(1)

Egyptská arabská republika (dále jen „Egypt“) čelí v souvislosti se stupňujícím se napětím v regionu zvýšenému tlaku na vnější financování. S ohledem na obzvláště naléhavé potřeby v oblasti financování, kterým bude Egypt čelit ve druhé polovině roku 2024, je nanejvýš důležité zajistit rychlou a včasnou finanční pomoc.

(2)

Aby mohla být finanční pomoc Egyptu poskytnuta v roce 2024, je vhodné výjimečně použít postup pro naléhavé případy podle článku 213 Smlouvy. Tento postup by také zajistil egyptským orgánům dostatek času na provedení doprovodných reformních opatření, která před vyplacením prostředků finanční pomoci bude muset posoudit Komise.

(3)

Vztahy mezi Unií a Egyptem se rozvíjejí v rámci Evropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Egyptskou arabskou republikou na straně druhé (1) (dále jen „dohoda o přidružení“), která je v platnosti od roku 2004. Unie a Egypt přijaly na devátém zasedání Rady přidružení EU–Egypt, zřízené dohodou o přidružení, konaném dne 19. června 2022 nejnovější priority partnerství EU a Egypta (2021–2027) (dále jen „priority partnerství“). Priority partnerství znovu potvrzují společný cíl řešit společné výzvy, jimž Unie a Egypt čelí, prosazovat společné zájmy a zaručit dlouhodobou stabilitu a udržitelný rozvoj na obou stranách Středozemního moře. Základem priorit partnerství je i nadále společné odhodlání prosazovat univerzální hodnoty demokracie a právního státu a dodržování lidských práv, což se rovněž odráží ve víceletém orientačním programu pro vztahy mezi EU a Egyptem na období 2021–2027.

(4)

Priority partnerství odrážejí společný závazek Unie a Egypta posílit spolupráci na podporu egyptské „Strategie pro udržitelný rozvoj – vize 2030“ a odhodlání Unie jednat na základě nových podnětů k posílení partnerství se zeměmi jižního sousedství. Unie v závěrech ze zasedání Evropské rady konaného ve dnech 10. a 11. prosince 2020 zejména uvedla jako strategickou prioritu demokratické, stabilnější, ekologičtější a lépe prosperující jižní sousedství. Agenda EU pro Středomoří a její hospodářský a investiční plán pro jižní sousedy stanovené ve společném sdělení nazvaném „Obnovené partnerství se zeměmi jižního sousedství – nová agenda pro Středomoří“ ze dne 9. února 2021 představují cíle Unie dosáhnout dlouhodobého a udržitelného socioekonomického oživení a odolnosti a pokročit v souběžné ekologické a digitální transformaci v daném regionu.

(5)

V souladu s prioritami partnerství jsou Unie a Egypt odhodlány zajistit odpovědnost, právní stát, plné dodržování lidských práv a základních svobod, podporu demokracie, genderové rovnost a rovných příležitostí jako ústavních práv všech svých občanů. Tyto závazky přispívají k rozvoji partnerství a k udržitelnému rozvoji a stabilitě Egypta. Intenzivnější a konstruktivní spolupráce mezi Unií a Egyptem v posledním období otevřela cestu ke smysluplnějšímu dialogu o otázkách souvisejících s lidskými právy. Podvýbor pro politické záležitosti, lidská práva a demokracii, mezinárodní a regionální otázky, zřízený dohodou o přidružení, na zasedání konaném dne 8. prosince 2022, a Výbor pro přidružení, zřízený dohodou o přidružení, na zasedání konaném dne 22. května 2023, poskytly institucionální platformy pro výměnu názorů na řadu otázek lidských práv, ve kterých by Unie chtěla pokračovat a na nichž by chtěla stavět. Zlepšení situace v oblasti lidských práv v Egyptě bude mít rovněž pozitivní dopad na vztahy mezi Unií a Egyptem.

(6)

Pomoc Egyptu je financována zejména prostřednictvím nového Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI – Globální Evropa). Orientační příděl Unie pro Egypt v rámci nástroje NDICI – Globální Evropa na první období (2021–2024) víceletého orientačního programu: Evropská unie – Egypt, 2021-2027 činí 240 milionů EUR. Tato částka doplňuje stávající portfolio spolupráce ve výši 1,3 miliardy EUR a další rozpočtovou podporu a mimořádná opatření v reakci na pandemii COVID-19 a útočnou válku Ruska proti Ukrajině ve výši 307 milionů EUR. Priority partnerství na období 2021–2027 jsou stanoveny ve víceletém orientačním programu pro vztahy mezi EU a Egyptem, který byl vypracován v úzké spolupráci se všemi příslušnými zúčastněnými stranami a zahrnuje tři obecné oblasti: i) udržitelný rozvoj moderního hospodářství a sociální oblasti; ii) zahraniční politiku a iii) posilování stability. NDICI – Globální Evropa nahrazuje evropský nástroj sousedství, v jehož rámci byla pro Egypt na období 2014–2020 k dispozici dvoustranná pomoc Unie ve výši 756 milionů EUR.

(7)

Unie uznává klíčový význam Egypta pro regionální bezpečnost a stabilitu. Terorismus, organizovaná trestná činnost a konflikty představují společné hrozby pro společnou bezpečnost a sociální strukturu národů na obou stranách Středozemního moře. Jak je zdůrazněno v prioritách partnerství, Unie a Egypt mají proto společný zájem na posílení spolupráce, a to v plném souladu s mezinárodním právem, včetně lidských práv a mezinárodního humanitárního práva.

(8)

Unie připomíná geopolitické výzvy, jako jsou důsledky teroristických útoků Hamásu v Izraeli dne 7. října 2023, jakož i konflikt v Súdánu, a strategický význam Egypta jako největší země v regionu a pilíře stability pro celý Blízký východ a je připravena uzavřít strategické a komplexní partnerství s Egyptem, jak je uvedeno ve společném prohlášení Unie a Egypta, podepsaného v Káhiře dne 17. března 2024 (dále jen „společné prohlášení“).

(9)

Cílem strategického a komplexního partnerství s Egyptem je povýšit politické vztahy Unie a Egypta na strategické partnerství a umožnit Egyptu plnit jeho klíčovou úlohu spočívající v zajišťování stability v regionu. Strategické a komplexní partnerství má přispět k podpoře makroekonomické odolnosti Egypta a umožnit provádění ambiciózních socioekonomických reforem způsobem, který doplňuje a posiluje reformní proces plánovaný v rámci programu Mezinárodního měnového fondu (MMF) pro Egypt. Jak je uvedeno ve společném prohlášení, strategické a komplexní partnerství se bude zabývat širokým souborem politických opatření seskupených do šesti intervenčních pilířů: politické vztahy, hospodářská stabilita, investice a obchod, migrace, spolupráce v oblasti bezpečnosti a prosazování práva, demografie a lidský kapitál.

(10)

Strategické a komplexní partnerství bude podpořeno finančním balíčkem v hodnotě 7,4 miliardy EUR sestávajícím z krátkodobé a dlouhodobé podpory nezbytného programu makrofiskálních a sociálně-ekonomických reforem, jakož i zvýšenými částkami na podporu investic v Egyptě a cílenou podporou provádění různých strategických priorit. Součástí podpůrného balíčku je makrofinanční pomoc unie ve výši až 5 miliard EUR ve formě úvěrů, který se skládá ze dvou operací makrofinanční pomoci – krátkodobé ve výši až 1 miliardy EUR a střednědobé ve výši až 4 miliard EUR –, a finanční nástroje, jako jsou záruky a nástroje kombinování zdrojů financování, zaměřené na mobilizaci veřejných a soukromých investic s cílem generovat významné nové investice. To bude doplněno o programy na podporu konkrétních priorit v rámci strategického a komplexního partnerství prostřednictvím jednotlivých projektů a technické pomoci prováděných v rámci Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 (2).

(11)

Makrofiskální situace Egypta se potýká se značnými problémy a v posledních měsících se výrazně zhoršila, neboť zesílily vnější tlaky a veřejný dluh se dále zvýšil, přičemž značná rizika nepříznivého vývoje hospodářského výhledu přetrvávají. Důsledky ruské útočné války na Ukrajině a teroristických útoků hnutí Hamás proti Izraeli vedly k dlouhodobému odlivu kapitálu a nižšímu přílivu zahraničních měn, zejména kvůli prudkému poklesu výnosů z cestovního ruchu a ze Suezského průplavu. To je obzvláště problematické v souvislosti s obtížnou fiskální situací Egypta, která se vyznačuje stálými fiskálními schodky a vysokým a rostoucím poměrem dluhu k HDP.

(12)

Egypt během své spolupráce s MMF v letech 2016–2021 vynaložil značné reformní úsilí. Reformy zahrnovaly výraznou devalvaci měny doprovázenou reformami měnové politiky zaměřenými na inflační cílové pásmo. Reforma dotací pohonných hmot byla spojena s významným posílením systému cílených sociálních transferů. Řízení veřejných financí bylo posíleno vypracováním střednědobých strategií řízení příjmů a dluhu. Egyptské orgány rovněž začaly zlepšovat správu a řízení státních podniků.

(13)

Po přijetí navazujícího programu MMF v prosinci 2022 byl pokrok v reformách méně patrný, ačkoli Egypt provedl kroky k zajištění rovných podmínek mezi veřejnými a soukromými společnostmi prostřednictvím vnitrostátních předpisů o zrušení daňových zvýhodnění státem vlastněných podniků, i když s výjimkami na základě národní bezpečnosti, a přijetím politiky státního vlastnictví, jejímž cílem je snížit přítomnost státu v hospodářství, která je i nadále rozsáhlá a narušuje hospodářskou situaci, a to navzdory nedávnému omezenému pokroku a vyjasnění důvodů pokračujícího zapojení státu v některých strategických odvětvích. Egypt však nesplnil svůj závazek zajistit v roce 2023 trvalou flexibilitu měny, což vedlo k převážně stabilnímu oficiálnímu směnnému kurzu a významnému paralelnímu měnovému trhu s výrazně oslabeným a vysoce volatilním směnným kurzem. Tato roztříštěnost silně zatěžovala zahraniční investice a domácí podnikatelskou činnost.

(14)

Egypt na začátku roku 2024 obnovil jednání s MMF a dne 6. března 2024 dosáhl dohody na úrovni pracovních útvarů o přepracovaném programu rozšířené finanční facility navýšené na 8 miliard USD. Nový program byl přijat rozhodnutím Výkonné rady MMF dne 29. března 2024 a zaměřuje se na tyto oblasti: i) věrohodná flexibilita směnných kurzů, ii) udržitelné zpřísnění měnové politiky, iii) fiskální konsolidace za účelem zachování udržitelnosti dluhu, iv) nový rámec pro omezení výdajů na infrastrukturu, v) zajištění odpovídající úrovně sociálních výdajů na ochranu zranitelných skupin a vi) provádění politiky státního vlastnictví a reforem k zajištění rovných podmínek,. Spolu s podpisem dohody na úrovni pracovních útvarů Egypt rovněž schválil flexibilitu směnného kurzu a zvýšil klíčovou základní úrokovou sazbu o značných 600 bazických bodů v souladu s prioritami programu MMF.

(15)

Vzhledem ke zhoršující se hospodářské situaci a značnému riziku nepříznivého vývoje v souvislosti se současnými vnějšími otřesy požádal Egypt dne 12. března 2024 Unii o makrofinanční pomoc, která by doplňovala program MMF.

(16)

Současná krize v Egyptě a v okolním regionu zvýšila potřeby financování země, přičemž v nadcházejícím rozpočtovém roce (červenec–červen) 2024–2025, zejména ve druhé polovině roku 2024, se očekává značný celkový deficit financování. Proto je nezbytné zajistit, aby první významný příspěvek prostřednictvím makrofinanční pomoci mohl být poskytnut již do konce roku 2024. To se zdá nemožné, pokud by rozhodnutí mělo být přijato v souladu s článkem 212 Smlouvy řádným legislativním postupem, vzhledem k omezením souvisejícím s nadcházejícím koncem volebního období Evropského parlamentu a času, který je ještě potřeba k plnému provedení makrofinanční pomoci, včetně dohodnutí souboru politických reforem na podporu pomoci. Je proto opodstatněné výjimečně použít článek 213 Smlouvy, který Radě umožňuje přijmout rozhodnutí pouze pro tuto první část balíčku makrofinanční pomoci. Použití článku 213 Smlouvy zůstane výjimečné a nepředstavuje precedens pro jakékoli budoucí návrhy makrofinanční pomoci, která bude v zásadě i nadále založena na článku 212 Smlouvy.

(17)

Jelikož Egypt je země, na kterou se vztahuje evropská politika sousedství, je třeba ji považovat za způsobilou pro získání makrofinanční pomoci Unie.

(18)

Makrofinanční pomoc Unie Egyptu by měla být výjimečným finančním nástrojem, který platební bilanci podpoří formou, jež není účelově vázaná a jejímž cílem je řešit potřeby Egypta, které má ohledně okamžitého vnějšího financování. Tato pomoc by měla podpořit provádění politického programu, jehož součástí jsou silná okamžitá korekční opatření a opatření strukturálních reforem, která mají zlepšit situaci platební bilance Egypta.

(19)

Vzhledem k tomu, že v platební bilanci Egypta přetrvává výrazný zbytkový deficit vnějšího financování přesahující výši prostředků poskytnutých MMF a jinými multilaterálními institucemi, je poskytnutí makrofinanční pomoci Egyptu ze strany Unie za stávajících výjimečných okolností považováno za vhodnou reakci na žádost Egypta o podporu při stabilizaci jeho hospodářství, a to ve spojení s programem MMF. Balíček makrofinanční pomoci Unie, včetně makrofinanční pomoci ve výši až 1 miliardy EUR v rámci tohoto rozhodnutí, by podpořil hospodářskou stabilizaci Egypta a jeho program strukturálních reforem a doplnil by zdroje, které jsou k dispozici v rámci finančního ujednání s MMF.

(20)

Makrofinanční pomoc Unie by měla Egypt podpořit při obnovení udržitelného stavu, pokud jde o jeho potřebu vnějšího financování, a tím přispět k jeho hospodářskému a sociálnímu rozvoji.

(21)

Stanovení výše makrofinanční pomoci Unie Egyptu by měla vycházet z úplného kvantitativního posouzení zbývajících potřeb financování Egypta z vnějších zdrojů a zohlednit jeho schopnost financovat se z vlastních zdrojů, zejména z mezinárodních rezerv, které má k dispozici. Makrofinanční pomoc Unie by měla být součástí společného mezinárodního úsilí a účinně doplňovat programy a zdroje poskytnuté MMF a Světovou bankou. Při určování výše pomoci by měly být zohledněny rovněž očekávané finanční příspěvky od multilaterálních dárců a nutnost zajistit spravedlivé rozložení zátěže mezi Unii a ostatní dárce, jakož i dosavadní použití jiných unijních nástrojů vnějšího financování v Egyptě a přidaná hodnota celkového zapojení Unie v Egyptě.

(22)

Komise by měla zajistit, aby makrofinanční pomoc Unie Egyptu byla po právní i obsahové stránce v souladu s hlavními zásadami, cíli a opatřeními, které byly přijaty v rámci jednotlivých oblastí vnější činnosti, a dalšími příslušnými politikami Unie.

(23)

Makrofinanční pomoc Unie by měla podporovat vnější politiku Unie vůči Egyptu. Komise a Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) by v průběhu operace makrofinanční pomoci měly úzce spolupracovat, aby se koordinovala vnější politika Unie a zajistila se její ucelenost.

(24)

Makrofinanční pomoc Unie by měla posilovat závazek Egypta upevňovat hodnoty sdílené s Unií, včetně demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných, dodržování lidských práv, udržitelného rozvoje a snižování chudoby, jakož i jeho oddanost zásadám otevřeného a spravedlivého obchodu založeného na pravidlech.

(25)

Poskytnutí makrofinanční pomoci Unie Egyptu by mělo být podmíněno tím, že Egypt bude i nadále činit konkrétní a věrohodné kroky k respektování účinných demokratických mechanismů, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, a zásad právního státu a že zaručí dodržování lidských práv. Specifické cíle makrofinanční pomoci Unie by měly navíc v Egyptě posílit účinnost, transparentnost a odpovědnost systémů řízení veřejných financí, stejně jako řízení finančního sektoru a dohled nad ním a měly by prosazovat strukturální reformy zaměřené na podporu udržitelného růstu podporujícího začlenění, na vytváření důstojných pracovních příležitostí a fiskální konsolidaci. Komise a Evropská služba pro vnější činnost by měly plnění nezbytné podmínky a dosahování specifických cílů pravidelně monitorovat.

(26)

V zájmu zajištění účinné ochrany finančních zájmů Unie souvisejících s makrofinanční pomocí Unie by Egypt měl přijmout vhodná opatření v oblasti prevence a potírání podvodů, korupce a jakýchkoli jiných nesrovnalostí týkajících se této pomoci. Kromě toho by smlouva o úvěru, která má být uzavřena mezi Komisí a egyptskými orgány, měla obsahovat ustanovení, která zmocňují Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) k provádění vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (3) a v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (4), Komisi a Účetní dvůr k provádění auditů a Úřad evropského veřejného žalobce k výkonu jeho pravomoci, pokud jde o poskytování pomoci Egyptu během období její dostupnosti a po jeho skončení.

(27)

Uvolněním makrofinanční pomoci Unie Egyptu nejsou dotčeny pravomoci Evropského parlamentu a Rady jako rozpočtového orgánu.

(28)

Částky makrofinanční pomoci ve formě úvěru by měly být v souladu s rozpočtovými prostředky stanovenými ve víceletém finančním rámci.

(29)

Makrofinanční pomoc Unie Egyptu by měla být řízena Komisí. Komise by měla pravidelně informovat Evropský parlament a Radu o vývoji souvisejícím s makrofinanční pomocí a poskytovat jim příslušné dokumenty, aby mohly provádění tohoto rozhodnutí sledovat.

(30)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto rozhodnutí by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (5).

(31)

Na makrofinanční pomoc Unie Egypta by se měly vztahovat podmínky v oblasti hospodářské politiky, jež budou stanoveny v memorandu o porozumění. V zájmu zajištění jednotných podmínek provádění a z důvodů účinnosti by Komise měla být zmocněna ke sjednání těchto podmínek s egyptskými orgány pod dohledem výboru složeného ze zástupců členských států v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Podle uvedeného nařízení by se měl poradní postup obecně použít ve všech případech, kromě případů stanovených v uvedeném nařízení. Vzhledem k potenciálně významnému dopadu pomoci ve výši více než 90 milionů EUR je vhodné použít na operace přesahující tuto prahovou hodnotu přezkumný postup jak je uvedeno v nařízení (EU) č. 182/2011. Vzhledem k výši makrofinanční pomoci, kterou Unie Egyptu poskytne, by měl být pro přijetí memoranda o porozumění a pro jakékoli omezení, pozastavení či zrušení pomoci použit přezkumný postup,