RÁMCOVÁ DOHODA

o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí

[2026/1050]

EVROPSKÝ PARLAMENT A EVROPSKÁ KOMISE (dále jen „oba orgány“),

—	s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), Smlouvu o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), zejména článek 295 této smlouvy, a Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „Smlouvy“),

—	s ohledem na interinstitucionální dohody a texty, kterými se řídí vztahy mezi oběma orgány,

—	s ohledem na jednací řád Parlamentu,

—

s ohledem na politické směry a příslušná prohlášení nově zvolené předsedkyně Komise ze dne 18. července 2024 a na společné prohlášení nově zvolené předsedkyně Komise a předsedkyně Parlamentu ze dne 21. října 2024 o politických zásadách, které budou základem pro revizi rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí z roku 2010,

uzavřely tuto dohodu:

I. OBLAST PŮSOBNOSTI

V zájmu lepšího naplnění svého zvláštního partnerství uzavřely Parlament a Komise níže uvedená ujednání, která mají za cíl posílit politickou odpovědnost a legitimitu Komise, rozšířit konstruktivní dialog, zdokonalit tok informací mezi oběma orgány a zlepšit spolupráci, pokud jde o postupy a plánování.

Dohodly se také na zvláštních ustanoveních:

—	o schůzkách Komise s národními odborníky (příloha I),

—	o předávání důvěrných informací Parlamentu (příloha II),

—	o sjednávání a uzavírání mezinárodních dohod (příloha III),

—	o časovém rozvrhu pracovního programu Komise (příloha IV).

II. POLITICKÁ ODPOVĚDNOST

Poté, co Evropská rada navrhne kandidáta na funkci předsedy Komise, navržený kandidát předloží Parlamentu politické směry pro své funkční období, aby před hlasováním o jeho zvolení mohla s Parlamentem proběhnout informovaná výměna názorů.

V dostatečném předstihu před zahájením postupu v Parlamentu, který se týká schválení nové Komise Parlamentem, informuje nově zvolený předseda Komise Parlament o plánovaném složení a genderové vyváženosti nového sboru komisařů. V souladu se svým jednacím řádem zahájí Parlament v dostatečném předstihu předtím, než budou zahájeny postupy vedoucí ke schválení nové Komise Parlamentem, komunikaci s nově zvoleným předsedou Komise. Parlament zohlední připomínky nově zvoleného předsedy Komise.

Kandidáti na členy Komise zajistí, aby byly zveřejněny všechny relevantní informace v souladu s povinností jednat nezávisle, která je stanovena v článku 245 Smlouvy o fungování EU.

Postupy musí být uspořádány tak, aby bylo zajištěno, že hodnocení celého navrženého sboru komisařů proběhne otevřeně, nezaujatě a jednotně.

Každý člen Komise nese politickou odpovědnost za činnost v oblasti, za niž odpovídá, aniž by byla dotčena zásada kolektivní odpovědnosti Komise.

Předseda Komise plně odpovídá za zjištění veškerých střetů zájmů, které by členům Komise bránily ve výkonu jejich povinností.

Předseda Komise dále odpovídá za všechny následné kroky učiněné za těchto okolností a okamžitě o nich písemně uvědomí předsedu Parlamentu.

Účast členů Komise na volebních kampaních se řídí kodexem chování členů Evropské komise (3).

Členové Komise se mohou účastnit volebních kampaní při volbách do Parlamentu, a to i jako kandidáti. Rovněž mohou být evropskými politickými stranami vybráni za vedoucí kandidáty (tzv. „Spitzenkandidat“) na funkci předsedy Komise.

Pokud jeden nebo více členů Komise kandiduje ve volbách do Parlamentu, informuje předseda Komise o této skutečnosti s dostatečným předstihem Parlament a rovněž mu oznámí, jaká opatření přijal v zájmu dodržování zásad nezávislosti, bezúhonnosti a zdrženlivosti, které jsou stanoveny v článku 245 Smlouvy o fungování EU a v kodexu chování členů Evropské komise.

Každý člen Komise, který kandiduje ve volbách do Parlamentu nebo se účastní volební kampaně, se zaváže k tomu, že v průběhu kampaně nebude zastávat žádnou funkci, jejíž výkon by nebyl v souladu s jeho povinností zachovávat důvěrnost nebo by vedl k porušení zásady kolektivní odpovědnosti Komise.

Členové Komise, kteří kandidují ve volbách do Parlamentu nebo se účastní volební kampaně, nesmějí pro činnost spojenou s volební kampaní využívat lidské ani hmotné zdroje Komise.

Pokud Parlament požádá předsedu Komise, aby některému z členů Komise vyslovil nedůvěru, předseda v souladu s čl. 17 odst. 6 Smlouvy o EU zváží, zda tohoto člena Komise vyzve k odstoupení podle čl. 17 odst. 6 Smlouvy o EU. Předseda Komise buď vyzve dotyčného člena Komise k odstoupení, nebo Parlamentu na jeho následujícím dílčím zasedání vysvětlí, proč tak odmítá učinit.

Pokud je nutné nahradit některého člena Komise během jeho funkčního období v souladu s čl. 246 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování EU, předseda Komise předtím, než vysloví souhlas s rozhodnutím Rady, důkladně zváží výsledky konzultace s Parlamentem.

Parlament zajistí co nejrychlejší průběh svých postupů, aby předseda Komise mohl stanovisko Parlamentu důkladně zvážit dříve, než bude nový člen Komise jmenován.

Podobně podle čl. 246 třetího pododstavce Smlouvy o fungování EU předseda Komise důkladně zváží stanovisko Parlamentu, pokud z funkčního období Komise zbývá pouze krátký čas.

Pokud má předseda Komise v souladu s článkem 248 Smlouvy o fungování EU v úmyslu změnit rozdělení působnosti Komise během jejího funkčního období, uvědomí o tom v dostatečném časovém předstihu Parlament, aby bylo možné provést o těchto změnách parlamentní konzultace. Rozhodnutí předsedy Komise změnit rozdělení působnosti Komise může nabýt účinnosti okamžitě.

Pokud Komise předkládá návrh na změnu kodexu chování členů Komise týkající se střetu zájmů nebo etického jednání, vyžádá si stanovisko Parlamentu.

III. KONSTRUKTIVNÍ DIALOG A TOK INFORMACÍ

i) Obecná ustanovení

Komise zaručí, že bude uplatňovat základní zásadu rovného zacházení vůči Parlamentu a Radě, zejména pokud jde o přístup na jednání a o poskytování příspěvků nebo jiných informací, zvláště v souvislosti s legislativními a rozpočtovými otázkami.

10.

Komise spolupracuje s Parlamentem a Radou na rovnoprávném základě, plně respektuje rovnováhu mezi orgány a institucionální výsady, které jim svěřují Smlouvy. Ve vhodných případech činí Komise veškeré nezbytné kroky ke sblížení postojů spolunormotvůrců a jedná přitom jako nestranný prostředník.

11.

Komise v rámci svých pravomocí přijme opatření ke zlepšení spolupráce s Parlamentem, tak aby stanoviska Parlamentu byla v co největší míře zohledňována v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky.

12.

Zvláštní partnerství mezi Parlamentem a Komisí je uplatňováno na základě těchto ujednání:

—	na žádost Parlamentu uskuteční předseda Komise alespoň dvě setkání ročně s Konferencí předsedů, na nichž projednají otázky společného zájmu,

—	předseda Komise vede pravidelný dialog s předsedou Parlamentu o zásadních průřezových otázkách a významných legislativních návrzích. V rámci tohoto dialogu by měl být na zasedání sboru komisařů zván také předseda Parlamentu,

—

předseda Komise nebo člen Komise odpovědný za interinstitucionální vztahy by měl být zván na schůze Konference předsedů a Konference předsedů výborů, pokud se na těchto schůzích projednávají specifické otázky týkající se přípravy pořadu jednání plenárních zasedání, interinstitucionálních vztahů mezi Parlamentem a Komisí a legislativních a rozpočtových otázek,

—	každoročně se konají schůzky mezi Konferencí předsedů a Konferencí předsedů výborů a mezi sborem komisařů, na nichž se projednávají důležité otázky, včetně přípravy a provádění pracovního programu Komise,

—

Konference předsedů a Konference předsedů výborů informují Komisi s dostatečným předstihem o výsledcích jednání, které mají interinstitucionální rozměr. Parlament rovněž pravidelně a v plném rozsahu informuje Komisi o výsledcích schůzí, na kterých se projednávala příprava dílčích zasedání, a zohledňuje stanoviska Komise. Tímto ustanovením není dotčen bod 57,

—	v zájmu zajištění pravidelného toku relevantních informací mezi oběma orgány probíhají pravidelná setkání generálních tajemníků Parlamentu a Komise.

13.

Každý člen Komise zajistí pravidelný a přímý tok informací mezi členy Komise a předsedou příslušného parlamentního výboru.

14.

Komise nezveřejní žádný legislativní návrh, důležitý podnět či důležité rozhodnutí dříve, než jej písemně oznámí Parlamentu.

Na základě pracovního programu Komise určí oba orgány předem po vzájemné dohodě klíčové podněty, které budou představeny na plenárním zasedání. Parlament může rozhodnout, že tyto klíčové iniciativy budou představeny v podobě rozpravy naplánované bezprostředně po jejich přijetí sborem komisařů. Komise postupuje v zásadě tak, že tyto iniciativy nejprve představí na plenárním zasedání a teprve poté s nimi seznámí veřejnost.

Oba orgány rovněž určí návrhy a podněty, k nimž budou poskytnuty informace na schůzi Konference předsedů nebo o nichž budou informace předány jiným vhodným způsobem příslušnému parlamentnímu výboru nebo jeho předsedovi.

Tato rozhodnutí se přijímají v rámci pravidelného dialogu mezi oběma orgány v souladu s bodem 12 a pravidelně se aktualizují s ohledem na politický vývoj.

Komise dále uceleně a včas informuje Parlament a jeho výbory o dalších připravovaných politických iniciativách a legislativních návrzích, které nejsou zahrnuty v pracovním programu Komise, avšak spadají do legislativních a rozpočtových výsad Parlamentu.

Komise rovněž strukturovaným způsobem a včas předává Parlamentu a jeho výborům ucelené a podrobné informace, aby Parlament mohl vykonávat své úkoly v rámci politické kontroly a konzultací v souladu se Smlouvami.

15.

Pokud se interní dokument Komise, o němž nebyl Parlament informován v souladu s touto rámcovou dohodou, šíří mimo orgány, může předseda Parlamentu požádat o jeho okamžité zaslání Parlamentu, aby mohl být předán poslancům, kteří o něj požádají.

16.

Komise poskytuje veškeré informace a dokumenty týkající se schůzek s národními odborníky v rámci své práce na přípravě a provádění právních předpisů Unie, včetně právně nevynutitelných předpisů (soft law) a aktů v přenesené pravomoci. Na žádost Parlamentu může Komise na tyto schůzky přizvat i odborníky Parlamentu.

Příslušná ustanovení jsou obsažena v příloze I.

17.

Do tří měsíců po přijetí usnesení Parlamentu poskytne Komise Parlamentu písemné informace o opatřeních, která přijala v reakci na konkrétní požadavky, které jsou jí v usnesení adresovány, mimo jiné o případech, kdy se nemohla názory Parlamentu řídit.

Pokud je vyjádřený požadavek naléhavý, může být lhůta zkrácena. Lhůta může být prodloužena o jeden měsíc, pokud odpověď na vyjádřený požadavek vyžaduje důkladnější přípravu a tato skutečnost je řádně odůvodněna. Parlament zajistí, aby byli jeho členové a pracovníci s těmito informacemi řádně obeznámeni.

Parlament bude usilovat o to, aby nebyly kladeny otázky k ústnímu nebo písemnému zodpovězení v záležitostech, ke kterým již Komise vyjádřila svůj postoj prostřednictvím písemného sdělení o dalším postupu.

18.

V souladu s bodem 12 pátou odrážkou Parlament řádně informuje Komisi, když bude mít v úmyslu vypracovat legislativní zprávu z vlastního podnětu požadující předložení návrhu aktu Unie podle článku 225 Smlouvy o fungování EU.

Příslušný výbor poté vyzve Komisi k výměně názorů o návrhu zprávy. Po celou dobu přípravného procesu probíhá, je-li to vhodné, výměna názorů s Komisí a předseda Parlamentu zasílá příslušným členům Komise oficiální sdělení.

Ke každé žádosti o předložení návrhu aktu Unie, kterou Parlament předloží podle článku 225 Smlouvy o fungování EU, je přiložena zpráva s podrobným uvedením důvodů, proč se Parlament domnívá, že je akt Unie nezbytný pro účely provádění Smluv, přičemž se rovněž zohlední očekávaná zátěž a finanční dopady daného aktu. Příslušný výbor může za tímto účelem požádat Komisi, aby mu poskytla odborné poradenství.

Komise rychle a podrobně posoudí žádosti o předložení návrhu aktu Unie, které Parlament předloží podle článku 225 Smlouvy o fungování EU, včetně návrhů na změnu nebo zrušení platných předpisů.

Komise na tyto žádosti odpoví prostřednictvím přijetí zvláštního sdělení do tří měsíců, přičemž oznámí, jak v dané věci zamýšlí dále postupovat. Následně může být Komise požádána, aby vystoupila na plenárním zasedání s cílem informovat Parlament o následných opatřeních, která zamýšlí přijmout, nebo může být pozvána na některou z nadcházejících schůzí příslušného výboru, aby poskytla takové informace a uskutečnila s výborem výměnu názorů.

Při plném dodržení zásad proporcionality a subsidiarity a v souladu s interinstitucionální dohodou o zdokonalení tvorby právních předpisů (4) předloží Komise legislativní návrh nejpozději do jednoho roku nebo tento návrh zahrne do pracovního programu na následující rok. Komise na požádání informuje Parlament o přípravných pracích. Pokud Komise návrh nepředloží, sdělí Parlamentu podrobné důvody, a to i v souvislosti s případnými otázkami vznesenými spolunormotvůrci v souvislosti s analýzami týkajícími se „evropské přidané hodnoty“ a „nákladů vyplývajících z neexistence společného evropského postupu“, a případně poskytne analýzu možných alternativ.

Pokud se Parlament rozhodne předložit v rámci rozpočtového procesu návrh pilotního projektu nebo přípravné akce v souvislosti s žádostí o předložení návrhu aktu Unie, kterou připravuje nebo přijal podle článku 225 Smlouvy o fungování EU, zašle svůj návrh pilotního projektu nebo přípravné akce Komisi, přičemž výslovně poukáže na vztah tohoto návrhu k žádosti, kterou připravuje nebo přijal podle článku 225 Smlouvy o fungování EU.

Na žádost poskytne Komise Parlamentu při přípravě pilotního projektu nebo přípravné akce odborné poradenství a podporu. Rozpočtové prostředky určené na pilotní projekty a přípravné akce lze čerpat, pouze pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 58 finančního nařízení (5).

19.

Komise se rovněž zavazuje k úzké a včasné spolupráci s Parlamentem ohledně veškerých žádostí o předložení návrhu aktu, které vycházejí z iniciativ občanů.

20.

V případě podnětu, doporučení nebo žádosti podle čl. 289 odst. 4 Smlouvy o fungování EU sdělí Komise Parlamentu na jeho žádost svůj postoj k uvedeným návrhům před schůzí příslušného parlamentního výboru.

21.

Postup udělování absolutoria se řídí zvláštními ustanoveními uvedenými v bodu 40.

22.

Oba orgány spolupracují v oblasti vztahů s vnitrostátními parlamenty.

Parlament a Komise spolupracují při provádění Protokolu č. 2 ke Smlouvě o fungování EU o používání zásad subsidiarity a proporcionality. Tato spolupráce zahrnuje ujednání týkající se překladu odůvodněných stanovisek vnitrostátních parlamentů, pokud je nezbytný.

Jsou-li splněny podmínky uvedené v článku 7 Protokolu č. 2 ke Smlouvě o fungování EU, Komise zajistí překlad všech odůvodněných stanovisek vnitrostátních parlamentů a svého postoje k nim.

23.

Komise informuje Parlament o seznamu skupin odborníků, které byly zřízeny jako pomocný orgán Komise při výkonu jejího práva podnětu. Tento seznam je pravidelně aktualizován a zveřejňován.

V tomto rámci informuje Komise vhodným způsobem příslušný výbor Parlamentu o činnosti a složení těchto skupin na základě konkrétní odůvodněné žádosti jeho předsedy.

24.

Oba orgány vedou za pomoci vhodných mechanismů konstruktivní dialog o otázkách týkajících se důležitých administrativních záležitostí, zejména mají-li tyto záležitosti přímé důsledky pro správu Parlamentu. Pokud Komise předává informace o těchto záležitostech a o jejich možných finančních dopadech Radě, předává je současně i Parlamentu.

25.

Pokud Parlament připravuje návrhy na změnu svého jednacího řádu, které by měly vliv na jeho vztahy s Komisí, zašle tyto návrhy Komisi včas před tím, než ji požádá o stanovisko. Pokud má Komise v úmyslu zaujmout stanovisko, učiní tak v dostatečném předstihu před hlasováním o těchto změnách v příslušném výboru. Příslušný výbor toto stanovisko zváží a před hlasováním vede s Komisí věcný dialog.

Člen Komise odpovědný za interinstitucionální vztahy dostane možnost uskutečnit výměnu názorů s Parlamentem v souladu s příslušnými ustanoveními rámcové dohody a před hlasováním vystoupit na plenárním zasedání.

26.

Pokud je nutné zachovat důvěrnost informací předávaných na základě této rámcové dohody, použijí se ustanovení přílohy II.

ii) Rozšíření a mezinárodní dohody

27.

Aby mohl Parlament vykonávat svou funkci politické kontroly, musí být neprodleně a plně informován o všech fázích sjednávání a uzavírání mezinárodních dohod, mimo jiné o vydání směrnic pro jednání. Komise jedná tak, aby splnila své povinnosti podle článku 218 Smlouvy o fungování EU, přičemž je brán ohled na úlohu obou orgánů v souladu s čl. 13 odst. 2 Smlouvy o EU.

Komise použije ujednání stanovená v příloze III.

28.

Pokud Komise zahájí jednání se třetími zeměmi týkající se způsobů meziparlamentní spolupráce podle mezinárodní smlouvy, požádá Komise o názor Parlamentu, ke kterému přihlédne.

29.

Pokud má Komise v úmyslu navrhnout Radě, aby byla určitá mezinárodní dohoda prováděna prozatímně, informuje o tom co nejdříve Parlament a uvede příslušné důvody, přičemž má na paměti, že podle čl. 218 odst. 5 Smlouvy o fungování EU lze dohody provádět prozatímně pouze v nezbytných případech.

Aniž je dotčeno právo podnětu a při plném dodržování institucionální rovnováhy, a pokud to není řádně odůvodněno jinými okolnostmi, jestliže Komise navrhne rozhodnutí Rady týkající se podepsání a prozatímního provádění určité dohody, navrhne, aby Rada v daném rozhodnutí pověřila Komisi tím, aby třetí straně oznámila, že se daná dohoda bude provádět prozatímně tak, aby mohl Parlament vydat svůj souhlas podle čl. 218 odst. 6 Smlouvy o fungování EU v přiměřené lhůtě. V takovém případě se Parlament vynasnaží uspořádat postup udělení souhlasu takovým způsobem, aby bylo zajištěno, že třetí strana nebo strany mezinárodní dohody budou o jejím prozatímním provádění informovány co nejrychleji po přijetí rozhodnutí Rady o podepsání dohody a jejím prozatímním provádění.

30.

Komise poskytne Parlamentu okamžitě úplné informace o veškerých návrzích podle čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU a o veškerých případech, kdy Komise využije zmocnění, které jí bylo uděleno podle čl. 218 odst. 7 Smlouvy o fungování EU.

31.

S ohledem na čl. 13 odst. 2 Smlouvy o EU a aby byl zajištěn stejný tok informací, informuje Komise Parlament, když sjednává a uzavírá právně nezávazné mezinárodní dohody, přičemž se na poskytování důvěrných informací vztahují pravidla uvedená v příloze II.

32.

Pokud požádá třetí strana o přistoupení k mezinárodní dohodě, jejíž stranou je Unie a která obsahuje možnost, aby smluvní strany vznesly proti přistoupení třetí strany námitku, je o této žádosti Parlament informován ve stejnou dobu jako Rada.

33.

Informace uvedené v bodě 27 jsou Parlamentu poskytovány s dostatečným předstihem, aby mohl případně vyjádřit své stanovisko a aby Komise mohla ke stanoviskům Parlamentu v co největším rozsahu přihlédnout. Tyto informace se obecně poskytují Parlamentu prostřednictvím příslušných parlamentních výborů, případně na plenárním zasedání.

Parlament a Komise se zavazují, že stanoví vhodné postupy a vytvoří záruky pro předávání důvěrných informací Komise Parlamentu v souladu s ustanoveními přílohy II.

34.

Oba orgány s ohledem na svou rozdílnou institucionální úlohu uznávají, že zastupování Evropské unie při mezinárodních jednáních je úkolem Komise, s výjimkou těch, která se týkají společné zahraniční a bezpečnostní politiky a dalších případů stanovených Smlouvami.

Pokud Komise zastupuje Unii na mezinárodních konferencích, na žádost Parlamentu učiní kroky k usnadnění účasti delegace jeho poslanců jako pozorovatelů v delegaci Unie, aby tak mohli být přímo a plně informováni o jednáních konference. Komise se zavazuje, že bude v případě potřeby soustavně informovat delegaci Parlamentu o výsledcích jednání.

Poslanci Evropského parlamentu se nemohou účastnit těchto jednání přímo. Je-li to možné z právního, technického a diplomatického hlediska, může jim Komise udělit status pozorovatelů. Pokud tak Komise odmítne učinit, sdělí Parlamentu své důvody.

Komise navíc v rámci své odpovědnosti usnadní účast poslanců Evropského parlamentu jako pozorovatelů na všech příslušných schůzích před konáním vyjednávacích schůzek a po nich.

35.

Komise za stejných podmínek soustavně informuje Parlament o jednáních a zajistí podle možnosti přístup poslanců Evropského parlamentu, kteří jsou součástí delegací Unie, na zasedání a pokud možno i na přípravné a koordinační schůze orgánů zřízených na základě mnohostranných mezinárodních dohod, jichž se Unie účastní, pokud tyto orgány přijímají rozhodnutí, se kterými musí Parlament vyslovit souhlas nebo jejichž provedení může vyžadovat přijetí legislativních aktů v souladu s řádným legislativním postupem, nebo rozhodnutí, s nimiž se pojí podstatné finanční závazky na straně Unie s ohledem na třetí země.

36.

Komise rovněž zajistí, aby měly delegace Parlamentu začleněné do delegací Unie, které se účastní mezinárodních konferencí, při této příležitosti přístup ke všem technickým prostředkům delegace Unie s ohledem na zásadu dobré spolupráce mezi orgány a vzhledem k dostupnému logistickému zázemí.

Nejpozději čtyři týdny před zahájením konference zašle předseda Parlamentu předsedovi Komise návrh týkající se začlenění delegace Parlamentu do delegace Unie, ve kterém je uvedeno jméno předsedy delegace Parlamentu a počet poslanců Evropského parlamentu, kteří se delegace zúčastní. V odůvodněných případech může být lhůta zkrácena.

Počet poslanců Evropského parlamentu, kteří se účastní delegace Parlamentu, a podpůrného personálu by měl být přiměřený celkovému počtu členů delegace Unie.

37.

Komise informuje Parlament o veškerém postupu přístupových jednání a zejména o jejich hlavních aspektech a vývoji, tak aby Parlamentu umožnila včas vyjádřit názor v rámci příslušného parlamentního postupu.

38.

Pokud Parlament přijme k záležitostem podle bodu 37 v souladu se svým jednacím řádem doporučení a pokud se Komise ze závažných důvodů rozhodne, že toto doporučení nemůže podpořit, vysvětlí Parlamentu své důvody na plenárním zasedání nebo na příští schůzi příslušného parlamentního výboru.

iii) Plnění rozpočtu

39.

Dříve než Komise na konferenci dárců učiní příslib ohledně financování, který znamená nové finanční závazky a vyžaduje souhlas rozpočtového orgánu, informuje o tom rozpočtový orgán a posoudí jeho připomínky. V případě veškerých finančních závazků vynaloží Komise veškeré úsilí na to, aby rozpočtový orgán informovala o zdrojích financování těchto finančních závazků.

40.

V souvislosti s ročním postupem udělování absolutoria, který se řídí článkem 319 Smlouvy o fungování EU, předá Komise veškeré informace potřebné k dohledu nad plněním rozpočtu na daný rok, o které ji za tímto účelem požádá předseda parlamentního výboru příslušného pro postup udělování absolutoria podle jednacího řádu Parlamentu.

Objeví-li se nové aspekty týkající se předešlých let, pro které už bylo absolutorium uděleno, předá Komise všechny potřebné informace o této záležitosti, aby bylo možné dosáhnout řešení, jež bude přijatelné pro obě strany.

iv) Vztahy s decentralizovanými agenturami

41.

Kandidáti na funkci výkonných ředitelů regulačních agentur by se měli dostavit na slyšení před parlamentními výbory.

V souvislosti s činností interinstitucionální pracovní skupiny pro agentury, která byla zřízena v březnu 2009, přijaly Komise, Parlament a Rada společný postoj k úloze a postavení decentralizovaných agentur v institucionálních strukturách Unie, v němž stanovily společné pokyny týkající se jejich zřizování, struktury a fungování a otázky jejich financování, rozpočtu, dohledu nad nimi a jejich řízení.

IV. SPOLUPRÁCE PŘI LEGISLATIVNÍM PROCESU A PLÁNOVÁNÍ

i) Pracovní program Komise a plánování Evropské unie

42.

Komise iniciuje roční a víceleté plánování Unie s cílem dosáhnout interinstitucionálních dohod.

43.

Komise každoročně předkládá svůj pracovní program.

44.

Oba orgány spolupracují podle časového rozvrhu uvedeného v příloze IV.

Komise zohlední priority vyjádřené Parlamentem.

Aniž je tím dotčeno její právo podnětu, poskytuje Komise ke každému bodu svého pracovního programu co nejvíce podrobností o plánované činnosti, včetně navrhovaných legislativních a nelegislativních iniciativách, a předpokládaný časový harmonogram.

45.

Pokud Komise není schopna předložit jednotlivé návrhy podle svého pracovního programu pro daný rok nebo se od něj odchýlí, podá příslušné vysvětlení. Člen Komise odpovědný za interinstitucionální vztahy se zavazuje pravidelně předávat Konferenci předsedů výborů zprávu, ve které nastíní politické provádění pracovního programu Komise pro daný rok.

ii) Postupy při přijímání aktů

46.

Komise se zavazuje, že bude pečlivě posuzovat pozměňovací návrhy, které Parlament přijme k jejím legislativním návrhům, a že je v případném pozměněném návrhu zohlední.

Komise se zavazuje, že při zaujímání stanoviska k pozměňovacím návrhům Parlamentu podle článku 294 Smlouvy o fungování EU bude co nejpečlivěji zohledňovat pozměňovací návrhy přijaté ve druhém čtení; pokud se rozhodne, že ze závažných důvodů a po zvážení ve sboru komisařů tyto pozměňovací návrhy nepřijme nebo nepodpoří, vysvětlí své rozhodnutí Parlamentu a v každém případě ve svém stanovisku k pozměňovacím návrhům Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 7 písm. c) Smlouvy o fungování EU.

47.

Pokud Komise projednává podnět, který předložila nejméně čtvrtina členských států podle článku 76 Smlouvy o fungování EU, Parlament se zavazuje, že dokud neobdrží stanovisko Komise k tomuto podnětu, nepřijme v příslušném výboru žádnou zprávu.

Komise se zavazuje, že vydá stanovisko nejpozději do deseti týdnů po předložení daného podnětu.

48.

Před zpětvzetím jakéhokoli návrhu, ke kterému už Parlament zaujal postoj v prvním čtení, poskytne Komise s dostatečným předstihem podrobné vysvětlení. Pokud jej o to požádá příslušný parlamentní výbor, zúčastní se příslušný člen Komise schůze výboru, aby projednal záměr sboru komisařů vzít určitý návrh zpět, a to pokud možno při výměně názorů v rámci strukturovaného dialogu.

Komise na začátku funkčního období nového sboru komisařů přezkoumá všechny dosud nepřijaté návrhy, které buď politicky potvrdí, nebo vezme zpět, přičemž řádně zohlední názory Parlamentu.

49.

Při zvláštních legislativních postupech, které vyžadují konzultaci s Parlamentem, včetně ostatních postupů, např. postupu stanoveného v článku 148 Smlouvy o fungování EU, Komise:

i)	přijme opatření, která do postupů umožní lépe zapojit Parlament, s cílem co nejvíce zohlednit jeho názory, zejména zajistit, aby měl čas potřebný k posouzení návrhů Komise,

ii)	zajistí, aby byly orgány Rady s dostatečným předstihem upozorněny na to, aby neuzavíraly politickou dohodu o jejích návrzích dříve, než Parlament přijme své stanovisko. Požádá o ukončení diskusí na úrovni ministrů poté, co měli členové Rady přiměřenou lhůtu na posouzení stanoviska Parlamentu,

iii)	zajistí, aby Rada dodržovala pravidla vypracovaná Soudním dvorem Evropské unie, která vyžadují, aby byl Parlament opětovně konzultován, pokud Rada podstatně pozmění návrh Komise. Komise uvědomí Parlament pokaždé, když Radu upozorní na nutnost opětovné konzultace,

iv)	zavazuje se k případnému zpětvzetí legislativního návrhu, který byl Parlamentem zamítnut. Pokud se Komise ze závažných důvodů a po zvážení ve sboru komisařů rozhodne svůj návrh prosazovat, vystoupí v Parlamentu, aby vysvětlila důvody tohoto rozhodnutí.

50.

Komise řádně vyhoví žádostem předsedy Parlamentu o svolání interinstitucionálního setkání podle článku 324 Smlouvy o fungování EU.

51.

V zájmu lepšího legislativního plánování se Parlament zavazuje:

i)	plánovat legislativní oddíly svých pořadů jednání a dbát na jejich soulad se současným pracovním programem Komise a s usneseními, která k tomuto programu přijal, zejména s cílem zlepšit plánování přednostních rozprav,

ii)	pokud je to z hlediska postupu užitečné, dodržovat přiměřené lhůty při přijímání postoje v prvním čtení v rámci řádného legislativního postupu nebo při zaujímání stanoviska v rámci postupu konzultace,

iii)	jmenovat zpravodaje pro budoucí návrhy co možná nejdříve po přijetí pracovního programu Komise,

iv)	považovat žádosti o opětovnou konzultaci za naprosto přednostní, pokud mu byly předány veškeré potřebné informace.

52.

Parlament a Komise připomínají, že aniž jsou dotčeny jakékoli další postupy uvedené ve Smlouvách, je článek 122 Smlouvy o fungování EU možné využít pouze výjimečně a za přísných podmínek stanovených v uvedeném ustanovení.

Komise se zavazuje, že v případě, že se její návrhy zakládají na článku 122 Smlouvy o fungování EU, poskytne neodkladně ucelené zdůvodnění a informace týkající se daných výjimečných a mimořádných případů.

Pokaždé, kdy by navrhovaný právní akt mohl mít možné značné důsledky pro rozpočet Unie, uplatní se postup stanovený ve Společném prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o rozpočtové kontrole nových návrhů založených na článku 122 Smlouvy o fungování EU s možnými značnými důsledky na rozpočet Unie (6), které bylo podepsáno dne 16. prosince 2020.

Příslušný člen Komise předloží, nejdříve tři měsíce po vstupu právního aktu založeného na článku 122 Smlouvy o fungování EU v platnost, a poté ve vhodných intervalech, na žádost předsedy Parlamentu zprávu o uplatňování příslušného právního aktu, která obsahuje také jeho posouzení.

53.

Pokud je to odůvodněno nepředvídaným vývojem situace, může Komise požádat Parlament, aby o jejím návrhu rozhodnul naléhavě.

Žádost se podává písemně, obsahuje odůvodnění, a jsou v ní případně uvedeny zákonem požadované lhůty.

Před hlasováním o žádosti o použití postupu pro naléhavé případy je Komisi na její žádost poskytnuta příležitost vystoupit na plenárním zasedání, aby svou žádost vysvětlila.

54.

Komise zajistí, aby posuzování dopadu právního aktu bylo prováděno v rámci její odpovědnosti transparentním způsobem, který zaručí, že proběhne nezávisle. Výsledky posuzování dopadu se s dostatečným předstihem zveřejní, přičemž se zohlední různé scénáře, včetně možnosti nepřijmout žádné opatření, a v zásadě jsou předkládány příslušnému parlamentnímu výboru ve fázi informování vnitrostátních parlamentů podle Protokolů č. 1 a č. 2 Smlouvy o fungování EU.

55.

V oblastech, v nichž je do legislativního procesu obvykle zapojen Parlament, uplatní Komise ve vhodných případech a na základě řádného odůvodnění právně nevynutitelné předpisy (soft law) poté, co dala Parlamentu možnost vyjádřit svůj názor. Komise Parlamentu podrobně vysvětlí, jak byly jeho názory při přijímání návrhů Komise zohledněny.

56.

Aby bylo zaručeno dokonalejší sledování provádění právních předpisů Unie ve vnitrostátním právu a jejich uplatňování, snaží se Komise a Parlament do předpisů začleňovat povinné srovnávací tabulky se závaznou lhůtou pro jejich provedení ve vnitrostátním právu, která by v případě směrnic obvykle neměla přesáhnout dobu dvou let.

Kromě zvláštních zpráv a výročních zpráv o kontrole uplatňování práva Unie Komise poskytuje Parlamentu souhrnné informace o veškerých řízeních pro porušení povinnosti už od formálního upozornění, přičemž v jednotlivých případech a při dodržení pravidel zachovávání důvěrnosti, zejména těch, která uznal Soudní dvůr Evropské unie, poskytuje na žádost Parlamentu informace o otázkách, jichž se řízení týká.

V. ÚČAST KOMISE NA PARLAMENTNÍCH POSTUPECH

57.

Komise je na požádání přítomna na plenárních zasedáních nebo na jiných schůzích Parlamentu.

Komise zajistí, aby byli její členové přítomni na plenárních zasedáních k projednání bodů pořadu jednání, které spadají do jejich působnosti, nebo na zvláštní žádost Parlamentu při plnění jeho funkce politického dohledu, kromě případů, kdy pro jejich nepřítomnost existují řádné důvody. Je-li to odůvodněno zvláštními okolnostmi s ohledem na určitý bod pořadu jednání, může Parlament požádat o to, aby se plenárního zasedání zúčastnil konkrétní člen Komise.

V případě změn pořadu jednání vynaloží Komise veškeré úsilí k tomu, aby bylo zajištěno její přiměřené zastoupení odpovídající bodům pořadu jednání.

Parlament se snaží zajistit, aby body pořadu jednání dílčího zasedání, které spadají do působnosti člena Komise, byly spojeny dohromady. Pokud Komise navrhne konkrétní čas k projednání určitého bodu pořadu jednání, aby umožnila účast příslušného člena Komise, snaží se Parlament její žádosti vyhovět.

58.

Na každé dílčí zasedání může Parlament pozvat komisaře na dobu vyhrazenou pro otázky v délce až 90 minut věnovanou jednomu nebo několika tématům, o nichž rozhodne Konference předsedů, a to nejpozději ve čtvrtek před daným dílčím zasedáním. Doby vyhrazené pro otázky se účastní členové Komise, jejichž portfolio se vztahuje k tématu, ohledně kterého jim budou kladeny otázky.

Doba vyhrazená pro otázky se může na pozvání předsedy Parlamentu konat také za přítomnosti předsedy Komise.

59.

Členové Komise mají možnost se vyjádřit, kdykoli o to požádají.

Aniž je dotčen článek 230 Smlouvy o fungování EU, oba orgány se dohodnou na obecných pravidlech týkajících se přidělení řečnické doby orgánům.

Oba orgány se shodují na tom, že by předběžně přidělená řečnická doba měla být dodržována.

60.

Parlament se zavazuje, že v zájmu zajištění přítomnosti členů Komise vynaloží veškeré úsilí na dodržování konečného návrhu pořadu jednání.

Pokud Parlament svůj konečný návrh pořadu jednání pozmění nebo přesune body pořadu jednání v rámci dílčího zasedání, neprodleně o tom uvědomí Komisi. Komise usiluje o to, aby zajistila přítomnost příslušného člena Komise.

61.

Komise může navrhnout zařadit určité body na pořad jednání nejpozději na schůzi Konference předsedů, která rozhodne o konečném návrhu pořadu jednání dílčího zasedání. Parlament tyto návrhy v co nejširší míře zohlední.

62.

Parlamentní výbory usilují o dodržování svých návrhů pořadu jednání a svých pořadů jednání.

Pokud parlamentní výbor pozmění svůj návrh pořadu jednání nebo pořad jednání, neprodleně o tom uvědomí Komisi. Parlamentní výbory se zejména snaží dodržovat přiměřenou lhůtu, aby byla umožněna účast členů Komise na jejich schůzích.

63.

Členové Komise a předsedové odpovídajících parlamentních výborů společně stanoví roční harmonogram svých vystoupení ve výborech v rámci strukturovaného dialogu a jiných výměn názorů.

64.

Členové Komise se na pozvání účastní schůzí parlamentních výborů za účelem projednávají záležitostí týkající konkrétních dokumentů nebo uplatňování unijních aktů či provádění programů nebo poskytnutí informací o projednávaných věcech, kromě případů, kdy pro jejich nepřítomnost existují řádné důvody.

Pokud není přítomnost člena Komise na schůzi parlamentního výboru výslovně požadována, zajistí Komise, aby byla zastoupena vysokým úředníkem, který je schopen poskytnout na otázky členů výboru věcnou odpověď.

65.

Pokud výbor požádá o informace s předstihem písemnou formou, zodpoví je Komise včas, tak aby k nim mohl Parlament při vypracovávání svého stanoviska přihlédnout. Výbor usiluje o to, aby se písemné otázky netýkaly opakovaně věcí, které už byly projednány v rámci strukturovaného dialogu nebo výměny názorů s členy Komise.

66.

Parlamentní výbory usilují o koordinaci své činnosti, kdy se mimo jiné snaží o zamezení souběžného konání schůzí, na kterých jsou projednávány stejné záležitosti, a usilují o dodržování návrhu pořadu jednání, aby Komise mohla zajistit své zastoupení na odpovídající úrovni.

Pokud bylo požádáno, aby se schůze výboru, na které je projednáván návrh Komise, zúčastnil vysoce postavený úředník (generální ředitel nebo ředitel), zástupce Komise by měl mít možnost vystoupit.

VI. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

67.

Komise potvrzuje svůj závazek přezkoumat co nejdříve legislativní akty, které před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost nebyly přizpůsobeny regulativnímu postupu s kontrolou, s cílem posoudit, zda je třeba tyto nástroje přizpůsobit systému aktů v přenesené pravomoci, který byl zaveden článkem 290 Smlouvy o fungování EU.

Konečným cílem by mělo být dospět k ucelenému systému aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů, který bude plně v souladu se Smlouvou a vznikne postupným posuzováním povahy a věcného obsahu opatření, jež v současnosti podléhají regulativnímu postupu s kontrolou, s cílem včas je přizpůsobit systému stanovenému v článku 290 Smlouvy o fungování EU.

68.

Ustanovení této rámcové dohody doplňují interinstitucionální dohodu o zdokonalení tvorby právních předpisů, aniž je jimi dotčena tato dohoda a jakékoli její budoucí pozměněné znění.

Parlament a Komise se shodují také na potřebě posílit na politické i technické úrovni stávající mechanismus interinstitucionálních kontaktů ve vztahu ke zdokonalení tvorby právních předpisů s cílem zajistit efektivní interinstitucionální spolupráci mezi Parlamentem, Komisí a Radou.

69.

Komise se zavazuje dát podnět k přijímání jednoletých a víceletých programů Unie s cílem dosáhnout interinstitucionálních dohod v souladu s článkem 17 Smlouvy o EU.

70.

V průběhu každého volebního období se oba orgány společně dohodnou na tom, zda by mělo být uplatňování této rámcové dohody a jejích příloh revidováno.

Ve Štrasburku dne 28. dubna 2026

Za Evropský parlament

předsedkyně

Roberta METSOLA

Za Evropskou komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 304, 20.11.2010, s. 47, ELI: http://data.europa.eu/eli/agree_interinstit/2010/1120/oj.

(2) Úř. věst. L 45, 17.2.2018, s. 46, ELI: http://data.europa.eu/eli/agree_interinstit/2018/217/oj.

(3) Úř. věst. C 65, 21.2.2018, s. 7.

(4) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/agree_interinstit/2016/512/oj.

(5) Úř. věst. L, 2024/2509, 26.9.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2509/oj.

(6) Úř. věst. C 444 I, 22.12.2020, s. 5.

PŘÍLOHA II

Předávání důvěrných informací Parlamentu

1. Oblast působnosti

1.1

Tato příloha upravuje předávání důvěrných informací ve smyslu bodu 1.2 z Komise Parlamentu a zacházení s nimi v souvislosti s výkonem výsadních práv a pravomocí Parlamentu. Oba orgány jednají v souladu se vzájemnými povinnostmi upřímné spolupráce, v duchu naprosté vzájemné důvěry a v co největším souladu s příslušnými ustanoveními Smlouvy.

1.2

„Informacemi“ se rozumějí jakékoli písemné nebo ústně předané informace, bez ohledu na druh nosiče a na jejich původce.

1.2.1

„Důvěrnými informacemi“ se rozumějí „utajované informace EU“ a citlivé neutajované informace, jak jsou vymezeny v bodě 1.2.2 a 1.2.3.

1.2.2

„Utajovanými informacemi EU“ se rozumějí jakékoli informace a materiály označené jako „TRÈS SECRET UE / TOP SECRET EU“, „SECRET UE / EU SECRET“, „CONFIDENTIEL UE / EU CONFIDENTIAL“ či „RESTREINT UE / EU RESTRICTED“ nebo nesoucí rovnocenné vnitrostátní nebo mezinárodní označení, jejichž neoprávněné vyzrazení by mohlo v různé míře ohrozit zájmy Unie nebo zájmy jednoho či více členských států nezávisle na tom, zda tyto informace pocházejí z Unie nebo z členských států, třetích zemí nebo mezinárodních organizací.

a)	TRÈS SECRET UE / EU TOP SECRET: tento stupeň se použije výlučně u informací a materiálů, jejichž neoprávněné vyzrazení by mohlo mimořádně vážně poškodit základní zájmy Unie nebo jednoho či více členských států.

b)	SECRET UE / EU SECRET: tento stupeň se použije výlučně u informací a materiálů, jejichž neoprávněné vyzrazení by mohlo vážně poškodit základní zájmy Unie nebo jednoho či více členských států.

c)	CONFIDENTIEL UE / EU CONFIDENTIAL: tento stupeň se použije u informací a materiálů, jejichž neoprávněné vyzrazení by mohlo poškodit základní zájmy Unie nebo jednoho či více členských států.

d)	RESTREINT UE / EU RESTRICTED: tento stupeň se použije u informací a materiálů, jejichž neoprávněné vyzrazení by mohlo být nevýhodné pro zájmy Unie nebo jednoho či více členských států.

1.2.3

„Citlivými neutajovanými informacemi“ se rozumějí jakékoli jiné informace a materiály než utajované informace EU, které je nutné chránit z důvodu právních povinností stanovených ve Smlouvách či v aktech přijatých v rámci jejich plnění nebo z důvodu jejich citlivosti, včetně informací, na něž se vztahuje povinnost zachovávat profesionální tajemství.

1.3

V souladu s ustanoveními této přílohy předává Komise utajované informace EU a citlivé neutajované informace Parlamentu včas, tak aby mohl plnit svou úlohu podle Smluv. Tyto informace předává z vlastního podnětu nebo na včas zaslanou žádost některého z parlamentních orgánů či funkcionářů Parlamentu uvedených v bodě 1.4.

1.4

V rámci této přílohy mohou o utajované informace EU a citlivé neutajované informace Komisi požádat:

—	předseda Parlamentu,

—	předsedové dotčených parlamentních výborů,

—	předsednictvo a Konference předsedů

—	a vedoucí delegace Parlamentu, která je součástí delegace Unie na mezinárodní konferenci.

1.5

Tato příloha se nevztahuje na informace o řízeních pro porušení povinnosti a postupech týkajících se hospodářské soutěže, pokud v den obdržení žádosti některého z parlamentních orgánů nebo funkcionářů uvedených v bodě 1.4 nepodléhají konečnému rozhodnutí Komise nebo rozsudku Soudního dvora Evropské unie, a na informace týkající se ochrany finančních zájmů Unie. Tímto není dotčen bod 56 této rámcové smlouvy ani práva Parlamentu ve věci rozpočtové kontroly.

1.6

Těmito ustanoveními není dotčeno rozhodnutí Evropského parlamentu, Rady a Komise 95/167/ES, Euratom, ESUO ze dne 19. dubna 1995 o podrobných ustanoveních pro výkon vyšetřovacího práva Evropského parlamentu (1) a příslušná ustanovení rozhodnutí Komise 1999/352/ES, ESUO, Euratom ze dne 28. dubna 1999, kterým se zřizuje Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) (2).

2. Obecná pravidla

2.1

Komise předává Parlamentu v souladu s bodem 1.3 co nejrychleji veškeré utajované informace EU a citlivé neutajované informace požadované pro výkon výsadních práv a pravomocí Parlamentu. Oba orgány dodržují v souladu se svými pravomocemi a svou odpovědností:

—	základní lidská práva, včetně práva na spravedlivý proces a práva na ochranu soukromí,

—	ustanovení o soudních a disciplinárních řízeních,

—	ochranu obchodního tajemství a obchodních vztahů,

—	ochranu zájmů Unie, zejména zájmů týkajících se veřejné bezpečnosti, obrany, mezinárodních vztahů, měnové stability a finančních zájmů.

V případě neshody je věc postoupena předsedům těchto dvou orgánů, aby spor vyřešili.

Utajované informace EU a citlivé neutajované informace od členského státu, jiného orgánu, mezinárodní organizace nebo třetí země se předávají pouze s jejich souhlasem a stejně tak je vyžadován jejich souhlas ke snížení stupně utajení nebo jeho zrušení.

2.2

Utajované informace EU a citlivé neutajované informace jsou Parlamentu předávány a Parlament s nimi nakládá a zajišťuje jim ochranu v souladu se společnými minimálními bezpečnostními normami, které uplatňují oba orgány.

Pokud Komise označuje informace, jichž je původcem, za utajované, zajistí, aby byl použit vhodný stupeň utajení v souladu s mezinárodními normami a definicemi a svými interními předpisy, přičemž má patřičně na zřeteli, že je třeba, aby Parlament mohl získat přístup k utajovaným informacím EU pro účely účinného výkonu svých pravomocí a výsadních práv.

2.3

V případě pochybností ohledně důvěrnosti určité informace či vhodného stupně jejího utajení nebo v případě nutnosti přijmout vhodná opatření, aby mohla být daná informace předána v souladu s některou z možností stanovených v bodě 3.2, spolu oba orgány neprodleně a ještě před předáním dokumentu věc konzultují. Při těchto konzultacích zastupuje Parlament předseda dotčeného parlamentního orgánu, v případě nutnosti spolu se zpravodajem, nebo funkcionář, který žádost podal. Komisi zastupuje člen Komise, který za danou oblast odpovídá, po konzultaci se členem Komise odpovědným za otázky bezpečnosti. V případě neshody je věc postoupena předsedům těchto dvou orgánů, aby spor vyřešili.

2.4

Pokud po skončení postupu uvedeného v bodě 2.3 nedojde k dohodě, požádá předseda Parlamentu na odůvodněnou žádost parlamentního orgánu nebo funkcionáře Komisi, aby v přiměřené a řádně oznámené lhůtě předala dané utajované informace EU a citlivé neutajované informace způsobem, který zvolí z možností stanovených v bodě 3.2 této přílohy. Před uplynutím této lhůty Komise písemně informuje Parlament o svém konečném postoji, vůči kterému si Parlament případně vyhrazuje právo uplatnit požadovat nápravu.

2.5

Přístup k utajovaným informacím EU se poskytuje v souladu s platnými předpisy pro osobní bezpečnostní prověrku.

2.5.1

Přístup k informacím se stupněm utajení „TRÈS SECRET UE / EU TOP SECRET“, „SECRET UE / EU SECRET“ a „CONFIDENTIEL UE / EU CONFIDENTIAL“ může být poskytnut pouze úředníkům Parlamentu, dočasným a smluvním zaměstnancům Parlamentu pracujícím na generálním sekretariátu nebo pro politickou skupinu Parlamentu a vyslaným národním odborníkům, pokud tyto informace nezbytně potřebují, byli označeni jako osoby, které musejí dané informace znát, a mají odpovídající bezpečnostní prověrku.

2.5.2

S ohledem na výsadní práva a pravomoci Parlamentu může předseda Parlamentu poskytnout přístup k informacím označeným jako „CONFIDENTIEL UE / EU CONFIDENTIAL“ poslanci, který k nim nemá přístup z titulu své funkce v souladu s vnitrostátním právem členského státu, v němž byl zvolen, a který nemůže získat odpovídající bezpečnostní prověrku z toho důvodu, že se v členském státě, v němž byl zvolen, takové prověrky neprovádějí, a to poté, co daný poslanec podepíše čestné prohlášení, že dané informace neposkytne třetí osobě, a za předpokladu, že Parlament neobdržel od vnitrostátního bezpečnostního orgánu informace s doporučením, aby mu nebyl přístup k příslušným informacím poskytnut.

Přístup k informacím označeným jako „SECRET UE / EU SECRET“ se poskytuje poslancům, kteří mají odpovídající bezpečnostní prověrku nebo kterým je přístup k utajovaným informacím EU poskytnut z titulu jejich funkce v souladu s vnitrostátním právem.

2.5.3

Současně s podáním žádosti musejí být sděleny podrobnosti o kategorii nebo kategoriích osob, které mají mít k dotyčným utajovaným informacím EU a citlivým neutajovaným informacím přístup.

Před poskytnutím přístupu k těmto informacím musí být každá z těchto osob seznámena se stupněm jejich utajení a z toho vyplývajícími povinnostmi, pokud jde o bezpečnost.

3. Možnosti přístupu k utajovaným informacím EU a citlivým neutajovaným informacím a nakládání s nimi

3.1

Utajované informace EU předávané v souladu s postupy stanovenými v bodě 2.2, 2.3 a případně v bodě 2.4 se poskytují na odpovědnost předsedy nebo člena Komise parlamentnímu orgánu nebo funkcionáři, který žádost podal, za těchto podmínek:

Parlament a Komise zajistí evidenci utajovaných informací EU za účelem jejich pozdějšího dohledání.

Konkrétně se utajované informace EU se stupněm utajení „CONFIDENTIEL UE / EU CONFIDENTIAL“ a „SECRET UE / EU SECRET“ předávají z příslušného rejstříku Komise obsahujícího tyto informace do parlamentního rejstříku utajovaných informací EU, který odpovídá za zpřístupnění těchto informací parlamentnímu orgánu nebo funkcionáři, který žádost podal.

Předávání utajovaných informací EU se stupněm utajení „TRÈS SECRET UE / EU TOP SECRET“ podléhá dalšímu ujednání mezi Komisí a parlamentním orgánem nebo funkcionářem, který žádost podal, aby byla zajištěna taková úroveň ochrany, která odpovídá tomuto stupni utajení.

3.2

Aniž jsou dotčeny body 2.2, 2.3 a 2.4, přístup a opatření určená k zachování důvěrnosti informací se stanovuje po vzájemné dohodě ještě před předáním příslušných informací. V uvedené dohodě mezi členem Komise, který nese odpovědnost za danou oblast politiky, a příslušným parlamentním orgánem (který zastupuje jeho předseda nebo funkcionář, který žádost podal), je zejména stanoveno, že v zájmu zajištění odpovídajícího stupně utajení bude zvolena jedna z možností uvedených v bodech 3.2.1 a 3.2.2.

3.2.1

Pokud jde o osoby, jimž jsou dané utajované informace EU určeny, měla by být stanovena jedna z následujících možností:

—	informace pouze pro předsedu Parlamentu v případech podložených naprosto mimořádnými důvody,

—	pro předsednictvo nebo Konferenci předsedů,

—	pro předsedu a zpravodaje příslušného parlamentního výboru,

—	pro všechny členy (tj. řádné členy i náhradníky) příslušného parlamentního výboru,

—	pro všechny poslance Evropského parlamentu.

Informace označené jako „CONFIDENTIEL UE / EU CONFIDENTIAL“ nebo informace s vyšším stupněm utajení nesmějí být bez souhlasu Komise zveřejněny ani předány žádnému dalšímu příjemci.

Informace označené jako „RESTREINT UE / EU RESTRICTED“ nesmějí být zveřejněny bez souhlasu Komise.

Aniž je dotčena poslední věta bodu 2.1, informace označené jako „RESTREINT UE / EU RESTRICTED“ mohou být v rámci Parlamentu předávány poslancům, úředníkům, dočasným a smluvním zaměstnancům pracujícím na generálním sekretariátu nebo pro politickou skupinu Parlamentu a vyslaným národním odborníkům, kteří byli patřičně seznámeni se stupněm jejich důvěrnosti a musejí dané informace znát.

Parlament informuje Komisi o kategoriích osob, které získaly přístup k informacím označeným jako „RESTREINT UE / EU RESTRICTED“. Parlament vede o osobách, které měly přístup k utajovaným informacím EU, evidenci.

3.2.2

Pokud jde o způsob nakládání s utajovanými informacemi EU, měly by být stanoveny následující možnosti:

a)	prohlížení dokumentů v zabezpečeném prostoru, pokud mají dané informace stupeň utajení „CONFIDENTIEL UE / EU CONFIDENTIAL“ nebo vyšší,

konání neveřejné schůze, na níž budou přítomni pouze členové předsednictva, členové Konference předsedů nebo řádní členové a náhradníci příslušného parlamentního výboru, ale také úředníci Parlamentu, dočasní a smluvní zaměstnanci pracující na generálním sekretariátě nebo pro politickou skupinu Parlamentu a vyslaní národní odborníci, pokud je předseda výboru předem označil jako osoby, které musejí dané informace znát a jejichž přítomnost je nezbytně nutná, a to za předpokladu, že mají odpovídající bezpečnostní prověrku, a s přihlédnutím k těmto podmínkám:

—	veškeré dokumenty je nutné očíslovat, rozdat na začátku schůze a na jejím konci opět vybrat. Není dovoleno pořizovat si zápisky ani fotokopie těchto dokumentů,

—	zápis ze schůze neobsahuje zmínku o diskuzi týkající se bodu projednávaného důvěrným postupem.

Před předáním daných dokumentů z nich mohou být odstraněny osobní údaje.

Utajované informace EU a citlivé neutajované informace poskytované příjemcům v Parlamentu ústně podléhají stejné úrovni ochrany jako tyto informace poskytované písemnou formou. V jejím rámci může být požadováno čestné prohlášení příjemců dotyčných informací, že jejich obsah nevyzradí třetí osobě.

3.2.3

Pokud se mají písemné informace prohlížet v zabezpečeném prostoru, Parlament zajistí, aby byly pro tuto činnost vytvořeny následující podmínky:

—	bezpečný systém pro uchovávání utajovaných informací EU a citlivých neutajovaných informací,

—	zabezpečený prostor bez kopírek, telefonů, faxů, skenerů nebo jakékoli jiného technického vybavení k rozmnožování a předávání dokumentů atd.,

—	bezpečnostní pravidla upravující přístup do zabezpečeného prostoru, včetně požadavků na podpis v prezenční knize a čestné prohlášení o nešíření prohlížených utajovaných informací EU.

3.2.4

Uvedené ustanovení nevylučuje jiná rovnocenná opatření, na nichž se oba orgány dohodnou.

3.3

Citlivé neutajované informace předávané v souladu s postupy stanovenými v bodě 2.2 a 2.3 se v případě informací poskytovaných z podnětu Komise zpřístupňují parlamentnímu orgánu / funkcionáři odpovědnému za danou záležitost v souladu s jednacím řádem Parlamentu a, v případě žádosti, parlamentnímu orgánu nebo funkcionáři, který žádost podal. Informace se poskytují šifrovaným způsobem za použití šifrovacího systému a klíče, nad nímž má Parlament kontrolu, na základě nutnosti dané informace znát a v souladu s příslušnými pokyny týkajícími se nakládání s nimi.

Citlivé neutajované informace nesmějí být zveřejněny bez souhlasu Komise. Aniž je dotčena poslední věta bodu 2.1, citlivé neutajované informace mohou být v rámci Parlamentu předávány poslancům, úředníkům, dočasným a smluvním zaměstnancům pracujícím na generálním sekretariátu nebo pro politickou skupinu Parlamentu a vyslaným národním odborníkům, kteří byli patřičně seznámeni se stupněm jejich důvěrnosti a musejí dané informace znát.

Parlament informuje Komisi o kategoriích osob, které získaly přístup k takovým informacím. Parlament vede o osobách, které získaly přístup k citlivým neutajovaným informacím, evidenci.

3.4

Je-li prokázáno nebo existuje-li podezření, že došlo ke ztrátě nebo ohrožení utajovaných informací EU či citlivých neutajovaných informací poskytnutých Komisí, bezpečnostní orgán Evropského parlamentu o této skutečnosti okamžitě informuje bezpečnostní orgán Komise. Bezpečnostní orgán Evropského parlamentu zahájí vyšetřování a informuje bezpečnostní orgán Komise o jeho výsledcích a o opatřeních, která byla přijata, aby se taková situace znovu neopakovala.

V případě nedodržení ustanovení uvedených v této příloze nebo v interních pravidlech Parlamentu týkajících se bezpečnosti se použijí ustanovení o sankcích pro poslance stanovená v jednacím řádu Parlamentu a v případě úředníků a ostatních zaměstnanců Parlamentu příslušná ustanovení článku 86 služebního řádu (3) nebo článku 49 pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie nebo jakákoli jiná platná pravidla.

4. Závěrečná ustanovení

4.1

Komise a Parlament přijmou veškerá opatření nezbytná k uplatňování ustanovení této přílohy.

Pro tento účel příslušné útvary Komise a Parlamentu svůj postup při uplatňování této přílohy úzce koordinují. Týká se to mimo jiné vzájemného ověřování dohledání utajovaných informací EU a citlivých neutajovaných informací a pravidelného společného sledování bezpečnostních opatření a norem, které oba orgány uplatňují.

4.2

Parlament a Komise přezkoumají tuto přílohu a v případě potřeby ji upraví v souladu s bodem 70 této rámcové dohody, bude-li to vyžadovat vývoj situace, pokud jde o:

—	budoucí bezpečnostní opatření na straně Parlamentu i Komise,

—	další dohody nebo právní akty upravující předávání informací mezi oběma orgány.

(1) Úř. věst. L 113, 19.5.1995, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/1995/167/oj.

(2) Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 20, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/1999/352/oj.

(3) Služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců unie stanovený nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ze dne 29. února 1968, kterým se stanoví služební řád úředníků Evropských společenství a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství a kterým se zavádějí zvláštní opatření dočasně použitelná na úředníky Komise (Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/1968/259(1)/oj).