zemí považovaných za bezpečné země původu

1.   Rada může kvalifikovanou většinou na návrh Komise a po konzultaci Evropského parlamentu přijmout společný minimální seznam třetích zemí, které členské státy považují za bezpečné země původu podle přílohy II.

1.   Rada může kvalifikovanou většinou v rámci postupu spolurozhodování s Evropským parlamentem na návrh Komise přijmout společný seznam třetích zemí, které členské státy mohou považovat za bezpečné země původu podle přílohy B .

2.   Rada může kvalifikovanou většinou na návrh Komise a po konzultaci Evropského parlamentu pozměnit společný minimální seznam v souladu s  přílohou II tím, že na něj třetí země přidá nebo je z něj vyškrtne. Komise prověří žádost Rady nebo členského státu, aby předložila návrh na změnu společného minimálního seznamu.

2.   Rada může kvalifikovanou většinou v rámci postupu spolurozhodování s Evropským parlamentem na návrh Komise a v souladu s článkem 251 Smlouvy a s přílohou B pozměnit společný seznam tím, že na něj třetí země přidá nebo je z něj vyškrtne. Komise prověří žádost Evropského parlamentu, Rady nebo členského státu, aby předložila návrh na změnu společného seznamu.

3.   Při vypracování návrhu podle odstavců 1 a 2 využije Komise informací členských států, vlastních informací a případně informací UNHCR, Rady Evropy nebo jiných významných mezinárodních organizací.

3.   Při vypracování návrhu podle odstavců 1 a 2 využije Komise informací Evropského parlamentu a členských států, vlastních informací a informací UNHCR, Rady Evropy nebo jiných významných mezinárodních organizací.

4.   Požádá-li Rada Komisi, aby předložila návrh na vyškrtnutí třetí země ze společného minimálního seznamu, pozastavuje se s ohledem na tuto třetí zemi povinnost členských států podle čl. 30B odst. 2 požádat o podání návrhu, počínaje prvním dnem po rozhodnutí Rady.

4.   Požádá-li Evropský parlament nebo Rada Komisi, aby předložila návrh na vyškrtnutí třetí země ze společného seznamu, pozastavuje se s ohledem na tuto třetí zemi právo členských států podle čl. 30B odst. 2 požádat o podání návrhu, počínaje prvním dnem po rozhodnutí Evropského parlamentu nebo Rady.

5.   Požádá-li členský stát Komisi, aby předložila Radě návrh na vyškrtnutí třetí země ze společného minimálního seznamu, uvědomí tento členský stát Radu písemně o žádosti, kterou Komisi předložil. Povinnost tohoto členského státu podle čl. 30B odst. 2 se s ohledem na tuto třetí zemi pozastavuje prvním dnem po oznámení žádosti Radě.

5.   Požádá-li Evropský parlament nebo členský stát Komisi, aby předložila Radě návrh na vyškrtnutí třetí země ze společného seznamu, uvědomí Evropský parlament nebo tento členský stát Radu písemně o žádosti, kterou Komisi předložil. Právo tohoto členského státu podle čl. 30B odst. 2 se s ohledem na tuto třetí zemi pozastavuje prvním dnem po oznámení žádosti Radě.

7.   Pozastavení podle odstavců 4 a 5 skončí po uplynutí tři měsíců, nepředloží-li Komise před uplynutím tohoto období návrh na vyškrtnutí třetí země ze společného minimálního seznamu. Pozastavení v každém případě končí, pokud Rada zamítne návrh Komise na vyškrtnutí třetí země ze seznamu.

7.   Pozastavení podle odstavců 4 a 5 skončí po uplynutí tři měsíců, nepředloží-li Komise před uplynutím tohoto období návrh na vyškrtnutí třetí země ze společného seznamu. Pozastavení v každém případě končí, pokud Evropský parlament anebo Rada zamítne návrh Komise na vyškrtnutí třetí země ze seznamu.

8.   Na žádost Rady předloží Komise Radě a Evropskému parlamentu zprávu o tom, zda je situace v zemi, která je uvedena na společném minimálním seznamu, nadále v souladu s  přílohou II. Při předkládání zprávy Radě a Evropskému parlamentu Komise případně předloží doporučení nebo návrhy, které považuje za vhodné.

8.   Na žádost Evropského parlamentu nebo Rady předloží Komise Radě a Evropskému parlamentu zprávu o tom, zda je situace v zemi, která je uvedena na společném minimálním seznamu, nadále v souladu s  přílohou B . Při předkládání zprávy Radě a Evropskému parlamentu Komise případně předloží doporučení nebo návrhy, které považuje za vhodné.

Článek 30a

vypouští se

Národní určení třetích zemí za bezpečné země původu

1.     Aniž je dotčen článek 30, členské státy mohou za účelem posuzování žádostí o azyl zachovat nebo vydat právní předpisy, které v souladu s přílohou II umožňují určit za bezpečné země původu i jiné třetí země než ty, které jsou uvedeny na společném minimálním seznamu. To může zahrnovat i určení části země za bezpečnou, splňuje-li podmínky uvedené v příloze II.

2.     Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy za účelem posuzování žádostí o azyl zachovat právní předpisy platné v době přijetí této směrnice, které umožňují určit za bezpečné země původu i jiné třetí země než ty, které jsou uvedeny na společném minimálním seznamu, jsou-li přesvědčeny, že osoby v dotyčné třetí zemi nejsou obecně vystaveny:

a)

pronásledování, jak je vymezeno v článku 9 směrnice Rady 2004/83/ES, ani

b)

mučení nebo nelidskému či ponižujícímu zacházení či trestu.

3.     Členské státy mohou rovněž zachovat právní předpisy platné v době přijetí této směrnice, které umožňují určit za bezpečnou pouze část země, nebo určit zemi nebo část země za bezpečnou pro určitou skupinu osob v této zemi, jsou-li s ohledem na tuto část země nebo skupinu splněny podmínky odstavce 2.

4.     Při posuzování, zda je určitá země bezpečnou zemí původu podle odstavců 2 a 3, zohlední členské státy právní situaci, uplatňování práva a obecnou politickou situaci v dotyčné třetí zemi.

5.     Posouzení, zda je země v souladu s tímto článkem bezpečnou zemí původu, se zakládá na řadě zdrojů informací, zejména informací jiných členských států, UNHCR, Rady Evropy a jiných významných mezinárodních organizací.

6.     Členské státy uvědomí Komisi o zemích, které jsou v souladu s tímto článkem určeny za bezpečné země původu.

1.   Třetí zemi, která byla v souladu s článkem 30 nebo 30A určena za bezpečnou zemi původu, lze po jednotlivém posouzení žádosti považovat pro určitého žadatele o azyl za bezpečnou zemi původu pouze tehdy, pokud:

1.   Třetí zemi, která byla v souladu s článkem 30 určena za bezpečnou zemi původu, lze po jednotlivém posouzení žádosti považovat pro určitého žadatele o azyl za bezpečnou zemi původu pouze tehdy, pokud:

2.   V souladu s odstavcem 1 členské státy považují žádost o azyl za neopodstatněnou, je-li třetí země určena podle článku 30 za bezpečnou zemi.

2.   V souladu s odstavcem 1 členské státy mohou považovat žádost o azyl za neopodstatněnou, je-li třetí země určena pro konkrétního žadatele za bezpečnou zemi.

3.   Členské státy dále ve vnitrostátních právních předpisech stanoví pravidla a úpravy týkající se použití koncepce bezpečné země původu.

3.   Členské státy dále ve vnitrostátních právních předpisech stanoví pravidla a úpravy týkající se použití koncepce bezpečné země původu v souladu s mezinárodním právem a řádně uvědomí Komisi o jakýchkoli dalších předpisech a úpravách.

1.   Pokud osoba, která v členském státě požádala o azyl, předloží další údaje nebo podá v témže členském státě následnou žádost, může členský stát posoudit další údaje nebo prvky následné žádosti v rámci posuzování předchozí žádosti nebo v rámci posuzování rozhodnutí, proti kterému byl podán opravný prostředek nebo u kterého se provádí přezkum, pokud v rámci tohoto posouzení mohou příslušné orgány vzít v úvahu a posoudit všechny prvky, na nichž se zakládají další údaje nebo následná žádost.

1.   Pokud osoba, která v členském státě požádala o azyl, předloží další údaje nebo podá v témže členském státě následnou žádost, posoudí členský stát další údaje nebo prvky následné žádosti v rámci posuzování předchozí žádosti nebo v rámci posuzování rozhodnutí, proti kterému byl podán opravný prostředek nebo u kterého se provádí přezkum, pokud v rámci tohoto posouzení mohou příslušné orgány vzít v úvahu a posoudit všechny prvky, na nichž se zakládají další údaje nebo následná žádost.

2.   Navíc mohou členské státy použít zvláštní postup uvedený v odstavci 3, pokud osoba podá následnou žádost o azyl:

2.   Navíc mohou členské státy použít zvláštní postup uvedený v odstavci 3, pokud osoba podá následnou žádost o azyl, jestliže v současné době není možné se proti rozhodnutí o původní žádosti odvolat:

1.   Členské státy zajistí, aby žadatelé o azyl, jejichž žádost podléhá předběžnému posouzení podle článku 33, měli záruky uvedené v čl. 9 odst. 1.

1.   Členské státy zajistí, aby žadatelé o azyl, jejichž žádost podléhá předběžnému posouzení podle článku 33, měli záruky uvedené v čl. 9 odst. 1 a aby jim byly v zásadě poskytnuty alespoň minimální procesní postupy stanovené touto směrnicí .

1.   Členské státy mohou v souladu se základními zásadami a zárukami uvedenými v kapitole II stanovit postupy, kterými se na hranicích nebo v tranzitních zónách členského státu rozhoduje o žádostech podaných na těchto místech.

1.   Členské státy mohou ve shodě s mezinárodními úmluvami a v souladu se základními zásadami a zárukami uvedenými v kapitole II stanovit postupy, kterými se na hranicích nebo v tranzitních zónách členského státu rozhoduje o žádostech podaných na těchto místech.

1a.     Členské státy zajistí, aby rozhodnutí o odmítnutí vstupu na území členského státu z důvodů plynoucích z žádosti o azyl bylo učiněno do dvou týdnů. Tento termín může být prodloužen maximálně o dva další týdny po dohodě s příslušným soudem postupem předepsaným zákonem.

1b.     Nedodržení termínů stanovených v odstavci 1a bude mít za následek umožnění vstupu žadatele o azyl na území členského státu, aby mohla jeho žádost být zpracována podle příslušných ustanovení této směrnice. Členské státy zajistí, aby žadatelé o azyl, kterým podle tohoto postupu nebude povolen vstup, mohli využívat záruk uvedených v kapitole V.

1c.     Odmítnutí vstupu na území nemůže zrušit rozhodnutí o žádosti o azyl po přezkoumání skutečností případu orgány příslušnými v oblasti zákona o azylu a uprchlících.

2.     Neexistují-li však postupy stanovené v odstavci 1, mohou členské státy s výhradou ustanovení tohoto článku a v souladu s právními a správními předpisy platnými v době přijetí směrnice zachovat postupy, které se odchylují od základních zásad a záruk uvedených v kapitole II a kterými se na hranicích nebo v tranzitních zónách rozhoduje o povolení vstupu na jejich území žadatelům o azyl, kteří na tato místa přicestovali a podali zde žádost o azyl.

vypouští se

3.     Postupy uvedenými v odstavci 2 se zejména zajistí, že dotyčné osoby:

vypouští se

mohou pobývat na hranici nebo v tranzitních zónách členského státu, aniž je dotčen článek 6, a

musejí být neprodleně informovány o svých právech a povinnostech podle čl. 9 odst. 1 písm. a), a

mohou případně využít služeb tlumočníka podle čl. 9 odst. 1 písm. b), a

podle článků 10 až 12 je s nimi proveden pohovor předtím, než příslušný orgán v tomto řízení rozhodne o jejich žádosti o azyl, a toto rozhodnutí je učiněno osobami s patřičnými znalostmi příslušných norem platných v oblasti azylového a uprchlického práva, a

podle čl. 13 odst. 1 mohou konzultovat právního zástupce nebo poradce, který je podle vnitrostátních právních předpisů jako takový přípustný nebo povolený, a

v případě nezletilých osob bez doprovodu jim je určen zástupce podle čl. 15 odst. 1, pokud se neuplatňuje čl. 15 odst. 2 nebo 3.

V případě, že příslušný orgán odmítne povolit vstup, uvede věcné a právní důvody, proč se žádost o azyl považuje za neodůvodněnou nebo nepřípustnou.

4.     Členské státy zajistí, aby rozhodnutí v rámci řízení podle odstavce 2 bylo vydáno v přiměřené lhůtě. Nebylo-li rozhodnutí vydáno ve lhůtě čtyř týdnů, bude žadateli o azyl povolen vstup na území členského státu, aby mohla být jeho žádost zpracována v souladu s ostatními ustanoveními této směrnice.

vypouští se

5.     V případě zvláštního druhu příjezdu nebo příjezdu velkého počtu státních příslušníků třetí země nebo osob bez státní příslušnosti, které podávají žádost o azyl na hranici nebo v tranzitní zóně, kdy z praktického hlediska není možné použít ustanovení odstavce 1 nebo zvláštní postup stanovený v odstavcích 2 a 3, lze tyto postupy použít také tehdy, pokud jsou tito státní příslušníci třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti běžně ubytovány v blízkosti hranice nebo tranzitní zóny.

vypouští se

Článek 35a

vypouští se

1.     Členské státy mohou stanovit, že posouzení žádosti o azyl a posouzení bezpečnosti žadatele v jeho zvláštní situaci podle kapitoly II nebude provedeno vůbec nebo nebude provedeno zcela, pokud příslušný orgán na základě faktů zjistil, že žadatel o azyl chce nezákonně vstoupit na jeho území nebo na něj vstoupil z bezpečné třetí země podle odstavce 2.

2.     Pro účely odstavce 1 lze třetí zemi považovat za bezpečnou pouze tehdy, pokud:

a)

bez zeměpisných omezení ratifikovala Ženevskou úmluvu a dodržuje ji, a

b)

má zákonem stanovené azylové řízení, a

c)

ratifikovala Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod a dodržuje její ustanovení, včetně norem týkajících se účinných opravných prostředků, a

d)

podle odstavce 3 byla Radou určena za bezpečnou.

3.     Rada přijme nebo pozmění kvalifikovanou většinou na návrh Komise a po konzultaci Evropského parlamentu společný seznam třetích zemí, které se pro účely odstavce 1 považují za bezpečné země.

4.     Dotyčné členské státy ve vnitrostátních právních předpisech stanoví úpravy provádění ustanovení odstavce 1 a důsledky rozhodnutí podle těchto ustanovení podle zásady nenavracení na základě Ženevské úmluvy, včetně výjimek při uplatňování tohoto článku z humanitárních nebo politických důvodů či z důvodu mezinárodního veřejného práva.

5.     Při výkonu rozhodnutí, které se zakládá výlučně na tomto článku, dotyčné členské státy:

a)

žadatele náležitě vyrozumí, a

b)

vydají mu doklad, kterým informují orgány třetí země v jazyce dané země, že žádost nebyla v podstatě posouzena.

6.     Pokud bezpečná třetí země nepřijme dotyčného žadatele o azyl zpět, členské státy zajistí, aby mu byl poskytnut přístup k řízení v souladu se základními zásadami a zárukami uvedenými v kapitole II.

7.     Členské státy, které určily třetí země jako bezpečné země v souladu s vnitrostátními právními předpisy platnými v době přijetí této směrnice a na základě kritérií uvedených v odst. 2 písm. a) až c), mohou na tyto třetí země uplatňovat odstavec 1, dokud Rada nepřijme společný seznam podle odstavce 3.

Členské státy zajistí, aby bylo možné zahájit posouzení k odnětí právního postavení uprchlíka určité osobě, objeví-li se nové skutečnosti nebo zjištění naznačující, že existují důvody pro nové posouzení oprávněnosti právního postavení uprchlíka .

Členské státy mohou začít s odejmutím právního postavení uprchlíka určité osobě, pokud:

a)

žadatel se dobrovolně znovu postavil pod ochranu země své státní příslušnosti; nebo

b)

potom, co žadatel ztratil svou státní příslušnost, znovu ji dobrovolně nabyl ; nebo

c)

žadatel nabyl novou státní příslušnost a nachází se pod ochranou země své státní příslušnosti; nebo

d)

žadatel se dobrovolně znovu usadil v zemi, kterou opustil nebo do které se nevrátil z obav před pronásledováním.

4.     Odchylně od odstavců 1, 2 a 3 mohou členské státy rozhodnout, že právní postavení uprchlíka ze zákona zaniká v případě zastavení podle čl. 11 odst. 1 písm. a), b), c) a d) směrnice Rady 2004/83/ES, nebo pokud se uprchlík jednoznačně zřekl toho, aby byl uznáván za uprchlíka.

vypouští se

iii)

neprovést posouzení podle článku 35A;

vypouští se

d)

rozhodnutí zamítnout vstup v rámci řízení podle čl. 35 odst. 2 ;

d)

rozhodnutí zamítnout vstup v rámci řízení podle článku 35;

3.   Členské státy v souladu se svými mezinárodními závazky případně stanoví pravidla, která se zabývají:

3.   Členské státy zajistí, aby odvolání podle odstavce 1 umožňovalo žadatelům zůstat v členském státě až do oznámení výsledku odvolacího řízení.

a)

otázkou, zda opravný prostředek podle odstavce 1 má za následek to, že žadatel může nadále pobývat v dotyčném členském státě až do rozhodnutí o opravném prostředku, a

vypouští se

b)

možností zákonného opravného prostředku nebo ochranných opatření, pokud opravný prostředek podle odstavce 1 nemá za následek to, že žadatel může pobývat v dotyčném členském státě až do rozhodnutí o opravném prostředku. Členské státy mohou stanovit rovněž opravný prostředek z úřední moci, a

vypouští se

c)

důvody pro napadení rozhodnutí podle čl. 25 odst. 2 písm. c) v souladu s metodou použitou podle čl. 27 odst. 2 písm. b) a c).

vypouští se

5.     Bylo-li žadateli přiznáno právní postavení, které podle vnitrostátních právních předpisů a právních předpisů Společenství poskytuje stejná práva a výhody jako právní postavení uprchlíka podle směrnice Rady 2004/83/ES, lze se domnívat, že žadatel má k dispozici účinný opravný prostředek, pokud soud nebo tribunál rozhodne, že opravný prostředek podle odstavce 1 je nepřípustný nebo že úspěch je nepravděpodobný vzhledem k nedostatečnému zájmu ze strany žadatele pokračovat v řízení.

vypouští se

6.     Členské státy mohou ve vnitrostátních právních předpisech stanovit rovněž podmínky, za nichž lze předpokládat, že žadatel konkludentně stáhl opravný prostředek podle odstavce 1 nebo od něj odstoupil, společně s pravidly pro následný postup.

vypouští se

Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do [24 měsíců od přijetí této směrnice]. Co se týče článku 13, členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do [36 měsíců po přijetí této směrnice]. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do [24 měsíců od přijetí této směrnice]. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Země se považuje za bezpečnou zemi původu, pokud lze na základě tamější právní situace, uplatňování práva v rámci demokratického systému a obecné politické situace prokázat, že zde obecně a trvale nedochází k pronásledování podle článku 9 směrnice Rady 2004/83/ES, k mučení nebo nelidskému či ponižujícímu zacházení či trestání, a k hrozbě z důvodu bezuzdného násilí v případě mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu.

Země se považuje za bezpečnou zemi původu, pokud lze na základě tamější právní situace, uplatňování práva v rámci demokratického systému a obecné politické situace prokázat, že zde obecně a trvale nedochází k pronásledování podle článku 9 směrnice Rady 2004/83/ES, k mučení nebo nelidskému či ponižujícímu zacházení či trestání, a k hrozbě z důvodu bezuzdného násilí v případě mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu; a nejsou důkazy o diskriminaci jednotlivců z důvodu rasy, pohlaví, náboženského vyznání, státní příslušnosti, jazyka, sexuální orientace, členství v konkrétní sociální skupině nebo menšině či politického názoru.

da)

dostupných a aktuálních zpráv UNHCR a jiných organizací působících v oblasti lidských práv a ochrany práv jednotlivce.


(1)  Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

(2)  Úř. věst. C 291E, 26.11.2002, s. 143.

(3)  Úř. věst. C 77 E, 28.3.2002, s. 115.

(4)   Úř. věst.L 50, 25.2.2003, s. 1.

(5)   Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31 .


Středa, 28. září 2005

21.9.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 227/83


ZÁPIS

(2006/C 227 E/03)

PRŮBĚH ZASEDÁNÍ

PŘEDSEDNICTVÍ: Josep BORRELL FONTELLES

předseda

1.   Zahájení zasedání

Zasedání bylo zahájeno v 9.05 hod.

2.   Převody prostředků

Rozpočtový výbor projednal návrh na převod položek DEC 27/2005 Evropské komise (C6-0231/2005 – SEK(2005)0923).

Poté, co se seznámil se stanoviskem Rady, výbor podle čl. 24 odst. 3 finančního nařízení ze dne 25. června 2002 schválil mobilizaci rezervních prostředků ve výši 70 milionů eur a převod těchto prostředků do rozpočtové položky 23 02 01 rozpočtu na rok 2005 určené na pomoc při obnově a rekonstrukci zemí postižených vlnou tsunami.

3.   Zahájení vyjednávání s Tureckem – Dodatkový protokol k Dohodě zakládající přidružení mezi Evropským hospodářským společenstvím a Tureckem v důsledku rozšíření Evropské unie *** (rozprava)

Prohlášení Rady a Komise: Zahájení vyjednávání s Tureckem

Doporučení o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dodatkového protokolu k Dohodě zakládající přidružení mezi Evropským hospodářským společenstvím a Tureckem v důsledku rozšíření Evropské unie (9617/2005 – KOM(2005)0191 – C6-0194/2005 – 2005/0091(AVC)) – Výbor pro zahraniční věci.

Zpravodaj: Elmar Brok (A6-0241/2005)

Douglas Alexander (úřadující předseda Rady) a Olli Rehn (člen Komise) učinili prohlášení

Elmar Brok představil doporučení.

Vystoupili: Hans-Gert Poettering za skupinu PPE-DE, Martin Schulz za skupinu PSE (Werner Langen jej několikrát mimo mikrofon přerušil), Emma Bonino za skupinu ALDE, Daniel Marc Cohn-Bendit za skupinu Verts/ALE, Elmar Brok s osobním prohlášením týkajícím se předcházejícího vystoupení, Philippe de Villiers, k vystoupení, které učinil pan Cohn-Bendit, Francis Wurtz za skupinu GUE/NGL, Roger Knapman za skupinu IND/DEM, Konrad Szymański za skupinu UEN, Philip Claeys nezařazený, Camiel Eurlings, Jan Marinus Wiersma, Andrew Duff, Joost Lagendijk, Adamos Adamou, Bastiaan Belder, Roberta Angelilli, Jan Tadeusz Masiel, Ioannis Kasoulides, Hannes Swoboda, Marielle De Sarnez, Cem Özdemir, Vittorio Agnoletto a Georgios Karatzaferis.

PŘEDSEDNICTVÍ: Pierre MOSCOVICI

místopředseda

Vystoupili: Sebastiano (Nello) Musumeci, Hans-Peter Martin, Renate Sommer, Véronique De Keyser, Silvana Koch-Mehrin, Mirosław Mariusz Piotrowski, Mogens N.J. Camre, Andreas Mölzer, Jacques Toubon, Michel Rocard, Karin Riis-Jørgensen, Francesco Enrico Speroni, Roger Helmer, Geoffrey Van Orden, Vural Öger, Marios Matsakis, Philippe de Villiers, Ville Itälä, Emine Bozkurt, Karin Resetarits, Françoise Grossetête, Stavros Lambrinidis, Giorgos Dimitrakopoulos, Panagiotis Beglitis, Ursula Stenzel, Libor Rouček, Zbigniew Zaleski, Nicola Zingaretti, György Schöpflin, Douglas Alexander a Olli Rehn.

Vystoupili: Bernd Posselt s osobním prohlášením týkajícím se vystoupení, které učinil Daniel Marc Cohn-Bendit a Werner Langen s osobním prohlášením týkajícím se vystoupení, které učinil Martin Schulz.

Návrhy usnesení předložené v souladu s čl. 103 odst. 2 jednacího řádu na ukončení rozpravy:

Daniel Marc Cohn-Bendit, Monica Frassoni, Joost Lagendijk a Cem Özdemir za skupinu Verts/ALE o zahájení vyjadnávání s Tureckem (B6-0484/2005),

Andrew Duff za skupinu ALDE o zahájení vyjadnávání s Tureckem (B6-0487/2005),

Martin Schulz, Jan Marinus Wiersma a Hannes Swoboda za skupinu PSE o zahájení vyjadnávání s Tureckem (B6-0496/2005),

Cristiana Muscardini, Anna Elzbieta Fotyga, Konrad Szymański a Inese Vaidere za skupinu UEN o zahájení jednání o přistoupení s Tureckem (B6-0498/2005),

Francis Wurtz, André Brie, Adamos Adamou, Kyriacos Triantaphyllides, Feleknas Uca a Jonas Sjöstedt za skupinu GUE/NGL o zahájení vyjadnávání s Tureckem (B6-0502/2005),

Elmar Brok, João de Deus Pinheiro a Camiel Eurlings za skupinu PPE-DE o zahájení vyjadnávání s Tureckem (B6-0505/2005).

Rozprava byla uzavřena.

Hlasování: bod 5.1 zápisu ze dne 28. 9. 2005 a bod 5.2 zápisu ze dne 28. 9. 2005.

(Zasedání bylo přerušeno v 11.50 hod. před hlasováním a pokračovalo v 12.05 hod.)

PŘEDSEDNICTVÍ: Josep BORRELL FONTELLES

předseda

4.   Přivítání

Předseda jménem Parlamentu přivítal členy delegace mexického Kongresu, kterou vede předseda výboru pro zahraniční věci mexického Senátu Fernando Margaín a jejíž členové jsou přítomni na galerii pro oficiální návštěvy.

5.   Hlasování

Podrobné výsledky hlasování (pozměňovací návrhy, jednotlivé a dílčí hlasování atd.) budou zveřejněny v příloze 1 zápisu.

5.1.   Dodatkový protokol k Dohodě zakládající přidružení mezi Evropským hospodářským společenstvím a Tureckem v důsledku rozšíření Evropské unie *** (článek 131 jednacího řádu) (hlasování)

Doporučení o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dodatkového protokolu k Dohodě zakládající přidružení mezi Evropským hospodářským společenstvím a Tureckem v důsledku rozšíření Evropské unie (9617/2005 – KOM(2005)0191 – C6-0194/2005 – 2005/0091(AVC)) – Výbor pro zahraniční věci.

Zpravodaj: Elmar Brok (A6-0241/2005).

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha I, bod 1)

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ

Vystoupili tito poslanci: Hans-Gert Poettering za skupinu PPE-DE, který požádal o odložení hlasování podle čl. 170 odst. 4 jednacího řádu a Martin Schulz za skupinu PSE k této žádosti.

Parlament žádost schválil EH (311 pro, 285 proti, 63 zdržení se).

5.2.   Zahájení vyjednávání s Tureckem (hlasování)

Návrhy usnesení B6-0484/2005, B6-0487/2005, B6-0496/2005, B6-0498/2005, B6-0502/2005 a B6-0505/2005.

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha I, bod 2)

NÁVRH USNESENÍ RC-B6-0484/2005

(nahrazující B6-0484/2005, B6-0487/2005, B6-0496/2005, B6-0498/2005, B6-0502/2005 a B6-0505/2005):

předložen těmito poslanci:

 

Hans-Gert Poettering, Camiel Eurlings, Elmar Brok a João de Deus Pinheiro za skupinu PPE-DE

 

Martin Schulz, Jan Marinus Wiersma a Hannes Swoboda za skupinu PSE

 

Graham Watson, Andrew Duff a Emma Bonino za skupinu ALDE

 

Daniel Marc Cohn-Bendit, Joost Lagendijk a Cem Özdemir za skupinu Verts/ALE,

 

Francis Wurtz, Adamos Adamou, Kyriacos Triantaphyllides, Tobias Pflüger a Vittorio Agnoletto za skupinu GUE/NGL

 

Brian Crowley a Inese Vaidere za skupinu UEN.

přijat (P6_TA(2005)0350)

K hlasování vystoupili:

Giorgos Dimitrakopoulos za skupinu PPE-DE předložil ústní pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu 5, který byl vzat v potaz;

Jan Marinus Wiersma za skupinu PSE předložil ústní pozměňovací návrh k bodům 6 a 16, který nebyl vzat v potaz, protože se proti němu vyslovilo více než 37 poslanců;

Andrew Duff se vyjádřil k průběhu hlasování.

PŘEDSEDNICTVÍ: Alejo VIDAL-QUADRAS ROCA

místopředseda

6.   Přivítání

Předseda jménem Parlamentu přivítal předsedu výboru pro zahraniční věci peruánského Kongresu Gustava Pacheceho, který je přítomen na galerii pro oficiální návštěvy.

7.   Hlasování (pokračování)

7.1.   Přístup k činnosti úvěrových institucí a její výkon 2. Kapitálová přiměřenost investičních podniků a úvěrových institucí ***I (hlasování)

Zpráva

1.

o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se přepracovává směrnice 2000/12/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 20. března 2000 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu [KOM(2004)0486 – C6-0141/2004 – 2004/0155(COD)] a

2.

o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou sepřepracovává směrnice Rady 93/6/EHS ze dne 15. března 1993 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí [KOM(2004)0486 – C6-0144/2004 – 2004/0159(COD)] – Hospodářský a měnový výbor.

Zpravodaj: Alexander Radwan (A6-0257/2005).

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha I, bod 3)

1. NÁVRH KOMISE

schválen v pozměněném znění (P6_TA(2005)0351)

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ

přijat (P6_TA(2005)0351)

2. NÁVRH KOMISE

schválen v pozměněném znění (P6_TA(2005)0352)

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ

přijat (P6_TA(2005)0352)

K hlasování vystoupili:

Alexander Radwan za skupinu PPE-DE předložil ústní pozměňovací návrh k pozměňovacím návrhům 778 a 782 a předložil ústní pozměňovací návrh k pozměňovacím návrhům 781 a 785 (oba ústní pozměňovací návrhy byly vzaty v potaz).

7.2.   Statutární audit ročních účetních závěrek a konsolidovaných účetních závěrek ***I (hlasování)

Zpráva o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o statutárním auditu ročních účetních závěrek a konsolidovaných účetních závěrek a o změně směrnice Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (KOM(2004)0177 – C6-0005/2004 – 2004/0065(COD)) – Výbor pro právní záležitosti.

Zpravodaj: Bert Doorn (A6-0224/2005)

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha I, bod 4)

NÁVRH KOMISE

schválen v pozměněném znění (P6_TA(2005)0353)

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ

přijat (P6_TA(2005)0353)

K hlasování vystoupili:

před hlasováním Bert Doorn (zpravodaj).

7.3.   Rozvoj železnic Společenství ***I (hlasování)

Zpráva o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 91/440/EHS o rozvoji železnic Společenství (KOM(2004)0139 – C6-0001/2004 – 2004/0047(COD)) – Výbor pro dopravu a cestovní ruch.

Zpravodaj: Georg Jarzembowski (A6-0143/2005).

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha I, bod 5)

NÁVRH KOMISE

schválen v pozměněném znění (P6_TA(2005)0354)

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ

přijat (P6_TA(2005)0354)

7.4.   Osvědčení pro posádky obsluhy lokomotiv a vlaků na železniční síti Společenství ***I (hlasování)

Zpráva o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o udělování osvědčení pro posádky obsluhy lokomotiv a vlaků na železniční síti Společenství (KOM(2004)0142 – C6-0002/2004 – 2004/0048(COD)) – Výbor pro dopravu a cestovní ruch.

Zpravodaj: Gilles Savary (A6-0133/2005).

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha I, bod 6)

NÁVRH KOMISE

schválen v pozměněném znění (P6_TA(2005)0355)

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ

přijat (P6_TA(2005)0355)

K hlasování vystoupili:

Erik Meijer za skupinu GUE/NGL předložil ústní pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu 50.

7.5.   Práva a povinnosti cestujících v mezinárodní železniční dopravě ***I (hlasování)

Zpráva o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o právech a povinnostech cestujících na mezinárodní železniční dopravě (KOM(2004)0143 – C6-0003/2004 – 2004/0049(COD)) – Výbor pro dopravu a cestovní ruch.

Zpravodaj: Dirk Sterckx (A6-0123/2005).

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha I, bod 7)

NÁVRH KOMISE

schválen v pozměněném znění (P6_TA(2005)0356)

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ

přijat (P6_TA(2005)0356)

K hlasování vystoupili:

Michael Cramer za skupinu Verts/ALE předložil ústní pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu 138/rev, který byl vzat v potaz, a navrhl, aby se o takto pozměněném pozměňovacím návrhu hlasovalo před pozměňovacím návrhem 32 (Parlament vyjádřil souhlas).

7.6.   Nesplnění smluvních požadavků na kvalitu služeb v oblasti nákladní železniční dopravy ***I (hlasování)

Zpráva o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o náhradách v případech nesplnění smluvních požadavků na kvalitu služeb v oblasti nákladní železniční dopravy (KOM(2004)0144 – C6-0004/2004 – 2004/0050(COD)) – Výbor pro dopravu a cestovní ruch.

Zpravodaj: Roberts Zīle (A6-0171/2005).

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha I, bod 8)

NÁVRH KOMISE

zamítnut

Vystoupil Olli Rehn (člen Komise), který prohlásil, že Komise bere v potaz postoj Parlamentu.

Záležitost byla vrácena příslušnému výboru podle čl. 52 odst. 3 jednacího řádu.

7.7.   25. výročí polské Solidarity a její poselství pro Evropu (hlasování)

Návrhy usnesení B6-0485/2005, B6-0495/2005, B6-0500/2005 a B6-0504/2005

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha I, bod 9)

NÁVRH USNESENÍ RC-B6-0485/2005

(nahrazující B6-0485/2005, B6-0495/2005 a B6-0504/2005):

předložen těmito poslanci:

 

Jerzy Buzek, Janusz Lewandowski a Jacek Emil Saryusz-Wolski za skupinu PPE-DE

 

Dariusz Rosati, Józef Pinior a Jan Marinus Wiersma za skupinu PSE

 

Bronisław Geremek a Janusz Onyszkiewicz za skupinu ALDE

 

Milan Horáček, Joost Lagendijk a Angelika Beer za skupinu Verts/ALE

 

Wojciech Roszkowski, Brian Crowley, Guntars Krasts, Ģirts Valdis Kristovskis a Cristiana Muscardini za skupinu UEN.

přijat (P6_TA(2005)0357)

(Návrh usnesení B6-0500/2005 se nebere v potaz.)

7.8.   Úloha územní soudržnosti v regionálním rozvoji (hlasování)

Zpráva o úloze územní soudržnosti v regionálním rozvoji (2004/2256(INI)) – Výbor pro regionální rozvoj.

Zpravodaj: Ambroise Guellec (A6-0251/2005)

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha I, bod 10)

NÁVRH USNESENÍ

přijat (P6_TA(2005)0358)

7.9.   Posílené partnerství pro nejvzdálenější regiony (hlasování)

Zpráva o posíleném partnerství pro nejvzdálenější regiony (2004/2253(INI)) – Výbor pro regionální rozvoj.

Zpravodaj: Sérgio Marques (A6-0246/2005)

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha I, bod 11)

NÁVRH USNESENÍ

přijat (P6_TA(2005)0359)

K hlasování vystoupili:

Carl Schlyter upozornil na chybu ve švédském znění pozměňovacího návrhu 5.

8.   Vysvětlení hlasování

Písemná vysvětlení hlasování:

Vysvětlení hlasování podaná písemně se zahrnou do doslovného záznamu podle čl. 163 odst. 3 jednacího řádu.

Ústní vysvětlení hlasování:

Zahájení vyjednávání s Tureckem – RC-B6-0484/2005

Bernat Joan i Marí, Carlo Fatuzzo, Richard Seeber, Bernd Posselt, Mario Borghezio, Luca Romagnoli, Frank Vanhecke, Albert Deß

Zpráva Roberts Zīle – A6-0171/2005

Richard Seeber

Zpráva Ambroise Guellec – A6-0251/2005

Richard Seeber

Zpráva Sérgio Marques – A6-0246/2005

Richard Seeber

9.   Opravy hlasování

Opravy hlasování jsou uvedeny na stránkách „Séance en direct“: „Résultats des votes (appels nominaux)/Results of votes (Roll-call votes)“. V tištěné podobě jsou součástí přílohy II „Výsledky jmenovitého hlasování“.

Opravy hlasování na internetových stránkách Europarl budou pravidelně aktualizovány po dobu nejvýše dvou týdnů po dni, kdy se konalo hlasování.

Po uplynutí této lhůty bude seznam oprav hlasování uzavřen tak, aby mohl být přeložen a zveřejněn v Úředním věstníku.

Přítomní poslanci, kteří se nezúčastnili hlasování:

Daniel Caspary uvedl, že byl přítomen, nezúčastnil se však hlasování.

(Zasedání, které bylo přerušeno v 13.40 hod., pokračovalo v 15.05 hod.)

PŘEDSEDNICTVÍ: Jacek Emil SARYUSZ-WOLSKI

místopředseda

10.   Schválení zápisu z předchozího zasedání

Zápis z předchozího zasedání byl schválen.

11.   Ochrana imunity (pokračování)

Na základě rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 5. července 2005 o ochraně imunity Umberta Bossiho v rámci trestního řízení probíhajícího před soudem v Brescii předseda Parlamentu obdržel podle čl. 7 odst. 9 jednacího řádu od příslušných italských orgánů rozhodnutí týkající se tohoto řízení, které bylo vydáno odvolacím soudem v Brescii dne 6. června 2005.

Toto soudní rozhodnutí bude pro informaci předáno Výboru pro právní záležitosti.

12.   Ropa (rozprava)

Prohlášení Rady a Komise: Nárůst ceny ropy a závislost na ropě

Douglas Alexander (úřadující předseda Rady) a Andris Piebalgs (člen Komise) učinili prohlášení.

Vystoupili: Giles Chichester za skupinu PPE-DE, Hannes Swoboda za skupinu PSE, Fiona Hall za skupinu ALDE, Claude Turmes za skupinu Verts/ALE, Umberto Guidoni za skupinu GUE/NGL, Guntars Krasts za skupinu UEN, Sergej Kozlík nezařazený, Robert Goebbels, Vittorio Prodi, Satu Hassi, Dimitrios Papadimoulis, Liam Aylward, Luca Romagnoli, Christoph Konrad, Reino Paasilinna, Roberto Musacchio, Luis de Grandes Pascual, Ewa Hedkvist Petersen, Carmen Fraga Estévez, Mechtild Rothe, Paul Rübig, Riitta Myller, Ján Hudacký, Mia De Vits, Alejo Vidal-Quadras Roca, Antolín Sánchez Presedo, Peter Liese, Péter Olajos, Ivo Belet, Ivo Strejček a Douglas Alexander.

PŘEDSEDNICTVÍ: Antonios TRAKATELLIS

místopředseda

Vystoupil: Andris Piebalgs.

Návrhy usnesení předložené v souladu s čl. 103 odst. 2 jednacího řádu na ukončení rozpravy:

Fiona Hall, Sophia in 't Veld a Vittorio Prodi za skupinu ALDE o cenách ropy a o energetické závislosti (B6-0481/2005),

Claude Turmes za skupinu Verts/ALE o růstu cen ropy a o závislosti na ropě (B6-0482/2005),

Umberto Pirilli, Roberta Angelilli, Guntars Krasts a Roberts Zīle za skupinu UEN o zvyšování cen ropy a o závislosti na ropě (B6-0491/2005),

Umberto Guidoni a Ilda Figueiredo za skupinu GUE/NGL o ropě (B6-0499/2005),

Alexander Radwan, Giles Chichester a Paul Rübig za skupinu PPE-DE o růstu cen ropy a o závislosti na ropě (B6-0506/2005),

Hannes Swoboda, Robert Goebbels, Mechtild Rothe a Mia De Vits za skupinu PSE o zvyšování cen ropy a o závislosti na ropě (B6-0509/2005).

Rozprava byla uzavřena.

Hlasování: bod 6.2 zápisu ze dne 29. 9. 2005

13.   Reforma Spojených národů a rozvojové cíle tisíciletí (rozprava)

Prohlášení Rady a Komise: Reforma Spojených národů a rozvojové cíle tisíciletí.

Douglas Alexander (úřadující předseda Rady) a Benita Ferrero-Waldner (členka Komise) učinili prohlášení.

Vystoupili: Francisco José Millán Mon za skupinu PPE-DE, Glenys Kinnock za skupinu PSE, Alexander Lambsdorff za skupinu ALDE, Frithjof Schmidt za skupinu Verts/ALE, Miguel Portas za skupinu GUE/NGL, Hélène Goudin za skupinu IND/DEM, Inese Vaidere za skupinu UEN, Irena Belohorská nezařazená, Nirj Deva, Jo Leinen, Lapo Pistelli, Raül Romeva i Rueda, Tobias Pflüger, Kathy Sinnott, Koenraad Dillen, Enrique Barón Crespo, Paul Marie Coûteaux, Miguel Angel Martínez Martínez, Inger Segelström, Manuel António dos Santos, Douglas Alexander, Benita Ferrero-Waldner a Alexander Lambsdorff, aby položil otázku Komisi, na kterou odpověděla Benita Ferrero-Waldner.

Návrhy usnesení předložené v souladu s čl. 103 odst. 2 jednacího řádu na ukončení rozpravy:

Raül Romeva i Rueda, Frithjof Schmidt, Hélène Flautre a Marie Anne Isler Béguin za skupinu Verts/ALE o reformě OSN (B6-0483/2005),

Brian Crowley, Inese Vaidere, Ģirts Valdis Kristovskis a Guntars Krasts za skupinu UEN o reformě OSN (B6-0492/2005),

José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Elmar Brok, Nirj Deva, Francisco José Millán Mon a Simon Coveney za skupinu PPE-DE o závěrech světového summitu OSN a o rozvojových cílech tisíciletí (14. – 16. září 2005) (B6-0493/2005),

André Brie a Luisa Morgantini za skupinu GUE/NGL o výsledcích světového summitu OSN konaného v roce 2005 (B6-0501/2005),

Alexander Lambsdorff a Lapo Pistelli za skupinu ALDE o světovém summitu OSN (B6-0507/2005),

Glenys Kinnock, Michel Rocard, Pasqualina Napoletano, Jo Leinen a Miguel Angel Martínez Martínez za skupinu PSE o reformě OSN (B6-0510/2005).

Rozprava byla uzavřena.

Hlasování: bod 6.3 zápisu ze dne 29. 9. 2005

(Zasedání bylo přerušeno v 18.10 hod. před dobou vyhrazenou pro otázky a pokračovalo v 18.25 hod.)

PŘEDSEDNICTVÍ: Manuel António dos SANTOS

místopředseda

14.   Doba vyhrazená pro otázky (Rada)

Parlament projednal řadu otázek Radě (B6-0331/2005).

Otázka 1 (Marie Panayotopoulos-Cassiotou): Problematika odpadu a způsob, jak ji řešit

Douglas Alexander (úřadující předseda Rady) odpověděl na otázku a doplňující otázku, jejichž autorem je Marie Panayotopoulos-Cassiotou.

Otázka 2 (Sajjad Karim): Harmonizace protiteroristrického přístupu členských států

Douglas Alexander odpověděl na otázku a doplňující otázky, jejichž autorem je Sajjad Karim a David Martin.

Otázka 3 (Chris Davies): Internetové stránky Rady ministrů

Douglas Alexander odpověděl na otázku a doplňující otázky, jejichž autorem je Chris Davies, David Martin a Bill Newton Dunn.

Otázka 4 (Sarah Ludford): Potíže související s přístupem k dokumentům Rady

Douglas Alexander odpověděl na otázku a doplňující otázku, jejichž autorem je Sarah Ludford.

Otázka 5 (Nigel Farage): Partnerské dohody v odvětví rybolovu

Douglas Alexander odpověděl na otázku a doplňující otázky, jejichž autorem je Nigel Farage, Christopher Beazley a Catherine Stihler.

Otázka 6 (Bernd Posselt): Práva menšin v Srbsku

Douglas Alexander odpověděl na otázku a doplňující otázky, jejichž autorem je Bernd Posselt, Zsolt László Becsey a Paul Rübig.

Otázka 7 (Dimitrios Papadimoulis): Vlastnická práva náboženských menšin v Turecku

Douglas Alexander odpověděl na otázku a doplňující otázky, jejichž autorem je Dimitrios Papadimoulis a Catherine Stihler.

Otázka 8 (James Hugh Allister): Teroristé IRA

Douglas Alexander (úřadující předseda Rady) odpověděl na otázku a doplňující otázky, jejichž autorem je James Hugh Allister, James Nicholson a Proinsias De Rossa.

Vystoupil: Christopher Beazley.

Otázky, které nebyly zodpovězeny pro nedostatek času, obdrží písemnou odpověď.

Doba vyhrazená pro otázky Radě skončila.

(Zasedání, které bylo přerušeno v 19.05 hod., pokračovalo v 21.05 hod.)

PŘEDSEDNICTVÍ: Pierre MOSCOVICI

místopředseda

15.   Bělorusko (rozprava)

Prohlášení Komise: Bělorusko

Olli Rehn (člen Komise) učinil prohlášení.

Vystoupili: Bogdan Klich za skupinu PPE-DE, Joseph Muscat za skupinu PSE, Janusz Onyszkiewicz za skupinu ALDE, Elisabeth Schroedter za skupinu Verts/ALE, Jonas Sjöstedt za skupinu GUE/NGL, Bastiaan Belder za skupinu IND/DEM, Konrad Szymański za skupinu UEN, Bernd Posselt, Józef Pinior, Věra Flasarová, Mirosław Mariusz Piotrowski, Inese Vaidere, Barbara Kudrycka, Bogusław Sonik a Olli Rehn.

Návrhy usnesení předložené v souladu s čl. 103 odst. 2 jednacího řádu na ukončení rozpravy:

Janusz Onyszkiewicz za skupinu ALDE o situaci v Bělorusku (B6-0486/2005),

Laima Liucija Andrikienė, Árpád Duka-Zólyomi, James Elles, Alfred Gomolka, Tunne Kelam, Bogdan Klich, Barbara Kudrycka, Aldis Kušķis, Rihards Pīks, Bernd Posselt, Jacek Emil Saryusz-Wolski, Charles Tannock a Karl von Wogau za skupinu PPE-DE o situaci menšin v Bělorusku (B6-0488/2005),

Jan Marinus Wiersma a Joseph Muscat za skupinu PSE o Bělorusku (B6-0490/2005),

Bastiaan Belder za skupinu IND/DEM o situaci menšin v Bělorusku (B6-0494/2005),

Anna Elzbieta Fotyga, Konrad Szymański a Inese Vaidere za skupinu UEN o politické situaci v Bělorusku (B6-0497/2005),

Eva-Britt Svensson za skupinu GUE/NGL o Bělorusku (B6-0503/2005)

Elisabeth Schroedter, Milan Horáček a Marie Anne Isler Béguin za skupinu Verts/ALE o nezávislosti sdělovacích prostředků a politické situaci v Bělorusku (B6-0508/2005).

Rozprava byla uzavřena.

Hlasování: bod 6.4 zápisu ze dne 29. 9. 2005

16.   Vztahy mezi Unií a Indií (rozprava)

Zpráva o vztazích EU-Indie: Strategické partnerství (2004/2169(INI)) – Výbor pro zahraniční věci.

Zpravodaj: Emilio Menéndez del Valle (A6-0256/2005).

Emilio Menéndez del Valle představil zprávu.

Vystoupil: Olli Rehn (člen Komise).

Vystoupili: Georgios Papastamkos (navrhovatel výboru INTA), Marcello Vernola za skupinu PPE-DE, Neena Gill za skupinu PSE, Sajjad Karim za skupinu ALDE, Derek Roland Clark za skupinu IND/DEM, Ryszard Czarnecki nezařazený, Charles Tannock, Jo Leinen, Eija-Riitta Korhola a Libor Rouček.

Rozprava byla uzavřena.

Hlasování: bod 6.5 zápisu ze dne 29. 9. 2005

17.   Obnovitelné zdroje energie v Unii (rozprava)

Zpráva o podílu obnovitelných zdrojů energie v EU a návrhy konkrétních opatření (2004/2153(INI)) – Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku.

Zpravodaj: Claude Turmes (A6-0227/2005).

Claude Turmes představil zprávu.

Vystoupil: Andris Piebalgs (člen Komise).

Vystoupili: Dimitrios Papadimoulis (navrhovatel výboru ENVI), Mairead McGuinness (navrhovatelka výboru AGRI), Peter Liese za skupinu PPE-DE, Mechtild Rothe za skupinu PSE, Vittorio Prodi za skupinu ALDE, Umberto Guidoni za skupinu GUE/NGL, Mieczysław Edmund Janowski za skupinu UEN, Sergej Kozlík nezařazený, Nikolaos Vakalis, Adam Gierek, Esko Seppänen, Avril Doyle, Andres Tarand a Andris Piebalgs.

Rozprava byla uzavřena.

Hlasování: bod 6.6 zápisu ze dne 29. 9. 2005

18.   Situace menšin v Kosovu z hlediska lidských práv (rozprava)

Prohlášení Komise: Situace menšin v Kosovu z hlediska lidských práv.

Olli Rehn (člen Komise) učinil prohlášení.

Vystoupili tito poslanci: Bernd Posselt za skupinu PPE-DE, Panagiotis Beglitis za skupinu PSE, Viktória Mohácsi za skupinu ALDE, Elly de Groen-Kouwenhoven za skupinu Verts/ALE, Gisela Kallenbach a Olli Rehn.

Rozprava byla uzavřena.

19.   Snížení počtu obětí dopravních nehod do roku 2010 (rozprava)

Zpráva o sdělení Komise „Evropský akční program pro bezpečnost silničního provozu – Snížení počtu obětí dopravních nehod v Evropské unii o polovinu do roku 2010: společná odpovědnost“ (2004/2162(INI)) – Výbor pro dopravu a cestovní ruch.

Zpravodaj: Ari Vatanen (A6-0225/2005).

Ari Vatanen představil zprávu.

Vystoupil: Jacques Barrot (místopředseda Komise)

Vystoupili: Dieter-Lebrecht Koch za skupinu PPE-DE, Inés Ayala Sender za skupinu PSE, Hannu Takkula za skupinu ALDE, Margrete Auken za skupinu Verts/ALE, Ewa Hedkvist Petersen a Jacques Barrot

Rozprava byla uzavřena.

Hlasování: bod 6.7 zápisu ze dne 29. 9. 2005

20.   Pořad jednání příštího zasedání

Pořad jednání na další den je schválen (dokument „Pořad jednání“ PE 361.877/OJJE)

21.   Ukončení zasedání

Zasedání skončilo v 23.50 hod.

Julian Priestley

generální tajemník

Manuel António dos Santos

místopředseda


PREZENČNÍ LISTINA

Podpisy:

Adamou, Agnoletto, Allister, Alvaro, Andersson, Andrejevs, Andria, Andrikienė, Angelilli, Antoniozzi, Arif, Arnaoutakis, Ashworth, Atkins, Attard-Montalto, Aubert, Audy, Auken, Ayala Sender, Aylward, Ayuso González, Bachelot-Narquin, Baco, Badia I Cutchet, Barón Crespo, Barsi-Pataky, Batten, Battilocchio, Batzeli, Bauer, Beaupuy, Beazley, Becsey, Beer, Beglitis, Belder, Belet, Belohorská, Bennahmias, Beňová, Berend, Berès, van den Berg, Berger, Berlato, Berlinguer, Berman, Bersani, Birutis, Blokland, Bloom, Bobošíková, Böge, Bösch, Bonde, Bonino, Bono, Bonsignore, Booth, Borghezio, Borrell Fontelles, Bourlanges, Bourzai, Bowis, Bowles, Bozkurt, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Breyer, Březina, Brie, Brok, Budreikaitė, Buitenweg, Bullmann, van den Burg, Bushill-Matthews, Busk, Busquin, Busuttil, Buzek, Cabrnoch, Calabuig Rull, Callanan, Camre, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Carollo, Casa, Casaca, Cashman, Caspary, Castex, Castiglione, del Castillo Vera, Cavada, Cederschiöld, Cercas, Cesa, Chatzimarkakis, Chichester, Chiesa, Chmielewski, Christensen, Chruszcz, Cirino Pomicino, Claeys, Clark, Cocilovo, Coelho, Cohn-Bendit, Corbett, Corbey, Cornillet, Correia, Costa, Cottigny, Coûteaux, Coveney, Cramer, Crowley, Ryszard Czarnecki, D'Alema, Daul, Davies, Degutis, Dehaene, De Keyser, Demetriou, Deprez, De Rossa, De Sarnez, Descamps, Désir, Deß, Deva, De Veyrac, De Vits, Díaz de Mera García Consuegra, Didžiokas, Díez González, Dillen, Dimitrakopoulos, Dionisi, Dobolyi, Dombrovskis, Doorn, Douay, Dover, Doyle, Drčar Murko, Duchoň, Dührkop Dührkop, Duff, Duka-Zólyomi, Duquesne, Ebner, Ehler, Ek, El Khadraoui, Elles, Esteves, Estrela, Ettl, Eurlings, Jillian Evans, Jonathan Evans, Robert Evans, Fajmon, Falbr, Farage, Fatuzzo, Fava, Fazakas, Ferber, Fernandes, Anne Ferreira, Elisa Ferreira, Figueiredo, Fjellner, Flasarová, Flautre, Florenz, Foglietta, Fontaine, Ford, Fotyga, Fourtou, Fraga Estévez, Frassoni, Freitas, Friedrich, Fruteau, Gahler, Gál, Gaľa, Galeote Quecedo, García-Margallo y Marfil, García Pérez, Gargani, Garriga Polledo, Gaubert, Gauzès, Gawronski, Gebhardt, Gentvilas, Geremek, Geringer de Oedenberg, Gibault, Gierek, Gill, Gklavakis, Glante, Glattfelder, Goebbels, Goepel, Golik, Gollnisch, Gomes, Gomolka, Goudin, Grabowska, Grabowski, Graça Moura, Graefe zu Baringdorf, Gräßle, de Grandes Pascual, Grech, Griesbeck, Gröner, de Groen-Kouwenhoven, Grosch, Grossetête, Gruber, Guardans Cambó, Guellec, Guerreiro, Guidoni, Gurmai, Gutiérrez-Cortines, Guy-Quint, Gyürk, Hänsch, Hall, Hammerstein Mintz, Hamon, Handzlik, Hannan, Harangozó, Harbour, Harkin, Harms, Hasse Ferreira, Hassi, Hatzidakis, Haug, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Helmer, Henin, Hennicot-Schoepges, Hennis-Plasschaert, Herczog, Herranz García, Herrero-Tejedor, Hieronymi, Higgins, Hökmark, Honeyball, Hoppenstedt, Horáček, Howitt, Hudacký, Hughes, Hutchinson, Hybášková, Ibrisagic, Ilves, in 't Veld, Isler Béguin, Itälä, Iturgaiz Angulo, Jackson, Jäätteenmäki, Jałowiecki, Janowski, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jensen, Joan i Marí, Jöns, Jørgensen, Jonckheer, Jordan Cizelj, Juknevičienė, Kacin, Kaczmarek, Kallenbach, Kamall, Karas, Karatzaferis, Karim, Kasoulides, Kaufmann, Tunne Kelam, Kilroy-Silk, Kindermann, Kinnock, Kirkhope, Klamt, Klaß, Klich, Klinz, Knapman, Koch, Koch-Mehrin, Kohlíček, Konrad, Korhola, Kósáné Kovács, Koterec, Kozlík, Krahmer, Krarup, Krasts, Krehl, Kreissl-Dörfler, Kristensen, Kristovskis, Krupa, Kuc, Kudrycka, Kuhne, Kułakowski, Kušķis, Kusstatscher, Kuźmiuk, Lagendijk, Laignel, Lamassoure, Lambert, Lambrinidis, Lambsdorff, Landsbergis, Lang, Langen, Langendries, Laperrouze, La Russa, Lavarra, Lax, Lechner, Le Foll, Lehne, Lehtinen, Leichtfried, Leinen, Jean-Marie Le Pen, Marine Le Pen, Le Rachinel, Letta, Lévai, Lewandowski, Liberadzki, Libicki, Lichtenberger, Lienemann, Liese, Liotard, Lipietz, Lombardo, López-Istúriz White, Louis, Lucas, Ludford, Lulling, Lundgren, Lynne, Maat, Maaten, McAvan, McCarthy, McDonald, McGuinness, McMillan-Scott, Madeira, Malmström, Manders, Maňka, Erika Mann, Thomas Mann, Mantovani, Markov, Marques, Martens, David Martin, Hans-Peter Martin, Martinez, Martínez Martínez, Masiel, Masip Hidalgo, Maštálka, Mastenbroek, Mathieu, Mato Adrover, Matsakis, Matsis, Matsouka, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Medina Ortega, Meijer, Méndez de Vigo, Menéndez del Valle, Meyer Pleite, Miguélez Ramos, Mikko, Mikolášik, Millán Mon, Mitchell, Mölzer, Mohácsi, Montoro Romero, Moraes, Moreno Sánchez, Morgan, Morgantini, Morillon, Moscovici, Mote, Mulder, Musacchio, Muscardini, Muscat, Musotto, Mussolini, Musumeci, Myller, Napoletano, Nassauer, Nattrass, Navarro, Newton Dunn, Annemie Neyts-Uyttebroeck, Nicholson, Niebler, van Nistelrooij, Novak, Obiols i Germà, Öger, Özdemir, Olajos, Olbrycht, Ó Neachtain, Onesta, Onyszkiewicz, Oomen-Ruijten, Ortuondo Larrea, Ouzký, Oviir, Paasilinna, Pack, Pafilis, Pahor, Paleckis, Pálfi, Panayotopoulos-Cassiotou, Pannella, Panzeri, Papadimoulis, Papastamkos, Parish, Patrie, Peillon, Pęk, Alojz Peterle, Pflüger, Piecyk, Pieper, Pīks, Pinheiro, Pinior, Piotrowski, Piskorski, Pistelli, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Pleštinská, Podestà, Podkański, Poettering, Poignant, Polfer, Poli Bortone, Portas, Posselt, Prets, Prodi, Purvis, Queiró, Quisthoudt-Rowohl, Rack, Radwan, Ransdorf, Rapkay, Remek, Resetarits, Reul, Reynaud, Riera Madurell, Ries, Riis-Jørgensen, Rivera, Rizzo, Rocard, Rogalski, Roithová, Romagnoli, Romeva i Rueda, Rosati, Roszkowski, Roth-Behrendt, Rothe, Rouček, Roure, Rudi Ubeda, Rübig, Rühle, Rutowicz, Ryan, Sacconi, Saïfi, Sakalas, Salafranca Sánchez-Neyra, Salinas García, Salvini, Samuelsen, Sánchez Presedo, dos Santos, Sartori, Saryusz-Wolski, Savary, Savi, Sbarbati, Schapira, Scheele, Schenardi, Schierhuber, Schlyter, Schmidt, Ingo Schmitt, Schmitt, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schroedter, Schulz, Schuth, Schwab, Seeber, Seeberg, Segelström, Seppänen, Siekierski, Sifunakis, Silva Peneda, Sinnott, Siwiec, Sjöstedt, Skinner, Škottová, Smith, Sommer, Sonik, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Spautz, Speroni, Staes, Staniszewska, Starkevičiūtė, Šťastný, Stenzel, Sterckx, Stevenson, Stihler, Stockmann, Strejček, Strož, Stubb, Sturdy, Sudre, Sumberg, Surján, Svensson, Swoboda, Szájer, Szejna, Szent-Iványi, Szymański, Tabajdi, Tajani, Takkula, Tannock, Tarabella, Tarand, Tatarella, Thomsen, Thyssen, Titford, Titley, Toia, Toubon, Toussas, Trakatellis, Trautmann, Triantaphyllides, Trüpel, Turmes, Tzampazi, Ulmer, Väyrynen, Vaidere, Vakalis, Valenciano Martínez-Orozco, Vanhecke, Van Hecke, Van Lancker, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Varvitsiotis, Vatanen, Vaugrenard, Ventre, Verges, Vergnaud, Vernola, Vidal-Quadras Roca, de Villiers, Vincenzi, Virrankoski, Vlasák, Vlasto, Voggenhuber, Wagenknecht, Wallis, Walter, Watson, Henri Weber, Manfred Weber, Weiler, Weisgerber, Westlund, Whitehead, Whittaker, Wieland, Wiersma, Wijkman, Wise, von Wogau, Wohlin, Janusz Wojciechowski, Wortmann-Kool, Wuermeling, Wurtz, Wynn, Xenogiannakopoulou, Yañez-Barnuevo García, Záborská, Zahradil, Zaleski, Zani, Zapałowski, Zappalà, Ždanoka, Železný, Zieleniec, Zīle, Zimmer, Zimmerling, Zingaretti, Zvěřina, Zwiefka

Pozorovatelé:

Abadjiev Dimitar, Ali Nedzhmi, Anastase Roberta Alma, Arabadjiev Alexander, Athanasiu Alexandru, Bărbuleţiu Tiberiu, Becşenescu Dumitru, Bliznashki Georgi, Buruiană Aprodu Daniela, Cappone Maria, Ciornei Silvia, Cioroianu Adrian Mihai, Corlăţean Titus, Coşea Dumitru Gheorghe Mircea, Creţu Corina, Creţu Gabriela, Dîncu Vasile, Dimitrov Martin, Duca Viorel Senior, Dumitrescu Cristian, Ganţ Ovidiu Victor, Hogea Vlad Gabriel, Christova Christina Velcheva, Husmenova Filiz, Iacob Ridzi Monica Maria, Ilchev Stanimir, Ivanova Iglika, Kazak Tchetin, Kelemen Atilla Béla Ladislau, Kirilov Evgeni, Kónya-Hamar Sándor, Marinescu Marian-Jean, Mihăescu Eugen, Morţun Alexandru Ioan, Muscă Monica Octavia, Nicolae Şerban, Paparizov Atanas Atanassov, Parvanova Antonyia, Paşcu Ioan Mircea, Petre Maria, Podgorean Radu, Popa Nicolae Vlad, Popeangă Petre, Sârbu Daciana Octavia, Severin Adrian, Shouleva Lydia, Silaghi Ovidiu Ioan, Sofianski Stefan, Stoyanov Dimitar, Szabó Károly Ferenc, Tîrle Radu, Vigenin Kristian, Zgonea Valeriu Ştefan


PŘÍLOHA I

VÝSLEDKY HLASOVÁNÍ

Vysvětlivky ke zkratkám a symbolům

+

přijat

-

zamítnut

nebrán v potaz

VZ

vzat zpět

JH (..., ..., ...)

jmenovité hlasování (pro, proti, zdržení se)

EH ( ..., ..., ...)

elektronické hlasování (pro, proti, zdržení se)

dílč.

dílčí hlasování

odděl.

oddělené hlasování

pn

pozměňovací návrh

KPN

kompromisní pozměňovací návrh

odpovídající část

Z

zrušující pozměňovací návrh

=

totožné pozměňovací návrhy

§

bod

čl.

článek

odův.

bod odůvodnění

návrh usnesení

SNÚ

společný návrh usnesení

TAJ

tajné hlasování

1.   Dodatkový protokol k Dohodě zakládající přidružení mezi Evropským hospodářským společenstvím a Tureckem v důsledku rozšíření ***

Zpráva: Elmar BROK (A6-0241/2005)

Předmět

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH – připomínky

jediné hlasování

 

odloženo

 

Hlasování bylo na základě čl. 170 odst. 4 jednacího řádu odloženo.

2.   Zahájení vyjednávání s Tureckem

Návrhy usnesení: B6-0484/2005, B6-0487/2005, B6-0496/2005, B6-0498/2005, B6-0502/2005, B6-0505/2005

Předmět

Pn. č.

Autor

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH – připomínky

Společný návrh usnesení RC- B6-0484/2005

(PPE-DE, PSE, ALDE, Verts/ALE, GUE/NGL+UEN)

§ 1

2

PPE-DE

JH

+

322, 282, 61

§

původní znění

 

 

za § 2

5

Lambrinidis a další

 

+

ústní pn.

za § 3

1

Moscovici a další

dílč./JH

 

 

1

+

542, 74, 46

2

+

304, 294, 57

za § 4

6

Lambrinidis a další

EH

-

184, 272, 213

§ 5

7

Lambrinidis a další

EH

-

175, 273, 217

§

původní znění

dílč.

 

 

1

+

 

2

+

 

za § 10

3

PPE-DE

JH

-

235, 291, 129

§ 15

 

původní znění

dílč.

 

 

1

+

 

2

+

 

§ 16

 

původní znění

odděl.

+

 

odův. D

 

původní znění

dílč.

 

 

1

+

 

2

+

 

za odův. I

4

Moscovici a další

 

+

 

hlasování: usnesení (najednou)

JH

+

356, 181, 125

Návrhy usnesení podle politických skupin

B6-0484/2005

 

Verts/ALE

 

 

B6-0487/2005

 

ALDE

 

 

B6-0496/2005

 

PSE

 

 

B6-0498/2005

 

UEN

 

 

B6-0502/2005

 

GUE/NGL

 

 

B6-0505/2005

 

PPE-DE

 

 

Žádosti o jmenovité hlasování

IND/DEM pn. 2 a závěrečné hlasování

PPE-DE pn. 1, 3

Verts/ALE pn. 1

Źádosti o oddělené hlasování

UEN § 16

PPE-DE § 16

Žádosti o dílčí hlasování

Verts/ALE

pn. 1

1. část:„vyzývá Turecko, aby uznalo genocidu Arménů;“

2. část:„tento akt považuje… do Evropské unie;“

PSE

§ 15

1. část:„zdůrazňuje, že zahájení… automaticky k přistoupení;“

2. část:„zdůrazňuje však… zahájení jednání;“

PPE-DE

§ 5

1. část: celé znění textu kromě slov „na základě Annanova plánu“

2. část: tato slova

odův.D

1. část: celé znění textu kromě slov „na základě Annanova plánu“

2. část: tato slova

Různé

Jan Marinus Wiersma za skupinu PSE předložil ústní pozměňovací návrh k bodu 6 a k bodu 16.

Giorgos Dimitrakopoulos za skupinu EPP-ED předložil následující ústní pozměňovací návrh k pozm. návrhu 5:

2a.

Zdůrazňuje, že jednostranné prohlášení Turecka netvoří součást protokolu a nemá žádné právní účinky vzhledem k závazkům Turecka vyplývajícím z protokolu; nemělo by být předloženo Velkému národnímu shromáždění k ratifikaci

3.   Přístup k činnosti úvěrových institucí a její výkon, 2. Kapitálová přiměřenost investičních podniků a úvěrových institucí ***I

Zpráva: Alexander RADWAN (A6-0257/2005)

Předmět

Pn. č.

Autor

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH – připomínky

1.

Přístup k činnosti úvěrových institucí a její výkon

Blok č. 1A

1 – 2

4 – 5

8

10 – 11

15 – 17

19 – 22

24 – 26

28 – 29

31 – 39

41 – 49

50

52 – 53

54 – 57

60 – 64

67, 69, 71

73 – 74

76 – 78

81 – 86

88 – 92

94 – 100

102 – 107

109

111 – 115

117

119 – 126

128

130 – 139

141 – 151

154 – 159

161 – 165

168 – 170

172

174 – 208

211 – 218

223

227 – 248

250 – 255

256 – 262

264

266 – 269

271 – 275

277, 278

280 – 285

288 – 290

292 – 295

297 – 298

300 – 305

307 – 309

312 – 313

315 – 316

319 – 320

322 – 338

340 – 347

349 – 369

373 – 383

385 – 386

390 – 392

394 – 401

403 – 407

409 – 414

416 – 426

428

430 – 431

433 – 434

436 – 448

523 – 673

675 – 691

727

výbor

PPE-DE, PSE, ALDE

 

+

 

Blok č. 1B

13

18

27

30

65

77

93

101

110

118

129

167

222

249

265

270

286 – 287

291

306

310 – 311

314

317

321

348

370 – 372

384

387 – 389

393

402

427

429

435

výbor

 

-

 

příloha 7

674

PPE-DE, PSE + ALDE

 

+

 

276

výbor

 

 

Blok č. 2

728 – 748

750 – 772

779

780

PPE-DE, PSE + ALDE

 

+

 

Blok č. 3

3

6 – 7

9

12

23

40

51

58 – 59

66

68

70

72

75

79 – 80

87

108

116

127

152

160

166

171

173

209 – 210

219 – 221

224 – 226

263

279

296

299

318

339

408

415

432

výbor

 

 

čl. 145 za odst. 3

749

PPE-DE, PSE + ALDE

 

+

 

140

výbor

 

 

za článek 150

781

PPE-DE, PSE + ALDE

 

+

ústní pn.

153

výbor

 

 

za odův. 57

778

PPE-DE, PSE + ALDE

 

+

ústní pn.

14

výbor

 

 

hlasování: pozměněný návrh

 

+

 

hlasování: legislativní usnesení

 

+

 

2.

Kapitálová přiměřenost investičních podniků a úvěrových institucí

Blok č. 1A

449 – 451

455 – 488

491 – 492

496 – 497

499 – 511

515 – 520

522

692

695 – 712

714 – 726

výbor

PPE-DE, PSE, ALDE

 

+

 

Blok č. 1B

498

521

výbor

 

-

 

Blok č. 1B

453

výbor

JH

43, 546, 78

příloha 1 bod 14

693

PPE-DE, PSE + ALDE

 

+

 

512

výbor

 

 

513

výbor

 

 

příloha 1 bod 15

694

PPE-DE, PSE + ALDE

 

+

 

514

výbor

 

 

Blok č. 2

773 – 777

783 – 784

PPE-DE, PSE + ALDE

 

+

 

Blok č. 3

452

489

493 – 495

výbor

 

 

čl. 43 za odst. 2

785

PPE-DE, PSE + ALDE

JH

+

ústní pn.

613, 35, 11

490

výbor

 

 

za odův. 32

782

PPE-DE, PSE, ALDE

 

+

ústní pn.

454

výbor

 

 

hlasování: pozměněný návrh

 

+

 

hlasování: legislativní usnesení

 

+

 

Pozm. návrhy 753 až 777, včetně byly podepsány za skupinu PES paní Ieke VAN DEN BURG a nikoliv panem Maxem VAN DEN BERG.

Alexander Radwan za skupinu PPE-DE předložil ústní pozm. návrh k pozměňovacím návrhům 778 a 782, kterým se na začátek přidávají slova „Podle názoru Evropského parlamentu“

Alexander Radwan za skupinu PPE-DE předložil ústní pozm. návrh k pozměňovacím návrhům 781 et 785, kterým jsou tyto návrhy nahrazeny tímto textem:

Aniž jsou dotčena již přijatá prováděcí opatření, je po uplynutí dvouletého období po přijetí této Směrnice a nejpozději ke dni 1. dubna 2008 pozastaveno uplatňování ustanovení, která vyžadují přijetí technických pravidel, změn a rozhodnutí podle odstavce 2. Evropský parlament a Rada mohou na základě návrhu Komise obnovit příslušná ustanovení v souladu s postupem uvedeným v článku 251 Smlouvy a přezkoumat je za tímto účelem před uplynutím výše uvedené lhůty nebo data.

Žádosti o jmenovité hlasování

IND/DEM: pn. 453 a 785

Źádosti o oddělené hlasování

IND/DEM: pn. 140

4.   Statutární audit ročních účetních závěrek a konsolidovaných účetních závěrek ***I

Zpráva: Bert DOORN (A6-0224/2005)

Předmět

Pn. č.

Autor

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH – připomínky

Pozměňovací návrhy příslušného výboru – hlasování najednou

1 – 4

6 – 14

16 – 17

19

20

24 – 41

43 – 54

56 – 64

66 – 78

80 – 87

89 – 91

97 – 98

výbor

 

+

 

Pozměňovací návrhy příslušného výboru

92

výbor

odděl.

-

 

článek 23

104/rev

PPE-DE, PSE, ALDE+Verts/ALE

 

+

 

55

výbor

 

 

za článek 30

105/rev

ALDE, PSE, ALDE + Verts/ALE,

 

+

 

65

výbor

 

 

čl. 39 odst. 1 – 4

79sn

PPE-DE, PSE, ALDE+Verts/ALE

 

+

 

čl. 39 odst. 5

106/rev

PPE-DE, PSE, ALDE+Verts/ALE

 

+

 

79sn

výbor

 

 

čl. 39 odst. 6

79sn

výbor

 

+

 

čl. 47 § 1 za písm. d)

88

výbor

 

-

 

107/rev

ALDE, PSE, ALDE + Verts/ALE,

 

+

 

čl. 49 za odst. 2

110

PPE-DE, PSE+Verts/ALE

 

+

 

článek 50

108/rev

ALDE, PSE, ALDE + Verts/ALE,

 

+

 

93 – 96

výbor

 

 

odův. 10

99/rev

ALDE, PSE, ALDE + Verts/ALE,

 

+

 

5

výbor

 

 

odův. 20

100/rev

ALDE, PSE, ALDE + Verts/ALE,

 

+

 

15

výbor

 

 

za odův. 20

101/rev

ALDE, PSE, ALDE + Verts/ALE,

 

+

 

18

výbor

 

 

za odův. 22

102/rev

ALDE, PSE, ALDE + Verts/ALE,

 

+

 

21

výbor

 

 

za odův. 23

109

PPE-DE+PSE

 

+

 

22

výbor

 

 

za odův. 27

103/rev

ALDE, PSE, ALDE + Verts/ALE,

 

+

 

23

výbor

 

 

hlasování: pozměněný návrh

 

+

 

hlasování: legislativní usnesení

 

+

 

Pozměňovací návrh 42 se netýkal všech jazykových znění, proto se o něm nehlasovalo (čl. 151 odst. 1 jednacího řádu).

Źádosti o oddělené hlasování

PPE-DE pn. 92

5.   Rozvoj železnic Společenství ***I

Zpráva: Georg JARZEMBOWSKI (A6-0143/2005)

Předmět

Pn. č.

Autor

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH – připomínky

Návrh směrnice

Návrh na zamítnutí návrhu výboru

14

GUE/NGL

JH

-

135, 491, 35

Pozměňovací návrhy příslušného výboru

2

výbor

JH

+

352, 291, 19

3

výbor

odděl.

+

 

4

výbor

odděl.

+

 

5

výbor

odděl.

+

 

6

výbor

odděl.

+

 

7

výbor

odděl.

+

 

8

výbor

JH

+

368, 258, 38

9

výbor

dílč./JH

 

 

1

+

393, 255, 14

2

+

347, 290, 15

3

+

350, 298, 10

10

výbor

odděl.

+

 

11

výbor

odděl.

+

 

12

výbor

JH

+

553, 79, 32

13

výbor

odděl.

+

 

hlasování: pozměněný návrh

JH

+

402, 203, 60

Návrh legislativního usnesení

za § 1

15

Verts/ALE

JH

-

157, 483, 23

hlasování: legislativní usnesení

JH

+

401, 211, 51

Žádosti o jmenovité hlasování

GUE/NGL pn. 2, 9, 12, 14, pozměněný návrh a závěrečné hlasování

Verts/ALE pn. 15

PSE pn. 2, 8, 9

Źádosti o oddělené hlasování

GUE/NGL pn. 3, 4, 6, 8, 10, 11

PPE-DE pn. 2, 9

Verts/ALE pn. 2 -13

PSE pn. 10

Žádosti o dílčí hlasování

PSE

§ 9

1. část: celé znění textu kromě slov „do 1. ledna 2008“ a „do 1. ledna 2012“

2. část: slova „do 1. ledna 2008“

3. část: slova „do 1. ledna 2012“

Různé

Pozměňovací návrh 1 byl vzat zpět.

6.   Osvědčení pro posádky obsluhy lokomotiv a vlaků na železniční síti Společenství ***I

Zpráva: Gilles SAVARY (A6-0133/2005)

Předmět

Pn. č.

Autor

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH – připomínky

Pozměňovací návrhy příslušného výboru – hlasování najednou

1 – 13

18 – 19

22 – 34

36

38 – 44

výbor

 

+

 

Pozměňovací návrhy příslušného výboru

15

výbor

odděl.

+

 

17

výbor

odděl.

+

 

21

výbor

odděl.

+

 

článek 10

50

GUE/NGL

 

-

 

14

výbor

 

+

 

45

PSE

 

+

 

čl. 14 odst. 1

16

výbor

EH

-

265, 375, 10

46

PSE

EH

+

347, 299, 10

47

PSE

 

+

 

čl. 16 odst. 1

20

výbor

 

-

 

48

PSE

 

-

 

článek 25

49/rev

IND/DEM

 

-

 

35

výbor

 

+

 

článek 29

37

výbor

dílč.

 

 

1

+

 

2

+

 

51

GUE/NGL

 

 

hlasování: pozměněný návrh

 

+

 

hlasování: legislativní usnesení

JH

+

603, 24, 40

Žádosti o jmenovité hlasování

PPE-DE: závěrečné hlasování

Žádosti o dílčí hlasování

ALDE

pn. 37

1. část:„Přílohy jsou přizpůsobeny… 12 a 17 tohoto nařízení.“

2. část:„Tohoto přizpůsobení … ze dne 20. května 1998;“

Źádosti o oddělené hlasování

ALDE: pn. 21

PSE pn. 15, 17

Různé

Erik Meijer za skupinu GUE/NGL předložil ústní pozměňovací návrh k pozměńovacímu návrhu 50, odstavci 2.

7.   Práva a povinnosti cestujících v mezinárodní železniční dopravě ***I

Zpráva: Dirk STERCKX (A6-0123/2005)

Předmět

Pn. č.

Autor

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH – připomínky

Pozměňovací návrhy příslušného výboru – hlasování najednou

1

3 – 4

6 – 8

10

12

14 – 20

24 – 27

30 – 31

33

35 – 36

39 – 40

42 – 53

55 – 62

64 – 65

68 – 70

72 – 78

80 – 87

90

92

95 – 100

102

104 – 107

110 – 121

výbor

 

+

 

Pozměňovací návrhy příslušného výboru

2

výbor

odděl.

+

 

5

výbor

odděl.

+

 

9

výbor

odděl.

+

 

11

výbor

JH

+

502, 146, 9

23

výbor

odděl.

+

 

28

výbor

odděl.

+

 

29

výbor

odděl.

+

 

34

výbor

odděl.

+

 

38

výbor

JH

+

530, 106, 17

66

výbor

odděl.

+

 

67

výbor

odděl.

+

 

71

výbor

odděl.

+

 

79

výbor

odděl.

+

 

91

výbor

odděl.

+

 

103

výbor

JH

+

533, 116, 9

čl. 2 § 1 pododst. 1

13

výbor

JH

+

519, 119, 6

122

Bradbourn a další

 

 

čl. 2 bod 15

131

GUE/NGL

 

-

 

21

výbor

 

+

 

čl. 2 bod 16

132

GUE/NGL

 

-

 

22

výbor

 

+

 

čl. 3 za pododst. 3

133

GUE/NGL

 

-

 

138/rev

Verts/ALE

El Hadraoui

JH

+

ústní pn.

550, 87, 16

32

výbor

 

+

 

čl. 6 odst. 1

37

výbor

 

+

 

134

GUE/NGL

 

 

čl. 6 odst. 4

123

ALDE

dílč.

 

 

1

+

 

2

+

 

41

výbor

 

 

čl. 11 pododst. 2

54

výbor

 

+

 

135

GUE/NGL

 

 

čl. 15 odst. 2

124

ALDE

 

+

 

63

výbor

 

 

za článek 27

88

výbor

 

-

 

89

výbor

 

-

 

125

ALDE

 

+

 

čl. 28 za odst. 3

127

PSE

 

+

 

článek 29

93

výbor

 

-

 

128

PSE

 

+

 

článek 30

94

výbor

 

-

 

126

ALDE

 

+

 

čl. 33 odst. 2

101

výbor

 

+

 

136

GUE/NGL

 

 

článek 36

108

výbor

EH

+

416, 199, 21

129

PSE

 

 

článek 37

109

výbor

 

+

 

137

GUE/NGL

 

 

za odův. 2

130

GUE/NGL

 

-

 

hlasování: pozměněný návrh

 

+

 

hlasování: legislativní usnesení

 

+

 

Źádosti o oddělené hlasování

PPE-DE pn. 2, 5, 9, 22, 41, 66, 67, 79

PSE pn. 23, 28, 29, 34, 54, 71, 91

Žádosti o jmenovité hlasování

PPE-DE pn.11, 13, 38, 103

Verts/ALE pn. 138/rev

Žádosti o dílčí hlasování

PSE

pn. 123

1. část: celé znění textu kromě slov „z důvodu politiky boje proti podvodům“

2. část: tato slova

Různé

Michael Cramer za skupinu Verts/ALE předložil ústní pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu 138/rev:

„1.

Přepravní smlouvou se železniční podnik nebo železniční podniky zavazují přepravit cestujícího jakož i příruční zavazadla a zavazadla na místo určení. Jízdní kolo cestujícího se přepravuje ve všech vlacích, případně za úplatu . Smlouva musí být potvrzena jednou nebo více jízdenkami vydanými cestujícímu. Jízdenky se považují za jasný důkaz uzavření smlouvy.“

8.   Nesplnění smluvních požadavků na kvalitu služeb v oblasti nákladní železniční dopravy ***I

Zpráva: Roberts ZILE (A6-0171/2005)

Předmět

Pn. č.

Autor

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH – připomínky

hlasování: návrh nařízení

 

-

 

Komise nevzala svůj návrh zpět, záležitost byla vrácena příslušnému výboru (TRANS) podle čl. 52 odst. 3 jednacího řádu.

9.   25. výročí polské Solidarity a její poselství pro Evropu

Návrhy usnesení: B6-0485/2005, 0495/2005, 0500/2005 a 0504/2005

Předmět

Pn. č.

Autor

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH – připomínky

Společný návrh usnesení RC- B6-0485/2005

(PPE-DE, PSE, ALDE, Verts/ALE a UEN)

hlasování: usnesení (najednou)

 

+

 

Návrhy usnesení podle politických skupin

B6-0485/2005

 

Verts/ALE

 

 

B6-0495/2005

 

PSE

 

 

B6-0500/2005

 

GUE/NGL

 

 

B6-0504/2005

 

PPE-DE, PSE, ALDE + UEN

 

 

10.   Úloha územní soudržnosti v regionálním rozvoji *

Zpráva: Ambroise GUELLEC (A6-0251/2005)

Předmět

Pn. č.

Autor

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH – připomínky

§ 3

5

GUE/NGL

 

-

 

§ 4

6

GUE/NGL

 

-

 

§ 8

7

GUE/NGL

 

-

 

§ 12

§

původní znění

JH

+

487, 83, 38

§ 13

1

PPE-DE

 

+

 

§ 14

2

PPE-DE

dílč.

 

 

1

+

 

2

+

 

odův. A

3

GUE/NGL

 

-

 

odův. D

4

GUE/NGL

 

-

 

hlasování: usnesení (najednou)

 

+

 

Žádosti o dílčí hlasování

PSE

pn. 2

1. část: celé znění bez slov „prostřednictvím instituce územního rozvoje ESPON“

2. část: tato slova

Žádosti o jmenovité hlasování

PPE-DE § 12

11.   Posílené partnerství pro nejvzdálenější regiony *

Zpráva: Sérgio MARQUES (A6-0246/2005)

Předmět

Pn. č.

Autor

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH – připomínky

§ 6

§

původní znění

odděl.

+

 

§ 7

1

Verts/ALE

 

-

 

§ 8

§

původní znění

odděl.

+

 

za § 8

5

GUE/NGL

JH

-

44, 547, 10

§ 9

§

původní znění

odděl.

+

 

§ 10

2

Verts/ALE

 

-

 

§ 17

§

původní znění

dílč.

 

 

1

+

 

2/EH

+

300, 285, 15

3

+

 

za § 21

6

GUE/NGL

JH

-

52, 547, 5

§ 22

§

původní znění

dílč.

 

 

1

+

 

2

+

 

§ 23

§

původní znění

dílč.

 

 

1

+

 

2

+

 

§ 24

§

původní znění

odděl.

+

 

§ 25

§

původní znění

dílč.

 

 

1

+

 

2

+

 

§ 27

§

původní znění

odděl.

+

 

§ 29

§

původní znění

odděl.

+

 

§ 30

§

původní znění

odděl.

+

 

§ 33

§

původní znění

odděl.

+

 

§ 34

§

původní znění

dílč.

 

 

1

+

 

2

+

 

3/EH

-

237, 333, 13

4

+

 

§ 36

§

původní znění

dílč.

 

 

1

+

 

2

-

 

3

+

 

§ 39

7

GUE/NGL

JH

-

84, 490, 3

§ 40

§

původní znění

odděl.

+

 

§ 41

§

původní znění

dílč.

 

 

1

+

 

2

-

 

§ 42

§

původní znění

odděl.

+

 

§ 49

§

původní znění

dílč.

 

 

1

+

 

2

+

 

odův. A

3

GUE/NGL

JH

-

165, 391, 9

odův. M

§

původní znění

odděl.

-

 

za odův. B

4

GUE/NGL

JH

-

46, 500, 5

hlasování: usnesení (najednou)

 

+

 

Žádosti o jmenovité hlasování

GUE/NGL pn. 5, 6, 7, 3, 4

Źádosti o oddělené hlasování

PPE-DE: odův. M a § 41

Verts/ALE: 6, 8, 9, 17, 24, 27, 29, 30, 33, 40, 41, 42

Žádosti o dílčí hlasování

PPE-DE:

§ 17

1. část:„lituje toho, že byla zrušena pomoc pro odbyt v odvětví cukru“

2. část:„žádá obnovu … nejvzdálenějších regionů“

3. část:„mimo jiné se domnívá, že … aby se nenarušilo vykonávání této činnosti v daném regionu;“

§ 36

1. část:„vyzývá Komisi … Bílé knihy“

2. část:„a to jak v … prostřednictvím rámcových právních předpisů“

3. část:„věnovala odpovídající pozornost … specifické povaze těchto regionů;“

Verts/ALE

§ 22

1. část:„upozorňuje na … povolené praxi“

2. část:„stejně jako přístupu … sousedních vod;“

§ 23

1. část: celé znění bez slov „a relativní stability“

2. část: tato slova

§ 25

1. část: celé znění bez slov „nebo vyšší než je ta“

2. část: tato slova

§ 49

1. část: celé znění bez slov „k spolufinancování dodatečných nákladů na dopravu“

2. část: tato slova

ALDE

§ 41

1. část: text beze slov „přednostně zpracovala projekty“ a „a aby se“

2. část: tato slova

PPE-DE, Verts/ALE

§ 34

1. část:„vyzývá Komisi … podniků v těchto regionech“

2. část:„ať již prostřednictvím konkrétních ustanovení určených … konkurence-schopnosti“

3. část: slova „kompenzaci dodatečných nákladů … činností, a“

4. část:„dále obhajuje … podnikavosti“


PŘÍLOHA II

VÝSLEDEK JMENOVITÉHO HLASOVÁNÍ

1.   RC B6-0484/2005 – Turecko

Pozměňovací návrh 2

Pro: 322

ALDE: Beaupuy, Birutis, Bourlanges, Budreikaitė, Cavada, Chiesa, Cornillet, Costa, Degutis, Deprez, De Sarnez, Fourtou, Gibault, Griesbeck, Guardans Cambó, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Manders, Matsakis, Morillon, Mulder, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Ries, Starkevičiūtė, Takkula

GUE/NGL: Adamou, Agnoletto, Brie, Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Guidoni, Henin, Kaufmann, Kohlíček, Liotard, McDonald, Markov, Maštálka, Meijer, Meyer Pleite, Morgantini, Musacchio, Pafilis, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Ransdorf, Remek, Rizzo, Seppänen, Sjöstedt, Strož, Svensson, Toussas, Triantaphyllides, Verges, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Belder, Blokland, Borghezio, Chruszcz, Grabowski, Karatzaferis, Piotrowski, Rogalski, Salvini, Sinnott, Speroni, Zapałowski, Železný

NI: Claeys, Czarnecki Ryszard, Dillen, Gollnisch, Helmer, Kilroy-Silk, Lang, Le Pen Jean-Marie, Le Pen Marine, Le Rachinel, Martin Hans-Peter, Martinez, Masiel, Mölzer, Mussolini, Rivera, Romagnoli, Rutowicz, Schenardi, Vanhecke

PPE-DE: Andrikienė, Antoniozzi, Ashworth, Atkins, Audy, Bachelot-Narquin, Barsi-Pataky, Bauer, Becsey, Belet, Berend, Bonsignore, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Brok, Bushill-Matthews, Cabrnoch, Callanan, Caspary, del Castillo Vera, Cesa, Chichester, Cirino Pomicino, Coelho, Coveney, Daul, Dehaene, Demetriou, Descamps, Deva, Díaz de Mera García Consuegra, Dimitrakopoulos, Dionisi, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duchoň, Duka-Zólyomi, Ebner, Ehler, Elles, Esteves, Eurlings, Evans Jonathan, Fajmon, Fatuzzo, Ferber, Florenz, Fontaine, Freitas, Friedrich, Gahler, Gál, Gaľa, García-Margallo y Marfil, Gargani, Garriga Polledo, Gaubert, Gauzès, Gawronski, Gklavakis, Glattfelder, Goepel, Gomolka, Graça Moura, Gräßle, Grosch, Grossetête, Guellec, Gutiérrez-Cortines, Gyürk, Hannan, Harbour, Hatzidakis, Hennicot-Schoepges, Hieronymi, Higgins, Hudacký, Hybášková, Itälä, Jackson, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kamall, Karas, Kasoulides, Kelam, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kušķis, Lamassoure, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Liese, Lombardo, Lulling, Maat, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mantovani, Martens, Mathieu, Matsis, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Mikolášik, Mitchell, Musotto, Nassauer, Nicholson, Niebler, van Nistelrooij, Olajos, Oomen-Ruijten, Őry, Ouzký, Pack, Pálfi, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Parish, Peterle, Pieper, Pīks, Pinheiro, Piskorski, Pleštinská, Podestà, Poettering, Posselt, Purvis, Queiró, Quisthoudt-Rowohl, Rack, Radwan, Reul, Roithová, Rübig, Saïfi, Sartori, Schierhuber, Schmitt Pál, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Silva Peneda, Škottová, Sommer, Šťastný, Stenzel, Stevenson, Strejček, Stubb, Sturdy, Sudre, Sumberg, Surján, Szájer, Tajani, Tannock, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Varvitsiotis, Vernola, Vlasák, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, von Wogau, Wojciechowski, Wortmann-Kool, Wuermeling, Záborská, Zahradil, Zappalà, Zieleniec, Zimmerling, Zvěřina

PSE: Berger, Bösch, Bono, Dührkop Dührkop, Ettl, Hänsch, Haug, Leichtfried, Scheele

UEN: Aylward, Berlato, Camre, Didžiokas, Foglietta, Fotyga, Janowski, Krasts, Kristovskis, Libicki, Ó Neachtain, Poli Bortone, Roszkowski, Ryan, Szymański, Tatarella, Vaidere, Zīle

Proti: 282

ALDE: Alvaro, Andria, Attwooll, Bonino, Bowles, Busk, Chatzimarkakis, Cocilovo, Davies, Drčar Murko, Duff, Duquesne, Ek, Gentvilas, Geremek, Hall, Harkin, Hennis-Plasschaert, in 't Veld, Jäätteenmäki, Jensen, Juknevičienė, Kacin, Karim, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Kułakowski, Letta, Ludford, Lynne, Maaten, Malmström, Mohácsi, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Pannella, Pistelli, Polfer, Prodi, Resetarits, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Sbarbati, Schuth, Staniszewska, Sterckx, Szent-Iványi, Väyrynen, Van Hecke, Watson

IND/DEM: Batten, Bloom, Booth, Clark, Coûteaux, Farage, Knapman, Louis, Nattrass, Titford, de Villiers, Whittaker, Wise

NI: Battilocchio, Bobošíková, Mote

PPE-DE: Bowis, Buzek, Cederschiöld, Chmielewski, Deß, De Veyrac, Fjellner, Handzlik, Hökmark, Ibrisagic, Jałowiecki, Kaczmarek, Kudrycka, Kuźmiuk, Lewandowski, Olbrycht, Podkański, Saryusz-Wolski, Seeberg, Siekierski, Sonik, Spautz, Ventre, Wijkman, Zaleski, Zwiefka

PSE: Andersson, Arif, Arnaoutakis, Attard-Montalto, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Barón Crespo, Batzeli, Beglitis, Beňová, van den Berg, Berlinguer, Berman, Bozkurt, van den Burg, Calabuig Rull, Capoulas Santos, Carnero González, Casaca, Castex, Cercas, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, D'Alema, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Dobolyi, El Khadraoui, Estrela, Evans Robert, Falbr, Fava, Fazakas, Fernandes, Ferreira Elisa, Ford, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Golik, Gomes, Grabowska, Gröner, Gruber, Harangozó, Hasse Ferreira, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Herczog, Honeyball, Howitt, Hughes, Hutchinson, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Krehl, Kreissl-Dörfler, Kristensen, Kuc, Kuhne, Lambrinidis, Lavarra, Lehtinen, Leinen, Lévai, Liberadzki, McAvan, McCarthy, Madeira, Maňka, Mann Erika, Martin David, Martínez Martínez, Masip Hidalgo, Mastenbroek, Matsouka, Medina Ortega, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Moreno Sánchez, Morgan, Muscat, Napoletano, Obiols i Germà, Öger, Paasilinna, Paleckis, Panzeri, Piecyk, Pinior, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Prets, Rapkay, Riera Madurell, Rosati, Rothe, Rouček, Sacconi, Sakalas, Salinas García, Sánchez Presedo, dos Santos, Segelström, Sifunakis, Siwiec, Skinner, Sornosa Martínez, Stihler, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Thomsen, Titley, Trautmann, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Whitehead, Wiersma, Wynn, Xenogiannakopoulou, Yañez-Barnuevo García, Zani, Zingaretti

UEN: Angelilli, La Russa, Muscardini, Musumeci

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cohn-Bendit, Cramer, Evans Jillian, Flautre, Frassoni, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Isler Béguin, Joan i Marí, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lipietz, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt, Schroedter, Smith, Staes, Turmes

Zdržel se: 61

ALDE: Savi, Toia

GUE/NGL: Krarup

IND/DEM: Bonde, Goudin, Krupa, Lundgren, Pęk, Wohlin

NI: Allister, Baco, Belohorská, Kozlík

PPE-DE: Ayuso González, Busuttil, Casa, Fraga Estévez, Galeote Quecedo, de Grandes Pascual, Herranz García, Herrero-Tejedor, Hoppenstedt, Iturgaiz Angulo, Landsbergis, López-Istúriz White, Millán Mon, Rudi Ubeda, Salafranca Sánchez-Neyra, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Vidal-Quadras Roca

PSE: Berès, Bourzai, Carlotti, Cottigny, Douay, Ferreira Anne, Fruteau, Grech, Gurmai, Guy-Quint, Hamon, Ilves, Laignel, Lienemann, Moscovici, Navarro, Pahor, Patrie, Peillon, Poignant, Reynaud, Rocard, Roth-Behrendt, Roure, Savary, Schapira, Vergnaud

Verts/ALE: Lichtenberger, Voggenhuber, Ždanoka

Opravy hlasování

Pro

Françoise Castex

Proti

Catherine Guy-Quint

Zdržel se

Guy Bono

2.   RC B6-0484/2005 – Turecko

Pozměňovací návrh 1/1

Pro: 542

ALDE: Alvaro, Beaupuy, Birutis, Bourlanges, Budreikaitė, Cavada, Chatzimarkakis, Chiesa, Cornillet, Costa, Degutis, Deprez, De Sarnez, Duquesne, Fourtou, Gibault, Griesbeck, Guardans Cambó, Juknevičienė, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Matsakis, Morillon, Mulder, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Ries, Sbarbati, Schuth, Starkevičiūtė, Takkula, Toia

GUE/NGL: Adamou, Agnoletto, Brie, Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Guidoni, Henin, Kaufmann, Kohlíček, Liotard, McDonald, Markov, Maštálka, Meijer, Meyer Pleite, Morgantini, Musacchio, Pafilis, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Ransdorf, Remek, Seppänen, Sjöstedt, Strož, Svensson, Toussas, Triantaphyllides, Verges, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Belder, Blokland, Bonde, Borghezio, Chruszcz, Coûteaux, Goudin, Grabowski, Karatzaferis, Krupa, Louis, Lundgren, Pęk, Piotrowski, Salvini, Sinnott, Speroni, de Villiers, Wohlin, Zapałowski, Železný

NI: Allister, Battilocchio, Belohorská, Claeys, Dillen, Gollnisch, Kilroy-Silk, Lang, Le Pen Jean-Marie, Le Pen Marine, Le Rachinel, Martin Hans-Peter, Martinez, Masiel, Mölzer, Mote, Mussolini, Romagnoli, Schenardi, Vanhecke

PPE-DE: Andrikienė, Antoniozzi, Ashworth, Audy, Bachelot-Narquin, Barsi-Pataky, Becsey, Belet, Bonsignore, Bowis, Braghetto, Brepoels, Březina, Brok, Bushill-Matthews, Buzek, Caspary, del Castillo Vera, Cederschiöld, Cesa, Chmielewski, Cirino Pomicino, Coelho, Daul, Dehaene, Demetriou, Descamps, Deva, Díaz de Mera García Consuegra, Dimitrakopoulos, Dionisi, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duka-Zólyomi, Ebner, Ehler, Elles, Esteves, Eurlings, Fatuzzo, Ferber, Fjellner, Florenz, Fontaine, Freitas, Friedrich, Gahler, Gál, Gaľa, García-Margallo y Marfil, Gargani, Gaubert, Gauzès, Gawronski, Gklavakis, Glattfelder, Gomolka, Graça Moura, Gräßle, Grosch, Grossetête, Guellec, Gutiérrez-Cortines, Gyürk, Handzlik, Harbour, Hatzidakis, Hennicot-Schoepges, Hieronymi, Higgins, Hökmark, Hudacký, Ibrisagic, Itälä, Jackson, Jałowiecki, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Karas, Kasoulides, Kelam, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kudrycka, Kušķis, Kuźmiuk, Lamassoure, Landsbergis, Langen, Langendries, Lehne, Lewandowski, Maat, Mann Thomas, Marques, Martens, Mathieu, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Mikolášik, Mitchell, Musotto, Nassauer, Nicholson, Niebler, van Nistelrooij, Olajos, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Őry, Pack, Pálfi, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Peterle, Pieper, Pīks, Pinheiro, Piskorski, Pleštinská, Podestà, Podkański, Poettering, Posselt, Purvis, Queiró, Quisthoudt-Rowohl, Rack, Radwan, Reul, Roithová, Rübig, Saïfi, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt Pál, Schnellhardt, Schöpflin, Schwab, Seeber, Seeberg, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Sommer, Sonik, Spautz, Šťastný, Stenzel, Stevenson, Stubb, Sturdy, Sudre, Sumberg, Surján, Szájer, Tajani, Tannock, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Varvitsiotis, Vernola, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wijkman, von Wogau, Wojciechowski, Wortmann-Kool, Wuermeling, Záborská, Zaleski, Zappalà, Zimmerling, Zwiefka

PSE: Arif, Arnaoutakis, Attard-Montalto, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Barón Crespo, Batzeli, Beglitis, Beňová, Berès, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bullmann, van den Burg, Calabuig Rull, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Castex, Cercas, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, D'Alema, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Dobolyi, Douay, El Khadraoui, Estrela, Ettl, Evans Robert, Falbr, Fava, Fazakas, Fernandes, Ferreira Anne, Ferreira Elisa, Ford, Fruteau, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Golik, Gomes, Grabowska, Grech, Gröner, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Hamon, Harangozó, Hegyi, Herczog, Honeyball, Howitt, Hughes, Hutchinson, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Krehl, Kreissl-Dörfler, Kristensen, Kuc, Laignel, Lambrinidis, Lavarra, Lehtinen, Leichtfried, Leinen, Lévai, Liberadzki, Lienemann, McAvan, McCarthy, Madeira, Maňka, Mann Erika, Martin David, Martínez Martínez, Masip Hidalgo, Mastenbroek, Matsouka, Medina Ortega, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Moreno Sánchez, Morgan, Moscovici, Muscat, Myller, Napoletano, Navarro, Obiols i Germà, Öger, Paasilinna, Pahor, Paleckis, Panzeri, Patrie, Peillon, Piecyk, Pinior, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rapkay, Reynaud, Riera Madurell, Rocard, Rosati, Roth-Behrendt, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Salinas García, Sánchez Presedo, dos Santos, Savary, Schapira, Scheele, Schulz, Sifunakis, Siwiec, Skinner, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Thomsen, Titley, Trautmann, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Whitehead, Wiersma, Wynn, Xenogiannakopoulou, Yañez-Barnuevo García, Zani, Zingaretti

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Camre, Crowley, Didžiokas, Foglietta, Fotyga, Janowski, Krasts, Kristovskis, La Russa, Libicki, Muscardini, Musumeci, Ó Neachtain, Poli Bortone, Roszkowski, Ryan, Tatarella, Vaidere, Zīle

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cohn-Bendit, Cramer, Evans Jillian, Flautre, Frassoni, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Isler Béguin, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt, Schroedter, Smith, Staes, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 74

ALDE: Andria, Attwooll, Bonino, Bowles, Busk, Davies, Drčar Murko, Duff, Ek, Gentvilas, Geremek, Hall, Harkin, Hennis-Plasschaert, in 't Veld, Jäätteenmäki, Jensen, Kacin, Karim, Kułakowski, Letta, Ludford, Lynne, Maaten, Malmström, Manders, Mohácsi, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Pannella, Pistelli, Polfer, Prodi, Resetarits, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Savi, Staniszewska, Sterckx, Szent-Iványi, Väyrynen, Van Hecke, Watson

NI: Czarnecki Ryszard, Rutowicz

PPE-DE: Ayuso González, Cabrnoch, Duchoň, Fajmon, Fraga Estévez, Galeote Quecedo, Garriga Polledo, de Grandes Pascual, Hannan, Herranz García, Herrero-Tejedor, Hybášková, Iturgaiz Angulo, López-Istúriz White, Millán Mon, Ouzký, Rudi Ubeda, Salafranca Sánchez-Neyra, Strejček, Varela Suanzes-Carpegna, Vidal-Quadras Roca, Vlasák, Zahradil, Zvěřina

PSE: Andersson, Hedkvist Petersen, Segelström, Westlund

Verts/ALE: Lagendijk

Zdržel se: 46

GUE/NGL: Krarup

IND/DEM: Batten, Bloom, Booth, Clark, Farage, Knapman, Nattrass, Rogalski, Titford, Whittaker, Wise

NI: Baco, Bobošíková, Helmer, Kozlík, Rivera

PPE-DE: Atkins, Bauer, Berend, Bradbourn, Brejc, Busuttil, Callanan, Casa, Chichester, Coveney, Deß, De Veyrac, Evans Jonathan, Goepel, Hoppenstedt, Kamall, McMillan-Scott, Matsis, Parish, Schröder, Thyssen, Van Orden, Ventre, Zieleniec

PSE: Hasse Ferreira, Haug, Ilves, Jöns, Kuhne

Opravy hlasování

Pro

Claude Turmes, Othmar Karas

Proti

Robert Sturdy

3.   RC B6-0484/2005 – Turecko

Pozměňovací návrh 1/2

Pro: 304

ALDE: Birutis, Budreikaitė, Chiesa, Costa, Degutis, Deprez, Duquesne, Guardans Cambó, Harkin, Juknevičienė, Lax, Matsakis, Ortuondo Larrea, Oviir, Ries, Starkevičiūtė, Takkula, Toia

GUE/NGL: Adamou, Agnoletto, Brie, Flasarová, Guidoni, Henin, Kaufmann, Liotard, McDonald, Markov, Maštálka, Meijer, Meyer Pleite, Morgantini, Musacchio, Papadimoulis, Pflüger, Ransdorf, Remek, Seppänen, Sjöstedt, Strož, Svensson, Triantaphyllides, Verges, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Belder, Blokland, Bonde, Borghezio, Goudin, Karatzaferis, Lundgren, Salvini, Sinnott, Speroni, Wohlin, Železný

NI: Allister, Belohorská, Claeys, Dillen, Gollnisch, Kilroy-Silk, Lang, Le Pen Jean-Marie, Le Pen Marine, Le Rachinel, Martin Hans-Peter, Martinez, Mölzer, Mote, Mussolini, Romagnoli, Schenardi, Vanhecke

PPE-DE: Andrikienė, Antoniozzi, Ashworth, Audy, Barsi-Pataky, Becsey, Bonsignore, Braghetto, Březina, Brok, Buzek, Caspary, del Castillo Vera, Chmielewski, Cirino Pomicino, Coelho, Daul, Dehaene, Dimitrakopoulos, Dionisi, Dombrovskis, Doorn, Dover, Duka-Zólyomi, Ebner, Ehler, Elles, Esteves, Eurlings, Fatuzzo, Ferber, Florenz, Fontaine, Freitas, Friedrich, Gahler, Gál, Gaľa, García-Margallo y Marfil, Gargani, Gaubert, Gauzès, Gawronski, Gklavakis, Glattfelder, Gomolka, Graça Moura, Gräßle, Grosch, Guellec, Gutiérrez-Cortines, Gyürk, Handzlik, Hatzidakis, Hennicot-Schoepges, Hieronymi, Higgins, Hudacký, Jałowiecki, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Kasoulides, Kelam, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kudrycka, Kušķis, Kuźmiuk, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, Lulling, Maat, Mann Thomas, Mantovani, Martens, Mavrommatis, Mayer, Méndez de Vigo, Mikolášik, Mitchell, Musotto, Nassauer, Nicholson, Niebler, van Nistelrooij, Olajos, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Őry, Pack, Pálfi, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Peterle, Pieper, Pīks, Piskorski, Pleštinská, Podestà, Podkański, Poettering, Posselt, Queiró, Quisthoudt-Rowohl, Rack, Radwan, Reul, Roithová, Rübig, Saïfi, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt Pál, Schöpflin, Schwab, Seeber, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Sommer, Sonik, Spautz, Šťastný, Stenzel, Stevenson, Sturdy, Sudre, Sumberg, Surján, Szájer, Tajani, Tannock, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Varvitsiotis, Vernola, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, von Wogau, Wojciechowski, Wortmann-Kool, Wuermeling, Zaleski, Zappalà, Zimmerling, Zwiefka

PSE: Arif, Arnaoutakis, Attard-Montalto, Batzeli, Beglitis, Beňová, Berès, Bono, Bourzai, Carlotti, Casaca, Castex, Cercas, Cottigny, De Keyser, Désir, Douay, Falbr, Ferreira Anne, Ferreira Elisa, Ford, Fruteau, Gomes, Gurmai, Guy-Quint, Hamon, Hutchinson, Lambrinidis, Lienemann, Matsouka, Moscovici, Muscat, Navarro, Patrie, Peillon, Poignant, Reynaud, Roure, Savary, Schapira, Sifunakis, Thomsen, Trautmann, Tzampazi, Vaugrenard, Vergnaud, Weber Henri, Whitehead, Xenogiannakopoulou

UEN: Angelilli, Berlato, Camre, Foglietta, Krasts, Kristovskis, La Russa, Muscardini, Musumeci, Poli Bortone, Tatarella, Vaidere, Zīle

Verts/ALE: Bennahmias, Jonckheer, Ždanoka

Proti: 294

ALDE: Alvaro, Andria, Attwooll, Beaupuy, Bonino, Bourlanges, Bowles, Busk, Cavada, Chatzimarkakis, Cornillet, Davies, De Sarnez, Drčar Murko, Duff, Ek, Fourtou, Gentvilas, Geremek, Gibault, Griesbeck, Hall, Hennis-Plasschaert, in 't Veld, Jäätteenmäki, Jensen, Kacin, Karim, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Kułakowski, Lambsdorff, Laperrouze, Letta, Ludford, Lynne, Maaten, Malmström, Manders, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Onyszkiewicz, Pannella, Pistelli, Polfer, Prodi, Resetarits, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Savi, Sbarbati, Schuth, Staniszewska, Sterckx, Szent-Iványi, Väyrynen, Van Hecke, Watson

IND/DEM: Chruszcz, Grabowski, Krupa, Piotrowski, Rogalski, Zapałowski

NI: Battilocchio, Bobošíková, Czarnecki Ryszard, Masiel, Rutowicz

PPE-DE: Ayuso González, Bachelot-Narquin, Bowis, Bradbourn, Bushill-Matthews, Cabrnoch, Cederschiöld, Cesa, Demetriou, Descamps, Duchoň, Fjellner, Fraga Estévez, Galeote Quecedo, Garriga Polledo, de Grandes Pascual, Grossetête, Hannan, Harbour, Herranz García, Herrero-Tejedor, Hökmark, Hybášková, Ibrisagic, Itälä, Iturgaiz Angulo, Jackson, Kamall, Karas, Lamassoure, López-Istúriz White, McMillan-Scott, Marques, Mathieu, Mauro, Mayor Oreja, Millán Mon, Ouzký, Parish, Pinheiro, Purvis, Rudi Ubeda, Salafranca Sánchez-Neyra, Schnellhardt, Seeberg, Strejček, Stubb, Thyssen, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Vidal-Quadras Roca, Vlasák, Záborská, Zahradil, Zvěřina

PSE: Andersson, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Barón Crespo, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bösch, Bozkurt, van den Burg, Calabuig Rull, Capoulas Santos, Carnero González, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, De Rossa, De Vits, Díez González, El Khadraoui, Estrela, Ettl, Evans Robert, Fava, Fazakas, Fernandes, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Grabowska, Gruber, Hänsch, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hedh, Hedkvist Petersen, Herczog, Honeyball, Howitt, Hughes, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Krehl, Kreissl-Dörfler, Kristensen, Kuc, Kuhne, Laignel, Lavarra, Lehtinen, Leichtfried, Leinen, Lévai, Liberadzki, McCarthy, Madeira, Maňka, Mann Erika, Martin David, Martínez Martínez, Masip Hidalgo, Mastenbroek, Medina Ortega, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Moreno Sánchez, Morgan, Myller, Napoletano, Obiols i Germà, Öger, Paasilinna, Paleckis, Panzeri, Piecyk, Pinior, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Prets, Riera Madurell, Roth-Behrendt, Rothe, Rouček, Sacconi, Sakalas, Salinas García, Sánchez Presedo, dos Santos, Segelström, Siwiec, Skinner, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Titley, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vincenzi, Walter, Weiler, Westlund, Wiersma, Wynn, Yañez-Barnuevo García, Zani, Zingaretti

UEN: Aylward, Crowley, Fotyga, Janowski, Libicki, Ó Neachtain, Roszkowski, Ryan

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Breyer, Buitenweg, Cohn-Bendit, Cramer, Evans Jillian, Flautre, Frassoni, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Hassi, Horáček, Joan i Marí, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt, Schroedter, Smith, Staes, Trüpel, Turmes

Zdržel se: 57

GUE/NGL: Krarup, Portas

IND/DEM: Batten, Bloom, Booth, Clark, Coûteaux, Farage, Knapman, Louis, Nattrass, Titford, de Villiers, Whittaker, Wise

NI: Helmer, Rivera

PPE-DE: Atkins, Bauer, Belet, Berend, Brejc, Brepoels, Busuttil, Callanan, Casa, Chichester, Coveney, Deß, Deva, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Doyle, Evans Jonathan, Fajmon, Goepel, Hoppenstedt, Landsbergis, Lombardo, Matsis, Schröder, Ventre, Wijkman, Zieleniec

PSE: D'Alema, Dobolyi, Golik, Grech, Hegyi, Ilves, Pahor, Rocard, Rosati, Scheele

UEN: Didžiokas

Verts/ALE: Isler Béguin, Voggenhuber

Opravy hlasování

Pro

Othmar Karas, Claude Turmes, Gérard Onesta, Marie Anne Isler Béguin

Proti

Robert Sturdy, Britta Thomsen

4.   RC B6-0484/2005 – Turecko

Pozměňovací návrh 3

Pro: 235

ALDE: Beaupuy, Birutis, Bourlanges, Cavada, Cornillet, Costa, Degutis, Deprez, De Sarnez, Fourtou, Gibault, Griesbeck, Guardans Cambó, Laperrouze, Lax, Matsakis, Mulder, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Pistelli, Starkevičiūtė, Takkula, Toia, Virrankoski

IND/DEM: Belder, Blokland, Bonde, Coûteaux, Goudin, Karatzaferis, Lundgren, Sinnott, Wohlin, Železný

NI: Claeys, Czarnecki Ryszard, Dillen, Gollnisch, Lang, Le Pen Jean-Marie, Le Pen Marine, Le Rachinel, Martin Hans-Peter, Martinez, Masiel, Mölzer, Mussolini, Romagnoli, Rutowicz, Schenardi, Vanhecke

PPE-DE: Andrikienė, Antoniozzi, Barsi-Pataky, Becsey, Belet, Bonsignore, Braghetto, Březina, Brok, Cesa, Cirino Pomicino, Coelho, Dehaene, Demetriou, Deß, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dimitrakopoulos, Dionisi, Dombrovskis, Doorn, Duka-Zólyomi, Ebner, Ehler, Elles, Esteves, Eurlings, Fatuzzo, Ferber, Florenz, Freitas, Friedrich, Gahler, Gál, Gaľa, García-Margallo y Marfil, Gargani, Gauzès, Gawronski, Gklavakis, Glattfelder, Gomolka, Graça Moura, Gräßle, Grosch, Gyürk, Hatzidakis, Hennicot-Schoepges, Hieronymi, Higgins, Hudacký, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Karas, Kasoulides, Kelam, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kušķis, Kuźmiuk, Lamassoure, Landsbergis, Langen, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, Lombardo, Lulling, Maat, McGuinness, Mann Thomas, Marques, Martens, Matsis, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Méndez de Vigo, Mikolášik, Mitchell, Musotto, Nassauer, Niebler, van Nistelrooij, Olajos, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Őry, Pack, Pálfi, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Peterle, Pieper, Pīks, Pinheiro, Piskorski, Pleštinská, Poettering, Posselt, Queiró, Quisthoudt-Rowohl, Rack, Radwan, Reul, Roithová, Rübig, Schierhuber, Schmitt Pál, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Silva Peneda, Škottová, Sommer, Spautz, Šťastný, Stenzel, Surján, Szájer, Thyssen, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Varvitsiotis, Ventre, Vernola, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, von Wogau, Wortmann-Kool, Wuermeling, Zieleniec, Zimmerling

PSE: Berger, Bösch, Ettl, Ferreira Anne, Gebhardt, Hänsch, Haug, Krehl, Leichtfried, Lienemann, Patrie, Piecyk, Prets, Scheele

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Camre, Crowley, Didžiokas, Foglietta, Fotyga, Janowski, Krasts, Kristovskis, La Russa, Libicki, Muscardini, Musumeci, Ó Neachtain, Poli Bortone, Roszkowski, Ryan, Szymański, Tatarella, Zīle

Verts/ALE: Voggenhuber

Proti: 291

ALDE: Alvaro, Andria, Attwooll, Busk, Chiesa, Cocilovo, Davies, Duquesne, Ek, Gentvilas, Hall, Harkin, Hennis-Plasschaert, Juknevičienė, Kacin, Karim, Koch-Mehrin, Lambsdorff, Letta, Ludford, Lynne, Maaten, Malmström, Mohácsi, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Pannella, Polfer, Prodi, Resetarits, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Savi, Sbarbati, Schuth, Staniszewska, Sterckx, Szent-Iványi, Väyrynen, Van Hecke, Watson

GUE/NGL: Agnoletto, Brie, Flasarová, Guidoni, Henin, Kaufmann, Kohlíček, Liotard, McDonald, Markov, Maštálka, Meijer, Meyer Pleite, Morgantini, Musacchio, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Ransdorf, Remek, Rizzo, Seppänen, Sjöstedt, Strož, Svensson, Triantaphyllides, Verges, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Nattrass

NI: Allister, Battilocchio, Bobošíková, Kilroy-Silk, Mote

PPE-DE: Audy, Bachelot-Narquin, Buzek, Cederschiöld, Daul, Descamps, Doyle, Fjellner, Fontaine, Gaubert, Grossetête, Guellec, Hökmark, Hybášková, Ibrisagic, Jałowiecki, Mathieu, Saïfi, Seeberg, Siekierski, Stubb, Sudre, Toubon, Vlasto, Wijkman, Záborská

PSE: Andersson, Arif, Arnaoutakis, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Barón Crespo, Batzeli, Beglitis, van den Berg, Berlinguer, Berman, Bourzai, Bozkurt, van den Burg, Calabuig Rull, Capoulas Santos, Carnero González, Casaca, Cercas, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, D'Alema, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, El Khadraoui, Estrela, Evans Robert, Falbr, Fava, Fazakas, Fernandes, Ferreira Elisa, Ford, García Pérez, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Golik, Gomes, Grabowska, Grech, Gröner, Gruber, Gurmai, Hamon, Harangozó, Hasse Ferreira, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Herczog, Honeyball, Howitt, Hughes, Hutchinson, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Kreissl-Dörfler, Kristensen, Kuc, Kuhne, Lambrinidis, Lavarra, Lehtinen, Leinen, Lévai, Liberadzki, McAvan, McCarthy, Madeira, Maňka, Mann Erika, Martin David, Martínez Martínez, Masip Hidalgo, Mastenbroek, Matsouka, Medina Ortega, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Moreno Sánchez, Morgan, Moscovici, Myller, Napoletano, Obiols i Germà, Öger, Paasilinna, Pahor, Paleckis, Panzeri, Pinior, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Rapkay, Riera Madurell, Rocard, Rosati, Roth-Behrendt, Rothe, Rouček, Sacconi, Sakalas, Salinas García, Sánchez Presedo, dos Santos, Schulz, Segelström, Sifunakis, Siwiec, Skinner, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Thomsen, Titley, Trautmann, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vincenzi, Walter, Weiler, Westlund, Whitehead, Wiersma, Wynn, Xenogiannakopoulou, Yañez-Barnuevo García, Zani, Zingaretti

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cohn-Bendit, Cramer, Evans Jillian, Flautre, Frassoni, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Isler Béguin, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Lagendijk, Lambert, Lipietz, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt, Schroedter, Smith, Staes, Trüpel, Turmes, Ždanoka

Zdržel se: 129

ALDE: Krahmer, Manders

GUE/NGL: Figueiredo, Guerreiro, Krarup, Pafilis, Toussas

IND/DEM: Batten, Bloom, Booth, Borghezio, Chruszcz, Clark, Farage, Grabowski, Knapman, Krupa, Louis, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Salvini, Speroni, Titford, de Villiers, Whittaker, Wise, Zapałowski

NI: Baco, Belohorská, Helmer, Kozlík, Rivera

PPE-DE: Ashworth, Atkins, Ayuso González, Bauer, Berend, Bowis, Bradbourn, Brejc, Brepoels, Bushill-Matthews, Busuttil, Cabrnoch, Callanan, Casa, del Castillo Vera, Chichester, Chmielewski, Deva, Dover, Duchoň, Evans Jonathan, Fajmon, Fraga Estévez, Galeote Quecedo, Garriga Polledo, Goepel, de Grandes Pascual, Handzlik, Hannan, Harbour, Herranz García, Herrero-Tejedor, Hoppenstedt, Itälä, Iturgaiz Angulo, Jackson, Kaczmarek, Kamall, Kudrycka, Langendries, López-Istúriz White, McMillan-Scott, Mantovani, Millán Mon, Nicholson, Ouzký, Parish, Podestà, Podkański, Purvis, Rudi Ubeda, Salafranca Sánchez-Neyra, Sartori, Saryusz-Wolski, Sonik, Stevenson, Strejček, Sturdy, Sumberg, Tajani, Tannock, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Vidal-Quadras Roca, Vlasák, Wojciechowski, Zahradil, Zaleski, Zappalà, Zvěřina, Zwiefka

PSE: Attard-Montalto, Beňová, Bono, Carlotti, Castex, Dobolyi, Douay, Fruteau, Guy-Quint, Ilves, Laignel, Le Foll, Muscat, Navarro, Peillon, Poignant, Reynaud, Roure, Savary, Schapira, Vergnaud, Weber Henri

UEN: Vaidere

Verts/ALE: Kusstatscher, Lichtenberger

Opravy hlasování

Pro

Alexander Lambsdorff

Proti

Simon Coveney

5.   RC B6-0484/2005 – Turecko

Usnesení

Pro: 356

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Bonino, Bowles, Busk, Chatzimarkakis, Cocilovo, Costa, Davies, Drčar Murko, Duff, Duquesne, Ek, Gentvilas, Geremek, Hall, in 't Veld, Jäätteenmäki, Jensen, Kacin, Karim, Koch-Mehrin, Kułakowski, Lambsdorff, Letta, Ludford, Lynne, Maaten, Malmström, Mohácsi, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Ortuondo Larrea, Pannella, Pistelli, Polfer, Prodi, Ries, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Savi, Sbarbati, Schuth, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Szent-Iványi, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Watson

GUE/NGL: Adamou, Agnoletto, Brie, Flasarová, Guidoni, Kaufmann, Liotard, McDonald, Markov, Maštálka, Meijer, Meyer Pleite, Morgantini, Musacchio, Papadimoulis, Portas, Rizzo, Seppänen, Sjöstedt, Svensson, Triantaphyllides, Verges, Wurtz, Zimmer

NI: Battilocchio, Bobošíková, Czarnecki Ryszard, Rivera, Rutowicz

PPE-DE: Antoniozzi, Ayuso González, Bauer, Belet, Bonsignore, Bowis, Brok, Buzek, del Castillo Vera, Cederschiöld, Chmielewski, Cirino Pomicino, Coelho, Coveney, Dehaene, Demetriou, Díaz de Mera García Consuegra, Dimitrakopoulos, Doorn, Doyle, Duka-Zólyomi, Esteves, Eurlings, Fjellner, Fraga Estévez, Freitas, Galeote Quecedo, García-Margallo y Marfil, Gargani, Garriga Polledo, Gawronski, Gklavakis, Goepel, de Grandes Pascual, Handzlik, Hatzidakis, Herranz García, Herrero-Tejedor, Hökmark, Hudacký, Hybášková, Ibrisagic, Iturgaiz Angulo, Jackson, Jałowiecki, Jarzembowski, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Karas, Kasoulides, Kelam, Kratsa-Tsagaropoulou, Kudrycka, Kuźmiuk, Lewandowski, López-Istúriz White, Lulling, Maat, McMillan-Scott, Mantovani, Martens, Matsis, Mavrommatis, Mayor Oreja, Millán Mon, Mitchell, Musotto, van Nistelrooij, Olbrycht, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Peterle, Pinheiro, Piskorski, Podestà, Podkański, Poettering, Purvis, Roithová, Rudi Ubeda, Salafranca Sánchez-Neyra, Sartori, Saryusz-Wolski, Schöpflin, Seeberg, Siekierski, Silva Peneda, Sonik, Spautz, Stubb, Tajani, Thyssen, Trakatellis, Vakalis, Varela Suanzes-Carpegna, Varvitsiotis, Ventre, Vernola, Vidal-Quadras Roca, Wijkman, Wojciechowski, Wortmann-Kool, Wuermeling, Zappalà, Zwiefka

PSE: Andersson, Arif, Arnaoutakis, Attard-Montalto, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Barón Crespo, Batzeli, Beglitis, Beňová, van den Berg, Berlinguer, Berman, Bono, Bourzai, Bozkurt, van den Burg, Busquin, Calabuig Rull, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Castex, Cercas, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, D'Alema, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Douay, El Khadraoui, Estrela, Evans Robert, Falbr, Fava, Fazakas, Fernandes, Ferreira Elisa, Ford, Fruteau, García Pérez, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Golik, Gomes, Grabowska, Grech, Gröner, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hamon, Harangozó, Hasse Ferreira, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Herczog, Honeyball, Howitt, Hughes, Hutchinson, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Kreissl-Dörfler, Kristensen, Kuc, Lambrinidis, Lavarra, Le Foll, Lehtinen, Lévai, Liberadzki, McAvan, McCarthy, Madeira, Maňka, Mann Erika, Martin David, Martínez Martínez, Masip Hidalgo, Mastenbroek, Matsouka, Medina Ortega, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Moreno Sánchez, Morgan, Moscovici, Myller, Napoletano, Navarro, Obiols i Germà, Öger, Paasilinna, Pahor, Paleckis, Panzeri, Peillon, Pinior, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Rapkay, Reynaud, Riera Madurell, Rocard, Rosati, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Salinas García, Sánchez Presedo, dos Santos, Schapira, Schulz, Segelström, Sifunakis, Siwiec, Skinner, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Thomsen, Titley, Trautmann, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weiler, Westlund, Whitehead, Wiersma, Wynn, Xenogiannakopoulou, Yañez-Barnuevo García, Zani, Zingaretti

UEN: Crowley, Kristovskis, Ó Neachtain, Ryan

Verts/ALE: Bennahmias

Proti: 181

ALDE: Beaupuy, Birutis, Bourlanges, Budreikaitė, Cavada, Chiesa, Cornillet, Deprez, De Sarnez, Fourtou, Gibault, Griesbeck, Guardans Cambó, Harkin, Juknevičienė, Laperrouze, Lax, Matsakis, Morillon, Onyszkiewicz, Virrankoski

GUE/NGL: Henin

IND/DEM: Batten, Belder, Blokland, Bloom, Booth, Borghezio, Chruszcz, Clark, Coûteaux, Farage, Goudin, Grabowski, Karatzaferis, Knapman, Krupa, Louis, Lundgren, Nattrass, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Salvini, Speroni, Titford, de Villiers, Whittaker, Wise, Wohlin, Zapałowski, Železný

NI: Allister, Claeys, Dillen, Gollnisch, Helmer, Kilroy-Silk, Lang, Le Pen Jean-Marie, Le Pen Marine, Le Rachinel, Martin Hans-Peter, Martinez, Masiel, Mölzer, Mote, Mussolini, Romagnoli, Schenardi, Vanhecke

PPE-DE: Andrikienė, Audy, Bachelot-Narquin, Barsi-Pataky, Becsey, Berend, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Cesa, Daul, Descamps, Deß, De Veyrac, Dionisi, Ebner, Elles, Fatuzzo, Ferber, Florenz, Fontaine, Friedrich, Gahler, Gál, Gaľa, Gaubert, Gauzès, Glattfelder, Gomolka, Graça Moura, Gräßle, Grosch, Grossetête, Guellec, Gyürk, Hennicot-Schoepges, Hieronymi, Itälä, Járóka, Jeggle, Klamt, Klaß, Koch, Konrad, Korhola, Lamassoure, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Liese, Mathieu, Mauro, Mayer, Mikolášik, Nassauer, Niebler, Olajos, Pack, Pálfi, Pieper, Pīks, Pleštinská, Posselt, Queiró, Quisthoudt-Rowohl, Rack, Radwan, Reul, Rübig, Saïfi, Schierhuber, Schmitt Pál, Schnellhardt, Schwab, Seeber, Sommer, Stenzel, Sudre, Surján, Szájer, Toubon, Ulmer, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Záborská, Zieleniec, Zimmerling

PSE: Berger, Bösch, Ettl, Hänsch, Haug, Jöns, Kuhne, Laignel, Leichtfried, Lienemann, Piecyk, Prets, Scheele

UEN: Camre, Didžiokas, Fotyga, Janowski, Roszkowski

Verts/ALE: Staes

Zdržel se: 125

ALDE: Degutis, Hennis-Plasschaert, Klinz, Krahmer, Manders, Oviir, Resetarits, Takkula

GUE/NGL: Figueiredo, Guerreiro, Krarup, Pafilis, Pflüger, Ransdorf, Remek, Strož, Toussas, Wagenknecht

IND/DEM: Bonde

NI: Baco, Belohorská, Kozlík

PPE-DE: Ashworth, Atkins, Bradbourn, Bushill-Matthews, Busuttil, Cabrnoch, Casa, Chichester, Deva, Dombrovskis, Dover, Duchoň, Evans Jonathan, Fajmon, Hannan, Harbour, Higgins, Hoppenstedt, Kamall, Klich, Landsbergis, Lombardo, McGuinness, Mann Thomas, Marques, Nicholson, Oomen-Ruijten, Őry, Ouzký, Parish, Schröder, Škottová, Šťastný, Stevenson, Strejček, Sturdy, Sumberg, Tannock, Van Orden, Vlasák, von Wogau, Zahradil, Zaleski, Zvěřina

PSE: Dobolyi, Gebhardt, Ilves, Krehl, Muscat, Patrie, Poignant, Roth-Behrendt, Sakalas, Savary, Weber Henri

UEN: Angelilli, Berlato, Foglietta, Krasts, La Russa, Libicki, Muscardini, Musumeci, Poli Bortone, Szymański, Vaidere, Zīle

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Breyer, Buitenweg, Cohn-Bendit, Cramer, Evans Jillian, Flautre, Frassoni, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Isler Béguin, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Lucas, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt, Schroedter, Smith, Trüpel, Voggenhuber, Ždanoka

Opravy hlasování

Pro

Mairead McGuinness, Joseph Muscat, Ria Oomen-Ruijten

Zdržel se

Claude Turmes, Henri Weber

6.   Zpráva Radwan A6-0257/2005

Pozměňovací návrh 453

Pro: 43

IND/DEM: Borghezio, Salvini, Speroni

NI: Belohorská, Claeys, Dillen, Gollnisch, Lang, Le Pen Jean-Marie, Le Pen Marine, Le Rachinel, Martinez, Mölzer, Mussolini, Romagnoli, Rutowicz, Schenardi, Vanhecke

PPE-DE: Atkins, Cirino Pomicino, Jałowiecki

UEN: Aylward, Berlato, Camre, Crowley, Didžiokas, Foglietta, Fotyga, Janowski, Krasts, Kristovskis, La Russa, Libicki, Muscardini, Musumeci, Ó Neachtain, Poli Bortone, Roszkowski, Ryan, Szymański, Tatarella, Vaidere, Zīle

Proti: 546

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bonino, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Cavada, Chatzimarkakis, Chiesa, Cocilovo, Cornillet, Costa, Davies, Degutis, Deprez, De Sarnez, Drčar Murko, Duff, Duquesne, Ek, Fourtou, Gentvilas, Geremek, Gibault, Griesbeck, Guardans Cambó, Hall, Harkin, Hennis-Plasschaert, in 't Veld, Jäätteenmäki, Jensen, Juknevičienė, Kacin, Karim, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Kułakowski, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Letta, Ludford, Lynne, Maaten, Malmström, Manders, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Pannella, Pistelli, Polfer, Prodi, Resetarits, Ries, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Savi, Sbarbati, Schuth, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Virrankoski, Watson

GUE/NGL: Krarup, Morgantini, Sjöstedt

IND/DEM: Batten, Belder, Blokland, Bloom, Bonde, Booth, Chruszcz, Clark, Farage, Goudin, Grabowski, Karatzaferis, Knapman, Krupa, Lundgren, Nattrass, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Sinnott, Titford, Whittaker, Wise, Wohlin, Zapałowski, Železný

NI: Allister, Battilocchio, Bobošíková, Czarnecki Ryszard, Helmer, Kilroy-Silk, Masiel, Mote

PPE-DE: Andrikienė, Antoniozzi, Ashworth, Audy, Ayuso González, Bachelot-Narquin, Barsi-Pataky, Bauer, Becsey, Belet, Berend, Böge, Bonsignore, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Brok, Bushill-Matthews, Busuttil, Buzek, Cabrnoch, Callanan, Casa, del Castillo Vera, Cederschiöld, Cesa, Chichester, Chmielewski, Coelho, Coveney, Daul, Dehaene, Demetriou, Descamps, Deß, Deva, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dimitrakopoulos, Dionisi, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duchoň, Duka-Zólyomi, Ebner, Ehler, Elles, Esteves, Eurlings, Evans Jonathan, Fajmon, Fatuzzo, Ferber, Fjellner, Florenz, Fontaine, Fraga Estévez, Freitas, Friedrich, Gahler, Gál, Gaľa, Galeote Quecedo, García-Margallo y Marfil, Gargani, Garriga Polledo, Gaubert, Gauzès, Gawronski, Gklavakis, Glattfelder, Goepel, Gomolka, Graça Moura, Gräßle, de Grandes Pascual, Grosch, Grossetête, Guellec, Gyürk, Handzlik, Hannan, Harbour, Hatzidakis, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Herrero-Tejedor, Hieronymi, Higgins, Hökmark, Hoppenstedt, Hudacký, Hybášková, Ibrisagic, Itälä, Iturgaiz Angulo, Jackson, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Kamall, Karas, Kasoulides, Kelam, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kudrycka, Kušķis, Kuźmiuk, Lamassoure, Landsbergis, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, Lombardo, López-Istúriz White, Lulling, Maat, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mantovani, Marques, Martens, Mathieu, Matsis, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Méndez de Vigo, Mikolášik, Millán Mon, Mitchell, Musotto, Nassauer, Nicholson, Niebler, van Nistelrooij, Olajos, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Őry, Ouzký, Pack, Pálfi, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Parish, Peterle, Pieper, Pīks, Pinheiro, Piskorski, Pleštinská, Podestà, Podkański, Poettering, Posselt, Purvis, Queiró, Quisthoudt-Rowohl, Rack, Radwan, Reul, Roithová, Rudi Ubeda, Rübig, Saïfi, Sartori, Schierhuber, Schmitt Pál, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Seeberg, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Sommer, Sonik, Spautz, Šťastný, Stenzel, Stevenson, Strejček, Stubb, Sturdy, Sudre, Sumberg, Surján, Szájer, Tajani, Tannock, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Varvitsiotis, Ventre, Vernola, Vlasák, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wijkman, von Wogau, Wojciechowski, Wortmann-Kool, Wuermeling, Záborská, Zahradil, Zaleski, Zappalà, Zieleniec, Zimmerling, Zvěřina, Zwiefka

PSE: Andersson, Arif, Arnaoutakis, Attard-Montalto, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Barón Crespo, Batzeli, Beglitis, Beňová, Berès, van den Berg, Berger, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bozkurt, Bullmann, van den Burg, Busquin, Calabuig Rull, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Castex, Cercas, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, D'Alema, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Dobolyi, Douay, El Khadraoui, Estrela, Ettl, Evans Robert, Falbr, Fava, Fazakas, Fernandes, Ferreira Anne, Ferreira Elisa, Ford, Fruteau, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Golik, Gomes, Grabowska, Grech, Gröner, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Hamon, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Herczog, Honeyball, Howitt, Hughes, Hutchinson, Ilves, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Krehl, Kreissl-Dörfler, Kristensen, Kuhne, Laignel, Lambrinidis, Lavarra, Le Foll, Lehtinen, Leichtfried, Leinen, Lévai, Liberadzki, Lienemann, McAvan, McCarthy, Madeira, Maňka, Mann Erika, Martin David, Martínez Martínez, Masip Hidalgo, Mastenbroek, Matsouka, Medina Ortega, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Moreno Sánchez, Morgan, Moscovici, Muscat, Myller, Napoletano, Navarro, Obiols i Germà, Öger, Paasilinna, Pahor, Paleckis, Panzeri, Patrie, Peillon, Piecyk, Pinior, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rapkay, Reynaud, Riera Madurell, Rocard, Rosati, Roth-Behrendt, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Salinas García, Sánchez Presedo, dos Santos, Savary, Schapira, Scheele, Segelström, Sifunakis, Siwiec, Skinner, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Thomsen, Titley, Trautmann, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Whitehead, Wiersma, Wynn, Xenogiannakopoulou, Yañez-Barnuevo García, Zani, Zingaretti

Zdržel se: 78

GUE/NGL: Adamou, Agnoletto, Brie, Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Guidoni, Henin, Kaufmann, Kohlíček, Liotard, McDonald, Markov, Maštálka, Meijer, Meyer Pleite, Musacchio, Pafilis, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Ransdorf, Remek, Rizzo, Seppänen, Strož, Svensson, Toussas, Triantaphyllides, Verges, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Coûteaux, Louis, de Villiers

NI: Baco, Kozlík, Martin Hans-Peter, Rivera

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cohn-Bendit, Cramer, Evans Jillian, Frassoni, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Isler Béguin, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt, Schroedter, Smith, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Opravy hlasování

Pro

Claude Turmes

Proti

Rainer Wieland

7.   Zpráva Radwan A6-0257/2005

Pozměňovací návrh 785

Pro: 613

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bonino, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Cavada, Chatzimarkakis, Chiesa, Cornillet, Costa, Davies, Degutis, Deprez, De Sarnez, Drčar Murko, Duff, Ek, Fourtou, Gentvilas, Geremek, Gibault, Griesbeck, Guardans Cambó, Hall, Harkin, Hennis-Plasschaert, in 't Veld, Jäätteenmäki, Jensen, Juknevičienė, Kacin, Karim, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Kułakowski, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Letta, Ludford, Lynne, Maaten, Malmström, Manders, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Pannella, Pistelli, Polfer, Prodi, Resetarits, Ries, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Savi, Sbarbati, Schuth, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Virrankoski, Watson

GUE/NGL: Adamou, Brie, Figueiredo, Flasarová, Guidoni, Henin, Kaufmann, Kohlíček, Krarup, Liotard, McDonald, Markov, Maštálka, Meijer, Meyer Pleite, Morgantini, Musacchio, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Ransdorf, Remek, Rizzo, Seppänen, Sjöstedt, Strož, Svensson, Triantaphyllides, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Bonde, Goudin, Lundgren, Sinnott, Wohlin

NI: Battilocchio, Bobošíková, Claeys, Czarnecki Ryszard, Dillen, Gollnisch, Helmer, Lang, Le Pen Jean-Marie, Le Pen Marine, Le Rachinel, Martin Hans-Peter, Martinez, Masiel, Mölzer, Mussolini, Rivera, Romagnoli, Rutowicz, Schenardi, Vanhecke

PPE-DE: Andrikienė, Antoniozzi, Ashworth, Atkins, Audy, Ayuso González, Bachelot-Narquin, Barsi-Pataky, Bauer, Becsey, Belet, Berend, Böge, Bonsignore, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Brok, Bushill-Matthews, Busuttil, Buzek, Cabrnoch, Callanan, Casa, Cederschiöld, Cesa, Chichester, Chmielewski, Cirino Pomicino, Coelho, Coveney, Daul, Dehaene, Demetriou, Descamps, Deß, Deva, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dimitrakopoulos, Dionisi, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duchoň, Duka-Zólyomi, Ebner, Ehler, Elles, Esteves, Evans Jonathan, Fajmon, Fatuzzo, Ferber, Fjellner, Florenz, Fontaine, Fraga Estévez, Freitas, Friedrich, Gahler, Gál, Gaľa, Galeote Quecedo, García-Margallo y Marfil, Gargani, Garriga Polledo, Gaubert, Gauzès, Gawronski, Gklavakis, Glattfelder, Goepel, Gomolka, Graça Moura, Gräßle, de Grandes Pascual, Grosch, Grossetête, Guellec, Gyürk, Handzlik, Hannan, Harbour, Hatzidakis, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Herrero-Tejedor, Hieronymi, Higgins, Hökmark, Hoppenstedt, Hudacký, Hybášková, Ibrisagic, Itälä, Iturgaiz Angulo, Jackson, Jałowiecki, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Kamall, Karas, Kasoulides, Kelam, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kudrycka, Kušķis, Kuźmiuk, Lamassoure, Landsbergis, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, Lombardo, López-Istúriz White, Lulling, Maat, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mantovani, Marques, Martens, Mathieu, Matsis, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Méndez de Vigo, Mikolášik, Millán Mon, Mitchell, Musotto, Nassauer, Nicholson, Niebler, van Nistelrooij, Olajos, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Őry, Ouzký, Pack, Pálfi, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Parish, Peterle, Pieper, Pīks, Pinheiro, Piskorski, Pleštinská, Podestà, Podkański, Poettering, Posselt, Purvis, Queiró, Quisthoudt-Rowohl, Rack, Radwan, Reul, Roithová, Rudi Ubeda, Rübig, Saïfi, Salafranca Sánchez-Neyra, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt Pál, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Seeberg, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Sommer, Sonik, Spautz, Šťastný, Stenzel, Stevenson, Strejček, Stubb, Sturdy, Sudre, Sumberg, Surján, Szájer, Tajani, Tannock, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Varvitsiotis, Ventre, Vernola, Vlasák, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wijkman, von Wogau, Wojciechowski, Wortmann-Kool, Wuermeling, Záborská, Zahradil, Zaleski, Zappalà, Zieleniec, Zimmerling, Zvěřina, Zwiefka

PSE: Andersson, Arif, Arnaoutakis, Attard-Montalto, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Barón Crespo, Batzeli, Beglitis, Beňová, Berès, van den Berg, Berger, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bozkurt, Bullmann, van den Burg, Busquin, Calabuig Rull, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Castex, Cercas, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, D'Alema, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Dobolyi, Douay, El Khadraoui, Estrela, Ettl, Evans Robert, Falbr, Fava, Fazakas, Fernandes, Ferreira Anne, Ferreira Elisa, Ford, Fruteau, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Golik, Grabowska, Grech, Gröner, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Hamon, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Herczog, Honeyball, Howitt, Hughes, Hutchinson, Ilves, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Krehl, Kreissl-Dörfler, Kristensen, Kuc, Kuhne, Laignel, Lambrinidis, Lavarra, Le Foll, Lehtinen, Leichtfried, Leinen, Lévai, Liberadzki, Lienemann, McAvan, McCarthy, Madeira, Maňka, Mann Erika, Martin David, Martínez Martínez, Masip Hidalgo, Matsouka, Medina Ortega, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Moreno Sánchez, Morgan, Moscovici, Muscat, Myller, Napoletano, Navarro, Obiols i Germà, Öger, Paasilinna, Pahor, Panzeri, Patrie, Peillon, Piecyk, Pinior, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rapkay, Reynaud, Riera Madurell, Rocard, Rosati, Roth-Behrendt, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Salinas García, Sánchez Presedo, dos Santos, Savary, Schapira, Scheele, Schulz, Segelström, Sifunakis, Siwiec, Skinner, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Thomsen, Titley, Trautmann, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Whitehead, Wiersma, Wynn, Xenogiannakopoulou, Yañez-Barnuevo García, Zani, Zingaretti

UEN: Berlato, Camre, Didžiokas, Krasts, Kristovskis, La Russa, Musumeci, Poli Bortone, Vaidere, Zīle

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cohn-Bendit, Cramer, Evans Jillian, Flautre, Frassoni, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hassi, Horáček, Isler Béguin, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schmidt, Schroedter, Smith, Staes, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 35

IND/DEM: Batten, Belder, Blokland, Bloom, Booth, Borghezio, Chruszcz, Clark, Farage, Grabowski, Karatzaferis, Knapman, Krupa, Louis, Nattrass, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Salvini, Speroni, Titford, de Villiers, Whittaker, Wise, Zapałowski, Železný

NI: Kilroy-Silk, Mote

UEN: Aylward, Crowley, Foglietta, Fotyga, Janowski, Ó Neachtain, Ryan

Zdržel se: 11

GUE/NGL: Agnoletto, Pafilis, Toussas

NI: Allister, Baco, Belohorská, Kozlík

UEN: Libicki, Roszkowski, Szymański

Verts/ALE: Schlyter

Opravy hlasování

Pro

Claude Turmes

8.   Zpráva Jarzembowski A6-0143/2005

Pozměňovací návrh 14

Pro: 135

GUE/NGL: Adamou, Agnoletto, Brie, Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Guidoni, Henin, Kaufmann, Kohlíček, Krarup, Liotard, McDonald, Markov, Maštálka, Meijer, Meyer Pleite, Morgantini, Musacchio, Pafilis, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Ransdorf, Remek, Rizzo, Seppänen, Sjöstedt, Strož, Svensson, Toussas, Triantaphyllides, Verges, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Batten, Bloom, Booth, Chruszcz, Clark, Farage, Grabowski, Karatzaferis, Knapman, Krupa, Nattrass, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Titford, Whittaker, Wise, Zapałowski, Železný

NI: Gollnisch, Lang, Le Pen Jean-Marie, Le Pen Marine, Le Rachinel, Martin Hans-Peter, Martinez, Mölzer, Schenardi

PPE-DE: Cirino Pomicino, Mikolášik, Varvitsiotis, Wijkman, Wortmann-Kool, Wuermeling

PSE: Arif, Beňová, Berès, van den Berg, Berger, Bösch, Bono, Bourzai, Busquin, Carlotti, Castex, Cottigny, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Douay, El Khadraoui, Ettl, Ferreira Anne, Fruteau, Golik, Hamon, Hutchinson, Laignel, Le Foll, Lehtinen, Leichtfried, Lévai, Lienemann, Maňka, Moscovici, Navarro, Patrie, Poignant, Prets, Reynaud, Rocard, Roure, Savary, Scheele, Siwiec, Tarabella, Trautmann, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Weber Henri

Verts/ALE: Beer, Bennahmias, Evans Jillian, Flautre, Frassoni, Horáček, Isler Béguin, Kallenbach, Kusstatscher, Lambert, Lipietz, Lucas, Onesta, Schlyter, Smith, Staes, Turmes

Proti: 491

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bonino, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Cavada, Chatzimarkakis, Cocilovo, Cornillet, Costa, Davies, Degutis, Deprez, De Sarnez, Drčar Murko, Duff, Duquesne, Ek, Fourtou, Gentvilas, Geremek, Gibault, Griesbeck, Guardans Cambó, Hall, Harkin, Hennis-Plasschaert, in 't Veld, Jäätteenmäki, Jensen, Juknevičienė, Kacin, Karim, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Kułakowski, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Letta, Ludford, Lynne, Maaten, Malmström, Manders, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Pannella, Pistelli, Polfer, Prodi, Resetarits, Ries, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Savi, Sbarbati, Schuth, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Virrankoski, Wallis

IND/DEM: Belder, Blokland, Coûteaux, Goudin, Lundgren, Sinnott, Wohlin

NI: Battilocchio, Bobošíková, Czarnecki Ryszard, Helmer, Kilroy-Silk, Masiel, Mote, Rutowicz

PPE-DE: Andrikienė, Antoniozzi, Ashworth, Atkins, Audy, Ayuso González, Bachelot-Narquin, Barsi-Pataky, Bauer, Becsey, Belet, Berend, Böge, Bonsignore, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Brok, Bushill-Matthews, Busuttil, Cabrnoch, Callanan, Casa, Castiglione, del Castillo Vera, Cederschiöld, Cesa, Chichester, Coelho, Coveney, Dehaene, Demetriou, Descamps, Deß, Deva, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dimitrakopoulos, Dionisi, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duchoň, Duka-Zólyomi, Ebner, Ehler, Elles, Esteves, Eurlings, Evans Jonathan, Fajmon, Fatuzzo, Ferber, Fjellner, Florenz, Fontaine, Fraga Estévez, Freitas, Gahler, Gál, Gaľa, Galeote Quecedo, García-Margallo y Marfil, Gargani, Garriga Polledo, Gaubert, Gauzès, Gawronski, Gklavakis, Glattfelder, Goepel, Gomolka, Graça Moura, Gräßle, de Grandes Pascual, Grosch, Grossetête, Guellec, Gyürk, Hannan, Hatzidakis, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Herrero-Tejedor, Hieronymi, Higgins, Hökmark, Hoppenstedt, Hudacký, Hybášková, Ibrisagic, Itälä, Iturgaiz Angulo, Jackson, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kamall, Karas, Kasoulides, Kelam, Klamt, Klaß, Koch, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kušķis, Kuźmiuk, Lamassoure, Landsbergis, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Liese, Lombardo, López-Istúriz White, Lulling, Maat, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mantovani, Marques, Martens, Mathieu, Matsis, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Millán Mon, Mitchell, Musotto, Nassauer, Nicholson, Niebler, van Nistelrooij, Olajos, Oomen-Ruijten, Ouzký, Pack, Pálfi, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Parish, Peterle, Pieper, Pīks, Pinheiro, Piskorski, Pleštinská, Podestà, Podkański, Poettering, Posselt, Purvis, Quisthoudt-Rowohl, Rack, Radwan, Reul, Roithová, Rudi Ubeda, Rübig, Saïfi, Salafranca Sánchez-Neyra, Sartori, Schierhuber, Schmitt Pál, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Seeberg, Silva Peneda, Škottová, Sommer, Spautz, Šťastný, Stenzel, Stevenson, Strejček, Stubb, Sturdy, Sudre, Sumberg, Surján, Szájer, Tajani, Tannock, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Ventre, Vernola, Vlasák, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, von Wogau, Záborská, Zahradil, Zappalà, Zieleniec, Zimmerling, Zvěřina

PSE: Andersson, Arnaoutakis, Attard-Montalto, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Barón Crespo, Batzeli, Beglitis, Berlinguer, Berman, Bozkurt, van den Burg, Calabuig Rull, Capoulas Santos, Carnero González, Cercas, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, D'Alema, Díez González, Dobolyi, Estrela, Evans Robert, Falbr, Fava, Fazakas, Ferreira Elisa, Ford, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Gomes, Grabowska, Grech, Gröner, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hedh, Hedkvist Petersen, Herczog, Honeyball, Howitt, Hughes, Ilves, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Krehl, Kreissl-Dörfler, Kristensen, Kuc, Kuhne, Lambrinidis, Lavarra, Liberadzki, McAvan, McCarthy, Madeira, Mann Erika, Martin David, Martínez Martínez, Masip Hidalgo, Mastenbroek, Matsouka, Medina Ortega, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Moreno Sánchez, Morgan, Muscat, Myller, Napoletano, Obiols i Germà, Öger, Paasilinna, Pahor, Paleckis, Panzeri, Piecyk, Pinior, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Rapkay, Riera Madurell, Rosati, Roth-Behrendt, Rothe, Rouček, Sacconi, Sakalas, Salinas García, Sánchez Presedo, dos Santos, Schapira, Schulz, Segelström, Sifunakis, Skinner, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarand, Thomsen, Titley, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Vincenzi, Walter, Weiler, Westlund, Whitehead, Wiersma, Wynn, Xenogiannakopoulou, Yañez-Barnuevo García, Zani, Zingaretti

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Camre, Crowley, Didžiokas, Foglietta, Fotyga, Janowski, Krasts, Kristovskis, La Russa, Libicki, Muscardini, Musumeci, Ó Neachtain, Poli Bortone, Roszkowski, Ryan, Szymański, Tatarella, Vaidere, Zīle

Verts/ALE: Auken, Buitenweg, Cohn-Bendit, Cramer, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Jonckheer, Lichtenberger, Romeva i Rueda, Rühle, Schmidt, Schroedter, Trüpel, Ždanoka

Zdržel se: 35

ALDE: Chiesa

IND/DEM: Borghezio, Salvini, Speroni

NI: Baco, Belohorská, Claeys, Dillen, Kozlík, Mussolini, Rivera, Romagnoli, Vanhecke

PPE-DE: Chmielewski, Handzlik, Harbour, Jałowiecki, Kaczmarek, Klich, Kudrycka, Lewandowski, Olbrycht, Őry, Saryusz-Wolski, Siekierski, Sonik, Wojciechowski, Zaleski, Zwiefka

Verts/ALE: Aubert, Breyer, Joan i Marí, Lagendijk, Özdemir, Voggenhuber

Opravy hlasování

Pro

Kathalijne Maria Buitenweg, Joost Lagendijk

Proti

Othmar Karas, Anders Wijkman, Malcolm Harbour, Luís Queiró, Monica Frassoni

9.   Zpráva Jarzembowski A6-0143/2005

Pozměňovací návrh 2

Pro: 352

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Bowles, Budreikaitė, Busk, Cavada, Chatzimarkakis, Chiesa, Cocilovo, Costa, Davies, Degutis, Drčar Murko, Duff, Ek, Gentvilas, Geremek, Guardans Cambó, Hall, Harkin, in 't Veld, Jäätteenmäki, Jensen, Juknevičienė, Kacin, Karim, Koch-Mehrin, Kułakowski, Lambsdorff, Lax, Letta, Ludford, Lynne, Malmström, Matsakis, Mohácsi, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Pannella, Pistelli, Prodi, Resetarits, Riis-Jørgensen, Savi, Sbarbati, Schuth, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Virrankoski, Wallis, Watson

IND/DEM: Goudin, Lundgren, Wohlin

NI: Belohorská, Bobošíková, Claeys, Czarnecki Ryszard, Dillen, Helmer, Rutowicz, Vanhecke

PPE-DE: Andrikienė, Antoniozzi, Ashworth, Atkins, Ayuso González, Berend, Böge, Bonsignore, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Březina, Bushill-Matthews, Busuttil, Cabrnoch, Callanan, Casa, Castiglione, del Castillo Vera, Cederschiöld, Cesa, Chichester, Cirino Pomicino, Coelho, Coveney, Demetriou, Deß, Deva, Díaz de Mera García Consuegra, Dionisi, Dombrovskis, Dover, Doyle, Duchoň, Ebner, Ehler, Elles, Esteves, Evans Jonathan, Fajmon, Fatuzzo, Ferber, Fjellner, Florenz, Fraga Estévez, Freitas, Friedrich, Gahler, Gaľa, Galeote Quecedo, García-Margallo y Marfil, Gargani, Garriga Polledo, Gauzès, Gawronski, Gklavakis, Goepel, Gomolka, Graça Moura, Gräßle, de Grandes Pascual, Hannan, Harbour, Hatzidakis, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Herrero-Tejedor, Hieronymi, Higgins, Hökmark, Hoppenstedt, Hybášková, Ibrisagic, Itälä, Iturgaiz Angulo, Jackson, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kamall, Karas, Kasoulides, Kelam, Klamt, Klaß, Koch, Konrad, Korhola, Kušķis, Lamassoure, Landsbergis, Langen, Lechner, Lehne, Liese, Lombardo, López-Istúriz White, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mantovani, Marques, Mauro, Mayer, Mayor Oreja, Méndez de Vigo, Millán Mon, Mitchell, Musotto, Nassauer, Nicholson, Niebler, Ouzký, Pack, Pálfi, Parish, Peterle, Pieper, Pīks, Pinheiro, Piskorski, Pleštinská, Podestà, Podkański, Poettering, Posselt, Purvis, Queiró, Quisthoudt-Rowohl, Rack, Radwan, Reul, Rudi Ubeda, Rübig, Salafranca Sánchez-Neyra, Sartori, Schierhuber, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Seeberg, Silva Peneda, Škottová, Sommer, Spautz, Šťastný, Stenzel, Stevenson, Strejček, Stubb, Sturdy, Sumberg, Surján, Tajani, Tannock, Ulmer, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Ventre, Vernola, Vlasák, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wijkman, von Wogau, Wuermeling, Záborská, Zahradil, Zappalà, Zieleniec, Zimmerling, Zvěřina

PSE: Attard-Montalto, Bullmann, Corbett, D'Alema, Dobolyi, Evans Robert, Falbr, Fava, Fazakas, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Golik, Grabowska, Grech, Gröner, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Harangozó, Haug, Hegyi, Herczog, Hughes, Ilves, Jöns, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Krehl, Kuc, Kuhne, Lavarra, Lehtinen, Lévai, Liberadzki, McCarthy, Martin David, Mastenbroek, Mikko, Moraes, Muscat, Napoletano, Obiols i Germà, Öger, Pahor, Paleckis, Panzeri, Piecyk, Pinior, Pittella, Rapkay, Roth-Behrendt, Rouček, Sacconi, Sakalas, Schulz, Siwiec, Skinner, Stihler, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tarand, Titley, Vincenzi, Walter, Wynn, Xenogiannakopoulou, Zingaretti

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Camre, Crowley, Didžiokas, Foglietta, Krasts, Kristovskis, La Russa, Muscardini, Musumeci, Ó Neachtain, Poli Bortone, Ryan, Tatarella, Vaidere, Zīle

Verts/ALE: Auken, Beer, Breyer, Cramer, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Horáček, Kusstatscher, Lichtenberger, Özdemir, Trüpel, Voggenhuber

Proti: 291

ALDE: Beaupuy, Birutis, Bourlanges, Cornillet, Deprez, De Sarnez, Duquesne, Fourtou, Gibault, Griesbeck, Hennis-Plasschaert, Laperrouze, Maaten, Manders, Morillon, Mulder, Polfer, Ries

GUE/NGL: Adamou, Agnoletto, Brie, Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Guidoni, Henin, Kaufmann, Kohlíček, Krarup, Liotard, McDonald, Markov, Maštálka, Meijer, Meyer Pleite, Morgantini, Musacchio, Pafilis, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Ransdorf, Remek, Rizzo, Seppänen, Sjöstedt, Strož, Svensson, Toussas, Triantaphyllides, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Batten, Belder, Blokland, Bloom, Bonde, Booth, Borghezio, Chruszcz, Clark, Coûteaux, Farage, Grabowski, Knapman, Krupa, Louis, Nattrass, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Salvini, Speroni, Titford, de Villiers, Whittaker, Wise, Zapałowski

NI: Battilocchio, Kilroy-Silk, Le Pen Marine, Masiel, Mölzer, Mote, Schenardi

PPE-DE: Audy, Bachelot-Narquin, Barsi-Pataky, Bauer, Becsey, Belet, Brepoels, Buzek, Chmielewski, Daul, Dehaene, Descamps, De Veyrac, Dimitrakopoulos, Doorn, Duka-Zólyomi, Eurlings, Fontaine, Gál, Gaubert, Glattfelder, Grosch, Grossetête, Guellec, Gyürk, Handzlik, Hudacký, Jałowiecki, Járóka, Kaczmarek, Kratsa-Tsagaropoulou, Kudrycka, Kuźmiuk, Langendries, Lulling, Maat, Martens, Mathieu, Matsis, Mavrommatis, Mikolášik, van Nistelrooij, Olajos, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Őry, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Saïfi, Saryusz-Wolski, Schmitt Pál, Siekierski, Sonik, Sudre, Szájer, Toubon, Trakatellis, Vakalis, Varvitsiotis, Vlasto, Wojciechowski, Wortmann-Kool, Zaleski, Zwiefka

PSE: Arif, Arnaoutakis, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Barón Crespo, Batzeli, Beglitis, Beňová, Berès, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bozkurt, van den Burg, Busquin, Calabuig Rull, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Castex, Cercas, Christensen, Corbey, Correia, Cottigny, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Douay, El Khadraoui, Estrela, Ettl, Fernandes, Ferreira Anne, Ferreira Elisa, Ford, Fruteau, García Pérez, Glante, Goebbels, Gomes, Gruber, Hamon, Hasse Ferreira, Honeyball, Howitt, Hutchinson, Jørgensen, Koterec, Kreissl-Dörfler, Kristensen, Laignel, Lambrinidis, Le Foll, Leichtfried, Lienemann, McAvan, Madeira, Maňka, Mann Erika, Martínez Martínez, Masip Hidalgo, Matsouka, Medina Ortega, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Moreno Sánchez, Morgan, Moscovici, Myller, Navarro, Paasilinna, Patrie, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Reynaud, Riera Madurell, Rocard, Rothe, Roure, Salinas García, Sánchez Presedo, dos Santos, Savary, Schapira, Scheele, Sifunakis, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Tabajdi, Tarabella, Thomsen, Trautmann, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Weber Henri, Weiler, Wiersma, Yañez-Barnuevo García, Zani

UEN: Fotyga, Janowski, Libicki, Roszkowski, Szymański

Verts/ALE: Aubert, Bennahmias, Buitenweg, Cohn-Bendit, Evans Jillian, Flautre, Frassoni, Hassi, Isler Béguin, Jonckheer, Kallenbach, Lagendijk, Lambert, Lipietz, Lucas, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt, Schroedter, Smith, Staes, Turmes, Ždanoka

Zdržel se: 19

IND/DEM: Karatzaferis, Železný

NI: Allister, Baco, Kozlík, Martin Hans-Peter, Mussolini, Rivera, Romagnoli

PPE-DE: Klich, Roithová, Thyssen

PSE: Andersson, Hedh, Hedkvist Petersen, Segelström, Westlund, Whitehead

Verts/ALE: Joan i Marí

Opravy hlasování

Pro

Othmar Karas, Marilisa Xenogiannakopoulou

Proti

Edith Mastenbroek

10.   Zpráva Jarzembowski A6-0143/2005

Pozměňovací návrh 8

Pro: 368

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Birutis, Bowles, Budreikaitė, Busk, Chatzimarkakis, Chiesa, Cocilovo, Costa, Davies, Degutis, Drčar Murko, Duff, Duquesne, Ek, Gentvilas, Geremek, Guardans Cambó, Hall, Harkin, Hennis-Plasschaert, in 't Veld, Jäätteenmäki, Jensen, Juknevičienė, Kacin, Karim, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Kułakowski, Lambsdorff, Lax, Letta, Ludford, Lynne, Maaten, Malmström, Manders, Matsakis, Mohácsi, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Pistelli, Prodi, Resetarits, Riis-Jørgensen, Savi, Sbarbati, Schuth, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Virrankoski, Wallis, Watson

IND/DEM: Goudin, Lundgren, Sinnott, Wohlin

NI: Belohorská, Claeys, Dillen, Helmer, Rivera, Romagnoli, Rutowicz, Vanhecke

PPE-DE: Andrikienė, Antoniozzi, Ashworth, Atkins, Ayuso González, Belet, Berend, Böge, Bonsignore, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Brok, Bushill-Matthews, Busuttil, Cabrnoch, Callanan, Casa, Castiglione, del Castillo Vera, Cederschiöld, Cesa, Chichester, Cirino Pomicino, Coelho, Coveney, Dehaene, Demetriou, Deß, Deva, Díaz de Mera García Consuegra, Dionisi, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duchoň, Ebner, Ehler, Elles, Esteves, Eurlings, Evans Jonathan, Fajmon, Fatuzzo, Ferber, Fjellner, Florenz, Fraga Estévez, Freitas, Friedrich, Gahler, Gaľa, Galeote Quecedo, García-Margallo y Marfil, Gargani, Garriga Polledo, Gauzès, Gawronski, Goepel, Gomolka, Graça Moura, Gräßle, de Grandes Pascual, Grosch, Hannan, Harbour, Hatzidakis, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Herrero-Tejedor, Hieronymi, Higgins, Hökmark, Hoppenstedt, Hybášková, Ibrisagic, Itälä, Iturgaiz Angulo, Jackson, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kamall, Karas, Kasoulides, Kelam, Klamt, Klaß, Koch, Konrad, Korhola, Kušķis, Kuźmiuk, Lamassoure, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Liese, Lombardo, López-Istúriz White, Maat, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mantovani, Marques, Martens, Mauro, Mayer, Mayor Oreja, Méndez de Vigo, Millán Mon, Mitchell, Musotto, Nassauer, Nicholson, Niebler, van Nistelrooij, Oomen-Ruijten, Ouzký, Pack, Parish, Peterle, Pieper, Pīks, Pinheiro, Pleštinská, Podestà, Podkański, Poettering, Posselt, Purvis, Queiró, Quisthoudt-Rowohl, Rack, Radwan, Reul, Rudi Ubeda, Rübig, Salafranca Sánchez-Neyra, Sartori, Schierhuber, Schnellhardt, Schröder, Schwab, Seeber, Seeberg, Silva Peneda, Škottová, Sommer, Spautz, Šťastný, Stenzel, Stevenson, Strejček, Stubb, Sturdy, Sumberg, Tajani, Tannock, Thyssen, Ulmer, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Ventre, Vernola, Vlasák, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wijkman, von Wogau, Wortmann-Kool, Wuermeling, Záborská, Zahradil, Zappalà, Zieleniec, Zimmerling, Zvěřina

PSE: Attard-Montalto, Batzeli, Bullmann, D'Alema, Dobolyi, Fava, Fazakas, Ford, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Golik, Grabowska, Grech, Gröner, Gurmai, Hänsch, Harangozó, Honeyball, Howitt, Hughes, Ilves, Jöns, Kindermann, Kinnock, Krehl, Kuc, Kuhne, Lavarra, Lehtinen, Lévai, Liberadzki, McAvan, McCarthy, Mann Erika, Martin David, Mikko, Moraes, Morgan, Muscat, Myller, Napoletano, Öger, Paasilinna, Pahor, Panzeri, Piecyk, Pinior, Pittella, Rapkay, Rosati, Roth-Behrendt, Rothe, Rouček, Sacconi, Sakalas, Siwiec, Skinner, Stihler, Stockmann, Szejna, Tabajdi, Tarand, Titley, Vincenzi, Walter, Weiler, Wynn, Zani, Zingaretti

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Camre, Crowley, Didžiokas, Foglietta, Krasts, Kristovskis, La Russa, Muscardini, Ó Neachtain, Poli Bortone, Ryan, Tatarella, Vaidere, Zīle

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Breyer, Cramer, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Horáček, Kusstatscher, Lichtenberger, Özdemir, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 258

ALDE: Beaupuy, Bonino, Bourlanges, Cavada, Cornillet, Deprez, De Sarnez, Fourtou, Gibault, Griesbeck, Laperrouze, Morillon, Pannella, Polfer, Ries

GUE/NGL: Adamou, Agnoletto, Brie, Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Guidoni, Henin, Kaufmann, Kohlíček, Krarup, Liotard, McDonald, Markov, Maštálka, Meijer, Meyer Pleite, Morgantini, Musacchio, Pafilis, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Ransdorf, Remek, Rizzo, Seppänen, Sjöstedt, Strož, Svensson, Toussas, Triantaphyllides, Verges, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Batten, Belder, Blokland, Bloom, Bonde, Booth, Borghezio, Chruszcz, Clark, Coûteaux, Farage, Grabowski, Knapman, Krupa, Nattrass, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Salvini, Speroni, Titford, Whittaker, Wise, Zapałowski

NI: Battilocchio, Bobošíková, Czarnecki Ryszard, Kilroy-Silk, Masiel, Mote

PPE-DE: Audy, Bachelot-Narquin, Buzek, Chmielewski, Daul, Descamps, De Veyrac, Dimitrakopoulos, Fontaine, Gaubert, Gklavakis, Grossetête, Guellec, Handzlik, Hudacký, Jałowiecki, Kaczmarek, Klich, Kratsa-Tsagaropoulou, Kudrycka, Landsbergis, Lewandowski, Lulling, Mathieu, Matsis, Mavrommatis, Mikolášik, Olbrycht, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Piskorski, Saïfi, Saryusz-Wolski, Siekierski, Sonik, Sudre, Toubon, Trakatellis, Vakalis, Varvitsiotis, Vlasto, Wojciechowski, Zaleski, Zwiefka

PSE: Arif, Arnaoutakis, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Barón Crespo, Beglitis, Beňová, Berès, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bozkurt, van den Burg, Busquin, Calabuig Rull, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Castex, Cercas, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Douay, El Khadraoui, Estrela, Ettl, Falbr, Fernandes, Ferreira Anne, Ferreira Elisa, Fruteau, García Pérez, Goebbels, Gomes, Gruber, Guy-Quint, Hamon, Hasse Ferreira, Haug, Hegyi, Herczog, Hutchinson, Jørgensen, Koterec, Kreissl-Dörfler, Kristensen, Laignel, Lambrinidis, Le Foll, Leichtfried, Lienemann, Madeira, Maňka, Martínez Martínez, Masip Hidalgo, Mastenbroek, Matsouka, Medina Ortega, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Moreno Sánchez, Moscovici, Navarro, Obiols i Germà, Patrie, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Reynaud, Riera Madurell, Rocard, Roure, Salinas García, Sánchez Presedo, dos Santos, Savary, Schapira, Scheele, Sifunakis, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Swoboda, Tarabella, Thomsen, Trautmann, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Weber Henri, Wiersma, Xenogiannakopoulou, Yañez-Barnuevo García

UEN: Fotyga, Janowski, Libicki, Roszkowski, Szymański

Verts/ALE: Bennahmias, Buitenweg, Evans Jillian, Flautre, Hassi, Isler Béguin, Jonckheer, Kallenbach, Lagendijk, Lambert, Lipietz, Lucas, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt, Schroedter, Smith, Staes, Turmes

Zdržel se: 38

IND/DEM: Karatzaferis, Železný

NI: Allister, Baco, Gollnisch, Kozlík, Lang, Le Pen Jean-Marie, Le Pen Marine, Le Rachinel, Martin Hans-Peter, Martinez, Mussolini, Schenardi

PPE-DE: Barsi-Pataky, Bauer, Becsey, Duka-Zólyomi, Gál, Glattfelder, Gyürk, Járóka, Olajos, Őry, Pálfi, Roithová, Schmitt Pál, Schöpflin, Surján, Szájer

PSE: Andersson, Hedh, Hedkvist Petersen, Kósáné Kovács, Segelström, Westlund

UEN: Musumeci

Verts/ALE: Joan i Marí

Opravy hlasování

Proti

Katerina Batzeli

11.   Zpráva Jarzembowski A6-0143/2005

Pozměňovací návrh 9/1

Pro: 393

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Bonino, Bowles, Budreikaitė, Busk, Cavada, Chatzimarkakis, Chiesa, Cocilovo, Costa, Davies, Degutis, Drčar Murko, Duff, Ek, Gentvilas, Geremek, Guardans Cambó, Hall, Harkin, in 't Veld, Jäätteenmäki, Jensen, Juknevičienė, Kacin, Karim, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Kułakowski, Lambsdorff, Lax, Letta, Ludford, Lynne, Malmström, Manders, Matsakis, Mohácsi, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Pannella, Pistelli, Prodi, Resetarits, Ries, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Savi, Sbarbati, Schuth, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Virrankoski, Wallis, Watson

IND/DEM: Bonde, Borghezio, Goudin, Lundgren, Salvini, Sinnott, Speroni, Wohlin

NI: Claeys, Helmer, Rivera

PPE-DE: Andrikienė, Antoniozzi, Ashworth, Atkins, Ayuso González, Barsi-Pataky, Bauer, Becsey, Berend, Böge, Bonsignore, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Březina, Bushill-Matthews, Busuttil, Cabrnoch, Callanan, Casa, Castiglione, del Castillo Vera, Cederschiöld, Cesa, Chichester, Coelho, Coveney, Demetriou, Deß, Deva, Díaz de Mera García Consuegra, Dionisi, Dombrovskis, Dover, Doyle, Duchoň, Duka-Zólyomi, Ebner, Ehler, Elles, Esteves, Evans Jonathan, Fajmon, Fatuzzo, Ferber, Fjellner, Florenz, Fraga Estévez, Freitas, Friedrich, Gahler, Gál, Gaľa, Galeote Quecedo, García-Margallo y Marfil, Gargani, Garriga Polledo, Gawronski, Gklavakis, Glattfelder, Goepel, Gomolka, Graça Moura, Gräßle, de Grandes Pascual, Gyürk, Hannan, Hatzidakis, Herranz García, Herrero-Tejedor, Hieronymi, Higgins, Hökmark, Hoppenstedt, Hudacký, Hybášková, Ibrisagic, Itälä, Iturgaiz Angulo, Jackson, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kasoulides, Kelam, Klamt, Klaß, Koch, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kušķis, Kuźmiuk, Lamassoure, Landsbergis, Lechner, Lehne, Liese, Lombardo, López-Istúriz White, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mantovani, Marques, Matsis, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Méndez de Vigo, Millán Mon, Mitchell, Musotto, Nassauer, Nicholson, Niebler, Olajos, Őry, Ouzký, Pálfi, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Parish, Peterle, Pinheiro, Pleštinská, Podestà, Podkański, Poettering, Posselt, Purvis, Queiró, Rack, Radwan, Reul, Rudi Ubeda, Rübig, Salafranca Sánchez-Neyra, Sartori, Schierhuber, Schmitt Pál, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Seeberg, Silva Peneda, Škottová, Sommer, Spautz, Šťastný, Stenzel, Stevenson, Strejček, Stubb, Sturdy, Sumberg, Surján, Szájer, Tajani, Tannock, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Varvitsiotis, Ventre, Vernola, Vlasák, Weisgerber, Wieland, Wijkman, von Wogau, Záborská, Zahradil, Zappalà, Zieleniec, Zimmerling, Zvěřina

PSE: Arnaoutakis, Attard-Montalto, Batzeli, Beglitis, Bullmann, Christensen, D'Alema, Dobolyi, Evans Robert, Falbr, Fava, Fazakas, Ford, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Golik, Grabowska, Grech, Gröner, Gruber, Gurmai, Hänsch, Harangozó, Haug, Herczog, Honeyball, Howitt, Hughes, Ilves, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Krehl, Kreissl-Dörfler, Kristensen, Kuc, Kuhne, Lambrinidis, Lavarra, Lehtinen, Lévai, Liberadzki, McAvan, McCarthy, Mann Erika, Martin David, Matsouka, Mikko, Moraes, Morgan, Muscat, Myller, Napoletano, Obiols i Germà, Öger, Paasilinna, Pahor, Paleckis, Panzeri, Piecyk, Pinior, Pittella, Rapkay, Rosati, Roth-Behrendt, Rothe, Rouček, Sacconi, Sakalas, Sifunakis, Siwiec, Skinner, Stihler, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarand, Thomsen, Titley, Tzampazi, Vincenzi, Walter, Weiler, Whitehead, Wynn, Xenogiannakopoulou, Zani, Zingaretti

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Camre, Crowley, Didžiokas, Foglietta, Fotyga, Janowski, Krasts, Kristovskis, La Russa, Libicki, Muscardini, Musumeci, Ó Neachtain, Poli Bortone, Roszkowski, Ryan, Szymański, Tatarella, Vaidere, Zīle

Verts/ALE: Auken, Beer, Breyer, Cramer, de Groen-Kouwenhoven, Harms, Hassi, Horáček, Kusstatscher, Lichtenberger, Özdemir, Trüpel, Voggenhuber

Proti: 255

ALDE: Beaupuy, Birutis, Bourlanges, Cornillet, Deprez, De Sarnez, Duquesne, Fourtou, Gibault, Griesbeck, Hennis-Plasschaert, Laperrouze, Maaten, Morillon, Polfer

GUE/NGL: Adamou, Agnoletto, Brie, Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Guidoni, Henin, Kaufmann, Kohlíček, Krarup, Liotard, McDonald, Markov, Maštálka, Meijer, Meyer Pleite, Morgantini, Musacchio, Pafilis, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Ransdorf, Remek, Rizzo, Seppänen, Sjöstedt, Strož, Svensson, Toussas, Triantaphyllides, Verges, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Batten, Belder, Blokland, Bloom, Booth, Chruszcz, Clark, Coûteaux, Farage, Grabowski, Karatzaferis, Knapman, Krupa, Louis, Nattrass, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Titford, de Villiers, Whittaker, Wise, Zapałowski, Železný

NI: Battilocchio, Belohorská, Bobošíková, Czarnecki Ryszard, Gollnisch, Kilroy-Silk, Lang, Le Pen Jean-Marie, Le Pen Marine, Le Rachinel, Martinez, Masiel, Mote, Mussolini, Rutowicz, Schenardi

PPE-DE: Audy, Bachelot-Narquin, Belet, Brepoels, Buzek, Chmielewski, Cirino Pomicino, Daul, Dehaene, Descamps, De Veyrac, Dimitrakopoulos, Doorn, Eurlings, Fontaine, Gaubert, Gauzès, Grosch, Grossetête, Guellec, Handzlik, Jałowiecki, Kaczmarek, Klich, Kudrycka, Langen, Langendries, Lewandowski, Lulling, Maat, Martens, Mathieu, Mikolášik, van Nistelrooij, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Pack, Pīks, Piskorski, Quisthoudt-Rowohl, Saïfi, Saryusz-Wolski, Siekierski, Sonik, Sudre, Thyssen, Toubon, Vlasto, Wojciechowski, Wortmann-Kool, Zaleski, Zwiefka

PSE: Arif, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Barón Crespo, Beňová, Berès, van den Berg, Berger, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bozkurt, van den Burg, Busquin, Calabuig Rull, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Castex, Cercas, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Douay, El Khadraoui, Estrela, Ettl, Fernandes, Ferreira Anne, Ferreira Elisa, Fruteau, García Pérez, Goebbels, Gomes, Guy-Quint, Hamon, Hasse Ferreira, Hegyi, Hutchinson, Koterec, Laignel, Le Foll, Leichtfried, Lienemann, Madeira, Maňka, Martínez Martínez, Masip Hidalgo, Mastenbroek, Medina Ortega, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Moreno Sánchez, Moscovici, Navarro, Patrie, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Reynaud, Riera Madurell, Rocard, Roure, Salinas García, Sánchez Presedo, dos Santos, Savary, Schapira, Scheele, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Tarabella, Trautmann, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Weber Henri, Wiersma, Yañez-Barnuevo García

Verts/ALE: Aubert, Bennahmias, Buitenweg, Cohn-Bendit, Evans Jillian, Flautre, Frassoni, Isler Béguin, Jonckheer, Kallenbach, Lagendijk, Lambert, Lipietz, Lucas, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt, Schroedter, Smith, Staes, Turmes, Ždanoka

Zdržel se: 14

NI: Allister, Baco, Dillen, Kozlík, Martin Hans-Peter, Romagnoli, Vanhecke

PPE-DE: Roithová

PSE: Andersson, Hedh, Hedkvist Petersen, Segelström, Westlund

Verts/ALE: Joan i Marí

Opravy hlasování

Pro

Othmar Karas, Richard Corbett

Proti

Claude Turmes

12.   Zpráva Jarzembowski A6-0143/2005

Pozměňovací návrh 9/2

Pro: 347

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Birutis, Bonino, Bowles, Budreikaitė, Busk, Cavada, Chatzimarkakis, Chiesa, Cocilovo, Costa, Davies, Degutis, Drčar Murko, Duff, Duquesne, Ek, Guardans Cambó, Hall, Harkin, in 't Veld, Jäätteenmäki, Jensen, Juknevičienė, Karim, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Lambsdorff, Lax, Letta, Ludford, Lynne, Maaten, Malmström, Matsakis, Mohácsi, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Ortuondo Larrea, Oviir, Pannella, Pistelli, Prodi, Resetarits, Riis-Jørgensen, Savi, Sbarbati, Schuth, Starkevičiūtė, Sterckx, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Virrankoski, Wallis, Watson

IND/DEM: Goudin, Lundgren, Sinnott, Wohlin

NI: Belohorská, Claeys, Dillen, Helmer, Mölzer, Rivera, Romagnoli, Vanhecke

PPE-DE: Andrikienė, Antoniozzi, Ashworth, Atkins, Ayuso González, Berend, Böge, Bonsignore, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Březina, Bushill-Matthews, Busuttil, Cabrnoch, Callanan, Casa, Castiglione, Cederschiöld, Cesa, Chichester, Cirino Pomicino, Coelho, Coveney, Demetriou, Deß, Deva, Díaz de Mera García Consuegra, Dionisi, Dombrovskis, Dover, Doyle, Duchoň, Ebner, Ehler, Elles, Esteves, Evans Jonathan, Fajmon, Fatuzzo, Ferber, Fjellner, Fraga Estévez, Freitas, Friedrich, Gahler, Gál, Gaľa, Galeote Quecedo, García-Margallo y Marfil, Gargani, Garriga Polledo, Gawronski, Goepel, Gomolka, Graça Moura, Gräßle, de Grandes Pascual, Hannan, Harbour, Hatzidakis, Herranz García, Herrero-Tejedor, Hieronymi, Higgins, Hökmark, Hoppenstedt, Hudacký, Hybášková, Ibrisagic, Itälä, Iturgaiz Angulo, Jackson, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kamall, Karas, Kasoulides, Kelam, Klamt, Klaß, Koch, Konrad, Korhola, Kušķis, Lamassoure, Landsbergis, Langen, Lechner, Lehne, Liese, Lombardo, López-Istúriz White, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mantovani, Marques, Mauro, Mayer, Mayor Oreja, Méndez de Vigo, Millán Mon, Mitchell, Musotto, Nassauer, Nicholson, Niebler, Ouzký, Pack, Parish, Peterle, Pieper, Pinheiro, Pleštinská, Podestà, Poettering, Posselt, Purvis, Queiró, Quisthoudt-Rowohl, Rack, Radwan, Reul, Rudi Ubeda, Rübig, Salafranca Sánchez-Neyra, Sartori, Schnellhardt, Schröder, Schwab, Seeber, Seeberg, Silva Peneda, Škottová, Sommer, Spautz, Šťastný, Stenzel, Stevenson, Strejček, Stubb, Sturdy, Sumberg, Surján, Tajani, Ulmer, Varela Suanzes-Carpegna, Ventre, Vernola, Vlasák, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wijkman, von Wogau, Wuermeling, Záborská, Zahradil, Zappalà, Zieleniec, Zimmerling, Zvěřina

PSE: Andersson, Attard-Montalto, Bullmann, Corbett, D'Alema, Dobolyi, Evans Robert, Falbr, Fava, Fazakas, Ford, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Grabowska, Gröner, Gurmai, Hänsch, Harangozó, Haug, Hegyi, Herczog, Honeyball, Howitt, Hughes, Ilves, Jöns, Kindermann, Krehl, Kreissl-Dörfler, Kuc, Kuhne, Lavarra, Lehtinen, Lévai, McAvan, McCarthy, Mann Erika, Martin David, Mikko, Moraes, Morgan, Muscat, Myller, Napoletano, Obiols i Germà, Öger, Pahor, Panzeri, Piecyk, Pinior, Pittella, Rapkay, Rosati, Roth-Behrendt, Rothe, Rouček, Sacconi, Sakalas, Schulz, Segelström, Skinner, Stihler, Stockmann, Szejna, Tabajdi, Tarand, Titley, Vincenzi, Walter, Weiler, Westlund, Whitehead, Wynn, Zani, Zingaretti

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Camre, Crowley, Didžiokas, Kristovskis, La Russa, Muscardini, Musumeci, Ó Neachtain, Poli Bortone, Ryan, Tatarella, Vaidere, Zīle

Verts/ALE: Auken, Beer, Breyer, Cramer, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Harms, Horáček, Kusstatscher, Lichtenberger, Özdemir, Trüpel, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 290

ALDE: Beaupuy, Bourlanges, Cornillet, Deprez, De Sarnez, Fourtou, Geremek, Gibault, Griesbeck, Laperrouze, Manders, Morillon, Mulder, Onyszkiewicz, Polfer, Ries, Staniszewska

GUE/NGL: Adamou, Agnoletto, Brie, Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Guidoni, Henin, Kaufmann, Kohlíček, Krarup, Liotard, McDonald, Markov, Maštálka, Meijer, Meyer Pleite, Morgantini, Musacchio, Pafilis, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Ransdorf, Remek, Rizzo, Seppänen, Sjöstedt, Strož, Svensson, Toussas, Triantaphyllides, Verges, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Batten, Belder, Blokland, Bloom, Bonde, Booth, Borghezio, Chruszcz, Clark, Coûteaux, Farage, Grabowski, Karatzaferis, Knapman, Krupa, Louis, Nattrass, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Salvini, Speroni, Titford, de Villiers, Whittaker, Wise, Zapałowski, Železný

NI: Battilocchio, Bobošíková, Czarnecki Ryszard, Gollnisch, Kilroy-Silk, Lang, Le Pen Jean-Marie, Le Pen Marine, Le Rachinel, Martinez, Masiel, Mote, Mussolini, Rutowicz, Schenardi

PPE-DE: Audy, Bachelot-Narquin, Barsi-Pataky, Bauer, Becsey, Belet, Brepoels, Buzek, del Castillo Vera, Chmielewski, Daul, Dehaene, Descamps, De Veyrac, Dimitrakopoulos, Doorn, Duka-Zólyomi, Eurlings, Fontaine, Gauzès, Gklavakis, Glattfelder, Grosch, Grossetête, Guellec, Gyürk, Handzlik, Jałowiecki, Járóka, Kaczmarek, Klich, Kratsa-Tsagaropoulou, Kudrycka, Kuźmiuk, Langendries, Lulling, Maat, Martens, Mathieu, Matsis, Mavrommatis, Mikolášik, Olajos, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Őry, Pálfi, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Pīks, Piskorski, Roithová, Saïfi, Saryusz-Wolski, Schmitt Pál, Schöpflin, Siekierski, Sonik, Sudre, Thyssen, Trakatellis, Vakalis, Varvitsiotis, Vlasto, Wojciechowski, Wortmann-Kool, Zaleski, Zwiefka

PSE: Arif, Arnaoutakis, Ayala Sender, Barón Crespo, Batzeli, Beglitis, Beňová, van den Berg, Berger, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bozkurt, van den Burg, Calabuig Rull, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Castex, Cercas, Christensen, Corbey, Correia, Cottigny, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Douay, El Khadraoui, Estrela, Ettl, Fernandes, Ferreira Anne, Ferreira Elisa, Fruteau, García Pérez, Goebbels, Golik, Gomes, Guy-Quint, Hamon, Hasse Ferreira, Hutchinson, Jørgensen, Koterec, Kristensen, Laignel, Lambrinidis, Le Foll, Leichtfried, Liberadzki, Lienemann, Madeira, Maňka, Martínez Martínez, Masip Hidalgo, Mastenbroek, Matsouka, Medina Ortega, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Moreno Sánchez, Moscovici, Navarro, Paasilinna, Patrie, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Reynaud, Riera Madurell, Rocard, Roure, Salinas García, Sánchez Presedo, dos Santos, Savary, Schapira, Scheele, Sifunakis, Siwiec, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Tarabella, Thomsen, Trautmann, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Weber Henri, Wiersma, Yañez-Barnuevo García

UEN: Fotyga, Janowski, Libicki, Roszkowski, Szymański

Verts/ALE: Aubert, Bennahmias, Buitenweg, Cohn-Bendit, Evans Jillian, Flautre, Hammerstein Mintz, Hassi, Isler Béguin, Jonckheer, Kallenbach, Lagendijk, Lambert, Lipietz, Lucas, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt, Schroedter, Smith, Staes

Zdržel se: 15

ALDE: Kułakowski

NI: Allister, Baco, Kozlík, Martin Hans-Peter

PPE-DE: Lewandowski, Podkański, Szájer

PSE: Gruber, Hedh, Hedkvist Petersen, Kósáné Kovács, Swoboda

Verts/ALE: Frassoni, Joan i Marí

Opravy hlasování

Proti

Claude Turmes, Pedro Guerreiro

13.   Zpráva Jarzembowski A6-0143/2005

Pozměňovací návrh 9/3

Pro: 350

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Birutis, Bonino, Bowles, Budreikaitė, Busk, Cavada, Chatzimarkakis, Chiesa, Cocilovo, Costa, Davies, Degutis, Drčar Murko, Duff, Ek, Gentvilas, Geremek, Hall, Harkin, in 't Veld, Jäätteenmäki, Jensen, Juknevičienė, Karim, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Kułakowski, Lambsdorff, Lax, Letta, Ludford, Lynne, Malmström, Manders, Matsakis, Mohácsi, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Pannella, Pistelli, Prodi, Resetarits, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Savi, Sbarbati, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Virrankoski, Wallis, Watson

IND/DEM: Goudin, Lundgren, Wohlin

NI: Claeys, Dillen, Helmer, Mölzer, Rivera, Vanhecke

PPE-DE: Andrikienė, Antoniozzi, Ashworth, Atkins, Ayuso González, Berend, Böge, Bonsignore, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Březina, Bushill-Matthews, Cabrnoch, Callanan, Casa, Castiglione, del Castillo Vera, Cederschiöld, Cesa, Chichester, Cirino Pomicino, Coelho, Coveney, Demetriou, Deß, Deva, Díaz de Mera García Consuegra, Dionisi, Dombrovskis, Dover, Doyle, Duchoň, Ebner, Ehler, Esteves, Evans Jonathan, Fajmon, Fatuzzo, Ferber, Fjellner, Florenz, Fraga Estévez, Freitas, Friedrich, Gahler, Gaľa, Galeote Quecedo, García-Margallo y Marfil, Gargani, Garriga Polledo, Gawronski, Goepel, Gomolka, Graça Moura, Gräßle, de Grandes Pascual, Hannan, Harbour, Hatzidakis, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Herrero-Tejedor, Hieronymi, Higgins, Hökmark, Hoppenstedt, Hybášková, Ibrisagic, Itälä, Iturgaiz Angulo, Jackson, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kamall, Karas, Kasoulides, Kelam, Klamt, Klaß, Koch, Konrad, Korhola, Kušķis, Lamassoure, Landsbergis, Langen, Lechner, Lehne, López-Istúriz White, Lulling, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mantovani, Marques, Mauro, Mayer, Mayor Oreja, Méndez de Vigo, Millán Mon, Mitchell, Musotto, Nassauer, Nicholson, Niebler, Ouzký, Pack, Parish, Peterle, Pieper, Pinheiro, Pleštinská, Podestà, Poettering, Posselt, Purvis, Queiró, Quisthoudt-Rowohl, Rack, Radwan, Reul, Rudi Ubeda, Rübig, Salafranca Sánchez-Neyra, Sartori, Schierhuber, Schnellhardt, Schröder, Schwab, Seeber, Seeberg, Silva Peneda, Škottová, Sommer, Spautz, Šťastný, Stenzel, Stevenson, Strejček, Stubb, Sturdy, Sumberg, Tajani, Tannock, Ulmer, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Ventre, Vernola, Vlasák, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wijkman, von Wogau, Wuermeling, Záborská, Zahradil, Zappalà, Zieleniec, Zimmerling, Zvěřina

PSE: Attard-Montalto, Bullmann, Corbett, D'Alema, Dobolyi, Evans Robert, Falbr, Fava, Fazakas, Ford, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Grabowska, Gröner, Gurmai, Hänsch, Harangozó, Haug, Hegyi, Herczog, Honeyball, Howitt, Hughes, Ilves, Jöns, Kindermann, Kinnock, Krehl, Kreissl-Dörfler, Kuc, Kuhne, Lavarra, Lehtinen, Lévai, McAvan, McCarthy, Mann Erika, Martin David, Mikko, Moraes, Morgan, Muscat, Napoletano, Obiols i Germà, Öger, Pahor, Paleckis, Panzeri, Piecyk, Pinior, Pittella, Rapkay, Rosati, Roth-Behrendt, Rothe, Rouček, Sacconi, Sakalas, Schulz, Siwiec, Skinner, Stihler, Stockmann, Szejna, Tabajdi, Tarand, Titley, Vincenzi, Walter, Weiler, Whitehead, Wynn, Zani, Zingaretti

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Camre, Crowley, Didžiokas, Krasts, Kristovskis, La Russa, Muscardini, Musumeci, Ó Neachtain, Poli Bortone, Ryan, Tatarella, Vaidere, Zīle

Verts/ALE: Auken, Beer, Breyer, Cramer, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Harms, Horáček, Kusstatscher, Lichtenberger, Özdemir, Schmidt, Schroedter, Trüpel, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 298

ALDE: Beaupuy, Bourlanges, Cornillet, Deprez, De Sarnez, Duquesne, Fourtou, Gibault, Griesbeck, Laperrouze, Maaten, Morillon, Polfer, Ries

GUE/NGL: Adamou, Agnoletto, Brie, Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Guidoni, Henin, Kaufmann, Kohlíček, Liotard, McDonald, Markov, Maštálka, Meijer, Meyer Pleite, Morgantini, Musacchio, Pafilis, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Ransdorf, Remek, Rizzo, Seppänen, Sjöstedt, Strož, Svensson, Toussas, Triantaphyllides, Verges, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Batten, Belder, Blokland, Bloom, Bonde, Booth, Chruszcz, Clark, Coûteaux, Farage, Grabowski, Karatzaferis, Knapman, Krupa, Louis, Nattrass, Piotrowski, Rogalski, Salvini, Titford, de Villiers, Whittaker, Wise, Zapałowski, Železný

NI: Battilocchio, Belohorská, Bobošíková, Czarnecki Ryszard, Gollnisch, Kilroy-Silk, Lang, Le Pen Jean-Marie, Le Pen Marine, Le Rachinel, Martinez, Masiel, Mote, Mussolini, Romagnoli, Rutowicz, Schenardi

PPE-DE: Audy, Bachelot-Narquin, Barsi-Pataky, Bauer, Becsey, Belet, Brepoels, Buzek, Chmielewski, Daul, Dehaene, Descamps, De Veyrac, Doorn, Duka-Zólyomi, Eurlings, Fontaine, Gál, Gaubert, Gauzès, Gklavakis, Glattfelder, Grosch, Grossetête, Guellec, Gyürk, Handzlik, Hudacký, Jałowiecki, Járóka, Kaczmarek, Klich, Kratsa-Tsagaropoulou, Kudrycka, Kuźmiuk, Langendries, Lewandowski, Maat, Martens, Mathieu, Mavrommatis, Mikolášik, van Nistelrooij, Olajos, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Őry, Pálfi, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Pīks, Piskorski, Podkański, Roithová, Saïfi, Saryusz-Wolski, Schmitt Pál, Schöpflin, Siekierski, Sonik, Sudre, Surján, Szájer, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Vakalis, Varvitsiotis, Vlasto, Wojciechowski, Wortmann-Kool, Zaleski, Zwiefka

PSE: Andersson, Arif, Arnaoutakis, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Barón Crespo, Batzeli, Beglitis, Beňová, Berès, van den Berg, Berger, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bozkurt, van den Burg, Busquin, Calabuig Rull, Carlotti, Carnero González, Casaca, Castex, Cercas, Christensen, Corbey, Correia, Cottigny, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Douay, El Khadraoui, Estrela, Ettl, Fernandes, Ferreira Anne, Ferreira Elisa, Fruteau, García Pérez, Goebbels, Golik, Gomes, Guy-Quint, Hamon, Hasse Ferreira, Hedh, Hedkvist Petersen, Hutchinson, Kósáné Kovács, Koterec, Kristensen, Laignel, Lambrinidis, Le Foll, Leichtfried, Liberadzki, Lienemann, Madeira, Maňka, Martínez Martínez, Masip Hidalgo, Mastenbroek, Matsouka, Medina Ortega, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Moreno Sánchez, Moscovici, Myller, Navarro, Paasilinna, Patrie, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Reynaud, Riera Madurell, Rocard, Roure, Salinas García, Sánchez Presedo, dos Santos, Savary, Schapira, Scheele, Segelström, Sifunakis, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Swoboda, Tarabella, Thomsen, Trautmann, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Weber Henri, Westlund, Wiersma, Xenogiannakopoulou, Yañez-Barnuevo García

UEN: Fotyga, Janowski, Libicki, Roszkowski, Szymański

Verts/ALE: Aubert, Bennahmias, Buitenweg, Cohn-Bendit, Evans Jillian, Flautre, Hammerstein Mintz, Hassi, Isler Béguin, Jonckheer, Kallenbach, Lagendijk, Lambert, Lipietz, Lucas, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Smith, Staes, Turmes

Zdržel se: 10

IND/DEM: Borghezio, Speroni

NI: Allister, Baco, Kozlík, Martin Hans-Peter

PSE: Grech, Gruber

Verts/ALE: Frassoni, Joan i Marí

Opravy hlasování

Proti

Claude Turmes

14.   Zpráva Jarzembowski A6-0143/2005

Pozměňovací návrh 12

Pro: 553

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bonino, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Cavada, Chatzimarkakis, Chiesa, Cocilovo, Cornillet, Costa, Davies, Degutis, Deprez, De Sarnez, Drčar Murko, Duff, Duquesne, Fourtou, Gentvilas, Geremek, Gibault, Griesbeck, Guardans Cambó, Hall, Harkin, Hennis-Plasschaert, in 't Veld, Jäätteenmäki, Jensen, Juknevičienė, Kacin, Karim, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Kułakowski, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Letta, Ludford, Lynne, Maaten, Malmström, Manders, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Pannella, Pistelli, Polfer, Prodi, Resetarits, Ries, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Sbarbati, Schuth, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Virrankoski, Wallis, Watson

GUE/NGL: Adamou, Agnoletto, Brie, Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Guidoni, Henin, Kaufmann, Krarup, Liotard, McDonald, Markov, Maštálka, Meijer, Meyer Pleite, Morgantini, Musacchio, Pafilis, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Ransdorf, Remek, Rizzo, Seppänen, Sjöstedt, Strož, Svensson, Toussas, Triantaphyllides, Verges, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Bonde, Chruszcz, Goudin, Grabowski, Krupa, Lundgren, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Wohlin, Zapałowski

NI: Belohorská, Czarnecki Ryszard, Helmer, Masiel, Rivera, Rutowicz

PPE-DE: Andrikienė, Antoniozzi, Ashworth, Atkins, Ayuso González, Belet, Berend, Böge, Bonsignore, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Bushill-Matthews, Busuttil, Buzek, Cabrnoch, Callanan, Casa, Castiglione, del Castillo Vera, Cederschiöld, Cesa, Chichester, Chmielewski, Cirino Pomicino, Coelho, Coveney, Dehaene, Demetriou, Deß, Deva, Díaz de Mera García Consuegra, Dimitrakopoulos, Dionisi, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duchoň, Ebner, Ehler, Elles, Esteves, Eurlings, Evans Jonathan, Fajmon, Fatuzzo, Ferber, Fjellner, Florenz, Fraga Estévez, Freitas, Friedrich, Gahler, Gaľa, Galeote Quecedo, García-Margallo y Marfil, Gargani, Garriga Polledo, Gauzès, Gawronski, Gklavakis, Goepel, Gomolka, Graça Moura, Gräßle, de Grandes Pascual, Grosch, Handzlik, Hannan, Harbour, Hatzidakis, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Herrero-Tejedor, Hieronymi, Higgins, Hökmark, Hoppenstedt, Hudacký, Hybášková, Ibrisagic, Itälä, Iturgaiz Angulo, Jackson, Jałowiecki, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Kamall, Karas, Kasoulides, Kelam, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kudrycka, Kušķis, Kuźmiuk, Lamassoure, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, López-Istúriz White, Maat, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mantovani, Marques, Martens, Matsis, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Méndez de Vigo, Mikolášik, Millán Mon, Mitchell, Musotto, Nassauer, Nicholson, Niebler, van Nistelrooij, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Ouzký, Pack, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Parish, Peterle, Pieper, Pīks, Pinheiro, Piskorski, Pleštinská, Podestà, Podkański, Poettering, Posselt, Purvis, Queiró, Quisthoudt-Rowohl, Rack, Radwan, Reul, Roithová, Rudi Ubeda, Rübig, Salafranca Sánchez-Neyra, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schnellhardt, Schröder, Schwab, Seeber, Seeberg, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Sommer, Sonik, Spautz, Šťastný, Stenzel, Stevenson, Strejček, Stubb, Sturdy, Sumberg, Surján, Tajani, Tannock, Thyssen, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Varvitsiotis, Ventre, Vlasák, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wijkman, von Wogau, Wojciechowski, Wortmann-Kool, Wuermeling, Záborská, Zahradil, Zaleski, Zappalà, Zieleniec, Zimmerling, Zvěřina, Zwiefka

PSE: Arif, Arnaoutakis, Attard-Montalto, Batzeli, Beglitis, Beňová, Berès, van den Berg, Berger, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bozkurt, Bullmann, van den Burg, Busquin, Capoulas Santos, Carlotti, Casaca, Castex, Corbett, Correia, Cottigny, D'Alema, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Dobolyi, Douay, El Khadraoui, Estrela, Ettl, Evans Robert, Falbr, Fava, Fazakas, Fernandes, Ferreira Anne, Ferreira Elisa, Ford, Fruteau, Gebhardt, Gill, Glante, Goebbels, Golik, Gomes, Grabowska, Gröner, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Hamon, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hegyi, Honeyball, Howitt, Hughes, Hutchinson, Ilves, Jöns, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Krehl, Kreissl-Dörfler, Kuc, Kuhne, Laignel, Lavarra, Le Foll, Lehtinen, Leichtfried, Lévai, Liberadzki, Lienemann, McAvan, McCarthy, Madeira, Maňka, Mann Erika, Martin David, Mastenbroek, Mikko, Moraes, Morgan, Moscovici, Muscat, Myller, Napoletano, Navarro, Obiols i Germà, Öger, Paasilinna, Pahor, Paleckis, Panzeri, Patrie, Piecyk, Pinior, Pittella, Poignant, Prets, Rapkay, Reynaud, Rocard, Roth-Behrendt, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, dos Santos, Savary, Schapira, Scheele, Schulz, Sifunakis, Siwiec, Skinner, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Titley, Trautmann, Tzampazi, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Whitehead, Wiersma, Wynn, Xenogiannakopoulou, Zani, Zingaretti

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Camre, Crowley, Didžiokas, Krasts, Kristovskis, La Russa, Libicki, Muscardini, Musumeci, Ó Neachtain, Poli Bortone, Ryan, Tatarella, Vaidere, Zīle

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cohn-Bendit, Cramer, Evans Jillian, Flautre, Frassoni, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Isler Béguin, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt, Schroedter, Smith, Staes, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 79

GUE/NGL: Kohlíček

IND/DEM: Batten, Belder, Blokland, Bloom, Booth, Borghezio, Clark, Coûteaux, Farage, Knapman, Louis, Nattrass, Salvini, Speroni, Titford, de Villiers, Whittaker, Wise

NI: Battilocchio, Bobošíková, Gollnisch, Kilroy-Silk, Lang, Le Pen Jean-Marie, Le Pen Marine, Le Rachinel, Martinez, Mölzer, Mote, Mussolini, Schenardi

PPE-DE: Audy, Bachelot-Narquin, Daul, Descamps, De Veyrac, Fontaine, Gaubert, Grossetête, Guellec, Lulling, Mathieu, Saïfi, Sudre, Toubon, Vlasto

PSE: Ayala Sender, Badia I Cutchet, Barón Crespo, Calabuig Rull, Carnero González, Cercas, Christensen, Corbey, Díez González, García Pérez, Geringer de Oedenberg, Gierek, Jørgensen, Kristensen, Martínez Martínez, Masip Hidalgo, Medina Ortega, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Moreno Sánchez, Pleguezuelos Aguilar, Riera Madurell, Salinas García, Sánchez Presedo, Sornosa Martínez, Thomsen, Valenciano Martínez-Orozco, Yañez-Barnuevo García

UEN: Fotyga, Janowski, Roszkowski, Szymański

Zdržel se: 32

IND/DEM: Karatzaferis, Železný

NI: Allister, Baco, Claeys, Dillen, Kozlík, Martin Hans-Peter, Romagnoli, Vanhecke

PPE-DE: Barsi-Pataky, Bauer, Becsey, Duka-Zólyomi, Gál, Glattfelder, Gyürk, Járóka, Landsbergis, Olajos, Őry, Pálfi, Schmitt Pál, Schöpflin, Szájer

PSE: Andersson, Grech, Gruber, Hedh, Hedkvist Petersen, Segelström, Westlund

Opravy hlasování

Pro

Othmar Karas

15.   Zpráva Jarzembowski A6-0143/2005

Návrh Komise

Pro: 402

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Birutis, Bonino, Bowles, Budreikaitė, Busk, Cavada, Chatzimarkakis, Chiesa, Cocilovo, Costa, Davies, Degutis, Drčar Murko, Duff, Duquesne, Ek, Gentvilas, Geremek, Guardans Cambó, Hall, Harkin, in 't Veld, Jäätteenmäki, Jensen, Juknevičienė, Kacin, Karim, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Kułakowski, Lambsdorff, Lax, Letta, Ludford, Lynne, Maaten, Malmström, Manders, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Pannella, Pistelli, Polfer, Prodi, Resetarits, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Savi, Sbarbati, Schuth, Starkevičiūtė, Sterckx, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Virrankoski, Wallis, Watson

IND/DEM: Goudin, Lundgren, Sinnott, Wohlin

NI: Czarnecki Ryszard, Helmer, Rivera

PPE-DE: Andrikienė, Antoniozzi, Ashworth, Atkins, Audy, Ayuso González, Berend, Böge, Bonsignore, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Březina, Bushill-Matthews, Cabrnoch, Callanan, Casa, Castiglione, del Castillo Vera, Cederschiöld, Cesa, Chichester, Cirino Pomicino, Coelho, Coveney, Daul, Dehaene, Demetriou, Descamps, Deß, Deva, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dimitrakopoulos, Dionisi, Dombrovskis, Dover, Doyle, Duchoň, Ebner, Ehler, Elles, Esteves, Evans Jonathan, Fajmon, Fatuzzo, Ferber, Fjellner, Florenz, Fontaine, Fraga Estévez, Freitas, Friedrich, Gahler, Gaľa, Galeote Quecedo, García-Margallo y Marfil, Gargani, Garriga Polledo, Gaubert, Gauzès, Gawronski, Gklavakis, Goepel, Gomolka, Graça Moura, Gräßle, de Grandes Pascual, Grossetête, Guellec, Hannan, Harbour, Hatzidakis, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Herrero-Tejedor, Hieronymi, Higgins, Hökmark, Hoppenstedt, Hudacký, Hybášková, Ibrisagic, Itälä, Iturgaiz Angulo, Jackson, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kamall, Karas, Kasoulides, Kelam, Klamt, Klaß, Koch, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kušķis, Lamassoure, Landsbergis, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Liese, Lombardo, López-Istúriz White, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mantovani, Marques, Mathieu, Matsis, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Méndez de Vigo, Mikolášik, Millán Mon, Mitchell, Musotto, Nassauer, Nicholson, Niebler, Ouzký, Pack, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Parish, Peterle, Pieper, Pīks, Pinheiro, Pleštinská, Podestà, Poettering, Posselt, Purvis, Queiró, Quisthoudt-Rowohl, Rack, Radwan, Reul, Rudi Ubeda, Rübig, Saïfi, Salafranca Sánchez-Neyra, Sartori, Schierhuber, Schnellhardt, Schröder, Schwab, Seeber, Seeberg, Silva Peneda, Škottová, Sommer, Spautz, Šťastný, Stenzel, Stevenson, Strejček, Stubb, Sturdy, Sudre, Sumberg, Tajani, Tannock, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Varvitsiotis, Vernola, Vlasák, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wijkman, von Wogau, Wuermeling, Záborská, Zahradil, Zappalà, Zieleniec, Zimmerling, Zvěřina

PSE: Attard-Montalto, Batzeli, Berman, Bozkurt, Bullmann, Casaca, Corbett, Correia, D'Alema, Dobolyi, Evans Robert, Falbr, Fava, Fazakas, Ferreira Elisa, Ford, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Golik, Gröner, Gurmai, Hänsch, Harangozó, Haug, Hegyi, Herczog, Honeyball, Howitt, Hughes, Ilves, Jöns, Kindermann, Kinnock, Koterec, Krehl, Kreissl-Dörfler, Kuc, Kuhne, Lambrinidis, Lavarra, Lehtinen, Lévai, Liberadzki, McAvan, McCarthy, Madeira, Maňka, Mann Erika, Martin David, Mastenbroek, Matsouka, Mikko, Moraes, Morgan, Muscat, Myller, Napoletano, Navarro, Obiols i Germà, Öger, Panzeri, Piecyk, Pinior, Pittella, Rapkay, Rosati, Roth-Behrendt, Rothe, Rouček, Sacconi, Sakalas, dos Santos, Schulz, Sifunakis, Siwiec, Skinner, Stihler, Stockmann, Szejna, Tabajdi, Tarand, Titley, Tzampazi, Vincenzi, Walter, Weiler, Whitehead, Wynn, Xenogiannakopoulou, Zani, Zingaretti

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Camre, Crowley, Didžiokas, Foglietta, Krasts, Kristovskis, La Russa, Libicki, Muscardini, Musumeci, Ó Neachtain, Poli Bortone, Ryan, Tatarella, Vaidere, Zīle

Verts/ALE: Auken, Beer, Breyer, Cramer, Graefe zu Baringdorf, Hammerstein Mintz, Harms, Horáček, Kusstatscher, Lichtenberger, Özdemir, Trüpel, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 203

ALDE: Bourlanges, Cornillet, Deprez, De Sarnez, Gibault, Griesbeck, Laperrouze

GUE/NGL: Adamou, Agnoletto, Brie, Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Guidoni, Henin, Kaufmann, Kohlíček, Krarup, Liotard, McDonald, Markov, Maštálka, Meijer, Meyer Pleite, Morgantini, Musacchio, Pafilis, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Ransdorf, Remek, Rizzo, Seppänen, Sjöstedt, Strož, Svensson, Toussas, Triantaphyllides, Verges, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Batten, Belder, Blokland, Bloom, Booth, Chruszcz, Clark, Coûteaux, Farage, Grabowski, Knapman, Krupa, Louis, Nattrass, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Titford, de Villiers, Whittaker, Wise, Zapałowski

NI: Battilocchio, Bobošíková, Gollnisch, Kilroy-Silk, Lang, Le Pen Jean-Marie, Le Pen Marine, Le Rachinel, Martinez, Masiel, Mölzer, Mote, Mussolini, Schenardi

PPE-DE: Bachelot-Narquin, Buzek, Chmielewski, Handzlik, Jałowiecki, Kaczmarek, Klich, Kudrycka, Kuźmiuk, Lewandowski, Olbrycht, Piskorski, Podkański, Roithová, Saryusz-Wolski, Schmitt Pál, Siekierski, Sonik, Wojciechowski, Zaleski, Zwiefka

PSE: Arif, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Barón Crespo, Beglitis, Beňová, Berès, van den Berg, Berger, Bösch, Bono, Bourzai, Calabuig Rull, Carlotti, Carnero González, Castex, Cercas, Christensen, Corbey, Cottigny, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Douay, El Khadraoui, Estrela, Ettl, Fernandes, Ferreira Anne, Fruteau, García Pérez, Goebbels, Gomes, Guy-Quint, Hamon, Hutchinson, Jørgensen, Kristensen, Laignel, Le Foll, Leichtfried, Lienemann, Martínez Martínez, Masip Hidalgo, Medina Ortega, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Moreno Sánchez, Moscovici, Paasilinna, Pahor, Patrie, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Reynaud, Riera Madurell, Rocard, Roure, Salinas García, Sánchez Presedo, Savary, Schapira, Scheele, Segelström, Sornosa Martínez, Swoboda, Tarabella, Thomsen, Trautmann, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Weber Henri, Wiersma, Yañez-Barnuevo García

UEN: Fotyga, Janowski, Roszkowski, Szymański

Verts/ALE: Bennahmias, Buitenweg, Cohn-Bendit, Evans Jillian, Flautre, Hassi, Isler Béguin, Jonckheer, Lagendijk, Lambert, Lipietz, Lucas, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt, Smith, Staes, Turmes

Zdržel se: 60

ALDE: Fourtou, Hennis-Plasschaert, Ries, Staniszewska

IND/DEM: Bonde, Borghezio, Karatzaferis, Salvini, Speroni, Železný

NI: Allister, Baco, Belohorská, Claeys, Dillen, Kozlík, Martin Hans-Peter, Romagnoli, Vanhecke

PPE-DE: Barsi-Pataky, Bauer, Becsey, Belet, Brepoels, Doorn, Duka-Zólyomi, Eurlings, Gál, Glattfelder, Grosch, Gyürk, Járóka, Lulling, Maat, Martens, van Nistelrooij, Olajos, Oomen-Ruijten, Őry, Pálfi, Schöpflin, Surján, Szájer, Ventre, Wortmann-Kool

PSE: Andersson, van den Burg, Busquin, Grech, Gruber, Hedh, Hedkvist Petersen, Kósáné Kovács, Sousa Pinto, Westlund

Verts/ALE: Aubert, Frassoni, Joan i Marí, Kallenbach, Schroedter

Opravy hlasování

Proti

Edith Mastenbroek, Emine Bozkurt

16.   Zpráva Jarzembowski A6-0143/2005

Pozměňovací návrh 15

Pro: 157

ALDE: Beaupuy, Bourlanges, Budreikaitė, Cornillet, Deprez, De Sarnez, Fourtou, Gibault, Griesbeck, Laperrouze, Morillon, Polfer

GUE/NGL: Adamou, Agnoletto, Brie, Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Guidoni, Henin, Kaufmann, Kohlíček, Krarup, Liotard, McDonald, Markov, Maštálka, Meijer, Meyer Pleite, Morgantini, Musacchio, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Ransdorf, Remek, Rizzo, Seppänen, Sjöstedt, Strož, Svensson, Triantaphyllides, Verges, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Bonde, Borghezio, Louis, Salvini, Speroni, de Villiers

NI: Battilocchio, Bobošíková

PPE-DE: Bonsignore, Brepoels, Hudacký, Korhola, Mikolášik, Schierhuber, Ventre

PSE: Arif, Beňová, van den Berg, Berger, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bozkurt, van den Burg, Busquin, Carlotti, Castex, Corbey, Cottigny, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Douay, El Khadraoui, Ettl, Ferreira Anne, Fruteau, Guy-Quint, Hamon, Hutchinson, Koterec, Laignel, Lavarra, Le Foll, Leichtfried, Lienemann, Maňka, Mastenbroek, Moscovici, Navarro, Paasilinna, Patrie, Piecyk, Poignant, Prets, Reynaud, Rocard, Roure, Savary, Schapira, Scheele, Swoboda, Tarabella, Trautmann, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Weber Henri, Wiersma

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cohn-Bendit, Cramer, Evans Jillian, Flautre, Frassoni, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Isler Béguin, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt, Schroedter, Smith, Staes, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 483

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Birutis, Bonino, Bowles, Busk, Cavada, Chatzimarkakis, Chiesa, Cocilovo, Costa, Davies, Degutis, Drčar Murko, Duff, Duquesne, Ek, Gentvilas, Hall, Harkin, in 't Veld, Jäätteenmäki, Jensen, Juknevičienė, Kacin, Karim, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Kułakowski, Lambsdorff, Lax, Letta, Ludford, Lynne, Maaten, Malmström, Matsakis, Mohácsi, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Pannella, Pistelli, Prodi, Resetarits, Ries, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Savi, Sbarbati, Schuth, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Szent-Iványi, Takkula, Väyrynen, Van Hecke, Virrankoski, Wallis

IND/DEM: Batten, Bloom, Booth, Chruszcz, Clark, Coûteaux, Farage, Goudin, Grabowski, Knapman, Krupa, Lundgren, Nattrass, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Titford, Whittaker, Wise, Wohlin, Zapałowski

NI: Allister, Claeys, Czarnecki Ryszard, Dillen, Gollnisch, Helmer, Kilroy-Silk, Lang, Le Pen Jean-Marie, Le Pen Marine, Le Rachinel, Martinez, Masiel, Mölzer, Mote, Mussolini, Rutowicz, Schenardi, Vanhecke

PPE-DE: Andrikienė, Antoniozzi, Ashworth, Atkins, Audy, Ayuso González, Bachelot-Narquin, Barsi-Pataky, Bauer, Becsey, Belet, Berend, Böge, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Březina, Brok, Bushill-Matthews, Busuttil, Buzek, Casa, Castiglione, del Castillo Vera, Cederschiöld, Cesa, Chichester, Chmielewski, Cirino Pomicino, Coelho, Coveney, Daul, Dehaene, Demetriou, Descamps, Deß, Deva, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dimitrakopoulos, Dionisi, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duchoň, Duka-Zólyomi, Ebner, Ehler, Elles, Esteves, Eurlings, Evans Jonathan, Fajmon, Fatuzzo, Ferber, Florenz, Fontaine, Fraga Estévez, Freitas, Friedrich, Gahler, Gál, Gaľa, Galeote Quecedo, García-Margallo y Marfil, Gargani, Garriga Polledo, Gaubert, Gauzès, Gawronski, Gklavakis, Glattfelder, Goepel, Gomolka, Graça Moura, Gräßle, de Grandes Pascual, Grosch, Grossetête, Guellec, Gyürk, Handzlik, Hannan, Harbour, Hatzidakis, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Herrero-Tejedor, Hieronymi, Higgins, Hökmark, Hoppenstedt, Hybášková, Ibrisagic, Itälä, Iturgaiz Angulo, Jackson, Jałowiecki, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Kamall, Karas, Kasoulides, Kelam, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Kratsa-Tsagaropoulou, Kudrycka, Kušķis, Kuźmiuk, Lamassoure, Landsbergis, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, Lombardo, López-Istúriz White, Lulling, Maat, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mantovani, Marques, Martens, Mathieu, Matsis, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Méndez de Vigo, Millán Mon, Mitchell, Musotto, Nassauer, Nicholson, Niebler, van Nistelrooij, Olajos, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Őry, Ouzký, Pack, Pálfi, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Parish, Peterle, Pieper, Pīks, Pinheiro, Piskorski, Pleštinská, Podestà, Podkański, Poettering, Posselt, Purvis, Queiró, Quisthoudt-Rowohl, Rack, Radwan, Reul, Roithová, Rudi Ubeda, Rübig, Saïfi, Salafranca Sánchez-Neyra, Sartori, Saryusz-Wolski, Schmitt Pál, Schnellhardt, Schöpflin, Schwab, Seeber, Seeberg, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Sommer, Sonik, Spautz, Šťastný, Stenzel, Stevenson, Strejček, Stubb, Sturdy, Sudre, Sumberg, Surján, Szájer, Tajani, Tannock, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Varvitsiotis, Vernola, Vlasák, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wijkman, von Wogau, Wojciechowski, Wortmann-Kool, Wuermeling, Záborská, Zahradil, Zaleski, Zappalà, Zieleniec, Zimmerling, Zvěřina, Zwiefka

PSE: Andersson, Arnaoutakis, Attard-Montalto, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Barón Crespo, Batzeli, Beglitis, Berlinguer, Bullmann, Calabuig Rull, Capoulas Santos, Carnero González, Casaca, Cercas, Christensen, Corbett, Correia, D'Alema, Díez González, Dobolyi, Falbr, Fava, Ferreira Elisa, Ford, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Golik, Gomes, Grabowska, Gröner, Hänsch, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hedkvist Petersen, Herczog, Honeyball, Howitt, Hughes, Ilves, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Krehl, Kreissl-Dörfler, Kristensen, Kuc, Kuhne, Lambrinidis, Lehtinen, Lévai, Liberadzki, McAvan, McCarthy, Madeira, Mann Erika, Martin David, Martínez Martínez, Masip Hidalgo, Matsouka, Medina Ortega, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Moreno Sánchez, Morgan, Muscat, Napoletano, Obiols i Germà, Öger, Pahor, Paleckis, Panzeri, Pinior, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Rapkay, Riera Madurell, Rosati, Roth-Behrendt, Rothe, Rouček, Sacconi, Sakalas, Salinas García, Sánchez Presedo, dos Santos, Schulz, Segelström, Sifunakis, Siwiec, Skinner, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Szejna, Tabajdi, Tarand, Thomsen, Titley, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Vincenzi, Walter, Weiler, Westlund, Whitehead, Wynn, Xenogiannakopoulou, Yañez-Barnuevo García, Zani, Zingaretti

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Camre, Crowley, Didžiokas, Foglietta, Fotyga, Janowski, Krasts, Kristovskis, La Russa, Libicki, Musumeci, Ó Neachtain, Poli Bortone, Roszkowski, Ryan, Szymański, Tatarella, Vaidere, Zīle

Zdržel se: 23

ALDE: Geremek, Guardans Cambó, Hennis-Plasschaert, Manders, Toia

GUE/NGL: Pafilis, Toussas

IND/DEM: Belder, Blokland, Karatzaferis, Železný

NI: Baco, Belohorská, Kozlík, Martin Hans-Peter, Rivera, Romagnoli

PSE: Estrela, Fernandes, Grech, Gruber, Hegyi, Myller

17.   Zpráva Jarzembowski A6-0143/2005

Usnesení

Pro: 401

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Birutis, Bonino, Bowles, Budreikaitė, Busk, Chatzimarkakis, Chiesa, Cocilovo, Costa, Davies, Degutis, Drčar Murko, Duff, Duquesne, Ek, Gentvilas, Hall, Harkin, in 't Veld, Jäätteenmäki, Jensen, Juknevičienė, Kacin, Karim, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Kułakowski, Lambsdorff, Lax, Letta, Ludford, Lynne, Maaten, Malmström, Manders, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Ortuondo Larrea, Oviir, Pannella, Pistelli, Polfer, Prodi, Resetarits, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Savi, Sbarbati, Schuth, Starkevičiūtė, Sterckx, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Virrankoski, Wallis, Watson

IND/DEM: Goudin, Lundgren, Sinnott, Wohlin

NI: Battilocchio, Belohorská, Bobošíková, Helmer, Mussolini, Rivera, Romagnoli

PPE-DE: Andrikienė, Ashworth, Atkins, Audy, Ayuso González, Berend, Böge, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Březina, Brok, Bushill-Matthews, Busuttil, Cabrnoch, Callanan, Casa, Castiglione, del Castillo Vera, Cederschiöld, Cesa, Chichester, Cirino Pomicino, Coelho, Coveney, Daul, Dehaene, Demetriou, Descamps, Deß, Deva, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dimitrakopoulos, Dionisi, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duchoň, Ebner, Ehler, Elles, Esteves, Eurlings, Evans Jonathan, Fajmon, Fatuzzo, Ferber, Fjellner, Florenz, Fontaine, Fraga Estévez, Freitas, Friedrich, Gahler, Gaľa, Galeote Quecedo, García-Margallo y Marfil, Gargani, Garriga Polledo, Gaubert, Gauzès, Gawronski, Gklavakis, Goepel, Gomolka, Graça Moura, Gräßle, de Grandes Pascual, Grossetête, Guellec, Hannan, Harbour, Hatzidakis, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Herrero-Tejedor, Hieronymi, Higgins, Hökmark, Hoppenstedt, Hudacký, Hybášková, Ibrisagic, Itälä, Iturgaiz Angulo, Jackson, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kamall, Karas, Kasoulides, Kelam, Klamt, Klaß, Koch, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kušķis, Lamassoure, Landsbergis, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Liese, Lombardo, López-Istúriz White, Maat, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mantovani, Marques, Mathieu, Matsis, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Méndez de Vigo, Mikolášik, Millán Mon, Mitchell, Musotto, Nassauer, Nicholson, Niebler, van Nistelrooij, Ouzký, Pack, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Parish, Peterle, Pieper, Pīks, Pinheiro, Pleštinská, Podestà, Poettering, Posselt, Purvis, Queiró, Quisthoudt-Rowohl, Rack, Radwan, Reul, Rudi Ubeda, Rübig, Saïfi, Salafranca Sánchez-Neyra, Sartori, Schierhuber, Schnellhardt, Seeber, Seeberg, Silva Peneda, Škottová, Sommer, Spautz, Šťastný, Stenzel, Stevenson, Strejček, Stubb, Sturdy, Sudre, Sumberg, Tajani, Tannock, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Varela Suanzes-Carpegna, Varvitsiotis, Ventre, Vernola, Vlasák, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, von Wogau, Wortmann-Kool, Wuermeling, Záborská, Zahradil, Zappalà, Zieleniec, Zimmerling, Zvěřina

PSE: Arnaoutakis, Attard-Montalto, Batzeli, Berlinguer, Bozkurt, Bullmann, Casaca, Corbett, Correia, D'Alema, Dobolyi, Evans Robert, Falbr, Fava, Fazakas, Ford, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Golik, Grabowska, Gröner, Gurmai, Hänsch, Harangozó, Haug, Hegyi, Herczog, Honeyball, Howitt, Hughes, Ilves, Jöns, Kindermann, Kinnock, Krehl, Kreissl-Dörfler, Kuc, Kuhne, Lambrinidis, Lavarra, Lehtinen, Lévai, Liberadzki, McAvan, McCarthy, Madeira, Maňka, Mann Erika, Martin David, Mastenbroek, Matsouka, Mikko, Moraes, Morgan, Muscat, Myller, Napoletano, Navarro, Obiols i Germà, Öger, Pahor, Panzeri, Piecyk, Pinior, Pittella, Rapkay, Rosati, Roth-Behrendt, Rothe, Rouček, Sacconi, Sakalas, dos Santos, Schulz, Siwiec, Skinner, Stihler, Stockmann, Szejna, Tabajdi, Tarand, Titley, Tzampazi, Vincenzi, Walter, Weiler, Whitehead, Wynn, Xenogiannakopoulou, Zani, Zingaretti

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Camre, Crowley, Didžiokas, Foglietta, Krasts, Kristovskis, Musumeci, Ó Neachtain, Poli Bortone, Ryan, Tatarella, Vaidere, Zīle

Verts/ALE: Auken, Beer, Breyer, Cramer, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Harms, Horáček, Kusstatscher, Lichtenberger, Özdemir, Trüpel, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 211

ALDE: Beaupuy, Bourlanges, Cornillet, Deprez, De Sarnez, Fourtou, Geremek, Gibault, Griesbeck, Guardans Cambó, Laperrouze, Onyszkiewicz, Staniszewska

GUE/NGL: Adamou, Agnoletto, Brie, Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Guidoni, Henin, Kaufmann, Kohlíček, Liotard, McDonald, Markov, Maštálka, Meijer, Meyer Pleite, Morgantini, Musacchio, Pafilis, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Ransdorf, Remek, Rizzo, Seppänen, Sjöstedt, Strož, Svensson, Toussas, Triantaphyllides, Verges, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Batten, Belder, Blokland, Bloom, Booth, Chruszcz, Clark, Coûteaux, Farage, Grabowski, Karatzaferis, Knapman, Krupa, Louis, Nattrass, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Salvini, Speroni, Titford, de Villiers, Whittaker, Wise, Zapałowski, Železný

NI: Czarnecki Ryszard, Gollnisch, Kilroy-Silk, Le Pen Jean-Marie, Le Pen Marine, Masiel, Mölzer, Mote, Rutowicz, Schenardi

PPE-DE: Bachelot-Narquin, Buzek, Chmielewski, Handzlik, Jałowiecki, Kaczmarek, Klich, Kudrycka, Kuźmiuk, Lewandowski, Olajos, Olbrycht, Piskorski, Podkański, Roithová, Saryusz-Wolski, Siekierski, Sonik, Wijkman, Wojciechowski, Zaleski, Zwiefka

PSE: Arif, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Barón Crespo, Beglitis, Beňová, Berès, van den Berg, Berger, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Busquin, Calabuig Rull, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Castex, Cercas, Corbey, Cottigny, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Douay, El Khadraoui, Ettl, Fernandes, Ferreira Anne, Ferreira Elisa, Fruteau, García Pérez, Goebbels, Gomes, Guy-Quint, Hamon, Hasse Ferreira, Hutchinson, Koterec, Laignel, Le Foll, Leichtfried, Lienemann, Martínez Martínez, Masip Hidalgo, Medina Ortega, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Moreno Sánchez, Moscovici, Patrie, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Reynaud, Riera Madurell, Rocard, Roure, Salinas García, Sánchez Presedo, Savary, Schapira, Scheele, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Swoboda, Tarabella, Trautmann, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Weber Henri, Wiersma, Yañez-Barnuevo García

UEN: Fotyga, Janowski, Libicki, Roszkowski, Szymański

Verts/ALE: Bennahmias, Buitenweg, Cohn-Bendit, Evans Jillian, Flautre, Hammerstein Mintz, Hassi, Isler Béguin, Jonckheer, Lagendijk, Lambert, Lipietz, Lucas, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt, Schroedter, Smith, Staes, Turmes

Zdržel se: 51

ALDE: Cavada, Hennis-Plasschaert, Ries

IND/DEM: Bonde, Borghezio

NI: Allister, Baco, Claeys, Dillen, Kozlík, Martin Hans-Peter, Vanhecke

PPE-DE: Barsi-Pataky, Bauer, Becsey, Belet, Brepoels, Duka-Zólyomi, Gál, Glattfelder, Grosch, Gyürk, Járóka, Lulling, Martens, Oomen-Ruijten, Őry, Pálfi, Schmitt Pál, Schöpflin, Surján, Szájer

PSE: Andersson, van den Burg, Christensen, Estrela, Grech, Gruber, Hedh, Hedkvist Petersen, Jørgensen, Kósáné Kovács, Kristensen, Paasilinna, Segelström, Thomsen, Westlund

Verts/ALE: Aubert, Frassoni, Joan i Marí, Kallenbach

Opravy hlasování

Pro

Anders Wijkman

Proti

Edith Mastenbroek, Emine Bozkurt, Thijs Berman

Zdržel se

Janelly Fourtou

18.   Zpráva Savary A6-0133/2005

Usnesení

Pro: 603

ALDE: Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bonino, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Cavada, Chatzimarkakis, Chiesa, Cocilovo, Cornillet, Costa, Davies, Degutis, Deprez, De Sarnez, Drčar Murko, Duff, Duquesne, Ek, Fourtou, Gentvilas, Geremek, Gibault, Griesbeck, Guardans Cambó, Hall, Harkin, Hennis-Plasschaert, in 't Veld, Jäätteenmäki, Jensen, Juknevičienė, Karim, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Kułakowski, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Letta, Ludford, Lynne, Maaten, Malmström, Manders, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Pannella, Pistelli, Polfer, Prodi, Resetarits, Ries, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Savi, Sbarbati, Schuth, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Virrankoski, Wallis

GUE/NGL: Adamou, Agnoletto, Brie, Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Guidoni, Henin, Kaufmann, Kohlíček, Krarup, Liotard, McDonald, Markov, Maštálka, Meijer, Meyer Pleite, Morgantini, Musacchio, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Ransdorf, Remek, Rizzo, Seppänen, Sjöstedt, Strož, Svensson, Triantaphyllides, Verges, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Borghezio, Coûteaux, Karatzaferis, Louis, Salvini, Sinnott, Speroni, de Villiers, Železný

NI: Belohorská, Bobošíková, Claeys, Czarnecki Ryszard, Dillen, Gollnisch, Lang, Le Pen Jean-Marie, Le Pen Marine, Le Rachinel, Martin Hans-Peter, Martinez, Masiel, Mölzer, Mussolini, Rivera, Romagnoli, Rutowicz, Schenardi, Vanhecke

PPE-DE: Andrikienė, Antoniozzi, Audy, Ayuso González, Bachelot-Narquin, Barsi-Pataky, Bauer, Becsey, Belet, Berend, Böge, Bonsignore, Bowis, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Brok, Busuttil, Cabrnoch, Casa, Castiglione, del Castillo Vera, Cederschiöld, Cesa, Chmielewski, Cirino Pomicino, Coelho, Coveney, Daul, Dehaene, Demetriou, Descamps, Deß, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dimitrakopoulos, Dionisi, Dombrovskis, Doorn, Doyle, Duka-Zólyomi, Ebner, Ehler, Esteves, Eurlings, Fatuzzo, Ferber, Fjellner, Florenz, Fontaine, Fraga Estévez, Freitas, Friedrich, Gahler, Gál, Gaľa, Galeote Quecedo, García-Margallo y Marfil, Gargani, Garriga Polledo, Gaubert, Gauzès, Gawronski, Gklavakis, Glattfelder, Goepel, Gomolka, Graça Moura, Gräßle, de Grandes Pascual, Grosch, Grossetête, Guellec, Gyürk, Handzlik, Hatzidakis, Herranz García, Herrero-Tejedor, Hieronymi, Higgins, Hökmark, Hoppenstedt, Hudacký, Hybášková, Ibrisagic, Itälä, Iturgaiz Angulo, Jackson, Jałowiecki, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Karas, Kasoulides, Kelam, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Kratsa-Tsagaropoulou, Kudrycka, Kušķis, Kuźmiuk, Lamassoure, Landsbergis, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, Lombardo, López-Istúriz White, Lulling, Maat, McGuinness, Mann Thomas, Mantovani, Marques, Martens, Mathieu, Matsis, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Méndez de Vigo, Mikolášik, Millán Mon, Mitchell, Musotto, Nassauer, Niebler, van Nistelrooij, Olajos, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Őry, Pack, Pálfi, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Peterle, Pieper, Pīks, Pinheiro, Piskorski, Pleštinská, Podestà, Poettering, Posselt, Queiró, Quisthoudt-Rowohl, Rack, Radwan, Roithová, Rudi Ubeda, Rübig, Saïfi, Salafranca Sánchez-Neyra, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt Pál, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Seeberg, Siekierski, Silva Peneda, Sommer, Sonik, Spautz, Šťastný, Stenzel, Stubb, Sudre, Surján, Szájer, Tajani, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Varela Suanzes-Carpegna, Varvitsiotis, Ventre, Vernola, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wijkman, von Wogau, Wojciechowski, Wortmann-Kool, Wuermeling, Záborská, Zaleski, Zappalà, Zieleniec, Zimmerling, Zwiefka

PSE: Andersson, Arif, Arnaoutakis, Attard-Montalto, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Barón Crespo, Batzeli, Beglitis, Beňová, Berès, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bozkurt, Bullmann, van den Burg, Busquin, Calabuig Rull, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Castex, Cercas, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, D'Alema, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Dobolyi, Douay, El Khadraoui, Estrela, Ettl, Evans Robert, Falbr, Fava, Fazakas, Fernandes, Ferreira Anne, Ferreira Elisa, Ford, Fruteau, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Golik, Gomes, Grabowska, Grech, Gröner, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Hamon, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Herczog, Honeyball, Howitt, Hughes, Hutchinson, Ilves, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Krehl, Kreissl-Dörfler, Kristensen, Kuc, Kuhne, Laignel, Lambrinidis, Lavarra, Le Foll, Lehtinen, Leichtfried, Lévai, Liberadzki, Lienemann, McAvan, McCarthy, Madeira, Maňka, Mann Erika, Martin David, Martínez Martínez, Masip Hidalgo, Mastenbroek, Matsouka, Medina Ortega, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Moreno Sánchez, Morgan, Moscovici, Muscat, Myller, Napoletano, Navarro, Obiols i Germà, Öger, Paasilinna, Pahor, Paleckis, Panzeri, Patrie, Piecyk, Pinior, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rapkay, Reynaud, Riera Madurell, Rocard, Rosati, Roth-Behrendt, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Salinas García, Sánchez Presedo, dos Santos, Savary, Schapira, Schulz, Segelström, Sifunakis, Siwiec, Skinner, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Thomsen, Titley, Trautmann, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Whitehead, Wiersma, Wynn, Xenogiannakopoulou, Yañez-Barnuevo García, Zani, Zingaretti

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Camre, Crowley, Didžiokas, Foglietta, Fotyga, Janowski, Krasts, Kristovskis, Libicki, Muscardini, Musumeci, Ó Neachtain, Poli Bortone, Roszkowski, Ryan, Szymański, Tatarella, Vaidere, Zīle

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cohn-Bendit, Cramer, Evans Jillian, Flautre, Frassoni, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Isler Béguin, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schmidt, Schroedter, Smith, Staes, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 24

IND/DEM: Batten, Belder, Blokland, Bloom, Booth, Chruszcz, Clark, Farage, Goudin, Grabowski, Knapman, Krupa, Lundgren, Nattrass, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Titford, Wise, Wohlin, Zapałowski

NI: Kilroy-Silk, Mote

PPE-DE: Podkański

Zdržel se: 40

GUE/NGL: Pafilis, Toussas

IND/DEM: Bonde

NI: Allister, Baco, Battilocchio, Helmer, Kozlík

PPE-DE: Ashworth, Atkins, Bradbourn, Bushill-Matthews, Buzek, Callanan, Chichester, Deva, Dover, Duchoň, Elles, Evans Jonathan, Fajmon, Hannan, Harbour, Kamall, McMillan-Scott, Nicholson, Parish, Purvis, Reul, Škottová, Stevenson, Strejček, Sturdy, Sumberg, Tannock, Van Orden, Vlasák, Zahradil, Zvěřina

Verts/ALE: Schlyter

19.   Zpráva Sterckx A6-0123/2005

Pozměňovací návrh 11

Pro: 502

ALDE: Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bonino, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Cavada, Chatzimarkakis, Chiesa, Cocilovo, Cornillet, Costa, Davies, Degutis, Deprez, De Sarnez, Drčar Murko, Duff, Duquesne, Ek, Fourtou, Gentvilas, Geremek, Gibault, Griesbeck, Guardans Cambó, Hall, Harkin, Hennis-Plasschaert, in 't Veld, Jäätteenmäki, Jensen, Juknevičienė, Kacin, Karim, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Letta, Ludford, Lynne, Maaten, Malmström, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Pannella, Pistelli, Polfer, Prodi, Resetarits, Ries, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Savi, Sbarbati, Schuth, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Virrankoski, Wallis, Watson

GUE/NGL: Adamou, Agnoletto, Brie, Figueiredo, Guerreiro, Guidoni, Henin, Kaufmann, Markov, Meyer Pleite, Morgantini, Musacchio, Pafilis, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Ransdorf, Rizzo, Toussas, Triantaphyllides, Verges, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Bonde, Chruszcz, Grabowski, Krupa, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Zapałowski

NI: Battilocchio, Belohorská, Claeys, Dillen, Martin Hans-Peter, Rivera, Vanhecke

PPE-DE: Andrikienė, Antoniozzi, Audy, Ayuso González, Bachelot-Narquin, Belet, Berend, Böge, Bonsignore, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Brok, Busuttil, Casa, Castiglione, del Castillo Vera, Cederschiöld, Cesa, Coelho, Dehaene, Descamps, Deß, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dionisi, Dombrovskis, Doorn, Doyle, Ebner, Esteves, Eurlings, Fatuzzo, Ferber, Florenz, Fontaine, Fraga Estévez, Freitas, Friedrich, Gahler, Gaľa, Galeote Quecedo, Gargani, Garriga Polledo, Gaubert, Gauzès, Gawronski, Gomolka, Graça Moura, Gräßle, de Grandes Pascual, Grosch, Grossetête, Guellec, Hatzidakis, Herranz García, Herrero-Tejedor, Hieronymi, Hoppenstedt, Hudacký, Hybášková, Itälä, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Karas, Kasoulides, Kelam, Klamt, Klaß, Koch, Konrad, Korhola, Kušķis, Lamassoure, Landsbergis, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Liese, Lombardo, López-Istúriz White, Lulling, Maat, Mann Thomas, Mantovani, Marques, Martens, Mathieu, Mauro, Mayer, Mayor Oreja, Méndez de Vigo, Mikolášik, Musotto, Nassauer, Niebler, van Nistelrooij, Oomen-Ruijten, Pack, Peterle, Pieper, Pīks, Pinheiro, Pleštinská, Podestà, Podkański, Poettering, Posselt, Queiró, Quisthoudt-Rowohl, Rack, Radwan, Reul, Rudi Ubeda, Rübig, Saïfi, Salafranca Sánchez-Neyra, Sartori, Schierhuber, Schnellhardt, Schröder, Schwab, Seeber, Seeberg, Silva Peneda, Sommer, Spautz, Stenzel, Stubb, Sudre, Sumberg, Tajani, Thyssen, Toubon, Ulmer, Varela Suanzes-Carpegna, Ventre, Vernola, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wijkman, von Wogau, Wortmann-Kool, Wuermeling, Záborská, Zappalà, Zieleniec, Zimmerling

PSE: Andersson, Arif, Arnaoutakis, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Barón Crespo, Batzeli, Beglitis, Beňová, Berès, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bozkurt, Bullmann, van den Burg, Busquin, Calabuig Rull, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Castex, Cercas, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, D'Alema, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Dobolyi, Douay, El Khadraoui, Estrela, Ettl, Evans Robert, Fava, Fazakas, Fernandes, Ferreira Anne, Ferreira Elisa, Ford, Fruteau, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Golik, Gomes, Grabowska, Grech, Gröner, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Hamon, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Herczog, Honeyball, Howitt, Hughes, Hutchinson, Ilves, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Krehl, Kreissl-Dörfler, Kristensen, Kuc, Kuhne, Laignel, Lambrinidis, Lavarra, Le Foll, Lehtinen, Leichtfried, Lévai, Liberadzki, Lienemann, McAvan, McCarthy, Madeira, Maňka, Mann Erika, Martin David, Martínez Martínez, Masip Hidalgo, Mastenbroek, Matsouka, Medina Ortega, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Moreno Sánchez, Morgan, Moscovici, Muscat, Myller, Napoletano, Navarro, Obiols i Germà, Pahor, Panzeri, Patrie, Piecyk, Pinior, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rapkay, Reynaud, Riera Madurell, Rocard, Rosati, Roth-Behrendt, Rothe, Roure, Sacconi, Sakalas, Salinas García, Sánchez Presedo, dos Santos, Savary, Schapira, Schulz, Segelström, Siwiec, Skinner, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Thomsen, Titley, Trautmann, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Whitehead, Wiersma, Wynn, Xenogiannakopoulou, Yañez-Barnuevo García, Zani, Zingaretti

UEN: Angelilli, Aylward, Camre, Crowley, Krasts, Kristovskis, Muscardini, Ó Neachtain, Ryan, Vaidere, Zīle

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cohn-Bendit, Cramer, Evans Jillian, Flautre, Frassoni, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Isler Béguin, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schmidt, Schroedter, Smith, Staes, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 146

GUE/NGL: Kohlíček, Krarup, Liotard, McDonald, Meijer, Remek, Seppänen, Sjöstedt, Strož, Svensson

IND/DEM: Batten, Belder, Blokland, Bloom, Booth, Clark, Coûteaux, Farage, Goudin, Karatzaferis, Knapman, Louis, Lundgren, Nattrass, Sinnott, Titford, de Villiers, Wise, Wohlin, Železný

NI: Allister, Bobošíková, Czarnecki Ryszard, Gollnisch, Helmer, Kilroy-Silk, Lang, Le Pen Jean-Marie, Le Pen Marine, Le Rachinel, Martinez, Masiel, Mölzer, Mote, Mussolini, Romagnoli, Rutowicz, Schenardi

PPE-DE: Ashworth, Atkins, Barsi-Pataky, Bauer, Becsey, Bowis, Bradbourn, Bushill-Matthews, Buzek, Cabrnoch, Callanan, Chichester, Chmielewski, Cirino Pomicino, Coveney, Deva, Dimitrakopoulos, Dover, Duchoň, Duka-Zólyomi, Elles, Evans Jonathan, Fajmon, Fjellner, Gál, Gklavakis, Glattfelder, Gyürk, Handzlik, Hannan, Harbour, Higgins, Hökmark, Ibrisagic, Iturgaiz Angulo, Jackson, Jałowiecki, Járóka, Kaczmarek, Kamall, Klich, Kratsa-Tsagaropoulou, Kudrycka, Kuźmiuk, Lewandowski, McGuinness, McMillan-Scott, Matsis, Mavrommatis, Millán Mon, Mitchell, Nicholson, Olajos, Olbrycht, Őry, Pálfi, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Piskorski, Purvis, Roithová, Saryusz-Wolski, Schmitt Pál, Schöpflin, Siekierski, Škottová, Sonik, Šťastný, Stevenson, Strejček, Sturdy, Surján, Szájer, Tannock, Trakatellis, Vakalis, Van Orden, Varvitsiotis, Vlasák, Zahradil, Zaleski, Zvěřina, Zwiefka

PSE: Attard-Montalto, Falbr, Paasilinna, Rouček

UEN: Berlato, Didžiokas, Foglietta, Fotyga, Janowski, Libicki, Musumeci, Poli Bortone, Roszkowski, Szymański

Verts/ALE: Schlyter

Zdržel se: 9

GUE/NGL: Flasarová, Maštálka

IND/DEM: Borghezio, Salvini, Speroni

NI: Baco, Kozlík

PPE-DE: Wojciechowski

UEN: Tatarella

Opravy hlasování

Proti

Gitte Seeberg

20.   Zpráva Sterckx A6-0123/2005

Pozměňovací návrh 38

Pro: 530

ALDE: Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bonino, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Cavada, Chatzimarkakis, Chiesa, Cocilovo, Cornillet, Costa, Davies, Degutis, Deprez, De Sarnez, Drčar Murko, Duff, Duquesne, Ek, Fourtou, Gentvilas, Geremek, Gibault, Griesbeck, Guardans Cambó, Hall, Harkin, Hennis-Plasschaert, in 't Veld, Jensen, Juknevičienė, Kacin, Karim, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Letta, Ludford, Lynne, Maaten, Manders, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Pannella, Pistelli, Polfer, Resetarits, Ries, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Savi, Sbarbati, Schuth, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Virrankoski, Wallis, Watson

GUE/NGL: Adamou, Agnoletto, Brie, Figueiredo, Guerreiro, Guidoni, Henin, Kaufmann, Krarup, Liotard, McDonald, Markov, Meijer, Meyer Pleite, Morgantini, Musacchio, Pafilis, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Ransdorf, Rizzo, Seppänen, Sjöstedt, Svensson, Toussas, Triantaphyllides, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Chruszcz, Grabowski, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Zapałowski

NI: Battilocchio, Belohorská, Claeys, Dillen, Gollnisch, Lang, Le Pen Jean-Marie, Le Pen Marine, Le Rachinel, Martin Hans-Peter, Martinez, Mölzer, Mussolini, Romagnoli, Schenardi, Vanhecke

PPE-DE: Andrikienė, Antoniozzi, Audy, Ayuso González, Bachelot-Narquin, Belet, Berend, Böge, Bowis, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Busuttil, Casa, Castiglione, del Castillo Vera, Cederschiöld, Cesa, Coelho, Daul, Dehaene, Descamps, Deß, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dimitrakopoulos, Dionisi, Dombrovskis, Doorn, Ebner, Esteves, Eurlings, Fatuzzo, Ferber, Fjellner, Florenz, Fontaine, Fraga Estévez, Freitas, Friedrich, Gahler, Gaľa, Galeote Quecedo, García-Margallo y Marfil, Gargani, Garriga Polledo, Gaubert, Gauzès, Gawronski, Gklavakis, Goepel, Gomolka, Graça Moura, Gräßle, de Grandes Pascual, Grosch, Grossetête, Guellec, Hatzidakis, Herranz García, Herrero-Tejedor, Hieronymi, Hoppenstedt, Hudacký, Hybášková, Ibrisagic, Itälä, Iturgaiz Angulo, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Karas, Kasoulides, Kelam, Klamt, Klaß, Koch, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kušķis, Lamassoure, Landsbergis, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Liese, Lombardo, López-Istúriz White, Lulling, Maat, Mann Thomas, Mantovani, Marques, Martens, Mathieu, Matsis, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Méndez de Vigo, Mikolášik, Millán Mon, Musotto, Nassauer, Niebler, van Nistelrooij, Oomen-Ruijten, Pack, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Peterle, Pieper, Pīks, Pinheiro, Pleštinská, Podestà, Poettering, Posselt, Queiró, Quisthoudt-Rowohl, Rack, Radwan, Reul, Rudi Ubeda, Rübig, Saïfi, Salafranca Sánchez-Neyra, Sartori, Schierhuber, Schnellhardt, Schröder, Schwab, Seeber, Seeberg, Silva Peneda, Sommer, Spautz, Stenzel, Stubb, Sudre, Tajani, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Varela Suanzes-Carpegna, Varvitsiotis, Ventre, Vernola, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wijkman, von Wogau, Wortmann-Kool, Wuermeling, Záborská, Zappalà, Zieleniec, Zimmerling

PSE: Andersson, Arif, Arnaoutakis, Attard-Montalto, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Barón Crespo, Batzeli, Beglitis, Beňová, Berès, van den Berg, Berger, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bozkurt, Bullmann, van den Burg, Busquin, Calabuig Rull, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Castex, Cercas, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, D'Alema, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Dobolyi, Douay, El Khadraoui, Estrela, Ettl, Evans Robert, Fava, Fazakas, Fernandes, Ferreira Anne, Ferreira Elisa, Ford, Fruteau, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Golik, Gomes, Grabowska, Grech, Gröner, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Hamon, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Herczog, Honeyball, Howitt, Hughes, Hutchinson, Ilves, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Krehl, Kreissl-Dörfler, Kristensen, Kuc, Kuhne, Laignel, Lambrinidis, Lavarra, Le Foll, Lehtinen, Leichtfried, Leinen, Lévai, Liberadzki, Lienemann, McCarthy, Madeira, Maňka, Mann Erika, Martin David, Martínez Martínez, Mastenbroek, Matsouka, Medina Ortega, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Moreno Sánchez, Morgan, Moscovici, Muscat, Myller, Napoletano, Navarro, Obiols i Germà, Öger, Paleckis, Panzeri, Patrie, Piecyk, Pinior, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rapkay, Reynaud, Riera Madurell, Rocard, Rosati, Roth-Behrendt, Rothe, Roure, Sacconi, Sakalas, Salinas García, Sánchez Presedo, dos Santos, Savary, Schapira, Schulz, Segelström, Siwiec, Skinner, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Thomsen, Titley, Trautmann, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Whitehead, Wynn, Xenogiannakopoulou, Yañez-Barnuevo García, Zani, Zingaretti

UEN: Angelilli, Aylward, Camre, Crowley, Fotyga, Janowski, Krasts, Kristovskis, La Russa, Libicki, Ó Neachtain, Roszkowski, Ryan, Szymański, Vaidere, Zīle

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cramer, Evans Jillian, Flautre, Frassoni, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Isler Béguin, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schmidt, Schroedter, Smith, Staes, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 106

GUE/NGL: Kohlíček, Remek, Strož

IND/DEM: Batten, Belder, Blokland, Bloom, Clark, Farage, Karatzaferis, Knapman, Nattrass, Sinnott, Titford, Wise, Železný

NI: Allister, Bobošíková, Czarnecki Ryszard, Helmer, Kilroy-Silk, Masiel, Mote, Rutowicz

PPE-DE: Ashworth, Atkins, Barsi-Pataky, Bauer, Becsey, Bradbourn, Brok, Bushill-Matthews, Buzek, Cabrnoch, Callanan, Chichester, Chmielewski, Cirino Pomicino, Coveney, Deva, Dover, Doyle, Duchoň, Duka-Zólyomi, Evans Jonathan, Fajmon, Gál, Glattfelder, Gyürk, Handzlik, Hannan, Harbour, Higgins, Hökmark, Jackson, Jałowiecki, Járóka, Kaczmarek, Kamall, Klich, Kudrycka, Kuźmiuk, Lewandowski, McGuinness, McMillan-Scott, Mitchell, Nicholson, Olajos, Olbrycht, Őry, Pálfi, Parish, Piskorski, Podkański, Purvis, Roithová, Saryusz-Wolski, Schmitt Pál, Schöpflin, Siekierski, Škottová, Sonik, Šťastný, Stevenson, Strejček, Sturdy, Sumberg, Surján, Szájer, Tannock, Van Orden, Vlasák, Wojciechowski, Zahradil, Zaleski, Zvěřina, Zwiefka

PSE: Falbr, Paasilinna, Pahor, Rouček

UEN: Foglietta, Muscardini, Musumeci, Poli Bortone

Verts/ALE: Schlyter

Zdržel se: 17

GUE/NGL: Flasarová, Maštálka

IND/DEM: Bonde, Borghezio, Coûteaux, Goudin, Krupa, Louis, Lundgren, Salvini, Speroni, de Villiers, Wohlin

NI: Kozlík, Rivera

UEN: Berlato, Didžiokas

Opravy hlasování

Proti

Gitte Seeberg

21.   Zpráva Sterckx A6-0123/2005

Pozměňovací návrh 103

Pro: 533

ALDE: Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bonino, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Cavada, Chatzimarkakis, Chiesa, Cocilovo, Cornillet, Costa, Davies, Degutis, Deprez, De Sarnez, Drčar Murko, Duff, Duquesne, Ek, Fourtou, Gentvilas, Geremek, Gibault, Griesbeck, Guardans Cambó, Hall, Harkin, Hennis-Plasschaert, in 't Veld, Jäätteenmäki, Jensen, Juknevičienė, Kacin, Karim, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Letta, Ludford, Lynne, Maaten, Malmström, Manders, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Pannella, Pistelli, Polfer, Prodi, Resetarits, Ries, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Savi, Sbarbati, Schuth, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Virrankoski, Wallis, Watson

GUE/NGL: Adamou, Agnoletto, Brie, Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Guidoni, Henin, Kaufmann, Kohlíček, Krarup, Liotard, McDonald, Markov, Maštálka, Meijer, Meyer Pleite, Morgantini, Musacchio, Pafilis, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Ransdorf, Remek, Rizzo, Seppänen, Sjöstedt, Strož, Svensson, Toussas, Triantaphyllides, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Bonde, Chruszcz, Grabowski, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Zapałowski

NI: Battilocchio, Belohorská, Claeys, Dillen, Gollnisch, Lang, Le Pen Jean-Marie, Le Pen Marine, Le Rachinel, Martin Hans-Peter, Martinez, Mölzer, Mussolini, Schenardi, Vanhecke

PPE-DE: Andrikienė, Antoniozzi, Audy, Ayuso González, Bachelot-Narquin, Belet, Berend, Böge, Bonsignore, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Brok, Busuttil, Casa, Castiglione, del Castillo Vera, Cesa, Coelho, Daul, Dehaene, Descamps, Deß, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dimitrakopoulos, Dionisi, Dombrovskis, Doorn, Ebner, Elles, Esteves, Eurlings, Fatuzzo, Ferber, Florenz, Fontaine, Fraga Estévez, Freitas, Friedrich, Gahler, Gaľa, Galeote Quecedo, García-Margallo y Marfil, Gargani, Garriga Polledo, Gaubert, Gauzès, Gawronski, Gklavakis, Goepel, Gomolka, Graça Moura, Gräßle, de Grandes Pascual, Grosch, Grossetête, Guellec, Hatzidakis, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Herrero-Tejedor, Hieronymi, Hoppenstedt, Hudacký, Hybášková, Itälä, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Karas, Kasoulides, Kelam, Klamt, Klaß, Koch, Konrad, Kušķis, Lamassoure, Landsbergis, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, López-Istúriz White, Lulling, Maat, Mann Thomas, Mantovani, Marques, Martens, Mathieu, Mato Adrover, Matsis, Mavrommatis, Mayer, Méndez de Vigo, Mikolášik, Millán Mon, Musotto, Nassauer, Niebler, van Nistelrooij, Oomen-Ruijten, Pack, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Peterle, Pieper, Pīks, Pinheiro, Pleštinská, Podestà, Podkański, Poettering, Posselt, Queiró, Quisthoudt-Rowohl, Rack, Radwan, Reul, Rudi Ubeda, Rübig, Saïfi, Salafranca Sánchez-Neyra, Sartori, Schierhuber, Schnellhardt, Schröder, Schwab, Seeber, Seeberg, Silva Peneda, Sommer, Šťastný, Stenzel, Stubb, Sudre, Tajani, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Varela Suanzes-Carpegna, Varvitsiotis, Ventre, Vernola, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wijkman, von Wogau, Wortmann-Kool, Wuermeling, Záborská, Zappalà, Zieleniec, Zimmerling

PSE: Andersson, Arif, Arnaoutakis, Attard-Montalto, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Barón Crespo, Beglitis, Berès, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bozkurt, Bullmann, van den Burg, Busquin, Calabuig Rull, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Castex, Cercas, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, D'Alema, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Dobolyi, Douay, El Khadraoui, Estrela, Ettl, Evans Robert, Fava, Fazakas, Fernandes, Ferreira Anne, Ferreira Elisa, Ford, Fruteau, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Golik, Gomes, Grabowska, Grech, Gröner, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Hamon, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Herczog, Honeyball, Howitt, Hughes, Hutchinson, Ilves, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Krehl, Kreissl-Dörfler, Kristensen, Kuhne, Laignel, Lambrinidis, Lavarra, Le Foll, Lehtinen, Leichtfried, Leinen, Lévai, Liberadzki, Lienemann, McAvan, McCarthy, Madeira, Maňka, Mann Erika, Martin David, Martínez Martínez, Matsouka, Medina Ortega, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Moreno Sánchez, Morgan, Moscovici, Muscat, Napoletano, Navarro, Obiols i Germà, Öger, Paleckis, Panzeri, Patrie, Piecyk, Pinior, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rapkay, Reynaud, Riera Madurell, Rocard, Rosati, Roth-Behrendt, Rothe, Roure, Sacconi, Sakalas, Salinas García, Sánchez Presedo, dos Santos, Savary, Schapira, Schulz, Segelström, Siwiec, Skinner, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Thomsen, Titley, Trautmann, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Whitehead, Wiersma, Wynn, Xenogiannakopoulou, Yañez-Barnuevo García, Zani, Zingaretti

UEN: Aylward, Camre, Crowley, Foglietta, Fotyga, Janowski, Krasts, Kristovskis, La Russa, Libicki, Ó Neachtain, Roszkowski, Ryan, Szymański, Vaidere, Zīle

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cohn-Bendit, Cramer, Evans Jillian, Flautre, Frassoni, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Isler Béguin, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schmidt, Schroedter, Smith, Staes, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 116

IND/DEM: Batten, Belder, Blokland, Bloom, Booth, Clark, Coûteaux, Farage, Goudin, Karatzaferis, Knapman, Louis, Lundgren, Nattrass, Salvini, Sinnott, Speroni, Titford, de Villiers, Whittaker, Wise, Wohlin, Železný

NI: Allister, Czarnecki Ryszard, Helmer, Kilroy-Silk, Masiel, Mote, Rutowicz

PPE-DE: Ashworth, Atkins, Barsi-Pataky, Bauer, Becsey, Bowis, Bradbourn, Bushill-Matthews, Buzek, Cabrnoch, Callanan, Cederschiöld, Chichester, Chmielewski, Cirino Pomicino, Coveney, Deva, Dover, Doyle, Duchoň, Duka-Zólyomi, Evans Jonathan, Fajmon, Fjellner, Gál, Glattfelder, Gyürk, Handzlik, Hannan, Harbour, Higgins, Hökmark, Ibrisagic, Iturgaiz Angulo, Jackson, Jałowiecki, Járóka, Kaczmarek, Kamall, Klich, Kratsa-Tsagaropoulou, Kudrycka, Kuźmiuk, Lewandowski, Liese, Lombardo, McGuinness, McMillan-Scott, Mayor Oreja, Mitchell, Nicholson, Olajos, Olbrycht, Őry, Pálfi, Parish, Piskorski, Purvis, Roithová, Saryusz-Wolski, Schmitt Pál, Schöpflin, Siekierski, Škottová, Sonik, Stevenson, Strejček, Sturdy, Sumberg, Surján, Szájer, Tannock, Van Orden, Vlasák, Wojciechowski, Zahradil, Zaleski, Zvěřina, Zwiefka

PSE: Falbr, Paasilinna, Rouček

UEN: Angelilli, Didžiokas, Musumeci, Poli Bortone

Zdržel se: 9

IND/DEM: Borghezio, Krupa

NI: Bobošíková, Kozlík, Rivera

UEN: Berlato, Muscardini, Tatarella

Verts/ALE: Schlyter

Opravy hlasování

Pro

Rodi Kratsa-Tsagaropoulou

Proti

Gitte Seeberg

22.   Zpráva Sterckx A6-0123/2005

Pozměňovací návrh 13

Pro: 519

ALDE: Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bonino, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Cavada, Chatzimarkakis, Chiesa, Cocilovo, Cornillet, Costa, Davies, Degutis, Deprez, De Sarnez, Drčar Murko, Duff, Duquesne, Ek, Fourtou, Gentvilas, Gibault, Griesbeck, Guardans Cambó, Hall, Harkin, Hennis-Plasschaert, in 't Veld, Jäätteenmäki, Jensen, Juknevičienė, Kacin, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Kułakowski, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Letta, Ludford, Lynne, Maaten, Malmström, Manders, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Pannella, Pistelli, Prodi, Resetarits, Ries, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Savi, Sbarbati, Schuth, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Szent-Iványi, Väyrynen, Van Hecke, Virrankoski, Wallis, Watson

GUE/NGL: Adamou, Agnoletto, Brie, Figueiredo, Guerreiro, Henin, Kaufmann, Markov, Maštálka, Meyer Pleite, Morgantini, Musacchio, Pafilis, Papadimoulis, Pflüger, Ransdorf, Toussas, Triantaphyllides, Verges, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Bonde, Chruszcz, Grabowski, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Sinnott, Zapałowski

NI: Battilocchio, Belohorská, Czarnecki Ryszard, Kozlík, Martin Hans-Peter, Masiel, Mussolini, Romagnoli, Rutowicz

PPE-DE: Andrikienė, Antoniozzi, Audy, Ayuso González, Bachelot-Narquin, Belet, Berend, Böge, Bonsignore, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Brok, Busuttil, Buzek, Casa, Castiglione, del Castillo Vera, Cesa, Chmielewski, Cirino Pomicino, Coelho, Coveney, Daul, Dehaene, Descamps, Deß, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dionisi, Dombrovskis, Doorn, Doyle, Ebner, Esteves, Eurlings, Fatuzzo, Ferber, Florenz, Fontaine, Fraga Estévez, Freitas, Friedrich, Gahler, Gaľa, Galeote Quecedo, García-Margallo y Marfil, Gargani, Garriga Polledo, Gaubert, Gauzès, Gawronski, Goepel, Gomolka, Gräßle, de Grandes Pascual, Grosch, Grossetête, Guellec, Handzlik, Hatzidakis, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Herrero-Tejedor, Hieronymi, Higgins, Hoppenstedt, Hudacký, Hybášková, Itälä, Iturgaiz Angulo, Jałowiecki, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Karas, Kasoulides, Kelam, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Kudrycka, Kušķis, Kuźmiuk, Lamassoure, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, Lombardo, López-Istúriz White, Lulling, Maat, McGuinness, Mann Thomas, Mantovani, Marques, Mathieu, Mato Adrover, Mauro, Mayer, Mayor Oreja, Méndez de Vigo, Mikolášik, Millán Mon, Mitchell, Musotto, Nassauer, Niebler, van Nistelrooij, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Pack, Peterle, Pieper, Pīks, Pinheiro, Piskorski, Pleštinská, Podestà, Podkański, Poettering, Posselt, Queiró, Quisthoudt-Rowohl, Rack, Radwan, Reul, Roithová, Rudi Ubeda, Rübig, Saïfi, Salafranca Sánchez-Neyra, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schnellhardt, Schröder, Schwab, Seeber, Seeberg, Siekierski, Silva Peneda, Sommer, Sonik, Spautz, Šťastný, Stenzel, Stubb, Sudre, Tajani, Thyssen, Toubon, Ulmer, Varela Suanzes-Carpegna, Ventre, Vernola, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wijkman, von Wogau, Wojciechowski, Wortmann-Kool, Wuermeling, Záborská, Zaleski, Zappalà, Zieleniec, Zimmerling, Zwiefka

PSE: Andersson, Arif, Arnaoutakis, Attard-Montalto, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Barón Crespo, Beglitis, Berès, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bozkurt, Bullmann, van den Burg, Busquin, Calabuig Rull, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Castex, Cercas, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, D'Alema, De Keyser, De Rossa, De Vits, Díez González, Dobolyi, Douay, El Khadraoui, Estrela, Ettl, Evans Robert, Fava, Fazakas, Fernandes, Ferreira Anne, Ferreira Elisa, Ford, Fruteau, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Golik, Gomes, Grabowska, Grech, Gröner, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Hamon, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Herczog, Honeyball, Howitt, Hughes, Hutchinson, Ilves, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Krehl, Kreissl-Dörfler, Kristensen, Kuc, Kuhne, Laignel, Lambrinidis, Lavarra, Le Foll, Lehtinen, Leichtfried, Leinen, Lévai, Liberadzki, Lienemann, McAvan, McCarthy, Madeira, Maňka, Mann Erika, Martin David, Martínez Martínez, Matsouka, Medina Ortega, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Moraes, Moreno Sánchez, Morgan, Moscovici, Muscat, Myller, Napoletano, Navarro, Obiols i Germà, Öger, Paleckis, Panzeri, Patrie, Piecyk, Pinior, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Prets, Rapkay, Reynaud, Riera Madurell, Rocard, Rosati, Roth-Behrendt, Rothe, Roure, Sacconi, Sakalas, Salinas García, Sánchez Presedo, dos Santos, Savary, Schapira, Schulz, Segelström, Siwiec, Skinner, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Thomsen, Titley, Trautmann, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Whitehead, Wiersma, Wynn, Xenogiannakopoulou, Yañez-Barnuevo García, Zani, Zingaretti

UEN: Aylward, Camre, Crowley, Krasts, Kristovskis, Libicki, Ó Neachtain, Ryan, Vaidere, Zīle

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cramer, Evans Jillian, Flautre, Frassoni, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Isler Béguin, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schmidt, Schroedter, Smith, Staes, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 119

GUE/NGL: Kohlíček, Krarup, Liotard, McDonald, Meijer, Portas, Remek, Seppänen, Sjöstedt, Strož, Svensson

IND/DEM: Batten, Belder, Blokland, Bloom, Booth, Borghezio, Clark, Coûteaux, Farage, Goudin, Karatzaferis, Knapman, Louis, Lundgren, Nattrass, Salvini, Speroni, Titford, de Villiers, Whittaker, Wise, Wohlin, Železný

NI: Allister, Claeys, Dillen, Gollnisch, Helmer, Kilroy-Silk, Lang, Le Pen Jean-Marie, Le Pen Marine, Le Rachinel, Martinez, Mölzer, Mote, Schenardi, Vanhecke

PPE-DE: Ashworth, Atkins, Barsi-Pataky, Bauer, Becsey, Bowis, Bradbourn, Bushill-Matthews, Cabrnoch, Callanan, Cederschiöld, Chichester, Deva, Dimitrakopoulos, Dover, Duchoň, Duka-Zólyomi, Evans Jonathan, Fjellner, Gál, Gklavakis, Glattfelder, Gyürk, Hannan, Harbour, Hökmark, Ibrisagic, Jackson, Járóka, Kamall, Kratsa-Tsagaropoulou, McMillan-Scott, Matsis, Mavrommatis, Nicholson, Olajos, Őry, Pálfi, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Parish, Purvis, Schmitt Pál, Schöpflin, Škottová, Stevenson, Strejček, Sumberg, Surján, Szájer, Tannock, Trakatellis, Vakalis, Van Orden, Varvitsiotis, Vlasák, Zahradil, Zvěřina

PSE: Paasilinna

UEN: Angelilli, Berlato, Didžiokas, Fotyga, Janowski, La Russa, Musumeci, Poli Bortone, Roszkowski, Szymański

Verts/ALE: Schlyter

Zdržel se: 6

GUE/NGL: Flasarová

IND/DEM: Krupa

NI: Baco, Rivera

UEN: Muscardini, Tatarella

Opravy hlasování

Proti

Gitte Seeberg

23.   Zpráva Sterckx A6-0123/2005

Pozměňovací návrh 138/rev.

Pro: 550

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bonino, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Cavada, Chatzimarkakis, Chiesa, Cocilovo, Cornillet, Costa, Davies, Degutis, Deprez, De Sarnez, Drčar Murko, Duff, Duquesne, Ek, Fourtou, Gentvilas, Geremek, Gibault, Griesbeck, Guardans Cambó, Hall, Harkin, Hennis-Plasschaert, in 't Veld, Jäätteenmäki, Jensen, Juknevičienė, Kacin, Karim, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Kułakowski, Laperrouze, Lax, Letta, Ludford, Lynne, Maaten, Malmström, Manders, Matsakis, Mohácsi, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Pannella, Pistelli, Polfer, Prodi, Resetarits, Ries, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Savi, Sbarbati, Schuth, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Wallis, Watson

GUE/NGL: Adamou, Agnoletto, Brie, Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Guidoni, Henin, Kaufmann, Kohlíček, Liotard, McDonald, Markov, Maštálka, Meijer, Meyer Pleite, Morgantini, Musacchio, Pafilis, Papadimoulis, Pflüger, Ransdorf, Remek, Rizzo, Seppänen, Strož, Svensson, Toussas, Triantaphyllides, Verges, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Bonde, Borghezio, Chruszcz, Grabowski, Krupa, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Salvini, Speroni, Zapałowski

NI: Battilocchio, Belohorská, Bobošíková, Claeys, Czarnecki Ryszard, Dillen, Martin Hans-Peter, Masiel, Mölzer, Rutowicz, Vanhecke

PPE-DE: Antoniozzi, Ayuso González, Barsi-Pataky, Bauer, Becsey, Belet, Berend, Böge, Bonsignore, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Brok, Busuttil, Buzek, Casa, Castiglione, del Castillo Vera, Cederschiöld, Cesa, Chmielewski, Cirino Pomicino, Coelho, Coveney, Deß, Díaz de Mera García Consuegra, Dionisi, Dombrovskis, Doorn, Doyle, Duka-Zólyomi, Ebner, Esteves, Eurlings, Fatuzzo, Ferber, Fjellner, Fontaine, Fraga Estévez, Freitas, Friedrich, Gahler, Gál, Gaľa, Galeote Quecedo, García-Margallo y Marfil, Gargani, Garriga Polledo, Gawronski, Gklavakis, Glattfelder, Goepel, Graça Moura, de Grandes Pascual, Grosch, Gyürk, Handzlik, Hatzidakis, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Herrero-Tejedor, Hieronymi, Higgins, Hökmark, Hoppenstedt, Hudacký, Hybášková, Ibrisagic, Itälä, Iturgaiz Angulo, Jackson, Jałowiecki, Járóka, Jarzembowski, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Karas, Kasoulides, Kelam, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kudrycka, Kušķis, Kuźmiuk, Lamassoure, Langen, Langendries, Lechner, Lewandowski, Liese, Lombardo, López-Istúriz White, Lulling, Maat, McGuinness, Mann Thomas, Mantovani, Marques, Martens, Mato Adrover, Matsis, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Méndez de Vigo, Mikolášik, Millán Mon, Mitchell, Musotto, Nassauer, van Nistelrooij, Olajos, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Őry, Pálfi, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Peterle, Pieper, Pīks, Pinheiro, Piskorski, Pleštinská, Podestà, Podkański, Poettering, Posselt, Queiró, Quisthoudt-Rowohl, Rack, Radwan, Rudi Ubeda, Rübig, Salafranca Sánchez-Neyra, Sartori, Saryusz-Wolski, Schmitt Pál, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Seeberg, Siekierski, Silva Peneda, Sommer, Sonik, Spautz, Šťastný, Stenzel, Stubb, Surján, Szájer, Tajani, Thyssen, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Varela Suanzes-Carpegna, Varvitsiotis, Ventre, Vernola, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wijkman, von Wogau, Wojciechowski, Wuermeling, Záborská, Zaleski, Zappalà, Zieleniec, Zimmerling, Zwiefka

PSE: Andersson, Arif, Arnaoutakis, Attard-Montalto, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Barón Crespo, Beglitis, Berès, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bozkurt, Bullmann, van den Burg, Busquin, Calabuig Rull, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Castex, Cercas, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, D'Alema, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Dobolyi, Douay, El Khadraoui, Estrela, Ettl, Evans Robert, Fava, Fazakas, Fernandes, Ferreira Anne, Ferreira Elisa, Fruteau, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Golik, Gomes, Grabowska, Grech, Gröner, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Hamon, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Herczog, Honeyball, Howitt, Hughes, Hutchinson, Ilves, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Krehl, Kreissl-Dörfler, Kristensen, Kuc, Kuhne, Laignel, Lambrinidis, Lavarra, Le Foll, Lehtinen, Leichtfried, Leinen, Lévai, Liberadzki, Lienemann, McAvan, McCarthy, Madeira, Maňka, Mann Erika, Martin David, Martínez Martínez, Matsouka, Medina Ortega, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Moreno Sánchez, Morgan, Moscovici, Muscat, Myller, Napoletano, Navarro, Öger, Paasilinna, Pahor, Paleckis, Panzeri, Patrie, Piecyk, Pinior, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Reynaud, Riera Madurell, Rocard, Rosati, Roth-Behrendt, Rothe, Roure, Sacconi, Sakalas, Salinas García, Sánchez Presedo, dos Santos, Savary, Schapira, Segelström, Sifunakis, Siwiec, Skinner, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stihler, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Thomsen, Titley, Trautmann, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Whitehead, Wiersma, Wynn, Xenogiannakopoulou, Yañez-Barnuevo García, Zani, Zingaretti

UEN: Berlato, Camre, Didžiokas, Foglietta, Fotyga, Janowski, Krasts, Kristovskis, La Russa, Libicki, Musumeci, Poli Bortone, Roszkowski, Szymański, Tatarella

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cohn-Bendit, Cramer, Evans Jillian, Flautre, Frassoni, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt, Schroedter, Smith, Staes, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 87

ALDE: Morillon, Virrankoski

IND/DEM: Batten, Belder, Blokland, Bloom, Booth, Clark, Karatzaferis, Knapman, Nattrass, Sinnott, Titford, Železný

NI: Allister, Gollnisch, Helmer, Kilroy-Silk, Lang, Le Pen Jean-Marie, Le Pen Marine, Le Rachinel, Martinez, Mote, Mussolini, Romagnoli, Schenardi

PPE-DE: Ashworth, Atkins, Audy, Bachelot-Narquin, Bowis, Bradbourn, Bushill-Matthews, Cabrnoch, Callanan, Chichester, Daul, Descamps, Deva, De Veyrac, Dimitrakopoulos, Dover, Duchoň, Elles, Evans Jonathan, Fajmon, Florenz, Gaubert, Gauzès, Gomolka, Gräßle, Grossetête, Guellec, Hannan, Harbour, Jeggle, Kamall, Klamt, Lehne, McMillan-Scott, Mathieu, Nicholson, Pack, Parish, Purvis, Reul, Roithová, Saïfi, Škottová, Stevenson, Strejček, Sturdy, Sudre, Sumberg, Tannock, Toubon, Van Orden, Vlasák, Vlasto, Zahradil, Zvěřina

PSE: Stockmann

UEN: Aylward, Crowley, Ó Neachtain, Ryan

Zdržel se: 16

ALDE: Lambsdorff

GUE/NGL: Krarup, Portas, Sjöstedt

IND/DEM: Goudin, Lundgren, Wohlin

NI: Baco, Kozlík, Rivera

PPE-DE: Niebler, Wortmann-Kool

PSE: Falbr, Rouček

UEN: Vaidere, Zīle

24.   Zpráva Guellec A6-0251/2005

Bod 12

Pro: 487

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bonino, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Cavada, Chatzimarkakis, Chiesa, Cocilovo, Costa, Davies, Degutis, Deprez, De Sarnez, Drčar Murko, Duquesne, Fourtou, Gentvilas, Gibault, Griesbeck, Guardans Cambó, Hall, Harkin, in 't Veld, Jensen, Juknevičienė, Kacin, Karim, Klinz, Krahmer, Kułakowski, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Ludford, Lynne, Maaten, Malmström, Manders, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Ortuondo Larrea, Oviir, Pistelli, Prodi, Resetarits, Ries, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Savi, Sbarbati, Schuth, Sterckx, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Virrankoski, Wallis

GUE/NGL: Adamou, Agnoletto, Brie, Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Guidoni, Henin, Kaufmann, Kohlíček, Liotard, McDonald, Markov, Maštálka, Meijer, Meyer Pleite, Morgantini, Musacchio, Pafilis, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Ransdorf, Remek, Rizzo, Seppänen, Strož, Svensson, Toussas, Verges, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Belder, Blokland, Bonde, Borghezio, Karatzaferis, Sinnott, Speroni, Železný

NI: Battilocchio, Romagnoli

PPE-DE: Andrikienė, Antoniozzi, Ashworth, Atkins, Audy, Ayuso González, Bachelot-Narquin, Bauer, Belet, Berend, Böge, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Brok, Bushill-Matthews, Busuttil, Casa, Castiglione, del Castillo Vera, Cederschiöld, Cesa, Chichester, Chmielewski, Cirino Pomicino, Coelho, Coveney, Daul, Dehaene, Descamps, Deß, Deva, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dimitrakopoulos, Dionisi, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duchoň, Duka-Zólyomi, Ebner, Ehler, Elles, Esteves, Eurlings, Evans Jonathan, Fatuzzo, Ferber, Fjellner, Florenz, Fontaine, Fraga Estévez, Freitas, Gahler, Gál, Gaľa, Galeote Quecedo, García-Margallo y Marfil, Gargani, Garriga Polledo, Gaubert, Gauzès, Gklavakis, Glattfelder, Goepel, Graça Moura, Gräßle, de Grandes Pascual, Grossetête, Guellec, Hannan, Harbour, Hatzidakis, Herranz García, Herrero-Tejedor, Higgins, Hökmark, Hoppenstedt, Hudacký, Hybášková, Ibrisagic, Itälä, Iturgaiz Angulo, Jackson, Jeggle, Jordan Cizelj, Kamall, Karas, Kasoulides, Kelam, Klamt, Klaß, Koch, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kušķis, Kuźmiuk, Lamassoure, Langen, Langendries, Lehne, Lewandowski, Liese, Lombardo, López-Istúriz White, Lulling, Maat, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mantovani, Marques, Martens, Mathieu, Mato Adrover, Matsis, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Méndez de Vigo, Mikolášik, Millán Mon, Mitchell, Musotto, Nassauer, Nicholson, Niebler, van Nistelrooij, Oomen-Ruijten, Ouzký, Pack, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Parish, Peterle, Pieper, Pīks, Pinheiro, Piskorski, Pleštinská, Podestà, Podkański, Poettering, Posselt, Purvis, Queiró, Quisthoudt-Rowohl, Rack, Radwan, Reul, Roithová, Rudi Ubeda, Rübig, Saïfi, Salafranca Sánchez-Neyra, Sartori, Schmitt Pál, Schnellhardt, Schöpflin, Schwab, Seeber, Seeberg, Spautz, Šťastný, Stenzel, Stevenson, Stubb, Sturdy, Sudre, Sumberg, Surján, Tajani, Tannock, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Varvitsiotis, Ventre, Vernola, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wijkman, von Wogau, Wortmann-Kool, Záborská, Zappalà, Zieleniec, Zimmerling

PSE: Andersson, Arif, Arnaoutakis, Attard-Montalto, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Barón Crespo, Beglitis, Beňová, Berès, van den Berg, Berger, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bozkurt, Bullmann, van den Burg, Busquin, Calabuig Rull, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Castex, Cercas, Christensen, Corbett, Corbey, Cottigny, D'Alema, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Dobolyi, Douay, El Khadraoui, Estrela, Ettl, Evans Robert, Fava, Fazakas, Fernandes, Ferreira Anne, Ferreira Elisa, Ford, Fruteau, García Pérez, Gebhardt, Gill, Glante, Goebbels, Golik, Gomes, Grech, Gröner, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Hamon, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Herczog, Honeyball, Howitt, Hughes, Hutchinson, Ilves, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Krehl, Kreissl-Dörfler, Kristensen, Kuc, Laignel, Lambrinidis, Lavarra, Le Foll, Lehtinen, Leichtfried, Leinen, Lévai, Liberadzki, Lienemann, McAvan, McCarthy, Madeira, Maňka, Martin David, Martínez Martínez, Mastenbroek, Matsouka, Medina Ortega, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moreno Sánchez, Morgan, Moscovici, Muscat, Myller, Napoletano, Navarro, Obiols i Germà, Öger, Paasilinna, Pahor, Panzeri, Patrie, Piecyk, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rapkay, Reynaud, Riera Madurell, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Salinas García, Sánchez Presedo, dos Santos, Savary, Schapira, Schulz, Segelström, Sifunakis, Skinner, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Swoboda, Tarand, Thomsen, Titley, Trautmann, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Whitehead, Wiersma, Wynn, Xenogiannakopoulou, Yañez-Barnuevo García, Zani, Zingaretti

UEN: Camre, Ryan

Verts/ALE: Graefe zu Baringdorf, Harms, Smith, Staes

Proti: 83

ALDE: Ek, Geremek, Onyszkiewicz, Staniszewska, Starkevičiūtė

IND/DEM: Batten, Booth, Chruszcz, Clark, Goudin, Grabowski, Krupa, Lundgren, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Titford, Wise, Wohlin, Zapałowski

NI: Czarnecki Ryszard, Kilroy-Silk, Masiel, Rutowicz

PPE-DE: Barsi-Pataky, Becsey, Březina, Buzek, Cabrnoch, Fajmon, Gyürk, Handzlik, Jałowiecki, Járóka, Kaczmarek, Klich, Kudrycka, Olajos, Olbrycht, Őry, Pálfi, Saryusz-Wolski, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Sonik, Strejček, Szájer, Vlasák, Wojciechowski, Wuermeling, Zahradil, Zaleski, Zvěřina, Zwiefka

PSE: Geringer de Oedenberg, Gierek, Jöns, Pinior, Rosati, Siwiec, Szejna, Tabajdi

UEN: Fotyga, Janowski, Libicki, Roszkowski, Szymański

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cramer, Flautre, Hammerstein Mintz, Hassi, Isler Béguin, Onesta, Romeva i Rueda, Schlyter, Turmes

Zdržel se: 38

NI: Baco, Belohorská, Bobošíková, Claeys, Dillen, Gollnisch, Kozlík, Lang, Le Pen Jean-Marie, Le Rachinel, Martin Hans-Peter, Martinez, Mölzer, Mussolini, Rivera, Schenardi, Vanhecke

PPE-DE: Callanan, Landsbergis

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Crowley, Foglietta, Krasts, Kristovskis, La Russa, Muscardini, Musumeci, Ó Neachtain, Poli Bortone, Tatarella, Vaidere, Zīle

Verts/ALE: Frassoni, Jonckheer, Rühle, Schmidt

25.   Zpráva Marques A6-0256/2005

Pozměňovací návrh 5

Pro: 44

ALDE: Chiesa

GUE/NGL: Adamou, Agnoletto, Brie, Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Guidoni, Kaufmann, Kohlíček, Markov, Maštálka, Meijer, Meyer Pleite, Morgantini, Musacchio, Pafilis, Papadimoulis, Pflüger, Ransdorf, Remek, Rizzo, Strož, Toussas, Triantaphyllides, Verges, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Karatzaferis

NI: Belohorská, Claeys, Dillen, Gollnisch, Lang, Le Pen Jean-Marie, Le Rachinel, Martinez, Mölzer, Mussolini, Romagnoli, Vanhecke

PSE: Berlinguer, Castex

Proti: 547

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bonino, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Cavada, Chatzimarkakis, Cocilovo, Costa, Davies, Degutis, Deprez, De Sarnez, Drčar Murko, Duquesne, Ek, Fourtou, Gentvilas, Geremek, Gibault, Griesbeck, Guardans Cambó, Hall, Harkin, in 't Veld, Jensen, Juknevičienė, Kacin, Karim, Klinz, Krahmer, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Letta, Ludford, Lynne, Maaten, Malmström, Manders, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Pistelli, Prodi, Resetarits, Ries, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Savi, Sbarbati, Schuth, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Szent-Iványi, Takkula, Väyrynen, Van Hecke, Virrankoski, Wallis

IND/DEM: Batten, Belder, Blokland, Bonde, Booth, Borghezio, Chruszcz, Clark, Goudin, Grabowski, Krupa, Lundgren, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Sinnott, Speroni, Titford, Wise, Wohlin, Zapałowski, Železný

NI: Battilocchio, Bobošíková, Czarnecki Ryszard, Martin Hans-Peter, Masiel, Rutowicz

PPE-DE: Andrikienė, Antoniozzi, Ashworth, Atkins, Audy, Ayuso González, Bachelot-Narquin, Barsi-Pataky, Bauer, Becsey, Belet, Berend, Böge, Bonsignore, Bowis, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Brok, Bushill-Matthews, Busuttil, Buzek, Cabrnoch, Callanan, Casa, Castiglione, del Castillo Vera, Cederschiöld, Cesa, Chmielewski, Coelho, Coveney, Daul, Descamps, Deß, Deva, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dimitrakopoulos, Dionisi, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duchoň, Duka-Zólyomi, Ebner, Elles, Esteves, Eurlings, Evans Jonathan, Fajmon, Fatuzzo, Ferber, Fjellner, Florenz, Fontaine, Fraga Estévez, Freitas, Gahler, Gál, Gaľa, Galeote Quecedo, García-Margallo y Marfil, Gargani, Garriga Polledo, Gaubert, Gauzès, Gklavakis, Glattfelder, Goepel, Graça Moura, Gräßle, de Grandes Pascual, Grossetête, Guellec, Gyürk, Handzlik, Hannan, Harbour, Hatzidakis, Herranz García, Herrero-Tejedor, Higgins, Hökmark, Hoppenstedt, Hudacký, Ibrisagic, Itälä, Iturgaiz Angulo, Jackson, Jałowiecki, Járóka, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Kamall, Karas, Kasoulides, Kelam, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kudrycka, Kušķis, Kuźmiuk, Lamassoure, Landsbergis, Langen, Langendries, Lehne, Liese, Lombardo, López-Istúriz White, Lulling, Maat, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mantovani, Marques, Martens, Mathieu, Mato Adrover, Matsis, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Méndez de Vigo, Mikolášik, Millán Mon, Mitchell, Musotto, Nassauer, Nicholson, Niebler, van Nistelrooij, Olajos, Olbrycht, Őry, Ouzký, Pack, Pálfi, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Parish, Peterle, Pieper, Pīks, Pinheiro, Piskorski, Pleštinská, Podkański, Poettering, Posselt, Purvis, Queiró, Quisthoudt-Rowohl, Rack, Radwan, Reul, Roithová, Rudi Ubeda, Rübig, Saïfi, Salafranca Sánchez-Neyra, Sartori, Saryusz-Wolski, Schmitt Pál, Schnellhardt, Schöpflin, Schwab, Seeber, Seeberg, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Sonik, Spautz, Šťastný, Stenzel, Stevenson, Strejček, Stubb, Sturdy, Sudre, Surján, Szájer, Tajani, Tannock, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Varvitsiotis, Ventre, Vernola, Vlasák, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wijkman, von Wogau, Wojciechowski, Wortmann-Kool, Wuermeling, Záborská, Zahradil, Zaleski, Zappalà, Zieleniec, Zimmerling, Zvěřina, Zwiefka

PSE: Andersson, Arif, Arnaoutakis, Attard-Montalto, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Barón Crespo, Beglitis, Beňová, Berès, van den Berg, Berger, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bozkurt, Bullmann, van den Burg, Busquin, Calabuig Rull, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Cercas, Christensen, Corbett, Corbey, Cottigny, D'Alema, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Dobolyi, Douay, El Khadraoui, Estrela, Ettl, Evans Robert, Fava, Fazakas, Fernandes, Ferreira Elisa, Ford, Fruteau, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Golik, Gomes, Grech, Gröner, Gruber, Gurmai, Hänsch, Hamon, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Herczog, Honeyball, Hughes, Hutchinson, Ilves, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Krehl, Kreissl-Dörfler, Kristensen, Kuc, Laignel, Lambrinidis, Lavarra, Le Foll, Lehtinen, Leichtfried, Leinen, Lévai, Lienemann, McAvan, McCarthy, Madeira, Maňka, Martin David, Martínez Martínez, Mastenbroek, Matsouka, Medina Ortega, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Moreno Sánchez, Morgan, Moscovici, Muscat, Myller, Napoletano, Navarro, Obiols i Germà, Öger, Paasilinna, Panzeri, Patrie, Piecyk, Pinior, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rapkay, Reynaud, Riera Madurell, Rosati, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Salinas García, Sánchez Presedo, dos Santos, Savary, Schapira, Schulz, Segelström, Sifunakis, Siwiec, Skinner, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarand, Thomsen, Titley, Trautmann, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Whitehead, Wiersma, Yañez-Barnuevo García, Zani, Zingaretti

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Camre, Crowley, Foglietta, Janowski, Krasts, Kristovskis, La Russa, Libicki, Muscardini, Musumeci, Ó Neachtain, Poli Bortone, Roszkowski, Ryan, Szymański, Tatarella, Vaidere, Zīle

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Breyer, Buitenweg, Cramer, Evans Jillian, Flautre, Frassoni, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Isler Béguin, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Lucas, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt, Schroedter, Smith, Staes, Trüpel, Ždanoka

Zdržel se: 10

GUE/NGL: Liotard, McDonald, Seppänen, Svensson

NI: Baco, Rivera

Verts/ALE: Bennahmias, Joan i Marí, Jonckheer, Turmes

26.   Zpráva Marques A6-0256/2005

Pozměňovací návrh 6

Pro: 52

ALDE: Chiesa

GUE/NGL: Adamou, Agnoletto, Brie, Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Guidoni, Kaufmann, Kohlíček, Liotard, McDonald, Markov, Maštálka, Meijer, Meyer Pleite, Morgantini, Musacchio, Pafilis, Papadimoulis, Pflüger, Ransdorf, Remek, Rizzo, Seppänen, Strož, Svensson, Toussas, Triantaphyllides, Verges, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Bonde, Karatzaferis

NI: Belohorská, Gollnisch, Lang, Le Pen Jean-Marie, Martinez, Mölzer, Mussolini

PPE-DE: Pinheiro

PSE: Attard-Montalto, Berlinguer, Castex, Herczog, Paasilinna

UEN: Aylward, Crowley, Ó Neachtain, Ryan

Proti: 547

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Cavada, Chatzimarkakis, Cocilovo, Costa, Davies, Degutis, Deprez, De Sarnez, Drčar Murko, Duquesne, Ek, Fourtou, Gentvilas, Geremek, Gibault, Griesbeck, Guardans Cambó, Hall, Harkin, in 't Veld, Jäätteenmäki, Jensen, Juknevičienė, Kacin, Karim, Klinz, Krahmer, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Letta, Ludford, Lynne, Maaten, Malmström, Manders, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Pistelli, Prodi, Resetarits, Ries, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Savi, Sbarbati, Schuth, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Virrankoski, Wallis

IND/DEM: Batten, Belder, Blokland, Booth, Borghezio, Chruszcz, Clark, Goudin, Grabowski, Krupa, Lundgren, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Sinnott, Speroni, Titford, Wise, Wohlin, Zapałowski, Železný

NI: Battilocchio, Bobošíková, Czarnecki Ryszard, Kilroy-Silk, Martin Hans-Peter, Masiel, Romagnoli, Rutowicz

PPE-DE: Andrikienė, Antoniozzi, Ashworth, Atkins, Audy, Ayuso González, Bachelot-Narquin, Barsi-Pataky, Bauer, Becsey, Belet, Berend, Böge, Bonsignore, Bowis, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Brok, Bushill-Matthews, Busuttil, Buzek, Cabrnoch, Callanan, Casa, Castiglione, del Castillo Vera, Cederschiöld, Cesa, Chmielewski, Coelho, Coveney, Daul, Descamps, Deß, Deva, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dimitrakopoulos, Dionisi, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duchoň, Duka-Zólyomi, Ebner, Elles, Esteves, Eurlings, Evans Jonathan, Fajmon, Fatuzzo, Ferber, Fjellner, Florenz, Fontaine, Fraga Estévez, Freitas, Gahler, Gál, Gaľa, Galeote Quecedo, García-Margallo y Marfil, Gargani, Garriga Polledo, Gaubert, Gauzès, Gklavakis, Glattfelder, Goepel, Graça Moura, Gräßle, de Grandes Pascual, Grossetête, Guellec, Gyürk, Handzlik, Hannan, Harbour, Hatzidakis, Herranz García, Herrero-Tejedor, Higgins, Hökmark, Hoppenstedt, Hudacký, Ibrisagic, Itälä, Iturgaiz Angulo, Jackson, Jałowiecki, Járóka, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Kamall, Karas, Kasoulides, Kelam, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kudrycka, Kušķis, Kuźmiuk, Lamassoure, Landsbergis, Langen, Langendries, Lehne, Liese, Lombardo, López-Istúriz White, Lulling, Maat, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mantovani, Marques, Martens, Mathieu, Mato Adrover, Matsis, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Méndez de Vigo, Mikolášik, Millán Mon, Mitchell, Musotto, Nassauer, Nicholson, Niebler, van Nistelrooij, Olajos, Olbrycht, Őry, Ouzký, Pack, Pálfi, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Parish, Peterle, Pieper, Pīks, Piskorski, Pleštinská, Podkański, Poettering, Posselt, Queiró, Quisthoudt-Rowohl, Rack, Radwan, Reul, Roithová, Rudi Ubeda, Rübig, Saïfi, Salafranca Sánchez-Neyra, Sartori, Saryusz-Wolski, Schmitt Pál, Schnellhardt, Schöpflin, Schwab, Seeber, Seeberg, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Sonik, Spautz, Šťastný, Stenzel, Stevenson, Strejček, Stubb, Sturdy, Sudre, Sumberg, Surján, Szájer, Tajani, Tannock, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Varvitsiotis, Ventre, Vernola, Vlasák, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wijkman, von Wogau, Wojciechowski, Wortmann-Kool, Wuermeling, Záborská, Zahradil, Zaleski, Zappalà, Zieleniec, Zimmerling, Zvěřina, Zwiefka

PSE: Andersson, Arif, Arnaoutakis, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Barón Crespo, Beglitis, Beňová, Berès, van den Berg, Berger, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bozkurt, Bullmann, van den Burg, Busquin, Calabuig Rull, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Cercas, Christensen, Corbett, Corbey, Cottigny, D'Alema, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Dobolyi, Douay, El Khadraoui, Estrela, Ettl, Evans Robert, Fava, Fazakas, Fernandes, Ferreira Elisa, Ford, Fruteau, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Golik, Gomes, Grech, Gröner, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Hamon, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Honeyball, Hughes, Hutchinson, Ilves, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Krehl, Kreissl-Dörfler, Kristensen, Kuc, Laignel, Lambrinidis, Lavarra, Le Foll, Lehtinen, Leichtfried, Leinen, Lévai, Liberadzki, Lienemann, McAvan, McCarthy, Madeira, Maňka, Martin David, Martínez Martínez, Mastenbroek, Matsouka, Medina Ortega, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Moreno Sánchez, Morgan, Moscovici, Muscat, Myller, Napoletano, Navarro, Obiols i Germà, Öger, Panzeri, Patrie, Piecyk, Pinior, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rapkay, Reynaud, Riera Madurell, Rosati, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Salinas García, Sánchez Presedo, dos Santos, Savary, Schapira, Schulz, Segelström, Sifunakis, Siwiec, Skinner, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarand, Thomsen, Titley, Trautmann, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Whitehead, Wiersma, Yañez-Barnuevo García, Zani, Zingaretti

UEN: Angelilli, Berlato, Camre, Foglietta, Janowski, Krasts, Kristovskis, La Russa, Libicki, Muscardini, Musumeci, Poli Bortone, Roszkowski, Szymański, Tatarella, Vaidere, Zīle

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cramer, Evans Jillian, Flautre, Frassoni, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Isler Béguin, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Lucas, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt, Schroedter, Smith, Staes, Trüpel, Turmes, Ždanoka

Zdržel se: 5

NI: Claeys, Dillen, Rivera, Vanhecke

PSE: Ferreira Anne

27.   Zpráva Marques A6-0256/2005

Pozměňovací návrh 7

Pro: 84

ALDE: Chiesa

GUE/NGL: Adamou, Agnoletto, Brie, Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Guidoni, Kaufmann, Kohlíček, Liotard, Maštálka, Meijer, Meyer Pleite, Morgantini, Musacchio, Pafilis, Papadimoulis, Pflüger, Ransdorf, Remek, Rizzo, Seppänen, Strož, Svensson, Toussas, Triantaphyllides, Verges, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Bonde, Karatzaferis

NI: Bobošíková, Claeys, Dillen, Gollnisch, Lang, Le Pen Jean-Marie, Martinez, Mölzer, Mussolini, Romagnoli, Schenardi

PSE: Castex, Ferreira Anne

UEN: Aylward, Crowley, Ó Neachtain, Ryan

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cramer, Evans Jillian, Flautre, Frassoni, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Isler Béguin, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Lucas, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schmidt, Schroedter, Smith, Staes, Trüpel, Turmes, Ždanoka

Proti: 490

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bowles, Budreikaitė, Cavada, Chatzimarkakis, Cocilovo, Costa, Davies, Degutis, Deprez, De Sarnez, Drčar Murko, Duquesne, Ek, Fourtou, Gentvilas, Gibault, Griesbeck, Guardans Cambó, Hall, Harkin, in 't Veld, Jäätteenmäki, Jensen, Juknevičienė, Kacin, Karim, Krahmer, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Letta, Ludford, Lynne, Maaten, Malmström, Manders, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Prodi, Resetarits, Ries, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Savi, Sbarbati, Schuth, Starkevičiūtė, Sterckx, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Virrankoski, Wallis

IND/DEM: Batten, Belder, Blokland, Booth, Borghezio, Chruszcz, Clark, Goudin, Grabowski, Krupa, Lundgren, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Sinnott, Speroni, Titford, Wise, Wohlin, Zapałowski, Železný

NI: Battilocchio, Czarnecki Ryszard, Martin Hans-Peter, Masiel, Rutowicz

PPE-DE: Andrikienė, Antoniozzi, Ashworth, Atkins, Audy, Ayuso González, Bachelot-Narquin, Barsi-Pataky, Bauer, Becsey, Belet, Berend, Böge, Bonsignore, Bowis, Brejc, Brepoels, Březina, Brok, Bushill-Matthews, Busuttil, Buzek, Cabrnoch, Callanan, Casa, Castiglione, del Castillo Vera, Cederschiöld, Cesa, Chmielewski, Coelho, Coveney, Daul, Dehaene, Demetriou, Descamps, Deß, Deva, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dimitrakopoulos, Dionisi, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duchoň, Duka-Zólyomi, Ebner, Elles, Esteves, Eurlings, Evans Jonathan, Fajmon, Fatuzzo, Ferber, Fjellner, Florenz, Fontaine, Fraga Estévez, Freitas, Gahler, Gál, Gaľa, Galeote Quecedo, García-Margallo y Marfil, Gargani, Garriga Polledo, Gaubert, Gauzès, Gklavakis, Glattfelder, Goepel, Graça Moura, Gräßle, de Grandes Pascual, Grossetête, Guellec, Gyürk, Handzlik, Hannan, Harbour, Hatzidakis, Herranz García, Herrero-Tejedor, Higgins, Hökmark, Hoppenstedt, Hudacký, Ibrisagic, Itälä, Iturgaiz Angulo, Jackson, Jałowiecki, Járóka, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Kamall, Karas, Kasoulides, Kelam, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kudrycka, Kušķis, Kuźmiuk, Lamassoure, Landsbergis, Langen, Langendries, Lehne, Liese, López-Istúriz White, Lulling, Maat, McGuinness, McMillan-Scott, Mantovani, Marques, Martens, Mathieu, Mato Adrover, Matsis, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Méndez de Vigo, Mikolášik, Millán Mon, Mitchell, Nassauer, Niebler, van Nistelrooij, Olajos, Olbrycht, Őry, Ouzký, Pack, Pálfi, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Parish, Peterle, Pieper, Pīks, Pinheiro, Piskorski, Pleštinská, Podkański, Poettering, Posselt, Purvis, Queiró, Quisthoudt-Rowohl, Rack, Radwan, Reul, Roithová, Rudi Ubeda, Rübig, Saïfi, Salafranca Sánchez-Neyra, Sartori, Saryusz-Wolski, Schmitt Pál, Schnellhardt, Schöpflin, Schwab, Seeber, Seeberg, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Sonik, Spautz, Šťastný, Stenzel, Stevenson, Strejček, Stubb, Sturdy, Sudre, Sumberg, Surján, Szájer, Tajani, Tannock, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Van Orden, Varvitsiotis, Ventre, Vernola, Vlasák, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, von Wogau, Wojciechowski, Wortmann-Kool, Wuermeling, Záborská, Zahradil, Zaleski, Zappalà, Zieleniec, Zimmerling, Zvěřina, Zwiefka

PSE: Andersson, Arif, Arnaoutakis, Attard-Montalto, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Barón Crespo, Beglitis, Beňová, Berès, van den Berg, Berger, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bozkurt, van den Burg, Busquin, Calabuig Rull, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Cercas, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, D'Alema, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Dobolyi, Douay, El Khadraoui, Estrela, Ettl, Evans Robert, Fava, Fazakas, Fernandes, Ferreira Elisa, Fruteau, García Pérez, Gebhardt, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Golik, Gomes, Grech, Gröner, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Hamon, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Herczog, Honeyball, Hughes, Hutchinson, Ilves, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Krehl, Kreissl-Dörfler, Kristensen, Kuc, Laignel, Lambrinidis, Lavarra, Lehtinen, Leichtfried, Leinen, Lévai, Liberadzki, Lienemann, McAvan, McCarthy, Madeira, Maňka, Martin David, Martínez Martínez, Mastenbroek, Matsouka, Medina Ortega, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moreno Sánchez, Morgan, Muscat, Myller, Napoletano, Navarro, Obiols i Germà, Öger, Paasilinna, Panzeri, Patrie, Piecyk, Pinior, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rapkay, Reynaud, Riera Madurell, Rosati, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Salinas García, Sánchez Presedo, dos Santos, Savary, Schapira, Segelström, Sifunakis, Siwiec, Skinner, Sornosa Martínez, Stihler, Swoboda, Tabajdi, Tarand, Thomsen, Titley, Trautmann, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Whitehead, Wiersma, Xenogiannakopoulou, Yañez-Barnuevo García, Zingaretti

UEN: Angelilli, Berlato, Camre, Janowski, Krasts, Kristovskis, La Russa, Libicki, Muscardini, Musumeci, Poli Bortone, Roszkowski, Szymański, Vaidere, Zīle

Zdržel se: 3

NI: Belohorská, Rivera

Verts/ALE: Schlyter

28.   Zpráva Marques A6-0256/2005

Pozměňovací návrh 3

Pro: 165

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bowles, Budreikaitė, Cavada, Chatzimarkakis, Chiesa, Cocilovo, Costa, Davies, Degutis, Deprez, De Sarnez, Drčar Murko, Duquesne, Ek, Fourtou, Gentvilas, Gibault, Griesbeck, Guardans Cambó, Hall, Harkin, in 't Veld, Jäätteenmäki, Jensen, Juknevičienė, Kacin, Karim, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Ludford, Lynne, Maaten, Malmström, Manders, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Prodi, Resetarits, Ries, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Savi, Sbarbati, Schuth, Starkevičiūtė, Sterckx, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Virrankoski, Wallis

GUE/NGL: Adamou, Agnoletto, Brie, Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Guidoni, Kaufmann, Kohlíček, Liotard, Maštálka, Meijer, Meyer Pleite, Morgantini, Musacchio, Pafilis, Papadimoulis, Pflüger, Ransdorf, Remek, Rizzo, Seppänen, Strož, Svensson, Toussas, Triantaphyllides, Verges, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Chruszcz, Grabowski, Karatzaferis, Krupa, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Zapałowski, Železný

NI: Lang, Martinez, Mussolini, Romagnoli

PPE-DE: Audy, Bachelot-Narquin, Daul, Descamps, De Veyrac, Fontaine, Gaubert, Grossetête, Guellec, Mathieu, Saïfi, Sudre, Vlasto

PSE: Attard-Montalto, Castex, Fruteau, Golik, Grech, Ilves, Muscat, Paasilinna

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cramer, Evans Jillian, Flautre, Frassoni, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Isler Béguin, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Lucas, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt, Schroedter, Smith, Staes, Trüpel, Turmes, Ždanoka

Proti: 391

ALDE: Krahmer

IND/DEM: Batten, Belder, Blokland, Bonde, Booth, Borghezio, Clark, Sinnott, Speroni, Titford, Wise

NI: Bobošíková, Czarnecki Ryszard, Masiel, Rutowicz

PPE-DE: Andrikienė, Antoniozzi, Ashworth, Atkins, Ayuso González, Barsi-Pataky, Bauer, Becsey, Belet, Berend, Böge, Bonsignore, Bowis, Braghetto, Brepoels, Březina, Brok, Bushill-Matthews, Busuttil, Buzek, Cabrnoch, Callanan, Castiglione, del Castillo Vera, Cederschiöld, Cesa, Chmielewski, Coelho, Coveney, Dehaene, Demetriou, Deß, Deva, Díaz de Mera García Consuegra, Dimitrakopoulos, Dionisi, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duchoň, Duka-Zólyomi, Ebner, Elles, Esteves, Eurlings, Evans Jonathan, Fajmon, Fatuzzo, Ferber, Fjellner, Florenz, Fraga Estévez, Freitas, Gahler, Gál, Gaľa, Galeote Quecedo, García-Margallo y Marfil, Gargani, Garriga Polledo, Gauzès, Gklavakis, Glattfelder, Goepel, Graça Moura, Gräßle, de Grandes Pascual, Gyürk, Handzlik, Hannan, Harbour, Hatzidakis, Herranz García, Herrero-Tejedor, Higgins, Hökmark, Hoppenstedt, Hudacký, Ibrisagic, Itälä, Iturgaiz Angulo, Jackson, Jałowiecki, Járóka, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Kamall, Karas, Kasoulides, Kelam, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Kratsa-Tsagaropoulou, Kudrycka, Kušķis, Kuźmiuk, Lamassoure, Landsbergis, Langen, Langendries, Lehne, Liese, López-Istúriz White, Lulling, Maat, McGuinness, McMillan-Scott, Mantovani, Marques, Martens, Mato Adrover, Matsis, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Méndez de Vigo, Mikolášik, Millán Mon, Mitchell, Nassauer, Niebler, van Nistelrooij, Olajos, Olbrycht, Őry, Ouzký, Pack, Pálfi, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Parish, Peterle, Pieper, Pīks, Pinheiro, Piskorski, Pleštinská, Podkański, Poettering, Posselt, Purvis, Queiró, Quisthoudt-Rowohl, Rack, Radwan, Reul, Roithová, Rudi Ubeda, Rübig, Sartori, Saryusz-Wolski, Schmitt Pál, Schnellhardt, Schöpflin, Seeber, Seeberg, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Sonik, Spautz, Šťastný, Stenzel, Stevenson, Strejček, Stubb, Sturdy, Sumberg, Surján, Szájer, Tajani, Tannock, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Van Orden, Ventre, Vernola, Vlasák, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, von Wogau, Wojciechowski, Wortmann-Kool, Wuermeling, Záborská, Zahradil, Zaleski, Zappalà, Zieleniec, Zimmerling, Zvěřina, Zwiefka

PSE: Andersson, Arif, Arnaoutakis, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Barón Crespo, Beglitis, Beňová, Berès, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bozkurt, van den Burg, Busquin, Calabuig Rull, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Cercas, Christensen, Corbett, Correia, Cottigny, D'Alema, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Dobolyi, Douay, El Khadraoui, Estrela, Ettl, Evans Robert, Fava, Fazakas, Fernandes, Ferreira Elisa, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Gomes, Gröner, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Hamon, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Honeyball, Hughes, Hutchinson, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Krehl, Kreissl-Dörfler, Kristensen, Kuc, Laignel, Lambrinidis, Lavarra, Le Foll, Lehtinen, Leichtfried, Leinen, Lévai, Lienemann, McAvan, McCarthy, Madeira, Maňka, Martin David, Martínez Martínez, Mastenbroek, Matsouka, Medina Ortega, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moreno Sánchez, Morgan, Myller, Napoletano, Navarro, Obiols i Germà, Öger, Panzeri, Patrie, Piecyk, Pinior, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rapkay, Reynaud, Riera Madurell, Rosati, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Salinas García, Sánchez Presedo, dos Santos, Savary, Schapira, Segelström, Sifunakis, Siwiec, Sornosa Martínez, Stihler, Swoboda, Tabajdi, Tarand, Thomsen, Titley, Trautmann, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Whitehead, Wiersma, Xenogiannakopoulou, Yañez-Barnuevo García, Zingaretti

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Camre, Crowley, Foglietta, Janowski, Krasts, Kristovskis, La Russa, Libicki, Muscardini, Musumeci, Ó Neachtain, Poli Bortone, Roszkowski, Ryan, Szymański, Tatarella, Vaidere, Zīle

Zdržel se: 9

IND/DEM: Goudin, Lundgren, Wohlin

NI: Battilocchio, Martin Hans-Peter, Rivera

PSE: Bullmann, Ferreira Anne

Verts/ALE: Joan i Marí

29.   Zpráva Marques A6-0256/2005

Pozměňovací návrh 4

Pro: 46

ALDE: Chiesa

GUE/NGL: Adamou, Agnoletto, Brie, Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Guidoni, Kaufmann, Kohlíček, Liotard, Maštálka, Meijer, Meyer Pleite, Morgantini, Musacchio, Pafilis, Papadimoulis, Pflüger, Ransdorf, Remek, Rizzo, Seppänen, Strož, Svensson, Toussas, Triantaphyllides, Verges, Wagenknecht, Wurtz, Zimmer

IND/DEM: Karatzaferis

NI: Claeys, Dillen, Lang, Martinez, Mölzer, Mussolini, Rivera, Romagnoli, Schenardi, Vanhecke

PSE: Attard-Montalto, Grech, Muscat, Paasilinna

Proti: 500

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bowles, Budreikaitė, Cavada, Chatzimarkakis, Cocilovo, Costa, Davies, Degutis, Deprez, De Sarnez, Drčar Murko, Duquesne, Ek, Fourtou, Gentvilas, Gibault, Griesbeck, Guardans Cambó, Hall, Harkin, in 't Veld, Jäätteenmäki, Jensen, Juknevičienė, Kacin, Karim, Krahmer, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Ludford, Lynne, Maaten, Malmström, Manders, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Prodi, Resetarits, Ries, Riis-Jørgensen, Savi, Sbarbati, Schuth, Starkevičiūtė, Sterckx, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Virrankoski, Wallis

IND/DEM: Batten, Belder, Blokland, Booth, Borghezio, Chruszcz, Clark, Goudin, Grabowski, Krupa, Lundgren, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Sinnott, Speroni, Titford, Wise, Wohlin, Zapałowski, Železný

NI: Bobošíková, Czarnecki Ryszard, Martin Hans-Peter, Masiel, Rutowicz

PPE-DE: Andrikienė, Antoniozzi, Atkins, Audy, Ayuso González, Bachelot-Narquin, Barsi-Pataky, Bauer, Becsey, Belet, Berend, Böge, Bonsignore, Bowis, Braghetto, Brepoels, Březina, Brok, Busuttil, Buzek, Cabrnoch, Callanan, Castiglione, del Castillo Vera, Cederschiöld, Cesa, Chmielewski, Coelho, Coveney, Daul, Dehaene, Demetriou, Descamps, Deß, Deva, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dimitrakopoulos, Dionisi, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duchoň, Duka-Zólyomi, Ebner, Elles, Esteves, Evans Jonathan, Fajmon, Fatuzzo, Ferber, Fjellner, Florenz, Fontaine, Fraga Estévez, Freitas, Gahler, Gál, Gaľa, Galeote Quecedo, García-Margallo y Marfil, Gargani, Garriga Polledo, Gaubert, Gauzès, Gklavakis, Glattfelder, Goepel, Graça Moura, Gräßle, de Grandes Pascual, Grossetête, Guellec, Gyürk, Handzlik, Hannan, Harbour, Hatzidakis, Herranz García, Higgins, Hökmark, Hoppenstedt, Hudacký, Ibrisagic, Itälä, Iturgaiz Angulo, Jackson, Jałowiecki, Járóka, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Kamall, Karas, Kasoulides, Kelam, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Kratsa-Tsagaropoulou, Kudrycka, Kušķis, Kuźmiuk, Lamassoure, Landsbergis, Langen, Langendries, Liese, López-Istúriz White, Lulling, Maat, McGuinness, McMillan-Scott, Mantovani, Marques, Martens, Mathieu, Mato Adrover, Matsis, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Méndez de Vigo, Mikolášik, Millán Mon, Mitchell, Nassauer, Niebler, van Nistelrooij, Olajos, Olbrycht, Őry, Ouzký, Pack, Pálfi, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Parish, Peterle, Pieper, Pīks, Pinheiro, Piskorski, Pleštinská, Podkański, Poettering, Posselt, Purvis, Queiró, Rack, Radwan, Reul, Roithová, Rudi Ubeda, Rübig, Saïfi, Salafranca Sánchez-Neyra, Sartori, Saryusz-Wolski, Schmitt Pál, Schnellhardt, Schöpflin, Seeber, Seeberg, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Sonik, Spautz, Šťastný, Stenzel, Stevenson, Strejček, Stubb, Sturdy, Sudre, Surján, Szájer, Tajani, Thyssen, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Van Orden, Varvitsiotis, Ventre, Vernola, Vlasák, Vlasto, Weber Manfred, Wieland, Wojciechowski, Wortmann-Kool, Wuermeling, Záborská, Zahradil, Zaleski, Zappalà, Zieleniec, Zimmerling, Zvěřina, Zwiefka

PSE: Andersson, Arif, Arnaoutakis, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Barón Crespo, Beglitis, Beňová, Berès, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bozkurt, Bullmann, van den Burg, Busquin, Calabuig Rull, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Christensen, Corbett, Correia, Cottigny, D'Alema, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Dobolyi, Douay, El Khadraoui, Estrela, Ettl, Evans Robert, Fava, Fazakas, Fernandes, Ferreira Elisa, Fruteau, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Golik, Gröner, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Hamon, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hedh, Hedkvist Petersen, Herczog, Honeyball, Hughes, Hutchinson, Ilves, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Krehl, Kreissl-Dörfler, Kristensen, Kuc, Laignel, Lambrinidis, Lavarra, Le Foll, Lehtinen, Leichtfried, Leinen, Lévai, Lienemann, McCarthy, Madeira, Maňka, Martin David, Martínez Martínez, Mastenbroek, Matsouka, Medina Ortega, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Morgan, Myller, Napoletano, Navarro, Obiols i Germà, Öger, Panzeri, Patrie, Piecyk, Pinior, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rapkay, Reynaud, Riera Madurell, Rosati, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Salinas García, Sánchez Presedo, dos Santos, Savary, Schapira, Segelström, Sifunakis, Siwiec, Skinner, Sornosa Martínez, Stihler, Swoboda, Tabajdi, Tarand, Thomsen, Titley, Trautmann, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Whitehead, Wiersma, Xenogiannakopoulou, Yañez-Barnuevo García

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Camre, Crowley, Janowski, Krasts, Kristovskis, La Russa, Libicki, Muscardini, Musumeci, Ó Neachtain, Poli Bortone, Roszkowski, Ryan, Szymański, Tatarella

Verts/ALE: Aubert, Auken, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cramer, Evans Jillian, Flautre, Frassoni, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Isler Béguin, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt, Schroedter, Smith, Staes, Trüpel, Turmes, Ždanoka

Zdržel se: 5

IND/DEM: Bonde

NI: Battilocchio

PSE: Ferreira Anne

UEN: Vaidere, Zīle


PŘIJATÉ TEXTY

 

P6_TA(2005)0350

Turecko

Usnesení Evropského parlamentu o zahájení jednání o přistoupení s Tureckem

Evropský parlament,

s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2004 o pravidelné zprávě a doporučení Evropské komise o pokroku Turecka v přípravách na přistoupení za rok 2004 (1) a na svá předchozí usnesení v této věci přijatá mezi 18. červnem 1987 a 15. prosincem 2004,

s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2005 o úloze žen ve společenském, hospodářském a politickém životě v Turecku (2),

s ohledem na závěry zasedání Evropské rady ze dne 17. prosince 2004,

s ohledem na rámcový návrh pro přístupová jednání s Tureckem, jak jej předložila Komise dne 29. června 2005,

s ohledem na rozhodnutí Evropské rady o zahájení jednání o přistoupení s Tureckem,

s ohledem na své usnesení ze dne 21. dubna 2004 o Kypru (3),

s ohledem na čl. 103 odst. 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že Komise dospěla k závěru, že Turecko dostatečně splňuje Kodaňská politická kritéria a že doporučila, aby byla zahájena jednání o přistoupení,

B.

vzhledem k tomu, že Evropská rada rozhodla v roce 2002, že pokud Turecko splní Kodaňská politická kritéria, budou bezodkladně zahájena jednání o přistoupení,

C.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament dne 15. prosince 2004 dospěl k závěru, že je třeba doporučit zahájení jednání o přistoupení za předpokladu, že bylo dohodnuto, že v první fázi jednání bude upřednostněno plné provádění politických kritérií; že tedy program jednání na úrovni ministrů bude zahájen hodnocením plnění politických kritérií, zejména v oblasti lidských práv a plného zajištění základních svobod v teorii i praxi, přičemž bude zároveň otevřena možnost dát na pořad jednání další kapitoly,

D.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament při této příležitosti vyjádřil, že ačkoli respektuje demokratickou vůli řecké komunity na Kypru, lituje, že se jí nepodařilo dospět k řešení, a vyzývá turecké orgány, aby si zachovaly svůj konstruktivní postoj ve snaze o urovnání kyperské otázky a nalezení spravedlivého řešení, které je třeba vyjednat na základě Annanova plánu a zásad, na nichž spočívá Evropská unie, a aby brzy přistoupily ke stažení svých jednotek v souladu s příslušnými rezolucemi OSN a konkrétním časovým harmonogramem; vzhledem k tomu, že věří, že takové stažení tureckých jednotek je nezbytným krokem k uvolnění napětí, obnovení dialogu mezi oběma stranami a přípravě trvalého řešení; vzhledem k tomu, že vyzval turecké orgány, aby uznaly Kyperskou republiku; vzhledem k tomu, že upozornil turecké orgány na skutečnost, že uvedená jednání jsou mezivládními jednáními mezi Tureckem na straně jedné a 25 členskými státy Evropské unie na straně druhé; vzhledem k tomu, že Kyperská republika je jedním z těchto členských států; vzhledem k tomu, že uvedl, že zahájení jednání nutně podmiňuje uznání Kypru Tureckem,

E.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament rovněž vyzval turecké orgány ke zrušení všech stávajících omezení vztahujících se na lodě pod kyperskou vlajkou a zapojených do obchodu týkajícího se některého z členských států EU,

F.

vzhledem k tomu, že Evropská rada dospěla dne 17. prosince 2004 k závěru, že Turecko dostatečně splňuje Kodaňská kritéria pro zahájení přístupových jednání dne 3. října 2005, pokud uvede v platnost šest zbývajících právních předpisů a podepíše v souladu se svým závazkem protokol rozšiřující Ankarskou dohodu na deset nových členských států a vzhledem k tomu, že Evropská unie musí dostát vlastním závazkům,

G.

vzhledem k tomu, že Turecko dne 1. června 2005 uvedlo v platnost šest zbývajících požadovaných právních předpisů,

H.

vzhledem k tomu, že Turecko dne 29. července 2005 podepsalo protokol, jimž se rozšiřuje Ankarská dohoda na deset nových členských států, ale současně spolu s protokolem vydalo prohlášení, že podpis, ratifikace a provedení tohoto protokolu neznamená v žádném případě uznání Kyperské republiky uvedené v protokolu,

I.

vzhledem k tomu, že Turecko současně nadále uplatňuje embargo vůči plavidlům plujícím pod kyperskou vlajkou i plavidlům připlouvajícím z přístavů v Kyperské republice a odepírá těmto plavidlům vstup do tureckých přístavů, a vůči kyperským letadlům, jimž brání přelétat nad tureckým územím a přistávat na tureckých letištích,

J.

vzhledem k tomu, že turecké orgány také stále nesplnily požadavky týkající se arménské otázky, které Evropský parlament vyjádřil ve svém usnesení ze dne 18. června 1987 (4),

K.

vzhledem k tomu, že demokratické a hospodářsky stabilní Turecko by bylo podstatným přínosem celé Evropě,

L.

vzhledem k tomu, že pouze tím, že ukáže připravenost přijmout hodnoty EU prostřednictvím rozhodného provádění jejích právních předpisů a stálého reformního úsilí, bude moci Turecko zajisti nezvratnost reformního procesu a získat nutnou podporu veřejného mínění EU,

M.

vzhledem k tomu, že schopnost Evropské unie zvládnout rozšíření je jako součást kodaňských kritérií považována za nutnou podmínku, a tedy Evropská unie musí rovněž ukázat, že je schopná politických a institucionálních reforem,

1.

bere na vědomí, že Komise a Rada se domnívají, že Turecko formálně splnilo poslední podmínky pro zahájení přístupových jednání dne 3. října 2005, a to tím, že uvedlo v platnost šest zbývajících právních předpisů a v souladu s vlastním závazkem podepsalo protokol rozšiřující Ankarskou dohodu o deset nových členských států; je toho názoru, že tyto ostatní body stále ještě nebyly splněny;

2.

hluboce lituje skutečnosti, že Turecko vytvořilo vážné pochybnosti o své ochotě plně provádět všechna ustanovení protokolu tím, že současně s ním vydalo i prohlášení, v němž uvádí, že podpis, ratifikace a provádění tohoto protokolu v žádném případě neznamená jeho uznání Kyperské republiky uvedené v protokolu; připomíná Komisi, aby Parlament seznámila s odpovědí turecké vlády, zda je toto jednostranné prohlášení součástí ratifikačního procesu v tureckém parlamentu;

3.

zdůrazňuje, že jednostranné prohlášení Turecka netvoří součást protokolu a nemá žádné právní účinky vzhledem k závazkům Turecka vyplývajícím z protokolu; nemělo by být předloženo Velkému národnímu shromáždění k ratifikaci;

4.

připomíná Turecku, že svými omezeními vůči plavidlům pod kyperskou vlajkou a plavidlům připlouvajícím z kyperských přístavů, jimž brání v přístupu do tureckých přístavů, a vůči kyperským letadlům, jimž brání přelétat nad svým územím a přistávat na tureckých letištích, Turecko porušuje Ankarskou dohodu a s ní spojenou celní unii, a to nezávisle na protokolu, jelikož porušuje zásadu volného pohybu zboží; vyzývá proto Turecko, aby plně provádělo všechna ustanovení protokolu;

5.

vyzývá Turecko, aby uznalo genocidu Arménů; tento akt považuje za předběžnou podmínku vstupu do Evropské unie;

6.

vyzývá Komisi, aby do konce roku 2006 plně zhodnotila provádění rozšířené Ankarské dohody a zdůrazňuje, že nedostatky v provádění této dohody budou mít vážné důsledky pro proces jednání a mohly by vést i k pozastavení tohoto procesu; žádá proto, aby uplatnění celní unie bylo součástí prvních kapitol, o nichž se bude jednat v rámci jednání o přistoupení v roce 2006;

7.

vyjadřuje, že ačkoli současně respektuje demokratickou vůli řecké komunity na Kypru, znovu lituje, že se jí dosud nepodařilo dospět k řešení, a vyzývá turecké orgány, aby si zachovaly svůj konstruktivní postoj a dosáhly urovnání kyperské otázky a nalezení spravedlivého řešení, které je třeba vyjednat na základě Annanova plánu a zásad, na nichž spočívá EU, a aby brzy přistoupily ke stažení svých jednotek v souladu s příslušnými rezolucemi OSN a konkrétním časovým harmonogramem; je přesvědčen o tom, že toto stažení tureckých jednotek je nezbytným krokem k uvolnění napětí, znovuzahájení dialogu mezi oběma stranami a přípravě dlouhodobého řešení; opakuje svou výzvu všem stranám na Kypru, aby znovu zahájily jednání vedená OSN směřující k ucelenému řešení konfliktu;

8.

zdůrazňuje, že rychlá normalizace vztahů mezi Tureckem a všemi členskými státy EU, včetně uznání Kyperské republiky Tureckem, je nezbytnou součástí přístupového procesu; zdůrazňuje, že uznání Kyperské republiky Tureckem nesmí být v žádném případě předmětem jednání; vyzývá turecké orgány, aby normalizovaly vztahy mezi Tureckem a všemi členskými státy EU a co nejdříve uznaly Kyperskou republiku a zdůrazňuje, že pokud se tak nestane, bude to mít vážný dopad na proces jednání a mohlo by vést i k pozastavení tohoto procesu;

9.

vyzývá Radu, aby splnila své sliby a ukončila izolovanost turecké komunity na Kypru; vyzývá Radu, aby za současného předsednictví Spojeného království obnovila své úsilí k dosažení dohody o balíčku finanční pomoci a opatřeních usnadňujících obchod, jež se týkají severní části Kypru, aby mohla EU dostát svým závazkům v souvislosti s Tureckou komunitou na Kypru;

10.

vítá skutečnost, že bylo přijato a dne 1. června 2005 vstoupilo v platnost šest důležitých právních předpisů, jež zavedla Evropská rada v prosinci 2004 jako podmínku pro zahájení jednání; je znepokojen jistými prvky, jež přijaté právní předpisy obsahují, a rovněž je zejména znepokojen žalobami státního prokurátora vůči Orhanu Pamukovi, které porušují Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, a vyzývá tureckou vládu, aby zaručila svobodu vyjadřování a podpořila reformu trestního zákoníku, zejména s ohledem na článek 301/1, vyjadřuje také své znepokojení nad článkem 305 tureckého trestního zákoníku, jenž činí trestnými „činy proti základnímu národnímu zájmu“ a nařízení provádějící právo slučování, které obsahuje řadu omezení včetně schválení a priori finančních prostředků pocházejících ze zahraničí; vážné znepokojení přetrvává také, pokud jde o nedostatečné právní návrhy v souvislosti s fungováním náboženských komunit (zákon o nadacích);

11.

trvá na tom, aby rámec jednání odrážel politické priority, o nichž se v různých usneseních zmínil Evropský parlament, které Turecko vyzývají, aby splnilo politická kritéria: stabilitu orgánů zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a uznání a ochranu menšin; žádá proto, aby před každou vyjednávací schůzí na ministerské úrovni byla zhodnocena politická kritéria v teorii i v praxi, čímž na turecké orgány bude neustále vyvíjen tlak, aby udržely tempo nezbytných reforem; dále se domnívá, že ke splnění politických kritérií by měl být stanoven úplný program obsahující jasné cíle, časový rozvrh a lhůty;

12.

vyzývá Radu, aby plně dodržela všechny prvky rámce pro jednání, jak byly stanoveny v závěrech schůze Evropské rady dne 17. prosince 2004; v tomto rámci zejména zdůrazňuje skutečnost, že společným cílem jednání je přistoupení, že tato jednání jsou procesem s otevřeným koncem, jejichž výsledek nemůže být předem zaručen a že pokud kandidátská země, s přihlédnutím ke všem kodaňským kritériím, není schopna vzít na sebe všechny povinnosti, jež členství vyžaduje, musí být zajištěno, aby tato kandidátská země měla prostřednictvím co nejsilnějšího pouta pevné místo v evropských strukturách;

13.

v tomto kontextu vyzývá Radu a Komisi, aby každoročně podaly Evropskému parlamentu a národním parlamentům členským státům EU zprávu o pokroku, jehož Turecko dosáhlo v plnění politických kritérií, a aby do této zprávy zahrnuly veškeré ověřené případy mučení oznámené v daném roce a počet tureckých žadatelů o azyl, kteří byli během daného roku přijati členskými státy EU;

14.

naléhavě žádá Komisi, aby, pokud po zahájení jednání o různých kapitolách zaznamená vážné a opakované porušení zásad svobody, demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod, práv menšin a právního státu, doporučila, po konzultaci s Evropským parlamentem a v souladu se Smlouvou o EU, pozastavení jednání;

15.

bere na vědomí, že dopad, jaký bude mít přistoupení Turecka k EU na rozpočet, může být plně zhodnocen, až když budou v kontextu finančních výhledů od roku 2014 definovány parametry pro jednání s Tureckem o finančních otázkách;

16.

zdůrazňuje, že doporučení, která dala Komise v souvislosti s vyjednáním dlouhých přechodných období, specifických opatření v oblastech, jako jsou strukturální politiky a zemědělství, a trvalých opatření ohledně volného pohybu pracovníků dohodě o přistoupení, by neměla negativně ovlivnit snahy Turecka sladit své zákony s acquis;

17.

zdůrazňuje, že zahájení jednání bude začátkem dlouhodobého procesu, který je ve své podstatě procesem s otevřeným koncem a nevede a priori a automaticky k přistoupení; zdůrazňuje však, že cílem jednání je členství Turecka v EU, ale že splnění tohoto cíle bude záviset na úsilí vynaloženém oběma stranami; přistoupení tak není automatickým důsledkem zahájení jednání;

18.

zdůrazňuje, že Niceská smlouva není přijatelným základem pro další rozhodnutí o přistoupení dalšího nového členského státu a trvá proto na tom, aby v rámci ústavního procesu byly provedeny nezbytné reformy;

19.

připomíná, že v souladu se závěry Evropské rady z Kodaně z roku 1993 a současně s ohledem na myšlenku evropské integrace je v obecném zájmu Unie i Turecka zvážit, zda Unie má dostatečnou kapacitu na přijetí Turecka; podporuje Komisi v tom, že během jednání bude sledovat kapacitu Unie přijmout Turecko a připomíná proto Komisi svou žádost - zahrnutou v posledním usnesení Evropského parlamentu o pokroku Turecka v přípravách na přistoupení, přijatém dne 15. prosince 2004 – o vypracování závěrů studie dopadů v roce 2005, jež by o tomto důležitém aspektu poskytla užitečné informace;

20.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, předsedovi Evropského soudu pro lidská práva a vládě a parlamentu Turecka.


(1)  Úř. věst. C 226 E, 15.9.2005, s. 189.

(2)  Přijaté texty, P6_TA(2005)0287.

(3)  Úř. věst. C 104 E, 30.4.2004, s. 720.

(4)  Úř. věst. C 190, 20.7.1987, s. 119.

P6_TA(2005)0351

Přístup k činnosti úvěrových institucí a její výkon ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se přepracovává směrnice 2000/12/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 20. března 2000 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (KOM(2004)0486 – C6-0141/2004 – 2004/0155(COD))

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise Evropskému parlamentu a Radě (KOM (2004)0486) (1),

s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 47 odst. 2 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0141/2004),

s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A6-0257/2005),

1.

schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.

vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně pozměnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.


(1)  Dosud nezveřejněn v Úředním věstníku.

P6_TC1-COD(2004)0155

Postoj Evropského parlamentu přijatý den 28. září 2005 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/.../ES o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (přepracované znění)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 47 odst. 2 první a třetí větu této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (2),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES ze dne 20. března 2000 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (4) byla několikrát podstatně změněna. Jelikož tato směrnice má být znovu změněna, je vhodné ji v zájmu přehlednosti přepracovat.

(2)

K usnadnění přístupu k činnosti úvěrových institucí a jejího výkonu je nutno odstranit nejrušivější rozdíly mezi právními předpisy členských států, které upravují právní postavení těchto institucí.

(3)

Tato směrnice je z hlediska svobody usazování i z hlediska volného pohybu služeb v bankovnictví základním nástrojem pro dosažení vnitřního trhu.

(4)

Ve sdělení Komise ze dne 11. května 1999 nazvaném „Provádění rámce pro finanční trhy: akční plán“ jsou uvedeny různé cíle, které musí být uskutečněny, aby byl dokončen vnitřní trh finančních služeb. Evropská rada ve dnech 23. a 24. března 2000 v Lisabonu stanovila cíl provést tento akční plán do roku 2005. Přepracované znění ustanovení o kapitálových požadavcích představuje klíčový prvek tohoto akčního plánu.

(5)

Z důvodů ochrany úspor i k vytvoření rovných podmínek hospodářské soutěže mezi úvěrovými institucemi by se měla koordinační opatření týkající se úvěrových institucí vztahovat na všechny tyto instituce. Mělo by se však náležitě přihlížet k objektivním rozdílům v jejich právním postavení a k jejich úkolům, jak je stanoví vnitrostátní právní předpisy.

(6)

Proto by měla být oblast působnosti těchto opatření co nejširší, aby se vztahovala na všechny instituce, jejichž činnost spočívá v přijímání splatných peněžních prostředků od veřejnosti ve formě vkladů i v jiných formách, jako je soustavné vydávání dluhopisů a obdobných cenných papírů a poskytování úvěru na vlastní účet. Měly by se stanovit výjimky pro některé úvěrové instituce, na něž se tato směrnice nemůže vztahovat. Tato směrnice by se neměla dotýkat použití vnitrostátních právních předpisů, které stanoví zvláštní doplňková povolení umožňující úvěrovým institucím vykonávat určité činnosti nebo provozovat určité druhy operací.

(7)

Je vhodné provést pouze nezbytnou základní harmonizaci, dostatečnou k zajištění vzájemného uznávání povolení a systémů obezřetnostního dohledu, což umožní vydávat jednotné povolení pro celé Společenství a uplatňovat zásadu, že obezřetnostní dohled vykonává domovský členský stát. Na požadavek, aby byl předložen obchodní plán, je tudíž třeba pohlížet pouze jako na prvek umožňující příslušným orgánům rozhodovat na základě přesnějších informací vycházejících z objektivních hledisek. Přesto by měla být možná jistá pružnost v požadavcích na právní formu úvěrových institucí v souvislosti s ochranou názvů bank.

(8)

Jelikož cílů této směrnice, totiž stanovení pravidel pro přístup k činnosti úvěrových institucí, pro její výkon a pro obezřetností dohled nad těmito institucemi, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu rozsahu a účinků zamýšlené akce lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(9)

Úvěrové instituce musí podléhat rovnocenným finančním požadavkům, aby byly zajištěny rovnocenné záruky pro vkladatele a rovnocenné podmínky hospodářské soutěže pro srovnatelné skupiny úvěrových institucí. Až do další koordinace je třeba stanovit vhodné strukturální ukazatele, což umožní v rámci spolupráce mezi vnitrostátními orgány sledovat postavení srovnatelných druhů úvěrových institucí jednotnými metodami. Tento postup by měl přispět k postupnému sbližování soustav ukazatelů stanovených a uplatňovaných v členských státech. Je nicméně nutné rozlišovat ukazatele zaměřené na zajištění řádného řízení úvěrových institucí od ukazatelů stanovených pro účely hospodářské a měnové politiky.

(10)

Zásada vzájemného uznávání a zásada kontroly domovským členským státem vyžadují, aby příslušné orgány každého členského státu nevydaly povolení nebo je odňaly v případech, kdy z okolností, např. z obchodního plánu, z rozmístění činností nebo ze skutečně provozované činnosti, zřetelně vyplývá, že si úvěrová instituce zvolila právo jednoho členského státu s úmyslem vyhnout se přísnějším normám jiného členského státu, na jehož území hodlá provozovat nebo provozuje převážnou část své činnosti. Pokud to z okolností nevyplývá zřetelně, ale většina aktiv subjektů bankovní skupiny se nachází v jiném členském státě, jehož příslušné orgány provádějí dohled na konsolidovaném základě, měla by se v rámci článků 125 a 126 změnit příslušnost pro dohled na konsolidovaném základě pouze se souhlasem těchto příslušných orgánů. Úvěrová instituce, která je právnickou osobou, by měla být povolena v členském státě, ve kterém má sídlo. Úvěrová instituce, která není právnickou osobou, by měla mít své skutečné sídlo v členském státě, ve kterém byla povolena. Členské státy by měly dále vyžadovat, aby se skutečné sídlo úvěrové instituce vždy nalézalo v jejím domovském členském státě a aby tam skutečně vykonávalo činnost.

(11)

Příslušné orgány by neměly povolit nebo zachovat povolení úvěrové instituci, mohou-li jim úzká propojení mezi úvěrovou institucí a jinými fyzickými nebo právnickými osobami bránit účinně vykonávat jejich dohlížecí funkce. Již povolené úvěrové instituce by měly rovněž uspokojit příslušné orgány v tomto směru.

(12)

Odkaz na účinný výkon dohlížecích funkcí orgány dohledu se vztahuje i na dohled na konsolidovaném základě, který by měl být vykonáván nad úvěrovými institucemi, pokud to stanoví právní předpisy Společenství. V těchto případech by orgány, kterým se podává žádost o povolení, měly mít možnost určit, které orgány jsou příslušné k výkonu dohledu nad danou úvěrovou institucí na konsolidovaném základě.

(13)

Tato směrnice umožňuje členským státům nebo příslušným orgánům uplatňovat kapitálové požadavky na individuálním i konsolidovaném základě a tam, kde to považují za vhodné, jim umožňuje přestat uplatňovat individuální základ. Individuální, konsolidovaný a přeshraniční konsolidovaný dohled představují užitečné nástroje při kontrole úvěrových institucí. Tato směrnice umožňuje příslušným orgánům podporu přeshraničních institucí tím, že mezi nimi usnadňuje spolupráci. Příslušné orgány by měly zejména dále využívat články 42, 131 a 141 za účelem koordinace svých činností a požadavků na informace.

(14)

Úvěrové instituce povolené v domovském členském státě by měly být oprávněny provozovat v celém Společenství některé nebo všechny činnosti uvedené v příloze I tím způsobem, že zřídí pobočky nebo poskytují služby.

(15)

Pro úvěrové instituce povolené příslušnými orgány mohou členské státy stanovit přísnější pravidla než ta, která jsou stanovena v čl. 9 odst. 1 prvním pododstavci, čl. 9 odst. 2 a v článcích 12, 19 až 21, 44 až 52, 75 a 120 až 122. Členské státy mohou rovněž vyžadovat, aby byl článek 123 dodržován na individuálním nebo jiném základě a aby subkonsolidace podle čl. 73 odst. 2 byla používána na dalších úrovních uvnitř skupiny.

(16)

Je vhodné rozšířit vzájemné uznání na činnosti uvedené v příloze I, pokud jsou provozovány finanční institucí, jež je dceřiným podnikem úvěrové instituce, pokud se na tento dceřiný podnik vztahuje konsolidovaný dohled nad jeho mateřským podnikem a pokud splňuje určité přísné podmínky.

(17)

U institucí, které nebyly ve svém domovském členském státě povoleny jako úvěrové instituce, a u činností neuvedených v příloze I by měl mít hostitelský členský stát v souvislosti s výkonem práva usazování a volného pohybu služeb možnost vyžadovat dodržení zvláštních ustanovení svých vnitrostátních právních předpisů, jsou-li tyto předpisy slučitelné s právem Společenství a odůvodněny obecným zájmem a nepodléhají-li tyto instituce nebo činnosti srovnatelným pravidlům obsaženým v právních předpisech svých domovských členských států.

(18)

Členské státy by měly zajistit, aby činnosti, jež jsou předmětem vzájemného uznávání, bylo možno bez překážek provozovat stejným způsobem jako v domovském členském státě, nejsou-li v rozporu s právními předpisy hostitelského členského státu na ochranu obecného zájmu.

(19)

Předpisy upravující činnost poboček úvěrových institucí se skutečným sídlem mimo Společenství by měly být obdobné ve všech členských státech. Je důležité zajistit, aby tyto předpisy nebyly příznivější než ty, jež se vztahují na pobočky institucí z jiného členského státu. Společenství by mělo mít možnost uzavírat dohody se třetími zeměmi o použití ustanovení, která poskytnou pobočkám stejné zacházení na jeho území. Na pobočky úvěrových institucí povolených mimo Společenství by se neměl vztahovat volný pohyb služeb podle čl. 49 druhého pododstavce Smlouvy ani svoboda usazování v jiných členských státech než těch, kde jsou usazeny.

(20)

Mezi Společenstvím a třetími zeměmi by mělo být na základě vzájemnosti dosaženo dohody o umožnění praktického výkonu dohledu na konsolidovaném základě v co nejrozsáhlejší zeměpisné oblasti.

(21)

Odpovědnost za dohled nad finančním zdravím úvěrových institucí a zvláště nad jejich platební schopností by měla spočívat na jejich domovských členských státech. Příslušné orgány hostitelského členského státu by měly nést odpovědnost za dohled nad likviditou poboček a za měnové politiky. Dohled nad tržními riziky by měl být předmětem úzké spolupráce mezi příslušnými orgány hostitelského a domovského členského státu.

(22)

Hladké fungování vnitřního bankovního trhu vyžaduje nejen právní normy, ale též úzkou a pravidelnou spolupráci a podstatně zdokonalenou konvergenci regulačních postupů a postupů dohledu mezi příslušnými orgány členských států. Zejména za tímto účelem by se mělo posuzování otázek týkajících se jednotlivých úvěrových institucí a vzájemná výměna informací uskutečňovat v Evropském výboru orgánů bankovního dohledu zřízeném rozhodnutím Komise 2004/5/ES (5). Vzájemná výměna informací by v žádném případě neměla nahradit dvoustrannou spolupráci. Příslušné orgány hostitelských členských států by měly mít možnost, aniž tím je dotčena jejich vlastní kontrolní pravomoc, na základě podnětu příslušných orgánů domovského členského státu nebo v naléhavých případech z vlastního podnětu ověřovat, zda je činnost úvěrové instituce usazené na jejich území vykonávána v souladu s právními předpisy a se zásadami řádných správních a účetních postupů a přiměřené vnitřní kontroly.

(23)

Je vhodné umožnit výměnu informací mezi příslušnými orgány a orgány nebo subjekty, jež ze své funkce pomáhají posilovat stabilitu finančního systému. Pro zachování důvěrnosti sdělovaných informací by měl být přísně vymezen okruh jejich příjemců.

(24)

Některá protiprávní jednání, jako např. podvody a zneužívání vnitřních informací, mohou ovlivnit stabilitu i integritu finančního systému také v případech, kdy se jedná o jiné instituce než úvěrové instituce. Je nutné stanovit podmínky, na jejichž základě je výměna informací v takových případech přípustná.

(25)

Je-li stanoveno, že informace lze poskytnout pouze s výslovným souhlasem příslušných orgánů, měly by tyto orgány mít možnost případně podmínit svůj souhlas splněním přísných podmínek.

(26)

Měla by být rovněž schválena výměna informací mezi příslušnými orgány na straně jedné a centrálními bankami a jinými subjekty s obdobnými úkoly, které jednají jako měnové orgány, případně dalšími veřejnými orgány pověřenými dohledem nad platebními systémy na straně druhé.

(27)

Za účelem posílení obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi a ochrany klientů úvěrových institucí by auditoři měli mít povinnost bezodkladně informovat příslušné orgány ve všech případech, kdy při výkonu své činnosti zjistí určité skutečnosti, které mohou mít vážný dopad na finanční situaci nebo na řídící a účetní organizaci úvěrové instituce. Z téhož důvodu by členské státy měly také stanovit, že se tato povinnost vztahuje na všechny případy, kdy auditor zjistí uvedené skutečnosti při výkonu své činnosti v podniku, který má úzká propojení s některou úvěrovou institucí. Povinnost auditorů oznamovat příslušným orgánům, je-li to vhodné, některé skutečnosti a rozhodnutí týkající se úvěrové instituce, které zjistí při výkonu svých povinností v jiném než finančním podniku, by sama o sobě neměla měnit povahu jejich činnosti v daném podniku ani způsob, kterým by měli své úkoly v tomto podniku vykonávat.

(28)

Tato směrnice upřesňuje, že pro některé položky kapitálu by měla být stanovena kvalifikační kritéria, přičemž členské státy mohou uplatňovat přísnější pravidla.

(29)

Podle povahy rozděluje tato směrnice položky tvořící kapitál jednak na položky tvořící původní kapitál, a jednak na položky tvořící dodatkový kapitál.

(30)

S ohledem na skutečnost, že položky tvořící dodatkový kapitál nejsou stejné povahy jako položky tvořící původní kapitál, neměly by být zahrnuty do kapitálu v částce vyšší než 100 % původního kapitálu. Navíc výše určitých položek zahrnutých do dodatkového kapitálu by měla být omezena na 50 % původního kapitálu.

(31)

Aby se zabránilo narušení hospodářské soutěže, veřejné úvěrové instituce by neměly zahrnovat do svého kapitálu záruky, které jim poskytly členské státy nebo orgány místní správy.

(32)

Bude-li v rámci dohledu třeba určit výši konsolidovaného kapitálu skupiny úvěrových institucí, měl by se výpočet provést v souladu s touto směrnicí.

(33)

Přesná účetní technika, jež má být použita pro výpočet kapitálu, jeho přiměřenosti rizikům, kterým je úvěrová instituce vystavena, a pro hodnocení soustředění angažovanosti, by měla brát na zřetel ustanovení směrnice Rady 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí (6), jež obsahuje některé úpravy sedmé směrnice Rady 83/349/EHS ze dne 13. června 1983 o konsolidovaných účetních závěrkách (7), nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (8) podle toho, kterým z těchto předpisů se řídí účetnictví úvěrových institucí podle vnitrostátního práva.

(34)

Při dohledu nad úvěrovými institucemi a při vzájemném uznávání metod dohledu hrají ústřední úlohu minimální kapitálové požadavky. V tomto směru je nutno posuzovat ustanovení týkající se minimálních kapitálových požadavků společně s dalšími zvláštními nástroji, jež rovněž harmonizují základní metody dohledu nad úvěrovými institucemi.

(35)

Aby se zabránilo narušení hospodářské soutěže a posílila se bankovní soustava na vnitřním trhu, je vhodné stanovit společné minimální kapitálové požadavky.

(36)

Pro účely zajištění přiměřené platební schopnosti je důležité stanovit minimální kapitálové požadavky, které oceňují aktiva a podrozvahové položky podle stupně rizika.

(37)

V této souvislosti schválil Basilejský výbor pro bankovní dohled dne 26. června 2004 rámcovou dohodu o mezinárodní konvergenci měření kapitálu a kapitálových požadavků. Ustanovení této směrnice o minimálních kapitálových požadavcích na úvěrové instituce a také ustanovení o minimálním kapitálu ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/…/ES ze dne … o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (9) tvoří ekvivalent k ustanovením basilejské rámcové dohody.

(38)

Je nutné přihlédnout k různorodosti úvěrových institucí ve Společenství tím, že se vymezí alternativní přístupy k výpočtu minimálních kapitálových požadavků na krytí úvěrového rizika, které budou zahrnovat různé úrovně citlivosti vůči riziku a vyžadovat různého stupně propracovanosti. Skutečnost, že se úvěrovým institucím poskytne možnost využít externí ratingy a vlastní odhady jednotlivých parametrů úvěrového rizika, významně zlepšuje citlivost vůči riziku a obezřetnost pravidel úvěrového rizika. Úvěrovým institucím by měly být poskytnuty vhodné pobídky, které by je motivovaly k přijetí přístupů citlivějších vůči riziku. Při vytváření odhadů potřebných k uplatnění přístupů k úvěrovému riziku podle této směrnice budou úvěrové instituce muset upravit své potřeby na zpracování údajů v zájmu legitimní ochrany údajů svých klientů podle platných právních předpisů Společenství o ochraně údajů, současně budou zlepšovat své procesy měření a řízení úvěrového rizika za účelem zpřístupnění metod určování regulativních kapitálových požadavků, jež by odrážely propracovanosti postupů jednotlivých úvěrových institucí. Zpracování údajů by mělo probíhat v souladu s pravidly o převodu osobních údajů, jež stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (10). V tomto ohledu by zpracování údajů v souvislosti se vznikem a řízením expozic vůči zákazníkům mělo zahrnovat rozvoj a ověřování řízení úvěrového rizika a systémů měření. Tím bude uspokojen nejen legitimní zájem úvěrových institucí, ale také účel této směrnice, totiž využívání lepších metod měření a řízení rizika, ale také jejich použití pro účely regulace kapitálu.

(39)

V souvislosti s použitím externích odhadů i vlastních odhadů instituce nebo interního ratingu by se mělo přihlížet ke skutečnosti, že pouze vlastní odhady nebo interní rating zpracovává subjekt – samotná finanční instituce – podléhající povolovacímu režimu Společenství. V případě externího ratingu se využívá produktů tzv. uznaných ratingových agentur, které v současné době povolovacímu režimu Společenství nepodléhají. Vzhledem k tomu, že externí rating má pro výpočet kapitálových požadavků v rámci této směrnice velkou váhu, je nutné do budoucna přezkoumat vhodný povolovací a kontrolní postup pro ratingové agentury.

(40)

Minimální kapitálové požadavky by měly být přiměřené rizikům, na jejichž krytí jsou určeny. Mělo by se v nich odrážet zejména snížení úrovně rizika dané vysokým počtem relativně malých expozic.

(41)

Tato směrnice respektuje zásadu přiměřenosti, protože bere v úvahu zvláště rozdíly mezi úvěrovými institucemi se zřetelem na jejich velikost, rozsah prováděných operací a činností. Respektování zásady přiměřenosti rovněž znamená, že se pro retailové expozice uznávají co možná nejjednodušší ratingové postupy také v přístupu založeném na interním ratingu (IRB).

(42)

Skutečnost, že se tato směrnice neustále vyvíjí, umožňuje úvěrovým institucím vybrat si ze tří přístupů v různé míře složitosti. S cílem umožnit zejména malým úvěrovým institucím, aby se mohly rozhodnout pro přístup založený na interním ratingu, který citlivěji diagnostikuje rizika, by příslušné orgány měly uplatnit ve vhodných případech ustanovení čl. 89 odst. 1 písm. a) a b). Tato ustanovení by měla být vykládána tak, že klasifikace expozic, jež jsou uvedeny ve čl. 86 odst. 1 písm. a) a b), zahrnují veškeré expozice, které jsou jim – přímo či nepřímo – postaveny na roveň v celé této směrnici. Obecným pravidlem je, že by příslušné orgány neměly dávat přednost některému z těchto tří přístupů, pokud jde o postup dohledu, tj. úvěrové instituce provozující činnost na základě standardizovaného přístupu by neměly pouze z tohoto důvodu podléhat přísnějšímu dohledu.

(43)

Měly by se ve větší míře uznávat techniky snižování úvěrového rizika, a to v rámci pravidel, která zajistí, že platební schopnost nebude ohrožena nesprávným uznáváním. Obvyklé bankovní zajištění ke snižování úvěrových rizik, které je již uplatňováno v jednotlivých členských státech, by se mělo, kdykoliv je to možné, uznávat ve standardizovaném přístupu, ale také v jiných přístupech.

(44)

Pro řádné zohlednění rizik a snižování rizik v důsledku sekuritizační či investiční činnosti úvěrové instituce je v minimálních kapitálových požadavcích pro úvěrové instituce nutné stanovit pravidla vůči riziku citlivého a obezřetnostního posuzování takové činnosti a takových investic.

(45)

Operační riziko představuje pro úvěrové instituce významné riziko, a proto musí být kryto kapitálem. Je nutné přihlédnout k různorodosti úvěrových institucí ve Společenství tím, že se vymezí alternativní přístupy k výpočtu požadavků na krytí operačního rizika, které budou zahrnovat různé úrovně citlivosti vůči riziku a budou vyžadovat různé stupně propracovanosti. Úvěrovým institucím by měly být poskytnuty vhodné pobídky, které by je motivovaly k přijetí přístupů citlivějších vůči riziku. Vzhledem k tomu, že techniky měření a řízení operačního rizika byly vypracovány teprve v poslední době, měla by se pravidla průběžně přezkoumávat a případně aktualizovat, přičemž by se měl brát ohled i na náklady různých linií podnikání a na uznávání technik snižování rizika. Zvláštní pozornost u jednoduchých přístupů pro výpočet kapitálových požadavků na krytí operačního rizika by se měla věnovat zohlednění pojištění.

(46)

Pro zajištění odpovídající platební schopnosti úvěrových institucí uvnitř skupiny je nutné, aby se minimální kapitálové požadavky uplatňovaly na základě konsolidované finanční situace skupiny. Aby byl kapitál vhodně rozložen uvnitř skupiny a aby byl v případě potřeby dostupný na ochranu úspor, měly by minimální kapitálové požadavky platit pro jednotlivé úvěrové instituce skupiny, pokud nelze tohoto cíle účinně dosáhnout jiným způsobem.

(47)

Základní pravidla pro sledování velké angažovanosti úvěrových institucí by měla být harmonizována. Členské státy by přesto měly mít možnost přijímat přísnější ustanovení než ta, která stanoví tato směrnice.

(48)

Sledování a kontrola angažovanosti úvěrové instituce by měla být nedílnou součástí dohledu nad ní. Přílišné soustředění angažovanosti na jednoho klienta nebo jednu ekonomicky spjatou skupinu klientů totiž může způsobit nepřípustné riziko ztráty. Takovou situaci lze hodnotit tak, že je na újmu platební schopnosti úvěrové instituce.

(49)

Vzhledem k tomu, že úvěrové instituce vstupují na vnitřním trhu do přímé hospodářské soutěže, měly by být podmínky dohledu rovnocenné v celém Společenství.

(50)

Přestože při vymezení angažovanosti pro účely omezení velké angažovanosti je vhodné vycházet z definice obsažené v ustanoveních o minimálních kapitálových požadavcích ke krytí úvěrového rizika, není v zásadě vhodné odkazovat na rizikové váhy nebo stupně rizika. Tyto rizikové váhy a stupně rizika byly vytvořeny pro stanovení obecného požadavku na kapitálovou přiměřenost ke krytí úvěrového rizika úvěrových institucí. S cílem omezit maximální ztrátu, kterou může úvěrová instituce utrpět kvůli jednomu klientovi nebo jedné ekonomicky spjaté skupině klientů, je vhodné přijmout pravidla pro určení velké angažovanosti, která by přihlížela k jmenovité hodnotě angažovanosti, avšak neuplatňovala by rizikové váhy nebo stupně rizik.

(51)

Přestože je až do dalšího přezkumu ustanovení o velké angažovanosti žádoucí povolit uznávání účinků snižování úvěrového rizika podobným způsobem, který je povolen pro účely minimálních kapitálových požadavků, aby se snížily požadavky na výpočty, je nutné připomenout, že pravidla pro snižování úvěrového rizika byla vypracována v souvislosti s obecným diverzifikovaným úvěrovým rizikem vyplývajícím z angažovanosti vůči velkému počtu protistran. Uznání účinků takových technik pro účely limitů velké angažovanosti, které se provádí s cílem omezit maximální ztrátu, která by mohla vzniknout kvůli jednomu klientovi nebo jedné ekonomicky spjaté skupině klientů, by mělo být doprovázeno obezřetnostními ochrannými opatřeními.

(52)

V případech, kdy úvěrová instituce nabude angažovanosti vůči vlastnímu mateřskému podniku nebo vůči jiným dceřiným podnikům tohoto mateřského podniku, je zapotřebí zvláštní obezřetnosti. Řízení angažovanosti úvěrových institucí by se mělo uskutečňovat zcela samostatně a v souladu se zásadami řádné bankovní správy bez ohledu na jakékoliv jiné okolnosti. V případech, kdy vliv osob, které přímo nebo nepřímo drží kvalifikovanou účast v úvěrové instituci, může nepříznivě působit na řádné a obezřetné řízení této instituce, by příslušné orgány měly učinit vhodná opatření k ukončení tohoto stavu. V oblasti velké angažovanosti by měly být stanoveny zvláštní normy, včetně přísnějších omezení, pro angažovanost úvěrové instituce vůči vlastní skupině. Takové normy se však nemusí použít, je-li mateřským podnikem finanční holdingová společnost nebo úvěrová instituce nebo jsou-li jinými dceřinými podniky buď úvěrové či finanční instituce, nebo podniky pomocných služeb, pokud se na všechny podniky vztahuje dohled nad úvěrovou institucí na konsolidovaném základě.

(53)

Úvěrové instituce by si měly zajistit takový vnitřně stanovený kapitál, který je s ohledem na rizika, jimž jsou nebo mohou být vystaveny, přiměřený množstvím, kvalitou i rozložením. Měly by proto zavést strategie a postupy pro hodnocení a udržování přiměřenosti svého vnitřně stanoveného kapitálu.

(54)

Příslušné orgány mají povinnost ujistit se, že úvěrové instituce jsou dobře organizovány a disponují přiměřeným kapitálem s ohledem na rizika, kterým jsou nebo by mohly být vystaveny.

(55)

Pro účinné fungování vnitřního bankovního trhu by měl Evropský výbor orgánů bankovního dohledu přispět ke konzistentnímu uplatňování této směrnice a ke sbližování praxe v oblasti dohledu v celém Společenství a jednou ročně podávat orgánům Společenství zprávu o dosaženém pokroku.

(56)

Z téhož důvodu a s cílem zajistit, aby úvěrové instituce Společenství, které působí v několika členských státech, nebyly neúměrně zatěžovány v důsledku ponechání odpovědnosti za povolování a dohled na příslušných orgánech jednotlivých členských států, je zásadní výrazně posílit spolupráci mezi příslušnými orgány. V této souvislosti by měla být posílena úloha orgánu vykonávajícího dohled na konsolidovaném základě. Evropský výbor orgánů bankovního dohledu by měl takovou spolupráci posilovat a podporovat.

(57)

Dohled nad úvěrovými institucemi na konsolidovaném základě je zaměřen zejména na ochranu zájmů vkladatelů úvěrových institucí a na zajištění stability finančního systému.

(58)

Aby byl účinný, měl by být dohled na konsolidovaném základě uplatňován vůči všem bankovním skupinám včetně těch, jejichž mateřské podniky nejsou úvěrovými institucemi. Příslušné orgány by měly mít k dispozici potřebné právní nástroje, aby mohly tento dohled vykonávat.

(59)

V případě skupin s diverzifikovanou činností, ve kterých mateřský podnik kontroluje alespoň jeden dceřiný podnik, který je úvěrovou institucí, by příslušné orgány měly být schopny posoudit finanční situaci úvěrové instituce v rámci takové skupiny. Příslušné orgány by měly mít přinejmenším prostředky k získání informací potřebných k plnění svých úkolů ode všech podniků ve skupině. V případě skupin podniků zabývajících se různými finančními činnostmi by měla být zavedena spolupráce mezi orgány příslušnými k dohledu nad jednotlivými finančními odvětvími. Až do budoucí koordinace by členské státy měly mít možnost stanovit vhodné metody konsolidace pro dosažení cílů této směrnice.

(60)

Členské státy by měly mít možnost nevydat nebo odejmout bankovní povolení v případě některých skupinových struktur, jež považují za nevhodné pro provozování bankovních činností, zejména proto, že nad těmito strukturami nelze vykonávat účinný dohled. Za tímto účelem by příslušné orgány měly mít pravomoci potřebné k zajištění řádného a obezřetného řízení úvěrových institucí.

(61)

S cílem zvýšit účinnost fungování vnitřního bankovního trhu a poskytnout občanům Společenství přiměřenou úroveň transparentnosti je nutné, aby příslušné orgány zveřejňovaly, jak provádějí tuto směrnici, a to způsobem umožňujícím smysluplné srovnání.

(62)

Za účelem posílení tržní disciplíny a motivace úvěrových institucí ke zlepšení jejich tržní strategie, kontroly rizik a interní organizace řízení by úvěrové instituce měly podléhat povinnosti zveřejňovat určité údaje.

(63)

Přezkoumávání otázek v oblastech, na něž se vztahuje tato směrnice a jiné směrnice o činnosti úvěrových institucí, zejména s výhledem na bližší koordinaci, vyžaduje spolupráci mezi příslušnými orgány a Komisí.

(64)

Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (11).

(65)

Ve svém usnesení ze dne 5. února 2002 o provádění právních předpisů v oblasti finančních služeb (12) Evropský parlament požadoval, aby měl s Radou rovnocennou úlohu při dohledu nad tím, jak Komise plní svou výkonnou roli, aby tak byly zohledněny legislativní pravomoci Evropského parlamentu podle článku 251 Smlouvy. Komise tento požadavek podpořila ve slavnostním prohlášení, které téhož dne učinil před Evropským parlamentem její předseda. Dne 11. prosince 2002 Komise navrhla změny rozhodnutí 1999/468/ ES a dne 22. dubna 2004 předložila pozměněný návrh. Evropský parlament má za to, že tento návrh nerespektuje jeho legislativní pravomoci. Podle Evropského parlamentu by on a Rada měly mít možnost vyhodnotit v určené lhůtě svěření prováděcích pravomocí Komisi. Je tedy vhodné omezit lhůtu, během které může Komise přijmout prováděcí opatření.

(66)

Evropský parlament by měl mít tříměsíční lhůtu od prvního předložení pozměňovacích návrhů a prováděcích opatření, aby je mohl přezkoumat a zaujmout k nim stanovisko. V naléhavých a řádně odůvodněných případech by však mělo být možné tuto lhůtu zkrátit. Přijme-li Evropský parlament v této lhůtě usnesení, měla by Komise návrhy pozměňovacích návrhů nebo opatření znovu přezkoumat.

(67)

Je vhodné stanovit zvláštní přechodná ustanovení, aby nedošlo k narušení trhů a byla zajištěna kontinuita celkových úrovní kapitálu.

(68)

Vzhledem k tomu, že pravidla týkající se minimálních kapitálových požadavků jsou citlivá vůči riziku, je žádoucí průběžně přezkoumávat, zda mají významný dopad na hospodářský cyklus. Komise, s přihlédnutím k příspěvku Evropské centrální banky, by měla o těchto tématech podávat zprávy Evropskému parlamentu a Radě.

(69)

Měly by být rovněž harmonizovány nástroje dohledu nad riziky likvidity.

(70)

Tato směrnice respektuje základní práva a dodržuje zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie jako obecné zásady práva Společenství.

(71)

Povinnost provést tuto směrnici do vnitrostátního práva by se měla týkat pouze těch ustanovení, která představují podstatnou změnu ve srovnání s předchozími směrnicemi. Povinnost provést nezměněná ustanovení vyplývá z předchozích směrnic.

(72)

Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států, které se týkají lhůt k provedení směrnic uvedených v příloze XIII části B do vnitrostátního práva,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

HLAVA I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

1.   Tato směrnice stanoví pravidla pro přístup k činnosti úvěrových institucí, pro její výkon a pro obezřetností dohled nad těmito institucemi.

2.   Článek 39 a hlava V Kapitola 4 oddíl 1 se vztahují na finanční holdingové společnosti a smíšené holdingové společnosti se skutečným sídlem ve Společenství.

3.   Instituce trvale vyřazené podle článku 2, s výjimkou centrálních bank členských států, se pro účely článku 39 a hlavy V kapitoly 4 oddílu 1 považují za finanční instituce.

Článek 2

Tato směrnice se nevztahuje na činnost:

centrálních bank členských států,

žirových institucí poštovních úřadů,

v Belgii: na činnost „Institut de Réescompte et de Garantie/Herdiscontering- en Waarborginstituut“,

v Dánsku: na činnost „Dansk Eksportfinansieringsfond“, „Danmarks Skibskreditfond“, „Dansk Landbrugs Realkreditfond“ a „KommuneKredit“,

v Německu: na činnost „Kreditanstalt für Wiederaufbau“, podniků uznávaných na základě „Wohnungsgemeinnützigkeitsgesetz“ (zákona o neziskovém užívání bytů) za orgány státní bytové politiky, které se nezabývají především bankovními operacemi, a podniků uznávaných podle uvedeného zákona za neziskové bytové podniky,

v Řecku: na činnost „Ταμείο Παρακαταθηκών και Δανείων“ (Tamio Parakatathikon kai Danion),

ve Španělsku: na činnost „Instituto de Crédito Oficial“,

ve Francii: na činnost „Caisse des dépôts et consignations“,

v Irsku: na činnost úvěrových sdružení a dobročinných společností („credit unions“ a „friendly societies“),

v Itálii: na činnost „Cassa depositi e prestiti“,

v Lotyšsku: na činnost „krājaizdevu sabiedrības“, to znamená podniků, které jsou podle „krājaizdevu sabiedrību likums“ uznávány za družstevní podniky, jež poskytují finanční služby jen svým členům,

v Litvě: na činnost „kredito unijos“ kromě „Centrinė kredito unija“,

v Maďarsku: na činnost „Magyar Fejlesztési Bank Rt.“ a „Magyar Export-Import Bank Rt.“,

v Nizozemsku: na činnost „Nederlandse Investeringsbank voor Ontwikkelingslanden NV“, „NV Noordelijke Ontwikkelings Maatschappij“, „NV Industriebank Limburgs Instituut voor Ontwikkeling en Financiering“ a „Overijsselse Ontwikkelingsmaatschappij NV“,

v Rakousku: na činnost podniků uznávaných za stavební sdružení ve veřejném zájmu a „Österreichische Kontrollbank AG“,

v Polsku: na činnost „Spółdzielcze Kasy Oszczędnościowo – Kredytowe“ a „Bank Gospodarstwa Krajowego“,

v Portugalsku: na činnost „Caixas Económicas“ existujících k 1. lednu 1986, s výjimkou těch, které mají formu akciových společností a s výjimkou „Caixa Económica Montepio Geral“,

ve Finsku: na činnost „Teollisen yhteistyön rahasto Oy/Fonden för industriellt samarbete Ab“ a „Finnvera Oyj/Finnvera Abp“,

ve Švédsku: na činnost „Svenska Skeppshypotekskassan“,

ve Spojeném království: na činnost „National Savings Bank“, „Commonwealth Development Finance Company Ltd“, „Agricultural Mortgage Corporation Ltd“, „Scottish Agricultural Securities Corporation Ltd“, na činnost zmocněnců Koruny pro zámořské vlády a správní orgány („Crown Agents for overseas governments and administrations“), úvěrových sdružení („credit unions“) a obecních bank („municipal banks“).

Článek 3

1.   Jedna či několik úvěrových institucí, které se k 15. prosinci 1977 nacházely v témž členském státě a jsou trvale přidruženy k ústřednímu subjektu, jenž nad nimi má kontrolu a jenž je usazen v témž členském státě, mohou být osvobozeny od požadavků uvedených v článku 7 a v čl. 11 odst. 1, pokud nejpozději dne 15. prosince 1979 stanoví vnitrostátní právní předpisy, že:

a)

závazky ústředního subjektu a přidružených institucí jsou společné a nerozdílné nebo že závazky přidružených institucí jsou plně zaručeny ústředním subjektem,

b)

platební schopnost a likvidita ústředního subjektu a všech přidružených institucí jsou sledovány jako celek na základě konsolidovaných účetních závěrek a

c)

řídící orgány ústředního subjektu jsou oprávněny vydávat pokyny řídícím orgánům přidružených institucí.

Na úvěrové instituce s místní působností, které se po 15. prosinci 1977 trvale přidruží k ústřednímu subjektu ve smyslu prvního pododstavce, lze uplatňovat podmínky stanovené v prvním pododstavci, pokud tvoří běžné přírůstky k síti náležející ústřednímu subjektu.

V případě úvěrových institucí, s výjimkou institucí zřízených na územích nově získaných vysušením mořských mělčin a institucí vzniklých rozdělením nebo fúzí stávajících institucí závislých na ústředním subjektu nebo jemu odpovědných, může Komise postupem podle čl. 151 odst. 2 stanovit další pravidla pro použití druhého pododstavce, včetně zrušení výjimek stanovených v prvním pododstavci, pokud se domnívá, že by přidružení nových institucí, na které by se použil druhý pododstavec, mohlo mít nepříznivý dopad na hospodářskou soutěž.

2.   Úvěrové instituce ve smyslu odst. 1 prvního pododstavce mohou být rovněž vyňaty z působnosti článků 9 a 10, jakož i hlavy V kapitoly 2 oddílů 2, 3, 4, 5 a 6 a kapitoly 3, vztahují-li se uvedená ustanovení na všechny takto přidružené úvěrové instituce spolu s ústředním subjektem na konsolidovaném základě, aniž je dotčeno použití uvedených ustanovení na ústřední subjekt.

Při vynětí se články 16, 23, 24, 25, čl. 26 odst. 1 až 3 a články 28 až 37 vztahují na celek sestávající z ústředního subjektu a přidružených institucí.

Článek 4

Pro účely této směrnice se použijí následující definice:

1)

„úvěrovou institucí“ se rozumí:

a)

podnik, jehož činnost spočívá v přijímání vkladů nebo jiných splatných peněžních prostředků od veřejnosti a poskytování úvěrů na vlastní účet, nebo

b)

instituce elektronických peněz ve smyslu směrnice 2000/46/ES (13);

2)

„povolením“ se rozumí nástroj v jakékoliv formě vystavený orgány, jímž se uděluje právo vykonávat činnost úvěrové instituce;

3)

„pobočkou“ se rozumí provozovna bez právní subjektivity, jež tvoří součást úvěrové instituce a jež přímo provádí všechny nebo některé operace tvořící podstatu činnosti úvěrových institucí;

4)

„příslušnými orgány“ se rozumějí vnitrostátní orgány, které právní předpisy opravňují k dohledu nad úvěrovými institucemi;

5)

„finanční institucí“ se rozumí podnik jiný než úvěrová instituce, jehož hlavní činností je nabývání účastí nebo výkon jedné nebo více činností uvedených v příloze I bodech 2 až 12;

6)

„institucí“ pro účely hlavy V kapitoly 2 oddílů 2 a 3 se rozumí instituce podle definice uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. c) směrnice 2006/…/ES;

7)

„domovským členským státem“ se rozumí členský stát, v němž byla úvěrová instituce povolena v souladu s články 6 až 9 a 11 až 14;

8)

„hostitelským členským státem“ se rozumí členský stát, v němž má úvěrová instituce pobočku nebo v němž poskytuje služby;

9)

„kontrolou“ se rozumí vztah mezi mateřským a dceřiným podnikem, jak je vymezen v článku 1 směrnice 83/349/EHS, nebo obdobný vztah mezi fyzickou nebo právnickou osobou a podnikem;

10)

„účastí“ pro účely čl. 57 písm. o) a p), článků 71 až 73 a hlavy V kapitoly 4 se rozumí účast ve smyslu první věty článku 17 čtvrté směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978 o ročních účetních závěrkách některých forem společností (14) nebo přímé nebo nepřímé držení nejméně 20 % hlasovacích práv v podniku nebo kapitálu podniku;

11)

„kvalifikovanou účastí“ se rozumí přímé nebo nepřímé držení nejméně 10 % kapitálu podniku nebo hlasovacích práv v podniku nebo jakákoli jiná možnost uplatňování podstatného vlivu na řízení daného podniku.

12)

„mateřským podnikem“ se rozumí:

a)

mateřský podnik ve smyslu článků 1 a 2 směrnice 83/349/EHS nebo

b)

pro účely článků 71 až 73, hlavy V kapitoly 2 oddílu 5 a kapitoly 4 se za mateřský podnik považuje mateřský podnik ve smyslu čl. 1 odst. 1 směrnice 83/349/EHS a jakýkoliv podnik, který podle názoru příslušných orgánů účinně uplatňuje rozhodující vliv v jiném podniku;

13)

„dceřiným podnikem“ se rozumí:

a)

dceřiný podnik ve smyslu článků 1 a 2 směrnice 83/349/EHS nebo

b)

pro účely článků 71 až 73, hlavy V kapitoly 2 oddílu 5 a kapitoly 4 se za dceřiný podnik považuje dceřiný podnik ve smyslu čl. 1 odst. 1 směrnice 83/349/EHS a jakýkoliv podnik, ve kterém podle názoru příslušných orgánů účinně uplatňuje mateřský podnik rozhodující vliv.

Dceřiné podniky dceřiných podniků se rovněž považují za dceřiné podniky podniku, který je jejich původním mateřským podnikem;

14)

„mateřskou úvěrovou institucí v členském státě“ se rozumí úvěrová instituce, která má dceřiný podnik ve formě úvěrové instituce nebo finanční instituce nebo která drží v takové instituci účast, zároveň sama není dceřiným podnikem jiné úvěrové instituce povolené v témž členském státě ani dceřiným podnikem finanční holdingové společnosti zřízené v témž členském státě;

15)

„mateřskou finanční holdingovou společností v členském státě“ se rozumí finanční holdingová společnost, která sama není dceřiným podnikem úvěrové instituce povolené v témž členském státě ani dceřiným podnikem finanční holdingové společnosti zřízené v témž členském státě;

16)

„mateřskou úvěrovou institucí v EU“ se rozumí mateřská úvěrová instituce v členském státě, která není dceřiným podnikem jiné úvěrové instituce povolené v kterémkoli členském státě ani finanční holdingové společnosti zřízené v kterémkoli členském státě;

17)

„mateřskou finanční holdingovou společností v EU“ se rozumí mateřská finanční holdingová společnost v členském státě, která není dceřiným podnikem úvěrové instituce povolené v kterémkoli členském státě ani jiné finanční holdingové společnosti zřízené v kterémkoli členském státě;

18)

„subjekty veřejného sektoru“ se rozumějí nekomerční správní orgány, které jsou odpovědné centrální vládě, orgánům regionální nebo místní správy nebo orgánům, které z pohledu příslušných orgánů vykonávají stejné funkce jako orgány regionální a místní správy, nebo nekomerční podniky, jejichž vlastníky jsou centrální vlády, které mají výslovné dohody o zárukách, a mohou zahrnovat subjekty s vlastní správou, jež se řídí právními předpisy a jsou pod veřejným dohledem;

19)

„finanční holdingovou společností“ se rozumí finanční instituce, jejíž dceřiné podniky jsou buď výlučně, nebo převážně úvěrovými institucemi nebo finančními institucemi, přičemž alespoň jeden z dceřiných podniků je úvěrovou institucí, a která není smíšenou finanční holdingovou společností ve smyslu čl. 2 bodu 15 směrnice 2002/87/ES (15);

20)

„smíšenou holdingovou společností“ se rozumí mateřský podnik, který není finanční holdingovou společností ani úvěrovou institucí, ani smíšenou finanční holdingovou společností ve smyslu čl. 2 bodu 15 směrnice 2002/87/ES, mezi jehož dceřinými podniky je alespoň jedna úvěrová instituce;

21)

„podnikem pomocných služeb“ se rozumí podnik, jehož hlavní činností je vlastnictví nebo správa nemovitostí, řízení služeb zpracování dat nebo jiné podobné činnosti, kterými napomáhá hlavní činnosti jedné nebo více úvěrových institucí;

22)

„operačním rizikem“ se rozumí riziko ztráty, které vyplývá z vnějších událostí nebo z nedostatků či selhání vnitřních procesů, osob a systémů a které zahrnuje právní riziko;

23)

„centrální banky“ zahrnují Evropskou centrální banku, není-li stanoveno jinak;

24)

„rizikem rozmělnění“ se rozumí riziko, že se výše pohledávky sníží peněžním nebo nepeněžním plněním poskytnutým dlužníkovi;

25)

„pravděpodobností selhání“ se rozumí pravděpodobnost selhání protistrany během jednoho roku;

26)

„ztrátou“ pro účely hlavy V kapitoly 2 oddílu 3 se rozumí ekonomická ztráta, včetně podstatných účinků diskontu a podstatných přímých i nepřímých nákladů souvisejících se získáváním částek splatných podle nástroje;

27)

„ztrátou ze selhání (LGD)“ se rozumí poměr mezi ztrátou na expozici z důvodu selhání protistrany a mezi částkou dlužnou v okamžiku selhání;

28)

„konverzním faktorem“ se rozumí poměr mezi částkou příslibu, která dosud není vyčerpána a bude vyčerpána a nebude splacena v okamžiku selhání, k částce příslibu, která dosud není vyčerpána; rozsah příslibu bude stanoven povoleným limitem, pokud nepovolený limit není vyšší;

29)

„očekávanou ztrátou“ pro účely hlavy V kapitoly 2 oddílu 3 se rozumí poměr mezi ztrátou očekávanou u expozice v případě selhání protistrany nebo v případě rozmělnění v období jednoho roku a mezi částkou dlužnou v okamžiku selhání;

30)

„snižováním úvěrového rizika“ se rozumí technika, kterou úvěrová instituce používá ke snižování úvěrového rizika spojeného s expozicí nebo expozicemi, které si úvěrová instituce ponechává;

31)

„majetkovým zajištěním úvěrového rizika“ se rozumí technika snižování úvěrového rizika, u níž snížení úvěrového rizika spojeného s expozicí úvěrové instituce vyplývá z práva dané úvěrové instituce v případě selhání protistrany nebo v případě jiné předem určené úvěrové události týkající se protistrany realizovat, obdržet, přivlastnit si nebo zadržet určitá aktiva nebo částky nebo snížit hodnotu expozice na částku nebo tuto expozici nahradit částkou, která představuje rozdíl mezi hodnotou expozice a hodnotou pohledávky vůči úvěrové instituci;

32)

„zajištěním úvěrového rizika třetí stranou“ se rozumí technika snižování úvěrového rizika, u níž snížení úvěrového rizika z expozice úvěrové instituce vyplývá ze závazku třetí strany zaplatit částku v případě selhání dlužníka nebo v případě jiné předem určené úvěrové události;

33)

„repo obchodem“ se rozumí jakákoli transakce uskutečněná na základě dohody, která odpovídá definici „dohody o zpětném odkupu“ nebo „dohody o zpětném odprodeji“ uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. m) směrnice 2006/…/ES;

34)

„půjčkami nebo výpůjčkami cenných papírů nebo komodit“ se rozumějí jakékoli transakce, které odpovídají definicím „půjček cenných papírů nebo komodit“ nebo „výpůjček cenných papírů nebo komodit“ uvedeným v čl. 3 odst. 1 písm. n) směrnice 2006/…/ES;

35)

„nástrojem podobným hotovosti“ se rozumí vkladní list nebo jiný podobný nástroj vydaný úvěrovou institucí poskytující úvěr;

36)

„sekuritizací“ se rozumí transakce nebo systém transakcí, jímž je úvěrové riziko související s jedním či větším počtem úvěrových expozic rozloženo do jednotlivých tranší a:

a)

finanční toky této transakce nebo systému transakcí závisejí na kvalitě podkladových expozic a

b)

podřízenost tranší určuje rozložení ztrát během doby existence transakce nebo systému transakcí;

37)

„tradiční sekuritizací“ se rozumí sekuritizace, ve které dochází k ekonomickému převodu sekuritizovaných expozic na sekuritizační jednotku pro speciální účel, která vydává cenné papíry. Tento převod je doprovázen buď převodem vlastnictví k převáděným sekuritizovaným expozicím od úvěrové instituce, která je původcem, nebo přistoupením k pohledávce. Vydané cenné papíry nepředstavují pro úvěrovou instituci, která je původcem, platební závazky;

38)

„syntetickou sekuritizací“ se rozumí sekuritizace, ve které je úvěrové riziko rozděleno do jednotlivých tranší pomocí úvěrových derivátů nebo záruk a úvěrové expozice zůstávají v rozvaze úvěrové instituce, která je původcem;

39)

„tranší“ se rozumí smluvně vytvořený segment úvěrového rizika spojeného s úvěrovou expozicí nebo expozicemi, přičemž pozice v tomto segmentu představuje větší nebo menší úvěrové riziko než stejně velká pozice v jakémkoli jiném segmentu, aniž by se přihlíželo k zajištění úvěrového rizika, kterou držitelům pozice v daném segmentu nebo v jiných segmentech poskytly třetí strany;

40)

„sekuritizační pozicí“ se rozumí jakákoli expozice v sekuritizaci;

41)

„původcem“ se rozumí:

a)

buď subjekt, který byl ať již samostatně nebo prostřednictvím spřízněných osob, přímo či nepřímo, subjektem smlouvy zakládající závazky nebo budoucí závazky dlužníka či budoucího dlužníka, čímž došlo k sekuritizaci expozice, nebo

b)

subjekt, který do své rozvahy získá expozice od třetí strany a pak je sekuritizuje;

42)

„sponzorem“ se rozumí úvěrová instituce, která není původcem a která vytváří a spravuje program komerčních papírů zajištěných aktivy nebo jiný sekuritizační systém, v jehož rámci nakupuje úvěrové expozice od třetích stran;

43)

„úvěrovým posílením“ se rozumí smluvní ujednání, na jehož základě dojde ke zvýšení úvěrové kvality pozice v sekuritizaci oproti kvalitě, kterou by pozice měla bez takového posílení, včetně posílení provedeného zařazením tranší, které jsou v sekuritizaci podřízenější, nebo jinými typy zajištění úvěrového rizika;

44)

„sekuritizační jednotkou pro speciální účel“ se rozumí svěřenecký nebo jiný subjekt, který není úvěrovou institucí a je zřízen za účelem provádění sekuritizace či sekuritizací; jeho činnost je omezena na úkony, které jsou nezbytné k dosažení uvedeného cíle; jeho struktura je navržena tak, aby zajistila naprosté oddělení závazků jednotky od závazků úvěrové instituce, která je původcem; držitelé účasti v této jednotce mohou svou účast volně vyměňovat nebo zastavovat;

45)

„ekonomicky spjatou skupinou klientů“ se rozumějí:

a)

dvě nebo více fyzických či právnických osob, které, není-li prokázán opak, představují jediné riziko, poněvadž jedna z nich má přímou či nepřímou kontrolu nad druhou osobou nebo ostatními osobami, nebo

b)

dvě nebo více fyzických či právnických osob, mezi nimiž neexistuje vztah kontroly, jak je uveden v písmenu a), avšak na které je nutno pohlížet jako na představující jediné riziko, poněvadž jsou vzájemně tak propojeny, že pokud by se jedna z nich dostala do finančních obtíží, druhá osoba nebo všechny ostatní osoby by se pravděpodobně ocitly v platebních obtížích;

46)

„úzkým propojením“ se rozumí stav, kdy jsou dvě nebo více fyzických či právnických osob spojeny jedním z následujících způsobů:

a)

účastí ve formě držení, přímého nebo kontrolou, nejméně 20 % hlasovacích práv nebo kapitálu některého podniku,

b)

kontrolou nebo

c)

skutečností, že obě nebo všechny osoby jsou trvale vázány k jedné a téže třetí osobě vztahem kontroly;

47)

„uznávanými burzami“ se rozumějí burzy, které jsou jako takové uznány příslušnými orgány a které splňují následující podmínky:

a)

fungují pravidelně,

b)

mají pravidla vydaná nebo schválená příslušnými orgány domovské země burzy, vymezující podmínky, za nichž burza působí, podmínky přístupu na burzu a podmínky, jež musí smlouva splňovat, aby ji burza mohla účinně zpracovat, a

c)

mají clearingový mechanismus, takže smlouvy uvedené v příloze IV podléhají požadavkům na denní marži, která podle názoru příslušných orgánů poskytuje vhodnou ochranu.

Článek 5

Členské státy zakáží osobám nebo podnikům, které nejsou úvěrovými institucemi, vykonávat podnikatelskou činnost spočívající v přijímání vkladů nebo jiných splatných prostředků od veřejnosti.

První pododstavec se nevztahuje na přijímání vkladů nebo jiných splatných prostředků členským státem nebo orgány regionální či místní samosprávy členského státu nebo veřejnými mezinárodními subjekty, jichž jsou jeden či více členských států členy, nebo na případy výslovně stanovené vnitrostátními právními předpisy nebo právními předpisy Společenství, za podmínky, že tyto činnosti podléhají předpisům a kontrolním opatřením určeným k ochraně vkladatelů a investorů, které se vztahují se na tyto případy.

HLAVA II

PODMÍNKY PŘÍSTUPU K ČINNOSTI ÚVĚROVÝCH INSTITUCÍ A JEJÍHO VÝKONU

Článek 6

Členské státy stanoví, že úvěrové instituce musí před zahájením své činnosti získat povolení. Aniž jsou dotčeny články 7 až 12, úvěrové instituce stanoví podmínky pro vydání tohoto povolení a sdělí je Komisi.

Článek 7

Členské státy vyžadují, aby byl k žádostem o povolení přiložen obchodní plán, z nějž budou vyplývat mj. druhy zamýšlené činnosti a organizační struktura dané úvěrové instituce.

Článek 8

Členské státy nesmějí vyžadovat, aby žádost o povolení byla zkoumána z hlediska hospodářských potřeb trhu.

Článek 9

1.   Aniž jsou dotčeny jiné obecné podmínky stanovené vnitrostátními právními předpisy, vydají příslušné orgány povolení pouze tehdy, má-li úvěrová instituce samostatný kapitál nebo počáteční kapitál činí nejméně 5 milionů EUR.

„Počáteční kapitál“ zahrnuje základní kapitál a rezervní fondy, jak je uvedeno v čl. 57 písm. a) a b).

Členské státy mohou rozhodnout, že úvěrové instituce existující k 15. prosinci 1979, které nesplňují požadavky týkající se samostatného kapitálu, mohou pokračovat ve své činnosti. Mohou tyto úvěrové instituce osvobodit od požadavku stanoveného v čl. 11 odst. 1 prvním pododstavci.

2.   Členské státy mohou za níže uvedených podmínek vydat povolení určitým kategoriím úvěrových institucí s počátečním kapitálem nižším, než je částka uvedená v odstavci 1:

a)

počáteční kapitál není nižší než jeden milion EUR,

b)

dotyčné členské státy sdělí Komisi důvody využití této možnosti a

c)

u názvu úvěrové instituce, která nedosahuje minimálního kapitálu uvedeného v odstavci 1, je na seznamu uvedeném v článku 14 příslušná poznámka.

Článek 10

1.   Kapitál úvěrové instituce nesmí poklesnout pod výši počátečního kapitálu vyžadovanou podle článku 9 při vydání povolení.

2.   Členské státy mohou rozhodnout, že úvěrové instituce existující k 1. lednu 1993, jejichž kapitál nedosahuje výše předepsané pro počáteční kapitál v článku 9, mohou pokračovat ve své činnosti. V takovém případě nesmí jejich kapitál poklesnout pod nejvyšší úroveň dosaženou po 22. prosinci 1989.

3.   Převezme-li kontrolu nad úvěrovou institucí spadající do kategorie uvedené v odstavci 2 jiná fyzická nebo právnická osoba než ta, která měla nad úvěrovou institucí kontrolu dříve, musí kapitál této úvěrové instituce dosáhnout alespoň úrovně uvedené pro počáteční kapitál v článku 9.

4.   Za určitých zvláštních okolností a se souhlasem příslušných orgánů nesmí při fúzi dvou nebo více úvěrových institucí spadajících do kategorie uvedené v odstavci 2 kapitál úvěrové instituce, která vznikne fúzí, klesnout pod celkovou výši kapitálu fúzovaných úvěrových institucí ke dni fúze, pokud není dosaženo úrovně vyžadované podle článku 9.

5.   Pokud by v případech uvedených v odstavcích 1, 2 a 4 měl být kapitál snížen, mohou příslušné orgány za odůvodněných okolností umožnit dotyčné úvěrové instituci, aby ve vymezené lhůtě napravila svůj stav nebo ukončila svou činnost.

Článek 11

1.   Příslušné orgány vydají úvěrové instituci povolení pouze tehdy, řídí-li její činnost skutečně nejméně dvě osoby.

Nevydají povolení, pokud tyto osoby nepožívají dobré pověsti nebo nemají dostatek zkušenosti pro výkon svých funkcí.

2.   Členské státy vyžadují, aby:

a)

každá úvěrová instituce, která je právnickou osobou a která má podle vnitrostátního práva, kterým se řídí, sídlo, měla skutečné sídlo v členském státě, kde má své sídlo, a

b)

každá jiná úvěrová instituce měla skutečné sídlo v členském státě, který jí vydal povolení a ve kterém skutečně vykonává svou činnost.

Článek 12

1.   Příslušné orgány vydají povolení k činnosti úvěrové instituci až poté, co jim je sdělena totožnost jejích přímých nebo nepřímých akcionářů nebo společníků, kteří v nich mají jako fyzické nebo právnické osoby kvalifikovanou účast, a výše jejich účastí.

Při určování kvalifikované účasti ve smyslu tohoto článku se přihlédne k hlasovacím právům uvedeným v článku 92 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/34/ES ze dne 28. května 2001 o přijetí cenných papírů ke kotování na burze cenných papírů a o informacích, které k nim mají být zveřejněny (16).

2.   Příslušné orgány nevydají povolení, nejsou-li přesvědčeny, že akcionáři nebo společníci vyhovují nárokům kladeným v zájmu zajištění řádného a obezřetného řízení úvěrové instituce.

3.   Existují-li úzká propojení mezi úvěrovou institucí a jinými fyzickými či právnickými osobami, vydají příslušné orgány povolení pouze tehdy, nebrání-li tato propojení účinnému výkonu jejich dohlížecích funkcí.

Příslušné orgány rovněž nevydají povolení, pokud účinnému výkonu jejich dohlížecích funkcí brání právní nebo správní předpisy třetí země, jimiž se řídí jedna či více fyzických nebo právnických osob, s nimiž má úvěrová instituce úzké propojení, anebo obtíže související s uplatňováním těchto právních a správních předpisů.

Příslušné orgány vyžadují od úvěrové instituce předkládání údajů, jež potřebují ke sledování toho, zda jsou trvale dodržovány podmínky uvedené v tomto odstavci.

Článek 13

Rozhodnutí nevydat povolení musí být odůvodněno a oznámeno žadateli do šesti měsíců od obdržení žádosti nebo, byla-li žádost neúplná, do šesti měsíců ode dne, kdy žadatel zaslal údaje nezbytné k rozhodnutí. V každém případě však musí být rozhodnuto do dvanácti měsíců od doručení žádosti.

Článek 14

Každé vydání povolení musí být oznámeno Komisi.

Název každé úvěrové instituce, které bylo vydáno povolení, se zapíše do seznamu. Komise tento seznam zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie a průběžně ho aktualizuje.

Článek 15

1.   Před vydáním povolení úvěrové instituci příslušné orgány konzultují příslušné orgány druhého zúčastněného členského státu v případě, že:

a)

dotčená úvěrová instituce je dceřiným podnikem úvěrové instituce povolené v jiném členském státě,

b)

dotčená úvěrová instituce je dceřiným podnikem mateřského podniku úvěrové instituce povolené v jiném členském státě nebo

c)

dotčená úvěrová instituce je kontrolována týmiž fyzickými nebo právnickými osobami, které kontrolují úvěrovou instituci povolenou v jiném členském státě.

2.   Před vydáním povolení úvěrové instituci příslušný orgán konzultuje příslušný orgán zúčastněného členského státu pověřený dohledem nad pojišťovnami nebo investičními podniky v případě, že:

a)

dotčená úvěrová instituce je dceřiným podnikem pojišťovny nebo investičního podniku povoleného ve Společenství,

b)

dotčená úvěrová instituce je dceřiným podnikem mateřského podniku pojišťovny nebo investičního podniku povoleného ve Společenství nebo

c)

dotčená úvěrová instituce je kontrolována toutéž fyzickou či právnickou osobou, která kontroluje pojišťovnu nebo investiční podnik povolený ve Společenství.

3.   Dotyčné příslušné orgány uvedené v odstavcích 1 a 2 vzájemně konzultují zejména při hodnocení vhodnosti akcionářů a pověsti a zkušeností osob, které se podílejí na řízení jiného podniku ze stejné skupiny. Vzájemně si vyměňují jakékoliv informace týkající se vhodnosti akcionářů a pověsti a zkušeností ředitelů, pokud tyto informace mají význam pro vydávání povolení i pro průběžné kontroly dodržování provozních podmínek.

Článek 16

Hostitelské členské státy nesmějí vyžadovat další povolení nebo poskytnutí kapitálu pro pobočky úvěrových institucí povolených v jiných členských státech. Zřizování poboček a dohled nad nimi se řídí články 22, 25, čl. 26 odst. 1 až 3, články 29 až 37 a článkem 40.

Článek 17

1.   Příslušné orgány mohou odejmout povolení vydané úvěrové instituci pouze tehdy, pokud tato instituce:

a)

nevyužije své povolení do dvanácti měsíců, výslovně se jej zřekne nebo neprovozuje činnost po dobu více než šesti měsíců, nestanoví-li daný členský stát, že v takových případech povolení zaniká;

b)

získala povolení na základě nepravdivých prohlášení nebo jinými nedovolenými prostředky;

c)

přestala splňovat podmínky, na jejichž základě bylo povolení vydáno;

d)

nadále nevlastní dostatečný kapitál nebo již nadále není schopna plnit své závazky vůči svým věřitelům, a zejména pokud již nezajišťuje bezpečnost jí svěřených majetkových hodnot; nebo

e)

spadá pod některý jiný případ, kdy lze podle vnitrostátních právních předpisů povolení odejmout.

2.   Každé odnětí povolení se odůvodní a sdělí dotčeným osobám. Odnětí se rovněž oznámí Komisi.

Článek 18

Úvěrové instituce mohou při výkonu své činnosti bez ohledu na předpisy hostitelského členského státu o používání slov „banka“, „spořitelna“ nebo jiných obdobných označení užívat na celém území Společenství týž název, jaký užívají v členském státě, kde mají své skutečné sídlo. Při nebezpečí záměny může hostitelský členský stát z důvodu ujasnění požadovat, aby byl název doplněn vysvětlujícím dodatkem.

Článek 19

1.   Členské státy stanoví, že každá fyzická nebo právnická osoba, která hodlá přímo nebo nepřímo držet kvalifikovanou účast v úvěrové instituci, o tom nejprve uvědomí příslušné orgány a oznámí jim výši zamýšlené účasti. Každá fyzická nebo právnická osoba rovněž uvědomí příslušné orgány o zamýšleném zvýšení své kvalifikované účasti, kterým by její podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech dosáhl nebo překročil hranice 20 %, 33 % nebo 50 % nebo kterým by se daná úvěrová instituce stala jejím dceřiným podnikem.

Aniž je dotčen odstavec 2, mohou příslušné orgány ve lhůtě nejvýše tří měsíců od oznámení podle prvního a druhého pododstavce vyslovit nesouhlas s tímto úmyslem, nejsou-li přesvědčeny, že dotčené osoby vyhovují nárokům kladeným v zájmu zajištění řádného a obezřetného řízení úvěrové instituce. Pokud nevysloví nesouhlas s daným úmyslem, mohou stanovit lhůtu pro jeho uskutečnění.

2.   Je-li osobou, která hodlá nabýt účast uvedenou v odstavci 1, úvěrová instituce, pojišťovna nebo investiční podnik povolený v jiném členském státě, mateřský podnik úvěrové instituce, pojišťovny nebo investičního podniku povoleného v jiném členském státě nebo fyzická nebo právnická osoba s kontrolou nad úvěrovou institucí, pojišťovnou nebo investičním podnikem povoleným v jiném členském státě a pokud by se úvěrová instituce, v níž nabyvatel hodlá nabýt účast, tím stala dceřiným podnikem nebo by se dostala pod jeho kontrolu, předchází vyhodnocení tohoto nabytí konzultace podle článku 15.

Článek 20

Členské státy stanoví, že každá fyzická nebo právnická osoba, která hodlá zcizit svou přímo či nepřímo drženou kvalifikovanou účast v úvěrové instituci, nejprve uvědomí příslušné orgány o zamýšlené výši zcizované účasti. Každá fyzická nebo právnická osoba rovněž uvědomí příslušné orgány o zamýšleném snížení své kvalifikované účasti, kterým by její podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech klesl pod 20 %, 33 % nebo 50 % nebo kterým by daná úvěrová instituce přestala být jejím dceřiným podnikem.

Článek 21

1.   Jakmile úvěrová instituce zjistí, že v ní došlo k nabytí nebo zcizení kapitálové účasti, na jejichž základě došlo k překročení hranic nebo poklesu pod hranice uvedené v čl. 19 odst. 1 a v článku 20, uvědomí o tom příslušné orgány.

Nejméně jednou za rok příslušným orgánům rovněž sdělí totožnost akcionářů a společníků s kvalifikovanými účastmi a výši těchto účastí, jak to vyplývá zejména z informací podávaných na výročních valných hromadách akcionářů a společníků nebo v rámci povinností společností kotovaných na burze.

2.   Jestliže by vliv osob uvedených v čl. 19 odst. 1 mohl mít nepříznivý dopad na řádné a obezřetné řízení instituce, stanoví členské státy, že příslušné orgány učiní opatření nezbytná k ukončení tohoto stavu. Tato opatření mohou spočívat v soudních příkazech, sankcích proti řídícím zaměstnancům nebo pozastavení hlasovacích práv spojených s podíly drženými dotyčnými akcionáři nebo společníky.

Obdobná opatření se použijí vůči fyzickým nebo právnickým osobám, které nesplní povinnost předběžného hlášení podle čl. 19 odst. 1.

Dojde-li k nabytí účasti přes nesouhlas příslušných orgánů, stanoví členské státy, aniž jsou dotčeny jiné uplatnitelné sankce, že výkon dotyčných hlasovacích práv je pozastaven nebo že odevzdané hlasy jsou neplatné nebo mohou být prohlášeny za neplatné.

3.   Při určování kvalifikované účasti a jiných hranic účasti uvedených v tomto článku se přihlíží ke hlasovacím právům uvedeným v článku 92 směrnice 2001/34/ES.

Článek 22

1.   Příslušné orgány domovského členského státu vyžadují, aby každá úvěrová instituce měla spolehlivé řídicí systémy, včetně jasné organizační struktury s dobře vymezenými, transparentními a konzistentními hranicemi odpovědnosti, účinné postupy k určení, řízení, kontrole a ohlašování rizik, kterým je nebo by mohla být vystavena, a přiměřené mechanismy vnitřní kontroly, včetně řádných administrativních a účetních postupů.

2.   Systémy, postupy a mechanismy uvedené v odstavci 1 jsou úplné a přiměřené povaze, rozsahu a složitosti činností úvěrové instituce. Přihlíží se k technickým kritériím uvedeným v příloze V.

HLAVA III

USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE SVOBODY USAZOVÁNÍ A VOLNÉHO POHYBU SLUŽEB

Oddíl 1

Úvěrové instituce

Článek 23

Členské státy stanoví, že činnosti uvedené v příloze I mohou být na jejich území provozovány v souladu s článkem 25, čl. 26 odst. 1 až 3, čl. 28 odst. 1 a 2 a články 29 až 37 buď prostřednictvím zřízení pobočky, nebo poskytováním služeb kteroukoliv úvěrovou institucí, jež byla povolena a jež podléhá dohledu příslušných orgánů jiného členského státu, pokud se vydané povolení vztahuje na tyto činnosti.

Oddíl 2

Finanční instituce

Článek 24

1.   Členské státy stanoví, že činnosti vyjmenované v příloze I mohou být na jejich území provozovány v souladu s článkem 25, čl. 26 odst. 1 až 3, čl. 28 odst. 1 a 2 a články 29 až 37 buď prostřednictvím zřízení pobočky, nebo poskytováním služeb kteroukoliv finanční institucí jiného členského státu, která je dceřiným podnikem úvěrové instituce nebo společným dceřiným podnikem dvou nebo více úvěrových institucí, jejíž společenská smlouva a stanovy povolují tyto činnosti a která splňuje všechny následující podmínky:

a)

mateřský podnik nebo podniky byly povoleny jakožto úvěrové instituce v členském státě, jehož právem se finanční instituce řídí,

b)

dotyčné činnosti jsou skutečně provozovány na území zmíněného členského státu,

c)

mateřský podnik nebo podniky drží alespoň 90 % hlasovacích práv plynoucích z podílu na kapitálu finanční instituce,

d)

mateřský podnik nebo podniky splňují požadavky příslušných orgánů, pokud se jedná o obezřetné řízení finanční instituce, a prohlásí se souhlasem příslušných orgánů domovského členského státu, že ručí společně a nerozdílně za závazky finanční instituce, a

e)

na finanční instituci se skutečně vztahuje, zvláště pokud jde o dotyčné činnosti, konsolidovaný dohled nad mateřským podnikem nebo každým z mateřských podniků podle hlavy V kapitoly 4 oddílu 1, zejména za účelem minimálních kapitálových požadavků stanovených v článku 75, kontroly velké angažovanosti a omezení účastí, jak je stanoví články 120 až 122.

Dodržování těchto podmínek ověří příslušné orgány domovského členského státu, které finanční instituci vystaví osvědčení, jež musí být přiloženo k oznámení uvedenému v článcích 25 a 28.

Příslušné orgány domovského členského státu zajistí dohled nad finanční institucí v souladu s čl. 10 odst. 1, články 19 až 22, článkem 40, články 42 až 52 a článkem 54.

2.   Přestane-li finanční instituce uvedená v prvním pododstavci odstavce 1 plnit některé ze stanovených podmínek, oznámí to její domovský členský stát příslušným orgánům hostitelského členského státu a činnosti provozované uvedenou finanční institucí v hostitelském členském státě se začnou řídit právem hostitelského členského státu.

3.   Odstavce 1 a 2 se obdobně použijí na dceřiné podniky finanční instituce uvedené v prvním pododstavci odstavce 1.

Oddíl 3

Výkon práva usazování

Článek 25

1.   Úvěrová instituce, která hodlá zřídit pobočku na území jiného členského státu, to oznámí příslušným orgánům svého domovského členského státu.

2.   Členské státy stanoví, že úvěrová instituce, která hodlá zřídit pobočku v jiném členském státě, v oznámení podle odstavce 1 uvede tyto údaje:

a)

členský stát, na jehož území hodlá zřídit pobočku,

b)

obchodní plán pobočky, uvádějící mimo jiné zamýšlené druhy činnosti a organizační uspořádání pobočky,

c)

adresu v hostitelském členském státě, kde lze získat potřebné dokumenty, a

d)

jména osob, které budou odpovídat za řízení pobočky.

3.   Nemají-li příslušné orgány domovského členského státu důvod k pochybnostem o přiměřenosti správního uspořádání nebo o finančním stavu úvěrové instituce s ohledem na její zamýšlenou činnost, sdělí údaje podle odstavce 2 do tří měsíců od obdržení veškerých údajů příslušným orgánům hostitelského členského státu a zároveň o tom uvědomí dotyčnou úvěrovou instituci.

Příslušné orgány domovského členského státu rovněž sdělí výši kapitálu úvěrové instituce a součet jejích kapitálových požadavků podle článku 75.

Odchylně od druhého pododstavce příslušné orgány domovského členského státu v případě uvedeném v článku 24 sdělí výši kapitálu finanční instituce a součet konsolidovaného kapitálu a konsolidovaných kapitálových požadavků podle článku 75 její mateřské úvěrové instituce.

4.   Pokud příslušné orgány domovského členského státu odmítnou sdělit údaje podle odstavce 2 příslušným orgánům hostitelského členského státu, odůvodní toto odmítnutí dotyčné úvěrové instituci do tří měsíců od obdržení veškerých údajů.

Proti odmítnutí nebo nevydání stanoviska se lze odvolat k soudu domovského členského státu.

Článek 26

1.   Dříve než pobočka úvěrové instituce zahájí činnost, učiní příslušné orgány hostitelského členského státu do dvou měsíců od obdržení údajů podle článku 25 přípravy k dohledu nad úvěrovou institucí v souladu s oddílem 5 a případně stanoví podmínky, jimiž se řídí provozování této činnosti v hostitelském členském státě z důvodů veřejného zájmu.

2.   Po obdržení sdělení od příslušných orgánů hostitelského členského státu nebo po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 1, nebylo-li sdělení učiněno, může být pobočka zřízena a může zahájit svou činnost.

3.   Změní-li se některý z údajů sdělovaných podle čl. 25 odst. 2 písm. b), c) nebo d), sdělí to úvěrová instituce nejpozději jeden měsíc před uskutečněním této změny písemně příslušným orgánům domovského členského státu a hostitelského členského státu, aby se mohly ke změně vyslovit příslušné orgány domovského členského státu podle článku 25 a příslušné orgány hostitelského členského státu podle odstavce 1 tohoto článku.

4.   U poboček, které zahájily svou činnost v souladu s předpisy hostitelského členského státu před 1. lednem 1993, se má za to, že byly předmětem postupu podle článku 25 a odstavců 1 a 2 tohoto článku. Od 1. ledna 1993 se na ně vztahuje odstavec 3 tohoto článku, články 23 a 43 a oddíly 2 a 5.

Článek 27

Má-li úvěrová instituce sídlo v jednom členském státě a více provozoven v jiném členském státě, považují se tyto provozovny za jedinou pobočku.

Oddíl 4

Volný pohyb služeb

Článek 28

1.   Úvěrová instituce, která hodlá zahájit činnost na území jiného členského státu v rámci volného pohybu služeb, oznámí příslušným orgánům domovského členského státu činnosti uvedené v příloze I, které hodlá provozovat.

2.   Příslušné orgány domovského členského státu uvědomí o tomto oznámení uvedeném v odstavci 1 do jednoho měsíce od obdržení příslušné orgány hostitelského členského státu.

3.   Tímto článkem nejsou dotčena práva nabytá úvěrovými institucemi poskytujícími služby před 1. lednem 1993.

Oddíl 5

Pravomoc příslušných orgánů hostitelského členského státu

Článek 29

Hostitelský členský stát může pro statistické účely vyžadovat, aby všechny úvěrové instituce, které mají pobočky na jeho území, podávaly příslušným orgánům tohoto státu pravidelně zprávy o své činnosti na jeho území.

Při výkonu povinností uložených jim článkem 41 mohou hostitelské členské státy vyžadovat od poboček úvěrových institucí pocházejících z jiných členských států tytéž informace, jaké k tomuto účelu vyžadují od tuzemských úvěrových institucí.

Článek 30

1.   Shledají-li příslušné orgány hostitelského členského státu, že úvěrová instituce, která má pobočku nebo poskytuje služby na jeho území, nedodržuje právní předpisy vydané daným státem v souladu s touto směrnicí, které vymezují pravomoc příslušných orgánů hostitelského členského státu, vyzvou dotyčnou úvěrovou instituci, aby ukončila tento protiprávní stav.

2.   Nezjedná-li dotyčná úvěrová instituce nápravu, uvědomí o tom příslušné orgány hostitelského členského státu příslušné orgány domovského členského státu.

Ty neprodleně učiní veškerá vhodná opatření, aby zajistily, že dotyčná úvěrová instituce ukončí tento protiprávní stav. Povahu těchto opatření sdělí příslušným orgánům hostitelského členského státu.

3.   Pokračuje-li dotyčná úvěrová instituce přes opatření učiněná domovským členským státem nebo proto, že se taková opatření ukáží být nedostatečná nebo že nebyla dotčeným státem učiněna, v porušování právních předpisů hostitelského členského státu uvedených v odstavci 1, může hostitelský členský stát poté, co o tom uvědomí příslušné orgány domovského členského státu, učinit vhodná opatření, aby zabránil dalším nesrovnalostem nebo aby je potrestal, a případně též zakázat dané úvěrové instituci zahajovat další operace na jeho území. Členské státy zajistí, aby na jejich území bylo možné úvěrovým institucím doručovat písemnosti nezbytné pro taková opatření.

Článek 31

Články 29 a 30 není dotčena pravomoc hostitelských členských států činit vhodná opatření k zabránění nebo potrestání nesrovnalostí spáchaných na jejich území, které jsou v rozporu s právními předpisy, jež přijaly z důvodů veřejného zájmu. To zahrnuje možnost zabránit úvěrové instituci zahajovat další transakce na jejich území.

Článek 32

Opatření učiněná podle čl. 30 odst. 2 a 3 nebo článku 31, obsahující sankce nebo omezení svobody poskytování služeb musí být řádně odůvodněna a oznámena úvěrové instituci. Proti každému opatření se lze odvolat k soudu členského státu, jehož orgány je učinily.

Článek 33

Dříve než zahájí postup podle článku 30, mohou příslušné orgány hostitelského členského státu v naléhavých případech učinit předběžná opatření nezbytná pro ochranu vkladatelů, investorů a dalších osob, jimž jsou služby poskytovány. O takových opatřeních neprodleně uvědomí Komisi a příslušné orgány ostatních dotčených členských států.

Po konzultaci s příslušnými orgány dotčených členských států může Komise rozhodnout, že daný členský stát musí uvedená opatření změnit nebo zrušit.

Článek 34

Hostitelský členský stát může při výkonu pravomoci svěřené mu na základě této směrnice učinit vhodná opatření, aby zabránil nesrovnalostem na svém území nebo je potrestal. To zahrnuje možnost zabránit úvěrové instituci zahajovat další operace na jeho území.

Článek 35

O případném odnětí povolení jsou uvědoměny příslušné orgány hostitelského členského státu, jež učiní vhodná opatření, aby zabránily dané úvěrové instituci zahajovat další operace na jeho území a aby ochránily zájmy vkladatelů.

Článek 36

Členské státy sdělí Komisi počet a povahu případů, v nichž došlo k zamítnutí podle článku 25 a čl. 26 odst. 1 až 3 nebo k učinění opatření podle čl. 30 odst. 3.

Článek 37

Tento oddíl se nedotýká práva úvěrových institucí se skutečným sídlem v jiném členském státě nabízet své služby všemi dostupnými sdělovacími prostředky v hostitelském členském státě, není-li to v rozporu s případnými předpisy o formě a obsahu takové reklamy, přijatými z důvodu veřejného zájmu.

HLAVA IV

VZTAHY SE TŘETÍMI ZEMĚMI

Oddíl 1

oznamování podniků ze třetích zemí a podmínky přístupu na trhy těchto zemí

Článek 38

1.   Členské státy neuplatňují vůči pobočkám úvěrových institucí, jež mají skutečné sídlo mimo Společenství, předpisy upravující přístup k činnosti a její výkon, jež by je zvýhodňovaly před pobočkami úvěrových institucí se skutečným sídlem ve Společenství.

2.   Příslušné orgány oznámí Komisi a Evropskému bankovnímu výboru veškerá povolení vydaná úvěrovým institucím se skutečným sídlem mimo Společenství pro jejich pobočky.

3.   Aniž je dotčen odstavec 1, může Společenství v dohodách uzavřených s jednou nebo více třetími zeměmi sjednat použití ustanovení, jež poskytnou pobočkám úvěrové instituce, která má skutečné sídlo mimo Společenství, rovné zacházení na celém území Společenství.

Oddíl 2

Spolupráce s příslušnými orgány třetích zemí pří dohledu na konsolidovaném základě

Článek 39

1.   Komise může na žádost některého z členských států nebo z vlastního podnětu předkládat Radě návrhy na sjednání dohod s jednou nebo více třetími zeměmi o způsobech výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad:

a)

úvěrovými institucemi, jejichž mateřské podniky mají skutečné sídlo ve třetí zemi, nebo

b)

úvěrovými institucemi ve třetích zemích, jejichž mateřské podniky, a to úvěrové instituce nebo finanční holdingové společnosti, mají skutečné sídlo ve Společenství.

2.   Dohody uvedené v odstavci 1 jsou uzavírány zejména k zajištění toho, aby:

a)

příslušné orgány členských států mohly získávat informace nezbytné pro výkon dohledu na základě konsolidované finanční situace nad úvěrovými institucemi a finančními holdingovým společnostmi nacházejícími se ve Společenství, které mají dceřiné nebo přidružené podniky, jež jsou úvěrovými institucemi nebo finančními institucemi mimo Společenství, a

b)

příslušné orgány třetích zemí mohly získávat informace nezbytné pro výkon dohledu nad mateřskými podniky se skutečným sídlem na jejich území, které mají dceřiné nebo přidružené podniky, jež jsou úvěrovými institucemi nebo finančními institucemi v jednom nebo více členských státech.

3.   Aniž je dotčen čl. 300 odst. 1 a 2 Smlouvy, přezkoumá Komise za pomoci Evropského bankovního výboru výsledky jednání uvedených v odstavci 1 a výsledný stav.

HLAVA V

ZÁSADY A TECHNICKÉ NÁSTROJE OBEZŘETNOSTNÍHO DOHLEDU A ZVEŘEJŇOVÁNÍ

Kapitola 1

Zásady obezřetnostního dohledu

Oddíl 1

Pravomoc domovského a hostitelského členského státu

Článek 40

1.   Obezřetnostní dohled nad úvěrovou institucí včetně činností provozovaných v souladu s články 23 a 24 vykonávají příslušné orgány domovského členského státu, aniž jsou dotčena ustanovení této směrnice, která stanoví příslušnost orgánů hostitelského členského státu.

2.   Odstavcem 1 není dotčen dohled na konsolidovaném základě podle této směrnice.

Článek 41

Hostitelský členský stát až do další koordinace vykonává ve spolupráci s příslušnými orgány domovského členského státu dohled nad likviditou poboček úvěrových institucí.

Aniž jsou dotčena opatření nezbytná k posílení evropského měnového systému, ponechává si plnou příslušnost k opatřením vyplývajícím z provádění své měnové politiky.

Tato opatření nesmí stanovit diskriminaci nebo omezení založené na skutečnosti, že úvěrová instituce byla povolena v jiném členském státě.

Článek 42

Příslušné orgány členských států, jichž se to týká, úzce spolupracují při dohledu nad činností úvěrových institucí, zejména nad činností provozovanou prostřednictvím pobočky v jednom nebo více členských státech jiných než stát, v němž mají skutečné sídlo. Tyto orgány si navzájem poskytují veškeré informace o řízení, správě a vlastnictví úvěrových institucí, jež mohou usnadnit dohled nad nimi nebo zkoumání podmínek pro vydání povolení, jakož i veškeré informace, jež mohou usnadnit sledování těchto institucí, zvláště ve vztahu k likviditě, platební schopnosti, pojištění vkladů, omezení velké angažovanosti, správním a účetním postupům a organizaci vnitřní kontroly.

Článek 43

1.   Hostitelské členské státy stanoví, že v případě úvěrové instituce, která je povolena v jiném členském státě a provozuje činnost prostřednictvím pobočky, mohou příslušné orgány domovského členského státu poté, co o tom uvědomí příslušné orgány hostitelského členského státu, ověřovat na místě samy nebo prostřednictvím svých zmocněnců údaje uvedené v článku 42.

2.   Příslušné orgány domovského členského státu rovněž mohou za účelem kontroly poboček využít některý z dalších postupů uvedených v článku 141.

3.   Odstavci 1 a 2 není dotčeno právo příslušných orgánů hostitelského členského státu provádět v rámci výkonu svých povinností podle této směrnice kontroly na místě v pobočkách zřízených na jejich území.

Oddíl 2

Výměna informací a profesní tajemství

Článek 44

1.   Členské státy stanoví, že všechny osoby pracující v současnosti nebo v minulosti pro příslušné orgány, jakož i auditoři a odborníci jednající jménem příslušných orgánů, jsou vázáni profesním tajemstvím.

Žádné důvěrné informace, které získají při výkonu svých služebních povinností, nesmějí sdělit jiné osobě nebo orgánu jinak než v souhrnné nebo obecné podobě, z níž nelze určit totožnost jednotlivých úvěrových institucí, aniž jsou dotčeny případy stanovené trestním právem.

Byl-li však na úvěrovou instituci vyhlášen konkurs nebo nařízena likvidace, lze v občanském soudním řízení sdělit důvěrné informace, které se nedotýkají třetích osob účastnících se pokusu o záchranu úvěrové instituce.

2.   Odstavec 1 není překážkou výměně informací mezi příslušnými orgány různých členských států v souladu s touto směrnicí a ostatními směrnicemi vztahujícími se na úvěrové instituce. Na tyto informace se vztahuje povinnost dodržování profesního tajemství podle odstavce 1.

Článek 45

Příslušný orgán, který obdrží důvěrné informace podle článku 44, může tyto informace využít pouze při výkonu svých povinností a pouze pro následující účely:

a)

k prověření toho, zda jsou splněny podmínky pro přístup k činnosti úvěrových institucí, a k usnadnění sledování podmínek výkonu této činnosti na nekonsolidovaném nebo konsolidovaném základě, zejména s důrazem na likviditu, platební schopnost, velkou angažovanost, správní a účetní postupy a organizaci vnitřní kontroly,

b)

k ukládání sankcí,

c)

ve správním řízení při opravném prostředku proti rozhodnutí příslušného orgánu, nebo

d)

v soudním řízení zahájeném na základě článku 55 nebo zvláštních ustanovení této směrnice nebo jiných směrnic přijatých v oblasti úvěrových institucí.

Článek 46

Členské státy mohou s příslušnými orgány třetích zemí nebo s orgány či subjekty třetích zemí, jak jsou vymezeny v článku 47 a čl. 48 odst. 1, uzavírat dohody o spolupráci, upravující výměnu informací, pouze tehdy, pokud jsou sdělené informace chráněny profesním tajemstvím alespoň v míře stanovené v čl. 44 odst. 1. Účelem výměny informací je plnění dohlížecích úkolů zmíněných orgánů nebo institucí.

Pocházejí-li informace z jiného členského státu, nesmějí být sděleny bez výslovného souhlasu příslušných orgánů, které je poskytly, a případně výhradně pro účely, ke kterým tyto orgány daly souhlas.

Článek 47

Ustanoveními čl. 44 odst. 1 a článku 45 není dotčena výměna informací uvnitř jednoho členského státu tam, kde existují dva nebo více příslušných orgánů, nebo ve vzájemném styku členských států mezi příslušnými orgány a:

a)

orgány příslušnými k dohledu nad jinými finančními institucemi a pojišťovnami, jakož i orgány odpovědnými za dohled nad finančními trhy,

b)

subjekty zúčastněnými na likvidaci a konkursu úvěrových institucí a na dalších obdobných řízeních a

c)

osobami příslušnými k provádění statutárního auditu účetnictví úvěrových institucí a jiných finančních institucí

při výkonu jejich dohlížecích funkcí.

Ustanoveními čl. 44 odst. 1 a článku 45 není dotčena ani možnost poskytovat subjektům spravujícím systémy pojištění vkladů informace, které potřebují pro výkon svých funkcí.

V obou případech se na obdržené informace vztahuje profesní tajemství podle čl. 44 odst. 1.

Článek 48

1.   Odchylně od článků 44 až 46 mohou členské státy povolit výměnu informací mezi příslušnými orgány a následujícími orgány:

a)

orgány odpovědnými za dohled nad subjekty zúčastněnými na likvidaci a konkursu úvěrových institucí a na dalších obdobných řízeních a

b)

orgány odpovědnými za dohled nad osobami pověřenými výkonem statutárního auditu účetnictví pojišťoven, úvěrových institucí, investičních podniků a jiných finančních institucí.

V takových případech členské státy požadují splnění alespoň těchto podmínek:

a)

informace jsou určeny k výkonu dohledu uvedeného v prvním pododstavci,

b)

informace získané v této souvislosti podléhají profesnímu tajemství podle čl. 44 odst. 1 a

c)

pocházejí-li informace z jiného členského státu, nesmějí být sděleny bez výslovného souhlasu příslušných orgánů, které je poskytly, a případně výhradně pro účely, pro které tyto orgány daly souhlas.

Členské státy sdělí Komisi a ostatním členským státům, které orgány mohou přijímat informace podle tohoto odstavce.

2.   Odchylně od článků 44 až 46 mohou členské státy za účelem posílení stability a integrity finančního systému povolit výměnu informací mezi svými příslušnými orgány a orgány nebo subjekty zákonem pověřenými zjišťováním a vyšetřováním případů porušení práva obchodních společností.

V takových případech členské státy požadují splnění alespoň těchto podmínek:

a)

informace jsou určeny k výkonu úkolů uvedených v prvním pododstavci,

b)

informace získané v této souvislosti podléhají profesnímu tajemství podle čl. 44 odst. 1 a

c)

pocházejí-li informace z jiného členského státu, nesmějí být sděleny bez výslovného souhlasu příslušných orgánů, které je poskytly, a případně výhradně pro účely, pro které tyto orgány daly souhlas.

Provádějí-li v některém členském státě orgány nebo subjekty uvedené v prvním pododstavci zjišťování nebo vyšetřování s pomocí, jejíž povaha vyplývá z jejich konkrétní pravomoci, osob k tomu pověřených, které nejsou zaměstnanci veřejné správy, lze možnost stanovenou v prvním pododstavci rozšířit na tyto osoby za podmínek upřesněných v druhém pododstavci.

Pro uplatnění třetího pododstavce sdělí orgány nebo subjekty uvedené v prvním pododstavci příslušným orgánům, které sdělily dotyčnou informaci, jména a přesné vymezení úkolů osob, jimž má být informace předána.

Členské státy oznámí Komisi a ostatním členským státům názvy orgánů nebo subjektů, kterým smějí být sdělovány informace podle tohoto článku.

Komise vypracuje zprávu o uplatňování tohoto článku.

Článek 49

Tento oddíl není příslušnému orgánu překážkou v tom, aby sděloval následujícím orgánům či subjektům informace určené k výkonu jejich funkce:

a)

centrálním bankám a jiným subjektům s obdobnými úkoly, které jednají jako měnové orgány, a

b)

případně jiným státním orgánům odpovědným za dohled nad platebními systémy.

Tento oddíl nebrání těmto orgánům nebo subjektům sdělovat příslušným orgánům informace, které pro ně jsou nezbytné pro účely článku 45.

Informace obdržené v této souvislosti podléhají profesnímu tajemství podle čl. 44 odst. 1.

Článek 50

Členské státy mohou, odchylně od čl. 44 odst. 1 a článku 45, na základě právních předpisů povolit sdělování určitých informací jiným ústředním orgánům své státní správy odpovědným za přípravu právních předpisů týkajících se dohledu nad úvěrovými institucemi, finančními institucemi, investičními podniky a pojišťovnami, jakož i inspektorům pověřeným těmito orgány.

Tyto informace však lze sdělit jen tehdy, je-li to nezbytné z důvodů obezřetnostního dohledu.

Článek 51

Členské státy stanoví, že informace obdržené na základě čl. 44 odst. 2 a článku 47 a informace získané při kontrolách na místě podle čl. 43 odst. 1 a 2 smějí být sděleny podle článku 50 pouze s výslovným souhlasem příslušného orgánu, který tyto informace poskytl, nebo příslušného orgánu členského státu, v němž byla provedena kontrola na místě.

Článek 52

Tento oddíl nebrání příslušným orgánům členského státu sdělovat informace uvedené v článcích 44 až 46 clearingovému středisku nebo obdobnému subjektu oprávněnému vnitrostátním právem poskytovat zúčtovací nebo vypořádací služby pro některý z jejich vnitrostátních trhů, mají-li za to, že je nutné jim tyto informace sdělit, aby bylo zajištěno řádné fungování těchto orgánů v případě selhání nebo možnosti selhání některého hospodářského subjektu. Informace obdržené v této souvislosti podléhají profesnímu tajemství podle čl. 44 odst. 1.

Členské státy však zajistí, aby informace obdržené na základě čl. 44 odst. 2 mohly být dále sděleny za okolností uvedených v tomto článku výhradně s výslovným souhlasem příslušných orgánů, které tyto informace poskytly.

Oddíl 3

Povinnosti osob odpovědných za právní kontorlu výročních a konsolidovaných účetních závěrek

Článek 53

1.   Členské státy zajistí alespoň, že každá osoba oprávněná ve smyslu směrnice 84/253/EHS (17) k tomu, aby v úvěrové instituci plnila úkol uvedený v článku 51 směrnice 78/660/EHS, článku 37 směrnice 83/349/EHS nebo článku 31 směrnice 85/611/EHS (18) anebo jiný úkol stanovený právními předpisy, bezodkladně sdělí příslušným orgánům každou skutečnost nebo rozhodnutí týkající se dané úvěrové instituce, jež zjistila při plnění svého úkolu a jež by mohly:

a)

představovat zásadní porušení právních nebo správních předpisů, které stanoví podmínky pro povolení nebo které konkrétně upravují provozování činnosti úvěrové instituce,

b)

ovlivnit nepřetržitost fungování úvěrové instituce nebo

c)

způsobit, že bude odmítnuto ověření účtů nebo k nim bude udělen výrok s výhradou.

Členské státy zajistí alespoň, aby tato osoba měla rovněž povinnost oznamovat veškeré skutečnosti nebo rozhodnutí, jež zjistí při plnění úkolu uvedeného v prvním pododstavci v podniku, který má úzké propojení plynoucí ze vztahu kontroly s úvěrovou institucí, v níž tato osoba plní svůj úkol.

2.   Sdělí-li osoby oprávněné ve smyslu směrnice 84/253/EHS v dobré víře příslušným orgánům skutečnosti nebo rozhodnutí uvedené v odstavci 1, nepovažuje se to za porušení jakéhokoli omezení poskytování informací, jak je stanoví smlouva nebo právní či správní předpis, a u těchto osob nevzniká žádná odpovědnost.

Oddíl 4

Pravomoc ukládat sankce a právo na soudní přezkum

Článek 54

Aniž jsou dotčeny postupy pro odnětí povolení a předpisy trestního práva, stanoví členské státy, že jejich příslušné orgány mohou při porušení právních nebo správních předpisů v oblasti dohledu a výkonu činnosti přijmout opatření nebo uplatnit sankce vůči úvěrovým institucím nebo osobám odpovědným za jejich řízení s cílem především ukončit zjištěné protiprávní jednání nebo jeho příčiny.

Článek 55

Členské státy stanoví, že rozhodnutí týkající se úvěrové instituce vydané na základě právních a správních předpisů přijatých v souladu s touto směrnicí lze napadnout u soudu. Totéž platí, pokud nebylo vydáno rozhodnutí do šesti měsíců ode dne podání žádosti o povolení, která obsahuje veškeré údaje vyžadované podle platných předpisů.

Kapitola 2

Technické nástroje obezřetnostního dohledu

Oddíl 1

Kapitál

Článek 56

Kdykoli členský stát při provádění právních předpisů Společenství týkajících se obezřetnostního dohledu nad činností úvěrové instituce přijme právní nebo správní předpis, který používá termín kapitál nebo odkazuje na pojem kapitálu, uvede tento termín nebo pojem v soulad s definicí použitou v článcích 57 až 61 a v článcích 63 až 66.

Článek 57

S výhradou mezí stanovených v článku 66 se nekonsolidovaný kapitál úvěrových institucí skládá z těchto položek:

a)

základní kapitál ve smyslu článku 22 směrnice 86/635/EHS, pokud již byl splacen, k němuž se připočte emisní ážio, s vyloučením kumulativních prioritních akcií,

b)

rezervní fondy ve smyslu článku 23 směrnice 86/635/EHS a hospodářský výsledek vzniklý v důsledku uplatnění konečného hospodářského výsledku,

c)

rezervy na všeobecná bankovní rizika ve smyslu článku 38 směrnice 86/635/EHS,

d)

rezervní fondy na nové ocenění ve smyslu článku 33 směrnice 78/660/EHS,

e)

úpravy ocenění ve smyslu čl. 37 odst. 2 směrnice 86/635/EHS,

f)

jiné položky ve smyslu článku 63,

g)

závazky členů úvěrových institucí zřízených ve formě družstva a společné a nerozdílné závazky dlužníků některých institucí organizovaných ve formě fondů, jak jsou uvedeny v čl. 64 odst. 1, a

h)

kumulativní prioritní akcie na dobu určitou a podřízený dluh, jak je uvedený v čl. 64 odst. 3.

Odečtou se v souladu s článkem 66 následující položky:

i)

účetní hodnota vlastních akcií v držení úvěrové instituce,

j)

nehmotná aktiva ve smyslu čl. 4 („Aktiva“) bodu 9 směrnice 86/635/EHS,

k)

podstatné ztráty v běžném finančním roce,

l)

účasti v jiných úvěrových a finančních institucích přesahující 10 % jejich kapitálu,

m)

podřízené pohledávky a nástroje uvedené v článku 63 a čl. 64 odst. 3, které má úvěrová instituce vůči úvěrovým a finančním institucím, v nichž má majetkovou účast přesahující 10 % jejich kapitálu,

n)

účasti v jiných úvěrových a finančních institucích nepřesahující 10 % jejich kapitálu, podřízené pohledávky a nástroje uvedené v článku 63 a čl. 64 odst. 3, které má úvěrová instituce vůči úvěrovým a finančním institucím jiným než uvedeným v písmenech l) a m), pokud jde o celkovou výši těchto účastí, podřízených pohledávek a nástrojů přesahující 10 % kapitálu této úvěrové instituce vypočítaného před odpočtem položek v písmenech l) až p),

o)

účasti ve smyslu čl. 4 odst. 10, které má úvěrová instituce v:

i)

pojišťovnách ve smyslu článku 6 směrnice 73/239/EHS (19), článku 4 směrnice 2002/83/ES (20) nebo čl. 1 písm. b) směrnice 98/78/ES (21),

ii)

zajišťovnách ve smyslu čl. 1 písm. c) směrnice 98/78/ES nebo

iii)

holdingových pojišťovnách ve smyslu čl. 1 písm. i) směrnice 98/78/ES,

p)

každá z následujících položek, které má úvěrová instituce vůči subjektům vymezeným v písmenu o), v nichž má účast:

i)

nástroje uvedené v čl. 16 odst. 3 směrnice 73/239/EHS a

ii)

nástroje uvedené v čl. 27 odst. 3 směrnice 2002/83/ES,

q)

u úvěrových institucí, které při výpočtu hodnoty rizikově vážených expozic postupují podle oddílu 3 pododdílu 2, záporné hodnoty vyplývající z výpočtu uvedeného v příloze VII části 1 bodě 36 a očekávané ztráty vypočítané podle přílohy VII části 1 bodů 32 a 33 a

r)

hodnota expozice sekuritizačních pozic, které podle přílohy IX části 4 obdrží rizikovou váhu 1 250 %, vypočítaná podle metody uvedené v téže části.

Pro účely písmene b) mohou členské státy povolit zařazení prozatímního zisku do doby, než bude přijato formální rozhodnutí, pouze v případech, kdy byly takové zisky ověřeny osobami odpovědnými za audit účetnictví, a pokud se ke spokojenosti příslušných orgánů prokáže, že jejich výše byla oceněna v souladu se zásadami stanovenými ve směrnici 86/635/EHS a že v ní nejsou zahrnuty žádné předvídatelné výdaje nebo dividendy.

U úvěrové instituce, která je původcem sekuritizace, se do položky uvedené v písmenu b) nezahrnou čisté zisky, které vyplývají z kapitalizace budoucího příjmu ze sekuritizovaných aktiv a představují úvěrové posílení pozic v sekuritizaci.

Článek 58

Je-li účast v jiné úvěrové instituci, finanční instituci, pojišťovně nebo zajišťovně nebo holdingové pojišťovně držena dočasně za účelem operace finanční pomoci, která má reorganizovat a zachránit tento podnik, může se příslušný orgán odchýlit od ustanovení o odpočtu uvedených v čl. 57 písm. l) až p).

Článek 59

Jako alternativu odpočtu položek uvedených v čl. 57 písm. o) a p) mohou členské státy povolit svým úvěrovým institucím, aby obdobně použily metody 1, 2 nebo 3 uvedené v příloze I směrnice 2002/87/ES. Metoda 1 (účetní konsolidace) se může použít, pouze pokud si je příslušný orgán jist úrovní integrovaného řízení a vnitřní kontroly u podniků, které by byly zahrnuty do konsolidace. Zvolená metoda je uplatňována dlouhodobě a konzistentně.

Článek 60

Členské státy mohou stanovit, že pro výpočet nekonsolidovaného kapitálu nemusí úvěrové instituce podléhající dohledu na konsolidovaném základě podle kapitoly 4 oddílu 1 nebo doplňkovému dozoru podle směrnice 2002/87/ES odpočítávat položky uvedené v čl. 57 písm. l) až p), které jsou drženy v úvěrových institucích, finančních institucích, pojišťovnách nebo zajišťovnách nebo holdingových pojišťovnách, které jsou zahrnuty do působnosti dohledu na konsolidovaném základě nebo doplňkového dozoru.

Toto ustanovení se vztahuje na všechna pravidla obezřetnostního dohledu harmonizovaná předpisy Společenství.

Článek 61

Pojem kapitálu, jak je vymezen v čl. 57 písm. a) až h), obsahuje nejvyšší možný počet položek a částek. Využití těchto položek a stanovení nižších mezí, jakož i odpočet jiných položek, než které jsou uvedeny v čl. 57 písm. i) až r), se ponechává na uvážení členským státům.

Položky uvedené v čl. 57 písm. a) až e) má úvěrová instituce možnost okamžitě a neomezeně použít ke krytí rizik nebo ztrát, jakmile se vyskytnou. Jejich výše je očištěna o veškeré zdanění předvídatelné v době výpočtu nebo vhodně upravena, pokud zdanění snižuje částku, do jejíž výše lze tyto položky použít ke krytí rizik nebo ztrát.

Článek 62

Členské státy mohou podávat Komisi zprávy o pokroku při vymezování společné definice kapitálu. Jestliže ze zpráv vyplyne, že je třeba tento oddíl změnit, Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě příslušný návrh změny do 1. ledna 2009.

Článek 63

1.   Pojem kapitálu používaný členským státem může zahrnovat jiné položky, mají-li, bez ohledu na jejich právní nebo účetní označení, následující znaky:

a)

úvěrová instituce je může volně použít ke krytí běžných bankovních rizik v případech, kdy dosud nebyly určeny příjmové nebo kapitálové ztráty,

b)

jejich existenci zachycuje vnitřní účetnictví a

c)

jejich výši stanoví vedení úvěrové instituce, ověřují ji nezávislí auditoři, je sdělována příslušným orgánům a podléhá jejich dohledu.

2.   Jako jiné položky mohou být rovněž připuštěny časově neomezené cenné papíry a jiné nástroje, které splňují následující podmínky:

a)

nesmějí být splatné z podnětu držitele nebo bez předchozího souhlasu příslušného orgánu,

b)

dohoda, na jejímž základě dluh vznikl, stanoví, že úvěrová instituce má možnost odložit splácení úroku z tohoto dluhu,

c)

pohledávka věřitele vůči úvěrové instituci je plně podřízena pohledávkám všech nepodřízených věřitelů,

d)

doklady, jimiž se řídí vydávání cenných papírů, stanoví dluh a nezaplacený úrok v takové výši, aby kryly ztráty, přičemž úvěrová instituce může pokračovat ve své činnosti, a

e)

přihlédne se pouze ke skutečně splaceným částkám.

K těmto cenným papírům a jiným nástrojům lze také přiřadit kumulativní prioritní akcie jiné než uvedené v čl. 57 písm. h).

3.   U úvěrových institucí, které při výpočtu hodnoty rizikově vážené expozice postupují podle oddílu 3 pododdílu 2, lze přijmout jako jiné položky kladné hodnoty vyplývající z výpočtu provedeného podle přílohy VII části 1 bodu 36, a to až do výše 0,6 % hodnot rizikově vážené expozice vypočítaných podle pododdílu 2. U těchto úvěrových institucí se úpravy ocenění a rezervy zahrnuté do výpočtu podle přílohy VII části 1 bodu 36 a úpravy ocenění a rezervy pro expozice podle čl. 57 písm. e) mohou do kapitálu zahrnout pouze v souladu s tímto odstavcem. Pro tyto účely se do hodnot rizikově vážené expozice nezahrnou hodnoty vypočítané pro sekuritizační pozice s rizikovou vahou 1 250 %.

Článek 64

1.   Závazky členů úvěrových institucí zřízených ve formě družstva, uvedené v čl. 57 písm. g), představují nesplacený kapitál těchto družstev spolu s právními závazky členů těchto družstev provést další nevratné platby, pokud úvěrová instituce utrpí ztrátu; v tomto případě jsou tyto platby bezodkladně vymahatelné.

Se společnými a nerozdílnými závazky dlužníků v případě úvěrových institucí organizovaných jako fondy bude zacházeno stejně jako s předchozími položkami.

Všechny tyto položky lze zahrnout do kapitálu, pokud jsou podle vnitrostátních právních předpisů považovány za kapitál institucí tohoto typu.

2.   Členské státy nezahrnou do kapitálu veřejných úvěrových institucí záruky, které těmto institucím vystavily samy nebo jejich orgány.

3.   Členské státy nebo příslušné orgány mohou zahrnout do kapitálu kumulativní prioritní akcie na dobu určitou uvedené v čl. 57 písm. h) a podřízený dluh uvedený tamtéž, jsou-li zde závazné dohody, na jejichž základě se pohledávky z nich řadí v případě konkursu nebo likvidace úvěrové instituce za pohledávky všech ostatních věřitelů a nebudou uhrazeny, dokud nejsou uhrazeny všechny ostatní v té době neuhrazené dluhy.

Podřízený dluh musí splnit tyto dodatečné podmínky:

a)

lze přihlédnout pouze ke skutečně splacené částce,

b)

má původní dobu splatnosti nejméně pět let, po níž může být splacen,

c)

rozsah, v němž může být zahrnut do kapitálu, je postupně zmenšován v průběhu nejméně posledních pěti let přede dnem splatnosti a

d)

dohoda o úvěru neobsahuje žádné ustanovení stanovící, že se za určitých okolností jiných než likvidace úvěrové instituce stane úvěr splatným před stanoveným dnem splatnosti.

Pro účely druhého pododstavce písm. b), není-li splatnost dluhu stanovena, je splatný pouze na základě pětileté výpovědi, pokud nepřestane být považován za kapitál nebo pokud není pro předčasné splacení výslovně vyžadován souhlas příslušných orgánů. Příslušné orgány mohou povolit předčasné splacení dluhu za podmínky, že žádost o povolení je podána z podnětu dlužníka a není tím dotčena platební schopnost úvěrové instituce;

4.   Úvěrové instituce do svého kapitálu nezahrnou ani oceňovací rozdíly ze změn reálné hodnoty spojené se zisky nebo ztrátami ze zajištění peněžních toků finančních nástrojů oceněných zůstatkovou cenou, ani zisky nebo ztráty ze svých závazků oceněných reálnou hodnotou, které jsou způsobeny změnami vlastního úvěrového ocenění úvěrové instituce.

Článek 65

1.   Má-li být výpočet proveden na konsolidovaném základě, použijí se konsolidované částky položek uvedené v článku 57 v souladu s pravidly stanovenými v kapitole 4 oddíle 1. Mimoto lze do konsolidovaných rezervních fondů za účelem výpočtu kapitálu zařadit následující položky, jsou-li kreditními položkami („pasivními“):

a)

veškeré menšinové podíly ve smyslu článku 21 směrnice 83/349/EHS v případech, kde je použito metody plné konsolidace,

b)

rozdíl po první konsolidaci ve smyslu článků 19, 30 a 31 směrnice 83/349/EHS,

c)

kurzové rozdíly zahrnuté do konsolidovaných rezervních fondů v souladu s čl. 39 odst. 6 směrnice 86/635/EHS a

d)

veškeré rozdíly plynoucí ze zachycení některých účastí v souladu s metodou předepsanou v článku 33 směrnice 83/349/EHS.

2.   Jsou-li položky uvedené v odst. 1 písm. a) až d) debetními položkami („aktivními“), při výpočtu konsolidovaného kapitálu se odečtou.

Článek 66

1.   Na položky uvedené v čl. 57 písm. d) až h) se vztahují tato omezení:

a)

součet položek v písmenech d) až h) nesmí přesáhnout maximum rovné 100 % položek v písmenech a) plus b) a c) minus i) až k) a

b)

součet položek v písmenech g) až h) nesmí přesáhnout maximum rovné 50 % položek v písmenech a) plus b) a c) minus i) až k),

2.   Součet položek v čl. 57 písm. l) až r) se zpoloviny odečte od součtu položek v čl. 57 písm. a) až c) minus i) až k) a zpoloviny od součtu položek v čl. 57 písm. d) až h) při použití omezení podle odstavce 1 tohoto článku. Jestliže polovina součtu položek v čl. 57 písm. l) až r) převyšuje součet položek v čl. 57 písm. d) až h), odečte se tento rozdíl od součtu položek v čl. 57 písm. a) až c) minus i) až k). Položky v čl. 57 písm. r) se neodečítají, pokud byly zahrnuty do výpočtu hodnot rizikově vážené expozice pro účely článku 75, jak je uvedeno v příloze IX části 4.

3.   Pro účely oddílů 5 a 6 se tento oddíl vykládá bez položek uvedených v čl. 57 písm. q) a r) a čl. 63 odst. 3.

4.   Příslušné orgány mohou povolit úvěrovým institucím, aby překročily omezení stanovená v odstavci 1 za přechodných a výjimečných okolností.

Článek 67

Dodržování podmínek stanovených v tomto oddíle musí být prokázáno ke spokojenosti příslušných orgánů.

Oddíl 2

Opatření ke krytí rizik

Pododdíl 1

Úroveň použití

Článek 68

1.   Úvěrové instituce plní povinnosti stanovené v článcích 22 a 75 a v oddílu 5 na individuálním základě.

2.   Každá úvěrová instituce, která není ani dceřiným podnikem v členském státě, v němž je povolena a kde je nad ní vykonáván dohled, ani mateřským podnikem, a každá úvěrová instituce, která není zahrnuta do konsolidace podle článku 73, plní povinnosti stanovené v článcích 120 a 123 na individuálním základě.

3.   Každá úvěrová instituce, která není ani mateřským, ani dceřiným podnikem, a každá úvěrová instituce, která není zahrnuta do konsolidace podle článku 73, plní povinnosti stanovené v kapitole 5 na individuálním základě.

Článek 69

1.   Členské státy se mohou rozhodnout, že nepoužijí čl. 68 odst. 1 na žádný dceřiný podnik úvěrové instituce, pokud dceřiný podnik i úvěrová instituce podléhají povolení a dohledu dotyčného členského státu a dceřiný podnik je zahrnut do dohledu na konsolidovaném základě nad úvěrovou institucí, která je jeho mateřským podnikem, a pokud jsou splněny všechny následující podmínky, aby bylo zajištěno přiměřené rozdělení kapitálu mezi mateřský podnik a dceřiné podniky:

a)

neexistuje ani se nepředpokládá žádná závažná věcná nebo právní překážka bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků mateřským podnikem;

b)

mateřský podnik buď splní podmínky příslušného orgánu s ohledem na obezřetné řízení dceřiného podniku a prohlásí se souhlasem příslušného orgánu, že se zaručuje za závazky přijaté dceřiným podnikem, nebo mají rizika v dceřiném podniku zanedbatelný význam;

c)

postupy hodnocení rizika, měření rizika a kontroly používané v mateřském podniku se vztahují i na dceřiný podnik a

d)

mateřský podnik drží více než 50 % hlasovacích práv plynoucích z podílu na kapitálu dceřiného podniku nebo má právo jmenovat nebo odvolat většinu členů řídícího orgánu dceřiného podniku popsaného v článku 11.

2.   Členské státy mohou využít možnost uvedenou v odstavci 1, jestliže je mateřským podnikem finanční holdingová společnost zřízená ve stejném členském státě jako úvěrová instituce za předpokladu, že podléhá stejnému dohledu jako úvěrové instituce, zejména normám stanoveným v čl. 71 odst. 1.

3.   Členské státy se mohou rozhodnout, že neuplatní čl. 68 odst. 1 na mateřskou úvěrovou instituci v členském státě, kde tato úvěrová instituce podléhá schválení a dohledu dotyčného členského státu a je zahrnuta do dohledu na konsolidovaném základě, přičemž jsou splněny všechny následující podmínky s cílem zajistit, aby byl kapitál rovnoměrně rozdělen mezi mateřský podnik a dceřiné podniky:

a)

neexistují ani se nepředpokládají žádné závažné věcné nebo právní překážky bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků mateřské úvěrové instituci v některém z členských států; a

b)

postupy hodnocení rizika, měření rizika a kontroly vztahující se na konsolidovaný dohled zahrnují i mateřskou úvěrovou instituci v některém z členských států.

Příslušný orgán, který využívá tento odstavec, informuje příslušné orgány všech ostatních členských států.

4.   Aniž jsou dotčeny obecné aspekty článku 144, zveřejní příslušné orgány v členských státech, které využívají možnosti stanovené v odstavci 3, způsobem uvedeným v článku 144:

a)

kritéria, která uplatňují k určení toho, zda existují nebo se předpokládají závažné věcné nebo právní překážky bránící okamžitému převod kapitálu nebo splacení závazků;

b)

počet mateřských úvěrových institucí, které využívají možnosti stanovené v odstavci 3, a počet mateřských úvěrových institucí, které zahrnují dceřiné podniky ve třetí zemi; a

c)

souhrnně za členský stát:

i)

celkovou výši kapitálu na konsolidovaném základě mateřských úvěrových institucí v daném členském státě využívajícím možnosti stanovené v odstavci 3, který je držen v dceřiných podnicích ve třetí zemi;

ii)

procentuální podíl na celkovém kapitálu na konsolidovaném základě mateřských úvěrových institucí v daném členském státě využívajícím možnosti stanovené v odstavci 3, který je držen v dceřiných podnicích ve třetí zemi; a

iii)

procentuální podíl na celkovém minimálním kapitálu požadovaném podle článku 75 na konsolidovaném základě mateřských úvěrových institucí v daném členském státě, využívajícím možnosti stanovené v odstavci 3, který je držen v dceřiných podnicích ve třetí zemi.

Článek 70

1.   V souladu s odstavci 2 až 4 tohoto článku mohou příslušné orgány v konkrétních případech povolit, aby mateřské úvěrové instituce zahrnuly do výpočtu svých požadavků podle čl. 68 odst. 1 dceřiné podniky, které splňují podmínky stanovené v čl. 69 odst. 1 písm. c) a d) a jejichž významné expozice nebo významné závazky se vztahují k dané mateřské úvěrové instituci.

2.   Úpravy podle odstavce 1 jsou přípustné pouze tehdy, pokud mateřská úvěrová instituce plně doloží příslušným orgánům okolnosti a opatření včetně právních opatření, na jejichž základě neexistuje ani se nepředpokládá žádná závažná věcná nebo právní překážka bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení splatných závazků dceřiným podnikem mateřskému podniku.

3.   Využije-li příslušný orgán možnosti stanovené v odstavci 1, musí pravidelně, nejméně jednou ročně, informovat příslušné orgány ostatních členských států o použití odstavce 1 a okolnostech a opatřeních ve smyslu odstavce 2. Nachází-li se dceřiný podnik ve třetí zemi, musí příslušné orgány informovat stejným způsobem také příslušné orgány této třetí země.

4.   Aniž jsou dotčeny obecné aspekty článku 144 zveřejní příslušné orgány, které využívají možnosti stanovené v odstavci 1, způsobem stanoveným v článku 144 tyto informace:

a)

kritéria, která uplatňují k určení toho, zda neexistují nebo se nepředpokládají žádné závažné věcné nebo právní překážky bránící okamžitému převod kapitálu nebo splacení závazků;

b)

počet mateřských úvěrových institucí, které využívají možnosti stanovené v odstavci 1, a počet mateřských úvěrových institucí, které zahrnují dceřiné podniky ve třetí zemi; a

c)

souhrnně za členský stát:

i)

celkovou výši kapitálu mateřských úvěrových institucí využívajících možnosti stanovené v odstavci 1, který je držen v dceřiných podnicích ve třetí zemi;

ii)

procentuální podíl na celkovém kapitálu mateřských úvěrových institucí využívajících možnosti stanovené v odstavci 1, který je držen v dceřiných podnicích ve třetí zemi; a

iii)

procentuální podíl na celkovém minimálním kapitálu požadovaném podle článku 75 mateřských úvěrových institucí využívajících možnosti stanovené v odstavci 1, který je držen v dceřiných podnicích ve třetí zemi;

Článek 71

1.   Aniž jsou dotčeny články 68 až 70, mateřské úvěrové instituce v členském státě plní v rozsahu a způsobem uvedeným v článku 133 povinnosti stanovené v článcích 75, 120, 123 a v oddíle 5 na základě své konsolidované finanční situace.

2.   Aniž jsou dotčeny články 68 až 70, úvěrové instituce kontrolované mateřskou finanční holdingovou společností v členském státě plní v rozsahu a způsobem uvedeným v článku 133 povinnosti stanovené v článcích 75, 120, 123 a v oddíle 5 na základě konsolidované finanční situace dané finanční holdingové společnosti.

V případě, že mateřská finanční holdingová společnost v členském státě kontroluje více než jednu úvěrovou instituci, použije se první pododstavec pouze na úvěrovou instituci, na niž se vztahuje dohled na konsolidovaném základě podle článků 125 a 126.

Článek 72

1.   Mateřské úvěrové instituce v EU plní povinnosti stanovené v kapitole 5 na základě své konsolidované finanční situace.

Významné dceřiné podniky mateřských úvěrových institucí v EU zveřejní informace uvedené v příloze XII části 1 bodě 5 na individuálním nebo subkonsolidovaném základě.

2.   Úvěrové instituce kontrolované mateřskou finanční holdingovou společností v EU splní povinnosti stanovené v kapitole 5 na základě konsolidované finanční situace dané finanční holdingové společnosti.

Významné dceřiné podniky mateřských finančních holdingových společností v EU zveřejní informace uvedené v příloze XII části 1 bodě 5 na individuálním nebo subkonsolidovaném základě.

3.   Příslušné orgány, které odpovídají za výkon dohledu na konsolidovaném základě podle článků 125 a 126, mohou rozhodnout, že odstavce 1 a 2 zcela nebo částečně nepoužijí na úvěrové instituce, které jsou zahrnuty do srovnatelného zveřejnění, které provádí na konsolidovaném základě mateřský podnik usazený ve třetí zemi.

Článek 73

1.   Členské státy nebo příslušné orgány příslušné k dohledu na konsolidovaném základě podle článků 125 a 126 mohou v následujících případech rozhodnout, že úvěrová instituce, finanční instituce nebo podnik pomocných služeb, které jsou dceřiným podnikem nebo v nichž drží jiná osoba účast, nemusí být zahrnuty v konsolidaci:

a)

pokud se dotčený podnik nachází ve třetí zemi, kde jsou právní překážky pro předávání nezbytných informací;

b)

pokud má podle názoru příslušných orgánů dotčený podnik zanedbatelný význam vzhledem k cílům dohledu nad úvěrovými institucemi, a v každém případě tehdy, je-li bilanční suma dotčeného podniku nižší než menší z následujících částek:

i)

10 milionů EUR nebo

ii)

1 % bilanční sumy mateřského podniku nebo podniku, který v něm drží účast,

c)

pokud by podle názoru orgánů příslušných k dohledu na konsolidovaném základě byla konsolidace finanční situace dotyčného podniku nevhodná nebo zavádějící vzhledem k cílům dohledu nad úvěrovými institucemi.

Pokud však v případech podle prvního pododstavce písm. b) splňuje kritéria uvedená v daném písmenu více podniků, zahrnou se do konsolidace, nemají-li v úhrnu zanedbatelný význam vzhledem k uvedeným cílům.

2.   Příslušné orgány vyžadují, aby dceřiné úvěrové instituce uplatňovaly požadavky stanovené v článcích 75, 120 a 123 a v oddíle 5 na subkonsolidovaném základě, jestliže tyto úvěrové instituce nebo mateřský podnik v případě, že jím je finanční holdingová společnost, mají ve třetí zemi dceřiný podnik ve formě úvěrové instituce nebo finanční instituce nebo společnosti spravující aktiva ve smyslu čl. 2 odst. 5 směrnice 2002/87/ES nebo ve společnosti s takovou formou drží účast.

3.   Příslušné orgány vyžadují, aby mateřské a dceřiné podniky, na něž se vztahuje tato směrnice, plnily povinnosti stanovené v článku 22 na konsolidovaném nebo sub-konsolidovaném základě, aby zajistily, že jejich uspořádání, postupy a mechanismy jsou konzistentní a řádně integrované a že je možné získat veškeré údaje a informace, které mají význam pro účely dohledu.

Pododdíl 2

Výpočet kapitálových požadavků

Článek 74

1.   Není-li stanoveno jinak, provádí se oceňování aktiv a podrozvahových položek v souladu s účetním rámcem, kterému úvěrová instituce podléhá podle nařízení (ES) č. 1606/2002 a směrnice 86/635/EHS.

2.   Bez ohledu na požadavky článků 68 až 72 se výpočty, jimiž se ověřuje, zda úvěrové instituce plní požadavky stanovené v článku 75, provádí nejméně dvakrát ročně.

Úvěrové instituce sdělí příslušným orgánům výsledky a jakékoli požadované dílčí údaje.

Pododdíl 3

Minimální úroveň kapitálu

Článek 75

Aniž je dotčen článek 136, členské státy vyžadují, aby úvěrové instituce měly kapitál, který je vždy vyšší než součet následujících kapitálových požadavků nebo se mu rovná:

a)

pro úvěrové riziko a riziko rozmělnění vyplývající z veškeré jejich podnikatelské činnosti s výjimkou činnosti související s jejich obchodním portfoliem a nelikvidních aktiv, pokud jsou tato aktiva odečtena od kapitálu podle čl. 13 odst. 2 písm. d) směrnice 2006/…/ES, 8 % jejich celkové hodnoty rizikově vážené expozice vypočítané podle oddílu 3;

b)

v případě činnosti související s jejich obchodním portfoliem, pro poziční riziko, vypořádací riziko a riziko protistrany a v rozsahu, v němž je povoleno překročení limitů stanovených v článcích 111 až 117, pro velké angažovanosti překračující takové limity, kapitálové požadavky vypočítané podle článku 18 a kapitoly V oddílu 4 směrnice 2006/…/ES;

c)

pro devizové riziko a komoditní riziko vyplývající z veškeré jejich podnikatelské činnosti kapitálové požadavky vypočítané podle článku 18 směrnice 2006/…/ES; a

d)

pro operační riziko vyplývající z veškeré jejich podnikatelské činnosti kapitálové požadavky vypočítané podle oddílu 4.

Oddíl 3

Minimální kapitálové požadavky pro krytí úvěrového rizika

Článek 76

Úvěrové instituce použijí pro výpočet hodnot rizikově vážené expozice pro účely čl. 75 písm. a) buď standardizovaný přístup stanovený v článcích 78 až 83, nebo, je-li to povoleno příslušnými orgány v souladu s článkem 84, přístup založený na interním ratingu stanovený v článcích 84 až 89.

Článek 77

„Expozicí“ se pro účely tohoto oddílu rozumí aktivum nebo podrozvahová položka.

Pododdíl 1

Standardizovaný přístup

Článek 78

1.   S výhradou odstavce 2 se hodnotou expozice položky aktiv rozumí její rozvahová hodnota a hodnotou expozice podrozvahové položky uvedené v příloze II se rozumí dále uvedené procento z její hodnoty: 100 % u položky s vysokým rizikem, 50 % u položky se středním rizikem, 20 % u položky se středně nízkým rizikem, a 0 % u položky s nízkým rizikem. Podrozvahové položky podle první věty tohoto odstavce se přiřadí ke kategoriím rizika, jak je uvedeno v příloze II. U úvěrové instituce používající komplexní metodu finančního kolaterálu podle přílohy VIII části 3 se v případě, kdy má expozice formu cenných papírů nebo komodit prodaných, uložených nebo půjčených v rámci repo obchodu nebo v rámci půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit, hodnota expozice zvýší o koeficient volatility odpovídající těmto cenným papírům nebo komoditám, jak je stanoveno v příloze VIII části 3 bodech 34 až 59.

2.   Hodnota expozice derivátových nástrojů uvedených v příloze IV se určí podle přílohy III se zohledněním dopadů smluv o novaci a ostatních dohod o započtení pro účely těchto metod v souladu s přílohou III. Hodnota expozice repo obchodů, půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit, transakcí s delší dobou vypořádání a maržových obchodů se může určit buď v souladu s přílohou III, nebo s přílohou VIII.

3.   Pokud se k expozici vztahuje majetkové zajištění úvěrového rizika, může být hodnota expozice této položky upravena v souladu s pododdílem 3.

4.   Odchylně od odstavce 2 se zbývající hodnota expozice u expozic úvěrového rizika, jak ji určí příslušné orgány, stanoví vůči centrální protistraně v souladu s přílohou III částí 2 bodem 6 za předpokladu, že expozice úvěrového rizika centrální protistrany ze sjednaných smluv jsou vůči všem ostatním účastníkům plně zajištěny na denním základě.

Článek 79

1.   Každá expozice se zařadí do jedné z následujících kategorií expozice:

a)

pohledávky nebo podmíněné pohledávky vůči centrálním vládám nebo centrálním bankám,

b)

pohledávky nebo podmíněné pohledávky vůči orgánům regionální nebo místní správy,

c)

pohledávky nebo podmíněné pohledávky vůči správním orgánům a nekomerčním podnikům,

d)

pohledávky nebo podmíněné pohledávky vůči mezinárodním rozvojovým bankám,

e)

pohledávky nebo podmíněné pohledávky vůči mezinárodním organizacím,

f)

pohledávky nebo podmíněné pohledávky vůči institucím,

g)

pohledávky nebo podmíněné pohledávky vůči podnikům,

h)

retailové pohledávky nebo podmíněné retailové pohledávky,

i)

pohledávky nebo podmíněné pohledávky zajištěné nemovitostmi,

j)

položky po splatnosti,

k)

položky náležející do regulativních vysoce rizikových kategorií,

l)

pohledávky ve formě krytých dluhopisů,

m)

sekuritizační pozice,

n)

krátkodobé pohledávky vůči institucím a podnikům,

o)

pohledávky ve formě podílů v podnicích kolektivního investování nebo

p)

ostatní položky.

2.   Expozice je způsobilá k zařazení do kategorie retailových expozic uvedené v odst. 1 písm. h), jestliže splňuje následující podmínky:

a)

jedná se buď o expozici vůči jednotlivci nebo jednotlivcům, nebo o expozici vůči malým či středně velkým subjektům,

b)

expozice je jednou z velkého počtu expozic s takovými podobnými vlastnostmi, že se podstatně sníží rizika spojená s takovým půjčováním, a

c)

celková částka, kterou dlužník nebo ekonomicky spjatá skupina dlužníků dluží úvěrové instituci a mateřským podnikům a jejich dceřiným podnikům, včetně jakékoli expozice po splatnosti, ale s výjimkou pohledávek nebo podmíněných pohledávek zajištěných obytnými nemovitostmi, nepřekročí, podle informací, které má úvěrová instituce k dispozici, 1 milion EUR. Úvěrová instituce učiní vhodné kroky k získání takových informací.

Cenné papíry nejsou způsobilé k zařazení do kategorie retailových expozic.

3.   Do kategorie retailových expozic lze zařadit současnou hodnotu retailové minimální leasingové splátky.

Článek 80

1.   Pro výpočet hodnot rizikově vážené expozice se na všechny expozice, pokud nejsou odečítány z kapitálu, použijí rizikové váhy v souladu s přílohou VI částí 1. Použití rizikových vah vychází z kategorie expozice, do níž je expozice zařazena, a v míře, která je stanovena v příloze VI části 1, z její úvěrové kvality. Úvěrovou kvalitu lze vymezit odkazem na úvěrové hodnocení externí ratingové agentury v souladu s články 81 až 83 nebo na úvěrové hodnocení exportních úvěrových agentur, jak je popsáno v příloze VI části 1.

2.   Pro účely použití rizikové váhy podle odstavce 1 se hodnota expozice vynásobí rizikovou vahou specifikovanou nebo určenou v souladu s tímto pododdílem.

3.   Pro účely výpočtu hodnot rizikově vážené expozice u expozic vůči institucím členské státy rozhodnou, zda přijmou metodu založenou na úvěrové kvalitě centrální vlády státu, v němž má instituce své sídlo, nebo metodu založenou na úvěrové kvalitě instituce protistrany v souladu s přílohou VI.

4.   Bez ohledu na odstavec 1 lze v případě, kdy se k expozici váže úvěrové zajištění, upravit rizikovou váhu, která se na takovou položku vztahuje, v souladu s pododdílem 3.

5.   Hodnoty rizikově vážené expozice pro sekuritizované expozice se stanoví podle pododdílu 4.

6.   Není-li v tomto pododdíle stanoveno jinak, přidělí se expozicím pro účely výpočtu hodnoty rizikově vážené expozice riziková váha 100 %.

7.   S výjimkou expozic, které dávají vzniknout závazkům ve formě položek uvedených v čl. 57 písm. a) až h), mohou příslušné orgány osvobodit od plnění požadavků uvedených v odstavci 1 tohoto článku expozice úvěrové instituce vůči protistraně, která je jejím mateřským podnikem, dceřiným podnikem nebo dceřiným podnikem jejího mateřského podniku nebo podnikem propojeným s ní vztahem ve smyslu čl. 12 odst. 1 směrnice 83/349/EHS, jsou-li splněny následující podmínky:

a)

protistranou je instituce nebo finanční holdingová společnost, finanční instituce, společnost spravující aktiva nebo podnik pomocných služeb, na něž se vztahují odpovídající obezřetnostní požadavky,

b)

protistrana je zahrnuta do stejné konsolidace jako úvěrová instituce, a to na plném základě,

c)

protistrana podléhá stejnému hodnocení rizik, měření rizik a stejným kontrolním postupům jako úvěrová instituce,

d)

protistrana je usazena ve stejném členském státě jako úvěrová instituce a

e)

v současné době neexistují ani do budoucna se nepředpokládají žádné závažné věcné nebo právní překážky bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splácení závazků protistrany úvěrové instituci.

V takovém případě se přidělí riziková váha 0 %.

8.   S výjimkou expozic, které dávají vzniknout závazkům v podobě položek uvedených v čl. 57 písm. a) až h), mohou příslušné orgány osvobodit od požadavků odstavce 1 tohoto článku expozice těch protistran, jež spadají pod stejný institucionální systém ochrany jako půjčující úvěrová instituce, pokud splňují následující podmínky:

a)

požadavky stanovené v odst. 7 písm. a), d) a e);

b)

úvěrová instituce a protistrana učinily smluvní nebo právními předpisy stanovenou dohodu o závazku, která tyto instituce chrání, a zejména zajišťuje jejich likviditu a platební schopnost, aby v případě nutnosti nedošlo k úpadku (dále jen „institucionální systém ochrany“);

c)

dohody zajišťují, že institucionální systém ochrany bude schopen poskytnout nutnou podporu v rámci svého závazku z finančních prostředků, které má okamžitě k dispozici;

d)

institucionální systém ochrany má k dispozici vhodné a jednotně stanovené systémy sledování a klasifikace rizik (poskytující dokonalý přehled o rizicích jednotlivých členů a o institucionálním systému ochrany jako celku), včetně odpovídajících možností, jak je ovlivnit; tyto systémy musí vhodně sledovat nezaplacené expozice v souladu s přílohou VII části 4 bodem 44;

e)

institucionální systém ochrany provádí svoje vlastní přezkumy rizik a oznamuje jejich výsledky jednotlivým členům;

f)

institucionální systém ochrany sestavuje a zveřejňuje jednou ročně konsolidovanou zprávu obsahující rozvahu, výsledovku, situační zprávu a hodnocení rizik za systém jako celek nebo zprávu obsahující souhrnnou rozvahu, souhrnnou výsledovku, situační zprávu a hodnocení rizik za systém jako celek;

g)

účastníci institucionálního systému ochrany jsou povinni oznámit nejméně 24 měsíců předem, pokud si přejí z něj vystoupit;

h)

je nutno vyloučit vícenásobné použití prvků způsobilých pro výpočet kapitálu (tzv. „vícenásobné použití“) a jakoukoli nevhodnou tvorbu kapitálu mezi členy institucionálního systému ochrany;

i)

institucionální systém ochrany je založen na široké účasti úvěrových institucí, které mají převážně homogenní obchodní profil; a

j)

přiměřenost systémů uvedených v písmenu d) je schválena a v pravidelných odstupech sledována příslušnými pověřenými orgány.

V takovém případě se přidělí riziková váha 0%.

Článek 81

1.   Externí úvěrové hodnocení lze použít pro určení rizikové váhy expozice v souladu s článkem 80 pouze v případě, že externí ratingovou agenturu, která toto hodnocení poskytuje, uznaly příslušné orgány k těmto účelům způsobilou (pro účely tohoto pododdílu dále jen „způsobilá externí ratingová agentura“).

2.   Příslušné orgány uznají externí ratingovou agenturu za způsobilou pro účely článku 80 pouze v případě, kdy se ujistily, že její metoda hodnocení splňuje požadavky na nestrannost, nezávislost, stálý přezkum a transparentnost a že výsledné úvěrové hodnocení splňuje požadavky na důvěryhodnost a transparentnost. Příslušné orgány pro tyto účely přihlížejí k technickým kritériím stanoveným v příloze VI části 2.

3.   Jestliže externí ratingovou agenturu uznaly za způsobilou příslušné orgány jednoho členského státu, mohou ji za způsobilou uznat příslušné orgány dalších členských států bez vlastního hodnocení.

4.   Příslušné orgány zveřejní informace o postupu uznávání a seznam způsobilých ratingových agentur.

Článek 82

1.   Příslušné orgány s přihlédnutím k technickým kritériím stanoveným v příloze VI části 2 určí, jaký stupeň úvěrové kvality uvedený v části 1 dané přílohy odpovídá příslušnému úvěrovému hodnocení provedenému způsobilou externí ratingovou agenturou. Toto určení musí být objektivní a konzistentní.

2.   Jestliže příslušné orgány jednoho členského státu určí stupeň podle odstavce 1, mohou toto určení uznat příslušné orgány jiných členských států bez vlastního hodnocení.

Článek 83

1.   Použití úvěrových hodnocení poskytnutých externími ratingovými agenturami pro účely výpočtu hodnot rizikově vážené expozice úvěrové instituce je konzistentní a v souladu s přílohou VI částí 3. Úvěrová hodnocení se nepoužívají selektivně.

2.   Úvěrové instituce využívají vyžádaná úvěrová hodnocení. Se souhlasem příslušného orgánu však mohou využít i nevyžádaná úvěrová hodnocení.

Pododdíl 2

Přístup založený na interním ratingu

Článek 84

1.   V souladu s tímto pododdílem mohou příslušné orgány povolit úvěrovým institucím, aby vypočítaly hodnoty své rizikově vážené expozice s použitím přístupu založeného na interním ratingu (IRB). Pro každou úvěrovou instituci se vyžaduje výslovné povolení.

2.   Povolení se udělí pouze v případě, že se příslušný orgán ke své spokojenosti ujistí, že systémy, které úvěrová instituce zavedla pro řízení a rating úvěrového rizika expozic, jsou spolehlivé a jsou uplatňovány jednotně, a zejména splňují normy podle přílohy VII části 4:

a)

ratingové systémy úvěrové instituce poskytují smysluplné hodnocení charakteristik dlužníka a transakce, smysluplné rozlišení rizika a přesné a konzistentní kvantitativní odhady rizika,

b)

interní ratingy a odhady ztrát a selhání použité při výpočtu kapitálových požadavků a přidružené systémy a postupy hrají zásadní úlohu při řízení rizik a v rozhodovacím procesu, při schvalování úvěru, při rozložení vnitřně stanoveného kapitálu a v řízení a správě úvěrové instituce,

c)

úvěrová instituce má útvar, který řídí úvěrové riziko a který je odpovědný za její ratingové systémy, přičemž je přiměřeně nezávislý a nepodléhá nepatřičným vlivům,

d)

úvěrová instituce shromažďuje a ukládá všechny relevantní údaje, které poskytují účinnou podporu jejímu procesu měření a řízení úvěrového rizika, a

e)

úvěrová instituce uchovává doklady o svých ratingových systémech a o důvodech, které ji vedly k výběru dané podoby systému, a provádí ověřování svých ratingových systémů.

Pokud mateřská úvěrová instituce v EU a její dceřiné podniky nebo mateřská finanční holdingová společnost v EU a její dceřiné podniky používají přístup založený na interním ratingu na jednotném základě, mohou příslušné orgány povolit, aby minimální požadavky podle přílohy VII části 4 splňovaly mateřský podnik a jeho dceřiné podniky společně.

3.   Úvěrová instituce, která žádá o využívání přístupu založeného na interním ratingu, prokáže, že pro kategorie expozic v přístupu založeném na interním ratingu, jichž se to týká, používá ratingové systémy, které jsou v obecném souladu s minimálními požadavky stanovenými v příloze VII části 4 pro účely interního měření a řízení rizik, po dobu nejméně tří let před tím, než nabyla způsobilosti používat přístup založený na interním ratingu.

4.   Úvěrová instituce, která žádá o povolení využívat vlastní odhady LGD nebo konverzních faktorů, prokáže, že prováděla a využívala vlastní odhady LGD nebo konverzních faktorů způsobem, který byl v obecném souladu s minimálními požadavky na využívání vlastních odhadů těchto parametrů stanovených v příloze VII části 4, po dobu nejméně tří let před tím, než nabyla způsobilosti používat vlastní odhady LGD nebo konverzních faktorů.

5.   Pokud úvěrová instituce přestane splňovat požadavky stanovené v tomto pododdílu, buď předloží příslušnému orgánu plán na včasnou nápravu situace, nebo prokáže, že dopad neplnění je nevýznamný.

6.   Jestliže má být přístup založený na interním ratingu využíván mateřskou úvěrovou institucí v EU a jejími dceřinými podniky nebo mateřskou finanční holdingovou společností v EU a jejími dceřinými podniky, orgány příslušné pro jednotlivé právní subjekty úzce spolupracují podle článků 129 až 132.

Článek 85

1.   Aniž je dotčen článek 89, úvěrové instituce a jakýkoli mateřský podnik a jeho dceřiné podniky uplatňují přístup založený na interním ratingu na všechny expozice.

S výhradou schválení příslušnými orgány, lze toto uplatňování provádět postupně napříč různými kategoriemi expozic, uvedenými v článku 86, uvnitř téhož obchodního útvaru, napříč různými obchodními jednotkami uvnitř stejné skupiny nebo pro využití vlastních odhadů LGD nebo konverzních faktorů pro výpočet rizikových vah expozic vůči podnikům, institucím, centrálním vládám a centrálním bankám.

V případě kategorie retailové expozice uvedené v článku 86 lze uplatňování provádět postupně napříč kategoriemi expozic, jimž odpovídají různé korelace v příloze VII části 1 bodech 10 až 13.

2.   Uplatňování podle odstavce 1 se provede během přiměřeného časového období, na němž se příslušné orgány dohodnou. Uplatňování se provede podle přísných podmínek určených příslušnými orgány. Tyto podmínky se navrhnou tak, aby zajistily, že se flexibilita uvedená v odstavci 1 nepoužívá selektivně za účelem snížení minimálních kapitálových požadavků z hlediska těch kategorií expozic nebo obchodních útvarů, které mají být teprve zahrnuty do přístupu založeného na interním ratingu nebo do používání vlastních odhadů LGD nebo konverzních faktorů.

3.   Úvěrové instituce, které používají přístup založený na interním ratingu pro jakoukoli kategorii expozice, zároveň používají přístup založený na interním ratingu i pro kategorii akciových expozic.

4.   S výhradou odstavců 1 až 3 tohoto článku a článku 89 úvěrové instituce, které podle článku 84 obdržely povolení používat přístup založený na interním ratingu, nezačnou znovu používat pro výpočet hodnot rizikově vážené expozice pododdíl 1, ledaže prokáží rozumný důvod a obdrží souhlas příslušných orgánů.

5.   S výhradou odstavců 1 a 2 tohoto článku a článku 89 úvěrové instituce, které podle čl. 87 odst. 9 obdržely povolení používat vlastní odhady LGD a konverzních faktorů, nezačnou znovu používat hodnoty LGD a konverzní faktory uvedené v čl. 87 odst. 8, ledaže prokáží rozumný důvod a obdrží souhlas příslušných orgánů.

Článek 86

1.   Každá expozice se zařadí do jedné z následujících kategorií expozic:

a)

pohledávky nebo podmíněné pohledávky vůči centrálním vládám a centrálním bankám;

b)

pohledávky nebo podmíněné pohledávky vůči institucím,

c)

pohledávky nebo podmíněné pohledávky vůči podnikům,

d)

retailové pohledávky nebo podmíněné retailové pohledávky,

e)

akciové pohledávky,

f)

sekuritizační pozice nebo

g)

jiná aktiva nemající povahu úvěrového závazku.

2.   S následujícími expozicemi se zachází jako s expozicemi vůči centrálním vládám a centrálním bankám:

a)

expozice vůči orgánům regionální nebo místní správy nebo subjektům veřejného sektoru, s nimiž se podle pododdílu 1 zachází jako s expozicemi vůči centrálním vládám, a

b)

expozice vůči mezinárodním rozvojovým bankám a mezinárodním organizacím, které mají podle pododdílu 1 přiřazenu rizikovou váhu 0 %.

3.   S následujícími expozicemi se zachází jako s expozicemi vůči institucím:

a)

expozice vůči orgánům regionální a místní správy, s nimiž se podle pododdílu 1 nezachází jako s expozicemi vůči centrálním vládám,

b)

expozice vůči subjektům veřejného sektoru, s nimiž se podle pododdílu 1 zachází jako s expozicemi vůči institucím, a

c)

expozice vůči mezinárodním rozvojovým bankám, které nemají podle pododdílu 1 přiřazenu rizikovou váhu 0 %.

4.   Expozice jsou způsobilé k zařazení do kategorie retailových expozic uvedené v odst. 1 písm. d), jestliže splňují následující podmínky:

a)

jedná se buď o expozici vůči jednotlivci nebo jednotlivcům, nebo o expozici vůči malým či středně velkým subjektům, v posledním případě za předpokladu, že celková částka, kterou dlužník nebo ekonomicky spjatá skupina dlužníků dluží úvěrové instituci a mateřským podnikům a jejich dceřiným podnikům, včetně jakékoli expozice po splatnosti, ale s výjimkou pohledávek nebo podmíněných pohledávek zajištěných obytnými nemovitostmi, nepřekročí, podle informací, které má úvěrová instituce k dispozici, 1 milion EUR;

b)

úvěrová instituce s nimi při řízení svého úvěrového rizika zachází v průběhu času konzistentně a podobným způsobem,

c)

nejsou řízeny individuálně do té míry jako expozice v kategorii expozic vůči podnikům a

d)

každá představuje jednu z velkého počtu podobně řízených expozic.

Do kategorie retailových expozic lze zařadit současnou hodnotu retailové minimální leasingové splátky.

5.   Do kategorie akciových expozic se zařadí tyto expozice:

a)

expozice, které nemají povahu dluhu a které vyjadřují podřízenou, zbytkovou pohledávku vůči aktivům nebo příjmům emitenta a

b)

dluhové expozice, jejichž ekonomická podstata je podobná jako u expozic uvedených v písmenu a).

6.   V rámci kategorie expozic vůči podnikům úvěrové instituce odděleně rozlišují jako specializované úvěrové expozice takové expozice, které mají následující vlastnosti:

a)

jedná se o expozici vůči subjektu, který byl speciálně vytvořen za účelem financování nebo řízení hmotných aktiv,

b)

smluvní ujednání poskytují věřiteli značný stupeň kontroly nad aktivy a příjmy, která tato aktiva vytvářejí, a

c)

primárním zdrojem splácení závazku je příjem vytvářený aktivy, která jsou financována, nikoliv nezávislá schopnost širšího obchodního podnikání.

7.   Jakýkoli úvěrový závazek, který není zařazen do kategorií expozic uvedených v odst. 1 písm. a), b) a d) až f), se zařadí do kategorie expozic uvedené v písmenu c) daného odstavce.

8.   Kategorie expozice uvedená v odst. 1 písm. g) zahrnuje zbytkovou hodnotu pronajaté nemovitosti, není-li zahrnuta v leasingové expozici, jak je uvedeno v příloze VII části 3 bodu 4.

9.   Metodika, kterou úvěrová instituce používá pro zařazování expozic do různých kategorií, je přiměřená a v průběhu času konzistentní.

Článek 87

1.   Hodnoty rizikově vážené expozice pro úvěrové riziko u expozic náležejících do jedné z kategorií expozic uvedených v čl. 86 odst. 1 písm. a) až e) nebo g) se, pokud nejsou odečítány z kapitálu, vypočítají podle přílohy VII části 1 bodů 1 až 27.

2.   Hodnoty rizikově vážené expozice se pro riziko rozmělnění u nakoupených pohledávek vypočítají podle přílohy VII části 1 bodu 28. V případě, že má úvěrová instituce v souvislosti s nakoupenými pohledávkami vůči prodejci těchto pohledávek právo plného postihu za riziko selhání nebo za riziko rozmělnění, ustanovení článků 87 a 88 se v souvislosti s nakoupenými pohledávkami nepoužijí. S expozicí se místo toho může zacházet jako se zajištěnou expozicí.

3.   Výpočet hodnot rizikově vážené expozice pro úvěrové riziko a riziko rozmělnění se zakládá na relevantních parametrech, které se vztahují k dané expozici. Tyto parametry zahrnují pravděpodobnost selhání (PD), ztrátu ze selhání (LGD), splatnost (M) a hodnotu expozice. K PD a LGD lze přihlížet společně nebo odděleně v souladu s přílohou VII částí 2.

4.   Aniž je dotčen odstavec 3, hodnoty rizikově vážené expozice pro úvěrové riziko pro všechny expozice náležející do kategorie uvedené v čl. 86 odst. 1 písm. e) se vypočítají v souladu s přílohou VII částí 1 body 17 až 26, za podmínky souhlasu příslušných orgánů. Příslušné orgány povolí úvěrové instituci používat přístup stanovený v příloze VII části 1 bodech 25 a 26 pouze v případě, že úvěrová instituce splňuje minimální požadavky přílohy VII části 4 bodů 115 až 123.

5.   Aniž je dotčen odstavec 3, hodnoty rizikově vážené expozice pro úvěrové riziko pro specializované úvěrové expozice lze vypočítat v souladu s přílohou VII částí 1 bodem 6. Příslušné orgány zveřejní pokyny k tomu, jak by měly úvěrové instituce přiřazovat rizikové váhy specializovaným úvěrovým expozicím podle přílohy VII části 1 bodu 6, a schválí metodiky přiřazování zavedené úvěrovými institucemi.

6.   Pro expozice náležející do kategorií expozic uvedených v čl. 86 odst. 1 písm. a) až d) stanoví úvěrové instituce své vlastní odhady PD v souladu s článkem 84 a přílohou VII částí 4.

7.   Pro expozice náležející do kategorie expozic uvedené v čl. 86 odst. 1 písm. d) stanoví úvěrové instituce své vlastní odhady LGD a konverzních faktorů v souladu s článkem 84 a přílohou VII částí 4.

8.   Pro expozice náležející do kategorií expozic uvedených v čl. 86 odst. 1 písm. a) až c) uplatní úvěrové instituce hodnoty LGD stanovené v příloze VII části 2 bodu 8 a konverzní faktory stanovené v příloze VII části 3 bodu 9 písm. a) až d).

9.   Aniž je dotčen odstavec 8, pro všechny expozice náležející do kategorií expozic uvedených v čl. 86 odst. 1 písm. a) až c) mohou příslušné orgány úvěrovým institucím povolit, aby používaly vlastní odhady LGD a konverzních faktorů v souladu s článkem 84 a přílohou VII částí 4.

10.   Hodnoty rizikově vážené expozice pro sekuritizované expozice a pro expozice náležející do kategorie expozic uvedené v čl. 86 odst. 1 písm. f) se vypočítají v souladu s pododdílem 4.

11.   Pokud expozice ve formě podniku kolektivního investování splňují kritéria stanovená v příloze VI části 1 bodech 77 a 78 a úvěrová instituce zná všechny podkladové expozice podniku kolektivního investování, přihlíží úvěrová instituce k těmto podkladovým expozicím pro účely výpočtu hodnot rizikově vážené expozice a hodnot očekávaných ztrát v souladu s metodami stanovenými v tomto pododdílu.

Pokud úvěrová instituce nesplňuje podmínky pro používání metod stanovených v tomto pododdílu, vypočítají se hodnoty rizikově vážené expozice a hodnoty očekávaných ztrát podle následujících přístupů:

a)

pro expozice náležející do kategorie expozic uvedené v čl. 86 odst. 1 písm. e) přístup stanovený v příloze VII části 1 bodech 19 až 21. Jestliže úvěrová instituce není pro tyto účely schopna rozlišit mezi akciovými expozicemi neobchodovanými na regulovaných trzích, akciovými expozicemi obchodovanými na regulovaných trzích a ostatními akciovými expozicemi, zachází s těmito expozicemi jako s ostatními akciovými expozicemi,

b)

pro všechny ostatní podkladové expozice přístup stanovený v pododdílu 1, s výhradou následujících úprav:

i)

expozice jsou zařazeny do příslušné kategorie expozic a je jim přiřazena riziková váha příslušející ke stupni úvěrové kvality, který je bezprostředně nad tím stupněm úvěrové kvality, do kterého by byla tato expozice obvykle zařazena, a

ii)

expozicím zařazeným do vyšších stupňů úvěrové kvality, kterým by byla obvykle přiřazena riziková váha 150 %, je přiřazena riziková váha 200 %.

12.   Pokud expozice ve formě podniku kolektivního investování nesplňuje kritéria stanovená v příloze VI části 1 bodech 77 a 78 nebo pokud úvěrová instituce nezná všechny podkladové expozice podniku kolektivního investování, přihlédne úvěrová instituce přímo k podkladovým expozicím a vypočítá hodnoty rizikově vážené expozice a hodnoty očekávaných ztrát v souladu s přístupem stanoveným v příloze VII části 1 bodech 19 až 21. Jestliže úvěrová instituce není pro tyto účely schopna rozlišit mezi akciovými expozicemi neobchodovanými na regulovaných trzích, akciovými expozicemi obchodovanými na regulovaných trzích a ostatními akciovými expozicemi, zachází s těmito expozicemi jako s ostatními akciovými expozicemi. Pro tyto účely se expozice, které nejsou akciovými expozicemi, zařadí do jedné z kategorií (akciové expozice obchodované či neobchodované na regulovaných trzích nebo ostatní akciové expozice) uvedených v příloze VII části 1 bodě 19 a neznámé expozice se zařadí do kategorie ostatních akciových expozic.

Jestliže úvěrové instituce nevyužijí výše uvedenou metodu, mohou si samy provést výpočet nebo se spolehnout na třetí stranu, která vypočítá a oznámí průměrné hodnoty rizikově vážené expozice na základě podkladových expozic podniku kolektivního investování v souladu s následujícími přístupy, je-li v dostatečné míře zajištěna správnost výpočtu a oznámení:

a)

pro expozice náležející do kategorie expozic uvedené v čl. 86 odst. 1 písm. e) přístup stanovený v příloze VII části 1 bodech 19 až 21. Jestliže úvěrová instituce není pro tyto účely schopna rozlišit mezi akciovými expozicemi obchodovanými na regulovaných trzích, akciovými expozicemi obchodovanými na regulovaných trzích a ostatními akciovými expozicemi, zachází s těmito expozicemi jako s ostatními akciovými expozicemi; nebo

b)

pro všechny ostatní podkladové expozice přístup stanovený v pododdílu 1, s výhradou následujících úprav:

i)

expozice jsou zařazeny do příslušné kategorie expozic a je jim přiřazena riziková váha příslušející ke stupni úvěrového hodnocení, který je bezprostředně nad tím stupněm úvěrového hodnocení, do kterého by byla tato expozice obvykle zařazena, a

ii)

expozicím zařazeným do vyšších stupňů úvěrového hodnocení, kterým by byla obvykle přiřazena riziková váha 150 %, je přiřazena riziková váha 200 %.

Článek 88

1.   Hodnoty očekávaných ztrát pro expozice náležející do jedné z kategorií expozic uvedených v čl. 86 odst. 1 písm. a) až e) se vypočítají v souladu s metodami stanovenými v příloze VII části 1 bodech 29 až 35.

2.   Výpočet hodnot očekávaných ztrát v souladu s přílohou VII částí 1 body 29 až 35 se pro každou expozici zakládá na týchž vstupních údajích o PD, LGD a hodnotě expozice jako jsou ty, které se použijí pro výpočet hodnot rizikově vážené expozice v souladu s článkem 87. V případě expozic v selhání, pro které úvěrové instituce použily vlastní odhady LGD, odpovídá očekávaná ztráta (EL) nejlepšímu vlastnímu odhadu EL (ELBE) provedenému úvěrovou institucí podle přílohy VII části 4 bodu 80.

3.   Hodnoty očekávaných ztrát pro sekuritizované expozice se vypočítají v souladu s pododdílem 4.

4.   Hodnota očekávaných ztrát pro expozice náležející do kategorie expozic uvedené v čl. 86 odst. 1 písm. g) je nulová.

5.   Hodnoty očekávaných ztrát pro riziko rozmělnění nakoupených pohledávek se vypočítají v souladu s metodami stanovenými v příloze VII části 1 bodě 35.

6.   Hodnoty očekávaných ztrát pro expozice uvedené v čl. 87 odst. 11 a 12 se vypočítají v souladu s metodami uvedenými v příloze VII části 1 bodech 29 až 35.

Článek 89

1.   S výhradou souhlasu příslušných orgánů mohou úvěrové instituce, které jsou oprávněny k využívání přístupu založeného na interním ratingu pro výpočet hodnoty rizikově vážené expozice a hodnoty očekávaných ztrát, použít pro jednu nebo několik následujících kategorií expozic pododdíl 1:

a)

kategorii expozic uvedenou v čl. 86 odst. 1 písm. a), kde je počet významných protistran omezen a pro úvěrovou instituci by uplatnění ratingového systému vůči těmto protistranám představovalo nepřiměřenou zátěž,

b)

kategorii expozic uvedenou v čl. 86 odst. 1 písm. b), kde je počet významných protistran omezen a pro úvěrovou instituci by uplatnění ratingového systému vůči těmto protistranám představovalo nepřiměřenou zátěž,

c)

expozice v nevýznamných obchodních útvarech a kategorie expozic, které jsou nevýznamné z hlediska velikosti a rizikového profilu,

d)

expozice vůči centrálním vládám domovského členského státu a vůči jeho orgánům regionální a místní správy a správním orgánům za předpokladu, že:

i)

neexistuje rozdíl v riziku expozic vůči této centrální vládě a ostatních obdobných expozic v důsledku zvláštních veřejnoprávních ustanovení a

ii)

expozicím vůči této centrální vládě je podle pododdílu 1 přidělena riziková váha 0 %,

e)

expozice úvěrové instituce vůči protistraně, která je jejím mateřským podnikem, jejím dceřiným podnikem nebo dceřiným podnikem jejího mateřského podniku za předpokladu, že touto protistranou je instituce nebo finanční holdingová společnost, finanční instituce, společnost spravující aktiva nebo podnik pomocných služeb, na něž se vztahují obezřetnostní požadavky, nebo podnik ve vzájemném vztahu podle čl. 12 odst. 1 směrnice 83/349/EHS a expozice mezi úvěrovými institucemi, které splňují požadavky podle čl. 80 odst. 8,

f)

akciové expozice vůči subjektům, jejichž úvěrové závazky jsou způsobilé pro rizikovou váhu 0 % podle pododdílu 1 (včetně těch subjektů veřejného sektoru, na něž se může použít riziková váha 0 %),

g)

akciové expozice nabyté v rámci legislativních programů na podporu přesně vymezených hospodářských odvětví, které poskytují úvěrovým institucím významné dotace na investice a zahrnují určitou formu státního dohledu a omezení kapitálových investic. Tato výjimka je omezena na souhrnný limit 10 % původního a dodatkového kapitálu,

h)

expozice podle přílohy VI části 1 bodu 40, které splňují podmínky tam uvedené, nebo

i)

státní a státem zajištěné záruky podle přílohy VIII části 2 bodu 19.

Tento odstavec nebrání příslušným orgánům jiných členských států umožnit uplatnění pravidel pododdílu 1 na akciové expozice, kterým bylo takové zacházení umožněno v jiném členském státě.

2.   Pro účely odstavce 1 se kategorie akciových expozic úvěrové instituce považuje za významnou, pokud jejich souhrnná hodnota snížená o akciové expozice nabyté v rámci legislativních programů, jak je uvedeno v odst. 1 písm. g), převýší v průměru za předcházející rok 10 % kapitálu úvěrové instituce. Je-li počet těchto akciových expozic nižší než 10 jednotlivých účastí, činí tento limit 5 % kapitálu úvěrové instituce.

Pododdíl 3

Snižování úvěrového rizika

Článek 90

Pro účely tohoto pododdílu se „úvěrovou institucí poskytující úvěr“ rozumí úvěrová instituce, která má danou expozici, ať už vznikla z jejích úvěrových nebo jiných činností.

Článek 91

Úvěrové instituce, které používají standardizovaný přístup podle článků 78 až 83 nebo používají přístup založený na interním ratingu podle článků 84 až 89, ale nepoužívají své vlastní odhady LGD a konverzních faktorů podle článků 87 a 88, mohou uznat snižování úvěrového rizika v souladu s tímto pododdílem při výpočtu hodnot rizikově vážené expozice pro účely čl. 75 písm. a), případně při výpočtu očekávané ztráty pro účely výpočtu uvedeného v čl. 57 písm. q) a v čl. 63 odst. 3.

Článek 92

1.   Technika používaná pro zajištění úvěrového rizika spolu s akcemi, kroky, postupy a zásadami, které úvěrová instituce poskytující úvěr přijala nebo zavedla, vedou k vytvoření takových uspořádání na zajištění úvěrového rizika, která jsou právně účinná a vymahatelná ve všech příslušných právních řádech.

2.   Úvěrová instituce poskytující úvěr učiní všechny náležité kroky, aby zajistila účinnost uspořádání zajištění úvěrového rizika a aby pokryla související rizika.

3.   V případě majetkového zajištění úvěrového rizika je podmínkou pro uznání způsobilosti aktiv jejich dostatečná likvidita a dostatečně stabilní hodnota v průběhu času tak, aby byla zabezpečena vhodná úroveň jistoty ohledně dosaženého zajištění úvěrového rizika s přihlédnutím k přístupu, který se používá k výpočtu hodnot rizikově vážené expozice, a na povolenou míru uznatelnosti. Způsobilá mohou být pouze aktiva uvedená v příloze VIII části 1.

4.   V případě majetkového zajištění úvěrového rizika má úvěrová instituce poskytující úvěr právo ve vhodném okamžiku realizovat nebo zadržet aktiva, z nichž vyplývá zajištění v případě selhání, platební neschopnosti nebo konkursu dlužníka, případně správce kolaterálu, nebo v případě jiné smluvně stanovené úvěrové události. Stupeň korelace mezi hodnotou aktiva, které poskytuje zajištění úvěru, a úvěrovou kvalitou dlužníka nesmí být nepřiměřeně vysoký.

5.   V případě zajištění úvěrového rizika třetí stranou je podmínkou pro uznání způsobilosti strany poskytující závazek její dostatečná spolehlivost a skutečnost, že dohoda o zajištění úvěru má právní účinky a je vymahatelná v příslušných právních řádech tak, aby byla zabezpečena vhodná úroveň jistoty ohledně dosaženého zajištění úvěrového rizika s přihlédnutím k přístupu, který se používá k výpočtu hodnot rizikově vážené expozice, a na povolenou míru uznání. Způsobilost lze uznat pouze v případě poskytovatelů úvěrového zajištění a typů dohod o zajištění úvěru stanovených v příloze VIII části 1.

6.   Musí být splněny minimální požadavky stanovené v příloze VIII části 2.

Článek 93

1.   Jestliže jsou splněny požadavky stanovené v článku 92, lze výpočet hodnot rizikově vážené expozice, případně hodnot očekávaných ztrát, upravit v souladu s přílohou VIII částmi 3 až 6.

2.   K žádné expozici, u níž bylo uplatněno snížení úvěrového rizika, nesmí být přiřazena vyšší hodnota rizikově vážené expozice nebo očekávané ztráty, než jaká by byla přiřazena k jinak stejné expozici bez snížení úvěrového rizika.

3.   Jestliže hodnota rizikově vážené expozice již bere v úvahu zajištění úvěrového rizika podle článků 78 až 83, případně článků 84 až 89, výpočet úvěrového zajištění podle tohoto pododdílu se dále neuznává.

Pododdíl 4

Sekuritizace

Článek 94

Jestliže úvěrová instituce používá standardizovaný přístup stanovený v článcích 78 až 83 pro výpočet hodnot rizikově vážené expozice pro kategorii expozic, do níž by byly podle článku 79 zařazeny sekuritizované expozice, vypočítá hodnotu rizikově vážené expozice sekuritizační pozice v souladu s přílohou IX částí 4 body 1 až 36.

Ve všech ostatních případech vypočítá hodnotu rizikově vážené expozice v souladu s přílohou IX částí 4 body 1 až 5 a 37 až 76.

Článek 95

1.   Jestliže bylo z úvěrové instituce, která je původcem, v souladu s přílohou IX částí 2 převedeno významné úvěrové riziko spojené se sekuritizovanými expozicemi, může daná úvěrová instituce:

a)

v případě tradiční sekuritizace vyjmout expozice, které sekuritizovala, z výpočtu hodnot rizikově vážené expozice, případně hodnot očekávaných ztrát, a

b)

v případě syntetické sekuritizace vypočítat hodnoty rizikově vážené expozice, případně hodnoty očekávaných ztrát, se zřetelem k sekuritizovaným expozicím podle přílohy IX části 2.

2.   Jestliže se použije odstavec 1, úvěrová instituce, která je původcem, vypočítá hodnoty rizikově vážené expozice předepsané v příloze IX pro pozice, které případně drží v sekuritizaci.

Jestliže úvěrová instituce, která je původcem, nepřevede významné úvěrové riziko v souladu s odstavcem 1, nemusí provádět výpočet hodnot rizikově vážené expozice pro žádnou pozici, kterou případně drží v dané sekuritizaci.

Článek 96

1.   Pro výpočet hodnot rizikově vážené expozice sekuritizační pozice se přidělí hodnotě expozice pozice rizikové váhy v souladu s přílohou IX na základě úvěrové kvality dané pozice, která může být určena odkazem na úvěrové hodnocení externí ratingovou agenturou nebo jiným způsobem, jak je uvedeno v příloze IX.

2.   Jestliže se expozice vztahuje na různé tranše v sekuritizaci, považuje se expozice spojená s každou tranší za samostatnou sekuritizační pozici. Má se za to, že poskytovatelé úvěrového zajištění sekuritizační pozice drží pozice v sekuritizaci. Sekuritizační pozice zahrnují expozice spojené se sekuritizací vyplývající z úrokových nebo měnových derivátových kontraktů.

3.   Jestliže je sekuritizační pozice předmětem majetkového zajištění úvěrového rizika nebo zajištění úvěrového rizika třetí stranou, lze rizikovou váhu, kterou k ní lze přiřadit, upravit v souladu s články 90 až 93 vykládanými ve spojení s přílohou IX.

4.   S výhradou čl. 57 písm. r) a čl. 66 odst. 2 se hodnota rizikově vážené expozice zahrne do součtu hodnot rizikově vážené expozice úvěrové instituce pro účely čl. 75 písm. a).

Článek 97

1.   Úvěrové hodnocení externí ratingovou agenturou lze použít k určení rizikové váhy sekuritizační pozice podle článku 96 pouze v případě, že externí ratingovou agenturu k tomuto účelu uznaly příslušné orgány za způsobilou (dále jen „způsobilá externí ratingová agentura“).

2.   Příslušné orgány uznají, že externí ratingová agentura je způsobilá pro účely odstavce 1 pouze v případě, pokud se ke své spokojenosti ujistily, že tato agentura splňuje požadavky stanovené v článku 81, s přihlédnutím k technickým kritériím uvedeným v příloze VI části 2, a že prokázala své schopnosti v oblasti sekuritizace, což lze dokázat například širokým přijetím na trhu.

3.   Jestliže příslušné orgány jednoho členského státu uznaly externí ratingovou agenturu za způsobilou pro účely odstavce 1, mohou ji příslušné orgány ostatních členských států uznat pro tyto účely za způsobilou, aniž by provedly vlastní hodnocení.

4.   Příslušné orgány zveřejní informace o postupu uznávání a seznam způsobilých ratingových agentur.

5.   Úvěrové hodnocení vypracované způsobilou externí ratingovou agenturou lze použít pro účely odstavce 1 pouze v případě, že odpovídá zásadám důvěryhodnosti a transparentnosti uvedeným v příloze IX části 3.

Článek 98

1.   Pro účely použití rizikových vah na sekuritizační pozice příslušné orgány určí, k jakým stupňům úvěrového hodnocení stanoveným v příloze IX mají být přiřazena příslušná úvěrová hodnocení vypracovaná způsobilou externí ratingovou agenturou. Tato rozhodnutí jsou objektivní a konzistentní.

2.   Když příslušné orgány jednoho členského státu provedou určení podle odstavce 1, mohou příslušné orgány ostatních členských států toto určení uznat, aniž by provedly vlastní určení.

Článek 99

Využívání úvěrových hodnocení vypracovaných externí ratingovou agenturou pro výpočet hodnot rizikově vážené expozice úvěrové instituce podle článku 96 je konzistentní a probíhá v souladu s přílohou IX částí 3. Úvěrová hodnocení se nepoužívají selektivně.

Článek 100

1.   V případě sekuritizace revolvingových expozic s možností předčasného splacení úvěrová instituce, která je původcem, vypočítá v souladu s přílohou IX dodatečnou hodnotu rizikově vážené expozice pro riziko zvýšení úrovní úvěrového rizika, jimž je vystavena, po využití možnosti předčasného splacení.

2.   Pro tyto účely se „revolvingovou expozicí“ rozumí expozice, u níž se částky nesplacené klienty mohou měnit na základě rozhodnutí klientů půjčit si a splácet až do výše sjednaného limitu, a možností předčasného splacení se rozumí smluvní ustanovení, které vyžaduje, aby v případě přesně vymezených událostí byly pozice investorů splaceny před původně stanovenou dobou splatnosti vydaných cenných papírů.

Článek 101

1.   Úvěrová instituce, která je původcem a vypočítala hodnoty rizikově vážené expozice spojené se sekuritizací podle článku 95, nebo úvěrová instituce, která je sponzorem, neposkytne s cílem snížit potenciální nebo skutečné ztráty investorů sekuritizaci podporu, která by překračovala její smluvní závazky,.

2.   Jestliže úvěrová instituce, která je původcem nebo sponzorem, nedodrží u určité sekuritizace odstavec 1, příslušný orgán jí uloží, aby měla minimálně k dispozici kapitál na všechny sekuritizované expozice v takové výši, jako kdyby nebyly sekuritizovány. Úvěrová instituce zveřejní, že poskytla mimosmluvní podporu, a informuje o následném regulativním dopadu na její kapitál.

Oddíl 4

Minimální kapitálové požadavky pro krytí operačního rizika

Článek 102

1.   Příslušné orgány uloží úvěrovým institucím, aby měly k dispozici kapitál na krytí operačního rizika v souladu s přístupy stanovenými v článcích 103, 104 a 105.

2.   Aniž je dotčen odstavec 4, úvěrové instituce, které používají přístup stanovený v článku 104, nesmějí znovu využívat přístup uvedený v článku 103, ledaže prokáží rozumný důvod a obdrží souhlas příslušných orgánů.

3.   Aniž je dotčen odstavec 4, úvěrové instituce, které používají přístup stanovený v článku 105, nesmějí znovu využívat přístupy uvedené v článku 103 nebo 104, ledaže prokáží rozumný důvod a obdrží souhlas příslušných orgánů.

4.   Příslušné orgány mohou úvěrovými institucím povolit, aby využívaly kombinaci přístupů v souladu s přílohou X částí 4.

Článek 103

Kapitálové požadavky pro krytí operačního rizika podle přístupu základního ukazatele představují určité procento relevantního ukazatele, v souladu s parametry stanovenými v příloze X části 1.

Článek 104

1.   Podle standardizovaného přístupu rozdělí úvěrové instituce své činnosti do určitého počtu linií podnikání, jak je stanoveno v příloze X části 2.

2.   V každé linii podnikání úvěrové instituce vypočítají kapitálový požadavek pro krytí operačního rizika jako určité procento relevantního ukazatele, v souladu s parametry stanovenými v příloze X části 2.

3.   Pro některé linie podnikání mohou příslušné orgány za určitých podmínek úvěrové instituci povolit v souladu s přílohou X částí 2 body 5 až 11, aby pro určení svého kapitálového požadavku pro krytí operačního rizika použila alternativní relevantní ukazatel.

4.   Kapitálový požadavek pro krytí operačního rizika podle standardizovaného přístupu představuje součet kapitálových požadavků na krytí operačního rizika napříč všemi jednotlivými liniemi podnikání.

5.   Parametry pro standardizovaný přístup jsou stanoveny v příloze X části 2.

6.   Aby úvěrové instituce mohly používat standardizovaný přístup, musí splňovat kritéria stanovená v příloze X části 2.

Článek 105

1.   Úvěrové instituce mohou využívat pokročilé přístupy k měření založené na vlastních systémech měření operačního rizika, jestliže příslušný orgán výslovně schválí využívání dotyčných modelů pro výpočet kapitálového požadavku.

2.   Úvěrové instituce musí ke spokojenosti příslušných orgánů prokázat, že splňují kvalifikační kritéria stanovená v příloze X části 3.

3.   Jestliže pokročilý přístup k měření hodlá využít mateřská úvěrová instituce v EU a její dceřiné podniky nebo dceřiné podniky mateřské finanční holdingové společnosti v EU, orgány příslušné pro různé právní subjekty úzce spolupracují, jak je stanoveno v článcích 129 až 132. Žádost obsahuje prvky uvedené v příloze X části 3.

4.   Jestliže mateřská úvěrová instituce v EU a její dceřiné podniky nebo dceřiné podniky mateřské finanční holdingové společnosti v EU používají pokročilý přístup k měření na jednotném základě, mohou příslušné orgány povolit, aby kvalifikační kritéria stanovená v příloze X části 3 splnily mateřský podnik a jeho dceřiné podniky společně.

Oddíl 5

Velká angažovanost

Článek 106

1.   „Angažovaností“ se pro účely tohoto oddílu rozumějí jakákoli aktiva nebo podrozvahové položky uvedené v oddílu 3 pododdílu 1, bez uplatnění rizikových vah nebo stupňů rizika tam stanovených.

Angažovanost vyplývající z bodů uvedených v příloze IV se vypočítá pomocí jedné z metod stanovených v příloze III. Pro účely tohoto oddílu se použije také příloha III část 2 bod 2.

Se souhlasem příslušných orgánů lze vyloučit z definice angažovanosti všechny položky plně kryté kapitálem, pokud tento kapitál není zahrnut do kapitálu úvěrové instituce pro účely článku 75 nebo do výpočtu jiných sledovaných ukazatelů stanovených v této směrnici a jiných předpisech Společenství.

2.   Angažovanost nezahrnuje:

a)

expozice z devizových operací s obvyklým průběhem vypořádání do 48 hodin po zaplacení nebo

b)

expozice z koupě nebo prodeje cenných papírů s obvyklém průběhem vypořádání do pěti pracovních dnů po zaplacení nebo dodání cenných papírů podle toho, k čemu dojde dřív.

Článek 107

Pro účely tohoto oddílu se pojem úvěrová instituce vztahuje na:

a)

úvěrovou instituci včetně jejích poboček ve třetích zemích a

b)

všechny soukromé nebo veřejné podniky včetně jejich poboček, které odpovídají definici úvěrové instituce a které získaly povolení ve třetí zemi.

Článek 108

Angažovanost úvěrové instituce vůči klientovi nebo ekonomicky spjaté skupině klientů se považuje ze velkou, představuje-li její hodnota alespoň 10 % kapitálu instituce.

Článek 109

Příslušné orgány vyžadují, aby měla každá úvěrová instituce řádné administrativní a účetní postupy a přiměřený mechanismus vnitřní kontroly k zjištění a zaznamenání všech případů velké angažovanosti a jejich následných změn v souladu s touto směrnicí a ke sledování případů angažovanosti s ohledem na vlastní zásady úvěrové instituce v oblasti angažovanosti.

Článek 110

1.   Úvěrová instituce ohlásí každou velkou angažovanost příslušným orgánům.

Členské státy stanoví, že toto ohlášení má být učiněno podle jejich uvážení jedním z těchto dvou způsobů:

a)

ohlášení všech případů velké angažovanosti nejméně jednou ročně spojené s průběžným hlášením všech nových případů velké angažovanosti a zvýšení každé již existující velké angažovanosti nejméně o 20 % oproti předchozímu hlášení nebo

b)

ohlášení všech případů velké angažovanosti nejméně čtyřikrát ročně.

2.   S výjimkou případů úvěrových institucí, které se při uznání kolaterálu při výpočtu hodnoty expozice pro účely čl. 111 odst. 1, 2 a 3 řídí článkem 114, expozice osvobozené podle čl. 113 odst. 3 písm. a) až d) a f) až h) nemusí být ohlašovány podle odstavce 1 tohoto článku. Četnost podávání zpráv stanovená v odst. 1 písm. b) může být snížena na dvakrát ročně pro případy angažovanosti uvedené v čl. 113 odst. 3 písm. e) a i) a článcích 115 a 116.

Uplatní-li úvěrová instituce tento odstavec, musí uchovat záznam o důvodech pro takový krok nejméně po dobu jednoho roku od události, která vedla k osvobození, aby mohly příslušné orgány prověřit, zda bylo oprávněné.

3.   Členské státy mohou stanovit, aby úvěrové instituce prováděly rozbor svých expozic vůči poskytovatelům kolaterálu z důvodu možné koncentrace a kde je to vhodné, aby učinily opatření či oznámily příslušnému orgánu všechna významná zjištění.

Článek 111

1.   Úvěrová instituce nepřipustí angažovanost vůči jednomu klientovi nebo ekonomicky spjaté skupině klientů, jejíž hodnota přesahuje 25 % jejího kapitálu.

2.   Je-li tímto klientem nebo ekonomicky spjatou skupinou klientů mateřský nebo dceřiný podnik úvěrové instituce, případně jeden nebo více dceřiných podniků takového mateřského podniku, snižuje se procento uvedené v odstavci 1 na 20 %. Členský stát však nemusí uplatňovat na angažovanost vůči takovým klientům limit 20 %, pokud zajistí zvláštní sledování takových případů angažovanosti jinými opatřeními nebo postupy. O obsahu těchto opatření a postupů uvědomí Komisi a Evropský bankovní výbor.

3.   Úvěrová instituce nepřipustí případy velké angažovanosti, které celkově přesahují 800 % hodnoty jejího kapitálu.

4.   Úvěrová instituce musí soustavně dodržovat limity angažovanosti stanovené v odstavcích 1, 2 a 3. Pokud ve výjimečných případech její angažovanost přesáhne tyto limity, oznámí tuto skutečnost bezodkladně příslušným orgánům, které mohou úvěrové instituci v odůvodněných případech poskytnout lhůtu k tomu, aby dosáhla souladu s limity.

Článek 112

1.   Pro účely článků 113 až 117 pojem „záruka“ zahrnuje úvěrové deriváty uznané podle článků 90 až 93, s výjimkou úvěrových dluhopisů.

2.   S výhradou odstavce 3 v případech, kdy lze podle článků 113 až 117 povolit uznání majetkového zajištění úvěrového rizika nebo zajištění úvěrového rizika třetí stranou, je nutno dodržet požadavky na způsobilost a jiné minimální požadavky stanovené články 90 až 93 pro účely výpočtu hodnoty rizikově vážené expozice podle článků 78 až 83.

3.   Pokud se úvěrová instituce řídí čl. 114 odst. 2, je uznání majetkového zajištění úvěrového rizika podmíněno splněním příslušných požadavků uvedených v článcích 84 až 89.

Článek 113

1.   Členské státy mohou stanovit přísnější limity, než jsou limity stanovené v článku 111.

2.   Členské státy mohou zcela nebo částečně vyjmout z působnosti čl. 111 odst. 1, 2 a 3 angažovanost úvěrové instituce vůči jejímu mateřskému podniku, jiným dceřiným podnikům tohoto mateřského podniku nebo vlastním dceřiným podnikům, podléhají-li tyto podniky témuž dohledu na konsolidovaném základě jako sama úvěrová instituce vykonávanému v souladu s touto směrnicí nebo s obdobnými normami platnými ve třetí zemi.

3.   Členské státy mohou zcela nebo částečně vyjmout následující expozice z působnosti článku 111:

a)

aktiva představující pohledávky vůči centrálním vládám nebo centrálním bankám, kterým by nezajištěným byla přidělena podle článků 78 až 83 riziková váha 0 %,

b)

aktiva představující pohledávky vůči mezinárodním organizacím nebo mezinárodním rozvojovým bankám, kterým by nezajištěným byla přidělena podle článků 78 až 83 riziková váha 0 %,

c)

aktiva představující pohledávky kryté výslovnou zárukou centrálních vlád, centrálních bank, mezinárodních organizací, mezinárodních rozvojových bank nebo subjektů veřejného sektoru, v nichž by nezajištěným pohledávkám vůči subjektu poskytujícímu záruky byla přidělena podle článků 78 až 83 riziková váha 0 %,

d)

expozice vůči centrálním vládám, centrálním bankám, mezinárodním organizacím nebo mezinárodním rozvojovým bankám nebo subjektům veřejného sektoru, nebo expozice, za něž výše uvedené subjekty ručí, jestliže by nezajištěným pohledávkám vůči subjektu, vůči němuž existuje expozice nebo který za ni ručí, byla přidělena podle článků 78 až 83 riziková váha 0 %,

e)

aktiva představující pohledávky a jiné expozice vůči centrálním vládám nebo centrálním bankám, které nejsou zmíněny ve výše uvedeném písmenu a), které znějí na národní měny dlužníků a případně jsou v nich financovány,

f)

aktiva a jiné expozice zajištěné ke spokojenosti příslušných orgánů kolaterálem ve formě dluhových cenných papírů vydaných centrálními vládami nebo centrálními bankami, mezinárodními organizacemi, mezinárodními rozvojovými bankami nebo orgány regionální nebo místní správy členských států nebo subjekty veřejného sektoru, jejichž cenné papíry představují vůči emitentovi pohledávku, které by podle článků 78 až 83 byla přidělena riziková váha 0 %;

g)

aktiva a jiné expozice zajištěné ke spokojenosti příslušných orgánů kolaterálem ve formě hotovostních vkladů u úvěrové instituce poskytující úvěr nebo u úvěrové instituce, která je mateřským nebo dceřiným podnikem úvěrové instituce poskytující úvěr,

h)

aktiva a jiné expozice zajištěné ke spokojenosti příslušných orgánů kolaterálem ve formě vkladních listů vydaných úvěrovou institucí poskytující úvěr nebo úvěrovou institucí, která je mateřským nebo dceřiným podnikem úvěrové instituce poskytující úvěr, a uschovaných u některé z nich,

i)

aktiva představující pohledávky a jiné expozice vůči institucím se splatností nejvýše jeden rok, která netvoří jejich kapitál,

j)

aktiva představující pohledávky a jiné expozice vůči institucím, které nejsou úvěrovými institucemi, ale které splňují podmínky uvedené v příloze VI části 1 bodě 85, se splatností nejvýše jeden rok, zajištěná v souladu s ustanovením téhož odstavce,

k)

obchodní směnky a jiné obdobné směnky se splatností nejvýše jeden rok, podepsané jinými úvěrovými institucemi,

l)

kryté dluhopisy, jak jsou vymezeny v příloze VI části 1 bodech 68 až 70,

m)

než dojde k další koordinaci, majetkové účasti v pojišťovnách uvedených v čl. 122 odst. 1 až do výše 40 % kapitálu úvěrové instituce, která nabývá účast,

n)

aktiva představující pohledávky vůči regionálním nebo ústředním úvěrovým institucím, se kterými je úvěrová instituce poskytující úvěr sdružena v síti v souladu s právními předpisy nebo stanovami a které jsou podle těchto předpisů nebo stanov příslušné k hotovostním clearingovým operacím v rámci sítě,

o)

expozice zajištěné ke spokojenosti příslušných orgánů kolaterálem ve formě cenných papírů jiných, než které jsou uvedeny v písmenu f),

p)

úvěry zajištěné ke spokojenosti příslušných orgánů hypotékami na obytné nemovitosti nebo účastmi ve finských společnostech zajišťujících bytovou výstavbu v souladu s finským zákonem o společnostech zajišťujících bytovou výstavbu z roku 1991 nebo odpovídajícími pozdějšími předpisy a nájemní operace, kdy si pronajímatel ponechává plné vlastnictví obytné nemovitosti, dokud nájemce nevyužije svého předkupního práva, ve všech uvedených případech do výše 50 % hodnoty dané obytné nemovitosti,

q)

následující expozice, pokud by jim byla podle článků 78 až 83 přiřazena riziková váha 50 %, a pouze do 50 % hodnoty dotyčné nemovitosti:

i)

expozice zajištěné hypotékami na kancelářské nebo jiné obchodní prostory nebo účastmi ve finských společnostech zajišťujících výstavbu v souladu s finským zákonem o společnostech zajišťujících bytovou výstavbu z roku 1991 nebo odpovídajícími pozdějšími předpisy, pokud jde o kanceláře nebo jiné obchodní prostory a

ii)

expozice související s transakcemi, které se týkají pronájmů kanceláří nebo jiných obchodních prostor;

pro účely bodu ii) mohou až do 31. prosince 2011 příslušné orgány každého členského státu povolit úvěrovým institucím, aby uznávaly 100 % hodnoty dotyčné nemovitosti. Na konci daného období se toto zacházení přezkoumá. Členské státy informují Komisi o využití tohoto preferenčního zacházení,

r)

50 % podrozvahových položek se středně nízkým rizikem podle přílohy II;

s)

se souhlasem příslušných orgánů jiné záruky než záruky na úvěry, které vyplývají z právních předpisů a které svým členům poskytují vzájemné záruční společnosti mající postavení úvěrových institucí, přičemž tato částka se ocení vahou 20 %, a

t)

nízko rizikové podrozvahové položky uvedené v příloze II, pokud byla uzavřena dohoda s klientem nebo ekonomicky spjatou skupinou klientů, na jejímž základě lze připustit angažovanost pouze tehdy, bylo-li ověřeno, že nezpůsobí překročení limitů uplatňovaných podle čl. 111 odst. 1 až 3.

Má se za to, že hotovost obdržená na základě úvěrového dluhopisu vydaného úvěrovou institucí, stejně jako úvěry, které protistrana poskytla úvěrové instituci, a vklady protistrany u úvěrové instituce, které jsou předmětem dohody o započtení rozvahových položek podle článků 90 až 93, spadají pod písmeno g).

Pro účely písmene o) musí být cenné papíry použité jako kolaterál oceněny svou tržní cenou, mít hodnotu přesahující hodnotu expozice a musí s nimi být obchodováno na burze nebo musí být skutečně obchodovatelné a pravidelně kotované na trhu provozovaném uznanými profesionálními operátory, který umožňuje ke spokojenosti příslušných orgánů domovského členského státu úvěrové instituce stanovit objektivní cenu, pomocí níž lze kdykoli ověřit nadhodnotu cenných papírů. Požadovaná nadhodnota je 100 %, může však být 150 % v případě akcií a 50 % v případě dluhopisů vydaných institucemi, orgány regionální nebo místní správy členských států neuvedenými v písmenu f) a v případě dluhových cenných papírů vydaných mezinárodními rozvojovými bankami, kterým nebyla podle článků 78 až 83 přidělena riziková váha 0 %. V případě nesouladu splatnosti expozice a zajištění úvěrového rizika se kolaterál neuzná. Cenné papíry použité jako kolaterál nesmějí být součástí kapitálu úvěrové instituce.

Pro účely písmene p) se hodnota této nemovitosti vypočítá, nemají-li příslušné orgány námitky, na základě přísných oceňovacích pravidel stanovených právními nebo správními předpisy. Přecenění se provádí nejméně jednou ročně. Pro účely písmene p) se obytnou nemovitostí rozumí obytný prostor, který obývá nebo pronajímá dlužník.

Členské státy uvědomí Komisi o jakékoli výjimce udělené podle písmene s), aby zajistily, že nenaruší hospodářskou soutěž.

Článek 114

1.   S výhradou odstavce 3 mohou členské státy pro účely výpočtu hodnoty expozic pro účely čl. 111 odst. 1 až 3 úvěrovým institucím, které používají komplexní metodu finančního kolaterálu podle článků 90 až 93, jako alternativu k využívání plné nebo částečné výjimky podle čl. 113 odst. 3 písm. f), g), h) a o) povolit, aby použily hodnotu, která je nižší než hodnota expozice, ale není nižší než součet plně upravených hodnot jejich expozic vůči klientovi nebo ekonomicky spjaté skupině klientů.

Pro tyto účely se „plně upravenou hodnotou expozice“ rozumí hodnota vypočítaná podle článků 90 až 93 při zohledňování snižování úvěrového rizika, koeficientu volatility a jakéhokoli nesouladu splatnosti (E*).

V případě použití tohoto odstavce na úvěrovou instituci se na danou úvěrovou instituci nevztahuje čl. 113 odst. 3 písm. f), g), h) a o).

2.   S výhradou odstavce 3 lze úvěrové instituci, které je povoleno používat vlastní odhady ztrát ze selhání a konverzních faktorů pro kategorii expozice podle článků 84 až 89 a o níž se příslušné orgány domnívají, že je schopna odhadnout dopady finančního kolaterálu na své expozice odděleně od aspektů souvisejících se ztrátou ze selhání, povolit, aby k těmto dopadům přihlížela při výpočtu hodnoty expozic pro účely čl. 111 odst. 1 až 3.

Příslušné orgány se ujistí o vhodnosti odhadů, které úvěrová instituce vypracovala, aby snížila hodnotu expozice za účelem dodržení článku 111.

Jestliže je úvěrové instituci povoleno používat vlastní odhady vlivu finančního kolaterálu, použije je konzistentně s přístupem uplatňovaným při výpočtu kapitálových požadavků.

Úvěrovým institucím, kterým je povoleno používat vlastní odhady ztrát ze selhání a konverzní faktory pro kategorii expozic podle článků 84 až 89 a které nepočítají hodnotu svých expozic metodou uvedenou v prvním pododstavci, může být povoleno používat pro výpočet hodnoty expozice přístup uvedený v odstavci 1 nebo přístup uvedený v čl. 113 odst. 3 písm. o). Úvěrová instituce použije pouze jednu z těchto dvou metod.

3.   Úvěrová instituce, které je povoleno používat při výpočtu hodnoty expozice pro účely čl. 111 odst. 1 až 3 metody popsané v odstavcích 1 a 2, provádí pravidelné stresové testování svých koncentrací úvěrového rizika, včetně rizika ve vztahu k realizovatelné hodnotě jakéhokoli přijatého kolaterálu.

Toto pravidelné stresové testování se zaměří na rizika vyplývající z potenciálních změn tržních podmínek, které by mohly nepříznivě ovlivnit kapitálovou přiměřenost úvěrové instituce a rizika vyplývající z realizace kolaterálu ve stresových situacích.

Úvěrová instituce ujistí příslušné orgány, že provedené stresové testování je přiměřené a vhodné pro vyhodnocení takových rizik.

V případě, že takový stresový test poukáže na nižší realizovatelnou hodnotu přijatého kolaterálu, než by bylo povoleno s ohledem na odstavce 1 a 2, hodnota kolaterálu, která může být uznána při výpočtu hodnoty expozice pro účely čl. 111 odst. 1 až 3, se odpovídajícím způsobem sníží.

Takové úvěrové instituce zahrnou do svých strategií k řešení rizika koncentrace následující prvky:

a)

zásady a postupy pro řešení rizik vyplývajících z nesouladu splatnosti expozic a jejich úvěrového zajištění;

b)

zásady a postupy v případě, že stresový test poukáže na nižší realizovatelnou hodnotu přijatého kolaterálu, než by tomu mělo být podle odstavců 1 a 2; a

c)

zásady a postupy související s rizikem koncentrace vyplývajícím z používání technik snižování úvěrového rizika, a zejména s velkými nepřímými angažovanostmi (např. riziko jediného emitenta cenných papírů přijatých jako kolaterál).

4.   Jestliže se vlivy kolaterálu uznávají podle podmínek odstavců 1 nebo 2, může členský stát považovat jakoukoli krytou část expozice za expozici vůči emitentovi kolaterálu, nikoliv vůči klientovi.

Článek 115

1.   Pro účely čl. 111 odst. 1 až 3 mohou členské státy přidělit váhu 20 % na aktiva představující pohledávky vůči orgánům regionální nebo místní správy členských států, pokud by těmto pohledávkám byla přidělena podle článků 78 až 83 riziková váha 20 %, a na jiné případy angažovanosti vůči takovým orgánům nebo na pohledávky zaručené takovými orgány, kterým by podle článků 78 až 83 byla přidělena riziková váha 20 %. Členské státy však mohou tuto sazbu snížit na 0 % u položek aktiv představujících pohledávky vůči orgánům regionální a místní správy členských států, pokud by těmto pohledávkám byla přidělena podle článků 78 až 83 riziková váha 0 %, a u jiných případů angažovanosti vůči takovým orgánům nebo pohledávkám zaručeným takovými orgány, kterým by podle článků 78 až 83 byla přidělena riziková váha 0 %.

2.   Pro účely čl. 111 odst. 1 až 3 mohou členské státy přidělit váhu 20 % na aktiva představující pohledávky a jinou expozici vůči institucím se splatností delší než jeden rok a nejdéle tři roky a váhu 50 % na aktiva představující pohledávky vůči institucím se splatností delší než tři roky, pokud je představují dluhové nástroje vydané institucí, pokud jsou podle názoru příslušných orgánů tyto nástroje skutečně obchodovatelné na trhu sestávajícím z profesionálních operátorů a pokud jsou na tomto trhu denně kotovány nebo pokud jejich vydání schválily příslušné orgány domovského členského státu emitující instituce. V žádném případě nesmí tato aktiva tvořit kapitál.

Článek 116

Odchylně od čl. 113 odst. 3 písm. i) a čl. 115 odst. 2 mohou členské státy přidělit váhu 20 % na aktiva představující pohledávky a jinou expozici vůči institucím bez ohledu na dobu jejich splatnosti.

Článek 117

1.   Je-li angažovanost vůči klientovi zajištěna třetí stranou nebo kolaterálem ve formě cenných papírů vydaných třetí stranou za podmínek stanovených čl. 113 odst. 3 písm. o), mohou členské státy:

a)

považovat tuto angažovanost za angažovanost vůči ručiteli namísto vůči klientovi nebo

b)

považovat tuto angažovanost za angažovanost vůči třetí straně namísto vůči klientovi, je-li angažovanost vymezená v čl. 113 odst. 3 písm. o) zajištěna kolaterálem za podmínek tam stanovených.

2.   Pokud členské státy uplatní zacházení uvedené v odst. 1 písm. a):

a)

jestliže je záruka denominována v jiné měně, než ve které je denominována expozice, vypočítá se hodnota expozice, která se považuje za krytou, v souladu s ustanoveními přílohy VIII upravujícími nesoulad měn v případě zajištění úvěrového rizika třetí stranou;

b)

v případě nesouladu mezi splatností expozice a splatností zajištění se postupuje v souladu s ustanoveními přílohy VIII upravujícími nesoulad splatností a

c)

částečné krytí lze uznat v souladu s ustanoveními přílohy VIII.

Článek 118

Jestliže se podle čl. 69 odst. 1 upustí od požadavku, aby úvěrová instituce plnila na individuálním nebo subkonsolidovaném základě povinnosti stanovené v tomto oddílu, nebo jestliže se v případě mateřské úvěrové instituce v členském státě použije článek 70, musí být přijata opatření zajišťující uspokojivé rozložení rizik uvnitř skupiny.

Článek 119

Do 31. prosince 2007 Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování tohoto oddílu spolu s příslušnými návrhy.

Oddíl 6

Kvalifikované účasti mimo finanční sektor

Článek 120

1.   Kvalifikovaná účast úvěrové instituce v podniku, který není úvěrovou ani finanční institucí ani podnikem provozujícím činnosti, které jsou přímým rozšířením bankovní činnosti nebo souvisí s pomocnými bankovními činnostmi, jako např. finanční pronájem (leasing), obchodování s pohledávkami, správa fondů kolektivního investování, řízení služeb zpracování dat nebo jiná podobná činnost, nesmí přesáhnout 15 % jejího kapitálu.

2.   Celková výše kvalifikovaných účastí úvěrové instituce v podnicích, které nejsou úvěrovými ani finančními institucemi ani podniky provozujícími činnosti, které jsou přímým rozšířením bankovní činnosti nebo souvisí s pomocnými bankovními činnostmi, jako např. finanční pronájem (leasing), obchodování s pohledávkami, správa fondů kolektivního investování, řízení služeb zpracování dat nebo jiná podobná činnost, nesmí přesáhnout 60 % jejího kapitálu.

3.   Limity stanovené v odstavcích 1 a 2 lze překročit pouze za výjimečných okolností. V takových případech však příslušné orgány vyžadují, aby úvěrové instituce zvýšily kapitál nebo přijaly jiná rovnocenná opatření.

Článek 121

Akcie a podíly dočasně držené při finanční operaci za účelem rekonstrukce nebo záchrany podniku anebo v průběhu úpisu cenných papírů při obvyklé době trvání úpisu anebo držené vlastním jménem úvěrové instituce na cizí účet se nepovažují za kvalifikovanou účast při výpočtu limitů stanovených v čl. 120 odst. 1 a 2. Akcie a podíly, které nemají povahu dlouhodobých finančních aktiv, jak jsou vymezena v čl. 35 odst. 2 směrnice 86/635/EHS, by neměly být do výpočtu zahrnuty.

Článek 122

1.   Členské státy nejsou povinny uplatňovat limity stanovené v čl. 120 odst. 1 a 2 na účasti v pojišťovnách, jak jsou vymezeny ve směrnicích 73/239/EHS a 2002/83/ES, nebo v zajišťovnách, jak jsou vymezeny ve směrnici 98/78/ES.

2.   Členské státy mohou stanovit, že příslušné orgány nebudou uplatňovat limity stanovené v čl. 120 odst. 1 a 2, pokud stanoví, že kvalifikované účasti úvěrové instituce přesahující uvedené limity musí být ve výši 100 % kryty kapitálem a že se k tomuto kapitálu nepřihlíží při výpočtu požadovaném podle článku 75. Jsou-li překročeny oba limity stanovené v čl. 120 odst. 1 a 2, musí být kapitálem kryt vyšší z objemů kvalifikovaných účastí, které překračují uvedené limity.

Kapitola 3

Proces hodnocení úvěrovou institucí

Článek 123

Úvěrové instituce mají zavedeny spolehlivé, efektivní a kompletní strategie a postupy pro stanovení a průběžné udržování hodnoty, typů a rozdělení vnitřně stanoveného kapitálu, který považují za odpovídající k pokrytí povahy a úrovně rizik, kterým jsou nebo mohou být vystaveny.

Tyto strategie a postupy se pravidelně interně přezkoumávají, aby se zajistilo, že zůstávají celistvé a úměrné povaze, rozsahu a komplexnosti činností dotyčné úvěrové instituce.

Kapitola 4

Dohled a zveřejňování údajů příslušnými orgány

Oddíl 1

Dohled

Článek 124

1.   S ohledem na technická kritéria obsažená v příloze XI příslušné orgány přezkoumají uspořádání, strategie, postupy a mechanismy, které úvěrové instituce zavedly za účelem splnění požadavků stanovených touto směrnicí, a vyhodnotí rizika, kterým úvěrové instituce jsou nebo mohou být vystaveny .

2.   Rozsah přezkumu a vyhodnocení podle odstavce 1 je shodný s rozsahem požadavků této směrnice.

3.   Příslušné orgány na základě přezkumu a vyhodnocení podle odstavce 1 určí, zda uspořádání, strategie, postupy a mechanismy zavedené úvěrovými institucemi a kapitál, které tyto instituce drží, zajišťují zdravé řízení a pokrytí těchto rizik.

4.   Příslušné orgány stanoví frekvenci a intenzitu přezkumů a vyhodnocování podle odstavce 1 s ohledem na velikost, systémovou důležitost, povahu, rozsah a komplexnost činností dotyčné úvěrové instituce a zohlední přitom zásadu přiměřenosti. Přezkum a hodnocení se aktualizuje minimálně jednou ročně.

5.   Do přezkumu a hodnocení prováděného příslušnými orgány se zahrne expozice úvěrových institucí vůči úrokovému riziku vyplývajícímu z neobchodních činností. U institucí, jejichž ekonomická hodnota poklesne o více než 20 % jejich kapitálu v důsledku náhlé a neočekávané změny úrokových sazeb, se přijmou opatření v rozsahu, který stanoví příslušné orgány a který je pro všechny úvěrové instituce stejný.

Článek 125

1.   Je-li mateřský podnik mateřskou úvěrovou institucí v členském státě nebo mateřskou úvěrovou institucí v EU, vykonávají dohled na konsolidovaném základě příslušné orgány, které mu vydaly povolení podle článku 6.

2.   Je-li mateřský podnik úvěrové instituce mateřskou finanční holdingovou společností v členském státě nebo mateřskou finanční holdingovou společností v EU, vykonávají dohled na konsolidovaném základě příslušné orgány, které vydaly uvedené úvěrové instituci povolení podle článku 6.

Článek 126

1.   Je-li stejná mateřská finanční holdingová společnost v členském státě nebo stejná mateřská finanční holdingová společnost v EU mateřským podnikem úvěrových institucí povolených ve dvou nebo více členských státech, vykonávají dohled na konsolidovaném základě orgány příslušné pro úvěrovou instituci povolenou ve členském státě, v němž byla založena finanční holdingová společnost.

Jsou-li mateřskými podniky úvěrových institucí povolených ve dvou nebo více členských státech alespoň dvě finanční holdingové společnosti se skutečným sídlem v různých členských státech a v každém z těchto států existuje úvěrová instituce, vykonává dohled na konsolidovaném základě ten orgán, který je příslušný pro úvěrovou instituci s nejvyšší bilanční sumou.

2.   Je-li mateřským podnikem alespoň dvou úvěrových institucí povolených ve Společenství stejná finanční holdingová společnost a ani jedna z daných úvěrových institucí nebyla povolena v členském státě, v němž byla zřízena finanční holdingová společnost, vykonává dohled na konsolidovaném základě ten příslušný orgán, který vydal povolení úvěrové instituci s nejvyšší bilanční sumou, která se pro účely této směrnice považuje za úvěrovou instituci kontrolovanou mateřskou finanční holdingovou společností v EU.

3.   V konkrétních případech mohou příslušné orgány na základě vzájemné dohody upustit od kritérií uvedených v odstavcích 1 a 2, pokud by jejich použití bylo nevhodné s ohledem na dotyčné úvěrové instituce a relativní význam jejich činností v různých státech, a mohou výkonem dohledu na konsolidovaném základě pověřit jiný příslušný orgán. V takových případech příslušné orgány ještě před přijetím rozhodnutí poskytnou mateřské úvěrové instituci v EU, mateřské finanční holdingové společnosti v EU nebo úvěrové instituci s nejvyšší bilanční sumou, podle toho, o který subjekt se jedná, možnost vyjádřit své stanovisko k tomuto rozhodnutí.

4.   Příslušné orgány oznámí Komisi veškeré dohody, na něž se vztahuje odstavec 3.

Článek 127

1.   Členské státy v případě potřeby přijmou jakákoli opatření nezbytná k zahrnutí finančních holdingových společností do konsolidovaného dohledu. Aniž je dotčen článek 135, nemá konsolidace finanční situace finanční holdingové společnosti v žádném případě za následek, že by příslušné orgány byly povinny plnit dohlížecí úlohu ve vztahu k této finanční holdingové společnosti samotné.

2.   Nezahrnou-li příslušné orgány některého z členských států dceřiný podnik, který je úvěrovou institucí, do dohledu na konsolidovaném základě na základě čl. 73 odst. 1 písm. b) a c), mohou příslušné orgány členského státu, v němž se nachází tento dceřiný podnik, který je úvěrovou institucí, požádat mateřský podnik o informace, které jim mohou usnadnit dohled nad zmíněnou úvěrovou institucí.

3.   Členské státy stanoví, že jejich orgány příslušné k dohledu na konsolidovaném základě mohou požádat dceřiné podniky úvěrové instituce nebo finanční holdingové společnosti, které nejsou zahrnuty do dohledu na konsolidovaném základě, o informace uvedené v článku 137. V takovém případě platí pro předávání a ověřování těchto informací postupy podle článku 137.

Článek 128

Je-li v některém členském státě více orgánů příslušných k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými a finančními institucemi, přijme daný členský stát opatření nezbytná k zavedení koordinace mezi těmito orgány.

Článek 129

1.   Kromě povinností vyplývajících z ustanovení této směrnice vykonává orgán příslušný k dohledu na konsolidovaném základě nad mateřskými úvěrovými institucemi v EU a úvěrovými institucemi kontrolovanými mateřskými finančními holdingovými společnostmi v EU tyto úkoly:

a)

koordinuje shromažďování a šíření významných nebo zásadních informací v běžných i naléhavých situacích a

b)

plánuje a koordinuje činnosti dohledu v běžných i naléhavých situacích, a to i ve vztahu k činnostem uvedeným v článku 124, ve spolupráci se zúčastněnými příslušnými orgány.

2.   V případě, že mateřská úvěrová instituce v EU a její dceřiné podniky, případně dceřiné podniky mateřské finanční holdingové společnosti v EU společně, podají žádost o povolení podle čl. 84 odst. 1, čl. 87 odst. 9 a článku 105 a přílohy III části 6, příslušné orgány společně a po vzájemné konzultaci rozhodnou, zda požadované povolení udělí nebo neudělí, případně vymezí podmínky, jimž bude toto povolení podléhat.

Žádost uvedená v prvním pododstavci se podává pouze příslušnému orgánu uvedenému v odstavci 1.

Příslušné orgány učiní vše, co mohou, aby do šesti měsíců dosáhly společného rozhodnutí o žádosti. Toto společné rozhodnutí má podobu dokumentu obsahujícího plně odůvodněné rozhodnutí, které žadateli poskytne příslušný orgán uvedený v odstavci 1.

Období uvedené v třetím pododstavci začíná dnem, kdy příslušný orgán uvedený v odstavci 1 obdrží úplnou žádost. Příslušný orgán uvedený v odstavci 1 předá neprodleně úplnou žádost dalším příslušným orgánům.

V případě, že se příslušné orgány do šesti měsíců nedohodnou na společném rozhodnutí, rozhodne o žádosti příslušný orgán uvedený v odstavci 1. Toto rozhodnutí má podobu dokumentu obsahujícího plně odůvodněné rozhodnutí a bere v úvahu názory a námitky dalších příslušných orgánů vyjádřené v tomto šestiměsíčním období. Příslušný orgán uvedený v odstavci 1 předá rozhodnutí žadateli a dalším příslušným orgánům.

Rozhodnutí uvedená v třetím a pátém pododstavci jsou závazná a musí být příslušnými orgány v daných členských státech uplatňována.

Článek 130

1.   Nastane-li naléhavá situace v bankovní skupině, která by mohla ohrozit stabilitu finančního systému v jakémkoli členském státě, v němž byly povoleny subjekty této skupiny, příslušný orgán odpovědný za výkon dohledu na konsolidovaném základě uvědomí, jakmile je to možné, s výhradou kapitoly 1 oddílu 2, orgány uvedené v čl. 49 písm. a) a článku 50. Tato povinnost se vztahuje na všechny orgány příslušné k dohledu nad konkrétní skupinou podle článků 125 a 126 a na příslušný orgán určený podle čl. 129 odst. 1. Je-li to možné, využívá příslušný orgán stávající určené komunikační kanály.

2.   Jestliže orgán příslušný k dohledu na konsolidovaném základě potřebuje informace, které již byly poskytnuty jinému příslušnému orgánu, neprodleně se na něj obrátí, aby se předešlo několikanásobnému podávání informací různým orgánům zapojeným do dohledu.

Článek 131

Orgán příslušný k dohledu na konsolidovaném základě a ostatní příslušné orgány uzavřou za účelem zavedení a usnadnění účinného dohledu písemnou dohodu o koordinaci a spolupráci.

Touto dohodou lze orgánu příslušnému k dohledu na konsolidovaném základě svěřit další úkoly a upřesnit postupy pro rozhodování a spolupráci s ostatními příslušnými orgány.

Orgány příslušné k vydání povolení dceřiným podnikům úvěrových institucí mohou dvoustrannou dohodou přenést svou dohlížecí pravomoc na příslušné orgány, které vydaly povolení mateřskému podniku a vykonávají nad ním dohled, aby na sebe převzaly odpovědnost za dohled nad dceřiným podnikem v souladu s touto směrnicí. O existenci a obsahu takových dohod se uvědomí Komise. Tyto informace předá příslušným orgánům ostatních členských států a Evropskému bankovnímu výboru.

Článek 132

1.   Příslušné orgány úzce spolupracují. Poskytují si informace, které jsou zásadní nebo významné pro výkon úkolů dohledu, které jim byly uloženy touto směrnicí. Za tímto účelem příslušné orgány na požádání sdělí všechny významné informace a z vlastního podnětu sdělí všechny zásadní informace.

Informace podle prvního pododstavce se považují za zásadní, jestliže mohou podstatně ovlivnit posouzení finančního zdraví úvěrové instituce nebo finanční instituce v jiném členském státě.

Orgány příslušné ke konsolidovanému dohledu nad mateřskými úvěrovými institucemi v EU a nad úvěrovými institucemi, které jsou ovládány mateřskými finančními holdingovými společnostmi v EU, zejména předají příslušným orgánům jiných členských států, které vykonávají dohled nad dceřinými podniky těchto mateřských podniků, veškeré významné informace. Při určování rozsahu významných informací se přihlíží k významu daných dceřiných podniků ve finančním systému dotyčných členských států.

Zásadní informace uvedené v prvním pododstavci zahrnují zejména tyto položky:

a)

určení struktury skupiny všech významných úvěrových institucí, které jsou součástí skupiny, a určení příslušných orgánů,

b)

postupy získávání informací od úvěrových institucí, které jsou součástí skupiny, a ověřování těchto informací,

c)

nepříznivý vývoj v úvěrových institucích nebo v jiných subjektech skupiny, který by mohl úvěrové instituce vážně ohrozit, a

d)

významné sankce a výjimečná opatření, která příslušné orgány přijaly v souladu s touto směrnicí, včetně dodatečného požadavku na kapitál podle článku 136 a jakéhokoli omezení využívání pokročilého přístupu k měření pro výpočet kapitálových požadavků podle článku 105.

2.   Orgány příslušné k dohledu nad úvěrovými institucemi kontrolovanými mateřskou úvěrovou institucí v EU se obrátí, je-li to možné, na příslušný orgán uvedený v čl. 129 odst. 1, jestliže potřebují informace o uplatňování přístupů a metodik stanovených touto směrnicí, které by daný orgán již mohl mít k dispozici.

3.   Dříve než příslušné orgány přijmou rozhodnutí, které má význam pro úkoly dohledu jiných příslušných orgánů, vzájemně se konzultují ohledně následujících bodů:

a)

změn ve složení akcionářů nebo v organizační či řídící struktuře úvěrových institucí ve skupině, pro něž je nutný souhlas nebo povolení příslušných orgánů, a

b)

významných sankcí nebo výjimečných opatření přijatých příslušnými orgány, včetně dodatečného požadavku na kapitál podle článku 136 a jakéhokoli omezení využívání pokročilého přístupu k měření pro výpočet kapitálových požadavků podle článku 105.

Pro účely písmene b) se vždy uskuteční konzultace s orgány příslušnými k dohledu na konsolidovaném základě.

Příslušný orgán se však může v naléhavých případech nebo v případech, kdy by konzultace ohrozila účinnost rozhodnutí, rozhodnout, že od ní upustí. V takovém případě neprodleně vyrozumí ostatní příslušné orgány.

Článek 133

1.   Orgány příslušné k dohledu na konsolidovaném základě vyžadují pro účely dohledu plnou konsolidaci všech úvěrových a finančních institucí, které jsou dceřinými podniky mateřského podniku.

Příslušné orgány však mohou vyžadovat pouze poměrnou konsolidaci, pokud je podle jejich názoru odpovědnost mateřského podniku, který drží podíl na kapitálu, omezena na výši tohoto podílu s ohledem na odpovědnost ostatních akcionářů nebo společníků, jejichž platební schopnost je uspokojivá. Odpovědnost ostatních akcionářů a společníků se stanoví výslovně, popřípadě též prostřednictvím jejich písemného podepsaného prohlášení.

Jsou-li podniky propojeny vztahem ve smyslu čl. 12 odst. 1 směrnice 83/349/EHS, určí příslušné orgány způsob, jakým se provede konsolidace.

2.   Orgány příslušné k dohledu na konsolidovaném základě vyžadují poměrnou konsolidaci účastí v úvěrových a finančních institucích, které jsou řízeny podnikem zahrnutým do konsolidace spolu s jedním nebo více podniky nezahrnutými do konsolidace, je-li odpovědnost těchto podniků omezena na výši jejich podílu na kapitálu.

3.   V případě jiných účastí nebo kapitálových vazeb než těch, které jsou uvedeny v odstavcích 1 a 2, určí příslušné orgány, zda a jak má být konsolidace provedena. Zejména mohou povolit nebo požadovat využití ekvivalenční metody. Tato metoda nicméně nevede k zahrnutí daných podniků do dohledu na konsolidovaném základě.

Článek 134

1.   Aniž je dotčen článek 133, určí příslušné orgány, zda a jak má být provedena konsolidace v následujících případech:

a)

pokud podle názoru příslušných orgánů úvěrová instituce uplatňuje podstatný vliv na jednu nebo více úvěrových nebo finančních institucí, ale nemá účast v těchto institucích ani k nim nemá jiné kapitálové vazby a

b)

pokud jsou dvě nebo více úvěrových nebo finančních institucí podřízeny jednomu vedení jinak než na základě smlouvy nebo stanov.

Příslušné orgány mohou povolit nebo vyžadovat zejména metodu uvedenou v článku 12 směrnice 83/349/EHS. Tato metoda nicméně nevede k zahrnutí daných podniků do dohledu na konsolidovaném základě.

2.   Je-li v souladu s články 125 a 126 vyžadován konsolidovaný dohled, zahrnou se do konsolidace podniky pomocných služeb a společnosti spravující aktiva definované ve směrnici 2002/87/ES v případech uvedených v článku 133 a v odstavci 1 tohoto článku v souladu s metodami tam stanovenými.

Článek 135

Členské státy požadují, aby osoby, které skutečně řídí podnikání finanční holdingové společnosti, měly dostatečně dobrou pověst a dostatečné zkušenosti pro výkon těchto funkcí.

Článek 136

1.   Příslušné orgány vyžadují, aby úvěrová instituce, která neplní požadavky této směrnice, včas přijala nezbytná opatření a učinila kroky nezbytné k nápravě této situace.

Příslušné orgány mohou za tímto účelem přijmout následující opatření:

a)

nařídit úvěrové instituci, aby držela kapitál nad minimální úrovní stanovenou v článku 75,

b)

požadovat posílení zavedených uspořádání, postupů, mechanismů a prováděných strategií tak, aby odpovídaly požadavkům uvedeným v článcích 22 a 123,

c)

požadovat, aby úvěrová instituce používala specifický systém tvorby opravných položek a rezerv nebo zacházení s aktivy ve smyslu kapitálových požadavků,

d)

zakázat nebo omezit obchody, operace nebo síť úvěrových institucí a

e)

požadovat snížení rizika obsaženého v činnostech, produktech a systémech úvěrových institucí.

Přijetí těchto opatření podléhá kapitole 1 oddílu 2.

2.   Příslušné orgány uloží zvláštní kapitálový požadavek převyšující minimální úroveň stanovenou v článku 75 alespoň takovým úvěrovým institucím, které nesplňují požadavky článků 22, 109 a 123 nebo u kterých byl zjištěn negativní výsledek ve smyslu čl. 124 odst. 3, pokud je nepravděpodobné, že by jiná opatření vedla k dostatečnému zlepšení uspořádání, postupů, mechanismů a strategií ve vhodném časovém horizontu.

Článek 137

1.   Dokud nebudou koordinovány metody konsolidace, stanoví členské státy pro případy, kdy je mateřským podnikem jedné nebo více úvěrových institucí smíšená holdingová společnost, že orgány příslušné k vydávání povolení a dohledu nad těmito úvěrovými institucemi požadují na těchto smíšených holdingových společnostech a jejich dceřiných podnicích přímo nebo prostřednictvím dceřiných podniků, které jsou úvěrovými institucemi, aby jim poskytly informace významné pro účely dohledu nad dceřinými podniky, které jsou úvěrovými institucemi.

2.   Členské státy stanoví, že jejich příslušné orgány mohou provádět nebo nechat provádět externími inspektory kontroly na místě k ověření informací obdržených od smíšených holdingových společností a jejich dceřiných podniků. Je-li smíšená holdingová společnost nebo některý z jejích dceřiných podniků pojišťovnou, lze rovněž použít postupy podle čl. 140 odst. 1. Nachází-li se smíšená holdingová společnost nebo některý z jejích dceřiných podniků v jiném členském státě než její dceřiný podnik, který je úvěrovou institucí, provede se ověření informací na místě postupy podle článku 141.

Článek 138

1.   Aniž je dotčena Kapitola 2 oddíl 5, zajistí členské státy, že v případě, kdy je mateřským podnikem jedné či více úvěrových institucí smíšená holdingová společnost, vykonávají příslušné orgány pověřené dohledem nad těmito úvěrovými institucemi obecný dohled nad transakcemi mezi úvěrovou institucí a smíšenou holdingovou společností a jejími dceřinými podniky.

2.   Příslušné orgány požadují, aby úvěrové instituce zavedly přiměřené postupy pro řízení rizik a mechanismy vnitřní kontroly, včetně řádných výkaznických a účetních postupů, aby vhodným způsobem zjišťovaly, oceňovaly, sledovaly a kontrolovaly transakce se svou mateřskou smíšenou holdingovou společností a jejími dceřinými podniky. Příslušné orgány požadují, aby úvěrové instituce hlásily každou významnou transakci s těmito subjekty, kromě transakcí uvedených v článku 110. Tyto postupy a významné transakce podléhají kontrole příslušných orgánů.

Pokud tyto transakce uvnitř skupiny ohrožují finanční situaci úvěrové instituce, přijme příslušný orgán pověřený dohledem nad institucí vhodná opatření.

Článek 139

1.   Členské státy učiní nezbytné kroky k zajištění toho, aby neexistovaly žádné právní překážky znemožňující podnikům zahrnutým do dohledu na konsolidovaném základě, smíšeným holdingovým společnostem a jejich dceřiným podnikům nebo dceřiným podnikům typu uvedeného v čl. 127 odst. 3 vzájemnou výměnu informací významných pro účely dohledu v souladu s články 124 až 138 a tímto článkem.

2.   Nacházejí-li se mateřský podnik a kterýkoli z jeho dceřiných podniků, jež jsou úvěrovými institucemi, v různých členských státech, předávají si příslušné orgány těchto členských států veškeré významné informace k umožnění nebo usnadnění dohledu na konsolidovaném základě.

Nevykonávají-li příslušné orgány členského státu, v němž se nachází mateřský podnik, samy dohled na konsolidovaném základě podle článků 125 a 126, mohou být vyzvány orgány příslušnými k dohledu, aby požádaly mateřský podnik o informace významné pro účely dohledu na konsolidovaném základě a předaly je těmto orgánům.

3.   Členské státy povolí výměnu informací mezi svými příslušnými orgány, jak je uvedeno v odstavci 2, s tím, že v případě finančních holdingových společností, finančních institucí nebo podniků pomocných služeb sběr ani držení informací neznamená, že by dotyčné příslušné orgány musely plnit dohlížecí úlohu ve vztahu k těmto institucím nebo podnikům samotným.

Podobně členské státy povolí svým příslušným orgánům výměnu informací, jak je uvedeno v článku 137, s tím, že sběr ani držení informací nemá za následek, že by dotyčné příslušné orgány musely plnit dohlížecí úlohu ve vztahu ke smíšeným holdingovým společnostem a jejich dceřiným podnikům, jež nejsou úvěrovými institucemi, nebo k dceřiným podnikům typu uvedeného v čl. 127 odst. 3.

Článek 140

1.   Má-li úvěrová instituce, finanční holdingová společnost nebo smíšená holdingová společnost kontrolu nad jedním nebo více dceřinými podniky, jež jsou pojišťovnami nebo jinými podniky poskytujícími investiční služby, ke kterým je třeba povolení, příslušné orgány a orgány pověřené veřejným úkolem dohledu nad pojišťovnami nebo jinými podniky poskytujícími investiční služby úzce spolupracují. Aniž jsou dotčeny jejich pravomoci, poskytují si tyto orgány navzájem informace, které zjednodušují jejich úkol a umožňují dohled nad činností a celkovou finanční situací podniků podléhajících jejich dohledu.

2.   Na informace obdržené v rámci dohledu na konsolidovaném základě, a zejména na jakoukoli výměnu informací mezi příslušnými orgány podle této směrnice, se vztahuje profesní tajemství vymezené v kapitole 1 oddíle 2.

3.   Orgány příslušné k dohledu na konsolidovaném základě sestaví seznamy finančních holdingových společností uvedených v čl. 71 odst. 2. Tyto seznamy předávají příslušným orgánům ostatních členských států a Komisi.

Článek 141

Přejí-li si příslušné orgány některého z členských států při uplatňování této směrnice v konkrétních případech ověřit informace o úvěrové instituci, finanční holdingové společnosti, finanční instituci, podniku pomocných služeb, smíšené holdingové společnosti, dceřiném podniku typu uvedeného v článku 137 nebo dceřiném podniku typu uvedeného v čl. 127 odst. 3, které se nacházejí v jiném členském státě, požádají příslušné orgány daného členského státu, aby toto ověření mohlo být provedeno. Orgány, které žádost obdrží, vyhoví v rámci své pravomoci žádosti tak, že toto ověření samy provedou nebo umožní orgánům, jež žádost podaly, aby ověření provedly samy, anebo umožní ověření auditorem nebo odborníkem. Příslušný orgán, který žádost podal, se může podle své vůle účastnit ověřování, neprovádí-li ověřování sám.

Článek 142

Aniž jsou dotčeny jejich trestněprávní předpisy, stanoví členské státy, že finančním holdingovým společnostem a smíšeným holdingovým společnostem nebo jejich výkonným ředitelům lze v případě porušení právních nebo správních předpisů přijatých k provedení článků 124 až 141 a tohoto článku ukládat sankce nebo přijetí opatření k ukončení zjištěného protiprávního jednání, popřípadě k zamezení jeho příčin.Příslušné orgány úzce spolupracují, aby zajistily, že sankce a opatření povedou k žádoucím výsledkům, zvláště nenachází-li se ústřední vedení nebo hlavní místo činnosti finanční holdingové společnosti nebo smíšené holdingové společnosti v místě jejího skutečného sídla.

Článek 143

1.   Jestliže úvěrová instituce, jejímž mateřským podnikem je úvěrová instituce nebo finanční holdingová společnost se skutečným sídlem ve třetí zemi, nepodléhá dohledu na konsolidovaném základě podle článků 125 a 126, ověřují příslušné orgány, zda tato úvěrová instituce podléhá dohledu na konsolidovaném základě ze strany příslušného orgánu třetí země, který je rovnocenný dohledu upravenému zásadami stanovenými v této směrnici.

Ověření provádí příslušný orgán, který by byl pověřený dohledem na konsolidovaném základě, pokud by se použil odstavec 3, na žádost mateřského podniku nebo kteréhokoli z regulovaných subjektů povolených ve Společenství nebo z vlastního podnětu. Tento příslušný orgán konzultuje ostatní dotyčné příslušné orgány.

2.   Komise může požádat Evropský bankovní výbor, aby poskytl obecné pokyny ohledně toho, zda je pravděpodobné, že opatření dohledu na konsolidovaném základě příslušných orgánů ve třetích zemích dosahují cílů dohledu na konsolidovaném základě, jak jsou vymezeny v této kapitole, ve vztahu k úvěrovým institucím, jejichž mateřský podnik má skutečné sídlo ve třetí zemi. Výbor tyto pokyny průběžně přezkoumává a přihlíží ke všem změnám dohledu na konsolidovaném základě prováděného takovými příslušnými orgány.

Příslušný orgán, který provádí ověření uvedená v odst. 1 prvním pododstavci, k těmto pokynům přihlíží. Pro tento účel konzultuje příslušný orgán výbor před přijetím rozhodnutí.

3.   Pokud takový rovnocenný dohled neexistuje, použijí členské státy na úvěrovou instituci obdobně tuto směrnici nebo povolí svým příslušným orgánům uplatňovat jiné vhodné techniky dohledu, které dosahují cíle dohledu nad úvěrovými institucemi na konsolidovaném základě.

Tyto techniky dohledu schválí po konzultaci s ostatními dotčenými příslušnými orgány příslušný orgán, který by byl pověřený dohledem na konsolidovaném základě.

Příslušné orgány mohou zejména požadovat ustavení finanční holdingové společnosti se skutečným sídlem ve Společenství a uplatnit ustanovení o dohledu na konsolidovaném základě nad konsolidovanou situací této finanční holdingové společnosti.

Techniky dohledu se zaměří na dosažení cílů dohledu na konsolidovaném základě, jak jsou vymezeny v této kapitole, a oznámí se ostatním dotčeným příslušným orgánům a Komisi.

Oddíl 2

Zveřejňování údajů příslušnými orgány

Článek 144

Příslušné orgány zveřejní tyto informace:

a)

znění právních a správních předpisů a administrativních a obecných pokynů přijatých v jejich členském státě v oblasti obezřetnostní regulace,

b)

způsob, jakým v praxi provádějí možnosti a případy vlastního uvážení obsažené v právních a správních předpisech Společenství,

c)

obecná kritéria a metodiky, které používají při přezkumu a hodnocení podle článku 124, a

d)

aniž jsou dotčena ustanovení kapitoly 1 oddílu 2, souhrnné statistické údaje o hlavních aspektech uplatňování obezřetnostního rámce v každém členském státě.

Údaje zveřejněné podle prvního pododstavce jsou takové, že umožní smysluplné srovnání přístupů přijatých příslušnými orgány různých členských států. Údaje se zveřejňují v jednotném formátu a pravidelně se aktualizují. Údaje jsou přístupné elektronicky na jednotné adrese.

Kapitola 5

Zveřejňování údajů úvěrovými institucemi

Článek 145

1.   Pro účely této směrnice zveřejní úvěrové instituce informace stanovené v příloze XII části 2, s výhradou ustanovení článku 146.

2.   Uznání nástrojů a metodik uvedených v příloze XII části 3 příslušnými orgány podle kapitoly 2 oddílu 3 pododdílů 2 a 3 a článku 105 je podmíněno tím, že úvěrové instituce zveřejní informace, které jsou uvedeny v příloze XII části 3.

3.   Úvěrové instituce přijmou formální zásady pro plnění požadavků na zveřejnění uvedených v odstavcích 1 a 2 a zavedou zásady pro hodnocení přiměřenosti zveřejňovaných údajů, včetně jejich ověřování a frekvence zveřejňování.

4.   Úvěrové instituce by na vyzvání měly vysvětlit svá ratingová rozhodnutí malým a středním podnikům a jiným podnikům žádajícím o půjčky, přičemž toto vysvětlení by mělo být na požádání poskytnuto písemně. Pokud by se jejich dobrovolný závazek v tomto směru ukázal jako nedostatečný, přijmou se právní opatření na vnitrostátní úrovni. Správní náklady na vysvětlení musí být v přiměřeném poměru k výši půjčky.

Článek 146

1.   Aniž je dotčen článek 145, nemusí úvěrové instituce zveřejňovat některé z údajů vyjmenovaných v příloze XII části 2, jestliže údaje, které by byly zveřejněny, se podle kritéria uvedeného v příloze XII části 1 bodě 1 nepovažují za zásadní.

2.   Aniž je dotčen článek 145, nemusí úvěrové instituce zveřejňovat některé z údajů vyjmenovaných v příloze XII částech 2 a 3, jestliže údaje, které by byly zveřejněny, se podle kritérií uvedených v příloze XII části 1 bodech 2 a 3 považují za citlivé nebo důvěrné.

3.   Ve výjimečných případech uvedených v odstavci 2 dotyčná úvěrová instituce ve svém zveřejnění prohlásí, že určité údaje nebyly zahrnuty, uvede, z jakého důvodu se tak stalo, a poskytne o daném tématu, na nějž se vztahuje požadavek na zveřejnění, obecnější informace, pokud uvedené údaje nejsou klasifikovány jako citlivé nebo důvěrné podle přílohy XII části 1 bodů 2 a 3.

Článek 147

1.   Úvěrové instituce zveřejňují údaje vyžadované článkem 145 nejméně jednou ročně. Údaje se zveřejňují co nejdříve.

2.   Úvěrové instituce rovněž rozhodnou, zda je s ohledem na kritéria stanovená v příloze XII části 1 bodě 4 nutné zveřejňovat požadované údaje častěji, než je stanoveno v odstavci 1.

Článek 148

1.   Úvěrové instituce mohou samy určit, kde a na jakém nosiči zveřejní požadované údaje a jak je ověří, aby byly řádně splněny požadavky na zveřejnění stanovené v článku 145. V proveditelné míře se všechny požadované údaje zveřejní na jednom místě nebo nosiči.

2.   Rovnocenné zveřejnění údajů, které úvěrové instituce provedly podle požadavků na účetnictví, kotování na burze nebo jiných požadavků, lze považovat za splnění článku 145. Jestliže nejsou zveřejňované údaje zahrnuty do účetní závěrky, úvěrové instituce uvedou, kde je lze nalézt.

Článek 149

Bez ohledu na články 146 až 148 členské státy udělí příslušným orgánům oprávnění požadovat na úvěrových institucích, aby:

a)

zveřejnily jedno nebo více sdělení podle požadavků uvedených v příloze XII částech 2 a 3,

b)

zveřejnily jedno nebo více sdělení častěji než jednou za rok a aby pro zveřejnění stanovily lhůty,

c)

využily ke zveřejnění jiná místa a nosiče než účetní závěrku a

d)

ověřily zveřejněná sdělení, na něž se nevztahuje statutární audit, zvláštními prostředky.

HLAVA VI

ZMOCŇOVACÍ USTANOVENÍ

Článek 150

1.   Aniž je, co se týče kapitálu, dotčen návrh, který má Komise předložit podle článku 62, přijímají se technické úpravy této směrnice v následujících oblastech postupem podle čl. 151 odst. 2:

a)

vyjasnění definic tak, aby byl při uplatňování této směrnice brán zřetel na vývoj finančních trhů,

b)

vyjasnění definic pro zajištění jednotného uplatňování této směrnice,

c)

přizpůsobení terminologie a znění definic terminologii a znění definic v pozdějších aktech týkajících se úvěrových institucí a souvisejících oblastí,

d)

technické úpravy seznamu v článku 2,

e)

změna výše počátečního kapitálu stanovené v článku 9 se zřetelem k hospodářskému a měnovému vývoji,

f)

rozšíření nebo terminologická úprava seznamu zmíněného v článcích 23 a 24 a obsaženého v příloze I se zřetelem k vývoji na finančních trzích,

g)

oblasti, v nichž si příslušné orgány vyměňují informace, uvedené v článku 42,

h)

technické úpravy článků 56 až 67 a článku 74 v důsledku vývoje účetních standardů nebo požadavků, které berou v úvahu právní předpisy Společenství, nebo s ohledem na sbližování postupů v oblasti dohledu,

i)

změna seznamu kategorií expozic uvedeného v článcích 79 a 86 se zřetelem k vývoji na finančních trzích,

j)

hodnota uvedená v čl. 79 odst. 2 písm. c), čl. 86 odst. 4 písm. a), příloze VII části 1 bodě 5 a v příloze VII části 2 bodě 15 se zřetelem k účinkům inflace,

k)

seznam a klasifikace podrozvahových položek v přílohách II a IV a způsob jejich použití při určování hodnoty expozice pro účely hlavy V kapitoly 2 oddílu 3 nebo

l)

úpravy příloh V až XII se zřetelem k vývoji na finančních trzích, zejména k novým finančním produktům, nebo k vývoji účetních standardů nebo požadavků, které berou v úvahu právní předpisy Společenství, nebo s ohledem na sbližování postupů v oblasti dohledu.

2.   Komise může přijmout postupem podle čl. 151 odst. 2 následující prováděcí opatření:

a)

upřesnění velikosti náhlých a neočekávaných změn úrokových sazeb uvedených v čl. 124 odst. 5,

b)

dočasné snížení minimální úrovně kapitálu stanovené v článku 75 nebo rizikových vah stanovených v hlavě V kapitole 2 oddílu 3 se zřetelem ke zvláštním okolnostem,

c)

aniž je dotčena zpráva uvedená v článku 119, vyjasnění výjimek stanovených v čl. 111 odst. 4 a v článcích 113, 115 a 116,

d)

upřesnění klíčových aspektů, o nichž se podle čl. 144 odst. 1 písm. d) zveřejňují souhrnné statistické údaje nebo

e)

upřesnění formátu, struktury, obsahu a data každoročního zveřejnění údajů podle článku 144.

3.   Přijatá prováděcí opatření nesmí měnit základní ustanovení této směrnice.

4.   Aniž jsou dotčena již přijatá prováděcí opatření, je po uplynutí dvouletého období po přijetí této směrnice a do 1. dubna 2008 pozastaveno uplatňování ustanovení této směrnice, která vyžadují přijetí technických pravidel, změn a rozhodnutí podle odstavce 2. Na návrh Komise mohou Evropský parlament a Rada obnovit dotyčná ustanovení postupem podle článku 251 Smlouvy a za tímto účelem je před uplynutím lhůty nebo data uvedených v tomto odstavci, podle toho, co nastane dříve, přezkoumají.

Článek 151

1.   Komisi je nápomocen Evropský bankovní výbor zřízený rozhodnutím Komise 2004/10/ES (22).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na čl. 7 odst. 3 a článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

3.   Výbor přijme svůj jednací řád.

HLAVA VII

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Kapitola 1

Přechodná ustanovení

Článek 152

1.   Úvěrové instituce, které počítají hodnoty rizikově vážené expozice podle článků 84 až 89, musí mít k dispozici během prvního, druhého a třetího dvanáctiměsíčního období po 31. prosinci 2006 kapitál, který je vždy vyšší než částky uvedené v odstavcích 3, 4 a 5, nebo se jim rovná.

2.   Úvěrové instituce, které pro výpočet svých kapitálových požadavků ke krytí operačního rizika používají pokročilý přístup k měření podle článku 105, musí mít k dispozici během druhého a třetího dvanáctiměsíčního období po 31. prosinci 2006 kapitál, který je vždy vyšší než částky uvedené v odstavcích 4 a 5, nebo se jim rovná.

3.   V prvním dvanáctiměsíčním období uvedeném v odstavci 1 činí kapitál 95 % celkového minimálního kapitálu, který by v té době musela mít úvěrová instituce k dispozici podle článku 4 směrnice Rady 93/6/EHS ze dne 15. března 1993 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (23) ve znění uvedené směrnice a směrnice 2000/12/ES platném před 1. lednem 2007.

4.   V druhém dvanáctiměsíčním období uvedeném v odstavci 1 činí kapitál 90 % celkového minimálního kapitálu, který by v té době musela mít úvěrová instituce k dispozici podle článku 4 směrnice 93/6/EHS ve znění uvedené směrnice a směrnice 2000/12/ES platném před 1. lednem 2007.

5.   Ve třetím dvanáctiměsíčním období uvedeném v odstavci 1 činí kapitál 80 % celkového minimálního kapitálu, který by v té době musela mít úvěrová instituce k dispozici podle článku 4 směrnice 93/6/EHS ve znění uvedené směrnice a směrnice 2000/12/ES platném před 1. lednem 2007.

6.   Dodržování požadavků odstavců 1 až 5 se provádí na základě hodnot kapitálu, které jsou plně upraveny tak, aby odrážely rozdíly mezi výpočtem kapitálu podle směrnice 2000/12/ES a směrnice 93/6/EHS, ve znění uvedených směrnic platném před 1. lednem 2007, a mezi výpočtem kapitálu podle této směrnice, které vyplývají z odděleného zacházení s očekávanými a neočekávanými ztrátami podle článků 84 až 89 této směrnice.

7.   Pro účely odstavců 1 až 6 tohoto článku se použijí články 68 až 73.

8.   Až do 1. ledna 2008 mohou mít úvěrové instituce za to, že články, z nichž sestává standardizovaný přístup uvedený v hlavě V kapitole 2 oddílu 3 pododdílu 1, jsou nahrazeny články 42 až 46 směrnice 2000/12/ES ve znění platném před 1. lednem 2007.

9.   Při využití možnosti uvedené v odstavci 8 platí pro ustanovení směrnice 2000/12/ES následující pravidla:

a)

ustanovení uvedené směrnice, na něž odkazují články 42 až 46, se použijí ve znění platném před 1. lednem 2007;

b)

„rizikově váženou hodnotou“ uvedenou v čl. 42 odst. 1 uvedené směrnice se rozumí „hodnota rizikově vážené expozice“;

c)

výsledky výpočtu podle čl. 42 odst. 2 uvedené směrnice se považují za hodnotu rizikově vážené expozice;

d)

„úvěrové deriváty“ se zařadí do seznamu položek s „vysokým rizikem“ v příloze II uvedené směrnice a

e)

zacházení uvedené v čl. 43 odst. 3 uvedené směrnice se použije na derivátové nástroje vyjmenované v příloze IV uvedené směrnice, ať už se jedná o rozvahové nebo podrozvahové položky, a výsledky výpočtu provedeného na základě zacházení uvedeného v příloze III se považují za hodnoty rizikově vážené expozice.

10.   Při využití možnosti uvedené v odstavci 8 platí pro zacházení s expozicemi, pro něž se používá standardizovaný přístup, následující pravidla:

a)

nepoužije se hlava V Kapitola 2 oddíl 3 pododdíl 3, který se vztahuje na uznávání snižování úvěrového rizika;

b)

příslušné orgány mohou rozhodnout, že se nepoužije hlava V Kapitola 2 oddíl 3 pododdíl 4, který se týká sekuritizace.

11.   Při využití možnosti uvedené v odstavci 8 se kapitálové požadavky pro krytí operačního rizika podle čl. 75 písm. d) sníží o procento, které odpovídá poměru mezi hodnotou expozic úvěrové instituce, pro něž se hodnoty rizikově vážené expozice vypočítají podle možnosti uvedené v odstavci 8, a mezi celkovou hodnotou expozic.

12.   Jestliže úvěrová instituce počítá hodnoty rizikově vážené expozice veškerých svých expozic podle možnosti uvedené v odstavci 8, mohou použít se články 48 až 50 směrnice 2000/12/ES, které se vztahují k velké angažovanosti, ve znění platném před 1. lednem 2007.

13.   Při využití možnosti uvedené v odstavci 8 se odkazy na články 78 až 83 této směrnice považují za odkazy na články 42 až 46 směrnice 2000/12/ES ve znění platném před 1. lednem 2007.

14.   Při využití možnosti uvedené v odstavci 8 se nepoužijí články 123, 124, 145 a 149 před datem v nich uvedeným.

Článek 153

Příslušné orgány mohou do 31. prosince 2012 povolit, aby se při výpočtu hodnot rizikově vážené expozice pro expozice vyplývající z transakcí týkajících se pronájmu kanceláří nebo jiných obchodních prostor, které se nacházejí na jejich území a splňují kritéria stanovená v příloze VI části 1 bodě 54, přidělila riziková váha 50 %, aniž by se použila příloha VI část 1 body 55 a 56.

Až do 31. prosince 2010 mohou příslušné orgány za účelem vymezení zajištěné části úvěru po splatnosti pro účely přílohy VI uznat jiné zajištění než to, které je způsobilé podle článků 90 až 93.

Při výpočtu hodnoty rizikově vážené expozice se pro účely přílohy VI části 1 bodu 4 přiděluje do 31. prosince 2012 stejná riziková váha ve vztahu k expozicím vůči centrálním vládám členských států nebo centrálním bankám denominovaným a financovaným v domácí měně členského státu, jaká by se použila na expozice denominované a financované v jejich domácí měně.

Článek 154

1.   Do 31. prosince 2011 mohou příslušné orgány každého členského státu stanovovat pro účely přílohy VI části 1 bodu 61 počet dnů po splatnosti až do maximální výše 180 dnů pro expozice uvedené v příloze VI části 1 bodech 12 až 17 a 41 až 43 vůči protistranám, které se nacházejí na jejich území, pokud místní podmínky takovou úpravu umožňují. Konkrétní počet dní se může u různých druhů produktů lišit.

Příslušné orgány, které nevyužijí možnosti stanovené v prvním pododstavci ve vztahu k expozicím vůči protistranám, které se nacházejí se na jejich území, mohou stanovit vyšší počet dní pro expozice vůči protistranám, které se nacházejí na území jiných členských států, jejichž příslušné orgány této možnosti využily. Konkrétní počet dní nesmí přesáhnout 90 dní a počet dní, které ostatní příslušné orgány stanovily pro expozice vůči těmto protistranám na svém území.

2.   Úvěrovým institucím, které do roku 2010 požádají o uplatnění přístupu založeného na interním ratingu (IRB) – za předpokladu, že to schválí příslušné orgány – může být požadavek využívání po dobu tří let, jak jej předpisuje čl. 84 odst. 3, zkrácen na dobu nejméně jednoho roku až do 31. prosince 2009.

3.   Úvěrovým institucím, které požádají o využívání vlastních odhadů LGD nebo konverzních faktorů, může být požadavek využívání po dobu tří let, jak jej předpisuje čl. 84 odst. 4, zkrácen na dva roky až do 31. prosince 2008.

4.   Do 31. prosince 2012 mohou příslušné orgány každého členského státu povolit úvěrovým institucím, aby nadále uplatňovaly vůči účastem toho druhu, jak je stanoví čl. 57 písm. o) a které byly nabyty před … (24), postup stanovený v článku 38 směrnice 2000/12/ES ve znění, v kterém tento článek platil před 1. lednem 2007.

5.   Až do 31. prosince 2010 nemůže být vážený průměr ztráta ze selhání pro všechny retailové expozice, které jsou zajištěny obytnými nemovitostmi a na které se nevztahují záruky centrálních vlád, nižší než 10 %.

6.   Až do 31. prosince 2017 mohou příslušné orgány členských států vyjmout z přístupu založeného na interním ratingu některé akciové expozice držené úvěrovými institucemi a dceřinými podniky v EU úvěrových institucí v daném členském státě k 31. prosinci 2007.

Vyňaté pozice se měří počtem akcií držených k 31. prosinci 2007 a jakékoli další akcie, jejichž vlastnictví vyplývá přímo z držení daných účastí, pokud tyto akcie nezvyšují poměrný podíl vlastnictví ve společnosti pro správu portfolia.

Jestliže nabytí účasti zvýší poměrný podíl vlastnictví v konkrétní účasti, vynětí se na toto zvýšení nevztahuje. Vynětí se rovněž nevztahuje na účasti, na něž se původně vztahovalo, ale které byly prodány a pak zpětně odkoupeny.

Akciové expozice, na něž se vztahuje toto přechodné ustanovení, podléhají kapitálovým požadavkům vypočítaným v souladu s hlavou V kapitolou 2 oddílem 3 pododdílem 1.

7.   Do 31. prosince 2011 mohou příslušné orgány každého členského státu pro expozice vůči podnikům stanovit počet dnů po splatnosti, který musí všechny úvěrové instituce v jeho jurisdikci respektovat podle definice „selhání“ uvedené v příloze VII části 4 bodě 44 v případě expozic vůči protistranám tohoto typu, které se nacházejí v daném členském státě. Konkrétní číslo spadá do rozmezí 90 a více dnů až do 180 dnů, jestliže je to vhodné vzhledem k místním podmínkám. V případě expozic vůči protistranám tohoto typu, které se nacházejí na území jiných členských států, příslušné orgány stanoví počet dnů po splatnosti, který není vyšší než počet dnů, který stanovil příslušný orgán daného členského státu.

Článek 155

Až do 31. prosince 2012 v případě úvěrových institucí, jejichž relevantní ukazatel linie podnikání „obchodování a prodej“ představuje alespoň 50 % součtu relevantních ukazatelů pro všechny linie podnikání v souladu s přílohou X částí 2 body 1 až 4, mohou členské státy uplatnit na linii podnikání „obchodování a prodej“ procentní míru 15 %.

Kapitola 2

Závěrečná ustanovení

Článek 156

Komise ve spolupráci s členskými státy a se zřetelem k příspěvku Evropské centrální banky pravidelně kontroluje, zda tato směrnice jako celek, spolu se směrnicí 2006/…/ES, má významný dopad na hospodářský cyklus, a v návaznosti na tuto kontrolu zváží, zda existuje důvod k přijetí jakýchkoli nápravných opatření.

Na základě této analýzy a se zřetelem k příspěvku Evropské centrální banky Komise vypracuje jednou za dva roky zprávu, kterou předloží spolu s jakýmikoli vhodnými návrhy Evropskému parlamentu a Radě. Příspěvky od stran přijímajících úvěr a poskytujících úvěr se při vypracování zprávy berou ve vhodné míře na vědomí.

Do 1. ledna 2012 provede Komise přezkum a vypracuje zprávu o uplatňování této směrnice, se zvláštním zřetelem na veškeré aspekty článků 68 až 73, čl. 80 odst. 7, čl. 80 odst. 8 a článku 129, a předloží tuto zprávu Evropskému parlamentu a Radě společně s případnými návrhy.

Článek 157

1.   Členské státy do 31. prosince 2006 přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s články 4, 22, 57, 61 až 64, 66, 68 až 106, 108, 110 až 115, 117 až 119, 123 až 127, 129 až 132, 133, 136, 144 až 149 a 152 až 155 a s přílohami II, III a V až XII. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto předpisů spolu se srovnávací tabulkou mezi jejich ustanoveními a ustanoveními této směrnice.

Bez ohledu na odstavec 3 budou tyto předpisy používat od 1. ledna 2007.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Musí rovněž obsahovat prohlášení o tom, že odkazy na směrnice zrušené touto směrnicí ve stávajících právních a správních předpisech se považují za odkazy na tuto směrnici. Způsob odkazu a znění uvedeného prohlášení si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

3.   Členské státy budou používat právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s čl. 87 odst. 9 a článkem 105 od 1. ledna 2008, a nikoli dříve.

Článek 158

1.   Zrušuje se směrnice 2000/12/ES ve znění směrnic uvedených v příloze XIII části A, aniž je dotčena povinnost členských států týkající se lhůt k jejímu provedení do vnitrostátního práva, uvedených v příloze XIII části B.

2.   Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze XIV.

Článek 159

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 160

Tato směrnice je určena členským státům.

V … dne …

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně


(1)  Úř. věst. C 234, 22.9.2005, s. 8.

(2)  Úř. věst. C 52, 2.3.2005, s. 37.

(3)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 28. září 2005.

(4)  Úř. věst. L 126, 26.5.2000, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/29/ES (Úř. věst. L 79, 9.3.2006, s. 50).

(5)  Úř. věst. L 3, 7.1.2004, s. 28.

(6)  Úř. věst. L 372, 31.12.1986, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/51/ES (Úř. věst. L 178, 17.7.2003, s. 16).

(7)  Úř. věst. L 193, 18.7.1983, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2003/51/ES.

(8)  Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1.

(9)  Úř. věst. L …

(10)  Úř. věst. L 281, 23. 11. 1995, s. 31. Nařízení pozměněné nařízením (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

(11)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(12)  Úř. věst. C 284 E, 21.11.2002, s. 115.

(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/46/ES ze dne 18. září 2000 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností (Úř. věst. L 275, 27.10.2000, s. 39).

(14)  Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 11. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2003/51/ES.

(15)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu (Úř. věst. L 35, 11.2.2003, s. 1). Směrnice pozměněná směrnicí 2005/1/ES.

(16)  Úř. věst. L 184, 6.7.2001, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2005/1/ES.

(17)  Osmá směrnice Rady 84/253/EHS ze dne 10. dubna 1984 o schvalování osob pověřených prováděním povinného auditu účetních dokumentů (Úř. věst. L 126, 12.5.1984, s. 20).

(18)  Směrnice Rady 85/611/EHS ze dne 20. prosince 1985 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 375, 31.12.1985, s. 3). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2005/1/ES.

(19)  První směrnice Rady 73/239/EHS ze dne 24. července 1973 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti v přímém pojištění jiném než životním a jejího výkonu (Úř. věst. L 228, 16.8.1973, s. 3). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2005/1/ES.

(20)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES ze dne 5. listopadu 2002 o životním pojištění (Úř. věst. L 345, 19.12.2002, s. 1). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2005/1/ES.

(21)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES ze dne 27. října 1998 o doplňkovém dozoru nad pojišťovnami v pojišťovací skupině (Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 1). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2005/1/ES.

(22)  Úř. věst. L 3, 7.1.2004, s. 36.

(23)  Úř. věst. L 141, 11.6.1993, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2005/1/ES.

(24)  Den vstupu této směrnice v platnost.

PŘÍLOHA I

SEZNAM ČINNOSTÍ PODLÉHAJÍCÍCH VZÁJEMNÉMU UZNÁNÍ

1.

Přijímání vkladů a jiných splatných peněžních prostředků

2.

Poskytování úvěrů včetně mimo jiné spotřebitelského úvěru, hypotečního úvěru, faktoringu, s postihem nebo bez postihu, financování obchodních transakcí (včetně forfaitingu)

3.

Finanční pronájem (finanční leasing)

4.

Služby týkající se plateb a zúčtování

5.

Vydávání a správa platebních prostředků (např. kreditních karet, cestovních šeků a bankovních směnek)

6.

Poskytování záruk a příslibů

7.

Obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta

a)

s nástroji peněžního trhu (šeky, směnky, vkladní listy atd.),

b)

s peněžními prostředky v cizích měnách,

c)

v oblasti termínových obchodů a opcí,

d)

v oblasti měnových a úrokových obchodů nebo

e)

s převoditelnými cennými papíry.

8.

Účast na vydávání cenných papírů a poskytování souvisejících služeb

9.

Poradenství pro podniky ve věcech kapitálové struktury, průmyslové strategie a v souvisejících otázkách a poradenství a služby v oblasti fúzí a koupě podniků

10.

Peněžní makléřství

11.

Obhospodařování cenných papírů klienta na jeho účet a související poradenství

12.

Uložení a správa cenných papírů

13.

Poskytování bankovních informací

14.

Úschova cenností

Služby a činnosti uvedené v oddíle A a B přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů (1), pokud odkazují na finanční nástroje uvedené v oddíle C přílohy I uvedené směrnice, podléhají vzájemnému uznávání podle této směrnice.


(1)  Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1.

PŘÍLOHA II

KLASIFIKACE PODROZVAHOVÝCH POLOŽEK

Vysoké riziko:

záruky mající charakter úvěrových substitutů,

úvěrové deriváty

akceptace směnek,

indosamenty na směnkách nenesoucích jméno jiné úvěrové instituce,

transakce s možností zpětného postihu,

neodvolatelné stand-by (záložní) akreditivy mající charakter úvěrových substitutů,

aktiva zakoupená na základě přímých termínových dohod,

forwardové termínové vklady,

nesplacená část částečně splacených akcií, podílů a cenných papírů,

dohody o prodeji a zpětném odkupu aktiv, jak jsou vymezeny v čl. 12 odst. 3 a 5 směrnice 86/635/EHS, a

jiné položky s vysokým rizikem.

Střední riziko:

poskytnuté a potvrzené dokumentární akreditivy (viz též „středně nízké riziko“),

jistoty a sliby odškodnění (včetně nabídkové jistoty, záruk za splnění, celní a daňové jistoty) a záruky nemající charakter úvěrových substitutů,

neodvolatelné stand-by (záložní) akreditivy nemající charakter úvěrových substitutů,

nečerpané úvěrové přísliby (dohody o půjčce a o koupi cenných papírů, o poskytnutí záruk nebo úvěrových facilit) s původní dobou splatnosti delší než jeden rok,

poskytnuté nevyčerpané přísliby nakoupit dluhové cenné papíry (NIF) a poskytnuté nevyčerpané přísliby revolvingových úvěrů (RUF) a

jiné položky se středním rizikem, jak jsou oznámeny Komisi.

Středně nízké riziko:

dokumentární akreditivy zajištěné cenným papírem ke zboží a jiné samolikvidující operace,

nečerpané úvěrové přísliby (dohody o půjčce a o koupi cenných papírů, o poskytnutí záruk nebo úvěrových facilit) s původní dobou splatnosti do jednoho roku včetně, které nelze kdykoli bezpodmínečně a bez výpovědi zrušit nebo které neumožňují automatické zrušení z důvodu zhoršení úvěruschopnosti dlužníka, a

jiné položky se středně nízkým rizikem, jak jsou oznámeny Komisi.

Nízké riziko:

nečerpané úvěrové přísliby (dohody o půjčce a o koupi cenných papírů, o poskytnutí záruk nebo úvěrových facilit), které lze kdykoli bezpodmínečně a bez výpovědi zrušit nebo které umožňují automatické zrušení z důvodu zhoršení úvěruschopnosti dlužníka. Retailové úvěrové linky lze považovat za bezpodmínečně zrušitelné, jestliže podmínky, které se k nim vztahují, umožňují úvěrové instituci, aby je zrušila v plném rozsahu povoleném právními a správními předpisy na ochranu spotřebitele a souvisejícími předpisy, a

jiné položky s nízkým rizikem, jak jsou oznámeny Komisi.

PŘÍLOHA III

ZACHÁZENÍ S ÚVĚROVÝM RIZIKEM PROTISTRANY U DERIVÁTOVÝCH NÁSTROJŮ, REPO OBCHODŮ, TRANSAKCÍ PŮJČEK ČI VÝPŮJČEK CENNÝCH PAPÍRŮ NEBO KOMODIT, TRANSAKCÍ S DELŠÍ DOBOU VYPOŘÁDÁNÍ A MARŽOVÝCH OBCHODŮ

Část 1: Definice

Pro účely této přílohy se použijí následující definice:

Obecné termíny

1.

„Úvěrovým rizikem protistrany“ (Counterparty Credit Risk, CCR) se rozumí riziko, že u protistrany transakce by mohlo dojít k selhání před konečným vypořádáním peněžního toku transakce.

2.

„Centrální protistranou“ se rozumí subjekt, který se v souladu s právními předpisy vloží mezi protistrany kontraktů obchodovaných na jednom či na několika finančních trzích, a stane se tak kupujícím pro každého prodávajícího a prodávajícím pro každého kupujícího.

Typy transakcí

3.

„Transakcemi s delší dobou vypořádání“ (Long Settlement Transactions) se rozumí transakce, při kterých se protistrana zaváže dodat cenný papír, komoditu nebo částku v cizí měně proti hotovosti, jiným finančním nástrojům či komoditám nebo naopak, a to ke dni vypořádání či dodání, který je smluvně stanoven jako pozdější než nejkratší termín daný pro tuto konkrétní transakci tržní normou nebo pět obchodních dnů po datu, k němuž úvěrová instituce vstupuje do dané transakce.

4.

„Maržovými obchody“ (Margin Lending Transactions) se rozumí transakce, při nichž úvěrová instituce rozšíří úvěr související s nákupem, prodejem, převodem cenných papírů či v souvislosti s obchodováním s nimi. Maržové obchody nezahrnují ostatní půjčky, které jsou případně také zajištěny kolaterálem ve formě cenných papírů.

Skupiny transakcí se započtením (netting sets), skupiny zajistitelných transakcí (hedging sets) a příbuzné termíny

5.

„Skupinou transakcí se započtením“ (Netting Set) se rozumí skupina transakcí s jedinou protistranou, které podléhají právně vymahatelnému dvoustrannému ujednání o započtení a pro něž se započtení podle části 7 této přílohy a podle článků 90 až 93 připouští. Všechny transakce nepodléhající právně vymahatelnému dvoustrannému ujednání o započtení, které se podle části 7 této přílohy připouští, by měly být pro účely této přílohy interpretovány jako skupina transakcí se započtením sama o sobě.

6.

„Rizikovou pozicí“ se rozumí počet rizik přidělený transakci podle standardizované metody uvedené v části 5 využívající předem určený algoritmus.

7.

„Skupinou zajistitelných transakcí“ (Hedging Set) se rozumí skupina rizikových pozic z transakcí v rámci jedné skupiny transakcí se započtením, pro něž je pro stanovení hodnoty expozice podle standardizované metody uvedené v části 5 relevantní pouze jejich zůstatek.

8.

„Maržovou dohodou“ (Margin Agreement) se rozumí smluvní dohoda nebo ustanovení dohody, podle nichž jedna protistrana poskytne druhé protistraně kolaterál, pokud expozice této druhé protistrany vůči první protistraně překročí určitou úroveň.

9.

„Maržovým prahem“ (Margin Threshold) se rozumí maximální výše expozice, která zůstává nevypořádána, dokud jedna ze stran nemá právo zažádat o kolaterál.

10.

„Obdobím krytí rizika marží“ (Margin Period of Risk) se rozumí časové období trvající od poslední výměny kolaterálu, jež pokrývá skupinu transakcí se započtením s protistranou, u níž došlo k selhání, do okamžiku, kdy se pozice této protistrany uzavře a provede opětovné zajištění (re-hedging) výsledného tržní rizika.

11.

„Efektivní splatností podle metody interních modelů u skupiny transakcí se započtením se splatností delší než jeden rok“ se rozumí poměr celkové očekávané expozice v průběhu trvání transakcí ze skupiny transakcí se započtením snížené o míru návratnosti bez zahrnutí rizika a celkové očekávané expozice v průběhu jednoho roku v rámci skupiny transakcí se započtením snížené o míru návratnosti bez zahrnutí rizika. Tuto efektivní splatnost lze upravovat tak, aby odrážela rolovací riziko, a to nahrazením očekávané expozice efektivní očekávanou expozicí v prognózách s horizontem kratším než jeden rok.

12.

„Křížovým započtením“ (Cross-Product Netting) se rozumí zahrnutí transakcí z různých produktových kategorií do stejné skupiny transakcí se započtením podle pravidel křížového započtení uvedených v této příloze.

13.

Pro účely části 5 označuje „současná tržní hodnota“ (Current Market Value, CMV) čistou tržní hodnotu portfolia transakcí v rámci skupiny transakcí se započtením prováděných s protistranou. Při výpočtu CMV se používají jak kladné, tak i záporné tržní hodnoty.

Rozložení

14.

„Rozložením tržních hodnot“ se rozumí prognóza pravděpodobnostního rozložení čistých tržních hodnot transakcí v rámci skupiny transakcí se započtením k určitému datu v budoucnosti (horizont prognózy), s ohledem na dosud realizované tržní hodnoty daných transakcí.

15.

„Rozložením expozic“ se rozumí prognóza pravděpodobnostního rozložení tržních hodnot vytvářená tak, že se prognózovaným příkladům záporných čistých tržních hodnot přiřadí nula.

16.

„Rizikově neutrálním rozložením“ se rozumí rozložení tržních hodnot nebo expozic v budoucnu, kdy se rozložení vypočítává za použití hodnot implikovaných trhem, například předpokládaných hodnot volatility.

17.

„Skutečným rozložením“ se rozumí rozložení tržních hodnot nebo expozic v budoucnu, kdy se rozložení vypočítává za použití historických či realizovaných hodnot, například hodnot volatility vypočítávaných pomocí změn zaznamenaných v minulosti v cenách či sazbách.

Opatření a úpravy týkající se expozice

18.

„Současnou expozicí“ se rozumí vyšší z následujících hodnot: nula nebo tržní hodnota transakce nebo portfolia transakcí v rámci skupiny transakcí se započtením prováděných s protistranou, jež by při selhání protistrany zanikla za předpokladu, že neexistuje možnost opětovného získání hodnoty těchto transakcí v případě úpadku.

19.

„Maximální expozicí“ (Peak Exposure) se rozumí vysoký percentil rozložení expozic k libovolnému konkrétnímu datu v budoucnosti před termínem splatnosti transakce s nejdelší splatností ve skupině transakcí se započtením.

20.

„Očekávanou expozicí“ (Expected Exposure, EE) se rozumí průměr rozložení expozic k libovolnému konkrétnímu datu v budoucnosti před tím, než bude splatná transakce s nejdelší splatností ve skupině transakcí se započtením.

21.

„Efektivní očekávanou expozicí (Effective EE) k určitému datu“ se rozumí maximální očekávaná expozice, k níž dochází k tomuto datu nebo k jakémukoliv předchozímu datu. Popřípadě může být definována i pro konkrétní datum jako větší z těchto expozic: očekávaná expozice k danému datu nebo efektivní expozice k dřívějšímu datu.

22.

„Očekávanou pozitivní expozicí“ (EPE) se rozumí vážený průměr za dobu očekávaných expozic, kdy za kritérium vážení je brán poměr představovaný jednou očekávanou expozicí vůči celkovému časovému intervalu. Při počítání minimálního požadovaného kapitálu se bere v úvahu průměr za první rok nebo - v případě, že jsou všechny kontrakty v rámci skupiny transakcí se započtením splatné dříve než za rok, - trvání kontraktu s nejdelší splatností z celé skupiny transakcí se započtením.

23.

„Efektivní očekávanou pozitivní expozicí“ (Effective EPE) se rozumí vážený průměr za dobu efektivní očekávané expozice za první rok nebo - v případě, že jsou všechny kontrakty v rámci skupiny transakcí se započtením splatné dříve než za rok, - trvání kontraktu s nejdelší splatností z celé skupiny transakcí se započtením, kdy za kritérium vážení je brán poměr představovaný jednou očekávanou expozicí vůči celkovému časovému intervalu.

24.

„Úpravou úvěrového ocenění“ (Credit Valuation Adjustment) se rozumí úprava v ocenění portfolia transakcí s protistranou směrem k tržní hodnotě střed. Tato úprava odráží tržní hodnotu úvěrového rizika danou jakýmkoliv neplněním smluvních dohod uzavřených s protistranou. Tato úprava může odrážet tržní hodnotu úvěrového rizika protistrany nebo tržní hodnotu úvěrového rizika jak úvěrové instituce, tak i protistrany.

25.

„Jednostrannou úpravou úvěrového ocenění“ se rozumí úprava úvěrového ocenění, která odráží tržní hodnotu úvěrového rizika protistrany vůči úvěrové instituci, ovšem neodráží tržní hodnotu úvěrového rizika úvěrové instituce vůči protistraně.

Rizika týkající se CCR.

26.

„Rolovacím rizikem“ (Rollover Risk) se rozumí částka, o niž je očekávaná pozitivní expozice podhodnocena, pokud se předpokládá, že budoucí transakce s protistranou budou probíhat nepřerušovaně. Dodatečná expozice, jež vznikla v důsledku těchto budoucích transakcí, se do vyčíslení EPE nezahrnuje.

27.

„Obecné riziko pozitivní korelace“ (General Wrong-Way Risk) vzniká, pokud pravděpodobnost selhání protistran zvyšuje obecné faktory tržního rizika.

28.

„Specifické riziko pozitivní korelace“ (Specific Wrong-Way Risk) vzniká, pokud expozici vůči určité protistraně zvyšuje pravděpodobnost selhání protistrany z důvodu charakteru transakcí s protistranou. Úvěrová instituce se považuje za stranu vystavenou specifickému riziku pozitivní korelace v případě, že se předpokládá, že budoucí expozice vůči konkrétní protistraně bude vysoká, pokud pravděpodobnost selhání protistrany je rovněž vysoká.

Část 2: Volba metody

1.

S výhradou bodů 2 až 7 určí úvěrové instituce hodnotu expozice u kontraktů uvedených v příloze IV pomocí jedné z metod uvedených v částech 3 až 6. Úvěrovým institucím, u nichž nelze postupovat způsobem popsaným v čl. 18 odst. 2 směrnice 2006/.../ES, není povoleno používat metodu uvedenou v části 4. K určení hodnoty expozice u kontraktů uvedených v příloze IV bodě 3 nesmí úvěrové instituce používat metodu uvedenou v části 4.

Kombinované použití metod uvedených v částech 3 až 6 je trvale povoleno v rámci skupiny, nikoliv však v rámci jedné právnické osoby. Kombinované použití metod uvedených v částech 3 a 5 v rámci právnické osoby se povolí tehdy, jestliže se jedna z metod používá u případů uvedených v části 5 bodě 19.

2.

Se souhlasem příslušných orgánů mohou úvěrové instituce určovat hodnotu expozice metodou interního modelu uvedenou v části 6 u:

i)

kontraktů uvedených v příloze IV;

ii)

repo obchodů;

iii)

transakcí půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit;

iv)

maržových obchodů a

v)

u transakcí s delší dobou vypořádání.

3.

Jestliže úvěrová instituce zakoupí zajištění úvěrového derivátu vůči expozici v neobchodním portfoliu nebo vůči expozici CCR, může své kapitálové požadavky na zajištěná aktiva počítat podle přílohy VIII části 3 bodů 83 až 92 nebo - se souhlasem příslušných orgánů - podle přílohy VII části 1 bodu 4 nebo přílohy VII části 4 bodů 96 až 104. V těchto případech je hodnota expozice CCR pro tyto úvěrové deriváty nastavena na nulu.

4.

Hodnota expozice u CCR z prodaných swapů úvěrového selhání v neobchodním portfoliu, kde se s nimi zachází jako s úvěrovým zajištěním poskytnutým úvěrovou institucí a podléhajícím kapitálovým požadavkům na úvěrové riziko pro plnou pomyslnou částku, je nastavena na nulu.

5.

Podle všech metod uvedených v částech 3 až 6 se hodnota expozice u dané protistrany rovná součtu hodnot expozice počítaných pro každou skupinu transakcí se započtením prováděných s protistranou.

6.

Nulovou hodnotu expozice u CCR lze přidělit derivátovým kontraktům nebo repo obchodům, transakcím půjčky či výpůjčky cenných papírů či komodit, transakcím s delší dobou vypořádání a maržovým obchodům, které dosud nebyly s centrální protistranou vypořádány a nebyly centrální protistranou ani zamítnuty. Nulovou hodnotu expozice lze dále přidělit expozicím vůči úvěrovému riziku centrálních protistran, které vyplývají z derivátových kontraktů, repo obchodů či z transakcí půjček nebo výpůjček cenných papírů či komodit, z transakcí s delší dobou vypořádání a z maržových obchodů, nebo jiným expozicím, podle určení příslušnými orgány, jež u úvěrové instituce přetrvávají jako nesplacené expozice s centrální protistranou. Expozice CCR centrální protistrany jsou u všech účastníků v jejich sjednáních plně a každodenně zajišťovány kolaterálem.

7.

Expozice vyplývající z transakcí s delší dobou vypořádání lze určit za použití kterékoliv z metod uvedených v částech 3 až 6 bez ohledu na metody zvolené pro zacházení s mimoburzovními deriváty a s repo obchody, transakcemi půjček či výpůjček cenných papírů či komodit a s maržovými obchody. Při výpočtu kapitálových požadavků pro transakce s delší dobou vypořádání mohou úvěrové instituce, které uplatňují přístup uvedený v článcích 84 až 89, trvale a bez ohledu na důležitost takových pozic přidělit rizikovou váhu podle přístupu uvedeného v článcích 78 až 83.

8.

Pro metody uvedené v částech 3 a 4 se musí příslušné orgány ujistit, že pomyslná částka, ke které se má přihlížet, je vhodným měřítkem rizika obsaženého v kontraktu. Jestliže kontrakt například stanoví multiplikaci peněžních toků, musí být pomyslná částka upravena, aby byly vzaty v úvahu účinky multiplikace na strukturu rizika tohoto kontraktu.

Část 3: Metoda oceňování podle tržní hodnoty

Krok a): přiřazením současné tržní hodnoty kontraktům (mark-to-market) se získají současné reálné hodnoty všech kontraktů s kladnými hodnotami.

Krok b): pro získání číselné hodnoty případné budoucí expozice, s výjimkou případů „floating/floating“ úrokových swapů v jedné měně, kdy se vypočítávají pouze současné reálné hodnoty, se pomyslné jistiny nebo podkladové hodnoty násobí sazbami uvedenými v tabulce 1:

Pro výpočet případné budoucí expozice podle kroku b) smějí příslušné orgány povolit úvěrovým institucím použít procentní sazby v tabulce 2 namísto sazeb předepsaných v tabulce 1 za předpokladu, že tyto instituce využijí možnosti stanovené v příloze IV bodě 21 směrnice 2006/.../ES pro kontrakty týkající se jiných komodit než zlata ve smyslu přílohy IV bodu 3 této směrnice:

Krok c): současná reálná hodnota a případná budoucí expozice tvoří hodnotu expozice.

Část 4: Metoda původní expozice

Krok a): pomyslná jistina každého nástroje se násobí sazbami uvedenými v tabulce 3:

Krok b): takto vypočítaná původní expozice tvoří hodnotu expozice.

Část 5: Standardizovaná metoda

1.

Standardizovaná metoda může být použita pouze pro mimoburzovní derivátové transakce a transakce s delší dobou vypořádání. Hodnota expozice se vypočítá pro každou skupinu transakcí se započtením zvlášť, a to po zohlednění kolaterálu vzorcem:

hodnota expozice =

Formula

kde:

CMV= současná tržní hodnota portfolia transakcí v rámci skupiny transakcí se započtením s protistranou bez zohlednění kolaterálu. To znamená, kde:

Formula

kde:

CMVi= současná tržní hodnota transakce i;

CMC= současná tržní hodnota kolaterálu přiřazená skupině transakcí se započtením. To znamená, kde:

FOR-CE2006227CS.01023701.notes.0003.xml.jpg

kde CMCl = současná tržní hodnota kolaterálu l;

i= index transakce;

l= index kolaterálu;

j= index kategorie zajistitelných transakcí. Tyto skupiny zajistitelných transakcí odpovídají rizikovým faktorům, u nichž mohou být použity rizikové pozice opačného znaménka pro vyrovnání za účelem vytvoření čisté rizikové pozice, která je základem pro měření expozice;

RPTij= riziková pozice z transakce i vzhledem ke skupině zajistitelných transakcí j;

RPClj= riziková pozice z kolaterálu l vzhledem k skupině zajistitelných transakcí j;

CCRMj= multiplikátor CCR uvedený v tabulce 5 vzhledem k skupině zajistitelných transakcí j;

β= 1,4.

Kolaterál přijatý od protistrany má kladné znaménko; kolaterál poskytnutý protistraně má záporné znaménko.

V rámci této metody může být použit pouze kolaterál způsobilý podle přílohy VIII části 1 bodu 11 této směrnice a přílohy II bodu 9 směrnice 2006/.../ES.

2.

Pokud mimoburzovní derivátová transakce s lineárním profilem rizika stanoví výměnu finančního nástroje za platbu, označuje se platební část jako platební fáze. Transakce, které stanoví výměnu platby za platbu, jsou tvořeny dvěma platebními fázemi. Platební fáze je tvořena smluvními hrubými platbami včetně pomyslné částky transakce. Úvěrové instituce mohou nedbat na riziko úrokových sazeb v souvislosti s platební fází se zbývající dobou splatnosti kratší dvou let pro účely níže uvedených výpočtů. Úvěrové instituce mohou považovat platby složené ze dvou platebních fází denominovaných v téže měně, jako jsou úrokové swapové transakce, za jedinou souhrnnou transakci. Souhrnná transakce je rovnocenná platební fázi.

3.

Transakce s lineráním profilem rizika s akciemi (včetně akciových indexů), zlatem, jinými drahými kovy nebo jinými komoditami jako podkladovými finančními nástroji jsou vázány na rizikové pozice v příslušné akcii (nebo akciovém indexu ) nebo komoditě (včetně zlata a jiných drahých kovů) a pozice v úrokovém riziku pro platební fázi. Pokud je platební fáze denominována v cizí měně, je kromě toho vázána k rizikové pozici v této měně.

4.

Transakce s lineárním rizikovým profilem s dluhovým nástrojem jako podkladovým nástrojem jsou vázány na pozici v úrokovém riziku pro platební fázi. Transakce s lineárním profilem rizika, které stanoví výměnu platby za platbu včetně devizových forwarových transakcí jsou vázány na pozici v úrokovém riziku pro každou z platebních fází. Pokud je podkladový dluhový nástroj denominován v cizí měně, je dluhový nástroj vázán na rizikovou pozici v této měně. Expozice stanovená pro základní swapovou transakci v cizí měně má nulovou hodnotu.

5.

Velikost rizikové pozice z transakce s lineárním rizikovým profilem je efektivní pomyslnou hodnotou (tržní cena násobená množstvím) podkladového finančního nástroje (včetně komodit) vyjádřenou v domácí měně úvěrové instituce, s výjimkou dluhových nástrojů.

6.

Pro dluhové nástroje a platební fáze odpovídá velikost rizikové pozice efektivní pomyslné hodnotě hrubého objemu neprovedených plateb (včetně pomyslné částky) vyjádřené v domácí měně úvěrové instituce a násobené modifikovanou dobou trvání dluhového nástroje, respektive platební fáze.

7.

Velikost rizikové pozice ze swapu úvěrového selhání je pomyslná hodnota referenčního dluhového nástroje násobená zbývající dobou splatnosti swapu úvěrového selhání.

8.

Velikost rizikové pozice vztahující se k mimoburzovnímu derivátu s nelineárním profilem rizika včetně opcí a swapcí se rovná delta ekvivalentu efektivní pomyslné hodnoty finančního nástroje, který je základem transakce, s výjimkou případů, kdy je základem dluhový nástroj.

9.

Velikost rizikové pozice vztahující se k mimoburzovnímu derivátu s nelinerálním profilem rizika včetně opcí a swapcí, jejichž základem je dluhový nástroj nebo platební fáze, se rovná delta ekvivalentu efektivní pomyslné hodnoty finančního nástroje nebo platební fáze násobené modifikovanou dobou trvání dluhového nástroje, respektive platební fáze.

10.

Pro účely určení rizikových pozic se kolaterál přijatý od protistrany považuje za pohledávku vůči protistraně v rámci derivátové smlouvy (dlouhá pozice), který je splatný dnes, zatímco poskytnutý kolaterál se považuje za závazek vůči protistraně (krátká pozice), který je splatný dnes.

11.

Úvěrové instituce mohou pro stanovení velikosti a znaménka rizikové pozice použít následujícího vzorce:

 

pro všechny nástroje kromě dluhových nástrojů:

 

efektivní pomyslná

 

hodnota nebo

 

delta ekvivalent = Formula

kde

Pref= cena podkladového nástroje vyjádřená v referenční měně;

V= hodnota finančního nástroje (v případě opce: cena opce; v případě transakce s lineárním profilem rizika: hodnota samotného podkladového nástroje);

p= cena podkladového nástroje, vyjádřená v téže měně jako V;

pro dluhové nástroje a platební fáze všech transakcí;

efektivní pomyslná hodnota násobená modifikovanou dobou trvání, nebo

delta ekvivalent v pomyslné hodnotě násobený modifikovanou dobou trvání

Formula

kde:

V= hodnota finančního nástroje (v případě opce: cena opce v případě transakce s lineárním profilem rizika: hodnota samotného podkladového nástroje, respektive platební fáze);

r= výše úrokové sazby.

Pokud je V denominována v jiné než referenční měně, musí být derivát převeden do referenční měny násobením příslušným směnným kurzem.

12.

Rizikové pozice musí být uspořádány do skupin zajistitelných transakcí. Pro každou z těchto skupin je vypočítána výše absolutní hodnoty jako suma výsledných rizikových pozic. Tato suma se nazývá „čistá riziková pozice“ a ve vzorcích uvedených v odstavci 1 je vyjádřena jako

Formula

13.

Pro rizikové pozice v úrokových sazbách vztahující k peněžním vkladům přijatým od protistrany jako kolaterál, z platebních fází a z podkladových dluhových nástrojů, na něž se podle tabulky 1 v příloze I směrnice 2006/.../ES vztahuje kapitálový požadavek ve výši 1,6 % nebo méně, existuje pro každou měnu šest skupin zajistitelných transakcí uvedených v tabulce 4. Skupiny zajistitelných transakcí jsou stanoveny kombinací kritéria splatnosti a referenčních úrokových sazeb.

Tabulka 4

 

Vládní referenční úrokové sazby

Nevládní referenční úrokové sazby

Splatnost

≤ 1 rok

≤ 1 rok

Splatnost

> 1 – ≤ 5 let

> 1 – ≤ 5 let

Splatnost

> 5 let

> 5 let

14.

Pro rizikové pozice v úrokových sazbách vztahující se k podkladovým dluhovým nástrojům nebo k platební fázi, pro něž je úroková sazba vázána na referenční úrokovou sazbu, jež představuje obecnou výši úrokových sazeb na trhu, je zbývající splatnost délka časového intervalu končícího změnou úrokové sazby. V ostatních případech je to zbývající doba podkladového dluhového nástroje, nebo zbývající doba transakce, pokud se jedná o platební fázi.

15.

Pro každého emitenta referenčního dluhového nástroje, který je základem swapu úvěrového selhání, existuje jedna skupina zajistitelných transakcí.

16.

Pro rizikové pozice v úrokových sazbách vztahující se k peněžním vkladům, které má v úschově protistrana jako kolaterál, kdy tato protistrana nemá nesplacený dluhový závazek nízkého specifického rizika, a k podkladovým dluhovým nástrojům, na něž se podle tabulky 1 přílohy I směrnice 2006/.../ES vztahuje kapitálový požadavek ve výši více než 1,60 %, existuje pro každého emitenta jedna skupina zajistitelných transakcí. Pokud platební fáze imituje takovýto dluhový nástroj, existuje rovněž jedna skupina zajistitelných transakcí pro každého emitenta referenčního dluhového nástroje. Úvěrové instituce mohou přiřadit rizikové pozice vyplývající z dluhových nástrojů určitého emitenta nebo z referenčních dluhových nástrojů téhož emitenta, které jsou imitovány platební fází nebo které tvoří základ swapu úvěrového selhání, k téže skupině zajistitelných transakcí.

17.

Podkladové finanční nástroje kromě dluhových nástrojů se přiřazují k téže skupině zajistitelných transakcí, pouze pokud jsou identické nebo podobné.

Ve všech ostatních případech se přiřazují k samostatným skupinám zajistitelných transakcí. Podobnost nástrojů se stanovuje takto:

u akcií jsou podobnými nástroji nástroje téhož emitenta. Akciový index je považován za samostatného emitenta;

u drahých kovů jsou podobnými nástroji nástroje téhož kovu. Index drahých kovů je považován za samostatný drahý kov;

u elektrické energie je podobným nástrojem nástroj práv a závazků týkajících se dodávek energie, které se vztahují na interval mezi nejvyšším a nejnižším odběrem v průběhu 24 hodin;

u komodit jsou podobnými nástroji nástroje téže komodity. Index komodit je považován za samostatnou komoditu.

18.

V tabulce 5 jsou uvedeny multiplikátory CCR (CCRM) pro různé kategorie skupin zajistitelných transakcí.

Tabulka 5

Kategorie skupin zajistitelných transakcí

CCRM

1.

Úrokové sazby

0,2 %

2.

Úrokové sazby pro rizikové pozice z referenčních dluhových nástrojů, které slouží jako podklad pro swap úvěrového selhání, na něž se podle tabulky 1 přílohy I směrnice 2006/.../ES vztahuje kapitálový požadavek ve výši 1,60 % nebo méně

0,3 %

3.

Úrokové sazby pro rizikové pozice z dluhových nástrojů nebo referenčního dluhového nástroje, na něž se podle tabulky 1 přílohy I směrnice 2006/.../ES vztahuje kapitálový požadavek ve výši více než 1,60 %

0,6 %

4.

Směnný kurz

2,5 %

5.

Elektrická energie

4,0 %

6.

Zlato

5,0 %

7.

Akcie

7,0 %

8.

Drahé kovy (kromě zlata)

8,5 %

9.

Ostatní komodity (kromě drahých kovů a elektrické energie)

10,0 %

10.

Podkladové nástroje mimoburzovních derivátů, které nepatří do žádné z výše uvedených kategorií

10,0 %

Podkladové nástroje mimoburzovních derivátů uvedené v bodě 10 tabulky 5 jsou přiřazeny k samostatným skupinám zajistitelných transakcí pro každou kategorii podkladového nástroje.

19.

U nástrojů s nelineárním profilem rizika nebo pro platební fázi a transakce s dluhovými nástroji jako podkladovými nástroji, u nichž úvěrová instituce nemůže určit delta modifikovanou dobu trvání, popřípadě s modelem nástroje, který příslušný orgán schválil pro účely stanovení minimálních kapitálových požadavků pro tržní riziko, příslušný orgán stanoví velikost rizikových pozic a použitelné CCRM konzervativně. Alternativně mohou příslušné orgány požadovat použití metody stanovené v části 3. Započtení se neuznává: hodnota expozice se stanovuje, jako kdyby existovala skupina transakcí se započtením obsahující pouze tuto jednotlivou transakci.

20.

Úvěrová instituce musí používat interní postupy, kterými ještě před zahrnutím transakce do skupiny zajistitelných transakcí ověřuje, zda se na transakci vztahuje právoplatná smlouva o započtení splňující požadavky stanovené v části 7.

21.

Úvěrová instituce, která používá kolaterál za účelem snížení svého úvěrového rizika protistrany, musí používat interní postupy, kterými ještě před stanovením vlivu kolaterálu na své výpočty ověřuje, zda kolaterál splňuje standardy právní jistoty uvedené v příloze VIII.

Část 6: Metoda interního modelu

1.

Se souhlasem příslušných orgánů může úvěrová instituce použít metodu interního modelu (Internal Model Method, IMM) pro výpočet hodnoty expozice u transakcí v části 2 bodě 2 písm. i) nebo u transakcí v části 2 bodě 2 písm. ii), iii) a iv) nebo u transakcí v části 2 bodě 2 písm. i) až iv). V každém z těchto případů mohou být zahrnuty také transakce v části 2 bodě 2 písm. v). Odchylně od části 2 bodu 1 druhého pododstavce se mohou úvěrové instituce rozhodnout nepoužít tuto metodu u expozic, jejichž velikost a riziko jsou nepodstatné. Úvěrové instituce musí splnit požadavky stanovené v této části, aby mohly použít IMM.

2.

Se souhlasem příslušných orgánů může být IMM zaváděna postupně u různých druhů transakcí a během tohoto období mohou úvěrové instituce použít metody stanovené v části 3 nebo části 5. Odchylně od zůstatku této části nejsou úvěrové instituce povinny používat určitý typ modelu.

3.

U všech mimoburzovních derivátových transakcí a u transakcí s delší dobou vypořádání, ke kterým úvěrová instituce nedostala souhlas k použití IMM, použije úvěrová instituce metody stanovené v části 3 nebo části 5. Je trvale povoleno kombinované použití těchto dvou metod v rámci skupiny. Kombinované použití těchto dvou metod v rámci právního subjektu je povoleno, pouze pokud je jedna z metod použita pro případy stanovené v části 5 bodě 19.

4.

Úvěrové instituce, které získaly povolení k použití IMM, nebudou pak znovu používat metody stanovené v části 3 nebo části 5, kromě případů, kdy k tomu prokáží opodstatněné důvody a získají souhlas příslušných orgánů. Pokud úvěrová instituce přestane vyhovovat požadavkům stanoveným v této části, buď předloží příslušnému orgánu plán včasného návratu k těmto požadavkům, nebo prokáže, že dopad tohoto nevyhovění je nedůležitý.

Hodnota expozice

5.

Hodnota expozice bude měřena na úrovni skupiny transakcí se započtením. Model upřesní předpokládané rozložení pro změny v tržní hodnotě skupiny transakcí se započtením, jež lze připsat změnám tržních proměnných, jako jsou úrokové sazby, zahraniční směnné kurzy. Model pak vypočítá hodnotu expozice pro skupinu transakcí se započtením ke každému budoucímu datu za předpokladu, že dojde ke změnám v tržních proměnných. Pro maržové protistrany může model také zachytit budoucí pohyby kolaterálu.

6.

Úvěrové instituce mohou zahrnout uznatelný finanční kolaterál podle přílohy VIII části 1 bodu 11 této směrnice a přílohy II bodu 9 směrnice 2006/.../ES do svých předvídaných rozložení pro změny v tržní hodnotě skupiny transakcí se započtením, pokud jsou pro kolaterál splněny požadavky na kvantitu, kvalitu a údaje pro IMM.

7.

Hodnota expozice bude vypočtena jako součin α-krát efektivní EPE:

hodnota expozice = α × efektivní EPE,

kde:

Alfa (α) je 1,4, avšak příslušné orgány mohou požadovat vyšší α a efektivní EPE se vypočítá odhadem očekávané expozice (expected exposure, EEt) jako průměrné expozice k budoucímu datu t, kde průměr je počítán z možných budoucích hodnot příslušných faktorů tržního rizika. Model odhaduje EE během řady budoucích dat t1, t2, t3

8.

Efektivní EE se vypočte rekurzivně jako:

efektivní EEtk = max.(efektivní EEtk-1; EEtk)

kde:

současné datum je označeno jako t0 a efektivní EEt0 se rovná současné expozici.

9.

V této souvislosti je efektivní EPE průměrem efektivní EE během prvního roku budoucí expozice. Pokud všechny smlouvy ve skupině transakcí se započtením nabudou splatnosti dříve než za rok, EPE je průměrem EE, dokud všechny smlouvy ve skupině transakcí se započtením nenabudou splatnosti. Efektivní EPE je vypočítána jako vážený průměr efektivní EE:

Formula

kde:

váhy Δtk = tk – tk-1 berou v úvahu případ, kdy je budoucí expozice vypočítána pro data, která nejsou rovnoměrně rozložena v čase.

10.

Výše EE nebo maximální expozice bude vypočítána na základě rozložení expozic, které zahrnuje možné anomálie rozložení expozic.

11.

Úvěrové instituce mohou použít míru, jež je konzervativnější než α-krát efektivní EPE pro každou protistranu vypočítaná podle výše uvedené rovnice.

12.

Odchylně od bodu 7 mohou příslušné orgány úvěrovým institucím povolit, aby použily svůj vlastní odhad α, jehož minimální hodnota je 1,2, kde α odpovídá poměru vnitřně stanoveného kapitálu z plné simulace expozice CCR v rámci protistran (čitatel) a vnitřně stanoveného kapitálu založeného na EPE (jmenovatel). Ve jmenovateli se EPE použije, jako by se jednalo o fixní nesplacenou částku. Úvěrové instituce prokáží, že jejich interní odhady α zachycují v čitateli materiální zdroje stochastické závislosti rozložení tržních hodnot transakcí či portfolií transakcí v rámci protistran. Interní odhady α zohlední rozčlenění portfolií.

13.

Úvěrová instituce zajistí, že čitatel a jmenovatel α budou vypočítány konzistentně s ohledem na modelovou metodiku, specifikaci parametrů a složení portfolia. Použitý přístup bude založen na pojetí vnitřně stanoveného kapitálu úvěrové instituce, bude důkladně zdokumentován a bude podléhat nezávislému ověření. Úvěrové instituce navíc přezkoumají své odhady alespoň jednou za čtvrt roku a častěji, pokud se složení portfolia v průběhu času mění. Úvěrové instituce také vyhodnocují riziko modelu.

14.

V případě potřeby by měly být volatilita a korelace faktorů tržního rizika použité ve společné simulaci tržních a úvěrových rizik podmíněny faktorem úvěrového rizika, aby vyjadřovaly možný nárůst volatility či korelací při ekonomickém poklesu.

15.

Pokud skupina transakcí se započtením podléhá maržové dohodě, použijí úvěrové instituce jeden z těchto způsobů stanovení EPE:

a)

efektivní EPE bez zohlednění maržové dohody;

b)

práh, pokud je kladný, maržové dohody plus navýšení, které odráží možný nárůst expozice během období krytí rizika marží. Navýšení je vypočítáno jako očekávaný nárůst expozice skupiny transakcí se započtením, počínaje stávající nulovou expozicí, během období krytí rizika marží. Pro období krytí rizika marží použitou pro tyto účely je stanoveno minimálně pět pracovních dnů pro skupinu transakcí se započtením tvořenou pouze repo obchody, které podléhají každodenním dozajištění nebo jsou denně přeceňovány na tržní ceny, a deset pracovních dnů pro všechny ostatní skupiny transakcí se započtením; nebo

c)

pokud model zachycuje dopad zajištění při odhadu EE, může být míra EE modelu použita přímo v rovnici v bodě 8, pokud s tím souhlasí příslušné orgány.

Minimální požadavky pro modely EPE

16.

EPE model úvěrové instituce musí splňovat provozní požadavky stanovené v bodech 17 až 41.

Řízení CCR

17.

Úvěrová instituce bude mít útvar pro řízení odpovědný za navržení a realizaci jejího systému řízení CCR, včetně počátečního a následného ověření modelu. Tento útvar bude kontrolovat integritu vstupních údajů a vydávat a analyzovat zprávy o výstupech modelu úvěrové instituce pro měření rizika, včetně zhodnocení vztahu mezi mírou rizika expozice a limity úvěru a obchodování. Tento útvar musí být nezávislý na útvarech odpovědných za vznik a obnovu expozic či za obchodování s nimi a nesmí být nevhodně ovlivňován; bude mít dostatek zaměstnanců; bude se odpovídat přímo vrcholovému vedení úvěrové instituce. Práce tohoto útvaru bude důkladně začleněna do každodenního procesu řízení úvěrového rizika úvěrové instituce. Výsledek jeho činnosti bude tedy nedílnou součástí plánování, sledování a řízení úvěrového a celkového rizikového profilu úvěrové instituce.

18.

Úvěrová instituce bude mít zásady, postupy a systémy řízení CCR, jež budou koncepčně správné a prováděné jednotně. Řádný rámec řízení CCR bude zahrnovat identifikaci, měření a schvalování CCR a vytváření interních zpráv o něm.

19.

Zásady řízení rizik úvěrové instituce zohlední tržní, likvidní a právní a provozní rizika, jež mohou být s CCR spojena. Úvěrová instituce nesmí obchodovat s protistranou, aniž by posoudila její úvěruschopnost a vezme plně v úvahu úvěrová rizika během vypořádání a před ním. Tato rizika budou řízena co možná nejvíce na úrovni protistrany (sloučením expozic CCR s ostatními úvěrovými expozicemi) a na úrovni celého podniku.

20.

Představenstvo a vrcholové vedení úvěrové instituce se musí aktivně účastnit procesu řízení CCR a musí ho považovat za nezbytný aspekt podnikání, na který je třeba přidělit podstatné zdroje. Vrcholové vedení si musí být vědomo omezení a předpokladů používaného modelu měření rizik a dopadu, který mohou mít na hodnověrnost výsledku. Vrcholové vedení musí také zvážit nejistoty tržního prostředí a provozní otázky a vzít na vědomí, jaký mají dopad na daný model.

21.

Denní zprávy o expozicích úvěrové instituce CCR musí být přezkoumány představiteli vedení s dostatečným služebním věkem a autoritou, aby prosadili jak snížení pozic provedených jednotlivými vedoucími úvěrových oddělení či obchodníky, tak snížení celkové expozice CCR úvěrové instituce.

22.

Systém řízení CCR úvěrové instituce se použivá spolu s interními úvěrovými limity a limity obchodování. Úvěrové limity a limity obchodování musí souviset s modelem měření rizik úvěrové instituce způsobem, který je v průběhu času stálý a dobře srozumitelný vedoucím úvěrových oddělení, obchodníkům a vrcholovému vedení.

23.

Měření CCR úvěrové instituce musí zahrnovat měření každodenního použití úvěrových linek a jejich použití v průběhu jednoho dne. Úvěrová instituce musí měřit stávající expozice bez zohlednění a se zohledněním kolaterálu. Na úrovni portfolia a protistrany musí úvěrová instituce vypočítávat a monitorovat maximální expozici nebo potenciální budoucí expozici (potential future exposure, PFE) v intervalech spolehlivosti zvolených úvěrovou institucí. Úvěrová instituce zohlední rozsáhlé či koncentrované pozice, včetně pozic skupin spřízněných protistran, průmyslu, trhu atd.

24.

Úvěrová instituce musí mít zavedený obvyklý a přesný program stresového testování jako doplněk k analýze CCR založený na každodenním výsledku modelu měření rizik úvěrové instituce. Výsledek tohoto stresového testování musí být pravidelně přezkoumáván vrcholovým vedením a musí se odrazit v zásadách a omezeních CCR stanovených vedením a představenstvem. V případech, kdy stresové testy odhalí obzvláštní zranitelnost vůči dané řadě okolností, musí být podniknuty pohotové kroky, aby byla tato rizika náležitě zvládnuta.

25.

Úvěrová instituce musí mít zavedený obvyklý postup pro zajištění dodržování zdokumentovaného souboru interních strategií, kontrol a postupů týkajících se činnosti systému řízení CCR. Systém řízení CCR úvěrové instituce musí být důkladně zdokumentován a poskytovat vysvětlení empirických postupů užívaných k měření CCR.

26.

Úvěrová instituce musí pravidelně provádět nezávislé přezkoumání svého systému řízení CCR prostřednictvím vlastního vnitřního auditu. Tento přezkum se vztahuje jak na činnosti obchodních útvarů uvedených v bodě 17, tak na činnosti nezávislého úvaru řízení CCR. Přezkum celkového procesu řízení CCR se provádí v pravidelných intervalech a zaměřuje se přinejmenším na:

a)

přiměřenost dokumentace systému a procesu řízení CCR;

b)

organizaci útvaru řízení CCR;

c)

začlenění opatření pro CCR do každodenního řízení rizik;

d)

postup schvalování modelů oceňování rizika a systémů hodnocení, které používají zaměstnanci útvaru sjednávání obchodů (front office) a útvaru vypořádání obchodů (back office);

e)

ověření jakékoli významné změny v procesu měření CCR;

f)

rozsah CCR zachycených modelem měření rizik;

g)

celistvost informačního systému pro vedení;

h)

přesnost a úplnost údajů o CCR;

i)

ověření konzistentnosti, včasnosti a spolehlivosti zdrojů dat používaných při provozu modelů, a to včetně nezávislosti těchto zdrojů dat;

j)

přesnost a vhodnost předpokladů používaných při stanovení koeficientů volatility a korelace;

k)

přesnost ocenění a výpočtů transformace rizik a

l)

ověření přesnosti modelu prostřednictvím častého zpětného testování.

Test použití

27.

Rozložení expozic vytvořených modelem použitým k vypočítání efektivní EPE musí být důkladně začleněno do každodenního procesu řízení CCR úvěrové instituce. Výsledek modelu tedy hraje základní roli ve schvalování úvěrů, řízení CCR, rozdělování vnitřně stanoveného kapitálu a správě a řízení úvěrové instituce.

28.

Úvěrová instituce zaznamenává použité modely, které vytváří rozložení expozic vůči CCR. Takto úvěrová instituce prokazuje, že používala model pro výpočet rozložení expozic, na němž je založen výpočet EPE, který v podstatě splňuje minimální požadavky stanovené v této části alespoň rok před schválením příslušnými orgány.

29.

Model použitý pro vytvoření rozložení expozic vůči CCR je součástí rámce řízení CCR, který zahrnuje identifikaci, měření, řízení, schválení a interní zprávy o CCR. Součástí tohoto rámce je měření používání úvěrových linek (sloučením expozic CCR s ostatními úvěrovými expozicemi) a rozdělování vnitřně stanoveného kapitálu. Kromě EPE musí úvěrová instituce měřit a řídit stávající expozice. Ve vhodných případech musí úvěrová instituce měřit stávající expozice bez zohlednění a se zohledněním kolaterálu. Test použití je splněn, pokud úvěrová instituce použije jiná měření CCR, jako maximální expozici či PFE, založená na rozložení expozic vytvořených stejným modelem pro výpočet EPE.

30.

Úvěrová instituce musí mít systém schopný odhadnout EE denně, pokud to bude nutné, pokud svým příslušným orgánům neprokáže, že její expozice vůči CCR vyžadují méně časté výpočty. Úvěrová instituce vypočítává EE podle časového profilu horizontů prognózy, který přiměřeně odráží časovou strukturu budoucích hotovostních toků a splatnosti smluv, a způsobem, jenž je v souladu s významem a složením expozic.

31.

Expozice je měřena, monitorována a řízena v průběhu trvání všech smluv ve skupině transakcí se započtením (ne pouze v horizontu jednoho roku). Úvěrová instituce musí mít zavedené postupy k identifikaci a řízení rizik u protistran, pro něž expozice přesahuje horizont jednoho roku. Předpovídané zvýšení expozice je vstupní veličinou modelu vnitřně stanoveného kapitálu úvěrové instituce.

Stresové testování

32.

Úvěrová instituce musí mít zavedeny řádné procesy stresového testování pro použití při hodnocení kapitálové přiměřenosti pro CCR. Tato stresová opatření jsou porovnávána s opatřeními EPE a úvěrová instituce je považuje za součást procesu stanoveného v článku 123. Stresové testování musí také zahrnovat určení možných případů nebo budoucích změn ekonomických podmínek, které by mohly mít nepříznivé důsledky na úvěrové expozice úvěrových institucí a hodnocení schopnosti úvěrové instituce se s těmito změnami vyrovnat.

33.

Úvěrová instituce provádí stresový test svých CCR expozic, včetně společného zdůraznění trhu a faktorů úvěrového rizika. Stresové testy CCR musí zvážit riziko koncentrace (pro jedinou protistranu nebo seskupení protistran), riziko korelace na trhu a úvěrové riziko a riziko, že by likvidace pozic protistrany mohla způsobit pohyby trhu. Stresové testy musí také zvážit dopad takovýchto pohybů trhu na vlastní pozice úvěrové instituce a začlenit tento dopad do jejího zhodnocení CCR.

Riziko pozitivní korelace

34.

Úvěrové instituce musí řádně zvážit expozice, které způsobují značný stupeň obecných rizik pozitivní korelace.

35.

Úvěrové instituce musí mít zavedené postupy pro identifikaci, monitorování a řízení případů specifického rizika pozitivní korelace, počínající založením transakce a pokračující v průběhu trvání transakce.

Integrita modelového procesu

36.

Model zobrazuje podmínky a upřesnění transakcí včasně, kompletně a konzervativně. Tyto podmínky musí zahrnovat alespoň pomyslné objemy smlouvy, splatnost, referenční aktiva, jednání o marži, jednání o započtení. Tyto podmínky a upřesnění jsou vedeny v databázi podléhající pravidelnému auditu. Postup pro uznávání jednání o započtení vyžaduje vyjádření právního oddělení, aby byla potvrzena právní vymahatelnost započtení a aby byl zaveden do databáze nezávislým útvarem. Převod podmínek transakcí a údajů upřesnění do modelu také podléhá vnitřnímu auditu a mezi modelem a systémy zdrojových údajů musí být zavedeny oficiální postupy sesouhlasení, aby trvale ověřovaly, že se podmínky a upřesnění transakcí v EPE správně nebo alespoň konzervativně odráží.

37.

Model používá stávající tržní údaje k vypočtu stávajících expozic. Při použití historických údajů k odhadu volatility a korelací se používají historické údaje z období alespoň tří let a aktualizují se jednou za čtvrt roku nebo častěji, pokud to vyžadují tržní podmínky. Údaje pokrývají celou škálu ekonomických podmínek, jako je úplný hospodářský cyklus. Útvar nezávislý na obchodním útvaru ověřuje cenu dodanou obchodním útvarem. Údaje musí být získány nezávisle na liniích podnikání, zadány do modelu včasně a kompletně a vedeny v databázi podléhající oficiálnímu a pravidelnému auditu. Úvěrová instituce musí mít také dobře rozvinutý proces integrity údajů, aby údaje zbavila chybných a anomálních pozorování. V rozsahu, v jakém model spoléhá na odhady tržních údajů, včetně těch u nových výrobků, kde nemusí být tři roky historických údajů k dispozici, musí vnitřní zásady zajistit rozpoznání vhodných odhadů a úvěrová instituce musí empiricky prokázat, že tyto odhady poskytují konzervativní znázornění podkladového rizika za nepříznivých tržních podmínek. Pokud model zahrnuje dopad kolaterálu na změny tržní hodnoty skupiny transakcí se započtením, musí mít úvěrová instituce příslušné historické údaje k vymodelování volatility kolaterálu.

38.

Model podléhá procesu validace. Tento proces musí být jasně stanoven v zásadách a postupech úvěrových institucí. Proces validace musí upřesnit druh testování potřebný k zajištění integrity modelu a stanovit podmínky, za kterých jsou porušeny předpoklady a mohou mít za následek podcenění EPE. Proces validace zahrnuje přezkoumání komplexnosti modelu.

39.

Úvěrová instituce dohlíží na přiměřená rizika a musí mít zavedeny postupy pro upravení svých odhadů EPE, pokud se tato rizika stanou významnými. To zahrnuje následující:

a)

úvěrová instituce musí stanovit a řídit své expozice specifickým rizikům pozitivní korelace;

b)

u expozic, jejichž rizikový profil se po jednom roce zvyšuje, úvěrová instituce pravidelně srovnává odhad EPE v průběhu jednoho roku s EPE v průběhu trvání expozice; a

c)

u expozic se zbytkovou splatností kratší než jeden rok úvěrová instituce pravidelně srovnává reálnou hodnotu (stávající expozici) a uskutečněný profil expozice nebo uchovává údaje, které toto srovnání umožní.

40.

Úvěrová instituce musí mít interní postupy k ověření toho, že před začleněním transakce do skupiny transakcí se započtením byla transakce kryta právně vymahatelnou smlouvou o započtení, která splňuje požadavky stanovené v části 7.

41.

Úvěrová instituce, která využívá kolaterálu ke snižování CCR, musí mít interní postupy k ověření toho, že před zjištěním dopadu kolaterálu na její výpočty vyhovoval kolaterál standardům právní jistoty stanoveným v příloze VIII.

Validační požadavky pro modely EPE

42.

Model EPE úvěrové instituce musí splňovat tyto validační požadavky:

a)

kvalitativní validační požadavky stanovené v příloze V směrnice 2006/.../ES;

b)

úrokové sazby, zahraniční směnné kurzy, ceny akcií, komodity a jiné faktory tržního rizika musí být prognózovány na dlouhé časové horizonty pro měření expozice CCR. Fungování modelu prognózy pro faktory tržních rizik musí být ověřeno v průběhu dlouhého časového horizontu;

c)

modely oceňování používané pro výpočet expozice CCR pro daný scénář budoucích šoků faktorů tržního rizika se testují jako součást modelového validačního procesu. Modely oceňování opcí musí stanovit nelineárnost hodnoty opce s ohledem na faktory tržního rizika;

d)

model EPE musí zachytit informace specifické pro transakce, aby se sloučily expozice na úrovni skupin transakcí se započtením. Úvěrová instituce ověřuje, že jsou transakce přiděleny řádným skupinám transakcí se započtením v rámci modelu;

e)

model EPE také zahrnuje informace týkající se dané transakce, aby byly zachyceny dopady dozajištění. Musí zohlednit jak současnou výši dozajištění, tak dozajištění, které si mezi sebou protistrany v budoucnu vymění. Takový model zachycuje povahu maržových dohod (jednostranných či dvoustranných), četnost výzev k dodatkové úhradě, období krytí rizika marží, minimální práh expozic bez dozajištění, které jsou úvěrové instituce ochotny přijmout, a minimální hodnotu převodu. Takový model musí buď znázornit změnu ocenění podle tržní hodnoty složeného kolaterálu, nebo uplatnit pravidla stanovená v příloze VIII; a

f)

statické historické zpětné testování reprezentativních portfolií protistran je součástí modelového validačního procesu. Úvěrová instituce v pravidelných intervalech provádí tato zpětná testování několika reprezentativních portfolií protistran (skutečných či hypotetických). Tato reprezentativní portfolia se vybírají na základě citlivosti vůči faktorům významného rizika a korelacím, kterým je úvěrová instituce vystavena;

Pokud zpětné testování naznačuje, že model není dostatečně přesný, příslušné orgány musí odvolat schválení modelu nebo stanovit příslušná opatření, aby zajistily, že bude model ihned vylepšen. Mohou také žádat tvorbu dodatkového kapitálu úvěrovými institucemi v souladu s článkem 136.

Část 7: Smluvní započtení (smlouvy o novaci a jiné dohody o započtení)

a)   Druhy započtení, které mohou příslušné orgány uznat

Pro účely této části se „protistranou“ rozumí každý subjekt (včetně fyzických osob), který je oprávněn uzavřít smlouvu o novaci nebo dohodu o započtení a „dohodou o křížovém započtení“ se rozumí písemná dvoustranná dohoda mezi úvěrovou institucí a protistranou, která dává vzniknout souhrnnému právnímu závazku, který pokrývá všechny zahrnuté dvoustranné rámcové dohody a transakce, které patří k různým kategoriím produktů. Dohody o křížovém započtení se týkají výhradně započtení na dvoustranném základě.

Pro účely křížového započtení se berou v úvahu různé kategorie produktů:

i)

repo obchody, reverzní repo obchody, půjčky či výpůjčky cenných papírů nebo komodit;

ii)

maržové obchody; a

iii)

smlouvy uvedené v příloze IV.

Příslušné orgány mohou uznat za faktor snižující riziko následující druhy smluv o započtení:

i)

dvoustranné smlouvy o novaci mezi úvěrovou institucí a její protistranou, podle níž se vzájemné pohledávky a závazky automaticky slučují tím způsobem, že se při každé novaci stanoví jediná čistá částka a tím vytvoří právně závazná, jediná nová smlouva, která ruší smlouvy předešlé;

ii)

jiné dvoustranné dohody o započtení mezi úvěrovou institucí a její protistranou a

iii)

dohody o křížovém započtení – pokud jde o úvěrové instituce, které obdržely od svých příslušných orgánů souhlas, že mohou používat metodu stanovenou v části 6 – týkající se transakcí spadajících do rámce této metody. Započtení napříč transakcemi uzavřenými ze strany členů skupiny není pro účely výpočtu kapitálových požadavků uznán.

b)   Podmínky uznání

Příslušné orgány mohou uznat smlouvy o započtení za faktor snižující riziko pouze za těchto podmínek:

i)

úvěrová instituce musí mít dohodu o započtení se svou protistranou, která vytváří jediný právní závazek pokrývající všechny zahrnuté operace tak, že kdyby protistrana neplnila své závazky z důvodu platební neschopnosti, konkursu, likvidace nebo z jiné podobné příčiny, vznikl by úvěrové instituci nárok na výplatu nebo povinnost uhrazení pouze pro čisté částky kladných a záporných hodnot zahrnutých jednotlivých operací, oceněných podle tržní hodnoty;

ii)

úvěrová instituce musí dát příslušným orgánům k dispozici písemné a odůvodněné právní posudky prokazující, že v případě právního řízení by příslušné soudy nebo správní orgány rozhodly v případech uvedených v bodě i), že se pohledávky a závazky úvěrové instituce omezují pouze na čistou částku, jak je vymezena v bodě i), podle:

práva území, na kterém má protistrana sídlo, a jde-li o zahraniční pobočku podniku, též podle práva území, na kterém se nachází tato pobočka,

práva, kterým se řídí jednotlivé zahrnuté operace, a

práva, kterým se řídí smlouvy nebo dohody potřebné k provedení dohody o započtení;

iii)

úvěrová instituce musí mít stanoveny postupy zajišťující, že právní platnost její dohody o započtení je sledována z hlediska možných změn příslušných právních předpisů.

iv)

úvěrová instituce uchovává veškerou požadovanou dokumentaci ve svých spisech;

v)

vliv započtení zahrnuje úvěrová instituce do celkového úvěrového rizika protistrany a úvěrová instituce řídí úvěrová rizika protistran na tomto základě; a

vi)

úvěrové riziko každé protistrany se sčítá tak, aby se dospělo k jediné legální expozici napříč transakcemi. Tato souhrnná hodnota slouží pro účely stanovení úvěrových limitů a vnitřně stanoveného kapitálu.

Příslušné orgány musí být přesvědčeny, případně po konzultaci s jinými dotčenými příslušnými orgány, že dohoda o započtení je platná podle každého příslušného práva. Není-li některý příslušný orgán v tomto směru přesvědčen, nebude dohoda o započtení uznána za faktor snižující riziko pro kteroukoliv z protistran.

Příslušné orgány mohou přijmout odůvodněné právní posudky vypracované podle druhů dohod o započtení.

Za faktor snižující riziko nelze uznat smlouvu obsahující ustanovení, jež umožňuje protistraně, u níž nedošlo k platebnímu selhání, provádět pouze částečné nebo žádné platby do konkursní podstaty protistrany, a to i v případech, kdy je strana v platební neschopnosti čistým věřitelem (doložka o odstoupení).

Dohody o křížovém započtení musí navíc splňovat tato kritéria:

a)

čistá částka uvedená v písm. b) bodě i) této části je čistou částkou kladných i záporných konečných hodnot každé jednotlivé dvoustranné rámcové dohody a kladného i záporného ocenění jednotlivých transakcí podle tržní hodnoty ( tj. čistou částkou křížového započtení);

b)

písemné a zdůvodněné právní posudky uvedené v písm. b) bodě ii) této části musí posoudit platnost a vymahatelnost celé dohody o křížovém započtení podle podmínek v ní stanovených a dopad započtení na věcná ustanovení každé zahrnuté jednotlivé dvoustranné rámcové dohody. Právní posudek musí být všeobecně uznán jako takový právními subjekty v členských státech, v nichž je úvěrová instituce oprávněna působit, nebo tak musí být uznáno právní sdělení, které posoudí a zdůvodní veškeré relevantní záležitosti;

c)

úvěrová instituce musí zavést postupy podle písm. b) bodu iii) této části, aby si ověřila, že každá transakce, která má být zahrnuta do skupiny transakcí se započtením, je ošetřena právním posudkem; a

d)

pokud jde o dohodu o křížovém započtení, úvěrová instituce se musí i nadále řídit požadavky týkajícími se uznání dvoustranného započtení nebo požadavky článků 90 až 93 týkajícími se uznání sníženého úvěrového rizika s ohledem na každou zahrnutou jednotlivou dvoustrannou rámcovou dohodu a transakci.

c)   Účinky uznání

Započtení pro účely částí 5 a 6 se připouští tak, jak je popsáno v těchto částech.

i)   Smlouvy o novaci

Oceňovány jsou jednotlivé čisté hodnoty stanovené smlouvami o novaci a nikoliv dotyčné hrubé hodnoty. Při použití části 3 lze tudíž obdržet, s přihlédnutím ke smlouvě o novaci

při kroku a): současné reálné hodnoty a

při kroku b): pomyslné jistiny nebo podkladové hodnoty.

Při použití části 4 lze v kroku a) vypočítat pomyslnou jistinu s přihlédnutím ke smlouvě o novaci; je nutno použít sazby z tabulky 3.

ii)   Jiné dohody o započtení

Při použití části 3:

v kroku a) mohou být současné reálné hodnoty pro kontrakty zahrnuté do dohody o započtení získány pomocí současných hypotetických čistých reálných hodnot vyplývajících z dohody; pokud započtení vede k čistému závazku úvěrové instituce, která provádí výpočet čistých reálných hodnot, považují se současné reálné hodnoty za rovny 0, a

v kroku b) může být číselná hodnota možné budoucí expozice pro všechny kontrakty zahrnuté v dohodě o započtení snížena podle následujícího vzorce:

PCEred = 0,4 * PCEgross + 0,6 * NGR * PCEgross

kde:

PCEred

=

snížená hodnota možné budoucí expozice u všech kontraktů s danou protistranou zahrnutých do právně platné dvoustranné dohody o započtení,

PCEgross

=

úhrn hodnot možné budoucí expozice u všech kontraktů s danou protistranou, které jsou zahrnuty do právně platné dvoustranné dohody o započtení a vypočteny vynásobením jejich pomyslných jistin procentními sazbami stanovenými v tabulce 1,

NGR

=

„poměr čistý/hrubý“: dle uvážení příslušných orgánů:

i)

buď samostatný výpočet: podíl čistých reálných hodnot pro všechny kontrakty zahrnuté do právně platné dvoustranné dohody o započtení s danou protistranou (čitatel) a hrubých reálných hodnot pro všechny kontrakty zahrnuté do právně platné dvoustranné dohody o započtení s touto protistranou (jmenovatel),

ii)

nebo agregovaný výpočet: podíl součtu čistých reálných hodnot vypočtených na dvoustranném základě pro všechny protistrany, přičemž se vezmou v úvahu kontrakty zahrnuté do právně platných dvoustranných dohod o započtení (čitatel), a hrubé reálné hodnoty pro všechny kontrakty zahrnuté do právně platných dvoustranných dohod o započtení (jmenovatel).

Jestliže členské státy povolí úvěrovým institucím volbu metod, musí se zvolená metoda používat systematicky.

Pro výpočet možné budoucí expozice podle výše uvedeného vzorce mohou být dokonale si odpovídající kontrakty zahrnuté do dohody o započtení považovány za jediný kontrakt, jehož pomyslná jistina se rovná čistým příjmům. Dokonale si odpovídající kontrakty jsou termínové (forwardové) měnové kontrakty nebo podobné kontrakty, ve kterých se pomyslná jistina rovná peněžním tokům, jestliže splatnost peněžních toků připadá na stejné datum a je zcela nebo zčásti ve stejné měně.

Při použití části 4, v kroku a)

lze dokonale si odpovídající kontrakty zahrnuté do dohody o započtení považovat za jediný kontrakt, jehož pomyslná jistina se rovná čistým příjmům; pomyslná jistina se vynásobí procentní sazbou uvedenou v tabulce 3, a

pro všechny ostatní kontrakty zahrnuté do dohody o započtení lze snížit dané sazby, jak je uvedeno v tabulce 6:

Tabulka 6

Původní doba splatnosti (5)

Úrokové kontrakty

Měnové kontrakty

Jeden rok nebo méně

0,35 %

1,50 %

Více než rok, ale ne více než dva roky

0,75 %

3,75 %

Za každý další rok

0,75 %

2,25 %


(1)  Kontrakty nespadající do jedné z pěti kategorií uvedených v této tabulce se považují za kontrakty týkající se jiných komodit než vzácných kovů.

(2)  Pro kontrakty s vícenásobnými výměnami jistiny musí být procentní sazba vynásobena počtem zbývajících plateb, které mají být podle kontraktu ještě provedeny.

(3)  Pro kontrakty strukturované tak, aby k vypořádání nesplacených expozic docházelo po určitých dnech plateb, a v případech, kdy jsou termíny znovu stanoveny tak, aby tržní hodnota kontraktu k těmto specifickým datům byla nulová, se zbytková splatnost rovná době do následujícího data stanovení termínu. V případě úrokových kontraktů, které splňují tato kritéria a mají do splatnosti více než jeden rok, je procentní hodnota nejméně 0,5 %.

(4)  V případě úrokových kontraktů mohou úvěrové instituce se souhlasem příslušných orgánů zvolit buď původní splatnost, nebo zbytkovou splatnost.

(5)  V případě úrokových kontraktů mohou úvěrové instituce se souhlasem příslušných orgánů zvolit buď původní splatnost, nebo zbytkovou splatnost.

PŘÍLOHA IV

TYPY DERIVÁTŮ

1.

Úrokové kontrakty

a)

swapy úrokových sazeb v jedné měně;

b)

bazické swapy;

c)

dohody o budoucích úrokových sazbách (FRA);

d)

úrokové futures;

e)

zakoupené úrokové opce;

f)

jiné obdobné kontrakty.

2.

Měnové kontrakty a kontrakty týkající se zlata:

a)

swapy úrokových sazeb v jedné měně;

b)

forwardové měnové kontrakty;

c)

měnové futures,

d)

zakoupené měnové opce;

e)

jiné obdobné kontrakty a

f)

kontrakty týkající se zlata obdobné povahy jako v písm. a) až e).

3.

Kontrakty obdobné jako v bodech 1 písm. a) až e) a 2 písm. a) až d), týkající se jiných referenčních položek nebo indexů. Patří sem přinejmenším všechny nástroje uvedené v příloze I oddílu C bodech 4 až 7, 9 a 10 směrnice 2004/39/ES, které body 1 nebo 2 jinak neuvádějí.

PŘÍLOHA V

TECHNICKÁ KRITÉRIA PRO ORGANIZACI A ŘÍZENÍ RIZIK

1.   ŘÍZENÍ INSTITUCE

1.

Řídící orgán podle článku 11 stanoví pravidla pro oddělení neslučitelných funkcí v dané organizaci a pro předcházení střetu zájmů.

2.   ŘÍZENÍ RIZIK

2.

Řídící orgán podle článku 11 schvaluje a pravidelně přehodnocuje strategie a zásady pro přijímání, řízení, sledování a snižování rizik, kterým je nebo může být úvěrová instituce vystavena, včetně rizik vyplývajících z makroekonomického prostředí, v němž úvěrová instituce působí, a to v závislosti na hospodářském cyklu.

3.   ÚVĚROVÉ RIZIKO A RIZIKO PROTISTRANY

3.

Poskytování úvěrů musí být založeno na rozumných a jednoznačně stanovených kritériích. Je třeba jasně stanovit postup pro schvalování úvěrů, dodatků k nim, jejich obnovování a refinancování.

4.

Musí existovat efektivní systémy pro správu a sledování různých portfolií a expozic představujících úvěrové riziko, včetně identifikace a řízení problémových úvěrů a tvorby odpovídajících úprav ocenění a rezerv.

5.

Rozložení úvěrových portfolií musí odpovídat cílovým trhům úvěrové instituce a její celkové úvěrové strategii.

4.   ZBYTKOVÉ RIZIKO

6.

Riziko, že uznatelné techniky snižování úvěrového rizika používané úvěrovou institucí nebudou tak účinné, jak se předpokládalo, je třeba řešit a ovlivňovat prostřednictvím zásad a postupů uvedených v písemné formě.

5.   RIZIKO KONCENTRACE

7.

Riziko koncentrace vyplývající z expozic vůči protistranám, ekonomicky spjatým skupinám protistran a protistranám ve stejném odvětví hospodářství či stejné zeměpisné oblasti, protistranám vykonávajícím stejnou činnost nebo obchodujícím se stejnou komoditou, z používání technik snižování úvěrového rizika, a zejména rizika spojená s velkou nepřímou angažovaností (např. vůči stejnému vydavateli kolaterálu), je třeba řešit a ovlivňovat prostřednictvím zásad a postupů uvedených v písemné formě.

6.   RIZIKA SEKURITIZACE

8.

Rizika plynoucí ze sekuritizace, v níž jsou úvěrové instituce původcem nebo sponzorem, musí být hodnocena a řešena prostřednictvím vhodných zásad a postupů tak, aby se zejména zajistilo, že v rozhodnutích týkajících se hodnocení a řízení rizik je plně zohledněna ekonomická podstata dané transakce.

9.

Úvěrové instituce, které jsou původcem sekuritizace revolvingových expozic s možností předčasného splacení, musí mít likviditní plány, které řeší dopady jak plánovaného, tak předčasného splacení.

7.   TRŽNÍ RIZIKA

10.

Je třeba zavést zásady a postupy pro měření a řízení veškerých podstatných zdrojů a vlivu tržních rizik.

8.   ÚROKOVÉ RIZIKO NEOBCHODNÍHO PORTFOLIA

11.

Je třeba zavést systémy hodnocení a řízení rizika vyplývajícího z dopadů případných změn v úrokových sazbách na nástroje v neobchodním portfoliu úvěrové instituce.

9.   OPERAČNÍ RIZIKO

12.

Je třeba zavést zásady a postupy pro hodnocení a řízení expozice vůči operačnímu riziku, včetně méně četných, ale vysoce rizikových událostí. Aniž by tím byla dotčena definice uvedená v čl. 4 odst. 22, musí úvěrové instituce uvést, v čem pro účely těchto zásad a postupů spočívá operační riziko.

13.

Úvěrové instituce musí vypracovat havarijní plány a plány zachování provozu úvěrové instituce, které zajistí schopnost úvěrové instituce provozovat dále svoji činnost a omezit ztráty v případě vážného přerušení podnikatelské činnosti.

10.   RIZIKO LIKVIDITY

14.

Úvěrové instituce musí zavést zásady a postupy pro měření a řízení své čisté likviditní pozice, a to průběžně, i s výhledem do budoucna. Musí vzít v úvahu i alternativní scénáře a pravidelně přezkoumávat předpoklady, na kterých jsou založena rozhodnutí ohledně čisté likviditní pozice.

15.

Rovněž musí být zavedeny havarijní plány pro řešení případné krize likvidity.

PŘÍLOHA VI

STANDARDIZOVANÝ PŘÍSTUP

Část 1 – Rizikové váhy

1.   EXPOZICE VŮČI CENTRÁLNÍM VLÁDÁM NEBO CENTRÁLNÍM BANKÁM

1.1.   Zacházení

1.

Aniž by tím byly dotčeny body 2 až 7, bude expozicím vůči centrálním vládám a centrálním bankám přidělena riziková váha 100 %.

2.

Aniž je dotčen bod 3, přidělí se expozicím vůči centrálním vládám a centrálním bankám, pro které je k dispozici externí rating vypracovaný určenou ratingovou agenturou, riziková váha podle tabulky č. 1 v souladu s externími ratingy, které vypracovaly uznané ratingové agentury a které příslušné orgány přidělily k šesti stupňům na stupnici externího ratingu.

Tabulka č. 1

Stupeň úvěrové kvality

1

2

3

4

5

6

Riziková váha

0 %

20 %

50 %

100 %

100 %

150 %

3.

Expozicím vůči Evropské centrální bance se přidělí riziková váha 0 %.

1.2.   Expozice v národní měně dlužníka

4.

Expozicím vůči centrálním vládám a centrálním bankám členských států, pokud jsou denominovány a financovány v domácí měně dané centrální vlády a centrální banky, se přidělí 0 % riziková váha.

5.

Pokud příslušné orgány třetí země, které používají opatření pro regulaci a dohled alespoň na téže úrovni jako ve Společenství, přidělí expozicím vůči vlastní centrální vládě a centrální bance, jež jsou denominované a financované v domácí měně, rizikovou váhu nižší, než jak je uvedeno v bodech 1 a 2, mohou členské státy povolit svým úvěrovým institucím, aby odpovídajícím expozicím přidělily rizikovou váhu stejným způsobem.

1.3.   Použití externích ratingů vypracovaných exportními úvěrovými agenturami

6.

Externí ratingy vypracované exportní úvěrovou agenturou uznají příslušné orgány za předpokladu, že je splněna jedna z následujících podmínek

a)

jde o vyhodnocení rizika, na kterém se shodly exportní úvěrové agentury účastnící se „Ujednání o pravidlech pro státem podporované vývozní úvěry“ v rámci OECD; nebo

b)

exportní úvěrová agentura zveřejňuje svoje externí ratingy a dodržuje dohodnutou metodiku OECD a externí rating je vázán na jednu z osmi minimálních exportních pojišťovacích prémií (MEPP), které stanoví dohodnutá metodika OECD.

7.

Pokud je pro účely vážení rizika uznán externí rating vypracovaný exportní úvěrovou agenturou, přidělí se daným expozicím riziková váha podle tabulky č. 2.

Tabulka č. 2

MEPP

0

1

2

3

4

5

6

7

Riziková váha

0 %

0 %

20 %

50 %

100 %

100 %

100 %

150 %

2.   EXPOZICE VŮČI REGIONÁLNÍ NEBO MÍSTNÍ SPRÁVĚ

8.

Aniž by tím byly dotčeny body 9 až 11, přidělí se expozicím vůči regionální a místní správě stejná riziková váha jako expozicím vůči institucím. Toto zacházení je nezávislé na diskrečním právu podle čl. 80 odst. 3. Preferenční zacházení s krátkodobými expozicemi podle bodů 31, 32 a 37 se nepoužije.

9.

S expozicemi vůči regionální a místní správě se zachází jako s expozicemi vůči centrální vládě, do jejíž pravomoci tato regionální a místní správa spadá, pokud neexistuje rozdíl v riziku mezi těmito expozicemi vzhledem ke specifickým možnostem získávání příjmů na straně regionální a místní správy a k existenci zvláštního institucionálního uspořádání, které snižuje jejich riziko selhání.

Příslušné orgány vypracují a zveřejní seznam orgánů regionální a místní správy, kterým se přidělí stejná riziková váha jako centrální vládě.

10.

S expozicemi vůči církvím a náboženským organizacím, které vznikly ve formě právnických osob podle veřejného práva, pokud vybírají daně v souladu s právními předpisy, které je k tomu opravňují, se zachází jako s expozicemi vůči orgánům regionální a místní správy, s výjimkou bodu 9, který se na ně nevztahuje. V tomto případě nebude pro účely čl. 89 odst. 1 písm. a) povolení použít pododdíl 1 hlavy V kapitoly 2 oddílu 3 vyloučeno.

11.

Pokud příslušné orgány třetí země, které používají opatření pro regulaci a dohled alespoň na téže úrovni jako ve Společenství, zacházejí s expozicemi vůči regionální a místní správě stejně jako s expozicemi vůči své centrální vládě, mohou členské státy povolit svým úvěrovým institucím, aby expozicím vůči takové regionální a místní správě přidělily rizikovou váhu stejným způsobem.

3.   EXPOZICE VŮČI SPRÁVNÍM ORGÁNŮM A NEKOMERČNÍM PODNIKŮM

3.1.   Zacházení

12.

Aniž by tím byly dotčeny body 13 až 17, expozicím vůči správním orgánům a nekomerčním podnikům se přidělí riziková váha 100 %.

3.2.   Subjekty veřejného sektoru

13.

Aniž by tím byly dotčeny body 14 až 17, expozicím vůči subjektům veřejného sektoru se přidělí riziková váha 100 %.

14.

Pokud tak příslušné orgány některého členského státu rozhodnou, lze s expozicemi vůči subjektům veřejného sektoru zacházet jako s expozicemi vůči institucím. Pokud tak příslušné orgány učiní, děje se to nezávisle na diskrečním právu podle čl. 80 odst. 3. Preferenční zacházení s krátkodobými expozicemi podle bodů 31, 32 a 37 se nepoužije.

15.

Ve výjimečných případech lze expozice vůči subjektům veřejného sektoru posuzovat jako expozice vůči centrální vládě státu, na jehož území jsou usazeny, pokud příslušné orgány usoudí, že riziko těchto expozic je totožné, protože centrální vláda vydala přiměřenou záruku.

16.

Pokud toto diskreční právo zacházet s expozicemi vůči subjektům veřejného sektoru jako s expozicemi vůči institucím nebo jako s expozicemi vůči centrální vládě státu, na jehož území jsou usazeny, příslušné orgány některého členského státu využijí, příslušné orgány jiného členského státu svým úvěrovým institucím rovněž umožní, aby v případě expozic vůči takovým subjektům veřejného sektoru uplatnily stejnou rizikovou váhu.

17.

Pokud příslušné orgány třetí země, které používají opatření pro regulaci a dohled alespoň na téže úrovni jako ve Společenství, zacházejí s expozicemi vůči subjektům veřejného sektoru stejně jako s expozicemi vůči institucím, mohou členské státy povolit svým úvěrovým institucím, aby expozicím vůči takovým subjektům veřejného sektoru přidělily rizikovou váhu stejným způsobem.

4.   EXPOZICE VŮČI MEZINÁRODNÍM ROZVOJOVÝM BANKÁM

4.1.   Oblast působnosti

18.

Pro účely článků 78 až 83 se Korporace pro meziamerické investice (Inter-American Investment Corporation), Černomořská banka pro obchod a rozvoj a Středoamerická banka pro ekonomickou integraci považují za mezinárodní rozvojovou banku (MRB).

4.2.   Zacházení

19.

Aniž by tím byly dotčeny body 20 a 21, s expozicemi vůči mezinárodním rozvojovým bankám se zachází stejně jako s expozicemi vůči institucím v souladu s body 29 až 32. Preferenční zacházení s krátkodobými expozicemi podle bodů 31, 32 a 37 se nepoužije.

20.

Expozicím vůči následujícím mezinárodním rozvojovým bankám se přidělí riziková váha 0 %:

a)

Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (International Bank for Reconstruction and Development);

b)

Mezinárodní finanční korporace (International Finance Corporation);

c)

Meziamerická rozvojová banka (Inter-American Development Bank);

d)

Asijská rozvojová banka (Asian Development Bank);

e)

Africká rozvojová banka (African Development Bank);

f)

Rozvojová banka Rady Evropy (Council of Europe Development Bank);

g)

Severská investiční banka (Nordic Investment Bank);

h)

Karibská rozvojová banka (Caribbean Development Bank);

i)

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (European Bank for Reconstruction and Development);

j)

Evropská investiční banka (European Investment Bank);

k)

Evropský investiční fond (European Investment Fund); a

l)

Multilaterální agentura pro investiční záruky (Multilateral Investment Guarantee Agency).

21.

Nesplacené části upsaného kapitálu Evropského investičního fondu se přidělí riziková váha 20 %.

5.   EXPOZICE VŮČI MEZINÁRODNÍM ORGANIZACÍM

22.

Expozicím vůči následujícím mezinárodním organizacím se přidělí riziková váha 0 %:

a)

Evropské společenství;

b)

Mezinárodní měnový fond;

c)

Banka pro mezinárodní platby.

6.   EXPOZICE VŮČI INSTITUCÍM

6.1.   Zacházení

23.

Pro stanovení rizikových vah v případě expozic vůči institucím se použije jedna ze dvou metod popsaných v bodech 26 a 27 a 29 až 32.

24.

Aniž by byla dotčena ostatní ustanovení bodů 23 až 39, expozicím vůči finančním institucím, které schvalují a dohled nad nimi vykonávají příslušné orgány pověřené schvalováním a výkonem dohledu nad úvěrovými institucemi, které se řídí obezřetnostními požadavky shodnými s požadavky uplatňovanými vůči úvěrovým institucím, se přidělí stejná riziková váha jako expozicím vůči institucím.

6.2.   Minimální riziková váha expozic vůči institucím bez ratingu

25.

Expozicím vůči institucím bez ratingu nelze přidělit rizikovou váhu nižší, než je riziková váha přidělovaná expozicím vůči jejich centrální vládě.

6.3.   Metoda založená na rizikové váze centrální vlády

26.

Expozicím vůči institucím se přidělí riziková váha podle stupně úvěrové kvality, který je v souladu s tabulkou č. 3 přidělen expozicím vůči centrální vládě, do jejíž pravomoci daná instituce patří.

Tabulka č. 3

Stupeň úvěrové kvality, který je centrální vládě přidělen

1

2

3

4

5

6

Riziková váha expozice

20 %

50 %

100 %

100 %

100 %

150 %

27.

Expozicím vůči institucím, které mají sídlo v zemích, jejichž centrální vláda nemá rating, se přidělí riziková váha nepřesahující 100 %.

28.

Expozicím vůči institucím s původní efektivní splatností 3 měsíce nebo kratší se přidělí riziková váha 20 %.

6.4.   Metoda založená na externím ratingu

29.

Expozicím vůči institucím s původní efektivní splatností delší než tři měsíce, pro které je k dispozici externí rating vypracovaný určenou ratingovou agenturou, se přidělí riziková váha podle tabulky č. 4 v souladu s externími ratingy, které vypracovaly uznané ratingové agentury a které příslušné orgány přidělily k šesti stupňům na stupnici externího ratingu.

Tabulka č. 4

Stupeň úvěrové kvality

1

2

3

4

5

6

Riziková váha

20 %

50 %

50 %

100 %

100%

150 %

30.

Expozicím vůči institucím bez ratingu se přidělí riziková váha 50 %.

31.

Expozicím vůči institucím s původní efektivní splatností tři měsíce nebo kratší, pro které je k dispozici externí rating vypracovaný určenou ratingovou agenturou, se přidělí riziková váha podle tabulky č. 5 v souladu s externími ratingy, které vypracovaly uznané ratingové agentury a které příslušné orgány přidělily k šesti stupňům na stupnici externího ratingu:

Tabulka č. 5

Stupeň úvěrové kvality

1

2

3

4

5

6

Riziková váha

20 %

20 %

20 %

50 %

50 %

150 %

32.

Expozicím vůči institucím bez ratingu s původní efektivní splatností tři měsíce nebo kratší se přidělí riziková váha 20 %.

6.5.   Vztah ke krátkodobému ratingu

33.

Pokud se pro expozice vůči institucím používá metoda uvedená v bodech 29 až 32, pak je vztah ke specifickým krátkodobým ratingům následující.

34.

Pokud není k dispozici krátkodobý rating expozice, použije se na všechny expozice vůči institucím se zbytkovou splatností maximálně tři měsíce obecné preferenční zacházení pro krátkodobé expozice popsané v bodě 31.

35.

Pokud je k dispozici krátkodobý rating a podle tohoto ratingu by se měla použít příznivější nebo stejná riziková váha jako v případě obecného preferenčního zacházení pro krátkodobé expozice popsaného v bodě 31, pak se pouze pro tuto konkrétní expozici použije tento krátkodobý rating. V případě ostatních krátkodobých expozic se použije obecné preferenční zacházení pro krátkodobé expozice popsané v bodě 31.

36.

Pokud je k dispozici krátkodobý rating a podle tohoto ratingu by se měla použít méně příznivá riziková váha než v případě obecného preferenčního zacházení pro krátkodobé expozice popsaného v bodě 31, pak se obecné preferenční zacházení pro krátkodobé expozice nepoužije a všem krátkodobým pohledávkám bez ratingu se přidělí stejná riziková váha, jako je riziková váha použitá v případě tohoto specifického krátkodobého ratingu.

6.6.   Krátkodobé expozice v národní měně dlužníka

37.

Expozicím vůči institucím se zbytkovou splatností tři měsíce nebo kratší, denominovaným a financovaným v národní měně, může být v souladu s diskrečním právem příslušných orgánů přidělena v souladu s oběma metodami popsanými v bodech 26 a 27 a 29 až 32 riziková váha, která je o jednu kategorii méně příznivá než preferenční riziková váha přidělená expozicím vůči centrální vládě a popsaná v bodech 4 a 5.

38.

Žádné expozici se zbytkovou splatností tři měsíce nebo kratší denominované a financované v národní měně dlužníka nelze přidělit rizikovou váhu méně než 20 %.

6.7   Investice do nástrojů regulativního kapitálu

39.

Na investice do akcií nebo nástrojů regulativního kapitálu emitovaných institucemi se použije riziková váha 100 %, pokud tyto nástroje nejsou odečteny z kapitálu.

6.8   Minimální rezervy vyžadované ECB

40.

Má-li expozice vůči instituci podobu minimálních rezerv, které úvěrová instituce musí udržovat podle předpisů Evropské centrální banky nebo centrální banky členského státu, mohou členské státy povolit přidělení rizikové váhy, která by se přidělila na expozice vůči centrální bance daného členského státu, za předpokladu, že:

a)

rezervy jsou udržovány v souladu s nařízením Evropské centrální banky (ES) č. 1745/2003 ze dne 12. září 2003 o uplatňování minimálních rezerv (1) nebo podle jiného nařízení, které uvedené nařízení nahrazuje, nebo v souladu s vnitrostátními požadavky, které jsou s uvedeným nařízením ve všech podstatných aspektech rovnocenné; a

b)

v případě konkursu nebo platební neschopnosti instituce, u které jsou rezervy udržovány, jsou tyto rezervy včas v plném rozsahu vráceny úvěrové instituci a nepoužijí se ke krytí jiných závazků dané instituce.

7.   EXPOZICE VŮČI PODNIKŮM

7.1.   Zacházení

41.

Expozicím, pro které je k dispozici externí rating vypracovaný určenou ratingovou agenturou, se přidělí riziková váha podle tabulky č. 6 v souladu s externími ratingy, které vypracovaly uznané ratingové agentury a které příslušné orgány přidělily k šesti stupňům na stupnici externího ratingu.

Tabulka č. 6

Stupeň úvěrové kvality

1

2

3

4

5

6

Riziková váha

20 %

50 %

100 %

100 %

150 %

150 %

42.

Expozicím, pro které takový externí rating k dispozici není, se přidělí riziková váha 100 % nebo riziková váha jejich centrální vlády, podle toho, která z nich je vyšší.

8.   RETAILOVÉ EXPOZICE

43.

Expozicím, které splňují kritéria uvedená v čl. 79 odst. 2, se přidělí riziková váha 75 %.

9.   EXPOZICE ZAJIŠTĚNÉ NEMOVITOSTÍ

44.

Aniž by tím byly dotčeny body 45 až 60, přidělí se expozicím plně zajištěným nemovitostí riziková váha 100 %.

9.1.   Expozice zajištěné zástavními právy k obytným nemovitostem

45.

Expozicím nebo jakékoli části expozice plně a zcela zajištěným ke spokojenosti příslušných orgánů zástavními právy k obytným nemovitostem, které obývá nebo bude obývat, nebo které pronajímá nebo bude pronajímat majitel nebo skutečný vlastník v případě individuálních investičních společností, se přidělí riziková váha 35 %.

46.

Expozicím plně a zcela zajištěným ke spokojenosti příslušných orgánů účastmi ve finských společnostech zajišťujících bytovou výstavbu v souladu s finským zákonem o společnostech zajišťujících výstavbu z roku 1991 nebo odpovídajícími pozdějšími předpisy, pokud se jedná o obytné nemovitosti, které obývá nebo bude obývat, nebo které pronajímá nebo bude pronajímat majitel, se přidělí riziková váha 35 %.

47.

Expozicím vůči nájemníkovi u leasingu nemovitostí týkajícího se nemovitosti určené k bydlení, v rámci které je úvěrová instituce nájemcem a nájemník má možnost odkoupení, se přidělí riziková váha 35 % za předpokladu, že odpovědné orgány jsou spokojeny s tím, že expozice úvěrové instituce je plně a zcela zajištěna vlastnictvím nemovitosti.

48.

Při rozhodování o tom, zda jsou se zajištěním spokojeny, se musí pro účely bodů 45 až 47 příslušné orgány ujistit, že jsou splněny následující podmínky:

a)

hodnota nemovitosti výrazně nezávisí na úvěrové kvalitě dlužníka. Tento požadavek předem nevylučuje situace, kdy čistě makroekonomické faktory ovlivní hodnotu nemovitosti i plnění ze strany dlužníka;

b)

riziko dlužníka výrazně nezávisí na fungování dané nemovitosti či projektu, ale spíše na základní schopnosti dlužníka splatit dluh z jiných zdrojů. Splacení úvěru tak výrazně nezávisí na peněžním toku vytvořeném danou nemovitostí, která slouží jako kolaterál;

c)

jsou splněny minimální požadavky stanovené v příloze VIII části 2 bodě 8 a pravidla oceňování stanovená v příloze VIII části 3 bodech 62 až 65;

d)

hodnota nemovitosti výraznou měrou překračuje expozice.

49.

Příslušné orgány mohou rozhodnout, že podmínka uvedená v bodě 48 písm. b) nebude použita v případě expozic plně a zcela zajištěných zástavními právy k obytným nemovitostem, které se nacházejí na jejich území, pokud je zjevné, že na jejich území existuje rozvinutý a zavedený trh s obytnými nemovitostmi se ztrátovostí, která je natolik nízká, že použití tohoto postupu opravňuje.

50.

Pokud příslušné orgány některého členského státu využijí diskrečního práva podle bodu 49, mohou příslušné orgány jiného členského státu povolit svým úvěrovým institucím přidělit takovým expozicím plně a zcela zajištěným zástavními právy k obytným nemovitostem rizikovou váhu 35 %.

9.2.   Expozice zajištěné zástavními právy k obchodním nemovitostem

51.

Pokud tak příslušné orgány rozhodnou, lze expozicím nebo jakékoli části expozice plně a zcela zajištěným ke spokojenosti příslušných orgánů zástavními právy ke kancelářím nebo jiným podnikatelským prostorám, které se nacházejí na jejich území, přidělit rizikovou váhu 50 %.

52.

Pokud tak příslušné orgány rozhodnou, lze expozicím plně a zcela zajištěným ke spokojenosti příslušných orgánů účastmi ve finských společnostech zajišťujících výstavbu v souladu s finským zákonem o společnostech zajišťujících výstavbu z roku 1991 nebo odpovídajícími pozdějšími předpisy, pokud se jedná o kanceláře nebo jiné podnikatelské prostory, přidělit rizikovou váhu 50 %.

53.

Pokud tak příslušné orgány rozhodnou, lze expozicím týkajícím se leasingu nemovitostí v případě kanceláří nebo jiných podnikatelských prostor nacházejících se na jejich území, jichž je úvěrová instituce pronajímatelem a nájemce má předkupní právo, přidělit rizikovou váhu 50 % za předpokladu, že expozice úvěrové instituce je plně a zcela zajištěna ke spokojenosti příslušných orgánů vlastnictvím nemovitosti.

54.

Použití bodů 51 až 53 je možné, pouze pokud jsou splněny následující podmínky:

a)

hodnota nemovitosti nesmí výrazně záviset na úvěrové kvalitě dlužníka. Tento požadavek předem nevylučuje situace, kdy čistě makroekonomické faktory ovlivní hodnotu nemovitosti i plnění ze strany dlužníka;

b)

riziko dlužníka nesmí výrazně záviset na fungování dané nemovitosti či projektu, ale spíše na základní schopnosti dlužníka splatit dluh z jiných zdrojů. Splacení úvěru tak nesmí výrazně záviset na peněžním toku vytvořeném danou nemovitostí, která slouží jako kolaterál;

c)

jsou splněny minimální požadavky stanovené v příloze VIII části 2 bodě 8 a pravidla oceňování stanovená v příloze VIII části 3 bodech 62 až 65.

55.

Riziková váha ve výši 50 % se přidělí té části úvěru, která nepřesahuje limit vypočítaný podle jedné z následujících podmínek:

a)

50 % tržní hodnoty dané nemovitosti;

b)

50 % tržní hodnoty nemovitosti nebo 60 % její hypotekární hodnoty podle toho, která hodnota je nižší, v členských státech, které právními předpisy určily přísná kritéria pro stanovení hypotekární hodnoty.

56.

Riziková váha ve výši 100 % se přidělí té části úvěru, která přesahuje limity stanovené v bodě 55.

57.

Pokud příslušné orgány některého členského státu využijí diskrečního práva podle bodů 51 až 53, mohou příslušné orgány jiného členského státu povolit svým úvěrovým institucím použít na takové expozice plně a zcela zajištěné zástavními právy k obchodním nemovitostem rizikovou váhu 50 %.

58.

Příslušné orgány mohou rozhodnout, že podmínka uvedená v bodě 54 písm. b) nebude použita v případě expozic plně a zcela zajištěných zástavními právy k obchodním nemovitostem, které se nacházejí na jejich území, pokud je zjevné, že na jejich území existuje rozvinutý a zavedený trh s obchodními nemovitostmi se ztrátovostí, která nepřekračuje následující limity:

a)

ztráty z úvěrů zajištěných obchodní nemovitostí 50 % tržní hodnoty (nebo případně 60 % hypoteční hodnoty, pokud je tato hodnota stanovena a je nižší) nepřekročí v kterémkoliv roce 0,3 % nesplacených úvěrů zajištěných obchodní nemovitostí.

b)

celkové ztráty z úvěrů zajištěných obchodní nemovitostí nesmějí v kterémkoliv roce překročit 0,5 % nesplacených úvěrů zajištěných obchodní nemovitostí.

59.

Pokud je některý z limitů uvedených v bodě 58 v daném roce překročen, nebude již možno použít bod 58; až do doby, kdy budou splněny podmínky bodu 58 v následujícím roce, použije se podmínka uvedená v bodě 54 písm. b).

60.

Pokud příslušné orgány některého členského státu využijí diskrečního práva podle bodu 58, mohou příslušné orgány jiného členského státu dovolit svým úvěrovým institucím přidělit takovým expozicím plně a zcela zajištěným zástavními právy k obchodním nemovitostem rizikovou váhu 50 %.

10.   EXPOZICE PO SPLATNOSTI

61.

Aniž by tím byla dotčena ustanovení bodů 62 až 65, přidělí se nezajištěné části expozice, která je více než 90 dnů po splatnosti, převyšuje horní limit stanovený příslušnými orgány a odráží přiměřenou úroveň rizika, riziková váha ve výši:

a)

150 %, pokud jsou úpravy ocenění nižší než 20 % nezajištěné části expozice bez zohlednění úpravy ocenění; a

b)

100 %, pokud jsou úpravy ocenění alespoň 20 % nezajištěné části expozice bez zohlednění úpravy ocenění.

62.

Pro účely definování zajištěné části expozice po splatnosti se uznatelným kolaterálem a zárukami rozumí kolaterál a záruky uznatelné pro účely snižování úvěrového rizika.

63.

Pokud je však expozice po splatnosti plně zajištěna jiným druhem kolaterálu než kolaterálem uznatelným pro účely snižování úvěrového rizika a pokud tak rozhodnou příslušné orgány, lze přidělit rizikovou váhu 100 %, je-li zaručena kvalita kolaterálu prostřednictvím přísných operačních kritérií a úpravy ocenění dosahují 15 % expozice bez zohlednění úpravy ocenění.

64.

Expozicím uvedeným v bodech 45 až 50 se po zohlednění úpravy ocenění přidělí riziková váha 100 %, pokud jsou více než 90 dnů po splatnosti. Pokud jsou úpravy ocenění alespoň 20 % expozic bez zohlednění úpravy ocenění, může být riziková váha pro zbytek expozice snížena na 50 %, rozhodnou-li tak příslušné orgány.

65.

Expozicím uvedeným v bodech 51 až 60, které jsou více než 90 dnů po splatnosti, se přidělí riziková váha 100 %.

11.   EXPOZICE S VYSOKÝM STUPNĚM RIZIKA

66.

Pokud tak rozhodnou příslušné orgány, přidělí se expozicím spojeným s obzvláště vysokými riziky, jako jsou např. investice do firem s rizikovým kapitálem (venture capital firms) a soukromé kapitálové investice (private equity investments), riziková váha 150 %.

67.

Příslušné orgány mohou povolit, aby se expozicím, které nejsou po splatnosti, kterým podle ustanovení této části má být přidělena riziková váha 150 % a pro které byly vytvořeny úpravy ocenění, přidělila riziková váha ve výši:

a)

100 %, pokud úpravy ocenění tvoří alespoň 20 % hodnoty expozice bez zohlednění úpravy ocenění; a

b)

50 %, pokud úpravy ocenění tvoří alespoň 50 % hodnoty expozice bez zohlednění úpravy ocenění.

12.   EXPOZICE VE FORMĚ KRYTÝCH DLUHOPISŮ

68.

„Krytými dluhopisy“ se rozumí dluhopisy ve smyslu čl. 22 odst. 4 směrnice 85/611/EHS (SKIPCP), které jsou zajištěné některým z následujících aktiv:

a)

expozice vůči centrálním vládám, centrálním bankám, subjektům veřejného sektoru, regionálním vládám a místním orgánům v EU, nebo jimi zaručené;

b)

expozice vůči centrálním vládám a centrálním bankám nečlenských států, multilaterálním rozvojovým bankám, mezinárodním organizacím, které splňují podmínky stupně úvěrové kvality 1 uvedeného v této příloze a expozice vůči subjektům veřejného sektoru, regionálním vládám a místním vládám nečlenských států, nebo jimi zaručené, jimž je přidělena stejná riziková váha jako expozicím vůči institucím, nebo centrálním vládám a centrálním bankám v souladu s body 8, 9, 14 nebo 15 a které patří do stupně úvěrové kvality 1 uvedeného v této příloze; a expozice ve smyslu tohoto odstavce, které minimálně splňují podmínky stupně úvěrové kvality 2 uvedeného v této příloze, za předpokladu, že nepřesahují 20 % jmenovité částky nesplacených krytých dluhopisů emitující úvěrové instituce;

c)

expozice vůči institucím, které patří do stupně úvěrové kvality 1 uvedeného v této příloze. Celková expozice tohoto druhu nesmí přesáhnout 15 % jmenovité částky nesplacených krytých dluhopisů emitující úvěrové instituce. Expozice vyplývající z převodu a řízení plateb z dlužníků majících úvěry zajištěné nemovitostmi, nebo v případě likvidace, na držitele krytých dluhopisů se do tohoto limitu ve výši 15 % nezapočítává. Expozice vůči institucím v rámci EU, u nichž splatnost nepřesahuje 100 dní, se nezahrnují do podmínky 1. stupně, tyto instituce však musí minimálně splňovat podmínky stupně úvěrové kvality 2 uvedeného v této příloze;

d)

úvěry zajištěné obytnými nemovitostmi nebo účastmi ve finských společnostech zajišťujících bytovou výstavbu uvedených v bodě 46 až do výše jistiny kryté zástavními právy spojenými s předchozími zástavními právy nebo do výše 80 % hodnoty zastavených nemovitostí, podle toho, která z částek je nižší; nebo úvěry zajištěné dluhopisy s přednostním vypořádáním vydanými francouzskými Fonds Communs de Créances nebo rovnocennými sekuritizačními společnostmi řídícími se právními předpisy členského státu, které sekuritizují expozice týkající se obytných nemovitostí, za předpokladu, že nejméně 90 % aktiv těchto Fonds Communs de Créances nebo rovnocenných sekuritizačních společností řídících se právními předpisy členského státu tvoří hypotéky společně s jakýmikoli předchozími zástavními právy až do výše částek dlužných na základě uvedených dluhopisů, jistiny kryté zástavním právem nebo 80 % hodnoty zastavených nemovitostí, podle toho, která z částek je nižší, za předpokladu, že uvedené dluhopisy patří do stupně úvěrové kvality 1, jak je stanoveno v této příloze, a v případě, že tyto dluhopisy nepřesahují 20 % jmenovité částky nesplacené emise.

Expozice vyplývající z převodu a řízení plateb dlužníků majících úvěry zajištěné zastavenými nemovitostmi s dluhopisy s přednostním vypořádáním nebo s dluhovými cennými papíry nebo expozice vyplývající z jejich likvidace se do limitu 90 % nezapočítávají;

e)

úvěry zajištěné obchodními nemovitostmi nebo účastmi ve finských společnostech zajišťujících výstavbu uvedených v bodě 52 až do výše jistiny kryté zástavními právy spojenými s předchozími zástavními právy nebo do výše 60 % hodnoty zastavených nemovitostí, podle toho, která z částek je nižší; nebo úvěry zajištěné dluhopisy s přednostním vypořádáním vydanými francouzskými Fonds Communs de Créances nebo rovnocennými sekuritizačními společnostmi řídícími se právními předpisy členského státu, které sekuritizují expozice týkající se obchodních nemovitostí, za předpokladu, že nejméně 90 % aktiv těchto Fonds Communs de Créances nebo rovnocenných sekuritizačních společností řídících se právními předpisy členského státu tvoří hypotéky společně s jakýmikoli předchozími zástavními právy až do výše částek dlužných na základě uvedených dluhopisů, jistiny kryté zástavním právem nebo 60 % hodnoty zastavených nemovitostí, podle toho, která z částek je nižší, za předpokladu, že uvedené dluhopisy patří do stupně úvěrové kvality 1, jak je stanoveno v této příloze, a v případě, že tyto dluhopisy nepřesahují 20 % jmenovité částky nesplacené emise. Příslušné orgány mohou uznat úvěry zajištěné obchodní nemovitostí, pokud je poměr úvěru k hodnotě nemovitosti, stanovený na 60 %, překročen maximálně do výše 70 %, přesahuje-li hodnota celkových aktiv poskytnutých jako kolaterál na kryté dluhopisy jmenovitou částku nesplacenou na daném krytém dluhopisu o nejméně 10 % a pohledávka držitele dluhopisu splňuje požadavky právní jistoty uvedené v příloze VIII. Pohledávka držitele dluhopisu musí mít přednost před všemi ostatními pohledávkami týkajícími se daného kolaterálu.

Expozice vyplývající z převodu a řízení plateb dlužníků majících úvěry zajištěné zastavenými nemovitostmi s dluhopisy s přednostním vypořádáním nebo s dluhovými cennými papíry nebo expozice vyplývající z jejich likvidace se do limitu 90 % nezapočítávají.; nebo

f)

úvěry zajištěné loděmi, pokud současná zástavní práva spolu s předchozími zástavními právy nepřesahují 60 % hodnoty zastavené lodě.

Pro tyto účely se „zajištění“ vztahuje také na případy, kdy aktiva uvedená pod písmeny a) až f) jsou podle platných právních předpisů určena výhradně k ochraně držitelů dluhopisů před ztrátami.

Do 31. prosince 2010 se nepoužije horní limit 20 % pro dluhopisy s přednostním vypořádáním vydané francouzskými Fonds Communs de Créances nebo rovnocennými sekuritizačními společnostmi ve smyslu písmen d) a e), pokud existuje pro tyto dluhopisy s přednostním vypořádáním rating uznané ratingové agentury, který odpovídá nejlepšímu stupni ratingu, který tato agentura vydala pro kryté dluhopisy. Před ukončením této lhůty bude toto přechodné ustanovení přezkoumáno; na základě tohoto přezkumu může Komise tuto lhůtu prodloužit postupem podle čl. 151 odst. 2, případně též se stanovením dalšího přezkumu.

Do 31. prosince 2010 může být hodnota 60 % uvedená v písmenu f) nahrazena hodnotou 70 %. Před ukončením této lhůty bude toto přechodné ustanovení přezkoumáno; na základě tohoto přezkumu může Komise tuto lhůtu prodloužit postupem podle čl. 151 odst. 2, případně též se stanovením dalšího přezkumu.

69.

V případě zajišťování krytých dluhopisů nemovitostmi musí úvěrové instituce splnit minimální požadavky stanovené v příloze VIII části 2 bodě 8 a pravidla oceňování stanovená v příloze VIII části 3 bodech 62 až 65.

70.

Odchylně od bodů 68 a 69 je možno pro toto preferenční zacházení uznat, až do doby jejich splatnosti, i kryté dluhopisy splňující podmínky definice v čl. 22 odst. 4 směrnice 85/611/EHS a vydané před 31. prosincem 2007.

71.

Krytým dluhopisům se přidělí riziková váha na základě rizikové váhy přidělené přednostním nezajištěným expozicím vůči úvěrové instituci, která je vydává. Platí následující vztahy mezi rizikovými váhami:

a)

pokud je expozicím vůči dané instituci přidělena riziková váha 20 %, přidělí se krytému dluhopisu riziková váha 10 %;

b)

pokud je expozicím vůči dané instituci přidělena riziková váha 50 %, přidělí se krytému dluhopisu riziková váha 20 %;

c)

pokud je expozicím vůči dané instituci přidělena riziková váha 100 %, přidělí se krytému dluhopisu riziková váha 50 %;

d)

pokud je expozicím vůči dané instituci přidělena riziková váha 150 %, přidělí se krytému dluhopisu riziková váha 100 %.

13.   SEKURITIZAČNÍ POZICE

72.

Rizikové váhy v případě sekuritizačních pozic se vypočítají v souladu s články 94 až 101.

14.   KRÁTKODOBÉ EXPOZICE VŮČI INSTITUCÍM A PODNIKŮM

73.

Krátkodobým expozicím vůči instituci nebo podniku, pro které je k dispozici externí rating vypracovaný určenou ratingovou agenturou, se přidělí riziková váha podle tabulky č. 7 v souladu s externími ratingy vypracovanými uznanými ratingovými agenturami, které příslušné orgány přiřadily k šesti stupňům na stupnici externího ratingu:

Tabulka č. 7

Stupeň úvěrové kvality

1

2

3

4

5

6

Riziková váha

20 %

50 %

100 %

150 %

150 %

150 %

15.   EXPOZICE VE FORMĚ ÚČASTÍ V PODNICÍCH KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ

74.

Aniž by tím byly dotčeny body 75 až 81, přidělí se expozicím ve formě účastí v podnicích kolektivního investování riziková váha 100 %.

75.

Expozicím ve formě účastí v podnicích kolektivního investování, pro které je k dispozici externí rating vypracovaný určenou ratingovou agenturou, se přidělí riziková váha podle tabulky č. 8 v souladu s externími ratingy, které vypracovaly uznané ratingové agentury a které příslušné orgány přidělily k šesti stupňům na stupnici externího ratingu.

Tabulka č. 8

Stupeň úvěrové kvality

1

2

3

4

5

6

Riziková váha

20 %

50 %

100 %

100 %

150 %

150 %

76.

Pokud se příslušné orgány domnívají, že pozice v podniku kolektivního investování je spojena s obzvláště vysokými riziky, požadují, aby takové pozici byla přidělena riziková váha 150 %.

77.

Úvěrové instituce mohou stanovit rizikovou váhu pro podnik kolektivního investování tak, jak je uvedeno v bodech 79 až 81, pokud jsou splněna následující kritéria:

a)

podnik kolektivního investování je řízen společností, která podléhá dohledu v některém členském státě nebo, se souhlasem příslušného orgánu dané úvěrové instituce, pokud:

i)

je podnik kolektivního investování řízen společností, která podléhá dohledu považovanému za ekvivalentní dohledu podle práva Společenství, a

ii)

spolupráce mezi příslušnými orgány je na dostatečné úrovni;

b)

prospekt podniku kolektivního investování nebo jiný rovnocenný dokument zahrnuje:

i)

kategorie aktiv, do kterých smí podnik kolektivního investování investovat, a

ii)

pokud pro jeho investice platí určité limity, pak tyto relativní limity a způsoby jejich výpočtu, a

c)

podnik kolektivního investování podává alespoň jednou ročně zprávu o své obchodní činnosti, aby tak mohly být vyhodnoceny jeho pohledávky a závazky, příjem a činnost za dané období.

78.

Pokud příslušný orgán schválí podnik kolektivního investování ze třetí země, jak je uvedeno v bodě 77 písm. a), pak může příslušný orgán jiného členského státu takový podnik rovněž uznat, aniž by musel sám provádět jeho hodnocení.

79.

Pokud je úvěrová instituce obeznámena s podkladovými expozicemi podniku kolektivního investování, může na základě těchto podkladových expozic vypočítat průměrnou rizikovou váhu pro daný podnik kolektivního investování v souladu s metodami stanovenými v článcích 78 až 83.

80.

Pokud úvěrová instituce není obeznámena s podkladovými expozicemi podniku kolektivního investování, může průměrnou rizikovou váhu pro daný podnik kolektivního investování vypočítat v souladu s metodami uvedenými v článcích 78 až 83, přičemž musí být splněna následující pravidla: předpokládá se, že daný podnik kolektivního investování nejprve investuje do těch tříd expozic, na které se vztahují nejvyšší kapitálové požadavky, a to až do maximální výše, která je mu dovolena, a poté dále investuje do dalších tříd expozic v sestupném pořadí, dokud nedosáhne maximálního limitu pro celkové investice.

81.

Způsobem uvedeným v bodech 79 a 80 mohou úvěrové instituce svěřit výpočet a oznámení rizikové váhy pro podnik kolektivního investování třetí straně pod podmínkou, že odpovídajícím způsobem zajistí správnost výpočtu a oznámení.

16.   JINÉ POLOŽKY

16.1.   Zacházení

82.

Hmotným aktivům ve smyslu čl. 4 odst. 10 směrnice 86/635/EHS se přidělí riziková váha 100 %.

83.

V případě nákladů a příjmů příštích období, u nichž nedokáže instituce určit protistranu v souladu se směrnicí 86/635/EHS, se přidělí riziková váha 100 %.

84.

Hotovostním položkám v procesu inkasa se přidělí riziková váha 20 %. Pokladní hotovosti a obdobným hotovostním položkám se přidělí riziková váha 0 %.

85.

Členské státy mohou povolit rizikovou váhu 10 % na expozice vůči institucím specializovaným na mezibankovní trh a trh s dluhopisy emitovanými veřejnými institucemi ve svém domovském členském státě a podléhajícím přísnému dohledu příslušných orgánů, jsou-li tato aktiva plně a zcela zajištěna ke spokojenosti příslušných orgánů domovského členského státu položkou, které je přidělena riziková váha 0 % nebo 20 % a kterou tyto orgány uznají za dostatečný kolaterál.

86.

Drženým akciím a jiným účastem s výjimkou těch, které se odečítají od kapitálu, se přidělí riziková váha nejméně 100 %.

87.

Zlatým rezervám drženým ve vlastních trezorech nebo ve společné správě do výše, do jaké jsou kryty závazky ve zlatě, se přidělí riziková váha 0 %.

88.

U dohod o prodeji a zpětném odkupu aktiv (repo smluv) a u přímých termínovaných nákupů se přidělí riziková váha náležející daným aktivům, a nikoliv riziková váha protistran těchto operací.

89.

V případě, že úvěrová instituce poskytne řadě expozic zajištění úvěrového rizika za podmínky, že n-té selhání u expozic povede k použití zajištění a ukončení smlouvy, přidělí se rizikové váhy předepsané v článcích 94 až 101, pokud pro tento produkt existuje externí rating vypracovaný uznanou ratingovou agenturou. Pokud produkt nebyl ohodnocen uznanou ratingovou agenturou, pak se sečtou rizikové váhy expozic v daném koši, s výjimkou expozic n-1, do maximální výše 1 250 % a vynásobí se jmenovitou částkou zajištění poskytnutého úvěrovým derivátem, čímž se získá objem rizikově váženého aktiva. Expozice n-1, které mají být z výše zmíněné agregace vyloučeny, se určí tak, že rizikově vážená expozice odpovídající kterékoli z vyloučených expozic musí být menší než rizikově vážená expozice odpovídající kterékoli z expozic zahrnutých do agregace nebo jí rovna.

Část 2 – Uznávání ratingových agentur a přiřazování rizikových vah k jejich externím ratingům

1.   METODIKA

1.1.   Objektivnost

1.

Příslušné orgány se musí ujistit, že metodika přidělování externích ratingů je přesná, systematická, konzistentní a podléhá hodnocení založenému na zkušenostech z minulosti.

1.2.   Nezávislost

2.

Příslušné orgány se musí ujistit, že daná metodika nepodléhá vnějším politickým vlivům či nátlaku, anebo ekonomickým tlakům, které by mohly ovlivnit externí rating.

3.

Nezávislost metodiky používané ratingovou agenturou musí příslušné orgány vyhodnotit v souladu s faktory jako např.:

a)

vlastnická a organizační struktura ratingové agentury;

b)

její finanční zdroje;

c)

její personální obsazení a zkušenosti a

d)

její správa a řízení.

1.3   Průběžná kontrola

4.

Příslušné orgány se musí ujistit, že externí rating ratingové agentury podléhá průběžné kontrole a přizpůsobuje se změnám finanční situace. Daná kontrola musí probíhat po každé významné události, nejméně však jednou ročně.

5.

Před uznáním se musí příslušné orgány ujistit, že metodika hodnocení pro jednotlivé tržní segmenty je stanovena v souladu se standardy jako např.:

a)

zpětné testování musí probíhat už nejméně jeden rok;

b)

správnost kontroly prováděné ratingovou agenturou musí sledovat příslušné orgány; a

c)

příslušné orgány musí mít možnost zjistit od ratingové agentury rozsah jejích kontaktů s nejvyšším vedením subjektů, které tato agentura hodnotí.

6.

Příslušné orgány musí přijmout nezbytná opatření, aby zajistily, že je ratingové agentury budou okamžitě informovat o jakýchkoliv zásadních změnách metodiky, kterou používají pro přidělování externích ratingů.

1.4.   Transparentnost a zveřejňování údajů

7.

Příslušné orgány musí přijmout nezbytná opatření, aby zajistily, že principy metodiky používané ratingovou agenturou při vytváření externích ratingů budou zveřejněny, aby tak všichni potenciální uživatelé mohli posoudit, zda je dané hodnocení opodstatněné.

2.   INDIVIDUÁLNÍ EXTERNÍ RATINGY

2.1.   Důvěryhodnost a přijetí na trhu

8.

Příslušné orgány se musí ujistit, že individuální externí ratingy vypracované ratingovými agenturami uživatelé takových ratingů na trhu uznávají jako důvěryhodné a spolehlivé.

9.

Důvěryhodnost posoudí příslušné orgány na základě faktorů jako např.:

a)

tržní podíl ratingové agentury;

b)

příjmy ratingové agentury a obecněji její finanční zdroje;

c)

vliv ratingu na tvorbu cen; a

d)

alespoň dvě úvěrové instituce používají individuální externí rating vypracovaný uznanou ratingovou agenturou pro vydání dluhopisů nebo hodnocení úvěrových rizik.

2.2.   Transparentnost a zveřejňování údajů

10.

Příslušné orgány se musí ujistit, že přinejmenším všechny úvěrové instituce, které mají na individuálních externích ratinzích oprávněný zájem, k nim mají přístup za stejných podmínek.

11.

Příslušné orgány se musí zejména ujistit, že zahraniční strany mají k individuálním externím ratingům přístup za stejných podmínek jako tuzemské úvěrové instituce, které mají na těchto ratinzích oprávněný zájem.

3.   PŘIŘAZOVÁNÍ („MAPPING“)

12.

Aby bylo možné rozlišovat mezi relativními stupni rizika vyjádřenými jednotlivými externími ratingy, musí vzít příslušné orgány v úvahu kvantitativní faktory, jako např. dlouhodobý podíl selhání spojený s jednotlivými položkami, jimž byl přidělen stejný externí rating. V případě ratingových agentur, které vznikly teprve nedávno nebo dosud neshromáždily dlouhodobé záznamy o selháních, musí příslušné orgány požádat takovou agenturu, aby jim sdělila, jaký je podle ní dlouhodobý podíl selhání spojený s jednotlivými položkami, jimž byl přidělen stejný externí rating.

13.

Aby bylo možné rozlišovat mezi relativními stupni rizika vyjádřenými jednotlivými externími ratingy, musí vzít příslušné orgány v úvahu kvalitativní faktory, jako např. skupinu emitentů, které daná ratingová agentura hodnotí, rozsah externích ratingů, které přiděluje, co jednotlivé externí ratingy znamenají a jak daná agentura definuje pojem „selhání“.

14.

Příslušné orgány musí porovnat podíly selhání v případě každého externího ratingu jednotlivé ratingové agentury a srovnat je se srovnávacím standardem založeným na podílech selhání zjištěných ostatními ratingovými agenturami u skupiny emitentů, o nichž se příslušné orgány domnívají, že představují stejné úvěrové riziko.

15.

Pokud mají příslušné orgány za to, že podíly selhání zjištěné u externího ratingu některé ratingové agentury jsou systematicky výrazně vyšší než srovnávací standard, musí příslušné orgány přidělit externímu ratingu dané ratingové agentury vyšší stupeň úvěrové kvality na stupnici externího ratingu.

16.

Pokud příslušné orgány zvýšily danou rizikovou váhu u externího ratingu některé ratingové agentury a tato agentura pak prokáže, že podíly selhání zjištěné u jejího externího ratingu již nejsou systematicky výrazně vyšší než srovnávací standard, mohou se příslušné orgány rozhodnout, že externímu ratingu této ratingové agentury znovu přidělí původní stupeň úvěrové kvality na stupnici externího ratingu.

Část 3 – Použití externích ratingů ratingových agentur ke stanovení rizikových vah

1.   ZACHÁZENÍ

1.

Úvěrová instituce může určit jednu nebo několik uznaných ratingových agentur, které bude používat pro určení rizikové váhy svých aktiv a podrozvahových položek.

2.

Pokud se úvěrová instituce rozhodne použít pro některou třídu položek externí ratingy vypracované uznanou ratingovou agenturou, musí tyto externí ratingy používat konzistentně pro všechny expozice patřící do dané třídy.

3.

Pokud se úvěrová instituce rozhodne používat externí ratingy vypracované uznanou ratingovou agenturou, musí je používat stále a konzistentně po celou dobu.

4.

Úvěrová instituce může používat pouze ty externí ratingy ratingových agentur, které berou v úvahu všechny dlužné částky, tj. jistinu i úroky.

5.

Pokud je pro určitou hodnocenou položku k dispozici pouze jeden externí rating od určené ratingové agentury, použije se pro určení rizikové váhy dané položky tento externí rating.

6.

Pokud jsou k dispozici dva externí ratingy od určených ratingových agentur a každý z nich odpovídá v případě hodnocené položky jiné rizikové váze, přidělí se vyšší riziková váha.

7.

Pokud jsou pro hodnocenou položku k dispozici více než dva externí ratingy od určených ratingových agentur, vychází se ze dvou ratingů s nejnižšími rizikovými váhami. Pokud se tyto dvě nejnižší rizikové váhy liší, přidělí se vyšší z nich. Pokud jsou tyto dvě nejnižší rizikové váhy stejné, přidělí se tato riziková váha.

2.   EXTERNÍ RATING EMITENTA A EMISE

8.

Pokud existuje externí rating konkrétního emisního programu nebo facility, k nimž položka představující expozici patří, použije se tento externí rating ke stanovení rizikové váhy této položky.

9.

Pokud neexistuje přímo použitelný externí rating pro určitou položku, ale existuje externí rating konkrétního emisního programu nebo facility, k nimž položka představující expozici nepatří, nebo existuje obecný externí rating emitenta, pak se použije tento externí rating v případě, že znamená vyšší rizikovou váhu, než by tomu bylo jinak, nebo znamená nižší rizikovou váhu a daná expozice je ve všech ohledech na stejné nebo vyšší úrovni než konkrétní program emise nebo facilita, případně než přednostní nezajištěné expozice daného emitenta.

10.

Body 8 a 9 nevylučují použití bodů 68 až 71 části 1.

11.

Externí ratingy emitentů v rámci skupiny společností nelze použít jako externí rating jiného emitenta v rámci stejné skupiny společností.

3.   DLOUHODOBÉ A KRÁTKODOBÉ EXTERNÍ RATINGY

12.

Krátkodobé externí ratingy lze použít pouze pro krátkodobá aktiva a podrozvahové položky představující expozice vůči institucím a podnikům.

13.

Jakýkoliv krátkodobý externí rating se použije pouze na položku, k níž se tento krátkodobý externí rating vztahuje, a nepoužije se k určování rizikových vah pro žádnou jinou položku.

14.

Přidělí-li se krátkodobé facilitě s ratingem riziková váha 150 %, odchylně od bodu 13 pak všem nezajištěným expozicím bez ratingu vůči danému dlužníkovi, ať už krátkodobým nebo dlouhodobým, se přidělí rovněž riziková váha 150 %.

15.

Přidělí-li se krátkodobé facilitě s ratingem riziková váha 50 %, odchylně od bodu 13 pak nesmí být žádné krátkodobé expozici bez ratingu přidělena riziková váha nižší než 100 %.

4.   POLOŽKY V DOMÁCÍ A CIZÍ MĚNĚ

16.

Externí rating, který se týká položky v domácí měně dlužníka, nelze použít ke stanovení rizikové váhy jiné expozice vůči stejnému dlužníkovi v cizí měně.

17.

Odchylně od bodu 16, pokud expozice vznikne díky účasti úvěrové instituce na úvěru od mezinárodní rozvojové banky, jejíž statut preferovaného věřitele je na trhu uznávaný, mohou příslušné orgány povolit, aby se pro stanovení rizikové váhy použil externí rating položky dlužníka v domácí měně.


(1)  Úř. věst. L 250 2.10.2003, s. 10.

PŘÍLOHA VII

PŘÍSTUP ZALOŽENÝ NA INTERNÍM RATINGU

Část 1 – Hodnota rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát

1.   VÝPOČET HODNOTY RIZIKOVĚ VÁŽENÝCH EXPOZIC V PŘÍPADĚ ÚVĚROVÉHO RIZIKA

1.

Pokud není uvedeno jinak, určí se vstupní parametry pravděpodobnost selhání (probability of default – PD), ztráta ze selhání (loss given default – LGD) a splatnost (maturity value – M) tak, jak je uvedeno v části 2, hodnota expozice se určí tak, jak je uvedeno v části 3.

2.

Hodnota rizikově vážené expozice pro každou expozici se vypočítá v souladu s následujícími vzorci:

1.1.   Hodnota rizikově vážených expozic u expozic vůči podnikům, institucím, centrálním vládám a centrálním bankám

3.

S výhradou bodů 5 až 9 se hodnota rizikově vážených expozic u expozic vůči podnikům, institucím, centrálním vládám a centrálním bankám vypočítá v souladu s následujícími vzorci:

Korelace (R) = 0,12 × (1 – EXP(– 50 * PD))/(1 – EXP (– 50)) + 0,24 * [1 – (1 – EXP(– 50 * PD)) /(1 – EXP(– 50))]

Faktor splatnosti (b) = (0,11852 – 0,05478 * ln(PD))2

Riziková váha (Risk weight– RW) = (LGD * N[(1 – R) 0,5 * G(PD) + (R/(1 – ))0,5 * G(0,999)] – PD * LGD * (1 – 1,5 * b)-1 * (1 + (M – 2,5) * b) * 12,5 * 1,06

N(x) označuje distribuční funkci normovaného normálního rozdělení náhodné veličiny (tj. pravděpodobnost, že normální náhodná veličina s průměrem nula a odchylkou jedna je menší nebo rovná x). Gzoznačuje inverzní funkci k distribuční funkci normovaného normálního rozdělení náhodné veličiny (tj. hodnota x je taková, že N (x) = z).

Je-li PD=0, činí RW: 0

Je-li PD=1, platí:

u nesplacených expozic, pro které úvěrové instituce používají hodnoty LGD stanovené v části 2 bodě 8, činí RW: 0; a

u nesplacených expozic, pro které úvěrové instituce používají vlastní odhady LGD, činí RW: Max{0, 12,5*(LGD-ELBE )};

přičemž ELBE je co nejpřesnější odhad očekávaných ztrát ze selhání expozice ve smyslu části 4 bodu 80 provedený úvěrovou institucí.

Hodnota rizikově vážené expozice = RW * hodnota expozice.

4.

Velikost rizikově vážené expozice lze pro všechny expozice, které splňují podmínky stanovené v příloze VIII části 1 bodě 29 a v příloze VIII části 2 bodě 22, upravit podle následujícího vzorce:

Velikost rizikově vážené expozice = RW * hodnota expozice * (0,15 + 160*PDpp)],

kde

PDpp = pravděpodobnost selhání („probability of default“, PD) poskytovatele zajištění.

RW se počítá podle příslušného vzorce rizikové váhy uvedeného v bodě 3 pro expozici, PD dlužníka a LGD srovnatelné přímé expozice vůči zajištění poskytovatele. Faktor splatnosti (b) se počítá pomocí nižší z těchto hodnot: PD poskytovatele zajištění a PD dlužníka.

5.

V případě expozic vůči společnostem, kdy celkový roční obrat konsolidačního celku, k němuž daná společnost patří, činí méně než 50 milionů eur, mohou úvěrové instituce použít následující korelační vzorec pro výpočet rizikových vah expozic vůči podnikům. V tomto vzorci vyjadřuje S celkový roční obrat v milionech eur, přičemž 5 milionů eur ≤ S ≤ 50 milionů eur. V případě ohlášeného obratu nižšího než 5 milionů eur se postupuje stejně, jako kdyby tento obrat dosahoval 5 milionů eur. V případě nakoupených pohledávek odpovídá celkový roční obrat váženému průměru jednotlivých expozic daného portfolia.

Korelace (R) = 0,12 × (1 – EXP (– 50 * PD ))/(1 – EXP (– 50)) + 0,24 * [1 – (1 – EXP (– 50 * PD ))/(1 – EXP (– 50))]– 0,04 * (1 – ( S – 5)/45)

Pokud celkový roční obrat není dobrým ukazatelem velikosti dané společnosti a lepším ukazatelem jsou celková aktiva, použijí úvěrové instituce místo celkového ročního obratu celková aktiva konsolidačního celku.

6.

Pokud v případě specializovaných úvěrových expozic nemůže úvěrová instituce prokázat, že její odhady pravděpodobnosti selhání splňují minimální požadavky stanovené v části 4, přidělí těmto expozicím rizikové váhy podle tabulky č. 1.

Tabulka č. 1:

Zbytková splatnost

kategorie 1

kategorie 2

kategorie 3

kategorie 4

kategorie 5

Méně než 2,5 roku

50 %

70 %

115 %

250 %

0 %

2,5 roku a více

70 %

90 %

115 %

250 %

0 %

Příslušné orgány mohou úvěrové instituci povolit, aby přidělovala preferenční rizikové váhy 50 % expozicím v kategorii 1 a 70 % expozicím v kategorii 2, pokud jsou kritéria upisování a další rizikové charakteristiky dané úvěrové instituce v příslušné kategorii dostatečně spolehlivé.

Při přidělování rizikových vah specializovaným úvěrovým expozicím musí vzít úvěrové instituce v úvahu následující faktory: finanční sílu, politické a právní prostředí, charakteristiku transakce, případně aktiv, sílu sponzora a developera, včetně jakýchkoliv příjmů veřejně-soukromého partnerství, zajištění.

7.

Úvěrové instituce musí pro nakoupené pohledávky vůči podnikům splňovat minimální požadavky stanovené v části 4 bodech 105 až 109. V případě nakoupených pohledávek vůči podnikům, které navíc splňují i podmínky stanovené v bodě 14, pokud by bylo pro úvěrovou instituci zbytečně náročné použít pravidla pro výpočet rizika platná pro expozice vůči podnikům a stanovená pro tyto pohledávky v části 4, lze použít pravidla pro výpočet rizika platná pro retailové expozice stanovená v části 4.

8.

V případě nakoupených pohledávek vůči podnikům lze za pozice první ztráty v rámci přístupu založeného na interním ratingu (IRB) pro sekuritizaci považovat kupní diskonty s budoucí úhradou, kolaterál nebo částečné záruky, které poskytují ochranu před první ztrátou v případě ztrát ze selhání, ztrát z rozmělnění.

9.

V případě, že úvěrová instituce poskytne řadě expozic zajištění úvěrového rizika za podmínky, že n-té selhání u expozic povede k použití zajištění a ukončení smlouvy, použijí se rizikové váhy předepsané v článcích 94 až 101, pokud pro tento produkt existuje externí rating vypracovaný uznanou ratingovou agenturou. Pokud produkt nebyl ohodnocen uznanou ratingovou agenturou, pak se sečtou rizikové váhy expozic v daném koši, s výjimkou expozic n-1, přičemž součet výše očekávané ztráty vynásobené 12,5 a hodnoty rizikově vážené expozice nesmí přesáhnout jmenovitou částku zajištění poskytnutého úvěrovým derivátem vynásobenou 12,5. Expozice n-1, které mají být z výše zmíněné agregace vyloučeny, se určí tak, že rizikově vážená expozice odpovídající kterékoli z vyloučených expozic musí být menší než rizikově vážená expozice odpovídající kterékoli z expozic zahrnutých do agregace nebo jí rovna.

1.2.   Hodnota rizikově vážených expozic u retailových expozic

10.

S výhradou bodů 12 a 13 se hodnota rizikově vážených expozic u retailových expozic vypočítá v souladu s následujícími vzorci:

Korelace (R) = 0,03 × (1 – EXP (– 35 * PD ))/(1 – EXP (– 35)) + 0,16 * [1 –(1 –EXP (– 35 * PD ))/(1 – EXP(– 35))]

Riziková váha (RW):

(LGD * N[(1 – R) 0,5 * G(PD) + (R/(1 – R))0,5 * G(0,999)] – PD * LGD) * 12,5 * 1,06

N (x) označuje distribuční funkci normovaného normálního rozdělení náhodné veličiny (tj. pravděpodobnost, že normální náhodná veličina s průměrem nula a odchylkou jedna je menší nebo rovná x). G (z) označuje inverzní funkci k distribuční funkci normovaného normálního rozdělení náhodné veličiny (tj. hodnota x je taková, že N (x) = z).

Je-li PD=1 (nesplacená expozice), činí RW: Max {0, 12,5*(LGD-ELBE )};

Přičemž ELBE je co nejpřesnější odhad očekávaných ztrát ze selhání expozice ve smyslu části 4 bodu 80 této přílohy provedený úvěrovou institucí.

Hodnota rizikově vážené expozice = RW * hodnota expozice

11.

Velikost rizikově vážené expozice lze pro všechny expozice vůči malým a středně velkým subjektům specifikovaným v čl. 86 odst. 4, které splňují podmínky uvedené v příloze VIII části 1 bodě 29 a v příloze VIII části 2 bodě 22, vypočítat podle bodu 4.

12.

V případě retailových expozic zajištěných nemovitostí se místo číselného údaje z korelačního vzorce v bodě 10 použije korelace (R) 0,15.

13.

V případě kvalifikovaných revolvingových retailových expozic definovaných pod písmeny a) až e) se místo číselného údaje z korelačního vzorce v bodě 10 použije korelace (R) 0,04.

Za kvalifikované revolvingové retailové expozice se považují expozice, které splňují následující podmínky:

a)

jedná se o expozice vůči fyzickým osobám;

b)

jedná se o nezajištěné revolvingové expozice, které, pokud nejsou okamžitě čerpány, může daná úvěrová instituce bezpodmínečně zrušit (v tomto smyslu jsou revolvingové expozice definovány jako expozice, u nichž může zůstatek zákazníka kolísat na základě rozhodnutí daného zákazníka půjčit si nebo splatit dluh, a to až do určitého limitu stanoveného úvěrovou institucí). Nevyčerpané přísliby lze považovat za bezpodmínečně zrušitelné, pokud podmínky, které se k nim vztahují, umožňují úvěrové instituci, aby je zrušila do té míry, jak to povolují právní předpisy na ochranu spotřebitele a související právní předpisy;

c)

maximální expozice vůči jedné fyzické osobě v subportfoliu činí 100 000 eur nebo méně;

d)

úvěrová instituce může prokázat, že použití korelace podle tohoto bodu je omezeno na portfolia, která vykazují relativně nízkou volatilitu ztrátovosti ve srovnání s průměrnou ztrátovostí, zejména v nižších pásmech PD (pravděpodobnosti selhání). Příslušné orgány musí kontrolovat relativní volatilitu ztrátovosti v rámci subportfolií kvalifikovaných revolvingových retailových expozic i celkového portfolia kvalifikovaných revolvingových retailových expozic, a musí být připraveny poskytovat informace o typických charakteristikách této ztrátovosti jiným orgánům a

e)

příslušný orgán je přesvědčen, že zacházení s touto expozicí jako s kvalifikovanou revolvingovou retailovou expozicí odpovídá podkladovým rizikovým charakteristikám subportfolia.

U zajištěného úvěrového rámce spojeného s účtem, na který se zasílá plat, mohou příslušné orgány odchylně od písmene b) nepožadovat podmínku, aby byl úvěr nezajištěný. V takovém případě se při odhadu LGD nepřihlíží k výnosům z této zástavy.

14.

Aby u nich mohlo být uplatňováno stejné zacházení jako u retailových expozic, musí nakoupené pohledávky splnit minimální požadavky stanovené v části 4 bodech 105 až 109 a následující podmínky:

a)

úvěrová instituce pohledávky nakoupila od třetí strany, s níž není nijak spojená, a její expozice vůči dlužníkovi dané pohledávky nezahrnuje žádné expozice, jejichž přímým či nepřímým původcem je sama úvěrová instituce;

b)

nakoupené pohledávky vznikly na základě nezávislého vztahu mezi prodejcem a dlužníkem. Jako takové nejsou přípustné vzájemné pohledávky a závazky společností, které mezi sebou prodávají a nakupují;

c)

nakupující úvěrová instituce má nárok na veškeré výnosy z nakoupených pohledávek nebo na poměrný úrok z výnosů a

d)

portfolio nakoupených pohledávek je dostatečně diverzifikované.

15.

V případě nakoupených pohledávek lze za pozice první ztráty v rámci přístupu založeného na interním ratingu (IRB) pro sekuritizaci považovat kupní diskonty s budoucí úhradou, kolaterál nebo částečné záruky, které poskytují ochranu před první ztrátou v případě ztrát ze selhání či rozmělnění, nebo obojího.

16.

V případě smíšených portfolií nakoupených retailových pohledávek, kdy nakupující úvěrové instituce nedokáží oddělit expozice zajištěné nemovitostí a kvalifikované revolvingové retailové expozice od ostatních retailových expozic, se použije funkce rizikové váhy, která má pro tyto expozice nejvyšší kapitálové požadavky.

1.3.   Hodnota rizikově vážených expozic u akciových expozic

17.

Úvěrová instituce může k různým portfoliím použít různé přístupy, pokud tato úvěrová instituce sama interně používá různé přístupy. Pokud úvěrová instituce používá různé přístupy, musí příslušným orgánům prokázat, že volba přístupu je konzistentní a není ovlivňována regulační arbitráží.

18.

Odchylně od bodu 17 mohou příslušné orgány povolit, aby se akciovým expozicím vůči podnikům pomocných služeb přidělily hodnoty rizikově vážených expozic v souladu se zacházením, které se používá pro ostatní jiná než dluhová aktiva.

1.3.1.   Zjednodušená metoda rizikové váhy

19.

Hodnota rizikově vážených expozic se vypočítá podle následujícího vzorce:

Riziková váha (RW) = 190 % v případě akciových expozic neobchodovaných na regulovaných trzích v dostatečně diverzifikovaných portfoliích.

Riziková váha (RW) = 290 % v případě akciových expozic obchodovaných na burze.

Riziková váha (RW) = 370 % v případě veškerých ostatních akciových expozic.

Hodnota rizikově vážené expozice = RW * hodnota expozice

20.

Krátké hotovostní pozice a derivátové nástroje držené v neobchodním portfoliu smějí kompenzovat dlouhé pozice ve stejných akciích za předpokladu, že tyto nástroje byly výslovně určeny k zajištění konkrétních akciových expozic a toto zajištění budou poskytovat ještě nejméně rok. S ostatními krátkými pozicemi se zachází jako s dlouhými pozicemi, přičemž absolutní hodnotě každé pozice se přidělí příslušná riziková váha. V případě nesouladu splatností se použije stejná metoda jako u expozic vůči podnikům, stanovená v příloze VII části 2 bodě 16.

21.

Úvěrové instituce mohou v případě akciové expozice uznat zajištění úvěrového rizika třetí stranou v souladu s metodami uvedenými v článcích 90 až 93.

1.3.2.   Metoda PD/LGD

22.

Hodnota rizikově vážených expozic se vypočítá podle vzorců v bodě 3. Pokud nemají úvěrové instituce dostatek informací, aby mohly použít definici selhání stanovenou v části 4 bodech 44 až 48, přidělí se rizikové váze faktor navýšení 1,5.

23.

Na úrovni jednotlivých expozic nesmí součet výše očekávané ztráty vynásobené 12,5 a hodnoty rizikově vážené expozice přesáhnout hodnotu expozice vynásobenou 12,5.

24.

Úvěrové instituce mohou v případě akciové expozice uznat zajištění úvěrového rizika třetí stranou v souladu s metodami uvedenými v článcích 90 až 93. Pro expozici vůči poskytovateli zajištění přitom platí LGD ve výši 90 %. Pro akciové expozice neobchodované na regulovaných trzích v dostatečně diverzifikovaných portfoliích lze použít LGD ve výši 65 %. Pro tyto účely je splatnost (M) 5 let.

1.3.3.   Metoda interních modelů

25.

Hodnota rizikově vážené expozice je potenciální ztráta z akciových expozic úvěrové instituce odvozená za použití interních modelů rizikového potenciálu (value-at-risk) s tím, že je použit jednostranný interval spolehlivosti 99 % pro rozdíl mezi čtvrtletními výnosy a odpovídající úrokovou sazbou, přičemž výpočet je prováděn za delší období a percentil je vynásoben číslem 12,5. Na úrovni jednotlivých expozic nesmí být hodnota rizikově vážených expozic nižší než součet minimálních hodnot rizikově vážených expozic požadovaných v rámci metody PD/LGD a odpovídajících očekávaných ztrát vynásobený 12,5 a vypočítaný na základě hodnot PD uvedených v části 2 bodě 24 písm. a) a příslušných hodnot LGD uvedených v části 2 bodech 25 a 26.

26.

Úvěrové instituce mohou v případě akciové pozice uznat zajištění úvěrového rizika třetí stranou.

1.4.   Hodnota rizikově vážených expozic u ostatních jiných než dluhových aktiv

27.

Hodnota rizikově vážených expozic se vypočítá podle následujícího vzorce:

Hodnota rizikově vážené expozice = 100 % * hodnota expozice

kromě případů, kdy expozice je zůstatková hodnota - v tomto případě by měla být pro každý rok zajištěna a vypočítána takto:

1/t * 100% * hodnota expozice;

kde t je počet let pronájmu stanovený smlouvou.

2.   VÝPOČET HODNOTY RIZIKOVĚ VÁŽENÝCH EXPOZIC V PŘÍPADĚ RIZIKA ROZMĚLNĚNÍ U NAKOUPENÝCH POHLEDÁVEK

28.

Rizikové váhy v případě rizika rozmělnění u nakoupených pohledávek vůči podnikům a u retailových pohledávek:

Rizikové váhy se vypočítají podle vzorce v bodě 3. Vstupní parametry PD a LGD se určí tak, jak je stanoveno v části 2, hodnota expozice se určí tak, jak je stanoveno v části 3, a splatnost (M) bude 1 rok. Pokud mohou úvěrové instituce příslušným orgánům prokázat, že riziko rozmělnění je nepodstatné, není třeba toto riziko brát v úvahu.

3.   VÝPOČET VÝŠE OČEKÁVANÝCH ZTRÁT

29.

Není-li uvedeno jinak, určí se vstupní parametry PD a LGD tak, jak je stanoveno v části 2, a hodnota expozice se určí tak, jak je stanoveno v části 3.

30.

Výše očekávaných ztrát u expozic vůči podnikům, institucím, centrálním vládám a centrálním bankám a u retailových expozic se vypočítá podle následujících vzorců:

Očekávaná ztráta (Expected loss, EL) = PD × LGD

Výše očekávané ztráty = EL × hodnota expozice

U nesplacených pohledávek (PD=1), pro které úvěrové instituce používají vlastní odhady LGD, je EL=ELBE, tj. co nejpřesnější odhad očekávaných ztrát ze selhání expozice ve smyslu části 4 bodu 80 provedený úvěrovou institucí.

U expozic, pro něž platí zacházení uvedené v části 1 bodě 4, se EL rovná 0.

31.

Hodnoty EL u specializovaných úvěrových expozic, u nichž úvěrové instituce používají metody přidělování rizikových vah stanovené v bodě 6, se přidělí podle tabulky č. 2.

Tabulka č. 2

Zbytková splatnost

kategorie 1

kategorie 2

kategorie 3

kategorie 4

kategorie 5

Méně než 2,5 roku

0 %

0,4 %

2,8 %

8 %

50 %

2,5 roku a více

0,4 %

0,8 %

2,8 %

8 %

50 %

Pokud příslušné orgány povolily úvěrové instituci, aby expozicím v kategorii 1 přidělovala preferenční rizikové váhy 50 % a expozicím v kategorii 2 preferenční rizikové váhy 70 %, pak bude u expozic v kategorii 1 hodnota EL 0 % a u expozic v kategorii 2 to bude 0,4 %.

32.

Výše očekávaných ztrát u akciových expozic, u nichž se hodnota rizikově vážených expozic vypočítává za použití metod stanovených v bodech 19 až 21, se vypočítá podle následujícího vzorce:

Výše očekávané ztráty = EL × hodnota expozice

Hodnoty EL budou následující:

Očekávaná ztráta (Expected loss, EL) = 0,8 % v případě akciových expozic neobchodovaných na regulovaných trzích v dostatečně diverzifikovaných portfoliích

Očekávaná ztráta (EL) = 0,8 % v případě akciových expozic obchodovaných na burze

Očekávaná ztráta (EL) = 2,4 % v případě všech ostatních akciových expozic.

33.

Výše očekávaných ztrát u akciových expozic, u nichž se hodnota rizikově vážených expozic vypočítává za použití metod stanovených v bodech 22 až 24, se vypočítá podle následujících vzorců:

Očekávaná ztráta (EL) = PD × LGD a

Výše očekávané ztráty = EL × hodnota expozice

34.

Výše očekávaných ztrát u akciových expozic, u nichž se hodnota rizikově vážených expozic vypočítává za použití metod stanovených v bodech 25 a 26, bude 0 %.

35.

Výše očekávaných ztrát v případě rizika rozmělnění u nakoupených pohledávek se vypočítá podle následujícího vzorce:

Očekávaná ztráta (EL) = PD × LGD a

Výše očekávané ztráty = EL × hodnota expozice

4.   ZACHÁZENÍ S VÝŠÍ OČEKÁVANÝCH ZTRÁT

36.

Výše očekávaných ztrát vypočítaná v souladu s body 30, 31 a 35 se odečte od součtu úprav ocenění a rezerv k těmto expozicím. S diskonty rozvahových expozic v okamžiku nákupu v selhání podle části 3 bodu 1 se zachází stejně jako s úpravami ocenění. Do tohoto výpočtu se nezahrnuje výše očekávaných ztrát u sekuritizovaných expozic a úpravy ocenění a rezervy k těmto expozicím.

Část 2 – PD, LGD a splatnost

1.

Vstupní parametry pro výpočet hodnoty rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát podle části 1 – pravděpodobnost selhání (probability of default – PD), ztráta ze selhání (loss given default – LGD) a splatnost (maturity value – M) – odhadne úvěrová instituce v souladu s částí 4 a s přihlédnutím k následujícím ustanovením.

1.   EXPOZICE VŮČI PODNIKŮM, INSTITUCÍM, CENTRÁLNÍM VLÁDÁM A CENTRÁLNÍM BANKÁM

1.1.   PD

2.

Pravděpodobnost selhání (PD) u expozice vůči podniku nebo instituci činí nejméně 0,03 %.

3.

V případě nakoupených pohledávek vůči podnikům, u nichž úvěrová instituce nemůže prokázat, že její odhady PD splňují minimální požadavky stanovené v části 4, se PD těchto expozic určí pomocí následujících metod: v případě nakoupených přednostních pohledávek vůči podnikům odpovídá PD odhadu EL vypracovanému úvěrovou institucí děleno LGD těchto pohledávek. V případě nakoupených podřízených pohledávek vůči podnikům odpovídá PD odhadu EL vypracovanému úvěrovou institucí. Pokud je úvěrové instituci povoleno používat vlastní odhady LGD pro expozice vůči podnikům a je schopna své odhady EL u nakoupených pohledávek vůči podnikům spolehlivě rozepsat na PD a LGD, pak smí použít svůj odhad PD.

4.

PD dlužníků v selhání je 100 %.

5.

Při výpočtu PD mohou úvěrové instituce uznat zajištění úvěrového rizika třetí stranou v souladu s ustanoveními článků 90 až 93. V případě rizika rozmělnění však mohou příslušné orgány uznat jako způsobilé poskytovatele zajištění úvěrového rizika třetí stranou také jiné strany než ty uvedené v příloze VIII části 1.

6.

Úvěrové instituce používající vlastní odhady LGD mohou uznat zajištění úvěrového rizika třetí stranou upravením hodnot PD, s výhradou ustanovení bodu 10.

7.

V případě rizika rozmělnění u nakoupených pohledávek vůči podnikům se PD rovná odhadu EL pro riziko rozmělnění. Pokud je úvěrové instituci povoleno používat vlastní odhady LGD pro expozice vůči podnikům a je schopna své odhady EL pro riziko rozmělnění u nakoupených pohledávek vůči podnikům spolehlivě rozepsat na PD a LGD, pak smí použít svůj odhad PD. Úvěrové instituce mohou uznat zajištění úvěrového rizika třetí stranou v souladu s ustanoveními článků 90 až 93. Příslušné orgány mohou uznat jako způsobilé poskytovatele zajištění úvěrového rizika třetí stranou také jiné strany než ty uvedené v příloze VIII části 1. Úvěrové instituce, kterým je povoleno používat vlastní odhady LGD v případě rizika rozmělnění u nakoupených pohledávek vůči podnikům, mohou uznat zajištění úvěrového rizika třetí stranou úpravou odhadů PD podle ustanovení bodu 10.

1.2.   LGD

8.

Úvěrové instituce použijí následující hodnoty LGD:

a)

přednostní expozice bez uznatelného kolaterálu: 45 %;

b)

podřízené expozice bez uznatelného kolaterálu: 75 %;

c)

při výpočtu LGD mohou úvěrové instituce uznat majetkové zajištění úvěrového rizika a zajištění úvěrového rizika třetí stranou v souladu s články 90 až 93;

d)

krytým dluhopisům ve smyslu přílohy VI části 1 bodů 68 až 70 lze přidělit hodnotu LGD ve výši 12,5 %;

e)

v případě přednostních nakoupených pohledávek vůči podnikům, pokud úvěrová instituce nemůže prokázat, že její odhady PD splňují minimální požadavky stanovené v části 4: 45 %;

f)

v případě podřízených nakoupených pohledávek vůči podnikům, pokud úvěrová instituce nemůže prokázat, že její odhady PD splňují minimální požadavky stanovené v části 4: 100 % a

g)

v případě rizika rozmělnění u nakoupených pohledávek vůči podnikům: 75 %.

do 31. prosince 2010 lze krytým dluhopisům ve smyslu přílohy VI části 1 bodů 68 až 70 přidělit hodnotu LGD ve výši 11,25 % za předpokladu, že:

všechna aktiva definovaná v příloze VI části 1 bodě 68 písm. a) až c) zajišťující kryté dluhopisy splňují podmínky stupně úvěrové kvality 1 uvedeného v této příloze;

slouží-li aktiva stanovená v příloze VI části 1 bodě 68 písm. d) až e) jako kolaterál, je horní limit stanovený v každém z těchto písmen 10 % jmenovité částky nesplacených dluhů;

aktiva stanovená v příloze VI části 1 bodě 68 písm. f) neslouží jako kolaterál; nebo

kryté dluhopisy jsou hodnoceny externím ratingem, který vypracuje určená ratingová agentura, ratingová agentura zařadí tyto dluhopisy do nejpříznivější kategorie externího ratingu, kterou může ratingová agentura vytvořit s ohledem na kryté dluhopisy.

Do 31. prosince 2010 bude tato výjimka přehodnocena a v návaznosti na toto přehodnocení Komise bude moci předložit návrhy postupem podle čl. 151 odst. 2.

9.

Pokud je úvěrové instituci povoleno používat vlastní odhady LGD pro expozice vůči podnikům a je schopna své odhady EL u nakoupených pohledávek vůči podnikům spolehlivě rozepsat na PD a LGD, pak smí odchylně od bodu 8 v případě rizika rozmělnění a rizika selhání použít svůj odhad LGD pro nakoupené pohledávky vůči podnikům.

10.

Odchylně od bodu 8, pokud je úvěrové instituci povoleno používat vlastní odhady LGD pro expozice vůči podnikům, institucím, centrálním vládám a centrálním bankám, může úvěrová instituce uznat zajištění úvěrového rizika třetí stranou upravením odhadů PD nebo LGD za předpokladu, že jsou splněny minimální požadavky stanovené v části 4 a příslušné orgány to schválí. Úvěrová instituce nesmí zaručeným expozicím přidělit upravené hodnoty PD nebo LGD tak, že by upravená riziková váha byla nižší než riziková váha srovnatelné přímé expozice vůči danému ručiteli.

11.

Odchylně od bodů 8 a 10 je LGD srovnatelné přímé expozice vůči poskytovateli zajištění pro účely části 1 bodu 4 buď LGD související s nezajištěnou transakcí („unhedged facility“) vůči ručiteli, nebo s nezajištěnou transakcí dlužníka podle toho, zda - pokud se ručitel i dlužník dopustí během zajištěné („hedged“) transakce platebního selhání - z dostupné dokumentace a ze struktury záruky vyplývá, že zpětně získaná částka by závisela na finanční situaci ručitele, případně dlužníka.

1.3.   Splatnost

12.

S výhradou bodu 13 přidělí úvěrové instituce expozicím vzniklým v důsledku repo obchodů nebo půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit splatnost (M) 0,5 roku a veškerým ostatním expozicím splatnost (M) 2,5 roku. Příslušné orgány mohou požadovat, aby všechny úvěrové instituce, nad kterými vykonávají dohled, používaly pro každou expozici splatnost (M) tak, jak je stanoveno v bodě 13.

13.

Úvěrové instituce, jimž je povoleno používat pro expozice vůči podnikům, institucím, centrálním vládám a centrálním bankám vlastní LGD nebo vlastní konverzní faktory, vypočítají M pro každou z těchto expozic v souladu s písmeny a) až e) a s přihlédnutím k bodům 14 až 16. V žádném případě nemůže být M delší než 5 let:

a)

v případě nástroje se stanoveným plánem peněžních toků se M vypočítá podle následujícího vzorce:

Formula

kde CFt (cash flow) označuje peněžní toky (jistina, úroky a poplatky), které musí dlužník podle smlouvy zaplatit v období t;

b)

v případě derivátů, jež jsou předmětem rámcové dohody o započtení, je M vážená průměrná zbytková splatnost expozice, přičemž M nesmí být kratší než 1 rok. Při vážení splatnosti se použije hodnota podkladových nástrojů každé expozice;

c)

v případě expozic vzniklých v důsledku transakcí s derivátovými nástroji plně či téměř plně zajištěných kolaterálem (uvedených v příloze IV) a maržových obchodů plně či téměř plně zajištěných kolaterálem, jež jsou předmětem rámcové dohody o započtení, je M vážená průměrná zbytková splatnost těchto transakcí a obchodů, přičemž M nesmí být kratší než 10 dní. Při vážení splatnosti se použije hodnota podkladových nástrojů každé transakce;

d)

pokud je úvěrové instituci povoleno používat vlastní odhady PD pro nakoupené pohledávky vůči podnikům, rovná se M v případě čerpaných částek vážené průměrné splatnosti těchto nakoupených pohledávek, přičemž M nesmí být kratší než 90 dnů. Stejná hodnota M se použije i pro nevyčerpanou část poskytnutého příslibu odkoupit pohledávky za předpokladu, že tento příslib obsahuje účinné omezovací doložky, doložky o předčasném splacení nebo jiné prvky, které nakupující úvěrovou instituci chrání před výrazným zhoršením kvality budoucích pohledávek, které musí v průběhu platnosti příslibu nakoupit. Pokud takové účinné ochranné prvky neexistují, vypočítá se M u nevyčerpaných částek jako součet potenciální pohledávky s nejdelší splatností v rámci kupní smlouvy a zbytkové splatnosti nákupní facility, přičemž M nesmí být kratší než 90 dnů;

e)

v případě jiných nástrojů než těch uvedených v tomto bodě nebo v případě, že úvěrová instituce nemůže vypočítat M v souladu s pokyny v písmenu a), pak M je maximální zbytková doba (v letech), kterou má dlužník k dispozici pro splnění svých smluvních povinností, přičemž M nesmí být kratší než 1 rok;

f)

u úvěrových institucí používajících k výpočtu hodnot expozice metodu interního modelu popsanou v příloze III části 6 se M vypočítává pro expozice, na něž instituce uplatňují tuto metodu a u nichž je splatnost kontraktu s nejzažším datem zahrnutého do skupiny transakcí se započtením delší než rok, podle následujícího vzorce :

Formula

kde:

dfk = bezrizikový diskontní faktor pro budoucí časové období tk a zbývající symboly jsou popsány v příloze III části 6.

Bez ohledu na bod 13 písm. f) první pododstavec může úvěrová instituce, která k výpočtu jednostranné úpravy úvěrového ocenění („credit valuation adjustment“, CVA) využívá metody interního modelu, používat - po schválení příslušnými orgány - efektivní dobu úvěru předběžně stanovenou podle interního modelu podobného modelu M.

S výhradou bodu 14 platí pro skupiny transakcí se započtením, u nichž je původní splatnost všech kontraktů kratší než rok, vzorec uvedený v písmenu a), a

g)

pro účely části 1 bodu 4 je M efektivní splatnost úvěrového zajištění, ale odpovídá minimálně jednomu roku.

14.

Odchylně od bodu 13 písm. a), b), d) a e) je M nejméně jeden den v případě

derivátových nástrojů uvedených v příloze IV, které jsou plně či téměř plně zajištěny kolaterálem;

maržových obchodů zajištěných plně či téměř plně kolaterálem a

repo obchodů a transakcí půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit,

za předpokladu, že dle dokumentace je nutné každodenní dozajištění a přecenění, a že v dokumentaci jsou ustanovení umožňující rychlou realizaci či rychlé vyrovnání kolaterálu, jestliže dojde k platebnímu selhání nebo není provedeno dozajištění.

Mimoto v případě krátkodobých expozic určených příslušnými orgány, které nejsou součástí probíhajícího financování dlužníka ze strany úvěrové instituce, je M nejméně jeden den. Konkrétní okolnosti budou vždy pečlivě přezkoumány.

15.

V případě expozic vůči podnikům v rámci Společenství s celkovým obratem a celkovými aktivy nižšími než 500 milionů eur mohou příslušné orgány povolit použití M tak, jak je stanoveno v bodě 12. V případě podniků, které investují zejména do nemovitostí, mohou příslušné orgány nahradit celková aktiva ve výši 500 milionů eur celkovými aktivy ve výši 1 000 milionů eur.

16.

V případě nesouladu splatností se postupuje tak, jak je uvedeno v článcích 90 až 93.

2.   RETAILOVÉ EXPOZICE

2.1.   PD

17.

U retailové expozice musí být PD přinejmenším 0,03 %.

18.

PD dlužníků v selhání nebo, v případě použití metody založené na závazcích dlužníků, PD expozic v selhání bude 100 %.

19.

V případě rizika rozmělnění u nakoupených pohledávek se PD rovná odhadu EL pro riziko rozmělnění. Pokud je úvěrová instituce schopna své odhady EL pro riziko rozmělnění u nakoupených pohledávek spolehlivě rozepsat na PD a LGD, pak smí použít svůj odhad PD.

20.

Zajištění úvěrového rizika třetí stranou lze uznat prostřednictvím úpravy hodnot PD, s přihlédnutím k bodu 22. V případě rizika rozmělnění, kdy úvěrové instituce nepoužívají vlastní odhady LGD, musí být splněny články 90 až 93; příslušné orgány mohou pro tento účel uznat jako způsobilé poskytovatele zajištění úvěrového rizika třetí stranou také jiné strany než ty uvedené v příloze VIII části 1.

2.2.   LGD

21.

Úvěrové instituce poskytnou vlastní odhady LGD s přihlédnutím k minimálním požadavkům uvedeným v části 4 a se souhlasem příslušných orgánů. V případě rizika rozmělnění u nakoupených pohledávek se použije hodnota LGD ve výši 75 %. Pokud je úvěrová instituce schopna své odhady EL pro riziko rozmělnění u nakoupených pohledávek spolehlivě rozepsat na PD a LGD, pak smí použít svůj odhad LGD.

22.

Zajištění úvěrového rizika třetí stranou lze uznat upravením odhadů PD nebo LGD s přihlédnutím k minimálním požadavkům uvedeným v části 4 bodech 96 až 104 a se souhlasem příslušných orgánů, a to pro jednotlivou expozici nebo seskupení expozic. Úvěrová instituce nesmí zaručeným expozicím přidělit upravené hodnoty PD nebo LGD tak, že by upravená riziková váha byla nižší než riziková váha srovnatelné přímé expozice vůči danému ručiteli.

23.

Odchylně od bodu 22 je LGD srovnatelné přímé expozice vůči poskytovateli zajištění pro účely části 1 bodu 11 buď LGD související s nezajištěnou transakcí („unhedged facility“) vůči ručiteli, nebo s nezajištěnou transakcí dlužníka podle toho, zda pokud se ručitel i dlužník dopustí během zajištěné („hedged“) transakce platebního setkání, z dostupné dokumentace a ze struktury záruky vyplývá, že zpětně získaná částka by závisela na finanční situaci ručitele, případně dlužníka.

3.   AKCIOVÉ EXPOZICE PODLÉHAJÍCÍ METODĚ PD/LGD

3.1.   PD

24.

Hodnoty PD se určí pomocí metod používaných pro expozice vůči podnikům.

Platí následující minimální hodnoty PD:

a)

0,09 % v případě akciových expozic obchodovaných na burze, pokud je tato investice součástí dlouhodobého vztahu se zákazníkem;

b)

0,09 % v případě akciových expozic neobchodovaných na burze, u nichž je návratnost investice založena na pravidelných periodických peněžních tocích, a ne na kapitálových ziscích;

c)

0,40 % v případě akciových expozic obchodovaných na burze, včetně dalších krátkých pozic uvedených v části 1 bodě 20; a

d)

1,25 % v případě všech ostatních akciových expozic, včetně dalších krátkých pozic uvedených v části 1 bodě 20.

3.2.   LGD

25.

Akciovým expozicím neobchodovaným na regulovaných trzích v dostatečně diverzifikovaných portfoliích lze přidělit LGD ve výši 65 %.

26.

Všem ostatním expozicím se přidělí LGD ve výši 90 %.

3.3.   Splatnost

27.

Všem expozicím se přidělí M v délce 5 let.

Část 3 – Hodnota expozice

1.   EXPOZICE VŮČI PODNIKŮM, INSTITUCÍM, CENTRÁLNÍM VLÁDÁM A CENTRÁLNÍM BANKÁM A RETAILOVÉ EXPOZICE

1.

Pokud není uvedeno jinak, měří se hodnota expozice u rozvahových expozic bez zohlednění úpravy ocenění. Toto pravidlo platí i v případě aktiv koupených za cenu, která se liší od dlužné částky. V případě nakoupených aktiv je rozdíl mezi dlužnou částkou a čistou hodnotou uvedenou v rozvaze úvěrových institucí označen jako diskont, pokud je dlužná částka vyšší, nebo jako prémie, pokud je dlužná částka nižší.

2.

Pokud úvěrové instituce používají v případě repo obchodů nebo půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit rámcové dohody o započtení, vypočítá se hodnota expozice podle článků 90 až 93.

3.

V případě rozvahového započtení úvěrů a vkladů použijí úvěrové instituce pro výpočet hodnoty expozice metody uvedené v článcích 90 až 93.

4.

Hodnota expozice u pronájmů odpovídá diskontovaným minimálním leasingovým platbám, které produkují.

„Minimální leasingové platby“ jsou platby v době pronájmu, k nimž je nebo může být nájemce zavázán, a každá výhodná kupní opce (tj. opce, která se velmi pravděpodobně provede). Každá zaručená zůstatková hodnota vyhovující podmínkám přílohy VIII části 1 bodů 26 až 28 ohledně uznání způsobilosti poskytovatelů zajištění a minimální požadavky na uznání jiných typů záruk uvedených v příloze VIII části 2 bodech 14 až 19 by měla být také zahrnuta do minimálních leasingových plateb.

5.

U veškerých položek uvedených v příloze IV se hodnota expozice určí metodami uvedenými v příloze III.

6.

Hodnota expozice pro výpočet hodnoty rizikově vážené expozice u nakoupených pohledávek odpovídá nesplacené částce mínus kapitálové požadavky pro riziko rozmělnění před snižováním úvěrového rizika.

7.

Pokud expozici tvoří cenné papíry nebo komodity prodané, složené či zapůjčené v rámci repo obchodu nebo půjčky či výpůjčky cenných papírů nebo komodit, transakce s delší dobou vypořádání a maržové obchody, odpovídá hodnota expozice hodnotě daných cenných papírů nebo komodit určené podle článku 74. Pokud se použije komplexní metoda finančního kolaterálu uvedená v příloze VIII části 3, navýší se hodnota expozice o koeficient volatility příslušný pro takové cenné papíry nebo komodity, jak je stanoveno v dané příloze. Hodnotu expozice repo obchodů, půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit, transakcí s delší dobou vypořádání a maržových obchodů lze stanovit buď v souladu s přílohou III, nebo s přílohou VIII částí 3 body 12 až 21.

8.

Odchylně od bodu 7, musí být hodnota úvěrového rizika nesplacených expozic vůči hlavní protistraně – jak stanoví příslušné orgány – určena v souladu s přílohou III částí 2 bodem 6, pokud expozice úvěrového rizika protistran hlavní protistrany se všemi účastníky tohoto ujednání jsou každodenně plně zajištěny kolaterálem.

9.

Hodnota expozice u následujících položek se vypočítá tak, že se přislíbená, ale nevyčerpaná částka vynásobí konverzním faktorem.

Úvěrové instituce použijí následující konverzní faktory:

a)

na úvěrové linky, které jsou nezávazné, které může úvěrová instituce kdykoli a bez předchozího oznámení bezpodmínečně zrušit, nebo které umožňují automatické zrušení v důsledku zhoršení ratingu dlužníka, se uplatní konverzní faktor 0 %. Aby mohly úvěrové instituce uplatnit konverzní faktor 0 %, musí aktivně sledovat finanční situaci dlužníka a jejich systémy vnitřní kontroly jim musí umožnit okamžitě zjistit zhoršení úvěruschopnosti dlužníka. Nečerpané retailové úvěrové linky lze považovat za bezpodmínečně zrušitelné, pokud podmínky, které se k nim vztahují, umožňují úvěrové instituci, aby je zrušila do té míry, jak to povolují právní předpisy na ochranu spotřebitele a související právní předpisy;

b)

na krátkodobé akreditivy vzniklé v důsledku pohybu zboží se uplatní konverzní faktor 20 % jak u emitující instituce, tak u potvrzující instituce;

c)

v případě získaných nečerpaných příslibů revolvingových nakoupených pohledávek, jež můžou být bezpodmínečně zrušeny nebo které umožňují kdykoli a bez předchozího oznámení automatické zrušení ze strany instituce, se uplatní konverzní faktor 0 %. Aby mohly úvěrové instituce uplatnit konverzní faktor 0 %, musí aktivně sledovat finanční situaci dlužníka a jejich systémy vnitřní kontroly jim musí umožnit okamžitě zjistit zhoršení externího ratingu dlužníka;

d)

na ostatní úvěrové linky, poskytnuté nevyčerpané přísliby nakoupit dluhové cenné papíry (NIF) a poskytnuté nevyčerpané přísliby revolvingových úvěrů (RUF) se uplatní konverzní faktor 75 %; a

e)

úvěrové instituce, které splňují minimální požadavky pro používání vlastních odhadů konverzních faktorů uvedené v části 4, mohou používat vlastní odhady konverzních faktorů pro různé typy produktů, jak je stanoveno v písmenech a), b), c) a d), pokud to schválí příslušné orgány.

10.

Pokud se některý příslib vztahuje k prodloužení jiného příslibu, použije se nižší ze dvou konverzních faktorů spojených s jednotlivými přísliby.

11.

V případě jiných podrozvahových položek, než které jsou uvedeny v bodech 1 až 9, se hodnota expozice vypočítá jako dále uvedená procentuální část její hodnoty:

100 % u položek s vysokým rizikem,

50 % u položek se středním rizikem,

20 % u položek se středně nízkým rizikem a

0 % u položek s nízkým rizikem.

Pro tyto účely tohoto bodu se podrozvahovým položkám přiřazují kategorie rizika podle přílohy II.

2.   AKCIOVÉ EXPOZICE

12.

Hodnota expozice odpovídá hodnotě uvedené v účetní závěrce. Přijatelná jsou následující opatření:

a)

v případě investic oceněných reálnou hodnotou, u nichž jsou změny hodnoty přímo zachyceny přes výsledovku ve vlastním kapitálu, odpovídá hodnota expozice reálné hodnotě uvedené v rozvaze;

b)

v případě investic oceněných reálnou hodnotou, u nichž nejsou změny hodnoty přímo zachyceny v zisku nebo ztrátě, ale ve zvláštní složce vlastního kapitálu, která je daňově upravená, odpovídá hodnota expozice reálné hodnotě uvedené v rozvaze; a

c)

v případě investic oceněných pořizovací cenou, či nižší z pořizovací ceny nebo tržní hodnoty, odpovídá hodnota expozice pořizovací ceně nebo tržní hodnotě uvedené v rozvaze.

3.   OSTATNÍ JINÁ NEŽ DLUHOVÁ AKTIVA

13.

Hodnota expozice u ostatních jiných než dluhových aktiv odpovídá hodnotě uvedené v účetní závěrce.

Část 4 – Minimální požadavky pro přístup založený na interním ratingu (IRB)

1.   RATINGOVÉ SYSTÉMY

1.

„Ratingový systém“ zahrnuje veškeré metody, postupy, kontroly, sběr dat a informační systémy, které podporují hodnocení úvěrového rizika, zařazování expozic do ratingových stupňů nebo seskupení a kvantifikaci odhadů ohledně ztrát a selhání u konkrétních typů expozic.

2.

Používá-li úvěrová instituce několik ratingových systémů, musí být rozhodnutí o volbě ratingového systému pro daného dlužníka či transakci zdokumentována a musí být zvolen takový ratingový systém, který přiměřeně odráží úroveň rizika.

3.

Kritéria a postupy pro volbu ratingového systému musí být pravidelně přehodnocovány, přičemž se posuzuje, zda zůstávají vhodné pro aktuální portfolio a vnější podmínky.

1.1.   Struktura ratingových systémů

4.

Pokud úvěrová instituce používá přímé odhady rizikových parametrů, lze na ně pohlížet jako na výstupy stupňů na spojité ratingové stupnici.

1.1.1.   Expozice vůči podnikům, institucím, centrálním vládám a centrálním bankám

5.

Ratingový systém musí brát v úvahu rizikové charakteristiky dlužníka a transakce.

6.

Ratingový systém musí mít ratingovou stupnici dlužníků, která odráží výlučně kvantifikaci rizika selhání ze strany dlužníků. Ratingová stupnice dlužníků musí mít minimálně 7 stupňů pro dlužníky, kteří nejsou v selhání, a jeden pro dlužníky, kteří jsou v selhání.

7.

„Ratingový stupeň dlužníka“ znamená rizikovou kategorii na ratingové stupnici dlužníků v rámci ratingového systému, do níž jsou dlužníci zařazováni na základě konkrétních a zřejmých ratingových kritérií, z nichž jsou pak odvozovány odhady PD. Úvěrová instituce musí mít zdokumentován vztah mezi ratingovými stupni dlužníků jak ve smyslu úrovně rizika selhání, které jednotlivé stupně předpokládají, tak kritérií užívaných k rozlišení jednotlivých úrovní tohoto rizika.

8.

Úvěrové instituce s portfolii koncentrovanými v určitém tržním segmentu a v určitém rozpětí rizika selhání musí mít v tomto rozpětí dostatek ratingových stupňů, aby se zamezilo nadměrné koncentraci dlužníků v jednom stupni. Výrazné koncentrace v rámci jednoho stupně musí být podpořeny přesvědčivými empirickými důkazy, že stupeň pokrývá přiměřeně úzké pásmo PD a riziko selhání představované všemi dlužníky v daném stupni spadá do tohoto pásma.

9.

Aby mohla úvěrová instituce získat od příslušných orgánů oprávnění používat pro výpočet kapitálových požadavků vlastní odhady LGD, musí ratingový systém zahrnovat jasně odlišenou ratingovou stupnici transakcí, která odráží výlučně charakteristiky transakcí související s LGD.

10.

„Stupeň transakce“ znamená rizikovou kategorii na ratingové stupnici transakcí v rámci ratingového systému, do níž jsou expozice zařazovány na základě konkrétních a zřejmých ratingových kritérií, z nichž jsou pak odvozovány vlastní odhady LGD. Definice stupně musí obsahovat jak popis zařazování expozic do stupňů, tak kritérií užívaných k rozlišení úrovně rizika mezi jednotlivými stupni.

11.

Výrazné koncentrace v rámci jednoho stupně transakce musí být podpořeny přesvědčivými empirickými důkazy, že stupeň transakce pokrývá přiměřeně úzké pásmo LGD a riziko představované všemi expozicemi v daném stupni spadá do tohoto pásma.

12.

Úvěrové instituce užívající k určení rizikových vah pro specializované úvěrové expozice metody vymezené v části 1 bodě 6 jsou osvobozeny od povinnosti mít ratingovou stupnici dlužníků, která odráží výlučně kvantifikaci rizika selhání ze strany dlužníků pro tyto expozice. Odchylně od bodu 6 musí mít tyto instituce pro výše zmíněné expozice alespoň 4 stupně pro dlužníky, kteří nejsou v selhání, a alespoň jeden pro dlužníky, kteří jsou v selhání.

1.1.2.   Retailové expozice

13.

Ratingové systémy musí odrážet riziko dlužníka i riziko transakce a musí zachycovat všechny relevantní charakteristiky dlužníka a transakce.

14.

Úroveň diferenciace rizik musí zajišťovat, že počet expozic v daném stupni nebo seskupení umožňuje dostatečně věrohodnou kvantifikaci a validaci ztrátových charakteristik na úrovni stupně nebo seskupení. Rozdělení expozic a dlužníků napříč stupni nebo seskupeními musí zamezovat nadměrným koncentracím.

15.

Úvěrové instituce musí prokázat, že proces zařazování expozic do stupňů nebo seskupení zajišťuje dostatečnou diferenciaci rizika, sdružení dostatečně homogenních expozic a umožňuje přesné a konzistentní odhadování ztrátových charakteristik v rámci stupně či seskupení. U nakoupených pohledávek musí seskupení odrážet upisovací praktiky prodejce a různorodost jeho klientů.

16.

Při zařazování expozic do stupně nebo seskupení musí brát úvěrové instituce v úvahu následující rizikové faktory:

a)

rizikové charakteristiky dlužníka;

b)

rizikové charakteristiky transakce, včetně typu produktu či kolaterálu, případně obojího. Úvěrové instituce musí použít zvláštní způsob zacházení v případech, kdy je pro několik expozic použit stejný kolaterál;

c)

nesplácení, pokud úvěrová instituce neprokáže svému příslušnému orgánu, že nesplácení je rizikovým faktorem ovlivňujícím expozici jen nevýznamně.

1.2.   Zařazení do jednotlivých stupňů nebo seskupení.

17.

Úvěrová instituce musí mít specifické definice, postupy a kritéria pro zařazování expozic do stupňů a seskupení v rámci ratingového systému.

a)

Definice a kritéria týkající se stupňů a seskupení musí být dostatečně podrobné, aby umožnily osobám odpovědným za rating konzistentně zařazovat dlužníky či transakce představující obdobné riziko do stejného ratingového stupně nebo seskupení. Tato konzistentnost se musí týkat všech linií podnikání, útvarů a zeměpisných oblastí;

b)

dokumentace ratingového procesu musí umožnit třetím stranám pochopit způsob zařazování expozic do stupňů a seskupení, reprodukovat proces zařazování do stupňů či seskupení a hodnotit oprávněnost zařazení do stupně či seskupení; a

c)

daná kritéria musí být také konzistentní s interními zásadami úvěrové politiky úvěrové instituce a s jejími postupy při nakládání s problémovými dlužníky a transakcemi.

18.

Úvěrová instituce musí při zařazování dlužníků a transakcí do ratingových stupňů nebo seskupení brát v úvahu veškeré relevantní informace. Tyto informace musí být aktuální a musí úvěrové instituci umožnit předpovídat budoucí vývoj expozice. Čím méně má úvěrová instituce informací, tím konzervativnější musí být proces zařazování dlužníků a transakcí do stupňů nebo seskupení. Používá-li úvěrová instituce externí rating jako primární faktor určující přiřazení interního ratingového stupně, musí se ujistit, že bere v úvahu i ostatní relevantní informace.

1.3.   Zařazování expozic

1.3.1.   Expozice vůči podnikům, institucím, centrálním vládám a centrálním bankám

19.

V rámci procesu schvalování úvěrů musí být každý dlužník zařazen do ratingového stupně dlužníka.

20.

V případě úvěrových institucí, které jsou oprávněny používat vlastní odhady LGD nebo konverzních faktorů, musí být v rámci procesu schvalování úvěrů každá expozice rovněž zařazena do ratingového stupně transakce.

21.

Úvěrové instituce užívající k určení rizikových vah pro specializované úvěrové expozice metody vymezené v části 1 bodě 6 musí jednotlivé expozice zařazovat do stupňů v souladu s bodem 12.

22.

Každý samostatný právní subjekt, vůči němuž má úvěrová instituce expozici, musí být hodnocen samostatně. Úvěrová instituce musí svému příslušnému orgánu prokázat, že její postupy pro nakládání s jednotlivými klienty-dlužníky a skupinami spojených klientů jsou přijatelné.

23.

Různé expozice vůči stejnému dlužníkovi musí být zařazovány do stejného ratingového stupně dlužníka bez ohledu na jakékoliv rozdíly v povaze jednotlivých transakcí. Mezi výjimky, kdy je různým expozicím vůči stejnému dlužníkovi povoleno přidělovat různé stupně ratingu, patří:

a)

riziko země v závislosti na tom, zda jsou expozice denominovány v domácí nebo cizí měně;

b)

případ, kdy je ratingový stupeň dlužníka upraven s přihlédnutím k zárukám přidruženým k expozici; a

c)

případ, kdy ochrana spotřebitele, zachování bankovního tajemství a jiné právní předpisy zakazují poskytovat údaje o klientovi.

1.3.2.   Retailové expozice

24.

V rámci procesu schvalování úvěrů musí být každá expozice zařazena do ratingového stupně nebo seskupení.

1.3.3.   Odchylky od ratingového systému

25.

V případě zařazování do stupňů a seskupení musí úvěrové instituce dokumentovat situace, ve kterých může lidský úsudek převážit nad vstupními parametry nebo výsledky procesu zařazování, a zaměstnance, kteří jsou odpovědni za schvalování takovýchto odchýlení. Úvěrové instituce musí dokumentovat tyto případy odchýlení od systému a odpovědné zaměstnance. Úvěrové instituce musí analyzovat vývoj expozic, u nichž při zařazování do stupňů došlo k odchýlení od systému. Tato analýza musí rovněž obsahovat hodnocení vývoje expozic, u kterých byl rating pozměněn určitou osobou, jež v tomto ohledu přebírá odpovědnost za všechny příslušné zaměstnance.

1.4.   Integrita procesu zařazování do ratingových stupňů

1.4.1.   Expozice vůči podnikům, institucím, centrálním vládám a centrálním bankám

26.

Zařazování do ratingových stupňů a jeho pravidelný přezkum musí být prováděn nebo schvalován nezávislou stranou, která nemá přímý prospěch z rozhodování o poskytování úvěrů.

27.

Úvěrové instituce musí zařazování do ratingových stupňů aktualizovat minimálně jednou ročně. Problémové expozice a vysoce rizikoví dlužníci musí být podrobeni častějšímu přezkumu. Pokud úvěrové instituce získají důležité informace o dlužníkovi či expozici, musí stanovit nový rating.

28.

Úvěrová instituce musí mít účinný postup získávání a aktualizace příslušných informací o charakteristikách dlužníka, které ovlivňují PD, a o charakteristikách transakce, které ovlivňují LGD nebo konverzní faktory.

1.4.2.   Retailové expozice

29.

Úvěrová instituce musí alespoň jednou ročně aktualizovat zařazení dlužníka a transakce nebo přehodnotit ztrátové charakteristiky a stav nesplácení každého rozlišovaného rizikového seskupení. Úvěrová instituce musí rovněž alespoň jednou ročně na reprezentativním vzorku přehodnotit stav jednotlivých expozic v rámci každého seskupení, aby se ujistila, že jsou expozice i nadále zařazovány do správného seskupení.

1.5.   Použití modelů

30.

Užívá-li úvěrová instituce statistické modely a jiné technické metody k zařazování expozic do ratingových stupňů či seskupení dlužníků nebo transakcí, potom:

a)

úvěrová instituce musí svému příslušnému orgánu doložit, že daný model má dobrou predikční sílu a že jeho použitím nedochází ke zkreslení regulativních kapitálových požadavků. Proměnné na vstupu modelu musí tvořit odpovídající a efektivní základ pro výsledné predikce. Model nesmí vykazovat výrazné odchylky;

b)

úvěrová instituce musí mít k dispozici postup prověřování dat vstupujících do daného modelu, který zahrnuje hodnocení přesnosti, úplnosti a vhodnosti dat;

c)

úvěrová instituce musí prokázat, že data použitá ke konstrukci daného modelu jsou reprezentativní pro soubor aktuálních dlužníků či expozic úvěrové instituce;

d)

úvěrová instituce musí mít pravidelný cyklus validace modelu, který se skládá ze sledování výkonu a stability modelu, přezkum specifikace modelu a testování výstupů modelu proti skutečnosti; a

e)

úvěrová instituce musí statistický model doplnit o faktor lidského úsudku a dohledu, aby bylo možno přezkoumávat zařazení do ratingových stupňů provedená na základě modelu a zajistit řádné užívání modelů. Proces přezkoumávání se musí zaměřit na nalezení a omezení chyb spojených se slabinami modelu. Lidský úsudek musí brát v úvahu všechny relevantní informace, které nebere v úvahu model. Úvěrová instituce musí zdokumentovat, jakým způsobem je lidské rozhodování kombinováno s výsledky modelu.

1.6.   Dokumentace ratingových systémů

31.

Úvěrové instituce musí mít zdokumentovanou koncepci a provozní detaily svých ratingových systémů. Tato dokumentace musí dokazovat dodržování minimálních požadavků uvedených v této části a zabývat se oblastmi jako diferenciace portfolií, ratingová kritéria, povinnosti stran hodnotících dlužníky a expozice, četnost revizí ratingu a dohled nad ratingovým procesem ze strany vedení.

32.

Úvěrová instituce musí zdokumentovat důvody výběru svých ratingových kritérií a analýzu podporující tento výběr. Úvěrová instituce musí zdokumentovat veškeré významné změny ve svém ratingovém procesu a tato dokumentace musí umožňovat určení změn, které byly v ratingovém procesu provedeny po posledním přezkumu ze strany příslušných orgánů. Rovněž musí být zdokumentována organizace stanovení ratingu, zejména proces stanovení ratingu a struktura vnitřní kontroly.

33.

Úvěrové instituce musí zdokumentovat konkrétní definice selhání a ztráty používané interně a prokázat jejich konzistentnost s definicemi uvedenými v této směrnici.

34.

Používá-li úvěrová instituce v ratingovém procesu statistické modely, musí dokumentovat jejich metodiku. Taková dokumentace musí:

a)

poskytnout podrobný popis teorie, předpokladů, či případně matematického a empirického základu pro zařazování odhadů ke stupňům, jednotlivým dlužníkům, expozicím nebo seskupením, a také popis zdrojů dat užívaných k odhadování modelu;

b)

zavést přísný statistický proces pro validaci modelu (včetně testování výkonnosti modelu na vzorku dat z jiného časového období a na jiném vzorku dat, než je vzorek použitý ke specifikaci modelu);

c)

poukázat na jakékoliv okolnosti, za kterých model nepracuje efektivně.

35.

Použití modelu získaného od třetí strany, která na svou technologii nárokuje ochranu duševního vlastnictví, není důvodem pro vynětí z povinnosti dokumentace modelu nebo jakýchkoliv dalších požadavků spojených s ratingovými systémy. Povinnost vyhovět požadavkům příslušných orgánů spočívá na dané úvěrové instituci.

1.7.   Správa dat

36.

Úvěrové instituce musí shromažďovat a ukládat data týkající se jejich interních ratingů v souladu s požadavky uvedenými v článcích 145 až 149.

1.7.1.   Expozice vůči podnikům, institucím, centrálním vládám a centrálním bankám

37.

Úvěrové instituce musí shromažďovat a ukládat:

a)

úplnou historii všech ratingů přidělených dlužníkům a uznaným ručitelům;

b)

data, kdy byly ratingy přiděleny;

c)

základní údaje a metodiku použitou k odvození ratingů;

d)

totožnost osoby odpovědné za přidělování ratingů;

e)

totožnost dlužníků a expozic, u nichž došlo k selhání;

f)

datum a okolnosti těchto selhání; a

g)

data týkající se PD a skutečných podílů selhání spojených s ratingovými stupni a přechody mezi ratingy.

Úvěrové instituce, které nepoužívají vlastní odhady LGD nebo konverzních faktorů, musí shromažďovat a ukládat záznamy o srovnání skutečných hodnot LGD s hodnotami uvedenými v části 2 bodě 8 a skutečné konverzní faktory s hodnotami uvedenými v části 3 bodě 9.

38.

Úvěrové instituce, které používají vlastní odhady LGD nebo konverzních faktorů, musí shromažďovat a ukládat:

a)

úplnou historii všech dat týkajících se ratingů transakcí a odhadů LGD a konverzních faktorů spojených s jednotlivými ratingovými stupnicemi;

b)

data, kdy byly přiděleny ratingy a provedeny odhady;

c)

základní údaje a metodiku použitou k odvození ratingů transakcí a odhadů LGD a konverzních faktorů;

d)

totožnost osoby, která stanovila rating transakce, a osoby, která provedla odhady LGD a konverzních faktorů;

e)

data týkající se odhadnutých a skutečných hodnot LGD a konverzních faktorů spojených s jednotlivými expozicemi, u nichž došlo k selhání;

f)

data týkající se hodnot LGD u dané expozice před a po vyhodnocení vlivu záruky či úvěrového derivátu pro ty úvěrové instituce, u nichž se ve výpočtu LGD projevují účinky snižování úvěrového rizika prostřednictvím záruk nebo úvěrových derivátů a

g)

data týkající se složek ztráty pro každou expozici, u níž došlo k selhání.

1.7.2.   Retailové expozice

39.

Úvěrové instituce musí shromažďovat a ukládat:

a)

data použitá při procesu zařazování expozic do ratingových stupňů či seskupení;

b)

data týkající se odhadů PD, LGD a konverzních faktorů spojených se stupni nebo seskupeními expozic;

c)

totožnost dlužníků a expozic, u nichž došlo k selhání;

d)

v případě expozic, u nichž došlo k selhání, pak data týkající se stupňů nebo seskupení, do nichž byla daná expozice zařazena v roce předcházejícím selhání, a skutečné hodnoty LGD a konverzního faktoru a

e)

data týkající se ztrátovosti v případě kvalifikovaných revolvingových retailových expozic.

1.8.   Stresové testy používané při hodnocení kapitálové přiměřenosti

40.

Úvěrová instituce musí mít k dispozici řádné postupy stresového testování, které používá při hodnocení své kapitálové přiměřenosti. Stresové testování musí zahrnovat identifikaci možných událostí nebo budoucích změn ekonomických podmínek, které by mohly nepříznivě ovlivnit úvěrovou angažovanost dané úvěrové instituce, a dále hodnocení schopnosti dané úvěrové instituce těmto změnám čelit.

41.

Úvěrová instituce musí pravidelně provádět stresové testy úvěrového rizika, aby mohla vyhodnotit vliv určitých specifických podmínek na celkové regulativní kapitálové požadavky pro úvěrové riziko. Test, který bude používán, vybírá daná úvěrová instituce a musí být schválen příslušnými orgány dohledu. Test musí být vypovídající a přiměřeně konzervativní a musí brát v úvahu vliv scénářů předpokládajících alespoň mírnou recesi. Úvěrová instituce musí v rámci stresového testování hodnotit také přechody mezi ratingy. Portfolia podrobená stresovým testům musí zahrnovat velkou většinu celkových expozic úvěrové instituce.

42.

Úvěrové instituce, které používají postup stanovený v části 1 bodě 4, vezmou v úvahu – jako část svého rámce stresového testování – dopad případného zhoršení externího ratingu poskytovatelů zajištění, zejména v případě, kdy poskytovatelé zajištění nesplní kritéria způsobilosti.

2.   KVANTIFIKACE RIZIK

43.

Při určování rizikových parametrů spojených s ratingovými stupni nebo seskupeními musí úvěrové instituce dodržovat následující požadavky:

2.1.   Definice selhání

44.

V případě, že je splněna alespoň jedna z následujících podmínek, se bude mít za to, že u konkrétního dlužníka došlo k „selhání“:

a)

úvěrová instituce se domnívá, že dlužník pravděpodobně v plném rozsahu nesplatí své úvěrové závazky vůči úvěrové instituci, jejímu mateřskému podniku či některému z jejích dceřiných podniků, aniž by se úvěrová instituce uchýlila ke krokům, jako je realizace zajištění (pokud existuje);

b)

některý významný úvěrový závazek dlužníka vůči úvěrové instituci, jejímu mateřskému podniku či některému z jejích dceřiných podniků je více než 90 dní po splatnosti.

Při debetním saldu se dny v prodlení začínají počítat od okamžiku, kdy dlužník překročí doporučený limit, je mu doporučen limit nižší než aktuální čerpání či čerpal úvěr bez oprávnění a vlastní částka je významná.

„Doporučeným limitem“ se rozumí limit, který byl oznámen dlužníkovi.

Dny v prodlení pro úvěrové karty se začínají počítat dnem splatnosti minimální částky.

V případě retailových expozic a expozic vůči subjektům veřejného sektoru musí příslušné orgány stanovit počet dnů v prodlení, jak je uvedeno v bodě 48.

V případě expozic vůči podnikům mohou příslušné orgány stanovit počet dnů v prodlení, jak je uvedeno v čl. 154 odst. 7.

V případě retailových expozic mohou úvěrové instituce použít definici selhání na úrovni transakce.

Ve všech případech bude expozice v prodlení vyšší než limit stanovený příslušnými orgány, jež zahrnuje přiměřenou úroveň rizika.

45.

Za signály nepravděpodobného splacení musí úvěrové instituce považovat následující jevy:

a)

úvěrová instituce přestane úvěrový závazek úročit;

b)

úvěrová instituce provede úpravu ocenění v důsledku významného zhoršení úvěrové kvality zaznamenaného až po otevření expozice úvěrovou institucí;

c)

úvěrová instituce prodává daný úvěrový závazek s výraznou ekonomickou ztrátou související s kvalitou úvěru;

d)

úvěrová instituce souhlasí s nouzovou restrukturalizací úvěrového závazku, která pravděpodobně povede ke snížení finančního závazku způsobenému prominutím nebo odložením jistiny, úroků nebo (případně) poplatků. To v případě akciových expozic hodnocených metodou PD/LGD zahrnuje nouzovou restrukturalizaci samotných těchto akcií;

e)

úvěrová instituce podala návrh na konkurs dlužníka nebo podobný požadavek týkající se úvěrového závazku dlužníka vůči úvěrové instituci, jejímu mateřskému podniku či některému z jejích dceřiných podniků; a

f)

dlužník požádal o vyhlášení konkursu nebo na něj byl uvalen konkurs či podobná ochrana, aby se tím vyhnul splacení úvěrového závazku vůči úvěrové instituci, jejímu mateřskému podniku či některému z jejích dceřiných podniků, anebo je zpozdil.

46.

Úvěrové instituce užívající externí data, která nejsou konzistentní s definicí selhání, musí prokázat svým příslušným orgánům, že byly provedeny příslušné úpravy, aby byla dosažena obecná shoda s danou definicí selhání.

47.

Pokud se úvěrová instituce domnívá, že na expozici, u níž dříve došlo k selhání, již neplatí definice selhání, stanoví rating dlužníka nebo transakce způsobem, který by uplatňovala u expozice, u níž k selhání nikdy nedošlo. Pokud by bylo následně třeba uplatnit definici selhání, bude se mít za to, že došlo k dalšímu selhání.

48.

Příslušné orgány každého členského státu stanoví pro retailové expozice a expozice vůči subjektům veřejného sektoru přesný počet dnů v prodlení, který musí všechny úvěrové instituce sídlící v daném členském státě dodržovat podle definice selhání v bodě 44 u expozic vůči protistranám sídlícím v daném členském státě. Konkrétní počet dní musí být v intervalu 90-180 dní a může se lišit pro různé typy produktů. V případě expozic vůči protistranám sídlícím na území jiných členských států stanoví příslušné orgány počet dnů v prodlení, který nesmí být vyšší než počet stanovený příslušným orgánem daného členského státu.

2.2.   Obecné požadavky v oblasti odhadů

49.

Vlastní odhady rizikových parametrů PD, LGD, konverzních faktorů a EL provedené úvěrovou institucí musí zahrnovat veškeré relevantní údaje, informace a metody. Odhady musí být odvozeny s využitím zkušeností z minulosti a empirických důkazů a nesmí být založeny pouze na expertním rozhodování. Odhady musí být přesvědčivé a intuitivní a musí být založeny na faktorech významně ovlivňujících příslušné rizikové parametry. Čím méně má úvěrová instituce k dispozici údajů, tím konzervativnější musí být ve svých odhadech.

50.

Úvěrová instituce musí být schopná poskytnout rozbor historie ztrát týkající se četnosti selhání, LGD, konverzního faktoru nebo ztráty, u které jsou používány odhady EL, na faktory, které považuje za určující pro vývoj příslušných rizikových parametrů. Úvěrová instituce musí prokázat, že její odhady jsou výsledkem dlouhodobých zkušeností.

51.

Je třeba vzít v úvahu jakékoliv změny v úvěrovacích postupech nebo v postupu zpětného vymáhání pohledávek za sledovaná období uvedená v bodech 66, 71, 82, 86, 93 a 95. Odhady úvěrové instituce musí odrážet vliv technického pokroku, nových údajů a dalších informací, jakmile jsou k dispozici. Úvěrové instituce musí své odhady revidovat, kdykoliv se objeví nové informace, vždy však alespoň jednou ročně.

52.

Soubor expozic, na nichž jsou založena data používaná k odhadům, zásady úvěrové politiky používané v okamžiku vzniku dat a další relevantní charakteristiky musí být srovnatelné s charakteristikami expozic a norem úvěrové instituce. Úvěrová instituce musí rovněž prokázat, že ekonomické nebo tržní podmínky, na nichž jsou data založena, jsou relevantní vzhledem k aktuálním a předvídatelným podmínkám. Počet expozic ve vzorku a časový rozsah dat používaný ke kvantifikaci musí být dostatečný, aby se mohla úvěrová instituce ujistit, že její odhady jsou přesné a důkladné.

53.

U nakoupených pohledávek musí odhady odrážet veškeré relevantní informace, které jsou nakupující úvěrové instituci k dispozici ohledně kvality podkladových pohledávek, včetně údajů o obdobných seskupeních poskytnutých prodejcem, nakupující úvěrovou institucí nebo externími zdroji. Nakupující úvěrová instituce musí ověřit veškeré údaje poskytnuté prodejcem, o které se opírá.

54.

Úvěrová instituce musí při svých odhadech obezřetně počítat s určitou rezervou ohledně očekávaného rozsahu chyb v odhadech. Jsou-li metody a údaje méně uspokojivé a očekávaný rozsah chyb je větší, musí být i tato rezerva z důvodu obezřetnosti větší.

55.

Používají-li úvěrové instituce rozdílné odhady pro výpočet rizikových vah a pro vnitřní účely, musí tuto skutečnost zdokumentovat a oprávněnost tohoto počínání prokázat příslušnému orgánu.

56.

Prokáží-li úvěrové instituce svým příslušným orgánům, že data shromážděná před datem provádění této směrnice byla příslušným způsobem upravena a bylo tak dosaženo obecné shody s definicí selhání nebo ztráty, mohou příslušné orgány úvěrovým institucím povolit určitou flexibilitu v používání požadovaných norem pro tato data.

57.

Používá-li úvěrová instituce data sdílená v rámci seskupení mezi úvěrovými institucemi, musí prokázat, že:

a)

ratingové systémy a kritéria ostatních úvěrových institucí v daném seskupení jsou podobná jejím vlastním;

b)

dané seskupení je reprezentativní pro portfolio, pro nějž jsou sdílená data použita; a

c)

sdílená data jsou úvěrovou institucí používána konzistentně po delší dobu pro účely odhadování.

58.

Používá-li úvěrová instituce data, která jsou sdílena mezi úvěrovými institucemi, je i nadále odpovědná za integritu svých ratingových systémů. Úvěrová instituce musí příslušnému orgánu prokázat, že dostatečně rozumí svým ratingovým systémům, zejména že je schopna efektivně sledovat a kontrolovat ratingový proces.

2.2.1.   Specifické požadavky týkající se odhadování PD

Expozice vůči podnikům, institucím, centrálním vládám a centrálním bankám

59.

Úvěrové instituce musí odhadovat PD pro jednotlivé ratingové stupně dlužníků z dlouhodobých průměrných úrovní jednoročních podílů selhání.

60.

V případě nakoupených pohledávek vůči podnikům mohou úvěrové instituce odhadnout EL pro jednotlivé ratingové stupně dlužníků z dlouhodobých průměrných úrovní jednoročních realizovaných podílů selhání.

61.

Pokud úvěrová instituce odvozuje dlouhodobé průměrné odhady PD a LGD pro nakoupené pohledávky vůči podnikům z odhadu EL a odpovídajícího odhadu PD nebo LGD, pak postup odhadu celkových ztrát musí splňovat obecné normy pro odhad PD a LGD vymezené v této části a výsledek musí být konzistentní s konceptem LGD vymezeným v bodě 73.

62.

Metody odhadu PD musí úvěrové instituce používat pouze v kombinaci s podpůrnou analýzou. Úvěrové instituce si musí uvědomit důležitost expertního rozhodování při kombinování výsledků různých metod a při úpravách v důsledku omezenosti metod a informací.

63.

Používá-li úvěrová instituce k odhadování PD vlastní historická data o selháních, musí ve své analýze prokázat, že tyto odhady odrážejí standardy pro upisování a veškeré rozdíly mezi ratingovým systémem, který tato data poskytl, a aktuálně používaným ratingovým systémem. Pokud byly změněny standardy pro upisování či ratingové systémy, musí úvěrová instituce při odhadování PD počítat s určitou vyšší rezervou.

64.

Pokud úvěrová instituce spojuje své interní ratingové stupně se stupnicí užívanou ratingovou agenturou či podobnými organizacemi, nebo je k takové stupnici přiřazuje, a poté přiděluje podíl selhání zaznamenaný u ratingových stupňů externí organizace svým vlastním stupňům, musí být toto přiřazování založeno na porovnání interních ratingových kritérií a kritérií používaných danou externí organizací a na porovnání interních a externích ratingů všech běžných dlužníků. Přitom se musí úvěrová instituce vyvarovat systematických chyb či nekonzistentností v metodě přiřazování nebo v podkladových datech. Kritéria externí organizace, na nichž jsou založena data používaná ke kvantifikaci, musí být zaměřena pouze na riziko selhání a nesmí odrážet charakteristiky transakce. Analýza úvěrové instituce musí obsahovat srovnání používaných definic selhání s přihlédnutím k požadavkům uvedeným v bodech 44 až 48. Úvěrová instituce musí zásady přiřazování zdokumentovat.

65.

Používá-li úvěrová instituce statistické modely pro odhad selhání, smí odhadovat PD jako prostý průměr odhadů pravděpodobnosti selhání u jednotlivých dlužníků v daném ratingovém stupni. Používá-li úvěrová instituce modely pravděpodobnosti selhání pro tento účel, musí splnit standardy uvedené v bodě 30.

66.

Bez ohledu na to, zda úvěrová instituce pro účely odhadování PD používá externí, vlastní nebo sdílené datové zdroje nebo jejich kombinaci, musí být délka příslušné historické časové řady alespoň pro jeden z těchto zdrojů minimálně pět let. Zahrnuje-li časová řada pro některý ze zdrojů delší období a jsou-li tato data relevantní, musí být použito toto delší období. Tento bod se vztahuje rovněž na metodu PD/LGD u akcií. Úvěrovým institucím, které nemohou používat vlastní odhady LGD či konverzní faktory a které uplatňují přístup založený na interním ratingu, mohou členské státy povolit používat příslušná data zahrnující období dvou let. Období, jež musí být zahrnuto, bude každoročně prodlouženo o jeden rok do doby, než příslušná data zahrnou období pěti let.

Retailové expozice

67.

Úvěrové instituce musí odhadovat PD pro jednotlivé ratingové stupně nebo seskupení dlužníků z dlouhodobých průměrných úrovní jednoročních podílů selhání.

68.

Odchylně od bodu 67 mohou být odhady PD rovněž odvozeny ze skutečných ztrát a z příslušných odhadů LGD.

69.

Úvěrové instituce musí za primární zdroj informací pro odhadování ztrátových charakteristik považovat interní data pro zařazování expozic do stupňů nebo seskupení. Úvěrové instituce mají povoleno používat externí data (včetně sdílených dat) nebo statistické modely kvantifikace, pokud prokáží výraznou návaznost mezi:

a)

procesem zařazování expozic do stupňů nebo seskupení v úvěrové instituci a procesem, který používá daný externí zdroj dat; a

b)

mezi interním rizikovým profilem úvěrové instituce a složením externích dat.

V případě nakoupených retailových pohledávek mohou úvěrové instituce používat externí i interní referenční data. Úvěrové instituce musí pro porovnání používat veškeré relevantní zdroje dat.

70.

Pokud úvěrová instituce odvozuje dlouhodobé průměrné odhady PD a LGD pro retailové expozice z odhadu celkových ztrát a odpovídajícího odhadu PD nebo LGD, pak postup odhadu celkových ztrát musí splňovat obecné normy pro odhad PD a LGD vymezené v této části a výsledek musí být konzistentní s konceptem LGD vymezeným v bodě 73.

71.

Bez ohledu na to, zda úvěrová instituce pro účely odhadování ztrátových charakteristik používá externí, vlastní nebo sdílené datové zdroje nebo jejich kombinaci, musí být délka příslušné historické časové řady minimálně pět let alespoň pro jeden z těchto zdrojů. Zahrnuje-li časová řada pro některý ze zdrojů delší období a jsou-li tato data relevantní, musí být použito toto delší období. Úvěrová instituce nemusí přikládat historickým datům stejný význam, přesvědčí-li příslušný orgán, že prostřednictvím novějších dat lze lépe předpovědět ztrátovost. Úvěrovým institucím, které uplatňují přístup založený na interním ratingu, mohou členské státy povolit používat příslušná data zahrnující období dvou let. Období, jež musí být zahrnuto, bude každoročně prodlouženo o jeden rok do doby, než příslušná data zahrnou období pěti let.

72.

Úvěrové instituce musí určit a analyzovat očekávané změny rizikových parametrů v průběhu trvání expozice (sezónní vlivy)

2.2.2.   Specifické požadavky týkající se vlastních odhadů LGD

73.

Úvěrové instituce musí odhadovat LGD pro jednotlivé ratingové stupně nebo seskupení transakcí na základě průměrných skutečných hodnot LGD v jednotlivých stupních nebo seskupeních transakcí za použití všech selhání zjištěných ve zdrojích dat (průměr vážený počty selhání).

74.

Úvěrové instituce musí používat odhady LGD platné pro případ hospodářského poklesu, jsou-li konzervativnější než dlouhodobá průměrná úroveň. Pokud se očekává, že ratingový systém přinese dlouhodobě konstantní skutečné hodnoty LGD pro jednotlivé ratingové stupně nebo seskupení, musí úvěrové instituce provést úpravy svých odhadů rizikových parametrů pro jednotlivé stupně nebo seskupení, aby omezily vliv hospodářského poklesu na kapitál.

75.

Úvěrová instituce musí zohlednit rozsah jakékoliv závislosti mezi rizikem dlužníka a rizikem kolaterálu nebo poskytovatele kolaterálu. K případům, u kterých existuje vysoký stupeň závislosti, musí být přistupováno konzervativně.

76.

K nesouladu měn mezi podkladovým závazkem a kolaterálem je při hodnocení LGD prováděném úvěrovou institucí třeba přistupovat konzervativně.

77.

Pokud odhady LGD zohledňují existenci kolaterálu, nesmí být tyto odhady založeny výlučně na odhadované tržní hodnotě kolaterálu. Odhady LGD musí zohledňovat možnou neschopnost úvěrové instituce získat okamžitou kontrolu nad tímto kolaterálem a realizovat jej.

78.

Pokud odhady LGD berou v úvahu existenci kolaterálu, musí úvěrové instituce stanovit vnitřní požadavky pro řízení kolaterálu, právní jistotu a řízení rizik, které se obecně shodují s těmi, které jsou uvedeny v příloze VIII části 2.

79.

Pokud úvěrová instituce uzná jako kolaterál – při určování hodnoty expozice úvěrového rizika protistrany podle přílohy III části 5 nebo 6 – jakoukoli částku, u níž očekává, že bude získána zpět z kolaterálu, nebude tato částka brána v úvahu při odhadech LGD.

80.

Ve specifickém případě expozic, u nichž již došlo k selhání, musí úvěrová instituce použít takové celkové odhady očekávané ztráty pro každou expozici, jaké jsou nejvhodnější vzhledem k daným ekonomickým okolnostem a stavu expozice a možnosti dalších neočekávaných ztrát v průběhu splácení dlužných částek.

81.

Pokud byly nesplacené zpožděné poplatky kapitalizovány ve výsledovce úvěrové instituce, musí být zahrnuty do výše expozice a ztráty dané úvěrové instituce.

Expozice vůči podnikům, institucím, centrálním vládám a centrálním bankám

82.

Odhady LGD musí být založeny na datech za období minimálně pěti let v případě alespoň jednoho ze zdrojů dat, přičemž každý rok se bude období prodlužovat o jeden další rok po uplatnění, dokud nebude dosaženo období minimálně sedmi let. Zahrnuje-li časová řada pro některý ze zdrojů delší období a jsou-li tato data relevantní, musí být použito toto delší období.

Retailové expozice

83.

Odchylně od bodu 73 mohou být odhady LGD odvozeny ze skutečných ztrát a z příslušných odhadů PD.

84.

Odchylně od bodu 89 mohou úvěrové instituce zohlednit dodatečná čerpání buď ve svých odhadech konverzních faktorů, nebo ve svých odhadech LGD.

85.

V případě nakoupených retailových pohledávek mohou úvěrové instituce používat pro odhady LGD externí i interní referenční data.

86.

Odhady LGD musí být založeny na datech za období minimálně pěti let. Odchylně od bodu 73 nemusí úvěrová instituce přikládat historickým datům stejný význam, přesvědčí-li příslušný orgán, že prostřednictvím novějších dat lze lépe předpovědět ztrátovost. Úvěrovým institucím, které uplatňují přístup založený na interním ratingu, mohou členské státy povolit používat příslušná data zahrnující období dvou let. Období, jež musí být zahrnuto, bude každoročně prodlouženo o jeden rok do doby, než příslušná data zahrnou období pěti let.

2.2.3.   Specifické požadavky týkající se vlastních odhadů konverzních faktorů

87.

Úvěrové instituce musí odhadovat konverzní faktory pro jednotlivé stupně nebo seskupení transakcí na základě průměrných skutečných konverzních faktorů v jednotlivých stupních nebo seskupeních transakcí za použití všech selhání zjištěných ve zdrojích dat (průměr vážený počty selhání).

88.

Úvěrové instituce musí používat odhady konverzních faktorů platné pro případ ekonomického poklesu, jsou-li konzervativnější než dlouhodobá průměrná úroveň. Pokud se očekává, že ratingový systém přinese dlouhodobě konstantní skutečné konverzní faktory pro jednotlivé ratingové stupně nebo seskupení, musí úvěrové instituce provést úpravy svých odhadů rizikových parametrů pro jednotlivé stupně nebo seskupení, aby omezily vliv ekonomického poklesu na kapitál.

89.

Odhady konverzních faktorů provedené úvěrovými institucemi musí odrážet možnost dodatečných čerpání dlužníkem až do okamžiku, kdy dojde k selhání, a také po tomto okamžiku.

Pokud lze reálně předpokládat silnou pozitivní korelaci mezi četností selhání a rozpětím konverzního faktoru, musí odhad konverzního faktoru počítat s větší rezervou.

90.

Při odhadování konverzních faktorů musí úvěrové instituce zohlednit vlastní specifické zásady a strategie používané v souvislosti se sledováním účtů a zpracováváním plateb. Úvěrové instituce musí také zohlednit svou schopnost a ochotu zabránit dalšímu čerpání prostředků za okolností blížících se selhání, jako je porušení smluvních podmínek nebo jiné technicky podmíněné případy selhání.

91.

Úvěrové instituce musí mít odpovídající systémy a postupy pro sledování objemů transakcí, aktuálních dlužných částek v porovnání s přislíbenými úvěrovými linkami a změnami aktuální dlužné částky u jednotlivých dlužníků a stupňů. Úvěrová instituce musí být schopna každodenně sledovat aktuální stav zůstatků.

92.

Používají-li úvěrové instituce rozdílné odhady konverzních faktorů pro výpočet hodnoty rizikově vážených expozic a pro vnitřní účely, musí tuto skutečnost zdokumentovat a oprávněnost tohoto počínání prokázat příslušnému orgánu.

Expozice vůči podnikům, institucím, centrálním vládám a centrálním bankám

93.

Odhady konverzního faktoru musí být založeny na datech za období minimálně pěti let v případě alespoň jednoho ze zdrojů dat, přičemž každý rok se bude období prodlužovat o jeden další rok po provedení, dokud nebude dosaženo období minimálně sedmi let. Zahrnuje-li časová řada pro některý ze zdrojů delší období a jsou-li tato data relevantní, musí být použito toto delší období.

Retailové expozice

94.

Odchylně od bodu 89 mohou úvěrové instituce zohlednit dodatečná čerpání buď ve svých odhadech konverzních faktorů, nebo ve svých odhadech LGD.

95.

Odhady konverzních faktorů musí být založeny na datech za období minimálně pěti let. Odchylně od bodu 87 nemusí úvěrová instituce přikládat historickým datům stejný význam, přesvědčí-li příslušný orgán, že prostřednictvím novějších dat lze lépe předpovědět čerpání. Úvěrovým institucím, které uplatňují přístup založený na interním ratingu, mohou členské státy povolit používat příslušná data zahrnující období dvou let. Období, jež musí být zahrnuto, bude každoročně prodlouženo o jeden rok do doby, než příslušná data zahrnou období pěti let.

2.2.4.   Minimální požadavky pro hodnocení vlivu záruk a úvěrových derivátů

Expozice vůči podnikům, institucím, centrálním vládám a centrálním bankám, u nichž se používají vlastní odhady LGD, a retailové expozice

96.

Požadavky v bodech 97 až 104 neplatí pro záruky poskytnuté institucemi a centrálními vládami a centrálními bankami, pokud byla daná úvěrová instituce oprávněna používat pro expozice k těmto subjektům pravidla uvedená v článcích 78 až 83. V takovém případě platí požadavky uvedené v článcích 90 až 93.

97.

V případě retailových záruk platí tyto požadavky rovněž při zařazování expozic do stupňů nebo seskupení a při odhadování PD.

Uznatelní ručitelé a záruky

98.

Úvěrové instituce musí mít jasně stanovená kritéria pro typy ručitelů, které uznávají pro výpočet částky rizikově vážených expozic.

99.

Pro uznané ručitele platí stejná pravidla jako pro dlužníky, jak je uvedeno v bodech 17 až 29.

100.

Záruka musí být zaznamenaná písemně, nesmí být vypověditelná ze strany ručitele, musí být platná, dokud není závazek plně splacen (v závislosti na objemu a době platnosti záruky) a musí být na ručiteli právně vymahatelná v jurisdikci, kde ručitel disponuje aktivy, jež by mohla být z rozhodnutí soudu zadržena a realizována. Záruky, podle jejichž podmínek není ručitel povinen splnit svůj závazek (podmíněné záruky), lze uznat, pokud to schválí příslušné orgány. Úvěrová instituce musí prokázat, že kritéria přiřazování ke stupňům odpovídajícím způsobem zohledňují možné zhoršení výsledků procesu snižování rizika.

Kritéria pro úpravy

101.

Úvěrová instituce musí mít jasně stanovená kritéria pro úpravy ratingových stupňů, seskupení nebo odhadů LGD, a v případě retailových expozic a uznatelných nakoupených pohledávek také pro proces zařazování expozic do stupňů nebo seskupení, aby tak byl zohledněn vliv záruk na výpočet částky rizikově vážených expozic. Tato kritéria musí splňovat minimální požadavky uvedené v bodech 17 až 29.

102.

Daná kritéria musí být přesvědčivá a intuitivní. Musí brát v úvahu schopnost a ochotu ručitele dostát svým zárukám, pravděpodobné načasování plateb od ručitele, do jaké míry je ručitelova schopnost dostát svým zárukám v souladu se schopností dlužníka splácet, a rozsah, v němž přetrvává zbytkové riziko dlužníka.

Úvěrové deriváty

103.

Minimální požadavky na záruky uvedené v této části platí rovněž pro úvěrové deriváty na jedno jméno. V případě nesouladu mezi podkladovým závazkem a referenčním závazkem úvěrového derivátu nebo závazkem používaným pro určení, zda nastala úvěrová událost, platí požadavky uvedené v příloze VIII části 2 bodě 21. V případě retailových expozic a uznatelných nakoupených pohledávek platí tento bod pro proces zařazování expozic do stupňů či seskupení.

104.

Kritéria musí zohledňovat strukturu vyplácení úvěrového derivátu a musí konzervativně vyhodnotit vliv, který má tato struktura na úroveň a časový rozvrh výtěžků. Úvěrová instituce musí zohlednit rozsah, v němž přetrvávají další formy zbytkového rizika.

2.2.5.   Minimální požadavky pro nakoupené pohledávky

Právní jistota

105.

Struktura transakce musí zajišťovat, že úvěrová instituce bude za všech předvídatelných okolností skutečně vlastnit a kontrolovat veškeré hotovostní platby z těchto pohledávek. Pokud dlužník provádí přímé platby prodejci nebo obsluhovateli, musí úvěrová instituce pravidelně prověřovat, že platby jsou vypořádávány úplně a v rámci smluvně dohodnutých podmínek. „Obsluhovatelem“ se rozumí subjekt, který každodenně spravuje seskupení nakoupených pohledávek nebo podkladových úvěrových expozic. Úvěrové instituce musí mít postupy zajišťující, že vlastnictví pohledávek a peněžní příjmy jsou chráněny před zastavením konkursu nebo právním napadením, které by mohlo významně zpozdit schopnost věřitele plnit nebo postoupit pohledávky, případně udržet si kontrolu nad peněžními příjmy.

Účinnost systémů pro sledování

106.

Úvěrová instituce musí sledovat kvalitu nakoupených pohledávek i finanční situaci prodejce a obsluhovatele. Zejména:

a)

úvěrová instituce musí vyhodnotit vztah mezi kvalitou nakoupených pohledávek a finanční situací prodejce i obsluhovatele a musí mít interní zásady a postupy, které zajistí odpovídající ochranu před nepředvídatelnými událostmi, například i přidělením interního ratingu každému prodejci a obsluhovateli;

b)

úvěrová instituce musí mít jasné a účinné zásady a postupy pro určení uznatelnosti prodejce a obsluhovatele. Úvěrová instituce nebo její zmocněnec musí provádět pravidelné přezkoumávání prodejců a obsluhovatelů s cílem prověřit přesnost zpráv dodávaných prodejcem nebo obsluhovatelem, odhalit podvody nebo provozní slabiny a prověřit kvalitu úvěrových zásad prodejce a inkasních zásad a postupů obsluhovatele. Výsledky těchto přehodnocování musí být zdokumentovány;

c)

úvěrová instituce musí vyhodnotit charakteristiky seskupení nakoupených pohledávek včetně přečerpání; historii nedoplatků, ohrožených pohledávek a opravných položek na ohrožené pohledávky prodejce; podmínky plateb a potenciální protiúčty;

d)

úvěrová instituce musí mít účinné zásady a postupy pro sledování koncentrací jednoho dlužníka na úhrnné bázi v rámci jednoho seskupení nakoupených pohledávek i mezi jednotlivými seskupeními nakoupených pohledávek; a

e)

úvěrová instituce si musí od obsluhovatele zajistit přísun včasných a dostatečně podrobných zpráv o stárnutí a rozmělňování pohledávek, aby mohla zajistit splnění svých kritérií uznatelnosti a procesů postoupení nakoupených pohledávek a účinně sledovat a potvrdit prodejcovy podmínky prodeje a rozmělnění.

Účinnost systémů pro řešení problémů

107.

Úvěrová instituce musí mít systémy a postupy pro včasné odhalení zhoršování finanční situace prodejce a kvality nakoupených pohledávek a pro aktivní vypořádávání se s nově vznikajícími problémy. Úvěrová instituce musí mít zejména jasné a účinné zásady, postupy a informační systémy ke sledování porušování smluvních podmínek a jasné a účinné zásady a postupy pro podniknutí právních kroků a zacházení s problémovými nakoupenými pohledávkami.

Účinnost systémů pro kontrolu kolaterálu, úvěrové dostupnosti a hotovosti

108.

Úvěrová instituce musí mít jasné a účinné zásady a postupy týkající se kontroly nakoupených pohledávek, úvěrů a hotovosti. Písemné interní zásady musí zejména stanovit všechny významné prvky programu nakupování pohledávek včetně výše záloh, uznatelného kolaterálu, nezbytné dokumentace, omezení koncentrací a způsobu zacházení s peněžními platbami. Tyto prvky musí odpovídajícím způsobem zohledňovat veškeré relevantní a významné faktory, včetně finanční situace prodejce a obsluhovatele, koncentrace rizika a trendů v kvalitě nakoupených pohledávek a v portfoliu klientů daného prodejce, a interní systémy musí zajišťovat, že peněžní prostředky jsou poskytovány pouze proti přesně stanovenému doprovodnému kolaterálu a dokumentaci.

Dodržování interních zásad a postupů úvěrové instituce

109.

Úvěrová instituce musí mít účinný vnitřní proces pro hodnocení toho, jak jsou dodržovány všechny interní zásady a postupy. Tento proces musí zahrnovat pravidelné kontroly všech kritických fází programu nakupování pohledávek úvěrovou institucí, prověřování rozdělení povinností zaprvé mezi hodnocení prodejce a obsluhovatele na jedné straně a hodnocení dlužníka na straně druhé, a zadruhé mezi hodnocení prodejce a obsluhovatele na jedné straně a kontrolu prodejce a obsluhovatele na straně druhé, a také hodnocení činnosti útvaru vypořádání obchodů (back office), se zvláštním důrazem na kvalifikaci, zkušenosti a počet zaměstnanců a na podpůrné automatické systémy.

3.   VALIDACE INTERNÍCH ODHADŮ

110.

Úvěrové instituce musí mít důkladné systémy sloužící k hodnocení přesnosti a konzistentnosti ratingových systémů, procesů a odhadů všech relevantních rizikových parametrů. Úvěrová instituce musí příslušnému orgánu prokázat, že interní postupy ověřování platnosti jí umožňuje konzistentně a věrohodně hodnotit fungování systémů interního ratingu a odhadování rizika.

111.

Úvěrové instituce musí pravidelně porovnávat skutečné podíly selhání s odhadovanými PD pro každý ratingový stupeň a jsou-li skutečné podíly selhání mimo očekávané rozmezí pro daný stupeň, musí úvěrové instituce analyzovat konkrétní důvody této odchylky. Úvěrové instituce, které používají vlastní odhady LGD nebo konverzních faktorů, musí také provádět analogickou analýzu těchto odhadů. Tato srovnání musí vycházet z historických dat, která pokrývají časový úsek maximální možné délky. Úvěrová instituce musí zdokumentovat metody a data užívaná pro tato srovnání. Tato analýza a dokumentace musí být aktualizována minimálně jednou ročně.

112.

Úvěrové instituce musí používat rovněž další kvantitativní validační nástroje a srovnání s relevantními externími zdroji dat. Analýza musí být založena na datech, která odpovídají portfoliu, jsou pravidelně aktualizována a pokrývají odpovídající období sledování. Vnitřní hodnocení fungování ratingových systémů úvěrových institucí musí být založeno na časovém úseku maximální možné délky.

113.

Metody a data pro kvantitativní validaci se musí po celé období používat konzistentně. Změny v datech (týkající se jak zdrojů dat, tak období) a metodách odhadování a validace musí být zdokumentovány.

114.

Úvěrové instituce musí mít řádné vnitřní standardy pro případy, kdy odchylky od očekávaných hodnot jsou ve skutečných hodnotách PD, LGD, konverzních faktorů a celkových ztrát (při použití EL) natolik výrazné, aby zpochybnily platnost odhadů. Tyto standardy musí brát v úvahu ekonomické cykly a podobnou systematickou proměnlivost v historických datech o selhání. Jsou-li skutečné hodnoty stále vyšší než očekávané hodnoty, musí úvěrové instituce upravit odhady směrem nahoru, aby odrážely historická data o selháních a o ztrátách.

4.   VÝPOČET HODNOTY RIZIKOVĚ VÁŽENÝCH EXPOZIC U AKCIOVÝCH EXPOZIC PODLE METODY INTERNÍCH MODELŮ

4.1.   Kapitálové požadavky a kvantifikace rizika

115.

Pro účely výpočtu kapitálových požadavků musí úvěrové instituce splňovat následující standardy:

a)

odhad potenciální ztráty musí být dostatečně stabilní vůči nepříznivým pohybům trhu souvisejícím s dlouhodobým rizikovým profilem specifických pozic úvěrové instituce. Data, jež zachycují rozdělení výnosů, musí odrážet co nejdelší časový úsek, pro nějž jsou data k dispozici a věrohodně odrážejí rizikový profil specifických akciových expozic úvěrové instituce. Používaná data musí být dostačující na to, aby poskytovala konzervativní, statisticky spolehlivé a důkladné odhady ztráty, které nejsou založeny pouze na subjektivním nebo expertním rozhodování. Úvěrové instituce musí příslušným orgánům prokázat, že použitý šok zajišťuje konzervativní odhad potenciálních ztrát pro příslušný dlouhodobý tržní nebo hospodářský cyklus. Úvěrová instituce musí spojit empirickou analýzu dostupných dat s úpravami založenými na řadě faktorů, aby tak získala přiměřeně realistické a konzervativní výstupy modelu. Při vytváření modelů rizikového potenciálu (value-at-risk, VaR) pro odhad potenciálních čtvrtletních ztrát mohou úvěrové instituce použít čtvrtletní data nebo převést data z kratšího období na čtvrtletní ekvivalent za použití vhodné analytické metody podpořené empirickými důkazy a rozvinutého a zdokumentovaného myšlenkového procesu a analýzy. Takovýto přístup musí být používán konzervativně a konzistentně po delší dobu. Je-li k dispozici jen omezený objem relevantních dat, musí úvěrová instituce počítat s příslušnou rezervou;

b)

používané modely musí být schopny odpovídajícím způsobem zachytit všechna významná rizika zahrnutá ve výnosech akcií, včetně obecného tržního rizika a specifického rizika akciového portfolia úvěrové instituce. Interní modely musí adekvátně vysvětlovat cenové změny v průběhu času, zachycovat rozsah a změny ve složení potenciálních koncentrací a musí být stabilní vůči nepříznivému tržnímu prostředí. Soubor rizikových expozic, z něhož pochází vzorek dat použitý k vypracování odhadů, se musí shodovat se soubory akciových expozic úvěrové instituce nebo s nimi být aspoň srovnatelný;

c)

interní model musí být vhodný pro rizikový profil a složitost akciového portfolia úvěrové instituce. Vlastní-li úvěrová instituce významné podíly, jejichž hodnoty jsou ze své podstaty vysoce nelineární, musí být interní modely navrženy tak, aby přiměřeně zachycovaly rizika spojená s takovými nástroji;

d)

přiřazování jednotlivých pozic k odhadům, tržním indexům a rizikovým faktorům musí být přesvědčivé, intuitivní a koncepčně správné;

e)

úvěrové instituce musí pomocí empirických analýz prokázat vhodnost rizikových faktorů, včetně jejich schopnosti odrážet obecné i specifické riziko;

f)

odhady volatility výnosu u akciových expozic musí zahrnovat relevantní a dostupná data, informace a metody. Používají se jak interní data podrobená nezávislému hodnocení, tak data z externích zdrojů (včetně sdílených dat); a

g)

úvěrové instituce musí mít k dispozici přísný a komplexní program stresového testování.

4.2.   Proces a kontroly řízení rizika

116.

S ohledem na vývoj a použití interních modelů pro účely kapitálových požadavků, musí úvěrové instituce zavést zásady, postupy a kontroly, aby zajistily celistvost modelu a modelovacího procesu. Tyto zásady, postupy a kontroly musí zahrnovat:

a)

plnou integraci interního modelu do celkových informačních systémů pro vedení dané úvěrové instituce a do řízení akciového neobchodního portfolia. Interní modely musí být plně integrovány do infrastruktury řízení rizik úvěrové instituce, jsou-li užívány zejména pro měření a hodnocení výkonnosti akciového portfolia (včetně rizikově upravené výkonnosti), přiřazování ekonomického kapitálu k akciovým expozicím a hodnocení celkové kapitálové přiměřenosti a procesu řízení investic;

b)

zavedené systémy řízení, postupy a kontrolní funkce, aby se zajistil pravidelný a nezávislý přezkum všech prvků interního procesu modelování, včetně schvalování revizí modelu, prověřování vstupů modelu a přezkum výsledků modelu, jako například přímé ověření výpočtů rizika. Tyto přezkumy musí hodnotit přesnost, úplnost a vhodnost vstupů modelu a musí vést jak k nalezení a omezení potenciálních chyb spojených se známými slabinami modelu, tak i k odhalení slabin neznámých. Tyto přezkumy může provádět nezávislý interní útvar nebo nezávislá externí třetí strana;

c)

odpovídající systémy a postupy pro sledování investičních limitů a rizikových expozic u akcií;

d)

útvary odpovědné za tvorbu a použití modelu musí být provozně nezávislé na útvarech odpovědných za řízení jednotlivých investic; a

e)

strany odpovědné za některou část procesu modelování musí mít odpovídající kvalifikaci. Vedení musí útvaru odpovědnému za modelování přidělit dostatečně schopné a kvalifikované zaměstnance.

4.3.   Validace a dokumentace

117.

Úvěrové instituce musí mít důkladný systém pro validaci přesnosti a konzistentnosti interních modelů a procesů modelování. Veškeré podstatné prvky interních modelů, procesů modelování a validace musí být zdokumentovány.

118.

Úvěrové instituce musí interní proces validace používat k hodnocení výkonnosti svých interních modelů a procesů konzistentním a věrohodným způsobem.

119.

Metody a data pro kvantitativní validaci se musí po celé období používat konzistentně. Změny v datech (týkající se jak zdrojů dat, tak období) a metodách odhadování a validace musí být zdokumentovány.

120.

Úvěrové instituce musí pravidelně porovnávat skutečné výnosy akcií (vypočtené za použití realizovaných a nerealizovaných zisků a ztrát) s modelovanými odhady. Tato srovnání musí vycházet z historických dat, která pokrývají časový úsek maximální možné délky. Úvěrová instituce musí zdokumentovat metody a data užívaná pro tato srovnání. Tato analýza a dokumentace musí být aktualizována minimálně jednou ročně.

121.

Úvěrové instituce musí využívat další kvantitativní validační nástroje a srovnání s externími zdroji dat. Analýza musí být založena na datech, která odpovídají portfoliu, jsou pravidelně aktualizována a pokrývají odpovídající období sledování. Vnitřní hodnocení výkonnosti modelů prováděné úvěrovými institucemi musí být založeno na časovém úseku maximální možné délky.

122.

Úvěrové instituce musí mít řádné vnitřní standardy pro případy, kdy srovnání skutečných výnosů akcií s odhady modelů zpochybňuje platnost odhadů nebo modelů. Tyto standardy musí brát v úvahu ekonomické cykly a podobnou systematickou proměnlivost ve výnosech akcií. Veškeré úpravy interních modelů provedené na základě revizí modelů musí být zdokumentovány a musí být konzistentní se standardy pro revizi modelů dané úvěrové instituce.

123.

Interní model a proces modelování musí být zdokumentován, a to včetně povinností stran účastnících se modelování a procesů schvalování a přezkumu modelů.

5.   SPRÁVA A ŘÍZENÍ SPOLEČNOSTI A DOHLED

5.1.   Správa a řízení společnosti

124.

Všechny podstatné aspekty ratingových procesů a procesů odhadu musí být schváleny řídícím orgánem úvěrové instituce uvedeným v článku 11 nebo jím jmenovaným výborem a vrcholovým vedením instituce. Tyto strany musí obecně rozumět ratingovým systémům dané úvěrové instituce a dobře chápat související zprávy pro vedení.

125.

Vrcholové vedení musí upozornit řídící orgán uvedený v článku 11 nebo jím jmenovaný výbor na významné změny nebo výjimky v zavedených zásadách, které podstatným způsobem ovlivní fungování ratingových systémů úvěrové instituce.

126.

Vrcholové vedení musí dobře rozumět koncepci a fungování ratingových systémů. Vrcholové vedení musí trvale zajišťovat řádné fungování ratingových systémů. Útvary řízení úvěrového rizika musí pravidelně informovat vrcholové vedení o fungování ratingového procesu, oblastech vyžadujících zlepšení a krocích směřujících k nápravě dříve zjištěných nedostatků.

127.

Analýza profilu úvěrového rizika dané úvěrové instituce založená na interních ratinzích musí být důležitou součástí zpráv pro vrcholové vedení. Zprávy musí obsahovat alespoň rizikové profily jednotlivých stupňů, přechody mezi stupni, odhad příslušných parametrů pro jednotlivé stupně a srovnání skutečných podílů selhání a vlastních odhadů skutečné LGD a skutečných konverzních faktorů s očekáváními a výsledky stresových testů. Četnost zpráv závisí na významu a typu informací a na postavení příjemce v organizační struktuře.

5.2.   Řízení úvěrového rizika

128.

Útvar řízení úvěrového rizika musí být nezávislý na zaměstnancích a členech vedení odpovědných za vznik a obnovu expozic a musí se zodpovídat přímo vrcholovému vedení. Útvar musí být odpovědný za koncepci nebo výběr, provádění, dohled a fungování ratingových systémů. Musí pravidelně vydávat a analyzovat zprávy o výstupech ratingových systémů.

126.

Útvar řízení úvěrového rizika je odpovědný za:

a)

testování a sledování ratingových stupňů a seskupení;

b)

vydávání a analyzování souhrnných zpráv o ratingových systémech úvěrové instituce;

c)

provádění postupů sloužících k ověření, zda definice stupňů a seskupení jsou konzistentně používány všemi odděleními a pro všechny zeměpisné oblasti;

d)

přehodnocování a zaznamenávání jakýchkoliv změn v ratingovém procesu, včetně důvodů, které k těmto změnám vedly;

e)

přehodnocování ratingových kritérií za účelem zjištění, zda zůstávají vhodné pro předpověď rizika. Změny v ratingovém procesu, kritériích nebo jednotlivých ratingových parametrech musí být zdokumentovány a uchovány;

f)

aktivní účast na tvorbě či výběru, zavádění a validaci modelů používaných v ratingovém procesu;

g)

dohled nad modely používanými v ratingovém procesu;

h)

průběžná kontrola a upravování modelů používaných v ratingovém procesu.

130.

Odchylně od bodu 129 mohou úvěrové instituce, které používají sdílená data v souladu s body 57 a 58, zadat externím subjektům následující úkoly:

a)

zpracování informací týkajících se testování a sledování ratingových stupňů a seskupení;

b)

vydávání souhrnných zpráv o ratingových systémech úvěrové instituce;

c)

zpracování informací týkajících se přehodnocování ratingových kritérií za účelem zjištění, zda zůstávají vhodné pro předpověď rizika;

d)

zdokumentování změn ratingového procesu, kritérií či jednotlivých ratingových parametrů;

e)

zpracování informací týkajících se průběžné kontroly a upravování modelů používaných v ratingovém procesu.

Úvěrové instituce, které tohoto bodu využijí, musí zajistit, aby příslušné orgány měly přístup ke všem relevantním informacím od třetí strany, které jsou nezbytné ke kontrole splnění minimálních požadavků, a aby mohly příslušné orgány provádět kontroly na místě ve stejném rozsahu jako v úvěrové instituci.

5.3.   Vnitřní audit

131.

Vnitřní audit nebo jiná srovnatelná nezávislá auditorská jednotka musí alespoň jednou ročně zkontrolovat ratingové systémy úvěrové instituce a její fungování, včetně provádění úvěrových obchodů a odhadů PD, LGD, EL a konverzních faktorů. Kontrola se musí týkat i dodržování všech příslušných minimálních požadavků.

PŘÍLOHA VIII

SNIŽOVÁNÍ ÚVĚROVÉHO RIZIKA

Část 1 – Uznatelnost

1.

Tato část stanoví uznatelné formy snižování úvěrového rizika pro účely článku 92.

2.

Pro účely této přílohy:

 

„Zajištěnou úvěrovou transakcí“ se rozumí jakákoliv transakce, na jejímž základě vzniká expozice, jejíž riziko je sníženo prostřednictvím kolaterálu, aniž by měla úvěrová instituce právo přijímat její časté dozajišťování.

 

„Transakcí na kapitálovém trhu“ se rozumí jakákoliv transakce, na jejímž základě vzniká expozice, jejíž riziko je sníženo prostřednictvím kolaterálu s tím, že úvěrová instituce má právo přijímat její časté dozajišťování.

1.   MAJETKOVÉ ZAJIŠTĚNÍ ÚVĚROVÉHO RIZIKA

1.1.   Rozvahové započtení

3.

Lze uznat rozvahové započtení vzájemných pohledávek mezi úvěrovou institucí a její protistranou.

4.

Aniž je dotčen bod 5, lze uznat pouze vzájemné hotovostní vyrovnání mezi úvěrovou institucí a protistranou. Hodnotu rizikově vážených expozic, a případně výši očekávaných ztrát, lze na základě dohody o rozvahovém započtení pozměnit pouze u úvěrů a vkladů úvěrové instituce poskytující úvěr.

1.2.   Rámcové dohody o započtení (master netting agreements) týkající se repo obchodů anebo půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit anebo ostatních transakcí na kapitálovém trhu

5.

V případě úvěrových institucí používajících komplexní metodu finančního kolaterálu podle části 3 lze uznat dopady dvoustranných smluv o započtení uzavřených s protistranou a týkajících se repo obchodů, půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit anebo ostatních transakcí na kapitálovém trhu. Aniž by byla dotčena příloha II směrnice 2006/.../ES, musí získaný kolaterál a cenné papíry nebo komodity vypůjčené v rámci takovýchto dohod splňovat požadavky ohledně uznatelnosti kolaterálu uvedené v bodech 7 až 11.

1.3.   Kolaterál

6.

Pokud použitá technika snižování úvěrového rizika vychází z práva úvěrové instituce na realizaci nebo ponechání si aktiv, závisí uznatelnost na tom, zda je hodnota rizikově vážených expozic, a případně výše očekávané ztráty, počítána podle článků 78 až 83 nebo podle článků 84 až 89. Uznatelnost dále závisí na tom, zda je podle části 3 použita jednoduchá metoda finančního kolaterálu nebo komplexní metoda finančního kolaterálu. V případě repo obchodů a půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit závisí uznatelnost také na tom, zda je transakce zařazena do neobchodního portfolia nebo do obchodního portfolia.

1.3.1.   Uznatelnost podle všech přístupů a metod

7.

V rámci všech přístupů a metod lze uznat jako kolaterál následující finanční položky:

a)

hotovost nebo nástroje podobné hotovosti v držení úvěrové instituce poskytující úvěr;

b)

dluhové cenné papíry vydané centrálními vládami nebo centrálními bankami, pokud tyto cenné papíry mají externí rating vypracovaný ratingovou agenturou nebo exportní úvěrovou agenturou uznanou pro účely článků 78 až 83 a tomuto ratingu byl příslušným orgánem přiřazen stupeň úvěrové kvality 4 nebo lepší podle pravidel pro stanovení rizikových vah expozic vůči centrálním vládám a centrálním bankám podle článků 78 až 83;

c)

dluhové cenné papíry vydané institucemi, pokud tyto cenné papíry mají externí rating vypracovaný uznanou ratingovou agenturou a tomuto ratingu byl příslušným orgánem přiřazen stupeň úvěrové kvality 3 nebo lepší podle pravidel pro stanovení rizikových vah expozic vůči úvěrovým institucím podle článků 78 až 83;

d)

dluhové cenné papíry vydané jinými subjekty, pokud tyto cenné papíry mají externí rating vypracovaný uznanou ratingovou agenturou a tomuto ratingu byl příslušným orgánem přiřazen stupeň úvěrové kvality 3 nebo lepší podle pravidel pro stanovení rizikových vah expozic vůči podnikům podle článků 78 až 83;

e)

dluhové cenné papíry s krátkodobým externím ratingem vypracovaným uznanou ratingovou agenturou, pokud byl tomuto ratingu příslušným orgánem přiřazen stupeň úvěrové kvality 3 nebo lepší podle pravidel pro stanovení rizikových vah krátkodobých expozic podle článků 78 až 83;

f)

akcie nebo konvertibilní dluhopisy zahrnované do hlavního indexu; a

g)

zlato.

Pro účely písmene b) se do položky „dluhové cenné papíry vydané centrálními vládami nebo centrálními bankami“ zahrnují:

i)

dluhové cenné papíry vydané regionální nebo místní správou, pokud se s expozicemi vůči této správě podle článků 78 až 83 zachází jako s expozicemi vůči centrální vládě, na jejímž území sídlí;

ii)

dluhové cenné papíry vydané subjekty veřejného sektoru, které jsou posuzovány jako expozice vůči centrálním vládám podle přílohy VI části 1 bodu 15.

iii)

dluhové cenné papíry vydané mezinárodními rozvojovými bankami, kterým je přidělena riziková váha 0 % podle článků 78 až 83; a

iv)

dluhové cenné papíry vydané mezinárodními organizacemi, kterým je přidělena riziková váha 0 % podle článků 78 až 83.

Pro účely písmene c) se do položky „dluhové cenné papíry vydané institucemi“ zahrnují:

i)

dluhové cenné papíry vydané regionální nebo místní správou, pokud se s expozicemi vůči této správě nezachází jako s expozicemi vůči centrální vládě, na jejímž území sídlí podle článků 78 až 83;

ii)

dluhové cenné papíry vydané subjekty veřejného sektoru, pokud se s expozicemi vůči těmto subjektům zachází jako s expozicemi vůči úvěrovým institucím podle článků 78 až 83; a

iii)

dluhové cenné papíry vydané mezinárodními rozvojovými bankami jinými než těmi, kterým je přidělena riziková váha 0 %.

8.

Dluhové cenné papíry, které jsou vydané institucemi a které nemají externí rating vypracovaný uznanou ratingovou agenturou, mohou být uznány, splňují-li následující kritéria:

a)

jsou registrovány na uznané burze;

b)

jsou přednostním dluhem;

c)

všechny ostatní emise emitující instituce s ratingem, jež mají stejnou úroveň (seniority), mají externí rating, kterému byl příslušnými orgány přiřazen stupeň úvěrové kvality 3 nebo lepší podle pravidel pro stanovení rizikové váhy expozic vůči institucím nebo krátkodobých expozic podle článků 78 až 83;

d)

úvěrová instituce poskytující úvěr nemá k dispozici žádné informace, podle nichž by emise měla obdržet externí rating nižší, než je uvedeno v písmenu c); a

e)

úvěrová instituce je schopna příslušným orgánům prokázat, že tržní likvidita daného nástroje je pro tyto účely dostatečná.

9.

Podíly v podnicích kolektivního investování lze uznat jako kolaterál, jsou-li splněny následující podmínky:

a)

jsou denně kótovány na veřejném trhu; a

b)

investování podniků kolektivního investování je omezeno na nástroje, které jsou uznatelné podle bodů 7 a 8.

Použití (nebo potenciální použití) derivátových nástrojů podnikem kolektivního investování k zajištění povolených investic není překážkou pro uznání podílů v takovém podniku.

10.

V souvislosti s bodem 7 písm. b) až e) v případě, že má cenný papír dva externí ratingy vypracované uznanými ratingovými agenturami, použije se méně příznivý z obou ratingů. V případech, kdy má cenný papír více než dva externí ratingy vypracované uznanými ratingovými agenturami, použijí se dva nejpříznivější z nich. Pokud se tyto dva nejpříznivější ratingy liší, použije se ten, který je méně příznivý.

1.3.2.   Další možnosti uznání podle komplexní metody finančního kolaterálu

11.

Pokud úvěrová instituce používá komplexní metodu finančního kolaterálu podle části 3, lze kromě kolaterálu uvedeného v bodech 7 až 10 uznat jako kolaterál i následující finanční položky:

a)

akcie nebo konvertibilní dluhopisy nezahrnuté do hlavního indexu, ale obchodované na uznané burze; a

b)

podíly v podnicích kolektivního investování, jsou-li splněny následující podmínky:

i)

jsou denně kótovány na veřejném trhu a

ii)

investování podniků kolektivního investování je omezeno na nástroje, které jsou uznatelné podle bodů 7 a 8 a na položky uvedené v písmenu a) tohoto bodu.

Použití (nebo potenciální použití) derivátových nástrojů podnikem kolektivního investování k zajištění povolených investic není překážkou pro uznání podílů v takovém podniku.

1.3.3.   Další možnosti uznání pro výpočty podle článků 84 až 89

12.

Pokud úvěrová instituce postupuje při výpočtu hodnoty rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát podle metody uvedené v článcích 84 až 89, lze kromě kolaterálu uvedeného výše použít i ustanovení bodů 13 až 22:

a)   Kolaterál ve formě nemovitosti

13.

Obytné nemovitosti, které obývá nebo bude obývat nebo které pronajímá nebo bude pronajímat majitel či v případě individuálních investičních společností skutečný vlastník, a obchodní nemovitosti, tj. kanceláře nebo jiné podnikatelské prostory, lze uznat jako kolaterál, pokud jsou splněny následující podmínky:

a)

hodnota nemovitosti výrazně nezávisí na úvěrové kvalitě dlužníka. Tento požadavek předem nevylučuje situace, kdy čistě makroekonomické faktory ovlivní hodnotu nemovitosti i plnění ze strany dlužníka; a

b)

riziko dlužníka výrazně nezávisí na výnosech z dané nemovitosti či projektu, ale spíše na základní schopnosti dlužníka splatit dluh z jiných zdrojů. Splacení dluhu tak výrazně nezávisí na jakémkoliv peněžním toku vytvořeném danou nemovitostí, která slouží jako kolaterál.

14.

Úvěrové instituce mohou jako kolaterál ve formě obytné nemovitosti uznat také účasti ve finských společnostech zajišťujících bytovou výstavbu v souladu s finským zákonem o společnostech zajišťujících výstavbu z roku 1991 nebo odpovídajícími pozdějšími předpisy, pokud se jedná o obytné nemovitosti, které obývá nebo bude obývat nebo které pronajímá nebo bude pronajímat majitel, pokud jsou splněny výše uvedené podmínky.

15.

Příslušné orgány mohou rovněž svým úvěrovým institucím povolit, aby jako kolaterál ve formě obchodní nemovitosti uznávaly účasti ve finských společnostech zajišťujících výstavbu v souladu s finským zákonem o společnostech zajišťujících výstavbu z roku 1991 nebo odpovídajícími pozdějšími předpisy, pokud jsou splněny výše uvedené podmínky.

16.

Příslušné orgány mohou v případě svých úvěrových institucí prominout splnění požadavku uvedeného v bodě 13 písm. b) týkajícího se expozic zajištěných obytnými nemovitostmi nacházejícími se na území daného členského státu, pokud mají příslušné orgány důkaz o tom, že se jedná o rozvinutý a zavedený trh se ztrátovostí, která je natolik nízká, že takový postup opravňuje. Tato skutečnost nebrání příslušným orgánům některého z členských států, které tuto možnost nevyužijí, aby jako kolaterál uznaly obytnou nemovitost uznanou v jiném členském státě výše popsaným postupem. Pokud členské státy výše popsané možnosti využijí, musí tuto skutečnost zveřejnit.

17.

Příslušné orgány členských států mohou v případě svých úvěrových institucí prominout splnění požadavku uvedeného v bodě 13 písm. b) týkajícího se obchodních nemovitostí nacházejících se na území daného členského státu, pokud mají příslušné orgány důkaz o tom, že se jedná o rozvinutý a zavedený trh a že ztrátovost úvěrů zajištěných obchodními nemovitostmi splňuje následující podmínky:

a)

ztráty z úvěrů zajištěných obchodními nemovitostmi až do 50 % tržní hodnoty (nebo případně 60 % hypotekární hodnoty, pokud je tato hodnota stanovena a je nižší) nepřekračuje v kterémkoliv roce 0,3 % nesplacených úvěrů zajištěných obchodní nemovitostí; a

b)

celkové ztráty z úvěrů zajištěných obchodními nemovitostmi nepřekračují v kterémkoliv roce 0,5 % nesplacených úvěrů zajištěných obchodními nemovitostmi.

18.

Pokud některá z těchto podmínek není v daném roce splněna, nelze tento postup použít, dokud nejsou tyto podmínky opět splněny v následujícím roce.

19.

Příslušné orgány některého z členských států mohou jako kolaterál uznat obchodní nemovitost uznanou jako kolaterál v jiném členském státě postupem popsaným v bodě 17.

b)   Pohledávky

20.

Příslušné orgány mohou uznat jako kolaterál pohledávku spojenou s obchodní transakcí nebo s transakcemi s původní splatností maximálně jeden rok nebo kratší. Uznatelné pohledávky nezahrnují pohledávky spojené se sekuritizací, subparticipací nebo s úvěrovými deriváty, nebo pohledávky vůči ekonomicky spjatým osobám.

c)   Ostatní hmotný kolaterál

21.

Příslušné orgány mohou jako kolaterál uznat jiné druhy hmotného kolaterálu než ty, které jsou uvedeny v bodech 13 až 19, jsou-li splněny následují podmínky:

a)

existují likvidní trhy pro rychlé a ekonomicky efektivní nakládání s kolaterálem a

b)

existují zavedené, veřejně dostupné tržní ceny daného kolaterálu. Úvěrová instituce musí být schopna doložit, že neexistují důkazy, které by naznačovaly, že čistá cena získaná v případě realizace kolaterálu by se významně odlišovala od těchto tržních cen.

d)   Leasing

22.

Pokud jsou splněna ustanovení v části 3 bodě 72 a požadavky uvedené v části 2 bodě 11, zachází se s expozicemi, které vznikly na základě pronájmu majetku úvěrovou institucí třetí straně, stejně jako s úvěry zajištěnými stejným druhem majetku jako je předmět leasingu.

1.4.   Ostatní majetkové zajištění úvěrového rizika

1.4.1.   Hotovost nebo nástroje podobné hotovosti v držení třetí strany, která je institucí

23.

Hotovost nebo nástroje podobné hotovosti v držení třetí strany, která je institucí, jestliže tato hotovost nebo nástroje podobné hotovosti nejsou ve správě třetí strany a jsou zastavené ve prospěch úvěrové instituce poskytující úvěr, lze uznat jako zajištění úvěrového rizika.

1.4.2.   Životní pojistky zastavené ve prospěch úvěrové instituce poskytující úvěr

24.

Životní pojistky zastavené ve prospěch úvěrové instituce poskytující úvěr lze uznat jako zajištění úvěrového rizika.

1.4.3.   Nástroje vydané třetí stranou, která je institucí, s povinností odkupu na požádání

25.

Nástroje vydané třetí stranou, která je institucí, jež tato instituce na požádání odkoupí, lze uznat jako zajištění úvěrového rizika.

2.   Zajištění úvěrového rizika třetí stranou

2.1.   Uznatelnost poskytovatelů zajištění podle všech přístupů

26.

Jako poskytovatelé zajištění úvěrového rizika třetí stranou mohou být uznány následující strany:

a)

centrální vlády a centrální banky;

b)

regionální nebo místní správa;

c)

mezinárodní rozvojové banky;

d)

mezinárodní organizace, pokud je expozici vůči nim přidělena riziková váha 0 % podle článků 78 až 83;

e)

subjekty veřejného sektoru, pokud s pohledávkami vůči nim zachází příslušné orgány jako s pohledávkami vůči institucím nebo centrálním vládám podle článků 78 až 83;

f)

instituce; a

g)

další podniky, včetně mateřských, dceřiných a přidružených podniků úvěrové instituce, které

i)

mají externí rating vypracovaný uznanou ratingovou agenturou, kterému byl příslušnými orgány přiřazen stupeň úvěrové kvality 2 nebo lepší podle pravidel pro stanovení rizikových vah expozic vůči podnikům podle článku 78 až 83; a

ii)

jedná-li se o úvěrové instituce, které postupují při výpočtu hodnoty rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát podle článku 84 až 89, nemají externí rating vypracovaný uznanou ratingovou agenturou a podle interního ratingu je jejich pravděpodobnost selhání stejná jako u externích ratingů vypracovaných ratingovými agenturami, jimž byl příslušnými orgány přiřazen stupeň úvěrové kvality 2 nebo lepší podle pravidel pro stanovení rizikových vah expozic vůči podnikům podle článků 78 až 83.

27.

Pokud je hodnota rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát vypočítávána podle článků 84 až 89, může být ručitel uznán jako způsobilý, jen pokud je interně ohodnocen úvěrovou institucí v souladu s ustanoveními přílohy VII části 4.

28.

Odchylně od bodu 26 mohou členské státy uznat jako poskytovatele zajištění pro zajištění úvěrového rizika třetí stranou také jiné finanční instituce povolené příslušnými orgány, které nad nimi vykonávají dohled a jsou odpovědné za povolování úvěrových institucí a dohled nad nimi, pokud jsou v případě těchto finančních institucí uplatňována stejná obezřetnostní pravidla jako v případě úvěrových institucí.

2.2.   Způsobilost poskytovatelů zajištění podle přístupu založeného na interním ratingu (IRB), kteří splňují podmínky pro uplatnění postupu stanoveného v příloze VII části 1 bodě 4.

29.

Instituce, pojišťovny a zajišťovny a exportní úvěrové agentury, které splní tyto podmínky, mohou být uznány za způsobilé poskytovatele zajištění pro zajištění úvěrového rizika třetí stranou, kteří splňují podmínky pro uplatnění postupu stanoveného v příloze VII části 1 bodě 4:

poskytovatel zajištění má dostatečné odborné znalosti pro poskytování zajištění úvěrového rizika třetí stranou;

poskytovatel zajištění podléhá regulaci stejným způsobem, jak stanovují pravidla v této směrnici, nebo měl – v době, kdy bylo poskytnuto zajištění úvěru – externí rating vypracovaný uznanou ratingovou agenturou, kterému byl příslušnými orgány přiřazen stupeň úvěrové kvality 3 nebo lepší podle pravidel pro stanovení rizikových vah expozic vůči podniku podle článku 78 až 83;

poskytovatel zajištění měl – v době, kdy bylo poskytnuto zajištění úvěru nebo v jakémkoli časovém období poté – interní rating s hodnotou PD, která je stejná nebo je nižší než ta, jež je spojena se stupněm úvěrové kvality 2 nebo lepším podle pravidel pro vážení rizika expozic vůči podnikům ve smyslu článků 78 až 83; a

poskytovatel má interní rating s hodnotou PD, která je stejná nebo je nižší než ta, jež je spojena se stupněm úvěrové kvality 3 nebo lepším podle pravidel pro vážení rizika expozic vůči podnikům ve smyslu článků 78 až 83.

Pro účely tohoto bodu nebude zajištění úvěru – poskytnuté exportní úvěrovou agenturou – požívat výhod explicitní protizáruky ze strany centrální vlády.

3.   DRUHY ÚVĚROVÝCH DERIVÁTŮ

30.

Lze uznat následující druhy úvěrových derivátů a nástrojů, které mohou být z těchto úvěrových derivátů složeny, nebo nástrojů s obdobnou ekonomickou podstatou:

a)

swapy úvěrového selhání (credit default swaps);

b)

swapy veškerých výnosů (total return swaps); a

c)

úvěrové dluhopisy do výše, v jaké jsou podloženy hotovostí.

31.

Zajištění úvěrového rizika nelze uznat v případě, kdy úvěrová instituce toto zajištění koupí prostřednictvím swapu veškerých výnosů a čisté platby obdržené ze swapu eviduje jako čistý příjem, avšak v evidenci toto nezohledňuje při snížení hodnoty zajištěných aktiv (např. snížením reálné hodnoty nebo tvorbou opravných položek).

3.1.   Interní zajišťovací operace

32.

Pokud úvěrová instituce provádí interní zajišťovací operace s použitím úvěrového derivátu, tj. zajišťuje úvěrové riziko expozice v neobchodním portfoliu úvěrovým derivátem účtovaným v obchodním portfoliu, pak pokud má být toto zajištění uznáno pro účely této přílohy, musí být úvěrové riziko převedené do obchodního portfolia převedeno na třetí stranu nebo strany. Za těchto okolností, a pokud takový převod splňuje požadavky pro uznání snižování úvěrového rizika stanovené v této příloze, použijí se pravidla stanovená v části 3 až 6 pro výpočet hodnoty rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát pro případ zajištění úvěrového rizika třetí stranou.

Část 2 – Minimální požadavky

1.

Úvěrová instituce musí přesvědčit příslušné orgány, že zavedla přiměřené postupy pro řízení rizik, aby byla schopna zvládat rizika, jimž může být vystavena v důsledku uplatňování postupů pro snižování úvěrového rizika.

2.

Bez ohledu na existenci snižování úvěrového rizika, které se bere v úvahu pro účely výpočtu hodnoty rizikově vážených expozic a popř. výpočtu výše očekávaných ztrát, musí úvěrové instituce nadále provádět plné hodnocení úvěrového rizika podkladové expozice a musí být schopny prokázat příslušným orgánům, že tento požadavek splňují. V případě repo obchodů anebo půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit bude za podkladovou expozici, pouze pro účely tohoto bodu, považována čistá hodnota expozice.

1.   MAJETKOVÉ ZAJIŠTĚNÍ ÚVĚROVÉHO RIZIKA

1.1.   Dohody o rozvahovém započtení (jiné než rámcové dohody o započtení týkající se repo obchodů, půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit anebo ostatních transakcí na kapitálovém trhu)

3.

Aby mohly být dohody o rozvahovém započtení – jiné než rámcové dohody o započtení týkající se repo obchodů, půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit anebo ostatních transakcí na kapitálovém trhu – uznány pro účely článků 90 až 93, musí být splněny následující podmínky:

a)

musí být právně účinné a vymahatelné podle všech relevantních právních řádů, a to i v případě konkursu nebo platební neschopnosti protistrany;

b)

úvěrová instituce musí být schopna kdykoli určit aktiva a závazky, které jsou předmětem dohody o rozvahovém započtení;

c)

úvěrová instituce musí sledovat a kontrolovat rizika spojená s ukončením zajištění úvěrového rizika; a

d)

úvěrová instituce musí sledovat a kontrolovat příslušné expozice na základě čisté hodnoty.

1.2.   Rámcové dohody o započtení týkající se repo obchodů anebo půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit anebo ostatních transakcí na kapitálovém trhu

4.

Aby mohly být rámcové dohody o započtení týkající se repo obchodů, půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit anebo ostatních transakcí na kapitálovém trhu uznány pro účely článků 90 až 93, musí:

a)

být právně účinné a vymahatelné podle všech relevantních právních řádů, a to i v případě konkursu nebo platební neschopnosti protistrany;

b)

dávat protistraně, která není v selhání, právo ukončit a uzavřít včas všechny transakce, na které se vztahuje tato dohoda, v případě selhání druhou protistranou, a to i v případě konkursu nebo platební neschopnosti této protistrany; a

c)

umožnit započtení zisků a ztrát z transakcí uzavřených podle této rámcové dohody tak, aby byla stanovena jen jediná čistá částka, kterou dluží jedna protistrana druhé.

5.

Kromě výše uvedeného musí být splněny i minimální požadavky pro uznání finančního kolaterálu podle komplexní metody finančního kolaterálu stanovené v bodě 6.

1.3.   Finanční kolaterál

1.3.1.   Minimální požadavky pro uznání finančního kolaterálu podle všech přístupů a metod

6.

Pro uznání finančního kolaterálu a zlata musí být splněny následující podmínky:

a)

Nízká korelace

Mezi úvěrovou kvalitou dlužníka a hodnotou kolaterálu nesmí být významná pozitivní korelace.

Nelze uznat cenné papíry vydané dlužníkem nebo členem ekonomicky spjaté skupiny osob. Kryté dluhopisy vydané samotným dlužníkem lze nicméně uznat v případě, že splňují podmínky přílohy VI části 1 bodů 68 až 70, pokud jsou podány jako kolaterál pro odkup, přičemž musí být dodržen první pododstavec tohoto písmena.

b)

Právní jistota

Úvěrové instituce musí splnit všechny smluvní a právními předpisy stanovené požadavky ohledně vymahatelnosti smluv o kolaterálu podle právního řádu, kterému daný kolaterál podléhá, a uskutečnit všechny kroky nezbytné k tomu, aby byla tato vymahatelnost zajištěna.

Úvěrové instituce musí provést dostatečnou právní analýzu, jež potvrdí vymahatelnost smluv o kolaterálu ve všech relevantních právních řádech. Dle potřeby musí takovou právní analýzu opakovat, aby byla trvale zajištěna vymahatelnost.

c)

Provozní požadavky

Smlouvy o kolaterálu musí být řádně zdokumentovány a musí obsahovat jasný a důkladný postup pro včasnou realizaci kolaterálu.

Úvěrové instituce musí mít k dispozici důkladné procedury a postupy pro řízení rizik spojených s využitím kolaterálu – včetně rizik spojených se ztrátou nebo snížením zajištění úvěrového rizika, rizik nesprávného ocenění, rizik spojených s ukončením zajištění úvěrového rizika, rizika koncentrace vyplývajícího z využití kolaterálu a vazby na celkový rizikový profil úvěrové instituce.

Úvěrová instituce musí mít zdokumentovány zásady a postupy týkající se přijímaných druhů a výše kolaterálu.

Úvěrové instituce musí počítat tržní hodnotu kolaterálu a odpovídajícím způsobem ji přeceňovat minimálně jednou za 6 měsíců a dále vždy, když mají důvod se domnívat, že došlo k významnému poklesu tržní hodnoty kolaterálu.

V případech, kdy je kolaterál v držení třetí strany, musí úvěrové instituce podniknout přiměřené kroky, aby zajistily, že tato třetí strana bude kolaterál držet odděleně od svých vlastních aktiv.

1.3.2.   Dodatečné minimální požadavky pro uznání finančního kolaterálu podle jednoduché metody finančního kolaterálu

7.

Kromě požadavků uvedených v bodě 6 musí být pro účely uznání finančního kolaterálu podle jednoduché metody finančního kolaterálu zbytková splatnost zajištění přinejmenším tak dlouhá jako zbytková splatnost expozice.

1.4.   Minimální požadavky pro uznání kolaterálu ve formě nemovitosti

8.

Pro uznání kolaterálu ve formě nemovitosti musí být splněny následující podmínky:

a)

Právní jistota

Hypotéka nebo zástava musí být vymahatelná podle všech právních řádů platných ve chvíli uzavření úvěrové smlouvy a musí být řádně a včas zapsána. Smlouva musí splňovat podmínky pro úplné zadržovací právo (tj. musí být splněny veškeré právní požadavky pro vznik zástavního práva). Smlouva o zajištění a s ní související právní postupy musí úvěrové instituci umožňovat, aby hodnotu zajištění realizovala v přiměřené lhůtě.

b)

Sledování hodnoty nemovitosti

Hodnota nemovitosti musí být pravidelně sledována, v případě obchodních nemovitostí přinejmenším jednou ročně a v případě obytných nemovitostí jednou za tři roky. V případě, že na trhu dochází k výrazným změnám podmínek, musí být toto sledování prováděno častěji. Pro sledování hodnoty nemovitosti a identifikaci nemovitosti, u níž je nutné přecenění, mohou být využívány statistické metody. Pokud se lze domnívat, že hodnota nemovitosti mohla v porovnání se všeobecnými tržními cenami významně poklesnout, musí být ocenění nemovitosti přezkoumáno nezávislým znalcem. U půjček, které přesahují 3 milióny eur nebo 5 % kapitálu úvěrové instituce, musí nezávislý znalec přezkoumat ocenění nemovitosti nejméně jednou za tři roky.

„Nezávislým znalcem“ se rozumí osoba, která má potřebnou kvalifikaci, schopnosti a zkušenosti, aby mohla provést ocenění, a která je nezávislá na procesu rozhodování o poskytnutí úvěru.

c)

Dokumentace

Úvěrová instituce musí jasně zdokumentovat druhy obytných a obchodních nemovitostí, které přijímá jako zajištění, a své zásady pro poskytování úvěrů.

d)

Pojištění

Úvěrová instituce musí mít postupy sloužící ke sledování toho, zda je nemovitost přijatá jako zajištění řádně pojištěna proti škodám.

1.5.   Minimální požadavky pro uznání kolaterálu ve formě pohledávek

9.

Pro uznání kolaterálu ve formě pohledávek musí být splněny následující podmínky:

a)

Právní jistota

i)

Právní mechanismus, na jehož základě je tento kolaterál poskytnut, musí být důkladně propracován, musí být účinný a musí zajišťovat nepopiratelné právo věřitele k výnosům;

ii)

úvěrové instituce musí podniknout všechny kroky nezbytné ke splnění místních požadavků ohledně vymahatelnosti svých nároků z tohoto zajištění. Musí být vytvořen rámec umožňující, aby věřitel měl prvořadý nárok na tento kolaterál, s výhradou možnosti, že daný členský stát povolí, aby takové pohledávky byly podřízeny pohledávkám přednostních věřitelů uvedeným v právních nebo prováděcích předpisech;

iii)

úvěrové instituce musí provést dostatečnou právní analýzu, jež potvrdí vymahatelnost smluv o kolaterálu ve všech relevantních právních řádech; a

iv)

smlouvy o kolaterálu musí být řádně zdokumentovány a musí obsahovat jasný a důkladný postup pro včasnou realizaci kolaterálu. Postupy uplatňované úvěrovou institucí musí zajišťovat dodržování všech právních podmínek nutných pro prohlášení selhání u úvěrového klienta a včasnou realizaci kolaterálu. V případě finančních potíží dlužníka nebo selhání z jeho strany musí být úvěrová instituce oprávněna právními předpisy prodat nebo postoupit pohledávky třetím stranám bez souhlasu dlužníků z těchto pohledávek.

b)

Řízení rizik

i)

Úvěrová instituce musí mít řádné postupy pro stanovení úvěrového rizika spojeného s pohledávkami. Takové postupy musí mimo jiné zahrnovat analýzy dlužníkova podnikání a odvětví, ve kterém podniká, a druhů zákazníků, se kterými obchoduje. V případě, že úvěrová instituce používá dlužníkovo hodnocení úvěrového rizika jeho zákazníků, musí ověřit jeho postupy úvěrování, aby se ujistila o jejich spolehlivosti a důvěryhodnosti;

ii)

marže mezi hodnotou expozice a hodnotou pohledávek musí odrážet všechny příslušné faktory, včetně nákladů realizace, koncentrace uvnitř seskupení pohledávek zastavených jedním dlužníkem a možného rizika koncentrace v rámci celkových expozic úvěrové instituce mimo těch, které jsou řízeny v rámci obecné metodiky úvěrové instituce. Úvěrová instituce musí tyto pohledávky průběžně vhodným způsobem sledovat. Kromě toho musí být pravidelně kontrolováno dodržování úvěrových podmínek, omezení v souvislosti s ochranou životního prostředí a jiných požadavků právních předpisů;

iii)

pohledávky zastavené dlužníkem musí být diverzifikovány a nesmí být v přílišné korelaci s dlužníkem. V případech výrazné pozitivní korelace musí být ve stanovení marže pro celé seskupení kolaterálu zohledněna doprovodná rizika vyplývající z této korelace;

iv)

pohledávky vůči osobám spojeným s dlužníkem (včetně dceřiných společností a zaměstnanců) nelze uznat jako faktory snižující riziko; a

v)

úvěrová instituce musí mít zdokumentován postup inkasa pohledávek v případech finančních těžkostí dlužníka. Odpovídající postupy inkasa musí být k dispozici i v případech, kdy úvěrová instituce za běžných okolností ponechává inkaso pohledávek na dlužníkovi.

1.6.   Minimální požadavky pro uznání ostatního hmotného kolaterálu

10.

Pro uznání ostatního hmotného kolaterálu musí být splněny následující podmínky:

a)

smlouva o kolaterálu musí být právně účinná a vymahatelná ve všech relevantních právních řádech a musí úvěrové instituci umožňovat, aby hodnotu kolaterálu realizovala v přiměřené lhůtě;

b)

s jedinou výjimkou povolených prioritních nároků uvedených v bodě 9 písm. a) bodě ii) jsou povolena pouze zástavní práva nebo břemena vázaná na kolaterál v prvním pořadí. Úvěrová instituce tedy musí mít přednostní právo před všemi ostatními věřiteli na uspokojení z výnosů z realizovaného kolaterálu;

c)

hodnota majetku musí být pravidelně sledována, přinejmenším jednou ročně. V případě, že na trhu dochází k výrazným změnám podmínek, musí být toto sledování prováděno častěji;

d)

dohoda o úvěru musí obsahovat podrobný popis kolaterálu a podrobné údaje o způsobu a četnosti přeceňování;

e)

úvěrová instituce ve svých interních úvěrových strategiích a postupech, které jsou dostupné k prověření, zdokumentuje přijatelné druhy hmotného kolaterálu a zásady a postupy týkající se stanovení přiměřené hodnoty jednotlivých druhů hmotného kolaterálu ve vztahu k hodnotě příslušné expozice;

f)

s ohledem na strukturu transakcí musí úvěrová instituce ve své úvěrové politice stanovit požadavky na kolaterál ve vztahu k hodnotě expozice, schopnosti snadno kolaterál realizovat, schopnosti objektivně stanovit cenu nebo tržní hodnotu, četnosti, s jakou je možno tuto hodnotu zjistit (včetně odborných odhadů nebo ocenění), a volatility nebo přibližné volatility hodnoty kolaterálu;

g)

jak prvotní ocenění, tak následné přeceňování musí vzít plně v úvahu jakékoli zhoršení kvality nebo zastarání kolaterálu. Zvláštní pozornost musí být při oceňování a přeceňování věnována účinkům zastarávání u kolaterálu citlivého na módnost a aktuálnost;

h)

úvěrová instituce musí mít právo fyzické kontroly kolaterálu. Musí také mít zásady a postupy, které výkon tohoto práva fyzické kontroly upravují; a

i)

úvěrová instituce musí mít postupy sloužící ke sledování toho, zda je majetek přijatý jako zajištění řádně pojištěn proti škodám.

1.7.   Minimální požadavky pro zacházení s expozicemi z leasingových operací jako se zajištěnými expozicemi

11.

Na expozice vzniklé v souvislosti s leasingovými operacemi může být pohlíženo jako na expozice zajištěné předmětem leasingu, jež je předmětem leasingu, pokud jsou splněny následující podmínky:

a)

musí být splněny podmínky stanovené v bodech 8 nebo 10 pro uznávání majetku, jež je předmětem leasingu, jako kolaterálu;

b)

pronajímatel musí mít důkladné postupy pro řízení rizik s ohledem na způsob využití předmětu leasingu, jeho stáří a plánovanou dobu používání, včetně přiměřeného sledování hodnoty zajištění;

c)

musí existovat důkladně vypracovaný právní rámec, který pronajímateli zajišťuje zákonné vlastnické právo k předmětu leasingu a potvrzuje jeho schopnost včasného výkonu těchto práv vlastníka;

d)

pokud není již při výpočtu hodnoty LGD jinak stanoveno, rozdíl mezi hodnotou nesplacené částky a tržní hodnotou zajištění nesmí být natolik velký, aby přesáhl účinek snižování úvěrového rizika, který má mít předmět leasingu.

1.8.   Minimální požadavky pro uznání ostatního majetkového zajištění úvěrového rizika

1.8.1.   Hotovost nebo nástroje podobné hotovosti v držení třetí strany, která je institucí

12.

Aby mohlo být se zajištěním uvedeným v části 1 bodě 23 zacházeno v souladu s částí 3 bodem 79, musí splňovat následující podmínky:

a)

pohledávka dlužníka za třetí stranou, která je institucí, je veřejně zastavena nebo postoupena na úvěrovou instituci poskytující úvěr a tato zástava nebo postoupení jsou právně účinné a vymahatelné ve všech relevantních právních řádech;

b)

daná zástava nebo postoupení musí být třetí straně oznámeno;

c)

v důsledku tohoto oznámení může tato třetí strana provádět platby výlučně ve prospěch úvěrové instituce poskytující úvěr nebo jiných stran se souhlasem úvěrové instituce poskytující úvěr; a

d)

zástava nebo postoupení je bezpodmínečné a neodvolatelné.

1.8.2.   Životní pojistky zastavené ve prospěch úvěrové instituce poskytující úvěr

13.

Aby mohly být uznány životní pojistky zastavené úvěrové instituci poskytující úvěr, musí být splněny následující podmínky:

a)

společnost poskytující životní pojištění může být uznána jako poskytovatel zajištění úvěrového rizika třetí stranou podle části 1 bodu 26;

b)

životní pojistka je veřejně zastavena nebo postoupena na úvěrovou instituci poskytující úvěr;

c)

společnost poskytující životní pojištění je o této zástavě nebo postoupení informována a v důsledku toho nesmí vyplácet částky podle této smlouvy bez souhlasu úvěrové instituce poskytující úvěr;

d)

částka odbytného z pojistky je neredukovatelná;

e)

úvěrová instituce poskytující úvěr musí mít právo v případě selhání dlužníka zrušit pojistku a obdržet v přiměřené době odbytné;

f)

úvěrová instituce poskytující úvěr je informována o jakémkoli nezaplacení pojistného majitelem pojistky;

g)

zajištění úvěrového rizika musí být poskytnuto na celou dobu půjčky do její splatnosti. Pokud to není možné, protože pojistný vztah končí již před uplynutím úvěrového vztahu, musí úvěrová instituce zajistit, aby částka, která vyplývá z pojišťovací smlouvy, sloužila úvěrové instituci jako zástava až do konce splatnosti úvěrové smlouvy a

h)

zástava nebo postoupení musí být právně účinné a vymahatelné ve všech relevantních právních řádech podle stavu platného v době uzavření úvěrové smlouvy.

2.   ZAJIŠTĚNÍ ÚVĚROVÉHO RIZIKA TŘETÍ STRANOU A ÚVĚROVÉ DLUHOPISY

2.1.   Společné požadavky pro záruky a úvěrové deriváty

14.

S výhradou bodu 16, aby mohlo být uznáno zajištění úvěrového rizika odvozené od záruky nebo úvěrového derivátu, musí být splněny následující podmínky:

a)

zajištění úvěrového rizika musí být přímé;

b)

rozsah zajištění úvěrového rizika musí být jasně definovaný a nesporný;

c)

smlouva o zajištění úvěrového rizika nesmí obsahovat žádné ustanovení, jehož splnění by bylo mimo přímou kontrolu věřitele a které:

i)

by poskytovateli zajištění umožňovalo toto zajištění jednostranně zrušit;

ii)

by zvyšovalo skutečné náklady zajištění v případě zhoršení úvěrové kvality zajištěné expozice;

iii)

by umožňovalo poskytovateli zajištění zbavit se povinnosti platit včas v případě, že původní dlužník nezaplatil jakoukoli splatnou částku, nebo

iv)

by umožňovalo poskytovateli zajištění zkrátit dobu splatnosti tohoto zajištění; a

d)

zajištění musí být právně účinné a vymahatelné ve všech relevantních právních řádech podle stavu platného v době uzavření úvěrové smlouvy.

2.1.1.   Provozní požadavky

15.

Úvěrová instituce musí příslušnému orgánu prokázat, že má k dispozici systémy k řízení možné koncentrace rizika vznikající v důsledku toho, že úvěrová instituce využívá záruky a úvěrové deriváty. Úvěrová instituce musí být schopna prokázat, jak je její strategie při využívání úvěrových derivátů a záruk propojena s řízením jejího celkového rizikového profilu.

2.2.   Protizáruky vystavené státem a jinými subjekty veřejného sektoru

16.

Pokud je expozice zajištěna zárukou, která je zase zajištěna protizárukou vystavenou centrální vládou nebo centrální bankou, regionální nebo místní správou, nebo subjektem veřejného sektoru s pohledávkami vůči nimž se v souladu s články 78 až 83 zachází jako s pohledávkami vůči centrální vládě, na jejímž území sídlí, protizárukou vystavenou mezinárodní rozvojovou bankou, které je podle článku 78 až 83 přidělena riziková váha 0 %, nebo protizárukou vystavenou subjektem veřejného sektoru, s pohledávkami vůči němuž se zachází v souladu s články 78 až 83 jako s pohledávkami vůči úvěrovým institucím, lze s touto expozicí zacházet, jako by byla zajištěna zárukou poskytnutou daným subjektem, pokud jsou splněny následující podmínky:

a)

protizáruka pokrývá všechny prvky úvěrového rizika spojeného s danou pohledávkou;

b)

jak původní záruka, tak protizáruka splňují požadavky pro záruky uvedené v bodech 14, 15 a 18 s výjimkou toho, že protizáruka nemusí být přímá; a

c)

příslušný orgán je přesvědčen o tom, že krytí je důkladné a že nic z historické zkušenosti nenaznačuje, že krytí protizárukou by bylo méně účinné než krytí přímou zárukou vystavenou daným subjektem.

17.

Zajištění uvedené v bodě 16 se vztahuje také na expozici jištěnou protizárukou subjektu, který zde není uveden za předpokladu, že protizáruka expozice je na druhé straně přímo zajištěna jedním ze subjektů uvedených na seznamu a jsou splněny podmínky stanovené v bodě 16.

2.3.   Dodatečné požadavky pro záruky

18.

Aby byla záruka uznána, musí být splněny také následující podmínky:

a)

v případě selhání nebo neplacení protistranou má úvěrová instituce poskytující úvěr právo v přiměřené době požadovat po ručiteli jakoukoli splatnou částku související s pohledávkou, pro kterou bylo zajištění poskytnuto. Platba ručitelem nesmí být podmíněna tím, že úvěrová instituce poskytující úvěr v první řadě vymáhá platbu po dlužníkovi. V případě zajištění úvěrového rizika třetí stranou u bytových hypoték musí být podmínky bodu 14 písm. c) bodu iii) a prvního pododstavce tohoto bodu splněny pouze během 24 měsíců.

b)

záruka je výslovně zdokumentovaný závazek převzatý ručitelem; a

c)

s přihlédnutím k následující větě platí, že záruka musí pokrývat všechny druhy plateb, které má dlužník provést v souvislosti se svým závazkem. Pokud jsou některé druhy plateb ze záruky vyloučeny, musí být uznaná hodnota záruky upravena tak, aby odrážela toto omezené krytí.

19.

V případě záruk poskytnutých v rámci vzájemných záručních společností uznaných pro tyto účely příslušnými orgány nebo poskytnutých jako záruky nebo protizáruky subjekty uvedenými v bodě 16, je nutno požadavky v bodě 18 písm. a) požadovat za splněné, pokud je splněna některá z následujících podmínek:

a)

úvěrová instituce poskytující úvěr má právo obdržet v přiměřené době od ručitele prozatímní částku vypočítanou tak, že představuje spolehlivý odhad výše ekonomické ztráty včetně ztrát vyplývajících z neplacení úroků a jiných druhů plateb, ke kterým je dlužník zavázán, a kterou úvěrová instituce poskytující úvěr pravděpodobně utrpí proporcionálně k výši krytí poskytnutého zárukou; nebo

b)

úvěrová instituce poskytující úvěr je schopna prokázat, že ochranný účinek záruky před ztrátami, včetně ztrát vyplývajících z neplacení úroků a jiných druhů plateb, ke kterým je dlužník zavázán, opravňuje k takovému postupu.

2.4.   Dodatečné požadavky pro úvěrové deriváty

20.

Aby byl úvěrový derivát uznán, musí být splněny také následující podmínky:

a)

s výhradou písmene b) musí úvěrové události uvedené v rámci úvěrového derivátu zahrnovat alespoň:

i)

nezaplacení částek splatných v souladu s podmínkami podkladového závazku, které jsou platné v době tohoto nezaplacení (s dobou odkladu, která je téměř stejná jako doba odkladu podkladového závazku nebo kratší);

ii)

konkurs, platební neschopnost či neschopnost dlužníka splatit své dluhy, jeho neschopnost nebo písemné přiznání neschopnosti obecně platit své dluhy v termínu jejich splatnosti, a podobné skutečnosti; a

iii)

restrukturalizaci podkladového závazku vyžadující prominutí nebo odložení splátek jistiny, úroků nebo poplatků, které vede k úvěrové ztrátě (tj. úprava ocenění nebo jiné podobné debetní položky ve výsledovce);

b)

pokud úvěrové události uvedené v rámci úvěrového derivátu nezahrnují restrukturalizaci podkladového závazku podle písm. a) bodu iii), lze zajištění úvěrového rizika přesto uznat, je-li jeho uznaná hodnota snížena v souladu s ustanovením v části 3 bodě 83;

c)

v případě, že úvěrové deriváty umožňují hotovostní vypořádání, musí mít úvěrová instituce důkladné oceňovací postupy, které podávají spolehlivý odhad ztráty. Musí být jasně stanovena lhůta, ve které je provedeno přehodnocení podkladového závazku v závislosti na úvěrové události;

d)

v případě, že je pro účely vypořádání vyžadováno právo a schopnost příjemce zajištění převést podkladový závazek na poskytovatele zajištění, podmínky podkladového závazku musí stanovit, že jakýkoliv požadovaný souhlas s takovýmto převodem nesmí být bezdůvodně odepírán; a

e)

musí být jasně definovány strany odpovědné za určení, zda nastala úvěrová událost. Nesmí se jednat o výlučnou odpovědnost poskytovatele zajištění. Kupující zajištění musí mít právo nebo možnost informovat poskytovatele zajištění o tom, že nastala úvěrová událost.

21.

Nesoulad mezi podkladovým závazkem a referenčním závazkem v rámci úvěrového derivátu (tj. závazek použitý pro účely stanovení výše hotovostního vypořádání nebo hodnoty doručitelného závazku) nebo mezi podkladovým závazkem a závazkem použitým pro účely určení, zda nastala úvěrová událost, je přípustný, pouze pokud jsou splněny následující podmínky:

a)

referenční závazek nebo závazek použitý pro účely určení, zda nastala úvěrová událost, je postaven naroveň (pari passu) podkladovému závazku nebo je mu podřízen; a

b)

podkladový závazek a referenční závazek nebo závazek použitý pro určení, zda nastala úvěrová událost, jsou vydány stejným dlužníkem (tj. stejnou právnickou osobou) a obsahují právně vymahatelné doložky křížového selhání a křížového urychlení.

2.5.   Požadavky ke splnění podmínek pro uplatnění postupu stanoveného v příloze VII části 1 bodě 4.

22.

Pokud má být zajištění úvěru, které je odvozeno od záruky nebo úvěrového derivátu, způsobilé k posouzení podle ustanovení přílohy VII části 1 bodu 4, musí splňovat tyto podmínky:

a)

podkladový závazek musí být uplatňován vůči:

podnikové expozici, jak je stanoveno v článku 86, kromě pojišťoven a zajišťoven;

expozici u regionální vlády, místního orgánu nebo subjektu veřejného sektoru, která není posuzována jako expozice vůči centrální vládě nebo centrální bance ve smyslu článku 86; nebo

expozici u malého nebo středního podnikatelského subjektu, klasifikované jako retailová expozice ve smyslu čl. 86 odst. 4;

b)

podkladoví dlužníci nesmějí být členy stejné skupiny, jako je poskytovatel zajištění;

c)

expozice bude zajištěna jedním z těchto nástrojů:

krátkodobé úvěrové deriváty znějící na jednotlivou společnost nebo záruky znějící na jednotlivou společnost;

úvěrové deriváty založené na principu selhání prvního referenčního nástroje z koše (tzv. first-to-default basket products) – postup bude uplatněn na aktiva, která obsahuje koš, s využitím nejnižší hodnoty rizikové váhy expozice; nebo

úvěrové deriváty založené na principu selhání n-tého referenčního nástroje z koše (tzv. nth-to-default basket products) – získané zajištění lze brát v úvahu ve smyslu tohoto rámce pouze v případě, kdy bylo rovněž získáno způsobilé zajištění pro předcházejících (n – 1) selhání nebo kdy již selhal počet (n – 1) aktiv v koši obsažených. V odůvodněném případě bude postup uplatněn na to aktivum v koši, které má nejnižší hodnotu rizikově vážené expozice;

d)

zajištění úvěru splňuje požadavky stanovené v bodech 14, 15, 18, 20 a 21;

e)

riziková váha spojená s expozicí před uplatněním zacházení v příloze VII části 1 bodu 4 není ještě zahrnuta po žádné stránce do zajištění úvěru;

f)

úvěrová instituce má právo na obdržení platby od poskytovatele zajištění a očekává ji, aniž by musela podat soudní žalobu s cílem získat platbu od protistrany. Úvěrová instituce podnikne v rámci možného kroky, aby se přesvědčila, zda je poskytovatel zajištění ochoten – nastanou-li takové okolnosti v době trvání úvěru – okamžitě provést platbu;

g)

nabyté zajištění úvěru pokryje veškeré úvěrové ztráty, které vznikly v zajištěné části expozice, v důsledku výskytu okolností úvěru, jak je uvedeno ve smlouvě;

h)

pokud struktura výplaty stanovuje vypořádání ve fyzické podobě, potom musí existovat z právního hlediska jistota, pokud jde o postoupení půjčky, dluhopisu nebo případné záruky. Pokud má úvěrová instituce v úmyslu postoupit jiný závazek než podkladovou expozici, musí zaručit, že postoupitelný závazek je dostatečně likvidní, aby jej úvěrová instituce byla schopna nakoupit pro postoupení v souladu se smlouvou;

i)

podmínky ujednání o zajištění úvěru musí být z právního hlediska potvrzeny v písemné podobě jak poskytovatelem zajištění, tak i úvěrovou institucí;

j)

úvěrové instituce zavedou postupy k odhalení nadměrné souvztažnosti mezi externím ratingem poskytovatele zajištění a dlužníka podkladové expozice v důsledku toho, že jejich ekonomická výkonnost závisí na společných faktorech, které se nacházejí mimo rámec faktoru systémového rizika; a

k)

v případě zajištění proti riziku rozmělnění nemůže být prodejce pohledávek nabízených k prodeji členem stejné skupiny, jako je poskytovatel zajištění.

Část 3 – Výpočet účinku snižování úvěrového rizika

1.

Pokud jsou splněna ustanovení částí 4 až 6 a částí 1 a 2, lze výpočet hodnoty rizikově vážených expozic podle článků 78 až 83, a výpočet hodnoty rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát podle článků 84 až 89 pozměnit v souladu s ustanoveními této části.

2.

S hotovostí, cennými papíry či komoditami nakoupenými, vypůjčenými nebo obdrženými v rámci repo obchodu nebo půjčky či výpůjčky cenných papírů nebo komodit lze zacházet jako s kolaterálem.

1.   MAJETKOVÉ ZAJIŠTĚNÍ ÚVĚROVÉHO RIZIKA

1.1.   Úvěrové dluhopisy

3.

S investicemi do úvěrových dluhopisů vydaných úvěrovou institucí poskytující úvěr lze zacházet jako s hotovostním kolaterálem.

1.2.   Rozvahové započtení

4.

S úvěry a vklady u úvěrové instituce poskytující úvěr, jež jsou předmětem rozvahového započtení, se zachází jako s hotovostním kolaterálem.

1.3.   Rámcové dohody o započtení týkající se repo obchodů anebo půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit anebo ostatních transakcí na kapitálovém trhu

1.3.1.   Výpočet plně upravené hodnoty expozice

a)   Použití komplexní metody finančního kolaterálu s využitím regulativních koeficientů volatility nebo vlastních odhadů koeficientu volatility

5.

S výhradou bodů 12 až 21 se při výpočtu „plně upravené hodnoty expozice“ (E*) u expozic v rámci uznané rámcové dohody o započtení týkající se repo obchodů, půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit anebo ostatních transakcí na kapitálovém trhu použijí koeficienty volatility vypočtené za použití metody využívající regulativní koeficienty volatility nebo metody využívající vlastní odhady koeficientu volatility, jak je vysvětleno v bodech 30 až 61 ohledně komplexní metody finančního kolaterálu. Pro použití metody využívající vlastní odhady koeficientu volatility platí stejné podmínky a požadavky jako v případě komplexní metody finančního kolaterálu.

6.

Čistá pozice u jednotlivých „druhů cenných papírů“ nebo komodit se vypočítá odečtením celkové hodnoty cenných papírů nebo komodit daného druhu vypůjčených, nakoupených nebo obdržených podle rámcové dohody o započtení od celkové hodnoty cenných papírů nebo komodit stejného druhu zapůjčených, prodaných nebo poskytnutých podle téže dohody.

7.

Pro účely bodu 6 se „druhem cenných papírů“ rozumí cenné papíry vydané stejným subjektem, se stejným datem emise, stejnou splatností, stejnými podmínkami a stejnou dobou do realizace, jak je uvedeno v bodech 34 až 59.

8.

Čistá pozice v jednotlivých měnách s výjimkou měny, v níž probíhá vypořádání rámcové dohody o započtení, se vypočítá odečtením celkové hodnoty cenných papírů denominovaných v dané měně vypůjčených, nakoupených nebo obdržených podle rámcové dohody o započtení plus hodnoty hotovosti v této měně vypůjčené nebo obdržené podle této dohody od celkové hodnoty cenných papírů denominovaných v dané měně zapůjčených, prodaných nebo poskytnutých podle téže dohody plus hodnoty hotovosti v dané měně zapůjčené nebo převedené podle této dohody.

9.

Koeficient volatility u určitého druhu cenných papírů nebo hotovostní pozice se použije pro absolutní hodnotu kladné nebo záporné čisté pozice cenných papírů daného druhu.

10.

Koeficient volatility pro devizové riziko (fx) se použije pro kladnou nebo zápornou čistou pozici v každé měně s výjimkou měny, v níž probíhá vypořádání rámcové dohody o započtení.

11.

E* se vypočítá podle následujícího vzorce:

E* = max {0, [(Σ(E) -Σ(C)) + Σ(|čistá pozice pro každý cenný papír| × Hsec) + (Σ|Efx| × Hfx)]}

Pokud se hodnota rizikově vážených expozic počítá podle článků 78 až 83, pak E je hodnota expozice pro každou jednotlivou expozici v rámci dohody, která by se použila v případě, že by neexistovalo zajištění úvěrového rizika.

Pokud se hodnota rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát počítá podle článků 84 až 89, pak E je hodnota expozice pro každou jednotlivou expozici v rámci dohody, která by se použila v případě, že by neexistovalo zajištění úvěrového rizika.

C je hodnota vypůjčených, nakoupených nebo obdržených cenných papírů nebo komodit nebo vypůjčené či obdržené hotovosti v případě každé expozice.

Σ(E) je součet všech E v rámci dané dohody.

Σ(C) je součet všech C v rámci dané dohody.

Efx je čistá pozice (kladná či záporná) v určité měně s výjimkou měny, v níž probíhá vypořádání rámcové dohody, vypočtená podle bodu 8.

Hsec je koeficient volatility v případě určitého druhu cenných papírů.

Hfx je koeficient volatility pro devizové riziko.

E* je plně upravená hodnota expozice.

b)   Použití metody interních modelů

12.

Jako alternativu k metodě využívající regulativní koeficienty volatility nebo metodě využívající vlastní odhady koeficientu volatility pro výpočet plně upravené hodnoty expozice (E*) vyplývající z použití uznané rámcové dohody o započtení týkající se repo obchodů, půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit anebo ostatních transakcí na kapitálovém trhu, s výjimkou transakcí s deriváty, lze úvěrovým institucím povolit používání metody interních modelů, která zohledňuje vliv korelace mezi pozicemi v cenných papírech, které jsou předmětem dané rámcové dohody o započtení, i likviditu dotčených nástrojů. Interní modely použité v této metodě musí poskytovat odhady možné změny hodnoty nezajištěné expozice (ΣE - ΣC). Úvěrové instituce rovněž mohou, pokud to schválí příslušné orgány, použít své interní modely pro maržové obchody za předpokladu, že transakce jsou zajištěny v rámci dvoustranné rámcové dohody o započtení, která splňuje požadavky stanovené v příloze III části 7.

13.

Úvěrová instituce může použít metodu interních modelů nezávisle na svém předchozím výběru mezi články 78 až 83 a články 84 až 89 pro výpočet hodnot rizikově vážené expozice. Pokud se však úvěrová instituce rozhodne používat metodu interních modelů, musí tak učinit u všech protistran a cenných papírů s výjimkou nevýznamných portfolií, v jejichž případě může použít metodu využívající regulativní koeficienty volatility nebo metodu využívající vlastní odhady koeficientu volatility, jak je uvedeno v bodech 5 až 11.

14.

Metodu interních modelů mohou používat úvěrové instituce, které byly uznány pro účely interního modelu řízení rizika podle přílohy V směrnice 2006/.../ES.

15.

Úvěrové instituce, u nichž orgány dohledu používání takového modelu podle směrnice 2006/.../ES neschválily, mohou podat příslušným orgánům žádost o uznání interního modelu měření rizika pro účely bodů 12 až 21.

16.

Takové žádosti bude vyhověno pouze v případě, že příslušný orgán je přesvědčen o tom, že systém řízení rizik dané úvěrové instituce pro řízení rizik vyplývajících z transakcí podle rámcové dohody o započtení je koncepčně správný a správně používaný a že jsou splněny zejména tyto kvalitativní standardy:

a)

interní model měření rizika používaný pro výpočet možné cenové volatility u transakcí je úzce propojen s každodenním procesem řízení rizika úvěrové instituce a slouží jako základ pro hlášení rizikových expozic vrcholovému vedení úvěrové instituce;

b)

úvěrová instituce má útvar řízení rizika, který je nezávislý na obchodních útvarech a podléhá přímo vrcholovému vedení instituce. Tento útvar musí být odpovědný za navrhování a zavádění systému řízení rizika dané úvěrové instituce. Denně vypracovává a analyzuje zprávy o výstupech modelu měření rizika a o vhodných opatřeních, která mají být přijata ve vztahu k limitům pozic;

c)

tyto každodenní zprávy vypracované útvarem řízení rizika přezkoumávají osoby ve vedení, které mají dostatečné pravomoci, aby mohly prosadit omezení přijatých pozic a celkové rizikové expozice;

d)

úvěrová instituce má v útvaru řízení rizika dostatek zaměstnanců se zkušenostmi v používání náročných modelů;

e)

úvěrová instituce zavedla postupy, jimiž sleduje a zajišťuje dodržování zdokumentovaného souboru interních strategií a kontrolních mechanismů týkajících se celkové funkčnosti systému měření rizik;

f)

modely používané úvěrovou institucí prokazatelně vykazují dostatečnou přesnost v měření rizik potvrzenou zpětným testováním výstupů s využitím alespoň jednoletých dat;

g)

úvěrová instituce často provádí přísný program stresového testování, jehož výsledky jsou vrcholovým vedením instituce přezkoumávány a zpětně se promítají do jím stanovovaných strategií a limitů;

h)

úvěrová instituce musí jako součást svého pravidelného vnitřního auditu provádět nezávislý přezkum svého systému měření rizika. Tento přezkum se musí vztahovat jak na činnosti obchodních útvarů, tak i na činnosti nezávislého útvaru řízení rizika;

i)

nejméně jednou ročně musí úvěrová instituce provést přezkum svého systému řízení rizika a

j)

interní model bude vyhovovat požadavkům stanoveným v příloze III části 6 bodech 40 až 42.

17.

Výpočet možné změny v hodnotě musí splňovat následující minimální standardy:

a)

možná změna v hodnotě musí být počítána alespoň jednou denně;

b)

jednostranný interval spolehlivosti 99 %;

c)

doba do realizace v délce 5 dnů, nebo 10 dnů v případě jiných transakcí než repo obchodů s cennými papíry nebo půjček či výpůjček cenných papírů;

d)

skutečné období sledování nejméně jeden rok, kromě případů, kdy je kratší období sledování ospravedlněno významným vzrůstem cenové volatility; a

e)

čtvrtletní aktualizace datových souborů.

18.

Příslušné orgány musí požadovat, aby interní model měření rizika zachycoval dostatečný počet rizikových faktorů, a tudíž všechna významná cenová rizika.

19.

Příslušné orgány mohou úvěrovým institucím povolit, aby používaly empirické korelace v rámci jednotlivých kategorií rizika a mezi nimi, jestliže jsou přesvědčeny, že systém používaný úvěrovou institucí pro měření korelací je správný a řádně používaný.

20.

Plně upravená hodnota expozice (E*) u úvěrových institucí, které používají metodu interních modelů, se vypočítá podle následujícího vzorce:

E* = max {0, [(ΣE - ΣC) + (výstup interního modelu)]}

Pokud se hodnota rizikově vážených expozic počítá podle článků 78 až 83, pak E je hodnota expozice pro každou jednotlivou expozici v rámci dohody v případě, že by neexistovalo zajištění úvěrového rizika.

Pokud se hodnota rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát počítá podle článků 84 až 89, pak E je hodnota expozice pro každou jednotlivou expozici v rámci dohody v případě, že by neexistovalo zajištění úvěrového rizika.

C je hodnota vypůjčených, nakoupených nebo obdržených cenných papírů nebo vypůjčené či obdržené hotovosti v případě každé expozice.

Σ(E) je součet všech E v rámci dané dohody.

Σ(C) je součet všech C v rámci dané dohody.

21.

Při výpočtu hodnot rizikově vážené expozice za použití interních modelů musí úvěrové instituce použít výstup modelu z předchozího obchodního dne.

1.3.2.   Výpočet hodnoty rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát u repo obchodů, půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit anebo ostatních transakcí na kapitálovém trhu podle rámcových dohod o započtení

Standardizovaný přístup

22.

Pro účely článku 80 se rozumí hodnotou expozice vůči protistraně vyplývající z transakcí podle rámcové dohody o započtení hodnota E* vypočítaná podle bodů 5 až 21.

Přístup založený na interním ratingu (IRB)

23.

Pro účely přílohy VII se rozumí hodnotou expozice vůči protistraně vyplývající z transakcí podle rámcové dohody o započtení hodnota E* vypočítaná podle bodů 5 až 21.

1.4.   Finanční kolaterál

1.4.1.   Jednoduchá metoda finančního kolaterálu

24.

Jednoduchou metodu finančního kolaterálu lze použít pouze v případech, kdy se hodnota rizikově vážené expozice počítá podle článků 78 až 83. Úvěrová instituce nemůže použít zároveň jednoduchou metodu finančního kolaterálu i komplexní metodu finančního kolaterálu.

Ocenění

25.

Podle této metody je hodnota uznaného finančního kolaterálu rovna jeho tržní hodnotě určené v souladu s částí 2 bodem 6.

Výpočet hodnoty rizikově vážených expozic

26.

Riziková váha, která by byla přidělena v souladu s články 78 až 83, kdyby měl věřitel přímou expozici vůči nástroji použitému jako kolaterál, se přidělí těm částem pohledávek, které jsou zajištěny tržní hodnotou uznaného kolaterálu. Riziková váha ze zajištěné části musí být přinejmenším 20 %, není-li v bodech 27 až 29 uvedeno jinak. Zbývající části expozice se přidělí riziková váha, která by byla přidělena nezajištěné expozici vůči dané protistraně podle článků 78 až 83.

Repo obchody a půjčky či výpůjčky cenných papírů

27.

Zajištěné části expozice vyplývající z transakcí, které splňují kritéria uvedená v bodech 58 a 59, se přidělí riziková váha 0 %. Pokud protistrana takové transakce není hlavním účastníkem trhu, přidělí se riziková váha 10 %.

Mimoburzovní derivátové transakce denně oceňované podle tržní hodnoty

28.

V případě derivátových nástrojů uvedených v příloze IV, které jsou denně oceňovány podle tržní hodnoty, jsou zajištěny hotovostí nebo nástroji podobnými hotovosti a neexistuje u nich nesoulad měn, se do výše jejich zajištění hodnotám expozice určené podle přílohy III přidělí riziková váha 0 %. Hodnotám expozic uvedených transakcí zajištěných dluhovými cennými papíry vydanými centrálními vládami nebo centrálními bankami, kterým se podle článků 78 až 83 přiděluje riziková váha 0 %, se do výše jejich zajištění přidělí riziková váha 10 %.

Pro účely tohoto bodu „dluhové cenné papíry vydané centrálními vládami nebo centrálními bankami“ zahrnují:

a)

dluhové cenné papíry vydané regionální nebo místní správou, pokud se s expozicemi vůči této správě v souladu s články 78 až 83 zachází jako s expozicemi vůči centrální vládě, na jejímž území sídlí;

b)

dluhové cenné papíry vydané mezinárodními rozvojovými bankami, kterým je přidělena riziková váha 0 % podle článku 78 až 83; a

c)

dluhové cenné papíry vydané mezinárodními organizacemi, kterým je přidělena riziková váha 0 % podle článku 78 až 83.

Jiné transakce

29.

Pokud jsou expozice i kolaterál denominovány ve stejné měně a zároveň je splněna jedna z následujících podmínek, lze přidělit rizikovou váhu 0 %:

a)

kolaterál je ve formě hotovosti nebo nástroje podobného hotovosti;

b)

kolaterál je ve formě dluhových cenných papírů vydaných centrálními vládami nebo centrálními bankami, jimž by se podle článků 78 až 83 přidělila riziková váha 0 %, a jeho tržní hodnota byla snížena o 20 %.

Pro účely tohoto bodu „dluhové cenné papíry vydané centrálními vládami nebo centrálními bankami“ zahrnují dluhové cenné papíry uvedené v bodě 28.

1.4.2.   Komplexní metoda finančního kolaterálu

30.

Při oceňování finančního kolaterálu pro účely komplexní metody finančního kolaterálu je třeba na tržní hodnotu tohoto kolaterálu použít „koeficienty volatility“, jak je uvedeno v bodech 34 až 59 níže, aby byla zohledněna cenová volatilita.

31.

Při dodržení zacházení uvedeného v bodě 32 a týkajícího se případů nesouladu měn u mimoburzovních derivátových transakcí, kdy kolaterál je denominován v jiné měně než podkladová expozice, je třeba ke koeficientu volatility pro daný kolaterál podle bodů 34 až 59 přidat koeficient, který odráží volatilitu měny.

32.

V případě mimoburzovních derivátových transakcí podle dohod o započtení uznaných příslušnými orgány v souladu s přílohou III, se koeficient volatility odrážející volatilitu měn použije, pokud existuje nesoulad mezi měnou kolaterálu a měnou vypořádání. I v případech, kdy je transakce podle dohody o započtení prováděna v několika různých měnách, se použije pouze jeden koeficient volatility.

a)   Výpočet upravených hodnot

33.

V případě všech transakcí s výjimkou transakcí podle uznaných rámcových dohod o započtení, na něž se použijí ustanovení bodů 5 až 23, se hodnota kolaterálu, kterou je třeba zohlednit, upravená o volatilitu vypočte následujícím způsobem:

CVA = C × (1-HC-HFX)

Hodnota expozice, kterou je třeba zohlednit, upravená o volatilitu se vypočte následujícím způsobem:

EVA = E × (1+HE), a v případě mimoburzovních derivátových transakcí EVA = E.

Plně upravená hodnota expozice zohledňující volatilitu i účinky kolaterálu na snižování rizika se vypočte následujícím způsobem:

E* = max {0, [EVA - CVAM]}

kde:

E je hodnota expozice tak, jak by byla určena podle článků 78 až 83 nebo článků 84 až 89, kdyby expozice nebyla zajištěna. Pro úvěrové instituce počítající hodnoty rizikově vážené expozice podle článků 78 až 83 musí za tímto účelem hodnota expozice u podrozvahových položek uvedených v příloze II místo procent uvedených v čl. 78 odst. 1 tvořit 100 % jejich hodnoty, pro úvěrové instituce počítající hodnoty rizikově vážené expozice podle článků 84 až 89 musí být hodnota expozice u položek uvedených v příloze VII části 3 bodech 9 až 11 vypočítána za použití konverzního faktoru 100 % namísto konverzních faktorů či procent uvedených v těchto bodech.

EVA je hodnota expozice upravená o volatilitu.

CVA je hodnota kolaterálu upravená o volatilitu.

CVAM je CVA dále upravená o jakýkoliv nesoulad splatností podle ustanovení části 4.

HE je koeficient volatility pro danou expozici (E), vypočtený podle bodů 34 až 59.

HC je koeficient volatility pro daný kolaterál, vypočtený podle bodů 34 až 59.

HFX je koeficient volatility pro nesoulad měn, vypočtený podle bodů 34 až 59.

E* je plně upravená hodnota expozice zohledňující volatilitu a účinky kolaterálu na snižování rizika.

b)   Výpočet koeficientů volatility, které mají být použity

34.

Koeficienty volatility lze vypočítat dvěma způsoby: komplexní metodou finančního kolaterálu s využitím regulativních koeficientů volatility nebo s využitím vlastních odhadů koeficientu volatility.

35.

Úvěrová instituce se může rozhodnout, zda použije metodu využívající regulativní koeficienty volatility nebo metodu využívající vlastní odhady koeficientu volatility, nezávisle na tom, zda se rozhodla počítat hodnotu rizikově vážených expozic podle článků 78 až 83 nebo 84 až 89. Pokud se však úvěrové instituce rozhodnou použít metodu využívající vlastní odhady koeficientu volatility, musí ji použít na všechny druhy nástrojů s výjimkou nevýznamných portfolií, v jejichž případě mohou použít metodu využívající regulativní koeficienty volatility.

Pokud se kolaterál skládá z několika uznaných položek, pak koeficient volatility bude Formula, kde ai je poměr položky ke kolaterálu jako celku a Hi je koeficient volatility pro tuto položku.

i)   Regulativní koeficienty volatility

36.

Koeficienty volatility, které se použijí podle metody využívající regulativní koeficienty volatility (za předpokladu každodenního přeceňování), jsou uvedeny v tabulkách č. 1 až 4.

KOEFICIENTY VOLATILITY

Tabulka č. 1

Stupeň úvěrové kvality, s nímž je externí rating daného dluhového cenného papíru spojen

Zbytková splatnost

Koeficienty volatility pro dluhové cenné papíry vydané subjekty popsanými v části 1 bodě 7 písm. b)

Koeficienty volatility pro dluhové cenné papíry vydané subjekty popsanými v části 1 bodě 7 písm. c) a d)

 

 

20denní doba do realizace (%)

10denní doba do realizace (%)

5denní doba do realizace (%)

20denní doba do realizace (%)

10denní doba do realizace (%)

5denní doba do realizace (%)

1

≤ 1 rok

0,707

0,5

0,354

1,414

1

0,707

 

> 1 ≤ 5 let

2,828

2

1,414

5,657

4

2,828

 

> 5 let

5,657

4

2,828

11,314

8

5,657

2 – 3

≤ 1 rok

1,414

1

0,707

2,828

2

1,414

 

> 1 ≤ 5 let

4,243

3

2,121

8,485

6

4,243

 

> 5 let

8,485

6

4,243

16,971

12

8,485

4

≤ 1 rok

21,213

15

10,607

neuvedeno

neuvedeno

neuvedeno

 

> 1 ≤ 5 let

21,213

15

10,607

neuvedeno

neuvedeno

neuvedeno

 

> 5 let

21,213

15

10,607

neuvedeno

neuvedeno

neuvedeno

Tabulka č. 2

Stupeň úvěrové kvality, s nímž je externí rating krátkodobého dluhového cenného papíru spojen

Koeficienty volatility pro dluhové cenné papíry vydané subjekty popsanými v části 1 bodě 7 písm. b) s krátkodobými externími ratingy

Koeficienty volatility pro dluhové cenné papíry vydané subjekty popsanými v části 1 bodě 7 písm. c) a d) s krátkodobými externími ratingy

 

20denní doba do realizace (%)

10denní doba do realizace (%)

5denní doba do realizace (%)

20denní doba do realizace (%)

10denní doba do realizace (%)

5denní doba do realizace (%)

1

0,707

0,5

0,354

1,414

1

0,707

2 – 3

1,414

1

0,707

2,828

2

1,414

Tabulka č. 3

Jiné druhy kolaterálu nebo expozic

 

20denní doba do realizace (%)

10denní doba do realizace (%)

5denní doba do realizace (%)

Akcie a konvertibilní dluhopisy zahrnuté do hlavního indexu

21,213

15

10,607

Ostatní akcie nebo konvertibilní dluhopisy kótované na uznané burze

35,355

25

17,678

Hotovost

0

0

0

Zlato

21,213

15

10,607

Tabulka č. 4

Koeficient volatility v případě nesouladu měn

20denní doba do realizace (%)

10denní doba do realizace (%)

5denní doba do realizace (%)

11,314

8

5,657

37.

V případě zajištěných úvěrových transakcí je doba do realizace 20 obchodních dnů. V případě repo obchodů (pokud se netýkají převodu komodit nebo garantovaných nároků na komodity) a půjček či výpůjček cenných papírů je doba do realizace 5 obchodních dnů. V případě ostatních transakcí na kapitálovém trhu je doba do realizace 10 obchodních dnů.

38.

V tabulkách č. 1 až 4 a bodech 39 až 41 se stupněm úvěrové kvality, ke kterému je externí rating dluhového cenného papíru přiřazen, rozumí stupeň úvěrové kvality, k němuž je rating přiřazen podle příslušných orgánů v souladu s články 78 až 83. Pro účely tohoto bodu platí také část 1 bod 10.

39.

V případě neuznaných cenných papírů nebo komodit vypůjčených nebo prodaných v rámci repo obchodů nebo půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit je koeficient volatility stejný jako v případě akcií kótovaných na uznané burze nezahrnutých do hlavního indexu.

40.

V případě uznaných podílů v podnicích kolektivního investování se koeficientem volatility rozumí koeficienty volatility váženého průměru, které by se použily s ohledem na dobu do realizace transakce uvedenou v bodě 37 na aktiva, do nichž fond investoval. Pokud úvěrová instituce aktiva, do nichž fond investoval, nezná, je koeficientem volatility nejvyšší koeficient volatility, jenž by byl použit na kterékoliv z aktiv, do kterých má daný fond právo investovat.

41.

V případě dluhových cenných papírů bez ratingu vydaných institucemi a splňujících kritéria uznatelnosti uvedená v části 1 bodě 8 jsou koeficienty volatility stejné jako v případě cenných papírů vydaných institucemi nebo podniky s externím ratingem přiřazeným ke stupňům úvěrové kvality 2 nebo 3.

ii)   Vlastní odhady koeficientů volatility

42.

Příslušné orgány mohou úvěrovým institucím, které splňují požadavky uvedené v bodech 47 až 56, povolí používání vlastních odhadů volatility pro výpočet koeficientů volatility, které se použijí na kolaterál a expozice.

43.

Pokud mají dluhové cenné papíry externí rating od uznané ratingové agentury na úrovni investičního stupně nebo lepší, mohou příslušné orgány úvěrovým institucím povolit, aby počítaly odhad volatility pro každou kategorii cenného papíru.

44.

Při určování příslušných kategorií musí úvěrové instituce zohlednit druh emitenta cenného papíru, externí rating cenných papírů, jejich zbytkovou splatnost a jejich modifikovanou dobu trvání. Odhady volatility musí být reprezentativní pro cenné papíry zahrnuté úvěrovou institucí do dané kategorie.

45.

V případě dluhových cenných papírů, které mají externí rating od uznané ratingové agentury horší než investiční stupeň, a v případě ostatního uznatelného kolaterálu se musí koeficienty volatility počítat pro každou jednotlivou položku.

46.

Úvěrové instituce, které používají metodu využívající vlastní odhady koeficientu volatility, nesmí při odhadování volatility kolaterálu nebo nesouladu cizích měn zohledňovat jakékoliv korelace mezi nezajištěnou expozicí, kolaterálem anebo směnnými kurzy.

Kvantitativní kritéria

47.

Při výpočtu koeficientů volatility se použije jednostranný interval spolehlivosti 99 %.

48.

V případě zajištěných úvěrových transakcí je doba do realizace 20 obchodních dnů; v případě repo obchodů (pokud se netýkají převodu komodit nebo garantovaných nároků na komodity) a půjček či výpůjček cenných papírů je doba do realizace 5 obchodních dnů a v případě ostatních transakcí na kapitálovém trhu je tato doba 10 obchodních dnů.

49.

Pokud je doba do realizace kratší či delší než doba do realizace stanovená pro daný druh transakce v bodě 48, mohou úvěrové instituce upravit hodnotu koeficientu volatility pomocí vzorce druhé odmocniny času:

Formula

kde TM je příslušná doba do realizace

HM je koeficient volatility pro TM a

HN je koeficient volatility odvozený z doby do realizace TN.

50.

Úvěrové instituce musí zohlednit nelikvidnost méně kvalitních aktiv. V případech, kdy existují pochybnosti ohledně likvidnosti kolaterálu, musí být doba do realizace prodloužena. Úvěrové instituce také musí určit případy, kdy by mohlo na základě historických dat dojít k podcenění možné volatility, např. u měny v režimu pevných měnových kurzů. Tyto případy se musí řešit pomocí stresového scénáře.

51.

Historické časové řady (období vzorku) pro výpočet koeficientů volatility musí být přinejmenším jeden rok. V případě úvěrových institucí, které používají systém vážení nebo jiné metody pro historické časové řady, musí být skutečné období sledování alespoň jeden rok (to znamená, že vážená průměrná délka trvání jednotlivých období sledování nesmí být méně než 6 měsíců). Příslušné orgány mohou také po úvěrové instituci požadovat, aby koeficienty volatility počítala za pomoci kratšího období sledování, pokud je k tomu podle názoru příslušných orgánů důvod vzhledem k výraznému růstu cenové volatility.

52.

Úvěrové instituce musí své datové soubory aktualizovat nejméně jednou za tři měsíce a musí je také přehodnotit, kdykoliv se tržní ceny výrazně změní. Z toho vyplývá, že koeficienty volatility se musí počítat nejméně jednou za tři měsíce.

Kvalitativní kritéria

53.

Odhady volatility musí být používány při každodenním procesu řízení rizik úvěrové instituce, včetně zohlednění v interních limitech na expozice.

54.

Pokud je doba do realizace používaná úvěrovou institucí v každodenním procesu řízení rizik delší než doba stanovená pro daný druh transakce v této části, zvýší se koeficienty volatility dané úvěrové instituce pomocí vzorce druhé odmocniny času stanoveného v bodě 49.

55.

Úvěrová instituce musí mít zavedené postupy, kterými sleduje a zajišťuje dodržování zdokumentovaných strategií a kontrolních mechanismů týkajících se provozu svého systému pro odhadování koeficientů volatility a začleňování těchto odhadů do svého procesu řízení rizik.

56.

V rámci procesu vnitřního auditu úvěrové instituce musí být pravidelně prováděn nezávislý přezkum jejího systému odhadování koeficientů volatility. Nejméně jednou ročně musí proběhnout přezkum celkového systému pro odhadování koeficientů volatility a pro začleňování těchto odhadů do procesu řízení rizik úvěrové instituce, zejména je třeba se zaměřit na:

a)

začleňování odhadnutých koeficientů volatility do každodenního řízení rizik;

b)

validaci jakýchkoliv zásadních změn v procesu odhadování koeficientů volatility;

c)

ověření konzistentnosti, včasnosti a spolehlivosti zdrojů dat používaných při provozu systému na odhadování koeficientů volatility, a to včetně nezávislosti těchto zdrojů dat; a

d)

přesnost a vhodnost předpokladů používaných při stanovení koeficientů volatility.

iii)   Zvyšování koeficientů volatility

57.

Koeficienty volatility uvedené v bodech 36 až 41 se použijí v případě každodenního přeceňování. Stejně tak v případě, že úvěrová instituce používá vlastní odhady koeficientů volatility v souladu s body 42 až 56, musí je v prvé řadě počítat na základě každodenního přeceňování. Pokud dochází k přeceňování méně často než jednou denně, použijí se vyšší koeficienty volatility. Vypočítají se zvýšením koeficientů volatility stanovených pro každodenní přeceňování za použití následujícího vzorce druhé odmocniny času:

Formula

kde:

H je koeficient volatility, který má být použit

HM je koeficient volatility v případě každodenního přeceňování

NR je skutečný počet obchodních dnů mezi přeceněními

TM je doba do realizace u daného druhu transakce.

iv)   Podmínky pro použití koeficientu volatility 0 %

58.

V případě repo obchodů a půjček či výpůjček cenných papírů, kdy úvěrová instituce používá metodu využívající regulativní koeficienty volatility nebo metodu využívající vlastní odhady koeficientu volatility a jsou splněny podmínky stanovené v písmenech a) až h), mohou úvěrové instituce místo koeficientů volatility vypočítaných podle bodů 34 až 57 použít koeficient volatility 0 %. Tuto možnost nemohou využít úvěrové instituce, které používají metodu interních modelů podle bodů 12 až 21.

a)

Jak expozice, tak kolaterál jsou ve formě hotovosti nebo dlužných cenných papírů vydaných centrálními vládami nebo centrálními bankami ve smyslu znění části 1 bodu 7 písm. b) a mají nárok na rizikovou váhu 0 % podle článků 78 až 83;

b)

jak expozice, tak kolaterál jsou denominovány ve stejné měně;

c)

splatnost dané transakce není delší než jeden den, nebo se expozice i kolaterál denně přeceňují na tržní ceny či podléhají každodennímu dozajištění;

d)

má se za to, že doba mezi posledním oceněním v tržních cenách předtím, než protistrana neprovedla dozajištění, a realizací kolaterálu nesmí být víc než čtyři obchodní dny;

e)

transakce je vypořádána prostřednictvím vypořádacího systému, který se pro tento druh transakce osvědčil;

f)

dohoda je založena na dokumentech, které jsou standardní tržní dokumentací pro repo obchody nebo půjčky či výpůjčky cenných papírů v případě daných cenných papírů;

g)

transakce se řídí dokumentací stanovující, že pokud protistrana nesplní povinnost dodat hotovost či cenné papíry nebo marži, či u ní jinak dojde k selhání, je transakce okamžitě splatná; a

h)

příslušné orgány považují protistranu za „hlavního účastníka trhu“. Mezi hlavní účastníky trhu patří následující subjekty:

subjekty zmíněné v části 1 bodě 7 písm. b), vůči kterým je expozici přidělena podle článků 78 až 83 riziková váha 0 %,

instituce,

ostatní finanční společnosti (včetně pojišťoven), vůči kterým je expozici přidělena podle článků 78 až 83 riziková váha 20 % nebo které, jedná-li se o úvěrové instituce, které postupují při výpočtu hodnoty rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát podle článků 83 až 89, nemají externí rating vypracovaný uznanou ratingovou agenturou a podle interního ratingu je jejich pravděpodobnost selhání stejná jako u externích ratingů vypracovaných ratingovými agenturami, jimž byl příslušnými orgány přiřazen stupeň úvěrové kvality 2 nebo lepší podle pravidel pro stanovení rizikových vah expozic vůči podnikům podle článků 78 až 83,

regulované podniky kolektivního investování, které musí splňovat kapitálové požadavky nebo omezení ohledně výše zadlužení,

regulované penzijní fondy a

uznané clearingové organizace.

59.

Pokud příslušný orgán povolí zacházení uvedené v bodě 58 v případě repo obchodů nebo půjček či výpůjček cenných papírů týkajících se cenných papírů vydaných jeho vládou, pak se ostatní příslušné orgány mohou rozhodnout, že úvěrovým institucím, které patří do jejich pravomoci, povolí použít na stejné transakce tentýž přístup.

c)   Výpočet hodnoty rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát

Standardizovaný přístup

60.

Pro účely článku 80 se rozumí hodnotou expozice hodnota E* vypočítaná podle bodu 33. V případě podrozvahových položek uvedených v příloze II se E* považuje za hodnotu, na níž se použije procentuální podíl uvedený v čl. 78 odst. 1, čímž se docílí hodnoty expozice.

Přístup založený na interním ratingu (IRB)

61.

Pro účely přílohy VII se LGD rozumí LGD* (skutečná LGD) vypočítaná podle tohoto bodu.

LGD* = LGD × (E*/E)

kde:

LGD je LGD, která by se použila na expozici podle článků 84 až 89, pokud by tato expozice nebyla zajištěná

E je hodnota expozice podle bodu 33.

E* se rovná hodnotě vypočítané podle bodu 33.

1.5.   Další uznatelný kolaterál pro účely článků 84 až 89

1.5.1.   Ocenění

a)   Kolaterál ve formě nemovitosti

62.

Nemovitost musí být oceněna nezávislým znalcem na tržní hodnotu nebo nižší hodnotu. V členských státech, které právními předpisy stanovily přísná kritéria pro určení hypotekární hodnoty, může být místo toho nemovitost oceněna nezávislým znalcem na hypotekární hodnotu nebo nižší hodnotu.

63.

„Tržní hodnotou“ se rozumí odhadovaná částka, za kterou by mohla být nemovitost v den ocenění převedena po řádném uvedení na trh mezi dobrovolným kupujícím a dobrovolným prodávajícím v nezávislém vztahu, přičemž obě strany jednají vědomě, obezřetně a bez donucení. Tržní hodnota musí být doložena průhledným a jasným způsobem.

64.

„Hypotekární hodnotou“ se rozumí hodnota nemovitosti stanovená obezřetným hodnocením budoucí prodejnosti nemovitosti s ohledem na její trvalé a dlouhodobé vlastnosti, běžné a místní podmínky trhu, stávající využití a jiná možná vhodná využití. Při stanovení hypotekární hodnoty nelze brát v úvahu spekulativní prvky. Hypotekární hodnota musí být doložena průhledným a jasným způsobem.

65.

Hodnota kolaterálu se rovná tržní hodnotě nebo hypotekární hodnotě příslušným způsobem snížené tak, aby odrážela výsledky sledování požadovaného v části 2 bodě 8 a aby byly zohledněny veškeré předcházející nároky na danou nemovitost.

b)   Pohledávky

66.

Hodnota pohledávek se rovná výši pohledávky.

c)   Ostatní hmotný kolaterál

67.

Majetek musí být oceněn tržní hodnotou – což je odhadovaná částka, za kterou by majetek byl v den ocenění převedena mezi dobrovolným kupujícím a dobrovolným prodávajícím v nezávislém vztahu.

1.5.2.   Výpočet hodnoty rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát

a)   Obecné zacházení

68.

Pro účely přílohy VII se LGD rozumí LGD* (skutečná LGD) vypočítaná podle bodů 69 až 72.

69.

Pokud je poměr mezi hodnotou kolaterálu (C) a hodnotou expozice (E) nižší než mezní úroveň C* (požadovaná minimální úroveň zajištění u dané expozice) uvedená v tabulce č. 5, pak se LGD* rovná hodnotě LGD stanovené v příloze VII pro nezajištěné expozice vůči protistraně.

70.

Pokud je poměr mezi hodnotou kolaterálu a hodnotou expozice vyšší než druhá, vyšší mezní úroveň C** (tj. úroveň zajištění požadovaná pro plné zohlednění v LGD) uvedená v tabulce č. 5, pak se LGD* rovná hodnotě předepsané v tabulce č. 5.

71.

Pokud není v případě expozice jako celku dosaženo požadované úrovně zajištění C**, považuje se daná expozice za dvě expozice – část, u níž bylo požadované úrovně zajištění C** dosaženo, a zbývající část.

72.

Tabulka č. 5 uvádí příslušné hodnoty LGD* a požadovanou úroveň zajištění pro zajištěné části expozic:

Tabulka č. 5

Minimální hodnoty LGD v případě zajištěné části expozic

 

LGD* pro přednostní rozvahové expozice nebo podrozvahové položky

LGD* pro podřízené rozvahové expozice nebo podrozvahové položky

Požadovaná minimální úroveň zajištění expozice (C*)

Požadovaná minimální úroveň zajištění expozice (C**)

Pohledávky

35 %

65 %

0 %

125 %

Obytné nemovitosti/obchodní nemovitosti

35 %

65 %

30 %

140 %

Ostatní kolaterál

40 %

70 %

30 %

140 %

Odchylně od výše uvedeného a pokud jsou dodrženy úrovně zajištění uvedené v tabulce č. 5, mohou příslušné orgány až do 31. prosince 2012:

a)

povolit úvěrovým institucím, aby přednostním expozicím ve formě leasingu obchodních nemovitostí přidělily hodnotu LGD 30 %;

b)

povolit úvěrovým institucím, aby přednostním expozicím ve formě leasingu zařízení přidělily hodnotu LGD 35 %, a

c)

povolit úvěrovým institucím, aby přednostním expozicím zajištěným obytnou nebo obchodní nemovitostí přidělily hodnotu LGD 30 %.

Po uplynutí výše uvedeného období musí být tato výjimka přehodnocena.

b)   Alternativní zacházení s kolaterálem ve formě nemovitosti

73.

Pokud jsou splněny požadavky uvedené v tomto bodě a v bodě 74, mohou příslušné orgány členského státu jako alternativu k zacházení zmíněnému v bodech 68 až 72 povolit úvěrovým institucím, aby té části expozice, která je plně zajištěna obytnou nemovitostí nebo obchodní nemovitostí nacházející se na území daného členského státu, přidělily rizikovou váhu 50 %, pokud mají důkaz o tom, že se jedná o rozvinuté a zavedené trhy a že ztrátovost úvěrů zajištěných obytnými nemovitostmi nebo obchodními nemovitostmi nepřesahuje následující limity:

a)

ztráty z úvěrů zajištěných obytnými nebo obchodními nemovitostmi 50 % tržní hodnoty (nebo případně 60 % hypotekární hodnoty, pokud je tato hodnota stanovena a je nižší) v kterémkoliv roce nepřekračují 0,3 % nesplacených úvěrů zajištěných tímto druhem nemovitosti v každém daném roce; a

b)

celkové ztráty z úvěrů zajištěných obytnou nemovitostí nebo obchodní nemovitostí nepřesahují v kterémkoliv roce 0,5 % nesplacených úvěrů zajištěných tímto druhem nemovitosti.

74.

Pokud některá z podmínek uvedených v bodě 73 není v daném roce splněna, nelze tento postup použít, dokud nejsou tyto podmínky opět splněny v následujícím roce.

75.

Příslušné orgány, které zacházení podle bodu 73 nepovolují, mohou úvěrovým institucím povolit, aby přidělily rizikové váhy povolené podle tohoto zacházení pro expozice zajištěné obytnou nemovitostí nebo obchodní nemovitostí nacházející se na území těch členských států, jejichž příslušné orgány toto zacházení povolují za stejných podmínek, jaké platí v daném členském státě.

1.6.   Výpočet hodnoty rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát v případě smíšených seskupení kolaterálu

76.

Pokud se hodnota rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát počítá podle článků 84 až 89 a expozice je zajištěna finančním kolaterálem i jiným uznatelným kolaterálem, pak se LGD pro účely přílohy VII rozumí LGD* (skutečná LGD) vypočítaná následujícím způsobem.

77.

Úvěrová instituce musí rozdělit hodnotu expozice upravenou o volatilitu (tj. hodnotu po použití koeficientu volatility, jak je stanoveno v bodě 33) na části, z nichž každá je kryta jen jedním druhem kolaterálu. To znamená, že úvěrová instituce musí expozici odpovídajícím způsobem rozdělit na část pokrytou uznatelným finančním kolaterálem, část pokrytou pohledávkami, části pokryté kolaterálem ve formě obchodní nemovitosti anebo obytné nemovitosti, část pokrytou ostatním uznatelným kolaterálem a případnou nezajištěnou část.

78.

LGD* pro každou část expozice se vypočítá zvlášť v souladu s příslušnými ustanoveními této přílohy.

1.7.   Ostatní majetkové zajištění úvěrového rizika

1.7.1.   Vklady u třetích stran, které jsou institucí

79.

Pokud jsou splněny podmínky uvedené v části 2 bodě12, lze se zajištěním úvěrového rizika ve smyslu části 1 bodu 23 zacházet jako se zárukou třetí strany.

1.7.2.   Životní pojistky zastavené ve prospěch úvěrové instituce poskytující úvěr

80.

Pokud jsou splněny podmínky uvedené v části 2 bodě 13, lze se zajištěním úvěrového rizika ve smyslu části 1 bodu 24 zacházet jako se zárukou společnosti poskytující životní pojištění. Hodnota uznaného zajištění úvěrového rizika je částka odbytného dané životní pojistky.

1.7.3.   Nástroje vydané třetí stranou, která je institucí, s povinností odkupu na požádání

81.

S nástroji uznatelnými ve smyslu části 1 bodu 25 lze zacházet jako se zárukou emitující instituce.

82.

Hodnota uznaného zajištění úvěrového rizika je tato:

a)

pokud bude nástroj odkoupen za jmenovitou hodnotu, pak se hodnota zajištění rovná této jmenovité hodnotě;

b)

pokud bude nástroj odkoupen za tržní cenu, pak se hodnota zajištění rovná hodnotě nástroje oceněného stejným způsobem jako dluhové cenné papíry uvedené v části 1 bodě 8.

2.   ZAJIŠTĚNÍ ÚVĚROVÉHO RIZIKA TŘETÍ STRANOU

2.1.   Ocenění

83.

Hodnota zajištění úvěrového rizika třetí stranou (G) se rovná částce, kterou se poskytovatel zajištění zavázal zaplatit v případě, že dlužník bude v selhání nebo nezaplatí či dojde k jiným blíže specifikovaným úvěrovým událostem. V případě úvěrových derivátů, které jako úvěrovou událost nezahrnují restrukturalizaci podkladového závazku spojenou s prominutím nebo odložením splátek jistiny, úroků nebo poplatků a vedoucí k úvěrové ztrátě (tj. úprava ocenění nebo jiné podobné debetní položky ve výsledovce).

a)

pokud částka, kterou se poskytovatel zajištění zavázal zaplatit, není vyšší než hodnota expozice, sníží se hodnota zajištění úvěrového rizika vypočítaná podle první věty tohoto bodu o 40 %; a

b)

pokud částka, kterou se poskytovatel zajištění zavázal zaplatit, je vyšší než hodnota expozice, nebude hodnota zajištění úvěrového rizika vyšší než 60 % hodnoty expozice.

84.

V případě, že je zajištění úvěrového rizika třetí stranou denominováno v jiné měně než expozice (nesoulad měn), musí se hodnota zajištění úvěrového rizika snížit prostřednictvím koeficientu volatility HFX následujícím způsobem:

G* = G × (1-HFX)

kde:

G je jmenovitá částka zajištění úvěrového rizika

G* je hodnota G upravená pro devizové riziko a

HFX je koeficient volatility pro případný nesoulad měn mezi zajištěním úvěrového rizika a podkladovým závazkem.

Pokud nedojde k nesouladu měn, platí

G* = G

85.

Koeficienty volatility pro zohlednění jakéhokoliv nesouladu měn lze vypočítat na základě metody využívající regulativní koeficienty volatility nebo metody využívající vlastní odhady koeficientu volatility uvedené v bodech 34 až 57.

2.2.   Výpočet hodnoty rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát

2.2.1.   Částečné zajištění – rozdělení do tranší

86.

Pokud úvěrová instituce převede část rizika vyplývajícího z některé expozice v jedné nebo více tranších, použijí se pravidla stanovená v článcích 94 až 101. Hranice důležitosti plateb (materiality thresholds on payments), pod jejichž úrovní nebude v případě ztráty provedena žádná platba, odpovídají nepřevedeným pozicím první ztráty a způsobují převod rizika v tranších.

2.2.2.   Standardizovaný přístup

a)   Plné zajištění

87.

Pro účely článku 80 je g riziková váha, která má být přidělena expozici plně zajištěné třetí stranou (GA),

kde:

g je riziková váha expozic vůči poskytovateli zajištění, jak je uvedeno v článcích 78 až 83, a

GA je hodnota G* vypočítaná podle bodu 84 a dále upravená o jakýkoliv nesoulad splatností, jak je uvedeno v části 4.

b)   Částečné zajištění – stejná úroveň

88.

Pokud je zajištěná částka nižší než hodnota expozice a zajištěná i nezajištěná část jsou na stejné úrovni – tj. úvěrová instituce a poskytovatel zajištění nesou ztráty společně poměrným dílem – bude povoleno přiměřené snížení kapitálových požadavků. Pro účely článku 80 se hodnota rizikově vážených expozic vypočítá v souladu s následujícím vzorcem:

(E-GA) × r + GA × g

kde:

E je hodnota expozice

GA je hodnota G* vypočítaná podle bodu 84 a dále upravená pro nesoulad splatností, jak je uvedeno v části 4

r je riziková váha expozic vůči dlužníkovi, jak je uvedeno v článcích 78 až 83

g je riziková váha expozic vůči poskytovateli zajištění, jak je uvedeno v článcích 78 až 83.

c)   Záruky vystavené státem

89.

Příslušné orgány mohou zacházení podle přílohy VI části 1 bodů 4 a 5 rozšířit na expozice nebo části expozic zaručené centrální vládou nebo centrální bankou, pokud je záruka denominována v domácí měně dlužníka a expozice je ve stejné měně.

2.2.3.   Přístup založený na interním ratingu (IRB)

Plné zajištění/Částečné zajištění – stejná úroveň

90.

V případě zajištěné části expozice (stanovené na základě upravené hodnoty zajištění úvěrového rizika GA) může být PD pro účely přílohy VII části 2 rovno hodnotě PD poskytovatele zajištění nebo hodnotě mezi PD dlužníka a PD ručitele, pokud se úplná substituce nezdá být oprávněná. V případě podřízených expozic a nepodřízeného zajištění třetí stranou lze pro účely přílohy VII části 2 použít LGD odhadnuté pro přednostní expozice.

91.

V případě nezajištěné části expozice se jako PD použije PD dlužníka a jako LGD se použije LGD podkladové expozice.

92.

GA je hodnota G* vypočítaná podle bodu 84 a dále upravená o nesoulad splatností, jak je uvedeno v části 4.

Část 4 – Nesoulad splatností

1.

K nesouladu splatností pro účely výpočtu hodnoty rizikově vážených expozic dochází, když je zbytková splatnost zajištění úvěrového rizika kratší než zbytková splatnost zajištěné expozice. Zajištění se zbytkovou splatností kratší než tři měsíce, jehož splatnost je kratší než splatnost podkladové expozice, nelze uznat.

2.

Dojde-li k nesouladu splatností, nelze zajištění úvěrového rizika uznat, pokud:

a)

je původní doba splatnosti zajištění kratší než 1 rok nebo

b)

se jedná o krátkodobou expozici, o které příslušné orgány rozhodly, že podléhá jednodennímu limitu místo jednoletému limitu splatnosti (M) podle přílohy VII části 2 bodu 14.

1.   DEFINICE SPLATNOSTI

3.

Efektivní splatnost podkladové expozice je nejdelší možná doba zbývající do okamžiku, kdy má dlužník splnit své závazky, maximálně však 5 let. S výhradou bodu 4 se doba splatnosti zajištění úvěrového rizika rovná době zbývající do nejbližšího okamžiku, kdy může zajištění skončit či být ukončeno.

4.

Pokud existuje možnost ukončení zajištění a její využití záleží na rozhodnutí prodejce zajištění, považuje se za splatnost zajištění doba zbývající do nejbližšího okamžiku, kdy lze tuto možnost využít. Pokud existuje možnost ukončení zajištění, jejíž využití záleží na rozhodnutí kupujícího zajištění, a podmínky dohody o vzniku zajištění obsahují pozitivní pobídku pro úvěrovou instituci, aby ukončila transakci před smluvní splatností, považuje se za splatnost zajištění doba zbývající do nejbližšího okamžiku, kdy lze tuto možnost využít; jinak se má za to, že tato možnost neovlivňuje splatnost zajištění.

5.

Pokud není úvěrový derivát zajištěn proti vypovězení před uplynutím doby odkladu požadované pro případ selhání u daného podkladového závazku vzniklého v důsledku neschopnosti splatit závazek, doba splatnosti zajištění se zkrátí o tuto dobu odkladu.

2.   OCEŇOVÁNÍ ZAJIŠTĚNÍ

2.1.   Transakce s majetkovým zajištěním úvěrového rizika – jednoduchá metoda finančního kolaterálu

6.

Dojde-li k nesouladu mezi splatností expozice a splatností zajištění, nelze kolaterál uznat.

2.2.   Transakce s majetkovým zajištěním úvěrového rizika – komplexní metoda finančního kolaterálu

7.

Splatnost zajištění úvěrového rizika a splatnost expozice se musí zohlednit v upravené hodnotě kolaterálu podle následujícího vzorce:

CVAM = CVA × (t-t*)/(T-t*)

kde:

CVA je hodnota zajištění upravená o volatilitu podle ustanovení části 3 bodu 33 nebo hodnota expozice, pokud je nižší

t je počet let zbývajících do data splatnosti zajištění úvěrového rizika vypočítané v souladu s body 3 až 5 nebo hodnota T, pokud je nižší

T je počet let zbývajících do data splatnosti expozice vypočítané v souladu s body 3 až 5 nebo 5 let, zbývá-li více než 5 let a

t* je 0,25.

CVAM se rovná hodnotě CVA upravené o nesoulad splatností, který je třeba zahrnout do vzorce pro výpočet plně upravené hodnoty expozice (E*) stanovené v části 3 bodě 33.

2.3.   Transakce se zajištěním úvěrového rizika třetí stranou

8.

Splatnost zajištění úvěrového rizika a splatnost expozice se musí zohlednit v upravené hodnotě zajištění úvěrového rizika podle následujícího vzorce:

GA = G* × (t-t*)/(T-t*)

kde:

G* je hodnota zajištění upravená o nesoulad měn

GA se rovná hodnotě G* upravené o nesoulad splatností

t je počet let zbývajících do data splatnosti zajištění úvěrového rizika vypočítané v souladu s body 3 až 5 nebo hodnota T, pokud je nižší

T je počet let zbývajících do data splatnosti expozice vypočítané v souladu s body 3 až 5, nebo 5 let, podle toho, která z těchto hodnot je nižší, a

t* je 0,25.

GA pak odpovídá hodnotě zajištění pro účely části 3 bodů 83 až 92.

Část 5 – Kombinace snižování úvěrového rizika ve standardizovaném přístupu

1.

Pokud má úvěrová instituce, která vypočítává hodnotu rizikově vážených expozic podle článku 78 až 83, více než jednu formu snižování úvěrového rizika pro jednu expozici (např. má kolaterál i záruku částečně pokrývající expozici), musí expozici rozdělit na části zajištěné jednotlivými druhy nástrojů pro snižování úvěrového rizika (např. část zajištěnou kolaterálem a část zajištěnou zárukou) a hodnotu rizikově vážené expozice pro každou část musí vypočítat samostatně v souladu s ustanoveními článku 78 až 83 a této přílohy.

2.

Pokud má zajištění úvěrového rizika poskytnuté jedním poskytovatelem zajištění různé doby splatnosti, použije se postup obdobný postupu popsanému v bodě 1.

Část 6 – Techniky snižování úvěrového rizika s využitím koše nástrojů

1.   ÚVĚROVÉ DERIVÁTY PRVNÍHO SELHÁNÍ (FIRST-TO-DEFAULT CREDIT DERIVATIVES)

1.

Pokud úvěrová instituce obdrží zajištění úvěrového rizika pro několik expozic s podmínkou, že první selhání kterékoliv z expozic je důvodem k plnění ze zajištění a že tato úvěrová událost ukončuje smlouvu, může úvěrová instituce pozměnit výpočet hodnoty rizikově vážené expozice a případné výše očekávané ztráty z expozice, která by v případě neexistence zajištění úvěrového rizika měla nejnižší hodnotu rizikově vážené expozice podle článků 78 až 83 nebo případně článků 84 až 89 v souladu s touto přílohou, ale pouze pokud je hodnota expozice nižší nebo stejná jako hodnota zajištění úvěrového rizika.

2.   ÚVĚROVÉ DERIVÁTY N-TÉHO SELHÁNÍ (NTH-TO-DEFAULT CREDIT DERIVATIVES)

2.

Pokud důvodem plnění ze zajištění úvěrového rizika je n-té selhání kterékoliv z expozic, může úvěrová instituce kupující dané zajištění toto zajištění uznat pro výpočet hodnoty rizikově vážených expozic a případné výše očekávaných ztrát, pouze pokud bylo zajištění poskytnuto také pro selhání 1 až (n – 1) nebo pokud již selhání (n – 1) nastalo. V takovém případě se bude postupovat podle metodiky stanovené v bodě 1 pro deriváty prvního selhání odpovídajícím způsobem upravené pro produkty n-tého selhání.

PŘÍLOHA IX

SEKURITIZACE

Část 1 – Definice pro účely přílohy IX

1.

Pro účely této přílohy se

„nadměrným rozpětím“ (excess spread) rozumí poplatky za správu a obhospodařování a ostatní poplatky a příjmy související se sekuritizovanými expozicemi očištěné o náklady a výdaje,

„opcí na zpětný odkup“ (clean-up call option) rozumí smluvní opce, která dává původci právo odkoupit zpět či splatit sekuritizační pozice předtím, než budou splaceny veškeré podkladové expozice, pokud zůstatek nesplacených expozic klesl pod předem stanovenou hodnotu,

„likviditní facilitou“ rozumí sekuritizační pozice vyplývající ze smluvních ujednání o poskytnutí peněžních prostředků na překlenutí nesouladů v peněžních tocích vůči investorům,

„kirb“ rovná součtu 8 % hodnot rizikově vážených sekuritizovaných expozic vypočítaných v souladu s články 84 až 89 tak, jako kdyby tyto expozice nebyly sekuritizovány, a výše očekávaných ztrát spojených s těmito expozicemi a vypočítaných v souladu s těmito články,

„metodou založenou na ratingu“ rozumí metoda výpočtu hodnoty rizikově vážených expozic u sekuritizačních pozic v souladu s částí 4 body 46 až 51,

„metodou regulačního vzorce“ rozumí metoda výpočtu hodnoty rizikově vážených expozic u sekuritizačních pozic v souladu s částí 4 body 52 až 54,

„pozicí bez ratingu“ rozumí sekuritizační pozice, která nemá uznatelný rating vypracovaný uznanou ratingovou agenturou v souladu s článkem 97,

„pozicí s ratingem“ rozumí sekuritizační pozice, která má uznatelný rating vypracovaný uznanou ratingovou agenturou v souladu s článkem 97, a

„programem komerčních papírů zajištěných aktivy“ (dále jen „program ABCP“) rozumí sekuritizační program, ve kterém vydané cenné papíry mají převážně formu komerčních papírů (commercial papers) s původní splatností maximálně jeden rok.

Část 2 – Minimální požadavky pro uznání významného převodu úvěrového rizika a výpočet hodnoty rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát u sekuritizovaných expozic

1.   MINIMÁLNÍ POŽADAVKY PRO UZNÁNÍ VÝZNAMNÉHO PŘEVODU ÚVĚROVÉHO RIZIKA V PŘÍPADĚ TRADIČNÍ SEKURITIZACE

1.

Úvěrová instituce, která je původcem v tradiční sekuritizaci, může pro účely výpočtu hodnoty rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát vyloučit sekuritizované expozice v případě, kdy úvěrové riziko spjaté s těmito expozicemi je ve významné míře převedeno na třetí strany a tento převod splňuje následující podmínky:

a)

dokumentace týkající se sekuritizace odráží ekonomickou podstatu transakce;

b)

sekuritizované expozice jsou mimo dosah úvěrové instituce, která je původcem, původce a jejích věřitelů, a to i v případě konkursu a nucené správy. Tato skutečnost musí být doložena posudkem kvalifikovaného právního poradce;

c)

vydané cenné papíry nepředstavují platební závazky úvěrové instituce, která je původcem;

d)

přejímatelem je sekuritizační jednotka pro speciální účel;

e)

úvěrová instituce, která je původcem, nevykonává faktickou či nepřímou kontrolu nad převedenými expozicemi. Za faktickou kontrolu původce nad převedenými expozicemi je považováno např. právo původce odkoupit zpět od přejímatele dříve převedené expozice za účelem realizace výnosů či jeho povinnost znovu převzít již převedené riziko. Pokud si úvěrová instituce, která je původcem, podrží práva nebo povinnosti související se správou převedených expozic, není to samo o sobě považováno za nepřímou kontrolu těchto expozic;

f)

pokud existuje opce na zpětný odkup, musí být splněny následující podmínky:

i)

opce na zpětný odkup je uplatnitelná na základě rozhodnutí úvěrové instituce, která je původcem;

ii)

opci na zpětný odkup je možné uplatnit pouze v případě, kdy neamortizovaná část sekuritizovaných expozic se rovná 10 % původní hodnoty těchto expozic či je menší;

iii)

opce na zpětný odkup nesmí být strukturována tak, aby umožnila investorům vyhnout se ztrátám vyplývajícím z pozic úvěrového posílení nebo jiných pozic, které drží, a ani jiným způsobem nesmí poskytovat úvěrové posílení; a

g)

dokumentace týkající se sekuritizace neobsahuje doložky, které

i)

mimo případů ustanovení o předčasném splacení požadují, aby pozice v sekuritizaci byly úvěrovou institucí, která je původcem, zlepšovány, např. nahrazováním podkladových úvěrových expozic či zvyšováním výnosu vypláceného investorům v případě zhoršení úvěrové kvality sekuritizovaných expozic, nebo

ii)

požadují zvýšení výnosu vypláceného držitelům pozic v sekuritizaci v případě zhoršení úvěrové kvality podkladového portfolia expozic.

2.   MINIMÁLNÍ POŽADAVKY PRO UZNÁNÍ VÝZNAMNÉHO PŘEVODU ÚVĚROVÉHO RIZIKA V PŘÍPADĚ SYNTETICKÉ SEKURITIZACE

2.

Úvěrová instituce, která je původcem v syntetické sekuritizaci, může pro účely výpočtu hodnoty rizikově vážených expozic, a případně výše očekávaných ztrát, u sekuritizovaných expozic postupovat podle bodů 3 a 4 níže v případech, kdy úvěrové riziko spjaté s těmito expozicemi je ve významné míře převedeno na třetí strany pomocí majetkového zajištění úvěrového rizika nebo zajištění úvěrového rizika třetí stranou a tento převod splňuje následující podmínky:

a)

dokumentace týkající se sekuritizace odráží ekonomickou podstatu transakce;

b)

zajištění úvěrového rizika, pomocí něhož je úvěrové riziko převedeno, splňuje podmínky ohledně uznatelnosti a další požadavky stanovené v článcích 90 až 93 pro uznání takového zajištění úvěrového rizika. Jednotky pro speciální účel nelze pro účely tohoto bodu uznat jako vhodné poskytovatele zajištění třetí stranou;

c)

nástroje použité k převodu úvěrového rizika neobsahují podmínky, které

i)

stanovují významné hranice důležitosti (materiality thresholds), pod jejichž hodnotou nebude zajištění úvěrového rizika poskytováno, přestože došlo k úvěrové události;

ii)

umožňují ukončení zajištění v případě zhoršení úvěrové kvality podkladových expozic;

iii)

mimo případů ustanovení o předčasném splacení požadují, aby pozice v sekuritizaci byly úvěrovou institucí, která je původcem, zlepšovány;

iv)

zvyšují cenu placenou úvěrovou institucí za zajištění úvěrového rizika nebo výnos vyplácený držitelům pozic v sekuritizaci v případě zhoršení úvěrové kvality podkladového portfolia expozic; a

d)

je třeba získat posudek od kvalifikovaného právního poradce potvrzující vymahatelnost zajištění úvěrového rizika ve všech relevantních právních řádech.

3.   VÝPOČET HODNOTY RIZIKOVĚ VÁŽENÝCH EXPOZIC PROVEDENÝ ÚVĚROVÝMI INSTITUCEMI, KTERÉ JSOU PŮVODCI, PRO EXPOZICE ZAJIŠTĚNÉ SYNTETICKOU SEKURITIZACÍ

3.

Pokud jsou při výpočtu hodnoty rizikově vážených sekuritizovaných expozic splněny podmínky stanovené v bodě 2, musí úvěrová instituce, která je původcem v syntetické sekuritizaci, s výhradou bodů 5 až 7, použít příslušné metody výpočtu uvedené v části 4, a nikoliv metody uvedené v článcích 78 až 89. V případě úvěrových institucí, které počítají hodnotu rizikově vážených expozic a výši očekávaných ztrát podle článků 84 až 89, bude výše očekávané ztráty u takovýchto expozic rovna nule.

4.

Pro upřesnění, bod 3 se týká celého portfolia expozic v dané sekuritizaci. S výhradou bodů 5 až 7 musí úvěrová instituce, která je původcem, počítat hodnotu rizikově vážených expozic u všech tranší v sekuritizaci v souladu s ustanoveními části 4, včetně těch, která se týkají uznávání nástrojů pro snižování úvěrového rizika. Pokud je například tranše převedena na třetí stranu pomocí zajištění úvěrového rizika třetí stranou, použije se při výpočtu hodnoty rizikově vážených expozic prováděném úvěrovou institucí, která je původcem, na tuto tranši riziková váha této třetí strany.

3.1.   Zacházení v případě nesouladu splatností u syntetické sekuritizace

5.

Pro účely výpočtu hodnoty rizikově vážených expozic podle bodu 3 se nesoulad splatností sekuritizovaných expozic a splatností zajištění úvěrového rizika, s jehož pomocí je provedeno rozdělení do tranší, zohlední v souladu s body 6 až 7.

6.

Za splatnost sekuritizovaných expozic se považuje splatnost té z daných expozic, jejíž splatnost je nejdelší, maximálně však pět let. Splatnost zajištění úvěrového rizika se stanoví v souladu s přílohou VIII.

7.

Úvěrová instituce, která je původcem, musí pominout nesoulad splatností při výpočtu hodnoty rizikově vážených expozic v případě tranší, kterým je podle části 4 přiřazena riziková váha 1 250 %. V případě všech ostatních tranší se použije zacházení pro případ nesouladu splatností uvedené v příloze VIII v souladu s následujícím vzorcem:

RW* je [RW(SP) × (t-t*)/(T-t*)] + [RW(Ass) × (T-t)/(T-t*)]

kde:

RW* je hodnota rizikově vážených expozic pro účely čl. 75 písm. a),

RW(Ass) je hodnota rizikově vážených expozic vypočítaná poměrným dílem u expozic, pokud by nebyly sekuritizovány,

RW(SP) je hodnota rizikově vážených expozic vypočítaná podle bodu 3, pokud by neexistoval nesoulad splatností,

T je splatnost podkladových expozic vyjádřená v letech,

t je splatnost zajištění úvěrového rizika vyjádřená v letech a

t* je 0,25.

Část 3 – Externí ratingy

1.   POŽADAVKY, KTERÉ MUSÍ SPLŇOVAT EXTERNÍ RATINGY VYPRACOVANÉ RATINGOVÝMI AGENTURAMI

1.

Aby mohl být externí rating vypracovaný uznanou ratingovou agenturou využit pro účely výpočtu hodnoty rizikově vážených expozic podle části 4 y, musí splňovat následující podmínky:

a)

mezi druhy plateb zohledněnými v externím ratingu a druhy plateb, které úvěrové instituci přísluší z dané sekuritizační pozice v rámci smluvních ujednání, nesmí být nesoulad; a

b)

externí ratingy by měl být na trhu veřejně dostupný. Externí ratingy jsou považovány za veřejně dostupné, pouze pokud byly zveřejněny na veřejně přístupném fóru a jsou zahrnuty do migrační matice příslušné ratingové agentury. Externí ratingy, které jsou zpřístupněny pouze omezenému počtu subjektů, nelze považovat za veřejně dostupné.

2.   POUŽITÍ EXTERNÍCH RATINGŮ

2.

Úvěrová instituce může určit jednu nebo více uznaných ratingových agentur, jejichž ratingy bude používat pro výpočet hodnoty rizikově vážených expozic podle článků 94 až 101 („určená ratingová agentura“).

3.

S výhradou bodů 5 až 7 níže musí úvěrová instituce při využívání externích ratingů vypracovaných určenými ratingovými agenturami u svých sekuritizačních pozic postupovat konzistentně.

4.

S výhradou bodů 5 a 6 nesmí úvěrová instituce používat v rámci jedné struktury pro pozice v některých tranších externí ratingy od jedné ratingové agentury a pro pozice v jiných tranších externí ratingy od jiné ratingové agentury, ať už tyto pozice obdržely rating od první ratingové agentury či nikoliv.

5.

Pokud pro pozici existuje externí rating od dvou určených ratingových agentur, použije úvěrová instituce méně příznivý z obou ratingů.

6.

Pokud pro pozici existuje externí rating od více než dvou určených ratingových agentur, použijí se dva nejpříznivější z těchto ratingů. Pokud se tyto dva nejpříznivější ratingy liší, použije se ten, který je méně příznivý.

7.

V případě, kdy zajištění úvěrového rizika uznatelné podle článků 90 až 93 je poskytnuto přímo sekuritizační jednotce pro speciální účel a toto zajištění je zohledněno v externím ratingu příslušné pozice vypracovaném určenou ratingovou agenturou, lze použít rizikovou váhu spojenou s tímto externím ratingem. V případě, že dané zajištění není uznatelné podle článků 90 až 93, nelze externí rating uznat. V případě, že dané zajištění úvěrového rizika není poskytnuto sekuritizační jednotce pro speciální účel, ale přímo sekuritizační pozici, nelze externí rating uznat.

3.   PŘIŘAZOVÁNÍ (MAPPING)

8.

Příslušné orgány určí, ke kterému stupni úvěrové kvality podle tabulek uvedených v části 4 budou jednotlivé externí ratingy vypracované uznanými ratingovými agenturami přiřazeny. Přitom budou příslušné orgány rozlišovat mezi relativními stupni rizika vyjádřenými jednotlivými externími ratingy. Musí vzít v úvahu kvantitativní faktory, jako např. podíl selhání nebo ztrátovost, a kvalitativní faktory, jako např. rozsah transakcí posuzovaných ratingovou agenturou a reálný obsah externího ratingu.

9.

Příslušné orgány se musí snažit zajistit, aby sekuritizační pozice, na které je na základě externích ratingů vypracovaných uznanými ratingovými agenturami použita stejná riziková váha, patřily ke stejným stupňům úvěrového rizika. To zahrnuje i možnost změnit rozhodnutí o tom, ke kterému stupni úvěrové kvality bude daný externí rating přiřazen.

Část 4 – Výpočet

1.   VÝPOČET HODNOTY RIZIKOVĚ VÁŽENÝCH EXPOZIC

1.

Pro účely článku 96 se hodnota rizikově vážené expozice u sekuritizační pozice vypočítá tak, že se na hodnotu expozice použije příslušná riziková váha stanovená v této části.

2.

S výhradou bodu 3:

a)

pokud úvěrová instituce počítá hodnotu rizikově vážených expozic podle bodů 6 až 36, pak se za hodnotu expozice u rozvahové sekuritizační pozice považuje její hodnota v rozvaze;

b)

pokud úvěrová instituce počítá hodnotu rizikově vážených expozic podle bodů 37 až 76, pak je hodnota expozice u rozvahové sekuritizační pozice měřena v hrubé hodnotě bez zohlednění úpravy ocenění;

c)

za hodnotu expozice u podrozvahové sekuritizační pozice se považuje její jmenovitá hodnota vynásobená konverzním faktorem stanoveným v této příloze. Pokud není stanoveno jinak, je tento konverzní faktor 100 %.

3.

Hodnota expozice u sekuritizační pozice vzniklé z derivátového nástroje uvedeného v příloze IV se určí v souladu s přílohou III.

4.

V případech, kdy je sekuritizační pozice kryta majetkovým zajištěním úvěrového rizika, lze hodnotu expozice u dané pozice pozměnit v souladu s požadavky v příloze VIII a s jejich výhradou tak, jak je dále upřesněno v této příloze.

5.

Pokud má úvěrová instituce v sekuritizaci dvě či více vzájemně se překrývajících pozic, bude muset zahrnout, do výše, do jaké se tyto pozice překrývají, do svého výpočtu hodnoty rizikově vážených expozic pouze tu pozici nebo část pozice, která tvoří vyšší hodnotu rizikově vážené expozice. Pro účely tohoto bodu „překrývání“ znamená, že dané pozice, ať již plně nebo zčásti, představují expozici vůči stejnému riziku, takže do výše tohoto překrytí je lze považovat za jedinou expozici.

2.   VÝPOČET HODNOTY RIZIKOVĚ VÁŽENÝCH EXPOZIC V RÁMCI STANDARDIZOVANÉHO PŘÍSTUPU

6.

S výhradou bodu 8 se hodnota rizikově vážené expozice u sekuritizační pozice s ratingem vypočítá tak, že na hodnotu expozice se použije riziková váha spojená se stupněm úvěrové kvality, který byl danému ratingu přiřazen příslušnými orgány v souladu s článkem 98, jak je stanoveno v tabulkách č. 1 a 2.

Tabulka č. 1

Jiné pozice než pozice s krátkodobými externími ratingy

Stupeň úvěrové kvality

1

2

3

4

5 a nižší

Riziková váha

20 %

50 %

100 %

350 %

1 250 %

Tabulka č. 2

Pozice s krátkodobými externími ratingy

Stupeň úvěrové kvality

1

2

3

Všechny ostatní externí ratingy

Riziková váha

20 %

50 %

100 %

1 250 %

7.

S výhradou bodů 9 až 15 se hodnota rizikově vážené expozice u sekuritizační pozice bez ratingu vypočítá tak, že se na ni použije riziková váha 1 250 %.

2.1.   Úvěrové instituce, které jsou původci a sponzory

8.

V případě úvěrové instituce, která je původcem či sponzorem, může být hodnota rizikově vážených expozic vypočítaná pro dané pozice v sekuritizaci omezena na hodnotu rizikově vážených expozic, která by byla pro dané sekuritizované expozice vypočítána, kdyby nebyly sekuritizovány, s výhradou použití rizikové váhy 150 % na všechny expozice po splatnosti a expozice patřící k expozicím s vysokým stupněm rizika v rámci sekuritizovaných expozic.

2.2.   Zacházení s pozicemi bez ratingu

9.

Úvěrové instituce, které mají sekuritizační pozici bez ratingu, mohou použít zacházení uvedené v bodě 10 pro výpočet hodnoty rizikově vážené expozice pro tuto pozici za předpokladu, že složení portfolia sekuritizovaných expozic je vždy známé.

10.

Úvěrová instituce může použít váženou průměrnou rizikovou váhu, kterou by na sekuritizované expozice podle článků 78 až 83 použila úvěrová instituce, která expozice drží, vynásobenou koeficientem koncentrace. Tento koeficient koncentrace se rovná součtu jmenovitých částek všech tranší děleno součtem jmenovitých částek tranší, které jsou podřízené nebo na stejné úrovni jako tranše, v níž je pozice držena, včetně této tranše samotné. Výsledná riziková váha nesmí být vyšší než 1 250 % nebo nižší než kterákoliv riziková váha použitelná na tranši vyšší úrovně s externím ratingem. Pokud úvěrová instituce nedokáže určit rizikové váhy, které by se použily na sekuritizované expozice podle článků 78 až 83, použije na danou pozici rizikovou váhu 1 250 %.

2.3.   Zacházení se sekuritizačními pozicemi patřícími k tranši druhé ztráty nebo lepší tranši v rámci programu ABCP

11.

S výhradou dostupnosti výhodnějšího zacházení na základě ustanovení o likviditních facilitách v bodech 13 až 15 může úvěrová instituce na sekuritizační pozice splňující podmínky stanovené v bodě 12 použít vyšší z následujících rizikových vah 100 % nebo nejvyšší z rizikových vah, které by na kteroukoliv ze sekuritizovaných expozic podle článků 78 až 83 použila úvěrová instituce držící tyto expozice.

12.

Aby bylo možno použít zacházení v bodě 11, musí sekuritizační pozice

a)

být součástí tranše, která je ekonomicky v pozici druhé ztráty či lepší pozici v dané sekuritizaci, a tranše první ztráty musí poskytovat dostatečné úvěrové posílení tranši druhé ztráty;

b)

mít kvalitu odpovídající investičnímu stupni nebo vyšší;

c)

být držena úvěrovou institucí, která nedrží pozici v tranši první ztráty.

2.4.   Zacházení s likviditními facilitami bez ratingu

2.4.1.   Uznatelné likviditní facility

13.

Pokud jsou splněny následující podmínky, lze pro účely stanovení hodnoty expozice použít na jmenovitou částku likviditní facility s původní splatností jeden rok nebo kratší konverzní faktor 20 % a na jmenovitou částku likviditní facility s původní splatností více než jeden rok lze použít konverzní faktor 50 %:

a)

v dokumentaci týkající se likviditní facility jsou jednoznačně stanoveny a vymezeny podmínky, za nichž je možné danou facilitu využít;

b)

facilita nesmí být čerpána jako úvěrová podpora na pokrytí ztrát, které v době čerpání již existovaly – např. poskytnutím likvidity na expozice, u nichž již v době čerpání této likvidity došlo k selhání, nebo nákupem aktiv za cenu vyšší než reálná hodnota;

c)

facilita nesmí být využívána jako trvalý nebo pravidelný zdroj financování dané sekuritizace;

d)

splátky dané facility nesmí být podřízeny pohledávkám investorů, s výjimkou pohledávek vyplývajících z úrokových nebo měnových derivátů, poplatků nebo jiných takových plateb, a nesmějí být prominuty nebo odloženy;

e)

facilita nesmí být čerpána poté, co byla vyčerpána všechna příslušná úvěrová posílení, která může daná likviditní facilita využívat; a

f)

facilita musí obsahovat ustanovení, které automaticky snižuje částku, jež může být čerpána, o velikost expozic, u nichž došlo k selhání ve smyslu článků 84 až 89 nebo jestliže se portfolio sekuritizovaných expozic skládá z nástrojů s ratingem, které ukončí danou facilitu, pokud průměrná kvalita tohoto portfolia klesne pod úroveň investičního stupně.

Jako riziková váha se použije nejvyšší riziková váha, kterou by na kteroukoliv ze sekuritizovaných expozic podle článků 78 až 83 použila úvěrová instituce držící tyto expozice.

2.4.2.   Likviditní facility, které mohou být čerpány pouze v případě celkového narušení trhu

14.

Pro účely stanovení hodnoty expozice lze použít konverzní faktor 0 % na jmenovitou částku likviditní facility, která může být čerpána pouze v případě celkového narušení trhu (tj. pokud více než jedna jednotka pro speciální účel u různých transakcí není schopna znovu profinancovat splatný komerční papír a tato neschopnost nevyplývá ze zhoršení úvěrové kvality jednotky pro speciální účel nebo ze zhoršení úvěrové kvality sekuritizovaných expozic) za předpokladu, že jsou splněny podmínky uvedené v bodě 13.

2.4.3.   Zálohové facility

15.

Pro účely stanovení hodnoty expozice lze použít konverzní faktor 0 % na jmenovitou částku likviditní facility, kterou lze bezpodmínečně zrušit, za předpokladu, že jsou splněny podmínky uvedené v bodě 13, a že splátky dané facility nejsou podřízeny žádným dalším pohledávkám na peněžní toky vyplývající ze sekuritizovaných expozic.

2.5.   Dodatečné kapitálové požadavky pro sekuritizace revolvingových expozic s možností předčasného splacení

16.

Kromě hodnoty rizikově vážených expozic týkajících se sekuritizačních pozic musí úvěrová instituce, která je původcem, vypočítat hodnotu rizikově vážené expozice podle metodiky uvedené v bodech 17 až 33, pokud prodává revolvingové expozice do sekuritizace s možností předčasného splacení.

17.

Úvěrová instituce vypočítá hodnotu rizikově vážené expozice ze součtu podílu původce a podílu investorů.

18.

V případě sekuritizačních struktur, jejichž sekuritizované expozice zahrnují revolvingové a nerevolvingové expozice, použije úvěrová instituce, která je původcem, zacházení uvedené v bodech 19 až 31 na tu část podkladového portfolia, která obsahuje revolvingové expozice.

19.

Pro účely bodů 16 až 31 se „podílem původce“ rozumí hodnota expozice pomyslného objemu portfolia čerpaných částí prodaných do sekuritizace, jejíž poměr vzhledem k hodnotě celého portfolia prodaného do sekuritizační struktury určuje poměr peněžních toků vytvářených jistinou, úroky a dalšími platbami, které nemohou sloužit k zaplacení držitelům sekuritizačních pozic v rámci sekuritizace.

Aby splnil podmínky výše uvedené definice, nesmí být podíl původce podřízen podílu investorů.

„Podílem investorů“y se rozumí hodnota expozice zbylého pomyslného objemu portfolia podkladových expozic.

20.

Expozice úvěrové instituce, která je původcem, spojená s jejími právy ohledně podílu původce není považována za sekuritizační pozici, ale za poměrnou expozici vzhledem k sekuritizovaným expozicím, jako by nebyly sekuritizovány.

2.5.1.   Výjimky ze zacházení týkajícího se možnosti předčasného splacení

21.

Původci následujících druhů sekuritizace nemusí splnit kapitálový požadavek uvedený v bodě 16:

a)

sekuritizace revolvingových expozic, při nichž investoři zůstávají plně vystaveni všem budoucím čerpáním ze strany dlužníků, takže riziko podkladových facilit se nevrací úvěrové instituci, která je původcem, ani po předčasném splacení, a

b)

sekuritizace, u nichž k předčasnému splacení dochází výhradně při událostech, které nejsou spojeny se splácením sekuritizovaných aktiv nebo se zhoršením kvality úvěrové instituce, která je původcem, např. při významných změnách daňových zákonů nebo nařízení.

2.5.2.   Maximální kapitálový požadavek

22.

V případě úvěrové instituce, která je původcem a podléhá kapitálovému požadavku uvedenému v bodě 16, nesmí být součet hodnoty rizikově vážených expozic u jejích pozic v podílu investorů a hodnoty rizikově vážených expozic vypočítané podle bodu 16 vyšší než vyšší z následujících dvou hodnot:

a)

hodnota rizikově vážených expozic vypočítaná u jejích pozic v podílu investorů;

b)

hodnota rizikově vážených expozic, která by byla vypočítána pro sekuritizované expozice úvěrovou institucí držící dané expozice, kdyby tyto expozice nebyly sekuritizovány do výše odpovídající podílu investorů.

23.

Případný odpočet čistého výnosu vyplývajícího z kapitalizace budoucích příjmů požadovaný podle článku 57 nesmí být zahrnut do maximálního kapitálového požadavku uvedeného v bodě 22.

2.5.3.   Výpočet hodnoty rizikově vážených expozic

24.

Při výpočtu hodnoty rizikově vážených expozic v souladu s bodem 16 se postupuje tak, že se vynásobí podíl investorů příslušným konverzním faktorem, jak je uvedeno v bodech 26 až 33, a váženou průměrnou rizikovou váhou, která by se použila na sekuritizované expozice, kdyby nebyly sekuritizované.

25.

Ustanovení o předčasném splacení je považováno za „kontrolované“, pokud jsou splněny následující podmínky:

a)

úvěrová instituce, která je původcem, má vhodný kapitálový/likviditní plán k udržení dostatečného kapitálu a dostatečné likvidity pro případ, kdy nastane předčasné splacení;

b)

v průběhu transakce musí být platby úroků a jistiny, výdaje, ztráty a výtěžky poměrně rozdělovány mezi podíl původce a podíl investorů na základě podkladových pohledávek jednoho nebo více referenčních bodů v průběhu každého měsíce;

c)

lhůta pro splacení je považována za dostatečně dlouhou, pokud 90 % všech dluhů (podíl původce i podíl investorů) nesplacených na začátku období předčasného splácení je spláceno nebo je u nich uznáno selhání; a

d)

rychlost splácení není větší, než jaká by byla dosažena lineárním splácením v průběhu období stanoveného v písmenu c).

26.

V případě sekuritizací s možností předčasného splacení u retailových expozic, které jsou nezávazné a bezpodmínečně zrušitelné bez předchozího oznámení a u kterých k předčasnému splacení dochází v případě, že nadměrné rozpětí poklesne pod stanovenou úroveň, musí úvěrové instituce porovnávat hodnotu průměru nadměrného rozpětí za tři měsíce s hodnotami nadměrného rozpětí, při kterých má být nadměrné rozpětí zachyceno.

27.

Pokud daná sekuritizace nevyžaduje zachycení nadměrného rozpětí, bude hodnota, při které k zachycení dochází, o 4,5 procentních bodů vyšší než nadměrné rozpětí, při kterém dochází k předčasnému splacení.

28.

Konverzní faktor, který má být použit, se stanoví podle hodnoty skutečného průměru nadměrného rozpětí za tři měsíce v souladu s tabulkou č. 3.

Tabulka č. 3

 

Sekuritizace s kontrolovanou možností předčasného splacení

Sekuritizace s nekontrolovanou možností předčasného splacení

Průměr nadměrného rozpětí za tři měsíce

Konverzní faktor

Konverzní faktor

Nad úroveň A

0 %

0 %

Úroveň A

1 %

5 %

Úroveň B

2 %

15 %

Úroveň C

10 %

50 %

Úroveň D

20 %

100 %

Úroveň E

40 %

100 %

29.

„Úrovní A“ v tabulce č. 3 se rozumí hodnoty nadměrného rozpětí nižší než 133,33 % úrovně, při které má být nadměrné rozpětí zachyceno, ale ne nižší než 100 % této úrovně; „úrovní B“ se rozumí hodnoty nadměrného rozpětí nižší než 100 % úrovně, při které má být nadměrné rozpětí zachyceno, ale ne nižší než 75 % této úrovně; „úrovní C“ se rozumí hodnoty nadměrného rozpětí nižší než 75 % úrovně, při které má být nadměrné rozpětí zachyceno, ale ne nižší než 50 % této úrovně; „úrovní D“ se rozumí hodnoty nadměrného rozpětí nižší než 50 % úrovně, při které má být nadměrné rozpětí zachyceno, ale ne nižší než 25 % této úrovně; a „úrovní E“ se rozumí hodnoty nadměrného rozpětí nižší než 25 % úrovně, při které má být nadměrné rozpětí zachyceno.

30.

V případě sekuritizací, které se řídí opatřeními předčasného splácení retailových expozic, jež jsou nepřidělené a bezpodmínečně zrušitelné bez předchozího oznámení, a pokud je předčasné splácení zahájeno kvantitativní hodnotou v souvislosti s jiným opatřením, než je průměrná tříměsíční překlenovací doba, mohou příslušné orgány ke stanovení označeného konverzního faktoru použít postup, který je přibližně stejný jako postup popsaný v bodech 26 až 29.

31.

Pokud chce příslušný orgán použít zacházení podle bodu 30 v souvislosti se zvláštní sekuritizací, musí nejprve informovat odpovídající příslušné orgány všech ostatních členských států. Dříve, než se uplatňování tohoto postupu stane součástí všeobecného politického přístupu příslušného orgánu k sekuritizacím obsahujícím doložky o předčasném splácení tohoto typu, musí příslušný orgán konzultovat odpovídající příslušné orgány všech ostatních členských států a vyjádřené názory vzít v úvahu. Názory vyjádřené během této konzultace a použité zacházení musí tento příslušný orgán zveřejnit.

32.

Pro všechny ostatní sekuritizace s kontrolovanou možností předčasného splacení u revolvingových expozic je konverzní faktor stanoven na 90 %.

33.

Pro všechny ostatní sekuritizace s nekontrolovanou možností předčasného splacení u revolvingových expozic je konverzní faktor stanoven na 100 %.

2.6.   Uznání nástrojů pro snižování úvěrového rizika u sekuritizačních pozic

34.

Pokud je zajištění úvěrového rizika poskytnuto pro sekuritizační pozici, lze výpočet hodnoty rizikově vážených expozic pozměnit v souladu s přílohou VIII.

2.7.   Snížení hodnoty rizikově vážených expozic

35.

Jak je stanoveno v čl. 66 odst. 2, mohou úvěrové instituce v případě sekuritizační pozice, které je přidělena riziková váha 1 250 %, alternativně namísto zařazení této pozice do výpočtu hodnoty rizikově vážených expozic, odečíst hodnotu této expozice od kapitálu. Pro tyto účely může výpočet hodnoty expozice zohledňovat uznatelné majetkové zajištění způsobem v souladu s bodem 34.

36.

Pokud úvěrová instituce využije tuto alternativu uvedenou v bodě 35, musí od hodnoty uvedené v tomto bodě jako maximální hodnota rizikově vážené expozice vypočítaná uvedenými úvěrovými institucemi odečíst pro účely bodu 8 hodnotu rovnající se 12,5 násobku hodnoty odečtené v souladu s bodem 35.

3.   VÝPOČET HODNOTY RIZIKOVĚ VÁŽENÝCH EXPOZIC V RÁMCI PŘÍSTUPU ZALOŽENÉHO NA INTERNÍM RATINGU

3.1.   Pořadí metod

37.

Pro účely článku 96 se hodnota rizikově vážené expozice u sekuritizačních pozic vypočítá v souladu s body 38 až 76.

38.

V případě pozice s externím ratingem či pozice, pro kterou je možno použít odvozený rating, se pro výpočet hodnoty rizikově vážené expozice použije metoda založená na ratingu uvedená v bodech 46 až 51.

39.

V případě pozice bez externího ratingu se použije metoda regulačního vzorce uvedená v bodech 52 až 54 s výjimkou případů, kdy je povoleno používat metodu interního hodnocení uvedenou v bodech 43 a 44.

40.

Jiná úvěrová instituce než úvěrová instituce, která je původcem či sponzorem, může metodu regulačního vzorce použít pouze se souhlasem příslušných orgánů.

41.

V případě úvěrové instituce, která je původcem či sponzorem a která není schopna vypočítat Kirb a nemá povolení používat metodu interního hodnocení pro pozice v programech ABCP, a dále v případě jiných úvěrových institucí, které nezískaly povolení používat metodu regulačního vzorce ani, v případě pozic v programech ABCP, metodu interního hodnocení, se sekuritizačním pozicím, které nemají externí rating a není na ně možné použít odvozený rating, přidělí riziková váha 1 250 %.

3.1.1.   Použití odvozených ratingů

42.

Pokud jsou splněny následující minimální provozní požadavky, přiřadí instituce pozici bez ratingu odvozený externí rating, který se rovná externímu ratingu těch pozic s ratingem („referenční pozice“), které jsou na nejvyšší úrovni ze všech pozic, jež jsou ve všech ohledech podřízeny dané sekuritizační pozici bez ratingu.

a)

Referenční pozice musí být ve všech ohledech podřízeny sekuritizační pozici bez ratingu;

b)

splatnost referenčních pozic musí být stejná jako splatnost dané pozice bez ratingu nebo delší; a

c)

odvozený rating musí být průběžně aktualizován, aby odrážel veškeré změny v externím ratingu referenčních pozic.

3.1.2.   „Metoda interního hodnocení“ u pozic v programech ABCP

43.

Pokud s tím souhlasí příslušné orgány a pokud jsou splněny následující podmínky, může úvěrová instituce přiřadit pozici bez ratingu v programu ABCP odvozený rating, jak je uvedeno v bodě 44.

a)

Pozice v komerčním papíru emitovaném v rámci programu ABCP jsou pozice s ratingem;

b)

úvěrová instituce musí přesvědčit příslušné orgány o tom, že její interní hodnocení úvěrové kvality pozice zohledňuje veřejně dostupnou metodiku hodnocení jedné nebo více uznaných ratingových agentur pro rating cenných papírů krytých expozicemi stejného druhu jako jsou sekuritizované expozice;

c)

ratingové agentury, jejichž metodika je použita v souladu s požadavkem v písmenu b), musí zahrnovat ty ratingové agentury, které komerčnímu papíru emitovanému v rámci programu ABCP poskytly externí rating. Kvantitativní prvky, jako např. stresové faktory, používané při přiřazování určité úvěrové kvality dané pozici musí být minimálně stejně konzervativní jako prvky použité v příslušné metodice hodnocení dané ratingové agentury;

d)

při vyvíjení interní metodiky hodnocení musí úvěrová instituce zohlednit příslušné zveřejněné metodiky ratingů uznaných ratingových agentur, které hodnotí obchodní cenný papír programu ABCP. Tuto skutečnost musí úvěrová instituce zdokumentovat a aktualizovat pravidelně, jak je uvedeno v písmenu g);

e)

interní metodika hodnocení úvěrové instituce musí obsahovat ratingové stupně. Tyto ratingové stupně musí odpovídat externím ratingům uznaných ratingových agentur. Tato skutečnost musí být výslovně zdokumentována;

f)

interní metodika hodnocení musí být využívána při interních postupech pro řízení rizik úvěrové instituce, včetně procesů rozhodování, poskytování informací vedení a rozdělování kapitálu;

g)

interní nebo externí auditoři, ratingová agentura nebo interní subjekt pro přezkoumávání úvěrů nebo řízení rizika úvěrové instituce pravidelně přezkoumávají interní proces hodnocení a kvalitu interních hodnocení úvěrové kvality expozic úvěrové instituce v programu ABCP. Pokud toto přezkoumávání provádí vnitřní audit, subjekt pro přezkoumávání úvěrů či pro řízení rizika, musí být tyto subjekty nezávislé na útvarech, které vytvářejí program ABCP, i od útvarů, které jsou odpovědné za vztahy se zákazníky;

h)

úvěrová instituce musí průběžně sledovat výsledky svých interních ratingů, aby mohla ohodnotit svou interní metodiku hodnocení, a v případě potřeby musí provést změny této metodiky, pokud se vývoj expozic pravidelně odchyluje od vývoje očekávaného na základě interních ratingů;

i)

program ABCP obsahuje standardy pro upisování ve formě úvěrových a investičních pokynů. Při rozhodování o nákupu aktiv posoudí správce programu ABCP druh nakupovaných aktiv, druh a peněžní hodnotu expozic vznikajících z poskytování likviditních facilit a úvěrových posílení, rozložení ztrát a právní a ekonomické oddělení převedených aktiv od subjektu prodávajícího tato aktiva. Musí být provedena úvěrová analýza rizikového profilu subjektu prodávajícího aktiva, která musí zahrnovat analýzu minulých i očekávaných budoucích finančních výsledků, aktuální pozice na trhu, očekávané budoucí konkurenceschopnosti, výše zadlužení, peněžního toku a ukazatele úrokového krytí a externí rating. Dále by u prodávajícího měly být ověřeny standardy pro upisování, jeho kapacity pro provádění činnosti obsluhovatele a postupy inkasa;

j)

standardy pro upisování v rámci programu ABCP musí stanovit minimální kritéria pro uznatelnost aktiv, která zejména

i)

vylučují nákup aktiv, která jsou výrazně po splatnosti nebo v selhání;

ii)

omezují nadměrnou koncentraci vůči jednomu dlužníku nebo zeměpisné oblasti;

iii)

omezují dobu splatnosti nakupovaných aktiv;

k)

součástí programu ABCP jsou zásady a postupy inkasa, které zohledňují provozní kapacitu a úvěrovou kvalitu obsluhovatele. Program ABCP musí snižovat riziko prodejce/obsluhovatele prostřednictvím různých metod, jako jsou např. spouštěcí mechanismy založené na současné úvěrové kvalitě, které by zamezily směšování finančních prostředků (comingling of funds);

l)

agregovaný odhad ztráty z portfolia aktiv, jehož koupě je v rámci programu ABCP zvažována, musí zohledňovat veškeré zdroje potenciálního rizika, jako např. úvěrové riziko a riziko rozmělnění. Jestliže je úvěrové posílení poskytnuté prodejcem založeno pouze na ztrátách vztahujících se k úvěrovým událostem, musí být vytvořena samostatná rezerva pro riziko rozmělnění, je-li toto riziko pro dané portfolio expozic významné. Dále se musí při posuzování požadované úrovně posílení přezkoumávat informace z několika minulých let, včetně ztrát, stavů nesplácení, rozmělnění a míry obratu pohledávek; a

m)

program ABCP by měl obsahovat strukturální rysy pro nákup expozic (např. wind-down triggers), aby bylo sníženo riziko možného zhoršení úvěrové kvality podkladového portfolia.

Příslušné orgány mohou prominout splnění požadavku, aby metodika hodnocení ratingové agentury byla veřejně dostupná, jestliže jsou přesvědčeny, že s ohledem na specifické rysy dané sekuritizace – např. její výjimečnou strukturu – dosud neexistuje veřejně dostupná metodika hodnocení ratingové agentury.

44.

Pozici, která nemá rating, přiřadí úvěrová instituce jeden ze svých ratingových stupňů popsaných v bodě 43. Pozici se přiřadí odvozený rating stejný jako externí ratingy odpovídající danému ratingovému stupni tak, jak je stanoveno v bodě 43. Pokud je tento odvozený rating na počátku sekuritizace na úrovni investičního stupně nebo na vyšší úrovni, lze s ním zacházet jako s uznaným externím ratingem od uznané ratingové agentury pro účely výpočtu hodnoty rizikově vážených expozic.

3.2.   Maximální hodnota rizikově vážených expozic

45.

V případě úvěrové instituce, která je původcem či sponzorem, nebo jiných úvěrových institucí, které mohou vypočítat KIRB, může být hodnota rizikově vážených expozic stanovovaná pro jejich pozice v sekuritizaci omezena na tu hodnotu, která by vedla ke stanovení kapitálového požadavku podle čl. 75 písm. a) jako součtu 8 % hodnoty rizikově vážených expozic za situace, kdy by sekuritizovaná aktiva sekuritizována nebyla a zůstala by v rozvaze úvěrové instituce, a výše očekávaných ztrát z těchto expozic.

3.3.   Metoda založená na ratingu

46.

Podle metody založené na ratingu se hodnota rizikově vážené expozice u sekuritizační pozice s ratingem vypočítá tak, že na hodnotu expozice se použije riziková váha spojená se stupněm úvěrové kvality, který byl danému ratingu přiřazen příslušnými orgány v souladu s článkem 98, jak je stanoveno v tabulkách č. 4 a 5 vynásobená koeficientem 1,06.

Tabulka č. 4

Jiné pozice než pozice s krátkodobými externími ratingy

Stupeň úvěrové kvality

(Credit Quality Step, CQS)

Riziková váha

 

A

B

C

CQS 1

7 %

12 %

20 %

CQS 2

8 %

15 %

25 %

CQS 3

10 %

18 %

35 %

CQS 4

12 %

20 %

35 %

CQS 5

20 %

35 %

35 %

CQS 6

35 %

50 %

50 %

CQS 7

60 %

75 %

75 %

CQS 8

100 %

100 %

100 %

CQS 9

250 %

250 %

250 %

CQS 10

425 %

425 %

425 %

CQS 11

650 %

650 %

650 %

Nižší než CQS 11

1 250 %

1 250 %

1 250 %

Tabulka č. 5

Pozice s krátkodobými externími ratingy

Stupeň úvěrové kvality (Credit Quality Step, CQS)

Riziková váha

 

A

B

C

CQS 1

7 %

12 %

20 %

CQS 2

12 %

20 %

35 %

CQS 3

60 %

75 %

75 %

Všechny ostatní externí ratingy

1 250 %

1 250 %

1 250 %

47.

S výhradou bodů 48 a 49 se rizikové váhy ve sloupci A každé tabulky použijí, pokud je pozice v sekuritizované tranši nejvyšší úrovně. Při rozhodování, zda na danou tranši lze nahlížet jako na tranši nejvyšší úrovně, není nutno zohledňovat splatné částky vyplývající z úrokových či měnových derivátů, poplatky či jiné obdobné platby.

48.

Riziková váha 6 % může být použita na pozici v sekuritizované tranši nejvyšší úrovně, kde tato tranše je ve všech ohledech nadřazená jiné tranši sekuritizační pozice, která by podle bodu 46 obdržela rizikovou váhu 7 % za předpokladu, že:

a)

příslušný orgán je přesvědčen, že tento krok je oprávněný vzhledem ke ztrátě absorbčních kvalit podřízených tranší v sekuritizaci; a

b)

pozice má buď externí rating, který je spojený s prvním stupněm úvěrové kvality v tabulce č. 4 nebo 5, nebo, pokud je bez ratingu, jsou splněny podmínky bodu 42 písm. a) až c), pokud „referenční pozice“ znamenají pozice v podřízené tranši, jež by podle bodu 46 obdržely rizikovou váhu 7 %.

49.

Rizikové váhy ve sloupci C každé tabulky se použijí na pozici v sekuritizaci, kde je efektivní počet sekuritizovaných expozic menší než šest. Při stanovování efektivního počtu sekuritizovaných expozic se s vícenásobnými expozicemi vůči jednomu dlužníkovi zachází jako s jednou expozicí. Efektivní počet expozic se vypočítá jako:

Formula

kde EADi představuje součet hodnot expozic pro všechny expozice vůči i-tému dlužníkovi. V případě resekuritizace (sekuritizace sekuritizačních expozic) musí úvěrová instituce vycházet z počtu sekuritizačních expozic v portfoliu, a nikoli z počtu podkladových expozic v původních portfoliích, z nichž podkladové sekuritizační expozice vycházejí. Jestliže je znám podíl největší expozice C1 na celém portfoliu, může úvěrová instituce vypočítat N jako 1/C1.

50.

Na všechny ostatní pozice se použijí rizikové váhy ve sloupci B.

51.

Nástroje snižování úvěrového rizika sekuritizačních pozic lze uznat v souladu s body 60 až 62.

3.4.   Metoda regulačního vzorce

52.

S výhradou bodů 58 a 59 je v souladu s metodou regulačního vzorce riziková váha pro sekuritizační pozici stanovena jako větší z následujících dvou hodnot: 7 % nebo riziková váha stanovená v souladu s bodem 53.

53.

S výhradou bodů 58 a 59 se riziková váha, která má být použita na danou hodnotu expozice, rovná:

12,5 × (S[L+T] – S[L])/T

kde:

Image

kde:

h

=

(1 –Kirbr / ELGD) N

c

=

Kirbr /(1 – h)

v

=

Formula

f

=

Formula

g

=

Formula

a

=

g · c

b

=

g · (1 – c)

d

=

1 - (1 – h) · (1 – Beta[Kirbr; a, b])

K[x]

=

(1 – h) · ((1 – Beta [x; a, b]) x + Beta [x; a + 1, b], c).

τ = 1 000, a

ω = 20.

V těchto výrazech se symbolem Beta[x; a, b] rozumí hodnota kumulativní distribuční funkce rozdělení beta s parametry a, b spočítaná v bodě x.

T (poměrná velikost, thickness, tranše, ve které je pozice držena) se měří jako poměr mezi jmenovitou částku příslušné tranše a součtem hodnot sekuritizovaných expozic. Pro účely výpočtu T se hodnota expozice derivátového nástroje uvedeného v příloze IV rovná, pokud současná reálná hodnota není kladná, potenciální budoucí úvěrové expozici vypočítané v souladu s přílohou III;

Kirbr je poměr mezi Kirb a součtem hodnot sekuritizovaných expozic. Kirbr je vyjádřen v desetinné formě (např. Kirb rovnající se 15 % portfolia by byl vyjádřen jako Kirbr rovnající se 0,15).

L (úroveň úvěrového posílení) se měří jako poměr mezi jmenovitou částkou všech tranší podřízených té tranši, ve které je pozice držena, a součtu hodnot sekuritizovaných expozic. Kapitalizované budoucí výnosy nejsou do měření L zahrnuty. V případě derivátových nástrojů uvedených v příloze IV mohou být splatné částky od protistran představující tranše podřízené dané tranši při výpočtu úrovně posílení zachyceny pouze ve své současné reálné hodnotě (tj. bez zahrnutí potenciálních budoucích úvěrových expozic).

N je efektivní počet expozic vypočítaný v souladu s bodem 49.

ELGD, expozicí vážená průměrná hodnota LGD, je počítána takto:

Formula

kde LGDi představuje průměrnou hodnotu LGD vzhledem ke všem expozicím vůči i-tému dlužníkovi, kde LGD se určí v souladu s články 84 až 89. V případě resekuritizace se na sekuritizované pozice použije LGD ve výši 100 %. Tam, kde je riziko selhání a riziko rozmělnění pro nakoupené pohledávky v rámci sekuritizace agregováno (např. k pokrytí ztrát z obou zdrojů rizik je k dispozici jedna rezerva nebo přezajištění), je vstup LGDi stanoven jako vážený průměr LGD v případě úvěrového rizika a 75 % LGD v případě rizika rozmělnění. Dané váhy jsou samostatné kapitálové požadavky pro úvěrové riziko a riziko rozmělnění.

Zjednodušené vstupy

Jestliže hodnota expozice největší sekuritizované expozice C1 není větší než 3 % součtu hodnot sekuritizovaných expozic, pak pro účely metody regulačního vzorce může úvěrová instituce stanovit LGD = 50 % a N vypočítat podle jednoho z následujících vzorců

Formula

nebo

N = 1/C1.

Cm je poměr mezi součtem hodnot největších expozic „m“ a součtem hodnot sekuritizovaných expozic. Úroveň „m“ může být stanovena úvěrovou institucí.

Pro účely sekuritizace zahrnující retailové expozice mohou příslušné orgány povolit použití metody regulačního vzorce s využitím zjednodušení: h = 0 a v = 0.

54.

Nástroje snižování úvěrového rizika sekuritizačních pozic lze uznat v souladu s body 60, 61 a 63 až 67.

3.5.   Likviditní facility

55.

Ustanovení bodů 56 až 59 se použijí pro určení hodnoty expozice u sekuritizační pozice bez ratingu, která má formu některých druhů likviditních facilit.

3.5.1.   Likviditní facility, které mohou být čerpány pouze v případě celkového narušení trhu

56.

Na jmenovitou částku likviditní facility, která může být čerpána pouze v případě celkového narušení trhu a která splňuje podmínky pro „uznatelnou likviditní facilitu“ stanovené v bodě 13, lze použít konverzní faktor 20 %.

3.5.2.   Zálohové facility

57.

Na jmenovitou částku likviditní facility, která splňuje podmínky stanovené v bodě 15, lze použít konverzní faktor 0 %.

3.5.3.   Výjimečný postup pro případ, kdy není možné spočítat Kirb

58.

Pokud není vhodné, aby úvěrová instituce počítala hodnotu rizikově vážených expozic pro sekuritizované expozice, jako kdyby sekuritizovány nebyly, může úvěrová instituce, výjimečně a se souhlasem příslušných orgánů, dočasně používat pro výpočet hodnoty rizikově vážených expozic pro sekuritizační pozici bez ratingu ve formě likviditní facility, která splňuje podmínky „způsobilé likviditní facility“ uvedené v bodě 13 nebo jež odpovídá podmínkám bodu 56, postup stanovený v bodě 59.

59.

Pro sekuritizační pozici ve formě likviditní facility lze použít nejvyšší rizikovou váhu, která by byla podle článků 78 až 83 použita na kteroukoliv ze sekuritizovaných expozic, kdyby nebyly sekuritizované. Pokud má likviditní facilita původní splatnost jeden rok nebo kratší, lze při určování hodnoty dané expozice na jmenovitou částku této facility použít konverzní faktor 50 %. Splňuje-li likviditní facilita podmínky stanovené v bodě 56, je možno použít konverzní faktor 20 %. V jiném případě se použije konverzní faktor 100 %.

3.6.   Uznání nástrojů pro snižování úvěrového rizika u sekuritizačních pozic

3.6.1.   Majetkové zajištění úvěrového rizika

60.

Uznatelné majetkové zajištění je omezeno na zajištění, které je uznatelné pro výpočet hodnoty rizikově vážených expozic podle článků 78 až 83, jak je uvedeno v článcích 90 až 93, a uznání je podmíněno splněním příslušných minimálních požadavků vymezených v těchto článcích.

3.6.2.   Zajištění úvěrového rizika třetí stranou

61.

Uznatelné zajištění úvěrového rizika třetí stranou a okruh poskytovatelů tohoto zajištění jsou omezeny na zajištění a poskytovatele, které je možno uznat podle článků 90 až 93, a uznání je podmíněno splněním příslušných minimálních požadavků vymezených v těchto článcích.

3.6.3.   Výpočet kapitálových požadavků pro sekuritizační pozice se zohledněním nástrojů pro snižování úvěrového rizika

Metoda založená na ratingu

62.

Pokud se hodnota rizikově vážených expozic počítá za pomoci metody založené na ratingu, lze hodnotu expozice nebo hodnotu rizikově vážené expozice u sekuritizační pozice, pro kterou existuje zajištění úvěrového rizika, upravit v souladu s ustanoveními přílohy VIII platnými pro výpočet hodnoty rizikově vážených expozic podle článků 78 až 83.

Metoda regulačního vzorce – plné zajištění úvěrového rizika

63.

Pokud se hodnota rizikově vážených expozic počítá za pomoci metody regulačního vzorce, stanoví úvěrová instituce „efektivní rizikovou váhu“ pozice. Tu vypočítá tak, že hodnotu rizikově vážené expozice vyplývající ze sekuritizační pozice vydělí hodnotou této pozice a tento podíl vynásobí číslem 100.

64.

V případě majetkového zajištění úvěrového rizika se hodnota rizikově vážené expozice u sekuritizační pozice vypočítá tak, že hodnota expozice po zohlednění majetkového zajištění (E*, stanoveno podle článků 90 až 93 pro výpočet hodnoty rizikově vážených expozic podle článků 78 až 83 za předpokladu, že hodnota sekuritizační pozice je E) se vynásobí efektivní rizikovou váhou.

65.

V případě zajištění úvěrového rizika třetí stranou se hodnota rizikově vážené expozice u sekuritizační pozice vypočítá tak, že hodnota Ga (výše zajištění po zohlednění nesouladu měn a nesouladu splatností podle ustanovení přílohy VIII) se vynásobí rizikovou váhou poskytovatele zajištění; tento výsledek se přičte k výsledku, jehož se dosáhne tím, že se hodnota sekuritizační pozice mínus Ga vynásobí efektivní rizikovou váhou.

Metoda regulačního vzorce – částečné zajištění

66.

Jestliže snižování úvěrového rizika pokrývá u sekuritizační pozice „první ztrátu“ nebo pokrývá ztráty poměrným způsobem, může úvěrová instituce použít body 63 až 65.

67.

V ostatních případech zachází úvěrová instituce se sekuritizační pozicí jako se dvěma nebo více pozicemi, přičemž nezajištěná část je považována za pozici s nižší úvěrovou kvalitou. Pro účely výpočtu hodnoty rizikově vážené expozice této pozice se použijí ustanovení bodů 52 až 54 s výjimkou toho, že „T“ je v případě majetkového zajištění úvěrového rizika upraveno na e* a v případě zajištění úvěrového rizika třetí stranou na T-g, přičemž e* označuje poměr hodnoty E* k celkové pomyslné částce portfolia podkladových nástrojů, kde E* označuje upravenou hodnotu expozice sekuritizační pozice vypočítanou v souladu s ustanoveními přílohy VIII platnými pro výpočet hodnoty rizikově vážených expozic podle článků 78 až 83 za předpokladu, že hodnota sekuritizační pozice je E, a g je poměr jmenovité částky zajištění úvěrového rizika (upravené o nesoulad měn nebo nesoulad splatností podle ustanovení přílohy VIII) a součtu hodnot sekuritizovaných expozic. V případě zajištění úvěrového rizika třetí stranou se riziková váha poskytovatele zajištění použije na tu část pozice, která nespadá pod upravenou hodnotu „T“.

3.7.   Dodatečné kapitálové požadavky pro sekuritizace revolvingových expozic s možností předčasného splacení

68.

Kromě hodnoty rizikově vážených expozic týkajících se sekuritizačních pozic musí úvěrová instituce, která je původcem, vypočítat hodnotu rizikově vážené expozice podle metodiky uvedené v bodech 16 až 33, pokud prodává revolvingové expozice do sekuritizace s možností předčasného splacení.

69.

Pro účely bodu 68 se ustanovení bodů 19 a 20 nahrazují ustanoveními bodů 70 a 71.

70.

Pro účely těchto ustanovení se „podílem původce“ rozumí součet

a)

hodnoty expozice pomyslného objemu portfolia čerpaných částí prodaných do sekuritizace, jejíž poměr vzhledem k hodnotě celého portfolia prodaného do sekuritizační struktury určuje poměr peněžních toků vytvářených jistinou, úroky a dalšími platbami, které nemohou sloužit k zaplacení držitelům sekuritizačních pozic v rámci sekuritizace, a

b)

hodnoty expozice objemu portfolia nečerpaných částí úvěrových linek, jehož čerpané části byly prodány do sekuritizace, jejíž poměr vzhledem k celkové výši těchto nečerpaných částí je stejný jako poměr hodnoty expozice vymezené v písmenu a) k hodnotě expozice seskupení čerpaných částí prodaných do sekuritizace.

Aby splnil podmínky výše uvedené definice, nesmí být podíl původce podřízen podílu investorů.

„Podílem investorů“ se rozumí součet hodnoty expozice pomyslného objemu portfolia čerpaných částí nespadajících pod písmeno a) a hodnoty expozice objemu portfolia nečerpaných částí úvěrových linek, jehož čerpané části byly prodány do sekuritizace a jež nespadají pod písmeno b).

71.

Expozice úvěrové instituce, která je původcem, spojená s nároky na tu část podílu původce, která je vymezená v bodě 70 písm. a), nesmí být považována za sekuritizační pozici, nýbrž za poměrnou expozici vůči sekuritizovaným expozicím z čerpaných částí, které jsou stanoveny, jako by sekuritizovány nebyly, a to ve výši, která se rovná výši vymezené v bodě 70 písm. a). Rovněž se má za to, že úvěrová instituce, která je původcem, má poměrnou expozici vůči nečerpaným částem úvěrových linek, jejichž čerpané části byly prodány do sekuritizace, a to ve výši, která se rovná výši vymezené v bodě 70 písm. b).

3.8.   Snížení hodnoty rizikově vážených expozic

72.

Hodnota rizikově vážené expozice sekuritizační pozice, které je přidělena riziková váha 1 250 %, může být snížena o hodnotu, která je rovna 12,5 násobku úprav ocenění vytvořených pro tyto sekuritizované expozice úvěrovou institucí. Pokud jsou úpravy ocenění zohledněny pro tento účel, nesmí už být zohledňovány pro účely výpočtu vymezeného v příloze VII části 1 bodě 36.

73.

Hodnota rizikově vážené expozice sekuritizační pozice může být snížena o hodnotu, která je rovna 12,5 násobku úprav ocenění vytvořených pro tuto pozici úvěrovou institucí.

74.

Jak je stanoveno v čl. 66 odst. 2, mohou úvěrové instituce v případě sekuritizační pozice, které je přiřazena riziková váha 1 250 %, alternativně, namísto zařazení této pozice do výpočtu hodnoty rizikově vážených expozic, odečíst hodnotu této expozice od kapitálu.

75.

Pro účely bodu 74

a)

hodnota expozice může být odvozena z hodnoty rizikově vážených expozic, přičemž jsou zohledněna veškerá snížení uskutečněná podle bodů 72 a 73;

b)

výpočet hodnoty expozice může zohledňovat uznatelné majetkové zajištění, a to způsobem, který je shodný s metodikou předepsanou v bodech 60 až 67;

c)

pokud je k výpočtu hodnoty rizikově vážených expozic použita metoda regulačního vzorce a L < KIRBR a [L+T] > KIRBR, lze s pozicí zacházet jako se dvěma pozicemi, kde L je rovno KIRBR pro tu pozici, která má vyšší úroveň.

76.

Pokud úvěrová instituce využije tuto alternativu uvedenou v bodě 74, musí od hodnoty uvedené ve zmíněném bodě jako maximální hodnota rizikově vážené expozice vypočítaná uvedenými úvěrovými institucemi odečíst pro účely bodu 45 hodnotu rovnající se 12,5 násobku hodnoty odečtené v souladu s bodem 74.

PŘÍLOHA X

OPERAČNÍ RIZIKO

Část 1 – Přístup základního ukazatele

1.   KAPITÁLOVÝ POŽADAVEK

1.

Kapitálový požadavek k operačnímu riziku podle přístupu základního ukazatele se rovná 15 % hodnoty relevantního ukazatele vymezeného v bodech 2 až 9.

2.   RELEVANTNÍ UKAZATEL

2.

Relevantním ukazatelem se rozumí tříletý průměr součtu čistého úrokového výnosu a čistého neúrokového výnosu.

3.

Tento tříletý průměr se vypočítá na základě posledních třech dvanáctiměsíčních sledování ke konci účetního roku. Nejsou-li k dispozici auditované údaje, lze použít neauditované odhady.

4.

Je-li v případě některého sledování součet čistého úrokového výnosu a čistého neúrokového výnosu záporný nebo roven nule, nesmí být tato hodnota do výpočtu tříletého průměru zahrnována. Relevantní ukazatel se vypočte jako součet kladných hodnot dělený počtem těchto kladných hodnot.

2.1.   Úvěrové instituce podléhající směrnici 86/635/EHS

5.

Na základě účetních kategorií ve výsledovce úvěrových institucí podle článku 27 směrnice 86/635/EHS se relevantní ukazatel vyjádří jako součet položek uvedených v tabulce č. 1. Každá položka je do součtu zahrnuta s příslušným kladným nebo záporným znaménkem.

6.

Tyto položky mohou být v případě potřeby upraveny v souladu s požadavky bodů 7 a 8.

Tabulka č. 1:

1

Výnosy z úroků a podobné výnosy

2

Náklady na úroky a podobné náklady

3

Výnosy z akcií, podílů a jiných cenných papírů s proměnlivým/stálým výnosem

4

Výnosy z poplatků a provizí

5

Náklady na poplatky a provize

6

Čistý zisk nebo ztráta z finančních operací

7

Ostatní provozní výnosy

2.1.1.   Podmínky:

7.

Ukazatel se počítá před odečtením rezerv a provozních nákladů. Provozní náklady zahrnují poplatky za služby outsourcingu prováděné třetí stranou, která není mateřským podnikem nebo dceřiným podnikem úvěrové instituce nebo dceřiným podnikem mateřského podniku, který je zároveň mateřským podnikem úvěrové instituce. Výdaje za služby outsourcingu prováděné třetí stranou mohou snížit relevantní ukazatel, jsou-li výdaje vynaloženy podnikem, který podléhá dohledu stanovenému v této směrnici, nebo jemu odpovídajícímu dohledu.

8.

Následující položky se při výpočtu relevantního ukazatele nepoužijí:

a)

realizovaný zisk/ztráta z prodeje nástrojů neobchodního portfolia;

b)

mimořádné a nepravidelné výnosy;

c)

výnosy z pojistného plnění.

Je-li přecenění nástrojů obchodního portfolia účtováno do výsledovky, lze toto přecenění zahrnout. Pokud se použije čl. 36 odst. 2 směrnice 86/635/EHS, zahrne se přecenění účtované ve výsledovce.

2.2.   Úvěrové instituce podléhající jinému účetnímu rámci

9.

Jestliže úvěrové instituce podléhají jinému účetnímu rámci než rámci stanovenému ve směrnici 86/635/EHS, měly by relevantní ukazatel počítat na základě údajů, které nejlépe odpovídají definici uvedené v bodech 2 až 8.

Část 2 – Standardizovaný přístup

1.   KAPITÁLOVÝ POŽADAVEK

1.

Kapitálový požadavek k operačnímu riziku podle standardizovaného přístupu se rovná tříletému průměru rizikově vážených relevantních ukazatelů vypočítaných každý rok pro linie podnikání uvedené v tabulce č. 2. V každém roce může být záporný kapitálový požadavek jedné linie podnikání, který vychází ze záporného relevantního ukazatele, připsán k celku. Pokud jsou však souhrnné kapitálové požadavky všech linií podnikání v daném roce záporné, potom se jako průměr pro daný rok použije nula.

2.

Tento tříletý průměr se vypočítá na základě posledních třech dvanáctiměsíčních sledování ke konci účetního roku. Nejsou-li k dispozici auditované údaje, lze použít neauditované odhady.

Tabulka č. 2:

Linie podnikání

Seznam činností

Procentní podíl

Strukturované financování

Upisování finančních nástrojů nebo umísťování finančních nástrojů na základě pevného závazku převzetí

Služby spojené s upisováním

Investiční poradenství

Poradenství pro podniky ve věcech kapitálové struktury, průmyslové strategie a v souvisejících otázkách a poradenství a služby v oblasti fúzí a koupě podniků

Investiční výzkum a finanční analýza a jiné formy všeobecných doporučení ohledně transakcí s finančními nástroji

18 %

Obchodování na finančních trzích

Obchodování na vlastní účet

Peněžní makléřství

Přijímání a převody příkazů vztahujících se k jednomu či více finančním nástrojům

Provádění klientských příkazů

Umísťování finančních nástrojů bez pevného závazku převzetí

Provozování vícestranných obchodních systémů (Multilateral Trading Facilities)

18 %

Retailové makléřství

(Obchodování s jednotlivými fyzickými osobami nebo s malými a středními podniky splňujícími kritéria vymezená v článku 79 pro třídu retailových expozic)

Přijímání a převody příkazů vztahujících se k jednomu či několika finančním nástrojům

Provádění klientských příkazů

Umísťování finančních nástrojů bez pevného závazku převzetí

12 %

Komerční bankovnictví

Přijímání vkladů a jiných splatných peněžních prostředků

Poskytování úvěrů

Finanční leasing

Záruky a přísliby

15 %

Retailové bankovnictví

(Obchodování s jednotlivými fyzickými osobami nebo s malými a středními podniky splňujícími kritéria vymezená v článku 79 pro třídu retailových expozic)

Přijímání vkladů a jiných splatných peněžních prostředků

Poskytování úvěrů

Finanční leasing

Záruky a přísliby

12 %

Provádění plateb a vypořádání

Služby týkající se převodu peněžních prostředků

Vydávání a správa platebních prostředků

18 %

Služby z pověření

Uložení a správa finančních nástrojů na účet klienta, včetně opatrovnictví a souvisejících služeb jako např. obhospodařování peněžních prostředků či kolaterálu

15 %

Obhospodařování aktiv

Obhospodařování portfolií

Obhospodařování podílů v podnicích kolektivního investování

Jiné formy obhospodařování aktiv

12 %

3.

Příslušné orgány mohou úvěrové instituci povolit, aby kapitálový požadavek k operačnímu riziku počítala podle alternativního standardizovaného přístupu vymezeného v bodech 5 až 11.

2.   ZÁSADY PRO PŘIŘAZOVÁNÍ LINIÍ PODNIKÁNÍ (MAPPING)

4.

Úvěrové instituce musí stanovit a zdokumentovat konkrétní zásady a kritéria pro přiřazování relevantního ukazatele pro existující linie podnikání a činnosti do standardizovaného rámce. Kritéria musí být přezkoumávána a případně upravována v návaznosti na nové či změněné podnikatelské činnosti a rizika. Zásady pro přiřazování k liniím podnikání jsou následující:

a)

všechny činnosti musí být přiřazeny k liniím podnikání tak, aby na jedné straně nedocházelo k překrývání a na druhé straně žádná činnost nebyla vynechána;

b)

jakákoliv činnost, kterou nelze jednoznačně přiřadit k žádné linii podnikání daného rámce, představuje však pomocnou funkci pro jinou činnost do rámce zahrnutou, musí být přiřazena do stejné linie podnikání jako ta činnost, kterou podporuje. Jestliže taková činnost podporuje více linií podnikání, musí být její přiřazení uskutečněno podle objektivního kritéria;

c)

pokud některou činnost nelze přiřadit ke konkrétní linii podnikání, bude použita ta linie podnikání, která vede k největšímu kapitálovému požadavku. K téže linii podnikání pak budou přiřazeny i související pomocné činnosti;

d)

úvěrové instituce mohou k přidělení relevantního ukazatele k liniím podnikání používat interní oceňovací metody. Náklady vzniklé v jedné linii podnikání, které věcně souvisejí s jinou linií podnikání, mohou být převedeny do té linie podnikání, se kterou věcně souvisejí, např. pomocí postupů založených na vnitřních nákladech na převod mezi dvěma liniemi podnikání;

e)

přiřazování činností k liniím podnikání pro účely stanovení kapitálových požadavků k operačnímu riziku musí být konzistentní s kategoriemi používanými pro úvěrová a tržní rizika;

f)

za zásady pro přiřazování odpovídá vrcholové vedení pod dohledem řídících orgánů úvěrové instituce; a

g)

postupy pro přiřazování k liniím podnikání musí podléhat nezávislému přezkumu.

3.   ALTERNATIVNÍ UKAZATELE PRO VYBRANÉ LINIE PODNIKÁNÍ

3.1.   Postup

5.

Příslušné orgány mohou úvěrové instituci povolit, aby pro linie podnikání retailové bankovnictví a komerční bankovnictví používala alternativní relevantní ukazatel.

6.

Pro tyto linie podnikání je relevantním ukazatelem normalizovaný ukazatel výnosu, který se rovná součinu tříletého průměru celkové jmenovité částky poskytnutých úvěrů a půjček a koeficientu 0,035.

7.

Pro linii podnikání retailového nebo komerčního bankovnictví se úvěry a půjčkami rozumí celková čerpaná částka v odpovídajících úvěrových portfoliích. Do linie podnikání komerčního bankovnictví se zahrnují také cenné papíry držené v neobchodním portfoliu.

3.2.   Podmínky

8.

Povolení používat alternativní relevantní ukazatele podléhá podmínkám v bodech 9 až 11.

3.2.1.   Obecná podmínka

9.

Úvěrová instituce splňuje kvalifikační kritéria uvedená v bodě 12.

3.2.2.   Specifické podmínky pro retailové a komerční bankovnictví

10.

Naprostá většina činností úvěrové instituce spadá do oblasti retailového nebo komerčního bankovnictví, tyto činnosti tvoří alespoň 90 % jejího příjmu.

11.

Úvěrová instituce je schopna příslušným orgánům doložit, že významná část jejích retailových nebo komerčních neobchodních činností je tvořena půjčkami, se kterými je spojena vysoká pravděpodobnost selhání, a že alternativní standardizovaný přístup představuje lepší východisko pro hodnocení operačního rizika.

4.   KVALIFIKAČNÍ KRITÉRIA

12.

Kromě obecných standardů v oblasti řízení rizik uvedených v článku 22 a příloze V musí úvěrové instituce splňovat kvalifikační kritéria uvedená níže. Splnění těchto kritérií bude posouzeno s ohledem na velikost a rozsah činností úvěrové instituce a na zásadu proporcionality.

a)

Úvěrové instituce musí mít řádně zdokumentovaný systém hodnocení a řízení operačního rizika s jasně stanovenými povinnostmi v rámci tohoto systému. Musí určit své expozice vůči operačnímu riziku a průběžně sledovat údaje týkající se operačního rizika, včetně údajů o výrazných ztrátách. Tento systém musí být podrobován pravidelnému nezávislému přezkumu;

b)

systém hodnocení operačního rizika musí být úzce začleněn do postupů pro řízení rizik dané úvěrové instituce. Jeho výsledky musí být nedílnou součástí procesu sledování a kontroly rizikového profilu úvěrové instituce v oblasti operačního rizika; a

c)

úvěrové instituce musí zavést systém podávání zpráv pro vedení, v jehož rámci příslušné útvary úvěrové instituce obdrží zprávy o operačním riziku. Úvěrové instituce musí mít zavedeny postupy pro podniknutí odpovídajících opatření v závislosti na informacích obsažených ve zprávách pro vedení.

Část 3 – Pokročilé přístupy k měření

1.   KVALIFIKAČNÍ KRITÉRIA

1.

Aby mohly používat pokročilý přístup k měření, musí úvěrové instituce přesvědčit příslušné orgány, že kromě obecných standardů v oblasti řízení rizik uvedených v článku 22 a příloze V splňují i níže uvedená kvalifikační kritéria.

1.1.   Kvalitativní standardy

2.

Interní systém měření operačního rizika úvěrové instituce musí být těsně propojen s každodenními procesy řízení rizik.

3.

Úvěrová instituce musí mít nezávislý subjekt řízení rizika pro operační riziko.

4.

Expozice vůči operačnímu riziku a ztráty z operačního rizika musí být pravidelně hlášeny. Úvěrová instituce musí mít zavedeny postupy pro podniknutí náležitých nápravných opatření.

5.

Systém řízení rizik úvěrové instituce musí být řádně zdokumentován. Úvěrová instituce musí mít k dispozici postupy, kterými zajistí dodržování stanovených pravidel, a zásady pro případ jejich nedodržení.

6.

Postupy pro řízení operačního rizika a systémy pro jeho měření musí být pravidelně přezkoumávány interními nebo externími auditory.

7.

Validace systému pro měření operačního rizika prováděná příslušnými orgány musí zahrnovat:

a)

ověření, zda interní procesy validace probíhají uspokojivým způsobem;

b)

zajištění toho, že toky dat a procesy spojené se systémem pro měření rizik jsou průhledné a dostupné.

1.2.   Kvantitativní standardy

1.2.1.   Postup

8.

Úvěrové instituce stanovují kapitálový požadavek tak, aby zahrnoval jak očekávanou, tak neočekávanou ztrátu, pokud nedoloží, že očekávaná ztráta je přiměřeným způsobem zachycena v jejich interních postupech pro výkon činností. Měření operačního rizika musí zachycovat potenciální závažné události na okrajích křivky, přičemž je nutno v průběhu období jednoho roku dosáhnout standardu spolehlivosti srovnatelného s intervalem spolehlivosti 99,9 %.

9.

Pro splnění standardu spolehlivosti uvedeného v bodě 8 musí systém měření operačního rizika úvěrové instituce obsahovat určité zásadní prvky. Mezi tyto prvky patří používání interních dat, externích dat, analýzy scénářů a faktorů zohledňujících podnikatelské prostředí a systémy vnitřní kontroly ve smyslu bodů 13 až 24. Úvěrová instituce má mít řádně zdokumentovaný přístup k vážení těchto čtyř prvků ve svém celkovém systému měření operačního rizika.

10.

Systém pro měření rizika musí zachytit hlavní faktory, které jsou zdrojem rizika a které ovlivňují tvar koncové oblasti statistického rozložení ztrát.

11.

Korelace mezi jednotlivými kategoriemi ztrát lze v případě operačního rizika zohlednit jen tehdy, jestliže úvěrové instituce přesvědčí příslušné orgány, že jejich systémy pro měření těchto korelací jsou spolehlivé, jsou používány konzistentně a zohledňují nejistotu spojenou s takovými odhady korelací, zejména v krizových obdobích. Úvěrová instituce musí platnost svých předpokladů korelace ověřovat za použití vhodných kvantitativních a kvalitativních technik.

12.

Systém pro měření rizika musí být vnitřně konzistentní a musí zamezit vícenásobnému užití těch kvalitativních odhadů či technik snižování rizika, které již byly zohledněny v jiných oblastech rámce kapitálové přiměřenosti.

1.2.2.   Interní data

13.

Interní měření operačního rizika musí vycházet z minimálně pětiletého období sledování. V případě prvního použití pokročilého přístupu k měření může úvěrová instituce použít tříleté období sledování.

14.

Úvěrové instituce musí být schopny přiřadit interní data o minulých ztrátách k liniím podnikání definovaným v části 2 a k druhům událostí definovaným v části 5 a na požádání poskytnout tato data příslušným orgánům. Kritéria pro přiřazování ztrát k uvedeným liniím podnikání a druhům událostí musí být objektivní a zdokumentovaná. Ztráty z operačního rizika, které se vztahují k úvěrovému riziku a byly v minulosti zahrnuty do interních databází pro účely úvěrového rizika, musí být zaznamenány v databázích pro účely operačního rizika a určovány odděleně. Pokud se s těmito ztrátami pro účely výpočtu minimálních kapitálových požadavků zachází jako s úvěrovým rizikem, nepodléhají kapitálovému požadavku k operačnímu riziku. Ztráty z operačního rizika, které se vztahují k tržním rizikům, jsou zahrnovány do rámce kapitálového požadavku k operačnímu riziku.

15.

Interní data o ztrátách úvěrové instituce musí být komplexní, tzn. že musí zachycovat všechny významné činnosti a expozice ze všech příslušných podsystémů a zeměpisných oblastí. Úvěrové instituce musí být schopny doložit, že jakékoli nezachycené činnosti nebo expozice, jak samostatně, tak i v kombinaci, by neměly významný dopad na celkové odhady rizika. Musí být stanoveny odpovídající minimální úrovně pro sběr interních dat o ztrátách.

16.

Kromě informací o hrubém objemu ztrát musí úvěrové instituce shromažďovat i informace o datu události, o jakémkoli výtěžku z dané hrubé ztráty, a též popisné informace o rizikových faktorech nebo příčinách ztrátové události.

17.

Musí existovat konkrétní kritéria pro přiřazování dat o ztrátách vzniklých při události v centralizovaném útvaru nebo vzniklé při činnosti, která pokrývá více než jednu linii podnikání, i při souvisejících událostech v průběhu času.

18.

Úvěrové instituce musí mít zdokumentované postupy pro posuzování trvající relevantnosti dat o minulých ztrátách, včetně situací, kdy převáží lidský úsudek, dojde k navýšení koeficientu či k jiným úpravám; musí v nich být též stanoveno, v jakém rozsahu mohou být výše popsané úpravy použity a kdo jejich použití schvaluje.

1.2.3.   Externí data

19.

Systém úvěrové instituce pro měření operačního rizika musí využívat relevantní externí data, zejména pokud existuje důvod k domněnce, že úvěrová instituce je vystavena málo četným, avšak potenciálně velmi závažným ztrátám. Úvěrová instituce musí mít systematický postup, pomocí nějž stanoví, pro jaké situace musí použít externí data a jakým způsobem budou tato data začleněna do jejího systému měření. Podmínky a postupy používání externích dat musí být pravidelně přezkoumávány, dokumentovány a musí podléhat pravidelnému nezávislému přezkumu.

1.2.4   Analýza scénářů

20.

Úvěrová instituce musí využívat analýzu scénářů založených na odborných odhadech společně s externími daty k ohodnocení své expozice vůči událostem, které mohou způsobit významnou ztrátu. Tato ohodnocení musí být průběžně ověřována a přehodnocována porovnáváním se skutečnými daty o ztrátách, aby byla zajištěna smysluplnost jejich použití.

1.2.5.   Faktory podnikatelského prostředí a vnitřní kontroly

21.

Metodika hodnocení rizika úvěrové instituce používaná na úrovni celého podniku musí zachycovat klíčové faktory podnikatelského prostředí a vnitřní kontroly, které mohou změnit její profil operačního rizika.

22.

Výběr každého jednotlivého faktoru musí být zdůvodněn tím, že podle zkušenosti a názoru odborníků z dotčených linií podnikání se jedná o faktor významně ovlivňující riziko.

23.

Je třeba řádně zdůvodnit citlivost rizikových odhadů na změny faktorů a poměrnou váhu jednotlivých faktorů. Kromě zachycení změn ve velikosti rizika, které nastaly díky zlepšení v jeho řízení, musí být též zachycen potenciální nárůst rizika způsobený vykonáváním složitějších činností či nárůstem objemu podnikatelských činností.

24.

Tento proces musí být zdokumentovaný a musí podléhat nezávislému přezkumu v rámci úvěrové instituce i ze strany příslušných orgánů. Tento proces a jeho výsledky musí být průběžně ověřovány a přehodnocovány porovnáváním se skutečnými interními údaji o ztrátách a s relevantními externími daty.

2.   VLIV POJIŠTĚNÍ A JINÝCH MECHANISMŮ PŘEVODU RIZIKA

25.

Pokud jsou splněny podmínky uvedené v bodech 26 až 29, mohou úvěrové instituce zohlednit vliv pojištění a další systémy převodu rizik, jestliže jsou úvěrové instituce schopny ke spokojenosti odpovědných orgánů prokázat, že dochází k jednoznačnému účinku snižování rizik.

26.

Poskytovatel je oprávněn poskytovat pojištění nebo zajištění a poskytovatel musí mít rating vypracovaný uznanou ratingovou agenturou minimálně co se týče jeho schopnosti vyplácet pojistné plnění, což se dokládá přiřazením k externímu ratingu 3. stupně příslušnými orgány nebo pravidly pro rizikově vážené expozice pro úvěrové instituce podle článků 78 až 83.

27.

Pojištění a rámec pojištění úvěrových institucí musí vyhovovat následujícím podmínkám:

a)

Počáteční platnost pojistky nesmí být kratší než jeden rok. V případě pojistek se zbytkovou platností kratší než jeden rok musí úvěrová instituce provést náležité snížení hodnoty, kterým zohlední zkracující se zbytkovou platnost dané pojistky; v případě pojistek se zbytkovou platností 90 dní nebo kratší může toto snížení dosáhnout až 100 %;

b)

minimální výpovědní lhůta pro zrušení dané pojistné smlouvy je alespoň 90 dní;

c)

pojistka neobsahuje žádné výluky z pojištění či omezení spojená se zásahem orgánu dohledu nebo takové výluky či omezení, která, v případě úvěrové instituce v úpadku, zabraňují úvěrové instituci, konkursnímu správci či likvidátorovi vymáhat náhradu utrpěných škod či výdajů vzniklých úvěrové instituci, s výjimkou událostí, ke kterým došlo po zahájení konkursní správy či řízení směřujícího k likvidaci dané úvěrové instituce; a to za předpokladu, že pojistka může vyloučit jakoukoli pokutu, penále nebo náhradu škody plnící represívní funkci v důsledku kroků podniknutých příslušnými orgány;

d)

výpočty účinků snižování rizika musí zohledňovat pojistné krytí průhledným a konzistentním způsobem ve vztahu ke skutečné pravděpodobnosti a dopadu ztrát použitých při celkovém stanovování kapitálových požadavků k operačnímu riziku;

e)

pojištění poskytuje třetí strana. V případě pojištění poskytnutého kaptivními pojišťovnami a přidruženými subjekty musí být expozice převedena na nezávislou třetí stranu splňující kritéria uznatelnosti, např. prostřednictvím zajištění; a

f)

postupy pro uznávání pojištění jsou řádně zdůvodněny a zdokumentovány.

28.

Metodika uznávání pojištění musí prostřednictvím diskontů nebo snížení v rozsahu uznaného pojištění zachycovat následující prvky:

a)

zbytkovou platnost pojistky, je-li kratší než jeden rok, jak je uvedeno výše;

b)

lhůtu pro zrušení pojistky, pokud je kratší než jeden rok; a

c)

nejistotu v platbách a nesoulad v krytí pojistnými smlouvami.

29.

Snížení kapitálového požadavku plynoucí ze zohlednění pojištění nesmí přesáhnout 20 % výše kapitálového požadavku pro operační riziko před zohledněním technik snižování rizika.

3.   ŽÁDOST O POVOLENÍ POUŽÍVAT POKROČILÝ PŘÍSTUP K MĚŘENÍ NA ÚROVNI SKUPINY

30.

V případě, že má být pokročilý přístup k měření používán mateřskou úvěrovou institucí v EU a jejími dceřinými podniky, nebo dceřinými podniky mateřské finanční holdingové společnosti v EU, musí žádost zahrnovat popis metodiky používané k rozdělení kapitálu k operačnímu riziku mezi jednotlivé subjekty ve skupině.

31.

V žádosti je nutno uvést, zda a jakým způsobem mají být do systému měření rizika promítnuty účinky diverzifikace.

Část 4 – Kombinované používání různých metodik

1.   POUŽÍVÁNÍ POKROČILÉHO PŘÍSTUPU K MĚŘENÍ V KOMBINACI S OSTATNÍMI PŘÍSTUPY

1.

Úvěrová instituce může používat pokročilý přístup k měření v kombinaci s přístupem základního ukazatele nebo se standardizovaným přístupem, pokud jsou splněny následující podmínky:

a)

jsou zachycena všechna operační rizika úvěrové instituce. Příslušný orgán je spokojen s metodikou používanou k pokrytí různých činností, zeměpisných oblastí, právních struktur nebo jiných relevantních dělení stanovených interně; a

b)

kvalifikační kritéria uvedená v částech 2 a 3 jsou splněna u těch činností, které jsou kryty standardizovaným přístupem a pokročilým přístupem k měření.

2.

Příslušný orgán může případ od případu stanovovat následující dodatečné požadavky:

a)

k datu zavedení pokročilého přístupu k měření je významná část operačních rizik úvěrové instituce zachycena tímto pokročilým přístupem k měření; a

b)

úvěrová instituce se zaváže, že pokročilý přístup k měření rozšíří na podstatnou část svých operací podle časového harmonogramu dohodnutého s příslušnými orgány.

2.   KOMBINOVANÉ POUŽÍVÁNÍ PŘÍSTUPU ZÁKLADNÍHO UKAZATELE A STANDARDIZOVANÉHO PŘÍSTUPU

3.

Úvěrová instituce může kombinovat přístup základního ukazatele a standardizovaný přístup pouze za výjimečných okolností, jakými jsou např. nedávné převzetí nové obchodní jednotky, které může vyžadovat přechodné období pro rozšíření standardizovaného přístupu.

4.

Kombinované používání přístupu základního ukazatele a standardizovaného přístupu musí být podmíněno tím, že se úvěrová instituce zaváže rozšířit standardizovaný přístup podle časového harmonogramu dohodnutého s příslušnými orgány.

Část 5 – Klasifikace typů ztrátových událostí

Tabulka č. 3

Druh události

Definice

Interní podvod

Ztráty způsobené jednáním, jehož úmyslem je podvodně připravit o majetek, zpronevěřit jej nebo obejít předpisy, zákony či firemní zásady, vyjma případů diskriminace nebo sociální a kulturní odlišnosti, kterých se účastní alespoň jedna interní strana.

Externí podvod

Ztráty způsobené jednáním třetí strany, jehož úmyslem je podvodně připravit o majetek, zpronevěřit jej nebo obejít zákon.

Postupy při zaměstnávání a bezpečnost na pracovišti

Ztráty způsobené jednáním, které je v rozporu se zákony nebo dohodami týkajícími se zaměstnávání, ochrany zdraví a bezpečnosti, ztráty způsobené platbami z důvodu újmy na zdraví nebo z důvodu diskriminace či sociální a kulturní odlišnosti.

Klienti, produkty a obchodní postupy

Ztráty způsobené neúmyslným jednáním nebo nedbalostí, v jejichž důsledku nebyl splněn obchodní závazek vůči některým klientům (včetně požadavků ohledně důvěrnosti či přiměřenosti jednání) nebo ztráty způsobené povahou nebo formou produktu.

Poškození hmotných aktiv

Ztráty způsobené ztrátou nebo poškozením hmotných aktiv přírodní katastrofou nebo jinými událostmi.

Přerušení obchodní činnosti a selhání systému

Ztráty způsobené přerušením obchodní činnosti nebo selháním systému.

Provádění transakcí, dodávky a řízení procesů

Ztráty způsobené chybami při zpracovávání transakcí nebo při řízení procesů, ztráty plynoucí ze vztahů s obchodními protistranami a prodejci.

PŘÍLOHA XI

TECHNICKÁ KRITÉRIA PRO PŘEZKUM A HODNOCENÍ PŘÍSLUŠNÝMI ORGÁNY

1.

Kromě úvěrových, tržních a operačních rizik musí přezkum a hodnocení prováděné příslušnými orgány podle článku 124 zahrnovat následující:

a)

výsledky stresového testování prováděného úvěrovými institucemi při použití přístupu založeného na interním ratingu (IRB);

b)

expozici úvěrových institucí vůči riziku koncentrace a jejich řízení těchto rizik, včetně dodržování požadavků stanovených v článcích 108 až 118;

c)

důkladnost, vhodnost a způsob použití zásad a postupů zavedených úvěrovými institucemi pro řízení zbytkového rizika spojeného s používáním uznaných technik snižování úvěrového rizika;

d)

do jaké míry je kapitál držený úvěrovou institucí vůči aktivům, které sekuritizovala, odpovídající vzhledem k ekonomické podstatě dané transakce, včetně dosaženého stupně převodu rizika.

e)

expozici úvěrových institucí vůči riziku likvidity a jeho řízení;

f)

působení vlivů rozložení rizika a jak jsou tyto vlivy začleněny do systému měření rizika; a

g)

výsledky stresových testů prováděných institucemi za použití interního modelu výpočtu kapitálových požadavků pro krytí tržního rizika podle přílohy V směrnice 2006/…/ES.

2.

Příslušné orgány musí sledovat, zda úvěrová instituce poskytla skrytou podporu sekuritizaci. Jestliže se zjistí, že úvěrová instituce poskytla skrytou podporu více než v jednom případě, musí příslušný orgán učinit nezbytná opatření odrážející zvýšené očekávání, že úvěrová instituce v budoucnu poskytne podporu své sekuritizaci, takže nedosáhne významného převodu rizika.

3.

Pro účely čl. 124 odst. 3 příslušné orgány zváží, zda úpravy ocenění a opatření přijatá pro pozice/portfolia v obchodním portfoliu podle ustanovení přílohy VII části B směrnice 2006/…/ES umožní úvěrové instituci prodat nebo krátkodobě zajistit své pozice, aniž by došlo za běžných tržních podmínek k významné ztrátě.

PŘÍLOHA XII

TECHNICKÁ KRITÉRIA PRO ZVEŘEJŇOVÁNÍ ÚDAJŮ

Část 1 – Obecná kritéria

1.

Při zveřejňování údajů se informace považují za zásadní, jestliže by jejich vynechání nebo nesprávné uvedení mohlo změnit či ovlivnit hodnocení nebo rozhodnutí uživatele spoléhajícího na tyto informace při rozhodování o ekonomických záležitostech.

2.

Informace se považují pro úvěrovou instituci za citlivé, pokud by jejich zveřejnění ohrozilo její konkurenceschopnost. Může se jednat o informace o produktech nebo systémech, které, pokud by se o nich dozvěděli konkurenti, by snížily hodnotu investic úvěrové instituce.

3.

Informace se považují za důvěrné, pokud existují závazky vůči zákazníkům nebo jiné vztahy s protistranami zavazující úvěrovou instituci k důvěrnosti.

4.

Příslušné orgány musí požadovat, aby úvěrová instituce zhodnotila, zda je nutné zveřejňovat některé nebo všechny údaje častěji než jednou ročně vzhledem k charakteru podnikatelské činnosti, jako např. rozsahu operací a činností, přítomnosti v různých zemích, zapojení do různých finančních sektorů, účasti na mezinárodních finančních trzích a platebních, vypořádacích a zúčtovacích systémech. Při tomto hodnocení musí zejména věnovat pozornost možné potřebě častějšího zveřejňování informací uvedených v části 2 bodě 3 písm. b) a e) a bodě 4 písm. b) až e) a informací o rizikové expozici a jiných položkách, které se mohou rychle měnit.

5.

Požadavek ohledně zveřejňování údajů v části 2 bodech 3 a 4 musí být splněn v souladu s čl. 72 odst. 1 a 2.

Část 2 – Obecné požadavky

1.

Cíle a zásady v oblasti řízení rizik úvěrové instituce se zveřejní zvlášť pro jednotlivé kategorie rizik, včetně rizik zmíněných v bodech 1 až 14. Toto zveřejnění údajů se týká:

a)

strategií a postupů pro řízení těchto rizik;

b)

struktury a organizace příslušného subjektu řízení rizik nebo jiných příslušných uspořádání;

c)

rozsahu a povahy systémů hlášení a měření rizik; a

d)

zásad pro zajištění a snižování rizika a strategií a postupů pro sledování trvalé efektivity nástrojů na zajištění a snižování rizika.

2.

V souvislosti s rozsahem použití požadavků podle této směrnice musí být zveřejněny následující informace:

a)

název úvěrové instituce, pro kterou platí požadavky podle této směrnice;

b)

uvedení rozdílů v konsolidovaném základě pro účely účetnictví a obezřetnostního dohledu se stručným popisem subjektů, které jsou:

i)

plně konsolidovány;

ii)

poměrně konsolidovány;

iii)

odečteny od kapitálu; nebo

iv)

nejsou ani konsolidovány ani odečteny;

c)

jakékoliv současné nebo předpokládané závažné věcné nebo právní překážky bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků mezi mateřským podnikem a jeho dceřinými podniky;

d)

celková částka, o niž je skutečný kapitál nižší než požadované minimum ve všech dceřiných podnicích nezahrnutých do konsolidace, a název nebo názvy těchto dceřiných podniků; a

e)

případně skutečnost, že jsou využívána ustanovení vymezená v článcích 69 a 70.

3.

V souvislosti se svým kapitálem musí úvěrové instituce zveřejnit následující informace:

a)

souhrnné informace o podmínkách pro hlavní rysy všech položek kapitálu a jejich složek;

b)

objem původního kapitálu, přičemž budou zvlášť zveřejněny všechny kladné položky a odpočty;

c)

celkový objem dodatkového kapitálu a kapitálu, který je definován v kapitole IV směrnice 2006/…/ES;

d)

odpočty z původního a dodatkového kapitálu v souladu s čl. 66 odst. 2, přičemž budou zvlášť zveřejněny položky zmiňované v čl. 57 písm. q); a

e)

celkový uznatelný kapitál po zohlednění odpočtů a omezení stanovených v článku 66.

4.

V souvislosti s tím, jak úvěrová instituce plní požadavky stanovené v článcích 75 a 123, musí být zveřejněny následující informace:

a)

shrnutí přístupu úvěrové instituce k hodnocení přiměřenosti jejího vnitřně stanoveného kapitálu vzhledem k současným a budoucím činnostem;

b)

v případě úvěrových institucí, které počítají hodnotu rizikově vážených expozic v souladu s články 78 až 83, 8 % hodnoty rizikově vážených expozic pro každou třídu expozic uvedených v článku 79;

c)

v případě úvěrových institucí, které počítají hodnotu rizikově vážených expozic v souladu s články 84 až 89, 8 % hodnoty rizikově vážených expozic pro každou třídu expozic uvedených v článku 86. V případě třídy retailových expozic se tento požadavek týká každé kategorie expozic, které odpovídají různé korelace podle přílohy VII části 1 bodu 10 až 13. V případě třídy akciových expozic se tento požadavek vztahuje na:

i)

všechny přístupy v příloze VII části 1 bodech 17 až 26;

ii)

expozice obchodované na burze, akciové expozice neobchodované na regulovaných trzích v dostatečně diverzifikovaných portfoliích a jiné expozice;

iii)

expozice, které v oblasti kapitálových požadavků podléhají přechodným pravidlům dohledu; a

iv)

expozice, které v oblasti kapitálových požadavků podléhají ustanovením o ochraně předchozího stavu;

d)

minimální kapitálové požadavky vypočítané v souladu s čl. 75 písm. b) a c); a

e)

minimální kapitálové požadavky vypočítané v souladu s články 103 až 105 a zveřejněné zvlášť;

5.

Musí být poskytnuty následující informace týkající se expozice úvěrové instituce úvěrovému riziku protistrany ve smyslu přílohy III části I:

a)

diskuse o metodice použité pro stanovení interních kapitálových a úvěrových limitů pro úvěrové expozice protistrany;

b)

diskuse o metodách zajištění kolaterálu a zřizování úvěrových rezerv;

c)

diskuse o zásadách týkajících se rizika špatných expozic;

d)

diskuse o dopadu částky kolaterálu, kterou by úvěrové instituce musely poskytnout v případě snížení jejich úvěrového ratingu;

e)

hrubá kladná reálná hodnota kontraktů, užitky ze započtení, započtená současná úvěrová expozice, kolaterál v držení instituce a čistá úvěrová expozice z derivátu. Čistá úvěrová expozice z derivátuje úvěrová expozice u derivátových transakcí po zvážení užitků z právně vymahatelných dohod o započtení a dohod o kolaterálu;

f)

měření hodnoty expozice metodami stanovenými v příloze III částech 3 až 6, podle toho, která metoda se použije;

g)

pomyslná hodnota zajišťovacích operací s úvěrovými deriváty a distribuce současné expozice podle typů úvěrové expozice;

h)

úvěrové derivátové transakce (pomyslné), rozdělené mezi použití pro vlastní úvěrové portfolio úvěrové instituce, včetně mezinárodních aktivit se zahrnutím distribuce úvěrových derivátových produktů rozdělených dále podle koupeného a prodaného zajištění v rámci každé skupiny produktů; a

i)

odhad α, pokud k němu úvěrová instituce obdržela svolení příslušných orgánů.

6.

V souvislosti s expozicí úvěrové instituce vůči úvěrovému riziku a riziku rozmělnění musí být zveřejněny následující informace:

a)

definice termínů „po splatnosti“ a „se sníženou hodnotou“ pro potřeby účetnictví;

b)

popis přístupů a metod používaných ke stanovování úprav ocenění a rezerv;

c)

celkový objem expozic po účetních kompenzacích a bez zohlednění účinků snižování úvěrového rizika, a průměrný objem expozic za celé období rozdělených podle jednotlivých tříd expozic;

d)

zeměpisné rozložení expozic rozdělených ve významných oblastech podle hlavních tříd expozic, případně s dalšími podrobnostmi;

e)

rozložení expozic podle druhu odvětví nebo protistrany, rozdělených podle tříd expozic, případně s dalšími podrobnostmi;

f)

rozdělení všech expozic na základě zbytkové splatnosti podle jednotlivých tříd expozic, případně s dalšími podrobnostmi;

g)

následující údaje, podle významných druhů odvětví nebo protistran:

i)

expozice se sníženou hodnotou a expozice po splatnosti, uvedené zvlášť;

ii)

úpravy ocenění a rezervy; a

iii)

náklady na úpravy ocenění a rezervy v průběhu daného období;

h)

objem expozic se sníženou hodnotou a expozic po splatnosti, uvedených zvlášť a rozdělených podle významných zeměpisných oblastí, včetně, je-li to vhodné, objemů úprav ocenění a rezerv pro každou zeměpisnou oblast;

i)

sladění změn v úpravách ocenění a rezervách u expozic se sníženou hodnotou, uvedeno zvlášť. Tyto informace musí obsahovat:

i)

popis druhu úprav ocenění a rezerv;

ii)

počáteční zůstatky;

iii)

částky použití rezerv v daném období;

iv)

částky vyčleněné nebo vrácené na odhadované pravděpodobné ztráty z expozic během daného období, jakékoliv jiné úpravy včetně úprav v důsledku kurzových rozdílů, kombinace podniků, převzetí a zcizení dceřiných podniků a převody mezi rezervami; a

v)

konečné zůstatky.

Úpravy ocenění a výtěžky uvedené přímo ve výsledovce se musí zveřejňovat zvlášť.

7.

V případě úvěrových institucí, které počítají hodnotu rizikově vážených expozic v souladu s články 78 až 83, se musí pro každou třídu expozic uvedených v článku 79 zveřejňovat následující informace:

a)

názvy určených ratingových agentur a exportních úvěrových agentur a důvody pro případné změny;

b)

třídy expozic, pro které jsou jednotlivé ratingové agentury nebo exportní úvěrové agentury používány;

c)

popis postupu používaného k převodu emitenta a externích ratingů emisí na položky, které nejsou součástí obchodního portfolia;

d)

přiřazení externího ratingu jednotlivých určených ratingových agentur nebo exportních úvěrových agentur ke stupňům úvěrové kvality stanoveným v příloze VI, přičemž tato informace nemusí být zveřejněna, pokud úvěrová instituce splňuje standardní způsob přiřazování stanovený příslušným orgánem; a

e)

hodnoty expozice a hodnoty expozice po snižování úvěrového rizika, které jsou spojeny s jednotlivými stupni úvěrové kvality předepsanými v příloze VI, i ty, které byly odečteny od kapitálu.

8.

Úvěrové instituce, které počítají hodnotu rizikově vážených expozic v souladu s přílohou VII částí 1 body 6 nebo 19 až 21, musí zveřejnit expozice přiřazené k jednotlivým kategoriím v tabulce v bodě 6 zmíněném výše nebo k jednotlivým rizikovým váhám zmíněným v bodech 19 až 21 výše.

9.

Úvěrové instituce, které počítají kapitálové požadavky v souladu s čl. 75 písm. b) a c), musí zveřejnit tyto požadavky zvlášť pro jednotlivá rizika zmiňovaná v daných ustanoveních.

10.

Jednotlivé úvěrové instituce, které počítají kapitálové požadavky v souladu s přílohou V směrnice 2006/…/ES, musí zveřejnit následující informace:

a)

pro každé subportfolio:

i)

charakteristiku používaných modelů;

ii)

popis stresového testování používaného na dané subportfolio;

iii)

popis přístupů používaných pro zpětné testování a hodnocení přesnosti a konzistentnosti interních modelů a procesů modelování;

b)

míru přijetí ze strany příslušného orgánu; a

c)

popis stupně souladu s požadavky stanovenými v příloze VII části B směrnice 2006/…/ES a metodice pro jeho zajištění.

11.

V souvislosti s operačním rizikem musí úvěrové instituce zveřejnit následující informace:

a)

přístupy používané danou úvěrovou institucí pro hodnocení kapitálových požadavků k operačnímu riziku; a

b)

popis metodiky uvedené v článku 105, pokud ji úvěrová instituce používá, včetně rozboru příslušných interních a externích faktorů, které úvěrová instituce zvažuje ve svém přístupu k měření. V případě částečného používání je třeba uvést rozsah a pokrytí jednotlivých metodik, které jsou používány.

12.

V souvislosti s expozicemi vůči akciím nezahrnutým do obchodního portfolia musí být zveřejněny následující informace:

a)

diferenciace expozic na základě jejich cílů, včetně realizace kapitálových zisků a strategických důvodů, a přehled používaných účetních technik a metodik oceňování, včetně hlavních předpokladů a postupů ovlivňujících oceňování a jakýchkoliv zásadních změn v těchto postupech;

b)

účetní hodnota, reálná hodnota a, v případě akcií obchodovaných na burze, srovnání s tržní cenou, pokud se výrazně liší od reálné hodnoty;

c)

druhy, povaha a objemy expozic obchodovaných na burze, akciových expozic neobchodovaných na regulovaných trzích v dostatečně diverzifikovaných portfoliích a jiných expozic;

d)

kumulativní realizované zisky nebo ztráty vzniklé z prodejů a likvidací v daném období; a

e)

celkové nerealizované zisky nebo ztráty, souhrnná výše oceňovacích rozdílů a kterákoliv z těchto částek zahrnutých do původního nebo dodatkového kapitálu.

13.

V souvislosti se svou expozicí vůči úrokovému riziku u pozic nezahrnutých do obchodního portfolia musí úvěrové instituce zveřejnit následující informace:

a)

povaha úrokového rizika a hlavní předpoklady (včetně předpokladů ohledně předčasného splacení pohledávek a vývoje vkladů splatných na požádání) a měření četnosti úrokového rizika; a

b)

kolísání zisků, ekonomické hodnoty nebo jiných relevantních měřítek používaných vedením k měření prudkých výkyvů úrokových sazeb směrem nahoru a dolů v souladu s metodou vedení pro měření úrokového rizika, rozděleno podle jednotlivých měn.

14.

V případě úvěrových institucí, které počítají hodnotu rizikově vážených expozic v souladu s články 94 až 101, se musí zveřejňovat následující informace:

a)

popis cílů úvěrové instituce v souvislosti se sekuritizační činností;

b)

úlohy, které úvěrová instituce hraje v procesu sekuritizace;

c)

nástin míry, do jaké úvěrová instituce působí v jednotlivých sekuritizacích;

d)

přístupy k výpočtu hodnoty rizikově vážených expozic, které úvěrová instituce používá při svých sekuritizačních činnostech;

e)

shrnutí účetních metod úvěrové instituce v oblasti sekuritizace, včetně:

i)

skutečnosti, zda jsou transakce vykázány jako prodej nebo financování;

ii)

uznání zisků z prodeje;

iii)

hlavní předpoklady uplatněné při ocenění podílů na expozicích, které si úvěrová instituce ponechala; a

iv)

zacházení se syntetickými sekuritizacemi, pokud se jím již nezabývají jiné účetní metody;

f)

názvy ratingových agentur používaných pro sekuritizace a druhy expozic, pro které se jednotlivé agentury používají;

g)

celkový objem nesplacených expozic sekuritizovaných danou úvěrovou institucí a spadajících do sekuritizačního rámce (rozděleno na tradiční a syntetické sekuritizace) podle druhu expozice;

h)

v případě expozic sekuritizovaných úvěrovou institucí a podléhajících sekuritizačnímu rámci se uvede rozdělení objemu sekuritizovaných expozic se sníženou hodnotou a po splatnosti podle druhu expozice a ztráty, které úvěrová instituce během daného období uznala;

i)

celkový objem nepřevedených nebo nakoupených sekuritizačních pozic, rozdělených podle druhu expozice;

j)

celkový objem nepřevedených nebo nakoupených sekuritizačních pozic, rozdělených na vhodný počet pásem rizikových vah. Pozice, kterým byla přidělena riziková váha 1 250 % nebo které byly odečteny, se musí zveřejnit zvlášť;

k)

celkový objem nesplacených sekuritizovaných revolvingových expozic rozdělených podle podílu původce a podílu investorů a

l)

shrnutí sekuritizační činnosti v daném období, včetně objemu sekuritizovaných expozic (podle druhu expozice), a uznaný zisk nebo ztráta z prodeje podle druhů expozic.

Část 3 – Kvalifikační požadavky pro používání určitých nástrojů nebo metodik

1.

V případě úvěrových institucí, které počítají hodnotu rizikově vážených expozic v souladu s články 84 až 89, se musí zveřejňovat následující informace:

a)

skutečnost, zda příslušný orgán přijal daný přístup nebo schválil přechod;

b)

vysvětlení a přezkum:

i)

struktury systémů interních ratingů a vztahu mezi interními a externími ratingy;

ii)

používání interních odhadů pro jiné účely, než je výpočet hodnoty rizikově vážených expozic v souladu s články 84 až 89;

iii)

postupu řízení a uznávání technik snižování úvěrového rizika; a

iv)

kontrolních mechanismů pro ratingové systémy, včetně popisu jejich nezávislosti a odpovědnosti, a přezkumu ratingových systémů;

c)

popis procesu interních ratingů, a to zvlášť pro následující třídy expozic:

i)

centrální vlády a centrální banky;

ii)

instituce;

iii)

podniky, včetně malých a středních podniků, specializovaných úvěrů a nakoupených pohledávek vůči podnikům;

iv)

retailoví klienti, pro každou kategorii expozic, které odpovídají různé korelace podle přílohy VII části 1 bodů 10 až 13; a

v)

akcie;

d)

hodnoty expozic pro každou třídu expozic uvedenou v článku 86. Expozice vůči centrálním vládám a centrálním bankám, institucím a podnikům, u nichž úvěrové instituce používají pro výpočet hodnoty rizikově vážených expozic vlastní odhady LGD nebo konverzních faktorů, musí být zveřejněny odděleně od expozic, pro které úvěrové instituce takové odhady nepoužívají;

e)

v případě tříd expozic „centrální vlády a centrální banky“, „instituce“, „podniky“ a „akcie“ a při dostatečném počtu ratingových stupňů dlužníků (včetně „selhání“), aby byla zajištěna dostatečná diferenciace úvěrového rizika, musí úvěrové instituce zveřejnit:

i)

celkové expozice (v případě tříd expozic „centrální vlády a centrální banky“, „instituce“ a „podniky“ součet nesplacených úvěrů a hodnoty expozice u nevyčerpaných příslibů; v případě „akcií“ nesplacenou částku);

ii)

v případě úvěrových institucí, které pro výpočet hodnoty rizikově vážených expozic používají vlastní odhady LGD, expozicí váženou průměrnou hodnotu LGD vyjádřenou v procentech;

iii)

expozicí váženou průměrnou rizikovou váhu; a

iv)

v případě úvěrových institucí, které pro výpočet hodnoty rizikově vážených expozic používají vlastní odhady konverzních faktorů, objem nevyčerpaných příslibů a expozicí vážené průměrné hodnoty expozic pro každou třídu expozic;

f)

v případě třídy retailových expozic a všech kategorií definovaných v písm. c) bodě iv) buď informace uvedené v písmenu e) výše (případně na základě seskupení), nebo analýzu expozic (nesplacené úvěry a hodnoty expozic u nevyčerpaných příslibů) založenou na dostatečném počtu stupňů EL, aby byla zajištěna dostatečná diferenciace úvěrového rizika (případně na základě seskupení);

g)

skutečné úpravy ocenění v předchozím období pro každou třídu expozic (v případě retailových expozic pro každou kategorii definovanou v písm. c) bodě iv)) a informace o tom, jak se liší od dřívějších zkušeností;

h)

popis faktorů, které ovlivnily údaje o ztrátách v předchozím období (např. zda úvěrová instituce zaznamenala nadprůměrné podíly selhání, hodnoty LGD nebo konverzní faktory); a

i)

Odhady úvěrové instituce ve srovnání se skutečnými výsledky za delší období. Tato část musí přinejmenším obsahovat informace o odhadech ztrát ve srovnání se skutečnými ztrátami v jednotlivých třídách expozic (v případě retailových expozic u jednotlivých kategorií definovaných v písm. c) bodě iv)) za dostatečně dlouhé období, aby bylo možno věrohodně zhodnotit fungování procesů interních ratingů u každé třídy expozic (v případě retailových expozic u jednotlivých kategorií definovaných v písm. c) bodě iv)). Pokud je to vhodné, poskytnou úvěrové instituce také analýzu hodnot PD a v případě úvěrových institucí, které používají vlastní odhady LGD nebo konverzních faktorů, výsledné hodnoty LGD a konverzních faktorů ve srovnání s odhady získanými výše uvedeným zveřejněním údajů o kvantitativním hodnocení rizik.

Pro účely písmene c) výše musí popis obsahovat druhy expozic zahrnutých do dané třídy expozic, definice, metody a údaje pro odhad a validaci PD, a případně LGD a konverzních faktorů, včetně předpokladů použitých při odvozování těchto veličin, a popisy zásadních odchylek od definice pojmu „selhání“ uvedené v příloze VII části 4 bodech 44 až 48, včetně širokých segmentů ovlivněných těmito odchylkami.

2.

Úvěrové instituce, které používají techniky snižování úvěrového rizika, musí zveřejnit následující informace:

a)

zásady a postupy pro rozvahové a podrozvahové započtení a náznak rozsahu, v jakém jej subjekt používá;

b)

zásady a postupy pro oceňování a řízení kolaterálu;

c)

popis hlavních druhů kolaterálu, který úvěrová instituce přijímá;

d)

hlavní druhy ručitelů a protistran u úvěrových derivátů a jejich úvěruschopnost;

e)

informace o koncentracích tržního nebo úvěrového rizika v rámci snižování úvěrového rizika;

f)

v případě úvěrových institucí, které počítají hodnotu rizikově vážených expozic v souladu s články 78 až 83 nebo 84 až 89, ale neposkytují vlastní odhady LGD nebo konverzních faktorů vzhledem k dané třídě expozic, zvlášť pro každou třídu expozic celkovou hodnotu expozic (případně po rozvahovém nebo podrozvahovém započtení), která je kryta – po použití koeficientů volatility – uznatelným finančním kolaterálem a jiným uznatelným kolaterálem; a

g)

v případě úvěrových institucí, které počítají hodnotu rizikově vážených expozic v souladu s články 78 až 83 nebo 84 až 89, zvlášť pro každou třídu expozic celkovou expozici (případně po rozvahovém nebo podrozvahovém započtení), která je kryta zárukami nebo úvěrovými deriváty. V případě třídy akciových expozic platí tento požadavek pro každý z přístupů uvedených v příloze VII části 1 bodech 17 až 26.

3

Úvěrové instituce, které pro výpočet kapitálových požadavků k operačnímu riziku používají přístup uvedený v článku 105, musí zveřejnit popis používání pojištění pro účely snižování rizika.

PŘÍLOHA XIII

ČÁST A – ZRUŠENÉ SMĚRNICE A SMĚRNICE JE POZMĚŇUJÍCÍ (uvedené v článku 158)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES ze dne 20. března 2000 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/28/ES ze dne 18. září 2000, kterou se mění směrnice 2000/12/ES o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu a o změně směrnice Rady 73/239/EHS, 79/267/EHS, 92/49/EHS, 92/96/EHS, 93/6/EHS a 93/22/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES a 2000/12/ES

 

pouze čl. 29 bod 1 písm. a) a b), čl. 29 bod 2, čl. 29 bod 4 písm. a) a b), čl. 29 bod 5, čl. 29 bod 6, čl. 29 bod 7, čl. 29 bod 8, čl. 29 bod 9, čl. 29 bod 10, čl. 29 bod 11

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, kterou se mění směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/12/ES a zrušuje směrnice Rady 93/22/EHS

 

pouze článek 68

Směrnice Komise 2004/69/ES ze dne 27. dubna 2004, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES, pokud jde o definici „mezinárodních rozvojových bank“ (Text s významem pro EHP)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES ze dne 9. března 2005, kterou se mění směrnice Rady 73/239/EHS, 85/611/EHS, 91/675/EHS, 92/49/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES, 98/78/ES, 2000/12/ES, 2001/34/ES, 2002/83/ES a 2002/87/ES za účelem zavedení nové organizační struktury výborů pro finanční služby.

 

pouze článek 3

NEZRUŠENÉ ZMĚNY

 

Akt o přistoupení z roku 2003

ČÁST B – LHŮTY K PROVEDENÍ (uvedené v článku 158)

Směrnice

 

Má být provedena do

Směrnice 2000/12/ES

 

Směrnice 2000/28/ES

 

27. 4. 2002

Směrnice 2002/87/ES

 

11. 8. 2004

Směrnice 2004/39/ES

 

30. 4. 2006/31. 1. 2007

Směrnice 2004/69/ES

 

30. 6. 2004

Směrnice 2005/1/ES

 

13. 5. 2005

PŘÍLOHA XIV

SROVNÁVACÍ TABULKA

Tato směrnice

Směrnice 2000/12/ES

Směrnice 2000/28/ES

Směrnice 2002/87/ES

Směrnice 2004/39/ES

Směrnice 2005/1/ES

Článek 1

Čl. 2 odst. 1 a 2

 

 

 

 

Článek 2

Čl. 2 odst. 3

Akt o přistoupení

 

 

 

 

Článek 2

Čl. 2 odst. 4

 

 

 

 

Článek 3

Čl. 2 odst. 5 a 6

 

 

 

 

Čl. 3 odst. 1 třetí pododstavec

 

 

 

 

Čl. 3 bod 2

Čl. 4 odst. 1

Čl. 1 bod 1

 

 

 

 

Čl. 4 odst. 2 až 5

 

Čl. 1 odst. 2 až 5

 

 

 

Čl. 4 odst. 7 až 9

 

Čl. 1 odst. 6 až 8

 

 

 

Čl. 4 odst. 10

 

 

Čl. 29 bod 1 písm. a)

 

 

Čl. 4 odst. 11 až 14

Čl. 1 body 10, 12 a 13

 

 

 

 

Čl. 4 odst. 21 a 22

 

 

Čl. 29 bod 1 písm. b)

 

 

Čl. 4 odst. 23

Čl. 1 bod 23

 

 

 

 

Ćl. 4 odst. 45 až 47

Čl. 1 odst. 25 až 27

 

 

 

 

Článek 5

Článek 3

 

 

 

 

Článek 6

Článek 4

 

 

 

 

Článek 7

Článek 8

 

 

 

 

Článek 8

Článek 9

 

 

 

 

Čl. 9 odst. 1

Čl. 5 odst. 1 a čl. 1 odst. 11

 

 

 

 

Čl. 9 odst. 2

Čl. 5 odst. 2

 

 

 

 

Článek 10

Čl. 5 odst. 3 až 7

 

 

 

 

Článek 11

Článek 6

 

 

 

 

Článek 12

Článek 7

 

 

 

 

Článek 13

Článek 10

 

 

 

 

Článek 14

Článek 11

 

 

 

 

Čl. 15 odst. 1

Článek 12

 

 

 

 

Čl. 15 odst. 2 a 3

 

 

Čl. 29 bod 2

 

 

Článek 16

Článek 13

 

 

 

 

Článek 17

Článek 14

 

 

 

 

Článek 18

Článek 15

 

 

 

 

Čl. 19 odst. 1

Čl. 16 odst. 1

 

 

 

 

Čl. 19 odst. 2

 

 

Čl. 29 bod 3

 

 

Článek 20

Čl. 16 odst. 3

 

 

 

 

Článek 21

Čl. 16 odst. 4 až 6

 

 

 

 

Článek 22

Článek 17

 

 

 

 

Článek 23

Článek 18

 

 

 

 

Čl. 24 odst. 1

Čl. 19 první až třetí pododstavec

 

 

 

 

Čl. 24 odst. 2

Čl. 19 šestý pododstavec

 

 

 

 

Čl. 24 odst. 3

Čl. 19 čtvrtý pododstavec

 

 

 

 

Čl. 25 odst. 1 až 3

Čl. 20 odst. 1 a 2 a odst. 3 první a druhý pododstavec

 

 

 

 

Čl. 25 odst. 3

Čl. 19 pátý pododstavec

 

 

 

 

Čl. 25 odst. 4

Čl. 20 odst. 3 třetí pododstavec

 

 

 

 

Článek 26

Čl. 20 odst. 4 až 7

 

 

 

 

Článek 27

Čl. 1 bod 3 druhá věta

 

 

 

 

Článek 28

Článek 21

 

 

 

 

Článek 29

Článek 22

 

 

 

 

Článek 30

Čl. 22 odst. 2 až 4

 

 

 

 

Článek 31

Čl. 22 odst. 5

 

 

 

 

Článek 32

Čl. 22 odst. 6

 

 

 

 

Článek 33

Čl. 22 odst. 7

 

 

 

 

Článek 34

Čl. 22 odst. 8

 

 

 

 

Článek 35

Čl. 22 odst. 9

 

 

 

 

Článek 36

Čl. 22 odst. 10

 

 

 

 

Článek 37

Čl. 22 odst. 11

 

 

 

 

Článek 38

Článek 24

 

 

 

 

Čl. 39 odst. 1 a 2

Článek 25

 

 

 

 

Čl. 39 odst. 3

 

 

 

 

Čl. 3 bod 8

Článek 40

Článek 26

 

 

 

 

Článek 41

Článek 27

 

 

 

 

Článek 42

Článek 28

 

 

 

 

Článek 43

Článek 29

 

 

 

 

Článek 44

Čl. 30 odst. 1 až 3

 

 

 

 

Článek 45

Čl. 30 odst. 4

 

 

 

 

Článek 46

Čl. 30 odst. 3

 

 

 

 

Článek 47

Čl. 30 odst. 5

 

 

 

 

Článek 48

Čl. 30 odst. 6 a 7

 

 

 

 

Článek 49

Čl. 30 odst. 8

 

 

 

 

Článek 50

Čl. 30 odst. 9 první a druhý pododstavec

 

 

 

 

Článek 51

Čl. 30 odst. 9 třetí pododstavec

 

 

 

 

Článek 52

Čl. 30 odst. 10

 

 

 

 

Článek 53

Článek 31

 

 

 

 

Článek 54

Článek 32

 

 

 

 

Článek 55

Článek 33

 

 

 

 

Článek 56

Čl. 34 odst. 1

 

 

 

 

Článek 57

Čl. 34 odst. 2 první pododstavec

Čl. 34 odst. 2 bod 2 druhá věta

 

Čl. 29 bod 4 písm. a)

 

 

Článek 58

 

 

Ćl. 29 bod 4 písm. b)

 

 

Článek 59

 

 

Čl. 29 bod 4 písm. b)

 

 

Článek 60

 

 

Čl. 24 bod 9 písm. b)

 

 

Článek 61

Čl. 34 odst. 3 a 4

 

 

 

 

Článek 63

Článek 35

 

 

 

 

Článek 64

Článek 36

 

 

 

 

Článek 65

Článek 37

 

 

 

 

Čl. 66 odst. 1 a 2

Čl. 38 odst. 1 a 2

 

 

 

 

Článek 67

Článek 39

 

 

 

 

Článek 73

Čl. 52 odst. 3

 

 

 

 

Článek 106

Čl. 1 bod 24

 

 

 

 

Článek 107

Čl. 1 bod 1 třetí pododstavec

 

 

 

 

Článek 108

Čl. 48 odst. 1

 

 

 

 

Článek 109

Čl. 48 odst. 4 první pododstavec

 

 

 

 

Článek 110

Čl. 48 odst. 2 a 3 a odst. 4 druhý pododstavec

 

 

 

 

Článek 111

Čl. 49 odst. 1 až 5

 

 

 

 

Článek 113

Čl. 49 odst. 4, 6 a 7

 

 

 

 

Článek 115

Čl. 49 odst. 8 a 9

 

 

 

 

Článek 116

Čl. 49 odst. 10

 

 

 

 

Článek 117

Čl. 49 odst. 11

 

 

 

 

Článek 118

Článek 50

 

 

 

 

Článek 120

Čl. 51 odst. 1, 2 a 5

 

 

 

 

Článek 121

Čl. 51 odst. 4

 

 

 

 

Článek 122

Čl. 51 odst. 6

 

Čl. 29 bod 5

 

 

Článek 125

Čl. 53 odst. 1 a 2

 

 

 

 

Článek 126

Čl. 53 odst. 3

 

 

 

 

Článek 128

Čl. 53 odst. 5

 

 

 

 

Čl. 133 odst. 1

Čl. 54 odst. 1

 

Čl. 29 bod 7 písm. a)

 

 

Čl. 133 odst. 2 a 3

Čl. 54 odst. 2 a 3

 

 

 

 

Čl. 134 odst. 1

Čl. 54 odst. 4 první pododstavec

 

 

 

 

Čl. 134 odst. 2

Čl. 54 odst. 4 druhý pododstavec

 

 

 

 

Článek 135

 

 

Čl. 29 bod 8

 

 

Článek 137

Článek 55

 

 

 

 

Článek 138

 

 

Čl. 29 bod 9

 

 

Článek 139

Čl. 56 odst. 1 až 3

 

 

 

 

Článek 140

Čl. 56 odst. 4 až 6

 

 

 

 

Článek 141

Čl. 56 odst. 7

 

Čl. 29 bod 10

 

 

Článek 142

Čl. 56 odst. 8

 

 

 

 

Článek 143

 

 

Čl. 29 bod 11

 

Čl. 3 bod 10

Článek 150

Čl. 60 odst. 1

 

 

 

 

Článek 151

Čl. 60 odst. 2

 

 

 

Čl. 3 bod 10

Článek 158

Článek 67

 

 

 

 

Článek 159

Článek 68

 

 

 

 

Článek 160

Článek 69

 

 

 

 

Příloha I body 1 až 14 s výjimkou posledního bodu

Příloha I

 

 

 

 

Příloha I poslední bod

 

 

 

Článek 68

 

Příloha II

Příloha II

 

 

 

 

Příloha III

Příloha III

 

 

 

 

Příloha IV

Příloha IV

 

 

 

 

P6_TA(2005)0352

Kapitálová přiměřenost investičních podniků a úvěrových institucí ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se přepracovává směrnice Rady 93/6/EHS ze dne 15. března 1993 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (KOM(2004)0486 – C6-0144/2004 – 2004/0159(COD))

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise Evropskému parlamentu a Radě (KOM (2004)0486) (1),

s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 47 odst. 2 Smlouvy o ES, podle kterých Komise předložila návrh Parlamentu (C6-0144/2004),

s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A6-0257/2005),

1.

schvaluje návrh Komise v pozměněném znění;

2.

vyzývá Komisi, aby opět postoupila tuto záležitost Parlamentu, bude-li mít v úmyslu návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným zněním;

3.

pověřuje svého předsedu, aby zaslal stanovisko Parlamentu Radě a Komisi.


(1)  Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

P6_TC1-COD(2004)0159

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 28. září 2005 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/…/ES o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (přepracované znění)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 47 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (2)

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Rady 93/6/EHS ze dne 15. března 1993 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (4) byla několikrát podstatně změněna. Jelikož tato směrnice má být znovu změněna, je vhodné ji v zájmu přehlednosti přepracovat.

(2)

Jedním z cílů směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů (5) je umožnit investičním podnikům povoleným příslušnými orgány v jejich domovském členském státě a kontrolovaným těmito orgány, aby zřizovaly své pobočky a volně poskytovaly služby v jiných členských státech. Uvedená směrnice v souladu s tím koordinuje právní předpisy, jimiž se řídí povolování a vykonávání činnosti investičních podniků.

(3)

Směrnice 2004/39/ES však nestanoví společné normy pro kapitál investičních podniků ani nestanoví výši počátečního kapitálu pro tyto podniky nebo společný rámec pro sledování rizik, jimž jsou tyto podniky vystaveny.

(4)

Je vhodné učinit pouze základní harmonizaci, jak je to nezbytné a dostačující k zajištění vzájemného uznávání povolení a systémů obezřetnostního dohledu. S cílem dosáhnout vzájemného uznávání v rámci vnitřního finančního trhu by měla být stanovena opatření pro koordinaci definice kapitálu investičních podniků, stanovení výše jejich počátečního kapitálu a stanovení společného rámce pro sledování rizik, jimž jsou investiční podniky vystaveny.

(5)

Jelikož cílů této směrnice, totiž stanovení požadavků na kapitálovou přiměřenost, které se použijí na investiční podniky a úvěrové instituce, pravidel pro jejich výpočet a pravidel pro obezřetnostní dohled nad nimi, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu rozsahu a účinků zamýšlené akce lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(6)

Je vhodné stanovit různou výši počátečního kapitálu podle rozsahu činností, které jsou investiční podniky oprávněny provádět.

(7)

Stávajícím investičním podnikům by za určitých podmínek mělo být povoleno pokračovat v činnosti i tehdy, jestliže nesplňují minimální výši počátečního kapitálu stanovenou pro nové investiční podniky.

(8)

Členské státy by měly být schopny stanovit přísnější předpisy, než je tato směrnice.

(9)

Hladké fungování vnitřního trhu vyžaduje nejen právní normy, ale též úzkou a pravidelnou spolupráci a podstatně zdokonalenou konvergenci regulačních postupů a postupů dohledu mezi příslušnými orgány členských států.

(10)

Ve sdělení Komise ze dne 11. května 1999 nazvaném „Provádění rámce pro finanční trh: akční plán“ jsou uvedeny různé cíle, které musí být uskutečněny, aby byl dokončen vnitřní trh finančních služeb. Evropská rada na svém zasedání v Lisabonu ve dnech 23. a 24. března 2000 stanovila cíl provést tento akční plán do roku 2005. Přepracování ustanovení o kapitálu představuje podstatný prvek tohoto akčního plánu.

(11)

Protože investiční podniky čelí, pokud jde o obchody zahrnuté v obchodním portfoliu, stejným rizikům jako úvěrové instituce, je vhodné, aby se související ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/…/ES ze dne … (6) o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu použila rovnocenným způsobem i na investiční podniky.

(12)

Kapitál investičních podniků nebo úvěrových institucí (dále společně jen „instituce“) může sloužit k absorpci ztrát, jež nejsou kryty dostatečnými zisky, aby se zajistila kontinuita institucí a ochránili investoři. Kapitál také slouží příslušným orgánům jako důležité kritérium, zvláště pro hodnocení platební schopnosti institucí a pro jiné obezřetnostní účely. Instituce si navíc na vnitřním trhu navzájem přímo konkurují. Proto je vhodné stanovit společné základní normy pro kapitál, aby se posílil finanční systém Společenství a zamezilo se narušením hospodářské soutěže.

(13)

Pro účely 12. bodu odůvodnění je vhodné, aby definice kapitálu stanovená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES ze dne 20. března 2000 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu sloužila jako základ a aby byla stanovena doplňková zvláštní pravidla, která berou ohled na různý rozsah kapitálových požadavků souvisejících s tržním rizikem.

(14)

Pokud jde o úvěrové instituce, byly již společné normy pro dohled nad různými druhy rizik a jejich sledování stanoveny směrnicí 2000/12/ES.

(15)

V tomto směru by měla být ustanovení týkající se minimálních kapitálových požadavků posuzována společně s dalšími zvláštními nástroji, jež rovněž harmonizují základní metody dohledu nad institucemi.

(16)

Je nezbytné vytvořit společné normy pro tržní rizika, jimž jsou vystaveny úvěrové instituce, a poskytnout doplňující rámec pro dohled nad riziky, jimž jsou vystaveny instituce, zejména pak pro dohled nad tržními riziky, a ještě více nad pozičními riziky, riziky protistrany nebo vypořádacími riziky a devizovými riziky.

(17)

Je nezbytné stanovit koncept „obchodního portfolia“ obsahujícího pozice v cenných papírech a jiných finančních nástrojích, které jsou drženy za účelem obchodování a jsou vystaveny zejména tržním rizikům a rizikům vztahujícím se na určité finanční služby poskytované zákazníkům.

(18)

S ohledem na snížení administrativní zátěže institucí se zanedbatelným rozsahem obchodního portfolia, a to jak absolutně, tak relativně, by tyto instituce mohly spíše používat směrnici 2006/…/ES než požadavky stanovené v přílohách I a II této směrnice.

(19)

Při sledování vypořádacího rizika a rizika dodání je důležité zohledňovat existenci systémů poskytujících přiměřenou ochranu a tím omezujících tato rizika.

(20)

Instituce by v každém případě měly vyhovět této směrnici, pokud jde o krytí devizových rizik u jejich celkových obchodů. Měly by však být stanoveny nižší kapitálové požadavky pro pozice v měnách, které jsou v úzkém vzájemném vztahu, ať už potvrzeném statisticky nebo vyplývajícím ze závazných mezivládních dohod.

(21)

Kapitálové požadavky na obchodníky s komoditami, včetně těch obchodníků, kteří jsou v současné době vyňati z působnosti směrnice 2004/39/ES, se přezkoumají podle potřeby v souvislosti s přezkumem výše uvedené výjimky podle čl. 65 odst. 3 uvedené směrnice.

(22)

Liberalizace trhů s plynem a elektřinou je z hospodářského i politického hlediska důležitým cílem Společenství. Kapitálové požadavky a další obezřetnostní pravidla, které mají být použity na podniky působící na těchto trzích, musí být proto přiměřené a neměly by nepřiměřeně bránit uskutečnění liberalizace. Cíl liberalizace by měl být zohledněn zejména při provádění přezkumu uvedeného v 21. bodu odůvodnění.

(23)

Skutečnost, že existují vnitřní systémy pro sledování a kontrolu úrokových rizik u všech obchodů institucí, je obzvláště důležitý způsob minimalizace těchto rizik. Proto by na tyto systémy měly dohlédnout příslušné orgány.

(24)

Protože směrnice 2006/…/ES nestanoví společná pravidla pro sledování a kontrolu velké angažovanosti u činností, které jsou v první řadě vystaveny tržním rizikům, je vhodné stanovit taková pravidla.

(25)

Operační riziko je významným rizikem, kterému jsou instituce vystaveny a které je třeba krýt kapitálem. Je důležité zohlednit rozmanitost institucí v EU poskytnutím alternativních přístupů.

(26)

Směrnice 2006/…/ES stanoví zásadu konsolidace. Nestanoví společná pravidla pro konsolidaci finančních institucí, které se zabývají činnostmi, u nichž vznikají zejména tržní rizika.

(27)

S cílem zajistit odpovídající platební schopnost institucí ve skupině je nesmírně důležité, aby se minimální kapitálové požadavky používaly na základě konsolidované finanční situace skupiny. S cílem zajistit, aby byl kapitál vhodně rozložen uvnitř skupiny a byl k dispozici na ochranu investic tam, kde je to zapotřebí, měly by se minimální kapitálové požadavky používat na jednotlivé instituce ve skupině, ledaže lze účinně tohoto cíle dosáhnout jinak.

(28)

Směrnice 2006/…/ES se nevztahuje na skupiny, které zahrnují jeden nebo více investičních podniků, ale nezahrnují žádné úvěrové instituce. Proto by měl být stanoven společný rámec pro zavedení dohledu nad investičními podniky na konsolidovaném základě.

(29)

Instituce by měly zajistit, aby měly vnitřně stanovený kapitál, který je s ohledem na rizika, kterým jsou nebo mohou být vystaveny, odpovídající co do množství, kvality a rozložení. Instituce by proto měly zavést strategie a postupy pro hodnocení a udržování přiměřenosti svého vnitřně stanoveného kapitálu.

(30)

Příslušné orgány by měly hodnotit kapitálovou přiměřenost institucí s ohledem na rizika, kterým jsou tyto instituce vystaveny.

(31)

Má-li vnitřní trh v oblasti bankovnictví účinně fungovat, měl by Výbor evropských orgánů bankovního dohledu přispívat k jednotnému uplatňování této směrnice a sbližování postupů provádění dohledu v rámci Společenství a každoročně předkládat orgánům Společenství zprávu o dosaženém pokroku.

(32)

Pro růst účinnosti fungování vnitřního trhu je nepostradatelné, aby zde byla značně rozvinutá konvergence při provádění a používání ustanovení harmonizovaných právních předpisů Společenství.

(33)

Z téhož důvodu a s cílem zajistit, aby orgány Společenství, které působí v několika členských státech, nebyly neúměrně zatěžovány v důsledku ponechání odpovědnosti za povolování a dohled na příslušných orgánech jednotlivých členských států, je zásadní výrazně posílit spolupráci mezi příslušnými orgány. V této souvislosti by měla být posílena úloha orgánu vykonávajícího dohled na konsolidovaném základě.

(34)

Pro růst účinnosti fungování vnitřního trhu a zajištění přiměřené úrovně transparentnosti občanům Unie je nezbytné, aby příslušné orgány sdělily veřejně a způsobem umožňujícím smysluplné srovnání, jak budou prováděny požadavky této směrnice.

(35)

S cílem posílit tržní disciplínu a motivovat instituce ke zdokonalování jejich tržních strategií, kontroly rizika a interní organizace řízení by měla být stanovena povinnost institucí zveřejňovat určité údaje.

(36)

Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (7)

(37)

Ve svém usnesení ze dne 5. února 2002 o provádění právních předpisů v oblasti finančních služeb (8) Evropský parlament požadoval, aby měl s Radou rovnocennou úlohu při dohledu nad tím, jak Komise plní svou výkonnou roli, aby tak byly zohledněny legislativní pravomoci Evropského parlamentu podle článku 251 Smlouvy. Komise tento požadavek podpořila ve slavnostním prohlášení, které téhož dne učinil před Evropským parlamentem její předseda. Dne 11. prosince 2002 Komise navrhla změny rozhodnutí 1999/468/ES a dne 22. dubna 2004 předložila pozměněný návrh. Evropský parlament má za to, že tento návrh nerespektuje jeho legislativní pravomoci. Podle Evropského parlamentu by on a Rada měly mít možnost vyhodnotit v určené lhůtě svěření prováděcích pravomocí Komisi. Je tedy vhodné omezit lhůtu, během které může Komise přijmout prováděcí opatření.

(38)

Evropský parlament by měl mít tříměsíční lhůtu od prvního předložení navržených pozměňovacích návrhů a prováděcích opatření, aby je mohl přezkoumat a zaujmout k nim stanovisko. V naléhavých a řádně odůvodněných případech by však mělo být možné tuto lhůtu zkrátit. Přijme-li Evropský parlament v této lhůtě usnesení, měla by Komise návrhy pozměňovacích návrhů nebo opatření znovu přezkoumat.

(39)

Aby se zabránilo narušení trhů a zajistila kontinuita celkových úrovní kapitálu, je vhodné stanovit zvláštní přechodná ujednání.

(40)

Tato směrnice respektuje základní práva a zachovává zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie jako obecné zásady práva Společenství.

(41)

Povinnost provést tuto směrnici do vnitrostátního práva by měla být omezena na ta ustanovení, která představují podstatnou změnu ve srovnání s předchozími směrnicemi. Povinnost provést do vnitrostátního práva ustanovení, která zůstala nezměněna, vyplývá z předchozích směrnic.

(42)

Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic uvedených v části B přílohy VIII ve vnitrostátním právu,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Oddíl 1

Předmět a oblast působnosti

Článek 1

1.   Tato směrnice stanoví požadavky na kapitálovou přiměřenost, které se použijí na investiční podniky a úvěrové instituce, pravidla pro jejich výpočet a pravidla pro obezřetnostní dohled nad nimi. Členské státy použijí požadavky této směrnice na investiční podniky a úvěrové instituce podle definice v článku 3.

2.   Členský stát může zavést další nebo přísnější požadavky na investiční podniky a úvěrové instituce, které povolil.

Článek 2

1.   S výhradou článků 18, 20, 22 až 32, 34 a 39 této směrnice se články 68 až 73 směrnice 2006/…/ES použijí obdobně na investiční podniky. Při použití článků 70 až 72 směrnice 2006/…/ES na investiční podniky se každý odkaz na mateřskou úvěrovou instituci v členském státě považuje za odkaz na mateřský investiční podnik v členském státě a každý odkaz na mateřskou úvěrovou instituci v EU se považuje za odkaz na mateřský investiční podnik v EU.

Má-li úvěrová instituce jako mateřský podnik mateřský investiční podnik v členském státě, vztahují se požadavky na konsolidovaný základ ve smyslu článků 71 až 73 směrnice 2006/…/ES výlučně na tento mateřský investiční podnik.

Má-li investiční podnik jako mateřský podnik mateřskou úvěrovou instituci v členském státě, vztahují se požadavky na konsolidovaný základ ve smyslu článků 71 až 73 směrnice 2006/…/ES výlučně na tuto mateřskou úvěrovou instituci.

Je-li dceřiným podnikem finanční holdingové společnosti jak úvěrová instituce, tak i investiční podnik, požadavky na základě konsolidované finanční situace finanční holdingové společnosti se použijí na úvěrovou instituci.

2.   Jestliže skupina podle odstavce 1 nezahrnuje úvěrovou instituci, použije se směrnice 2006/…/ES s výhradou těchto ustanovení:

a)

každý odkaz na „úvěrové instituce“ se považuje za odkaz na „investiční podniky“;

b)

v článku 125 a čl. 140 odst. 2 směrnice 2006/…/ES se každý odkaz na další články uvedené směrnice považuje za odkaz na směrnici 2004/39/ES;

c)

pro účely čl. 39 odst. 3 směrnice 2006/…/ES se odkazy na Evropský bankovní výbor považují za odkazy na Radu a Komisi;

d)

odchylně od čl. 140 odst. 1 směrnice 2006/…/ES, kde skupina nezahrnuje úvěrovou instituci, se první věta uvedeného článku nahrazuje tímto: „Tam, kde investiční podnik, finanční holdingová společnost nebo smíšená holdingová společnost kontroluje jeden nebo více dceřiných podniků, které jsou pojišťovnami, příslušné orgány úzce spolupracují s orgány pověřenými úředním dohledem nad pojišťovnami.“

Oddíl 2

Definice

Článek 3

1.   Pro účely této směrnice se rozumí:

a)

„úvěrovými institucemi“ úvěrové instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 směrnice 2006/…/ES;

b)

„investičními podniky“ instituce ve smyslu definice čl. 4 odst. 1 bodu 1 směrnice 2004/39/ES, které podléhají požadavkům stanoveným v uvedené směrnici, s výjimkou:

i)

úvěrových institucí,

ii)

místních podniků podle definice v písmenu p), a

iii)

podniků, které mají povolení pouze poskytovat investiční poradenství nebo přijímat a předávat pokyny investorů, aniž přitom drží peníze nebo cenné papíry patřící jejich klientům, a které z toho důvodu nemohou být nikdy dlužníky svých klientů;

c)

„institucemi“ úvěrové instituce a investiční podniky;

d)

„uznanými investičními podniky z třetích zemí“ podniky, které splňují tyto podmínky:

i)

podniky, které by odpovídaly definici investičního podniku, kdyby byly zřízeny v rámci Společenství,

ii)

podniky, které jsou povoleny ve třetí zemi, a

iii)

podniky, které podléhají a vyhovují pravidlům obezřetnosti považovaným příslušnými orgány alespoň za stejně přísné, jako jsou pravidla uvedená v této směrnici;

e)

„finančními nástroji“ smlouvy, kterými vznikají jak finanční aktiva jedné strany, tak finanční závazky nebo kapitálové nástroje druhé strany;

f)

„mateřským investičním podnikem v členském státě“ investiční podnik, jehož dceřiným podnikem je instituce nebo finanční instituce nebo který drží podíl v takových podnicích a který sám není dceřiným podnikem jiné instituce povolené v témže členském státě nebo finanční holdingové společnosti zřízené v témže členském státě;

g)

„mateřským investičním podnikem v EU“ mateřský investiční podnik v členském státě, který není dceřiným podnikem jiné instituce povolené v kterémkoli členském státě nebo finanční holdingové společnosti zřízené v kterémkoli členském státě;

h)

„mimoburzovními (OTC) derivátovými nástroji“ položky uvedené na seznamu v příloze IV směrnice 2006/…/ES jiné než položky, kterým je přidělena hodnota expozice nula podle části 2 přílohy III uvedené směrnice;

i)

„regulovaným trhem“ trh podle definice v čl. 4 odst. 1 bodě 14 směrnice 2004/39/ES ;

j)

„konvertibilním cenným papírem“ cenný papír, který lze podle rozhodnutí držitele vyměnit za jiný cenný papír;

k)

„opčním listem (warrantem)“ cenný papír, který držitele opravňuje k zakoupení podkladových aktiv za smluvenou cenu, a to až do doby uplynutí platnosti opčního listu, včetně posledního dne jeho platnosti, a který může být vypořádán dodáním uvedených podkladových aktiv nebo platbou v hotovosti;

l)

„financováním zásob“ pozice, u nichž byl fyzické zásoby prodány termínově (forward) a náklady financování byly zablokovány až do data termínového prodeje;

m)

„dohodou o zpětném odkupu“ a „dohodou o zpětném odprodeji“ dohoda, ve které instituce nebo její protistrana převádí cenné papíry nebo komodity nebo zaručené právní nároky na cenné papíry nebo komodity, pokud je tato záruka poskytována uznávanou burzou, která je držitelem práv na tyto cenné papíry nebo komodity, a pokud dohoda instituci nedovoluje současně převést nebo zastavit určitý cenný papír nebo komoditu najednou více než jedné straně, a to s ohledem na závazek zpětného odkupu těchto cenných papírů nebo komodit – nebo náhradních cenných papírů či komodit stejného druhu - za stanovenou cenu a k datu, které je určeno nebo které má být určeno převodcem, přičemž u instituce, jež cenné papíry či komodity zcizuje, jde o dohodu o zpětném odkupu, a u instituce, na niž jsou cenné papíry či komodity převáděny, jde o dohodu o zpětném odprodeji;

n)

„půjčkami cenných papírů nebo komodit“ a „výpůjčkami cenných papírů nebo komodit“ transakce, jimiž instituce nebo její protistrana převádí cenné papíry nebo komodity coby protihodnotu odpovídajícího kolaterálu, a tento převod je spojen se závazkem vypůjčitele vrátit k nějakému budoucímu datu nebo na požádání převodce cenné papíry či komodity stejné hodnoty, přičemž u instituce převádějící cenné papíry či komodity jde o půjčku cenných papírů či komodit a u instituce, na kterou jsou cenné papíry či komodity převáděny, jde o výpůjčku cenných papírů či komodit;

o)

„zúčtujícím členem“ člen burzy nebo clearingového střediska, který má přímý smluvní vztah s centrální protistranou (ručitelem trhu);

p)

„místním podnikem“ podnik, který obchoduje na vlastní účet na trzích finančních termínových smluv (financial futures) či opcí nebo jiných derivátů a na hotovostních trzích s jediným účelem zajistit pozice na trzích derivátů nebo který obchoduje na účty jiných členů uvedených trhů a za které ručí zúčtující členové týchž trhů, přičemž odpovědnost za zajištění plnění smluv uzavřených takovými podniky nesou zúčtující členové týchž trhů;

q)

„deltou“ očekávaná změna v ceně opce v poměru k malému výkyvu ceny podkladového nástroje opce;

r)

„kapitálem“ kapitál podle definice uvedené ve směrnici 2006/…/ES; a

s)

netýká se českého znění.

Pro účely dohledu na konsolidovaném základě pojem investiční podnik zahrnuje investiční podniky z třetích zemí.

Pro účely písmena e) zahrnují finanční nástroje jak primární finanční nástroje nebo hotovostní nástroje, tak derivátové finanční nástroje, jejichž hodnota je odvozena od ceny podkladového finančního nástroje nebo sazby nebo indexu nebo ceny jiné podkladové položky, a zahrnují minimálně nástroje podle oddílu C přílohy I směrnice 2004/39/ES.

2.   Pojmy „mateřský podnik“, „dceřiný podnik“, „společnost spravující aktiva“ a „finanční instituce“ zahrnují podniky definované v článku 4 směrnice 2006/…/ES.

Pojmy „finanční holdingová společnost“, „mateřská finanční holdingová společnost v členském státě“, „mateřská finanční holdingová společnost v EU“ a „podnik pomocných služeb“ zahrnují podniky definované v článku 4 směrnice 2006/…/ES, s tou výjimkou, že každý odkaz na úvěrové instituce se považuje za odkaz na instituce.

3.   Pro účely používání směrnice 2006/…/ES se na skupiny, na které se vztahuje čl. 2 odst. 1 a které nezahrnují úvěrovou instituci, použijí tyto definice:

a)

„finanční holdingovou společností“ se rozumí finanční instituce, jejíž dceřiné podniky jsou buď výlučně, nebo hlavně investiční podniky nebo jiné finanční instituce, z nichž alespoň jedna je investiční podnik, a která není smíšenou finanční holdingovou společností ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu (9);

b)

„smíšenou holdingovou společností“ se rozumí mateřský podnik, který není finanční holdingovou společností nebo investičním podnikem nebo smíšenou finanční holdingovou společností ve smyslu směrnice 2002/87/ES a jehož dceřiné podniky zahrnují alespoň jeden investiční podnik; a

c)

„příslušnými orgány“ se rozumějí vnitrostátní orgány, které podle právních nebo správních předpisů vykonávají dohled nad investičními podniky.

KAPITOLA II

POČÁTEČNÍ KAPITÁL

Článek 4

Pro účely této směrnice se „počáteční kapitál“ skládá z položek uvedených v čl. 57 písm. a) a b) směrnice 2006/…/ES.

Článek 5

1.   Počáteční kapitál ve výši 125 000 eur musí mít investiční podnik, který neobchoduje s žádnými finančními nástroji na vlastní účet ani neupisuje finanční nástroje s pevným závazkem převzetí, ale který drží peníze nebo cenné papíry klientů, případně oboje, a který nabízí jednu nebo více těchto služeb:

a)

přijímání a předávání pokynů investorů ohledně finančních nástrojů,

b)

provádění pokynů investorů ohledně finančních nástrojů nebo

c)

správu jednotlivých portfolií investic do finančních nástrojů.

2.   Příslušné orgány mohou dovolit investičnímu podniku, který provádí pokyny investorů ohledně finančních nástrojů, aby tyto nástroje držel na vlastní účet, jestliže jsou splněny tyto podmínky:

a)

tyto pozice vznikají pouze v důsledku toho, že se podniku nepodařilo navzájem přesně přiřadit pokyny investorů,

b)

celková tržní hodnota všech takových pozic nepřesahuje 15 % počátečního kapitálu podniku,

c)

podnik splňuje požadavky uvedené v článcích 18, 20 a 28, a

d)

tyto pozice jsou svou povahou náhodné a dočasné a jsou striktně omezeny na dobu potřebnou k provedení příslušné transakce.

Držení pozic obchodního portfolia ve finančních nástrojích za účelem investování kapitálu není považováno za obchodování ve smyslu odstavce 1 nebo pro účely uvedené v odstavci 3.

3.   Členské státy mohou snížit částku uvedenou v odstavci 1 na 50 000 eur, pokud není podnik oprávněn držet peníze nebo cenné papíry klientů, obchodovat na vlastní účet nebo upisovat finanční nástroje s pevným závazkem převzetí.

Článek 6

Místní podniky musí mít počáteční kapitál ve výši 50 000 eur, pokud požívají svobody usazování nebo volného pohybu služeb specifikovaných v článku 31 nebo 32 směrnice 2004/39/ES.

Článek 7

Podniky uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. b) bodě iii) musí mít:

a)

počáteční kapitál ve výši 50 000 eur; nebo

b)

pojištění profesní odpovědnosti, které pokrývá celé území Společenství, nebo jinou podobnou záruku proti odpovědnosti z porušení povinné péče při výkonu povolání, v hodnotě nejméně 1 000 000 eur na jednu pojistnou událost a souhrnně 1 500 000 eur na všechny pojistné události za jeden rok; nebo

c)

kombinaci počátečního kapitálu a pojištění profesní odpovědnosti, ze které vyplývá rovnocenná výše krytí jako podle písmen a) nebo b).

Komise pravidelně přezkoumává částky uvedené v prvním pododstavci, aby zohlednila změny evropského indexu spotřebitelských cen zveřejňovaného Eurostatem v souladu a současně s úpravami podle čl. 4 odst. 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/92/ES ze dne 9. prosince 2002 o zprostředkování pojištění (10).

Článek 8

Pokud je podnik uvedený v čl. 3 odst. 1 písm. b) bodě iii) registrován i podle směrnice 2002/92/ES, musí splňovat požadavek stanovený v čl. 4 odst. 3 uvedené směrnice a musí mít:

a)

počáteční kapitál ve výši 25 000 eur; nebo

b)

pojištění profesní odpovědnosti, které pokrývá celé území Společenství, nebo jinou podobnou záruku proti odpovědnosti z porušení povinné péče při výkonu povolání, v hodnotě nejméně 500 000 eur na jednu pojistnou událost a souhrnně 750 000 eur na všechny pojistné události za jeden rok; nebo

c)

kombinaci počátečního kapitálu a pojištění profesní odpovědnosti, ze které vyplývá rovnocenná výše krytí jako podle písmen a) nebo b).

Článek 9

Investiční podniky jiné než ty, které jsou uvedeny v článcích 5 až 8, musí mít počáteční kapitál ve výši 730 000 eur.

Článek 10

1.   Odchylně od čl. 5 odst. 1 a 3 a článků 6 a 9 mohou členské státy i nadále povolovat investiční podniky a podniky podle článku 6, které existovaly již před 31. prosincem 1995 a jejichž kapitál nedosahuje úrovně počátečního kapitálu stanoveného pro ně v čl. 5 odst. 1 a 3 a článcích 6 a 9.

Kapitál takových investičních podniků nebo podniků nesmí klesnout pod nejvyšší vztažnou hodnotu vypočtenou po dni oznámení uvedeném ve směrnici 93/6/EHS. Tato vztažná hodnota je průměrná denní výše kapitálu vypočtená za dobu šesti měsíců předcházejících datu výpočtu. Vypočítává se každých šest měsíců pro příslušné předchozí období.

2.   Jestliže kontrolu podniku, na který se vztahuje odstavec 1, převezme jiná fyzická nebo právnická osoba než ta, která jej předtím kontrolovala, musí kapitál daného podniku dosáhnout alespoň úrovně uvedené v čl. 5 odst. 1 a 3 a článcích 6 a 9, přičemž toto neplatí v případě prvního převodu dědictvím po 31. prosinci 1995, pokud je tento převod schválen příslušnými orgány a pokud se jedná o dobu nejvýše deseti let po uvedeném převodu;

3.   Když za určitých zvláštních okolností a se schválením příslušných orgánů dochází k fúzi dvou nebo více investičních podniků nebo podniků, na něž se vztahuje článek 6, nemusí kapitál podniku vzniklého fúzí dosáhnout úrovně, která je pro něj stanovena v čl. 5 odst. 1 a 3 a článcích 6 a 9. V průběhu kteréhokoliv období, kdy nebylo dosaženo úrovně uvedené v čl. 5 odst. 1 a 3 a článcích 6 a 9, však nesmí kapitál nového podniku klesnout pod celkovou výši kapitálu sloučených podniků v době fúze.

4.   Kapitál investičních podniků nebo podniků, na něž se vztahuje článek 6, nesmí klesnout pod úroveň uvedenou v čl. 5 odst. 1 a 3, článcích 6 a 9 a odstavcích 1 a 3 tohoto článku.

Pokud však kapitál těchto investičních podniků nebo podniků klesne pod tuto úroveň, příslušné orgány mohou, pokud je to okolnostmi zdůvodněno, poskytnout těmto podnikům lhůtu, aby napravily tuto situaci nebo ukončily svou činnost.

KAPITOLA III

OBCHODNÍ PORTFOLIO

Článek 11

1.   Obchodní portfolio instituce se skládá z veškerých pozic ve finančních nástrojích a komoditách držených buď se záměrem obchodovat s nimi, nebo s cílem zajišťovat jiné části obchodního portfolia, které musí být buď bez veškerých ujednání omezujících jejich obchodovatelnost, nebo které musí být možno zajistit.

2.   Pozice držené se záměrem obchodovat s nimi jsou pozice záměrně držené pro krátkodobý opětovný prodej nebo držené se záměrem využít skutečných nebo očekávaných krátkodobých cenových rozdílů mezi kupní a prodejní cenou nebo jiných výkyvů v ceně či úrokové sazbě. Pojem „pozice“ zahrnuje vlastní pozice a pozice vyplývající z poskytování služeb klientům a z tvorby trhu.

3.   Záměr obchodovat je třeba prokázat na základě strategií, zásad a postupů vytvořených institucí pro řízení pozice nebo portfolia v souladu s částí A přílohy VII.

4.   Instituce musí zavést a udržovat systémy a kontroly pro řízení svého obchodního portfolia v souladu s částmi B a D přílohy VII.

5.   Interní zajištění může být zahrnuto do obchodního portfolia, přičemž se v takovém případě použije část C přílohy VII.

KAPITOLA IV

KAPITÁL

Článek 12

„Původním kapitálem“ se rozumí součet písmen a) až c) minus součet písmen i) až k) článku 57 směrnice 2006/…/ES.

Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě do 1. ledna 2009 příslušný návrh změn této kapitoly.

Článek 13

1.   S výhradou odstavců 2 až 5 tohoto článku a článků 14 až 17 se kapitál investičních podniků a úvěrových institucí určuje podle směrnice 2006/…/ES.

První pododstavec se dále použije na investiční podniky, které nemají jednu z právních forem uvedených v čl. 1 odst. 1 čtvrté směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978 o ročních účetních závěrkách některých forem společností (11).

2.   Odchylně od odstavce 1 mohou příslušné orgány povolovat institucím, které jsou povinny splnit kapitálové požadavky vypočítané v souladu s články 21 a 28 až 32 a přílohami I a III až VI, aby výhradně pro uvedený účel použily alternativní určení kapitálu. Žádná část takto použitého kapitálu nesmí být zároveň použita ke splnění jiných kapitálových požadavků.

Toto alternativní určení je součtem položek níže uvedených pod písmeny a) až c) tohoto pododstavce minus položka níže uvedená pod písmenem d), přičemž odečtení této položky závisí na rozhodnutí příslušných orgánů:

a)

kapitál, tak jak je definovaný ve směrnici 2006/…/ES, pouze s vyloučením čl. 57 písm. l) až p) uvedené směrnice pro ty investiční podniky, u nichž se vyžaduje, aby odečetly položku pod písmenem d) tohoto odstavce od celkového součtu položek pod písmeny a) až c);

b)

čistý zisk instituce z obchodního portfolia po odečtení veškerých předvídatelných výdajů nebo dividend minus čisté ztráty z jejích jiných obchodů za předpokladu, že žádná z těchto částek už nebyla podle čl. 57 písm. b) nebo k) směrnice 2006/…/ES zahrnuta pod písmeno a) tohoto odstavce;

c)

podřízený dluh nebo položky uvedené v odstavci 5 tohoto článku, s výhradou podmínek stanovených v odstavcích 3 a 4 tohoto článku a v článku 14; a

d)

nelikvidní aktiva, jak jsou určena v článku 15.

3.   Podřízený dluh uvedený v odst. 2 druhém pododstavci písm. c) má počáteční splatnost nejméně dva roky. Bude plně splacen a dohoda o půjčce nebude zahrnovat žádnou klauzuli stanovící, že za určených okolností jiných, než je likvidace instituce, je dluh splatný před dohodnutou dobou splatnosti, ledaže příslušné orgány schválí splacení. Ani jistinu, ani úrok z tohoto podřízeného dluhu nelze splatit, pokud by toto splacení znamenalo, že kapitál dané instituce by pak dosahoval méně než 100 % celkových kapitálových požadavků uvedené instituce.

Instituce navíc informuje příslušné orgány o veškerých splátkách tohoto podřízeného dluhu, jakmile její kapitál poklesne pod 120 % jejích celkových kapitálových požadavků.

4.   Podřízený dluh uvedený v odst. 2 druhém pododstavci písm. c) nesmí překročit maximum 150 % původního kapitálu zůstávajícího ke splnění požadavků vypočítaných v souladu s články 21 a 28 až 32 a přílohami I až VI a k tomuto maximu se může přiblížit pouze za zvláštních okolností přijatelných pro příslušné orgány.

5.   Příslušné orgány mohou institucím povolit, aby podřízený dluh uvedený v odst. 2 druhém pododstavci písm. c) nahradily písmeny d) až h) článku 57 směrnice 2006/…/ES.

Článek 14

1.   Příslušné orgány mohou investičním podnikům povolit, aby překročily horní mez pro podřízený dluh stanovenou v čl. 13 odst. 4, jestliže jej z hlediska požadavku na obezřetné podnikání považují za přiměřený a za předpokladu, že celková částka tohoto podřízeného dluhu a položek uvedených v čl. 13 odst. 5 nepřekročí 200 % původního kapitálu, který zůstává ke splnění požadavků vypočítaných v souladu s články 21 a 28 až 32 a přílohami I a III až VI, nebo nepřekročí 250 % stejné částky, pokud investiční podniky odečítají při výpočtu kapitálu položku uvedenou v čl. 13 odst. 2 písm. d).

2.   Příslušné orgány mohou úvěrové instituci povolit, aby překročila horní mez pro podřízený dluh stanovenou v čl. 13 odst. 4, jestliže jej z hlediska požadavku na obezřetné podnikání považují za přiměřený a za předpokladu, že celková částka tohoto podřízeného dluhu a písmen d) až h) článku 57 směrnice 2006/…/ES nepřekročí 250 % původního kapitálu, který zůstává ke splnění požadavků vypočítaných v souladu s články 28 až 32 a přílohami I a III až VI této směrnice.

Článek 15

Nelikvidní aktiva uvedená v čl. 13 odst. 2 druhém pododstavci písm. d) zahrnují:

a)

hmotná fixní aktiva s výjimkou míry, v jaké lze pozemky a budovy započíst proti půjčkám, které zajišťují,

b)

majetkové podíly včetně podřízených pohledávek v úvěrových nebo finančních institucích, které mohou být zahrnuty do kapitálu uvedených institucí, pokud nebyly odečteny podle čl. 57 písm. l) až p) směrnice 2006/…/ES nebo podle čl. 16 písm. d) této směrnice,

c)

majetkové podíly a jiné investice do podniků jiných než úvěrových nebo finančních institucí, které nelze snadno uplatnit na trhu,

d)

schodky v dceřiných podnicích,

e)

vklady s výjimkou těch, které lze vyplatit do 90 dnů; vyňaty jsou rovněž platby ve spojitosti s maržovými termínovými nebo opčními smlouvami,

f)

půjčky a jiné splatné částky s výjimkou těch, které mají být splaceny do 90 dnů, a

g)

fyzické zásoby, pokud již nepodléhají kapitálovým požadavkům alespoň tak přísným, jako jsou požadavky stanovené v článcích 18 a 20.

Pro účely písmene b) nemusí příslušné orgány tam, kde jsou podíly v úvěrové nebo finanční instituci drženy dočasně za účelem operace finanční pomoci s cílem reorganizovat a zachránit tuto instituci, použít tento článek. Nemusí jej také použít v případě podílů, které jsou zahrnuty v obchodním portfoliu investičního podniku.

Článek 16

Investiční podniky zahrnuté do skupiny, od nichž se nevyžaduje splnění požadavků, jak je uvedeno v článku 22, vypočítají svůj kapitál podle článků 13 až 15 s výhradou těchto ustanovení:

a)

nelikvidní aktiva uvedená v čl. 13 odst. 2 písm. d) se odečtou;

b)

vyloučení uvedené v čl. 13 odst. 2 písm. a) nezahrne ty složky uvedené v čl. 57 písm. l) až p) směrnice 2006/…/ES, které investiční podnik drží v podnicích zahrnutých do konsolidace, jak ji definuje čl. 2 odst. 1 této směrnice;

c)

limity uvedené v čl. 66 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 2006/…/ES se vypočtou s přihlédnutím k původnímu kapitálu minus složky v čl. 57 písm. l) až p) uvedené směrnice uvedené v písmenu b) tohoto článku, které jsou součástí původního kapitálu uvedených podniků;

d)

složky v čl. 57 písm. l) až p) směrnice 2006/…/ES uvedené v písmenu c) tohoto článku se spíše odečtou od původního kapitálu než od celkové částky všech položek, jak je stanoveno v čl. 66 odst. 2 uvedené směrnice zejména pro účely čl. 13 odst. 4 a 5 a článku 14 této směrnice.

Článek 17

1.   Pokud instituce vypočítává pro účely přílohy II této směrnice hodnoty rizikově vážených expozic podle článků 84 až 89 směrnice 2006/…/ES, pak se pro účely výpočtu stanoveného v části 1 oddíle 4 přílohy VII směrnice 2006/…/ES použijí tato ustanovení:

a)

úpravy ocenění provedené za účelem zohlednění úvěrové kvality protistrany mohou být zahrnuty do součtu úprav ocenění a rezerv, které byly vytvořeny pro expozice uvedené v příloze II; a

b)

jestliže je úvěrové riziko protistrany přiměřeně zohledněno při oceňování pozice zahrnuté v obchodním portfoliu, je, s výhradou souhlasu příslušných orgánů, výše očekávané ztráty pro rizikovou expozici vůči protistraně rovna nule.

Pro účely písmene a) se pro takové instituce uvedené úpravy ocenění nezahrnou do kapitálu jinak než v souladu s tímto odstavcem.

2.   Pro účely tohoto článku se použijí články 153 a 154 směrnice 2006/…/ES.

KAPITOLA V

Oddíl 1

Krytí rizik

Článek 18

1.   Instituce mají mít kapitál, který je vždy vyšší než součet následujících údajů nebo se mu rovná:

a)

kapitálových požadavků vypočítaných podle metod a možností stanovených v článcích 28 až 32 a přílohách I, II a VI a případně v příloze V pro jejich obchody zahrnuté v obchodním portfoliu; a

b)

kapitálových požadavků vypočítaných podle metod a možností stanovených v přílohách III a IV a případně v příloze V pro všechny jejich podnikatelské činnosti.

2.   Odchylně od odstavce 1 mohou příslušné orgány povolit institucím, aby kapitálové požadavky na své obchody zahrnuté v obchodním portfoliu vypočítaly podle čl. 75 písm. a) směrnice 2006/…/ES a podle bodů 6, 7 a 9 přílohy II této směrnice, pokud velikost obchodů zahrnutých v obchodním portfoliu splňuje tyto požadavky:

a)

podíl obchodů zahrnutých v obchodním portfoliu těchto institucí zpravidla nepřesahuje 5 % jejich celkových obchodů;

b)

celková částka pozic zahrnutých v obchodním portfoliu zpravidla nepřesahuje 15 milionů eur; a

c)

podíl obchodů zahrnutých v obchodním portfoliu těchto institucí nikdy nepřesahuje 6 % jejich celkových obchodů a celková částka pozic zahrnutých v obchodním portfoliu nikdy nepřesahuje 20 milionů eur.

3.   K výpočtu podílu obchodů zahrnutých v obchodním portfoliu na celkových obchodech, jak je uvedeno v odst. 2 písm. a) a c), mohou příslušné orgány buď použít velikost kombinovaných rozvahových a podrozvahových obchodů, výsledovku, nebo kapitál dotyčných institucí nebo kombinaci těchto měření. Při posuzování velikosti rozvahových a podrozvahových obchodů jsou dluhové nástroje hodnoceny v tržních cenách nebo v hodnotě jistiny, akcie v jejich tržních cenách a deriváty podle jmenovité nebo tržní hodnoty podkladových nástrojů. Dlouhé a krátké pozice se sčítají bez ohledu na jejich znaménka.

4.   Jestliže se stane, že instituce překročí po dobu delší než krátké období jeden nebo oba z limitů stanovených v odst. 2 písm. a) a b) nebo překročí jeden nebo oba z limitů stanovených v odst. 2 písm. c), je od této instituce vyžadováno, aby ohledně svých obchodů zahrnutých v obchodním portfoliu splnila požadavky stanovené v odst. 1 písm. a) a aby o tom uvědomila příslušný orgán.

Článek 19

1.   Pro účely bodu 14 přílohy I může být, s výhradou uvážení vnitrostátních orgánů, dluhovým cenným papírům vydaným subjekty uvedenými v tabulce 1 v příloze I přidělena riziková váha ve výši 0 %, pokud jsou tyto dluhové cenné papíry denominovány a financovány v domácí měně.

2.   Odchylně od bodů 13 a 14 přílohy I mohou členské státy stanovit požadavek specifického rizika pro jakékoli dluhopisy, kterých se týká část 1 body 68 až 70 přílohy VI směrnice 2006/…/ES, rovnající se požadavku specifického rizika pro kvalifikující položku se stejnou zbytkovou splatností jako tyto dluhopisy, sníženému v souladu se sazbami uvedenými v části 1 bodě 72 přílohy VI uvedené směrnice.

3.   Pokud příslušný orgán schválí podnik kolektivního investování ze třetí země, jak je uvedeno v bodě 52 přílohy I, pak může příslušný orgán jiného členského státu uznat schválení tohoto podniku, aniž by musel sám provádět jeho hodnocení.

Článek 20

1.   S výhradou odstavců 2, 3 a 4 tohoto článku a s výhradou článku 34 této směrnice se požadavky v článku 75 směrnice 2006/…/ES použijí na investiční podniky.

2.   Odchylně od odstavce 1 mohou příslušné orgány povolit investičním podnikům, které nejsou oprávněny poskytovat investiční služby uvedené v části A bodech 3 a 6 přílohy I směrnice 2004/39/ES, aby držely kapitál, který je vždy vyšší než větší z následujících částek nebo je jí roven:

a)

součet kapitálových požadavků obsažených v čl. 75 písm. a) až c) směrnice 2006/…/ES a

b)

částka stanovená v článku 21 této směrnice.

3.   Odchylně od odstavce 1 mohou příslušné orgány povolit investičním podnikům, které drží počáteční kapitál ve smyslu článku 9, ale které spadají do následujících kategorií, aby držely kapitál, který je vždy vyšší než součet kapitálových požadavků vypočítaných v souladu s požadavky obsaženými v čl. 75 písm. a) až c) směrnice 2006/…/ES a částky stanovené v článku 21 této směrnice, nebo je tomuto součtu roven:

a)

investiční podniky, které obchodují na vlastní účet výhradně za účelem splnění nebo provedení pokynu klienta nebo za účelem získání přístupu k zúčtovacímu a vypořádacímu systému nebo uznávané burze, jestliže jednají v postavení zprostředkovatele nebo provádějí pokyn klienta; a

b)

investiční podniky:

i)

které nedrží peníze nebo cenné papíry klienta;

ii)

které obchodují pouze na vlastní účet;

iii)

které nemají žádné vnější zákazníky;

iv)

u jejichž transakcí se výkon a vypořádání uskutečňují na odpovědnost clearingové instituce a jsou uvedenou clearingovou institucí zaručeny.

4.   Investiční podniky uvedené v odstavcích 2 a 3 zůstanou předmětem všech ostatních ustanovení týkajících se operačního rizika a stanovených v příloze V směrnice 2006/…/ES.

5.   Článek 21 se použije výhradně na investiční podniky, na které se použijí odstavce 2 nebo 3 nebo článek 46, a to způsobem v nich uvedeným.

Článek 21

Od investičních podniků se vyžaduje, aby držely kapitál rovnající se jedné čtvrtině jejich fixních režijních nákladů za předchozí rok.

Příslušné orgány mohou tento požadavek upravit v případě významné změny v činnosti podniku od předchozího roku.

Podnik, který vykonává podnikatelskou činnost méně než jeden rok, včetně dne zahájení své činnosti, musí splňovat kapitálový požadavek ve výši jedné čtvrtiny fixních režijních nákladů obsažených v jeho podnikatelském plánu, pokud příslušné orgány nevyžadují úpravu tohoto plánu.

Oddíl 2

Uplatňování požadavků na konsolidovaném základě

Článek 22

1.   Příslušné orgány, které mají úkol nebo pověření vykonávat dohled na konsolidovaném základě nad skupinami uvedenými v článku 2, nemusí v konkrétních případech vyžadovat uplatňování kapitálových požadavků na konsolidovaném základě za předpokladu, že:

a)

každý investiční podnik v EU v takové skupině používá výpočet kapitálu uvedený v článku 16;

b)

všechny investiční podniky v takové skupině spadají do kategorií uvedených v čl. 20 odst. 2 a 3;

c)

každý investiční podnik v EU v takové skupině splňuje na individuálním základě požadavky ukládané články 18 a 20 a současně odečítá od kapitálu veškeré podmíněné závazky ve prospěch investičních podniků, finančních institucí, společností spravujících aktiva a podniků pomocných služeb, které by jinak byly konsolidovány; a

d)

jakákoli finanční holdingová společnost, která je mateřským podnikem jakéhokoli investičního podniku v členském státě v takové skupině, drží alespoň tolik kapitálu zde definovaného jako součet písmen a) až h) článku 57 směrnice 2006/…/ES, kolik je součet účetních hodnot veškerých účastí v plné výši, podřízených pohledávek a nástrojů uvedených v článku 57 uvedené směrnice v investičních podnicích, finančních institucích, společnostech spravujících aktiva a podnicích pomocných služeb, které by jinak byly konsolidovány, a celkové částky veškerých podmíněných závazků ve prospěch investičních podniků, finančních institucí, společností spravujících aktiva a podniků pomocných služeb, které by jinak byly konsolidovány;

Pokud jsou splněna kritéria prvního pododstavce, musí mít každý investiční podnik v EU zavedené systémy pro sledování a kontrolu zdrojů kapitálu a financování všech finančních holdingových společností, investičních podniků, finančních institucí, společností spravujících aktiva a podniků pomocných služeb v rámci skupiny.

2.   Odchylně od odstavce 1 mohou příslušné orgány finančním holdingovým společnostem, které jsou mateřským podnikem investičního podniku v členském státě v takové skupině, povolit, aby používaly hodnotu nižší, než je hodnota vypočtená podle odst. 1 písm. d), nikoliv však nižší než součet požadavků uložených individuálně články 18 a 20 investičním podnikům, finančním institucím, společnostem spravujícím aktiva a podnikům pomocných služeb, které by jinak byly konsolidovány, a celkové částky veškerých podmíněných závazků ve prospěch investičních podniků, finančních institucí, společností spravujících aktiva a podniků pomocných služeb, které by jinak byly konsolidovány. Pro účely tohoto odstavce je kapitálový požadavek na investiční podniky ve třetích zemích, finanční instituce, společnosti spravující aktiva a podniky pomocných služeb pomyslným kapitálovým požadavkem.

Článek 23

Příslušné orgány vyžadují od investičních podniků ve skupině, od níž nebylo vyžadováno splnění požadavků podle článku 22, aby je informovaly o těch rizicích, včetně rizik spojených se složením a zdroji kapitálu a financování, která by mohla ohrozit jejich finanční situace. Jestliže příslušné orgány pak usoudí, že finanční situace těchto investičních podniků nejsou přiměřeně chráněny, budou od nich vyžadovat, aby podnikly opatření, včetně omezení pro převod kapitálu z těchto podniků do jiných částí skupiny, bude-li to nezbytné.

Jestliže příslušné orgány nevyžadují povinnost dohledu na konsolidovaném základě podle článku 22, přijmou jiná vhodná opatření ke sledování rizik celé skupiny, zejména velké angažovanosti, a to včetně všech podniků, které nemají sídlo v členském státě.

Jestliže příslušné orgány nevyžadují použití kapitálových požadavků na konsolidovaném základě podle článku 22, použijí se individuálně požadavky článku 123 a kapitoly 5 hlavy V směrnice 2006/…/ES a požadavky článku 124 uvedené směrnice na dohled nad investičními podniky na individuálním základě.

Článek 24

1.   Odchylně od čl. 2 odst. 2 mohou příslušné orgány vyjmout investiční podniky z konsolidovaného kapitálového požadavku stanoveného v uvedeném článku za předpokladu, že všechny investiční podniky ve skupině spadají mezi investiční podniky uvedené v čl. 20 odst. 2 a skupina nezahrnuje úvěrové instituce.

2.   Pokud jsou splněny požadavky odstavce 1, požaduje se po mateřském investičním podniku v členském státě, aby držel kapitál na konsolidovaném základě, který je vždy vyšší než větší z následujících dvou částek vypočtených na základě konsolidované finanční situace mateřského investičního podniku v souladu s oddílem 3 této kapitoly, nebo který je mu roven:

a)

součet kapitálových požadavků obsažených v čl. 75 písm. a) až c) směrnice 2006/…/ES; a

b)

částka předepsaná v článku 21 této směrnice.

3.   Pokud jsou splněny požadavky odstavce 1, požaduje se po investičním podniku ovládaném finanční holdingovou společností, aby držel kapitál na konsolidovaném základě, který je vždy roven nebo vyšší než větší z následujících dvou částek vypočtených na základě konsolidované finanční situace finanční holdingové společnosti v souladu s oddílem 3 této kapitoly:

a)

součet kapitálových požadavků obsažených v čl. 75 písm. a) až c) směrnice 2006/…/ES; a

b)

částka předepsaná v článku 21 této směrnice.

Článek 25

Odchylně od čl. 2 odst. 2 mohou příslušné orgány vyjmout investiční podniky z konsolidovaného kapitálového požadavku stanoveného v uvedeném článku za předpokladu, že všechny investiční podniky ve skupině spadají mezi investiční podniky uvedené v čl. 20 odst. 2 a 3 a skupina nezahrnuje úvěrové instituce.

Pokud jsou splněny požadavky prvního pododstavce, požaduje se po mateřském investičním podniku v členském státě, aby držel kapitál na konsolidovaném základě, který je vždy vyšší než součet konsolidovaných kapitálových požadavků obsažených v čl. 75 písm. a) až c) směrnice 2006/…/ES a částky předepsané v článku 21 této směrnice, nebo je tomuto součtu roven, přičemž výpočet se provádí na základě konsolidované finanční situace mateřského investičního podniku v souladu s oddílem 3 této kapitoly.

Pokud jsou splněny požadavky prvního pododstavce, požaduje se po investičním podniku ovládaném finanční holdingovou společností, aby držel kapitál na konsolidovaném základě, který je roven nebo vyšší než součet požadavků obsažených v čl. 75 písm. a) až c) směrnice 2006/…/ES a částky předepsané v článku 21 této směrnice, přičemž výpočet se provádí na základě konsolidované finanční situace finanční holdingové společnosti v souladu s oddílem 3 této kapitoly.

Oddíl 3

Výpočet konsolidovaných požadavků

Článek 26

1.   V případech, kde není využito práva nevyžadovat splnění požadavků uvedených v článku 22 mohou příslušné orgány za účelem výpočtu kapitálových požadavků stanovených v přílohách I a V a výpočtu angažovanosti vůči klientům stanovených v článcích 28 až 32 a příloze VI na konsolidovaném základě povolit, aby pozice v obchodním portfoliu jedné instituce kompenzovaly pozice v obchodním portfoliu jiné instituce podle pravidel stanovených v článcích 28 až 32 a přílohách I, V a VI.

Příslušné orgány mohou rovněž povolit, aby devizové pozice v jedné instituci kompenzovaly devizové pozice v jiné instituci podle pravidel stanovených v příloze III nebo příloze V. Mohou rovněž povolit, aby komoditní pozice v jedné instituci kompenzovaly komoditní pozice v jiné instituci podle pravidel stanovených v příloze IV nebo příloze V.

2.   Příslušné orgány mohou povolit kompenzaci pozic v obchodním portfoliu a devizových nebo komoditních pozic podniků se sídlem ve třetích zemích, pokud jsou současně splněny tyto podmínky:

a)

tyto podniky byly povoleny ve třetí zemi a buď odpovídají definici úvěrové instituce uvedené v čl. 4 odst. 1 směrnice 2006/…/ES, nebo to jsou uznané investiční podniky z třetích zemí;

b)

tyto podniky individuálně splňují požadavky kapitálové přiměřenosti ekvivalentní požadavkům stanoveným v této směrnici; a

c)

v dotyčných třetích zemích neexistují předpisy, které by podstatně ovlivňovaly převod prostředků v rámci skupiny.

3.   Příslušné orgány také mohou povolit kompenzaci uvedenou v odstavci 1 v rámci skupiny mezi institucemi, které byly povoleny v daném členském státě, pokud:

a)

existuje uspokojivé rozdělení kapitálu uvnitř skupiny; a

b)

regulační, právní nebo smluvní rámec, v němž tyto instituce působí, zaručuje vzájemnou finanční podporu uvnitř skupiny.

4.   Příslušné orgány dále mohou povolit kompenzaci uvedenou v odstavci 1 v rámci skupiny mezi institucemi, které splňují podmínky v odstavci 3, a jakoukoliv institucí, která patří do stejné skupiny a byla povolena v jiném členském státě, pokud je tato instituce povinna individuálně splnit kapitálové požadavky stanovené v článcích 18, 20 a 28.

Článek 27

1.   Pro výpočet kapitálu na konsolidovaném základě se použije článek 65 směrnice 2006/…/ES.

2.   Příslušné orgány odpovědné za výkon dohledu na konsolidovaném základě mohou uznat platnost specifických definic kapitálu použitelných u dotyčných institucí podle kapitoly IV při výpočtu jejich konsolidovaného kapitálu.

Oddíl 4

Sledování a řízení velkých angažovaností

Článek 28

1.   Instituce sledují a řídí své velké angažovanosti v souladu s články 106 až 118 směrnice 2006/…/ES.

2.   Odchylně od odstavce 1 sledují a řídí instituce, které vypočítávají kapitálové požadavky pro své obchody zahrnuté v obchodním portfoliu podle příloh I a II a případně v příloze V této směrnice, své velké angažovanosti v souladu s články 106 až 118 směrnice 2006/…/ES s výhradou změn uvedených v článcích 29 až 30 této směrnice.

3.   Komise předloží do 31. prosince 2007 Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování tohoto oddílu, spolu s jakýmikoli vhodnými návrhy.

Článek 29

1.   Angažovanosti vůči jednotlivým klientům, které vznikají v obchodním portfoliu, se vypočítávají sečtením těchto položek:

a)

převaha dlouhých pozic instituce nad jejími krátkými pozicemi – tam, kde je kladná – u všech finančních nástrojů emitovaných daným klientem, přičemž se čistá pozice u každého z různých nástrojů vypočítá podle metod uvedených v příloze I;

b)

čistá expozice v případě převzetí emisí dluhových nebo kapitálových nástrojů; a

c)

expozice vyplývající z transakcí, dohod a smluv s dotyčným klientem uvedené v příloze II, přičemž tyto expozice se vypočítají způsobem stanoveným pro výpočet hodnoty expozice ve výše uvedené příloze.

Pro účely písmene b) se čistá expozice vypočítá tak, že se odečtou ty pozice v převzetí nové emise, které jsou upsány třetími stranami na základě formální dohody, snížené o faktory uvedené v bodě 41 přílohy I.

Pro účely písmene b) až do další koordinace příslušné orgány od institucí vyžadují, aby vytvářely systémy pro sledování a řízení expozic převzetí nových emisí mezi dobou počátečního závazku a pracovním dnem 1 s přihlédnutím k povaze rizik podstupovaných na dotyčných trzích.

Pro účely písmene c) se články 84 až 89 směrnice 2006/…/ES vyloučí z odkazu v bodě 6 přílohy II této směrnice.

2.   Angažovanosti vůči ekonomicky spjatým skupinám klientů v obchodním portfoliu se vypočítají jako součet angažovaností vůči jednotlivým klientům ve skupině, jak uvádí odstavec 1.

Článek 30

1.   Celkové angažovanosti vůči jednotlivým klientům nebo ekonomicky spjatým skupinám klientů se vypočítají jako součet angažovaností, které vznikají v obchodním portfoliu, a angažovaností, které vznikají v obchodním portfoliu, s přihlédnutím k článkům 112 až 117 směrnice 2006/…/ES.

Pro výpočet angažovanosti v neobchodním portfoliu ocení instituce expozici, která vzniká z aktiv, která se odčítají od jejich kapitálu podle čl. 13 odst. 2 druhého pododstavce písm. d), jako rovnou nule.

2.   Celkové angažovanosti institucí vůči jednotlivým klientům a ekonomicky spjatým skupinám klientů vypočítané podle odstavce 4 se hlásí podle článku 110 směrnice 2006/…/ES.

Jinak než v případě repo obchodů nebo půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit, výpočet velké angažovanosti vůči jednotlivým klientům a ekonomicky spjatým skupinám klientů pro účely hlášení nezahrnuje uznání snižování úvěrového rizika.

3.   Součet těchto angažovaností vůči jednotlivému klientu nebo ekonomicky spjaté skupině klientů v odstavci 1 se omezuje podle článků 111 až 117 směrnice 2006/…/ES.

4.   Odchylně od odstavce 3 mohou příslušné orgány povolit, aby se aktiva představující pohledávky a jiné expozice vůči uznaným investičním podnikům z třetích zemí a uznávaným clearingovým střediskům a burzám pro finanční nástroje posuzovala stejně jako expozice vůči institucím ve smyslu čl. 113 odst. 3 písm. i), čl. 115 odst. 2 a článku 116 směrnice 2006/…/ES.

Článek 31

Příslušné orgány mohou povolit, aby limity stanovené v článcích 111 až 117 směrnice 2006/…/ES byly překročeny, jestliže jsou splněny tyto podmínky:

a)

angažovanost v neobchodním portfoliu daného klienta nebo skupiny klientů nepřekračuje limity stanovené v článcích 111 až 117 směrnice 2006/…/ES, vypočtené s přihlédnutím ke kapitálu specifikovanému v uvedené směrnici, takže převýšení vzniká výlučně v obchodním portfoliu;

b)

instituce splňuje dodatečný kapitálový požadavek na převyšující částky vypočtený v souladu s přílohou VI směrnice 2006/…/ES, pokud jde o limity stanovené v čl. 111 odst. 1 a 2 uvedené směrnice;

c)

tam, kde uplynulo deset dnů nebo méně od vzniku překročení limitů, nepřevýší angažovanost u daného klienta nebo ekonomicky spjaté skupiny klientů v obchodním portfoliu 500 % kapitálu instituce;

d)

jakékoliv překročení limitů, které trvalo déle než deset dnů, nesmí ve svém součtu převyšovat 600 % kapitálu instituce; a

e)

instituce hlásí příslušným orgánům každé tři měsíce veškeré případy, kdy došlo k překročení limitů stanovených v čl. 111 odst. 1 a 2 směrnice 2006/…/ES během předchozích tří měsíců.

V souvislosti s písmenem e) se v každém případě překročení limitů hlásí částka převýšení a jméno příslušného klienta.

Článek 32

1.   Příslušné orgány stanoví postupy, jak zabránit tomu, aby se instituce záměrně vyhýbaly dodatečným kapitálovým požadavkům, které by jinak musely splnit u angažovaností překračujících limity stanovené v čl. 111 odst. 1 a 2 směrnice 2006/…/ES, jakmile tyto angažovanosti trvaly po dobu delší než deset dnů, a to tak, že dočasně převedou tyto angažovanosti na jiný podnik, ať už ve stejné skupině, nebo ne, nebo podniknou umělé transakce k vyloučení angažovanosti po dobu deseti dnů a vytvoří novou angažovanost.

Příslušné orgány oznámí uvedené postupy Radě a Komisi.

Instituce vedou systémy, které zajistí, aby každý převod, který má účinek uvedený v prvním pododstavci, byl okamžitě hlášen příslušným orgánům.

2.   Příslušné orgány mohou povolit, aby instituce, kterým je dovoleno používat alternativní určení kapitálu podle čl. 13 odst. 2, používaly uvedené určení pro účely čl. 30 odst. 2 a 3 a článku 31, jestliže vyžadují, aby dotyčné instituce splnily veškeré povinnosti stanovené v článcích 110 až 117 směrnice 2006/…/ES, pokud jde o angažovanosti vznikající mimo jejich obchodní portfolio použitím kapitálu definovaného v uvedené směrnici.

Oddíl 5

Hodnocení pozic pro účely plnění oznamovací povinnosti

Článek 33

1.   Veškeré pozice obchodního portfolia podléhají pravidlům obezřetného oceňování, jak jsou uvedena v části B přílohy VII. Tato pravidla požadují, aby instituce zajistily, že ocenění každé pozice jejich obchodního portfolia odpovídajícím způsobem odráží aktuální tržní hodnotu. Toto ocenění zahrnuje odpovídající stupeň jistoty s ohledem na dynamickou povahu pozic obchodního portfolia, požadavek obezřetnosti a způsob fungování a účel kapitálových požadavků, pokud jde o pozice obchodního portfolia.

2.   Pozice obchodního portfolia je třeba alespoň jednou denně znovu ocenit.

3.   Pokud právě nejsou k dispozici tržní ceny, nemusí příslušné orgány vyžadovat splnění požadavku stanoveného v odstavcích 1 a 2 a mají povinnost vyžadovat, aby instituce používaly alternativní metody oceňování za předpokladu, že tyto metody dostatečně odpovídají požadavku obezřetnosti a že byly schváleny příslušnými orgány.

Oddíl 6

Řízení rizik a hodnocení kapitálu

Článek 34

Příslušné orgány vyžadují, aby každý investiční podnik splňoval jak požadavky uvedené v článcích 22 a 123 směrnice 2006/…/ES, tak požadavky uvedené v článku 13 směrnice 2004/39/ES, s výhradou ustanovení o stupních použití v článcích 68 až 73 uvedené směrnice.

Oddíl 7

Oznamovací povinnost

Článek 35

1.   Členské státy vyžadují, aby investiční podniky a úvěrové instituce poskytovaly příslušným orgánům svých domovských členských států veškeré informace nezbytné pro posouzení, zda vyhovují předpisům přijatým v souladu s touto směrnicí. Členské státy rovněž zajistí, aby mechanismy vnitřní kontroly a administrativní a účetní postupy těchto institucí umožňovaly ověřování, zda vždy vyhovují těmto předpisům.

2.   Investiční podniky činí oznámení vůči příslušným orgánům způsobem upřesněným těmito orgány, a to minimálně jednou měsíčně v případě podniků, na něž se vztahuje článek 9, minimálně jednou za tři měsíce v případě podniků, na něž se vztahuje čl. 5 odst. 1, a minimálně jednou za šest měsíců v případě podniků, na něž se vztahuje čl. 5 odst. 3.

3.   Odchylně od odstavce 2 se od investičních podniků, na něž se vztahuje čl. 5 odst. 1 a článek 9, vyžaduje, aby poskytovaly informace na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě pouze jednou za šest měsíců.

4.   Úvěrové instituce plní oznamovací povinnost způsobem upřesněným příslušnými orgány, a to tak často, jak jim tuto povinnost stanoví směrnice 2006/…/ES.

5.   Příslušné orgány uloží institucím, aby jim okamžitě oznámily jakýkoliv případ, kdy jejich protistrany v dohodách o zpětném odkupu a o zpětném odprodeji nebo v transakcích zahrnujících půjčky a výpůjčky cenných papírů a komodit neplní své závazky.

KAPITOLA VI

Oddíl 1

Příslušné orgány

Článek 36

1.   Členské státy určí orgány, které jsou příslušné vykonávat povinnosti uvedené v této směrnici. Uvědomí o tom Komisi, přičemž uvedou veškeré rozdělení povinností.

2.   Příslušné orgány mají být veřejné orgány nebo subjekty oficiálně uznané vnitrostátními právními předpisy nebo veřejnými orgány jako součást systému dohledu fungujícího v daném členském státě.

3.   Příslušným orgánům mají být poskytnuty veškeré pravomoci potřebné k výkonu jejich povinností, zejména pravomoc ke kontrole složení obchodních portfolií.

Oddíl 2

Dohled

Článek 37

1.   Hlava V kapitola 4 směrnice 2006/…/ES se přiměřeně použije na dohled nad investičními podniky v souladu s těmito ustanoveními:

a)

odkazy na článek 6 směrnice 2006/…/ES se považují za odkazy na článek 5 směrnice 2004/39/ES;

b)

odkazy na článek 22 a 123 směrnice 2006/…/ES se považují za odkazy na článek 34 této směrnice; a

c)

odkazy na články 44 až 52 směrnice 2006/…/ES se považují za odkazy na články 54 a 58 směrnice 2004/39/ES.

Pokud má mateřská finanční holdingová společnost v EU jako dceřiný podnik jak úvěrovou instituci, tak i investiční podnik, použije se hlava V kapitola 4 směrnice 2006/…/ES pro dohled nad institucemi, jako by instituce byly úvěrovými institucemi.

2.   Ustanovení čl. 129 odst. 2 směrnice 2006/…/ES se rovněž použije na uznávání interních modelů institucí podle přílohy V této směrnice, pokud je příslušná žádost podána mateřskou úvěrovou institucí v EU a jejími dceřinými podniky nebo mateřským investičním podnikem v EU a jeho dceřinými podniky nebo společně dceřinými podniky mateřské finanční holdingové společnosti v EU.

Období pro uznání uvedené v prvním pododstavci činí šest měsíců.

Článek 38

1.   Příslušné orgány členských států úzce spolupracují při výkonu svých povinností stanovených touto směrnicí, zejména v případech, kdy jsou investiční služby poskytovány na základě svobody poskytování služeb nebo zřizováním poboček.

Příslušné orgány si na požádání poskytnou veškeré informace, které mohou usnadnit dohled nad kapitálovou přiměřeností institucí, a zejména dohled nad tím, zda vyhovují této směrnici.

2.   Jakákoliv výměna informací mezi příslušnými orgány, kterou stanoví tato směrnice, podléhá ohledně investičních podniků těmto povinnostem profesního tajemství:

a)

pro investiční podniky povinnostem stanoveným v článcích 54 a 58 směrnice 2004/39/ES; a

b)

pro úvěrové instituce povinnostem stanoveným v článcích 44 až 52 směrnice 2006/…/ES.

KAPITOLA VII

ZVEŘEJŇOVÁNÍ INFORMACÍ

Článek 39

Požadavky stanovené v hlavě V kapitole 5 směrnice 2006/…/ES se použijí na investiční podniky.

KAPITOLA VIII

Oddíl 1

Článek 40

Pro účely výpočtu minimálních kapitálových požadavků pro riziko protistrany podle této směrnice a pro výpočet minimálních kapitálových požadavků pro úvěrové riziko podle směrnice 2006/…/ES, a aniž je dotčen bod 6 přílohy III uvedené směrnice, se expozice vůči uznaným investičním podnikům z třetích zemí a expozice vůči uznaným clearingovým střediskům a burzám posuzují jako expozice vůči institucím.

Oddíl 2

Výkonné pravomoci

Článek 41

1.   Komise rozhodne o jakýchkoli technických úpravách v následujících oblastech postupem podle čl. 43 odst. 2.

a)

vyjasnění definic v článku 3 za účelem zajištění jednotného používání této směrnice,

b)

vyjasnění definic v článku 3 s přihlédnutím k vývoji na finančních trzích,

c)

úprava částek počátečního kapitálu stanovených v článcích 5 až 9 a částky uvedené v čl. 18 odst. 2 s přihlédnutím k vývoji v hospodářské a měnové oblasti,

d)

úprava kategorií investičních podniků v čl. 20 odst. 2 a 3 s přihlédnutím k vývoji na finančních trzích,

e)

vyjasnění požadavků stanovených v článku 21 za účelem zajištění jednotného používání této směrnice,

f)

harmonizace terminologie definic a jejich rámce v souladu s pozdějšími právními předpisy o institucích a záležitostech s nimi spojených,

g)

úprava technických ustanovení příloh I až VII v důsledku vývoje na finančních trzích, měření rizika, účetních standardů nebo požadavků, které berou v úvahu právní předpisy Společenství, nebo s ohledem na sbližování postupů v oblasti dohledu nebo

h)

technické úpravy s přihlédnutím k výsledkům přezkumu uvedeného v čl. 65 odst. 3 směrnice 2004/39/ES.

2.   Přijatá prováděcí opatření nesmí měnit základní ustanovení této směrnice.

Článek 42

1.   Komisi je nápomocen Evropský bankovní výbor zřízený rozhodnutím Komise 2004/10/ES ze dne 5. listopadu 2003 (12) (dále jen „výbor“).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na čl. 7 odst. 3 a článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

3.   Aniž jsou dotčena již přijatá prováděcí opatření, je po uplynutí dvouletého období po přijetí této směrnice a do 1. dubna 2008 pozastaveno uplatňování ustanovení této směrnice, která vyžadují přijetí technických pravidel, změn a rozhodnutí podle odstavce 2. Na návrh Komise mohou Evropský parlament a Rada obnovit dotyčná ustanovení postupem podle článku 251 Smlouvy, a za tímto účelem je před uplynutím lhůty nebo data uvedených v

4.   tomto odstavci, podle toho, co nastane dříve, přezkoumají.

Oddíl 3

Přechodná ustanovení

Článek 43

Ustanovení čl. 152 odst. 1 až 7 směrnice 2006/…/ES se v souladu s článkem 2 a kapitolou V oddíly 2 a 3 této směrnice použijí na investiční podniky vypočítávající hodnoty rizikově vážených expozic pro účely přílohy II této směrnice v souladu s články 84 až 89 směrnice 2006/…/ES, nebo na investiční podniky používající pokročilý přístup k měření, jak je uveden v článku 105 uvedené směrnice, pro výpočet jejich kapitálových požadavků pro operační riziko.

Článek 44

Do 31. prosince 2012 mohou členské státy použít u investičních podniků na linii podnikání „obchodování na finančních trzích“ relevantní ukazatel ve výši 15 %, pokud relevantní ukazatel linie podnikání „obchodování na finančních trzích“ představuje alespoň 50 % celkových relevantních ukazatelů pro veškeré jejich linie podnikání vypočtené v souladu s článkem 20 této směrnice a částí 2 body 1 až 4 přílohy X směrnice 2006/…/ES.

Článek 45

1.   Příslušné orgány mohou investičním podnikům povolit překročení limitů stanovených pro velké angažovanosti v článku 111 směrnice 2006/…/ES. Investiční podniky nemusí zahrnovat žádný nadbytek do svých výpočtů kapitálových požadavků překračujících tyto limity, jak je stanoveno v čl. 75 písm. b) uvedené směrnice. Toto diskreční právo je platné do 31. prosince 2010 nebo do data, kdy vstoupí v platnost jakékoli úpravy v souvislosti se zacházením s velkými angažovanostmi podle článku 119 směrnice 2006/…/ES, podle toho, co nastane dříve. Pro využití tohoto diskrečního práva musí být splněny podmínky uvedené v písmenech a) až d):

a)

investiční podnik poskytuje investiční služby nebo provádí investiční činnosti, které se vztahují k finančním nástrojům uvedeným v oddíle C bodech 5, 6, 7, 9 a 10 přílohy I směrnice 2004/39/ES;

b)

tyto investiční služby a investiční činnosti, které investiční podnik poskytuje nebo provádí, nejsou určeny pro retailového klienta nebo vykonávány jeho jménem;

c)

k porušení limitů uvedených v návětí tohoto odstavce dochází v souvislosti s expozicemi ze smluv, které jsou finančními nástroji uvedenými pod písmenem a) a vztahují se na komodity nebo podkladové nástroje ve smyslu oddílu C bodu 10 přílohy I směrnice 2004/39/ES (MiFID) a počítají se v souladu s přílohami III a IV směrnice 2006/…/ES, nebo ve spojení s expozicemi ze smluv týkajících se dodávek komodit nebo povolenky na emise;a

d)

investiční podnik má k dispozici zdokumentovanou strategii řízení a zejména dohledu a omezování rizika vyplývajícího z koncentrace expozic. Investiční podnik informuje neprodleně příslušné orgány o této strategii a o všech materiálních změnách této strategie. Investiční podnik provede odpovídající opatření k zajištění nepřetržitého monitorování úvěruschopnosti dlužníka, pokud jde o jeho dopad na koncentraci rizika. Tato opatření umožní investičnímu podniku adekvátně a dostatečně pružně reagovat na jakékoli zhoršení úvěruschopnosti dlužníka.

2.   Překročí-li investiční podnik vnitřní limity stanovené na základě strategie uvedené v odst. 1 písm. b), informuje bez prodlení příslušný orgán o míře a povaze překročení a o protistraně.

Článek 46

Odchylně od čl. 20 odst. 1 se do 31. prosince 2011 mohou příslušné orgány rozhodnout, v jednotlivých případech, neuplatňovat kapitálové požadavky vyplývající z čl. 75 písm. d) směrnice 2006/…/ES s ohledem na investiční podniky, na něž se nevztahuje čl. 20 odst. 2 a 3, jejichž celkové obchodní portfolio nikdy nepřesáhlo 50 milionů eur a jejichž průměrný počet zaměstnanců nepřekročil během finančního roku 100.

V takovém případě je kapitálový požadavek investičních podniků nejméně nižší z těchto částek:

a)

kapitálové požadavky vyplývající z čl. 75 písm. d) směrnice 2006/…/ES; a

b)

12/88 vyšší z těchto částek:

i)

částka kapitálových požadavků obsažených v čl. 75 písm. a) až c) směrnice 2006/…/ES; a

ii)

částka stanovená v článku 21 této směrnice, bez ohledu na čl. 20 odst. 5.

Použije-li se písmeno b), použije se dodatečné zvýšení minimálně jednou ročně.

Uplatňování této výjimky nesmí vést ke snížení celkové úrovně kapitálových požadavků pro investiční podnik ve srovnání s požadavky k 31. prosinci 2006, není-li toto snížení obezřetně odůvodněno snížením rozsahu podnikatelských činností investičního podniku.

Článek 47

Do 31. prosince 2009 nebo do dřívějšího data určeného pro jednotlivé případy příslušnými orgány mohou instituce, kterým byl uznán specifický model rizik před 1. lednem 2007 v souladu s přílohou V bodem 1, ohledně tohoto uznání přistupovat k bodům 4 a 8 přílohy V směrnice 93/6/EES ve znění, které měly tyto body před 1. lednem 2007.

Článek 48

1.   Ustanovení o kapitálových požadavcích uvedená v této směrnici a směrnici 2006/…/ES se nevztahují na investiční podniky, jejichž hlavní podnikatelskou činností je výhradně poskytování investičních služeb nebo provádění investičních činností ve vztahu k finančním nástrojům stanoveným v oddíle C bodech 5, 6, 7, 9 a 10 přílohy I směrnice 2004/39/ES a na něž se nevztahovala k 31. prosinci 2006 směrnice 93/22/EHS (13). Tato výjimka platí do 31. prosince 2010 nebo do dne vstupu v platnost jakékoli změny podle odstavců 2 a 3, podle toho, co nastane dříve.

2.   V rámci revize požadované v čl. 65 odst. 3 směrnice 2004/39/ES sestaví Komise na základě veřejné diskuze a jednání s příslušnými orgány zprávu pro Evropský parlament a Radu, ve které bude informovat o

a)

vhodném systému obezřetného dohledu nad investičními podniky, jejichž hlavní podnikatelskou činností je výhradně poskytování investičních služeb nebo provádění investičních činností ve vztahu ke komoditním a finančním derivátům stanoveným v oddíle C bodech 5, 6, 7, 9 a 10 přílohy I směrnice 2004/39/ES;a

b)

nezbytnosti změny směrnice 2004/39/ES pro vytvoření další kategorie investičního podniku, jehož hlavní podnikatelskou činností je poskytování investičních služeb nebo provádění investičních činností ve vztahu k finančním nástrojům stanoveným v oddíle C bodech 5, 6, 7, 9 a 10 přílohy I směrnice 2004/39/ES ve vztahu k dodávce energie (včetně elektřiny, uhlí, plynu a ropy).

3.   Na základě zprávy uvedené v odstavci 2 může Komise předložit návrhy změn této směrnice a směrnice 2006/…/ES.

Oddíl 4

Závěrečná ustanovení

Článek 49

1.   Členské státy do 31. prosince 2006 přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s články 2, 3, 11, 13, 17, 18, 19, 20, 22, 23, 24, 25, 29, 30, 33, 34, 35, 37, 39, 40, 41, 43, 44, 50 a přílohami I, II, III, V, VII. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto předpisů spolu se srovnávací tabulkou mezi jejich ustanoveními a ustanoveními této směrnice.

Budou tyto předpisy používat od 1. ledna 2007.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Členské státy rovněž učiní prohlášení, že odkazy ve stávajících právních a správních předpisech k těm směrnicím, které tato směrnice ruší, se považují za odkazy na tuto směrnici.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 50

1.   Ustanovení čl. 152 odst. 8 až 14 směrnice 2006/…/ES se obdobně použijí pro účely této směrnice, s výhradou následujících ustanovení, která se použijí v případě výkonu uvážení uvedeného v čl. 152 odst. 8 směrnice 2006/…/ES:

a)

odkazy v bodě 7 přílohy II této směrnice na směrnici 2006/…/ES se považují za odkazy na směrnici 2000/12/ES ve znění platném před 1. lednem 2007; a

b)

bod 4 přílohy II této směrnice se použije ve znění platném před 1. lednem 2007.

2.   Ustanovení čl. 157 odst. 3 směrnice 2006/…/ES se obdobně použije pro účely článků 18 a 20 této směrnice.

Článek 51

Do 1. ledna 2011 přezkoumá Komise uplatňování této směrnice a vypracuje o něm zprávu, kterou společně s případnými návrhy na změny předloží Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 52

Směrnice 93/6/EHS ve znění směrnic uvedených v seznamu v části A přílohy VIII se zrušuje, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic uvedených v části B přílohy VIII ve vnitrostátním právu.

Odkazy na zrušené směrnice se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze IX.

Článek 53

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 54

Tato směrnice je určena členským státům.

V … dne …

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda


(1)  Úř. věst C 234, 22.9.2005, s. 8.

(2)  Úř. věst C 52, 2.3.2005, s. 37.

(3)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 28. září 2005.

(4)  Úř. věst L 141, 11.6.1993, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES (Úř. věst. L 79, 24.3.2005. s. 9).

(5)  Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1.

(6)  Úř. věst. L ….

(7)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(8)  Úř. věst. C 284 E, 21.11.2002, s. 115.

(9)  Úř. věst. L 35, 11.2.2003, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2005/1/ES.

(10)  Úř. věst. L 9, 15.1.2003, s. 3.

(11)  Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 11. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/51/ES (Úř. věst. L 178, 17.7.2003, s. 16).

(12)  Úř. věst. L 3, 7.1.2004, s. 36.

(13)  Směrnice Rady 93/22/EHS ze dne 10. května 1993, o investičních službách v oblasti cenných papírů (Úř. věst. L 141, 11.6.1993, s. 27). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2002/87/ES.

PŘÍLOHA I

VÝPOČET KAPITÁLOVÝCH POŽADAVKŮ PRO POZIČNÍ RIZIKO

OBECNÁ USTANOVENÍ

Započtení

1.

Přebytek dlouhých (krátkých) pozic instituce nad jejími krátkými (dlouhými) pozicemi ve stejných akciích, dluhopisech a konvertibilních cenných papírech a totožných finančních termínových obchodech (futures), opcích, opčních listech a krytých opčních listech je její čistá pozice v každém z těchto rozdílných nástrojů. Při výpočtu čisté pozice povolí příslušné orgány, aby se pozice v derivátových nástrojích posuzovaly jako pozice v podkladovém (neboli pomyslném) cenném papíru či podkladových (neboli pomyslných) cenných papírech, jak je uvedeno v bodech 4 až 7. Při výpočtu specifického rizika podle bodu 14 se nebere v úvahu skutečnost, zda instituce drží vlastní dluhové nástroje.

2.

Není povoleno započtení pozice v konvertibilním cenném papíru proti kompenzující pozici v podkladových nástrojích, pokud příslušné orgány nepřijmou postup, podle něhož se bere v úvahu pravděpodobnost toho, že určitý konvertibilní cenný papír bude konvertován, nebo pokud vyžadují kapitál ke krytí možných ztrát při konverzi.

3.

Veškeré čisté pozice, bez ohledu na jejich znaménka, je nutno denně konvertovat do zúčtovací měny instituce v převládajícím okamžitém směnném kurzu před jejich celkovým součtem.

Specifické nástroje

4.

Termínové úrokové smlouvy (futures), dohody o budoucích úrokových sazbách (FRA) a forwardové závazky k nákupu či prodeji dluhových nástrojů se posuzují jako kombinace dlouhých a krátkých pozic. Tak například dlouhá pozice u termínových úrokových obchodů se posuzuje jako kombinace výpůjčky splatné v den dodání termínové smlouvy a držení aktiva se splatností v den splatnosti podkladového nástroje nebo podkladové pomyslné pozice dotyčné termínové smlouvy. Podobně se prodaná dohoda o budoucích úrokových sazbách (FRA) posuzuje jako dlouhá pozice se splatností v den vypořádání plus doba smlouvy a jako krátká pozice se splatností v den vypořádání. Výpůjčka i držení aktiva se pro výpočet kapitálového požadavku ke krytí specifického rizika u termínových úrokových obchodů a dohod o budoucích úrokových sazbách zahrne do první kategorie stanovené v bodě 14 tabulce 1. Forwardový závazek k nákupu dluhového nástroje se posuzuje jako kombinace výpůjčky s dnem splatnosti v den dodání a dlouhé (okamžité) pozice u dluhového nástroje samého. Výpůjčka se pro účely specifického rizika zahrne do první kategorie stanovené v bodě 14 tabulce 1 a dluhový nástroj do odpovídající kolonky v téže tabulce.

Příslušné orgány mohou povolit, aby se kapitálový požadavek pro termínovou smlouvu obchodovanou na burze rovnal marži požadované burzou, jestliže jsou zcela přesvědčeny, že přesně odpovídá míře rizika spojeného s termínovou smlouvou a že dosahuje minimálně výše kapitálového požadavku pro termínovou smlouvu, který by vyplýval z výpočtu provedeného metodou popsanou níže v této příloze nebo použitím metody interních modelů popsané v příloze V. Příslušné orgány mohou také povolovat, aby kapitálový požadavek pro smlouvu OTC derivátů ve smyslu tohoto bodu zúčtovanou jimi uznávaným clearingovým střediskem byl roven marži požadované tímto střediskem, jestliže jsou zcela přesvědčeny, že přesně odpovídá míře rizika spojeného s touto smlouvou a že dosahuje minimálně výše kapitálového požadavku pro dotyčnou smlouvu, který by vyplýval z výpočtu provedeného metodou popsanou níže v této příloze nebo použitím metody interních modelů popsané v příloze V.

Pro účely tohoto bodu se „dlouhou pozicí“ rozumí pozice, v níž instituce stanovila úrokovou sazbu, kterou dostane v určitou dobu v budoucnosti, a „krátkou pozicí“ se rozumí pozice, v níž stanovila úrokovou sazbu, kterou zaplatí v určitou dobu v budoucnosti.

5.

Opce na úrokové sazby, dluhové nástroje, akcie, indexy akcií, termínové finanční smlouvy, swapy a cizí měny se posuzují, jako by to byly pozice v hodnotě částky podkladového nástroje opce vynásobené jejich deltou pro účely této přílohy. Tyto pozice lze odčítat proti kompenzujícím pozicím v identických podkladových cenných papírech nebo derivátech. Použitá delta je delta příslušné burzy, delta vypočtená příslušnými orgány nebo tam, kde není k dispozici, nebo pro OTC opce faktor vypočtený samotnou institucí, přičemž model použitý touto institucí musí odpovídat nárokům ze strany příslušných orgánů.

Příslušné orgány však mohou stanovit, aby instituce vypočítávaly delty za použití metodiky stanovené těmito příslušnými orgány.

Ostatní rizika spojená s opcemi, kromě rizika delty, musí být zajištěna. Příslušné orgány mohou povolovat, aby se kapitálový požadavek pro prodanou opci obchodovanou na burze rovnal marži požadované burzou, jestliže jsou zcela přesvědčeny, že přesně odpovídá riziku spojenému s opcí a že dosahuje minimálně výše kapitálového požadavku pro opci, který by vyplýval z výpočtu provedeného metodou uvedenou níže v této příloze nebo metodou interních modelů popsanou v příloze V. Příslušné orgány mohou také povolovat, aby se kapitálový požadavek pro OTC opci zúčtovanou jimi uznávaným clearingovým střediskem rovnal marži požadované tímto střediskem, jestliže jsou zcela přesvědčeny, že přesně odpovídá riziku spojenému s opcí a že dosahuje minimálně výše kapitálového požadavku pro OTC opci, který by vyplýval z výpočtu provedeného metodou uvedenou níže v této příloze nebo metodou interních modelů popsanou v příloze V. Kromě toho mohou povolovat, aby se kapitálový požadavek pro koupenou opci obchodovanou na burze nebo OTC trzích rovnal požadavku pro její podkladový nástroj, pokud výsledný požadavek nepřesahuje tržní hodnotu opce. Kapitálový požadavek pro prodanou OTC opci se stanovuje v poměru k jejímu podkladovému nástroji.

6.

Opční listy vztahující se k dluhovým nástrojům a akciím se posuzují jako opce uvedené v bodě 5.

7.

Swapy se pro účely úrokového rizika posuzují jako rozvahové nástroje. Tak se úrokový swap, podle kterého instituce obdrží úrok s pohyblivou sazbou a zaplatí úrok s pevnou sazbou, posuzuje jako ekvivalent dlouhé pozice u nástroje s pohyblivou úrokovou sazbou se splatností rovnající se období do příštího stanovení úroku a krátké pozice u nástroje s pevnou úrokovou sazbou se stejnou splatností, jako je splatnost swapu.

A.   Zacházení u prodávajícího zajištění

8.

Při výpočtu kapitálového požadavku k tržnímu riziku strany, která úvěrové riziko podstupuje („prodávající zajištění“), se musí použít pomyslná částka smlouvy o úvěrovém derivátu, není-li stanoveno jinak. Pro účely výpočtu specifických rizikových nákladů, jiných než swap veškerých výnosů, splatnost smlouvy o úvěrových derivátech se použije místo splatnosti závazku. Pozice se stanovují takto:

i)

Swap veškerých výnosů vytváří dlouhou pozici v obecném tržním riziku referenčního závazku a krátkou pozici v obecném tržním riziku vládního dluhopisu se splatností, která odpovídá době do dalšího stanovení úroku a kterému je přidělena riziková váha 0 % v souladu s přílohou VI směrnice 2006/…/ES. Vytváří rovněž dlouhou pozici ve specifickém riziku referenčního závazku.

ii)

Swap úvěrového selhání nevytváří pozici v obecném tržním riziku. Pro účely specifického rizika musí instituce zaznamenat syntetickou dlouhou pozici v závazku referenčního subjektu, ledaže má derivát externí rating a splňuje podmínky stanovené pro oprávněnou pohledávku, v tom případě je možné dlouhou pozici v derivátu uvést. Jsou-li součástí produktu prémie či úrokové platby, musí být na tyto peněžní toky pohlíženo jako na pomyslné pozice ve vládních dluhopisech.

iii)

Jediný úvěrový dluhopis vytváří dlouhou pozici v obecném tržním riziku vlastního dluhopisu jakožto sazbu úrokového produktu. Pro účely specifického rizika je vytvořena syntetická dlouhá pozice v závazku referenčního subjektu. Další dlouhá pozice je u emitenta dluhopisu. Pokud má úvěrový dluhopis externí rating a splňuje podmínky oprávněné pohledávky, lze uvést pouze jedinou dlouhou pozici ve specifickém riziku dluhopisu.

iv)

Kromě dlouhé pozice ve specifickém riziku emitenta dluhopisu, vícenásobný úvěrový dluhopis poskytující proporcionální zajištění vytváří pozici v každém referenčním subjektu, s tím, že celková pomyslná částka smlouvy je napříč pozicemi rozložena podle podílu celkové pomyslné částky, kterou představuje každá expozice vůči referenčnímu subjektu. Tam, kde lze zvolit více než jeden závazek referenčního subjektu, je riziková váha specifického rizika určena tím ze závazků, jehož stupeň rizika je nejvyšší.

Pokud má vícenásobný úvěrový dluhopis externí rating a splňuje podmínky oprávněné pohledávky, lze uvést pouze jedinou dlouhou pozici ve specifickém riziku dluhopisu a

v)

V případě úvěrového derivátu, kde úvěrová událost vyplývá ze selhání prvního referenčního nástroje, vzniká pozice ve výši pomyslné hodnoty závazku každého referenčního subjektu. Je-li však výše maximálního možného plnění v případě úvěrové události nižší než kapitálový požadavek stanovený postupem podle prvé věty tohoto pododstavce, lze ji použít jako kapitálový požadavek pro specifické riziko.

V případě úvěrového derivátu, kde úvěrová událost vyplývá ze selhání druhého referenčního nástroje, vzniká pozice ve výši pomyslné hodnoty závazku každého referenčního subjektu s výjimkou jednoho (toho s nejnižším kapitálovým požadavkem ke specifickému riziku). Je-li však výše maximálního možného plnění v případě úvěrové události nižší než kapitálový požadavek stanovený postupem podle prvé věty tohoto pododstavce, lze ji použít jako kapitálový požadavek ke specifickému riziku.

Pokud selhání prvního nebo druhého derivátu má externí rating a splňuje podmínky stanovené pro oprávněnou pohledávku, potom prodávající zajištění potřebuje vypočítat jen jeden rizikový náklad odrážející rating derivátu.

B.   Zacházení u kupujícího zajištění

Pro stranu, která úvěrové riziko převádí („kupující zajištění“), jsou pozice stanoveny jako zrcadlový obraz prodávajícího zajištění, s výjimkou úvěrového dluhopisu (kde vůči emitentovi nevzniká žádná krátká pozice). Jestliže v určitém okamžiku existuje kupní opce v kombinaci s navýšením úrokové sazby, je na tento okamžik nahlíženo jako na splatnost zajištění. V případě úvěrových derivátů n-tého selhání (nth to default) se kupujícím zajištění povoluje, aby kompenzovali specifické riziko pro n-1 podkladových aktiv (tj. n-1 aktiv s nejnižším požadavkem pro specifické riziko).

9.

Instituce, které své pozice denně oceňují podle tržní hodnoty a řídí úrokové riziko u derivátových nástrojů uvedených v bodech 4 až 7 na základě diskontovaného peněžního toku, mohou používat modely citlivosti pro výpočet pozic uvedených ve zmíněných bodech a mohou je používat pro jakýkoli dluhopis, který je umořován během zbytkové splatnosti, nikoliv jedním konečným splacením jistiny. Uvedený model i jeho použití institucí musí schválit příslušné orgány. Tyto modely by měly vytvářet pozice se stejnou citlivostí na změny úrokových sazeb jako podkladové peněžní toky. Tuto citlivost je nutno posoudit s přihlédnutím k nezávislým pohybům vzorových sazeb na výnosové křivce, s minimálně jedním bodem citlivosti v každém z pásem splatnosti uvedeném v tabulce 2 v bodě 20. Pozice se zahrnují do výpočtu kapitálových požadavků podle bodů 17 až 32.

10.

Instituce, které nepoužívají modely podle bodu 9, mohou se souhlasem příslušných orgánů posuzovat jakékoli pozice v derivátových nástrojích uvedených v bodech 4 až 7 jako plně kompenzující, pokud splňují alespoň tyto podmínky:

a)

pozice mají stejnou hodnotu a jsou denominovány ve stejné měně;

b)

referenční sazby (pro pozice s pohyblivou sazbou) nebo kupony (pro pozice s pevnou sazbou) jsou úzce porovnávány; a

c)

příští datum stanovení úrokové sazby nebo zbytkové splatnosti u pozic s kuponem s pevnou sazbou se nacházejí v rámci těchto mezí:

i)

u lhůt kratších než jeden měsíc: tentýž den;

ii)

u lhůt mezi jedním měsícem a jedním rokem: do sedmi dnů; a

iii)

více než jeden rok: do třiceti dnů.

11.

Převodce cenných papírů nebo zaručených práv vztahujících se na cenné papíry v rámci dohod o zpětném odkupu a půjčovatel cenných papírů v případě půjček cenných papírů zahrnou tyto cenné papíry do výpočtu svého kapitálového požadavku podle této přílohy, pokud tyto cenné papíry splňují kritéria stanovená v článku 11.

Specifická a obecná rizika

12.

Poziční riziko u obchodovaného dluhového nástroje nebo akcií (nebo úrokového nebo akciového derivátu) se pro výpočet kapitálu potřebného k jeho krytí rozdělí na dvě složky. První je složka specifického rizika – je to riziko změny v ceně příslušného nástroje v důsledku faktorů ve vztahu k jeho emitentovi nebo v případě derivátů k emitentovi podkladového nástroje. Druhá složka kryje obecné riziko – to je riziko změny v ceně příslušného nástroje (v případě obchodovaného dluhového nástroje nebo dluhového derivátu) v důsledku změny v úrovni úrokových sazeb nebo (v případě akcií nebo akciových derivátů) rozsáhlého pohybu na trhu akcií nespojeného se specifickými atributy jednotlivých cenných papírů.

OBCHODOVANÉ DLUHOVÉ NÁSTROJE

13.

Čisté pozice se klasifikují podle měny, v níž jsou denominovány, a kapitálový požadavek se vypočte pro obecné a specifické riziko v každé jednotlivé měně odděleně.

Specifické riziko

14.

Instituce přiřadí své čisté pozice v obchodním portfoliu vypočtené podle bodu 1 do příslušných kategorií v tabulce 1 na základě emitenta nebo dlužníka, externího nebo interního úvěrového ohodnocení a zbytkové splatnosti a pak je vynásobí váhou uvedenou v dané tabulce. Sečte své vážené pozice (bez ohledu na to, zda jsou dlouhé nebo krátké), aby vypočítala kapitálový požadavek ke krytí specifického rizika.

Tabulka 1

Nástroje

Kapitálový požadavek pro specifické riziko

Dluhové cenné papíry emitované nebo zajišťované centrálními vládami, emitované centrálními bankami, mezinárodními organizacemi, mezinárodními rozvojovými bankami nebo orgány regionální nebo místní správy členských států, které by se kvalifikovaly na stupeň úvěrové kvality 1 nebo které by obdržely rizikovou váhu 0 % podle pravidel pro stanovení rizikových vah expozic podle článků 78 až 83 směrnice 2006/.../ES.

0 %

Dluhové cenné papíry emitované nebo zajišťované centrálními vládami, emitované centrálními bankami, mezinárodními organizacemi, mezinárodními rozvojovými bankami nebo orgány regionální nebo místní správy členských států, které by se kvalifikovaly na stupeň úvěrové kvality 2 nebo 3 podle pravidel pro stanovení rizikových vah expozic podle článků 78 až 83 směrnice 2006/.../ES, a dluhové cenné papíry emitované nebo zajišťované institucemi, které by se kvalifikovaly na stupeň úvěrové kvality 1 nebo 2 pravidel pro stanovení rizikových vah expozic podle článků 78 až 83 směrnice 2006/.../ES, a dluhové cenné papíry emitované nebo zajišťované institucemi, které by se kvalifikovaly na stupeň úvěrové kvality 3 pravidel pro stanovení rizikových vah expozic v souladu s částí 1 bodem 28 přílohy VI směrnice 2006/.../ES, a dluhové cenné papíry emitované nebo zajišťované podniky, které by se kvalifikovaly na stupeň úvěrové kvality 1 nebo 2 pravidel pro stanovení rizikových vah expozic podle článků 78 až 83 směrnice 2006/.../ES.

Ostatní kvalifikující položky vymezené v bodě15.

0,25 % (zbytková splatnost je šest měsíců a méně)

1,00 % (zbytková splatnost je delší než šest měsíců a kratší nebo rovna 24 měsícům)

1,60 % (zbytková splatnost převyšuje 24 měsíců)

Dluhové cenné papíry emitované nebo zajišťované centrálními vládami, emitované centrálními bankami, mezinárodními organizacemi, mezinárodními rozvojovými bankami nebo orgány regionální nebo místní správy členských států nebo institucemi, které by se kvalifikovaly na stupeň úvěrové kvality 4 nebo 5 podle pravidel pro stanovení rizikových vah expozic podle článků 78 až 83 směrnice 2006/.../ES, a dluhové cenné papíry emitované nebo zajišťované institucemi, které by se kvalifikovaly na stupeň úvěrové kvality3 pravidel pro stanovení rizikových vah expozic v souladu s částí 1 bodem 26 přílohy VI směrnice 2006/.../ES, a dluhové cenné papíry emitované nebo zajišťované podniky, které by se kvalifikovaly na stupeň úvěrové kvality 3 nebo 4 pravidel pro stanovení rizikových vah expozic podle článků 78 až 83 směrnice 2006/.../ES.

Expozice, pro které není posouzení úvěrové kvality uznanými externími ratingovými agenturami k dispozici.

8 %

Dluhové cenné papíry emitované nebo zajišťované centrálními vládami, emitované centrálními bankami, mezinárodními organizacemi, mezinárodními rozvojovými bankami nebo orgány regionální nebo místní správy členských států nebo institucemi, které by se kvalifikovaly na stupeň úvěrové kvality 6 pravidel pro stanovení rizikových vah expozic podle článků 78 až 83 směrnice 2006/.../ES, a dluhové cenné papíry emitované nebo zajišťované podniky, které by se kvalifikovaly na stupeň úvěrové kvality 5 nebo 6 pravidel pro stanovení rizikových vah expozic podle článků 78 až 83 směrnice 2006/.../ES.

12 %

Aby se instituce, které uplatňují pravidla pro stanovení rizikových vah expozic podle článků 84 až 89 směrnice 2006/…/ES, mohly kvalifikovat na úroveň hodnocení úvěrové kvality, musí mít dlužník expozice interní rating s pravděpodobností selhání (PD) stejnou nebo nižší, než je PD spojená s příslušnou úrovní hodnocení úvěrové kvality podle pravidel pro stanovení rizikových vah expozic vůči podnikům podle článků 78 až 83 uvedené směrnice.

Nástroje emitované nekvalifikovaným emitentem obdrží kapitálový požadavek pro specifické riziko 8 % nebo 12 % podle tabulky 1. Příslušné orgány mohou od institucí požadovat, aby uplatnily vyšší kapitálový požadavek pro specifické riziko na tyto nástroje nebo aby zamítly kompenzaci za účelem vymezení rozsahu obecného tržního rizika mezi takovými nástroji a jakýmikoli jinými dluhovými nástroji.

Na sekuritizační expozice, na které by se vztahoval postup odečtu, jak je stanoven v čl. 66 odst. 2 směrnice 2006/…/ES nebo riziková váha ve výši 1 250 %, jak je stanoveno v části 4 přílohy VI uvedené směrnice, se vztahuje riziková váha, jež není menší než váha stanovená podle uvedených postupů. Na likviditní facility bez ratingu se vztahuje kapitálový požadavek, jež není nižší než požadavek stanovený v části 4 přílohy IX směrnice 2006/…/ES.

15.

Pro účely bodu 14 se kvalifikujícími položkami rozumějí:

a)

dlouhé a krátké pozice v aktivech, která se kvalifikovala pro stupeň úvěrové kvality, který odpovídá alespoň investičnímu stupni v procesu přiřazování (mapping process) vymezeném v hlavě V kapitole 2 oddíle 3 pododdíle 1 směrnice 2006/…/ES;

b)

dlouhé a krátké pozice v aktivech, jejichž PD není podle přístupu vymezeného v hlavě V kapitole 2 oddíle 3 pododdíle 2 směrnice 2006/…/ES z důvodu platební schopnosti emitenta větší než PD aktiv uvedených pod písmenem a);

c)

dlouhé a krátké pozice v aktivech, pro která není k dispozici úvěrové ohodnocení od uznané externí ratingové agentury a která splňují tyto podmínky:

i)

jsou dotyčnými institucemi považována za dostatečně likvidní;

ii)

jejich investiční kvalita je podle vlastního uvážení instituce alespoň rovnocenná s investiční kvalitou aktiv uvedených pod písmenem a); a

iii)

jsou registrována na alespoň jednom regulovaném trhu v členském státě nebo na burze ve třetí zemi za předpokladu, že burza je uznána ze strany příslušných orgánů daného členského státu;

d)

dlouhé a krátké pozice v aktivech emitovaných institucemi, která podléhají požadavkům na kapitálovou přiměřenost stanoveným ve směrnici 2006/…/ES, která jsou dotyčnými institucemi považována za dostatečně likvidní a jejichž investiční kvalita je podle vlastního uvážení instituce alespoň rovnocenná investiční kvalitě aktiv uvedených pod písmenem a); a

e)

cenné papíry emitované institucemi, u nichž se má za to, že mají stejnou nebo vyšší úvěrovou kvalitu než instituce s úvěrovou kvalitou na úrovni 2 podle pravidel pro stanovení rizikových vah expozic institucím podle článků 78 až 83 směrnice 2006/…/ES a na které se vztahují pravidla pro dohled a regulaci srovnatelná s pravidly podle této směrnice.

Způsob, jakým jsou dluhové nástroje posuzovány, je podroben přezkoumání příslušných orgánů, které zvrátí rozhodnutí instituce, pokud jsou podle jejich názoru příslušné nástroje vystaveny příliš vysokému specifickému riziku na to, aby byly kvalifikujícími položkami.

16.

Příslušné orgány od instituce vyžadují, aby použila maximální váhy uvedené v tabulce 1 k bodu 14 na nástroje, které vykazují zvláštní riziko z důvodu nedostatečné platební schopnosti emitenta.

Obecné riziko

a)   Založené na splatnosti

17.

Postup pro výpočet kapitálových požadavků ke krytí obecného rizika zahrnuje dva základní kroky. Za prvé, všechny pozice se váží podle doby splatnosti (jak je vysvětleno v bodě 18), aby se vypočetla částka kapitálu potřebného na jejich krytí. Za druhé, tento požadavek může být snížen, když je držena vážená pozice současně s opačnou váženou pozicí ve stejném pásmu splatnosti. Kapitálový požadavek se může také snížit v případě, že opačné vážené pozice spadají do různých pásem splatnosti, přičemž velikost snížení závisí jak na tom, zda obě pozice spadají nebo nespadají do stejné zóny, tak na tom, do které zóny spadají. Celkem existují tři zóny (skupiny pásem splatnosti).

18.

Instituce přiřadí své čisté pozice do příslušných pásem splatnosti v bodě 20 tabulce 2 sloupci 2 nebo 3. Přiřazení provede na základě zbytkové splatnosti u nástrojů s pevnou úrokovou sazbou a na základě období zbývajícího do dalšího stanovení úrokové sazby v případě nástrojů, u nichž je úroková sazba pohyblivá až do konečné splatnosti. Také rozlišuje mezi dluhovými nástroji s kuponem 3 % nebo vyšším a dluhovými nástroji s kuponem pod 3 % a zařadí je podle toho do sloupce 2 nebo sloupce 3 v tabulce 2. Pak každý vynásobí vahou pro příslušné pásmo splatnosti ve sloupci 4 v tabulce 2.

19.

Poté vypočítá součet vážených dlouhých pozic a součet vážených krátkých pozic v každém pásmu splatnosti. Částka součtu vážených dlouhých pozic, které jsou porovnány se součtem vážených krátkých pozic v daném pásmu splatnosti, je porovnaná vážená pozice v daném pásmu a zbývající dlouhá nebo krátká pozice je neporovnaná vážená pozice v témže pásmu. Poté se vypočtou celkové porovnané vážené pozice ve všech pásmech.

20.

Instituce vypočte celkové částky neporovnaných vážených dlouhých pozic pro pásma zahrnutá v každé ze zón v tabulce 2, aby odvodila neporovnané vážené dlouhé pozice pro každou zónu. Podobně se provede součet neporovnaných vážených krátkých pozic pro každé pásmo v dané zóně, aby se vypočetla neporovnaná vážená krátká pozice pro tuto zónu. Ta část neporovnané vážené dlouhé pozice pro danou zónu, která je porovnána s neporovnanou váženou krátkou pozicí pro stejnou zónu, je porovnaná vážená pozice pro tuto zónu. Ta část neporovnané vážené dlouhé pozice nebo neporovnané vážené krátké pozice pro zónu, která nemůže být takto porovnána, je neporovnaná vážená pozice pro tuto zónu.

Tabulka 2

Zóna

Pásmo splatnosti

Váha

(v %)

Předpokládaná změna úrokové sazby

(v %)

Kupon 3 % nebo více

Kupon pod 3 %

1

0 ≤ 1 měsíc

0 ≤ 1 měsíc

0,00

> 1 ≤ 3 měsíce

> 1 ≤ 3 měsíce

0,20

1,00

> 3 ≤ 6 měsíců

> 3 ≤ 6 měsíců

0,40

1,00

> 6 ≤ 12 měsíců

> 6 ≤ 12 měsíců

0,70

1,00

2

> 1 ≤ 2 roky

> 1,0 ≤ 1,9 roku

1,25

0,90

> 2 ≤ 3 roky

> 1,9 ≤ 2,8 roku

1,75

0,80

> 3 ≤ 4 roky

> 2,8 ≤ 3,6 roku

2,25

0,75

3

> 4 ≤ 5 let

> 3,6 ≤ 4,3 roku

2,75

0,75

> 5 ≤ 7 let

> 4,3 ≤ 5,7 roku

3,25

0,70

> 7 ≤ 10 let

> 5,7 ≤ 7,3 roku

3,75

0,65

> 10 ≤ 15 let

> 7,3 ≤ 9,3 roku

4,50

0,60

> 15 ≤ 20 let

> 9,3 ≤ 10,6 roku

5,25

0,60

> 20 let

> 10,6 ≤ 12,0 roku

6,00

0,60

 

> 12,0 ≤ 20,0 roku

8,00

0,60

 

> 20 let

12,50

0,60

21.

Poté se vypočítá částka neporovnané vážené dlouhé (krátké) pozice v zóně 1, která je porovnána s neporovnanou váženou krátkou (dlouhou) pozicí v zóně 2. To se v bodě 25 označuje jako porovnaná vážená pozice mezi zónami 1 a 2. Stejný výpočet se pak provede u té části neporovnané vážené pozice v zóně 2, která zbývá, a neporovnané vážené pozice v zóně 3, aby se vypočítala porovnaná vážená pozice mezi zónami 2 a 3.

22.

Instituce může případně změnit sled v bodě 21, takže vypočítá porovnanou váženou pozici mezi zónami 2 a 3 před výpočtem uvedené pozice mezi zónami 1 a 2.

23.

Zbytek neporovnané vážené pozice v zóně 1 se pak porovná s tím, co zbývá v zóně 3 po porovnání se zónou 2, aby se odvodila porovnaná vážená pozice mezi zónami 1 a 3.

24.

Po provedení tří oddělených porovnávacích výpočtů v bodech 21, 22 a 23 se zbývající pozice sečtou.

25.

Kapitálový požadavek instituce se pak vypočítá jako součet

a)

10 % součtu porovnaných vážených pozic ve všech pásmech splatnosti;

b)

40 % porovnané vážené pozice v zóně 1;

c)

30 % porovnané vážené pozice v zóně 2;

d)

30 % porovnané vážené pozice v zóně 3;

e)

40 % porovnané vážené pozice mezi zónami 1 a 2 a mezi zónami 2 a 3 (viz bod 21 );

f)

150 % porovnané vážené pozice mezi zónami 1 a 3; a

g)

100 % zbylých neporovnaných vážených pozic.

b)   Založené na době trvání

26.

Příslušné orgány mohou institucím obecně nebo individuálně povolit používání systému pro výpočet kapitálového požadavku pro obecné riziko u obchodovaných dluhových nástrojů, který odráží trvání, místo systému uvedeného v bodech 17 až 25, a to za předpokladu, že jej instituce používá soustavně.

27.

V systému uvedeném v bodě 26 instituce vypočítá z tržní hodnoty každého dluhového nástroje s pevnou úrokovou sazbou jeho výnos do doby splatnosti, což je implicitní diskontní sazba pro tento nástroj. V případě nástrojů s pohyblivou úrokovou sazbou instituce vypočítá z tržní hodnoty každého nástroje jeho výnos za předpokladu, že jistina je splatná v době, kdy může dojít k příští změně úrokové sazby.

28.

Instituce poté vypočítá modifikovanou dobu trvání každého dluhového nástroje podle následujícího vzorce: modifikovaná doba trvání = ((doba trvání(D))/(1 + r)), kde:

D

=

((Σt = 1 m((t Ct)/((1 + r)t)))/(Σt = 1 m((Ct)/((1 + r)t))))

kde:

r

=

výnos do doby splatnosti (viz bod 25),

Ct

=

platba v hotovosti v době t,

m

=

celková doba splatnosti (viz bod 25).

29.

Instituce pak zařadí každý dluhový nástroj do příslušné zóny v tabulce 3. Zařazení provede na základě modifikované doby trvání každého nástroje.

Tabulka 3

Zóna

Modifikovaná doba trvání

(v letech)

Předpokládaný úrok

(změna v %)

1

> 0 ≤ 1,0

1,0

2

> 1,0 ≤ 3,6

0,85

3

> 3,6

0,7

30.

Instituce pak vypočítá pozici váženou dobou trvání pro každý nástroj tak, že vynásobí jeho tržní cenu jeho modifikovanou dobou trvání a předpokládanou změnou úrokové sazby pro nástroj s příslušnou modifikovanou dobou trvání (viz sloupec 3 v tabulce 3).

31.

Instituce vypočítá své dlouhé pozice vážené dobou trvání a krátké pozice vážené dobou trvání v každé zóně. Částka jejích dlouhých pozic vážených dobou trvání porovnaná s částkou krátkých pozic vážených dobou trvání v každé zóně pak bude porovnaná pozice vážená dobou trvání pro tuto zónu.

Instituce pak vypočítá neporovnané pozice vážené dobou trvání pro každou zónu. Poté použije postup pro neporovnané vážené pozice uvedený v bodech 21 až 24.

32.

Kapitálový požadavek instituce se pak vypočítá jako součet

a)

2 % porovnané pozice vážené dobou trvání pro každou zónu;

b)

40 % porovnaných pozic vážených dobou trvání mezi zónami 1 a 2 a mezi zónami 2 a 3;

c)

150 % porovnané pozice vážené dobou trvání mezi zónami 1 a 3; a

d)

100 % zbylých neporovnaných pozic vážených dobou trvání.

AKCIE

33.

Instituce sečte veškeré své čisté dlouhé pozice a veškeré své čisté krátké pozice podle bodu 1. Součet těchto dvou čísel je její celková hrubá pozice. Rozdíl mezi nimi je její celková čistá pozice.

Specifické riziko

34.

Instituce sečte veškeré své čisté dlouhé pozice a veškeré své čisté krátké pozice podle bodu 1. Vynásobí svou celkovou hrubou pozici čtyřmi procenty, aby vypočítala svůj kapitálový požadavek na krytí specifického rizika.

35.

Odchylně od bodu 34 mohou příslušné orgány povolit kapitálový požadavek na krytí specifického rizika ve výši 2 % místo 4 % u těch portfolií akcií, které instituce drží a které splňují tyto podmínky:

a)

nejedná se o akcie emitentů, kteří vydali pouze obchodované dluhové nástroje, na něž se v současnosti vztahuje kapitálový požadavek 8 % nebo 12 % podle tabulky 1 v bodě 14 nebo na něž se vztahuje nižší požadavek pouze proto, že jsou zaručeny nebo zajištěny;

b)

akcie musí být příslušnými orgány prohlášeny podle objektivních kritérií za vysoce likvidní; a

c)

žádná jednotlivá pozice nezahrnuje více než 5 % hodnoty celého portfolia akcií instituce.

Pro účely písmene c) příslušné orgány mohou povolit jednotlivé pozice až do výše 10 %, pokud celkový součet těchto pozic nepřesahuje 50 % portfolia.

Obecné riziko

36.

Její kapitálový požadavek na krytí obecného rizika je její celková čistá pozice násobená osmi procenty.

Termínové smlouvy (futures) na akciové indexy

37.

Termínové smlouvy (futures) na akciové indexy, delta ekvivalenty opcí na termínové smlouvy na akciové indexy a opce na akciové indexy, dále souhrnně jen „termínové smlouvy na akciové indexy“, lze rozložit na pozice v jednotlivých akciích, které je tvoří. Tyto pozice lze posuzovat jako podkladové pozice v příslušných akciích a pod podmínkou schválení příslušnými orgány je lze odečíst od opačných pozic přímo v podkladových akciích.

38.

Příslušné orgány zajistí, aby každá instituce, která odečetla své pozice u jedné nebo více akcií, které vytvářejí termínovou smlouvu na akciové indexy, od jedné nebo více pozic přímo v termínové smlouvě na akciové indexy, měla přiměřený kapitál ke krytí rizika ztráty způsobené tím, že hodnoty termínové smlouvy nesledují přesně hodnotu akcií, které smlouvu tvoří; zajistí to i tehdy, pokud je instituce držitelem opačných pozic v termínových smlouvách na akciové indexy, které nejsou totožné, pokud jde o jejich splatnost nebo jejich složení nebo obojí.

39.

Odchylně od bodů 37 a 38 termínové smlouvy na akciové indexy, které jsou obchodovány na burze a podle názoru příslušných orgánů představují široce diverzifikované indexy, vyžadují kapitál ve výši 8 % na krytí obecného rizika, na krytí specifického rizika však žádný kapitál nevyžadují. Takové termínové smlouvy na akciové indexy se zahrnují do výpočtu celkové čisté pozice v bodě 33, ale nepřihlíží se k nim při výpočtu celkové hrubé pozice ve stejném bodě.

40.

Jestliže se termínová smlouva na akciové indexy nerozloží na své podkladové pozice, posuzuje se tak, jako by to byla jednotlivá akcie. Specifické riziko u této individuální akcie lze však pominout, pokud je dotyčná termínová smlouva na akciové indexy obchodována na burze a pokud podle názoru příslušných orgánů představuje široce diverzifikovaný index.

PŘEVZETÍ NOVÝCH EMISÍ

41.

V případě přebírání nových emisí dluhových nebo kapitálových nástrojů mohou příslušné orgány povolit, aby instituce pro výpočet kapitálových požadavků použila následující postup. Za prvé vypočítá čisté pozice odečtením pozic v převzatých nových emisích, které upsaly nebo za které spoluručí třetí strany na základě formálních dohod. Za druhé sníží čisté pozice použitím faktorů v tabulce 4.

Tabulka 4

pracovní den 0:

100 %

pracovní den 1:

90 %

pracovní dny 2 až 3:

75 %

pracovní den 4:

50 %

pracovní den 5:

25 %

po pracovním dnu 5:

0 %.

„Pracovní den 0“ je pracovní den, kdy se instituce bezpodmínečně zaváže přijmout známé množství cenných papírů za dohodnutou cenu.

Za třetí vypočte své kapitálové požadavky za použití snížených pozic v převzatých nových emisích.

Příslušné orgány zajistí, aby instituce měla dostatečný kapitál na krytí rizika ztráty, které existuje mezi dobou počátečního závazku a pracovním dnem 1.

KAPITÁLOVÉ POŽADAVKY KE SPECIFICKÉMU RIZIKU PRO POZICE OBCHODNÍHO PORTFOLIA, KTERÉ JSOU ZAJIŠŤOVANÉ ÚVĚROVÝMI DERIVÁTY

42.

V souladu se zásadami uvedenými v bodech 43 až 46 se povolí zajištění poskytované úvěrovými deriváty.

43.

Povolí se v plném rozsahu, pokud se hodnota obou stran vždy pohybuje v opačném směru a zhruba ve stejné míře. Toto se týká těchto situací:

a)

obě strany se skládají ze zcela identických nástrojů;

b)

dlouhá hotovostní pozice je zajišťována swapem veškerých výnosů (nebo obráceně) a existuje přesný soulad mezi referenčním závazkem a podkladovou expozicí (tzv. hotovostní pozicí). Splatnost samotného swapu může být odlišná od splatnosti podkladové expozice.

V těchto situacích by na žádnou stranu pozice neměl být použit kapitálový požadavek ke specifickému riziku.

44.

Kompenzace ve výši 80 % se použije, pokud se hodnota obou stran vždy pohybuje v opačném směru a pokud existuje přesný soulad mezi referenčním závazkem, splatností referenčního závazku i úvěrového derivátu a měnou podkladové expozice. Kromě toho by klíčové prvky smlouvy o úvěrovém derivátu neměly způsobit, aby se cenový pohyb úvěrového derivátu podstatně lišil od cenových pohybů hotovostní pozice. V míře, ve které transakce uskutečňuje přenos rizika, se kompenzace ve výši 80 % pro účely specifického rizika použije na tu stranu transakce, která má vyšší kapitálový požadavek, zatímco kapitálový požadavek ke specifickému riziku druhé strany transakce je nulový.

45.

Částečná kompenzace se povolí, pokud se hodnota obou stran obvykle pohybuje v opačném směru. Toto by se týkalo těchto situací:

a)

pozice splňuje podmínky bodu 43 písm. b), avšak existuje nesoulad aktiv mezi referenčním závazkem a podkladovou expozicí. Pozice však splňují tyto požadavky:

i)

referenční závazek je postaven na roveň nebo je podřízen podkladovému závazku;

ii)

podkladový závazek a referenční závazek mají téhož dlužníka a jsou opatřeny právně vymahatelnou doložkou křížového selhání nebo doložkou křížového urychlení;

b)

pozice splňuje podmínky bodu 43 písm. a) nebo bodu 44, avšak z hlediska měny nebo splatnosti existuje nesoulad mezi zajištěním úvěrového rizika a podkladovým aktivem (měnové nesoulady by měly být zahrnuty do standardního vykazování devizového rizika podle přílohy III);

c)

pozice splňuje podmínky bodu 44, avšak existuje nesoulad aktiv mezi hotovostní pozicí a úvěrovým derivátem. Podkladové aktivum však náleží do (doručitelných) závazků v dokumentaci úvěrového derivátu.

V každé z těchto situací se namísto sčítání kapitálových požadavků ke specifickému riziku za každou stranu transakce spíše použije pouze vyšší z obou kapitálových požadavků.

46.

Ve všech situacích, které nesplňují podmínky bodů 43 až 45, je kapitálový požadavek ke specifickému riziku posuzován vzhledem k oběma stranám pozic.

KAPITÁLOVÉ POŽADAVKY PRO PODNIKY KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ V OBCHODNÍM PORTFOLIU

47.

Kapitálové požadavky k pozicím v podnicích kolektivního investování (CIU), které splňují podmínky vymezené v článku 11 pro zacházení s kapitálem obchodního portfolia, budou vypočítány v souladu s metodami vymezenými v bodech 48 až 56.

48.

Aniž jsou dotčena ostatní ustanovení tohoto oddílu, podléhají pozice v podnicích kolektivního investování kapitálovému požadavku k pozičnímu riziku (specifickému a obecnému) ve výši 32 %. Aniž jsou dotčeny ustanovení bod 2.1 čtvrtý odstavec přílohy III nebo bod 12 šestý odstavec (komoditní riziko) přílohy V společně s bodem 2.1 čtvrtým odstavcem přílohy III, ve kterých se používá modifikovaná metoda zacházení se zlatem vymezená v uvedených bodech, podléhají pozice v podnicích kolektivního investování kapitálovému požadavku k pozičnímu riziku (specifickému a obecnému) a devizovému riziku ve výši ne více než 40 %.

49.

Instituce mohou určit kapitálový požadavek k pozicím v podnicích kolektivního investování, které splňují kritéria stanovená v bodě 51, s použitím metod stanovených v bodech 53 až 56.

50.

Pokud není uvedeno jinak, není povoleno započtení mezi podkladovými investicemi podniku kolektivního investování a ostatními pozicemi drženými institucí.

OBECNÁ KRITÉRIA

51.

Obecná kritéria, která je nutno splnit, aby bylo možné použít metody vymezené v bodech 53 až 56 na podniky kolektivního investování emitované společnostmi, nad kterými je vykonáván dohled nebo které mají sídlo ve Společenství, jsou tato:

a)

prospekt daného podniku kolektivního investování nebo jiný takový dokument zahrnuje:

i)

kategorie aktiv, do kterých je danému podniku kolektivního investování povoleno investovat;

ii)

pokud pro jeho investice platí určité limity, pak tyto relativní limity a způsoby jejich výpočtu;

iii)

pokud je přípustný pákový efekt, jeho maximální možná míra; a

iv)

pokud jsou přípustné investice do OTC finančních derivátů či repo obchodů, zásady omezování rizika protistrany plynoucího z těchto transakcí;

b)

daný podnik kolektivního investování podává pololetní a roční zprávy o své podnikatelské činnosti, aby tak mohla být vyhodnocena jeho aktiva a závazky, příjem a činnost za dané období;

c)

na žádost držitele podílu budou podíly v podniku kolektivního investování odkoupeny v hotovosti na denní bázi, z aktiv podniku;

d)

investice do podniku kolektivního investování jsou odděleny od aktiv správce podniku kolektivního investování; a

e)

investující instituce přiměřeným způsobem hodnotí riziko spojené s podnikem kolektivního investování.

52.

Podniky kolektivního investování třetí země mohou být způsobilé, pokud jsou splněny požadavky uvedené v bodě 51 písm. a) až e) a příslušný orgán udělil instituci schválení.

SPECIFICKÉ METODY

53.

Tam, kde jsou na denní bázi instituci známy podkladové investice podniku kolektivního investování, může instituce tyto podkladové investice přezkoumat, aby vypočítala kapitálové požadavky k pozičnímu riziku (obecnému a specifickému) pro tyto pozice v souladu s metodami vymezenými v této příloze nebo, byl-li udělen souhlas, v souladu s metodami vymezenými v příloze V. V tomto případě se s pozicemi v podnicích kolektivního investování zachází jako s pozicemi v podkladových investicích podniku kolektivního investování. Započtení je povoleno mezi pozicemi v podkladových investicích podniku kolektivního investování a ostatními pozicemi drženými institucí za podmínky, že instituce drží dostatečné množství podílů k tomu, aby bylo možné uskutečnit splacení/vytvoření výměnou za podkladové investice.

54.

Instituce mohou vypočítat kapitálové požadavky k pozičnímu riziku (obecnému a specifickému) pro pozice v podnicích kolektivního investování v souladu s metodami vymezenými v této příloze nebo, byl-li udělen souhlas, v souladu s metodami vymezenými v příloze V, a sice pro předpokládané pozice, které představují pozice nezbytné k reprodukování složení a výkonu externě generovaného indexu nebo pevného koše akcií či dluhových cenných papírů uvedených v písmenu a), při splnění těchto podmínek:

a)

účelem pověření podniku kolektivního investování je reprodukovat složení a výkon externě generovaného indexu nebo pevného koše akcií či dluhových cenných papírů; a

b)

minimální korelaci 0,9 mezi denními cenovými pohyby podniku kolektivního investování a indexu nebo koše akcií či dluhových cenných papírů, který podnik sleduje, lze zřetelně stanovit za období minimálně šesti měsíců. „Korelací“ se v této souvislosti rozumí korelační koeficient mezi denními výnosy podniku kolektivního investování a indexu nebo koše akcií či dluhových cenných papírů, který sleduje.

55.

Tam, kde na denní bázi nejsou instituci známy podkladové investice podniku kolektivního investování, může instituce vypočítat kapitálové požadavky k pozičnímu riziku (obecnému a specifickému) v souladu s metodami vymezenými v této příloze, při splnění těchto podmínek:

a)

předpokládá se, že daný podnik kolektivního investování nejprve investuje do těch tříd aktiv, na které se vztahuje nejvyšší kapitálový požadavek k pozičnímu riziku (obecnému a specifickému), a to až do maximální výše, která je mu dovolena v rámci jeho pověření, a poté dále investuje v sestupném pořadí, dokud nedosáhne maximálního limitu pro celkové investice. S pozicí v podniku kolektivního investování se zachází způsobem, jako kdyby byla přímo držena v předpokládané pozici;

b)

při výpočtu svého kapitálového požadavku k pozičnímu riziku vezmou instituce v úvahu maximální nepřímou expozici, které by mohly dosáhnout, kdyby prostřednictvím podniku kolektivního investování zaujaly pozice s použitím pákového efektu, a sice tím, že proporcionálně zvýší pozici v podniku kolektivního investování až do úrovně maximální expozice vůči položkám podkladových investic plynoucím z pověření; a

c)

pokud by kapitálový požadavek k pozičnímu riziku (obecnému a specifickému) podle tohoto odstavce převyšoval požadavek stanovený v bodě 48, bude kapitálový požadavek snížen na uvedenou úroveň.

56.

Při výpočtu a vykazování kapitálových požadavků k pozičnímu riziku (obecnému a specifickému) pro pozice v podnicích kolektivního investování splňujících podmínky bodů 53 a 55 v souladu s metodami stanovenými v této příloze se instituce mohou spolehnout na třetí stranu za předpokladu, že je adekvátním způsobem zajištěna správnost výpočtu a vykazování.

PŘÍLOHA II

VÝPOČET KAPITÁLOVÝCH POŽADAVKŮ PRO VYPOŘÁDACÍ RIZIKO A ÚVĚROVÉ RIZIKO PROTISTRANY

VYPOŘÁDACÍ RIZIKO NEBO RIZIKO DODÁNÍ

1.

V případě transakcí, v nichž dluhové nástroje, akcie, cizí měny a komodity (kromě dohod o zpětném odkupu a zpětném odprodeji, půjček a výpůjček cenných papírů nebo komodit) nejsou vyrovnány po řádném datu dodání, musí instituce vypočítat cenový rozdíl, kterému je vystavena. Jedná se přitom o rozdíl mezi dohodnutou vypořádací cenou za dotyčný dluhový nástroj, akcii, cizí měny nebo komoditu a jejich aktuální tržní hodnotou, pokud by tento rozdíl mohl znamenat pro instituci ztrátu. Pro výpočet příslušného kapitálového požadavku musí být tento rozdíl vynásoben příslušným koeficientem ze sloupce A tabulky 1.

Tabulka 1

Počet pracovních dnů po řádném dni splatnosti

(%)

5 – 15

8

16 – 30

50

31 – 45

75

46 a více

100

VOLNÉ DODÁVKY

2.

Od instituce se požaduje, aby držela kapitál, jak je stanoveno v tabulce 2, pokud:

a)

zaplatila za cenné papíry, cizí měny nebo komodity dříve, než je obdržela, nebo dodala cenné papíry, cizí měny nebo komodity dříve, než za ně dostala zaplaceno; a

b)

v případě přeshraničních transakcí uplynul jeden nebo více dnů od provedení platby nebo dodávky.

Tabulka 2: kapitálové postupy s volnými dodávkami

Typ transakce

Až do první smluvní platby nebo fáze dodávky.

Od první smluvní platby nebo fáze dodávky až do čtyř dnů po druhé smluvní platbě nebo fázi dodávky.

Od 5 pracovních dnů po druhé smluvní platbě nebo fázi dodávky až do zániku transakce.

Volné dodávky

Bez kapitálového požadavku.

Posuzovat jako expozici.

Odečíst převedenou hodnotu a kladnou expozici od kapitálu.

3.

Při uplatňování rizikové váhy na expozice volných dodávek, s nimiž se nakládá podle tabulky 2 sloupce 3, mohou instituce využívající přístup stanovený v článcích 84 až 89 směrnice 2006/…/ES přiřadit PD protistranám, pro které nemají jinou expozici neobchodního portfolia, na základě externího ratingu protistrany. Instituce, které využívají vlastních odhadů ztrát ze selhání (dále jen „LGD“), mohou uplatnit LGD stanovené v části 2 bodě 8 přílohy IX směrnice 2006/…/ES na expozice volných dodávek, s nimiž se nakládá podle tabulky 2 sloupce 3, za předpokladu, že jej uplatní na všechny takové expozice. Alternativně mohou instituce využívající přístup stanovený v článcích 84 až 89 směrnice 2006/…/ES uplatnit rizikové váhy stanovené v článcích 78 až 83 uvedené směrnice za předpokladu, že jej uplatní na všechny takového expozice nebo mohou uplatnit 100 % rizikovou váhu na všechny takové expozice.

Pokud výše kladné expozice z transakcí volných dodávek není významná, mohou instituce uplatnit na tyto expozice rizikovou váhu 100 %.

4.

V případech celosystémového selhání vypořádacího nebo clearingového systému mohou příslušné orgány upustit od kapitálových požadavků vypočtených podle bodů 1 a 2 dokud nedojde k nápravě situace. V tomto případě nebude selhání protistrany při vypořádání obchodu považováno za selhání pro účely úvěrového rizika.

ÚVĚROVÉ RIZIKO PROTISTRANY (CCR)

5.

Požaduje se, aby instituce držela kapitál ke krytí CCR vznikajícího v důsledku těchto skutečností:

a)

mimoburzovní (OTC) derivátové nástroje a úvěrové deriváty;

b)

dohody o zpětném odkupu, dohody o zpětném odprodeji, půjčky či výpůjčky cenných papírů nebo komodit na základě cenných papírů nebo komodit zahrnutých do obchodního portfolia;

c)

maržové obchody založené na cenných papírech nebo komoditách; a

d)

transakce s delší dobou vypořádání.

6.

S výhradou bodů 7 až 10 se hodnoty expozice a hodnoty rizikově vážené expozice pro tyto expozice vypočítají v souladu s hlavou V kapitolou 2 oddílem 3 směrnice 2006/…/ES; v uvedeném oddíle se odkazy na „úvěrové instituce“ vykládají jako odkazy na „instituce“, odkazy na „mateřské úvěrové instituce“ se vykládají jako odkazy na „mateřské instituce“ a průvodní pojmy se vykládají odpovídajícím způsobem.

7.

Pro účely bodu 6:

se příloha IV směrnice 2006/…/ES považuje za změněnou v tom smyslu, že zahrnuje oddíl C bod 8 přílohy I směrnice 2004/39/ES;

se příloha III směrnice 2006/…/ES považuje za změněnou v tom smyslu, že se za poznámky pod čarou u tabulky 1 doplňuje text, který zní:

Pro získání číselné hodnoty možné budoucí úvěrové expozice v případě swapu veškerých výnosů a swapu úvěrového selhání se jmenovitá hodnota nástroje vynásobí těmito sazbami:

pokud je referenční závazek takového typu, že jestliže by dal vzniknout přímé expozici instituce, jednalo by se pro účely přílohy I o kvalifikující položku, činí sazba 5 %;

pokud je referenční závazek takového typu, že jestliže by dal vzniknout přímé expozici instituce, nejednalo by se pro účely přílohy I o kvalifikující položku, činí sazba 10 %.

V případě swapu úvěrového selhání však platí, že instituce, jejíž expozice vznikající ze swapu představuje dlouhou pozici v podkladovém nástroji, může použít číselnou hodnotu 0 % na možnou budoucí úvěrovou expozici za předpokladu, že swap úvěrového selhání nepodléhá uzavření v případě platební neschopnosti subjektu, jehož expozice vznikající ze swapu představuje krátkou pozici v podkladovém nástroji, ačkoliv u podkladového nástroje selhání nenastalo.

Tam, kde úvěrový derivát poskytuje zajištění ve vztahu k „n-tému případu selhání“ z určitého počtu podkladových závazků, je ukazatelem pro to, který z výše předepsaných procentních údajů se použije, závazek n-té nejnižší úvěrové kvality, přičemž je nutno určit, zda by se v případě, že instituci závazek vznikne, jednalo či nejednalo o kvalifikující položku pro účely přílohy I.

8.

Pro účely bodu 6 se institucím k výpočtu hodnot rizikově vážených expozic nedovolí používat jednoduchou metodu finančního kolaterálu uvedenou v části 3 bodech 24 až 29 přílohy VIII směrnice 2006/…/ES pro uznání účinků finančního kolaterálu.

9.

Pro účely bodu 6 v případě repo obchodů a půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit zahrnutých do obchodního portfolia, mohou být jako uznatelný kolaterál uznány veškeré finanční nástroje a komodity, které jsou způsobilé k zahrnutí do obchodního portfolia. Pro expozice z titulu mimoburzovních (OTC) derivátových nástrojů zahrnutých do obchodního portfolia lze komodity, které jsou způsobilé k zahrnutí do obchodního portfolia, též uznat jako uznatelný kolaterál. Pro účely výpočtu koeficientu volatility se tam, kde jsou takové finanční nástroje nebo komodity, které nejsou uznány podle přílohy VIII směrnice 2006/…/ES, půjčovány, prodávány nebo poskytovány, nebo vypůjčovány, nakupovány nebo obdrženy jako kolaterál či jiným způsobem v rámci takové transakce a instituce používá regulatorní koeficient volatility podle části 3 přílohy VIII uvedené směrnice, zachází s takovými nástroji a komoditami stejným způsobem jako s akciemi nezahrnutými do hlavního indexu a kotovanými na uznávané burze.

Pokud instituce používají vlastní odhady koeficientu volatility podle části 3 přílohy VIII směrnice 2006/…/ES, s ohledem na finanční nástroje nebo komodity, které nejsou uznány podle přílohy VIII uvedené směrnice, musí se koeficient volatility vypočítat pro každou individuální položku. Pokud instituce používají přístup interních modelů stanovených v části 3 přílohy III směrnice 2006/…/ES, mohou také použít tento přístup v obchodním portfoliu.

10.

Pro účely bodu 6 ve vztahu k uznávání rámcových dohod o započtení, jež se týkají repo obchodů nebo půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit nebo ostatních transakcí na kapitálovém trhu, bude započtení mezi pozicemi v obchodním portfoliu a pozicemi v neobchodním portfoliu uznané pouze, pokud započtené transakce splňují tyto podmínky:

a)

veškeré transakce jsou denně oceňovány podle tržní hodnoty; a

b)

jakoukoli položku, která je vypůjčena, nakoupena nebo obdržena v rámci transakcí, lze uznat jako uznatelné finanční zajištění podle hlavy V kapitoly 2 oddílu 3 pododdílu 3 směrnice 2006/…/ES, aniž by se použil bod 9 této přílohy.

11.

Tam, kde úvěrový derivát zahrnutý do obchodního portfolia tvoří součást interního zajištění a zajištění úvěrového rizika je uznané podle směrnice 2006/…/ES, se pozice v úvěrovém derivátu nepovažuje za riziko protistrany vyplývající z pozice v úvěrovém derivátu.

12.

Kapitálový požadavek je roven 8 % úhrnu hodnot rizikově vážených expozic.

PŘÍLOHA III

VÝPOČET KAPITÁLOVÝCH POŽADAVKŮ PRO DEVIZOVÉ RIZIKO

1.

Jestliže suma celkové čisté devizové pozice instituce a její čisté pozice ve zlatě vypočítaná postupem podle bodu 2 přesahuje 2 % jejího celkového kapitálu, je při výpočtu kapitálových požadavků na krytí devizového rizika vynásobena suma její čisté devizové pozice a čisté pozice ve zlatě osmi procenty.

2.

Pro kapitálové požadavky na krytí devizového rizika se použije dvoustupňový výpočet.

2.1.

Za prvé se vypočítá čistá otevřená pozice instituce v každé měně (včetně zúčtovací měny) a ve zlatě.

Tato čistá otevřená pozice je součtem těchto prvků (kladných nebo záporných):

a)

čisté okamžité (spot) pozice (tj. všechny položky aktiv minus všechny položky závazků, včetně naběhlých úroků v příslušné měně, nebo pro zlato čistá okamžitá pozice ve zlatě),

b)

čisté termínové (forward) pozice (tj. všechny částky, které mají být obdrženy, minus všechny částky, které mají být vyplaceny v rámci termínových (forward) devizových transakcí a transakcí ve zlatě, včetně měnových futures a futures ve zlatě a kapitálové částky u měnových swapů nezahrnutých do okamžité (spotové) pozice),

c)

neodvolatelné záruky (a podobné nástroje), které budou určitě využity a pravděpodobně je nebude možné získat zpět,

d)

čisté částky budoucích, ještě nenaběhlých, ale již plně zajištěných příjmů/výdajů (dle rozhodnutí konkrétní instituce a s předchozím souhlasem příslušných orgánů zde mohou být zahrnuty čisté budoucí příjmy nebo výdaje, ještě nezanesené do účetních záznamů, ale už plně zajištěné forwardovými termínovými devizovými transakcemi). Takové rozhodnutí musí být uplatňováno konzistentně,

e)

čistý delta ekvivalent nebo ekvivalent vypočtený na základě delty celkového souhrnu opcí devizových a ve zlatě, a

f)

tržní hodnota jiných opcí (tj. jiných než devizových a ve zlatě).

Z výpočtu čistých otevřených měnových pozic lze vyloučit veškeré pozice, které instituce vědomě převzala, aby se zajistila vůči nepříznivému působení změn směnného kurzu na svůj kapitálový ukazatel. Takové pozice by měly být neobchodní nebo strukturální povahy a jejich vyloučení a jakákoli změna podmínek jejich vyloučení vyžaduje souhlas příslušných orgánů. Stejným způsobem za stejných, výše uvedených podmínek se posuzují pozice, které instituce má a které se vztahují k položkám, jež jsou už odečteny při výpočtu kapitálu.

Pro účely výpočtu uvedeného v prvním pododstavci se u podniků kolektivního investování zohlední skutečné devizové pozice podniku kolektivního investování. Instituce se mohou spolehnout na hlášení třetí strany o devizových pozicích v podniku kolektivního investování, je-li správnost tohoto hlášení náležitým způsobem zajištěna. Jestliže si instituce není vědoma devizových pozic v podniku kolektivního investování, předpokládá se, že podnik kolektivního investování v maximální možné míře povolené v rámci svého pověření investoval do devizových nástrojů, a instituce v případě pozic obchodního portfolia zohlední při výpočtu kapitálového požadavku k devizovému riziku maximální nepřímou expozici, které by mohly dosáhnout zaujmutím pozic s využitím pákového efektu prostřednictvím podniku kolektivního investování. Toto se uskuteční proporcionálním navýšením pozice v podniku kolektivního investování do úrovně maximální expozice vůči položkám podkladových investic plynoucím z investičního pověření. S předpokládanou pozicí podniku kolektivního investování v cizí měně se zachází jako se samostatnou měnou způsobem, jakým se zachází s investicemi ve zlatě, s výhradou úpravy, že pokud je směr investic podniku kolektivního investování znám, celkovou dlouhou pozici lze přičíst k celkové dlouhé otevřené devizové pozici a celkovou krátkou pozici lze přičíst k celkové krátké otevřené devizové pozici. Započtení mezi takovými pozicemi před výpočtem není přípustné.

Příslušné orgány mohou uvážit, zda při výpočtu čisté otevřené pozice v každé měně a ve zlatě povolí institucím použít čistou současnou hodnotu.

2.2.

Za druhé budou čisté krátké a dlouhé pozice v každé měně s výjimkou zúčtovací měny a čistá dlouhá nebo krátká pozice ve zlatě převedeny v okamžitých směnných kurzech do zúčtovací měny. Pak se odděleně sečtou, aby se získal celkový objem čistých krátkých pozic a celkový objem čistých dlouhých pozic. Vyšší z těchto dvou celkových objemů pak bude celková čistá devizová pozice instituce.

3.

Odchylně od bodů 1 a 2 a až do doby další koordinace mohou příslušné orgány nařídit nebo dovolit institucím, aby pro účely této přílohy použily následující postupy.

3.1.

Příslušné orgány mohou povolit institucím, aby na krytí pozic v měnách, které jsou v úzkém vzájemném vztahu, použily nižší kapitálové požadavky, než jsou požadavky, které by vyplývaly z použití bodů 1 a 2. Příslušné orgány mohou pokládat dvě měny za měny v úzkém vzájemném vztahu pouze v případě, jestliže pravděpodobnost ztráty, která se vypočítává na základě denních směnných kurzů za předcházející období tří nebo pěti let, týká se stejných a opačných pozic v těchto měnách v následujících deseti pracovních dnech a činí 4 % nebo méně z hodnoty příslušné porovnané pozice (hodnocené v zúčtovací měně), je alespoň 99 %, když se použije tříleté období sledování, nebo 95 %, když se použije pětileté období sledování. Kapitálový požadavek u porovnané pozice ve dvou měnách, které jsou v úzkém vzájemném vztahu, se násobí 4 % hodnoty porovnané pozice. Kapitálový požadavek u neporovnaných pozic v měnách, které jsou v úzkém vzájemném vztahu, a u všech pozic v ostatních měnách činí 8 %, což se vynásobí vyšším ze součtů čistých krátkých nebo čistých dlouhých pozic v těchto měnách po odstranění porovnané pozice v měnách, které jsou v úzkém vzájemném vztahu.

3.2.

Příslušné orgány mohou institucím povolit, aby odstranily pozice v kterékoliv měně, která je předmětem právně závazné mezivládní dohody o omezení jejích výkyvů vůči jiným měnám zahrnutým ve stejné dohodě, z výpočtu podle kterékoliv z metod popsaných v bodech 1, 2 a 3.1. Instituce vypočítají své porovnané pozice v takových měnách a podřídí je kapitálovému požadavku, který není nižší než polovina maximální povolené odchylky stanovené v dotyčné mezivládní dohodě ohledně příslušných měn. Neporovnané pozice v těchto měnách se posuzují stejným způsobem jako jiné měny.

Odchylně od prvního pododstavce mohou příslušné orgány povolit, aby kapitálové požadavky na porovnané pozice v měnách členských států účastnících se druhého stadia hospodářské a měnové unie činily 1,6 %, vynásobeno hodnotou těchto porovnaných pozic.

4.

Čisté pozice u složených měn lze rozložit na jednotlivé měny podle platného poměru složení.

PŘÍLOHA IV

VÝPOČET KAPITÁLOVÝCH POŽADAVKŮ PRO KOMODITNÍ RIZIKO

1.

Každá pozice v komoditách nebo komoditních derivátech se vyjadřuje prostřednictvím standardní jednotky měření. Okamžitá cena jednotlivých komodit se vyjadřuje v zúčtovací měně.

2.

Pozice ve zlatě nebo derivátech zlata jsou považovány za pozice vystavené devizovému riziku a pro účely výpočtu tržního rizika se s nimi zachází podle přílohy III, popřípadě podle přílohy V.

3.

Pro účely této přílohy mohou být pozice, které slouží výhradně financování zásob, vyloučeny pouze z výpočtu komoditního rizika.

4.

Úroková a devizová rizika, na která se nevztahují jiná ustanovení této přílohy, jsou zahrnuta do výpočtu obecného rizika pro obchodované dluhové nástroje a do výpočtu devizového rizika.

5.

Nastane-li splatnost krátké pozice dříve než dlouhé pozice, přijmou instituce také opatření na ochranu proti riziku nedostatku likvidity, které může existovat na některých trzích.

6.

Pro účely bodu 19, přebytek dlouhých (krátkých) pozic instituce ve srovnání s jejími krátkými (dlouhými) pozicemi ve stejné komoditě a komoditními termínovými smlouvami, opcemi a opčními listy k této komoditě je její čistá pozice v dané komoditě.

Příslušné orgány povolují, aby se s pozicemi v derivátových nástrojích, jak jsou uvedeny v bodech 8, 9 a 10, zacházelo jako s pozicemi v podkladové komoditě.

7.

Příslušné orgány mohou následující pozice posuzovat jako pozice ve stejné komoditě:

a)

pozice v různých podkategoriích téže komodity, pokud jsou podkategorie vůči sobě vzájemně dodavatelné; a

b)

pozice v podobných komoditách, jestliže se jedná o blízké substituty a jestliže může být jasně stanovena minimální korelace 0,9 mezi cenovými pohyby za období minimálně jednoho roku.

Specifické nástroje

8.

Komoditní termínové smlouvy a forwardové závazky k nákupu či prodeji jednotlivých komodit se zahrnují do systému měření rizika jako pomyslné částky vyjádřené ve standardní jednotce měření a ve vztahu ke dni uplynutí platnosti se stanovuje jejich splatnost.

Příslušné orgány mohou povolit, aby se kapitálový požadavek pro termínovou smlouvu obchodovanou na burze rovnal marži požadované burzou, jestliže jsou plně přesvědčeny, že přesně odpovídá riziku spojenému s termínovou smlouvou a že dosahuje minimálně výše kapitálového požadavku pro termínovou smlouvu, který by vyplýval z výpočtu provedeného metodou uvedenou níže v této příloze nebo metodou interních modelů popsanou v příloze V.

Příslušné orgány mohou také povolovat, aby se kapitálový požadavek pro mimoburzovní (OTC) smlouvu komoditních derivátů ve smyslu tohoto bodu zúčtovaný jimi uznávaným clearingovým střediskem rovnal marži požadované tímto střediskem, jestliže jsou zcela přesvědčeny, že přesně odpovídá riziku spojenému s touto smlouvou s deriváty a že dosahuje minimálně výše kapitálového požadavku na dotyčnou smlouvu, který by vyplýval z výpočtu provedeného metodou uvedenou níže v této příloze nebo metodou interních modelů popsanou v příloze V.

9.

Komoditní swapy, při nichž je jednou stranou transakce pevná cena a druhou stranou současná tržní cena, se při metodě časových pásem, jak je uvedena v bodech 13 až 18, posuzují jako řada pozic odpovídajících pomyslné částce smlouvy, přičemž jedna pozice vždy odpovídá jedné platbě swapu a zahrnuje se do odpovídajícího časového pásma v tabulce 1 v bodě 13. Platí-li instituce pevnou cenu a obdrží cenu plovoucí, jde o dlouhé pozice, obdrží-li instituce pevnou cenu a platí plovoucí, jde o krátké pozice.

Komoditní swapy, při nichž se obě strany transakce týkají různých komodit, se zanesou odděleně pro obě komodity do příslušné kolonky v metodě časových pásem.

10.

S opcemi na komodity nebo na komoditní deriváty se pro účely této přílohy zachází jako s pozicemi, jejichž hodnota odpovídá podkladovému nástroji opce vynásobenému deltou. Takové pozice mohou být kompenzovány proti vyrovnávacím pozicím identické podkladové komodity nebo komoditního derivátu. Při tom by mělo být použito delty dotyčné burzy nebo vypočítané příslušnými orgány; nebo pro OTC opce nebo pokud taková delta není k dispozici, by měla být vypočítána institucí samotnou s podmínkou, že model použitý institucí odpovídá požadavkům příslušných orgánů.

Nicméně příslušné orgány mohou také předepsat, aby instituce vypočítaly deltu pomocí metodiky těmito orgány specifikované.

Ostatní rizika spojená s komoditními opcemi, kromě rizika delty, musí být zajištěna.

Příslušné orgány mohou povolit, aby se kapitálový požadavek pro prodanou komoditní opci obchodovanou na burze rovnal marži požadované burzou, jestliže jsou zcela přesvědčeny, že přesně odpovídá riziku spojenému s touto opcí a že dosahuje minimálně výše kapitálového požadavku pro opci, který by vyplýval z výpočtu provedeného metodou popsanou níže v této příloze nebo metodou interních modelů popsanou v příloze V.

Příslušné orgány mohou také povolit, aby se kapitálový požadavek pro OTC komoditní opci zúčtovanou jimi uznávaným clearingovým střediskem rovnal marži požadované tímto střediskem, jestliže jsou zcela přesvědčeny, že přesně odpovídá riziku spojenému s opcí a že dosahuje minimálně výše kapitálového požadavku pro OTC opci, který by vyplýval z výpočtu provedeného metodou popsanou níže v této příloze nebo metodou interních modelů popsanou v příloze V.

Kromě toho mohou povolit, aby se kapitálový požadavek pro koupenou komoditní opci obchodovanou na burze nebo na OTC trzích rovnal požadavku pro její podkladovou komoditu, pokud výsledný požadavek nepřesahuje tržní hodnotu opce. Kapitálový požadavek pro prodanou OTC opci se stanovuje v poměru k její podkladové komoditě.

11.

S opčními listy vztahujícími se ke komoditám se zachází stejným způsobem jako s komoditními opcemi uvedenými v bodě 10.

12.

Převodce komodit nebo ručených práv vztahujících se na vlastnictví komodit v rámci dohod o zpětném odkupu a půjčovatel komodit v případě půjček komodit zahrnou takovéto komodity do výpočtu kapitálového požadavku podle této přílohy.

a)   Metoda tabulky časových pásem

13.

Instituce použije pro každou komoditu samostatnou tabulku odpovídající tabulce 1, která se týká časových pásem. Všechny pozice v dotyčné komoditě a všechny pozice, které jsou podle bodu 7 považovány za pozice ve stejné komoditě, se zařazují do odpovídajících časových pásem. Fyzickým zásobám je přiděleno první časové pásmo.

Tabulka 1

Časové pásmo

(1)

Rozdílová sazba (spread-rate)

(v %)

(2)

0 ≤ 1 měsíc

1,50

> 1 ≤ 3 měsíce

1,50

> 3 ≤ 6 měsíců

1,50

> 6 ≤ 12 měsíců

1,50

> 1 ≤ 2 roky

1,50

> 2 ≤ 3 roky

1,50

> 3 roky

1,50

14.

Příslušné orgány mohou povolit, aby pozice v téže komoditě nebo ty, které jsou za pozice v téže komoditě považovány podle bodu 7, byly navzájem kompenzovány a byly přiřazeny coby čisté pozice do odpovídajících časových pásem, pokud

a)

odpovídající smlouvy mají stejný termín splatnosti a

b)

odpovídající smlouvy jsou splatné v tomtéž období deseti dnů a jsou obchodovány na trzích s denními termíny dodávky.

15.

Instituce pak v každém časovém pásmu vypočítají sumu dlouhých pozic a sumu krátkých pozic. Částka dlouhých (krátkých) pozic, která se porovná s krátkými (dlouhými) pozicemi uvnitř daného časového pásma, představuje porovnanou pozici v tomto pásmu, zatímco zbytková dlouhá nebo krátká pozice je neporovnanou pozicí v tomto pásmu.

16.

Část neporovnané dlouhé (krátké) pozice pro dané časové pásmo, která je porovnána s neporovnanou krátkou (dlouhou) pozicí pro časové pásmo s delší splatností, představuje porovnanou pozici mezi dvěma časovými pásmy. Část neporovnané dlouhé nebo neporovnané krátké pozice, která nemůže být takto porovnána, představuje neporovnanou pozici.

17.

Kapitálový požadavek instituce pro každou komoditu se vypočítá na základě odpovídající tabulky časových pásem jako součet:

a)

sumy porovnaných dlouhých a krátkých pozic, která je vynásobena příslušnou rozdílovou sazbou jak uvedeno v bodě 13 tabulce 1 druhém sloupci pro každé časové pásmo a okamžitou cenou komodity;

b)

porovnané pozice mezi dvěma časovými pásmy pro každé časové pásmo, do kterého je neporovnaná pozice převáděna, vynásobené sazbou držení 0,6 % a okamžitou cenou komodity; a

c)

zbytkových neporovnaných pozic vynásobených přímou sazbou 15 % a okamžitou cenou komodity.

18.

Celkový kapitálový požadavek instituce pro komoditní rizika se vypočítá jako součet kapitálových požadavků pro každou komoditu vypočítaných podle bodu 17.

b)   Zjednodušený postup

19.

Kapitálový požadavek instituce se vypočítává pro každou komoditu jako součet:

a)

15 % čisté pozice, bez ohledu na to, zda jde o dlouhou nebo krátkou pozici, vynásobeno okamžitou cenou komodity; a

b)

3 % hrubé pozice, dlouhé plus krátké, vynásobeno okamžitou cenou komodity.

20.

Celkový kapitálový požadavek instituce pro komoditní rizika se vypočítá jako součet kapitálových požadavků pro každou komoditu vypočítaných podle bodu 19.

c)   Rozšířená metoda tabulky časových pásem

21.

Příslušné orgány mohou institucím povolovat použití minimálních sazeb rozdílových (spread-rate), držení (carry-rate) a přímých (outright-rate), jak jsou stanoveny v následující tabulce (tabulka 2), namísto sazeb uvedených v bodech 13, 14, 17 a 18, pokud podle názoru příslušných orgánů tyto instituce:

a)

se ve významném měřítku účastní obchodu s komoditami,

b)

mají diverzifikované komoditní portfolio, a

c)

ještě nejsou schopny používat interní modely pro účely výpočtu kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku v souladu s přílohou V.

Tabulka 2

 

Drahé kovy (kromě zlata)

Základní kovy

Zemědělské produkty (netrvanlivé)

Jiné produkty, včetně energetických

Sazba rozdílová (%)

1,0

1,2

1,5

1,5

Sazba držení (%)

0,3

0,5

0,6

0,6

Sazba přímá (%)

8

10

12

15

PŘÍLOHA V

VYUŽITÍ INTERNÍCH MODELŮ PRO VÝPOČET KAPITÁLOVÝCH POŽADAVKŮ

1.

Jsou-li splněny podmínky této přílohy, mohou příslušné orgány institucím povolit, aby k výpočtu svého kapitálového požadavku pro poziční riziko, devizové riziko nebo komoditní riziko používaly místo metod uvedených v přílohách I, III a IV nebo v kombinaci s nimi interní modely. V každém jednotlivém případě je za účelem dohledu nad kapitálovými požadavky potřeba pro použití takových modelů výslovného schválení ze strany příslušných orgánů.

2.

Toto schválení obdrží instituce pouze tehdy, jsou-li příslušné orgány přesvědčeny o tom, že interní model instituce je koncepčně správný a celistvě používaný, a obzvláště, že jsou splněny tyto kvalitativní standardy:

a)

interní model je úzce začleněn do procesu denního řízení rizika instituce a slouží jako základ pro hlášení rizikových expozic vrcholovému vedení instituce ;

b)

instituce má útvar kontroly a řízení rizika, který je nezávislý na obchodních útvarech a podléhá přímo vrcholovému vedení instituce. Tento útvar musí být odpovědný za tvorbu a používání interního modelu instituce. Denně vypracovává a analyzuje zprávy o výsledcích interního modelu instituce a o vhodných opatřeních k limitům obchodování. Útvar provádí také úvodní a průběžné validace interního modelu;

c)

statutární orgán a vrcholové vedení instituce se aktivně účastní procesu řízení a kontroly rizika a denní zprávy vypracované útvarem kontroly a řízení rizika jsou přezkoumávány na takové úrovni vedení, jež disponuje dostatečnou pravomocí k prosazení jak redukce pozic zaujatých jednotlivými obchodníky, tak i celkové rizikové expozice instituce;

d)

instituce má dostatečný počet zaměstnanců, kteří umějí používat propracované modely v oblastech obchodování, kontroly rizika, auditu a záležitostech útvaru vypořádání obchodů (back office);

e)

instituce zavedla postupy, jimiž monitoruje a zajišťuje dodržování zdokumentovaného souboru interních strategií a kontrol týkajících se celkové funkčnosti interního modelu;

f)

interní model instituce prokazatelně osvědčil přijatelnou přesnost v měření rizik;

g)

instituce často provádí přísný program stresového testování, jehož výsledky jsou vrcholovým vedením instituce přezkoumávány a reflektovány při stanovování strategií a limitů. Tento proces se zaměří zejména na nelikvidnost trhů ve stresových tržních podmínkách, rizika koncentrace, jednosměrné trhy, rizika událostí a tzv. rizika jump-to-default, nelinearitu produktů, hluboké pozice bez finančních prostředků, pozice podléhající zvětšujícím se rozdílům cen a další rizika, která nemusí být přiměřeně zachycena v interním modelu. Aplikované výkyvy musí zohlednit povahu portfolia a dobu, která by mohla být nutná pro zajištění nebo zvládnutí rizik za těžkých podmínek na trhu; a

h)

instituce musí jako součást svého pravidelného vnitřního auditu provádět nezávislou revizi svého interního modelu.

Revize uvedená v prvním pododstavci písm. h) se vztahuje jak na činnosti obchodních útvarů, tak i na činnosti nezávislého útvaru kontroly a řízení rizika. Nejméně jednou ročně musí instituce provést revizi svého celkového systému řízení rizika.

Tato revize se vztahuje na tyto prvky:

a)

adekvátnost dokumentace o systému řízení rizika a jeho postupech a o organizaci útvaru kontroly a řízení rizika,

b)

začlenění měření tržního rizika do denního řízení rizika a spolehlivost informačního systému pro vedení instituce,

c)

postup používaný institucí pro schvalování modelů oceňování rizika a systémy hodnocení, které používají pracovníci útvaru sjednávání obchodů (front office) a útvaru vypořádání obchodů (back office),

d)

rozsah tržních rizik zachycených interním modelem a validace jakýchkoliv podstatných změn v interním modelu,

e)

přesnost a úplnost pozičních dat, přesnost a přiměřenost předpokladů volatility a korelací a přesnost výpočtů vyhodnocení a citlivosti rizika,

f)

ověřovací postupy sloužící instituci k vyhodnocování jednotnosti, časové příhodnosti, spolehlivosti a nezávislosti zdrojů dat používaných v interním modelu, a

g)

ověřovací postupy, které instituce používá k vyhodnocování zpětného testování, kterým je prováděno ohodnocení přesnosti interních modelů.

3.

Instituce musí zavést postupy, kterými zajistí, aby jejich interní modely byly adekvátně validovány přiměřeně kvalifikovanými stranami nezávislými na vývojovém procesu, aby bylo zaručeno, že jsou koncepčně správné a odpovídajícím způsobem zahrnují všechna zásadní rizika. Validace se provádí, když je interní model vypracován, a vždy, když jsou v něm provedeny významné změny. Validace se provádí také v pravidelných intervalech, ale zejména když dojde k významných strukturálním změnám na trhu nebo ke změnám ve složení portfolia, které by mohly vést k tomu, že interní model již není adekvátní. S vývojem nových metod a osvědčených postupů budou instituce těchto zlepšení využívat. Validace interního modelu se neomezuje na zpětné testování, ale zahrnuje přinejmenším také:

a)

testy prokazující, že veškeré předpoklady v interním modelu jsou přiměřené a nepodceňují nebo nepřeceňují rizika;

b)

vedle regulačních programů zpětného testování provedou instituce vlastní validační testy interního modelu vzhledem k rizikům a struktuře svých portfolií; a

c)

využití hypotetických portfolií, aby se zajistilo, že interní model je schopen zohlednit specifické strukturální vlastnosti, které se mohou objevit, například významná základní rizika a riziko koncentrace.

4.

Instituce dohlíží na přesnost a výkonnost svého interního modelu pomocí programu zpětného testování. Tímto zpětným testováním se každý obchodní den srovnávají hodnoty rizikového potenciálu pozic portfolií na konci dne, které se pro daný den vypočítávají na základě interního modelu, a jednodenní změna v hodnotě portfolia následujícího obchodního dne na jeho konci.

Příslušné orgány přezkoumají, zda je instituce schopná provádět zpětné testování jak pro skutečné, tak pro hypotetické změny hodnoty portfolia. Zpětné testování pro hypotetické změny v hodnotě portfolia je založeno na srovnání mezi hodnotou portfolia ke konci dne a za předpokladu nezměněných pozic jeho hodnotou na konci následujícího dne. Příslušné orgány budou vyžadovat, aby instituce přijala vhodná opatření pro zlepšení svého programu zpětného testování, jestliže jej považují za nedostatečný. Příslušné orgány mohou od institucí požadovat, aby prováděly zpětné testování buď na hypotetických výsledcích (využívajíce změn v hodnotě portfolia, ke kterým by došlo, kdyby se koncové pozice po dni obchodování nezměnily), nebo na skutečných výsledcích obchodování (bez poplatků, provizí a čistého příjmu z úroků), nebo na obou.

5.

Za účelem výpočtu kapitálových požadavků pro specifické riziko spojené s obchodovanými dluhovými nástroji a akciemi mohou příslušné orgány schválit použití interního modelu instituce, pokud tento interní model kromě předpokladů níže uvedených v této příloze splňuje tyto podmínky:

a)

vysvětluje cenové změny v pozicích portfolia v průběhu času,

b)

zachycuje koncentrace z hlediska velikosti a změn skladby portfolia,

c)

správně funguje také v nepříznivých podmínkách,

d)

je přezkoumáván prostřednictvím zpětného testování, na jehož základě se posuzuje, zda je specifické riziko přesně zachyceno. Jestliže příslušné orgány povolí provedení tohoto zpětného testování na základě relevantních subportfolií, musí být tato vybírána průběžně stále stejným způsobem,

e)

zachycuje základní riziko vázané na společnost, tj. instituce prokazují, že interní model je citlivý k věcným idiosynkratickým rozdílům mezi podobnými, nikoli však identickými pozicemi, a

f)

zachycuje riziko událostí.

Instituce musí splňovat také tyto podmínky:

v případě, že instituce podléhá riziku událostí, které se neodráží v hodnotě rizikového potenciálu, protože je pod desetidenním obdobím držení a 99 % intervalem spolehlivosti(události s nízkou pravděpodobností a vysokou závažností), instituce zajistí, aby dopad takových událostí byl zohledněn v hodnocení jejich vnitřně stanoveného kapitálu; a

interní model instituce konzervativně hodnotí riziko vznikající z méně likvidních pozic a pozic s omezenou transparentností cen za realistických tržních scénářů. Kromě toho musí interní model splňovat minimální standardy pro údaje. Informace o cenných papírech musí být přiměřeně konzervativní a lze je používat pouze tehdy, kdy dostupné údaje jsou nedostačující nebo neodrážejí skutečnou volatilitu pozice nebo portfolia.

Dále, jak se objeví odpovídající techniky a osvědčená praxe, instituce tyto pokroky využijí.

Kromě toho musí instituce mít takový přístup, aby se ve výpočtu jejích kapitálových požadavků zachytilo riziko selhání jejích pozic obchodního portfolia, které zvyšuje riziko selhání zachycené v hodnotě rizikového potenciálu, jak je specifikováno v předchozích požadavcích tohoto bodu. Aby se předešlo dvojímu výpočtu může instituce při výpočtu sazby přírůstkového rizika selhání vzít v úvahu míru, ve které již bylo riziko selhání začleněno do hodnoty rizikového potenciálu, zejména pro rizikové pozice, které by mohly být a také byly uzavřeny během deseti dnů v případě nepříznivých podmínek na trhu nebo jiného zhoršení úvěrového prostředí. Tam, kde instituce zachytí své přírůstkové riziko selhání pomocí doplatku musí použít metody pro ověřování měření.

Instituce musí prokázat, že její přístup splňuje přiměřené standardy srovnatelné s přístupem stanoveným v článcích 84 až 89 směrnice 2006/…/ES, za předpokladu konstantní úrovně rizika a případně upravené tak, aby odrážely dopad likvidity, koncentrací, zajišťování a volby.

Instituce, která nezachycuje přírůstkové riziko selhání prostřednictvím interně vyvinutého přístupu musí vypočítat navýšení pomocí přístupu, který je v souladu buď s přístupem stanoveným v článcích 78 až 83 směrnice 2006/…/ES, nebo s přístupem stanoveným v článcích 84 až 89 uvedené směrnice.

Vzhledem k expozicím hotovostní nebo syntetické sekuritizace, která by podléhala odečtu podle zacházení stanoveného v čl. 66 odst. 2 směrnice 2006/…/ES nebo rizikové váze ve výši 1 250 %, jak je stanoveno v části 4 přílohy IX uvedené směrnice, tyto pozice podléhají kapitálovému požadavku, který je nejméně tak vysoký, jak je stanoveno podle tohoto zacházení. Instituce, které obchodují s těmito expozicemi mohou použít jiné zacházení, pokud mohou příslušným orgánům prokázat, že, kromě záměru obchodovat, existuje likvidní oboustranný trh pro sekuritizační expozice, nebo, v případě syntetické sekuritizace, která spočívá výhradně na úvěrových derivátech, pro sekuritizační expozice samotné nebo všechny prvky tvořící riziko. Pro účely tohoto oddílu se předpokládá, že oboustranný trh existuje tam, kde jsou nezávislé nabídky v dobré víře na nákup a prodej, takže se cena přiměřeně vztažená k poslední prodejní ceně nebo současné konkurenceschopné nabídky v dobré víře a cenové nabídky dají určit během jednoho dne a lze stanovit cenu během relativně krátké doby, která odpovídá obchodním zvyklostem. Aby mohla instituce uplatnit jiné zacházení, musí mít dostatek tržních údajů, aby mohla zajistit, ze plně zachycuje koncentrované riziko selhání těchto expozic v interním přístupu pro měření přírůstkového rizika selhání v souladu s výše stanovenými standardy.

6.

Instituce používající interní modely, které nejsou schváleny v souladu s bodem 4, podléhají zvláštnímu kapitálovému požadavku pro specifické riziko vypočítanému podle přílohy I.

7.

Pro účely bodu 9 písm. b) se výsledky interního modelu instituce násobí koeficientem v hodnotě nejméně 3.

8.

Násobící koeficient se zvyšuje přídavným faktorem v hodnotě mezi 0 a 1 podle tabulky 1, a to v závislosti na počtech překročení limitu prokázaných zpětným testováním instituce za posledních 250 obchodních dnů. Příslušné orgány vyžadují, aby instituce konzistentně počítaly překročení zpětným testováním buď na základě skutečných, nebo hypotetických změn v hodnotě portfolia. Za překročení se považuje, pokud jednodenní změna v hodnotě portfolia překročí rizikový potenciál pro dotyčný den, vypočítaný pomocí interního modelu instituce. Za účelem určení přídavného faktoru se počet překročení vyhodnocuje alespoň čtvrtletně.

Tabulka 1

Počet překročení

Přídavný faktor

méně než 5

0,00

5

0,40

6

0,50

7

0,65

8

0,75

9

0,85

10 nebo více

1,00

Příslušné orgány smějí v jednotlivých případech a za výjimečných okolností prominout požadavek zvýšit násobící koeficient přídavným faktorem podle tabulky 1, jestliže instituce k jejich spokojenosti prokázala, že takové zvýšení by bylo neoprávněné a že interní model je v podstatě správný.

Jestliže velký počet překročení naznačuje, že interní model není dostatečně přesný, revokují příslušné orgány schválení interního modelu nebo uloží vhodná opatření k zajištění okamžitého zlepšení interního modelu.

Instituce neprodleně oznámí příslušným orgánům, v každém případě nejpozději do pěti obchodních dnů, překročení, které vychází z programu zpětného testování a které by podle výše uvedené tabulky vyžadovalo zvýšení přídavného faktoru, z toho důvodu, aby umožnily příslušným orgánům průběžně dohlížet na přiměřenost tohoto přídavného faktoru.

9.

Každá instituce musí splnit kapitálový požadavek, který odpovídá vyšší z těchto hodnot:

a)

hodnotě rizikového potenciálu z předchozího dne, vypočítané podle parametrů uvedených v této příloze plus případně sazbou přírůstkového rizika selhání požadovanou podle bodu 5; nebo

b)

průměru denních hodnot rizikového potenciálu v předcházejících 60 obchodních dnech, který se vynásobí koeficientem uvedeným v bodě 7 upraveným faktorem v bodě 8 plus případně sazbou přírůstkového rizika selhání požadovanou podle bodu 5.

10.

Pro výpočet hodnoty rizikového potenciálu platí tyto minimální požadavky:

a)

nejméně denní výpočet hodnoty rizikového potenciálu;

b)

jednostranný interval spolehlivosti 99 %;

c)

desetidenní období držení;

d)

období efektivního historického pozorování nejméně jeden rok, kromě případů, kdy je kratší období pozorování ospravedlněno významným vzrůstem cenové volatility; a

e)

tříměsíční aktualizace datových souborů.

11.

Příslušné orgány vyžadují, aby interní model přesně zachycoval všechna podstatná cenová rizika opcí nebo pozic podobných opcím a aby jakákoliv jiná rizika nezachycená modelem byla přiměřeně kryta kapitálem.

12.

Interní model zachycuje v závislosti na úrovni činností instituce na příslušných trzích dostatečný počet rizikových faktorů, zejména následující faktory.

Úrokové riziko

Interní model zahrnuje soubor rizikových faktorů úrokových sazeb v každé měně, ve které má instituce rozvahové nebo podrozvahové pozice citlivé na úrokové sazby. Instituce sestrojuje výnosové křivky pomocí jednoho z obecně uznávaných postupů. Pro pozice významně vystavené úrokovému riziku v hlavních měnách a na hlavních trzích se výnosová křivka rozděluje do minimálně šesti segmentů splatnosti, aby byly zachyceny různé volatility úrokových sazeb na výnosové křivce. Interní model musí také zachycovat riziko ne zcela korelovaných pohybů mezi různými výnosovými křivkami.

Devizové riziko

Interní model zahrnuje rizikové faktory pro zlato a pro jednotlivé cizí měny, ve kterých jsou pozice instituce denominovány.

Pro podniky kolektivního investování se zohlední skutečné devizové pozice podniku kolektivního investování. Instituce se mohou spolehnout na hlášení třetí strany o devizových pozicích podniku kolektivního investování, je-li správnost tohoto hlášení náležitým způsobem zajištěna. Jestliže si instituce není vědoma devizových pozic podniku kolektivního investování, měla by být tato pozice izolována a mělo by se s ní zacházet v souladu s bodem 2.1. čtvrtým odstavcem přílohy III.

Akciové riziko

Interní model zahrnuje samostatný rizikový faktor nejméně pro každý z akciových trhů, na kterých instituce drží své pozice ve významnějším rozsahu.

Komoditní riziko

Interní model zahrnuje samostatný rizikový faktor nejméně pro každou komoditu, ve které instituce drží pozice ve významnějším rozsahu. Interní model musí také zachycovat riziko ne zcela korelovaných pohybů mezi podobnými, nikoliv však identickými komoditami, a riziko změny termínových (forwardových) cen vyplývající z nesouladu splatnosti. Systém také zohledňuje charakteristiku trhu, zejména dodací termíny a možnosti poskytnuté obchodníkům k uzavření jejich pozic.

13.

Příslušné orgány mohou institucím povolit, aby používaly empirické korelace v rámci jednotlivých kategorií rizika a mezi nimi, jestliže jsou přesvědčeny, že systém instituce pro měření korelací je správný a správně používaný.

PŘÍLOHA VI

VÝPOČET KAPITÁLOVÝCH POŽADAVKŮ PRO VELKOU ANGAŽOVANOST

1.

Převýšení uvedené v čl. 31 písm. b) se vypočítá tak, že se vyberou ty složky celkové míry angažovanosti obchodního portfolia vůči danému klientovi nebo skupině klientů, které mají nejvyšší požadavky na krytí specifického rizika v příloze I nebo požadavky v příloze II, jejichž součet se rovná částce převýšení uvedené v čl. 31 písm. a).

2.

Tam, kde převýšení netrvá déle než deset dnů, bude dodatečný kapitálový požadavek u těchto složek činit 200 % požadavků uvedených v bodě 1.

3.

Od deseti dnů po vzniku převýšení se složky převýšení vybrané podle bodu 1 zanesou na příslušnou řádku v sloupci 1 tabulky I ve stoupajícím pořadí podle požadavků na krytí specifického rizika v příloze I nebo požadavků v příloze II. Dodatečný kapitálový požadavek se rovná součtu požadavků na krytí specifického rizika v příloze I nebo v příloze II pro tyto složky násobené odpovídajícím faktorem ve sloupci 2 tabulky I.

Tabulka 1

Překročení limitů

(na základě procenta z kapitálu)

Faktory

Do 40 %

200 %

Od 40 % do 60 %

300 %

Od 60 % do 80 %

400 %

Od 80 % do 10 %

500 %

Od 10 % do 250 %

600 %

Nad 250 %

900 %

PŘÍLOHA VII

OBCHODOVÁNÍ

Část A – Záměr obchodovat

1.

Pozice nebo portfolia držená se záměrem obchodovat musí splňovat tyto požadavky:

a)

musí existovat srozumitelně zdokumentovaná strategie obchodování pro pozici nebo nástroj či portfolia, která je schválená vrcholovým vedením, a musí zahrnovat očekávané období držení;

b)

musí existovat srozumitelně definované zásady a postupy pro aktivní řízení pozice, které budou zahrnovat tyto podmínky:

i)

pozice jsou otevírány na obchodním desku;

ii)

jsou stanoveny limity na pozice a je sledována jejich přiměřenost;

iii)

obchodníci jsou oprávněni otevírat nebo řídit pozici v rámci schválených limitů a v souladu se schválenou strategií;

iv)

pozice jsou hlášeny vrcholovému vedení jako nedílná součást procesu řízení rizika instituce; a

v)

pozice jsou aktivně sledovány s odkazem na zdroje informací o trhu a je hodnocena prodejnost či realizovatelnost zajištění pozice či rizik její složky, včetně posuzování kvality a dostupnosti tržních vstupů do procesu oceňování, úrovně tržního obratu, objemu pozic obchodovaných na trhu; a

c)

musí existovat srozumitelně definované zásady a postupy pro sledování pozice vzhledem k strategii obchodování instituce, včetně sledování obratu a nehybných pozic v obchodním portfoliu instituce.

Část B – Systémy a kontroly

1.

Instituce musí zavést a udržovat systémy a kontroly dostatečné k poskytování obezřetných a spolehlivých odhadů ocenění.

2.

Systémy a kontroly zahrnují alespoň tyto prvky:

a)

zdokumentované zásady a postupy pro proces oceňování. To zahrnuje srozumitelně definované odpovědnosti za jednotlivé oblasti související se stanovením ocenění, zdroje informací o trhu a přezkoumávání jejich přiměřenosti, četnost nezávislého oceňování, načasování uzavíracích cen, postupy pro úpravy ocenění, ověřovací postupy uskutečňované ke konci měsíce a ad hoc; a

b)

linie podávání hlášení pro útvar odpovědný za postup ocenění budou jasné a nezávislé na útvaru sjednávání obchodů (front office).

Linie podávání hlášení musí dosahovat až k úrovni výkonného člena představenstva.

Metody obezřetného oceňování

3.

Oceňování podle tržní hodnoty je ocenění pozic uskutečňované s minimálně denní periodicitou pomocí uzavíracích cen, které jsou snadno k dispozici a které jsou získávány z nezávislých zdrojů. Příkladem jsou burzovní ceny, ceny z obrazovek, či kotace od několika renomovaných nezávislých brokerů.

4.

Při oceňování podle tržní hodnoty se použije obezřetnější z cen nákup/prodej (bid/offer), ledaže je instituce významným tvůrcem trhu v konkrétním typu daného finančního nástroje či komodity a je schopna uzavírat za cenu střed.

5.

Tam, kde není ocenění podle tržní hodnoty možné, musí instituce pro svoje pozice nebo portfolia používat ocenění pomocí modelu, než uplatní kapitálové požadavky podle zásad pro obchodní portfolio. Ocenění pomocí modelu je definováno jako jakékoli ocenění, které musí být stanoveno prostřednictvím srovnávacího standardu, extrapolováno či jinak vypočítáno z tržního vstupu.

6.

Při ocenění pomocí modelu musí být splněny tyto požadavky:

a)

vrcholové vedení si je vědomo, které prvky obchodního portfolia podléhají ocenění pomocí modelu, a zná význam nejistoty, kterou tato skutečnost zakládá ve vykazování rizika nebo výsledků obchodování;

b)

tržní vstupy jsou získávány tam, kde je to možné, v souladu s tržními cenami a přiměřenost tržních vstupů vzhledem k oceňování příslušné pozice a parametry modelu jsou posuzovány často;

c)

pokud existují, tak se používají oceňovací metodiky, které jsou trhem akceptovanou praxí pro konkrétní finanční nástroje nebo komodity;

d)

pokud se jedná o model vyvinutý institucí, je založen na adekvátních předpokladech, které byly posouzeny a kriticky přezkoumány náležitě kvalifikovanými stranami nezávislými na procesu vývoje modelu;

e)

jsou zavedeny formální postupy pro kontrolu změn a je udržována záložní kopie modelu, která je pravidelně používána ke kontrole oceňování;

f)

útvar řízení rizik si je vědom slabých stránek používaného modelu a zná způsob, jak nejvhodněji zohlednit tyto slabé stránky ve výstupech z procesu oceňování; a

g)

model je pravidelně přezkoumáván za účelem stanovení míry přesnosti jeho výkonnosti (např. je posuzována trvající adekvátnost předpokladů, analýza zisků a ztrát oproti rizikovým faktorům, porovnávání skutečných uzavíracích cen s výstupy modelu).

Pro účely písmene d) musí být model vyvinut nebo schválen nezávisle na útvaru sjednávání obchodů (front office). Je třeba, aby byl nezávisle testován. To zahrnuje validaci matematické stránky, předpokladů a softwarového provedení.

7.

Nezávislé ověřování cen by mělo být prováděno navíc k dennímu ocenění podle tržní hodnoty nebo ocenění pomocí modelu. Spočívá v pravidelném ověřování přesnosti a nezávislosti tržních cen či vstupů modelu. Zatímco denní oceňování podle tržní hodnoty může být uskutečňováno obchodníky, ověřování tržních cen a vstupů modelu by mělo být uskutečňováno jednotkou nezávislou na útvaru obchodování minimálně každý měsíc (nebo častěji, v závislosti na povaze tržní nebo obchodní činnosti). Obezřetná opatření, jako jsou úpravy ocenění, mohou být na místě v situaci, kdy nejsou k dispozici nezávislé zdroje ocenění nebo zdroje ocenění jsou spíše subjektivní.

Úpravy ocenění nebo rezervy ocenění

8.

Instituce musí zavést a udržovat postupy pro zvažování tvorby úprav ocenění nebo rezerv ocenění.

Obecné standardy

9.

Příslušné orgány vyžadují, aby byly formálně brány v úvahu tyt úpravy ocenění nebo rezervy ocenění: nepodchycená úvěrová rozpětí, náklady na uzavření pozice, operační rizika, předčasné ukončení, investiční náklady a náklady financování, budoucí administrativní náklady a tam, kde je to relevantní, riziko modelu.

Standardy pro méně likvidní pozice

10.

Méně likvidní pozice by mohly vznikat z příčin na trhu i uvnitř instituce, např. koncentrované pozice nebo nehybné pozice.

11.

Instituce musí zvážit několik faktorů při rozhodování, zda je pro méně likvidní pozice nezbytná rezerva ocenění. Mezi tyto faktory patří čas, který by byl zapotřebí k zajištění pozice nebo rizik v rámci pozice, volatilita a průměr rozpětí nákup/prodej, dostupnost tržních kotací (počet a identita tvůrců trhu) a volatilita a průměrné obchodované objemy, tržní koncentrace, stárnutí pozic, stupeň, v němž se oceňování opírá o ocenění podle modelu a dopad dalších rizik modelu.

12.

Při použití ocenění třetí stranou nebo ocenění pomocí modelu instituce zvažují, zda použijí úpravu ocenění. Kromě toho instituce zvažují potřebu tvorby rezerv pro méně likvidní pozice a průběžně přezkoumávají jejich trvající adekvátnost.

13.

Pokud v běžném finančním roce dojde k výrazným ztrátám v důsledku úprav ocenění nebo rezerv ocenění, odečtou se tyto ztráty od původního kapitálu instituce v souladu s čl. 57 písm. k) směrnice 2006/…/ES.

14.

Ostatní zisky nebo ztráty plynoucí z úprav ocenění nebo rezerv ocenění se promítnou do propočtu „čistého zisku z obchodního portfolia“ zmíněného v čl. 13 odst. 2 písm. b) a přičítají se k dodatkovému kapitálu způsobilému k pokrytí tržního rizika nebo se od něj odečítají v souladu s příslušnými ustanoveními.

15.

Úpravy ocenění nebo rezervy ocenění, které přesáhnou úpravy nebo rezervy provedené podle účetního rámce, kterému instituce podléhá, se posuzují v souladu s bodem 13, pokud způsobí hmotné ztráty, jinak se posuzují podle bodu 14.

Část C – Interní zajištění

1.

Interní zajištění je pozice, která podstatně nebo úplně kompenzuje složky rizika pozice nebo skupiny pozic v neobchodním portfoliu. Pozice, které vznikly v důsledku interního zajištění, jsou způsobilé pro stanovení kapitálových požadavků podle zásad pro obchodní portfolio, jestliže jsou drženy se záměrem obchodovat a jsou splněna obecná kritéria týkající se záměru obchodovat a obezřetného oceňování, která jsou vymezena v částech A a B. Zejména platí, že:

a)

interní zajištění nejsou v prvé řadě používána se záměrem vyhnout se kapitálovým požadavkům nebo je snížit;

b)

interní zajištění jsou řádně zdokumentována a podléhají zvláštním interním postupům schvalování a auditu;

c)

interní transakce jsou prováděny za tržních podmínek;

d)

podstatná část tržního rizika, které je tvořeno interním zajištěním, je dynamicky řízena v obchodním portfoliu v rámci přípustných limitů; a

e)

interní transakce jsou pečlivě sledovány.

Sledování musí být zajištěno náležitými postupy.

2.

Zacházením uvedeným v bodě 1 nejsou dotčeny kapitálové požadavky použitelné na tu složku interního zajištění, která náleží do neobchodního portfolia.

3.

Bez ohledu na body 1 a 2, když instituce zajišťuje expozici úvěrového rizika neobchodního portfolia s použitím úvěrových derivátů vedených v jejím obchodním portfoliu (s použitím interního zajištění), nepovažuje se expozice neobchodního portfolia za zajištěnou pro účely výpočtu kapitálových požadavků, pokud instituce nekoupí od způsobilé třetí strany poskytující ochranu úvěrový derivát splňující požadavky stanovené v části 2 bodě 19 přílohy VIII směrnice 2006/…/ES z hlediska expozice neobchodního portfolia. V případech, že je zakoupena ochrana třetí strany a je uznána jako zajištění neobchodního portfolia pro účely výpočtu kapitálových požadavků, nezahrne se do obchodního portfolia pro účely výpočtu kapitálových požadavků ani interní ani externí zajištění úvěrového derivátu.

Část D – Zařazení do obchodního portfolia

1.

Instituce musí mít jasně definované zásady a postupy pro určování toho, které pozice se zařazují do obchodního portfolia pro účely výpočtu jejich kapitálových požadavků v souladu s kritérii stanovenými v článku 11 a s ohledem na schopnosti a praxi řízení rizik dané instituce. Dodržování těchto zásad a postupů se plně zaznamenává a podléhá pravidelnému vnitřnímu auditu.

2.

Instituce musí mít jasně definované zásady a postupy pro celkovou správu obchodního portfolia. Tyto zásady a postupy se musí zabývat alespoň:

a)

činnostmi, které instituce pokládá za obchodování a za součást obchodního portfolia pro účely kapitálových požadavků;

b)

mírou, do jaké lze pozici denně oceňovat podle tržní hodnoty odkazem na aktivní a likvidní oboustranný trh;

c)

pro pozice, které jsou oceňovány pomocí modelu, mírou, do které instituce může:

i)

identifikovat všechna významná rizika pozice;

ii)

zajistit všechna významná rizika pozice nástroji, pro které existuje aktivní a likvidní oboustranný trh;

iii)

derivovat spolehlivé odhady pro klíčové předpoklady a parametry použité v modelu;

d)

mírou, do které instituce může, a je to od ní požadováno, vytvářet ocenění pro pozice, které lze externě systematicky přezkoumávat;

e)

mírou, do které by právní omezení nebo jiné provozní požadavky byly překážkou schopnosti instituce provést likvidaci nebo zajistit pozici v krátké časové lhůtě;

f)

mírou, do které instituce může, a je to od ní požadováno, aktivně řídit riziko pozice v rámci obchodní operace;

g)

mírou, do které instituce může převést riziko nebo pozice mezi neobchodním a obchodním portfoliem a kritéria tohoto převodu.

3.

Příslušné orgány mohou umožnit institucím, aby zacházely s pozicemi, které jsou majetkovými podíly, jak je stanoveno v čl. 57 písm. l), m) a n) směrnice 2006/…/ES, v obchodním portfoliu jako akcie nebo dluhové nástroje, pokud instituce prokáže, že to je v těchto pozicích aktivním tvůrcem trhu. V takovém případě musí mít instituce odpovídající systémy a kontroly týkající se obchodování způsobilých kapitálových nástrojů.

4.

Termínové transakce podobné repo obchodům, které se týkají obchodního portfolia a které instituce zařazuje do svého neobchodního portfolia, lze zařadit do obchodního portfolia pro účely kapitálových požadavků, pokud tam budou zařazeny všechny takové transakce podobné repo obchodům. Pro tento účel se definují transakce podobné repo obchodům, které se týkají obchodního portfolia, jako transakce, které splňují požadavky čl. 11 odst. 2 a části A přílohy VII a obě strany jsou buď v hotovosti, nebo ve formě cenných papírů, jež lze zahrnout do obchodního portfolia. Bez ohledu na to, kde jsou vedeny, všechny transakce podobné repo obchodům podléhají sazbě úvěrového rizika neobchodního portfolia protistrany.

PŘÍLOHA VIII

ZRUŠENÉ SMĚRNICE

ČÁST A

ZRUŠENÉ SMĚRNICE A SMĚRNICE JE POZMĚŇUJÍCÍ

(uvedené v článku 52)

Směrnice Rady 93/6/EHS ze dne 15. března 1993 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/31/ES ze dne 22. června 1998, kterou se mění směrnice Rady 93/6/EHS o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/33/ES ze dne 22. června 1998, kterou se mění článek 12 první směrnice Rady 77/780/EHS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti úvěrových institucí a jejího výkonu, články 2, 5, 6, 7, 8 a přílohy II a III směrnice Rady 89/647/EHS o ukazateli kapitálové přiměřenosti úvěrových institucí a článek 2 a příloha II směrnice Rady 93/6/EHS o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu a o změně směrnice Rady 73/239/EHS, 79/267/EHS, 92/49/EHS, 92/96/EHS, 93/6/EHS a 93/22/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES a 2000/12/ES:

Pouze článek 26

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, kterou se mění směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a zrušuje směrnice Rady 93/22/EHS:

Pouze článek 67

ČÁST B

LHŮTY PRO PROVEDENÍ

(uvedené v článku 52)

Směrnice

 

Má být provedena do

Směrnice Rady 93/6/EHS

 

1. 7. 1995

Směrnice 98/31/ES

 

21. 7. 2000

Směrnice 98/33/ES

 

21. 7. 2000

Směrnice 2002/87/ES

 

11. 8. 2004

Směrnice 2004/39/ES

 

30. 4. 2006/31. 1. 2007

Směrnice 2005/1/ES

 

13.5.2005

PŘÍLOHA IX

SROVNÁVACÍ TABULKA

Tato směrnice

Směrnice 93/6/EHS

Směrnice 98/31/ES

Směrnice 98/33/ES

Směrnice 2002/87/ES

Směrnice 2004/39/ES

Čl. 1 odst. 1 první věta

 

 

 

 

 

Čl. 1 odst. 1 druhá věta a odst. 2

Článek 1

 

 

 

 

Čl. 2 odst. 1

 

 

 

 

 

Čl. 2 odst. 2

Čl. 7 odst. 3

 

 

 

 

Čl. 3 odst. 1 písm. a)

Čl. 2 bod 1

 

 

 

 

Čl. 3 odst. 1 písm. b)

Čl. 2 bod 2

 

 

 

Čl. 67 bod 1

Čl. 3 odst. 1 písm. c) až e)

Čl. 2 bod 3 až 5

 

 

 

 

Čl. 3 odst. 1 písm. f) a g)

 

 

 

 

 

Čl. 3 odst. 1 písm. h)

Čl. 2 bod 10

 

 

 

 

Čl. 3 odst. 1 písm. i)

Čl. 2 bod 11

 

Čl. 3 bod 1

 

 

Čl. 3 odst. 1 písm. j)

Čl. 2 bod 14

 

 

 

 

Čl. 3 odst. 1 písm. k) a l)

Čl. 2 bod 15 a 16

Čl. 1 bod 1 písm. b)

 

 

 

Čl. 3 odst. 1 písm. m)

Čl. 2 bod 17

Čl. 1 bod 1 písm. c)

 

 

 

Čl. 3 odst. 1 písm. n)

Čl. 2 bod 18

Čl. 1 bod 1 písm. d)

 

 

 

Čl. 3 odst. 1 písm. o) až q)

Čl. 2 bod 19 až 21

 

 

 

 

Čl. 3 odst. 1 písm. r)

Čl. 2 bod 23

 

 

 

 

Čl. 3 odst. 1 písm. s)

Čl. 2 bod 26

 

 

 

 

Čl. 3 odst. 2

Čl. 2 bod 7 a 8

 

 

 

 

Čl. 3 odst. 3 písm. a) a b)

Čl. 7 odst. 3

 

 

Článek 26

 

Čl. 3 odst. 3 písm. c)

Čl. 7 odst. 3

 

 

 

 

Článek 4

Čl. 2 bod 24

 

 

 

 

Článek 5

Čl. 3 odst. 1 a 2

 

 

 

 

Článek 6

Čl. 3 odst. 4

 

 

 

Čl. 67 bod 2

Článek 7

Čl. 3 odst. 4a

 

 

 

Čl. 67 bod 3

Článek 8

Čl. 3 odst. 4b

 

 

 

Čl. 67 bod 3

Článek 9

Čl. 3 odst. 3

 

 

 

 

Článek 10

Čl. 3 odst. 5 až 8

 

 

 

 

Článek 11

Čl. 2 bod 6

 

 

 

 

Čl. 12 první pododstavec

Čl. 2 bod 25

 

 

 

 

Čl. 12 druhý pododstavec

 

 

 

 

 

Čl. 13 odst. 1 první pododstavec

Příloha V odst. 1 první pododstavec

 

 

 

 

Čl. 13 odst. 1 druhý pododstavec a odst. 2 až 5

Příloha V odst. 1 druhý pododstavec a odst. 2 až 5

Čl. 1 bod 7 a příloha odst. 4 písm. a), b)

 

 

 

Článek 14

Příloha V odst. 6 a 7

Příloha odst. 4 písm. c)

 

 

 

Článek 15

Příloha V odst. 8

 

 

 

 

Článek 16

Příloha V odst. 9

 

 

 

 

Článek 17

 

 

 

 

 

Čl. 18 odst. 1 první pododstavec

Čl. 4 odst. 1 první pododstavec

 

 

 

 

Čl. 18 odst. 1 písm. a) a b)

Čl. 4 odst. 1 bod. i) a ii)

Čl. 1 bod 2

 

 

 

Čl. 18 odst. 2 až 4

Čl. 4 odst. 6 až 8

 

 

 

 

Čl. 19 odst. 1

 

 

 

 

 

Čl. 19 odst. 2

Čl. 11 odst. 2

 

 

 

 

Čl. 19 odst. 3

 

 

 

 

 

Článek 20

 

 

 

 

 

Článek 21

Příloha IV

 

 

 

 

Článek 22

 

 

 

 

 

Čl. 23 první a druhý pododstavec

Čl. 7 odst. 5 a 6

 

 

 

 

Čl. 23 třetí pododstavec

 

 

 

 

 

Článek 24

 

 

 

 

 

Článek 25

 

 

 

 

 

Čl. 26 odst. 1

Čl. 7 odst. 10

Čl. 1 bod 4

 

 

 

Čl. 26 odst. 2 až 4

Čl. 7 odst. 11 až 13

 

 

 

 

Článek 27

Čl. 7 odst. 14 a 15

 

 

 

 

Čl. 28 odst. 1

Čl. 5 odst. 1

 

 

 

 

Čl. 28 odst. 2

Čl. 5 odst. 2

Čl. 1 bod 3

 

 

 

Čl. 28 odst. 3

 

 

 

 

 

Čl. 29 odst. 1 písm. a) až c) a další dva pododstavce

Příloha VI odst. 2

 

 

 

 

Čl. 29 odst. 1 poslední pododstavec

 

 

 

 

 

Čl. 29 odst. 2

Příloha VI odst. 3

 

 

 

 

Čl. 30 odst. 1 a 2 první pododstavec

Příloha VI odst. 4 a 5

 

 

 

 

Čl. 30 odst. 2 druhý pododstavec

 

 

 

 

 

Čl. 30 odst. 3 a 4

Příloha VI odst. 6 a 7

 

 

 

 

Článek 31

Příloha VI odst. 8 bod 1, bod 2 první věta, body 3 až 5

 

 

 

 

Článek 32

Příloha VI odst. 9 a 10

 

 

 

 

Čl. 33 odst. 1 a 2

 

 

 

 

 

Čl. 33 odst. 3

Čl. 6 odst. 2

 

 

 

 

Článek 34

 

 

 

 

 

Čl. 35 odst. 1 až 4

Čl. 8 odst. 1 až 4

 

 

 

 

Čl. 35 odst. 5

Čl. 8 odst. 5 první věta

Čl. 1 bod 5

 

 

 

Článek 36

Čl. 9 odst. 1 až 3

 

 

 

 

Článek 37

 

 

 

 

 

Článek 38

Čl. 9 odst. 4

 

 

 

 

Článek 39

 

 

 

 

 

Článek 40

Čl. 2 bod 9

 

 

 

 

Článek 41

 

 

 

 

 

Čl. 41 odst. 1 písm. a) až c)

Čl. 10 první, druhá a třetí odrážka

 

 

 

 

Čl. 41 odst. 1 písm. d) a e)

 

 

 

 

 

Čl. 41 odst. 1 písm. f)

Čl. 10 čtvrtá odrážka

 

 

 

 

Čl. 41 odst. 1 písm. g)

 

 

 

 

 

Článek 42

 

 

 

 

 

Článek 43

 

 

 

 

 

Článek 44

 

 

 

 

 

Článek 45

 

 

 

 

 

Článek 46

Článek 12

 

 

 

 

Článek 47

 

 

 

 

 

Článek 48

 

 

 

 

 

Článek 49

 

 

 

 

 

Článek 50

Článek 15

 

 

 

 

Příloha I body 1 až 4

Příloha I body 1 až 4

 

 

 

 

Příloha I bod 4 poslední odstavec

Čl. 2 bod 22

 

 

 

 

Příloha I body 5 až 7

Příloha I body 5 až 7

 

 

 

 

Příloha I bod 8

 

 

 

 

 

Příloha I body 9 až 11

Příloha I body 8 až 10

 

 

 

 

Příloha I body 12 až 14

Příloha I body 12 až 14

 

 

 

 

Příloha I body 15 a 16

Čl. 2 bod 12

 

 

 

 

Příloha I body 17 až 41

Příloha I body 15 až 39

 

 

 

 

Příloha I body 42 až 56

 

 

 

 

 

Příloha II body 1 a 2

Příloha II body 1 a 2

 

 

 

 

Příloha II body 3 až 11

 

 

 

 

 

Příloha III bod 1

Příloha III bod 1 první odstavec

Čl. 1 bod 7 a příloha bod 3 písm. a)

 

 

 

Příloha III bod 2

Příloha III bod 2

 

 

 

 

Příloha III bod 2.1 první až třetí odstavec

Příloha III bod 3.1

Čl. 1 bod 7 a příloha bod 3 písm. b)

 

 

 

Příloha III bod 2.1 čtvrtý odstavec

 

 

 

 

 

Příloha III bod 2.1 pátý odstavec

Příloha III bod 3.2

Čl. 1 bod 7 a příloha bod 3 písm. b)

 

 

 

Příloha III body 2.2, 3 a 3.1

Příloha III body 4 až 6

Čl. 1 bod 7 a příloha bod 3 písm. c)

 

 

 

Příloha III bod 3.2

Příloha III bod 8

 

 

 

 

Příloha III bod 4

Příloha III bod 11

 

 

 

 

Příloha IV body 1 až 20

Příloha VII body 1 až 20

Čl. 1 bod 7 a příloha bod 5

 

 

 

Příloha IV bod 21

Článek 11a

Čl. 1 bod 6

 

 

 

Příloha V body 1 až 12 čtvrtý odstavec

Příloha VIII body 1 až 13 bod ii)

Čl. 1 bod 7 a příloha bod 5

 

 

 

Příloha V bod 12 pátý odstavec

 

 

 

 

 

Příloha V bod 12 šestý odstavec až bod 13

Příloha VIII bod 13 bod iii) až bod 14

Čl. 1 bod 7 a příloha bod 5

 

 

 

Příloha VI

Příloha VI bod 8 podbod 2 po první větě

 

 

 

 

Příloha VII

 

 

 

 

 

Příloha VIII

 

 

 

 

 

Příloha IX

 

 

 

 

 

P6_TA(2005)0353

Statutární audit ročních účetních závěrek a konsolidovaných účetních závěrek ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o statutárním auditu ročních účetních závěrek a konsolidovaných účetních závěrek a o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (KOM(2004)0177 – C6-0005/2004 – 2004/0065(COD))

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2004)0177) (1),

s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 44 odst. 2 písm. g) Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0005/2004),

s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a na stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A6-0224/2005),

1.

schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.

vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.


(1)  Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

P6_TC1-COD(2004)0065

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 28. září 2005 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady 2005/…/ES o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek a změně směrnic Rady 78/660/EHS 83/349/EHS

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 44 odst. 2 písm. g) této Smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V současné době 4. směrnice rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978 založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy o ročních účetních závěrkách některých forem společností (3), 7. směrnice Rady 83/349/EHS ze dne 13. června 1983 založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy o konsolidovaných účetních závěrkách (4), směrnice Rady 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí (5) a směrnice Rady 91/674/EHS ze dne 19. prosince 1991 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách pojišťoven (6) požadují, aby audit roční účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky prováděla jedna nebo několik osob, které jsou oprávněny tento audit provádět.

(2)

Podmínky pro schvalování osob odpovědných za provádění povinného auditu byly stanoveny 8. směrnicí Rady 84/253/EHS ze dne 10. dubna 1984 založenou na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy o schvalování osob pověřených prováděním povinného auditu účetních dokumentů (7).

(3)

Nedostatek harmonizovaného přístupu k povinnému auditu ve Společenství byl příčinou, proč Společenství navrhlo v roce 1998 (8) ve svém sdělení o „povinném auditu v Evropské unii, cesta vpřed“ vytvoření výboru pro audit, který by mohl rozvíjet další činnost v těsné spolupráci účetních profesí a členských států.

(4)

Na základě práce tohoto výboru Komise v listopadu 2000 vydala doporučení pod názvem „Zajištění kvality povinného auditu v EU: minimální požadavky (9) a v květnu 2002 doporučení pod názvem „Nezávislost statutárních auditorů v EU: soubor základních principů  (10).

(5)

Cílem této směrnice je podstatná, i když ne úplná, harmonizace požadavků na povinný audit. Není-li v této směrnici stanoveno jinak, může členský stát vyžadující povinný audit zavést přísnější požadavky.

(6)

Kvalifikace pro audit, kterou získali statutární auditoři na základě této směrnice je pokládána za rovnocennou. Nemělo by být tedy nadále možné, aby členské státy trvaly na tom, že většinu hlasovacích práv v auditorské společnosti musí mít místně schválení auditoři nebo že většina členů správního nebo řídícího orgánu auditorské společnosti musí být místně schválena.

(7)

Povinný audit vyžaduje odpovídající znalosti v otázkách jako právo obchodních společností, finanční právo a sociální právo. Tyto znalosti by se měly před schválením statutárního auditora z jiného členského státu přezkoušet.

(8)

Na ochranu třetích stran by všichni schválení auditoři a auditorské společnosti měli být zaregistrováni v rejstříku, který je přístupný veřejnosti a který obsahuje základní informace o statutárním auditorovi nebo auditorské společnosti.

(9)

Statutární auditoři by měli dodržovat nejvyšší etické normy. Proto by se na ně měly vztahovat požadavky profesní etiky , která zahrnuje přinejmenším jejich činnosti ve veřejném zájmu, jejich bezúhonnost, nestrannost, odbornou způsobilost a řádnou péči. Funkce statutárních auditorů ve veřejném zájmu znamená, že širší okruh osob a institucí se spoléhá na kvalitu práce statutárního auditora. Dobrá kvalita auditu přispívá ke správnému fungování trhů tím, že zvyšuje integritu a efektivitu účetních výkazů. Komise může přijmout prováděcí opatření o profesní etice jako minimální standardy. Může přitom vzít v úvahu zásady obsažené v etickém kodexu Mezinárodní federace účetních (IFAC).

(10)

Je důležité, aby statutární auditoři a auditorské společnosti respektovali soukromí klientů. Měli by proto být vázáni přísnými pravidly o důvěrnosti a zachovávání mlčenlivosti, která však nesmí bránit řádnému uplatňování této směrnice . Tato pravidla o důvěrnosti by se měla vztahovat i na všechny statutární auditory a auditorské společnosti, kteří se daným úkolem již přestali zabývat.

(11)

Statutární auditoři a auditorské společnosti by měli být nezávislí při provádění povinného auditu. Mohou informovat auditovaný subjekt o skutečnostech zjištěných při auditu, ale neměli by zasahovat do vnitřních rozhodovacích procesů auditovaného subjektu. Pokud by se dostali do situace, kdy je závažnost ohrožení jejich nezávislosti, i po uplatnění ochranných opatření ke zmírnění takového ohrožení, příliš vysoká, měli by se vzdát nebo zdržet převzetí auditorské zakázky. Závěr o existenci vztahu, který ohrožuje auditorovu nezávislost, se může v případě vztahu mezi auditorem a auditovaným subjektem lišit od případu vztahu mezi sítí a auditovaným subjektem. Pokud vnitrostátní právní předpisy povolují nebo požadují, aby družstvo ve smyslu čl. 2 bodu 14 nebo podobný subjekt uvedený v článku 45 směrnice 86/635/EHS byly členy neziskového auditorského subjektu, objektivní, rozumná a informovaná strana by nedospěla k závěru, že vztah založený na členství ohrožuje nezávislost statutárního auditora, pokud jsou při provádění povinného auditu u některého z jeho členů dodržovány zásady nezávislosti auditorů provádějících audit na osobách, které by mohly ovlivňovat průběh povinného auditu. K příkladům ohrožení nezávislosti statutárního auditora nebo auditorské společnosti patří přímé nebo nepřímé finanční zájmy v auditovaném subjektu a poskytování dalších neauditorských služeb. Nezávislost statutárního auditora nebo auditorské společnosti může navíc ohrožovat výše odměny od auditovaného subjektu nebo její složení. Ochranná opatření, jež mají být přijata ke zmírnění nebo vyloučení takových hrozeb, zahrnují zákazy, omezení, jiná opatření, postupy a požadavky na zveřejnění. Statutární auditoři a auditorské společnosti by měli odmítnout poskytnutí jakékoli další neauditorské služby, která ohrožuje jejich nezávislost. Komise může přijmout prováděcí opatření k ochraně nezávislosti jako minimální standardy. Přitom by Komise měla vzít v úvahu zásady obsažené v doporučení Komise ze dne 16. května 2002 nazvaném „Nezávislost statutárních auditorů v EU: soubor základních principů“. Pro účely stanovení nezávislosti auditorů musí být objasněn pojem „síť“, v níž auditoři působí. V této souvislosti je třeba vzít v úvahu různé okolnosti, jako jsou případy, kdy může být určitá struktura vymezena jako síť, protože je zaměřena na sdílení zisků nebo nákladů. Kritéria pro dokázání, že existuje síť, by měla být posuzována a zvažována na základě všech existujících faktických okolností, jako jsou například společní obvyklí klienti.

(12)

V případech sebehodnocení nebo existence vlastního zájmu, kdy je vhodné chránit nezávislost statutárního auditora nebo auditorské společnosti, by mělo být na členském státu, nikoliv na statutárním auditorovi nebo auditorské společnosti, aby rozhodl, zda by se měl statutární auditor nebo auditorská společnost vzdát auditorské zakázky nebo takovou zakázku nepřijmout s ohledem na jeho auditované klienty. To by nicméně nemělo vést k situaci, kdy by členské státy uplatňovaly obecnou povinnost zakazující statutárním auditorům nebo auditorským společnostem poskytování neauditorských služeb jejich auditovaným klientům. Pro určení, zda je vhodné, v případech sebehodnocení nebo existence vlastního zájmu, aby statutární auditor nebo auditorská společnost neprováděli povinný audit kvůli zajištění nezávislosti statutárního auditora nebo auditorské společnosti, by měla mezi zohledňované skutečnosti patřit otázka, zda auditovaný subjekt veřejného zájmu vydal nebo nevydal převoditelné cenné papíry přijaté k obchodování na regulovaném trhu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 18 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů  (11).

(13)

Je důležité zajistit trvale vysokou kvalitu všech povinných auditů, vyžadovaných právními předpisy Společenství. Všechny povinné audity by proto měly být prováděny na základě mezinárodních auditorských standardů. Opatření potřebná k provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi  (12) a s náležitým ohledem na prohlášení, které Komise učinila v Evropském parlamentu dne 5. února 2002 o provádění právních předpisů týkajících se finančních služeb. Při posuzování správnosti mezinárodních auditorských standardů bude Komisi nápomocen technický výbor nebo skupina pro audit, které by měly také zahrnovat systém orgánů veřejného dohledu členských států. Aby bylo dosaženo maximálního stupně harmonizace, mělo by být členským státům dovoleno zavádět další vnitrostátní auditorské postupy nebo požadavky , pouze pokud budou vyplývat ze zvláštních vnitrostátních právních požadavků na rozsah povinného auditu u ročních nebo konsolidovaných účetních závěrek, za předpokladu, že přijaté mezinárodní auditorské standardy takové požadavky nepokrývají. Členské státy by mohly pokračovat v těchto dodatečných auditorských postupech, dokud auditorské postupy a požadavky nebudou pokryty následně přijatými mezinárodními auditorskými standardy. Pokud by však přijaté mezinárodní auditorské standardy obsahovaly auditorské postupy, jejichž provádění by vedlo ke specifickému právnímu konfliktu s vnitrostátním právem, který vznikne na základě specifických vnitrostátních požadavků v souvislosti s rozsahem povinného auditu, mohou členské státy vyjmout spornou část mezinárodních auditorských standardů, dokud tyto konflikty trvají, pokud se použijí opatření podle čl. 26 odst. 3. Všechny dodatečné požadavky nebo výjimky uplatňované členskými státy by měly dodat ročním účetním závěrkám společností vysoku věrohodnost a odpovídat veřejnému zájmu. Výše uvedené znamená, že členské státy mohou například požadovat vypracování dodatečné zprávy auditora pro dozorčí radu nebo stanovit požadavky na vykazování a kontrolu vycházející z národních pravidel pro řízení společností.

(14)

Aby Komise mohla přijmout mezinárodní auditorský standard v rámci Společenství, je třeba, aby byl obecně mezinárodně přijímán, a aby se na jeho vzniku, po otevřeném a průhledném postupu podílely všechny zainteresované strany, aby přispíval k věrohodnosti ročních účetních závěrek a konsolidovaných účetních závěrek, a aby odpovídal evropskému veřejnému zájmu. Otázka, zda je žádoucí přijmout prohlášení o mezinárodní auditorské praxi za součást standardu by měla být posouzena v rámci postupu ve výboru případ od případu. Komise by měla před zahájením schvalovacího procesu zajistit provedení přezkumu s cílem zjistit, zda byly tyto požadavky splněny a o výsledku tohoto přezkumu podat zprávu členům Regulatorního výboru pro audit.

(15)

V případě konsolidovaných účetních závěrek je důležité, aby existovalo jasné vymezení odpovědností mezi statutárními auditory, kteří provádějí audit částí skupiny. Za tímto účelem by auditor skupiny měl nést plnou odpovědnost za zprávu auditora.

(16)

Pro lepší srovnatelnost společností používajících stejné účetní standardy a pro zvýšení důvěry veřejnosti v auditorskou činnost Komise může přijmout společnou zprávu auditora pro audit ročních účetních závěrek nebo konsolidovaných účetních závěrek sestavených na základě schválených mezinárodních účetních standardů, pokud nebyl pro tuto zprávu přijat vhodný standard na úrovni Společenství .

(17)

Pravidelné kontroly jsou vhodným prostředkem k dosažení trvale vysoké kvality povinných auditů. Statutární auditoři a auditorské společnosti by proto měli podléhat systému zajištění kvality, který bude fungovat nezávisle na kontrolovaných statutárních auditorech a auditorských společnostech. Pro účely použití článku 29 o systémech zajištění kvality mohou členské státy stanovit, že pokud mají jednotliví auditoři společnou politiku zajištění kvality, je třeba přihlížet pouze k požadavkům platným pro auditorské společnosti. Členské státy mohou systém zajištění kvality zorganizovat tak, že každý jednotlivý auditor bude podléhat kontrole zajištění kvality nejméně jednou za šest let. V této souvislosti by financování systému zajištění kvality nemělo být vystaveno nepatřičnému vlivu. Komise by měla mít pravomoc přijmout prováděcí opatření v záležitostech, které souvisejí s organizací systému zajištění kvality, a v souvislosti s jeho financováním v případech, kdy je důvěra veřejnosti v systém zajištění kvality vážně ohrožena. Členské státy by měly být povzbuzovány k nalezení, prostřednictvím systému veřejného dohledu, koordinovaného přístupu při provádění přezkumů zajištění kvality s cílem vyvarovat se uvalování zbytečných zátěží na dotčené strany.

(18)

Vyšetřování a vhodné sankce přispívají k předcházení nesprávného provádění povinného auditu a jeho nápravě.

(19)

Členské státy by měly zorganizovat účelný systém veřejného dohledu nad statutárními auditory a auditorskými společnostmi založený na kontrole ve vlastní zemi. Regulatorní uspořádání veřejného dohledu by mělo umožnit účelnou spolupráci mezi dohledovými činnostmi členských států na úrovni Společenství. Je důležité, aby byl systém veřejného dohledu řízen osobami mimo profesi, které mají znalosti z oblastí významných pro povinný audit. Členské státy však mohou povolit, aby se na řízení systému veřejného dohledu podílel menší počet osob dané profese. Osobami mimo profesi mohou být odborníci, kteří nebyli nikdy spojeni s auditorskou profesí nebo bývalí příslušníci této profese, kteří z ní odešli. Příslušné orgány členských států by měly navzájem spolupracovat, kdykoli to bude nezbytné pro účely plnění jejich povinností při výkonu dohledu nad jimi schválenými statutárními auditory a auditorskými společnostmi. Taková spolupráce může významně přispět k zabezpečení trvale vysoké kvality povinného auditu ve Společenství. Vzhledem k tomu, že je nezbytné zajistit účinnou spolupráci a koordinaci na evropské úrovni mezi příslušnými orgány určenými členskými státy, určení jednoho subjektu odpovědného za zabezpečení spolupráce by se nemělo dotknout možnosti, aby každý jednotlivý orgán mohl přímo spolupracovat s dalšími příslušnými orgány ostatních členských států.

(20)

Za účelem zajištění souladu s čl. 32 odst. 3 (zásady veřejného dohledu) je osoba mimo profesi považována za znalou oblastí významných pro povinný audit buď s ohledem na její dřívější profesní znalosti nebo s ohledem na to, že má znalosti přinejmenším jednoho z předmětů uvedených v článku 8.

(21)

Statutární auditor nebo auditorská společnost by měl být jmenován na valné hromadě akcionářů nebo členů auditovaného subjektu. Pro zajištění ochrany nezávislosti auditora je důležité zajistit, aby výpověď byla možná pouze v odůvodněných případech a pouze, pokud jsou tyto důvody sděleny orgánu nebo orgánům veřejného dohledu.

(22)

Subjekty veřejného zájmu jsou viditelnější a jsou důležitější z hospodářského hlediska, a proto by se měly na povinný audit jejich roční účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky klást přísnější požadavky.

(23)

Výbory pro audit a účinný systém vnitřní kontroly přispívají k minimalizaci finančních a provozních rizik i rizika nedodržení předpisů a zvyšují kvalitu finančního výkaznictví. Členské státy mohou zohlednit doporučení Komise ze dne 15. února 2005 o úloze nevýkonných členů správní rady nebo členů dozorčí rady a o výborech správní nebo dozorčí rady společností kótovaných na burze  (13) , které stanovuje, jak by měly být zřizovány výbory pro audit a jak by měly fungovat. Členské státy mohou určit, že funkce přidělené výboru pro audit nebo orgánu, který vykonává rovnocenné funkce, může vykonávat správní nebo dozorčí orgán jako celek.

(24)

S ohledem na povinnosti výboru pro audit podle článku 41 nejsou statutární auditor ani auditorská společnost žádným způsobem podřízeni výboru.

(25)

Členské státy mohou rovněž rozhodnout, že subjekty veřejného zájmu, které jsou subjekty kolektivního investování, jejichž převoditelné cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu zprostí povinnosti mít výbor pro audit. V této možnosti je zohledněna skutečnost, že v případech, kdy subjekt kolektivního investování funguje pouze za účelem shromažďování majetku, nebude zřízení výboru pro audit vždy vhodné. Finanční výkaznictví a související rizika nejsou srovnatelná s výkaznictvím a riziky jiných subjektů veřejného zájmu. Kromě toho působí subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) a jejich správcovské společnosti v přesně vymezeném regulativním prostředí a vztahují se na ně specifické mechanismy řízení, jako jsou kontroly, které provádí jejich depozitář. U subjektů kolektivního investování, které nejsou harmonizovány směrnicí 85/611/EHS  (14) , ale vztahují se na ně ochranná opatření rovnocenná opatřením stanoveným v uvedené směrnici, by mělo být členským státům, v tomto konkrétním případě, umožněno, aby jim poskytly rovné zacházení jako subjektům kolektivního investování, které jsou harmonizovány na úrovni EU.

(26)

Za účelem posílení nezávislosti auditorů subjektů veřejného zájmu by se klíčový auditorský partner provádějící audit takových subjektů měl střídat. Pro zorganizování takového střídání by měly členské státy požadovat změnu klíčového auditorského partnera jednajícího s auditovaným subjektem, přičemž by auditorské společnosti, s níž je klíčový auditorský partner spojen, měly umožnit pokračovat ve výkonu funkce statutárního auditora v takovém subjektu. Domnívá-li členský stát, že se jedná o vhodný způsob, jak dosáhnout sledovaných cílů, může požadovat změnu auditorské společnosti, aniž je dotčen čl. 42 odst. 2 této směrnice.

(27)

Propojenost kapitálových trhů zdůrazňuje potřebu zajistit rovněž vysokou kvalitu práce prováděné auditory z třetích zemí v souvislosti s kapitálovým trhem Společenství. Předmětní auditoři by proto měli být registrování, aby bylo možné je podrobovat přezkumu zajištění kvality, a aby podléhali systému vyšetřování a sankcí. Odchylky na základě vzájemnosti by měly být možné, pokud by procházely zkouškou rovnocennosti prováděnou Komisí ve spolupráci s členskými státy. V každém případě by měl být subjekt, který vydal převoditelné cenné papíry na regulovaném trhu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 18 směrnice 2004/39/ES, vždy podroben auditu auditorem, který je buď zaregistrován v členském státě, nebo vykonává svou činnost pod dohledem příslušných orgánů třetí země, z níž auditor pochází, pokud je tato třetí země Komisí nebo členským státem uznána jako země splňující požadavky rovnocenné požadavkům EU v oblasti zásad dohledu, systémů zajištění kvality a systémů vyšetřování a sankcí, a pokud je splněna zásada vzájemnosti. Jestliže byl systém zajištění kvality třetí země posouzen určitým členským státem jako rovnocenný, neznamená to, že i ostatní členské státy mají povinnost toto posouzení rovnocennosti přijmout, ani to nepředjímá rozhodnutí Komise.

(28)

Složitost auditů mezinárodních skupin si vyžaduje dobrou spolupráci mezi příslušnými orgány členských států a příslušnými orgány třetích zemí. Členské státy by proto měly zajistit, aby byl přístup příslušných orgánů třetích zemí k pracovním materiálům k auditu a dalším dokumentům možný přes příslušné národní orgány. Kvůli ochraně práv dotčených stran a zároveň pro usnadnění přístupu k těmto materiálům a dokumentům by mělo být členským státům dovoleno poskytovat přímý přístup příslušným orgánům třetích zemí s podmínkou souhlasu příslušného národního orgánu. Jedním z významných kritérií pro poskytnutí přístupu je, zda příslušné orgány třetích zemí splňují požadavky, které Komise vyhlásila za dostačující. Do přijetí rozhodnutí Komise mohou členské státy posuzovat dostatečnost požadavků samy, aniž je dotčeno rozhodnutí Komise.

(29)

Zveřejnění informací uvedených v článcích 36 a 47 by mělo proběhnout v souladu s pravidly pro převod osobních údajů do třetích zemí stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů  (15).

(30)

Opatření potřebná k provádění této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím 1999/468/ES a s patřičným ohledem na prohlášení, které učinila Komise v Evropském parlamentu dne 5. února 2002 vzhledem k provádění právních předpisů týkajících se finančních služeb. Za tímto účelem by měl být zřízen výbor nápomocný Komisi.

(31)

Evropský parlament by měl mít od okamžiku, kdy jsou poprvé předloženy pozměňovacích návrhy a návrhy prováděcích opatření, tři měsíce, aby je mohl přezkoumat a zaujmout k nim stanovisko. V naléhavých a řádně odůvodněných případech může být toto období zkráceno. Pokud v tomto období přijme Evropský parlament usnesení, přezkoumá Komise pozměňovací návrhy nebo opatření, které předložila.

(32)

Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata podle rozhodnutí 1999/468/ES.

(33)

V souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality, jak jsou stanoveny v článku 5 Smlouvy, jsou opatření uvedená v této směrnici, z důvodu požadavku používání jednotných mezinárodních auditorských standardů, aktualizace požadavků na vzdělání, definice profesní etiky a praktického uskutečňování spolupráce mezi příslušnými orgány členských států a mezi těmito orgány a orgány třetích zemí, nezbytná pro dosažení cílů dalšího zlepšení a harmonizace kvality povinného auditu ve Společenství a usnadnění spolupráce mezi členskými státy a spolupráce se třetími zeměmi, aby byla posílena důvěra v povinný audit.

(34)

S cílem poskytnout více transparentnosti v oblasti vztahu mezi statutárním auditorem nebo auditorskou společností a auditovaným subjektem, by měly být směrnice 78/660/EHS a 83/349/EHS změněny tak, aby v nich byl uveden požadavek zveřejnění odměny za audit a odměny za neauditorské služby v poznámce k roční účetní závěrce a ke konsolidované účetní závěrce.

(35)

Směrnice 84/253/EHS by měla být zrušena, protože postrádá všeobecný soubor pravidel pro zajištění vhodné infrastruktury auditu, jako je veřejný dohled, disciplinární systém a systém zajištění kvality, a protože neobsahuje konkrétní pravidla týkající se spolupráce regulátorů členských států a třetích zemí. Pro zajištění právní jistoty je však nezbytné, aby bylo jasně určeno, že statutární auditoři a auditorské společnosti, kteří byli schváleni podle směrnice 84/253/EHS, byli přijímáni, jakoby byli schváleni podle této směrnice.

(36)

Statutární auditoři a auditorské společnosti zodpovídají za provádění své činnosti s řádnou péčí, a proto by měli odpovídat za finanční škodu způsobenou nedostatečnou péčí. Avšak schopnost auditorů a auditorských společností získat pojištění odpovědnosti za škody při výkonu povolání může záviset na tom, zda podléhají neomezené finanční odpovědnosti. Komise má v úmyslu tyto otázky prozkoumat s ohledem na to, že systémy odpovědnosti mohou být v různých členských státech velmi rozdílné,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA 1

PŘEDMĚT A DEFINICE

Článek 1

Předmět

Tato směrnice stanoví pravidla týkající se povinného auditu ročních účetních závěrek a konsolidovaných účetních závěrek .

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

1)

„povinným auditem“ audit ročních účetních závěrek nebo konsolidovaných účetních závěrek, pokud jej vyžadují právní předpisy Společenství ;

2)

„statutárním auditorem“ fyzická osoba, která je v souladu s touto směrnicí schválena příslušnými orgány členského státu k provádění povinných auditů;

3)

„auditorskou společností“ právnická osoba nebo jiný subjekt, který je v souladu s touto směrnicí schválen příslušnými orgány členského státu k provádění povinných auditů bez ohledu na jeho právní formu;

4)

„auditorským subjektem ze třetí země“ subjekt, který provádí audit roční nebo konsolidované účetní závěrky společnosti registrované v třetí zemi bez ohledu na jeho právní formu;

5)

„auditorem ze třetí země“ fyzická osoba, která provádí audit roční nebo konsolidované účetní závěrky společnosti registrované v třetí zemi;

6)

„auditorem skupiny“ statutární auditor nebo auditorská společnost , která provádí povinný audit konsolidované účetní závěrky;

7)

„sítí“ rozsáhlejší struktura:

zaměřená na spolupráci, ke které patří statutární auditor nebo auditorská společnost, a

zřetelně orientovaná na sdílení zisků nebo nákladů, nebo která má společné vlastnictví, ovládání či řízení, společné zásady a postupy kontroly kvality, společnou obchodní strategii, nebo používá společné obchodní jméno či významnou část odborných zdrojů ;

8)

„sesterskou společností auditorské společnosti“ společnost, která je spojena s auditorskou společností společným vlastnictvím, ovládáním nebo řízením, bez ohledu na její právní formu;

9)

„zprávou auditora“ zpráva uvedená v čl. 51a směrnice 78/660/EHS a v článku 37 směrnice 83/349/EHS, kterou vydává statutární auditor nebo auditorská společnost;

10)

„příslušnými orgány“ orgány nebo úřady určené zákonem, které odpovídají za regulaci nebo dohled nad statutárními auditory a auditorskými společnostmi nebo jejich zvláštními aspekty; odkaz na „příslušný orgán“ v určitém článku znamená odkaz na úřad nebo orgán odpovídající za funkce uvedené ve zmíněném článku;

11)

„mezinárodními auditorskými standardy“ mezinárodní standardy pro audit a související prohlášení a standardy v míře, v níž se týkají povinného auditu;

12)

„mezinárodními účetními standardy“ mezinárodní účetní standardy (IAS), mezinárodní standardy finančního výkaznictví (IFRS) a s nimi související výklady (výklady SIC-IFRIC), následující změny těchto standardů a související výklady, budoucí standardy a související výklady vydané a přijaté Mezinárodní radou pro účetní standardy (IASB);

13)

„subjekty veřejného zájmu“ subjekty, které se řídí právem členského státu, jejichž převoditelné cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu kteréhokoli členského státu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 18 směrnice 2004/39/ES, úvěrové instituce ve smyslu čl. 1 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES ze dne 20. března 2000 týkající se zahájení a výkonu činnosti úvěrových institucí  (16) a pojišťovny ve smyslu čl. 2 odst. 1 směrnice 91/674/EHS. Členské státy mohou za subjekty veřejného zájmu označit další subjekty, například ty, které jsou důležité z hlediska veřejného zájmu vzhledem k povaze své činnosti, své velikosti nebo počtu svých zaměstnanců;

14)

„družstvem“ Evropská družstevní společnost, jak je vymezena v článku 1 nařízení Rady (ES) č. 1435/2003 ze dne 22. července 2003 o statutu evropské družstevní společnosti (SCE)  (17) , nebo jiné družstvo, u něhož je podle právních předpisů Společenství vyžadováno provedení povinného auditu, jako například úvěrové instituce ve smyslu čl. 1 bodu 1 směrnice 2000/12/ES a pojišťovny ve smyslu čl. 2 odst. 1 směrnice 91/674/EHS;

15)

„osobou mimo profesi“ fyzická osoba, která nejméně po tři roky před svým zapojením do řízení systému veřejného dohledu nevykonávala povinné audity, neměla hlasovací právo v auditorské společnosti, nebyla členem správního nebo řídicího orgánu auditorské společnosti a nebyla zaměstnána nebo jinak spojena s auditorskou společností;

16)

„klíčovým auditorským partnerem“:

a)

statutární auditor, který je auditorskou společností pověřen k provedení auditorské zakázky, v níž má hlavní odpovědnost za provedení povinného auditu jménem auditorské společnosti,

b)

v případě auditu skupiny nejméně statutární auditor, který je určen auditorskou společností jako hlavní odpovědná osoba za provedení povinného auditu na úrovni skupiny a auditor, který je pověřen jako hlavní odpovědná osoba na úrovni významných dceřiných společností, nebo

c)

statutární auditor, který podepisuje zprávu auditora.

KAPITOLA II

SCHVALOVÁNÍ, PRŮBĚŽNÉ VZDĚLÁVÁNÍ A VZÁJEMNÉ UZNÁVÁNÍ

Článek 3

Schvalování statutárních auditorů a auditorských společností

1.    Povinné audity provádějí statutární auditoři nebo auditorské společnosti, kteří jsou schváleni členským státem vyžadujícím povinný audit.

2.    Každý členský stát určí příslušné orgány, které odpovídají za schvalování statutárních auditorů a auditorských společností.

Příslušnými orgány mohou být profesní sdružení, pokud podléhají systému veřejného dohledu stanovenému touto směrnicí.

3.     Aniž je dotčen článek 11, příslušné orgány členských států mohou jako statutární auditory schválit fyzické osoby splňující přinejmenším podmínky stanovené v článcích 4 a 6 až 10.

4.   Příslušné orgány členských států mohou jako auditorské společnosti schválit jen ty subjekty, které splňují podmínky v písmenech a) až d) uvedených níže. Členské státy mohou stanovit další podmínky týkající se písmene c) za předpokladu, že jsou přiměřené sledovaným cílům a nepřekročí rámec toho, co je zcela nezbytné.

a)

fyzické osoby, které provádějí povinné audity jménem společnosti , musí splňovat přinejmenším podmínky uvedené v  článcích 4 a 6 až 12 a musí být schváleny jako statutární auditoři v daném členském státě;

b)

většinu hlasovacích práv musí držet auditorské společnosti, které byly schváleny v některém členském státě, nebo fyzické osoby, které splňují přinejmenším podmínky uvedené v článcích 4 a 6 až 12; členské státy mohou stanovit, že tyto fyzické osoby musely být schváleny také v jiném členském státě. Pro účely povinného auditu družstev a podobných subjektů, jak je uvedeno v článku 45 směrnice 86/635/EHS, členské státy mohou přijmout jiná zvláštní ustanovení o hlasovacích právech;

c)

většinu v rozsahu nejvýše 75 % členů správního nebo řídicího orgánu společnosti musí tvořit auditorské společnosti, které jsou schváleny v některém členském státě , nebo fyzické osoby, které splňují přinejmenším podmínky uvedené v článcích 4 a 6 až 12; členské státy mohou stanovit, že tyto fyzické osoby musely být schváleny také v jiném členském státě. Nemá-li daný orgán více než dva členy, musí jeden z nich splňovat přinejmenším podmínky stanovené v tomto odstavci;

d)

společnost splňuje podmínky stanovené v článku 4.

Článek 4

Dobrá pověst

Příslušné orgány členského státu mohou schválit pouze fyzické osoby nebo společnosti s dobrou pověstí .

Článek 5

Zrušení schválení

1.   Schválení statutárního auditora nebo auditorské společnosti se zruší, pokud byla dobrá pověst dotyčné osoby nebo společnosti vážně narušena. Členské státy však mohou poskytnout přiměřenou dobu ke splnění požadavků na dobrou pověst.

2.   Schválení auditorské společnosti se zruší, není-li nadále plněna některá z podmínek uložených v čl. 3 , odst. 4 písm. b) a c). Členské státy však mohou poskytnout přiměřenou dobu ke splnění těchto požadavků.

3.     Je-li z jakéhokoli důvodu zrušeno schválení statutárního auditora nebo auditorské společnosti, sdělí příslušný orgán členského státu, v němž bylo schválení zrušeno, tuto skutečnost a důvody zrušení příslušným orgánům členských států, v kterých je statutární auditor nebo auditorská společnost také schválen, a které jsou uvedeny v rejstříku členského státu provádějícího zrušení v souladu s čl. 15 odst. 3.

Článek 6

Vzdělání

Aniž je dotčen článek 11 , fyzická osoba může být schválena k provádění povinného auditu jen když dosáhla vzdělání opravňujícího k přijetí na vysokou školu nebo vzdělání rovnocenné úrovně a poté absolvovala kurs teoretické výuky, odbornou praxi a složila zkoušku odborné způsobilosti na úrovni závěrečné zkoušky na vysoké škole nebo na úrovni rovnocenné zkoušky pořádané nebo uznávané dotčeným členským státem.

Článek 7

Zkouška odborné způsobilosti

Zkouška odborné způsobilosti uvedená v článku 6 zaručí nezbytnou úroveň teoretických znalostí v oborech souvisejících s prováděním povinného auditu a schopnost uplatnit takové znalosti v praxi. Alespoň část této zkoušky musí být v písemné formě.

Článek 8

Test teoretických znalostí

1.   Test teoretických znalostí zahrnutý do zkoušky pokryje především následující předměty:

a)

všeobecná účetní teorie a zásady,

b)

právní požadavky a standardy vztahující se k přípravě roční a konsolidované účetní závěrky,

c)

mezinárodní účetní standardy,

d)

finanční analýzy,

e)

nákladové a provozní účetnictví,

f)

rizikové řízení a vnitřní kontrola,

g)

provádění auditu a profesní znalosti,

h)

právní požadavky a profesní standardy vztahující se k povinnému auditu a statutárním auditorům,

i)

mezinárodní auditorské standardy,

j)

profesní etika a nezávislost.

2.   Jsou-li pro audit významné, pokryje přinejmenším také:

a)

právo obchodních společností a správy obchodních společností,

b)

úpadkové právo,

c)

daňové právo,

d)

občanské a obchodní právo,

e)

pracovní právo a právo sociálního zabezpečení,

f)

informační a výpočetní systémy,

g)

podniková, všeobecná a finanční ekonomika,

h)

matematika a statistika,

i)

obecné zásady finančního řízení podniků.

3.   Komise může, v souladu s postupem dle čl. 48 odst. 2, upravit seznam předmětů, které mají být zahrnuty do testu teoretických znalostí, o nichž hovoří odstavec 1. Komise bere při přijímání těchto prováděcích opatření v úvahu vývoj v oblasti auditu a v auditorské profesi.

Článek 9

Osvobození

1.   Odchylně od článků 7 a 8 může členský stát stanovit, že osoba, která úspěšně složila vysokoškolskou nebo rovnocennou zkoušku nebo která má vysokoškolský titul nebo rovnocennou kvalifikaci v jednom nebo více předmětech uvedených v článku 8, může být osvobozena od testu teoretických znalostí z předmětů, kterých se taková zkouška nebo titul týkaly.

2.   Odchylně od článku 7 může členský stát stanovit, že držitel vysokoškolského titulu nebo rovnocenné kvalifikace v jednom nebo více předmětech uvedených v článku 8 může být osvobozen od zkoušky schopnosti praktického uplatnění teoretických znalostí takových předmětů, pokud v nich získal odbornou praxi zakončenou zkouškou nebo udělením diplomu, uznaných státem.

Článek 10

Odborná praxe

1.   Aby byla zabezpečena schopnost uplatnit teoretické znalosti v praxi, jejichž ověření je součástí zkoušky, musí uchazeči absolvovat alespoň tříletou odbornou praxi, mimo jiné při provádění auditu ročních účetních a konsolidovaných účetních závěrek nebo podobných finančních výkazů. Tato praxe musí alespoň ze dvou třetin probíhat u statutárního auditora nebo auditorské společnosti schválených v kterémkoli členském státě.

2.   Členské státy zajistí, aby veškerá odborná praxe probíhala pod dohledem osob, které poskytují odpovídající záruky svých schopností zajišťovat odbornou praxi.

Článek 11

Kvalifikace získaná dlouhodobými praktickými zkušenostmi

Členské státy mohou jako statutárního auditora schválit osobu, která nesplňuje podmínky stanovené v článku 6, prokáží-li:

a)

že po dobu 15 let vykonávala odborné činnosti, které jí umožnily získat dostatečné zkušenosti v oblasti financí, práva a účetnictví, a složila zkoušku odborné způsobilosti podle  článku 7, nebo

b)

že po dobu sedmi let vykonávala odborné činnosti ve stejných oborech a kromě toho absolvovala odbornou praxi uvedenou v článku 10 a složila zkoušku odborné způsobilosti podle  článku 7.

Článek 12

Kombinace odborné praxe a teoretické výuky

1.   Členské státy mohou od délky odborné činnosti uvedené v článku 11 odečíst počet let teoretické výuky v oborech uvedených v článku 8, byla-li tato výuka zakončena zkouškou uznávanou státem. Toto období nesmí být kratší než jeden rok a od délky odborné činnosti nelze odečíst více než čtyři roky.

2.   Délka odborné činnosti, stejně jako délka odborné praxe nesmí být kratší než kurz teoretické výuky a odborná praxe požadovaná v  článku 10.

Článek 13

Průběžné vzdělávání

Členské státy zajistí, aby se na statutární auditory vztahovaly vhodné programy průběžného vzdělávání, aby byly zajištěny teoretické znalosti, profesní znalosti a hodnoty na dostatečně vysoké úrovni, a aby se na případy nedodržení požadavků na průběžné vzdělávání vztahovaly vhodné sankce uvedené v článku 30.

Článek 14

Schvalování statutárních auditorů jinými členskými státy

Příslušné orgány členských států zavedou postupy pro schvalování statutárních auditorů, kteří byli schváleni v jiných členských státech. Tyto postupy nepřekračují požadavky na složení zkoušky způsobilosti podle článku 4 směrnice Rady 89/48/EHS (18). Zkouška způsobilosti, vedená v jednom z jazyků povolených podle jazykových předpisů platných v příslušném členském státě, se týkat pouze rovnocenných znalostí statutárního auditora v oblasti zákonů a předpisů dotyčného členského státu, vztahujících se k povinnému auditu.

KAPITOLA III

REGISTRACE

Článek 15

Veřejný rejstřík

1.   Členské státy zajistí, že statutární auditoři a auditorské společnosti jsou registrováni ve veřejném rejstříku v souladu s články 16 a 17. Ve výjimečných případech členské státy nemusí uplatňovat požadavky stanovené v tomto článku a článku 16 o zveřejňování informací, a to v míře nezbytné pro snížení bezprostředního a závažného ohrožení osobní bezpečnosti jakékoli osoby.

2.   Členské státy zajistí, aby každý statutární auditor a auditorská společnost byli ve veřejném rejstříku označeni individuálním číslem. Registrační informace jsou v rejstříku uloženy v elektronické formě a jsou veřejnosti přístupné elektronickou formou.

3.   Veřejný rejstřík rovněž obsahuje název a adresu příslušných orgánů pověřených schvalováním podle článku 3 , zajištěním kvality podle článku 29, vyšetřováním a sankcionováním statutárních auditorů a auditorských společností podle článku 30 a veřejným dohledem podle článku 32.

4.   Členské státy zajistí, aby byl veřejný rejstřík plně funkční nejpozději do … (19)

Článek 16

Registrace statutárních auditorů

1.    V případě statutárních auditorů obsahuje veřejný rejstřík přinejmenším následující informace:

a)

jméno, adresu a registrační číslo;

b)

je-li to možné jméno, adresu, adresu webových stránek a registrační číslo auditorské společnosti, u které je statutární auditor zaměstnán, nebo s níž je spojen jako společník nebo jinak;

c)

všechny další registrace jako statutárního auditora provedené u příslušných orgánů jiných členských států a jako auditora v třetích zemích, včetně názvu registračního orgánu a, je-li to možné, registračního čísla.

2.     Auditoři ze třetích zemí zaregistrovaní podle článku 45 se v rejstříku označí zřetelně jako auditoři ze třetích zemí a nikoli jako statutární auditoři.

Článek 17

Registrace auditorské společnosti

1.    V případě auditorských společností obsahuje veřejný rejstřík přinejmenším následující informace:

a)

název, adresu a registrační číslo;

b)

právní formu;

c)

informace o kontaktech, hlavní kontaktní osobu a, je-li to možné, adresu webových stránek;

d)

adresy všech kanceláří v členském státě;

e)

jména a registrační čísla všech statutárních auditorů zaměstnaných u auditorské společnosti nebo s ní spojených jako společníci či jinak;

f)

jména a obchodní adresy všech vlastníků a akcionářů;

g)

jména a obchodní adresy všech členů správního nebo řídicího orgánu;

h)

je-li to možné, členství v síti a seznam názvů a adres členských společností a sesterských společností nebo udání místa, kde jsou takové informace veřejně dostupné;

i)

všechny další registrace jako auditorské společnosti provedené u příslušných orgánů jiných členských států a jako auditorského subjektu v třetích zemích včetně názvu registračního orgánu a, je-li to možné, registračního čísla.

2.     Auditorské subjekty ze třetích zemí, zaregistrované podle článku 45, se v rejstříku označí zřetelně jako auditorské subjekty ze třetích zemí a nikoli jako auditorské společnosti.

Článek 18

Aktualizace registračních údajů

Členské státy zajistí, aby statutární auditoři a auditorské firmy bezodkladně informovali příslušné orgány, které mají na starosti veřejný rejstřík, o jakékoli změně údajů uvedených ve veřejném rejstříku. Rejstřík bude ihned po oznámení aktualizován.

Článek 19

Odpovědnost za registrační údaje

Údaje poskytnuté dotčeným příslušným orgánům podle článků 16, 17 a 18 podepisuje statutární auditor nebo auditorská společnost. Pokud příslušný orgán požaduje poskytnutí údajů elektronickou formou, lze to provést například prostřednictvím elektronického podpisu ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/93/ES ze dne 13. prosince 1999 o zásadách Společenství pro elektronické podpisy  (20).

Článek 20

Jazyk

1.   Údaje zanesené do veřejného rejstříku se sestavují v jednom jazyce povoleném podle jazykových předpisů platných v příslušném členském státě.

2.   Členské státy mohou povolit, aby do veřejného rejstříku byly zaneseny dodatečné údaje v kterémkoli dalším úředním jazyce nebo úředních jazycích Společenství. Členské státy mohou požadovat ověření překladu údajů.

Ve všech případech příslušný členský stát zajistí, aby rejstřík uváděl, zda je překlad ověřený či nikoli.

KAPITOLA IV

PROFESNÍ ETIKA, NEZÁVISLOST A ZACHOVÁVÁNÍ MLČENLIVOSTI

Článek 21

Profesní etika

1.   Členské státy zajistí, aby se na všechny statutární auditory a auditorské společnosti vztahovaly zásady profesní etiky. Tyto zásady zahrnují přinejmenším jejich činnosti ve veřejném zájmu , jejich bezúhonnost, nestrannost, odbornou způsobilost a řádnou péči.

2.    S cílem zajistit důvěru v auditorskou činnost a jednotné uplatňování odstavce 1 může Komise v souladu s postupem podle čl. 48 odst. 2 přijmout prováděcí opatření týkající se zásad o profesní etice.

Článek 22

Nezávislost a nestrannost

1.   Členské státy zajistí, aby statutární auditoři nebo auditorské společnosti byli při provádění povinného auditu nezávislí na auditovaném subjektu a nepodíleli se na rozhodovací činnosti auditovaného subjektu.

2.     Členské státy zajistí, aby statutární auditor nebo auditorská společnost neprováděli povinný audit, existuje-li jakýkoli přímý nebo nepřímý finanční, obchodní, zaměstnanecký nebo jiný vztah mezi statutárním auditorem, auditorskou společností nebo sítí – včetně poskytování dalších neauditorských služeb - a auditovaným subjektem, na základě kterého by nestranná, rozumná a informovaná třetí osoba došla k závěru, že nezávislost statutárního auditora nebo auditorské společnosti je ohrožena. Jestliže je nezávislost statutárního auditora nebo auditorské společnosti ohrožena hrozbami jako je například sebehodnocení, existence vlastního zájmu , protekční vztah, spřízněnost, spoléhání nebo zastrašování, musí statutární auditor nebo auditorská společnost uplatnit ochranná opatření s cílem ohrožení zmírnit. Jestliže význam hrozeb ve srovnání s uplatněnými ochrannými opatřeními je takový, že nezávislost je přesto ohrožena, statutární auditor nebo auditorská společnost povinný audit neprovede.

Členské státy kromě toho zajistí, aby v případech týkajících se subjektů veřejného zájmu, statutární auditor nebo auditorská společnost, bude-li nutné chránit nezávislost statutárního auditora nebo auditorské společnosti, neprováděli povinný audit v případě sebehodnocení nebo existence vlastního zájmu.

3.   Členské státy zajistí, aby statutární auditor nebo auditorská společnost v pracovních materiálech k auditu dokumentovali všechna významná ohrožení jejich nezávislosti, jakož i opatření učiněná ke zmírnění těchto ohrožení.

4.     S cílem zajistit důvěru v auditorskou činnost a jednotné uplatňování odstavců 1 a 2 může Komise v souladu s postupem podle čl. 48 odst. 2 přijmout prováděcí opatření založená na zásadách, která se týkají:

a)

ohrožení a ochranných opatření uvedených v odstavci 3;

b)

situace, kdy význam hrozeb uvedených v odstavci 3 je takový, že nezávislost statutárního auditora nebo auditorské společnosti je ohrožena ;

c)

případů sebehodnocení a existence vlastního zájmu uvedených v odst. 2 druhém pododstavci, v kterých povinný audit může nebo nesmí být proveden.

Článek 23

Důvěrnost a zachovávání mlčenlivosti

1.   Členské státy zajistí, aby všechny informace a dokumenty, k nimž má statutární auditor nebo auditorská společnost při provádění povinného auditu přístup, byly chráněny vhodnými pravidly o důvěrnosti a zachovávání mlčenlivosti.

2.   Pravidla o důvěrnosti a zachovávání mlčenlivosti týkající se statutárních auditorů nebo auditorských společností nesmí ohrozit uplatňování ustanovení této směrnice.

3.     Jsou-li statutární auditor nebo auditorská společnost nahrazeni jiným statutárním auditorem nebo auditorskou společností, poskytnou novému statutárnímu auditorovi nebo auditorské společnosti přístup ke všem informacím, které se týkají auditovaného subjektu.

4.     Ustanovení odstavců 1 a 2 se použijí také na statutárního auditora nebo auditorskou společnost, kteří na auditorském úkolu přestali pracovat, nebo na bývalého statutárního auditora nebo auditorskou společnost ve vztahu k takovému auditorskému úkolu.

Článek 24

Nezávislost a nestrannost statutárních auditorů, kteří provádějí povinný audit jménem auditorských společností

Členské státy zajistí, aby vlastníci nebo akcionáři auditorské společnosti, jakož i členové správních, řídících a dozorčích orgánů této společnosti nebo sesterské společnosti nezasahovali do provádění povinného auditu způsobem, který ohrožuje nezávislost a nestrannost statutárního auditora, který provádí povinný audit jménem auditorské společnosti.

Článek 25

Odměny za audit

Členské státy zajistí, aby fungovala vhodná pravidla, která zajistí, že odměny za povinný audit :

a)

nejsou ovlivňovány poskytováním doplňkových služeb auditovanému subjektu nebo stanovovány na jejich základě;

b)

nejsou založeny na jakékoli formě podmíněnosti.

KAPITOLA V

AUDITORSKÉ STANDARDY A ZPRÁVA AUDITORA

Článek 26

Auditorské standardy

1.   Členské státy vyžadují, aby statutární auditoři a auditorské společnosti prováděli povinné audity v souladu s mezinárodními auditorskými standardy přijatými Komisí v souladu s postupem podle čl. 48 odst. 2. Členské státy mohou používat národní auditorský standard do doby, než Komise přijme mezinárodní auditorský standard upravující stejnou problematiku. Přijaté mezinárodní auditorské standardy musí být vyhlášeny v plném znění v každém z úředních jazyků Společenství v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Komise může rozhodnout v souladu s postupem podle čl. 48 odst. 2 o použitelnosti mezinárodních auditorských standardů ve Společenství. Komise přijme mezinárodní auditorské standardy pro použití ve Společenství pouze pokud:

a)

jsou obecně přijímány na mezinárodní úrovni a jsou vypracovány patřičným a náležitým způsobem, pod veřejným dohledem a průhledným způsobem;

b)

přispívají k vysokému stupni důvěryhodnosti a kvalitě roční účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky v souladu se zásadami stanovenými v čl. 2 odst. 3 směrnice 78/660/EHS a v čl. 16 odst. 3 směrnice 83/349/EHS, a

c)

odpovídají evropskému veřejnému zájmu.

3.   Členské státy mohou zavést dodatečné auditorské postupy nebo požadavky k mezinárodním auditorským standardům nebo, ve výjimečných případech, vyloučit použití části mezinárodních auditorských standardů pouze pokud vyplývají z konkrétních vnitrostátních právních požadavků týkajících se rozsahu povinného auditu. Členské státy zajistí, že tyto auditorské postupy nebo požadavky jsou v souladu s ustanoveními odst. 2 písm. b) a c), a před jejich přijetím o nich informují Komisi a členské státy . Ve výjimečných případech vyloučení použití části mezinárodního auditorského standardu sdělí členské státy Komisi a ostatním členským státům své specifické vnitrostátní právní požadavky, jakož i důvody pro jejich uplatňování, nejméně šest měsíců před vnitrostátním přijetím mezinárodního auditorského standardu nebo v případě požadavků, které již existují v době přijetí mezinárodního auditorského standardu, nejpozději do tří měsíců po přijetí příslušného mezinárodního auditorského standardu.

4.     Členské státy mohou zavést dodatečné požadavky týkající se povinného auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek na období dvou let po termínu provedení uvedeném v čl. 53 odst. 1.

Článek 27

Povinný audit konsolidovaných účetních závěrek

Členské státy zajistí, že v případě povinného auditu konsolidovaných účetních závěrek skupiny podniků:

a)

auditor skupiny nese plnou odpovědnost za zprávu auditora týkající se konsolidované účetní závěrky;

b)

auditor skupiny provádí přezkum a uchovává dokumentaci o přezkumu auditorské činnosti provedené auditorem ze třetí země, statutárním auditorem, auditorským subjektem ze třetí země nebo auditorskou společností pro účely auditu skupiny. Auditor skupiny uchovává dokumentaci v rozsahu, který příslušnému orgánu umožňuje řádné přezkoumání činnosti auditora skupiny;

c)

je-li součást skupiny podniků auditovaná auditorem nebo auditorským subjektem ze třetí země, kteří nemají smlouvu o spolupráci uvedenou v článku 47, odpovídá auditor skupiny za zajištění řádného předložení orgánům veřejného dohledu na jejich žádost dokumentace o auditu provedeném auditorem nebo auditorským subjektem ze třetí země, včetně pracovních materiálů významných pro audit skupiny. Za účelem zajištění předložení, musí auditor skupiny uchovávat kopii takové dokumentace, dohodnout si s auditorem nebo auditorským subjektem ze třetí země neomezený přístup na požádání, nebo provést jiné vhodné opatření. Brání-li právní nebo jiná překážka předání pracovních materiálů k auditu ze třetí země auditorovi skupiny, musí dokumentace, kterou uchovává auditor skupiny, obsahovat důkaz, že provedl příslušné úkony, aby získal přístup k dokumentaci k auditu a v případě jiných než právních překážek vyplývajících z právních předpisů dané země, důkaz o takové překážce.

Článek 28

Zpráva auditora

1.   Pokud auditorská společnost provádí povinný audit, musí být zpráva auditora podepsaná alespoň statutárním auditorem, který provádí povinný audit jménem auditorské společnosti. Za výjimečných okolností mohou členské státy stanovit, že tento podpis nemusí být zveřejněn, pokud by toto zveřejnění mohlo vést k bezprostřednímu a závažnému ohrožení osobní bezpečnosti jakékoli osoby. Jméno příslušné osoby musí být vždy známo dotčeným příslušným orgánům.

2.    Bez ohledu na čl. 51a odst. 1 směrnice 78/660/EHS a v případě, že Komise nepřijala společnou standardní zprávu auditora v souladu s čl. 26 odst. 1, může Komise v souladu s postupem podle čl. 48 odst. 2, s cílem posílit důvěru veřejnosti ve auditorskou činnost, přijmout společnou standardní zprávu auditora pro roční účetní závěrku a konsolidovanou účetní závěrku, které byly sestaveny v souladu se schválenými mezinárodními účetními standardy.

KAPITOLA VI

ZAJIŠTĚNÍ KVALITY

Článek 29

Systémy zajištění kvality

1.   Členské státy zajistí, aby se na všechny statutární auditory a auditorské společnosti vztahoval systém zajištění kvality, který splňuje alespoň následující kriteria:

a)

systém zajištění kvality musí být uspořádán takovým způsobem, aby fungoval nezávisle na kontrolovaných statutárních auditorech a auditorských společnostech, a aby podléhal veřejnému dohledu podle kapitoly VIII;

b)

financování systému zajištění kvality musí být bezpečné a nesmí být vystaveno nepatřičnému vlivu ze strany statutárních auditorů nebo auditorských společností;

c)

systém zajištění kvality musí mít vhodné zdroje;

d)

osoby, které provádějí přezkumy zajištění kvality, musí mít příslušné odborné vzdělání a příslušné zkušenosti v oblasti povinného auditu a finančního výkaznictví společně se zvláštním školením o přezkumu zajištění kvality;

e)

výběr osob provádějících přezkum pro konkrétní úkoly přezkumu zajištění kvality se musí provádět objektivním způsobem navrženým, aby bylo zajištěno, že neexistuje střet zájmů mezi osobami provádějícími přezkum a kontrolovaným statutárním auditorem nebo auditorskou společností;

f)

rozsah přezkumu zajištění kvality podpořený vhodným prověřením vybraných auditorských spisů musí zahrnovat posouzení dodržování použitelných auditorských standardů a požadavků na nezávislost, množství a kvality vynaložených zdrojů, účtovaných auditorských odměn a vnitřního systému řízení kvality auditorské společnosti;

g)

výsledkem přezkumu zajištění kvality musí být vytvoření zprávy, která obsahuje hlavní závěry přezkumu zajištění kvality;

h)

přezkumy zajištění kvality musí být provedeny nejméně jednou za šest let;

i)

celkové výsledky systému zajištění kvality musí být každý rok zveřejňovány;

j)

statutární auditor nebo auditorská společnost naplní v přiměřené době doporučení přezkumů kvality;

V případě, že doporučení podle písm. j) nejsou naplněna, čelí statutární auditor nebo auditorská společnost, je-li to možné, disciplinárním opatřením nebo sankcím podle článku 30.

2.   Komise může přijmout v souladu s postupem uvedeným v čl. 48 odst. 2 prováděcí opatření, aby zvýšila důvěru veřejnosti v auditorskou činnost, a aby zajistila jednotné uplatňování odst. 1 písm. a), b) a e) až j).

KAPITOLA VII

VYŠETŘOVÁNÍ A SANKCE

Článek 30

Systémy vyšetřování a sankcí

1.   Členské státy zajistí, aby existovaly účinné systémy vyšetřování a sankcí na odhalení, nápravu a předcházení nesprávného provádění povinného auditu.

2.   Aniž jsou dotčeny režimy občanskoprávní odpovědnosti jednotlivých členských států, členské státy zavedou účinné, přiměřené a odrazující sankce ve vztahu ke statutárním auditorům a auditorským společnostem pro případy, kdy povinné audity nejsou prováděny v souladu s  ustanoveními přijatými k provedení této směrnice.

3.   Členské státy zajistí, aby přijatá opatření nebo sankce uvalené na statutární auditory a auditorské společnosti byly odpovídajícím způsobem zveřejněny. Sankce by měly zahrnovat možnost zrušení schválení.

Článek 31

Odpovědnost auditorů

Do konce roku 2006 předloží Komise zprávu o dopadu současných vnitrostátních pravidel o odpovědnosti na provádění povinných auditů na evropských kapitálových trzích a pojistných podmínkách pro statutární auditory a auditorské společnosti včetně objektivní analýzy omezení finanční odpovědnosti. Komise zajistí, je-li to vhodné, veřejnou konzultaci. V souvislosti s touto zprávou předloží Komise, pokud to považuje za vhodné, doporučení členským státům.

KAPITOLA VIII

VEŘEJNÝ DOHLED A REGULATORNÍ USPOŘÁDÁNÍ MEZI ČLENSKÝMI STÁTY

Článek 32

Zásady veřejného dohledu

1.   Členské státy zorganizují účinný systém veřejného dohledu nad statutárními auditory a auditorskými společnostmi, založený na zásadách stanovených v odstavcích 2 až 7.

2.   Všichni statutární auditoři a auditorské společnosti musí podléhat veřejnému dohledu.

3.   Systém veřejného dohledu musí být řízen osobami mimo profesi, které mají znalosti z oblastí týkajících se povinných auditů. Členské státy mohou nicméně umožnit malému množství odborníků z praxe, aby se zapojili do řízení systému veřejného dohledu. Osoby zapojené do řízení systému veřejného dohledu musí být vybírány formou nezávislého a průhledného nominačního postupu.

4.   Systém veřejného dohledu musí nést konečnou odpovědnost za dohled nad:

a)

schvalováním a registrací statutárních auditorů a auditorských společností,

b)

přijímáním etických norem, standardů vnitřní kontroly kvality auditorských společností a provádění auditu a

c)

průběžným vzděláváním, systémem zajištění kvality a systémem vyšetřování a disciplinárních opatření.

5.   Systém veřejného dohledu musí mít v případě potřeby právo vést vyšetřování statutárních auditorů a auditorských společností a musí mít právo podniknout vhodné kroky.

6.   Systém veřejného dohledu musí být transparentní. Bude k němu patřit zveřejňování ročního programu činnosti a zpráv o činnosti.

7.   Systém veřejného dohledu musí být dostatečně financován. Financování systému veřejného dohledu musí být bezpečné a nesmí být vystaveno nepatřičnému vlivu ze strany statutárních auditorů nebo auditorských společností.

Článek 33

Spolupráce mezi systémy veřejného dohledu na úrovni Společenství

Členské státy zajistí, aby regulatorní uspořádání systémů veřejného dohledu umožňovalo účinnou spolupráci v oblasti činností dohledů jednotlivých členských států na úrovni Společenství. Za tímto účelem členské státy zřídí jeden subjekt zvláště odpovědný za zajištění spolupráce.

Článek 34

Vzájemné uznávání a regulatorní uspořádání mezi členskými státy

1.   Regulatorní uspořádání členských států musí uznávat zásady vnitrostátní právní úpravy a dohledu v členském státě, v němž je statutární auditor nebo auditorská společnost schválena a ve kterém má auditovaný subjekt své sídlo.

2.   V případě povinného auditu konsolidovaných účetních závěrek může členský stát požadující povinný audit konsolidované účetní závěrky uložit dodatečné požadavky s ohledem na povinný audit týkající se registrace, přezkoumání zajištění kvality, auditorských standardů, etiky a nezávislosti statutárního auditora nebo auditorské společnosti provádějící povinný audit dceřiné společnosti se sídlem v jiném členském státě.

3.   V případě společnosti, jejíž cenné papíry se obchodují na regulovaném trhu v jiném členském státě, než je stát, ve kterém má společnost své sídlo, pak členský stát, ve kterém se cenné papíry obchodují nemůže uložit dodatečné požadavky s ohledem na povinný audit týkající se registrace, přezkoumání zajištění kvality, auditorských standardů, etiky a nezávislosti statutárního auditora nebo auditorské společnosti provádějící povinný audit roční účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky společnosti.

Článek 35

Určení příslušných orgánů

1.     Členské státy určí jeden nebo více příslušných orgánů pro účely plnění úkolů stanovených touto směrnicí. Členské státy informují Komisi o jejich určení.

2.     Příslušné orgány by měly být uspořádány takovým způsobem, aby nedocházelo ke střetu zájmů.

Článek 36

Služební tajemství a regulatorní spolupráce mezi členskými státy

1.    Příslušné orgány členských států odpovědných za schvalování, registraci, zajištění kvality, kontrolu a disciplínu vzájemně spolupracují, kdykoli je to nutné pro účely provádění jejich příslušných povinností podle této směrnice. Příslušné orgány v členském státě, který je odpovědný za schvalování, registraci, zajištění kvality, kontrolu a disciplínu poskytují pomoc příslušným orgánům jiných členských států. Příslušné orgány si zejména vyměňují informace a spolupracují při vyšetřováních, která se týkají povinných auditů.

2.    Povinnost zachovávat služební tajemství se vztahuje na všechny osoby, které pracují nebo pracovaly pro příslušné orgány. Informace, na které se vztahuje služební tajemství, nesmí být sděleny žádné jiné osobě či orgánu, ledaže je to stanoveno zákonem, nařízením nebo správními postupy členského státu.

3.    Odstavec 2 nebrání příslušným orgánům ve výměně důvěrných informací. Na takto vyměněné informace se vztahuje povinnost zachovávat služební tajemství, kterou jsou osoby zaměstnané nebo původně zaměstnané příslušnými orgány vázány.

4.    Příslušné orgány poskytnou na požádání a bez zbytečného odkladu informace požadované pro účely uvedené v odstavci 1. V případě potřeby podniknou příslušné orgány, které takovou žádost obdrží, bez zbytečného odkladu nezbytná opatření, aby požadované informace shromáždily. Pokud dožádaný příslušný orgán není schopen dodat požadované informace bez zbytečného odkladu, uvědomí žádající příslušný orgán o důvodech. Na takto dodané informace se vztahuje povinnost zachovávat služební tajemství, kterou jsou osoby zaměstnané nebo původně zaměstnané příslušnými orgány, které obdrží informace, vázány.

Příslušné orgány mohou odmítnout jednat na základě žádosti o poskytnutí informací, pokud:

a)

sdělení může mít negativní dopad na suverenitu, bezpečnost nebo veřejný pořádek osloveného státu nebo porušit vnitrostátní bezpečnostní předpisy;

b)

již bylo zahájeno soudní řízení před orgány osloveného státu týkající se stejných činů a proti stejným statutárním auditorům a auditorským společnostem; nebo

c)

příslušné orgány osloveného státu již vynesly konečný rozsudek nad takovými osobami za stejné činy.

Aniž jsou dotčeny povinnosti v rámci soudních řízení, orgány, které přijímají informace podle odstavce 1, je mohou použít pouze pro výkon svých pravomocí v rozsahu působnosti této směrnice a v souvislosti se správním nebo soudním řízením, které se konkrétně týká výkonu jejich pravomocí.

5.    Domnívá-li se příslušný orgán, že činnosti porušující ustanoveními této směrnice jsou nebo byly prováděny na území jiného členského státu, sdělí a oznámí to, pokud možno co nejkonkrétněji, příslušnému orgánu jiného členského státu. Příslušný orgán jiného členského státu podnikne vhodné kroky. Informuje oznamující příslušný orgán o výsledku a, v možné míře, o významném prozatímním vývoji.

6.     Příslušný orgán jednoho členského státu může rovněž požádat, aby vyšetřování prováděl příslušný orgán jiného členského státu na území tohoto jiného státu.

Může dále požádat, aby jeho vlastní pracovníci mohli v průběhu vyšetřování doprovázet pracovníky příslušného orgánu druhého členského státu.

Vyšetřování je předmětem celkové kontroly členského státu, na jehož území probíhá.

Příslušné orgány mohou odmítnout jednat na základě žádosti o provedení vyšetřování podle prvního pododstavce nebo žádosti, aby jeho pracovníci byli doprovázeni pracovníky příslušného orgánu jiného členského státu, jak je stanoveno ve druhém pododstavci, pokud takové vyšetřování může mít negativní dopad na suverenitu, bezpečnost nebo veřejný pořádek osloveného státu nebo pokud v souvislosti se stejnými kroky proti stejným osobám bylo v osloveném státě již zahájeno soudní řízení nebo pokud příslušné orgány osloveného státu již vynesly konečný rozsudek nad takovými osobami za stejné činy.

7.     Komise může přijmout v souladu s postupem uvedeným v čl. 48 odst. 2 prováděcí opatření, aby usnadnila spolupráci mezi příslušnými orgány ohledně postupů při výměně informací a způsobech přeshraničních vyšetřování uvedených v odstavcích 2 až 4.

KAPITOLA IX

JMENOVÁNÍ, ODVOLÁNÍ A KOMUNIKACE

Článek 37

Jmenování statutárních auditorů a auditorských společností

1.    Statutární auditor nebo auditorská společnost jsou jmenováni valnou hromadou akcionářů nebo členů auditovaného subjektu .

2.     Členské státy mohou povolit alternativní systémy nebo způsoby jmenování statutárního auditora nebo auditorské společnosti za předpokladu, že tyto systémy nebo způsoby zajistí nezávislost statutárního auditora nebo auditorské společnosti na výkonných členech správního orgánu nebo na řídícím orgánu auditovaného subjektu.

Článek 38

Odvolání a odstoupení statutárních auditorů a auditorských společností

1.   Členské státy zajistí, aby statutární auditoři nebo auditorské společnosti mohly být odvoláni pouze v případě řádného odůvodnění; rozdílnost názorů na účetní ošetření nebo auditorské postupy není řádným důvodem pro odvolání.

2.    Členské státy zajistí, aby auditovaný subjekt i statutární auditor nebo auditorská společnost informovaly orgán nebo orgány odpovědné za veřejný dohled o odvolání nebo odstoupení v průběhu plnění auditorského úkolu, a aby tento krok dostatečně odůvodnily.

Článek 39

Použitelnost na subjekty veřejného zájmu nekotované na regulovaném trhu

Členské státy mohou zprostit subjekty veřejného zájmu, které nevydaly převoditelné cenné papíry přijaté k obchodování na regulovaném trhu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 18 směrnice 2004/39/ES a jejich statutárního auditora nebo auditorskou společnost jednoho nebo více požadavků uvedených v této kapitole.

KAPITOLA X

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO POVINNÝ AUDIT SUBJEKTŮ VEŘEJNÉHO ZÁJMU

Článek 40

Zpráva o transparentnosti

1.   Členské státy zajistí, aby statutární auditoři nebo auditorské společnosti, které provádějí povinný audit subjektů veřejného zájmu, zveřejnily na svých internetových stránkách do tří měsíců po skončení finančního roku výroční zprávu o transparentnosti, která bude obsahovat alespoň následující údaje:

a)

popis právní struktury a vlastnictví;

b)

pokud auditorská společnost patří do sítě, popis sítě a právního a strukturálního uspořádání v síti;

c)

popis struktury řízení auditorské společnosti;

d)

popis vnitřního systému kontroly kvality auditorské společnosti a prohlášení správního nebo řídícího orgánu o účinnosti jeho fungování;

e)

údaj o tom, kdy byl proveden poslední přezkum zajištění kvality podle článku 29 ;

f)

seznam subjektů veřejného zájmu, u kterých auditorská společnost v posledním roce prováděla audit;

g)

prohlášení o nezávislosti činnosti auditorské společnosti, které rovněž potvrdí, že byl proveden vnitřní přezkum dodržování nezávislosti;

h)

prohlášení o politice, kterou auditorská společnost sleduje, týkající se průběžného vzdělávání statutárních auditorů podle článku 13;

i)

finanční informace, které ukazují důležitost auditorské společnosti, jako je celkový obrat rozdělený na odměny za povinný audit ročních účetních závěrek a konsolidovaných účetních závěrek, odměny účtované za jiné ověřovací služby, služby daňového poradenství a další neauditorské služby;

j)

informace o tom, na základě čeho se vypočítává odměna partnerů.

Členské státy nemusí za výjimečných okolností použít požadavek uvedený v písmenu f), a to v rozsahu nezbytném ke snížení bezprostředního a závažného ohrožení osobní bezpečnosti jakékoli osoby.

2.   Zprávu o transparentnosti podepisuje statutární auditor nebo auditorská společnost. Je možné tak učinit například elektronickým podpisem ve smyslu čl. 2 odst. 1 směrnice 1999/93/ES.

Článek 41

Výbor pro audit

1.   Subjekt veřejného zájmu musí mít výbor pro audit. Členské státy stanoví, zda se výbor pro audit skládá z nevýkonných členů správního orgánu, členů dozorčího orgánu auditovaného subjektu nebo členů jmenovaných valnou hromadou akcionářů auditovaného subjektu . Alespoň jeden člen výboru pro audit musí být nezávislý s kvalifikací účetního nebo auditora.

Členské státy mohou povolit, že v subjektech veřejného zájmu, které splňují kritéria čl. 2 odst. 1 písm. f) směrnice 2003/71/ES  (21) , mohou funkce přidělené výboru pro audit vykonávat správní nebo dozorčí orgán jako celek, a to alespoň za předpokladu, že je-li předseda takového orgánu výkonný člen, není předsedou výboru pro audit.

2.    Aniž je dotčena odpovědnost členů správního, řídicího nebo dozorčího orgánu nebo jiných členů jmenovaných valnou hromadou akcionářů auditovaného subjektu, výbor pro audit musí mimo jiné:

a)

sledovat postup finančního výkaznictví;

b)

sledovat účinnost vnitřní kontroly společnosti, vnitřní audit, případně systémy řízení rizik;

c)

sledovat povinný audit ročních a konsolidovaných účetních závěrek;

d)

přezkoumávat a sledovat nezávislost statutárního auditora nebo auditorské společnosti a zejména poskytování doplňkových služeb auditovanému subjektu .

3.    Návrh správního orgánu nebo dozorčího orgánu v subjektech veřejného zájmu na jmenování statutárního auditora nebo auditorské společnosti se opírá o doporučení výboru pro audit.

4.     Statutární auditor nebo auditorská společnost musí podávat výboru pro audit zprávy o klíčových záležitostech vyplývajících z povinného auditu, zejména o zásadních nedostatcích ve vnitřní kontrole ve vztahu k postupu finančního výkaznictví.

5.     Členské státy mohou povolit či rozhodnout, že se ustanovení uvedená v odstavcích 1 až 4 nevztahují na subjekty veřejného zájmu, které mají orgán vykonávající rovnocenné funkce jako výbor pro audit, a který vznikl a funguje v souladu s platnými předpisy členského státu, v němž je auditovaný subjekt registrován. V takovém případě tento subjekt uvede, který orgán tyto funkce plní a jaké je jeho složení.

6.     Členské státy mohou zprostit povinnosti mít výbor pro audit:

a)

subjekty veřejného zájmu, které jsou dceřinými společnostmi podle článku 1 směrnice 83/349/EHS, pokud společnost splňuje na úrovni skupiny požadavky uvedené v odstavcích 1 až 4;

b)

subjekty veřejného zájmu, které jsou subjekty kolektivního investování ve smyslu čl. 1 odst. 2 směrnice 85/611/EHS; členské státy mohou také zprostit subjekty veřejného zájmu, jejichž jediným předmětem činnosti je kolektivní investování kapitálu poskytovaného veřejností, které fungují na základě zásady rozložení rizik a které neusilují o převzetí právní či řídicí kontroly nad emitentem jejich podkladových investic, za předpokladu, že jsou takové subjekty kolektivního investování povoleny, podléhají dohledu příslušných orgánů a mají depozitáře, který vykonává činnosti rovnocenné činnostem podle směrnice 85/611/EHS;

c)

subjekty veřejného zájmu, jejichž jedinou činností je jednat jako emitent cenných papírů zajištěných aktivy, jak jsou definovány v čl. 2 bodě 5 nařízení Komise (ES) č. 809/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se provádí směrnice 2003/71/ES  (22) ; v takovým případech členské státy požadují na subjektu, aby vysvětlil veřejnosti důvody, proč nemá výbor pro audit ani správní či dozorčí orgán pověřené vykonáváním činností výboru pro audit;

d)

úvěrové instituce ve smyslu čl. 1 bodu 1 směrnice 2000/12/ES, jejichž akcie nejsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu členského státu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 18 směrnice 2004/39/ES, a které trvale nebo opakovaně vydávají pouze dluhové cenné papíry, za předpokladu, že celková nominální hodnota všech takových dluhových cenných papírů je nižší než 100 000 000 eur, a že nezveřejnily prospekt podle směrnice 2003/71/ES.

Článek 42

Nezávislost

1.    Kromě ustanovení článků 22 a 24 členské státy zajistí, aby statutární auditoři nebo auditorské společnosti, které provádějí povinné audity subjektů veřejného zájmu:

a)

každoročně potvrdili písemně výboru pro audit svou nezávislost na auditovaném subjektu veřejného zájmu;

b)

každoročně sdělovali výboru pro audit doplňkové služby poskytované auditovanému subjektu; a

c)

projednávali s výborem pro audit ohrožení své nezávislosti a opatření použitá k jejich zmírnění, které dokumentují podle čl. 22 odst. 3.

2.     Členské státy zajistí, aby klíčový auditorský partner odpovědný za provádění povinného auditu byl vystřídán z provádění auditorské zakázky nejpozději do sedmi let od jmenování, a aby se opět mohl účastnit auditu auditovaného subjektu po uplynutí nejméně dvou let.

3.     Statutární auditor nebo klíčový auditorský partner, který provádí povinný audit jménem auditorské společnosti, nesmí převzít klíčovou řídicí funkci v auditovaném subjektu před uplynutím nejméně dvou let poté, co odstoupil jako statutární auditor nebo klíčový auditorský partner z provádění auditorské zakázky.

Článek 43

Zajištění kvality

Přezkoumání kvality uvedené v článku 29 se musí pro statutární auditory nebo auditorské společnosti, které provádějí audit subjektů veřejného zájmu, provádět alespoň jednou za tři roky.

KAPITOLA XI

MEZINÁRODNÍ HLEDISKA

Článek 44

Schvalování auditorů ze třetích zemí

1.    Za podmínky vzájemnosti mohou příslušné orgány členského státu schválit auditora ze třetí země jako statutárního auditora, pokud tato osoba předloží doklad, že splňuje požadavky rovnocenné požadavkům uvedeným v článcích 4 a 6 až 13 .

2.     Příslušné orgány členského státu uplatní požadavky uvedené v článku 14 dříve, než schválí auditora ze třetí země, který splňuje požadavky odstavce 1.

Článek 45

Registrace a dohled nad auditory a auditorskými subjekty ze třetích zemí

1.   Příslušné orgány členského státu zaregistrují v souladu s články 15 a 17 všechny auditory a auditorské subjekty ze třetích zemí, které předloží zprávu auditora týkající se roční účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky společnosti usazené mimo Společenství, a jejíž převoditelné cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu tohoto členského státu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 18 směrnice 2004/39/ES s výjimkou případu, kdy společnost vydává pouze dluhopisy přijaté k obchodování na regulovaném trhu v členském státě ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. b) směrnice 2004/109/ES  (23) (průhlednost), kde jmenovitá hodnota cenného papíru je nejméně 50 000 eur nebo, v případě dluhopisů se jmenovitou hodnotou v jiné měně, se rovná k datu vydání nejméně 50 000 eur.

2.    Články 18 a 19 se použijí.

3.   Členské státy podrobí registrované auditory a auditorské subjekty ze třetích zemí svým systémům dohledu, zajištění kvality a vyšetřování a sankcí. Členské státy mohou osvobodit registrované auditory a auditorské subjekty ze třetích zemí od povinnosti podrobit se jejich systému zajištění kvality, pokud jiný členský stát nebo systém zajištění kvality třetí země, který byl ohodnocen jako rovnocenný v souladu s článkem 46, již provedl přezkum kvality auditora nebo auditorského subjektu ze třetí země v průběhu předcházejících tří let.

4.   Aniž je dotčen článek 46, nemá zpráva auditora týkající se roční účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky podle odstavce 1 vystavená auditorem nebo auditorským subjektem ze třetí země , kteří nejsou zaregistrováni v členském státě, právní účinnost v tomto členském státě.

5.   Členské státy mohou zaregistrovat auditorské subjekty ze třetích zemí pouze pokud:

a)

splňují požadavky, které jsou rovnocenné požadavkům podle čl . 3 odst. 3;

b)

většina členů správního nebo řídícího orgánu auditorského subjektu ze třetí země splňuje požadavky, které jsou rovnocenné požadavkům podle článků 4 až 10;

c)

auditor ze třetí země provádějící audit jménem auditorského subjektu ze třetí země splňuje požadavky, které jsou rovnocenné požadavkům podle článků 4 až 10;

d)

audity roční nebo konsolidované účetní závěrky uváděné v odstavci 1 jsou provedeny v souladu s mezinárodními auditorskými standardy uvedenými v článku 26, stejně tak jako s požadavky stanovenými v  článcích 22, 24 a 25 nebo s rovnocennými standardy a požadavky;

e)

zveřejní na své internetové stránce výroční zprávu o transparentnosti, která obsahuje informace uvedené v článku 40 nebo splní rovnocenné požadavky na zveřejnění .

6.     S cílem zajistit jednotné používání odst. 5 písm. d), bude rovnocennost zde zmíněná hodnocena Komisí ve spolupráci s členskými státy a bude o ní rozhodovat Komise v souladu s postupem uvedeným v čl. 48 odst. 2. Do doby, než Komise vydá rozhodnutí, mohou rovnocennost zmíněnou v odstavci 1 hodnotit členské státy.

Článek 46

Odchylky v případě rovnocennosti

1 .   Členské státy nemusí použít nebo mohou upravit požadavky čl. 45 odst. 1 a 3 na základě vzájemnosti pouze v případě, že tito auditoři nebo auditorské subjekty ze třetích zemí podléhají systémům veřejného dohledu, zajištění kvality a vyšetřování a sankcí ve třetí zemi, která splňuje požadavky rovnocenné požadavkům podle článků 29, 30 a 31 .

2.     S cílem zajistit jednotné používání odstavce 1, bude rovnocennost zde zmíněná hodnocena Komisí ve spolupráci s členskými státy a bude o ní rozhodovat Komise v souladu s postupem uvedeným v čl. 48 odst. 2. Členské státy mohou hodnotit rovnocennost zmíněnou v odstavci 1 nebo se mohou spoléhat na hodnocení jiných členských států dokud Komise nepřijme rozhodnutí. Pokud Komise rozhodne, že požadavek rovnocennosti zmíněný v odstavci 1 není splněn, může umožnit dotčeným auditorským subjektům pokračovat v auditorské činnosti v souladu s příslušnými požadavky členského státu po dobu přiměřeného přechodného období.

3.     Členské státy informují Komisi o:

a)

svém hodnocení rovnocennosti uvedeném v odstavci 2, a

b)

hlavních součástech ujednání o spolupráci se systémy třetích zemí v oblasti veřejného dohledu, zajištění kvality a vyšetřování a sankcí na základě odstavce 1.

Článek 47

Spolupráce s příslušnými orgány třetích zemí

1.   Členské státy mohou příslušným orgánům třetí země umožnit převod pracovních materiálů k auditu nebo jiných dokumentů v držení statutárních auditorů nebo auditorských společností ze předpokladu, že:

a)

se tyto pracovní materiály k auditu nebo jiné dokumenty vztahují k auditům společností, které emitovali cenné papíry v této třetí zemi, nebo které jsou součástí skupiny vydávající povinnou konsolidovanou účetní závěrku v této třetí zemi;

b)

se převod uskuteční prostřednictvím příslušných orgánů dotyčné země příslušným orgánům dané třetí země a na jejich žádost;

c)

příslušné orgány třetí dotyčné země splňují požadavky, které byly prohlášeny za odpovídající podle odstavce 3;

d)

existují pracovní opatření založená na vzájemnosti, dohodnutá mezi dotyčnými příslušnými orgány;

e)

převod osobních údajů do třetí země probíhá v souladu s kapitolou IV směrnice 95/46/ES.

2.   Pracovní opatření uvedená v odst. 1 písm. d) zajistí, aby:

a)

příslušné orgány poskytly odůvodnění účelu žádosti o poskytnutí pracovních materiálů k auditu a jiných dokumentů;

b)

osoby zaměstnané nebo dříve zaměstnané příslušnými orgány třetí země, které obdržely informace, podléhaly povinnosti zachovávat služební tajemství;

c)

příslušné orgány třetí země mohly použít pracovní materiály k auditu a jiné dokumenty pouze pro výkon veřejného dohledu, zajištění kvality a vyšetřování, které splňují požadavky rovnocenné požadavkům uvedeným v článcích 29, 30 a 32;

d)

žádost příslušných orgánů třetí země o poskytnutí pracovních materiálů k auditu nebo jiných dokumentů v držení statutárního auditora nebo auditorské společnosti bylo možno odmítnout v případě, kdy by poskytnutí těchto pracovních materiálů nebo jiných dokumentů nepříznivě ovlivnilo suverenitu, bezpečnost nebo veřejný pořádek Společenství nebo dotyčného členského státu nebo pokud již bylo před orgány daného státu zahájeno soudní řízení proti stejným osobám týkající se stejné činnosti.

3.   O přiměřenosti uvedené v odst. 1 písm. c) rozhoduje Komise v souladu s postupem uvedeným v čl. 48 odst. 2 s cílem usnadnit spolupráci mezi příslušnými orgány . Hodnocení přiměřenosti se provádí ve spolupráci s členskými státy a je založeno na požadavcích článku 36 nebo na v zásadě rovnocenných funkčních výsledcích. Členské státy přijmou opatření nezbytná ke splnění rozhodnutí Komise.

4.   Ve výjimečných případech a odchylně od odstavce 1 mohou členské státy umožnit statutárním auditorům nebo auditorským společnostem, které schválily, aby převedli pracovní materiály k auditu nebo jiné dokumenty přímo příslušným orgánům třetí země za předpokladu, že:

a)

příslušné orgány této třetí země zahájily vyšetřování;

b)

převedení není v rozporu s povinnostmi, které statutární auditoři a auditorské společnosti musí plnit ve vztahu k převodu pracovních materiálů k auditu a jiných dokumentů jejich vnitrostátním příslušným orgánům;

c)

existují pracovní opatření s příslušnými orgány této třetí země, která umožní příslušným orgánům v členském státě reciproční přímý přístup k pracovním materiálům k auditu a jiným dokumentům auditorských společností;

d)

žádající příslušný orgán třetí země informuje předem vnitrostátní příslušný orgán statutárního auditora nebo auditorské společnosti o každé přímé žádosti o informace s uvedením jejích důvodů;

e)

jsou dodrženy podmínky uvedené v odstavci 2.

5.   Komise může v souladu s postupem uvedeným v čl. 48 odst. 2 upřesnit výjimečné případy uvedené v odstavci 4 s cílem usnadnit spolupráci mezi příslušnými orgány a zajistit jednotné používání tohoto odstavce .

6.   Členské státy informují Komisi o pracovních opatřeních uvedených v odstavcích 1 a 4.

KAPITOLA XII

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 48

Výbor

1.   Komisi je nápomocen Regulatorní výbor pro audit (dále jen „výbor“) složený ze zástupců členských států, kterému předsedá zástupce Komise.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec použije se postup regulace stanovený v článcích 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s přihlédnutím k článku 8 tohoto rozhodnutí.

Lhůta stanovená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

3.     Aniž jsou dotčena již přijatá prováděcí opatření a s výjimkou ustanovení článku 26, po uplynutí dvouletého období po přijetí této směrnice, nejpozději však 1. dubna 2008, je pozastaveno používání ustanovení, která vyžadují přijetí technických pravidel, pozměňovacích návrhů a rozhodnutí v souladu s odstavcem 2. Na návrh Komise mohou Evropský parlament a Rada znovu zavést dotčená ustanovení v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy a za tímto účelem je přezkoumat před uplynutím lhůty stanovené výše.

4.   Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 49

Změna směrnice 78/660/EHS a směrnice 83/349/EHS

1.   Směrnice 78/660/EHS se mění takto:

a)

V článku 43 odst. 1 se doplňuje tento bod:

„15.

odděleně celkové odměny za finanční rok požadované statutárním auditorem nebo auditorskou společností za povinný audit roční účetní závěrky, celkové odměny požadované za jiné ověřovací služby, celkové odměny požadované za daňové poradenství a celkové odměny požadované za jiné neauditorské služby.

Členské státy mohou stanovit, že tento požadavek nebude uplatňován tam, kde je společnost zahrnuta do konsolidované účetní závěrky, která má být vypracována podle článku 1 směrnice 83/349/EHS, jestliže jsou tyto informace zveřejněny v poznámkách ke konsolidované účetní závěrce.

b)

V článku 44 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Členské státy mohou umožnit společnostem uvedeným v článku 11 vypracovat zkrácené poznámky ke své účetní závěrce bez informací požadovaných v čl. 43 odst. 1 bodech 5 až 12, 14a a 15. Nicméně v poznámkách musí být zveřejněny úplné informace stanovené v čl. 43 odst. 1 bodě 6 o všech dotčených položkách.“

c)

V článku 45 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

2.     Odst. 1 písm. b) platí také pro informace předepsané v čl. 43 odst. 1 bodě 8.

Členské státy mohou umožnit společnostem uvedeným v článku 27, aby informace požadované v čl. 43 odst. 1 bodě 8 nezveřejňovaly. Členské státy mohou rovněž umožnit společnostem uvedeným v článku 27, aby informace požadované v čl. 43 odst. 1 bodě 15 nezveřejňovaly, jestliže předají tyto informace systému veřejného dohledu uvedenému v článku 32 [8. směrnice o obchodních společnostech], budou-li o to tímto systémem veřejného dohledu požádány.

2.   V článku 34 směrnice 83/349/EHS se doplňuje tento bod:

„16.

odděleně celkové odměny za finanční rok požadované statutárním auditorem nebo auditorskou společností za povinný audit roční účetní závěrky, celkové odměny požadované za jiné ověřovací služby, celkové odměny požadované za daňové poradenství a celkové odměny požadované za jiné neauditorské služby.“

Článek 50

Zrušení směrnice 84/253/EHS

Směrnice 84/253/EHS se zrušuje s účinkem od data uvedeného v článku 54. Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici.

Článek 51

Přechodné ustanovení

Statutární auditoři a auditorské společnosti, které schválily příslušné orgány členských států v souladu se směrnicí 84/253/EHS před vstupem ustanovení čl. 53 odst. 1 v platnost jsou posuzováni, jakoby byli schváleni v souladu s touto směrnicí.

Článek 52

Minimální harmonizace

Členské státy vyžadující povinný audit mohou uložit přísnější požadavky, pokud není v této směrnici stanoveno jinak.

Článek 53

Provedení

1.   Členské státy přijmou a zveřejní ustanovení nezbytná pro splnění této směrnice do …  (24). Neprodleně o tom informují Komisi.

2.   Přijímají-li členské státy tato opatření, musí v nich být učiněn odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

3.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních vnitrostátních právních předpisů přijatých v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 54

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 55

Tato směrnice je určena členským státům.

V … dne …

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda


(1)  Úř. věst. C 157, 28.6.2005, s. 115.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 28. září 2005.

(3)  Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 11. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/51/ES (Úř. věst. L 178, 17.7.2003, s. 16).

(4)  Úř. věst. L 193, 18.7.1983, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2003/51/ES.

(5)  Úř. věst. L 372, 31.12.1986, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2003/51/ES.

(6)  Úř. věst. L 374, 31.12.1991, s. 7. Směrnice ve znění směrnice 2003/51/ES.

(7)  Úř. věst. L 126, 12.5.1984, s. 20.

(8)  Úř. věst. C 143, 8.5.1998, s. 12.

(9)  Úř. věst. L 91, 31.3.2001, s. 91.

(10)  Úř. věst. L 191, 19.7.2002, s. 22.

(11)   Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1 .

(12)   Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23 .

(13)   Úř. věst. L 52, 25.2.2005, s. 51 .

(14)   Směrnice Rady 85/611/EHS ze dne 20. prosince 1985 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) ( Úř. věst. č. L 375, 31.12.1985, s. 3 ). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES ( Úř. věst. L 79, 24.3.2005, s. 9 ).

(15)   Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31 . Směrnice ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 ( Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1 ).

(16)   Úř. věst. L 126, 26.5.2000, s. 1 . Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2005/1/ES.

(17)   Úř. věst. L 207, 18.8.2003, s. 1 .

(18)  Směrnice Rady 89/48/EHS ze dne 21. prosince 1988 o obecném systému pro uznávání vysokoškolských diplomů vydaných po ukončení nejméně tříletého odborného vzdělávání a přípravy (Úř. věst. L 19, 24.1.1989, s. 16). Směrnice ve znění Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/19/ES ( Úř. věst. L 206, 31.7.2001, s. 1) .

(19)  3 roky po vstupu této směrnice v platnost.

(20)  Úř. věst. L 13, 19.1.2000, s. 12.

(21)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování ( Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 64) .

(22)   Úř. věst. L 149, 30.4.2004, s. 1 .

(23)   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu ( Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38) .

(24)   24 měsíců od vstupu této směrnice v platnost .

P6_TA(2005)0354

Rozvoj železnic Společenství ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 91/440/EHS o rozvoji železnic Společenství (KOM(2004)0139 – C6-0001/2004 – 2004/0047(COD))

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2004)0139) (1),

s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 71 Smlouvy o ES, v souladu se nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0001/2004),

s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A6-0143/2005),

1.

schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.


(1)  Dosud nezveřejněn v Úředním věstníku.

P6_TC1-COD(2004)0047

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 28. září 2005 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/…/ES, kterou se mění směrnice Rady 91/440/EHS o rozvoji železnic Společenství a směrnice 2001/14/ES o přidělování kapacity železniční infrastruktury, zpoplatnění železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 71 této Smlouvy,

s ohledem na návrh Komise (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (3),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (4),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Rady 91/440/EHS ze dne 29. července 1991 o rozvoji železnic Společenství (5) měla za cíl usnadnit přizpůsobení železničních podniků Společenství požadavkům jednotného trhu a zvýšit jejich výkonnost.

(2)

Ve své Bílé knize „Evropská dopravní politika pro rok 2010: čas rozhodnout“ (6) Komise oznámila záměr pokračovat v budování vnitřního trhu železničních služeb návrhem otevřít trh pro mezinárodní osobní dopravu.

(3)

Dne 23. října 2003 přijal Evropský parlament pozměňovací návrh (7), v němž vyzval k otevření všech vnitrostátních a mezinárodních služeb železniční osobní dopravy konkurenci do 1. ledna 2008. Komise při té příležitosti prohlásila, že má v úmyslu předložit konkrétní návrh, který by navazoval na současné právní předpisy o veřejných službách a také na opatření na ochranu práv cestujících využívajících mezinárodní dopravní služby.

(4)

Situace v oblasti mezinárodní železniční dopravy je v současné době velmi rozdílná. Dálkové spoje (noční vlaky) mají potíže a některé z nich musely příslušné železniční podniky nedávno zrušit, aby snížily své ztráty. Na druhé straně zaznamenal trh služeb vysokorychlostní mezinárodní dopravy vysoký nárůst provozu a bude pokračovat v dynamickém rozvoji se zdvojnásobením a propojením transevropské vysokorychlostní sítě do roku 2010. Nicméně v obou případech existuje silný konkurenční tlak ze strany nízkonákladových leteckých společností, a je nezbytné podpořit nové iniciativy prosazováním hospodářské soutěže mezi železničními podniky.

(5)

Otevření trhu osobní dopravy by nebylo možné bez podrobných ustanovení o přístupu k infrastruktuře, bez značného pokroku v oblasti interoperability a bez pevného rámce pro bezpečnost železniční dopravy na národní a evropské úrovni. Všechny tyto předpoklady jsou nyní splněny provedením směrnice 2001/12/ES  (8) , směrnice 2001/13/ES  (9), směrnice 2001/14/ES  (10) a směrnice 2004/49/ES  (11). Ustálené užívání tohoto nového institucionálního rámce musí být zaručeno ke dni, ke kterému je navrhováno otevření sítě pro osobní dopravu. Jelikož tyto rámcové směrnice Evropského společenství musí být nejpozději v roce 2006 provedeny ve vnitrostátním právu, je navrhovaný termín otevření sítí mezinárodní osobní dopravy stanoven na rok 2008 a pro všechny ostatní typy dopravy na rok 2012.

(6)

Členským státům by se měla ponechat volnost udělit přístupová práva železničním společnostem a mezinárodním seskupením ke službám vnitrostátní a mezinárodní přepravy osob dříve. Požívání takových práv může být dočasně omezeno na železniční společnosti a jejich přímo či nepřímo kontrolované dceřiné společnosti, kterým byla vydána licence v členském státu, v němž se uplatňují obdobné podmínky pro přístup k železniční infrastruktuře.

(7)

Počet železničních spojů bez mezizastávek je velmi omezený. V případě cest s mezizastávkami je nezbytné umožnit novým účastníkům na trhu přibírat a vysazovat cestující na trase, aby bylo zajištěno, že takový provoz má realistický práh ziskovosti, a aby se předešlo znevýhodnění možných účastníků hospodářské soutěže oproti současným provozovatelům, kteří mají právo přibírat a vysazovat cestující na trase.

(8)

Nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 ze dne 26. června 1969 o postupu členských států ohledně závazků vyplývajících z pojmu veřejné služby v dopravě po železnici, silnici a vnitrozemských vodních cestách (12) stanovuje, že členské státy a místní orgány mohou sjednat závazky veřejné služby. Tyto smlouvy mohou obsahovat výlučná práva k provozování určitých služeb. Je proto nutné zajistit soulad mezi ustanoveními tohoto nařízení a principem otevření osobní dopravy pro hospodářskou soutěž. Dne 26. července 2000 předložila Komise návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o opatřeních členských států v souvislosti s požadavky veřejných služeb a zadáváním veřejných zakázek na služby v oblasti osobní dopravy po železnici, silnici a vnitrozemských vodních cestách (13), které nahradí nařízení (EHS) č. 1191/69. Tento návrh usiluje především o zavedení systému řízené soutěže při zadávání veřejných zakázek. Evropský parlament přijal postoj k tomuto návrhu již v prvním čtení dne 14. listopadu 2001  (14) . Rada však dosud nepřijala společný postoj, takže legislativní postup nemůže pokračovat.

(9)

Pro výstavbu specializovaných infrastruktur, jako jsou např. vysokorychlostní spoje, vyžadují železniční podniky plánování a právní jistotu, jež bude odpovídat rozsahu a délce jejich investic. Proto by jim mělo být umožněno uzavírat rámcové smlouvy na dobu 10 let. Z tohoto důvodu je třeba směrnici 2001/14/ES změnit.

(10)

Uplatňování této směrnice by mělo být posouzeno na základě dvou zpráv , které Komise předloží dva roky po otevření trhu jednak mezinárodní a jednak vnitrostátní osobní dopravy. Součástí zpráv budou první hodnocení Komise týkající se dopadu prvního a druhého železničního balíčku na standardy kvality veřejných služeb a sociální standardy zaměstnanců a dopadu na životní prostředí. Komise by dále měla předložit hodnocení dopadu otevření sítí pro vnitrostátní osobní přepravu do 31. prosince 2005.

(11)

Jelikož cíle této směrnice, totiž rozvoje železnic Společenství, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států vzhledem k nutnosti zajistit spravedlivé a nediskriminační podmínky přístupu k infrastruktuře a zohlednit zjevnou mezinárodní dimenzi způsobu fungování důležitých částí železniční sítě a může ho být lépe dosaženo na úrovni Společenství, vzhledem k nutnosti koordinovaného nadnárodního postupu, může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nutné pro dosažení uvedeného cíle.

(12)

Směrnice 91/440/EHS a směrnice 2001/14/ES by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Směrnice 91/440/EHS se mění takto:

1)

V článku 3 se zrušuje čtvrtá odrážka.

2)

V článku 3 se za pátou odrážku vkládá tato odrážka:

„—

mezinárodními službami osobní dopravy rozumí služby osobní dopravy, kdy vlak překročí nejméně jednu hranici členského státu; vlak může být spojen/nebo rozpojen a jeho jednotlivé části mohou být z různých míst a mít různé destinace za podmínky, že všechny vagóny překročí alespoň jednu hranici“

3)

V článku 5 odst. 3 se zrušuje první odrážka.

4)

V čl. 8 odst. 1. se zrušují slova „a mezinárodních seskupení“.

5)

V článku 10 se zrušuje odstavec 1.

6)

Pozměňovací návrhy uvedené v bodech 1, 3, 4 a 5 nabývají účinnosti 1. ledna 2008 .

7)

Do článku 10 se vkládají odstavce 3a, 3b, 3c a 3d:

3a.   Železniční podniky, které spadají do působnosti článku 2, získají do 1. ledna 2008 pro provozování mezinárodní osobní přepravy a do 1. ledna 2012 pro všechny ostatní typy osobní přepravy přístup k infrastruktuře za srovnatelných podmínek. Při provozování mezinárodní osobní přepravy mají železniční podniky právo přibírat a  vysazovat cestující na každé železniční stanici, která se nachází mezi výchozí a cílovou stanicí .

3b.   Členské státy mohou omezit právo na přístup, které je stanoveno v odstavci 3a, na trasách, které jsou předmětem smlouvy o poskytování veřejné služby ve smyslu platných právních předpisů Společenství. Takovéto omezení včetně omezení práva nabírat a vysazovat cestující v každé stanici lze přijmout pouze na základě objektivní ekonomické analýzy provedené příslušným regulačním subjektem určeným v článku 30 směrnice 2001/14/ES  (15) či po dohodě mezi příslušnými regulačními subjekty, pokud se prokáže, že by veřejná služba jinak nebyla ekonomicky udržitelná.

3c.   Členské státy přijmou opatření nezbytná k tomu, aby bylo zajištěno, že rozhodnutí uvedená v článku 3b podléhají soudnímu přezkoumání.

3d.     Členským státům se ponechává volnost udělit přístupová práva železničním společnostem a mezinárodním seskupením pro služby vnitrostátní a mezinárodní přepravy osob dříve. Požívání takových práv může být dočasně omezeno na železniční společnosti a jejich přímo či nepřímo kontrolované dceřiné společnosti, kterým byla vydána licence v členském státu, v němž se uplatňují obdobné podmínky pro přístup k železniční infrastruktuře.

8)

Do článku 14 se vkládá tento pododstavec:

„Nejpozději do 31. prosince 2009, resp. do 31. prosince 2013 předloží Komise Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Radě dvě zprávy o uplatňování této směrnice, z nichž první se bude týkat mezinárodní osobní přepravy a druhá ostatních druhů osobní přepravy; každá zpráva vyhodnotí přidělení železničních tras a vlivy na smlouvy veřejné služby.

Článek 2

Čl. 17 odst. 5 směrnice 2001/14/ES se nahrazuje takto:

5.     Rámcové dohody se v zásadě uzavírají na dobu pěti let a mohou být prodlouženy na období rovnající se jejich původní délce. Provozovatel infrastruktury může ve zvláštních případech souhlasit s kratší nebo delší dobou. Každá doba platnosti delší pěti let musí být odůvodněna obchodními smlouvami, zvláštními investicemi nebo riziky.

V případě služeb užívajících specializovaných infrastruktur ve smyslu článku 24, které vyžadují rozsáhlé a dlouhodobé investice, mohou mít rámcové smlouvy dobu platnosti deseti let. Doba platnosti delší deseti let je možná pouze ve výjimečných případech, a to při obzvláště rozsáhlých a dlouhodobých investicích, zejména pokud jsou tyto investice pokryty smluvními závazky včetně víceletého amortizačního plánu.

Článek 3

Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do […]  (16). Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních předpisů přijatých v oblasti působnosti této směrnice a tabulku srovnávající ustanovení této směrnice a přijaté vnitrostátní předpisy.

Článek 4

Tato směrnice vstupuje v platnost den po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 5

Tato směrnice je určena členským státům.

V … dne …

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda/předsedkyně


(1)  Úř. věst. C …, …, s. ….

(2)   Úř. věst. C 221, 8.9.2005, s. 56 .

(3)   Úř. věst. C 71, 22.3.2005, s. 26 .

(4)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 28.9.2005.

(5)  Úř. věst. L 237, 24.8.1991, s. 25. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 2003.

(6)  KOM(2001)0370.

(7)   Úř. věst. C 82 E, 1.4.2004, s. 502 .

(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/12/ES ze dne 26. února 2001, kterou se mění směrnice Rady 91/440/EHS ( Úř. věst. L 75, 15.3.2001, s. 1) .

(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/13/ES ze dne 26. února 2001, kterou se mění směrnice 95/18/ES Rady o vydávání licencí železničním podnikům ( Úř. věst. L 75, 15.3.2001, s. 26 ). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/49/ES ( Úř. věst. L 164, 30.4.2004, s. 44).

(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/14/ES ze dne 26. února 2001 o přidělování kapacity železniční infrastruktury, zpoplatnění železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti ( Úř. věst. L 75, 15.3.2001, s. 29 ). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/49/ES.

(11)   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES ze dne 29. dubna 2004 o bezpečnosti železniční dopravy ve Společenství a o změně směrnice Rady 95/18/ES o vydávání licencí železničním podnikům a směrnice 2001/14/ES o přidělování kapacity železniční infrastruktury, zpoplatnění železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti.

(12)  Úř. věst. L 156, 28.6.1969, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 1893/91 (Úř. věst. L 169, 29.6.1991, s. 1).

(13)   Úř. věst. C 365 E, 19.12.2000, s. 169 .

(14)   Úř. věst. C 140 E, 13.6.2002, s. 262 .

(15)  Úř. věst. L 75, 15.3.2001, s. 29. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/49/ES ( Úř. věst. L 164, 30.4.2004, s. 44) .“

(16)  18 měsíců po přijetí této směrnice.

P6_TA(2005)0355

Osvědčení pro posádky obsluhy lokomotiv a vlaků na železniční síti Společenství ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o udělování osvědčení pro posádky obsluhy lokomotiv a vlaků na železniční síti Společenství (KOM(2004)0142 – C6-0002/2004 – 2004/0048(COD))

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2004)0142) (1),

s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 71 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0002/2004),

s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A6-0133/2005),

1.

schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.


(1)  Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

P6_TC1-COD(2004)0048

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 28. září 2005 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/…/ES o udělování osvědčení pro strojvedoucí a posádky obsluhy lokomotiv a vlaků na železniční síti Společenství

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 71 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu se směrnicí 2004/49/ES  (4) jsou ředitelé infrastruktur a železniční podniky povinni zavést své bezpečnostní řídící systémy takovým způsobem, aby byl železniční systém schopen splnit společné bezpečnostní cíle a byl v souladu s vnitrostátními bezpečnostními nařízeními a bezpečnostními požadavky stanovenými v technických specifikacích pro interoperabilitu (TSI) a aby byly uplatňovány příslušné části společných bezpečnostních metod. Tyto bezpečnostní řídící systémy poskytují zaměstnancům mimo jiné školící programy a systémy, které zaručují, že kvalifikovanost zaměstnanců bude zachována a úkoly budou vykonávány odpovídajícím způsobem.

(2)

Směrnice 2004/49/ES stanoví, že k tomu, aby železniční podnik získal přístup k železniční infrastruktuře, musí být držitelem osvědčení o bezpečnosti.

(3)

Podle směrnice Rady 91/440/EHS ze dne 29. července 1991 o rozvoji železnic Společenství (5), mají od 15. března 2003 železniční podniky s osvědčením právo na přístup k transevropské síti nákladní dopravy a nejpozději od roku 2008 k celé mezinárodní síti nákladní železniční dopravy. Kromě toho se v rámci druhého železničního balíčku navrhuje rozšířit toto právo na přístup k celé mezinárodní síti nákladní železniční dopravy a ke všem druhům nákladní železniční dopravy. Toto postupné rozšíření přístupových práv nevyhnutelně povede ke zvýšení přeshraniční železniční nákladní dopravy. Výsledkem bude zvyšující se poptávka po strojvedoucích, kteří byli vyškoleni a získali osvědčení pro vykonávání přeshraniční služby.

(4)

Studie, kterou v roce 2002 provedla Komise, zdůraznila skutečnost, že právo členských států týkající se podmínek pro udělování osvědčení strojvedoucím se značně liší. Aby bylo možné smazat tyto rozdíly a zároveň zachovat současnou vysokou míru bezpečnosti železničního systému Společenství, musí být přijaty předpisy Společenství o udělování osvědčení strojvedoucím.

(5)

Tyto předpisy Společenství musí rovněž přispívat k uskutečňování politik Společenství týkajících se volného pohybu pracovníků, svobody usazování se a volného poskytování služeb v souvislosti se společnou politikou dopravy, aniž by došlo k narušení hospodářské soutěže.

(6)

Aby bylo možné zaručit požadovanou jednotnost a průhlednost, bylo by vhodné, aby Společenství stanovilo jednotný model dokumentace, kterou tvoří dvě části: na jedné straně základní povolení, které prokazuje dodržení některých požadavků a splnění základních pracovních dovedností a kvalifikace k řízení vlaků, a na druhé straně harmonizované doplňkové osvědčení, kterým se potvrzují technické a specifické znalosti potřebné pro vykonávání služby. Odpovědnost za vydávání základního povolení náleží členským státům a odpovědnost za vydávání harmonizovaného doplňkového osvědčení náleží železničním podnikům. Tyto dokumenty by měly být vzájemně uznávány členskými státy.

(7)

Tato směrnice navazuje na „historickou“ dohodu uzavřenou mezi sociálními partnery dne 27. ledna 2004 mezi Evropským společenstvím železnic (CER), na jedné straně a Evropskou federací dopravy (FET) na straně druhé o „evropském povolení pro strojvedoucí, kteří vykonávají službu na přeshraničních spojích“ a na dohodu týkající se pracovních podmínek mobilních zaměstnanců, kteří vykonávají službu na přeshraničních spojích  (6) , a z těchto dohod velkou měrou vychází.

(8)

Tato společná ustanovení musí usnadnit mobilitu strojvedoucích z jednoho členského státu do druhého, ale také z jednoho železničního podniku do druhého a z obecného hlediska uznávání povolení a harmonizovaného doplňkového osvědčení ze strany všech činitelů v odvětví železniční dopravy, přičemž je podporováno zlepšení školení dotyčných zaměstnanců a jejich možnosti získat zaměstnání. Za tímto účelem je nezbytné stanovit minimální požadavky, které musí uchazeč splnit, aby získal základní povolení a harmonizované doplňkové osvědčení.

(9)

V souvislosti s postupným otevíráním železniční infrastruktury a zvyšováním konkurence mezi železničními podniky je třeba zachovat hlavní školení strojvedoucích vlaků a zajistit vzájemné uznávání jejich školení s cílem usnadnit jim možnost získání zaměstnání na základě zavedení společných norem.

(10)

Požadavky pro získání povolení a doplňkových osvědčení jsou alespoň minimální věk požadovaný pro řízení vlaku, zdravotní a psychickou způsobilost žadatele, profesní zkušenost a určitá obeznámenost s problematikou řízení vlaku, a znalost infrastruktury, ve které budou strojvedoucí působit.

(11)

Úkoly a požadavky stanovené v přílohách I až VI této směrnice mohou být předmětem revizí s cílem upravit text v závislosti na vědecko-technickém rozvoji. Pokud jde o technické předpisy, musí být tyto přílohy plně v souladu s technickými specifikacemi pro interoperabilitu (TSI) a revidovány podle postupů stanovených směrnicemi 96/48/ES  (7) a 2001/16/ES  (8) o interoperabilitě a v plném souladu s nařízením (ES) č. 881/2004  (9) , zejména s články 3, 4, 6, 12 a 17 tohoto nařízení týkajících se role sociálních partnerů.

(12)

Tato směrnice platí, aniž je dotčeno uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (10) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (11).

(13)

Národní bezpečnostní úřady musí použít všechny údaje uvedené v povolení, harmonizovaném doplňkovém osvědčení a rejstřících, aby se usnadnilo hodnocení udělování osvědčení zaměstnancům, stanovené v článcích 10 a 11 směrnice 2004/49/ES, a aby se urychlilo vydávání osvědčení o bezpečnosti, které je rovněž stanoveno ve výše uvedených článcích.

(14)

Opatření nezbytná pro uplatňování této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (12).

()

Členské státy musí zajistit kontrolu a sankce v případě porušování vnitrostátních předpisů pro uplatňování této směrnice.

(16)

Aby železniční doprava i nadále fungovala účinně, je nutné, aby si strojvedoucí, kteří vykonávali svoji profesi již před vstupem této směrnice v platnost, během přechodného období ponechali svá nabytá práva.

(17)

Nahrazení vnitrostátních předpisů týkajících se udělování osvědčení strojvedoucím ustanoveními této směrnice musí být prováděno postupně a takovým způsobem, aby představovala co nejmenší zátěž pro železniční podniky a provozovatele infrastruktury. Z tohoto důvodu budou mít tyto subjekty za úkol zejména stanovit, jak by měla být zohledněna dosažená praxe pro účely vydávání povolení a osvědčení v souladu s touto směrnicí.

(18)

Protože členské státy nemohou stanovit společný regulační rámec pro udělování osvědčení strojvedoucím a zaměstnancům obsluhy lokomotiv a vlaků pro přepravu osob a zboží, může Společenství v souladu se zásadou subsidiarity uvedené v článku 5 Smlouvy přijmout jistá opatření. V souladu se zásadou proporcionality uvedenou v tomto článku platnost této směrnice nezasahuje dále, než je nutné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A VÝKLAD POJMŮ

Článek 1

Předmět

Tato směrnice stanoví podmínky a postupy pro udělování osvědčení strojvedoucím a zaměstnancům obsluhy lokomotiv a vlaků na železniční síti Společenství. Za tímto účelem rovněž stanovuje úkoly, které náleží příslušným orgánům členských států, strojvedoucím a dalším činitelům v tomto odvětví, zejména železničním podnikům, provozovatelům infrastruktur a školícím střediskům.

Skutečnost, že strojvedoucí a zaměstnanci obsluhy vlaků jsou zaměstnáni v souladu s touto směrnicí nezbavuje železniční podniky a provozovatele infrastruktur odpovědnosti vytvořit systém sledování a interní kontroly schopností a vykonávání úkolů strojvedoucích a zaměstnanců obsluhy vlaků v souladu s článkem 9 a přílohou III směrnice 2004/49/ES o bezpečnosti železnic. Osvědčení nezbavuje železniční podnik ani provozovatele infrastruktury odpovědnosti, pokud jde o bezpečnost a zejména o školení jejich zaměstnanců.

Článek 2

Výklad pojmů

Pro účely této směrnice platí:

a)

„příslušným úřadem“ se rozumí úřad jmenovaný členským státem za účelem vydávání osvědčení pro strojvedoucí na základě splnění nezbytných požadavků žadatelem. Jedná se o národní bezpečnostní úřad zřízený podle článku 16 směrnice 2004/49/ES;

b)

strojvedoucímse rozumí osoba způsobilá řídit samostatně, zodpovědně a bezpečně, pravidelně nebo příležitostně vlaky, včetně motorových vozů, posunovacích lokomotiv a pracovní vlaky nebo vlaky pro železniční přepravu cestujících nebo zboží. Úkoly strojvedoucího jsou uvedeny v příloze II této směrnice;

c)

„zaměstnanci obsluhy vlaku“ se rozumí zaměstnanci kteří nejsou strojvedoucí, ale jsou přítomni v lokomotivě nebo ve vlaku a pravidelně nebo příležitostně plní úkoly spojené s bezpečností ve vlaku a jejichž profesní kvalifikace patřičně přispívá k bezpečnosti jízdy vlaku, přepravě osob a zboží;

d)

„provozovatelem infrastruktury“ se rozumí jakýkoli subjekt nebo podnik odpovědný zejména za zřízení a údržbu železniční infrastruktury nebo jakékoli její části uvedené v článku 3 směrnice 91/440/EHS;

e)

„železničním podnikem“ se rozumí jakýkoli veřejný nebo soukromý podnik, který se zabývá poskytováním služeb v souvislosti s železniční přepravou zboží a/nebo osob za podmínky, že podnik zajišťuje trakci; zahrnuty jsou rovněž podniky, které poskytují pouze trakci;

f)

„technickými specifikacemi pro interoperabilitu“, neboli „TSI“ se rozumí specifikace přijaté v souladu se směrnicí 96/48/ES a směrnicí 2001/16/ES, které je nutno dodržovat, aby bylo možné zaručit interoperabilitu transevropského železničního systému;

g)

„agenturou“ se rozumí Evropská železniční agentura, která byla zřízena nařízením (ES) č. 881/2004;

h)

„osvědčením o bezpečnosti“ se rozumí osvědčení, které železniční společnosti vydá národní bezpečnostní úřad v souladu s článkem 10 směrnice 2004/49/ES;

i)

„schválením bezpečnostních opatření“ se rozumí osvědčení, které provozovateli infrastruktury vydá národní bezpečnostní úřad v souladu s článkem 11 směrnice 2004/49/ES;

j)

„š kolícím střediskem “ se rozumí subjekt pověřený nebo uznaný příslušným úřadem k poskytování školících kurzů.

Článek 3

Oblast působnosti

Účelem této směrnice je udělování osvědčení strojvedoucím vlaků a zaměstnancům obsluhy lokomotiv a vlaků na železniční síti Společenství pro železniční podniky vyžadující osvědčení o bezpečnosti nebo provozovatele infrastruktur vyžadující schválení bezpečnostních opatření

KAPITOLA II

UDĚLOVÁNÍ OSVĚDČENÍ STROJVEDOUCÍM

Článek 4

Model Společenství pro udělování osvědčení

1.   Všichni strojvedoucí musí mít nezbytnou pracovní způsobilost a kvalifikaci pro řízení vlaků a musí být držiteli těchto dokumentů:

a)

povolení s uvedením totožnosti strojvedoucího a úřad, který osvědčení vydal, a doby platnosti. Povolení je majetkem strojvedoucího a je vydáno na základě žádosti pouze strojvedoucím, kteří splňují minimální podmínky, pokud jde o zdravotní a psychickou způsobilost, základní vzdělání a všeobecné odborné znalosti. Povolení se musí shodovat s požadavky uvedenými v příloze I;

b)

harmonizovaného osvědčení, kterým se potvrzuje, že držitel získal dodatečné školení v rámci bezpečnostního řídícího systému železniční společnosti, nebo v případě strojvedoucích zaměstnaných provozovateli infrastruktury v osvědčení provozovatel uvede infrastruktury, ve kterých je strojvedoucí oprávněn k řízení vlaku, a železniční vozový park, který je strojvedoucí oprávněn obsluhovat. Harmonizované osvědčení se musí shodovat s požadavky uvedenými v příloze I.

2.   Harmonizované doplňkové osvědčení opravňuje k řízení železničních vozidel v jedné nebo obou těchto kategoriích:

a)

kategorie A: posunovací lokomotivy, pracovní vlaky a vozidla železniční údržby;

b)

kategorie B: přeprava cestujících nebo zboží.

3.   Pokud jde o povolení obsažené v odst.1 písm. a), obecný systém vzájemného uznávání odborné kvalifikace stanovené směrnicí Rady 92/51/EHS  (13) se bude i nadále používat pro uznávání odborné kvalifikace strojvedoucích, kteří jsou státními příslušníky členského státu a získali osvědčení o školení v jedné ze třetích zemí. Strojvedoucím, jejichž odborná kvalifikace je na základě tomto základě uznána, budou v souladu s touto směrnicí vydána osvědčení.

Článek 5

Úřady vydávající osvědčení

1.   Povolení podle čl. 4 odst. 1 písm. a) vydává příslušný úřad uvedený v čl. 2 písm. a). Příslušný úřad může tímto úkolem pověřit jiný subjekt pouze při splnění podmínek uvedených v článku 17.

2.   Harmonizované doplňkové osvědčení uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. b) vydává železniční společnost, která strojvedoucího zaměstnává, případně provozovatel infrastruktury.

Článek 6

Vzájemné uznávání

1.   Poté, co strojvedoucí získají povolení a harmonizované doplňkové osvědčení vydané v souladu s touto směrnicí, mohou řídit vlaky za předpokladu, že železniční společnost nebo provozovatel infrastruktury, který je odpovědný za danou dopravu, má osvědčení o bezpečnosti nebo schválení bezpečnostních opatření, a pouze v síti, na kterou se vztahuje harmonizované doplňkové osvědčení a osvědčení o bezpečnosti nebo schválení bezpečnostních opatření.

2.   Povolení vydaná členskými státy v souladu s touto směrnicí, budou vzájemně uznávány ostatními členskými státy.

KAPITOLA III

PODMÍNKY A POSTUP PRO ZÍSKÁNÍ POVOLENÍ A HARMONIZOVANÉHO DOPLŇKOVÉHO OSVĚDČENÍ

Článek 7

Minimální požadavky

K získání povolení musí žadatelé splňovat minimální požadavky stanovené v článcích 8 a 9 a v čl. 11 odst. 1 a 2.

K získání harmonizovaného doplňkového osvědčení musí být žadatelé držiteli povolení a splňovat požadavky stanovené v článku 10 a v čl. 11 odst. 1, 3 a 4.

Aniž je dotčen článek 6, členský stát může stanovit pro vydávání povolení na svém území přísnější požadavky.

Článek 8

Minimální věk

Žadatelům musí být nejméně 20 let. Členské státy však mohou vydávat povolení žadatelům starším 18 let; v takovém případě povolení platí pouze na území členského státu, které povolení vydalo.

Článek 9

Školení a základní znalosti

1.   Žadatelům musí být poskytnuto základní školení, které se rovná úrovni 3, jak je stanoveno v rozhodnutí Rady 85/368/EHS ze dne 16. července 1985 o srovnatelnosti kvalifikací získaných odborným vzděláváním mezi členskými státy Evropského společenství  (14), a musí splňovat požadavky stanovené v příloze III.

2.   Žadatelé prokáží svou fyzickou a duševní způsobilost předložením dokladu o zdravotní prohlídce, kterou vykonal lékař uznaný příslušným úřadem. Zdravotní prohlídka musí obsahovat alespoň kritéria uvedená v příloze III, bodech 2.1 a 4.

3.   Žadatel prokáže svou psychickou způsobilost předložením dokladu o prohlídce, kterou vykonal psycholog nebo lékař uznaný příslušným úřadem nebo pod jeho dohledem. Prohlídka musí obsahovat alespoň kritéria uvedená v příloze III, v bodě 2.2.

4.   Je nutné splnit kritérium základních jazykových znalostí uvedené v příloze III bodu 5 a prověřit jej, kdykoli musí strojvedoucí působit v nových infrastrukturách, které vyžadují jiné jazykové podmínky.

Článek 10

Odborné zkušenosti

Aniž je dotčen článek 6, členské státy mohou v rámci svého území požadovat, aby žadatelé před přesunutím do kategorie B poskytli doklad o nejméně dvouleté odborné zkušenosti pro kategorii A, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 2 písm. a).

Aniž by byl dotčen článek 6, je pro provozování přeshraniční dopravy vyžadována nejméně tříletá praxe ve skupině B (definované v čl. 4 odst. 2 písm. b).

Článek 11

Odborné kvalifikace

1.   Žadatelé získají školení v plném rozsahu, jak je uvedeno v příloze IV bodě 1, které tvoří jedna část vztahující se na povolení a druhá část vztahující se na harmonizované doplňkové osvědčení. Školící metody musí splňovat kritéria uvedená v příloze IV, bodech 2 a 3.

2.   Žadatelé složí zkoušku, která ověří jejich všeobecné znalosti týkající se jejich povolání; obsahem zkoušky budou alespoň všeobecné předměty uvedené v příloze V.

3.   Žadatelé složí zkoušku, která ověří jejich odborné znalosti týkající se železničního vozového parku, pro jehož obsluhu žadatel žádá o harmonizované doplňkové osvědčení; obsahem zkoušky budou alespoň všeobecné předměty uvedené v příloze VI.

4.   Žadatelé složí zkoušku, která ověří jejich odborné znalosti týkající se infrastruktur, pro které žadatel žádá o harmonizované doplňkové osvědčení; obsahem zkoušky budou alespoň všeobecné předměty uvedené v příloze VII. V případě potřeby bude zkouška rovněž zahrnovat jazykové znalosti v souladu s čl. 9 odst. 4.

Článek 12

Žádost o povolení

1.   Příslušný úřad zveřejní postup pro získání povolení a příslušné formuláře.

2.   Všechny žádosti o povolení předloží příslušnému úřadu zaměstnavatel strojvedoucího, který žádá o povolení, nebo sám strojvedoucí.

3.   Žádosti předložené příslušnému úřadu se mohou týkat:

a)

vystavení nového povolení: v případě nového strojvedoucího nebo osoby, která vykonávala funkci strojvedoucího předtím, než vstoupila tato směrnice v platnost, nebo v případě žádosti o vystavení duplikátu;

b)

aktualizace povolení: v případě, že jeden nebo více údajů uvedených na povolení se změnilo a musí být aktualizovány.

Článek 13

Vystavení povolení

Příslušný úřad vydá povolení nejpozději do tří týdnů po obdržení všech nezbytných dokumentů.

Údaje na povolení jsou v úředním jazyku (úředních jazycích) členského státu, který povolení vydal. Povolení musí být každých pět let obnoveno.

Povolení je majetkem strojvedoucího a vydává se v jediném vyhotovení. Jakákoli reprodukce povolení, s výjimkou vydání duplikátu příslušným úřadem na základě žádosti, je zakázána.

Článek 14

Minimální požadavky na kontrolu

1.   Aby si držitelé povolení a harmonizovaného doplňkového osvědčení mohli tyto dokumenty ponechat, musí skládat pravidelné zkoušky nebo testy týkající se požadavků uvedených v článcích 9 a 11. Je nutno dodržet následující minimální četnost opakování kontrol:

a)

zdravotní prohlídky (fyzická a psychická způsobilost): každé tři roky do věku 55 let, poté každoročně;

b)

znalost infrastruktury (včetně tratí a provozních předpisů): každé dva roky nebo po každém přerušení výkonu služby na dané trati delším než jeden rok;

c)

znalost železničního vozového parku: každé dva roky;

d)

aktualizace všeobecných odborných znalostí a ustanovení v oblasti provozních a bezpečnostních předpisů v rámci odborných kurzů: každý rok.

Železniční podnik pro každou tuto periodickou kontrolu potvrdí prostřednictvím prohlášení v harmonizovaném osvědčení a rejstříku uvedeném v článku 20, že strojvedoucí tyto požadavky splnil.

2.    Pro zachování platnosti harmonizovaného doplňkového osvědčení železniční podnik nebo provozovatel infrastruktury stanoví v rámci svého bezpečnostního řídícího systému v souladu s článkem 9 směrnice 2004/49/ES konečné termíny a vhodná opatření (např. jízda pod dozorem) pro znalosti a dovednosti týkající se železničního vozového parku, tratí a případně také jazykových znalostí v případě, kdy strojvedoucí vlaku neobsluhují tratě nebo vozy, na které se vztahují harmonizovaná doplňková osvědčení, po těchto termínech.

Článek 15

Ukončení pracovního poměru

Pokud strojvedoucí není již nadále zaměstnán železničním podnikem nebo provozovatelem infrastruktury , podnik nebo provozovatel o tom bezodkladně informuje příslušný úřad.

Povolení zůstává platné, aniž je dotčen článek 14.

Platnost harmonizovaného doplňkového osvědčení skončí ukončením pracovního poměru. Příslušný železniční podnik je však v souladu s čl. 20 odst. 2 povinen uchovat záznam o tomto dokumentu ve svém rejstříku. Strojvedoucí obdrží náležitě ověřený duplikát harmonizovaného doplňkového osvědčení, jehož jsou držiteli.

Tímto duplikátem se mohou prokazovat u všech nových železničních podniků nebo provozovatelů infrastruktury, a na jeho základě podniky či provozovatelé přizpůsobí své školení, aby tak mohly vydávat nové harmonizované doplňkové osvědčení.

Článek 16

Změny a odebrání povolení a osvědčení

1.   Pokud se změní zdravotní stav strojvedoucího, který by mohl zpochybnit jeho způsobilost pro výkon činnosti a zachování platnosti povolení nebo harmonizovaného doplňkového osvědčení, bude zaměstnavatel, případně strojvedoucí v případě nutnosti bezodkladně informovat příslušný úřad.

2.   Jestliže příslušný úřad shledá nebo je informován o tom, že strojvedoucí již nadále nesplňuje jeden nebo více požadavků, okamžitě odebere povolení a o svém odůvodněném rozhodnutí ihned informuje danou osobu a jejího zaměstnavatele, aniž je dotčeno právo na odvolání uvedené v článku 19. Povolení se odebírá na dobu dočasnou nebo trvalou v závislosti na míře rizika pro železniční bezpečnost. Příslušný úřad bude rejstřík uvedený v článku 20 aktualizovat. Jakmile bude zaměstnavatel informován, odebere na dobu přechodnou nebo trvale harmonizované osvědčení v závislosti na důvodech uvedených příslušným úřadem. Zaměstnavatel provede aktualizaci rejstříku uvedeného v článku 20.

Zjistí-li zaměstnavatel, že strojvedoucí již nadále nesplňuje jeden nebo více požadavků, okamžitě odebere harmonizované osvědčení a neprodleně informuje danou osobu a příslušný úřad o svém odůvodněném rozhodnutí. Zaměstnavatel provede aktualizaci rejstříku uvedeného v článku 20.

3.     Členské státy zajistí, aby v případech, kdy jsou odebrána povolení a doplňková osvědčení, bylo zajištěno nezávislé hodnocení a případně jejich vrácení. Dotyčný zaměstnanec může tento postup vyžadovat.

4.   Členské státy podniknou veškeré kroky nutné k zabránění padělání osvědčení a nepovolenému zásahu do rejstříku uvedeném v článku 20. Zaměstnavatelé se ujistí a zkontrolují, zda jsou povolení a doplňková osvědčení strojvedoucích, kteří jsou u nich zaměstnáni, platná.

KAPITOLA IV

ÚKOLY A ROZHODNUTÍ PŘÍSLUŠNÉHO ÚŘADU

Článek 17

Úkoly příslušného úřadu

1.   Příslušný úřad plní své úkoly průhledným a nediskriminačním způsobem.

Bezodkladně vyřizuje žádosti o informace a případně při vystavování povolení obratem žádá o poskytnutí doplňkových informací.

2.     Úkoly příslušných úřadů zahrnují:

a)

vydávání povolení po ověření, zda byly splněny všechny podmínky stanovené v této směrnici, na základě nezbytných dokumentů, které žadatel předloží;

b)

autorizaci a ověření bezpečnostních řídících systémů v souladu se směrnicí 2004/49/ES;

c)

klíčové kontrolní úkoly;

d)

zaručení kvality a objektivity průběhu školení a zkoušek.

3.   Příslušný úřad může delegovat nebo zadat úkoly uvedené v odstavci 5 třetím stranám za předpokladu, že zástupce nebo smluvní strana pověřená těmito úkoly je může vykonat, aniž by došlo ke střetu zájmů.

Úkoly jsou delegovány průhledným a nediskriminačním způsobem.

4.   V případě, že příslušný úřad deleguje nebo zadá úkoly železničnímu podniku, musí být splněna alespoň jedna z následujících dvou podmínek:

a)

železniční podnik vydá povolení pouze svým strojvedoucím;

b)

železniční podnik nemá na dotyčném území výhradní právo na žádný z delegovaných nebo zadaných úkolů.

5.   Úkoly uvedené v písmenech a) až e) mohou být delegovány pouze pokud jsou splněny podmínky k nim stanovené:

a)

ověření fyzické a psychické způsobilosti vykonávají závodní lékaři nebo zdravotní střediska v zaměstnání pověřené příslušným úřadem;

b)

ověření psychické způsobilosti vykonávají psychologové , dopravní psychologové nebo psychologická střediska v zaměstnání pověřené příslušným úřadem;

c)

ověření všeobecných odborných znalostí vykonávají instituce a zkoušející pověření příslušným úřadem;

d)

vystavování nových povolení a aktualizování povolení může být delegováno třetím stranám pověřeným příslušným úřadem;

e)

úkoly spojené s vedením rejstříku uvedeného v článku 20 mohou být delegovány třetím stranám jmenovaným příslušným úřadem.

6.   Pokud příslušný úřad deleguje nebo zadá úkoly, zástupce nebo smluvní strana pověřená těmito úkoly musí při jejich plnění splňovat povinnosti vyplývající pro příslušný úřad z této směrnice.

7.   Pokud příslušný úřad deleguje nebo zadá úkoly, stanoví systém kontroly vykonávání těchto úkolů, prostřednictvím něhož se ujistí, že podmínky stanovené v odstavcích 3 a 4 jsou splněny.

8.   Ověření odborných znalostí týkajících se železničního vozového parku a infrastruktur vykonává železniční podnik.

Článek 18

Pověřování a uznávání

Úkoly mohou být v souladu s článkem 17 delegovány pouze osobám nebo subjektům, které pověřil příslušný úřad nebo akreditační subjekt jmenovaný členským státem. Postup pověřování je založen na kritériích způsobilosti, nezávislosti, nestrannosti a neexistenci střetu zájmů a na hodnocení dokumentace, kterou uchazeči předložili, a která poskytuje odpovídající důkaz o jejich znalostech v této oblasti.

Členský stát zajistí zveřejnění a aktualizaci rejstříku osob a subjektů pověřených v souladu s touto směrnicí.

Nezávisle na možnosti uvedené v odstavci 1 může členský stát stanovit, že osoba nebo subjekt uznaný podle této směrnice musí být uznán příslušným úřadem nebo subjektem určeným členským státem. Uznání bude založeno na kritériích nezávislosti, dovednosti a nestrannosti; v případech velmi vzácných dovedností však může být učiněna výjimka z tohoto ustanovení v případě kladného stanoviska Komise přijatého postupem stanoveným v článku 31.

Článek 19

Rozhodnutí příslušného úřadu

1.   Příslušný úřad uvede důvody pro svá rozhodnutí.

2.   Příslušný úřad stanoví správní postup pro podávání žádostí, který umožní zaměstnavatelům a strojvedoucím požádat o přehodnocení rozhodnutí týkajícího se jakékoli žádosti uvedené v článku 12 nebo jakéhokoli zamítnutí uvedeného v čl. 16 odst. 2.

3.   Členské státy podniknou nezbytné kroky k zjištění právní přezkoumání rozhodnutí přijatých příslušným úřadem.

Článek 20

Rejstříky a výměna informací

1.   Příslušné úřady musí:

a)

vést rejstřík všech povolení, která byla vydána, jejichž platnost skončila, která byla změněna, pozastavena, zrušena nebo nahlášena jako ztracená nebo zničená. Tento rejstřík obsahuje údaje o každém povolení, které lze získat použitím národního čísla přiděleného každému strojvedoucímu. Rejstřík je pravidelně aktualizován;

b)

poskytovat informace o stavu těchto povolení příslušným úřadům ostatních členských států, agentuře či jakémukoli zaměstnavateli strojvedoucích, kteří v průběhu přijímání zaměstnanců chtějí zjistit nebo ověřit některé údaje.

2.   Železniční podniky musí:

a)

vést rejstřík všech harmonizovaných doplňkových osvědčení, která byla vydána, jejichž platnost skončila, která byla změněna, pozastavena, zrušena nebo nahlášena jako ztracená nebo zničená. Tento rejstřík obsahuje údaje o každém povolení a údaje týkající se pravidelných kontrol uvedených v článku 14. Rejstřík je pravidelně aktualizován;

b)

spolupracovat s příslušným úřadem státu, ve kterém sídlí, s cílem propojit svůj rejstřík s rejstříkem příslušného úřadu a umožnit mu tak okamžitě přístup k požadovaným údajům;

c)

poskytovat informace o stavu těchto povolení příslušným úřadům ostatních členských států.

3.   Příslušný orgán spolupracuje s agenturou s cílem zajistit interoperabilitu rejstříků. Za tímto účelem komise přijme postupem uvedeným v čl. 31 odst. 2 a na základě návrhu vypracovaného agenturou základní parametry rejstříků, které mají být vytvořeny – tj. údaje, které mají být uvedeny, jejich formu a protokol o výměně údajů.

4.   Příslušné úřady ověří, zda rejstříky, které zřídily podle odstavce 1, a způsoby vedení těchto rejstříku je v souladu se směrnicí 95/46/ES.

5.   Agentura ověří, zda je systém vytvořený podle odst. 2 písm. a) a b) v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001.

6.     Strojvedoucí musí mít kdykoliv přístup k údajům, které se jich týkají, uloženým v rejstříku příslušných úřadů a rejstříku železničních podniků. Na žádost mohou obdržet kopii těchto údajů.

KAPITOLA V

ŠKOLENÍ STROJVEDOUCÍCH

Článek 21

Školení

1.   Postup pro získání povolení uvedený v čl. 12 odst. 1 zahrnuje školení, jehož vykonání je nezbytné pro splnění požadavků na odbornou znalost, uvedených v článku 11.

Cíle školení jsou uvedeny v příloze V. Mohou být doplněny o:

a)

příslušné technické požadavky na interoperabilitu;

b)

nebo o kritéria navržená agenturou podle článku 17 nařízení (ES) č. 881/2004 a přijatá Komisí postupem podle čl. 31 odst. 2.

2.   Postup pro získání harmonizovaného osvědčení si určí každý železniční podnik. Cíle školení jsou stanoveny v článku 11 a podrobněji v přílohách VI a VII.

3.   V souladu s článkem 13 směrnice 2004/49/ES podniknou členské státy kroky k zajištění spravedlivého a nediskriminačního přístupu strojvedoucích ke školení, které je nutné pro splnění podmínek k získání povolení a harmonizovaného doplňkového osvědčení.

Článek 22

Financování školení

Železniční podniky a provozovatelé infrastruktury jsou smluvně odpovědni za odborné školení – základní i dodatečné v průběhu služby.

Železniční podnik nebo provozovatel infrastruktury, který zaměstnává strojvedoucího, jehož školení hradil částečně nebo v celé výši jiný železniční podnik nebo provozovatel infrastruktury, u něhož strojvedoucí po méně než pěti letech pracovního poměru dobrovolně tento poměr ukončil, uhradí železničnímu podniku nebo provozovateli infrastruktury náklady na toto školení.

Podrobné předpisy pro uplatňování tohoto ustanovení budou stanoveny na základě doporučení Evropské železniční agentury v rámci článku 17 nařízení (ES) č. 881/2004.

Článek 23

Zkoušky

Zkoušky a zkušební komise vytvořené za účelem kontroly nezbytné odborné kvalifikace jsou určeny při stanovení postupu pro získání povolení podle čl. 12 odst. 1 a harmonizovaného doplňkového osvědčení. Na průběh zkoušek dohlíží zkušební komise tvořená kompetentními nezávislými a nestrannými zkoušejícími bez jakéhokoliv střetu zájmů. Zkoušející, kteří ověřují kvalifikovanost nezbytnou pro získání povolení, jsou pověřeni v souladu s článkem 18 .

Výběr zkoušejících a zkoušek se řídí kritérii Společenství, která navrhla agentura a schválila Komise postupem uvedeným v čl. 31 odst. 2. V případě, že taková kritéria Společenství neexistují, stanoví příslušné úřady vnitrostátní kritéria.

KAPITOLA VI

HODNOCENÍ

Článek 24

Normy kvality

Příslušné úřady zajistí, aby všechny úkoly spojené se školením, hodnocením znalostí, aktualizací povolení a harmonizovaných osvědčení byly předmětem průběžné kontroly v rámci systému norem kvality tak, aby zaručily, že bude zaručeno dosažení cílů stanovených v této směrnici s ohledem na základní požadavky a odbornou kvalifikaci.

Článek 25

Nezávislé hodnocení

1.   Každý členský stát provede nejméně každých pět let nezávislé hodnocení postupů získávání a hodnocení znalostí, porozumění, dovedností a schopností a systému vydávání povolení a harmonizovaných doplňkových osvědčení. Hodnocení provedou kvalifikované osoby, které nejsou zapojeny do daných činností.

2.   Výsledky těchto nezávislých hodnocení budou řádně zaznamenány a předány daným příslušným úřadům. V případě nutnosti přijmou členské státy příslušná opatření k nápravě nedostatků, které nezávislé hodnocení odhalilo.

KAPITOLA VII

UDĚLOVÁNÍ OSVĚDČENÍ ZAMĚSTNANCŮM OBSLUHY VLAKU

Článek 26

Ustanovení vztahující se na zaměstnance obsluhy vlaku

Všichni zaměstnanci obsluhy vlaku musí vlastnit osvědčení vydané příslušným úřadem v souladu s ustanoveními tohoto článku.

Do 1. ledna 2009 Agentura zváží profily a úkoly zaměstnanců obsluhy vlaku v souvislosti s jejich vlivem na bezpečnost dopravy. Agentura v rámci článku 17 nařízení (ES) č. 881/2004 vypracuje doporučení týkající se udělování osvědčení zaměstnancům obsluhy vlaku, která se budou shodovat s touto směrnicí a s jednotnými evropskými kvalifikačními normami.

Komise přijme na základě těchto doporučení a postupem uvedeným v čl. 31 odst. 2 systém pro udělování osvědčení zaměstnancům obsluhy vlaku. Přijetím se tento systém stane neoddělitelnou součástí této směrnice a bude uveden v její příloze.

Do té doby, než bude systém přijat, se na zaměstnance obsluhy vztahují příslušná TSI přijatá v souladu se směrnicemi 96/48/ES a 2001/16/ES.

V případě, že takové předpisy Společenství neexistují, příslušné úřady stanoví a zveřejní minimální požadavky, které musí být splněny.

KAPITOLA VIII

KONTROLY A SANKCE

Článek 27

Státní kontroly

1.   Příslušný úřad může kdykoli prověřit, zda ve vlacích provozovaných na území, které spadá do jeho působnosti, vlastní zaměstnanci podílející se na řízení doklady vydané v souladu s touto směrnicí.

2.   Bez ohledu na prověření uvedené v odstavci 1 mohou být v případě nedbalosti na pracovišti strojvedoucí vyzváni k prokázání svých schopností. Toto prokázání spočívá zejména v ověření, zda jsou splněny požadavky stanovené v čl. 11 odst. 3 a 4.

3.   Příslušný úřad může provést správní zkoumání, zda strojvedoucí, železniční podniky, provozovatelé infrastruktur, pracovníci odpovědní za hodnocení a školící střediska dodržují na území, které spadá do oblasti jejich působnosti, tuto směrnici.

4.   Pokud se příslušný úřad domnívá, že povolení vydané příslušným úřadem v jiném členském státě nesplňuje příslušná kritéria, může se na příslušný úřad jiného členského státu obrátit s žádostí o dodatečnou kontrolu nebo o odebrání povolení. Úřad, který dané povolení vydal, do tří týdnů žádost přezkoumá a informuje o svém rozhodnutí úřad, který se na něj obrátil.

5.   Pokud se příslušný úřad domnívá, že doplňkové osvědčení nesplňuje příslušná kritéria, může se obrátit na železniční společnost s žádostí o dodatečnou kontrolu nebo o odebrání doplňkového osvědčení.

6.   Pokud se členský stát domnívá, že rozhodnutí přijaté příslušným úřadem v jiném členském státě podle odstavce 4 nesplňuje příslušná kritéria, záležitost je předána Komisi, která do tří měsíců předloží své stanovisko. V případě nutnosti jsou danému členskému státu navržena nápravná opatření. V případě neshody nebo sporu bude záležitost předána výboru uvedenému v čl. 31 odst. 1 a Komise přijme veškerá nezbytná opatření postupem stanoveným v čl. 31 odst. 2.

Článek 28

Sankce

Členské státy stanoví předpisy týkající se sankcí za porušení vnitrostátních předpisů přijatých v souladu s touto směrnicí a přijme veškerá nezbytná opatření pro zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené, nediskriminující a mít varovný účinek. Členské státy uvědomí Komisi o těchto předpisech nejpozději do data uvedeného v článku 34 a informuje ji bezodkladně o všech dalších změnách v souvislosti s těmito předpisy.

KAPITOLA IX

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 29

Výjimky

Členské státy mohou z opatření, která přijmou při uplatňování této směrnice, vyjmout:

a)

metra, tramvaje a další městské železniční systémy dopravy;

b)

sítě, které jsou z provozního hlediska oddělené od ostatního železničního systému a jsou určeny pouze pro místní, městskou a příměstskou přepravu osob, a podniky provozující činnost výhradně v těchto sítích;

c)

soukromé železniční infrastruktury, které využívá výhradně majitel infrastruktury za účelem soukromé železniční nákladní přepravy;

d)

části trati, která je pro normální provoz uzavřena pro účely údržby, obnovy nebo rekonstrukce železničních systémů.

Článek 30

Změny v přílohách

Přílohy jsou přizpůsobeny vědecko-technickému pokroku postupem podle čl. 31 odst. 2., přičemž jsou plně dodržovány postupy a pravomoce vyplývající z nařízení (ES) č. 881/2004, zejména články 3, 4, 6, 12 a 17 tohoto nařízení.

Tohoto přijímání příloh se účastní sociální partneři v rámci výboru pro sektorový sociální dialog zřízeného rozhodnutím 98/500/ES  (15).

Článek 31

Výbor

1.   Komisi je nápomocen výbor, který byl zřízen podle článku 21 směrnice 96/48/ES.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se regulační postup stanovený v článcích 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES v souladu s článkem 8 tohoto rozhodnutí.

Období uvedené v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je stanoveno na tři měsíce.

3.   Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 32

Zpráva

Agentura vyhodnotí vývoj udělování osvědčení strojvedoucím v souladu s touto směrnicí a další vývoj v členských státech, týkající se řízení kvalifikovanosti strojvedoucích vlaků . Nejpozději 1. ledna 2009 předloží Komisi zprávu s případnými zlepšeními systému pokud jde o postupy vydávání povolení a harmonizovaných doplňkových osvědčení, akreditaci školících středisek a pracovníků odpovědných za hodnocení, systém norem kvality zavedený příslušnými úřady, vzájemné uznávání povolení a mobility na trhu práce.

Komise přijme na základě doporučení příslušná opatření a v případě nutnosti navrhne změny této směrnice.

Článek 33

Spolupráce

Členské státy si budou při uplatňování této směrnice vzájemně pomáhat.

Článek 34

Provedení ve vnitrostátním právu

1.   Členské státy uvedou nejpozději do 31. prosince 2006 v platnost zákony, nařízení a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu s touto směrnicí. Členské státy Komisi neprodleně o těchto předpisech informují.

Při přijetí těchto předpisů členskými státy musí předpisy obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo takový odkaz musí být přiložen při oficiálním zveřejnění.Členské státy určí, jakým způsobem bude odkaz uveden.

2.   Členské státy předají Komisi znění základních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti, na kterou se vztahuje tato směrnice, společně s tabulkami, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicé a prováděcími opatřeními.

Článek 35

Postupné zavádění

1.   Tato směrnice se bude zavádět postupně v těchto etapách:

a)

v první etapě (2006–2008) zavedou členské státy tuto směrnici do vnitrostátních právních předpisů. Budou vytvořeny rejstříky uvedené v článku 20;

b)

s účinností od 1. ledna 2007 bude osvědčení v souladu s touto směrnicí uděleno první skupině strojvedoucích; danou skupinu budou tvořit strojvedoucí, kteří řídí lokomotivy a vlaky, pro které vyplývá právo přístupu do železniční sítě Společenství ze směrnice 91/440/EHS, nebo kteří řídí osobní vlaky provozované na základě dohod o přeshraniční spolupráci uzavřených mezi podniky;

c)

s účinností od 1. ledna 2009 a na základě návrhu udělování osvědčení, který má v souladu s článkem 26. Komise přijmout, bude zaměstnancům obsluhy vlaku osvědčení uděleno v souladu s touto směrnicí;

d)

s účinností od 1. ledna 2010 bude všem strojvedoucím osvědčení uděleno v souladu s touto směrnicí.

2.     Komise na žádost kteréhokoli členského státu požádá Agenturu, aby po konzultaci s žádajícím členským státem vypracovala analýzu nákladů a výnosů uplatňování této směrnice pro strojvedoucí a zaměstnance obsluhy vlaku, kteří působí výhradně na území daného členského státu. Analýza nákladů a výnosů bude pokrývat období 10 let a bude předána Komisi do konce období uvedeného v odstavci 1a.

Pokud analýza nákladů a výnosů ukáže, že náklady uplatňování této směrnice na tyto strojvedoucí a zaměstnance obsluhy vlaku převyšují výnosy, Komise v souladu s postupem uvedeným v čl. 31 odst. 2 přijme rozhodnutí do 6 měsíců od předložení této analýzy nákladů a výnosů. Na základě tohoto rozhodnutí mohou být strojvedoucí a zaměstnanci obsluhy vlaku zproštěni uplatňování čl. 1 bodů c) a d) až na dobu 10 let.

3.   Přechodné období bude stanoveno jako období zahájené vstupem v platnost této směrnice a ukončené dva roky následující po rozhodnutí učiněném prostřednictvím základních parametrů obsažených v rejstřících, jak je uvedeno v článku 20. Během přechodného období mohou členské státy udělovat osvědčení pro strojvedoucí v souladu s předpisy platnými před vstupem této směrnice v platnost v případě strojvedoucích, kteří vykonávali svoji profesi nebo kteří zahájili schválené vzdělávání a školení nebo schválený školící kurs před vstupem v platnost této směrnice.

4.   Členské státy do roku 2015 nahradí všechna osvědčení vydaná před vstupem v platnost této směrnice a během výše uvedeného přechodného období povoleními a harmonizovanými doplňkovými osvědčeními v souladu s touto směrnicí, aniž by byl dotčen odstavec 2 .

5.   Všichni strojvedoucí, kterým bylo řádně uděleno osvědčení v souladu s předpisy platnými před vstupem této směrnice v platnost, mohou i nadále vykonávat svou profesní činnost až do roku 2010 v případě přeshraniční služby a do roku 2015 v ostatních případech. Tato směrnice nestanoví žádná práva pro vzájemné uznávání příslušných osvědčení, aniž je dotčen všeobecný systém vzájemného uznávání v souladu se směrnicí 92/51/EHS, která platí až do ukončení přechodného období.

6.    Agentura může kdykoliv zhodnotit možnost používání karty se zabudovaným čipem namísto povolení a harmonizovaného doplňkového osvědčení uvedených v článku 4. Karta se zabudovaným čipem by měla tu výhodu, že by sjednotila tyto dva dokumenty a zároveň by mohla být využívána pro jiné záznamy v oblasti bezpečnosti nebo pro účely managementu strojvedoucích. V případě nutnosti Komise na základě návrhu vypracovaného Agenturou schválí postupem podle čl. 31 odst. 2 technické a funkční specifikace pro tuto kartu.

Článek 36

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Článek 37

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve Štrasburku dne …

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda


(1)  Úř. věst. C 221, 8.9.2005, s. 64.

(2)  Úř. věst. C 71, 22.3.2005, s. 26.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 28. září 2005.

(4)  Směrnice Evropského parlametu a Rady 2004/49/ES ze dne 29. dubna 2004 o bezpečnosti železnic Společenství a o změně směrnice Rady 95/18/ES o vydávání licencí železničním podnikům a směrnice 2001/14/ES o přidělování kapacity železniční infrastruktury, zpoplatnění železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti (směrnice o bezpečnosti železnic) ( Úř. věst. L 164, 30.4.2004, s. 44).

(5)  Úř. věst. L 237, 24.8.1991, s. 25. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 2003.

(6)   Úř. věst. L 195, 27.7.2005, s. 18 .

(7)   Směrnice Rady 96/48/ES ze dne 23. července 1996 o interoperabilitě transevropského vysokorychlostního železničního systému ( Úř. věst. L 235, 17.9.1996, s. 6). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/50/ES (Úř. věst. L 164, 30.4.2004, s. 114).

(8)   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/16/ES ze dne 19. března 2001 o interoperabilitě transevropského konvenčního železničního systému ( Úř. věst. L 110, 20.4.2001, s. 1). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/50/ES.

(9)   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 881/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se zřizuje Evropská železniční agentura ( Úř. věst. L 164, 30.4.2004, s. 1).

(10)  Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 1882/2003 ( Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1) .

(11)  Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

(12)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(13)  Úř. věst. L 209, 24.7.1992, s. 25. Směrnice naposledy pozměněná rozhodnutím Komise 2004/108/ES (Úř. věst. L 32, 5.2.2004, s. 15).

(14)  Úř. věst. L 199, 31.7.1985, s. 56.

(15)   Rozhodnutí Komise 98/500/ES ze dne 20. května 1998 o zřízení výborů pro kolektivní vyjednávávní k podpoře dialogu mezi sociálními partnery na evropské úrovni ( Úř. věst. L 225, 12.8.1998, s. 27 ). Rozhodnutí naposledy pozměněné aktem o přistoupení z roku 2003.

PŘÍLOHA I

VZOR POVOLENÍ A DOPLŇKOVÉHO OSVĚDČENÍ SPOLEČENSTVÍ

1.   Podoba povolení

Fyzická podoba povolení pro strojvedoucího musí být v souladu s normami ISO 7810 a 7816-1.

Způsob ověřování podoby povolení pro strojvedoucí, jehož účelem je zaručit, že se povolení shodují s mezinárodními normami, musí být v souladu s normou ISO 10373.

2.   Obsah povolení

Přední strana povolení obsahuje:

a)

označení „povolení pro strojvedoucího“ uvedené velkými písmeny v jazyce nebo jazycích členského státu, který povolení vydává;

b)

název členského státu, který povolení vydává (není povinný);

c)

rozlišovací znak členského státu, který povolení vydává, v souladu s kódem ISO 3166 této země, vytištěný v podobě negativu v modrém obdélníku a uzavřený do kruhu dvanácti žlutých hvězd;

d)

specifické údaje vydávaného osvědčení v následujícím pořadí:

1.

příjmení držitele;

2.

jméno (jména) držitele;

3.

datum a místo narození držitele;

4.

a)

datum vydání povolení;

b)

datum ukončení platnosti povolení;

c)

název úřadu, který povolení vydává;

5.

číslo osvědčení umožňující přístup k údajům v národním rejstříku;

6.

fotografii držitele,

7.

podpis držitele,

8.

stálé bydliště nebo poštovní adresu držitele (není povinné);

e)

označení „vzor Evropských společenství“ v jazyce nebo jazycích členského státu, který povolení vydává, a označení „povolení pro strojvedoucí“ v ostatních jazycích Společenství, vytištěné žlutě a tvořící pozadí povolení;

f)

příslušné barvy:

modrá: Pantone Reflex blue,

žlutá: Pantone yellow.

3.   Harmonizované doplňkové osvědčení

Harmonizované doplňkové osvědčení obsahuje:

9.

název a adresu železničního podniku, pro který je strojvedoucí oprávněn k řízení vlaku;

10.

kategorie, ve kterých je držitel oprávněn k řízení;

11.

druh železničního vozového parku, který je držitel oprávněn řídit;

12.

infrastruktury, ve kterých je držitel oprávněn řídit;

13.

další informace nebo omezení.

4.   Údaje obsažené v národních rejstřících

a)

Údaje týkající se povolení:

14.

Údaje týkající se kontroly požadavků stanovených v článku 8;

15.

Údaje týkající se kontroly požadavků stanovených v článku 9;

16.

Údaje týkající se kontroly požadavků stanovených v článku 10;

17.

Údaje týkající se kontroly požadavků stanovených v čl. 11 odst. 1 a 2;

18.

Údaje týkající se pravidelných kontrol – článek 14.

b)

Údaje týkající se harmonizovaného doplňkového osvědčení:

19.

Údaje týkající se železničního podniku (povolený železniční vozový park – čl. 11 odst. 3, povolené služby, školení týkající se bezpečnostního řídícího systému);

20.

Údaje týkající se kontroly požadavků stanovených v čl. 11 odst. 4; povolená infrastruktura (odkaz na rejstřík infrastruktury uvedený v článku 25 směrnice 96/48/ES a směrnice 2001/16/ES);

21.

Údaje týkající se pravidelných kontrol – článek 14.

PŘÍLOHA II

POVINNOSTI STROJVEDOUCÍCH

1.

Před odjezdem provést stanovené kontroly, zejména pokud jde o správné fungování a povolenou nosnost vozidla.

2.

Být nápomocen při kontrole účinnosti brzd.

3.

Řídit lokomotivy náležitým a bezpečným způsobem s patřičným ohledem na signály, omezení rychlosti a jízdní řády.

4.

Obsluhovat automatické bezpečnostní zařízení a vlakový kontrolní systém a sledovat přístroje a obsluhovat je.

5.

Včas rozpoznat a určit technické a funkční závady a neobvyklé události a v případě nutnosti provést kontrolu škod a poruch vozů a vagónů, zajistit ochranu vlaku a vnější pomoc.

6.

Opravit menší závady a v případě závažnějších závad vozidel zajistit opravu.

7.

Zajistit bezpečné posunování vlaku.

8.

O své činnosti vést pravidelné záznamy a v případě neobvyklé události o ní podat stručnou zprávu písemnou, ústní nebo elektronickou formou.

PŘÍLOHA III

ZÁKLADNÍ POŽADAVKY

1.   Kvalifikace

středoškolské vzdělání v délce nejméně devíti let a dvou nebo tříleté vysokoškolské vzdělání v technickém oboru, učebním oboru nebo obchodních odvětvích anebo

vzdělání v délce nejméně 12 let.

2.   Minimální obsah zkoušky před jmenováním

2.1   Zdravotní prohlídky

všeobecná zdravotní prohlídka;

vyšetření smyslových orgánů (zrak, sluch, vnímání barev);

rozbor krve a moči za účelem zjištění cukrovky a jiných stavů, které byly zjištěny v průběhu klinického vyšetření;

EKG v klidu;

zkouška užívání nelegálních drog.

2.2   Psychologická vyšetření

Účelem psychologických vyšetření je pomoci železničním podnikům při jmenování a řízení zaměstnanců, kteří mají kognitivní, psychomotorické, behaviorální a osobnostní vlastnosti nezbytné k bezpečnému vykonávání jejich povinností.

Při stanovování obsahu psychologického vyšetření musí psycholog přinejmenším zohlednit následující kritéria, která odpovídají požadavkům každé bezpečnostní funkce:

kognitivní: pozornost a koncentrace; paměť; vnímání; usuzování; komunikace;

psychomotorické: rychlost reakce, koordinace rukou;

behaviorální a osobnostní: emoční sebekontrola, behaviorální spolehlivost, samostatnost, svědomitost.

Pokud psycholog vynechá jakékoli z výše uvedených kritérií toto rozhodnutí musí být odůvodněno a zaznamenáno.

3.   Pravidelné kontroly po jmenování

Kromě pravidelných intervalů uvedených v čl. 14 odst. 1 musí závodní lékař zkrátit intervaly prohlídek, pokud to zdravotní stav zaměstnance vyžaduje.

3.1   Minimální obsah pravidelné zdravotní prohlídky po jmenování

Pokud pracovník splní kritéria požadovaná pro prohlídku vykonanou před jmenováním, zvláštní pravidelné prohlídky musí obsahovat alespoň:

všeobecnou zdravotní prohlídku;

vyšetření smyslových orgánů (zrak, sluch, vnímání barev);

rozbor krve a moči za účelem zjištění cukrovky a jiných stavů, které byly zjištěny v průběhu klinického vyšetření;

zkoušku užívání drog, které byly zjištěny klinicky.

Kromě toho se pro strojvedoucí starší 40 let vyžaduje vyšetření EKG v klidu.

3.2   Potvrzení fyzické způsobilosti

Fyzická způsobilost je ověřována pravidelně a po každé pracovní nehodě a dále po každém přerušení služby v důsledku nehody s účastí osob . Závodní lékař nebo zdravotní služba podniku může rozhodnout o provedení dalšího zdravotního vyšetření, zejména po uplynutí 30 dnů nemocenské. Zaměstnavatel může akreditovaného lékaře požádat o přezkoumání fyzické způsobilosti strojvedoucího, pokud zaměstnavatel musel z bezpečnostních důvodů odvolat strojvedoucího ze služby.

Strojvedoucí nesmí být ve službě pod vlivem jakékoli látky, která by mohla ovlivnit jeho koncentraci, pozornost nebo chování.

4.   Zdravotní požadavky

4.1   Všeobecné požadavky

Zaměstnanci nesmí užívat léky nebo trpět chorobami, které by mohly způsobit:

náhlou ztrátu vědomí;

snížení pozornosti nebo koncentrace;

náhlou neschopnost;

ztrátu rovnováhy nebo koordinace;

výrazné pohybové omezení.

4.2   Zrak

Musí být splněny tyto požadavky týkající se zraku:

ostrost vidění na dálku s pomocí nebo bez ní: 0,8; minimálně 0,3 pro horší oko;

maximální hodnoty korekčních kontaktních čoček: dalekozrakost +5/krátkozrakost -8. Výjimky jsou udělovány ve výjimečných případech a na základě vyjádření očního lékaře. Závodní oční lékař poté přijme rozhodnutí;

ostrozrakost na krátkou a střední vzdálenost:dostatečná, s pomocí nebo bez ní;

kontaktní čočky jsou povoleny;

normální barevné vidění: použití uznávaných testů, jako např. Ishihara a dalších uznávaných testů, pokud jsou nutné;

zorné pole: úplné;

vidění oběma očima: aktivní;

binokulární vidění: aktivní;

kontrastní citlivost: dobrá;

žádné vyvíjející se oční poruchy;

implantáty čoček, keratotomie a keratektomie jsou povoleny pouze za předpokladu, že jsou kontrolovány každý rok nebo v intervalech, které stanoví závodní lékař.

4.3   Požadavky na sluch

Dostatečná kvalita sluchu potvrzená audiogramem, tzn.:

kvalita sluchu dobrá natolik, aby byla osoba schopna vést telefonní rozhovor a slyšet varovné signály a radiozprávy.

Následující hodnoty slouží pro orientaci:

porucha sluchu nesmí překračovat 40 dB při 500 a 1 000 Hz;

porucha sluchu u ucha, které má horší přenos zvuku, nesmí překračovat 45 dB při 2 000 Hz.

4.4   Těhotenství

Pokud je těhotenství špatně snášeno nebo v případě patologického nálezu musí být těhotenství považováno za důvod pro dočasné vyloučení strojvedoucích. Závodní lékař (jak je uvedeno výše) musí zajistit, že se uplatní právní ustanovení na ochranu těhotných pracovnic.

4.5   Zvláštní zdravotní kritéria pro strojvedoucí

4.5.1   Zrak

ostrost vidění na dálku s pomocí nebo bez ní: 1,2; nejméně 0,5 pro horší oko;

zraková schopnost při oslnění;

barevné kontaktní čočky a fotochromatické čočky nejsou povoleny. Čočky s UV filtrem jsou povoleny.

4.5.2   Požadavky na sluch a řeč

odchylka ve vestibulárním systému je vyloučena;

chronická porucha řeči (z důvodu nutnosti hlasité a jasné výměny zpráv) je vyloučena;

potřeba používat naslouchadla je vyloučena.

5.    Jazykové zkoušky

Zaměstnanci odpovědní za kontrolu železniční dopravy musí být schopni si vyměňovat zprávy a používat způsob komunikace uvedené v „operačních“ TSI.

Strojvedoucí a ostatní zaměstnanci železničních podniků, kteří musí v souvislosti s důležitými záležitostmi týkajícími se bezpečnosti komunikovat se správcem infrastruktury, musí ovládat jazyk stanovený příslušným správcem infrastruktury. Jazyk musí ovládat na takové úrovni, že zvládnou aktivní a účinnou komunikaci v běžných, nepříznivých a naléhavých situacích.

PŘÍLOHA IV

ODBORNÁ KVALIFIKACE

Všeobecný program a školící metody

1.   Úvod

Obsah a organizace školení musí zahrnovat:

představení železničního podniku a daného pracovního místa, včetně první pomoci a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;

provozní předpisy, nařízení o bezpečnosti dopravy;

inženýrství (železniční infrastruktura a železniční vozový park) s důrazem na signalizační, brzdové a vlakové kontrolní systémy, přípravu vlaku a odhalení závad a jejich opravu. Rozhodnutí o provozuschopnosti lokomotivy;

komunikaci; školení týkající se používání mikrofonu v rámci služby zákazníkům;

získávání řidičských dovedností: doprovod zkušeného strojvedoucího, řízení pod dohledem, trenažér, samostatné řízení;

obeznámení se s místními podmínkami a trasou; toto školení se uskuteční poté, co strojvedoucí získá kvalifikaci a je mu přidělena zvláštní oblast, kterou bude obsluhovat;

nehody a neobvyklé situace: jednání ve stresu a v konfliktních situacích;

hašení požárů.

Požadované dovednosti jsou rozděleny do tří částí:

všeobecná část; podrobnosti o ní jsou uvedeny v příloze V;

část týkající se železničního vozového parku; podrobnosti o ní jsou uvedeny v příloze VI;

část týkající se infrastruktury; podrobnosti o ní jsou uvedeny v příloze VII.

2.   Školící metody

Měla by se zajistit vyváženost mezi teoretickým školením (v učebně a při názorných ukázkách) a praktickým školením (pracovní zkušenosti, řízení pod dohledem a samostatně).

Školení pomocí počítače je povoleno pro individuální studium provozních předpisů, signalizačních situací atd. Měly by však být používány nejnovější simulátory.

Využívání simulátorů může být užitečné pro účinné školení strojvedoucích; tyto simulátory jsou užitečné zejména proto, že snižují čas řízení na infrastruktuře, učí zvládat neobvyklé situace a umožňují další školení týkající se nových typů lokomotiv.

Pokud jde o získání znalostí o trase, bylo by vhodné, aby strojvedoucí několikrát na téže trase doprovázel jiného strojvedoucího, a to ve dne i v noci. Jako alternativní školící metodu lze použít videozáznamy trasy z kabiny strojvedoucího.

3.   Zkoušky

Školení musí být zakončeno teoretickými a praktickými zkouškami.

Hodnocení řidičských dovedností se běžně uskutečňuje pomocí řidičských zkoušek na síti. Pro ověřování uplatňování provozních předpisů a jednání strojvedoucího v extrémně náročných situacích mohou být rovněž využity simulátory.

PŘÍLOHA V

ZKOUŠKA VŠEOBECNÝCH ODBORNÝCH ZNALOSTÍ

Všeobecné požadavky

Všeobecné školení má tyto cíle:

získat znalosti a osvojit si postupy v souvislosti s železničními technologiemi, včetně nařízení o bezpečnosti a provozu,

získat znalosti a osvojit si postupy v souvislosti s nebezpečím spojeným s železničním provozem a různé způsoby k jeho potlačování,

získat znalosti a osvojit si postupy v souvislosti s jedním nebo více způsoby železničního provozu,

získat znalosti a osvojit si postupy v souvislosti s jedním nebo více typy vozů železničního parku.

Strojvedoucí musí být zejména schopni:

rozumět specifickým požadavkům na práci strojvedoucího, jejímu významu a profesním a požadavkům na jednotlivce (dlouhá pracovní doba, vzdálenost od domova atd.),

uplatňovat bezpečnostní předpisy pro zaměstnance,

rozpoznat trakční jednotky,

přesně znát a uplatňovat pracovní metody,

rozpoznat referenční a aplikační dokumenty (příručka „postupy“ a příručka „tratě“ stanovené v „operačních“ TSI, příručka strojvedoucího, havarijní příručka atd.),

osvojit si životní styl, který odpovídá povolání v oblasti bezpečnosti provozu,

znát postupy při nehodách, jejichž účastníky jsou lidé,

rozpoznat nebezpečí při železničním provozu všeobecně,

znát zásady pro bezpečnost dopravy,

uplatňovat zásady elektrotechnologie.

PŘÍLOHA VI

ZKOUŠKA ODBORNÝCH ZNALOSTÍ ŽELEZNIČNÍHO VOZOVÉHO PARKU

Po ukončení zvláštního školení o železničním vozovém parku musí být strojvedoucí schopni vykonávat následující úkoly.

1.   Testy a kontroly před odjezdem

Strojvedoucí musí být schopni:

ověřit plán trasy a prohlédnout si příslušné dokumenty,

obstarat si dokumentaci a nezbytná zařízení,

zkontrolovat kapacitu trakční jednotky,

zkontrolovat údaje uvedené v dokumentech na palubě trakční jednotky,

na základě uvedených kontrol a testů se ujistit, že trakční jednotka může poskytnout požadovanou trakční sílu a že bezpečnostní zařízení jsou funkční,

vykonávat pravidelnou preventivní údržbu.

2.   Znalost železničního vozového parku

Podmínkou obsluhování lokomotivy je, že strojvedoucí musí být obeznámen se všemi kontrolkami a světelnými ukazateli, zejména s těmi, které jsou spojené s:

trakcí,

brzdami,

bezpečnostními prvky provozu.

Aby bylo možné odhalit a lokalizovat odchylky v železničním vozovém parku, ohlásit je a stanovit, co je třeba opravit, a v některých případech podniknout kroky, musí být strojvedoucí obeznámeni (1):

se základními složkami železničního vozového parku, jejich účelem a zařízením části vozového parku, který není tažný, zejména se systémem pro zastavení vlaku odvzdušněním brzdového potrubí,

s významem značení na vnitřní a vnější straně vozů železničního parku, zejména se znaky používanými pro přepravu nebezpečného zboží,

s částmi spojenými s trakčními jednotkami (2).

3.   Testování brzd

Strojvedoucí musí být schopni:

před odjezdem zkontrolovat současnou brzdnou sílu vlaku, která musí odpovídat brzdové síle vyžadované pro konkrétní linku stanovené v dokumentaci vozu,

před odjezdem zkontrolovat funkčnost brzd trakční jednotky při rozjezdu a během jízdy.

4.   Způsob provozu a maximální rychlost vlaku v souvislosti se znaky tratě

Strojvedoucí musí být schopni:

se obeznámit s informacemi, které obdrží před odjezdem,

určit způsob jízdy a maximální rychlost vlaku na základě proměnlivých údajů jako je omezení rychlosti nebo změny signalizace.

5.   Řízení vlaku způsobem, který nezpůsobuje škodu na zařízení či vozech

Strojvedoucí musí být schopni:

používat všechny dostupné kontrolní systémy v souladu s platnými předpisy,

rozjíždět vlak s ohledem na omezení v souvislosti se spojením vagónů a energetickým přísunem,

neustále sledovat polohu vlaku na trati,

používat brzdy pro zpomalení a zastavení a zohlednit přitom železniční vozový park a zařízení.

6.   Odchylky

Strojvedoucí musí:

pozorně vnímat neobvyklé události spojené s chodem vlaku,

rozpoznat znaky odchylek, rozeznat je a podle jejich závažnosti podniknout kroky, přičemž na prvním místě musí být vždy bezpečnost železniční dopravy a osob,

znát dostupné prostředky na ochranu a komunikaci,

provést prohlídku vlaku za účelem odhalení jakékoli nepatrné odchylky,

pokusit se o nápravu těchto odchylek.

7.   Provozní příhody a nehody, požáry a nehody, jejímiž účastníky byli lidé

Strojvedoucí musí být schopni:

podniknout kroky na ochranu vlaku a v případě nehody, jejíž účastníky byli lidé na palubě vlaku, zajistit pomoc,

určit, zda vlak převáží nebezpečné zboží a stanovit je na základě dokumentace vlaku a seznamů vagónů.

8.   Podmínky pro pokračování jízdy po nehodě vozů železničního parku

Strojvedoucí musí být po nehodě schopni:

rozhodnout, zda vůz může pokračovat v jízdě a za jakých podmínek,

těchto podmínkách co nejdříve informovat provozovatele infrastruktury.

9.   Nehybnost vlaku

Strojvedoucí musí být schopni zajistit, aby se vlak ani v nejobtížnějších podmínkách neočekávaně nerozjel.


(1)  Zejména s:

mechanickými strukturami

brzdovým systémem

závěsným a přípojným zařízením

podvozkem

bezpečnostním vybavením.

(2)  Zejména se:

souborem proudových a vysokonapěťových systémů

palivovovými nádržemi, palivovou soustavou, výfukovým systémem

trakčním řetězcem, motorem a pohonem

komunikačním zařízením (radiovysílačem atd.).

PŘÍLOHA VII

ZKOUŠKA ODBORNÝCH ZNALOSTÍ INFRASTRUKTURY

Body týkající se infrastruktury

1.   Testování brzd

Strojvedoucí musí před odjezdem zkontrolovat současnou brzdovou sílu vlaku, která musí odpovídat brzdové síle vyžadované pro konkrétní linku stanovené v dokumentaci vozu.

2.   Způsob provozu a maximální rychlost vlaku v souvislosti se znaky tratě

Strojvedoucí musí být schopni:

se před odjezdem obeznámit s informacemi, jako je omezení rychlosti nebo změny v signalizaci;

určit způsob jízdy a maximální rychlost vlaku na základě údajů o lince.

3.   Znalost tratě

Strojvedoucí musí být schopni předvídat problémy a vhodně zareagovat, pokud jde o bezpečnost a jejich jednání. Proto musí mít důkladné znalosti o železničních linkách a zařízeních na trase a všech případných dalších podobných trasách, které byly dohodnuty.

Důležité jsou následující aspekty:

provozní podmínky (změna koleje, jednosměrná jízda atd.),

rozpoznání kolejí, které mohou být použity pro daný druh jízdy,

provozní režim,

systém rozdělení trati na úseky a nařízení s tím spojená,

názvy stanic a poloha a schopnost vidět stanice a signální budky na dálku, aby bylo možno přizpůsobit řízení,

signalizace přechodu z jednoho provozního a energetického systému na druhý,

rychlostní limity pro různé kategorie obsluhovaných vlaků,

topografické profily,

zvláštní podmínky pro brždění, například na linkách s prudkým klesáním,

zvláštní provozní rysy: speciální signály, značky, podmínky pro odjezd atd.

4.   Bezpečnostní nařízení

Strojvedoucí musí být schopni:

rozjet vlak pouze pokud jsou splněny všechny stanovené podmínky (jízdní řád, pokyn nebo signál k odjezdu, v případě nutnosti dát signál atd.),

sledovat signalizaci (postranní nebo v kabině), okamžitě ji bezchybně interpretovat a podniknout stanovené kroky,

řídit vlak bezpečně v souladu se zvláštními provozními postupy: provedení zvláštního postupu na příkaz, přechodné omezení rychlosti, jízda v opačném směru, povolení nedbát signálů v případě nezbezpečí, přepínací úkony, otáčení, jízda přes staveniště atd.,

dodržovat plánované nebo dodatečné zastávky a v případě nutnosti na těchto zastávkách poskytovat cestujícím dodatečné služby, zejména otevírat a zavírat dveře.

5.   Řízení vlaku

Strojvedoucí musí:

neustále sledovat polohu vlaku na trati,

používat brzdy pro zpomalení a zastavení a zohlednit přitom železniční vozový park a zařízení,

přizpůsobit jízdu vlaku v závislosti na jízdním řádu a všech příkazech týkajících se šetření energií, přičemž musí zohlednit vlastnosti trakční jednotky, vlaku, tratě a životní prostředí.

6.   Odchylky

Strojvedoucí musí být schopen:

pozorně sledovat, pokud to obsluhování vlaku dovolí, neobvyklé události, pokud jde o infrastrukturu a životní prostředí: signály, koleje, dodávku energie, úrovňové železniční přejezdy, okolí kolejiště, ostatní dopravu,

pozorně vnímat neobvyklé události spojené s chodem vlaku,

znát konkrétní vzdálenosti pro odstranění překážek,

místě a povaze zjištěných odchylek co nejdříve informovat provozovatele infrastruktury a ujistit se, že informace byly správně pochopeny,

zajistit nebo podniknout kroky pro zajištění bezpečnosti dopravy a osob, kdykoli je to nutné.

7.   Provozní příhody a nehody, požáry a nehody, jejímiž účastníky byli lidé

Strojvedoucí musí být schopni:

podniknout kroky na ochranu vlaku a v případě nehody, jejíž účastníky byli lidé, zajistit pomoc,

určit místo pro zastavení vlaku v případě požáru a v případě nutnosti poskytnout pomoc při evakuaci cestujících,

co nejdříve o požáru poskytnout užitečné informace v případě, že strojvedoucí požár vlastními silami neuhasí,

po nehodě rozhodnout, zda vůz může pokračovat v jízdě a za jakých podmínek,

těchto podmínkách co nejdříve informovat provozovatele infrastruktury.

P6_TA(2005)0356

Práva a povinnosti cestujících v mezinárodní železniční dopravě ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o právech a povinnostech cestujících v mezinárodní železniční dopravě (KOM(2004)0143 – C6-0003/2004 – 2004/0049(COD))

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2004)0143) (1),

s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 71 odst. 1 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0003/2004),

s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A6-0123/2005),

1.

schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.


(1)  Dosud nezveřejněn v Úředním věstníku.

P6_TC1-COD(2004)0049

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 28. září 2005 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2005 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, zejména na čl. 71 odst. 1 této Smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V rámci společné dopravní politiky je důležité chránit kvalitu železničních služeb a uživatelská práva cestujících v železniční přepravě a zlepšovat kvalitu a efektivitu osobní železniční přepravy, s cílem napomoci zvýšit podíl železniční dopravy vzhledem k jiným druhům dopravy.

(2)

Cílem strategie spotřebitelské politiky v letech 2002-2006 (4) je dosáhnout v oblasti dopravy vysoké úrovně ochrany spotřebitele a uplatnit v oblasti dopravy ochranu spotřebitele podle čl. 153 odst. 2 Smlouvy.

(3)

Úmluva o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) ze dne 9. května 1980, která je v současné době v platnosti, obsahuje jednotná pravidla týkající se smlouvy o mezinárodní železniční přepravě cestujících a zavazadel (CIV – příloha A úmluvy). COTIF byla pozměněna Vilniuským protokolem ze dne 3. června 1999. Přistoupení Společenství ke COTIF bude možné, až Vilniuský protokol nabude účinnosti. Je důležité, aby toto nařízení zohledňovalo to, co je uvedeno v CIV. Je však žádoucí rozšířit rozsah a chránit nejen mezinárodní cestující, ale také vnitrostátní cestující. Z důvodu právní jistoty je podstatné, aby ta ustanovení, která jsou již obsažena v CIV, nebyla doslovně včleněna do tohoto nařízení.

(4)

Práva uživatelů železniční dopravy zahrnují obdržení informací o přepravě před uskutečněním cesty, v jejím průběhu a po skončení cesty.

(5)

V železniční přepravě je cestující slabší stranou smlouvy o přepravě a jeho práva musí být v tomto ohledu chráněna.

(6)

Počítačové systémy, které se používají k prodeji vlakových jízdenek cestujícím, mohou cestujícím v železniční dopravě poskytovat důležitou a užitečnou službu, jsou-li řádně využívány. Je proto nutné umožnit nediskriminační přístup k těmto systémům.

(7)

Železniční podniky by měly spolupracovat na usnadnění přechodu z jedné sítě na jinou síť, jakož i od jednoho provozovatele k jinému, a prostřednictvím této spolupráce by měly podporovat poskytování integrovaných jízdenek cestujícím na železnici.

(8)

Aby bylo možné zajistit, že cestující v železniční přepravě budou mít prospěch z pravidel stanovených v tomto nařízení, měly by železniční podniky nabízející osobní železniční přepravu spolupracovat. Tato spolupráce by měla být otevřená a nediskriminační pro každý železniční podnik nabízející služby v osobní železniční přepravě.

(9)

Osobní železniční přeprava by měla obecně sloužit všem občanům. Všichni cestující včetně cestujících s tělesným nebo mentálním postižením nebo ostatní cestující se sníženou pohyblivostí mají právo na stejné možnosti cestovat železnicí bez diskriminace.

(10)

Železniční podniky a provozovatelé stanic by měli vždy zohledňovat všechny možné problémy lidí se sníženou pohyblivostí tak, aby při nákupu nového vozového parku nebo při úpravách stanic, informačních a pomocných zařízení a celkové dostupnosti železniční sítě, docházelo k jejich systematickému zlepšování.

(11)

V souvislosti s bezpečnou a moderní železniční dopravou je vhodný systém neomezené odpovědnosti v případě smrti nebo zranění cestujících.

(12)

Zavedení maximální výše částky ručení za ztrátu nebo poškození zavazadel a za škody způsobené zpožděním, zmeškáním přípoje nebo zrušením cesty by mělo být jasnější a mělo by poskytovat motivaci pro trh osobní železniční dopravy ke prospěchu cestujících.

(13)

Je žádoucí, aby v období bezprostředně po nehodě byli oběti nehod a jejich rodinní příslušníci zbaveni krátkodobých finanční starostí.

(14)

Je důležité, aby se ustanovení tohoto nařízení uplatňovala i v případě, že se přeprava cestujících provádí jinými způsoby dopravy, zejména námořní nebo vnitrozemskou lodní dopravou, jako součást železniční přepravy nebo v důsledku dočasných změn. Rozšíření odpovědnosti provozovatele železniční přepravy je v souladu s mezinárodními úmluvami, zejména s čl. 1 odst. 3 CIV, Vilniuského protokolu a čl. 2 odst. 2 Aténské úmluvy o námořní přepravě osob a zavazadel z roku 2002.

(15)

V případě, že přepravu zajišťují na sebe navazující železniční podniky, cestující by měl mít možnost uplatňovat své nároky vůči kterémukoli železničnímu podniku, který se na přepravě podílí.

(16)

V zájmu trhu osobní železniční přepravy je třeba, aby se na železničních stanicích a ve vlacích udržovala vysoká úroveň bezpečnosti.

(17)

V zájmu ostatních cestujících a železničních podniků musí cestující dodržovat určitá pravidla chování.

(18)

Účinky tohoto nařízení by měly být přezkoumány, zejména ve vztahu k inflaci a vývoji úrovně konkurence na příslušných trzích osobní železniční přepravy.

(19)

Tímto nařízením není dotčena směrnice 95/46/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a volném pohybu těchto údajů (5).

(20)

Členské státy by měly stanovit postihy za porušení ustanovení tohoto nařízení.

(21)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž rozvoj železnic Společenství a zavedení práv cestujících v železniční přepravě, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států a může jich být proto z důvodu rozsahu a účinků lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je pro dosažení uvedených cílů nezbytné.

(22)

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (6),

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a rozsah působnosti

1.     Toto nařízení provádí některá ustanovení Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) a obsahuje řadu dodatečných ustanovení.

2.   Toto nařízení stanovuje práva a povinnosti všech cestujících v mezinárodní železniční přepravě.

Alespoň taková úroveň ochrany, jaká je stanovena v tomto nařízení, musí být zaručena také smlouvami o veřejné službě. Členské státy mohou stanovit rozšíření práv vnitrostátními právními předpisy nebo ve smlouvách o veřejné službě. Po dobu pěti let od nabytí účinnosti tohoto nařízení mohou členské státy žádat o výjimku z tohoto ustanovení. Komise vezme v případě rozhodování o výjimce v potaz situaci a rozvoj železničního trhu v příslušném členském státě.

3.    Pokud Společenství uzavřelo dohodu o železniční přepravě se třetí zemí, použije se toto nařízení na mezinárodní cesty do nebo z těchto zemí nebo na tranzit přes tyto země.

Článek 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto nařízení se:

1)

„železničním podnikem“ rozumí každý veřejný nebo soukromý podnik, kterému byla udělena licence podle příslušných právních předpisů Společenství a jehož činností je pravidelné poskytování služeb pro železniční přepravu cestujících, přičemž podnik musí zajišťovat trakci;

2)

„provozovatelem infrastruktury“ se rozumí jakýkoli orgán nebo podnik, který odpovídá zejména za zřízení a provozování železniční infrastruktury nebo její součásti ve smyslu článku 3 směrnice Rady 91/440/EHS ze dne 29. července 1991 o rozvoji železnic společenství  (7), což může také zahrnovat provoz kontrolních a bezpečnostních systémů infrastruktury. Funkce provozovatele infrastruktury sítě nebo části sítě může být přidělena různým orgánům a podnikům;

3)

„přidělovacím orgánem“ se rozumí organizace odpovídající za přidělování železniční infrastruktury;

4)

„zúčtovacím orgánem“ se rozumí organizace odpovídající za zpoplatnění užívání železniční infrastruktury;

5)

„poskytovatelem cestovních služeb“ se rozumí organizátor nebo prodejce - odlišný od železničního podniku - ve smyslu čl. 2 odst. 2 a 3 směrnice Rady 90/314/EHS ze dne 13. června 1990 o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy (8);

6)

„hlavní železniční stanicí“ se rozumí železniční stanice , kterou příslušný členský stát takto označí na základě rozsahu dopravy, mezinárodní povahy nebo zeměpisné polohy;

7)

„provozovatelem stanice“ se rozumí organizační subjekt členského státu, který odpovídá za řízení a provoz železničních stanic;

8)

„přepravní smlouvou“ se rozumí smlouva mezi železničním podnikem nebo poskytovatelem cestovních služeb na jedné straně a cestujícím na straně druhé o zajištění jedné nebo více cest, případně jedné nebo více rezervací,bez ohledu na to, který železniční podnik nebo jiný dopravní podnik cestu provede nebo kterému železniční podnik nebo poskytovatel služeb uzavírající smlouvu provedení cesty zadá;

9)

„jízdenkou“ rozumí platný doklad, který slouží jako důkaz uzavření smlouvy o přepravě a opravňující k přepravě, nebo rovnocenný doklad v papírové formě, včetně elektronické formy vydané nebo povolené železničním podnikem;

10)

„časovou jízdenkou“ se rozumí smlouva o přepravě, která umožňuje držiteli pravidelně cestovat v určitém období po určité trase;

11)

„rezervací“ rozumí smlouva uzavřená mezi cestujícím a železničním podnikem, k níž byla cestujícímu vyhotovena nebo vystavena jízdenka nebo jiný doklad;

12)

„přímou jízdenkou“ se rozumí jízdenka nebo jízdenky představující přepravní smlouvu nutnou k provedení mezinárodní cesty z místa počátku cesty do místa určení s využitím několika spojů nebo železničních podniků;

13)

„mezinárodní cestou“ se rozumí cesta cestujícího v železniční přepravě, při níž se překročí alespoň jedna vnitřní hranice Společenství a kterou lze uskutečnit pomocí mezinárodního spoje nebo vnitrostátního spoje v domácí části cesty;

14)

„mezinárodním dopravním spojem“ se rozumí osobní železniční dopravní spoj, kde vlak překročí alespoň jednu vnitřní hranici Společenství; vlak může být spojován nebo rozdělován a různé úseky mohou mít různá výchozí místa a různé cílové stanice ;

15)

„zpožděním “ se rozumí čas mezi příjezdem plánovaným v jízdním řádu a skutečným časem příjezdu spoje; změny jízdního řádu, které jsou oznámeny cestujícím alespoň 48 hodin předem, nejsou považovány za zpoždění ;

16)

„zrušením“ se rozumí pozastavení plánovaného dopravního spoje s výjimkou spojů, jejichž zrušení jsou oznámena alespoň 48 hodin předem ;

17)

„počítačovým informačním a rezervačním systémem pro železniční přepravu (CRST)“ se rozumí počítačový systém obsahující informace o všech spojích v osobní přepravě, které železní podnik nabízí; informace o spojích v osobní přepravě uložené v CRST zahrnují informace o:

a)

jízdním řádu spojů v osobní přepravě;

b)

dostupnosti míst v osobní přepravě;

c)

jízdném a zvláštních podmínkách;

d)

dostupnosti vlaků pro osoby se sníženou pohyblivostí;

e)

zařízení, jimiž lze provést rezervaci nebo vystavit jízdenky, přičemž některá nebo všechna tato zařízení by měla být zpřístupněna předplatitelům;

18)

„dodavatelem systému“ se rozumí subjekt a jeho přidružené společnosti, který je odpovědný nebo které jsou odpovědné za provoz nebo marketing počítačových informačních a rezervačních systémů pro železniční přepravu; železniční podniky, které podporují vlastní prodeje prostřednictvím počítačových informačních a rezervačních systémů pro železniční dopravu, nejsou dodavatelem systému, tak jak je tento pojem zde definován;

19)

„osobou se sníženou pohyblivostí“ se rozumí každá osoba, jejíž nezávislost, schopnost orientace nebo komunikace nebo pohyblivost je snížená v důsledku tělesného, smyslového nebo pohybového postižení, v důsledku mentální poruchy, z důvodu věku, nemoci nebo jakékoli jiné příčiny invalidity při používání přepravy a jejíž situace vyžaduje zvláštní pozornost a přizpůsobení přepravní služby poskytované všem cestujícím potřebám dané osoby;

20)

„navazujícím železničním podnikem“ se rozumí železniční podnik provádějící část mezinárodní přepravy;

21)

„náhradním železničním podnikem“ se rozumí železniční podnik, který neuzavřel přepravní smlouvu s cestujícím, ale jemuž železniční podnik svěřil celou přepravu nebo její část;

22)

„CIV“ se rozumí jednotná pravidla týkající se smlouvy o mezinárodní železniční přepravě cestujících a zavazadel ve znění Vilniuského protokolu, přílohy A COTIF.

KAPITOLA II

INFORMACE A JÍZDENKY

Článek 3

Informace o cestě

Železniční podniky nebo poskytovatelé cestovních služeb poskytnou cestujícím na požádání informace uvedené v příloze I týkající se dopravních služeb, které nabízejí .

Informace se poskytnou v takové formě, která je přístupná a srozumitelná a budou poskytovány zdarma. Zvláštní pozornost se bude věnovat potřebám lidí se sluchovým nebo zrakovým postižením .

Železniční podniky a poskytovatelé cestovních služeb nesou odpovědnost za správnost informací publikovaných v tisku nebo v elektronické formě, které se týkají jimi nabízených služeb.

Článek 4

Přepravní smlouva a jízdenky

1.   Přepravní smlouvou se železniční podnik nebo železniční podniky zavazují přepravit cestujícího jakož i příruční zavazadla a zavazadla na místo určení. Jízdní kolo cestujícího se přepravuje ve všech vlacích, včetně přeshraničních a vysokorychlostních vlaků, případně i za úplatu. Smlouva musí být potvrzena jednou nebo více jízdenkami vydanými cestujícímu. Jízdenky se považují za jasný důkaz uzavření smlouvy. Ustanovení článků 6 a 7 CIV se vztahují na přepravní smlouvy.

2.    Aniž je dotčen odstavec 1, železniční podniky vydávají jízdenky, které obsahují alespoň informace uvedené v příloze II .

Článek 5

Přístup k přepravním informačním systémům

1.   Aniž je dotčeno nařízení Rady (EHS) č. 2299/89 ze dne 24. července 1989 o kodexu chování pro používání počítačových rezervačních systémů (9), zejména článek 21b, platí níže uvedené odstavce 2 až 7.

2.   Dodavatel systému poskytne každému železničnímu podniku, který o to požádá, možnost podílet se rovným a nediskriminačním způsobem na provozu distribučních zařízení v rámci dostupné kapacity daného systému, s výhradou veškerých technických omezení, která jsou mimo kontrolu dodavatele systému.

3.   Dodavatel systému nebude:

a)

přidávat bezdůvodné podmínky k jakékoli smlouvě se zúčastněným železničním podnikem;

b)

vyžadovat přijetí dodatečných podmínek, které svojí povahou nebo komerčním využitím nesouvisejí s účastí na informačním systému, a bude uplatňovat stejné podmínky pro stejnou úroveň služby.

4.   Dodavatel systému nestanoví jako podmínku, že železniční podnik, který se podílí na informačním systému dodavatele systému, se nesmí podílet na jiném systému.

5.   Podílející se železniční podnik má právo ukončit svoji smlouvu s dodavatelem systému bez jakéhokoli penále, pokud podá výpověď se šestiměsíční výpovědní lhůtou, která nevyprší dříve než na konci prvního roku.

6.   Zařízení pro vstup a zpracování dat poskytovaná dodavatelem systému se nabídnou všem účastnickým železničním podnikům bez rozdílu.

7.   V případě, že dodavatel systému vylepší poskytované distribuční zařízení nebo vybavení používané při poskytování zařízení, nabídne toto vylepšení všem účastnickým železničním podnikům na základě stejných podmínek, s výhradou současných technických omezení.

Článek 6

Dostupnost jízdenek, přímých jízdenek a rezervací

1.    Aniž jsou dotčena ustanovení článků 81, 82 a 86 Smlouvy, železniční podniky spolupracují s cílem nabízet cestujícím přímé jízdenky na mezinárodní cesty. Spolupráce je otevřená pro každý železniční podnik bez diskriminace. Služby poskytnuté v souvislosti se zajištěním jízdenek se hradí na základě vynaložených nákladů. Železniční podniky informují Komisi o uzavřené dohodě (dohodách) jeden rok po vstupu tohoto nařízení v platnost.

2.    Jízdenky musí být cestujícím vydávány alespoň prostřednictvím:

a)

výdejny jízdenek a přístupné prodejní automaty jízdenek, pokud jsou k dispozici, na všech hlavních železničních stanicích nebo

b)

telefon/ přístupné internetové stránky nebo jakákoli jiné široce dostupné informační technologie bez dodatečných poplatků za využívání tohoto distribučního kanálu.

3.     Jízdenky vystavené v rámci smluv o veřejné službě musí být distribuovány alespoň prostřednictvím :

a)

výdejny jízdenek a přístupné prodejní automaty, pokud jsou k dispozici, na všech hlavních železničních stanicích a

b)

telefon/přístupné internetové stránky nebo jakékoli jiné široce dostupné informační technologie bez dodatečných poplatků za využívání tohoto distribučního kanálu.

4.     Pokud na železniční stanici v místě odjezdu není výdejna jízdenek nebo prodejní automat, musí být cestující na železniční stanici alespoň informováni:

a)

o možnosti zakoupení jízdenky telefonicky, prostřednictvím internetu nebo ve vlaku a o postupech, jimiž se mají řídit;

b)

o nejbližší hlavní železniční stanici nebo místu, kde jsou výdejny jízdenek nebo prodejní automaty k dispozici.

5.    Jestliže přístup k vlaku nebo terminálu není z bezpečnostních důvodů, z důvodu politiky boje proti podvodům nebo kvůli povinné místence omezen na držitele platné jízdenky, nabídnou železniční podniky možnost zakoupení jízdenek ve vlaku, zejména pokud cestující neměl možnost koupit si svoji jízdenku na železniční stanici v místě odjezdu z následujících důvodů:

a)

zavřené výdejny jízdenek;

b)

nedostatek prodejních automatů;

c)

nepřítomnost výdejen jízdenek nebo prodejních automatů na stanici v místě odjezdu;

d)

nepřítomnost přístupných výdejen jízdenek nebo přístupných prodejních automatů v případě, kdy je cestující osobou se sníženou pohyblivostí.

Cestující musí okamžitě informovat odpovědné železniční zaměstnance.

Článek 7

Technické specifikace interoperability

1.     Aby měli cestující možnost získat informace uvedené v článku 3 a železničním podnikům bylo umožněno vydávat jízdenky v souladu s článkem 4, jakož i přímé jízdenky a rezervované jízdenky uvedené v článku 6, použijí se níže uvedené odstavce 2 až 4.

2.     Technické specifikace pro interoperabilitu (TSI) uvedené v kapitole II a příloze II, bodu 2.5 písm. a) (telematické aplikace pro cestující) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/16/ES ze dne 19. března 2001 o interoperabilitě transevropského běžného železničního systému  (10) platí pro účely tohoto nařízení pro všechny služby nabízené železničními podniky, včetně vysokorychlostních spojů.

3.     Jeden rok po přijetí tohoto nařízení, na základě návrhu, který předloží Evropská železniční agentura, Komise přijme Technické specifikace pro interoperabilitu telematických aplikací pro cestující. TSI umožní poskytování informací v příloze I.

4.     Železniční podniky upraví svoje počítačové informační a rezervační systémy v souladu s požadavky uvedenými v TSI nejpozději do jednoho roku po přijetí TSI Komisí.

KAPITOLA III

RUČENÍ A NÁHRADY ŠKOD V PŘÍPADĚ ÚMRTÍ NEBO ZRANĚNÍ CESTUJÍCÍCH

Článek 8

Smrt nebo zranění cestujících

1.   Železniční podnik nese odpovědnost za smrt nebo tělesná zranění cestujícího, psychická nebo psychologická , pouze za podmínky, že nehoda, která způsobila smrt nebo zranění nebyla způsobena přírodní katastrofou, válečnými událostmi nebo terorismem.

2.     I když železniční podnik popírá svoji odpovědnost za tělesné zranění cestujícího, kterého přepravuje, zůstává jediným přepravcem a jediným subjektem, u kterého může cestující nárokovat odškodnění, nehledě na odškodnění na základě odpovědnosti, které může železniční podnik požadovat od třetích stran.

3.   Povinnost pojištění stanovená v článku 9 směrnice Rady 95/18/ES ze dne 19. června 1995 o vydávání licencí železničním podnikům  (11) v souvislosti s odpovědností za cestující znamená požadavek, aby byl železniční podnik pojištěn do takové výše, která je přiměřená k zajištění toho, že všechny osoby oprávněné k náhradě škody, obdrží plnou částku, na kterou mají podle tohoto nařízení nárok.

Nejnižší pojistné krytí činí 310 000 eur na cestujícího.

Článek 9

Náhrada škody v případě úmrtí nebo zranění cestujících

1.     Ručení železničního podniku za náhradu škod utrpěných v případě úmrtí nebo tělesného zranění cestujícího nepodléhá žádnému finančnímu omezení.

2.     U škod vzniklých podle čl. 8 odst. 1 a nepřevyšujících částku 120 000 eur na každého cestujícího nemůže železniční podnik vyloučit nebo omezit své ručení. Nad hranici této částky neručí železniční podnik za náhradu škody, pokud prokáže, že se nedopustil nedbalosti nebo jinak událost nezavinil.

3.     Pokud v důsledku úmrtí cestujícího jsou osoby, vůči nimž cestující měl nebo by byl měl zákonnou vyživovací povinnost, této podpory zbaveny, bude rovněž těmto osobám za tuto ztrátu poskytnuto odškodnění.

Článek 10

Zálohové platby

Pokud dojde k úmrtí nebo zranění cestujícího, železniční podnik provede zálohovou platbu na pokrytí okamžitých ekonomických potřeb ve lhůtě do 15 dnů od zjištění osoby s nárokem na odškodnění.

V případě úmrtí činí tato platba nejméně 19 000 eur.

Tato zálohová platba neznamená žádné uznání odpovědnosti a může být započítána vůči jakýmkoli částkám následně vyplaceným z důvodu odpovědnosti železničního podniku.

KAPITOLA IV

RUČENÍ A NÁHRADY ŠKOD V PŘÍPADĚ POŠKOZENÍ NEBO ZTRÁTY PŘÍRUČNÍCH ZAVAZADEL, JINÝCH ZAVAZADEL, VOZIDEL A ZVÍŘAT

Článek 11

Zavazadla , dopravní prostředky a zvířata

1.    Ručení a náhrada škody se v případě úplného nebo částečného zničení, ztráty či poškození příručních zavazadel, jiných zavazadel, invalidních vozíků, dětských kočárků, kol nebo jiných dopravních prostředků a zvířat řídí ustanoveními CIV, kapitola III, a zejména pak články 33 až 46 CIV.

2.    Aniž je dotčen odstavec 1, železniční podnik nebo provozovatel stanice, který ručí za škodu v případě úplného nebo částečného zničení, ztráty či poškození zařízení zajišťujícího mobilitu/zdravotní zařízení patřící cestujícímu se sníženou pohyblivostí, vyplatí odškodné v maximální výši částky odpovídající hodnotě náhrady zařízení. Kde je to vhodné, nabídne železniční podnik také cestujícímu dočasné náhradní zařízení.

KAPITOLA V

RUČENÍ , NÁHRADY ŠKOD A POMOC V PŘÍPADĚ ZPOŽDĚNÍ

Článek 12

Zpoždění

1.     Železniční podnik odpovídá za zpoždění nebo za zpoždění vedoucí ke zmeškání přípoje nebo zrušení spoje osobní dopravy nebo přepravy zavazadel.

2.     Železniční podnik neodpovídá za zpoždění, zmeškání přípoje nebo zrušení dopravního spoje, je-li způsobeno:

a)

mimořádnými povětrnostními podmínkami, přírodními katastrofami, válečnými událostmi nebo terorismem;

b)

okolnostmi mimo kontrolu železničního podniku, jimž se přepravce nemohl vyhnout a jejímž důsledkům nemohl zabránit, přestože vynaložil povinnou péči;

c)

vinou cestujícího, nebo

d)

chováním třetí strany, kterému přepravce, přes vynaloženou přiměřenou péči za daných okolností nemohl zabránit, a jehož důsledkům nemohl zabránit; jiný železniční podnik používající stejnou infrastrukturu není vymezen jako třetí strana.

3.     Železniční podnik nebo provozovatel stanice je rovněž zodpovědný za zpoždění při poskytování pomoci na železniční stanici nebo při nastupování do vlaku, jež vede k tomu, že cestující se sníženou pohyblivostí zmešká odjezd vlaku nebo přípoj při příjezdu vlaku.

Článek 13

Odškodnění za zpoždění

1.     Železniční podnik vrátí cestujícímu příplatek v případě, že skutečně poskytnuté služby neodpovídaly kritériím stanoveným pro příplatky (viz příloha II, bod 6).

2.   Aniž ztratí právo na přepravu, může cestující od železničního podniku požadovat odškodnění za zpoždění, je-li jím postižen. Minimální výše náhrad za zpoždění činí:

25 % v případě zpoždění v délce 60 minut nebo více;

50 % v případě zpoždění v délce 120 minut nebo více;

75 % v případě zpoždění v délce 180 minut nebo více.

3.     Cestující, kteří mají časovou jízdenku, a kteří se setkávají s opakovaným zpožděním nebo zrušením v době platnosti jejich předplatní jízdenky, mohou požádat o odškodnění. Odškodnění lze poskytnout různými způsoby: formou bezplatné cesty, snížením ceny a prodloužení doby platnosti časové jízdenky.

Železniční podniky předem stanoví, v úzké spolupráci se zástupci uživatelů a s orgány majícími souvislost se smlouvami o veřejné službě, kritéria přesnosti a spolehlivosti příslušné služby, která se použijí za účelem uplatňování tohoto odstavce.

4.   Odškodnění uvedené v odstavci 2 se poskytne do jednoho měsíce po předložení žádosti o odškodnění. Odškodnění lze poskytnout formou poukázek nebo jiných služeb, pokud budou dopravní podmínky velmi flexibilní (zejména co se týká doby platnosti a místa určení). Na oprávněnou žádost cestujícího musí být odškodné poskytnuto v hotovosti.

5.   Odškodnění uvedené v odstavcích 2 a 3 se nesnižuje o finanční náklady transakce, jako jsou poplatky, náklady na telefonní hovory a poštovné. Železniční podniky mohou zavést minimální výši částky, do níž nebude odškodnění vypláceno. Tato minimální částka nesmí být vyšší než čtyři eura.

6.     Tento článek se použije, aniž jsou dotčena práva cestujících požadovat další náhrady. Náhrady poskytnuté podle tohoto článku mohou být od dalších náhrad odečteny.

Článek 14

Zmeškané spoje nebo zrušení služeb

1.     Prvořadým úkolem železničního podniku je zajišťovat spojení a vyhýbat se rušení dopravních spojení všemi dostupnými prostředky.

2.   V případě zpoždění, včetně zpoždění při poskytování pomoci osobě se sníženou pohyblivostí ze strany železničního podniku, vedoucího ke zmeškání spoje nebo zrušení přepravní služby se použije odstavec 3 kromě případů, kdy může železniční podnik prokázat, že spoj byl zpožděn nebo zrušen výlučně v důsledku výjimečných okolností.

3.   Když železniční podnik zjistí zpoždění, které povede ke zmeškání spoje, nebo když železniční podnik před plánovanou dobou odjezdu zruší nebo důvodně očekává, že železniční přepravu zruší, vynaloží veškeré úsilí, aby o tom cestující informoval a zajistí, aby se dostali do konečného místa určení.

Přinejmenším je cestujícímu nabídnuta možnost volby mezi:

a)

náhrada plné ceny jízdenky za podmínek, za nichž byla zaplacena, za neuskutečněnou část nebo části cesty, za část nebo části již uskutečněné cesty, neslouží-li již cesta žádnému účelu vzhledem k původnímu plánu cesty cestujícího, spolu s případnou zpáteční dopravou do prvního bodu odjezdu při nejbližší příležitosti. Výplata náhrady se provede za stejných podmínek jako výplata odškodnění uvedená v čl. 13 odst. 4 nebo 5; nebo

b)

pokračování nebo přesměrování, za srovnatelných přepravních podmínek, se zaručením rovnocenného stupně přístupnosti, do konečného místa určení při nejbližší příležitosti, případně s využitím dražších vlaků bez dodatečných nákladů pro cestujícího; nebo

c)

pokračování nebo přesměrování, za srovnatelných přepravních podmínek, do konečného místa určení později.

Článek 15

Pomoc

1.   V případě zpoždění nebo zpoždění vedoucího k zmeškání přípoje nebo zrušení spoje železniční podnik nebo provozovatel železniční stanice informuje cestující o situaci a předpokládaném čase odjezdu a příjezdu nejpozději deset minut po plánovaném odjezdu nebo přerušení spoje.

2.   V případě zpoždění vedoucího ke zmeškání spoje nebo zrušení přepravní služby bude cestujícímu nabídnuto zdarma:

a)

jídlo a občerstvení, kde je to možné, nebo

b)

přenocování, pokud tomu nebrání nastalé okolnosti, v případě, že je nutný pobyt na jednu noc nebo na více nocí nebo v případě nutnosti dalšího pobytu nebo

c)

přeprava mezi železniční stanicí a takovým místem ubytování (hotel nebo jiné místo), nebo

d)

když je železniční provoz dočasně pozastaven na dobu neurčitou z jiného důvodu než z důvodu výjimečných okolností uvedených v čl. 12 odst. 2 , přeprava mezi postiženou železniční stanicí a konečným místem určení prostřednictvím náhradních dopravních prostředků.

3.   Na požádání cestujícího železniční podniky potvrdí na jízdence, že došlo ke zpoždění vlaku, které vedlo ke zmeškání přípoje, nebo že byl spoj zrušen. Vyžaduje-li železniční podnik takové potvrzení, musí přijmout nezbytná opatření, aby je cestující mohli získat rychle a jednoduše.

4.   Při uplatňování odstavců 1 a 2 bude železniční podnik věnovat zvláštní pozornost potřebám cestujících se sníženou pohyblivostí a osobám, které je doprovázejí, jakož i dětem bez doprovodu. Informace o zpoždění nebo zrušení spoje, o ubytování v hotelu nebo náhradním vlakovém spojení, systém odškodnění, pokračování v jízdě nebo o přesměrování, musí být oznámeny dostupným způsobem. Ubytování nebo náhradní spoj, který železniční podnik obstaral pro osoby se sníženou pohyblivostí, musí být přístupný a v případě zpoždění nebo zrušení dopravní služby musí být těmto osobám poskytnuta odpovídající pomoc.

KAPITOLA VI

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Článek 16

Jiné způsoby přepravy

V případech, kdy jsou železniční vozidla na částech cesty přepravována trajektem nebo je železniční doprava dočasně nahrazena jiným způsobem dopravy, se použije článek 31 CIV.

Článek 17

Návazné železniční podniky

Je-li cesta prováděna návaznými železničními podniky, ručí železniční podniky zapojené do přepravy společně a nerozdílně v případě smrti nebo zranění cestujícího nebo v případě poškození či ztráty zavazadla nebo v případě zpoždění, zpoždění vedoucích ke zmeškání přípojů nebo v případě zrušení.

Článek 18

Náhradní železniční podniky

V případech, kdy železniční podnik svěřil provádění přepravy jako celek nebo z určité části náhradnímu železničnímu podniku, zůstane daný železniční podnik i přesto odpovědný za celou přepravu, jak je stanoveno v článku 39 CIV.

Článek 19

Osoby, za které železniční podnik odpovídá

Železniční podnik odpovídá za osoby, jak je uvedeno v článku 51 CIV.

Článek 20

Základ nároků – celková výše nároků

Ve všech případech, na něž se toto nařízení vztahuje, může být vůči železničnímu podniku uplatněn jakýkoli nárok na náhradu škody pouze na základě podmínek a omezení stanovených v tomto nařízení.

Totéž platí pro jakékoli nároky vznesené vůči zaměstnancům nebo jiným osobám, za které železniční podnik podle článku 19 odpovídá.

Celková výše odškodnění, kterou má zaplatit železniční podnik, náhradní železniční podnik a jeho zaměstnanci nebo jiné osoby, jejichž služeb na provedení přepravy využívá, nepřekročí maximální výši odškodnění stanovené v tomto nařízení.

Článek 21

Lhůta pro podání žalob

Lhůtu pro podání žalob upravuje článek 60 CIV.

Článek 22

Právo postihu

Žádnými ustanoveními tohoto nařízení není dotčena otázka, zda má osoba odpovědná za škodu v souladu s těmito ustanoveními právo postihu vůči jiné osobě.

Železniční podnik má právo nárokovat odškodnění od provozovatele infrastruktury, aby obdržel náhradu za odškodnění, které musel železniční podnik vyplatit cestujícím. Tato povinnost provozovatele infrastruktury nebude na úkor uplatnění systému odměňování výkonového systému uvedeného v článku 11 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/14/ES ze dne 26. února 2001o přidělování kapacity železniční infrastruktury, zpoplatnění železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti  (12) a bude úměrná ceně vlakové trasy v případě, že v rámci výkonového systému není zajištěn žádný systém odškodnění.

Článek 23

Vyloučení zrušení nebo stanovení limitů

1.   Závazky vůči cestujícím podle tohoto nařízení nelze omezit nebo zrušit, ani zrušujícím nebo omezujícím ustanovením v přepravní smlouvě.

2.   Železniční podniky mohou nabídnout přepravní podmínky, které jsou pro cestujícího příznivější než minimální přepravní podmínky stanovené v tomto nařízení.

Článek 24

Zproštění odpovědnosti

Jestliže železniční podnik prokáže, že škodu způsobila nebo k ní přispěla nedbalost nebo jiný neoprávněný čin nebo opomenutí osoby, která požaduje odškodnění, nebo osoby, od níž odvozuje svá práva, železniční podnik je plně nebo částečně zbaven ručení vůči osobě uplatňující nárok v takovém rozsahu, v jakém tata nedbalost nebo neoprávněný čin nebo opomenutí způsobilo škodu nebo k vzniku škody přispělo.

KAPITOLA VII

OSOBY SE SNÍŽENOU POHYBLIVOSTÍ

Článek 25

Neodmítnutí přepravy

Železniční podnik nebo poskytovatel cestovní služby neodmítne na základě snížené pohyblivosti cestujícího vydat jízdenku a rezervaci na spoj s odjezdem z hlavní stanice.

Článek 26

Zvláštní zařízení pro nastupování do vlaku

Vyžadují-li cestující se sníženou pohyblivostí speciální zařízení pro nastupování do vlaku, které může být k dispozici jen po vyvinutí značného úsilí, povinnost železničního podniku přepravit takové cestující se uplatní do té míry, jakou umožňuje dostupná kapacita.

Železniční podniky se vyzývají, aby zvýšily svoji kapacitu v souladu s potřebami v tomto ohledu.

Článek 27

Zákaz rozdílného zacházení v oblasti jízdného

Železniční podniky nebo poskytovatelé cestovních služeb zajistí, aby si mohli cestující s postižením koupit jízdenku za stejnou cenu jako cestující bez postižení.

Článek 28

Dostupnost stanic a vlaků pro osoby se sníženou pohyblivostí

Provozovatelé a přednostové železničních stanic musí zajistit postupné zlepšení dostupnosti stanic, nástupišť a vlaků pro osoby se sníženou pohyblivostí, a to odstraněním všech přetrvávajících překážek při modernizaci nebo výměně vlaků nebo při rekonstrukci nebo přestavbě nástupišť a železničních stanic.

Článek 29

Pomoc na železničních stanicích

1.   Při odjezdu osoby se sníženou pohyblivostí ze železniční stanice, při průjezdu stanicí nebo po příjezdu na ni, musí provozovatel stanice poskytnout pomoc takovým způsobem, aby daná osoba byla schopna nastoupit do odjíždějícího spoje, přesednout na příslušný spoj nebo vystoupit z přijíždějícího spoje, na který si zakoupila jízdenku.

2.   Pomoc uvedená v odstavci 1 je poskytovaná za podmínky, že železničnímu podniku nebo provozovateli cestovní služby, u kterého si osoba vyžadující tuto pomoc zakoupila jízdenku, bude oznámeno alespoň 48 hodin předem, že uvedená osoba bude tuto pomoc potřebovat.

3.   Nebude-li učiněno žádné oznámení v souladu s odstavcem 2 , musí provozovatel stanice odjezdu, stanice tranzitu nebo stanice příjezdu vynaložit veškeré potřebné úsilí a poskytnout pomoc, jak je uvedeno v odstavci 1.

4.     Během odborné přípravy zaměstnanců železnice a železničních stanic bude zvláštní pozornost věnována hlavním obtížím, se kterými se mohou setkat osoby se sníženou pohyblivostí cestující vlakem, aby jim zaměstnanci mohli poskytnout odpovídající pomoc. Odborná příprava se bude provádět ve spolupráci s příslušnými organizacemi.

Článek 30

Požádání o pomoc

1.   Provozovatel stanice odpovídá za poskytnutí pomoci osobám se sníženou pohyblivostí.

2.   Provozovatel stanice určí místa na hlavní železniční stanici nebo mimo ni, na nichž mohou osoby se sníženou pohyblivostí oznámit svůj příjezd na hlavní železniční stanici a v případě potřeby požadovat pomoc.

Článek 31

Pomoc ve vlaku

Železniční podnik, přednosta železniční stanice nebo provozovatel cestovní služby poskytne osobě se sníženou pohyblivostí pomoc ve vlaku, při nastupování a vystupování z vlaku, jak je uvedeno v článku 29.

Článek 32

Oznámení o potřebě pomoci

Železniční podniky a poskytovatelé cestovních služeb zajistí mechanismus, s jehož pomocí cestující se sníženou pohyblivostí mohou oznamovat železničnímu podniku svou potřebu pomoci, a informují je o tomto mechanismu na prodejních místech.

KAPITOLA VIII

OSOBNÍ BEZPEČNOST CESTUJÍCÍCH A STÍŽNOSTI

Článek 33

Osobní bezpečnost cestujících

1.   Železniční podniky a přednostové stanice přijmou odpovídající opatření k zajištění vysoké úrovně osobní bezpečnosti na železničních stanicích a ve vlacích. Předcházejí ohrožení bezpečnosti cestujících, a pokud se tato rizika vyskytnou, účinně je v rámci své odpovědnosti řeší.

2.   Aniž jsou dotčena ustanovení článků 81, 82 a 86 Smlouvy, železniční podniky spolupracují, aby dosáhly a udržely vysokou úroveň bezpečnosti, a vyměňují si informace o nejlepších postupech týkajících se prevence činností, které mohou úroveň bezpečnosti zhoršit.

Článek 34

Nezávislé hodnocení

Evropská železniční agentura bude provádět nezávislé hodnocení účinnosti samoregulace tímto odvětvím a usnadní srovnávání mezi železničními podniky.

Článek 35

Stížnosti

1.   Železniční podniky ustaví mechanismus pro zpracování stížností. Železniční podnik zajistí, aby byli cestující informováni o kontaktních údajích oddělení pro zpracování stížností.

2.   Cestující mohou předložit stížnost kterémukoli železničnímu podniku, který se podílel na přepravě, nebo v místě, kde si koupili jízdenku.

3.   Stížnost může být předložena přinejmenším v jazyce/jazycích členských států, na jejichž území byla cesta realizována, nebo v angličtině .

4.    Železniční podnik nebo prodejní místo, které obdrží stížnost předloženou podle odstavce 2 jsou povinni poskytnout cestujícímu odůvodněnou odpovědět do 20 pracovních dnů po obdržení stížnosti. V odpovědi uvedou možnost mimosoudního urovnání sporu a příslušných právních nároků na odškodnění. Není-li možné poskytnout dostatečnou odpověď do 20 pracovních dnů v důsledku nedostatku informací, je stěžovatel informován o předpokládané době zpoždění. V každém případě musí být stěžovateli poskytnuta odpověď do tří měsíců .

Článek 36

Adresát nároků

Nároky souvisejí s odpovědností železničního podniku se podávají písemně na adresu železničního podniku.

V případě mezinárodní cesty prováděné železničním podnikem nebo jedním nebo více náhradními železničními podniky může být žádost adresovaná kterémukoli ze železničních podniků, které byly do přepravy zapojeny. Žádost adresovaná jednomu železničnímu podniku, který se na přepravě podílel, se považuje za adresovanou také ostatním.

Článek 37

Povinnosti cestujících

Aniž by byla dotčena práva uvedená v čl. 6 odst. 5, řídí se povinnosti cestujících článkem 9 CIV.

KAPITOLA IX

INFORMACE A VYNUCENÍ

Článek 38

Informace o právech cestujících

Železniční podniky, provozovatelé stanice a poskytovatelé cestovních služeb budou informovat cestující o jejich právech a povinnostech podle tohoto nařízení.

V tomto ohledu Komise vypracuje shrnutí tohoto nařízení, které bude k dispozici železničním podnikům, provozovatelům stanic a poskytovatelům cestovních služeb v jazyce srozumitelném pro cestující.

Článek 39

Výkon nařízení

1.     pro každý z článků 3-38 tohoto nařízení každý členský stát určí:

a)

subjekt odpovědný za jeho vynucení nebo

b)

subjekt, který bude působit jako prostředník ve sporech ohledně jeho uplatnění, a který splňuje zásady uvedené v doporučení Komise 2001/310/ES ze dne 4. dubna 2001 o zásadách pro mimosoudní subjekty působící v řešení sporů se zákazníky v duchu shody  (13).

V případě potřeby přijmou tyto subjekty opatření nezbytná pro zajištění dodržování práv cestujících . V tomto ohledu železniční podniky oznámí cestujícím kontaktní údaje o určeném vynucovacím orgánu.

Orgán bude nezávislý z hlediska organizace, financování, právní struktury a rozhodování na jakémkoli provozovateli infrastruktury, zúčtovacím orgánu, přidělovacím orgánu nebo železničním podniku.

Členské státy informují Komisi o orgánu stanovenému podle tohoto odstavce.

2.   Každý cestující si může stěžovat kterémukoli orgánu stanovenému podle odstavce 1 nebo kterémukoli jinému příslušnému orgánu stanovenému členským státem na údajné porušení tohoto nařízení.

3.     Železniční podniky a provozovatelé stanic zajistí, aby byli na stanici a ve vlaku cestující vhodným způsobem informováni, jak mohou tento subjekt kontaktovat.

4.     Subjekt určený podle odstavce 1 pravidelně zveřejňuje počet a druhy stížností, které od cestujících obdržel.

Článek 40

Spolupráce subjektů odpovědných za výkon nařízení

Orgány odpovědné za výkon tohoto nařízení, které jsou uvedeny v čl. 39 odst. 1 si vyměňují informace o své práci, zásadách rozhodování a praxi za účelem koordinace zásad rozhodování ve Společenství. Komise je v plnění tohoto úkolu podporuje.

KAPITOLA X

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 41

Sankce

Členské státy stanoví pravidla sankcí za porušení ustanovení tohoto nařízení a učiní nezbytná opatření k zajištění jejich plnění. Uplatňované sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy informují o těchto ustanoveních Komisi nejpozději do ... (14) a neprodleně jí oznámí jakékoli změny, které je ovlivňují.

Článek 42

Přílohy

Přílohy se upraví postupem podle čl. 44 odst. 2.

Článek 43

Ustanovení o změnách

1.   Opatření nutná pro provádění článků 3 až 6 a 28 až 32 se stanoví postupem podle čl. 44 odst. 2.

2.   Částky uvedené v článcích 10 a 13 se upraví postupem podle čl. 44 odst. 2.

Článek 44

Výbor

1.   Komisi je nápomocen výbor ustavený podle čl. 11a směrnice 91/440/EHS.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES, s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

3.   Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 45

Zpráva

Tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o jeho provádění a výsledcích, zejména o úrovni kvality služeb.

Zpráva bude vycházet zejména z informací, které mají být poskytovány podle čl. 40 odst. 1 tohoto nařízení a rovněž podle čl. 10b směrnice 91/440/EHS. V případě potřeby bude zpráva doplněna příslušnými návrhy.

Článek 46

Toto nařízení vstoupí v platnost 1 rok od zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne …

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda


(1)  Úř. věst. C 221, 8.9.2005, s. 8.

(2)  Úř. věst. C 71, 22.3.2005, s. 26.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 28. září 2005.

(4)  Úř. věst. C 137, 8.6.2002, s. 2.

(5)  Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003 ( Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

(6)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(7)  Úř. věst. L 237, 24.8.1991, s. 25. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z r. 2003.

(8)  Úř. věst. L 158, 23.6.1990, s. 59.

(9)  Úř. věst. L 220, 29.7.1989, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 323/1999 (Úř. věst. L 40, 13.2.1999, s. 1).

(10)  Úř. věst. L 110, 20.4.2001, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/50/ES (Úř. věst. L 164, 30.4.2004, s. 114).

(11)  Úř. věst. L 143, 27.6.1995, s. 70. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES (Úř. věst. L 164, 30.4.2004, s. 44).

(12)  Úř. věst. L 75, 15.3.2001, s. 29. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/49/ES.

(13)  Úř. věst. L 109, 19.4.2001, s. 56.

(14)  Šest měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost.

PŘÍLOHA I

MINIMÁLNÍ INFORMACE POSKYTOVANÉ ŽELEZNIČNÍMI PODNIKY

Informace před cestou

Všechny příslušné podmínky platné pro tuto smlouvu

Jízdní řády a podmínky pro nejrychlejší cestu

Jízdní řády a podmínky pro nejlevnější jízdné

Dostupnost a podmínky pro osoby s omezenou pohyblivostí

Dostupnost a podmínky pro jízdní kola a ostatní dopravní prostředky

Dostupnost míst ve vozech pro kuřáky a nekuřáky, v první a druhé třídě, v lehátkových a lůžkových vozech

Všechny činnosti, které mohou způsobit narušení nebo zpoždění spoje

Dostupnost služeb ve vlaku

Informace o dalších dopravních prostředcích (autobus, tramvaj, podzemní dráha, lehké metro, pronájem jízdních kol aj.) po příjezdu

Informace o postupech a kontaktních údajích pro podávání stížností, popř. použitelných v případě ztráty zavazadla

Informace během cesty

Služby ve vlaku

Další stanice

Zpoždění

Hlavní přípoje

Otázky bezpečnosti a ochrany

Tyto informace se poskytují alespoň v jazycích členských států, přes něž je přeprava prováděna.

Informace po ukončení cesty

Postupy a místa při ztrátě zavazadel

Postupy a kontaktní údaje pro podávání stížností

Tyto informace se poskytují alespoň v jazycích členských států, přes něž je přeprava prováděna.

PŘÍLOHA II

MINIMÁLNÍ INFORMACE POSKYTOVANÉ NA JÍZDENCE

Železniční podnik(y) provádějící přepravu

Platnost jízdenek (datum, služby, třída)

Informace, zda je třeba jízdenku před cestou označit a podmínky používání jízdenky

Uvést, zda a do kdy je možné požadovat vrácení jízdného

Cena, včetně daní a jiných poplatků

Kritéria jako pohodlí, vysoká rychlost atd., na jejichž základě jsou vybírány příplatky, které způsobují, že jízdenka nebo nabízené služby je dražší než běžné spoje.

P6_TA(2005)0357

25. výročí vzniku Solidarity a její poselství pro Evropu

Návrh usnesení Evropského parlamentu u příležitosti 25. výročí vzniku Solidarity a jejího poselství pro Evropu

Evropský parlament,

s ohledem na čl. 103 odst. 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že zakladatelé Evropské unie prohlásili, že sjednocení Evropy nebude úplné, dokud neskončí zotročování střední a východní Evropy a nebude odstraněna železná opona,

B.

vzhledem k tomu, že rozšíření Evropské unie dne 1. května 2004 bylo aktem, který sjednotil Evropu kolem společných hodnot a cílů, jež spojily země, národy a občany Evropské unie,

C.

je přesvědčen, že uskutečnění cílů Evropské unie by mělo být podpořeno svědomitou prací národů a občanů Evropy, které usilují o svobodu a solidaritu,

D.

připomínaje, že hromadné stávky vedené dělníky, které se konaly v mnoha polských městech v červenci a srpnu 1980, byly výrazem odmítnutí systému totalitního zotročení,

E.

připomíná, že stávka pod vedením Lecha Wałęsy, která se konala v období mezi 14. a 31. srpnem 1980 v gdaňských loděnicích před zraky Evropy a celého světa, byla vedena s mimořádnou odvahou a odhodláním ve znamení základních evropských hodnot, a že „21 postulátů“ formulovaných dělníky z loděnice v Gdaňsku otevřelo novou kapitolu evropského boje za „chléb a svobodu“,

F.

vyjadřuje úctu dohodám z Gdaňsku podepsaným dne 31. srpna 1980, které v totalitním systému vytvořily 500denní svobodný prostor pro nezávislé a samostatné odborové hnutí Solidarita (Solidarność) a 10 milionů jejich členů a podnítily vznik mohutného občanského hnutí, které sjednotilo všechny významné společenské vrstvy v Polsku,

G.

připomíná poselství pracujícímu lidu východní Evropy, které zaslal první sjezd Solidarity konající se ve znamení společného boje za lidská práva v této části Evropy,

H.

připomíná, že polská společnost bránila svá práva a přesvědčení s odvahou a odhodláním i tváří v tvář stannému právu, které vyhlásila komunistická vláda 13. prosince 1981 proti odborovému hnutí Solidarita a proti touze polské společnosti po svobodě,

I.

připomíná široké uznání a podporu, kterou získaly události ze srpna 1980, a také podporu pro odborové hnutí Solidarita ve svobodných společnostech Evropy v době legální existence tohoto odborového hnutí a také po vyhlášení stanného práva, a vyjadřujíce přesvědčení, že historický impuls daný hnutím Solidarita byl jedním z nejdůležitějších momentů při vytváření evropského veřejného prostoru,

J.

uznává, že hnutí Solidarita uplatňovalo mírové prostředky v boji proti totalitnímu systému a bylo jedním z nejdůležitějších hnutí v Evropě, které odmítalo násilí,

K.

uznává, že polské heslo „není svobody bez Solidarity“ je důležité pro celou Evropu a svět,

L.

uznává, že mírový úspěch hnutí Solidarita ovlivnil jiná hnutí bojující za lidská práva, a je přesvědčen, že je i nadále vzorem pro země, které nežijí ve svobodě,

M.

vyjadřuje přesvědčení, že historické události v srpnu 1980 byly důležité pro celou Evropu a že stávku dělníků v gdaňských loděnicích stejně jako dohody z Gdaňsku lze považovat za počátek zhroucení komunistického systému, konec studené války, konec rozdělení Evropy a pádu Berlínské zdi,

1.

vyjadřuje nejhlubší úctu a vděčnost polským dělníkům a všem lidem střední a východní Evropy, kteří bojovali za lidská práva, svobodu, solidaritu a jednotu Evropy;

2.

uznává, že 31. srpen je třeba slavit jako Den svobody a solidarity, aby připomínal toto úsilí a pronikl do kolektivní paměti Evropy;

3.

vyzývá Radu a Komisi, aby uskutečnily kroky ke zvýšení povědomí o tom, že Solidarita je součástí vzdělání a kultury Evropy;

4.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, parlamentům a vládám členských států.

P6_TA(2005)0358

Úloha územní soudržnosti v regionálním rozvoji

Usnesení Evropského parlamentu o úloze územní soudržnosti pro regionální rozvoj (2004/2256(INI))

Evropský parlament,

s ohledem na Smlouvu o Ústavě pro Evropu, a zejména na články I-3, I-14, II-96, III-220, čl. III-365 odst. 3 a článek 8 protokolu o uplatnění zásad subsidiarity a proporcionality,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii a na Smlouvu o založení Evropského společenství ve znění Jednotného evropského aktu a Amsterdamské smlouvy, Maastrichtské smlouvy a Niceské smlouvy, a zejména na články 158 a 159 Smlouvy o založení Evropského společenství,

s ohledem na svá usnesení ze dne 7. února 2002 (1) o druhé zprávě Komise o hospodářské a sociální soudržnosti a ze dne 22. dubna 2004 (2) o třetí zprávě Komise o téže věci,

s ohledem na usnesení z 2. září 2003 (3) o strukturálně znevýhodněných regionech (ostrovy, horské oblasti, oblasti s malou hustotou obyvatelstva) v rámci politiky soudržnosti a jejích institucionálních perspektiv,

s ohledem na své usnesení ze dne 29. června 1995 (4) o dokumentu Komise s názvem „Evropa 2000+ – spolupráce při územním rozvoji Evropy“,

s ohledem na Perspektivu evropského územního rozvoje (SDEC) přijatou v Postupimi v roce 1999 na neformálním jednání ministrů odpovědných za územní plánování,

s ohledem na Bílou knihu o evropské správě věcí veřejných, kterou Komise přijala v červenci 2001 (KOM(2001)0428),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 10. dubna 2003 (5) k „Územní soudržnosti v Evropě“,

s ohledem na zprávu Monitorovací sítě pro evropské územní plánování (ESPON) z roku 2004 o územní soudržnosti a na průběžnou zprávu z jara 2005 s názvem „Vyhledávání územních možností“,

s ohledem na studii z února 2005 o „Budoucnosti politiky soudržnosti“, kterou vypracovala skupina Notre Europe na žádost Výboru pro regionální rozvoj,

s ohledem na závěry z neformálního jednání na téma „Územní plánování“ dne 29. listopadu 2004 v Rotterdamu,

s ohledem na závěry neformální Rady ministrů odpovědných za regionální politiku a územní soudržnost ve dnech 20. a 21. května 2005 a s ohledem na svůj projekt na vypracování dokumentu nazvaného „Stav území a perspektivy Evropské unie“ do roku 2007,

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A6-0251/2005),

A.

vzhledem k tomu, že soudržnost představuje jeden ze strategických cílů Unie, jelikož se snaží o podporu harmonického a vyváženého rozvoje území jako celku a protože po rozšíření musí Unie ještě více zvýšit účinnost politiky soudržnosti s přihlédnutím k mnohem větším rozdílům, jež existují ve Společenství 25 členských států,

B.

vzhledem k tomu, že se územní soudržnost stala novým cílem Unie a obohacuje cíl hospodářské a sociální soudržnosti tím, že jí dává nový rozměr procházející napříč celým územím a všemi politikami Společenství,

C.

vzhledem k tomu, že politika územní soudržnosti na úrovni Společenství je pro rozvoj Unie rozhodující a přináší základní „přidanou hodnotu Společenství“, která může posílit perspektivy udržitelného rozvoje,

D.

vzhledem k tomu, že hlavním cílem územní soudržnosti je maximální rozvoj území jako celku, aniž by došlo k zeměpisnému soustředění činností, zlepšení životních podmínek všech obyvatel, a zejména zajištění rovnosti mužů a žen,

E.

vzhledem k tomu, že přírodní zdroje regionů a jejich průmyslové zhodnocení má velký význam nejen pro rozvoj regionů, ale pro celou Evropskou unii, a jsou tedy prospěšné všem občanům Unie,

F.

vzhledem k tomu, že zahrnutí územního rozměru do politik Společenství je nezbytné a vychází ze zjištění skutečného dopadu odvětvových politik na území Unie, zejména politiky dopravy, životního prostředí, hospodářské soutěže a výzkumu,

G.

vzhledem k tomu, že střednědobá revize lisabonské a göteborské strategie byla relativním zklamáním, pokud jde o příležitost zahrnout územní rozměr mezi prioritní cíle Unie,

H.

vzhledem k tomu, že metoda stanovení strategických směrů Společenství pro politiku soudržnosti již obsahuje územní soudržnost jakožto rámec pomoci poskytované z fondů,

1.

domnívá se, že územní soudržnost je základním cílem územního plánování Unie a že dává smysl politice regionálního rozvoje;

2.

potvrzuje, že územní soudržnost je založena na zásadě rovnosti občanů bez ohledu na to, ve kterém místě Unie žijí;

3.

žádá tudíž, aby se regionální rozvoj zakládal na programech, které zajišťují stejné zacházení na územích Unie při zachování jejich rozmanitosti, což předpokládá zejména vhodnou dostupnost služeb obecného zájmu (SIG) a služeb obecného hospodářského zájmu (SIEG);

4.

žádá, aby byl územní rozměr považován za hlavní prvek lisabonské a göteborské strategie;

5.

opětovně potvrzuje, že harmonický rozvoj území Unie jako celku se musí zakládat na zavedení polycentrického modelu územního rozvoje, na rovném přístupu k infrastrukturám a ke znalostem, jakož i na uvážlivém nakládání s přírodním a kulturním bohatstvím, jak se navrhuje v SDEC;

6.

vyžaduje, aby se pro posílení soudržnosti přednostně bojovalo proti rozdílům mezi centrem a periferií a nerovnováha uvnitř téhož státu;

7.

zdůrazňuje v tomto duchu důležitost spolupráce a partnerství mezi městskými centry, příměstskými oblastmi a venkovskými oblastmi, zejména znevýhodněnými;

8.

zdůrazňuje rovněž úlohu měst, především měst malých a středně velkých, jako přednostního nositele územního růstu a rovnováhy;

9.

navrhuje, aby byly posíleny všechny rozměry územní spolupráce, a to jak přeshraniční, tak nadnárodní či meziregionální;

10.

přeje si, aby byl zaveden mechanismus propojení odvětvových politik, které mají silný dopad na rozvoj území Unie, a politiky regionálního rozvoje;

11.

žádá, aby byla použita opatření navrhovaná v Bílé knize o evropské správě věcí veřejných z července 2001 v zájmu skutečné mnohoúrovňové a mnohoodvětvové správy, současně s posílením spolupráce mezi třemi úrovněmi územních subjektů – regionální, národní a evropskou, která bude založena na principu partnerství se všemi vhodnými subjekty;

12.

opětovně potvrzuje, že zásada „na každý program jeden fond“ umožňuje posílit integrovaný přístup k politice soudržnosti a zapadá tak do logiky územní soudržnosti;

13.

žádá Komisi, aby byla za účelem měření rozvoje regionů a objektivního hodnocení překážek tohoto rozvoje, zejména specifických územních znevýhodnění, kromě HDP, zpracována studie o nových územních ukazatelích, tj. index decentralizace a dostupnosti, vybavenost infrastrukturami a dopravou, úroveň výzkumu a inovací, školství a odborné přípravy, úroveň diverzifikace produktivity v dané oblasti a míra nezaměstnanosti;

14.

žádá Komisi, aby prostřednictvím sítě „ESPON“ ustavila systém hodnocení dopadu různých politik Společenství na územní soudržnost v Unii a zdůrazňuje úlohu Evropského parlamentu při sledování výsledků;

15.

opakuje žádost obsaženou v třetí zprávě o hospodářské a sociální soudržnosti z února 2004, jejímž cílem je, aby Parlament a Rada přijaly „Strategii Společenství pro soudržnost“, která by státům a regionům určila jasné priority a konkrétní hlavní pokyny, vytvořila tak regionální složku strategie udržitelného rozvoje Unie, a přitom se zakládala na zásadách a cílech SDEC;

16.

žádá Komisi, aby do roku 2007 vypracovala Bílou knihu o cíli územní soudržnosti, která zejména upřesní, jak bude tento cíl začleněn do národního strategického plánu každého členského státu;

17.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto sdělení Radě a Komisi.


(1)  Úř. věst. C 284 E, 21.11.2002, s. 329.

(2)  Úř. věst. C 104 E, 30.4.2004, s. 1000.

(3)  Úř. věst. C 76 E, 25.3.2004, s. 111

(4)  Úř. věst. C 183, 17.7.1995, s. 39.

(5)  Úř. věst. C 244, 10.10.2003, s. 23.

P6_TA(2005)0359

Posílené partnerství pro nejvzdálenější regiony

Usnesení Evropského parlamentu o posílení partnerství pro nejvzdálenější regiony (2004/2253(INI))

Evropský parlament,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. května 2004 s názvem „Posílení partnerství pro nejvzdálenější regiony“ (KOM(2004)0343) a na sdělení ze dne 6. srpna 2004 o posíleném partnerství pro nejvzdálenější regiony: hodnocení a perspektivy (KOM(2004)0543) a na přílohu tohoto dokumentu (SEC(2004)1030),

s ohledem na postup, který vedl k zavedení zvláštního statusu nejvzdálenějších regionů v primárním právu Unie (čl. 299 odst. 2 Smlouvy o ES) a na podstatu a oblast působnosti tohoto statusu,

s ohledem na celkový postup Společenství v oblasti poskytování pomoci nejvzdálenějším regionům,

s ohledem na bod 58 závěrů předsednictví z Evropské rady v Seville konané ve dnech 21. a 22. června 2002, které byly základem pro výše uvedené sdělení Komise o posílení partnerství pro nejvzdálenější regiony,

s ohledem na memorandum Španělska, Francie, Portugalska a nejvzdálenějších regionů o opatřeních na základě čl. 299 odst. 2 Smlouvy o ES a na příspěvek nejvzdálenějších regionů k tomuto memorandu, které byly Komisi zaslány dne 2. června 2003,

s ohledem na zprávu předsedů nejvzdálenějších regionů o sdělení Komise s názvem „Posílení partnerství pro nejvzdálenější regiony“ zaslanou Komisi dne 17. června 2004,

s ohledem na poslední odrážku bodu 47 závěrů předsednictví z Evropské rady v Bruselu konané ve dnech 17. a 18. června 2004,

s ohledem na závěrečné prohlášení desáté konference předsedů nejvzdálenějších regionů konané v Ponta Delgada dne 2. září 2004,

s ohledem na stanoviska Výboru regionů ze dne 18. listopadu 2004 ke sdělení Komise s názvem „Posílené partnerství pro nejvzdálenější regiony“ (1) a ze dne 13. prosince 2000 k nejvzdálenějším regionům EU a k provádění článku 299 (2),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. července 2005 ke sdělení Komise s názvem „Posílení partnerství pro nejvzdálenější regiony“ (CES/8472005 a stanovisko ze dne 29. května 2002 k budoucí strategii pro nejvzdálenější regiony Evropské unie (3),

s ohledem na svá předchozí usnesení a stanoviska k postavení nejvzdálenějších regionů, zejména na usnesení ze dne 25. října 2000 založené na zprávě Komise o opatřeních k provádění čl. 299 odst. 2: nejvzdálenější regiony Evropské unie (4),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. února 2004 s názvem „Budování naší společné budoucnosti – politické výzvy a rozpočtové prostředky rozšířené Unie 2007 – 2013“ (KOM(2004)0101),

s ohledem na třetí průběžnou zprávu Komise ze dne 18. února 2004 o hospodářské a sociální soudržnosti (KOM(2004)0107); na své usnesení ze dne 22. dubna 2004 o třetí zprávě Komise o hospodářské a sociální soudržnosti (5); na stanovisko Výboru regionů ze dne 16. června 2004 ke třetí zprávě o hospodářské a sociální soudržnosti (6) a stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 30. června 2004 ke třetí zprávě o hospodářské a sociální soudržnosti (7),

s ohledem na první příspěvek nejvzdálenějších regionů o budoucí hospodářské a sociální soudržnosti předložený Komisi v lednu 2002,

s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 14. července 2004 s názvem „Finanční výhledy 2007 – 2013“ (KOM(2004)0487) a jiné související dokumenty a na to, že Parlament zřídil Dočasný výbor pro politické výzvy a rozpočtové prostředky rozšířené Unie (2007 – 2013), s cílem projednat rozpočtové zdroje Evropské unie v období 2007 – 2013 a že tento výbor schválil svou zprávu 19. května 2005 (A6-0153/2005),

s ohledem na své usnesení z 8. června 2005 o politických výzvách a rozpočtových prostředcích rozšířené unie v letech 2007 – 2013 (8),

s ohledem na návrh nařízení Rady o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti (KOM(2004)0492); na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro regionální rozvoj (KOM(2004)0495); na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu (KOM(2004)0493); a na návrh nařízení Rady o zřízení Fondu soudržnosti (KOM(2004)0494),

s ohledem na návrh nařízení Rady o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) (KOM(2004)0490); a návrh nařízení Rady o Evropském fondu pro rybolov (KOM(2004)0497),

s ohledem na rozhodnutí hlav států nebo předsedů vlád členských zemí Evropské unie ze dne 18. června 2004 o přijetí Smlouvy o Ústavě pro Evropu (dále jen „Ústavní smlouva“),

s ohledem na skutečnost, že podle Ústavní smlouvy byl k politice soudržnosti přidán nový pilíř, a to pilíř územní soudržnosti,

s ohledem na to, že status nejvzdálenějších regionů byl vložen do článku III-424 a čl. IV-440 odst. 2 Ústavní smlouvy a v těchto článcích pevně zakotven,

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a stanoviska Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a Výboru pro rybolov (A6-0246/2005),

A.

vzhledem k tomu, že primární právo EU a v poslední době i Ústavní smlouva uznaly podstatu omezení ovlivňujících nejvzdálenější regiony (velká vzdálenost, ostrovní poloha, malá plocha půdy, problematický reliéf a podnebí a hospodářská závislost na několika málo produktech), které vzhledem ke svému ustálenému a komplexnímu charakteru a k tomu, že se vyskytují společně, tyto regiony odlišují od ostatních regionů Unie, které jsou znevýhodněny geograficky nebo mají problémy s obyvatelstvem,

B.

s ohledem na význam různých opatření Společenství přijatých ve prospěch nejvzdálenějších regionů, nicméně se zdůrazněním jejich nedostatečnosti, zejména v oblastech, které jsou z hlediska rozvoje strategicky významné,

C.

vzhledem k tomu, že je i nadále nevyhnutelné, aby Evropská unie podporovala tyto regiony vzhledem k jejich nerovnému postavení vůči Společenství jako celku, aby zajistila jejich rozvoj a dosažení úrovně stálé konvergence; že tato podpora musí zároveň nejvzdálenějším regionům umožnit, aby se začlenily do takových vysoce konkurenčních procesů, jako je vnitřní trh, hospodářská a měnová unie, lisabonská strategie, rozšíření a globalizace,

D.

vzhledem k nutnosti zaručit hospodářsky, sociálně a ekologicky udržitelné využívání živých vodních zdrojů, a zejména vzhledem k nutnosti zachovat v nejvzdálenějších regionech rybolovné zdroje,

E.

vzhledem k tomu, že ekonomiky nejvzdálenějších regionů jsou velmi zranitelné a nemají mnoho příležitostí k diverzifikaci, hrají rybolov a tradiční rybářské komunity v některých případech zásadní socioekonomickou roli a podporují rozvoj dalších vstupních i výstupních hospodářských aktivit,

F.

vítá potenciál strategie budoucího vývoje nejvzdálenějších regionů definované Komisí ve výše uvedeném sdělení o posíleném partnerství pro nejvzdálenější regiony, vycházející z priorit činnosti „konkurenceschopnost“, „přístupnost a kompenzace za další omezení“ a „integrace do příslušné regionální geografické oblasti“, jejíž provádění vyžaduje vstupy jak z přehodnocené politiky hospodářské a sociální soudržnosti, tak i z dalších politik Společenství,

G.

bere na vědomí, že v kontextu přehodnocené politiky soudržnosti stále neexistují dostatečné vstupy, pokud jde o vytvoření konkrétního programu pro kompenzaci dodatečných nákladů a pro akční program pro širší sousedství,

H.

vzhledem k tomu, že neustávají požadavky na vytvoření specifické strategie a programů pro nejvzdálenější regiony,

I.

přesto vítá cíle, jichž se má dosáhnout prostřednictvím konkrétního programu pro kompenzaci dodatečných nákladů a akčního programu pro širší sousedství,

J.

vzhledem k tomu, že je nutné, aby se na situaci v nejvzdálenějších regionech odkazoval i cíl politiky soudržnosti „Evropská územní spolupráce“, a to ve spojení s akčním programem pro širší sousedství; že Komise by měla v této souvislosti přidělovat peněžní prostředky případ od případu, podobně jako u konkrétního programu, a měla by stanovit kritéria, která neomezují účast nejvzdálenějších regionů; že Komise musí zajistit, aby byly tyto regiony schopny zapojit se v praxi do přeshraniční spolupráce,

K.

vzhledem k tomu, že je v kontextu akčního programu pro širší sousedství (a tudíž v kontextu cíle politiky soudržnosti „Evropská územní spolupráce“) a kromě toho také cíle politiky nového sousedství Evropské unie nutné podporovat integraci nejvzdálenějších regionů nejen v rámci jejich příslušných geografických oblastí, ale také jejich socioekonomické a kulturní vazby na země, kde žijí velká společenství emigrantů z těchto regionů, nebo vztahy se zeměmi, se kterými je pojí tradiční pouta (například Venezuela, Brazílie, USA, Jižní Afrika, Kanada a Austrálie),

L.

vzhledem k tomu, že Komise by měla v kontextu akčního programu pro širší sousedství předložit návrhy, jak reagovat na problémy, s nimiž se v současnosti potýkají určité nejvzdálenější regiony v souvislosti s nelegálním přistěhovalectvím a dalšími souvisejícími problémy,

M.

vzhledem k tomu, že pokud jde o obecný rámec přístupu ke strukturálním fondům, je navíc současný okamžik jednání o finančním výhledu a reformě politiky soudržnosti pro budoucnost nejvzdálenějších regionů rozhodující, a v této souvislosti je tedy nutno obhajovat a chránit jedinečný status těchto regionů tím, že jim bude i nadále poskytována prioritní finanční podpora,

N.

s ohledem na právo na použití rozdílného přístupu v této oblasti, stanovené čl. 299 odst. 2 Smlouvy o ES, poskytující možnost přijmout pro nejvzdálenější regiony odpovídající opatření, zejména s ohledem na podmínky přístupu ke strukturálním fondům; připomínaje dosavadní postoj EU vůči nejvzdálenějším regionům z hlediska strukturálních fondů a to, že jim vzhledem k jejich specifickým poměrům dokonce byly stanoveny vyšší sazby spolufinancování, než jsou sazby stanovené pro ostatní regiony soudržnosti,

Obecné úvahy

1.

vyzývá Komisi, aby vyvinula úsilí a vykonávala právo iniciativy podle čl. 299 odst. 2 Smlouvy o ES a zahájila řízení za účelem splnění požadavků nejvzdálenějších regionů, buď v rámci politiky soudržnosti, nebo ve spojení s jinými politikami a s opatřeními Společenství, a to v oblastech důležitých pro rozvoj nejvzdálenějších regionů, tj. v zemědělství, rybolovu, hospodářské soutěži a státní podpoře, politice podnikání, ve službách obecného zájmu a ve službách všeobecného hospodářského zájmu, daňové politice, celních opatřeních, životním prostředí, energii, výzkumu a technologickém rozvoji, odborném vzdělávání, dopravě, transevropských sítích, nových informačních a komunikačních technologiích, regionální spolupráci a dalších;

2.

vyzývá Komisi, aby zhodnotila dopad právních předpisů Společenství, z nichž vyplývají důsledky pro nejvzdálenější regiony; vyzývá k tomu, aby se na všech úrovních provádění politik a činností Společenství odpovídajícím způsobem zohlednila specifická situace nejvzdálenějších regionů;

3.

připomíná, že většina opatření pozitivní diskriminace přijatých pro tyto regiony není taková, že by mohla ovlivnit základní principy fungování EU;

4.

vyzývá Komisi, aby začlenila nejvzdálenější regiony do úsilí EU o dosažení cílů lisabonské strategie a cílů stanovených v Göteborgu;

Finanční výhled a politika soudržnosti

5.

vyzývá Radu, aby zajistila, že přijetí finančního výhledu na období 2007 – 2013 zaručí opatření zaměřená na dosažení cílů Unie, včetně hospodářského, sociálního a územního rozvoje nejvzdálenějších regionů;

6.

vyzývá Komisi, aby zajistila, buď formou kompenzace dodatečných nákladů v rámci zvláštních programů, nebo formou akčního programu širšího sousedství, popřípadě obecně tehdy, když je možné čerpat ze strukturálních fondů, pokračování v rovném zacházení pro nejvzdálenější regiony v souladu se zaměřením dosavadních opatření Unie pro nejvzdálenější regiony;

7.

rozhodně podporuje návrh Komise na zvláštní akce pro nejodlehlejší regiony, na které je přiděleno 1 100 milionů eur, stejně jako možnost financování operační pomoci, jak je stanoveno v článku 11 výše uvedeného návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro regionální rozvoj; vyzývá k tomu, aby byl požadavek stanovený v čl. 299 odst. 2 Smlouvy o ES týkající se nejodlehlejších oblastí interpretován z čistě praktického hlediska a tyto oblasti byly považovány za zvláštní případ, pokud jde o přístup ke strukturálním fondům, včetně regionů, jejichž HDP již vzrostl nad 75 % průměru Společenství;

8.

vyzývá k tomu, aby byly částky přidělené do zvláštního programu zvýšeny a věnovány výhradně nejvzdálenějším regionům, aniž by byl kterýkoliv z nich znevýhodněn;

9.

vyzývá k tomu, aby byl zřízen akční program pro širší sousedství, založený na konceptu blízkosti v širším slova smyslu a umožňující podporu projektům se zapojením místních orgánů v zemích, ve kterých žijí velká společenství emigrantů z nejvzdálenějších regionů a které jsou tedy nejvzdálenějším regionům velmi blízké;

10.

trvá na tom, aby byly akčnímu programu pro širší sousedství přiděleny zvláštní finanční prostředky pro potřeby nadnárodní a přeshraniční spolupráce a aby se konečně uskutečnila dlouho očekávaná koordinace akcí určených pro nejvzdálenější regiony, které jsou financovány z Evropského fondu pro regionální rozvoj, a souvisejících akcí pro sousední země AKT nebo zámořské državy a území, které jsou financovány z Evropského rozvojového fondu (ERF), ať již je ERF začleněn do rozpočtu či nikoliv;

11.

vyzývá k využití akčního programu pro řešení problémů nelegálního přistěhovalectví, s kterým mají některé nejvzdálenější regiony problémy;

Lidský kapitál

12.

vyzývá Komisi, aby posílila tuto významnou složku rozvoje nejvzdálenějších regionů prostřednictvím podpory vzdělávání a specifické konsolidace v oblastech určených výhradně k podpoře hospodářské soutěže a růstu;

Zemědělství a rybolov

13.

připomíná Komisi, že hospodářství nejvzdálenějších regionů jsou založena na drobném průmyslu, a to včetně zemědělství a rybolovu, což může vyžadovat podporu na různých úrovních a zejména pobídky, které by přispěly ke zvýšení atraktivity zaměstnání mladých lidí;

14.

vyzývá Komisi, aby v souvislosti s právě probíhajícím přehodnocováním zemědělské složky Programu možnosti voleb z hlediska odlehlosti a izolovanosti (POSEI) zajistila stabilitu přidělovaných prostředků, což by umožnilo případné úpravy v souladu s mimořádnými potřebami a zjednodušilo administrativní opatření;

15.

vyzývá Komisi, aby v souvislosti s budoucími pravidly EAFRD vzala v úvahu specifické poměry nejvzdálenějších regionů a aby jim přidělila dostatečné finanční prostředky, které by umožnily dosáhnout cílů politiky rozvoje venkova a zachovat jednotný přístup k těmto regionům při určování výše příspěvků poskytovaných z fondu, a to na stejném základě jako u Evropského fondu pro rybolov;

16.

vyzývá Komisi, aby v souladu s vnější společnou organizací trhu v odvětví banánů zavedla jednotný tarif na dostatečně vysoké úrovni, který by zajistil zachování produkce banánů v rámci Společenství, a aby v případě potřeby navrhla kompenzační opatření pro zemědělské výrobce ve Společenství;

17.

lituje toho, že byla zrušena pomoc pro odbyt v odvětví cukru; žádá obnovu tohoto nástroje a úplnou náhradu za ztráty na příjmech, aby bylo možné skutečně zohlednit zvláštní nevýhody nejvzdálenějších regionů; mimo jiné se domnívá, že v případě Azorských ostrovů je nezbytně nutné zajistit výrobu a rafinaci cukru za stejných podmínek přístupu na národní trh, jaké existovaly před jejich vstupem do Evropské unie, podobně jako tomu bylo u Kanárských ostrovů, aby se nenarušilo vykonávání této činnosti v daném regionu;

18.

navrhuje, aby stejná hlediska týkající se záruky diferencovaného přístupu a kontinuity dalších činností v nejvzdálenějších regionech byla použita i pro odvětví mléka, ovoce a zeleniny s ohledem na specifické charakteristiky každého z nich;

19.

vyzývá Komisi, aby přijala opatření na podporu konkurenceschopnosti zemědělských produktů nejvzdálenějších regionů, aby mohly konkurovat na trzích podobných produktů pocházejících ze zemí, které uzavřely dohody o přidružení s Evropskou unií nebo které využívají výhod preferenčních režimů;

20.

vyzývá Komisi, aby v souvislosti s budoucími ustanoveními Evropského fondu pro rybolov vzala v úvahu specifické potřeby nejvzdálenějších regionů v tomto odvětví;

21.

opakovaně upozorňuje na nezbytnost existence stálé ochranné zóny, která by umožnila pozitivní diskriminaci při přístupu rybářských flotil nejvzdálenějších regionů k mořským zdrojům s cílem zachování místních hospodářství;

22.

upozorňuje na obrovské bohatství a současně na velkou zranitelnost mořských ekosystémů nejvzdálenějších regionů a následně na nutnost věnovat zvláštní pozornost rybářské výstroji a povolené praxi, stejně jako přístupu do okolních a sousedních vod;

23.

naléhá na Komisi, aby s ohledem na zvláštní povahu výlučných hospodářských zón nejvzdálenějších regionů (neexistence kontinentálního šelfu v některých z nich) a omezení jejich rybolovných zón (které často představují pouze podmořské hory) neodkladně uplatnila zásadu předběžné opatrnosti a relativní stability a zajistila tak nejen biologickou a ekologickou rovnováhu druhů, ale i ochranu socioekonomické struktury, která je v těchto regionech spojena s odvětvím rybolovu; naléhá na Komisi, aby rovněž ve svých návrzích právních předpisů vzala v úvahu skutečnost, že rybolov je v některých nejvzdálenějších regionech, například v Indickém oceánu, velice mladým odvětvím, a rybolovné zdroje jsou tudíž v těchto oblastech dosud bohaté;

24.

opakovaně upozorňuje, že bude v budoucnosti nezbytné podpořit obnovu a modernizaci rybářské flotily v zájmu ziskovosti a konkurenceschopnosti odvětví;

25.

naléhá na Komisi, aby s ohledem na zranitelnost nejvzdálenějších regionů vyplývající z jejich statusu zachovala v těchto zónách podporu rybářského zpracovatelského průmyslu na úrovni stejné nebo vyšší než je ta, která je poskytována v rámci Finančního nástroje pro orientaci rybolovu;

26.

žádá, aby zpracování ryb v nejvzdálenějších regionech bylo zohledněno ve zprávě o státní podpoře odvětví rybolovu;

27.

naléhá na Komisi, aby uznala trvalý charakter podpor poskytovaných z programu POSEI-Rybolov a domnívá se, že je třeba zvýšit kompenzaci dodatečných nákladů spojených s odbytem některých rybářských výrobků a zapříčiněných vzdálenosti těchto regionů;

28.

naléhá na Komisi, aby co nejrychleji postupovala při zřizování regionálních poradních rad; domnívá se, že v případě Regionální poradní rady pro jihozápadní vody musí být zřízeno ostrovní pododdělení pro specifická loviště v nejvzdálenějších regionech;

Hospodářská soutěž a státní podpora

29.

doufá, že z hlediska státní podpory pro regionální účely budou moci nejvzdálenější regiony i nadále dostávat časově neomezenou operativní pomoc ve stále stejné výši a že tato podpora bude dále rozšířena a pokryje náklady na odvětví dopravy za předpokladu, že pravidla pro veřejné zakázky zaručí spravedlivé stanovení cen příslušnými podniky; dále doufá, že nejvzdálenější regiony budou nadále dostávat vyšší míru původní podpory na investice; doufá, že movitý dopravní majetek bude vzhledem k počátečním investicím zahrnut do způsobilý nákladů; doufá, že bude možno kompenzovat nejvzdálenějších regionům dodatečné náklady spojené s přepravováním zboží v rámci trhu Unie;

30.

vyzývá k tomu, aby byla v souvislosti s přehodnocením pokynů pro regionálně orientovanou státní podporu, které mají začít platit od roku 2007, schválena kompenzace dodatečných nákladů nejvzdálenějších regionů vzniklých v důsledku přepravy zboží, a to spíše v rámci trhu EU než pouze v rámci národních hranic příslušné země;

31.

dále vyzývá k tomu, aby byla v souvislosti s přehodnocením pokynů pro regionálně orientovanou státní podporu stanovena správná hodnota existující praxe v oblasti nejvzdálenějších regionů a aby byly vzaty v úvahu všechny relevantní okolnosti;

32.

vyzývá k tomu, aby byla neodkladně provedena ustanovení o podpoře pro nejvzdálenější regiony podle čl. III-167 odst. 3 písm. a) Ústavní smlouvy;

33.

vyzývá k tomu, aby byla pravidla pro poskytování podpory v malém měřítku rozšířena i na odvětví dopravy;

Politika v oblasti podnikání

34.

vyzývá Komisi, aby přizpůsobila stávající opatření konkrétní situaci nejvzdálenějších regionů a usnadnila jejich přístup k těmto opatřením; vyzývá k činnosti podporující konkurenceschopnost podniků v těchto regionech, ať již prostřednictvím konkrétních ustanovení určených k prohloubení jejich začlenění do sousední geografické oblasti, nebo stanovením a podporou nových modelů konkurenceschopnosti; dále obhajuje podporu podnikání a podnikavosti;

Služby ve veřejném hospodářského zájmu

35.

vyzývá Komisi, aby dostála svému slibu a aby pracovní skupina zahájila zkoumání provozu služeb ve veřejném hospodářském zájmu v nejvzdálenějších regionech a sestavila návrhy podle zvláštní povahy a potřeb trhu veřejných služeb;

36.

vyzývá Komisi, aby v souvislosti s přístupem, který zaujímá EU ke službám ve veřejném zájmu na základě Bílé knihy (KOM(2004)0374), věnovala odpovídající pozornost zvláštním překážkám nejvzdálenějších regionů, a to zejména při stanovení určitých činností v oblasti služeb v těchto regionech jako služeb ve veřejném zájmu, a při určování pravidel pro hospodářskou soutěž a vnitřní trh, která by byla přizpůsobena specifické povaze těchto regionů;

Daně a celní opatření

37.

vyzývá Komisi, aby nadále uplatňovala zvláštní daňová opatření ve prospěch nejvzdálenějších regionů a projevila vůli navrhovat jiné úpravy za účelem prosazování nezávislého rozvoje těchto regionů;

38.

vyzývá Komisi, aby projevila dobrou vůli při zvažování požadavků nejvzdálenějších regionů na dočasné pozastavení cel podle společného celního sazebníku na dodávku nezemědělských komodit pro výrobní účely a na produkty rybolovu, a na dovážená hmotná aktiva pro obchodní a průmyslové účely;

Životní prostředí

39.

vyzývá Komisi, aby tuto oblast v budoucnosti nezanedbávala v souvislosti s podpůrnými opatřeními pro nejvzdálenější regiony, protože zdroje nepostačují ke splnění rostoucích požadavků kladených na životního prostředí, zejména pokud se týká ochrany biologické rozmanitosti, zavádění sítě Natura 2000 a nakládání s odpady, což znesnadňuje dodržování základních zásad politiky životního prostředí Společenství v nejvzdálenějších regionech; vyzývá Komisi, aby prováděla opatření v souladu s pravidly Programu možnosti voleb z hlediska odlehlosti a izolovanosti Madeiry a Azorských ostrovů (POSEIMA);

Transevropské sítě

40.

vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost specifickým charakteristikám nejvzdálenějších regionů v souvislosti s transevropskými sítěmi;

41.

vyzývá Komisi, aby se v rámci transevropských energetických sítí v nejvzdálenějších regionech pro tyto projekty použily sazby pro spolufinancování stanovené pro projekty, jež jsou považovány za prioritní;

42.

vyzývá Komisi, aby v rámci transevropské dopravní sítě infrastruktur umožnila v případě způsobilosti spolufinancování přístavů a letišť v nejvzdálenějších regionech z Fondu soudržnosti;

Výzkum a technologický rozvoj

43.

vyzývá Komisi, aby používala bod odůvodnění 14 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1513/2002/ES ze dne 27. června 2002 o šestém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace přispívajícím k vytvoření Evropského výzkumného prostoru a k inovacím (2002 – 2006) (9), a to jak pro současný rámcový program, tak pro programy následující; dále vyzývá k nalezení forem financování projektů podle dalšího rámcového programu v nejvzdálenějších regionech, zejména v jejich nejvýznamnějších oblastech;

44.

vyzývá k tomu, aby byl zohledněn akční program pro výzkum, technologický rozvoj, demonstrace a inovace, předložený Komisi nejvzdálenějšími regiony v roce 2003;

45.

vyzývá k tomu, aby byly projekty v nejvzdálenějších regionech financovány z rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj a spolufinancovány ze strukturálních fondů;

Nové informační a komunikační technologie

46.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že se bude věnovat zvláštní pozornost projektům nejvzdálenějších regionů v oblasti informační společnosti a technologických inovací vzhledem ke klíčové roli těchto odvětví pro podporu rozvoje; znovu připomíná požadavky těchto regionů v této oblasti, které jsou uvedeny ve výše uvedeném memorandu Španělska, Francie, Portugalska a nejvzdálenějších regionů ve smyslu čl. 299 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství a příspěvku nejvzdálenějších regionů k tomuto memorandu, předložené Komisi dne 2. června 2003;

Doprava

47.

vyzývá k tomu, aby byly nejvzdálenější regiony začleněny do všech aspektů dopravní politiky Společenství;

48.

vyzývá Komisi, aby zajistila to, že dopravní projekty financované Společenstvím v nejvzdálenějších regionech přispějí především ke zkvalitnění života obyvatelstva a k samostatnému rozvoji regionu; je nutno pozastavit projekty, které jsou v rozporu s právními předpisy Společenství v oblasti životního prostředí; kromě toho musí být všechny dopravní projekty pro nejvzdálenější regiony podloženy přesnou a jasně definovanou analýzou přínosů pro diverzifikaci místního hospodářství, sociální soudržnost a udržitelnost regionálního trhu práce;

49.

vyzývá k vyššímu spolufinancování dodatečných nákladů na dopravu v okolí nejvzdálenějších regionů, a to přinejmenším zapojením nečlenských států EU;

Závěrečné úvahy

50.

vítá skutečnost, že subjekty, které chrání zvláštní status nejvzdálenějších regionů, rozvíjí a upevňují rozsáhlou spolupráci, a poukazuje na klíčovou roli Komise v tomto procesu, což je patrné z výše uvedených sdělení o posílení partnerství pro nejvzdálenější regiony;

*

* *

51.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Výboru regionů, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, národním, regionálním a místním samosprávám nejvzdálenějších regionů, a úřadujícímu předsedovi Konference předsedů nejvzdálenějších regionů.


(1)  Úř. věst. C 71, 22.3.2005, s. 40.

(2)  Úř. věst. C 144, 16.5.2001, s. 11.

(3)  Úř. věst. C 221, 17.9.2002, s. 37.

(4)  Úř. věst. C 197, 12.7.2001, s. 197.

(5)  Úř. věst. C 104 E, 30.4.2004, s. 1000.

(6)  Úř. věst. C 318, 22.12.2004, s. 1.

(7)  Úř. věst. C 302, 7.12.2004, s. 60.

(8)  Přijaté texty, P6_TA(2005)0224.

(9)  Úř. věst. L 232, 29.8.2002, s. 1.


Čtvrtek, 29. září 2005

21.9.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 227/520


ZÁPIS

(2006/C 227 E/04)

PRŮBĚH ZASEDÁNÍ

PŘEDSEDNICTVÍ: Luigi COCILOVO

místopředseda

1.   Zahájení zasedání

Zasedání bylo zahájeno v 10.00 hod.

2.   Předložení dokumentů

Z Rady a Komise byly předloženy tyto dokumenty

Návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o zavedení akce Společenství na podporu projektu Evropské hlavní město kultury pro období 2007 až 2019 (KOM(2005)0209 – C6-0157/2005 – 2005/0102(COD)).

předáno

příslušný

:

CULT

Návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 2256/2003/ES s ohledem na prodloužení programu na rok 2006 o šíření správných postupů a monitorování zavádění informačních a komunikačních technologií (KOM(2005)0347 – C6-0247/2005 – 2005/0144(COD)).

předáno

příslušný

:

ITRE

stanovisko

:

BUDG, CULT, LIBE

Tento název není v současnosti k dispozici ve všech jazycích. Proposal for a directive of the European Parliament and of the Council on common standards and procedures in Member States for the return of third-country nationals residing illegally (COM(2005)0391 – C6-0266/2005 – 2005/0167(COD)).

předáno

příslušný

:

LIBE

stanovisko

:

AFET, DEVE, EMPL

Návrh nařízení Rady o zřízení Agentury Evropské unie pro základní práva (KOM(2005)0280 [01] – C6-0288/2005 – 2005/0124(CNS)).

předáno

příslušný

:

LIBE

stanovisko

:

AFET, BUDG, CULT, AFCO, FEMM

Návrh rozhodnutí Rady, kterým se Agentura Evropské unie pro základní práva zmocňuje k výkonu činností v oblastech uvedených v hlavě VI Smlouvy o Evropské unii (KOM(2005)0280 [02] – C6-0289/2005 – 2005/0125(CNS)).

předáno

příslušný

:

LIBE

Návrh doporučení Evropského parlamentu a Rady o nadnárodní mobilitě uvnitř Společenství pro účely všeobecného a odborného vzdělávání: Evropská charta kvality mobility (KOM(2005)0450 – C6-0291/2005 – 2005/0179(COD)).

předáno

příslušný

:

CULT

stanovisko

:

EMPL

Návrh souhrnného rozpočtu Evropských společenství pro rozpočtový rok 2006 (11186/2005 [01] – C6-0299/2005 – 2005/2001(BUD)).

předáno

příslušný

:

BUDG

stanovisko

:

AFET, DEVE, INTA, CONT, ECON, EMPL, ENVI, ITRE, IMCO, TRAN, REGI, AGRI, PECH, CULT, JURI, LIBE, AFCO, FEMM, PETI

Návrh souhrnného rozpočtu Evropských společenství pro rozpočtový rok 2006 (11186/2005 [02] – C6-0300/2005 – 2005/2002(BUD)).

předáno

příslušný

:

BUDG

stanovisko

:

AFET, DEVE, INTA, CONT, ECON, EMPL, ENVI, ITRE, IMCO, TRAN, REGI, AGRI, PECH, CULT, JURI, LIBE, AFCO, FEMM, PETI

Návrh rozhodnutí Rady o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) (KOM(2005)0230 – C6-0301/2005 – 2005/0103(CNS)).

předáno

příslušný

:

LIBE

stanovisko

:

BUDG

3.   Textilní odvětví (rozprava)

Prohlášení Komise: Textilní odvětví

László Kovács (člen Komise) učinil prohlášení.

Vystoupili tito poslanci: Tokia Saïfi za skupinu PPE-DE, Erika Mann za skupinu PSE, Johan Van Hecke za skupinu ALDE, Eva Lichtenberger za skupinu Verts/ALE, Jacky Henin za skupinu GUE/NGL, Patrick Louis za skupinu IND/DEM, Jean-Claude Martinez nezařazený, Georgios Papastamkos, Elisa Ferreira, Sajjad Karim, Margrete Auken, Pedro Guerreiro, Zuzana Roithová, Joan Calabuig Rull, Anne Laperrouze, Georgios Toussas, Werner Langen, Harlem Désir, Markus Pieper, Panagiotis Beglitis, Ursula Stenzel, Harald Ettl a Avril Doyle.

PŘEDSEDNICTVÍ: Gérard ONESTA

místopředseda

Vystoupili tito poslanci: Mario Mantovani a László Kovács.

Rozprava byla uzavřena.

4.   Členství ve výborech a delegacích

Na žádost nezařazených poslanců Parlament schválil následující jmenování:

Delegace pro vztahy s Palestinskou legislativní radou

Giovanni Rivera.

5.   Perspektivy obchodních vztahů EU/Čína (rozprava)

Zpráva o perspektivách obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Čínou (2005/2015(INI)) – Výbor pro mezinárodní obchod.

Zpravodajka: Caroline Lucas (A6-0262/2005)

Caroline Lucas představila zprávu.

Vystoupil: László Kovács (člen Komise).

Vystoupili: Bastiaan Belder (navrhovatel výboru AFET), Daniel Caspary za skupinu PPE-DE, Glyn Ford za skupinu PSE, Danutė Budreikaitė za skupinu ALDE, Raül Romeva i Rueda za skupinu Verts/ALE, Helmuth Markov za skupinu GUE/NGL, Bogusław Rogalski za skupinu IND/DEM, Cristiana Muscardini za skupinu UEN, Glyn Ford s otázkou, zda se všichni řečníci zapsaní na seznamu budou mít možnost vystoupit před poledním hlasováním (předseda lui répond par la négative), Alessandra Mussolini nezařazená k odpovědi předsedy, Frank Vanhecke, Paul Rübig, Margrietus van den Berg, Johan Van Hecke, Margrete Auken, Nigel Farage, Gintaras Didžiokas a James Hugh Allister.

Vystoupila: Caroline Lucas (zpravodajka), která za skupinu Verts/ALE navrhla, aby bylo hlasování podle čl. 170 odst. 4 jednacího řádu odloženo na příští dílčí zasedání vzhledem k tomu, že rozprava o zprávě bude pokračovat odpoledne.

PŘEDSEDNICTVÍ: Pierre MOSCOVICI

místopředseda

Vystoupil: Robert Goebbels za skupinu PSE, který návrh podpořil.

Parlament vyslovil souhlas s tímto návrhem.

(Rozprava, která byla přerušena v tomto bodě, protože začalo hlasování, bude pokračovat v 15.00 hod.) (bod 14 zápisu ze dne 28. 9. 2005).

Vystoupil: Philip Bushill-Matthews, který vyjádřil nespokojení s tím, že doba vyhrazená pro otázky Radě nebyla včera dodržena(bod 14 zápisu ze dne 28. 9. 2005) (předseda vzal jeho připomínku na vědomí).

6.   Hlasování

Podrobné výsledky hlasování (pozměňovací návrhy, jednotlivé a dílčí hlasování atd.) budou zveřejněny v příloze 1 zápisu.

6.1.   Vinařská dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými (hlasování)

Návrhy usnesení B6-0489/2005, B6-0511/2005, B6-0514/2005, B6-0515/2005, B6-0516/2005 a B6-0517/2005

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha 1, bod 1)

NÁVRH USNESENÍ RC-B6-0489/2005

(nahrazující B6-0489/2005, B6-0511/2005, B6-0514/2005, B6-0515/2005, B6-0516/2005 a B6-0517/2005)

předložen těmito poslanci:

 

María Esther Herranz García, Christa Klaß, Astrid Lulling a Giuseppe Castiglione za skupinu PPE-DE,

 

María Isabel Salinas García, Vincenzo Lavarra a Katerina Batzeli za skupinu PSE,

 

Anne Laperrouze, Niels Busk, Willem Schuth, Jorgo Chatzimarkakis a Ignasi Guardans Cambó za skupinu ALDE,

 

Marie-Hélène Aubert a Friedrich-Wilhelm Graefe zu Baringdorf za skupinu Verts/ALE,

 

Ilda Figueiredo a Marco Rizzo za skupinu GUE/NGL,

 

Sergio Berlato, Roberta Angelilli a Sebastiano (Nello) Musumeci za skupinu UEN

přijat (P6_TA(2005)0361)

6.2.   Ropa (hlasování)

Návrhy usnesení B6-0481/2005, B6-0482/2005, B6-0491/2005, B6-0499/2005, B6-0506/2005 a B6-0509/2005

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha 1, bod 2)

NÁVRH USNESENÍ RC-B6-0481/2005

(nahrazující B6-0481/2005, B6-0482/2005, B6-0491/2005, B6-0499/2005, B6-0506/2005 a B6-0509/2005):

předložen těmito poslanci:

 

Giles Chichester a Paul Rübig za skupinu PPE-DE,

 

Reino Paasilinna za skupinu PSE,

 

Fiona Hall za skupinu ALDE,

 

Claude Turmes za skupinu Verts/ALE,

 

Umberto Guidoni za skupinu GUE/NGL,

 

Roberta Angelilli za skupinu UEN

přijat (P6_TA(2005)0362)

K hlasování vystoupili:

Robert Goebbels za skupinu PSE předložil ústní pozměňovací návrh k bodu 10, který byl vzat v potaz;

Claude Turmes za skupinu Verts/ALE předložil ústní pozměňovací návrh k bodu 15 odrážce 6, který byl vzat v potaz.

6.3.   Reforma Spojených národů a rozvojové cíle tisíciletí (hlasování)

Návrhy usnesení B6-0483/2005, B6-0492/2005, B6-0493/2005, B6-0501/2005, B6-0507/2005 a B6-0510/2005

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha 1, bod 3)

NÁVRH USNESENÍ RC-B6-0483/2005

(nahrazující B6-0483/2005, B6-0492/2005, B6-0493/2005, B6-0501/2005, B6-0507/2005 a B6-0510/2005):

předložen těmito poslanci:

 

José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Nirj Deva, Francisco José Millán Mon a Simon Coveney za skupinu PPE-DE,

 

Glenys Kinnock, Pasqualina Napoletano a Miguel Angel Martínez Martínez za skupinu PSE,

 

Alexander Lambsdorff a Lapo Pistelli za skupinu ALDE,

 

Marie Anne Isler Béguin, Raül Romeva i Rueda a Frithjof Schmidt za skupinu Verts/ALE,

 

André Brie a Luisa Morgantini za skupinu GUE/NGL,

 

Inese Vaidere a Guntars Krasts za skupinu UEN.

přijat (P6_TA(2005)0363)

K hlasování vystoupili:

Alexander Lambsdorff za skupinu ALDE předložil ústní pozměňovací návrh k bodu 20, který byl vzat v potaz.

6.4.   Bělorusko (hlasování)

Návrhy usnesení B6-0486/2005, B6-0488/2005, B6-0490/2005, B6-0494/2005, B6-0497/2005, B6-0503/2005 a B6-0508/2005

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha 1, bod 4)

NÁVRH USNESENÍ RC-B6-0486/2005

(nahrazující B6-0486/2005, B6-0488/2005, B6-0490/2005, B6-0494/2005, B6-0497/2005 a B6-0508/2005):

předložen těmito poslanci:

 

Barbara Kudrycka, Bogdan Klich, Árpád Duka-Zólyomi a Karl von Wogau za skupinu PPE-DE,

 

Jan Marinus Wiersma, Józef Pinior a Joseph Muscat za skupinu PSE,

 

Janusz Onyszkiewicz za skupinu ALDE,

 

Elisabeth Schroedter, Milan Horáček a Marie Anne Isler Béguin za skupinu Verts/ALE,

 

Bastiaan Belder za skupinu IND/DEM,

 

Anna Elzbieta Fotyga, Konrad Szymański a Inese Vaidere za skupinu UEN

přijat (P6_TA(2005)0364)

(Návrh usnesení B6-0503/2005 se nebere v potaz.)

6.5.   Vztahy mezi Unií a Indií (hlasování)

Zpráva o vztazích EU-Indie: Strategické partnerství (2004/2169(INI)) – Výbor pro zahraniční věci.

Zpravodaj: Emilio Menéndez del Valle (A6-0256/2005)

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha 1, bod 5)

NÁVRH USNESENÍ

přijat (P6_TA(2005)0365)

K hlasování vystoupili:

Emilio Menéndez del Valle (zpravodaj) předložil ústní pozměňovací návrhy k bodům 10 a 17 2. části a k pozměňovacímu návrhu 20, které byly vzaty v potaz.

6.6.   Obnovitelné zdroje energie v Unii (hlasování)

Zpráva o podílu obnovitelných zdrojů energie v EU a návrhy konkrétních opatření (2004/2153(INI)) – Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku.

Zpravodaj: Claude Turmes (A6-0227/2005)

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha 1, bod 6)

NÁVRH USNESENÍ

přijat (P6_TA(2005)0366)

6.7.   Snížení počtu obětí dopravních nehod do roku 2010 (hlasování)

Zpráva o sdělení Komise „Evropský akční program pro bezpečnost silničního provozu – Snížení počtu obětí dopravních nehod v Evropské unii o polovinu do roku 2010: společná odpovědnost“ (2004/2162(INI)) – Výbor pro dopravu a cestovní ruch.

Zpravodaj: Ari Vatanen (A6-0225/2005)

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha 1, bod 7)

NÁVRH USNESENÍ

přijat (P6_TA(2005)0367)

7.   Vysvětlení hlasování

Písemná vysvětlení hlasování:

Vysvětlení hlasování podaná písemně se zahrnou do doslovného záznamu podle čl. 163 odst. 3 jednacího řádu.

8.   Opravy hlasování

Opravy hlasování jsou uvedeny na stránkách „Séance en direct“ : „Résultats des votes (appels nominaux)/Results of votes (Roll-call votes)“. V tištěné podobě jsou součástí přílohy II „Výsledky jmenovitého hlasování“.

Opravy hlasování na internetových stránkách Europarl budou pravidelně aktualizovány po dobu nejvýše dvou týdnů po dni, kdy se konalo hlasování.

Po uplynutí této lhůty bude seznam oprav hlasování uzavřen tak, aby mohl být přeložen a zveřejněn v Úředním věstníku.

9.   Sdělení společných postojů Rady

Předseda oznámil, že na základě čl. 57 odst. 1 jednacího řádu obdržel níže uvedené společné postoje Rady, odůvodnění jejich přijetí a postoj Komise k těmto společným postojům:

Společný postoj přijatý Radou dne 18. července 2005 s ohledem na přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a instituce Evropského společenství (06273/2/2005 – 10896/2005 – COM(2005)0410 – C6-0297/2005 – 2003/0242(COD))

předáno příslušný: ENVI

Společný postoj Rady ze dne 23. září 2005 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách a o zrušení směrnice Rady 93/76/EHS (10721/3/2005 – 03256/2005 – COM(2005)0455 – C6-0298/2005 – 2003/0300(COD))

předáno příslušný: ITRE

Tříměsíční lhůta poskytnutá Parlamentu k přijetí stanoviska začne běžet zítra, dne 30. 9. 2005.

(Zasedání, které bylo přerušeno v 12.40 hod., pokračovalo v 15.00 hod.)

PŘEDSEDNICTVÍ: Manuel António dos SANTOS

místopředseda

10.   Schválení zápisu z předchozího zasedání

Zápis z předchozího zasedání byl schválen.

11.   Žádost o ochranu parlamentní imunity

Výbor pro právní záležitosti na své schůzi dne 14. září 2005 projednal žádost o ochranu parlamentní imunity bývalého poslance EP pana Jeana-Charlesa Marchianiho v rámci soudního řízení probíhajícího před soudem v Paříži (Tribunal de Grande Instance de Paris), kterou mu Parlament postoupil dne 8. září 2005.

Na základě zprávy, kterou ústně přednesl pan Speroni, Výbor pro právní záležitosti,

nejdříve připomněl, že Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 5. července 2005 požádal o zrušení nebo odvolání rozhodnutí francouzského kasačního soudu ze dne 16. března 2005 a v každém případě o zabránění jakýmkoli právním či faktickým důsledkům tohoto rozhodnutí, protože soud neuplatnil čl. 10 písm. a) Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství,

požádal předsedu, aby příslušným francouzským orgánům připomněl, že má-li soud v Paříži (Tribunal de Grande Instance de Paris), který má v této záležitosti rozhodnout dne 3. října 2005, soudit pana Marchianiho na základě nelegálně získaných, a tudíž nepřípustných důkazů, kterými jsou informace získané odposlechem telefonických hovorů během doby, kdy byl pan Marchiani poslancem EP, Francouzská republika tím porušuje primární právo Společenství.

12.   Pořad jednání

Konference předsedů se rozhodla zařadit na pořad jednání dílčího zasedání, které se bude konat dne 12. října 2005, prohlášení Rady a Komise o Etiopii. Tato prohlášení budou zařazena za prohlášení o Iránu.

Lhůty pro předložení:

návrhy usnesení: 5. 10. 2005 v 15.00 hod.

pozměňovací návrhy a společné návrhy usnesení: 10. 10. 2005 v 12.00 hod.

13.   Jmenování bulharských a rumunských pozorovatelů do parlamentních výborů

Předseda oznámil, že od Konference předsedů obdržel seznam pozorovatelů jmenovaných do parlamentních výborů.

Tento seznam je přiložen k zápisu.

14.   Perspektivy obchodních vztahů EU/Čína (pokračování rozpravy)

Vystoupili tito poslanci: Jorgo Chatzimarkakis, Bastiaan Belder, Alexandra Dobolyi, Manolis Mavrommatis, Béla Glattfelder, Robert Sturdy, Nirj Deva a László Kovács (člen Komise).

Rozprava byla uzavřena.

Hlasování: 13. 10. 2005.

15.   Rozprava o porušování lidských práv, demokracie a právního státu (rozprava)

(Pokud jde o názvy a autory návrhů usnesení viz bod 3 zápisu ze dne 27. 9. 2005)

15.1.   Nepál

Návrhy usnesení B6-0513/2005, B6-0519/2005, B6-0520/2005, B6-0523/2005, B6-0526/2005 a B6-0530/2005

Neena Gill, Raül Romeva i Rueda, Esko Seppänen, Thomas Mann a Elizabeth Lynne předložili návrhy usnesení.

Vystoupili: Eija-Riitta Korhola za skupinu PPE-DE, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg za skupinu PSE, Glyn Ford za skupinu PSE, a László Kovács (člen Komise).

Rozprava byla uzavřena.

Hlasování: bod 16.1 zápisu ze dne 29. 9. 2005

15.2.   Tunisko

Návrhy usnesení B6-0512/2005, B6-0522/2005, B6-0524/2005, B6-0525/2005, B6-0529/2005 a B6-0532/2005

Véronique De Keyser, Raül Romeva i Rueda, Esko Seppänen, Charles Tannock a Marios Matsakis předložili návrhy usnesení.

Vystoupili: Alain Hutchinson za skupinu PSE, Erik Meijer za skupinu GUE/NGL, Irena Belohorská nezařazená, Karin Scheele a László Kovács (člen Komise).

Rozprava byla uzavřena.

Hlasování: bod 16.2 zápisu ze dne 29. 9. 2005

15.3.   Vojvodina

Návrhy usnesení B6-0518/2005, B6-0521/2005, B6-0527/2005, B6-0528/2005, B6-0531/2005, B6-0533/2005 a B6-0534/2005

Bastiaan Belder, Doris Pack, István Szent-Iványi, Erik Meijer a Csaba Sándor Tabajdi předložili návrhy usnesení.

Vystoupili: Zsolt László Becsey za skupinu PPE-DE, Gyula Hegyi za skupinu PSE, Ignasi Guardans Cambó za skupinu ALDE, Jaromír Kohlíček za skupinu GUE/NGL, Ryszard Czarnecki nezařazený, Bernd Posselt, Kinga Gál, Árpád Duka-Zólyomi, Péter Olajos a László Kovács (člen Komise).

Rozprava byla uzavřena.

Hlasování: bod 16.3 zápisu ze dne 29. 9. 2005

16.   Hlasování

Podrobné výsledky hlasování (pozměňovací návrhy, jednotlivé a dílčí hlasování atd.) budou zveřejněny v příloze 1 zápisu.

16.1.   Nepál (hlasování)

Návrhy usnesení B6-0513/2005, B6-0519/2005, B6-0520/2005, B6-0523/2005, B6-0526/2005 a B6-0530/2005

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha 1, bod 8)

NÁVRH USNESENÍ RC-B6-0513/2005

(nahrazující B6-0513/2005, B6-0519/2005, B6-0520/2005, B6-0523/2005, B6-0526/2005 a B6-0530/2005):

předložen těmito poslanci:

 

Thomas Mann, Simon Coveney, Bernd Posselt, Doris Pack a Zsolt László Becsey za skupinu PPE-DE,

 

Pasqualina Napoletano a Neena Gill za skupinu PSE,

 

Elizabeth Lynne za skupinu ALDE,

 

Jean Lambert, Bart Staes, Hélène Flautre a Gérard Onesta za skupinu Verts/ALE,

 

Luisa Morgantini za skupinu GUE/NGL,

 

Eoin Ryan a Roberta Angelilli za skupinu UEN

přijat (P6_TA(2005)0368)

16.2.   Tunisko (hlasování)

Návrhy usnesení B6-0512/2005, B6-0522/2005, B6-0524/2005, B6-0525/2005, B6-0529/2005 a B6-0532/2005

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha 1, bod 9

NÁVRH USNESENÍ RC-B6-0512/2005

(nahrazující B6-0512/2005, B6-0522/2005, B6-0524/2005, B6-0525/2005, B6-0529/2005 a B6-0532/2005):

předložen těmito poslanci:

 

Simon Busuttil, Simon Coveney, Bernd Posselt, Thomas Mann, Doris Pack a Zsolt László Becsey za skupinu PPE-DE,

 

Pasqualina Napoletano, Alain Hutchinson a Véronique De Keyser za skupinu PSE,

 

Philippe Morillon, Thierry Cornillet, Frédérique Ries a Marios Matsakis za skupinu ALDE,

 

Hélène Flautre, Raül Romeva i Rueda a Daniel Marc Cohn-Bendit za skupinu Verts/ALE,

 

Francis Wurtz, Vittorio Agnoletto a Umberto Guidoni za skupinu GUE/NGL,

 

Ģirts Valdis Kristovskis za skupinu UEN

přijat (P6_TA(2005)0369)

16.3.   Vojvodina (hlasování)

Návrhy usnesení B6-0518/2005, B6-0521/2005, B6-0527/2005, B6-0528/2005, B6-0531/2005, B6-0533/2005 a B6-0534/2005

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha 1, bod 10)

NÁVRH USNESENÍ RC-B6-0518/2005

(nahrazující B6-0518/2005, B6-0521/2005, B6-0527/2005, B6-0528/2005, B6-0531/2005, B6-0533/2005 a B6-0534/2005):

předložen těmito poslanci:

 

Doris Pack, Zsolt László Becsey, Simon Coveney, Bernd Posselt a Thomas Mann za skupinu PPE-DE,

 

Pasqualina Napoletano, Hannes Swoboda, Jan Marinus Wiersma a Csaba Sándor Tabajdi za skupinu PSE,

 

István Szent-Iványi a Jelko Kacin za skupinu ALDE,

 

Gisela Kallenbach, Joost Lagendijk a Angelika Beer za skupinu Verts/ALE,

 

André Brie, Jonas Sjöstedt, Erik Meijer a Roberto Musacchio za skupinu GUE/NGL,

 

Bastiaan Belder za skupinu IND/DEM,

 

Adriana Poli Bortone za skupinu UEN.

přijat (P6_TA(2005)0370)

K hlasování vystoupili:

Zsolt László Becsey předložil ústní pozměňovací návrh k bodu odůvodnění E, který byl vzat v potaz.

17.   Písemná prohlášení zapsaná v rejstříku (článek 116 jednacího řádu)

Počet podpisů, které získala písemná prohlášení zapsaná v rejstříku (čl. 116 odst. 3 jednacího řádu):

Č. dokumentu

Autor

Podpisy

38/2005

Amalia Sartori

329

39/2005

Alessandra Mussolini

3

40/2005

Alessandra Mussolini

13

41/2005

Richard Howitt, David Hammerstein Mintz, Ursula Stenzel, Adamos Adamou a Grażyna Staniszewska

405

42/2005

Jean-Claude Martinez

3

43/2005

Jana Bobošíková, Miloslav Ransdorf, Jaromír Kohlíček, Sahra Wagenknecht a Bogdan Golik

18

44/2005

Martin Callanan, Daniel Hannan, Christopher Heaton-Harris a Roger Helmer

12

45/2005

Chris Davies, Nigel Farage, Timothy Kirkhope, Jean Lambert a Gary Titley

126

46/2005

Elspeth Attwooll, Nigel Farage, Timothy Kirkhope, Jean Lambert a Gary Titley

14

47/2005

James Hugh Allister

5

48/2005

Richard Corbett

38

49/2005

Richard Corbett

29

50/2005

Lissy Gröner, Genowefa Grabowska, Karin Riis-Jørgensen, Gérard Onesta a Vasco Graça Moura

101

51/2005

Silvana Koch-Mehrin

36

52/2005

David Martin, Paulo Casaca, Peter Skinner, Terence Wynn a Robert Evans

25

53/2005

Charles Tannock, Jana Hybášková, Marek Maciej Siwiec, André Brie a Frédérique Ries

35

54/2005

Den Dover a Kathy Sinnott

22

55/2005

Den Dover a Kathy Sinnott

22

18.   Rozhodnutí o určitých dokumentech

Svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu (článek 45 jednacího řádu)

výbor AFET:

Vztahy EU-Čína (2005/2161(INI))

(stanovisko: INTA, ECON)

výbor DEVE:

Dopad dohod o hospodářském partnerství na rozvoj (2005/2162(INI))

(stanovisko: INTA)

výbor CONT:

Tento název není v současnosti k dispozici ve všech jazycích. Recovery of Community funds (2005/2163(INI))

výbor ECON:

Veřejné finance v HMU (2005/2166(INI))

(stanovisko: BUDG)

Reforma státní pomoci v letech 2005 – 2009 (2005/2165(INI))

(stanovisko: EMPL, ITRE, IMCO, TRAN, REGI)

výbor ITRE:

Informační společnost pro růst a zaměstnanost (2005/2167(INI))

(stanovisko: ECON, EMPL, CULT, FEMM)

výbor TRAN:

Zavádění evropského systému železniční signalizace ERTMS/ETCS (2005/2168(INI))

výbor LIBE:

Dodržování Listiny základních práv v legislativních návrzích Komise – metodika pro systematickou a přísnou kontrolu (2005/2169(INI))

(stanovisko: AFCO)

výbor FEMM:

Situace romských žen v Evropské unii (2005/2164(INI))

Rozhodnutí o vypracování zpráv z vlastního podnětu (čl. 114 odst. 3 jednacího řádu)

výbor LIBE:

Tento název není v současnosti k dispozici ve všech jazycích. Evaluation of the European arrest warrant (2005/2175(INI))

Postoupeno výboru

výbor ECON:

Zdokonalení tvorby právních předpisů: uplatňování zásady subsidiarity – dvanáctá výroční zpráva (2005/2055(INI))

předáno příslušný: JURI

(stanovisko: ECON)

výbor JURI

Transatlantické vztahy (2005/2056(INI))

předáno příslušný: AFET

(stanovisko: INTA, JURI, LIBE)

výbor ECON:

Zavádění, důsledky a dopady platných právních předpisů, pokud jde o vnitřní trh (2004/2224(INI))

předáno příslušný: IMCO

stanovisko: ECON, JURI

Užší spolupráce mezi výbory

výbor LIBE:

Návrh nařízení Rady o zřízení Agentury Evropské unie pro základní práva (COM(2005)0280 [01] – C6-0288/2005 – 2005/0124(CNS))

(stanovisko: BUDG, CULT, AFCO, FEMM)

Užší spolupráce mezi výbory LIBE, AFET

(Na základě rozhodnutí Konference předsedů ze dne 22. září 2005)

19.   Předání textů přijatých během zasedání

Podle čl. 172 odst. 2 jednacího řádu bude zápis z dnešního zasedání předložen Parlamentu ke schválení na začátku následujícího zasedání.

Se souhlasem Parlamentu budou přijaté texty ihned předány institucím a orgánům, které jsou v textech jmenovány.

20.   Termíny příštích zasedání

Příští zasedání se budou konat ve dnech 12. a 13. 10. 2005.

21.   Přerušení zasedání

Zasedání Evropského parlamentu bylo přerušeno.

Zasedání skončilo v 16.50 hod.

Julian Priestley

generální tajemník

Alejo Vidal-Quadras Roca

místopředseda


PREZENČNÍ LISTINA

Podpisy:

Adamou, Allister, Alvaro, Andrejevs, Andria, Andrikienė, Angelilli, Arif, Arnaoutakis, Atkins, Attwooll, Aubert, Audy, Auken, Ayala Sender, Aylward, Ayuso González, Bachelot-Narquin, Baco, Barsi-Pataky, Batten, Batzeli, Bauer, Beaupuy, Beazley, Becsey, Beer, Beglitis, Belder, Belet, Belohorská, Bennahmias, Beňová, Berend, Berès, van den Berg, Berger, Berlato, Berlinguer, Bersani, Birutis, Blokland, Bloom, Bobošíková, Böge, Bösch, Bonde, Bono, Borghezio, Borrell Fontelles, Bourlanges, Bourzai, Bowis, Bowles, Bozkurt, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Breyer, Březina, Brie, Budreikaitė, Buitenweg, Bullmann, van den Burg, Bushill-Matthews, Busk, Busquin, Busuttil, Buzek, Cabrnoch, Calabuig Rull, Callanan, Camre, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casa, Casaca, Cashman, Caspary, Castex, Castiglione, Cavada, Cederschiöld, Cercas, Cesa, Chatzimarkakis, Chichester, Chiesa, Chmielewski, Christensen, Chruszcz, Claeys, Clark, Cocilovo, Coelho, Cohn-Bendit, Corbett, Corbey, Correia, Costa, Cottigny, Coûteaux, Cramer, Crowley, Ryszard Czarnecki, D'Alema, Daul, Davies, Degutis, Dehaene, De Keyser, Demetriou, Deprez, De Rossa, De Sarnez, Descamps, Désir, Deß, Deva, De Veyrac, De Vits, Díaz de Mera García Consuegra, Didžiokas, Díez González, Dillen, Dionisi, Dobolyi, Dombrovskis, Doorn, Douay, Dover, Doyle, Drčar Murko, Duchoň, Duff, Duin, Duka-Zólyomi, Duquesne, Ebner, El Khadraoui, Elles, Esteves, Estrela, Ettl, Eurlings, Jillian Evans, Robert Evans, Fajmon, Falbr, Farage, Fatuzzo, Fava, Fazakas, Ferber, Fernandes, Anne Ferreira, Elisa Ferreira, Fjellner, Flasarová, Flautre, Fontaine, Ford, Fotyga, Fourtou, Fraga Estévez, Freitas, Fruteau, Gahler, Gál, Gaľa, Galeote Quecedo, García-Margallo y Marfil, García Pérez, Garriga Polledo, Gaubert, Gauzès, Gebhardt, Gentvilas, Geremek, Geringer de Oedenberg, Gibault, Gierek, Gill, Gklavakis, Glante, Glattfelder, Goebbels, Goepel, Golik, Gollnisch, Gomolka, Goudin, Grabowska, Grabowski, Graça Moura, Graefe zu Baringdorf, Gräßle, de Grandes Pascual, Grech, Griesbeck, Gröner, de Groen-Kouwenhoven, Grossetête, Gruber, Guardans Cambó, Guellec, Guerreiro, Gurmai, Guy-Quint, Gyürk, Hall, Hammerstein Mintz, Hamon, Handzlik, Hannan, Harbour, Harkin, Harms, Hasse Ferreira, Hassi, Hatzidakis, Haug, Hazan, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Helmer, Henin, Hennis-Plasschaert, Herczog, Herranz García, Hieronymi, Higgins, Honeyball, Hoppenstedt, Horáček, Howitt, Hudacký, Hughes, Hutchinson, Hybášková, Ibrisagic, in 't Veld, Isler Béguin, Itälä, Iturgaiz Angulo, Jackson, Jäätteenmäki, Jałowiecki, Janowski, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jensen, Joan i Marí, Jöns, Jørgensen, Jonckheer, Jordan Cizelj, Juknevičienė, Kaczmarek, Kallenbach, Kamall, Karas, Karim, Kasoulides, Kaufmann, Tunne Kelam, Kilroy-Silk, Kindermann, Kinnock, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Kohlíček, Konrad, Korhola, Kósáné Kovács, Koterec, Kozlík, Krahmer, Krasts, Krehl, Kreissl-Dörfler, Kristensen, Kristovskis, Krupa, Kuc, Kudrycka, Kuhne, Kušķis, Kusstatscher, Kuźmiuk, Lagendijk, Laignel, Lamassoure, Lambert, Lambrinidis, Lambsdorff, Lang, Langen, Langendries, Laperrouze, La Russa, Lavarra, Lax, Lechner, Le Foll, Lehne, Lehtinen, Leichtfried, Leinen, Jean-Marie Le Pen, Letta, Lévai, Lewandowski, Liberadzki, Libicki, Lichtenberger, Liese, Liotard, López-Istúriz White, Louis, Lucas, Ludford, Lulling, Lynne, Maat, Maaten, McAvan, McCarthy, McDonald, McGuinness, McMillan-Scott, Madeira, Manders, Maňka, Thomas Mann, Mantovani, Markov, Marques, Martens, David Martin, Hans-Peter Martin, Martínez Martínez, Masiel, Masip Hidalgo, Maštálka, Mastenbroek, Mathieu, Mato Adrover, Matsakis, Matsis, Matsouka, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Medina Ortega, Meijer, Menéndez del Valle, Meyer Pleite, Miguélez Ramos, Mikko, Millán Mon, Mitchell, Mohácsi, Moraes, Moreno Sánchez, Morgan, Morgantini, Morillon, Moscovici, Mote, Mulder, Musacchio, Muscardini, Muscat, Musotto, Mussolini, Myller, Napoletano, Nassauer, Nattrass, Navarro, Newton Dunn, Annemie Neyts-Uyttebroeck, Nicholson, Niebler, van Nistelrooij, Novak, Obiols i Germà, Öger, Özdemir, Olajos, Olbrycht, Ó Neachtain, Onesta, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Őry, Oviir, Paasilinna, Pack, Pahor, Paleckis, Pálfi, Panayotopoulos-Cassiotou, Panzeri, Papadimoulis, Papastamkos, Parish, Patrie, Pęk, Alojz Peterle, Pflüger, Piecyk, Pieper, Pīks, Pinheiro, Pinior, Piotrowski, Piskorski, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Pleštinská, Podkański, Poettering, Poignant, Poli Bortone, Portas, Posselt, Prets, Prodi, Purvis, Quisthoudt-Rowohl, Rack, Radwan, Rapkay, Remek, Resetarits, Reul, Reynaud, Riera Madurell, Ries, Rivera, Rizzo, Rogalski, Roithová, Romagnoli, Romeva i Rueda, Roszkowski, Roth-Behrendt, Rothe, Rouček, Roure, Rudi Ubeda, Rübig, Rühle, Rutowicz, Ryan, Sacconi, Saïfi, Sakalas, Salinas García, Salvini, Samuelsen, Sánchez Presedo, dos Santos, Sartori, Saryusz-Wolski, Savary, Savi, Sbarbati, Schapira, Scheele, Schenardi, Schierhuber, Schlyter, Schmidt, Ingo Schmitt, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schroedter, Schwab, Seeber, Seeberg, Seppänen, Siekierski, Silva Peneda, Sinnott, Siwiec, Skinner, Škottová, Sommer, Sonik, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Speroni, Staes, Staniszewska, Starkevičiūtė, Šťastný, Stenzel, Sterckx, Stevenson, Stihler, Stockmann, Strejček, Strož, Stubb, Sturdy, Sudre, Surján, Svensson, Swoboda, Szájer, Szejna, Szent-Iványi, Szymański, Tabajdi, Tajani, Takkula, Tannock, Tarabella, Tarand, Thomsen, Titley, Toia, Toubon, Toussas, Trakatellis, Trautmann, Triantaphyllides, Trüpel, Turmes, Tzampazi, Ulmer, Väyrynen, Vaidere, Vakalis, Valenciano Martínez-Orozco, Vanhecke, Van Hecke, Van Lancker, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Varvitsiotis, Vatanen, Vaugrenard, Ventre, Verges, Vergnaud, Vernola, Vidal-Quadras Roca, Vincenzi, Vlasák, Vlasto, Voggenhuber, Wagenknecht, Wallis, Walter, Watson, Henri Weber, Manfred Weber, Weiler, Weisgerber, Westlund, Whitehead, Wiersma, Wijkman, Wise, von Wogau, Wohlin, Janusz Wojciechowski, Wortmann-Kool, Wuermeling, Wurtz, Yañez-Barnuevo García, Záborská, Zaleski, Zani, Zapałowski, Zappalà, Ždanoka, Železný, Zieleniec, Zīle, Zimmer, Zimmerling, Zingaretti, Zvěřina, Zwiefka

Pozorovatelé

Anastase Roberta Alma, Athanasiu Alexandru, Bărbuleţiu Tiberiu, Becşenescu Dumitru, Buruiană Aprodu Daniela, Ciornei Silvia, Cioroianu Adrian Mihai, Corlăţean Titus, Coşea Dumitru Gheorghe Mircea, Creţu Corina, Creţu Gabriela, Dîncu Vasile, Duca Viorel Senior, Dumitrescu Cristian, Ganţ Ovidiu Victor, Hogea Vlad Gabriel, Iacob Ridzi Monica Maria, Kelemen Atilla Béla Ladislau, Kónya-Hamar Sándor, Marinescu Marian-Jean, Mihăescu Eugen, Morţun Alexandru Ioan, Muscă Monica Octavia, Nicolae Şerban, Paşcu Ioan Mircea, Petre Maria, Podgorean Radu, Popa Nicolae Vlad, Popeangă Petre, Sârbu Daciana Octavia, Severin Adrian, Silaghi Ovidiu Ioan, Sofianski Stefan, Szabó Károly Ferenc, Tîrle Radu, Zgonea Valeriu Ştefan


PŘÍLOHA I

SEZNAM POZOROVATELŮ JMENOVANÝCH DO PARLAMENTNÍCH VÝBORŮ

C01 –   Výbor pro zahraniční věci

Pozorovatelé 7

PPE-DE

ABADJIEV Dimitar

ANASTASE Roberta

ALDE

CIOROIANU Adrian Mihai Alma

ILCHEV Stanimir

PSE

PAŞCU Ioan Mircea

VIGENIN Kristian

NI

MIHĂESCU Eugen

C04 –   Rozpočtový výbor

Pozorovatelé 5

PPE-DE

DIMITROV Martin

IACOB RIDZI Monica Maria

PSE

ZGONEA Valeriu Ştefan

ALDE

SHOULEVA Lydia

NI

POPEANGĂ Petre

C06 –   Hospodářský a měnový výbor

Pozorovatelé 4

PPE-DE

CAPPONE Maria

PSE

CREŢU Corina

KIRILOV Evgeni

NI

HOGEA Vlad Gabriel

C07 –   Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

Pozorovatelé 1

PSE

ATHANASIU Alexandru

C08 –   Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

Pozorovatelé 4

PPE-DE

TÎRLE Radu

PSE

SÂRBU Daciana Octavia

ALDE

BĂRBULEŢIU Tiberiu

PARVANOVA Antonyia

C09 –   Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

Pozorovatelé 3

PSE

PAPARIZOV Atanas Atanassov

ALDE

CIORNEI Silvia

NI

DUCA Viorel Senior

C10 –   Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

Pozorovatelé 4

PSE

BLIZNASHKI Georgi

CREŢU Gabriela

ALDE

ALI Nedzhmi

SILAGHI Ovidiu Ioan

C11 –   Výbor pro dopravu a cestovní ruch

Pozorovatelé 2

PSE

SEVERIN Adrian

ALDE

BECŞENESCU Dumitru

C12 –   Výbor pro regionální rozvoj

Pozorovatelé 6

PPE-DE

PETRE Maria

SOFIANSKI Stefan

PSE

DÎNCU Vasile

ALDE

HUSMENOVA Filiz

MORŢUN Alexandru Ioan

NI

STOYANOV Dimitar

C13 –   Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova

Pozorovatelé 5

PPE-DE

KELEMEN Atilla Béla Ladislau

PSE

PODGOREAN Radu

ALDE

COŞEA Dumitru Gheorghe Mircea

KAZAK Tchetin

NI

BURUIANĂ APRODU Daniela

C15 –   Výbor pro kulturu a vzdělávání

Pozorovatelé 3

PPE-DE

GANŢ Ovidiu Victor

KÓNYA HAMAR Sándor

ALDE

MUSCĂ Monica Octavia

C16 –   Výbor pro právní záležitosti

Pozorovatelé 2

PSE

ARABADJIEV Alexander

DUMITRESCU Cristian

C17 –   Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

Pozorovatelé 6

PPE-DE

MARINESCU Marian Jean

SZABÓ Károly Ferenc

PSE

CORLĂŢEAN Titus

IVANOVA Iglika

ALDE

CHRISTOVA Christina Velcheva

POPA Nicolae Vlad

C18 –   Výbor pro ústavní záležitosti

Pozorovatelé 1

PSE

NICOLAE Şerban


PŘÍLOHA II

VÝSLEDKY HLASOVÁNÍ

Vysvětlivky ke zkratkám a symbolům

+

přijat

-

zamítnut

nebrán v potaz

VZ

vzat zpět

JH (..., ..., ...)

jmenovité hlasování (pro, proti, zdržení se)

EH ( ..., ..., ...)

elektronické hlasování (pro, proti, zdržení se)

dílč.

dílčí hlasování

odděl.

oddělené hlasování

pn

pozměňovací návrh

KPN

kompromisní pozměňovací návrh

odpovídající část

Z

zrušující pozměňovací návrh

=

totožné pozměňovací návrhy

§

bod

čl.

článek

odův.

bod odůvodnění

návrh usnesení

SNÚ

společný návrh usnesení

TAJ

tajné hlasování

1.   Vinařské dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými

Návrhy usnesení: B6-0489/2005, 0511/2005, 0514/2005, 0515/2005, 0516/2005 a 0517/2005

Předmět

Pn. č.

Autor

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH – připomínky

Společný návrh usnesení RC-B6-0489/2005

(PPE-DE, PSE, ALDE, Verts/ALE, GUE/NG L, UEN)

hlasování: usnesení (najednou)

 

+

 

Návrhy usnesení podle politických skupin

B6-0489/2005

 

PPE-DE

 

 

B6-0511/2005

 

PSE

 

 

B6-0514/2005

 

ALDE

 

 

B6-0515/2005

 

Verts/ALE

 

 

B6-0516/2005

 

UEN

 

 

B6-0517/2005

 

GUE/NGL

 

 

2.   Ropa

Návrhy usnesení: B6-0481/2005, 0482/2005, 0491/2005, 0499/2005, 0506/2005 a 0509/2005

Předmět

Pn. č.

Autor

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH – připomínky

Společný návrh usnesení RC- B6-0481/2005

(PPE-DE, PSE, ALDE, Verts/ALE, GUE/NGL, UEN)

§ 8

§

původní znění

odděl.

+

 

za § 9

1

PSE

 

-

 

§ 10

§

původní znění

odděl.

+

ústní pn.

§ 15 odrážka 6

§

původní znění

odděl.

+

ústní pn.

§ 15 za odrážku 7

2

PSE

 

+

 

hlasování: usnesení (najednou)

 

+

 

Návrhy usnesení podle politických skupin

B6-0481/2005

 

ALDE

 

 

B6-0482/2005

 

Verts/ALE

 

 

B6-0491/2005

 

UEN

 

 

B6-0499/2005

 

GUE/NGL

 

 

B6-0506/2005

 

PPE-DE

 

 

B6-0509/2005

 

PSE

 

 

Paní Sophia IN 'T VELD a pan PRODI rovněž podepsali společný návrh usnesení za skupinu ALDE.

Źádosti o oddělené hlasování

PSE : § 8 a 10

Verts/ALE: § 15 odrážka 6

Různé

M. Pan Goebbels za skupinu PSE předložil tento ústní pozm. návrh. k odstavci 10:

žádá Komisi, aby monitorovala „hedžové fondy“ (zajišťovací investiční fondy) a zkoumala možnosti, jak by přidaná transparentnost přispěla ke stabilnějšímu trhu s ropou .

M. Pan Turmes za skupinu Verts/ALE předložil tento ústní pozměňovací návrh k odst. 15 odrážce 6:

„—

předložila návrh automobilo vým výrobc ům , aby vyvíjeli vozidla, která jsou ekologičtější a méně náročná na spotřebu ropných produktů;“

3.   Reforma Spojených národů a rozvojové cíle tisíciletí

Návrhy usnesení: B6-0483/2005, 0492/2005, 0493/2205, 0501/2005, 0507/2005 a 0510/2005

Předmět

Pn. č.

Autor

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH – připomínky

Společný návrh usnesení RC- B6-0483/2005

(PPE-DE, PSE, ALDE, Verts/ALE, GUE/NGL, UEN)

§ 3

§

původní znění

dílč.

 

 

1

+

 

2

+

 

za § 5

3

PSE

 

-

 

za § 7

4

PPE-DE

 

+

 

§ 19

§

původní znění

dílč.

 

 

1

+

 

2/JH

+

423, 93, 27

§ 20

§

původní znění

 

+

ústní pn.

§ 21

§

původní znění

JH

+

455, 48, 45

za § 21

5

PSE

 

VZ

 

odův. B

1

PSE

JH

-

232, 303, 13

hlasování: usnesení (najednou)

 

+

 

Návrhy usnesení podle politických skupin

B6-0483/2005

 

Verts/ALE

 

 

B6-0492/2005

 

UEN

 

 

B6-0493/2005

 

PPE-DE

 

 

B6-0501/2005

 

GUE/NGL

 

 

B6-0507/2005

 

ALDE

 

 

B6-0510/2005

 

PSE

 

 

Pozměňovací návrh 2 byl vzat zpět.

Žádosti o jmenovité hlasování

IND/DEM: § 21

PPE-DE: § 19 2. část, pn. 1

Žádosti o dílčí hlasování

§ 3

1. část:„vítá, že mezinárodní společenství uznává … těmito zločiny“

2. část:„dále zdůrazňuje … všech těchto zločinů“

PPE-DE, PSE

§ 19

1. část:„lituje, že nebylo … v Radě bezpečnosti a její průhlednost a účinnost;“

2. část:„připomíná … pro to budou splněny politické, ústavní a právní podmínky, bude mít Evropa v Radě bezpečnosti společné křeslo;“

Různé

M. Pan Lambsdorff za skupinu ALDE předložil tento ústní pozm. návrh k odstavci 20:

20.

Podporuje a vítá nový závazek ze strany OSN vytvořit Fond pro demokracii jako důležitý nástroj podpory demokracie na celém světě a vyzývá Komisi a členské státy, aby ho politicky a finančně plně podpořily; potvrzuje svůj názor, že samotná OSN potřebují značně posílit demokracii ve své struktuře a proto zdůrazňuje nutnost svolání výboru demokracie v rámci Valného shromáždění OSN;

4.   Bělorusko

Návrhy usnesení: B6-0486/2005, 0488/2005, 0490/2005, 0494/2005, 0497/2005, 0503/2005 a 0508/2005

Předmět

Pn. č.

Autor

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH – připomínky

Společný návrh usnesení RC-B6-0486/2005

(PPE-DE, PSE, ALDE, Verts/ALE, IND/DEM, UEN)

§ 12

1

Verts/ALE

 

+

viz níže

hlasování: usnesení (najednou)

 

+

 

Návrhy usnesení podle politických skupin

B6-0486/2005

 

ALDE

 

 

B6-0488/2005

 

PPE-DE

 

 

B6-0490/2005

 

PSE

 

 

B6-0494/2005

 

IND/DEM

 

 

B6-0497/2005

 

UEN

 

 

B6-0503/2005

 

GUE/NGL

 

 

B6-0508/2005

 

Verts/ALE

 

 

Výraz „evropský sousedský program“ v pozm. návrhu 1 zní „evropská sousedská politika“.

5.   Vztahy mezi Unií a Indií

Zpráva: Emilio MENÉNDEZ DEL VALLE (A6-0256/2005)

Předmět

Pn. č.

Autor

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH – připomínky

§ 2

12

PSE

 

VZ

 

za § 2

1

PPE-DE

 

+

 

§ 4

§

původní znění

dílč.

 

 

1

+

 

2

+

 

za § 5

7

PPE-DE

 

+

 

8

PPE-DE

 

+

 

§ 10

§

původní znění

 

+

ústní pn.

18

Verts/ALE

 

 

§ 11

13

PSE

 

+

 

za § 11

14

PSE

 

+

 

§ 13

15

PSE

 

+

 

§ 14

§

původní znění

dílč.

 

 

1

+

 

2

+

 

§ 17

§

původní znění

dílč.

 

 

1

+

 

2/JH

+

483, 48, 19

ústní pn.

za § 17

16

PSE

 

+

 

§ 31

2

PPE-DE

 

+

 

§

původní znění

odděl.

 

§ 37

19Z

Verts/ALE

 

-

 

§ 40

3

PPE-DE

 

+

 

za § 43

4

PPE-DE

 

+

 

5

PPE-DE

EH

-

114, 403, 22

§ 58

20

Verts/ALE

dílč.

 

 

původní

+

 

dodatek

+

ústní pn.

§

původní znění

odděl.

 

§ 64

21

Verts/ALE

 

-

 

za § 64

22

Verts/ALE

 

+

 

za § 72

9

IND/DEM

 

-

 

§ 74

17Z

PSE

EH

+

482, 36, 14

§ 82

§

původní znění

dílč.

 

 

1

+

 

2

+

 

§ 84

6

PPE-DE

 

+

 

za práv. východ. 4

10

PSE

 

+

 

11

PSE

 

+

 

odův. H

§

původní znění

odděl.

+

 

hlasování: usnesení (najednou)

 

+

 

Žádosti o jmenovité hlasování

IND/DEM: § 17 2. část

Źádosti o oddělené hlasování

IND/DEM: odův. H

VertsALE: § 58

Žádosti o dílčí hlasování

IND/DEM:

§ 4

1. část:„vřele vítá … mezi EU a Indií“

2. část:„díky níž vztahy mezi EU a Indií nabývají … a Kanadou“

§ 14

1. část: celé znění bez slov „avšak i potřebu multipolárního světa“

2. část: tato slova

§ 17

1. část:„domnívá se, že … směrem k Unii“

2. část:„včetně pokroku … nové evropské ústavy v platnost“

§ 82

1. část: celé znění bez slov „a Izraelem“

2. část: tato slova

Verts/ALE

pn. 20

1. část:„bere na vědomí … energetické požadavky Indie“

2. část:„a důrazně vyzývá … obnovitelné energie“ (ústní pn.)

Různé

Zpravodaj předložil ústní pozměňovací návrhy k:

—   § 10

„10.

vyzývá Radu a Komisi, aby spolu s indickou vládou neodkladně pracovaly na zlepšení situace nerovnoprávných vrstev obyvatelstva, zejména žen, dětí a znevýhodněných skupin obyvatel, např. Dalitů a Adivasiů; a žádá aby všechny další činnosti aktivně přispívaly k ukončení diskriminace na základě pohlaví nebo příslušnosti ke kastě;“

—   § 17

2. část

„který by mohl vyplynout ze vstupu nové evropské ústavy v platnost;“

—   pn. 20

„20.

b ere na vědomí stále rostoucí energetické požadavky Indie a důrazně vyzývá Komisi, členské státy a Indii, aby posílily spolupráci v oblasti obnovitelné energie;

6.   Obnovitelné zdroje energie v Unii

Zpráva: Claude TURMES (A6-0227/2005)

Předmět

Pn. č.

Autor

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH – připomínky

§ 2

25

PPE-DE

EH

-

254, 288, 11

za § 3

32

PPE-DE, ALDE

JH

+

282, 247, 28

38

PPE-DE, ALDE

 

+

 

§ 6

18=

26=

Verts/ALE, PSE, ALDE

GUE/NGL, PPE-DE, ALDE

 

+

 

za § 9

7

Verts/ALE, PSE, ALDE, PPE-DE, GUE/NGL

JH

+

550, 11, 2

5

Verts/ALE, PSE, ALDE, PPE-DE, GUE/NGL

 

+

 

6

Verts/ALE, PSE, ALDE, PPE-DE, GUE/NGL

 

+

 

§ 10

§

původní znění

dílč.

 

 

1

+

 

2

+

 

§ 13

8

Verts/ALE, PSE, ALDE, PPE-DE, GUE/NGL

 

+

 

§ 15

19

Verts/ALE, PSE, ALDE, GUE/NGL

EH

+

316, 228, 6

§

původní znění

odděl.

 

§ 16

§

původní znění

-

 

vložen za současný § 62

§ 17

§

původní znění

dílč.

 

 

1

+

 

2

+

 

§ 21

§

původní znění

dílč.

 

 

1

+

 

2

+

 

za § 21

9

Verts/ALE, PSE, ALDE, PPE-DE, GUE/NGL

 

+

 

10

Verts/ALE, PSE, ALDE, PPE-DE, GUE/NGL

 

+

 

§ 23

1

PSE

 

+

 

27

PPE-DE, ALDE

 

+

 

§ 25

§

původní znění

dílč.

 

 

1

+

 

2

+

 

3/EH

+

320, 235, 13

za § 25

42

PPE-DE, ALDE

dílč./JH

 

 

1

+

496, 24, 14

2

+

315, 217, 20

43

PPE-DE, ALDE

JH

+

305, 241, 17

§ 26

34S

PPE-DE

 

-

 

§ 29

39

PPE-DE, ALDE

 

+

 

§ 30

28

PPE-DE

EH

-

244, 304, 8

§ 31

29

PPE-DE

 

-

 

§ 32

§

-

 

 

vložen za § 42a (nový)

20

Verts/ALE, PSE, ALDE, GUE/NGL

 

+

 

§ 33

30Z

PPE-DE

 

-

 

§ 38

35/rev

PPE-DE, ALDE

 

+

 

§ 39

31Z

PPE-DE

 

-

 

21

Verts/ALE, PSE, ALDE, GUE/NGL

 

+

 

za § 40

11

Verts/ALE, PSE, ALDE, PPE-DE, GUE/NGL

 

+

 

§ 41

§

původní znění

dílč.

 

 

1

+

 

2

+

 

čl. 42 písm. a)

12

Verts/ALE, PSE, ALDE, PPE-DE, GUE/NGL

 

+

 

za § 42

13

Verts/ALE, PSE, ALDE, PPE-DE, GUE/NGL

 

+

 

§ 45

14

Verts/ALE, PSE, ALDE, PPE-DE, GUE/NGL

 

+

 

§ 46

22

Verts/ALE, PSE, ALDE, GUE/NGL

EH

+

314, 238, 9

za § 46

37

PPE-DE, ALDE

 

+

 

§ 47

23Z

Verts/ALE, PSE, ALDE, GUE/NGL

 

+

 

§ 48

§

původní znění

dílč.

 

 

1

+

 

2/EH

+

416, 139, 10

§ 51

§

původní znění

JH

+

541, 11, 8

za § 52

40

PPE-DE, ALDE

 

+

 

§ 53

§

původní znění

JH

+

538, 23, 4

za § 55

36

PPE-DE, ALDE

 

+

 

§ 60

§

původní znění

dílč.

 

 

1

+

 

2

+

 

§ 61

§

původní znění

odděl.

+

 

za § 61

41

PPE-DE

 

+

 

§ 62

§

původní znění

dílč.

 

 

1

+

 

2

+

 

§ 63

§

původní znění

odděl.

+

 

§ 65

24

PSE

 

+

 

§

původní znění

 

 

§ 69

33

PPE-DE

EH

-

271, 285, 14

§ 70

15

Verts/ALE, PSE, ALDE, PPE-DE, GUE/NGL

 

+

 

za § 84

16

Verts/ALE, PSE, ALDE, PPE-DE, GUE/NGL

 

+

 

17

Verts/ALE, PSE, ALDE, PPE-DE, GUE/NGL

 

+

 

odův. A

2Z

Verts/ALE, PSE, ALDE, PPE-DE, GUE/NGL

 

+

 

odův. B

3Z

Verts/ALE, PSE, ALDE, PPE-DE, GUE/NGL

 

+

 

odův. C

4Z

Verts/ALE, PSE, ALDE, PPE-DE, GUE/NGL

 

+

 

hlasování: usnesení (najednou)

 

+

 

Žádosti o jmenovité hlasování

IND/DEM: § 53

PPE-DE: § 51, pn. 7, 32, 42, 43

Źádosti o oddělené hlasování

PPE-DE: § 61 a 63

Žádosti o dílčí hlasování

IND/DEM

§ 41

1. část:„na obrovský potenciál větrné energie při březích … co možná nejnižších nákladů,“

2. část:„upozorňuje, že … obnovitelných zdrojů energie;“

PSE

pn. 42

1. část:„zdůrazňuje, že v protikladu ke … díky zvýšení produkce konkurenceschopná“

2. část:„připomíná v této souvislosti … pro přístup na trh“

PPE-DE

§ 10

1. část: celé znění bez slova „povinných“

2. část: toto slovo

§ 17

1. část: celé znění bez slova „závazné“

2. část: toto slovo

§ 21

1. část: celé znění bez slova „obrovské“

2. část: toto slovo

§ 25

1. část:„vyzývá Komisi, aby rozšířila působnost ‚směrnice o budovách‘“

2. část:„pro budovy týkající se celkové … nebytovými prostory nad 250 m2

3. část:„a vypracovala … vytápění a chlazení“

§ 48

1. část: celé znění bez slova „povinnost“

2. část: toto slovo

§ 60

1. část: celé znění bez slov „a používání“

2. část: tato slova

§ 62

1. část:„uznává, že výroba energie … k ochraně přírody a k výrobě čisté energie“

2. část:„zdůrazňuje však, že … zvyšování dovozu potravin do EU“

Různé

Skupina Verts/ALE navrhla následující změny v pořadí bodů:

§ 16 se vloží za současný § 62

§ 32 se vloží za nový § 42a

7.   Snížení počtu obětí dopravních nehod do roku 2010

Zpráva: Ari VATANEN (A6-0225/2005)

Předmět

Pn. č.

Autor

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH – připomínky

§ 5

§

původní znění

dílč.

 

 

1

+

 

2

+

 

za § 5

4

PSE

EH

+

313, 234, 5

9

Verts/ALE

 

-

 

§ 7

§

původní znění

JH

-

211, 334, 9

za § 11

5

PSE

 

+

 

§ 12

§

původní znění

dílč.

 

 

1

+

 

2

+

 

§ 13

§

původní znění

dílč.

 

 

1

+

 

2/EH

-

247, 265, 15

§ 14

§

původní znění

dílč.

 

 

1

+

 

2

+

 

za § 14

3

PSE

dílč.

 

 

1

+

 

2

+

 

§ 19

1/rev2

ALDE

 

-

 

6

PSE

dílč./JH

 

 

1

+

278, 255, 10

2

-

216, 307, 10

§

původní znění

 

 

§ 21

2

ALDE

 

+

 

§ 22

7/rev

PSE

JH

+

284, 244, 6

dodatek

§

původní znění

odděl.

 

§ 25

§

původní znění

odděl.

+

 

§ 26

§

původní znění

dílč.

 

 

1

+

 

2

+

 

§ 35

§

původní znění

odděl.

+

 

§ 36 odrážka 3

§

původní znění

odděl.

+

 

§ 36 odrážka 4

§

původní znění

odděl.

+

 

odův. C

8

Verts/ALE

 

-

 

hlasování: usnesení (najednou)

JH

+

453, 69, 14

Žádosti o jmenovité hlasování

PPE-DE: závěrečné hlasování

IND/DEM: § 7

PSE: pn. 6 a 7

Źádosti o oddělené hlasování

ALDE: § 7

Verts/ALE: § 7, 25 a 35

PPE-DE: § 7, 25 a 36 odrážka 3 a odrážka 4

Žádosti o dílčí hlasování

PPE-DE

§ 5

1. část:„vyzývá Komisi … dopravními nehodami“

2. část:„( nulová vize)“

§ 12

1. část:„je přesvědčen … výstavba silnic, značení)“

2. část:„může spolu s pobídkami k … trvalým výsledkům“

§ 13

1. část:„vyzývá Komisi … rizikové skupiny“

2. část:„jako jsou … mladší 25 let“

§ 14

1. část:„domnívá se, že … nepoužívání bezpečnostních pásů“

2. část:„žádá rychlé zavedení … umožnit postupem času kontrolu fyzických a duševních schopností řidičů a jejich řidičských dovedností“

§ 26

1. část:„pověřuje Komisi … (TEN-T;)“

2. část:„navrhuje základní sjednocení … informačními systémy“

pn. 3

1. část:„podporuje rozhodně … omezovačů rychlosti vliv rostoucího používání malých užitkových vozidel v průmyslové nákladní přepravě na bezpečnost provozu“

2. část:„vyzývá Komisi … legislativním návrhem předložila Evropskému parlamentu“

PSE

pn. 6

1. část: celý text bez slov „omezení rychlosti“

2. část: tato slova

8.   Nepál

Návrhy usnesení: B6-0513/2005, 0519/2005, 0520/2005, 0523/2005, 0526/2005 a 0530/2005

Předmět

Pn. č.

Autor

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH – připomínky

Společný návrh usnesení RC- B6-0513/2005

(PPE-DE, PSE, ALDE, Verts/ALE, GUE/NGL, UEN)

§ 10

§

původní znění

dílč./JH

 

 

1

+

86, 1, 0

2

-

42, 47, 1

odův. D

§

původní znění

JH

-

40, 47, 2

hlasování: usnesení (najednou)

 

+

 

Návrhy usnesení podle politických skupin

B6-0513/2005

 

PSE

 

 

B6-0519/2005

 

UEN

 

 

B6-0520/2005

 

Verts/ALE

 

 

B6-0523/2005

 

GUE/NGL

 

 

B6-0526/2005

 

PPE-DE

 

 

B6-0530/2005

 

ALDE

 

 

Žádosti o jmenovité hlasování

PPE-DE: odův. D a § 10

Žádost o dílčí hlasování

PPE-DE

§ 10

1. část: celé znění bez slov „a naléhá na královskou nepálskou armádu, aby byla vždy zdrženlivá“

2. část: tato slova

9.   Tunisko

Návrhy usnesení: B6-0512/2005, 0522/2005, 0524/2005, 0525/2005, 0529/2005 a 0532/2005

Předmět

Pn. č.

Autor

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH – připomínky

Společný návrh usnesení RC- B6-0512/2005

(PPE-DE, PSE, ALDE, Verts/ALE, GUE/NGL, UEN)

hlasování: usnesení (najednou)

 

+

 

Návrhy usnesení podle politických skupin

B6-0512/2005

 

PSE

 

 

B6-0522/2005

 

Verts/ALE

 

 

B6-0524/2005

 

GUE/NGL

 

 

B6-0525/2005

 

PPE-DE

 

 

B6-0529/2005

 

ALDE

 

 

B6-0532/2005

 

UEN

 

 

10.   Vojvodina

Návrhy usnesení: B6-0518/2005, 0521/2005, 0527/2005, 0528/2205, 0531/2005, 0533/2005 a 0534/2005

Předmět

Pn. č.

Autor

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH – připomínky

Společný návrh usnesení RC- B6-0518/2005

(PPE-DE, PSE, ALDE, Verts/ALE, GUE/NGL, IND/DEM, UEN)

za § 5

1

Verts/ALE

 

+

 

odův. E

 

původní znění

 

+

ústní pn.

hlasování: usnesení (najednou)

JH

+

88, 0, 2

Návrhy usnesení podle politických skupin

B6-0518/2005

 

IND/DEM

 

 

B6-0521/2005

 

Verts/ALE

 

 

B6-0527/2005

 

PPE-DE

 

 

B6-0528/2005

 

ALDE

 

 

B6-0531/2005

 

GUE/NGL

 

 

B6-0533/2005

 

UEN

 

 

B6-0534/2005

 

PSE

 

 

Žádosti o jmenovité hlasování

PPE-DE závěrečné hlasování

Různé:

M. Pan Becsey předložil následující pozměňovací návrh k bodu odůvodnění E:

„E.

vzhledem k tomu, že nebylo dosaženo žádného skutečného pokroku v nápravě dlouhodobě se snižujícího počtu a zhoršujících se podmínek národnostních a etnických menšin ve Vojvodině, čímž je ohrožena jejich budoucnost v regionu,  a v usnadnění jejich zapojení do oblasti vzdělávání, zastoupení ve veřejné správě, soudnictví a v policejních silách, zaručující stejný přístup a stejné zacházení před soudy a státní instituce založené na principu právního státu,“


PŘÍLOHA III

VÝSLEDEK JMENOVITÉHO HLASOVÁNÍ

1.   RC B6-0483/2005 – Reforma OSN

Bod 19/2

Pro: 423

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Beaupuy, Birutis, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Cavada, Chatzimarkakis, Chiesa, Cocilovo, Costa, Deprez, De Sarnez, Drčar Murko, Duff, Fourtou, Gentvilas, Geremek, Gibault, Guardans Cambó, Harkin, Hennis-Plasschaert, in 't Veld, Jäätteenmäki, Jensen, Juknevičienė, Karim, Krahmer, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Letta, Lynne, Maaten, Manders, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Prodi, Resetarits, Ries, Samuelsen, Savi, Sbarbati, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Virrankoski, Wallis

GUE/NGL: Kaufmann

NI: Belohorská, Czarnecki Ryszard, Masiel, Rivera, Rutowicz

PPE-DE: Andrikienė, Audy, Ayuso González, Bachelot-Narquin, Bauer, Beazley, Becsey, Belet, Berend, Böge, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Busuttil, Buzek, Caspary, Castiglione, Cederschiöld, Chichester, Chmielewski, Coelho, Daul, Dehaene, Descamps, Deß, Díaz de Mera García Consuegra, Dionisi, Dombrovskis, Doorn, Doyle, Duka-Zólyomi, Ebner, Esteves, Eurlings, Fatuzzo, Ferber, Fjellner, Fontaine, Fraga Estévez, Freitas, Gahler, Gál, Gaľa, Galeote Quecedo, García-Margallo y Marfil, Garriga Polledo, Gaubert, Gauzès, Gklavakis, Glattfelder, Goepel, Gomolka, Graça Moura, Gräßle, de Grandes Pascual, Guellec, Gyürk, Handzlik, Hatzidakis, Herranz García, Hieronymi, Higgins, Hoppenstedt, Hudacký, Hybášková, Ibrisagic, Itälä, Iturgaiz Angulo, Jałowiecki, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Kamall, Karas, Kasoulides, Kelam, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Korhola, Kudrycka, Kušķis, Kuźmiuk, Lamassoure, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, López-Istúriz White, Lulling, Maat, McGuinness, Mann Thomas, Marques, Martens, Mathieu, Mato Adrover, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Millán Mon, Mitchell, Musotto, Nassauer, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Őry, Pack, Pálfi, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Peterle, Pīks, Pinheiro, Piskorski, Pleštinská, Podkański, Poettering, Posselt, Quisthoudt-Rowohl, Rack, Radwan, Reul, Roithová, Rudi Ubeda, Rübig, Saïfi, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt Ingo, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Siekierski, Silva Peneda, Sommer, Sonik, Šťastný, Stenzel, Stubb, Sudre, Surján, Szájer, Tajani, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Varela Suanzes-Carpegna, Varvitsiotis, Vatanen, Ventre, Vernola, Vidal-Quadras Roca, Vlasto, Weber Manfred, Wijkman, von Wogau, Wojciechowski, Wortmann-Kool, Wuermeling, Záborská, Zaleski, Zappalà, Zieleniec, Zimmerling, Zwiefka

PSE: Arif, Arnaoutakis, Attard-Montalto, Ayala Sender, Batzeli, Beglitis, Beňová, Berès, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bozkurt, Bullmann, van den Burg, Carlotti, Carnero González, Castex, Cercas, Christensen, Corbey, Correia, Cottigny, D'Alema, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Dobolyi, Douay, Duin, El Khadraoui, Ettl, Falbr, Fava, Fazakas, Fernandes, Ferreira Elisa, Ford, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Glante, Goebbels, Golik, Grabowska, Gröner, Gruber, Gurmai, Hamon, Hasse Ferreira, Haug, Hazan, Hedh, Hedkvist Petersen, Hutchinson, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Krehl, Kreissl-Dörfler, Kristensen, Kuc, Kuhne, Laignel, Lambrinidis, Lavarra, Le Foll, Lehtinen, Leichtfried, Leinen, McAvan, Madeira, Maňka, Martínez Martínez, Masip Hidalgo, Mastenbroek, Matsouka, Medina Ortega, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moreno Sánchez, Myller, Napoletano, Navarro, Paasilinna, Pahor, Panzeri, Piecyk, Pinior, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rapkay, Reynaud, Riera Madurell, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Salinas García, Sánchez Presedo, dos Santos, Savary, Schapira, Scheele, Schulz, Siwiec, Sousa Pinto, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Thomsen, Trautmann, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Wiersma, Yañez-Barnuevo García, Zani, Zingaretti

UEN: Angelilli, Berlato, Didžiokas, Kristovskis, Muscardini, Poli Bortone

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cramer, Evans Jillian, Frassoni, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Isler Béguin, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lichtenberger, Özdemir, Romeva i Rueda, Rühle, Schmidt, Schroedter, Staes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 93

GUE/NGL: Flasarová, Guerreiro, Henin, Kohlíček, McDonald, Portas, Remek, Seppänen, Strož, Toussas

IND/DEM: Batten, Belder, Blokland, Bonde, Borghezio, Clark, Farage, Goudin, Krupa, Nattrass, Piotrowski, Salvini, Sinnott, Speroni, Wise, Wohlin, Železný

NI: Allister, Bobošíková, Claeys, Dillen, Gollnisch, Helmer, Kilroy-Silk, Lang, Le Pen Jean-Marie, Martinez, Mote, Mussolini, Romagnoli, Schenardi, Vanhecke

PPE-DE: Atkins, Bowis, Bradbourn, Bushill-Matthews, Cabrnoch, Dover, Duchoň, Elles, Grossetête, Harbour, Nicholson, Pieper, Purvis, Seeberg, Škottová, Strejček, Tannock, Van Orden, Vlasák, Weisgerber, Zvěřina

PSE: Cashman, Corbett, Evans Robert, Gill, Grech, Honeyball, Howitt, Hughes, McCarthy, Martin David, Morgan, Muscat, Segelström, Stihler, Titley, Whitehead

UEN: Aylward, Camre, Fotyga, Janowski, Krasts, Libicki, Ó Neachtain, Roszkowski, Ryan, Szymański, Vaidere, Zīle

Verts/ALE: Lucas, Schlyter

Zdržel se: 27

ALDE: Hall

GUE/NGL: Agnoletto, Brie, Liotard, Markov, Maštálka, Meijer, Meyer Pleite, Musacchio, Papadimoulis, Pflüger, Svensson, Wagenknecht, Zimmer

IND/DEM: Chruszcz, Coûteaux, Grabowski, Louis, Pęk, Rogalski, Zapałowski

NI: Baco, Kozlík

PPE-DE: De Veyrac, McMillan-Scott

Verts/ALE: Lagendijk, Lambert

Opravy hlasování

Pro

Rainer Wieland, Inger Segelström, Gérard Onesta, Antoine Duquesne

Proti

John Attard-Montalto, Christopher Beazley, Linda McAvan

2.   RC B6-0483/2005 – Reforma OSN

Bod 21

Pro: 455

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Beaupuy, Birutis, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Cavada, Chatzimarkakis, Chiesa, Costa, Davies, Deprez, De Sarnez, Drčar Murko, Duff, Duquesne, Fourtou, Gentvilas, Geremek, Gibault, Griesbeck, Guardans Cambó, Hall, Harkin, Hennis-Plasschaert, in 't Veld, Jäätteenmäki, Jensen, Juknevičienė, Karim, Krahmer, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Letta, Ludford, Lynne, Maaten, Manders, Matsakis, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Prodi, Resetarits, Ries, Savi, Sbarbati, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Wallis, Watson

GUE/NGL: Agnoletto, Kaufmann, Musacchio, Portas

IND/DEM: Bonde

NI: Belohorská, Czarnecki Ryszard, Martin Hans-Peter, Masiel, Mussolini, Rutowicz

PPE-DE: Andrikienė, Audy, Ayuso González, Bachelot-Narquin, Bauer, Becsey, Belet, Berend, Böge, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Busuttil, Buzek, Caspary, Castiglione, Cederschiöld, Cesa, Chmielewski, Coelho, Daul, Dehaene, Descamps, Deß, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dionisi, Dombrovskis, Doorn, Doyle, Duka-Zólyomi, Ebner, Esteves, Eurlings, Fatuzzo, Ferber, Fjellner, Fontaine, Fraga Estévez, Freitas, Gahler, Gál, Gaľa, Galeote Quecedo, García-Margallo y Marfil, Garriga Polledo, Gaubert, Gauzès, Gklavakis, Glattfelder, Goepel, Gomolka, Graça Moura, Gräßle, de Grandes Pascual, Grossetête, Guellec, Gyürk, Handzlik, Hatzidakis, Herranz García, Hieronymi, Higgins, Hoppenstedt, Hudacký, Hybášková, Ibrisagic, Itälä, Iturgaiz Angulo, Jałowiecki, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Karas, Kasoulides, Kelam, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Korhola, Kudrycka, Kušķis, Kuźmiuk, Lamassoure, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, López-Istúriz White, Lulling, Maat, McGuinness, Mann Thomas, Mantovani, Martens, Mathieu, Mato Adrover, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Millán Mon, Mitchell, Musotto, Nassauer, Niebler, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Pack, Pálfi, Papastamkos, Peterle, Pieper, Pīks, Pinheiro, Piskorski, Pleštinská, Podkański, Poettering, Posselt, Quisthoudt-Rowohl, Rack, Radwan, Reul, Roithová, Rudi Ubeda, Rübig, Saïfi, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt Ingo, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Seeberg, Siekierski, Sommer, Sonik, Šťastný, Stenzel, Stubb, Sudre, Surján, Szájer, Tajani, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Varela Suanzes-Carpegna, Varvitsiotis, Vatanen, Ventre, Vernola, Vidal-Quadras Roca, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wijkman, von Wogau, Wojciechowski, Wortmann-Kool, Wuermeling, Záborská, Zaleski, Zappalà, Zieleniec, Zimmerling, Zwiefka

PSE: Arif, Arnaoutakis, Attard-Montalto, Ayala Sender, Batzeli, Beglitis, Beňová, Berès, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bersani, Bösch, Bono, Bozkurt, Bullmann, van den Burg, Carlotti, Carnero González, Casaca, Cashman, Cercas, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, D'Alema, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Dobolyi, Douay, Duin, El Khadraoui, Ettl, Evans Robert, Falbr, Fava, Fazakas, Fernandes, Ferreira Elisa, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Golik, Grabowska, Grech, Gröner, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hamon, Hasse Ferreira, Haug, Hazan, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Honeyball, Howitt, Hughes, Hutchinson, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Krehl, Kreissl-Dörfler, Kristensen, Kuc, Kuhne, Laignel, Lambrinidis, Lavarra, Le Foll, Lehtinen, Leichtfried, Leinen, McAvan, McCarthy, Madeira, Maňka, Martin David, Martínez Martínez, Masip Hidalgo, Mastenbroek, Matsouka, Medina Ortega, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moreno Sánchez, Morgan, Muscat, Myller, Napoletano, Navarro, Obiols i Germà, Öger, Paasilinna, Pahor, Panzeri, Patrie, Piecyk, Pinior, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rapkay, Reynaud, Riera Madurell, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Salinas García, Sánchez Presedo, dos Santos, Savary, Schapira, Scheele, Schulz, Segelström, Siwiec, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Thomsen, Titley, Trautmann, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Whitehead, Wiersma, Yañez-Barnuevo García, Zani, Zingaretti

UEN: Berlato, Didžiokas

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Evans Jillian, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Isler Béguin, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt, Schroedter, Staes, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 48

GUE/NGL: Flasarová, Guerreiro, Henin, Kohlíček, Remek, Strož, Toussas

IND/DEM: Batten, Belder, Blokland, Chruszcz, Clark, Coûteaux, Farage, Goudin, Grabowski, Krupa, Louis, Nattrass, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Sinnott, Wise, Zapałowski, Železný

NI: Allister, Bobošíková, Claeys, Dillen, Gollnisch, Kilroy-Silk, Lang, Le Pen Jean-Marie, Martinez, Mote, Romagnoli, Schenardi, Vanhecke

UEN: Angelilli, Aylward, Camre, Fotyga, Janowski, Libicki, Ó Neachtain, Poli Bortone, Ryan

Zdržel se: 45

GUE/NGL: Brie, Liotard, McDonald, Markov, Maštálka, Meijer, Meyer Pleite, Papadimoulis, Pflüger, Seppänen, Svensson, Wagenknecht, Zimmer

IND/DEM: Borghezio, Salvini, Speroni, Wohlin

NI: Baco, Helmer, Kozlík, Rivera

PPE-DE: Atkins, Beazley, Bowis, Bradbourn, Bushill-Matthews, Cabrnoch, Chichester, Deva, Dover, Duchoň, Elles, Harbour, Kamall, McMillan-Scott, Nicholson, Purvis, Škottová, Strejček, Sturdy, Tannock, Van Orden, Vlasák

UEN: Krasts, Muscardini

Opravy hlasování

Proti

Jens-Peter Bonde

3.   RC B6-0483/2005 – Reforma OSN

Pozměňovací návrh 1

Pro: 232

ALDE: Chiesa

GUE/NGL: Agnoletto, Brie, Flasarová, Guerreiro, Henin, Kaufmann, Kohlíček, McDonald, Markov, Maštálka, Meijer, Meyer Pleite, Musacchio, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Remek, Seppänen, Svensson, Wagenknecht, Zimmer

IND/DEM: Belder, Blokland, Bonde, Sinnott

NI: Belohorská, Martin Hans-Peter

PPE-DE: Cederschiöld, De Veyrac, Fjellner, Gauzès, Hybášková, Millán Mon, Stubb

PSE: Arif, Arnaoutakis, Attard-Montalto, Ayala Sender, Batzeli, Beglitis, Berès, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bersani, Bösch, Bono, Bourzai, Bozkurt, Bullmann, van den Burg, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Cashman, Castex, Cercas, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, D'Alema, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Dobolyi, Douay, Duin, El Khadraoui, Estrela, Ettl, Evans Robert, Falbr, Fava, Fazakas, Fernandes, Ferreira Elisa, Ford, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Golik, Grabowska, Grech, Gröner, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hamon, Hasse Ferreira, Haug, Hazan, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Herczog, Honeyball, Howitt, Hughes, Hutchinson, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Krehl, Kreissl-Dörfler, Kristensen, Kuc, Kuhne, Laignel, Lambrinidis, Lavarra, Le Foll, Lehtinen, Leichtfried, Leinen, McAvan, McCarthy, Madeira, Maňka, Mann Erika, Martin David, Masip Hidalgo, Mastenbroek, Matsouka, Medina Ortega, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moreno Sánchez, Morgan, Muscat, Myller, Napoletano, Navarro, Obiols i Germà, Paasilinna, Pahor, Panzeri, Patrie, Piecyk, Pinior, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rapkay, Reynaud, Riera Madurell, Rothe, Roure, Sacconi, Sakalas, Salinas García, Sánchez Presedo, Savary, Schapira, Scheele, Segelström, Siwiec, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Thomsen, Titley, Trautmann, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Whitehead, Wiersma, Yañez-Barnuevo García, Zani, Zingaretti

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cramer, Evans Jillian, Frassoni, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Isler Béguin, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt, Schroedter, Staes, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 303

ALDE: Alvaro, Andria, Beaupuy, Birutis, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Cavada, Chatzimarkakis, Cocilovo, Costa, Davies, Deprez, De Sarnez, Drčar Murko, Duff, Duquesne, Fourtou, Gentvilas, Geremek, Gibault, Griesbeck, Guardans Cambó, Hall, Harkin, Hennis-Plasschaert, in 't Veld, Jäätteenmäki, Jensen, Juknevičienė, Karim, Krahmer, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Letta, Ludford, Lynne, Maaten, Manders, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Prodi, Resetarits, Ries, Savi, Sbarbati, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Virrankoski, Wallis, Watson

GUE/NGL: Strož

IND/DEM: Batten, Borghezio, Chruszcz, Clark, Coûteaux, Farage, Grabowski, Krupa, Louis, Nattrass, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Salvini, Speroni, Wise, Zapałowski, Železný

NI: Allister, Bobošíková, Czarnecki Ryszard, Gollnisch, Helmer, Kilroy-Silk, Lang, Le Pen Jean-Marie, Martinez, Masiel, Mote, Romagnoli, Schenardi, Vanhecke

PPE-DE: Andrikienė, Atkins, Audy, Ayuso González, Bachelot-Narquin, Bauer, Belet, Berend, Böge, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Bushill-Matthews, Busuttil, Caspary, Castiglione, Cesa, Chichester, Chmielewski, Coelho, Daul, Dehaene, Descamps, Deß, Deva, Díaz de Mera García Consuegra, Dionisi, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duchoň, Duka-Zólyomi, Ebner, Esteves, Eurlings, Fatuzzo, Ferber, Fontaine, Fraga Estévez, Freitas, Gahler, Gál, Gaľa, Galeote Quecedo, García-Margallo y Marfil, Garriga Polledo, Gaubert, Gklavakis, Glattfelder, Goepel, Gomolka, Graça Moura, Gräßle, de Grandes Pascual, Grossetête, Guellec, Gyürk, Harbour, Hatzidakis, Herranz García, Hieronymi, Higgins, Hoppenstedt, Hudacký, Ibrisagic, Itälä, Iturgaiz Angulo, Jałowiecki, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Kamall, Karas, Kasoulides, Kelam, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Korhola, Kudrycka, Kušķis, Kuźmiuk, Lamassoure, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, López-Istúriz White, Lulling, Maat, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mantovani, Marques, Martens, Mathieu, Mato Adrover, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Mitchell, Musotto, Nassauer, Nicholson, Niebler, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Pack, Pálfi, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Parish, Peterle, Pieper, Pīks, Pinheiro, Piskorski, Pleštinská, Poettering, Posselt, Purvis, Quisthoudt-Rowohl, Rack, Radwan, Reul, Rudi Ubeda, Rübig, Saïfi, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt Ingo, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Sommer, Sonik, Šťastný, Stenzel, Strejček, Sturdy, Sudre, Surján, Szájer, Tajani, Tannock, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Vatanen, Vernola, Vidal-Quadras Roca, Vlasák, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, von Wogau, Wojciechowski, Wortmann-Kool, Wuermeling, Záborská, Zaleski, Zappalà, Zieleniec, Zimmerling, Zvěřina, Zwiefka

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Camre, Fotyga, Janowski, Krasts, Kristovskis, Libicki, Ó Neachtain, Poli Bortone, Roszkowski, Ryan, Szymański, Vaidere

Zdržel se: 13

ALDE: Samuelsen

GUE/NGL: Toussas

IND/DEM: Goudin, Wohlin

NI: Baco, Claeys, Kozlík, Rivera

PPE-DE: Beazley, Ventre, Wijkman

PSE: Liberadzki

UEN: Muscardini

Opravy hlasování

Proti

Jean-Paul Gauzès, Francisco José Millán Mon

4.   Zpráva Menéndez Del Valle A6-0256/2005

Bod 17/2

Pro: 483

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Cavada, Chiesa, Cocilovo, Costa, Deprez, De Sarnez, Drčar Murko, Duff, Duquesne, Fourtou, Gentvilas, Geremek, Gibault, Griesbeck, Guardans Cambó, Hall, Hennis-Plasschaert, in 't Veld, Jäätteenmäki, Jensen, Juknevičienė, Karim, Krahmer, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Letta, Ludford, Lynne, Maaten, Manders, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Prodi, Resetarits, Ries, Samuelsen, Savi, Sbarbati, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Virrankoski, Wallis, Watson

GUE/NGL: Kaufmann, Morgantini

NI: Belohorská, Bobošíková, Helmer, Masiel, Mussolini, Rivera, Rutowicz

PPE-DE: Andrikienė, Atkins, Audy, Ayuso González, Bachelot-Narquin, Bauer, Beazley, Becsey, Belet, Berend, Böge, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Bushill-Matthews, Busuttil, Buzek, Cabrnoch, Caspary, Castiglione, Cederschiöld, Cesa, Chichester, Chmielewski, Coelho, Daul, Dehaene, Descamps, Deß, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dionisi, Dombrovskis, Doorn, Dover, Duchoň, Duka-Zólyomi, Ebner, Elles, Esteves, Eurlings, Fatuzzo, Fjellner, Fontaine, Fraga Estévez, Freitas, Gahler, Gál, Gaľa, Galeote Quecedo, García-Margallo y Marfil, Garriga Polledo, Gaubert, Gauzès, Gklavakis, Glattfelder, Goepel, Gomolka, Gräßle, de Grandes Pascual, Grossetête, Guellec, Gyürk, Handzlik, Harbour, Hatzidakis, Herranz García, Hieronymi, Higgins, Hoppenstedt, Hudacký, Hybášková, Ibrisagic, Itälä, Iturgaiz Angulo, Jałowiecki, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Kamall, Karas, Kasoulides, Kelam, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Kudrycka, Kušķis, Kuźmiuk, Lamassoure, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Liese, López-Istúriz White, Lulling, Maat, McGuinness, Mann Thomas, Marques, Martens, Mathieu, Mato Adrover, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Millán Mon, Mitchell, Musotto, Nassauer, Nicholson, Niebler, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Őry, Pack, Pálfi, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Parish, Peterle, Pieper, Pīks, Pinheiro, Piskorski, Pleštinská, Podkański, Poettering, Posselt, Purvis, Quisthoudt-Rowohl, Rack, Radwan, Reul, Roithová, Rudi Ubeda, Rübig, Saïfi, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt Ingo, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Seeberg, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Sommer, Sonik, Šťastný, Stenzel, Stevenson, Stubb, Sturdy, Sudre, Surján, Szájer, Tajani, Tannock, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Varvitsiotis, Vatanen, Ventre, Vernola, Vidal-Quadras Roca, Vlasák, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wijkman, Wojciechowski, Wortmann-Kool, Wuermeling, Záborská, Zaleski, Zappalà, Zieleniec, Zimmerling, Zvěřina, Zwiefka

PSE: Arif, Arnaoutakis, Ayala Sender, Batzeli, Beglitis, Beňová, Berès, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bersani, Bösch, Bono, Bourzai, Bozkurt, Bullmann, van den Burg, Busquin, Calabuig Rull, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Cashman, Cercas, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, D'Alema, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Dobolyi, Douay, Duin, El Khadraoui, Estrela, Ettl, Evans Robert, Falbr, Fava, Fazakas, Fernandes, Ferreira Elisa, Ford, Fruteau, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Golik, Grabowska, Grech, Gröner, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hamon, Hasse Ferreira, Haug, Hazan, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Herczog, Honeyball, Howitt, Hughes, Hutchinson, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Krehl, Kreissl-Dörfler, Kristensen, Kuc, Kuhne, Laignel, Lambrinidis, Lavarra, Le Foll, Lehtinen, Leichtfried, Leinen, McAvan, McCarthy, Madeira, Maňka, Mann Erika, Martin David, Martínez Martínez, Masip Hidalgo, Mastenbroek, Matsouka, Medina Ortega, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moreno Sánchez, Morgan, Muscat, Myller, Napoletano, Navarro, Obiols i Germà, Öger, Paasilinna, Panzeri, Patrie, Piecyk, Pinior, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rapkay, Reynaud, Riera Madurell, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Salinas García, Sánchez Presedo, dos Santos, Savary, Schapira, Scheele, Schulz, Segelström, Siwiec, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Thomsen, Titley, Trautmann, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Whitehead, Wiersma, Yañez-Barnuevo García, Zani, Zingaretti

UEN: Angelilli, Berlato, Kristovskis, La Russa, Muscardini, Poli Bortone

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cramer, Evans Jillian, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Isler Béguin, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lichtenberger, Lucas, Özdemir, Onesta, Rühle, Schmidt, Schroedter, Staes, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 48

GUE/NGL: Guerreiro, Meijer, Meyer Pleite, Papadimoulis, Portas, Svensson, Toussas

IND/DEM: Batten, Belder, Blokland, Borghezio, Chruszcz, Clark, Farage, Goudin, Grabowski, Krupa, Louis, Nattrass, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Salvini, Sinnott, Speroni, Wise, Wohlin, Zapałowski

NI: Allister, Gollnisch, Kilroy-Silk, Lang, Le Pen Jean-Marie, Mote, Romagnoli, Schenardi

PPE-DE: Deva, Strejček

UEN: Aylward, Camre, Crowley, Didžiokas, Fotyga, Janowski, Libicki, Ó Neachtain, Ryan

Verts/ALE: Schlyter

Zdržel se: 19

ALDE: Harkin

GUE/NGL: Henin, Markov, Remek, Seppänen

IND/DEM: Coûteaux, Železný

NI: Baco, Kozlík, Martin Hans-Peter, Martinez

PPE-DE: Graça Moura, McMillan-Scott

PSE: Castex

UEN: Krasts, Vaidere, Zīle

Verts/ALE: Lambert, Romeva i Rueda

Opravy hlasování

Pro

Antonio Masip Hidalgo

Proti

Caroline Lucas

5.   Zpráva Turmes A6-0227/2005

Pozměňovací návrh 32

Pro: 282

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Beaupuy, Birutis, Bourlanges, Budreikaitė, Busk, Cavada, Chatzimarkakis, Chiesa, Cocilovo, Costa, Deprez, De Sarnez, Drčar Murko, Duquesne, Fourtou, Gentvilas, Geremek, Gibault, Griesbeck, Guardans Cambó, Harkin, Jäätteenmäki, Jensen, Juknevičienė, Krahmer, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Maaten, Matsakis, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Prodi, Ries, Savi, Sbarbati, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Szent-Iványi, Toia, Van Hecke, Virrankoski

GUE/NGL: Flasarová, Henin, Maštálka, Remek, Strož

IND/DEM: Bonde, Chruszcz, Grabowski, Krupa, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Zapałowski

NI: Allister, Bobošíková, Claeys, Czarnecki Ryszard, Helmer, Masiel, Mussolini, Rivera, Romagnoli, Rutowicz

PPE-DE: Andrikienė, Atkins, Audy, Ayuso González, Bachelot-Narquin, Bauer, Beazley, Becsey, Belet, Berend, Böge, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Bushill-Matthews, Busuttil, Buzek, Cabrnoch, Caspary, Castiglione, Cederschiöld, Cesa, Chichester, Chmielewski, Daul, Dehaene, Descamps, Deß, Deva, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dionisi, Dombrovskis, Doorn, Dover, Duchoň, Duka-Zólyomi, Elles, Esteves, Eurlings, Fatuzzo, Ferber, Fjellner, Fontaine, Fraga Estévez, Freitas, Gahler, Gál, Gaľa, Galeote Quecedo, García-Margallo y Marfil, Garriga Polledo, Gaubert, Gauzès, Gklavakis, Glattfelder, Goepel, Gomolka, Graça Moura, Gräßle, de Grandes Pascual, Grossetête, Guellec, Gyürk, Handzlik, Harbour, Hatzidakis, Herranz García, Hieronymi, Hoppenstedt, Hudacký, Hybášková, Ibrisagic, Itälä, Iturgaiz Angulo, Jałowiecki, Járóka, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Kamall, Kasoulides, Kelam, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Korhola, Kudrycka, Kušķis, Kuźmiuk, Lamassoure, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, López-Istúriz White, Lulling, Mann Thomas, Mantovani, Marques, Martens, Mathieu, Mato Adrover, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Millán Mon, Mitchell, Musotto, Nassauer, Nicholson, Niebler, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Őry, Pack, Pálfi, Parish, Peterle, Pieper, Pīks, Pinheiro, Piskorski, Pleštinská, Podkański, Poettering, Posselt, Purvis, Quisthoudt-Rowohl, Radwan, Reul, Roithová, Rudi Ubeda, Saïfi, Sartori, Saryusz-Wolski, Schmitt Ingo, Schöpflin, Schröder, Schwab, Siekierski, Škottová, Sommer, Sonik, Šťastný, Stevenson, Strejček, Stubb, Sturdy, Sudre, Surján, Szájer, Tajani, Tannock, Thyssen, Toubon, Ulmer, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Vatanen, Ventre, Vernola, Vidal-Quadras Roca, Vlasák, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, von Wogau, Wojciechowski, Wortmann-Kool, Wuermeling, Záborská, Zaleski, Zappalà, Zieleniec, Zimmerling, Zvěřina, Zwiefka

PSE: Beňová, van den Burg

UEN: Angelilli, Berlato, Didžiokas, Fotyga, Janowski, Krasts, Kristovskis, La Russa, Libicki, Muscardini, Poli Bortone, Roszkowski, Szymański, Vaidere, Zīle

Verts/ALE: de Groen-Kouwenhoven, Schmidt

Proti: 247

ALDE: Attwooll, Davies, Duff, Hall, in 't Veld, Karim, Letta, Ludford, Lynne, Manders, Mohácsi, Samuelsen, Watson

GUE/NGL: Agnoletto, Brie, Kaufmann, Liotard, McDonald, Markov, Meijer, Meyer Pleite, Morgantini, Musacchio, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Rizzo, Seppänen, Svensson, Toussas, Wagenknecht, Zimmer

IND/DEM: Batten, Belder, Blokland, Borghezio, Clark, Farage, Goudin, Nattrass, Salvini, Sinnott, Speroni, Wise, Wohlin, Železný

NI: Kilroy-Silk, Martin Hans-Peter

PPE-DE: Doyle, Higgins, Seeberg, Wijkman

PSE: Arif, Arnaoutakis, Ayala Sender, Batzeli, Beglitis, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bersani, Bösch, Bono, Bourzai, Bozkurt, Bullmann, Busquin, Calabuig Rull, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Cashman, Castex, Cercas, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, D'Alema, De Keyser, De Rossa, Désir, Díez González, Dobolyi, Douay, El Khadraoui, Estrela, Ettl, Evans Robert, Falbr, Fava, Fazakas, Fernandes, Ferreira Elisa, Fruteau, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Golik, Grabowska, Grech, Gröner, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hamon, Hasse Ferreira, Haug, Hazan, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Herczog, Honeyball, Howitt, Hughes, Hutchinson, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Koterec, Krehl, Kreissl-Dörfler, Kristensen, Kuc, Kuhne, Lambrinidis, Lavarra, Le Foll, Lehtinen, Leichtfried, Leinen, Liberadzki, McAvan, McCarthy, Madeira, Maňka, Mann Erika, Martin David, Martínez Martínez, Masip Hidalgo, Mastenbroek, Matsouka, Medina Ortega, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moreno Sánchez, Morgan, Muscat, Myller, Napoletano, Navarro, Obiols i Germà, Öger, Paasilinna, Pahor, Panzeri, Patrie, Piecyk, Pinior, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rapkay, Reynaud, Riera Madurell, Rothe, Rouček, Sacconi, Sakalas, Salinas García, Sánchez Presedo, dos Santos, Savary, Schapira, Scheele, Segelström, Siwiec, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Titley, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Wiersma, Yañez-Barnuevo García, Zani

UEN: Aylward, Crowley, Ó Neachtain, Ryan

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cramer, Evans Jillian, Frassoni, Graefe zu Baringdorf, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Isler Béguin, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schroedter, Staes, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Zdržel se: 28

ALDE: Bowles, Hennis-Plasschaert, Väyrynen, Wallis

GUE/NGL: Guerreiro

IND/DEM: Coûteaux

NI: Baco, Belohorská, Dillen, Gollnisch, Kozlík, Lang, Le Pen Jean-Marie, Martinez, Schenardi, Vanhecke

PPE-DE: Ebner, Karas, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Rack, Rübig, Schierhuber, Seeber, Stenzel, Trakatellis, Vakalis, Varvitsiotis

Opravy hlasování

Pro

Toine Manders, Rainer Wieland

Proti

Nicola Zingaretti, Frithjof Schmidt,

6.   Zpráva Turmes A6-0227/2005

Pozměňovací návrh 7

Pro: 550

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Cavada, Chatzimarkakis, Chiesa, Davies, Deprez, De Sarnez, Drčar Murko, Duff, Duquesne, Fourtou, Gentvilas, Geremek, Gibault, Griesbeck, Guardans Cambó, Hall, Harkin, Hennis-Plasschaert, in 't Veld, Jäätteenmäki, Jensen, Juknevičienė, Karim, Krahmer, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Letta, Ludford, Lynne, Maaten, Manders, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Prodi, Resetarits, Ries, Samuelsen, Savi, Sbarbati, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Virrankoski, Wallis, Watson

GUE/NGL: Agnoletto, Brie, Flasarová, Guerreiro, Henin, Kaufmann, Kohlíček, Liotard, McDonald, Markov, Maštálka, Meijer, Meyer Pleite, Musacchio, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Remek, Rizzo, Seppänen, Strož, Svensson, Wagenknecht, Zimmer

IND/DEM: Belder, Blokland, Borghezio, Chruszcz, Goudin, Grabowski, Krupa, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Salvini, Sinnott, Speroni, Wohlin, Zapałowski

NI: Allister, Bobošíková, Claeys, Czarnecki Ryszard, Dillen, Gollnisch, Helmer, Lang, Le Pen Jean-Marie, Martin Hans-Peter, Martinez, Masiel, Mussolini, Rivera, Romagnoli, Rutowicz, Schenardi, Vanhecke

PPE-DE: Andrikienė, Atkins, Audy, Ayuso González, Bachelot-Narquin, Bauer, Beazley, Becsey, Belet, Berend, Böge, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Bushill-Matthews, Busuttil, Buzek, Cabrnoch, Caspary, Castiglione, Cederschiöld, Cesa, Chichester, Chmielewski, Coelho, Daul, Dehaene, Descamps, Deß, Deva, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dionisi, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duchoň, Duka-Zólyomi, Ebner, Elles, Esteves, Eurlings, Fatuzzo, Ferber, Fjellner, Fontaine, Fraga Estévez, Freitas, Gahler, Gál, Gaľa, Galeote Quecedo, García-Margallo y Marfil, Garriga Polledo, Gaubert, Gauzès, Gklavakis, Glattfelder, Goepel, Gomolka, Graça Moura, Gräßle, de Grandes Pascual, Grossetête, Guellec, Gyürk, Handzlik, Harbour, Herranz García, Hieronymi, Higgins, Hoppenstedt, Hudacký, Hybášková, Ibrisagic, Itälä, Iturgaiz Angulo, Jałowiecki, Járóka, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Kamall, Karas, Kasoulides, Kelam, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Korhola, Kudrycka, Kušķis, Kuźmiuk, Lamassoure, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, López-Istúriz White, Lulling, Maat, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mantovani, Marques, Martens, Mathieu, Mato Adrover, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Millán Mon, Mitchell, Musotto, Nassauer, Nicholson, Niebler, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Őry, Pack, Pálfi, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Parish, Peterle, Pieper, Pīks, Pinheiro, Piskorski, Pleštinská, Podkański, Poettering, Posselt, Purvis, Quisthoudt-Rowohl, Rack, Radwan, Reul, Roithová, Rudi Ubeda, Rübig, Saïfi, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt Ingo, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Seeberg, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Sommer, Sonik, Šťastný, Stenzel, Stevenson, Strejček, Stubb, Sturdy, Sudre, Surján, Szájer, Tajani, Tannock, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Varvitsiotis, Vatanen, Vidal-Quadras Roca, Vlasák, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wijkman, von Wogau, Wojciechowski, Záborská, Zaleski, Zappalà, Zieleniec, Zimmerling, Zvěřina, Zwiefka

PSE: Arif, Arnaoutakis, Attard-Montalto, Ayala Sender, Batzeli, Beglitis, Beňová, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bersani, Bösch, Bono, Bourzai, Bozkurt, Bullmann, van den Burg, Busquin, Calabuig Rull, Carlotti, Carnero González, Casaca, Cashman, Castex, Cercas, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, D'Alema, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Dobolyi, Douay, Duin, El Khadraoui, Estrela, Ettl, Evans Robert, Falbr, Fava, Fazakas, Fernandes, Ferreira Elisa, Ford, Fruteau, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Golik, Grabowska, Grech, Gröner, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hamon, Hasse Ferreira, Haug, Hazan, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Honeyball, Howitt, Hughes, Hutchinson, Jöns, Kindermann, Kinnock, Koterec, Krehl, Kreissl-Dörfler, Kristensen, Kuc, Kuhne, Laignel, Lambrinidis, Lavarra, Le Foll, Lehtinen, Leichtfried, Leinen, Liberadzki, McAvan, McCarthy, Madeira, Maňka, Mann Erika, Martin David, Martínez Martínez, Masip Hidalgo, Mastenbroek, Matsouka, Medina Ortega, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moreno Sánchez, Morgan, Muscat, Myller, Navarro, Obiols i Germà, Öger, Paasilinna, Panzeri, Patrie, Piecyk, Pinior, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rapkay, Reynaud, Riera Madurell, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Salinas García, Sánchez Presedo, dos Santos, Savary, Schapira, Scheele, Schulz, Segelström, Siwiec, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Thomsen, Titley, Trautmann, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Yañez-Barnuevo García, Zani, Zingaretti

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Camre, Crowley, Didžiokas, Fotyga, Janowski, Krasts, Kristovskis, La Russa, Libicki, Muscardini, Ó Neachtain, Poli Bortone, Roszkowski, Ryan, Szymański, Vaidere, Zīle

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cramer, Evans Jillian, Frassoni, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Isler Béguin, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt, Schroedter, Staes, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 11

GUE/NGL: Morgantini, Toussas

IND/DEM: Batten, Bonde, Clark, Farage, Nattrass, Wise, Železný

NI: Baco, Kilroy-Silk

Zdržel se: 2

IND/DEM: Coûteaux, Louis

Opravy hlasování

Proti

Rainer Wieland

7.   Zpráva Turmes A6-0227/2005

Pozměňovací návrh 42/1

Pro: 496

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Cavada, Chatzimarkakis, Chiesa, Cocilovo, Costa, Davies, Deprez, De Sarnez, Drčar Murko, Duff, Duquesne, Fourtou, Gentvilas, Geremek, Gibault, Griesbeck, Guardans Cambó, Hall, Harkin, Hennis-Plasschaert, in 't Veld, Jäätteenmäki, Jensen, Juknevičienė, Karim, Krahmer, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Letta, Ludford, Lynne, Maaten, Manders, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Prodi, Resetarits, Ries, Samuelsen, Savi, Sbarbati, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Virrankoski, Wallis, Watson

GUE/NGL: Agnoletto, Brie, Flasarová, Guerreiro, Henin, Kaufmann, Kohlíček, Liotard, McDonald, Markov, Maštálka, Meijer, Meyer Pleite, Musacchio, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Remek, Rizzo, Seppänen, Strož, Svensson, Wagenknecht, Zimmer

IND/DEM: Belder, Chruszcz, Grabowski, Krupa, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Sinnott, Zapałowski

NI: Czarnecki Ryszard, Dillen, Helmer, Masiel, Rivera, Romagnoli, Rutowicz, Vanhecke

PPE-DE: Andrikienė, Atkins, Audy, Ayuso González, Bachelot-Narquin, Bauer, Beazley, Becsey, Belet, Berend, Böge, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Bushill-Matthews, Busuttil, Buzek, Cabrnoch, Castiglione, Cederschiöld, Cesa, Chichester, Chmielewski, Coelho, Daul, Dehaene, Descamps, Deß, Deva, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dionisi, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duchoň, Duka-Zólyomi, Ebner, Elles, Eurlings, Fatuzzo, Ferber, Fjellner, Fontaine, Fraga Estévez, Freitas, Gahler, Gál, Gaľa, Galeote Quecedo, García-Margallo y Marfil, Garriga Polledo, Gaubert, Gklavakis, Glattfelder, Goepel, Gomolka, Graça Moura, Gräßle, de Grandes Pascual, Grossetête, Guellec, Gyürk, Handzlik, Harbour, Hatzidakis, Herranz García, Hieronymi, Higgins, Hudacký, Ibrisagic, Itälä, Iturgaiz Angulo, Jałowiecki, Járóka, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Karas, Kasoulides, Kelam, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Korhola, Kudrycka, Kušķis, Kuźmiuk, Lamassoure, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, López-Istúriz White, Lulling, Maat, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mantovani, Marques, Martens, Mathieu, Mato Adrover, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Millán Mon, Mitchell, Musotto, Nassauer, Nicholson, Niebler, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Őry, Pack, Pálfi, Papastamkos, Parish, Peterle, Pīks, Pinheiro, Pleštinská, Podkański, Poettering, Posselt, Purvis, Quisthoudt-Rowohl, Rack, Radwan, Rudi Ubeda, Rübig, Saïfi, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt Ingo, Schnellhardt, Schöpflin, Seeber, Seeberg, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Sommer, Sonik, Šťastný, Stenzel, Stevenson, Strejček, Stubb, Sturdy, Sudre, Surján, Szájer, Tajani, Tannock, Thyssen, Trakatellis, Vakalis, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Varvitsiotis, Vatanen, Vidal-Quadras Roca, Vlasák, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wijkman, von Wogau, Wojciechowski, Wortmann-Kool, Wuermeling, Záborská, Zaleski, Zappalà, Zieleniec, Zimmerling, Zvěřina

PSE: Batzeli, Beglitis, Beňová, Berès, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bösch, Bourzai, Bozkurt, Bullmann, van den Burg, Calabuig Rull, Capoulas Santos, Cashman, Castex, Cercas, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, De Keyser, De Rossa, Désir, Díez González, Douay, Duin, El Khadraoui, Estrela, Ettl, Evans Robert, Fava, Fazakas, Fernandes, Ferreira Elisa, Ford, Fruteau, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Grech, Gröner, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hasse Ferreira, Haug, Hazan, Hegyi, Herczog, Honeyball, Howitt, Hughes, Hutchinson, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Koterec, Krehl, Kreissl-Dörfler, Kristensen, Kuc, Kuhne, Laignel, Lambrinidis, Le Foll, Lehtinen, Leichtfried, Leinen, Liberadzki, McAvan, McCarthy, Madeira, Maňka, Martin David, Martínez Martínez, Mastenbroek, Matsouka, Medina Ortega, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moreno Sánchez, Morgan, Muscat, Myller, Navarro, Obiols i Germà, Öger, Paasilinna, Pahor, Panzeri, Patrie, Piecyk, Pinior, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Prets, Rapkay, Reynaud, Riera Madurell, Rouček, Roure, Sacconi, Salinas García, Sánchez Presedo, dos Santos, Savary, Schapira, Scheele, Schulz, Segelström, Siwiec, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Thomsen, Titley, Trautmann, Tzampazi, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Wiersma, Zani, Zingaretti

UEN: Angelilli, Aylward, Camre, Crowley, Didžiokas, Fotyga, Janowski, Kristovskis, La Russa, Libicki, Muscardini, Ó Neachtain, Poli Bortone, Roszkowski, Ryan, Szymański, Vaidere, Zīle

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cramer, Evans Jillian, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Isler Béguin, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt, Schroedter, Staes, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 24

IND/DEM: Batten, Borghezio, Clark, Coûteaux, Farage, Goudin, Louis, Nattrass, Salvini, Speroni, Wise, Wohlin, Železný

NI: Kilroy-Silk, Mote

PPE-DE: Caspary, Konrad, Pieper, Piskorski, Reul, Roithová, Ulmer

PSE: D'Alema, Sakalas

Zdržel se: 14

GUE/NGL: Toussas

NI: Allister, Bobošíková, Claeys, Gollnisch, Kozlík, Lang, Le Pen Jean-Marie, Martin Hans-Peter, Martinez, Mussolini, Schenardi

PPE-DE: Panayotopoulos-Cassiotou, Ventre

Opravy hlasování

Pro

Luisa Morgantini

8.   Zpráva Turmes A6-0227/2005

Pozměňovací návrh 42/2

Pro: 315

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Cavada, Chatzimarkakis, Chiesa, Cocilovo, Costa, Davies, Deprez, De Sarnez, Drčar Murko, Duff, Duquesne, Fourtou, Gentvilas, Geremek, Gibault, Griesbeck, Guardans Cambó, Hall, Harkin, Hennis-Plasschaert, in 't Veld, Jäätteenmäki, Juknevičienė, Krahmer, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Letta, Ludford, Lynne, Maaten, Manders, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Prodi, Resetarits, Ries, Samuelsen, Savi, Sbarbati, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Virrankoski, Wallis, Watson

IND/DEM: Belder, Chruszcz, Grabowski, Krupa, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Sinnott, Zapałowski

NI: Claeys, Czarnecki Ryszard, Dillen, Gollnisch, Helmer, Lang, Le Pen Jean-Marie, Martinez, Masiel, Mussolini, Rivera, Romagnoli, Rutowicz, Schenardi, Vanhecke

PPE-DE: Andrikienė, Atkins, Audy, Ayuso González, Bachelot-Narquin, Bauer, Beazley, Becsey, Belet, Berend, Böge, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Bushill-Matthews, Busuttil, Buzek, Cabrnoch, Castiglione, Cederschiöld, Cesa, Chichester, Chmielewski, Coelho, Daul, Dehaene, Descamps, Deß, Deva, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dionisi, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duchoň, Duka-Zólyomi, Ebner, Elles, Esteves, Eurlings, Fatuzzo, Ferber, Fjellner, Fontaine, Fraga Estévez, Freitas, Gahler, Gál, Gaľa, Galeote Quecedo, García-Margallo y Marfil, Garriga Polledo, Gaubert, Gauzès, Glattfelder, Goepel, Gomolka, Graça Moura, Gräßle, de Grandes Pascual, Grossetête, Guellec, Gyürk, Handzlik, Harbour, Hatzidakis, Herranz García, Hieronymi, Higgins, Hoppenstedt, Hudacký, Hybášková, Ibrisagic, Itälä, Iturgaiz Angulo, Jałowiecki, Járóka, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Karas, Kasoulides, Kelam, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Korhola, Kudrycka, Kušķis, Kuźmiuk, Lamassoure, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, López-Istúriz White, Lulling, Maat, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mantovani, Marques, Martens, Mathieu, Mato Adrover, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Millán Mon, Mitchell, Musotto, Nassauer, Nicholson, Niebler, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Őry, Pack, Papastamkos, Parish, Peterle, Pīks, Pinheiro, Piskorski, Pleštinská, Podkański, Poettering, Posselt, Purvis, Quisthoudt-Rowohl, Rack, Radwan, Rudi Ubeda, Rübig, Saïfi, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt Ingo, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Sommer, Sonik, Šťastný, Stenzel, Stevenson, Stubb, Sturdy, Sudre, Surján, Szájer, Tajani, Tannock, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Vakalis, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Varvitsiotis, Vatanen, Vernola, Vidal-Quadras Roca, Vlasák, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wijkman, von Wogau, Wojciechowski, Wortmann-Kool, Wuermeling, Záborská, Zaleski, Zappalà, Zieleniec, Zimmerling, Zvěřina

PSE: Attard-Montalto, Beňová, Castex, Correia, De Vits, Falbr, Fernandes, Jöns, Pinior, Poignant

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Camre, Crowley, Didžiokas, Fotyga, Kristovskis, La Russa, Libicki, Ó Neachtain, Poli Bortone, Roszkowski, Ryan, Szymański, Vaidere

Verts/ALE: Buitenweg, Voggenhuber

Proti: 217

GUE/NGL: Agnoletto, Brie, Flasarová, Henin, Kaufmann, Kohlíček, Liotard, McDonald, Markov, Maštálka, Meijer, Meyer Pleite, Musacchio, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Remek, Seppänen, Strož, Svensson, Wagenknecht, Zimmer

IND/DEM: Bonde, Goudin, Wise, Wohlin, Železný

NI: Kilroy-Silk, Martin Hans-Peter, Mote

PPE-DE: Caspary, Konrad, Pálfi, Pieper, Reul, Roithová, Seeberg, Strejček, Ulmer

PSE: Arif, Arnaoutakis, Ayala Sender, Batzeli, Beglitis, Berès, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bersani, Bösch, Bono, Bozkurt, Bullmann, van den Burg, Busquin, Calabuig Rull, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Cashman, Cercas, Christensen, Corbett, Corbey, Cottigny, D'Alema, De Keyser, De Rossa, Désir, Díez González, Dobolyi, Douay, El Khadraoui, Estrela, Ettl, Evans Robert, Fava, Fazakas, Ferreira Elisa, Fruteau, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Grech, Gröner, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hamon, Hasse Ferreira, Haug, Hazan, Hedh, Hegyi, Herczog, Honeyball, Howitt, Hughes, Hutchinson, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Koterec, Krehl, Kreissl-Dörfler, Kristensen, Kuc, Kuhne, Laignel, Lambrinidis, Lavarra, Le Foll, Lehtinen, Leichtfried, Leinen, Liberadzki, McAvan, McCarthy, Madeira, Maňka, Mann Erika, Martin David, Martínez Martínez, Mastenbroek, Matsouka, Medina Ortega, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moreno Sánchez, Morgan, Muscat, Myller, Navarro, Obiols i Germà, Öger, Paasilinna, Pahor, Panzeri, Patrie, Piecyk, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Prets, Rapkay, Reynaud, Riera Madurell, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Salinas García, Sánchez Presedo, Savary, Schapira, Scheele, Segelström, Siwiec, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarand, Thomsen, Trautmann, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Wiersma, Yañez-Barnuevo García, Zani

UEN: Krasts

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Cramer, Evans Jillian, Frassoni, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Isler Béguin, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt, Schroedter, Staes, Turmes, Ždanoka

Zdržel se: 20

GUE/NGL: Guerreiro, Rizzo, Toussas

IND/DEM: Batten, Borghezio, Clark, Coûteaux, Farage, Louis, Nattrass, Salvini, Speroni

NI: Allister, Baco, Belohorská, Bobošíková, Kozlík

PPE-DE: Panayotopoulos-Cassiotou, Ventre

PSE: dos Santos

Opravy hlasování

Zdržel se

Thomas Wise

9.   Zpráva Turmes A6-0227/2005

Pozměňovací návrh 43

Pro: 305

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Beaupuy, Birutis, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Cavada, Chatzimarkakis, Cocilovo, Costa, Davies, Deprez, De Sarnez, Drčar Murko, Duff, Duquesne, Fourtou, Gentvilas, Geremek, Gibault, Griesbeck, Guardans Cambó, Harkin, Hennis-Plasschaert, in 't Veld, Jäätteenmäki, Jensen, Juknevičienė, Karim, Krahmer, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Lynne, Maaten, Manders, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Prodi, Ries, Samuelsen, Savi, Sbarbati, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Virrankoski, Wallis, Watson

IND/DEM: Chruszcz, Grabowski, Krupa, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Zapałowski

NI: Belohorská, Claeys, Czarnecki Ryszard, Dillen, Helmer, Masiel, Mussolini, Rivera, Romagnoli, Rutowicz, Vanhecke

PPE-DE: Andrikienė, Atkins, Audy, Ayuso González, Bachelot-Narquin, Bauer, Beazley, Becsey, Belet, Berend, Böge, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Bushill-Matthews, Busuttil, Buzek, Cabrnoch, Castiglione, Cederschiöld, Cesa, Chichester, Chmielewski, Coelho, Daul, Dehaene, Descamps, Deß, Deva, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dionisi, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duchoň, Duka-Zólyomi, Ebner, Elles, Esteves, Eurlings, Fatuzzo, Ferber, Fjellner, Fontaine, Fraga Estévez, Freitas, Gahler, Gál, Gaľa, Galeote Quecedo, García-Margallo y Marfil, Garriga Polledo, Gaubert, Gauzès, Gklavakis, Glattfelder, Goepel, Gomolka, Graça Moura, Gräßle, de Grandes Pascual, Grossetête, Guellec, Gyürk, Handzlik, Harbour, Hatzidakis, Herranz García, Hieronymi, Higgins, Hudacký, Hybášková, Ibrisagic, Itälä, Iturgaiz Angulo, Jałowiecki, Járóka, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Karas, Kasoulides, Kelam, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Korhola, Kudrycka, Kušķis, Kuźmiuk, Lamassoure, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, López-Istúriz White, Lulling, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mantovani, Marques, Martens, Mathieu, Mato Adrover, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Millán Mon, Mitchell, Musotto, Nassauer, Nicholson, Niebler, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Őry, Pack, Pálfi, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Parish, Peterle, Pīks, Pinheiro, Piskorski, Pleštinská, Podkański, Poettering, Posselt, Purvis, Quisthoudt-Rowohl, Rack, Radwan, Rudi Ubeda, Rübig, Saïfi, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt Ingo, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Seeberg, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Sommer, Sonik, Šťastný, Stenzel, Stevenson, Strejček, Stubb, Sturdy, Sudre, Surján, Szájer, Tajani, Tannock, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Vernola, Vidal-Quadras Roca, Vlasák, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wijkman, von Wogau, Wojciechowski, Wortmann-Kool, Wuermeling, Záborská, Zaleski, Zappalà, Zieleniec, Zimmerling, Zvěřina

PSE: Grabowska, Kuc, Kuhne

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Camre, Crowley, Didžiokas, Fotyga, Janowski, Krasts, Kristovskis, La Russa, Libicki, Muscardini, Ó Neachtain, Poli Bortone, Roszkowski, Ryan, Szymański, Vaidere

Verts/ALE: Frassoni, Hammerstein Mintz

Proti: 241

ALDE: Chiesa

GUE/NGL: Agnoletto, Brie, Flasarová, Henin, Kaufmann, Kohlíček, Liotard, McDonald, Markov, Maštálka, Meijer, Meyer Pleite, Morgantini, Musacchio, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Remek, Seppänen, Strož, Svensson, Wagenknecht, Zimmer

IND/DEM: Batten, Belder, Bonde, Borghezio, Clark, Coûteaux, Farage, Goudin, Louis, Nattrass, Salvini, Sinnott, Speroni, Wise, Wohlin, Železný

NI: Allister, Kilroy-Silk, Martin Hans-Peter, Mote

PPE-DE: Caspary, Hoppenstedt, Konrad, Pieper, Reul, Roithová

PSE: Arif, Arnaoutakis, Attard-Montalto, Ayala Sender, Batzeli, Beglitis, Beňová, Berès, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bersani, Bösch, Bono, Bourzai, Bozkurt, Bullmann, Busquin, Calabuig Rull, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Cashman, Castex, Cercas, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, D'Alema, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Dobolyi, Douay, Duin, El Khadraoui, Estrela, Ettl, Evans Robert, Falbr, Fava, Fazakas, Fernandes, Ferreira Elisa, Ford, Fruteau, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Grech, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hamon, Hazan, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Herczog, Honeyball, Howitt, Hughes, Hutchinson, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Koterec, Krehl, Kreissl-Dörfler, Kristensen, Laignel, Lambrinidis, Le Foll, Lehtinen, Leichtfried, Leinen, Liberadzki, McAvan, McCarthy, Madeira, Maňka, Mann Erika, Martin David, Martínez Martínez, Mastenbroek, Matsouka, Medina Ortega, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moreno Sánchez, Morgan, Muscat, Myller, Navarro, Obiols i Germà, Öger, Paasilinna, Patrie, Piecyk, Pinior, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rapkay, Reynaud, Riera Madurell, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Salinas García, Sánchez Presedo, dos Santos, Savary, Schapira, Scheele, Schulz, Segelström, Siwiec, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Thomsen, Titley, Trautmann, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Wiersma, Yañez-Barnuevo García, Zani, Zingaretti

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cramer, Evans Jillian, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Harms, Hassi, Horáček, Isler Béguin, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt, Schroedter, Staes, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Zdržel se: 17

ALDE: Attwooll, Hall, Letta, Ludford, Resetarits

GUE/NGL: Guerreiro, Rizzo

NI: Baco, Bobošíková, Gollnisch, Kozlík, Lang, Le Pen Jean-Marie, Martinez, Schenardi

PPE-DE: Maat, Ventre

Opravy hlasování

Proti

Georgios Toussas

10.   Zpráva Turmes A6-0227/2005

Bod 51

Pro: 541

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Cavada, Chatzimarkakis, Chiesa, Cocilovo, Costa, Davies, Deprez, De Sarnez, Drčar Murko, Duff, Duquesne, Fourtou, Gentvilas, Geremek, Gibault, Griesbeck, Guardans Cambó, Hall, Harkin, Hennis-Plasschaert, in 't Veld, Jäätteenmäki, Jensen, Juknevičienė, Karim, Krahmer, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Letta, Ludford, Lynne, Maaten, Manders, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Prodi, Resetarits, Ries, Samuelsen, Savi, Sbarbati, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Virrankoski, Wallis, Watson

GUE/NGL: Agnoletto, Brie, Flasarová, Guerreiro, Henin, Kaufmann, Kohlíček, Liotard, McDonald, Markov, Maštálka, Meijer, Meyer Pleite, Musacchio, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Remek, Rizzo, Seppänen, Strož, Svensson, Toussas, Wagenknecht, Zimmer

IND/DEM: Belder, Borghezio, Chruszcz, Coûteaux, Goudin, Grabowski, Krupa, Louis, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Salvini, Sinnott, Speroni, Wohlin, Zapałowski, Železný

NI: Allister, Belohorská, Claeys, Czarnecki Ryszard, Dillen, Gollnisch, Helmer, Lang, Le Pen Jean-Marie, Martin Hans-Peter, Martinez, Masiel, Mussolini, Rivera, Romagnoli, Rutowicz, Schenardi, Vanhecke

PPE-DE: Andrikienė, Atkins, Audy, Ayuso González, Bachelot-Narquin, Bauer, Beazley, Becsey, Belet, Berend, Böge, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Bushill-Matthews, Busuttil, Buzek, Cabrnoch, Caspary, Castiglione, Cesa, Chichester, Chmielewski, Coelho, Daul, Dehaene, Descamps, Deß, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dionisi, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duchoň, Duka-Zólyomi, Ebner, Elles, Esteves, Eurlings, Fatuzzo, Ferber, Fontaine, Fraga Estévez, Freitas, Gahler, Gál, Gaľa, Galeote Quecedo, García-Margallo y Marfil, Garriga Polledo, Gaubert, Gauzès, Gklavakis, Glattfelder, Goepel, Gomolka, Graça Moura, Gräßle, de Grandes Pascual, Grossetête, Guellec, Gyürk, Handzlik, Harbour, Hatzidakis, Herranz García, Hieronymi, Higgins, Hoppenstedt, Hudacký, Hybášková, Ibrisagic, Itälä, Iturgaiz Angulo, Jałowiecki, Járóka, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Kamall, Karas, Kasoulides, Kelam, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Korhola, Kudrycka, Kušķis, Kuźmiuk, Lamassoure, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, López-Istúriz White, Lulling, Maat, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mantovani, Marques, Martens, Mathieu, Mato Adrover, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Millán Mon, Mitchell, Musotto, Nassauer, Nicholson, Niebler, Novak, Olajos, Olbrycht, Őry, Pack, Pálfi, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Parish, Peterle, Pīks, Pinheiro, Piskorski, Pleštinská, Podkański, Poettering, Posselt, Purvis, Quisthoudt-Rowohl, Rack, Radwan, Roithová, Rudi Ubeda, Rübig, Saïfi, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt Ingo, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Seeberg, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Sommer, Sonik, Šťastný, Stenzel, Stevenson, Strejček, Stubb, Sturdy, Sudre, Surján, Szájer, Tajani, Tannock, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Varvitsiotis, Vatanen, Ventre, Vernola, Vidal-Quadras Roca, Vlasák, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wijkman, von Wogau, Wojciechowski, Záborská, Zaleski, Zappalà, Zieleniec, Zimmerling, Zvěřina

PSE: Attard-Montalto, Ayala Sender, Batzeli, Beňová, Berès, Berger, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bozkurt, Bullmann, van den Burg, Calabuig Rull, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Cashman, Castex, Cercas, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, D'Alema, De Keyser, De Rossa, De Vits, Dobolyi, Douay, Duin, El Khadraoui, Estrela, Ettl, Evans Robert, Fava, Fazakas, Fernandes, Ferreira Elisa, Ford, Fruteau, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Golik, Grabowska, Grech, Gröner, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hamon, Hasse Ferreira, Haug, Hazan, Hedh, Hedkvist Petersen, Herczog, Honeyball, Howitt, Hughes, Hutchinson, Jöns, Kindermann, Kinnock, Koterec, Krehl, Kreissl-Dörfler, Kristensen, Kuc, Kuhne, Laignel, Lambrinidis, Lavarra, Le Foll, Lehtinen, Leichtfried, Leinen, Liberadzki, McAvan, McCarthy, Madeira, Maňka, Mann Erika, Martin David, Martínez Martínez, Mastenbroek, Matsouka, Medina Ortega, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moreno Sánchez, Morgan, Muscat, Myller, Napoletano, Navarro, Obiols i Germà, Öger, Paasilinna, Pahor, Panzeri, Patrie, Piecyk, Pinior, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Rapkay, Reynaud, Riera Madurell, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Salinas García, Sánchez Presedo, dos Santos, Savary, Schapira, Scheele, Schulz, Segelström, Siwiec, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Thomsen, Titley, Trautmann, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Whitehead, Wiersma, Yañez-Barnuevo García, Zani, Zingaretti

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Camre, Crowley, Didžiokas, Fotyga, Janowski, Kristovskis, La Russa, Libicki, Muscardini, Ó Neachtain, Poli Bortone, Roszkowski, Ryan, Szymański, Vaidere, Zīle

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cramer, Evans Jillian, Frassoni, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Isler Béguin, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt, Schroedter, Staes, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 11

IND/DEM: Bonde, Farage

NI: Kilroy-Silk, Mote

PPE-DE: Fjellner, Jeggle, Konrad, van Nistelrooij, Pieper, Reul, Wuermeling

Zdržel se: 8

IND/DEM: Batten, Clark, Nattrass, Wise

NI: Baco, Bobošíková, Kozlík

UEN: Krasts

Opravy hlasování

Proti

Christofer Fjellner

11.   Zpráva Turmes A6-0227/2005

Bod 53

Pro: 538

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Cavada, Chatzimarkakis, Chiesa, Cocilovo, Costa, Davies, Deprez, De Sarnez, Drčar Murko, Duff, Duquesne, Fourtou, Gentvilas, Geremek, Gibault, Griesbeck, Guardans Cambó, Hall, Harkin, Hennis-Plasschaert, in 't Veld, Jäätteenmäki, Jensen, Juknevičienė, Karim, Krahmer, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Letta, Lynne, Maaten, Manders, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Prodi, Resetarits, Ries, Samuelsen, Savi, Sbarbati, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Szent-Iványi, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Virrankoski, Wallis, Watson

GUE/NGL: Agnoletto, Brie, Flasarová, Guerreiro, Henin, Kaufmann, Kohlíček, Liotard, McDonald, Markov, Maštálka, Meijer, Meyer Pleite, Morgantini, Musacchio, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Remek, Rizzo, Seppänen, Strož, Svensson, Wagenknecht, Zimmer

IND/DEM: Belder, Chruszcz, Grabowski, Krupa, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Sinnott, Zapałowski, Železný

NI: Allister, Belohorská, Czarnecki Ryszard, Gollnisch, Helmer, Lang, Le Pen Jean-Marie, Martin Hans-Peter, Martinez, Masiel, Mussolini, Rivera, Romagnoli, Rutowicz, Schenardi

PPE-DE: Andrikienė, Atkins, Audy, Ayuso González, Bachelot-Narquin, Bauer, Beazley, Becsey, Belet, Berend, Böge, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Bushill-Matthews, Busuttil, Buzek, Cabrnoch, Caspary, Castiglione, Cesa, Chichester, Chmielewski, Coelho, Daul, Dehaene, Descamps, Deß, Deva, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dionisi, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duchoň, Duka-Zólyomi, Ebner, Elles, Esteves, Eurlings, Fatuzzo, Ferber, Fjellner, Fontaine, Fraga Estévez, Freitas, Gahler, Gál, Gaľa, Galeote Quecedo, García-Margallo y Marfil, Garriga Polledo, Gaubert, Gauzès, Gklavakis, Glattfelder, Goepel, Gomolka, Graça Moura, Gräßle, de Grandes Pascual, Grossetête, Guellec, Gyürk, Handzlik, Harbour, Hatzidakis, Herranz García, Hieronymi, Higgins, Hoppenstedt, Hudacký, Hybášková, Ibrisagic, Itälä, Iturgaiz Angulo, Jałowiecki, Járóka, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Kamall, Karas, Kasoulides, Kelam, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Korhola, Kudrycka, Kušķis, Kuźmiuk, Lamassoure, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, López-Istúriz White, Lulling, Maat, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mantovani, Marques, Martens, Mathieu, Mato Adrover, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Millán Mon, Mitchell, Musotto, Nassauer, Nicholson, Niebler, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Őry, Pack, Pálfi, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Parish, Peterle, Pieper, Pīks, Pinheiro, Piskorski, Pleštinská, Podkański, Poettering, Posselt, Purvis, Quisthoudt-Rowohl, Rack, Radwan, Reul, Roithová, Rudi Ubeda, Rübig, Saïfi, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt Ingo, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Seeberg, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Sommer, Sonik, Šťastný, Stenzel, Stevenson, Strejček, Stubb, Sturdy, Sudre, Surján, Szájer, Tajani, Tannock, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Varvitsiotis, Vatanen, Ventre, Vernola, Vidal-Quadras Roca, Vlasák, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wijkman, von Wogau, Wojciechowski, Wortmann-Kool, Wuermeling, Záborská, Zaleski, Zappalà, Zieleniec, Zimmerling, Zvěřina

PSE: Arif, Arnaoutakis, Attard-Montalto, Ayala Sender, Beglitis, Beňová, Berès, van den Berg, Berger, Berlinguer, Bersani, Bösch, Bono, Bourzai, Bozkurt, Bullmann, van den Burg, Calabuig Rull, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Cashman, Castex, Cercas, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, D'Alema, De Keyser, De Rossa, Dobolyi, Douay, Duin, El Khadraoui, Estrela, Ettl, Evans Robert, Falbr, Fava, Fazakas, Fernandes, Ferreira Elisa, Ford, Fruteau, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Golik, Grabowska, Grech, Gröner, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hamon, Hasse Ferreira, Haug, Hazan, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Herczog, Honeyball, Howitt, Hughes, Hutchinson, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Koterec, Krehl, Kreissl-Dörfler, Kristensen, Kuc, Kuhne, Laignel, Lambrinidis, Lavarra, Le Foll, Lehtinen, Leichtfried, Leinen, Liberadzki, McAvan, McCarthy, Madeira, Maňka, Mann Erika, Martin David, Martínez Martínez, Mastenbroek, Matsouka, Medina Ortega, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moreno Sánchez, Morgan, Muscat, Myller, Napoletano, Navarro, Obiols i Germà, Paasilinna, Panzeri, Patrie, Piecyk, Pinior, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Rapkay, Reynaud, Riera Madurell, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Salinas García, Sánchez Presedo, dos Santos, Savary, Schapira, Scheele, Schulz, Segelström, Siwiec, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Szejna, Tabajdi, Thomsen, Titley, Trautmann, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Whitehead, Wiersma, Yañez-Barnuevo García, Zani, Zingaretti

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Camre, Crowley, Didžiokas, Fotyga, Janowski, La Russa, Libicki, Muscardini, Ó Neachtain, Poli Bortone, Roszkowski, Ryan, Szymański

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cramer, Evans Jillian, Frassoni, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Isler Béguin, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt, Schroedter, Staes, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 23

IND/DEM: Batten, Bonde, Borghezio, Clark, Coûteaux, Farage, Goudin, Louis, Nattrass, Salvini, Speroni, Wise, Wohlin

NI: Bobošíková, Claeys, Dillen, Kilroy-Silk, Mote, Vanhecke

UEN: Krasts, Kristovskis, Vaidere, Zīle

Zdržel se: 4

ALDE: Ludford

GUE/NGL: Toussas

NI: Baco, Kozlík

12.   Zpráva Vatanen A6-0225/2005

Bod 7

Pro: 211

ALDE: Cocilovo, Costa, Jäätteenmäki

GUE/NGL: Agnoletto, Brie, Flasarová, Guerreiro, Henin, Kaufmann, Kohlíček, Liotard, McDonald, Markov, Maštálka, Meijer, Meyer Pleite, Morgantini, Musacchio, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Remek, Rizzo, Seppänen, Strož, Svensson, Wagenknecht, Zimmer

IND/DEM: Chruszcz, Grabowski, Krupa, Pęk, Piotrowski, Zapałowski

NI: Belohorská, Czarnecki Ryszard, Mussolini, Romagnoli, Rutowicz

PPE-DE: Hatzidakis, Mavrommatis, Novak, Trakatellis, Vakalis, Varvitsiotis

PSE: Arif, Arnaoutakis, Attard-Montalto, Ayala Sender, Batzeli, Beglitis, Beňová, Berès, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bersani, Bösch, Bono, Bourzai, Bozkurt, Bullmann, Busquin, Calabuig Rull, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Cashman, Castex, Cercas, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, D'Alema, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Dobolyi, Douay, Duin, El Khadraoui, Estrela, Ettl, Evans Robert, Falbr, Fava, Fazakas, Fernandes, Ferreira Elisa, Ford, Fruteau, García Pérez, Gebhardt, Gill, Glante, Golik, Grabowska, Grech, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hamon, Hasse Ferreira, Hazan, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Herczog, Honeyball, Howitt, Hughes, Hutchinson, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Koterec, Krehl, Kreissl-Dörfler, Kristensen, Kuc, Kuhne, Laignel, Lambrinidis, Lavarra, Le Foll, Lehtinen, Leichtfried, Leinen, Liberadzki, McAvan, McCarthy, Madeira, Maňka, Mann Erika, Martin David, Martínez Martínez, Mastenbroek, Matsouka, Medina Ortega, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moreno Sánchez, Morgan, Muscat, Myller, Napoletano, Navarro, Obiols i Germà, Öger, Paasilinna, Pahor, Panzeri, Patrie, Piecyk, Pinior, Pleguezuelos Aguilar, Reynaud, Riera Madurell, Rothe, Roure, Sacconi, Sakalas, Salinas García, Sánchez Presedo, dos Santos, Savary, Schapira, Scheele, Schulz, Segelström, Siwiec, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Thomsen, Titley, Trautmann, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Whitehead, Wiersma, Yañez-Barnuevo García, Zani, Zingaretti

UEN: Didžiokas, Krasts, Kristovskis, La Russa, Vaidere, Zīle

Verts/ALE: Voggenhuber

Proti: 334

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Cavada, Chatzimarkakis, Chiesa, Davies, Deprez, De Sarnez, Drčar Murko, Duff, Duquesne, Fourtou, Gentvilas, Geremek, Gibault, Griesbeck, Guardans Cambó, Hall, Harkin, Hennis-Plasschaert, in 't Veld, Jensen, Juknevičienė, Karim, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Letta, Ludford, Maaten, Manders, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Prodi, Resetarits, Ries, Samuelsen, Savi, Sbarbati, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Virrankoski, Wallis, Watson

GUE/NGL: Toussas

IND/DEM: Batten, Belder, Borghezio, Clark, Coûteaux, Farage, Goudin, Louis, Nattrass, Salvini, Sinnott, Wise, Wohlin, Železný

NI: Allister, Bobošíková, Claeys, Gollnisch, Helmer, Kilroy-Silk, Lang, Le Pen Jean-Marie, Martin Hans-Peter, Martinez, Masiel, Mote, Schenardi, Vanhecke

PPE-DE: Andrikienė, Atkins, Audy, Ayuso González, Bachelot-Narquin, Bauer, Beazley, Becsey, Belet, Berend, Böge, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Březina, Bushill-Matthews, Busuttil, Buzek, Cabrnoch, Caspary, Castiglione, Cesa, Chichester, Chmielewski, Coelho, Daul, Descamps, Deß, Deva, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dionisi, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duchoň, Duka-Zólyomi, Ebner, Elles, Esteves, Eurlings, Fatuzzo, Ferber, Fjellner, Fontaine, Fraga Estévez, Freitas, Gahler, Gál, Gaľa, Galeote Quecedo, García-Margallo y Marfil, Garriga Polledo, Gaubert, Gauzès, Glattfelder, Goepel, Gomolka, Graça Moura, Gräßle, de Grandes Pascual, Grossetête, Guellec, Gyürk, Handzlik, Harbour, Hieronymi, Higgins, Hoppenstedt, Hudacký, Hybášková, Ibrisagic, Itälä, Iturgaiz Angulo, Jałowiecki, Járóka, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Kamall, Karas, Kasoulides, Kelam, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Korhola, Kudrycka, Kušķis, Kuźmiuk, Lamassoure, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, Lulling, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mantovani, Marques, Martens, Mathieu, Mauro, Mayer, Mayor Oreja, Mitchell, Musotto, Nassauer, Nicholson, Niebler, van Nistelrooij, Olajos, Olbrycht, Őry, Pack, Pálfi, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Parish, Peterle, Pieper, Pīks, Piskorski, Pleštinská, Podkański, Poettering, Posselt, Purvis, Quisthoudt-Rowohl, Rack, Radwan, Reul, Roithová, Rübig, Saïfi, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt Ingo, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeberg, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Sommer, Sonik, Šťastný, Stenzel, Stevenson, Strejček, Stubb, Sturdy, Sudre, Surján, Szájer, Tajani, Tannock, Thyssen, Toubon, Ulmer, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Vatanen, Ventre, Vernola, Vidal-Quadras Roca, Vlasák, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, von Wogau, Wojciechowski, Wortmann-Kool, Wuermeling, Záborská, Zaleski, Zappalà, Zieleniec, Zimmerling, Zvěřina

PSE: Gröner, Poignant

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Crowley, Fotyga, Janowski, Libicki, Muscardini, Ó Neachtain, Poli Bortone, Roszkowski, Ryan, Szymański

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cramer, Frassoni, Graefe zu Baringdorf, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Isler Béguin, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt, Schroedter, Staes, Trüpel, Turmes, Ždanoka

Zdržel se: 9

IND/DEM: Bonde, Rogalski

NI: Baco, Kozlík, Rivera

PPE-DE: Brepoels, Gklavakis, Wijkman

UEN: Camre

Opravy hlasování

Proti

Eva-Britt Svensson

13.   Zpráva Vatanen A6-0225/2005

Pozměňovací návrh 6/1

Pro: 278

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Cavada, Chiesa, Cocilovo, Costa, Davies, Deprez, De Sarnez, Drčar Murko, Duff, Duquesne, Fourtou, Gentvilas, Geremek, Gibault, Griesbeck, Guardans Cambó, Hall, Harkin, Hennis-Plasschaert, in 't Veld, Jäätteenmäki, Jensen, Juknevičienė, Karim, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Letta, Ludford, Lynne, Maaten, Manders, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Prodi, Resetarits, Ries, Samuelsen, Savi, Sbarbati, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Szent-Iványi, Väyrynen, Van Hecke, Virrankoski, Wallis, Watson

GUE/NGL: Agnoletto, Brie, Flasarová, Henin, Kaufmann, Kohlíček, Liotard, McDonald, Markov, Maštálka, Meijer, Musacchio, Papadimoulis, Portas, Remek, Rizzo, Seppänen, Strož, Svensson, Toussas, Wagenknecht, Zimmer

IND/DEM: Borghezio, Salvini, Speroni

NI: Belohorská, Mussolini

PPE-DE: Brepoels, Hatzidakis, Mauro, Mavrommatis, Papastamkos, Trakatellis, Vakalis, Varvitsiotis

PSE: Arif, Arnaoutakis, Attard-Montalto, Ayala Sender, Batzeli, Beglitis, Beňová, Berès, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bersani, Bösch, Bono, Bourzai, Bozkurt, Bullmann, van den Burg, Busquin, Calabuig Rull, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Castex, Cercas, Christensen, Corbey, Correia, Cottigny, D'Alema, De Rossa, Désir, De Vits, Dobolyi, Douay, Duin, El Khadraoui, Estrela, Ettl, Falbr, Fava, Fazakas, Fernandes, Ferreira Elisa, Fruteau, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Golik, Grabowska, Grech, Gröner, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hamon, Hasse Ferreira, Haug, Hazan, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Herczog, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Koterec, Krehl, Kreissl-Dörfler, Kristensen, Kuc, Kuhne, Laignel, Lambrinidis, Lavarra, Le Foll, Lehtinen, Leichtfried, Leinen, Liberadzki, Madeira, Maňka, Mann Erika, Martínez Martínez, Mastenbroek, Matsouka, Medina Ortega, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moreno Sánchez, Muscat, Myller, Napoletano, Navarro, Obiols i Germà, Öger, Paasilinna, Panzeri, Patrie, Piecyk, Pinior, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Rapkay, Reynaud, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Salinas García, Sánchez Presedo, dos Santos, Savary, Schapira, Scheele, Schulz, Segelström, Siwiec, Sousa Pinto, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Trautmann, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Westlund, Wiersma, Yañez-Barnuevo García, Zani, Zingaretti

UEN: Camre

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cramer, Frassoni, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Isler Béguin, Joan i Marí, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schmidt, Schroedter, Staes, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 255

ALDE: Chatzimarkakis, Takkula

IND/DEM: Batten, Belder, Chruszcz, Clark, Farage, Grabowski, Krupa, Nattrass, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Sinnott, Wise, Zapałowski, Železný

NI: Allister, Claeys, Czarnecki Ryszard, Dillen, Gollnisch, Helmer, Kilroy-Silk, Lang, Le Pen Jean-Marie, Martinez, Masiel, Mote, Romagnoli, Rutowicz, Schenardi, Vanhecke

PPE-DE: Andrikienė, Atkins, Audy, Ayuso González, Bachelot-Narquin, Bauer, Beazley, Becsey, Belet, Berend, Böge, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Březina, Bushill-Matthews, Busuttil, Buzek, Cabrnoch, Caspary, Castiglione, Cesa, Chichester, Chmielewski, Coelho, Daul, Dehaene, Descamps, Deß, Deva, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dionisi, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duchoň, Duka-Zólyomi, Ebner, Elles, Esteves, Eurlings, Fatuzzo, Ferber, Fjellner, Fontaine, Fraga Estévez, Freitas, Gahler, Gál, Gaľa, García-Margallo y Marfil, Garriga Polledo, Gaubert, Gauzès, Glattfelder, Goepel, Gomolka, Graça Moura, Gräßle, de Grandes Pascual, Grossetête, Guellec, Gyürk, Handzlik, Harbour, Hieronymi, Higgins, Hudacký, Hybášková, Ibrisagic, Itälä, Iturgaiz Angulo, Jałowiecki, Járóka, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Kamall, Karas, Kasoulides, Kelam, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Korhola, Kudrycka, Kušķis, Kuźmiuk, Lamassoure, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, Lulling, Maat, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mantovani, Marques, Martens, Mathieu, Mayer, Mitchell, Musotto, Nassauer, Nicholson, Niebler, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Pack, Parish, Peterle, Pieper, Pīks, Piskorski, Pleštinská, Podkański, Poettering, Posselt, Purvis, Quisthoudt-Rowohl, Rack, Radwan, Reul, Roithová, Rübig, Saïfi, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt Ingo, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeberg, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Sommer, Sonik, Šťastný, Stevenson, Strejček, Stubb, Sturdy, Sudre, Surján, Szájer, Tajani, Tannock, Thyssen, Toubon, Ulmer, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Vatanen, Ventre, Vernola, Vidal-Quadras Roca, Vlasák, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, von Wogau, Wojciechowski, Wortmann-Kool, Wuermeling, Záborská, Zaleski, Zappalà, Zieleniec, Zimmerling, Zvěřina

PSE: Cashman, Corbett, Evans Robert, Ford, Goebbels, Honeyball, Howitt, Hughes, Kinnock, McAvan, McCarthy, Martin David, Morgan, Pahor, Stihler, Titley, Whitehead

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Crowley, Didžiokas, Fotyga, Janowski, Krasts, Kristovskis, La Russa, Libicki, Muscardini, Ó Neachtain, Poli Bortone, Roszkowski, Ryan, Szymański, Vaidere, Zīle

Verts/ALE: Schlyter

Zdržel se: 10

IND/DEM: Coûteaux, Goudin, Louis, Wohlin

NI: Baco, Kozlík, Martin Hans-Peter

PPE-DE: Gklavakis, Panayotopoulos-Cassiotou, Wijkman

14.   Zpráva Vatanen A6-0225/2005

Pozměňovací návrh 6/2

Pro: 216

ALDE: Cavada, Costa, Gibault, Jäätteenmäki, Neyts-Uyttebroeck

GUE/NGL: Agnoletto, Brie, Flasarová, Henin, Kaufmann, Kohlíček, Liotard, Markov, Maštálka, Meijer, Morgantini, Musacchio, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Remek, Seppänen, Strož, Svensson, Toussas, Wagenknecht, Zimmer

IND/DEM: Bonde, Chruszcz, Grabowski, Krupa, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Zapałowski

NI: Belohorská

PPE-DE: Brepoels, Gklavakis, Hatzidakis, Mavrommatis, Papastamkos, Trakatellis, Vakalis, Varvitsiotis

PSE: Arif, Arnaoutakis, Attard-Montalto, Ayala Sender, Batzeli, Beglitis, Beňová, Berès, van den Berg, Berlinguer, Berman, Bersani, Bösch, Bono, Bourzai, Bozkurt, Bullmann, van den Burg, Calabuig Rull, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Castex, Cercas, Christensen, Corbey, Correia, Cottigny, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Dobolyi, Douay, Duin, El Khadraoui, Estrela, Falbr, Fava, Fazakas, Fernandes, Ferreira Elisa, Fruteau, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Golik, Grabowska, Grech, Gröner, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hamon, Hasse Ferreira, Haug, Hazan, Herczog, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Koterec, Krehl, Kreissl-Dörfler, Kristensen, Kuc, Kuhne, Laignel, Lambrinidis, Lavarra, Le Foll, Lehtinen, Leichtfried, Leinen, Liberadzki, Madeira, Maňka, Mann Erika, Martínez Martínez, Mastenbroek, Matsouka, Medina Ortega, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moreno Sánchez, Muscat, Myller, Napoletano, Navarro, Obiols i Germà, Paasilinna, Pahor, Panzeri, Patrie, Piecyk, Pinior, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Rapkay, Reynaud, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Salinas García, Sánchez Presedo, dos Santos, Savary, Schapira, Scheele, Schulz, Siwiec, Sousa Pinto, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Thomsen, Trautmann, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Wiersma, Yañez-Barnuevo García, Zani, Zingaretti

UEN: Camre

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Buitenweg, Cramer, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Isler Béguin, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schmidt, Schroedter, Staes, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 307

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Chatzimarkakis, Chiesa, Davies, Deprez, De Sarnez, Drčar Murko, Duff, Duquesne, Fourtou, Gentvilas, Geremek, Griesbeck, Guardans Cambó, Hall, Harkin, Hennis-Plasschaert, in 't Veld, Jensen, Juknevičienė, Karim, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Letta, Lynne, Maaten, Manders, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Prodi, Resetarits, Ries, Samuelsen, Savi, Sbarbati, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Virrankoski, Wallis, Watson

IND/DEM: Batten, Belder, Borghezio, Clark, Louis, Nattrass, Salvini, Sinnott, Speroni, Železný

NI: Allister, Claeys, Czarnecki Ryszard, Dillen, Gollnisch, Helmer, Kilroy-Silk, Lang, Le Pen Jean-Marie, Masiel, Mote, Mussolini, Romagnoli, Rutowicz, Schenardi, Vanhecke

PPE-DE: Andrikienė, Atkins, Audy, Ayuso González, Bachelot-Narquin, Bauer, Beazley, Becsey, Belet, Berend, Böge, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Březina, Bushill-Matthews, Busuttil, Buzek, Cabrnoch, Caspary, Castiglione, Cesa, Chichester, Chmielewski, Coelho, Daul, Dehaene, Descamps, Deß, Deva, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dionisi, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duchoň, Duka-Zólyomi, Ebner, Elles, Esteves, Eurlings, Fatuzzo, Ferber, Fjellner, Fontaine, Fraga Estévez, Freitas, Gahler, Gál, Gaľa, García-Margallo y Marfil, Garriga Polledo, Gaubert, Gauzès, Glattfelder, Goepel, Gomolka, Graça Moura, Gräßle, de Grandes Pascual, Grossetête, Guellec, Gyürk, Handzlik, Harbour, Higgins, Hudacký, Hybášková, Ibrisagic, Itälä, Iturgaiz Angulo, Jałowiecki, Járóka, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Kamall, Karas, Kasoulides, Kelam, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Korhola, Kudrycka, Kušķis, Kuźmiuk, Lamassoure, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mantovani, Marques, Martens, Mathieu, Mayer, Mitchell, Musotto, Nassauer, Nicholson, Niebler, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Őry, Pack, Pálfi, Parish, Peterle, Pieper, Pīks, Pleštinská, Podkański, Poettering, Posselt, Purvis, Quisthoudt-Rowohl, Rack, Radwan, Reul, Roithová, Rübig, Saïfi, Sartori, Schierhuber, Schmitt Ingo, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeberg, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Sommer, Sonik, Šťastný, Stenzel, Stevenson, Strejček, Stubb, Sturdy, Sudre, Surján, Szájer, Tajani, Thyssen, Ulmer, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Vatanen, Ventre, Vernola, Vidal-Quadras Roca, Vlasák, Vlasto, Weisgerber, Wieland, von Wogau, Wojciechowski, Wortmann-Kool, Wuermeling, Záborská, Zaleski, Zappalà, Zieleniec, Zimmerling, Zvěřina

PSE: Cashman, Corbett, Evans Robert, Ford, Glante, Goebbels, Hedh, Hedkvist Petersen, Honeyball, Howitt, Hughes, McAvan, Martin David, Morgan, Segelström, Stihler, Titley, Westlund, Whitehead

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Crowley, Didžiokas, Fotyga, Janowski, Krasts, Kristovskis, La Russa, Libicki, Muscardini, Ó Neachtain, Poli Bortone, Roszkowski, Ryan, Szymański, Vaidere, Zīle

Verts/ALE: Schlyter

Zdržel se: 10

ALDE: Cocilovo

IND/DEM: Coûteaux, Goudin, Wohlin

NI: Kozlík, Martin Hans-Peter, Martinez, Rivera

PPE-DE: Panayotopoulos-Cassiotou, Wijkman

15.   Zpráva Vatanen A6-0225/2005

Pozměňovací návrh 7

Pro: 284

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Cavada, Chatzimarkakis, Chiesa, Cocilovo, Costa, Davies, Deprez, De Sarnez, Drčar Murko, Duff, Duquesne, Fourtou, Gentvilas, Geremek, Gibault, Griesbeck, Guardans Cambó, Hall, Harkin, in 't Veld, Jäätteenmäki, Jensen, Juknevičienė, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Letta, Ludford, Lynne, Manders, Matsakis, Morillon, Neyts-Uyttebroeck, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Prodi, Resetarits, Ries, Samuelsen, Savi, Sbarbati, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Szent-Iványi, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Virrankoski, Wallis, Watson

GUE/NGL: Agnoletto, Brie, Flasarová, Guerreiro, Henin, Kaufmann, Kohlíček, Liotard, McDonald, Maštálka, Meijer, Morgantini, Musacchio, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Remek, Rizzo, Seppänen, Strož, Svensson, Toussas, Wagenknecht, Zimmer

IND/DEM: Bonde, Chruszcz, Grabowski, Krupa, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Zapałowski

NI: Belohorská, Claeys, Dillen, Helmer, Rivera, Vanhecke

PPE-DE: Atkins, Beazley, Belet, Bradbourn, Brepoels, Bushill-Matthews, Cabrnoch, Deva, Dover, Duchoň, Elles, Kamall, McMillan-Scott, Nicholson, Parish, Pieper, Purvis, Sartori, Škottová, Stevenson, Strejček, Sturdy, Tannock, Van Orden, Vlasák, Zvěřina

PSE: Arif, Arnaoutakis, Attard-Montalto, Ayala Sender, Batzeli, Beglitis, Beňová, Berès, van den Berg, Berger, Berlinguer, Bersani, Bösch, Bono, Bourzai, Bozkurt, van den Burg, Busquin, Calabuig Rull, Capoulas Santos, Carlotti, Casaca, Cashman, Castex, Cercas, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, D'Alema, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Dobolyi, Douay, Duin, El Khadraoui, Estrela, Evans Robert, Falbr, Fava, Fazakas, Fernandes, Ferreira Elisa, Ford, Fruteau, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Golik, Grabowska, Grech, Gröner, Gruber, Guy-Quint, Hamon, Hasse Ferreira, Haug, Hazan, Hedh, Hedkvist Petersen, Hegyi, Herczog, Honeyball, Howitt, Hughes, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Koterec, Krehl, Kreissl-Dörfler, Kristensen, Kuc, Kuhne, Laignel, Lambrinidis, Lavarra, Le Foll, Lehtinen, Leichtfried, Liberadzki, McAvan, McCarthy, Madeira, Maňka, Mann Erika, Martin David, Martínez Martínez, Mastenbroek, Matsouka, Medina Ortega, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moreno Sánchez, Morgan, Muscat, Napoletano, Navarro, Obiols i Germà, Öger, Paasilinna, Pahor, Panzeri, Patrie, Piecyk, Pinior, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Rapkay, Reynaud, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Salinas García, Sánchez Presedo, dos Santos, Savary, Schapira, Scheele, Schulz, Segelström, Siwiec, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Thomsen, Titley, Trautmann, Tzampazi, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Wiersma, Yañez-Barnuevo García, Zani, Zingaretti

UEN: Camre

Verts/ALE: Kallenbach, Onesta

Proti: 244

ALDE: Hennis-Plasschaert, Maaten, Mohácsi, Mulder

IND/DEM: Batten, Belder, Clark, Farage, Goudin, Nattrass, Salvini, Sinnott, Wise, Wohlin

NI: Allister, Czarnecki Ryszard, Gollnisch, Kilroy-Silk, Lang, Le Pen Jean-Marie, Martinez, Masiel, Mussolini, Romagnoli, Rutowicz, Schenardi

PPE-DE: Andrikienė, Audy, Ayuso González, Bachelot-Narquin, Bauer, Becsey, Berend, Böge, Bowis, Braghetto, Brejc, Březina, Busuttil, Buzek, Caspary, Castiglione, Cesa, Chichester, Chmielewski, Coelho, Daul, Dehaene, Descamps, Deß, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dionisi, Dombrovskis, Doorn, Doyle, Duka-Zólyomi, Ebner, Esteves, Eurlings, Fatuzzo, Ferber, Fjellner, Fontaine, Fraga Estévez, Freitas, Gahler, Gál, Gaľa, García-Margallo y Marfil, Garriga Polledo, Gaubert, Gauzès, Gklavakis, Glattfelder, Goepel, Gomolka, Graça Moura, Gräßle, de Grandes Pascual, Grossetête, Guellec, Gyürk, Handzlik, Harbour, Hatzidakis, Hieronymi, Higgins, Hudacký, Hybášková, Ibrisagic, Itälä, Iturgaiz Angulo, Jałowiecki, Járóka, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Karas, Kasoulides, Kelam, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Korhola, Kudrycka, Kušķis, Kuźmiuk, Lamassoure, Langen, Langendries, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, Lulling, Maat, McGuinness, Mann Thomas, Mantovani, Marques, Martens, Mathieu, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mitchell, Musotto, Nassauer, Niebler, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Őry, Pack, Pálfi, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Peterle, Pīks, Piskorski, Pleštinská, Podkański, Poettering, Posselt, Quisthoudt-Rowohl, Rack, Radwan, Reul, Roithová, Saïfi, Saryusz-Wolski, Schmitt Ingo, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeberg, Siekierski, Silva Peneda, Sommer, Sonik, Šťastný, Stenzel, Stubb, Sudre, Surján, Szájer, Tajani, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Varela Suanzes-Carpegna, Varvitsiotis, Vatanen, Ventre, Vernola, Vidal-Quadras Roca, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, von Wogau, Wojciechowski, Wortmann-Kool, Wuermeling, Záborská, Zaleski, Zappalà, Zieleniec, Zimmerling

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Crowley, Didžiokas, Fotyga, Janowski, Kristovskis, La Russa, Libicki, Muscardini, Ó Neachtain, Poli Bortone, Roszkowski, Ryan, Szymański, Vaidere, Zīle

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Breyer, Buitenweg, Cramer, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Isler Béguin, Joan i Marí, Jonckheer, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lucas, Özdemir, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt, Schroedter, Staes, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Zdržel se: 6

IND/DEM: Borghezio, Coûteaux, Louis, Železný

PPE-DE: Wijkman

Verts/ALE: Bennahmias

Opravy hlasování

Proti

Paul Rübig, Gérard Onesta

16.   Zpráva Vatanen A6-0225/2005

Usnesení

Pro: 453

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Cavada, Chatzimarkakis, Chiesa, Cocilovo, Davies, Deprez, De Sarnez, Drčar Murko, Duff, Duquesne, Fourtou, Gentvilas, Geremek, Gibault, Griesbeck, Guardans Cambó, Hall, Harkin, Hennis-Plasschaert, in 't Veld, Jäätteenmäki, Jensen, Juknevičienė, Karim, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Letta, Ludford, Lynne, Maaten, Manders, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Prodi, Resetarits, Ries, Savi, Sbarbati, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Virrankoski, Wallis, Watson

GUE/NGL: Agnoletto, Brie, Flasarová, Guerreiro, Henin, Kaufmann, Kohlíček, Liotard, McDonald, Maštálka, Meijer, Morgantini, Musacchio, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Remek, Rizzo, Seppänen, Strož, Svensson, Wagenknecht, Zimmer

IND/DEM: Belder, Chruszcz, Grabowski, Krupa, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Sinnott, Zapałowski

NI: Belohorská, Claeys, Czarnecki Ryszard, Dillen, Gollnisch, Lang, Le Pen Jean-Marie, Martinez, Masiel, Mussolini, Rivera, Rutowicz, Schenardi, Vanhecke

PPE-DE: Andrikienė, Audy, Ayuso González, Bachelot-Narquin, Bauer, Becsey, Belet, Berend, Böge, Bowis, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Busuttil, Buzek, Caspary, Castiglione, Cesa, Chichester, Chmielewski, Coelho, Daul, Dehaene, Descamps, Deß, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dionisi, Dombrovskis, Doorn, Doyle, Duka-Zólyomi, Ebner, Esteves, Eurlings, Fatuzzo, Ferber, Fontaine, Fraga Estévez, Freitas, Gahler, Gál, Gaľa, García-Margallo y Marfil, Garriga Polledo, Gaubert, Gauzès, Gklavakis, Glattfelder, Goepel, Gomolka, Graça Moura, Gräßle, de Grandes Pascual, Grossetête, Guellec, Gyürk, Handzlik, Hatzidakis, Hieronymi, Higgins, Hoppenstedt, Hudacký, Itälä, Iturgaiz Angulo, Jałowiecki, Járóka, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Karas, Kasoulides, Kelam, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Korhola, Kudrycka, Kušķis, Kuźmiuk, Lamassoure, Langen, Lechner, Lehne, Lewandowski, Maat, McGuinness, Mann Thomas, Mantovani, Marques, Martens, Mathieu, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mitchell, Musotto, Nassauer, Niebler, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Őry, Pack, Pálfi, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Peterle, Pieper, Pīks, Piskorski, Pleštinská, Podkański, Poettering, Posselt, Quisthoudt-Rowohl, Rack, Radwan, Reul, Roithová, Rübig, Saïfi, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt Ingo, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Siekierski, Silva Peneda, Sommer, Sonik, Šťastný, Stenzel, Stubb, Sudre, Surján, Szájer, Tajani, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Varela Suanzes-Carpegna, Varvitsiotis, Vatanen, Ventre, Vernola, Vidal-Quadras Roca, Vlasto, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, von Wogau, Wojciechowski, Wortmann-Kool, Záborská, Zaleski, Zappalà, Zieleniec, Zvěřina

PSE: Arif, Arnaoutakis, Attard-Montalto, Ayala Sender, Batzeli, Beglitis, Beňová, Berès, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bersani, Bösch, Bono, Bourzai, Bozkurt, Bullmann, van den Burg, Calabuig Rull, Capoulas Santos, Carlotti, Casaca, Cashman, Castex, Cercas, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, D'Alema, De Keyser, Désir, De Vits, Dobolyi, Douay, Duin, El Khadraoui, Estrela, Ettl, Evans Robert, Falbr, Fava, Fazakas, Fernandes, Ferreira Elisa, Fruteau, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Golik, Grabowska, Grech, Gröner, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hamon, Hasse Ferreira, Haug, Hazan, Hedkvist Petersen, Hegyi, Honeyball, Howitt, Hughes, Jöns, Kindermann, Kinnock, Koterec, Krehl, Kreissl-Dörfler, Kristensen, Kuc, Kuhne, Laignel, Lambrinidis, Lavarra, Le Foll, Lehtinen, Leichtfried, Leinen, Liberadzki, McCarthy, Madeira, Maňka, Mann Erika, Martin David, Martínez Martínez, Mastenbroek, Matsouka, Medina Ortega, Menéndez del Valle, Miguélez Ramos, Mikko, Moreno Sánchez, Morgan, Muscat, Napoletano, Navarro, Obiols i Germà, Paasilinna, Pahor, Panzeri, Patrie, Piecyk, Pinior, Pleguezuelos Aguilar, Rapkay, Reynaud, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Salinas García, Sánchez Presedo, dos Santos, Savary, Schapira, Scheele, Schulz, Segelström, Siwiec, Sousa Pinto, Stihler, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Thomsen, Titley, Trautmann, Tzampazi, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weber Henri, Weiler, Westlund, Whitehead, Yañez-Barnuevo García, Zani, Zingaretti

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Camre, Crowley, Didžiokas, Fotyga, Janowski, Krasts, Kristovskis, La Russa, Libicki, Muscardini, Ó Neachtain, Poli Bortone, Roszkowski, Ryan, Szymański, Vaidere, Zīle

Verts/ALE: Staes

Proti: 69

IND/DEM: Batten, Clark, Farage, Goudin, Nattrass, Wise, Wohlin

NI: Allister, Helmer, Kilroy-Silk, Martin Hans-Peter, Mote

PPE-DE: Atkins, Beazley, Bradbourn, Bushill-Matthews, Cabrnoch, Dover, Duchoň, Elles, Fjellner, Harbour, Hybášková, Ibrisagic, Kamall, McMillan-Scott, Nicholson, Parish, Purvis, Seeberg, Škottová, Stevenson, Strejček, Sturdy, Tannock, Van Orden, Vlasák, Wijkman

PSE: Goebbels

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Breyer, Buitenweg, Cramer, Frassoni, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Isler Béguin, Joan i Marí, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt, Schroedter, Trüpel, Voggenhuber, Ždanoka

Zdržel se: 14

ALDE: Samuelsen

GUE/NGL: Toussas

IND/DEM: Bonde, Borghezio, Coûteaux, Louis, Salvini, Speroni, Železný

PPE-DE: Lulling, Zimmerling

PSE: Herczog, Wiersma

Verts/ALE: Bennahmias

17.   RC B6-0513/2005 – Nepál

Bod 10/1

Pro: 86

ALDE: Beaupuy, Geremek, Guardans Cambó, Lynne, Matsakis, Onyszkiewicz, Szent-Iványi

GUE/NGL: Brie, Kohlíček, Meijer, Seppänen, Strož

IND/DEM: Belder, Piotrowski, Sinnott

NI: Czarnecki Ryszard, Rutowicz

PPE-DE: Andrikienė, Audy, Becsey, Buzek, Daul, Deß, Deva, Duka-Zólyomi, Fraga Estévez, Gahler, Gál, Gaľa, Gauzès, Grossetête, Hatzidakis, Jeggle, Kaczmarek, Karas, Mann Thomas, Mavrommatis, Mayer, Olajos, Olbrycht, Őry, Pack, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Pleštinská, Posselt, Purvis, Schöpflin, Schwab, Sommer, Šťastný, Sturdy, Sudre, Tannock, Varvitsiotis, Vatanen, Vlasák, Zaleski, Zimmerling

PSE: Arnaoutakis, Ayala Sender, Beglitis, Casaca, De Keyser, De Vits, Ford, García Pérez, Geringer de Oedenberg, Gill, Hegyi, Kindermann, Kuc, Martínez Martínez, Medina Ortega, Roure, Sakalas, Sánchez Presedo, dos Santos, Scheele, Stihler, Tabajdi, Yañez-Barnuevo García

Verts/ALE: Lagendijk, Onesta, Romeva i Rueda, Schlyter

Proti: 1

IND/DEM: Bonde

18.   RC B6-0513/2005 – Nepál

Bod 10/2

Pro: 42

ALDE: Beaupuy, Geremek, Guardans Cambó, Lynne, Matsakis, Onyszkiewicz, Szent-Iványi

GUE/NGL: Brie, Kohlíček, Meijer, Seppänen, Strož

IND/DEM: Bonde

PSE: Arnaoutakis, Ayala Sender, Beglitis, Casaca, De Keyser, De Vits, Ettl, Ford, García Pérez, Geringer de Oedenberg, Gill, Hegyi, Kindermann, Kuc, Martínez Martínez, Medina Ortega, Roure, Sakalas, Sánchez Presedo, dos Santos, Scheele, Stihler, Tabajdi, Yañez-Barnuevo García

Verts/ALE: Hammerstein Mintz, Lagendijk, Onesta, Romeva i Rueda, Schlyter

Proti: 47

IND/DEM: Belder, Sinnott

NI: Czarnecki Ryszard, Rutowicz

PPE-DE: Andrikienė, Audy, Becsey, Buzek, Daul, Deß, Deva, Duka-Zólyomi, Fraga Estévez, Gahler, Gál, Gaľa, Gauzès, Grossetête, Hatzidakis, Jeggle, Kaczmarek, Karas, Mann Thomas, Mavrommatis, Mayer, Olajos, Olbrycht, Őry, Pack, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Pleštinská, Posselt, Purvis, Schöpflin, Schwab, Sommer, Šťastný, Sturdy, Sudre, Tannock, Varvitsiotis, Vatanen, Vlasák, Záborská, Zaleski, Zimmerling

Zdržel se: 1

IND/DEM: Piotrowski

19.   RC B6-0513/2005 – Nepál

Bod odůvodnění D

Pro: 40

ALDE: Beaupuy, Geremek, Guardans Cambó, Lynne, Matsakis, Onyszkiewicz, Szent-Iványi

GUE/NGL: Brie, Kohlíček, Meijer, Seppänen, Strož

PSE: Arnaoutakis, Ayala Sender, Beglitis, Casaca, De Keyser, De Vits, Ettl, Ford, García Pérez, Geringer de Oedenberg, Gill, Hegyi, Kindermann, Kuc, Martínez Martínez, Roure, Sakalas, Sánchez Presedo, dos Santos, Scheele, Stihler, Tabajdi, Yañez-Barnuevo García

Verts/ALE: Hammerstein Mintz, Lagendijk, Onesta, Romeva i Rueda, Schlyter

Proti: 47

IND/DEM: Belder, Sinnott

NI: Czarnecki Ryszard, Rutowicz

PPE-DE: Andrikienė, Audy, Becsey, Buzek, Daul, Deß, Deva, Duka-Zólyomi, Fraga Estévez, Gahler, Gál, Gaľa, Gauzès, Grossetête, Hatzidakis, Jeggle, Kaczmarek, Karas, Mann Thomas, Mavrommatis, Mayer, Olajos, Olbrycht, Őry, Pack, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Pleštinská, Posselt, Purvis, Schöpflin, Schwab, Sommer, Šťastný, Sturdy, Sudre, Tannock, Varvitsiotis, Vatanen, Vlasák, Záborská, Zaleski, Zimmerling

Zdržel se: 2

IND/DEM: Bonde, Piotrowski

20.   RC B6-0518/2005 – Vojvodina

Usnesení

Pro: 88

ALDE: Beaupuy, Geremek, Guardans Cambó, Lynne, Matsakis, Onyszkiewicz, Szent-Iványi

GUE/NGL: Brie, Meijer, Seppänen

IND/DEM: Belder, Bonde, Piotrowski, Sinnott

NI: Czarnecki Ryszard, Rutowicz

PPE-DE: Andrikienė, Audy, Becsey, Buzek, Daul, Deß, Deva, Duka-Zólyomi, Fraga Estévez, Gahler, Gál, Gaľa, Gauzès, Grossetête, Hatzidakis, Jeggle, Kaczmarek, Karas, Mann Thomas, Mavrommatis, Mayer, Olajos, Olbrycht, Őry, Pack, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Pleštinská, Posselt, Purvis, Schöpflin, Schwab, Sommer, Sonik, Šťastný, Sturdy, Sudre, Tannock, Varvitsiotis, Vatanen, Vlasák, Záborská, Zaleski, Zimmerling

PSE: Arnaoutakis, Ayala Sender, Beglitis, Casaca, De Keyser, De Vits, Ettl, Ford, García Pérez, Geringer de Oedenberg, Hegyi, Kindermann, Kuc, Martínez Martínez, Medina Ortega, Roure, Sakalas, Sánchez Presedo, dos Santos, Scheele, Stihler, Tabajdi, Yañez-Barnuevo García

Verts/ALE: Hammerstein Mintz, Lagendijk, Onesta, Romeva i Rueda, Schlyter

Zdržel se: 2

GUE/NGL: Kohlíček, Strož


PŘIJATÉ TEXTY

 

P6_TA(2005)0360

Vinařská dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými

Usnesení Evropského parlamentu o dohodě o víně mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými

Evropský parlament,

s ohledem na dvoustrannou dohodu o obchodu s vínem, kterou parafovaly Evropská unie a Spojené státy americké dne 15. září 2005,

s ohledem na kapitolu o zemědělství v rámci probíhajících jednání Světové obchodní organizace,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem (1),

s ohledem na rámcovou dohodu o vztazích mezi Evropským parlamentem a Komisí ze dne 26. května 2005 (2), která uvádí, že v souvislosti s mezinárodními dohodami, včetně obchodních dohod, poskytuje Komise Parlamentu včasné a jasné informace, a to jak ve fázi vypracování těchto dohod, tak i v průběhu vedení a uzavírání mezinárodních jednání; tyto informace se vztahují na návrhy směrnic pro jednání, schválených směrnic pro jednání, následného vedení jednání a ukončení jednání,

s ohledem na čl. 103 odst. 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že politické a hospodářské vztahy jsou základním kamenem vztahů mezi Evropskou unií a Spojenými státy, jejichž rozsah se neustále zvětšuje,

B.

vzhledem k tomu, že tato první dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy, jež byla uzavřena po dvou desetiletích neplodných jednání, má pouze minimální rozsah a nedostatečně řeší řadu otázek týkajících se vzájemného obchodu s vínem, jež budou předmětem druhé fáze dohod,

C.

vzhledem k tomu, že tuto dvoustrannou dohodu je ještě nutno ratifikovat, zejména Kongresem Spojených států,

D.

vzhledem k negativnímu vlivu neomezeného vzájemného uznávání oenologických postupů na evropský vinařský průmysl,

E.

vzhledem k tomu, že neoprávněnost zeměpisného označování Evropské unie třetími státy je v rozporu s právy duševního vlastnictví a způsobuje hospodářské škody oprávněným majitelům těchto názvů, jež vznikají v důsledku ztráty podílů na trhu,

F.

vzhledem k tomu, že právní rámec zeměpisných označení je důležitým prvkem politiky Společenství, jelikož uznává důležitost multifunkčního zemědělství a význam výroby vína ze sociálního hlediska a z hlediska životního prostředí pro horské a znevýhodněné oblasti,

G.

vzhledem k tomu, že chybná označení velmi často silně konkurují označením správným a že Spojené státy nerespektují ochranu vín s označením původu a na svých vnitřních trzích je považují pouze za výrobky s částečným všeobecným označením,

H.

vzhledem k tomu, že evropské vinařské odvětví je významným zdrojem pracovních míst a příjmů pocházejících z malých rodinných farem a malých vinařských podniků a je založeno na územním přístupu evropské vinařské politiky,

I.

vzhledem k tomu, že došlo k odchylce od předchozího přístupu v souvislosti s dvoustrannými dohodami a od myšlenky mezinárodní normy pro víno a výrobu, kterou prosazovala Mezinárodní organizace pro vinnou révu a víno,

J.

vzhledem k tomu, že většina vín s označením původu vzniká pomocí nákladných tradičních postupů, jež se řídí podmínkami kvality, a vzhledem k tomu, že se tyto postupy nemohou srovnávat s průmyslovými postupy používanými při výrobě amerických vín, které existují na trhu spolu s víny s označením evropského původu,

K.

vzhledem k tomu, že tato dohoda by mohla znamenat precedens pro zásadu doložky nejvyšších výhod, kterou prosazuje Světová obchodní organizace,

L.

vzhledem k nevýhodám, které definice pojmu „víno“ způsobila speciálním vínům na evropském trhu s vínem,

1.

konstatuje, že tato vzájemná dohoda, jež vznikla po 20 letech jednání, je nezbytná, pokud prospěje zabezpečení vývozu do Spojených států, které pro evropské vinaře představují nejdůležitějšího odběratele, pokud znovu zavede atmosféru důvěry a zajistí plynulost obchodních výměn;

2.

poukazuje na potřebu vzájemné dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy o vinařském obchodu a doufá, že příští fáze jednání přinese uspokojující řešení tradiční výrobě, rodinnému vinařství a kvalitě našich vín; zdůrazňuje, že tato dohoda představuje pouze první krok, ač nedostatečný a nevyhovující, směrem k uznání tradičních pojmenování chráněných Evropskou unií na mezinárodní úrovni;

3.

kritizuje Komisi za to, že souhlasila s dvoustrannou dohodou se Spojenými státy, aniž by v dostatečném předstihu informovala Parlament, aby se mohl vyjádřit a aby Komise mohla vzít jeho názory na vědomí, jak stanovuje bod 19 výše uvedené rámcové dohody;

4.

upozorňuje na dopad, který by tato nová dohoda mohla představovat pro politiku Evropské unie v souvislosti s obchodem s vínem, a na důsledky, které by mohla přinést v souvislosti s tradičními modely výroby, na nichž spočívá uznání politiky Společenství v oblasti kvality;

5.

lituje skutečnosti, že tato dohoda významně oslabí pozici Evropské unie při jednáních o zemědělství v rámci Světové obchodní organizace, jelikož podkopává územní přístup a přístup zaměřený na kvalitu, který je uplatňován ve velké části vinařského odvětví;

6.

vyzývá Komisi, aby pokračovala v dialogu s partnery ve Světové obchodní organizaci s cílem vytvořit rejstřík mezinárodně uznávaných zeměpisných označení, a aby tyto cíle zahrnula mezi hlavní priority svých vícestranných zemědělských jednání za účelem vytvoření společného výboru pro otázky týkající se vína a vyjasnění postupů výroby vína, udělování osvědčení a používání tradičních výrazů s vyhlídkou druhé fáze jednání;

7.

žádá Komisi, aby urychlila zahájení další plánované fáze jednání o dohodě se Spojenými státy, zejména za účelem uznání sedmnácti označení zahrnutých v příloze II, aby všechna evropská označení původu vín byla co nejdříve řádně chráněna americkými orgány uvnitř jejich vlastního trhu;

8.

považuje za nezbytný podpis konečného kompromisu nejpozději do dvou let uvedených v dvoustranné dohodě, s cílem skoncovat jednou provždy s tím, aby Spojené státy neoprávněně používaly označení chráněné právními předpisy Společenství, vzhledem k hodnotě, kterou tato označení znamenají pro evropské vinařství;

9.

žádá o vytvoření konkrétního seznamu oenologických postupů schválených v obchodování se třetími zeměmi, v rámci Mezinárodní organizace pro vinnou révu a víno a za účelem vypracovat hodnocení před novými oprávněními;

10.

naléhavě žádá Komisi, aby podporovala jednání na mezinárodní úrovni o závazné definici pojmu „víno“, jež by pozastavila rozvoj jistých praktik v oblasti vinařství a ochránila tak snahy o kvalitu učiněné v Evropské unii a zabránila nekalé konkurenci vůči výrobcům ve Společenství a nerovnováze na trhu;

11.

uznává potřebu rámce pro další jednání ve vinařském odvětví, zejména ve světle nadcházející reformy společné organizace trhu s vínem Evropské unie plánované na rok 2006;

12.

považuje za nezbytné posílit opatření Společenství na zlepšení a podporu kvality výroby Společenství v rámci nadcházející reformy společné organizace trhu s cílem čelit zvýšené konkurenci ze třetích zemí;

13.

domnívá se, že by bylo užitečné vypracovat právní stanovisko o slučitelnosti této dvoustranné dohody s právními předpisy Společenství;

14.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, vládám členských států a Kongresu Spojených států amerických.


(1)  Úř. věst. L 179, 14.7.1999, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1795/2003 (Úř. věst. L 262, 14.10.2003, s. 13.).

(2)  Přijaté texty, P6_TA(2005)0194.

P6_TA(2005)0361

Závislost na ropě

Usnesení Evropského parlamentu o závislosti na ropě

Evropský parlament,

s ohledem na čl. 103 odst. 4 jednacího řádu,

1.

vyjadřuje své znepokojení nad současným nepřetržitým nárůstem cen surové ropy a nad dopady tohoto zdražování na konkurenceschopnost podniků a na všeobecnou hospodářskou sílu obyvatel; tato skutečnost má negativní dopad na hospodářský růst a brání tedy dosažení lisabonských cílů;

2.

považuje závislost Evropy na ropě a na jejím dovozu za velmi znepokojující; je přesvědčen, že k zajištění dodávek energie by Evropa měla diverzifikovat zdroje energie a původ dodávek a posílit strategii na podporu opatření na úsporu energie a decentralizovaných zdrojů obnovitelné energie;

3.

vyzývá k vytvoření komplexní a ucelené globální strategie na podporu energetické úspory a účinnosti a používání alternativních zdrojů energie, s ohledem na velmi vysokou spotřebu ropy ve Spojených státech i na zvyšující se spotřebu ropy ve velmi rozlehlých světových ekonomikách, jako jsou Čína a Indie; vyzývá, aby EU rychle přijala iniciativu k uspořádání světového summitu zemí, které se významným způsobem podílejí na spotřebě nebo produkci ropy;

4.

vyzývá Komisi, aby pomohla rozvojovým zemím a rozvíjejícím se ekonomikám tím, že do své politiky rozvojové spolupráce zařadí ustanovení o udržitelné energii, aby došlo ke snížení jejich závislosti na dovozu fosilních paliv a k dosažení rozvojových cílů tisíciletí a vyzývá EU, aby se zasadila o dosažení skutečné rovnováhy mezi energetickými potřebami a ekologickým hlediskem tím, že bude podporovat přechod na nové, energeticky úsporné a obnovitelné technologie;

5.

zdůrazňuje geostrategické hledisko evropské závislosti na dovozu energie; vyzývá k posílení dialogu se všemi evropskými partnery v oblasti energetiky, na podporu spolehlivosti dodávek, transparentnosti trhu a dalších investic; připomíná, že evropská politika sousedských vztahů poskytuje možnost komplexní dohody s několika zeměmi, kterých se tato problematika týká;

6.

je si vědom toho, že nejlogičtější odpovědí na vyšší ceny ropy je přechod na alternativní zdroje energie a zdůrazňuje význam opatření vedoucích ke snížení energetické náročnosti, používáním méně energie k dosažení stejného hospodářského výkonu (k takovému snižování dochází v Evropě již od 70. let 20. století);

7.

rozhodně souhlasí s potřebou navazujících strategií a konkrétních opatření na podporu výzkumu a vývoje, častějším používáním obnovitelných energií a podporou energetické účinnosti, která by vedla k tomu, že evropské hospodářství bude méně závislé na fosilních palivech; vyzývá Komisi, aby EU směřovala k tomu, že bude do roku 2020 nejvíce energeticky účinným hospodářstvím na světě, jež bude nejméně závislé na fosilních palivech.

8.

všímá si se znepokojením, že spotřebitelé jsou nuceni platit vyšší ceny nejen z důvodu vysoké ceny surové ropy, ale také kvůli zvýšeným sazbám DPH a energetických daní, jež se vztahují na konečné produkty, a že tyto daně se v rámci EU velmi liší a mohou deformovat tržní síly, ale podporuje závěry neformálního setkání Rady ECOFIN v Manchesteru konaného ve dnech 9. – 10. září 2005, kde se ministři dohodli, že je třeba se vyhnout daňovým a jiným politickým zásahům, které způsobují deformace a brání nutným úpravám;

9.

vyzývá Komisi, aby předložila návrhy, jak využívat politiku sociální odpovědnosti podniků na úrovni EU k přilákání více soukromých investic financovaných ze současných neočekávaných zisků v ropném průmyslu do programů na úsporu energie a na podporu alternativních energetických technologií a s nimi spojeného výzkumu a vývoje; je toho názoru, že by se mělo postupovat na základě dobrovolné dohody s ropnými společnostmi nebo pomocí koordinované politické iniciativy na úrovni celé EU;

10.

je si vědom spekulací ohledně dalšího zvyšování cen ropy; žádá Komisi, aby monitorovala zajišťovací fondy; a zkoumala možnosti, jak by zvýšená průhlednost mohla přispět ke stabilnějšímu trhu s ropou;

11.

připomíná význam stávajících právních předpisů pro snižování poptávky po energii v EU a připomíná, že pokud budou stávající a budoucí právní předpisy plně uplatňovány, mohlo by do roku 2020 dojít k úspoře nejméně 23 % energie;

12.

vyzývá Komisi, aby co nejrychleji navrhla opatření v odvětví dopravy, jež dosahuje 70 % celkové spotřeby ropy v EU, a to nejen z důvodu zajištění spolehlivosti dodávek ropných produktů, ale také z ekologických důvodů – jedná se například o používání motorů s nižší spotřebou paliva a o přechod na alternativní paliva a pohonné technologie;

13.

souhlasí s Komisí, že biologická paliva sníží naši závislost na fosilních palivech a vyzývá Komisi, aby podpořila produkci surovin pro biologická paliva;

14.

naléhá na Komisi a na členské státy, aby urychlily vývoj obnovitelných zdrojů energie i vodíkových palivových článků;

15.

vyzývá tedy Komisi, aby:

předložila evropský akční plán pro energetickou účinnost, který má následovat po Zelené knize (KOM(2005)0265),

zvýšila tlak na to členské státy, aby začaly urychleně a v plném rozsahu provádět směrnici o energetické náročnosti budov (směrnice 2002/91/ES),

se důrazně zasadila o uzavření dohody o směrnici o energetických službách na prosincovém zasedání Rady pro energetiku,

zvýšila průhlednost a předvídatelnost trhů s ropou tím, že zdokonalí proces shromažďování a agregace informací,

vyvinula tlak na členské státy, aby splnily své cíle v oblasti obnovitelné energie stanovené ve směrnici o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (směrnice 2001/77/ES),

předložila návrh, aby automobilový výrobci vyvíjeli vozidla, která jsou ekologičtější a méně náročná na spotřebu ropných produktů,

spolu s členskými státy bojovala proti riziku většího sociálního vyloučení nejzranitelnějších sociálních skupin a zmírnila negativní dopady, jaké má na tyto skupiny zvyšující se cena ropy;

se zasadila o větší využívání uhelné energie šetrné k životnímu prostředí,

16.

lituje však, že ve svém sdělení ze dne 6. září 2005 o „pětibodovém plánu reakce na prudký nárůst cen ropy“, Komise zcela opomněla zabývat se odvětvím dopravy;

17.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

P6_TA(2005)0362

Výsledky jednání světového summitu OSN

Usnesení Evropského parlamentu o výsledku jednání světového summitu Organizace spojených národů ve dnech 14. – 16. září 2005

Evropský parlament,

vzhledem ke svým usnesením ze dne 12. dubna 2005 o roli Evropské unie při dosahování rozvojových cílů tisíciletí (MDGs) (1), ze dne 9. června 2005 o reformě OSN (2), a ze dne 29. ledna 2004 o vztazích mezi Evropskou unií a OSN (3);

vzhledem k Prohlášení tisíciletí ze dne 8. září 2000, které stanovilo rozvojové cíle tisíciletí jakožto prostředek vytvořený společně mezinárodním společenstvím pro odstranění chudoby ve světě;

vzhledem ke zprávě generálního tajemníka OSN ze dne 21. března 2005 nazvané „Ve větší svobodě: rozvoj, bezpečnost a lidská práva pro všechny“;

vzhledem ke zprávě Projektu tisíciletí OSN ze dne 17. ledna 2005 nazvané „Investice do rozvoje: praktický plán k dosažení rozvojových cílů tisíciletí“;

vzhledem ke zprávě ze dne 1. prosince 2004 nazvané „Bezpečnější svět: naše společná zodpovědnost“, kterou vydal panel na vysoké úrovni o hrozbách, výzvách a změně;

vzhledem k prohlášením předsedy Evropské komise a komisařky pro vnější vztahy na plenárním zasedání Valného shromáždění OSN;

vzhledem k závěrečnému dokumentu Světového summitu OSN 2005 přijatému dne 16. září 2005 v New Yorku;

s ohledem na čl. 103 odst. 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že se hlavy států a vlád shromáždily na světovém summitu Organizace spojených národů v New Yorku ve dnech 14. – 16. září 2005, aby rozhodly o dalších opatřeních pro boj se světovou chudobou, zajistily mír a bezpečnost, posilování lidských práv a právního státu a aby učinily další konkrétní kroky s cílem reformovat OSN;

B.

vzhledem k tomu, že přijatý závěrečný dokument tohoto světového summitu je výsledkem náročného procesu vyjednávání, který byl několikrát na hranici ztroskotání;

C.

znovu připomínaje význam rozšířeného a posíleného partnerství mezi orgány OSN a EU, jehož cílem je dosáhnout lepší koordinace mezi národními a regionálními organizacemi a mezi mezinárodními organizacemi a dárci při účinném zavádění světových politik;

D.

vzhledem k tomu, že Organizace spojených národů představuje nejvhodnější a jedinou světovou organizaci, která je potenciálně schopna se ujmout řešení celosvětových problémů, a to způsobem, který je zákonný a současně účinný; vzhledem k tomu, že tato organizace se musí přizpůsobit novým úkolům, avšak reforma sama by neměla být považována za cíl, nýbrž spíše za nutný nevyhnutelný výsledek důkladné analýzy politických a bezpečnostních, sociálních a hospodářských parametrů a relevantních faktorů;

1.

znovu potvrzuje svou podporu silné OSN, zdůrazňuje, že skutečný multilateralismus je nejvhodnějším nástrojem pro splnění úkolů, vyřešení problémů a odstranění hrozeb, kterým čelí mezinárodní společenství; doufá, že výsledek výše uvedeného světového summitu bude důležitým milníkem na cestě k dosažení MDGs do roku 2015 a k uskutečnění nutné reformy, kterou je třeba úspěšně dokončit, aby OSN mohla i nadále hrát vedoucí roli v dnešním mezinárodním uspořádání; bere na vědomí závazky uvedené v závěrečném dokumentu a považuje tento dokument za pracovní základ pro další zlepšení v různých zásadních oblastech 60. Valným shromážděním OSN;

2.

schvaluje rozhodnutí vytvořit Komisi budování míru na pomoc zemím v jejich přechodu od války k míru a uznává, že budování míru vyžaduje řadu zcela odlišných dovedností, aby bylo možno zachovat mír; domnívá se, že pro rozvíjení potřebných dovedností a schopností jsou nutné regionální komise budování míru a světová komise budování míru, za kterými bude stát pomocný úřad a stálý fond, čímž se OSN zviditelní v krizových oblastech a v oblastech, ve kterých skončila válka; vyzývá 60. Valné shromáždění, aby urychleně zavedlo tato opatření; velmi vítá začlenění konceptu osobní bezpečnosti do oficiálního rámce OSN;

3.

vítá, že mezinárodní společenství uznává svou povinnost chránit národy před genocidou, válečnými zločiny, etnickými čistkami a zločiny proti lidskosti, a také jasnou povinnost každého jednotlivého státu chránit své občany před těmito zločiny,včetně povinnosti předcházet takovým zločinům; dále zdůrazňuje význam Mezinárodního trestního soudu jako hlavní instituce, jejímž úkolem je stíhat pachatele všech těchto zločinů;

4.

chválí generálního tajemníka OSN Kofiho Annana, předsedu 59. Valného shromáždění OSN a jeho tým a také sekretariát Organizace spojených národů za jejich značné úsilí o dosažení dohody při přijímání výše uvedeného závěrečného dokumentu a za jejich cenný přínos; vyzývá zejména všechny členské státy OSN, aby přísně dodržovaly své závazky a urychleně je proměňovaly v konkrétní činy;

5.

vítá, že se mezinárodní společenství znovu zavázalo plnit rozvojové cíle tisíciletí a podporovat udržitelný rozvoj; připomíná, že jádrem programu rozvoje musí zůstat snížení extrémní chudoby a dětské úmrtnosti, poskytování vzdělání a přístupu k čisté vodě, a také prosazování rovnosti pohlaví; lituje, že neexistuje přesný časový plán, který by všem průmyslovým zemím ukládal snažit se o plnění okamžitých a konečných dílčích cílů v rámci MDGs;

6.

hluboce lituje, že výše uvedený světový summit nezveřejnil další apel na dárcovské země, které se ještě formálně nezavázaly poskytnout do roku 2015 na oficiální rozvojovou pomoc (ODA) 0,7 % svého hrubého národního důchodu (HND); chválí EU za její vedoucí úlohu v této otázce a vybízí ji, aby nadále vyvíjela nátlak na dárce, aby si stanovili časový plán, který by měl být monitorován;

7.

plně podporuje zvláštní výzvy generálního tajemníka OSN, aby byl pro průmyslové země vytvořen jasný časový plán, v rámci kterého bude na oficiální rozvojovou pomoc věnováno cílových 0,7 % HND a aby byly uznány zvláštní potřeby Afriky;

8.

vítá dohodu o poskytnutí okamžité podpory iniciativám s rychlými účinky (rychlé zisky) na podporu boje proti malárii, vzdělávání a zdravotní péče;

9.

vítá kapitolu závěrečného dokumentu o „splnění zvláštních potřeb Afriky“ a vyzývá Komisi, aby učinila splnění rozvojových cílů tisíciletí ústředním tématem své pokračující strategie pro Afriku a revize prohlášení o rozvojové politice;

10.

konstatuje, že členské státy EU byly schopny dosáhnout lepších výsledků při vyjednávání tam, kde dosáhly společného postoje; podtrhuje však, že výsledky summitu zůstávají daleko za zveřejněnými cíli, které Evropský parlament v oblasti reforem OSN očekával;

11.

trvá na tom, že je nutné pokračovat v úsilí o reformy a vyzývá Radu EU a členské státy, aby se do konce příštího roku zasadily o dosažení konkrétních výsledků v rámci 60. Valného shromáždění;

12.

plně podporuje rozhodné odsouzení terorismu výše uvedeným světovým summitem; považuje však neshodu na komplexní definici terorismu za vážný neúspěch a naléhá na členské státy OSN, aby tento nedostatek neprodleně odstranily;

13.

vítá příslib summitu posílit úlohu a zdvojnásobit prostředky úřadu vysokého komisaře pro lidská práva, což umožní zlepšit sledování a uplatňování přijatých usnesení;

14.

odsuzuje však neurčitou formulaci dokumentu o Radě pro lidská práva, a to, že neexistuje její přesný časový rozsah, mandát, pracovní metody a složení; vyzývá 60. Valné shromáždění, aby na tento problém pohlíželo jako na prioritu;

15.

naléhá na Valné shromáždění, aby podle vzoru, který byl navržen ve výše uvedené zprávě panelu na vysoké úrovni, vypracovalo jasná kritéria, podle nichž Rada bezpečnosti použije sílu;

16.

je přesvědčen, že členové nové Rady pro lidská práva by se měli řídit nejvyššími standardy lidských práv a že členství v Radě je pocta, nikoliv právo; je přesvědčen, že Rada pro lidská práva by měla zasedat nepřetržitě, a tím by zabránila velkým zpožděním a politickému manévrování ze strany států, na které jsou stížnosti vzneseny;

17.

hluboce lituje, že se summitu nepodařilo dosáhnout dohody o opatřeních pro nešíření jaderných zbraní a odzbrojení a trvá na tom, že je nutno velmi zintenzívnit činnost a úsilí, které v těchto otázkách dosáhnou pokroku, nejdříve zajistit úplné respektování všech stávajících smluv, zejména Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT);

18.

znovu potvrzuje své přesvědčení, že je nutno znovu posoudit a zlepšit schopnost OSN reagovat rychle a účinně na humanitární katastrofy, jejichž řešení si žádají globální vedení; vítá však závazek vytvořit celosvětový systém včasného varování pro všechna živelná nebezpečí;

19.

lituje, že nebyl dán pevný příslib, jehož cílem by bylo zajistit větší autoritu generálnímu tajemníkovi OSN jako nejvyššímu úředníkovi jeho sekretariátu; vyzývá 60. Valné shromáždění, aby tuto otázku znovu posoudilo;

20.

lituje, že nebylo dosaženo dohody o reformě Rady bezpečnosti OSN, vítá však skutečnost, že Valné shromáždění bude muset do konce roku 2005 podat zprávu o Radě bezpečnosti na základě nových návrhů, které by měly brát v úvahu cíl zajistit lepší zastoupení v Radě bezpečnosti a její průhlednost a účinnost; připomíná svůj závazek, že jakmile pro to budou splněny politické, ústavní a právní podmínky, bude mít Evropa v Radě bezpečnosti společné křeslo;

21.

Podporuje a vítá nový závazek ze strany OSN vytvořit Fond pro demokracii jako důležitý nástroj podpory demokracie na celém světě a vyzývá Komisi a členské státy, aby ho politicky a finančně plně podpořily; potvrzuje svůj názor, že samotná OSN potřebuje značně posílit demokracii ve své struktuře a proto zdůrazňuje nutnost svolání skupiny demokracií v rámci Valného shromáždění OSN.

22.

opakuje svůj názor, že diplomatické zastoupení EU v OSN je pro zlepšení vztahů mezi EU a OSN a pro vliv EU na mezinárodní úrovni nanejvýš důležité; doporučuje proto Radě a Komisi, aby aktivně pokračovaly ve slučování svých informačních kanceláří a zastoupení ve společné externí zastoupení EU ve všech sídlech OSN: v New Yorku, Ženevě, Vídni a Nairobi;

23.

vítá výzvu k posílené spolupráci mezi Organizací spojených národů a národními a regionálními parlamenty, která představuje uznání zvláštní úlohy, jakou hrají parlamenty v procesu rozvoje a demokratizace;

24.

vítá obnovený závazek odpustit 100 % dluhu 18 nejchudším a nejvíce zadluženým zemím, který vyplynul ze setkání Světové banky, Mezinárodního měnového fondu a Africké rozvojové banky, jež se konalo po výše uvedeném světovém summitu;

25.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, vládám a parlamentům členských států EU, generálnímu tajemníkovi OSN, předsedovi a členským státům Rady bezpečnosti OSN, předsedovi 60. Valného shromáždění a předsedovi Hospodářské a sociální rady OSN.


(1)  Přijaté texty, P6_TA(2005)0115.

(2)  Přijaté texty, P6_TA(2005)0237.

(3)  Úř. věst. C 96 E, 21.4.2004, s. 79.

P6_TA(2005)0363

Bělorusko

Usnesení Evropského parlamentu o Bělorusku

Evropský parlament,

s ohledem na svá předchozí usnesení o situaci v Bělorusku,

s ohledem zejména na své usnesení ze dne 10. března 2005 o Bělorusku (1) a na své usnesení ze dne 7. července 2005 o politické situaci a nezávislosti sdělovacích prostředků v Bělorusku (2),

s ohledem na Sacharovovu cenu za svobodu myšlení, která byla v prosinci 2004 udělena Běloruské asociaci novinářů;

s ohledem na rezoluci OSN ze dne 12. dubna 2005 o situaci v oblasti lidských práv v Bělorusku,

s ohledem zejména na „akční plán EU na podporu demokracie v Bělorusku“ přijatý delegací Evropského parlamentu pro vztahy s Běloruskem dne 23. února 2005,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. května 2004 o evropské politice sousedství (KOM(2004)0373),

s ohledem na usnesení Parlamentního shromáždění Rady Evropy o situaci v Bělorusku, a zejména na jeho usnesení ze dne 28. dubna 2004 o pronásledování novinářů v Běloruské republice,

s ohledem na sankce, které EU přijala proti běloruským činitelům dne 2. července 2004, jež následovaly po zmizení tří běloruských opozičních vůdců a jednoho novináře,

s ohledem na prohlášení předsednictví EU o Bělorusku, vydaná ve dnech 2. srpna 2005, 12. srpna 2005 a 30. srpna 2005,

s ohledem na rozhodnutí Komise udělit rozhlasové stanici „Deutsche Welle“ smlouvu na částku 138 000 eur na zajišťování nezávislého rozhlasového a internetového vysílání do Běloruska po dobu jednoho roku počínaje 1. listopadem 2005,

s ohledem na čl. 103 odst. 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že místo zlepšení situace v Bělorusku dochází k jejímu dalšímu zhoršování, což vedlo k situaci, kdy jsou bezostyšně porušována lidská práva, dolní sněmovna je zbavena svých zákonodárných práv a hospodářský život řídí prezident; vzhledem k tomu, že k tomuto porušování patří věznění členů demokratické opozice a používání dalších forem represe vůči nim,

B.

vzhledem k tomu, že v několika uplynulých letech bylo z „technických“ důvodů zrušeno několik politických stran, 22 nezávislých novin, více než 50 prodemokratických nevládních organizací různé úrovně a různého politického zaměření a několik vzdělávacích zařízení, avšak bylo zjevné, že ve všech případech byly tyto organizace potrestány za kritiku prezidenta Lukašenka a jeho politik,

C.

vzhledem k tomu, že ministr spravedlnosti Běloruska Viktar Holovanov vydal dekret o povinné registraci bloků politických stran, odborových svazů, koalic, občanských iniciativ a hnutí, která má zamezit sjednocení politických sil, které budou v příštím roce podporovat vyzyvatele Alexandra Lukašenka v prezidentských volbách;

D.

vzhledem k tomu, že dne 13. září 2005 běloruský prezident Lukašenko vydal dekret, který mu zaručuje promíjení majetkových trestných činů, což je krok k další monopolizaci veškeré moci v zemi včetně soudních pravomocí,

E.

vzhledem k tomu, že v dubnu 2005 Komise OSN pro lidská práva kritizovala Bělorusko kvůli přetrvávajícím zprávám o pronásledování a zákazech činnosti nevládních organizací, organizací národnostních menšin, poboček nezávislých sdělovacích prostředků, opozičních politických stran, nezávislých odborových svazů a náboženských organizací a o pronásledování osob, které jsou zapojeny do demokratické činnosti včetně nezávislých sdělovacích prostředků,

F.

vzhledem k tomu, že uzavření nezávislých univerzit v Bělorusku vedlo k inauguraci Evropské humanitní univerzity pro běloruské studenty v exilu ve Vilniusu,

G.

vzhledem k tomu, že se v Bělorusku stále konají politicky motivovaná zatýkání a soudy aktivistů patřících k demokratickému hnutí a nezávislých novinářů a deportace zahraničních občanů;

H.

vzhledem k tomu, že nebylo dosaženo žádného pokroku při řešení nevyřešených případů mnoha zmizelých osob,

I.

vzhledem k tomu, že dne 12. května 2005 běloruské ministerstvo spravedlnosti označilo vedení Svazu Poláků v Bělorusku za nelegitimní a tiskárna podle příkazů vlády odmítla tisknout polský týdeník „Głos znad Niemna“ a pod záštitou vlády byla vytištěna falešná vydání,

J.

vzhledem k tomu, že dne 27. srpna 2005 Lukašenkův režim svolal schůzi výboru Svazu Poláků v Bělorusku, aby přinutil k rezignaci demokratické a zákonně zvolené vedení, které mělo být nahrazeno výborem, který by souhlasil s přáními režimu,

K.

vzhledem k tomu, že situace ostatních menšin včetně Romů a náboženských menšin se stále zhoršuje: protestantská církev byla zrušena a evangelická církev byla zakázána,

L.

vzhledem k tomu, že uplatňování práva na svobodu informací je mařeno, vzhledem k tomu, že všechny televizní programy, jak celostátní, tak i regionální, jsou v rukou vlády a vzhledem k tomu, že internetová připojení se uskutečňují přes státem provozované společnosti, které blokují četné účty a internetové stránky,

M.

vzhledem k tomu, že všichni kabeloví operátoři jsou pronásledování za vysílání zahraničních programů neschválených běloruskou vládou; vzhledem k tomu, že na základě této skutečnosti bylo běloruským operátorům kabelové televize zakázáno vysílání všech ukrajinských programů i polského programu Polonia,

N.

vzhledem k tomu, že státní úřady zastavily veškerou registraci nových novinových titulů, soudní procesy s novinami a novináři jsou na denním pořádku a že mnohé z již existujících novin dostaly vysoké pokuty, které jim znemožňují další činnost,

O.

vzhledem k tomu, že prezident Lukašenko téměř znemožnil, aby mezinárodní síť nevládních organizací v Evropě a v Bělorusku pomáhala dětem trpícím následky neštěstí v Černobylu vycestovat do různých zemí na ozdravné pobyty,

P.

vzhledem k tomu, že Polsko po sérii vypovězení diplomatů dočasně odvolalo svého velvyslance z Minsku a odmítá obvinění prezidenta Lukašenka, že se Polsko vměšuje do záležitostí jeho země,

Q.

vzhledem k tomu, že na summitu OSN v New Yorku dne 15. září 2005 prezident Lukašenko obvinil orgány OSN pro lidská práva z toho, že umožnily, aby byly zneužívány ke kontrole jiných zemí,

R.

vzhledem k tomu, že přístup Rady k Bělorusku postrádá rozhodnost a odhodlanost,

1.

důrazně odsuzuje nevybíravé útoky běloruského režimu na sdělovací prostředky, zastánce menšin a lidských práv, příslušníky opozice, náboženské vůdce a na všechny, kdo se pokoušejí svobodně vyjádřit kritiku prezidenta a režimu, jejichž projevem je svévolné zatýkání, špatné zacházení se zadrženými, zmizení, politicky motivované pronásledování a další represivní akty, jež jsou porušením základních principů demokracie a právního státu;

2.

odsuzuje pozměňovací návrh běloruského režimu k dekretu 460 o nařízeních pro přijímání zahraniční pomoci ze dne 17. srpna 2005, které rozšiřují seznam cílů, pro něž nelze vnější pomoc přijímat: upozorňuje, že je nyní zakázáno přijímat a využívat mezinárodní pomoc pro „neústavní účely“, svržení úřadů, zasahování do vnitřních záležitostí Běloruska, přípravu voleb nebo referend, organizaci schůzí, shromáždění, demonstrací nebo stávek nebo přípravu a rozšiřování propagačních materiálů a není možno organizovat konference, semináře a schůze jakéhokoli druhu s využitím prostředků ze zahraničí,

3.

odsuzuje rozhodnutí režimu ze dne 22. srpna 2005 zakázat reformovanou evangelickou církev, která v Bělorusku existovala více než 400 let a která byla postavena mimo zákon, protože společenstvo nemělo úřední sídlo a ani si je nemohlo zaregistrovat, protože úřady je již dříve vykázaly ze všech jeho modliteben, čímž byl porušen běloruský zákon o svobodě vyznání;

4.

odsuzuje akce vlády proti Svazu Poláků v Bělorusku (ZBP) jako porušení základních zásad Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin Rady Evropy z roku 1995 a jako pokus o potlačení největší nevládní organizace, která je jedna z mála, jež nekontrolovala vláda; připomíná, že respektování práv menšin se vztahuje také na svobodu sdružování a uznání zvolených statutárních orgánů organizace; odsuzuje pokus vlády převzít kontrolu nad novinami „Głos znad Niemna“;

5.

odsuzuje trvající pronásledování aktivistů patřících k polské menšině, kteří chtějí zachovat nezávislost svého sdružení; upozorňuje, že ti nejaktivnější jsou pronásledováni opakovanými předvoláními na státní zastupitelství a na policii, že Angelika Borys, která stojí v čele ZPB byla v posledních několika týdnech více než padesátkrát vyslýchána a že Tadeusz Gawin, zakládající člen a současný místopředseda ZPB byl odsouzen k odnětí svobody na 30 dní;

6.

odsuzuje odsouzení aktivistů ZPB Jozefa Parzeckého, Wieslawa Kiewlaka, Andrzeje Pisalnika a Andrzeje Poczobuta a to až na dva roky odnětí svobody za falešná obvinění;

7.

odsuzuje to, že běloruský režim staví romskou menšinu v Bělorusku, jejíž občanská práva byla okleštěna, zcela na okraj společnosti a rozhodně odsuzuje nenávistné projevy proti romskému obyvatelstvu v oficiálních sdělovacích prostředcích;

8.

odsuzuje běloruské úřady za to, že neudělily víza delegaci poslanců Evropského parlamentu, kteří dne 8. srpna 2005 cestovali na informativní misi;

9.

vyzývá Radu a Komisi, aby vytvořily program stipendií, návštěv a pobytů pro nevládní organizace a aktivisty v oblasti lidských práv a menšin;

10.

domnívá se, že pokud běloruské úřady nedosáhnou zlepšení situace ohledně svobody slova, shromažďování a vyznání a tím dojde k jejímu dalšímu zhoršení, Komise, Rada a Parlament by měly iniciovat doplnění zákazu udělování víz o zástupce běloruských orgánů zapojených do pronásledování; je toho názoru, že sankce proti režimu prezidenta Lukašenka by měly zahrnovat také zmrazení majetku běloruských orgánů v zahraničí;

11.

znovu zdůrazňuje, že další rozvoj vztahů EU s Běloruskem bude také i nadále záviset na dosaženém pokroku v demokratizaci a reformě v této zemi a na přístupu lidí v Bělorusku k objektivním, svobodným a transparentním sdělovacím prostředkům a rovněž na dodržování práv menšin a náboženských práv a svobod;

12.

vítá skutečnost, že Komise zahájila další podporu nezávislého vysílání v Bělorusku; zdůrazňuje důležitost nabídky vysoce kvalitních a nezávislých informací běloruské veřejnosti; znovu vyzývá Radu a Komisi, aby na základě jejich odpovědnosti plynoucí ze strategie sousedství jednaly na podporu běloruské občanské společnosti a vytvořily podmínky pro finanční program související s cíli evropské sousedské politiky a při tom přizpůsobily podpůrná opatření situaci v Bělorusku; naléhá na Radu a Komisi, aby co nejrychleji udělily ještě větší pomoc svobodným sdělovacím prostředkům a nezávislým nevládním organizacím v Bělorusku a na rozšíření iniciativ pro vysílání;

13.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že žádné „pseudo nevládní organizace“, které vytvářejí běloruské orgány, aby získaly finanční prostředky od zahraničních dárců, nezískaly jakékoli financování z EU nebo příspěvky z rozpočtu EU;

14.

vyzývá Komisi a Radu, aby podporovaly demokraticky zvolený výbor ZPB a rovněž výbory ostatních demokraticky zvolených nevládních organizací, které jsou rovněž vystaveny represím ze strany Lukašenkova režimu;

15.

vybízí k vytvoření delegace na vysoké úrovni ad hoc, která bude vyslána na informativní misi do Běloruska a podá zprávu o svých zjištěních Parlamentu;

16.

rozhodně podporuje oznámení předsedy Komise o umístění zvláštního diplomata v Bělorusku, který má sledovat situaci v oblasti lidských práv a vyzývá Komisi, aby urychlila otevření stálého zastoupení Evropské unie v Minsku, aby bylo možno lépe šířit informace, koordinovat projekty a sledovat situaci v Bělorusku;

17.

vyzývá Radu a Komisi, aby o otázce Běloruska jednaly s ruskými úřady s cílem formulovat společnou odpovědnost zaměřenou na dosažení konkrétních demokratických změn v této zemi;

18.

naléhá na členské státy EU, aby zavedly pro běloruské občany bezplatná víza;

19.

vyzývá evropské politické strany a politické skupiny Evropského parlamentu, aby zvýšily kontakty s běloruskou opozicí a poskytly jí větší politickou podporu;

20.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení, Radě, Komisi, parlamentům a vládám členských států a parlamentním shromážděním OBSE a Rady Evropy.


(1)  Přijaté texty, P6_TA(2005)0080.

(2)  Přijaté texty, P6_TA(2005)0295.

P6_TA(2005)0364

Vztahy mezi Unií a Indií *

Usnesení Evropského parlamentu o vztazích EU-Indie: strategické partnerství (2004/2169(INI))

Evropský parlament,

s ohledem na dokument předložený Vysokým představitelem pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku nazvaný „Bezpečná Evropa v lepším světě. Evropská bezpečnostní strategie“ ze dne 12. prosince 2003,

s ohledem na sdělení Komise o „strategickém partnerství EU-Indie“ (KOM(2004)0430) ze dne 16. června 2004 a na odpověď Indie na toto sdělení ve svém strategickém dokumentu ze srpna 2004,

s ohledem na své doporučení Radě týkající se vztahů EU-Indie ze dne 28. října 2004 (1) a na všechna svá nedávná usnesení týkající se Indie a jejího regionu,

s ohledem na závěry Rady pro všeobecné záležitosti ze dne 11. října 2004 s přihlédnutím ke sdělení Komise,

s ohledem na pátý summit EU-Indie, který se konal v Haagu dne 8. listopadu 2004,

vzhledem k šestému summitu EU-Indie, který se konal v Dillí dne 7. září 2005,

s ohledem na společnou tiskovou zprávu zveřejněnou EU a Indií dne 8. listopadu 2004 na závěr výše uvedeného pátého summitu a na Společné prohlášení o kulturních vztazích z téhož dne a na jasný záměr EU a Indie vypracovat akční plán EU-Indie pro strategické partnerství a pro nové společné politické prohlášení,

vzhledem k akčnímu plánu EU - Indie na vytvoření strategického partnerství a novému společnému politickému prohlášení, které byly schváleny během výše uvedeného summitu,

s ohledem na sedm zasedání Kulatého stolu EU-Indie, zřízeného na základě programu jednání vypracovaného v roce 2001 na summitu EU-Indie v Lisabonu s cílem sblížení občanské společnosti v Evropě a Indii a naděje na vytvoření evropsko-indické sítě výzkumných středisek,

s ohledem na výše zmíněné závěry Rady ze dne 11. října 2004 a na odkaz na dialog EU-Indie o lidských právech,

s ohledem na činnosti zvyšující informovanost o lidských právech a na projekty na podporu správného řízení a místní účasti na úrovni měst a vesnic na procesu rozhodování, podporované Evropskou iniciativou pro demokracii a lidská práva (EIDHR), a na další související projekty,

s ohledem na návštěvu Delegace Evropského parlamentu pro vztahy se zeměmi jižní Asie a Jihoasijského sdružení pro regionální spolupráci (SAARC) v listopadu 2004 v Dillí,

s ohledem na návštěvu Petera Mandelsona, komisaře odpovědného za obchod, v Indii v lednu 2005, a zvláště na konferenci v Kalkatě, kde promluvil o „globální ekonomické agendě: výzvě pro Evropu a Indii“,

s ohledem na setkání skupiny G-20 pořádané Indií v únoru 2005 a na její účast v roli pozorovatele na posledním zasedáním skupiny G-7,

s ohledem na Indicko-americké parlamentní fórum pořádané v sídle Federace Indických obchodních a průmyslových komor v březnu 2005 v Novém Dillí,

s ohledem na návštěvu této oblasti, kterou vykonala ministryně zahraničí USA, Condoleeza Rice, v březnu 2005, a na dubnovou návštěvu čínského předsedy vlády Wen Jiabaa v Pákistánu, Bangladéši, na Srí Lance a v Indii,

s ohledem na prohlášení WTO z Dauhá o obchodních aspektech práv duševního vlastnictví (TRIPS) a veřejném zdraví přijaté dne 14. listopadu 2001,

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanoviska Výboru pro rozvoj a Výboru pro mezinárodní obchod (A6-0256/2005),

A.

vzhledem k tomu, že EU a Indie představují největší demokracie světa a že jejich společná oddanost demokracii, pluralitnímu systému, právnímu státu a multilateralismu v mezinárodních vztazích přispívá ke globálnímu míru a stabilitě,

B.

vzhledem k tomu, že EU a Indie sdílejí společnou vizi, ve které jsou obchod, investice a volná soutěž klíčovými faktory hospodářského rozvoje, a vzhledem k tomu, že obě uznávají, že pro podporu takového vývoje je třeba zajistit sociální a hospodářskou soudržnost, ochranu životného prostředí a práva spotřebitelů,

C.

vzhledem k tomu, že EU je největším obchodním partnerem a největším zdrojem přímých zahraničních investic v Indii,

D.

vzhledem k tomu, že Kongresová strana, která zvítězila ve volbách v květnu 2004, získala svou volební podporu z venkovských vrstev, které samy sebe považují za vyloučené z výhod plynoucích z technologického růstu v Indii,

E.

vzhledem k ohromné jazykové, sociální a náboženské různorodosti v Indii, zemi paradoxů s 1,069 mld. obyvatel, s otevřenou společností, která čelí úkolu zbavit 370 milionů lidí chudoby, přední světové mocnosti v oblasti informační technologie, ale i zemi, kde se 550 milionů lidí živí zemědělstvím,

F.

vzhledem k tomu, že 34,7 % obyvatel Indie žije pod hranicí chudoby, přičemž čtvrtina z nich v městských oblastech; vzhledem k tomu, že tedy musejí pokračovat programy EU na vymýcení chudoby v Indii, aby pomohly splnit rozvojové cíle tisíciletí,

G.

vzhledem k tomu, že Evropská unie i Indie jsou demokratické a otevřené společnosti,

H.

vzhledem k tomu, že Indie má po Indonésii druhý největší počet muslimských obyvatel na světě, a vzhledem k tomu, že Evropská unie je domovem několika milionů obyvatel tohoto náboženství a této kultury,

I.

vzhledem k tomu, že EU a Indie mají potenciál vybudovat výsadní partnerství na úrovni mezinárodních vztahů, ale vhledem k tomu, že v Indii chybí povědomí o EU a jejím demokratickém systému; se zdůrazněním potenciálu Indie jako partnera EU, který pomůže povzbuzovat nové a mladé demokracie,

J.

vzhledem k tomu, že Indie a Pákistán vedou od začátku roku 2004 permanentní dialog s cílem ukončit některé spory, kterým čelí,

K.

vzhledem k tomu, že však v Kašmíru a v indických státech Paňdžáb a Harijána a v pákistánských provinciích Paňdžáb a Sindh mohou hrozit nové krize, v důsledku rostoucího nedostatku vody v oblasti, což by mohlo zažehnout nový a nebezpečný konflikt,

L.

vzhledem k tomu, že kvůli neustálému snižování zásob, je globální poptávka po ropě potenciálním zdrojem strategického a politického napětí,

M.

vzhledem k tomu, že 70 % energie spotřebované v Indii se dováží,

N.

vzhledem k tomu, že dne 1. dubna 2005 byly nesčetné místní daně nahrazeny celonárodní daní DPH, jejímž prostřednictvím se mají každoročně vybrat desítky milionů dolarů; vzhledem k tomu, že většina indických států, i když ne všechny, tento zákon přijala,

Domácí situace

1.

vítá proces demokratizace v Indii a její oddanost demokracii v mezinárodním kontextu;

2.

ohlašuje svůj záměr přispět k prohloubení vztahů mezi EU a Indií se zřetelem k výše uvedenému sdělení Komise, k závěrům výše uvedeného pátého summitu EU-Indie a k výše uvedenému doporučení Evropského parlamentu jakožto i ke své stálé snaze rozvíjet a posilovat dvojstranné vztahy;

3.

vítá společný akční plán na vytvoření strategického partnerství EU-Indie, který byl přijat na výše uvedeném šestém summitu, spolu se společným politickým prohlášením, jež posouvá vztahy mezi EU a Indií na novou, vyšší a intenzivnější úroveň, zvláště v oblasti mezinárodního míru a bezpečnosti, multilateralismu, výzkumu, vývoje, životního prostředí, vědy, technologie a lidských práv; obzvláště vítá vytvoření obchodní skupiny na vysoké úrovni zaměřené na obchod a investice; domnívá se, že tyto dohody znamenají přelom ve vztazích mezi dvěma hospodářskými velmocemi a měly by být uskutečňovány za aktivní účasti a zapojení Indie;

4.

zdůrazňuje pozoruhodný kulturní, politický a v současné době i hospodářský význam Indie, který se v minulosti jen nedostatečně odrážel ve smluvních vztazích mezi Indií a Evropou;

5.

vřele vítá smlouvu o strategickém partnerství mezi EU a Indií, díky níž vztahy mezi EU a Indií nabývají stejného významu jako vztahy s Čínou, Ruskem, Japonskem, USA a Kanadou;

6.

považuje za důležité, vzhledem k jasnému přání neevropských vlád a veřejného mínění vytvořit s Indií strategická spojenectví, aby Komise vynaložila zvláštní úsilí na zvýšení profilu Evropské unie v Indii a na propagaci povědomí o jejích orgánech, zásadách, hodnotách a cílech;

7.

uznává, že posílení výsadních vztahů, jež z historických důvodů některé členské státy udržují s určitými oblastmi Indie a které představují přidanou hodnotu podporující sblížení a skutečnou spolupráci v sociální, technické a ekonomické oblasti, přispěje ke kýženému vzájemnému porozumění mezi EU a Indií;

8.

zdůrazňuje nutnost vzniku partnerství mezi EU a Indií s cílem podpořit studium, zhodnocení, šíření a obnovení společného jazykového, historického a kulturního dědictví;

9.

souhlasí se všemi cíli, které Komise stanovila ve svém sdělení o strategickém partnerství EU-Indie;

10.

zastává však názor, že cíle vytyčené v průlomovém strategickém partnerství, jak je předložila Komise, musejí být řádně financovány z nových zdrojů, aby mohly naplnit naše závazky a úsilí; žádá, aby veškeré další prostředky nezbytné k dosažení cílů strategického partnerství nepocházely ze stávajících projektů a programů EU v Indii, nýbrž aby byly poskytnuty navíc;

11.

oceňuje a podporuje skutečnost, že strategické partnerství staví zvláště do popředí politický dialog; zdůrazňuje však, že splnění rozvojových cílů tisíciletí a účinný boj proti chudobě by měly být i nadále důležitými prvky strategického partnerství EU-Indie;

12.

uznává, že v oblasti ukazatelů lidského rozvoje dosáhla Indie v posledních desetiletích značného pokroku a do určité míry se tak z příjemce rozvojové pomoci stala dárcem; přesto však vyjadřuje své znepokojení nad přetrvávajícím vysokým počtem Indů, kteří jsou stále nuceni žít v naprosté bídě a jsou zbaveni veškerých práv;

13.

vyzývá Radu a Komisi, aby spolu s indickou vládou neodkladně pracovaly na zlepšení situace nerovnoprávných vrstev obyvatelstva, zejména žen, dětí a znevýhodněných skupin obyvatel, např. Dalitů a Adivasiů; a žádá aby všechny další činnosti v tomto ohledu směřovaly k ukončení diskriminace na základě pohlaví nebo příslušnosti ke kastě, tam, kde k ní dochází;

14.

vítá pokrok dosažený během výše uvedeného šestého summitu v různých oblastech společného akčního plánu; jmenovitě zapojení Indie do evropského projektu mezinárodního experimentálního reaktoru jaderné syntézy (ITER) a pokrok ve vyjednávání účasti Indie na rámcové dohodě navigačního systému Galileo;

15.

všímá si, že bilaterální vztahy mezi Indií a Čínou se rozšiřují a kulminovaly na summitu těchto dvou národů konaném v Dillí dne 11. dubna 2005; vítá skutečnost, že podle komuniké z tohoto summitu se „vedoucí představitelé těchto dvou zemí dohodli na vytvoření strategického partnerství spolupráce pro mír a prosperitu mezi Indií a Čínou“; vítá skutečnost, že se zjevně hledá řešení v otázce hranic mezi Indií a Čínou; poznamenává, že taková dohoda by podstatným způsobem přispěla ke stabilitě v oblasti, umožnila by oběma stranám vydávat méně prostředků na obranu svých hranic a omezit prostor pro to, aby mohly napětí mezi těmito dvěma asijskými velmocemi využívat jiné země;

16.

vítá skutečnost, že „kriketová diplomacie“ vedla k uspořádání summitu v Dillí mezi indickým předsedou vlády a prezidentem Pákistánu (dne 17. dubna 2005); vítá skutečnost, že obě strany činí pokroky v upevňování opatření na budování důvěry prostřednictvím postupné bilaterální normalizace, která by mohla vést k politickému urovnání sporu v Kašmíru; s uspokojením poznamenává, že byla obnovena společná Komise pro obchod, a všímá si, že se obě země dohodly na podpoře projektu budování plynovodu z Íránu do Indie procházejícího pákistánským územím, což nepochybně povede k vytvoření pozitivních svazků mezi oběma stranami;

17.

uznává legitimní aspirace USA na vytvoření strategického spojenectví s Indií, avšak i potřebu multipolárního světa, a je přesvědčen o značných výhodách, které mohou Indii poskytnout evropské know-how a citlivost; za tímto účelem doporučuje, aby EU rychle pokročila v upevňování strategického partnerství mezi EU a Indií; domnívá se, že pro naplňování cílů tohoto strategického partnerství musejí být vyčleněny nové prostředky;

18.

domnívá se, že i když je systematický a strukturovaný dialog mezi těmito dvěma stranami o hospodářských a obchodních záležitostech velmi důležitou součástí strategického partnerství, EU musí věnovat zvláštní pozornost rozšiřování a prohlubování spolupráce v politické a strategické oblasti, vzhledem k zavedenému přesvědčení, jež Indie sdílí s EU, že svět lze učinit bezpečnějším prostřednictvím mezinárodních vztahů založených na multilateralismu a respektování mezinárodního práva a filosofie, charty a rezolucí Organizace spojených národů;

19.

naléhá na EU a Indii aby za účelem zavedení multilateralismu do mezinárodních vztahů, což obě prosazují, zřídily mechanismus vzájemných konzultací, který by působil v předstihu před mezinárodními schůzkami či konferencemi s cílem navrhnout společné iniciativy nebo přijmout společné reakce na problémy nastolené při těchto příležitostech;

20.

domnívá se, že vzhledem tomu, že velká část veřejnosti a obchodních kruhů v Indii nepovažuje Evropskou unii za jeden subjekt, nýbrž za uskupení 25 států, měly by orgány EU přijmout strategii komunikace a zviditelňování, která pomůže společnosti a orgánům v Indii lépe porozumět dosaženému pokroku směrem k Unii, včetně pokroku ve společné zahraniční a bezpečnostní politice, který by mohl vyplynout ze vstupu nové evropské ústavy v platnost;

21.

vyzývá, aby byl každoročně pořádán parlamentní summit, který by probíhal paralelně nebo bezprostředně před každoročním summitem EU-Indie, na němž se v současné době Evropský parlament formálně nepodílí; domnívá se, že tento summit by přispěl k rozvoji vztahů mezi parlamentními orgány a ke skutečnému porozumění názorů a demokratických systémů na obou stranách;

22.

vítá skutečnost, že nová vláda Manmohana Singha přijala důležité a pozitivní kroky v souvislosti s nezbytnými sociálními a hospodářskými reformami;

23.

vítá skutečnost, že demokratická kultura a vývoj v Indii dosáhly velmi vysokých standardů, což je patrné z řádného fungování koaličních vlád na federální i státní úrovni, což umožňuje posun směrem k reformě v hospodářské a sociální oblasti, který by jinak nebyl možný;

24.

nicméně se domnívá, že vzhledem k obrovské komplikovanosti a rozmanitosti sociální, hospodářské a politické struktury to plně nezaručí, že tento proces nebude provázen nesnázemi a výkyvy úspěšnosti;

25.

vítá propuštění 450 dětí ve věku od 6 do 14 let, které pracovaly nelegálně v Mumbaí za otrockých podmínek a které policie zajistila v červnu 2005, a uvěznění 42 bezohledných podnikatelů, kteří je takto vykořisťovali; vyjadřuje nicméně své znepokojení nad zprávami UNICEF, podle nichž v Indii pracuje, většinou v nelidských podmínkách, sedmnáct a půl milionu dětí (podle některých nevládních organizací je to dvakrát tolik); pochvalně se vyjadřuje k novému přístupu, který zřejmě přijala indická policie a pracovní úřady, založeném na pronásledování vykořisťovatelů a naléhá na ně, aby zajistily dostatek prostředků a trvající politickou vůli, které by umožnily vymýtit tuto ostudnou metlu společnosti;

Hospodářské záležitosti

26.

bere na vědomí, že vláda prosazuje v hospodářství strukturální změny a že pokročila v deregulaci některých odvětví (mobilní telefonie, pojišťovnictví, energetika, letectví atd.); vítá skutečnost, že první rozpočet nové vlády zajišťuje strukturální zlepšení, snížení cel a zrušení omezení na zahraniční vlastnictví a že činí pokroky v privatizaci státních podniků;

27.

jelikož Indie a Evropská unie sdílejí názor, že obchod, investice a volná soutěž jsou klíčovými faktory hospodářského rozvoje, že je však také třeba, má-li být vývoj harmonický a spravedlivý, brát v úvahu základní sociální potřeby, které posilují hospodářskou a sociální soudržnost, životní prostředí a práva spotřebitelů, naléhá na indickou vládu, aby těmto otázkám věnovala pozornost, až se bude zabývat obrovským úkolem rozvoje;

28.

s tímto na paměti a vzhledem k této společné vizi, naléhá na Indii a Unii, aby společně řešily aspekty politik v oblasti průmyslu, životního prostředí, rozvojové spolupráce, obchodu, investic a správného řízení, na kterých mají obě strany společný zájem,

29.

naléhá na indický soukromý sektor, který těží z plné důvěry vlády a hraje klíčovou roli v hospodářských opatřeních a plánech vypracovaných vládou, jež jsou zásadní pro udržitelný rozvoj země, aby při účasti na těchto plánech prokázal co největší sociální citlivost;

30.

bere na vědomí opatření oznámená indickým ministerstvem obchodu a průmyslu na podporou vývozu, včetně zavedení jednotného přihlašovacího formuláře, což by mohlo podstatně omezit stávající přemíru byrokracie;

31.

vítá rovněž rozhodnutí zkrátit čekací doby v zahlcených přístavech země, což by spolu s finančními opatřeními pro přístavy a dalšími velkými infrastrukturními díly obsaženými v národním rozpočtu schváleném v únoru 2005 z iniciativy ministra financí mohlo přinést velké výhody pro dovoz a vývoz;

32.

vítá skutečnost, že se obě strany rozhodly koordinovat své kroky v oblasti zeměpisných indikací (GI) a dohodly se uspořádat semináře, které by rozvrhly strategii v této oblasti;

33.

pozitivně hodnotí dohodu dosaženou na výše uvedeném pátém summitu EU-Indie, která povede k usnadnění a dalšímu rozvoji dvojstranného obchodu a investic s ohledem na to, že dvojstranné obchodní vztahy zjevně nedosahují úrovně, které by dosahovat mohly; zdůrazňuje však, že jsou to zejména investice, co je třeba zvýšit, a že je pro Indii zásadní, aby více otevřela svůj trh a provedla hospodářské reformy zaměřené na další odstranění cel, na vypořádání se s omezeními necelní povahy a na účinnou ochranu práv duševního vlastnictví;

34.

je přesvědčen, že je v zájmu EU a Indie společně usilovat o úspěšný výsledek jednání o Rozvojové agendě z Dauhá (DDA) a že je proto třeba, aby se obě strany snažily o co největší sblížení svých názorů na klíčové otázky DDA; domnívá se, že zvláště užitečný by byl užší kontakt mezi poslanci Evropského parlamentu a indického parlamentu;

35.

doufá, že Indie v rámci probíhajících jednání WTO přijme svou klíčovou úlohu a bude aktivně spolupracovat na řešení projednávaných problémů, zejména v oblasti přístupu nezemědělských produktů na trh; v tomto kontextu vyzývá EU a Indii, aby využily příštích tří měsíců před ministerskou konferencí WTO v Hongkongu k zamyšlení a rozhodným činům a aby se zasadily o posílení otevřenosti vůči ostatním členům WTO;

36.

uznává potřebu posílit dvojstrannou spolupráci a zaměřit se při tom na technické překážky obchodu a otázky hygieny, zapojit se do dialogu o nástrojích ochrany obchodu a obecněji o dodržování pravidel WTO;

37.

požaduje, aby se při dialogu mezi EU a Indií o investicích zohlednila sociálně-politická odpovědnost zahraničních investorů v hostitelské zemi; zdůrazňuje také, že práva zaručená podnikům by měla být doplněna i povinnostmi a že investoři v hostitelské zemi by měli uplatňovat alespoň základní pracovní normy Mezinárodní organizace práce (MOP);

38.

vítá rozhodnutí vlády v Dillí vytvořit zvláštní ekonomické zóny s cílem přilákat zahraniční investory a naléhá na Indii, aby přehodnotila a modernizovala své právní předpisy v této oblasti a přijala kroky k zabránění vykořisťování pracujících, a tak zabezpečila práva a povinnosti jak zaměstnavatelů, tak pracovníků;

39.

domnívá se, že přidělení frekvencí mobilních komunikací má pro EU zásadní význam, neboť má vážné důsledky na mobilní telefonii (GSM); vyzývá Indii, aby věnovala patřičnou pozornost sladění frekvencí mobilních komunikací se standardy Mezinárodní telekomunikační unie;

40.

žádá Indii, aby kladně reagovala na návrhy, jako byl ten, který předložila Malajsie, hlavní obchodní partner Indie v rámci ASEAN, na zavedení zóny volného obchodu, neboť návrhy tohoto druhu mohou přispět ke stabilitě, rozvoji a prosperitě rozličných národů a států oblasti;

41.

bere na vědomí, že se v Indii rodí významná a stále rostoucí střední třída, jež je skupinou, která nejen že by mohla být vnímána jako pozitivní cíl pro některé obchodní produkty, ale která je také, a to především, vstřícná vůči evropské kultuře;

42.

naléhá, aby EU a Indie rozhodně povzbudily konsolidaci a další modernizaci specifického programu kulturní spolupráce v rámci plánovaného strategického partnerství; domnívá se, že je to nezbytné vzhledem ke kulturní rozmanitosti na obou stranách, a je přesvědčen, že povědomí a šíření obou kultur mezi občany Indie a Evropské unie pomůže zajistit pevnější základy tohoto partnerství;

43.

vítá, že Komise a indická vláda nedávno podepsaly dohodu, v rámci které Komise nabízí jeden tisíc stipendií v celkové hodnotě 33 milionů eur, jež mají umožnit indickým studentům studovat na evropských univerzitách v rámci programu Erasmus Mundus, což nepochybně přispěje k cílům uvedeným v předchozím bodě; bere na vědomí, že Indická rada pro kulturní vztahy nabízí evropským studentům možnost navštěvovat indické univerzity, ale žádá o projevení většího zájmu o tuto věc, aby bylo dosaženo aktivnějšího přínosu k upevnění základů strategického partnerství;

44.

doufá, že Indie bude spolu s dalšími přijímajícími zeměmi reagovat na výzvu rozvojových zemí k nalezení řešení problémů, které bezesporu vzniknou po odstranění kvantitativních omezení dovozu textilu a oděvů, maje na paměti, že se očekává, že Indie bude mít z tohoto opatření značný užitek; doufá rovněž, že se Indie zdrží všech nepoctivých obchodních praktik vůči průmyslovým podnikům EU, aby EU na oplátku nemusela použít příslušných nástrojů na ochranu obchodu v souladu s pravidly WTO;

45.

bere na vědomí, že Indie již má nesmírný geopolitický vliv založený na její hospodářské síle, především v odvětví nových technologií, a zdůrazňuje, že Indii je proto třeba považovat za mezinárodně uznávaného globálního aktéra a že z takového statutu pro Indii vyplývá větší sociální odpovědnost;

46.

zdůrazňuje, že je také třeba, aby EU byla Indii nápomocna v boji s chudobou a obecně při dosahování jejích rozvojových cílů; zdůrazňuje také, že je nezbytné, aby EU s Indií spolupracovala v celé řadě oblastí, včetně rozvojové politiky, správného vládnutí, udržitelného životního prostředí a hospodářské a sociální soudržnosti;

47.

zdůrazňuje navíc, že pro EU by mělo být důležité povzbuzovat a podporovat Indii při zavádění nebo pokračujícím přijímání mezinárodních pracovních norem, zejména prostřednictvím úplné ratifikace a praktického uplatňování úmluv MOP, a zvláště – vzhledem k tomu, že je nutné bojovat proti dětské práci, jež je v současné době stále velkým problémem Indie – Úmluvy o minimálním věku při přijetí do zaměstnání (Úmluva o minimálním věku (C138));

48.

vítá obchodní smlouvu na nákup letadel typu Airbus v hodnotě 1,8 miliard eur uzavřenou během hospodářského summitu EU-Indie dne 7. září 2005, která je znamením rozvíjejících se bilaterálních vztahů a potvrzuje úspěch evropského konsorcia;

Rozvoj

49.

je vážně znepokojen šířením AIDS v zemi, ze kterého by v regionu mohla vzniknout epidemie, pokud nedojde k razantnímu řešení, a žádá indickou vládu, aby se pevně zavázala řešit tento problém jako prioritu a vyměňovat si přitom informace a usilovat o vytvoření společných strategií s jinými postiženými zeměmi;

50.

chápe, že zákony o ochraně práv duševního vlastnictví, které v nedávné době přijal indický parlament, by mohly mít negativní dopad na výrobní kapacitu indického farmaceutického průmyslu, který je zdrojem spolehlivých a dostupných léčiv, především proti AIDS, pro mnoho pacientů na celém světě; tudíž je pevně přesvědčen o tom, že zákon by měl poskytnout výjimky pro léky veřejného zájmu, jako jsou léky používané mimo jiné k potírání AIDS, rakoviny, malárie, tuberkulózy a hepatitidy; domnívá se, že přístup k dostupným léčivům, zejména proti AIDS, je kritický; vyzývá indické úřady, aby při používání živých zvířat k vědeckým pokusům zajistily uplatňování mezinárodních norem pro dobré životní podmínky zvířat a aby se takových pokusů užívalo co nejméně a hledaly se alternativy;

51.

poukazuje na to, že polovina pacientů, kteří berou antivirová léčiva v chudých zemích, používají léčiva vyrobená v Indii; žádá EU, aby podporovala Indii v dalším uplatňování svých zákonů na ochranu duševního vlastnictví způsobem, který nebude klást překážky výrobě, prodeji a vývozu základních léčiv, a aby při tom vytvořila prostředí, které bude nadále podporovat a usnadňovat investice indického průmyslu na výrobu generických léčiv do zajišťování dostupných základních léčiv pro rozvojové země;

52.

připomíná, že WTO takové výjimky připouští a že stále platí Deklarace z Dauhá o TRIPS, která konstatuje, že „dohoda může a má být vykládána a uplatňována způsobem podporujícím právo členů WTO na ochranu veřejného zdraví, a zvláště na podporu přístupu k lékům pro všechny“;

53.

vybízí Komisi a Indii, aby na základě stálých a nepřetržitých kontaktů společně pracovaly na urychlení jednání o Rozvojové agendě z Dauhá (DDA) a jejím úspěšném uzavření, které by bylo prospěšné pro všechny zúčastněné strany;

54.

s tímto na zřeteli věří, že by indičtí a evropští vyjednávači měli být schopni vytvořit přímé a trvalé vazby pro řešení bilaterálních a multilaterálních témat; to pomůže zajistit vyrovnaný a oboustranně přínosný pokrok v hlavních bodech DDA;

55.

vyzývá EU a Indii, aby co nejdříve prověřily možnosti společné akce při projektech rozvojové spolupráce ve třetích zemích a aby přijaly nezbytné kroky k urychlení těchto projektů, jakmile bude potvrzena jejich proveditelnost;

56.

vítá skutečnost, že se obě strany dohodly na uspořádání prvního setkání Fóra o životním prostředí EU-Indie v říjnu/listopadu 2005, a žádá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost těm oblastem, které jsou pro Indii prioritní, jako jsou obnovitelná energie, čisté technologie a zpracování odpadu, a aby poskytla veškerou možnou pomoc;

57.

žádá indickou vládu, aby přijala rázná a účinná opatření na prevenci výskytu jevu dumpingu ve svém obchodě s Evropskou unií;

Životní prostředí a zemědělství

58.

zdůrazňuje, že zhoršující se stav životního prostředí v Indii je zvláště pro chudé obyvatele stále naléhavějším problémem, což se týká znečištění vody, znehodnocování půdy, znečištění ovzduší, klimatických změn a ztráty biodiverzity, a zdůrazňuje zvláštní naléhavost posílení spolupráce EU s Indií v této oblasti;

59.

naléhá na Indii, která podepsala Kjótský protokol, ale využívá dočasné výjimky z některých závazků, aby při sledování svých rozvojových potřeb a cílů způsobem slučitelným s udržitelným rozvojem projevila v otázce globálního oteplování větší citlivost;

60.

je znepokojen alarmujícím poklesem počtu tygrů v největších přírodních rezervacích v zemi a žádá indické úřady, aby znásobily své snahy o potírání korupce a nekompetentnosti, které jsou příčinou tohoto poklesu;

61.

domnívá se, že opatření pro dohled a kontrolu určená pro ochranu tohoto zvířete by měla být vystupňována, především ve státech Rádžastán, Madhjapradéš a Bihár; s tímto na zřeteli naléhá, aby nedávno zřízenému Národnímu úřadu pro prevenci trestné činnosti na divokých zvířatech byly poskytnuty prostředky nezbytné pro jeho účinné fungování;

62.

žádá Komisi, aby se touto otázkou zabývala a zajistila vhodnou spolupráci, neboť tygři mají význam nejen pro ekosystém Indie a rozvoj turistického odvětví této země, ale lze je chápat i jako součást dědictví celého lidstva;

63.

vyzývá členské státy EU, které jsou případně schopné spolupracovat v oblasti civilního využití jaderné energie, aby patřičně uvážily obrovské a stále rostoucí energetické požadavky Indie a aby přijaly rozhodnutí o posílení spolupráce s Indií v této oblasti; bere na vědomí stále rostoucí energetické požadavky Indie a důrazně vyzývá Komisi, členské státy a Indii, aby posílily spolupráci v oblasti obnovitelné energie;

64.

je znepokojen závažnou krizí v zemědělství, která by podle různých odborníků během několika let mohla mít závažné důsledky z důvodu nedostatku vody v různých částech země; a žádá Radu a Komisi, aby této otázce věnovaly bedlivou pozornost;

65.

bere na vědomí, že dvacet let po úniku jedovatých plynů z továrny Union Carbide Corporation na pesticidy v Bhópálu ve státě Madhjapradéš, který zabil více než 22 000 lidí a další desítky tisíc lidí zanechal s chronickými a oslabujícími chorobami, toto místo stále ještě nebylo vyčištěno a jedovatý odpad nadále znečišťuje životní prostředí a podzemní vody; vyzývá indické orgány a Dow Chemicals, aby toto místo a postižené okolí neprodleně vyčistily, plně odškodnily oběti a odpovědné osoby postavily před soud;

66.

vyzývá EU, aby strategické partnerství uplatňovala takovým způsobem, aby dosáhla hmatatelných rozdílů na této půdě a aby povzbuzovala lidi na celém světě k vytváření partnerství za účelem zlepšení jejich pracovních zvyklostí a kvality života a výměny myšlenek a osvědčených postupů ve všech sektorech, a především v průmyslu a zemědělství;

67.

domnívá se, že by měla být více podporována spolupráce na poli vědy a techniky, přičemž jedním z předních cílů je podpora dialogu na všech úrovních se zaměřením na otázky společného zájmu, jako jsou informační technologie, vesmírná technologie, biotechnologie, elektronický obchod a textilní průmysl; poukazuje na význam rozšíření možnosti kontaktů a výměn mezi univerzitami;

Lidská práva

68.

domnívá se, že rozlišujícím znakem pravého partnerství je otevřený a upřímný dialog o všech záležitostech společného zájmu, a proto vítá skutečnost, že strategické partnerství poskytuje možnost rozšířit a institucionalizovat dialog o lidských právech;

69.

vítá rozhodnutí indického nejvyššího soudu nařídit přezkoumání více než dvou tisíc stížností uzavřených policií a přibližně dvě stě případů, které skončily osvobozujícím rozsudkem, v souvislosti s masakrem dvou tisíc muslimů v roce 2002 ve státě Gudžarát; blahopřeje Indické národní komisi pro lidská práva k její nezávislé a nekompromisní práci na tomto i dalších problémech, jako je diskriminace založená na kastách či diskriminace, kterou trpěli mezi jinými Dalité a Adavasiové, a věří, že soudní a politické orgány musí mít dostatečný čas na uzavření své práce bez vnějšího zasahování, které by se nakonec mohlo ukázat kontraproduktivním; vyzývá v tomto procesu ke spolupráci s organizacemi pro lidská práva;

70.

Vítá zprávu Nanavatiho komise a vládní zprávu o opatřeních přijatých proti násilí, které bylo spácháno na Sikhcích v roce 1984 a vyzývá vládu Indie, aby splnila své sliby a vážně se zasadila o to, aby pachatelé byli bezodkladně postaveni před spravedlnost;

71.

pokud jde o diskriminaci žen a násilí páchané na ženách, naléhá na vládu, aby pokračovala ve svých specifických opatřeních na efektivní odstranění domácího násilí a poskytovala pomoc jeho obětem; rovněž žádá o pokračování snah na podporu vzdělávání pro dívky, čímž by bylo vyhověno cílům 2 a 3 rozvojových cílů tisíciletí;

72.

uznává, že si Indie na svém území po staletí uchovává etnicky, nábožensky, kulturně a jazykově rozmanitou společnost, čímž jde příkladem Západu a Evropě, a vyzývá indickou vládu, aby bránila vzniku především etnického, náboženského a kulturního napětí mezi společenstvími, které by mohlo ohrozit světské dědictví tolerance a soužití v zemi;

73.

vzhledem k prokázané vůli nové vlády modernizovat na ni naléhá, aby rozhodně pokročila v reformách příliš pomalého a zastaralého soudního systému; poukazuje na to, že leckdy pomalá činnost soudního systému nebo jednotlivé případy zneužívání pravomoci či nečinnosti policie, především v souvislosti s některými případy znásilnění, vedou k frustraci obyvatelstva, jež je podněcuje k tomu, aby spravedlnost vzalo do vlastních rukou; nicméně vítá skutečnost, že tato záležitost vyvolala veřejnou diskusi konkrétně o těchto problémech a obecně o situaci soudního systému;

74.

vyzývá vládu v Dillí, aby ve svém soudním systému zrušila používání trestu smrti;

75.

upozorňuje na skutečnost, že Indie je jednou z mála demokratických zemí, které dosud neratifikovaly Úmluvu proti mučení OSN, která vstoupila v platnost v roce 1987, a poznamenává, že zmíněná ratifikace je nezbytným předpokladem posílení vztahů mezi EU a Indií; rovněž ji vyzývá, aby ratifikovala úmluvu o odstranění dětské práce a o podpoře kolektivního vyjednávání;

76.

zdůrazňuje, že EU musí naléhat na Indii, aby plně vyhověla doporučení Výboru pro odstranění rasové diskriminace;

77.

vyzývá Indii, aby se připojila k Mezinárodnímu trestnímu soudu;

78.

vyzývá Radu a Komisi, aby s Indií zahájily dialog o ratifikaci stanov Mezinárodního trestního soudu, zrušení trestu smrti, ratifikace zejména úmluv proti mučení a dětské práci spolu s doplňujícími protokoly k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech (ICCPR) a k Úmluvě o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW);

Mezinárodní situace

79.

bere na vědomí, že plánované strategické partnerství mezi Washingtonem a Dillí umožňuje prodej amerických letadel a sdílení vesmírné technologie a jaderné technologie k civilnímu využití;

80.

uznává, že Indie hrála významnou úlohu v předcházení konfliktů a v udržování míru, například v Afghánistánu; bere na vědomí její reakci na nedávný palácový převrat v Nepálu a jeho důsledky; vyzývá Indii jako největšího člena SAARC, aby převzala vedoucí úlohu v dalším rozvoji regionální spolupráce v rámci SAARC;

81.

bere na vědomí, že EU musí podporovat regionální spolupráci v jižní Asii a také dosáhnout strategického sbližování s cílem zlepšit vztahy mezi EU a SAARC;

82.

bere v patrnost oživení vztahů mezi Íránem, Pákistánem a Indií, v jehož důsledku se uvažuje o vybudování plynovodu z Íránu do Indie, který by procházel pákistánským územím; domnívá se, že projekty tohoto druhu, jež jsou zásadně mírové povahy, prospívají národům oblasti a vytvářejí síť vzájemných zájmů snižující nebezpečí konfliktu mezi nimi a povzbuzují regionální stabilitu, je třeba podporovat;

83.

vítá signály pokroku v indicko-pákistánských dvoustranných jednáních o Kašmíru a další vzájemné projevy flexibility, jako je nedávno zahájené autobusové spojení mezi indickými a pákistánskými částmi tohoto území či návštěvy indického ministra zahraničí v Pákistánu a prezidenta Pákistánu v Indii;

84.

odsuzuje teroristické útoky proti výše zmíněnému autobusovému spojení spáchané v den jeho uvedení do provozu, 7. dubna 2005;

85.

vítá prohlášení indického předsedy vlády, podporované pákistánským prezidentem Musharrafem, že ledovec Siachen v Kašmíru bude považován za „horu míru“ a za nový symbol na cestě k úplnému usmíření mezi Indií a Pákistánem ohledně Kašmíru, a vyzývá EU, aby tento pozitivní krok podpořila s cílem dosáhnout konečné dohody mezi oběma stranami co nejdříve, včetně dohody o přesunování a stahování vojenských sil v oblasti;

86.

vyzývá Radu a Komisi, aby podpořily Indii a její příslušné bezpečností služby a orgány odpovědné za vymáhání práva v jejich žádosti o získání statutu privilegovaného partnera Europolu, s cílem efektivnějšího boje proti mezinárodními terorismu a organizovanému zločinu;

87.

naléhá na Indii, aby se společně s Pákistánem a Izraelem připojila ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní, která je nenahraditelným multilaterálním nástrojem pro udržení a upevnění mezinárodního míru, bezpečnosti a stability a která zakládá právní rámec bránící dalšímu šíření jaderných zbraní;

88.

naléhá na vládu Indie, aby přistoupila k Úmluvě o zákazu používání, přechovávání, výrobě a převozu nášlapných min a o jejich zničení (Ottawská úmluva);

89.

vyjadřuje hlubokou lítost nad ztrátami životů a majetku způsobenými tsunami v prosinci roku 2004 a blahopřeje indické vládě k projevení solidarity její rychlou reakcí na katastrofu, a zvláště indickému námořnictvu, které vyslalo hned další den několik jednotek do postižených oblastí; vyzývá Komisi, aby zajistila, že Indie bude zahrnuta do programu rekonstrukce po tsunami;

90.

vyzývá Konferenci předsedů Evropského parlamentu, aby na druhou část parlamentního období zvážila vytvoření zvláštní meziparlamentní delegace Evropského parlamentu a indického parlamentu s cílem prohloubit vztahy mezi oběma parlamenty dvou největších demokracií na světě;

*

* *

91.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, vládám a parlamentům členských států Evropské unie, vládě a parlamentu Indie a vládám a parlamentům členských států SAARC.


(1)  Úř. věst. C 174 E, 14.7.2005, s. 179.

P6_TA(2005)0365

Obnovitelné zdroje energie v Unii

Usnesení Evropského parlamentu o podílu obnovitelných zdrojů energie v EU a návrhy konkrétních opatření (2004/2153(INI))

Evropský parlament,

s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o podílu obnovitelných zdrojů energie v EU (KOM(2004)0366),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2001/77/ES ze dne 27. září 2001 o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou (1),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/30/ES ze dne 8. května 2003 o podpoře užívání biopaliv nebo jiných obnovitelných pohonných hmot v dopravě (2) (směrnice o biopalivech),

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Energie pro budoucnost: Obnovitelné zdroje energie“ (KOM(1997)0599),

s ohledem na své usnesení ze dne 1. dubna 2004 k Mezinárodní konferenci o obnovitelných zdrojích energie (Bonn, červen 2004) (3),

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a na stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A6-0227/2005),

1.

vítá sdělení Komise o podílu obnovitelných zdrojů energie v EU a vyzývá ji, aby i nadále vytvářela koncepci ambiciózní a současně realistické strategie na poli obnovitelných zdrojů energie;

2.

je si vědom toho, že obnovitelné energie i energetická účinnost a úspora energie mají mimořádný význam nejenom pro překonávání zhoršování zdraví a životního prostředí a pro zajišťování udržitelného rozvoje, který naplňuje cíle v oblasti evropského klimatu, ale také proto, že přispívají k inovacím a k rozvoji na regionální i národní úrovni, k obchodním příležitostem a k vytváření pracovních míst v souladu s lisabonskou agendou;

3.

dále zdůrazňuje, že obnovitelné energie v kombinaci s opatřeními na úsporu energie snižují závislost Evropy na jejím dovozu, čímž snižují politická a hospodářská rizika, která z tohoto dovozu vyplývají;

4.

vyzývá Komisi, aby stanovila ambiciózní a zároveň realistické cíle pro technologie vytvářející malé nebo nulové množství CO2, či technologie z hlediska CO2 neutrální, které by po roce 2020 uspokojovaly poptávku EU pro elektrické energii z 60 %, a podpořily tak evropské cíle, pokud jde o otázku klimatu a zajištění zásobování energií.

5.

zdůrazňuje, že pojem „obnovitelné energie“ se nevztahuje jen na větrnou energii a že jiné zdroje obnovitelné energie, jako vodní elektrárny, elektrárny využívající sluneční tepelné energie, geotermální elektrárny a biomasa, mohou být regulovány pro zvýšení stability sítě;

Dvacet jedna obnovitelných energií pro 21. století

6.

je si vědom potenciálu široké škály více než dvaceti jedna různých technologií pro obnovitelné zdroje energie, jež jsou v zásadě vhodné nejen pro všechny geografické oblasti, ale také pro všechny odpovídající způsoby využití energie;

7.

je si vědom skutečnosti, že obnovitelné energie představují nejrychleji se rozvíjející oblast energetického průmyslu v Evropě i ve světě, s růstem převyšujícím 20 % ročně, pokud jde o větrnou a sluneční foto-galvanickou energii, a že rozvoj technologií obnovitelné energie vytváří více než 300 000 pracovních míst;

8.

je si vědom skutečnosti, že u jednotlivých technologií na výrobu obnovitelných energií bylo dosaženo výrazného poklesu nákladů, v některých případech až o 50 % za 15 let, ale konstatuje, že je třeba dosáhnout ještě dalšího poklesu nákladů, k němuž je zapotřebí motivovat důraznými pobídkami;

9.

očekává přijetí akčního plánu pro biomasu, tak jak bylo oznámeno, silnější podporu solárních tepelných elektráren na jihu EU a koordinovaný velký projekt větrné energie v oblasti Severního moře s cílem podpořit rychlé rozšíření těchto obnovitelných zdrojů energie;

10.

vítá skutečnost, že EU je díky úsilí některých členských států světovou jedničkou ve většině technologií obnovitelné energie a vyzývá k novým iniciativám a směrnicím na úrovni celé EU;

11.

poukazuje na potenciál biomasy, k jehož využívání a celkovému udržení prostoru je třeba přistupovat systémově;

12.

nadále uznává potenciál geotermální energie pro výrobu tepla i elektřiny a žádá, aby byla potenciálu geotermální energie věnována větší politická pozornost;

13.

vítá snahy o podporu technologie vodíku a hospodářství založeného na využití vodíku a zdůrazňuje, že vodík je zdrojem energie, jehož výhody se zvlášť projeví při jeho výrobě z obnovitelných zdrojů energie, čímž je účinně podporována ochrana životního prostředí, udržitelný rozvoj a opatření pro boj se skleníkových efektem;

Budování cesty EU k vedoucímu postavení na světovém trhu s obnovitelnými energiemi

14.

zdůrazňuje důležitost stanovení povinných cílů pro rok 2020 jakožto jasný signál hráčům na trhu (velkým energetickým společnostem, finančním institucím i tvůrcům vnitrostátních politických koncepcí), že obnovitelné energie jsou energetickou budoucností EU a součástí její strategie v oblasti životního prostředí i průmyslu;

15.

vyzývá Komisi, aby i nadále přísně kontrolovala dodržování indikativních národních cílů členskými státy a aby připravila střednědobou strategii EU na poli obnovitelných zdrojů energie pro období po roce 2010, která doplní podrobné hodnocení pokroku při realizaci cílů pro rok 2010, hodnocení poměru mezi náklady a užitkem pro konečné spotřebitele (i s přihlédnutím k externím nákladům) a hodnocení pokroku v oblasti energetické účinnosti;

16.

připomíná své výše uvedené usnesení ze dne 1. dubna 2004, ve kterém převážná většina poslanců vyzvala k jednadvacetiprocentnímu cíli podílu energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v EU do roku 2020;

17.

zdůrazňuje, že nové studie, zejména pak studie, které přihlíží ke scénářům energetické účinnosti ve všech odvětvích, ukazují, že je možné dosáhnout ještě náročnějších cílů, bude-li mít obnovitelná energie a energetická účinnost lepší podmínky;

18.

žádá proto Komisi, aby vypracovala scénáře požadavků na energetickou účinnost, které povedou k cíli dosáhnout celkové změny klimatu, jehož globální teplota bude maximálně o 2 °C vyšší než v době před průmyslovým rozmachem a aby předložila lepší základ pro stanovování dlouhodobých cílů obnovitelných energií;

19.

konstatuje, že v roce 2020 lze docílit až 25 % podílu celkové spotřeby energie v EU z obnovitelných zdrojů, a to systematičtějším přístupem k energetickým koncepcím, který bude – mimo jiné prostřednictvím důraznějších podnětů – zahrnovat a urychlovat široký potenciál šetření energií, energetické účinnosti a obnovitelných energií; domnívá se, že další snižování relativních nákladů spojených s obnovitelnými technologiemi by mohlo hrát důležitou úlohu pro dosažení žádaného podílu, zejména stimulací poptávky a výzkumu a vývoje;

20.

konstatuje, že k poskytnutí potřebných signálů silně diferencovaným trhům s energiemi, jako je elektřina, pohonné hmoty a sektor vytápění a chlazení, musejí být cíle EU rozčleněny na sektorové a národní, čímž by byly vytvářeny jednodušší, ale také hospodářsky atraktivnější podmínky pro investice do výzkumu a využití obnovitelných zdrojů energie a vyzývá proto Komisi, aby pro každý z těchto tří sektorů stanovila závazné cíle;

21.

je toho názoru, že stimuly v podobě snížení daní jsou obecně účinným prostředkem k podpoře obnovitelných zdrojů energie; apeluje na členské státy, aby tento nástroj používaly a vyzývá Komisi, aby odstranila všechny překážky, které členským státům brání podniknout takové kroky;

Vytápění a chlazení: významný trh pro nízkoteplotní obnovitelné energie

22.

poznamenává, že na vytápění a chlazení budov připadá zhruba 40 % celkové spotřeby energie v EU, a vybízí k systematickému přístupu, díky kterému by se nejlepší existující technologie vedoucí ke snížení potřeby vytápění a chlazení spojily s energií o nízké hustotě z nízkoteplotních obnovitelných zdrojů energie nebo ze zařízení spojujících produkci elektřiny a tepla či elektřiny, tepla a chladu;

23.

vítá pokrok učiněný v projektování nových budov s ohledem na energie, kdy kombinace sluneční architektury, izolace a obnovitelných energií vede k nízkoenergetickým, pasivně energetickým, ba dokonce k plusově energetickým budovám, které ročně vyprodukují více energie, než spotřebují;

24.

podtrhuje obrovské zvýšení produktivity, kterého lze dosáhnout dokonalejším zapojením úspor energie a obnovitelných energií do výroby montovaných materiálů a částí staveb, jako jsou střechy a fasády;

25.

zdůrazňuje pokrok při zavádění solárního tepelného vytápění, avšak lituje, že existuje velký rozdíl mezi současnou kapacitou na osobu v několika málo vedoucích členských státech (Kypr, Rakousko, Řecko a Německo) a ve většině ostatních členských státech, a uvědomuje si velký potenciál využití solární tepelné energie v EU;

26.

zdůrazňuje, že je důležité, aby na trh pronikly chladicí systémy založené na využití solární tepelné energie, biomasy nebo geotermální energie, a bere na vědomí, že je nutné odpovědět na tržní tlaky vyvolávané rostoucí poptávkou po chlazení zvýšeným využíváním chlazení z obnovitelných zdrojů;

27.

podtrhuje tržní potenciál obnovitelných energií, jako je biomasa a geotermální energie, který lze pro rostoucí oblast ústředního dálkového vytápění a chlazení získat při výrobě zelené elektřiny a při využívání nízkoteplotní „odpadní“ energie na vytápění nebo chlazení budov;

28.

poukazuje na potenciál, který nabízejí sítě dálkového vytápění a chlazení, jež jako infrastruktury umožňují optimální užívání a kombinaci širokého spektra energetických vstupů bez fosilních paliv: tepelné přebytky z výroby elektrického proudu, různé formy tepla z obnovitelných zdrojů energie (tzn. geotermální energie, teplo resp. chlad z hlubokomořské a jezerní vody nebo biomasa) tepelná čerpadla a teplo ze spalování biologicky rozložitelných odpadů nebo z průmyslových procesů;

29.

konstatuje, že investování do udržitelného bydlení vyžaduje vyšší počáteční investice, avšak nižší investice na provoz budov; zdůrazňuje, že poskytovatelé efektivních energetických služeb musí překlenout propast mezi investorem a uživatelem a vyzývá evropské orgány, aby využily návrh směrnice o energetické účinnosti u konečných uživatelů a energetických službách k vytvoření stabilního trhu pro tyto investice;

30.

vyzývá Komisi, aby rozšířila působnost směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov (4) („směrnice o budovách“) pro budovy týkající se celkové energetické účinnosti a použití obnovitelných zdrojů energie na všechny budovy s nebytovými prostory nad 250 m2 a vypracovala návrh směrnice o využití obnovitelných zdrojů energie v oblasti vytápění a chlazení;

31.

zdůrazňuje, že v protikladu ke svému přístupu k odvětvím elektřiny a paliv nemá Evropská unie žádný systematický přístup k podpoře obnovitelných energií v odvětvích vytápění a chlazení, přestože závislost na dovozu zemního plynu a ropy je v těchto odvětvích zvlášť vysoká a náklady spojené se zvýšením podílu obnovitelných energií jsou relativně nízké; žádá proto, aby byla vypracována strategie v rámci celé EU zaměřená na to, aby zařízení využívající obnovitelné energie se stala díky zvýšení produkce konkurenceschopná; připomíná v této souvislosti, že byrokratické předpisy na úrovni EU vnucované vlastníkům a stavitelům domů nejsou vhodnou cestou k dosažení tohoto cíle, jíž je spíše směrnice, která stanoví realistické a přitom náročné cíle a bude koordinovat činnost členských států, založenou na časově omezených pobídkách pro přístup na trh;

32.

domnívá se v tomto ohledu, že by Komise měla předložit návrh směrnice o vytápění a chlazení v podobné podobě jako je návrh Komise k přijetí směrnice o biopalivech (KOM(2001)0547);

33.

žádá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy zavedla nejpozději v roce 2012 minimální stavební normy pro všechny soukromé domy založené na normách pro pasivní energii (pod 10 kW/m);

34.

vyzývá Komisi a Radu ministrů hospodářství a financí (ECOFIN), aby rychle přijímaly opatření k odstranění subvencí s nepříznivými ekologickými důsledky v oblasti vytápění a chlazení; vyzývá členské státy, aby využívaly účinných stimulů v podobě snížených daní na podporu používání obnovitelných zdrojů energie v oblasti vytápění a chlazení a žádá Komisi, aby odstranila všechny překážky při používání těchto energií;

Elektrická energie: spravedlivé tržní podmínky pro výrobu obnovitelné elektřiny

35.

připomíná cíl 21 % podílu obnovitelných energií na celkovém objemu elektřiny v EU stanovený směrnicí 2001/77/ES;

36.

má na paměti, že tento cíl představuje procentní podíl na celkovém objemu spotřeby elektřiny, a žádá všechny orgány EU, aby nezapomínaly na obrovskou možnost snižování spotřeby elektřiny aktivními politikami zaměřenými na všechny spotřebitele elektřiny;

37.

bere na vědomí, že Komise vítá skutečnost, že některé členské státy – konkrétně Německo a Španělsko – zavedly odpovídající politický rámec ke splnění svých vnitrostátních cílů a poznamenává, že u dalších vlád se neočekává splnění cílů, ke kterým se zavázaly; nabádá Komisi, aby využila možností daných směrnicí 2001/77/ES k zavedení závazných vnitrostátních cílů;

38.

vyzývá Komisi, aby do své zprávy za rok 2005 o směrnici 2001/77/ES zapracovala ještě ustanovení o odstranění všech překážek (např. administrativních a politických překážek) a o spravedlivém a bezplatném přístupu k rozvodné síti a o nediskriminujících tarifech, jež v současné době v několika členských státech brzdí rozvoj výroby energie z obnovitelných zdrojů;

39.

konstatuje, že Komise označila administrativní překážky ve smyslu čl. 6 odst. 1 směrnice 2001/77/ES v některých členských státech za značné, a vyzývá Komisi, aby přijala náležitá opatření zaměřená proti těmto členským státům;

40.

konstatuje, že Komise v tomto směru zjistila, že v důsledku nerovného přístupu k rozvodné síti je v některých členských státech další rozvoj záměru získávat elektrický proud z obnovitelných zdrojů znemožněn; vyzývá Komisi, aby bedlivě sledovala provádění článku 7 směrnice 2001/77/ES a přijala náležitá opatření zaměřená proti těmto členským státům;

41.

konstatuje, že na trhu s elektřinou přetrvávají nerovné konkurenční podmínky mezi dřívějšími monopolisticky strukturovanými dodavateli a distributory energie a malými a středními dodavateli energie a vyzývá Komisi, aby k této okolnosti přihlédla zejména při hodnocení směrnice 2001/77/ES;

42.

naléhá, aby členské státy nadále rozvíjely národní strategie a struktury k prosazování obnovitelných zdrojů energie, aby se omezily byrokratické průtahy v plánování a přidělování licencí, aby se usnadnil přístup k rozvodným sítím a zabezpečily záruky původu, aby sítě zůstaly stabilní a aby byly přezkoumány subvence škodlivé pro životní prostředí;

43.

vyzývá Komisi a Radu, aby u všech energetických zdrojů brala v potaz princip zdanění znečišťovatelů a internalizaci vnějších nákladů;

44.

konstatuje, že v několika evropských zemích dochází k ohromnému rozvoji větrné energie díky zařízením na výrobu přes 34 600 MW instalovaným do konce roku 2004, což překonává všechny předchozí odhady, a vyzývá k provedení dalších výzkumů s cílem vyřešit problémy spojené s regulováním energie a se stabilitou sítí; poznamenává, že by instalace větrných elektráren měla být prováděna uváženě, aby se omezily problémy pociťované obyvatelstvem dotčených oblastí, a vyslovuje politování, že se nerozvíjí plný potenciál výroby elektřiny z biomasy, jak se předpokládalo, vítá v tomto ohledu oznámení Komise ohledně akčního plánu pro biomasu;

45.

upozorňuje, že trh EU s elektřinou trpí stále řadou deformací, jako například nedostatečnými předpisy pro rušení vlastnických vztahů, nefunkčností velkoobchodních trhů, rostoucí koncentrací trhu, vysokými přímými i nepřímými subvencemi, diskriminujícím přístupem k vyrovnávacím zařízením, jako jsou velké přečerpávací vodní elektrárny, neoddělenými fondy na odstavování a chybějící internalizací vnějších nákladů, a naléhavě žádá, aby se Komise těmito problémy zabývala ve zprávách o vnitřním trhu s elektřinou a zemním plynem vypracovaným na konci roku a předložila nové legislativní iniciativy, aby skoncovala s těmito nesmírnými deformacemi trhu, jež mají na výrobu energie z obnovitelných zdrojů negativní vliv;

46.

lituje, že EU dosud dostatečně nepodporovala uvádění solární tepelné energie na trh; vyzývá Komisi, aby přispěla k lepšímu využití velkého potenciálu této technologie;

47.

zastává názor, že přenosová vedení stejnosměrného proudu vysokého a velmi vysokého napětí mohou významně zvýšit využívání obnovitelných zdrojů energie;

48.

poukazuje na obrovský potenciál větrné energie při březích Severního moře a požaduje, aby evropské instituce prostřednictvím fondu TEN-E přispěly k účinné koordinaci mezi státy, které hraničí se Severním, Baltickým a Irským mořem, aby byly tyto potenciály zapojeny do evropského systému rozvodných sítí za co možná nejnižších nákladů; upozorňuje, že v jižním Maroku je obdobný potenciál síly větru a vyzývá Komisi, aby zvážila možnost vytvořit s maghrebskými státy strategické partnerství v oblasti obnovitelných zdrojů energie;

49.

žádá, aby byl v dohledné době pro Evropu vytvořen jednotný pobídkový systém, který bude splňovat následující kritéria:

a)

musí přispívat k dosažení jak stávajících cílů, tak náročnějších cílů v budoucnosti,

b)

musí být v souladu se zásadami vnitřního trhu s elektrickou energií;

c)

musí vycházet ze systémového přístupu k rozvoji obnovitelných energií, který zohlední charakteristické prvky různých obnovitelných zdrojů energie i různé technologie a zeměpisné rozdíly;

d)

musí účinně podporovat využívání obnovitelných zdrojů energie, musí být jednoduchý a současně co nejúčinnější, zejména pokud jde o náklady;

e)

musí internalizovat vnější náklady všech zdrojů energie;

f)

z důvodu udržení důvěry investorů musí vnitrostátním podpůrným systémům poskytovat dostatečně dlouhá přechodná období;

domnívá se, že jednotné právní předpisy Společenství o napájecích systémech by na základě těchto kritérií mohly mít smysl v dlouhodobém horizontu, ale že by mohlo být přihlédnuto také k variantě stanovení kvót nebo výběrového řízení, ovšem za předpokladu, že bude možné odstranit současné slabé stránky, které byly při realizaci těchto variant v některých členských státech odhaleny;

50.

upozorňuje na skutečnost, že v Evropské unii existují ostrovy, které například využívají samostatné elektrárny založené zejména na pokročilé hybridní technologii generování energie, které pro zvýšení účinnosti využívají obnovitelných zdrojů energie v kombinaci s technologiemi skladování; vyzývá členské státy a Komisi, aby v tomto směru vyvíjely další iniciativy; vyzývá Komisi, aby prostudovala nejlepší postupy, pokud jde o řízení rozvodných sítí, tak, aby byl vyřešen problém připojení k obnovitelným zdrojům energie, zejména síti větrných a solárních zdrojů energie;

51.

konstatuje, že výroba elektrického proudu s pomocí technologií pro obnovitelné zdroje energie, hlavně foto-galvanické energie, vyžaduje stále ještě vysoké investice; vyzývá Komisi i členské státy, aby navrhly opatření ke snížení nákladů, zejména výzkumnou a vývojovou činností, a vypracovaly takové stimuly, aby i nadále docházelo k technologickému zlepšování a snižování nákladů;

Doprava: na prvním místě efektivita, pak teprve obnovitelné pohonné hmoty

52.

ví, že odvětví dopravy vytváří obrovskou závislost na dovozu ropy za velmi nestálé ceny, což vede ke zdravotním problémům způsobeným znečištěním ovzduší a zároveň má na svědomí nejrychleji rostoucí objem emisí CO2;

53.

bere na vědomí, že v odvětví dopravy se efektivita zlepšuje díky strukturálním opatřením jako kvalitnější územní plánování měst a regionů, přesuny ve způsobu dopravy zboží a přepravy osob, a že pro rozvoj koncepcí obnovitelných pohonných hmot jsou rozhodující a doplňující postupně rostoucí výkonnostní standardy uplatňované u vozidel i letadel;

54.

nabádá Komisi, aby využila rozbory celkového dopadu pohonných hmot na životní prostředí – jedná se o tzv. dopravně orientované energetické řetězce – vypracované společným výzkumným střediskem Komise v rámci jeho studie CONCAWE, dříve než EU přistoupí v této oblasti k významným politickým opatřením;

55.

žádá členské státy, aby dosáhly cílů stanovených ve směrnici o biopalivech a použily daňové pobídky povolené směrnicí 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (5); domnívá se, že podpora použití biopaliv přinese nové možnosti udržitelného rozvoje venkova a otevře nové možnosti pro novátorské zemědělské produkty; doufá, že výsledky hodnocení technických specifikací pro míšení ethanolu s konvenčními palivy jsou uspokojivé a že tedy bude možné co nejdříve pozměnit přílohy směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES ze dne 13. října 1998 o jakosti benzinu a motorové nafty a o změně směrnice Rady 93/12/EHS (6);

56.

žádá Komisi, aby do akčního plánu pro biomasu zařadila povinnost pro prodejce pohonných hmot postupně do prodeje zařazovat stále více pohonných hmot vyrobených z biomasy;

57.

zdůrazňuje, že užívání etanolu pro pohonné hmoty přispěje k rozvoji zemědělských oblastí EU a k využití zemědělských surovin; domnívá se, že vzhledem k současným reformám a krácení finanční podpory (SZP, cukr) by podpora používání a výroby pohonné hmoty na bázi etanolu mohla tomuto sektoru pomoci vytvořit nové možnosti odbytu;

58.

vyzývá Komisi, aby vzhledem k nově se objevujícím technologiím využila možností bioenergie a biopaliv ve spojení s udržitelným zemědělstvím a lesnictvím a udržitelným odpadovým hospodářstvím v rámci SZP a strategie EU pro nakládání s odpady;

Biomasa – spící obr mezi obnovitelnými zdroji energie

59.

upozorňuje, že používání biomasy má oproti zdrojům konvenční energie i některým obnovitelným zdrojům energie řadu výhod, zejména to, že je relativně málo nákladné, není tak závislé na krátkodobých změnách počasí, znamená podporu regionálních ekonomických struktur a zemědělcům poskytuje alternativní zdroje příjmů;

60.

lituje tudíž, že nesmírný potenciál biomasy v oblasti obnovitelných zdrojů energie nebyl v souladu s jejím technickým potenciálem využíván za únosných nákladů, vítá proto oznámení Komise o předložení akčního plánu pro biomasu a vyzývá Komisi, aby předložila ambiciózní text, jenž bude obsahovat i konkrétní a právně závazné návrhy;

61.

zdůrazňuje, že výhody biomasy v proudové oblasti vyniknou zejména tehdy, jsou-li zařízení nastavena tak, že se proud, teplo a chlazení využívají stejnou měrou;

62.

vyzývá Komisi a členské státy, aby využívaly strukturální fondy a Fond soudržnosti k podpoře biomasy;

63.

vyzývá Komisi a členské státy, aby využívaly nesmírný potenciál druhého pilíře SZP (rozvoj venkova) k podpoře trvalého využívání biomasy;

64.

vyzývá Komisi, aby ekologicky účinné používání biomasy zahrnula mezi priority svých specifických programů vycházejících ze 7. rámcového programu pro výzkum a vývoj;

65.

zdůrazňuje obrovský potenciál společného spalování biomasy a fosilních paliv (např. uhlí), čímž může být rychle a úsporně zvýšen podíl obnovitelné energie; přičemž v dlouhodobé perspektivě mají být budována zařízení, která spalují pouze biomasu;

66.

vyzývá členské státy, aby zajistily, že jejich daňová politika nebude omezovat rozvoj výroby biomasy;

67.

vyzývá členské státy, aby přezkoumaly své daňové systémy, odstranily všechny zbytečné daňové zátěže pro uživatele biomasy a v tomto ohledu zvážily snížení daně jako vhodný stimul;

68.

vítá iniciativu Komise vypracovat akční plán pro biomasu; avšak vzhledem k tomu, že se jedná o složitou a rozporuplnou otázku, vyzývá Komisi, aby uspořádala rozsáhlé diskuse s veřejnými orgány a dotčenými stranami s cílem vytvořit vyvážený a ambiciózní plán do budoucnosti;

69.

domnívá se, že snahy podporující rozsáhlejší využívání biomasy při výrobě obnovitelné energie podle trvale udržitelných výrobních postupů nezprošťují EU její povinnosti provádět výzkum zaměřený na zvýšení energetické účinnosti (úspora energie používané jako palivo, na topení, výrobu elektřiny, apod.) jako možný prostředek ke snížení finančního zatížení zemědělců;

70.

žádá, aby se pravidla koexistence a označování platná pro kultivaci a používání geneticky modifikovaných organizmů při výrobě potravin používala rovněž v oblasti obnovitelných zdrojů energie;

71.

uznává, že SZP přispěla prostřednictvím biomasy a biopaliv k výrobě obnovitelných energií a žádá, aby byl podporován jejich další rozvoj a využívání; domnívá se, že je nezbytně nutné posílit možnost spolufinancování investičních plánů prostřednictvím Evropského fondu pro rozvoj zemědělství a prostřednictvím jiných strukturálních fondů, aby byl zajištěn rozvoj a vyvážené a rozumné využívání obnovitelných zdrojů energie, pokud se ukáže, že využívání těchto energií přináší příznivé výsledky z energetického hlediska a z hlediska ochrany životního prostředí a je v souladu s udržitelnými výrobními postupy;

72.

a požaduje, aby se přednostně podporovalo využívání produktů zemědělství a lesnictví – rostlin, odřezků a lesnických produktů (odpadního dřeva) vyprodukovaných na plochách mezního výnosu – k získávání energie, a tím se co nejvíce vyloučila konkurence s potřebnou produkcí potravin;

73.

uznává, že výroba energie z obnovitelných zdrojů může zároveň účinně přispět k diverzifikaci a k zajištění zemědělských příjmů, k vytvoření nových pracovních míst, k ochraně přírody a k výrobě čisté energie; zdůrazňuje však, že dodržování bezpečnosti při zásobování potravinami musí mít nadále přednost před výrobou energie; proto se domnívá, že je nutné přijmout opatření, která by zabránila tomu, aby v oblastech s dobrými zemědělskými výsledky docházelo k nahrazování výroby potravin výrobou energie a předešla tak zvyšování dovozu potravin do EU;

74.

konstatuje, že sektor lesního hospodářství je nevyužitý zdroj, jež může sehrát zásadní úlohu, neboť nejenom že dále rozvíjí a rozšiřuje trh s biomasou, ale také přibližuje zdroj energie spotřebiteli;

Inovace: důležitost lepší koordinace na evropské, státní a místní a regionální úrovni

75.

trvá na skutečnosti, že důsledná evropská strategie v oblasti obnovitelné energie a energetické účinnosti je uskutečnitelná pouze tehdy, dojde-li k lepší interakci mezi všemi příslušnými stranami; v této souvislosti zdůrazňuje zejména důležitost místní a regionální úrovně;

76.

vyzývá k novému Programu inteligentní energie pro Evropu v rámci finančního výhledu pro období 2007 – 2013 s podstatně zvýšenými finančními prostředky s cílem podpořit budování sítí v souvislosti s nejlepšími postupy a stimulovat rozvoj obcí využívajících obnovitelné energie na 100 %;

77.

podporuje Komisi v tom, že podpora obnovitelných zdrojů energie musí být v budoucnu významnou součástí evropské strukturální politiky, a upozorňuje, že zejména v nových členských státech se vytvářejí zvlášť dobré příležitosti na podporu malých a středních průmyslových podniků;

Výzkum a vývoj: priorita obnovitelné energie a energetické efektivity

78.

konstatuje, že tepelná energie získávaná ze slunce, obnovitelné zdroje související s mořem, jako jsou mořské proudy, energie vln a přílivů a energie získávaná z osmózy tvoří nové potenciální oblasti pro získávání elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a že by se do nich mělo v rámci programu EU pro výzkum a vývoj intenzivně investovat;

79.

vítá vedoucí úlohu EU ve světě na poli technologií pro obnovitelné zdroje energie;

80.

bere na vědomí, že v oblasti energií potřebují všechny dosud nevyvinuté energetické technologie v prvních letech vývoje určitou podporu, a podtrhuje skutečnost, že Mezinárodní agentura pro energii uvádí, že mezi léty 1974 a 2001 bylo zeměmi OECD z celkového objemu prostředků na výzkum a vývoj v oblasti energií na obnovitelné energie vyčleněno pouhých 8,2 %;

81.

trvá na tom, aby v následujících specifických programech 7. rámcového programu byla na obnovitelné energie a na energetickou účinnost věnována dostatečně vysoká částka, s ohledem na mnohonásobný přínos obnovitelných zdrojů energie v problematice změn klimatu, soběstačnosti v zásobování energií a zajištění zásobování energií;

82.

zdůrazňuje, že v 7. rámcovém programu musí být věnováno více finančních prostředků na obnovitelné zdroje energie a energetickou účinnost; upozorňuje, že musí být kladen větší důraz na zvládnutí styčných bodů mezi fázemi předvádění, šíření a nákupu technologií pro obnovitelné zdroje energie a že zvláštní podpory se musí dostat výzkumu v oblasti příbřežních větrných farem;

83.

trvá na tom, že nejdůležitější finanční nástroje Společenství – zejména strukturální fondy a Fond soudržnosti a finanční prostředky, které jsou poskytovány v rámci programů Společenství pro mezinárodní spolupráci, zejména v rámci Nástroje evropského sousedství a partnerství – by měly být zaměřené na rozsáhlé investice do nových technologií na výrobu nejvýkonnějších obnovitelných zdrojů a na úsporu energie;

84.

vyzývá Evropskou investiční banku (EIB) a Evropskou banku pro obnovu a rozvoj (EBRD), aby ve svém portfoliu pro půjčky zaměřené na energii uplatňovaly postupně se zvyšující cíle, pokud jde o podíl obnovitelných zdrojů energie, a aby se snaha zabránit emisím způsobujícím skleníkový efekt stala nezbytným kritériem při výběru projektů, jimž bude poskytnuta podpora;

85.

je toho názoru, že je třeba plánovat technologické platformy pro oblasti solární výroby elektřiny, větrné energie, biomasy a zapojování obnovitelných zdrojů energie do stavebního sektoru, včetně spojování výroby elektrického proudu a tepla a dálkového vytápění/chlazení (CHP/DHC) na bázi zdrojů obnovitelné energie;

86.

vyzývá členské státy, aby investovaly do vzdělávání souvisejícího s obnovitelnými zdroji energie, aby se tak zlepšila informovanost odborníků a široké veřejnosti;

87.

je toho názoru, že vyvstává naléhavá potřeba výzkumu zejména v oblastech prognóz a dočasného skladování energie z nestabilních zdrojů energie jako je větrná a solární energie;

88.

žádá, aby byly rozšířeny stávající postupy při výměně informací a aby se zlepšila průhlednost databází, a tím se umožnila mnohostrannější spolupráce v oblasti výzkumu životního prostředí a plánování;

Strategie vývozu, politika vůči rozvojovému světu

89.

naléhavě zdůrazňuje odpovědnost EU za podporu nejméně rozvinutých zemí, rozvojových zemí a rychle se rozvíjejících národních ekonomik při vývoji, podpoře a financování vhodných technologií pro obnovitelné zdroje energie;

90.

vybízí EU, aby v této oblasti nadále bránila své vedoucí postavení ve světě a své závazky přijaté na světovém summitu o udržitelném rozvoji v Johannesburku konaném ve dnech 26. srpna až 4. září 2002, a aby využívala svého vlivu k dalšímu rozvoji účinné politiky obnovitelné energie v příslušných mezinárodních organizacích;

91.

zdůrazňuje význam obnovitelných zdrojů energie při spolupráci na vývoji a v rámci středomořského partnerství;

92.

vyzývá Komisi, aby intenzivněji podporovala využívání technologie solárních tepelných elektráren v jižním a východním Středomoří;

93.

konstatuje, že při získávání solární, geotermální a větrné energie tkví obrovský potenciál ve spolupráci se zeměmi severní Afriky a Středomoří, a to jak v zájmu dalšího rozvoje těchto zemí, tak v zájmu vývozu technologie z trhu EU a dovozu elektrického proudu na tento trh;

94.

vyzývá EU, aby podporovala používání obnovitelné energie v rozvojových zemích v zájmu snížení chudoby, předcházení konfliktů a v zájmu udržitelného rozvoje;

95.

vyzývá Komisi a Radu, aby při rozvojové pomoci a zejména při strategiích boje proti chudobě kladly prvořadý důraz na podporu trvalého zásobování energií a aby vyzvaly přední finanční instituce jako EIB, EBRD, Světovou banku a národní exportní agentury, aby dávaly přednost investicím do obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti s cílem podporovat a usnadňovat vývoj v tomto směru;

Evropské orgány příkladem při používání energií z obnovitelných zdrojů

96.

žádá evropské orgány, aby dávaly kladný a viditelný příklad evropským občanům používáním energií z obnovitelných zdrojů ve vlastních budovách a používaných způsobem dopravy;

97.

vyzývá předsednictvo Parlamentu, aby přijalo dlouhodobý závazek spočívající v zavádění energií z obnovitelných zdrojů při zásobování Parlamentu elektřinou, při vytápění a chlazení a uspokojování potřeb Parlamentu, pokud jde o dopravu, a aby spojilo toto úsilí s opatřeními pro zvýšení energetické účinnosti během činnosti Parlamentu;

*

* *

98.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.


(1)  Úř. věst. L 283, 27.10.2001, s. 33.

(2)  Úř. věst. L 123, 17.5.2003, s. 42.

(3)  Úř. věst. C 103 E, 29.4.2004, s. 838.

(4)  Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 65.

(5)  Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/75/ES (Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 100).

(6)  Úř. věst. L 350, 28.12.1998, s.58. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

P6_TA(2005)0366

Snížení počtu obětí dopravních nehod do roku 2010 *

Usnesení Evropského parlamentu o evropském akčním programu pro bezpečnost silničního provozu: Snížení počtu obětí dopravních nehod v Evropské unii o polovinu do roku 2010: společná odpovědnost (2004/2162(INI))

Evropský parlament,

s ohledem na Bílou knihu Komise „Evropská dopravní politika pro rok 2010: je čas rozhodnout“ (KOM(2001)0370) a na své usnesení ze dne 12. února 2003 o této knize (1),

s ohledem na sdělení Komise „Informační a komunikační technologie pro bezpečná a inteligentní motorová vozidla“ (KOM(2003)0542),

s ohledem na sdělení Komise „Evropský akční program pro bezpečnost silničního provozu: Snížení počtu obětí dopravních nehod v Evropské unii o polovinu do roku 2010: společná odpovědnost“ (KOM(2003)0311) a její nedávnou publikaci „Záchrana 20 000 životů na našich silnicích“ z října 2004,

s ohledem na doporučení Komise 2004/345/ES ze dne 6. dubna 2004 o prosazování předpisů v oblasti bezpečnosti silničního provozu (2),

s ohledem na veronské prohlášení o bezpečnosti silničního provozu ze dne 24. října 2003 a závěry druhé veronské konference konané ve dnech 25. a 26. října 2004 a následný závazek ministrů dopravy EU pokládat bezpečnost silničního provozu za prioritu,

s ohledem na Evropskou chartu bezpečnosti silničního provozu připojenou k výše uvedenému sdělení Komise o Evropském akčním programu pro bezpečnost silničního provozu,

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A6-0225/2005),

A.

vzhledem k tomu, že je třeba přivítat cíl snížit počet dopravních nehod v EU o polovinu do roku 2010, jakož i v současné době probíhající přezkum Evropského akčního programu pro bezpečnost silničního provozu v polovině období prováděný Evropskou komisí,

B.

vzhledem k tomu, že fórum e-Safety o bezpečnosti odvádí důležitou práci za účasti značného množství zainteresovaných stran,

C.

vzhledem k tomu, že prosazování právních předpisů týkajících se rychlosti, alkoholu a bezpečnostních pásů musí být založeno na výměně osvědčených postupů,

D.

vzhledem k tomu, že je všeobecně uznáváno, že překračování povolené rychlosti nebo rychlost nepřizpůsobená stavu vozovky, řízení pod vlivem alkoholu, drog nebo některých léků a nesprávné používání bezpečnostních pásů ohrožují bezpečnost silničního provozu s přihlédnutím k počtu úmrtí, které si tyto faktory vyžádají, a k počtu zranění a postižení, která způsobí; vzhledem k tomu, že i když již bylo vynaloženo velké úsilí, vysoký počet úmrtí naznačuje, že bude třeba udělat ještě mnohem více, aby byl dosažen cíl stanovený pro rok 2010,

E.

vzhledem k tomu, že pokud jde o bezpečnost silničního provozu, jsou zvláštní povinnosti EU výslovně definovány ve Smlouvách a EU má oprávnění jednat v oblastech, ve kterých by její činnost mohla být přínosem k opatřením přijatým členskými státy, stejně jako v dalších významných záležitostech, jako je používání bezpečnostních pásů a řidičských průkazů; vzhledem k tomu, že se mimoto rozšířila oblast činnosti EU, a tudíž zahrnuje o 80 milionů občanů více,

F.

vzhledem k tomu, že výměna osvědčených postupů má obzvláště významnou úlohu při předcházení dopravním nehodám, z nichž k 65 % dochází ve městech, ke 30 % mimo města a pouze k 5 % na dálnicích,

G.

s ohledem na skutečnost, že v EU jsou dopravní nehody příčinou více než 40 000 úmrtí ročně a vedle nepřijatelného lidského utrpení způsobují i související přímé a nepřímé náklady odhadované na 180 miliard eur, neboli 2 % HDP EU,

H.

s uspokojením konstatuje, že dopravní prostředky jsou nyní čtyřikrát bezpečnější než v roce 1970, což je skutečnost, která významně přispěla ke snížení počtu úmrtí v evropské patnáctce o polovinu od roku 1970, tedy během období, kdy se objem dopravy ztrojnásobil,

I.

znepokojen nízkou úrovní bezpečnosti silničního provozu v některých členských státech, zvláště v mnoha z deseti nových členských států; konstatuje, že pokud by všechny členské státy dosáhly stejných výsledků jako Spojené království a Švédsko, počet smrtelných dopravních nehod by se v evropské pětadvacítce snížil o 17 000 za rok, což by znamenalo snížení o 39 %, a tudíž ohromný krok vpřed, nestačilo by to však k dosažení cíle snížení o 50 %,

1.

zdůrazňuje společnou odpovědnost všech zúčastněných stran, jmenovitě EU, členských států, regionálních a místních orgánů, průmyslu, organizací a jednotlivců, které by měly podniknout konkrétní kroky ke zlepšení bezpečnosti silničního provozu a ke snížení počtu obětí dopravních nehod na polovinu do roku 2010, čímž bude dosaženo společného cíle; zdůrazňuje, že princip subsidiarity by měl být plně respektován, aniž by byl ve světle významné odpovědnosti, kterou má Evropa při vytváření nezbytného politického rámce, použit jako opodstatnění neodůvodněné spokojenosti nebo nečinnosti;

2.

vítá průběžné přezkoumání pokroku dosaženého členskými státy při provádění Evropského akčního programu pro bezpečnost silničního provozu, které plánuje Komise,

3.

naléhá na Komisi, aby ve svém průběžném přezkoumání akčního programu pro bezpečnost silničního provozu navrhla souhrnný a stálý rámec pro bezpečnost silničního provozu EU, ve kterém budou podrobně popsány všechny oblasti silničního provozu, budou v něm předloženy cíle a s nimi spojená opatření pro EU a členské státy a pokrok bude porovnáván s cíli a každoročně zveřejňován;

4.

lituje, že výše uvedené sdělení Komise o Evropském akčním programu pro bezpečnost silničního provozu neobsahovalo hodnocení Druhého akčního programu pro bezpečnost silničního provozu (1997 – 2001), neboť hodnocení je nezbytné k tomu, aby bylo možno zabránit opakování chyb; dále lituje, že se sdělení nezaměřilo na specifické problémy bezpečnosti silničního provozu v městských oblastech;

5.

vyzývá Komisi k vytvoření dlouhodobého plánu bezpečnosti silničního provozu, který bude přesahovat rok 2010 a jehož cílem bude vyvarovat se všech smrtelných úrazů a vážných zranění způsobených dopravními nehodami („nulová vize“);

6.

je toho názoru, že Komise by s ohledem na zvýšení bezpečnosti silničního provozu měla podporovat přechod k používání veřejné dopravy a šetrnou nemotorizovanou dopravní infrastrukturu; je toho názoru, že je k tomu nutný jasný rámec politické podpory;

7.

je toho názoru, že výměna osvědčených postupů a koordinace společných politik vyžaduje mnohem větší koordinaci politik, šíření nevyvratitelných údajů, které vyvinou nátlak na ty, jež podávají slabý výkon, a více rozlišený přístup, než byl používán doposud; domnívá se, že mezi úkoly nezbytné pro společný přístup patří například tyto:

shromažďování, analýza a zveřejňování údajů a výkonnostních ukazatelů v oblasti bezpečnosti,

sjednocení statistik nehodovosti (a jejich následné zahrnutí do databáze EU),

pořádání kampaní podporujících bezpečnost silničního provozu v celém Společenství,

podporování výzkumných programů a případného zavedení nových technologií za úzké spolupráce s průmyslovým odvětvím a dalšími zainteresovanými stranami,

posílení přeshraniční výměny informací a kontrol v oblasti prosazování právních předpisů Společenství, např. doby řízení a odpočinku v silniční dopravě, a podnícení jednotnějšího výkladu a uplatňování těchto předpisů;

8.

žádá Komisi, aby Evropskému parlamentu do dvou let oznámila, jaké institucionální opatření by bylo – pokud jde o nezávislost a odbornost – nejvhodnější ke zhodnocení a podpoře pokroku v oblasti činností podporujících bezpečnost silničního provozu;

9.

vyzývá předsednictví EU, aby v roce 2005 uspořádalo třetí veronskou konferenci a zahájilo veronský proces, který začlení do navrženého rámce pro bezpečnost silničního provozu EU; předpokládá, že veronský proces pomůže vytvořit nezbytné politické vedení, jako tomu bylo u cardiffského a lisabonského procesu, podpořením nejvyšších politických činitelů v tom, aby se důrazně angažovali ve snížení počtu dopravních nehod; dále se domnívá, že výkonnostní ukazatele a vzájemná hodnocení prováděná členskými státy mohou být účinná, pokud budou „jmenovat, hanět a chválit“, a vytvářet tak politický tlak k dosažení stanovených úrovní bezpečnosti;

10.

poukazuje na to, že vysoké nasazení v oblasti bezpečnosti silničního provozu může přinést významné výsledky v krátkém časovém úseku, jak se v nedávné době ukázalo ve Francii, kde kampaň zahájená v roce 2002 snížila počet obětí dopravních nehod za dva roky o 30 %; vyzývá k větší politické angažovanosti v bezpečnosti silničního provozu v celé EU;

11.

vítá skutečnost, že Evropská charta bezpečnosti silničního provozu jasně ukazuje, že bezpečnost silničního provozu je věcí společné odpovědnosti, a poskytuje všem zainteresovaným stranám způsob, jak přijímat závazky; vyjadřuje však znepokojení nad tím, že Charta nezískala tolik stoupenců ani takovou publicitu, jak se původně předpokládalo; navrhuje podpořit Chartu novou iniciativou sdílenou na evropské a národní úrovni ve spojení s prosazováním této akce; vyzývá k tomu, aby také instituce Společenství přidělily odpovídající finanční zdroje a aby byla vyvinuta silnější komunikační strategie za účelem zainteresování více účastníků, např. malých a středních podniků, a za účelem šíření osvědčených postupů v každé oblasti; vyzývá k udělování každoročních ocenění v oblasti bezpečnosti silničního provozu při široce propagovaných akcích těm, kteří podávají nejlepší výkony; vyzývá Komisi k přezkoumání možnosti oslovit jednotlivé občany prostřednictvím osobních závazků v oblasti bezpečnosti silničního provozu;

12.

zdůrazňuje význam aktivní účasti uživatelů dopravních služeb na zvyšování bezpečnosti silničního provozu a žádá Komisi, aby zajistila, že uživatelé dopravních služeb budou na provozovatele těchto služeb klást požadavky ohledně bezpečnosti silničního provozu; vyzývá příslušné orgány – evropské, národní, regionální a místní – aby vyžadovaly akční plán bezpečnosti silničního provozu od provozovatelů, od kterých kupují dopravní služby; vyzývá Komisi, aby zajistila, že Evropská charta bezpečnosti silničního provozu umožní vydávání certifikátu, který by prokazoval, že provozovatelé dopravy splňují požadavky bezpečnosti silničního provozu;

13.

je přesvědčen, že pouze integrovaný systémový přístup zahrnující všechny oblasti bezpečnosti silničního provozu, konkrétně pak všechny uživatele komunikací a všechny uživatele a zákazníky dopravních služeb, a především řidiče (tělesný stav, školení, chování), motorová vozidla (jejich výbavu, bezpečnostní úpravu, údržbu) a infrastrukturu (stav a údržba silniční sítě, intenzita užívání silnic, výstavba silnic, značení) může spolu s pobídkami k většímu využití veřejné dopravy a efektivní legislativou v členských státech vést k významným a trvalým výsledkům;

14.

vyzývá Komisi, členské státy a jejich regionální orgány, aby zaměřily vzdělávání v oblasti bezpečnosti silničního provozu, legislativu a kontrolní opatření na rizikové skupiny;

15.

domnívá se, že důkladné a kvalitní školení pro řidiče, instruktory a ty, kteří prosazují předpisy, má velký význam; vyzývá Komisi k podpoře školení, které začne již na základních školách, s cílem snížit počet úmrtí mladých lidí, a k podpoře celoživotního vzdělávání řidičů s patřičným ohledem na potřeby zvláštních skupin, jako jsou starší lidé, zdravotně postižení lidé nebo přistěhovalci; podporuje kampaně, které se v celém Společenství zaměřují na nejčastější provinilce a zdůrazňují nejvážnější příčiny smrti, jako je rychlá jízda, řízení pod vlivem alkoholu nebo nepoužívání bezpečnostních pásů; žádá rychlé zavedení evropských řidičských průkazů, zejména s cílem umožnit postupem času kontrolu fyzických a duševních schopností řidičů a jejich řidičských dovedností;

16.

výslovně podporuje závazek Komise přezkoumat z hlediska výcviku, doby řízení a odpočinku a omezovačů rychlosti vliv rostoucího používání malých užitkových vozidel v obchodní nákladní přepravě na bezpečnost provozu; vyzývá Komisi, aby výsledky těchto zkoumání co nejdříve a případně spolu s legislativním návrhem předložila Evropskému parlamentu;

17.

připomíná, že mnoho smrtelných úrazů je způsobeno únavou řidiče, což bylo prokázáno britskou studií (3), která zjistila, že únava je příčinou přibližně 20 % nehod na dlouhých cestách po hlavních silnicích a dálnicích; vyzývá Komisi, aby zveřejnila statistiky celkové situace v Evropě a k podpořila opatření, která budou tomuto problému čelit;

18.

vyzývá Komisi, členské státy a jejich regionální orgány, aby věnovaly zvláštní pozornost ochraně a bezpečnosti zranitelných uživatelů silnic, jako jsou chodci a cyklisté;

19.

má obavu o bezpečnost zranitelných uživatelů silnic, včetně mladých lidí, u kterých je počet úmrtí obzvláště vysoký; konstatuje, že riziko smrti při cestování na motocyklu nebo mopedu je sedmnáctinásobně vyšší než při cestování automobilem a že chůze nebo jízda na kole je devítinásobně riskantnější; zdůrazňuje, že je třeba výrazně zlepšit bezpečnost nejen cestujících v osobních automobilech, ale také nechráněných účastníků silničního provozu, jakou jsou chodci, cyklisté a motocyklisté; zdůrazňuje potřebu zaměřit se na vzdělávání a legislativu v oblasti bezpečnosti silničního provozu a na kontrolní opatření týkající se rizikových skupin prostřednictvím ucelenějšího přístupu; vyzývá Komisi, aby navrhla efektivní opatření, kterými zajistí, že se všem nechráněným účastníkům silničního provozu dostane maximální ochrany, jako jsou výstražná světla pro bezpečnost dvoustopých vozidel; trvá na tom, že by všichni uživatelé silnic měli být uvědoměni o rizicích a o způsobech, jak je snižovat; vítá nový program posuzování dětských autosedaček (NPACS), který zavádí harmonizované testovací a hodnotící protokoly; vyzývá Evropskou komisi, aby přezkoumala, zda by bezpečnost dětí mohla v rámci politiky bezpečnosti silničního provozu Společenství dostat vyšší prioritu, zda by se zvýšená pozornost věnovaná bezpečnosti chodců mohla promítnout do nárazových zkoušek programu Evropského programu pro hodnocení nových automobilů (EuroNCAP) a do zahájení druhé fáze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/102/ES ze dne 17. listopadu 2003 o ochraně chodců a ostatních nechráněných účastníků silničního provozu před střetem a v případě střetu s motorovým vozidlem a o změně směrnice Rady 70/156/EHS (4);

20.

domnívá se, že řádné, pravidelné prosazování zákonů má zásadní význam pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu;

21.

poukazuje na to, že prosazení dodržování stávajících pravidel silničního provozu by podstatně zvýšilo bezpečnost silničního provozu, protože většina nehod je zapříčiněna nerespektováním dopravních předpisů; zdůrazňuje zejména význam dodržování nejvyšší povolené rychlosti, povoleného množství alkoholu, léků a drog, a také dodržování pravidel, která se vztahují na bezpečnostní pásy a přilby, a konstatuje, že tato pravidla spadají v první řadě do působnosti členských států, ale je třeba je koordinovat a šířit osvědčené postupy; vítá zejména doporučení Evropské komise ze dne 17. ledna 2001 o maximálním povoleném množství alkoholu v krvi u řidičů motorových vozidel (5), které navrhuje stanovit maximální výši alkoholu v hodnotě 0,5 mg/ml, a vyzývá všechny členské státy, aby tento limit přijaly; vyzývá členské státy, aby neprodleně zavedly doporučení Komise ze dne 6. dubna 2004 o prosazování pravidel bezpečnosti silničního provozu (6); žádá Komisi, aby dohlížela na provádění tohoto doporučení a v případě potřeby poskytla pomoc členským státům, které nebudou v provádění doporučení úspěšné; žádá Komisi, aby na základě přezkoumání akčního programu v polovině období podala zprávu o úrovni jeho provádění; vyzývá Komisi, aby na základě výše zmíněného hodnocení navrhla nezbytná závazná legislativní opatření týkající se maximálního množství alkoholu (dle doporučení EP – 0,5 mg/ml pro dospělé a 0,2 mg/ml pro řidiče začátečníky) a používání bezpečnostních pásů;

22.

je si vědom toho, že přeshraniční prosazování zákonů o silničním provozu je stále velmi neuspokojivé v důsledku neexistence jednotného systému, jehož prostřednictvím by orgány jednoho členského státu mohly stíhat pachatele z jiného členského státu (7); nabádá Komisi k vypracování návrhu na fungující kampaň pro celé Společenství, která by měla zajistit, aby řidiči dodržovali pravidla silničního provozu v každém členském státě EU, ve kterém řídí motorové vozidlo; nabádá Komisi k vypracování návrhu na funkční přístup pro celé Společenství, který členským státům umožní sledovat přestupky a vymáhat udělené pokuty; konstatuje, že pokud jde o finanční pokuty, byl připraven jak základ možné legislativy (8), tak nezbytný rámec pro systém výměny informací (9);

23.

vítá myšlenku zavádění povinných harmonizovaných piktogramů na balení léků, založených na evropské klasifikaci léčiv podle účinků;

24.

poukazuje na nebezpečí slepých úhlů; vyzývá k zavedení rychlých a nízkonákladových opatření pro vybavení nákladních automobilů zrcátky k odstranění slepých úhlů; žádá Komisi, aby zvážila potřebu a proveditelnost revize právních předpisů Společenství tak, aby výrobci měli možnost zavést centrální A sloupek, který zajistí lepší pole viditelnosti; vyzývá k vybavení nákladních automobilů s návěsem zejména „speciálními zrcátky umožňujícími pohled dopředu“, která by odstranila slepé úhly řidičů na přechodech pro chodce;

25.

připomíná, že novější vozový park by byl také bezpečnější; lituje, že sdělení Komise o zdanění osobních vozidel v Evropské unii (KOM(2002)0431) a následné usnesení Evropského parlamentu (10) nedaly podnět k navrhovanému nahrazení registračních daní ročními silničními daněmi, takže nedošlo ke zlepšení fungování vnitřního trhu a rychlejšímu zavádění novějších a bezpečnějších automobilů; vyzývá Komisi, aby navrhla pobídkové programy, které by přispěly k pravidelné obnově automobilového parku a také zemědělských vozidel, což by zjevně prospělo nejen bezpečnosti silničního provozu a životnímu prostředí, ale také průmyslovému rozvoji; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby posoudila, jak je počet dopravních nehod ovlivňován stoupající mírou používání vozidel s pohonem všech čtyř kol a dalších prototypů navržených pro jiné účely (čtyřkolých motocyklů, terénních aut, atd.) a navrhla opatření ke snížení takto vzniklých rizik;

26.

má zájem o zachování kulturního dědictví, které představují historická vozidla; proto nabádá k tomu, aby plánovaná legislativa brala v úvahu jakékoliv neúmyslné, leč potenciálně negativní dopady na používání – a tím i na zachování – historických vozidel;

27.

připomíná, že silniční síť s častým výskytem dopravních nehod a silniční síť, která nesnižuje následky dopravních nehod na minimum, značně ohrožují bezpečnost; uznává, že by silnice měly být zdokonalovány tak, aby vyhovovaly stávající úrovni provozu a měly by být stavěny podle norem, které zohledňují potřeby všech účastníků silničního provozu, včetně nechráněných; důrazně podporuje úsilí Komise zavést sjednocenou definici míst častých nehod, značek ve Společenství, motoristických informací a protiopatření;

28.

považuje rámcovou směrnici o bezpečném řízení infrastruktury za užitečný nástroj k zavádění systémového přístupu k bezpečnosti silničního provozu; domnívá se, že by tato směrnice měla stanovit, které provozní postupy jsou potřebné ve stadiu projektování, výstavby a provozu nových a stávajících silnic, aby bylo zajištěno, že splňují všechny bezpečnostní normy, měla by podpořit národní programy v nápravě úseků silnic s vysokým rizikem nehod, obzvláště odstraňováním úrovňových křižovatek, a přispět k vytvoření sítí odborníků, které umožní „nejlepší evropské“ přístupy k bezpečnému projektování a správě silnic; zdůrazňuje, že členské státy by měly systematicky brát v úvahu bezpečnost všech řidičů (motocyklů, jízdních kol, těžkých vozidel atd.) a prevenci dopravních nehod při projektování a výstavbě silnic;

29.

pověřuje Komisi, aby věnovala více pozornosti koordinaci evropského akčního programu pro bezpečnost silničního provozu s akčním programem pro životní prostředí, a navrhuje zahrnutí bezpečnostních a environmentálních kritérií do hodnocení pro financování transevropské dopravní sítě (TEN-T); navrhuje základní sjednocení dopravních značek a informací jako první krok k evropskému systému dopravního značení s jednotnou barvou, tvarem, písmem a symboly, následovaný vybavením silnic inteligentními řídicími a informačními systémy;

30.

všímá si potenciálu platformy EuroTest pro vývoj spektra programů hodnocení mobility a srovnávacích programů pro produkty a služby infrastruktury mobility v rámci Společenství a pro zlepšení informovanosti občanů; vítá zejména EuroRAP (evropský program hodnocení silnic) a EuroTAP (evropský program hodnocení tunelů); vyzývá k rychlému rozšíření programů EuroRAP a EuroTAP do všech členských států EU a na všechny hlavní silnice a tunely a také ke zveřejnění hlavních zásad osvědčených postupů; podporuje myšlenku přidělování „bezpečnostních bodů“ všem hlavním silnicím v EU podle hlavních zásad EU;

31.

bere v úvahu údaje zjištěné průzkumem o dopravních značkách EuroTest 2005, které ukazují, že 91 % motoristů si přeje lepší harmonizaci dopravních značek po celé Evropě, aby tak byla zvýšena bezpečnost silničního provozu; vyzývá Komisi, aby reagovala přijetím efektivních opatření ke zlepšení systémů dopravního značení a chování řidičů a poskytla o tom řidičům informace; vyzývá Komisi k přijetí iniciativy pro vytvoření jednotného výkladu Úmluvy OSN z 8. listopadu 1968 o systémech dopravního značení a signalizace v Evropské unii; vyzývá Komisi k prozkoumání identifikovaných problémů, jako je nadbytečné množství dopravních značek a jejich nedostatečné pochopení; podporuje poskytování snadno pochopitelných aktuálních informací o systémech dopravního značení používaných v členských státech a tím usnadnění přeshraničního dopravního provozu; zastává názor, že by tyto informace měly být snadno dostupné prostřednictvím webových stránek EU ve všech úředních jazycích EU;

32.

lituje, že společné číslo nouzového volání 112 není známo všem Evropanům; vyzývá Komisi a členské státy k posouzení stávajícího povědomí evropské veřejnosti o jednotném evropském čísle nouzového volání a k posouzení kvality služeb poskytovaných prostřednictvím tohoto čísla občanům v nouzi; vyzývá Komisi a členské státy, aby na základě tohoto posouzení navrhly opatření ke zlepšení situace v EU;

33.

žádá o předběžnou analýzu nákladů a efektivnosti každého opatření, které má značný finanční dopad, a každého významnějšího opatření, které má být provedeno; doporučuje, aby v případech, kdy bude užitek pravděpodobně nepatrný, Komise vysvětlila, proč dospěla k danému závěru; konstatuje, že je rozumné zahrnout členské státy do posuzování toho, zda má být dané opatření realizováno;

34.

upozorňuje na roli, kterou mohou při snižování počtu dopravních nehod v obchodní dopravě hrát pojišťovací společnosti; odlišené pojistné částky mohou přepravní firmy vhodně motivovat k tomu, aby upřednostňovaly bezpečnost silničního provozu a snižovaly tak počet dopravních nehod;

35.

lituje, že třetí akční program pro bezpečnost silničního provozu nezdůrazňuje zejména problémy bezpečnosti silničního provozu v hustě osídlených oblastech a že se nezmiňuje o způsobech, jakými může veřejná doprava přispět ke snižování počtu dopravních nehod; je přesvědčen o tom, že sdílení osvědčených postupů by mohlo představovat obrovský potenciál pro městské oblasti v celé Evropě; žádá o posílení činnosti zaměřené na šíření osvědčených postupů a zintenzívnění výzkumu; v této souvislosti zdůrazňuje, že vyvíjení společných norem týkajících se geometrie silnic, projektování infrastruktur a dopravního značení významně přispívá k bezpečnosti silničního provozu;

36.

je si vědom toho, že mnoho slibných technologií nelze zavést okamžitě; vyzývá proto Komisi, aby předložila seznam prioritních oblastí, na které by se měl soustředit technologický výzkum, a plán jejich zavádění; trvá na tom, že jak seznam priorit, tak plán by měly být pevně stanoveny až po důkladné analýze nákladů a efektivnosti; žádá, aby tyto prioritní činnosti pokryly krátkodobý, střednědobý a dlouhodobý horizont a aby byly zahrnuty do veronského procesu;

37.

domnívá se, že technologie, jako například telematika, nabízejí v dlouhodobém horizontu možnost téměř úplného odstranění smrtelných dopravních nehod; proto vyzývá k intenzivnímu výzkumu a spolupráci všech zainteresovaných stran s cílem podpořit rychlé zavedení nejslibnějších technologií;

38.

je si vědom toho, že zavedení mnoha nových technologií může být nákladné a že kupci nových automobilů nejsou vždy schopni nebo ochotni zaplatit plnou cenu, přestože by sociálně-ekonomické úspory byly větší než hodnota přidaná k vozidlu; vyzývá Komisi, aby spolu s členskými státy určila (a zároveň zajistila fungování vnitřního trhu) daňové a jiné podněty ke zrychlení zavádění efektivních řešení a podpořila jejich zavádění pomocí přepracovaného a obsažnějšího programu EuroNCAP;

39.

je toho názoru, že ze široké nabídky technologií by se mělo zvláštní pozornosti dostat těmto řešením:

signalizace nezapnutých bezpečnostních pásů a pokročilý omezovací systém: Konstatuje, že ve Švédsku používá bezpečnostní pásy 95 % uživatelů automobilů, zatímco polovina obětí dopravních nehod neměla bezpečnostní pás zapnutý; podporuje povinnou instalaci signalizace nezapnutých bezpečnostních pásů pro sedadlo řidiče do všech nových vozidel, s oprávněnou výjimkou veřejné městské dopravy, a rozšíření této signalizace na sedadla pasažérů;

elektronická kontrola stability (ESC): Poukazuje na to, že výsledky celosvětového výzkumu jednotně potvrzují významný potenciál systémů kontroly stability vozidla, jako je ESC (11) pro záchranu životů; podporuje rychlé zavedení systémů ESC – pokud možno na základě dobrovolné dohody – a také vývoj mezinárodně harmonizovaného testu systémů kontroly stability vozidel;

systémy omezení rychlosti: Všímá si možností technologií pro omezení rychlosti prostřednictvím informací řidiči, uživatelem volených omezovačů rychlosti a inteligentního usměrnění rychlosti (ISA), které by mohly, jako povinné a zásahové systémy, snížit počet nehod přibližně o 35 % (12); žádá o zavedení systémů upozorňujících na vysokou rychlost do vozidel a případně zavedení systému ISA, pokud to národní úřady považují za vhodné; podporuje společné technické normy a opatření, která zpřístupní informace o omezení rychlosti v celé EU pro potřeby digitálních map;

zámky zapalování s detektorem alkoholu (alcolocks): Konstatuje, že dopravních nehod spojených s alkoholem je každý rok přibližně 10 000; naléhá na Komisi, aby povzbudila zavedení spolehlivých zámků zapalování s detektorem alkoholu; spatřuje prospěch v postupném přístupu, který by začínal rehabilitačními opatřeními pro recidivisty, dobrovolnými opatřeními a obchodní přepravou;

nouzové volání (eCall): Připomíná, že nouzové volání může významně snížit počet smrtelných nehod, vážnost zranění a stresu po dopravních nehodách tím, že urychlí reakci pohotovostních služeb; vítá akční plán, který počítá se zavedením možnosti nouzového volání do nových aut do roku 2009 a s rozšířením tohoto volání – pokud se jeho účinnost vyrovná nákladům na něj vynaloženým – do osobních vozidel pro přepravu nebezpečného zboží;

40.

podporuje zavedení revidovaného, souhrnného programu EuroNCAP posílením spolupráce s Komisí prostřednictvím dodatečné finanční podpory a aktivnější účastí na fungování programu; žádá, aby EuroNCAP začlenil další aspekty pasivní bezpečnosti, jako je ochrana před hyperflexí krku a kompatibilita vozidel v případě srážky dvou automobilů; dále konstatuje, že aktivní bezpečnostní systémy jsou stále do velké míry nevyužitou oblastí, která nabízí široké možnosti pro zlepšení bezpečnosti silničního provozu, a že by nejslibnější řešení měla být zahrnuta do postupů programu EuroNCAP;

41.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.


(1)  Úř. věst. C 43 E, 19.2.2004, s. 250.

(2)  Úř. věst. L 111, 17.4.2004, s. 75.

(3)  http://www.thinkroadsafety.gov.uk/

(4)  Úř. věst. L 321, 6.12.2003, s. 15.

(5)  Úř. věst. L 43, 14.2.2001, s. 31.

(6)  Samotný fakt, že policie bude prosazovat pravidla o překračování povolené rychlosti, jízdě pod vlivem alkoholu a používání bezpečnostních pásů, může podle odhadů Komise do roku 2010 pomoci zabránit 6 000 smrtelným nehodám a 14 000 zraněním.

(7)  Názorným příkladem je skutečnost, že v prvních čtyřech měsících činnosti bylo přibližně 25 % přestupků zaznamenaných Francouzským národním systémem pro prosazování dodržování povolené rychlosti, který začal fungovat v roce 2003, spácháno vozidly registrovanými mimo Francii (VERA 2 2004:1), i když tato vozidla představují pouze 10 % celkového dopravního ruchu.

(8)  Rámcové rozhodnutí Rady 2005/214/SVV ze dne 24. února 2005 o uplatňování zásady vzájemného uznávání peněžitých trestů a pokut (Úř. věst. L 76, 22.3.2005, s. 16.)

(9)  EUCARIS je systém založený na vícestranné smlouvě ze dne 29. června 2000. Jedná se o infrastrukturu, jejímž prostřednictvím mohou zúčastněné země prohledávat databáze ostatních zemí s informacemi o řidičských průkazech nebo motorových vozidlech (www.eucaris.com)

RESPER síť řidičských průkazů, kterou vytváří Komise a Rada s cílem sdílet informace a údaje o všech evropských řidičských průkazech.

(10)  Úř. věst. C 83 E, 2.4.2004, s. 191.

(11)  Výzkum prováděný v USA Národním úřadem pro bezpečnost silničního provozu naznačuje, že pokud by všechny automobily byly vybaveny ESC, mohl by být počet úmrtí při haváriích jednoho vozidla snížen o 30 %.

(12)  Inteligentní dopravní systémy a bezpečnost silničního provozu, Evropská rada pro bezpečnost dopravy, 1999

P6_TA(2005)0367

Nepál

Usnesení Evropského parlamentu o Nepálu

Evropský parlament,

s ohledem na své předešlé usnesení o Nepálu ze dne 24. února 2005 (1), v němž odsoudil královský převrat a naléhavě žádal krále Gyanendru, aby zrušil výjimečný stav a obnovil pravomoci parlamentu a demokratických institucí,

s ohledem na prohlášení předsednictví jménem Evropské unie ze dne 6. září 2005, které vítalo vyhlášení klidu zbraní předsedou komunistické strany Nepálu (maoistické) (CPN(M)) Prachandou,

s ohledem na návštěvu Nepálu, kterou v červenci 2005 vykonal zvláštní zmocněnec generálního tajemníka OSN Lakhara Brahimi,

s ohledem na návštěvu tzv. trojky EU plánovanou na 4. až 6. října 2005,

s ohledem na čl. 115 odst. 5 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že dne 1. února 2005 rozpustil král Gyanendra v rozporu s ústavou vládu, ujal se přímého vedení a vyhlásil výjimečný stav,

B.

vzhledem k tomu, že násilí v Nepálu od královského převratu výrazně vzrostlo a nepálská královská armáda má v nepřítomnosti volené vlády nekontrolovatelnou moc,

C.

vzhledem k tomu, že královský převrat posílil pozici maoistických povstaleckých skupin, které čítají více než 15 000 bojovníků a které mají pod kontrolou mnoho oblastí v Nepálu,

D.

vzhledem k tomu, že aliance sedmi stran, která spojuje většinu hlavních politických stran, jež se v rozpuštěném parlamentu dělily o více než 190 z celkem 205 křesel, požaduje obnovení sněmovny reprezentantů z roku 1999 a mírová jednání s maoisty,

E.

vzhledem k tomu, že setkání zástupců stran proběhla v květnu 2005 v Novém Dillí, a vzhledem k tomu, že aliance sedmi stran se v srpnu 2005 dohodla na tom, že jmenuje společný tým pro formální jednání,

F.

vzhledem k tomu, že nedávná mírová manifestace 30 000 lidí v Kathmandu požadovala ukončení dlouhotrvajícího konfliktu, který přinesl okolo 12 000 mrtvých,

G.

vzhledem k tomu, že Nepál patří k nejchudším a k nejméně rozvinutým zemím na světě, kde 42 % obyvatel z celkových 23 milionů žije pod hranicí chudoby, 80 % žije ve venkovských oblastech a kde míra nezaměstnanosti dosahuje 47 %,

H.

vzhledem k tomu, že v Nepálu trvale dochází k porušování lidských práv, jako je pronásledování čelních představitelů demokratických stran, věznění politických aktivistů a bojovníků za lidská práva, zatčení 140 novinářů během demonstrací na podporu demokracie a omezování svobody projevu odborářů,

I.

vzhledem k tomu, že cenzura sdělovacích prostředků a hrubé porušování lidských práv, včetně mučení, věznění, vysídlování, únosů a svévolného zabíjení, jehož se dopouštějí policejní složky, nepálská královská armáda a maoističtí povstalci, pokračuje a stovky politických aktivistů a bojovníků za lidská práva, novinářů a odborářů zůstávají uvězněny,

J.

vzhledem k tomu, že Nepál vykazuje nejvyšší počet „zmizení“ ze všech zemí na světě a že beztrestnost je rozšířeným jevem; vzhledem k tomu, že nebezpečí humanitární krize se zvyšuje s rostoucím počtem osob vysídlených uvnitř země;

K.

vzhledem k tomu, že základní práva dětí jsou běžně porušována všemi stranami zapojenými v konfliktu,

L.

vzhledem k tomu, že Evropská unie odsoudila maoistické povstalce za to, že používají děti jako vojáky,

1.

vítá vyhlášení klidu zbraní CPN(M) a první kroky, které učinila aliance sedmi stran k započetí politického procesu vedoucího k vyřešení ozbrojeného konfliktu; žádá neomezené prodloužení klidu zbraní maoistů a požaduje, aby král Gyanendra rovněž vyhlásil klid zbraní a účastnil se konstruktivních rozhovorů s politickými skupinami a zapojil také maoistické povstalce s cílem obnovit v Nepálu demokratické procesy;

2.

naléhavě žádá nepálské orgány o opatření v souvislosti s nadcházející návštěvou evropské trojky, žádá je o spolupráci při těchto setkáních, aby mohla proběhnout plodná diskuse s cílem podpořit mírový proces a obnovu demokracie za pomoci a podpory mezinárodního společenství;

3.

žádá krále Gyanendru, aby zaručil úplnou suverenitu parlamentních demokratických orgánů;

4.

žádá mezinárodní společenství o zřízení tzv. kontaktní skupiny složené z hlavních partnerů Nepálu a mezinárodních organizací (EU, USA, Indie a OSN), aby byl vůči Nepálu zajištěn koordinovaný mezinárodní postup; navrhuje, aby Evropský parlament jmenoval zvláštního zpravodaje, který by sledoval situaci;

5.

vítá iniciativu OSN umístit v Nepálu zvláštního zpravodaje a Úřad OSN pro lidská práva, který by bedlivě sledoval situaci v oblasti lidských práv;

6.

žádá následné kroky, které by v návaznosti na mezinárodní konferenci v Londýně v roce 2002 byly organizovány kontaktní skupinou klíčových partnerů, jež by stanovila zásady a hodnoty, jimiž je třeba podpořit mírový proces v Nepálu, a jež by propojila všechny hlavní účastníky z mezinárodního společenství a také krále Gyanendru, maoistické povstalecké skupiny a hlavní politické strany;

7.

vyzývá Radu a členské státy, aby nadále pozastavily vojenskou pomoc, a žádá, aby byla veškerá pomoc Nepálu monitorována, aby byly zavedeny uvážlivé sankce k udržení nátlaku vyvíjeného na královskou vládu s cílem přimět ji k obnovení demokratického zřízení a aby byly využity všechny cesty k mírovým rozhovorům;

8.

žádá Komisi a správu členských států, aby důkladně prozkoumaly veškerou rozvojovou pomoc Nepálu a aby zajistily, že slouží původnímu účelu, tedy ke zmírnění chudoby, a že řeší základní příčiny konfliktu v této zemi;

9.

bere na vědomí, že v dubnu 2006 se mají konat komunální volby; naléhá na to, aby byly zároveň uspořádány parlamentní volby; žádá, aby Evropská unie vyslala misi ke sledování průběhu těchto voleb; naléhá, aby se všechny politické strany mohly těchto voleb plně zúčastnit;

10.

důrazně odsuzuje násilí ve všech podobách, páchané všemi stranami; zdůrazňuje, že základní lidská práva a svobody musí být v Nepálu respektovány, a tudíž žádá, aby král i maoisté podepsali dohody o lidských právech s cílem omezit jejich porušování;

11.

bere na vědomí propuštění některých politických vězňů, ale je nadále hluboce znepokojen tím, že další přední političtí představitelé, studenti a bojovníci za lidská práva zůstávají uvězněni;

12.

zdůrazňuje, že jakékoli omezení svobody sdělovacích prostředků je třeba okamžitě zrušit a že všichni zadržovaní političtí vězni by měli být propuštěni nebo obviněni;

13.

žádá krále, aby zajistil rehabilitaci 30 000 obyvatel Kapilvastu, kteří byli násilným konfliktem vysídleni;

14.

opět důrazně vyzývá nepálskou vládu, aby obnovila fungování Úřadu pro péči o tibetské uprchlíky v Kathmandu a aby umožnila zastupujícímu úřadu dalajlámy opět poskytovat pomoc tibetským uprchlíkům ve funkci partnera Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky;

15.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, králi Gyanenrovi, vládám Indie a dalších členských států Jihoasijského sdružení pro regionální spolupráci, generálnímu tajemníkovi OSN a Vysokému komisaři OSN pro lidská práva.


(1)  Přijaté texty, P6_TA(2005)0058.

P6_TA(2005)0368

Tunisko

Usnesení Evropského parlamentu o Tunisku

Evropský parlament,

s ohledem na Evropsko-středomořskou dohodu zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Tuniskou republikou na straně druhé a zejména na její článek 2 (1),

s ohledem na zprávy programu OSN pro rozvoj o lidském rozvoji v arabském světě za rok 2002, 2003 a 2004,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. května 2003 nazvaném „Dát ve spolupráci s evropskými partnery nový impuls akcím EU v oblasti ochrany lidských práv a demokratizace“ (KOM(2003)0294 v konečném znění),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. dubna 2005 nazvaném „Desáté výročí evropsko-středomořského partnerství: pracovní program pro řešení problémů příštích pěti let“ (KOM(2005)0139 v konečném znění),

s ohledem na usnesení Evropsko-středomořského parlamentního shromáždění přijaté v Káhiře dne 15. března 2005,

s ohledem na prohlášení předsedy Evropského parlamentu ze dne 7. září 2005 o zrušení konání sjezdu Tuniské ligy pro lidská práva,

s ohledem na prohlášení předsednictví Evropské unie ze dne 13. září 2005 o překážkách, které jsou kladeny činnosti Tuniské ligy pro lidská práva,

s ohledem na čl. 115 odst. 5 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že evropsko-středomořské partnerství si zejména klade za cíl vytvoření oblasti míru a stability založené na dodržování lidských práv, základních svobod a demokracie,

B.

vzhledem k tomu, že politika sousedských vztahů EU je založena na vzájemném uznání a sdílení společných hodnot, jako je demokracie, právní stát, řádná správa a dodržování lidských práv,

C.

připomínaje v této souvislosti, že Tunisko a EU společně vypracovaly akční plán, který zejména stanoví, že budou při svých činnostech přednostně usilovat o upevňování svobod zaručujících demokracii a právní stát, a zvláště podporovat svobodu projevu, myšlení, sdružování a shromažďování,

D.

vzhledem k nedávné návštěvě delegace Evropského parlamentu odpovědné za vztahy se zeměmi Maghrebu v Tunisku, jejímž cílem bylo posílit parlamentní vztahy mezi Tuniskem a EU,

E.

vzhledem k tomu, že Tunisko je bezpochyby jednou z nejrozvinutějších zemí regionu, pokud jde o hospodářskou a sociální politiku a politiku veřejného zdraví, a navíc velmi brzy uznalo zásadu rovnosti mužů a žen a laickou povahu státu,

F.

hluboce znepokojen tím, že sjezd Tuniské ligy pro lidská práva. který se měl konat ve dnech 9. – 11. září 2005, byl dne 5. září 2005 zrušen,

G.

uznávaje vedoucí úlohu Tuniska v rámci integračního evropsko-středomořského procesu jako první středomořské země, která podepsala dohodu o přidružení k Evropským společenstvím,

H.

vzhledem k doporučením, která vydal zvláštní zpravodaj OSN o podpoře a ochraně svobody myšlení a projevu,

1.

vítá významný hospodářský a sociální pokrok, k němuž v Tunisku došlo, včetně pokroku v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, zdravotnictví a sociálního zabezpečení, a vyjadřuje přání, aby tento pokrok byl provázen současným pokrokem v oblasti upevňování demokracie, právního státu a lidských práv, zejména svobody projevu a svobody sdružování a nezávislosti justice, tvořících součást aquis Barcelonského procesu;

2.

vyjadřuje přání, aby politický dialog mezi EU a Tuniskem v rámci dohody o přidružení byl nadále přednostním nástrojem prosazování lidských práv a zlepšování situace v této oblasti;

3.

vyjadřuje své znepokojení ohledně případu mistra Mohammeda Abboua a vyzývá k jeho okamžitému propuštění;

4.

žádá tuniské orgány o veškerá nezbytná vysvětlení v souvislosti s případem uvězněných uživatelů internetu ze Zarzis;

5.

žádá tuniské orgány, aby umožnily Tuniské lize pro lidská práva, Syndikátu tuniských novinářů a Sdružení tuniských soudců svobodně vykonávat činnost a pořádat sjezdy;

6.

vyjadřuje znepokojení nad tím, že se nepodařilo dosáhnout pokroku v uvolnění prostředků Společenství určených na finanční podporu projektů Tuniské ligy pro lidská práva a projektu IMED (Institut pro středomoří)/AFTURD (Asociace tuniských žen pro výzkum a rozvoj) týkajícího se pozitivních akcích na podporu občanských práv žen a rovnost příležitostí v Maghrebu, i na projekt Santé Sud a na projekt modernizace tuniského soudnictví;

7.

vyzývá tuniskou vládu, aby podnikla okamžité kroky k uvolnění finančních prostředků Společenství určených na uvedené projekty a aby rychle dopracovala dohodu o plánu na modernizaci soudního systému;

8.

vyzývá Radu a Komisi, aby usilovaly o lepší řízení projektů v rámci programu MEDA a Evropské iniciativy pro demokracii a lidská práva, a naléhavě žádá Komisi, aby vypracovala vhodná opatření pro případ, že nedojde k žádnému pokroku v uvolnění zablokovaných prostředků;

9.

naléhavě žádá Radu a Komisi, aby zintenzivnily svůj politický dialog s Tuniskem založený na vzájemném porozumění a respektu a zaměřený na podporu demokracie, dodržování lidských práv, právního státu a řádné správy tím, že budou požadovat, aby byl vytvořen plně funkční podvýbor pro lidská práva EU–Tunisko, který by projednával celkové dodržování lidských práv, a zejména se věnoval jednotlivým případům;

10.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Tuniska.


(1)  Úř. věst. L 97, 30.3.1998, s. 2.

P6_TA(2005)0369

Vojvodina

Usnesení Evropského parlamentu o ochraně mnohonárodnostního charakteru Vojvodiny

Evropský parlament,

s ohledem na své usnesení ze dne 16. září 2004 o útocích na národnostní menšiny ve Vojvodině (1),

s ohledem na zprávu ze dne 2. března 2005 o vyšetřovací misi delegace ad hoc ve Vojvodině a Bělehradu,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. dubna 2005 o připravenosti Srbska a Černé Hory jednat o stabilizační a asociační dohodě s Evropskou unií (KOM(2005)0476),

s ohledem na čl. 115 odst. 5 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že EU a její členské státy podporují demokratizaci a dodržování lidských práv a práv menšin v Republice Srbsko a ve státním společenství Srbsko a Černá Hora,

B.

vzhledem k tomu, že politické síly a zástupci občanské společnosti i nadále podávají zprávy o porušování lidských práv a práv menšin ve Vojvodině, včetně pronásledování a fyzického násilí proti Srbům nesrbského původu a zastrašování politických vůdců maďarského etnika,

C.

vzhledem k tomu, že během posledních let ústřední a místní úřady v Srbsku nedokázaly zlepšit dodržování lidských práv a práv menšin a postavit před soud pachatele násilných činů a útoků,

D.

vzhledem k tomu, že jak usnesení ze dne 16. září 2004, tak i vyšetřovací mise Parlamentu měly pozitivní vliv na situaci ve Vojvodině,

E.

vzhledem k tomu, že nebylo dosaženo žádného skutečného pokroku v nápravě dlouhodobě se snižujícího počtu a zhoršujících se podmínek národnostních a etnických menšin ve Vojvodině, čímž je ohrožena jejich budoucnost v regionu, a v usnadnění jejich zapojení do oblasti vzdělávání, zastoupení ve veřejné správě, soudnictví a v policejních silách, zaručující stejný přístup a stejné zacházení před soudy a státní instituce založené na principu právního státu,

F.

vzhledem k tomu, že vláda Srbska nedokázala vytvořit dva výbory, které by se zabývaly jednotlivými etnicky motivovanými útoky a etnickými vztahy obecně, což je v rozporu s prohlášením pana Kostunici ze září 2004,

G.

vzhledem k tomu, že státní společenství Srbsko a Černá Hora je vázáno mezinárodními a evropskými úmluvami o lidských právech a musí zajišťovat jejich úplné dodržování jako podmínku dalšího pokračování integrace do Evropské unie,

1.

vyjadřuje hluboké znepokojení nad opakovaným porušováním lidských práv a absencí práva a řádu v oblasti Vojvodina;

2.

vyzývá úřady Republiky Srbsko a státního společenství Srbsko a Černá Hora, aby podle platných právních předpisů uznaly tyto násilné činy za trestné činy, a trvá na významu okamžitých a účinných kroků, aby podobné trestné činy nezůstaly bez nápravy a aby se jim do budoucna předcházelo;

3.

chce i nadále sledovat situaci ve Vojvodině, především se zřetelem na obsah a zásady dohody o stabilizaci a přidružení a požaduje pravidelné konzultace s Komisí a Radou během tohoto postupu;

4.

podporuje iniciativu meziparlamentní delegace pro vztahy se zeměmi jihovýchodní Evropy uskutečnit veřejné slyšení o politické situaci a situaci menšin ve Vojvodině;

5.

potvrzuje svou ochotu využít svých rozpočtových pravomocí ve prospěch pomoci i tlaku na Srbsko-Černou Horu, aby podpořil dodržování základních lidských práv a svobod, včetně svobod menšin;

6.

vyzývá úřady v Republice Srbsko a státním společenství Srbsko a Černá Hora, aby znovu obnovily autonomii Vojvodiny, kterou měla do roku 1990, a aby vrátily regionálnímu parlamentu Vojvodiny skutečné pravomoci v oblasti vzdělávání a sdělovacích prostředků, tak aby bylo regionálnímu parlamentu umožněno rozvíjet přiměřené politiky v tomto mnohonárodnostním regionu;

7.

naléhá na Komisi, Radu a vysokého představitele pro Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, aby podrobně sledovali situaci ve Vojvodině a věnovali větší pozornost velkému ohrožení bezpečnosti, které představují útoky na menšiny ve Vojvodině, a žádá proto, aby byly do oblasti vysláni pozorovatelé EU (EUMM);

8.

připomíná vládám státního společenství Srbsko a Černá Hora a Srbska, že zásady svobody, demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod a základní prvky procesu stabilizace a přidružení a právní stát jsou základním předpokladem pro souhlas Parlamentu s uzavřením dohody o stabilizaci a přidružení a budoucího partnerství s Evropskou unií obecně;

9.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a jejímu vysokému představiteli pro Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, Komisi, vládě Srbska a státního společenství Srbsko a Černá Hora a úřadům oblasti Vojvodina.


(1)  Úř. věst. C 140 E, 9.6.2005, s. 163.


21.9.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 227/s16


Vysvětlivky k použitým symbolům

*

Konzultace

**I

Spolupráce: první čtení

**II

Spolupráce: druhé čtení

***

Postup souhlasu

***I

Spolurozhodování: první čtení

***II

Spolurozhodování: druhé čtení

***III

Spolurozhodování: třetí čtení

(Druh postupu se určuje právním základem navrženým Komisí)

Informace k době hlasování

Pokud není uvedeno jinak, zpravodajové před hlasováním písemně oznámili předsednictvu svá stanoviska k pozměňovacím návrhům.

Zkratky používané pro parlamentní výbory

AFET

Výbor pro zahraniční věci

DEVE

Výbor pro rozvoj

INTA

Výbor pro mezinárodní obchod

BUDG

Rozpočtový výbor

CONT

Výbor pro rozpočtovou kontrolu

ECON

Hospodářský a měnový výbor

EMPL

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

ENVI

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

ITRE

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

IMCO

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

TRAN

Výbor pro dopravu a cestovní ruch

REGI

Výbor pro regionální rozvoj

AGRI

Výbor pro zemědělství

PECH

Výbor pro rybolov

CULT

Výbor pro kulturu a vzdělávání

JURI

Výbor pro právní záležitosti

LIBE

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

AFCO

Výbor pro ústavní záležitosti

FEMM

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví

PETI

Petiční výbor

Zkratky používané pro politické skupiny

PPE-DE

Skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů

PSE

Skupina sociálních demokratů v Evropském parlamentu

ALDE

Skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu

Verts/ALE

Skupina Zelených/Evropské svobodné aliance

GUE/NGL

Skupina konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice

IND/DEM

Skupina Nezávislosti a demokracie

UEN

Skupina Unie pro Evropu národů

NI

Nezařazení poslanci