(1)

Článek 7b nařízení (EU) č. 648/2012 vyžaduje, aby smluvní strany, které mají vést aktivní účet podle článku 7a uvedeného nařízení, oznamovaly každých šest měsíců svým příslušným orgánům informace nezbytné k posouzení toho, zda tyto smluvní strany plní povinnosti stanovené v uvedeném článku 7a. Tyto povinnosti jsou stanoveny mimo jiné v čl. 7a odst. 3 písm. a) až d) uvedeného nařízení. Povinnosti stanovené v čl. 7a odst. 3 písm. a), b) a c) jsou operativní povahy, zatímco povinnost stanovená v čl. 7a odst. 3 písm. d) vyžaduje, aby obchody, jejichž clearing se provádí na aktivním účtu, byly reprezentativní pro úrokové derivátové smlouvy vedené v eurech nebo v polských zlotých nebo pro krátkodobé úrokové deriváty vedené v eurech, jejichž clearing se provádí u clearingové služby podstatného systémového významu.

(2)

Aby toto nařízení zajistilo, že smluvní strany s větším objemem obchodů ve svých portfoliích budou podléhat přísnějším provozním podmínkám a požadavkům na oznamování než smluvní strany s menším objemem obchodů, stanoví rozdílné zacházení se smluvními stranami, pokud jde o povinnosti stanovené v čl. 7a odst. 3 písm. d) nařízení (EU) č. 648/2012. V čl. 7a odst. 3 písm. a) a c) uvedeného nařízení jsou stanoveny požadavky, které jsou dále upřesněny v tomto nařízení. Vzhledem k univerzální povaze těchto požadavků by však nebylo vhodné je rozlišovat s ohledem na objem portfolií jednotlivých smluvních stran. Pro čl. 7a odst. 3 písm. b) nařízení (EU) č. 648/2012, jakož i pro požadavky na oznamování stanovené v článku 7b uvedeného nařízení, stanoví toto nařízení minimální normy, které by se měly vztahovat na všechny smluvní strany. Bylo by nepřiměřené vyžadovat přísnější zacházení pro smluvní strany s větším objemem obchodů.

(3)

Provozní povinnost stanovená v čl. 7a odst. 3 písm. a) nařízení (EU) č. 648/2012 vyžaduje, aby byl aktivní účet trvale funkční. Za tímto účelem by dotčené smluvní strany měly mít uzavřena nezbytná právní a technická ujednání. Aby se tyto smluvní strany vyhnuly zbytečným nákladům a zátěži, měly by svým příslušným orgánům oznámit dokumentaci prokazující, že splňují provozní podmínky, a to přímo nebo nepřímo prostřednictvím členů svého clearingového systému, což se posuzuje v rámci jejich hloubkových kontrol a jejich postupů při onboardingu při otevírání nových clearingových účtů.

(4)

Aby bylo zajištěno, že je splněna první provozní podmínka a aktivní účet je trvale funkční, měly by být smluvní strany povinny prokázat, že mají uzavřena právní a technická ujednání podporující poskytování clearingových služeb v příslušných derivátových smlouvách s ústřední protistranou v EU, a to buď přímo, nebo prostřednictvím člena clearingového systému. Tyto smluvní strany by měly svým příslušným orgánům oznámit dokumentaci prokazující, že splňují provozní podmínky, a to přímo nebo nepřímo prostřednictvím členů svého clearingového systému, jako součást svých běžných hloubkových kontrol a svých postupů při onboardingu při otevírání nových clearingových účtů s cílem vyhnout se zbytečným nákladům a zátěži pro tyto smluvní strany.

(5)

Ustanovení čl. 7a odst. 3 písm. b) nařízení (EU) č. 648/2012 vyžaduje, aby smluvní strany měly k dispozici systémy a zdroje, aby mohly aktivní účet využívat kdykoli, a to i v krátké lhůtě, pro velké objemy derivátových smluv. Ustanovení čl. 7a odst. 3 písm. c) uvedeného nařízení vyžaduje, aby všechny nové obchody v derivátových smlouvách mohly být vždy zúčtovány na aktivním účtu. Smluvní strany by proto měly mít k dispozici nezbytné interní systémy a vyčleněné zdroje pro sledování svých expozic a interní ujednání pro využívání účtu v případě zvýšení objemu clearingu včetně možnosti posoudit veškeré případné právní nebo provozní překážky, které by jim mohly zabránit v tom, aby přijaly na účet významné množství dodatečných transakcí, případně tuto jejich schopnost omezily.

(6)

Ustanovení čl. 7a odst. 4 čtvrtý pododstavec nařízení (EU) č. 648/2012 vyžaduje, aby bylo plnění požadavků stanovených v čl. 7a odst. 3 písm. a), b) a c) uvedeného nařízení nejméně jednou ročně podrobováno zátěžovým testům, Za tímto účelem by smluvní strany měly provádět technické a funkční testy svého připojení IT s povolenou ústřední protistranou nebo s členy svého clearingového systému a s klienty poskytujícími klientské clearingové služby. Aby smluvní strany potvrdily provozní kapacitu svého aktivního účtu a jeho schopnost odolat velkému nárůstu objemů v krátké době, měly by svému příslušnému vnitrostátnímu orgánu prokázat, že tyto technické a funkční testy provedly.

(7)

Podle čl. 7a odst. 3 písm. d) nařízení (EU) č. 648/2012 musí smluvní strany zajistit, aby obchody, jejichž clearing je proveden na aktivním účtu, byly reprezentativní pro úrokové derivátové smlouvy vedené v eurech nebo v polských zlotých nebo pro krátkodobé úrokové deriváty vedené v eurech, jejichž clearing se provádí u clearingové služby podstatného systémového významu. Podle čl. 7a odst. 8 druhého pododstavce má orgán ESMA zajistit tuto reprezentativnost výběrem maximálně tří různých kategorií derivátových smluv s omezením na čtyři rozpětí splatnosti a upřesněním různých rozpětí objemu obchodu s omezením na tři rozpětí objemu obchodu. Výběr kategorií derivátových smluv by měl zajistit, aby příslušné aktivní účty postihovaly maximum kategorií úrokových derivátů, které již nyní podléhají povinnosti clearingu. Dále by měl zabránit sdružování derivátů do kategorií, které by nesdílely společné a podstatné vlastnosti, a zároveň by měl umožnit lepší přizpůsobení související reprezentativnosti transakcí, jejichž clearing se provádí na aktivních účtech, jednotlivým konkrétním trhům s přihlédnutím k jejich objemu, likviditě, růstu a úrovni činnosti každé clearingové služby, která je považována za službu podstatného systémového významu ve srovnání s činností ústředních protistran v Unii. A konečně pak by metodika výběru kategorií derivátových smluv měla být flexibilní a schopná obstát i v budoucnosti, měla by zohledňovat vývoj trhu a přizpůsobovat se vývoji stupně systémového významu ústředních protistran ze třetích zemí a zajišťovat dostatečné zmírnění souvisejících rizik pro finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více členských států. Z tohoto důvodu by po zohlednění kategorií derivátů, které již nyní podléhají povinnosti clearingu, jejich likvidity a relativního významu měly být vymezeny tři kategorie pro OTC úrokové deriváty vedené v eurech, dvě kategorie pro OTC úrokové deriváty vedené v polských zlotých a dvě kategorie pro krátkodobé úrokové deriváty vedené v eurech.

(8)

Aby bylo zajištěno vyvážené rozložení obchodů, měla by rozpětí splatnosti a rozpětí objemu obchodu u nejdůležitějších podkategorií podle kategorií derivátů, počet nejdůležitějších podkategorií a doby trvání referenčního období jednotlivých clearingových služeb považovaných za systémově významné vycházet z příslušné likvidity a typického rozložení mezi účastníky trhu. Vzhledem k tomu, že soubor typických obchodů se v jednotlivých kategoriích posuzovaných derivátů výrazně liší, je vhodné pověřit smluvní strany, aby vybraly pět nejdůležitějších podkategorií pro každou ze tří vybraných kategorií úrokových derivátů vedených v eurech, jednu nejdůležitější podkategorii pro každou ze dvou vybraných kategorií úrokových derivátů vedených v polských zlotých a čtyři nejdůležitější podkategorie pro každou ze dvou vybraných kategorií krátkodobých úrokových derivátů vedených v eurech.

(9)

Aby se předešlo tomu, že by smluvní strany byly nuceny provádět v Unii clearing některých derivátových produktů, jejichž clearing neprovádějí u clearingové služby podstatného systémového významu, měly by smluvní strany určit nejdůležitější podkategorie pro každou jednotlivou kategorii derivátových smluv v závislosti na své clearingové činnosti v každé kategorii derivátů, které jsou předmětem aktivního účtu.

(10)

Aby příslušné orgány měly k dispozici informace nezbytné k posouzení, zda byl splněn požadavek na aktivní účet stanovený v článku 7a nařízení (EU) č. 648/2012, měly by smluvní strany vypočítat své činnosti a rizikové expozice v dotčených kategoriích derivátů a poskytnout svému příslušnému orgánu souhrnné údaje o těchto kategoriích včetně rozdělení podle ústředních protistran. Tato zpráva by měla rovněž obsahovat informace, které příslušnému orgánu umožní posoudit, jak smluvní strany splňují provozní podmínky a povinnost reprezentativnosti požadavku aktivního účtu, včetně počtu transakcí zúčtovaných na aktivních účtech smluvních stran a vybraných podkategorií.

(11)

Podle článku 7b nařízení (EU) č. 648/2012 oznamují smluvní strany svému příslušnému orgánu informace, jež jsou nezbytné k posouzení plnění této povinnosti a mají tak činit každých šest měsíců. Aby však bylo zajištěno, že příslušné orgány mohou posoudit, zda dotčené smluvní strany splňují požadavek aktivního účtu od počátku svých operací, měla by první zpráva zahrnovat období, od kterého se na smluvní strany vztahuje požadavek na oznamování aktivního účtu, až do následujícího data oznamování.

(12)

Pro zajištění efektivního podávání zpráv je nutné stanovit vzory těchto zpráv.

(13)

Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem, jež Komisi předložil Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA).

(14)

Před předložením návrhů technických norem, z nichž toto nařízení vychází, provedl orgán ESMA konzultace s Evropským orgánem pro bankovnictví (EBA), s Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA), s Evropskou radou pro systémová rizika (ESRB) a s členy Evropského systému centrálních bank (ESCB). Orgán ESMA provedl otevřené veřejné konzultace o těchto návrzích regulačních technických norem, analyzoval možné související náklady a přínosy, zohlednil zastřešující program Komise pro zjednodušování, zejména s ohledem na požadavky na oznamování, a vyžádal si radu skupiny subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízené podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (2),