European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Řada L


2025/779

15.4.2025

ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2025/779

ze dne 14. dubna 2025,

kterým se mění společný postoj 2008/944/SZBP, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 29 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 8. prosince 2008 přijala Rada společný postoj 2008/944/SZBP, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu (1); tímto společným postojem byl aktualizován a nahrazen Kodex chování Evropské unie pro vývoz zbraní přijatý Radou dne 8. června 1998.

(2)

Společný postoj 2008/944/SZBP stanoví kritéria zahraniční a bezpečnostní politiky, která musí každý členský stát používat při individuálním posuzování žádostí o vývozní licence. Vzhledem k řadě změn, k nimž od přijetí společného postoje 2008/944/SZBP došlo na mezinárodní úrovni i na úrovni Unie, bylo nutné tato kritéria přehodnotit a uložit nové povinnosti a stanovit nové závazky pro účely posuzování žádostí o vývozní licence.

(3)

Dne 16. září 2019 přijala Rada závěry o přezkumu společného postoje 2008/944/SZBP, v nichž pověřila Pracovní skupinu pro vývoz konvenčních zbraní (COARM), aby provádění uvedeného společného postoje opětovně posoudila.

(4)

Článek 21 Smlouvy o Evropské unii stanoví, že činnost Unie na mezinárodní scéně má spočívat na zásadách, které se uplatnily při jejím založení a které hodlá podporovat v ostatním světě. Mezi tyto zásady patří demokracie, právní stát, univerzálnost a nedělitelnost lidských práv a základních svobod, úcta k lidské důstojnosti, zásady rovnosti a solidarity a dodržování zásad Charty Organizace spojených národů a mezinárodního práva.

(5)

V souladu s čl. 21 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii usiluje Unie o dosažení vysokého stupně spolupráce ve všech oblastech mezinárodních vztahů, mimo jiné ve snaze upevňovat a podporovat demokracii, právní stát, lidská práva a zásady mezinárodního práva, jakož i zachovat mír a mezinárodní bezpečnost.

(6)

Podle čl. 21 odst. 3 druhého pododstavce Smlouvy o Evropské unii se od Unie vyžaduje, aby dbala na soudržnost mezi jednotlivými oblastmi své vnější činnosti. V tomto ohledu bere Rada na vědomí mimo jiné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/821 (2) a (EU) 2025/41 (3).

(7)

Za účelem maximalizace účinnosti tohoto společného postoje by členské státy měly v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky usilovat o posílení spolupráce a podporu konvergence v oblasti vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu, mimo jiné výměnou příslušných informací, včetně informací o konkrétních místech určení a o oznámeních o zamítnutí vývozu, o politikách vývozu zbraní a případně o monitorování konečného užití, a to prostřednictvím konzultací svých posouzení rizik, jakož i prostřednictvím určení možných opatření k dalšímu zvýšení konvergence a k podpoře jednoty a soudržnosti vnější činnosti Unie.

(8)

Je proto namístě pokračovat v posilování spolupráce mezi členskými státy, pokud jde o pravidla týkající se vývozních licencí, a i nadále podporovat sbližování v oblasti vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu. Je rovněž nezbytné stanovit a dodržovat revidovaná kritéria, podle nichž má být kontrola přenosu těchto technologií posuzována. Těchto cílů lze dosáhnout aktualizací společného postoje 2008/944/SZBP, tak aby byly zajištěny vysoké společné standardy při provádění kontroly přenosu těchto technologií a převodu materiálu.

(9)

Společný postoj 2008/944/SBZP by proto měl být změněn,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Společný postoj 2008/944/SZBP se mění takto:

1)

Článek 2 se nahrazuje tímto:

„Článek 2

Kritéria

1.   První kritérium: Dodržování mezinárodních povinností a závazků členských států, zejména omezujících opatření přijatých Radou bezpečnosti Organizace spojených národů nebo Evropskou unií, dohod o nešíření a jiných tématech, jakož i dalších mezinárodních povinností a závazků.

Vývozní licence je zamítnuta, pokud by její vydání bylo v rozporu s mezinárodními povinnostmi a závazky členských států, včetně:

a)

povinností členských států a jejich závazku prosazovat plnění zbrojních embarg Organizace spojených národů, Evropské unie a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě;

b)

závazků členských států vyplývajících ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, Úmluvy o zákazu biologických a toxinových zbraní a Úmluvy o zákazu chemických zbraní;

c)

závazků členských států podle Úmluvy o některých konvenčních zbraních a příslušných protokolů, jež jsou k ní připojeny;

d)

závazků členských států podle Smlouvy o obchodu se zbraněmi;

e)

závazků členských států podle Úmluvy o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení (dále jen ‚Ottawská úmluva‘);

f)

závazků členských států podle Akčního programu OSN k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech;

g)

závazků členských států vyplývajících z globálního rámce pro řízení konvenčního střeliva během jeho celého životního cyklu;

h)

závazků členských států v rámci Australské skupiny, Režimu kontroly raketových technologií, Zanggerova výboru, Skupiny jaderných dodavatelů, Wassenaarského ujednání a Haagského kodexu chování proti šíření balistických střel.

2.   Druhé kritérium: Dodržování lidských práv v zemi konečného určení a dodržování mezinárodního humanitárního práva touto zemí.

Po posouzení přístupu přijímající země k příslušným zásadám zavedeným mezinárodními nástroji v oblasti lidských práv, včetně situace v oblasti lidských práv v této zemi, členské státy:

a)

vývozní licenci zamítnou, jestliže existuje zřejmé riziko, že vojenské technologie nebo vojenský materiál, které mají být vyvezeny, mohou být použity k vnitřní represi nebo ke spáchání závažných genderově podmíněných násilných činů nebo závažných násilných činů namířených proti ženám a dětem nebo jiných závažných porušení lidských práv či k jejich usnadnění;

b)

vydávají licence se zvláštní obezřetností a opatrností u zemí, kde jsou podle zjištění příslušných orgánů Organizace spojených národů, Evropské unie nebo Rady Evropy závažným způsobem porušována lidská práva, přičemž postupují individuálně a vezmou v úvahu povahu vojenských technologií nebo vojenského materiálu.

Technologiemi nebo materiálem, které by mohly být použity k vnitřní represi, se pro tyto účely rozumí mimo jiné technologie nebo materiál, u kterých (nebo u jim podobných) bylo prokázáno jejich použití k vnitřní represi navrhovaným konečným uživatelem, nebo technologie nebo materiál, u nichž je důvod se domnívat, že nebudou dodány pro deklarované konečné užití nebo deklarovanému konečnému uživateli, nýbrž že budou odkloněny a použity k vnitřní represi. V souladu s článkem 1 musí být pečlivě zvažován charakter technologií nebo materiálu, zvláště jsou-li určeny pro účely vnitřní bezpečnosti. Vnitřní represe zahrnuje mimo jiné mučení a jiné kruté, nelidské a ponižující zacházení nebo trestání, okamžité nebo svévolné popravy, zmizení, svévolné zadržení nebo jiné závažné porušování lidských práv a základních svobod, jak jsou stanoveny v příslušných mezinárodních nástrojích týkajících se lidských práv, včetně Všeobecné deklarace lidských práv a Mezinárodního paktu o občanských a politických právech.

Po posouzení přístupu přijímající země k příslušným zásadám zavedeným nástroji podle mezinárodního humanitárního práva a dodržování tohoto práva členské státy:

c)

vývozní licenci zamítnou, jestliže existuje zřejmé riziko, že vojenské technologie nebo vojenský materiál, které mají být vyvezeny, mohou být použity ke spáchání činů představujících závažné porušení mezinárodního humanitárního práva, mimo jiné na skupinách požívajících ochrany podle tohoto práva, jako jsou ženy a děti, či k jejich usnadnění.

3.   Třetí kritérium: Vnitřní situace v zemi konečného určení jako výsledek napětí nebo ozbrojených konfliktů.

Členské státy zamítnou udělení licence na vývoz vojenských technologií nebo vojenského materiálu, které by podněcovaly či prodlužovaly ozbrojené konflikty nebo zhoršovaly existující napětí a konflikty v zemi konečného určení, aniž je dotčena legitimní a zákonná bezpečnost a obrana této země.

4.   Čtvrté kritérium: Zachování regionálního míru, bezpečnosti a stability.

Členské státy zamítnou vývozní licenci v případě, že existuje zřejmé riziko, že by zamýšlený příjemce použil vojenské technologie nebo vojenský materiál, které mají být vyvezeny, k agresi vůči jiné zemi nebo k prosazení územního požadavku silou. Při zvažování těchto rizik berou členské státy mimo jiné v úvahu:

a)

existenci nebo pravděpodobnost ozbrojeného konfliktu mezi příjemcem a jinou zemí;

b)

územní požadavek, který se příjemce v minulosti snažil prosadit nebo hrozil prosadit silou;

c)

pravděpodobnost, že by vojenské technologie nebo vojenský materiál byly použity k jiným účelům než pro legitimní národní bezpečnost a obranu přijímající země nebo pro výkon přirozeného práva přijímající země na sebeobranu v souladu s mezinárodním právem, zakotveného v článku 51 Charty Organizace spojených národů;

d)

nutnost neovlivňovat nepříznivě jakýmkoliv významným způsobem regionální stabilitu.

5.   Páté kritérium: Národní bezpečnost členských států a území, za které členské státy ve vnějších vztazích odpovídají, jakož i bezpečnost spřátelených a spojeneckých zemí.

Členské státy berou v úvahu:

a)

potenciální dopady vojenských technologií nebo vojenského materiálu, které mají být vyvezeny, na své obranné a bezpečnostní zájmy, jakož i na obranné a bezpečnostní zájmy jiných členských států a spřátelených a spojeneckých zemí, aniž by bylo dotčeno posuzování kritérií týkajících se dodržování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva, jakož i regionálního míru, bezpečnosti a stability;

b)

riziko použití daných vojenských technologií nebo vojenského materiálu proti svým vlastním ozbrojeným silám nebo ozbrojeným silám členských států a spřátelených a spojeneckých zemí.

6.   Šesté kritérium: Chování kupující či přijímající země vůči mezinárodnímu společenství, zejména pokud jde o její přístup k terorismu, povahu jejích spojeneckých závazků a dodržování mezinárodního práva z její strany.

Členské státy berou v úvahu mimo jiné pověst kupující či přijímající země z hlediska:

a)

její podpory nebo podněcování terorismu a mezinárodního organizovaného zločinu;

b)

jejího dodržování mezinárodních závazků, zejména těch, které se týkají nevyužívání síly, a mezinárodního humanitárního práva;

c)

jejího závazku k nešíření a dalším oblastem kontroly zbrojení a odzbrojení, zejména podepsání, ratifikaci a provádění příslušných úmluv o kontrole zbrojení a odzbrojení, jež jsou uvedeny v písmenech b) až d) prvního kritéria.

7.   Sedmé kritérium: Existence rizika, že vojenské technologie nebo vojenský materiál budou v přijímající zemi dodány jinému než deklarovanému odběrateli nebo znovu vyvezeny za nežádoucích podmínek.

Při hodnocení vlivu vojenských technologií nebo vojenského materiálu, které mají být vyvezeny, na přijímající zemi a rizika, že by tyto technologie nebo tento materiál mohly být dodány nežádoucímu konečnému uživateli nebo pro nežádoucí konečné využití, jsou posuzovány tyto skutečnosti:

a)

legitimní obranné a vnitrostátní bezpečnostní zájmy přijímající země, včetně případné účasti na mírových operacích Organizace spojených národů či jiných činnostech pro zachování míru;

b)

technická schopnost přijímající země využít a chránit tyto technologie nebo tento materiál;

c)

schopnost přijímající země provádět účinnou kontrolu vývozu, včetně případů, kdy vojenské technologie nebo vojenský materiál, které mají být vyvezeny, představují zboží, které má být zabudováno do výrobních celků pro opětovný vývoz přijímající zemí;

d)

riziko, že tyto technologie nebo materiál budou znovu vyvezeny do nežádoucích míst určení, a pověst přijímající země z hlediska dodržování předpisů pro opětovný vývoz nebo předpisů pro předchozí souhlas s opětovným vývozem, jejichž zavedení považuje vyvážející členský stát za vhodné;

e)

riziko, že tyto technologie nebo materiál budou dodány teroristickým organizacím nebo jednotlivým teroristům;

f)

riziko nezamýšlených transferů technologií či jejich přepracování k jiným účelům, než pro které byly určeny;

g)

riziko, že tyto technologie nebo materiál budou použity k obcházení omezujících opatření přijatých Organizací spojených národů nebo Evropskou unií;

h)

riziko zhoršení konfliktů, násilností a protiprávních činností v důsledku zvláštní povahy vyvážených technologií a materiálu, zejména v souvislosti s rizikem odklonu ručních palných a lehkých zbraní.

8.   Osmé kritérium: Slučitelnost vývozu vojenských technologií nebo vojenského materiálu s technickou a hospodářskou kapacitou země konečného určení, přičemž je žádoucí, aby státy své legitimní potřeby v oblasti bezpečnosti a obrany naplňovaly s co nejmenším využitím lidských a hospodářských zdrojů pro potřeby zbrojení.

S přihlédnutím k informacím z důležitých zdrojů, jako jsou zprávy předložené Rozvojovým programem Organizace spojených národů, Světovou bankou, Mezinárodním měnovým fondem a Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, berou členské státy v úvahu, zda by navrhovaný vývoz mohl vážně ohrozit udržitelný rozvoj země konečného určení. V této souvislosti posuzují relativní úroveň vojenských a sociálních výdajů této země, s přihlédnutím k případné pomoci poskytované této zemi ze strany Unie či na bilaterálním základě.“

2)

Článek 5 se nahrazuje tímto:

„Článek 5

Vývozní licence se udělují pouze na základě předchozí spolehlivé znalosti konečného použití v zemi konečného určení. To bude obecně vyžadovat důkladnou kontrolu osvědčení konečného uživatele nebo příslušné dokumentace nebo určitou formu úředního povolení vydaného zemí konečného určení. Členské státy mohou používat další nástroje pro monitorování koncových uživatelů, včetně požadavku, aby koncoví uživatelé souhlasili s konkrétními ověřovacími mechanismy. Při posuzování žádostí o udělení licence pro vývoz vojenských technologií nebo vojenského materiálu za účelem výroby ve třetích zemích berou členské státy v úvahu zejména možné použití hotového výrobku v zemi výroby a riziko, že by hotový výrobek mohl být dodán nebo vyvezen nežádoucímu konečnému uživateli.“

3)

Článek 6 se nahrazuje tímto:

„Článek 6

Aniž je dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/821 (*1), budou kritéria uvedená v článku 2 tohoto společného postoje a konzultační postup uvedený v článku 4 tohoto společného postoje uplatňovány také na členské státy, pokud jde o zboží nebo technologie dvojího užití uvedené v příloze I nařízení (EU) 2021/821, existuje-li vážný důvod se domnívat, že konečným uživatelem tohoto zboží a technologií budou ozbrojené síly, vnitřní bezpečnostní složky nebo podobné subjekty dané země. Odkazuje-li se v tomto společném postoji na vojenské technologie nebo vojenský materiál, rozumí se tím i takové zboží a technologie dvojího užití.

(*1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/821 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí režim Unie pro kontrolu vývozu, zprostředkování, technické pomoci, tranzitu a přepravy zboží dvojího užití (Úř. věst. L 206, 11.6.2021, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/821/oj).“ "

4)

Článek 7 se nahrazuje tímto:

„Článek 7

1.   Za účelem maximalizace účinnosti tohoto společného postoje členské státy v rámci Společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) usilují o posílení spolupráce a podporu konvergence v oblasti vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu, mimo jiné výměnou příslušných informací, včetně informací o konkrétních místech určení a o oznámeních o zamítnutí vývozu, o politikách vývozu zbraní a případně o monitorování konečného užití, a to prostřednictvím konzultací týkajících se jejich posouzení rizik, jakož i prostřednictvím určení možných opatření k dalšímu zvýšení konvergence a k podpoře jednoty a soudržnosti vnější činnosti Unie.

2.   S cílem podpořit konvergenci a usnadnit rozhodování o vývozu společně financovaného a vyrobeného vojenského materiálu nebo technologií mohou členské státy účastnící se společného obranného projektu za tímto účelem využít mechanismy pro usnadnění. Členské státy, které se účastní společného obranného projektu, se vyzývají, aby svá posouzení rizik vzájemně konzultovaly.“

5)

Článek 15 se nahrazuje tímto:

„Článek 15

Tento společný postoj bude přezkoumán do 15. dubna 2030.“

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Lucemburku dne 14. dubna 2025.

Za Radu

předsedkyně

K. KALLAS


(1)  Společný postoj Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu (Úř. věst. L 335, 13.12.2008, s. 99, ELI: http://data.europa.eu/eli/compos/2008/944/2019-09-17).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/821 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí režim Unie pro kontrolu vývozu, zprostředkování, technické pomoci, tranzitu a přepravy zboží dvojího užití (Úř. věst. L 206, 11.6.2021, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/821/oj).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/41 ze dne 19. prosince 2024 o opatřeních pro dovoz, vývoz a tranzit palných zbraní, hlavních částí a střeliva, kterým se provádí článek 10 Protokolu Organizace spojených národů proti nedovolené výrobě střelných zbraní a jejich součástí, dílů a střeliva a obchodování s nimi, který doplňuje Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (protokol OSN o palných zbraních) (Úř. věst. L, 2025/41, 22.1.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2025/41/oj).


ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2025/779/oj

ISSN 1977-0626 (electronic edition)