(1)

Státní financování, které splňuje kritéria uvedená v čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“), představuje státní podporu a musí být podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy oznámeno Komisi. V souladu s článkem 109 Smlouvy však Rada může vymezit kategorie podpor, které jsou z této oznamovací povinnosti vyňaty. V souladu s čl. 108 odst. 4 Smlouvy může Komise přijmout nařízení týkající se těchto kategorií státní podpory.

(2)

Nařízením (EU) 2022/2586 je Komise zmocněna prohlásit, že podpora určená na koordinaci dopravy podle článku 93 Smlouvy může být za určitých podmínek vyňata z oznamovací povinnosti.

(3)

Podpora pozemní dopravy je považována za slučitelnou se Smlouvou, pokud odpovídá potřebám koordinace dopravy nebo pokud představuje „náhradu za určitá plnění související s pojmem veřejné služby“ v souladu s článkem 93 Smlouvy.

(4)

K dosažení cíle Unie v oblasti klimatické neutrality stanoveného v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (2) je nutná zásadní ekologická a digitální transformace dopravy v Unii. V rámci Strategie Komise pro udržitelnou a inteligentní mobilitu (3) z roku 2020 vyzvala Unie členské státy, aby přijaly opatření, díky nimž budou všechny druhy dopravy udržitelnější, a aby podpořily přechod na udržitelnější druhy dopravy.

(5)

Článek 11 Smlouvy vyzdvihuje závazek Unie k ochraně životního prostředí a udržitelnosti a zdůrazňuje zahrnutí požadavků na ochranu životního prostředí do vymezení a provádění jejích politik a činností.

(6)

Na základě zkušeností Komise s uplatňováním článku 93 Smlouvy se má za to, že určité kategorie státní podpory, které odpovídají potřebám koordinace dopravy, nezpůsobují významné narušení hospodářské soutěže a obchodu mezi členskými státy, pokud splňují určitá jasná kritéria slučitelnosti stanovená na základě rozsáhlé rozhodovací praxe.

(7)

Toto nařízení se vztahuje na provozní a investiční opatření státní podpory poskytovaná v odvětvích udržitelné pozemní dopravy.

(8)

Podpora, která splňuje všechny podmínky stanovené v tomto nařízení, a to jak obecné podmínky, tak i zvláštní podmínky vztahující se na příslušné kategorie podpory, by měla být vyňata z oznamovací povinnosti stanovené v čl. 108 odst. 3 Smlouvy.

(9)

Státní podpora ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy, na niž se toto nařízení nevztahuje, nadále podléhá oznamovací povinnosti stanovené v čl. 108 odst. 3 Smlouvy. Tímto nařízením není dotčena možnost členských států oznámit podporu, jejíž cíle odpovídají cílům, na něž se toto nařízení vztahuje.

(10)

Toto nařízení by se mělo vztahovat pouze na podporu, která odpovídá potřebám koordinace dopravy. Naproti tomu podpora určená na náhradu za určitá plnění související s pojmem veřejné služby v odvětvích pozemní dopravy by se měla i nadále řídit nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 (4), nebo pokud nesplňuje podmínky stanovené v uvedeném nařízení, měla by být oznámena Komisi. Podniky poskytující přepravní služby, které získaly smlouvu o veřejných službách, by měly mít možnost využívat podpory poskytnuté podle tohoto nařízení, a to zejména za předpokladu, že je dodržen článek 8 tohoto nařízení a že je zabráněno nadměrné náhradě.

(11)

Toto nařízení by mělo přispět k většímu zjednodušení v souladu s cíli Komise (5) a ke zvýšení transparentnosti, jakož i k účinnějšímu hodnocení a lepším kontrolám dodržování pravidel státní podpory na úrovni členských států a Unie, a přitom zachovat institucionální pravomoci Komise a členských států. To je v souladu se sdělením Komise o modernizaci státní podpory v EU (6) a s výsledkem kontroly účelnosti, kterou Komise provedla v roce 2020 (7) a která zdůraznila potřebu snížit administrativní zátěž a zajistit efektivní vynakládání veřejných prostředků.

(12)

Obecné podmínky pro uplatňování tohoto nařízení jsou stanoveny na základě souboru společných zásad, které zajišťují, že podpora: i) slouží ke koordinaci dopravy; ii) má jasný motivační účinek; iii) je nezbytná, vhodná a přiměřená; iv) je poskytována zcela transparentně a podléhá kontrolnímu mechanismu a pravidelnému hodnocení a v) neovlivňuje hospodářskou soutěž a obchod v míře, která by ohrožovala společné zájmy Unie.

(13)

Aby bylo zaručeno, že podpora je nezbytná a působí jako pobídka k dalšímu rozvoji činností nebo projektů, nemělo by se toto nařízení použít na podporu těch činností nebo projektů, které by příjemce každopádně realizoval i bez poskytnutí podpory. Podpora by měla být vyňata z oznamovací povinnosti na základě tohoto nařízení pouze tehdy, byla-li práce na podporovaném projektu nebo podporovaná činnost zahájena až poté, co příjemce podal písemnou žádost o podporu. Za zahájení práce na podporovaném projektu se nepovažují nákup pozemků a přípravné práce, jako je získání povolení a vypracování studií proveditelnosti.

(14)

Co se týká investiční podpory ad hoc, na niž se vztahuje toto nařízení a která byla poskytnuta velkému podniku jakožto příjemci, členský stát by měl kromě dodržení podmínek týkajících se motivačního účinku, které se uplatňují na příjemce, kteří jsou malými a středními podniky, rovněž zajistit, aby tento příjemce analyzoval, nakolik je podporovaná investice životaschopná s podporou a bez podpory, což dokládá jeho interní dokumentace. V takových případech by měl členský stát ověřit, zda tato dokumentace potvrzuje, že podpora povede k významnému nárůstu rozsahu investice, na niž je podpora určena, k podstatnému zvýšení celkové částky vynaložené příjemcem na tuto investici nebo k významnému urychlení při dokončování investice.

(15)

Automatické režimy podpory ve formě daňového zvýhodnění by měly podléhat zvláštní podmínce týkající se motivačního účinku, jelikož podpora plynoucí z těchto režimů je poskytována automaticky. Tato zvláštní podmínka znamená, že by tyto režimy podpory měly podporovat pouze projekty nebo činnosti, jež byly zahájeny po vstupu těchto režimů v platnost. Tato podmínka by se však neměla použít v případě následných režimů podpory, pokud se na danou činnost vztahoval již předchozí režim v podobě daňových zvýhodnění. Při posuzování motivačního účinku následných režimů podpory je rozhodujícím momentem, který by měl být zohledněn, okamžik, k němuž bylo daňové opatření poprvé zavedeno v původním režimu.

(16)

U provozní podpory na snížení externích nákladů na dopravu, která splňuje podmínky tohoto nařízení, by se mělo mít za to, že má motivační účinek, pokud se podpora přenese na uživatele, a zvýší tak poptávku po udržitelných přepravních službách a přechod na jiné druhy dopravy. Publicita má za cíl zvýšit povědomí o opatřeních, která jsou k dispozici pro snížení rozdílů v konkurenceschopnosti mezi udržitelnými druhy pozemní dopravy a výhradně silniční dopravou či jinými konkurenčními druhy dopravy, jež více znečišťují životní prostředí. Má tudíž zajistit, aby se podpora odrazila v ceně, kterou mají uživatelé zaplatit.

(17)

Pro účely transparentnosti, rovného zacházení a účinného monitorování by se toto nařízení mělo použít pouze na podporu, u níž lze předem přesně vypočítat hrubý grantový ekvivalent, aniž by bylo nutné provést posouzení rizik (dále jen „transparentní podpora“). U určitých nástrojů podpory, jako jsou půjčky, záruky, daňová opatření a zejména vratné zálohy, by toto nařízení mělo stanovit, za jakých podmínek je lze považovat za transparentní. Podpora obsažená v zárukách by se měla považovat za transparentní tehdy, je-li její hrubý grantový ekvivalent vypočítán na základě prémií „safe-harbour“ stanovených pro příslušnou kategorii podniku. Podpora by se měla považovat za transparentní rovněž tehdy, pokud před provedením opatření byla Komisi oznámena metodika pro výpočet intenzity podpory obsažené ve státní záruce a Komise tuto metodu schválila v souladu se sdělením Komise o použití článků 107 a 108 Smlouvy na státní podpory ve formě záruk (8). Pro účely tohoto nařízení by se za transparentní podporu neměla považovat podpora zahrnující komplexní ekonomické posouzení pro účely přesného výpočtu hrubého grantového ekvivalentu podpory ex ante (např. podpora sestávající z kapitálových investic a kvazikapitálových investic), není-li její hrubý grantový ekvivalent považován za nominální výši těchto investic.

(18)

Za účelem zajištění přiměřenosti podpory a jejího omezení na nezbytnou výši by měly být stanoveny maximální částky podpory vyjádřené intenzitou podpory v poměru k souboru způsobilých nákladů. Na základě zkušeností Komise by měla být intenzita podpory stanovena na úrovni, která minimalizuje narušení hospodářské soutěže a obchodu způsobené podpořenou činností a zároveň vhodně řeší selhání trhu nebo jiné překážky koordinace dopravy.

(19)

Při výpočtu intenzity podpory by se měly použít pouze způsobilé náklady. Identifikace způsobilých nákladů by měla být podpořena jednoznačnými, konkrétními a aktuálními doklady. Podpora, která přesahuje příslušnou intenzitu podpory, by neměla být z oznamovací povinnosti vyňata. Veškeré částky použité při výpočtu by se měly uvádět před srážkou daně nebo jiných poplatků. Podpora splatná v několika splátkách by měla být diskontována na hodnotu v okamžiku jejího poskytnutí. Způsobilé náklady by měly být rovněž diskontovány na hodnotu platnou v té době.

(20)

Komise by měla zajistit, aby povolená podpora neovlivňovala hospodářskou soutěž a obchod v míře, která ohrožuje obecné zájmy Unie. Proto by z oblasti působnosti tohoto nařízení měla být vyňata podpora ve prospěch příjemce, vůči němuž je vystaven inkasní příkaz v návaznosti na rozhodnutí Komise, jímž je podpora prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem.

(21)

Z oblasti působnosti tohoto nařízení by měla být vyňata podpora podnikům v obtížích. Taková podpora by se měla posuzovat na základě Pokynů pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích (9).

(22)

Toto nařízení konsoliduje rozsáhlé zkušenosti, jež Komise získala při posuzování provozní podpory určené k snížení externích nákladů na dopravu. Taková podpora by měla být vyčíslena na základě externích nákladů, kterým lze zabránit přijetím udržitelnějšího dopravního řešení namísto konkurenčního komerčně životaschopného druhu dopravy, jako je například výhradně silniční doprava. Podpora může mít podobu snížení poplatků, které platí podnikatelé v dopravě za používání infrastruktury. Toto nařízení by se mělo vztahovat na provozní podporu na snížení externích nákladů na dopravu pouze v případě, je-li narušení hospodářské soutěže a obchodu omezené a podléhá-li přesně stanoveným podmínkám. To platí v případě, že se ušetřené externí náklady vypočítávají v souladu s pravidly a metodikou stanovenými v příručce Komise o externích nákladech na dopravu (10), intenzita podpory zůstává pod určitými prahovými hodnotami a podpora je poskytována pouze na skutečně poskytnuté služby udržitelné pozemní přepravy. Tím je zajištěno, že je podpora striktně omezena na náhradu externích nákladů spojených s používáním udržitelnějšího druhu dopravy.

(23)

Toto nařízení by se kromě toho mělo vztahovat na provozní podporu určenou podnikatelům v dopravě nebo organizátorům dopravy při zavádění nových komerčních spojů železniční nákladní dopravy nebo vnitrozemské vodní nákladní dopravy pouze v případě, je-li narušení hospodářské soutěže a obchodu omezené a podléhá-li přesně stanoveným podmínkám. To platí v případě, že se výše podpory vypočítá podle provozních ztrát, které příjemci vznikly během prvních pěti let provozu nového komerčního spoje nákladní dopravy, a že intenzita podpory zůstává pod určitou prahovou hodnotou.

(24)

Investice do zařízení železničních služeb, zařízení vnitrozemské vodní dopravy, multimodálních zařízení železniční nebo vnitrozemské vodní dopravy a do soukromých vleček v celé Unii mají zásadní význam pro zajištění konektivity, udržitelného fungování hospodářství a soudržnosti mezi členskými státy. Tyto investice podporují priority Strategie Komise pro udržitelnou a inteligentní mobilitu (11) z roku 2020, která upřednostňuje rozvoj zařízení pro multimodální dopravu. Toto nařízení by se mělo vztahovat na investiční podporu na výstavbu, modernizaci a obnovu zařízení železničních služeb, zařízení vnitrozemské vodní dopravy, multimodálních zařízení železniční nebo vnitrozemské vodní dopravy a soukromých vleček. Toto nařízení by se nemělo vztahovat na podporu na přístavní infrastrukturu (místa stání, mola atd.) a na podporu na přístupovou infrastrukturu přístavů, které jsou způsobilé pro podporu podle nařízení Komise (EU) č. 651/2014 (12). Toto nařízení by se však mělo vztahovat na podporu na přístavní superstrukturu (povrchové úpravy, např. pro skladování, zařízení služeb, jako jsou sklady, jakož i vybavení používané při provozu zařízení), pokud se dotčená superstruktura nachází v zařízení vnitrozemské vodní dopravy nebo v zařízení multimodální dopravy s železničním nebo vnitrozemským vodním spojením. U tohoto druhu podpory by měla být snížena administrativní zátěž způsobená oznamováním jednoduchých opatření státní podpory, což Komisi také umožní zaměřit se na případy, jež mohou nejvíce narušovat hospodářskou soutěž. Podmínky pro vynětí investiční podpory na zařízení železničních služeb, zařízení vnitrozemské vodní dopravy, multimodálních zařízení železniční nebo vnitrozemské vodní dopravy a soukromé vlečky z oznamovací povinnosti by měly omezovat narušení hospodářské soutěže a obchodu, jež by oslabovalo rovné podmínky na vnitřním trhu. Narušení obchodu a hospodářské soutěže je omezeno zejména zajištěním přiměřenosti podpory.

(25)

Toto nařízení by se mělo vztahovat na investiční podporu na pořízení vozidel pro železniční nebo vnitrozemskou vodní dopravu a určitých kategorií vybavení nezbytného pro udržitelnou multimodální dopravu (tj. intermodálních nákladových jednotek a jeřábů na palubách plavidel) pouze v případě, je-li narušení hospodářské soutěže a obchodu omezené. Pokud jde o pořízení určitých typů vybavení pro udržitelnou multimodální dopravu, je tomu tak v případě režimů podpory zahrnujících jeřáby na palubách plavidel a část nákladů na intermodální nákladové jednotky, u nichž intenzita podpory nepřekračuje přesně stanovené prahové hodnoty. Pokud jde o pořízení vozidel pro železniční nebo vnitrozemskou vodní dopravu, je tomu tak v případě, kdy má podpora formu záruky poskytnuté kupujícímu vozidla za přesně stanovených podmínek. V železničním odvětví mají malé a střední podniky a noví účastníci na trhu potíže s obnovou nebo rozšířením svého vozového parku kvůli vysokým investičním nákladům na pořízení kolejových vozidel a obtížnému přístupu k financování. Malé podniky se střední tržní kapitalizací se potýkají s podobnými obtížemi. V odvětví vnitrozemské vodní dopravy patří většina podnikatelů mezi malé a střední podniky nebo maximálně mezi malé podniky se střední tržní kapitalizací. Kvůli obtížnému přístupu k financování je pro ně tudíž nesnadné obnovovat nebo rozšiřovat svůj vozový park. Investiční podpora ve formě záruk pro nové účastníky na trhu v odvětví železniční dopravy, malé a střední podniky a malé podniky se střední tržní kapitalizací v odvětví železniční a vnitrozemské vodní dopravy proto podporuje udržitelnou dopravu, aniž by nepřiměřeně narušovala hospodářskou soutěž a obchod.

(26)

V souladu s dopravní a digitální politikou Unie je třeba dále usilovat o umožnění komunikace mezi různými dopravními informačními systémy, jakož i o koordinaci dopravních sítí a přeshraniční hospodářské soutěže a o zlepšení bezpečnosti dopravy v Unii. To je nutné kvůli rozdílným standardům dopravních sítí, nedostatečné technické harmonizaci, nekompatibilním nástrojům a systémům pro sběr údajů a obavám ohledně sdílení údajů a svrchovanosti v oblasti údajů. Zkušenosti s posuzováním opatření na podporu interoperability oznámených podle Pokynů ke státní podpoře pro železniční podniky z roku 2008 (13) navíc ukázaly, že k náhlým selháním trhu dochází kvůli selháním koordinace a „nevýhodě prvního hráče na trhu“, kdy výhody spojené se zavedením určité technologie nebo normy přesahují komerční zájem podnikatelů v dopravě.

(27)

Tak je tomu například u systémů řízení vlaků a provozu, jako je evropský systém řízení železničního provozu (ERTMS). ERTMS je jednotný evropský systém zabezpečení a řízení rychlosti, který zajišťuje interoperabilitu vnitrostátních železničních systémů, snižuje náklady na nákup a údržbu zabezpečovacích systémů a zvyšuje rychlost vlaků, kapacitu infrastruktury a úroveň bezpečnosti železniční dopravy. ERTMS se skládá z evropského vlakového zabezpečovacího systému (ETCS), tj. systému kabinové signalizace, který zahrnuje automatické zabezpečení vlaku, železniční mobilní rádiové zařízení (RMR) a automatické vedení vlaku (ATO). Systém RMR, který se v současné době používá pro železniční provoz, konkrétně globální systém pro mobilní komunikace v železničním provozu (GSM-R), vychází ze specifikací, jejichž konečná verze byla vypracována před dvaceti lety. Kvůli technologickému zastarávání není pravděpodobné, že by průmyslová podpora systému GSM-R byla zajišťována i po roce 2031. Vzhledem k omezeným negativním účinkům podpory na interoperabilitu na hospodářskou soutěž a obchod a s ohledem na získané zkušenosti by se toto nařízení mělo na takovouto podporu vztahovat za přesně vymezených podmínek.

(28)

Pro podporu konkurenceschopnosti železniční a vnitrozemské vodní dopravy je rovněž nezbytné podporovat technické přizpůsobení a modernizaci odvětví udržitelné pozemní dopravy. Podpora na tyto investice by měla podléhat podmínkám, které omezují narušení hospodářské soutěže a obchodu, jež by oslabilo rovné podmínky na vnitřním trhu. Podmínky vynětí této podpory z oznamovací povinnosti by zejména měly zajistit nezbytnost a přiměřenost podpory a zahrnovat záruky týkající se druhu podpory a způsobilých nákladů.

(29)

Podpora podnikům na přizpůsobení se budoucím normám Unie by mohla vést k rychlejšímu dosažení vysoké úrovně harmonizace a standardizace. Podpora by neměla být z oznamovací povinnosti vyňata, pokud podniky tyto investice realizují k dosažení souladu s normami Unie, které již byly přijaty. Avšak v případech, kdy byla příslušná norma Unie již přijata, zatím však nevstoupila v platnost, může mít podpora motivační účinek, pokud motivuje k realizaci a dokončení investice alespoň dvanáct měsíců před vstupem normy v platnost, neplatí-li norma se zpětnou účinností. Aby členské státy nebyly odrazeny od stanovení povinných vnitrostátních norem, které jsou přísnější nebo ambicióznější než odpovídající normy Unie, mohou mít opatření podpory motivační účinek bez ohledu na existenci takových vnitrostátních norem. Totéž platí i o podpoře poskytnuté v situaci, kdy normy Unie neexistují, ale byly přijaty povinné vnitrostátní normy.

(30)

Vzhledem k vyššímu riziku nepatřičného narušení hospodářské soutěže a obchodu by Komise měla po oznámení posoudit určité kategorie podpory, pokud se týkají vysokých částek podpory poskytovaných na jeden projekt. Podpora poskytnutá nad určité prahové hodnoty by proto měla nadále podléhat oznamovací povinnosti stanovené v čl. 108 odst. 3 Smlouvy. Mělo by být zajištěno, že tyto prahové hodnoty nejsou obcházeny umělým rozdělováním projektů do několika projektů s podobnými charakteristikami, cíli nebo příjemci.

(31)

Jelikož velké režimy podpory mají potenciálně větší dopad na obchod a hospodářskou soutěž, měly by režimy podpory, jejichž rozpočet v jakémkoli daném roce nebo celkově přesahuje určitou prahovou hodnotu odvozenou od absolutní částky, podléhat hodnocení státní podpory. Cílem hodnocení by mělo být ověření: i) toho, zda byly potvrzeny předpoklady a podmínky slučitelnosti režimu, a ii) účinnosti opatření podpory s ohledem na jeho obecné a specifické cíle. Hodnocení by mělo udávat rovněž dopad režimu na hospodářskou soutěž a obchod. Pro zajištění rovného zacházení by se mělo hodnocení státní podpory provádět na základě Komisí schváleného plánu hodnocení. Tento plán by obvykle měl být vypracován v době přípravy režimu a schválen včas před vstupem režimu v platnost, může se však stát, že to někdy nebude možné. Aby se v takových případech nemusel odkládat vstup režimů podpory v platnost, mělo by se toto nařízení na takové režimy vztahovat během počátečního období maximálně šesti měsíců. Komise by měla mít možnost po schválení plánu hodnocení toto období prodloužit. Pro výše uvedený účel by měl být plán hodnocení Komisi oznámen do 20 pracovních dnů od vstupu režimu platnost. Komise by také měla mít výjimečně možnost rozhodnout, že vzhledem ke zvláštním charakteristikám daného případu není hodnocení nutné.

(32)

Členské státy by měly být povinny poskytnout Komisi veškeré informace, které potřebuje k posouzení plánu hodnocení. Komise by také měla mít možnost bez zbytečného odkladu si vyžádat další informace, je-li to nezbytné. Změny režimů, které podléhají hodnocení, jestliže se nejedná o změny, které nemohou mít dopad na slučitelnost režimu podpory v rámci oblasti působnosti tohoto nařízení nebo které nemohou významně ovlivnit obsah schváleného plánu hodnocení, by měly být z oblasti působnosti tohoto nařízení vyňaty. Za změny, které významně ovlivňují obsah schváleného plánu hodnocení, by v zásadě neměly být považovány změny, jako jsou čistě formální úpravy nebo administrativní úpravy, včetně změn provedených v rámci opatření spolufinancovaných Unií.

(33)

Za účelem určení, zda jsou dodrženy prahové hodnoty oznamovací povinnosti a maximální intenzity podpory stanovené v tomto nařízení, by se měla brát v potaz celková výše opatření podpory na podpořenou činnost nebo projekt. Toto nařízení by mělo stanovit podmínky, za nichž lze jednotlivé kategorie podpory kumulovat. Podporu vyňatou z oznamovací povinnosti podle tohoto nařízení by mělo být možné kumulovat s jakoukoli jinou slučitelnou podporou vyňatou podle jiných nařízení nebo s jakoukoli jinou podporou schválenou Komisí, pokud se tato opatření týkají různých identifikovatelných způsobilých nákladů. Pokud se různé zdroje podpory týkají týchž – částečně či plně se překrývajících – identifikovatelných způsobilých nákladů, kumulace by měla být přípustná až do dosažení nejvyšší intenzity podpory nebo výše podpory použitelné pro danou podporu podle tohoto nařízení. Toto nařízení by mělo stanovit rovněž zvláštní pravidla pro kumulaci opatření podpory s identifikovatelnými způsobilými náklady a bez takovýchto nákladů a pro kumulaci s podporou de minimis. Podpora de minimis často není poskytnuta na konkrétní identifikovatelné způsobilé náklady nebo ji k nim nelze přiřadit. V takových případech by mělo být možné podporu de minimis volně kumulovat se státní podporou vyňatou z oznamovací povinnosti na základě tohoto nařízení. Je-li však podpora de minimis poskytnuta na tytéž identifikovatelné způsobilé náklady jako státní podpora vyňatá na základě tohoto nařízení, měla by být kumulace povolena pouze do maximální intenzity podpory, která je stanovena v kapitole II tohoto nařízení.

(34)

O státní podporu se nejedná v případě financování, které centrálně spravují orgány, agentury, společné podniky nebo jiné subjekty Unie a které není přímo ani nepřímo pod kontrolou členských států. Pokud je takové financování kombinováno se státní podporou, měla by se při určování toho, zda jsou dodrženy prahové hodnoty oznamovací povinnosti a maximální intenzity podpory nebo maximální částky podpory, brát v potaz pouze státní podpora. To by mělo platit za předpokladu, že celková výše veřejných finančních prostředků poskytnutých k úhradě týchž způsobilých nákladů nepřekračuje nejvýhodnější míru financování stanovenou v použitelných ustanoveních práva Unie.

(35)

Transparentnost státní podpory je nezbytná pro správné uplatňování pravidel Smlouvy a vede k lepšímu dodržování předpisů, větší odpovědnosti, vzájemnému hodnocení a v konečném důsledku k efektivnějšímu vynakládání veřejných prostředků. K zajištění transparentnosti by členské státy měly na regionální nebo celostátní úrovni vytvořit souhrnné internetové stránky obsahující souhrnné informace o každém opatření podpory vyňatém na základě tohoto nařízení. Alternativně by členské státy měly mít možnost zveřejnit souhrnné informace o každém vyňatém opatření podpory v modulu Komise pro transparentní přidělování státní podpory. V souladu se zavedenou praxí pro zveřejňování informací podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 (14) by měl být používán standardní formát. Tento formát by měl umožňovat vyhledávání, stahování a snadné zveřejnění informací na internetu. Odkazy na internetové stránky všech členských států věnované státním podporám by měly být zveřejněny na internetových stránkách Komise. V souladu s čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) 2022/2586 by měly být na internetových stránkách Komise zveřejněny souhrnné informace o každém opatření podpory vyňatém z oznamovací povinnosti na základě tohoto nařízení.

(36)

Prosazování pravidel státní podpory do značné míry závisí na spolupráci členských států. Členské státy by proto měly přijmout všechna nezbytná opatření k zajištění dodržování tohoto nařízení, a to i v případě všech příslušných podmínek u jednotlivých podpor poskytnutých na základě režimů, na něž se vztahují blokové výjimky.

(37)

K zajištění účinného monitorování opatření podpory v souladu s nařízením (EU) 2022/2586 je vhodné stanovit požadavky na zprávy členských států týkající se opatření podpory, která byla vyňata v souladu s tímto nařízením. Mimoto je vhodné stanovit pravidla pro záznamy o podpoře vyňaté na základě tohoto nařízení, které by členské státy měly uchovávat, s ohledem na promlčecí lhůtu stanovenou v článku 17 nařízení Rady (EU) 2015/1589 (15).

(38)

K posílení účinnosti podmínek slučitelnosti stanovených v tomto nařízení by Komise měla mít možnost odejmout výhodu blokové výjimky do budoucna v případě, že tyto podmínky nebudou splněny. Komise by měla mít možnost omezit toto odnětí na určité druhy podpory, určité příjemce nebo na opatření podpory přijatá určitými orgány, týká-li se nedodržování tohoto nařízení pouze určité omezené skupiny opatření nebo určitých orgánů. Takové cílené odnětí by mělo být přiměřeným prostředkem nápravy, který by přímo souvisel se zjištěným případem nedodržení podmínek. Pokud podpora není oznámena a nesplňuje všechny podmínky pro vynětí z oznamovací povinnosti, představuje protiprávní podporu, kterou Komise přezkoumá příslušným postupem stanoveným v nařízení (EU) 2015/1589 pro neoznámenou podporu. Odnětí výhody blokové výjimky do budoucna by nemělo mít žádný vliv na skutečnost, že na jakákoli minulá opatření vyhovující tomuto nařízení se bloková výjimka vztahovala.

(39)

Za účelem odstranění rozdílů, které mohou vést k narušení hospodářské soutěže a obchodu, a v zájmu usnadnění koordinace mezi různými iniciativami Unie a členských států, jež se zaměřují na malé a střední podniky, jakož i z důvodu transparentnosti správy a právní jistoty by definice malých a středních podniků ve smyslu přílohy I tohoto nařízení měla vycházet z definice v doporučení Komise 2003/361/ES (16).

(40)

Politika státní podpory by měla být pravidelně revidována na základě zkušeností Komise v této oblasti. Doba použitelnosti tohoto nařízení by proto měla být omezena. Je vhodné stanovit přechodná ustanovení, jimiž se budou řídit vyňaté režimy podpory od konce doby použitelnosti tohoto nařízení. Tato pravidla by měla členským státům poskytnout čas na to, aby se přizpůsobily jakémukoli budoucímu režimu,