European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Řada L


2025/702

8.4.2025

ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2025/702

ze dne 17. března 2025,

kterým se Evropská komise zmocňuje, aby se jménem Unie účastnila jednání o mezinárodním nástroji, kterým se zřizuje Mezinárodní komise pro posuzování nároků Ukrajiny

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 212 ve spojení s čl. 218 odst. 3 a 4 této smlouvy,

s ohledem na doporučení Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

S ohledem na nevyprovokovanou a neodůvodněnou útočnou válku Ruské federace proti Ukrajině přijalo Valné shromáždění OSN dne 14. listopadu 2022 rezoluci ES-11/5 nazvanou „Podpora nápravy a odškodnění za agresi proti Ukrajině“.

(2)

Valné shromáždění kromě toho, že připomnělo závazky všech států podle článku 2 Charty OSN, včetně závazku vystříhat se ve svých mezinárodních stycích hrozby silou nebo použití síly proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti kteréhokoli státu, vyjádřilo vážné znepokojení nad ztrátami na životech, vysídlením civilního obyvatelstva, zničením infrastruktury a přírodních zdrojů, ztrátami veřejného a soukromého majetku a hospodářskou katastrofou způsobenými agresí Ruské federace vůči Ukrajině

(3)

Valné shromáždění OSN uznalo, že Ruská federace musí být pohnána k odpovědnosti za veškerá porušení mezinárodního práva vůči Ukrajině. Dále zdůraznilo, že Ruská federace musí nést právní důsledky všech svých mezinárodně protiprávních činů, včetně náhrady újmy, jakož i případných škod způsobených těmito činy.

(4)

Valné shromáždění OSN uznalo potřebu zřídit ve spolupráci s Ukrajinou mezinárodní mechanismus pro náhradu škody, ztráty nebo újmy vzniklé v důsledku mezinárodně protiprávních činů Ruské federace na Ukrajině nebo proti Ukrajině. Za tímto účelem doporučilo vytvoření mezinárodního registru škod, který by sloužil jako evidence důkazů a informací v písemné podobě o nárocích na náhradu škod, ztrát nebo újmy, jež byly způsobeny všem dotčeným fyzickým a právnickým osobám, jakož i ukrajinskému státu, mezinárodně protiprávními činy Ruské federace na Ukrajině nebo proti Ukrajině, a který by rovněž podporoval a koordinoval shromažďování důkazů.

(5)

Dne 12. května 2023 přijal Výbor ministrů Rady Evropy rezoluci CM/Res(2023)3, kterou se zavádí Rozšířená parciální dohoda o registru škod způsobených agresí Ruské federace vůči Ukrajině (dále jen „registr“).

(6)

S cílem pokročit v úsilí o vyvození odpovědnosti směřujícím ke zřízení mezinárodního mechanismu pro náhradu škody, ztráty nebo újmy vzniklé v důsledku mezinárodně protiprávního jednání Ruské federace na Ukrajině nebo proti Ukrajině přijaly státy, které jsou účastníky nebo přidruženými členy podle rozšířené parciální dohody o registru, postupný přístup a rozhodly se nejprve zřídit registr. Po tomto zřízení následovaly další prvky mechanismu odškodnění, konkrétně komise pro posuzování nároků a kompenzační fond. Tento přístup se promítl do statutu registru, v němž je uznáno, že registr, včetně jeho digitální platformy s veškerými údaji o nárocích a důkazy v něm zaznamenanými, je koncipován jako první složka budoucího mezinárodního mechanismu odškodnění, který má být zřízen samostatným mezinárodním nástrojem ve spolupráci s Ukrajinou a příslušnými mezinárodními organizacemi a orgány.

(7)

Poté, co se Unie dne 11. května 2023 oznámením generálnímu tajemníkovi Rady Evropy připojila k registru jako zakládající přidružený člen, změnila dne 22. července 2024 svůj status na účastníka v registru.

(8)

Dne 29. února 2024 přijaly Evropský parlament a Rada nařízení (EU) 2024/792 (1) o zřízení Nástroje pro Ukrajinu, které mimo jiné stanoví právní základ pro pomoc iniciativám a subjektům zapojeným do podpory a prosazování mezinárodní spravedlnosti na Ukrajině, jako je pokrytí finančního příspěvku Unie do registru.

(9)

Kancelář prezidenta Ukrajiny, Ministerstvo zahraničních věcí Ukrajiny, Ministerstvo zahraničních věcí Nizozemského království a registr pozvaly v roce 2024 státy, které podpořily přijetí rezoluce Valného shromáždění OSN A/RES/ES-11/5, na přípravná zasedání o mezinárodním nástroji ke zřízení mezinárodní komise pro posuzování nároků Ukrajiny. První formální kolo jednání by se mělo uskutečnit v březnu 2025.

(10)

Sekretariát registru připravil „nultý návrh“ mezinárodního nástroje, kterým se zřizuje mezinárodní komise pro posuzování nároků Ukrajiny. Tento „nultý návrh“ obsahuje ustanovení o mandátu, funkci, právním postavení, sídle, členství a účasti, organizační struktuře, financování a rozpočtu mezinárodní komise pro posuzování nároků, jakož i o postupu přezkumu nároků, členství Ruské federace a převodu činnosti registru.

(11)

Vzhledem k tomu, že Unie si přeje opět zdůraznit svůj pevný závazek zajistit, aby Ruská federace nesla právní důsledky svých mezinárodně protiprávních činů vůči Ukrajině, včetně povinnosti nahradit škody, ztráty nebo újmy způsobené těmito činy, je vhodné, aby se účastnila jednání o mezinárodním nástroji, kterým se zřizuje mezinárodní komise pro posuzování nároků Ukrajiny. Tím není dotčena pravomoc členských států sjednávat a uzavírat takové mezinárodní nástroje,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.   Komise se zmocňuje, aby se jménem Unie účastnila jednání o mezinárodním nástroji, kterým se zřizuje Mezinárodní komise pro posuzování nároků Ukrajiny.

2.   Jednání se řídí směrnicemi Rady pro jednání stanovenými v dodatku k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Komise je jmenována vyjednavačem Unie.

Článek 3

Při jednáních jsou vedeny konzultace s Pracovní skupinou Rady pro Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Radu Evropy (COSCE).

Komise podává uvedené pracovní skupině Rady pravidelné zprávy o krocích učiněných na základě tohoto rozhodnutí a pravidelně ji konzultuje.

Článek 4

Toto rozhodnutí je určeno Komisi.

V Bruselu dne 17. března 2025.

Za Radu

předsedkyně

K. KALLAS


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/792 ze dne 29. února 2024 o zřízení Nástroje pro Ukrajinu (Úř. věst. L, 2024/792, 29.2.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/792/oj).


PŘÍLOHA 1

Směrnice pro jednání o mezinárodním nástroji, kterým se zřizuje Mezinárodní komise pro posuzování nároků Ukrajiny

Během jednání by se Komise měla pokusit dosáhnout cílů uvedených podrobně níže.

(1)

Cílem mezinárodního nástroje, kterým se zřizuje Mezinárodní komise pro posuzování nároků Ukrajiny, je vytvořit podle mezinárodního práva právní základ pro správní orgán, který bude přezkoumávat a posuzovat oprávněné nároky a rozhodovat o nich, a který pro každý případ stanoví výši náhrady, která má být vyplacena za škody, ztráty nebo újmy, jež byly na území Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic zahrnujících její teritoriální moře, jakož i v její výlučné ekonomické zóně a v oblasti kontinentálního šelfu, způsobeny všem dotčeným fyzickým a právnickým osobám, jakož i ukrajinskému státu, včetně jeho regionálních a místních orgánů a státem vlastněných či kontrolovaných subjektů, mezinárodně protiprávními činy Ruské federace na Ukrajině nebo proti Ukrajině zahrnujícími její agresi v rozporu s Chartou OSN, jakož i veškerá porušení mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva v oblasti lidských práv.

(2)

Mezinárodní nástroj jasně vymezí územní a časovou působnost komise pro posuzování nároků.

(3)

Mezinárodní nástroj stanoví právní postavení a právní subjektivitu komise pro posuzování nároků, které jsou nezbytné pro výkon jejích funkcí a plnění jejího mandátu.

(4)

Mezinárodní nástroj jasně a přesně stanoví statuty členství pro státy a organizace regionální integrace a podmínky jejich účasti na nástroji.

(5)

Mezinárodní nástroj jasně vymezí organizační strukturu komise pro posuzování nároků, zejména pokud jde o strukturu řízení a podmínky účasti států a organizací regionální integrace.

(6)

Mezinárodní nástroj stanoví, že náklady komise pro posuzování nároků ponese v souladu s mezinárodním právem Ruská federace. Rovněž stanoví, že dokud Ruská federace tuto povinnost nesplní, bude komise pro posuzování nároků financována z každoročních vyměřených příspěvků svých členů a z dobrovolných příspěvků a že příspěvky členů jsou vymahatelné vůči Ruské federaci.

(7)

Mezinárodní nástroj jasně stanoví pravidla pro určení každoročního finančního příspěvku členů a finanční pravidla a postupy, kterými se řídí komise pro posuzování nároků.

(8)

Mezinárodní nástroj obsahuje podmínky nezbytné pro plynulý a bezchybný převod činnosti registru škod a podrobně vymezí jeho možné pokračování v rámci komise pro posuzování nároků.

(9)

Mezinárodní nástroj stanoví, že Evropská unie má hlasovací právo rovnocenné hlasovacímu právu ostatních stran a že své hlasovací právo vykonává, aniž jsou dotčena hlasovací práva jejích členských států, které jsou členy komise pro posuzování nároků, a bez ohledu na hlasovací práva těchto států.

(10)

Postup jednání je následující:

(a)

Jednání musí být připravena s dostatečným předstihem. Za tímto účelem Komise informuje zvláštní výbor určený v souladu s čl. 218 odst. 4 Smlouvy o fungování EU, tj. Pracovní skupinu Rady pro Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Radu Evropy (COSCE), o předpokládaném harmonogramu a o otázkách, které mají být projednány, a co nejdříve mu sdělí relevantní informace.

(b)

Jednáním v případě potřeby předchází zasedání pracovní skupiny COSCE, jehož cílem je určit klíčové otázky, formulovat stanoviska a případně poskytnout směrnice.

(c)

Komise podává pracovní skupině COSCE zprávu o výsledcích jednání po každém kole jednání nebo, je-li několik jednání vedeno souběžně, po dané sérii jednacích kol.

(d)

Komise informuje pracovní skupinu COSCE o všech důležitých otázkách, které mohou během jednání vyvstat.


PŘÍLOHA 2

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ A DIGITÁLNÍ VÝKAZ

1.

RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 6

1.1

Název návrhu/podnětu 6

1.2

Příslušné oblasti politik 6

1.3

Cíle 6

1.3.1

Obecné cíle 6

1.3.2

Specifické cíle 6

1.3.3

Očekávané výsledky a dopady 6

1.3.4

Ukazatele výkonnosti 6

1.4

Návrh/podnět se týká: 6

1.5

Odůvodnění návrhu/podnětu 7

1.5.1

Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu 7

1.5.2

Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států. 7

1.5.3

Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti 7

1.5.4

Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji 8

1.5.5

Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků 8

1.6

Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu 8

1.7

Předpokládaný způsob plnění rozpočtu 8

2.

SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 9

2.1

Pravidla pro sledování a podávání zpráv 9

2.2

Systémy řízení a kontroly 9

2.2.1

Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie 9

2.2.2

Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění 9

2.2.3

Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 9

2.3

Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 10

3.

ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 10

3.1

Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 10

3.2

Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 10

3.2.1

Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 10

3.2.1.1

Prostředky ze schváleného rozpočtu 11

3.2.2

Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků 12

3.2.3

Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky 13

3.2.3.1

Prostředky ze schváleného rozpočtu 13

3.2.4

Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů 13

3.2.4.1

Financované ze schváleného rozpočtu 13

3.2.5

Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi 14

3.2.6

Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 15

3.2.7

Příspěvky třetích stran 15

3.3

Odhadovaný dopad na příjmy 15

4.

DIGITÁLNÍ ROZMĚR 15

4.1

Požadavky digitálního významu 15

4.2

Údaj 16

4.3

Digitální řešení 16

4.4

Posouzení interoperability 16

4.5

Opatření na podporu digitálního provádění 16

1.   RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1   Název návrhu/podnětu

Doporučení pro rozhodnutí Rady, kterým se Evropská komise zmocňuje, aby se jménem Evropské unie účastnila jednání o mezinárodní dohodě o zřízení Mezinárodní komise pro posuzování nároků Ukrajiny.

1.2   Příslušné oblasti politik

Spravedlnost

Finanční a technická pomoc třetím zemím

1.3   Cíle

1.3.1   Obecné cíle

Hlavním cílem tohoto návrhu je zmocnit Komisi, aby se jménem Unie účastnila jednání o mezinárodním nástroji pro zřízení komise pro posuzování nároků. Zřízení komise pro posuzování nároků hraje zásadní roli při podpoře a prosazování mezinárodní spravedlnosti na Ukrajině, neboť představuje nedílnou součást mezinárodního mechanismu odškodnění obětí agrese Ruské federace proti Ukrajině.

1.3.2   Specifické cíle

1.

Poskytnout Ukrajině v konečném důsledku nezbytnou pomoc, aby bylo zajištěno, že Ruská federace ponese právní důsledky svých mezinárodně protiprávních činů vůči Ukrajině, včetně povinnosti nahradit veškeré škody, ztráty nebo újmy způsobené těmito činy.

2.

Dodržovat statut registru škod, jehož je EU účastníkem a který stanoví, že registr, včetně jeho digitální platformy s veškerými údaji o nárocích a důkazech v něm zaznamenanými, je koncipován jako první složka mechanismu odškodnění, který má být zřízen samostatným mezinárodním nástrojem ve spolupráci s Ukrajinou a příslušnými mezinárodními organizacemi a orgány.

3.

Zřídit Mezinárodní komisi pro posuzování nároků a zajistit účast Unie v ní.

4.

Poskytnout Mezinárodní komisi pro posuzování nároků prostředky k přezkoumání a posouzení oprávněných nároků zapsaných v registru škod a rozhodnutí o nich a ke stanovení výše náhrady, která má být v každém případě vyplacena.

1.3.3   Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Mezinárodní komise pro posuzování nároků by fungovala jako vyšetřovací orgán a přezkoumávala a posuzovala oprávněné nároky zapsané v registru a rozhodovala o nich a pro každý případ by stanovila výši náhrady, která má být vyplacena.

1.3.4   Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

Zřízení Mezinárodní komise pro posuzování nároků.

1.4   Návrh/podnět se týká:

Image 1

   nové akce

nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci (1)

prodloužení stávající akce

sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

1.5   Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1   Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

Při provádění tohoto podnětu lze předpokládat dvě hlavní potřeby. První, krátkodobou, je formální získání mandátu EU k účasti na jednání o zřízení Mezinárodní komise pro posuzování nároků. Druhou, dlouhodobou, bude možné posoudit až poté, co bude Mezinárodní komise pro posuzování nároků plně funkční. Jakmile k tomu dojde, bude možné vyhodnotit účinnost tohoto nástroje na základě jeho způsobilosti přezkoumávat a posuzovat oprávněné nároky a rozhodovat o nich a pro každý případ stanovit výši náhrady, která má být vyplacena.

1.5.2   Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

Důvody pro akci na úrovni EU (ex-ante)

Unie při různých příležitostech opětovně zdůraznila svůj závazek zajistit, aby Ruská federace nesla právní důsledky svých mezinárodně protiprávních činů, včetně povinnosti nahradit škody těmito činy způsobené. Tento závazek odráží zejména výzvu Valného shromáždění OSN z roku 2022, které v rezoluci nazvané „Podpora nápravy a odškodnění za agresi proti Ukrajině“ uznalo potřebu zřídit mezinárodní mechanismus pro náhradu škody, ztráty nebo újmy vzniklé v důsledku ruské válečné agrese proti Ukrajině. V reakci na tuto výzvu přijal Výbor ministrů Rady Evropy dne 12. května 2023 rezoluci, kterou se zavádí Rozšířená parciální dohoda o Registru škod způsobených agresí Ruské federace proti Ukrajině. Státy přijaly postupný přístup a rozhodly se nejprve zřídit registr, po němž budou následovat další prvky mechanismu odškodnění, konkrétně komise pro posuzování nároků a kompenzační fond. Tento přístup se promítl do statutu registru, v němž je uznáno, že registr, včetně jeho digitální platformy s veškerými údaji o nárocích a důkazy v něm zaznamenanými, je koncipován jako první složka mechanismu odškodnění, který má být zřízen samostatným mezinárodním nástrojem ve spolupráci s Ukrajinou a příslušnými mezinárodními organizacemi a orgány. Poté, co Unie dne 11. května 2023 nejprve přistoupila rozhodnutím Komise k registru škod jako zakládající přidružený člen, změnila na základě rozhodnutí Rady přijatého dne 22. července 2024 svůj status na plnohodnotného účastníka. Unie se tedy v rámci své vlastní role účastní registru společně s členskými státy (s výjimkou Maďarska) a vedle nich. Tato účast umožňuje Unii dostát svému závazku podporovat Ukrajinu a přispět k obnovení mezinárodního právního řádu založeného na pravidlech. Současně umožňuje Komisi lépe koordinovat svou činnost týkající se odškodnění s členskými státy, a tím zajistit, aby Unie vystupovala jednotně.

Možnost Komise účastnit se jednání komise pro posuzování nároků a konečně i samotné komise pro posuzování nároků, jakmile bude zřízena, je tedy přirozeným pokračováním a vývojem stávajícího stavu.

Očekávaná vytvořená přidaná hodnota na úrovni EU (ex post) Účastí na zřízení Mezinárodní komise pro posuzování nároků by EU přispěla k zajištění toho, aby Ruská federace nesla právní důsledky svých protiprávních činů a aby EU v rámci tohoto úsilí mohla vystupovat jednotně. Komise by v případě potřeby mohla v různých fázích zřizování a fungování komise pro posuzování nároků zajistit koordinaci s členskými státy a mezi nimi navzájem, a přispět tak k účinnému řízení tohoto nového orgánu.

1.5.3   Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Hlavní závěry vyvozené z minulosti vycházejí z dřívějších podobných nástrojů. Nejvýznamnějším precedentem, který může být zdrojem určitých poznatků o podobě a nákladech komise pro posuzování nároků Ukrajiny, je Kompenzační komise OSN (UNCC). Existovala 31 let (v letech 1991 až 2022), avšak její rozhodovací činnost probíhala 12 let. Vzhledem k přípravným pracím, které již registr vykonal, a k technologickému vývoji v posledních desetiletích by mohla komise pro posuzování nároků fungovat po kratší dobu než UNCC, dle současných odhadů 10 let. Unie se však UNCC neúčastnila.

1.5.4   Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

Neochvějná podpora Ukrajiny ze strany Unie odráží společný závazek dodržovat demokratické zásady a chránit mezinárodní řád založený na pravidlech a mír v Evropě. Tento návrh je proto v souladu s ostatními politikami Unie, jejichž cílem je podpora Ukrajiny a ochrana mezinárodního pořádku a míru v Evropě, zejména v souvislosti se současnou ruskou válečnou agresí proti Ukrajině. Cíle tohoto návrhu jsou podporovány nařízením (EU) 2024/792 o zřízení Nástroje pro Ukrajinu. Jeho čl. 34 odst. 3 stanoví, že pomoc podle pilíře III Nástroje pro Ukrajinu „rovněž podporuje posílení kapacit pro předcházení konfliktům, budování míru a řešení předkrizových a pokrizových potřeb, mimo jiné prostřednictvím opatření k budování důvěry a postupů prosazujících spravedlnost, zjišťování pravdy, komplexní obnovy po skončení konfliktu v zájmu inkluzivní, mírové společnosti, jakož i shromažďování důkazů o zločinech spáchaných během války. V rámci této kapitoly mohou být poskytnuty finanční prostředky iniciativám a subjektům zapojeným do podpory a prosazování mezinárodní spravedlnosti na Ukrajině.“

1.5.5   Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

Právní základ pro příspěvek Unie Mezinárodní komisi pro posuzování nároků do roku 2027 představuje nařízení (EU) 2024/792 o zřízení Nástroje pro Ukrajinu. Na základě cílů stanovených v nařízení (EU) 2024/792, a zejména podle kapitoly V, čl. 34 odst. 3 uvedeného nařízení se stanoví, že „[p]omoc podle této kapitoly rovněž podporuje posílení kapacit pro předcházení konfliktům, budování míru a řešení předkrizových a pokrizových potřeb, mimo jiné prostřednictvím opatření k budování důvěry a postupů prosazujících spravedlnost, zjišťování pravdy, komplexní obnovy po skončení konfliktu v zájmu inkluzivní, mírové společnosti, jakož i shromažďování důkazů o zločinech spáchaných během války. V rámci této kapitoly mohou být poskytnuty finanční prostředky iniciativám a subjektům zapojeným do podpory a prosazování mezinárodní spravedlnosti na Ukrajině.“ Vzhledem k tomu, že nástroj, kterým se zřizuje Mezinárodní komise pro posuzování nároků, má za cíl prosazovat mezinárodní spravedlnost na Ukrajině tím, že přispěje k mechanismu, který nahradí škody způsobené Ukrajině a jejímu obyvatelstvu porušením mezinárodního práva ze strany Ruské federace, představuje čl. 34 odst. 3 nařízení (EU) 2024/792 vhodný právní základ pro to, aby Unie poskytovala finanční příspěvek komisi pro posuzování nároků do roku 2027. Rozpočtová položka, která by tyto výdaje pokryla, by byla položka 16 06 03 01 – Pomoc a další opatření v souvislosti s přistoupením k Unii, přičemž v příslušných rozpočtových poznámkách je vysvětleno, že tento bod „bude rovněž pokrývat podporu […] dalších opatření, která doplňují činnost EU, jako jsou mechanismy odpovědnosti za ruskou válečnou agresi“. Příspěvek Unie do registru škod je rovněž zahrnut do Nástroje pro Ukrajinu.

1.6   Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu

Image 2

   Časově omezená doba trvání

Image 3

s platností od roku 2025 do roku 2035 (2)

finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

□   Časově neomezená doba trvání

Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

poté plné fungování.

1.7   Předpokládaný způsob plnění rozpočtu (3)

Image 4

Přímé řízení Komisí (4)

prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

prostřednictvím výkonných agentur.

Sdílené řízení s členskými státy

Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte) (5),

Evropská investiční banka a Evropský investiční fond,

subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

veřejnoprávní subjekty,

soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru, kterým byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a určené v příslušném základním právním aktu,

subjekty usazené v členském státě, které se řídí soukromým právem členského státu nebo právem Unie a které mohou být v souladu s odvětvovými pravidly pověřeny vynakládáním finančních prostředků Unie nebo využíváním rozpočtových záruk Unie, pokud jsou tyto subjekty ovládány veřejnoprávními subjekty nebo soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby a byly jim poskytnuty dostatečné finanční záruky ve formě společné a nerozdílné odpovědnosti kontrolních subjektů nebo rovnocenné finanční záruky, jež mohou být pro každou akci omezeny na maximální výši podpory Unie.

2.   SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1   Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Pokud jde o podávání zpráv, účast Unie na jednáních o zřízení komise pro posuzování nároků se uskutečňuje na základě konzultací se zvláštním výborem ve smyslu čl. 218 odst. 4 Smlouvy o fungování EU. Komise podává zvláštnímu výboru pravidelné zprávy o krocích podniknutých na základě tohoto rozhodnutí a pravidelně jej konzultuje. Kdykoliv o to Rada požádá, Komise ji informuje o průběhu a výsledcích jednání, a to i písemně.

2.2   Systémy řízení a kontroly

2.2.1   Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

Pokud jde o způsob provádění, na příspěvek Unie komisi pro posuzování nároků se použije článek 245 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (6), který umožňuje Unii platit členské příspěvky organizacím, jichž je Unie členem.

2.2.2   Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

V této fázi nebyla zjištěna žádná specifická rizika.

2.2.3   Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

Podle pokynů ústředních útvarů Komise se náklady na kontroly na úrovni Komise posuzují podle nákladů na jednotlivé kontrolní fáze. Celkové posouzení pro každý způsob řízení vychází z poměru mezi všemi těmito náklady a celkovou částkou vyplacenou v daném roce na příslušný způsob řízení.

2.3   Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Použijí se standardní pravidla pro tento druh výdajů.

3.   ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1   Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

—   Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh výdaje

Příspěvek

Číslo

RP/NRP (7)

zemí ESVO (8)

kandidátských zemí a potenciálních kandidátů (9)

jiných třetích zemí

jiné účelově vázané příjmy

0

16 06 03 01

RP

NE

NE

NE

NE

3.2   Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1   Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

Image 5

Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

3.2.1.1   Prostředky ze schváleného rozpočtu

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce

0

Výdaje mimo roční stropy stanovené ve víceletém finančním rámci


GŘ: evropská politika sousedství a jednání o rozšíření

Rok

Rok

Rok

Rok

CELKEM VFR na období 2021–2027

2024

2025

2026

2027

Operační prostředky

16 06 03 01 – Pomoc a další opatření v souvislosti s přistoupením k Unii

Závazky

(1a)

0,000

0,000

3,000

3,000

6,000

Platby

(2a)

0,000

0,000

3,000

3,000

6,000

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy (10)

Rozpočtová položka

 

(3)

 

 

 

 

 

CELKEM prostředky

pro GŘ pro evropskou politiku sousedství a jednání o rozšíření

Závazky

=1a+1b+3

0,000

0,000

3,000

3,000

6,000

Platby

=2a+2b+3

0,000

0,000

3,000

3,000

6,000  (11)

 

Rok

Rok

Rok

Rok

CELKEM VFR na období 2021–2027

2024

2025

2026

2027

Operační prostředky CELKEM

Závazky

(4)

0,000

0,000

3,000

3,000

6,000

Platby

(5)

0,000

0,000

3,000

3,000

6,000

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM

(6)

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

CELKEM prostředky z OKRUHU 0

víceletého finančního rámce

Závazky

=4+6

0,000

0,000

3,000

3,000

6,000

Platby

=5+6

0,000

0,000

3,000

3,000

6,000

3.2.2   Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků (nevyplňovat v případě decentralizovaných agentur)

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy

Image 6

 

 

Rok

2024

Rok

2025

Rok

2026

Rok

2027

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz oddíl 1.6)

CELKEM

VÝSTUPY

Druh (12)

Průměrné náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Celkový počet

Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL č. 1 (13)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Výstup

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Výstup

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Výstup

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Mezisoučet za specifický cíl č. 1

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

SPECIFICKÝ CÍL č. 2 …

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Výstup

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Mezisoučet za specifický cíl č. 2

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

CELKEM

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

3.2.3   Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

Image 7

Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

3.2.3.1   Prostředky ze schváleného rozpočtu

SCHVÁLENÉ PROSTŘEDKY

Rok

Rok

Rok

Rok

CELKEM 2021–2027

2024

2025

2026

2027

OKRUH 7

Lidské zdroje

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Ostatní správní výdaje

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Mezisoučet za OKRUH 7

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Mimo OKRUH 7

Lidské zdroje

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Ostatní výdaje správní povahy

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Mezisoučet mimo OKRUH 7

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

 

CELKEM

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

3.2.4   Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

Image 8

Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

3.2.4.1   Financované ze schváleného rozpočtu

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky (FTE)

SCHVÁLENÉ PROSTŘEDKY

Rok

Rok

Rok

Rok

2024

2025

2026

2027

Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)

20 01 02 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)

0

0

0

0

20 01 02 03 (při delegacích EU)

0

0

0

0

01 01 01 01 (v nepřímém výzkumu)

0

0

0

0

01 01 01 11 (v přímém výzkumu)

0

0

0

0

Jiné rozpočtové položky (upřesněte)

0

0

0

0

Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky)

20 02 01 (SZ, VNO z celkového rámce)

0

0

0

0

20 02 03 (SZ, MZ, VNO a MOD při delegacích EU)

0

0

0

0

Položka administrativní podpory

[XX.01.YY.YY]

v ústředí

0

0

0

0

při delegacích EU

0

0

0

0

01 01 01 02 (SZ, VNO v nepřímém výzkumu)

0

0

0

0

01 01 01 12 (SZ, VNO v přímém výzkumu)

0

0

0

0

Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – okruh 7

0

0

0

0

Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – mimo okruh 7

0

0

0

0

CELKEM

0

0

0

0

Zaměstnanci potřební k provedení návrhu (v ekvivalentech plného pracovního úvazku):

 

Současní zaměstnanci, kteří jsou k dispozici v útvarech Komise

Výjimečně požadovaní dodateční zaměstnanci*

 

 

Má být financováno z okruhu 7 nebo v rámci výzkumu

Má být financováno z položky BA

Má být financováno z poplatků

Pracovní místa podle plánu pracovních míst

 

 

Nepoužije se.

 

Externí zaměstnanci (SZ, VNO, ZAP)

 

 

 

 

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci

 

Externí zaměstnanci

 

3.2.5   Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi

CELKEM prostředky na digitální oblast a IT

Rok

Rok

Rok

Rok

CELKEM VFR na období 2021–2027

2024

2025

2026

2027

OKRUH 7

Výdaje na informační technologie (podnikové)

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Mezisoučet za OKRUH 7

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Mimo OKRUH 7

Výdaje politiky v oblasti informačních technologií na operační programy

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Mezisoučet mimo OKRUH 7

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

 

CELKEM

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

3.2.6   Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

Návrh/podnět:

Image 9

může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

Právní základ pro příspěvek Unie Mezinárodní komisi pro posuzování nároků do roku 2027 představuje nařízení (EU) 2024/792 o zřízení Nástroje pro Ukrajinu. Na základě cílů stanovených v nařízení (EU) 2024/792, a zejména podle kapitoly V, čl. 34 odst. 3 uvedeného nařízení se stanoví, že „[p]omoc podle této kapitoly rovněž podporuje posílení kapacit pro předcházení konfliktům, budování míru a řešení předkrizových a pokrizových potřeb, mimo jiné prostřednictvím opatření k budování důvěry a postupů prosazujících spravedlnost, zjišťování pravdy, komplexní obnovy po skončení konfliktu v zájmu inkluzivní, mírové společnosti, jakož i shromažďování důkazů o zločinech spáchaných během války. V rámci této kapitoly mohou být poskytnuty finanční prostředky iniciativám a subjektům zapojeným do podpory a prosazování mezinárodní spravedlnosti na Ukrajině.“ Vzhledem k tomu, že nástroj, kterým se zřizuje komise pro posuzování nároků, má za cíl prosazovat mezinárodní spravedlnost na Ukrajině tím, že přispěje k mechanismu, který nahradí škody způsobené Ukrajině a jejímu obyvatelstvu porušením mezinárodního práva ze strany Ruské federace, představuje čl. 34 odst. 3 nařízení (EU) 2024/792 vhodný právní základ pro to, aby Unie poskytovala finanční příspěvek Mezinárodní komisi pro posuzování nároků do roku 2027.

vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

vyžaduje revizi VFR.

3.2.7   Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět:

Image 10

nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

3.3   Odhadovaný dopad na příjmy

Image 11

Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

Návrh/podnět má tento finanční dopad:

na vlastní zdroje

na jiné příjmy

uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

4.   DIGITÁLNÍ ROZMĚR

Neuplatňuje se.

4.1   Požadavky digitálního významu

Neuplatňuje se.

4.2   Údaj

Neuplatňuje se.

4.3   Digitální řešení

Neuplatňuje se.

4.4    Posouzení interoperability

Neuplatňuje se.

4.5   Opatření na podporu digitálního provádění

Neuplatňuje se.


(1)  Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(2)  Fungování Mezinárodní komise pro posuzování nároků se v současné době odhaduje na 10 let.

(3)  Vysvětlení způsobů plnění rozpočtu spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BUDGpedia: https://commission.europa.eu/funding-tenders/find-funding/funding-management-mode_cs.

(4)  Tento příspěvek bude uhrazen prostřednictvím členského příspěvku podle článku 245 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (přepracované znění) (Úř. věst. L, 2024/2509, 26. 9. 2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2509/oj). Jedná se o nástroj v rámci přímého řízení.

(5)  Očekává se, že Mezinárodní komise pro posuzování nároků se sama postará o plnění rozpočtu.

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (Úř. věst. L, 2024/2509, 26.9.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2509/oj).

(7)  RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(8)  ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(9)  Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(10)  Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(11)  Odhadovaný roční příspěvek EU se bude pravděpodobně pohybovat mezi 2 a 3 miliony EUR.

(12)  Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(13)  Popsaný v oddíle 1.3.2. „Specifické cíle“.

(14)  Pod tabulkou prosím upřesněte, kolik plných pracovních úvazků v rámci uvedeného počtu je již přiděleno na řízení akce a/nebo může být přerozděleno v rámci vašeho GŘ a jaké jsou vaše čisté potřeby.


ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2025/702/oj

ISSN 1977-0626 (electronic edition)