(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2022/2434 (2) zavedlo do nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 diverzifikovanou strategii financování jako jedinou metodu financování pro provádění výpůjčních operací a operací řízení dluhu realizovaných Komisí. Diverzifikovaná strategie financování se s výjimkou řádně odůvodněných případů vztahuje na programy finanční pomoci, jejichž základní právní akty vstoupily v platnost dne 9. listopadu 2022 nebo později.

(2)

Komise by měla zavést nezbytná opatření pro provádění diverzifikované strategie financování. Uplatňování diverzifikované strategie financování vyžaduje přijetí souboru pravidel, která stanoví, jak přiřadit příslušné náklady k příslušným programům finanční pomoci, přičemž by tato pravidla měla zajistit, aby všechny náklady vzniklé Unii, jež se týkají finanční pomoci, byly účtovány příjemci výnosů z výpůjček.

(3)

Metodika pro přiřazování nákladů souvisejících s prováděním diverzifikované strategie financování v rámci nástroje NextGenerationEU (NGEU) byla [poprvé] stanovena prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2021/1095 (3). Prováděcím rozhodnutím Komise (EU, Euratom) 2022/2545 (4) byla tato opatření rozšířena na všechny výpůjční operace a operace řízení dluhu prováděné v rámci diverzifikované strategie financování podle článku 220a nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, a to formou cílených úprav metodiky přiřazování nákladů.

(4)

V souladu s čl. 220 odst. 5 písm. e) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 a s rozpočtovými zásadami řádného finančního řízení a vyrovnanosti by povinnost hradit náklady související s finanční pomocí měli mít i nadále příjemci finanční pomoci. Všechny náklady by měly být účtovány příjemcům na základě jednotné metodiky přiřazování nákladů zajišťující jejich transparentní a proporcionální rozdělení.

(5)

Metodika přiřazování nákladů by měla zajistit, aby nedocházelo ke křížovému subvencování nákladů jedné kategorie příjemců jinou kategorií. Náklady na půjčky by měly být plně připsány příjemcům těchto půjček, zatímco případné náklady na nevratné prostředky souhrnného rozpočtu Unie na základě skutečných nákladů vzniklých v důsledku shromáždění a vyplacení příslušného podílu výnosů různým příjemcům. Metodika by měla zahrnovat veškeré náklady vzniklé Unii v souvislosti s výpůjčními operacemi a operacemi řízení dluhu, včetně všech administrativních nákladů, a měla by zajistit, aby pro každou výplatu byly vypočteny různé kategorie nákladů.

(6)

Aby bylo možné zajistit spravedlivé a rovné zacházení s příjemci, měla by být zavedena společná a jednotná metodika pro náklady, která se bude vztahovat na všechny typy výplat, tj. na ty, které jsou hrazeny ze souhrnného rozpočtu Unie, a na ty, které jsou hrazeny příjemci. Náklady by měly být příjemcům připisovány na základě podílu obdržených výnosů.

(7)

Tato metodika přiřazování nákladů by měla rozlišovat mezi třemi kategoriemi nákladů: náklady na financování, náklady na řízení likvidity a administrativní náklady. Náklady na financování vycházejí z úrokové sazby a dalších poplatků, které má Komise zaplatit za různé nástroje vydané k financování příslušných výplat. Náklady na řízení likvidity jsou náklady vzniklé v důsledku vydaných částek, které jsou dočasně drženy na účtech likvidity jako rezervy na pokrytí nadcházejících plateb. Tyto stálé provozní náklady jsou základním prvkem diverzifikované strategie financování a měly by být spravedlivě rozděleny mezi všechny příjemce. Třetí kategorií nákladů jsou administrativní náklady na udržování technické a provozní kapacity s cílem zavést diverzifikovanou strategii financování, které vznikají přímo v důsledku provádění diverzifikované strategie financování.

(8)

Pokud mají programy finanční pomoci financované prostřednictvím diverzifikované strategie financování jinou dobu trvání a strukturu než NGEU a půjčky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2463 (5), je vhodné umožnit dodatečnou flexibilitu prostřednictvím změny metodiky přiřazování nákladů. Prováděcí rozhodnutí (EU, Euratom) 2022/2545 stanoví, že v případě přijetí nových programů finanční pomoci s odlišnou dobou trvání a strukturou má být vhodnost metodiky výpočtu nákladů na NGEU přezkoumána.

(9)

Aby bylo možné zajistit požadovanou flexibilitu, měla by metodika přiřazování nákladů zahrnovat koncepci programových úseků pro organizaci a sledování přiřazování výplat a souvisejících nástrojů financování na jednotlivé programy. To by umožnilo přiřadit nástroje financování k finančním charakteristikám specifickým pro daný program a zajistit přizpůsobené řízení závazků prostřednictvím vhodně zvolené splatnosti. Zavedení programových úseků by zabránilo křížovému dotování nákladů z jednoho programu do druhého.

(10)

To by mělo být rovněž v souladu s rámcem systému řízení stanoveným prováděcím rozhodnutím Komise (EU, Euratom) 2023/2825 (6), které stanoví, že přidělování nástrojů financování mezi programy se určuje s ohledem na příslušné cíle splatnosti a specifická omezení jednotlivých programů.

(11)

Průměrná cílová doba splatnosti a předběžné částky finančních operací by měly být uvedeny pro každý program prostřednictvím rozhodnutí o plánu financování přijatých podle článku 4 prováděcího rozhodnutí (EU, Euratom) 2023/2825. Cíle stanovené pro jednotlivé programy v rámci celkových limitů stanovených v rozhodnutí o ročních výpůjčkách poskytují nezávaznou orientaci ohledně úrovní, kterých má být dosaženo na konci období financování za předpokladu, že se potřeby financování nezmění. Během období, kdy je vytvořen programový nebo časový úsek, se může vážená průměrná splatnost nástrojů financování jednotlivých programů lišit od cíle na konci období. V průběhu příslušných pololetí by Komise měla přiřadit nástroje financování jednotlivým úsekům s přihlédnutím ke zbývajícím výpůjčním transakcím plánovaným na zbytek období financování. Přitom by Komise měla podle svých možností zajistit, aby bylo v průběhu celého období financování spravedlivě dosaženo různých průměrných cílů splatnosti pro každý program finanční pomoci v oblasti působnosti článku 220a nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 a nevratné podpory podle čl. 5 odst. 1 rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 (7). Při provádění výpůjčních operací by Komise měla upřednostňovat dosažení nejvýhodnějších podmínek a za sekundární cíl považovat spravedlivé dosažení příslušných průměrných cílů splatnosti napříč programovými úseky na úrovni přiřazování. Komise by měla plnění těchto cílů pravidelně aktualizovat a sledovat.

(12)

Při vstupu v platnost každého nového programu finanční pomoci, který má být financován z transakcí prováděných v rámci diverzifikované strategie financování, by měl být vytvořen programový úsek. Jednotlivé programové úseky by měly být určeny buď jednomu jedinému příjemci, nebo více příjemcům, v závislosti na tom, zda základní akt programu umožňuje, aby finanční pomoc využíval pouze jeden nebo více příjemců.

(13)

U programů, které umožňují poskytnout finanční pomoc více než jednomu příjemci, by měly být výplaty a související nástroje financování v rámci vyhrazeného programového úseku dále rozděleny do časových úseků, aby se zajistilo, že náklady na financování účtované k výplatě danému příjemci úzce souvisejí s převládajícími tržními sazbami v době výplaty. Náklady na financování se stabilizují při uzavření časového úseku.

(14)

V případě programového úseku souvisejícího s programem finanční pomoci určeným pro jediného příjemce není nutné, aby se dělil na časové úseky vzhledem k tomu, že všechny náklady připadají na stejného příjemce.

(15)

Doplněním programových úseků podle tohoto rozhodnutí by nemělo být ovlivněno stávající přiřazování nákladů u žádného z programů, na které se již vztahuje stávající metodika přiřazování nákladů. Za tímto účelem by měly být výplaty uskutečněné před vstupem tohoto rozhodnutí v platnost v rámci NGEU, nařízení (EU) 2022/2463 a jakéhokoli jiného programu CAM platného před vstupem tohoto rozhodnutí v platnost, jakož i nástroje financování již přidělené stávajícím časovým úsekům podle prováděcího rozhodnutí (EU, Euratom) 2022/2545, sdruženy do zvláštního přejatého programového úseku, který zahrnuje časové úseky. Takový přejatý programový úsek by měl zahrnovat všechny časové úseky již vytvořené pro financování těchto programů, jakož i veškeré budoucí výplaty a související nástroje financování týkající se těchto programů. Tím se zajistí, že nový přístup nebude mít vliv na přiřazování nákladů, které Komisi vznikly na základě stávající metodiky přiřazování.

(16)

Výpočet nákladů na financování, které vyplývají z výpůjčních transakcí, by měl vycházet z nákladů vzniklých ze všech výpůjčních operací v rámci programového úseku a v případě programu pro více příjemců z jakéhokoli odpovídajícího časového úseku. Příjemcům půjček nebo, v případě vnějších účelově vázaných příjmů podle čl. 3 odst. 1 nařízení Rady (EU) 2020/2094 (8), na vrub souhrnného rozpočtu Unie by měly být účtovány náklady ve stejné výši, pokud jsou přiřazeny příjemcům téhož úseku. Tato metoda, kdy jsou náklady určovány po celou dobu trvání programového nebo časového úseku, zabraňuje momentální svévoli, která je charakteristická pro tradiční metodu back-to-back, kdy náklady pro konkrétního příjemce vyplývaly z podmínek, které mohly být získány v den, kdy došlo k výpůjčce.

(17)

Programový úsek by měl být aktivní po celé období, kdy probíhá vyplácení prostředků v rámci specializovaného programu. V rámci programového úseku pro více příjemců by měl být v každém okamžiku aktivní pouze jeden časový úsek. Časové úseky, jsou-li zřízeny, by měly zpravidla fungovat po dobu jednoho pololetí, které začíná 1. ledna nebo 1. července. V případě přejatého programového úseku by se první časový úsek měl vztahovat na období od 1. června 2021 do 31. prosince 2021, což odráží načasování zahájení finančních operací NGEU. Obecně platí, že první časový úsek daného programu by měl být vytvořen v období, kdy je provedena první výplata. Každý časový nebo programový úsek by měl zůstat aktivní, dokud výše dlouhodobého financování, která mu byla přiřazena, neodpovídá výši výplat. V případě nesouladu na konci pololetí by však časový úsek měl zůstat aktivní, dokud nedojde ke shodě výše výplat a dlouhodobého financování. V takovém případě by mělo být možné dočasně pokračovat v přiřazování výplat do aktivního časového úseku a současně přiřadit nástroje financování do následujícího časového úseku.

(18)

Přestože se náklady na financování mohou v průběhu období, kdy je příslušný programový úsek nebo případně časový úsek aktivní, lišit v důsledku rozdílů v podmínkách financování, které Komise nemůže ovlivnit, měla by Komise řídit výpůjční operace a operace řízení dluhu tak, aby zajistila, že každý programový úsek a případně časový úsek dosáhne svého příslušného cíle splatnosti ve srovnatelné míře, přičemž vždy upřednostní dosažení nejvýhodnějších podmínek napříč programy.

(19)

Strategie financování Komise umožňuje lépe řídit úrokové riziko a další finanční rizika. Ačkoli se očekává, že úrokové sazby účtované příjemcům půjček budou stabilní, v případě, že bude třeba nahradit splatné nástroje dlouhodobého financování, může být nutný pravidelný a mezní přepočet sazeb. V odůvodněných případech bude Komise rozvíjet své možnosti využívat deriváty, například swapy, k řízení jakéhokoli zbývajícího úrokového rizika a nabídne příjemci možnost půjček s pevnou úrokovou sazbou. Náklady na tento nástroj s pevnou úrokovou sazbou by měl nést v plném rozsahu a výhradně příjemce, který tuto možnost využívá.

(20)

Výše výplat v určitém programovém úseku nebo případně časovém úseku by se měly rovnat výši nástrojů dlouhodobého financování přiřazených danému programovému nebo časovému úseku. Ve většině případů by se u programových úseků pro více příjemců měla výplata výnosů uskutečnit a být přiřazena stejnému časovému úseku jako vydání nástrojů dlouhodobého financování, které se používají k získání výnosů. Nepředvídatelná zpoždění při vyplácení však mohou vést k situacím, kdy výnosy z dlouhodobého financování byly získány, ale není možné je vyplatit podle původního plánu. Tato možnost by měla být zohledněna při přiřazování výplat jednotlivým časovým úsekům.

(21)

Je vhodné rovněž stanovit možnost předjímat v předchozím časovém úseku potřeby týkající se výplat, které vzniknou v rané fázi příštího časového úseku. Aby bylo možné takové situace řešit a zajistit financování za výhodných podmínek, měla by existovat možnost přiřadit příštímu časovému úseku nástroje dlouhodobého financování.

(22)

Schopnost řídit likviditu finančních operací přístupem ke krátkodobým výpůjčkám a držením hotovosti pro účely obezřetnosti je ústředním a určujícím rysem diverzifikované strategie financování. Toto řízení likvidity by mělo Komisi umožnit uspokojit veškeré platební potřeby a přizpůsobit emise tržním podmínkám. Je vhodné stanovit metody výpočtu nákladů spojených s řízením likvidity uvedené v článcích 6 a 8 prováděcího rozhodnutí (EU, Euratom) 2023/2825. Měly by zahrnovat náklady vyplývající z vydávání nástrojů krátkodobého financování, dočasného držení některých výnosů na účtu likvidity, aby byla zaručena možnost provádět všechny platby na požádání, a řízení úrokového a jiného finančního rizika. Náklady vzniklé v souvislosti se zpětnými odkupy a/nebo držbou vlastních dluhopisů pro účely řízení likvidity je rovněž třeba považovat za náklady na řízení likvidity. Toto rozhodnutí by mělo stanovit základ pro výpočet těchto nákladů na likviditu a účtovat je spravedlivě a nestranně všem příslušným příjemcům výnosů v průběhu daného roku.

(23)

Operace řízení likvidity by měly pomoci minimalizovat náklady na řízení likvidity, které mohou vzniknout při držení hotovosti pro účely obezřetnosti. Návratnost investic do držení likvidity vyplývající ze zajištěných nebo nezajištěných transakcí na peněžním trhu by měla zahrnovat denní úrok v souvislosti s každou transakcí a případný poplatek za obchodování nebo ážio/disážio. Návratnost investic z těchto operací by měla být součtem nákladů na vydání a držení této likvidity a případná návratnost investic při držení této likvidity by měla být čtvrtletně přiřazována k nesplaceným výplatám na základě poměrného podílu.

(24)

Výplaty převyšující částku nástrojů dlouhodobého financování přiřazených příslušnému programovému úseku, případně časovému úseku, nebo platby úroku by mohly vést k deficitu likvidity tohoto úseku. Výplaty nižší, než je částka nástrojů dlouhodobého financování přiřazených příslušnému programovému úseku, případně časovému úseku, nebo umořovací platby, by mohly vést k přebytku likvidity. Kompenzace těchto přebytků nebo schodků likvidity je nevyhnutelným požadavkem na provádění diverzifikované strategie financování. Tyto náklady by neměly nést příslušné úseky, ale měly by být izolovány a řízeny jako součást samostatných režijních nákladů na řízení likvidity. Toto rozhodnutí by mělo zavést mechanismus pro rozložení nákladů vyplývajících ze schodků nebo přebytků likvidity tak, aby mohly být absorbovány širším programem financování ve formě nákladů na řízení likvidity. Komise by měla využít úsek řízení likvidity k vyrovnání případných kladných nebo záporných peněžních zůstatků v programových úsecích pro jediného příjemce nebo v časových úsecích pro více příjemců vůči celkové částce výplat.

(25)

Provádění diverzifikované strategie financování vyžaduje nabytí nových kapacit potřebných k získání nejvýhodnějšího přístupu na kapitálové trhy a k zajištění trvalého a účinného udržení této infrastruktury. Patří sem náklady potřebné k vedení účtů likvidity, k získání možnosti pořádat aukce pokladničních poukázek a dluhopisů EU a k zavedení nových interních kapacit pro zpracování dat. Tyto náklady, které přímo vyplývají z provádění výpůjčních a výplatních operací, by měly být považovány za režijní náklady, které rozlišují mezi náklady souvisejícími se zřízením a s údržbou výpůjční a platební infrastruktury. Tyto náklady by měly být zachyceny v nákladech na službu souvisejících s administrativní režií.

(26)

Náklady na službu související s administrativní režií spojují veškeré administrativní náklady vzniklé přímo při provádění diverzifikované strategie financování. Tyto náklady vznikají buď jako zřizovací náklady, které souvisejí s jednorázovými náklady na vybudování provozních kapacit, nebo jako opakované náklady, jež jsou nevyhnutelnými náklady, které lze přímo přiřadit výpůjčním operacím a operacím řízení dluhu v rámci diverzifikované strategie financování a které vznikají v průběhu času. Zatímco opakované náklady jsou pravidelné roční náklady účtované k výplatám, které se uskuteční v daném roce, náklady na zřízení by se měly přiřadit k jednorázovým poplatkům.

(27)

Zřizovací náklady a náklady spojené s budováním kapacit těchto operací vznikají od roku 2021 a byly již připsány příjemcům programů finanční podpory z nástroje NGEU prostřednictvím specifických režijních zřizovacích nákladů. Proto by příjemci jiných programů finanční pomoci spadajících pod působnost článku 220a nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 neměli nést náklady spojené s tímto předchozím budováním kapacit, ale pouze budoucí výdaje spojené s údržbou této infrastruktury nebo jejím dalším rozvojem. Podíl administrativních nákladů na programy finanční pomoci spadající pod působnost článku 220a nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, jiné než NGEU, by měl být určen podílem programu na výnosech získaných prostřednictvím diverzifikované strategie financování v roce, v němž příslušné administrativní náklady vznikly.

(28)

Administrativní náklady zahrnuté do nákladů na službu souvisejících s administrativní režií by se měly omezit na uzavřený seznam způsobilých nákladů, které přímo souvisejí s diverzifikovanou strategií financování. Smluvní poplatky za nábor externích poradců jsou součástí seznamu způsobilých administrativních výdajů na základě dohod přijatých v rámci ročního rozpočtu na rok 2023. Rozšíření seznamu způsobilých správních výdajů bylo oznámeno orgánům členských států před přijetím tohoto rozhodnutí. Souhrnné náklady na službu související s administrativní režií představují velmi omezený podíl celkových nákladů na operace diverzifikované strategie financování.

(29)

Proces fakturace ex post je navržen tak, aby se zajistilo, že náklady budou hrazeny v následujícím roce a až do okamžiku, kdy již nebudou vznikat náklady v souvislosti s výpůjčními operacemi, operacemi řízení dluhu a platebními operacemi v rámci diverzifikované strategie financování.

(30)

Výjimečně může Unie nést náklady na úroky a administrativní náklady související s výpůjčkami a úvěry, jako je tomu v případě půjček finanční pomoci Ukrajině poskytnutých podle nařízení (EU) 2022/2463 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/792 (9). Podle nařízení (EU) 2022/2463 mají být potřebné zdroje poskytnuty z příspěvků členských států v souladu s čl. 5 odst. 1 uvedeného nařízení, pokud tyto náklady nejsou pokryty prostřednictvím jiných prostředků. V takovém případě by fakturace nákladů měla být sladěna s fakturací nákladů v souvislosti s výplatami v podobě vnějších účelově vázaných příjmů podle čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2020/2094 a měla by být rozdělena do skupin podle čtvrtletí.

(31)

Komise by měla vydat oznámení o potvrzení pro každou výplatu, včetně nevratné podpory ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. a) a c) nařízení (EU) 2020/2094, vratné podpory členským státům ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2020/2094 a půjček členskému státu nebo třetí zemi v rámci programů finanční pomoci spadajících pod působnost článku 220a nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

(32)

Půjčky v rámci diverzifikované strategie financování by měly být realizovány za harmonizovaných finančních podmínek (splatnost a profil splácení) v případě každé výplaty, která náleží do téhož programu pomoci, s výhradou jejich slučitelnosti s diverzifikovanou strategií financování. Pokud jde o nevratnou podporu, mělo by být oznámení o potvrzení hlavním podpůrným prvkem určujícím tyto finanční podmínky pro souhrnný rozpočet Unie. Oznámení o potvrzení má určit nárok na úhradu nákladů na základě jeho finančních podmínek. Tyto podmínky by měly zahrnovat datum výplaty, výši finanční podpory, datum úhrady nákladů na financování a datum splatnosti. Oznámení o potvrzení představuje nezbytný základ pro rozpočtové plánování EU, postupy schvalování finančních transakcí a účetnictví pro nevratnou podporu.

(33)

Dohody o půjčce by měly odkazovat na toto rozhodnutí jako na metodu výpočtu a účtování nákladů na půjčky.

(34)

Toto rozhodnutí by se mělo vztahovat na všechny výpůjční transakce a výplaty v programu v rámci nástroje NGEU, včetně těch, k nimž došlo před jeho vstupem v platnost,

(35)

Vzhledem k naléhavé potřebě poskytnout Ukrajině v červenci 2024 v rámci Nástroje pro Ukrajinu co nejvhodnějším a nejvýhodnějším způsobem finanční pomoc, kromě jiných politických priorit, by toto rozhodnutí mělo vstoupit v platnost co nejdříve,