(1)

Podle článku 11 nařízení (ES) č. 549/2004 mají členské státy vypracovat plány na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru, včetně výkonnostních cílů, na každé referenční období systému sledování výkonnosti letových navigačních služeb a funkcí sítě a systému poplatků za ně. Tyto plány mají obsahovat místní výkonnostní cíle, které jsou v souladu s výkonnostními cíli pro celou Unii pro dané referenční období.

(2)

Výkonnostní cíle pro celou Unii pro čtvrté referenční období (2025–2029) byly stanoveny v prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2024/1688 (4).

(3)

Všechny členské státy vypracovaly a přijaly návrhy plánů výkonnosti pro čtvrté referenční období a do 1. října 2024 je předložily Komisi k posouzení. Po ověření úplnosti těchto návrhů plánů výkonnosti požádala Komise členské státy, aby do 15. listopadu 2024 předložily aktualizované návrhy plánů výkonnosti.

(4)

Posouzení Komise uvedené v tomto rozhodnutí vychází z aktualizovaného návrhu plánu výkonnosti pro čtvrté referenční období, který předložila Malta (dále jen „návrh plánu výkonnosti“).

(5)

Orgán pro kontrolu výkonnosti, který je Komisi nápomocen při provádění systému sledování výkonnosti, předložil Komisi zprávu obsahující jeho doporučení k posuzování návrhů plánů výkonnosti.

(6)

V souladu s čl. 14 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2019/317 posoudila Komise soulad místních výkonnostních cílů obsažených v návrhu plánu výkonnosti na základě kritérií stanovených v bodě 1 přílohy IV uvedeného prováděcího nařízení a případně s přihlédnutím k místním okolnostem.

(7)

Komise doplnila své posouzení návrhu plánu výkonnosti o přezkum prvků stanovených v bodě 2 přílohy IV uvedeného prováděcího nařízení. Pokud jde o bod 2.1 písm. d) bod vii) přílohy IV prováděcího nařízení (EU) 2019/317, Komise konstatuje, že v rámci tohoto přezkumu neprovedla ve čtvrtém referenčním období podrobnou analýzu metodiky použité Maltou pro rozdělení nákladů mezi traťové navigační služby a letištní a přibližovací služby. Komise proto v této fázi nevyvodila žádné závěry, pokud jde o soulad této metodiky rozdělení nákladů s čl. 15 odst. 2 písm. e) a f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004 (5) a čl. 22 odst. 5 prováděcího nařízení (EU) 2019/317.

(8)

Pokud jde o klíčovou oblast výkonnosti týkající se bezpečnosti, soulad cílů obsažených v návrhu plánu výkonnosti byl posouzen v souladu s bodem 1.1 přílohy IV prováděcího nařízení (EU) 2019/317.

(9)

Výkonnostní cíle v klíčové oblasti výkonnosti týkající se bezpečnosti navržené Maltou v souvislosti s efektivností řízení bezpečnosti, rozdělené podle cílů řízení bezpečnosti a vyjádřené jako úroveň provádění, jsou tyto:

(10)

Komise zjistila, že výkonnostní cíle v oblasti bezpečnosti navržené Maltou pro poskytovatele letových navigačních služeb „MATS“ jsou rovny bezpečnostním cílům pro celou Unii nebo vyšší, pokud jde o každý kalendářní rok čtvrtého referenčního období, včetně roku 2029.

(11)

Komise konstatuje, že návrh plánu výkonnosti stanoví opatření pro společnost MATS k dosažení místních bezpečnostních cílů, jako je průběžná aktualizace integrovaného systému řízení a plánu bezpečnosti, zavedení nového softwaru pro řízení rizik a posílená odborná příprava v oblasti kybernetické bezpečnosti.

(12)

Na základě zjištění uvedených v 9., 10. a 11. bodě odůvodnění by se mělo mít za to, že místní výkonnostní cíle v oblasti bezpečnosti obsažené v návrhu plánu výkonnosti jsou v souladu s výkonnostními cíli pro celou Unii.

(13)

Pokud jde o klíčovou oblast výkonnosti týkající se životního prostředí, soulad cílů obsažených v návrhu plánu výkonnosti v souvislosti s průměrnou horizontální efektivitou traťových letů v rámci skutečné dráhy letu byl posouzen na základě kritéria stanoveného v bodě 1.2 přílohy IV prováděcího nařízení (EU) 2019/317. Navržené cíle Malty v oblasti životního prostředí byly proto porovnány s příslušnými referenčními hodnotami horizontální efektivity traťových letů stanovenými v plánu optimalizace evropské sítě tratí ATS, který byl vypracován v souladu s přílohou I prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/123 (6) a byl k dispozici v době přijetí výkonnostních cílů pro celou Unii pro čtvrté referenční období, tj. dne 2. července 2024.

(14)

Výkonnostní cíle v oblasti životního prostředí navržené Maltou pro čtvrté referenční období a odpovídající vnitrostátní referenční hodnoty podle plánu optimalizace evropské sítě tratí ATS, vyjádřené jako průměrná horizontální efektivita traťových letů v rámci skutečné dráhy letu, jsou tyto:

(15)

Komise podotýká, že cíle v oblasti životního prostředí navržené Maltou jsou rovny odpovídajícím vnitrostátním referenčním hodnotám pro každý kalendářní rok čtvrtého referenčního období.

(16)

Komise konstatuje, že Malta v návrhu plánu výkonnosti předložila opatření pro dosažení místních cílů v oblasti životního prostředí, která zahrnují zavedení přeshraničního vzdušného prostoru volných tratí a plánované snížení omezení dostupnosti tratí v co největší míře.

(17)

Na základě zjištění uvedených v 14., 15. a 16. bodě odůvodnění by se mělo mít za to, že cíle v klíčové oblasti výkonnosti týkající se životního prostředí obsažené v návrhu plánu výkonnosti jsou v souladu s výkonnostními cíli pro celou Unii pro čtvrté referenční období.

(18)

Pokud jde o klíčovou oblast výkonnosti týkající se kapacity, soulad cílů obsažených v návrhu plánu výkonnosti v souvislosti s průměrným zpožděním na trati z důvodů uspořádání toku letového provozu (dále jen „ATFM“) na let byl posouzen na základě kritéria stanoveného v bodě 1.3 přílohy IV prováděcího nařízení (EU) 2019/317. Navržené cíle Malty v oblasti traťové kapacity byly proto porovnány s příslušnými referenčními hodnotami stanovenými v operačním plánu sítě, který byl vypracován v souladu s článkem 9 prováděcího nařízení (EU) 2019/123 a byl k dispozici v době přijetí výkonnostních cílů pro celou Unii pro čtvrté referenční období, tj. dne 2. července 2024.

(19)

Cíle v oblasti traťové kapacity navržené Maltou pro čtvrté referenční období, vyjádřené jako minuty zpoždění z důvodů ATFM na let, a odpovídající referenční hodnoty podle operačního plánu sítě jsou tyto:

(20)

Komise podotýká, že cíle v oblasti kapacity navržené Maltou jsou rovny odpovídajícím vnitrostátním referenčním hodnotám pro každý kalendářní rok čtvrtého referenčního období.

(21)

Komise konstatuje, že Malta v návrhu plánu výkonnosti předložila opatření pro dosažení místních cílů v oblasti traťové kapacity. Tato opatření zahrnují otevření dalšího sektoru oblastním střediskem řízení během dne a prodloužení provozní doby sektoru s cílem uspokojit předpokládanou poptávku po provozu.

(22)

Na základě zjištění uvedených v 19., 20. a 21. bodě odůvodnění by se mělo mít za to, že cíle v klíčové oblasti výkonnosti týkající se kapacity obsažené v návrhu plánu výkonnosti jsou v souladu s výkonnostními cíli pro celou Unii pro čtvrté referenční období.

(23)

V souladu s bodem 2.1 písm. b) přílohy IV prováděcího nařízení (EU) 2019/317 doplnila Komise své posouzení návrhu plánu výkonnosti přezkumem výkonnostních cílů v oblasti kapacity letištních a přibližovacích služeb stanovených pro letiště uvedená v čl. 1 odst. 3 a 4 uvedeného prováděcího nařízení. Bylo zjištěno, že tyto cíle nevzbuzují obavy.

(24)

Pokud jde o klíčovou oblast výkonnosti týkající se efektivity nákladů, soulad cílů obsažených v návrhu plánu výkonnosti v souvislosti se stanovenými jednotkovými náklady na traťové navigační služby byl posouzen na základě kritérií stanovených v bodě 1.4 písm. a), b) a c) přílohy IV prováděcího nařízení (EU) 2019/317. Tato kritéria sestávají z vývojového trendu stanovených jednotkových nákladů ve čtvrtém referenčním období, dlouhodobého vývojového trendu stanovených jednotkových nákladů ve třetím a čtvrtém referenčním období (2020–2029) a ze srovnání základní hodnoty pro stanovené jednotkové náklady na úrovni oblasti zpoplatnění s průměrnou hodnotou oblastí zpoplatnění, v nichž mají poskytovatelé letových navigačních služeb podobné provozní a ekonomické prostředí.

(25)

Cíle v oblasti efektivity nákladů na traťové navigační služby navržené Maltou pro čtvrté referenční období a související základní hodnoty jsou tyto:

(26)

Pokud jde o kritérium pro posouzení stanovené v bodě 1.4 písm. a) přílohy IV prováděcího nařízení (EU) 2019/317, Komise konstatuje, že vývojový trend stanovených jednotkových nákladů na Maltě na úrovni oblasti zpoplatnění ve výši +5,2 % ve čtvrtém referenčním období nedosahuje vývojového trendu pro celou Unii, jenž ve stejném období činí –1,2 %.

(27)

Pokud jde o kritérium pro posouzení stanovené v bodě 1.4 písm. b) přílohy IV prováděcího nařízení (EU) 2019/317, Komise konstatuje, že dlouhodobý vývojový trend stanovených jednotkových nákladů na Maltě na úrovni oblasti zpoplatnění ve výši –1,6 % ve třetím a čtvrtém referenčním období převyšuje dlouhodobý trend pro celou Unii, jenž ve stejném období činí –1,0 %.

(28)

Pokud jde o kritérium pro posouzení stanovené v bodě 1.4 písm. c) přílohy IV prováděcího nařízení (EU) 2019/317, Komise konstatuje, že základní hodnota pro stanovené jednotkové náklady na Maltě ve výši 16,72 EUR v reálných cenách roku 2022 je o 47,7 % nižší než průměrná základní hodnota ve výši 31,96 EUR v reálných cenách roku 2022 pro příslušnou srovnávací skupinu stanovenou v článku 7 prováděcího rozhodnutí (EU) 2024/1688.

(29)

Je zřejmé, dlouhodobý vývojový trend stanovených jednotkových nákladů na Maltě převyšuje odpovídající vývojový trend pro celou Unii a že základní hodnota Malty pro rok 2024 je výrazně pod průměrem srovnávací skupiny. Komise se proto domnívá, že odchylka od vývojového trendu stanovených jednotkových nákladů pro celou Unii pro čtvrté referenční období uvedená v 26. bodě odůvodnění nebrání tomu, aby výkonnostní cíle Malty v oblasti efektivity nákladů byly v souladu s výkonnostními cíli v oblasti efektivity nákladů pro celou Unii.

(30)

Na základě zjištění uvedených v 25. až 29. bodě odůvodnění by se mělo mít za to, že cíle v klíčové oblasti výkonnosti týkající se efektivity nákladů obsažené v návrhu plánu výkonnosti jsou v souladu s výkonnostními cíli pro celou Unii pro čtvrté referenční období.

(31)

V souladu s bodem 2.1 písm. c) přílohy IV prováděcího nařízení (EU) 2019/317 doplnila Komise své posouzení návrhu plánu výkonnosti přezkumem výkonnostních cílů v oblasti efektivity nákladů letištních a přibližovacích služeb stanovených pro letiště uvedená v čl. 1 odst. 3 a 4 uvedeného prováděcího nařízení. Bylo zjištěno, že tyto cíle vzbuzují obavy.

(32)

Komise konstatuje, že vývojový trend stanovených jednotkových nákladů na letištní a přibližovací služby na Maltě ve výši +6,6 % ve čtvrtém referenčním období je vyšší než trend stanovených jednotkových nákladů na traťové navigační služby ve výši +5,2 % ve čtvrtém referenčním období a představuje významné zhoršení ve srovnání se skutečným vývojovým trendem stanovených jednotkových nákladů na letištní a přibližovací služby ve výši –8,1 % zaznamenaným ve třetím referenčním období. Komise konstatuje, že zaznamenaný zhoršující se trend stanovených jednotkových nákladů je způsoben především výrazným zvýšením nákladů. Stanovené náklady na poskytování letištních a přibližovacích služeb pro Maltu na rok 2029 by totiž měly být přibližně o 77 % vyšší než úroveň nákladů v roce 2024, zatímco nárůst provozu výkonových jednotek ve stejném období pro oblast zpoplatnění letištních a přibližovacích služeb by měl dosáhnout přibližně 21 %.

(33)

Komise se proto domnívá, že v souvislosti s přijetím konečného plánu výkonnosti v souladu s čl. 16 písm. a) prováděcího nařízení (EU) 2019/317 by Malta měla na základě připomínek uvedených v 32. bodě odůvodnění podrobněji odůvodnit výkonnostní cíle týkající se efektivity nákladů letištních a přibližovacích služeb pro čtvrté referenční období nebo by tyto cíle měla revidovat směrem dolů.

(34)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem by se mělo mít za to, že výkonnostní cíle obsažené v maltském návrhu plánu výkonnosti jsou v souladu s výkonnostními cíli pro celou Unii pro čtvrté referenční období,