(1)

Ochrana údajů a zabezpečení citlivých komunikací mají zásadní význam pro společnost, hospodářství, bezpečnost a prosperitu Unie. Kybernetická bezpečnost má strategický význam při vytváření „Evropy připravené na digitální věk“ (2) a je klíčovým cílem politického programu Digitální dekáda (3).

(2)

Strategie bezpečnostní unie EU (4) i Strategie kybernetické bezpečnosti EU (5) zdůrazňují šifrování jako klíčovou technologii pro dosažení odolnosti a technologické suverenity a pro budování operační kapacity za účelem předcházení kybernetickým útokům. Šifrování má v digitálním světě zásadní význam pro zabezpečení digitálních systémů a transakcí, pro ochranu řady základních práv, jakož i pro zabezpečení obranných schopností. Soutěžení různých zemí a soukromých subjektů za účelem rozvoje kapacit v oblasti kvantové výpočetní techniky a vytváření nových potenciálně výhodných příležitostí představuje hrozbu pro stávající kryptografické normy. Tyto normy hrají klíčovou úlohu při zajišťování důvěrnosti a integrity údajů a ochrany citlivých komunikací, jakož i při podpoře základních prvků bezpečnosti sítí.

(3)

Budoucí potenciální vývoj kvantových počítačů schopných prolomit dnešní šifrování vyžaduje, aby Evropa hledala silnější záruky a zajistila ochranu citlivých komunikací a dlouhodobou integritu důvěrných informací, tj. aby co nejrychleji přešla na postkvantovou kryptografii. Tento nový typ kryptografie odstraní známé slabiny současné asymetrické kryptografie a posílí odolnost vůči hrozbám, které představuje zneužívání kvantových počítačů.

(4)

Komise financuje výzkum a vývoj postkvantové kryptografie již více než deset let, přičemž uznává potenciální hrozbu, kterou kvantová výpočetní technika představuje pro současnou kryptografii s veřejným klíčem.

(5)

Členské státy by měly zvážit co nejrychlejší přechod svých stávajících digitálních infrastruktur a služeb pro orgány veřejné správy a další kritické infrastruktury na postkvantovou kryptografii, který by vedl k zásadnímu posunu v šifrovacích algoritmech, protokolech a systémech. Jak se zdůrazňuje v nedávno zveřejněné bílé knize Komise nazvané „Jak zvládnout potřeby Evropy v oblasti digitální infrastruktury?“, je zapotřebí koordinovaného úsilí za účasti vládních agentur, normalizačních orgánů, zainteresovaných stran z odvětví, výzkumných pracovníků a odborníků v oblasti kybernetické bezpečnosti.

(6)

Toto doporučení Komise vybízí členské státy k tomu, aby vypracovaly komplexní strategii pro přijetí postkvantové kryptografie s cílem zajistit koordinovaný a synchronizovaný přechod mezi jednotlivými členskými státy a jejich veřejným sektorem. Strategie by měla stanovit jasné cíle, milníky a harmonogramy, které povedou k vymezení společného plánu pro koordinovanou implementaci postkvantové kryptografie. Výsledkem by mělo být zavedení technologií postkvantové kryptografie do stávajících systémů veřejné správy a kritických infrastruktur v celé Unii prostřednictvím hybridních systémů, které mohou postkvantovou kryptografii kombinovat se stávajícími šifrovacími přístupy nebo s kvantovou distribucí klíče.

(7)

V zájmu účinného přechodu na postkvantovou kryptografii by měl plán pro koordinovanou implementaci postkvantové kryptografie obsahovat seznam opatření, jimiž se mají členské státy zabývat, včetně zvážení algoritmů postkvantové kryptografie, s jasným harmonogramem pro různé fáze a milníky, jichž má být dosaženo, s přihlédnutím k jejich vzájemné závislosti, jakož i k zúčastněným stranám, které se mají zapojit.

(8)

Pro harmonizované provádění postkvantové kryptografie v celé Unii je nezbytné vypracovat společné evropské normy a rámec pro identifikaci a výběr algoritmů postkvantové kryptografie, které mají být zavedeny v digitálních sítích a službách v celé Unii. Prostřednictvím aktivní účasti výzkumných pracovníků financovaných EU již Unie podporuje vývoj a testování kandidátů na algoritmus postkvantové kryptografie pro účely norem v mezinárodních postupech výběru postkvantové kryptografie. Toto doporučení Komise vybízí členské státy k úzké spolupráci na úrovni EU s odborníky Unie na kybernetickou bezpečnost, se skupinou pro spolupráci v oblasti bezpečnosti sítí a informací a s Agenturou Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) při hodnocení a výběru vhodných algoritmů postkvantové kryptografie a jejich přijetí jako norem EU pro harmonizované používání v celé Unii.

(9)

Členské státy a Unie by měly i nadále aktivně spolupracovat se svými mezinárodními strategickými partnery na vývoji mezinárodních norem v oblasti postkvantové kryptografie s cílem zajistit interoperabilitu komunikací do budoucna.

(10)

Jakmile se členské státy na plánu pro koordinovanou implementaci postkvantové kryptografie dohodnou, měl by plán sloužit jako návrh pro vymezení vnitrostátních plánů přechodu na postkvantovou kryptografii, nebo pokud vnitrostátní plány existují, pro jejich sladění se společným plánem pro koordinovanou implementaci postkvantové kryptografie.

(11)

Komise má v úmyslu pečlivě sledovat opatření přijatá v reakci na toto doporučení, aby bylo zajištěno dosažení pokroku v plnění jeho cílů. Členské státy se proto vybízejí, aby Komisi na její žádost předložily veškeré relevantní informace, jejichž poskytnutí lze v zájmu zajištění tohoto sledování důvodně očekávat. Na základě takto získaných informací a všech dalších dostupných informací Komise posoudí účinky tohoto doporučení a určí, zda jsou zapotřebí další kroky, včetně navržení právně závazných aktů Unie.

(12)

Toto doporučení o postkvantové kryptografii vychází z politických cílů stanovených ve Strategii kybernetické bezpečnosti EU pro zlepšení celkového zabezpečení a odolnosti digitálních infrastruktur a služeb Unie pro orgány veřejné správy a další kritické infrastruktury, slouží cílům jednotného digitálního trhu a společného sdělení o Strategii evropské hospodářské bezpečnosti (10919/23) (6) a bere v úvahu rizika pro fyzickou a kybernetickou bezpečnost kritických infrastruktur, jakož i rizika zjištěná v rámci nedávno provedeného posouzení rizik pro kvantové technologie (7). Dodržuje základní práva a ctí zásady uznané zejména Listinou základních práv EU (články 7, 8 a 11) a Evropskou úmluvou o lidských právech (články 8 a 10), z nichž vyplývá pozitivní povinnost vlád minimalizovat riziko neoprávněného přístupu k informacím a kontroly nad nimi, což vyžaduje ochranu a podporu kryptografických technologií,