(1)

Podle nařízení (EU) 2021/1119 (evropský právní rámec pro klima) je Komise povinna posoudit soulad vnitrostátních opatření s cílem klimatické neutrality a se zajištěním pokroku v oblasti adaptace. Komise posoudila soulad opatření Lotyšska s těmito cíli (2). Níže uvedená doporučení z uvedeného posouzení vycházejí. Lotyšsko by mělo tato doporučení náležitě zohlednit a přijmout následná opatření v souladu s evropským právním rámcem pro klima.

(2)

Zatímco čisté emise skleníkových plynů v Unii (včetně emisí z využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) a s výjimkou mezinárodní dopravy) celkově vykazují trvale klesající trend, který je obecně v souladu s lineární trajektorií k dosažení cíle Unie v oblasti klimatu do roku 2030 ve výši –55 % a cíle Unie v oblasti klimatické neutrality do roku 2050, tempo snižování emisí je třeba urychlit a je nezbytné, aby členské státy přijaly opatření. Pokrok v jednotlivých členských státech je doprovázen různými odvětvovými problémy a nedostatky, jež je třeba neprodleně řešit. Z posouzení na základě dostupných informací vyplývá, že pokrok při plnění cíle Unie v oblasti klimatické neutrality se v případě Lotyšska zdá být do značné míry nedostatečný. Základním kamenem pro zajištění hospodářské transformace nutné k dosažení cíle Unie v oblasti klimatické neutrality jsou spolehlivé dlouhodobé strategie.

(3)

Prvním krokem k posílení ambicí v oblasti adaptace by mělo být přijetí vhodného právního rámce pro vnitrostátní politiku v oblasti klimatu, který stanoví závazné, pravidelně aktualizované adaptační cíle pro měření celkového pokroku při budování odolnosti. Adaptační politiky by se měly zaměřit na oblasti nebo odvětví, které jsou obzvláště zranitelné vůči změně klimatu, jejichž činnosti jsou klíčové pro odolnost jiných odvětví nebo které mají značný význam pro národní hospodářství nebo veřejné zdraví. Je nutné přednostně reagovat, pokud jde o dopady a rizika, u nichž se očekává, že ovlivní kritickou infrastrukturu nebo systémy s dlouhou životností, nebo u nichž se očekává, že systémy ovlivní nevratně, s přihlédnutím k vzájemné interakci se socioekonomickým vývojem nebo jinými neklimatickými faktory. Monitorování a hodnocení adaptačního úsilí je nezbytné pro zachování odpovědnosti a zlepšení adaptační politiky.

(4)

Zúčastněné strany ze soukromého sektoru jsou strůjci změn, neboť poskytují informace, zdroje, kapacity a financování. Subjekty na místní úrovni mají pravomoci, které mohou mít širší dopad na odolnost vůči změně klimatu. Je velmi důležité vypracovat a provádět adaptační politiky na nižší než celostátní úrovni,