18.8.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 194/2

POKYNY SPOLEČENSTVÍ PRO STÁTNÍ PODPORU INVESTIC RIZIKOVÉHO KAPITÁLU DO MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ

(2006/C 194/02)

(Text s EHP závažností)

ÚVOD

1.1	Rizikový kapitál jako cíl Společenství

1.2	Zkušenosti v oblasti státní podpory pro opatřování rizikového kapitálu

1.3	Ověření vyváženosti státní podpory investic rizikového kapitálu

1.3.1

Akční plán státních podpor a ověřování vyváženosti

1.3.2

Selhání trhu

1.3.3

Vhodné nástroje

1.3.4

Motivační účinek a nezbytnost podpory

1.3.5

Přiměřenost podpory

1.3.6

Negativní účinky a celková bilance

1.4	Přístup ke kontrole státní podpory v oblasti rizikového kapitálu

2.	OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

2.1	Oblast působnosti

2.2

Definice

3.	POUŽITELNOST ČL. 87 ODST. 1 V OBLASTI RIZIKOVÉHO KAPITÁLU

3.1	Obecně použitelné texty

3.2	Přítomnost státní podpory na třech úrovních

3.3	Částky de minimis

4.	POSOUZENÍ SLUČITELNOSTI PODPORY RIZIKOVÉHO KAPITÁLU PODLE ČL. 87 ODST. 3 PÍSM. C) SMLOUVY O ES

4.1	Obecné zásady

4.2	Forma podpory

4.3	Podmínky slučitelnosti

4.3.1

Maximální výše tranší investic

4.3.2

Omezení na financování růstu v raných fázích

4.3.3

Převaha nástrojů investování do vlastního a kvazivlastního kapitálu

4.3.4

Účast soukromých investorů

4.3.5

Investiční rozhodnutí motivovaná ziskem

4.3.6

Obchodní řízení

4.3.7

Zaměření na odvětví

5.	SLUČITELNOST OPATŘENÍ PODPORY TÝKAJÍCÍCH SE RIZIKOVÉHO KAPITÁLU S VÝHRADOU PODROBNÉHO POSOUZENÍ

5.1	Opatření podpory podléhající podrobnému posouzení

5.2	Příznivé účinky podpory

5.2.1

Existence tržního selhání a důkazy o něm

5.2.2

Vhodné nástroje

5.2.3

Motivační účinek a nezbytnost podpory

5.2.3.1

Obchodní řízení

5.2.3.2

Přítomnost investičního výboru

5.2.3.3

Rozsah opatření/velikost fondu

5.2.3.4

Přítomnost tzv. „business angels“

5.2.4

Přiměřenost

5.3	Nepříznivé účinky podpory

5.3.1

Vytěsňování

5.3.2

Další narušení hospodářské soutěže

5.4	Porovnání a rozhodnutí

KUMULACE

7.	ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

7.1	Sledování a předkládání zpráv

7.2	Vstup v platnost a doba trvání

7.3	Vhodná opatření

1. ÚVOD

1.1 Rizikový kapitál jako cíl Společenství

Rizikový kapitál souvisí s financováním společností, kdy se předpokládá možnost vysokého růstu v jeho počátečních fázích. Poptávka po rizikovém kapitálu pochází typicky od společností s předpoklady pro růst, jež nemají dostatečný přístup na kapitálové trhy, zatímco nabídka rizikového kapitálu pochází od investorů, kteří jsou ochotni převzít vysoké riziko výměnou za možné nadprůměrné výnosy z investovaného vlastního kapitálu.

Ve svém sdělení pro jarní zasedání Evropské rady nazvaném Společně k růstu a zaměstnanosti – nový počátek lisabonské strategie (1) Komise uznala, že pro nově zakládané mladé inovativní podniky není rizikový kapitál dostupný v dostačující výši. Komise zahájila různé iniciativy, například program Společné evropské zdroje pro mikropodniky a střední podniky (Joint European Resources for Micro- to Medium Enterprises – JEREMIE), který představuje společnou iniciativu Komise a Evropského investičního fondu, jež má řešit otázku nedostatku rizikového kapitálu pro malé a střední podniky v některých regionech. Na základě svých zkušeností s finančními nástroji v rámci víceletého programu pro podnik a podnikavost, a zejména pro malé a střední podniky (MSP) přijatého rozhodnutím Rady 2000/819/ES (2) vypracovala Komise návrh mechanismu pro rychle rostoucí a inovační malé a střední podniky (GIF) v rámci programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP), který je v současné době přijímán a bude upravovat danou oblast v období let 2007-2013 (3). Tento mechanismus zvýší přísun kapitálu inovativním malým a středním podnikům investováním za tržních podmínek do fondů rizikového kapitálu zaměřených na malé a střední podniky v počátečních fázích jejich existence a ve fázi rozvoje.

Komise se zabývala problémem financování rizikového kapitálu ve svém sdělení „Financování růstu malých a středních podniků – evropský přínos“ přijatém dne 29. června 2006 (4). Komise rovněž zdůraznila význam snižování a přesměrovávání státních podpor s cílem řešit selhání trhu ke zvýšení hospodářské efektivity a podněcování výzkumu, vývoje a inovací. V této souvislosti se Komise zavázala k přepracování pravidel státních podpor, přičemž byla vedena mimo jiné snahou usnadnit přístup k financím a rizikovému kapitálu.

Ke splnění svého závazku zveřejnila Komise v červnu 2005 „Akční plán pro státní podpory pro cílenější státní podpory a jejich nižší počet: plán pro reformu státních podpor v létech 2005-2009“ (5) (dále jen „Akční plán pro státní podpory“). Akční plán pro státní podpory zdůraznil význam zlepšování podnikatelského prostředí a podpory rychlého zahajování činnosti nových podniků. V této souvislosti byl v rámci Akčního plánu pro státní podpory oznámen přezkum sdělení Komise o státní podpoře a rizikovém kapitálu (6), aby bylo možno řešit selhání trhu, jež nepříznivě ovlivňují poskytování rizikového kapitálu nově zakládaným a mladým inovativním malým a středním podnikům, a to zejména cestou zvyšování pružnosti pravidel obsažených ve sdělení o státní podpoře a rizikovém kapitálu.

Třebaže hlavní úlohou trhu je poskytovat ve Společenství dostatečné množství rizikového kapitálu, existuje na trhu s rizikovým kapitálem nedostatek vlastního kapitálu (tzv. „equity gap“) – přetrvávající nedokonalost kapitálového trhu bránící vyrovnávání nabídky a poptávky při ceně přijatelné pro obě strany, což negativně ovlivňuje evropské malé a střední podniky. Tento nedostatek se týká především podniků s moderním technologickým vybavením a zejména mladých podniků, které mají vysoký růstový potenciál. Dotčena však může být i široká škála různě starých podniků z různých odvětví, které mají nižší růstový potenciál a nemohou najít prostředky na financování svých plánů rozvoje bez vnějšího rizikového kapitálu.

Nedostatek vlastního kapitálu může odůvodnit poskytnutí státní podpory jen v určitých omezených případech. Pokud je státní podpora správně zacílena, může představovat účinný prostředek ke zmírnění zjištěných selhání trhu v této oblasti a k získávání soukromého kapitálu.

Tyto pokyny nahrazují sdělení o státní podpoře a rizikovém kapitálu: vymezují podmínky, při jejichž splnění lze považovat státní podporu investic rizikového kapitálu za slučitelnou se společným trhem. Uvedené pokyny osvětlují podmínky, za nichž je poskytovaná podpora v souladu s čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES a pravidly uplatňovanými Komisí při hodnocení, zda je užití rizikového kapitálu v souladu s čl. 87 odst. 3 Smlouvy o ES.

1.2 Zkušenosti v oblasti státní podpory pro opatřování rizikového kapitálu

Tyto pokyny byly vypracovány na základě zkušeností získaných při uplatňování sdělení o státní podpoře a rizikovém kapitálu. Přihlédnuto bylo rovněž k připomínkám z veřejných konzultací členských států a dotčených osob o revizi sdělení o státní podpoře a rizikovém kapitálu, akčním plánu pro státní podpory a sdělení o státní podpoře pro inovace (7).

Zkušenosti Komise a připomínky získané při konzultacích potvrdily, že se sdělení o státní podpoře a rizikovém kapitálu se v praxi zpravidla osvědčilo, ale zároveň ukázaly potřebu zvýšit pružnost při používání pravidel a upravit pravidla tak, aby odrážela změněnou situaci na trhu s rizikovým kapitálem. Zkušenosti mimoto ukázaly, že u některých typů investic v určitých oblastech nebylo vždy možné splnit podmínky stanovené ve sdělení o státní podpoře a rizikovém kapitálu; v takových případech nemohla být proto rizikovému kapitálu poskytnuta přiměřená státní podpora. Zkušenosti rovněž ukázaly nízkou výnosnost podporovaných fondů rizikového kapitálu.

K nápravě zmíněných problémů zaujímají tyto pokyny v určitých případech pružnější přístup, aby mohly členské státy lépe zaměřit svá opatření týkající se rizikového kapitálu na konkrétní selhání trhu. Tyto pokyny umožňují rovněž vytříbený ekonomický přístup k posuzování slučitelnosti opatření týkajících se rizikového kapitálu se Smlouvou o ES. V rámci sdělení o státní podpoře a rizikovém kapitálu se posuzování slučitelnosti režimu zakládalo na poměrně složité hospodářské analýze soustředěné na rozsah selhání trhu a provedení cílených opatření. Sdělení o státní podpoře a rizikovém kapitálu již tudíž odráželo klíčové zaměření vytříbeného ekonomického přístupu. Bylo však nutné určité doladění některých kritérií k zajištění lepšího zaměření opatření na dané selhání trhu. Pokyny obsahují zejména prvky, jež mají zajistit posílení rozhodování zaměřeného na zisk a profesionální investiční rozhodnutí, k vytvořeních dalších pobídek pro soukromé investory, aby se spolupodíleli na státních investicích. V neposlední řadě byla vyvinuta snaha stanovit jasná pravidla v případech, kdy zkušenost se sdělením o státní podpoře a rizikovém kapitálu prokázala jejich potřebnost.

1.3 Ověření vyváženosti státní podpory investic rizikového kapitálu

1.3.1 Akční plán státních podpor a ověřování vyváženosti

V Akčním plánu pro státní podpory zdůraznila Komise význam posílení ekonomického přístupu k analýze státní podpory. To znamená zvážení možných příznivých účinků opatření při dosahování cíle společného zájmu a jeho možných nepříznivých účinků na narušení hospodářské soutěže a obchodu. Ověření vyváženosti nastíněné v Akčním plánu pro státní podpory se skládá ze tří kroků, z nichž první dva se týkají příznivých a třetí nepříznivých účinků:

1.	Je opatření podpory zaměřeno na dobře vymezený cíl společného zájmu, jako růst, zaměstnanost, soudržnost, či životní prostředí?

Je podpora dobře konstruována, aby zajistila splnění cíle společného zájmu, jinak řečeno řeší-li navrhovaná podpora selhání trhu nebo jiný cíl?

i)	Je státní podpora vhodným nástrojem politiky?

ii)	Existuje motivační efekt, tj. mění podpora chování podniků a/nebo investorů?

iii)	Je opatření podpory přiměřené, tj. bylo by možno stejných změn chování dosáhnout s použitím menší podpory?

3.	Je narušení hospodářské soutěže a účinek na obchod omezený, takže celkově převažují příznivé účinky?

Ověření vyváženosti je stejně důležité jak pro navržení pravidel státní podpory, tak i pro posouzení případů, které spadají do jejich oblasti působnosti.

1.3.2 Selhání trhu

Na základě zkušeností a důkazů získaných při uplatňování sdělení o státní podpoře a rizikovém kapitálu se Komise domnívá, že ve Společenství nedochází k obecnému selhání trhu s rizikovým kapitálem. Připouští však, že na trhu existují nedostatky u některých typů investic v určitých fázích rozvoje podniku. Tyto nedostatky vyplývají z nedokonalého sladění nabídky a poptávky a obecně je lze popsat jako nedostatek vlastního kapitálu.

Zejména u menších podniků klade kapitálové financování mnohé nároky na investora i na podnik, do něhož se investuje. Na straně nabídky musí investor bedlivě analyzovat nejen jakékoli nabízené zajištění (stejně jako půjčovatel), ale celou obchodní strategii, aby odhadl možnosti, pokud jde o ziskovost investice a s tím spojená rizika. Investor musí být rovněž schopen sledovat, zda je obchodní strategie manažery podniku dobře prováděna. V neposlední řadě musí investor plánovat a provádět strategii výstupu, aby dosáhl rizikově vyvážené návratnosti investice z prodeje svého podílu ve společnosti, do níž se investuje.

Na straně poptávky musí podnik chápat výhody vnějších investic do vlastního kapitálu pro chod podniku a vypracovat dobré obchodní plány zajišťující potřebné zdroje a poradenství. Z důvodu nedostatku vnitřního kapitálu nebo zajištění potřebného pro financování dluhu a/nebo neexistence dobré úvěrové historie mohou být podniky vystaveny velkým omezením spojeným s financováním. Kromě toho musí podnik sdílet kontrolu s vnějším investorem, který má zpravidla kromě podílu na kapitálu zároveň vliv na rozhodování podniku.

V důsledku toho může být sladění nabídky a poptávky rizikového kapitálu nedostatečné, takže výše rizikového kapitálu poskytovaného na trhu je příliš omezená a podniky nemohou získat finanční prostředky, třebaže mají dobrý podnikatelský záměr a perspektivu růstu. Komise se proto domnívá, že hlavní příčinou selhání trhů rizikového kapitálu, které zvláště ovlivňují přístup malých a středních podniků a podniků v raných fázích vývoje ke kapitálu a které mohou ospravedlnit veřejný zásah, jsou nedokonalé nebo nevyvážené informace.

Neúplné nebo nevyvážené informace mohou mít za následek zejména:

Náklady na vyjednávání a zprostředkování: pro případné investory je mnohem obtížnější získat spolehlivé informace o obchodních vyhlídkách malých a středních podniků nebo nové společnosti a následně sledovat a podporovat vývoj podniku. Tak tomu bývá zejména u vysoce inovativních nebo rizikových projektů. Kromě toho jsou drobnější transakce méně atraktivní pro investiční fondy, jelikož zde musí počítat s relativně vysokými nákladů na ohodnocení investice i dalšími náklady na transakci.

Neochota nést riziko: investoři budou neochotnější poskytnout rizikový kapitál takovým malým a středním podnikům v míře, v níž jeho se při jeho poskytnutí musí spolehnout na neúplné nebo nevyvážených informace. Jinými slovy mají neúplné nebo nevyvážené informace obvykle za následek neochotu nést riziko.

1.3.3 Vhodné nástroje

Komise zastává názor, že státní podpora opatření týkajících se rizikového kapitálu může představovat vhodný nástroj v rámci omezení a podmínek stanovených v těchto pokynech. Je však třeba mít na paměti, že podstoupení rizika poskytování kapitálu je v zásadě obchodní činností, jejíž součástí jsou podnikatelská rozhodnutí. V tomto ohledu mohou obecnější strukturální opatření, která nepředstavují státní podporu, přispět k většímu poskytování rizikového kapitálu, například opatření, která podporují kulturu podnikání, zavádějí neutrálnější zdanění různých forem financování malých a středních podniků (například financování formou nového vlastního kapitálu, rezervou vytvořenou ze zisku či financování dluhem), podporují integraci trhů a zmírňují regulační omezení, včetně omezení investic u některých typů finančních institucí (např. penzijních fondů) a zjednodušení administrativních postupů pro zakládání obchodních společností.

1.3.4 Motivační účinek a nezbytnost podpory

Státní podpora rizikového kapitálu musí mít za následek čistý růst dostupnosti rizikového kapitálu pro malé a střední podniky, zejména získáváním investic od soukromých investorů. Riziko přitěžujícího účinku nebo nedostatku motivačního účinku znamená, že některé podniky, které získaly finanční prostředky z veřejně podporovaných opatření, by i bez nich získaly finanční prostředky za stejných podmínek (tzv. vytěsňování či „crowding out“). Existují důkazy, že se to stává, ale tyto důkazy jsou nutně nedostatečné. Za takovýchto okolností je nevede použití veřejných zdrojů k žádoucímu účinku.

Komise se domnívá, že podpora v podobě rizikového kapitálu, která splňuje podmínky stanovené v těchto pokynech, zajišťuje motivační účinek. Nutnost poskytovat pobídky závisí na rozsahu selhání trhu ve vztahu k různým kategoriím opatření i příjemců. Různá kritéria jsou proto vyjadřována pomocí velikosti tranší investice na cílový podnik, stupeň zapojení soukromých investorů a vzetí v úvahu zejména velikosti financované společnosti i fáze jejího rozvoje.

1.3.5 Přiměřenost podpory

Nutnost poskytnout pobídky závisí na rozsahu selhání trhu v souvislosti s různými typy opatření a příjemců i fáze rozvoje podniku. Opatření týkající se rizikového kapitálu je dobře konstruované, pokud podpora je ve všech svých prvcích nezbytná k vytvoření pobídek pro poskytování vlastního kapitálu malým a středním podnikům v jejich počáteční fázi, fázi zahájení činnosti a v raných fázích. Státní podpora nebude účinná, pokud přesáhne míru potřebnou k přilákání dalšího rizikového kapitálu. Aby se tudíž zajistilo, že bude podpora přiměřená a omezená na nezbytnou míru, je nezbytně nutná účast soukromých investorů a zajištění, by byly investice vkládány za účelem zisku a spravovány na komerčním základě.

1.3.6 Negativní účinky a celková bilance

Smlouva o ES ukládá Komisi, aby kontrolovala státní podporu ve Společenství. Komise proto musí být bdělá, chce-li zajistit, aby byla opatření dobře zacílena a nedocházelo k závažným narušením hospodářské soutěže. Při rozhodování, zda je užití veřejných prostředků k financování na opatření určených na podporu rizikového kapitálu slučitelné se společným trhem, usiluje Komise o to, aby byly pokud možno omezeny tyto kategorie rizik:

riziko vytěsnění (tzv. „crowding out“). Existence veřejně podporovaných opatření může ve skutečnosti odradit ostatní možné investory od poskytování kapitálu. To by mohlo z dlouhodobějšího hlediska dále odrazovat soukromé investice do mladých malých a středních podniků, a tak vést k zvětšování nedostatku vlastního kapitálu a zároveň k nutnosti dalších veřejných prostředků;

b)	riziko, že výhody pro investory a/nebo investiční fondy povedou k nepřípustnému narušení hospodářské soutěže na trhu spekulativního kapitálu ve vztahu k jejich soutěžitelům, kterým se stejných výhod nedostává;

riziko, že nadměrná nabídka veřejného rizikového kapitálu pro cílové podniky, který nebude investován podle obchodní logiky, by mohla napomoci udržení nevýkonných podniků a mohla by zapříčinit umělé zvyšování jejich hodnoty, což by znamenalo, že všechny tyto podniky budou pro soukromé investory méně přitažlivé pro nabídky rizikového kapitálu.

1.4 Přístup ke kontrole státní podpory v oblasti rizikového kapitálu

Poskytování rizikového kapitálu podnikům nemůže být svázáno s tradičním pojmem „způsobilých nákladů“ používaným ke kontrole státní podpory, který je založen na určitých stanovených nákladech, u nichž je podpora přípustná, a stanovení maximální výše podpory. Rozmanitost možných modelů pro opatření týkající se rizikového kapitálu, které připravily členské státy, způsobuje rovněž, že Komise není s to vymezit pevná pravidla, podle nich lze určit, zda jsou tato opatření slučitelná se společným trhem. Posouzení rizikového kapitálu proto znamená upuštění od tradičního způsobu, jakým se kontrola státní podpory provádí.

Jelikož se však ukázalo, že sdělení o státní podpoře a rizikovém kapitálu v praxi funguje v oblasti rizikového kapitálu dobře, Komise rozhodla, že v něm bude pokračovat, a tak zajistí kontinuitu s přístupem sdělení o státní podpoře a rizikovém kapitálu.

2. OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

2.1 Oblast působnosti

Tyto pokyny se vztahují pouze na režimy rizikového kapitálu, které se zaměřují malé a střední podniky. Nemají představovat právní základ pro prohlášení, že opatření ad hoc k poskytování kapitálu jednotlivým podnikům je slučitelné se společným trhem.

Nic v těchto pokynech by nemělo být vykládáno jako zpochybnění slučitelnosti opatření státní podpory, která splňují kritéria kterýchkoli jiných pokynů, rámců nebo nařízení přijatých Komisí.

Komise bude věnovat zvláštní pozornost potřebě zabránit tomu, aby tyto byly pokyny zneužívány k obcházení zásad stanovených ve stávajících rámcích a pokynech.

Opatření ohledně rizikového kapitálu musí výslovně vyloučit poskytování podpory podnikům:

a)	v obtížích ve smyslu pokynů Společenství o státních podporách na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (8);

b)	činným v oblasti stavby lodí (9), v uhelném průmyslu (10) a v ocelářství (11).

Tyto pokyny se nepoužijí v případě podpory činností souvisejících s vývozem, konkrétně na podporu přímo spojenou s vyváženým množstvím zboží, na zakládání a provozování distribučních sítí nebo na jiné běžné výdaje spojené s vývozní činností či podpory spojené s upřednostňováním domácího zboží oproti zboží dovezenému.

2.2 Definice

Pro účely těchto pokynů platí následující definice:

a)	„vlastní kapitál“ znamená majetkovou účast v obchodní společnosti, která je vyjádřena hodnotou akcií vydaných investorům;

b)	„soukromý vlastní kapitál“ znamená, v protikladu k veřejnému kapitálu, investice do vlastního kapitálu společností nekotovaných na burzách cenných papírů. Zahrnuje spekulativní kapitál, náhradní kapitál a odkupy;

c)	„nástroje investování do kvazivlastního kapitálu“ označují nástroje, u nichž je výnos pro držitele (investora/půjčovatele) založen především na ziscích nebo ztrátách cílové společnosti a jsou nezajištěné v případě neplacení. Tato definice se zakládá na přístupu přednosti obsahu před formou;

d)	„dluhové investiční nástroje“ jsou úvěry a ostatní nástroje financování, které zaručují půjčovateli/investorovi pevnou minimální odměnu a jsou alespoň částečně zajištěny. Tato definice se zakládá na přístupu přednosti obsahu před formou;

e)	„počáteční kapitál“ představuje finanční prostředky poskytované na studii, posouzení a vypracování počáteční koncepce, která předchází fázi zakládání podniku;

f)	„kapitál pro zahájení podnikání“ označuje finanční prostředky poskytované společnostem, které ještě neprodávaly své výrobky nebo služby na komerční bázi a dosud nevytvářejí zisk, na vývoj výrobku nebo první uvedení na trh;

g)	„kapitál v rané fázi“ zahrnuje počáteční kapitál a kapitál pro zahájení podnikání;

„rozvojový kapitál nebo kapitál na rozšíření“ označuje finanční prostředky poskytnuté na růst nebo rozšíření společnosti, které mohou ale nemusí nepřinášet zisk nebo ztrátu, ani být rentabilní. Kapitál může být použit na financování větší výrobní kapacity, rozvoj trhu nebo vývoj výrobku, popřípadě poskytnutí dalšího provozního kapitálu;

„spekulativní kapitál“ znamená investice do nekotovaných společností uskutečňované investičními fondy (fondy rizikového kapitálu), které na vlastní účet spravují individuální, institucionální nebo vnitropodnikové finanční zdroje. Zahrnuje financování v raných fázích a ve fází rozšiřování, nikoli však náhradní kapitál a odkupy;

j)	„náhradní kapitál“ koupě stávajících akcií podniku od jiné společnosti pro soukromé kapitálové investice nebo od jiného podílníka či podílníků. Náhradní kapitál se rovněž nazývá druhotný nákup;

„rizikový kapitál“ znamená kapitálové a kvazikapitálové financování společností v raných fázích růstu (počáteční fáze, fáze zakládání podniku a fáze rozšiřování) včetně neformálních investic, které poskytují tzv. „business angels“, spekulativní kapitál a alternativní trhy cenných papírů zaměřené na malé a střední podniky a společnosti s vysokým růstem (dále jen „investiční nástroje“);

l)	„opatření týkající se rizikového kapitálu“ označuje režimy poskytování nebo prosazování podpory v podobě rizikového kapitálu;

m)	„IPO“ (prvotní veřejná nabídka – Initial Public Offering) označuje proces, kdy je poprvé zahájen prodej nebo rozdělení akcií podniku veřejnosti;

n)	„následná investice“ označuje další investici do společnosti, která následuje po úvodní investici;

o)	„odkup“ znamená koupi alespoň kontrolního podílu na vlastním kapitálu podniku od současných akcionářů k převzetí jejich aktiv a činností prostřednictvím vyjednávání nebo nabídky k odkoupení akcií;

„výstupní strategie“ znamená strategii pro likvidaci držení spekulativního nebo soukromého kapitálového fondu podle plánu k dosažení maximální návratnosti, včetně obchodního prodeje, odpisů, vyplacení preferenčních akcií (půjček), prodej jinému držiteli spekulativního kapitálu, prodej oficiální instituci a prodej cestou veřejné nabídky (včetně prvotních veřejných nabídek);

q)	„malé a střední podniky“ označují malé a střední podniky ve smyslu nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na malé a střední podniky (12) nebo kteréhokoliv jiného nařízením, které je nahradí;

r)	„cílový podnik nebo společnost“ znamená podnik nebo společnost, o investování do nichž možný investor nebo investiční fond uvažuje;

„business angels“ označuje bohaté soukromé osoby, které investují přímo do mladých nových a rostoucích nekotovaných podniků (počáteční financování) a poskytují jim poradenství. Tzv. „business angels“ obvykle poskytují finanční prostředky za podíl na vlastním kapitálu podniku, mohou však poskytovat rovněž jiné dlouhodobé finanční prostředky;

t)	„podporované oblasti“ znamená regiony, které spadají do oblasti působnosti odchylek uvedených v čl. 87 odst. 3 písm. a) nebo c) Smlouvy o ES.

3. POUŽITELNOST ČL. 87 ODST. 1 V OBLASTI RIZIKOVÉHO KAPITÁLU

3.1 Obecně použitelné texty

Komise již zveřejnila řadu textů, které poskytují výklad k tomu, zda konkrétní opatření spadá pod definici státní podpory, a které mohou být použitelné pro opatření týkající se rizikového kapitálu. Patří mezi ně sdělení o vládních kapitálových příspěvcích z roku 1984 (13), sdělení o použití pravidel o státní podpoře na opatření týkající se přímého zdaňování podniků z roku 1998 (14) a sdělení o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory ve formě záruk (15). Komise bude nadále používat tyto texty při vyhodnocování, zda opatření týkající se rizikového kapitálu představují státní podporu.

3.2 Přítomnost státní podpory na třech úrovních

Opatření týkající se rizikového kapitálu často zahrnují složité systémy na podporu rizikového kapitálu, protože orgány veřejné moci vytvářejí pobídky pro určitou skupinu hospodářských subjektů (investorů), aby poskytly finanční prostředky jiné skupině (cílovým malým a středním podnikům). Podle struktury opatření mohou přijímat státní podporu podniky z obou skupin nebo jen jedné z nich, přestože záměrem orgánů veřejné moci může být poskytnutí výhod jen pro druhou skupinu. Navíc ve většině případů opatření vyžaduje vytvoření fondu nebo jiného investičního prostředku, který je oddělený od investorů i podniků, do kterých se investuje. V takových případech je rovněž nezbytné posoudit, zda fond nebo subjekt lze považovat za podnik, který přijímá státní podporu.

V této souvislosti se financování ze zdrojů, které nejsou státními zdroji ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES, považuje za financování poskytnuté soukromými investory. To se vztahuje zejména na financování Evropskou investiční bankou nebo Evropským investičním fondem.

Při určování přítomnosti státní podpory na každé z různých úrovní přihlédne Komise k těmto konkrétním faktorům (16).

Podpora investorům. Pokud opatření umožňuje investorům podílet se na vlastním nebo kvazivlastním kapitálu jedné nebo více společností za podmínek, které jsou pro ně příznivější, než pro veřejné investory, nebo jsou příznivější, než kdyby tyto investice provedli bez daného opatření, má se za to, že je těmto investorům poskytována výhoda. Tato výhoda může mít různé podoby, jak je upřesněno v bodě 4.2 těchto pokynů. Na tom nic nemění ani skutečnost, že opatření přesvědčí investora, aby sám poskytl dotyčné společnosti nebo dotyčným společnostem výhodu. Naopak Komise bude považovat investice za uskutečněné bez rozdílu mezi veřejnými a soukromými investory, a tudíž nepředstavující státní podporu, pokud by jejich podmínky byly přijatelné pro běžný hospodářský subjekt v tržním hospodářství bez veřejného zásahu. Předpokládá se, že tak tomu je pouze tehdy, pokud veřejní a soukromí investoři sdílejí přesně stejná rizika a odměny, jejichž výše fluktuuje směrem nahoru a dolů, a mají stejnou míru podřízenosti a pokud nejméně 50 % finančních prostředků na opatření poskytnou soukromí investoři, kteří nejsou závislí na společnostech, do nichž investují.

Podpora investičnímu fondu a/nebo jeho manažeru. Obecně Komise zastává názor, že investiční fond je spíše prostředníkem pro převod podpory investorům a/nebo podnikům, do nichž se investuje, než samotným příjemcem podpory. Avšak například daňová opatření nebo jiná opatření zahrnující přímé převody ve prospěch stávajících fondů s množstvím různých investorů s povahou nezávislého podniku mohou představovat státní podporu, pokud se investice neuskuteční za podmínek, které by byly přijatelné pro běžný hospodářský subjekt v tržním hospodářství, čímž není příjemci poskytnuta žádná výhoda. Stejně tak se za státní podporu bude považovat podpora manažerům fondu nebo správcovské společnosti, pokud jejich odměna neodráží plně současnou tržní odměnu ve srovnatelné situaci. Tak tomu bude zejména tehdy, pokud manažeři nebo manažerská společnost nejsou vybráni prostřednictvím otevřeného a průhledného veřejného nabídkového řízení nebo pokud dostávají jiné výhody udělené státem.

Podpora podnikům, do nichž se investuje. Pokud je podpora přítomna na úrovni investorů nebo investičního fondu, má Komise za to, že tato podpora přinejmenším částečně přechází na cílové podniky, a že je tudíž přítomna rovněž na jejich úrovni. Tak tomu je i tehdy, pokud investiční rozhodnutí přijímají manažeři fondu podle čistě obchodní logiky.

Ve všech ostatních případech podniky, do nichž se investuje, nebudou považovány za příjemce podpory, pokud se investice uskuteční za podmínek, které by byly přijatelné pro tržně jednajícího soukromého investora za nepřítomnosti jakéhokoliv zásahu státu. Za tímto účelem Komise zváží, zda jsou tato investiční rozhodnutí přijata výhradně s cílem maximalizace zisku a zda jsou spojená s přiměřeným obchodním plánem a předpoklady a s jasnou a realistickou výstupní strategií. Důležitý bude rovněž výběr manažerů fondu nebo správcovské společnosti a jejich mandát k investování i procentní podíl a míra účasti soukromých investorů.

3.3 Částky de minimis

Jsou-li veškeré finanční prostředky v podobě rizikového kapitálu poskytnuty příjemcům de minimis ve smyslu nařízení Komise (ES) č. 69/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis (17) a nařízení Komise (ES) č. 1860/2004 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis v odvětví zemědělství a rybolovu (18), má se za to, že nespadají pod čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES. U opatření týkajících se rizikového kapitálu je použití pravidla de minimis složitější vzhledem k obtížím při výpočtech podpory a také skutečnosti, že opatření mohou poskytnout podporu nejen cílovým podnikům, ale i ostatním investorům. Je-li však možné tyto obtíže překonat, zůstává pravidlo de minimis použitelné. Pokud režim podpory poskytuje každému podniku veřejné prostředky pouze do výše příslušného prahu de minimis na tříleté období, je jisté, že se jakákoli podpora těmto podnikům a/nebo investorům nachází ve stanovených mezích.

4. POSOUZENÍ SLUČITELNOSTI PODPORY RIZIKOVÉHO KAPITÁLU PODLE ČL. 87 ODST. 3 PÍSM. C) SMLOUVY O ES

4.1 Obecné zásady

Ustanovení čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES stanoví, že podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností, mohou být považovány za slučitelné se společným trhem, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem. Na základě ověření vyváženosti podle oddílu 1.3 Komise prohlásí opatření zahrnující užití rizikového kapitálu za slučitelná pouze tehdy, dospěje-li k závěru, že opatření podpory povede k obstarání vyššího objemu rizikového kapitálu, aniž by byly negativně změněny podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem. V tomto oddíle jsou stanovena kritéria, na jejichž základě bude Komise posuzovat podporu v podobě rizikového kapitálu ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES.

Pokud Komise obdrží úplné oznámení, které prokazuje, že jsou splněny všechny podmínky stanovené v tomto oddíle, přistoupí k rychlému vyhodnocení ve lhůtách, které stanovuje nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (19). Pro určité druhy opatření, která nesplňují všechny podmínky stanovené v tomto oddílu, provede Komise podrobnější posouzení opatření týkajícího se rizikového kapitálu, jak je podrobně popsáno v oddílu 5.

Existuje-li podpora rovněž na úrovni cílových podniků a poskytování rizikového kapitálu je spojeno s náklady, které jsou způsobilé pro podporu podle jiného nařízení, rámce nebo pokynů, může být takovýto text použit pro posouzení toho, zda je podpora slučitelná se společným trhem.

4.2 Forma podpory

Výběr formy opatření podpory je zpravidla přenechán členskému státu; to se týká i opatření zahrnujícího užití rizikového kapitálu. Komise však při hodnocení takových opatření přihlédne k tomu, zda motivují tržně jednající investory, aby poskytli rizikový kapitál cílovým podnikům, a zda pravděpodobně povedou k rozhodnutí investovat přijatému na obchodním základě (tedy s cílem maximalizace zisku), jak je vysvětleno dále v oddílu 4.3.

Komise se domnívá, že mezi formy takových pobídek pro investory, které jsou schopné přinést požadované výsledky, patří:

a)	ustavení investičních fondů („fondů rizikového kapitálu“), v nichž je stát společníkem, investorem nebo účastníkem, a to i za méně výhodných podmínek než ostatní investoři;

záruky investorům rizikového kapitálu nebo fondům rizikového kapitálu za část investičních ztrát nebo za záruky přiznané na půjčky investorům/fondům na investice do rizikového kapitálu za předpokladu, že pokrytí možných ztrát z veřejných prostředků nepřekračuje 50 % nominální částky zaručených investic;

c)	jiné finanční nástroje ve prospěch investorů rizikového kapitálu nebo fondů rizikového kapitálu k poskytnutí dodatečného investičního kapitálu;

d)	daňové pobídky investičním fondům a/nebo jejich manažerům či investorům, kteří investují do rizikového kapitálu.

4.3 Podmínky slučitelnosti

Aby se zajistilo, že v opatření týkajícím se rizikového kapitálu je přítomen motivační účinek a nezbytnost podpory, jak je stanoveno v oddílu 1.3.4, je důležitá řada ukazatelů. Základem je, že se státní podpora musí zaměřit na určité selhání trhu, přičemž existuje dostatek důkazů o jeho existenci. Za tímto účelem stanoví pokyny zvláštní povolené mezní částky investičních tranší do cílových malých a středních podniků v raných fázích podnikání. Má-li být tato podpora omezena na nejnižší možnou míru, je nezbytné, aby byly podpořené investice do cílových malých a středních podniků uskutečněny s cílem maximalizace zisku a byly řízeny na obchodním základě. Komise bude mít za to, že motivační účinek a nezbytnost podpory jsou v opatření týkajícím se rizikového kapitálu přítomny a že celková bilance je pozitivní, jestliže jsou splněny všechny níže uvedené podmínky.

Opatření specificky zahrnující investiční nástroje budou vyhodnocena na základě oddílu 5 těchto pokynů a nikoli na základě podmínek tohoto oddílu.

4.3.1 Maximální výše tranší investic

Opatření týkající se rizikového kapitálu musí poskytnout finanční tranše, zcela nebo částečně financované prostřednictvím státní podpory, které v období dvanácti měsíců nepřevýší částku 1,5 milionu EUR na cílový podnik.

4.3.2 Omezení na financování růstu v raných fázích

Opatření týkající se rizikového kapitálu musí být omezeno na financování fáze rozšiřování malých a středních podniků usazených v podporovaných oblastech. Musí byt omezeno na poskytování finančních prostředků do raných fází rozvoje středních podniků, které se nachází v nepodporovaných regionech.

4.3.3 Převaha nástrojů investování do vlastního a kvazivlastního kapitálu

Opatření týkající se rizikového kapitálu musí poskytovat nejméně 70 % svého celkového rozpočtu v podobě nástrojů investování do vlastního nebo kvazivlastního kapitálu cílových malých a středních podniků. Při vyhodnocování povahy těchto nástrojů přihlédne Komise k ekonomické podstatě těchto nástrojů a nikoli k jejich názvu nebo kvalifikaci, které jim připisují jejich investoři. Komise vezme v úvahu zejména stupeň rizika, které investor podstoupí v podnikání cílové společnosti, možné ztráty, jež investor ponese, převahu odměny závislé na zisku nad pevnou odměnou a pořadí nároků investora v případě úpadku společnosti. Komise může vzít v úvahu i nakládání s daným investičním nástrojem ve světle převažujících vnitrostátních právních, regulatorních, finančních a účetních pravidel, jsou-li tato pravidla konzistentní a relevantní pro danou kvalifikaci.

4.3.4 Účast soukromých investorů

Financování opatření týkajícího se rizikového kapitálu musí soukromí investoři zajistit přinejmenším z 50 % nebo, v případě opatření zaměřených na malé a střední podniky usazené v podporovaných oblastech, přinejmenším z 30 %.

4.3.5 Investiční rozhodnutí motivovaná ziskem

Opatření týkající se rizikového kapitálu musí zajistit, aby rozhodnutí investovat do cílových společností byla motivována ziskem. Tak tomu je, pokud motivací k uskutečnění investice je maximalizace zisku investorů výběrem investic s významným ziskovým potenciálem a poskytnutí trvalé pomoci cílovým společnostem za tímto účelem.

Předpokládá se, že toto kriterium je splněno, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)	na opatřeních se významnou měrou účastí kapitál soukromých investorů, jak je popsáno v bodě 4.3.4, který je investován na obchodním základě (tedy pouze pro zisk), přímo nebo nepřímo do vlastního kapitálu cílových podniků; a

b)	existuje obchodní plán pro každou investici, který obsahuje podrobné údaje o výrobku, prodeji a vývoji ziskovosti a stanovování životaschopnosti projektu ex ante; a

c)	existuje jasná a reálná výstupní strategie odchodu pro každou investici.

4.3.6 Obchodní řízení

Řízení opatření týkajícího se rizikového kapitálu nebo fondu musí být uskutečněno na obchodním základě. Tým vedoucích pracovníků by musí chovat jako manažeři v soukromém sektoru a usilovat o maximální výnos pro investory. Předpokládá se, že toto kritérium je splněno v případě:

a)	dohody mezi profesionálním manažerem fondu nebo správcovskou společností a účastníky fondu, podle které je odměna manažera spojena s výkonností fondu a která stanoví cíle fondu a navrhované načasování investic; a

b)	zastoupení investorů činných na soukromém trhu při přijímání rozhodnutí, např. prostřednictvím výboru investorů nebo poradního výboru a

c)	nejlepších postupů a zákonného dohledu při řízení fondů.

4.3.7 Zaměření na odvětví

Vzhledem k tomu, že se mnohé fondy soukromého sektoru zaměřují na zvláštní inovační technologie nebo dokonce odvětví (například zdravotnictví, informační technologie, biotechnologie), může Komise přijmout zaměření na odvětví u opatření týkajících se rizikového kapitálu za podmínky, že opatření spadá pod ustanovení oddílu 2.1 těchto pokynů.

5. SLUČITELNOST OPATŘENÍ PODPORY TÝKAJÍCÍCH SE RIZIKOVÉHO KAPITÁLU S VÝHRADOU PODROBNÉHO POSOUZENÍ

Tento oddíl pokynů se vztahuje na opatření týkající se rizikového kapitálu, která splňují některé, ale ne všechny podmínky stanovené v oddíle 4. U těchto opatření je nezbytné podrobnější posouzení slučitelnosti na základě ověření vyváženosti uvedeného v bodě 1.3 vzhledem k nutnosti zajistit zaměření na příslušné definované selhání trhu a přiměřenost podpory i kvůli vyšším rizikům možného vytěsnění soukromých investorů a narušení hospodářské soutěže.

Analýza slučitelnosti opatření se Smlouvou o ES se bude zakládat na řadě pozitivních a negativních prvků. Žádný z prvků není sám o sobě určující a ani žádnou skupinu prvků nelze považovat za dostatečnou pro zajištění slučitelnosti. V některých případech může použitelnost a hodnota prvků záviset na formě opatření.

Členské státy musí předložit všechny prvky a důkazy, které považují za užitečné pro posouzení opatření. Požadovaná úroveň důkazních prostředků a posouzení Komise budou záviset na povaze jednotlivých případů a budou úměrné míře selhání trhu, jež se řeší, a riziku vytěsnění soukromých investic.

5.1 Opatření podpory podléhající podrobnému posouzení

Níže uvedené typy opatření týkajících se rizikového kapitálu, která nesplňují jednu či více podmínek stanovených v oddíle 4, budou podrobeny důkladnějšímu posouzení vzhledem k méně zjevnému důkazu o selhání trhu, které se má řešit, a větší možnosti vytěsnění soukromých investic a/nebo narušení hospodářské soutěže.

a) Opatření k poskytnutí investičních tranší překračujících povolenou mezní částku ve výši 1,5 milionu EUR na cílový malý nebo střední podnik v každém období dvanácti měsíců

Komise si je vědoma stálých výkyvů na trhu rizikového kapitálu a nedostatku vlastního kapitálu v průběhu určitého časového období, jakož i různé míry, v jaké jsou podniky dotčeny selháním trhu v závislosti na jejich velikosti, fázi vývoje podniku a hospodářském odvětví. Komise je proto připravena zvážit, zda prohlásí opatření týkající se rizikového kapitálu, která umožňují investiční tranše překračující mezní částku ve výši 1,5 milionu EUR na podnik a rok, za slučitelná se společným trhem, za předpokladu, že jsou předloženy nezbytné důkazy o selhání trhu.

b) Opatření umožňující financování růstu středně velkých podniků v nepodporovaných oblastech

Komise uznává, že určité středně velké podniky v nepodporovaných oblastech mohou mít nedostatečný přístup k rizikovému kapitálu i ve fázi růstu navzdory tomu, že podniky, které vykáží významný obrat a/nebo značnou celkovou bilanci, mají k dispozici finanční prostředky. Komise je proto připravena zvážit, zda prohlásí opatření, která v určitých případech zčásti pokryjí fázi růstu podniků, za slučitelná se společným trhem, za předpokladu, že jí budou předloženy potřebné důkazy.

c) Opatření umožňující následné investice do cílových společností, které již obdržely podporované kapitálové injekce k zajištění následních kol financování, třebaže případně převyšují obecné mezní částky povolených tranší, a k financování úvodních fází rozvoje společností

Komise uznává význam následných investic do cílových společností, které již obdržely podporované kapitálové injekce v úvodních fázích jejich rozvoje k financování následných kol, třebaže případně převyšují obecné mezní částky povolených tranší, a k financování do okamžiku výstupu původní investice. To může být potřebné k tomu, aby se zabránilo zředění veřejné účasti na těchto kolech financování a aby se zároveň zajistila kontinuita financování cílových podniků s cílem umožnit veřejným i soukromým investorům plně využít případných zisků z rizikových investic. Za těchto okolností a při uvážení specifických rysů cílového odvětví a podniků je Komise ochotna zvážit, zda prohlásí následnou investici za slučitelnou se společným trhem, za předpokladu, že je investovaná částka úměrná počáteční investici i velikosti příslušného fondu.

d) Opatření umožňující účast soukromých investorů nižší než 50 % v nepodporovaných oblastech nebo nižší než 30 % v podporovaných oblastech

Ve Společenství se vzájemně značně odlišuje úroveň rozvoje trhu rizikového kapitálu v různých členských státech. V těchto případech může být obtížné najít soukromé investory, a proto je Komise ochotna zvážit, zda prohlásí opatření se soukromou účastí nižší než výše uvedené prahy za slučitelná se společným trhem, za předpokladu, že členské státy předloží potřebné důkazy.

Tento problém může být ještě závažnější u opatření týkajících se rizikového kapitálu, která jsou zaměřena na malé a střední podniky v podporovaných oblastech. V těchto případech může být nedostatek kapitálu dostupného pro tyto podniky ještě větší vzhledem k jejich vzdálenosti od středisek spekulativního kapitálu, menší hustotě obyvatelstva a větší neochotě soukromých investorů nést riziko. Tyto malé a střední podniky mohou být rovněž nepříznivě ovlivněny problémy na straně poptávky, např. potížemi při vypracování životaschopného projektu připraveného pro investování, omezenější kulturou vlastního kapitálu a zejména neochotou přijít o manažerskou kontrolu v důsledku zásahu spekulativního kapitálu.

e) Opatření k poskytnutí počátečního kapitálu malým podnikům, u nichž lze předvídat i) malou nebo žádnou účast soukromých investorů a/nebo ii) převahu dluhových investičních nástrojů na rozdíl od vlastního a kvazivlastního kapitálu

Selhání trhu, která postihují podniky ve fázi před jejich založením a v počáteční fázi, jsou patrnější vzhledem k mimořádně vysoké míře rizika spojeného s možným investováním a nutnosti podnikateli v této rozhodující fázi podrobně radit. To se rovněž odráží v neochotě, téměř nepřítomnosti soukromých investorů, kteří poskytují počáteční kapitál, z čehož plyne, že riziko vytěsnění neexistuje či je pouze velmi omezené. Vzhledem k značné vzdálenosti od trhu těchto mikropodniků nebo malých podniků je rovněž možnost narušení hospodářské soutěže menší. Tyto důvody mohou ospravedlnit příznivější postoj Komise k opatřením zaměřeným na fázi před založením a počáteční fázi, a to rovněž na základě potenciálně rozhodujícího významu těchto podniků pro růst a pracovní příležitosti v EU.

f) Opatření, která výslovně předpokládají užití určitého investičního prostředku

Určité investiční prostředky mohou usnadnit nalezení nejvhodnějších investorů pro určité malé a střední podniky, pro něž to může znamenat usnadnění přístupu k rizikovému kapitálu. V případě selhání trhu, které se dotýká podniků, na něž je prostředek zaměřen, nemůže daný prostředek účinně fungovat bez finančních pobídek. Investoři například nemusí považovat určitý typ investice, na něž se zaměřil daný investiční prostředek, za atraktivní v porovnání s většími tranšemi investic nebo investic do zaběhnutějších podniků nebo zavedenějších trhů, a to i navzdory jasnému potenciálu ziskovosti cílových podniků. Komise je proto ochotna zvážit, zda prohlásí opatření, které zahrnují užití určitého konkrétního investičního prostředku, za slučitelná se společným trhem, za podmínky, že jí budou předloženy potřebné důkazy jasně vymezeného selhání trhu.

g) Náklady spojené s úvodním mapováním společností z hlediska ukončení investic až do fáze certifikace („náklady spojené s výběrem vhodného subjektu pro investice“)

Fondy rizikového kapitálu nebo jejich manažeři musí někdy před tím, než dospějí do fáze certifikace, vynaložit určité finanční prostředky na výběr vhodného malého nebo středního podniku, do nějž budou investovat. Granty, které pokryjí část těchto nákladů, musí představovat pobídku pro fondy nebo jejich manažery, aby prováděli více činností souvisejících s hledáním vhodného objektu pro investice, než by byli ochotni učinit při absenci grantů. To může být výhodné i pro dotčené malé a střední podniky, a to i v případě, že toto hledání nepovede k poskytnutí investice, neboť to malým a středním podnikům umožní získat větší zkušenosti s financováním zahrnujícím rizikový kapitál. Tyto důvody mohou ospravedlnit pozitivnější přístup Komise ke grantům, které pokryjí část nákladů fondů rizikového kapitálu nebo jejich manažerů na hledání vhodného objektu pro investice, jsou-li splněny následující podmínky: Způsobilé náklady musí být omezeny na náklady s hledáním vhodného objektu investic, který souvisí s malými a středními podniky, zejména v raných fázích před jejich založením a bezprostředně po něm, kde takovéto náklady nevedou k realizaci investice a zároveň nezahrnují právní a administrativní náklady fondů. Kromě toho nesmí grant přesáhnout hranici 50 % způsobilých nákladů.

5.2 Příznivé účinky podpory

5.2.1 Existence tržního selhání a důkazy o něm

U opatření týkajících se rizikového kapitálu, která předpokládají investice do cílových podniků nesplňující podmínky stanovené v oddíle 4, zejména u poskytování tranší převyšujících částku 1,5 milionu EUR na každý cílový malý nebo střední podnik a období dvanácti měsíců, poskytnutí následných investic nebo financování fáze růstu středních podniků v nepodporovaných oblastech i opatření výslovně předpokládající použití určitého investičního prostředku bude Komise požadovat dodatečné důkazy o selháních trhu, která jsou řešena na každé úrovni, na níž může podpora existovat, dříve než prohlásí navrhované opatření týkající se rizikového kapitálu za slučitelné se společným trhem. Tyto důkazy musí být založeny na nezávislé studii, která prokazuje rozsah nedostatečné nabídky vlastního kapitálu s ohledem na podniky a odvětví, na něž se opatření týkající se rizikového kapitálu zaměřuje. Příslušné informace se týkají nabídky rizikového kapitálu a mobilizačního kapitálu, jakož i významu odvětví spekulativního kapitálu v místním hospodářství. V ideálním případě by měly být informace poskytnuty pro období tří až pěti let před provedením opatření a rovněž pro budoucí období, a to na základě odpovídajících odhadů, jsou-li k dispozici. Důkazy, které je nutno předložit, by měly rovněž zahrnout tyto skutečnosti:

a)	vývoj získávání zdrojů za posledních pět let, též ve srovnání s příslušnými vnitrostátními a/nebo evropskými průměry;

b)	současný převis peněžních prostředků;

c)	podíl investičních programů podporovaných vládou na celkových investicích spekulativního kapitálu za poslední tři roky až pět let;

d)	procentní podíl nově založených podniků, které získaly spekulativní kapitál;

e)	rozložení investic podle kategorií výše investic;

f)	srovnání počtu předložených obchodních plánů s počtem uskutečněných investic podle segmentu (výše investice, odvětví, kolo financování atd.).

U opatření zaměřených na malé a střední podniky usazené v podporovaných oblastech musí být příslušné informace doplněny dalšími náležitými důkazy prokazujícími regionální zvláštnosti, které odůvodňují podobu plánovaného opatření. Významné mohou být tyto skutečnosti:

odhad dodatečného rozsahu nedostatečné nabídky vlastního kapitálu zapříčiněného odlehlostí a jinými regionálními zvláštnostmi, zejména pokud jde o celkovou částku investovaného rizikového kapitálu, počet fondů nebo investičních nástrojů, které se na daném území nebo v blízkém okolí vyskytují, nebo dostupnost kvalifikovaných manažerů, počet obchodů a průměrnou a minimální velikost obchodů, jsou-li tyto údaje k dispozici;

b)	zvláštní údaje o místním hospodářství, společenské a/nebo historické důvody nedostatečného poskytování rizikového kapitálu ve srovnání s příslušnými průměrnými údaji a/nebo popřípadě situací v členských státech a/nebo na evropské úrovni;

c)	případný další důležitý ukazatel, který dokládá vyšší míru selhání trhu.

Členské státy mohou několikrát opětovně předložit tytéž důkazní prostředky za podmínky, že se nezmění dané podmínky na trhu. Komise si vyhrazuje právo ověřit platnost předložených důkazů.

5.2.2 Vhodné nástroje

Důležitou skutečností při ověřování vyváženosti je otázka, zda a nakolik lze státní podporu v oblasti rizikového kapitálu považovat za vhodný nástroj k podněcování investování soukromého rizikového kapitálu. Toto posouzení úzce souvisí s posouzením motivačního účinku a nezbytnosti podpory, jak je stanoveno v bodě 5.2.3.

V zevrubném hodnocení bude Komise přihlížet zejména k případnému posouzení dopadu navrhovaného opatření, které by měl provést členský stát. Za vhodný nástroj se považují opatření, u nichž členský stát zvážil jiné možné politiky a u nichž byly zjištěny výhody použití výběrového nástroje, jako je státní podpora, a byly předloženy Komisi. Komise posoudí rovněž důkazy jiných přijatých opatření nebo opatření, která mají být přijata, k řešení nedostatku vlastního kapitálu a zejména problémů na straně nabídky a poptávky, které ovlivňují cílové malé a střední podniky, aby zjistila, jak budou vzájemně působit s navrhovaným opatřením týkajícím se rizikového kapitálu.

5.2.3 Motivační účinek a nezbytnost podpory

Při posuzování slučitelnosti hraje rozhodující úlohu motivační účinek opatření podpory týkajících se rizikového kapitálu. Komise se domnívá, že kritéria uvedená v oddíle 4 dostatečně zaručují, že v určitém opatření týkajícím se rizikového kapitálu je přítomen motivační účinek. Komise je však přesvědčena, že u opatření, na něž se vztahuje tento oddíl, je motivační účinek méně patrný. Komise proto přihlédne i k níže uvedeným dodatečným kritériím, která prokazují, že investiční rozhodnutí jsou motivována ziskem, a popřípadě dokazují obchodní řízení opatření.

5.2.3.1 Obchodní řízení

Kromě splnění podmínek stanovených v bodě 4.3.6 bude Komise hodnotit kladně skutečnost, že jsou opatření týkající se rizikového kapitálu nebo fondy řízeny profesionály ze soukromého sektoru nebo nezávislými odborníky vybranými průhledným nediskriminačním postupem, pokud možno v otevřeném výběrovém řízení, kteří mají prokazatelné zkušenosti a v minulosti působili v oblasti investování na kapitálovém trhu, v ideálním případě ve stejném odvětví (odvětvích), na něž se fond zaměřuje, a také znalosti příslušných právních a účetních předpokladů investování.

5.2.3.2 Přítomnost investičního výboru

Dalším pozitivním prvkem je přítomnost investičního výboru, který je nezávislý na manažerské společnosti fondu a skládá se z nezávislých odborníků ze soukromého sektoru, kteří mají značné zkušenosti v cílovém odvětví, a pokud možno i zástupců investorů, nebo nezávislých odborníků vybraných průhledným nediskriminačním postupem, pokud možno v otevřeném výběrovém řízení. Tito odborníci poskytnou manažerům nebo manažerské společnosti analýzy současné a výhledové situace na trhu a podrobně zkoumají a navrhují možné cílové podniky s dobrými investičními vyhlídkami.

5.2.3.3 Rozsah opatření/velikost fondu

Komise bude hodnotit příznivě, pokud opatření týkající se rizikového kapitálu má rozpočet na investice do cílových malých a středních podniků dostatečně velký, aby bylo možno při správě fondu dosáhnout úspor z rozsahu a možnosti rozložit riziko prostřednictvím dostatečného počtu investic. Velikost fondu by měla zaručit pravděpodobnost absorpce vysokých nákladů transakce a/nebo financování pozdějších, rentabilnějších fází cílových společností. Větší fondy budou hodnoceny příznivě rovněž s přihlédnutím k cílovému odvětví a za předpokladu, že rizika týkající se vytěsnění soukromých investic a narušení hospodářské soutěže jsou omezena na nejnižší možnou míru.

5.2.3.4 Přítomnost tzv. „business angels“

U opatření zaměřených na počáteční kapitál bude Komise s ohledem na patrnější míru selhání trhu, kterou lze v této fázi pociťovat, pohlížet příznivě na přímou nebo nepřímou účast tzv. „business angels“ u investic v počáteční fázi. V těchto případech bude proto ochotna zvážit, zda prohlásí opatření za slučitelná se společným trhem, pokud mají za následek převahu dluhových nástrojů, včetně vyššího stupně podřízenosti státních fondů a práva tzv. „business angels“ na první zisk nebo vyšší odměnu za poskytnutí kapitálu a aktivní účast na řízení opatření/fondu a/nebo cílových podniků.

5.2.4 Přiměřenost

Slučitelnost vyžaduje, aby byla výše podpory omezena na nejnižší možnou míru. Způsob, jímž lze dosáhnout přiměřenosti, bude nutně záviset na podobě dotyčného opatření. Nicméně nepřítomnost mechanismu kontrol zabraňujících nadměrnému odškodňování investorů, nebo opatření, podle nějž riziko ztráty nese výhradně veřejný sektor a/nebo zisky připadnou výhradně ostatním investorům, se opatření nebudou považovat za přiměřená.

Komise bude mít za to, že na posouzení přiměřenosti mají příznivý vliv níže uvedené skutečnosti, jelikož představují přístup zahrnující nejlepší praxi:

Veřejné nabídkové řízení pro manažery. Průhledné, nediskriminační otevřené nabídkové řízení k výběru manažerů nebo manažerské společnosti, které zajistí co nejlepší kombinaci kvality a protihodnoty, se bude hodnotit příznivě, jelikož omezuje výši nákladů (případně i podpory) na nejnižší možnou míru a minimalizuje též narušení hospodářské soutěže.

Výzva k podání nabídek nebo veřejná výzva pro investory. Vypsání výběrového řízení ke stanovení případných preferenčních podmínek pro investory nebo dostupnost takovýchto podmínek pro jiné investory. Tato možnost může mít podobu veřejné výzvy pro investory při vzniku investičního fondu nebo investičního nástroje, nebo může mít podobu režimu (např. záručního režimu), který po určitou delší dobu zůstane otevřený pro nové investory.

5.3 Nepříznivé účinky podpory

Při posuzování slučitelnosti opatření týkajících se rizikového kapitálu Komise zváží možné nepříznivé účinky, pokud jde o narušení hospodářské soutěže a riziko vytěsnění soukromých investic, a výše uvedené příznivé účinky. Tyto možné nepříznivé účinky musí být analyzovány na každé ze tří úrovní, na nichž může být podpora přítomna. Podpora investorům, investičním nástrojům a investičním fondům může mít nepříznivý vliv na hospodářskou soutěž na trhu poskytování rizikového kapitálu. Podpora poskytnutá cílovým podnikům může nepříznivě ovlivnit trhy s výrobky, na nichž tyto podniky soutěží.

5.3.1 Vytěsňování

Na trhu poskytování rizikového kapitálu může vést státní podpora k vytěsnění soukromých investic. To může snížit pobídky pro soukromé investory, aby poskytovali finanční prostředky cílovým malým a středním podnikům a aby čekali, až stát těmto investicím poskytne podporu. Toto riziko vzrůstá s rostoucí výší investice vložené do podniku, s velikostí podniku a v pozdějších fázích podnikání, jelikož se možnost získání soukromého rizikového kapitálu v těchto případech neustále rozšiřuje.

Komise proto bude požadovat zvláštní důkazy týkající se rizika vytěsnění u opatření umožňujících získání větších tranší investic do cílových malých a středních podniků nebo získání investic či financování následných fází nebo fáze růstu středních podniků v nepodporovaných oblastech nebo u opatření s nízkou účastí soukromých investorů, popřípadě opatření, která výslovně obsahují určitý investiční nástroj.

Členské státy kromě toho musí předložit důkazy, aby prokázaly, že nebezpečí vytěsnění neexistuje, což se konkrétně týká cílového úseku a/nebo struktury výrobního odvětví. Významné mohou být tyto skutečnosti:

a)	počet společností/fondů rizikového kapitálu nebo investičních nástrojů v členském státě nebo v případě regionálního fondu v dané oblasti a úseky, na nichž působí;

b)	cílové investice podle velikosti podniků, fáze růstu a odvětví podnikání;

c)	průměrná velikost obchodu a případně minimální velikost obchodu, který by investoři zvažovali;

d)	celková výše spekulativního kapitálu, kterou má příslušné opatření zajistit pro cílové společnosti, odvětví a fázi.

5.3.2 Další narušení hospodářské soutěže

Na trhu, na němž se vyskytují malé a střední podniky, které byly většinou založeny teprve nedávno, je nepravděpodobné, že by tyto malé a střední podniky měly významnější tržní sílu, takže zde existuje významné narušení hospodářské soutěže. Nelze však vyloučit, že opatření týkající se rizikového kapitálu udrží při životě nevýkonné podniky, které by jinak zanikly. Nadměrná nabídka rizikového kapitálu nevýkonným podnikům může navíc uměle zvyšovat jejich hodnotu, a tak narušovat trh rizikového kapitálu na úrovni poskytovatelů finančních prostředků, kteří musí za nákup těchto podniků platit vyšší ceny. Podpora určitému odvětví může rovněž zachovat výrobu v nekonkurenceschopných odvětvích, zatímco podpora určitým regionům může vést k neefektivní alokaci výrobních činitelů v regionech.

Při analýze těchto rizik podrobí Komise zkoumání zejména tyto činitele:

a)	celkovou rentabilitu podniků, do nichž se investuje, za určité časové období a vyhlídky na budoucí rentabilitu;

b)	počet úpadků podniků, na něž se opatření zaměřilo;

c)	maximální výši tranší investic, kterou opatření předpokládá, v porovnání s obratem a náklady cílových malých a středních podniků;

d)	nadbytečnou kapacita podporovaného odvětví.

5.4 Porovnání a rozhodnutí

Na základě výše uvedených kladných a záporných skutečností Komise porovná účinky opatření týkajícího se rizikového kapitálu a rozhodne, zda výsledná narušení nepříznivě ovlivňují podmínky obchodování v rozsahu, který je v rozporu se společným zájmem. Analýza každého jednotlivého případu bude založena na celkovém posouzení předvídatelných příznivých a nepříznivých účinků státní podpory. Za tímto účelem Komise nebude uplatňovat výše uvedená kritéria mechanicky, ale bude celkově posuzovat jejich relativní význam.

Komise může schválit oznámené opatření podpory bez zahájení formálního vyšetřovacího řízení nebo po formálním vyšetřovacím řízení stanoveném v článku 6 nařízení (ES) č. 659/1999 může ukončit řízení rozhodnutím podle článku 7 uvedeného nařízení. Pokud Komise přijme podmínečné rozhodnutí ve smyslu čl. 7 odst. 4 nařízení (ES) č. 659/1999 o ukončení formálního vyšetřovacího řízení, může připojit zejména níže uvedené podmínky k omezení možného narušení hospodářské soutěže a zajištění přiměřenosti:

a)	pokud se plánují vyšší mezní částky investic na cílový podnik, může snížit maximální částku navrženou pro investiční tranši nebo stanovit celkovou maximální výši finančních prostředků na cílový podnik;

b)	pokud jsou plánovány investice během fáze růstu středních podniků v nepodporovaných oblastech, může omezit investice zejména na počáteční kapitál a kapitál pro zahájení podnikání a/nebo omezit investice na jedno či dvě kola a/nebo stanovit maximální mezní částku pro každý cílový podnik;

c)	pokud jsou plánovány následné investice, stanovit zvláštní omezení, pokud jde o maximální částku investovanou do každého cílového podniku, investiční fázi způsobilou pro zásah a/nebo maximální dobu, po níž lze podporu poskytnout, přičemž se přihlédne i k dotčenému odvětví a velikosti fondu;

pokud se předpokládá nižší účast soukromých investorů, požadovat postupné zvyšování účasti soukromých investorů v průběhu existence fondu, se zvláštním přihlédnutím k fázi podnikání, odvětví, příslušné míře podílu na zisku a podřízenosti a popřípadě umístění cílových podniků v podporovaných oblastech;

u opatření, která poskytují pouze počáteční kapitál, zajistit, aby stát obdržel přiměřený výnos ze svých investic odpovídající rizikům souvisejícím s těmito investicemi. Tak tomu může být zejména v případě, pokud stát financuje investice pomocí mezaninových investičních nástrojů (např. splatné půjčky) nebo dluhových nástrojů, jejichž výnos by měl být spojen například s možnými právy na využití (např. licenční poplatky) vyplývajícími z práv duševního vlastnictví vytvořených v důsledku investice;

f)	požadovat jinou rovnováhu mezi příslušnými úpravami týkajícími se podílu na zisku a ztrátách a míry podřízenosti mezi státem a soukromými investory;

g)	požadovat přísnější závazky s ohledem na kumulaci podpory rizikového kapitálu s podporou přiznanou podle předpisů nebo rámce pro státní podporu odchylně od oddílu 6.

6. KUMULACE

Jestliže je kapitál, který byl cílovému podniku poskytnut v rámci opatření týkajícího se rizikového kapitálu, na něž se vztahují tyto pokyny, použit na financování počátečních investic nebo jiných nákladů, které jsou způsobilé pro podporu podle jiných nařízení o blokových výjimkách, pokynů, rámců nebo jiných dokumentů o státní podpoře, musí se příslušné stropy podpory nebo maximální způsobilé částky snížit obecně o 50 % a u cílových podniků usazených v podporovaných oblastech o 20 % během prvních tří let od první investice rizikového kapitálu a až do obdržení celkové částky. Toto snížení se netýká intenzit podpory stanoveným rámcem Společenství pro státní podporu pro výzkum a vývoj (20) nebo jakýmkoli následným rámcem nebo nařízení o blokové výjimce pro tuto oblast.

7. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

7.1 Sledování a předkládání zpráv

Nařízení (ES) č. 659/1999 a nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (21)požaduje, aby členské státy předkládaly Komisi výroční zprávy.

U opatření týkajících se rizikového kapitálu, musí výroční zprávy obsahovat souhrnnou tabulku s rozpisem investic uskutečněných fondem nebo v rámci opatření týchajících se rizikového kapitálu včetně seznamu všech podniků, které jsou příjemci těchto opatření. Zpráva musí obsahovat též stručný popis činnosti investičních fondů s podrobnostmi o potenciálních obchodech podrobených kontrole a o skutečně provedených transakcích, jakož i o výkonnosti investičních nástrojů spolu s celkovou informací o výši kapitálu získaného prostřednictvím tohoto nástroje. Komise si může vyžádat dodatečnou informaci o přiznané podpoře, aby ověřila, zda byly dodrženy podmínky jejího rozhodnutí o schválení daného opatření podpory.

Výroční zprávy se zveřejní na internetových stránkách Komise.

Komise kromě toho má za to, že jsou v zájmu lepší průhlednosti regionální podpory v rozšířené Unii nezbytná i další opatření. Zejména je nutné zajistit, aby členské státy, hospodářské subjekty, zainteresované strany a vlastně i Komise samotná měly snadný přístup k plnému znění všech příslušných programů regionální podpory v rámci EU.

Toho lze snadno dosáhnout zřízením propojených internetových portálů. Z tohoto důvodu bude Komise při zkoumání režimů podpory zahrnujícími rizikový kapitál systematicky požadovat od dotčených členských států, aby zveřejnily plné znění všech povolených režimů podpory na internetu a sdělily Komisi internetovou adresu, na níž se tato zveřejněná znění nacházejí.

Režim podpory nesmí být uplatněn před zveřejněním příslušné informace na internetu.

Členské státy musí vést podrobné záznamy o podporách poskytnutých na všechna opatření zahrnující užití rizikového kapitálu. Tyto záznamy musí obsahovat veškeré informace potřebné k zajištění dodržování podmínek stanovených v těchto pokynech, zejména co se týče velikosti tranše, velikosti společnosti (malý nebo střední podnik), fázi rozvoje společnosti (počáteční fázi, fázi zahájení činnosti, fázi rozvoje) oblast její činnosti (nejlépe na čtyřmístné úrovni klasifikace NACE), jakož i informace o správě finančních prostředků a o kriteriích obsažených v těchto pokynech. Tyto informace musí být uloženy po dobu deseti let ode dne přiznání podpory.

Komise požádá členské státy o předložení této informace, aby bylo možno provést posouzení dopadu těchto pokynů po třech letech od okamžiku, kdy vstoupily v platnost.

7.2 Vstup v platnost a doba trvání

Komise použije tyto pokyny ode dne vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Tyto pokyny nahradí sdělení Komise z roku 2001 o státních podporách a rizikovém kapitálu.

Tyto pokyny pozbudou platnosti dnem 31. prosince 2013. Po konzultaci členských států může Komise tyto pokyny před pozbytím platnosti pozměnit tak, aby odrážely významné rysy politiky hospodářské soutěže nebo rizikového kapitálu, anebo aby odpovídaly dalším politikám Společenství nebo mezinárodním závazkům. Pokud by to bylo prospěšné, může poskytnout i další vyjasnění svého přístupu ke konkrétním otázkám. Komise hodlá tyto pokyny přezkoumat tři roky po jejich vstupu v platnost.

Komise bude tyto pokyny používat na všechna oznámená opatření rizikového kapitálu, o nichž musí rozhodnout poté, co budou pokyny zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie, a to i tehdy, jestliže nebyly před zveřejněním pokynů oznámeny.

V souladu se sdělením Komise o stanovení použitelných pravidel pro hodnocení nezákonné státní podpory („consecutio legis“) (22) použije Komise při posuzování neoznámené podpory následující právní předpisy:

a)	tyto pokyny, pokud byla podpora přiznána po jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

b)	sdělení o státní podpoře a rizikovém kapitálu ve všech ostatních případech.

7.3 Vhodná opatření

Na základě čl. 88 odst. 1 Smlouvy o ES Komise navrhuje členským státům níže uvedená vhodná opatření s ohledem na jejich příslušná stávající opatření týkající se rizikového kapitálu.

Aby zmíněná opatření byla v souladu s tímto dokumentem, členské státy je popřípadě pozmění tak, aby je uvedly do souladu s těmito pokyny ve lhůtě dvanácti měsíců ode dne vstupu těchto pokynů v platnost.

Členský státy jsou vyzývány, aby daly výslovný bezpodmínečný souhlas k tomuto návrhu vhodných opatření ve lhůtě dvou měsíců od data zveřejnění těchto pokynů. Pokud se určitý členský stát nevyjádří, bude mít Komise za to, že s navrženými opatřeními nesouhlasí.

(1) KOM(2005) 24.

(2) Úř. věst. L 333, 29.12.2000, s. 84. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1776/2005/ES (Úř. věst. L 289, 3.11.2005, s. 14).

(3) KOM(2005) 121 v konečném znění.

(4) KOM(2006) 349.

(5) KOM(2005) 107 v konečném znění – SEK (2005) 795.

(6) Úř. věst. C 235, 21.8.2001, s. 3.

(7) KOM(2005) 436 v konečném znění.

(8) Úř. věst. C 244, 1.10.2004, s. 2.

(9) Pro účely těchto pokynů se použijí definice stanovené v rámci o státní podpoře na stavbu lodí (Úř. věst. C 317, 30.12.2003, s. 11).

(10) Po účely těchto pokynů se pojmem „uhlí“ rozumí uhlí vysoké, střední a nízké kvality, kategorie A a B, ve smyslu mezinárodního systému kodifikace uhlí stanoveného Hospodářskou komisí Spojených národů pro Evropu.

(11) Pro účely těchto pokynů se použije definice stanovená v příloze I pokynů o vnitrostátní regionální podpoře na léta 2007-2013 (Úř. věst. C 54, 4.3.2006, s. 13).

(12) Úř. věst. C 10, 13.1.2001, s. 33. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1040/2006 (Úř. věst. L 187, 8.7.2006, s. 8).

(13) Bulletin ES 9-1984, přetištěno v „Právních předpisech o hospodářské soutěži v Evropských společenstvích“, svazek IIA, s. 133.

(14) Úř. věst. C 384, 10.12.1998, s. 3.

(15) Úř. věst. C 71, 11.3.2000, s. 14.

(16) Je však nutné poznamenat, že u záruk poskytnutých členským státem ve prospěch investic do rizikového kapitálu je vyšší pravděpodobnost přítomnosti prvku podpory investorům než u tradičních záruk za půjčky, které se obvykle považují za podporu určenou pro dlužníka spíše než pro věřitele.

(17) Úř. věst. L 10, 13.1.2001, s. 30.

(18) Úř. věst. L 325, 28.10.2004, s. 4.

(19) Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1.

(20) Úř. věst. C 45, 17.2.1996, s. 5.

(21) Úř. věst. C 140, 30.4.2004, s. 1.

(22) Úř. věst. C 119, 22.5.2002, s. 22.

18.8.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 194/22

STÁTNÍ PODPORA – SLOVINSKO

Státní podpora C 20/2006 (ex NN 30/2006) – Údajná státní podpora ve prospěch společnosti Novoles Straža

Výzva k podání připomínek podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES

(2006/C 194/03)

(Text s EHP závažností)

Dopisem ze dne 16. května 2006, jehož závazné jazykové znění je přiloženo k tomuto shrnutí, oznámila Komise Slovinsku své rozhodnutí zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES ohledně výše uvedeného opatření.

Zúčastněné strany mohou podat své připomínky k opatření, ohledně něhož Komise zahajuje řízení, ve lhůtě jednoho měsíce ode dne zveřejnění tohoto shrnutí a přiloženého dopisu na adresu generálního ředitelství hospodářskou soutěž:

European Commission

Directorate-General for Competition

State aid Greffe

Office: SPA3, 6/5

B-1049 Brussels

Fax No: (32-2) 296 12 42

Tyto připomínky budou sděleny Slovinsku. Zúčastněné strany podávající připomínky mohou písemně a s uvedením důvodů požádat o zachování důvěrnosti ohledně své totožnosti.

SHRNUTÍ

I. POSTUP

Dne 27. května 2004 přijala slovinská vláda usnesení o poskytnutí finanční podpory společnosti Novoles Lesna Industrija Straža d.d. (dále jen „Novoles Straža“). Komisi to nebylo oznámeno z důvodu, že toto opatření bylo schváleno slovinskou komisí pro dohled nad státními podporami dne 23. dubna 2004, tj. před přistoupením. Podle běžné praxe Komise je však rozhodující právně závazný akt, kterým se příslušný vnitrostátní orgán zavazuje poskytnout státní podporu. Dotčené opatření by tudíž představovalo novou podporu, která by měla být oznámena na základě článku 88 Smlouvy o ES a posuzována podle článku 87 Smlouvy o ES.

II. POPIS PODPORY

2.	Novoles Straža je slovinský výrobce polotovarů ze dřeva, např. překližek, jemné lepenky a nábytku, jako jsou židle, stoly a ostatní nábytek pro maloobchodní prodej. V roce 2003 měl podnik finanční obtíže.

Z tohoto důvodu společnost sestavila pětiletý restrukturalizační plán (2004 – 2008), který předpokládal novou orientaci činnosti podniku, restrukturalizaci dluhů, průmyslovou restrukturalizaci a restrukturalizaci zaměstnanosti. V této souvislosti stát podniku poskytne záruku za úvěry ve výši přibližně 0,8 milionů EUR na technologickou restrukturalizaci, dotaci ve výši přibližně 1,2 milionů EUR na odstupné a rekvalifikace a záruku ve výši 4,6 milionů EUR na finanční restrukturalizaci.

III. POSOUZENÍ

4.	Komise se domnívá, že dané opatření představuje státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES. Komise má v této fázi pochybnosti o slučitelnosti opatření se společným trhem a zejména s pokyny Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích z roku 1999. (1)

Komise si především není jista, zda podnik vykazoval běžné znaky podniku v obtížích, protože objem prodeje ještě v roce 2003 vrostl a zásoby se ještě v roce 2002 snižovaly. Za druhé není zcela jasné, do jaké míry by plán restrukturalizace podniku umožnil obnovit jeho dlouhodobou životaschopnost. Za třetí, Komise má pochybnosti, zda podnik vynaložil na restrukturalizaci dostatečné množství vlastních prostředků. Údajné příspěvky z vlastních prostředků se jeví jako nepravděpodobné, protože podnik nedisponoval žádnými volnými finančními prostředky a nebyl schopen získat finanční prostředky od svých investorů. Začtvrté, Komise má pochybnosti, zda byla dodržena zásada „jediné platby podpory“, protože podnik obdržel podporu na restrukturalizaci již v roce 1999. Komise si není jista, zda lze v tomto případě akceptovat, že nebyla poskytnuta žádná kompenzační opatření.

Podle článku 14 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 může být od příjemce požadováno navrácení všech protiprávních podpor.

ZNĚNÍ DOPISU

„1.	Komisija želi obvestiti Slovenijo, da je po preučitvi informacij o zgoraj navedeni pomoči, ki jih je prejela od slovenskih organov, sklenila začeti postopek iz člena 88(2) Pogodbe ES.

I. POSTOPEK

2.	Dne 1. decembra 2004 je Komisija prejela pritožbo glede domnevne pomoči slovenskemu lesnopredelovalnemu podjetju Novoles Lesna Industrija Straža d.d. (v nadaljnjem besedilu ‚Novoles Straža‘).

S pismoma z dne 21. decembra 2004 in 10. maja 2005 je Komisija zahtevala informacije glede časa dodelitve domnevne pomoči, do 15. novembra 2005 in 23. decembra 2005 pa je zahtevala informacije o prestrukturiranju podjetja. Slovenski organi so odgovorili s pismi z dne 19. januarja 2005, 8. junija 2005, 5. decembra 2005 in 6. februarja 2006.

4.	Slovenski organi so v pismu z dne 8. junija 2005 Komisiji sporočili, da so bili ukrepi odobreni pred pristopom in da niso bili vključeni v tako imenovani začasni postopek, ker je bila ekonomska izpostavljenost državne pomoči natančno znana pred postopkom.

Iz sklepa, ki ga je predložila Slovenija, je razvidno, da je razne ukrepe državnega financiranja odobrila medresorska strokovna komisija dne 16. aprila 2004. Pozneje so družbe dne 20. aprila 2004 zaprosile komisijo za spremljanje državnih pomoči za soglasje, ki je bilo izdano dne 23. aprila 2004. Komisija za spremljanje državnih pomoči je odločila, da so ukrepi državna pomoč, ki je skladna z zakonom o spremljanju državnih pomoči.

Šele 27. maja 2004 pa je vlada sprejela resolucijo, da bi bilo treba družbi dodeliti državno pomoč na način, ki ga določajo resolucije pristojne medresorske strokovne komisije. V pismu z dne 2. februarja 2006 je Slovenija potrdila, da ‚je bila pomoč odobrena družbi Novoles Straža […] s sklepom vlade v času, ko je bila Slovenija že polnopravna članica EU‘.

II. PODROBEN OPIS POMOČI

Družba Novoles Straža je proizvajalec lesenih polizdelkov, kot so vezane plošče in furnir, ter pohištva, kot so mize in stoli ter drugo pohištvo za maloprodajo. Družba je v kraju Straža v Sloveniji, leta 2003 pa je imela okoli 800 zaposlenih (leta 2002 pa 650). Novoles Straža je ena od družb, ki v slovenskem lesnem in pohištvenem sektorju zaposlujejo največ delavcev.

8.	Družba je v lasti več fizičnih oseb in investicijskih skladov, od katerih ima eden, in sicer investicijski sklad PID, več kakor 25-odstotni delež, ki znaša 33,4 odstotka. Videti je, da je 8,5 odstotka v državni lasti.

9.	Družba ima več odvisnih družb, med katerimi so Novoles-Primara, d.o.o., Pohištvo Brežice, d.d. in IP TP Intarzija, d.o.o.

10.

Glavni finančni in operativni pokazatelji kažejo, da se je finančno poslovanje družbe leta 2003 poslabšalo. Družba je izgubila velik delež svojega registriranega osnovnega kapitala, ki je znašal 1,262 milijard SIT [okoli 5,3 milijonov EUR (2)], aprila 2004 pa le še 0,75 milijarde SIT. Poleg tega je družba od leta 2003 naprej ustvarjala izgubo, njen prosti denarni tok pa se je od leta 2002 zmanjšal. Vendar pa so se njene zaloge leta 2002 zmanjšale, povečale pa so se le leta 2003. Poleg tega je do leta 2003 prodaja rasla.

11.

Aprila 2004 je družba Novoles Straža ministrstvu za gospodarstvo predložila načrt prestrukturiranja za obdobje od 2004 do 2008. V njem družba razlaga, da je stečaj grozil celotni družbi, to pa dokazuje s sklicevanjem na različne teste, npr. tako imenovana Altmanova vrednost Z, ki kažejo, da je od leta 2001 družbi grozil stečaj.

12.

Družba svoje trenutne razmere razlaga s padcem gospodarske rasti na glavnih izvoznih trgih (zlasti v Nemčiji in ZDA), kjer prodaja 60 odstotkov svoje proizvodnje. Poleg tega je v zadnjih letih veliko vlagala v posodobitev tehnologije in širitev proizvodnih programov. Zaradi upada prihodkov v letu 2003 družba ni mogla več poravnavati obveznosti iz lastnih sredstev, ampak je morala povečati svoje dolgove in s tem finančne obremenitve. Organizacijska struktura ji ni omogočila uskladiti proizvodnje s povpraševanjem.

13.

Glavna poglavja prestrukturiranja družbe Novoles Straža je mogoče povzeti:

—	Družba Novoles Straža bo spremenila prodajno strategijo tako, da se bo preusmerila s trgov EU in severnoameriških trgov zlasti na vzhodnoevropski in ruski trg. Poleg tega si družba prizadeva zmanjšati svoj delež polizdelkov v korist končnih izdelkov.

—

Da bi postala stroškovno učinkovitejša in prilagodila tehnološko opremo proizvodnji, ki bo vezana na povpraševanje, ter da bi izpolnjevala okoljske standarde, bo izvedla industrijsko prestrukturiranje. Stroške v višini 1,656 milijarde SIT bo deloma krila iz lastnih sredstev, deloma pa s posojilom v znesku 200 milijonov SIT (0,8 milijona EUR), zavarovanim z državnim jamstvom.

—	Cilj prestrukturiranja zaposlenih bo zmanjšanje števila zaposlenih za 96 delavcev, za preostale zaposlene pa bo izvedla posebno in splošno usposabljanje. Stroške v višini 537 milijona SIT bo deloma krila z lastnimi sredstvi, deloma pa s subvencijo v znesku 283 milijonov SIT (1,2 milijona EUR).

—	Cilj finančnega prestrukturiranja je reprogramiranje obstoječih kratkoročnih finančnih obveznosti, predvideno pa je z državnim jamstvom, s katerim bo zagotovljen nov kredit v višini 1,100 milijarde SIT (4,6 milijona EUR).

14.

Na podlagi realističnih predvidevanj, ki predpostavljajo od 3,6- do 5,7-odstotno letno rast domače prodaje in 6,5- do 8,4-odstotno letno rasti prodaje v tujini, bo po načrtu leta 2004 prestrukturiranje doseglo do 4,2-odstotni presežek iz poslovanja, leta 2008 pa naj bi presežek dosegel 11,7 odstotka. Dobiček iz poslovanja v primerjavi z lastniškim kapitalom se bo v letu 2007 povečal na 12,6 odstotkov.

15.	Komisija za spremljanje državnih pomoči je določila izravnalni ukrep, da družba v obdobju prestrukturiranja ne sme prejeti nobene druge državne pomoči.

16.	Slovenija je obvestila Komisijo, da je družba Novoles Straža v letu 2004 iz javnih in zasebnih virov prejela tudi ugodna posojila za okoljske namene v znesku […] (3) SIT ([…] EUR), katerih neto protivrednost nepovratnih sredstev naj bi znašala […] SIT ([…] milijona EUR).

17.	Slovenija tudi poroča, da je družba v letu 1999 prejela […] SIT ([…] EUR) pomoči za reševanje in prestrukturiranje, […] SIT ([…] EUR) pomoči za zaposlovanje, […] pomoči za raziskave in razvoj ter […] SIT ([…] EUR) izvozne pomoči.

III. PRESOJA POMOČI

1. Obstoj državne pomoči

18.

V skladu s členom 87 Pogodbe ES je vsaka pomoč, ki jo dodeli država članica, ali kakršna koli vrsta pomoči iz državnih sredstev, ki izkrivlja ali bi lahko izkrivljala konkurenco z dajanjem prednosti posameznim podjetjem ali proizvodnji posameznega blaga, nezdružljiva državna pomoč, če prizadene trgovino med državami članicami, razen kadar jo je mogoče upravičiti na podlagi člena 87(2) ali (3) ES.

19.

Komisija opaža, da je pomoč dodeljena iz državnih sredstev posameznemu podjetju. Ker trgovina z lesnimi izdelki med Slovenijo in drugimi državami članicami obstaja, bi lahko ukrep izboljšal položaj prejemnika v primerjavi z njegovimi konkurenti v Sloveniji in v EU, kar pomeni, da pomoč izkrivlja konkurenco in vpliva na trgovino med državami članicami. Zato Komisija meni, da sedanje jamstvo in subvencija družbi Novoles Straža pomenita državno pomoč v skladu s členom 87(1) Pogodbe ES.

2. Obstoj nove državne pomoči

20.

Slovenski organi so sprva dvomili, da je Komisija pristojna za presojo pomoči na podlagi člena 88 Pogodbe ES, glede na to, da je bila pomoč izplačana pred pristopom. Komisija je bila soočena z vprašanjem, ali sme presojati pomoč, dodeljeno tik pred pristopom, v smislu Priloge IV.3 Akta o pristopu (4). Komisija je pojasnila, da je ustrezni kriterij, s katerim se ugotovi, ali je bila pomoč izvedena pred pristopom, pravno zavezujoča listina, s katero se pristojni nacionalni organi obvežejo, da bodo odobrili pomoč (5). Odsotnost takega sklepa pred pristopom pomeni, da ukrep ni bil odobren pred pristopom in pomeni novo pomoč, katere skladnost s skupnim trgom Komisija presoja na podlagi člena 88 Pogodbe ES.

21.

V tem primeru Komisija zaključuje, da ustrezna zavezujoča listina, s katero so se pristojni nacionalni organi obvezali, da bodo odobrili pomoč, ni začela veljati pred pristopom. Veljavni slovenski zakon v členu 22 določa, da se pomoč dodeli s sklepom vlade na predlog ministrstva. Predhodni sklepi medresorskih strokovnih odborov in pristojnega ministrstva so bili sicer potrebni za dodelitev, vendar pa niso zadostovali za odobritev pomoči. Končno odločitev sprejme vlada. Ta resolucija pa je bila izdana šele maja 2004. Zato ukrep predstavlja novo pomoč in ga je treba priglasiti na podlagi člena 88 Pogodbe ES in presojati na podlagi člena 87(1) Pogodbe ES.

3. Združljivost pomoči

22.

Slovenija je navedla, da gre za pomoč za prestrukturiranje, ki bi morala izpolnjevati merila iz Smernic Skupnosti o pomoči za reševanje in prestrukturiranje podjetij v težavah (v nadaljnjem besedilu ‚smernice‘) glede združljivosti s skupnim trgom na podlagi člena 87(3) Pogodbe ES. Če je družba resnično v težavah, se ne uporablja nobena druga izjema iz člena 87(2) ali (3) Pogodbe ES. Ker je bila pomoč dodeljena maja 2004, jo je treba presojati na podlagi smernic o pomoči za reševanje in prestrukturiranje iz leta 1999 (6).

23.

Komisija dvomi, da je družba Novoles Straža upravičena do pomoči za prestrukturiranje. Ni jasno, ali družba Novoles Straža ni del večje poslovne skupine v smislu točke 8 smernic, glede na to, da kontrolni delež investicijskih skladov PID znaša več kakor 25 odstotkov. Komisija se tudi sprašuje, ali ne bi mogla pridobiti finančne podpore od svojih delničarjev. Če so bili lastniki družbe očitno sposobni zagotoviti finančne vložke v zadnjih letih, zakaj tega niso mogli storiti tudi leta 2004?

24.

Poleg tega je jasno, da družba ne kaže kapitalske izgube na podlagi točke 5 smernic, zato Komisija dvomi, da ima družba vse običajne znake podjetja v težavah na podlagi točke 6 smernic. Res je, da je družba imela izgube v letu 2003 ter da se ji je od leta 2002 zmanjšal denarni tok. Po drugi strani pa se je prodaja povečala tudi leta 2003, zaloge pa so se leta 2002 še zmanjšale, kakor je navedeno v točki (10). Zato Komisija ni prepričana, ali je slabo poslovanje družbe izjemen dogodek, in ne stalna težnja. Leto 2003 je bilo slabo poslovno leto za številne družbe v EU. Komisiji ni jasno, zakaj vlagatelji ne bi mogli premostiti teh težav preprosto s pomočjo zunanjega financiranja.

25.

Poleg tega ni jasno, kako bo načrt prestrukturiranja omogočil družbi ponovno vzpostavitev dolgoročne rentabilnosti. Čeprav informacije o načrtu kažejo, da bi več notranjih ukrepov lahko preusmerilo družbo, in da vsebuje napovedi, po katerih je ponovna vzpostavitev rentabilnosti mogoča, Komisija ni prejela dovolj podatkov, da bi lahko presodila v zvezi s predpostavkami glede prihodnje donosnosti. Komisija zlasti nima dovolj podatkov, ki bi utemeljevali predpostavljeno gibanje prodaje.

26.

Komisija tudi dvomi, da je prejemnik zagotovil dovolj lastnih sredstev. Načrt in pojasnila, ki jih je dala Slovenija, kažejo samo, da bo družba prispevala lastna sredstva za prestrukturiranje, pri tem pa ne navaja, kako bodo lastna sredstva ustvarjena. Glede na to, da družba nima prostih denarnih sredstev in da naj ne bi bila sposobna pridobiti sredstev od svojih vlagateljev, je videti, da to kaže na uporabo prihodnjega denarnega toka. Ker pa se nanaša na prihodnje prispevke, to ni sprejemljiv ukrep za lastni prispevek (7). Komisija pričakuje natančna pojasnila glede izvora in časa teh sredstev.

27.	Komisija tudi ni opazila nobenih izravnalnih ukrepov, ki bi jih zagotovila družba, čeprav je videti, da na trgu lesne in pohištvene industrije ni težav zaradi strukturnih presežnih zmogljivosti. Komisija bi potrebovala podrobno analizo trga in nadaljnje informacije v tej zvezi.

28.	Komisija ni prepričana, ali družba izpolnjuje pogoj ‚enkrat in zadnjič‘ iz točke 48 smernic in naprej. Družba je v zadnjih desetih letih nedvomno prejela obsežno pomoč za reševanje in prestrukturiranje.

29.

Komisija meni, da bi se moral v tem primeru uporabiti pogoj ‚enkrat in zadnjič‘, kljub temu, da je bila pomoč za reševanje in prestrukturiranja odobrena, preden je Slovenija pristopila k Evropski uniji. To pa zato, ker bo Komisija pri presoji uporabe tega pogoja obravnavala samo dejansko stanje, in sicer ali je bilo podjetje v zadnjih desetih letih v težavah in je imelo možnost te težave premagati. Zato Komisija, če Slovenija v tem primeru ne more dokazati obstoja izjemnih okoliščin, na primer, da leta 1999 ni imela delujočega tržnega gospodarstva (8), domneva, da sedanja pomoč za prestrukturiranje ne izpolnjuje pogoja ‚enkrat in zadnjič‘.

30.	Komisija potrebuje tudi več informacij o vseh drugih pomočeh, dodeljenih v letu 2004, saj bi se lahko tudi te štele kot pomoč za reševanje in prestrukturiranje, glede na to, da je malo verjetno, da bi bila taka pomoč odobrena podjetju v težavah.

IV. SKLEPNE UGOTOVITVE

31.

Ta odločitev se obravnava kot odločitev o začetku uradnega postopka preiskave v smislu člena 88(2) Pogodbe ES in Uredbe Sveta (ES) št. 659/1999. Komisija, v skladu s postopkom iz člena 88(2) Pogodbe ES, zahteva, da Slovenija v enem mesecu od datuma prejema tega dopisa predloži svoje pripombe in pošlje vse informacije, ki bi lahko pomagale pri presoji pomoči.

32.	Komisija zahteva, da Slovenija takoj pošlje kopijo tega dopisa možnemu prejemniku pomoči.

33.	Komisija bi želela opomniti Slovenijo, da ima člen 88(3) Pogodbe ES odložilni učinek, in opozoriti na člen 14 Uredbe Sveta (ES) št. 659/1999, ki določa, da se lahko vsa nezakonita pomoč izterja od prejemnika.

34.

Komisija opozarja Slovenijo, da bo zainteresirane stranke obvestila z objavo tega dopisa in njegovega povzetka v Uradnem listu Evropske unije. Z objavo obvestila v Dodatku EGP k Uradnemu listu Evropske unije bo obvestila tudi zainteresirane stranke v državah Efte, ki so podpisnice Sporazuma EGP, Nadzornemu organu EFTA pa bo poslala izvod tega dopisa. Vse zainteresirane stranke bodo pozvane, da oddajo svoje pripombe v enem mesecu od datuma objave tega obvestila.“

(1) Pokyny Společenství ke státní podpoře na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (Úř. věst. C 288, 9.10.1999, s. 2).

(2) Glede na to, da je na začetku leta 2006 1 EUR = 240 slovenskih tolarjev (SIT).

(3) Zajeto z obveznostjo varovnaja poslovne skrivnosti.

(4) Predviden je pravni okvir za presojo shem pomoči in posameznih pomoči, izvedenih v novi državi članici pred datumom pristopa k EU, ki se uporablja tudi po pristopu (tako imenovani začasni mehanizem).

(5) Podrobnosti so v odločitvi Komisije v zadevi C-3/2005 FSO, UL C 100 z dne 26.4.2005, str. 2, od točke 38 naprej.

(6) Smernice Skupnosti o državni pomoči za reševanje in prestrukturiranje podjetij v težavah, UL C 288, 9.10.1999, str. 2.

(7) Odločitve Komisije v zadevi C-19/2000 TGI, UL L 62, 5.3.2002, str. 30, točka 106 in zadevi C-30/1998 Wildauer Kurbelwelle, UL L 287, 14.11.2000, str. 51 točka, 52.

(8) Glej odločitve Komisije v zadevah N 584/04 Vingriai, UL C 187, 30.7.2005, str. 15 točka 19 glede Latvije.

18.8.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 194/26

STÁTNÍ PODPORA – SLOVINSKO

Státní podpora C 19/2006 (ex NN 29/2006) – Údajná státní podpora ve prospěch společnosti Javor Pivka

Výzva k podání připomínek podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES

(2006/C 194/04)

(Text s EHP závažností)

Dopisem ze dne 16. května 2006, jehož závazné znění je přiloženo k tomuto shrnutí, oznámila Komise Slovinsku své rozhodnutí zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES ohledně výše uvedeného opatření.

European Commission

Directorate-General for Competition

State aid Greffe

Office: SPA3, 6/5

B-1049 Brussels

Fax No: (32-2) 296 12 42

Tyto připomínky budou sděleny Slovinsku. Zúčastněné strany podávající připomínky mohou písemně a s uvedením důvodů požádat o zachování důvěrnosti ohledně své totožnosti.

SHRNUTÍ

I. POSTUP

Dne 27. května 2004 přijala slovinská vláda usnesení, podle kterého by slovinské společnosti Javor Pivka Lesna Industrija d.d. (dále jen „Javor Pivka“) měla být udělena určitá finanční podpora. Důvodem, proč toto opatření nebylo oznámeno Komisi, byla skutečnost, že opatření bylo schváleno slovinskou komisí pro dohled nad státními podporami dne 20. dubna 2004, tj. před přistoupením. Podle běžné praxe Komise je však rozhodující právně závazný akt, kterým se příslušný vnitrostátní orgán zavazuje poskytnout státní podporu. Dotčené opatření by tudíž představovalo novou podporu, která by měla být oznámena na základě článku 88 Smlouvy o ES a posuzována podle článku 87 Smlouvy o ES.

II. POPIS PODPORY

2.	Javor Pivka je slovinský výrobce polotovarů ze dřeva, např. bednění, překližek, jemné lepenky a nábytku, jako jsou např. židle a stoly. V roce 2003 měl podnik finanční obtíže.

Z tohoto důvodu společnost sestavila pětiletý restrukturalizační plán (2004 – 2008), který předpokládal novou orientaci činnosti podniku, průmyslovou restrukturalizaci a restrukturalizaci zaměstnanosti. V této souvislosti stát podniku poskytne záruku za úvěry ve výši přibližně 4,6 milionů EUR na technologickou restrukturalizacI, dotaci ve výši přibližně 1,6 milionů EUR na odstupné a rekvalifikace a soukromou půjčku ve výši 1,65 milionů EUR na finanční restrukturalizaci.

III. POSOUZENÍ

4.	Komise se domnívá, že dané opatření představuje státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES. Komise má v této fázi pochybnosti o slučitelnosti opatření se společným trhem a zejména s pokyny Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích z roku 1999 (1).

Komise si není především jista, zda podnik vykazoval běžné znaky podniku v obtížích, protože objem prodeje ještě do roku 2003 vzrostl a zásoby se ještě v roce 2002 snižovaly. Za druhé není zcela jasné, do jaké míry by plán restrukturalizace podniku umožnil obnovit jeho dlouhodobou životaschopnost. Za třetí, Komise má pochybnosti, zda podnik vynaložil na restrukturalizaci dostatečné množství vlastních prostředků. Údajné příspěvky z vlastních prostředků se jeví jako nepravděpodobné, protože podnik nedisponoval žádnými volnými finančními prostředky a nebyl schopen získat finanční prostředky od svých investorů. Komise si není jista, zda lze v tomto případě akceptovat, že nebyla poskytnuta žádná kompenzační opatření.

Podle článku 14 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 může být od příjemce požadováno navrácení všech protiprávních podpor.

ZNĚNÍ DOPISU

„1.	Komisija želi obvestiti Slovenijo, da je po preučitvi informacij o zgoraj navedeni pomoči, ki jih je prejela od slovenskih organov, sklenila začeti postopek iz člena 88(2) Pogodbe ES.

I. POSTOPEK

2.	Dne 1. decembra 2004 je Komisija prejela pritožbo glede domnevne pomoči slovenskemu lesnopredelovalnemu podjetju Javor Pivka lesna industrija d.d. (v nadaljnjem besedilu ‚Javor Pivka‘).

4.	Slovenski organi so v pismu z dne 8. junija 2005 Komisiji sporočili, da so bili ukrepi odobreni pred pristopom in da niso bili vključeni v tako imenovani začasni postopek, ker je bila ekonomska izpostavljenost državne pomoči natančno znana pred postopkom.

Iz sklepa, ki ga je predložila Slovenija, je razvidno, da je razne ukrepe državnega financiranja odobrila medresorska strokovna komisija dne 6. aprila 2004. Pozneje so družbe dne 9. aprila 2004 zaprosile komisijo za spremljanje državnih pomoči za soglasje, ki je bilo izdano dne 20. aprila 2004. Komisija za spremljanje državnih pomoči je odločila, da so ukrepi državna pomoč, ki je skladna z zakonom o spremljanju državnih pomoči.

Šele 27. maja 2004 pa je vlada sprejela resolucijo, da bi bilo treba družbi dodeliti državno pomoč na način, ki ga določajo resolucije pristojne medresorske strokovne komisije. V pismu z dne 2. februarja 2006 je Slovenija potrdila, da ‚je bila pomoč odobrena družbi Javor Pivka […] s sklepom vlade v času, ko je bila Slovenija že polnopravna članica EU‘.

II. PODROBEN OPIS POMOČI

Družba Javor Pivka je proizvajalec lesenih polizdelkov, kot so opažne plošče, vezane plošče in furnir, ter pohištva, kot so mize in stoli. Družba je na območju Pivke v Sloveniji, leta 2003 pa je imela okoli 800 zaposlenih. Javor Pivka je ena od družb, ki v slovenskem lesnem in pohištvenem sektorju zaposlujejo največ delavcev.

8.	Družba je v lasti več fizičnih oseb in investicijskih skladov, od katerih nihče ne presega 25-odstotnega deleža. Z izjemo Kapitalske družbe d.d., ki ima v lasti okoli 5 odstotkov, so institucionalni lastniki zasebni. Pred kratkim so jo dokapitalizirale njene matične družbe.

9.	Družba ima več odvisnih družb; nekatere izmed njih tržijo proizvode v večjih slovenskih mestih, nekatere družbe, prevzete januarja 2003, pa izvajajo programe predelave in obdelave lesa.

10.

Glavni finančni in operativni pokazatelji kažejo, da se je finančno poslovanje družbe leta 2003 poslabšalo. Družba je izgubila velik delež svojega registriranega osnovnega kapitala, ki je znašal 1,195 milijarde SIT [okoli 5 milijonov EUR (2)], aprila 2004 pa le še 0,7 milijarde SIT. Poleg tega so bili od leta 2001 poslovni rezultati družbe negativni, njen prosti denarni tok pa se je zmanjšal. Vendar pa so se njene zaloge leta 2002 zmanjšale, povečale pa so se le leta 2003. Podobno se je leta 2002 prodaja povečala, leta 2003 pa zmanjšala.

11.	Aprila 2004 je družba Javor Pivka ministrstvu za gospodarstvo predložila načrt prestrukturiranja za obdobje od 2004 do 2008.

12.

Družba svoje sedanje razmere razlaga s padcem gospodarske rasti na glavnih izvoznih trgih (zlasti v Nemčiji in ZDA), kjer prodaja 70 odstotkov svoje proizvodnje. Poleg tega ima zastarele proizvodne zmogljivosti. Organizacijska struktura ji ni omogočila uskladiti proizvodnje s povpraševanjem. Zato so bili proizvodni stroški visoki. Družba ni bila sposobna proizvajati izdelkov v višjem cenovnem razredu. Zaradi nezadostne likvidnosti pa so se kopičile obveznosti in finančna bremena.

13.

Glavna poglavja prestrukturiranja družbe Javor Pivka je mogoče povzeti:

—	Družba Javor Pivka bo spremenila prodajno strategijo tako, da se bo preusmerila s trgov EU in severnoameriških trgov zlasti na vzhodnoevropski in ruski trg. Stroške v višini 496 milijonov SIT bo krila iz ‚lastnih sredstev‘.

—

Prestrukturiranje industrije bo trajalo tri leta in bo izboljšalo proizvodno učinkovitost ter zmanjšalo stroške obratovanja. Stroške v višini 2,099 milijarde SIT bo deloma krila iz lastnih sredstev, deloma pa s posojilom v znesku 1.100 milijonov SIT (4,6 milijona EUR), zavarovanim z državnim jamstvom.

—

Izvedla bo prestrukturiranje zaposlenih, vključno z zmanjšanjem števila zaposlenih za 108 delavcev, za preostalih 693 delavcev pa bo izvedla posebno in splošno usposabljanje. Stroške v višini 602 milijona SIT bo deloma krila z lastnimi sredstvi, deloma pa s subvencijo v znesku 382 milijonov SIT (1,6 milijona EUR).

—	Cilj finančnega prestrukturiranja je reprogramiranje obstoječih in tekočih dolgoročnih finančnih obveznosti, predvideno pa je s pomočjo lastnih sredstev ali s pomočjo lastnikov ali bank. Videti je, da bo družba prejela posojilo v višini 400 milijonov SIT (1,65 milijona EUR).

14.	Na podlagi prestrukturiranja se bo presežek iz poslovanja v letu 2004 povečal do 6 odstotkov in leta 2008 dosegel 12,7 odstotkov. Dobiček iz poslovanja v primerjavi z lastniškim kapitalom se bo v letu 2007 povečal na 14 odstotkov.

15.	Komisija za spremljanje državnih pomoči je določila izravnalni ukrep, da družba v obdobju prestrukturiranja ne sme prejeti nobene druge državne pomoči.

16.	Slovenija je Komisijo obvestila, da je družba Javor Pivka v letu 2004 od države prejela nepovratna sredstva v višini […] (3) SIT ([…] EUR) za varčevanje z energijo.

III. PRESOJA POMOČI

1. Obstoj državne pomoči

17.

18.

Komisija opaža, da je pomoč dodeljena iz državnih sredstev posameznemu podjetju. Ker trgovina z lesnimi izdelki med Slovenijo in drugimi državami članicami obstaja, bi lahko ukrep izboljšal položaj prejemnika v primerjavi z njegovimi konkurenti v Sloveniji in v EU, kar pomeni, da pomoč izkrivlja konkurenco in vpliva na trgovino med državami članicami. Zato Komisija meni, da sedanje jamstvo in subvencija družbi Javor Pivka pomenita državno pomoč v skladu s členom 87(1) Pogodbe ES.

2. Obstoj nove državne pomoči

19.

Slovenski organi so sprva dvomili, da je Komisija pristojna za presojo pomoči na podlagi člena 88 Pogodbe ES, glede na to, da je bila pomoč izplačana pred pristopom. Komisija je bila soočena z vprašanjem, ali sme presojati državno pomoč, dodeljeno tik pred pristopom, v smislu Priloge IV.3 Akta o pristopu. (4) Komisija je pojasnila, da je ustrezni kriterij, s katerim se ugotovi, ali je bila pomoč izvedena pred pristopom, pravno zavezujoča listina, s katero se pristojni nacionalni organi obvežejo, da bodo odobrili pomoč. (5) Odsotnost takega sklepa pred pristopom pomeni, da ukrep ni bil odobren pred pristopom in pomeni novo pomoč, katere skladnost s skupnim trgom Komisija presoja na podlagi člena 88 Pogodbe ES.

20.

3. Združljivost pomoči

21.

Slovenija je navedla, da gre za pomoč za prestrukturiranje, ki bi morala izpolnjevati merila iz smernic Skupnosti o pomoči za reševanje in prestrukturiranje podjetij v težavah (v nadaljnjem besedilu ‚smernice o pomoči za reševanje in prestrukturiranje‘) glede združljivosti s skupnim trgom na podlagi člena 87(3) Pogodbe ES. Če je družba resnično v težavah, se ne uporablja nobena druga izjema iz člena 87(2) ali (3) Pogodbe ES. Ker je bila pomoč dodeljena maja 2004, jo je treba presojati na podlagi smernic o pomoči za reševanje in prestrukturiranje iz leta 1999. (6)

22.

Komisija dvomi, da je družba Javor Pivka upravičena do pomoči za prestrukturiranje. Sprašuje se, ali ne bi mogla pridobiti finančne podpore od skupine, kateri pripada. Če so bili lastniki družbe očitno sposobni zagotoviti finančne vložke v zadnjih letih, zakaj tega niso mogli storiti tudi leta 2004?

23.

Poleg tega je jasno, da družba ne kaže kapitalske izgube na podlagi točke 5 smernic, zato Komisija dvomi, da ima družba vse običajne znake podjetja v težavah na podlagi točke 6 smernic. Res je, da je imela družba nenehne izgube v letih 2002 in 2003 ter da se ji je zmanjšal denarni tok. Po drugi strani pa se je prodaja večala do leta 2003, zaloge pa so se leta 2002 še zmanjšale, kakor je navedeno v točki (10). Zato Komisija ni prepričana, ali je slabo poslovanje družbe izjemen dogodek, in ne stalna težnja. Leto 2003 je bilo slabo poslovno leto za številne družbe v EU. Komisiji ni jasno, zakaj vlagatelji ne bi mogli premostiti teh težav preprosto z zunanjim financiranjem.

24.

Poleg tega ni jasno, kako bo načrt prestrukturiranja družbi omogočil ponovno vzpostavitev dolgoročne rentabilnosti. Čeprav informacije o načrtu kažejo, da bi več notranjih ukrepov lahko preusmerilo družbo, in da vsebuje napovedi, po katerih je ponovna vzpostavitev rentabilnosti mogoča, pa Komisija ni prejela dovolj podatkov, da bi presodila predpostavke glede prihodnje donosnosti. Komisija zlasti nima dovolj podatkov, ki bi utemeljevali predpostavljeno gibanje prodaje.

25.

Komisija tudi dvomi, ali je prejemnik zagotovil dovolj lastnih sredstev. Načrt in pojasnila, ki jih je dala Slovenija, kažejo samo, da bo družba prispevala lastna sredstva za prestrukturiranje, pri tem pa ne navaja, kako bodo lastna sredstva ustvarjena. Glede na to, da družba nima prostih denarnih sredstev in da naj ne bi bila sposobna pridobiti sredstev od svojih vlagateljev, je videti, da to kaže na uporabo prihodnjega denarnega toka. Ker pa se nanaša na prihodnje prispevke, to ni sprejemljiv ukrep za lastni prispevek. (7) Komisija pričakuje natančna pojasnila glede izvora in časa teh sredstev.

26.	Komisija tudi ni opazila nobenih izravnalnih ukrepov, ki bi jih zagotovila družba, čeprav je videti, da na trgu lesne in pohištvene industrije ni težav zaradi strukturnih presežnih zmogljivosti. Komisija bi potrebovala podrobno analizo trga in nadaljnje informacije v tej zvezi.

27.	Komisija potrebuje tudi več informacij o vseh drugih pomočeh, dodeljenih v letu 2004, saj bi se lahko tudi te štele kot pomoč za reševanje in prestrukturiranje, glede na to, da je malo verjetno, da bi bila okoljska pomoč odobrena podjetju v težavah.

IV. SKLEPNE UGOTOVITVE

28.

Ta odločitev se obravnava kot odločitev o začetku uradnega postopka preiskave v smislu člena 88(2) Pogodbe ES in Uredbe Sveta (ES) št. 659/1999. Komisija v skladu s postopkom iz člena 88(2) Pogodbe ES zahteva, da Slovenija v enem mesecu od datuma prejema tega dopisa predloži svoje pripombe in pošlje vse informacije, ki bi lahko pomagale pri presoji pomoči.

29.	Komisija zahteva, da Slovenija takoj pošlje kopijo tega dopisa možnemu prejemniku pomoči.

30.	Komisija bi želela opomniti Slovenijo, da ima člen 88(3) Pogodbe ES odložilni učinek, in opozoriti na člen 14 Uredbe Sveta (ES) št. 659/1999, ki določa, da se lahko vsa nezakonita pomoč izterja od prejemnika.

31.

(1) Pokyny Společenství ke státní podpoře na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (Úř. věst. C 288, 9.10.1999, s. 2).

(2) Glede na to, da je na začetku leta 2006 1 EUR = 240 slovenskih tolarjev (SIT).

(3) Zajeto z obveznostjo varovnaja poslovne skrivnosti.

(5) Podrobnosti so v odločitvi Komisije v zadevi C-3/2005 FSO, UL C 100 z dne 26. 4. 2005, str. 2, od točke 38 naprej.

(6) Smernice Skupnosti o državni pomoči za reševanje in prestrukturiranje podjetij v težavah, UL C 288, 9.10.1999, str. 2.

(7) Odločitve Komisije v zadevi C-19/2000 TGI, UL L 62, 5.3.2002, str. 30, točka 106 in zadevi C-30/1998 Wildauer Kurbelwelle, UL L 287, 14.11.2000, str. 51 točka, 52.

18.8.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 194/30

STÁTNÍ PODPORA – SLOVENSKÁ REPUBLIKA

Státní podpora č. C 21/2006 (ex N 635/2005) – Regionální podpora Slovenským loděnicím Komárno

Výzva k podání připomínek podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES

(2006/C 194/05)

(Text s EHP závažností)

Dopisem ze dne 7. června 2006 uvedeném v závazném znění na stránkách následujících po tomto shrnutí oznámila Komise Slovenské republice své rozhodnutí zahájit ve věci výše uvedené podpory řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES.

Zúčastněné strany mohou podat své připomínky k podpoře, ohledně níž Komise zahajuje řízení, do jednoho měsíce ode dne zveřejnění tohoto shrnutí a dopisu, který za ním následuje, Evropské komisi, Generálnímu ředitelství pro hospodářskou soutěž na adresu:

European Commission

Directorate-General for Competition

State aid Greffe

B-1049 Brusel

Č. faxu: (32-2) 296 12 42

Tyto připomínky budou sděleny Slovenské republice. Zúčastněné strany podávající připomínky mohou písemně a s uvedením důvodů požádat o zachování důvěrnosti ohledně své totožnosti.

SHRNUTÍ

POSTUP

Oznámení o opatření podpory bylo zaevidováno dne 14. prosince 2005. Slovensko předložilo doplňující informace dvěma dopisy, které byly zaevidovány dne 31. ledna 2006 a 4. dubna 2006.

POPIS

Příjemcem podpory je slovenská loďařská akciová společnost Slovenské lodenice Komárno („SLK“) umístěná na řece Dunaj, v regionu způsobilém k regionální podpoře podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES. SLK jsou velkou společností.

V období 2006 až 2008 má společnost SLK v úmyslu provést investici za účelem rozšíření své kapacity na výrobu lodí a modernizace své výroby. Celkové náklady na investice dosahují výše 80 325 658 SKK, současná hodnota vypočítaná slovenskými orgány činí 76 100 000 SKK.

Investiční projekt tvoří devět částí označených DP 01 až DP 09. Hlavní částí investičního projektu je rozšíření výrobních prostor, a to tak, že se transformuje jedna ze starých nevyužívaných kolejnic, které procházejí pozemkem loděnice, v novou výrobní linku určenou pro montáž a vybavení (část projektu nazvaná DP 01). Investice umožní společnosti SLK, aby ročně vyrobila o dvě lodi navíc či zvýšila svou výrobní kapacitu o 16 % (v cGT). Zbývající menší projekty představují úpravy dalších výrobních zařízení za účelem zvýšení kapacity a dále modernizaci loděnice.

Tento projekt povede ke zvýšení technické kapacity loděnice o 16 % a ke zvýšení produktivity. Výsledkem investice bude to, že se v regionu vytvoří 120 až 130 přímých výrobních pracovních míst, 20 až 30 pomocných pracovních míst a 50 až 60 nepřímých pracovních míst.

Oznámené opatření podpory spočívá v tom, že Sociálna poisťovňa promine společnosti penále vzniklé v důsledku toho, že společnost SLK nezaplatila za období od 31. října 2003 do 31. března 2004 příspěvky na sociální zabezpečení. Pohledávka, která se má odepsat, činí 17 117 957 SKK. Míra podpory je 22,49 %.

POSOUZENÍ

Podpora se posuzuje podle Rámce pro státní podporu pro stavbu lodí („rámec pro stavbu lodí“). Rámec pro stavbu lodí umožňuje poskytování regionální podpory na investice do modernizace současných loděnic s cílem zlepšit produktivitu provozovaných zařízení. Míra podpory nesmí přesáhnout hranici 22, 5 % v regionech podporovaných podle čl. 87 odst. 3 písm. a).

Komise má pochybnosti o tom, že jsou splněny podmínky stanovené rámcem pro stavbu lodí. Komise má pochybnosti, zda část investic týkajících se vybavení staré nevyužité kolejnice, která prochází pozemkem loděnice, z níž se má stát výrobní zařízení, dále nákupu horizontálního sondážního zařízení, které má nahradit původně zapůjčenou vyvrtávačku, a také zřízení nové dílny na spájení hliníku, cíle, na který již byla uzavřena smlouva o dodávce, lze považovat za investici do již existujících zařízení. Z toho důvodu má Komise pochybnosti o způsobilosti těchto nákladů na regionální podporu.

Komise má navíc pochybnosti, zda by zvýšení kapacity společnosti SLK bylo slučitelné s rámcem pro stavbu lodí a se společným trhem.

ZNĚNÍ DOPISU

„Komisia oznamuje Slovenskej republike, že po preskúmaní informácií o uvedenej pomoci, ktoré poskytli Vaše orgány, sa rozhodla začať konanie stanovené v článku 88 ods. 2 Zmluvy o ES.

I. KONANIE

(1)

Listom z 9. decembra 2005, zaregistrovanom 14. decembra 2005, Slovensko oznámilo Komisii svoj úmysel poskytnúť regionálnu investičnú pomoc spoločnosti Slovenské lodenice Komárno. Komisia požiadala o informácie listom z 23. decembra 2005, na ktorý Slovensko odpovedalo listom z 26. januára 2006, zaregistrovaným 31. januára 2006. Komisia požiadala o ďalšie informácie listom z 27. februára 2006, na ktorý Slovensko odpovedalo listom z 23. marca 2006, zaregistrovaným 4. apríla 2006.

II. OPIS

(2)

Príjemcom je slovenská lodiarska spoločnosť Slovenské lodenice Komárno, a.s. so sídlom na rieke Dunaj v regióne oprávnenom získať regionálnu pomoc podľa článku 87 ods. 3 písm. a) Zmluvy o ES. Je to akciová spoločnosť, ktorá bola založená v roku 2000. Jej akcionármi sú štát (30 %) a Euram Bank AG Viedeň (70 %). Euram Bank AG Viedeň sa stala väčšinovým akcionárom prostredníctvom dvoch kapitálových injekcií v roku 2003. Slovenské lodenice Komárno, a.s. je veľkým podnikom s obratom 1 424 mld. Sk (1) (v roku 2004) a 910 zamestnancami (v roku 2005). Po čiastočnej privatizácii v roku 2003 spoločnosť strojnásobila produkciu (pokiaľ ide o kompenzovanú hrubú tonáž (CGT) za rok) a v roku 2004 dosiahla zisk 26 mil. Sk. Spoločnosť Slovenské lodenice Komárno, a.s. nie je vo finančných ťažkostiach.

(3)

Spoločnosť Slovenské lodenice Komárno, a.s. stavia malé námorné lode s maximálnou nosnosťou 6 000 dwt na prepravu kontajnerov a na prepravu suchých nákladov. Lodenice DAMEN v Holandsku a Flensburg v Nemecku, ktoré stavajú lode s nosnosťou 4 000 až 20 000 dwt, majú podľa Slovenska vedúce postavenie na trhu. V súčasnosti sa aj poľská lodenica Stocznia Polnocna špecializuje na stavbu kontajnerových lodí. Spoločnosť Slovenské lodenice Komárno, a.s. nevykonáva opravy ani konverzie námorných plavidiel. Celá produkcia spoločnosti je orientovaná do členských štátov Európskej únie.

(4)

Spoločnosť má v úmysle v rokoch 2006 až 2008 realizovať investičný projekt s názvom Modernizácia technologickej základne Slovenských lodeníc Komárno, a.s. Cieľom projektu je rozšíriť stavebnú kapacitu spoločnosti Slovenské lodenice Komárno, a.s. a modernizovať výrobu. Investičný projekt pozostáva z deviatich dielčích projektov nazvaných DP 01 až DP 09, ktoré sú stručne opísané takto:

—

DP 01 – Rozšírenie výrobných plôch: jedna zo starých odstavených koľají vo vlastníctve lodenice sa vybaví zariadením, aby slúžila ako prevádzkyschopné pracovisko; v tejto súvislosti musí lodenica vybudovať koľajnice pre lodnú posuvňu, energetické rozvody a žeriavovú dráhu a zakúpiť žeriav s nosnosťou do 50 ton. Táto časť lodenice ešte nebola použitá na výrobu. Náklady predstavujú 39 825 658 Sk.

—	DP 02 – Automatizovaný systém predúpravy hutného materiálu: nákup a realizácia komorového tryskača valčekového dopravníka. Lodenica doteraz využívala menej výkonný komorový tryskač. Výška nákladov dosahuje 17 500 000 Sk.

—

DP 03 – Vybudovanie energetického hospodárstva na odstavených koľajach č. 4 a č. 5: koľaje č. 4 a č. 5 sa využívajú pri dokončovacích prácach na lodných objektoch pred ich presunom do doku; lodenica vybuduje šesť nových odberných miest (na acetylén, kyslík, stlačený vzduch a elektrickú energiu) na modernizáciu tohto zariadenia a zvýšenie spracovateľskej kapacity. Výška nákladov dosahuje 6 500 000 Sk.

—

DP 04 – Vybudovanie energetických rozvodov pre ťažké mólo pri dokončovacích prácach výrobného procesu: na móle sa vybudujú nové rozvody a osem odberných miest (pre acetylén, kyslík, stlačený vzduch a elektrickú energiu). Cieľom je nahradiť súčasný pomalý a nákladný systém, v ktorom sa elektrická energia odoberá z fliaš. Výška nákladov dosahuje 3 500 000 Sk.

—	DP 05 – Horizontálna vyvrtávačka: nákup horizontálnej vyvrtávačky. Toto zariadenie sa doteraz prenajímalo. Výška nákladov dosahuje 6 000 000 Sk.

—	DP 06 – Pracovisko na delenie materiálu strihaním: nákup hydraulických tabuľových nožníc. Doteraz sa používala alternatívna, menej efektívna technológia. Výška nákladov dosahuje 2 000 000 Sk.

—

DP 07 – Zlepšenie kvality kontroly: kontrolné merania pri výrobe lodného telesa, kontrola kvality vykonaných prác rôznych profesií, nákup prenosného priemyselného röntgenového prístroja, prístroja na meranie náterov a materiálov, ultrazvukového hrúbkomera na plechy a sondy. Výška nákladov dosahuje 2 000 000 Sk.

—	DP 08 – Riešenie manipulačnej techniky: plošinový vozík, vysokozdvižný vozík, nabíjač trakčných olovených batérií. Výška nákladov dosahuje 2 000 000 Sk.

—	DP 09 – Pracoviská na zváranie hliníka a nerezu: elektrozámočnícke pracovisko, potrubáreň (pracovisko pre zváranie nerezových rúr). Uvedené dve pracoviská sú v súčasnosti predmetom subdodávok. Výška nákladov dosahuje 1 000 000 Sk.

(5)

Celkové náklady dosahujú výšku 80 325 658 Sk, ktorá zodpovedá oprávneným nákladom na regionálnu investičnú pomoc. Náklady pozostávajú z výdavkov na nákup strojov a zariadení. Súčas %). V jednotlivých rokoch sú náklady distribuované takto:

Tabuľka č. 1 – Súčasná hodnota oprávnených nákladov

Rok	Oprávnené náklady	Súčasná hodnota oprávnených nákladov
2006	31 164 000	31 164 000
2007	37 295 658	34 677 506
2008	11 866 000	10 258 494
Spolu	80 325 658	76 100 000

(6)

Hlavnou zložkou investičného projektu je dielčí projekt DP 01. Táto investícia umožní spoločnosti Slovenské lodenice Komárno, a.s. vyrábať ročne o dve lode viac. Ďalšie dielčie projekty pozostávajú z úprav výrobných zariadení na potreby zvýšenej kapacity a z modernizácie lodenice. Podľa slovenských orgánov sú dielčie projekty DP 02 – DP 09 samostatnými projektmi, ktoré bude spoločnosť Slovenské lodenice Komárno, a.s. realizovať aj v prípade, ak sa dielčí projekt DP 01 nebude realizovať. Príjemca vyhlásil, že investície využije v období najmenej piatich rokov. Spoločnosť Slovenské lodenice Komárno, a.s. požiadala o poskytnutie pomoci listom z 10. októbra 2005.

(7)

Podľa slovenských orgánov bude investičný projekt viesť k zvýšeniu technologickej kapacity lodenice o 16 % z 24 000 CGT (kompenzovaná hrubá tonáž) na 28 500 CGT v roku 2009, čo zodpovedá zvýšeniu o dve lode ročne. Ďalším prínosom realizácie projektu bude skrátenie výrobného cyklu, úspora nákladov a zvýšenie kvality. Produktivita lodenice sa v roku 2009 zvýši zo súčasných 67 normohodín/CGT na 58 normohodín/CGT pri zohľadnení činností vykonávaných v rámci subdodávky. Výsledkom investície bude vytvorenie 120 – 130 pracovných miest v robotníckych profesiách, 20 – 30 pracovných miest v pomocných profesiách a nepriamych pracovných miest v regióne s mierou nezamestnanosti 14 %.

(8)

Notifikované opatrenie pozostáva z odpísania penále Sociálnou poisťovňou. Uvedené penále vzniklo nezaplatením príspevkov sociálneho zabezpečenia spoločnosťou Slovenské lodenice Komárno, a.s. v období od 31. októbra 2003 do 31. marca 2004. Výška pohľadávky na odpísanie predstavuje 17 117 957 Sk. Sociálna poisťovňa odpustí penále v roku 2006, keď by sa tiež mala začať investícia, po schválení Komisiou. Súčasná hodnota pomoci tak predstavuje 17 117 957 Sk, čo zodpovedá intenzite pomoci vo výške 22,49 % oprávnených nákladov.

(9)	Ďalšie zdroje financovania sú vlastné zdroje spoločnosti Slovenské lodenice Komárno, a.s. (19 025 000 Sk) a pôžička zo súkromnej banky (39 957 043 Sk).

III. HODNOTENIE

3.1. Štátna pomoc podľa článku 87 ods. 1 Zmluvy o ES

(10)

V súlade s článkom 87, ods. 1 Zmluvy o ES akákoľvek pomoc poskytnutá členským štátom alebo zo štátnych prostriedkov v akejkoľvek forme, ktorá narúša hospodársku súťaž alebo môže narušiť hospodársku súťaž zvýhodnením určitých spoločností alebo výrobu určitých druhov tovaru, je nezlučiteľná so spoločným trhom. Podľa zavedenej judikatúry európskych súdov je kritérium ovplyvňovania obchodu splnené, ak firma príjemcu vykonáva hospodársku činnosť zahŕňajúcu obchod medzi členskými štátmi.

(11)

Odpísanie pohľadávky realizuje Sociálna poisťovňa, ktorá je ústredným orgánom spravujúcim systém sociálneho zabezpečenia. Finančné opatrenie tak vyplýva zo štátnych zdrojov a vzťahuje sa na štát. Sociálna poisťovňa môže podľa vlastného uváženia odpustiť penále v plnej výške alebo čiastočne ‚v odôvodnených prípadoch‘. Kritérium selektívnosti opatrenia je týmto splnené. Opatrenie prináša spoločnosti Slovenské lodenice Komárno, a.s. výhody, ktoré by spoločnosť na trhu nezískala. Spoločnosť Slovenské lodenice Komárno, a.s. vyrába námorné lode. Uvedeným opatrením sa môže ohroziť hospodárska súťaž a ovplyvniť obchod medzi členskými štátmi, pretože pri týchto produktoch jestvuje obchod medzi členskými štátmi. tieto produkty predávajú. Hoci spoločnosť Slovenské lodenice Komárno, a.s. prevádzkuje na sektorovom trhu s malými loďami do 6 000 dwt, je prinajmenšom v potenciálnej hospodárskej súťaži s menšími poľskými lodenicami, holandskou lodenicou DAMEN a nemeckou lodenicou Flensburg. V dôsledku toho predstavuje finančné opatrenie štátnu pomoc v zmysle článku 87 ods. 1 Zmluvy o ES a musí sa hodnotiť zodpovedajúcim spôsobom.

(12)

Komisia poznamenáva, že nebude zisťovať, či samotné nevymáhanie príspevkov sociálneho zabezpečenia v období od 31. októbra 2003 do 31. marca 2004 nepredstavovalo štátnu pomoc v zmysle článku 87 ods. 1 Zmluvy o ES. K tomuto opatreniu došlo pred vstupom do EÚ a toto opatrenie nemá účinky po vstupe, Komisia preto nie je oprávnená ho hodnotiť. Komisia poznamenáva, že spoločnosť Slovenské lodenice Komárno, a.s. zaplatila všetky príspevky sociálneho zabezpečenia z obdobia od 31. októbra 2003 do 31. marca 2004, čo bola nevyhnutná podmienka na odpísanie penále.

3.2. Výnimka podľa článku 87 ods. 2 a 3 Zmluvy o ES

(13)	V článku 87 ods. 2 a 3 Zmluvy o ES sa uvádzajú výnimky zo všeobecnej nezlučiteľnosti štátnej pomoci, ako sa uvádza v odseku 1 tohto článku.

(14)

Na hodnotenie pomoci pre stavbu lodí Komisia vydala rámec pre štátnu pomoc pre stavbu lodí (‚rámec pre stavbu lodí’) (2). Podľa rámca pre stavbu lodí znamená stavba lodí stavbu samohybných námorných komerčných plavidiel v Spoločenstve. Činnosti spoločnosti Slovenské lodenice Komárno, a.s. spadajú pod uvedenú definíciu a z toho dôvodu je pomoc pre túto spoločnosť potrebné hodnotiť na základe rámca pre stavbu lodí.

(15)

V bode 26 rámca pre stavbu lodí sa ustanovuje, že regionálnu pomoc pre stavbu lodí, opravu lodí alebo konverziu lodí je možné pokladať za zlučiteľnú so spoločným trhom len vtedy, ak sa pomoc poskytuje na investície do modernizácie existujúcich lodeníc, ktoré nie sú spojené s finančnou reštrukturalizáciou príslušnej lodenice (príslušných lodeníc), s cieľom zvýšiť produktivitu existujúcich zariadení.

(16)

Intenzita pomoci nemôže prekročiť 22,5 % v regiónoch uvedených v článku 87 ods. 3 písm. a) Zmluvy o ES alebo príslušnú maximálnu regionálnu hranicu pomoci, podľa toho, ktorá hodnota je nižšia. Pomoc musí byť ďalej ohraničená na výdavky oprávnené na podporu, ako sa uvádza v uplatňovaných smerniciach Spoločenstva o regionálnej pomoci (‚regionálne usmernenia’) (3).

(17)

Aby bola investícia oprávnená na pomoc podľa rámca pre stavbu lodí v kombinácii s regionálnymi usmerneniami, musí spĺňať tieto kumulatívne požiadavky:

a)	byť obmedzená na modernizáciu a vylepšenie lodenice s cieľom zvýšiť produktivitu zariadení lodenice;

b)	byť obmedzená na existujúce lodenice a existujúce zariadenia;

c)	byť obmedzená na investície do fixných aktív: pôda, budovy a stroje/zariadenia;

d)	nepredstavovať len výmenu odpísaných aktív;

e)	nebyť prepojená s finančnou reštrukturalizáciou a

f)	byť obmedzená na náklady nákupu aktív na základe trhových podmienok.

(18)

Komisia má pochybnosti, či je možné všetky náklady notifikovaného investičného projektu považovať za oprávnené na regionálnu pomoc. Komisia má konkrétne pochybnosti o tom, či niektoré z komponentov (dielčie projekty DP 01, DP 05 a DP 09) majú za cieľ zvýšenie produktivity existujúcich zariadení a či sú z toho dôvodu splnené požiadavky uvedené v odseku 17 písm. a) a b).

(19)

Jediným cieľom dielčieho projektu DP 01, ktorý predstavuje polovicu investičných nákladov, je jednoznačne rozšíriť výrobnú kapacitu lodenice. Dielčí projekt DP 01 pozostáva z rozšírenia lodenice vybudovaním nového pracoviska na mieste, ktoré sa doteraz na výrobu nepoužívalo. Preto má Komisia pochybnosti, či je vybudovanie takéhoto zariadenia možné považovať za opatrenie určené na zvýšenie produktivity existujúcich zariadení.

(20)

Dielčí projekt DP 05 pozostáva z nákupu horizontálnej vyvrtávačky, ktorú spoločnosť Slovenské lodenice Komárno, a.s. doteraz prenajímala. Komisia sa domnieva, že tento dielčí projekt nenahradzuje existujúce zariadenie novým, výkonnejším zariadením. Preto zrejme nejde o investíciu do modernizácie s cieľom zvýšenia produktivity existujúceho zariadenia, ale len o výmenu prenajatého zariadenia za zariadenie vo vlastníctve spoločnosti.

(21)

Napokon dielčí projekt DP 09 pozostáva zo zriadenia nového pracoviska na zváranie hliníka a nového pracoviska na zváranie nerezu. Táto časť výroby bola doteraz predmetom subdodávok. Komisia má pochybnosti, či, tak ako v prípade dielčieho projektu DP 05, sa dielčí projekt DP 09 skutočne týka investícií do modernizácie s cieľom zvýšenia produktivity existujúceho zariadenia. Komisia v tomto štádiu zvažuje, či investícia nepredstavuje len výmenu prenajatého zariadenia za zariadenie vo vlastníctve spoločnosti, ktorá nevedie k zvýšeniu produktivity.

(22)

V regionálnych usmerneniach sa počiatočná investícia definuje ako investícia na zriadenie nového podniku, rozširovanie existujúceho podniku alebo racionalizácia, diverzifikácia alebo modernizácia existujúceho podniku (bod 4.4 regionálnych usmernení). Podľa rámca pre stavbu lodí ako lex specialis k regionálnym usmerneniam sa oprávnené výdavky obmedzujú na projekty modernizácie. Z tohto dôvodu je konkrétne pomoc na zriadenie nového výrobného zariadenia v sektore stavby lodí vylúčená z oprávnenosti. Komisia má pochybnosti, či dielčie projekty DP 01, DP 05 a DP 09 zodpovedajú požiadavke ustanovenej v odseku 26 rámca pre stavbu lodí, aby sa investície vzťahovali len na modernizáciu a vylepšenie existujúcich lodeníc zameranú na zvýšenie produktivity existujúcich zariadení.

(23)

Komisia ďalej v tomto štádiu dospela k záveru, že časť investícií zvýši kapacitu spoločnosti Slovenské lodenice Komárno, a.s. a má pochybnosti, či by uvedené zvýšenie kapacity bolo zlučiteľné s rámcom pre stavbu lodí. Komisia má pochybnosti, či sú dielčie projekty DP 01, DP 02 a DP 03 oprávnené na regionálnu pomoc, pretože vedú k zvýšeniu technologickej kapacity spoločnosti Slovenské lodenice Komárno, a.s.

(24)

Pokiaľ ide o dielčí projekt DP 01, základným cieľom tejto investície je vytvorenie novej výrobnej kapacity. Dielčí projekt DP 02 pozostáva z nákupu nového komorového tryskača, ktorý je súčasťou zariadenia s názvom Automatizovaný systém predúpravy hutného materiálu. Investíciou sa zvýši kapacita tohto zariadenia, ale tiež jeho účinnosť, pretože bude viesť k úsporám materiálu a energie a bude mať environmentálny prínos. Dielčí projekt DP 03 pozostáva z vybudovania nových energetických terminálov na existujúcich odstavených koľajach s cieľom zvýšiť ich kapacitu. Podľa slovenských orgánov ďalšie dielčie projekty nemajú vplyv na výrobnú kapacitu spoločnosti Slovenské lodenice Komárno, a.s., keď sa posudzujú osobitne.

(25)

Podľa bodu 3 písm. a) úvodu rámca pre stavbu lodí, určité špecifické faktory ovplyvňujúce sektor stavby lodí by sa mali odraziť v politike Komisie o kontrole štátnej pomoci. Takéto špecifické faktory podľa rámca o stavbe lodi sú inter alia periodicky opakujúca sa nadmerná kapacita, stlačené ceny a deformácie obchodu na svetovom trhu stavby lodí. Komisia uvádza, že priemysel stavby lodí má cyklický charakter, kde obdobia rastu sú pravidelne nasledované obdobiami poklesu ekonomickej aktivity. Súčasná situácia na svetovom trhu je charakterizovaná vysokou úrovňou nových objednávok, vyšších cien a malou alebo žiadnou voľnou kapacitou. Primerane by sa však mali zohľadniť aj predpovede uvádzajúce rastúce nadmerné kapacity v najbližších rokoch, a to najmä ako výsledok investícií v Číne a ďalších ázijských krajinách.

(26)	Komisia vo svojej doterajšej praxi mohla pri schvaľovaní regionálnej investičnej pomoci v sektore stavby lodí dospieť k pozitívnemu záveru, že príslušné investície neviedli k zvyšovaniu kapacít (4).

(27)

Komisia sa v tomto štádiu domnieva, že by mala analyzovať vplyv investície, ktorá sa má vykonať s pomocou štátu, na kapacitnú situáciu príslušnej lodenice. Pri posudzovaní zlučiteľnosti predmetnej pomoci s rámcom pre stavbu lodí musí Komisia pozorne prehodnotiť rozsah, v ktorom takéto potenciálne zvýšenie kapacity môže viesť k narušeniu hospodárskej súťaže na trhu.

(28)

Na druhej strane Komisia tiež musí starostlivo prehodnotiť účinky tohto konkrétneho projektu na regionálny rozvoj (oddiel 2 regionálnych usmernení). Komisia v tomto štádiu uvádza, že projekt zrejme prispieva k regionálnemu rozvoju tým, že vytvára početné pracovné príležitosti v regióne s mierou nezamestnanosti 14 %. Investícia bude zachovaná na mieste najmenej počas 5 rokov.

(29)

Komisia uvádza, že na základe informácií, ktoré sú v tomto štádiu dostupné, zostávajúce dielčie projekty zrejme spĺňajú kritéria oprávnenosti uvedené v odseku 17 písm. a) a b). Komisia podobne uvádza, že všetky notifikované dielčie projekty zrejme spĺňajú kritéria oprávnenosti uvedené v odseku 17 písm. c) až f).

(30)	Vzhľadom na pochybnosti Komisie v súvislosti s oprávnenosťou časti investičného projektu na regionálnu pomoc má Komisia takisto pochybnosti o tom, či je dodržaná maximálna intenzita pomoci vo výške 22,5 % z oprávnených nákladov, ako je stanovené v rámci pre výstavbu lodí.

(31)	Spoločnosť Slovenské lodenice Komárno, a.s. požiadala o štátnu pomoc pred začatím prác na projekte a prispieva viac než 25 % na financovanie projektu, v súlade s bodom 4.2 regionálnych usmernení.

IV. ROZHODNUTIE

(32)	Na základe uvedených dôvodov má Komisia pochybnosti, či je plánovaná pomoc zlúčiteľná so spoločným trhom.

(33)

Na základe uvedených úvah a konajúc v súlade s postupom ustanoveným v článku 88 ods. 2 Zmluvy o ES Komisia žiada Slovenskú republiku, aby do jedného mesiaca od doručenia tohto listu predložila svoje pripomienky a poskytla všetky informácie, ktoré môžu pomôcť pri hodnotení pomoci. Žiada, aby slovenské orgány bezodkladne predložili kópiu tohto listu potenciálnemu príjemcovi pomoci.

(34)

Komisia pripomína, že zainteresované strany bude informovať uverejnením tohto listu a jeho zhrnutia v Úradnom vestníku Európskej únie. Komisia bude tiež informovať zainteresované strany v krajinách EZVO, ktoré sú signatármi dohody o EHP, uverejnením oznamu v prílohe EHP k Úradnému vestníku Európskej únie, ako aj Dozorný orgán EZVO zaslaním kópie tohto listu. Všetky tieto zainteresované strany Komisia takto vyzve, aby predložili svoje pripomienky do jedného mesiaca od dátumu tohto uverejnenia.“

(1) Ostatná centrálna sadzba uverejnená Národnou bankou Slovenska (november 2005) je 1 Euro = 38,4550 Sk.

(2) Ú. v. EÚ C 317, 30.12.2003, s. 1.

(3) Ú. v. ES C 74, 10.3.1998, s. 9.

(4) Pozri napríklad C 23/2001 Flender Werft Lübeck, Ú. v. ES L 203, 1.8.2000, s. 60, N 306/2002 spoločnosť Flensburger Schiffbaugesellschaft mbH & Co. KG (Nemecko), Ú. v. ES C 277, 14.11.2002, s. 2, N 383/2002 spoločnosť Neorion Shipyards, Ú. v. EÚ C 6, 10.1.2004, s. 21, N 617/2003 spoločnosť Lamda Shipyard, Ú. v. EÚ C 24, 29.1.2005, s. 5.

		ISSN 1725-5163
Úřední věstník Evropské unie		C 194

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 49 18. srpna 2006

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	I Informace
	Komise
2006/C 194/1	Směnné kurzy vůči euru	1

2006/C 194/2	Pokyny Společenství pro státní podporu investic rizikového kapitálu do malých a středních podniků ( 1 )	2

2006/C 194/3	Státní podpora – Slovinsko — Státní podpora C 20/2006 (ex NN 30/2006) – Údajná státní podpora ve prospěch společnosti Novoles Straža — Výzva k podání připomínek podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES ( 1 )	22

2006/C 194/4	Státní podpora – Slovinsko — Státní podpora C 19/2006 (ex NN 29/2006) – Údajná státní podpora ve prospěch společnosti Javor Pivka — Výzva k podání připomínek podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES ( 1 )	26

2006/C 194/5	Státní podpora – Slovenská republika — Státní podpora č. C 21/2006 (ex N 635/2005) – Regionální podpora Slovenským loděnicím Komárno — Výzva k podání připomínek podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES ( 1 )	30

2006/C 194/6	Státní podpory – Německo — Státní podpora C 25/2006 (ex E 1/2006) – Pokyny k vnitrostátní regionální podpoře na období 2007–2013 – Nepřijetí vhodných opatření členským státem – Zahájení formálního vyšetřovacího řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES — Výzva k předložení připomínek podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES ( 1 )	35

2006/C 194/7	Sdělení o úpravě některých částek stanovených směrnicemi o životním a neživotním pojištění podle inflace	38

2006/C 194/8	Reorganizační opatření — Rozhodnutí o reorganizačním opatření Faro Compagnia di Assicurazioni e Riassicurazioni s.p.a. (Oznámení podle článku 6 směrnice 2001/17/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 19. března 2001 o reorganizaci a likvidaci pojišťoven)	39

2006/C 194/9	Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ č. COMP/M.4207 – Campina/Fonterra Co-operative Group/JV) ( 1 )	40

	III Oznámení
	Komise
2006/C 194/0	Výzva k předkládání návrhů – GŘ EAC č. 45/06 — Poskytnutí grantů na vytvoření a rozvoj platforem a opatření pro podporu mobility učňů a ostatních žáků v počáteční odborné přípravě	41

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,2879
JPY	japonský jen	148,56
DKK	dánská koruna	7,4616
GBP	britská libra	0,67910
SEK	švédská koruna	9,1940
CHF	švýcarský frank	1,5779
ISK	islandská koruna	88,64
NOK	norská koruna	8,0780
BGN	bulharský lev	1,9558
CYP	kyperská libra	0,5759
CZK	česká koruna	28,024
EEK	estonská koruna	15,6466
HUF	maďarský forint	274,05
LTL	litevský litas	3,4528
LVL	lotyšský latas	0,6959
MTL	maltská lira	0,4293
PLN	polský zlotý	3,8718
RON	rumunský lei	3,5204
SIT	slovinský tolar	239,63
SKK	slovenská koruna	37,415
TRY	turecká lira	1,8546
AUD	australský dolar	1,6808
CAD	kanadský dolar	1,4384
HKD	hongkongský dolar	10,0140
NZD	novozélandský dolar	2,0072
SGD	singapurský dolar	2,0242
KRW	jihokorejský won	1 237,54
ZAR	jihoafrický rand	8,7175
CNY	čínský juan	10,2628
HRK	chorvatská kuna	7,2845
IDR	indonéská rupie	11 710,23
MYR	malajsijský ringgit	4,729
PHP	filipínské peso	65,799
RUB	ruský rubl	34,4050
THB	thajský baht	48,444


	(1) Text s EHP závažností