European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Řada L


2024/3129

20.12.2024

OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2024/3129

ze dne 13. srpna 2024

o správě zajištění při úvěrových operacích Eurosystému (ECB/2024/22)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 127 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na články 3.1, 9.2, 12.1, 14.3, 17, 18.2, čl. 20 odst. 1 a článek 22 tohoto statutu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 18.1 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky vyžaduje, aby úvěry centrální banky byly při úvěrových operacích Eurosystému dostatečně zajištěny.

(2)

Aktiva způsobilá k mobilizaci jako zajištění v úvěrových operacích Eurosystému jsou vymezena v obecných zásadách Evropské centrální banky (EU) 2015/510 (ECB/2014/60) (1) a obecných zásadách Evropské centrální banky ECB/2014/31 (2).

(3)

Eurosystém zavedl kanály, které mají usnadnit mobilizaci zajištění na tuzemském i přeshraničním základě, mimo jiné s použitím systémů vypořádání obchodů s cennými papíry a trojstranných zprostředkovatelů a za pomoci ujednání mezi centrálními bankami Eurosystému s cílem zajistit, aby všechna obchodovatelná i neobchodovatelná aktiva způsobilá pro použití v úvěrových operacích Eurosystému byla zpřístupněna všem protistranám.

(4)

Současně se stávající postupy pro mobilizaci a správu zajištění jednotlivých národních centrálních bank členských států, jejichž měnou je euro, liší a každá národní centrální banka uplatňuje své vlastní postupy a provozuje své vlastní systémy. V důsledku toho jsou protistrany při poskytování zajištění Eurosystému vystaveny různým postupům.

(5)

V zájmu zvýšení provozní účinnosti a transparentnosti postupů Eurosystému souvisejících s mobilizací a správou zajištění by národní centrální banky měly zajištění, které protistrany mobilizují, spravovat harmonizovaným způsobem prostřednictvím standardizovaných a provozně jednotných postupů bez ohledu na to, kde se nachází zajištění nebo protistrana.

(6)

Za tímto účelem se Eurosystém dohodl na harmonizovaných pravidlech a opatřeních pro správu zajištění a vyvinul systém Eurosystému pro správu zajištění (ECMS) jako jednotnou platformu Eurosystému, která národním centrálním bankám umožňuje spravovat způsobilá aktiva a hotovost, jež jejich protistrany mobilizují jako zajištění.

(7)

Jelikož se však právní požadavky na mobilizaci úvěrových pohledávek a dalších úvěrových pohledávek v jednotlivých jurisdikcích liší, měly by mít národní centrální banky možnost řídit tuzemskou mobilizaci těchto aktiv mimo rámec ECMS. Kromě toho by vzhledem ke své povaze měly být mimo rámec ECMS mobilizovány klientské dluhové nástroje kryté hypotékou.

(8)

Kromě zajištění mobilizovaného pro účely zajištění úvěrových operací Eurosystému mohou národní centrální banky podle svého uvážení přijímat a spravovat zajištění mobilizované protistranami pro kterýkoli z jiných účelů uvedených v příloze V těchto obecných zásad a měly by mít možnost využívat v tomto ohledu služby ECMS.

(9)

S cílem sladit postupy Eurosystému s dohodnutými tržními standardy pro správu zajištění, a tím přispět k účinnosti správy zajištění na celém finančním trhu je cílem ustanovení těchto obecných zásad dodržovat příslušná pravidla stanovená v jednotném souboru pravidel pro správu zajištění pro Evropu (Single Collateral Management Rulebook for Europe – SCoRE).

(10)

V současné době zahrnují kanály, jejichž prostřednictvím mohou protistrany mobilizovat zajištění v úvěrových operacích Eurosystému, tuzemský kanál mobilizace, kanál mobilizace propojením, kanál modelu korespondentské centrální banky (CCBM) a po schválení Eurosystémem kanál mobilizace přímým přístupem.

(11)

Model korespondentské centrální banky by měl být rozšířen tak, aby usnadnil mobilizaci obchodovatelných aktiv a neobchodovatelných dluhových nástrojů krytých způsobilými úvěrovými pohledávkami a) v autokolateralizačních transakcích v rámci TARGET2-Securities (T2S) a b) pro jiné účely uvedené v příloze V těchto obecných zásad.

(12)

Každá národní centrální banka by měla mít možnost zřídit si účty ve způsobilých systémech vypořádání obchodů s cennými papíry a/nebo využívat služeb trojstranných zprostředkovatelů v jiných jurisdikcích, než je domovská jurisdikce národní centrální banky, aniž by bylo zapotřebí schválení ze strany Eurosystému, a to i v případech, kdy domovská jurisdikce národní centrální banky nemá způsobilý systém vypořádání obchodů s cennými papíry nebo trojstranného zprostředkovatele.

(13)

Eurosystém stanovil kritéria způsobilosti, která musí splňovat systémy vypořádání obchodů s cennými papíry, propojení mezi systémy vypořádání obchodů s cennými papíry a trojstranní zprostředkovatelé, pokud se používají pro účely mobilizace způsobilých obchodovatelných aktiv a neobchodovatelných dluhových nástrojů zajištěných způsobilými úvěrovými pohledávkami. Tato kritéria by měla být z důvodu jistoty, jednoznačnosti a transparentnosti změněna a konsolidována do jediného textu.

(14)

Aby mohly národní centrální banky využívat harmonizovaných postupů vypořádání v T2S a jeho funkci autokolateralizace, měly by přijímat obchodovatelná aktiva a neobchodovatelné dluhové nástroje zajištěné způsobilými úvěrovými pohledávkami pouze na účty v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry T2S. Mělo by být nadále povoleno, aby účty, na nichž protistrana před mobilizací drží obchodovatelná aktiva a neobchodovatelné dluhové nástroje zajištěné způsobilými úvěrovými pohledávkami, mohly být i nadále vedeny v jiných systémech vypořádání obchodů s cennými papíry než T2S.

(15)

Neobchodovatelná aktiva, s výjimkou neobchodovatelných dluhových nástrojů zajištěných způsobilými úvěrovými pohledávkami, nemohou být vypořádána v systému vypořádání obchodů s cennými papíry. Pokud národní centrální banky používají ECMS k mobilizaci úvěrových pohledávek a dalších úvěrových pohledávek jako zajištění, měly by národní centrální banky zaznamenávat informace o těchto aktivech na příslušném interním účtu aktiv vedeném buď v účetnictví národní centrální banky členského státu, v němž je protistrana usazena, nebo případně v účetnictví národní centrální banky, která jedná jako korespondenční centrální banka.

(16)

Protistrany by měly Eurosystému nahradit externí náklady účtované centrálními depozitáři cenných papírů a trojstrannými zprostředkovateli za obchodovatelná aktiva a neobchodovatelné dluhové nástroje zajištěné způsobilými úvěrovými pohledávkami, které jsou mobilizovány jako zajištění. Národní centrální banky by měly mít možnost hradit interní náklady v souvislosti s mobilizací a správou úvěrových pohledávek, dalších úvěrových pohledávek a klientských dluhových nástrojů krytých hypotékou účtováním poplatků protistranám.

(17)

Pro účely provádění správy zajištění by bylo vhodné, aby byla příslušná ustanovení upravena ve zvláštním právním aktu. To by umožnilo stanovit parametry související se správou zajištění v ucelené a samostatné formě, jakož i zefektivnit provádění změn příslušného rámce bezprostředně po přijetí příslušných rozhodnutí Radou guvernérů.

(18)

Tyto obecné zásady proto stanoví harmonizovaná pravidla a opatření, podle nichž národní centrální banky spravují zajištění mobilizované protistranami na tuzemském i přeshraničním základě za účelem zajištění úvěrových operací Eurosystému a pro jiné účely uvedené v příloze V těchto obecných zásad, a nahrazují ustanovení o správě zajištění obsažená v obecných zásadách (EU) 2015/510 (ECB/2014/60), jak je popsáno v obecných zásadách Evropské centrální banky (EU) 2024/3130 (ECB/2024/23) (3),

PŘIJALA TYTO OBECNÉ ZÁSADY:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Tyto obecné zásady stanoví harmonizovaná pravidla a opatření pro mobilizaci a správu zajištění způsobilého podle obecných zásad Evropské centrální banky (EU) 2015/510 (ECB/2014/60) (4) a/nebo obecných zásad Evropské centrální banky ECB/2014/31 (5) na tuzemském nebo přeshraničním základě za účelem zajištění úvěrových operací Eurosystému. V případě rozporu mezi těmito obecnými zásadami a obecnými zásadami (EU) 2015/510 (ECB/2014/60) mají tyto obecné zásady, pokud jde o záležitosti, které spadají do oblasti jejich působnosti, přednost.

2.   Národní centrální banky používají systém Eurosystému pro správu zajištění (ECMS) jako jednotnou platformu Eurosystému pro mobilizaci a správu zajištění ve smyslu odstavce 1.

3.   Bez ohledu na odstavce 1 a 2:

a)

mohou národní centrální banky rozhodnout, že budou řídit tuzemskou mobilizaci úvěrových pohledávek a dalších úvěrových pohledávek mimo ECMS; v takovém případě se čl. 6 odst. 1, 2 a 3 nepoužije;

b)

národní centrální banky mobilizují klientské dluhové nástroje kryté hypotékou mimo ECMS.

4.   Jsou-li aktiva mobilizována mimo ECMS, národní centrální banky zaznamenají v ECMS informace o hodnotě zajištění těchto aktiv.

5.   Národní centrální banky mohou rovněž ECMS využívat ke správě zajištění mobilizovaného pro kterýkoli z jiných účelů uvedených v příloze V.

Článek 2

Definice

Pro účely těchto obecných zásad se použijí tyto definice:

(1)

„další úvěrovou pohledávkou“ (additional credit claim – ACC) se rozumí další úvěrová pohledávka způsobilá podle článku 4 obecných zásad ECB/2014/31 s výjimkou klientského dluhového nástroje krytého hypotékou;

(2)

„účtem aktiv“ (asset account) se rozumí: a) v souvislosti s mobilizací obchodovatelných aktiv a neobchodovatelných dluhových nástrojů krytých způsobilými úvěrovými pohledávkami: i) účet vedený národní centrální bankou v jejím vlastním účetnictví; ii) účet vedený v účetnictví systému vypořádání obchodů s cennými papíry nebo jiné národní centrální banky jednající jako korespondentská centrální banka; b) v souvislosti s mobilizací neobchodovatelných aktiv (jiných než neobchodovatelných dluhových nástrojů krytých způsobilými úvěrovými pohledávkami): i) účet vedený národní centrální bankou v jejím vlastním účetnictví; ii) účet vedený v účetnictví jiné národní centrální banky jednající jako korespondentská centrální banka. Takové účty vedené u jiné instituce, než je domácí centrální banka, se označují jako „externí účty aktiv“; takové účty vedené v účetnictví domácí centrální banky se označují jako „interní účty aktiv“;

(3)

„pomocnou centrální bankou“ (assisting central bank – ACB) se rozumí národní centrální banka, která domácí centrální bance poskytuje pomoc a poradenství ohledně přeshraniční mobilizace úvěrových pohledávek;

(4)

„autokolateralizací“ (auto-collateralisation) se rozumí autokolateralizace ve smyslu čl. 2 bodu 7 obecných zásad Evropské centrální banky (EU) 2022/912 (ECB/2022/8) (6);

(5)

„obchodním dnem“ (business day) se rozumí obchodní den ve smyslu čl. 2 bodu 13 obecných zásad (EU) 2022/912 (ECB/2022/8);

(6)

„peněžním účtem“ (cash account) se rozumí: a) hlavní peněžní účet; b) peněžní účet v jiné měně než v eurech;

(7)

„centrálním depozitářem cenných papírů“ (central securities depository – CSD) se rozumí centrální depozitář cenných papírů ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 (7);

(8)

„zajištěním“ (collateral) se rozumí veškerá obchodovatelná a neobchodovatelná aktiva a hotovost způsobilá podle obecných zásad (EU) 2015/510 (ECB/2014/60) a/nebo obecných zásad ECB/2014/31 pro zajištění úvěrových operací Eurosystému nebo mobilizovaná pro kterýkoli z jiných účelů uvedených v příloze V těchto obecných zásad;

(9)

„údaji o správě zajištění“ (collateral management data) se rozumějí údaje o způsobilých aktivech, informace o cenách a údaje o úzkém propojení;

(10)

„realizací zajištění“ (collateral realisation) se rozumí postup, kterým národní centrální banka vymáhá svá práva k aktivům mobilizovaným jako zajištění k uspokojení nesplacených úvěrů, které se staly splatnými;

(11)

„přeřazením zajištění“ (collateral reallocation) se rozumí postup, kterým jsou aktiva přeřazena z účtu, který byl určen v době mobilizace, na jiný účet;

(12)

„hodnotou zajištění“ (collateral value) se rozumí výše úvěru, který lze poskytnout proti zajištění poskytnutému protistranou po odečtení srážek při ocenění a jiných faktorů, které Eurosystém příležitostně určí, ať už se týkají aktiva a/nebo protistrany;

(13)

„souborem zajištění“ (collateral pool) se rozumí součet hodnot zajištění odvozených z aktiv a hotovosti, které protistrana mobilizovala a které jsou drženy v tomto souboru zajištění;

(14)

„pozicí zajištění“ (collateral position) se rozumí záznam hodnoty zajištění aktiv a hotovosti mobilizovaných jako zajištění;

(15)

„protistranou“ (counterparty) se rozumí: a) instituce, která splňuje kritéria způsobilosti vymezená v části třetí obecných zásad (EU) 2015/510 (ECB/2014/60), jež jí umožňují přístup k operacím měnové politiky Eurosystému, a pokud jde o přístup k vnitrodennímu úvěru, účastník, který splňuje kritéria způsobilosti vymezená v článku 10 části II přílohy I obecných zásad (EU) 2022/912 (ECB/2022/8); nebo b) subjekt, který poskytuje zajištění spravované národní centrální bankou pro kterýkoli z jiných účelů uvedených v příloze V těchto obecných zásad;

(16)

„korespondentskou centrální bankou“ (correspondent central bank – CCB) se rozumí národní centrální banka, která jedná jménem domácí centrální banky v rámci modelu korespondentské centrální banky;

(17)

„modelem korespondentské centrální banky“ (correspondent central banking model - CCBM) se rozumí ujednání zavedené Eurosystémem s cílem umožnit protistranám mobilizovat způsobilá aktiva na přeshraničním základě, v němž národní centrální banky ve vztahu k jiným národním centrální bankám jednají jako uschovatelé a jako zprostředkovatelé a na jehož základě: a) domácí centrální banka na základě způsobilých aktiv držených protistranou nebo na pokyn protistrany poskytuje protistraně úvěr nebo likviditu na účet určený korespondentskou centrální bankou; b) korespondentská centrální banka jedná ve vztahu k těmto způsobilým aktivům jménem domácí centrální banky a poskytuje podporu a poradenství; a c) pomocná centrální banka poskytuje podporu a poradenství ve stanovených případech ve vztahu k úvěrovým pohledávkám;

(18)

„úvěrovou pohledávkou“ (credit claim) se rozumí úvěrová pohledávka způsobilá podle čl. 2 bodu 13 obecných zásad (EU) 2015/510 (ECB/2014/60);

(19)

„úvěrovou linkou“ (credit line) se rozumí hodnota zajištění, která je k dispozici pro zajištění vnitrodenního úvěru v TARGET;

(20)

„úvěrovou pozicí“ (credit position) se rozumí výše úvěru, který protistraně poskytla domácí centrální banka, včetně hodnoty zajištění v souboru zajištění rezervované pro konkrétní účel;

(21)

„přeshraniční mobilizací“ (cross-border mobilisation) se rozumí mobilizace: a) obchodovatelných aktiv: i) držených v jiném členském státě, než je stát domácí centrální banky; ii) vydaných v jiném členském státě, než je stát domácí centrální banky a držených v členském státě domácí centrální banky; b) neobchodovatelných dluhových nástrojů krytých způsobilými úvěrovými pohledávkami držených a vydaných v jiném členském státě, než je stát domácí centrální banky; c) úvěrových pohledávek, které se řídí jiným právem, než je právo jurisdikce, v níž je usazena domácí centrální banka; d) dalších úvěrových pohledávek, které se řídí jiným právem, než je právo jurisdikce, v níž je usazena národní centrální banka, která zajištění přijímá;

(22)

„mobilizací přímým přístupem“ (direct access mobilisation) se rozumí mobilizace obchodovatelných aktiv a neobchodovatelných dluhových nástrojů krytých způsobilými úvěrovými pohledávkami, při níž národní centrální banka obdrží tato aktiva na účet cenných papírů vedený touto národní centrální bankou u centrálního depozitáře cenných papírů, který se nachází v jiné jurisdikci, než ve které je národní centrální banka usazena;

(23)

„přímým propojením“ (direct link) se rozumí ujednání mezi dvěma systémy vypořádání obchodů s cennými papíry provozovanými centrálními depozitáři cenných papírů, na jehož základě se jeden centrální depozitář stává přímým účastníkem v systému vypořádání obchodů s cennými papíry provozovaném druhým centrálním depozitářem tak, že otevře účet cenných papírů, s cílem umožnit převod cenných papírů prostřednictvím zaknihování;

(24)

„tuzemskou mobilizací“ (domestic mobilisation) se rozumí: a) pokud jde o obchodovatelná aktiva a neobchodovatelné dluhové nástroje kryté způsobilými úvěrovými pohledávkami, mobilizace aktiva vydaného a drženého v centrálním depozitáři cenných papírů, který se nachází ve stejné jurisdikci, v níž je usazena domácí centrální banka; b) pokud jde o úvěrové pohledávky a další úvěrové pohledávky, mobilizace úvěrových pohledávek a dalších úvěrových pohledávek, které se řídí právem jurisdikce, ve které je domácí centrální banka usazena; a c) pokud jde o klientské dluhové nástroje kryté hypotékou, klientské dluhové nástroje kryté hypotékou vydané protistranou usazenou v členském státě domovské centrální banky;

(25)

„způsobilými aktivy“ (eligible assets) se rozumějí obchodovatelná a neobchodovatelná aktiva způsobilá podle obecných zásad (EU) 2015/510 (ECB/2014/60) a obecných zásad ECB/2014/31;

(26)

„způsobilým propojením“ (eligible link) se rozumí přímé nebo zprostředkované propojení, které Eurosystém hodnotí jako propojení splňující kritéria způsobilosti stanovená v příloze I a které je uvedeno na seznamu způsobilých propojení Eurosystému zveřejněném na internetových stránkách ECB. Způsobilé zprostředkované propojení sestává z jednotlivých způsobilých přímých propojení;

(27)

„způsobilým systémem vypořádání obchodů s cennými papíry (způsobilým vypořádacím systémem)“ (eligible securities settlement system – eligible SSS) se rozumí systém vypořádání obchodů s cennými papíry provozovaný centrálním depozitářem cenných papírů, který Eurosystém hodnotí jako systém splňující kritéria způsobilosti stanovená v příloze I a který je uveden na seznamu způsobilých systémů vypořádání obchodů s cennými papíry Eurosystému zveřejněném na internetových stránkách ECB;

(28)

„způsobilým trojstranným zprostředkovatelem“ (eligible triparty agent - eligible TPA) se rozumí trojstranný zprostředkovatel provozovaný centrálním depozitářem cenných papírů, který Eurosystém hodnotí jako zprostředkovatele splňujícího kritéria způsobilosti stanovená v příloze II a který je uveden na seznamu způsobilých trojstranných zprostředkovatelů Eurosystému zveřejněném na internetových stránkách ECB;

(29)

„eurozónou“ (euro area) se rozumí náležející k členskému státu, jehož měnou je euro, nebo usazený v takovém státě;

(30)

„Eurosystémem“ (Eurosystem) se rozumí ECB a národní centrální banky;

(31)

„úvěrovými operacemi Eurosystému“ (Eurosystem credit operations) se rozumějí úvěrové operace Eurosystému ve smyslu čl. 2 bodu 31 obecných zásad (EU) 2015/510 (ECB/2014/60);

(32)

„domácí centrální bankou“ (home central bank – HCB) se rozumí národní centrální banka členského státu, v němž je protistrana usazena a která této protistraně poskytuje úvěr v rámci úvěrových operací Eurosystému;

(33)

„zprostředkujícím systémem vypořádání obchodů s cennými papíry (zprostředkujícím vypořádacím systémem)“ (intermediary securities settlement system – intermediary SSS) se rozumí systém vypořádání obchodů s cennými papíry, který působí jako zprostředkovatel mezi vypořádacím systémem emitenta a vypořádacím systémem investora;

(34)

„vnitrodenním úvěrem“ (intraday credit) se rozumí vnitrodenní úvěr ve smyslu čl. 2 bodu 35 obecných zásad (EU) 2022/912 (ECB/2022/8);

(35)

„systémem vypořádání obchodů s cennými papíry investora (vypořádacím systémem investora)“ (investor securities settlement system – investor SSS) se rozumí vypořádací systém se způsobilým propojením na vypořádací systém emitenta s cílem usnadnit převod cenných papírů od účastníků vypořádacího systému emitenta na účastníky vypořádacího systému investora;

(36)

„systémem vypořádání obchodů s cennými papíry emitenta (vypořádacím systémem emitenta)“ (issuer securities setllement system – issuer SSS) se rozumí systém vypořádání obchodů s cennými papíry provozovaný centrálním depozitářem cenných papírů, v němž byly cenné papíry vydány;

(37)

„kanálem mobilizace propojením“ (links mobilisation channel) se rozumí mobilizace obchodovatelných aktiv s využitím způsobilého propojení;

(38)

„hlavním peněžním účtem“ (main cash account – MCA) se rozumí hlavní peněžní účet vedený pro účely obecných zásad (EU) 2022/912 (ECB/2022/8) a v souladu s nimi;

(39)

„obchodovatelnými aktivy“ (marketable assets) se rozumí: a) obchodovatelná aktiva ve smyslu čl. 2 bodu 59 obecných zásad (EU) 2015/510 (ECB/2014/60); b) obchodovatelná aktiva způsobilá jako zajištění podle článků 3, 5 a/nebo 7 obecných zásad ECB/2014/31;

(40)

„kanály mobilizace“ (mobilisation channels) se rozumí řada postupů a opatření zavedených s cílem umožnit mobilizaci způsobilých aktiv protistranami a zahrnuje tuzemský kanál mobilizace, kanál mobilizace propojením, kanál modelu korespondentské centrální banky a kanál mobilizace přímým přístupem;

(41)

„národní centrální bankou“ (national central bank) se rozumí národní centrální banka členského státu, jehož měnou je euro;

(42)

„neobchodovatelným aktivem“ (non-marketable asset) se rozumí: a) neobchodovatelné aktivum ve smyslu čl. 2 bodu 70 obecných zásad (EU) 2015/510 (ECB/2014/60); b) další úvěrová pohledávka způsobilá podle článku 4 obecných zásad ECB/2014/31;

(43)

„neobchodovatelným dluhovým nástrojem krytým způsobilými úvěrovými pohledávkami“ (non-marketable debt instrument backed by eligible credit claims – DECC) se rozumí neobchodovatelný dluhový nástroj krytý způsobilými úvěrovými pohledávkami ve smyslu čl. 2 bodu 70a obecných zásad (EU) 2015/510 (ECB/2014/60);

(44)

„sdružováním“ (pooling) se rozumí provozní metoda, kterou národní centrální banky používají k udržování zajištění mobilizovaného protistranami, kdy protistrana poskytuje národní centrální bance zajištění za účelem zajištění úvěru od této národní centrální banky, a při níž jednotlivá způsobilá aktiva nejsou spojena s žádnou konkrétní úvěrovou operací Eurosystému, s výjimkou klientských dluhových nástrojů krytých hypotékami, které jsou spojeny s konkrétní úvěrovou operací;

(45)

„primárním hlavním peněžním účtem (primárním MCA)“ (primary MCA) se rozumí hlavní peněžní účet, jehož majitelem je protistrana nebo třetí strana a který je protistranou určen k vypořádání plateb souvisejících se správou zajištění;

(46)

„zprostředkovaným propojením“ (relayed link) se rozumí propojení mezi systémy vypořádání obchodů s cennými papíry provozovanými dvěma různými centrálními depozitáři cenných papírů, které provádějí transakce s cennými papíry nebo jejich převody prostřednictvím třetího vypořádacího systému provozovaného centrálním depozitářem, jenž jedná jako zprostředkovatel, nebo v případě vypořádacích systémů provozovaných centrálními depozitáři, které se účastní TARGET2-Securities, prostřednictvím více vypořádacích systémů provozovaných centrálními depozitáři, které jednají jako zprostředkovatelé;

(47)

„klientským dluhovým nástrojem krytým hypotékou“ (retail mortgage-backed debt instrument – RMBD) se rozumí aktivum způsobilé k použití jako zajištění v souladu s článkem 107 obecných zásad (EU) 2015/510 (ECB/2014/60) a článkem 4 obecných zásad ECB/2014/31;

(48)

„režimem zaúčtování rezervace“ (retain booking mode) se rozumí ponechání obchodovatelných aktiv a/nebo neobchodovatelných dluhových nástrojů krytých způsobilými úvěrovými pohledávkami, které jsou mobilizovány jako zajištění, na účtu cenných papírů protistrany;

(49)

„systémem vypořádání obchodů s cennými papíry“ (securities settlement system – SSS) se rozumí systém vypořádání obchodů s cennými papíry ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 10 nařízení (EU) č. 909/2014;

(50)

„TARGET“ nebo „systémem TARGET“ se rozumí transevropský expresní automatizovaný systém zúčtování plateb v reálném čase nové generace, který je upraven obecnými zásadami (EU) 2022/912 (ECB/2022/8);

(51)

„režimem zaúčtování převodu“ (transfer booking mode) se rozumí dodání obchodovatelných aktiv nebo neobchodovatelných dluhových nástrojů krytých způsobilými úvěrovými pohledávkami, které jsou mobilizovány jako zajištění, z účtu cenných papírů protistrany na účet cenných papírů národní centrální banky;

(52)

„službami T2S“ (T2S services) se rozumějí služby T2S ve smyslu čl. 2 bodu 20 obecných zásad Evropské centrální banky ECB/2012/13 (8).

Článek 3

Struktura účtu a souboru zajištění

1.   Pro usnadnění mobilizace a správy zajištění národní centrální banky:

a)

vedou účty aktiv a peněžní účty;

b)

vyžadují, aby protistrany vedly příslušné účty aktiv a peněžní účty.

2.   Národní centrální banky umožní, aby jejich protistrany mohly třetí stranu zmocnit, aby spravovala určené účty aktiv a/nebo peněžní účty protistrany, přičemž v takovém případě platí toto:

a)

pokud protistrana zmocní třetí stranu ke správě svého určeného účtu aktiv, je účet aktiv protistrany spravován třetí stranou, která v zastoupení protistrany zasílá pokyny národní centrální bance a přijímá od ní oznámení;

b)

pokud protistrana zmocní třetí stranu ke správě svého určeného peněžního účtu, je primární MCA určený protistranou společně spravován (v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. a) a b) přílohy I části II obecných zásad (EU) 2022/912 (ECB/2022/8)) jiným účastníkem systému TARGET nebo jinému účastníkovi systému TARGET patří.

3.   Pro účely přijímání obchodovatelných aktiv a neobchodovatelných dluhových nástrojů krytých způsobilými úvěrovými pohledávkami jako zajištění od protistran mohou národní centrální banky zřídit externí účty aktiv. Tyto účty lze zřídit pouze ve způsobilém systému vypořádání obchodů s cennými papíry.

4.   Národní centrální banky zřídí pro každou protistranu interní účty aktiv za účelem přijímání zajištění od protistran a/nebo zaznamenávání informací o zajištění mobilizovaném protistranou. Samostatné interní účty aktiv se zřizují pro:

a)

obchodovatelná aktiva a neobchodovatelné dluhové nástroje kryté způsobilými úvěrovými pohledávkami;

b)

neobchodovatelná aktiva jiná než neobchodovatelné dluhové nástroje kryté způsobilými úvěrovými pohledávkami.

5.   K udržování zajištění mobilizovaného protistranami využívají národní centrální banky sdružování.

6.   Každý interní účet aktiv a každý soubor zajištění je označen pomocí jedinečného a harmonizovaného názvosloví vymezeného Eurosystémem a uvedeného v dokumentu nazvaném „Collateral management in Eurosystem credit operations – information for Eurosystem counterparties“, který je zveřejněn na internetových stránkách ECB.

7.   S výhradou požadavku na oddělení souborů ve smyslu odstavce 8 může být část hodnoty mobilizovaného zajištění rezervována v rámci souboru zajištění protistrany pro účely související se zajištěním úvěrových operací Eurosystému nebo pro jiné účely uvedené v příloze V těchto obecných zásad.

8.   Zajištění mobilizované pro účely zajištění úvěrových operací Eurosystému se vede v souboru odděleném od souborů používaných pro správu zajištění pro jiné účely uvedené v odstavci 7. Národní centrální banky mohou vést tolik souborů zajištění pro každou protistranu, kolik je pro tyto účely nezbytné.

9.   Národní centrální banky mohou zřídit několik interních účtů aktiv pro každou protistranu. Jeden interní účet aktiv je propojen pouze s jedním souborem zajištění. Jeden soubor zajištění může být propojen s několika interními účty aktiv.

10.   Pro účely poskytování vnitrodenního úvěru protistraně je s primárním MCA v TARGET určeným protistranou propojen pouze soubor zajištění vedený pro zajištění úvěrových operací Eurosystému.

11.   Na podporu provádění operací správy zajištění zatíží národní centrální banky primární MCA protistrany v TARGET, aby usnadnily úhradu nesplacených závazků vůči Eurosystému, pokud jde mimo jiné o tyto činnosti:

a)

splacení splatných úvěrových operací;

b)

zpracování událostí v podniku;

c)

mobilizaci hotovosti jako zajištění;

d)

výběr poplatků.

Článek 4

Mobilizace zajištění

1.   Obchodovatelná aktiva a neobchodovatelné dluhové nástroje kryté způsobilými úvěrovými pohledávkami, které protistrana mobilizovala jako zajištění, se dodají na účet vedený u způsobilého systému vypořádání obchodů s cennými papíry.

2.   Pokud centrální depozitář cenných papírů, v němž je aktivum vydáno, a centrální depozitář cenných papírů, v němž je aktivum drženo, nejsou totožné, je zajištění mobilizováno pouze tehdy, pokud jsou systémy vypořádání obchodů s cennými papíry provozované těmito dvěma centrálními depozitáři propojeny způsobilým propojením.

3.   Na žádost jiné národní centrální banky (jakožto domácí centrální banky) vede národní centrální banka (jakožto korespondentská centrální banka) oddělený nebo souhrnný účet cenných papírů ve způsobilém systému vypořádání obchodů s cennými papíry usazeném v jurisdikci, v níž je usazena korespondentská centrální banka, a drží zajištění jménem domovské centrální banky.

4.   Národní centrální banka může pro účely přijímání zajištění od svých protistran zřídit účet přímo u způsobilého systému vypořádání obchodů s cennými papíry usazeného v jiné jurisdikci, než ve které je usazena národní centrální banka.

5.   Pro účely mobilizace úvěrových pohledávek a dalších úvěrových pohledávek jako zajištění vyžadují národní centrální banky, aby protistrany tato aktiva mobilizovaly na účet aktiv určený domácí centrální bankou. Národní centrální banka může rozhodnout, že bude tuzemskou mobilizaci úvěrových pohledávek a dalších úvěrových pohledávek spravovat mimo ECMS, přičemž v takovém případě tato národní centrální banka určí, zda je pro účely mobilizace vyžadován účet aktiv.

6.   Je-li jako zajištění mobilizována hotovost, mobilizuje se na pokyn národní centrální banky nebo protistrany odepsáním prostředků z primárního MCA určeného protistranou a připsáním prostředků na účet domácí centrální banky.

7.   Úvěrové pohledávky se mobilizují jako zajištění prostřednictvím modelu korespondentské centrální banky pouze pro účely zajištění úvěrových operací Eurosystému. Další úvěrové pohledávky, klientské dluhové nástroje kryté hypotékou a termínované vklady nesmí být mobilizovány jako zajištění prostřednictvím modelu korespondentské centrální banky.

8.   Právní účinky účetních zápisů (buď v režimu zaúčtování převodu, nebo v režimu zaúčtování rezervace) na účtech aktiv se řídí smluvními nebo veřejnoprávními ujednáními národní centrální banky s protistranou. Použití účtů při mobilizaci aktiv musí být v souladu s požadavky vnitrostátních právních předpisů týkajících se vytvoření nebo uvolnění zajišťovacích práv k těmto aktivům.

Článek 5

Mobilizace a demobilizace obchodovatelných aktiv a neobchodovatelných dluhových nástrojů krytých způsobilými úvěrovými pohledávkami

1.   Pokud se protistrana snaží mobilizovat nebo demobilizovat obchodovatelná aktiva nebo neobchodovatelné dluhové nástroje kryté způsobilými úvěrovými pohledávkami jako zajištění, provedou národní centrální banky před přijetím žádosti o mobilizaci nebo demobilizaci kontrolu platnosti příkazů k mobilizaci nebo demobilizaci předložených příslušnou protistranou – jak tuto kontrolu definuje Eurosystém a jak je vymezena v dokumentu nazvaném „Collateral management in Eurosystem credit operations – information for Eurosystem counterparties“, který je zveřejněn na internetových stránkách ECB, – a to v souladu s uvedeným dokumentem.

2.   Obchodovatelná aktiva a neobchodovatelné dluhové nástroje kryté způsobilými úvěrovými pohledávkami se mobilizují bezplatně (FOP), s výjimkou autokolateralizačních transakcí uvedených v článku 8, u nichž se vypořádání provádí na základě dodání proti platbě (DVP).

3.   Před přijetím příkazu k demobilizaci sníží národní centrální banky hodnotu příslušného souboru zajištění a případně úvěrové linky o částku rovnající se hodnotě zajištění obchodovatelných aktiv nebo neobchodovatelných dluhových nástrojů krytých způsobilými úvěrovými pohledávkami, v jejichž případě se žádá o demobilizaci. Pokud by toto snížení hodnoty souboru zajištění vedlo k tomu, že celková hodnota souboru zajištění by byla nižší než celková úvěrová pozice, národní centrální banky žádost o demobilizaci pozastaví a neprovedou úpravu souboru zajištění a případně úvěrové linky. Národní centrální banky odmítnou příkazy k demobilizaci, které zůstávají pozastaveny ke konci dne.

4.   Konečné úpravy pozic aktiv a souboru zajištění nabývají účinnosti po přijetí potvrzení o vypořádání od T2S.

5.   Na žádost domácí centrální banky jedná národní centrální banka jako korespondentská centrální banka jménem této domácí centrální banky, pokud jde o mobilizaci obchodovatelných aktiv a neobchodovatelných dluhových nástrojů krytých způsobilými úvěrovými pohledávkami prostřednictvím modelu korespondentské centrální banky. V případě mobilizace a demobilizace obchodovatelných aktiv a neobchodovatelných dluhových nástrojů krytých způsobilými úvěrovými pohledávkami prostřednictvím modelu korespondentské centrální banky odpovídá domácí centrální banka za kontrolu platnosti žádosti o mobilizaci nebo demobilizaci předložené protistranou a korespondentská centrální banka odpovídá za otázky týkající se vypořádání pokynu, které vyžadují interakci s centrálním depozitářem cenných papírů. Korespondentská centrální banka zajistí, aby domácí centrální bance byly zaslány všechny informace, které si vzájemně zasílají korespondentská centrální banka a T2S.

6.   Bez ohledu na odstavce 1 až 5 může domácí centrální banka zablokovat mobilizaci a demobilizaci obchodovatelných aktiv a neobchodovatelných dluhových nástrojů krytých způsobilými úvěrovými pohledávkami z podstatných důvodů, a to mimo jiné z důvodu selhání nebo z důvodu obezřetnosti.

7.   Kromě toho může domácí centrální banka nebo – v případě modelu korespondentské centrální banky - korespondentská centrální banka zamítnout žádost o mobilizaci obchodovatelných aktiv a neobchodovatelných dluhových nástrojů krytých způsobilými úvěrovými pohledávkami, u nichž protistrana nepředložila požadovanou daňovou dokumentaci nebo jinou dokumentaci, již si domácí centrální banka, případně korespondenční centrální banka vyžádala.

Článek 6

Mobilizace a demobilizace neobchodovatelných aktiv jiných než neobchodovatelné dluhové nástroje kryté způsobilými úvěrovými pohledávkami

1.   Pokud protistrana usiluje o registraci, mobilizaci nebo demobilizaci úvěrové pohledávky nebo jednotlivé další úvěrové pohledávky jako zajištění, provedou národní centrální banky před přijetím žádosti o registraci, mobilizaci nebo demobilizaci kontrolu platnosti příkazů k registraci, mobilizaci nebo demobilizaci předložených příslušnou protistranou – jak tuto kontrolu definuje Eurosystém a jak je vymezena v dokumentu nazvaném „Collateral management in Eurosystem credit operations - information for Eurosystem counterparties“, který je zveřejněn na internetových stránkách ECB – a to v souladu s uvedeným dokumentem.

2.   Před mobilizací úvěrové pohledávky nebo jednotlivé další úvěrové pohledávky jako zajištění musí protistrana, která o tuto mobilizaci usiluje, zaregistrovat tuto úvěrovou pohledávku nebo jednotlivou další úvěrovou pohledávku u domácí centrální banky nebo – v případě mobilizace prostřednictvím modelu korespondentské centrální banky – u korespondentské centrální banky. V obou případech vyžaduje domácí centrální banka, aby protistrana v rámci procesu registrace poskytla alespoň soubor základních údajů, které vymezil Eurosystém a které jsou uvedeny v dokumentu nazvaném „Collateral management in Eurosystem credit operations – information for Eurosystem counterparties“, jenž je zveřejněn na internetových stránkách ECB.

3.   Aniž je dotčena povinnost protistran podle čl. 101 odst. 1 písm. a) bodu iv) obecných zásad (EU) 2015/510 (ECB/2014/60), vyžadují národní centrální banky od protistran, aby v průběhu následujícího obchodního dne pokaždé, když dojde ke změně těchto základních údajů, zaslaly aktualizace základních údajů o mobilizovaných úvěrových pohledávkách nebo o jednotlivých dalších úvěrových pohledávkách poskytnutých v souladu s odstavcem 2.

4.   Pokud se úvěrová pohledávka neřídí právem jurisdikce, v níž je domácí centrální banka usazena, může domácí centrální banka k mobilizaci úvěrové pohledávky použít model korespondentské centrální banky. Za tímto účelem národní centrální banka, která jedná jako korespondentská centrální banka v souladu s odstavcem 5, připraví soubor podmínek ve formě stanovené v příloze III, které budou dohodnuty s protistranou domácí centrální banky s cílem usnadnit mobilizaci úvěrových pohledávek, které se řídí právem jurisdikce, v níž je usazena korespondentská centrální banka.

5.   Na žádost domácí centrální banky jedná národní centrální banka v souvislosti s mobilizací úvěrových pohledávek jako korespondentská centrální banka jménem této domácí centrální banky, a to za těchto podmínek:

a)

úvěrová pohledávka splňuje definici úvěrové pohledávky stanovenou v čl. 2 bodu 13 obecných zásad (EU) 2015/510 (ECB/2014/60) a splňuje všechna příslušná kritéria způsobilosti stanovená v uvedených obecných zásadách;

b)

úvěrová pohledávka může být právoplatně mobilizována mezi protistranou a domácí centrální bankou (zastupovanou případně korespondentskou centrální bankou) za použití mechanismů zajištění, které se řídí právem jurisdikce, v níž je usazena korespondentská centrální banka;

c)

úvěrová pohledávka je mobilizována pro účely zajištění úvěrových operací Eurosystému.

6.   Korespondentská centrální banka přijme veškerá opatření a kroky nezbytné podle práva jurisdikce, v níž je usazena, aby zajistila, že operace modelu korespondentské centrální banky je platná, závazná a vymahatelná. Korespondentská centrální banka:

a)

zkontroluje informace o úvěrové pohledávce poskytnuté protistranou na základě kritérií způsobilosti a případně platnost podpisů na základě seznamu zaslaných podpisů;

b)

na požádání pomáhá domácí centrální bance při určení, zda mezi protistranou a příslušným dlužníkem v rámci daného aktiva existuje úzké propojení, jak je popsáno v článku 138 obecných zásad (EU) 2015/510 (ECB/2014/60),, a při přijímání nezbytných donucovacích opatření.

Domácí centrální banka pomáhá korespondentské centrální bance (mimo jiné v případech, kdy se dlužník a/nebo věřitel a/nebo ručitel nachází ve stejné jurisdikci jako domácí centrální banka) tím, že korespondentské centrální bance neprodleně poskytne veškeré dokumenty a provede veškeré úkony nebo formality požadované korespondentskou centrální bankou, které jsou nezbytné k tomu, aby korespondentská centrální banka mohla plnit své povinnosti.

7.   Korespondentská centrální banka odpovídá domácí centrální bance pouze za nedbalostní plnění svých povinností podle odst. 6 písm. a) a b). Odpovědnost korespondentské centrální banky se posuzuje na základě práva jurisdikce, v níž je usazena, a je omezena na výši úvěrové pohledávky s vyloučením jakékoli následné škody.

8.   Korespondentská centrální banka odpovídá domácí centrální bance za porušení jakýchkoli jiných povinností pouze v případě hrubé nedbalosti nebo úmyslného pochybení a odpovědnost korespondentské centrální banky se posuzuje na základě práva jurisdikce, v níž je usazena.

9.   Národní centrální banka jedná na žádost domácí centrální banky jako pomocná centrální banka, pokud jde o mobilizaci úvěrových pohledávek. Národní centrální banka, která jedná jako pomocná centrální banka, poskytuje domácí centrální bance poradenství k mobilizaci úvěrové pohledávky, aby bylo zajištěno dodržování právních požadavků, které platí v jurisdikci, v níž je pomocná centrální banka usazena. V podobě podmínek stanovených v příloze IV pomocná centrální banka zejména upřesní:

a)

zda je vyžadována registrace a oznámení, a pokud ano, pravidla a formu, které je třeba pro tuto registraci a oznámení dodržet;

b)

další požadavky, které musí být splněny za účelem vytvoření platného a vymahatelného zástavního práva k úvěrové pohledávce;

c)

zda musí smlouva o úvěrové pohledávce obsahovat dodatečná ustanovení, která domácí centrální bance usnadní vytvoření dalšího zástavního práva k mobilizované úvěrové pohledávce po její počáteční mobilizaci.

V případě potřeby poskytne pomocná centrální banka podporu při plnění úkolů nezbytných ke splnění požadavků uvedených v písmenech a) až c).

Pokud je dlužník a/nebo ručitel usazen v jurisdikci, v níž je usazena pomocná centrální banka, poskytne pomocná centrální banka na žádost domácí centrální banky příslušné informace o tomto dlužníkovi a/nebo ručiteli, včetně kontrol úzkého propojení a ratingu interního systému hodnocení úvěrového rizika (ICAS).

10.   Mobilizace a demobilizace a) klientských dluhových nástrojů krytých hypotékou a b) souborů dalších úvěrových pohledávek se provádí v souladu s postupy vymezenými domácí centrální bankou.

11.   Termínované vklady se automaticky mobilizují jako zajištění v rámci vypořádání termínovaných vkladů. Vypořádání se uskuteční odepsáním částky z primárního MCA protistrany a jejím připsáním na účet domácí centrální banky.

Článek 7

Trojstranné služby správy zajištění

1.   Národní centrální banky umožní protistranám mobilizovat následující aktiva jako zajištění ve prospěch domácí centrální banky s využitím trojstranných služeb správy zajištění poskytovaných způsobilým trojstranným zprostředkovatelem:

a)

obchodovatelná aktiva a neobchodovatelné dluhové nástroje kryté způsobilými úvěrovými pohledávkami vydané v centrálním depozitáři cenných papírů provozujícím způsobilý systém vypořádání obchodů s cennými papíry, kde je veden účet aktiv;

b)

obchodovatelná aktiva vydaná v centrálním depozitáři cenných papírů, jehož vypořádací systém má způsobilé propojení s vypořádacím systémem, kde je veden účet aktiv.

2.   Mobilizace obchodovatelných aktiv a neobchodovatelných dluhových nástrojů krytých způsobilými úvěrovými pohledávkami s využitím služeb trojstranného zprostředkovatele v souladu s odstavcem 1 může být podle potřeby prováděna prostřednictvím tuzemského kanálu mobilizace, kanálu mobilizace propojením, kanálu modelu korespondentské centrální banky a kanálu mobilizace přímým přístupem.

3.   V případě mobilizace prostřednictvím kanálu modelu korespondentské centrální banky uzavře korespondentská centrální banka na žádost domácí centrální banky smluvní ujednání s trojstranným zprostředkovatelem v souladu s kritérii stanovenými v příloze II. Uplatňuje se toto rozdělení odpovědnosti mezi domácí centrální banku a korespondentskou centrální banku:

a)

Domácí centrální banka je odpovědná za kontrolu toho, zda je protistrana dostatečně zajištěna, před tím, než trojstrannému zprostředkovateli povolí, aby přijal další opatření související se zpracováním snížení výše trojstranné transakce nebo jejího ukončení a s vyplacením výnosů z události v podniku.

b)

Korespondentská centrální banka je odpovědná za veškeré otázky týkající se řízení trojstranné transakce, které vyžadují interakci s trojstranným zprostředkovatelem. Korespondentská centrální banka zajistí, aby domácí centrální bance byly poskytnuty všechny relevantní informace, které si vzájemně poskytují korespondentská centrální banka a trojstranný zprostředkovatel.

Článek 8

Autokolateralizace

1.   Autokolateralizace je přístupná prostřednictvím tuzemského kanálu mobilizace, kanálu mobilizace propojením, kanálu modelu korespondentské centrální banky a kanálu mobilizace přímým přístupem.

2.   Národní centrální banka jedná na žádost domácí centrální banky jako korespondentská centrální banka jménem této domácí centrální banky v případě autokolateralizačních transakcí v rámci T2S.

3.   Autokolateralizační transakce v rámci modelu korespondentské centrální banky musí být podporovány buď v režimu zaúčtování převodu, nebo v režimu zaúčtování rezervace, jak určí korespondentská centrální banka.

4.   Na podporu provádění autokolateralizačních transakcí každá domácí centrální banka denně stanoví seznam obchodovatelných aktiv a neobchodovatelných dluhových nástrojů krytých způsobilými úvěrovými pohledávkami, které jsou způsobilé pro použití při autokolateralizaci. Tento seznam může zahrnovat aktiva vydaná v centrálním depozitáři cenných papírů, který provozuje způsobilý systém vypořádání obchodů s cennými papíry, v němž má domácí centrální banka účet, jakož i aktiva vydaná v centrálním depozitáři cenných papírů, jehož systém vypořádání obchodů s cennými papíry má způsobilé propojení se způsobilým systémem vypořádání obchodů s cennými papíry.

Článek 9

Správa úvěrových pozic

1.   Národní centrální banky aktualizují úvěrovou pozici protistrany v rámci vypořádání související úvěrové operace Eurosystému.

2.   Národní centrální banky vypořádávají úvěrové operace Eurosystému na čistém základě, avšak v nouzových situacích mohou tyto úvěrové operace výjimečně vypořádat na hrubém základě.

3.   V případě protistran, které mají přístup k vnitrodennímu úvěru v TARGET, se veškerá hodnota zajištění – s výjimkou hodnoty připadající na klientské dluhové nástroje kryté hypotékou – v souboru zajištění protistrany určeném k zajištění úvěrových operací Eurosystému, která není nutná k zajištění operací měnové politiky Eurosystému, ani není vyhrazena, poskytne jako úvěrová linka v souladu s odstavcem 4.

4.   Hodnotu úvěrové linky určí domácí centrální banka v souladu se změnami výše dostupného zajištění (tj. pohyblivá úvěrová linka), s výjimkou případu, kdy protistrana a/nebo domácí centrální banka stanoví maximální hodnotu úvěrové linky s cílem omezit výši vnitrodenního úvěru, který lze získat v systému TARGET (tj. maximální úvěrová linka).

5.   Pokud podle odstavce 4 domácí centrální banka a protistrana stanoví jinou maximální hodnotu úvěrové linky, je maximální hodnotou nižší z obou hodnot.

6.   Pokud maximální hodnota úvěrové linky stanovená protistranou brání vypořádání úvěrové operace Eurosystému, může domácí centrální banka tuto maximální hodnotu zrušit.

Článek 10

Události v podniku

1.   Domácí centrální banka své protistrany předem vyrozumí o událostech v podniku, které oznámil centrální depozitář cenných papírů a které se týkají obchodovatelných aktiv nebo neobchodovatelných dluhových nástrojů krytých způsobilými úvěrovými pohledávkami, které protistrana mobilizovala jako zajištění.

2.   Je-li účast na události v podniku dobrovolná nebo zahrnuje-li výběr možností, postupuje domovská centrální banka v souladu s pokynem k události v podniku, který předložila protistrana, ve lhůtě pro zaslání odpovědi stanovené v oznámení národní centrální banky. Pokud protistrana nepředloží pokyn k události v podniku, použije se v příslušných případech předem nastavená možnost, kterou oznámil centrální depozitář cenných papírů.

3.   S výhradou odstavců 4 a 5 v případě události v podniku, která zahrnuje peněžní tok od emitenta k protistraně (tj. kladný peněžní tok), převede domácí centrální banka poté, co obdrží výnosy z události v podniku, tyto výnosy na jeden z těchto účtů:

a)

v případě peněžních výnosů denominovaných v eurech na primární MCA určený protistranou;

b)

v případě peněžních výnosů v jiné měně než v eurech na peněžní účet v jiné měně určený protistranou.

4.   Domácí centrální banka protistraně nepřevede výnosy z události v podniku, které jsou uvedeny v odstavci 3, v žádném z těchto případů:

a)

protistrana nemá ve svém souboru zajištění dostatečné zajištění (tj. výzva k dodatkové úhradě);

b)

zajištění mobilizované protistranou u Eurosystému je blokováno z důvodu selhání nebo z důvodu obezřetnosti.

5.   Peněžní výnosy denominované v eurech se automaticky mobilizují jako zajištění ve výši nepřesahující částku výzvy k dodatkové úhradě v 16:55 SEČ v den, kdy domácí centrální banka obdrží výnosy z události v podniku, pokud výzva k dodatkové úhradě uvedená v odst. 4 písm. a) zůstane v té době nesplacena. Výnosy z události v podniku, které převyšují částku požadovanou k zajištění výzvy k dodatkové úhradě (pokud existuje), převede domácí centrální banka na protistranu.

6.   V případě kladného peněžního toku z obchodovatelných aktiv nebo neobchodovatelných dluhových nástrojů krytých způsobilými úvěrovými pohledávkami, které jsou mobilizovány prostřednictvím modelu korespondentské centrální banky, připíše korespondentská centrální banka výnosy z události v podniku na peněžní účet v eurech nebo případně v jiné měně než euro určený domácí centrální bankou, aby se usnadnily další platby výnosů ze strany domácí centrální banky na primární MCA, pokud jde o výnosy denominované v eurech, nebo na účet v jiné měně než euro určený protistranou, pokud jde o výnosy denominované v jiné měně než euro.

7.   V případě událostí v podniku, které zahrnují peněžní tok od protistrany k emitentovi (tj. záporný peněžní tok), získá domácí centrální banka dlužnou částku zpět jedním z těchto způsobů:

a)

v případě peněžních výnosů denominovaných v eurech odepsáním příslušné částky z primárního MCA určeného protistranou;

b)

v případě peněžních výnosů denominovaných v jiné měně než v eurech odepsáním částky z peněžního účtu v jiné měně než euro, který určí protistrana, nebo v případě, že neexistuje příkaz k odepsání částky, pokynem protistraně, aby částku připsala na peněžní účet určený domácí centrální bankou.

8.   V případě záporného peněžního toku z obchodovatelných aktiv nebo neobchodovatelných dluhových nástrojů krytých způsobilými úvěrovými pohledávkami, které jsou mobilizovány prostřednictvím modelu korespondentské centrální banky, připíše domácí centrální banka výnosy z události v podniku na peněžní účet v eurech, případně v jiné měně než euro, který korespondentská centrální banka určí.

9.   Pokud centrální depozitář cenných papírů po provedení platby vydá oznámení o zrušení s cílem zvrátit pohyby hotovosti a cenných papírů související s událostí v podniku, přijme domácí centrální banka tato opatření:

a)

v případě kladného peněžního toku domácí centrální banka odepíše splatnou peněžní částku ze stejného účtu, na který byla provedena původní platba;

b)

v případě záporného peněžního toku domácí centrální banka připíše splatnou peněžní částku ve prospěch stejného účtu, ze kterého byla provedena původní platba.

10.   Pokud se oznámení o zrušení uvedené v odstavci 9 týká aktiv mobilizovaných prostřednictvím modelu korespondentské centrální banky, platí toto:

a)

v případě kladného peněžního toku připíše domácí centrální banka dlužnou částku ve prospěch peněžního účtu určeného korespondentskou centrální bankou;

b)

v případě záporného peněžního toku připíše korespondentská centrální banka dlužnou částku ve prospěch peněžního účtu určeného domácí centrální bankou;

11.   V případě výnosů z událostí v podniku v souvislosti s obchodovatelnými aktivy nebo neobchodovatelnými dluhovými nástroji krytými způsobilými úvěrovými pohledávkami, které jsou mobilizovány prostřednictvím modelu korespondentské centrální banky, a pokud protistrana neposkytla dokumentaci nezbytnou pro daňové úlevy nebo se takové úlevy neuplatňují ze zákona, korespondentská centrální banka odečte nebo srazí částku jakékoli daně, která má být odečtena nebo sražena v souvislosti s výnosy, za něž korespondentská centrální banka odpovídá nebo ručí finančním úřadům.

Článek 11

Každodenní správa zajištění

1.   Národní centrální banky provádějí každodenní přecenění mobilizovaného zajištění v souladu s pravidly pro oceňování a kontrolu rizika stanovenými v obecných zásadách (EU) 2015/510 (ECB/2014/60), obecných zásadách ECB/2014/31 a obecných zásadách Evropské centrální banky (EU) 2016/65 (ECB/2015/35) (9).

2.   Národní centrální banky aktualizují úvěrové pozice a pozice zajištění denně, aby zohlednily naběhlý úrok.

3.   Národní centrální banky každý obchodní den mezi 19:00 SEČ a 19:30 SEČ vydají výzvu k dodatkové úhradě ke konci dne, pokud po přecenění mobilizovaného zajištění a aktualizaci úvěrových pozic a pozic zajištění uvedených v odstavcích 1 a 2 již v daném souboru zajištění není dáno dostatečné zajištění.

4.   Národní centrální banky mohou vydat výzvy k dodatkové úhradě kdykoli, pokud je během dne zjištěn nedostatek zajištění.

5.   Pokud výzva k dodatkové úhradě nebyla v daný obchodní den splněna do 16:55 SEČ, domácí centrální banka za účelem zajištění zbývajícího schodku automaticky mobilizuje případné peněžní výnosy z události v podniku jako zajištění v souladu s čl. 10 odst. 5. Pokud peněžní výnosy z události v podniku nepostačují k úplnému splnění výzvy k dodatkové úhradě nebo pokud neexistují peněžní výnosy z události v podniku, domácí centrální banka automaticky mobilizuje hotovost jako zajištění tak, že částku ve výši, která odpovídá výzvě k dodatkové úhradě, odepíše z primárního MCA, který protistrana určí. Po denním přecenění souboru zajištění a výpočtu naběhlého úroku z hotovosti, která je mobilizována jako zajištění, domácí centrální banka automaticky demobilizuje veškeré peněžní prostředky mobilizované nad rámec částky požadované ke krytí výzvy k dodatkové úhradě.

6.   Národní centrální banky provádějí denně vyrovnání stavů držených na každém účtu aktiv.

Článek 12

Poplatky

1.   V případě obchodovatelných aktiv a neobchodovatelných dluhových nástrojů krytých způsobilými úvěrovými pohledávkami nahradí protistrany své národní centrální bance poplatky účtované centrálními depozitáři cenných papírů a trojstrannými zprostředkovateli. V případě zajištění mobilizovaného prostřednictvím modelu korespondentské centrální banky převede domácí centrální banka poplatky vybrané od svých protistran korespondentské centrální bance.

2.   Pokud jde o úvěrové pohledávky, další úvěrové pohledávky a klientské dluhové nástroje kryté hypotékou, které jsou mobilizovány jako zajištění, domácí centrální banka nebo – v případě zajištění mobilizovaného prostřednictvím modelu korespondentské centrální banky – korespondentská centrální banka určí, zda bude účtovat poplatek. Jsou-li účtovány poplatky, určí výši transakčního poplatku a poplatku za služby domácí centrální banka nebo – v případě zajištění mobilizovaného prostřednictvím modelu korespondentské centrální banky – korespondentská centrální banka.

3.   Domácí centrální banka měsíčně odepisuje splatné poplatky z primárního MCA protistrany v systému TARGET.

Článek 13

Přeřazení a realizace zajištění

1.   Zajištění může být přeřazeno z účtu aktiv určeného v době mobilizace na jiný účet aktiv za těchto okolností:

a)

v případě fúze nebo akvizice, do níž jsou zapojeny dvě nebo více protistran domácí centrální banky, kdy domácí centrální banka může zajištění přeřadit z účtů aktiv a souborů zajištění vedených slučovaným nebo nabývaným subjektem;

b)

v případě selhání protistrany, kdy domácí centrální banka může zajištění přeřadit z účtu protistrany na účet národní centrální banky používaný k realizaci zajištění;

c)

v případě, že protistrana drží více souborů zajištění pro různé účely, může tato protistrana zajištění přeřadit z jednoho účtu aktiv protistrany na jiný účet aktiv protistrany s cílem zvýšit objem zajištění drženého v daném souboru zajištění.

2.   Pokud se domácí centrální banka dozví o selhání protistrany nebo pozastavení její účasti, vyhrazuje si tato domácí centrální banka právo okamžitě zablokovat veškerou činnost v oblasti správy zajištění ze strany dotčené protistrany.

3.   Pokud jde o zajištění mobilizované prostřednictvím modelu korespondentské centrální banky, je-li korespondentská centrální banka domácí centrální bankou informována o selhání protistrany a na pokyn domácí centrální banky, korespondentská centrální banka:

a)

případně přijme veškerá nezbytná opatření a kroky, jež mají být provedeny podle práva jurisdikce, v níž je tato korespondentská centrální banka usazena, za účelem realizace zajištění jménem domácí centrální banky;

b)

případně přijme veškerá nezbytná opatření a kroky, jež mají být provedeny podle práva jurisdikce, v níž je tato korespondentská centrální banka usazena, aby domácí centrální bance umožnila realizovat zajištění.

Článek 14

Nouzová opatření

Národní centrální banka se svými protistranami zavede opatření k přijímání příkazů k mobilizaci a demobilizaci prostřednictvím zabezpečené elektronické pošty nebo jiného nouzového komunikačního kanálu, pokud za výjimečných okolností protistrana není schopna komunikovat se svou domácí centrální bankou prostřednictvím ECMS v režimu „uživatel do aplikace“ (U2 A) nebo v režimu „aplikace do aplikace“ (A2 A). Za těchto okolností mohou národní centrální banky jednat jménem svých protistran na základě pokynů, které od nich obdrží prostřednictvím zabezpečené elektronické pošty nebo jiného nouzového komunikačního kanálu.

Článek 15

Opatření k zajištění disciplíny při vypořádání

Národní centrální banky si vyměňují informace o sankcích uložených nebo splatných národní centrální bance z titulu selhání vypořádání, jak je uvedeno v ustanoveních hlavy II kapitoly III nařízení (EU) č. 909/2014, které se týkají zajištění mobilizovaného prostřednictvím modelu korespondentské centrální banky.

Článek 16

Nabytí účinku a provádění

1.   Tyto obecné zásady nabývají účinku dnem oznámení národním centrálním bankám členských států, jejichž měnou je euro.

2.   Národní centrální banky členských států, jejichž měnou je euro, přijmou opatření nezbytná k dosažení souladu s těmito obecnými zásadami a použijí je ode dne 18. listopadu 2024. Nejpozději do 11. října 2024 informují ECB o textech a prostředcích, které se týkají těchto opatření.

Článek 17

Určení

Tyto obecné zásady jsou určeny všem centrálním bankám Eurosystému.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 13. srpna 2024.

Za Radu guvernérů ECB

prezidentka ECB

Christine LAGARDE


(1)  Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2015/510 ze dne 19. prosince 2014 o provádění rámce měnové politiky Eurosystému (obecné zásady o obecné dokumentaci) (ECB/2014/60) (Úř. věst. L 91, 2.4.2015, s. 3).

(2)  Obecné zásady Evropské centrální banky ECB/2014/31 ze dne 9. července 2014 o dodatečných dočasných opatřeních týkajících se refinančních operací Eurosystému a způsobilosti zajištění a o změně obecných zásad ECB/2007/9 (Úř. věst. L 240, 13.8.2014, s. 28).

(3)  Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2024/3130 ze dne 13. srpna 2024, kterými se mění obecné zásady (EU) 2015/510 o provádění rámce měnové politiky Eurosystému (ECB/2014/60) (ECB/2024/23) (Úř. věst. L, 2024/3130, 20.12.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/guideline/2024/3130/oj).

(4)  Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2015/510 ze dne 19. prosince 2014 o provádění rámce měnové politiky Eurosystému (obecné zásady o obecné dokumentaci) (ECB/2014/60) (Úř. věst. L 91, 2.4.2015, s. 3).

(5)  Obecné zásady Evropské centrální banky ECB/2014/31 ze dne 9. července 2014 o dodatečných dočasných opatřeních týkajících se refinančních operací Eurosystému a způsobilosti zajištění a o změně obecných zásad ECB/2007/9 (Úř. věst. L 240, 13.8.2014, s. 28).

(6)  Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2022/912 ze dne 24. února 2022 o transevropském expresním automatizovaném systému zúčtování plateb v reálném čase nové generace (TARGET) a o zrušení obecných zásad ECB/2012/27 (ECB/2022/8) (Úř. věst. L 163, 17.6.2022, s. 84).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1).

(8)  Obecné zásady Evropské centrální banky ECB/2012/13 ze dne 18. července 2012 o TARGET2-Securities (Úř. věst. L 215, 11.8.2012, s. 19).

(9)  Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2016/65 ze dne 18. listopadu 2015 o srážkách při ocenění uplatňovaných při provádění rámce měnové politiky Eurosystému (ECB/2015/35) (Úř. věst. L 14, 21.1.2016, s. 30).


PŘÍLOHA I

KRITÉRIA ZPŮSOBILOSTI PRO VYUŽITÍ SYSTÉMŮ VYPOŘÁDÁNÍ OBCHODŮ S CENNÝMI PAPÍRY A PROPOJENÍ MEZI TĚMITO SYSTÉMY V ÚVĚROVÝCH OPERACÍCH EUROSYSTÉMU

I.   KRITÉRIA ZPŮSOBILOSTI SYSTÉMŮ VYPOŘÁDÁNÍ OBCHODŮ S CENNÝMI PAPÍRY A PROPOJENÍ MEZI TĚMITO SYSTÉMY

1.

Eurosystém určuje způsobilost systému vypořádání obchodů s cennými papíry provozovaného centrálním depozitářem cenných papírů, který je usazen v členském státě, jehož měnou je euro (dále jen „provozovatel systému vypořádání obchodů s cennými papíry“ nebo „provozovatel vypořádacího systému“), na základě všech těchto kritérií:

a)

provozovatel vypořádacího systému v zemi eurozóny splňuje požadavky stanovené v nařízení (EU) č. 909/2014;

b)

národní centrální banka členského státu, v němž příslušný vypořádací systém působí, zavedla a udržuje vhodná smluvní nebo jiná právně závazná ujednání s provozovatelem vypořádacího systému v zemi eurozóny, která zahrnují požadavky Eurosystému uvedené v oddíle II;

c)

provozovatel vypořádacího systému v zemi eurozóny při provozování vypořádacího systému využívá služby T2S.

2.

Eurosystém určuje způsobilost přímého nebo zprostředkovaného propojení, které zahrnuje pouze vypořádací systémy eurozóny, na základě těchto kritérií:

a)

přímé propojení nebo, v případě zprostředkovaného propojení, všechna přímá propojení, z nichž zprostředkované propojení sestává, splňuje či splňují požadavky stanovené v nařízení (EU) č. 909/2014;

b)

vypořádací systém investora považuje Eurosystém za způsobilý, protože splňuje kritéria způsobilosti stanovená v odstavci 1;

c)

jakýkoli zprostředkující systém vypořádání obchodů s cennými papíry a vypořádací systém emitenta zapojené do propojení jsou buď způsobilé, nebo jsou hodnoceny jako vyhovující kritériím způsobilosti ve smyslu odst. 1 písm. a) a b);

d)

každé přímé a zprostředkované propojení, jehož prostřednictvím mohou být způsobilá aktiva držena mezi vypořádacím systémem emitenta a vypořádacím systémem investora souběžně s přímým nebo zprostředkovaným propojením, jehož způsobilost se určuje, považuje Eurosystém za způsobilé.

3.

Před určením způsobilosti přímého propojení nebo zprostředkovaného propojení, které zahrnuje jeden nebo více vypořádacích systémů provozovaných centrálními depozitáři usazenými v zemi Evropského hospodářského prostoru (EHP), jejíž měnou není euro (dále jen „vypořádací systém země EHP mimo eurozónu“ provozovaný „provozovatelem vypořádacího systému země EHP mimo eurozónu“), provede Eurosystém analýzu realizovatelnosti, která zohlední mimo jiné a) hodnotu způsobilých aktiv vydaných těmito vypořádacími systémy a b) hodnotu způsobilých aktiv držených protistranami v těchto vypořádacích systémech.

4.

Jsou-li závěry uvedené analýzy kladné, určí Eurosystém způsobilost propojení zahrnujícího vypořádací systémy ze zemí EHP mimo eurozónu na základě těchto kritérií:

a)

přímé propojení nebo, v případě zprostředkovaného propojení, všechna přímá propojení, z nichž zprostředkované propojení sestává, splňuje či splňují požadavky stanovené v nařízení (EU) č. 909/2014;

b)

Pokud jde o přímá propojení, národní centrální banka členského státu, v němž vypořádací systém investora působí, zavedla a udržuje vhodná smluvní či jiná právně závazná ujednání s provozovatelem vypořádacího systému investora v zemi eurozóny. Tato smluvní či jiná právně závazná ujednání musí stanovit povinnost provozovatele vypořádacího systému v zemi eurozóny provést ustanovení oddílu II v právních ujednáních s provozovatelem vypořádacího systému emitenta ze země EHP mimo eurozónu.

Pokud jde o zprostředkovaná propojení, všechna jednotlivá přímá propojení, v nichž vypořádací systém ze země EHP mimo eurozónu vystupuje jako vypořádací systém emitenta, musí splňovat kritérium uvedené v prvním odstavci písmene b). V případě zprostředkovaného propojení, ve kterém jsou vypořádací systém zprostředkovatele i vypořádací systém emitenta vypořádacími systémy ze země EHP mimo eurozónu, musí národní centrální banka členského státu, v němž vypořádací systém investora působí, zavést a udržovat vhodná smluvní nebo jiná právně závazná ujednání s provozovatelem vypořádacího systému investora v zemi eurozóny. Tato smluvní nebo jiná právně závazná ujednání musí stanovit nejen povinnost provozovatele vypořádacího systému v zemi eurozóny provést ustanovení oddílu II ve svých právních ujednáních s provozovatelem vypořádacího systému zprostředkovatele ze země EHP mimo eurozónu, ale též povinnost provozovatele vypořádacího systému zprostředkovatele ze země EHP mimo eurozónu provést ustanovení oddílu II ve svých smluvních nebo jiných právně závazných ujednáních s provozovatelem vypořádacího systému emitenta ze země EHP mimo eurozónu.

c)

Vypořádací systém investora, který se účastní propojení, považuje Eurosystém za způsobilý.

d)

Jakýkoli zprostředkující systém vypořádání obchodů s cennými papíry a vypořádací systém emitenta zapojené do propojení jsou buď způsobilé, nebo jsou hodnoceny jako vyhovující kritériu způsobilosti stanovenému v odst. 1 písm. a).

e)

Každé přímé a zprostředkované propojení, jehož prostřednictvím mohou být způsobilá aktiva držena mezi vypořádacím systémem emitenta a vypořádacím systémem investora souběžně s přímým nebo zprostředkovaným propojením, jehož způsobilost se určuje, považuje Eurosystém za způsobilé.

f)

Národní centrální banka země EHP mimo eurozónu, v níž působí vypořádací systém emitenta, se zavázala vykazovat informace o způsobilých aktivech obchodovaných na akceptovaných tuzemských trzích způsobem, který určí Eurosystém.

II.   POŽADAVKY EUROSYSTÉMU

1.

V zájmu zajištění právní spolehlivosti musí provozovatel vypořádacího systému národní centrální bance členského státu, v němž vypořádací systém působí, prokázat odkazem na závaznou právní dokumentaci, ať již v podobě řádně vyhotovené smlouvy nebo závazných podmínek příslušného provozovatele vypořádacího systému anebo jinak, že:

a)

nárok na cenné papíry držené ve vypořádacím systému provozovaném tímto provozovatelem vypořádacího systému, včetně cenných papírů držených prostřednictvím propojení provozovaných provozovatelem vypořádacího systému (na účtech vedených provozovateli propojených vypořádacích systémů), se řídí právem země EHP;

b)

nárok účastníků vypořádacího systému na cenné papíry držené v tomto vypořádacím systému je jasný a jednoznačný a zajišťuje, aby účastníci vypořádacího systému nebyli vystaveni platební neschopnosti provozovatele tohoto vypořádacího systému;

c)

pokud vypořádací systém vystupuje jako vypořádací systém emitenta, nárok propojeného vypořádacího systému investora na cenné papíry držené ve vypořádacím systému emitenta je jasný a jednoznačný a zajišťuje, aby vypořádací systém investora a jeho účastníci nebyli vystaveni platební neschopnosti provozovatele vypořádacího systému emitenta;

d)

pokud vypořádací systém vystupuje jako vypořádací systém investora, nárok tohoto vypořádacího systému na cenné papíry držené v propojeném vypořádacím systému emitenta je jasný a jednoznačný a zajišťuje, aby vypořádací systém investora a jeho účastníci nebyli vystaveni platební neschopnosti provozovatele vypořádacího systému emitenta;

e)

žádné zástavní právo nebo podobný mechanismus na základě platných právních předpisů nebo smluvních ujednání nebude mít nepříznivý vliv na nárok národní centrální banky na cenné papíry držené ve vypořádacím systému;

f)

postup pro rozdělení jakéhokoli schodku cenných papírů držených ve vypořádacím systému, zejména v důsledku platební neschopnosti: i) provozovatele vypořádacího systému; ii) jakékoli třetí osoby pověřené úschovou cenných papírů nebo iii) jakéhokoli propojeného vypořádacího systému emitenta, je jasný a jednoznačný;

g)

postupy pro uplatnění nároku na cenné papíry podle právního rámce vypořádacího systému jsou jasné a jednoznačné včetně – v případě, kdy vypořádací systém vystupuje jako vypořádací systém investora – veškerých náležitostí, které musí být splněny ve vztahu k propojenému vypořádacímu systému emitenta.

2.

Provozovatel vypořádacího systému musí zajistit, aby v případech, kdy vypořádací systém, jejž provozuje, vystupuje jako vypořádací systém investora, byly převody cenných papírů, které se uskutečňují prostřednictvím propojení, neodvolatelné ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES (1), to znamená, že tyto převody cenných papírů není možné odvolat, stornovat, anulovat nebo jiným způsobem zrušit.

3.

Pokud vypořádací systém, jejž provozovatel vypořádacího systému provozuje, vystupuje jako vypořádací systém emitenta, musí provozovatel vypořádacího systému zajistit, aby nevyužíval třetí instituci, jako je banka nebo jakákoli osoba, která není vypořádacím systémem, jež vystupuje jako zprostředkovatel mezi emitentem a vypořádacím systémem emitenta, nebo musí zajistit, aby jeho vypořádací systém měl přímé nebo zprostředkované propojení s vypořádacím systémem, jenž má takový (jedinečný a přímý) vztah.

4.

Aby bylo možné využít propojení mezi systémy vypořádání obchodů s cennými papíry, které jsou využívány k vypořádání transakcí centrální banky (2), musí být zavedeny nástroje umožňující vnitrodenní bezplatné vypořádání (FOP). V případě, že se použije vnitrodenní vypořádání formou dodání proti zaplacení (DVP), musí být peněžní vypořádání provedeno v penězích centrální banky. Vypořádání může být prováděno v reálném čase na hrubém základě nebo v podobě řady skupinových postupů s neodvolatelností vnitrodenního zúčtování. Tento požadavek se považuje za splněný u přímých a zprostředkovaných propojení, v nichž všechny systémy vypořádání obchodů s cennými papíry, jež jsou zapojeny do propojení, využívají služby T2S.

5.

Pokud jde o provozní hodiny a otevírací dny:

a)

vypořádací systém a jeho propojení musí poskytovat služby vypořádání ve všechny obchodní dny;

b)

vypořádací systém musí být v provozu od 7:00 hodin do 18:00 hodin středoevropského času (SEČ) (3);

c)

vypořádací systémy účastnící se na přímých nebo zprostředkovaných propojeních musí svým účastníkům umožnit zadat vypořádacímu systému investora příkazy k vypořádání DVP téhož dne prostřednictvím vypořádacího systému emitenta a/nebo (případně) zprostředkovatele alespoň do 15:30 hodin SEČ;

d)

vypořádací systémy účastnící se přímých nebo zprostředkovaných propojení musí svým účastníkům umožnit zadávat vypořádacímu systému investora příkazy k bezplatnému vypořádání téhož dne prostřednictvím vypořádacího systému emitenta a/nebo (případně) zprostředkovatele alespoň do 17:45 hodin SEČ;

e)

vypořádací systémy musí mít zavedena opatření pro prodloužení provozní doby uvedené v písmenech b) až d) v nouzových situacích.

Vzhledem k charakteristikám vypořádání v TARGET2-Securities se požadavky stanovené v písmenech a) až e) považují za splněné pro vypořádací systémy využívající služby T2S a pro přímá a zprostředkovaná propojení, v nichž všechny vypořádací systémy zapojené do propojení využívají služby T2S.

III.   ŘÍZENÍ O ŽÁDOSTI

1.

Provozovatelé vypořádacích systémů eurozóny, kteří usilují o to, aby jejich služby byly využívány při úvěrových operacích Eurosystému, musí předložit žádost o posouzení způsobilosti národní centrální bance členského státu, v němž je příslušný vypořádací systém usazen.

2.

V případě propojení včetně propojení, která zahrnují vypořádací systém země EHP mimo eurozónu, musí provozovatel vypořádacího systému investora předložit žádost o posouzení způsobilosti národní centrální bance členského státu, v němž vypořádací systém investora působí.

3.

Eurosystém může žádost zamítnout nebo, pokud jsou již vypořádací systém nebo propojení způsobilé, může Eurosystém pozastavit či odejmout způsobilost, pokud:

a)

není splněno jedno či více kritérií způsobilosti uvedených v oddíle I;

b)

by použití vypořádacího systému nebo propojení mohlo ovlivnit bezpečnost a účinnost úvěrových operací Eurosystému a vystavit Eurosystém riziku finančních ztrát, nebo má-li se z důvodu obezřetnosti jinak za to, že představuje riziko pro Eurosystém.

4.

Rozhodnutí Eurosystému o způsobilosti vypořádacího systému nebo propojení se oznamuje provozovateli vypořádacího systému, který žádost o posouzení způsobilosti předložil. Záporné rozhodnutí Eurosystém zdůvodní.

5.

Pro účely úvěrových operací Eurosystému lze vypořádací systém nebo propojení použít poté, co byly zveřejněny v seznamech způsobilých vypořádacích systémů a způsobilých propojení na internetových stránkách ECB.

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry (Úř. věst. L 166, 11.6.1998, s. 45).

(2)  Mechanismus vypořádání používaný Eurosystémem pro mobilizaci zajištění je stanoven v čl. 5 odst. 2.

(3)  SEČ zohledňuje změnu na středoevropský letní čas.


PŘÍLOHA II

KRITÉRIA ZPŮSOBILOSTI PRO VYUŽÍVÁNÍ TROJSTRANNÝCH ZPROSTŘEDKOVATELŮ PŘI ÚVĚROVÝCH OPERACÍCH EUROSYSTÉMU

I.   KRITÉRIA ZPŮSOBILOSTI PRO POSKYTOVÁNÍ TROJSTRANNÉ SLUŽBY SPRÁVY ZAJIŠTĚNÍ (SLUŽBY TCMS) VE PROSPĚCH EUROSYSTÉMU ZE STRANY TROJSTRANNÝCH ZPROSTŘEDKOVATELŮ

1.

Eurosystém určuje způsobilost trojstranného zprostředkovatele k poskytování služeb TCMS Eurosystému na základě všech těchto kritérií:

a)

trojstranný zprostředkovatel eurozóny je provozován centrálním depozitářem cenných papírů usazeným v členském státě, jehož měnou je euro, a splňuje požadavky stanovené v nařízení (EU) č. 909/2014;

b)

trojstranný zprostředkovatel poskytuje Eurosystému služby TCMS v souladu s jednotným trojstranným modelem pro Evropu (Single Triparty Model for Europe), jak je stanoveno v jednotném souboru pravidel pro správu zajištění pro Evropu (Single Collateral Management Rulebook for Europe);

c)

národní centrální banka, která umožňuje používání služeb TCMS prostřednictvím tuzemského kanálu mobilizace nebo kanálu mobilizace přímým přístupem, uzavřela a udržuje vhodná smluvní nebo jiná právně závazná ujednání s provozovatelem trojstranného zprostředkovatele v eurozóně, která zahrnují požadavky Eurosystému stanovené v oddíle II.

II.   POŽADAVKY EUROSYSTÉMU

1.

S cílem zajistit právní spolehlivost musí provozovatel trojstranného zprostředkovatele přesvědčit národní centrální banku, která umožňuje používání služeb TCMS buď prostřednictvím tuzemského kanálu mobilizace, nebo kanálu mobilizace přímým přístupem, že nárok na cenné papíry držené v systému vypořádání obchodů s cennými papíry a zastavené nebo převedené na národní centrální banku v rámci služeb TCMS nevystavuje národní centrální banku jako příjemce zajištění platební neschopnosti nebo selhání protistrany.

2.

Národní centrální banka musí zajistit, aby v platných smluvních ujednáních s trojstranným zprostředkovatelem bylo uvedeno, že:

a)

smluvní odpovědnost trojstranného zprostředkovatele vůči národní centrální bance není co do výše omezena, a zejména že neobsahuje žádnou minimální prahovou hodnotu ani maximální horní hranici;

b)

trojstranný zprostředkovatel odpovídá národní centrální bance za veškeré přímé ztráty způsobené nedbalým nebo úmyslným porušením jakékoli povinnosti v souvislosti s poskytováním služeb TCMS;

c)

trojstranný zprostředkovatel odpovídá národní centrální bance za jakoukoli nedbalost nebo úmyslné pochybení ze strany třetích osob, které pověřil nebo dále pověřil plněním části svých úkolů trojstranného zprostředkovatele, který je způsobilý pro Eurosystém, nebo jimž plnění takových úkolů externě zadal;

d)

v případě vyšší moci musí trojstranný zprostředkovatel přijmout včasná a přiměřená opatření s cílem minimalizovat veškeré negativní důsledky pro národní centrální banku.

3.

Před přidělením aktiv k trojstranné transakci musí trojstranný zprostředkovatel splnit tyto úkoly:

a)

trojstranný zprostředkovatel musí zkontrolovat, zda je ISIN způsobilý na základě nejnovějšího seznamu způsobilých aktiv, který poskytla domácí centrální banka (nebo korespondentská centrální banka v případě transakcí v rámci modelu korespondentské centrální banky);

b)

trojstranný zprostředkovatel musí zkontrolovat, zda ISIN nebyl vyloučen z použití v dané transakci;

c)

trojstranný zprostředkovatel musí zkontrolovat, zda neexistuje zakázané úzké propojení mezi emitentem cenného papíru a protistranou na základě nejnovějších informací o úzkém propojení poskytnutých domácí centrální bankou (nebo korespondentskou centrální bankou, pokud jde o transakce v rámci modelu korespondentské centrální banky);

d)

trojstranný zprostředkovatel musí aktivum ocenit v souladu s nejnovějšími informacemi o cenách, které poskytl Eurosystém;

e)

trojstranný zprostředkovatel musí uplatnit srážku při ocenění za vlastní použití v případě, že aktivum podléhá vlastnímu použití.

4.

V zájmu podpory trojstranných zprostředkovatelů při plnění úkolů uvedených v odstavci 3 použije trojstranný zprostředkovatel údaje o správě zajištění, které mu jsou denně poskytovány. Poskytované údaje zahrnují:

a)

Údaje o způsobilých aktivech – informace o změnách v seznamu způsobilých aktiv, tj. seznam, který se sestavuje jako rozdílový (delta), poskytuje trojstranným zprostředkovatelům denně domácí centrální banka (nebo korespondentská centrální banka, pokud jde o transakce v rámci modelu korespondentské centrální banky). Rozdílový seznam způsobilých aktiv zahrnuje pouze aktiva:

i)

vydaná v centrálním depozitáři provozujícím systém vypořádání obchodů s cennými papíry, v němž je zajištění drženo, nebo

ii)

vydaná v centrálním depozitáři cenných papírů, jehož vypořádací systém má způsobilé propojení s vypořádacím systémem, v němž je drženo zajištění.

Pro každou domácí centrální banku lze poskytnout samostatný rozdílový seznam způsobilých aktiv. Poskytované údaje zahrnují tyto prvky:

ISIN

národní centrální banka: Kód BIC identifikující národní centrální banku, pro kterou je ISIN způsobilý nebo nezpůsobilý.

b)

Informace o cenách – ECB denně jménem Eurosystému poskytuje trojstranným zprostředkovatelům seznam cen pro každé způsobilé aktivum relevantní pro daného trojstranného zprostředkovatele, tj. seznam sestavený v úplném režimu. Tyto údaje jsou poskytovány na rozčleněném základě a zahrnují tyto prvky:

i)

Čistá cena (Clean price)

ii)

Naběhlý úrok (Accrued interest)

iii)

Faktor sdružování (Pool factor)

iv)

Srážka při ocenění (Haircut), tj. standardní srážka při ocenění, kterou má na cenný papír uplatnit trojstranný zprostředkovatel.

v)

Srážka při ocenění při úzkém propojení (Close-link haircut), tj. dodatečná srážka, kterou má na daný cenný papír uplatnit trojstranný zprostředkovatel, pokud je cenný papír způsobilý pro vlastní použití protistranou

vi)

Směnný kurz (FX rate) (relevantní, pokud je aktivum denominováno v jiné měně než v eurech)

c)

Údaje o úzkém propojení (Close links data) – informace o změnách údajů o úzkém propojení, tj. rozdílový seznam (sestavený v režimu delta), poskytuje ECB trojstranným zprostředkovatelům jménem Eurosystému pouze pro protistrany s aktivní trojstrannou transakcí každý den, kdy dojde ke změně těchto údajů. Poskytované údaje zahrnují tyto prvky:

i)

Kód ISIN

ii)

Protistrana (Counterparty) – kód BIC identifikující protistranu s úzkým propojením s ISIN.

5.

Údaje uvedené v odstavci 4 se trojstrannému zprostředkovateli poskytují na konci každého obchodního dne a použijí se od začátku následujícího obchodního dne. Všechny údaje se poskytují pomocí obchodního souboru podle normy ISO 20022. Za výjimečných okolností může být trojstranný zprostředkovatel požádán, aby zpracovával a používal aktualizované údaje na vnitrodenním základě. Kromě toho musí trojstranný zprostředkovatel ve vztahu k údajům dodržovat tato pravidla:

a)

Není-li šíření údajů o správě zajištění v daný den možné, musí trojstranný zprostředkovatel automaticky použít dříve vykázané ceny.

b)

Trojstranný zprostředkovatel musí s údaji zacházet jako s důvěrnými a používat je výhradně pro účely zajištění úvěrových operací Eurosystému.

c)

Rozčleněné údaje o cenách nesmí být sdíleny s poskytovateli zajištění (tj. protistranami). Trojstranný zprostředkovatel může poskytovateli zajištění sdělit pouze hodnotu zajištění podle kódu ISIN.

6.

Nahrazení zajištění musí být vypořádáno postupy, které spojují uvolnění cenných papírů původně poskytnutých jako zajištění s dodáním nového zajištění, tj. formou dodání proti dodání (delivery-versus-delivery DvD) nebo dodání proti zaplacení (delivery-versus-payment DvP). Alternativně může být nahrazení zajištění vypořádáno tak, že nové zajištění bude složeno před tím, než dojde k uvolnění původně poskytnutého zajištění.

7.

Trojstranný zprostředkovatel musí mít zavedena opatření k zajištění toho, aby provozní doba a uzávěrky stanovené v jednotném souboru pravidel pro správu zajištění pro Evropu byly v případě nouze prodlouženy.

8.

Aby se usnadnila jakákoli potřeba realizace zajištění, musí trojstranný zprostředkovatel splňovat tyto požadavky:

a)

Trojstranný zprostředkovatel musí mít zavedeny postupy a procesy, které zajistí, aby v případě selhání způsobilé protistrany bylo zajištění včas k dispozici pro účely realizace. V případě selhání protistrany s aktivní trojstrannou transakcí musí trojstranný zprostředkovatel na žádost domácí centrální banky – v případě modelu korespondentské centrální banky prostřednictvím korespondentské centrální banky – bez zbytečného odkladu pozastavit veškerou činnost týkající se trojstranné transakce. Na žádost národní centrální banky musí trojstranný zprostředkovatel bez zbytečného odkladu rovněž převést přidělené zajištění z účtu aktiv (tj. účtu pro přijetí zajištění) na jiný účet cenných papírů v T2S určený národní centrální bankou pro účely realizace zajištění.

b)

Trojstranný zprostředkovatel musí zajistit, aby v případě realizace zajištění ze strany národní centrální banky neexistovala žádná technická ani provozní omezení přístupu k zajištění.

c)

Trojstranný zprostředkovatel musí zajistit, aby provozní rámec odpovídajícím způsobem zmírňoval možnost chyb při provádění.

III.   ŘÍZENÍ O ŽÁDOSTI

1.

Provozovatelé trojstranného zprostředkovatele eurozóny, kteří usilují o to, aby jejich služby byly využívány při úvěrových operacích Eurosystému, musí předložit žádost o posouzení způsobilosti národní centrální bance členského státu, v němž je příslušný provozovatel trojstranného zprostředkovatele usazen.

2.

Eurosystém může žádost zamítnout nebo, pokud je trojstranný zprostředkovatel již způsobilý, může Eurosystém omezit, pozastavit či odejmout způsobilost, pokud:

a)

není splněno jedno či více kritérií způsobilosti uvedených v oddíle I;

b)

by použití trojstranného zprostředkovatele mohlo ovlivnit bezpečnost a účinnost úvěrových operací Eurosystému a vystavit Eurosystém riziku finančních ztrát, nebo má-li se z důvodu obezřetnosti jinak za to, že představuje riziko pro Eurosystém.

3.

Rozhodnutí Eurosystému o způsobilosti trojstranného zprostředkovateli se oznamuje provozovateli trojstranného zprostředkovatele, který žádost o posouzení způsobilosti předložil. Záporné rozhodnutí Eurosystém zdůvodní.

4.

Pro účely úvěrových operací Eurosystému lze trojstranného zprostředkovatele použít poté, co byl zařazen na seznam způsobilých trojstranných zprostředkovatelů, který vede Eurosystém a který je zveřejněn na internetových stránkách ECB.

PŘÍLOHA III

SPOLEČNÉ RYSY PODMÍNEK PRO JEDNÁNÍ JAKO KORESPONDENTSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA PRO ÚVĚROVÉ POHLEDÁVKY

Článek 1

Působnost

1.   Protistrany mohou použít úvěrové pohledávky k zajištění úvěrových operací Eurosystému na přeshraničním základě (tj. protistrany mohou získat finanční prostředky od své domácí centrální banky – národní centrální banky členského státu, jehož měnou je euro, v němž se nacházejí – s využitím úvěrových pohledávek, které se řídí jiným právem, než je právo jurisdikce, v níž je domácí centrální banka usazena). Národní centrální banka země, jejímž právem se úvěrová pohledávka řídí, působí jako korespondentská centrální banka.

2.   Tyto podmínky se uplatňují v případech, kdy [vlož název korespondentské centrální banky] jedná jako korespondentská centrální banka [vložte, pokud se uplatňuje: pro úvěrové pohledávky mobilizované [vlož název protistrany domácí centrální banky]].

3.   Protistrana, která usiluje o mobilizaci úvěrové pohledávky, která se řídí [vlož přídavné jméno odvozené od názvu země] právem, musí dodržovat následující ustanovení, která doplňují podmínky, jež se uplatňují mezi protistranou a domácí centrální bankou.

4.   Veškerá opatření korespondentské centrální banky v souladu s těmito podmínkami přijímá korespondentská centrální banka jménem domácí centrální banky a jednání a opomenutí korespondentské centrální banky se přičítají domácí centrální bance. Za povinnost dodržovat požadavky stanovené v těchto podmínkách odpovídá protistrana.

Článek 2

Mechanismus zajištění

Právní mechanismus zajištění, který se používá ke zřízení zástavního práva, je [zástava/postoupení/pohyblivé zástavní právo].

Článek 3

Smlouva o úvěrové pohledávce

1.   Smlouva o úvěrové pohledávce [musí/nemusí| obsahovat dodatečná ustanovení.

2.   [Vložte, pokud se uplatňuje: Smlouva o úvěrové pohledávce musí obsahovat tato dodatečná ustanovení: [vložte znění dodatečných ustanovení]].

Článek 4

Informace, které je třeba předložit před počáteční mobilizací úvěrových pohledávek

1.   Před počáteční mobilizací úvěrových pohledávek vyrozumí protistrana domácí centrální banku o svém záměru mobilizovat aktiva, pokud [Vlož název korespondentské centrální banky] jedná jako korespondentská centrální banka.

2.   Protistrana poskytne domácí centrální bance tyto informace, aby je [e-mailem/poštou] dále předala [Vlož název korespondentské centrální banky] na tuto adresu: [vložte e-mailovou nebo poštovní adresu]:

[a)

informace uvedené v článku 5 o zdroji hodnocení úvěrového rizika[.][;]]

[b)

[Vložte, pokud se uplatňuje: seznam schválených podpisů protistrany].]

Článek 5

Registrace zdroje hodnocení úvěrového rizika

1.   Protistrana zaregistruje zdroj hodnocení úvěrového rizika u domácí centrální banky před počáteční mobilizací úvěrových pohledávek.

2.   Pokud protistrana provádí registraci uvedenou v odstavci 1, poskytne domácí centrální bance minimální údaje stanovené v [vlož odkaz na minimální požadavky na údaje].

3.   Pokud si protistrana přeje změnit registrovaný zdroj hodnocení úvěrového rizika, musí splnit požadavky odstavců 1 a 2 a uvést podrobnosti o alternativním zdroji hodnocení úvěrového rizika.

Článek 6

Registrace úvěrových pohledávek

1.   Úvěrové pohledávky se před mobilizací registrují u [Vlož název korespondentské centrální banky]. Protistrana předloží pokyn k registraci domácí centrální bance, aby jej dále předala korespondentské centrální bance.

2.   Pokud protistrana předloží pokyn k registraci uvedený v odstavci 1, poskytne minimální údaje stanovené v [vlož odkaz na minimální požadavky na údaje].

3.   [Vlož název korespondentské centrální banky] přiřadí každé úspěšně zaregistrované úvěrové pohledávce standardizovaný identifikační kód úvěrové pohledávky Eurosystému.

4.   Domácí centrální banka oznámí protistraně identifikační kód úvěrové pohledávky Eurosystému.

5.   Protistrana uvede identifikační kód úvěrové pohledávky Eurosystému ve všech budoucích pokynech zadávaných v souvislosti s úvěrovou pohledávkou.

6.   Veřejná registrace úvěrové pohledávky se [rovněž vyžaduje/nevyžaduje].

[Vložte, pokud se uplatňuje: [Korespondentská centrální banka/protistrana] zaregistruje úvěrovou pohledávku v [název registru], který vede [uveďte název orgánu, který vede registr].]

[Vložte následující, pokud protistrana zaregistruje úvěrovou pohledávku: Protistrana poskytne [vložte název korespondentské centrální banky] potvrzení o registraci.]

Článek 7

Předání dokumentace

Dokumentace se [poskytne/neposkytne] v rámci řízení o registraci.

[Vložte, pokud se uplatňuje: Protistrana poskytne [vlož název korespondentské centrální banky] kopii smlouvy o úvěrové pohledávce [e-mailem/poštou] na tuto adresu: [vložte e-mailovou nebo poštovní adresu].]

Článek 8

Potvrzení o registraci

Úvěrová pohledávka se považuje za registrovanou, pokud jsou splněny požadavky stanovené v článcích 5 a 6 a případně v článku 7. Domácí centrální banka poskytne protistraně potvrzení o registraci.

Článek 9

Vyrozumění dlužníka a ručitele před mobilizací úvěrové pohledávky

1.   Vyrozumění dlužníka před mobilizací úvěrové pohledávky se [vyžaduje/nevyžaduje].

a)

[Vložte, pokud se uplatňuje: Vyrozumění provede před mobilizací úvěrové pohledávky [korespondentská centrální banka/protistrana] podle [vlož přídavné jméno odvozené od názvu země] práva.]

b)

[Vložte následující informace, pokud vyrozumění provádí protistrana: Pokud vyrozumění provádí protistrana, zašle potvrzení tohoto vyrozumění [vlož název korespondentské centrální banky] [e-mailem/poštou] na tuto adresu: [vložte e-mailovou nebo poštovní adresu].]

2.   Vyrozumění ručitele před mobilizací úvěrové pohledávky se [vyžaduje/nevyžaduje].

a)

[Vložte, pokud se uplatňuje: Vyrozumění provede před mobilizací úvěrové pohledávky [korespondentská centrální banka/protistrana] podle [vlož přídavné jméno odvozené od názvu země] práva.]

b)

[Vložte následující informace, pokud vyrozumění provádí protistrana: Pokud vyrozumění provádí protistrana, zašle potvrzení tohoto vyrozumění [Vlož název korespondentské centrální banky] [e-mailem/poštou] na tuto adresu: [vložte e-mailovou nebo poštovní adresu].]

Článek 10

Mobilizace úvěrových pohledávek

Pokud byla úvěrová pohledávka zaregistrována a byly splněny požadavky na vyrozumění stanovené v článku 9, může být úvěrová pohledávka mobilizována jako zajištění. Za účelem mobilizace úvěrové pohledávky zadá protistrana pokyny domácí centrální bance, která tyto pokyny předá [Vlož název korespondentské centrální banky] k dalšímu zpracování.

Článek 11

Vyrozumění dlužníka a ručitele po mobilizaci úvěrové pohledávky

1.   Vyrozumění dlužníka po mobilizaci úvěrové pohledávky se [vyžaduje/nevyžaduje].

a)

[Vložte, pokud se uplatňuje: Vyrozumění provede po mobilizaci úvěrové pohledávky [korespondentská centrální banka/protistrana] podle [vlož přídavné jméno odvozené od názvu země] práva.]

b)

[Vložte následující informace, pokud vyrozumění provádí protistrana: Pokud vyrozumění provádí protistrana, zašle potvrzení tohoto vyrozumění [vlož název korespondentské centrální banky] [e-mailem/poštou] na tuto adresu: [vložte e-mailovou nebo poštovní adresu].]

2.   Vyrozumění ručitele po mobilizaci úvěrové pohledávky se [vyžaduje/nevyžaduje].

a)

[Vložte, pokud se uplatňuje: Vyrozumění provede po mobilizaci úvěrové pohledávky [korespondentská centrální banka/protistrana] podle [vlož přídavné jméno odvozené od názvu země] práva.]

b)

[Vložte následující informace, pokud vyrozumění provádí protistrana: Pokud vyrozumění provádí protistrana, zašle potvrzení tohoto vyrozumění [vlož název korespondentské centrální banky] [e-mailem/poštou] na tuto adresu: [vložte e-mailovou nebo poštovní adresu].]

Článek 12

Změny ovlivňující mobilizované úvěrové pohledávky

1.   Protistrana oznámí jakoukoli změnu základních údajů o mobilizovaných úvěrových pohledávkách domácí centrální bance v průběhu následujícího obchodního dne.

2.   Domácí centrální banka sdílí informace uvedené v odstavci 1 s [Vlož název korespondentské centrální banky].

Článek 13

Demobilizace úvěrových pohledávek

Protistrana předá pokyny k demobilizaci úvěrové pohledávky domácí centrální bance, která tyto pokyny předá [vlož název korespondentské centrální banky] k dalšímu zpracování.

Článek 14

Poplatky

[Vlož název korespondentské centrální banky] [účtuje/neúčtuje] poplatky za mobilizaci a správu úvěrových pohledávek. [Vložte, jsou-li účtovány poplatky: Podrobnosti o účtovaných poplatcích jsou uvedeny v dokumentu nazvaném „Collateral management in Eurosystem credit operations – information for Eurosystem counterparties“, který je zveřejněn na internetových stránkách ECB. Domácí centrální banka měsíčně odepíše poplatky z primárního MCA protistrany v systému TARGET.]


PŘÍLOHA IV

SPOLEČNÉ RYSY PODMÍNEK PRO JEDNÁNÍ JAKO POMOCNÁ CENTRÁLNÍ BANKA PRO ÚVĚROVÉ POHLEDÁVKY

Článek 1

Působnost

1.   Pokud se úvěrová pohledávka řídí právem jurisdikce domácí centrální banky a jeden nebo více dlužníků, ručitelů nebo věřitelů úvěrové pohledávky se nachází v jiném členském státě eurozóny, může domácí centrální banka požádat o podporu pomocné centrální banky, která domácí centrální bance poskytne pomoc a poradenství ohledně mobilizace úvěrové pohledávky. Pomocnou centrální bankou je národní centrální banka členského státu, v němž se nachází dlužník a/nebo ručitel a/nebo věřitel úvěrové pohledávky.

2.   Tyto podmínky se uplatňují, když [vlož název pomocné centrální banky] jedná jako pomocná centrální banka.

3.   Protistrana, která usiluje o mobilizaci úvěrové pohledávky, u níž [vlož název pomocné centrální banky] jedná jako pomocná centrální banka, musí dodržovat následující ustanovení, která doplňují podmínky, jež se uplatňují mezi protistranou a domácí centrální bankou.

Článek 2

Mechanismus zajištění

Právní mechanismus, který se používá ke zřízení zástavního práva, je [zástava/postoupení/pohyblivé zástavní právo].

Článek 3

Smlouva o úvěrové pohledávce

Smlouva o úvěrové pohledávce [musí/nemusí| obsahovat dodatečná ustanovení, která umožní vytvoření dalšího zástavního práva po mobilizaci úvěrové pohledávky.

[Vložte, pokud se uplatňuje: Smlouva o úvěrové pohledávce obsahuje tato dodatečná ustanovení: [vložte znění dodatečných ustanovení].]

Článek 4

Registrace úvěrových pohledávek

Veřejná registrace úvěrové pohledávky se [rovněž vyžaduje/nevyžaduje].

[Vložte, pokud se uplatňuje: Pokud [vlož název pomocné centrální banky] jedná jako pomocná centrální banka, registrace se [vyžaduje/nevyžaduje], a to v souladu s požadavky kolizních norem platných v jurisdikci, v níž je usazena domácí centrální banka. Registrace se provádí podle pravidel jurisdikce, která vyžaduje registraci.]

[Vložte, pokud se uplatňuje: Registraci provede [domácí centrální banka/protistrana] v [název registru] vedeném [uveďte název orgánu, který vede registr] podle příslušných pravidel platných pro daný registr.]

[Vložte následující informace, pokud veřejnou registraci provádí protistrana: Pokud veřejnou registraci provádí protistrana, pošle domácí centrální bance [e-mailem/poštou] potvrzení o registraci.]

Článek 5

Vyrozumění dlužníka a ručitele před mobilizací úvěrové pohledávky

1.   Vyrozumění dlužníka před mobilizací úvěrové pohledávky se [vyžaduje/nevyžaduje].

a)

[Vložte, pokud se uplatňuje: Vyrozumění provede před mobilizací úvěrové pohledávky [domácí centrální banka/protistrana] podle [vlož přídavné jméno odvozené od názvu země] práva.]

b)

[Vložte následující informace, pokud vyrozumění provádí protistrana: Pokud vyrozumění činí protistrana, pošle domácí centrální bance [e-mailem/poštou] potvrzení o vyrozumění.]

2.   Vyrozumění ručitele před mobilizací úvěrové pohledávky se [vyžaduje/nevyžaduje].

a)

[Vložte, pokud se uplatňuje: Vyrozumění provede před mobilizací úvěrové pohledávky [domácí centrální banka/protistrana] podle [vlož přídavné jméno odvozené od názvu země] práva.]

b)

[Vložte následující informace, pokud vyrozumění provádí protistrana: Pokud vyrozumění činí protistrana, pošle domácí centrální bance [e-mailem/poštou] potvrzení o vyrozumění.]

Článek 6

Vyrozumění dlužníka a ručitele po mobilizaci úvěrové pohledávky

1.   Vyrozumění dlužníka po mobilizaci úvěrové pohledávky se [vyžaduje/nevyžaduje].

a)

[Vložte, pokud se uplatňuje: Vyrozumění provede po mobilizací úvěrové pohledávky [domácí centrální banka/protistrana] podle [vlož přídavné jméno odvozené od názvu země] práva.]

b)

[Vložte následující informace, pokud vyrozumění provádí protistrana: Pokud vyrozumění činí protistrana, pošle domácí centrální bance [e-mailem/poštou] potvrzení o vyrozumění.]

2.   Vyrozumění ručitele po mobilizaci úvěrové pohledávky se [vyžaduje/nevyžaduje].

a)

[Vložte, pokud se uplatňuje: Vyrozumění provede po mobilizací úvěrové pohledávky [domácí centrální banka/protistrana] podle [vlož přídavné jméno odvozené od názvu země] práva.]

b)

[Vložte následující informace, pokud vyrozumění provádí protistrana: Pokud vyrozumění činí protistrana, pošle domácí centrální bance [e-mailem/poštou] potvrzení o vyrozumění.]


PŘÍLOHA V

JINÉ ÚČELY MOBILIZACE ZAJIŠTĚNÍ

 

Účel

Definice

1

Nouzová pomoc v oblasti likvidity

Zajištění rezervované pro zajištění operací nouzové pomoci v oblasti likvidity.

2

Záruka v platebním systému malých plateb

Zajištění rezervované účastníky platebního systému malých plateb za účelem zajištění zpracování plateb v platebním systému malých plateb prostřednictvím záruky.

3

Maržový fond ústřední protistrany

Zajištění rezervované ústřední protistranou jménem účastníka ústřední protistrany za účelem splnění povinností v souvislosti s maržovými požadavky. Za účelem splnění požadavků nařízení EMIR se u každého maržového požadavku rozlišuje mezi maržovými požadavky v případě nástrojů s pevným výnosem a maržovými požadavky v případě hotovostních/derivátových nástrojů. Dále se pak dále rozlišuje mezi obchody člena clearingového systému na vlastní účet a obchody člena clearingového systému pro klienty.

4

Fond ústřední protistrany pro riziko selhání

Zajištění rezervované ústřední protistranou jménem účastníka ústřední protistrany za účelem splnění povinností v souvislosti s požadavky na fond pro riziko selhání. Za účelem splnění požadavků nařízení EMIR se u každého požadavku na fond pro riziko selhání rozlišuje v souvislosti s obchody člena clearingového systému na vlastní účet mezi požadavky na fond pro riziko selhání v případě nástrojů s pevným výnosem a požadavky na fond pro riziko selhání v případě hotovostních/derivátových nástrojů.

5

Služby Eurosystému v oblasti správy rezerv

Zajištění rezervované pro účely poskytování služeb Eurosystému v oblasti správy rezerv centrálním bankám, měnovým orgánům nebo státním institucím se sídlem mimo eurozónu a mezinárodním organizacím.

6

Bankovky

Zajištění rezervované jako záruka k pokrytí případného rozdílu mezi výběry a vklady bankovek.

7

Devizové transakce

Zajištění rezervované na ochranu před kurzovými výkyvy při devizových transakcích a transakcích se zlatem.

8

Šeková záruka

Zajištění rezervované jako záruka zúčtování/oběhu bankovních šeků.

9

Vnitrostátní pojištění vkladů

Zajištění rezervované ke splnění závazků vyplývajících z vnitrostátního pojištění vkladů.

10

Inkasa SEPA

Zajištění rezervované jako záruka plnění inkas SEPA protistran.

11

Okamžité platby

Zajištění rezervované jako záruka uspokojení potřeb nouzové likvidity pro místní systémy okamžitých plateb.

12

Repo facilita Eurosystému pro zahraniční centrální banky

Zajištění rezervované pro zajištění likvidity v eurech poskytnuté centrálním bankám mimo eurozónu v souvislosti s repo facilitou Eurosystému pro centrální banky.

13

Zajištěné služby řízení peněžních prostředků

Zajištění rezervované pro poskytování zajištěných služeb řízení peněžních prostředků centrální bankou (v postavení finančního zástupce) domácím veřejným institucionálním klientům.


ELI: http://data.europa.eu/eli/guideline/2024/3129/oj

ISSN 1977-0626 (electronic edition)