(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (4) přispívá ke snížení systémového rizika zvýšením transparentnosti trhu s mimoburzovními (OTC) deriváty a snížením úvěrového a operačního rizika protistrany spojeného s OTC deriváty.

(2)

Poobchodní infrastruktury jsou základním aspektem unie kapitálových trhů a odpovídají za řadu poobchodních procesů včetně clearingu. Účinný a konkurenceschopný clearingový systém v Unii má zásadní význam pro fungování kapitálových trhů Unie a je základním kamenem finanční stability Unie. Je proto nezbytné stanovit další pravidla ke zlepšení účinnosti clearingových služeb v Unii obecně, zejména pak účinnosti ústředních protistran, a to zjednodušením postupů, zejména za účelem poskytování dalších služeb nebo činností a změny rizikových modelů ústředních protistran, zvýšením likvidity, podporou clearingu u ústředních protistran z Unie, modernizací rámce, v němž ústřední protistrany působí, a poskytnutím nezbytné flexibility ústředním protistranám a dalším účastníkům finančních operací, která jim umožní soutěžit na vnitřním trhu.

(3)

Účastníci trhu Unie musí mít více možností, pokud jde o přístup k bezpečným a účinným clearingovým službám. Aby ústřední protistrany přilákaly podniky, musí být bezpečné a odolné. Nařízení (EU) č. 648/2012 stanoví opatření ke zvýšení transparentnosti trhů s deriváty a zmírnění rizik prostřednictvím clearingu a výměny marží. Ústřední protistrany hrají v tomto ohledu důležitou úlohu při zmírňování finančních rizik. Proto by měla být stanovena pravidla pro další posílení stability ústředních protistran z Unie, zejména změnou některých aspektů regulačního rámce. Navíc je s ohledem na úlohu ústředních protistran z Unie při zachovávání finanční stability Unie nezbytné dále nad ústředními protistranami z Unie posílit dohled, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost jejich úloze v rámci širšího finančního systému a skutečnosti, že poskytují přeshraniční služby.

(4)

Centrální clearing je celosvětovou záležitostí a účastníci trhu Unie působí na mezinárodní úrovni. Avšak od přijetí změn nařízení (EU) č. 648/2012, pokud jde o postupy a orgány zapojené do povolování ústředních protistran a požadavky na uznávání ústředních protistran ze třetích zemí, byly opakovaně vyjádřeny obavy, a to i Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy) (ESMA), který byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (5), o přetrvávajících rizicích pro finanční stabilitu Unie vyplývajících z nadměrné koncentrace clearingu u některých ústředních protistran ze třetích zemí, zejména kvůli potenciálním rizikům, která mohou vzniknout v krizových podmínkách na trhu. Komise přijala v krátkodobém horizontu řadu rozhodnutí o rovnocennosti s cílem zachovat přístup k ústředním protistranám Spojeného království, aby zmírnila riziko tzv. „neřízeného brexitu“ souvisejícího s vystoupením Spojeného království z Unie a následné náhlé narušení přístupu účastníků trhu Unie k ústředním protistranám ze Spojeného království. Komise však účastníky trhu Unie vyzvala, aby ve střednědobém horizontu omezili své nadměrné expozice vůči systémovým ústředním protistranám ze třetích zemí. Komise tuto výzvu zopakovala ve svém sdělení ze dne 19. ledna 2021 nazvaném „Evropský hospodářský a finanční systém: podpora otevřenosti, síly a odolnosti“. Rizika a dopady nadměrných expozic vůči systémovým ústředním protistranám ze třetích zemí byly posouzeny ve zprávě, kterou ESMA zveřejnil v prosinci 2021 na základě posouzení provedeného v souladu s čl. 25 odst. 2c nařízení (EU) č. 648/2012. Tato zpráva dospěla k závěru, že některé služby poskytované systémově významnými ústředními protistranami ve Spojeném království mají tak podstatný systémový význam, že stávající opatření podle nařízení (EU) č. 648/2012 nejsou dostatečná k řízení rizik pro finanční stabilitu Unie. S cílem zmírnit potenciální rizika pro finanční stabilitu v Unii v důsledku přetrvávající nadměrné závislosti na systémových ústředních protistranách ze třetích zemí, ale i posílit proporcionalitu opatření pro ústřední protistrany ze třetích zemí, které představují menší rizika pro finanční stabilitu Unie, je nezbytné rámec zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2099 (6) dále přizpůsobit rizikům, která představují různé ústřední protistrany ze třetích zemí.

(5)

Nařízení (EU) č. 648/2012 osvobozuje obchody uvnitř skupiny od povinnosti clearingu a od maržových požadavků. Aby byla zajištěna větší právní jistota a předvídatelnost, pokud jde o rámec pro obchody uvnitř skupiny, měl by být režim pro rozhodování o rovnocennosti v článku 13 nařízení (EU) č. 648/2012 nahrazen jednodušším rámcem. Článek 3 nařízení (EU) č. 648/2012 by proto měl být změněn tak, aby byla potřeba rozhodnutí o rovnocennosti nahrazena seznamem třetích zemí, kterým by nemělo být poskytnuto osvobození. Dále by měl být článek 13 nařízení (EU) č. 648/2012 změněn tak, aby stanovil rozhodnutí o rovnocennosti pouze ve vztahu k článku 11 uvedeného nařízení. Jelikož článek 382 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (7) odkazuje na obchody uvnitř skupiny ve smyslu nařízení (EU) č. 648/2012, měl by být článek 382 nařízení (EU) č. 575/2013 rovněž odpovídajícím způsobem změněn.

(6)

Vzhledem k tomu, že subjekty usazené ve třetích zemích, které mají ve svých vnitrostátních režimech pro boj proti praní peněz a financování terorismu strategické nedostatky (dále jen „vysoce rizikové třetí země“), jak je uvedeno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1624 (8), nebo ve třetích zemích uvedených v příloze I závěrů Rady o revidovaném unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti, podléhají méně přísnému regulačnímu prostředí, mohly by jejich operace zvýšit riziko pro finanční stabilitu Unie, a to i v důsledku zvýšeného úvěrového rizika protistrany a právního rizika. Tyto subjekty by proto neměly být způsobilé k tomu, aby byly posuzovány v rámci obchodů uvnitř skupiny.

(7)

Strategické nedostatky ve vnitrostátních režimech pro boj proti praní peněz a financování terorismu ani nedostatečná spolupráce pro daňové účely nejsou nutně jedinými faktory, které mohou ovlivnit rizika spojená s derivátovými smlouvami včetně úvěrového rizika protistrany a právního rizika. Svou roli hrají i další faktory, jako je například rámec dohledu. Komise by proto měla být zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem určení třetích zemí, jejichž subjektům není povoleno využívat osvobození pro obchody uvnitř skupiny, přestože tyto třetí země nejsou určeny jako vysoce rizikové třetí země nebo uvedeny na revidovaném unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti. S ohledem na skutečnost, že obchody uvnitř skupiny využívají snížených regulačních požadavků, měly by regulační orgány a orgány dohledu pečlivě sledovat a posuzovat rizika spojená s obchody, do nichž jsou zapojeny subjekty ze třetích zemí.

(8)

Aby byly zajištěny rovné podmínky mezi úvěrovými institucemi z Unie a ze třetích zemí, které nabízejí clearingové služby složkám penzijního systému, mělo by být zavedeno osvobození od povinnosti clearingu podle nařízení (EU) č. 648/2012, pokud finanční smluvní strana Unie, která podléhá povinnosti clearingu, nebo nefinanční smluvní strana, která podléhá povinnosti clearingu, uzavře obchod se složkou penzijního systému usazenou ve třetí zemi, která je osvobozena od povinnosti clearingu podle vnitrostátního práva dané třetí země.

(9)

Nařízení (EU) č. 648/2012 podporuje používání centrálního clearingu jako hlavní techniky zmírňování rizika u OTC derivátů. K nejúčinnějšímu zmírnění rizik spojených s OTC derivátovou smlouvou proto dochází v případě, že clearing této OTC derivátové smlouvy provádí ústřední protistrana, které bylo vydáno povolení nebo která byla uznána podle uvedeného nařízení (dále jen „povolená nebo uznaná ústřední protistrana“). Z toho vyplývá, že do výpočtu pozice, která je porovnávána s clearingovými prahy stanovenými podle čl. 10 odst. 4 písm. b) nařízení (EU) č. 648/2012, by měly být zahrnuty pouze ty OTC derivátové smlouvy, jejichž clearing neprovádí povolená nebo uznaná ústřední protistrana. S cílem zajistit, aby stávající obezřetné pokrytí povinnosti clearingu nebylo novou metodikou dotčeno, je vhodné zmocnit ESMA, aby v případě potřeby rovněž stanovil souhrnný clearingový práh.

(10)

Poobchodní služby ke snížení rizik snižují rizika, jako je úvěrové riziko a operační riziko derivátových portfolií, a jsou proto cenným nástrojem při zvyšování odolnosti trhu s OTC deriváty. Zahrnují služby, jako je komprese portfolia, optimalizace portfolia nebo vyvážení portfolia. Poskytovatelé poobchodních služeb ke snížení rizik často používají komplexní finanční nástroje k zajištění toho, aby obchody vyplývající z poobchodních služeb ke snížení rizik nepodléhaly povinnosti clearingu. To omezuje použitelnost a dostupnost poobchodních služeb ke snížení rizik pro pokročilé účastníky finančních trhů a snižuje přínosy plynoucí z využívání poobchodních služeb ke snížení rizik, neboť používání komplexních produktů, které nepodléhají povinnosti clearingu, zvyšuje riziko ve finančním systému. Vzhledem k přínosům poobchodních služeb ke snížení rizik by jejich využívání mělo být usnadněno a zpřístupněno širší skupině účastníků trhu. Obchody vyplývající z poobchodních služeb ke snížení rizik by proto měly být od povinnosti clearingu osvobozeny. S cílem zajistit zároveň bezpečné a účinné využívání poobchodních služeb ke snížení rizik by mělo toto osvobození splňovat vhodné podmínky, které má dále upřesnit a doplnit ESMA.

(11)

Je nezbytné řešit rizika pro finanční stabilitu spojená s nadměrnými expozicemi členů clearingového systému Unie a klientů vůči systémově významným ústředním protistranám ze třetích zemí (ústředním protistranám tier 2), které poskytují clearingové služby, jež ESMA označil za clearingové služby podstatného systémového významu podle nařízení (EU) č. 648/2012. V prosinci 2021 dospěl ESMA k závěru, že poskytování některých clearingových služeb dvěma ústředními protistranami tier 2, konkrétně pro OTC úrokové deriváty vedené v eurech, OTC úrokové deriváty vedené v polských zlotých, swapy úvěrového selhání vedené v eurech a krátkodobé úrokové deriváty vedené v eurech, má pro Unii nebo jeden či více jejích členských států podstatný systémový význam. Jak uvedl ESMA ve své hodnotící zprávě z prosince 2021, pokud by se tyto ústřední protistrany tier 2 dostaly do finančních problémů, mohly by mít změny způsobilého kolaterálu, marží nebo snížení hodnoty aktiv těchto ústředních protistran negativní dopad na trhy se státními dluhopisy jednoho nebo více členských států a obecněji na finanční stabilitu Unie. Narušení trhů, které mají význam pro provádění měnové politiky, může navíc bránit transmisnímu mechanismu, který má zásadní význam pro centrální banky emise. Je proto vhodné požadovat, aby finanční smluvní strany a nefinanční smluvní strany, které podléhají povinnosti clearingu, držely přímo či nepřímo účty a prováděly clearing reprezentativního počtu obchodů u ústředních protistran z Unie. Tento požadavek by měl přispět k omezení poskytování clearingových služeb podstatného systémového významu těmito ústředními protistranami tier 2. S ohledem na nedávný vývoj na trhu, zejména pokud jde o swapy úvěrového selhání vedené v eurech, je vhodné, aby se tento požadavek vztahoval pouze na OTC úrokové deriváty vedené v eurech a v polských zlotých a na krátkodobé úrokové deriváty vedené v eurech, jakož i na veškeré další clearingové služby považované v budoucích posouzeních podle nařízení (EU) č. 648/2012 za služby podstatného systémového významu.

(12)

Požadavek na aktivní účet by se měl vztahovat na finanční a nefinanční smluvní strany, které podléhají povinnosti clearingu a překračují clearingové prahy u kterékoli z kategorií derivátových smluv, u nichž ESMA stanovil, že mají podstatný systémový význam. Při ověřování, zda se na ně vztahuje požadavek na aktivní účet, by protistrany, které jsou součástí skupin se sídlem v Unii, měly zohlednit derivátové smlouvy patřící ke clearingovým službám podstatného systémového významu, jejichž clearing provádí kterýkoli subjekt v rámci skupiny, včetně subjektů usazených ve třetích zemích, neboť tyto smlouvy by mohly přispět k nadměrnému stupni expozice skupiny jako celku. Je třeba rovněž zohlednit derivátové smlouvy dceřiných podniků ze třetích zemí, které náleží ke skupinám se sídlem v Unii, s cílem zabránit tomu, aby tyto skupiny své činnosti clearingu přesunuly mimo Unii s cílem vyhnout se požadavku na aktivní účet. Protistrana, na kterou se vztahuje požadavek na aktivní účet a která náleží k některé skupině, by měla splňovat povinnost reprezentativnosti na základě svých vlastních obchodů. Subjekty ze třetích zemí, které podle právních předpisů Unie nepodléhají povinnosti clearingu, nemají povinnost vést aktivní účet.

(13)

Požadavek na aktivní účet je novým požadavkem. Je třeba řádně zohlednit skutečnost, že se jedná o nový požadavek, jemuž se účastníci trhu musí postupně přizpůsobit. Proto je vhodné, aby požadavek na aktivní účet mohli účastníci trhu splnit zřízením trvale funkčních účtů u ústředních protistran z Unie. Požadavek na aktivní účet by měl zahrnovat provozní prvky. Účet by měl být vhodný pro rychlý clearing významného počtu obchodů převedených z ústřední protistrany tier 2 a pro clearing všech nových obchodů v kategoriích derivátových smluv, u nichž bylo stanoveno, že mají podstatný systémový význam. Tyto provozní prvky by měly protistrany rovněž motivovat k přesunu obchodů do Unie. V této souvislosti je vhodné zohlednit situaci protistran, které již provádějí clearing významného objemu svých obchodů s úrokovými deriváty vedenými v eurech a polských zlotých a s krátkodobými úrokovými deriváty vedenými v eurech u ústředních protistran z Unie. Na tyto protistrany by se neměly vztahovat provozní požadavky spojené s požadavkem na aktivní účet.

(14)

S cílem zajistit, aby požadavek na aktivní účet přispěl k obecnému cíli, kterým je snížení nadměrných expozic vůči clearingovým službám podstatného systémového významu poskytovaným ústředními protistranami ze třetích zemí, a aby účet vykazoval aktivitu, by měl být na aktivních účtech prováděn clearing určitého minimálního počtu derivátových smluv. Tyto smlouvy by měly být reprezentativní pro různé podkategorie derivátových smluv patřících ke clearingovým službám podstatného systémového významu (dále jen „povinnost reprezentativnosti“). Povinnost reprezentativnosti by měla odrážet rozmanitost portfolií finančních a nefinančních smluvních stran, na něž se vztahuje požadavek na aktivní účet. V případě smluv s různou splatností a objemem by měl být clearing prováděn prostřednictvím aktivních účtů, jakož i smluv různé ekonomické povahy, včetně všech kategorií úrokových derivátů, které podléhají povinnosti clearingu podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2205 (9) a (EU) 2016/1178 (10), pokud jde o deriváty vedené v polských zlotých. Aby bylo možné stanovit minimální počet derivátových smluv, u nichž by měl být proveden clearing prostřednictvím aktivních účtů, měl by ESMA určit až tři kategorie derivátů z derivátových smluv patřících ke clearingovým službám podstatného systémového významu. ESMA by měl dále určit až pět nejrelevantnějších podkategorií obchodů podle kategorie derivátů na základě kombinace objemu a splatnosti. Od protistran by se poté mělo vyžadovat, aby v referenčním období provedly clearing alespoň pěti obchodů v každé příslušné podkategorii. Počet derivátových smluv, u nichž má být proveden clearing, by měl v referenčním období činit v ročním průměru alespoň pět obchodů, což znamená, že při posuzování toho, zda protistrany plní povinnost reprezentativnosti, by příslušné orgány měly vzít v úvahu celkový počet obchodů za rok. S cílem zajistit přiměřený přístup a zabránit nadměrné zátěži pro protistrany, které mají v různých podkategoriích derivátových smluv určených ESMA omezenou činnost, by se měla na povinnost reprezentativnosti vztahovat prahová hodnota de minimis. Kromě toho je třeba řádně zohlednit specifický obchodní model složek penzijního systému Unie. V některých případech obsahují tyto složky omezený počet obchodů s úrokovými deriváty, které jsou koncentrované, dlouhodobé a mají vysokou pomyslnou hodnotu. Proto je vhodné stanovit povinnost omezené reprezentativnosti, která by měla vyžadovat provedení clearingu jednoho obchodu namísto pěti v nejrelevantnějších podkategoriích za referenční období. Členské státy by měly zavést přiměřené penále v případech, kdy protistrana, na kterou se vztahuje požadavek aktivního účtu, nesplní své povinnosti, pokud jde o provozní kritéria nebo povinnost reprezentativnosti.

(15)

ESMA hraje důležitou úlohu při posuzování podstatného systémového významu ústředních protistran ze třetích zemí a jejich clearingových služeb. Do 18 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost nebo kdykoli v případě rizika pro finanční stabilitu by měl ESMA posoudit účinky tohoto nařízení na snižování expozic vůči systémově významným ústředním protistranám tier 2 a podat o nich zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. ESMA by měl navrhnout veškerá opatření, která považuje za nezbytná, jakož i kvantitativní prahové hodnoty, a připojit k nim posouzení dopadů a analýzu nákladů a přínosů. ESMA by měl při přípravě svého posouzení a zprávy spolupracovat s Evropským systémem centrálních bank (ESCB), Evropskou radou pro systémová rizika (ESRB) a mechanismem společného sledování zřízeným tímto nařízením. Do šesti měsíců od obdržení zprávy ESMA by Komise měla vypracovat vlastní zprávu, k níž může případně připojit legislativní návrh.

(16)

S cílem vybízet k provádění clearingu v Unii a zajišťovat její finanční stabilitu a zajistit, aby byli klienti informováni o svých možnostech a mohli přijímat informovaná rozhodnutí o tom, kde budou provádět clearing svých derivátových smluv, by měli členové clearingového systému a klienti, kteří poskytují clearingové služby v povolených i v uznaných ústředních protistranách, informovat své klienty o možnosti provést clearing derivátové smlouvy prostřednictvím ústřední protistrany z Unie. Poskytnuté informace by měly zahrnovat informace o všech nákladech, které budou klientům účtovány členy clearingového systému a klienty, kteří poskytují clearingové služby. Informace o nákladech, které by měli členové clearingového systému a klienti, kteří poskytují clearingové služby, zveřejňovat, by měly být omezeny na ústřední protistrany z Unie, kterým poskytují clearingové služby. Povinnost informovat klienty o možnosti provést clearing derivátové smlouvy prostřednictvím ústřední protistrany z Unie se liší od požadavku na aktivní účet a má se uplatňovat obecněji, aby byla zajištěna informovanost o nabídce clearingu ústředních protistran z Unie.

(17)

S cílem zajistit, aby příslušné orgány měly potřebné informace o činnostech clearingu prováděných členy clearingového systému nebo klienty u uznaných ústředních protistran ze třetích zemí, by měla být pro tyto členy clearingového systému nebo klienty zavedena oznamovací povinnost. Oznamované informace by měly rozlišovat mezi obchody s cennými papíry, derivátovými obchody na regulovaných trzích a OTC derivátovými obchody. ESMA by měl poskytnout podrobnosti o obsahu a formátu informací, které mají být oznamovány, a přitom by měl zajistit, aby tato povinnost nevytvářela další požadavky na oznamování, pokud to není nezbytné, aby tak byla minimalizována administrativní zátěž pro členy clearingového systému a klienty.

(18)

Podle současného rámce dostává ESMA údaje o obchodech podle nařízení (EU) č. 648/2012 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 (11), které poskytují přehled o trzích v celé Unii, nikoli však o řízení rizik ústřední protistrany. Aby tedy mohl plnit svůj mandát v oblasti finanční stability, měl by ESMA vedle těchto údajů požadovat včasné a spolehlivé informace o činnostech a postupech ústředních protistran. Proto by měl být zaveden formální požadavek, aby ústřední protistrany z Unie vykazovaly pro ESMA údaje o řízení rizik ústřední protistrany. Zavedení takového požadavku by rovněž pomohlo dále posílit standardizaci a srovnatelnost údajů a zajistit jejich pravidelné poskytování.

(19)

Nedávné zátěžové situace na komoditních trzích poukázaly na to, že je důležité, aby orgány měly komplexní přehled o derivátových aktivitách a expozicích nefinančních smluvních stran, které podléhají povinnosti clearingu. Derivátové pozice nefinančních smluvních stran podléhajících povinnosti clearingu, které jsou součástí skupiny, jejíž obchody uvnitř skupiny jsou osvobozeny od oznamovací povinnosti, by měl souhrnně vykazovat jejich mateřský podnik v Unii. Vykazování by mělo být prováděno každý týden na úrovni subjektu a mělo by být rozčleněno podle druhu derivátů. Tyto informace by měly být poskytovány ESMA a relevantnímu příslušnému orgánu jednotlivých subjektů ve skupině. Je rovněž vhodné zohlednit obavy, které vyjádřilo společenství dohledu ohledně kvality údajů vykazovaných finančními a nefinančními smluvními stranami v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012. Od subjektů podléhajících oznamovací povinnosti podle nařízení (EU) č. 648/2012 je proto třeba vyžadovat, aby před předložením údajů uplatňovaly náležitou péči tím, že zavedou vhodné postupy a opatření k zajištění kvality údajů. ESMA by měl vydat obecné pokyny, jimiž blíže určí tyto postupy a opatření, a přihlédnout přitom k možnosti uplatňovat požadavky přiměřeným způsobem. Aby bylo zajištěno plnění požadavků na kvalitu údajů, měly by členské státy přijmout přiměřené sankce pro případ, že oznámené údaje budou obsahovat systematické zjevné chyby. ESMA by měl vypracovat návrhy regulačních technických norem, které by pro účely ukládání těchto sankcí upřesňovaly, co představuje systematickou zjevnou chybu. I když mají subjekty možnost přenést svou oznamovací povinnost na jiný subjekt, zůstávají odpovědné v případě, že údaje oznámené subjektem, na který svou oznamovací povinnost přenesly, jsou nepřesné nebo duplicitní.

(20)

Pro zajištění, aby příslušné orgány byly neustále informovány o expozicích na úrovni subjektů a skupin a byly schopny tyto expozice sledovat, by měly příslušné orgány zavést účinné postupy spolupráce pro výpočet pozic ve smlouvách, jejichž clearing neprovádí povolená nebo uznaná ústřední protistrana, a aktivně vyhodnocovat a posuzovat úroveň expozice u OTC derivátových smluv na úrovni subjektu a skupiny. Aby měl ESMA celkový přehled o činnosti nefinančních smluvních stran usazených v Unii, jakož i jejich mateřských podniků, v oblasti OTC derivátů, měly by orgány odpovědné za tyto nefinanční smluvní strany a jejich mateřské podniky pravidelně podávat zprávy ESMA. Tyto zprávy by neměly replikovat informace, které již byly předloženy na základě jiných požadavků na oznamování stanovených v nařízení (EU) č. 648/2012, ale namísto toho by měly poskytovat informace o vývoji portfolií těchto nefinančních smluvních stran mezi dvěma daty vykazování, jakož i posouzení rizik, jimž by tyto smluvní strany mohly být vystaveny. Orgány odpovědné za nefinanční smluvní strany, které jsou součástí skupiny, by měly spolupracovat na minimalizaci zátěže spojené s oznamováním a posoudit intenzitu a druh činnosti těchto nefinančních smluvních stran v oblasti OTC derivátů.

(21)

Je nezbytné zajistit, aby nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 149/2013 (12) týkající se kritérií pro stanovení toho, které OTC derivátové smlouvy jsou objektivně měřitelné jako snižující rizika, bylo i nadále vhodné s ohledem na vývoj na trhu. Je rovněž nezbytné zajistit, aby clearingové prahové hodnoty stanovené v uvedeném nařízení v přenesené pravomoci náležitě a přesně odrážely jednotlivá rizika a vlastnosti derivátů jiných než úrokových, měnových, úvěrových a akciových derivátů. ESMA by proto měl rovněž přezkoumat a případně vyjasnit uvedené nařízení v přenesené pravomoci a v případě potřeby navrhnout jeho změny. ESMA se vyzývá, aby zvážil a zajistil mimo jiné podrobnější rozčlenění komoditních derivátů. Tohoto podrobnějšího rozčlenění by bylo možné dosáhnout rozdělením clearingových prahů podle odvětví a typu, například rozlišováním mezi komoditami souvisejícími se zemědělstvím, energií nebo kovy nebo rozlišováním těchto komodit na základě jiných prvků, jako jsou environmentální, sociální a správní kritéria, environmentálně udržitelné investice nebo prvky související s kryptoměnami. Během tohoto přezkumu by měl ESMA usilovat o konzultace s příslušnými zúčastněnými stranami, které mají konkrétní znalosti o konkrétních komoditách.

(22)

Nefinanční smluvní strany, které mění kolaterál za OTC derivátové smlouvy, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, by měly mít dostatek času na vyjednání a otestování mechanismů pro výměnu takového kolaterálu.

(23)

S cílem zabránit roztříštěnosti trhu a zajistit rovné podmínky, a s ohledem na skutečnost, že v některých jurisdikcích třetích zemí se na výměnu variační a počáteční marže u opcí na jednotlivé akciové tituly a opcí na akciové indexy nevztahují rovnocenné maržové požadavky, by mělo být zacházení s těmito produkty osvobozeno od požadavku na zavedení postupů řízení rizik, pokud jde o včasnou, přesnou a vhodně oddělenou výměnu kolaterálu, dokud nebude na mezinárodní úrovni existovat dostatečná konvergence v otázce, jak s těmito produkty zacházet. ESMA by měl ve spolupráci s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro bankovnictví) (EBA) zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (13) a Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) (EIOPA) zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (14) (dále společně jen „evropské orgány dohledu“) sledovat vývoj regulace v jurisdikcích třetích zemí a vývoj expozic protistran, na něž se vztahuje nařízení (EU) č. 648/2012, u opcí na jednotlivé akciové tituly a opcí na akciové indexy, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, a měl by o výsledcích svého sledování alespoň jednou za tři roky podat zprávu Komisi. Poté, co Komise tuto zprávu obdrží, měla by posoudit, zda mezinárodní vývoj dospěl k větší konvergenci, pokud jde o zacházení s opcemi na jednotlivé akciové tituly a opcemi na akciové indexy, a zda tato výjimka ohrožuje finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států. V takovém případě by měla být Komise zmocněna tuto výjimku týkající se zacházení s opcemi na jednotlivé akciové tituly a opcemi na akciové indexy zrušit. Tak bude možné zajistit, aby byly v Unii zavedeny vhodné požadavky na zmírnění úvěrového rizika protistrany v souvislosti s těmito smlouvami a zároveň nebyl vytvořen žádný prostor pro regulatorní arbitráž.

(24)

Za účelem splnění požadavků na počáteční marži stanovených v nařízení (EU) č. 648/2012 používá velký počet účastníků trhu Unie pro forma modely počátečních marží uplatňované v celém odvětví. Vzhledem k tomu, že jsou tyto modely uplatňovány v celém odvětví, není pravděpodobné, že budou významně upravovány podle preferencí jednotlivých uživatelů nebo na základě různých posouzení ze strany všech jednotlivých příslušných orgánů, které subjektům, nad nimiž vykonávají dohled, povolují používání těchto modelů. V praxi to znamená, že jelikož tentýž model používá velký počet protistran z Unie, je tudíž zapotřebí, aby jej validovala většina příslušných orgánů, což vede k problému s koordinací. Proto by měl být EBA pověřen úkolem jednat coby ústřední orgán, který bude tyto pro forma modely validovat. Jakožto ústřední orgán pro validaci by měl EBA validovat prvky a obecné aspekty těchto pro forma modelů, včetně jejich kalibrace, návrhu a pokrytí nástrojů, kategorií aktiv a rizikových faktorů. Na podporu své činnosti by měl EBA získávat zpětnou vazbu od příslušných orgánů, tj. ESMA a EIOPA, a měl by koordinovat jejich kolektivní stanoviska. Vzhledem k tomu, že by příslušné orgány byly i nadále odpovědné za povolování používání těchto pro forma modelů a za monitorování jejich uplatňování na úrovni subjektů, nad nimiž je vykonáván dohled, měl by jim být EBA nápomocen při procesech schvalování, pokud jde o obecné aspekty uplatňování těchto pro forma modelů. Kromě toho by měl EBA sloužit jako jednotné místo pro jednání s dotčeným odvětvím, aby tak pomáhal zajistit účinnější koordinaci Unie při navrhování těchto modelů. Příslušné orgány budou i nadále odpovědné za povolování používání těchto modelů a za monitorování jejich uplatňování na úrovni subjektů, nad nimiž je vykonáván dohled.

(25)

Centrální banky, veřejné orgány, které jsou pověřeny správou veřejného dluhu nebo do ní zasahují, a subjekty veřejného sektoru se mohou svobodně rozhodnout, zda k provedení clearingu svých derivátových smluv využijí clearingové služby ústředních protistran. Pokud se rozhodnou tyto služby využívat, budou vybízeny, aby v zásadě prováděly clearing prostřednictvím ústředních protistran z Unie, pokud jsou požadované produkty k dispozici. Vzhledem k tomu, že způsoby účasti těchto subjektů v ústředních protistranách se v jednotlivých členských státech liší, a vzhledem k rozdílným postupům, pokud jde o výpočet expozic těchto subjektů vůči ústředním protistranám z Unie a jejich příspěvek k finančním zdrojům těchto ústředních protistran, by byla žádoucí další harmonizace těchto aspektů prostřednictvím obecných pokynů ESMA.

(26)

EBA by měl ve spolupráci s ESMA a EIOPA vypracovat návrhy regulačních technických norem pro upřesnění postupů dohledu k zajištění počáteční a průběžné validace postupů řízení rizik. S cílem zajistit proporcionalitu by se měly postupy stanovené v těchto regulačních technických normách vztahovat pouze na finanční smluvní strany, které jsou nejaktivnější v oblasti OTC derivátů, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana.

(27)

S cílem zajistit konzistentní a jednotný přístup příslušných orgánů v celé Unii by měly mít povolené ústřední protistrany nebo právnické osoby usazené v Unii, které chtějí získat povolení k poskytování clearingových služeb a činností v oblasti finančních nástrojů podle nařízení (EU) č. 648/2012, možnost získat rovněž povolení k poskytování clearingových služeb a jiných činností souvisejících s nefinančními nástroji. Nařízení (EU) č. 648/2012 se vztahuje na ústřední protistrany jako na subjekty, a nikoli na zvláštní služby. Pokud ústřední protistrana provádí vedle clearingu finančních nástrojů i clearing nástrojů nefinančních, měl by být příslušný orgán této ústřední protistrany schopen zajistit, aby tato ústřední protistrana dodržovala nařízení (EU) č. 648/2012 pro všechny služby, které nabízí.

(28)

Ústřední protistrany z Unie čelí problémům při rozšiřování své nabídky produktů o clearingové služby a setkávají se s obtížemi při uvádění clearingových služeb pro nové produkty na trh. Vzhledem k těmto výzvám a obtížím a v souladu s cílem zvýšit atraktivitu clearingového systému Unie by měl proto být proces povolování ústředních protistran z Unie nebo rozšiřování jejich povolení zjednodušen a měl by zahrnovat konkrétní harmonogram, a zároveň by mělo být zajištěno odpovídající zapojení ESMA a kolegia dotčené ústřední protistrany z Unie. Zaprvé, s cílem předcházet významným a potenciálně neurčitým prodlevám by potvrzení o přijetí žádosti mělo být vydáno urychleně a příslušné orgány by pak měly posoudit úplnost žádosti o povolení. S cílem zajistit, aby právnické osoby usazené v Unii, které chtějí být povoleny jako ústřední protistrany, a ústřední protistrany z Unie, které chtějí rozšířit své povolení, předložily spolu se svými žádostmi všechny požadované dokumenty a informace, by měl ESMA vypracovat návrhy regulačních a prováděcích technických norem, které stanoví, které dokumenty mají být předloženy, jaké informace mají tyto dokumenty obsahovat a v jakém formátu mají být předloženy. Při přípravě návrhů regulačních technických norem by měl ESMA zohlednit stávající požadavky na dokumentaci a postupy podle nařízení (EU) č. 648/2012 a pokud možno zjednodušit jejich předkládání, aby se předešlo nadměrnému prodlužování doby uvádění na trh a zajistilo, aby informace, které má ústřední protistrana žádající o rozšíření povolení poskytnout, byly úměrné závažnosti změny, o kterou ústřední protistrana žádá, aniž by se celý proces stal nadměrně složitým, zatěžujícím a nepřiměřeným. Zadruhé, aby bylo zajištěno účinné a souběžné posuzování žádostí, měly by mít právnické osoby usazené v Unii, které chtějí být povoleny jako ústřední protistrany, a ústřední protistrany z Unie, které chtějí rozšířit své povolení, možnost předkládat všechny dokumenty prostřednictvím centrální databáze. Zatřetí, příslušný orgán ústřední protistrany by měl během lhůty pro posouzení koordinovat a předávat právnické osobě usazené v Unii, která chce být povolena jako ústřední protistrana, a ústřední protistraně z Unie, která chce rozšířit své povolení otázky položené příslušným orgánem, ESMA nebo kolegiem, což umožní zajistit rychlý, pružný a kooperativní proces komplexního přezkumu. S cílem předcházet duplicitě a zbytečným prodlevám by měly příslušný orgán ústřední protistrany, ESMA a kolegium rovněž současně vzájemně sdílet všechny otázky a následná vysvětlení.

(29)

V současné době panuje určitá nejistota o tom, kdy se na další službu nebo činnost vztahuje stávající povolení ústřední protistrany. Je nezbytné tuto nejistotu řešit a zajistit proporcionalitu, pokud navrhovaná další služba nebo činnost, na níž se stávající povolení ústřední protistrany nevztahuje, výrazně nezvyšuje rizika pro ústřední protistranu. V takovém případě by další služba nebo činnost neměly procházet úplným postupem posuzování, ale měl by se na ně namísto toho vztahovat zrychlený postup. Zrychlený postup by neměl vyžadovat samostatné stanovisko ESMA a kolegia, neboť takový požadavek by byl nepřiměřený, avšak ESMA a členové kolegia by měli příslušnému orgánu ústřední protistrany poskytnout podněty k posouzení toho, zda se na prodloužení povolení vztahuje zrychlený postup. S cílem zajistit sbližování dohledu by měl ESMA vypracovat návrhy regulačních technických norem, jimiž blíže určí podmínky uplatňování zrychleného postupu, jakož i postupu pro poskytování podnětů tohoto orgánu a kolegia.

(30)

S cílem zmírnit administrativní zátěž pro ústřední protistrany a příslušné orgány, aniž by došlo ke změně celkového rizikového profilu ústřední protistrany, by měly mít ústřední protistrany možnost rozšířit služby o rutinní změny bez povolení, pokud se ústřední protistrana domnívá, že navrhovaná další služba nebo činnost nebudou mít podstatný dopad na její rizikový profil, zejména pokud je tato nová clearingová služba nebo činnost velmi podobná službám, pro jejichž poskytování již bylo této ústřední protistraně vydáno povolení. Aby ústřední protistrany mohly tyto rutinní změny rychle provést, měly by být v souvislosti s těmito změnami osvobozeny od povolovacích postupů pro rozšíření činností a služeb. Pokud se ústřední protistrany rozhodnou toto osvobození využít, měly by o tom informovat příslušný orgán a ESMA. Příslušný orgán by měl provedené změny přezkoumat v rámci svého ročního přezkumu a hodnocení.

(31)

Za účelem zajištění jednotného fungování všech kolegií a dalšího posílení sbližování dohledu by kolegiu měli spolupředsedat příslušný vnitrostátní orgán a kterýkoli z nezávislých členů výboru pro dohled nad ústředními protistranami. Na podporu spolupráce mezi ESMA a příslušnými orgány by spolupředsedové měli společně rozhodovat o termínech konání schůzí kolegia a stanovovat jejich pořad jednání. Aby však bylo zajištěno jednotné rozhodování a aby v případě neshody mezi spolupředsedy i nadále nesl konečnou odpovědnost příslušný orgán ústřední protistrany, měl by konečné rozhodnutí v každém případě přijmout příslušný orgán, který by měl ESMA poskytnout odůvodněné vysvětlení svého rozhodnutí.

(32)

ESMA by měl být schopen účinněji přispívat k zajišťování bezpečnosti, spolehlivosti a konkurenceschopnosti ústředních protistran z Unie při poskytování jejich služeb v celé Unii. Proto by měl ESMA kromě pravomocí v oblasti dohledu, které jsou v současné době stanoveny v nařízení (EU) č. 648/2012, vydávat příslušnému orgánu ústřední protistrany stanovisko o odnětí povolení ústřední protistraně, s výjimkou případů, kdy je rozhodnutí vyžadováno urgentně, tedy v době kratší, než je lhůta poskytnutá ESMA k vydávání jeho stanovisek. ESMA by měl rovněž vydávat stanoviska k přezkumu a hodnocení, maržovým požadavkům a požadavkům na účast. Příslušné orgány by měly poskytnout vysvětlení k jakýmkoli podstatným odchylkám od stanovisek ESMA a ESMA by měl informovat svou radu orgánů dohledu, pokud se příslušný orgán neřídí nebo nehodlá řídit stanoviskem ESMA a plnit podmínky nebo doporučení v něm obsažená. Tyto informace by měly rovněž obsahovat důvody, které příslušný orgán uvedl pro nedodržení stanoviska ESMA nebo jakýchkoliv podmínek či doporučení v něm obsažených.

(33)

S cílem zajistit rychlé a účinné sdílení informací a dokumentace podle nařízení (EU) č. 648/2012, podpořit větší spolupráci mezi příslušnými orgány zapojenými do dohledu nad subjekty, na něž se uvedené nařízení vztahuje, a zjednodušit komunikaci mezi příslušnými orgány a subjekty, nad nimiž vykonávají dohled, v souvislosti s postupy podle uvedeného nařízení, by měl ESMA zřídit a udržovat elektronickou centrální databázi. K této centrální databázi by měly mít přístup všechny relevantní příslušné orgány a subjekty, pokud jde o informace, které potřebují k plnění svých úkolů a povinností. Podobně by subjekty, na něž se vztahují požadavky nařízení (EU) č. 648/2012, měly mít přístup k informacím a dokumentaci, které předložily, a k veškeré dokumentaci, která jim je adresována. Centrální databáze by měla být využívána ke sdílení co největšího množství informací a dokumentace, včetně alespoň informací a dokumentace týkajících se povolení, rozšiřování služeb a validace modelů.

(34)

Je nezbytné zajistit, aby ústřední protistrany průběžně dodržovaly nařízení (EU) č. 648/2012, zejména pokud jde o poskytování dalších clearingových služeb nebo činností povolených zrychleným postupem nebo osvobozených od povolení v důsledku uplatnění rutinních změn, jakož i provádění změn modelů po zrychleném postupu při validaci takové změny modelu, neboť v takových případech ESMA a kolegium nevydávají samostatná stanoviska. Přezkum prováděný příslušným orgánem dané ústřední protistrany alespoň jednou ročně by proto měl zohlednit zejména tyto další clearingové služby nebo činnosti a změny modelu. S cílem zajistit sbližování dohledu a koordinaci dohledu mezi příslušnými orgány a ESMA a aby ústřední protistrany z Unie byly bezpečné, spolehlivé a konkurenceschopné při poskytování svých služeb v celé Unii, měl by příslušný orgán alespoň jednou ročně předkládat svou zprávu týkající se přezkumu a hodnocení ústřední protistrany ESMA a kolegiu k vyjádření stanoviska. Stanovisko ESMA by mělo posoudit aspekty, na něž se zpráva příslušného orgánu vztahuje, včetně opatření navazujících na poskytování služeb nebo provádění činností ústřední protistranou, se zvláštním důrazem na zrychlené postupy a rutinní změny, jakož i na přeshraniční rizika, jimž by ústřední protistrana mohla být vystavena, a s ohledem na celkovou pozici ústřední protistrany jakožto poskytovatele clearingových služeb v Unii. Kontroly na místě hrají při plnění úkolů v oblasti dohledu klíčovou úlohu a poskytují příslušným orgánům neocenitelné informace. Jako takové by měly být prováděny nejméně jednou ročně a za účelem zajištění rychlé výměny informací, sdílení znalostí a účinné spolupráce mezi příslušnými orgány a ESMA by měl být ESMA informován o plánovaných i urgentních kontrolách na místě, měl by mít možnost požádat o účast na těchto kontrolách a dostávat veškeré relevantní informace týkající se těchto kontrol na místě, jakož i odůvodněné vysvětlení, pokud je mu povolení účasti odmítnuto. Vedle toho může ESMA za účelem dalšího posílení koordinace mezi ESMA a příslušnými orgány za určitých okolností a v souvislosti s přezkumem a hodnocením v rámci dohledu požádat o schůzku ad hoc s ústřední protistranou a dotčeným příslušným orgánem. Kolegium by mělo být o výsledku této schůzky informováno. S cílem posílit sdílení informací mezi příslušnými orgány a ESMA by měl mít ESMA rovněž možnost vyžádat si od příslušných orgánů informace, které potřebuje k plnění svých úkolů v souvislosti s přezkumem a hodnocením v rámci dohledu.

(35)

ESMA by měl mít k dispozici prostředky k identifikaci potenciálních rizik pro finanční stabilitu Unie. ESMA by proto měl ve spolupráci s ESRB, EBA, EIOPA a Evropskou centrální bankou (ECB) v rámci úkolů týkajících se obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi v rámci jednotného mechanismu dohledu, které mu byly svěřeny v souladu s nařízením Rady (EU) č. 1024/2013 (15), identifikovat vzájemné vazby a závislosti mezi jednotlivými ústředními protistranami a právnickými osobami včetně, v co nejvyšší míře, sdílených členů clearingového systému, klientů a nepřímých klientů, sdílených významných poskytovatelů služeb, sdílených významných poskytovatelů likvidity, ujednání o vzájemném zajištění, křížových ujednání pro případ neplnění závazku a vzájemného započtení ústředních protistran, dohod o vzájemných zárukách a převodů rizik a obchodních ujednání „back-to-back“.

(36)

Centrální banky, které emitují měny Unie používané u finančních nástrojů, jejichž clearing provádí povolené ústřední protistrany, a které požádaly o členství ve výboru pro dohled nad ústředními protistranami, jsou členy výboru pro dohled nad ústředními protistranami, avšak nemají hlasovací právo. Účastní se jeho zasedání pro ústřední protistrany z Unie pouze v souvislosti s diskusemi o celounijních posouzeních odolnosti ústředních protistran z Unie vůči nepříznivému vývoji na trhu a relevantnímu vývoji na trhu. Na rozdíl od svého zapojení do dohledu nad ústředními protistranami ze třetích zemí se tak centrální banky emise dostatečně nepodílejí na otázkách dohledu nad ústředními protistranami z Unie, které mají přímý význam pro provádění měnové politiky a bezproblémové fungování platebních systémů, což vede k nedostatečnému zohlednění přeshraničních rizik. Je proto vhodné, aby se tyto centrální banky emise mohly účastnit všech zasedání výboru pro dohled nad ústředními protistranami, která jsou svolána pro ústřední protistrany z Unie, jako členové bez hlasovacího práva.

(37)

S cílem zvýšit schopnost orgánů Unie mít k dispozici komplexní přehled o vývoji trhu relevantním pro clearing v Unii, sledovat provádění některých požadavků nařízení (EU) č. 648/2012 týkajících se clearingu a společně projednávat potenciální rizika vyplývající ze vzájemné propojenosti různých finančních subjektů a další otázky související s finanční stabilitou je nezbytné zřídit meziodvětvový mechanismus sledování, který by sdružoval příslušné orgány Unie zapojené do dohledu nad ústředními protistranami z Unie, členy clearingového systému a klienty (mechanismus společného sledování). Tento mechanismus společného sledování by měl řídit a předsedat mu ESMA jakožto orgán, který se podílí na dohledu nad ústředními protistranami z Unie a na dohledu nad systémově významnými ústředními protistranami ze třetích zemí. Dalšími účastníky by měli být zástupci Komise, EBA, EIOPA, ESRB, centrálních bank, které emitují měny, v nichž jsou vedeny smlouvy patřící ke clearingovým službám podstatného systémového významu, vnitrostátní příslušné orgány a ECB v rámci úkolů týkajících se obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi v rámci jednotného mechanismu dohledu, který jí byl svěřen v souladu s nařízením (EU) č. 1024/2013.

(38)

ESMA by měl za účelem poskytování informací pro budoucí politická rozhodnutí ve spolupráci s ostatními účastníky společného mechanismu sledování předkládat Evropskému parlamentu, Radě a Komisi výroční zprávu o výsledcích své činnosti. ESMA může zahájit postup pro porušení práva Unie podle nařízení (EU) č. 1095/2010, pokud se na základě informací obdržených v rámci mechanismu společného sledování a po diskusích, které v rámci tohoto mechanismu proběhly, domnívá, že příslušné orgány nezajišťují, aby členové clearingového systému a klienti dodržovali požadavek na clearing alespoň určitý počet identifikovaných smluv na účtech u ústředních protistran z Unie, nebo pokud ESMA zjistí riziko pro finanční stabilitu Unie v důsledku údajného porušení nebo neuplatnění práva Unie. Před zahájením takového postupu pro porušení práva Unie může ESMA vydat obecné pokyny a doporučení podle článku 16 nařízení (EU) č. 1095/2010. Pokud se ESMA na základě informací obdržených v rámci mechanismu společného sledování a v návaznosti na diskuse, které v rámci tohoto mechanismu proběhly, domnívá, že splnění požadavku na clearing alespoň určitého počtu identifikovaných smluv na účtech u ústředních protistran z Unie nezajišťuje účinné snížení nadměrné expozice členů clearingového systému Unie a klientů vůči ústředním protistranám tier 2, měl by příslušný akt Komise v přenesené pravomoci přezkoumat a navrhnout jeho změnu s dalším upřesněním tohoto požadavku, a v případě potřeby navrhnout stanovení vhodného adaptačního období.

(39)

Otřesy na trhu v roce 2020 v důsledku pandemie COVID-19 a vysoké ceny na velkoobchodních trzích s energií v roce 2022 po nevyprovokované a neodůvodněné útočné válce Ruska vůči Ukrajině ukázaly, že ačkoli je nezbytné, aby příslušné orgány spolupracovaly a vyměňovaly si informace s cílem řešit následná rizika při výskytu událostí s přeshraničními dopady, nemá ESMA dosud k dispozici potřebné nástroje k zajištění takové koordinace a jednotného přístupu na úrovni Unie. ESMA by proto měl být zmocněn jednat v naléhavé situaci v jedné nebo více ústředních protistranách, které mají nebo by pravděpodobně mohly mít destabilizující účinky na přeshraniční trhy. V takovýchto naléhavých situacích by měla být ESMA svěřena koordinační úloha mezi příslušnými orgány, kolegii a orgány příslušnými k řešení krize s cílem dosáhnout koordinované reakce. ESMA by měl mít možnost svolávat zasedání výboru pro dohled nad ústředními protistranami, a to buď z vlastního podnětu, nebo na požádání, případně v rozšířeném složení, za účelem účinné koordinace reakcí příslušných orgánů v naléhavých situacích. ESMA by měl mít rovněž možnost vyžádat si informace od příslušných orgánů, pokud je to nezbytné k tomu, aby ESMA mohl v těchto situacích plnit svou funkci koordinace a aby mohl vydávat doporučení pro příslušný orgán, a pokud příslušný orgán neposkytne odpovědi v přiměřené lhůtě, měl by mít ESMA možnost požadovat tyto informace přímo od ústřední protistrany nebo účastníků trhu. Úlohou ESMA v naléhavých situacích by neměla být dotčena konečná odpovědnost příslušného orgánu ústřední protistrany za přijímání rozhodnutí v oblasti dohledu ve vztahu k ústřední protistraně, nad níž vykonává dohled, včetně mimořádných opatření. Je rovněž nezbytné, aby členové kolegia mohli informace, které obdrží v naléhavé situaci, předávat veřejným orgánům, včetně ministerstev odpovědných za finanční stabilitu jejich trhů.

(40)

Za účelem snížení zátěže ústředních protistran a ESMA by mělo být vyjasněno, že pokud ESMA provádí přezkum uznání ústřední protistrany ze třetí země, neměla by být tato ústřední protistrana ze třetí země povinna podávat novou žádost o uznání. Měla by však ESMA poskytnout veškeré informace nezbytné pro tento přezkum. Přezkum uznání ústřední protistrany ze třetí země, který provádí ESMA, by proto neměl být považován za nové uznání této ústřední protistrany ze třetí země.

(41)

Komise by měla mít při přijímání rozhodnutí o rovnocennosti možnost upustit od požadavku, aby tato třetí země měla účinný rovnocenný systém pro uznávání ústředních protistran ze třetích zemí. Při zvažování toho, zda by takový přístup byl přiměřený, by Komise mohla zohlednit celou řadu různých faktorů včetně souladu se zásadami pro infrastruktury finančního trhu zveřejněnými Výborem pro platební styk a tržní infrastrukturu a Mezinárodní organizací komisí pro cenné papíry, velikosti ústředních protistran ze třetích zemí usazených v dané jurisdikci a v případě, že má tuto informaci k dispozici, i předpokládané činnosti členů clearingového systému a obchodních systémů usazených v Unii v těchto ústředních protistranách ze třetích zemí.

(42)

S cílem zajistit, aby ujednání o spolupráci mezi ESMA a relevantními příslušnými orgány třetích zemí byla přiměřená, by měla tato ujednání zohledňovat řadu různých aspektů, včetně kategorizace ústředních protistran ze třetích zemí jako ústředních protistran tier 1 nebo tier 2, specifických rysů rozsahu služeb, které jsou nebo mají být v Unii poskytovány, zda tyto služby představují specifická rizika pro Unii nebo pro jeden či více jejích členských států, jakož i to, zda ústřední protistrany ze třetích zemí dodržují mezinárodní standardy. Ujednání o spolupráci mezi ESMA a relevantními příslušnými orgány třetích zemí by proto měla odrážet míru rizika, které ústřední protistrany usazené ve třetí zemi potenciálně představují pro finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států.

(43)

ESMA by proto měl svá ujednání o spolupráci přizpůsobit jednotlivým jurisdikcím třetích zemí na základě ústředních protistran usazených v dané jurisdikci. Zejména ústřední protistrany tier 1 pokrývají širokou škálu profilů ústředních protistran, a proto by měl ESMA zajistit, aby ujednání o spolupráci byla přiměřená ústředním protistranám usazeným v jednotlivých jurisdikcích třetích zemí. Konkrétně by měl ESMA zohlednit mimo jiné likviditu dotčených trhů, míru, v níž jsou činnosti clearingu ústředních protistran vedeny v eurech nebo v jiných měnách Unie, a rozsah, v jakém subjekty z Unie využívají služeb těchto ústředních protistran. Vzhledem k tomu, že převážná většina ústředních protistran tier 1 poskytuje clearingové služby členům clearingového systému a obchodním systémům usazeným v Unii jen v omezené míře a mohla by provádět clearing produktů, které nespadají do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 648/2012, měl by být rozsah posouzení a informací, které má ESMA požadovat, ve všech těchto jurisdikcích rovněž omezený. Účelem omezení žádostí o informace pro ústřední protistrany tier 1 by měl ESMA v zásadě každoročně požadovat předem vymezený rozsah informací. Pokud jsou rizika u dané ústřední protistrany tier 1 nebo jurisdikce potenciálně vyšší, byly by odůvodněné dodatečné žádosti, a to alespoň se čtvrtletní frekvencí a se širším rozsahem požadovaných informací. Ujednání o spolupráci by měla být přizpůsobena tak, aby odrážela tuto diferenciaci v rizikovém profilu různých ústředních protistran tier 1, a měla by obsahovat ustanovení, která zajistí vhodný rámec pro výměnu informací. Neměla by však být požadována úprava žádných ujednání o spolupráci platných v době vstupu tohoto nařízení v platnost, pokud o to nepožádají relevantní orgány třetích zemí.

(44)

Je-li ústřední protistrana uznána jako ústřední protistrana tier 2 podle čl. 25 odst. 2b nařízení (EU) č. 648/2012, měla by ujednání o spolupráci mezi ESMA a relevantními orgány třetích zemí zahrnovat výměnu informací v širším rozsahu a s větší četností vzhledem k tomu, že předmětné ústřední protistrany mají systémový význam pro Unii nebo pro jeden či více jejích členských států. V takovém případě by ujednání o spolupráci měla zahrnovat rovněž postupy k zajištění dohledu nad takovou ústřední protistranou tier 2 podle článku 25 uvedeného nařízení. ESMA by měl zajistit, že bude schopen získat veškeré informace nezbytné k plnění svých povinností podle nařízení (EU) č. 648/2012 včetně informací nezbytných k zajištění souladu s čl. 25 odst. 2b uvedeného nařízení a k zajištění sdílení informací v případě, že ústřední protistraně bude částečně nebo zcela přiznán srovnatelný soulad. Aby mohl ESMA vykonávat plný a účinný dohled nad ústředními protistranami tier 2, je třeba vyjasnit, že mu tyto ústřední protistrany mají pravidelně poskytovat informace.

(45)

ESMA by měl v případě, že je přiznán srovnatelný soulad, rovněž pravidelně posuzovat nepřetržitý soulad ústředních protistran tier 2 s podmínkami pro jejich uznání prostřednictvím srovnatelného souladu tím, že bude monitorovat soulad ústředních protistran s požadavky stanovenými v článku 16 a v hlavách IV a V nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1304 (16). Při provádění tohoto posouzení by ESMA kromě toho, že obdrží příslušné informace a potvrzení od ústředních protistran tier 2, měl rovněž spolupracovat s orgánem třetí země a dohodnout se s ním na administrativních postupech s cílem zajistit, aby měl ESMA příslušné informace ke sledování toho, že jsou plněny podmínky srovnatelného souladu, a v co nejvyšší míře snížit administrativní a regulační zátěž pro tyto ústřední protistrany tier 2.

(46)

S cílem zajistit, aby byl ESMA informován rovněž o tom, jak je určitá ústřední protistrana tier 2 připravena na finanční problémy a jak je schopna je zmírňovat a zotavit se z nich, by měla ujednání o spolupráci zahrnovat právo ESMA být konzultován při přípravě a posuzování ozdravných plánů a při přípravě plánů řešení krize, jakož i právo ESMA být informován v případě, že ústřední protistrana tier 2 vypracuje ozdravný plán nebo v případě, že orgán třetí země vypracuje plány řešení krize. ESMA by měl být informován rovněž o aspektech významných pro finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států a o tom, jak by mohlo provedení takovýchto ozdravných plánů nebo plánů řešení krize podstatně ovlivnit jednotlivé členy clearingového systému a pokud jsou známi, pak i klienty a nepřímé klienty. Ujednání o spolupráci by měla rovněž specifikovat, že ESMA by měl být informován, pokud ústřední protistrana tier 2 hodlá aktivovat svůj ozdravný plán nebo pokud orgány třetí země zjistily, že existují náznaky vznikající krizové situace, která by mohla ovlivnit činnost dané ústřední protistrany, její schopnost poskytovat clearingové služby, nebo pokud orgány třetích zemí předpokládají, že v blízké budoucnosti přijmou opatření k řešení krize.

(47)

ESMA by měl mít možnost zrušit uznání ústřední protistrany ze třetí země, pokud tato ústřední protistrana ze třetí země závažně a systematicky porušuje některý z platných požadavků stanovených v nařízení (EU) č. 648/2012, včetně předložení informací týkajících se uznání této ústřední protistrany ze třetí země ESMA, placení poplatků ESMA nebo odpovědi na žádost ESMA o informace, které mu umožňují plnit povinnosti ve vztahu k ústředním protistranám ze třetích zemí, a v přiměřeně stanovené lhůtě nepřijala nápravná opatření požadovaná ESMA.

(48)

Za účelem zmírnění možných rizik pro finanční stabilitu Unie by ústřední protistrany a clearingová střediska neměly mít možnost být členy clearingového systému jiných ústředních protistran a ústřední protistrany by neměly mít možnost přijímat jiné ústřední protistrany nebo clearingová střediska za členy clearingového systému nebo nepřímé členy clearingového systému. Účastníci trhu, kteří v současné době působí v rámci těchto ujednání, by měli mít povinnost nalézt jiné způsoby, jak provádět centrální clearing. Tento zákaz by neměl mít dopad na dohody o interoperabilitě, které jsou upraveny podle hlavy V nařízení (EU) č. 648/2012, a na dohody uzavřené za účelem toho, aby ústřední protistrana prováděla svou investiční politiku v souladu s uvedeným nařízením, jako je sponzorované členství nebo přímý přístup k repo trhům podléhajícím clearingu mezi ústředními protistranami. S cílem poskytnout dostatek času na přizpůsobení, měly by být stávající dohody do dvou let od vstupu tohoto nařízení v platnost postupně ukončeny. Účastníci trhu a orgány by měli prozkoumat různá řešení, včetně uzavírání dohod o interoperabilitě.

(49)

Nařízení (EU) č. 648/2012 by se mělo kromě nástrojů peněžního trhu a převoditelných cenných papírů ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (17) vztahovat na dohody o interoperabilitě pro všechny druhy finančních a nefinančních nástrojů, jako jsou derivátové smlouvy. ESMA by proto měl po konzultaci s členy ESCB a ESRB vypracovat návrhy regulačních technických norem k zajištění konzistentního, účinného a účelného posuzování dohod o interoperabilitě.

(50)

S cílem zajistit, aby rámec dohledu nad ústředními protistranami z Unie vedl k bezpečným a odolným ústředním protistranám a byl založen na spolupráci mezi příslušným orgánem ústřední protistrany a ESMA by měly být výsledky nezávislých auditů sděleny radě ústřední protistrany a měly by být rovněž zpřístupněny ESMA a příslušnému orgánu ústřední protistrany. ESMA i příslušný orgán ústřední protistrany by navíc měly mít možnost požádat o to, aby se mohly zúčastnit zasedání výboru ústřední protistrany pro rizika bez práva hlasovat a být řádně informovány o činnostech a rozhodnutích dotčeného výboru pro rizika. ESMA by měl rovněž ihned obdržet veškerá rozhodnutí, jimiž se rada ústřední protistrany rozhodne neřídit se radou výboru pro rizika, a vysvětlení těchto rozhodnutí ústřední protistranou.

(51)

Nedávné události, které vyvolaly extrémní volatilitu na komoditních trzích, jsou důkazem skutečnosti, že nefinanční smluvní strany nemají stejný přístup k likviditě jako finanční smluvní strany. Nefinančním smluvním stranám by proto mělo být povoleno nabízet klientské clearingové služby pouze nefinančním smluvním stranám, které patří do stejné skupiny. Pokud ústřední protistrana přijala nebo má v úmyslu přijmout nefinanční smluvní strany za členy clearingového systému, měla by zajistit, aby nefinanční smluvní strany byly schopny prokázat, že mohou splnit maržové požadavky a poskytnout příspěvky do fondů pro riziko selhání, a to i za krizových podmínek. Vzhledem k tomu, že na nefinanční smluvní strany se nevztahují stejné obezřetnostní požadavky a záruky ochrany likvidity jako na finanční smluvní strany, měly by příslušné orgány ústředních protistran, které je přijímají za členy clearingového systému, sledovat přímý přístup nefinančních smluvních stran k ústředním protistranám. Příslušný orgán ústřední protistrany by měl ESMA a kolegiu pravidelně podávat zprávy o produktech zúčtovaných nefinančními smluvními stranami, celkové expozici a veškerých zjištěných rizicích. Cílem tohoto nařízení není omezit možnost nefinančních smluvních stran stát se s dostatečnou obezřetností přímými členy clearingového systému ústřední protistrany.

(52)

Aby bylo zajištěno, že klienti a nepřímí klienti budou mít lepší viditelnost a předvídatelnost výzev k dodatkové úhradě marže, a budou tak dále rozvíjet své strategie řízení likvidity, měli by členové clearingového systému a klienti poskytující clearingové služby zajistit ve vztahu ke svým klientům transparentnost. Vzhledem k tomu, že poskytují clearingové služby, a vzhledem ke svým odborným zkušenostem s centrálním clearingem a řízením likvidity mají členové clearingového systému nejlepší předpoklady k tomu, aby klientům jasným a transparentním způsobem sdělili, jak fungují modely marží, a to i v zátěžových podmínkách, a jaké důsledky mohou mít tyto události na marže, o jejichž složení jsou klienti požádáni, včetně případných dalších marží, které mohou sami členové clearingového systému od svých klientů požadovat. Lepší pochopení modelů marží může zlepšit schopnost klientů přiměřeně předvídat výzvy k dodatkové úhradě marží a připravit se na žádosti o kolaterál, zejména v případě zátěžových událostí. Aby bylo zajištěno, že členové clearingového systému budou schopni svým klientům účinně poskytovat požadovanou úroveň transparentnosti výzev k dodatkové úhradě marží a modelů marží ústředních protistran, měly by jim ústřední protistrany rovněž poskytovat potřebné informace. ESMA by měl po konzultaci s EBA a ESCB blíže určit rozsah a formát výměny informací mezi ústředními protistranami a členy clearingového systému a mezi členy clearingového systému a jejich klienty.

(53)

Aby bylo zajištěno, že modely marží odrážejí stávající podmínky na trhu, měly by ústřední protistrany revidovat úroveň svých marží nejen pravidelně, ale i průběžně, se zohledněním případných potenciálně procyklických účinků těchto revizí. Při vyzývání k dodatkové úhradě marží a jejich realizaci v průběhu dne by ústřední protistrany měly dále zvážit potenciální dopad svých realizací a plateb marží v průběhu dne na likvidní pozice svých účastníků.

(54)

Pro zajištění přesného vymezení rizika likvidity by měla být skupina subjektů, jejichž selhání by ústřední protistrana měla při určování tohoto rizika zohlednit, rozšířena tak, aby zahrnovala nejen riziko likvidity vzniklé selháním členů clearingového systému, ale také poskytovatelů likvidity, s výjimkou centrálních bank.

(55)

Pro usnadnění přístupu ke clearingu nefinančním subjektům, které nedrží dostatečné množství vysoce likvidních aktiv, zejména energetickým společnostem, za podmínek, které stanoví ESMA, a pro zajištění toho, že ústřední protistrana tyto podmínky zohlední při výpočtu své celkové expozice vůči bance, která je zároveň členem clearingového systému, by měly být za způsobilý kolaterál považovány záruky veřejných bank a záruky komerčních bank. Při stanovení podmínek, za jakých mohou být tyto záruky bank přijaty jako kolaterál, by měl ESMA ústřední protistraně umožnit, aby rozhodla o úrovni zajištění těchto záruk na základě svého posouzení rizika, včetně možnosti, aby tyto záruky bank nebyly zajištěny, s výhradou příslušných limitů koncentrace, požadavků na úvěrovou kvalitu a přísných požadavků na riziko pozitivní korelace. Navíc by mělo být stanoveno, že jako kolaterál jsou způsobilé i veřejné záruky vzhledem k nízkému profilu svého úvěrového rizika. A konečně pak by ústřední protistrany měly při revizi úrovně snížení hodnoty uplatňované na aktiva, která přijímají jako kolaterál, zohlednit veškeré možné procyklické účinky těchto revizí.

(56)

S cílem usnadnit převod pozic klienta v případě selhání člena clearingového systému by měl mít člen clearingového systému, který takové pozice obdrží, čas na splnění určitých požadavků, které vyplývají z poskytování clearingových služeb klientům. Zejména a vzhledem k tomu, že k převodu pozic klienta dochází za mimořádných okolností a během krátkého období, by přijímající člen clearingového systému měl mít tři měsíce na to, aby provedl a dokončil své postupy náležité péče s cílem zajistit soulad s požadavky v oblasti boje proti praní peněz podle práva Unie. Kromě toho a v případě potřeby by přijímající člen clearingového systému měl splnit kapitálové požadavky na expozice členů clearingového systému vůči klientům podle nařízení (EU) č. 575/2013 ve lhůtě dohodnuté s jeho příslušným orgánem nepřekračující tři měsíce. Toto dohodnuté období by mělo být zahájeno dnem převodu pozic klienta z člena clearingového systému, který selhal, na přijímajícího člena clearingového systému.

(57)

Pokud jde o validaci změn modelů a parametrů ústředních protistran, měly by být zavedeny změny za účelem zjednodušení procesu s cílem posílit schopnosti ústředních protistran rychle reagovat na vývoj na trhu, který může vyžadovat změny jejich rizikových modelů a parametrů. Aby bylo zajištěno sbližování dohledu, mělo by nařízení (EU) č. 648/2012 stanovit podmínky, které je třeba vzít v úvahu při posuzování toho, zda je daná změna významná, a ESMA se žádá, aby v úzké spolupráci s ESCB tyto podmínky dále upřesnil stanovením kvantitativních prahových hodnot a konkrétních prvků, které je třeba vzít v úvahu. ESMA by měl zejména specifikovat kritéria pro změny, které by měly být považovány za významné, včetně toho, které strukturální prvky modelů rizik by měly být zahrnuty do rozsahu změn, které jsou považovány za významné. Tyto strukturální prvky modelů rizik by měly zahrnovat například nástroje proti procykličnosti zavedené ústředními protistranami. Všechny významné změny by měly být před přijetím plně validovány. Pokud ústřední protistrana uplatňuje a používá dříve validovaný model nebo v něm provádí pouze drobné změny, jako je úprava parametrů ve schváleném rozmezí, které je součástí validovaného modelu, z důvodu vnějších faktorů, jako jsou změny cen na trhu, nemělo by to být považováno za změnu modelu, a model proto není třeba validovat.

(58)

Nevýznamné změny modelů a parametrů, které nezvyšují rizika pro ústřední protistranu Unie, by mělo být možné rychle schválit. V souladu s cílem, kterým je mít v Unii bezpečné a odolné ústřední protistrany a zároveň vybudovat moderní a konkurenceschopný clearingový ekosystém Unie schopný přilákat podniky, by proto měl být zaveden zrychlený postup pro nevýznamné změny modelů a parametrů, aby se omezily problémy a nejistota, které v postupu validace těchto změn orgánem dohledu v současné době existují. Pokud se jedná o nevýznamnou změnu, měl by se použít zrychlený postup validace. Cílem tohoto postupu je usnadnit schopnost ústředních protistran rychle reagovat na vývoj na trhu, který může vyžadovat změny jejich rizikových modelů a parametrů. Postup validace těchto změn rizikových modelů a parametrů by proto měl být zjednodušen.

(59)

Nařízení (EU) č. 648/2012 by mělo být přezkoumáno nejpozději do pěti let od vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost s cílem poskytnout dostatek času na uplatnění změn zavedených tímto pozměňujícím nařízením. Ačkoliv by měl být proveden přezkum nařízení (EU) č. 648/2012 jako celku, měl by se zaměřit na účinnost a účelnost uvedeného nařízení při plnění jeho cílů, zlepšování účinnosti a bezpečnosti clearingových trhů Unie a zachování finanční stability Unie. Přezkum by měl rovněž zohlednit atraktivitu ústředních protistran z Unie, dopad tohoto pozměňujícího nařízení na podporu clearingu v Unii a to, do jaké míry znamená posílené posuzování a řízení přeshraničních rizik přínos pro Unii.

(60)

Aby byl zajištěn soulad mezi nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131 (18) a nařízením (EU) č. 648/2012 a aby byla zachována integrita a stabilita vnitřního trhu, je nezbytné v nařízení (EU) 2017/1131 stanovit jednotný soubor pravidel pro řešení rizika selhání protistrany při obchodech s finančními deriváty prováděnými fondy peněžního trhu, pokud clearing těchto obchodů provedla povolená nebo uznaná ústřední protistrana. Vzhledem k tomu, že ujednání o centrálním clearingu zmírňují riziko selhání protistrany, které je finančním derivátovým smlouvám vlastní, je při určování použitelných limitů rizika selhání protistrany nutno zohlednit to, zda centrální clearing derivátu provádí povolená nebo uznaná ústřední protistrana. Pro účely regulace a harmonizace je rovněž nezbytné zrušit limity rizika selhání protistrany pouze v případě, že smluvní strany využívají k poskytování clearingových služeb členům clearingového systému a jejich klientům povolené nebo uznané ústřední protistrany.

(61)

Aby byla zajištěna důsledná harmonizace pravidel zavedených tímto nařízením, měly by být vypracovány technické normy. Komise měla být zmocněna přijímat regulační technické normy vypracované ESMA, pokud jde o bližší určení: hodnoty clearingových prahů použitelných pro celkové pozice; prvků a požadavků na provádění poobchodních služeb ke snížení rizik a pro poskytovatele poobchodních služeb ke snížení rizik; provozních kritérií a kritérií reprezentativnosti pro požadavek na aktivní účet; podrobností o příslušném podávání zpráv; druhů poplatků a jiných nákladů, které by měly být klientům sděleny při poskytování clearingových služeb; obsahu informací, které mají být oznamovány, a míry podrobnosti těchto informací pro ústřední protistrany ze třetích zemí uznané podle nařízení (EU) č. 648/2012; podrobností a obsahu informací, které mají poskytovat ústřední protistrany usazené v Unii; rozsahu a podrobností podávání zpráv členy clearingového systému z Unie a klienty jejich příslušným orgánům o jejich clearingové činnosti u ústředních protistran ze třetích zemí při současném poskytnutí mechanismů, které povedou k zahájení přezkumu hodnot clearingových prahů po významných cenových výkyvech v podkladové kategorii OTC derivátů s cílem přezkoumat rovněž rozsah výjimky pro zajištění a prahů pro uplatnění povinnosti clearingu; systematických zjevných chyb v podávání zpráv; dokumentů a informací, které musí ústřední protistrany předložit při žádosti o povolení nebo rozšíření povolení; druhu rozšíření, které by nemělo podstatný dopad na rizikový profil ústřední protistrany, a četnosti oznamování využití výjimky; podmínek pro určení toho, zda se použije zrychlený postup pro rozšíření povolení, a postupu pro vyžádání informací od ESMA a kolegia; prvků, které je třeba zohlednit při stanovení kritérií účastenství pro ústřední protistranu a při posuzování schopnosti nefinančních smluvních stran splnit příslušné požadavky; požadavků na transparentnost; požadavků na zajištění; aspektů validace modelu a požadavků, aby ústřední protistrany odpovídajícím způsobem řídily rizika vyplývající z dohod o interoperabilitě. Komise by měla tyto regulační technické normy přijímat prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

(62)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění tohoto nařízení by Komise měla být zmocněna rovněž k přijímání prováděcích technických norem vypracovaných ESMA, pokud jde o formát podávání zpráv členy clearingového systému z Unie a klienty jejich příslušným orgánům o jejich clearingové činnosti u ústředních protistran ze třetích zemí uznaných podle nařízení (EU) č. 648/2012, datové standardy a formáty pro oznamování informací ústředních protistran z Unie ESMA, formát požadovaných dokumentů pro žádosti o povolení, rozšíření povolení a validaci změn modelů a parametrů. Komise by měla tyto prováděcí technické normy přijímat prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 Smlouvy o fungování EU a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

(63)

K zajištění dosažení cílů tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (19). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(64)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zvýšit bezpečnost a efektivnost ústředních protistran z Unie zvýšením jejich atraktivity, podporou clearingu v Unii a posílením přeshraničního posuzování rizik, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být z důvodu rozsahu a účinků opatření lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(65)

Nařízení (EU) č. 648/2012, (EU) č. 575/2013 a (EU) 2017/1131 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

1)

V článku 1 se zrušuje odstavec 3.

2)

Článek 3 se nahrazuje tímto:

(*1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19)."

(*2)  Nařízení komise (ES) č. 1569/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se zavádí mechanismus pro určení rovnocennosti účetních standardů používaných emitenty cenných papírů ze třetích zemí v souladu se směrnicemi Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES a 2004/109/ES (Úř. věst. L 340, 22.12.2007, s. 66)."

(*3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1624… ze dne 31. května 2024… o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu (Úř. věst. L, 2024/1624, 19.6.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1624/oj).“ "

3)

V čl. 4 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Povinnost provádět clearing všech OTC derivátových smluv se nevztahuje na smlouvy uzavřené v situacích uvedených v prvním pododstavci písm. a) bodě iv) mezi finanční smluvní stranou, která splňuje podmínky stanovené v čl. 4a odst. 1 druhém pododstavci, nebo nefinanční smluvní stranou, která splňuje podmínky stanovené v čl. 10 odst. 1 druhém pododstavci, na straně jedné, a na straně druhé složkou penzijního systému, která je usazena ve třetí zemi a která působí na vnitrostátním základě, za podmínky, že je povolena, podléhá dohledu a je uznána podle vnitrostátního práva, jejím primárním účelem je zabezpečovat dávky v důchodu a je podle tohoto vnitrostátního práva osvobozena od povinnosti clearingu.“

4)

Článek 4a se nahrazuje tímto:

5)

Vkládá se nový článek, který zní:

6)

V čl. 6 odst. 2 se doplňuje nové písmeno, které zní:

7)

Vkládají se nové články, které znějí:

8)

Článek 9 se mění takto:

9)

Článek 10 se mění takto:

10)

Článek 11 se mění takto:

11)

Článek 12 se mění takto:

12)

Článek 13 se nahrazuje tímto:

13)

Článek 14 se mění takto:

14)

Článek 15 se mění takto:

15)

Vkládá se nový článek, který zní:

16)

Článek 17 se mění takto:

17)

Vkládají se nové články, které znějí:

18)

Článek 18 se mění takto:

19)

Článek 19 se mění takto:

20)

Článek 20 se nahrazuje tímto:

21)

V článku 21 se odstavce 1 až 4 nahrazují tímto:

22)

Článek 23a se nahrazuje tímto:

23)

Vkládá se nový článek, který zní:

24)

Článek 24 se nahrazuje tímto:

(*4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1).“ "

25)

Článek 24a se mění takto:

26)

V článku 24b se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

27)

Článek 25 se mění takto:

28)

V článku 25a se odstavec 2 nahrazuje tímto:

29)

V čl. 25b odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„ESMA vyžaduje od každé ústřední protistrany tier 2 všechny tyto údaje:

30)

V článku 25f se odstavec 1 nahrazuje tímto:

31)

Článek 25o se nahrazuje tímto:

32)

Článek 25p se mění takto:

33)

Článek 26 se mění takto:

34)

V odstavci 27 se vkládá nový pododstavec, který zní:

35)

Článek 28 se mění takto:

36)

Článek 30 se nahrazuje tímto:

37)

Článek 31 se mění takto:

38)

V čl. 32 odst. 1 se čtvrtý pododstavec nahrazuje tímto:

„Posouzení příslušného orgánu týkající se oznámení stanoveného v čl. 31 odst. 2 a informací uvedených v čl. 31 odst. 3 podléhají stanovisku kolegia uvedeného v článku 18 podle článku 19 a stanovisku ESMA podle čl. 24a odst. 7 prvního pododstavce písm. bc) vydanému postupem podle článku 17b.“

39)

Článek 35 se mění takto:

40)

Článek 37 se mění takto:

41)

Článek 38 se nahrazuje tímto:

42)

V článku 40 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Aniž je dotčen čl. 1 odst. 4 a 5 a s cílem usnadnit centrální clearing subjekty veřejného sektoru, ESMA do 25. června 2026 vydá v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010 obecné pokyny, v nichž upřesní, jakou metodu mají používat ústřední protistrany povolené podle článku 14 pro výpočet expozic a případných příspěvků subjektů veřejného sektoru účastnících se těchto ústředních protistran do finančních zdrojů ústředních protistran, přičemž náležitě zohlední mandát subjektů veřejného sektoru.“

43)

V článku 41 se odstavce 1, 2 a 3 nahrazují tímto:

44)

V čl. 44 odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Ústřední protistrana každodenně provádí výpočet, kolik likvidity bude potenciálně potřebovat. Zohlední riziko likvidity spojené se selháním alespoň dvou subjektů, vůči kterým má největší expozice a jež jsou členy clearingového systému nebo poskytovateli likvidity, s vyloučením centrálních bank.“

45)

Článek 46 se mění takto:

46)

Článek 48 se mění takto:

47)

Článek 49 se mění takto:

48)

Vkládá se nový článek, který zní:

49)

Článek 54 se mění takto:

50)

V čl. 81 odst. 3 prvním pododstavci se doplňuje nové písmeno, které zní:

51)

Článek 82 se mění takto:

52)

Článek 85 se mění takto:

53)

V článku 89 se doplňují nové odstavce, které znějí:

54)

Článek 90 se nahrazuje tímto:

55)

Příloha III se mění takto:

1)

Odstavec 4 se mění takto:

2)

Vkládá se nový odstavec, který zní:

1)

V článku 2 se doplňuje nový bod, který zní:

(*8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1).“ "

2)

V článku 14 se písmeno d) nahrazuje tímto:

3)

Článek 17 se mění takto: