ISSN 1725-5163

Úřední věstník

Evropské unie

C 321

European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Svazek 48
16. prosince 2005


Oznámeníč.

Obsah

Strana

 

I   Informace

 

Komise

2005/C 321/1

Směnné kurzy vůči euro

1

2005/C 321/2

Závěrečná zpráva úředníka pro slyšení ve věci COMP/M.2139 – Bombardier/Adtranz (v souladu s články 15 a 16 rozhodnutí Komise (2001/462/ES, ESUO) ze dne 23. května 2001 o mandátu úředníků pro slyšení v určitých řízeních ve věcech hospodářské soutěže – Úř. věst. L 162, 19.6.2001, s. 21)  ( 1 )

2

2005/C 321/3

Stanovisko poradního výboru pro spojování podniků přijaté na jeho 133. zasedání dne 29. června 2005 týkající se předlohy rozhodnutí ve věci COMP/M.2139 – Bombardier/ADtranz ( 1 )

3

2005/C 321/4

Oznámení o nadcházejícím ukončení platnosti některých antidumpingových opatření

4

2005/C 321/5

Sdělení Komise podle čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (EHS) č. 2408/92 — Změna závazků veřejné služby týkajících se pravidelné letecké dopravy mezi Glasgow a Barra ze strany Spojeného království ( 1 )

5

2005/C 321/6

Sdělení Komise podle čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (EHS) č. 2408/92 — Změna závazků veřejné služby týkajících se pravidelné letecké dopravy mezi Glasgow a Campbeltown a mezi Glasgow a Tiree ze strany Spojeného království ( 1 )

6

2005/C 321/7

Státní podpora – Nizozemsko — Státní podpora č. C 35/2005 (ex N 59/2005) — Rozvoj širokopásmové sítě v Appingedamu — Výzva k podání připomínek podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES ( 1 )

7

2005/C 321/8

Informace členských států o státních podporách poskytovaných podle nařízení Komise (ES) č. 2204/2002 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory zaměstnanosti ( 1 )

13

2005/C 321/9

Informace sdělené členskými státy o státních podporách poskytovaných podle nařízení Komise (ES) č. 2204/2002 ze dne 5. prosince 2002 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory zaměstnanosti ( 1 )

15

2005/C 321/0

Informace sdělené členskými státy o státních podporách poskytovaných podle nařízení Komise (ES) č. 68/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podpory na vzdělávání ( 1 )

17

2005/C 321/1

Informace sdělené členskými státy o státních podporách poskytovaných podle nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům ( 1 )

18

2005/C 321/2

Informace sdělené členskými státy o státních podporách poskytovaných podle nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům ( 1 )

20

2005/C 321/3

Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc č. COMP/M.4047 – Aviva/Ark Life) ( 1 )

21

2005/C 321/4

Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ č. COMP/M.3963 – Philips/Lumileds) ( 1 )

22

2005/C 321/5

Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ č. COMP/M.3980 – Canon/Canon España) ( 1 )

22

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

 


I Informace

Komise

16.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 321/1


Směnné kurzy vůči euro (1)

15. prosince 2005

(2005/C 321/01)

1 euro=

 

měna

směnný kurz

USD

americký dolar

1,1999

JPY

japonský jen

139,28

DKK

dánská koruna

7,4517

GBP

britská libra

0,67670

SEK

švédská koruna

9,4180

CHF

švýcarský frank

1,5420

ISK

islandská koruna

74,81

NOK

norská koruna

7,9595

BGN

bulharský lev

1,9558

CYP

kyperská libra

0,5735

CZK

česká koruna

28,952

EEK

estonská koruna

15,6466

HUF

maďarský forint

252,67

LTL

litevský litas

3,4528

LVL

lotyšský latas

0,6964

MTL

maltská lira

0,4293

PLN

polský zlotý

3,8445

RON

rumunský lei

3,6442

SIT

slovinský tolar

239,49

SKK

slovenská koruna

37,918

TRY

turecká lira

1,6180

AUD

australský dolar

1,6026

CAD

kanadský dolar

1,3888

HKD

hongkongský dolar

9,3024

NZD

novozélandský dolar

1,7279

SGD

singapurský dolar

2,0003

KRW

jihokorejský won

1 214,90

ZAR

jihoafrický rand

7,6685

CNY

čínský juan

9,6880

HRK

chorvatská kuna

7,3850

IDR

indonéská rupie

11 801,02

MYR

malajsijský ringgit

4,532

PHP

filipínské peso

63,853

RUB

ruský rubl

34,4000

THB

thajský baht

49,072


(1)  

Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.


16.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 321/2


Závěrečná zpráva úředníka pro slyšení ve věci COMP/M.2139 – Bombardier/Adtranz

(v souladu s články 15 a 16 rozhodnutí Komise (2001/462/ES, ESUO) ze dne 23. května 2001 o mandátu úředníků pro slyšení v určitých řízeních ve věcech hospodářské soutěže – Úř. věst. L 162, 19.6.2001, s. 21)

(2005/C 321/02)

(Text s významem pro EHP)

Dne 3. dubna 2001 prohlásila Evropská komise spojení, kterým společnost Bombardier získala kontrolu ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Rady č. 4064/89 nad podnikem DaimlerChrysler Rail Systems (Adtranz), za slučitelné se společným trhem a Dohodou o EHP. Prohlášení o slučitelnosti bylo podmíněno dodržením několika podmínek a závazků.

Jedna z podmínek se týkala rakouského podniku Elin EBG Traction („ETR“), dceřiné společnosti VA Tech AG, která je dodavatelem technologie pohonu na, mimo jiné, regionální vlaky a tramvaje/vozy městské dráhy. Poté co strukturální spojení společností ETR a Bombardier muselo být odděleno, aby navrhované spojení mohlo být prohlášeno za slučitelné se společným trhem, bylo nezbytné vytvořit pro ETR pracovní náplň, která by této společnosti umožnila hospodářsky přežít. Proto musel Bombardier uzavřít se společností ETR Společnou dohodu o rozvoji za účelem spolupráce obou těchto společností do roku 2006, ve vztahu k tramvajím „CityRunner Type Linz“, na které ETR dodává elektrické pohony.

Trvání závazku již pravděpodobně nebude nadále odůvodněno: Siemens navrhl, že získá výhradní kontrolu nad VA Tech a tím také kontrolu nad ETR. Proto také nastane změna ve finanční struktuře ETR, která již nebude od společnosti Bombardier potřebovat objednávky k zajištění svého hospodářského přežití. Pokud Siemens získá výhradní kontrolu nad ETR, nebude již v důsledku toho nutné ukládat společnosti Bombardier podmínku, aby odebírala elektrické pohony pro své CityRunner Type Linz od ETR.

Za předpokladu, že schvalující rozhodnutí ve věci COMP/M.3653 Siemens/VA Tech vstoupí v platnost a že navrhované získání výhradní kontroly nad společností VA Tech ze strany společnosti Siemens, jak bylo schváleno v uvedeném rozhodnutí, bude provedeno, navrhuje předloha rozhodnutí odvolat výše uvedený závazek uložený společnosti Bombardier podle čl. 8 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 4064/1989.

S ohledem na skutečnost, že návrh rozhodnutí zbavuje společnost Bombardier závazku a jelikož Siemens ve svém dopise ze dne 16. června 2005 výslovně netrvá na jakýchkoli právech, které by mohly plynout z tohoto závazku, věc nevyžaduje žádný zvláštní komentář k právu na slyšení.

V Bruselu dne 30. června 2005.

Serge DURANDE


16.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 321/3


Stanovisko poradního výboru pro spojování podniků přijaté na jeho 133. zasedání dne 29. června 2005 týkající se předlohy rozhodnutí ve věci COMP/M.2139 – Bombardier/ADtranz

(2005/C 321/03)

(Text s významem pro EHP)

1.

Poradní výbor souhlasí s Komisí, že závazek společnosti Bombardier ve věci COMP/M.2139 Bombardier/Adtranz ze dne 4. dubna 2001 k nákupu elektrických pohonů pro tramvaje typu Cityrunner Linz po dobu 5 let výlučně od společnosti Elin EBG Traction, dceřiné společnosti VA Tech, již není odůvodněný, jakmile Komise vydá schvalující rozhodnutí ve věci COMP/M.3653 Siemens/VA Tech, ve kterém stanoví podmínky a povinnosti, a toto rozhodnutí vstoupí v platnost a v důsledku toho se VA Tech stane součástí společnosti Siemens.

2.

Poradní výbor souhlasí s Komisí, že v důsledku toho je závazek uvedený v příloze 1 písm. b) k rozhodnutí COMP/M.2139 Bombardier/Adtranz navrhovaným rozhodnutím zrušen.

3.

Poradní výbor žádá Komisi o zohlednění všech ostatních bodů vznesených v průběhu diskuse.


16.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 321/4


Oznámení o nadcházejícím ukončení platnosti některých antidumpingových opatření

(2005/C 321/04)

1.

Jak stanoví čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 (1) o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství, Komise oznamuje, že dnem níže uvedeným v tabulce skončí platnost výše uvedených antidumpingových opatření, pokud nebude v souladu s následujícím postupem zahájen přezkum.

2.   Postup

Výrobci ve Společenství mohou podat písemnou žádost o přezkum. Tato žádost musí obsahovat postačující důkazy o tom, že by ukončení platnosti daných opatření pravděpodobně vedlo k přetrvávání dumpingu a újmy či k jejich obnovení.

Rozhodne-li se Komise daná opatření přezkoumat, bude dovozcům, vývozcům, zástupcům země vývozu a výrobcům ve Společenství poskytnuta příležitost doplnit, vyvrátit nebo objasnit tvrzení obsažená v žádosti o přezkum.

3.   Lhůta

Výrobci ve Společenství mohou písemnou žádost o přezkum v souladu s výše uvedenými informacemi zaslat Evropské komisi, generálnímu ředitelství pro obchod na adresu: European Commission, Directorate-General for Trade (Division B-1), J-79 5/16, B-1049 Brussels (2), kdykoli ode dne zveřejnění tohoto oznámení, avšak nejpozději tři měsíce před datem níže uvedeným v tabulce.

4.

Toto oznámení se zveřejňuje v souladu s čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995.

Produkt

Země původu nebo vývozu

Opatření

Odkaz

Datum ukončení platnosti

Polyethylen-tereftalátový (PET) film

Indie

Korejská republika

Antidumpingové clo

Nařízení Rady (ES) č. 1676/2001 (Úř. věst. L 227, 23.8.2001, s. 1) rozšířeno nařízením Rady (ES) č. 1975/2004 (Úř. věst. L 342, 18.11.2004, s. 1) v případě Indie na dovozy zasílané z Brazílie a Izraele

24. 8. 2006

Indie

Závazek

Rozhodnutí Komise č. 2001/645/ES (Úř. věst. L 227, 23.8.2001, s. 56)

24. 8. 2006

Plynové kapesní zapalovače, znovu nenaplnitelné a plynové kapesní zapalovače, znovu naplnitelné

Čínská lidová republika

Tchaj-wan

Antidumpingové clo

Nařízení Rady (ES) č. 1824/2001 (Úř. věst. L 248, 18.9.2001, s. 1) naposledy pozměněné nařízením Rady (ES) č. 155/2003 (Úř. věst. L 25, 30.1.2003, s. 27)

19. 9. 2006


(1)  Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1, nařízení naposledy pozměněné nařízením Rady (ES) č. 461/2004 (Úř. věst. L 77, 13.3.2004, s. 12).

(2)  Telefax: (32-2) 295 65 05.


16.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 321/5


Sdělení Komise podle čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (EHS) č. 2408/92

Změna závazků veřejné služby týkajících se pravidelné letecké dopravy mezi Glasgow a Barra ze strany Spojeného království

(2005/C 321/05)

(Text s významem pro EHP)

1.

Podle čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (EHS) č. 2408/92 ze dne 23. července 1992 o přístupu leteckých dopravců Společenství na letecké trasy uvnitř Společenství se Spojené království rozhodlo změnit závazky veřejné služby týkající se pravidelné letecké dopravy mezi Glasgow a Barra, jak je uvedeno v oznámení zveřejněném v Úředním věstníku Evropských společenství C 387/06 ze dne 21. prosince 1996, pozměněném v Úředním věstníku Evropských společenství/Evropské unie C 355/04 ze dne 8. prosince 1999, C 310/08 ze dne 13. prosince 2002 a C 278/06 ze dne 19. listopadu 2003.

2.

Závazky veřejné služby byly změněny následovně:

Minimální frekvence letů:

Mezi Glasgow a Barra jeden zpáteční let za den s výjimkou neděle.

Kapacita:

Kapacita používaného letadla by měla být minimálně:

13 míst na trase Glasgow – Barra a 15 míst na trase Barra – Glasgow (od pondělí do pátku); a

12 míst na trase Glasgow – Barra a 15 míst na trase Barra – Glasgow (v sobotu).

Typy letadel:

Používané letadlo by mělo být vhodné pro přistání na nezpevněné dráze v destinaci Barra, která se nachází na pláži Traigh Mhor.

Tarify:

Cena za jednosměrnou letenku nesmí přesáhnout 71 GBP (včetně poplatku za služby pro cestující a bezpečnostních poplatků, vyjma letištních poplatků).

Maximální tarif na každé trase lze zvýšit jednou ročně s předchozím písemným souhlasem skotských ministrů v souladu s indexem maloobchodních cen Spojeného království (všechny položky) nebo indexem, který ho případně nahradí.

Bez předchozího písemného souhlasu skotských ministrů nelze provést žádné další změny výše tarifů.

Nový maximální tarif na uvedené trase musí být oznámen Úřadu pro civilní letectví (Civil Aviation Authority) a vstoupí v platnost až po oznámení Evropské komisi, která jej poté může zveřejnit v Úředním věstníku Evropské unie.


16.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 321/6


Sdělení Komise podle čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (EHS) č. 2408/92

Změna závazků veřejné služby týkajících se pravidelné letecké dopravy mezi Glasgow a Campbeltown a mezi Glasgow a Tiree ze strany Spojeného království

(2005/C 321/06)

(Text s významem pro EHP)

1.

Podle čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (EHS) č. 2408/92 ze dne 23. července 1992 o přístupu leteckých dopravců Společenství na letecké trasy uvnitř Společenství se Spojené království rozhodlo změnit závazky veřejné služby týkající se pravidelné letecké dopravy mezi Glasgow a Campbeltown a Glasgow a Tiree, jak je uvedeno v oznámení zveřejněném v  Úředním věstníku Evropských společenství C 387 ze dne 21. prosince 1996, pozměněném v  Úředním věstníku Evropských společenství/Evropské unie C 355/03 ze dne 8. prosince 1999, C 310/07 ze dne 13. prosince 2002 a C 278/05 ze dne 19. listopadu 2003.

2.

Závazky veřejné služby byly změněny následovně:

—   Minimální frekvence letů:

dva zpáteční lety mezi Glasgow a Campbeltown za den s výjimkou soboty a neděle;

a

jeden zpáteční let mezi Glasgow a Tiree za den s výjimkou nedělě.

—   Kapacita:

Kapacita používaného letadla na trase Glasgow – Campbeltown od pondělí do pátku by měla být minimálně 14 míst (trasa Glasgow – Campbeltown) a 16 míst (Campbeltown – Glasgow);

Kapacita používaného letadla na trase Glasgow – Tiree od pondělí do soboty by měla být minimálně 13 míst (trasa Glasgow – Tiree) a 16 míst (Tiree – Glasgow);

(V současné době provozovatel zabezpečuje jedno místo pro poštu na všech linkách z Glasgow na Tiree. To je však předmětem samostatných smluvních ujednání.)

—   Tarify:

Cena za jednosměrnou letenku na trase GlasgowCampbeltown nesmí přesáhnout 50 GBP (včetně poplatku za služby pro cestující a bezpečnostního poplatku, vyjma letištních poplatků); a

Cena za jednosměrnou letenku na trase GlasgowTiree nesmí přesáhnout 62 GBP (včetně poplatku za služby pro cestující a a bezpečnostního poplatku, vyjma letištních poplatků).

Maximální tarif na každé trase lze zvýšit jednou ročně s předchozím písemným souhlasem skotských ministrů v souladu s indexem maloobchodních cen Spojeného království (všechny položky) nebo indexem, který ho případně nahradí.

Bez předchozího písemného souhlasu skotských ministrů nelze provést žádné další změny výše tarifů.

Nový maximální tarif na každé trase musí být oznámen Úřadu pro civilní letectví (Civil Aviation Authority) a vstoupí v platnost až po oznámení Evropské komisi, která jej poté může zveřejnit v Úředním věstníku Evropské unie.


16.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 321/7


STÁTNÍ PODPORA – NIZOZEMSKO

Státní podpora č. C 35/2005 (ex N 59/2005)

Rozvoj širokopásmové sítě v Appingedamu

Výzva k podání připomínek podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES

(2005/C 321/07)

(Text s významem pro EHP)

Dopisem ze dne 20. října 2005, který je v původním znění uveden na stránkách následujících po tomto shrnutí, Komise oznámila Nizozemsku své rozhodnutí zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES ve věci výše uvedené podpory/opatření.

Dotčené strany mohou předložit své připomínky k financování projektu širokopásmové sítě v Appingedamu, ohledně kterého Komise zahajuje řízení. Lhůta pro podávání připomínek činí jeden měsíc ode dne zveřejnění tohoto shrnutí a dopisu reprodukovaného na následně uvedených stránkách. Připomínky by měly být zaslány na následující adresu Evropské komise, generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž:

European Commission

Competition Directorate-General

DG COMP State Aid Greffe

Office: SPA 3 06/05.

B-1049 Brussels

Číslo faxu: (32-2) 296 12 42

Připomínky budou sděleny nizozemským orgánům. Zúčastněné strany podávající připomínky mohou písemně, s uvedením důvodů, požádat o zachování důvěrnosti ohledně své totožnosti.

SHRNUTÍ

Postup

V listopadu 2004 podala společnost Essent, provozovatel kabelového přenosu, Komisi stížnost týkající se veřejného financování přístupové sítě ze skelných vláken v Appingedamu v Nizozemsku. Společnost Essent podala již v září v roce 2004 odvolání u nizozemského soudu. Soud nařídil obci, aby oznámila Komisi své záměry ohledně poskytnutí podpory, a aby pozastavila další budování sítě (1). V únoru 2005 nizozemské orgány Komisi toto opatření oznámily s tím, že se nejedná o podporu. Komise si v březnu 2005 vyžádala od nizozemských orgánů další informace. Nizozemské orgány odpověděly v srpnu 2005, poté co jim byla prodloužena lhůta.

Popis opatření

Obec Appingedam se domnívá, že veřejný zásah ve formě podpory budování přístupové sítě ze skelných vláken (Fibre to the Home, FttH), který by řešil nedostatečnou nabídku vyspělých širokopásmových služeb společnostem a občanům, je nezbytný. Poté, co účastnici trhu neprojevili zájem o účast v tomto projektu za běžných tržních podmínek, rozhodla se obec na projektu finančně podílet.

Plánovaná síť ze skelných vláken je rozdělená na pasivní a aktivní vrstvu. Pasivní vrstvu bude vlastnit veřejnoprávní nadace zřízená a spravovaná obcí. Aktivní vrstvu bude vlastnit a financovat subjekt založený soukromými investory („společnost Damsternet“). Společnost Damsternet bude nabízet pouze velkoobchodní služby poskytovatelům služeb, kteří budou poskytovat širokopásmové služby koncovým uživatelům (domácnostem a podnikům).

Posouzení opatření

Vzhledem k tomu, že prostředky na pasivní vrstvu této sítě pocházejí od obce Appingedam, jedná se o státní zdroje. Nadace, společnost Damsternet a maloobchodní poskytovatelé služeb získají hospodářskou výhodu, protože budou zajišťovat infrastrukturu a mít k ní přístup za mnohem výhodnějších podmínek, než jsou podmínky trhu. Zásah ze strany státu narušuje hospodářskou soutěž, protože toto opatření mění stávající podmínky trhu tím, že umožňuje rychlým širokopásmovým službám (Damsternet) vstup na velkoobchodní trh, a také povoluje poskytovatelům služeb vstup na odběratelské trhy s maloobchodními širokopásmovými a telekomunikačními službami. Protože intervence ze strany státu může ovlivnit poskytovatele služeb elektronických komunikací z dalších členských států, představuje opatření, které ovlivňuje obchod.

Zdá se, že slučitelnost lze posoudit pouze na základě čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES. Tento článek vyžaduje, aby opatření sledovalo cíl společného zájmu v rozsahu nezbytně nutném a přiměřeném.

Nutnost a přiměřenost

Širokopásmové připojení je takovým typem služby, která je ve své podstatě schopna ovlivnit produktivitu a růst hospodářství. V ostatních případech Komise považuje podporu ve prospěch infrastruktury za vhodný a přiměřený nástroj za účelem řešení selhání trhu a/nebo problémů s kapitálem. Tento projekt skutečně vykazuje znaky, které Komise ve svých předcházejících rozhodnutích týkajících se veřejného financování projektů širokopásmých sítí (nabídkové řízení, otevřený přístup, atd.) hodnotila pozitivně. Vzhledem k tomu, že technické vlastnosti sítí FttH umožňují poskytování pokročilejších služeb, než jaké nabízejí tradiční měděné a kabelové sítě (2), lze tvrdit, že státní podpora by mohla být žádoucím prostředkem k urychlení zavádění inovací, a to i za cenu narušení předcházejících investic soukromého sektoru a odrazení od investic do budoucna.

Komise do současné doby schválila pouze případy, kdy samotný trh nepodpořil konkurenční nabídku širokopásmových služeb. Intervence v tomto případě směřuje do oblasti, kde maloobchodní širokopásmové služby (společnosti KPN a Essent) a v určitém rozsahu i velkoobchodní infrastruktura poskytující širokopásmové služby (společnost KPN) jsou již dostupné za ceny srovnatelné s jinými regiony. Významné překrývání síťového pokrytí a podmínek poskytování služeb společně s již existujícími sítěmi způsobuje vážné nebezpečí, že zásah státu v takové oblasti vytlačí stávající a budoucí investice účastníků trhu.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se Komise rozhodla podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES zahájit řízení o sporném opatření, protože není přesvědčená, že je opatření slučitelné se společným trhem podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES.

Podle článku 14 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 může být od příjemce požadováno vrácení všech protiprávních podpor.

ZNĚNÍ DOPISU

„Met dit schrijven stelt de Commissie Nederland ervan in kennis dat zij, na onderzoek van de door uw autoriteiten verstrekte inlichtingen betreffende bovengenoemde steunmaatregel, heeft besloten de procedure van artikel 88, lid 2, van het EG-Verdrag in te leiden.

I.   Procedure

1.

Bij schrijven van 2 november 2004 (dat op 18 november 2004 geregistreerd werd onder nummer CP 212/2004) diende kabelexploitant Essent Kabelcom (hierna: Essent), een informele klacht in bij de Commissie. De klacht betreft overheidsfinanciering voor een glasvezelaansluitnetwerk (Fibre-to-the-Home, FTTH) in Appingedam, een stad in Noord-Nederland. Essent heeft intussen bevestigd dat de klacht als een formele klacht dient te worden beschouwd.

2.

Essent, die de op een na grootste kabelexploitant van Nederland is en die ook een kabelnetwerk in Appingedam exploiteert, had de zaak in september 2004 al aanhangig gemaakt bij een Nederlandse rechtbank. De rechtbank heeft de gemeente op grond van artikel 88, lid 3, EG-Verdrag opgedragen het steunvoornemen aan te melden bij de Commissie en de verdere aanleg van het netwerk te staken.

3.

Bij een schrijven dat op 3 februari 2005 werd geregistreerd, meldden de Nederlandse autoriteiten de maatregel bij de Commissie aan om redenen van rechtszekerheid, waarbij ze aanvoerden dat de maatregel geen steun behelsde. Op 31 maart 2005 verzocht de Commissie de Nederlandse autoriteiten om verdere informatie. Na een verlenging van de termijn antwoordden zij hierop bij brief van 4 augustus 2005, die op 16 augustus 2005 werd geregistreerd. De informatie in deze brief verschilt aanzienlijk van de informatie die bij de oorspronkelijke aanmelding werd verstrekt.

II.   Uitvoerige beschrijving van de maatregel

Achtergrond

4.

De gemeente Appingedam vindt dat de tussenkomst van de overheid nodig is om te voorzien in de algemene beschikbaarheid van geavanceerde breedbanddiensten voor ondernemingen en particulieren door uitrol van een glasvezelaansluitnetwerk (Fibre-to-the-Home, FTTH) in Appingedam te steunen. Volgens de gemeente bieden Essent en telecommunicatie-exploitant KPN in Appingedam weliswaar internettoegang maar geen geavanceerde breedbanddiensten. De gemeente heeft besloten financieel deel te nemen in het project nadat gebleken was dat de marktpartijen geen belangstelling hadden om hierin op marktvoorwaarden deel te nemen.

De componenten van het netwerk

5.

De passieve laag van het glasvezelnetwerk (graafrechten, buizen, glasvezels, enz.) zal het eigendom worden van een openbare stichting („Stichting Glasvezelnet Appingedam”, hierna: de stichting), op te richten door en onder toezicht van de gemeente. De investering in de passieve laag wordt op 4,9 miljoen EUR geschat. Aanvankelijk was niet voorzien dat de aanleg van de passieve laag openbaar zou worden aanbesteed. Er is evenwel besloten, zoals in de brief van 4 augustus 2005 wordt verklaard, om dit wel te doen.

6.

De kosten van de actieve laag (telecommunicatieapparatuur, netwerkbeheer, enz.) worden op 1 tot 1,3 miljoen EUR geschat. De actieve componenten hebben een geschatte economische levensduur van 5 tot 8 jaar. De exploitant van de actieve laag zal alleen wholesale-diensten aanbieden aan service providers die breedbanddiensten aan de eindgebruikers (huishoudens en bedrijven) zullen verstrekken.

7.

De autoriteiten verklaarden aanvankelijk dat de actieve laag eigendom zou worden van en gefinancierd zou worden door een entiteit („Stichting Damsternet”, hierna: Damsternet) die door bepaalde particuliere investeerders zou worden opgericht. Niet alle particuliere partijen waren bekend. Volgens de autoriteiten hebben NKF (een kabelfabrikant), Nacap (de pijpleidingdivisie van een internationaal actieve bouwonderneming, genaamd Koop Holding) en Ericsson Telecommunications belangstelling getoond. In de brief van 4 augustus 2005 hebben de autoriteiten evenwel verklaard dat de gemeente het gebruiksrecht van het actieve netwerk uiteindelijk openbaar zou aanbesteden. In dit stadium is het bovendien niet duidelijk op basis van welke financiële voorwaarden het gebruiksrecht zou worden gegund. In de concept-gebruiksovereenkomst wordt bepaald dat de houder van het gebruiksrecht jaarlijks een gebruiksvergoeding aan de stichting zal betalen. De stichting zal echter „maximaal een bedrag opeisen dat overeenkomt met 80 % van de in dat jaar gegenereerde cashflow”. Indien deze cashflow negatief is, zal de stichting geen vergoeding opeisen. In een dergelijk geval zullen zij slechts een minimale betaling verlangen, zoals aangegeven in een bijlage bij de gebruiksovereenkomst. In de bijlage wordt evenwel nog niet bepaald welke betaling voorzien is.

III.   Het standpunt van de Nederlandse autoriteiten

8.

De Nederlandse autoriteiten stellen dat er geen sprake is van een steunmaatregel en voeren hiervoor verschillende argumenten aan.

9.

Allereerst beroepen zij zich op een „marktfalen”, d.w.z. dat de markt niet de diensten verschaft die door de autoriteiten essentieel worden geacht voor de bevolking. Marktinvesteerders zijn niet bereid om in het project te investeren omdat het geen marktconform financieel rendement zou opleveren. Doordat de markt niet in het project investeert, ziet Appingedam zich genoodzaakt dit glasvezelnetwerk aan te leggen als een „publieke infrastructuur”. De Nederlandse autoriteiten voeren daarom aan dat de gemeente Appingedam enkel steun verleent voor de aanleg van een „publieke infrastructuur” die voor alle partijen openstaat op vergelijkbare voorwaarden.

10.

In de tweede plaats betogen de autoriteiten dat er geen steun gemoeid is met dit project op de vier niveaus die daarbij kunnen worden onderscheiden. Er is geen sprake van een voordeel voor de stichting en zelfs wanneer dat het geval zou zijn, zou dat niet van invloed zijn op het handelsverkeer tussen de lidstaten. Er wordt ook geen steun verleend aan de exploitant van de actieve laag. De Commissie merkt op dat de autoriteiten evenwel geen argumenten aanvoeren om deze beweringen te staven. Voorts zijn de autoriteiten van mening dat er geen steun wordt verleend aan de dienstenaanbieders. De exploitant zou een marktconforme wholesale-prijs moeten aanrekenen aan de providers die retail-diensten aanbieden die zij reeds via bestaande infrastructuur aanboden. Indien de Commissie garanties van de gemeente zou verlangen dat de exploitant marktconforme prijzen aanrekent, zal de gemeente dit vastleggen in de overeenkomst tussen de stichting en de exploitant. Tenslotte betogen de autoriteiten dat, in tegenstelling tot de zaak ATLAS (3), het netwerk in Appingedam hoofdzakelijk zou worden gebruikt om diensten te verlenen aan huishoudens/particulieren die geen economische activiteiten verrichten. Voorzover er sprake is van steun aan ondernemingen in Appingedam, blijft deze onder de toegestane steunintensiteit die is vastgelegd in Verordening (EG) nr. 69/2001 („de minimis-steun”) en bovendien valt deze onder de kaderregeling voor steun aan kleine en middelgrote ondernemingen (MKB).

11.

De Nederlandse autoriteiten betogen dat indien de Commissie tot de conclusie komt dat de maatregel steun vormt, de maatregel verenigbaar is omdat deze zowel noodzakelijk als evenredig is. De maatregel is nodig omdat particuliere investeerders niet willen investeren in Appingedam, een perifeer gebied met een sociaal-economische achterstand. Voor zover er breedbanddiensten beschikbaar zijn, zijn de huidige prijzen ervan hoger dan in andere gebieden van Nederland. Aangezien alle exploitanten open toegang tot het netwerk zullen krijgen op gelijke voorwaarden, is de mededinging gewaarborgd en zal geen enkele exploitant een selectief voordeel genieten. De autoriteiten stellen ook dat de maatregel evenredig is. De stichting is niet betrokken bij de exploitatie van de actieve laag. De operator zal een niet-discriminerende, open toegang bieden en niet met dienstenaanbieders concurreren. De aanleg van het netwerk zal plaatsvinden op marktvoorwaarden.

IV.   Beoordeling van de maatregel/steun

12.

Op grond van het Verdrag en geconsolideerde rechtspraak is er sprake van staatssteun in de zin van artikel 87, lid 1, wanneer door overheidsbemoeienis of door met staatsmiddelen bekostigde maatregelen een voordeel wordt verleend aan de begunstigde, welke de mededinging vervalst of dreigt te vervalsen en het handelsverkeer tussen de lidstaten ongunstig dreigt te beïnvloeden.

Staatsmiddelen

13.

De gemeente Appingedam zal ofwel een lening ofwel een garantie voor een lening verstrekken. Bijgevolg zijn de middelen voor de financiering van de passieve laag van dit netwerk afkomstig van de gemeente Appingedam. Deze middelen moeten daarom als staatsmiddelen worden beschouwd.

Economisch voordeel

14.

De autoriteiten hebben verschillende argumenten aangevoerd als zou de maatregel geen steun behelzen, ofwel omdat deze geen voordeel meebrengt ofwel omdat deze niet van invloed is op het handelsverkeer tussen de lidstaten. Op deze argumenten zal hierna worden ingegaan.

15.

Volgens de Nederlandse autoriteiten valt een dergelijke vorm van overheidsbemoeienis niet onder artikel 87, lid 1, EG-Verdrag, maar dient deze veeleer te worden gezien als een typische overheidstaak, aangezien algemene infrastructuur wordt aangelegd.

16.

De Commissie is echter niet overtuigd dat dit project kan worden beschouwd als het verschaffen van een algemene infrastructuur. Overeenkomstig de bevindingen van de Commissie in de zaak ATLAS (4) bieden het passieve netwerk en de actieve componenten geen dienst aan eindgebruikers, maar voorzieningen voor bedrijven die breedbanddiensten aanbieden. Zoals uit de aanwezigheid van KPN en Essent in Appingedam blijkt, is het verschaffen van dit soort infrastructuur geen typische overheidstaak, maar een activiteit die gewoonlijk wordt verricht door marktpartijen die de uiteindelijke dienst aan huishoudens en bedrijven verstrekken. Het project overlapt daarmee tot op zekere hoogte marktinitiatieven of voorziet in de verstrekking van diensten die al beschikbaar zijn, hoewel de door de stichting aan te leggen infrastructuur graafwerkzaamheden en passieve elementen behelst. De Commissie is derhalve in dit stadium van mening dat het project in Appingedam onder de staatssteunregels valt en niet als algemene infrastructuur kan worden aangemerkt die tot de gewone verantwoordelijkheden van de staat jegens de bevolking behoort.

Voordeel voor de stichting

17.

De stichting die eigenaar is van de passieve infrastructuur, is opgericht door de gemeente en staat onder haar toezicht. De stichting stelt de passieve laag ter beschikking van de exploitant. Dit kan als een economische activiteit worden beschouwd en de stichting kan derhalve worden aangemerkt als een onderneming in de zin van artikel 87, lid 1, EG-Verdrag. De passieve laag wordt door de gemeente gefinancierd zonder enige vergoeding van de stichting. Dit komt neer op een economisch voordeel voor de stichting in de zin van artikel 87, lid 1, EG-Verdrag.

Voordeel voor de exploitant

18.

De bewering dat er geen steun wordt verleend aan de exploitant, wordt niet door de autoriteiten gestaafd.

19.

De autoriteiten hebben bevestigd dat het gebruiksrecht openbaar zal worden aanbesteed. Indien dat gebeurt, kan de aanbesteding in principe het economische voordeel voor de winnende leverancier tot een minimum worden beperkt in de zin van artikel 87, lid 1, EG-Verdrag. Het valt evenwel te betwijfelen of de passieve laag op dezelfde voorwaarden zal worden aangelegd als bij een particuliere investering. Volgens de autoriteiten kon het project niet door particuliere investeerders worden uitgevoerd en waren banken evenmin bereid om geld te steken in dit project. De gemeente heeft verschillende banken gevraagd om dit project te financieren, maar met uitzondering van de Bank Nederlandse Gemeenten (BNG) hebben zij dit allemaal geweigerd. BNG is bereid de gemeente een lening te verstrekken omdat zij, aldus de gemeente, alleen de kredietwaardigheid van de begunstigde van de lening, in casu de gemeente, maar niet de aanleg van het FTTH-netwerk door de stichting of het project als zodanig heeft beoordeeld.

Voordeel voor internetaanbieders (ISP's) en andere aanbieders van elektronische communicatiediensten

20.

Zelfs wanneer de toegang tot het optische netwerk via de exploitant op transparante en gelijke voorwaarden aan alle geïnteresseerde ISP's en andere exploitanten zal worden verleend, zal de tarifering van deze toegang waarschijnlijk ruim onder de onderliggende kosten liggen als gevolg van de overheidsbemoeienis en niet gebaseerd zijn op de markttarieven voor vergelijkbare wholesale-breedbanddiensten. De dienstenaanbieders zal daarom een voordeel worden verleend aangezien zij de kans krijgen om tot de markt voor snelle retail-breedbanddiensten toe te treden en bedrijfsactiviteiten te ontwikkelen tegen voorwaarden die anders niet op de markt kunnen worden verkregen.

Voordeel voor de eindgebruikers

21.

Het voorgaande suggereert dat het voordeel dat aan de exploitant, dienstenaanbieders en andere aanbieders van telecommunicatiediensten wordt verleend, zich ook zou kunnen vertalen in een voordeel voor de huishoudens en ondernemingen in Appingedam. Particuliere gebruikers vallen niet onder de staatssteunregels. Echter ondernemingen in het beoogde gebied zouden wellicht kunnen profiteren van een dienstverlening die verder reikt en lager geprijsd is dan wat op louter commerciële basis zou worden aangeboden gezien de huidige aanbiedingen voor huurlijnen en satellietverbindingen. Bovendien zouden zij een voordeel kunnen genieten in vergelijking met bedrijven in andere regio's van Nederland. De autoriteiten hebben bij herhaling aangevoerd dat, indien er sprake is van steun voor ondernemingen in Appingedam, het steunniveau onder de toegestane steunintensiteit ligt, zoals bepaald bij Verordening (EG) nr. 69/2001 („de minimis-steun”), en dat de maatregel bovendien onder de kaderregeling inzake overheidssteun voor kleine en middelgrote ondernemingen (KMO's) valt. De Commissie erkent dat het voordeel voor elk van de zakelijke eindgebruikers onder de drempel voor de minimis-steun zou kunnen liggen. Er kan in dit stadium echter niet worden uitgesloten dat de steun wel de in deze verordening vastgelegde plafonds overschrijdt.

Concurrentievervalsing

22.

Door deze tussenkomst van de overheid worden de bestaande marktvoorwaarden in Appingedam gewijzigd doordat de gesubsidieerde toegang van de exploitant tot de wholesale-markt voor snelle breedbanddiensten alsmede de toegang van dienstenaanbieders tot de downstream-markten van onder andere retail-breedband- en retail-telecommunicatiediensten mogelijk wordt gemaakt. De bestaande exploitanten, Essent en KPN, hebben bij hun beslissingen inzake infrastructuurinvesteringen en -onderhoud, hun berekeningen gebaseerd op de veronderstelling dat andere exploitanten de kosten van nieuwe infrastructuur zouden moeten dragen of een marktprijs zouden moeten betalen voor de toegang tot wholesale-diensten, hetgeen niet langer het geval lijkt te zijn als er overheidssteun wordt verleend. Het feit dat er nieuwe infrastructuur beschikbaar komt tegen voorwaarden die op het eerste gezicht niet marktconform zijn, heeft tot gevolg dat de concurrentie wordt vervalst, ook op de downstream-markten van retail-breedband- en andere retail-elektronische communicatiediensten.

Gevolgen voor het handelsverkeer

23.

Voor zover de overheidsmaatregelen gevolgen kunnen hebben voor telecommunicatiebedrijven en dienstenaanbieders in andere lidstaten, zijn deze van invloed op het handelsverkeer. De telecommunicatiemarkt staat steeds meer open voor concurrentie tussen exploitanten en dienstenaanbieders, die zich over het algemeen bezighouden met activiteiten waarvoor handelsverkeer bestaat tussen de lidstaten.

Conclusie

24.

In het licht van het voorgaande is de Commissie van mening dat het met staatsmiddelen gefinancierde project een economisch voordeel verleent aan de stichting, de exploitant en de dienstenaanbieders, hetgeen zich tenminste ten dele zou kunnen vertalen in een economisch voordeel voor ondernemingen in Appingedam. Voorts is het project concurrentievervalsend en van invloed op het handelsverkeer tussen de lidstaten.

V.   Beoordeling van de steunmaatregel: verenigbaarheid

25.

Na de vaststelling dat er sprake is van staatssteun in de zin van artikel 87, lid 1, van het EG-Verdrag, dient te worden nagegaan of de maatregel verenigbaar met de gemeenschappelijke markt kan worden geacht.

26.

Wanneer staatsmiddelen enkel worden verleend ter compensatie van de verstrekking van een dienst van algemeen economisch belang (hierna: DAEB), dan hoeft hiermee geen staatssteun te zijn gemoeid. Het Hof van Justitie heeft te kennen gegeven dat de compensatie van kosten die voortvloeien uit openbare dienstverplichtingen, niet onder de werkingssfeer van artikel 87, lid 1, van het Verdrag vallen indien aan een aantal voorwaarden is voldaan. Deze voorwaarden worden beschreven in het Altmark-arrest van 24 juli 2003 (5). De autoriteiten hebben zich evenwel niet beroepen op de voorwaarden die zijn vastgelegd in het Altmark-arrest en hebben evenmin het bestaan van een DAEB aangevoerd, zelfs niet impliciet. Er zijn geen aanwijzingen dat de overheidsmaatregel moet worden beschouwd als compensatie voor de diensten die door de begunstigde ondernemingen worden verstrekt. Daarom heeft de Commissie in dit stadium de aangemelde maatregel niet bezien tegen deze achtergrond of getoetst aan het bepaalde in artikel 86, lid 2, van het EG-Verdrag.

27.

De Commissie merkt op dat met het voorgenomen project wordt beoogd de ruime beschikbaarheid en het ruime gebruik van snelle breedbanddiensten te verzekeren tegen voorwaarden die meer overeenkomen met minder afgelegen gebieden die dichter bevolkt zijn en relatief meer bedrijven tellen. Voorts wordt erkend dat de bestaande kaderregelingen en richtsnoeren niet kunnen worden toegepast voor de beoordeling van steunmaatregelen die dit specifiek tot doel hebben. De Commissie is derhalve van mening dat de toetsing van de verenigbaarheid van de maatregel met de gemeenschappelijke markt rechtstreeks op artikel 87, lid 3, onder c), van het EG-Verdrag dient te worden gebaseerd (6).

28.

In artikel 87, lid 3, onder c), EG-Verdrag wordt bepaald dat:

„steunmaatregelen om de ontwikkeling van bepaalde vormen van economische bedrijvigheid of van bepaalde regionale economieën te vergemakkelijken, mits de voorwaarden waaronder het handelsverkeer plaatsvindt daardoor niet zodanig worden veranderd dat het gemeenschappelijke belang wordt geschaad, als verenigbaar met de gemeenschappelijke markt kunnen worden beschouwd”.

29.

In het kader van een toetsing aan artikel 87, lid 3, onder c), van het EG-Verdrag houdt dit in dat de overheidsmaatregel noodzakelijk moet zijn en in verhouding dient te staan tot het beoogde doel van algemeen belang, d.w.z. de correctie van een gebrekkige marktwerking.

Noodzakelijkheid

30.

De toegang tot een breedbandnetwerk is een voorziening die door zijn aard een positieve invloed kan hebben op de productiviteit en de groei van een groot aantal sectoren en activiteiten (7). Er zijn aanwijzingen dat een grotere beschikbaarheid van breedbandnetwerken ten goede kan komen aan de regionale economische ontwikkeling en de schepping en het behoud van werkgelegenheid, alsook verbeterde gezondheids- en onderwijsvoorzieningen (8).

31.

De autoriteiten stellen dat de maatregel gericht is tegen een gebrekkige marktwerking: Appingedam is een achterstandsgebied waar de netwerkeigenaren Essent en KPN niet hun netwerken willen upgraden noch toegang willen verlenen tot hun core-netwerken of „dark fibre” aan providers die FTTH willen aanbieden. De autoriteiten hebben ook verklaard dat Essent en KPN pas na de aankondiging van de gemeente dat zij haar eigen FTTH-initiatief zou lanceren, hun netwerken hebben geüpgraded teneinde breedbanddiensten aan te bieden.

32.

Het is evenwel de vraag of er bij de situatie in Appingedam wel sprake is van een „gebrekkige marktwerking”. In de eerste plaats voorziet de markt, aldus de autoriteiten, niet in de FTTH-infrastructuur omdat het verwachte rendement op de investering onvoldoende was om een investering tegen marktvoorwaarden te rechtvaardigen. Dit kan worden verklaard door een lage vraag naar breedbanddiensten alsook de hoge kapitaaluitgaven voor de aanleg van de infrastructuur.

33.

In de tweede plaats is, aldus de Commissie, de toegang tot een breedbandnetwerk al beschikbaar in Appingedam hoewel de diensten die thans worden verstrekt, niet geheel vergelijkbaar zijn met de diensten die met het geplande netwerk zouden kunnen worden aangeboden. KPN en Essent bieden allebei retail-breedbanddiensten aan tot 8Mbit/s en KPN biedt tot op zekere hoogte ook wholesale-toegang tot infrastructuur en diensten. Bijgevolg is er een aanzienlijke overlapping van netwerkdekking en dienstverlening, die tot de beste in de Europese Unie behoren, en daarom valt het te betwijfelen of er sprake is van een ‚marktfalen‘, die met deze maatregel kan worden verholpen.

Evenredigheid

34.

Om te bepalen of de maatregel verenigbaar is met de gemeenschappelijke markt, dient ook de evenredigheid van de maatregel te worden onderzocht. De maatregel dient in verhouding te staan tot het beoogde doel en mag de concurrentie niet zo zeer vervalsen dat het gemeenschappelijke belang wordt geschaad.

35.

Er dient te worden erkend dat de technische kenmerken van bijvoorbeeld glasvezelaansluitnetwerken verschillen van de bestaande kabel- en telecommunicatienetwerken in Appingedam. Er kan worden aangevoerd dat de nieuwe generatie netwerken niet te vergelijken valt met de bestaande netwerken omdat zij andere en veel geavanceerdere diensten mogelijk maken dan de bestaande netwerken. Volgens degenen die zich hierop beroepen kan overheidssteun voor de volgende generatie van openbaar toegankelijke, lokale aansluitnetwerken een positief effect hebben op de economische ontwikkeling vanwege de positieve externe effecten die deze netwerken zullen hebben op innovatie en groei. Bovendien hebben de bestaande exploitanten van elektronische communicatienetwerken (nog) niet in deze infrastructuur geïnvesteerd vanwege de hoge kapitaaluitgaven en omdat hun bestaande investeringen daardoor niet meer van nut zouden zijn. Wanneer deze redenering wordt doorgetrokken, zou staatssteun voor de nieuwe generatie netwerken een gewenst middel kunnen zijn om het tempo van innovatie en economische ontwikkeling te versnellen, zelfs tegen de prijs dat in het verleden gedane investeringen mogelijk worden ondermijnd en toekomstige investeringen ontmoedigd.

36.

In dit stadium valt evenwel moeilijk te bezien welke toepassingen of diensten aan particulieren en bedrijven kunnen worden aangeboden die niet met behulp van breedbanddiensten via de bestaande netwerken kunnen worden verschaft. Dit betekent dat er sprake is van een hoge substitueerbaarheid tussen enerzijds de retail en wholesale-diensten die via het geplande FTTH-netwerk worden verstrekt en anderzijds de diensten die via de bestaande netwerken worden verstrekt, waardoor de maatregel de mededinging in de nabije toekomst ernstig zou kunnen vervalsen. Dit geldt des te meer in het licht van een aantal geplande ontwikkelingen. KPN heeft aangekondigd dat zij de capaciteit van haar dienstverlening zal verhogen en Essent onderzoekt de mogelijkheid om de superbreedbandverbinding ETTH (Ethernet to the home) via haar bestaande netwerken aan te bieden, waardoor de capaciteit van haar netwerk aanzienlijk wordt vergroot. De maatregel die door de autoriteiten wordt voorzien, houdt daarom een ernstig risico in van verdringing van bestaande en toekomstige investeringen door marktpartijen als gevolg van de overheidssteun. Onder de gegeven omstandigheden is het daarom de vraag of de geplande maatregel en het gebruik als zodanig van het steuninstrument als evenredig kunnen worden beschouwd.

Conclusie

37.

Op grond van het voorgaande en de informatie die in dit stadium beschikbaar is, betwijfelt de Commissie of de betwiste maatregel verenigbaar is met de gemeenschappelijke markt in overeenstemming met artikel 87, lid 3, onder c), van het EG-Verdrag.

VI.   Besluit

38.

In het licht van het voorgaande heeft de Commissie besloten de procedure van artikel 88, lid 2, van het EG-Verdrag in te leiden ten aanzien van de betwiste maatregel omdat zij betwijfelt of deze verenigbaar is met de gemeenschappelijke markt in overeenstemming met artikel 87, lid 3, onder c), van het EG-Verdrag.

Gelet op de bovenstaande overwegingen verzoekt de Commissie Nederland in het kader van de procedure van artikel 88, lid 2, van het EG-Verdrag binnen een maand vanaf de datum van ontvangst van dit schrijven zijn opmerkingen te maken en alle dienstige inlichtingen te verstrekken voor de beoordeling van de steunmaatregel. Zij verzoekt uw autoriteiten onverwijld een afschrift van deze brief aan de potentiële begunstigden van de steunmaatregel te doen toekomen.

De Commissie wijst Nederland op de schorsende werking van artikel 88, lid 3, van het EG-Verdrag. Zij verwijst naar artikel 14 van Verordening (EG) nr. 659/1999, volgens hetwelk elke onrechtmatige steun van de begunstigden kan worden teruggevorderd.

Voorts deelt de Commissie Nederland mee, dat zij de belanghebbenden door de bekendmaking van dit schrijven en van een samenvatting ervan in het Publicatieblad van de Europese Unie in kennis zal stellen. Tevens zal zij de belanghebbenden in de lidstaten van de EVA die partij zijn bij de EER-Overeenkomst door de bekendmaking van een mededeling in het EER-supplement van het Publicatieblad in kennis stellen, alsmede de Toezichthoudende Autoriteit van de EVA door haar een afschrift van dit schrijven toe te zenden. Alle bovengenoemde belanghebbenden zal worden verzocht hun opmerkingen te maken binnen een maand vanaf de datum van deze bekendmaking.“


(1)  Na základě žádosti společnosti Essent nařídil okresní soud v Groningenu podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES obci, aby oznámila své záměry Komisi.

(2)  Někteří tvrdí, že sítě nové generace nelze se stávajícími měděnými či kabelovými sítěmi srovnávat a zásah státu ve prospěch otevřených místních přístupových sítí nové generace může mít pozitivní dopad na hospodářský vývoj, a to díky pozitivním externalitám v inovaci a růstu, které tyto sítě vyvolají. Stávající provozovatelé sítí elektronických komunikací do těchto infrastruktur (zatím) neinvestují z důvodu vysokých kapitálových nákladů a protože by jejich stávající investice zastaraly (střet zájmů).

(3)  Zie beschikking van de Commissie van 9 september 2004 in zaak N 213/03: steunmaatregel N 213/2003 — ATLAS-project in het Verenigd Koninkrijk; regeling breedbandinfrastructuur voor bedrijventerreinen (Corrigendum).

(4)  Zie 3.

(5)  Arrest van het Hof van Justitie van 24 juli 2003, in zaak C-280/00, Altmark Trans, Jurispr. 2003, blz. I-7747 .

(6)  Zie de beschikkingen van de Commissie in de zaken N 213/03, „ATLAS-project”, en bijv. N 126/04 „Breedbanddiensten voor KMO's in Lincolnshire” en N 307/04, „Breedbanddiensten in Schotland — afgelegen en plattelandsgebieden”.

(7)  Zie bijvoorbeeld: Lehr, Osorio, Gillet en Sirbu: „Measuring Broadband's Economic Impact”, 2005.

(8)  OESO „Broadband Driving Growth: Policy Responses”, oktober 2003; Orazem, Peter, University of Kansas Business School, „The Impact of High-Speed Internet Access on Local Economic Growth”, augustus 2005.


16.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 321/13


Informace členských států o státních podporách poskytovaných podle nařízení Komise (ES) č. 2204/2002 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory zaměstnanosti

(2005/C 321/08)

(Text s významem pro EHP)

Číslo podpory

XE 06/03

Členský stát

Itálie

Region

Friulsko – Julské Benátsko

Název režimu podpory

Podpora družstev

Právní základ

Decreto del Presidente della Regione n. 0199 del 17 giugno 2003 (art. 2. co. 1, lett. d, che aggiunge il capo V bis al regolamento di cui al decreto del Presidente della Regione n. 0299 del 1o ottobre 2002), pubblicato sul Bollettino ufficiale della Regione n. 30 del 23 luglio 2003

Roční výdaje plánované v rámci režimu podpory:

Do 1 milionu EUR

Maximální míra podpory

Vytváření pracovních míst

Míra podpory, vypočtená jako procentní vyjádření mzdových nákladů, které družstva nesou dva roky po přijetí zaměstnanců, nesmí překročit:

a)

15 % u malých podniků;

b)

7,5 % u středních podniků.

Pokud jsou pracovní místa vytvářena v oblasti, která může využít výjimky dle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES, nebo ve výrobě, zpracování a uvádění na trh produktů uvedených v příloze I Smlouvy o ES v méně příznivých oblastech dle nařízení Rady (ES) č. 1257/1999, nesmí míra podpory překročit odpovídající horní hranici regionální podpory, která činí 8 % ČEP plus 10% HEP pro malé a střední podniky

Přijímání znevýhodněných a zdravotně postižených pracovníků

Míra podpory vypočtená jako procentní vyjádření mzdových nákladů, které družstva nesou v roce, ve kterém přijmou znevýhodněné nebo postižené pracovníky, nesmí pro znevýhodněné pracovníky překročit 50 % a pro zdravotně postižené pracovníky 60 %

Doplňkové náklady na zaměstnání zdravotně postižených pracovníků

Doplňkové náklady mohou být financovány až do výše 100 % způsobilých nákladů pro tyto iniciativy:

a)

přizpůsobení pracoviště potřebám zdravotně postižených pracovníků;

b)

přizpůsobení a pořízení speciálního vybavení pro zdravotně postižené pracovníky.

Družstva, v nichž zdravotně postižení zaměstnanci tvoří minimálně 50 % pracovníků, mohou obdržet finanční pomoc až do výše 80 % způsobilých nákladů, aby mohly pokrýt náklady související s výstavbou, zařízením nebo rozšířením podniků, ve kterých tvoří zdravotně postižení zaměstnanci alespoň 50 % pracovníků

Datum uskutečnění

22. srpna 2003

Trvání režimu

do 30. července 2007

Účel podpory

Vytváření pracovních míst

Podpora přijímání a profesní integrace pracovníků, včetně pracovníků s právním a ekonomickým statusem vedoucích pracovníků nebo managementu, v družstvech, která provádějí hospodářskou činnost s cílem profesně začlenit znevýhodněné osoby, jež jsou na pracovním trhu ohroženy marginalizací nebo jsou marginalizovány

Přijímání znevýhodněných a zdravotně postižených pracovníků

Podpora přijímání a profesní integrace znevýhodněných a zdravotně postižených pracovníků v družstvech, která provádějí hospodářskou činnost s cílem profesně začlenit znevýhodněné osoby, jež jsou na pracovním trhu ohroženy marginalizací nebo jsou marginalizovány

Uhrazení doplňkových nákladů na zaměstnání zdravotně postižených pracovníků

Podpora provádění opatření ke zlepšení pracovních podmínek zdravotně postižených pracovníků v družstvech, která provádějí hospodářskou činnost s cílem profesně začlenit znevýhodněné osoby, jež jsou na pracovním trhu ohroženy marginalizací nebo jsou marginalizovány. podporovat chráněná pracoviště v těchto družstvech

Dotčená hospodářská odvětví

Všechna odvětví ES s výjimkou uhelného průmyslu a lodního stavitelství, a pokud jde o podpory na vytváření pracovních míst, s výjimkou dopravy

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Podle článku 4 regionálního zákona č. 3 ze dne 25. ledna 2002 mohou podporu udělit čtyři provinční správy na území autonomního regionu Friulsko – Julské Benátsko (Gorizia, Pordenone, Trieste a Udine).

Pro plánování, poradenství, koordinaci a kontrolu a za vztahy s EU je příslušné:

Regione Autonoma Friuli-Venezia Giulia

Direzione regionale dell'artigianato e della cooperazione

Servizio per gli incentivi alla cooperazione

Via Giulia 75/1- I-34126 Trieste

Tel. (39-40) 377 48 55 – e-mail: dir.art.coop@regione.fvg.it

Další informace

Vyjímací nařízení je platné do 31. prosince 2006 a prodlužuje se o šestiměsíční přechodné období. V případě změn nařízení (ES) č. 2204/2002 v souladu s doporučením Komise ze dne 6. května 2003 (2003/361/ES) se pro udělení podpor použije nová definice mikropodniků, malých a středních podniků


16.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 321/15


Informace sdělené členskými státy o státních podporách poskytovaných podle nařízení Komise (ES) č. 2204/2002 ze dne 5. prosince 2002 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory zaměstnanosti

(2005/C 321/09)

(Text s významem pro EHP)

Podpora č.

XE 12/04

Členský stát

Řecko

Region

ΝΟΜΟΣ ΑΧΑΪΑΣ – Ahea

Název režimu podpory

Program integrovaných zásahů v prefektuře Ahea za účelem poskytnutí podpory společnostem, aby zaměstnaly nezaměstnané osoby (nová pracovní místa), 2004

Právní základ

Άρθρο 29 του Ν. 1262/82 «Για την παροχή κινήτρων ενίσχυσης της οικονομικής και περιφερειακής ανάπτυξης της χώρας και τροποποίηση συναφών διατάξεων» όπως συμπληρώθηκε με το άρθρο 8 παράγραφος 1 του Ν. 1545/85 «Εθνικό Σύστημα Προστασίας από την ανεργία και άλλες διατάξεις» που τροποποιήθηκε με το άρθρο 6 του Ν. 1836/89 «Προώθηση της απασχόλησης και της επαγγελματικής κατάρτισης και άλλες διατάξεις» και το άρθρο 6 του Ν. 2434/96 «Μέτρα πολιτικής για την απασχόληση και την επαγγελματική κατάρτιση και άλλες διατάξεις», Κοινή Απόφαση των Υπουργών Οικονομίας & Οικονομικών και Απασχόλησης & Κοινωνικής Προστασίας (33297/20.11.2003), Κανονισμός (ΕΚ) αριθ. 2204/2002 της Ευρωπαϊκής Επιτροπής

Plánované roční výdaje v rámci režimu podpory

Celková roční částka

6,75 milionů EUR na rok 2004

7,08 milionů EUR na rok 2005

3,03 milionů EUR na rok 2006

Celkem 16,86 milionů EUR

Zajištěné půjčky

 

Maximální míra podpory

V souladu s čl. 4 odst. 2 až 5 a články 5 a 6 nařízení

Ano

 

Datum uskutečnění

od února 2004

Doba trvání režimu podpory

do června 2006

Cíl podpory

Článek 4 – Vytváření pracovních míst

Ano

Článek 5 – Nábor znevýhodněných a zdravotně postižených pracovníků

Ano

Článek 6 – Zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků

Ne

Dotčená hospodářská odvětví

Všechna odvětví (1) způsobilá pro státní podporu zaměstnanosti

Ano

Všechna zpracovatelská odvětví  (1)

Ano

Všechny služby (1)

Ano

Ostatní

Ano

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Název:

Ελληνική Δημοκρατία

Υπουργείο Απασχόλησης και Κοινωνικής Προστασίας

Οργανισμός Απασχόλησης Εργατικού Δυναμικού

Γενική Δ/νση Εργατικού Δυναμικού

Διεύθυνση Απασχόλησης

Adresa:

Εθν. Αντιστάσεως 8,

GR-16610 Άλιμος

Πληροφορίες:

Ε.Χαρχάλου

Τηλ. 210-9989135-136,

www.oaed.gr

Další informace

Náklady na program jsou zcela pokryty ze státního rozpočtu

Podpory, které musí být předběžně oznámeny Komisi

Opatření nezahrnuje poskytování podpory ani nevyžaduje předběžné oznámení podpor Komisi v souladu s článkem 9 nařízení

Ano

 


(1)  S výjimkou odvětví stavby lodí a ostatních odvětví, na která se vztahují zvláštní pravidla v nařízeních a směrnicích, jimiž se v rámci odvětví řídí veškeré státní podpory.


16.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 321/17


Informace sdělené členskými státy o státních podporách poskytovaných podle nařízení Komise (ES) č. 68/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podpory na vzdělávání

(2005/C 321/10)

(Text s významem pro EHP)

Podpora č.: XT 50/03

Členský stát: Itálie

Region: Basilicata

Název režimu podpory: Priorita III, opatření III.1.D.1., oznámení A.P. č. 01-2003 „Další vzdělávání“

Právní základ:

P.O.R. Basilicata 2000/2006 approvato con decisione 2372 del 22.8.2000

Complemento di programmazione

Roční výdaje plánované v rámci režimu podpory: Pro opatření III.1.D.1. jsou v roce 2003 vyhrazeny prostředky v celkové výši 6 240 693 EUR

Maximální míra podpory: V závislosti na velikosti podniku a druhu vzdělávání se podpora omezuje na níže uvedené maximální míry podpory (vyjádřeno v hrubém grantovém ekvivalentu):

Uvedené míry podpory se navýší o 10 procentních bodů, pokud mají být pomocí podpory financována opatření ke vzdělávání znevýhodněných pracovníků ve smyslu čl. 2 písm. g) nařízení (ES) č. 68/2001

Datum uskutečnění:

Doba trvání režimu podpory: Do 31. 12. 2005

Cíl podpory: Další vzdělávání ve prospěch podniků v regionu Basilicata. Výbor prověří předem na základě kritérií uvedených v oznámení (viz příloha), zda se jedná o obecné nebo specifické vzdělávání

Dotčená hospodářská odvětví: Všechna odvětví s výjimkou těch, která jsou uvedena v článku 32 Smlouvy o ES

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu:

Regione Basilicata

Dipartimento Formazione Lavoro Cultura e Sport

C.so Umberto I, 28

I-85100 Potenza

Další informace: Oznámení A.P. č. 01-2003 „Další vzdělávání“ se týká dvou druhů režimů podpory:


16.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 321/18


Informace sdělené členskými státy o státních podporách poskytovaných podle nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům

(2005/C 321/11)

(Text v významem pro EHP)

Podpora č.

XS 15/03

Členský stát

Řecko

Region

Všech 13 regionů země

Název režimu podpory nebo název podniku, který je příjemcem jednotlivé podpory

Režim státní podpory pro malé a střední podniky v rámci regionálních operačních programů rámce podpory společenství 2000 – 2006

„zlepšení konkurenceschopnosti – Inovace v malých a středních podnicích v odvětví cestovního ruchu“

Právní základ

Άρθρο 35 του Νόμου 3016/2002 (ΦΕΚ 110 Α, 17.5.2002)

Roční výdaje plánované v rámci režimu podpory nebo celková částka jednotlivé podpory poskytnuté podniku

Režim podpory se uskutečňuje po etapách. Nejprve v únoru 2003 a poté během období, které je regionálním operačním programům vyhrazeno (2000 – 2006). Veřejné výdaje se odhadují na 150 000 000 EUR

Maximální míra podpory

Režim státní podpory pro malé a střední podniky v rámci regionálních operačních programů 2000 – 2006 (maximální míra podpory je v souladu se schválenou „mapou regionální podpory“ a „nařízením 70/2001 o malých a středních podnicích“ a vyjádřena v ČEP; regionální investiční podpora se nepřekročí o více než 15 %, protože na všechny oblasti se vztahuje čl. 87 odst. 3 písm. a), a je v souladu s čl. 4 odst. 3 písm. b) „nařízení 70/2001 o malých a středních podnicích“).

Maximální míra podpory:

Region Attiki, správní obvod Soluň: 35 %

Region centrální Makedonie (s výjimkou správního obvodu Soluň), region Thessalia, západní Řecko, východní Řecko, ostrov Kréta: 40 %

Jižní Egejské moře, severní Egejské moře, ostrovy všech regionů s výjimkou Kréty, Peloponés, Ipeiros, západní Makedonie, východní Makedonie, Trákie a provincie Trizoinia v Attice: 45 %

Poznámky:

1.

Maximální míra podpory ostrovům všech regionů činí 45 %

2.

Tento režim se použije pro malé a střední podniky spadající do regionálních operačních programů rámce podpory Společenství 2000 – 2006 působící ve zpracovatelském průmyslu pouze pro investice týkající se:

modernizace podniků v cestovním ruchu

modernizace správních postupů

kvalita pojištění

vývoj inovací

zavedení nových investic v případě společných činností

Datum uskutečnění

Podpora se může podle tohoto režimu poskytovat od února 2003

Doba trvání režimu podpory nebo poskytování jednotlivé podpory

Do 31. prosince 2006, pokud EU neprodlouží období způsobilosti nákladů

Cíl podpory

Poskytnutí státní podpory malým a velmi malým podnikům v turistickém ruchu v souladu s nařízením Komise ze dne 3. dubna 1996 v rámci operačních regionálních programů rámce podpory Společenství 2000 – 2006, aby se podpořila konkurenceschopnost a inovačnost kvalitních projektů, které zajistí životaschopnost podniků a zachovají pracovní místa nebo nová pracovní místa vytvoří

Dotčená hospodářská odvětví

Vybrat ze seznamu podle jednotlivých případů

Služby v cestovním ruchu (NACE 55.1, 55.2, 60.23, 63.3, 63.4, 74.84, 92.61, 93.04)

Hoteliérské služby

Kempy

Zařízené pokoje k pronájmu

Zařízené byty k pronájmu

Ostatní služby v cestovním ruchu (60.23, 63.3, 63.4)

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Ministerstvo hospodářství a financí a regionální správní orgány (13)

Ul. Nikis 5-7, Atény GR-101 80

Další informace

Výše investiční podpory by neměla překročit 200 000 EUR a má se za to, že v průměru nepřekročí 100 000 EUR na jednu investici


16.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 321/20


Informace sdělené členskými státy o státních podporách poskytovaných podle nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům

(2005/C 321/12)

(Text s významem pro EHP)

Podpora č.: XS 102/03

Členský stát: Itálie

Region: Sardinie

Název režimu podpory: Financování sítí služeb pro podniky v průmyslových oblastech a v místních výrobních systémech

Právní základ: L.R. 24.12.1998, n. 37, art. 4

Delibera di Giunta n. 21/23 del 21.7.2003

Roční výdaje plánované v rámci režimu podpory: 6 713 940,38 EUR

Maximální míra podpory: 35 % čistého grantového ekvivalentu + 15 % hrubého grantového ekvivalentu

Datum uskutečnění: Od 11. srpna 2003

Doba trvání režimu podpory: Do 31. 12. 2003

Cíl podpory: Podpora rozvoje konkurenceschopnosti v průmyslových oblastech a v místních výrobních systémech Sardinie zlepšením sítí služeb pro podniky, stimulace inovačních výrobních, hospodářských a prodejních postupů včetně spolupráce podniků působících na stejném území nebo ve stejných místních výrobních systémech v oblastech výroby, techniky a hospodářství

Dotčená hospodářská odvětví: Veškerá hospodářská odvětví s výjimkou činností souvisejících s výrobou, zpracováním a uváděním na trh výrobků ve smyslu přílohy I Smlouvy o ES

V odvětví zpracování korku jsou podle kombinované nomenklatury přípustné pouze tyto oblasti činnosti:

č. 4502: přírodní korek, odkorněný nebo jednoduše nahrubo otesaný nebo v kostkách, deskách, listech nebo pásech čtvercového nebo obdélníkového tvaru (včetně polotovarů s ostrými hranami na zátky)

č. 4503: výrobky z přírodního korku

č. 4504: aglomerovaný korek (též s pojidlem) a výrobky z aglomerovaného korku

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu:

Regione Autonoma della Sardegna

Assessorato dell'Industria — Servizio Infrastrutture

Viale Trento n. 69

I-09123 Cagliari

Další informace: Získat podporu jsou způsobilá konsorcia a společnosti tvořené konsorcii malých a středních podniků, které působí v průmyslových oblastech ve smyslu výnosu (Assessore Industria) č. 377 ze dne 7. srpna 1997 nebo v místních výrobních systémech ve smyslu výnosu Delibera Giunta Regionale č. 21/38 ze dne 2. července2002. Oprávněné subjekty si ponechají statut malých nebo středních podniků


16.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 321/21


Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc č. COMP/M.4047 – Aviva/Ark Life)

(2005/C 321/13)

(Text s významem pro EHP)

1.

Komise dne 8. prosince 2005 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik Hibernian Life Holdings, který patří do skupiny Aviva plc (dále jen „Aviva“, Spojené království), získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Rady nákupem akcií kontrolu nad celým podnikem Ark Life Assurance Company Limited (dále jen „Ark Life“, Irsko).

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

u podniku Aviva: poskytování produktů životního pojištění včetně pojistné ochrany, důchodového pojištění a spoření, investičních produktů a dále poskytování služeb v oblasti správy investic;

u podniku Ark Life: poskytování produktů životního pojištění včetně pojistné ochrany, důchodového pojištění, spoření a investičních produktů.

3.

Komise po předběžném přezkoumání zjistila, že by oznamované spojení mohlo spadat do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 139/2004. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu je však vyhrazeno.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby Komisi předložily své případné připomínky k navrhované operaci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (č. faxu (32-2) 296 43 01 nebo 296 72 44) či poštou, s uvedením čísla jednacího COMP/M 4047 – Aviva/Ark Life, na následující adresu generálního ředitelství Evropské komise pro hospodářskou soutěž:

European Commission

Directorate-General for Competition,

Merger Registry

J-70

B-1049 Bruxelles/Brussel


(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.


16.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 321/22


Bez námitek k navrhovanému spojení

(Případ č. COMP/M.3963 – Philips/Lumileds)

(2005/C 321/14)

(Text s významem pro EHP)

Dne 24. listopadu 2005 se Komise rozhodla nevznést námitky proti výše uvedenému spojení a prohlásit ho za slučitelné se společným trhem. Toto rozhodnutí je založeno na čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004. Celý text rozhodnutí je přístupný pouze v angličtinaě a bude uveřejněn poté, co bude zbaven obchodního tajemství, které může případně obsahovat. Text bude dosažitelný:

na webové stránce Europa – hospodářská soutěž (http://europa.eu.int/comm/competition/mergers/cases/). Tato webová stránka umožňuje vyhledat jednotlivá rozhodnutí o spojení, a to včetně společnosti, čísla případu, data a indexu odvětví hospodářství.

v elektronické podobě na webové stránce EUR-Lex, pod dokumentem č. 32005M3963. EUR-Lex umožňuje přístup k Evropskému právu přes Internet. (http://europa.eu.int/eur-lex/lex)


16.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 321/22


Bez námitek k navrhovanému spojení

(Případ č. COMP/M.3980 – Canon/Canon España)

(2005/C 321/15)

(Text s významem pro EHP)

Dne 18. listopadu 2005 se Komise rozhodla nevznést námitky proti výše uvedenému spojení a prohlásit ho za slučitelné se společným trhem. Toto rozhodnutí je založeno na čl. 6 odst. 1 pásm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004. Celý text rozhodnutí je přístupný pouze v angličtině a bude uveřejněn poté, co bude zbaven obchodního tajemství, které může případně obsahovat. Text bude dosažitelný:

na webové stránce Europa – hospodářská soutěž (http://europa.eu.int/comm/competition/mergers/cases/). Tato webová stránka umožňuje vyhledat jednotlivá rozhodnutí o spojení, a to včetně společnosti, čísla případu, data a indexu odvětví hospodářství.

v elektronické podobě na webové stránce EUR-Lex, pod dokumentem č. 32005M3980. EUR-Lex umožňuje přístup k Evropskému právu přes Internet. (http://europa.eu.int/eur-lex/lex)