1.   Přijme-li Komise rozhodnutí, jímž požaduje přístup k obecnému modelu AI podle čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) 2024/1689, musí toto rozhodnutí specifikovat technické prostředky, nástroje, komponenty a podmínky, včetně lhůty, v níž je poskytovatel povinen tento přístup poskytnout. Rozhodnutí může rovněž stanovit minimální technické požadavky, a to i pokud jde o výkonnost, latenci a propustnost, které jsou nezbytné k provedení hodnocení.

2.   Požadovaný přístup musí být přiměřený cílům hodnocení. Tento přístup může zahrnovat přístup prostřednictvím aplikačních programovacích rozhraní (API), interní přístup, přístup ke zdrojovému kódu, přístup k modelovým váhám, přístup k infrastruktuře používané k hostování obecného modelu AI a přístup za účelem kontroly stavu systému a jeho úpravy během interakce s modelem. Tento přístup může zahrnovat mimo jiné všechny úrovně přístupu udělené zaměstnancům poskytovatele. Poskytovatelé obecných modelů AI, od nichž je požadován přístup, musí zajistit, aby poskytnutý přístup nebyl omezen technickými či jinými překážkami, které by podstatně bránily řádnému hodnocení.

3.   Komise může od poskytovatele požadovat, aby deaktivoval veškerá opatření pro protokolování, která by mohla sledovat nebo zaznamenávat přístup Komise k obecnému modelu AI, a to v rozsahu nezbytném k zajištění integrity a důvěrnosti procesu hodnocení.

4.   Poskytovatelé obecných modelů AI, od nichž byl v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) 2024/1689 požadován přístup, poskytnou tento přístup bez zbytečného odkladu a ve lhůtě stanovené v rozhodnutí přijatém podle odstavce 1, čímž Komisi umožní přístup ke všem prvkům dotčeného obecného modelu AI, které jsou nezbytné k dosažení cílů stanovených v čl. 92 odst. 1 nařízení (EU) 2024/1689.

1.   Jmenuje-li Komise nezávislého odborníka, který má jejím jménem provádět hodnocení podle čl. 92 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1689, zohlední pro účely posouzení nezávislosti tohoto odborníka na jakémkoli poskytovateli systému AI nebo obecného modelu AI v souladu s čl. 68 odst. 2 písm. b) uvedeného nařízení existenci společného vlastnictví, správy, řízení, personálu nebo zdrojů dotyčného odborníka, jakékoli předchozí jmenování k provádění hodnocení jménem Komise, jakož i existenci smluvních vztahů mezi daným odborníkem a dotčeným poskytovatelem nebo jakýmkoli jiným poskytovatelem v období nejméně dvanáct měsíců před provedením hodnocení Komisí. Jmenovaný odborník musí být nezávislý po celou dobu, na niž je jmenován. Každý jmenovaný nezávislý odborník je povinen učinit prohlášení o zájmech ve smyslu čl. 10 odst. 3 prováděcího nařízení Komise (EU) 2025/454 (3).

2.   Za účelem zajištění důvěrnosti obchodních tajemství a jiných důvěrných informací se odborníci jmenovaní podle čl. 92 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1689 zavazují v souladu s článkem 78 nařízení (EU) 2024/1689 zachovávat důvěrnost a integritu citlivých informací, k nimž získají přístup v důsledku svého jmenování, a jejich dostupnost pro Komisi. Před jmenováním odborníka Komise zohlední a posoudí, zda má tento odborník zavedeny interní a externí informační bezpečnostní protokoly nebo k nim má přístup. Odborníci se zavazují dodržovat příslušné bezpečnostní protokoly po celou dobu, na niž jsou jmenováni.

3.   Odborníci dodržují článek 339 Smlouvy o fungování Evropské unie

4.   Čl. 78 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1689 se použije na nezávislé odborníky jmenované podle čl. 92 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1689 obdobně.

5.   Poskytovatelé mohou vůči jmenování nezávislých odborníků, kteří mají provést hodnocení jejich modelu, předložit odůvodněné připomínky, čímž mohou upozornit na případné nesplnění kritérií stanovených v čl. 92 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1689.

6.   Komise může postup jmenování nezávislého odborníka ukončit, pokud:

1.   Komise jmenuje nezávislé odborníky v souladu s čl. 92 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1689 v návaznosti na výzvu k vyjádření zájmu na základě kritérií pro výběr stanovených v této výzvě. Komise může na základě výzvy k vyjádření zájmu sestavit stálý seznam nezávislých odborníků. Komise může z tohoto seznamu vybírat nezávislé odborníky bez dalšího výběrového řízení.

2.   Bez ohledu na odstavec 1 může Komise jmenovat nezávislé odborníky přímo, jsou-li tito odborníci členy vědecké komise zřízené podle článku 68 nařízení (EU) 2024/1689.

3.   Komise může rovněž jmenovat nezávislé odborníky, aby prováděli hodnocení jejím jménem v souladu s postupem podle článku 167 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 (4).

1.   Komise může zahájit řízení s ohledem na případné přijetí rozhodnutí podle čl. 101 odst. 1 nařízení (EU) 2024/1689 ve vztahu k příslušnému jednání poskytovatelů obecných modelů AI uvedených v uvedeném článku.

2.   Bez ohledu na odstavec 1 může Komise uplatnit své pravomoci podle oddílu 5 kapitoly IX nařízení (EU) 2024/1689 ještě před zahájením řízení podle uvedeného odstavce.

3.   Před zahájením řízení podle odstavce 1 může Komise vydat z důvodu naléhavosti vyplývající z rizika vážného poškození zdraví, porušení bezpečnostních požadavků nebo z jiných důvodů týkajících se veřejného zájmu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2024/1689, včetně zabránění tomu, aby byl obecný model AI uveden na trh, rozhodnutí, kterým stanoví předběžná opatření vůči poskytovateli obecného modelu AI, a to na základě zjištění zjevného porušení uvedeného nařízení.

1.   Pokud Komise po zahájení řízení podle článku 5 dospěje k závěru, že neexistují důvody k přijetí rozhodnutí podle čl. 101 odst. 1 nařízení (EU) 2024/1689, přijetím rozhodnutí řízení ukončí. Bylo-li řízení zahájeno na základě stížnosti podané navazujícím poskytovatelem podle čl. 89 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1689, poskytne Komise stěžovateli před přijetím rozhodnutí o ukončení řízení možnost vyjádřit se.

2.   Ukončení řízení v souladu s odstavcem 1 nebrání Komisi v tom, aby řízení přijetím rozhodnutí znovu zahájila, a to i v případě, že opatření požadovaná podle čl. 93 odst. 3 nařízení (EU) 2024/1689 jsou neúčinná nebo že závazky, které se staly závaznými na základě rozhodnutí podle čl. 93 odst. 3 nařízení (EU) 2024/1689, nejsou dodržovány, nebo pokud se rozhodnutí uvedené v odstavci 1 zakládalo na neúplných, nesprávných nebo zavádějících informacích, anebo pokud dojde k významné změně systémových rizik, která představuje daný obecný model AI na úrovni Unie.

1.   Poskytovatel, jemuž jsou předběžná zjištění určena podle čl. 101 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1689 (dále jen „adresát“), může písemně, stručně a v souladu s požadavky na formát a délku dokumentů stanovenými v příloze sdělit Komisi své připomínky k těmto zjištěním a předložit důkazy na jejich podporu.

2.   Adresát zašle tyto připomínky ve lhůtě stanovené Komisí, která nesmí být kratší než 21 dnů. Komise není povinna zohledňovat informace, které od adresáta obdrží po uplynutí této lhůty.

3.   Informace předložené Komisi podle odstavce 1 musí být správné, úplné a nesmí být zavádějící. Musí být prezentovány jasným, dobře strukturovaným a srozumitelným způsobem.

4.   Písemné připomínky uvedené v odstavci 1 se vypracovávají v jednom z úředních jazyků Unie. Podpůrná dokumentace se předkládá v původním jazyce, a pokud jejich původní jazyk není jedním z úředních jazyků Unie, musí k nim být přiložen věrný překlad do jednoho z úředních jazyků Unie.

5.   Dokumenty, technická dokumentace, zdrojový kód nebo jakékoli jiné informace se předkládají Komisi v souladu s článkem 14.

6.   K informacím předloženým Komisi podle odstavce 1 se přiloží písemný doklad o tom, že osoby předkládající tyto informace jsou oprávněny jednat jménem adresáta dotčených předběžných zjištění.

7.   Komise neprodleně písemně potvrdí adresátovi dotčených předběžných zjištění nebo jeho zástupcům, že obdržela informace předložené podle odstavce 1.

1.   Komise poskytne adresátovi na žádost přístup ke spisu. Přístup ke spisu se neposkytuje před oznámením předběžných zjištění podle čl. 101 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1689.

2.   Když Komise poskytuje přístup ke spisu, poskytne adresátovi všechny dokumenty uvedené v předběžných zjištěních s výhradou vypuštění provedených podle článku 9 za účelem ochrany obchodního tajemství nebo jiných důvěrných informací.

3.   Aniž je dotčen odstavec 4, Komise poskytne přístup ke všem dokumentům ve svém spisu bez jakýchkoliv vypuštění za podmínek zpřístupnění, které budou stanoveny v rozhodnutí Komise. Podmínky zpřístupnění se stanoví v souladu s následujícím:

4.   Komise může za výjimečných okolností rozhodnout, že poskytne přístup k určitým dokumentům nebo že poskytne přístup k částečně upraveným dokumentům podle podmínek zpřístupnění uvedených v odstavci 3, pokud určí, že újma, kterou by strana, jež dotčené dokumenty předložila, pravděpodobně utrpěla zpřístupněním za těchto podmínek zpřístupnění, převáží nad významem zpřístupnění plného znění dokumentu za účelem uplatnění práva na slyšení.

5.   Právo na přístup ke spisu Komise se nevztahuje na důvěrné informace, korespondenci a interní dokumenty Komise, Evropské rady pro umělou inteligenci, poradního fóra, vědecké komise, příslušných orgánů členských států a dalších příslušných orgánů. Žádné ustanovení tohoto odstavce nebrání Komisi sdělovat a užívat informace nezbytné k předložení důkazu protiprávního jednání.

6.   Určení externí právní a ekonomičtí poradci a externí techničtí odborníci uvedení v odstavci 3 mohou do jednoho týdne od obdržení přístupu podle podmínek zpřístupnění předložit Komisi odůvodněnou žádost o přístup k verzi jakéhokoli dokumentu ze spisu Komise bez důvěrných údajů, který adresátovi dosud nebyl poskytnut podle odstavce 2, s cílem zpřístupnit adresátovi takovou verzi bez důvěrných údajů, nebo rozšířit podmínky zpřístupnění na další určené externí právní a ekonomické poradce a externí technické odborníky. Tento dodatečný přístup lze poskytnout pouze výjimečně a za předpokladu, že je to nezbytné pro řádný výkon práva adresáta na slyšení.

7.   Pro účely použití odstavců 4 až 6 může Komise požádat stranu, která dotyčné dokumenty předložila, o jejich nedůvěrné znění podle článku 9.

8.   Považuje-li Komise žádost podle odstavce 6 za opodstatněnou vzhledem k potřebě zajistit, aby byl adresát schopen účinně uplatnit své právo na slyšení, požádá stranu, která dotčené dokumenty poskytla, aby buď odsouhlasila verzi bez důvěrných informací k zpřístupnění pro adresáta, nebo odsouhlasila rozšíření podmínek zpřístupnění na určené osoby nebo podniky pouze pro dotčené dokumenty.

9.   V případě, že strana, která dotčené dokumenty poskytla, nesouhlasí, přijme Komise rozhodnutí, kterým stanoví podmínky zpřístupnění dotčených dokumentů.

10.   Dokumenty získané na základě přístupu ke spisu umožněného podle tohoto článku se použijí pouze pro účely příslušných řízení, v jejichž rámci byl přístup k těmto dokumentům poskytnut, nebo pro účely soudních či správních řízení týkajících se uplatnění nařízení (EU) 2024/1689, jež souvisí s těmito řízeními.

11.   Komise může kdykoli v průběhu řízení namísto metody poskytnutí přístupu ke spisu podle odstavce 3 tohoto článku nebo v kombinaci s ní poskytnout přístup k některým nebo všem dokumentům upraveným podle čl. 9 odst. 3, aby se zabránilo nepřiměřenému prodlení nebo administrativní zátěži.

1.   Není-li v nařízení (EU) 2024/1689 nebo v článku 8 tohoto nařízení stanoveno jinak, Komise nezveřejní ani nezpřístupní dokumenty nebo jiné informace, které získala pro účely řízení zahájeného podle čl. 5 odst. 1 tohoto nařízení, pokud obsahují obchodní tajemství nebo jiné důvěrné informace jakékoliv fyzické nebo právnické osoby.

2.   Komise informuje fyzické nebo právnické osoby, které jsou původci dokumentů nebo jiných informací získaných Komisí pro účely řízení zahájeného podle čl. 5 odst. 1 tohoto nařízení, že k těmto dokumentům nebo informacím může být poskytnut přístup podle článku 8 tohoto nařízení. Pokud tyto osoby poskytly Komisi tyto dokumenty nebo informace dobrovolně, souhlasí s tím, že k nim může být poskytnut přístup v souladu s článkem 8.

3.   Aniž je dotčen odstavec 2, může Komise požadovat, aby fyzické nebo právnické osoby, které jsou původci dokumentů obsažených v jejím spise, identifikovaly dokumenty, prohlášení nebo jejich části, o nichž se domnívají, že obsahují obchodní tajemství nebo jiné důvěrné informace, a aby určily fyzické a právnické osoby, ve vztahu k nimž jsou tyto informace považovány za důvěrné. Komise může rovněž stanovit lhůtu pro fyzické nebo právnické osoby, aby označily jakoukoli část rozhodnutí Komise, která podle jejich názoru obsahuje obchodní tajemství nebo jiné důvěrné informace.

4.   Komise může stanovit lhůtu, v níž fyzické nebo právnické osoby:

5.   Jestliže fyzická nebo právnická osoba požadavky podle odstavců 3 a 4 nesplní, může mít Komise za to, že příslušné informace neobsahují obchodní tajemství ani jiné důvěrné informace.

6.   Pokud Komise rozhodne, že určité informace, o nichž fyzická nebo právnická osoba tvrdí, že jsou důvěrné, mohou být zpřístupněny buď proto, že tyto informace nepředstavují obchodní tajemství nebo jiné důvěrné informace, nebo proto, že existuje převažující zájem na jejich zpřístupnění, informuje tuto fyzickou nebo právnickou osobu o svém záměru tyto informace zpřístupnit, pokud neobdrží do jednoho týdne námitky. Pokud dotčená fyzická nebo právnická osoba vznese námitku, může Komise přijmout odůvodněné rozhodnutí, v němž upřesní den, po němž budou informace zpřístupněny. Tento den musí být nejméně jeden týden ode dne oznámení. Rozhodnutí se oznámí dotčené fyzické nebo právnické osobě.

1.   Komise může přijmout rozhodnutí o uložení pokuty konkrétnímu poskytovateli obecného modelu AI za jednání uvedené v čl. 101 odst. 1 nařízení (EU) 2024/1689, a to do pěti let ode dne, kdy k tomuto jednání ze strany daného poskytovatele došlo.

2.   V případě trvajícího nebo opakovaného jednání začíná pětiletá lhůta uvedená v odstavci 1 běžet dnem, kdy bylo toto jednání ukončeno.

3.   Jakékoli opatření, které Komise přijme za účelem jejího vyšetřování nebo řízení ve vztahu k jednání uvedenému v čl. 101 odst. 1 nařízení (EU) 2024/1689, přerušuje promlčecí lhůtu pro uložení pokut nebo penále. Úkony, kterými se přerušuje běžící promlčecí lhůta, jsou:

4.   Každé přerušení lhůty uvedené v odstavci 1 má za následek to, že lhůta začíná běžet od začátku. K promlčení však dojde nejpozději dnem, kdy uplynula doba rovnající se dvojnásobku promlčecí lhůty, aniž by Komise uložila pokutu nebo penále. Uvedená lhůta se prodlužuje o dobu, po kterou je promlčení pozastaveno podle odstavce 5.

5.   Promlčecí lhůta pro uložení pokuty nebo penále je pozastavena po dobu, kdy je rozhodnutí Komise předmětem řízení u Soudního dvora Evropské unie.

1.   Pravomoc Komise vymáhat rozhodnutí přijatá podle čl. 101 odst. 1 nařízení (EU) 2024/1689 se promlčuje po pěti letech.

2.   Lhůta začíná běžet dnem, kdy se rozhodnutí přijaté podle čl. 101 odst. 1 nařízení (EU) 2024/1689 stane pravomocným.

3.   Lhůta uvedená v odstavci 1 se přerušuje:

4.   Každé přerušení lhůty uvedené v odstavci 1 má za následek to, že lhůta začíná běžet od začátku.

5.   Promlčecí lhůta pro vymáhání sankcí se pozastavuje:

1.   Aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku, lhůty podle nařízení (EU) 2024/1689 a tohoto nařízení se počítají v souladu s nařízením (EHS, Euratom) č. 1182/71.

2.   Odchylně od odstavce 1 tohoto článku začínají lhůty běžet v pracovní den následující po události, na kterou odkazuje příslušné ustanovení nařízení (EU) 2024/1689 nebo tohoto nařízení.

1.   Pokud Komise stanoví lhůtu podle nařízení (EU) 2024/1689 nebo tohoto nařízení, řádně zohlední všechny relevantní skutkové a právní okolnosti a všechny dotčené zájmy, zejména možnost fyzických nebo právnických osob uplatnit své právo na slyšení a účelnost řízení nebo vyšetřování.

2.   V příslušných případech a na základě odůvodněné žádosti dotčeného poskytovatele podané před uplynutím lhůty stanovené Komisí může být tato lhůta prodloužena. Při rozhodování o tom, zda takové prodloužení povolit, Komise posoudí, zda je odůvodněná žádost dostatečně podložená a zda by požadované prodloužení mohlo mít negativní dopad na vyšetřování nebo řízení.

1.   Předávání dokumentů či jakýchkoli jiných informací Komisi a jejich předávání Komisí probíhá digitálními prostředky. Komise může zveřejňovat a pravidelně aktualizovat technické specifikace týkající se způsobů předávání a podpisu.

2.   Dokumenty předávané digitálními prostředky jsou podepsány s použitím alespoň jednoho kvalifikovaného elektronického podpisu, který splňuje požadavky stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (5).

3.   Dokumenty předávané Komisi digitálními prostředky se považují za přijaté dnem, kdy Komise zašle potvrzení o přijetí.

4.   Pro informace v reálném čase nebo téměř v reálném čase sdílené prostřednictvím aplikačních programovacích rozhraní nebo jiných rovnocenných prostředků stanoví Komise metody a dobu trvání takového sdílení informací. Než Komise stanoví metody a dobu trvání, může vyzvat poskytovatele, aby navrhl jiné metody sdílení informací v reálném čase.

5.   Dokumenty a jakékoli jiné informace předané Komisi digitálními prostředky se nepovažují za přijaté, pokud nastane jedna z těchto okolností:

6.   Komise bez zbytečného odkladu informuje odesílatele, pokud nastane jedna z okolností uvedených v odstavci 5, a poskytne mu možnost vyjádřit v přiměřené lhůtě své stanovisko a situaci napravit.

7.   Odchylně od odstavce 1 mohou být dokumenty za výjimečných okolností, které znemožňují nebo nadměrně ztěžují zasílání digitálními prostředky, zaslány Komisi i doporučeným dopisem. Tyto dokumenty jsou považovány za doručené Komisi v den jejich doručení na adresu příslušného útvaru Komise, kterou Komise zveřejnila na svých internetových stránkách.

8.   Odchylně od odstavců 1 a 7 mohou být dokumenty za výjimečných okolností, které znemožňují nebo nadměrně ztěžují zasílání digitálními prostředky, předány Komisi prostřednictvím osobního doručení. Tyto dokumenty jsou považovány za doručené v den jejich doručení na adresu příslušného útvaru Komise, kterou Komise zveřejnila na svých internetových stránkách. Toto doručení bude potvrzeno potvrzením Komise o přijetí.