(1)

Nikl je značně rozšířenou složkou zemské kůry a je všudypřítomný v biosféře. Jeho přítomnost v potravinách může pocházet jak z přírodních, tak antropogenních zdrojů.

(2)

V roce 2015 přijal Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) vědecké stanovisko o rizicích přítomnosti niklu v potravinách a pitné vodě pro veřejné zdraví (1). Toto stanovisko identifikovalo jakožto kritický účinek pro charakterizaci rizika chronické orální expozice niklu reprodukční a vývojovou toxicitu. Jakožto kritický účinek akutní orální expozice niklu u osob senzibilizovaných na nikl bylo identifikováno propuknutí ekzémových reakcí a zhoršení alergických reakcí.

(3)

Údaje o výskytu niklu v potravinách a pitné vodě byly k dispozici v patnácti členských státech Unie. Protože však 80 % z celkového množství shromážděných údajů pocházelo z jednoho členského státu, dospěl úřad k závěru, že k ověření výskytu niklu v potravinách v celé Unii bude zapotřebí zeměpisně rovnoměrněji rozložených údajů.

(4)

V doporučení Komise (EU) 2016/1111 (2) byly členské státy vyzvány, aby za účelem shromáždit více údajů o výskytu niklu v potravinách v letech 2016, 2017 a 2018 monitorovaly jeho přítomnost v potravinách.

(5)

S přihlédnutím k těmto novým údajům o výskytu a k novým vědeckým informacím přijal úřad dne 24. září 2020 aktualizaci posouzení rizik niklu v potravinách a pitné vodě (3).

(6)

Úřad konstatoval, že nikl může mít chronické i akutní účinky. Na základě kritického chronického účinku v podobě ztráty těhotenství byl stanoven tolerovatelný denní příjem (TDI) ve výši 13 μg/kg tělesné hmotnosti a úřad dospěl k závěru, že tento TDI byl překročen u batolat, u dětí ve věku 36 měsíců až deset let a v některých případech také u kojenců. I když ztráta těhotenství není u mladých věkových skupin relevantní, TDI chrání i před jinými účinky, jež jsou pro mladší věkové skupiny relevantní, jako jsou neurotoxické účinky. Úřad proto dospěl k závěru, že překročení TDI může v případě těchto mladých věkových skupin vzbuzovat zdravotní obavy. Potvrdil, že závažné akutní účinky spočívají v propuknutí ekzémových kožních reakcí u osob senzibilovaných na nikl, což se týká přibližně 15 % populace. Úřad konstatoval, že nejnižší dávka s pozorovaným nepříznivým účinkem je u uvedeného účinku 4,3 μg niklu/kg tělesné hmotnosti a že k ochraně před takovým účinkem je zapotřebí rozpětí expozice (MOE) 30 nebo vyšší. Toto rozpětí expozice ve výši 30 není při průměrné expozici a expozici na 95. percentilu dosaženo, což v případě osob senzibilizovaných na nikl vzbuzuje zdravotní obavy.

(7)

Na základě dostupných údajů o výskytu byly nařízením Komise (EU) 2023/915 stanoveny maximální limity niklu v různých potravinách (4).

(8)

U některých potravin, které relevantně přispívají k expozici niklu, však nebyly k dispozici dostatečné údaje o jeho výskytu, a proto nebylo možné stanovit vhodné maximální limity. Měly by se proto shromáždit další údaje o výskytu v takových potravinách. Zejména by měly být monitorovány ryby a další mořští živočichové používaní pro výrobu dětské výživy, aby bylo možné stanovit příspěvek různých druhů ryb a dalších mořských živočichů k obsahu niklu v takových potravinách.

(9)

Aby se zajistilo, že vzorky jsou pro vzorkovanou šarži reprezentativní a výsledky analýzy spolehlivé a srovnatelné, mělo by se dodržovat nařízení Komise (ES) č. 333/2007 (5),