1)

„zhodnocování znalostí“ je proces vytváření společenské a ekonomické hodnoty ze znalostí propojením různých oblastí a odvětví a přeměnou dat, know-how a výsledků výzkumu na udržitelné produkty, služby, řešení a politiky založené na znalostech, které přinášejí společnosti prospěch (11);

2)

„zapojením občanů“ se rozumí účast občanů na participativních procesech rozhodování, provádění a monitorování s cílem zlepšit kvalitu, transparentnost a odpovědnost za politiky na místní, vnitrostátní a unijní úrovni (12), což výrazně podpořila Konference o budoucnosti Evropy a návazné evropské panelové diskuse občanů zaměřené na řešení současných a budoucích výzev a přizpůsobení nových nástrojů prostřednictvím panelových diskusí občanů v klíčových oblastech (13). To rovněž odkazuje na přepracovaný portál „Podělte se o svůj názor“, včetně on-line platformy pro zapojení občanů;

3)

„občanskou vědou“ se rozumí dobrovolná účast neprofesionálních vědců na výzkumu a inovacích v různých fázích a na různých úrovních zapojení, od utváření výzkumných programů a politik až po sběr, zpracování a analýzu dat a hodnocení výsledků výzkumu (14);

4)

„zapojení občanů do zhodnocování znalostí“ znamená zapojení občanů, občanských skupin, organizací občanské společnosti a komunit do spolupráce s aktéry v oblasti výzkumu a inovací s cílem zhodnotit znalosti a výsledky výzkumu pro účely inovativních řešení, jak naplňovat společenské potřeby, snáze využívat tržní příležitosti a poskytovat informace k tvorbě politik. Toho lze dosáhnout komercializací a uváděním inovativních výrobků, technologií nebo služeb, které lépe odpovídají potřebám uživatelů, na trh a jejich zaváděním na pracovišti nebo ve společnosti, vytvářením hodnoty pro společnost, kterou nelze zpeněžit, informováním tvůrců politik a zlepšováním tvorby politik, jakož i zvyšováním povědomí, rozvíjením dovedností a znalostí a vytvářením nových organizačních, spotřebních a výrobních modelů, které podporují změny chování a transformace ve společnosti (15).

5)

„akademickou obcí“ se rozumí univerzity a další vysokoškolské instituce, včetně veřejných a soukromých výzkumných a technologických organizací (16), vysokých škol aplikovaných věd a dalších institucí vyššího odborného vzdělávání a přípravy;

6)

„duševním aktivem“ se rozumí veškeré výsledky nebo produkty vytvořené jakoukoli činností v oblasti výzkumu a inovací, (např. práva duševního vlastnictví, data, know-how, prototypy, procesy, postupy, technologie, software) (17);

7)

„otevřenou vědou“ se rozumí přístup k vědeckému procesu založený na otevřené spolupráci, nástrojích a šíření poznatků, jak je stanoveno v čl. 14 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (18);

8)

„otevřenou inovací“ se rozumí přístup spočívající v otevření inovačního procesu mimo organizaci (19);

9)

„otevřeným přístupem“ se rozumí přístup k výzkumným údajům, včetně vědeckých publikací, poskytovaný bezplatně koncovému uživateli v souladu s čl. 14 odst. 1 písm. a) a čl. 39 odst. 3 nařízení (EU) 2021/695.

—

vymezením cílů zapojení zúčastněných stran (jako jsou občané a občanské skupiny, města a obce, akademická obec, průmysloví partneři a tvůrci politik), jakož i jejich motivace a očekávání;

—

vypracováním jasného a transparentního zdůvodnění, které vysvětlí, jak zapojení občanů přináší hodnotu pro společnost;

—

určením krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých dopadů, zejména s ohledem na hlavní cíle, kterými jsou naplňování potřeb občanů pomocí inovativních řešení a dosažení politických cílů souvisejících s výzkumem a inovacemi, včetně případných dalších dopadů, jako je posílení postavení občanů, zvýšení důvěry ve vědu a dopad na dovednosti občanů (rozvoj nových dovedností a schopností, například v oblasti občanské účasti, tvořivosti, inovací a podnikání);

—

vypracováním plánu zhodnocení, který zajistí, aby bylo zapojení občanů využito ve prospěch hospodářství a společnosti, včetně zdrojů potřebných k vytvoření společenských a hospodářských dopadů. Součástí by mělo být řádné naplánování všech fází akce a zejména následných fází a zajištění zapojení soukromých a veřejných subjektů, které se zaváží k využití řešení (včetně dalšího vývoje potřebného k dosažení fáze zavádění). Plán zhodnocování by měl rovněž naplánovat kapacity a zdroje (přístup k nim) potřebné k podpoře využití řešení, například ze strany průmyslu, akademické obce a tvůrců politik, včetně měst a obcí. Měl by rovněž zvážit prostředky pro uvedení řešení na trh a do společnosti, jako je veřejné financování, crowdfunding, podpora podnikání atd;

—

začleněním rámce pro monitorování a hodnocení, rovněž za účelem posouzení společenské a ekonomické hodnoty získané z procesu zapojení občanů.

—

zajistit všem pracovníkům zapojeným do zhodnocování znalostí školení a rozvoj dovedností s cílem zvýšit zapojení společnosti a využívání participativních postupů a procesů;

—

budovat silné odborné znalosti v oblasti participativních postupů ve veřejné správě prostřednictvím programů budování kapacit pro úředníky veřejné správy a zahrnout dovednosti pro spoluvytváření a zapojení občanů do rámce kompetencí všech veřejných institucí a orgánů pro tvorbu politik v oblasti výzkumu a inovací;

—

stanovit doplňkovost a vytvářet synergie s dalšími iniciativami, platformami a programy, jakož i se soukromými společnostmi, které jsou v této oblasti aktivní;

—

průběžně zkoumat příslušné místní, regionální vnitrostátní a stávající politiky, programy a strategie EU.

—

využívání příležitostí ke spolupráci napříč různými odvětvími a oblastmi, jako jsou technologie, podniky, občanská společnost a všechny vědy, včetně společenských, humanitních a uměleckých, k vytváření mezioborových programů a režimů;

—

zohlednění řízení duševních aktiv v souladu s kodexem dobré praxe pro řízení duševních aktiv za účelem zhodnocování znalostí v Evropském výzkumném prostoru (20), jehož cílem je řešit základní znalosti všech účastníků, otevřené inovace, otevřenou vědu, využívání údajů pro spoluvytváření inovačních řešení a využívání a sdílení výsledků;

—

snahu o to, aby bylo uznáno přispění všech zúčastněných k výsledkům, a to definováním jasných ustanovení o vlastnictví (pokud možno již od počátku akce) a uznáním příspěvků občanů, například v prezentacích, vědeckých publikacích, rukopisech a popisech konečných výsledků a produktů;

—

případné přijetí metody otevřeného přístupu s cílem podpořit opakovanou použitelnost výsledků;

—

zajištění toho, aby při řízení duševních aktiv, zejména při nakládání s údaji a při šíření a sdílení výsledků, byly dodržovány zásady ochrany soukromí, důvěrnosti a etiky.

—

přizpůsobit strategii zapojení tak, aby se zapojily všechny cílové skupiny, včetně osob ve zranitelném nebo marginalizovaném postavení, nedostatečně zastoupených osob, mladších osob, starších osob, osob se zdravotním postižením a osob přistěhovaleckého původu, a to tím, že se budou řešit překážky bránící účasti, mimo jiné kvůli nedostatku příslušných dovedností a zdrojů;

—

zohlednit, že občané se mohou do akce zapojit v různé míře, přičemž někteří mohou věnovat více času a prostředků než jiní;

—

usilovat o mezioborovost a doplňkovost ve skupinách výzkumných pracovníků a dosáhnout správného sladění s občany a dalšími aktéry;

—

v případě potřeby usilovat o zapojení specifických odborných dovedností a profilů, například odborníků na podporu a mediaci, právních odborníků na podporu řízení duševních aktiv a odborníků na zapojení občanů, jakož i odborníků na začlenění, rozmanitost a etiku.

—

podpory využívání stávajících rámců, souborů nástrojů a pokynů, které mohou organizace a komunity snadno přizpůsobit a používat podle svých potřeb (21), a případně i jejich vývoje;

—

podpory sdílení a dostupnosti nástrojů a pokynů, osvědčených postupů a získaných zkušeností;

—

zapojení příslušných zprostředkovatelů, kteří mohou do značné míry usnadnit interakci s dotčenými komunitami a řídit procesy opakování a rozšiřování, pokud je to vhodné a s přihlédnutím ke specifickým podmínkám;

—

využívání platforem, které sdružují různé zúčastněné strany v oblasti výzkumu a inovací (výzkumné a akademické pracovníky, občanskou společnost, průmysl, odborníky z praxe a tvůrce politik) (22);

—

snazšího využívání dostupných digitálních platforem a veřejných archivů znalostí, (23) dokumentace výzev a příležitostí příkladů osvědčených postupů v oblasti dlouhodobého zapojení občanů a zajištění jejich viditelnosti a udržitelnosti;

—

vypracování specializovaných, uzpůsobených pokynů pro praktické provádění v praxi, pokud možno s využitím relevantních případových studií z obdobných situací.

—

podpory rozvoje motivačních prvků a odměn, jako jsou například ocenění, veřejné/formální systémy uznání na místní úrovni, například ze strany obcí, občanských sdružení, veřejných institucí, akademické obce a financujících orgánů;

—

uznávání a odměňování výzkumných pracovníků v rámci hodnocení jejich výkonnosti na základě práce Koalice pro pokrok v hodnocení výzkumu (CoARA).

—

organizování iniciativ zvyšujících povědomí veřejnosti, do kterých se zapojí příslušné zúčastněné strany, včetně komunitních a neziskových organizací, místních orgánů, akademické obce a podniků;

—

podpory osvětových kampaní a vzdělávacích aktivit, které by byly určeny zaměstnancům jednotlivých organizací;

—

podpory zapojení občanů do specializovaných akcí, jako jsou kampaně, veřejná shromáždění a online platformy.

—

definování vhodných kvantitativních a kvalitativních ukazatelů a metrik pro hodnocení akcí zapojení občanů, které jsou v souladu s cíli akce a odpovídají potřebám zúčastněných stran na základě společné vize, která byla společně projednána, definována a pochopena všemi stranami;

—

zohlednění skutečnosti, že běžně používané ukazatele výstupů mohou při zajišťování komplexního porozumění účinnosti participativního procesu vykazovat určitá omezení a že je třeba jít nad rámec výstupů a posoudit výsledky a dopady konkrétní akce;

—

zvážení klíčových oblastí hodnotícího rámce, jako je například dosah, který zahrnuje podrobné zkoumání toho, kdo je zapojen, a podmínek, za nichž k zapojení dochází, participativní činnosti, které posuzují, jak jsou do procesu zapojeni různí aktéři, a vytváření hodnot, které zahrnuje určení přínosů z participačního procesu a jejich posouzení.

—

jasně definovat a sdělit, jaké motivace pro zapojení do zhodnocování znalostí mají jednotliví aktéři, a to konkrétně:

—

zajistit, aby motivace byly v souladu s etickými zásadami a hodnotami, zejména pokud se jedná o citlivá témata nebo zranitelné komunity;

—

zohlednit kulturní kontext a zvážit kulturní rozdíly ve vnímání a oceňování motivací;

—

zjistit očekávání účastníků, zejména občanů, výzkumných pracovníků, průmyslu a tvůrců politik, a to pomocí procesu spoluvytváření, kdy se očekávání formulují společně;

—

zohlednit potřebu flexibility a přizpůsobení a usilovat o to, aby očekávání zůstala v souladu s vyvíjejícím se kontextem a cíli zapojení, a zavést mechanismy pro řešení a urovnávání konfliktů v případě, že očekávání nejsou naplněna nebo dojde ke konfliktům, a to transparentním způsobem, který posiluje důvěru.

—

se zajistí prostředí, které podporuje zásadu transparentnosti a vytváří důvěru mezi všemi zúčastněnými, včetně komunity nebo komunit, kterých se výsledky akce dotýkají;

—

se zavede průběžná a transparentní výměna informací se všemi účastníky, jasně se vyjádří význam jejich příspěvků a poskytne se transparentní náhled na to, jak budou jejich příspěvky využity;

—

se použije přístupný a inkluzivní jazyk a usnadní se přístup občanů k vysoce kvalitním informacím a zdrojům, případně se poskytne i odpovídající školení (například o správě dat, základních znalostech a duševním vlastnictví).

—

se při výběru metody nebo kombinace metod a nástrojů bude hledat co nejlepší soulad mezi cíli akce, cílovou skupinou, fází zapojení, zdroji a specifickým kontextem a charakteristikami různých metod/nástrojů;

—

se využijí známé osvědčené postupy a pokyny a naváže se na stávající odborné znalosti, sítě a nástroje (24);

—

se uchovají znalosti nabyté při provádění akcí zapojení občanů a budou se sdílet vlastní postupy a získané zkušenosti ve prospěch rostoucí komunity odborníků na zapojení občanů do zhodnocování znalostí.

—

poskytnout všem zúčastněným aktérům cílené komunikační materiály a instruktáže, které jim jasně vysvětlí jejich úlohu, očekávané výsledky, přínosy atd.

—

srozumitelně informovat o potenciálním sociálním a ekonomickém dopadu s cílem posílit odpovědnost všech účastníků;

—

komunikovat v průběhu celého procesu a nezaměřovat se pouze na počáteční fáze, které slouží jako nástroj pro poskytování informací a nábor;

—

zajistit srozumitelnost a transparentnost sdělení určených účastníkům a všem zúčastněným stranám, pokud možno prostřednictvím zapojení odborníků na vědeckou komunikaci;

—

udržovat otevřený kanál pro zpětnou vazbu mezi organizátory, občany a dalšími zúčastněnými stranami, která se promítne do monitorování a hodnocení akce, je jasně sdělována již od počátku a může zlepšit rámec spolupráce, a zároveň udržet požadavky na zpětnou vazbu od občanů a dalších účastníků na přijatelné úrovni;

—

komunikovat „směrem ven“, tj. mimo výzkumný projekt / proces společného vytváření, k širšímu publiku. To zahrnuje vyzdvihování příkladů úspěchu a pozitivních výsledků, které vyplývají ze zapojení občanů do zhodnocování znalostí s cílem inspirovat ostatní a poskytnout praktické příklady pro budoucí iniciativy.

—

podpory využívání digitálních řešení navržena tak, aby byla udržitelná a zaměřovala se na člověka;

—

posílení postavení občanů prostřednictvím rozvoje dovedností a školení k využívání vhodných digitálních platforem;

—

případného využívání digitálních technologií vedle tradičních technologií za účelem zvýšení účasti a inkluzivity.