DOPORUČENÍ KOMISE (EU) 2026/720

ze dne 18. března 2026

o definici inovativních podniků, inovativních startupů a inovativních scaleupů

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 292 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Sdělení Komise Kompas konkurenceschopnosti pro EU (1) připomíná, že inovace jsou klíčovou hnací silou konkurenceschopnosti a růstu v Unii.

(2)

K podnícení budoucího hospodářského růstu je nezbytný nový model konkurenceschopnosti vycházející z produktivity založené na inovacích. Inovativní podniky, inovativní startupy a inovativní scaleupy, zejména v oblasti deep tech, hrají klíčovou úlohu při vývoji a komercializaci inovativních technologií a díky tomu se stávají těžištěm ekonomických modelů založených na inovacích.

(3)	Ve svém sdělení Strategie EU pro startupy a scaleupy (2) Komise oznámila, že navrhne definici inovativních podniků, startupů a scaleupů.

(4)

Pro inovace jsou obzvláště důležité podniky působící v oblasti deep tech, mimo jiné ve strategických technologiích, jako jsou digitální technologie, biotechnologie a čisté technologie, protože převádějí průlomové vědecké a technologické objevy do škálovatelných produktů a průmyslových odvětví a často vytvářejí transformační řešení s významným dlouhodobým ekonomickým a společenským dopadem. Definice by proto měly zohledňovat zvláštní rysy podniků působících v oblasti deep tech, protože jejich vývojové cykly jsou obvykle delší a kapitálově náročnější v důsledku složitých činností v oblasti výzkumu a vývoje, regulatorní validace a zrání technologií.

(5)	Několik členských států přijalo různé právní definice inovativních podniků, startupů a scaleupů, přičemž také nařízení Komise (EU) č. 651/2014 (3) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (4) stanoví pro své účely definice na úrovni Unie.

(6)

Opatření inovační politiky, která se zaměřují na podporu inovativních podniků, inovativních startupů nebo inovativních scaleupů, vznikají na úrovni členských států a Unie. Bez společných definic mohou být tato opatření uplatňována mezi jednotlivými členskými státy a mezi Unií a členskými státy nejednotně. To může vést k tomu, že podniky klasifikované jako inovativní podniky, inovativní startupy nebo inovativní scaleupy v jednom členském státě nebudou způsobilé pro srovnatelné režimy podpory v jiném členském státě, čímž se omezí přeshraniční činnosti a expanze v rámci jednotného trhu. Tato právní nejistota může být jedním z mnoha důvodů, které odrazují dotčené podniky od toho, aby působily nebo se přemisťovaly mezi členskými státy. V souladu s logikou jednotného trhu EU bez vnitřních hranic a při zajištění toho, aby orgány Unie a členské státy mohly vycházet z konzistentního východiska, by používání společných definic inovativních podniků, inovativních startupů a inovativních scaleupů pomohlo zajistit rovné podmínky při zacházení s podniky v celé Unii.

(7)

Společné definice jsou rovněž nezbytné s ohledem na širokou provázanost vnitrostátních a unijních opatření na podporu inovativních podniků, inovativních startupů a inovativních scaleupů. Kromě toho by používání shodné definice Komisí, členskými státy, Evropskou investiční bankou (EIB) a Evropským investičním fondem (EIF) zlepšilo sladění, soudržnost a účinnost politik zaměřených na inovativní podniky, inovativní startupy a inovativní scaleupy, a omezilo by tak riziko narušení hospodářské soutěže v souvislosti s nerovným přístupem k veřejné podpoře (5).

(8)

Komise již stanovila definice, které umožňují rozdělení podniků do kategorií podle velikosti, přičemž rozlišuje malé a střední podniky, malé podniky se střední tržní kapitalizací a velké podniky. Definice inovativních podniků, inovativních startupů a inovativních scaleupů by v žádném případě neměly tyto zavedené kategorie zpochybňovat. Definice inovativních podniků, inovativních startupů a inovativních scaleupů by měly v příslušných případech vycházet ze zavedených kritérií pro malé a střední podniky a malé podniky se střední tržní kapitalizací, včetně prahových hodnot velikosti a strukturálních charakteristik.

(9)

Aby se zajistilo, že tyto definice budou sloužit zamýšleným účelům, měly by odrážet charakteristické rysy velmi specifického souboru podniků, totiž inovativních podniků, inovativních startupů a inovativních scaleupů, a vycházet z objektivních kritérií a prahových hodnot. Je proto nezbytné založit tyto definice na snadno uplatnitelných kritériích, jako jsou investice do inovačních činností, stáří, velikost nebo růst.

(10)	V souladu s široce používanými mezinárodními klasifikacemi by „inovace“ měla být definována jako nový nebo zdokonalený produkt, služba nebo postup, který se podstatně liší od předchozích iterací a je zpřístupněn potenciálním uživatelům.

(11)

Inovační činnosti lze doložit úsilím v oblasti výzkumu a vývoje, které odpovídá organizovaným a záměrným činnostem zaměřeným na vytváření nových poznatků a vývoj nových nebo zdokonalených produktů, služeb a postupů. Činnosti v oblasti výzkumu a vývoje by měly být definovány v souladu s široce používanými mezinárodními klasifikacemi (6) a pravidly Unie. Strategické zaměření podniku na činnosti v oblasti výzkumu a vývoje lze doložit do těchto činností investovanými zdroji, které lze vyjádřit jako podíl provozních nákladů, nebo jako podíl výnosů a které se běžně označují jako intenzita výzkumu a vývoje.

(12)

Podnik může být inovativní, i když do činností v oblasti výzkumu a vývoje neinvestuje. Podnik by proto měl být rovněž považován za inovativní, pokud může prokázat, že v posledních třech letech za účelem komercializace vyvinul, vyvíjí nebo v dohledné budoucnosti vyvine produkty, služby nebo obchodní postupy, které jsou nové nebo podstatně zdokonalené ve srovnání se současným stavem techniky v daném odvětví a které s sebou nesou riziko technického nebo průmyslového neúspěchu.

(13)

Inovativní startupy a inovativní scaleupy by měly být definovány jako podskupina inovativních podniků, neboť inovace jsou hlavním rozlišovacím prvkem, který může ospravedlnit diferencované zacházení v rámci určité politiky, cílenou veřejnou podporu a regulatorní usnadnění a který je odlišuje od běžných nových nebo rychle rostoucích podniků, které expandují, aniž by vytvářely nové produkty, služby, technologie nebo obchodní modely.

(14)

Inovativní startupy by měly být definovány pomocí kritérií, která odrážejí jejich inovativní povahu, v kombinaci s omezeními velikosti a stáří. Aby byl zajištěn co největší soulad s doporučením Komise 2003/361/ES (7), měla by se pro definici inovativního startupu použít kritéria bilanční sumy rozvahy a obratu malého podniku stanovená v doporučení 2003/361/ES. Pokud však jde o počet zaměstnaných osob, je vhodnější stanovit jejich maximální počet na 99, neboť to může mnoha inovativním startupům, zejména v odvětví deep tech a odvětvích náročných z hlediska rozsahu, umožnit, aby v rané fázi růstu vybudovaly větší multidisciplinární týmy. Stanovením hranice stáří inovativních startupů na deset let jsou vhodným způsobem zahrnuty i startupy, zejména v oblasti deep tech, které mohou vyžadovat delší cykly výzkumu a vývoje, kapitálově náročné fáze vývoje a procesy regulatorní validace a které mohou výnosy generovat až později.

(15)

Inovativní scaleupy by měly být definovány pomocí kritérií, která odrážejí jejich inovativní povahu, v kombinaci s dynamikou velikosti a růstu, a to na základě východiska kvantitativní definice OECD týkající se kategorie scalers stanovené v široce používaných klasifikacích. Aby bylo možné odlišit inovativní scaleupy od zavedenějších podniků, je vhodné určit maximální velikost společností s kótovanými akciemi, a to na základě prahové hodnoty stanovené pro malé podniky se střední tržní kapitalizací v doporučení Komise (EU) 2025/1099 (8). Aby navíc definice inovativních scaleupů zahrnula podniky dostatečné vyspělosti a nepřekrývala se s definicí inovativních startupů, je nezbytné uplatnit kritérium minimálního obratu nebo bilanční sumy rozvahy na základě příslušných prahových hodnot stanovených pro střední podniky v doporučení 2003/361/ES,

DOPORUČUJE:

1.	Toto doporučení se týká definice inovativních podniků, inovativních startupů a inovativních scaleupů používané v politikách Unie uplatňovaných v rámci Unie a v Evropském hospodářském prostoru.

Členské státy, Evropská investiční banka (EIB) a Evropský investiční fond (EIF) se vyzývají k tomu, aby:

a)	při přijímání legislativních, politických nebo finančních podpůrných opatření nebo prováděcích programů zaměřených na inovativní podniky, inovativní startupy a inovativní scaleupy používaly definice uvedené v příloze;

b)	pro účely shromažďování údajů o inovativních podnicích, inovativních startupech a inovativních scaleupech používaly definice uvedené v příloze.

3.	Toto doporučení je určeno členským státům, EIB a EIF.

4.	Po členských státech, EIB a EIF se žádá, aby informovaly Komisi o veškerých opatřeních, která přijmou k provedení tohoto doporučení.

V Bruselu dne 18. března 2026.

Za Komisi

Ekaterina ZAHARIEVA

členka Komise

(1) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Kompas konkurenceschopnosti pro EU, COM(2025) 30 final, 29. ledna 2025.

(2) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Strategie EU pro startupy a scaleupy, COM(2025) 270 final, 28. května 2025.

(3) Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2014/651/oj).

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/695/oj).

(5) Tím nejsou dotčeny dodatečné nebo odlišné požadavky, které mohou být uloženy za účelem splnění cílů budoucích politických iniciativ.

(6) Například: OECD, Frascati Manual 2015: Guidelines for Collecting and Reporting Data on Research and Experimental Development (Manuál Frascati 2015: Pokyny pro shromažďování a vykazování údajů o výzkumu a experimentálním vývoji).

(7) Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36, ELI: http://data.europa.eu/eli/reco/2003/361/oj).

(8) Doporučení Komise (EU) 2025/1099 ze dne 21. května 2025 o definici malých podniků se střední tržní kapitalizací (Úř. věst. L, 2025/1099, 28.5.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reco/2025/1099/oj).

PŘÍLOHA

DEFINICE INOVATIVNÍCH PODNIKŮ, INOVATIVNÍCH STARTUPŮ A INOVATIVNÍCH SCALEUPŮ

1. Úvod

Pro účely tohoto doporučení se rozumí:

„provozními náklady“ náklady, které podnik vynaložil v rámci své běžné podnikatelské činnosti a které zahrnují veškeré náklady nezbytné pro produkci zboží a poskytování služeb v průběhu účetního období, včetně nákladů, jako jsou osobní náklady, náklady na materiál, smluvní služby, komunikaci, energii, údržbu, nájemné, správní náklady, avšak s výjimkou položek financování a daní;

b)	„čistými tržbami“ částky pocházející z prodeje produktů a z poskytování služeb po odečtení prodejních slev, daně z přidané hodnoty a ostatních daní přímo spojených s obratem;

c)	„výzkumem a vývojem“ jakákoli práce spadající do kategorie základního výzkumu, průmyslového výzkumu nebo experimentálního vývoje ve smyslu čl. 2 bodů 84, 85 a 86 nařízení (EU) č. 651/2014;

d)	„podnikem“ jakýkoli subjekt vykonávající hospodářskou činnost bez ohledu na jeho právní formu, včetně osobních společností nebo sdružení běžně vykonávajících hospodářskou činnost.

2. Inovativní podnik

2.1.

„Inovativním podnikem“ je podnik, který splňuje alespoň jedno z těchto kritérií:

a)	alespoň v jednom ze tří předchozích účetních období vynaložil náklady na výzkum a vývoj, které představují buď alespoň 10 % jeho celkových provozních nákladů, nebo alespoň 5 % jeho celkových čistých tržeb;

s cílem komercializace v posledních třech účetních obdobích vyvinul, vyvíjí nebo v dohledné budoucnosti vyvine produkty, služby nebo obchodní postupy, které jsou nové nebo podstatně zdokonalené ve srovnání se současným stavem techniky v daném odvětví a které s sebou nesou riziko technického nebo průmyslového neúspěchu.

2.2.

Pro účely stanovení výše nákladů na výzkum a vývoj uvedených v bodě 2.1 písm. a) by náklady na výzkum a vývoj měly zohledňovat tyto náklady:

a)	osobní náklady; ty zahrnují náklady na výzkumné pracovníky, techniky a ostatní podpůrný personál v rozsahu, který připadá na projekty v oblasti výzkumu a vývoje;

náklady na nástroje a vybavení v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro účely projektů v oblasti výzkumu a vývoje; nejsou-li tyto nástroje a vybavení používány v rámci projektů po celou dobu své životnosti, měly by být za způsobilé náklady považovány pouze odpisy za dobu trvání projektů vypočítané na základě obecně uznávaných účetních zásad;

c)	náklady na budovy a pozemky v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro účely projektů v oblasti výzkumu a vývoje; u budov: pouze odpisy za dobu trvání projektů vypočítané na základě obecně uznávaných účetních zásad; u pozemků: náklady na obchodní převod nebo skutečně vzniklé náklady na kapitál;

d)	náklady na smluvní výzkum, poznatky a patenty zakoupené nebo pořízené v rámci licence z vnějších zdrojů za obvyklých tržních podmínek a rovněž náklady na poradenské a rovnocenné služby využité výlučně pro účely projektů v oblasti výzkumu a vývoje;

e)	dodatečné režijní a ostatní provozní náklady, včetně nákladů na materiál, dodávky a podobné produkty, které vznikly bezprostředně v důsledku projektů v oblasti výzkumu a vývoje.

3. Inovativní startup

„Inovativním startupem“ je podnik, který splňuje všechna tato kritéria:

a)	je inovativním podnikem ve smyslu bodu 2;

b)	je nezávislým podnikem ve smyslu bodu 5.1;

c)	je podnikem, který zaměstnává méně než 100 osob a jehož roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy anebo obojí nepřesahuje 10 milionů EUR;

d)	provozuje činnost po dobu kratší než deset let od své registrace.

4. Inovativní scaleup

„Inovativním scaleupem“ je podnik, který splňuje všechna tato kritéria:

a)	je inovativním podnikem ve smyslu bodu 2;

b)	je nezávislým podnikem ve smyslu bodu 5.1;

c)	je podnikem, jehož roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy anebo obojí přesahuje 10 milionů EUR;

d)	je podnikem, jehož průměrný roční růst počtu zaměstnanců nebo výnosů přesahuje za dva předchozí roky 20 %;

splňuje alespoň jedno z těchto dvou kritérií:

i)	je podnikem, který zaměstnává méně než 750 osob;

ii)	není podnikem s kótovanými akciemi.

5. Druhy podniků, které jsou brány v potaz při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot

5.1.

„Nezávislým podnikem“ je každý podnik, který není partnerským podnikem ve smyslu bodu 5.2 ani propojeným podnikem ve smyslu bodu 5.5.

5.2.

„Partnerské podniky“ jsou všechny podniky, které nejsou zařazeny mezi propojené podniky ve smyslu bodu 5.4 a z nichž jeden podnik (mateřský podnik) vlastní sám nebo společně s jedním či více propojenými podniky ve smyslu bodu 5.5 25 % nebo více procent základního kapitálu nebo hlasovacích práv jiného podniku (dceřiný podnik).

5.3.

S výjimkou případů uvedených v bodě 5.4 nelze podnik považovat za inovativní startup nebo inovativní scaleup, je-li 25 % nebo více procent základního kapitálu nebo hlasovacích práv přímo nebo nepřímo ovládáno, společně či jednotlivě, jedním či více veřejnými subjekty.

5.4.

Odchylně od bodu 5.2 však může být podnik zařazen mezi nezávislé podniky, a nemá tedy žádné partnerské podniky, přestože 25 % nebo více procent jeho základního kapitálu nebo hlasovacích práv vlastní následující investoři, pokud tito investoři nejsou s dotyčným podnikem jednotlivě ani společně propojeni ve smyslu bodu 5.5:

veřejné investiční společnosti, fondy rizikového kapitálu nebo fondy soukromého kapitálu, jednotlivci či skupiny jednotlivců provozující běžnou činnost spojenou s investováním rizikového kapitálu, kteří investují vlastní kapitál do nekotovaných podniků („business angels“), pokud celkové investice těchto „business angels“ do téhož podniku činí méně než 5 000 000 EUR;

b)	univerzity nebo nezisková výzkumná střediska;

c)	institucionální investoři včetně fondů pro regionální rozvoj;

d)	samostatné místní orgány s ročním rozpočtem nižším než 10 milionů EUR a s méně než 5 000 obyvateli.

5.5.

„Propojené podniky“ jsou podniky, mezi nimiž existuje některý z následujících vztahů:

a)	podnik vlastní většinu hlasovacích práv akcionáře nebo společníka v jiném podniku;

b)	podnik má právo jmenovat nebo odvolat většinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu jiného podniku;

c)	podnik má právo uplatňovat rozhodující vliv v jiném podniku podle smlouvy uzavřené s daným podnikem nebo podle ustanovení v jeho zakladatelské listině, zakladatelské či společenské smlouvě nebo ve stanovách;

d)	podnik, který je akcionářem nebo společníkem jiného podniku, ovládá sám v souladu s dohodou uzavřenou s jinými akcionáři nebo společníky daného podniku většinu hlasovacích práv akcionářů nebo společníků v daném podniku.

Předpokládá se, že rozhodující vliv není uplatňován, pokud se investoři uvedení v bodě 5.4 nepodílejí přímo či nepřímo na řízení daného podniku, aniž jsou tím dotčena jejich práva jakožto akcionářů.

5.5.1.

Podniky, jež mezi sebou mají některý ze vztahů popsaných v bodě 5.5 prostřednictvím jednoho či více dalších podniků nebo prostřednictvím některého z investorů uvedených v bodě 5.4, se rovněž považují za propojené.

5.5.2.

Podniky, které mají jeden či více takových vztahů stanovených v bodě 5.5 prostřednictvím fyzické osoby nebo prostřednictvím skupiny fyzických osob, které jednají společně, se rovněž považují za propojené podniky, pokud svou činnost nebo část své činnosti vykonávají na stejném relevantním trhu nebo na sousedních trzích. Za „sousední trh“ se pro účely tohoto bodu považuje trh pro produkty nebo služby, který bezprostředně navazuje na relevantní trh, nebo mu předchází.

Podniky mohou vydat prohlášení o svém postavení nezávislého podniku, partnerského podniku nebo propojeného podniku s uvedením údajů týkajících se prahů vymezených v bodech 2, 3 a 4.

5.5.3.

Pokud alternativní investiční fond definovaný v čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU (1) investoval do podniku, za „propojené podniky“ by pro účely bodu 5.5 této přílohy neměli být považováni:

a)	tento podnik a tento alternativní investiční fond;

b)	tento podnik a správce tohoto alternativního investičního fondu;

c)	tento podnik a jiný podnik, do kterého tento alternativní investiční fond investoval.

První pododstavec tohoto bodu se použije za předpokladu, že jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)	alternativní investiční fond a jeho správce a dotčené podniky vedou oddělené účetní záznamy;

b)	alternativní investiční fond a jeho správce mají předem stanovenou investiční strategii pro odchod z dotčeného podniku nebo dotčených podniků, včetně realizace jejich hodnoty prodejem podniku nebo jinými prostředky.

Prohlášení lze vydat i v případě, že je základní kapitál rozdělen způsobem, který neumožňuje přesné určení toho, kdo jej drží, v kterémžto případě může podnik v dobré víře prohlásit, že může oprávněně předpokládat, že není vlastněn z 25 % či z více procent jiným podnikem ani společně podniky vzájemně mezi sebou propojenými. Vydáním těchto prohlášení nejsou dotčeny kontroly a šetření prováděné podle vnitrostátních pravidel nebo podle pravidel Unie.

6. Údaje použité při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot a sledované období

6.1.

Údaji použitými při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot jsou údaje vztahující se k poslednímu schválenému účetnímu období a vypočtené za období jednoho roku. Tyto údaje jsou brány v potaz od dne účetní závěrky. Částka zvolená za výši obratu je vypočítána bez daně z přidané hodnoty a bez dalších nepřímých daní.

6.2.

Jestliže podnik ke dni účetní závěrky zjistí, že počet jeho zaměstnanců za dané roční období přesáhl práh pro počet pracovníků nebo jej nedosáhl nebo že přesáhl finanční prahy uvedené v bodě 2, nepovede to ke ztrátě či získání postavení inovativního podniku, ledaže by k přesažení nebo nedosažení těchto prahů došlo po dobu dvou po sobě následujících účetních období.

6.3.

V případě nově založených podniků, jejichž účty dosud nebyly uzavřeny, se údaje použité při výpočtu odvodí z odhadů učiněných v dobré víře v průběhu účetního období.

7. Počet zaměstnanců

7.1.

Počet zaměstnanců odpovídá počtu osob, které byly v daném podniku nebo jeho jménem zaměstnány na plný pracovní úvazek po celý sledovaný rok (roční pracovní jednotky – RPJ). Práce osob, které nebyly zaměstnány po celý rok, práce osob, které byly zaměstnány na částečný úvazek bez ohledu na jeho délku, a práce sezónních pracovníků se započítává jako zlomky RPJ. Do počtu zaměstnanců jsou zahrnuti:

a)	zaměstnanci;

b)	osoby pracující pro podnik v podřízeném postavení, které jsou považovány za zaměstnance v souladu s vnitrostátním právem;

c)	vlastníci-vedoucí pracovníci;

d)	společníci zapojení do běžné činnosti podniku, kteří požívají finančních výhod plynoucích z podniku.

7.2.

Učni nebo studenti, kteří jsou zapojeni do odborné přípravy na základě smlouvy o učňovském nebo odborném vzdělávání, se nezahrnují do počtu zaměstnanců. Délka mateřské nebo rodičovské dovolené se nezapočítává.

8. Sestavování údajů o podniku

8.1.

V případě nezávislého podniku se údaje včetně počtu zaměstnanců sestavují výlučně na základě účtů daného podniku.

8.2.

Údaje, včetně počtu zaměstnanců, podniku, který má partnerské podniky nebo propojené podniky uvedené v bodě 5, se sestavují na základě účetní závěrky a dalších údajů podniku nebo na základě konsolidované účetní závěrky podniku, je-li sestavována, nebo konsolidované účetní závěrky, do které je podnik zahrnut v rámci konsolidace.

K údajům uvedeným v prvním pododstavci tohoto bodu se přičtou údaje o všech partnerských podnicích daného podniku, které na něj bezprostředně navazují jak na nižší, tak na vyšší úrovni. Agregace odpovídá procentuálnímu podílu na základním kapitálu či na hlasovacích právech, podle toho, která z hodnot je vyšší. V případě vzájemného vlastnictví se použije vyšší procentuální podíl.

K údajům uvedeným v prvním a druhém pododstavci tohoto bodu se připočte 100 % údajů všech podniků, které jsou s daným podnikem přímo či nepřímo propojeny, pokud tyto údaje nebyly již zahrnuty do konsolidované účetní závěrky.

8.3.

Pro účely použití bodu 8.2 se údaje o partnerských podnicích daného podniku zjišťují z účetní závěrky a z ostatních údajů těchto partnerských podniků, případně v konsolidované formě, jsou-li k dispozici. K uvedeným údajům se přičte 100 % údajů o podnicích, které jsou s těmito partnerskými podniky propojeny, ledaže již byly jejich účetní údaje zahrnuty do konsolidované účetní závěrky.

Pro účely použití bodu 8.2 se údaje o podnicích, které jsou s daným podnikem propojeny, zjišťují z jejich účetních závěrek a z ostatních údajů těchto partnerských podniků, případně v konsolidované formě, jsou-li k dispozici. K těmto údajům se poměrným dílem přičtou údaje o všech případných partnerských podnicích propojených podniků, které na ně bezprostředně navazují jak na nižší, tak na vyšší úrovni, ledaže již byly jejich účetní údaje zahrnuty do konsolidované účetní závěrky v poměrné výši odpovídající alespoň procentuálnímu podílu určenému v bodě 8.2 druhém pododstavci.

8.4.

Pokud v konsolidované účetní závěrce není počet zaměstnanců daného podniku uveden, provede se jeho výpočet poměrnou agregací údajů o jeho partnerských podnicích a přičtením údajů o podnicích, s nimiž je daný podnik propojen.

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2011/61/oj).