|
Úřední věstník |
CS Řada L |
|
2025/333 |
27.2.2025 |
OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2025/333
ze dne 31. ledna 2025
o statistických informacích, které mají být vykazovány o jmění, příjmech a spotřebě domácností (ECB/2025/3)
Rada guvernérů Evropské centrální banky,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 5.1 tohoto statutu,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Informace o hlavních složkách jmění, příjmů a spotřeby na úrovni domácností jsou velmi cenné pro pochopení trendů v hospodářské a finanční situaci různých skupin občanů s bydlištěm v eurozóně. Tyto informace jsou nezbytné pro analýzu účinků opatření měnové politiky pro různé domácnosti, jež představuje klíčovou složku posouzení přiměřenosti měnové politiky prováděné v souladu s čl. 127 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie. Informace na úrovni domácností jsou rovněž potřebné pro příspěvek Evropského systému centrálních bank (ESCB) k řádnému provádění opatření, která přijímají příslušné orgány v oblasti stability finančního systému podle čl. 127 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie. |
|
(2) |
Informace o čistém jmění (aktivech a pasivech) shromážděné na úrovni domácností srovnatelným způsobem napříč zeměmi eurozóny jsou v současné době k dispozici pouze prostřednictvím šetření o financování a spotřebě domácností (Household Finance and Consumption Survey – HFCS). Šetření HFCS provádějí v každém členském státě národní centrální banky nebo jiné příslušné orgány na základě vnitrostátních právních předpisů, které umožňují shromažďovat informace na úrovni domácností formou šetření mezi fyzickými osobami. Vzhledem k nezbytnosti těchto informací pro plnění úkolů ESCB je třeba shromažďování statistických informací o jmění, příjmech a spotřebě domácností Evropskou centrální bankou od národních centrálních bank upravit ve formě obecných zásad přijatých na základě článku 12.1 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“). Výše uvedené by nemělo bránit tomu, aby příslušné statistické informace shromážděné pro jiné účely, než je plnění statistických zpravodajských povinností vůči ECB, nebo nad rámec plnění těchto povinností byly použity pro takové jiné účely. |
|
(3) |
Cílem těchto obecných zásad je podpořit harmonizaci pravidel a postupů, kterými se řídí shromažďování, sestavování a šíření statistických údajů získaných z informací shromážděných prostřednictvím šetření HFCS v souladu s článkem 5.3 statutu ESCB. Zajistí se tak, aby statistické informace vykazované národními centrálními bankami Evropské centrální bance měly soudržnost potřebnou pro sestavení reprezentativních statistik pro členské státy eurozóny. Z tohoto důvodu by národní centrální banky měly mít povinnost vykazovat základní soubor ekonomických, finančních a demografických výstupních proměnných, jež jsou třeba k sestavení statistických informací o jmění, příjmech a spotřebě domácností spolu s informacemi popisujícími rysy šetření prováděných v příslušném členském státě. S cílem zohlednit rozdíly ve sběru údajů v jednotlivých zemích eurozóny a nezvýšit zároveň zpravodajskou zátěž na straně národních centrálních bank, mohou národní centrální banky vykazovat Evropské centrální bance vedlejší soubor ekonomických, finančních a demografických výstupních proměnných. Tyto informace jsou nezbytné, neboť zlepšují ekonomické, finanční a statistické analýzy ECB, které se používají k plnění úkolů ESCB, zejména v souvislosti s měnovou politikou. |
|
(4) |
Za účelem posouzení dopadů geopolitických trendů či jiného podstatného nepředvídaného vývoje na hospodářskou nebo finanční situaci skupin občanů s bydlištěm v eurozóně, jako je krize v dodávkách energií nebo propuknutí pandemie, jež mohou ovlivnit provádění měnové politiky nebo stabilitu finančního systému, je třeba dále stanovit opatření pro vykazování souvisejících statistických informací shromažďovaných národními centrálními bankami Evropské centrální bance. Zajistí se tak, že také tyto informace budou podléhat stejné ochraně jako základní a vedlejší soubory ekonomických, finančních a demografických výstupních proměnných shromažďovaných ECB a národními centrálními bankami podle těchto obecných zásad. |
|
(5) |
Statistické informace nezbytné ke splnění požadavků ECB v oblasti jmění, příjmů a spotřeby domácností mohou případně shromažďovat nebo sestavovat jiné příslušné orgány než národní centrální banky. V některých členských státech proto některé úkoly, které mají být plněny podle těchto obecných zásad, vyžadují spolupráci mezi ECB nebo národními centrálními bankami a takovými příslušnými orgány. Články 2a a 4 nařízení Rady (ES) č. 2533/98 (1) vyžadují, aby si členské státy samy řídily organizaci v oblasti statistiky a plně spolupracovaly s ESCB a s Evropským statistickým systémem (ESS) s cílem zajistit plnění povinností vyplývajících z článku 5 statutu ESCB Taková spolupráce mezi národními centrálními bankami a vnitrostátními příslušnými orgány nebo jinými subjekty je rovněž nezbytná v souvislosti se zpracováním osobních údajů, a to i za účelem stanovení pravidel pro správu osobních údajů mezi těmito orgány nebo subjekty na vnitrostátní úrovni. |
|
(6) |
Aby ECB mohla plnit své úkoly, je vhodné, aby národní centrální banky vykazovaly požadované statistické informace ve stanovených termínech. |
|
(7) |
S cílem zajistit přesnost a kvalitu statistických informací, které shromažďuje, je nezbytné, aby ECB stanovila pravidla pro sledování, ověřování a případně revizi statistických informací vykazovaných národními centrálními bankami. Ze stejných důvodů by národní centrální banky měly v případě potřeby poskytnout ECB na její žádost vysvětlení k vykazovaným statistickým informacím, zejména pokud jde o jejich výklad aspektů výstupních proměnných, které vycházejí z vnitrostátních specifik nebo strukturálních přerušení, jež mohou mít dopad na tyto statistické informace nebo jejich kvalitu. |
|
(8) |
Z článku 5 statutu ESCB spolu s čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii vyplývá, že členské státy mimo eurozónu, které mají v plánu přijmout euro, by měly v rámci přípravy na takové přijetí eura přijmout a provést opatření pro shromažďování statistických informací nezbytných ke splnění statistické zpravodajské povinnosti vůči ECB. Aby ECB byla schopna získat ucelený přehled o shromažďovaných statistických informacích a provést příslušnou analýzu, měly by být národní centrální banky členských států mimo eurozónu, které přijímají euro, povinny poskytnout ECB statistické informace za stanovené období před přijetím eura. |
|
(9) |
Je vhodné stanovit pro všechny národní centrální banky jednotný způsob předávání statistických informací vykazovaných Evropské centrální bance. ESCB by proto měl schválit a přesně stanovit harmonizovaný formát elektronického předávání údajů. |
|
(10) |
Cílem těchto obecných zásad je zajistit, aby národní centrální banky byly odpovědné za zpracování osobních údajů shromážděných v souvislosti s HFCS v jejich členském státě. Jakékoli takové zpracování osobních údajů by mělo být v souladu s příslušnými právními předpisy Unie o ochraně osobních údajů, konkrétně s nařízením Evropského parlamentu a Rady (2) (EU) 2018/1725 a nařízením Evropského parlamentu a Rady (3) (EU) 2016/679. Toto zpracování je zákonné, neboť je nezbytné pro plnění úkolů ESCB prováděných ve veřejném zájmu a pro splnění právních povinností, které se podle těchto obecných zásad vztahují na každou národní centrální banku jakožto správce údajů, které shromáždila v rámci svého šetření v jednotlivém státě, nebo jinými prostředky, podle toho, co je relevantní v jejím členském státě. V souladu se zásadou minimalizace údajů stanovenou v uvedených nařízeních by statistické informace, které mají národní centrální banky vykazovat Evropské centrální bance v souladu s nařízením (EU) 2018/1725 a v souvislosti s HFCS, měly národní centrální banky agregovat nebo anonymizovat do takové míry, aby nebylo možné přímo či nepřímo identifikovat jednotlivce. |
|
(11) |
Pokud národní centrální banky agregují nebo anonymizují statistické informace, které mají být vykázány Evropské centrální bance podle těchto obecných zásad, s cílem vyloučit možnost zjištění totožnosti fyzických osob, ať už přímo, či nepřímo dedukcí, nespadají takové informace pod definici „důvěrných statistických informací“ podle nařízení (ES) č. 2533/98. Statistické informace, které musí být vykazovány Evropské centrální bance v souladu s těmito obecnými zásadami, by navíc neměly umožňovat přímé ani nepřímé zjištění totožnosti jiných právnických osob, subjektů nebo poboček. |
|
(12) |
Statistické informace shromažďované ECB by měly být používány výhradně pro statistické účely a k poskytnutí přístupu ke statistikám a statistickým analýzám uživatelům nebo k jejich šíření. Vzhledem k tomu, že ECB má v úmyslu sdílet podmnožinu statistických informací, které shromažďuje, s institucemi působícími v oblasti vědy a výzkumu, je rovněž nezbytné stanovit vhodná opatření pro poskytnutí takového přístupu. |
|
(13) |
Je třeba zavést postup pro účinné provádění technických změn příloh těchto obecných zásad za předpokladu, že takové změny nemění základní koncepční rámec těchto obecných zásad, ani neovlivní zpravodajské zatížení národních centrálních bank. Výkonná rada ECB by proto měla mít možnost provádět takové technické změny a při uplatňování tohoto postupu by měl být brán ohled na stanoviska Výboru pro statistiku ESCB. Výbor pro statistiku obvykle bere v potaz názory uživatelů, zejména vedoucích výzkumu ECB a národních centrálních bank a sítě pro financování a spotřebu domácností, která sestává z odborníků na šetření, statistiků a ekonomů ECB, národních centrálních bank a řady národních statistických úřadů, |
PŘIJALA TYTO OBECNÉ ZÁSADY:
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
Tyto obecné zásady stanoví požadavky, na jejichž základě mají národní centrální banky vykazovat Evropské centrální bance statistické informace o jmění, příjmech a spotřebě domácností, které shromáždily na základě vnitrostátních právních předpisů. Tyto obecné zásady zejména stanoví statistické informace, které mají národní centrální banky vykazovat Evropské centrální bance, zacházení s těmito informacemi, periodicitu vykazování a lhůty s ním spojené a také standardy, které se mají na toto vykazování uplatňovat.
Článek 2
Definice
Pro účely těchto obecných zásad se rozumí:
|
1) |
„HFCS“ (Household Finance and Consumption Survey – šetření o financování a spotřebě domácností) soubor šetření v jednotlivých členských státech, pokud jde o jmění, příjem a spotřebu domácností; |
|
2) |
„šetřením v jednotlivém státě“ šetření prováděné v členském státě, které tvoří součást sady šetření HFCS; |
|
3) |
„obdobím práce v terénu“ období, kdy jsou údaje shromažďovány od respondentů v rámci šetření v jednotlivém státě; |
|
4) |
„referenčním obdobím“ období, k němuž se vztahují statistické informace; |
|
5) |
„referenčním datem“ datum, k němuž se vztahují statistické informace; |
|
6) |
„soukromou domácností“ osoba žijící samostatně nebo skupina osob, které žijí společně ve stejném soukromém obydlí a sdílejí výdaje, včetně společného zajišťování životních potřeb, jakož i finančních rozhodnutí, jak je dále uvedeno v části 3 přílohy I; |
|
7) |
pojem „osobní údaje“ má význam stanovený pro tento výraz nařízením (EU) 2016/679 a nařízením (EU) 2018/1725; |
|
8) |
„anonymizací“ proces, kterým je vyloučena možnost přímého nebo nepřímého zjištění totožnosti a v jehož důsledku tedy nelze zjistit totožnost soukromé domácnosti či fyzické osoby, přičemž takovou anonymizaci nelze zvrátit; |
|
9) |
„výstupními proměnnými“ standardizované kategorie údajů pokrývající statistické informace uvedené v přílohách I a II; |
|
10) |
„imputací“ přiřazení odhadované hodnoty výstupní proměnné, kterou nebylo možné získat nebo která nebyla získána správně. Odhadovaná hodnota je založena na hodnotách shromážděných pro ostatní domácnosti; |
|
11) |
„administrativními údaji“ údaje vytvořené nestatistickým zdrojem, obvykle veřejným subjektem, jehož hlavním cílem není poskytování statistik; |
|
12) |
„agregátními ukazateli“ souhrnné statistiky některých výstupních proměnných, které jsou reprezentativní pro statistickou populaci a jež neobsahují žádné důvěrné statistické informace ve smyslu čl. 1 bodu 12 nařízení (ES) č. 2533/98; |
|
13) |
výrazem „místo obvyklého pobytu“ se rozumí „místo obvyklého pobytu“ ve smyslu definice uvedené v čl. 2 bodu 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1700 (4); |
|
14) |
pojem „opory výběru“ má stejný význam jako v čl. 2 bodě 14 nařízení (EU) 2019/1700; |
|
15) |
„souborem údajů z výzkumu“ datové soubory včetně statistických výsledků založené na statistických informacích o domácnostech a členech domácností shromážděných v souladu s těmito obecnými zásadami a vhodných pro plnění úkolů ESCB. |
Článek 3
Statistické informace vykazované národními centrálními bankami
1. Národní centrální banky vykazují Evropské centrální bance statistické informace o jmění, příjmech a spotřebě domácností a související základní ekonomické, finanční a demografické výstupní proměnné v souladu s přílohou I.
2. Národní centrální banka může vykazovat některé vedlejší ekonomické, finanční a demografické výstupní proměnné v souladu s přílohou II.
3. Národní centrální banka se může rozhodnout, že kromě výstupních proměnných uvedených v odstavcích 1 a 2 bude dobrovolně vykazovat vedlejší ekonomické, finanční a demografické výstupní proměnné, pokud tyto proměnné souvisejí s aktuálním nebo nedávným vývojem, který může přímo ovlivnit hospodářskou nebo finanční situaci různých skupin občanů s bydlištěm v eurozóně.
4. Národní centrální banky vykazují Evropské centrální bance informace popisující charakteristiky šetření v jednotlivých státech uskutečňovaných národními centrálními bankami, jak je uvedeno v příloze III.
5. Statistické informace, které mají být vykazovány podle tohoto článku, vycházejí z jednoho z následujících zdrojů nebo z jejich kombinace:
|
a) |
údaje shromážděné z šetření v jednotlivých státech poskytnuté přímo respondenty v rámci HFCS, které jsou, pokud možno, shromažďovány prostřednictvím osobního dotazování pomocí počítače (CAPI). Pokud shromažďování údajů neprobíhá metodou CAPI, lze pro některé nebo všechny části sběru údajů použít telefonické dotazování pomocí počítače (CATI), internetové dotazování pomocí počítače (CAWI), dotazování pomocí počítače, které respondent vyplní samostatně (CASI), nebo jiné metody využívající pomoc počítače. Národní centrální banky poskytnou Evropské centrální bance na vyžádání vysvětlení jiných metod využívajících pomoc počítače, než je CAPI; |
|
b) |
administrativní údaje. |
Článek 4
Statistická populace
1. Národní centrální banky zajistí, aby statistické informace, které mají být vykazovány, byly shromažďovány v rámci statistické populace zahrnující všechny osoby s místem obvyklého pobytu v soukromých domácnostech v každém členském státě eurozóny.
2. Národní centrální banky zajistí, aby statistické informace byly shromažďovány z reprezentativního výběru statistické populace.
Článek 5
Tvorba výběrového souboru
1. Národní centrální banky čerpají statistické informace z opor výběru nastavených na vnitrostátní úrovni, které umožňují náhodný výběr soukromých domácností nebo fyzických osob se známou nenulovou pravděpodobností výběru. Opory výběru jsou zaměřeny na to, aby identifikovaly a vyčerpávajícím způsobem pokrývaly statistickou populaci s minimální chybou pokrytí a jsou pravidelně aktualizovány.
2. Pokud jsou ve výběrovém souboru výrazně nedostatečně zastoupeny dílčí soubory pokryté v šetření v jednotlivém státě, přijmou národní centrální banky taková opatření, jako je převzorkování nebo použití jiných relevantních metod k opravě výsledného zkreslení, s přihlédnutím k nutnosti zajištění efektivity z hlediska nákladů. Národní centrální banky vysvětlí a vyhodnotí použité metody, jejich dopady a případné nevýhody ve statistických informacích uvedených v příloze III.
3. Národní centrální banky mohou povolit řízenou substituci soukromých domácností nebo fyzických osob ve výběru, pokud míra odpovědí v rámci šetření v jednotlivém státě klesne u osob vybraných k prvnímu dotazování pod 60 % a nastane jedna z těchto situací:
|
a) |
soukromou domácnost nebo osobu ve výběru nelze kontaktovat; |
|
b) |
soukromá domácnost nebo osoba ve výběru je kontaktována, ale dotazování nelze dokončit. |
Soubor soukromých domácností nebo fyzických osob ve výběru určených k řízené substituci se vymezí před sběrem údajů. Řízená substituce se neuskuteční se žádnými soukromými domácnostmi nebo fyzickými osobami, které nepatří do uvedeného souboru.
Článek 6
Imputace
1. Před vykázáním statistických informací Evropské centrální bance národní centrální banky zajistí, aby každá základní výstupní proměnná, která chybí v důsledku neposkytnutí odpovědí, byla v případě potřeby imputována v souladu s přílohou I.
2. Každá chybějící hodnota, která je imputována, se imputuje pětkrát, přičemž se použije vícenásobná stochastická imputace; počet implikací je tedy pět.
3. Odstavec 2 se nepoužije, má-li národní centrální banka za to, že chybějící informace nemají vliv na celkový výstup údajů vytvořený daným šetřením.
Článek 7
Období práce v terénu
1. Národní centrální banky provedou alespoň 50 % dotazování uvedených v čl. 3 odst. 5 písm. a) v rámci svého šetření v jednotlivém státě během příslušného referenčního roku HFCS, jak je uvedeno v článku 9.
2. Národní centrální banky vykáží statistické informace podle článku 3 na základě období práce v terénu, které splňuje tato kritéria:
|
a) |
období práce v terénu nepřesáhne 9 měsíců; |
|
b) |
období práce v terénu nezačne před říjnem roku předcházejícího referenčnímu roku HFCS nebo po konci října referenčního roku HFCS; |
|
c) |
období práce v terénu skončí nejpozději koncem června roku následujícího po referenčním roce HFCS. |
Článek 8
Referenční data a období
1. V případě statistických informací týkajících se jmění, které byly shromážděny z šetření v jednotlivých státech, je referenčním datem:
|
a) |
datum, kdy byly statistické informace shromážděny prostřednictvím dotazování, nebo |
|
b) |
31. prosince kalendářního roku předcházejícího referenčnímu roku HFCS uvedenému v článku 9, za předpokladu, že období práce v terénu skončí v rámci uvedeného referenčního roku HFCS. |
2. Pro statistické informace týkající se jmění, jež jsou založeny na administrativních údajích, je referenčním datem:
|
a) |
datum v referenčním roce HFCS uvedeném v článku 9, nebo |
|
b) |
31. prosince kalendářního roku předcházejícího referenčnímu roku HFCS uvedenému v článku 9. |
3. Pro statistické informace týkající se příjmů, které jsou shromážděny z šetření v jednotlivých státech, je referenčním obdobím období 12 měsíců končící buď:
|
a) |
dnem 31. prosince kalendářního roku, který předchází začátku období práce v terénu, nebo |
|
b) |
během měsíce předcházejícího datu, kdy byly statistické informace shromážděny prostřednictvím dotazování. |
4. Pro statistické informace týkající se příjmů, které jsou založeny na administrativních údajích, je referenčním obdobím období 12 měsíců končící buď:
|
a) |
dnem 31. prosince kalendářního roku předcházejícího referenčnímu roku HFCS uvedenému v článku 9, nebo |
|
b) |
k datu v referenčním roce HFCS uvedeném v článku 9; nebo |
5. Referenční data pro všechny ostatní statistické informace uvedené v čl. 3 odst. 1 a 2 jsou stanovena v příloze I části 1 bodě 5 a tabulce A a referenční období pro uvedené informace jsou stanovena v příloze II části 1 bodě 3 a tabulce A.
Článek 9
Periodicita a včasnost
1. Referenčním rokem HFCS, pokud jde o první předání statistických informací uvedených v článku 3 národními centrálními bankami Evropské centrální bance, je rok 2026.
2. Referenční roky HFCS pro následné předávání údajů následují po roce 2026 s tříletou periodicitou.
3. Národní centrální banky vykazují Evropské centrální bance statistické informace podle článku 3 každé 3 roky.
4. Národní centrální banky vykazují Evropské centrální bance statistické informace podle článku 3 do 19 měsíců po skončení období práce v terénu a nejpozději 36 měsíců od začátku referenčního roku HFCS.
5. Pokud národní centrální banky odvozují část statistických informací, které mají být vykazovány podle těchto obecných zásad, z administrativních údajů, činí lhůta, v níž má ECB obdržet statistické informace uvedené v článku 3, 22 měsíců od skončení období práce v terénu a nejdéle 36 měsíců od začátku referenčního roku HFCS.
Článek 10
Revize
1. Národní centrální banky mohou předávat Evropské centrální bance revize statistických informací vykazovaných podle článku 3, které se vztahují k předchozím referenčním rokům HFCS.
2. Národní centrální banky poskytnou Evropské centrální bance na vyžádání vysvětlení revizí vykázaných podle odstavce 1.
Článek 11
Ochrana údajů
1. Pro účely těchto obecných zásad je každá národní centrální banka ve smyslu čl. 4 odst. 7 nařízení (EU) 2016/679správcem údajů, které shromáždila v rámci svého šetření v jednotlivém státě nebo jinými prostředky, podle toho, co je v jejím členském státě relevantní, a za jejichž vykazování Evropské centrální bance odpovídá v souladu s článkem 3.
2. Národní centrální banky zajistí, aby při vykazování statistických informací podle článku 3 nebo při sdílení jakýchkoli jiných informací v souvislosti s HFCS nebyly Evropské centrální bance vykazovány žádné osobní údaje ve smyslu čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 a čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679. Každý datový prvek, který by umožnil zjištění totožnosti fyzické osoby nebo domácnosti, ať už přímé, nebo nepřímé, zejména odkazem na identifikátor, jako je jméno, identifikační číslo, lokační údaje, síťový identifikátor nebo na jeden či více zvláštních prvků fyzické, fyziologické, genetické, psychické, ekonomické, kulturní nebo společenské identity této fyzické osoby, je tak před vykázáním statistických informací Evropské centrální bance odstraněn nebo anonymizován, a to i v případě, kdy národní centrální banka obdrží statistické informace nebo jejich části od třetí strany.
3. Pokud ECB zjistí nebo je národní centrální bankou informována o tom, že osobní údaje byly předány chybně, okamžitě takové údaje vymaže a informuje o tom příslušnou národní centrální banku.
Článek 12
Statistické zásady a vysvětlení
1. Národní centrální banky sledují a zajišťují kvalitu a spolehlivost statistických informací vykazovaných Evropské centrální bance podle těchto obecných zásad, včetně zajištění toho, aby byly statistické informace Evropské centrální bance náležitě vykazovány v souladu se statistickými zásadami stanovenými v článku 3a nařízení (ES) č. 2533/98.
2. V případě potřeby poskytnou národní centrální banky Evropské centrální bance podrobné vysvětlení k výkladu aspektů výstupních proměnných, které vycházejí z národních specifik nebo strukturálních přerušení, včetně dopadu na tyto statistické informace. Národní centrální banky tato vysvětlení poskytnou rovněž na žádost ECB.
Článek 13
Přenos informací
1. Národní centrální banky předávají statistické informace, které mají být vykazovány podle těchto obecných zásad, elektronicky za použití prostředků určených ECB. Formátem vytvořeným pro tuto elektronickou výměnu statistických informací je formát, který schválil ESCB.
2. Pokud se nepoužije odstavec 1, mohou národní centrální banky s předchozím souhlasem ECB použít jiný způsob přenosu statistických informací.
Článek 14
Spolupráce s jinými příslušnými orgány nebo subjekty, než jsou národní centrální banky
1. Jsou-li zdrojem části nebo všech statistických informací uvedených v článku 3 jiné příslušné orgány nebo subjekty, než jsou národní centrální banky, mohou národní centrální banky s těmito orgány nebo subjekty uzavřít vhodná ujednání o spolupráci s cílem zajistit stálou strukturu pro přenos údajů, která bude splňovat požadavky ECB stanovené v těchto obecných zásadách, ledaže již bylo stejného výsledku dosaženo vnitrostátními právními předpisy.
2. Pro účely odstavce 1 odpovídají národní centrální banky za splnění požadavků ECB stanovených v těchto obecných zásadách, pokud při shromažďování statistických informací uvedených v článku 3 spoléhají na ujednání o spolupráci s jinými příslušnými orgány nebo subjekty.
Článek 15
Použití a šíření statistických informací
ECB používá statistické informace shromážděné podle článku 3 pro statistické účely takto:
|
a) |
k poskytnutí přístupu k souboru údajů z výzkumu i) v rámci ESCB a ii) vědeckovýzkumným subjektům v souladu s kritérii a postupem stanovenými v příloze IV, a |
|
b) |
k šíření zpráv obsahujících souhrnné ukazatele. |
Má se za to, že každá národní centrální banka poskytla předchozí výslovný souhlas a zajistila si předchozí výslovný souhlas jakéhokoli jiného orgánu, který jí poskytl statistické informace shromážděné podle článku 3, před poskytnutím přístupu podle odst. 1 písm. a).
Článek 16
Ochrana původního stavu
Pokud ECB poskytla přístup k souboru údajů z výzkumu osobám, které splňují kritéria pro určení způsobilých výzkumných pracovníků v souladu s přílohou IV, mohou tito výzkumní pracovníci mít i nadále přístup k tomuto souboru údajů z výzkumu v souladu s těmito kritérii.
Článek 17
Zjednodušený postup pro přijímání změn
S přihlédnutím ke stanovisku Výboru pro statistiku ESCB může Výkonná rada ECB provést jakékoli technické změny příloh, pokud tyto změny nemění základní koncepční rámec těchto obecných zásad ani neovlivňují zpravodajské zatížení národních centrálních bank. Výkonná rada informuje o všech těchto změnách bez zbytečného odkladu Radu guvernérů.
Článek 18
Přechodná ustanovení
1. Při prvním předání údajů mohou národní centrální banky vykázat Evropské centrální bance statistické informace uvedené v článku 3 takto:
|
a) |
do 21 měsíců od skončení období práce v terénu a nejpozději 36 měsíců od začátku referenčního roku HFCS; |
|
b) |
pokud národní centrální banky odvozují část statistických informací, které mají být vykazovány podle těchto obecných zásad, z administrativních údajů, do 25 měsíců od skončení období práce v terénu a nejpozději 36 měsíců od začátku referenčního roku HFCS. |
2. Pokud národní centrální banka vyžaduje delší zaváděcí období pro shromáždění nezbytných statistických informací uvedených v článku 3, může Rada guvernérů udělit individuální dočasnou výjimku z povinnosti vykázat Evropské centrální bance požadované statistické informace, pokud jde o první předání údajů v souladu s čl. 9 odst. 1. Taková individuální dočasná výjimka se vztahuje pouze na první předání údajů podle čl. 9 odst. 1.
3. Pokud byla udělena individuální dočasná výjimka podle odstavce 2, dotčená národní centrální banka podává Výboru pro statistiku ESCB alespoň jednou ročně zprávy o pokroku, jehož dosáhla z hlediska zajištění úplného splnění povinnosti vykazovat údaje Evropské centrální bance, pokud jde o následná předání údajů podle čl. 9 odst. 2.
4. Rada guvernérů může rozhodnout o uložení dalších omezení jednotlivým národním centrálním bankám, které využívají výjimku podle tohoto článku.
Článek 19
Nabytí účinku a provádění
Tyto obecné zásady nabývají účinku dnem oznámení národním centrálním bankám členských států, jejichž měnou je euro.
Článek 20
Určení
Tyto obecné zásady jsou určeny všem centrálním bankám Eurosystému.
Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 31. ledna 2025.
Za Radu guvernérů ECB
prezidentka ECB
Christine LAGARDE
(1) Nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8).
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (Obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1700 ze dne 10. října 2019, kterým se zavádí společný rámec pro evropské statistiky týkající se osob a domácností založené na individuálních údajích sbíraných na základě výběrových souborů, mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 808/2004, (ES) č. 452/2008 a (ES) č. 1338/2008 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1177/2003 a nařízení Rady (ES) č. 577/98 (Úř. věst. L 261 I, 14.10.2019, s. 1).
PŘÍLOHA I
Základní výstupní proměnné
1.
Národní centrální banky musí vykazovat základní výstupní proměnné i) na úrovni domácností, ii) na úrovni jednotlivců pro všechny členy domácností, nebo iii) na úrovni jednotlivců pro členy domácnosti ve věku 16 let a starší.
Část 1 – Vykazované základní výstupní proměnné
|
2. |
Tabulka A uvádí základní výstupní proměnné, které mají národní centrální banky vykazovat Evropské centrální bance. |
|
3. |
Národní centrální banky vykazují Evropské centrální bance základní výstupní proměnné pro všechny respondenty. Mezi základními výstupními proměnnými mohou být chybějící hodnoty pro některé respondenty, pro něž není určitá výstupní proměnná použitelná (tj. byla přeskočena z důvodu směrování nebo příslušné šetření v jednotlivém státě nemá žádnou panelovou složku). Všechny ostatní chybějící hodnoty a zvláštní odpovědi (odpověď nevím / žádná odpověď) musí být před vykázáním statistických informací Evropské centrální bance imputovány, není-li v tabulce A uvedeno jinak, tj. pro výstupní proměnnou jsou přípustné kódy -1 (nevím) a -2 (žádná odpověď). |
|
4. |
Základní výstupní proměnné mohou být rovněž vykázány s chybějícími hodnotami pro účely anonymizace. Výstupní proměnné v pásmech / seskupené podle kategorií (tj. Věk v pásmech – RA0300_B a Podnik osoby samostatně výdělečně činné $x: počet zaměstnanců v pásmech – HD050$x_B) musí být vždy vykázány se skutečnými hodnotami (1) bez ohledu na to, zda jsou odpovídající základní výstupní proměnné s podrobnějšími statistickými informacemi (tj. Věk – RA0300 a Podnik osoby samostatně výdělečně činné $x: počet zaměstnanců – HD050$x) vykázány jako chybějící pro účely anonymizace. |
|
5. |
Referenčním datem / obdobím se rozumí datum / období, k němuž se vztahuje konkrétní výstupní proměnná. „Aktuální“ označuje dobu sběru údajů. „Konstantní“ označuje informace, které zůstávají konstantní a nemění se v čase (bez ohledu na dobu sběru údajů). „Referenčním datem jmění“ se rozumí datum vymezené v čl. 8 odst. 1 a 2. „Obdobím sledování příjmů“ se rozumí období vymezené v čl. 8 odst. 3 a 4. |
|
6. |
Některé základní výstupní proměnné jsou cyklické, což znamená, že v takových případech musí být vykázáno několik základních výstupních proměnných. Identifikátory výstupních proměnných, které jsou cyklické, obsahují znak „$“ (alespoň 1). To platí pro různé typy úvěrů, nemovitostí, podniků osob samostatně výdělečně činných, darů / dědictví, kde je počet cyklů standardně nastaven na hodnotu 3, ale jednotlivé národní centrální banky mohou použít i 2 cykly. V případě penzijních plánů lze použít až 7 cyklů. Například v případě 3 cyklů se u proměnné „Hypotéka zajištěná HMR $x: aktuální výše jistiny“ vykazují 3 proměnné (HB1701, HB1702 a HB1703) (HB170$x v tabulce A). |
|
7. |
Některé základní výstupní proměnné jsou cyklické ve 2 různých rozměrech. V těchto případech končí identifikátory výstupní proměnné výrazem „$x$y“. Například v případě proměnné HB330$x$y („jiná nemovitost $x hypotéka $y: rok sjednání úvěru“) se vykazuje 9 proměnných (HB33011, HB33012, HB33013, HB33021, HB33022, HB33023, HB33031, HB33032, HB33033) (v případě 3 cyklů pro „jiné nemovitosti“ a „hypotéky“). |
|
8. |
Pro některé základní výstupní proměnné je k dispozici několik variant, z čehož vyplývá, že musí být poskytnuto několik základních výstupních proměnných. Identifikátory výstupních proměnných, které obsahují varianty, končí písmenem „v“. Například pro proměnnou „Druhy podílových fondů“ (HD1320v v tabulce A) se vykazuje 6 proměnných (HD1320a, HD1320b, HD1320c, HD1320d, HD1320e, HD1320f). |
|
9. |
Pro některé základní výstupní proměnné existuje kombinace cyklů a variant. V těchto případech končí identifikátory výstupní proměnné výrazem „$xv“. Například pro proměnnou „Hypotéka zajištěná HMR $x: účel úvěru s variantou a: první volba účelu a b: sekundární volba účelu“ (HB120$xv v tabulce A) se vykazuje 6 proměnných (HB1201a, HB1201b, HB1202a, HB1202b, HB1203a, HB1203b).
Tabulka A Základní výstupní proměnné, které národní centrální banky vykazují Evropské centrální bance
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Část 2 – Popis obsahu výstupních proměnných
|
10. |
Tabulka B obsahuje podrobný popis obsahu základních výstupních proměnných, které musí národní centrální banky vykazovat Evropské centrální bance podle těchto obecných zásad. |
|
11. |
Popisy vycházejí případně z definic a popisů obsažených v příslušných oficiálních dokumentech. K tomuto účelu jsou použity tyto zdroje:
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Část 3: Další specifikace ohledně vymezení „soukromé domácnosti“
|
12. |
Vymezení „soukromé domácnosti“ v článku 2 zahrnuje osoby, které obvykle nežijí s respondentem, ale jsou zcela nebo převážně finančně závislé na domácnosti, jak je uvedeno v této příloze. |
|
13. |
Zaměstnanci jiných rezidentů (tj. služebnictvo, které žije v domácnosti, au-pair atd.) a spolubydlící bez jiných rodinných nebo partnerských vazeb na členy domácnosti (např. ubytovaní strávníci, podnájemníci, nájemníci, návštěvníci atd.) se považují za samostatné domácnosti. |
|
14. |
S výhradou dalších a zvláštních podmínek stanovených v této příloze musí být za členy domácnosti považovány následující osoby, pokud sdílejí výdaje na domácnost a podílejí se na finančních rozhodnutích:
|
|
15. |
Pro účely odstavce 14 platí rovněž tyto podmínky pro zařazení mezi členy domácnosti:
|
|
16. |
Sdílení výdajů na domácnost zahrnuje sdílení přínosů z výdajů (např. děti, osoby bez příjmu) i přispívání na jejich úhradu. Pokud nejsou výdaje sdíleny a finance jsou odděleny, pak osoba tvoří samostatnou domácnost na stejné adrese. |
|
17. |
Osoba bude považována za člena domácnosti s místem obvyklého pobytu na dané adrese, pokud zde tráví většinu svého každodenního nočního odpočinku; toto kritérium se vyhodnocuje za období předchozích 6 měsíců (včetně dětí ve společné péči a starších rodičů, pokud tráví více dní v obydlí domácnosti než kdekoli jinde). |
|
18. |
Osoby, které tvoří nové domácnosti nebo se připojují ke stávajícím domácnostem, se zpravidla považují za členy domácnosti na novém místě; obdobně osoby, které odcházejí žít jinam, již nebudou nadále považovány za členy původní domácnosti. Kritérium „předchozích 6 měsíců“ v odstavci 17 se nahrazuje záměrem pobývat po dobu 6 měsíců nebo déle v novém místě bydliště. Je třeba vzít v úvahu to, co lze považovat za „trvalé“ přesuny do nebo z domácnosti. Osoba, která se nastěhovala do domácnosti na dobu neurčitou nebo s úmyslem zůstat po dobu 6 měsíců nebo déle, se tedy považuje za člena domácnosti, i když v domácnosti ještě 6 měsíců nebydlí a ve skutečnosti většinu této doby strávila v jiném místě bydliště. Stejně tak osoba, která se přestěhovala z domácnosti do jiného místa bydliště s úmyslem zůstat mimo první domácnost po dobu 6 měsíců nebo déle, již nebude považována za člena této domácnosti. |
|
19. |
Pokud se dočasně nepřítomná osoba nachází v soukromém ubytování, závisí určení domácnosti, do které patří, na délce nepřítomnosti. |
|
20. |
Výjimečně mohou být některé kategorie osob s velmi úzkými vazbami na domácnost považovány za členy dané domácnosti bez ohledu na délku nepřítomnosti, pokud nejsou zároveň považovány za členy jiné soukromé domácnosti. Zejména studenti, kteří žijí jinde, ale udržují si úzké vazby na domácnost, pravidelně se na tuto adresu vracejí a mají za to, že domácnost je jejich hlavním bydlením, se považují za součást domácnosti bez ohledu na délku jejich pobytu na jiné adrese. |
|
21. |
Cílem při uplatňování těchto kritérií je minimalizovat riziko, že jednotlivci, kteří mají dvě soukromé adresy, jež by mohly být považovány za jejich bydliště, budou do opory výběru započítáni dvakrát. Stejně tak je minimalizováno riziko, že některé osoby budou vyloučeny ze všech domácností, i když patří do sektoru soukromých domácností. |
|
22. |
Osoby žijící v kolektivních domácnostech a v institucích jsou z cílové populace vyloučeny a nespadají do definice „soukromé domácnosti“. |
|
23. |
„Kolektivní domácností“ se rozumí neinstitucionální společné obydlí, jako je internát, kolej vzdělávacího zařízení nebo jiné obytné prostory, které sdílí více než pět osob, aniž by sdílely výdaje na domácnost. Zahrnuty jsou i osoby žijící jako podnájemníci v domácnostech s více než pěti podnájemníky. |
|
24. |
„Institucí“ se rozumí domovy pro seniory, zdravotnická zařízení, náboženská zařízení (konventy, kláštery, atd.) a nápravná a vězeňská zařízení. Instituce se od kolektivních domácností liší tím, že osoby žijící v institucích nenesou individuální odpovědnost za vedení domácnosti. V některých případech být mohou domovy pro seniory považovány podle této zásady za „kolektivní domácnosti“. |
(1) Nejsou-li hodnoty rovněž nastaveny jako chybějící pro účely anonymizace.
(2) „$x“ označuje pořadí v cyklu. Například HB130$x se vykazuje, pokud HB1010 > $x-1. To znamená, že proměnná HB1301 se vykazuje, pokud HB1010 > 0, HB1302 se vykazuje, pokud HB1010 > 1, a HB1303 se vykazuje, pokud HB1010 > 2;
„$cykly/ů“ označuje počet cyklů. Například HB2100 se vykazuje, pokud HB1010 > $cykly/ů. To znamená, že v případě 3 cyklů se proměnná HB2100 vykazuje, pokud HB1010 > 3.
(3) Nařízení Komise (ES) č. 1201/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 763/2008 o sčítání lidu, domů a bytů, pokud jde o technické specifikace témat a jejich rozdělení (Úř. věst. L 329, 15.12.2009, s. 29).
(4) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2181 ze dne 16. prosince 2019, kterým se stanoví technické charakteristiky, pokud jde o prvky společné pro několik souborů údajů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1700 (Úř. věst. L 330, 20.12.2019, s. 16).
(5) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2242 ze dne 16. prosince 2019, kterým se stanoví technické údaje souboru údajů, technické formáty a podrobná úprava a obsah zpráv o kvalitě týkajících se organizace výběrového šetření v oblasti příjmů a životních podmínek podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1700 (Úř. věst. L 336, 30.12.2019, s. 133).
(6) Nařízení Evropské centrální banky (EU) 2021/379 ze dne 22. ledna 2021 o rozvahových položkách úvěrových institucí a sektoru měnových finančních institucí (ECB/2021/2) (Úř. věst. L 73, 3.3.2021, s. 16).
(7) Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2021/831 ze dne 26. března 2021 o statistických informacích, které mají být vykazovány o finančních zprostředkovatelích jiných než měnových finančních institucích (ECB/2021/12) (Úř. věst. L 208, 11.6.2021, s. 59).
(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).
(9) Nařízení Evropské centrální banky (EU) 2024/1988 ze dne 27. června 2024 o statistice investičních fondů a o zrušení rozhodnutí (EU) 2015/32 (ECB/2014/62) (ECB/2024/17) (Úř. věst. L, 2024/1988, 23.7.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1988/oj).
PŘÍLOHA II
Vedlejší výstupní proměnné
1.
Národní centrální banky mohou vykazovat vedlejší výstupní proměnné i) na úrovni domácností, ii) na úrovni jednotlivců pro všechny členy domácností nebo iii) na úrovni jednotlivců pro členy domácnosti ve věku 16 let a starší.
Část 1 – Vedlejší výstupní proměnné
|
2. |
Tabulka A uvádí vedlejší výstupní proměnné, které mohou národní centrální banky vykazovat Evropské centrální bance vedle základních výstupních proměnných uvedených v příloze I. |
|
3. |
Referenčním datem / obdobím se rozumí datum / období, k němuž se vztahuje konkrétní výstupní proměnná. „Aktuální“ označuje dobu sběru údajů, „konstantní“ označuje informace, které zůstávají konstantní a nemění se v čase (bez ohledu na dobu sběru údajů), „referenčním datem jmění“ se rozumí datum vymezené v čl. 8 odst. 1 a 2 a „obdobím sledování příjmů“ se rozumí období vymezené v čl. 8 odst. 3 a 4. |
|
4. |
Některé vedlejší výstupní proměnné jsou cyklické, což znamená, že v těchto případech je vykázáno několik vedlejších výstupních proměnných. Identifikátory výstupních proměnných, které jsou cyklické, obsahují znak „$“ (alespoň 1). To platí pro různé typy úvěrů, nemovitostí a darů / dědictví, kde je počet cyklů standardně nastaven na hodnotu 3, ale v rámci šetření v jednotlivých státech lze použít také 2 cykly. Například v případě 3 cyklů se u proměnné „Hypotéka zajištěná HMR $x: změna podmínek hypotéky“ (HB201$x v tabulce A) vykazují 3 proměnné (HB2011, HB2012, HB2013). V případě penzijních plánů lze použít až 7 cyklů. |
|
5. |
Pro některé vedlejší výstupní proměnné je k dispozici několik variant, z čehož vyplývá, že musí být poskytnuto několik vedlejších výstupních proměnných. Identifikátory výstupních proměnných, které obsahují varianty, končí písmenem „v“. Například pro proměnnou „Druh ostatních držených aktiv“ (HD1910v v tabulce A) se vykazují 4 proměnné (HD1910a, HD1910b, HD1910c, HD1910d). |
|
6. |
Pro některé vedlejší výstupní proměnné existuje kombinace cyklů a variant. V těchto případech končí identifikátory výstupní proměnné výrazem „$xv“. Například pro proměnnou „Hypotéka zajištěná HMR $x: důvod refinancování / renegociace, kde je a: první důvod pro refinancování / renegociaci a b: druhý důvod pro refinancování / renegociaci“ (HB113$xv v tabulce A) se vykazuje 6 proměnných (HB1131a, HB1131b, HB1132a, HB1132b, HB1133a, HB1133b). |
|
7. |
Vedlejší výstupní proměnná „Jiná nemovitost $x hypotéka $y: účel úvěru“ (HB320$x$yv) je cyklická ve 2 rozměrech ($x jiná nemovitost a $y hypotéky) a jsou k dispozici 4 varianty (a, b, c, d). V tomto případě se vykazuje 36 proměnných (HB32011a až HB32011d, HB32012a až HB32012d, HB32013a až HB32013d, HB32021a až HB32021d, HB32022a až HB32022d, HB32023a až HB32023d, HB32031a až HB32031d, HB32032a až HB32032d, HB32033a až HB32033d) (v případě 3 cyklů pro „jiné nemovitosti“ a „hypotéky“).
Tabulka A: Vedlejší výstupní proměnné
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Část 2 – Popis obsahu vedlejších výstupních proměnných
|
8. |
Tabulka B obsahuje podrobný popis vedlejších výstupních proměnných uvedených v části 1.
Tabulka B: Popis obsahu vedlejších výstupních proměnných
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
(1) „$x“ označuje pořadí v cyklu. Například HB201$x se vykazuje, když HB1010 > $x-1. To znamená, že proměnná HB2011 se vykazuje, pokud HB1010 > 0, HB2012 se vykazuje, pokud HB1010 > 1 a HB2013 se vykazuje, pokud HB1010 > 2.
PŘÍLOHA III
Informace vykazované národními centrálními bankami popisující aspekty šetření v jednotlivém státě
1.
V souladu s čl. 3 odst. 4 musí národní centrální banky vykazovat Evropské centrální bance informace popisující charakteristiky šetření v jednotlivých státech, jak je uvedeno v oddílech 1 až 9.
Oddíl 1 – Koncepce tvorby výběrového souboru
Část 1 – Obecné informace
|
2. |
Národní centrální banky musí poskytnout tyto obecné informace týkající se koncepce tvorby výběrového souboru:
|
Část 2 – Panelová / rotační složka výběrového souboru (vykazují pouze země, jejichž šetření mají panelovou složku)
|
3. |
Národní centrální banky (jejichž šetření má panelovou složku) musí poskytnout následující informace týkající se panelové / rotační složky výběrového souboru:
|
Část 3 – Jakékoli další relevantní informace (nepovinné)
|
4. |
Národní centrální banky musí rovněž poskytnout jakékoli další informace týkající se koncepce tvorby výběrového souboru, které považují za relevantní. |
Oddíl 2 – Struktura výběrového souboru a statistické údaje o výsledcích šetření
Část 1 – Velikosti výběrových souborů a neposkytnutí odpovědí
|
5. |
Nejsou-li Evropské centrální bance předávány nezbytné informace pro výstupní proměnnou SB0100 (kód konečného výstupu dotazování), musí národní centrální banky poskytnout následující informace týkající se velikosti výběrového souboru a neposkytnutí odpovědí:
|
Část 2 – Statistické údaje o výsledcích šetření
|
6. |
Nejsou-li Evropské centrální bance předávány nezbytné informace pro výstupní proměnnou SB0100 (kód konečného výstupu dotazování), musí národní centrální banky poskytnout informace o následujících statistikách výsledků šetření:
|
Část 3 – Jakékoli další relevantní informace (nepovinné)
|
7. |
Národní centrální banky musí rovněž poskytnout jakékoli další informace týkající se struktury výběrového souboru a statistiky výsledků šetření, které považují za relevantní. |
Oddíl 3 – Pojmy a definice
Část 1 – Referenční období
|
8. |
Národní centrální banky musí uvést referenční období statistických informací, které se týkají:
|
Část 2 – Výstupní proměnné pro příjmy
|
9. |
Národní centrální banky musí poskytnout informace o tom, zda jsou shromážděné výstupní proměnné pro příjmy i) v hrubé výši, ii) očištěné o daně z příjmu, iii) očištěné o daně z příjmu a příspěvky na sociální zabezpečení nebo iv) jiné (v tomto případě musí být poskytnuty další specifikace). |
Část 3 – Definice výstupních proměnných: významné metodické odchylky
|
10. |
Národní centrální banky musí poskytnout popis veškerých významných metodických rozdílů v obsahu výstupních proměnných předávaných Evropské centrální bance ve srovnání s popisy výstupních proměnných v příloze I části 2. |
|
11. |
Národní centrální banky musí uvést identifikátor (identifikátory) / název (názvy) výstupních proměnných a popsat odchylku (odchylky) od definic výstupních proměnných (např. HI0100, Měsíční částka vynaložená na potraviny konzumované doma. Výstupní proměnná zahrnuje také potraviny konzumované mimo domov). |
Oddíl 4 – Shromažďování údajů
Část 1 – Aspekty práce v terénu
|
12. |
Národní centrální banky musí poskytnout tyto informace týkající se práce v terénu:
|
Část 2 – Tazatelé (nábor, školení, pracovní zátěž, odměna)
|
13. |
Národní centrální banky musí poskytnout tyto informace o tazatelích:
|
Část 3 – Podoba a testování dotazníku
|
14. |
Národní centrální banky musí poskytnout tyto informace týkající se podoby a testování dotazníku:
|
Část 4 – Kontaktní strategie a strategie, jak předejít neposkytnutí odpovědí
|
15. |
Národní centrální banky musí poskytnout tyto informace týkající se kontaktních strategií a strategií, jak předejít neposkytnutí odpovědí:
|
Část 5 – Kontroly práce v terénu
|
16. |
Národní centrální banky musí poskytnout tyto informace týkající se kontrol práce v terénu:
|
Část 6 – Použití jiných zdrojů pro sběr údajů
|
17. |
Národní centrální banky musí uvést, zda ke shromažďování nebo sestavování výstupních proměnných uvedených v příloze I použily jiné zdroje než dotazování (s výjimkou zdrojů použitých při imputaci v případě neposkytnutí odpovědi na určitou položku). Pokud ano, možnými zdroji jsou registry, statistické porovnání, jiné (v tomto případě musí být uvedeny další specifikace). |
Část 7 – Jakékoli další relevantní informace (nepovinné)
|
18. |
Národní centrální banky musí rovněž poskytnout jakékoli další informace týkající se sběru údajů, které považují za relevantní. |
Oddíl 5 – Zpracování a úprava údajů
Část 1 – Obecné informace
|
19. |
Národní centrální banky musí uvést, jaký všeobecný systém správy databází používají k ukládání a zpracování údajů (např. SAS, Stata, SPSS). |
|
20. |
Národní centrální banky musí uvést, jaký systém řízení výběrových souborů / případů používají. Jedná se o elektronický nástroj určený k automatickému ukládání a propojování různých zdrojů informací užitečných pro organizaci a dokumentaci postupů práce v terénu. |
Část 2 – Kódování a úpravy
|
21. |
Národní centrální banky musí poskytnout tyto informace týkající se kódování a úprav:
|
Část 3 – Jakékoli další relevantní informace (nepovinné)
|
22. |
Národní centrální banky musí rovněž poskytnout jakékoli další informace týkající se zpracování a úprav údajů, které považují za relevantní. |
Oddíl 6 – Vážení
Část 1 – Výchozí váhy pro domácnosti (výstupní proměnná SD0300)
|
23. |
Národní centrální banky musí poskytnout tyto informace týkající se výchozích vah (design weights) pro domácnosti:
|
Část 2 – Váhové úpravy pro jednotkové neposkytnutí odpovědí na základě informací na úrovni výběrového souboru
|
24. |
Národní centrální banky musí poskytnout tyto informace týkající se váhových úprav v případě jednotkového neposkytnutí odpovědí:
|
Část 3 – Kalibrace na externí zdroje
|
25. |
Národní centrální banky musí poskytnout tyto informace o kalibraci na externí zdroje:
|
Část 4 – Trimming váhy nebo jakékoli jiné úpravy po šetření
|
26. |
Národní centrální banky musí uvést, zda (ano/ne) byly provedeny jakékoli jiné úpravy váhy po provedení šetření (včetně trimmingu nebo winsorizingu). Pokud ano, musí být uveden popis úprav. |
Část 5 – Konečné váhy a váhové poměry pro domácnosti
|
27. |
Pokud nejsou Evropské centrální bance předávány nezbytné informace pro výstupní proměnné HW0010 (váha domácností) a SD0300 (výchozí váha), musí národní centrální banky poskytnout tyto souhrnné statistické údaje:
|
|
28. |
Má-li šetření panelovou složku, musí národní centrální banky vysvětlit postup vážení, tj. jak jsou váhy pro výběrový soubor u nově vybraných domácností kombinovány s váhami z předchozí vlny (metoda váhových podílů, jakákoli jiná kombinace). |
Část 6 – Replikační váhy
|
29. |
Národní centrální banky musí poskytnout tyto informace týkající se replikačních vah (výstupní proměnná WR$$$$):
|
Část 7 – Jakékoli další relevantní informace (nepovinné)
|
30. |
Národní centrální banky musí rovněž poskytnout jakékoli další informace týkající se vážení, které považují za relevantní. |
Oddíl 7 – Postupy imputace
Část 1 – Obecné informace
|
31. |
Národní centrální banky musí uvést softwarové nástroje použité k imputaci (tj. SAS, Stata nebo jiný a pokud jiný, který nástroj) a organizace odpovědné za imputaci (tj. národní centrální banka, národní statistický úřad, společnost provádějící šetření, jiná a pokud jiná, která organizace). |
Část 2 – Technické informace o postupech imputace
|
32. |
Národní centrální banky musí poskytnout tyto technické informace týkající se postupů imputace:
|
Část 3 – Jakékoli další relevantní informace (nepovinné)
|
33. |
Národní centrální banky musí rovněž poskytnout jakékoli další informace týkající se postupů imputace, které považují za relevantní. |
Oddíl 8 – Kontrola zveřejňování informací a vnitrostátní šíření informací
Část 1 – Kontrola zveřejňování
|
34. |
Před předložením statistických informací Evropské centrální bance musí národní centrální banky poskytnout ECB informace, které popisují metody a postupy používané pro anonymizaci údajů na vnitrostátní úrovni. |
Část 2 – Šíření údajů
|
35. |
Národní centrální banky musí poskytnout informace o prvním vnitrostátním vydání výsledků (odkaz, datum a druh vydání). |
Oddíl 9 – Dodatečné informace z vnitrostátních hodnocení
|
36. |
Národní centrální banky musí poskytnout další informace, které jsou k dispozici z vnitrostátních hodnocení (nezahrnuté v oddílech 1 až 8). To může zahrnovat dokumenty/odkazy na dostupnou metodickou dokumentaci (např. vnitrostátní zprávy o kvalitě, nezávislé metodické studie, srovnání s externími zdroji). |
PŘÍLOHA IV
Kritéria a postup pro určení způsobilých výzkumných pracovníků
Evropská centrální banka (ECB) může poskytnout přístup k souboru údajů z výzkumu v souladu s čl. 15 písm. a) bodem ii) pouze osobám, které splňují podmínky uvedené v oddíle 2; cílem je umožnit přístup k informacím vykazovaným Evropské centrální bance podle těchto obecných zásad pouze pro účely vědeckého výzkumu. Komerční využití souboru údajů z výzkumu je přísně zakázáno.
Tyto podmínky jsou zveřejněny na internetových stránkách ECB s cílem informovat výzkumné pracovníky o platných podmínkách a postupech pro podávání žádostí o přístup k souboru údajů z výzkumu. ECB usiluje o co možná nejmenší prodlevy při vyřizování žádostí.
ECB zajišťuje, aby pro předkládání údajů byly používány pouze bezpečné kanály, a stanoví vhodné médium, které má být za tímto účelem použito.
1. Přidružený výzkumný pracovník
Přidruženým výzkumným pracovníkem je fyzická osoba, která je pracovníkem některého z následujících subjektů, nebo je s ním spojena:
|
a) |
univerzity a jiné vysoké školy, |
|
b) |
organizace nebo instituce provádějící vědecký výzkum, s výjimkou obchodních společností, |
|
c) |
subjekty, jejichž výzkumní pracovníci mají přístup k důvěrným údajům pro vědecké účely podle rozhodnutí Komise 2004/452/ES (1). |
2. Podmínky přístupu k souboru údajů z výzkumu
ECB může poskytnout přístup k souboru údajů z výzkumu přidruženým výzkumným pracovníkům, kteří předložili ECB žádost o přístup dle ustanovení této přílohy. U společných výzkumných projektů s několika výzkumnými pracovníky pracujícími na stejném projektu musí každý výzkumný pracovník zaslat individuální žádost, v níž upřesní, kterého společného výzkumného projektu se jeho žádost týká. Žádost o přístup k souboru údajů z výzkumu musí splňovat tyto podmínky:
|
a) |
Žadatel musí poskytnout ECB tyto informace:
|
|
b) |
Výzkumný plán musí stručně:
|
|
c) |
Žadatel musí uvést podrobnosti o zabezpečení uchovávaných údajů (zaškrtnutím příslušných možností), pokud jde o:
|
|
d) |
Žadatel musí v žádosti uvést, zda:
|
|
e) |
Všichni výzkumní pracovníci zapojení do výzkumného projektu musí vzít na vědomí a podepsat podmínky používání údajů a prohlášení o mlčenlivosti, které jim předloží ECB; |
|
f) |
Žadatel musí svým podpisem potvrdit pravdivost a správnost informací uvedených v žádosti. |
3. Kritéria používaná k posuzování žádostí o přístup k souboru údajů z výzkumu
ECB posuzuje žádosti podle níže uvedených kritérií.
Povinné kritérium 1
(a) Vyplňují se všechna povinná pole (jméno, telefonní číslo, adresa, zamýšlený výzkumný plán, použití výsledků, životopis a připojený osobní doklad, podepsané formuláře).
(b) Poskytnuté informace se ověřují (např. zda identifikační doklad odpovídá jménu výzkumného pracovníka, zda existuje vědeckovýzkumná organizace, k níž je výzkumný pracovník přidružen, zda životopis odpovídá jménu výzkumného pracovníka a vědeckovýzkumné organizaci).
Povinné kritérium 2
(c) Výzkumný pracovník zvolil alespoň jednu položku z každé ze tří skupin bezpečnostních opatření (konkrétně logické zabezpečení souborů, zabezpečení fyzických dokumentů a zabezpečení prostor).
Povinné kritérium 3
(d) Údaje z šetření o financování a spotřebě domácností lze použít pouze pro výzkumné účely. K ověření se používají různé prvky formuláře žádosti.
(e) Zamýšlený výzkumný plán ve spojení s profilem výzkumného pracovníka (životopis) a zamýšleným šířením výsledků musí prokázat, že účelem žádosti o údaje je provést výzkum. Neprovádí se hodnocení kvality zamýšleného výzkumu, vyhodnocuje se pouze, že zamýšlené použití představuje výzkum. V úvahu lze rovněž vzít financování (je-li relevantní pro zamýšlený výzkum) a záměr zveřejnit výsledky výzkumu. Existují-li pochybnosti o účelu výzkumu, požádá ECB výzkumného pracovníka o další informace a/nebo vysvětlení.
Postup v případě nesplnění povinných kritérií
(f) Nejsou-li povinná kritéria splněna, ECB se obrátí na výzkumného pracovníka s žádostí o vyjasnění a/nebo opravu. ECB může výzkumného pracovníka například požádat o:
|
— |
(g) — opravu některých informací (např. informace uvedené ve formuláři žádosti neodpovídají informacím uvedeným v životopisu); |
|
— |
(h) — doložení prvků životopisu (např. činnosti vědeckovýzkumné organizace nebo vazby mezi žadatelem a vědeckovýzkumnou organizací), |
|
— |
(i) — poskytnutí dodatečných informací o zamýšleném výzkumném plánu. |
(j) Pokud vyjasnění a/nebo oprava nejsou dostatečné, bude žádost zamítnuta.
(1) Rozhodnutí Komise 2004/452/ES ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví seznam subjektů, jejichž výzkumní pracovníci mohou mít přístup k důvěrným údajům pro vědecké účely (Úř. věst. L 156, 30.4.2004, s. 1).
ELI: http://data.europa.eu/eli/guideline/2025/333/oj
ISSN 1977-0626 (electronic edition)