(1)

Hlava II kapitola V nařízení Rady (ES) č. 1186/2009 (1) stanoví osvobození od dovozního cla u zboží zasílaného přímo ze třetí země příjemci v Unii v zásilkách, jejichž celková vlastní hodnota nepřevyšuje 150 EUR (dále jen „prahem vymezené osvobození“).

(2)

Do 1. července 2021 platilo pro dovoz zboží v hodnotě nepřevyšující 22 EUR také osvobození od DPH. Nárůst objemu dovozů nízké hodnoty v důsledku prudkého nárůstu elektronického obchodování a s ním spojených usnadnění způsobil, že pro celní orgány začalo být obtížné vymáhat dodržování požadavků daňové i nedaňové povahy. Směrnice Rady (EU) 2017/2455 (2) proto zrušila osvobození tohoto zboží nízké hodnoty od DPH při dovozu s cílem chránit daňové příjmy členských států, nastolit rovné obchodní podmínky pro dotčené podniky a minimalizovat jejich zatížení. Zároveň bylo zachováno osvobození od cla pro zboží v hodnotě nižší než 150 EUR. Ukázalo se však, že to ponechalo prostor pro systematické zneužívání této prahové hodnoty formou podhodnocování a umělého rozdělování zásilek.

(3)

V digitalizovaném celním prostředí, kde jsou k dispozici elektronické údaje o veškerém dováženém zboží bez ohledu na jeho hodnotu, již neexistují důvody pro zachování osvobození od cla, které bylo zavedeno s cílem zabránit nepřiměřené administrativní zátěži celních orgánů, podniků a soukromých osob. Vzhledem ke značným objemům dovozu nízké hodnoty zároveň vyvstala nutnost účinněji chránit finanční zájmy Unie a jejích členských států.

(4)

Je proto nezbytné prahem vymezené osvobození, a tudíž hlavu II kapitoly V nařízení (ES) č. 1186/2009, zrušit.

(5)

Vzhledem k potížím, které velký objem malých balíků vstupujících do Unie prokazatelně působí evropským spotřebitelům i podnikům, je důležité přistoupit k rychlému zrušení prahem vymezeného osvobození. Dokud však nebude přijat nový celní kodex Unie, který by měl vytvořit novou centralizovanou IT infrastrukturu Unie nezbytnou pro účinný výpočet a oznamování celního dluhu, mělo by být zavedeno dočasné přechodné opatření týkající se částek uvedených v článku 1 nařízení (ES) č. 1186/2009, které by usnadnilo konkrétní provedení zrušení prahem vymezeného osvobození.

(6)

V rámci tohoto přechodného opatření bude třeba k řízení praktických důsledků zrušení prahem vymezeného osvobození, využívat stávající digitální nástroje na unijní a vnitrostátní úrovni. Vzhledem k technickým omezením těchto nástrojů v souvislosti s obrovským nárůstem operací, které budou celní orgány muset v důsledku toho zvládnout, by se na všechny hospodářské subjekty, které se zaregistrovaly do zvláštního režimu stanoveného v hlavě XII kapitole 6 oddíle 4 směrnice Rady 2006/112/ES (3) (Import One-Stop Shop, dále jen „režim IOSS“) a využívají jej, a na zboží v poštovních zásilkách ve smyslu čl. 1 bodu 24 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 (4) mělo vztahovat jednotné specifické clo ukládané za každou položku bez ohledu na původ zboží a zahrnující zboží v zásilkách, jejichž vlastní hodnota nepřesahuje celkovou hodnotu 150 EUR. Naproti tomu na všechny ostatní hospodářské subjekty, které do režimu IOSS zaregistrovány nejsou, by se měl i nadále vztahovat společný celní sazebník, jak je stanoven v nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (5).

(7)

Přechodné opatření by se mělo uplatnit také proto, že sazební zařazení dotčeného zboží v celním prohlášení je pouze na úrovni podpoložek harmonizovaného systému, a tedy není dostatečně konkrétní, aby bylo možné určit přesné clo na základě úplného sazebního zařazení podle kombinované nomenklatury zřízené nařízením (EHS) č. 2658/87.

(8)

Vzhledem k velkému objemu malých balíků vstupujících do Unie, s nimiž se celní správy musí vypořádat, krátké prováděcí fázi a potřebě vnitrostátních nástrojů IT, které mají být použity ke stanovení zjednodušeného dočasného sazebního zacházení, by měla být uznána výzva, kterou pro členské státy představuje úkol zavést zrušení prahem vymezeného osvobození v praxi. Pokud se ukáže, že tradiční vlastní zdroje založené na použití zjednodušeného dočasného sazebního zacházení jsou nevymahatelné, je třeba to zohlednit při rozhodování, zda má být příslušný členský stát zproštěn povinnosti poskytnout Komisi částky odpovídající stanoveným clům podle čl. 13 odst. 2 písm. b) nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014 (6).

(9)

Toto nařízení by mělo obsahovat dvě ustanovení o posouzení a přezkumu, jedno s cílem posoudit, zda dochází k odklonu obchodních toků, zejména z režimu IOSS do režimu mimo IOSS, jímž se subjekty snaží vyhnout placení dočasného paušálního cla. Pro provedení tohoto posouzení je důležité, aby Komise využívala údaje, které má k dispozici. Cílem druhého posouzení a přezkumu by mělo být sledovat pokrok ve vývoji nové centralizované IT infrastruktury Unie, od níž se očekává, že bude mít zásadní význam pro účinný výpočet a oznamování celního dluhu v transakcích elektronického obchodu. Toto posouzení by se mělo provést s cílem určit, zda je třeba přechodné opatření zavedené tímto nařízením prodloužit.

(10)

V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů Smluv, zejména hladkého fungování celní unie a jednotného trhu.

(11)

Nařízení (ES) č. 1186/2009 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

a)

dovoz zboží osvobozen od DPH v souladu s čl. 143 odst. 1 písm. ca) směrnice 2006/112/ES, nebo

b)

zboží v poštovní zásilce ve smyslu čl. 1 bodu 24 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446.