(1)

V souladu s čl. 7 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 2531/98 (3)může Evropská centrální banka (ECB) uvalit sankci, jestliže některá instituce nedrží minimální rezervy uložené podle uvedeného nařízení a souvisejících nařízení nebo rozhodnutí ECB nebo je drží pouze částečně.

(2)

Podle čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 2157/1999 (ECB/1999/4) je ECB povinna na svých internetových stránkách zveřejnit každé rozhodnutí o uvalení sankcí v případě porušení nařízení nebo rozhodnutí ECB bez zbytečného odkladu poté, co rozhodnutí nabude právní moci. Zveřejnění se vyžaduje, ledaže Výkonná rada rozhodne, že by toto zveřejnění: a) ohrozilo stabilitu finančních trhů nebo finančního systému anebo probíhající trestní vyšetřování; b) pokud to lze zjistit, způsobilo dotyčnému podniku nepřiměřenou škodu, nebo c) vedlo ke zpřístupnění důvěrných informací, jež by ohrozilo oprávněné veřejné zájmy v oblasti bezpečnosti, jako je bezpečnost a ochrana důvěryhodnosti eurobankovek nebo bezpečné řízení kybernetických nebo provozních rizik pro systémově významné platební systémy. Nastane-li jedna nebo více z těchto okolností, budou rozhodnutí o sankcích zveřejněna anonymně nebo může být zveřejnění odloženo. Za okolností uvedených v písmenu c) může ECB rozhodnout, že rozhodnutí o uložení sankce nezveřejní.

(3)

Jak je uvedeno v čl. 11 odst. 3 a 4 nařízení (ES) č. 2157/1999 (ECB/1999/4), před uvalením sankce v případě nedodržení povinnosti držet minimální rezervy oznámí Výkonná rada nebo – jejím jménem – příslušná národní centrální banka dotyčnému podniku údajné nedodržení povinnosti a odpovídající sankci. Po obdržení oznámení má dotyčný podnik možnost předložit písemné informace, vysvětlení nebo námitky, které lze považovat za významné pro rozhodnutí o tom, zda má být uvalena sankce. To zahrnuje možnost vznést námitky proti zveřejnění sankce z důvodu uplatnění jedné nebo několika výjimek ze zveřejnění stanovených v čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 2157/1999 (ECB/1999/4). V takovém případě, jedná-li příslušná národní centrální banka jménem Výkonné rady, předá spis bez zbytečného odkladu Výkonné radě, která poté rozhodne, zda se tato výjimka ze zveřejnění uplatní.

(4)

Výkonná rada musí každoročně přijmout značný počet rozhodnutí o tom, zda se uplatní výjimka ze zveřejnění sankcí za nedodržení povinnosti držet minimální rezervy. Pro usnadnění rozhodovacího procesu je nezbytné přenesení rozhodovacích pravomocí v souvislosti s přijímáním těchto rozhodnutí. Soudní dvůr Evropské unie uznal, že přenesení pravomoci je nezbytné a vhodné pro to, aby se orgánu, který musí přijmout značný počet rozhodnutí, umožnilo plnit jeho funkce. Obdobně uznal nutnost zajistit schopnost fungování rozhodovacích orgánů jakožto zásadu vlastní každému organizačnímu systému.

(5)

Pravomoc přijímat tato rozhodnutí by měla být přenesena na člena Výkonné rady, jemuž podléhá generální ředitelství pro právní služby, a na člena Výkonné rady, jemuž podléhá generální ředitelství pro tržní operace, kteří jednají společně.

(6)

Přenesení rozhodovacích pravomocí by mělo být omezené a přiměřené, přičemž rozsah přenesení pravomocí by měl být jednoznačně vymezen. Rozsah přenesení pravomoci podle tohoto rozhodnutí by měl být omezen na pravomoc přijímat rozhodnutí o zveřejnění sankcí za nedodržení povinnosti držet minimální rezervy, které se neodchylují od obecného pravidla stanoveného v čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 2157/1999 (ECB/1999/4), podle něhož by rozhodnutí o uvalení sankcí v případě porušení nařízení nebo rozhodnutí ECB měla být zveřejňována. Přenesení pravomoci by se nemělo vztahovat na rozhodnutí o zveřejnění sankcí v případech, které se vyznačují novými prvky nebo pokud se uplatní výjimka ze zveřejnění; pravomoc přijímat taková rozhodnutí by měla i nadále příslušet Výkonné radě.

(7)

Aby byla zajištěna kontrola ze strany Výkonné rady jakožto orgánu přenášejícího pravomoc, měla by být Výkonná rada každoročně informována o rozhodnutích přijatých členy Výkonné rady, na které byla pravomoc přenesena,

a)

dotyčný podnik vznesl námitky proti zveřejnění sankce za nedodržení povinnosti držet minimální rezervy, nikoli však proti samotné sankci;

b)

námitky proti zveřejnění vznesené dotyčným podnikem a technické a právní posouzení těchto námitek ze strany ECB jsou podobné těm, na nichž byla založena předchozí rozhodnutí Výkonné rady o zveřejnění sankcí za nedodržení povinnosti držet minimální rezervy;

c)

podle technického a právního posouzení uvedeného v písmenu b), z něhož rozhodnutí vychází, se v daném případě neuplatní žádná z výjimek stanovených v čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 2157/1999 (ECB/1999/4) a sankce by měla být zveřejněna;

d)

příslušná národní centrální banka, která jménem Výkonné rady oznámila dotyčnému podniku údajné nedodržení povinnosti držet minimální rezervy a odpovídající sankci, souhlasí s posouzením uvedeným v písmenu c).