DOPORUČENÍ KOMISE (EU) 2024/616

ze dne 18. prosince 2023

k návrhu aktualizovaného integrovaného vnitrostátního plánu Nizozemska v oblasti energetiky a klimatu na období 2021–2030 a k souladu opatření Nizozemska s unijním cílem klimatické neutrality a se zajištěním pokroku v oblasti adaptace

(Pouze nizozemské znění je závazné)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 292 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (1), a zejména na čl. 9 odst. 2 a čl. 14 odst. 6 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 (2), a zejména na čl. 7 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

Doporučení k návrhu aktualizovaného integrovaného vnitrostátního plánu Nizozemska v oblasti energetiky a klimatu (NKEP) na období 2021–2030

(1)	Nizozemsko předložilo svůj návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu dne 29. června 2023.

(2)

Článek 3 a příloha I nařízení (EU) 2018/1999 (dále jen „nařízení o správě“) stanoví prvky, které mají aktualizované integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu obsahovat. V prosinci 2022 přijala Komise pokyny pro členské státy týkající se procesu a rozsahu přípravy návrhu a konečné verze aktualizovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu (3). V pokynech byly určeny osvědčené postupy a popsány důsledky nedávného politického, právního a geopolitického vývoje v politikách v oblasti energetiky a klimatu.

(3)

V souvislosti s plánem REPowerEU (4) a v rámci cyklů evropského semestru 2022 a 2023 se Komise výrazně zaměřila na reformní a investiční potřeby členských států v oblasti energetiky a klimatu, aby urychlením ekologické a spravedlivé transformace posílila energetickou bezpečnost a cenovou dostupnost. To se odráží ve zprávách o Nizozemsku 2022 a 2023 (5) a v doporučeních Rady Nizozemsku (6). Nejnovější doporučení pro zemi by měly členské státy zohlednit v konečných verzích svých aktualizovaných integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu.

(4)	Doporučení Komise týkající se plnění vnitrostátních cílů podle nařízení o „sdílení úsilí“ (7) vycházejí z pravděpodobnosti, že členské státy dodrží cíle pro rok 2030, s přihlédnutím k pravidlům pro využívání flexibility podle uvedeného nařízení.

(5)

Cílem doporučení Komise týkajících se zachycování, využití a ukládání uhlíku (CCUS) je získat přehled o zamýšleném zavádění těchto technologií na vnitrostátní úrovni, včetně informací o ročních objemech CO2, u nichž se plánuje, že budou do roku 2030 zachyceny, v členění podle zdroje zachyceného CO2 pocházejícího ze zařízení, na něž se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (8), nebo z jiných zdrojů, jako jsou biogenní zdroje nebo zachycování přímo ze vzduchu; o plánované dopravní infrastruktuře pro CO2 a o případné vnitrostátní kapacitě pro ukládání CO2 a objemech vtláčení CO2, u nichž se plánuje, že budou v roce 2030 k dispozici.

(6)

Podobně se doporučení Komise týkající se výkonnosti podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 (9) o využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví (dále jen „nařízení o LULUCF“) zabývají tím, jak členský stát naplňuje pravidlo nulového pasivního zůstatku na období 2021–2025 (období 1) a svůj vnitrostátní cíl pro období 2026–2030 (období 2) s přihlédnutím k pravidlům pro využívání flexibility stanoveným v uvedeném nařízení. Doporučení Komise rovněž zohledňují, že v období 1 budou případná překročení emisí podle nařízení o LULUCF automaticky převedena pod nařízení o „sdílení úsilí“.

(7)

Má-li adaptace na změnu klimatu náležitě podpořit dosažení cílů v oblasti energetiky a zmírňování změny klimatu, je nezbytné identifikovat potenciální nebezpečí, která jsou se změnou klimatu spojená, a analyzovat zranitelnost a rizika v oblasti klimatu, která mohou mít dopad na příslušné oblasti, obyvatelstvo a odvětví. Doporučení Komise týkající se adaptace zohledňují, v jaké míře Nizozemsko do svého aktualizovaného NKEP začlenilo adaptační cíle, které zohledňují klimatická rizika, jež by Nizozemsku mohla bránit v plnění cílů a úkolů energetické unie. Bez konkrétních adaptačních politik a opatření, plánovaných a prováděných, je dosažení cílů v jednotlivých rozměrech energetické unie ohroženo. V situaci měnících se klimatických podmínek vyžaduje zvláštní pozornost hospodaření s vodou, a to s ohledem na rizika narušení dodávek elektřiny, neboť povodně, vysoké teploty a sucho mají dopad na výrobu energie.

(8)

Doporučení Komise týkající se ambicí Nizozemska v oblasti obnovitelných zdrojů energie vycházejí ze vzorce uvedeného v příloze II nařízení (EU) 2018/1999, který je založen na objektivních kritériích; a z hlavních politik a opatření, které v návrhu aktualizovaného NKEP Nizozemska chybí, aby bylo možné včas a nákladově efektivním způsobem dosáhnout vnitrostátního příspěvku Nizozemska k závaznému cíli Unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů ve výši nejméně 42,5 % v roce 2030 se společným úsilím o jeho zvýšení na 45 % podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (10) týkající se podpory energie z obnovitelných zdrojů. Doporučení Komise rovněž vycházejí z příspěvku Nizozemska ke specifickým cílům článků 15a, 22a, 23, 24 a 25 uvedené směrnice a ze souvisejících politik a opatření k jejímu rychlému provedení ve vnitrostátním právu a uplatňování. Doporučení odrážejí význam rozvoje komplexního dlouhodobého plánování pro zavádění energie z obnovitelných zdrojů, a zejména větrné energie, s cílem zvýšit viditelnost evropského výrobního odvětví a provozovatelů sítí v souladu s evropským balíčkem opatření v oblasti větrné energie (11).

(9)	Doporučení Komise týkající se vnitrostátního příspěvku v oblasti energetické účinnosti vycházejí z článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1791 (12) o energetické účinnosti a vzorce v příloze I uvedené směrnice a ze souvisejících politik a opatření, kterými se provádí.

(10)

Doporučení Komise se zaměřují zvláště na cíle, úkoly a příspěvky a související politiky a opatření k naplnění plánu REPowerEU za účelem rychlého ukončení závislosti na ruských fosilních palivech. Jsou v nich zohledněny zkušenosti získané při provádění balíčku „Bezpečná zima díky úsporám plynu“ (13). Doporučení odrážejí naléhavou nutnost zvýšit odolnost energetického systému s ohledem na povinnosti vyplývající z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/941 (14) o rizikové připravenosti v odvětví elektroenergetiky a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938 (15) o bezpečnosti dodávek zemního plynu a v souladu s doporučením Komise o ukládání energie (16).

(11)

Doporučení Komise zohledňují potřebu urychlit integraci vnitřního trhu s energií s cílem zvýšit úlohu flexibility a posílit postavení spotřebitelů a zajistit jejich ochranu. Zohledňují rovněž důležitost zjištění počtu domácností trpících energetickou chudobou v souladu s požadavky článku 3 nařízení (EU) 2018/1999 a doporučení Komise (EU) 2023/2407 (17).

(12)

Doporučení Komise odrážejí význam zajištění dostatečných investic do výzkumu a inovací v oblasti čisté energie s cílem podpořit jejich rozvoj a výrobní kapacity, včetně vhodných politik a opatření pro energeticky náročná průmyslová odvětví a další podniky, a dále potřebu zvýšit kvalifikaci pracovní síly pro průmysl pro nulové čisté emise s cílem upevnit v Unii silnou a konkurenceschopnou čistou ekonomiku.

(13)	Doporučení Komise vycházejí ze závazků přijatých v rámci Pařížské dohody, pokud jde o postupný útlum využívání fosilních paliv, jakož i z důležitosti postupného ukončování dotací na fosilní paliva.

(14)

Doporučení Komise týkající se investičních potřeb navazuje na posouzení Komise, zda návrh aktualizovaného plánu Nizozemska poskytuje celkový přehled investičních potřeb k dosažení cílů, úkolů a příspěvků pro všechny rozměry energetické unie, zda uvádí zdroje financování a rozlišuje přitom soukromé a veřejné zdroje, zda uvádí investice, které jsou v souladu plánem Nizozemska pro oživení a odolnost, nizozemským plánem spravedlivé územní transformace a doporučeními pro Nizozemsko na období 2022–2023 vydanými v rámci evropského semestru, a zda zahrnuje důkladné makroekonomické posouzení plánovaných politik a opatření. NKEP by měl zajistit transparentnost a předvídatelnost vnitrostátních politik a opatření, aby se posílila investiční jistota.

(15)	Doporučení Komise odrážejí zásadní význam širokých regionálních konzultací a zajištění včasné a inkluzivní konzultace o plánu, včetně účinné účasti veřejnosti s dostatečnými informacemi a časovým rámcem, v souladu s Aarhuskou úmluvou (18).

(16)

Doporučení Komise týkající se spravedlivé transformace odrážejí posouzení toho, zda nizozemský plán dostatečně podrobně identifikuje příslušné sociální dopady klimatické a energetické transformace a její dopady na zaměstnanost a dovednosti a zda popisuje odpovídající doprovodné politiky a opatření, které spravedlivou transformaci podporují, a zda současně přispívá k prosazování lidských práv a genderové rovnosti.

(17)	Doporučení Komise Nizozemsku vycházejí z posouzení jeho návrhu aktualizovaného NKEP (19), které se zveřejňuje souběžně s tímto doporučením.

(18)	Nizozemsko by mělo tato doporučení náležitě zohlednit při vytváření konečné verze svého aktualizovaného integrovaného NKEP, který má být předložen do 30. června 2024.

Doporučení týkající se souladu s unijním cílem klimatické neutrality a se zajištěním pokroku v oblasti adaptace

(19)

Podle nařízení (EU) 2021/1119 (evropský právní rámec pro klima) je Komise povinna posoudit soulad vnitrostátních opatření s cílem klimatické neutrality a se zajištěním pokroku v oblasti adaptace. Soulad opatření Nizozemska těmito cíli již Komise posoudila (20). Níže uvedená doporučení z uvedeného posouzení vycházejí. Nizozemsko by mělo tato doporučení náležitě zohlednit a provést je v souladu s evropským právním rámcem pro klima.

(20)	Klíčovým krokem k posílení ambicí v oblasti adaptace by mělo být dokončení vhodného právního rámce pro vnitrostátní politiku v oblasti klimatu, který stanoví závazné, pravidelně aktualizované adaptační cíle pro měření celkového pokroku při budování odolnosti,

DOPORUČUJE NIZOZEMSKU:

POKUD JDE O NÁVRH AKTUALIZOVANÉHO VNITROSTÁTNÍHO PLÁNU V OBLASTI ENERGETIKY A KLIMATU PODLE NAŘÍZENÍ (EU) 2018/1999

Stanovit další politiky a opatření, které budou nákladově efektivní, zejména v odvětví zemědělství, a pro emise jiné než CO2, včetně metanu, N2O a F-plynů z průmyslových procesů a používání produktů, zemědělství a nakládání s odpady, aby se podařilo překlenout předpokládanou mezeru ve výši 9,3 procentního bodu a splnit vnitrostátní cíl v oblasti skleníkových plynů ve výši -48 % v roce 2030 ve srovnání s úrovněmi roku 2005 podle nařízení o „sdílení úsilí“. Poskytnout aktualizované projekce, aby bylo patrné, jak stávající a plánované politiky zajistí splnění cíle, a aby se v případě potřeby stanovilo, jak budou k dosažení souladu využity možnosti flexibility, které nařízení o „sdílení úsilí“ nabízí. Doplnit informace o politikách a opatřeních a v této souvislosti jasně vymezit jejich oblast působnosti, časový plán a pokud možno očekávaný dopad na snížení emisí skleníkových plynů, zejména v případě opatření v programech financování Unie, jako je společná zemědělská politika.

Určit zdroje emisí CO2, u nichž se plánuje, že budou zachyceny. Určit celkovou kapacitu úložiště CO2.

Poskytnout další podrobnosti o plánovaných opatřeních a kvantifikovat jejich očekávané dopady z hlediska pohlcování nebo emisí z odvětví LULUCF. Poskytnout jasné informace o tom, jak jsou veřejné prostředky (jak unijní fondy, včetně společné zemědělské politiky, tak státní podpora) a soukromé financování prostřednictvím režimů uhlíkového zemědělství důsledně a účinně využívány k dosažení vnitrostátního cíle pro čisté pohlcení. Poskytnout informace o stavu a pokroku, kterého má být dosaženo při zajišťování zlepšení směrem k vyšším úrovním přesnosti/zeměpisně přesným souborům údajů pro monitorování, vykazování a ověřování v souladu s částí 3 přílohy V nařízení (EU) 2018/1999.

Poskytnout doplňující analýzu příslušné zranitelnosti a rizik v oblasti klimatu, pokud jde o dosažení vnitrostátních cílů, úkolů a příspěvků a politiky a opatření v jednotlivých rozměrech energetické unie. Lépe popsat a kvantifikovat vazbu na konkrétní cíle a politiky energetické unie, které by adaptační politiky a opatření měly podporovat. Dostatečně podrobně stanovit další adaptační politiky a opatření, které napomohou tomu, aby Nizozemsko splnilo své vnitrostátní cíle, úkoly a příspěvky v rámci energetické unie.

Výrazně zvýšit ambici, pokud jde o podíl obnovitelných zdrojů energie tak, aby činil nejméně 39 % a přispěl k dosažení závazného cíle EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2030 stanovenému v čl. 3 odst. 1 směrnice (EU) 2018/2001, po úpravě podle vzorce uvedeného v příloze II nařízení (EU) 2018/1999. Uvést orientační trajektorii, která dosahuje referenčních bodů pro roky 2025 a 2027 podle čl. 4 písm. a) bodu 2 nařízení (EU) 2018/1999. Zajistit, aby byla přijata dostatečná opatření s cílem překlenout rozdíl oproti výchozímu stavu obnovitelných zdrojů energie z roku 2021, který nesmí být nižší než jeho závazný vnitrostátní celkový cíl pro podíl energie z obnovitelných zdrojů v roce 2020 podle čl. 32 odst. 4 nařízení (EU) 2018/1999.

Poskytnout odhadované trajektorie a dlouhodobý plán zavádění technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů v příštích deseti letech s výhledem do roku 2040. Zahrnout orientační cíl pro inovativní technologie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030 v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001 v platném znění. Zahrnout konkrétní cíle přispívající k orientačním dílčím cílům v oblasti budov a průmyslu pro rok 2030. Potvrdit, že projekce obsažené v plánu přispívají k závaznému dílčímu cíli pro paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu (RFNBO) v průmyslu pro rok 2030. Potvrdit závazné cíle v oblasti vytápění a chlazení na období 2021–2025 i 2026–2030 a zahrnout orientační cíl pro dosažení navýšení stanovených v příloze IA směrnice (EU) 2018/2001. Uvést, jakého cíle hodlá Nizozemsko dosáhnout v odvětví dopravy prostřednictvím povinnosti pro dodavatele pohonných hmot, a to i pomocí dílčího cíle pro pokročilá biopaliva a RFNBO, a zajistit, aby byla dodržena minimální úroveň RFNBO v roce 2030.

Zahrnout podrobné a kvantifikované politiky a opatření způsobem, který umožní včasné a nákladově efektivní dosažení svého vnitrostátního příspěvku k závaznému cíli EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů ve výši nejméně 42,5 % do roku 2030, s ohledem na společné úsilí o jeho zvýšení na 45 %. Popsat zejména, jak plánuje urychlit vydávání povolení, obzvláště pokud jde o jiné technologie než větrnou energii na moři. Podrobně popsat technologie obnovitelných zdrojů, pro něž plánuje určit „oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie“ rychlejšími a jednoduššími postupy. Popsat, jakým způsobem se snaží řešit návrh povinnosti dodavatelů paliv v odvětví dopravy a srovnatelná opatření na podporu vodíku v průmyslu.

Zahrnout projekce poptávky po bioenergii a její nabídky podle odvětví a poskytnout údaje o dovozu a zdroji lesní biomasy využívané k výrobě energie. Zahrnout posouzení domácích dodávek lesní biomasy pro energetické účely v letech 2021–2030 v souladu s posílenými kritérii udržitelnosti podle článku 29 směrnice (EU) 2018/2001 v platném znění a posouzení slučitelnosti předpokládaného využívání lesní biomasy pro výrobu energie se závazky Nizozemska podle revidovaného nařízení o LULUCF, zejména pro období 2026–2030, spolu s vnitrostátními opatřeními a politikami k zajištění této slučitelnosti. Zahrnout další opatření na podporu udržitelné výroby biometanu, a to ohledem na potenciál a výrobu udržitelného bioplynu/biometanu v Nizozemsku, profil spotřeby zemního plynu a stávající infrastrukturu a na využívání digestátu a biogenního CO2.

V co největší možné míře poskytnout očekávaný harmonogram kroků vedoucích k přijetí legislativních a nelegislativních politik a opatření, kterými se ustanovení směrnice (EU) 2018/2001 v platném znění provádějí ve vnitrostátním právu a uplatňují, zejména pokud jde o opatření uvedená v předchozích bodech.

10.

Zahrnout vnitrostátní příspěvek v oblasti energetické účinnosti pro konečnou spotřebu energie do závazného cíle Unie v oblasti konečné spotřeby energie pro rok 2030 v souladu s článkem 4 a přílohou I směrnice (EU) 2023/1791 nebo jeho výši vyrovnat revidovanému orientačnímu vnitrostátnímu příspěvku, který Komise předloží každému členskému státu do 1. března 2024 podle čl. 4 odst. 5 uvedené směrnice. Uvést objem snížení spotřeby energie, kterého mají dosáhnout všechny veřejné subjekty rozdělené podle odvětví, celkovou podlahovou plochu vytápěných a/nebo chlazených budov ve vlastnictví veřejných subjektů, které mají být každoročně renovovány, nebo odpovídající roční úspory energie, jichž má být dosaženo, jakož i objem kumulativních úspor energie, jehož má být dosaženo v období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2030, a případně vysvětlení, jak byla stanovena roční míra úspor a výchozí hodnota pro výpočet.

11.

Stanovit úplné politiky a opatření k dosažení vnitrostátních příspěvků v oblasti energetické účinnosti, zejména opatření na úsporu energie s cílem zajistit dosažení požadovaného objemu kumulativních úspor energie v konečné spotřebě do roku 2030, opatření na podporu energetických auditů a systémů hospodaření s energií. Specifikovat robustní programy financování a režimy finanční podpory v oblasti energetické účinnosti, které jsou schopny mobilizovat soukromé investice a dodatečné spolufinancování.

12.

Zahrnout milníky energetických úspor pro fond budov a uvést podrobnosti o dopadech každého nově navrženého opatření z hlediska úspor energie.

13.

Podrobně vysvětlit, jak Nizozemsko výrazně posílí rozměr energetické bezpečnosti, zejména stanovením jasných cílů v oblasti diverzifikace zdrojů energie, snížení dodávek energie z ruských fosilních paliv a další podpory snižování poptávky po plynu. Zahrnout podrobné politiky a opatření k dosažení těchto cílů do roku 2030. Posílit odolnost a flexibilitu energetického systému, zejména stanovením cíle pro zavádění skladování energie a předložením politik a opatření, kterými se naléhavá nutnost adaptace na změnu klimatu začlení do energetického systému. Specifikovat jasnou strategii pro využívání stávajících zařízení jaderného palivového cyklu v Nizozemsku, zejména pro obohacování izotopů. Specifikovat vhodná opatření pro diverzifikaci a dlouhodobé dodávky jaderných materiálů, paliva, náhradních dílů a služeb a pro dlouhodobé nakládání s jaderným odpadem, zejména vzhledem k plánům na výstavbu nových jaderných elektráren. Podrobně posoudit slučitelnost své plynárenské infrastruktury s cíli dekarbonizace. Posoudit přiměřenost ropné infrastruktury (rafinerie, zásoby ropy) s ohledem na očekávaný pokles poptávky po ropě a přechod na nízkouhlíkové alternativy.

14.

Předložit jasné cíle a úkoly týkající se zejména reakce na poptávku, aby se na základě posouzení potřeb flexibility zlepšila flexibilita energetického systému, a popsat konkrétní opatření k usnadnění integrace do energetického systému v souvislosti s článkem 20a směrnice (EU) 2018/2001 v platném znění. Dále zvyšovat úroveň posílení postavení spotřebitelů na maloobchodním trhu.

15.

Podrobněji rozpracovat přístup k řešení energetické chudoby tak, aby zahrnoval konkrétní měřitelný cíl jejího snížení, jak požaduje nařízení (EU) 2018/1999, a současně zohledňoval doporučení (EU) 2023/2407. Doplnit přístup o podrobnosti o stávajících a potenciálních opatřeních a finančních zdrojích k řešení energetické chudoby a o vyhrazených finančních zdrojích z hlediska sociální politiky (cenová dostupnost) i strukturálních energetických opatření. Vysvětlit, jak se předpokládá využití opatření v oblasti energetické účinnosti v rámci systému povinného zvyšování energetické účinnosti ke zmírnění energetické chudoby, jak to vyžaduje nařízení (EU) 2018/1999.

16.

Podrobněji vyjasnit vnitrostátní cíle v oblasti výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti za účelem zavádění čistých technologií a v této souvislosti stanovit cestu pro roky 2030 a 2050 na podporu dekarbonizace průmyslu a přechodu podniků na klimaticky neutrální a oběhové hospodářství. Předložit politiky a opatření na podporu rozvoje projektů pro nulové čisté emise, včetně těch, které jsou relevantní pro energeticky náročná odvětví. Popsat předvídatelný a zjednodušený regulační rámec pro povolovací postupy a způsob, jakým bude tam, kde je to potřebné, zjednodušen přístup k vnitrostátnímu financování. Poskytnout podrobné politiky a opatření pro digitalizaci energetického systému, jež umožní rozvoj dovedností souvisejících s čistou energií a usnadní otevřený obchod pro odolné a udržitelné dodavatelské řetězce klíčových součástí a zařízení pro nulové čisté emise.

17.

Specifikovat reformy a opatření k mobilizaci soukromých investic, které jsou potřebné k dosažení cílů v oblasti energetiky a klimatu. Poskytnout komplexní a ucelený přehled potřeb veřejných a soukromých investic v souhrnu a v členění podle odvětví. Doplnit přístup „shora dolů“ pro celé hospodářství posouzením jednotlivých projektů „zdola nahoru“ v pěti rozměrech energetické unie. Uvést rozpis celkových investičních potřeb s dalšími informacemi o vnitrostátních, regionálních a unijních zdrojích financování a také o soukromých finančních zdrojích, které mají být mobilizovány. Uvést stručný popis typu režimu finanční podpory zvoleného pro provádění politik a opatření, které jsou financovány z veřejného rozpočtu a využívání kombinovaných finančních nástrojů využívajících granty, půjčky, technickou pomoc a veřejné záruky, včetně úlohy vnitrostátních podpůrných bank v příslušných režimech a/nebo způsobu mobilizace soukromého financování. Zvážit jako možný zdroj financování nákladově efektivní provádění převodů do jiných členských států podle nařízení o „sdílení úsilí“. Poskytnout důkladné posouzení makroekonomického dopadu plánovaných politik a opatření.

18.

Nastínit, jak jsou politiky a opatření obsažené v aktualizovaném plánu sladěny s nizozemským národním plánem pro oživení a odolnost, včetně kapitoly REPowerEU.

19.

Podrobněji vysvětlit, jak a do kdy hodlá Nizozemsko ukončit dotace na fosilní paliva.

20.

Poskytnout podrobné informace o důsledcích klimatické a energetické transformace v sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti a dovedností nebo o jakýchkoli jiných distribučních dopadech této transformace a o plánovaných cílech, politikách a opatřeních na podporu spravedlivé transformace. Specifikovat formu podpory, dopad iniciativ, cílové skupiny a vyčleněné zdroje s ohledem na doporučení Rady ohledně zajištění spravedlivé transformace na klimatickou neutralitu (21). V co největší možné míře zahrnout více prvků, které poskytnou odpovídající analytický základ pro přípravu budoucího sociálního klimatického plánu v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/955 (22), včetně informací o tom, jak posoudit výzvy a sociální dopady systému obchodování s emisemi pro spalování paliv v budovách, silniční dopravě a dalších odvětvích na nejzranitelnější skupiny, a určit potenciální příjemce prostředků a příslušný rámec politiky. Vysvětlit, jak rámec politik stanovený v NKEP přispěje k vypracování sociálního klimatického plánu Nizozemska a jak bude zajištěna soudržnost mezi oběma plány.

21.

Zajistit, aby se vypracování plánu mohla inkluzivně a v přiměřeném časovém rámci účastnit veřejnost a v široké míře také místní orgány a občanská společnost. Poskytnout jasný přehled o tom, jak konzultační proces umožní širokou veřejnou účast všech příslušných orgánů, občanů a zúčastněných stran, včetně sociálních partnerů, na vypracování návrhu i konečné verze aktualizovaného plánu. Poskytnout shrnutí názorů vyjádřených různými aktéry a souhrn toho, jak jsou názory vyjádřené během konzultací v plánu promítnuty.

22.

Rozšířit již tak dobrou regionální spolupráci se sousedními zeměmi, zejména popisem toho, jak Nizozemsko plánuje do roku 2025 vytvořit rámec pro spolupráci s ostatními členskými státy v souladu s článkem 9 směrnice (EU) 2018/2001 v platném znění. Pokračovat v úsilí o podepsání všech čtyř zbývajících dvoustranných ujednání o solidaritě pro zajištění bezpečnosti dodávek plynu se sousedními zeměmi (Irskem, Belgií a Německem).

POKUD JDE O SOULAD VNITROSTÁTNÍCH OPATŘENÍ S CÍLEM KLIMATICKÉ NEUTRALITY A SE ZAJIŠTĚNÍM POKROKU V OBLASTI ADAPTACE PODLE NAŘÍZENÍ (EU) 2021/1119

Zavést vhodný právní rámec pro politiku a opatření v oblasti adaptace na změnu klimatu.

V Bruselu dne 18. prosince 2023.

Za Komisi

Kadri SIMSON

členka Komise

(1) Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1.

(2) Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1.

(3) Sdělení Komise o pokynech pro členské státy k aktualizaci vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu na období 2021–2030 (Úř. věst. C 495, 29.12.2022, s. 24).

(4) COM(2022) 230 final.

(5) SWD(2022) 621 final, SWD(2023) 619 final.

(6) COM(2022) 621, doporučení pro doporučení Rady; COM(2023) 619 final, doporučení pro doporučení Rady.

(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26), ve znění nařízení (EU) 2023/857 ze dne 19. dubna 2023, kterým se mění nařízení (EU) 2018/842 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a nařízení (EU) 2018/1999 (Úř. věst. L 111, 26.4.2023, s. 1).

(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 1), ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/839 ze dne 19. dubna 2023 , kterým se mění nařízení (EU) 2018/841, pokud jde o oblast působnosti, zjednodušení pravidel pro vykazování a zajištění souladu a stanovení cílů členských států pro rok 2030, a nařízení (EU) 2018/1999, pokud jde o zlepšení monitorování, vykazování, sledování pokroku a přezkum (Úř. věst. L 107, 21.4.2023, s. 1).

(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2413 ze dne 18. října 2023, kterou se mění směrnice (EU) 2018/2001, nařízení (EU) 2018/1999 a směrnice 98/70/ES, pokud jde o podporu energie z obnovitelných zdrojů, a zrušuje směrnice Rady (EU) 2015/652 (Úř. věst. L, 2023/2413, 31.10.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2023/2413/oj).

(11) Sdělení o Evropském akčním plánu pro větrnou energii, COM(2023) 669 final ze dne 24. října 2023, a sdělení o plnění cílů EU v oblasti obnovitelné energie na moři, COM(2023) 668 final.

(12) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1791 ze dne 13. září 2023 o energetické účinnosti a o změně nařízení (EU) 2023/955 (Úř. věst. L 231, 20.9.2023, s. 1).

(13) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, „Bezpečná zima díky úsporám plynu“, COM(2022) 360 final.

(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/941 ze dne 5. června 2019 o rizikové připravenosti v odvětví elektroenergetiky a o zrušení směrnice 2005/89/ES (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 1).

(15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938 ze dne 25. října 2017 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení nařízení (EU) č. 994/2010 (Úř. věst. L 280, 28.10.2017, s. 1).

(16) Doporučení Komise ze dne 14. března 2023 o ukládání energie – podpora dekarbonizovaného a bezpečného energetického systému (Úř. věst. C 103, 20.3.2023, s. 1).

(17) Doporučení Komise (EU) 2023/2407 ze dne 20. října 2023 týkající se energetické chudoby (Úř. věst. L, 2023/2407, 23.10.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reco/2023/2407/oj).

(18) Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně ve věcech životního prostředí ze dne 25. června 1998 (Aarhuská úmluva).

(19) SWD(2023) 921.

(20) Zpráva o pokroku EU při provádění opatření v oblasti klimatu za rok 2023, COM(2023) 653 final, a pracovní dokument útvarů Komise o posouzení pokroku v oblasti přizpůsobení se změně klimatu v jednotlivých členských státech podle evropského právního rámce pro klima, SWD(2023) 932.

(21) Doporučení Rady ze dne 16. června 2022 ohledně zajištění spravedlivé transformace na klimatickou neutralitu (Úř. věst. C 243, 27.6.2022, s. 35).

(22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/955 ze dne 10. května 2023, kterým se zřizuje Sociální klimatický fond a mění nařízení (EU) 2021/1060 (Úř. věst. L 130, 16.5.2023, s. 1).