(1)

Jak je zakotveno v článku 2 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv. Ustanovení čl. 10 odst. 3 Smlouvy o EU poskytuje každému občanovi právo podílet se na demokratickém životě Unie a vyžaduje, aby rozhodnutí byla přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanům. Ustanovení čl. 165 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) poskytuje základ pro činnost Unie na podporu účasti mladých lidí na demokratickém životě Evropy.

(2)

Článek 12 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) zaručuje právo na svobodu sdružování a právo na svobodu shromažďování. To zahrnuje právo jednotlivců sdružovat se ve skupinách nebo organizovaných strukturách. Toto právo – jak jej uznal Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) – představuje jeden z podstatných základů demokratické a pluralitní společnosti, neboť občanům umožňuje jednat kolektivně v oblastech společného zájmu a přispívat tím k řádnému fungování veřejného života. Právo na svobodu projevu a informací, jak je zakotveno v článku 11 Listiny, navíc zahrnuje svobodu zastávat a vyjadřovat názory a přijímat a rozšiřovat informace. Kromě toho článek 41 Listiny o právu na řádnou správu ukládá správním orgánům povinnost odůvodňovat svá rozhodnutí. A konečně článek 24 Listiny obsahuje právo dětí svobodně vyjadřovat své názory a stanoví, že v záležitostech, které se jich dotýkají, se k těmto názorům musí přihlížet s ohledem na věk a vyspělost dětí.

(3)

Je třeba aktivně podporovat inkluzivní a účinnou spolupráci orgánů veřejné moci s občany, organizacemi občanské společnosti a obránci lidských práv v procesu tvorby veřejných politik. Procesy tvorby veřejných politik v žádném případě nepokrývají jednotlivá rozhodnutí správních orgánů, která by mohla ovlivnit práva jednotlivců. Je zapotřebí přizpůsobený přístup, protože podmínky pro účast jednotlivých občanů a organizací občanské společnosti nejsou stejné.

(4)

Členské státy by měly vytvořit a udržovat bezpečné a příznivé prostředí pro organizace občanské společnosti a obránce lidských práv, aby se posílilo jejich účinné zapojení a bylo zajištěno, že se budou moci aktivně účastnit procesů tvorby veřejných politik a tím hrát klíčovou úlohu v demokraciích Unie. Organizace občanské společnosti jsou často označovány jako nestátní, neziskové, nestranické a nenásilné struktury, jejichž prostřednictvím se lidé organizují, aby sledovali společné cíle a ideály (1). Obránci lidských práv jsou jednotlivci, skupiny a orgány společnosti, které prosazují a chrání všeobecně uznávaná lidská práva a základní svobody v souladu s deklarací OSN o obráncích lidských práv z roku 1998 (2) a obecnými zásadami EU týkajícími se obránců lidských práv (3). Obránci lidských práv usilují o prosazování a ochranu občanských a politických práv, jakož i o prosazování, ochranu a realizaci hospodářských, sociálních a kulturních práv (4). Unie se zavazuje ke spolupráci s organizacemi, které respektují hodnoty Unie a základní práva zakotvená v článku 2 Smlouvy o EU a v Listině.

(5)

Účast občanů a organizací občanské společnosti by měla být zajištěna v procesech tvorby veřejných politik na místní, regionální, vnitrostátní, evropské i mezinárodní úrovni. To je uznáváno i v pokynech OSN státům k účinnému uplatňování práva na účast ve veřejných záležitostech (5), v doporučení Rady Evropy o právním postavení nevládních organizací v Evropě (6), o účasti občanů na místním veřejném životě (7) a o poradní demokracii (8), v doporučení OECD o otevřené veřejné správě (9), v Kodexu osvědčených postupů občanské participace v rozhodovacím procesu, který přijala konference mezinárodních nevládních organizací (10), a ve společných pokynech Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a Benátské komise o svobodě sdružování (11).

(6)

Má-li být tvorba politiky fakticky podložená, měly by veřejné orgány zapojit ty, kdo jsou přijímanými pravidly a rozhodnutími dotčeni, a aktivně shromažďovat jejich názory a důkazy v různých fázích procesů tvorby politik. Členské státy by proto měly mít zájem aktivně podporovat účast občanů a organizací občanské společnosti v procesech tvorby veřejných politik. Součástí toho jsou inovativní způsoby, jako jsou kulturní činnosti a zapojení kulturních organizací, které prokazatelně posilují občanskou angažovanost, demokracii a sociální soudržnost (12). Členské státy by měly napomáhat rozvoji podpůrného a inkluzivního prostředí, které občanům poskytne příležitosti účinně se těchto procesů účastnit. Takové prostředí posiluje transparentnost a odolnost vůči manipulaci s informacemi a dezinformacím a může přispívat k posilování důvěry v zastupitelskou demokracii.

(7)

Podpora účasti občanů na tvorbě veřejné politiky posiluje volební účast a povzbuzuje občany, aby se účastnili zastupitelské demokracie, a to i prostřednictvím kampaní a kandidatur. Členské státy by měly zajistit, aby občané měli přístup k informacím prostřednictvím vhodných kanálů a nástrojů k účasti, jakož i ke zdrojům pro zvýšení informovanosti o právech souvisejících s občanstvím Unie.

(8)

Účast na tvorbě veřejné politiky by měla být inkluzivní a měla by co nejlépe odrážet demografické uspořádání a rozmanitost volebního obvodu a rovněž potřeby nedostatečně zastoupených skupin nebo osob se zdravotním postižením (13). Členské státy by měly poskytovat možnosti účasti prostřednictvím přizpůsobených a přístupných akcí a mechanismů online i offline, a to i ve venkovských a odlehlých oblastech.

(9)

Digitální technologie mění procesy tvorby politik v Unii i způsob, jakým orgány veřejné moci komunikují s občany. Využití nových technologií v procesech tvorby politik, jako jsou online platformy a nástroje elektronické správy, může podpořit lepší interakci mezi občany a jejich vládami. Při zavádění takových technik je třeba respektovat brzdy a protiváhy demokratické společnosti a měly by být náležitě chráněny před riziky kybernetických útoků a online sledování. I když je potenciál digitálních řešení pro posílení účasti veřejnosti zřejmý, jejich role by v tomto ohledu mohla být nedostatečná a mohla by prohloubit digitální propast. Je proto nezbytné, aby se v případě potřeby i nadále předpokládala a umožňovala osobní účast.

(10)

Pro účast na online procesech tvorby veřejných politik, pro přístup k relevantním informacím a orientaci v nich, pro spolupráci s úřady a pro rozvoj schopnosti identifikovat zmanipulované informace (včetně dezinformací) a být vůči nim odolnější, jsou důležité mediální gramotnost a digitální dovednosti. Tyto dovednosti lze dále rozvíjet prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy a prostřednictvím neformálního a informálního učení a práce s mládeží se zaměřením na kritické myšlení (14). Je zapotřebí celospolečenského přístupu, který zahrnuje také spolupráci s organizacemi, jež vyvíjejí iniciativy vycházející zdola a provádějí činnosti v oblasti monitorování, identifikace, předběžného vyvracení (prebunking) a vyvracení (debunking) dezinformací.

(11)

Slibnými postupy pro podporu a obnovu mechanismů správy jsou inovativní formy účasti, které přímo sdružují občany, jako jsou online a osobní procesy společné tvorby. Pomáhají mobilizovat občany k řešení složitých politických problémů, včetně změny klimatu a rozhodnutí o investicích do infrastruktury (15).

(12)

Tyto inovativní formy účasti a zapojení do tvorby veřejné politiky lze provádět v různých fázích tvorby politiky a mohou být organizovány v různých formátech, jako jsou panelové diskuse občanů, poroty nebo shromáždění online i offline, konsensuální konference, participativní sestavování rozpočtu a spoluvytváření. Členské státy by měly zajistit, aby orgány veřejné správy měly odpovídající finanční zdroje a pravomoci k organizaci takových akcí, a to například s přihlédnutím k požadavkům právních předpisů Unie v oblasti ochrany údajů.

(13)

Členské státy by mohly čerpat z odborných znalostí a osvědčených postupů na úrovni Unie, zejména z Konference o budoucnosti Evropy (16). S cílem podpořit aktivní účast občanů a v návaznosti na konferenci zavádí Komise novou fázi zapojení občanů, která posiluje své standardy a nástroje, včetně evropských panelových diskusí občanů sdružujících náhodně vybrané občany ze všech členských států (přičemž jedna třetina z nich jsou mladí lidé ve věku mezi 16 a 25 lety), které projednávají klíčové připravované návrhy a jsou nyní běžnou součástí demokratického života v Unii (17).Komise rovněž vyvíjí přepracovaný portál „Podělte se o svůj názor“ jako jednotné kontaktní místo pro online občanskou angažovanost. Portál „Podělte se o svůj názor“ umožňuje občanům oslovit na různých úrovních evropské orgány: od vyjadřování stanovisek k legislativním iniciativám (veřejné konzultace) přes prodiskutování a projednávání s ostatními Evropany až po překládání vlastních návrhů pro Unii, v níž chtějí žít, a to prostřednictvím evropských občanských iniciativ. Využívá různé jedinečné prvky, které byly vyvinuty pro vícejazyčnou digitální platformu Konference o budoucnosti Evropy. Komise rovněž zřídila Kompetenční centrum pro participativní a poradní demokracii (18), které má za cíl podporovat zavádění uvedených postupů na unijní i vnitrostátní úrovni prostřednictvím online i offline propojování odborníků z praxe a výzkumných pracovníků napříč Unií a zkoumání osvědčených postupů a inovací.

(14)

Členské státy by se také mohly inspirovat příklady iniciativ přijatých v rámci právních předpisů o ekologické demokracii a uplatňovat podobné iniciativy v jiných oblastech tvorby veřejných politik. Takové příklady se týkají zejména závazků vyplývajících z Aarhuské úmluvy (19) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 (20) nebo debat Peer Parliaments (21) organizovaných Unií, například v rámci evropského klimatického paktu, k diskusi o tom, jak jednotlivci, místní a vnitrostátní vlády a Evropská unie mohou nejlépe bojovat proti změně klimatu.

(15)

Unie, v rámci své pravomoci, a všechny členské státy jsou smluvními stranami Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením (22). Úmluva vyžaduje, aby státy, které jsou smluvními stranami této úmluvy, při vypracovávání a provádění právních předpisů a politik k provádění úmluvy a při dalších rozhodovacích procesech týkajících se záležitostí souvisejících s osobami se zdravotním postižením úzce konzultovaly s osobami se zdravotním postižením, včetně dětí se zdravotním postižením, a aktivně je zapojovaly. Přístupnost pro osoby se zdravotním postižením by měla být zajištěna v souladu s požadavky na přístupnost stanovenými v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 (23) a měla by být poskytnuta přiměřená úprava s cílem zajistit účast osob se zdravotním postižením na procesech tvorby veřejných politik za rovných podmínek s ostatními.

(16)

Členské státy by měly podporovat účast dětí a mladých lidí na demokratickém životě v Unii, aby podpořily jejich dlouhodobé zapojení do evropských demokracií jako aktivních občanů a nositelů pozitivní transformační změny. Vyžaduje to Strategie Evropské unie pro práva dítěte (24), strategie Evropské unie pro mládež (25) a usnesení Evropského parlamentu (26). Členské státy by se mohly poučit z osvědčených postupů stávajících rad a procesů pro děti a mládež, jako jsou dialog EU s mládeží (27), platforma EU pro účast dětí (28) a Evropa pro školy (29). Rovněž by s ohledem na začleňování názorů občanů do tvorby veřejných politik mohly být zváženy osvědčené příklady rad pro starší osoby a osoby se zdravotním postižením.

(17)

Organizace občanské společnosti, které se zabývají prosazováním a ochranou základních práv, jsou důležitým prostředkem pro vyjádření hlasů různých jednotlivců a skupin ve společnosti, včetně těch, kteří se nacházejí v nejzranitelnějších situacích, a přispívají k řešení společenských výzev a hospodářského rozvoje. Podporují pluralismus a odpovědnost za rozhodování a zvyšují kvalitu zastupitelské demokracie, jak je uznáno v Akčním plánu pro evropskou demokracii (30), zprávě o uplatňování Listiny za rok 2022 (31), výročních zprávách o právním státu (32) a Akčním plánu Evropské unie pro lidská práva a demokracii (2020–2024) (33). Důležitou roli občanské společnosti působit ve zdravých demokraciích jako brzdy a protiváhy zdůraznil Evropský soud pro lidská práva (ESLP), který soustavně upozorňuje na to, že způsob, jakým strážci veřejné politiky vykonávají svou činnost, může mít významný dopad na správné fungování demokratické společnosti.

(18)

Výroční zpráva Komise o právním státu hodnotí vývoj týkající se inkluzivnosti legislativních procesů a zapojení občanské společnosti jako jednoho z prvků dodržování zásad právního státu a v několika případech adresovala jednotlivým členským státům k této otázce doporučení. Jak potvrzuje zpráva o právním státu 2022, „zlepšení zapojení zúčastněných stran, včetně organizací občanské společnosti, může prospět kvalitě právních předpisů i transparentnosti procesu“. Naopak nedostatek formalizovaných procesů, které přispívají k rozhodování, pozdní a roztříštěné konzultační strategie, selektivní a neprůhledný výběr účastníků dialogu a neexistence účinného sledování vzbuzují obavy z hlediska právního státu a vážně poškozují demokratické procesy. Ve zprávě o uplatňování Listiny za rok 2022 je rovněž zdůrazněna potřeba uznat roli organizací občanské společnosti, umožnit jim jednat a zajistit, že jsou vytvořeny takové podmínky, aby se mohly smysluplně zapojit do rozhodování a provádění vnitrostátních a unijních politik.

(19)

Účinná a inkluzivní účast v procesech tvorby veřejných politik je možná pouze tehdy, když organizace občanské společnosti mohou pracovat v bezpečném a příznivém prostředí, kde jsou dodržována jejich základní práva a základní práva jejich členů, včetně svobody sdružování a shromažďování, svobody projevu a přístupu k informacím, jakož i práva na svobodu a bezpečnost, respektování soukromého a rodinného života, ochranu osobních údajů, majetku a nediskriminace, v demokratickém systému, který dodržuje zásady právního státu. Aby se organizace občanské společnosti mohly účinně podílet na procesech tvorby veřejných politik, potřebují bezpečný, zdravý a prosperující občanský prostor, kde jsou chráněny, podporovány, kde je posilováno jejich postavení (34) a kde mohou plně využívat základní svobody vnitřního trhu. Je zapotřebí neustálého úsilí o vytváření a podporu takového občanského prostoru příznivého pro organizace občanské společnosti a obránce lidských práv, kteří jednají s plným respektem k hodnotám Unie (35).

(20)

Soudní dvůr EU rozhodl, že organizace občanské společnosti „musí mít možnost vyvíjet [svou] činnost a působit bez neodůvodněného zásahu státu“ (36), a Evropský soud pro lidská práva zdůraznil, že členské státy by se měly nejen zdržet nepatřičného zasahování do činností, které vyvíjejí občanské společnosti, ale měly by rovněž vytvořit příznivé prostředí pro organizace občanské společnosti prostřednictvím právních, správních a praktických opatření (37). Tento prostor je klíčovou součástí demokratických systémů, v nichž jsou respektovány a dodržovány zásady právního státu a základní práva.

(21)

Orgány veřejné moci jsou povinny chránit svobodu sdružování a projevu i bezpečnost organizací občanské společnosti tím, že zajistí vhodné právní prostředí, budou monitorovat hrozby vůči organizacím občanské společnosti a usilovat o jejich účinné řešení, poskytnou přístup k odpovídajícím podpůrným službám a k finančním i jiným zdrojům, které jim umožní vykonávat jejich práci. Zatímco většina členských států skutečně zajišťuje bezpečný prostor pro organizace občanské společnosti, v některých členských státech byl v posledních letech pozorován nárůst počtu fyzických, verbálních a digitálních útoků proti nim, projevů nenávisti, obtěžování, zastrašování, pomlouvačných či nenávistných kampaní, včetně kriminalizace práce v oblasti základních lidských práv, administrativních a správních omezení, protiprávního sledování a používání strategických žalob proti účasti veřejnosti (38). Několik studií také ukazuje, že mezi organizacemi občanské společnosti jsou nejvíce dotčeni ty, které se zabývají ženskými právy a sexuálním a reprodukčním zdravím a právy, právy LGBTIQ osob, právy migrantů a žadatelů o azyl, veřejnou integritou a bojem proti korupci a ochranou životního prostředí.

(22)

Členské státy musí zajistit, aby organizace občanské společnosti měly přístup k finančním zdrojům a mohly je volně využívat (39), včetně využití finančních prostředků Unie. Pouze organizace občanské společnosti s odpovídajícími zdroji se mohou účinně účastnit procesů tvorby veřejných politik.

(23)

Unie již poskytuje organizacím občanské společnosti dostatek finančních příležitostí k realizaci projektů, které pomáhají podporovat hodnoty Unie. Aby se usnadnila orientace v různých programech, zavedla Komise snadno přístupný portál, který slouží jako jednotná brána pro finanční prostředky Unie a umožňuje nalézt mimo jiné příležitosti k financování související s demokracií (40). Účelovou finanční podporu organizacím občanské společnosti v členských státech Komise poskytuje v rámci programu Občané, rovnost, práva a hodnoty. Cílem tohoto programu je chránit a prosazovat práva a hodnoty zakotvené ve Smlouvách, Listině a platných mezinárodních úmluvách o lidských právech, zejména podporou organizací občanské společnosti a dalších zúčastněných subjektů působících na místní, regionální, vnitrostátní i nadnárodní úrovni a povzbuzováním občanské a demokratické účasti s cílem udržet a dále rozvíjet otevřené, na právech založené, demokratické, rovné a inkluzivní společnosti, které jsou založeny na zásadách právního státu. Kromě toho programy Erasmus+, Evropský sbor solidarity a program Kreativní Evropa nabízejí možnosti financování spolupráce občanské společnosti, občanské angažovanosti a demokratické účasti. Rámcový program Unie pro výzkum a inovace Horizont Evropa rovněž podporuje organizace občanské společnosti a obránce práv v řadě tematických oblastí výzkumu (41). V rámci nástroje pro technickou podporu byla rovněž zavedena technická pomoc pro správní reformu v členských státech, jež představuje možnosti financování budování kapacit ve veřejných správách a veřejných orgánech pro participativní postupy. Příjemci finančních prostředků Unie jsou povinni dodržovat hodnoty Unie při čerpání těchto prostředků a Komise zavedla opatření na podporu dodržování předpisů a řešení případných porušení.

(24)

Závazek Unie přispívat k ochraně a podpoře bezpečného a příznivého občanského prostoru se odráží také v její vnější činnosti, včetně Akčního plánu Evropské unie pro lidská práva a demokracii (2020–2024) (42). Je nastíněn rovněž v obecných zásadách EU týkajících se obránců lidských práv (43) a znovu potvrzen ve sdělení z roku 2012 „Kořeny demokracie a udržitelný rozvoj: spolupráce Evropské unie s občanskou společností v oblasti vnějších vztahů“ (44), v pokynech týkajících se podpory občanské společnosti v zemích procesu rozšíření ze strany EU v období 2021–2027 a v Akčním plánu pro mládež v rámci vnější činnosti EU (45). Síla a důvěryhodnost činnosti Unie v zájmu celosvětového prosazování lidských práv vychází ze způsobu, jakým Unie rozvíjí a posiluje své demokratické základy a základy v oblasti základních práv v rámci Unie.

(25)

Toto doporučení je součástí balíčku opatření na obranu demokracie, který rovněž zahrnuje návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví harmonizované požadavky na transparentnost v oblasti zastupování zájmů jménem třetích zemí na vnitřním trhu, a doporučení Komise o inkluzivních a odolných volebních procesech v Unii a o posílení evropského charakteru a efektivního průběhu voleb do Evropského parlamentu.

(26)

Toto doporučení vychází ze zjištění zprávy o uplatňování Listiny za rok 2022 a výročních zpráv o právním státě, v nichž se analyzuje situace v oblasti právního státu v Unii a jejích členských státech, zejména pokud jde o rámec pro občanskou společnost. Toto doporučení doplňuje Akční plán pro evropskou demokracii, jehož cílem je posílit postavení občanů a budovat odolnější demokracie v celé Unii prostřednictvím podpory svobodných a spravedlivých voleb, posílení svobody sdělovacích prostředků a boje proti manipulaci s informacemi a dezinformacím, doporučení Komise (EU) 2021/1534 (46) a iniciativu Komise z roku 2022 proti strategickým žalobám proti účasti veřejnosti (47). Vychází z prioritních opatření oznámených ve sdělení „Zpráva o občanství EU pro rok 2020“ (48) a doplňuje balíček týkající se občanství předložený na konci roku 2023.

(27)

Toto doporučení je určeno členským státům. Kandidátské země a možné kandidátské země na přistoupení k Unii, jakož i země, které se účastní unijní politiky sousedství, se rovněž vyzývají, aby se tímto doporučením řídily,