(1)

Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu (1) představuje plán, jak dopravu v Unii pevně nasměrovat na správnou cestu k udržitelné a inteligentní budoucnosti. Jedním z milníků (2) na cestě k udržitelné, inteligentní a odolné mobilitě je skutečnost, že do roku 2030 bude ve velkém měřítku zavedena automatizovaná mobilita. Strategie uznává, že změny v odvětví dopravy, zejména ty, které souvisejí s automatizací a digitalizací, vytvářejí pro pracovníky v dopravě mnoho nových výzev i příležitostí. Komise proto považuje za vhodné přijmout toto doporučení (opatření 69 akčního plánu strategie).

(2)

V EU-27 je v odvětví dopravních a skladovacích služeb (včetně poštovních a kurýrních činností) zaměstnáno přibližně 10 milionů osob (3), což představuje 5,2 % celkové pracovní síly (4). Přibližně 53 % z nich pracuje v pozemní dopravě (silniční, železniční a potrubní), 3 % ve vodní dopravě (námořní a vnitrozemské vodní cesty), 4 % v letecké dopravě, 26 % ve skladování a podpůrných a dopravních činnostech (např. manipulace s nákladem, skladování a skladové hospodářství) a zbývajících 14 % v poštovních a kurýrních činnostech. Ženy jsou v odvětví dopravy v EU zastoupeny nedostatečně (22 %). Z analýzy podle věku pracovníků v dopravě v EU v roce 2021 (5) vyplývá, že podíl osob ve věku 30–49 let byl podobný jako v celém hospodářství, ale podíl starších pracovníků byl v odvětví dopravy vyšší (36,9 % ve věku 50–64 let), zatímco podíl mladších pracovníků byl nižší (12,1 % ve věku 15–29 let).

(3)

Hrubá přidaná hodnota v běžných cenách dosahuje přibližně 555 miliard EUR a v roce 2020 se odvětví dopravních a skladovacích služeb (včetně poštovních a kurýrních činností) podílelo na celkové hrubé přidané hodnotě ve státech EU-27 přibližně 5 % (6).

(4)

Evropský pilíř sociálních práv stanoví dvacet hlavních zásad a práv, jež jsou zásadní pro spravedlivé a fungující trhy práce a systémy sociální ochrany. Pilíř je evropským souborem pravidel, který má zajistit, aby přechod na ekologickou a digitální dopravu byl sociálně spravedlivý, a to jak pro uživatele dopravy (7), tak pro pracovní sílu v dopravě. Doporučení Rady ze dne 16. června 2022 ohledně zajištění spravedlivé transformace na klimatickou neutralitu (8) stanoví komplexní pokyny pro členské státy ohledně nezbytných balíčků politik, aby v rámci ekologické transformace nikdo nezůstal pozadu. Cílem Digitální strategie EU (9) je zajistit, aby digitální transformace fungovala ve prospěch občanů a podniků a zároveň přispívala k dosažení cíle klimaticky neutrální Evropy do roku 2050. Politický program Digitální dekáda 2030 (10) stanovil digitální cíle, včetně cílů pro obyvatelstvo s digitálními dovednostmi a vysoce kvalifikované odborníky v oblasti digitálních technologií, jakož i pro digitální transformaci podniků.

(5)

Studie „Sociální rozměr přechodu na automatizaci a digitalizaci v dopravě se zaměřením na pracovní sílu“ (11) hodnotila informovanost, připravenost a potřebu poskytnout poradenství zúčastněným stranám v oblasti dopravy. Zjistila, že v tomto odvětví je obecně malé povědomí o dopadu automatizace a digitalizace na pracovní sílu v dopravě. Zúčastněné strany v oblasti dopravy jsou v průměru na tuto transformaci přiměřeně připraveny. Zdá se, že odbory a vnitrostátní veřejné orgány předvídají nebo řídí změny více než zaměstnavatelé. Dotazované zúčastněné strany uvádějí, že pokud jsou zapotřebí pokyny a další opatření, měly by se zaměřit především na sdílení znalostí a na školení a vzdělávání pracovní síly. Vzhledem k tomu, že zaměstnavatelé v oblasti dopravy – zejména malé a střední podniky (12) – často neznají opatření nebo strategie zaměřené na usnadnění transformace pro pracovní sílu, zdá se, že sociální rozměr automatizace a digitalizace není jejich prioritním tématem.

(6)

Závěry studie byly zasazeny do metodologického rámce inspirovaného výsledky skupiny odborníků na vysoké úrovni pro dopad digitální transformace na trhy práce v EU (13). Tento rámec poskytuje přehled předpokladů, které jsou nezbytné pro hladkou transformaci (konkrétně povědomí o sociálním rozměru; identifikace budoucích potřeb v oblasti dovedností; konstruktivní sociální dialog; příznivé legislativní prostředí; pozitivní přístup ke změnám) a faktory, které přispějí k usnadnění transformace.

(7)

Návrh obsahu tohoto doporučení byl projednán s expertní skupinou Komise pro horizontální sociální otázky v dopravě (14) a na konferenci zúčastněných stran v březnu 2023 (15) se všemi příslušnými zúčastněnými stranami z odvětví dopravy, včetně orgánů veřejné správy, organizací zaměstnavatelů, odborů, poskytovatelů vzdělávání a odborné přípravy, společností a odborníků v dopravě. Konzultovány byly rovněž odvětvové výbory pro sociální dialog zřízené v různých segmentech odvětví dopravy (16).

(8)

Automatizace a digitalizace nejsou nové fenomény. Jsou vzájemně propojené, ale jejich dopad na pracovní sílu nemusí být nutně stejný. Automatizace je součástí širšího pojmu digitalizace a je definována jako „úplné nebo částečné nahrazení lidského vstupu strojovým nebo softwarovým vstupem“ (17). Širší pojem digitalizace je definován jako „integrace digitálních technologií a digitalizovaných dat do všech oblastí života“ (18). Digitalizace tedy spíše než úplné nebo částečné nahrazení lidského faktoru znamená používání digitálních nástrojů na pracovišti.

(9)

Vývoj na trhu práce bude ovlivněn nejen technologiemi, včetně jejich nákladů a přijetí, ale také dalšími faktory, jako je globalizace, demografická změna, přechod na ekologickou ekonomiku, ekonomické a jiné sociální trendy a regulační prostředí. Kromě toho se bude tempo automatizace lišit v různých zemích a regionech, druzích dopravy, typech povolání a dovednostech a kompetencích.

(10)

Podle nedávné zprávy o budoucnosti práce v oblasti dopravy (19), existují v jednotlivých průmyslově vyspělejších zemích velké rozdíly v rizicích automatizace práce. Vysokému riziku automatizace je vystaveno 5,7 až 50 % pracovních míst s nízkou kvalifikací (např. přístavní dělníci nebo nosiči zavazadel). U středně kvalifikovaných profesí (jako jsou námořníci první třídy nebo řidiči těžkých nákladních vozidel) se riziko pohybuje mezi 7 a 23 procenty. Nejnižší odhadovaný potenciál ztráty pracovních míst v důsledku zavádění automatizačních technologií mají vysoce kvalifikovaná zaměstnání (např. lodní důstojníci, piloti letadel a odborní pracovníci), a to pouze do 2 %.

(11)

Evropský výzkumný projekt SKILLFUL (20) identifikoval pracovní místa a pozice, které by měly být nejvíce ovlivněny současnými a budoucími změnami a vývojem evropského dopravního systému. Mezi pracovní místa v dopravě, která se pravděpodobně změní, patří řidiči, ruční obsluha, výdejci a kontroloři jízdenek, zaměstnanci logistických center, bezpečnostní kontroloři, rezervační pracovníci a zaměstnanci cestovních kanceláří. Mezi ty, u nichž se očekává zvýšení významu, patří manažeři logistiky, provozovatelé logistiky na terminálech a dispečeři dodávek, odborníci na umělou inteligenci, digitální transformaci, data velkého objemu, bezpečnost a kybernetickou bezpečnost, pracovníci právních služeb a specialisté na ochranu soukromí a obsluha automatizovaných vozidel a dronů.

(12)

Různé zúčastněné strany mohou vnímat cíl automatizace a digitalizace a jejich dopad na pracovní sílu různým způsobem. Podpora společného chápání možných přínosů a problémů tohoto vývoje a sporných otázek posílí spolupráci a týmového ducha napříč zainteresovanými skupinami.

(13)

Evropská partnerství v oblasti dopravy v rámci programu Horizont Evropa, jako je Propojená, kooperativní a automatizovaná mobilita (CCAM) (21), Pro silniční dopravu s nulovými emisemi (2Zero) (22) a Bezemisní lodní doprava (ZEWT) (23), mohou usnadnit výměnu informací o sociálních dopadech transformace, protože sdružují rozmanité a rozsáhlé sítě zúčastněných stran ve veřejném a soukromém sektoru.

(14)

Změna kvalifikace a prohlubování dovedností jsou klíčové pro zvládnutí ekologické a digitální transformace. Pracovní síla se správnými dovednostmi přispívá k udržitelnému růstu, vede k většímu množství inovací a zvyšuje konkurenceschopnost podniků. Zásada 1 evropského pilíře sociálních práv stanoví, že „[k]aždý má právo na kvalitní a inkluzivní všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení, aby si udržel a nabyl dovednosti, které mu umožní účastnit se plně života společnosti a úspěšně zvládat přechody na trhu práce“. Cílem Evropského roku dovedností (24) je pomoci lidem získat správné dovednosti pro kvalitní pracovní místa a pomoci podnikům, zejména malým a středním, řešit nedostatek dovedností v Unii.

(15)

Odvětví dopravy bylo označeno za jedno z odvětví, kde bude provádění Zelené dohody pro Evropu (a příslušných vnitrostátních strategií) vyžadovat nové dovednosti a pracovní sílu a kde je již nyní nedostatek kvalifikované pracovní síly. Kromě nedostatku pracovních sil v souvislosti s přechodem na obnovitelné zdroje energie a udržitelné a energeticky účinné materiály, výrobky a způsoby dopravy se již nyní projevuje výrazný nedostatek pracovních sil v některých profesích v odvětví dopravy. Řidiči těžkých nákladních automobilů a kamionů se ve všech zprávách o nerovnováze na trhu práce v Evropě (25), které byly vypracovány od roku 2017, umístili na prvních deseti místech, pokud jde o nedostatek pracovních sil. V roce 2022 se mezi deset nejčastěji nedostatkových profesí poprvé zařadili řidiči autobusů a tramvají. Nedostatek pracovní síly může urychlit automatizaci, která by zároveň mohla být příležitostí, jak nahradit chybějící pracovníky.

(16)

V rámci evropského výzkumného projektu WE-TRANSFORM (26) byla zjištěna úroveň důležitosti různých dovedností a kompetencí, které jsou nezbytné pro řešení výzev budoucího automatizovaného a digitalizovaného pracovního prostředí, a to i podle druhu dopravy.

(17)

Komise může s pomocí svých agentur poskytnout vodítko ohledně dovedností potřebných v rámci přechodu na automatizaci a digitalizaci, například prostřednictvím studií. Jedním z nedávných příkladů je studie Evropské agentury pro námořní bezpečnost o kompetencích operátorů námořních autonomních hladinových plavidel z center dálkového řízení (27).

(18)

Digitální nástroje řízené umělou inteligencí (UI) mohou také pomoci s identifikací budoucích potřeb a nedostatků v oblasti dovedností na vnitrostátní úrovni a pomoci jednotlivcům identifikovat budoucí kariérní cesty a možnosti vzdělávání. Tyto nástroje, které již pilotně využívají některé veřejné služby zaměstnanosti (28), mohou rovněž nabídnout příležitosti pro systémovější řešení napříč odvětvími.

(19)

Stejně jako v jiných odvětvích, i v dopravě trend k větší automatizaci a digitalizaci zdůrazňuje potřebu odpovídajících programů počátečního a navazujícího vzdělávání, včetně odborného vzdělávání a přípravy. Tyto programy musí včas a účinně připravit pracovníky na výzvy budoucí práce, protože automatizace a digitalizace by mohly vést k nesouladu mezi poptávkou po kvalifikacích a jejich nabídkou. V posledních letech výrazně vzrostl počet pracovních míst, v nichž jsou kognitivní schopnosti klíčové, takže pro některé typy pracovních míst je důležitější pokročilá odborná příprava a schopnost řešit složité problémy. Kromě toho již nyní roste poptávka po pokročilých kompetencích v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM) a po odborných znalostech v oblasti informačních technologií a očekává se, že v budoucnu se bude dále zvyšovat. Rostoucí požadavky na kvalifikaci mohou potenciálně dále snížit počet dostupných pracovníků.

(20)

Jednou z priorit akčního plánu digitálního vzdělávání na období 2021–2027 (29) je zlepšit digitální dovednosti a kompetence pro digitální transformaci, mimo jiné podporou kvalitního a inkluzivního vzdělávání v oblasti výpočetní techniky od útlého věku a podporou účasti žen v oblasti STEM. To by v dlouhodobém horizontu mohlo pomoci řešit potíže zaměstnavatelů s náborem vysoce kvalifikovaných pracovníků, a to i v odvětví dopravy.

(21)

Evropská agenda dovedností podporuje získávání dovedností pro ekologickou a digitální transformaci. Jednou z jejích stěžejních akcí je Pakt pro dovednosti (30), jehož cílem je prostřednictvím partnerství posílit kolektivní činnost v oblasti rozvoje dovedností.

(22)

V souvislosti s globálními hodnotovými řetězci, přeshraniční povahou mnoha dopravních činností, novými obchodními modely a formami práce je zásadní, aby byli všichni pracovníci motivováni k účasti na vzdělávacích opatřeních, která udrží krok s měnícími se požadavky na dovednosti v odvětví dopravy. Aby byla digitalizace inkluzivní, měla by být odborná příprava v oblasti digitálních technologií přístupná všem skupinám s vyšším rizikem vyloučení, zejména osobám se zdravotním postižením.

(23)

Řešením, jak motivovat pracovní sílu k účasti na vzdělávacích opatřeních a jak podpořit zaměstnavatele, mohou být krátké doby školení. Doporučení Rady ze dne 16. června 2022 o evropském přístupu k mikrocertifikátům pro celoživotní učení a zaměstnatelnost (31) žádá členské státy, aby zavedly právní rámce, které usnadní evidenci výsledků učení (například certifikátů nebo ocenění) z krátkých vzdělávacích zkušeností (například krátkých online kurzů).

(24)

Systémy, jako jsou individuální vzdělávací účty (32) a podpůrný rámec, včetně poradenství a možností validace, mohou podpořit efektivní využívání odborné přípravy v odvětví dopravy.

(25)

Pravidla Unie pro kvalifikaci a školení řidičů autobusů a nákladních vozidel (33) stanoví, že témata, která mají být zahrnuta do pravidelného školení, zohledňují technologický vývoj. Připravovaná revize směrnice o strojvedoucích (34) má lépe sladit školení a certifikaci strojvedoucích s možnostmi a potřebami digitalizace železnic a usnadnit strojvedoucím přeshraniční provoz.

(26)

Na jedné straně se očekává, že automatizace a digitalizace zlepší pracovní podmínky v odvětví dopravy, nabídne vyšší úroveň bezpečnosti a větší flexibilitu (např. práce na částečný úvazek) a odstraní mnoho monotónních a fyzicky náročných úkolů. To by mohlo zvýšit celkovou atraktivitu odvětví, zejména pro ženy a nedostatečně zastoupené skupiny pracovníků, jako jsou skupiny s vyšším rizikem vyloučení, mladí pracovníci a pracovníci se zdravotním postižením. Na druhou stranu existuje riziko vyšší úrovně stresu (35) pro některé pracovníky v důsledku pocitu neustálého sledování a dohledu, a to i prostřednictvím nástrojů algoritmického řízení (36) nebo umělé inteligence obecně.

(27)

Cílem Unie je vytvořit důvěryhodnou umělou inteligenci, která staví lidi na první místo. Za tímto účelem Komise navrhla tři vzájemně související právní iniciativy, mezi něž patří návrh regulačního rámce (akt o umělé inteligenci) (37), který má poskytovatelům a uživatelům umělé inteligence stanovit jasné požadavky a povinnosti týkající se konkrétních způsobů využití umělé inteligence, které představují riziko pro bezpečnost a základní práva osob, včetně práv pracovníků (38). Návrh regulačního rámce se zároveň snaží snížit administrativní a finanční zátěž pro podniky, zejména malé a střední, a podpořit inovace. Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví podrobně popsala svou vizi řešení výzev a příležitostí spojených s umělou inteligencí v letectví, která je založena na přístupu zaměřeném na člověka (39).

(28)

Návrhy Komise na zlepšení pracovních podmínek osob pracujících prostřednictvím digitálních pracovních platforem zahrnují opatření ke správnému určení postavení těchto osob v zaměstnání (40), což bude relevantní pro řidiče rozvážející jídlo a řidiče provozující jízdu na zavolání. Cílem navrhované směrnice (41) je také zvýšit transparentnost používání algoritmů digitálními pracovními platformami, zajistit lidský dohled nad tím, jak dodržují pracovní podmínky, a poskytnout právo napadnout automatizovaná rozhodnutí. Tato nová práva by měla být přiznána jak pracovníkům, tak i samostatně výdělečně činným osobám. Pokyny pro uplatňování práva hospodářské soutěže Unie na kolektivní smlouvy (42) objasňují, kdy se mohou některé osoby samostatně výdělečně činné sdružovat za účelem kolektivního vyjednávání o lepších pracovních podmínkách, aniž by porušily pravidla hospodářské soutěže Unie.

(29)

Vyjednávání mezi organizacemi zastupujícími zaměstnavatele a pracovníky (sociální partnery) prostřednictvím sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání pomáhá zlepšovat pracovní podmínky. Vzhledem k rozdílům v míře a kvalitě zapojení sociálních partnerů v jednotlivých zemích a nerovnostem, pokud jde o míru, v jaké se na pracovníky vztahují kolektivní smlouvy, předložila Komise iniciativu (43), jejímž cílem je dále posílit a podpořit sociální dialog konkrétními opatřeními na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie. Dne 12. června 2023 přijala Rada doporučení o posílení sociálního dialogu v Evropské unii (44), v němž uvádí několik způsobů, jak by členské státy mohly posílit sociální dialog a kolektivní vyjednávání na vnitrostátní úrovni, mimo jiné zapojením sociálních partnerů do tvorby politik, propagací přínosů sociálního dialogu a posílením kapacit odborových organizací a organizací zaměstnavatelů.

(30)

Podle Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 135 o zástupcích pracovníků, kterou v současné době ratifikovalo 24 členských států, mohou být zástupci pracovníků osoby: i) jež jsou za ně uznávány vnitrostátním zákonodárstvím nebo praxí, ať to jsou zástupci odborů, tj. zástupci jmenovaní nebo zvolení odbory nebo členy těchto odborů; nebo zvolení zástupci, tj. zástupci, kteří jsou svobodně zvoleni pracovníky podniku podle ustanovení vnitrostátního zákonodárství nebo kolektivních smluv a jejichž funkce nezahrnuje činnost, která se v příslušné zemi uznává za výlučnou pravomoc odborů. Pokud v jednom podniku existují jak zástupci odborových organizací, tak volení zástupci, nemělo by být toto zastoupení využíváno k oslabování postavení dotčených odborových organizací nebo jejich zástupců. Měla by být podporována spolupráce mezi zvolenými zástupci a příslušnými odborovými organizacemi nebo jejich zástupci.

(31)

Studie Komise o sociálních aspektech v odvětví námořní dopravy (45) obsahuje doporučení a možné iniciativy, které mohou přispět k zajištění odpovídajících pracovních a životních podmínek námořníků, včetně modernizace námořního vzdělávání a odborné přípravy s ohledem na technologický vývoj. Studie řídících letového provozu a pracovníků v oboru zabezpečovacích elektronických zařízení v letovém provozu (46) poskytuje přehled současných a budoucích lidských a sociálních problémů a pracovních podmínek podle údajů těchto dvou skupin v členských státech EU.

(32)

Automatizace a digitalizace se dotkne všech druhů dopravy, ať už se jedná o automatizovaná plavidla a vozidla či digitalizované procesy. Kombinace nedostatečné informovanosti, nepochopení nových požadavků a obav z nezvládnutí změn přispívá ke skepsi a někdy i k odporu vůči změnám v odvětví dopravy. V této souvislosti by bylo pro odvětví dopravy přínosné zavést a realizovat způsoby, jak tuto změnu lépe zvládnout. Řízení změn zahrnuje metody a způsoby, kterými společnost popisuje a provádí změny v rámci svých interních i externích procesů, aby zajistila konstruktivní a přínosný přechod na automatizaci a digitalizaci.

(33)

V souladu se zásadou 8 evropského pilíře sociálních práv, která stanoví, že „[p]racovníci nebo jejich zástupci mají právo na včasné informování a projednávání v záležitostech, které se jich týkají, zejména v případě převodu, restrukturalizace a fúze podniku a hromadného propouštění“, by plány řízení změn měly být vypracovány participativním způsobem a v úzké spolupráci se zástupci zaměstnanců.

(34)

Sociální dialog hraje klíčovou roli také při přizpůsobování se měnícímu se světu práce. Rámcová dohoda o digitalizaci 2020 (47), kterou uzavřeli evropští sociální partneři napříč odvětvími, je příkladem ochoty sociálních partnerů společně utvářet budoucnost. Podobně evropští sociální partneři v odvětví dopravy uskutečnili různé společné projekty týkající se automatizace a digitalizace, které zahrnovaly společná doporučení pro jejich přidružené subjekty.

(35)

V krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém horizontu je pro realizaci opatření k zajištění hladkého přechodu na automatizaci a digitalizaci pro pracovníky v dopravě nezbytný dostatek finančních prostředků. Je důležité, aby se pracovníci dokázali přizpůsobit měnícím se potřebám v oblasti dovedností. Zaměstnavatelé však školení často vnímají jako nákladné, což jim může bránit v poskytování školení a možností celoživotního učení. Pokud nebudou na podporu odborné přípravy a celoživotního vzdělávání pracovníků vyčleněny dostatečné finanční prostředky, může se stát, že jejich dovednosti nebudou odpovídat požadavkům na jejich pracovní místa, což dále zvýší nedostatek pracovních sil.

(36)

Na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie existují různé možnosti financování změny kvalifikace a prohlubování dovedností na podporu přechodu na automatizaci a digitalizaci. Ti, kteří by mohli mít z těchto nástrojů potenciální prospěch, však často nevědí o jejich existenci nebo nevědí, jak k nim získat přístup. Informace o příslušných fondech by proto měly být dále rozšiřovány.

(37)

Evropské a vnitrostátní zúčastněné strany v oblasti dopravy – včetně zaměstnavatelů, pracovníků, poskytovatelů vzdělávání a odborné přípravy, oborových sdružení a sociálních partnerů při respektování jejich autonomie –, organizace občanské společnosti zastupující všechny skupiny pracovníků, zejména skupiny s vyšším rizikem vyloučení z trhu práce, a tvůrci politik a orgány veřejné správy na vnitrostátní a regionální úrovni se vyzývají, aby zvážili a podpořili následující prostředky řešení dopadu automatizace a digitalizace na pracovní sílu v dopravě s cílem řešit výzvy a využít příležitosti související se zvyšováním povědomí, změnou kvalifikace a prohlubováním dovedností, zlepšováním pracovních podmínek, řízením změn a financováním,