1)

Evropský rámec pro digitální identitu zřízený nařízením (EU) č. 910/2014 je klíčovým prvkem při vytváření bezpečného a interoperabilního ekosystému digitální identity v celé Unii. Základem rámce jsou evropské peněženky digitální identity (dále jen „peněženky“), jejichž cílem je usnadnit přístup ke službám v členských státech a zároveň zajistit ochranu osobních údajů a soukromí.

2)

Na všechny činnosti zpracování osobních údajů podle tohoto nařízení se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (2) nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (3) a v příslušných případech směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES (4).

3)

Ustanovení čl. 5a odst. 23 nařízení (EU) č. 910/2014 pověřuje Komisi, aby v případě potřeby stanovila příslušné specifikace a postupy. Toho je dosaženo prostřednictvím čtyř prováděcích nařízení, která se zabývají protokoly a rozhraními prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/2982 (5), integritou a základními funkcemi prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/2979 (6), osobními identifikačními údaji a elektronickým potvrzením atributů prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/2977 (7), jakož i oznámeními Komisi prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/2980 (8). Toto nařízení stanoví příslušné požadavky na oznámení důvěryhodných subjektů členských států, která zakládají důvěryhodnost evropského rámce pro digitální identitu.

4)

Komise pravidelně posuzuje nové technologie, postupy, normy nebo technické specifikace. V zájmu zajištění co nejvyšší úrovně harmonizace mezi členskými státy při vývoji a certifikaci peněženek se technické specifikace stanovené v tomto nařízení opírají o práci provedenou na základě doporučení Komise (EU) 2021/946 ze dne 3. června 2021 o společném souboru nástrojů Unie pro koordinovaný přístup k evropskému digitálnímu rámci (9), a zejména o architekturu a referenční rámec. V souladu se 75. bodem odůvodnění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1183 (10) by Komise měla toto prováděcí nařízení přezkoumat a v případě potřeby ho aktualizovat, aby bylo v souladu s globálním vývojem, architekturou a referenčním rámcem a aby byly dodržovány osvědčené postupy na vnitřním trhu.

5)

Aby byl splněn cíl zřídit transparentní a spolehlivý zdroj informací pro subjekty provádějící autentizaci v ekosystému evropských peněženek digitální identity, jako jsou poskytovatelé peněženek, poskytovatelé osobních identifikačních údajů a strany spoléhající se na peněženku, měly by členské státy oznámit požadované informace prostřednictvím elektronického systému poskytovaného Komisí. V souladu s přístupem přijatým v prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2015/1984 (11), kterým se stanoví okolnosti, formáty a postupy pro oznamování, pokud jde o systémy elektronické identifikace použitelné na prostředky pro elektronickou identifikaci, by členské státy měly Komisi poskytovat informace v angličtině. Popisy systémů elektronické identifikace jsou proto k dispozici v angličtině pro všechny tyto systémy, a to bez ohledu na to, zda se týkají prostředků pro elektronickou identifikaci nebo peněženek.

6)

Za stejným účelem, tj. zřízením zdrojů informací, které umožní autentizaci subjektů v ekosystému evropských peněženek digitální identity, by Komise měla vytvořit infrastrukturu pro zpřístupnění informací veřejnosti bezpečnou, jasnou a snadno přístupnou cestou a ve formátu čitelném pro člověka, jakož i ve formě opatřené elektronickým podpisem nebo pečetí vhodné pro automatizované zpracování, včetně nabídnutí aplikačního programovacího rozhraní.

7)

V souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který vydal stanovisko dne 30. září 2024.

8)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru uvedeného v článku 48 nařízení (EU) č. 910/2014,

1)

elektronických registrů používaných členským státem ke zveřejňování informací o stranách spoléhajících se na peněženku registrovaných v tomto členském státě v souladu s čl. 5b odst. 5 nařízení (EU) č. 910/2014 („registry stran spoléhajících se na peněženku“), umístění registrů stran spoléhajících se na peněženku a identifikaci registrátorů stran spoléhajících se na peněženku;

2)

totožnosti registrovaných stran spoléhajících se na peněženku;

3)

pravosti a platnosti jednotek peněženky;

4)

identifikace poskytovatelů peněženek;

5)

pravosti osobních identifikačních údajů;

6)

identifikace poskytovatelů osobních identifikačních údajů.

Toto nařízení je třeba pravidelně aktualizovat, aby bylo v souladu s vývojem technologií a norem a s prací prováděnou na základě doporučení Komise (EU) 2021/946, a zejména s architekturou a referenčním rámcem.

1)

„poskytovatelem peněženky“ fyzická nebo právnická osoba, která poskytuje řešení peněženky;

2)

„poskytovatelem osobních identifikačních údajů“ fyzická nebo právnická osoba odpovědná za vydávání a zneplatnění osobních identifikačních údajů a za zajištění kryptografického provázání osobních identifikačních údajů uživatele s jednotkou peněženky;

3)

„stranou spoléhající se na peněženku“ spoléhající se strana, která má v úmyslu spoléhat se na jednotky peněženky při poskytování veřejných nebo soukromých služeb prostřednictvím digitální interakce;

4)

„registrem stran spoléhajících se na peněženku“ elektronický registr používaný členským státem ke zveřejňování informací o stranách spoléhajících se na peněženku registrovaných v tomto členském státě, jak je stanoveno v čl. 5b odst. 5 nařízení (EU) č. 910/2014;

5)

„registrátorem stran spoléhajících se na peněženku“ subjekt odpovědný za sestavení a vedení seznamu registrovaných stran spoléhajících se na peněženku usazených na jeho území, který byl určen členským státem;

6)

„jednotkou peněženky“ jedinečná konfigurace řešení peněženky, která zahrnuje instance peněženky, bezpečné kryptografické aplikace peněženky a bezpečné kryptografické prostředky peněženky, které poskytovatel peněženky poskytuje jednotlivému uživateli peněženky;

7)

„řešením peněženky“ kombinace softwaru, hardwaru, služeb, nastavení a konfigurací, včetně instancí peněženky, jedné nebo více bezpečných kryptografických aplikací peněženky a jednoho nebo více bezpečných kryptografických prostředků peněženky;

8)

„instancí peněženky“ aplikace nainstalovaná a nakonfigurovaná v zařízení nebo prostředí uživatele peněženky, která je součástí jednotky peněženky a kterou uživatel peněženky používá k interakci s jednotkou peněženky;

9)

„bezpečnou kryptografickou aplikací peněženky“ aplikace, která spravuje kritická aktiva prostřednictvím propojení s kryptografickými a nekryptografickými funkcemi poskytovanými bezpečným kryptografickým prostředkem peněženky a jejich využívání;

10)

„bezpečným kryptografickým prostředkem peněženky“ prostředek odolný proti neoprávněné manipulaci, který poskytuje prostředí propojené s bezpečnou kryptografickou aplikací peněženky a používaný touto aplikací k ochraně kritických aktiv a poskytování kryptografických funkcí pro bezpečné provádění kritických operací;

11)

„kritickými aktivy“ aktiva v rámci jednotky peněženky nebo ve vztahu k ní, která jsou tak mimořádně důležitá, že ohrožení jejich dostupnosti, důvěrnosti nebo integrity by mělo velmi vážný a oslabující účinek na schopnost spoléhat se na jednotku peněženky;

12)

„uživatelem peněženky“ uživatel, který má jednotku peněženky pod kontrolou;

13)

„poskytovatelem přístupových certifikátů strany spoléhající se na peněženku“ fyzická nebo právnická osoba pověřená členským státem vydáváním přístupových certifikátů strany spoléhající se na peněženku stranám spoléhajícím se na peněženku registrovaným v tomto členském státě;

14)

„přístupovým certifikátem strany spoléhající se na peněženku“ certifikát pro elektronické pečetě nebo podpisy ověřující pravost a platnost strany spoléhající se na peněženku vydaný poskytovatelem přístupových certifikátů strany spoléhající se na peněženku.