DOPORUČENÍ KOMISE (EU) 2024/1042

ze dne 23. února 2024

k návrhu aktualizovaného integrovaného vnitrostátního plánu Belgie v oblasti energetiky a klimatu na období 2021–2030

(Pouze francouzské a nizozemské znění je závazné)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 292 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (1), a zejména na čl. 9 odst. 2 a čl. 14 odst. 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Belgie předložila svůj návrh aktualizovaného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu dne 30. listopadu 2023. Vzhledem k tomu, že Belgie předložila návrh aktualizace pozdě, Evropská komise nemohla přijmout své doporučení šest měsíců před tím, než mají být předloženy konečné aktualizované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu, jak požaduje čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1999.

(2)

Článek 3 a příloha I nařízení (EU) 2018/1999 (dále jen „nařízení o správě“) stanoví prvky, které mají aktualizované integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu obsahovat. V prosinci 2022 přijala Komise pokyny pro členské státy týkající se procesu a rozsahu přípravy návrhu a konečné verze aktualizovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu (2). V pokynech byly určeny osvědčené postupy a popsány důsledky nedávného politického, právního a geopolitického vývoje v politikách v oblasti energetiky a klimatu.

(3)

V souvislosti s plánem REPowerEU (3) a v rámci cyklů evropského semestru 2022 a 2023 se Komise výrazně zaměřila na reformní a investiční potřeby členských států v oblasti energetiky a klimatu, aby urychlením ekologické a spravedlivé transformace posílila energetickou bezpečnost a cenovou dostupnost. To se odráží ve zprávách o Belgii 2022 a 2023 (4) a v doporučeních Rady Belgii (5). Nejnovější doporučení pro zemi by měly členské státy zohlednit v konečných verzích svých aktualizovaných integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu.

(4)	Doporučení Komise týkající se plnění vnitrostátních cílů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 (6) (o „sdílení úsilí“) vycházejí z pravděpodobnosti, že členské státy dodrží cíle pro rok 2030, s přihlédnutím k pravidlům pro využívání flexibility podle uvedeného nařízení.

(5)

Cílem doporučení Komise týkajících se zachycování, využití a ukládání uhlíku (CCUS) je získat přehled o zamýšleném zavádění těchto technologií na vnitrostátní úrovni, včetně informací o ročních objemech CO2, u nichž se plánuje, že budou do roku 2030 zachyceny, v členění podle zdroje zachyceného CO2 pocházejícího ze zařízení, na něž se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (7), nebo z jiných zdrojů, jako jsou biogenní zdroje nebo zachycování přímo ze vzduchu; o plánované dopravní infrastruktuře pro CO2 a o případné vnitrostátní kapacitě pro ukládání CO2 a objemech vtláčení CO2, u nichž se plánuje, že budou v roce 2030 k dispozici.

(6)

Doporučení Komise týkající se výkonnosti podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 (8) (nařízení o využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví – dále jen „nařízení o LULUCF“) se zabývají tím, jak členský stát naplňuje pravidlo nulového pasivního zůstatku na období 2021–2025 (období 1) a svůj vnitrostátní cíl pro období 2026–2030 (období 2) s přihlédnutím k pravidlům pro využívání flexibility stanoveným v uvedeném nařízení. Doporučení Komise rovněž zohledňují, že v období 1 budou případná překročení emisí podle nařízení o LULUCF automaticky převedena pod nařízení o „sdílení úsilí“.

(7)

Má-li adaptace na změnu klimatu náležitě podpořit dosažení cílů v oblasti energetiky a zmírňování změny klimatu, je nezbytné identifikovat potenciální nebezpečí, která jsou se změnou klimatu spojená, a analyzovat zranitelnost a rizika v oblasti klimatu, která mohou mít dopad na příslušné oblasti, obyvatelstvo a odvětví. Doporučení Komise týkající se adaptace zohledňují, v jaké míře Belgie do svého aktualizovaného NKEP začlenila adaptační cíle, které zohledňují klimatická rizika, jež by Belgii mohla bránit v plnění cílů a úkolů energetické unie. Bez konkrétních adaptačních politik a opatření, plánovaných a prováděných, je dosažení cílů v jednotlivých rozměrech energetické unie ohroženo. V situaci měnících se klimatických podmínek vyžaduje zvláštní pozornost hospodaření s vodou, a to s ohledem na rizika narušení dodávek elektřiny, neboť povodně, vysoké teploty a sucho mají dopad na výrobu energie.

(8)

Doporučení Komise týkající se ambicí Belgie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů vycházejí ze vzorce stanoveného v příloze II nařízení (EU) 2018/1999, který je založen na objektivních kritériích, a z hlavních politik a opatření, které v návrhu aktualizovaného plánu Belgie chybí, aby bylo možné včas a nákladově efektivním způsobem dosáhnout vnitrostátního příspěvku Belgie k závaznému cíli Unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů ve výši nejméně 42,5 % v roce 2030, a to se společným úsilím o jeho zvýšení na 45 % podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (9), pokud jde o podporu energie z obnovitelných zdrojů, a ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2413 (10). Doporučení Komise rovněž vycházejí z příspěvku Belgie ke specifickým cílům článků 15a, 22a, 23, 24 a 25 uvedené směrnice a ze souvisejících politik a opatření k jejímu rychlému provedení ve vnitrostátním právu a uplatňování. Doporučení odrážejí význam rozvoje komplexního dlouhodobého plánování pro zavádění energie z obnovitelných zdrojů, a zejména větrné energie, s cílem zvýšit viditelnost evropského výrobního odvětví a provozovatelů sítí v souladu s evropským balíčkem opatření v oblasti větrné energie (11).

(9)	Doporučení Komise týkající se vnitrostátního příspěvku v oblasti energetické účinnosti vycházejí z článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1791 (12) o energetické účinnosti a vzorce v příloze I uvedené směrnice a ze souvisejících politik a opatření, kterými se provádí.

(10)

Doporučení Komise se zaměřují zvláště na cíle, úkoly a příspěvky a související politiky a opatření k naplnění plánu REPowerEU za účelem rychlého ukončení závislosti na ruských fosilních palivech. Jsou v nich zohledněny zkušenosti získané při provádění balíčku „Bezpečná zima díky úsporám plynu“ (13). Doporučení odrážejí nutnost zvýšit odolnost energetického systému s ohledem na povinnosti vyplývající z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/941 (14) o rizikové připravenosti v odvětví elektroenergetiky a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938 (15) o bezpečnosti dodávek zemního plynu v souladu s doporučením Komise o ukládání energie (16).

(11)

Doporučení Komise zohledňují potřebu urychlit integraci vnitřního trhu s energií s cílem zvýšit úlohu flexibility a posílit postavení spotřebitelů a zajistit jejich ochranu. Doporučení Komise rovněž zohledňuje důležitost zjištění počtu domácností trpících energetickou chudobou v souladu s požadavky článku 3 nařízení (EU) 2018/1999 a doporučení Komise (EU) 2023/2407 (17).

(12)

Doporučení Komise odrážejí význam zajištění dostatečných investic do výzkumu a inovací v oblasti čisté energie s cílem podpořit jejich rozvoj a výrobní kapacity, včetně vhodných politik a opatření pro energeticky náročná průmyslová odvětví a další podniky, a dále potřebu zvýšit kvalifikaci pracovní síly pro průmysl s nulovými čistými emisemi s cílem upevnit v Unii silnou, konkurenceschopnou a čistou ekonomiku.

(13)	Doporučení Komise vycházejí ze závazků přijatých v rámci Pařížské dohody, pokud jde o postupný útlum využívání fosilních paliv, jakož i z důležitosti postupného ukončování dotací na fosilní paliva.

(14)

Doporučení Komise týkající se investičních potřeb navazuje na její posouzení, zda návrh aktualizovaného plánu poskytuje celkový přehled investičních potřeb k dosažení cílů, úkolů a příspěvků pro všechny rozměry energetické unie, zda uvádí zdroje financování a rozlišuje přitom soukromé a veřejné zdroje, zda uvádí investice, které jsou v souladu s plánem Belgie pro oživení a odolnost, belgickými plány spravedlivé územní transformace a doporučeními pro Belgii na období 2022–2023 vydanými v rámci evropského semestru, a zahrnuje důkladné makroekonomické posouzení plánovaných politik a opatření. NKEP by měl zajistit transparentnost a předvídatelnost vnitrostátních politik a opatření, aby se posílila investiční jistota.

(15)	Doporučení Komise odrážejí zásadní význam širokých regionálních konzultací a zajištění včasné a inkluzivní konzultace o plánu, včetně účinné účasti veřejnosti s dostatečnými informacemi a časovým rámcem, v souladu s Aarhuskou úmluvou (18).

(16)

Doporučení Komise týkající se spravedlivé transformace odrážejí posouzení toho, zda belgický plán dostatečně podrobně identifikuje příslušné sociální dopady klimatické a energetické transformace a její dopady na zaměstnanost a dovednosti a zda popisuje odpovídající doprovodné politiky a opatření, které spravedlivou transformaci podporují, a zda současně přispívá k prosazování lidských práv a genderové rovnosti.

(17)	Doporučení Komise Belgii vycházejí z posouzení jejího návrhu aktualizovaného NKEP (19), které se zveřejňuje souběžně s tímto doporučením.

(18)	Belgie by měla tato doporučení náležitě zohlednit při vytváření konečné verze svého aktualizovaného integrovaného NKEP, který má být předložen do 30. června 2024.

DOPORUČUJE BELGII:

Stanovit další politiky a opatření, jež budou nákladově efektivní, a to i v odvětví dopravy a stavebnictví, s cílem překlenout předpokládaný rozdíl ve výši 4,4 procentního bodu, aby se podařilo splnit vnitrostátní cíl v oblasti skleníkových plynů ve výši -47 % v roce 2030 ve srovnání s úrovněmi roku 2005 podle nařízení o „sdílení úsilí“. Poskytnout aktualizované projekce, aby bylo patrné, jak stávající a plánované politiky zajistí splnění cíle, a aby se v případě potřeby stanovilo, jak budou k dosažení souladu využity možnosti flexibility, které nařízení o „sdílení úsilí“ nabízí. Doplnit informace o politikách a opatřeních a v této souvislosti jasně vymezit jejich oblast působnosti, časový plán a pokud možno očekávaný dopad na snížení emisí skleníkových plynů, a to i v případě opatření v programech financování Unie, jako je společná zemědělská politika.

2.	Určit zdroje emisí CO2, u nichž se plánuje, že budou zachyceny.

Poskytnout další podrobnosti o plánovaných opatřeních a kvantifikovat jejich očekávané dopady z hlediska pohlcování nebo emisí z odvětví LULUCF. Poskytnout jasné informace o tom, jak jsou veřejné prostředky (jak unijní fondy, včetně společné zemědělské politiky, tak státní podpora) a soukromé financování prostřednictvím režimů uhlíkového zemědělství důsledně a účinně využívány k dosažení vnitrostátního cíle pro čisté pohlcení. Poskytnout informace o stavu a pokroku, kterého má být dosaženo při zajišťování zlepšení směrem k vyšším úrovním přesnosti/zeměpisně přesným souborům údajů pro monitorování, vykazování a ověřování v souladu s částí 3 přílohy V nařízení (EU) 2018/1999.

Poskytnout doplňující analýzu příslušných zranitelností a rizik v oblasti klimatu, pokud jde o dosažení vnitrostátních cílů, úkolů a příspěvků a politiky a opatření v jednotlivých rozměrech energetické unie. Lépe popsat a pokud možno kvantifikovat vazbu na konkrétní cíle a politiky energetické unie, které by adaptační politiky a opatření měly podporovat. Dostatečně podrobně stanovit další adaptační politiky a opatření, které napomohou tomu, aby Itálie splnila své vnitrostátní cíle, úkoly a příspěvky v rámci energetické unie, včetně opatření na zajištění kapacity výroby elektřiny a úspor energie v obytných budovách.

Výrazně zvýšit ambici, pokud jde o podíl obnovitelných zdrojů energie, tak aby činil nejméně 33 % a přispěl k dosažení závazného cíle Unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2030 stanovenému v čl. 3 odst. 1 směrnice (EU) 2018/2001, po úpravě podle vzorce uvedeného v příloze II nařízení (EU) 2018/1999. Uvést orientační trajektorii, která dosahuje referenčních bodů pro roky 2025 a 2027 podle čl. 4 písm. a) bodu 2 nařízení (EU) 2018/1999.

Poskytnout odhadované trajektorie a dlouhodobý plán zavádění technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů v příštích deseti letech s výhledem do roku 2040. Zahrnout orientační cíl pro inovativní technologie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030 v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001 v platném znění. Zahrnout specifické cíle, které přispějí k orientačním dílčím cílům v budovách a průmyslu pro rok 2030, a závazný dílčí cíl pro paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu (RFNBO) v průmyslu do roku 2030 v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001 v platném znění. Zvýšit závazné cíle pro obnovitelné zdroje energie v oblasti vytápění a chlazení pro období 2021–2025 i 2026–2030 a zahrnout orientační cíl pro dosažení navýšení stanovených v příloze IA směrnice (EU) 2018/2001 v platném znění a orientační cíl v oblasti dálkového vytápění a chlazení na období 2021–2030. Zahrnout dílčí cíl pro pokročilá biopaliva a RFNBO v odvětví dopravy a zajistit, aby byla dodržena minimální úroveň RFNBO v roce 2030.

Dále rozpracovat podrobné a kvantifikované politiky a opatření tak, aby bylo možné včasné a nákladově efektivní dosažení vnitrostátního příspěvku Belgie k závaznému cíli EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů ve výši 42,5 % do roku 2030, s ohledem na společné úsilí o jeho zvýšení na 45 %. Popsat zejména, pro které technologie v oblasti obnovitelné energie jiné než větrná energie Belgie plánuje urychlit povolování, a určit „oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie“ rychlejšími a jednoduššími postupy. Popsat, jak Belgie hodlá urychlit zavádění obnovitelných zdrojů prostřednictvím přijetí smluv o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo opatření využívajících záruky původu. Uvést informace o tom, jak hodlá Belgie dále urychlit zavádění obnovitelných zdrojů energie a postupné ukončování používání fosilních paliv v odvětví vytápění a chlazení a v dálkovém vytápění a chlazení v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001 v platném znění. Zahrnout další podrobná opatření k zajištění rámce na podporu vyšší integrace mezi sítěmi pro výrobu elektřiny a sítěmi pro vytápění a chlazení. Popsat, jakým způsobem bude řešena povinnost dodavatelů paliv v odvětví dopravy, a zahrnout srovnatelná opatření na podporu vodíku v průmyslu a připravit EU na obchod s vodíkem z obnovitelných zdrojů.

Uvést odhadované trajektorie pro dodávky biomasy podle vstupních surovin a původu s rozlišením mezi domácí výrobou a dovozem. Zahrnout posouzení domácích dodávek lesní biomasy pro energetické účely v letech 2021–2030 v souladu se zpřísněnými kritérii udržitelnosti podle článku 29 směrnice (EU) 2018/2001 v platném znění. Zahrnout posouzení slučitelnosti předpokládaného využívání lesní biomasy k výrobě energie se závazky Belgie podle revidovaného nařízení o LULUCF, zejména pro období 2026–2030, spolu s vnitrostátními opatřeními a politikami k zajištění této slučitelnosti. Uvést další informace o konkrétních cílech na podporu udržitelné výroby biometanu, a to s ohledem na potenciál a výrobu udržitelného bioplynu/biometanu, profil spotřeby zemního plynu a stávající infrastrukturu v Belgii.

V co největší možné míře poskytnout očekávaný harmonogram kroků vedoucích k přijetí legislativních a nelegislativních politik a opatření, kterými se ustanovení směrnice (EU) 2018/2001 v platném znění provádějí ve vnitrostátním právu a uplatňují, zejména pokud jde o opatření uvedená v předchozích bodech.

10.

Zahrnout vnitrostátní příspěvek v oblasti energetické účinnosti pro konečnou spotřebu energie do závazného cíle Unie v oblasti konečné spotřeby energie pro rok 2030 v souladu s článkem 4 a přílohou I směrnice (EU) 2023/1791 nebo jeho výši vyrovnat revidovanému orientačnímu vnitrostátnímu příspěvku, který Komise předloží každému členskému státu do 1. března 2024 podle čl. 4 odst. 5 uvedené směrnice. Zahrnout vnitrostátní příspěvek v oblasti energetické účinnosti týkající se spotřeby primární energie k orientačnímu cíli týkajícímu se spotřeby primární energie v EU v souladu s článkem 4 a přílohou I směrnice (EU) 2023/1791. Uvést objem snížení spotřeby energie, kterého mají dosáhnout všechny veřejné subjekty, v členění podle odvětví, a celkovou podlahovou plochu vytápěných nebo chlazených budov ve vlastnictví veřejných subjektů, které mají být každoročně renovovány, nebo odpovídající roční úspory energie, jichž má být dosaženo.

11.

Uvést úplné politiky a opatření k dosažení vnitrostátních příspěvků v oblasti energetické účinnosti a zejména popsat, jak bude naplňována zásada „energetická účinnost v první řadě“. Dále kvantifikovat očekávané úspory energie u plánovaných opatření k dosažení cílů v oblasti energetické účinnosti do roku 2030. Specifikovat robustní programy financování v oblasti energetické účinnosti a režimy finanční podpory, které jsou schopny mobilizovat soukromé investice a dodatečné spolufinancování.

12.

Zahrnout aktualizovanou úroveň ambicí pro zajištění vysoce energeticky účinného a dekarbonizovaného vnitrostátního fondu budov a přeměnu stávajících budov na budovy s nulovými emisemi do roku 2050, včetně průběžných milníků pro roky 2030 a 2040 a srovnání s nejnovější dlouhodobou strategií renovací. Podpořit cíle dekarbonizace budov poskytnutím dalších informací o politikách a opatřeních, včetně jejich nákladů a očekávaného dopadu na úspory energie pro provádění soudržné dlouhodobé strategie renovací.

13.

Dále vysvětlit plánovaná opatření, jimiž se má dosáhnout diverzifikace dodávek plynu a nadále podporovat snižování poptávky po plynu do roku 2030, zejména vzhledem k předpokládanému zvýšení podílu zemního plynu ve skladbě zdrojů energie členských států v polovině období. Posílit odolnost energetického systému, zejména vyjasněním cíle a plánovaných opatření pro zavádění skladování elektřiny. Posoudit přiměřenost belgické ropné infrastruktury (rafinerie, zásoby ropy, přístavy, ropovody) vzhledem k očekávanému poklesu poptávky po ropě a k přechodu na nízkouhlíkové alternativy. Specifikovat vhodná opatření pro diverzifikaci a dlouhodobé dodávky jaderných materiálů, paliva, náhradních dílů a služeb a pro dlouhodobé nakládání s jaderným odpadem. Uvést více podrobností o probíhajících výzkumných činnostech souvisejících s malými modulárními reaktory.

14.	Předložit jasné cíle a úkoly pro odezvu na poptávku s cílem zlepšit flexibilitu energetického systému s ohledem na posouzení potřeb flexibility. Popsat, jak Belgie hodlá usnadnit integraci do energetického systému v souvislosti s článkem 20a směrnice (EU) 2018/2001 v platném znění.

15.

Podrobněji rozpracovat přístup k řešení energetické chudoby tak, aby uváděl konkrétní měřitelný cíl jejího snížení, jak požaduje nařízení (EU) 2018/1999, a zohledňoval doporučení Komise (EU) 2023/2407. Poskytnout další podrobnosti o stávajících a možných opatřeních k řešení energetické chudoby a o vyčleněných finančních zdrojích z hlediska sociální politiky (cenová dostupnost) i strukturálních energetických opatření.

16.

Podrobněji vyjasnit vnitrostátní cíle v oblasti výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti za účelem zavádění čistých technologií a v této souvislosti stanovit cestu pro roky 2030 a 2050 na podporu dekarbonizace průmyslu a přechodu podniků na klimaticky neutrální a oběhové hospodářství. Předložit politiky a opatření na podporu rozvoje projektů pro nulové čisté emise, včetně těch, které jsou relevantní pro energeticky náročná odvětví. Popsat předvídatelný a zjednodušený regulační rámec pro povolovací postupy a způsob, jakým bude tam, kde je to potřebné, zjednodušen přístup k vnitrostátnímu financování. Poskytnout podrobné politiky a opatření pro digitalizaci energetického systému, pro rozvoj dovedností souvisejících s čistou energií a usnadnit otevřený obchod pro odolné a udržitelné dodavatelské řetězce klíčových součástí a zařízení pro nulové čisté emise.

17.

Specifikovat reformy a opatření k mobilizaci soukromých investic, které jsou potřebné k dosažení cílů v oblasti energetiky a klimatu. Zlepšit a rozšířit analýzu investičních potřeb tak, aby zahrnovala komplexní a ucelený přehled potřeb veřejných a soukromých investic v souhrnu a v členění podle odvětví. Doplnit přístup „shora dolů“ pro celé hospodářství projektově specifickým posouzením „zdola nahoru“. Uvést rozpis celkových investičních potřeb s dalšími informacemi o federálních, regionálních a unijních zdrojích financování a také o soukromých finančních zdrojích, které mají být mobilizovány. Přidat stručný popis typu režimů finanční podpory zvoleného pro provádění politik a opatření, které jsou financovány z veřejného rozpočtu, a využívání kombinovaných finančních nástrojů využívajících granty, půjčky, technickou pomoc a veřejné záruky, včetně úlohy vnitrostátních podpůrných bank v příslušných režimech a/nebo způsobu mobilizace soukromého financování. Zvážit jako možný zdroj financování nákladově efektivní provádění převodů do jiných členských států podle nařízení o „sdílení úsilí“. Poskytnout důkladné posouzení makroekonomického dopadu plánovaných politik a opatření.

18.	Nastínit, jak jsou politiky a opatření obsažené v aktualizovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu sladěny s belgickým národním plánem pro oživení a odolnost.

19.	Podrobně vysvětlit, jak a do kdy hodlá Belgie ukončit zbývající dotace na fosilní paliva.

20.	Dále upřesnit analytický základ poskytnutím projekcí podle plánovaných politik a opatření týkající se toho, jak se bude energetický systém vyvíjet s výhledem do roku 2040.

21.

Poskytnout podrobnější informace o důsledcích klimatické a energetické transformace v sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti a dovedností nebo o jakýchkoli jiných distribučních dopadech této transformace a o plánovaných cílech, politikách a opatřeních na podporu spravedlivé transformace. Specifikovat formu podpory, dopad iniciativ, cílové skupiny a vyčleněné zdroje s ohledem na doporučení Rady ohledně zajištění spravedlivé transformace na klimatickou neutralitu (20). V co největší možné míře zahrnout více prvků, které poskytnou odpovídající analytický základ pro přípravu budoucího sociálního klimatického plánu v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/955 (21), včetně informací o tom, jak posoudit výzvy a sociální dopady systému obchodování s emisemi pro spalování paliv v budovách, silniční dopravě a dalších odvětvích na nejzranitelnější skupiny, a určit potenciální příjemce prostředků a příslušný rámec politiky. Vysvětlit, jak rámec politik stanovený v NKEP přispěje k vypracování sociálního klimatického plánu Belgie a jak bude zajištěna soudržnost mezi oběma plány.

22.

Poskytnout jasnější a podrobnější přehled o tom, jak proces konzultací umožnil účast všech příslušných orgánů, občanů a zúčastněných stran, včetně sociálních partnerů a energetických komunit, na přípravě návrhu i konečného aktualizovaného plánu, včetně informací o časovém plánu a délce trvání jednotlivých konzultací. Poskytnout podrobné shrnutí názorů, které vyjádřili různí aktéři během konzultací, a shrnutí toho, jak byly zohledněny.

23.

Rozšířit již tak dobrou regionální spolupráci se sousedními zeměmi, zejména popisem toho, jak Belgie plánuje do roku 2025 zřídit rámec pro spolupráci s jinými členskými státy v souladu s článkem 9 směrnice (EU) 2023/2413. Pokračovat v úsilí o podepsání pěti požadovaných dohod o solidaritě pro zajištění bezpečnosti dodávek plynu (s Irskem, Francií, Lucemburskem, Německem a Nizozemskem).

V Bruselu dne 23. února 2024.

Za Komisi

Kadri SIMSON

členka Komise

(1) Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1.

(2) 2022/C 495/02.

(3) COM(2022) 230 final.

(4) SWD (2022) 602 final, SWD (2023) 601 final.

(5) COM(2022) 602, doporučení pro doporučení Rady; COM(2023) 601 final, doporučení pro doporučení Rady.

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26), ve znění nařízení (EU) 2023/857 ze dne 19. dubna 2023 (Úř. věst. L 111, 26.4.2023, s. 1).

(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 1), ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/839 ze dne 19. dubna 2023 (Úř. věst. L 107, 21.4.2023, s. 1).

(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018. s. 82).

(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2413 ze dne 18. října 2023, kterou se mění směrnice (EU) 2018/2001, nařízení (EU) 2018/1999 a směrnice 98/70/ES, pokud jde o podporu energie z obnovitelných zdrojů, a zrušuje směrnice Rady (EU) 2015/652 (Úř. věst. L, 2023/2413, 31.10.2023).

(11) Sdělení o Evropském akčním plánu pro větrnou energii, COM(2023) 669 final ze dne 24. října 2023, a sdělení o plnění cílů EU v oblasti obnovitelné energie na moři, COM(2023) 668 final.

(12) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1791 ze dne 13. září 2023 o energetické účinnosti a o změně nařízení (EU) 2023/955 (přepracované znění) (Úř. věst. L 231, 20.9.2023, s. 1).

(13) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, „Bezpečná zima díky úsporám plynu“, COM(2022) 360 final.

(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/941 ze dne 5. června 2019 o rizikové připravenosti v odvětví elektroenergetiky a o zrušení směrnice 2005/89/ES (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 1).

(15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938 ze dne 25. října 2017 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení nařízení (EU) č. 994/2010 (Úř. věst. L 280, 28.10.2017, s. 1).

(16) Doporučení Komise ze dne 14. března 2023 o ukládání energie – podpora dekarbonizovaného a bezpečného energetického systému EU, C(2023) 1729 (Úř. věst. C 103, 20.3.2023, s. 1).

(17) Doporučení Komise (EU) 2023/2407 ze dne 20. října 2023 týkající se energetické chudoby, C(2023) 4080 (Úř. věst. L, 2023/2407, 23.10.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/2023/2407/oj).

(18) Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně ve věcech životního prostředí ze dne 25. června 1998 (Aarhuská úmluva).

(19) SWD(2024) 44.

(20) Doporučení Rady ze dne 16. června 2022 ohledně zajištění spravedlivé transformace na klimatickou neutralitu (Úř. věst. C 243, 27.6.2022, s. 35).

(21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/955 ze dne 10. května 2023, kterým se zřizuje Sociální klimatický fond a mění nařízení (EU) 2021/1060 (Úř. věst. L 130, 16.5.2023, s. 1).