ISSN 1725-5163 |
||
Úřední věstník Evropské unie |
C 228 |
|
![]() |
||
České vydání |
Informace a oznámení |
Svazek 48 |
Oznámeníč. |
Obsah |
Strana |
|
I Informace |
|
|
Rada |
|
2005/C 228/1 |
||
|
Komise |
|
2005/C 228/2 |
||
2005/C 228/3 |
||
2005/C 228/4 |
Povolení státních podpor v rámci ustanovení článků 87 a 88 Smlouvy o ES — Případy, k nimž Komise nevznáší námitku ( 1 ) |
|
2005/C 228/5 |
||
2005/C 228/6 |
||
2005/C 228/7 |
Předběžné oznámení o spojení podniků (Případ č. j. COMP/M.3884 – ADM Poland/Cefetra/BTZ) — Případ, který může být posouzen ve zjednodušeném řízení ( 1 ) |
|
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP |
CS |
|
I Informace
Rada
17.9.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 228/1 |
STANOVISKO RADY
ze dne 12. července 2005
k aktualizovanému programu stability Portugalska pro období let 2005 – 2009
(2005/C 228/01)
RADA EVROPSKÉ UNIE
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (1) a zejména na čl. 5 odst. 3 uvedeného nařízení,
s ohledem na doporučení Komise,
po konzultaci s Hospodářským a finančním výborem
VYDALA TOTO STANOVISKO:
(1) |
Dne 12. července 2005 přezkoumala Rada aktualizovaný program stability Portugalska pro období let 2005 až 2009. Program splňuje požadavky na údaje podle „souboru pravidel platných pro obsah a formu stabilizačních a konvergenčních programů“ (2). Program však neobsahuje plány týkající se dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Portugalsko se proto vyzývá ke splnění veškerých požadavků na údaje obsažených v souboru pravidel. |
(2) |
Aktualizovaný program stability se odvíjí od potřeby napravit schodek veřejných financí, který by měl v roce 2005 dosáhnout 6,2 % HDP, což podstatně překračuje limit 3 % HDP. Toto číslo následuje po schodku, který podle nejnovějších údajů od portugalských orgánů zveřejněných po diskusích s Eurostatem představoval v období let 2002 až 2004 2,9 % HDP (3) a je výrazně horší než 2,2 % HDP plánovaná pro rok 2005 v předcházející aktualizaci programu. Toto zhoršení se vysvětluje slabším růstem, než se očekávalo, přehodnocením růstu výdajů, překračováním rozpočtu a neprovedením jednorázových opatření plánovaných v předchozím programu a vysvětluje se i jako důsledek balíčku nápravných opatření ve výši 0,6 % HDP, který přijala nová vláda v červnu 2005. V aktualizovaném programu je pro snížení schodku navržena strategie, která se opírá o provádění strukturálních opatření spíše než o rozsáhlá jednorázová a dočasná opatření, což se liší od rozpočtové strategie obsažené v předchozích zněních programu. Předpokládá se, že schodek veřejných financí se bude v nadcházejících letech neustále snižovat, ale doporučenou hodnotu 3 % HDP bude překračovat do roku 2007. |
(3) |
Makroekonomický scénář z něhož program vychází předpokládá, že růst reálného HDP se postupně zvýší z 0,8 % v roce 2005 na 3 % v roce 2009, přičemž budou míry růstu v mezidobí činit postupně 1,4 %, 2,2 % a 2,6 %. Na základě dosavadních informací jsou odhady růstu pro první část programového období pravděpodobné, zatímco odhady pro závěrečnou část období jsou ohroženy řadou rizik. Pro naplnění odhadů růstu jsou zcela nezbytná strukturální opatření zaměřená na produktivitu a konkurenceschopnost a obnovení důvěry. |
(4) |
Cílem programu je snížit schodek veřejných financí do roku 2008 pod doporučenou hodnotou 3 % HDP. Očekává se, že míra schodku veřejných financí klesne z 6,2 % HDP v roce 2005 na 4,8 % v roce 2006, 3,9 % v roce 2007, 2,8 % v roce 2008 a 1,6 % v roce 2009. Výpočty útvarů Komise provedené podle dohodnuté metodiky na základě informací uvedených v programu ukazují, že cyklicky očištěný schodek v roce 2005 vzroste na 5,3 % HDP, ale potom postupně poklesne až na 1,4 % v roce 2009. Během celého programového období, a zejména na jeho počátku, budou probíhat konsolidační opatření, protože ke značné konsolidaci dojde v roce 2006. V počáteční fázi programového období se konsolidace spoléhá zejména na zvýšení příjmů prostřednictvím vyšších daňových sazeb (zejména zvýšení standardní sazby DPH z 19 % na 21 %), nižších daňových úlev a lepšího výběru daní, což částečně vyváží předchozí jednorázové příjmy. V pozdějších letech programového období by měl zvýšený příspěvek výdajových omezení vyplynout z opatření trvalé povahy, například z reformy veřejné správy, omezení mzdového fondu a změn důchodových systémů, jejichž dopad na rozpočet bude výrazný zejména ve střednědobém horizontu. Podíl investic na celkových veřejných výdajích během programového období poklesne jen mírně. |
(5) |
Rozpočtový výsledek, který je plánován v programu, je vystaven několika rizikům. Za prvé nemusí být zrychlení hospodářské činnosti tak rychlé, jak se očekávalo, protože to závisí na skutečném dopadu opatření fiskální konsolidace a na očekávaném zvýšení mezinárodní konkurence na portugalských vývozních trzích. Za druhé by se mohlo stát, že opatření na zvýšení příjmů a snížení výdajů budou méně účinná, než se plánuje, nebo že přinesou výsledky až za delší období. Vyšší sazby daně zvýší riziko daňových úniků bez ohledu na významná opatření podniknutá ke zlepšení daňové morálky, včetně těsnější administrativní spolupráce zaměřené na přeshraniční podvody s DPH. Většinu ohlášených omezení výdajů je navíc třeba ještě provést z právního hlediska. S ohledem na toto hodnocení by vláda mohla být vyzvána ke splnění svého závazku přijmout dodatečná opatření, která by zabránila tomu, aby schodek přesahoval 3 % HDP delší dobu, než se plánovalo. Ani v případě, že by se situace vyvíjela podle odhadů rozpočtové strategie popsaných v programu, neposkytne dostatečnou rezervu proti překročení schodkového limitu za běžných makroekonomických výkyvů přinejmenším do roku 2009. Rovněž nestačí ujišťovat, že střednědobého cíle Paktu o stabilitě a růstu, kterým je téměř vyrovnaný rozpočet, bude dosaženo v rámci programového období navzdory snížení schodku v letech 2005 až 2009 o asi 4 procentní body HDP. Citlivostní analýza ukazuje, že v případě nepříznivého makroekonomického vývoje by v roce 2009 schodek stále dosahoval 3 %, nebo by se pohyboval velice blízko této hodnoty. |
(6) |
Poměr zadlužení k HDP přesáhl v roce 2003 doporučenou hodnotu 60 % HDP uvedenou ve Smlouvě a v roce 2004 se zvýšil na 61,9 %. Podle aktualizovaného programu dosáhne v roce 2005 66,5 % HDP, v roce 2007 dosáhne vrcholu ve výši 67,8 % HDP a v roce 2009 se sníží na 64,5 % HDP. Vývoj poměru hrubého zadlužení může být nakonec také méně příznivý, než se plánuje, vezmou-li se v úvahu rizika hospodářských činností, rozpočtové cíle a možnost výskytu stavových a tokových veličin zvyšujících dluh, zejména kumulaci finančních aktiv, jak tomu bylo i v minulosti. |
(7) |
Z pohledu dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí je Portugalsko ohroženo předpokládanými rozpočtovými náklady souvisejícími se stárnutím obyvatel. Dosud přijatá opatření strukturálních reforem, zejména v oblasti důchodového zabezpečení a zdravotní péče, by měla dopad stárnutí obyvatel na rozpočet zmírnit. Zdá se však, že k zajištění udržitelnosti financí tyto reformy nestačí. Reformy navržené v aktualizovaném programu, zejména změny důchodového zabezpečení státních zaměstnanců, by mohly přispět k dosažení požadovaného cíle, jestliže budou provedeny důkladně. Vláda zadala vypracování zprávy, aby vyhodnotila dlouhodobou udržitelnost systému sociálního zabezpečení. |
(8) |
Hospodářské politiky uvedené v aktualizovaném programu se částečně shodují s hlavními směry hospodářské politiky pro jednotlivé země v oblasti veřejných financí. Jak bylo doporučeno, program počítá s tím, že se konsolidace veřejných financí uskuteční ve velké míře na straně výdajů, a nespoléhá na rozsáhlá jednorázová nebo dočasná opatření. Jestliže se odhady naplní, vedly by také ke zlepšení cyklicky očištěného primárního salda (bez započtení jednorázových a dočasných opatření) o více než 0,5 % HDP každý rok. Program však nepočítá se snížením schodku pod 3 % HDP dříve než v roce 2008 a plánovaná omezení výdajů nebudou stačit k dosažení střednědobého cíle Paktu o stabilitě a růstu, kterým je dosažení téměř vyrovnaného rozpočtu do konce programového období. |
(9) |
S ohledem na údaje o schodku a zadlužení, které byly v aktualizovaném programu stability uvedeny pro rok 2005 a následující léta, Komise zahájila dne 22. června postup při nadměrném schodku vůči Portugalsku. Rada při rozhodnutí o existenci nadměrného schodku v Portugalsku rovněž vydá doporučení pro nápravu nadměrného schodku; toto doporučení bude mimo jiné zahrnovat lhůtu pro nápravu nadměrného schodku. |
Rada na základě výše uvedeného zastává stanovisko, že by Portugalsko mělo:
i) |
omezit zhoršení fiskální pozice v roce 2005 prostřednictvím zajištění důsledného provedení oznámených nápravných opatření; |
ii) |
co možná nejdříve udržitelným způsobem omezit svůj nadměrný schodek, a to podstatným snížením schodku v roce 2006, které bude v každém dalším roce následovat další výrazné snížení, a uzákonit plánovaná opatření na snížení veřejných výdajů; přitom by mělo využít příležitosti k urychlení snižování rozpočtového schodku, zejména k vytvoření rezerv, které umožní zvládnout dopad případného nižšího než plánovaného růstu na rozpočet; |
iii) |
zajistit trvalý pokles poměru hrubého zadlužení tím, že bude dbát na to, aby vývoj zadlužení odrážel pokrok při snižování schodku, a vyvaruje se finančních transakcí zvyšujících zadlužení; |
iv) |
kontrolovat vývoj výdajů zejména tím, že v rámci komplexního reformního programu na zlepšení kvality a zajištění dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí oznámí závazné stropy pro konkrétní kategorie výdajů; |
v) |
dále zlepšit zpracovávání údajů o veřejných financích. |
Porovnání základních makroekonomických a rozpočtových odhadů
|
2004 |
2005 |
2006 |
2007 |
2008 |
2009 |
|
Reálný HDP (změna v %) |
SP červen 2005 |
1,0 |
0,8 |
1,4 |
2,2 |
2,6 |
3,0 |
KOM duben 2005 |
1,0 |
1,1 |
1,7 |
— |
— |
— |
|
SP leden 2004 |
1,0 |
2,5 |
2,8 |
3,0 |
— |
— |
|
Inflace vyjádřená HISC (%) |
SP červen 2005 |
2,5 |
2,5 |
2,9 |
2,5 |
2,5 |
2,4 |
KOM duben 2005 |
2,5 |
2,3 |
2,1 |
— |
— |
— |
|
SP leden 2004 |
2,0 |
2,0 |
2,0 |
2,0 |
— |
— |
|
Celkové saldo veřejných financí (v % HDP) |
SP červen 2005 |
– 2,9 |
– 6,2 |
– 4,8 |
– 3,9 |
– 2,8 |
– 1,6 |
KOM duben 2005 |
– 2,9 |
– 4,9 |
– 4,7 |
— |
— |
— |
|
SP leden 2004 (5) |
– 2,8 |
– 2,2 |
– 1,6 |
– 1,1 |
— |
— |
|
Primární saldo (v % HDP) |
SP červen 2005 |
– 0,1 |
– 3,3 |
– 1,6 |
– 0,5 |
0,7 |
1,8 |
KOM duben 2005 |
– 0,1 |
– 2,0 |
– 1,6 |
— |
— |
— |
|
SP leden 2004 |
0,1 |
0,9 |
1,5 |
2,0 |
— |
— |
|
Cyklicky očištěné saldo (v % HDP) |
SP červen 2005 (4) |
– 2,2 |
– 5,3 |
– 3,8 |
– 3,1 |
– 2,3 |
– 1,4 |
KOM duben 2005 |
– 2,0 |
– 3,9 |
– 3,7 |
— |
— |
— |
|
SP leden 2004 (4) |
– 1,7 |
– 1,3 |
– 0,9 |
– 0,7 |
— |
— |
|
Jednorázová opatření (v % HDP) |
SP červen 2005 |
2,3 |
0,2 |
0 |
0 |
0 |
0 |
KOM duben 2005 |
2,3 |
0,3 |
0 |
— |
— |
— |
|
Cyklicky očištěné saldo bez vlivu jednorázových opatření (v % HDP) |
SP červen 2005 (4) |
– 4,5 |
– 5,5 |
– 3,8 |
– 3,1 |
– 2,3 |
– 1,4 |
KOM duben 2005 |
– 4,3 |
– 4,2 |
– 3,7 |
— |
— |
— |
|
Hrubý veřejný dluh (v % HDP) |
SP červen 2005 |
61,9 |
66,5 |
67,5 |
67,8 |
66,8 |
64,5 |
KOM duben 2005 |
61,9 |
66,2 |
68,5 |
— |
— |
— |
|
SP leden 2004 (5) |
60,0 |
59,7 |
58,6 |
57,0 |
— |
— |
|
Zdroje: Stabilizační programy (SP); hospodářské prognózy útvarů Komise z jara roku 2005 (KOM); výpočty útvarů Komise. |
(1) Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1.
(2) Portugalské orgány předložily aktualizovaný program v prosinci 2004, čímž dodržely úředně stanovený termín. S ohledem na blížící se všeobecné volby v Portugalsku však bylo tehdy rozhodnuto, že program nebude vyhodnocen a počká se na aktualizované znění, které předloží nová vláda.
(3) Schodky představovaly v letech 2002, 2003 a 2004 4,1 %, 5,4 % a 5,2 % HDP bez jednorázových a dočasných opatření.
(4) Výpočty útvarů Komise na základě údajů získaných v programu.
(5) Včetně jednorázových a dočasných opatření.
Zdroje:
Stabilizační programy (SP); hospodářské prognózy útvarů Komise z jara roku 2005 (KOM); výpočty útvarů Komise.
Komise
17.9.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 228/5 |
Směnné kurzy vůči euro (1)
16. září 2005
(2005/C 228/02)
1 euro=
|
měna |
směnný kurz |
USD |
americký dolar |
1,2243 |
JPY |
japonský jen |
135,78 |
DKK |
dánská koruna |
7,4574 |
GBP |
britská libra |
0,67650 |
SEK |
švédská koruna |
9,3305 |
CHF |
švýcarský frank |
1,5510 |
ISK |
islandská koruna |
75,83 |
NOK |
norská koruna |
7,7945 |
BGN |
bulharský lev |
1,9558 |
CYP |
kyperská libra |
0,5729 |
CZK |
česká koruna |
29,073 |
EEK |
estonská koruna |
15,6466 |
HUF |
maďarský forint |
245,32 |
LTL |
litevský litas |
3,4528 |
LVL |
lotyšský latas |
0,6960 |
MTL |
maltská lira |
0,4293 |
PLN |
polský zlotý |
3,8827 |
RON |
rumunský lei |
3,4754 |
SIT |
slovinský tolar |
239,46 |
SKK |
slovenská koruna |
38,347 |
TRY |
turecká lira |
1,6420 |
AUD |
australský dolar |
1,5933 |
CAD |
kanadský dolar |
1,4487 |
HKD |
hongkongský dolar |
9,5008 |
NZD |
novozélandský dolar |
1,7347 |
SGD |
singapurský dolar |
2,0553 |
KRW |
jihokorejský won |
1 257,97 |
ZAR |
jihoafrický rand |
7,7981 |
CNY |
čínský juan |
9,9010 |
HRK |
chorvatská kuna |
7,4345 |
IDR |
indonéská rupie |
12 426,65 |
MYR |
malajsijský ringgit |
4,615 |
PHP |
filipínské peso |
68,775 |
RUB |
ruský rubl |
34,6980 |
THB |
thajský baht |
50,178 |
Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.
17.9.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 228/6 |
Oznámení o zahájení šetření překážek obchodu ve smyslu nařízení Rady (ES) č. 3286/94, které spočívají v opatřeních, jež Indie ukládá, a v postupech, jež uplatňuje, a které ovlivňují obchod s vínem a lihovinami
(2005/C 228/03)
Dne 20. července 2005 obdržela Komise stížnost podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 3286/94 (1), (dále jen „nařízení“).
1. Stížnost
Stížnost podaly výbor CEEV (Comité européen des enterprises vins) a organizace CEPS (Confédération européenne des producteurs de spiritueux).
Organizace CEPS je orgán zastupující výrobce lihovin v EU. Jejími členy je 38 národních sdružení, jež zastupují výrobní odvětví ve 21 členských státech EU. Výbor CEEV je orgán, který v EU zastupuje národní obchodní sdružení členských států ES, která zastupují výrobní odvětví a/nebo obchodní organizace, které vyrábějí nebo obchodují s vínem, aromatizovaným vínem, šumivým vínem, likérovým vínem a ostatními vinnými produkty. Členem výboru CEEV je 12 národních sdružení a Švýcarsko.
Výbor CEEV a organizace CEPS jsou sdružení, která jednají jménem jednoho či více podniků Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 2 odst. 6 nařízení.
2. Výrobek
Výrobky EU, jež jsou zmiňovanými indickými opatřeními dotčeny, jsou vína, vermuty, aromatizovaná vína a lihoviny zařazené v číslech HS 2204, 2205, 2206 a 2208. Tato čísla obsahují tichá a šumivá vína, vermuty a ostatní alkoholizovaná vína jako např. portské a sherry a lihoviny ze surovin zemědělského původu, jako např. brandy a vínovice, whisky, gin, vodka, rum a likéry.
Přezkoumání, které Komise zahajuje, se však rovněž může týkat jiných výrobků, zejména těch, u nichž mohou zúčastněné strany, které se ohlásí v níže uvedených lhůtách (viz oddíl 8), prokázat, že jsou údajnými postupy dotčeny.
3. Věc
Stížnost se zaměřuje na tři samostatné aspekty indického právního režimu pro dovážená vína a lihoviny:
a) Dodatečné clo
Podle indického práva má pravomoc vybírat spotřební daň z alkoholických nápojů 26 indických národních vlád. Spotřební daň je v zásadě vybírána pouze u výrobků, které prošly výrobním procesem v Indii. Spotřební daně nejsou proto v zásadě vybírány z dovozu lahvového vína a lihovin. Pouze domácí produkce a dovoz volně ložených produktů plněných v Indii jsou daněny (daňová sazba je ve 26 indických národních vládách značně odlišná).
V této souvislosti dne 1. dubna 2001 oznámením č. 37/2001 v oddíle 3 zákona o celním sazebníku zavedla Indie federální dodatečné clo z dovážených vín a lihovin, aby došlo k vyrovnání se spotřebními daněmi zaplacenými nebo splatnými na celostátní úrovni z výrobků vyrobených na domácím trhu. V souladu s oddílem 3 celního zákona by se federální dodatečné clo mělo „rovnat“ spotřební dani vybírané z domácích výrobků. Dodatečné clo se vybírá ad valorem v různé výši. Podle celního oznámení č. 32/2003 ze dne 1. března 2003 se současné sazby dodatečného cla používané na dovážené víno stanovují ve třech úrovních, a to 75 %, 50 % a 20 % (v závislosti na hodnotě dovozů) a sazby používané na dovážené lihoviny ve čtyř úrovních, a to 150 %, 100 %, 50 % a 25 % (opět v závislosti na hodnotě dovozů).
b) Státní spotřební daně a podobné daně
Jak bylo vysvětleno, indické státy nemají pravomoc vybírat spotřební daň z dováženého lahvového vína a lihovin. Avšak stěžovatelé tvrdí, že několik států nicméně používá spotřební nebo podobné daně – pod různými názvy a v různé výši – z prodeje dováženého vína a lihovin. Podle stěžovatelů se některé z těchto daní (spotřební a ostatní daně) navíc používají pouze na dovážené výrobky nebo se používají na dovážené výrobky ve vyšší výši než na výrobky domácí.
c) Státní omezení dovozu
Stěžovatelé tvrdí, že sedm indických států uplatňuje de facto politiku zákazu dovozu vín a lihovin.
4. Obvinění z překážek obchodu
Stěžovatelé se domnívají, že opatření a postupy popsané v oddíle 3 představují překážky obchodu ve smyslu čl. 2 odst. 1 nařízení.
a) Dodatečné clo
Stěžovatelé předně tvrdí, že federální dodatečné clo musí být považováno za dovozní clo (nebo jiné clo a poplatek), což porušuje závazky Indie podle čl. II dohody GATT 1994 čteným ve spojení s jejím celním sazebníkem. V této souvislosti stížnost vysvětluje, že celní závazky Indie v rámci WTO zavazují Indii k maximálním sazbám cel a poplatků z vína a lihovin ve výši 150 %. Všechna dovážená vína a lihoviny podléhají základnímu dovoznímu clu ve výši 150 % (pro lihoviny) a 100 % (pro vína). Federální dodatečné clo se používá dodatečně k těmto sazbám. Protože se federální dodatečné clo považuje za dovozní clo (nebo jiné clo či poplatek), přesahuje celková celní sazba pro všechny lihoviny a všechna vína (s výjimkou nejdražších (2)) závaznou celní sazbu ve výši 150 %. Stěžovatelé navíc tvrdí, že federální dodatečné clo se nepovažuje za „ekvivalent vnitřní daně“ ve smyslu čl. II odst. 2 písm. a), a proto nemůže být podle tohoto ustanovení ospravedlnitelné.
Stěžovatelé dále a podpůrně tvrdí, že federální dodatečné clo způsobuje, že s dováženými víny a lihovinami se zcela jasně zachází méně výhodněji než s „podobnými výrobky“ (nebo „přímo konkurenčními či zaměnitelnými“) výrobky vnitrostátního původu, čímž je porušen článek III odst. 2 GATT 1994. V této souvislosti stěžovatelé tvrdí, že zatímco dovážení lihoviny nepodléhají obecně státní spotřební dani, sazba federálního dodatečného cla značně převyšuje výši spotřební daně používané na prodej domácích lihovin ve většině indických států. Podle stěžovatelů podléhají dovážená vína a lihoviny nadměrně vysokému zdanění, pokud porovnáme sazbu federálního dodatečného cla a ostatních nepřímých daní používaných na státní úrovni u prodeje dovážených vín a lihovin na jedné straně a výši spotřebního cla a ostatních nepřímých daní používaných na státní úrovni u domácích vín a lihovin na straně druhé.
b) Státní spotřební daně a podobné daně
Stěžovatelé tvrdí, že i když indické státy nemají oprávnění vybírat spotřební daň z dováženého lahvového vína a lihovin, některé státy nicméně uplatňují buď spotřební daň nebo podobné daně – pod různými názvy a v různé výši – z prodeje dovážených vín a lihovin. Tvrdí se, že nejméně třináct indických států používá spotřební nebo jiné daně, které lze považovat za alternativní způsob získávání příjmů z dovážených výrobků, protože státy nejsou oprávněny vybírat spotřební daně. Podle stěžovatelů se některé z těchto daní (spotřební a jiné daně) používají pouze na dovážené výrobky nebo se na dovážené výrobky používají ve vyšší výši než na domácí výrobky, což je v rozporu s čl. III odst. 2 GATT 1994 .
c) Státní omezení dovozu
Stěžovatelé tvrdí, že sedm indických států uplatňuje de facto politiku zákazu dovozu vín a lihovin, což je v rozporu s čl. III odst. 4 nebo čl. XI odst. 1 GATT 1994.
S ohledem na skutečně dostupné informace a předložené důkazy došla Komise k závěru, že stížnost obsahuje dostatečné přímé důkazy o existenci překážek obchodu ve smyslu čl. 2 odst. 1 nařízení.
5. Obvinění z nepříznivých účinků na obchod
Spotřeba západních značkových lihovin dosahovala v Indii v roce 2004 podle odhadů organizace International Wine & Spirits Record (IWSR) 87 milionů beden po 9 litrech, což z Indie činí jeden z největších trhů s lihovinami na světě. V tomto odhadu je obsaženo i přibližně 550 000 beden dovážených lihovin, zbytek (99,4 %) zahrnuje „Indian Made Foreign Liquor“ (IMFL) vyráběný na domácím trhu. V roce 2004 dosáhl vývoz lihovin z EU do Indie přibližně 23 211 000 EUR.
Indický trh s vínem rostl v posledních letech stabilně, avšak pomalu. V roce 2004 to bylo podle odhadů 667 000 beden po 9 litrech, z čehož bylo 96 000, popř. 14 % dovezeno. V roce 2004 dosáhl vývoz lihovin z EU do Indie přibližně 4 167 000 EUR.
Stěžovatelé tvrdí, že postupy, jichž se stížnost týká, brání smysluplnému přístupu na indický trh, staví dovážená vína a lihoviny do konkurenčně nevýhodné pozice ve srovnání se zbožím vyráběným na domácím trhu a brání přirozenému růstu spotřeby dovážených vín a lihovin v Indii.
V tomto ohledu stěžovatelé poukazují na skutečnost, že po odstranění federálních množstevních omezení na dovoz v roce 2001 a jejich nahrazení opatřeními uvedenými v této stížnosti, objem dovozů lihovin klesl v období od dubna do srpna 2001 ve srovnání se stejným obdobím minulého roku přibližně o 60 – 70 %, protože zboží určené pro turistický ruch bylo předmětem finančního zatížení, které je vzhledem k vysokým cenám učinilo na trhu nekonkurenceschopnými. Stěžovatelé také poukazují na skutečnost, že když byly na zboží prodávané v určitých třídách hotelů a restaurací následně poskytnuty daňové úlevy, objem dovážených vín a lihovin značně vzrostl. Z toho vyplývá, že daňová opatření, jež jsou předmětem této stížnosti, brání vínům a lihovinám z EU dosáhnout většího proniknutí na indický domácí trh.
Stěžovatelé také odkazují na údaje o typickém pronikání na trh, kterého dovážené lihoviny dosáhly v jiných rozvojových zemích velmi podobných Indii, z čehož vyplývá, že překážky trhu narušující průmysl lihovin EU v Indii je značně problematický.
Komise dospěla k závěru, že stížnost obsahuje dostatečné přímé důkazy o nepříznivých účincích na obchod ve smyslu čl. 2 odst. 4 nařízení.
6. Zájem Společenství
Odvětví lihovin v EU, které je zastoupeno organizací CEPS, vyváží každý rok zboží o hodnotě, která podle odhadů překračuje 5 miliard EUR, do více než 150 zemí. V odvětví lihoviny je přímo zaměstnáno přibližně 50 000 osob a nepřímo dalších 250 000. Vývoz vína z EU do třetích zemí se odhaduje na 4,5 miliard EUR, což představuje podle objemu 12,5 miliard hektolitrů (hl).
Komise považuje za důležité, aby se na trhu ve třetích zemích zajistily rovné soutěžní podmínky pro náš vývozní průmysl, zejména pokud jde o vnitřní daně. Celní ochranu by neměly nahrazovat jiné ochranné bariéry, jež jsou v rozporu s mezinárodními závazky. To je obzvláště důležité u alkoholických nápojů, neboť je na ně obvykle uvalována vysoká daňová zátěž v podobě kombinace spotřebních daní a daní z přidané hodnoty.
S ohledem na výše uvedené skutečnosti se má za to, že je v zájmu Společenství zahájit šetření.
7. Postup
Poté co Komise po důkladné konzultaci s poradním výborem zřízeným nařízením rozhodla, že existuje dostatek důkazů, které opravňují k zahájení šetření za účelem zvážení náležitých právních a faktických záležitostí, a že je toto šetření zájmem Společenství, zahájila v souladu s článkem 8 nařízení šetření.
Zúčastněné strany se mohou přihlásit a písemně předložit stanoviska k jednotlivým otázkám vzneseným stěžovatelem, přičemž musejí svá tvrzení doložit.
Komise dále vyslechne strany, které se takto přihlásí a podají písemnou žádost, pokud se jich výsledek šetření přímo týká.
Toto oznámení se zveřejní v souladu s čl. 8 odst. 1 písm. a) nařízení.
8. Lhůty
Jakékoli informace týkající se této záležitosti a žádosti o slyšení by měly být Komisi doručeny nejpozději do 30 dnů po dni zveřejnění tohoto oznámení a měly by být zaslány písemně generálnímu ředitelství pro obchod na adresu:
European Commission |
Directorate-General for Trade |
Mr. Jean-François Brakeland, DG Trade F.2 |
CHAR 9/74 |
B-1049 Brussels |
Fax (32-2) 299 32 64 |
(1) Nařízení Rady (ES) č. 3286/94 ze dne 22. prosince 1994, kterým se stanoví postupy Společenství v oblasti společné obchodní politiky k zajištění výkonu práv Společenství podle mezinárodních obchodních pravidel, zejména pravidel sjednaných v rámci Světové obchodní organizace (WTO) (Úř. věst. L 349, 31.12.1994, s. 71). Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 356/95 (Úř. věst. L 41, 23.2.1995, s. 3).
(2) Tj. vína dovážená za cenu CIF vyšší než 100 USD za jednu bednu (12 lahví), na která se používá nejnižší sazba (20 % ad valorem) dodatečného cla.
17.9.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 228/9 |
Povolení státních podpor v rámci ustanovení článků 87 a 88 Smlouvy o ES
Případy, k nimž Komise nevznáší námitku
(2005/C 228/04)
(Text s významem pro EHP)
Datum přijetí rozhodnutí:
Název: Společnosti na Gibraltaru osvobozené od zdanění
Cíl: Offshore
Právní základ: Companies (Taxation and Concessions) Ordinance, 1967
Doba trvání: neomezeno
Další informace: Podle čl. 88 odst. 1 Smlouvy o ES se Komise rozhodla navrhnout vhodná opatření, pokud jde o režim podpory č. E 7/2002 – Spojené království: Společnosti na Gibraltaru osvobozené od zdanění (Gibraltar Exempt Companies).
Vhodná opatření byla přijata dne 18. 2. 2005
Závazné jazykové znění (závazná jazyková znění) rozhodnutí bez důvěrných údajů lze nalézt na této internetové stránce:
http://europa.eu.int/comm/secretariat_general/sgb/state_aids/
Datum přijetí rozhodnutí:
Členský stát: Polsko (celé území Polska na úrovni NUTS 2)
Podpora č.: N 20/2005
Název: Program regionální a horizontální podpory s cílem snížit emise vznikající spalováním paliva
Cíl(e): Regionální podpora a podpora životního prostředí. Poznámky: Podpora nových investic. Podpora jiných než počátečních investic
Právní základ: Ustawa z dnia 20 kwietnia 2004 r. o Narodowym Planie Rozwoju, Art. 31 ust. 3, Dz. U. z 2004 r. Nr 116, poz. 1206;
Projekt rozporządzenia Ministra Gospodarki i Pracy w sprawie udzielania pomocy na wspieranie inwestycji służących redukcji emisji ze źródeł spalania paliw
Rozpočet: 489,8 miliónů PLZ z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj a 163,3 miliónů PZL z vnitrostátních prostředků
102,3 miliónů EUR z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj a 34,1 miliónů EUR z vnitrostátních prostředků
Míra nebo částka podpory: Podpora počátečních investic – max. 50 % ČEP způsobilých nákladů plus 15 procentních bodů hrubého příplatku pro malé a střední podniky;
Jiné investice – max. podpora jako v případě počátečních investic plus 10 % ČEP (15 procentních bodů hrubého příplatku pro malé a střední podniky); max. 50 % ČEP způsobilých nákladů nebo max. 40 % ČEP (plus 10 %) a 10 procentních bodů hrubého příplatku pro malé a střední podniky.
Doba trvání: Od 2005 do 31. 12. 2006
Závazné jazykové znění (závazná jazyková znění) rozhodnutí bez důvěrných údajů lze nalézt na této internetové stránce:
http://europa.eu.int/comm/secretariat_general/sgb/state_aids/
Datum přijetí rozhodnutí:
Členský stát: Nizozemsko
Podpora č.: N 85/2005
Název: „Obnova půdy v znečištěných průmyslových areálech“.
Prodloužení a změna stávajícího režimu podpory N 520/2001
Cíl: Subvencování obnovy znečištěných průmyslových areálů
Právní základ: „Besluit financiële bepalingen bodemsanering“
Rozpočet: Granty ve výši 1,13 miliard EUR
Míra nebo částka podpory: 15 % až 60 % (v případě malých a středních podniků 70 %)
Doba trvání: Do 31. 12. 2007
Závazné jazykové znění (závazná jazyková znění) rozhodnutí bez důvěrných údajů lze nalézt na této internetové stránce:
http://europa.eu.int/comm/secretariat_general/sgb/state_aids/
Datum přijetí:
Členský stát: Španělsko
Podpora č.: N 252/2004
Název: Program na podporu lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji
Cíl: Výzkum a technický vývoj (Všechna odvětví)
Právní základ: Orden ministerial del Ministerio de Educación y Ciencia: „Orden CTE XXX, por la que se establecen las bases y se hace pública la convocatoria del Programa Torres Quevedo para facilitar la incorporación de personal de I+D (doctores y tecnólogos) a empresas, centros tecnológicos y asociaciones empresariales“
Rozpočet: 33 600 000 EUR
Míra nebo částka: Pro průmyslový výzkum je maximální míra hrubé podpory 50 %. Pro předkonkurenční vývojové činnosti je maximální míra hrubé podpory 25 %. Zvláštní příplatek 10 % pro malé a střední podniky. Pro studie proveditelnosti vypracované před projekty pro průmyslový výzkum je maximální míra hrubé podpory 75 % a pro studie proveditelnosti vypracované před vývojovými projekty je maximální míra hrubé podpory 50 %. Zvláštní příplatek 10 % pro regiony podle čl. 87 odst. 3 písm. a)
Doba trvání: Od 1. 7. 2004 do 31. 12. 2007
Závazné jazykové znění (závazná jazyková znění) rozhodnutí bez důvěrných údajů lze nalézt na této internetové stránce:
http://europa.eu.int/comm/secretariat_general/sgb/state_aids/
Datum schválení:
Členský stát: Nizozemsko
Podpora č.: N 253/2005
Název: Rozhodnutí, že opatření není státní podporou. Záruka
Záměr (sektor): Lodní stavitelství
Právní základ: Besluit houdende regels inzake de verstrekking van borgstellingen ter zake van kredieten voor scheepsnieuwbouw (gebaseerd op Kaderwet EZ subsidies)
Závazné jazykové znění (závazná jazyková znění) rozhodnutí bez důvěrných údajů lze nalézt na této internetové stránce:
http://europa.eu.int/comm/secretariat_general/sgb/state_aids/
Datum přijetí rozhodnutí:
Členský stát: Spojené království – Skotsko
Podpora č.: N 317/2002
Název: Scottish Property Support – Bespoke Development Scheme
Cíl: Podpora využívání pozemků a budov soukromým sektorem k obchodním účelům.
Právní základ: Enterprise and New Towns (Scotland) Act 1990, as amended on 1 April 2001 by Scottish Statutory Instrument 2001 No 126. Local Government Act 1973. Section 171 of Local Government Act etc (Scotland) Act 1994
Rozpočet: 20 – 23 milionů GBP ročně
Míra nebo částka podpory: Maximální míra podpory v souladu se směrnicí (ES) č. 70/2001
Doba trvání: Do 31. 12. 2006
Závazné jazykové znění (závazná jazyková znění) rozhodnutí bez důvěrných údajů lze nalézt na této internetové stránce:
http://europa.eu.int/comm/secretariat_general/sgb/state_aids/
Datum přijetí rozhodnutí:
Členský stát: Francie
Podpora č.: N 359/2004
Název: Změna režimu „Martinique 2000 – 2006: Dotace na úroky“
Právní základ: DOCUP 2000-2006 Martinique
Cíl: Plán podpory má za cíl zvýšit ziskovost místních malých a středních podniků snížením finančních nákladů spojených s investičními projekty
Rozpočet: 3 260 000 EUR
Doba trvání: do konce roku 2006
Další informace: změna spočívá v rozšíření režimu na všechna odvětví kromě tzv. citlivých odvětví, odvětví rybolovu a zemědělství (Příloha I) a ve snížení rozpočtu
Závazné jazykové znění (závazná jazyková znění) rozhodnutí bez důvěrných údajů lze nalézt na této internetové stránce:
http://europa.eu.int/comm/secretariat_general/sgb/state_aids/
17.9.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 228/11 |
Povolení státních podpor v rámci ustanovení článků 87 a 88 Smlouvy o ES
Případy, k nimž Komise nevznáší námitku
(2005/C 228/05)
Datum přijetí rozhodnutí:
Členský stát: Polsko (Łódzkie)
Podpora č.: N 90/2005
Název: Program regionální podpory pro podnikatele poskytované ve městě Łódź
Právní základ: Art. 18 ust. 2 pkt 8 ustawy z dnia 18 marca 1990 r. o samorządzie gminnym Dz.U. z 2001 r. nr 142 poz. 1591 z późn. zm.; Ustawa o podatkach i opłatach lokalnych z dnia 12 stycznia 1991 r., Dz.U. z 2002 r. nr 9, poz. 84 z późn. zm.; Program pomocy regionalnej dla przedsiębiorców udzielanej w mieście Łodzi
Cíl: Regionální podpora.
Poznámky: Podpora nové investice a v návaznosti na to podpora tvorby pracovních míst
Rozpočet: 6 000 000 PLZ (1 500 000 EUR)
Míra nebo výše podpory: 50 % brutto.
Poznámky: 15 % navýšení pro malé a střední podniky. 30 % z 50 % na investici automobilového odvětví, když výše podpory je vyšší než 5 mil. EUR
Trvání: Od 2005 do 31. 12. 2006
Závazné jazykové znění (závazná jazyková znění) rozhodnutí bez důvěrných údajů lze nalézt na této internetové stránce:
http://europa.eu.int/comm/secretariat_general/sgb/state_aids/
Datum přijetí rozhodnutí:
Členský stát: Maďarsko
Podpora č.: N 92/2005
Název: Plán restrukturalizace maďarského uhelného průmyslu 2004 – 2010
Cíl: Zabezpečení dodávek energie těžbou uhlí
Právní základ: A Kormány 2002. március 26-i 1028/2002. (III. 26.) Korm. határozata, és a 2002. december 29-i 56/2002. (XII. 29.) GKM rendelet
Rozpočet: 64,3 miliard HUF (255 milionů EUR)
Míra nebo částka podpory: 64,3 miliard HUF (255 milionů EUR)
Doba trvání: 7 let
Další informace: výroční oznámení za roky 2007 – 2010 a výroční zpráva. Zpráva za rok 2004 má být předložena k 31. prosinci 2005
Závazné jazykové znění (závazná jazyková znění) rozhodnutí bez důvěrných údajů lze nalézt na této internetové stránce:
http://europa.eu.int/comm/secretariat_general/sgb/state_aids/
Datum přijetí rozhodnutí:
Členský stát: Slovenská republika
Podpora č.: N 168/2005
Název: Státní podpora Hornonitrianske bane Prievidza
Cíl: Zděděné závazky v uhelném odvětví
Právní základ: Zákon SR č. 523/2004; smernica MH SR č. 10/2003; zákon SR č. 231/1999; výnos č. 1/2005 MH SR
Rozpočet: 24 000 000 SKK (630 651 EUR)
Míra nebo částka podpory: 24 000 000 SKK (630 651 EUR)
Doba trvání: Rok 2004
Závazné jazykové znění (závazná jazyková znění) rozhodnutí bez důvěrných údajů lze nalézt na této internetové stránce:
http://europa.eu.int/comm/secretariat_general/sgb/state_aids/
Datum přijetí rozhodnutí:
Členský stát: Německo
Podpora č.: N 320/2004
Název: Plán restrukturalizace německého uhelného průmyslu v období 2006 – 2010
Cíl: Zabezpečení dodávek energie těžbou uhlí
Právní základ: Haushaltsgesetz 2004; Gesetz über die Bergmannsprämie von 1956
Rozpočet: 12 miliard EUR
Míra nebo částka podpory: 12 miliard EUR
Doba trvání: 5 let
Další informace: Výroční oznámení a výroční zpráva
Závazné jazykové znění (závazná jazyková znění) rozhodnutí bez důvěrných údajů lze nalézt na této internetové stránce:
http://europa.eu.int/comm/secretariat_general/sgb/state_aids/
Datum přijetí rozhodnutí:
Členský stát: Itálie (Furlandsko-Julské Benátsko)
Podpora č.: N 433/2004
Název: Podpora podnikům na ochranu životního prostředí
Cíl: Cílem tohoto režimu je zlepšit ochranu životního prostředí snížením znečišťujících emisí a emisí hluku a snížením objemu průmyslového odpadu jeho opětovným využitím ve výrobním cyklu
Právní základ: Deliberazione della Giunta regionale n. 1002 del 22 aprile 2004. „L.R. 18/2003, art.1. Regolamento concernente modalità e criteri per la concessione di contributi finalizzati alla tutela dell'ambiente“
Rozpočet: 0,761 millionů EUR
Míra nebo částka podpory: 15 % způsobilých nákladů malým a středním podnikům, aby se přizpůsobily novým závazným normám Společenství, a to ve lhůtě tří let po jejich přijetí.
30 % způsobilých nákladů na investice, které překračují normy Společenství (+ 5 % v oblastech podle čl. 87 odst. 3 písm. c) nebo + 10 % v případě malých a středních podniků)
Doba trvání: Do 31. prosince 2005
Závazné jazykové znění (závazná jazyková znění) rozhodnutí bez důvěrných údajů lze nalézt na této internetové stránce:
http://europa.eu.int/comm/secretariat_general/sgb/state_aids/
Datum přijetí rozhodnutí:
Členský stát: Rakousko
Podpora č.: N 622/2003
Název: Digitalisierungsfonds
Cíl: Podpořit a zjednodušit zavádění technologií digitálního přenosu pro vysílání a přechod z analogové na digitální televizi v Rakousku
Právní základ: KommAustria-Gesetz (KOG) BgBl. I, Nr.32/2001 idF BgBl. I, Nr. 71/2003, §§ 9a — 9e und Richtlinien über die Förderung von Projekten durch den Digitalisierungsfonds (Fassung vom 2.9.2004) in Verbindung mit § 21 Privatfernsehgesetz (PrTV-G). Die letzten Änderungen wurden durch das Bundesgesetz, mit dem das Privatradiogesetz, das Privatfernsehgesetz (PrTV-G), das KommAustria-Gesetz und das ORF-Gesetz geändert werden sowie das Fernsehsignalgesetz aufgehoben wird (veröffentlicht am 30.7.2004 unter BgBl. I Nr. 97/2004 und in Kraft getreten am 1.8.2004) eingeführt
Rozpočet: 7,5 milionu EUR ročně
Míra nebo částka podpory: 50 %
Doba trvání: neurčena, přezkoumání po 2 letech, financování projektů de facto časově omezeno
Další informace: Forma podpory: granty.
Konečné rozpočty a částky podpory budou záviset na výsledcích výzvy k předkládání návrhů a na dostupných státních prostředcích
Závazné jazykové znění (závazná jazyková znění) rozhodnutí bez důvěrných údajů lze nalézt na této internetové stránce:
http://europa.eu.int/comm/secretariat_general/sgb/state_aids/
17.9.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 228/13 |
STÁTNÍ PODPORY – FRANCIE
Státní podpora C 23/2005 (ex NN 8/2004, ex N515/2003) – Podpory v odvětví zpracování uhynulých zvířat v roce 2003
Výzva k předložení připomínek podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES
(2005/C 228/06)
Dopisem ze dne 5. července 2005 v závazné jazykovém znění, uvedeným na stránkách, které následují po tomto shrnutí, oznámila Komise Francii své rozhodnutí zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy ES, týkající se výše uvedené podpory.
Zúčastněné strany mohou podat své připomínky k podporám, vůči nimž Komise zahájí řízení, do jednoho měsíce ode dne zveřejnění tohoto shrnutí a dopisu, který za ním následuje, na následující adresu Evropské komise, generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova:
Commission européenne |
Direction générale de l'Agriculture et du Développement rural |
Direction H2 |
Bureau: Loi 130 5/128 |
B-1049 Bruxelles |
Fax: (32-2) 296 76 72 |
Tyto připomínky budou sděleny Francii. O důvěrné zpracování totožnosti zúčastněné strany, která podává připomínky, lze požádat písemně s uvedením důvodů této žádosti.
SHRNUTÍ
Francouzský zákon č. 96-1139 ze dne 26. prosince 1996 vztahující se ke sběru a odstraňování mrtvých těl zvířat a odpadů z jatek stanoví osvobození od asanační dávky u podniků, které prodávají maso pro účely maloobchodu a jejichž roční obrat je menší než 5 milionů FRF (1). Toto osvobození se nevztahuje na obrat z prodeje masa, ale na celkový obrat z prodeje. Toto osvobození podle informací dostupných Komisi nadále platilo v roce 2003, je předmětem tohoto rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení.
Hodnocení
V tomto stadiu je slučitelnost poskytnutých podpor se společným trhem problematická z těchto důvodů:
— |
Osvobození od platby asanační dávky by v tomto stadiu mohlo státu způsobit ztrátu ze zdrojů, která se nezdá být svou povahou ani hospodárností daňového systému odůvodněna. Podle informací, které má Komise k dispozici, se osvobození nevztahuje na obrat z prodeje masa, ale na celkový obrat z prodeje. Zdá se, že dané osvobození by mohlo v tomto stadiu představovat státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES. |
— |
Zdá se, že dotčené osvobození postrádá stimulativní prvky nebo příspěvky příjemců. Kromě výjimek vysloveně stanovených v právních předpisech Společenství nebo v těchto pokynech, se tedy jednostranné státní podpory směřující výhradně ke zlepšení finanční situace producentů bez jakéhokoliv přispění k rozvoji odvětví, a zejména podpory poskytnuté výhradně na základě ceny, množství, produkční jednotky nebo jednotky produkčních prostředků, považují za provozní podpory neslučitelné se společným trhem. |
ZNĚNÍ DOPISU
«Par la présente, la Commission a l'honneur d'informer la France qu'après avoir examiné les informations fournies par vos autorités sur les mesures citées en objet, elle a décidé de ne pas soulever d'objections à l'encontre des mesures d'aide concernant l'enlèvement et destruction des animaux trouvés morts, ainsi que le stockage et la destruction des farines animale et des déchet d'abattoir et d'ouvrir la procédure prévue à l'article 88, paragraphe 2, du traité CE, pour la partie concernant l'exonération du payement de la taxe d'équarrissage.
I. PROCÉDURE
1. |
Par lettre du 7 novembre 2003, la représentation permanente de la France auprès de l'Union européenne a notifié à la Commission, au titre de l'article 88, paragraphe 3, la mesure citée en objet. |
2. |
La notification originale concernait, d'un côté, des aides octroyées en 2003 et, d'un autre côté, des aides envisagées à partir de 2004. Du fait qu'une partie des aides avait déjà été octroyée, la Commission a décidé à l'époque de scinder le dossier. Ainsi, seule l'aide concernant l'année 2003 fait l'objet d'examen dans le cadre de la présente décision. |
3. |
La taxe d'équarrissage a été supprimée à partir du 1er janvier 2004. Le financement du SPE est désormais garanti par le fruit d'une “taxe d'abattage”, vis-à-vis laquelle la Commission n'a pas soulevé d'objection (2). |
4. |
Dans le cadre de l'instruction de ce dossier, les autorités françaises ont envoyé à la Commission des informations relevantes aussi pour le cas d'espèce, notamment par lettre du 29 décembre 2003. |
5. |
Aucune aide en faveur des entreprises d'équarrissage réalisant le service public de l'équarrissage en France n'a été notifiée. La Commission n'examine pas, dans le cadre de la présente décision, les éventuelles aides qui pourraient exister en faveur des entreprises d'équarrissage |
6. |
Par lettre du 18 janvier 2002, les autorités françaises avaient notifié un régime d'aides d'État concernant le financement des déchets animaux, lequel a été enregistré sous le no d'aide N 16/2002, devenue par la suite NN 44/2002. Des informations actualisées sur ce régime d'aides ont été inclues dans la présente notification. Toutefois, ce régime fera l'objet d'un examen dans le cadre d'une autre décision. |
7. |
Par lettre du 7 avril 2005, enregistrée le 12 avril 2005, les autorités françaises ont soumis des informations complémentaires, demandées par la Commission par lettre du 4 mars 2005. |
II. DESCRIPTION
8. |
Il s'agit du financement, pour l'année 2003, du service public de l'équarrissage (SPE) et de la destruction des farines de viande et d'os qui n'ont plus d'utilisation commerciale. |
9. |
Le SPE était financé par la taxe d'équarrissage, instituée par l'article 302 bis ZD du Code général des impôts français, issu de l'article 1er de la Loi française no 96-1139 du 26 décembre 1996, relative à la collecte et à l'élimination des cadavres d'animaux et des déchets d'abattoirs (par après: Loi de 1996). |
10. |
La taxe d'équarrissage porte sur les achats de viande et d'autres produits spécifiés par toute personne qui réalise des ventes au détail de ces produits La taxe est en principe due par toute personne qui réalise des ventes au détail. Son assiette est constituée par la valeur hors taxe sur la valeur ajoutée (TVA) des achats de toute provenance:
|
11. |
Les entreprises dont le chiffre d'affaires de l'année civile précédente est inférieur à 2 500 000 francs français (FRF) (3) (381 122 euros) hors TVA sont exonérées de la taxe. Les taux d'imposition de la taxe sont fixés, par tranche d'achats mensuels hors TVA, à 0,5 % jusqu'à 125 000 FRF (19 056 euros) et à 0,9 % au-delà de 125 000 FRF. L'article 35 de la loi de finances rectificative pour 2000 (loi no 2000-1353 du 30 décembre 2000) a apporté certaines modifications au mécanisme de la taxe d'équarrissage, entrées en vigueur le 1er janvier 2001. Ces modifications viseraient à contrecarrer les effets de la crise de l'ESB, et les surcoûts qui en dérivent. Dès lors, l'assiette de la taxe a été aussi élargie aux “autres produits à base de viande”. Le taux de la taxe a été désormais fixé à 2,1 % pour la tranche d'achats mensuels jusqu'à 125 000 FRF (19 056 euros) et à 3,9 % au-delà de 125 000 FRF. En outre, toutes les entreprises dont le chiffre d'affaires de l'année civile précédente était inférieur à 5 000 000 FRF (762 245 euros) hors TVA ont été désormais exonérées de la taxe. |
12. |
Initialement, c'est à dire, à partir du 1er janvier 1997, le produit de la taxe a été affecté à un fonds spécialement créé à cet effet, ayant pour objet de financer le service de collecte et d'élimination des cadavres d'animaux et de saisies d'abattoirs reconnus impropres à la consommation humaine et animale, c'est à dire les activités définies comme mission de service public par l'article 264 du Code rural mentionné plus haut. Le fonds était géré par le Centre national pour l'aménagement des structures des exploitations agricoles (CNASEA). |
13. |
Depuis le 1er janvier 2001, le produit de la taxe d'équarrissage est directement affecté au budget général de l'État, et plus au fond créé à cet effet. Pour l'année 2003, les crédits ont été ouverts au ministère de l'agriculture, de l'alimentation, de la pêche et des affaires rurales par le décret no 2002-1580 du 30 décembre 2002 portant application de la loi de finances pour 2003. Ils sont inscrits en tant que dépenses ordinaires de ce ministère, au titre IV, Interventions publiques, 4ème partie, actions économique, encouragements et interventions. Pour l'année 2003, le produit de cette taxe a été évalué à 550 millions d'euros. |
14. |
La notification de 2003 prévoit des aides pour le stockage et la destruction des farines animales, ainsi que des aides pour le transport et la destruction d'animaux trouvés morts et des déchets d'abattoir. En plus, la loi de 1996 prévoit l'exonération des entreprises vendant de la viande au détail dont le chiffre d'affaires annuel est inférieur à 5 millions FRF (4). Cette exonération, selon les informations à disposition de la Commission, a continué à opérer en 2003; elle sera donc analysée dans le cadre de la présente décision. |
II.a) Farines animales et déchets d'abattoir
15. |
Concernant les farines animales, l'indemnisation des entreprises productrices et destructrices de farines d'origine animale s'effectue en 2003 selon les modalités suivantes:
|
16. |
Concernant les déchets d'abattoir, les coûts de stockage de ces déchets se sont élevés à 40,5 millions d'euros jusqu'à 2003. Ces dépenses incluent la location des entrepôts contenant des farines depuis la fin de l'année 2000. Elles ont fait l'objet de marchés publics ou de réquisitions, au niveau des départements. Ces coûts ont été pris en charge à 100 % par l'État. |
17. |
En 2003, les coûts totale de collecte, de transformation et d'incinération des déchets d'abattoirs se sont élevés à 359,5 millions d'euros. La prise en charge par l'État s'est élevée à 147,5 millions d'euros et la prise en charge par la filière à 212 millions d'euros, comme détaillé ci-dessous.
|
18. |
Ces mesures sont financées par des crédits ouverts au ministère de l'agriculture, de l'alimentation, de la pêche et des affaires rurales au titre des dépenses ordinaires du budget de ce ministère. |
19. |
Il a été mis fin au versement de ces aides au plus tard à compter du 1er janvier 2004. |
20. |
Les autorités françaises ne versent pas d'aides à la prise en charge des tests ESB et EST qui sont assumés par les professionnels de la filière. |
II.b) Animaux trouvés morts
21. |
Les sous-produits qui présentent les risques sanitaires les plus importants, particulièrement ceux qui relèvent de la catégorie 1 du règlement (CE) no 1774/2000, notamment les cadavres d'animaux et les déchets d'abattoirs, sont col- lectés et éliminés dans le cadre du service public de l'équarrissage (SPE) institué par la loi de 1996 (5). |
22. |
S'agissant des animaux trouvés morts dans les exploitations agricoles, le coût total de leur élimination s'est élevé à 137 millions d'euros en 2003. Il ne fait pas l'objet de facturation directe mais est pris en charge à 100 % par les pouvoirs publics dans le cadre du service public de l'équarrissage (SPE). |
23. |
Les autorités françaises ont précisé que certaines données chiffrées mentionnées dans leur lettre de réponse (concernant les déchets d'abattoir et les animaux trouvés morts) sont encore susceptibles d'être ajustées dans des proportions minimes qui ne remettront pas en cause les masses globales concernées. |
II.c) Aide pour le commerce exonéré du paiement de la taxe d'équarrissage
24. |
La loi de 1996 prévoit l'exonération des entreprises vendant de la viande au détail dont le chiffre d'affaires annuel est inférieur à 2,5 millions FRF (ce seuil a ensuite été augmenté à 5 millions FRF en 2001). Cette exonération ne se réfère pas au chiffre d'affaires réalisé avec des ventes de viande, mais au chiffre global des ventes. |
25. |
D'après les informations en possession de la Commission, cette exonération du payement de la taxe d'équarrissage a continué à opérer encore en 2003. |
III. APPRÉCIATION
III.1. Existence de l'aide
26. |
Selon l'article 87, paragraphe 1, du traité, sauf dérogations prévues par ce traité, sont incompatibles avec le marché commun dans la mesure où elles affectent les échanges entre États membres, les aides accordées par les États ou au moyen de ressources d'État sous quelque forme que ce soit, qui faussent ou qui menacent de fausser la concurrence en favorisant certaines entreprises ou certaines productions. |
27. |
Il apparaît que les aides pour l'enlèvement et destruction des animaux trouvés morts, ainsi que pour la collecte et destruction des farines animales et des déchets d'abattoir ont été financé par le budget de l'État (comme spécifié au point III.2 c), elles apportent des bénéfices à certaines entreprises agricole qui auraient dû disposer de ces déchets et faussent au menace de fausser la concurrence. Ces aides sont susceptibles d'affecter les échanges entre États membres dans la mesure où elles favorisent la production nationale au détriment de la production des autres États membres. En effet, le secteur concerné est ouvert à la concurrence au niveau communautaire et, pourtant, sensible à toute mesure en faveur de la production dans l'un ou l'autre État membre. En 2003, en France on élevait 19 200 400 bovins, 15 250 700 porcs, 8 962 500 ovins et 1 228 800 caprins (6). |
28. |
Il s'agit donc des mesures qui relèvent de l'article 87, paragraphe 1, du traité (7). |
29. |
Les articles 87 à 89 du traité sont rendus applicables dans le secteur de la viande de porc par l'article 21 du règlement (CEE) no 2759/75 du Conseil (8) portant organisation commune des marchés pour ces produits. Ils sont rendus applicables dans le secteur de la viande bovine par l'article 40 du règlement (CE) no 1254/1999 du Conseil (9) portant organisation commune des marchés pour ces produits. Avant l'adoption de ce dernier, ils étaient rendus applica- bles dans le même secteur par l'article 24 du règlement (CEE) no 805/68 du Conseil (10). Ils sont rendus applicables dans le secteur de la viande de volaille par l'article 19 du règlement (CEE) no 2777/75 du Conseil (11) portant organisation commune des marchés pour ces produits. |
30. |
L'exonération du payement de la taxe d'équarrissage semble, à ce stade, impliquer une perte de ressources pour l'État et ne semble pas, à ce stade, justifiée par la nature et l'économie du système fiscal qui a comme objectif d'assurer les recettes de l'État. En effet, selon les informations dont dispose la Commission, l'exonération ne se réfère pas au chiffre d'affaires réalisé avec des ventes de viande, mais au chiffre global des ventes. |
31. |
Comme la taxe d'équarrissage est calculée sur la valeur des produits sur base de viande, il ne semble pas justifié d'exonérer du paiement de la taxe une entreprise avec un chiffre d'affaires plus élevé en termes de ventes de viande, tandis que son concurrent, qui réaliserait un chiffre d'affaires inférieur avec les produits à base de viande, serait soumis à la taxe. |
32. |
En conséquence, ladite exonération semble, à ce stade, constituer un avantage sélectif. Il s'agirait ainsi d'une aide en faveur des vendeurs exonérés qui trouvent leur charge fiscale allégée. Sur base des chiffres concernant le commerce de viande donnés ci-dessous, la Commission conclut, à ce stade, que l'exemption en 2003 de la taxe en faveur des commerçants réalisant un chiffre d'affaires inférieur à 5 millions FRF est un avantage susceptible de constituer une aide d'État au sens de l'article 87, paragraphe 1, du traité. |
33. |
À ce stade, la Commission ne peut pas exclure un impact de l'exonération de la taxe sur les échanges entre États membres, notamment dans des zones frontalières. |
34. |
L'exemption de la taxe des commerçants réalisant un chiffre d'affaires inférieur à 5 millions FRF semble donc constituer une aide d'État aux termes de l'article 87.1 du traité. |
III.2. Compatibilité de l'aide
35. |
L'article 87, paragraphe 3, point c), prévoit que peuvent être considérées comme compatibles avec le marché commun les aides destinées à faciliter le développement de certaines activités ou de certaines régions économiques quand elles n'altèrent pas les conditions des échanges dans une mesure contraire à l'intérêt commun. |
36. |
La Commission, doit signaler, au préalable, que les aides d'État en question pour l'année 2003 ont été mises en exécution avant que la Commission ait pu se prononcer sur leur compatibilité avec les règles de concurrence applicables. Du fait que les mesures mises en exécution par la France contiennent des éléments d'aide d'État, il s'ensuit qu'il s'agit d'aides nouvelles, non notifiées à la Commission et, de ce fait, illégales au sens du traité. |
37. |
D'après le point 23.3 des lignes directrices agricoles (12), toute aide illégale au sens de l'article 1er (f), du règlement (CE) no 659/1999 doit être évaluée conformément aux règles et aux lignes directrices en vigueur au moment où l'aide est accordée. |
38. |
Les mesures financées par les autorités françaises sont: le stockage et élimination des farines animales, l'élimination des animaux trouvés morts dans les exploitations agricoles et la collecte, la transformation et l'élimination des déchets d'abattoir. En plus, l'exemption de la taxe des commerçants réalisant un chiffre d'affaires inférieur à 5 millions FRF doit, elle aussi, être évaluée à la lumière des règles sur les aides d'État dans le secteur agricole. |
39. |
La Commission a adopté, en 2002, les Lignes directrices de la Communauté concernant les aides d'État liées aux tests EST, aux animaux trouvés morts et aux déchets d'abattoirs (13) (ci-après les lignes directrices EST). Ces lignes directrices sont applicables depuis le 1er janvier 2003. Les farines animales produites ainsi que les déchets d'abattoir et les animaux trouvés morts concernent l'année 2003. Le stockage des farines animales peut concerner aussi les coûts des farines accumulées depuis 2001. Au point 44 des lignes directrices EST il est prévu que, en dehors des cas relatifs notamment aux animaux trouvés morts et aux déchets d'abattoirs, les aides illégales au sens de l'article 1er, point f), du règlement (CE) no 659/1999 seront examinées conformément aux règles et lignes directrices EST applicables au moment où l'aide a été octroyée. Donc, pour ces types d'aide, ces lignes directrices et les lignes directrices pour les aides d'État dans le secteur agricole constituent l'encadrement à l'égard duquel les aides notifiées doivent être examinées. |
40. |
S'agissant des mesures partiellement financées au moyen d'une taxe parafiscale, tant la nature des aides que le financement de celles-ci doit, le cas échéant, être examiné. |
III.2 a) Animaux trouvés morts
41. |
En France, les animaux trouvés morts entrent dans le champ d'application des dispositions relatives au service public de l'équarrissage. Ainsi qu'il a été indiqué précédemment, le coût total de l'élimination des animaux trouvés morts dans les exploitations agricoles s'élèvera, pour 2003, à 137 millions d'euros. |
42. |
Le point 28 et suivants des lignes directrices EST prévoit que, jusqu'au 31 décembre 2003, les États membres peuvent accorder des aides d'État pouvant aller jusqu'à 100 % des coûts d'enlèvement (collecte et transport) et de destruction (stockage, transformation, destruction et élimination finale) des animaux trouvés morts. |
43. |
Il se dégage des informations fournies que l'élimination d'animaux morts a été financée à un taux maximum de 100 % par l'État en 2003. |
44. |
Les autorités françaises ont spécifié que l'aide a été octroyée uniquement aux producteurs et que la définition d'animaux trouvés morts correspond à celle prévue au point 17 des Lignes directrices EST. |
45. |
En plus, aux termes des points 33 et 34 des Lignes directrices EST, en vue de faciliter l'administration de ces aides d'État, l'aide peut être versée aux opérateurs économiques travaillant en aval de l'agriculteur et offrant des services liés à l'enlèvement et/ou à la destruction des animaux trouvés morts, à la condition qu'il puisse être prouvé que le montant intégral de l'aide d'État versée est remis à l'agriculteur. À moins qu'il ne soit démontré que, par nature ou en application d'une disposition juridique concernant un service donné, un seul fournisseur est possible, lorsque le choix du fournisseur de ces services n'est pas laissé à l'agriculteur, ce fournisseur doit être choisi et rémunéré conformément aux principes du marché, de manière non discriminatoire, en ayant le cas échéant recours à une procédure d'appel d'offres conforme à la législation communautaire, et en toute hypothèse en recourant à un degré de publicité suffisant pour assurer au marché de services concerné une libre concurrence et pour permettre le contrôle de l'impartialité des règles d'appel d'offres. |
46. |
Dans ce cas, il résulte du décret no 96-1229 du 27 décembre 1996 modifié par le décret no 97-1005 du 30 octobre 1997 que le service public de l'équarrissage est soumis aux procédures de passation des marchés publics dans les conditions qui suivent. Le préfet est l'autorité chargée, dans chaque département, de l'exécution du service public de l'équarrissage. Il passe, à cet effet, les marchés nécessaires selon les procédures définies par le Code des marchés publics. Par dérogation, certains peuvent être passés à l'échelon national lorsque des considérations d'ordre technique ou économique justifient une coordination à un tel niveau. |
47. |
Pour l'année 2003, les procédures de marchés publics n'ont cependant pas permis d'assurer les prestations indispensables à la bonne marche du SPE. En effet, les appels d'offres lancés par les préfets de région sur les périodes 2002-2004 et 2005-2011 sont restés infructueux du fait soit de l'absence de réponse, soit de réponses incomplètes ou assorties de réserves contraires au cahier des clauses exigées. Dans ces conditions, les marchés ont été déclarés sans suite. |
48. |
En conséquence, les autorités françaises ont dû procéder à des réquisitions pour des motifs d'urgence, de salubrité et d'ordre public. Ces réquisitions ont été effectuées sur la base de l'ordonnance no 59-63 du 6 janvier 1959 relative aux réquisitions de biens et de services et du décret d'application no 62-367 du 26 mars 1962. |
49. |
Ces dispositions prévoient notamment que la rémunération des prestations requises est versée sous forme d'indemnités qui ne doivent compenser que la perte matérielle, directe et certaine que la réquisition a imposée au prestataire. Ces indemnités tiennent compte exclusivement de toutes les dépenses exposées d'une façon effective et nécessaire par le prestataire de la rémunération du travail, de l'amortissement et de la rémunération du capital, appréciées sur des bases normales. En revanche, aucune indemnisation n'est due pour la privation du profit qu'aurait pu procurer au prestataire la libre disposition du bien requis ou la poursuite en toute liberté de son activité professionnelle. |
50. |
En vue des spécifications fournies par les autorités françaises, la Commission considère que les conditions prévues dans les lignes directrices EST sont respectées et que, de ce fait, les aides en question sont compatibles avec le marché commun, sur la base de l'article 87. 3 c) du traité. |
III.2 b) Farines animales et déchets d'abattoir
51. |
En ce qui concerne les déchets d'abattoir, le point 39 et suivants des lignes directrices ETS prévoient que la Commission autorisera des aides d'État pouvant aller jusqu'à 50 % des coûts générés par l'élimination sûre des matériels à risque spécifiés et des farines de viande et d'os qui n'ont plus d'utilisation commerciale et produits en 2003. La Commission autorise aussi des aides d'État pouvant aller jusqu'à 100 % des coûts liés à l'élimination des matériels à risque spécifiés et des farines de viande et d'os qui n'ont plus d'utilisations commerciales et produites avant la date de mise en application des présentes lignes directrices. |
52. |
En plus, et en vue de réduire le risque de stockage peu sûr de tels matériels, la Commission autorise des aides d'État pouvant aller jusqu'à 100 % des coûts liés au stockage sûr et approprié de matériels à risque spécifiés et de farines de viande et d'os en attente d'une élimination sûre, jusqu'à la fin 2004. |
53. |
Il se dégage des informations fournies, que les coûts de stockage de farines de viande ont été pris en charge depuis 2000 à un taux maximal de 100 % par l'État français et que cela était aussi le cas en 2003. Ces déchets ne feront plus l'objet d'une aide à compter du 1er janvier 2004. Les coûts de stockage des déchets d'abattoir ont été pris en charge à 100 % par l'État en 2003. Ils sont évalués à 40,5 millions d'euros incluant la location des entrepôts contenant des farines depuis la fin de l'année 2000. S'agissant des farines bas risque, les autorités françaises précisent qu'elles concernent les farines de viandes et d'os qui n'ont plus d'utilisation commerciale à la suite de la suspension de l'utilisation de ces sous-produits dans l'alimentation pour les animaux. |
54. |
Concernant les coûts de collecte, transformation et incinération des déchets d'abattoir la prise en charge par l'État s'est élevée à 147,5 millions d'euros et la prise en charge par la filière à 212 millions d'euros. Il en découle que les charges directement supportées par les entreprises productrices de déchets carnés sont supérieures à la moitié du coût d'élimination des déchets d'abattoirs en 2003. |
55. |
Sur base des faits exposés plus haut, la Commission est donc en mesure de conclure que les aides en l'espèce octroyées en France en 2003 répondent aux conditions des lignes directrices TSE. |
III.2 c) Le financement des aides sous a) et b)
56. |
En France, tant l'aide à l'élimination des farines d'os et de viandes non commercialisables que le SPE sont financés sur le budget de l'État depuis le 1er janvier 2001. |
57. |
Comme déjà affirmé dans le cadre de la décision C 49/02 concernant la taxe sur les achats de viande (taxe d'équarrissage) (14), la Commission considère qu'en général, l'introduction du produit d'une taxe dans le système budgétaire national ne rendrait plus possible de retracer le lien entre ladite taxe et le financement d'un service déterminé fourni et financé par l'État. De ce fait, il ne serait plus possible d'affirmer qu'une taxe frappant aussi la viande des autres États membres revêt un caractère discriminatoire vis-à-vis les produits desdits États membres, parce que le produit de la taxe se confondrait avec le reste des revenus de l'État, sans que le financement des aides puisse lui être directement attribué. |
58. |
Dans ce cas, comme spécifié par les autorités françaises, depuis le 1er janvier 2001, il n'existe plus de fonds servant à financer le SPE et les crédits affectés au SPE sont inscrits au budget du ministère chargé de l'agriculture au même titre que d'autres dépenses. En outre, les montants afférents au produit de la taxe et au coût du SPE ne sont pas équivalents. |
59. |
La Commission a déjà conclut, dans le cadre de la Décision précitée, qu'il existe une déconnexion entre la taxe d'équarrissage et le financement du SPE depuis le 1er janvier 2001. |
60. |
En plus, sur la base de la récente jurisprudence communautaire (15) pour que l'on puisse considérer une taxe, ou une partie d'une taxe, comme faisant partie intégrante d'une mesure d'aide, il doit nécessairement exister un lien d'affectation contraignant entre la taxe et l'aide en vertu de la réglementation nationale pertinente, en ce sens que le produit de la taxe est nécessairement affecté au financement de l'aide. Si un tel lien existe, le produit de la taxe influence directement l'importance de l'aide et, par voie de conséquence, l'appréciation de la compatibilité de cette aide avec le marché commun. |
61. |
Les mesures prises en 2003 et dont est question dans la présente décision, ont été financées par le budget de l'État, dans les mêmes conditions qu'en 2001 et 2002, comme indiqué dans la description. Le mode de financement n'a été modifié qu'à compter du 1er janvier 2004, date à partir de laquelle une taxe dite d'abattage a été instituée (16). |
62. |
Pour l'année 2003, le produit de la taxe d'équarrissage, qui a été évalué à 550 millions d'euros dans la loi no 2002-1575 du 30 décembre 2002, loi de finances pour 2003, est d'ailleurs, d'après les autorités françaises, sans commune mesure avec le crédit ouvert auprès du ministère compétent pour assurer le financement du coût de l'équarrissage. |
63. |
Dans le cas d'espèce, il n'existe donc aucun lien d'affectation contraignant entre la taxe et l'aide en vertu de la réglementation nationale pertinente et le produit de la taxe n'est pas affecté au financement de l'aide. De ce fait, aucun examen complémentaire concernant le financement des aides n'est requis, notamment à la lumière de l'article 90 du traité UE. |
64. |
La Commission n'a pas reçu des plaintes concernant les aides en cause, accordées en 2003. Or, le type de financement de l'aide en cause a fait l'objet des plaintes en ce qui concerne les années antérieures. La Commission s'est déjà exprimé sur la séparation entre taxe d'équarrissage et financement des aides en 2001 et 2002 dans le cadre de la Décision C 49/2002. Il s'agit du même dispositif pour l'année 2003. |
III.2 d) Exonération du payement de la taxe d'équarrissage
65. |
S'agissant d'entreprises de commercialisation des produits agricoles, du fait que la Commission, à ce stade, considère que les échanges intra-communautaires sont affectés, la Commission considère, à ce stade, que l'aide tombe dans le champ d'application du point 3.5 des lignes directrices pour les aides d'État dans le secteur agricole. Celui-ci prévoit que, pour être considérée comme compatible avec le marché commun, toute mesure d'aide doit avoir un certain élément incitatif ou exiger une contrepartie du bénéficiaire. Ainsi, sauf exceptions expressément prévues dans la législation communautaire ou dans ces lignes directrices, les aides d'État unilatérales simplement destinées à améliorer la situation financière des producteurs, mais qui ne contribuent en aucune manière au développement du secteur, et notamment celles accordées sur la seule base du prix, de la quantité, de l'unité de production ou de l'unité de moyens de production sont assimilées à des aides au fonctionnement, incompatibles avec le marché commun. |
66. |
L'exonération en l'espèce semble consister en un allégement des charges dépourvues de tout élément incitatif et de toute contrepartie des bénéficiaires dont la compatibilité avec les règles de concurrence n'est pas, à ce stade, prouvée. |
67. |
Pour le commerce exonéré du payement de la taxe d'équarrissage la Commission ne saurait, donc, exclure que l'on soit en présence d'une aide d'État au sens de l'article 87, paragraphe 1, du traité et qu'il s'agisse d'une aide au fonctionnement, sur laquelle la Commission a des doutes quant à sa compatibilité avec le marché commun. |
IV. CONCLUSION
68. |
La Commission regrette que la France ait mis à exécution les mesures d'aide décrites plus haut en violation de l'article 88, paragraphe 3, du traité. |
69. |
Vu tout ce qui précède, la Commission conclut que les mesures d'aide concernant l'enlèvement et destruction des animaux trouvés morts, ainsi que le stockage et la destruction des farines animale et des déchet d'abattoir ne risquent pas d'affecter les conditions des échanges dans une mesure contraire à l'intérêt commun. Elles peuvent donc bénéficier de la dérogation de l'article 87, paragraphe 3, point c), du traité en tant que mesure pouvant contribuer au développement du secteur. |
70. |
Pour les raisons exposées ci-dessus, la Commission considère à ce stade qu'en ce qui concerne les mesures en faveur du commerce exonéré du payement de la taxe d'équarrissage, elle ne saurait exclure que l'on soit en présence d'une aide d'État au sens de l'article 87, paragraphe 1, du traité. |
71. |
La Commission, après avoir examiné les informations fournies par les autorités françaises, a dès lors décidé d'ouvrir la procédure prévue à l'article 88, paragraphe 2, du traité CE en ce qui concerne l'existence et la compatibilité des aides en faveur du commerce exonéré du payement de la taxe d'équarrissage. |
72. |
Compte tenu des considérations qui précèdent, la Commission invite la France, dans le cadre de la procédure de l'article 88, paragraphe 2, du traité CE, à présenter ses observations et à fournir toute information utile pour l'évaluation des mesures en question dans un délai d'un mois à compter de la date de réception de la présente. Elle invite vos autorités à transmettre immédiatement une copie de cette lettre aux bénéficiaires potentiels de l'aide.» |
(1) Tento práh, který původně činil 2,5 milionů FRF, byl v roce 2001 zvýšen na 5 milionů FRF.
(2) Aide d'État no N 515/2003, lettre aux autorités françaises no C(2004) 936 fin du 30 mars 2004.
(3) Sur la base de 1 FRF = 0,15 euro.
(4) Ce seuil, originairement de 2,5 millions FRF, a été augmenté à 5 millions FRF en 2001.
(5) En effet, en application de l'article L.226-1 du code rural, “la collecte et l'élimination des cadavres d'animaux, celles des viandes, abats et sous-produits animaux saisis à l'abattoir reconnus impropres à la consommation humaine et animale, ainsi que celles des matériels présentant un risque spécifique au regard des encéphalopathies spongiformes subaiguës transmissibles, dénommés matériels à risque spécifié et dont la liste est arrêtée par le ministre chargé de l'agriculture, constituent une mission de service public qui relève de la compétence de l'État”.
(6) Source Eurostat.
(7) La Cour de justice a déjà eu à trancher sur le service public de l'équarrissage français dans le cadre de l'affaire GEMO.
(12) JO C 232 du 12.8.2000, p. 17.
(14) Décision SG D 2004 205908 du 17.12.2004.
(15) Affaire CJE C-174/02, Streekgewest Westelijk Noord-Brabant — Staatssecretaris van Financiën, du 13.1.2005.
(16) Cf.: Décision de la Commission N 515/A/2003 SG D 2004 201428 du 1.4.2004.
17.9.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 228/20 |
Předběžné oznámení o spojení podniků
(Případ č. j. COMP/M.3884 – ADM Poland/Cefetra/BTZ)
Případ, který může být posouzen ve zjednodušeném řízení
(2005/C 228/07)
(Text s významem pro EHP)
1. |
Komise obdržela dne 9. září 2005 oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik Wielkopolskie Zakłady Tłuszczowe ADM Szamotuły Sp. z.o.o. („ADM Poland“, Posko) patřící do skupiny ADM a Cefetra B.V. („Cefetra“, Nizozemsko) ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Rady získávají společnou kontrolu nad podnikem Bałtycki Terminal Zbożowy sp. z.o.o. („BTZ“, Posko), v současnosti kontrolovaným Gdynia Port autority na základě nákupu akcií. |
2. |
Předmět podnikání příslušných podniků je:
|
3. |
Komise po předběžném přezkoumání zjistila, že se na oznamovanou transakci vztahuje nařízení (ES) č. 139/2004. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. Podle oznámení Komise o zjednodušeném řízení pro posuzování některých spojení podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (2) je třeba uvést, že tento případ může být posouzen v řízení dle tohoto oznámení. |
4. |
Komise vyzývá dotčené třetí strany, aby Komisi předložily své případné připomínky k navrhované transakci. Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů od zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (č. faxu (32-2) 296 43 01 nebo 296 72 44) či poštou, s uvedením čísla jednacího COMP/M.3884 – ADM Poland/Cefetra/BTZ, na následující adresu:
|
(1) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.
(2) Úř. věst. C 56, 5.3.2005, s. 32.