(1)

Dne 24. února 2022 oznámil prezident Ruské federace „zvláštní vojenskou operaci“ na Ukrajině a ruské ozbrojené síly zahájily na Ukrajinu útok. Uvedený útok je zjevným porušením územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny. Od té doby se útočná válka proti Ukrajině neustále stupňuje a ruské destabilizační aktivity a hybridní kampaně se rozšířily na území členských států Unie.

(2)

Kromě ničivého dopadu na ukrajinskou ekonomiku útočná válka Ruska proti Ukrajině a jeho činnosti namířené proti Unii způsobily a nadále způsobují vážné hospodářské problémy i mimo Ukrajinu. Vzhledem k tomu, že se Unie nachází v blízkosti Ruska a Ukrajiny, a s ohledem na útočnou válku Ruska proti Ukrajině, jakož i na jeho činnosti namířené proti Unii bylo hospodářství Unie zasaženo a očekává se, že bude zasaženo i nadále, dokud bude Rusko ve své útočné válce pokračovat. Kromě toho se očekává, že pokud by se situace na Ukrajině zhoršila, bylo by hospodářství Unie zasaženo dopady ještě závažněji.

(3)

Neodůvodněná a nevyprovokovaná útočná válka proti Ukrajině vyvolala v hospodářství Unie šok v podobě závažných narušení dodávek, vyšší nejistoty, zvýšení rizikových prémií, nižších investic a spotřebitelských výdajů v Unii. V důsledku toho byl průměrný roční růst HDP v letech 2022–2023 o 1,9 procentního bodu nižší, než se předpokládalo v podzimní prognóze Komise z roku 2021 pro mediánový členský stát.

(4)

Ruská plošná invaze na Ukrajinu v únoru 2022 zejména způsobila prudký nárůst cen ropy, plynu a potravin, jelikož se trhy přizpůsobily ztrátě nebo potenciální ztrátě vývozu od dvou významných dodavatelů komodit. Přímo vedla také k narušení dodavatelských řetězců pro dovoz z Ukrajiny do Unie, především obilovin a rostlinných olejů, a pro vývoz z Unie na Ukrajinu, což mělo obzvláště závažný dopad na odvětví zemědělství, potravinářství, rybolovu a akvakultury v Unii. Kvůli vojenské agresi a odvetným opatřením Ruska je nedostatek některých kovů a surovin, což zvyšuje náklady pro průmyslová odvětví Unie.

(5)

Vzhledem k negativním dopadům na trhy s energií způsobeným činnostmi Ruska zavedly členské státy podporu domácnostem a podnikům. Fiskální opatření, která členské státy přijaly v období let 2022 až 2024 s cílem minimalizovat makroekonomické a sociální dopady vysokých cen energií, činila více než 365 miliard EUR. Dne 17. března 2023 přijala Komise sdělení o dočasném krizovém a transformačním rámci pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině (1) a poté dne 4. července 2025 sdělení Rámec pro opatření státní podpory na podporu Dohody o čistém průmyslu (rámec státní podpory Dohody o čistém průmyslu) (2).

(6)

Ruská agrese vůči Ukrajině a jeho zneužívání dodávek energie jako zbraně rovněž zvýšily naléhavost toho, aby Unie snížila svou závislost na fosilních palivech rychlejším zaváděním energie z obnovitelných zdrojů, dekarbonizací průmyslu a vytvářením kapacit v odvětvích, která jsou strategická pro přechod na klimaticky neutrální hospodářství, a to i s ohledem na globální výzvy, které představují hrozbu, že investice do těchto odvětví budou odkloněny ve prospěch třetích zemí mimo EHP. Unie na své úrovni přijala řadu opatření reagujících na energetickou krizi, včetně REPowerEU, jehož cílem je urychlit přechod na zelenou energii a zvýšit energetickou nezávislost Unie. V rámci REPowerEU bylo členským státům prostřednictvím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (3) poskytnuto dalších 20 miliard EUR na řešení energetické krize vyvolané dopadem útočné války Ruska.

(7)

Kromě toho Rusko negativně ovlivňuje hospodářskou situaci a podnikání Unie prostřednictvím zabavování, konfiskace nebo nuceného prodeje hospodářských aktiv v Rusku, která patří investorům z Unie. Vedle uvedeného negativního dopadu se nepříznivě projevují i zvláštní platby a daně uvalené na subjekty a investory z Unie, jakož i významná omezení volného pohybu kapitálu, což narušuje investice a má negativní dopad na společnosti a trhy. Rizika dalšího zabavování aktiv zůstávají zvýšená vzhledem k existující expozici a nemožnosti pro investory z Unie opustit ruský trh. V této souvislosti podepsal prezident Ruské federace dne 30. září 2025 dekret o urychleném prodeji aktiv po jejich zabavení.

(8)

Kromě ztráty hospodářského růstu a kupní síly vedly činnosti Ruska ke značným přímým fiskálním nákladům pro členské státy. Stalo se tak v období, kdy se finance členských států stále vzpamatovávají z krize COVID-19. Značná část rozpočtu Unie musela být rovněž přesměrována na opatření zaměřená na řešení přímých i nepřímých důsledků útočné války Ruska proti Ukrajině.

(9)

Tyto různé prvky ukazují, že útočná válka Ruska proti Ukrajině již měla a stále má přímé i nepřímé dopady na hospodářství Unie a významně ovlivňuje fiskální situaci členských států. Navzdory všem opatřením přijatým na úrovni Unie a členských států měla narušení způsobená útočnou válkou Ruska proti Ukrajině a dalšími činnostmi Ruska na území Unie přímý i nepřímý dopad na hospodářskou výkonnost Unie a významně ovlivnila fiskální situaci členských států.

(10)

Tato nebývale naléhavá situace je důsledkem vnějších faktorů, které jsou mimo kontrolu členských států a vážně ovlivňují jejich ekonomiky. Hrozí, že je ovlivní ještě více, pokud nebudou přijata okamžitá opatření, která by omezila schopnost Ruska zintenzivnit hybridní útoky nad územím Unie. Je proto nutná rychlá a koordinovaná reakce na úrovni Unie. Uvedená opatření by měla být přijata v duchu solidarity mezi členskými státy, aby se předešlo nerovným dopadům, které by zvýšení hrozby ze strany Ruska mohlo mít na členské státy, a zejména na ty, které jsou nejblíže hranicím Ruska a Ukrajiny. Touto reakcí nejsou dotčena příslušná opatření přijatá Radou v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky, pokud jde o omezující opatření vůči Rusku.

(11)

Potřeba naléhavých opatření vyplývá z nedávného výrazného zhoršení bezpečnostní situace na Ukrajině a v členských státech, která představuje skutečnou hrozbu pro stabilitu hospodářské situace Unie a je do značné míry závislá na těchto různých parametrech a jejich vývoji v čase.

(12)

Vzhledem k naléhavosti výše uvedené situace je vhodné jako první opatření dočasně zakázat jakýkoli přímý nebo nepřímý převod aktiv a rezerv ruské centrální banky nebo jakékoli právnické osoby, subjektu či orgánu jednajících jménem nebo na pokyn ruské centrální banky, jako je Ruský fond národního bohatství (dále jen „ruská centrální banka nebo s ní spojené subjekty“), aby se zajistilo, že aktiva a rezervy ruské centrální banky nebudou převedeny na ruskou centrální banku nebo s ní spojené subjekty, ani v její prospěch, a v konečném důsledku ve prospěch Ruska.

(13)

Zabránit převodu dalších finančních prostředků do Ruska by se mělo urychleně, aby se omezily škody na hospodářství Unie. Za silným ruským růstem stály od roku 2022 do značné míry vojenské výdaje, ovšem v roce 2025 tempo ruské hospodářské expanze výrazně oslabilo. Zpomalení odráží mimo jiné nepříznivý dopad nahromaděných nerovnováh, zejména vysoké inflace a úrokových sazeb. V důsledku poklesu cen ropy, posílení rublu a opětovného zintenzivnění západních sankcí se fiskální situace Ruska v roce 2025 dále zhoršila. Vzhledem k fiskální pozici Ruska lze očekávat, že veškeré další získané prostředky budou přímo použity na financování neodůvodněné a nevyprovokované útočné války proti Ukrajině se závažnými důsledky pro Evropskou unii a její členské státy.

(14)

Převod dalších finančních prostředků do Ruska by pro hospodářství Unie znamenal závažné obtíže, a to ze dvou hlavních důvodů.

(15)

Zaprvé by se převodem dalších finančních prostředků do Ruska zvýšilo riziko eskalace hybridních bojových aktivit namířených proti členským státům a na území členských států, což by způsobilo další narušení ekonomiky a fiskální a hospodářské náklady a zvýšilo ekonomickou nejistotu. Evropská rada ve svých závěrech ze dne 26. června 2025 důrazně odsoudila všechny druhy hybridních činností, zejména pokračující hybridní kampaň Ruska, včetně sabotáží, narušování kritické infrastruktury, kybernetických útoků, manipulace s informacemi a vměšování, jakož i snahy o oslabení demokracie, mimo jiné i v rámci volebního procesu. Evropská rada v těchto závěrech konstatovala, že Unie a členské státy budou i nadále posilovat svou odolnost, předcházet hybridním hrozbám ze strany Ruska, odrazovat od nich a reagovat na ně.

(16)

Rusko stále častěji využívá své hybridní činnosti k destabilizaci nejen Ukrajiny, ale i členských států a Unie (například prostřednictvím sabotáží, dronů, hospodářské špionáže, zasahování do volebních procesů a dezinformačních kampaní). V této souvislosti vznikly Unii, jejím členským státům a podnikům přímé náklady na řešení ruské hybridní kampaně.

(17)

Vzhledem k tomu, že neexistuje zákaz převodu aktiv a rezerv ruské centrální banky nebo s ní spojených subjektů, je pravděpodobné, že by tyto zdroje mohly být použity na podporu ruské hybridní kampaně, což by prohloubilo hospodářské obtíže v Unii. V posledních týdnech byl například narušen vzdušný prostor nad Belgií, Nizozemskem, Polskem, Rumunskem, Dánskem, Estonskem, Německem, Litvou a Lotyšskem. Tyto incidenty jsou záměrné, nikoli náhodné, a hrozí, že v případě převodu aktiv a rezerv na ruskou centrální banku a s ní spojené subjekty nebo v jejich prospěch, a tedy v konečném důsledku ve prospěch Ruska, ještě posílí.

(18)

Zadruhé, dostupnost dalších finančních prostředků na útočnou válku Ruska představuje riziko prodloužení a prohloubení hospodářské nejistoty a vyžadovalo by větší fiskální reakci Unie a jejích členských států na podporu Ukrajiny a hospodářství Unie.

(19)

Evropská rada proto ve svých závěrech ze dne 23. října 2025 zdůraznila, že válečná agrese Ruska vůči Ukrajině a její dopady na evropskou a celosvětovou bezpečnost v měnícím se prostředí představují pro Unii existenční výzvu. Ve společném sdělení vysoké představitelky a Komise Zachování míru – Plán obranné připravenosti 2030 (4) se uvádí, že Ukrajina zůstává i nadále první obrannou linií Evropy a je nedílnou součástí evropské obranné a bezpečnostní architektury.

(20)

V této souvislosti lze očekávat, že pokud by útočná válka Ruska pokračovala, dopady na hospodářství Unie by byly ještě závažnější v případě, že by Ukrajina nebyla schopna podporovat fiskální úsilí, které je nezbytné pro pokračování jejího válečného úsilí. Porážka Ukrajiny by byla rovněž spojena se zvýšeným rizikem agrese Ruska, mimo jiné prostřednictvím hybridních činností, proti některému z členských států nebo zemi v sousedství Ukrajiny, včetně kandidátských zemí, což by mělo okamžité přímé i nepřímé dopady nebývalého rozsahu na bezpečnostní a hospodářskou situaci v Unii. Taková situace by dále zvýšila míru nejistoty pro hospodářské subjekty. Tento dopad by byl pravděpodobně závažnější v členských státech, které jsou blíže hranicím Ukrajiny a Ruska a Běloruska. Z nedávno provedené ekonometrické analýzy Komise vyplývá, že v důsledku války byl růst HDP v letech 2022–2023 v členských státech sousedících s válčícími zeměmi již o 1,4–1,8 procentního bodu nižší než průměr Unie, přičemž při prodloužení do roku 2024 se ztráty pouze slabě zmírnily.

(21)

V říjnu a listopadu 2025 ruské vzdušné útoky zaměřené na dopravní sítě, obytné oblasti a energetickou infrastrukturu na Ukrajině dále zesílily. Rusko provedlo sedm rozsáhlých kombinovaných útoků raketami a drony dlouhého doletu, což způsobilo vážné narušení ukrajinské výroby energie a vedlo k nutnosti dodatečného dovozu plynu na topnou sezónu. Nejničivější útoky se odehrály v noci 7. listopadu, kdy bylo použito více než 500 dronů a raket, a v noci 24. listopadu, s 464 drony a 22 raketami. Podle údajů, které 25. listopadu 2025 předložila monitorovací mise OSN pro lidská práva na Ukrajině, se počet civilních obětí ve velkých městech v roce 2025 (leden až říjen) zvýšil o 26 % v porovnání s předchozím rokem, zatímco počet zraněných civilistů se za stejné období zvýšil o 75 %. Od začátku plošné ruské invaze bylo zabito nejméně 14 534 civilistů, z toho 745 dětí, a 38 472 osob bylo zraněno, z toho 2 349 dětí.

(22)

Vojenská agrese Ruska vůči Ukrajině navíc vedla k rozsáhlému vysídlení ukrajinských občanů, a to jak v rámci Ukrajiny, tak i do sousedních zemí, a způsobila příliv nebývalého počtu vysídlených osob z Ukrajiny do Unie, což má závažné humanitární a hospodářské důsledky pro členské státy. Unie a její členské státy zejména musely a nadále musí vyvíjet významné fiskální úsilí spojené s přijímáním vysídlených osob z Ukrajiny. Ruská invaze na Ukrajinu vedla k tomu, že miliony lidí byly nuceny uprchnout ze své země do bezpečí, většinou do členských států. Do konce září 2025 získalo dočasnou ochranu podle směrnice Rady 2001/55/ES (5) celkem 4,3 milionu občanů třetích zemí, kteří uprchli z Ukrajiny. Od roku 2022 se hrubé fiskální náklady pro Unii, které jsou spojeny s přijetím vysídlených osob z Ukrajiny, odhadují na přibližně 0,2 % HDP ročně a různé odhady ukazují, že výsledné fiskální náklady pro členské státy v letech 2022 až 2025 by mohly dosáhnout více než 155 miliard EUR. Další eskalace útočné války Ruska by mohla vést k riziku náhlého a hromadného přílivu vysídlených osob z Ukrajiny nebo osob, které potřebují mezinárodní ochranu.

(23)

V důsledku činností Ruska na Ukrajině, které představují přímou hrozbu pro bezpečnostní situaci v Unii, musely Unie a její členské státy výrazně zvýšit investice do obranných kapacit. Od zahájení útočné války Ruska proti Ukrajině v únoru 2022 se poměr výdajů Unie na obranu k HDP zvýšil o přibližně 0,25 procentního bodu a v roce 2024 dosáhl 1,5 % HDP (neboli přibližně 270 miliard EUR). Dne 28. května 2025 přijala Rada jako mimořádné opatření nařízení Rady (EU) 2025/1106 (6), jehož cílem je poskytnout členským státům finanční pomoc, která jim umožní podpořit připravenost jejich obranného průmyslu. Prognóza Komise z podzimu 2025 předpokládá další zvýšení výdajů na obranu o přibližně 0,5 procentního bodu do roku 2027, kdy by dosáhly 2,0 % HDP (neboli přibližně 405 miliard EUR). Kromě těchto ekonomických důsledků pro hospodářství Unie způsobených útočnou válkou Ruska proti Ukrajině způsobuje Rusko samo svými činnostmi přímé ekonomické dopady na hospodářství Unie. Tato situace by se náhle a drasticky zhoršila, kdyby Rusko mělo přístup k dalším finančním prostředkům, pokud by zákaz převodů neexistoval.

(24)

Při vědomí těchto různých skutečností je zajištění zákazu převodu aktiv a rezerv ruské centrální banky na ruskou centrální banku nebo s ní spojené subjekty nebo ve prospěch této banky či subjektů, a tedy v konečném důsledku ve prospěch Ruska, opatřením, které je vhodné, aby se zabránilo dalším dopadům nebývalého rozsahu na hospodářskou situaci Unie způsobeným činnostmi Ruska. Jelikož je časově omezený a vratný, nepřekračuje rámec toho, co je k dosažení tohoto cíle nezbytné.

(25)

Za současných okolností je rovněž vhodné, aby finančních instituce, které drží aktiva a rezervy ruské centrální nebo s ní spojených subjektů, spravovaly odděleně peněžní zůstatky, které se nahromadily se zhodnocením aktiv.

(26)

Zvláštními opatřeními stanovenými v tomto nařízení nejsou dotčena aktiva ruské centrální banky, která sestávají z pohledávky vůči finančním institucím Unie, na niž se vztahují omezení převodu. Na vlastnictví těchto aktiv nedopadají opatření stanovená tímto nařízením. Peněžní zůstatky, které se v důsledku zákazu převodů na ruskou centrální banku nebo v její prospěch nahromadily v rozvahách finančních institucí držících její aktiva a rezervy, nepatří ruské centrální bance a nepředstavují státní aktiva. Zákaz převodů aktiv a rezerv ruské centrální banky nebo s ní spojených subjektů je dočasný, vratný a podléhá pravidelnému přezkumu.

(27)

Tato dodatečná opatření vytvářejí nové povinnosti pro finanční instituce, které drží aktiva a rezervy ruské centrální banky nebo s ní spojených subjektů, za účelem zmírnění hospodářských důsledků útočné války Ruska proti Ukrajině pro Unii. Vzhledem ke kontextu, v němž jsou tato opatření přijímána, a ke skutečnosti, že tato opatření sledují cíl obecného zájmu uznaný Unií, tedy zabránit zhoršování hospodářské situace v Unii v podmínkách bezpečnostní krize, jsou tato opatření plně v souladu se základními právy a svobodami uznanými v Listině základních práv, zejména s jejím článkem 17 ve spojení s článkem 52, neboť jsou odůvodněna sledovaným cílem obecného zájmu a přiměřená tomuto cíli.

(28)

Opatření spojená se zákazem převodů aktiv a rezerv ruské centrální banky nebo subjektů s ní spojených by měla zůstat dočasná. Měla by být zachována v platnosti po dobu, po kterou zpřístupňování významných finančních a jiných zdrojů Rusku pro pokračování jeho činností v souvislosti s jeho útočnou válkou proti Ukrajině představuje nebo může představovat závažné hospodářské obtíže v Unii a členských státech a po kterou přetrvává riziko způsobení dalšího závažného zhoršování hospodářské situace v Unii a ve členských státech. Opatření stanovená v tomto nařízení je proto vhodné ukončit, pokud Rusko svou útočnou válku proti Ukrajině ukončí, poskytne Ukrajině reparace v rozsahu nezbytném k umožnění obnovy bez hospodářských a finančních důsledků pro Unii a pokud činnosti Ruska v souvislosti s jeho útočnou válkou proti Ukrajině objektivně přestanou představovat vážné riziko závažných obtíží pro hospodářství Unie a jejích členských států. Za tímto účelem by Rada na návrh Komise, která by měla zohlednit zprávu Komise založenou na každoročním přezkumu tohoto nařízení, měla změnit toto nařízení, mimo jiné tím, že stanoví vhodná, nezbytně nutná a dočasná ukončovací ustanovení za účelem ochrany oprávněných zájmů hospodářských subjektů z Unie a členských států, včetně vhodného časového rámce pro splnění povinností po ukončení opatření. Zejména v zájmu zajištění právní jistoty a řádného ukončení opatření by měla být stanovena pravidla týkající se časového harmonogramu a způsobu vracení peněžních zůstatků.

(29)

Při uplatňování tohoto nařízení by měla být zohledněna potřeba zajistit finanční stabilitu Unie a chránit systémový význam centrálních depozitářů cenných papírů pro fungování trhů s cennými papíry.

(30)

Vzhledem k rozsahu krize, míře jejího sociálního, hospodářského a finančního dopadu a potřebě jednat co nejrychleji by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve, a to prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(31)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je pro dosažení uvedených cílů nezbytné,