(1)

Snadný a strukturovaný přístup k údajům je důležitý pro to, aby osoby s rozhodovací pravomocí, profesionální a retailoví investoři, nevládní organizace, organizace občanské společnosti, sociální a environmentální organizace i další zúčastněné strany v hospodářství a ve společnosti mohli přijímat dobrá, informovaná a environmentálně a sociálně odpovědná investiční rozhodnutí, která budou sloužit účinnému fungování trhu. Poskytování spolehlivých a utříděných zdrojů informací má také zvláštní význam pro výzkumné pracovníky a odborníky z akademické obce, kteří provádějí empirický nebo teoretický výzkum finančních trhů. Je rovněž nezbytné zajistit snazší přístup k veřejným informacím, včetně informací poskytovaných dobrovolně, aby se zvýšily příležitosti pro růst a viditelnost malých a středních podniků a pro jejich inovace. Zavedení společných unijních prostorů pro data v klíčových odvětvích, včetně finančního odvětví, povede k zajištění snadného přístupu ke spolehlivým zdrojům informací v těchto odvětvích.

(2)

Ve svém sdělení ze dne 24. září 2020 nazvaném „Unie kapitálových trhů pro občany a podniky – nový akční plán“ (dále jen „akční plán pro unii kapitálových trhů“) navrhla Komise zlepšit přístup veřejnosti k finančním a nefinančním informacím subjektů vytvořením jednotného evropského přístupového místa (ESAP). Sdělení Komise ze dne 24. září 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti digitálních financí“ (dále jen „strategie v oblasti digitálních financí“) obecně stanoví, jak by Unie mohla v nadcházejících letech podporovat digitální transformaci financí, a zejména jak podpořit finance založené na datech. Následně ve svém sdělení ze dne 6. července 2021 nazvaném „Strategie financování přechodu k udržitelnému hospodářství“ učinila Komise středobodem finančního systému udržitelné financování jakožto klíčový prostředek k dosažení ekologické transformace hospodářství Unie v rámci Zelené dohody pro Evropu uvedené ve sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019.

(3)

Má-li být ekologická transformace unijního hospodářství prostřednictvím udržitelného financování úspěšná, je nezbytné, aby informace týkající se udržitelnosti podniků byly pro investory snadno dostupné, aby tak byli při rozhodování o investicích lépe informováni. Proto je třeba zlepšit přístup veřejnosti k finančním a nefinančním informacím některých subjektů, jako jsou společnosti, podniky a finanční instituce. Účinným prostředkem na úrovni Unie je v této souvislosti zřízení centralizované platformy, tj. jednotného evropského přístupového místa, které poskytne elektronický přístup veřejnosti ke všem relevantním informacím.

(4)

Jednotné evropské přístupové místo by mělo veřejnosti poskytnout snadný centralizovaný přístup k informacím o subjektech a jejich produktech, které jsou zveřejňovány a jsou relevantní pro finanční služby, kapitálové trhy, udržitelnost a rozmanitost, nikoli však k marketingovým informacím. Tento přístup je nezbytný pro uspokojení rostoucí poptávky po investičních a diverzifikovaných finančních produktech zaměřených na environmentální a sociální oblast a oblast správy a řízení a pro nasměrování kapitálu k těmto produktům. Jednotné evropské přístupové místo má být platformou zaměřenou na budoucnost, která by měla umožňovat zařazování veřejných informací o finančních službách, kapitálových trzích, udržitelnosti a rozmanitosti vyplývajících z budoucích legislativních aktů Unie, jako je směrnice Evropského parlamentu a Rady o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2019/1937.

(5)

Kromě informací, které musí být zveřejněny podle práva Unie, mohou mít investoři, účastníci trhu, poradci, akademická obec a široká veřejnost zájem o získání dalších informací o finančních službách, kapitálových trzích, udržitelnosti a rozmanitosti, pokud subjekt tyto informace veřejnosti zpřístupňuje. Zejména malé a střední podniky mohou chtít veřejnosti zpřístupňovat více svých informací, aby byly viditelnější pro potenciální investory a mohly tak zvýšit a diverzifikovat možnosti financování. Účastníci trhu mohou rovněž chtít poskytovat více informací, než vyžadují právní předpisy Unie. Jednotné evropské přístupové místo by proto mělo poskytovat přístup k informacím o finančních službách, kapitálových trzích, udržitelnosti a rozmanitosti, které dobrovolně zveřejňuje každý subjekt, který se řídí právem některého členského státu, pokud se tento subjekt rozhodne zpřístupnit tyto informace v jednotném evropském přístupovém místě. Tyto informace by mohly být předkládány dobrovolně, jakmile bude zajištěna provozní spolehlivost a účinnost jednotného evropského přístupového místa, tj. v každém případě po předložení zprávy Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění, fungování a účinnosti jednotného evropského přístupového místa. Informace předkládané dobrovolně by měly být jako takové jasně označeny.

(6)

Informace předkládané dobrovolně by měly usilovat o jednotný formát a měly by být co do obsahu, hodnoty, užitečnosti a spolehlivosti srovnatelné s informacemi, které jsou předkládány povinně. Aby byla zajištěna lepší porovnatelnost a použitelnost informací dobrovolně zpřístupněných v jednotném evropském přístupovém místě, evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) (EBA) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (3), evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) (EIOPA) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (4) a evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (5) (známé společně jako „evropské orgány dohledu“) by měly prostřednictvím společného výboru vypracovat návrhy prováděcích technických norem upřesňující metadata, která mají být připojena k těmto informacím, a případně formáty nebo šablony, které mají být pro vypracování těchto informací použity. Společný výbor by měl také zohlednit případné stávající normy v příslušných odvětvových legislativních aktech Unie, a zejména normy specificky zaměřené na malé a střední podniky.

(7)

Jednotné evropské přístupové místo by nemělo vytvářet žádné nové požadavky na zveřejňování obsahu, ale mělo by spíše navazovat na stávající požadavky stanovené v legislativních aktech Unie vyjmenovaných v příloze k tomuto nařízení. Je důležité zabránit dvojímu podávání zpráv, aby se předešlo dodatečné administrativní a finanční zátěži pro subjekty, zejména pro malé a střední podniky.

(8)

Aby se zvýšila dostupnost a porovnatelnost informací, mělo by být možné do jednotného evropského přístupového místa poskytnout i historické informace. Historické informace by měly zahrnovat informace, které byly zveřejněny nejvýše pět let předtím, než začalo být vyžadováno jejich předkládání jednotnému evropskému přístupovému místu. V zájmu zajištění konzistentních a úplných souborů historických informací by možnost zpřístupňovat historické informace v jednotném evropském přístupovém místě měla zůstat výsadou subjektů shromažďujících informace, které jsou institucemi nebo jinými subjekty Unie.

(9)

Jednotné evropské přístupové místo by mělo být zřízeno v ambiciózním časovém rámci a zároveň by měly být přijímány průběžné kroky k zajištění jeho provozní spolehlivosti a účinnosti. Zejména by měl být poskytnut dostatek času na technické provádění jednotného evropského přístupového místa a zavedení sběru informací v členských státech. Vývoj jednotného evropského přístupového místa by měl zahrnovat počáteční fázi v délce 12 měsíců, aby měly členské státy a ESMA dostatek času na zavedení infrastruktury IT a její otestování na základě souboru omezeného počtu informačních toků. V dalších krocích by jednotné evropské přístupové místo mělo postupně zahrnovat další informační toky a funkce, a to tempem, které umožní jeho řádný a účinný rozvoj. Fungování jednotného evropského přístupového místa by mělo být v průběhu jeho realizace a provozu pravidelně hodnoceno, aby bylo možné provádět případné úpravy s cílem vyhovět potřebám jeho uživatelů a zajistit jeho technickou účinnost.

(10)

Informace, které mají být veřejně přístupné v jednotném evropském přístupovém místě, by měly shromažďovat orgány shromažďující informace, které jsou subjekty povinny zveřejnit, nebo orgány shromažďující informace, které subjekty předkládají dobrovolně. Aby bylo zajištěno úplné a nákladově efektivní fungování jednotného evropského přístupového místa, měly by orgány shromažďující informace tyto informace dávat k dispozici jednotnému evropskému přístupovému místu automaticky, a to prostřednictvím jednotného aplikačního programovacího rozhraní (API). Aby informace předávaly jednotnému evropskému přístupovému místu bez zbytečného odkladu, měly by orgány shromažďující informace v co největší míře vycházet ze stávajících postupů a infrastruktury pro shromažďování informací na úrovni Unie a členských států. Neměla by existovat povinnost zpřístupňovat informace v jednotném evropském přístupovém místě předtím, než jsou tyto informace zveřejněny v souladu s použitelnými odvětvovými legislativními akty Unie. Pro účely zpřístupnění informací v jednotném evropském přístupovém místě by orgány shromažďující informace měly informace předložené subjekty nebo generované samotnými orgány shromažďujícími informace uchovávat, pokud právní předpisy Unie již nestanoví jiné vhodné mechanismy pro uchovávání informací. Od orgánů shromažďujících informace by se nemělo vyžadovat, aby vytvářely nové mechanismy pro uchovávání, pokud lze pro uchovávání informací využít stávající unijní nebo vnitrostátní mechanismy. Členské státy by měly určit alespoň jeden orgán shromažďující informace pro shromažďování informací předkládaných subjekty dobrovolně, přičemž by se mohlo jednat o jeden z orgánů, které shromažďují informace, jež subjekty předkládají povinně.

(11)

Za účelem dosažení nákladově efektivního fungování by orgány shromažďující informace měly mít možnost pověřit svými úkoly třetí osobu. Toto pověřování by mělo podléhat vhodným zárukám a nemělo by být vykonáváno v takovém rozsahu, aby se orgán shromažďující informace stal pouze „subjektem typu poštovní schránka“. Nemělo by být možné pověřit třetí osobu přijímáním diskrečních rozhodnutí o odmítnutí nebo odstranění informací, které jsou zjevně nevhodné, nepatřičné nebo nespadají do oblasti působnosti tohoto nařízení. To však pověřenému subjektu nebrání provést takové odmítnutí nebo odstranění informací v souladu s diskrečním rozhodnutím orgánu shromažďujícího informace.

(12)

Mají-li být informace veřejně přístupné v jednotném evropském přístupovém místě digitálně použitelné, měly by subjekty tyto informace dávat k dispozici ve formátu, ze kterého lze získat údaje, nebo, vyžaduje-li to právo Unie, ve strojově čitelném formátu. Formáty, ze kterých lze získat údaje, obecně nezajišťují, že informace budou strukturovány způsobem, který umožní jejich strojovou čitelnost. Strojově čitelné formáty souborů jsou naopak strukturovány tak, aby softwarové aplikace mohly snadno určit, rozpoznat a získat konkrétní údaje, včetně jednotlivých faktických údajů, a vnitřní strukturu údajů. Oba formáty by měly být otevřené, aby umožňovaly co nejširší využití. Otevřené formáty jsou chápány tak, že jsou nezávislé na platformě a jsou veřejnosti dostupné bez jakéhokoli omezení, které by bránilo opakovanému používání informací, jež jsou v ní obsaženy. Evropské orgány dohledu by měly prostřednictvím společného výboru vypracovat a Komisi předložit návrh prováděcích technických norem s upřesněním vlastností strojově čitelných formátů a formátů, ze kterých lze získat údaje, a zohlednit přitom veškeré technologické trendy nebo vývoj norem. S cílem zajistit, aby subjekty předkládaly informace ve správném formátu, a řešit potenciální technické problémy, s nimiž se subjekty potýkají, by měly orgány shromažďující informace provádět automatizované validace v souladu s tímto nařízením a poskytovat subjektům předkládajícím informace podle potřeby pomoc.

(13)

Subjekty předkládající informace a metadata orgánům shromažďujícím informace by měly být i nadále odpovědné za přesnost a úplnost informací v jazyce, v němž jsou předkládány, a za spolehlivost těchto informací a metadat. Podle zásad minimalizace a ochrany údajů by subjekty měly zajistit, aby v předkládaných informacích nebyly obsaženy žádné osobní údaje, s výjimkou případů, kdy tyto údaje představují nezbytný prvek informací o hospodářských činnostech subjektů, včetně případů, kdy název subjektu odpovídá jménu vlastníka. Pokud předložené informace osobní údaje obsahují, měly by subjekty zajistit, že je pro zveřejnění těchto osobních údajů dán jeden ze zákonných důvodů pro zpracování, které jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (6).

(14)

Cílem ESMA je chránit veřejný zájem tím, že přispívá ke stabilitě a účinnosti finančního systému pro hospodářství Unie, její občany a podniky. V této souvislosti přispívá ESMA zejména k zajištění integrity, transparentnosti, účinnosti a řádného fungování finančních trhů. Jeho úkolem je mimo jiné zlepšovat ochranu investorů. Proto by měl být úkol zřídit a provozovat jednotné evropské přístupové místo svěřen ESMA.

(15)

Aby subjekty a veřejnost mohly zjistit, které orgány shromažďující informace poskytují informace jednotnému evropskému přístupovému místu, měl by ESMA na svých internetových stránkách zveřejnit seznam těchto orgánů shromažďujících informace a průběžně tento seznam aktualizovat. Jsou-li nezbytné změny tohoto seznamu, měly by být provedeny v co nejkratší době.

(16)

Jednotné evropské přístupové místo by mohlo čelit riziku narušení důvěrnosti, rizikům ohrožení integrity, jakož i rizikům spojeným s jeho vlastní dostupností a dostupností v něm zpracovávaných informací. K těmto rizikům patří nehody, chyby, záměrné útoky a přírodní události a je třeba je chápat jako provozní rizika. ESMA a orgány shromažďující informace by měly zavést vhodné a přiměřené politiky, včetně pravidelných přezkumů, k zajištění toho, aby jednotné evropské přístupové místo chránilo zpracovávané informace a fungovalo na co nejvyšší vhodné úrovni.

(17)

Aby se usnadnilo vyhledávání, nalezení, získávání a používání údajů, měl by ESMA zajistit, aby jednotné evropské přístupové místo nabízelo určitý soubor funkcí, včetně vyhledávací funkce, služby strojového překladu a možností získávat informace, jakož i funkce elektronické přístupnosti pro osoby se zrakovým nebo jiným zdravotním postižením nebo pro osoby se zvláštními potřebami, pokud jde o přístup. Vyhledávací funkce by měly být nabízeny ve všech úředních jazycích Unie a vycházet alespoň z metadat poskytovaných podle legislativních aktů Unie vyjmenovaných v příloze tohoto nařízení. Uživatelské rozhraní a vyhledávací funkce v jednotném evropském přístupovém místě by měly být navrženy tak, aby byly uživatelsky co nejvstřícnější, s vysokou mírou porovnatelnosti údajů, a aby zohledňovaly širokou škálu potenciálních uživatelů, jako jsou profesionální a retailoví investoři, akademické instituce a organizace občanské společnosti.

(18)

Použití a opakované použití informací, které jsou veřejně přístupné v jednotném evropském přístupovém místě, může zlepšit fungování vnitřního trhu a podpořit rozvoj nových služeb, které tyto informace kombinují a využívají. Je proto nezbytné, je-li to odůvodněno cílem veřejného zájmu, umožnit použití a opakované použití informací, které jsou zpřístupněné v jednotném evropském přístupovém místě, pro jiné účely, než pro které byly tyto informace vypracovány. Toto použití a opakované použití informací by se však mělo řídit objektivními a nediskriminačními podmínkami. Dále by měly ve vhodných případech platit podmínky odpovídající podmínkám stanoveným v otevřených standardních licencích ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 (7)umožňující, aby údaje a obsah byly volně přístupné a kýmkoliv a za jakýmkoli účelem používány, měněny a sdíleny. Subjekty, které předkládají své informace orgánu shromažďujícímu informace za účelem jejich zpřístupnění v jednotném evropském přístupovém místě, by neměly omezovat použití a opakované použití těchto informací na regulační a nekomerční účely na základě práva sui generis, aniž jsou dotčeny právní předpisy Unie o autorském právu a další související práva. ESMA ani orgány shromažďující informace by neměly nést žádnou odpovědnost za přístup k informacím zpřístupněným v jednotném evropském přístupovém místě, jejich použití nebo opakované použití, aniž jsou dotčeny zásady mimosmluvní odpovědnosti stanovené v článku 340 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

(19)

Informace dané k dispozici jednotnému evropskému přístupovému místu by měly být včas zpřístupněny veřejnosti. Informace, které jednotnému evropskému přístupovému místu poskytnou orgány shromažďující informace, by proto měly být bez zbytečného odkladu a v každém případě v co nejkratší době zpřístupněny v jednotném evropském přístupovém místě. V zájmu zajištění jednotné kvality informací by orgány shromažďující informace měly provádět automatizované validace a odmítat předložené informace, které nesplňují nezbytné požadavky. Automatizované validace by se neměly týkat obsahu informací. Vedle automatizovaných validací by orgány shromažďující informace měly odmítat nebo odstraňovat informace, pokud po přijetí informací od zúčastněné strany například zjistí, že tyto informace nespadají do oblasti působnosti tohoto nařízení nebo že zahrnují obsah, který je zjevně nevhodný nebo nepatřičný. Orgány shromažďující informace nejsou povinny manuálně nebo automaticky kontrolovat, zda informace spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení nebo zda nejsou zjevně nevhodné či nepatřičné. Subjekty by měly za obsah i nadále nést odpovědnost. Další povinnosti, které mohou mít orgány shromažďující informace podle jiných ustanovení právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů, zůstávají tímto nařízením nedotčeny.

(20)

Jednotné evropské přístupové místo by mělo uživatelům poskytovat bezplatný a nediskriminační přístup k informacím a mělo by uživatelům umožňovat vyhledávat informace, mít k nim přístup a stahovat je z něj S cílem chránit ESMA před nadměrnou finanční zátěží spojenou s náklady vzniklými v důsledku uspokojování potřeb jakýchkoli intenzivních uživatelů by však ESMA měl mít možnost vytvářet příjmy. Odchylně od obecné zásady, že informace by měly být přístupné bezplatně, by proto mělo být ESMA umožněno ukládat poplatky za konkrétní služby, mezi které patří služby s vysokými náklady na údržbu nebo podporu v důsledku vyhledávání a stahování velmi velkých objemů informací nebo častého přístupu k informacím zpřístupněným v jednotném evropském přístupovém místě, zejména pokud jsou tyto informace užívány ke komerčním účelům. Uložené poplatky by však neměly překročit náklady vzniklé ESMA při poskytování těchto konkrétních služeb. Vybrané poplatky by měly být přiděleny tak, aby přispěly k celkovému fungování jednotného evropského přístupového místa. Na některé uživatele, včetně akademických institucí a organizací občanské společnosti, by se neměly vztahovat žádné poplatky. Výpočet poplatků by měl být transparentní a měl by být založen na jasných zásadách.

(21)

S cílem podpořit inovace v oblasti financí založené na datech, pomoci integrovat kapitálové trhy v Unii, směrovat investice do udržitelných činností a umožnit spotřebitelům a podnikům zvýšit efektivitu, by jednotné evropské přístupové místo mělo zlepšit přístup k veřejným informacím, které by mohly obsahovat osobní údaje. Jednotné evropské přístupové místo by však mělo zlepšit přístup pouze k těm osobním údajům obsaženým v informacích, které jsou zveřejněny na základě právní povinnosti nebo které jsou zveřejněny dobrovolně, a pokud pro takové zpracování osobních údajů existuje zákonný důvod podle nařízení (EU) 2016/679. V případě jakéhokoli zpracování osobních údajů v souvislosti se zpřístupněním informací v jednotném evropském přístupovém místě, by ESMA, jakožto správce údajů jednotného evropského přístupového místa, a orgány shromažďující informace měly zajistit dodržování nařízení (EU) 2016/679 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (8). Předkládající subjekty by měly být odpovědné za zjišťování přítomnosti veškerých osobních údajů v předkládaných informacích a za zpracování těchto osobních údajů na základě jednoho ze zákonných důvodů pro zpracování podle nařízení (EU) 2016/679. Informace, k nimž jsou připojena metadata uvádějící, že obsahují osobní údaje, by orgány shromažďující údaje nebo jednotné evropské přístupové místo neměly uchovávat déle, než je nezbytné, a v žádném případě ne déle než pět let, není-li v legislativních aktech Unie vyjmenovaných v příloze k tomuto nařízení stanoveno jinak.

(22)

Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 a dne 19. ledna 2022 předložil své formální připomínky.

(23)

Evropská centrální banka vydala své stanovisko dne 7. června 2022 (9).

(24)

S cílem vybudovat a udržet důvěru veřejnosti v jednotné evropské přístupové místo a chránit každý subjekt před nepatřičnou změnou jeho informací by orgány shromažďující informace měly zajistit integritu a důvěryhodnost zdroje informací, které subjekty předkládají. Orgány shromažďující informace by zejména měly zajistit odpovídající úroveň pravosti, dostupnosti, integrity a nepopiratelnosti informací předkládaných subjekty, které mají být k dispozici jednotnému evropskému přístupovému místu a zpřístupněny v něm. Nepopiratelnost informací znamená, že subjektu by měla být poskytnuta přiměřená jistota ohledně toho, že jím předložené informace byly doručeny a že příjemce má důkaz o totožnosti subjektu. Ke splnění těchto cílů by mohla být použita kvalifikovaná elektronická pečeť ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (10). Povinným atributem předložených informací by měl být specifický identifikační kód právnické osoby, pokud je k dispozici.

(25)

Aby byly tyto informace v jednotném evropském přístupovém místě v průběhu času porovnatelné, měli by mít uživatelé přístup k dřívějším informacím, včetně historických informací. Není-li v legislativních aktech Unie vyjmenovaných v příloze tohoto nařízení stanoveno jinak, mělo by jednotné evropské přístupové místo poskytovat přístup k informacím po přiměřenou dobu,. Za tímto účelem by měl ESMA zajistit, aby osobní údaje nebyly v jednotném evropském přístupovém místě uchovávány ani zpřístupňovány déle, než je nezbytné dle práva Unie, a v žádném případě ne déle, než po dobu pěti let, není-li v legislativních aktech Unie v oblasti působnosti tohoto nařízení stanoveno jinak.

(26)

Orgány shromažďující informace by měly ESMA informovat o veškerých závažných praktických obtížích zjištěných v souvislosti s plněním jejich úkolů. ESMA by měl v úzké spolupráci s EBA a EIOPA sledovat fungování jednotného evropského přístupového místa a zveřejňovat o něm výroční zprávu s cílem zajistit, aby byly ozřejměny potenciální problémy a aby v případě potřeby mohla být přijata vhodná opatření. Vypracování výroční zprávy o fungování jednotného evropského přístupového místa ESMA v úzké spolupráci s EBA a EIOPA rovněž pomůže zajistit účast příslušných orgánů a uskutečnění konzultací s ostatními zúčastněnými stranami prostřednictvím pracovní skupiny, skupiny nebo výboru ad hoc, které ESMA případně zřídí.

(27)

Vzhledem k významu zprávy Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění, fungování a účinnosti jednotného evropského přístupového místa pro případné přijetí aktu v přenesené pravomoci, kterým se odloží zařazování informací do jednotného evropského přístupového místa, u nichž není předkládání informací orgánům shromažďujícím informace podle tohoto nařízení při uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2864 (11) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2869 (12) dosud vyžadováno, je důležité, aby Komise využila výroční zprávy o fungování jednotného evropského přístupového místa vypracované ESMA a uskutečnila odpovídající konzultace s orgány shromažďujícími informace a příslušnými odbornými skupinami, zejména s odbornou skupinou Evropského výboru pro cenné papíry. Evropský parlament a Rada by měly mít, pokud to považují za vhodné, dostatek příležitostí k jednání o zprávě Komise.

(28)

Pokud je to nezbytné za účelem odložení zařazení určitých informací do jednotného evropského přístupového místa, které by měly být jeho prostřednictvím zpřístupněny, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU akty, pokud jde o datum, od kterého by tyto informace měly být předkládány pro účely zpřístupnění v jednotném evropském přístupovém místě. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (13). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(29)

Aby bylo možné zajistit bezproblémové zpracování informací obdržených nebo vypracovaných orgány shromažďujícími informace a daných k dispozici jednotnému evropskému přístupovému místu, je nezbytné stanovit určité jasné a podrobné požadavky, které upřesní formát a metadata těchto informací a to, které orgány shromažďující informace by je měly shromažďovat. Aby byla zajištěna kvalita informací poskytnutých jednotnému evropskému přístupovému místu orgány shromažďujícími informace, je rovněž nezbytné vymezit charakteristiky automatizovaných validací, které se mají provádět v souvislosti s každou informací, kterou subjekty orgánům shromažďujícím informace předloží, případně včetně vlastností kvalifikované elektronické pečeti, která má být k těmto informacím připojena. S cílem zajistit v jednotném evropském přístupovém místě použití a opakované použití údajů je třeba vytvořit seznam určených otevřených standardních licencí. Aby se usnadnilo vyhledávání, nalezení a včasné získání údajů, budou rovněž muset být stanoveny charakteristiky aplikačního programovacího rozhraní a metadata, která mají být zavedena. Měly by být zavedeny další požadavky týkající se účinných vyhledávacích funkcí, například specifický identifikační kód právnické osoby patřící subjektu, klasifikace druhu informací předložených subjektem a velikost subjektu podle kategorie. Za tímto účelem by měly evropské orgány dohledu prostřednictvím společného výboru vypracovat návrhy prováděcích technických norem. Při vypracovávání prováděcích technických norem by evropské orgány dohledu měly prostřednictvím společného výboru předem konzultovat s orgány shromažďujícími informace a analyzovat zejména potenciální související náklady a přínosy. Kromě toho by měl být ESMA schopen vypracovat návrhy prováděcích technických norem k určení povahy a rozsahu konkrétních služeb, za něž mohou být účtovány poplatky, a související strukturu poplatků. Tyto návrhy prováděcích technických norem by umožnily globální a interoperabilní přístup k informacím subjektů. Pokud jde o prováděcí technické normy týkající se informací o udržitelnosti, měly by evropské orgány dohledu prostřednictvím společného výboru spolupracovat na vypracování návrhů těchto norem s Evropskou poradní skupinou pro účetní výkaznictví (EFRAG). Komise by měla být zmocněna k přijímání těchto prováděcích technických norem prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 Smlouvy o fungování EU a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010, článkem 15 nařízení (EU) č. 1094/2010 a článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

(30)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž přispět k integraci unijních finančních služeb a kapitálových trhů poskytnutím snadného centralizovaného přístupu k veřejným informacím o subjektech a jejich produktech, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu jeho rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(31)

Jednotné evropské přístupové místo je prvním opatřením v novém akčním plánu unie kapitálových trhů a konkrétní realizací strategie v oblasti digitálních financí. Jednotné evropské přístupové místo je tedy významným projektem společného evropského zájmu v oblasti digitálních financí. Z tohoto důvodu by se mělo usilovat o co nejvíce finančních prostředků z programu Digitální Evropa zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 (14), zejména v počátečních fázích vývoje jednotného evropského přístupového místa, v souladu s částkami uvedenými v pracovním dokumentu útvarů Komise ze dne 25. listopadu 2021. Tyto finanční prostředky jsou Komisi přiděleny na začátku vývoje jednotného evropského přístupového místa s cílem zajistit, aby byl ESMA konečným vlastníkem veškerých výsledných aktiv. Po vyčerpání příspěvku z programu Digitální Evropa by se financování jednotného evropského přístupového místa mělo řídit modelem financování ESMA do 31. prosince 2027. Příspěvky příslušných orgánů v rámci tohoto modelu financování by neměly překročit celkovou částku 6 968 000 EUR. Přidělení finančních prostředků členskými státy však není podmíněno možným překročením odhadů nákladů uvedených v pracovním dokumentu útvarů Komise ze dne 25. listopadu 2021. Financování jednotného evropského přístupového místa po prosinci 2027 by mělo být projednáno v rámci příslušného rozpočtového procesu v souvislosti s příštím víceletým finančním rámcem při posuzování toho, zda by byl vhodný větší příspěvek z rozpočtu Unie,

1)

„subjektem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která:

2)

„orgánem shromažďujícím informace“ unijní instituce nebo jiný subjekt nebo vnitrostátní subjekt, orgán nebo rejstřík určený jako takový podle některého z legislativních aktů Unie podle čl. 1 odst. 1 písm. a) nebo určený jako takový členským státem v souladu s čl. 3 odst. 2;

3)

„formátem, ze kterého lze získat údaje“ jakýkoli otevřený formát ve smyslu čl. 2 bodu 14 směrnice (EU) 2019/1024, který je běžně používán nebo vyžadován právními předpisy a který umožňuje strojové získávání údajů a je čitelný pouze okem;

4)

„strojově čitelným formátem“ strojově čitelný formát ve smyslu čl. 2 bodu 13 směrnice (EU) 2019/1024;

5)

„kvalifikovanou elektronickou pečetí“ kvalifikovaná elektronická pečeť ve smyslu čl. 3 bodu 27 nařízení (EU) č. 910/2014;

6)

„aplikačním programovacím rozhraním“ nebo „API“ soubor funkcí, postupů, definic a protokolů pro komunikaci mezi stroji a plynulou výměnu dat;

7)

„metadaty“ strukturované informace, které usnadňují získávání, používání nebo správu informačního zdroje, včetně pomocí popisu, vysvětlení nebo lokalizace zdroje těchto informací;

8)

„osobními údaji“ osobní údaje ve smyslu čl. 4 bodu 1 nařízení (EU) 2016/679;

9)

„historickými informacemi“ informace uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. a), které byly zveřejněny nejpozději pět let před datem uplatnění požadavku na předkládání těchto informací jednotnému evropskému přístupovému místu.

10)

„společným výborem“ výbor uvedený v článku 54 nařízení (EU) č. 1093/2010, článku 54 nařízení (EU) č. 1094/2010 a článku 54 nařízení (EU) č. 1095/2010.