(1)

Komise uložila antidumpingová cla (dále jen „původní opatření“) na dovoz ocelových kol pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „Čína“) prováděcím nařízením (EU) 2020/353 (2) (dále jen „původní nařízení“), které bylo změněno prováděcím nařízením Komise (EU) 2020/1165 (3) (dále jen „pozměňující nařízení“).

(2)

Antidumpingová cla se pohybovala mezi 50,3 % a 66,4 %.

(3)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti platných antidumpingových opatření (4) obdržela Komise žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(4)

Žádost podalo dne 4. prosince 2024 Sdružení evropských výrobců kol (dále jen „EUWA“ nebo „žadatel“) jménem výrobního odvětví Unie, které se zabývá výrobou ocelových kol, ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení (dále jen „žádost“). Žádost byla odůvodněna tím, že pokud by opatření proti dovozu pocházejícímu z ČLR pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k obnovení dumpingu a újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(5)

Po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení Komise zjistila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, a dne 3. března 2025 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz ocelových kol pocházejících z ČLR (dále jen „dotčená země“) do Unie na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (5) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(6)

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2024 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2021 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(7)

V oznámení o zahájení byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Kromě toho Komise výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé dovozce, uživatele, obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich přezkum před pozbytím platnosti týká, a vyzvala je k účasti. Komise rovněž informovala vládu Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) a poskytla jí dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v Číně ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(8)

Zúčastněné strany měly příležitost vyjádřit se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. O slyšení nepožádala žádná ze zúčastněných stran.

(9)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení může přistoupit k výběru reprezentativního vzorku zúčastněných stran.

(10)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že vybrala předběžný vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě objemu výroby a prodeje obdobného výrobku v Unii během období přezkumného šetření a zároveň také přihlédla k zeměpisnému rozložení. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii se sídlem ve třech členských státech, kteří společně představují více než 40 % odhadovaného celkového objemu výroby a prodeje obdobného výrobku v Unii.

(11)

V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Nebyly obdrženy žádné připomínky. Komise proto dospěla k závěru, že vzorek je pro výrobní odvětví Unie reprezentativní, a dne 11. března 2025 vzorek potvrdila. Komise pověřila výrobce v Unii zařazené do vzorku, aby odpověděli na dotazník, který byl v den zahájení přezkumu zpřístupněn online (6).

(12)

Výrobci v Unii zařazení do vzorku, jakož i ostatní výrobci v Unii, kteří se zúčastnili tohoto šetření, vzhledem k obavám z odvetných opatření některých svých zákazníků požádali Komisi, aby jejich totožnost byla po celou dobu řízení podle článku 19 základního nařízení utajena. Komise na základě oprávněných důvodů uvedených v žádosti s poskytnutím anonymity výrobcům v Unii souhlasila.

(13)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení.

(14)

Žádný z dovozců, kteří nejsou ve spojení, požadované informace neposkytl, ani nesouhlasil se zařazením do vzorku. Komise proto rozhodla, že výběr vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení, není nutný.

(15)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise mimoto požádala stálou misi ČLR při Evropské unii, aby určila a/nebo kontaktovala další případné vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(16)

Žádný z výrobců v ČLR požadované informace a souhlas se zařazením do vzorku neposkytl. Komise proto dospěla k závěru, že při šetření nespolupracoval žádný výrobce v Číně.

(17)

Komise neobdržela žádnou odpověď na dotazník pro čínskou vládu uvedený v 7. bodě odůvodnění. Ze strany ČLR tedy nebyla žádná spolupráce.

(18)

Vyplněné dotazníky byly obdrženy od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(19)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a ke stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto výrobců v Unii (7):

(20)

Kromě toho Komise provedla dálkovou křížovou kontrolu odpovědi společnosti 3 na dotazník a ověření makroukazatelů předložených žadatelem v jeho prostorách.

(21)

Dne 8. ledna 2026 Komise zveřejnila základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat platná antidumpingová cla. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly k poskytnutým informacím vyjádřit.

(22)

Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(23)

Výrobek, který je předmětem tohoto přezkumu, je stejný jako v původním šetření, a to kola z oceli určená k použití na pozemní komunikaci, též s příslušenstvím a též vybavená pneumatikami, určená pro:

(24)

Nejsou v něm zahrnuty tyto výrobky:

(25)

Dotčeným výrobkem v tomto šetření je výrobek, který je předmětem přezkumu, pocházející z ČLR, v současnosti kódů KN ex 8708 70 10 , ex 8708 70 99 a ex 8716 90 90 (kódy TARIC 8708 70 10 80, 8708 70 10 85, 8708 70 99 20, 8708 70 99 80, 8716 90 90 95 a 8716 90 90 97) (dále jen „dotčený výrobek“).

(26)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a stejná základní použití:

(27)

Tyto výrobky se proto považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(28)

Během období přezkumného šetření, tj. od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2024, dovoz ocelových kol z ČLR pokračoval, i když na nízké úrovni. Během celého posuzovaného období byl podíl uvedeného dovozu na trhu nižší než 1 % (0,8 % v období přezkumného šetření), zatímco v období šetření v rámci původního šetření dosáhl tento podíl 5,3 %.

(29)

Jak je uvedeno v 16. bodě odůvodnění, žádný z vyvážejících výrobců z ČLR při šetření nespolupracoval. Komise proto orgány ČLR informovala, že vzhledem k nedostatečné spolupráci může Komise použít článek 18 základního nařízení a založit svá zjištění o přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy týkající se vývozců/výrobců v ČLR na dostupných údajích. Komise od čínské vlády žádné připomínky ani tvrzení týkající se použití článku 18 základního nařízení neobdržela.

(30)

V důsledku toho byla v souladu s článkem 18 základního nařízení zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu založena na dostupných údajích, zejména na informacích uvedených v žádosti o přezkum a statistických údajích vycházejících z údajů oznámených Komisi členskými státy v souladu s čl. 14 odst. 6 základního nařízení (dále jen „databáze podle čl. 14 odst. 6“). Kromě toho Komise použila další zdroje veřejně dostupných informací, jako jsou Světová banka, databáze Global Trade Atlas (dále jen „GTA“), databáze Orbis Bureau van Dijk (dále jen „Orbis“) a statistiky získané z databáze Tureckého statistického úřadu (dále jen „TUIK“) a tureckého regulačního orgánu pro trh s energií (dále jen „EMRA“).

(31)

Vzhledem k tomu, že při zahájení šetření byly k dispozici dostatečné důkazy, které v souvislosti s Čínou prokazují existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zahájila Komise šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(32)

Aby Komise získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho v bodě 5.3 oznámení o zahájení vyzvala Komise všechny zúčastněné strany, aby sdělily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy ohledně použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie. Jak se uvádí v 17. bodě odůvodnění, nebyla od čínské vlády obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise následně dne 15. července 2025 čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v Číně použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(33)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy může být pro účely určení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot nutné zvolit vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Komise dále uvedla, že prozkoumá další možné vhodné země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a první odrážce základního nařízení.

(34)

Dne 11. září 2025 informovala Komise prostřednictvím poznámky zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty. V této poznámce Komise poskytla seznam všech výrobních činitelů, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie, které se používají při výrobě ocelových kol (dále jen „poznámka o výrobních činitelích“). Kromě toho Komise na základě kritérií pro výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot určila jako vhodnou reprezentativní zemi Turecko. K poznámce o výrobních činitelích Komise neobdržela žádné připomínky.

(35)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(36)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a  „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“ .

(37)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a vyvážejících výrobců je použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(38)

V nedávných šetřeních týkajících se odvětví oceli v ČLR (8) Komise zjistila, že dochází k podstatným zkreslením ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(39)

Při těchto šetřeních Komise zjistila, že v ČLR dochází k významným vládním zásahům, což vede k narušení účinné alokace zdrojů v souladu s tržními zásadami (9). Komise především dospěla k závěru, že v odvětví oceli, jež je hlavní surovinou pro výrobu výrobku, který je předmětem šetření, přetrvává nejen značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (10), ale čínská vláda rovněž může zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (11). Komise dále shledala, že fungování trhu dále narušují přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích i při dodávkách surovin a vstupů. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že jsou zdroje soustředěny do odvětví označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly rozdělovány v souladu s tržními silami (12). Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (13). Ve stejném duchu zjistila Komise zkreslení mzdových nákladů v odvětví oceli ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (14), jakož i narušení finančních trhů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů v ČLR ke kapitálu (15).

(40)

Stejně jako v předchozích šetřeních týkajících se odvětví oceli v ČLR Komise v tomto šetření prozkoumala, zda je vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených v podnětu a v pracovním dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření na ochranu obchodu (dále jen „zpráva“) (16), který vychází z veřejně dostupných zdrojů. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných vládních zásahů do hospodářství ČLR obecně, ale také konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví, včetně výrobku, který je předmětem šetření. Komise tyto důkazy dále doplnila svým vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií relevantních pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR, jak bylo v tomto ohledu rovněž zjištěno v předchozích šetřeních.

(41)

V žádosti byly doloženy příklady prvků naznačujících existenci zkreslení uvedených v čl. 2 odst. 6a písm. b) první až šesté odrážce základního nařízení a uvádělo se v ní, že tržní podmínky, zejména náklady a ceny, v čínském ocelářském průmyslu nejsou řízeny tržními silami nabídky a poptávky, ale jsou narušovány státními zásahy do hospodářství.

(42)

V žádosti byly uvedeny odkazy na příslušné části zprávy (17) a byly v ní zdůrazněny zejména tyto skutečnosti:

(43)

V žádosti byl tedy formulován závěr, že systémová zkreslení v Čínské lidové republice ovlivňují celý hodnotový řetězec oceli, včetně ocelových kol. Tato zkreslení se týkají všech klíčových výrobních činitelů, jako jsou suroviny, energie, půda, financování a pracovní síla. V důsledku toho, že vládní zásahy jsou všudypřítomné v celé zemi, je významným netržním zkreslením rovněž vystaveno celé čínské odvětví oceli.

(44)

V čínském odvětví oceli přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády. Mnozí z největších výrobců oceli jsou ve vlastnictví státu. Mezi příklady státních podniků působících v odvětví oceli patří: Ansteel Group (24) a Baowu Steel Group (25), což jsou státní podniky ovládané ústřední Komisí Státní rady pro dohled nad státem vlastněnými aktivy a jejich správu (dále jen „SASAC“), Baotou Steel Group, státní podnik vlastněný vládou Vnitřního Mongolska (26), a Shougang Group (27), podnik ve vlastnictví státu, který je plně vlastněn společností Beijing State-Owned Asset Management Ltd (28).

(45)

Nejnovější čínské politické dokumenty týkající se odvětví oceli navíc potvrzují, že čínská vláda přikládá tomuto odvětví stále velký význam, včetně záměru zasahovat do tohoto odvětví s cílem formovat je v souladu s vládní politikou. Příkladem toho je poradní stanovisko ministerstva průmyslu a informačních technologií týkající se podpory vysoce kvalitního rozvoje ocelářského průmyslu, které vyzývá k dalšímu upevnění průmyslové základny a výraznému zlepšení úrovně modernizace průmyslového řetězce (29), včetně dodávek speciální oceli, jež je vstupem používaným k výrobě výrobku, který je předmětem šetření. Toto poradní stanovisko konkrétně požaduje „[p]odporovat fúze a reorganizace podniků. Podporovat vedoucí podniky v odvětví, aby prováděly fúze a reorganizace a vytvořily řadu supervelkých skupin ocelářských podniků světového významu. Opírat se o dominantní podniky v odvětví, rozvíjet jeden až dva specializované vedoucí podniky v oblasti nerezové oceli, speciální oceli, […]“. Dále výslovně požaduje „[p]odporovat ocelářské společnosti, aby se zaměřily na modernizaci navazujících průmyslových odvětví a na směr rozvoje nově vznikajících strategických průmyslových odvětví, zaměřily se na vývoj malých sérií a více druhů klíčových ocelí, jako jsou vysoce kvalitní speciální oceli, speciální legované oceli pro špičková zařízení a oceli pro základní díly“ (30).

(46)

Dalším příkladem záměru čínské vlády zasahovat do odvětví oceli je 14. pětiletý plán rozvoje odvětví surovin, podle něhož se toto odvětví bude „držet kombinace vedoucího postavení na trhu a vládní podpory“ a bude  „kultivovat skupinu předních společností s vedoucím postavením v oblasti ekologie a klíčovou konkurenceschopností“ (31).

(47)

Pracovní plán stabilního růstu ocelářského průmyslu ministerstva průmyslu a informačních technologií z roku 2023 (32) navíc stanoví tyto cíle: „V roce 2023 […] mají investice do stálých aktiv v celém odvětví udržovat stabilní růst a hospodářské přínosy se mají výrazně zlepšit; investice tohoto odvětví do výzkumu a vývoje mají pokud možno dosáhnout 1,5 %; růst přidané hodnoty v tomto odvětví má dosáhnout přibližně 3,5 %; v roce 2024 má být dále optimalizováno prostředí průmyslového rozvoje a struktura průmyslu, má pokračovat přechod na špičkové, inteligentní a ekologické výrobky a růst přidané hodnoty v tomto odvětví má překročit 4 %“ a předpokládá státem předepsanou konsolidaci podniků v ocelářském průmyslu: „[v]yzývat vedoucí podniky v odvětví, aby prováděly fúze a akvizice, vytvářely supervelké skupiny železářských a ocelářských podniků světového významu a podporovaly optimální uspořádání vnitrostátních kapacit výroby železa a oceli. Podporovat specializované podniky s vedoucí úlohou v určitých segmentech trhu s ocelí s cílem dále integrovat zdroje a vytvořit ekosystém ocelářského průmyslu. Podporovat železářské a ocelářské podniky, aby prováděly meziregionální […] fúze a reorganizace […]. Zvážit poskytnutí větší politické podpory pro náhradu kapacit železářským a ocelářským podnikům, které provedly významné fúze a reorganizace.“

(48)

Podobné příklady záměru čínské vlády dohlížet na vývoj odvětví oceli a řídit jej lze vidět i na úrovni provincií, například v provincii Che-pej, kde místní vláda v roce 2020 vydala tříletý akční plán rozvoje klastrů v ocelářském průmyslovém řetězci. Tento plán požaduje „soustavně uskutečňovat skupinový rozvoj organizací, urychlit reformu smíšeného vlastnictví státních podniků, zaměřit se na podporu meziregionálních fúzí a reorganizaci soukromých železářských a ocelářských podniků a usilovat o vytvoření jedné až dvou velkých skupin světové úrovně a tří až pěti velkých skupin s vnitrostátním vlivem.”  (33) Kromě toho je v plánu provincie Che-pej pro odvětví oceli uvedeno: „Dodržovat strukturální úpravy a zdůrazňovat diverzifikaci výrobků. Neochvějně podporovat strukturální úpravy a optimalizaci uspořádání železářského a ocelářského průmyslu, podporovat konsolidaci, reorganizaci, transformaci a modernizaci podniků a všestranně podporovat rozvoj železářského a ocelářského průmyslu směrem k velkým podnikům, modernizaci technického vybavení, diverzifikaci výrobních procesů a diverzifikaci navazujících výrobků.“  (34)

(49)

Konkrétněji, pokud jde o vstupy používané k výrobě výrobku, který je předmětem šetření, plán provincie Che-pej požaduje, aby se „[u]rychlil vývoj a používání špičkových technologií a klíčových nových ocelových materiálů, zvýšil se podíl vysoce kvalitních a speciálních druhů oceli, posílila se stabilita kvality velkých a rozsáhlých výhodných výrobků a vznikla ‚pyramidová‘ struktura výrobků. Do konce roku 2020 se podíl běžné nízkolegované a legované oceli zvýší na 20 % a do konce roku 2022 dosáhne přibližně 25 %, což poskytne podporu a záruku pro modernizaci navazujících průmyslových odvětví“  (35) .

(50)

Podobně prováděcí plán provincie Che-nan pro transformaci a modernizaci ocelářského průmyslu v rámci 14. pětiletého plánu vyžaduje „zaměřit se na národní strategické potřeby, vést podniky k podpoře optimalizace a modernizace struktury výrobků, rozvíjet vysoce kvalitní speciální ocel, vysoce výkonnou ocel pro námořní inženýrství, speciální legovanou ocel pro špičková zařízení, ocel pro základní díly a další ‚speciální, vysoce kvalitní‘ klíčové druhy a zvýšit přidanou hodnotu a konkurenceschopnost ocelářských výrobků“. (36)

(51)

Podobné cíle průmyslové politiky lze nalézt také v plánovacích dokumentech jiných provincií, například Ťiang-su (37), Šan-tung (38), Šan-si (39) nebo Če-ťiang (40).

(52)

Ačkoli jsou výrobci ocelových kol v Číně převážně soukromé společnosti, státní kontrola a zásahy nejsou z obecného výše popsaného rámce vyloučeny. Výše popsaná pravidla se běžně uplatňují ve všech oblastech čínského hospodářství, ve všech odvětvích, včetně výrobců ocelových kol a dodavatelů jejich vstupů. Jelikož výrobek, který je předmětem šetření, navíc představuje pododvětví ocelářského průmyslu, jsou dostupné informace týkající se výrobců oceli relevantní i pro výrobek, který je předmětem šetření.

(53)

Například předseda představenstva a generální ředitel společnosti Baoshan Iron and Steel Ltd., výrobce oceli, jehož majoritním akcionářem je Baowu Steel Group, působí také jako tajemník stranického výboru společnosti a zástupce tajemníka (41). Funkci tajemníka stranického výboru zastává také předseda představenstva skupiny Wuhan Iron and Steel, kterou rovněž ovládá Baowu Steel Group (42). Kromě toho „skupina Wuhan Iron and Steel v roce 2022 uskutečnila desáté centralizované studijní a diskusní zasedání studijní skupiny stranického výboru pro teorii s cílem předat a studovat témata ústřední hospodářské pracovní konference a podpořit provádění rozhodnutí a opatření 20. celostátního sjezdu strany a ducha ústřední hospodářské pracovní konference v rámci skupiny Wuhan Iron and Steel. Zasedání předsedal generální zástupce ústředí společnosti China Baowu Wuhan, tajemník stranického výboru a předseda představenstva skupiny Wuhan Iron and Steel, který přednesl požadavky na provádění požadavků ústředního výboru strany, stranického výboru provincie Chu-pej a stranického výboru společnosti China Baowu a další provádění východisek ústřední hospodářské pracovní konference“ (43).

(54)

Předseda představenstva společnosti Baotou Steel Union, která je součástí Baotou Steel Group, je navíc zároveň stranickým tajemníkem ve společnosti. Stejně tak výkonný ředitel společnosti Baotou Steel Union i předseda odborové organizace společnosti vykonávají funkci zástupce stranického tajemníka (44). A v neposlední řadě v rámci Shougang Group působí předseda představenstva jako tajemník stranického výboru, zatímco výkonný ředitel je zástupcem tajemníka stranického výboru společnosti (45).

(55)

V článku 3 stanov Čínské asociace stavebních strojů (CCMA) se uvádí, že organizace „se řídí celkovým vedením Komunistické strany Číny a v souladu s ustanoveními ústavy Komunistické strany Číny vytváří organizace Komunistické strany Číny, aby prováděla stranickou činnost a zajišťovala nezbytné podmínky pro činnost stranických organizací. Subjektem odpovědným za registraci a řízení této asociace je Ministerstvo pro občanské záležitosti Čínské lidové republiky a subjektem odpovědným za budování strany je stranický výbor komise SASAC“ a že „přijímá obchodní vedení a dohled od subjektů odpovědných za registraci a řízení, subjektů odpovědných za budování strany a útvarů pro řízení průmyslu“ (46). Článek 36 stanov asociace CCMA stanoví, že osoby pověřené vedením sdružení se musí „[p]odřídit vedení Komunistické strany Číny, podporovat socialismus s čínskými rysy, rozhodně uplatňovat linii, zásady a politiku strany a mít dobré politické vlastnosti“ (47).

(56)

Kromě toho jsou v čínském odvětví oceli zavedeny politiky, jež pozitivně diskriminují domácí výrobce nebo jinak ovlivňují trh ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení, a tyto politiky jsou obecně použitelné na výrobek, který je předmětem šetření, jelikož odvětví ocelových kol spadá do odvětví oceli. Kromě toho, jak bylo zjištěno v šetření týkajícím se spojovacích prostředků, odvětví spojovacích prostředků je uvedeno v Oznámení Ministerstva průmyslu a informačních technologií o vydání Katalogu pokynů k propagaci a používání první (sady) důležitého technického vybavení (vydání z roku 2019) (48) a také v Katalogu pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci (2019 NDRC) (49) jako podporované odvětví.

(57)

Vedle výše uvedených dokumentů na centrální úrovni existuje řada dokumentů s pokyny na místní, provinční nebo komunální úrovni, které řídí a podporují rozvoj odvětví spojovacích prostředků. Například Motivační politiky pro odvětví spojovacích prostředků v kraji Chaj-jen z roku 2019 uvádějí, že: „Chaj-jen je ‚rodným městem výroby spojovacích prostředků‘ a odvětví spojovacích prostředků je v kraji Chaj-jen také jedním z důležitých tradičních odvětví. […] Za účelem […] posílení inovací a rozvoje odvětví spojovacích prostředků v našem kraji náš kraj nedávno vydal ‚Tříletou zvláštní akční politiku pro digitalizaci a inteligentní transformaci odvětví spojovacích prostředků v kraji Chaj-jen‘. Působnost souvisejících zvláštních fondů se vztahuje na společnosti provádějící digitální a inteligentní transformaci v odvětví spojovacích prostředků“ (50).

(58)

Čínská vláda trvale považuje ocelářský průmysl za klíčové odvětví (51). To potvrzují četné plány, směrnice a další dokumenty se zaměřením na toto odvětví, které jsou vydávány na státní, regionální a obecní úrovni. Podle 14. pětiletého plánu vyčlenila čínská vláda ocelářský průmysl pro transformaci a modernizaci, jakož i pro optimalizaci a restrukturalizaci (52). Také 14. pětiletý plán rozvoje odvětví surovin, který se týká i ocelářského průmyslu, uvádí toto odvětví jako „základ reálné ekonomiky“ a „klíčové odvětví, které formuje mezinárodní konkurenční výhodu Číny“, a stanoví řadu cílů a pracovních metod, které by řídily rozvoj odvětví v období 2021–2025, jako je modernizace technologie, zlepšení struktury odvětví (v neposlední řadě pomocí další koncentrace podniků) nebo digitální transformace (53).

(59)

Z výše uvedeného Pracovního plánu stabilního růstu ocelářského průmyslu (viz 47. bod odůvodnění) navíc vyplývá, jak se čínské orgány na toto odvětví zaměřují v širším kontextu řízení čínského hospodářství čínskou vládou: „[p]odporovat ocelářské společnosti, aby pozorně sledovaly potřeby nové infrastruktury, nové urbanizace, revitalizace venkova a nově vznikajících průmyslových odvětví, a to prostřednictvím velkých inženýrských projektů souvisejících s ‚14. pětiletým plánem‘ v různých regionech, a vyvinout veškeré úsilí k zajištění dodávek oceli. Zavést a prohlubovat mechanismy spolupráce v předcházející a navazující fázi mezi ocelářským průmyslem a klíčovými odvětvími zpracovávajícími ocel, jako je loďařství, doprava, stavebnictví, energetika, automobily, domácí spotřebiče, zemědělské stroje a těžká zařízení, provádět činnosti k propojení výroby a poptávky a aktivně rozšiřovat oblasti využití oceli.“ (54)

(60)

Celkově lze říci, že čínská vláda zavedla opatření, která mají hospodářské subjekty přimět k tomu, aby dodržovaly cíle veřejné politiky v oblasti podpory preferovaných průmyslových odvětví, včetně výroby hlavních surovin používaných k výrobě výrobku, který je předmětem šetření. Taková opatření brání volnému působení tržních sil.

(61)

Současné šetření neodhalilo žádné důkazy o tom, že by diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání zákonů týkajících se úpadku a vlastnictví v odvětví oceli podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení nemělo vliv na výrobce výrobku, který je předmětem šetření.

(62)

Výrobek, který je předmětem šetření, je rovněž ovlivněn zkreslením mzdových nákladů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení, jak je rovněž uvedeno výše ve 42. bodě odůvodnění. Tato zkreslení ovlivňují odvětví jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem šetření, nebo hlavních vstupů), tak nepřímo (v přístupu ke vstupům od společností, na které se vztahuje stejný pracovněprávní systém v ČLR) (55).

(63)

Ve stávajícím šetření nebyl navíc předložen žádný důkaz o tom, že odvětví výrobku, který je předmětem šetření, není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, jak je uvedeno také výše v 42. bodě odůvodnění. Výše uvedený pracovní plán stabilního růstu (viz 47. bod odůvodnění) znázorňuje tento typ vládních zásahů velmi dobře: „Povzbuzovat finanční instituce k tomu, aby aktivně poskytovaly finanční služby ocelářským společnostem, které provádějí fúze a reorganizace, úpravy uspořádání, transformaci a modernizaci v souladu se zásadami kontroly rizika a udržitelnosti podnikání.“ Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(64)

A konečně Komise připomíná, že pro výrobu výrobku, který je předmětem šetření, je zapotřebí řada vstupů. Když výrobci výrobku, který je předmětem šetření, tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, jež platí (a vykazují jako své náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jaká byla popsána výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si půjčovat peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru / při alokaci kapitálu. Navíc se na ně vztahuje systém plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(65)

V důsledku toho nejsou vhodné pouze domácí prodejní ceny výrobku, který je předmětem šetření, ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale jsou ovlivněny i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, práce atd.), protože jejich tvorba cen je ovlivněna podstatnými vládními zásahy, jak je popsáno v částech I a II zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(66)

Z dostupných důkazů celkově vyplývá, že ceny výrobku, který je předmětem šetření, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených. Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není ke stanovení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady.

(67)

Čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k dané věci – včetně zprávy a dalších důkazů, které poskytl žadatel – ohledně existence podstatných zkreslení a/nebo ohledně vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení v dané věci.

(68)

Komise neobdržela od zúčastněných stran žádné připomínky týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR.

(69)

S ohledem na výše uvedené Komise přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak je popsáno v následujícím oddíle.

(70)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(71)

Jak je vysvětleno v 34. bodě odůvodnění, Komise dne 11. září 2025 zveřejnila poznámku ke spisu týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty: poznámka o výrobních činitelích. V této poznámce byly mimo jiné popsány skutečnosti a důkazy, na nichž se zakládají výše uvedená kritéria. V poznámce o výrobních činitelích Komise informovala zúčastněné strany o svém záměru považovat v tomto případě za vhodnou reprezentativní zemi Turecko, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(72)

V poznámce o výrobních činitelích určila Komise Turecko jako zemi, která má podobnou úroveň hospodářského rozvoje jako Čína, to znamená, že je Světovou bankou zařazeno na základě hrubého národního důchodu do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“.

(73)

Kromě toho bylo Turecko určeno jako země, kde se výrobek, který je předmětem přezkumu, vyrábí ve významných objemech na regionálním i celosvětově konkurenčním trhu a prostřednictvím podobného výrobního procesu.

(74)

V poznámce o výrobních činitelích Komise pečlivě analyzovala všechny relevantní údaje, které byly k dispozici ve spisu, o výrobních činitelích v Turecku a poukázala na tyto skutečnosti:

(75)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Komise prostřednictvím poznámky o výrobních činitelích informovala zúčastněné strany, že má v úmyslu použít Turecko jako vhodnou reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážkou základního nařízení za účelem získání nezkreslených cen nebo referenčních hodnot pro výpočet běžné hodnoty. Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se vyjádřily ke vhodnosti Turecka jako reprezentativní země. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(76)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Turecko je vhodnou reprezentativní zemí, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(77)

S ohledem na výše uvedenou analýzu dospěla Komise k závěru, že Turecko splňuje kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohlo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi.

(78)

V poznámce o výrobních činitelích Komise uvedla výrobní činitele, jako jsou materiály, energie a pracovní síla, které vyvážející výrobci využívají k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení snadno dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních činitelů uvedených v této poznámce.

(79)

Komise uvedla, že za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke zjištění nezkreslených nákladů na většinu výrobních činitelů, zejména surovin, údaje z databáze GTA. Dále Komise uvedla, že ke stanovení nezkreslených nákladů práce (57) a nákladů na energii (58) použije údaje úřadů TUIK a EMRA.

(80)

A konečně Komise také uvedla, že ke stanovení prodejních, správních a režijních nákladů a zisku použije databázi Orbis a finanční údaje od dvou tureckých výrobců dotčeného výrobku, jak je uvedeno níže v 90. bodě odůvodnění.

(81)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských vyvážejících výrobců vycházela Komise při stanovení výrobních činitelů používaných při výrobě ocelových kol z informací poskytnutých žadateli.

(82)

S ohledem na všechny informace obsažené v žádosti byly za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní činitele a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní činitelé ocelových kol

(83)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do Turecka vykázanou v databázi GTA. Dovozní cena v Turecku byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí s výjimkou Číny a zemí, které nejsou členy WTO, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (59).

(84)

Komise se rozhodla vyloučit dovoz z Číny do Turecka, neboť v oddíle 3.2.3 dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně. Jelikož neexistují žádné důkazy, které by svědčily o tom, že tatáž zkreslení neovlivňují stejnou měrou výrobky určené na vývoz, měla Komise za to, že tatáž zkreslení ovlivňují vývozní ceny. Po vyloučení dovozu z ČLR do Turecka zůstal objem dovozu z jiných třetích zemí reprezentativní.

(85)

K těmto dovozním cenám by běžně měly být připočteny také ceny vnitrostátní dopravy. Avšak s ohledem na zjištění o dumpingu uvedená v 96. bodě odůvodnění i na povahu tohoto přezkumu před pozbytím platnosti, který má stanovit, zda během období přezkumného šetření přetrvával dumping nebo by mohl být obnoven, a nikoli zjistit jeho přesný rozsah, Komise rozhodla, že úpravy o vnitrostátní dopravu nejsou nezbytné. Takové úpravy by vedly pouze ke zvýšení běžné hodnoty, a tudíž k vyššímu dumpingovému rozpětí.

(86)

Úřad TUIK zveřejňuje podrobné informace o mzdách v různých hospodářských odvětvích v Turecku. Komise použila poslední dostupné statistiky z roku 2022 pro průměrné náklady práce v odvětví výroby motorových vozidel se zařazením pod kód NACE 29 (60).

(87)

Ceny elektřiny pro společnosti (průmyslové uživatele) v Turecku zveřejňuje EMRA. Komise použila údaje o cenách elektřiny pro průmyslové odběratele od ledna do prosince 2024 v odpovídajícím spotřebitelském pásmu (v kWh) za období přezkumného šetření (61).

(88)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu nákladů na výrobní režii, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních činitelích.

(89)

Pro zjištění nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii a vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců použila Komise dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení. Na základě údajů předložených žadateli proto Komise stanovila poměr nákladů na výrobní režii a celkových výrobních nákladů a nákladů práce. Tento procentní podíl byl poté použit na nezkreslenou hodnotu výrobních nákladů pro získání nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii v závislosti na vyráběném modelu.

(90)

Ke stanovení prodejních, režijních a správních nákladů a zisku použila Komise finanční údaje tureckých výrobců Maxion Inci Jant Sanayi A.S. a Maxion Jantas Jant Sanayi ve Ticaret A.S. za účetní rok 2024, jak jsou zveřejněny na oficiálních internetových stránkách skupiny Iochpe-Maxion Group (62).

(91)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu jednotlivých typů výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(92)

Komise nejprve určila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců a v souladu s článkem 18 základního nařízení vycházela Komise z informací o poměru použití každého vstupu (materiálů a pracovní síly), které poskytl žadatel v žádosti o přezkum. Poměry spotřeby, které poskytl žadatel, byly potvrzeny během ověřování. Komise poměry spotřeby vynásobila nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v Turecku, jak je popsáno v oddíle 3.2.6.

(93)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů Komise připočetla prodejní, režijní a správní náklady a zisk, jak je uvedeno v 88. a 89. bodě odůvodnění. Prodejní, režijní a správní náklady a zisk byly stanoveny na základě finančních výkazů uvedených dvou společností za rok 2024, dle údajů uvedených v auditované účetní závěrce těchto společností (viz 89. bod odůvodnění). K nezkresleným výrobním nákladům Komise připočetla tyto položky:

(94)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu jednotlivých typů výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(95)

Komise porovnala početně zjištěnou běžnou hodnotu stanovenou v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení s vývozní cenou určenou dle výše uvedeného postupu.

(96)

Na tomto základě činil rozdíl mezi početně zjištěnou běžnou hodnotou a vývozní cenou na úrovni ceny ze závodu, vyjádřený jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, 224 %. Proto byl vyvozen závěr, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

(97)

V návaznosti na zjištění existence dumpingu během období přezkumného šetření Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu, pokud by byla opatření zrušena. V tomto ohledu Komise analyzovala výrobní kapacity a volné kapacity v Číně a atraktivitu trhu Unie.

(98)

V důsledku nedostatečné spolupráce ze strany čínské vlády a vyvážejících výrobců z Číny bylo toto zkoumání založeno na informacích, které měla Komise k dispozici, tedy na informacích poskytnutých v žádosti o přezkum a na informacích z dalších dostupných zdrojů, jako jsou úřední dovozní statistiky a databáze GTA.

(99)

Z informací ve spisu vyplynulo, že v Číně pro období přezkumného šetření existuje obecná nadměrná kapacita ocelových kol. Podle analýzy trhu provedené žadateli představovala odhadovaná výrobní kapacita dvaceti známých výrobců ocelových kol v ČLR během období přezkumného šetření 102 milionů kusů, přičemž skutečná výroba činila více než 38 milionů kusů.

(100)

V důsledku toho se čínská volná kapacita odhadovala na více než 63 milionů kusů neboli více než 61 %. Tato dostupná volná kapacita se rovná dvojnásobku až trojnásobku odhadované výše spotřeby ocelových kol v Unii, která během období přezkumného šetření činila přibližně 24 milionů kusů.

(101)

Komise proto na základě dostupných údajů dospěla k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, disponují čínští vyvážející výrobci významnou volnou kapacitou, kterou by bylo možné využít pro vývoz do Unie a zásobovat celý trh Unie za dumpingové ceny.

(102)

Komise zkoumala vývoz ocelových kol vyráběných v Číně do jejích současných hlavních vývozních destinací a porovnala jej s čínským vývozem do Unie. Vzhledem k nedostatečné spolupráci použila Komise statistické údaje z databáze GTA, která uvádí objemy a hodnoty čínského vývozu ocelových kol na základě hmotnosti.

(103)

Komise zjistila, že trh Unie je i nadále jedním ze dvou nejdůležitějších čínských vývozních trhů ocelových kol. Kromě toho zjistila, že ceny pro většinu ostatních hlavních vývozních trhů (Brazílie, Mexiko a Spojené království) byly v průměru o 12 až 80 % nižší než ceny pro Unii. Poměrně vysoké ceny a skutečnost, že čínští výrobci ocelových kol i nadále vyvážejí relativně velké objemy, svědčí o tom, že trh Unie je pro čínské výrobce ocelových kol atraktivní.

(104)

Kromě toho byla na dovoz čínských ocelových kol zavedena antidumpingová opatření v Indii (63) a antidumpingová a vyrovnávací opatření v USA (64), což jsou dva velké trhy pro automobilový průmysl. Tato opatření jsou v platnosti od roku 2018 (Indie) a 2019 (USA). Komise považovala tyto překážky na dvou velkých trzích výrobku, který je předmětem přezkumu, za další pobídku pro čínské výrobce ocelových kol, aby přesměrovali svůj prodej na trh EU, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(105)

Šetření ukázalo, že čínský vývoz na trh Unie během období přezkumného šetření nadále probíhal za dumpingové ceny. Komise rovněž dospěla k závěru, že pokud by nebyla v platnosti žádná opatření, zatímco jiné důležité trhy mají ochranná opatření zavedena, čínští výrobci by vzhledem ke značné volné kapacitě v Číně a atraktivitě trhu Unie vyváželi do Unie značné množství dotčeného výrobku. Komise tudíž dospěla k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, dumping by s velkou pravděpodobností přetrvával.

(106)

Ve 196. a 277. bodě odůvodnění prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/1693 o uložení prozatímních antidumpingových opatření na dovoz ocelových kol pocházejících z ČLR (65) Komise vysvětlila, že jelikož nebyly k dispozici jiné dovozní statistiky než údaje vyjádřené v tunách, byly některé makroukazatele nutně uvedeny v tunách, zatímco jiné ukazatele mohly být vyjádřeny v kusech, neboť se mohly zakládat na údajích od vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a výrobců v Unii zařazených do vzorku. Žadatel rovněž předložil vlastní odhad dovozních statistik, a to jak v tunách, tak v kusech, proti čemuž žádná strana nevznesla námitky.

(107)

Kromě toho Komise v 88. bodě odůvodnění původního nařízení vysvětlila, že statistiky týkající se ocelových kol jsou často vyjádřeny v počtu kusů. V kombinované nomenklatuře stanovené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (66) není však pro ocelová kola žádná taková doplňková jednotka uvedena. Je proto nutné stanovit, že v prohlášení o propuštění do volného oběhu se musí u dovozu dotčeného výrobku kromě hmotnosti v kilogramech nebo tunách uvádět i počet kusů.

(108)

Pozměňujícím nařízením Komise změnila 88. bod odůvodnění a článek 4 původního nařízení v tom smyslu, že při dovozu je nutné uvést počet dovezených kusů, a nikoli pouze hmotnost dotčeného výrobku. V databázi podle čl. 14 odst. 6 se totiž dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vykazuje jak podle hmotnosti, tak podle počtu kusů, což Komisi umožňuje stanovit dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, nejen podle hmotnosti, ale také podle počtu kusů. Ve statistikách Eurostatu je však dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, stále vykazován pouze na základě hmotnosti.

(109)

Komise proto všem stranám zpřístupnila statistiky dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, v tunách i v kusech na základě databáze podle čl. 14 odst. 6.

(110)

Obdobný výrobek vyrábělo v Unii v posuzovaném období 11 výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(111)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na přibližně 22,6 milionu kusů. Komise tento údaj stanovila na základě ověřených údajů předložených v žádosti o přezkum a údajů od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Jak je uvedeno v 10. bodě odůvodnění, do vzorku byli vybráni tři výrobci v Unii, kteří společně představují více než 40 % odhadovaného celkového objemu výroby obdobného výrobku v Unii.

(112)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě:

(113)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tis. ks)

(114)

Spotřeba ocelových kol v Unii se během posuzovaného období snížila o 16 %, přičemž pokles spotřeby byl výrazný zejména v období přezkumného šetření. Pokles byl způsoben nižším objemem prodeje v kusech evropským výrobcům automobilů, kteří během období přezkumného šetření sami zaznamenali celkově výrazně klesající objem prodeje (67).

(115)

Během posuzovaného období se dovoz z ČLR do Unie a jeho podíl na trhu vyvíjely takto:

Tabulka 3

Objem dovozu (v tis. ks) a podíl na trhu

(116)

Objem dovozu z ČLR byl během posuzovaného období stabilní a činil o něco méně než 1 % spotřeby v Unii.

(117)

Průměrná cena dovozu do Unie z ČLR se vyvíjela následovně:

Tabulka 4

Ceny dovozu (v EUR/kus) na úrovni CIF

(118)

Ceny za kus byly během posuzovaného období celkově stabilní, nejprve došlo v roce 2022 k nárůstu o +37 % (kvůli celkovému nárůstu nákladů na ocel v uvedeném roce), poté se však cena během roku 2023 výrazně snížila a v období přezkumného šetření skončila na úrovni o 7 % nižší, než byla cena v roce 2021.

(119)

Připomíná se, že popis výrobku, který je předmětem přezkumu (23. a 24. bod odůvodnění), zahrnuje řadu různých velikostí ocelových kol spadajících do oblasti působnosti tohoto přezkumu, a proto se průměrná cena za kus může výrazně lišit v závislosti na průměru, šířce a konstrukci konkrétního kola.

(120)

Více než 97 % objemu (90,5 % vyjádřeno v kusech) dovozu z Číny je uváděno pod třemi kódy KN používanými pro dovoz ocelových kol pro použití v autobusech, traktorech a tahačích, nákladních vozidlech a přívěsech (68).

(121)

Vzhledem k tomu, že čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, porovnala Komise údaje o dovozu pod těmito třemi uváděnými kódy KN s průměrnou prodejní cenou účtovanou výrobním odvětvím Unie za tato ocelová kola s největším průměrem (19–20 palců), která se vyrábějí převážně pro větší vozidla, jako jsou typy uvedené v předchozím bodě odůvodnění.

(122)

Na tomto základě se čínský dovoz podbízel cenám výrobního odvětví Unie o 11 %.

(123)

Dovoz ocelových kol z jiných třetích zemí než ČLR pocházel převážně z Indie, Švýcarska, Turecka a Vietnamu.

(124)

(Souhrnný) objem dovozu do Unie, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu ocelových kol z těchto třetích zemí se vyvíjely takto:

Tabulka 5

Dovoz ze třetích zemí

(125)

Dovoz z jiných třetích zemí byl během posuzovaného období stabilní, přičemž jeho podíl na trhu se pohyboval kolem 10 %.

(126)

Zdaleka největším zdrojem dovozu je Turecko. Podíl tureckého dovozu na trhu byl během posuzovaného období poměrně stabilní, neboť objemu dovozu se oproti poklesu spotřeby snížil jen nepatrně.

(127)

U všech výše uvedených zemí původu převyšuje průměrná cena za kolo průměrnou cenu kola vyrobeného v Unii. Jak je uvedeno výše ve 119. bodě odůvodnění, do oblasti působnosti tohoto přezkumu spadá řada různých velikostí ocelových kol, a proto se průměrná cena za kus může u různých zdrojů dodávek výrazně lišit, zejména v závislosti na průměru, šířce a konstrukci konkrétního kola.

(128)

V rámci hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie v období, na které se vztahuje přezkum.

(129)

Jak je uvedeno v 10. bodě odůvodnění, k posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(130)

Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise hodnotila makroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených ve vyplněném makroekonomickém dotazníku, který předložil žadatel. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(131)

Makroekonomické ukazatele jsou tyto: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(132)

Mikroekonomické ukazatele jsou tyto: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(133)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(134)

Během posuzovaného období byl objem výroby v kusech během prvních tří let poměrně stabilní. Během období přezkumného šetření se však objem výroby výrazně snížil, a to o 11 %. Tento pokles odpovídá stejně klesajícímu trendu objemu prodeje (viz tabulka 7 níže) a je v souladu s 13% poklesem spotřeby v Unii v období přezkumného šetření ve srovnání s rokem 2023 (tabulka 2 výše).

(135)

Výrobní kapacita, která v období šetření v rámci původního šetření činila 52 289 000 kusů, byla v roce 2021 snížena na 40 898 000 kusů. V roce 2022 zůstala stabilní, ale v roce 2023 a v období přezkumného šetření se dále výrazně snížila.

(136)

Všichni výrobci v Unii zařazení do vzorku vyrábějí na základě objednávek. Navzdory významnému snížení výrobní kapacity se míra využití kapacity v posuzovaném období snížila o 5 % a v období přezkumného šetření činila pouze 59 %, což je nejnižší hodnota, kterou Komise zaznamenala od doby, kdy byla ocelová kola poprvé předmětem šetření v letech 2019/2020.

(137)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje a podíl na trhu

(138)

Objem prodeje se během posuzovaného období snížil o 15 %, přičemž během období přezkumného šetření prudce klesl v souladu s poklesem spotřeby v Unii k (viz tabulka 2).

(139)

V důsledku toho byl podíl výrobního odvětví Unie na trhu během posuzovaného období relativně stabilní a v období přezkumného šetření činil 89,6 %.

(140)

V souvislosti s významným poklesem spotřeby přišlo výrobní odvětví Unie o významný objem prodeje.

(141)

Obrat z prodeje vykazoval během prvních dvou let posuzovaného období růst, což lze přičíst vyšším prodejním cenám za kus. Během období přezkumného šetření se však obrat z prodeje snížil zpět na úroveň roku 2021, neboť objem prodeje výrazně klesl, a sice pod úroveň roku 2021 (viz tabulka 7 výše), a průměrné prodejní ceny byly nižší než výrobní náklady (viz tabulka 9 níže). Během celého posuzovaného období nebylo výrobní odvětví Unie schopno růst.

(142)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

(143)

Počet zaměstnanců se během posuzovaného období snížil v souladu s poklesem výroby. Celkově se počet zaměstnanců během posuzovaného období snížil o 8 %.

(144)

Pokud jde o produktivitu, během posuzovaného období byla produktivita výrobců v Unii stabilní, neboť počet pracovních sil přizpůsobili objemu výroby.

(145)

Dumpingové rozpětí zjištěné během období přezkumného šetření bylo výrazně vyšší než nepatrné. Zároveň byla úroveň dovozu v období přezkumného šetření velmi omezená a představovala méně než 1 % spotřeby v Unii. Dopad velikosti skutečného rozpětí dumpingu na výrobní odvětví Unie byl proto omezený.

(146)

Průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii (v EUR/kus)

(147)

Průměrná prodejní cena vzrostla mezi roky 2021 a 2022 o 33 %, a sice více než náklady. Do významného zvýšení nákladů se promítly vyšší náklady na hlavní použitou surovinu (svitky válcované za tepla) a energii. Prodejní cena se poté snížila více než náklady. Komise zjistila, že prodejní smlouvy výrobního odvětví Unie často obsahují doložku o úpravách cen v případě, že ceny surovin kolísají.

(148)

Průměrné náklady práce ve výrobním odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(149)

Průměrné náklady práce se zahrnutím všech sociálních poplatků se během posuzovaného období zvýšily o 19 %. K nárůstu došlo zejména v roce 2023, neboť v tomto roce byla zaměstnancům kompenzována vysoká míra inflace z roku 2022 (69). Nárůst nákladů práce tak odráží celkový trend v EU, kdy nominální mzdy rostou, aby bylo možné reagovat na rostoucí životní náklady, včetně nákladů na energii, zejména po vypuknutí války na Ukrajině (70).

(150)

Stav zásob u výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 11

Zásoby

(151)

Konečný stav zásob v kusech byl během posuzovaného období poměrně stabilní, přičemž v roce 2023 došlo k poklesu úrovně zásob a poté k jejímu obnovení v období přezkumného šetření. Celkově byla úroveň konečného stavu zásob jako procento výroby během celého posuzovaného období stabilní, přičemž poměrně nízká úroveň vyjádřená v procentu výroby odráží skutečnost, že výrobek, který je předmětem přezkumu, se vyrábí na základě objednávek.

(152)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(153)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.

(154)

Po ztrátovém roce 2021 začalo výrobní odvětví Unie od roku 2022 opět vytvářet nízké zisky. Na snížení zisku na pouhých 0,1 % během období přezkumného šetření je třeba pohlížet s ohledem na ztrátu objemu prodeje. Celkový pozitivní trend týkající se zisku během celého posuzovaného období se odráží rovněž v tabulce 9 výše, která ukazuje, že průměrná prodejní cena vzrostla o 21 %, zatímco průměrné výrobní náklady vzrostly o 15 %.

(155)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii financovat svoji činnost z vlastních zdrojů a měří se na úrovni všech míst prodeje (tj. včetně prodeje na vývoz). Trend čistého peněžního toku sledoval celkově mírně pozitivní vývoj ziskového rozpětí, od záporného peněžního toku v roce 2021 ke kladným peněžním tokům od roku 2022.

(156)

Investice byly během posuzovaného období stabilní a pohybovaly se mezi 5 a 10 miliony EUR ročně, což rovněž odpovídá rozmezí (7 až 13 milionů EUR) v původním šetření.

(157)

Návratnost investic je zisk z veškerého prodeje, včetně prodeje na vývoz, vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Celkově byl u návratnosti investic pozorován stejný vývoj jako u ziskového rozpětí z prodeje v EU, ale s o něco zápornějšími hodnotami. To je třeba posuzovat s ohledem na skutečnost, že prodej mimo Unii čelí hospodářské soutěži na trzích, které nejsou chráněny před dumpingovým dovozem z ČLR, což vede k nižším průměrným prodejním cenám na vývozním trhu ve srovnání s trhem Unie.

(158)

Žádný z výrobců v Unii neuvedl žádné konkrétní problémy týkající se schopnosti opatřit si kapitál na trhu.

(159)

Výrobní odvětví Unie není ve zdravé situaci, a to navzdory zavedeným antidumpingovým opatřením a i přesto, že během posuzovaného období mělo 85% až 90% podíl na trhu, pokud jde o spotřebu Unie.

(160)

Nejlépe to ilustruje ziskovost výrobního odvětví Unie: výrobní odvětví Unie bylo v roce 2021 ztrátové, malé zisky vykazovalo jen v letech 2022 a 2023 a v období přezkumného šetření fungovalo prakticky na hranici rentability. Ostatní finanční ukazatele potvrzují podobně neuspokojivý obraz. Negativní jsou i další klíčové ukazatele: objem prodeje se od roku 2021 snížil o 15 % a míra využití kapacity výrobního odvětví se snížila o 5 %, a to navzdory významnému snížení výrobní kapacity ve stejném období.

(161)

Na základě výše uvedených skutečností mohla Komise dospět k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo během období přezkumného šetření podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(162)

Během posuzovaného období utrpělo výrobní odvětví Unie podstatnou újmu. V újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie nehrál čínský dovoz významnou roli. Jak je vysvětleno ve 116. bodě odůvodnění, úroveň dovozu z Číny představovala po celé posuzované období méně než 1 % podílu na trhu.

(163)

Pokles spotřeby o 16 % v letech 2021 až 2024 a o 40 % ve srovnání s rokem 2018, obdobím šetření v rámci původního šetření, je jediným a nejdůležitějším faktorem, který výrobnímu odvětví Unie neumožnil dosáhnout zdravých zisků. Silný pokles poptávky po ocelových kolech má totiž přímý dopad na objem výroby výrobního odvětví Unie a používání jeho strojních zařízení, což vede k nižší míře využití kapacity, než jaká byla zaznamenána v původním šetření. Pokles poptávky a následně i objemu prodeje výrobního odvětví EU je zase spojen s nižším prodejem ocelových kol, která se používají pro vozidla vyráběná v Unii, v posledních čtyřech až pěti letech. V takové situaci je výrobní odvětví Unie schopno dosáhnout jen velmi malých ziskových rozpětí.

(164)

Důležitou roli hrál i dovoz z jiných zemí. Jejich podíl na trhu kolísal mezi 10 a 12 %, a byl tudíž významný a nepochybně přispěl k újmě z hlediska objemu, i když v posuzovaném období dovoz z jiných zemí než z Číny, pokud jde o objem i podíl na trhu, celkově poklesl. Zejména v souvislosti se silným poklesem spotřeby a v menší míře pak v souvislosti se silným zastoupením dovozu z jiných zemí než z Číny je úloha, kterou lze připsat dovozu z Číny, pokud jde o újmu způsobenou výrobnímu odvětví Unie, vzhledem k malému podílu tohoto dovozu na trhu v posuzovaném období poměrně omezená.

(165)

Komise proto dospěla k závěru, že čínský dovoz není odpovědný za podstatnou újmu způsobenou výrobnímu odvětví Unie, ale že tuto újmu způsobily jiné činitele, zejména pokles spotřeby a významná úroveň dovozu z jiných zemí.

(166)

Komise se proto v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení rozhodla dále posoudit, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy původně způsobené dumpingovým dovozem z ČLR, kdyby opatření vůči tomuto dovozu pozbyla platnosti.

(167)

Vzhledem k tomu, že žádná strana v ČLR nespolupracovala, vycházela Komise v tomto ohledu z informací dostupných ve spisu. Prostudovala výrobní a volnou kapacitu v ČLR, vztah mezi cenami v Unii a vývozními cenami z Číny do třetích zemí, atraktivitu trhu EU a dopad, který by měl zvýšený objem čínského dovozu na výrobní odvětví Unie.

(168)

Jak je uvedeno v 99. až 101. bodě odůvodnění, volná kapacita čínských výrobců ocelových kol se odhaduje na více než 250 % volné spotřeby ocelových kol v Unii. Této volné kapacity by bylo možné využít pro vývoz do Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(169)

Jak je vysvětleno ve 102. a 103. bodě odůvodnění, trh Unie zůstává pro Čínu navzdory opatřením jedním z nejdůležitějších vývozních trhů a průměrné ceny, které může na tomto trhu obdržet, jsou i v případě zavedených opatření výrazně vyšší než ceny na většině ostatních pro Čínu důležitých vývozních trhů. Kromě toho má tradičně důležitý trh USA od roku 2019 zavedena omezující obchodní opatření, jež se vztahují na čínský dovoz. Podobně i Indie, která byla dříve jedním z hlavních čínských vývozních trhů, má zavedena antidumpingová opatření. Vyvážející výrobci, kteří uvedené trhy dříve zásobovali, budou v důsledku těchto opatření pravděpodobně prozkoumávat alternativní vývozní trhy, a vzhledem k velikosti Unie, jejím cenám a historickému čínskému zájmu se pak očekává, že se na ni tyto strany zaměří.

(170)

Vzhledem k výše uvedeným úvahám, pokud by opatření pozbyla platnosti, bude výrobní odvětví Unie čelit významnému nárůstu čínského dovozu u všech typů ocelových kol. Pravděpodobný příliv vysokého objemu dovozu z ČLR do Unie za podstatně nižší ceny, pokud by opatření pozbyla platnosti, by proto donutil výrobní odvětví Unie snížit objem výroby a snížit své ceny.

(171)

Podle celních kódů, pod nimiž byla vykázána většina čínského dovozu, byl prodej čínského dovozu v období přezkumného šetření zaměřen na nikové trhy s koly zvláštní velikosti a v segmentu osobních automobilů téměř žádný prodej čínského dovozu neprobíhal. Tento prodej se podbízel cenám výrobního odvětví Unie o 11 %.

(172)

Vzhledem k dalšímu snižování objemu prodeje a zesílenému cenovému tlaku by se výrobci v Unii zdráhali dále investovat a stále více by se potýkali s obtížemi při plnění svých závazků, včetně závazků sociálních a environmentálních. Úroveň zisku by v takto kapitálově náročném odvětví pravděpodobně rychle klesla do záporných hodnot. Oslabilo by to schopnost výrobního odvětví Unie získávat kapitál a v dlouhodobějším horizontu ohrozilo jeho životaschopnost, což by mohlo vést k uzavření výrobních zařízení a také k narušení dodavatelských řetězců.

(173)

Na tomto základě byl učiněn závěr, že neexistence opatření by se vší pravděpodobností vedla k výraznému nárůstu dumpingového dovozu z ČLR za ceny působící újmu, což by znamenalo další zhoršení situace působící újmu výrobnímu odvětví Unie.

(174)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl zjišťován na základě posouzení všech různých příslušných zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(175)

Ve 110. bodě odůvodnění je uveden celkový počet výrobců výrobku, který je předmětem přezkumu, v EU. Žádost předložilo devět výrobců v Unii, přičemž žádný z dalších dvou známých výrobců nevyjádřil proti zahájení šetření námitky. Jak je uvedeno výše ve 161. bodě odůvodnění, výrobnímu odvětví Unie je působena podstatná újma. Přestože, jak je vysvětleno ve 165. bodě odůvodnění, nelze podstatnou újmu přičíst čínskému dovozu, zrušení opatření by pravděpodobně způsobilo opětovný příliv dumpingového dovozu z ČLR za ceny působící újmu, jak je uvedeno ve 173. bodě odůvodnění. Zachování opatření je proto v zájmu výrobního odvětví Unie.

(176)

Žádný dovozce při šetření nespolupracoval.

(177)

Nedostatečná spolupráce dovozců neumožnila Komisi analyzovat, zda dovozci dosahují špatných výsledků nebo zda nedokáží případné zvýšení cen přenést na své odběratele.

(178)

Komise konstatuje, že kromě rozsáhlé výroby v Unii mohou dovozci a dodavatelské řetězce využívat dovoz z několika alternativních zemí.

(179)

Proto se dospělo k závěru, že neexistují žádné důkazy, které by naznačovaly, že platná opatření podstatně ovlivňují dovozce výrobku, který je předmětem přezkumu.

(180)

Při šetření nespolupracovali žádní uživatelé. Komise proto nemohla analyzovat dopad stávajících opatření na jejich situaci.

(181)

Pokud jde o výrobce automobilů, mají na ně opatření týkající se ocelových kol podle zjištění v původním šetření omezený dopad. Tento závěr vyplývá z odhadu provedeného jedním výrobcem v Unii zařazeným do vzorku, podle něhož kompletní sada ocelových kol představuje přibližně 0,6 % nákladů na výrobu malého osobního automobilu nebo 0,7 % nákladů na výrobu nákladního vozidla.

(182)

Ve spisu nejsou žádné další informace, ze kterých by vyplývalo, že by opatření mohla mít značný negativní dopad na uživatele, jenž by převážil nad pozitivním dopadem zachování opatření na výrobní odvětví Unie.

(183)

Na základě výše uvedených skutečností je potvrzeno, že stávající platná opatření neměla významný negativní dopad na finanční situaci uživatelů a že zachování opatření na ně nebude mít nepatřičný nepříznivý vliv.

(184)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud jde o zájem Unie, neexistuje žádný přesvědčivý důvod, aby stávající opatření uložená na dovoz ocelových kol pocházejících z ČLR nebyla zachována.

(185)

Ze závěrů Komise o pravděpodobnosti přetrvání dumpingu a obnovení újmy a rovněž o zájmu Unie vyplývá, že antidumpingová opatření na dovoz ocelových kol pocházejících z ČLR by měla být zachována.

(186)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální sazby antidumpingového cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není taková faktura přiložena, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z ČLR“.

(187)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(188)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z ČLR a vyrobeného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z ČLR“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(189)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být předložena Komisi (71). Žádost musí obsahovat veškeré relevantní informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dotčené společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude v Úředním věstníku Evropské zveřejněno nařízení o změně názvu.

(190)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (72), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(191)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla stávající opatření zachována. V návaznosti na toto zveřejnění výsledků šetření jim byla rovněž poskytnuta lhůta k vyjádření. Připomínky byly podrobně popsány ve výše uvedených bodech odůvodnění.

(192)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036, Výbor zřízený podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036 vydal kladné stanovisko,