(1)

V souladu s rozhodnutím Rady (EU) 2025/2307 (2) byla v Hanoji ve Vietnamu dne 25. října 2025 jménem Unie podepsána Úmluva Organizace spojených národů proti kyberkriminalitě; Posílení mezinárodní spolupráce v boji proti některým trestným činům spáchaným prostřednictvím systémů informačních a komunikačních technologií a při sdílení důkazů o závažných trestných činech v elektronické podobě (dále jen „úmluva“).

(2)

Úmluva je v souladu s bezpečnostními cíli Unie uvedenými v čl. 67 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), konkrétně se zajištěním vysoké úrovně bezpečnosti prostřednictvím opatření pro předcházení trestné činnosti a boj proti ní a prostřednictvím opatření pro koordinaci a spolupráci mezi policejními a justičními orgány a jinými příslušnými orgány, jakož i prostřednictvím sbližování předpisů trestního práva.

(3)

Úmluva se vztahuje na konkrétní trestní vyšetřování nebo řízení o trestných činech zahájená v souladu s úmluvou, jakož i na výměnu důkazů v elektronické podobě týkajících se závažných trestných činů (trestné činy, za něž lze uložit trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně čtyři roky, nebo trest přísnější), a umožňuje výměnu informací pouze pro tyto účely.

(4)

Úmluva harmonizuje omezený soubor jasně definovaných trestných činů a zároveň poskytuje státům, které jsou smluvními stranami úmluvy, nezbytnou flexibilitu, aby se vyhnuly kriminalizaci legitimního jednání.

(5)

Úmluva stanoví pouze minimální pravidla pro odpovědnost právnických osob za účast na trestných činech stanovených v souladu s úmluvou. Úmluva nevyžaduje, aby státy, které jsou smluvními stranami úmluvy, přijaly opatření nezbytná ke stanovení trestní odpovědnosti právnických osob způsobem, který by byl v rozporu s jejich právními zásadami.

(6)

Úmluva je rovněž v souladu s cíli Unie v oblasti ochrany osobních údajů, soukromí a základních práv v souladu s článkem 16 Smlouvy o fungování EU a Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“).

(7)

Úmluva stanoví přísné podmínky a záruky v oblasti lidských práv, které jsou součástí předmětu a účelu úmluvy a jsou neoddělitelně spjaty s pravomocemi a postupy stanovenými úmluvou. Tyto podmínky a záruky proto nemohou být předmětem výhrad. Úmluva vylučuje jakýkoli výklad, který by vedl k potlačení lidských práv nebo základních svobod, zejména svobody projevu, svědomí, názoru, náboženského vyznání nebo přesvědčení, pokojného shromažďování a sdružování. Tyto záruky rovněž zajišťují, že mezinárodní spolupráce může být odmítnuta, pokud by byla v rozporu s vnitrostátními právními předpisy států, které jsou smluvními stranami úmluvy, nebo pokud by takové odmítnutí bylo nezbytné k zamezení jakékoli formy diskriminace.

(8)

Pokud jde o pravomoci a postupy na vnitrostátní i mezinárodní úrovni, úmluva stanoví horizontální podmínky a záruky zajišťující ochranu lidských práv v souladu se závazky států, které jsou smluvními stranami úmluvy, podle mezinárodního práva v oblasti lidských práv. Státy, které jsou smluvními stranami úmluvy, mají ve svém vnitrostátním právu rovněž stanovit zásadu proporcionality. Tyto podmínky a záruky mají mimo jiné zahrnovat soudní nebo jiný nezávislý přezkum, právo na účinnou právní ochranu a podmínky pro uplatňování a omezení rozsahu a trvání pravomocí a postupů.

(9)

Úmluva obsahuje zvláštní ustanovení o ochraně osobních údajů, které zajišťuje, že před poskytnutím jakýchkoli osobních údajů jinému státu, který je smluvní stranou úmluvy, jsou v souladu s Listinou uplatněny důležité zásady ochrany údajů, včetně účelového omezení, minimalizace údajů, přiměřenosti a nezbytnosti.

(10)

Komise svou účastí na jednáních jménem Unie zajistila slučitelnost úmluvy s příslušnými pravidly Unie.

(11)

K zajištění souladu úmluvy s právem a politikami Unie a jednotného provádění úmluvy členskými státy v jejich vztahu ke státům, které jsou stranou úmluvy a nejsou členy EU, jakož i k zajištění účinného provádění úmluvy, jsou důležité některé výhrady.

(12)

Výhradami nejsou dotčeny žádné další výhrady, které by členské státy mohly chtít učinit individuálně, pokud je to přípustné.

(13)

Vzhledem k tomu, že úmluva stanoví postupy, které zlepšují přeshraniční přístup k důkazům v elektronické podobě, a vysokou úroveň záruk, bude přistoupení k úmluvě podporovat konzistentnost úsilí Unie v boji proti kyberkriminalitě a dalším formám trestné činnosti na celosvětové úrovni. Usnadní spolupráci mezi stranami úmluvy, které jsou členskými státy EU, a těmi, které jimi nejsou, a zároveň zajistí vysokou úroveň ochrany jednotlivců.

(14)

Rychlé uzavření úmluvy ze strany Unie navíc zajistí, že Unie bude mít významný hlas při včasném provádění tohoto nového celosvětového rámce pro boj proti kyberkriminalitě.

(15)

Podle svého čl. 64 odst. 3 podléhá úmluva ratifikaci, přijetí nebo schválení státy a organizacemi regionální hospodářské integrace, jako je Unie.

(16)

Unie by se měla stát smluvní stranou úmluvy vedle svých členských států, neboť jak Unie, tak její členské státy mají pravomoci v oblastech, na něž se úmluva vztahuje. Uzavřením úmluvy Unií nejsou dotčeny pravomoci členských států, pokud jde o ratifikaci, přijetí nebo schválení úmluvy v souladu s jejich vnitrostátními postupy. Úmluva by měla být uzavřena jménem Unie, pokud jde o záležitosti spadající do pravomoci Unie v rozsahu, v jakém úmluva může ovlivnit společná pravidla či změnit jejich oblast působnosti. Pokud jde o sdílené pravomoci, členské státy si ponechávají svou pravomoc v rozsahu, v němž úmluva společná pravidla neovlivňuje ani nemění jejich oblast působnosti.

(17)

V souladu s úmluvou by Unie měla ve své ratifikační listině, listině o přijetí, schválení nebo přistoupení deklarovat rozsah své pravomoci v záležitostech upravených úmluvou. Unie vymezila rozsah svých pravomocí v Prohlášení o pravomoci Evropské unie učiněné v souladu s čl. 64 odst. 3 a 4 Úmluvy OSN proti kyberkriminalitě; Posílení mezinárodní spolupráce v boji proti některým trestným činům spáchaným prostřednictvím systémů informačních a komunikačních technologií a při sdílení důkazů o závažných trestných činech v elektronické podobě (dále jen „Prohlášení o pravomoci“).

(18)

V souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (3) byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který vydal stanovisko dne 4. září 2025.

(19)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a ke Smlouvě o fungování EU, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Irsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro něj není závazné ani použitelné.

(20)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánského království, připojeného ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU, se Dánské království neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné.

(21)

Úmluva, připojené výhrady a prohlášení o způsobilosti by měly být schváleny,