7.3.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 55/1

(1)

Dne 24. ledna 2006 Rada přezkoumala aktualizovaný stabilizační program Finska pro období let 2005 až 2009.

(2)

Po zotavení z výjimečně hluboké recese na počátku devadesátých let se finské hospodářství v letech 1994 – 2004 rychle vyvíjelo a dosáhlo průměrné roční míry růstu 3,5 %. Rychlé tempo vývoje vedlo ke zvýšení míry zaměstnanosti; inflace však zůstala pod průměrem eurozóny. Makroekonomický scénář, na němž se program zakládá, předpokládá zpomalení reálného růstu HDP z 2,7 % v období 2005 – 2006 na průměrných 2,3 % po zbývající programové období. Na základě posouzení údajů, které jsou v současné době k dispozici, se scénář zdá být založen na hodnověrných předpokladech růstu. Předpovědi míry inflace uvedené v programu se jeví reálně.

(3)

Ve svém stanovisku ze dne 17. února 2005 k předchozímu aktualizovanému stabilizačnímu programu na období 2004 – 2008 Rada rozpočtovou strategii uvedenou v programu schválila. Přebytek veřejných financí na rok 2005 je na základě prognózy útvarů Komise odhadován na 1,9 % HDP, což více méně odpovídá cílovému přebytku v předchozím stabilizačním programu.

(4)

Aktualizovaný program v zásadě sleduje modelovou strukturu a požadavky na údaje ve stabilizačních a konvergenčních programech stanovené v novém kodexu chování (2).

(5)

Klíčovým cílem vlády je dosáhnout vyrovnaných financí ústřední vlády za normálních podmínek hospodářského růstu a zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Očekává se, že přebytek veřejných financí bude mít mírně klesající tendenci a ke konci období 2008 – 2009 dosáhne 1,5 % HDP. Pokles primárního přebytku je poněkud prudší díky předpokládanému snížení úrokových nákladů. Snížení přebytku se řídí příjmy odrážejícími postupné uzákoňování daňových škrtů. Výdaje by měly být udrženy pod kontrolou pomocí výdajových stropů vládního rozpočtu a snížením úrokových nákladů.

V porovnání s předchozí aktualizací, byl přebytek odhadovaný na období 2006 – 2009 díky daňovým škrtům a opatrnějšímu výhledu finančních prostředků na sociální zabezpečení a pro místní správy opraven o zhruba 0,5 % HDP směrem dolů.

(6)

(7)

Rizika zatěžující rozpočtové výhledy se v programu jeví jako víceméně vyrovnané. Daňové předpoklady vznikly na základě opatrnějšího posouzení a rámec pro výdajové stropy je prozatím velmi účinný. Stabilizační program poukazuje na nebezpečí, že nežádoucí dopady stárnutí obyvatelstva a snižující se nabídka pracovních sil by mohly být v současných výpočtech podceněny. Jak je však shora zmíněno, prognózy hospodářského růstu v aktualizaci lze považovat za opatrné.

(8)

S ohledem na toto posouzení rizik se stav rozpočtu uvedený v programu jeví jako dostatečný pro dosažení střednědobých cílů programu v průběhu programového období tak, jak program předpokládá. Navíc je v průběhu celého období při běžných makroekonomických výkyvech zajištěno dostatečné bezpečnostní pásmo proti překročení referenční hodnoty 3 % HDP.

(9)

Odhaduje se, že míra zadlužení dosáhla v roce 2005 hodnoty 42,7 % HDP, což je výrazně pod referenční hodnotou 60 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Program předpokládá pokles míry dluhu o 2,6 procentního bodu v období pokrytém programem.

(10)

Zdá se, že Finsku hrozí malé riziko vzhledem k očekávaným rozpočtovým nákladům na stárnoucí obyvatelstvo. Míra hrubého dluhu je v současné době pod hranicí refereční hodnoty 60 % HDP a očekává se, že pod touto hodnotou zůstane v průběhu větší části období výhledu, který je prodloužen do roku 2050. Dostatek finačních prostředků na sociální zabezpečení a současný příznivý stav rozpočtu přispívají k omezení dopadu stárnutí obyvatelstva na rozpočet. V dlouhodobém výhledu by se však mohlo objevit riziko udržitelnosti veřejných financí související se zvýšením výdajů na důchody. Udržení výdajů spojených se stárnutím obyvatelstva na přiměřené úrovni, včetně úspěšného provedení nedávných reformních opatření směřujících ke zvýšení věkové hranice pro odchod do důchodu a současné zachování zdravého stavu rozpočtu by měly být klíčovými prvky pro snižování rizik udržitelnosti veřejných financí (4).

(11)

Plánovaná opatření v oblasti veřejných financí jsou obecně v souladu s hlavními směry hospodářské politiky obsaženými v integrovaných pokynech pro období 2005 – 2008. Opatření jsou zejména zaměřena na zajištění hospodářské a fiskální udržitelnosti a na podporu růstu a vytváření pracovních míst. Mezi ně patří například hlavní důchodová reforma, která je v současnosti postupně prováděna.

(12)

Program vnitrostátní reformy Finska předložený 14. října 2005 v souvislosti s obnovenou lisabonskou strategií pro růst a zaměstnanost uvádí tyto hlavní úkoly, které mají výrazný dopad na veřejné finance: i) udržitelnost veřejných financí a ii) fungování trhu práce. Rozpočtové dopady tohoto reformního programu jsou zcela v souladu s rozpočtovými výhledy stabilizačního programu. Opatření v oblasti veřejných financí, která předpokládá stabilizační program, jsou v souladu s kroky plánovanými v rámci vnitrostátního programu reforem. Stabilizační program uvádí zejména opatření ke zlepšení účinnosti ústřední vlády i místních vlád a potvrzuje záměr pokračovat v uplatňování výdajových stropů rozpočtu centrální vlády i po skončení období současné legislativy.

7.3.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 55/5

(1)

Dne 24. ledna 2006 Rada posoudila aktualizovaný konvergenční program České republiky, který se týká období 2005 – 2008.

(2)

Po úspěšné hospodářské reformě a stabilizaci v polovině 90. let minulého století postihly Českou republiku makroekonomické nerovnováhy, jež vedly v květnu 1997 k devizové krizi a hospodářské recesi v letech 1997 – 1999. K ozdravení hospodářství po roce 2000 pomohly rozsáhlé strukturální reformy finančního a podnikového sektoru. Od té doby se průměrný meziroční růst reálného HDP pohybuje kolem 3 % ve srovnání s průměrným meziročním růstem téhož ukazatele v EU ve výši 1,7 %. Program obsahuje různé scénáře pro makroekonomické a rozpočtové předpovědi: „základní scénář“, „optimistický scénář“ a „pesimistický scénář“. Pro účely posouzení rozpočtových prognóz slouží „základní“ scénář jako referenční scénář, protože na základě aktuálně dostupných informací se zdá, že vychází z realistických předpokladů růstu s příznivou tendencí v posledním roce. Předpokládá, že se reálný růst HDP sníží ze 4,8 % v roce 2005 na průměrných 4,3 % ve zbývajících letech trvání programu. Cyklická složka růstu bude pravděpodobně vyšší oproti tomu, co naznačují prognózy programu. V programu odhadovaná inflace se jeví jako poměrně nízká.

(3)

Dne 5. července 2004 se Rada usnesla, že Česká republika má nadměrný schodek. Podle doporučení Rady vydaného dne 5. července 2004 v souladu s čl. 104 odst. 7 musí být nadměrný schodek odstraněn do roku 2008. Ve svém stanovisku ze dne 18. ledna 2005 k předchozí aktualizaci konvergenčního programu České republiky na léta 2004 – 2007 doporučila Rada České republice, aby „na snížení schodku vyčlenila vyšší příjmy, než jaké jsou zahrnuty v rozpočtu, a aby přísně dodržovala střednědobé limity výdajů ústředních orgánů státní správy, které budou závazné od roku 2006.“ Dále se Česká republika vyzývá, aby „pro zlepšení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí urychlila reformu důchodového systému a systému zdravotní péče.“

(4)

Program celkově dodržuje vzorovou strukturu a požadavky na poskytování údajů týkající se stabilizačních a konvergenčních programů uvedené v novém souboru pravidel (2).

(5)

Na základě prognózy, kterou vypracovaly útvary Komise na podzim roku 2005, se celkový schodek veřejných financí v roce 2005 odhaduje na 3,2 % HDP ve srovnání s plánovaným schodkem ve výši 4,7 % HDP v předchozí aktualizaci a v porovnání s velmi opatrným odhadem ve výši 4,8 % v současné aktualizaci. Odhad výsledného schodku vypracovaný útvary Komise odráží novější informace o rozpočtovém hospodaření ústředních orgánů státní správy, zejména čerpání a plnění státního rozpočtu, který ve formě peněžních transakcí zaznamenal vyšší příjmy z daní, než se plánovalo, a nižší výdaje asi o 1,5 % HDP.

(6)

Cílem této aktualizace je snížení celkového schodku veřejných financí pod referenční hodnotu 3 % HDP v roce 2008 v souladu s doporučením Rady podle čl. 104 odst. 7. Program zejména předvídá v letech 2005 až 2008 snížení schodku o více než 2 procentní body HDP a pokles primárního deficitu o 2,3 procentního bodu. Bez účinku dvou jednorázových výdajů v roce 2005 však zlepšení nominálního schodku za celé období představuje jen 1 procentní bod. Na snížení schodku se podepíše hlavně nižší podíl výdajů (o 2,3 procentního bodu HDP) v průběhu programového období, přičemž celkové příjmy se zhruba nezmění (–0,2 procentního bodu). Veřejná spotřeba a sociální transfery představují výdajové položky, u nichž se plánuje největší relativní pokles, tj. vyjádřený v procentech HDP. Předpokládá se strmý růst veřejných investic z 5 % HDP v roce 2004 na více než 6 % HDP v roce 2008, což je mnohem více než průměr EU (2,5 % HDP v roce 2005). Ve srovnání s předchozím programem potvrzuje aktualizace z listopadu 2005 zhruba plánované změny, třebaže makroekonomický scénář, který leží v jeho základech, je mnohem odvážnější.

(7)

Plánuje se, že během programového období se strukturální saldo (tj. saldo očištěné od cyklických vlivů a o jednorázová a jiná prozatímní opatření) vypočítané podle společně dohodnuté metodiky zlepší o 0,5 % HDP. Program stanoví střednědobý cíl pro strukturální schodek rozpočtu ve výši „kolem“ 1 % HDP, avšak neusiluje o dosažení této hodnoty do konce trvání programu. Jelikož je střednědobý cíl programu náročnější, než minimální orientační cíl (odhadovaný schodek kolem 1,5 % HDP), jeho konečným dosažením by měl být splněn cíl v podobě zajištění bezpečného odstupu od nadměrného schodku. Podle současného hodnocení program stanoví střednědobý cíl na odpovídající úrovni, protože přiměřeně odráží dlouhodobou zadluženost a průměrný růst potenciální produkce.

(8)

Rizika zatěžující rozpočtové výhledy se v programu jeví jako víceméně vyrovnané. Dosavadní obezřetné plánování rozpočtu na jedné straně naznačuje, že výsledky by mohly být lepší než plánované (jak tomu bylo v roce 2004 a jak útvary Komise předpokládají i pro rok 2005). Předpoklady růstu, z nichž vychází rozpočet, byly obvykle realistické a předpoklady daňové elasticity opatrné. Rozpočtové výdaje navíc nebyly vždy plně využity, hlavně kvůli možnosti přenášet nevyužité prostředky z minulých rozpočtových let. Program se na druhé straně zmiňuje o několika (navrhovaných) opatřeních v oblasti sociálních výdajů, které by výdaje v tomto okruhu spíše zvýšily než snížily, jak se plánuje v programu. V roce 2004 se kromě toho nahromadily nevyčerpané a přenosné výdaje ve výši 1 % HDP a útvary Komise předpokládají, že jejich objem v roce 2005 dále poroste. Kdyby se tyto značně vysoké přenosné částky utratily spolu se všemi kalkulovanými výdaji zahrnutými do rozpočtu, což nelze vyloučit zvláště ve volebním roce 2006, mohly by být rozpočtové výsledky horší než plánované – zejména v roce 2006. Předpoklady růstu v posledním roce programu jsou navíc příznivé.

(9)

S ohledem na takové posouzení rizik je stav rozpočtu v rámci programu zřejmě slučitelný s korekcí nadměrného schodku dle doporučení Rady do roku 2008, což je poslední rok programu. Předpokládané změny strukturálních podmínek by se ovšem daly prohloubit, zvláště když se vezme v úvahu možnost mnohem lepšího hospodaření v roku 2005 a oprava růstových vyhlídek směrem nahoru.

(10)

Odhaduje se, že podíl dluhu dosáhl v roce 2005 hodnoty 37,4 % HDP, což je výrazně pod referenční hodnotou 60 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Během svého trvání program předpokládá nárůst podílu dluhu o půl procentního bodu.

(11)

Pokud jde o udržitelnost veřejných financí, zdá se, že České republice hrozí velké riziko vzhledem k očekávaným rozpočtovým nákladům na stárnoucí obyvatelstvo. I když je podíl dluhu na HDP podle měřítek EU v současnosti poměrně nízký, vysoký schodek přispívá k jeho růstu v dlouhodobých výhledech do roku 2050, což zvyšuje riziko jeho udržitelnosti. Zároveň se předpokládané vysoké zvýšení výdajů na důchody v předpovídaném období projeví jako značná zátěž pro veřejné finance. Klíčový význam pro zmírnění rizik pro udržitelnost veřejných financí bude mít zřejmě nekompromisní realizace plánované konsolidace veřejných financí v střednědobém horizontu a další posilování stavu rozpočtu spolu s dalšími strukturálními reformami za účelem udržení na uzdě růstu výdajů spojených se stárnutím obyvatelstva, a to hlavně v oblasti důchodů a zdravotní péče (3).

(12)

Předvídaná opatření v oblasti veřejných financí jsou v celkovém souladu s hlavními směry hospodářské politiky, jež jsou součástí integrovaných pokynů na léta 2005 – 2008. V souladu s doporučením Rady program předpokládá zejména nápravu nadměrného schodku. Obsahuje rovněž opatření, která podporují alokaci zdrojů na růst a zaměstnanost, především cestou snižování váhy veřejného sektoru v hospodářství a přenášením daňové zátěže z přímých na nepřímé daně. Ačkoli si je vláda vědoma problému s dlouhodobou udržitelností, program přesto neuvádí konkrétní kroky k řešení tohoto problému.

(13)

Program reforem České republiky předložený 14. října 2005 v souvislosti s obnovenou Lisabonskou strategií růstu a zaměstnanosti označuje dlouhodobou udržitelnost za hlavní výzvu, která má dopad na veřejné finance. Rozpočtové dopady omezeného počtu konkrétních reformních opatření uvedených v programu reforem se promítají do rozpočtových prognóz konvergenčního programu. Opatření v oblasti veřejných financí, která předpokládá konvergenční program, jsou v souladu s kroky plánovanými v rámci vnitrostátního programu reforem. Konvergenční program jmenovitě navrhuje opatření na podporu tvorby pracovních míst a růstu cestou změn ve skladbě příjmů a výdajů (zvláště přenesením daňové zátěže z přímých na nepřímé daně a snížením vládní spotřeby a transferů) a dále označením veřejných investic za prioritní položku výdajů, avšak, jak je uvedeno výše, neuvádí žádné konkrétní reformní kroky zaměřené na řešení problému s dlouhodobou udržitelností. Program dále předpokládá posílení významu střednědobých limitů výdajů cestou zavedení závazných zásad v okruzích státního rozpočtu a v čerpání státních prostředků a cestou zapojení místních správ do procesu plánování rozpočtu.

i)

v souvislosti s možným lepším rozpočtovým výsledkem v roce 2005, jakož i se silným skutečným a předpokládaným růstem zvýšit úsilí zaměřené na strukturální změny rozpočtu s ohledem na malou rezervu pod referenční hodnotou plánovanou na rok 2008 (což je konečný termín pro odstranění nadměrného schodku) a za účelem urychlení dosažení střednědobého cíle;

ii)

zkvalitnit plánování rozpočtu především cestou analýzy příčin velkých nevyčerpaných a přenášených výdajů;

iii)

zlepšit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí zejména urychlením důchodové reformy a uskutečněním reformy systému zdravotní péče.

7.3.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 55/9

(1)

Dne 24. ledna 2006 Rada posoudila aktualizovaný konvergenční program Dánska, který se týká období 2005 – 2010.

(2)

V průběhu posledního desetiletí dosáhl růst HDP v průměru 2 procenta a inflace do značné míry kopírovala vývoj inflace v eurozóně. Růst zaměstnanosti se v posledních letech zvýšil a nezaměstnanost se blíží nejnižší hodnotě za posledních deset let. Makroekonomický scénář, na němž se program zakládá, předpokládá reálný růst HDP ve výši 2,4 % v roce 2006 a průměrně 1,6 % po zbývající období pokryté programem. Zdá se, že při posouzení podle informací, které jsou v současné době k dispozici, se tento scénář jeví jako obezřetný, především pokud jde o míru růstu předvídanou v letech 2007 a 2008. Inflace předpokládaná v programu se jeví jako reálná.

(3)

Ve svém stanovisku ze dne 17. února 2005 Rada podpořila rozpočtovou strategii představenou v roce 2004 v aktualizaci konvergenčního programu Dánska. Pokud jde o plnění rozpočtu v roce 2005, vycházelo se v aktualizovaném programu z roku 2004 na rok 2005 z přebytku veřejných financí ve výši 2,2 % HDP, současná aktualizace předpokládá v roce 2005 při podobném předpokladu růstu přebytek ve výši 3,6 %. Příjmy byly lepší, než se předpokládalo, a to včetně příjmů ze zdanění výnosů penzijních fondů a příjmů z těžby ropy a zemního plynu.

(4)

Program obecně sleduje modelovou strukturu a informační požadavky stabilizačních a konvergenčních programů uvedené v novém kodexu chování (2).

(5)

Cílem příslušné rozpočtové strategie je dosažení strukturálních přebytků v průměrné výši mezi 1,5 % a 2,5 % v průběhu programového období, což předpokládá značné snížení míry dluhu veřejných financí, aby se vytvořil řádný základ pro stárnutí obyvatelstva. Strategie vychází z omezování výdajů a jejím cílem je udržet roční růst reálné veřejné spotřeby ve výši 0,5 %, jakož i uplatňovat tzv. zmrazení daní a vyvážené rozpočtové požadavky místních správ. Aktualizace předpokládá, že se přebytek veřejných financí sníží z 3,6 % HDP v roce 2005 na 3,1 % v roce 2006 a 3,2 % v roce 2007 a bude se dále snižovat, až na konci programového období dosáhne 2,9 % HDP. Přebytky veřejných financí předpokládané touto aktualizací jsou podstatně vyšší než v předchozí aktualizaci, i když se předpokládá podobný růst HDP.

(6)

Střednědobým cílem programu je strukturální saldo (při zohlednění využití přechodného období pro provádění uvedeného rozhodnutí Eurostatu) ve výši mezi 1,5 % a 2,5 % HDP. Ze strukturálního hlediska (tj. z hlediska vyjádřeného v cyklicky očištěných údajích bez jednorázových a jiných prozatímních opatření) přebytek klesá ze svého maxima 3,6 % HDP v roce 2005 na přibližně 2,75 % HDP v roce 2006 a poté opět posílí na 3,25 % HDP. Vypočítané uvolnění v roce 2006 o 0,8 procentního bodu HDP však odráží normalizaci daňových příjmů z penzijních fondů, které byly v roce 2005 výjimečně vysoké. Strukturální přebytek, očištěný o dočasně vyšší příjmy v roce 2005, je v podstatě v období 2005 až 2006 beze změny.

(7)

Jelikož je střednědobý cíl náročnější než minimální orientační cíl (odhadovaný schodek kolem 0,5 % HDP), jeho dosažením by měl být splněn cíl v podobě zajištění bezpečné rezervy proti výskytu nadměrného schodku. Pokud jde o přiměřenost, je střednědobý cíl programu v rozmezí stanoveném pro eurozónu a pro členské státy ERM II (mechanismus směnných kursů) v Paktu o stabilitě a růstu a kodexu chování a je výrazně náročnější, než dlouhodobě předpokládá míra zadlužení a průměrný růst potenciálního produktu. Program vysvětluje, že střednědobý cíl je stanoven na vyšší úrovni, než požaduje Pakt, aby představoval řádný základ pro dlouhodobou udržitelnost veřejných financí prostřednictvím rychlého snižování zadlužení.

(8)

Výsledkem je, že se rizika spojená s rozpočtovými výhledy uvedenými v aktualizaci zdají být omezená, především protože růst HDP může být vyšší, než se očekává, a to hlavně díky odhadovanému nízkému růstu HDP v letech 2007 a 2008, vyplývajícímu z postupného odstraňování výstupní mezery podle odhadu dánských orgánů. Růst HDP a rozpočtový výsledek by tedy v těchto letech mohly být lepší, než předpokládá program. Nepříznivé riziko představuje vzhledem k dosavadním smíšeným výsledkům splnění cíle spočívajícího v omezení růstu reálné veřejné spotřeby.

(9)

S ohledem na toto posouzení rizik se stav rozpočtu uvedený v programu jeví jako dostatečný pro dosažení střednědobých cílů programu v průběhu programového období. Poskytuje navíc dostatečnou rezervu proti překročení tříprocentní prahové hodnoty schodku při každoročních běžných makroekonomických výkyvech. Stav fiskální politiky uvedený v programu je v souladu s Paktem o stabilitě a růstu, protože není v hospodářsky příznivém období procyklický – náležitě zohledňuje výjimečně vysoké příjmy z daně z výnosů z důchodů a z těžby ropy a zemního plynu, které přispívají k odhadovanému přebytku na rok 2005 – což je důležité, vzhledem k cyklickému stavu dánské ekonomiky. Nová klasifikace penzijních fondů druhého pilíře z jara 2007 (kdy skončí přechodné období pro provedení příslušného rozhodnutí Eurostatu z března 2004) každoročně sníží dánský přebytek přibližně o 1 % HDP, ale věcně by neměla toto hodnocení změnit.

(10)

Odhaduje se, že míra zadlužení dosáhla v roce 2005 hodnoty 36 % HDP, což je výrazně pod referenční hodnotou 60 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Program předpokládá pokles míry dluhu o 14 procentních bodů v období pokrytém programem.

(11)

Pokud jde o udržitelnost veřejných financí, zdá se, že Dánsku hrozí jen malé riziko vzhledem k očekávaným rozpočtovým nákladům na stárnutí obyvatelstva vzhledem solidnímu stavu dánských veřejných financí a za předpokladu, že plánovaná zaměstnanost vzroste a že bude dosaženo nízkého růstu veřejné spotřeby, což vyžaduje další reformy trhu práce a obezřetnost v oblasti výdajů. Strategie učinit udržitelnost centrálním bodem fiskální politiky, včetně umírněných výdajů na penzijní systém a zahrnutí akumulace aktiv, pozitivně přispívá k dlouhodobým výhledům na veřejné finance. Stav veřejných financí, který je v současné době příznivý, přispívá k financování očekávaného dopadu stárnutí obyvatelstva na rozpočet a střednědobé rozpočtové plány jsou konsistentní s udržitelností veřejných financí (3).

(12)

Plánovaná opatření v oblasti veřejných financí jsou ve velké míře v souladu s hlavními směry hospodářské politiky obsaženými v integrovaných pokynech pro období 2005 – 2010. Dánsko především plní své střednědobé cíle. Nebyla však stanovena nová opatření k dosažení celkového zvýšení zaměstnanosti v přibližné výši 2 % pracovně činného obyvatelstva do roku 2010.

(13)

Program vnitrostátní reformy Dánska předložený dne 26. října 2005 v souvislosti s obnovenou lisabonskou strategií pro růst a zaměstnanost klade důraz na zlepšení nabídky pracovních sil k zajištění dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí a zlepšení účinnosti veřejného sektoru. Rozpočtové dopady tohoto programu vnitrostátní reformy se plně odráží do rozpočtových výhledů stabilizačního programu. Opatření v oblasti veřejných financí, která předpokládá konvergenční program, jsou v souladu s kroky plánovanými v rámci vnitrostátního programu reforem.

7.3.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 55/13

(1)

Dne 24. ledna 2006 Rada posoudila aktualizovaný konvergenční program Maďarska, který zahrnuje období 2005 – 2008.

(2)

Po přijetí rozsáhlého balíčku ekonomických reforem v polovině devadesátých let podporovaly zdravé makroekonomické politiky a příslušné strukturální reformy stabilní a vysoké tempa růstu a snižování inflace. Počátkem roku 2001 se však veřejné výdaje značně zvýšily a byla prováděna štědrá mzdová politika, která vyústila v rozsáhlou makroekonomickou nerovnováhu. Zatímco růst se vyrovnal a inflace a růst mezd se od roku 2003 zpomalily, Maďarsko nadále zápasí s vysokým rozpočtem a vnějšími schodky. Makroekonomický scénář předložený v aktualizovaném programu z prosince 2005 předpokládá, že v posledních letech programového období se reálný růst HDP tažený investicemi a vývozem ustálí okolo 4 %.

Podle posouzení na základě v současnosti dostupných informací se jeví, že tento scénář je založen na realistických předpokladech růstu a pro další roky se zdá být příznivý.Předpokládané snížení schodku zahraničního obchodu je podmíněno plněním zpřísněných fiskálních podmínek a prováděním strukturálních reforem podporujících potenciální výrobu. Předpovědi míry inflace uvedené v programu se jeví reálně.

(3)

Dne 5. července 2004 se Rada usnesla, že Maďarsko má nadměrný schodek, a vydala doporučení podle čl. 104 odst. 7, že tato situace má být napravena nejpozději do roku 2008 v souladu se způsobem narovnání uvedeném v květnovém konvergenčním programu Maďarska. Po rozhodnutí učiněném v lednu 2005 o neplnění podle čl. 104 odst. 8, Rada dne 8. března 2005 podruhé vydala doporučení podle čl. 104 odst. 7, v kterých zachovala rok 2008 jako cílový rok, do kterého má být nadměrný schodek odstraněn. Rada maďarským orgánům doporučila, aby podnikly účinné kroky k dosažení cílového schodku pro rok 2005, jak stanoví aktualizovaný konvergenční program, a aby podmínily načasování a realizaci případného snižování daní dosažením plánovaných schodků z téhož konvergenčního programu. To samé bylo obsaženo ve stanovisku Rady k aktualizaci konvergenčního programu pro rok 2004 přijatém dne 8. března 2005. Aktualizace nadále počítá s odstraněním nadměrného schodku do roku 2008. Předpokládaný vývoj schodku je 6,1 % HDP v roce 2005, 4,7 % HDP v roce 2006, 3,3 % HDP v roce 2007 a 1,9 % HDP v roce 2008, což představuje roční snížení o 1,4 procentní bod HDP. Časový profil primárního přebytku je obdobný. Tyto rozpočtové výhledy nepočítají s jednorázovými operacemi a s vlivem rozhodnutí Eurostatu ze dne 2. března 2004 o klasifikaci kapitálově krytých penzijních fondů v rozmezí od 1 % do 1,5 % HDP, které se zohlední do sdělení na jaře 2007 (2). Cíl pro rok 2005 byl v září 2005 maďarskými orgány zvýšen z 3,6 % HDP uvedených v aktualizaci z prosince 2005 na 6,1 % HDP. Prognóza útvarů Komise z podzimu 2005 naznačila, že tohoto revidovaného cíle pro rok 2005 lze dosáhnout. Poslední dostupné finanční údaje tento názor potvrdily.

(4)

Aktualizace v zásadě dodržuje vzorovou strukturu a s určitými výjimkami požadavky na poskytování údajů platné pro stabilizační a konvergenční programy, jak jsou uvedeny v novém souboru pravidel (3).

(5)

Aktualizace předpokládá zlepšení strukturálního salda z -5,7 % HDP v roce 2005 na -2,1 % HDP v roce 2008 (bez účinku penzijní reformy). Střednědobý cíl není v programu výslovně stanoven, avšak může být z něho odvozen, a tímto cílem je strukturální schodek v rozmezí -0,5 % až -1 % HDP.

(6)

Rozpočtové plnění by mohlo být mnohem horší, než předpokládal program. Vzhledem ke schodku očekávaném za rok 2005 ve výši 6,1 % HDP, program podrobně stanovuje snižování daní dosahující až 3,5 % HDP. Konsolidace uvedená v programu počítá se značným snížením výdajů ve výši 7,5 % HDP, jehož uskutečnění není podpořeno konkrétními opatřeními.

(7)

S ohledem na toto posouzení rizik musí být politika, na níž rozpočtová strategie v programu spočívá, opodstatněná, aby podle doporučení Rady zajišťovala soulad s úpravou nadměrného schodku do roku 2008, který je posledním rokem programu.

(8)

Odhaduje se, že v roce 2005 podíl dluhu dosáhl 57,7 % HDP. Program předpokládá, že v průběhu programového období se podíl dluhu sníží o zhruba 1,5 procentní body HDP. Při výše uvedených rizicích, kterým jsou rozpočtové cíle vystaveny, by se mohl podíl dluhu vyvíjet méně příznivě, než předpokládá program.

(9)

Pokud jde o udržitelnost veřejných financí se zdá, že Maďarsku hrozí vysoké riziko vzhledem k očekávaným rozpočtovým nákladům na stárnoucí obyvatelstvo. Hrubý podíl dluhu na HDP se v současnosti přibližuje referenční hodnotě a předpokládá se, že se bude zvyšovat po celé období až do roku 2050. Maďarsko provedlo reformu penzijního systém na konci devadesátých let s cílem zajistit mírné zvyšování výdajů na penze, které napomohlo snížit dopady stárnutí obyvatelstva na rozpočet. Zvyšování veřejných výdajů na penze však může být vyšší, než předpokládá aktualizace, což ukazuje, že je důležité podrobně monitorovat faktory, které by tyto vyšší výdaje stejně jako růst důchodů a další výdaje spojené se stárnutím obyvatelstva mohly vyrovnat. Navíc ke zvyšování rizik udržitelnosti přispívá v současnosti vysoký strukturální deficit. Je proto nezbytné provést ve střednědobém termínu rozsáhlou konsolidaci veřejných financí a dále posílit stav rozpočtu s cílem snížit rizika udržitelnosti veřejných financí (4).

(10)

Zamýšlená opatření v oblasti veřejných financí nejsou v souladu s hlavními směry hospodářské politiky obsaženými v integrovaných pokynech pro období 2005 – 2008. I když jsou cíle s těmito pokyny slučitelné, jejich provedení je vystaveno značným rizikům. Maďarsko nesplnilo druhé doporučení Rady podle čl. 104 odst. 7 ze dne 8. března 2005 v rámci postupu při nadměrném schodku, jak rozhodla Rada dne 8. listopadu 2005 na základě čl. 104 odst. 8 Smlouvy. Aktualizovaný program zachovává pro odstranění nadměrného schodku do roku 2008 víceletý rámec, ačkoli by rozpočtový výsledek mohl být mnohem horší, nebudou-li fiskální opatření podporující fiskální cíle stanovena a důsledně provedena.

(11)

Vnitrostátní program reforem Maďarska předložený dne 14. října 2005 v kontextu obnovené lisabonské strategie růstu a zaměstnanosti označuje postupné a pokračující snižování velikosti a schodku veřejného sektoru jako hlavní výzvu. Rozpočtové dopady reformních opatření vnitrostátního programu reforem se v rozpočtových výhledech konvergenčního programu odráží jen pokud jde o snižování daní. Aktualizovaný program objasňuje nedávno přijatý pětiletý program na snížení daní a předkládá množství plánů na reformu veřejného sektoru, aniž by však poskytoval potřebná upřesnění a číselné údaje. Tyto plány zhruba odpovídají vnitrostátnímu programu reforem.

7.3.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 55/17

(1)

Dne 24. ledna 2006 Rada přezkoumala aktualizovaný konvergenční program Slovenska, který zahrnuje období 2005 – 2008.

(2)

Reálný růst HDP Slovenska dosahoval v letech 1994 – 2004 výše 4,3 %, což je téměř o dva procentní body více než průměr v EU 25, který činil 2,4 %. Stěžejním problémem země je, navzdory zlepšení v roce 2005, i nadále situace na pracovním trhu. V důsledku zrychlené restrukturalizace podniků koncem 90. let minulého století se míra nezaměstnanosti v roce 1994 zvýšila z 13,7 % na 18,2 % v roce 2004, zatímco celková zaměstnanost se ve stejném období o dva procentní body snížila. Makroekonomický scénář předpokládá, že během programového období dojde k reálnému růstu HDP v průměrné míře 5,6 % za rok, s počáteční zápornou mezerou výstupu v roce 2005 to bude znamenat významný výkyv podmínek hospodářského cyklu. Na základě posouzení údajů, které jsou v současné době k dispozici, se scénář zdá být založen na realistických předpokladech růstu. Inflace předpokládaná v programu se rovněž jeví reálně.

(3)

Dne 5. července 2004 se Rada usnesla, že Slovensko má nadměrný schodek. Podle doporučení Rady vydaného tentýž den v souladu s čl. 104 odst. 7 musí být nadměrný schodek odstraněn do roku 2007. Ve svém stanovisku ze dne 17. února 2005 k předcházející aktualizaci konvergenčního programu Slovenska na období 2004 – 2007 vyzvala Rada Slovensko, aby „i) využilo veškerých příležitostí k urychlenému snížení schodku prostřednictvím využití vyšších příjmů, než se předpokládalo a úspor na straně výdajů, a to zejména v roce 2005; ii) posílilo závazný charakter střednědobých výdajových limitů; iii) dohlédlo na to, aby sekundární účinky vysoké inflace v roce 2004 neovlivnily rozvrh konvergence předpokládaný v programu“.

(4)

Aktualizovaný program se celkově řídí požadavky na modelovou strukturu a poskytování údajů pro stabilizační a konvergenční programy uvedenými v novém kodexu chování (2).

(5)

Program usiluje o snížení schodku pod referenční hodnotu 3 % HDP v roce 2007 v souladu s doporučením Rady podle čl. 104 odst. 7 ze dne 5. července 2004. Předpokládá se, že celkový schodek veřejných financí (bez nákladů na důchodovou reformu) se v roce 2005 sníží ze 4,1 % HDP (včetně 0,8 % HDP za zrušení dluhu) na 2,9 % HDP v roce 2006, v roce 2007 prudce klesne na 1,6 % a v roce 2008 dosáhne 1,3 % HDP. Časový průběh primárního salda je podobný a očekává se, že se zlepší z -2,3 % HDP (-1,5 % HDP bez započtení zrušení dluhu ve výši 0,8 % HDP) v roce 2005 na 0,7 % v roce 2008. Úprava rozpočtu se týká především výdajů. Očekává se, že v letech 2005 až 2008 se poměr výdajů vůči HDP sníží o 3,4 procentní body (o 2,6 procentní body bez zrušení dluhu ve výši 0,8 % HDP v roce 2005). Odhaduje se, že příjmy veřejných financí zůstanou v roce 2007 víceméně stabilní a v roce 2008 se sníží o 0,7 % HDP. Dále se odhaduje, že účetní klasifikace kapitálového důchodového systému druhého pilíře mimo odvětví veřejných financí (které musí být provedeno do oznámení na jaře v roce 2007), se odrazí na rozpočtu v roce 2005 ve výši 0,8 % HDP, v roce 2006 ve výši 1,3 % HDP, v roce 2007 ve výši 1,4 % HDP a v roce 2008 také 1,4 % HDP. Plánovaná fiskální konsolidace se koncentruje zejména na rok 2007.

(6)

Plánuje se, že během programového období se strukturální saldo (tj. saldo očištěné od cyklických vlivů a o jednorázová a jiná prozatímní opatření) vypočítané podle společně dohodnuté metodiky sníží za rok o 0,4 % HDP, tj. z -2,8 % HDP na -1,5 % HDP. Program stanoví střednědobý cíl (MTO) pro strukturální schodek rozpočtu ve výši 0,9 % HDP, o jehož dosažení usiluje do roku 2010 (mimo programové období). Jelikož je střednědobý cíl programu náročnější, než minimální orientační cíl (odhadovaný schodek kolem 2,25 % HDP), jeho dosažením by měl být splněn cíl v podobě zajištění bezpečného odstupu vůči nadměrnému schodku. Střednědobý cíl programu je přiměřený, protože zapadá do rozsahu stanoveného v Paktu o stabilitě a růstu pro eurozónu a členské státy v rámci ERM II a v kodexu chování a odpovídajícím způsobem odráží dlouhodobou míru zadlužení a průměrný růst potenciální produkce.

(7)

Rizika zatěžující rozpočtové výhledy se v programu jeví jako víceméně vyrovnané. Přestože program výslovně neuvádí specifická opatření, která mají být přijata za účelem dosažení cíle schodku v roce 2007, aktualizace zdůrazňuje, že střednědobý rozpočtový rámec schválený vládou vychází výhradně z platných právních předpisů a jejich změn schválených vládou. Stávající vláda prozatím dosáhla lepších rozpočtových cílů, než které stanovila v předcházejících programech: na rok 2005 se po nižším než plánovaném schodku za rok 2004 předpokládá lepší výsledek, než se očekávalo (bez započtení zrušení dluhů ve výši 0,8 % HDP). Určité finanční zdroje, které byly uvolněny v roce 2005 díky nižším úrokovým nákladům, byly však použity k pokrytí dalších veřejných výdajů, jež nejsou součástí rozpočtu, což zvýraznilo potřebu posílení závazných limitů výdajů.

(8)

S ohledem na takové posouzení rizik je stav rozpočtu v rámci programu zřejmě slučitelný s nápravou nadměrného schodku dle doporučení Rady do roku 2007. Rozpočtová strategie uvedená v programu však nutně nemusí stačit k dosažení střednědobého cíle programu do roku 2010, jak předpokládá program. V roce 2008 (v roce, který následuje po odstranění nadměrného schodku rozpočtu) rozvrh změn vedoucích k dosažení střednědobého cíle podle programu není v souladu s Paktem o stabilitě a růstu, který stanoví, že roční zlepšení strukturálního salda v eurozóně a v členských státech ERM II by mělo představovat orientačně 0,5 % HDP, a v případě hospodářsky příznivých podmínek by náprava měla být větší a naopak v případě hospodářsky nepříznivých hospodářských podmínek menší. Konkrétně v roce 2008, kdy se podle cyklických podmínek předpokládá pozitivní vývoj (3), se zlepšení strukturálního salda pohybuje pouze okolo 0,25 % HDP.

(9)

Odhaduje se, že míra zadlužení v roce 2005 dosáhla hodnoty 33,7 % HDP, což je výrazně pod referenční hodnotou 60 % HDP stanovenou ve Smlouvě a o 10,5 % nižší oproti odhadu v předchozím aktualizovaném programu. Tato revize směrem dolů je v největší míře způsobena vnitřní dynamikou dluhu. Program předpokládá, že se míra zadlužení v období tohoto programu zvýší o 2,5 procentního bodu.

(10)

Pokud jde o udržitelnost veřejných financí, zdá se, že Slovensku hrozí nízké riziko vzhledem k očekávaným rozpočtovým nákladům na stárnoucí obyvatelstvo, s výhradou trvalé fiskální konsolidace pokračující i po skončení období programu a plného provedení uzákoněných reforem, jakož i dalších strukturálních reforem (včetně snížení nezaměstnanosti). Míra zadlužení se nachází podstatně pod hranicí 60 % referenční hodnoty a za předpokladu stejné politiky pro následující dvě desetiletí by se neměla změnit. Přetrvávání stávajícího vysokého strukturálního schodku rozpočtu však zabrání snížení poměru dluhu vůči HDP, což zvýší riziko dlouhodobé udržitelnosti. Za účelem snížení rizik dlouhodobé udržitelnosti je nutné přesně dodržovat provádění plánované konsolidace veřejných financí ve střednědobém horizontu.

(11)

Plánovaná opatření v oblasti veřejných financí víceméně odpovídají zásadám hospodářské politiky, které jsou součástí integrovaných pokynů na období 2005 – 2008. Slovensko je na cestě k nápravě nadměrného schodku v rámci lhůty stanovené Radou.

(12)

Program reforem Slovenska předložený 14. října 2005 v souvislosti s obnovenou Lisabonskou strategií růstu a zaměstnanosti uvádí tyto hlavní výzvy, jež mají výrazný dopad na veřejné finance: i) informační společnost; ii) výzkum, vývoj, inovace a iii) vzdělání a zaměstnanost. Dopady tohoto programu reforem se odráží v rozpočtových výhledech konvergenčního programu. Konvergenční program popisuje již přijaté reformy daní a důchodového systému. Rozpočet na rok 2006 a také rozpočtový rámec na období 2006 – 2008 předpokládá podstatné zvýšení výdajů na vzdělání, výzkum a vývoj a odráží tak priority stanovené v programu reforem Slovenska.

i)

vzhledem k silném růstu a vyhlídkám na jeho pokračování zvýšit úsilí zaměřené na strukturální změny rozpočtu, za účelem urychleného dosažení střednědobého cíle; a

ii)

posílit právní závaznost střednědobých výdajových limitů ústřední vlády.

7.3.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 55/21

(1)

Dne 24. ledna 2006 přezkoumala Rada aktualizovaný konvergenční program Švédska, který se týká období let 2005 až 2008.

(2)

V posledním desetiletí se reálný roční růst HDP ve Švédsku pohyboval v průměru mírně pod 3 %. Tento ekonomický růst se vyznačoval silným růstem produktivity a kladnými příspěvky čistého vývozu. V několika posledních letech byl však růst zaměstnanosti slabý a míra zaměstnanosti se při narůstající nezaměstnanosti snižovala. Makroekonomický scénář, z něhož tento program vychází, předpokládá, že se reálný růst HDP zvýší z 2,4 % v roce 2005 na 3,1 % v roce 2006 a v následujících dvou letech programu dosáhne průměrné hodnoty 2,5 %. V prvních dvou letech programového období naznačuje předpoklad růstu zlepšení cyklických podmínek, u nichž se očekává, že zůstanou víceméně neutrální. Na základě posouzení podle informací, které jsou v současné době k dispozici, se scénář zdá být hodnověrný. Předpovědi míry inflace uvedené v programu se jeví jako reálné.

(3)

Ve svém stanovisku ze dne 18. ledna 2005 Rada podpořila rozpočtovou strategii předloženou v aktualizaci konvergenčního programu Švédska z roku 2004. Pokud jde o plnění rozpočtu na rok 2005, vycházela aktualizace z roku 2004 z cílové hodnoty přebytku veřejných financí ve výši 0,6 % HDP za rok 2005, zatímco současná aktualizace i přes revizi růstu za rok 2005 směrem dolů předpokládá přebytek ve výši 1,6 %. Celkově byly příjmy vyšší, než se očekávalo, což je částečně vysvětlováno některými jednorázovými daněmi z příjmů právnických osob, ale také omezeným vývojem výdajů.

(4)

Program v zásadě dodržuje modelovou strukturu a požadavky na poskytování údajů platné pro stabilizační a konvergenční programy, jak jsou uvedeny v novém souboru pravidel (2).

(5)

Rozpočtový rámec je zaměřen na udržení zdravých veřejných financí při plné zaměstnanosti a udržitelném růstu. Za tímto účelem zahrnuje rozpočtový rámec cíl přebytku veřejných financí v průměrné výši 2 % HDP v průběhu cyklu, víceleté nominální výdajové stropy ústřední vlády a požadavek vyrovnaného rozpočtu místních správ. Tato aktualizace předpokládá přebytky veřejných financí ve výši 1,6 % v roce 2005, 0,9 % v roce 2006, 1,2 % v roce 2007 a 1,7 % v závěrečném roce 2008. Podíly výdajů i příjmů mají v průběhu období výhledu postupnou klesající tendenci. K poklesu podílu příjmů by mělo díky daňovým škrtům dojít již v roce 2006, avšak s poklesem podílu výdajů se počítá spíše až ke konci programového období, kdy se zároveň předpokládá zlepšení na trhu práce. V porovnání s předchozí aktualizací současná aktualizace obecně potvrzuje podobné plánované daňové úpravy na pozadí příznivějšího makroekonomického scénáře.

(6)

Program předpokládá cíl celostátního přebytku v průměrné výši 2 % v průběhu cyklu jako orientační střednědobou referenční hodnotu aktualizované strategie. Tato hodnota je také základním kamenem švédského národního rozpočtového rámce. Hodnotu 2 % HDP lze proto považovat za střednědobý cíl programu, neboť je v souladu se zásadami pro střednědobý cíl uvedený v Paktu o stabilitě a růstu a v souboru pravidel. Plánuje se, že během programového období se strukturální saldo vypočítané podle společně dohodnuté metodiky zlepší ze zhruba 1 % HDP v roce 2006 na přibližně 1,5 – 2 % HDP v roce 2008.

(7)

Jelikož je střednědobý cíl náročnější než minimální orientační cíl (schodek se odhaduje přibližně na 0,5 % HDP), měl by být jeho dosažením splněn cíl zajištění dostatečné rezervy proti vzniku nadměrnému schodku. Pokud jde o přiměřenost, je střednědobý cíl programu značně náročnější, než předpokládá míra zadlužení a průměrný růst potenciálního produktu. Jeho dosažení však zůstává klíčové pro zajištění dlouhodobé udržitelnosti.

(8)

V roce 2005 bude rozpočtový výsledek pravděpodobně lepší, než se v programu předpokládá. Zejména nejnovější údaje o daňových výnosech založené na hotovostních tocích a čtvrtletní národní účty toto hodnocení podporují.

(9)

Vzhledem k tomuto hodnocení rizik se zdá, že rozpočtová strategie uvedená v programu je víceméně dostatečná k zajištění dosažení střednědobého cíle do konce programového období. Nicméně rozpočet na rok 2006 vede k odchýlení stavu rozpočtu od střednědobého cíle zhruba o 1 % HDP v letech 2006 a 2007, čímž ohrožuje dosažení střednědobého cíle během programového období. Bez ohledu na skutečnost, že se očekává pokračující tlumení inflačních tlaků, existuje dále obava, že expanzivní fiskální přístup v roce 2006 nemusí být zcela přiměřený v tom smyslu, aby bylo možné toto období klasifikovat jako „hospodářsky příznivé“. Jak je však uvedeno výše, střednědobý cíl programu je podstatně náročnější než vyžaduje Pakt o stabilitě a růstu. Zejména je v průběhu celého programového období zajištěna dostatečná rezerva proti překročení doporučované hodnoty schodku ve výši 3 % HDP při běžných cyklických výkyvech. Toto hodnocení by se jevilo jako opodstatněné i při změně klasifikace fondových důchodových systémů druhého pilíře v roce 2007 mimo účty vládních institucí, jak požaduje Eurostat.

(10)

Odhaduje se, že míra zadlužení dosáhla v roce 2005 hodnoty 51 % HDP, což je výrazně pod doporučovanou hodnotou 60 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Program předpokládá, že se míra zadlužení do roku 2008 sníží na 46 % HDP.

(11)

Pokud jde o udržitelnost veřejných financí, zdá se, že Švédsku hrozí nízké riziko vzhledem k očekávaným rozpočtovým nákladům na stárnoucí obyvatelstvo. Úroveň hrubého zadlužení je nyní značně pod 60 % doporučovanou hodnotou a odhaduje se, že pod touto doporučovanou hodnotou zůstane po většinu programového období. Švédská strategie učinit udržitelnost centrálním bodem rozpočtové politiky, včetně reformy důchodového systému, která zahrnuje omezování důchodových výdajů a akumulaci aktiv, přispívá pozitivně k perspektivě veřejných financí. Současný příznivý stav rozpočtu pomáhá omezit předpokládané dopady stárnutí obyvatelstva na rozpočet a plánovaná konsolidace směřující k střednědobému cíli 2 % na konci programového období přispívá ke zlepšení udržitelnosti (3).

(12)

Zamýšlená opatření v oblasti veřejných financí jsou víceméně v souladu s hlavními směry hospodářské politiky obsaženými v integrovaných směrech pro období 2005 – 2008. I když má být dostatečně silný střednědobý stav rozpočtu podle plánu v souladu s paktem zachován, může odklonění se od ambiciózního střednědobého cíle v letech 2006 – 2007, jak je v rozpočtu předpokládáno, působit procyklicky a ohrozit tak dosažení střednědobého cíle na konci programového období.

(13)

Švédský národní reformní program předložený dne 21. října 2005 v souvislosti s obnovenou lisabonskou strategií pro růst a zaměstnanost klade velký důraz na udržitelný rozvoj a zdůrazňuje, že dosažení a zachování vysoké účasti na trhu práce a odpracovaných hodin představuje důležité výzvy, které budou mít z dlouhodobého hlediska významný vliv na veřejné finance. Národní reformní program zahrnuje rozpočet na rok 2006, z něhož vychází i aktualizace programu, a z tohoto hlediska jsou oba dokumenty v souladu.

7.3.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 55/25

(1)

Dne 14. února 2006 přezkoumala Rada aktualizovaný program stability Belgie pro období let 2005 až 2009.

(2)

Reálný roční růst HDP dosahoval v Belgii v posledním desetiletí v průměru téměř 2 %, což je mírně nad průměrem eurozóny. Míra zaměstnanosti je však nízká (přibližně 60 %) a nezaměstnanost se vyznačuje velkými regionálními rozdíly a vysokou úrovní dlouhodobé nezaměstnanosti. Od roku 2000 si Belgie udržuje vyrovnaný nebo téměř vyrovnaný stav rozpočtu.

(3)

Ve svém stanovisku ze dne 17. února 2005 Rada schválila rozpočtovou strategii uvedenou v aktualizaci stabilizačního programu Belgie z roku 2004.

(4)

Co se týče plnění rozpočtu v roce 2005, prognóza útvarů Komise z podzimu roku 2005 předpokládá pro rok 2005 vyrovnaný rozpočet veřejných financí, což je i přes značně nižší růst HDP v souladu s cílem uvedeným v předchozí aktualizaci stabilizačního programu. Statistické zaznamenávání některých jednorázových transakcí je však ještě třeba vyjasnit s Eurostatem a mohlo by tak dojít k jednorázovému značnému nárůstu výsledného schodku v roce 2005 (2), tím by se ovšem nijak záporně neovlivnil výsledek rozpočtu pro období let 2006 – 2009.

(5)

Aktualizace programu z roku 2005 do značné míry dodržuje modelovou strukturu a požadavky na poskytování údajů pro stabilizační a konvergenční programy podle nového kodexu chování (3).

(6)

Makroekonomický scénář, z něhož tento program vychází, předpokládá, že reálný růst HDP vzroste z úrovně 1,4 % v roce 2005 na průměrně 2,2 % v průběhu zbývající části programového období. Na základě posouzení údajů, které jsou v současné době k dispozici, se zdá, že scénář je založen na přijatelných předpokladech růstu. Předpoklady programu ve vztahu k inflaci se jeví rovněž jako realistické.

(7)

Cílem rozpočtové strategie navržené tímto programem je udržet vyrovnaný stav veřejných financí do roku 2006 a následně vytvářet přebytky (až do výše 0,7 % HDP do roku 2009), aby se zachoval trend snižování zadluženosti. Po postupném snížení ze 7,2 % HDP v roce 2001 by se primární přebytek měl počínaje rokem 2007 stabilizovat těsně nad úrovní 4 % HDP. Program předpokládá pokles podílu státních příjmů (zejména vzhledem ke snížení daňové zátěže práce), avšak tento pokles je více než vyrovnán snížením podílu výdajů (zejména výdaje na úroky). Nová aktualizace z velké míry potvrzuje rozpočtovou strategii navrženou v předchozím programu na pozadí velmi podobného výhledu růstu.

(8)

Plánuje se, že během programového období se strukturální saldo (tj. saldo očištěné od cyklických vlivů a od jednorázových a jiných prozatímních opatření) vypočítané podle společně dohodnuté metodiky zlepší o téměř 1 % HDP. Orgány stanoví střednědobý cíl pro stav strukturálního přebytku rozpočtu ve výši 0,5 % HDP a jejich cílem je dosažení tohoto stavu do roku 2007. Jelikož je střednědobý cíl náročnější než minimální orientační cíl (odhadovaný schodek kolem 1 % HDP), jeho dosažením by měl být splněn cíl v podobě zajištění bezpečné rezervy proti výskytu nadměrného schodku. Střednědobý cíl programu lze na základě současného posouzení považovat za přiměřený, neboť leží v rozmezí stanoveném pro eurozónu a pro členské státy ERM II (mechanismus směnných kursů) v Paktu o stabilitě a růstu a kodexu chování a je náročnější než dlouhodobě předpokládá míra zadlužení a průměrný růst potenciálního produktu.

(9)

Rozpočtový výsledek může být vystaven určitým rizikům a mohl by tak být horší, než je předpokládáno v programu, a to zejména v letech 2006 a 2007. Ačkoli lze makroekonomický scénář považovat za přijatelný a vláda nedávno zavedla nová opatření pro lepší kontrolu výdajů na zdravotní péči, mohly by být daňové příjmy předpokládané v roce 2006 v programu příliš optimistické Výdajové výhledy, i když se zakládají na přijatelných makroekonomických předpokladech, neposkytují odpovídající tlumící prvek proti případnému nepříznivému vývoji. Program neuvádí, jak bude v roce 2007 kompenzováno zrušení jednorázových a dalších prozatímních opatření. Je však třeba uznat, že belgické orgány v poslední době prokázaly silné odhodlání dosahovat svého cíle vyrovnaného rozpočtu.

(10)

S ohledem na posouzení rizik nemusí být přístup k rozpočtu uvedený v programu pro dosažení střednědobého cíle programu do roku 2007, jak předpokládá program, dostatečný. Jak je však uvedeno výše, střednědobý cíl programu je náročnější, než vyžaduje Pakt o stabilitě a růstu. Proto se zdá, že rozpočtová strategie je pro dosažení strukturálního stavu rozpočtu, který lze na základě paktu v programovém období považovat za přiměřený, dostatečná. Zdá se rovněž, že rozpočtová strategie vyjádřená v programu poskytuje dostatečnou rezervu zajišťující, aby při běžných cyklických výkyvech nedocházelo k překročení prahové hodnoty schodku HDP ve výši 3 %. Pokud jde o změnu cesty vedoucí k dosažení střednědobého cíle, ačkoli je průměrné roční zlepšení strukturálního salda malé, tempo úprav k dosažení náročného střednědobého cíle lze považovat za víceméně přiměřené, s výjimkou roku 2006, kdy je plánováno snížení strukturálního salda o 0,4 % HDP.

(11)

Odhaduje se, že míra zadlužení na konci roku 2005 dosáhla hodnoty 94 % HDP, což je výrazně nad referenční hodnotou 60 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Podle programu by měla míra zadlužení za dobu trvání programu klesnout o 16 procentních bodů pod úroveň 80 % HDP. Pokud se však projeví zpomalující rizika, mohla by se míra zadlužení vyvíjet méně příznivě, než předpokládá program. Nicméně se zdá, že se míra zadlužení dostatečně snižuje a přibližuje se rychle referenční hodnotě. Pokud jde o udržitelnost veřejných financí, zdá se, že Belgii hrozí středně vysoké riziko vyplývající z očekávaných rozpočtových nákladů na stárnoucí obyvatelstvo a z vědomí potřeby dlouhodobě udržet vysoké primární přebytky. (4) Stávající úroveň hrubé zadluženosti sice klesá, avšak zůstává značně nad referenční hodnotou a je nutné postupně snižovat míru zadlužení, jak předpokládá aktualizace. Belgická strategie učinit dlouhodobé problémy centrálním bodem fiskální politiky, mimo jiné snižováním zadlužení, nepochybně zmírní rizika pro udržitelnost a „zákon o fondu pro stárnoucí obyvatelstvo“ posílí politický závazek stanovením právně závazných rozpočtových cílů. Nedávná opatření zaměřená na zvýšení věkové hranice pro odchod do důchodu a míry zaměstnanosti by měla rovněž pozitivně přispívat k udržitelnosti. Současný stav rozpočtu však nemusí být dostatečný, aby plně pokryl výrazný nárůst výdajů na stárnoucí populaci, což ještě zvyšuje význam dosažení vysokých primárních přebytků v příštích letech.

(12)

Plánovaná opatření v oblasti veřejných financí jsou obecně v souladu s hlavními směry hospodářské politiky obsaženými v integrovaných směrech pro období let 2005 – 2008. Zejména míra zadlužení se snižuje uspokojivým tempem a probíhají některé reformy pro zlepšení udržitelnosti systému sociálního zabezpečení. Zhoršení strukturálního salda v roce 2006 však není plně v souladu s integrovaným směrem, který vyžaduje přijetí veškerých nezbytných nápravných opatření k dosažení střednědobého cíle.

(13)

Program vnitrostátní reformy Belgie předložený dne 26. října 2005 v souvislosti s obnovenou Lisabonskou strategií pro růst a zaměstnanost uvádí tyto hlavní úkoly, které mají výrazný dopad na veřejné finance: i) podpora zaměstnanosti snižováním daňové zátěže práce a ii) udržení téměř vyrovnaného rozpočtu veřejných financí a zahájení vytváření přebytků od roku 2007, aby byl zachován trend snižování míry zadluženosti. Rozpočtové dopady těchto opatření nastíněné v programu vnitrostátní reformy však nejsou v rozpočtových výhledech stabilizačního programu dostatečně konkretizovány. Zdá se, že opatření v oblasti veřejných financí plánovaná ve stabilizačním programu jsou obecně v souladu s opatřeními předpokládanými v programu vnitrostátní reformy.

7.3.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 55/29

(1)

Dne 14. února 2006 přezkoumala Rada aktualizovaný program stability Lucemburska, který se týká období 2005 až 2008.

(2)

Hospodářská výkonnost Lucemburska s průměrným ročním růstem reálného HDP ve výši 5,5 % a domácí zaměstnaností 3,25 % je v posledních 20 letech pozoruhodná. V roce 2001 se růst výrazně zpomalil, v roce 2004 však opět velmi rychle vzrostl, když dosáhl výše 4,4 %. Stav financí lucemburské vlády je tradičné velmi dobrý a od začátku devadesátých let vykazuje opakovaně přebytky a výrazně nízkou míru veřejného zadlužení. Vzhledem k velkému navýšení výdajů však počátkem tohoto desetiletí došlo k výraznému poklesu těchto přebytků, který vedl až k deficitu v roce 2004.

(3)

Ve svém stanovisku ze dne 18. února 2005 Rada podpořila rozpočtovou strategii předloženou v předchozí aktualizaci programu stabilizace pro období 2004 – 2007.

(4)

Pokud jde o plnění rozpočtu v roce 2005, předpověď útvarů Komise z podzimu 2005 odhaduje schodek veřejných financí v roce 2005 na -2,3 % HDP oproti cíli -1,0 % HDP stanovenému v předchozí aktualizaci programu stability. Pozorované zhoršení je přibližně z poloviny vysvětleno statistickou revizí, navazující na postup lucemburských orgánů provádějících rozhodnutí Eurostatu o statistickém zpracování projektů financovaných partnerstvími veřejného a soukromého sektoru. Zatímco státní příjmy, které měly podle předchozí aktualizace vzrůst o 1,2 procentního bodu HDP, skutečně vzrostly pouze o 0,2 procentního bodu HDP, a to částečně díky velkým a neočekávaným případům vrácení DPH, státní výdaje se zvýšily o 1,4 procentního bodu HDP (z čehož 0,8 procentního bodu činily veřejné investice) namísto plánovaných 0,8 procentních bodů HDP.

(5)

Program zhruba dodržuje modelovou strukturu pro stabilizační a konvergenční programy uvedené v novém kodexu chování (2).

(6)

Podle makroekonomického scénáře programu by se měl růst reálného HDP zrychlit z odhadovaných 4,0 % v roce 2005 na 4,4 % v roce 2006 a na 4,9 % v roce 2007 i v roce 2008. Na základě údajů dostupných v současnosti vychází tento scénář růstu obecně z hodnověrných předpokladů, i když je v dalších letech o něco příznivější. Výhledy programu týkající se inflace se rovněž jeví realistické, vezme-li se v úvahu, že harmonizovaný index spotřebitelských cen (HISC) v Lucembursku je vysoce citlivý na změny cen ropy.

(7)

Cílem programu je dosáhnout téměř vyrovnaného stavu veřejných financí ke konci programového období a tím dosáhnout střednědobého cíle 0,8 % HDP ve stejném roce. Časový průběh a výše primárního salda jsou podobné jako u celkového salda při zlepšení z -2,1 % primárního schodku HDP v roce 2005 na 0,1 % primárního přebytku ke konci období. Základem snížení schodku je plánované snížení celkových státních výdajů o 2,5 procentního bodu v průběhu období, zatímco podíl příjmů by měl klesnout o 0,4 procentního bodu HDP. Za účelem odstranění neočekávaného zhoršení salda veřejných financí v roce 2005 byla rozpočtová strategie upravena od doby předložení předchozí aktualizace, jež byla založena na méně optimistickém makroekonomickém scénáři: schodek veřejných financí měl po zlepšení z odhadované hodnoty -1,4 % HDP v roce 2004 na předpokládanou hodnotu -1,0 % v roce 2005 zůstat zhruba na stejné úrovni v roce 2006 i v roce 2007.

(8)

Plánuje se, že během programového období se strukturální saldo (tj. saldo očištěné od cyklických vlivů a o jednorázová a jiná prozatímní opatření) vypočítané podle společně dohodnuté metodiky sníží v průměru o 0,5 % HDP ročně. Úprava se týká pozdějšího období, přičemž se v roce 2007 výrazně zvýší jak nominální, tak strukturální hodnota. Program stanoví střednědobý cíl stavu rozpočtu na úrovni strukturálního deficitu ve výši 0,8 % HDP a dosažení takového stavu předpokládá do roku 2008. Střednědobý cíl programu je podobný minimálnímu orientačnímu cíli poskytujícímu dostatečnou rezervu proti překročení 3 % referenční hodnoty stanovené pro schodek veřejných financí. Dosažením tohoto schodku by tedy měla být zajištěna i tato dostatečná rezerva. Střednědobý cíl programu lze navíc v rámci současného hodnocení považovat za přiměřený, protože zapadá do rozsahu stanoveného Paktem o stabilitě a růstu pro eurozónu a členské státy v rámci ERM II a v kodexu chování a odpovídajícím způsobem odráží dlouhodobou míru zadlužení a průměrný růst potenciálního produktu.

(9)

Rozpočtový výsledek by mohl být horší, než program předpokládá. Makroekonomické výhledy uvedené v programu v posledních letech daného období mohou být zaprvé mírně optimistické. Navíc opatření oznámená v programu a směřující k pokračování úprav v roce 2007 a 2008 nebyla dosud upřesněna. Dosažení cílů programu je podmíněno upřesněním a řádným prováděním uvedených opatření.

(10)

Vzhledem k tomuto hodnocení rizik se rozpočtová strategie uvedená v programu jeví jako dostatečná k zajištění střednědobého cíle do roku 2008, jak program předpokládá, za podmínky, že opatření oznámená pro rok 2007 a 2008 budou upřesněna a řádně prováděna. Podle výpočtů útvarů Komise nelze v roce 2006 vyloučit riziko překročení referenční hodnoty schodku ve výši 3 % HDP při běžných makroekonomických výkyvech. Jelikož v letech následujících po roce 2007 je plánovaný strukturální deficit nižší než minimální orientační cíl, nemůže být v roce 2007 ani rezerva dostatečná, dokud nebudou upřesněna a prováděna opatření ke snížení výdajů oznámená pro tento rok. Rozvrh změn vedoucích k dosažení střednědobého cíle zhruba odpovídá Paktu o stabilitě a růstu, který stanoví, že roční zlepšení strukturálního salda v eurozóně a v členských státech ERM II by mělo představovat orientačně 0,5 % HDP. Zlepšení strukturálního deficitu předpokládané v programu však přes příznivé celkové hospodářské podmínky činí v roce 2006 pouze 0,3 procentního bodu HDP .

(11)

Výše celkového veřejného zadlužení v roce 2005 je odhadována na 6,4 % HDP. Program předpokládá její zvýšení na 10,2 % HDP v roce 2008 s tím, že k největšímu navýšení dojde v roce 2006.

(12)

Pokud jde o udržitelnost veřejných financí, zdá se, že Lucembursku hrozí středně vysoké riziko vzhledem k očekávaným rozpočtovým výdajům na stárnoucí obyvatelstvo (3). Současná výše dluhu je jistě velmi nízká a plánovaná konsolidace ve střednědobém období by měla riziko udržitelnosti veřejných financí částečně zmírnit. Lucembursko však v posledních dvaceti letech zaznamenalo období výjimečného růstu zaměstnanosti, které bude postupně přecházet v podobné zvýšení počtu občanů v důchodovém věku spojené s velkým zvýšením výdajů na důchody. I když to znamená značný přínos pro udržitelnost veřejných financí, nebude současná výše aktiv penzijního fondu dostatečná a v souladu s programem bude třeba provést některé změny důchodového systému směrem ke zvýšení veřejných výdajů a snížení rizika dlouhodobé udržitelnosti.

(13)

Strategie programu v oblasti veřejných financí je obecně v souladu s hlavními směry hospodářské politiky obsaženými v integrovaných hlavních směrech na období 2005 – 2008, zejména s integrovanými hlavními směry k zajištění hospodářské stability dosažením střednědobého rozpočtového cíle během ekonomického cyklu. Než dojde k dosažení tohoto cíle, je vláda pověřena, aby v souladu s Paktem o stabilitě a růstu a s integrovanými hlavními směry k zajištění hospodářské stability učinila všechna nezbytná nápravná opatření s ohledem na předpokládané výdaje související se stárnutím obyvatelstva.

(14)

Národní reformní program Lucemburska předložený dne 17. listopadu 2005 uvádí tyto hlavní úkoly, jež mají výrazný dopad na veřejné finance: i) zajištění hospodářské stability a ii) zajištění hospodářské udržitelnosti. Uvádí rovněž úkoly v jiných oblastech, které mají značný dopad na veřejné finance, zejména potřebu výrazného růstu v oblasti veřejného financování výzkumu a vývoje. Rozpočtové dopady opatření tohoto národního programu reforem se odráží do rozpočtových výhledů stabilizačního programu a opatření v oblasti veřejných financí, která předpokládá stabilizační program, jsou v souladu s plánovanými kroky v rámci národního programu reforem.

—

v roce 2006 zesílit úsilí o rozpočtové úpravy a v letech 2007 a 2008 upřesnily a provedly nezbytná opatření a

—

zlepšit dlouhodobou udržitelnost, zejména zvýšením veřejných výdajů prostřednictvím reformy důchodového systému.

7.3.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 55/33

(1)

Dne 14. února 2006 posoudila Rada aktualizovaný program stability Rakouska, který se týká období let 2005 – 2008.

(2)

Hospodářství Rakouska rostlo v posledním desetiletí průměrným tempem 2,2 % ročně v reálných hodnotách, čímž se vyrovnalo tempu růstu v eurozóně jako celku. I když vytváření pracovních míst bylo méně dynamické než v eurozóně, Rakousko má stále jednu z nejnižších úrovní nezaměstnanosti v celé EU. Z hlediska rozpočtu dosáhla země v letech 2001 a 2002 „přebytkového nebo téměř vyrovnaného stavu“ veřejných financí. V poslední době byl však vývoj charakterizován návratem ke schodku (1,2 % HDP v roce 2003 a 1 % HDP v roce 2004).

(3)

Ve svém stanovisku ze dne 18. ledna 2005 k předchozí aktualizaci programu stability na období let 2004 – 2008 vyzvala Rada Rakousko, aby celkový proces konsolidace rozpočtu uspíšilo a aby podrobněji formulovalo konkrétní opatření, díky nimž by bylo možné dosáhnout významné konsolidace rozpočtu v posledních dvou letech období, jehož se program týká.

(4)

Podle předběžných výsledků dosáhl schodek veřejných financí 1,7 % HDP v roce 2005, což bylo o 0,2 procentního bodu méně, než se plánovalo v aktualizovaném programu, a o 0,1 procentního bodu méně, než kolik předpovídaly útvary Komise. Lepšího než plánovaného výsledku bylo dosaženo díky vývoji na straně příjmů, který byl příznivější než se očekávalo, a to navzdory výraznému snížení daní. Došlo také k překročení plánovaných výdajů, byť v menším rozsahu.

(5)

Program celkově dodržuje vzorovou strukturu a splňuje požadavky v oblasti poskytování údajů stanovené pro stabilizační a konvergenční programy v novém kodexu chování (2).

(6)

Podle aktualizace se předpokládá, že reálný růst HDP se zvýší z meziročního tempa 1,75 % v roce 2005 a 2006 na 2,5 % v roce 2008. Pomalejší než původně předpokládané tempo růstu v letech 2005 a 2006, které vede k rozšiřující se záporné mezeře výstupu, se připisuje slabšímu mezinárodnímu obchodu a vyšším cenám ropy. V důsledku rostoucích investic a soukromé spotřeby se očekává vzestup hospodářské aktivity v posledních letech trvání programu. Jak krátkodobý, tak střednědobý scénář vychází z realistických předpokladů růstu. Očekávání v oblasti růstu zaměstnanosti se však jeví jako poněkud optimistické. Předpokládá se, že inflace klesne z 2,3 % v roce 2005 na 1,5 % v roce 2008, což se zdá být reálné.

(7)

Program charakterizuje rozpočtovou strategii jako „trojrozměrnou“. Především usiluje o vyrovnaný rozpočet po celou dobu hospodářského cyklu. Za druhé strategie předpokládá, že do roku 2010 klesne daňové zatížení na 40 % HDP. A za třetí předpokládá zvýšení růstového potenciálu posílením investic do výzkumu, vzdělávání a infrastruktury. V aktualizovaném programu je stanoven cíl dosáhnout poklesu schodku veřejných financí z 1,9 % HDP v roce 2005 na 0 % v roce 2008 a zvýšení primárního přebytku z 1,1 % HDP na 2,7 %. Jelikož se očekává, že příjmy v období let 2005 – 2008 poklesnou o 0,9 procentního bodu HDP, plánovaná konsolidace se bude opírat o omezování výdajů, kdy poměr výdajů k HDP klesne o 2,8 procentního bodu. Omezení na straně výdajů se dotkne především kategorií „ostatní primární výdaje“ a „sociální transfery“. Ve srovnání s předchozím programem nová aktualizace v zásadě potvrzuje plánované změny vzhledem k méně příznivému makroekonomickému scénáři.

(8)

Strukturální saldo (tj. saldo očištěné od cyklických vlivů a nezohledňující jednorázová a jiná prozatímní opatření) vypočítané podle společně dohodnuté metodiky na základě údajů z programu se má podle plánu během programového období zlepšit v průměru přibližně o 0,5 % HDP za rok. Program stanoví střednědobý cíl pro stav rozpočtu ve výši 0 % HDP ve strukturálním vyjádření a jeho cílem je dosažení tohoto stavu do roku 2008. Pokud jde o přiměřenost, střednědobý cíl programu se nachází v rozpětí, které pro eurozónu a členské státy ERM II stanoví Pakt o stabilitě a růstu a kodex chování, a odpovídajícím způsobem odráží z dlouhodobého hlediska míru zadlužení a průměrný růst potenciální produkce.

(9)

Předpokládaný vývoj rozpočtu v letech 2005 a 2006 se jeví jako realistický, jelikož je založen na přijatých legislativních opatřeních. Zdá se však, že konsolidace v letech 2007 a 2008 není plně podložena politickými opatřeními, o nichž se v aktualizovaném programu hovoří. Téměř polovina opatření usilujících o omezení výdajů se týká kategorie „ostatní primární výdaje“, avšak v programu nejsou uvedeny žádné informace o tom, jakým způsobem to má být konkrétně provedeno. Důvěryhodnost předpokládaného zlepšení navíc závisí do značné míry na účinnosti rakouského národního paktu stability. Na základě zkušeností s předchozím paktem lze však jen ztěží určit, zda budou stanovené cíle respektovány.

(10)

S ohledem na toto hodnocení rizika nemusí být rozpočtová strategie v programu dostatečná k zajištění toho, že střednědobý cíl programu bude splněn do roku 2008. Pokud však bude rozpočtová strategie prováděna tak, jak je uvedeno v programu, bude patrně postačující pro dosažení takového stavu rozpočtu ve strukturálním vyjádření, který může být v rámci paktu považován na konci programového období za přiměřený. Navíc rozpočtová strategie v programu patrně zajišťuje v průběhu celého programového období dostatečnou rezervu proti překročení prahové hodnoty schodku ve výši 3 % HDP při běžných makroekonomických výkyvech. Tempo změn vedoucích k dosažení střednědobého cíle podle programu je plně v souladu s Paktem o stabilitě a růstu, který stanoví, že roční zlepšení strukturálního salda v eurozóně a v členských státech ERM II by mělo představovat orientačně 0,5 % HDP, a v případě hospodářsky příznivých podmínek by změny měly být většího rozsahu a naopak v případě hospodářsky nepříznivých hospodářských podmínek by mohly být změny menšího rozsahu. Ačkoli podle útvarů Komise by tyto změny mohly být v ročním průměru pomalejší než program předpokládá, byly by stále ještě slučitelné s požadavky uvedenými v paktu, zejména s ohledem na zápornou mezeru výstupu po celé programové období.

(11)

Odhaduje se, že míra zadlužení dosáhla v roce 2005 výše 63,4 % HDP, což mírně překračuje referenční hodnotu 60 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Program předpokládá pokles míry zadlužení v průběhu programového období o 3,9 procentního bodu, čímž se dostane zpět pod referenční hodnotu. Zdá se, že rizika plánovaného vývoje míry zadluženosti jsou vcelku vyvážená. Na jedné straně by vyšší než plánované schodky mohly ohrozit plnění harmonogramu nápravy vymezeného v programu. Na straně druhé nejsou v aktualizovaném programu zahrnuty potenciální příjmy z privatizace. S ohledem na toto hodnocení rizika se zdá, že míra zadluženosti dostatečně klesá směrem k referenční hodnotě.

(12)

Pokud jde o udržitelnost veřejných financí, Rakousku podle všeho hrozí jen malé riziko vzhledem k očekávaným rozpočtovým nákladům na stárnoucí obyvatelstvo (3). Předpokládá se, že úroveň zadlužení, dosahující v současné době hodnoty nad 60 % HDP, klesne a zůstane až do roku 2050 pod referenční hodnotou, a to za předpokladu, že bude provedena plánovaná konsolidace rozpočtu. Nedávná důchodová reforma v Rakousku by měla výrazně přispět k zastavení růstu veřejných nákladů v budoucnosti. Nebude-li však provedena náprava strukturálního schodku veřejných financí, mohla by být udržitelnost těchto financí ohrožena. Provedení plánované konsolidace veřejných financí ve střednědobém horizontu je proto předpokladem pro snížení rizik v souvislosti s udržitelností veřejných financí.

(13)

Zamýšlená opatření v oblasti veřejných financí jsou v zásadě v souladu s hlavními směry hospodářské politiky pro období 2005 – 2008. Tato opatření jsou zejména v souladu s těmi pokyny, které doporučují zabezpečit hospodářskou a fiskální udržitelnost a podpořit účinné rozdělování zdrojů orientované na růst a zaměstnanost.

(14)

Rakouský národní reformní program předložený dne 19. října 2005 označuje dosažení udržitelných veřejných financí za jeden ze stěžejních úkolů Rakouska. Neuvádí však žádná budoucí opatření, která by vedla ke splnění tohoto úkolu. Program stability je v tomto ohledu podrobnější a poskytuje informace o některých opatřeních, jež mají přispět ke konsolidaci veřejných financí. Rozpočtové dopady opatření v oblasti mikroekonomiky a zaměstnanosti uvedené v národním reformním programu se víceméně promítají do rozpočtových výhledů programu stability. Program stability uvádí opatření zaměřená na zefektivnění veřejné správy a systému zdravotní péče. Tato opatření doplňuje o návrhy na změny institucionálních rysů veřejných financí, konkrétně jde o dvě rozsáhlé reformy právních předpisů upravujících rozpočtový proces v Rakousku, které spočívají v zavedení střednědobého rozpočtového rámce od roku 2007 a v přechodu od rozpočtů založených na vstupech k rozpočtům orientovaným na cíle počínaje rokem 2011. Tato opatření jsou v souladu s prioritami stanovenými v národním reformním programu.

7.3.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 55/37

(1)

Dne 14. února 2006 přezkoumala Rada aktualizovaný konvergenční program Estonska, který se týká období let 2005 až 2009.

(2)

Po zúročení prvotních přínosů odvážné reformy a stabilizačních úsilí v polovině 90. let Estonsko v důsledku krize v Rusku v roce 1998 zaznamenalo v roce 1999 dočasné zhoršení situace a zpomalení růstu. Díky komplexním strukturálním reformám ve finančním a podnikovém sektoru, které zvýšily schopnost ekonomiky reagovat na tržní síly a její mezinárodní otevřenost, růst od roku 2000 rychle pokračoval. Za poslední desetiletí se roční reálný růst HDP v průměru pohyboval kolem 6 % a daleko tak překročil průměr EU ve výši 1,7 %. Závažnou makroekonomickou nerovnováhu představuje vysoký schodek zahraničního obchodu, který v roce 2004 dosahoval 10,5 % HDP. Rozpočtový vývoj byl poznamenán celkově opatrným fiskálním přístupem, který vyústil ve zdravé fiskální přebytky.

(3)

Ve svém stanovisku ze dne 17. února 2005 Rada podpořila rozpočtovou strategii předloženou v předchozí aktualizaci konvergenčního programu pro období let 2004 – 2008. Pokud jde o plnění rozpočtu v roce 2005, prognóza útvarů Komise z podzimu roku 2005 odhaduje přebytek veřejných financí v roce 2005 na 1,1 % HDP, zatímco předcházející aktualizace konvergenčního programu stanovila cíl vyrovnaného rozpočtu. Skutečný přebytek veřejných financí za rok 2005 bude mnohem vyšší, kolem 2 – 2,5 % HDP, což je způsobeno kombinací vysokého růstu, zlepšení výběru daní a nižšími výdaji, než bylo plánováno.

(4)

Aktualizovaný program v zásadě dodržuje vzorovou strukturu a požadavky na poskytování údajů platné pro stabilizační a konvergenční programy uvedené v novém souboru pravidel (2).

(5)

Makroekonomický scénář, z něhož tento program vychází, předpokládá, že reálný růst HDP se z úrovně 6,5 % v roce 2005 zvýší na 6,6 % v roce 2006 a že se po celou zbývající část programového období ustálí v průměru na úrovni 6,3 %. Na základě posouzení údajů, které jsou v současné době k dispozici, tento scénář patrně vychází ze značně opatrných předpokladů růstu. Na základě výpočtů útvarů Komise provedených podle společně dohodnuté metodiky na základě údajů v programu by měl potenciální růst HDP zůstat poměrně vysoký, ve střednědobém horizontu však bude mít mírně klesající tendenci. V důsledku toho vede opatrný výhled reálného růstu HDP k záporné mezeře výstupu během programového období, zatímco prognóza útvarů Komise z podzimu roku 2005 ukazuje kladnou mezeru výstupu pro roky 2005 a 2006. V programu obsažené předpovědi míry inflace pro rok 2006 se rovněž jeví jako podhodnocené a zohledňují vysokou citlivost míry inflace na vývoj cen ropy. V programu uvedené předpovědi pro rok 2007 jsou v souladu s prognózou Komise.

(6)

Střednědobý rozpočtový rámec je v Estonsku zaměřen na udržení zdravých veřejných financí při udržitelném vysokém růstu a rostoucí zaměstnanosti. Program usiluje o to, aby po přebytcích ve výši 0,3 % HDP v roce 2005 a 0,1 % v roce 2006 zůstaly účty vládních institucí od roku 2007 vyrovnané. Primární saldo je pouze neznatelně vyšší kvůli zanedbatelné úrokové zátěži. Předpokládané cíle v oblasti přebytku veřejných financí pro roky 2005 a 2006 jsou mírně vyšší, než cíle stanovené v předchozí aktualizaci, ale pouze částečně odráží lepší výsledek roku 2005, než se očekávalo, který je kolem 2,5 % HDP a je spojený hlavně s dynamickým hospodářským růstem a zlepšením výběru daní. Podíly výdajů i příjmů mají v průběhu programovém období postupně klesat. Ve srovnání s předchozí aktualizací programu aktualizace z prosince roku 2005 obecně potvrzuje plánovanou fiskální strategii pro roční vyrovnané rozpočty na pozadí značně příznivějšího makroekonomického scénáře.

(7)

Plánuje se, že během programového období se strukturální přebytek (tj. cyklicky očištěné saldo, bez vlivu jednorázových a jiných dočasných opatření) vypočítaný podle společně dohodnuté metodiky sníží v průměru o 0,1 % HDP ročně. Střednědobým cílem programu pro stav rozpočtu je vyrovnaný strukturální rozpočet a program plánuje udržet strukturální saldo vyhovující střednědobému cíli programu v průběhu programového období. Jelikož je střednědobý cíl programu náročnější než minimální orientační cíl (strukturální schodek se odhaduje přibližně na 2 % HDP), měl by být jeho dosažením splněn cíl zajištění dostatečné rezervy proti vzniku nadměrného schodku. Pokud jde o přiměřenost, je střednědobý cíl programu v rozmezí stanoveném pro eurozónu a pro členské státy ERM II (mechanismus směnných kursů) v Paktu o stabilitě a růstu a souboru pravidel a je náročnější než dlouhodobě předpokládá míra zadlužení a průměrný potenciální růst produkce.

(8)

Rozpočtové výsledky by mohly být i po roce 2005 podstatně lepší než předpokládá program. Stanovený ekonomický výhled pro období let 2006-2009 je značně opatrný. Navíc Estonsko, které je všeobecně známé tím, že překonává fiskální cíle, zaručuje, že bilance rizik bude vnímána pozitivně.

(9)

Vzhledem k tomuto hodnocení rizik se zdá, že rozpočtová strategie je dostačující pro dosažení stavu strukturálního rozpočtu, který lze podle paktu považovat za přiměřený pro programové období. Přístup k rozpočtu vyjádřený v programu navíc poskytuje dostatečnou rezervu proti překročení prahové hodnoty schodku ve výši 3 % HDP při běžných makroekonomických výkyvech v průběhu programového období. S ohledem na pravděpodobnost lepšího výsledku v roce 2005 než předpokládá program s sebou však rozpočtový přebytek pro rok 2006 nepřesahující 0,1 % HDP nese riziko procykličnosti v období konjunktury.

(10)

Míra zadlužení se na konci roku 2005 odhaduje na 4,6 % HDP, tedy výrazně pod referenční hodnotou 60 % HDP stanovenou Smlouvou a ve skutečnosti nejnižší v EU. Program předpokládá pokles míry zadlužení o 1,8 procentního bodu v průběhu programového období.

(11)

Pokud jde o udržitelnost veřejných financí, zdá se, že Estonsku hrozí jen malé riziko vzhledem k očekávaným rozpočtovým nákladům souvisejícím se stárnutím obyvatelstva (3). Úroveň hrubého zadlužení je nyní velmi nízká a odhaduje se, že pod 60 % referenční hodnotou zůstane po celé programové období. Estonská strategie učinit udržitelnost centrálním bodem rozpočtové politiky, včetně reformy důchodového systému, která zahrnuje akumulaci aktiv, přispívá pozitivně k perspektivě veřejných financí. Stav rozpočtu, který je v současné době v přebytku, přispívá k omezení očekávaného dopadu stárnutí obyvatelstva na rozpočet a střednědobý rozpočtový plán na udržení vyrovnaných rozpočtů je v souladu s nepatrnými riziky pro udržitelnost veřejných financí.

(12)

Zamýšlená opatření v oblasti veřejných financí jsou v zásadě v souladu s hlavními směry hospodářské politiky obsaženými v integrovaných směrech pro období let 2005 – 2008. Zejména vysoký přebytek veřejných financí v roce 2005 přispěl ke značnému snížení schodku zahraničního obchodu pod úroveň 10 % HDP. Základním prvkem kombinace politik Estonska v programovém období je opatrná fiskální politika, zejména s ohledem na podporu dalšího snižování schodku zahraničního obchodu na udržitelnou úroveň. Aktualizace uvádí rovněž opatření na podporu prorůstového a na zaměstnanost zaměřeného přidělování prostředků, především cestou snižování významu veřejného sektoru v hospodářství a přesunem daňového zatížení z přímého na nepřímé zdanění.

(13)

Národní reformní program Estonska předložený dne 15. října 2005 v souvislosti s obnovenou Lisabonskou strategií pro růst a zaměstnanost uvádí tyto výzvy, které mají výrazný dopad na veřejné finance: i) udržitelnost veřejných financí; ii) fiskální politika podporující růst a zaměstnanost a iii) zajištění stabilního makroekonomického prostředí. Dopady, které budou mít opatření uvedená v národním reformním programu na rozpočet, se plně odráží v rozpočtových výhledech konvergenčního programu. Opatření v oblasti veřejných financí, která předpokládá konvergenční program, jsou v souladu s kroky plánovanými v rámci národního reformního programu. Konvergenční program uvádí zejména opatření pro dokončení důchodové reformy z roku 2002, pro zvýšení spotřební daně a ekologické daně a zároveň snížení zdanění pracovní síly a systematického přesunu rozpočtových zdrojů do oblasti investic, podpory výzkumu a vývoje a odborného vzdělávání. Konvergenční program tato opatření doplňuje o změny v institucionálním uspořádání veřejných financí, konkrétně doplněním rozpočtového systému založeného na informačních technologiích, který bude spojovat všechna ministerstva pod dohledem ministerstva financí, další formalizací strategického plánovacího procesu a přípravou nových právních předpisů ke zlepšení finančního řízení na úrovni místní správy.

7.3.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 55/41

(1)

Dne 14. února 2006 Rada přezkoumala aktualizovaný konvergenční program Lotyšska, který zahrnuje období let 2005 až 2008.

(2)

V posledním desetiletí Lotyšsko vykazuje roční reálný růst HDP v průměru vyšší než 6 %. Tento ekonomický růst se vyznačuje silným nárůstem produktivity a v poslední době i růstem zaměstnanosti. Značné vnější nevyváženosti však způsobily, že je Lotyšsko stále závislé na přílivu kapitálu, a zvýšil se poměr zahraničního dluhu vůči HDP. Inflace se od poloviny roku 2003 zvýšila a od té doby zůstává nad 6 %, což oslabuje vnější konkurenceschopnost hospodářství a ohrožuje růst. Makroekonomický scénář, z něhož tento program vychází, předpokládá, že reálný růst HDP klesne z hodnoty 8,4 % v roce 2005 na průměrnou hodnotu 7,2 % po zbytek programového období. Na základě posouzení údajů, které jsou v současné době k dispozici, tento scénář patrně vychází z přijatelných předpokladů růstu. Programem předpokládaná míra inflace a schodek běžného účtu se jeví jako poměrně nízké.

(3)

Program v zásadě dodržuje modelovou strukturu pro stabilizační a konvergenční programy uvedenou v novém souboru pravidel (2).

(4)

Tato aktualizace odhaduje, že schodek veřejných financí v roce 2005 dosáhne 1,5 % HDP při růstu HDP ve výši 8,4 %. Představuje to jen o něco nižší schodek a podstatně lepší ekonomický růst, než předpokládal předcházející program (schodek ve výši 1,6 % HDP, růst ve výši 6,7 %). Podzimní prognóza útvarů Komise předpokládala schodek ve výši 1,2 % HDP při růstu HDP ve výši 9,1 %. Stávající údaje ohledně provádění rozpočtu na základě peněžních toků však ukazují, že výsledek bude dokonce lepší, než uváděla aktualizace a podzimní prognóza útvarů Komise.

(5)

Stanovisko Rady k předchozí aktualizaci přijaté dne 8. března 2005 neobsahovalo žádné politické výzvy. Uvádělo však, že hodnocení způsobu konsolidace a přiměřenosti fiskální situace je podmíněno příznivým vývojem vnějšího salda, tlaky ekonomické poptávky a snižováním inflace z její současné maximální hodnoty.

(6)

Cílem aktualizovaného programu je mírné snížení schodku veřejných financí. Tato aktualizace předpokládá schodek veřejných financí ve výši 1,5 % v roce 2005, 1,5 % v roce 2006, 1,4 % v roce 2007 a 1,3 % v závěrečném roce 2008. Primární saldo se má během stejného období snížit o 0,1 procentního bodu. Očekává se, že se podíl příjmů i výdajů na HDP v průběhu programového období zvýší (o 2,1 procentního bodu u příjmů a o 1,9 procentního bodu u výdajů). Nejvíce vzrostou veřejné investice a samostatně nespecifikované „ostatní“ výdaje (ze 2,3 % HDP v roce 2005 na 3,3 % HDP v roce 2008 a z 12,3 % HDP na 13,8 % HDP v roce 2008) a nejvíce se sníží sociální transfery, s výjimkou naturálních sociálních transferů (z 9,3 % HDP v roce 2005 na 8,9 % HDP v roce 2008). Ve srovnání s předchozí aktualizací potvrzuje aktualizace z listopadu roku 2005 v zásadě plánované změny, přestože předpoklad růstu je podstatně větší.

(7)

Podle výpočtů útvarů Komise provedených na základě programu podle společně dohodnuté metodiky se během programového období předpokládá pouze mírné zlepšení strukturálního salda, tj. cyklicky očištěného rozpočtového salda bez jednorázových a jiných dočasných opatření (přibližně o 0,75 procentního bodu HDP). Plánované fiskální úsilí se soustředí do závěru období a do let, kdy se předpokládá záporná mezera výstupu. Aktualizovaný program určuje střednědobý cíl pro stav rozpočtu tak, jak je uveden v Paktu o stabilitě a růstu, v hodnotě strukturálního salda ve výši „přibližně 1 % HDP“ a klade si za cíl dosáhnout tohoto stavu v posledním roce programového období. Jelikož je střednědobý cíl programu náročnější než minimální orientační cíl (odhadovaný schodek kolem 2 % HDP), jeho dosažením by měl být splněn cíl, který zajistí bezpečnou rezervu proti vzniku nadměrného schodku. Střednědobý cíl programu je v rozmezí stanoveném pro eurozónu a členské státy ERM II v Paktu o stabilitě a růstu a v souboru pravidel a přiměřeně zohledňuje míru zadlužení a průměrný potenciální růst produkce v dlouhodobém výhledu. Ctižádostivější stavy rozpočtů, než jaké byly doposud plánovány, by však s ohledem na výše uvedená rizika pro udržitelnou hospodářskou konvergenci byly vhodnější.

(8)

Rozpočtový výsledek by mohl být horší, než předpokládá program. Ačkoli se předpoklady růstu a očekávaná daňová pružnost tvořící základ předchozích rozpočtů obvykle ukázaly jako opatrné, nemusí tomu tak již nezbytně být v případě tohoto programu, protože jeho daňová pružnost vypadá příznivě. Program navíc uvádí několik (navrhovaných) opatření v oblasti sociální politiky, která by v souladu s předpoklady programu tyto výdaje spíše zvýšila, než snížila.

(9)

Vzhledem k tomuto posouzení rizik se zdá, že přístup k rozpočtu uvedený v programu nemusí být dostatečný k dosažení stavu rozpočtu, který lze ze strukturálního hlediska považovat podle paktu do konce programového období za přiměřený. Jak bylo uvedeno výše, byla by rovněž žádoucí strategie, která je oproti programu ambicióznější. Rychlost změn v zájmu dosažení střednědobého cíle programu předpokládaná programem je nižší než orientační cíl (vyšší v ekonomicky příznivém období) v podobě ročního zlepšení strukturálního salda ve výši 0,5 % HDP, jak stanoví Pakt o stabilitě a růstu. Zejména případné zhoršení strukturálního salda v roce 2006, které by vyplynulo z plnění cíle stanoveného pro rok 2006 v případě, že výsledek roku 2005 je výrazně lepší, než se očekávalo, by odpovídalo značnému fiskálnímu uvolnění v souvislosti s pokračujícím značným tlakem vysoké poptávky a příslušnými riziky pro stabilitu.

(10)

Podle Paktu o stabilitě a růstu by se při určování způsobu změn v zájmu střednědobého cíle programu nebo při umožnění dočasné odchylky od tohoto cíle měly zohlednit „významné strukturální reformy“ s prokazatelným dopadem na dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Program uvádí, že zejména probíhající důchodová reforma a zavádění druhého pilíře v porovnání s úrovní v roce 2004 postupně sníží příspěvky na sociální zabezpečení v rámci salda veřejných financí. Program odhaduje čisté náklady na důchodovou reformu v roce 2005 na 0,25 % HDP, které se postupně zvýší na 1,25 % HDP v roce 2008. To by mohlo umožnit dočasnou odchylku od roční nápravy ve výši 0,5 % HDP požadované v rámci střednědobého cíle programu, protože strukturální reformy, z nichž vychází, jsou v programu dostatečně podrobně popsány a významně přispívají k dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Náprava pro rok 2006 však ani při zohlednění strukturálních reforem není zcela v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Nicméně pro všechny roky programu je zajištěna bezpečná rezerva proti překročení 3 % referenční hodnoty schodku HDP. Výše uvedený návrh na urychlení změn v zájmu střednědobého cíle programu oproti těm, které jsou v něm uvedeny, se jeví jako proveditelný za předpokladu, že odhadované čisté náklady na důchodovou reformu jsou v prvních letech programového období nízké.

(11)

Míra zadlužení se v roce 2005 odhaduje na úrovni 14,9 % HDP, tedy výrazně pod referenční hodnotou 60 % HDP stanovenou Smlouvou. Předpokládá se, že se během programového období míra zadlužení mírně sníží na 14,7 % HDP v roce 2008, přičemž účinky přetrvávajícího schodku značně ztlumí vysoký nominální růst HDP.

(12)

Pokud jde o udržitelnost veřejných financí, zdá se, že Lotyšsku hrozí jen malé riziko vzhledem k očekávaným rozpočtovým nákladům souvisejícím se stárnutím obyvatelstva (3). Předpokládá se, že stávající velmi nízká úroveň hrubého dluhu bude po celé období výhledu pro roky 2005 – 2050 stále pod 60 % referenční hodnotou. Lotyšsko provádí důchodovou reformu zahájenou v roce 1996, která významně připívá k omezení důsledků stárnutí populace na rozpočet.

(13)

Zamýšlená opatření v oblasti veřejných financí jsou v zásadě v souladu s hlavními směry hospodářské politiky obsaženými v integrovaných směrech pro období let 2005 – 2008. Konvergenční program uvádí zejména opatření, která mají podpořit tvorbu pracovních míst a růst prostřednictvím změn ve struktuře příjmů a výdajů (zejména přesunutí daňové zátěže z přímých do nepřímých daní a snížení transferů) a označením veřejných investic za prioritní položku výdajů. Je však třeba věnovat větší pozornost plnění klíčových cílů, jako jsou například potlačování inflace, řešení nevyváženosti účtu zahraničního obchodu a zvyšování míry činnosti podporou všem přístupného trhu práce.

(14)

Lotyšský národní program reforem předložený dne 21. října 2005 v souvislosti s obnovenou Lisabonskou strategií pro růst a zaměstnanost uvádí jako hlavní úkol s dopadem na veřejné finance zajištění makroekonomické stability, a za tímto účelem přisuzuje hlavní úlohu posílení fiskální disciplíny a postupům plánování rozpočtu. Dopady omezeného počtu konkrétních reformních opatření uvedených v národním programu reforem na rozpočet jsou zohledněny v rozpočtových předpokladech konvergenčního programu. Opatření v oblasti veřejných financí, která předpokládá konvergenční program, jsou v souladu s kroky plánovanými v rámci národního programu reforem. Jak bylo výše uvedeno, konvergenční program navrhuje opatření, která mají podpořit růst a zaměstnanost prostřednictvím změn ve struktuře příjmů a výdajů (zejména přesunutí daňové zátěže z přímých do nepřímých daní a snížení transferů) a prostřednictvím označení veřejných investic za prioritní položku výdajů.