(1)

Členské státy musí zavést nezbytné technické prostředky, které jim umožní zpracování dokumentů, jež jsou opatřeny elektronickým podpisem nebo pečetí a jsou požadovány při používání online služeb poskytovaných subjektem veřejného sektoru nebo jeho jménem.

(2)

Podle článků 27 a 37 nařízení (EU) č. 910/2014 členské státy, které pro využití určité on-line služby poskytované subjektem veřejného sektoru nebo jeho jménem požadují zaručený elektronický podpis nebo zaručenou elektronickou pečeť, uznávají zaručené elektronické podpisy a pečetě, zaručené elektronické podpisy a pečetě založené na kvalifikovaném certifikátu a kvalifikované elektronické podpisy a pečetě ve specifických formátech či v alternativních formátech ověřených podle zvláštních referenčních metod.

(3)

K usnadnění přeshraničního ověřování platnosti elektronických podpisů nebo pečetí a k zlepšení přeshraniční interoperability elektronických transakcí byly prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2015/1506 (2) stanoveny referenční formáty pro zaručené elektronické podpisy a zaručené elektronické pečetě, které mají členské státy podporovat. V důsledku nových technologií, postupů, norem a technických specifikací, které byly vypracovány, by prováděcí rozhodnutí (EU) 2015/1506 mělo být zrušeno. Toto prováděcí nařízení by mělo stanovit seznam standardních formátů a upravit jejich uznávání.

(4)

Standardní formáty uvedené v seznamu by měly odrážet zavedené postupy a být široce uznávány v příslušných odvětvích. V případech, kdy se k opatření elektronickým podpisem nebo pečetí používají jiné formáty zaručených elektronických podpisů nebo zaručených elektronických pečetí než formáty, které jsou běžně technicky podporovány, by měly být zpřístupněny metody pro přeshraniční ověřování platnosti zaručených elektronických podpisů nebo zaručených elektronických pečetí. Aby se přijímající členské státy mohly spoléhat na metody ověřování platnosti poskytnuté jiným členským státem, je nezbytné, aby odesílající členský stát poskytl o těchto metodách ověřování platnosti snadno dostupné informace. Proto by takové informace o použitelné metodě ověřování platnosti měly být obsaženy v elektronických dokumentech, v zaručených elektronických podpisech či zaručených elektronických pečetích nebo v kontejnerech s elektronickými dokumenty.

(5)

Pokud jsou ve veřejné službě členského státu k dispozici alternativní metody ověřování platnosti zaručených elektronických podpisů nebo pečetí vhodné pro automatické zpracování, měly by být tyto metody ověřování platnosti zpřístupněny a dány k dispozici přijímajícímu členskému státu. Nadále by se však měla použít ustanovení čl. 27 odst. 1 a 2 a čl. 37 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 910/2014, pokud automatizované zpracování alternativních metod ověřování platnosti není technicky proveditelné.

(6)

V zájmu stanovení srovnatelných požadavků na ověřování platnosti a v zájmu zvýšení důvěry v metody ověřování platnosti poskytované členskými státy pro jiné než běžně podporované formáty zaručených elektronických podpisů nebo pečetí vycházejí požadavky stanovené v tomto nařízení pro tyto metody ověřování platnosti z požadavků na ověřování platnosti kvalifikovaných elektronických podpisů a pečetí uvedených v článcích 32 a 40 nařízení (EU) č. 910/2014 a z požadavků na ověřování platnosti zaručených elektronických podpisů a pečetí založených na kvalifikovaných certifikátech uvedených v článcích 32a a 40a nařízení (EU) č. 910/2014.

(7)

Komise pravidelně posuzuje nové technologie, postupy, normy nebo technické specifikace. V souladu se 75. bodem odůvodnění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1183 (3) by Komise měla toto nařízení přezkoumat a v případě potřeby ho aktualizovat, aby bylo v souladu s globálním vývojem, novými technologiemi, normami nebo technickými specifikacemi a aby byly dodržovány osvědčené postupy na vnitřním trhu.

(8)

Členské státy, které vyžadují zaručený elektronický podpis, zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu, zaručenou elektronickou pečeť nebo zaručenou elektronickou pečeť založenou na kvalifikovaném certifikátu, jak stanoví čl. 27 odst. 1 a 2 a čl. 37 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 910/2014, by měly uznávat zaručené elektronické podpisy využívající formáty nebo kontejnery s přidruženým podpisem resp. zaručené elektronické pečetě využívající formáty nebo kontejnery s přidruženou pečetí splňující technické specifikace uvedené v tomto nařízení. Tato povinnost uznávat zaručené elektronické podpisy nebo zaručené elektronické pečetě při využití on-line služby nabízené subjektem veřejného sektoru nebo jeho jménem by měla platit po celou dobu, během níž právní předpisy EU nebo vnitrostátní právní předpisy vyžadují ověřování platnosti zaručených elektronických podpisů nebo zaručených elektronických pečetí, a to od jejich vytvoření. Aby měly členské státy dostatek času na úpravu svých aplikací pro ověřování platnosti, měly by se příslušné požadavky tohoto nařízení začít používat až za 12 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost. Aby byl zajištěn přechod na nejmodernější normy, měla by být povinnost uznávat nově vytvořené zaručené elektronické podpisy nebo zaručené elektronické pečetě ve standardních formátech uvedených v prováděcím rozhodnutí (EU) 2015/1506 časově omezena na dobu do 24 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost.

(9)

Na činnosti zpracování osobních údajů podle tohoto nařízení se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (4) a v příslušných případech směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES (5).

(10)

V souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (6) byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který vydal stanovisko dne 21. října 2025 (7).

(11)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného článkem 48 nařízení (EU) č. 910/2014,